JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní faku lta Ateliér reţie a d ramatu rgie Divadelní d ramatu rgie

Autorský subjekt Jiří Havelka

Bakalářská práce

Autor práce: Lukáš Paleček Vedoucí práce: prof. PhDr. Josef KOVALČUK Oponent práce: MgA. David Drozd, Ph.D.

Brno 2011 1

Bibliografický záznam PALEČE K, Lukáš. Aut orský subjekt Jiř í Havelk a [ Auct orial subject o f Jiř í Havelka]. Br no: Janáčkova akademie múzick ých umění v Br ně, Fakult a divadelní, At eliér reţie a dramat urgie, rok 2011. 75 s. Vedouc í diplo mo vé práce pro f. PhDr. Josef Kovalčuk.

Anotace Tato bakalář ská práce se snaţí o zmapování t vůrčí práce reţiséra, dramat ika a herce Jiř ího Havelky. Rozebír á t ř i vybrané scénáře, hledá v nich souvislo st i, kořeny a spo lečná t émat a a snaţí se zachyt it

post -dramat ické

r ys y

v díle

Jiř ího

Havelky.

Výraznou

kapit o lou je popis mé osobní zkušenost i ze zkoušení divadeln í inscenace

s

t ímt o

reţisérem,

popis

reţijních

i dramat urg ick ýc h

post upů, kt eré Jiř í Havelka př i své práci pouţívá a kt eré aplikuje na konkrét ní sit uaci př i vzniku aut orského díla . Cíle m mé bakalářsk é práce je poukázat na osobit é r ys y v př íst upu Jiř ího Havelky k t émat ů m a na př ínos inscenačního st ylu t ohoto reţiséra pro současné české divadlo .

Annotation This t hesis st r ives t o map t he creat ive work of t he dir ect or, playwr ight and act or Jiř í Havelka. It analyzes t hree chosen scr ipt s and explores co nt ext s, root s and t heir co mmon t hemes and t r ies t o find post -dramat ic feat ures in Jiř í Have lka’s work. A ver y import ant chapt er is t he descr ipt ion o f m y perso nal working exper ience wit h t his direct or as well as t he descr ipt ion o f t he direct orial and dramat urgica l met hods which he uses and applies t o t he spec ific sit uat ions dur ing t he creat ion o f t he auct orial work. The aim of t he t hesis is t o point out bot h t he uniqueness o f Jiř í Havelka’s approach t o t hemes as well as

2

t he cont r ibut ion o f his product io n st yle t o cont emporar y Czech t heat re.

Klíčová slova Jiř í Havelka, Černá dí ra, Indián v ohrožení, Ubu se baví, aut orská inscenace, ř ízená impro vizace, post dramat ické divadlo

Keywords Jiř í Havelka, Black Hol e, Indian in Danger, Ubu I s Having Fun , auct orial product ion, guided impro visat ion, post -dramat ic t heat re

3

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou práci zpracoval sam o st at ně a pouţil jen uvedené prameny a lit erat uru. Současně dávám svo lení k tomu, aby t at o diplo mo vá práce byla umíst ěna v Kniho vně JAMU a pouţívána ke st udijním účelům.

V Brně, dne 20. květ na 2011

Lukáš Paleček 4

Poděkování Na

t omt o

míst ě

bych

rád

poděkoval

panu

MgA.

Jiř ímu

Havelko vi za vřelé př ijet í do t vůrčího t ýmu a poskyt nu t í pot řebnýc h mat er iálů k t vorbě mé práce, panu pro f. PhDr. Josefu Kovalčuko vi za odborné vedení a pot řebnou inspiraci,

panu MgA. P h.D. Marku

Horoščákovi za cenné př ipo mínk y, sle čně MgA. et Mgr. Mo nice Havlíčko vé za po moc s anglick ými přek lady, paní P avlíně Šandové za pomoc s korekt urou a v neposlední ř adě BcA. Heleně Michkové, Bc. S imo ně Nyit rayo vé a JUDr. Šárce Šandové za psychickou podporu. 5

Obsah Úvod .......................................................................................... 8

1

Jiř í Havelka ......................................................................... 10 1.1.

St ručný ţivot opis ......................................................... 10

1.2.

Charakt er ist ika jako reţiséra (dědic aut orských post upů st udia Ypsilo n) ............................................................ 11

2

3

4

1.2.1.

St udio Ypsilo n ........................................................ 11

1.2.2.

Havelka a aut orské divadlo ...................................... 12

1.2.3.

Aut orská inscenace v post dramat ickém divadle ........... 13

1.2.4.

Problemat ika aut orského subjekt u ............................. 15

Čer ná díra ........................................................................... 16 2.1.

Dejvické divadlo .......................................................... 16

2.2.

Způsob zkoušení ........................................................... 16

2.3.

St rukt ura scénáře a děj .................................................. 19

2.4.

Charakt er ist ika post av ................................................... 22

2.5.

Závěr .......................................................................... 24

Indián v o hroţení ................................................................. 26 3.1.

HaDivadlo ................................................................... 26

3.2.

Způsob zkoušení ........................................................... 26

3.3.

St rukt ura scénáře a děj .................................................. 28

3.4.

Charakt er ist ika post av ................................................... 33

3.5.

Závěr .......................................................................... 36

Ubu se baví ........................................................................ 38 4.1.

Divadlo Na zábradlí ...................................................... 38

4.2.

Způsob zkoušení ........................................................... 39

4.2.1.

Reţisér jako inspirovaný subjekt ............................... 40

4.2.2.

Reţisér jako sběrat el mat er iálů ................................. 40

4.2.3.

Reţisér jako t vůrce rámco vého scénáře ...................... 41 6

4.2.4.

Reţisér jako inspirát or ............................................. 41

4.2.5.

Reţisér jako inic iát or kolekt ivní hr y ......................... 43

4.2.6.

Reţisér jako nosit el jednot ící t vůrčí vůle ................... 44

4.2.7.

Reţisér jako super vizor finá lního scénáře .................. 44

4.3.

St rukt ura t ext u a děj ..................................................... 47

4.4.

Charakt er ist ika post av ................................................... 50

4.5.

Závěr .......................................................................... 53

5. Závěr .................................................................................... 55 Pouţit é infor mační zdro je ........................................................... 57 Seznam př ílo h............................................................................ 62 Př ílo ha č. 1: Inscenační bibliografie Jiř ího Havelky .................... 63 Př ílo ha č. 2: Fotografie z inscenace Čer ná díra ........................... 65 Př ílo ha č. 3: Fotografie z inscenace Čer ná díra ........................... 65 Př ílo ha č. 4: Fotografie z inscenace I ndián v ohroţení ................. 66 Př ílo ha č. 5: Fotografie z inscenace I ndián v ohroţení ................. 66 Př ílo ha č. 6: Fotografie z inscenace Ubu se baví ......................... 67 Př ílo ha č. 7: Fotografie z inscenace Ubu se baví ......................... 67 Př ílo ha č. 8: Reflexe bakalář ského prakt ického projekt u .............. 68

7

Úvod Tato bakalář ská práce se snaţí o z mapování t vůrč í práce mladého českého reţiséra, dramat ika a herce, drţit ele ceny Alfréda Radoka - t alent roku 2007, Jiř ího Havelky, kt er ý je v současné době st álým r eţisérem praţského St udia Y ( vedle zakladat ele a řed it ele tohoto divadla Jana Schmida) . Základním východiskem pro t uto práci js ou tři vybrané scénáře, kt eré vznikly běhe m zkoušení na t řech r ůzných divadelních scénác h st udiového t ypu, kde Jiř í Havelka host oval (Dejvické divadlo, Divadlo Na zábradlí a HaDivadlo) . Chci se zaměř it na analýzu scénářů a je jic h verzí od samot ného počát ku zkoušení aţ po premiéru. Vzhlede m k tomu, ţe t yt o inscenace jsou st ále na repert oáru, chci rovněţ finá ln í scénáře porovnat se shlédnut ou divadelní ver zí a zamys let se nad dalším vývo jem a př ípadným usazením t ěcht o inscenac í. Zkoumané scénáře jsem získal př ímo z archivů konkrét níc h divadel a z osobních mat er iálů Jiř ího Havelky. Cíl t ét o práce není jen zmapování t vůrčí práce Jiř ího Havelk y a provedení základních analýz jeho vybr aných t ext ů, ale t éţ hledání souvis lo st í, kořenů a spo lečných t émat , která se, předpokládám, budou ve scénář ích nacházet . T akt éţ se práce snaţí zachyt it a popsat post dramat ické r ysy v díle Jiř ího Havelky. Záměr ně jsem zvo lil t ř i divadla, kde Havelka host oval, protoţe právě práce na do mo vské scéně se čast o můţe li š it způso be m a podmínkami s reţisérem

zkoušení.

ko munikují

Rovněţ denně ,

je

jiné

praco vat

v porovnání

s her ci,

s herci,

kt eř í

kt eř í

s ní m

spo lupracují poprvé. V ybral jsem inscenace, kt eré nesou hlavní spo lečný pr vek, jímţ je skut ečnost , ţe inscenace jsou všechny zcela aut orské. Vybraná divadla st udiového t ypu, kt erá t yt o inscenace uvádějí, jse m zvo lil z t oho důvodu, ţe nesou mno ho spo lečných r ysů, ať uţ je jím vyhraněná poet ika, kapacit a sálu či zkušenost s aut orskou výpo vědí. 8

Vzhledem k t omu, ţe reţisér sá m o své pr áci napsal dvě eseje do publikac í Di vadlo a i nterakce II. a Di vadlo a i nterakce III. , kt eré pod redakcí Milos lava Klímy vydalo nakladat elst ví Praţská scéna, poslouţ í mi t yt o t ext y jako základ pro mou dalš í práci. Dalš í mat er iál o Jiř í m Havelko vi doposud nebyl zpraco ván. Výr aznou kapit o lou bude popis mé osobní zkušenost i, kt erou jsem získal během zkoušení s t ímt o reţis érem v pr aţském divadle Na zábradlí, popis reţijních i dramat urgickýc h post upů, kt eré Jiř í Havelka pouţívá a kt eré aplikuje na ko nkr ét ní sit uaci př i vznik u aut orského díla. Mo je práce si klade za cíl poukázat na osobit é r ysy v př íst upu Jiř ího Have lky ke zpraco vávaným t émat ům a na př ínos inscenačního st ylu t ohoto reţiséra pro současné české divadlo.

9

1 Jiří Havelka První

kap it o la

mé

práce

se

zabývá

především

obecnou

charakt er ist ikou reţisér a, scénár ist y a herce Jiř ího Havelky. S naţí se jeho práci zařadit do kont ext u St udia Y a popsat hlavní post dramat ické prvky v jeho aut orské t vorbě.

1.1.

Stručný ţivotopis

MgA. Jiř í Havelka se na rodil 17. června 1980 v Jihlavě. Vyst udoval jihlavské g ymnáz ium. Jiţ během st udia gymnázia za loţi l divadelní spo lek HOBIT. Reţii vyst udoval na Divadelní akademi i múzických umění v Praze na kat edře alt er nat ivního a lout kového divadla v at eliér u Jana Schmida . V současné době působí na t ét o škole po boku prof. Josefa Kro ft y jako vedoucí programu st udent ů herect ví alt er nat ivního a lout kového divadla. 1 Jiř í

Havelka

je

neodmys lit elně

spjat

s divadelní

skupino u

VOSTO5, neust ále ba lancující mezi amat érsk ým a profes io nální m divadlem, kt erá se zabývá t vorbou v net radičních prost orech, př ímou int erakcí s divákem a vyjadřováním se k akt uálním t émat ům. Jsou nat olik sehr aní, ţe zvládají reagovat v podst at ě na jakoukoliv s it uaci. V t ét o skupině Havelka působí především co by herec. Havelka si rovněţ během své profesio nální činnost i něko likrát vyzkoušel spo lupráci s t elevizí. Do St udia Yps ilo n Havelku př ivedl ihned po st udiích jeho ročníkový vedoucí Jan Schmid, protoţe jeho poet ika byla velmi blízká hravé a t voř ivé poet ice samot ných počát ků Ypsilo nk y. 2 V současné době Havelka vyhrá l výběro vé ř ízení na Divadelní faku lt ě múzických umění v Praze a má se st át míst o prof. MgA. Josefa Kro ft y vedoucím kat edr y alt er nat ivního a lout kového divadla. 1

Čer pá n o z : ht t p:/ / www. ypsi l on ka . cz / sou bor -h a vel ka -ji r i (dn e 2. bř ezn a 2011 ve

14: 30) 2

Čer pá n o z : CHRI ST OV, P et r . Di va dl o ja k o h ra an eb r eţ i e ja k o h ran í si

s di va dl em . Sv ě t a di v adl o, 2008. č. 3. s. 28 -36

10

Do t vůrčí práce Jiř ího Havelk y spadaj í nejrůznějš í divadeln í reţie jak původních aut orských inscenačních pro jekt ů, t ak t ext y i

pravidelné

nepravidelné

dr amat urgie.

Inscenační

bibliografi i

projekt ů Jiř ího Havelk y př ik ládám v př ílo ze. 3

1.2.

Charakteristika jako re ţiséra (dědic autorských

postupů studia Ypsilon) 1.2.1. Studio Ypsi lon St udio Ypsilo n, se kt er ým je osobnost Jiř ího Have lky úzce spjat a,

vznik lo

v roce

1963,

původně

co

by

amat érská

odnoţ

Severočeského lout kového divadla a od jeho počát ku aţ do současnost i st ojí za vyhraněnou poet ikou St udia Ypsilo n umě lecký ředit el Ja n Schmid.

Od roku 1969

se st udio

st alo

druhým

profesio nální m

souborem Naivního divadla v Liberci a v roce 1978 se přest ěho valo do Prahy, kde působí dodnes. Zrod poet iky , kt erá je pro t oto divadlo t ypická, souvise l s vlnou vzniku malýc h divadel 60. let . Aut orské divadlo se př i činno st i St udia Ypsilo n rodí ko lekt ivní improvizací, kt erá se post upně fixuje. Divadlo s oblibo u pouţívá výchozího post oje aut orské naivit y (t edy př ist upuje k věcem vţdy jakoby poprvé) . Výsledný t var př edst avení pak bývá velmi hravý a čast o v něm má velký prostor hudební slo ţka. 4 „Prost ředkem, jak vnést do předlo hy – t ext ové ko mpozice nebo jen rámco vě popsané posloupnost i akc í – svů j aut orský

3

post oj,

osobní

výpověď,

je

u

Ypsilo nk y

spo lečná

Vz hl edem k t om u, ţ e se j edn á vesm ěs o a kt uá lní děn í , n en í k di spoz i ci v t i št ěn é

pod obě d ost a t ek i n for m a cí , pr ot o č er pá m ča st o z os obn í ch sděl en í či z in for m a cí na

in t ern et u,

kt er é

dá l e

kon fr on t uji

s da l ší m i

m at er iá l y.

h tt p: / / cs. wi ki pedi a . or g/ wi ki / Ji %C5%99%C 3%AD_Ha vel ka

(dn e

Čer pá n o

z:

2. 3. 2011

ve

14: 40) 4

Čer pán o z : ŠORMOV Á, E va a kol ekt i v: Če sk á di v adl a e nc y kl ope die di v ade l níc h

souborů. 1. vydá n í . Pr aha : Di va del ní úst a v, 2000. ISBN 80 -7008-107-4

11

organizovaná hra členů souboru na t éma dané scénářem. “ 5 Výš e cit ované bývá čast ým post upem i u Jiř ího Havelk y. 1.2.2. Havelka a autorské divad lo Jiř í Havelka charakt erem své práce navazuje na výše popsanou poet iku divadla Ypsilo n. Ve svých dílech př ináší nové podnět y, kt eré oslovují převáţně mladé publikum. S naţí se inscenace zalo ţit na fyzické akci a oprost it je od t ext u. Dalo by se ř íci, ţe zde plat í charakt er ist ika Josefa Kovalčuka o aut onomním jaz yce „T ext v t ěcht o př ípadech přest ává být nosit ele m a zprost ředkovat ele m divadelního sdělení. Nejde př it o m zdaleka jen o ţánry souvisejíc í s pant o mimou, ale o ţivé t endence současného divadla vůbec. Dochází k nim t am, kde si

divadlo

uvědo muje

„kr iz i

t ext u“

v souvislost i

s pro měnam i

hodnotových syst émů a kde se prot o vzdaluje nejen od dramat ického t ext u jako svého východiska, ale čast o se t aké snaţí své t éma najít a současně i vyjádř it mimo t ext vůbec. “ 6 Pet r

Chr ist ov k charakt er ist ice Havelkovy pr áce

uvádí,

ţe

Havelko vy zpočát ku drobné sit uační hř íčky, kt eré vyuţívají klasický c h divadelních

nápadů,

post upů

a efekt ů,

se

dalším

kumulo vání m

a rozvíjením for mulují do sloţit ého a hlubokého jevišt ního celku, kt er ý je významo vě a myš lenkově vhodně propojený, če muţ napo máhá i

úzká

spo lupráce

se

scénografem,

dramat urgem

či

hudební m

skladat elem. 7 Z uvedené char akt er ist iky vyplývá po měrně přesná specifikace způso bu Havelko vy t vorby – kd y se jedná o t vorbu aut orského díla, zaloţeného především na fyz ické akci, kladoucího menší důr az na

5

Ci t ová n o z : KOVA LČ UK, J ose f: T ém a : a ut or ské di va dl o. 1. vydá n í . Brn o :

Ja n á čkova a ka dem i e m úz i ck ých um ěn í, 2009. s. 31. ISBN 978 -80-86928-61-6 6

Ci t ová n o z : KOVA LČ UK, J ose f: Té ma: aut o rsk é di v adl o. 1. vydá n í . Brn o:

Ja n á čkova a ka dem i e m úz i ck ých um ěn í v Br n ě, 2009. s. 79, ISBN 978 -80-8692861-6 7

Čer pá n o z : CHRI ST OV, P et r . Di va dl o ja k o h ra an eb r eţ i e ja k o h ran í si

s di va dl em . Sv ě t a di v adl o, 2008. č. 3. s. 28 -36

12

t ext ovou část . Havelka se snaţí pouţívat vedle klasických divadelníc h post upů i st ále no vé podnět y, kt eré jsou pozit ivně akcept ovány a chápány zejména mladou generací. Přest oţe je Havelkou vyt vořený jevišt ní celek hravý a odlehčený, mívá hluboký char akt er . Konečná podoba Have lkových děl svědčí o t om, ţe reţisér ct í zásady t ýmo vé spo lupráce př i t vor bě díla,

neboť v jeho

inscenacích

je pat rná

provázanost spo lupráce se scénografem a dramat urgem, coţ je velk ým př íno sem pro výs lednou podobu díla. 1.2.3. Autorská in scenace v postd ramatickém divadle Zajíma lo mě, jakým způsobe m charakt er izuje aut orské divadlo dnešní post dramat ický pohled . Nicméně Divadelní slovník Pat r ice Pavise t oto heslo neobsahuje ( st ejně t ak neobsahuje nic, co by se t ýkalo osobnost ního her ect ví). Základní Národním

pojmy

divadle m

divadla v Praze

-

t eatrologický

obsahuje

alespo ň

slovník

vydan ý

charakt er ist iku

aut orského divadla, kdy uvádí, ţe po jem autorské divadlo můţe být označením jak pro divadlo coby inst it uc i, t ak pro konkrét ní inscenaci. Pokud se jedná o divadlo co by inst it uci (autorské divadlo je u nás velmi populár ní – Sema for, Divad lo Jár y Cimr mana at d. a t voř í opozici

k divadlům

int erpret ačním),

obvyk le

je

pro

ně určujíc í

jednot ná jasně daná poet ika. Ne jčast ěji se jedná o malá divadla st udiového t ypu. V př ípadě, máme- li na mys li aut orské diva dlo jako inscenaci, předpokládáme, ţe na počát ku zkoušení nebyla dána ţádná podoba scénáře. Tent o scénář vznikal post upně během zkoušení a byl posléze zaznamenán (coţ není podst atou ). Celá inscenace je původní, t ed y neint erpret uje cizí d ílo. Avšak jako autorské divadlo se označuje i práce

s nepravidelnou

dramat urgií,

ve

kt eré

k mnohým dr amat urgickým zásahům a úpr avám.

8

obvykle

docház í

8

Čer pá n o z : PAVLOV SKÝ, P et r a kol ekt i v. Zák l adní poj my di v adl a t e at rol ogi c ký

sl ov ní k . 1. vydá n í . Pr ah a: Li br i , s.r . o. , 2004. ISBN 80 -7277-194-9

13

„Ukazuje se, ţe na počát ku divadelního předst avení můţe být např. jen svébyt ná part it ura nápadů, akcí, sit uací, at mosfér, v níţ hr aje významnou

ro li

pohyb,

fyzické

jednání,

výt var ná

a

plast ická

kompozice, r yt mus, melodie, zvuk, a kde slo vo a t ext můţe být je n pomocným

mat er iále m,

9

podt it ulkem. “

Tuto

domněnku

Josefa

Ko valčuka z roku 1985 pot vrdila dalš í divadelní pr axe st udio vý c h divadel. Hans-T hies

Lehmann,

kt er ý

se

dlouhodobě

zabývá

post dramat ick ým divadle m, ve své knize charakt er izuje základní zna k y a pr incipy t ohoto divadla. Uvádí zde, ţe v post dramat ickém divadle zt rat il dr amat ický dia log pevné post avení, není kladen důraz na kvalit u jazyka. „Všeobecně plat ným pr incípo m post dramat ického díla je odhier archizo vanie divadelních prost riedkov“ 10, t edy kaţdá ze sloţek inscenace ( herecká akce, scéna, hudba at d.) má ve výs ledku st ejnou hodnot u a můţe být nosit ele m st ejně podst at ného sdělení. Čast o se set káváme s t ím, ţe se současně odehrává více dějů. Celko vá přeplněnost infor macemi a t émat y, kt erá jsou provokujíc í a akt uální, ale nedávají ko nkrét ní odpověď a čast o ani ucelený př íběh, jde spíše o osobní výpo věď, o mo ment překvapení di váka, přenesení určit ého pocit u. Velký důr az je kladen na scéno grafii, kt erá můţe být zcela určujícím pr vke m inscenace ( např. pokud omezí moţnost i po hybu herce). Výr azná je i hudební sloţka, kt erou nemusí nést pr imár ně hudba,

ale

t akt éţ

r yt mus

jazyka.

A

v neposlední

řadě

čast o

v post dramat ických dílech najdeme celou řadu odkazů, cit ací č i

9

Ci t ová n o z : KOVALČ UK , J os e f Od t é mat u k e sc é náři (Pří prav a i nsc e nac e

v aut orsk é m div adl e ). Brn o: Měst ské kul t urn í středi sk o SKN, 1985. s. 6 10

Ci t ová n o z : LE HMAN N, Ha n s -T h i es. Post drama t i sc he s The at e r. Post dramat i c ké

di v adl o (př el oţ i l y An n a Gr usková a E l en a Dia m an t ová ) 1. vydá n í . Br a ti sl a va : Di va del n í úst a v Br a t i sl a va , 2007. s. 98. ISBN 978 -80-88987-81-9

14

symbo lů, kt eré se snaţí, čast o dost i uměle, poukázat na celou řadu dalších oko lních vlivů. 11 Na zák ladě dalš ího rozboru t ř í vybraných aut orských inscenac í Jiř ího Havelky ch ci ukázat , jak ým způsobe m jsou výše uvedené post dramat ické r ys y pouţívány a jak mo hou fungovat v divadeln í praxi. 1.2.4. Prob lematika autorského subjektu Pojem aut orské divadlo je pevně spjat s vývo je m českého divadelnict ví. Nejvíce se aut orským subjekt em zabývá pro f. P hDr . Boř ivo j Sr ba, DrSc.: „S amozřejmě v kaţdém své m díle je t vůrce o ní m činit ele m, kt er ý vybír á, hodnot í a est et icky zpraco vává skut ečnost ní fakt a: on sá m je st voř it elem post av, děje, celého obrazu ţivot ní pr axe a vůbec t emat ických i est et ick ých hodnot díla (…) “ 12 Z uvedeného vyp lývá, ţe kaţdý t vůr ce díla určuje , jaký bude vlast ní o bsa h a zaměření díla, protoţe sice čerpá t émat a z objekt ivní realit y, ale int erpret uje je prost řednict vím své osobnost i, neboť do nich vklád á své osobní zkušenost i, pocit y, úhly po hledu na svět a na ţ ivot , t akţe celkový výsledek díla vţd y odráţí ind ividualit u konkrét ního člo věka, kt er ý dílo vyt voř il.

11

Čer pán o z : LE HMAN N, Ha n s -Th i es. Post drama t i sc he s The at e r. Post dramat i c k é

di v adl o (př el oţ i l y An n a Gr usková a E l en a Dia m an t ová ) 1. vydá n í . Br a ti sl a va : Di va del n í úst a v Br a t i sl a v a , 2007. ISBN 978 -80-88987-81-9 12

Ci t ová n o z : SRBA, Boř i voj: J e št ě je dnou o f unk c i aut orsk é ho subje k t u

v dramat i c ké m

a

div ade l ní m

art e f akt u.

In:

Te nde nc e

v souč asné m

my šl e ní

o di v adle . Brn o: Jan á čkova a ka dem i e m úz i ckýc h um ěn í, 2010. s. 34. ISBN 978 80-86928-82-1

15

2 Černá díra Tato a následujíc í dvě kapit o ly se pokoušejí o základní analýzu t ří vybr aných aut orských t ext ů Jiř ího H avelky. Ro vněţ cht ějí ukázat post upy jeho práce během př ípravy jednot livých inscenací. Pr vní z t ěcht o kapit ol je zaměřena na inscenaci Černá dí ra v praţsk é m Dejvickém divadle.

2.1. Dejvické divadlo Dejvické divadlo , ve kt erém se inscenace Černá dí ra v reţi i Jiř ího

Havelky

př ipravovala,

je

divadlem,

kt eré

z ískalo

st at ut

profesio nálního divadla v roce 1993 ( základ t voř ili převáţně st ud ent i z Kat edr y

alt er nat ivního

a lout ko vého

divadla).

S vou

velikost í

a zaměřením se dá charakt er izo vat jako komor ní divadlo st u dio vého t ypu. Po odchodu Jana Bor ny (1996) s část í soubo ru do nově zaloţeného Divadla v Dlouhé se uměleckým šéfem st al Mirosla v Krobot , kt er ý dodnes spo luut vář í specifickou t vář t ohoto divadla. S post upnými změnami v hereckém souboru se měnilo i zaměř ení d ivadla z původních převáţně aut orských divadelních t varů k více pravidelné

dramat urgii,

kt erá

klade

důraz

na

práci

s

her ce m

a upřednost ňuje jeho individualit u. S divadlem spo lupraco vala celá řada významných osobnost í (J. A. P it ínský, Jiř í Pokorný, Pet r Zel enka at d.) a vydo bylo si významné post avení na české scéně. 13

2.2.

Způsob zkoušení

Inscenační t ým pro jekt u Černá dí ra v Dejvickém divadle t voř ili: reţie – Jiř í Havelka, dramat urgie – E va Suková, kost ýmy - Dáda Němeček a Lucie Masnerová, scéna - Dáda Němeček, svět ová premiér a se

uskut ečnila

12. dubna

2007

v

praţské m

Dejvickém

divadle,

předst avení t rvá hodinu a půl, hr aje se bez přest ávk y. 14 13

Čer pán o z : h t t p: / / www. d e j vi ck edi va dl o. cz / h i st or i e -di va dl a (dn e 8. květ n a 2011

ve 14: 30) 14

Čer pán o z : SUKOVÁ, E va . Če rná dí ra - di v ade l ní program. 1. vydá n í . Pr ah a:

De j vi ck é di va dl o o. p . s. , 2007

16

Jiř í Havelka původně př išel do Dejvického divadla s námět e m př íběhu o sedlákovi Jano vi Ra jt erovi, kt erý bo jo val prot i mex ické fir mě Nemak (resp. prot i st át ní korupci) . Po int enzivních př ípravác h byl př ichyst án bodový sit uační scénář. Tři t ýdny zkoušení, běhe m kt er ých jiţ byla zapsána pr vní verze scénáře, však ukázaly, ţe t ato cest a není divadelně nosná. Dík y ochot ě uměleckého ředit ele Dejvického divadla pak Jiř í Havelka dost al mo ţnost nazkoušet jakékoliv jiné předst avení a vše k tomu pot řebné - čas, prostor a herce, kt eří mě li chuť pust it se do př ípravy plně aut orské inscenace. Havelka sám o t omt o okamţiku uvádí: „Zde nut no z důraznit , ţe to bylo mo ţné opravdu jen v současném Dejvickém d ivadle s t ěmit o herci, kt eř í cht ějí dělat jen t o divadlo, kt eré je baví, kt eré je posouvá, kt eré je zajímá. “ 15 Zkoušení doslo va vycházelo z „bodu nula“. Abso lut ně ţádný mat er iál, jen prázdný pros t or a v něm herec. Her ec, kt er ý je však nosit ele m

spoust y

vnit ř ních

osobních

ţivot ních

zkušenost í,

char ismat u, t émat a asociací, kt eré zapo juje do hr y. Havelka rovněţ upozorňuje: „Nut no př iznat , ţe se zde t aké skr ývá r iziko t éto „met ody nu lo vého bodu“, pro toţe se velmi snadno můţe st át , ţe zkrát ka nevznikne nic, ţe se reţisér s herci nenapo jí, ţe se z improvizací nepodař í nic vykř esat .“ 16 Během dvou t ýdnů se ukázal jako nosný pr inc ip improvizac í s herci, kt eř í jsou výrazně individualizovaní, ale t íhnou k ur č it é poet ice jevišt ního minima lismu. Jako bod set kávání se určila amer ická benzino vá pumpa na opušt ěné s ilnici někdy v 7 0. let ech. Rovněţ se ust álily charakt er y jednot livých figur.

15

Ci t ová n o z : HAVE LKA, Ji ř í : B od Nul a. In : Div adl o a i nt e rakc e II . 1. vydá n í .

Pr ah a: Pr a ţ ská scén a , 2007. s. 163. ISBN 978 -80-86102-63-4 16

Ci t ová n o z : HAVE LKA, Ji ř í : B od Nul a. In : Div adl o a i nt e rakc e II. 1. vydá n í .

Pr ah a: Pr a ţ ská scén a , 2007. s. 165. ISBN 978 -80-86102-63-4

17

Klíčem k ř ízené improvizaci bylo neust álé vcházení post av na pumpu. T yt o post avy př icházejí vţd y ja koby poprvé. Tent o princip neust álého

opakování

sit uací

s

minimálními změ nami,

pro línán í

a vkládání sit uací do sebe nako nec vedl ke zrození hlavního t émat u – zprávy o nejist ot ě dnešního svět a. Vzniká t var, kt er ý pot řebuje zašt ít it hl avní myš lenkou, proto se, lehce úhybným manévrem, inscenační t ým o brací na E inst eina, kt er ý popírá newt onovský abso lut ní čas a pr ostor a uvádí do abso lut ní nejist ot y. Dále se inscenace st aví po vzoru E inst eino vých t eorií o vzniku vesmíru – velký t řesk, post upné abso lut ní rozsvícení hvězdy, pak její zhroucení a vznik čer né dír y (odtud název inscenace). 17 Vzniklo t edy předst avení, kde je vše relat ivní. Post avy se post upně zdvo jují, zt rojují a dochází k jejich nesčet ným hereckým záměnám. St ejně t ak relat ivní jsou sit uace a charakt er y. Inscenace se uvádí pod aut orským pseudonymem Do yle Doubt , pod kt erým jsou ukr yt i t éměř všichni, kt eří se na vzniku inscenac e podíleli (S imo na Babčáková, Jiř í Havelka, Mart ha Issová, Dáda Němeček, Václav Neuţil, David Novot ný, Jaros lav P lesl, Eva Suková, Pavel Š imčík, I van Trojan). Inscenace se st ala sukcesem měsíce v rubr ice Divadelních novin a byla velmi kladně hodnocena kr it ik y Kult ur ního t ýdeníku (Pet r Chr ist ov píše: „Reţisér Havelka t ot iţ ve spolupráci s kreat ivními herc i dokáţe z pr inc ipu hr avost i vyt voř it inscenaci, jiţ lze číst (se všem i r izik y t akovéhot o zobecnění) jako met aforu naší doby. “ 18) či Lido výc h novin ( Ja n C ísař). 19

17

Čer pá n o z : HA VE LKA, Ji ř í : B od Nul a . In : Div adl o a i nt e rak c e II. 1. vydá n í .

Pr ah a: Pr a ţ ská scén a , 2007. ISBN 978 -80-86102-63-4 18

Ci t ová n o z : CHRI ST OV, Pet r . Hr a jem e si n a pum pu an eb Čer n á díra . Kult urní

t ý de ník , 2007. č. 20. s. 10 19

In scen a ce j e v s ouča sn é d obě st á l e n a r eper t oá r u, osobn ě j sem sh l édn ul

vypr oda n ou 92. r epr í z u 17. l edna 2011

18

Struktura scénáře a děj

2.3.

Mám k dispozici pouze jednu verzi scénáře , a t o finální scénář př ímo od Jiř ího Havelk y. Více v erzí se mi nepodař ilo vypát rat . Tato verze jiţ prošla Havelkovou redakční úpravou a můţe slouţit jako plno hodnot ný záznam divadelní inscenace. I v t éto verzi však můţeme sledo vat určit ou paralelu s původní m t émat em. Hra ukazující korupc i v Mexiku, t edy po měr ně současný problém, i nadále ř eší současné ko nflikt y. T yt o událo st i se však ukazují na amer ické benzino vé pumpě. A zde vidím dalš í podobnost . Spojené st át y Amer ické př ímo sousedí s Mexikem a v určit ých st át ech jsou velmi podobné klimat ické podmínky. Kaţdá

post ava

v t ext u

nese

své

jméno

a

základn í

charakt er ist iku. Vzhledem k t omu, ţe post upem času jeden her ec hraje post avu jinou, nese ješt ě pís menko vou zkr at ku jména původní post avy, kt erá se posléze př ikládá do závorky k post avě no vé, kt erou v oné sit uaci př edst avuje. Takt o nově vzniklé post avy v praxi vznikaj í pouhou

změnou

(např ík lad

det ailu

post ava

kost ýmu,

Maho neyho

je

kt er ý

post avu

charakt er izuje

jasně

charakt er izována

jeho

slunečními br ýlemi). Text

obsahuje

celou

ř adu

jasně

popsan ých

scénických

poznámek, kt eré zcela přesně mapují akci herců na jevišt i . I přes t o, ţe jsou t yt o poznámk y v jist ém slo va smyslu zcela dokonale zapsané, neubrání se čt enář v poslední fázi t ext u hr y pocit u abso lut ního chaosu. Text není for málně rozdělen do ţádných celků. Z čt enář ského hlediska jej snad moţno rozdělit na pr vní, kdy herci předst avují vţd y jednu původní post avu , a na druhý, kdy her ci předst avují post upně velké mnoţst ví post av. Př íběh není jasně zař azen do určit é do by. Ocit áme se na malé benzino vé pumpě, podle zadního prospekt u můţeme odhadovat , ţe se nachází opušt ěná někde na cest ě uprost řed poušt ě. Ost at ní r eálie ( jukebox, nábyt ek, čerpací st ojan) odkazují cca na 70. lét a 20. stolet í. 19

Celý t ent o příběh je rámo ván podivuhodnou post avou Kout mana, kt er ý obchází benzino vou pumpu s kanys t rem v ruce. V posledním aţ snové m obraze jej vidíme odhazovat zapálenou cigaret u k čerpacímu st ojanu a následný „velký t řesk“. Děj samot ný se skládá z celé řady drobných sit uací, kt eré se neust ále opaku jí, prochází d robnými změnami a obměnami a post upně se začína jí vkládat do sebe, není proto zcela moţné najít jednu konkrét ní dějo vou linku. Základní sit uace je následujíc í: Peggy, kt erá obsluhuje čerpac í st anic i, se snaţí pozvat na rande velmi nesmě lý po licajt Mac. K benzino vé pumpě př ijíţdí mlad ý amer ický pár, ona velmi pot řebuje na záchod, on má pot řebu dokázat všem kolem, jak je dokonalý. Oba však ma jí ješt ě t ajný úmys l – vykrást benzino vou pumpu. Dalším i zákazníky jsou char is mat ický Pet t ucini, celebr it a, kt erá má sv ou vlast ní kuchařskou šou. Toalet u benzíno vé pumpy hodlá vyuţ ít k úče lu poţit í drogy, na kt eré je závislý. Doprovod mu t voř í Mahoney, jeho agent a věčný ochránce. Poslední post avou, kt erá v mozaice př íběhů figuruje, je Rešeršman, kt er ý se neust ále snaţí po loţit něko mu pár ot ázek z blíţe nespecifikovaného důvodu. Pro lepší vysvět lení drobných obměn sit uací př ik ládám dvě ukázky ze scénáře. První je sit uace úvodního set kání Rešeršmana a Peggy (o bsluhy na benzino vé pumpě):

Vchází Rešeršman, má j en kuf řík. Rozh lédne se po pumpě, ni kdo tu není. Sedne si k baru. Rešeršman:

Kávičk y!

Peggy:

Ko lik?

Rešeršman:

(Rozhlédne se kol em sebe ) Dvě.

Peggy:

S mlékem? Bez?

Rešeršman:

Ko lik st ojí s mlékem? 20

Peggy:

Dolar.

Rešeršman:

Ko lik st ojí bez mléka?

Peggy:

Dolar.

Rešeršman:

Tak s mlékem.

Peggy:

Dva do lar y.

Peggy nalévá kávy, Rešeršman pomal u pije jednu po druhé. Nikdo nepři chází. Rešeršmen vybalí své věci. Papír a tužku. Rešeršman:

Můţu vá m po loţit pár ot ázek?

Peggy:

Ne.

Rešeršman si sbalí své věci a odchází, mezitím Paul tank uj e. Rešeršman:

Na shledanou. 20

Kd yţ během dalš ích pět i minut Rešer šman vchází na benzíno vou pumpu podruhé, jiţ má s it uace odlišný vývo j:

Odchází Mahoney, ve dveří ch se srazí s Rešeršmanem. Sedá si k baru. Stejně jako předtím.

20

Rešeršman:

Kávičk y!

Peggy:

Ko lik?

Rešeršman:

(Rozhlédne se kol em sebe ) Dvě.

Peggy:

S mlékem? Bez?

Rešeršman:

Ko lik st ojí s mlékem?

Peggy:

Dolar.

Rešeršman:

Ko lik st ojí bez mléka?

Peggy:

Dolar.

Ci t ová n o z : DO UBT , Doyl e: Če rná dí ra . s. 2. Fi n á lní scén á ř z ar chi vu Ji ř íh o

Ha vel k y

21

Rešeršman:

Tak s mlékem.

Peggy:

Dva do lar y.

Rešerman pomalu srká kávu, Pegy s rychlým t řísk nutím hodí peníze do kasy, kasa cinkne, Rešeršman se lekne a polij e se kávou. Na košili. Rešeršman:

Sakra! Do prdele!

Peggy:

Jeţiš mar já! Pardo n!

Rešeršman:

Sakra! Do prdele!

Peggy:

Jeţiš mar já! Pardo n!

Rešeršman:

Do prdele! Sakra! Do prdele! Sakra!

Rešeršman se jde umýt na záchod, uvidí politou košili v zrcadl e. Rešeršman:

Sakra! Do prdele!

Rešeršman si sundá polit ou košili, uvi dí v zrcadl e své nahé tlusté břicho. Rešeršman:

2.4.

Sakra! Do prdele! 21

Charakteristika postav

Havelka sám o post avách svých pro jek t ů ř íká: „Ko mplexní, det ailně psycho logicky vykreslená post ava je problé m, protoţe přesná psycho logie nedává moc prostor u divácké imaginaci. “ 22, čímţ se př i své práci i ř ídí. Z t ohoto důvodu je velmi o bt íţné vst upující post avy dokonale charakt er izovat . V rámci své práce pro vedu alespo ň hrubé analýz y. K outman – postava v červené p racovní komb inéze ušpiněn é od benzínu ( Pet r K outecký)

21

Ci t ová n o z : DOUBT , Doyl e: Če rná dí ra . s. 5. Fin áln í s cén ář z ar ch i vu Ji říh o

Ha vel k y 22

Ci t ová n o z : ADÁME K, Ji ř í : Vl a stn ě js em p oř á d udi vova n ý. Sv ě t a di v adl o,

2008. č. 3. s. 37 -46

22

Tvoř í

pouze

druhou

rovinu

př íběhu.

Není

nikt erak

více

spec ifiko ván, neţ jako bezohledný kuř ák, kt erý nakonec způsobí výbuch benz ino vé pumpy. Proč se neust ále pohybuje s kanyst rem, t o můţeme pouze do mýš let . Peggy – pumpařka (Simon a Babčáková a nyní i alternace K lára Melí šková) Lehce naivní, avšak st ále svůdná pumpař ka ve st ředních let ech. Je zamilo vaná do policajt a Maca, i kdyţ ješt ě nemě li př íleţit ost s i lásku vyznat . Ke svým zákazníkům si nechává pot řebný odst up. Vš e řeší

t elefo nick y

se

svou

nejlepší

kamarádkou

Maggie.

Je

charakt er izovaná zást ěrou a visačkou se jménem. Pau l – mlad ej namach rovan ej amí k (Václav Neu ţi l) Dospívající muţ, kt er ý ţije jen proto, aby svět u ukáza l, jak je vt ipný. Př it o m má jen po míjivé ideály. Je to t ypický př íklad z dnešn í mladé spo lečnost i. Se svou dívkou ţijí na út ěku před záko nem. Je charakt er izován kšilt o vkou. Brenda – pěkná mladá ţába, holka Pau la (Martha Issová) Mladá dívka, za kt erou se otočí kaţdý muţ. Její kr ása je vykoupena ne zcela velkou int eligencí. Jedná se o byt ost , kt erou by nejlépe charakt er izo valo př ís lo ví, co na srdci, t o na jazyku. Je slepě zamilo vána do Paula. Je jím znakem je malá kabelk a, ve kt eré jako správná mladá nezávis lá Amer ičanka nosí vše, včet ně revo lveru. Mac – policajt, dop ravák, ale dělá do všeho (David Novotný) Polic ist a ve st ředních let ech. Velmi zamilo vaný do Peggy, ale kvů li své ost ýchavost i se ji st ále mar ně snaţ í pozvat na rande. Jeho lehce robust ní post ava se odráţí i v je ho jednání, vesměs nesmělá kolíbavá chůze z něj rozhodně neudě lá polic ist u, kt er ý by si vydobyl ve svém rajo nu pořádek. Charakt er izován je po licejní čepicí. Mahoney – agent hvězd a hvězdiček (Ivan Troja n)

23

Post ava charakt er izovaná kovbo jským klo boukem a br ýle mi, kt eré jí dávají jist ot u. Tvář í se co by neohroţený ochránce a bodyguar d Pett uciniho, avšak na oko lí působí spíše komicky ( neust ál é zakopáván í o práh dveř í at p.). Je oddaný svému šéfovi a st ojí za n ím za všec h oko lnost í.

Jako

poskok snáší

veškeré

zhýralé

poţadavky svého

populár ního svěřence. Pettucini – ku chař, TV Star, má svou kuchařskou šou (Jaroslav Plesl) Mladý flout ek, kt erého jeho sláva doslo va pohlt ila. Vyst upuje v t elevizi,

kde

má

vlast ní kuc hař skou šou,

čímţ

se dost al do

podvědo mí diváků. Je závis lý na drogách a alkoho lu. Nikdy nemá dost , coţ jej vede aţ k předávkování. Na své o kolí je velmi agresivní. Není schopen

se

sám

o

sebe

st arat ,

proto

si

plat í

Maho neyho.

Charakt er ist ická je pro něj ko ţená bunda a sluneční br ýle. Rešeršman – Rešeršman (Pavel Ši mčí k) Důvod jeho pobývání na pumpě není dost dobře znám. Je nesmě lý a závislý na kávě. Vět šinu ţivot a t ráví na cest ách – nemá domo v, manţelka jej opust ila s Pet t ucinim. Provádí výzkum t ýkající se st ravování ve fast - foodech, důvod výzkumu však není specifikován. Svými ot ázkami spíše o bt ěţuje oko lí. Jeho určující r ekviz it ou je cest ovní kufř ík.

2.5.

Závěr

Hlavním t émat em inscenace není poukázání na rozpadajíc í se spo lečnost a vznikající čast o aţ absur dní lidské vzt ahy, kt eré mez i sebou máme, ale snaha o předst avení her ců v jejich nejvyhr aněnějšíc h polo hách, bezcílné a neust álé set kávání se lidí, kt eř í jsou ovlivňo váni reklamou na „ideální ţivot “. I přese všechny pochvalné recenze a nadšené oh lasy na mě inscenace zapůsobila do jist é mír y chaot ick y. Jist ě, co se r eţie, nápadů, synchro nizace a organizace t ýká, je zce la bravur ní. Co se však dramat urgie t ýká, divák má neust ále pocit , ţe za vešker ým chaosem, 24

panujícím na jevišt i, musí být hlubší pr incip , avšak není veden k t omu, aby jej objevil. Do mnívám se, ţe pouze pojmeno vání inscenace Černá díra nest ačí a čit elných odkazů na fyz iku č i př íběh o vzniku a zhroucení hvězdy by mělo být daleko více. I nást ěnné hodin y s mno ha ručičkami či doneko nečna houpajíc í se soška delfínů mo hou být ony jasné odkazy, ale v nat olik rozmanit ém celku, jakým je t ato inscenace, zanikají. Inscenaci se nedá popř ít humor, ale z dost upného mat er iálu soudím, ţe vznik la pouze pro radost ze hr y s určit ými t émat y a post upy, nedošlo však k jejímu jednoznačnému plno hodnot nému naplnění

něčím

podst at ným,

co

by

donut ilo

diváka

k dalš ímu

uvaţování. Nicméně úspěšnost t ohoto projekt u vedla v let ošní divadelní sezó ně k opět ovné spo lupráci Havelk y s Dejvick ým divad lem, a t o na hře Kar la Frant iška To mánka Wanted Wel zl, kt erou toto divadlo uvedlo ve svět ové premiéře 28. března 2011.

25

3 Indián v ohroţení Tato kapit o la se snaţ í popsat způso b zkoušení a analýzu hr y Indián v ohrožení, kt erou uvádí br něnské HaDivadlo.

3.1.

HaDivadlo

Původně Hanácké divadlo , ve kt erém byla pod vedením Jiř ího Havelk y

uvedena

hra

Indián

v ohrožení,

vzniklo

z

iniciat iv y

prost ějo vských úřadů zř ídit o blast ní diva dlo se st álým souborem roku 1974 na základě činnost i amat érského St udia LŠ U pod vedení m Svat opluka Vály. Polopr o fesio nální charakt er set rvával aţ do roku 1980. První et apu dramat urgicky nejvýrazněji ovlivnila činnost Josefa Ko valčuka. Druhá et apa byla o vlivněna především reţijní, aut orskou a hereckou osobnost í Ar nošt a Go ldflama. Roku 1985 soubor přesíd l i l do Brna. Od roku 1991 je jeho činnost zde neodmys lit elně spo jena s divadelním prost orem „Kabinet múz“, kde se soubor spo jil s podobně smýš lejícím souborem - Ochot nickým krouţkem. Od počát ku své činno st i se t ot o st udio vé divadlo soust ředí na vysoce imaginat ivn í divadlo s výr aznou oso bnost ní a aut orskou výpovědí. V současnost i pat ří HaDivad lo ( v čele s reţisér em a uměleck ým šéfem Mar iáne m Ams ler em) spo lu s Divadlem Husa na provázku a D ivadle m u st olu pod brněnské Cent rum exper iment álního divadla. 23

3.2.

Způsob zkoušení

Inscenační t ým pro jekt u Indián v ohrožení byl ve sloţení: reţie – Jiř í Havelka, hudba – Do minik Renč, scéna – Dáda Němeček, kost ýmy – Jana S met anová. S vět ová premiér a se uskut ečnila 9. ledna 2008 v br něnském HaDivadle. Předst avení t rvá 70 minut , hraje se bez přest ávky. 24

23

Čer pá n o z : ŠO RMOV Á, E va a k ol ekt i v: Če sk á d i v adl a e nc yk l ope di e di v ade l ní ch

souborů. 1. vydá n í . Pr aha : Di va del ní úst a v, 2000. ISB N 80-7008-107-4 24

Čer pán o z : Ha Di va dl o: Indi án v ohrože ní – di v ade l ní program. 1. vydá n í . Brn o:

Ha Di va dl o, 2008

26

Inscenace

vznikla

v rámci

pro jekt u

„Proměny 20.

st olet í“

v HaDivad le. Tent o projekt si kladl za cíl vyt voř it ke kaţdému deset ilet í 20. st olet í inscenaci, kt erá by reflekt ovala dobu a událost i, kt eré se st aly a byly klíčo vé pro další vývo j s vět a, ale hlavně charakt er izujíc í pro st řední E vropu, potaţmo Českou republiku. Na dalších

inscenacích z t ohoto

projekt u se

podíleli

např íklad

Ja n

Ant onín P it ínský, Mar ián Amsler č i Ondřej E lbel. Jiř í

Have lka

praco val

v duchu

dř ívější

aut orské

t vorby

HaDivadla ( „S jednot livými her ci se počít á jako se základní m i t emat ick ými činit eli t vor by. “ 25). Reţisér byl oslo ven t ehdejš ím uměleckým ředit ele m HaDivadla Lubošem Ba lákem, jenţ mu poskyt l mo ţnost výběru deset ilet í, kt eré by cht ěl zmapovat . Havelka o tomt o svém výběru uvádí: „Rozhod l jsem se t edy zkusit vyt voř it inscenaci uvozující celý pro jekt , kt erá by na jevišt ě přenesla počát ek nového věku, t edy začát ek 20. st olet í, dat ovaný vědeckým pot vrzením naprost o nového nazírání na čas a prostor, t edy vyt voř it inscenac i, kt erá by zdivadelnila E inst eino vu t eorii relat ivit y“ 26 Moţnost í, jak nazír at na post avu svět oznámého vědce E inst eina, kt er ý se st al ve své podst at ě iko nou fyziky, bylo mno ho. Základe m Havelko vy pr áce jsou ko lekt ivní improvizace. Je však velmi o bt íţné improvizo vat na nekonkr ét ní t émat a jako je t eorie relat ivit y. Navíc základem pro kaţdou improvizaci je určit é poznávání se. Začaly se zkoušet

ko lekt ivní

improvizace

z prostoru

výt ahu

„pát ernost er “.

Ovšem t akt o st rukt urovaný př íběh se začal post upně rozpadat . Pokud měla být naplněna t eorie re lat ivit y, nebylo t o moţné v diváck y vnímat elné m jevišt ním t varu. Mno hé zvr at y, zkla mání a nezdar y však naplnily funkc i poznávání.

25

Ci t ová n o z : HO ŘÍ NE K, Zden ěk: Di v adl o me zi mode rnou a post mode rnou.

1. vydá n í . Pr aha : Na kl a dat el st ví St udi a Ypsi l on , 1998. s. 49. ISBN 80 -902482-3-3 26

Ci t ová n o z : HAVE LKA, Ji ř í : Indi án v ohrože ní . In: Di v adl o a i nt e rak ce III.

1. vydá n í . Pr aha : Pr aţ ská scén a , 2008. s. 99. ISBN 978 -80-86102-66-5

27

Nakonec se t vůrci t edy rozhodli jít cest ou rozpůlení inscenace do dvou část í – pr vní, kt erá aţ přednáškovým způsobe m seznamu je diváka s t eorií r elat ivit y ( vše ovšem př ijat elnou for mou, neboť ani v inscenačním t ýmu nebyl nikdo, kdo by dokonale t ét o t eorii rozumě l) . Druhá část je výso st ným divadelním experiment em. Zakládá se na t om, ţe se ocit áme v „myš lenkovém“ svět ě E inst eino va vlaku. E inst ein sá m velmi čast o uţíval vlak, neboť t o byl v jeho době nejr ychlejš í dopravní prost ředek.

Do

vlaku

rovněţ

umis ťoval

mno hé

myš lenko vé

exper iment y. Ve vlaku t vořeném ele ment ár ními divadelními pr vk y (prakt ikábl, p araván) se začaly zkoušet další divadelní sit uace, kt er é v so bě nesly hluboký pot enciál. 27

3.3.

Struktura scénáře a děj

Mám k dispozici dvě ver ze scénáře – první je z archivníc h mat er iálů HaDivadla a druhá od J iř ího Havelky. Obě jsou víceméně ve finální podobně, kt erá je předváděna divákům. Rozdíl je př edevším ve for mální úpravě. Verze poskyt nut á HaDivadlem post avy označuje př ímo jmény jednot livých herců a uvádí jen minimum scénickýc h poznámek. Bohuţel ze srovnání nelze konst at ovat více, neţ ţe s i Havelka se svou finální verzí pohrál a vyt voř il plno hodnot ný scénář, kt er ý by ro vnou mo hl být okamţit ě publiko ván. Havelko vy upravené finální scénáře rovněţ obsahují ilust rační fot ografie. Druhým for mální

podst at ným

dělení

pr vní

rozdílem,

p řednáškové

vedle část i.

označení Ve

verzi

post av,

je

poskyt nut é

HaDivadlem je t ext rozdělen do malých sit uací, kt eré jsou vţd y uzavřeny konst atováním „AHÁ!“. Toto je zřejmě cest a, kt erou se zkoušení ubíhalo, nic méně ve finá lním výsledku podobná zjednoduše ní nejsou.

27

Čer pán o z : HAVE LK A, Ji ř í : Indi án v ohrože ní . In : Div adl o a i nt e rakc e III.

1. vydá n í . Pr aha : Pr aţ ská sc én a , 2008. s. 99. ISBN 978 -80-86102-66-5

28

Jak jsem se jiţ z mínil, mám k dispozici dvě t ext ové verze. Vzhledem k t o mu, ţe verze Havelko va je daleko přehlednějš í, budu se dále zabývat právě t outo. Celý scénář je rozdělen do dvou velk ých celků – Část pr vní, vědecká: Přednáška. A Část druhá, divadelní: E xper iment . Po drobnějš í dělení dále uvedu t učně vyznačené v ději. Toto for mální č lenění napovídá i č lenění st ylu t ext u – v pr vní půlce má scénář víceméně přednáško vý charakt er, jako by si divák list ova l v učebnic i fyz iky. Naopak druhá půlka má divadelní charakt er, kt er ý je výso st ně dra mat ick ý. V t ext u se nevyskyt ují pleve lná slo va nebo cokoliv, co by bylo navíc. Vět y jso u vesměs krát ké a reţisér s i v nich hraje s r yt mizací a dest rukcí jazyka na základě neust álého opakování a ko mo lení významů. V t ext u je velké mno ţst ví ko nkrét ních scénick ých poznámek – popisují

nejen kost ýmy,

scénu

konkrét ní

inscenace,

ale

rovněţ

naznačují fyzické jednání či dávají prost or pro libo vo lnou akci. Pro lepší názornost př ikládám ukázku ( sit uace seznámení Muţe s novinam i s Ţenou s baget ou):

Jízda. V kupé jen Ž ena s baget ou a Muž s novinami. Muţ s novinami: Do Zur ichu? Ţena s bagetou: Do Zur ichu. A Vy? Muţ s novinami Taky do Zur ichu. Ţena s bagetou: Co t am? Muţ s novinami Za ţenou. A vy? Ţena s bagetou: Já za muţem. Muţ s novinami: (přisedá si) Já se jedu rozvést . Ţena s bagetou: (přisedá si) Já na hrob. Stanice. Brzdy. Náklon. Průvodčí. 29

Průvod čí:

Zur ich. Haupt bahnho f.

Ţena s bagetou: A js me t ady. Muţ s novinami: (koukne na hodinky) A přesně načas. Ţena s bagetou: Tak nashledanou. Muţ s novinami: Nashledanou. Oba vystupují, každý na jinou st ranu. Muž s novinami se na peróně ještě za staví u Průvodčího. Muţ s novinami: Přesně podle řádu. Průvod čí:

Zur ich. Und - Zuruck.

Vlak se poprvé rozjí ždí na druhou st ranu. Tedy Průvodčí nemi zí za okny vlevo, ale vpravo. Vzadu ještě skrze levé okénko rozj etého vlaku zahl édneme, jak Muž s novi nami poklepe Ženě s bagetou na rameno a v pravém okénku už jsou spolu v družném rozhovoru. 28

Post avy

jsou

konkrét ně

po jmeno vané

a

charakt er izo vané

(např ík lad Profesor – muţ, ideálně s vlas y, kt eré umoţňují rozcuchání, 40-80 let ). Post avy asist ent ů jsou rozlišeny po mocí čísel, bo huţel t oto číslo vání ve scénář i chybí. Předst avení začíná jiţ během vst upu diváků do sálu. Šest ice asist ent ů maţe pokreslenou t abuli a píše na ni no vé p oznámk y k následující přednášce. Část p rvní, věd ecká: Předn áška – př ichází pro fesor a zahajuje přednášku o t eorii relat ivit y. Jako své st udent y oslo vuje diváky, dochází k čast ým impro vizo vaným int erakcím s publikem. K lasická mechani ka – pro fesor vysvět luje na Newt onovýc h zákonech klasickou mechaniku, aby mo hlo do jít k pochopení, jak velký zlo m znamenala t eor ie r elat ivit y. Záko ny jsou vysvět lo vány za 28

Ci t ová n o z : HA VE LKA, Ji ř í a kol ekt i v: Indi á n v ohrože ní . s. 13 -14. Fi n á lní

sc én ář z ar chi vu Ji ř íh o Ha vel k y

30

pomocí velmi pr imit ivních a humor nýc h př íkladů ( např íklad záko n akce a reakce – divák pohladí pro fesora a t en pohlazení opět uje) Speciální

teorie

relativity.

Svět lo

–

profesor

vysvět luje

E inst einovu t eorii myš lenkového exper iment u. Opět na jednoduchýc h př íkladech ukazuje r ychlo st svět la (př. Asist ent ka předst avuje S lunce, kt eré se smě je, smát se přest ane, ale pro fesor, coby Země, ješt ě 8 minut vidí smějíc í se S lunce). Princip relativity – poprvé pro fesor pouţije př íklad vlaku k ukázání zákonu, ţe všichni vidí st ejnou r ychlost svět la bez ohledu na to, jak r ychle se pohybují. Relativita

času

–

pro fesor

nyní

jiţ

neust ále

vyuţívá

demo nst rování př ík ladů z běţného ţivo t a na vlacích – zpo malení a zr ychlení po hybu, kt eré můţe člo věk sledovat buďt o z vlaku na nást upišt i anebo naopak, ale rovněţ ve dvou projíţdějíc ích vlacích. Relativita současnosti – opět na př íkladech ze ţ elezničního prost ředí pro fesor ukazuje, ţe i čas je pouze relat ivní. Parad ox dvojčat – profesor ukazuje rozdílnost ubíhání času ve vesmíru a na Zemi. (dva mladí herci předst avují dvo jčat a, t a se rozloučí, jedno zůst ává „na Zemi“ a druhé po myslně odlét á do vesmíru, ubíhá nám zr ychleně čas a herec, kt er ý předst avo val dvo jče zůst ávajíc í na Zemi, se vymění se st ar ým hercem, kdyţ se vrát í dvo jče z vesmíru, nevěř í svým očím, co se st alo s brat em zůst ávajícím na Zemi,

vše

je

samozř ejmě

náleţit ě

koment ováno

nemilo s rdným i

poznámk y pro fesora). Obecná teorie relativity – t ent okrát e na př íkladu s padajíc í m výt ahem pro fesor předvádí, ţe člo věk není schopen rozeznat vo lný pád od st avu bezt íţe. Rovněţ ukazu je zakř ivení časoprostoru způsobené př ít omnost í hmot y. Skut ečnost , ţe vesmír je ko nečný a nekonečný zároveň, ukazuje pro fesor názorně: nasedne na záda asist ent a, kt er ý s ním coby svět elný paprsek vběhne do port álu a za chvíli se vrát í z port álu na opačné st raně. Následuje krát ké shr nut í, kt er ým je přednášková část ukončena. 31

Část d ruhá, divadelní: Experi ment – prázdný prost or jevišt ě se začne zakř ivo vat (spodní deska se zvedne, čímţ uzavře část zadního prostoru), pak na něj vjedou tři paravány (rozest avěny asi met r od sebe). Dále se objeví šest asist ent ů – t ent okrát e v E inst eino vskýc h oblecích a parukách, kt eř í z ţid lí s ko lečky vyt voř í dvě vlako vá kup é (z mezer mezi par avány vzniknou okna) . Vlak – úvodní díl druhé po lo viny nás seznamuje s udá lost mi během jízdy jednoho vlaku do Zur ichu. Jednot livé st anice nejso u známy, st ejně jako míst o, ze kt erého vlak původně vyjíţdí. Pr vně nasedá muţ s no vinami. Na dalš í st anic i se př ipo jí ţena s kufrem, se kt erou se loučí je jí milý, aţ ţena mále m zapo mene kufr na st anic i. Na další st anici př ist oupí ţena s baget ou, kt erou provokuje dalš í c est ující. Na další st anic i př ist upuje ţena s kyt kou, kt erá si jiţ nevšímá svého meškajícího př ít ele, kt er ý jí st ihne kyt ku hodit do okénka ujíţdějícího vlaku. Ţena s baget ou hledá jídelní vůz, muţ s kufr em odchází na záchod. Na další st anici vyst upují ţena s kyt kou, kt erá vysvět luje ot ci, ţe nedost ala pr st ýnek , i ţena s kufr em, kt erá vysvět luje mat ce, ţe je t ěhot ná. Př i dalš í cest ě muţi s kufrem ukradnou kufr. Muţ se t edy dá do řeči s ţenou s baget ou, zjist í, ţe oba jedou do Zur ichu, ona na hro b a on se rozvést . Konečně př ijíţdějí a odcházejí spo lu. Vlak jede zpát ky. Před ěl – objevuje se pro fesor a př ipo míná, ţe dva pozorovat elé, kt eří se vůči sobě po hybují, mají odlišné předst avy o realit ě. Nástupišt ě – nyní ce lý př íběh sleduje me zno vu, ale t ent okrát e pozorujeme, co se děje na jednot livých nádraţích neţ př ijel vlak, a kdyţ zase odjel. S ledujeme t edy muţe s novinami, jak se pt á, kt er ý je jeho vlak, následuje loučení ţeny s kufrem s je jím milým a následné vhození zapo menut ého kufru do okýnka vlaku, dále vid íme př icházet ţenu s baget ou hledajíc í st ánek s občerst vením a ţenu s kyt kou, kt erá net rpělivě čeká na svého milého, pak nasedá do vlaku a její mil ý opoţděně př ibíhá na nádr aţí, krade ko lo a snaţí se dost ihnout vlak, coţ se mu nepodař í, pak alespoň vhodí kyt k u do okénka. Následně vidíme ot ce a mat ku ( jedná se o dvě rodiny) – kaţdý čeká na svou 32

dceru, kt erá př ijede vlake m, ot ec se diví, ţe jeho dcer a je smut ná a nemá prst ýnek a mat ka je zděšena ze zpr ávy, ţe bude babičk ou. Před ěl – profesor, nyní mír ně rozcuchá n, opět připo míná, ţe k exper iment u je pot řeba si předst avit mo ment zamrzlého vesmíru, protoţe vše, co vidíme, se jiţ st alo. P rofesor odchází a hraje na housle. Vlak a nástupi ště. Nástupi ště a vlak – opět sleduje me st ejn ý př íběh, nyní však má me jedinečnou moţnost sledovat dohromady vţd y dva děje, zároveň ve vlaku a zároveň na př íšt ím nást upišt i. S á m Havelka ve scénických poznámkách uvádí, ţe není moţno dopodrobna popsat všechny akce, protoţe jejich míchání je přespř íliš slo ţit é. To je skut ečně pravda. Řeč i děj i sit uace se zdvo jují, hrout í, něko likrát ješt ě vst oupí pro fesor se svou poučkou, aţ se zhrout í i samot ná scéna a na jevišt i zbude pouze z mat ený průvodčí v prázdném prost oru vlaku. Následuje krát ká scéna, kd y se za okny vlaku odehraje honička mez i bandit y a st arou indiánkou, kt erá pot vrdí, ţe kaţdý Čerokí věř í, ţe je právě on st ředem ves mír u. Průvodčí je zast řelen bandit y. Naposled y vst upuje profesor a př ipo míná, ţe dne 29. květ na 1919, kdy byl y pořízeny fot ografie ze zat mění slunce, začal současný svě t , protoţe byla pot vrzena pravdivost t eorie relat ivit y. Následuje velmi efekt ní závěr, kdy pro fesor st ojí uprost řed svět elného paprsku, kt er ý vyt vář í plochu, kt erá se zakř ivu je, aţ vznikne ko lem pro fesora kruh.

3.4.

Charakteristika postav

Základní charakt er ist iku post av uvádí samot ný scénář, reţie rovněţ vychází z osobnost ního herect ví jednot livých prot agonist ů. Osobně jsem měl mo ţnost t uto inscenaci vidět něko likrát . Post upe m času se obměňuje o bsazení (z důvodů změn v souboru HaDivadla) a inscenace st ále funguje dále, ale je evident ní, ţe si zaskakující herc i neprošli celým procesem zkoušení, a i kdyţ nadále předst ave ní nezt rácí na kvalit ě, přece jen z něj jde jiná energie, neţ šla

33

z původního obsazení, kt eré neslo osobní post oj a zkušenost , coţ si odnes li účinkujíc í herci ze zkoušení a da lšího repr ízo vání . 29 Nut no

rovněţ

poznamenat ,

ţe

díky

vesměs

jednot nému

kost ýmo vání můţe kaţdý vst upovat do více epizodních post av, čehoţ je rovněţ ho jně vyuţíváno (např. her ec v ro li průvodčího hraje průvodčího na kaţdé ze st anic i ve vlaku). Profesor – mu ţ, ideáln ě s vlasy, které umoţňují rozcu chání, 40-80 let (Cyri l Drozd a) Lehce iro nický pro fesor fyz iky, kt er ý se post upem času čím dá l více podobá E inst eino v i (rozcuchané vlasy a hra na housle), kt er ý má neust ále záje m o ţe ny a svým oko lím, kt eré nedosahuje jeho znalo st í, s

e legancí

pohrdá.

Cyr il

Drozda

vyuţívá

veškeré

své

fyzick é

předpoklady ke zt vár nění ro le, hlas, kt erý se lehce zadr hává př i for mulaci myš lenek, neurčit é pohyby, kt eré jakoby charakt er izo val i neust álý pohyb ves mír né hmot y a lehce nedůvěř ivý po hled, kt er ým s i zacho vává důleţit ý odst up. Asi stent 1 – mu ţ, starší, 40-60 let, posléze mu ţ s novinami (Miloslav Maršálek) Velmi snaţivý post arší as ist ent , kt erý díky své rozt rţit ost i nikd y nedosáhne profes ur y. V př edst avení vt ipně funguje t éţ coby nápo věda. Později, coby muţ s novinami, jede do Zur ichu kvůli rozvodu se svo jí ţenou. Ve vlaku s i odskočí na záchod a je mu odcizen kufr. Běhe m jízdy se zamilu je do ţeny s baget ou a v Zur ichu s ní opoušt í vlak a dává se do druţného hovoru. Asi stent 2 – mu ţ, mladší, 25-35 let, posléze mu ţ s kytkou (Marián Chalány)

29

In scen a ce

je

v s ouča sn é

k n ejn a všt ěvova n ěj ší m

době

i n scen a cí m

st á l e

Ha Di va dl a ,

na

r eper t oá r u

os obn ě

js em

a m ěl

patř í

n yn í

v m i n ul ost i

m oţ n ost sh l édn out př edst a ven í s původn í m i h erci a dn e 30. l i st opa du 2010 j se m sh l édn ul 53. r epr íz u v n ovém obsa z en í

34

Coby as ist ent se nemá mno ho příleţit ost í projevit , nic méně co by muţ s kyt kou předst avuje mladého kluka, kt erému jdou špat ně hodinky, mě l vyzvednout svou vyvo leno u na n ádraţí, proto jí nese květ iny, ale př ijde aţ ve chvíli odjezdu vlaku, neváhá ukrást boke m st ojící cyklist ické ko lo a rozjet se za vla kem, a pak s o mluvou vhodit květ inu do okna vlaku. Asi stent 3 – mu ţ, mlad ší, 25-35 let, p osléze mu ţ s ku fre m (Marek Pospí chal, nyní Jan Grund man) Rovněţ nemá dost prostoru se coby asist ent pro jevit , pozděj i coby muţ s kufr em hr aje mladého milence, kt erý se snaţí ut ěšit svou milou ţenu s kufrem před jejím návrat em domů. Asi stentka 1 – ţena, starší, 40-60 let, p osléze ţena s b ag etou (Marie Ludví ková) Apro bovaná učit elka výt var né výcho vy, přednášku doprováz í kresbou schemat ických o brázků. Jako ţena s baget ou má s sebo u svač inu, t a jí ale nest ačí a neust ále hledá st ánek s občer st vením č i jídelní vůz. Jede do Zur ichu na hrob svého muţe. Asi stentka 2 – ţena, mlad ší, 25-35 let, posléze ţena s ku frem (Jana Plod ková, nyní Sára Ven clovská) Vzhledem k bar vě vlasů o bvykle v exper iment ech předst avuje S lunce anebo svět lo. Je velmi pilná a snaţ ivá. Jako rozt rţit á ţena s kufr em má velké t rápení – jede od svého přít ele do mů za maminkou, kt eré se chyst á sdělit no vinu, ţe je t ěhot ná. Je z ní cít it st rach z mat ky. Zároveň je její počínající mat eřst ví krásně znázorněno touhou po jídle. Asi stentka 3 – ţena, mlad ší, 25-35 let, posléze ţena s kyt kou (Ilona Barath, nyní Pet ra Bučková) Př i exper iment ech př edst avuje sice snaţivou, leč lehce zmat enou asist ent ku. V druhé část i předst avuje smu t nou našt vanou slečnu, kt erá jela za svým milým. Můţeme př edpokládat (vzhledem k to mu, ţe se jí ot ec posléze pt á, kde má pr st ýnek), ţe je jich set kání mělo být 35

zásnubní, nicméně part ner se nedost avil na míst o a t ak odjíţdí sama , omluvnou kyt ku nepř ijímá a vyhazuje oknem vlaku ven. Průvod čí (Miroslav K umhala) Tato post ava se objevuje aţ v druhé část i hr y. Předst avuje všechny průvodčí a výpravčí na jedno t livých zast ávkách. Vzniká paradoxní iluze, ţe všichni lidé, kt eř í pracují na dráze, jsou st ejní, nebo alespo ň mají st ejný nepř íje mný charakt er. Průvodčí je vel m i zmat ený z fyz ikálních změn, kt eré se kolem dějí. Na pr vním míst ě v jeho ţivot ě jsou dráhy, na kt eré nedá dopust it a neust ále vše m opěvuje je jich přesnost . Je zcela pohlcen syst émem a jakáko liv z měna jej velmi vyvádí z rovnováhy. Na rozdíl o d ost at ních pasaţérů je oděn do t mavo modré dráţní unifor my ( bez det ailu, kt er ý b y naznačova l st át ní př ís lušnost ).

3.5.

Závěr

V kont ext u současného HaDivadla, kt eré se or ient uje na uvádění současných divade lních t ext ů ( inscenace t edy vychází z pevně daného základu), je t ent o t yp aut orského divadla ojedinělým pro jekt em. Pod vedením Jiř ího Havelk y vznikla inscenace, kt erá má velk ý pot enciá l do budoucna, neboť můţe být uváděna jak pro ško ln í skupiny ze st ředních odborných ško l i učilišť , neboť zábavn ým net radičním způsobem osvět luje lát ku a celkový pohled na fyz iku, t ak i pro širokou veřej nost , neboť je prot kána int eligent ním a vkusným osobit ým humorem, kt er ý je snadno pochopit elný . Na rozdíl od výs ledného t varu Černé dí ry je zde fyz ika zce la okat ě př iznána a počít á se s ní, t akţe divák po celou dobu je inscenát ory vede n a seznamo ván se vše mi oko lnost mi. V t ét o inscenaci se Havelkovi podař ilo ve lmi cit livě seznámit diváka s témat em a následně mu vel m i bravur ním způsobem předst avit kouzelný svět divadelní imaginace. Inscenace půso bí jako př íjemný ko mpakt ní a funkční celek, jako vesmír ná soust ava, kde exist uje spoust a dílč ích pr vků a sloţek, kt er é se neust ále pohybují, vycházejí ze sebe, navazují na sebe, ovlivňu jí se 36

a spo lupracují spo lu a př it o m nedo jde k jejich sráţce, kt erá by znamenala jejich zánik. Hlavní t éma inscenace je zmat ek př i snaz e dodrţet abso lut ní přesnost fyz ikálních t eor ií, seznámení s funkčnost í a nefunkčnost í obecné t eorie relat ivit y v praxi. Rovněţ zajímavé je př ipo menut í, ţe rozdílné

kult ur y

vníma jí

různé

vním ání

důleţit ost i

fyzikálníc h

zákonit ost í. Spolupráce s HaDivadlem byla nat olik úspěšná, ţe se v sezó ně 2011/2012 Jiř í Havelka po host insky opět vrací zde reţírovat no vou inscenaci.

37

Ubu se baví

4 V t ét o

závěr ečné

kapit o le

se

bud e me

věno vat

Havelkově

inscenaci Ubu se baví v praţském Divadle Na zábradlí. P okusíme s e na základě mé osobní zkušenost i s pr ací Jiř ího Havelk y na t éto inscenaci popsat vznik původní aut orské inscenace.

4.1.

Divadlo Na zábradlí

Divadlo , ve kt erém byla t at o inscenace pod vedením J iř ího Havelk y př ipr avována, vzniklo roku 1958 z inic iat ivy Jiř ího Suchého a Ivana Vyskočila. Pro fesio nální st at ut získalo roku 1959. Divadlo , kt eré od počát ku cht ělo burcovat diváka k sa most at nému myš lení, zaznamenalo něko lik vrcho lných et ap. P rvní výraznou et apou (1962 1968) byla činno st Jana Grossmana co by reţiséra a uměleckého šéfa a Václava Havla co by dramat urga. Došlo k uvedení mno ha výraznýc h t it ulů (Proces, Vyrozumění at d.), kt eré se vyznačo vali jak cit em pro hravost a imaginaci, t ak ironi í. 30 V t ét o et apě t aké divadlo dne 16. květ na 1964 uvedlo premiér u dnes jiţ legendár ní inscenace Král Ubu. Jednalo se o adapt aci všech čt yř her Alfr eda Jarr yho s hlavním hrdinou Ot cem Ubu ( Ubu králem, Ubu spout aný, Ubu paroháčem a Ubu na homoli ) v úpravě Jana Grosmanna a Miloše Macourka. Hlavní ro li Ot ce Ubu zt vár ni l bravur ně předevš ím díky svému hereckému t ypu Jan Libíček, do role Mat ky

Ubu

byla

obsazena

v kont rast u

se

svým

př irozeným

char ismat em Mar ie Má lková. I nscenace je dodnes vyso ce umě leck y ceněna a zacho val se její videozáznam. 31 Druhá

výrazná

et apa

divad la

je

spoj ena

s rokem

1993

a nást upem Pet ra Lébla jako uměleckého šéfa divadla a Doubravk y Svobodové 30

na

míst o

ředit elky.

Léblův

smys l

pro

imag inac i

Čer pá n o z : ŠO RMOV Á, E va a k ol ekt i v: Če sk á d i v adl a e nc yk l ope di e di v ade l ní ch

souborů. 1. vydá n í . Pr aha : Di va de l ní úst a v, 2000. ISBN 80 -7008-107-4 31

Čer pán o

z:

ht t p:/ / db. di va del n i -

ust a v. cz / In scen a t i on Det a i l .a spx?r ec or dId= 1776&m ode= 0 (dn e 13. květ n a 2011 ve 20: 30)

38

a post moder ní př íst up k realizaci původních předlo h obr át il pozornost mno hých

divadelníků

právě

k t omut o

divadlu.

Tat o

et apa

byla

předčasně uko nčena Léblo vou sebevraţdo u dne 12. prosince 1999. 32 Třet í výraznou et apou se st al nást up Jiř ího Pokorného do uměleckého vedení divadla roku 2002, kde set rval do roku 2006. Za jeho ér y se divadlo začalo soust ře ďovat na uvádění klasic kých t it ulů v kont rast u se současnými dramat ick ými t e xt y. Dramat urgie

or ient ujíc í

se

na

uvádění

her

v českých

či

svět ových premiérách set rvává aţ do dnešních dnů. V současné době je uměleck ým šéfe m divadla David Czesany. 33

Způsob zkoušení

4.2.

Aut orská insc enace Ubu se baví měla svou svět ovou premiér u v pondělí 22. února 2010 v praţském Divadle Na zábr adlí. Zadání od divadla by se dalo shr nout jako jednoaktová (t edy cca 90 minut ová) aut orská (t edy původní) inscenace na t éma král Ubu. Pro toto divadlo , kt eré se v současnost i snaţí programově uvádět t ext y v česk ých nebo dokonce svět ových pr emiérách, to v sezó ně 2009/2010 byla víceméně druhá aut orská inscenace - pr vní byly Tartuf f e games v reţii Jana Fr iče – kt eré však jsou zaloţeny spíše na výrazném reţijním vý kladu Mo liérova t ext u. Divadlo Na zábradlí se rozhodlo v t éto sezóně uvést vzpo mínku či remake s lavné původní inscenace Jana Grosmanna Král Ubu. Inscenační t ým t ohot o projekt u t voř ili: reţie – Jiř í Havelka, dramat urgie – Zdeněk Janáček a I vana S lámo vá, scé na – Dáda Němeček, kost ýmy – Lela Geislerová, pr ojekce – Prokop Bartoníček, hudební

32

design

–

MIDILIDI,

svět ová

premiéra

se

uskut ečnila

Čer pá n o z : Š O RMOV Á, E va a k ol ekt i v: Če sk á d i v adl a e nc yk l ope di e di v ade l ní ch

souborů. 1. vydá n í . Pr aha : Di va del ní úst a v, 2000. ISBN 80 -7008-107-4 33

Čer pán o z : ht t p: // www. n a z a bra dl i. cz / o-di va dl e/ h i st or i e-di va dl a / (dn e 14. květ n a

2011 ve 2: 00)

39

22. února 2010, předst avení t rvá

100

minut

a je uváděno bez

přest ávky. 34 Hra je uváděna pod aut orským pseudonyme m E vald S l ánský, př ičemţ jeho aut orská práva zast upují: Nat ália Dr abiščáko vá, Kr ist ina Maděr ičo vá, Karo lina P licková, Gabr ie la P yšná, Mar ie S pur ná, Pet r Čt vrt níček, Ladislav Hampl, J iř í Havelka, Zdeněk Janáček, Pave l Liška, Dáda Němeček, Leoš Noha, Václav Pet rmichl, Josef Po lášek a Alfred Jarr y. Na inscenaci Ubu se baví jsem se praco vně podíle l jako asist ent reţie, budu se t edy př i psaní opírat zvlášt ě o svo ji osobní zkušenost s reţijní a aut orskou t vorbou Jiř ího Havelky. 4.2.1. Reţi sér jako inspi rovaný subjekt První seznamo vací zkouška reţiséra se souborem D ivadla Na zábradlí proběhla jiţ běhe m prosince 2009. Této zkoušky se účast nil i herci, se kt er ými divadlo počít alo, ţe budou v inscenaci účinko vat . Vzhledem k t omu, ţe jiţ byla daná r eţijně - scénografická koncepce, bylo přáním reţiséra, aby v inscenaci účinko valo co největ š í mno ţst v í lidí. Vzhledem k t omut o fakt u cht ěl r eţisér obsadit coby host a Janu P lodkovou, se kt erou úspěšně spo lupracoval jiţ na předchozí inscena c i v HaDivad le

–

Indián

v ohrožení

(Jana

P lodko vá

nako nec

své

účinkování odřekla vzhledem k ost at ním svým praco vním akt ivit á m během zkoušení). 4.2.2. Reţi sér jako sb ěratel materiálů Východiske m k inscenaci či hlavním inspiračním zdro jem měla být post ava z her Alfreda Jarr yho ( Ubu králem, Ubu spoutaný, Ubu na homoli a Ubu paroháčem ) král Ubu. St ejně t ak vhodným zdro je m insp irace je post ava samot ného Alfreda Jarr yho, jímţ je Havelka bezesporu fascino ván ( můţeme v jeho t vorbě sledovat neust ále návrat y k Jarr yho hrám a ţivot ní filo zo fii). 34

Čer pá n o z : ZDE . Ubu se bav í – di v ade l ní progr am. 1. vydá n í . Pr ah a: Di va dl o Na

z á br a dlí , 2010

40

4.2.3. Reţi sé r jako tvů rce rámcového scénáře Dalo by se ř íci, ţe základní st rukt ura příběhu odehrávajícího se v prost orách let adla je po měr ně jednoduchá: na začát ku se mus í jednot liví pasaţéř i dost at do let adla a usadit se na svá míst a. Pak začne let . Vzlét nut í a př ist ání je vţdy nejnebezpečnějš í část let u. Kdyţ se dosáhne let ové hlad iny, můţe začít ţivot na palubě. Př icház í palubní perso nál, kt er ý se st ará o pohodu a bezpečnost , kt erá je vţd y na

prvním

míst ě.

Nabíz í

občer st vení,

pak

výhodnou

koup i

nejr ůznějš ích produkt ů. Pak přicház í na řadu zábava pro zpř íje mněn í let u cest ujícím. Zde pak musí proběhnout nějaký zvrat , důvod, a by cest ující spo lu muse li začít více ko muniko vat , seznamo vat se, řešit záplet ku. Reţijním přáním bylo, aby veškeré konflikt y a nedorozumění nakonec byly řešeny či pot lačeny st ále vět ším ko mfort em a pohodlí m na palubě. 4.2.4. Reţi sér jako inspi rátor Kaţdý reţisér má vlast ní st yl pr vní (zahajovací) – obvykle čt e né – zkoušky. Někdo ji po jme zábavně – např. na míst ě, kde se hr a skut ečně st ala, někdo čist ě for málně přečt e t ext a dá se do jeho rozboru. To vše je za předpokladu, ţe je daný scénář jako východisko. Co si ale počnout , kdyţ ţádný scénář není? Naše z ahajo vací zkouška se konala 4. ledna 2009 v E liadově kniho vně za př ít o mno st i realizačního t ýmu, her ců a zást upců vedení divadla. Reţisér krát ce pohovoř il o svém záměr u poukázat na t éma zcela akt uální, ţe člo věk je ochot en pro svou bezpečnost udělat t éměř cokoliv, čast o aţ velmi bizar ní věci (čehoko liv se vzdát , jakko liv se nechat omezit ) . A nejvíce je člo věk schopen udělat , je - li v sázce jeho ţivot , kdyţ se zcela dobrovo lně vloţ í do rukou někoho druhého, zvlášt ě pokud jeho sluţbu pot řebuje. Např íklad v let adle, odkud, po vzlét nut í, není úniku. Pot é př išel na řadu ne méně za jímavý pr oslov scénografa Dády Němečka, kt er ý předst avil návr hy scény a kost ýmů. Vzhledem k t omu, 41

ţe Divadlo Na zábr adlí pat ř í k velmi malým divadlům st udio vého t ypu, je o bvykle t ěţké vyt voř it zde zajímavou scénu. Hr y se vesmě s odehrávají v jedno m pokoji. Na rozdíl od tohoto lehce ko nzer vat ivního př íst upu byla reţijně- scénografická vize Havelk y velmi odváţná. N a jevišt i st ojí př íčně prořezaný t ubus let adla, kt er ý se od divák a t rycht ýřovit ě ubírá dál do hloubky jevišt ě, neust ále se zmenšu je a končí aţ ve skladu kulis, kde je pláno vaná mo ţnost hr y s lout kami. Ot evírá se pot enciální moţnost na t éma cest y, nekonečna , opušt ěnost i. Přední část scény je t vořena st rečovým plát nem, na kt eré je pláno vaná mo ţnost projekcí, př ípadně zajímavé her ecké akce skrz lát ku. Vzhledem k t omu, ţe nebylo ješt ě zcela jasné, jaké budou post avy, nebo kdo je bude hr át , byly návr hy kost ýmů p ouze or ient ační. Předem se však dalo počít at s klasickými post avami, kt eré lz e v let adle pot kat , jako jsou let ušky, pilo t , baťůřkář, podnikat el, lidé let ící na dovo lenou, ale t aké s post avami, kt eré by byly nosit el i pot enciá lní dramat ické sit uace či napět í jako jsou např. muslimka, hasič, nevěst a at d. Finální design kost ýmů mě la na st arost i Lela Geislerová. První t ýden zkoušení se nesl v duchu poznávání a pro hlubování znalo st í a všeo becného podvědo mí o cest ování let adly a o králi Ubu. Snad kaţdý v Divadle Na zábr adlí zná dnes jiţ zcela legendár ní inscenaci Jana Grossmana Král Ubu. Rovněţ bylo záhodno osvěţit s i znalo st čt yř Jarr yho her. Téměř kaţdý z realizačního t ýmu (t ím mám na mys li v př ípadě t akovéto aut orské inscenace i herce) má mno ho zkušenost í s lét áním – samot né

Divadlo

Na

zábradlí

čast o

lét á

host ovat

se

svým i

předst aveními do zahranič í. Vzhledem k tomut o fakt u a vzhlede m k tomu, ţe se v hereckém obsazení sešli t akový vypr avěč i, jako je P et r Čt vrt níček, Pavel Liška či Josef Po lášek, byl zaručen př ís un kvalit níc h vese lých př íběhů s let eckou t emat ikou.

42

Okamţit ě bylo pot řeba všechny nápady, hist orky, post řehy č i př ipo mínky zaznamenat , aby mo hly později poslo uţit jako t vůrč í mat er iál, coţ byl můj úko l. Dramat urg př inesl během t ýdne rovněţ celou řadu lit e rat ur y, kt erou si účast níc i se zájmem individuálně st udovali. Proběhlo rovněţ kolekt ivní zhlédnut í filmů s let eckou t emat ikou jako např . Let číslo 93, kt erý dokument uje skut ečné událo st i na palubě jednoho z let adel, kt eré 11. zář í 2001 unesli t eror ist é, dá le jsme zhlédli vybrané scény z filmů Připoutejt e se, prosím a Hadi v let adle. Havelka

se

na

inscenac i

př ipr avoval

velmi

zodpovědně

a zúčast nil se kurzů lét ání, kde čerpal infor mace od profesio nálníc h let ušek a pilot ů. Tent o pohled z druhé st rany byl velmi důleţit ý, protoţe kaţdá spo lečnost má svá určit á pravidla, ur čit ý syst é m a pokud chceme něco o tomt o syst ému sdělit , musíme jej pochopit , snaţ it se k němu dost at co nejblíţe. 4.2.5. Reţi sé r jako iniciátor kolektivní h ry Pokud se jde zkoušet impro vizovat d o prostoru, je pot řeba mít alespoň

základní

vybavení.

Technický

perso nál

pod

vedení m

scénografa na jevišt i př ipravil alespoň náznak budoucí scény. Reţisér si během zkoušek mo hl udělat obrázek o herecké m kolekt ivu a rozmyslet s i, na ko ho by jaká ro le nejlép e seděla. V př ípadě aut orského předst avení je předpoklad, ţe lidé t uto prác i dělat cht ějí a ţe je baví. Nelze prot o být zcela sobecký a ignorovat jejich přání. Zkoušelo se mno ho var iant , kaţdý si zkusil být pasaţére m či let uškou. Posléze se ust álily ro le let ušek na Gabr ie lu P yšno u a Mar ii S pur nou s t ím, ţe je moţné, aby se př ípadně jako let ušk y objevily

i

Maděr ičo vá.

dalš í

dvě

dámy

Nat ália

Drabiščáko vá

či

Kr ist ina

Vzhledem k t omu, ţe scénografie počít á s něko lika

mo ţnost mi, jak scénu nepozorovaně opust it , n ebo se na ni naopak dost at , je moţné, aby se během předst avení v rolích pasaţérek i let ušek

dámy

st ř ídaly,

či

aby

mo hlo

docházet

k nejr ůzně jší m

komickým záměná m post av. Ro le st ewarda nakonec vyuţit a nebyla. 43

Jedním z hlavních reţijních záměr ů bylo ukázat , ţ e je v let adle velmi o mezený, st ísněný prost or, coţ můţe vyvo lat celou řadu komických s it uac í. Z t ohot o velmi podnět ného nápadu se však nedař ilo získat vše, co by šlo, ať uţ kvůli t echnickým problémům, např íkla d kdyţ

byla

ulička

mezi

sedadly

př íliš

úzká,

n epro jel

jí

vozík

s občer st vením, ale t aké t o byl do jist é mír y poplat ek za provozní řád divadla, kde není moţné zkoušet inscenaci na finální scéně po celo u dobu př ípravy inscenace. 4.2.6. Reţi sér jako nositel jednotící tvů rčí vů le Vzpo mínkou na Grossmano vu inscenaci je závěrečná pasáţ inscenace, kdy se pasaţéř i ukládají k spánku a o blékají si noční úbor y. T yt o úbory jsou čer nobíle pruhované noční košile, kt eré jako by z oka vypadly vzoru vězeňského mundůru, kt er ý na so bě mě l právě ot ec Ubu v závěru Grosmanno vy inscenace. 4.2.7. Reţi sér ja ko sup ervi zor finálního scénáře Neust ále musí mít člo věk na pamět i, ţe jakko liv je t ato inscenace aut orská, st ojí na pevně daných základech krále Ubu. Kdyţ byla hot ova finální verze scénáře, dos t ala dramat urgie nelehký úko l, a to pokusit se v t omt o t ext u najít p aralely s původním kr álem Ubu a nejlépe vloţit do něj př ímé cit ace či alespo ň slo vní odkazy. To se nakonec alespo ň v něko lika př ípadech povedlo, uvedu alespoň t yt o: parafr ází na výrok „Kdyby nebylo Po láků, nebylo by Po lska“ se st alo „Kdyby nebylo let adel, nebylo by nebe“, na velmi o blíbené s lo vo ot ce Ubu „Hovnajz“ se st a la neust álá př ít o mnost t oalet y. Z dost upných scénářů je jasné, ţe prozat ím poslední verze neprošla

Havelkovou

redakcí,

st ejně

jako

u

dvou

předchozíc h

inscenací, a slouţí daleko více jako pracovní záznam, neţ jako ucelený scénář. Během

zkoušení

se

Havelka

snaţil

vyč ist it

scénář

od

nejr ůznějš ích plevelných slo v, coţ se mu ne zcela dař ilo . Zvlášt ě herc i zvyklí na hr y pravidelné dramat urgie , nebyli na t ent o minimalis mus 44

př ipraveni. Př idávám ukázku ko nkrét ního scénáře, kde se podař ilo řeč výrazným způso bem zr yt mizo vat . Jedná se o sit uaci, ve kt eré pasaţéř i let adla zjist ili, ţe let í kaţdý jina m a necht ějí se s t ím smíř it :

(Vši chni začnou mluvit o zkratkách na letenkách, přitom t y ústřižky letenek hledají po těle, až l ehce stylizovaně.) Vašek:

Já si koupil let enku, kde bylo jasně napsáno Toronto – YTO...

Leoš:

YTO je Toront o, jo ? No my měli t o... kam js i dala t y let enky?

Natálka:

HRG t am bylo... ( hledají letenky)

K ristína:

No, přesně js me t am měli – PRG – HRG.

Pepa:

A já sem si naprost o jist svým... kam t o let íme... jo, Nairobi, NRB, já vám t o ukáţu na let ence...

Láďa:

No my mys le li, ţe je t o PRG – HRG, a pak SYD.

Pepa:

Ale já sem se pt al, je t o PRG – NRB, pak mo ţná SYD.

Natálka:

A kde je HRG?

Pepa:

HRG bude asi o myl.

Leoš:

Jest li je něco omyl, t ak t ady páno vo YTO.

K ristína:

Jedině ţe by bylo PRG – HRG a pak NRB.

Marie:

A SYD? Kde je syd?

Pavel:

SYD před NRB.

Marie:

A bez HRG.

Láďa:

HRG určit ě, spíš SYD pr yč, pan i.

45

(z gest hl edání letenky jsou gesta naznačující možnou cestu kolem světa) Vašek:

Ne, jen P RG – YTO.

Leoš:

YTO vůbec.

K ristína:

Tak spíš PRG – HRG – SYD – NRB.

Pavel:

A pak moţná i t o vaše YTO .

Pepa:

Ale ne, NRB před SYD .

Marie:

NRB po SYD.

K ristína:

SYD po HRG.

Leoš:

Takţe – PRG.

Natálka:

HRG.

Láďa:

SYD.

K ristína:

NRB.

Vašek:

A co YTO?

Natálka:

YTO po NRB.

Vašek:

YTO před.

Marie:

SYD?

(Vašek vztekl e praští taškou o sedadl o, pauza) Pavel:

A co to Brno ?

Vašek:

Jaký Br no pořád?

Leoš:

No jo, vy jst e chrápal, pane, zrovna...

Natálka:

Tady byl pán, co let ěl do Brna.

Vašek:

A kde je t eď?

46

(všichni se nakloní a zí rají do taj emného nekonečného prostoru, kudy odešel Pet r) 35

4.3.

Struktura textu a děj

Vzhledem k t omu, ţe jsem se účast nil zkoušení, má m k dispozic i v t išt ěné podobě a s vlast ními poznámkami všechny verze t ext ů, kt eré během zkoušení vznikly – celke m pět verzí a k t omu navíc i fináln í verzi zapsaného scénáře od Jiř ího Havelky. Níţe se budu zabývat právě t outo finální verzí. Scénář je for málně rozdělen do něk o lika oddílů, kt eré člení t ext na osm část í (t oto členění dále uvádím v popisu děje jako t učně zvýr azněné). Toto dělení však ko nčí jiţ před půlkou scénáře , dá l názvy jednot livých výst upů chybí. Dá se však ř íc i, ţe t yt o obrazy jdou v duchu samot ného děje či se odvozují od t émat u, kt eré post avy v t u chvíli na scéně ř eší. Prot o jsem dalš í obrazy po jmeno vával v t o mt o duchu. Post avy jsou v t ext u po jmeno vány jmény svých int erpret ů, pouze st evardky jsou označen y jako „let uška“ a velké pís meno, kt eré značí kř est ní jméno herečk y. Post ava vst upujícího pilot a není v t ext u nikt erak označena – pouze nese jmé no Pet ra Čt vrt níčka. Vzhlede m k tomu, ţe t ent o herec předst avuje v inscenaci více post av, mo hlo by se t edy snadno st át , ţe člověk, kt er ý si pouze čt e scénář a nemá ko nfront aci s předst avením, bude nadmíru zmat en. Scénické poznámky jsou velmi bo hat é (v jednoduchost i popisuj í hlavně scénickou akci, př ípadně ke ko mu určit á post ava mluví, ale t akt éţ t echnické záleţit ost i – např. ţe post ava mluví na port ). Dá se ř íc i, ţe na rozdíl od předchozích dvou t ext ů, kt eré se daj í pokládat

za

pečlivě

napsaný

návod

k realizaci

př edst avení,

je

jakáko liv prozat ím dost upná verze scénáře k inscenaci Ubu se baví pouze základním nepřehledným náčrt em bez dalš í aut orské super vize. 35

Ci t ová n o z : S LÁNS KÝ, E va l d: Ubu s e ba ví . Fi n áln í ver z e s c én ář e z ar ch i vu

a ut or a prá ce

47

Uvádění diváka do děje začíná jiţ samot ným vst upem do divadla. Uvaděčky ma jí na svých klasických divadelních úborec h př ipnut y odznaky s logem Ubu aer lines. U vst upu do divadelního sálu vis í cedule s nápisem Boarding t ime 18: 55. To je čas, kdy se začína j í poušt ět divác i do sálu. Ve st ejném okamţiku rovněţ začíná sa mot né předst avení. Příp ravy n a let - na scéně vid íme průřez t ubem let adla, sedadla s uličkou uprost řed jsou k divákům o brácen a zády. Zároveň, kdy ţ vst upují diváci do sálu, začína jí za asist enc e let ušek nast upo vat her c i – coby jednot liví pasaţéř i – do let adla (kaţdý dle svého char akt eru, pořadí je pevně určeno, t ext y jsou vesměs impro vizované). Po usazení vět šiny diváků vchází zakuklená post ava Muslimky, kt erá vnese do let adla napět í. Začíná bezpečnost ní hlášení , kt eré ilust rují st evardky. Dále proběhne – v r ámci vět ší bezpečnost i na palubě - odevzdání všech elekt ronických př íst ro jů. Let adlo je př ipraveno ke st art u, ale st ále se čeká. Napět í rost e. Pak se ozve spláchnut í záchodu a na své míst o si ur ychleně sedá o bchodník. Vzlet – na mo nit orech s leduje me po mocí kamer y na podvozku, ţe let adlo jiţ st oupá k nebi. Během t ohoto se seznamuje me s vnit ř ním i myš lenkami post av. Je to vůbec ne jdůleţit ě jší část , neboť na základě t ěcht o infor mací se pak po celou dobu rozehrávaj í dílč í sit uace. Ţivot na palub ě – po dosaţení let ové hladiny se vět šina cest ujících

odpout á

ze

svých

sedaček

a

začnou

si

uţívat

bezst arost ného let u. Jídlo – pro vět ší zpř íjemnění let u st evardk y podávají oběd – kuře nebo r ybu. Odpověd i jsou vesměs improviz o vané, scénář uvád í někt eré moţnost i odpovědí. Zvlášt nost í je, ţe jídlo vypadá st ejně. K áva nebo čaj – st ejná akce, jako byla s jídlem, je nyn í prováděna s pit ím. Zvlášt nost í je, ţe se obé nalévá ze st ejné konvice. Rovněţ post upně dochází k dest rukci jazyk a (z ot ázek „Káva nebo čaj? S mlékem nebo bez?“ se post upně st ávají var iace t ypu „Káva nebo r yba? S čajem nebo bez vody?“) 48

Trávení – kdyţ se všichni najedli a napili, začíná nejpr ve poklidný proces t rávení, kt er ý je svět elně naznačen, jakoby celé let adlo

(t ubus)

t rávil

svo je

znázorněn pro jekc í st řeva do

pasaţér y,

rovněţ

jest

t ent o

proces

malých obrazovek v let adle. Pak

následuje fáze, kdy kaţdý z pasaţérů chce vyko nat potřebu na záchodě. Vznikne fro nt a. Mladý st udent chce pouţít záchod v jiné část i let adla a vţdy, kdyţ chce opust it daný prost or , ozve se hlášení, kt eré upozorňuje pasaţér y na moţnost t urbulencí a vrací je zpět na svá míst a. To se opakuje něko likrát . Teleshopping – pasaţérům let adla se pust ila rekla mní nabídka, kt erá upozorňuje na výhodnou nabídku lţičky „Bulsar y“, kt erou pasaţéř i dost anou zdar ma v ýměnou za svůj palubní líst ek. R ovněţ t ak všichni učiní. Zmat ek

destinací

–

během

jednot livých

rozhovorů

se

st evardkami a ost at ními pasaţér y cest ující zjist í, ţe kaţdý má jiný cí l let u a př it o m všichni mají do let ět bez př est upu a jako první, cest ujíc í neuklidní ani poslech hudby „What a Wonder fu l Wor ld“ a obchodník se vydá do přední část i let adla, aby z jist il, co se děje. Kdyţ se dlo uho nevrací, vznikne panika, ţe let adlo bylo uneseno. Ost at ní se rovněţ cht ějí vydat do přední část i let adla, ale jsou usazeni na svá míst a palubním hlášením o moţnost i t urbulencí. Kdyţ se ko nečně objeví st evardky, mají na všechny dot az y chlácho líc í odpověď. Zmat ek s dest inacemi cht ějí vyřešit po mocí palubních líst ků, kt eré v šak jiţ nikdo nemá, a prot o vyberou cest ovní doklady, aby prověř ily dalš í infor mace. Nejist ot a vede k hádce me zi jednot livými cest ujíc ími. (Pozn. zde konč í for má lní dělení scénář e, další dělení jsem pro vět š í přehlednost zvo lil sám). Let – cest ujícím nezbývá nic neţ let ět , začnou se post upně smiřovat s t ím, ţe někdo let í jina m, neţ měl původně namířeno a jejic h nové cíle se nyní jeví jako daleko lepší, neţ původně plánované. Pů lnoc – jako malé překvapení př ichází během př elet u časového pásma půlno ci cest ující rozpt ýlit velký komik – sám p ilot . Cest ujíc í 49

jsou obdarováni dalšími pokr my a alko ho lickým pit ím a rovněţ not nou dávkou vt ipů a půlno čním ohňost rojem na kř ídlech let adla, t o vše ř íd í kapit án let adla. Zábava se nat o lik rozjede, ţe si všichni začnou t ykat (vyplyne najevo, ţe se všichni jmenují Eva a Vašek) a v zábavě pokračují i po odchodu kapit ána. Mladý st udent předvede „Klauna Bo mbíka“ coby čís lo ze základní ško ly, se kt erým nemá úspěch. Striptýz - jeho mat ka pak začne se svým čísle m - st r ipt ýzem. K ní se př idají i ost at ní, kro mě st udent a, ten se st raní. Ost at ní chyt nou podezření, ţe se nechce svléct právě z důvodu, ţe skut ečně má u sebe bo mbu. Př ichází let uška a odvádí st udent a na záchod. Po chvíli odt ud vyjde a je jiţ zcela svlečený, ost at ní si oddychnou a pokračuj í v zábavě. Pop lach – let adlo se zaplní kouřem, ozve se bezpečnost ní hlášení, všichni si nasazují dýchací masky, př ichází pilot , z út rob let adla vyt áhne čer nou skř íňku a vyhodí ji nouzovým východem ve n z let adla, ďábelsky se směje, odchází. Vš e se ut iší. Poslední servi s – cest ující dost ávají noční košile a jsou st evardkami ukládáni k spánku, st evardky si v k lidu zapalují cigar et u, př ichází i obchodník v nočním úboru, sedá si na své míst o, políb í muslimku a rovněţ us íná. Ráno jsou všichni fascin o váni vycházející m sluncem a let í uko líbáni bezst arost nost í dál aţ do nekonečna.

4.4.

Charakteristika postav

Hip-hoper (Tomáš Mery) Mladý muţ v kšilt ovce.

N eust ále

má

na uších sluchát ka

a poslouchá hudbu. Vět šinu let u t ráví spánkem, nevnímá své oko lí. Je zcela ponořen do svého svět a. Jako první se nechá zcela po hlt it a uchlácho lit nabízeným ser visem. Nepadne ţádná infor mace, ka m nebo proč let í. Doktor (Josef Polášek) Let í do Nairobi, kde se st ala blíţe neurčená kat ast rofa, má zde zachraňo vat ţivot y vakcínou , kt erou veze sebou v kufru. Jako doktor 50

bez hranic lét á po měr ně čast o. Je fascino ván mladými ţenami, ale své cit y neumí dát správně najevo. Je uvědomělý, t akţe je dost moţné, ţe má do ma rodinu s dět mi a je právě t ímt o vázán. Musli mka (Pet r Čtvrtníček) Tato

post ava

do

inscenace

vnáší

napět í,

vět šina

lid í

předpokládá, ţe můţe být t erorist kou, ale není t o mu t ak. Nedovíme se o ní nic ko nkrét ního kro m t oho, ţe není t erorist kou. V koláţi událo st í se jeví jako post ava, kt erá snad byla na své míst o nasazena vyšš í silou, protoţe v závěru inscenace si dává po libek s Obchodníke m, se kt er ým se však set kala aţ na palubě let adla. Obchodník ( Pet r Čtvrtní ček) Obt loust lý

post arší

pán,

zřejmě

podnikat el

se

st řevními

problémy ve vo lné košili a kalhot ách, kt erý je v let adle ja ko doma. Nejvíce je j dokáţe našt vat , kdyţ nikdo nereaguje na jeho prosby. Je docela mo ţné, ţe právě on je t ím, kdo ř ídí celý chod let u. Mladý student (Pavel Li ška) V let adle je vůbec poprvé a velmi se na let t ěší. Jeho poslání m je dost at se do S ydne y, kde umír á jeho ot ec, o jehoţ exist enci nemě l vůbec t ušení. Ţije sám s mat kou a je zat ím velmi ost ýchavý panic. Z cest y za ot cem není vůbec nadšený, neví, proč vůbec se má seznamo vat s ot cem, kt er ý umírá a se svými sest rami, kt eré ţij í v Aust rálii. Je velmi cit ově vázán na mat ku, poslední do bou si však uvědo muje, ţe se jejich ţivot ní cest y rozcházejí čím dál t ím více. Pavlo vi Liško vi ke zt vár nění t ét o post avy do jist é mír y napo máhá jeho mladist vý vzhled, vyuţívá dále rozpačit ých pohybů, neust ále má t endenci dívat se z okýnka a zkoumat , kde je nouzový východ. K ješt ě vět šímu podpoření své nejist ot y pouţívá zasekávání v řeči. Jeho mat ka (Marie Spu rná) Doprovází

s vého

syna,

kt erého

vním á

st ále

jako

malého

chlapečka. S ama má velké problé my s kouřením a alkoho lem (kt e ré se snaţ í před ost at ními ukr ýt – t vář í se jako vzorná křesťanka, ale st ač í 51

málo a dost ane se „do varu“). S ot cem svého syna se nest ýká, dokonce ani nevěděla, ţe ješt ě ţije. S yna vychovala sama v co nejlepší m rodinném kruhu, je na něj silně fixo vaná, ale uţ by ráda měla svů j klid. Lét ání se bo jí. Chová r ybičky, o kt eré má snad ješt ě vět ší st rac h neţ o syna. Vědec (Václav Pet rmich l) Let í do Toront a na blíţe neurčenou klimatologickou konferenci, kde má mít přednášku. Lét á po měr ně často, ale nedělá mu t o fyzi ck y dobře, obvykle zvrací. Je t o poměr ně lo gicky uvaţujíc í post arší pán, kt er ý je znaven věčným st ereot ypem a rád si uţije t rochu zábavy. „Baťůřkářka“ (Gab ri ela Pyšná) Nasedla na pr vní let adlo, kde bylo vo lné míst o , a nepřemýš lela, kam let í. S sebou má jen bat ůţek s pot řebnými osobními věcmi, chce zcela změnit svůj ţivot od základů. Chce ut éct od všech st arost í, kt eré v ţivot ě má. Vět šinu cest y se snaţí spát , protoţe je jí nesympat ick ý doktor sedící vedle ní. „K oupáci“ Tradiční češt í výlet níci, kt eř í si jed ou společně jednou za rok uţít dovo lené u moře. Dá se předpokládat , ţe dámy pracují u jedné fir my a odt ud vznik lo jejich přát elst ví. Let adly cest ují obvykle jedno u do roka a cht ějí si t o na palubě pořádně uţít . Let í na do vo lenou do Egypt a. Mladší pár (Ladi slav Hamp l a K ri stina Maděri čová) Jsou do sebe velmi zamilo vaní, i kdyţ ne vše ma jí mezi sebou vyř íkané. Ješt ě nemají dět i, ale v last ní vilu v Tróji. On je zřejmě podnikat el, kt erému se zase aţ t ak nedař í, má rád svo je jist é, je velmi vzt ahovačný a snadno se nechá vyhecovat , je ost ýchavý a do jist é mír y nesoběst ačný . Je šet ř ivý a r ád by s i uţi l spo lečnost i jiných ţen, neţ jen své part nerky.

52

Ona je t ěhot ná, chyst á se t o manţe lo vi sdělit na dovo lené. Začíná př ibírat na váze a být přecit livělá . Dalo by se o n í ř íci, ţe je domácí t yp, její muţ je hlava rodiny. Starší pár (Leoš Noha a Natáli a Drabi ščáková) Pokud mají dět i, t ak jsou jiţ odrost lé a víceméně samo st at né. Hlavou tohot o páru je manţelka. Ona uţ nejeví t o lik zájmu o erot ické hrát ky jako dříve. Raděj i o dpočívá či se dobře nají. Cht ěla by mít vše, co vidí u ost at ních. Je velmi předpo jat á k ost at ním lidem. On zřejmě podnikat el na vo lné noze, dobře se mu dař í. Touţí být fyzicky uspokojen svou manţelkou na palubním záchodě, coţ se mu nepodař í. Z kaţdé sit uace se snaţí udělat legr aci a být t ak st řede m pozornost i. Má velmi vřelý vzt ah k alkoho lu. Se svou manţelkou se sice čast o špičkují, ale jinak mají svoje jist é a rádi si dopřávaj í ţivot ních slast í.

4.5.

Závěr

Dle mého názoru přes všechny problémy běhe m zkouš ení se podař ilo post avit divácky úspěšnou inscenaci, kt erá má t endence odkazovat na hlubší souvislost i (dř ívějš í Grosmanno va inscenace) č i akt uální paradoxní t émat a, čeho je ochot en člo věk se vzdát pro vlast ní bezpečnost či t éma o mezo vání lidské svobody. B ohuţel t at o t émat a ve výs ledném t varu zanikají či se st áva jí dost i sloţit ě čit elnými. Př i premiéř e jsem předpokládal, ţe se inscenace bude dále pilo vat a bude na ni do hlíţeno, aby se usazo vala spr ávným směrem. Protoţe je neust ále na repert oáru divadla a pa t ř í v současné do bě k nejnavšt ěvo vaně jším inscenacím Divadla Na zábradlí, zhlédnul jse m 24. repr ízu dne 14. února 2011, t edy zhruba rok od první premiér y. Zjist il jsem, ţe inscenace se sice usazuje, nicméně neorganizo vaně, spíše dle herecké nálady a jejich osobních pot řeb. Zat ím našt ěst í nedošlo k ţádnému přezkušování, coţ by dle mého názoru v t omt o př ípadě vedlo k naprost ému rozt říšt ění celku. 53

Soudím, ţe do jist é mír y výše popsané problémy by měl ř ešit dramat urg inscenace (pokud reţisér v divadle jen host u je). Aut orská inscenace je specifický t yp předst avení, zvlášt ě kdyţ je v ní neust álý prostor pro impro vizaci a dá se t edy o čekávat , ţe někt eré z repr íz budou silnějš í a někt eré méně výr azné. Nicméně by minimálně jedno u za měsíc

měli mít

her ci hlubší reflex i,

zda post upují v rá mc i

charakt eru celého př edst avení, či zda jiţ překročili hranici a jdou prot i duchu samot ného předst avení.

54

5. Závěr Reţijní st yl Jiř ího Havelky by se dal rozdělit do něko lika dílčích mo ment ů.

Reţisér

se

nadchne

pro

konkrét ní

t éma,

obklopí

se

mat er iále m a ponoř í se do jeho st udia , vyhledává př ís lušnou lit erat uru i inspirat ivní filmy. Dále př ichází př enesení r eţisérových poznat ků na celý inscenační ko lekt iv a sáhodlouhé diskuse. Kaţdý z účast níků vnáší své nápady a cen né podnět y. Na základě t ěcht o diskusí př icház í nejdůleţit ějš í část zkoušení, a sice ř ízená improvizace. Během t ét o část i je reţisér nejakt ivnějš í, neust ále vyhodnocuje sit uaci a snaţí s e nalézt jednot ící post up. Takt éţ v průběhu t ét o fáze vzniká zápis scénáře. Tent o scénář nadále procház í ř adou proměn, aţ v ideální m př ípadě prochází reţisérovou redakcí. I nscenace vznikají aţ do dne premiér y, fixují se a usazují aţ v průběhu repr ízování. Jist ým spo lečným znakem Havelkovýc h inscenací je velká spjat ost reţie a scénografie. Havelka velmi rád vyuţívá kouzel, kt er á mu divadlo poskyt uje. Velmi čast o se můţeme set kat s projekcemi, kt eré nepouţívá klasickým ilust rát orským pr incipem , ale hledá no vé neot řelé mo ţnost i a význa my je jich uţit í. Na

rozdíl

od

původního

zaměř ení

St udia

Ypsilo n

nen í

v Havelko vých inscenacích kladen důraz na úlo hu hudební. Hudba není nosit elem samo st at ného sdělení, vesměs t voř í jen ilust raci nála d y na scéně. Hudební ro li přebír á výrazná r yt mizace řeči a akcí. Havelko vy

inscenace

nesou

charakt er i st ické

post dramat ické

znaky, a t o předevš ím důraz na výt var nou část inscenace, skut ečnost , ţe pr vot ní vznik inscenace není podloţen pevným scénářem, prác e s dest rukcí jazyka a jeho minimální pouţívání, kdy je kladen důraz na nonver bální st ránku inscenace . Př ínos Havelkovy t vor by v ko nt ext u současného českého divad la je

po měr ně

zásadní.

Zat ímco

post moderní

t endence

někt er ýc h

současných reţisérů ( např íklad Vladimír Morávek, Mar ián Ams ler, Ja n Mikulášek a mno zí dalš í) se ubírají cest ou výrazné int erpret ace scénáře a z her ců vycho vávají st roje, kt eré precizně zahr ají vše, co s i 55

reţisér vymys lí. Naprot i t omut o Havelka př ímo vychází z her ecké individualit y, čerpá z ní a nechává se jí inspirovat . Vzniká původní dílo, kt eré nepot řebuje ke své funkčnost i lit erár ní př edlo hu, ale je samo zajímavé a nosné a navrací se k prvot ní divadelní hravost i, nejjednodušším iluzím a prakt ikám, kt eré beze zbyt ku vyuţ ívá. Vzhledem k tomu, ţe jsem se zabýval inscenacemi v divadlech, kde Havelka pouze host oval, nenadchází uţ nut nost zpě t né reflexe č i dozoru nad jednot livými repr ízami. To uţ je na ko nkrét ní do mluvě divadel, reţiséra a souboru, zda na ins cenaci budou dále dohlíţet , př ípadně

ji určit ým způsobem

for mulovat

dále,

či zda

nechaj í

účinkujíc í vo lně zasaho vat do inscenačního t varu . Jeho práce není v pr vním smys lu r eţijní, ale aut orskou t vorbou, t akţe s kaţdou další inscenací př ináší současnému českému divadlu nový scénář, kt er ý je posléze schopen vlast ní exist ence a kt er ý můţ e poslouţit dalš ím t vůr cům jako inspirujíc í východisko pr o jejich dalš í práci.

56

Pouţité informační zdroje

literatura

ŠORMOVÁ, E va a ko lekt iv: Česká diva dla encyklopedie divadelníc h souborů. 1. vydání. Praha: Divadelní úst av, 2000. ISBN 80 -7008-107-4

KOVALČUK,

Josef:

Téma:

aut orské

divadlo.

1.

vydá ní.

Br no:

Janáčkova akademie múzických umění v Brně, 2009. ISBN 978 -8086928-61-6

PAVLOVS KÝ, P et r a ko lekt iv. Základní pojmy divadla t eat rologick ý slo vník. 1. vydání. Praha: Libr i, s.r.o., 2004. ISBN 80 -7277-194-9

KOVALČUK,

Josef

Od

t émat u

ke

scénář i

(Př ípr ava

inscenace

v aut orském divadle). Br no: Měst ské kult urní st ředisko SKN, 1985.

LEHMANN, Hans-T hies. Post dramat isches T heat er. Post dramat ické divadlo (přeloţ ily Anna Grusková a E lena Diamant ová) 1. vydání. Brat islava: Divadelní úst av Brat islava, 2007. ISBN 978-80-88987-81-9

SRBA,

Boř ivo j:

Ještě

j ednou

o

f unkci

aut orského

subjektu

v dramat ickém a divadelní m art ef aktu . In: Tendence v současném myšl ení o divadle. Br no: Janáčkova akademie múzick ých umění, 2010. s. 34. ISBN 978-80-86928-82-1

SUKOVÁ, E va. Čer ná díra - divadelní program. 1. vydání. Praha: Dejvické divadlo o.p.s., 2007 57

Čerpáno z: HAVELKA, Jiř í: Bod Nula. In: Di vadlo a interakce II. 1. vydání. Praha: Praţská scéna, 2007. ISBN 978 -80-86102-63-4

HADIVADLO: I ndián v ohroţení – divadelní program. 1. vydání. Brno: HaDivadlo, 2008

HOŘÍNE K,

Zdeněk:

Divadlo

mezi

moder nou

a

post moder nou.

1. vydání. Praha: Nakladat elst ví St udia Ypsilo n, 1998. ISBN 80 902482-3-3

HAVELKA, Jiř í: Indián v ohrožení. In: Divadlo a interakce III . 1. vydání. Praha: Praţská sc éna, 2008. s. 99. ISBN 978 -80-86102-66-5

ZDE. Ubu se baví – divadelní program. 1. vydání. Praha:Divadlo Na zábradlí, 2010

KUDLÁČKOVÁ, Johana: Tankred Dorst - Pan Paul. 1. vydání. Praha: Národní divadlo Praha, 1995. ISBN 80 -85921-13-8

TOMEŠ, Vladimír: Poznámka překladat ele. In: Legenda o nebohém Jindři chovi. 1. vydání. Praha: Divadelní úst av v Praze, 1997. ISBN 80-7008-064-7

prameny

DOUBT, Do yle: Černá díra. Finální scénář z archivu Jiř ího Havelky 58

HAVELKA, Jiř í a ko lekt iv: Indián v ohrožení. Finální scénář z archivu Jiř ího Havelky

HAVELKA, Jiř í a ko lekt iv: Indián v ohrožení. Finální scénář z archivu HaDivadla

SLÁNS KÝ, E vald: Ubu se baví. Celkem pět verz í pracovní a jedna verze finální z ar chivu aut ora práce

videozázna m inscenace Černá dí ra z archivu Dejvického divadla

videozázna m inscenace Indián v ohrožení z archivu HaDivadla

videozázna m inscenace Ubu se baví z archivu Divadla Na zábradlí

tištěná periodika

CHRISTOV,

Pet r.

Divadlo

jako

hra

aneb

reţie

jako

hraní

si

s divadle m. S vět a divadlo, 200 8. č. 3.

CHRISTOV, Pet r. Hrajeme s i na pumpu aneb Čer ná dír a. Kult ur n í t ýdeník, 2007. č. 20.

ADÁME K, Jiř í: Vlast ně jsem pořád udivovaný. S vět a divadlo, 2008. č. 3. 59

internetové stránky

ht t p://www. ypsilo nka.cz/ soubor -havelka- jir i

ht t p://cs.wikiped ia.org/wiki/ Ji%C5%99%C3% AD_Havelka

ht t p://www.dejvickedivadlo.cz/ hist or ie-divadla

ht t p://db.divadelniust av.cz/I nscenat ionDet ail.aspx?r ecordId=1776&mode=0

ht t p://www.nazabr adli.cz/o -divadle/ hist orie-divadla/

ht t p://db.divadelni-ust av.cz/ inscenace. aspx

ht t p://www.dejvickedivadlo.cz/ images/ fot ogaler ie/ velke/ v_cer nadira4. jpg

ht t p://www.dejvickedivadlo.cz/ images/ fot ogaler ie/ velke/ v_cer nadira8. jpg

ht t p://www.hadivad lo.cz/ images/obr/ india n4. jpg

ht t p://www.hadivad lo.cz/ images/obr/ india n5. jpg

60

ht t p://www.nazabr adli.cz/p ict ure/galler y_cz/ubu - se- bavi/det ail/01. jpg

ht t p://www.nazabr adli.cz/p ict ure/galler y_cz/ubu - se- bavi/det ail/05. jpg

ht t p://db.divadelni-ust av.cz/I nscenace.aspx?mode=0

61

Seznam příloh

Pří loha č. 1: In scen ační bib liografi e Ji ří ho Havelky 36 Pří loha č. 2: Fotografie z in scenace Černá díra 37 Pří loha č. 3: Fotografie z in scenace Černá díra 38 Pří loha č. 4: Fotografie z in scenace Indi án v ohroţení 39 Pří loha č. 5: Fotografie z in scenace Indi án v ohroţení 40 Pří loha č. 6: Fotografie z in scenace Ubu se baví 41 Pří loha č. 7: Fotografie z in scenace Ubu se baví 42 Pří loha č. 8: Reflexe bakalářského p raktického p rojektu

36

Čer pán o z h t t p: / / db. di va del n i -ust a v. cz / in scen a ce. a spx (dn e 16. květ n a 2011 ve

23: 00) 37

St a ţ en o

z:

h tt p: / / www. d ej vi ckedi va dl o. cz / i m a ges/ fot og a l er i e/ vel ke/ v_ cer n a dir a 4. jpg (dn e 16. květ n a 2011 ve 23: 10) 38

St a ţ en o

z:

h tt p: / / www. d ej vi ckedi va dl o. cz / i m a ges/ fot oga l er i e/ vel ke/ v_ cer n a dir a 8. jpg (dn e 16. květ n a 2011 ve 23: 15) 39

St a ţ en o z : h t t p:/ / www. h a di va dl o. cz / i m a ges/ obr / i n di an 4. jpg (dn e 16. květ n a

2011 ve 23: 25) 40

St a ţ en o z : h t t p:/ / www. h a di va dl o. cz / i m a ges/ obr / i n di an 5. jpg (dn e 16. květ n a

2011 ve 23: 30) 41

St a ţ en o

z:

h t t p: / / www. n a z a bradl i . cz / pi ct ur e/ ga l l er y_cz / u bu -s e-

ba vi / det a i l / 01. jpg (dn e 16. květ n a 2011 ve 2 3: 35) 42

St a ţ en o

z:

h t t p: / / www. n a z a bradl i . cz / pi ct ur e/ ga l l er y_cz / u bu -s e-

ba vi / det a i l / 05. jpg (dn e 16. květ n a 2011 ve 23: 45)

62

Příloha č. 1: Inscenační bibliografie Jiřího Havelky Z důvodů zkoumání aut orského subjekt u uvádíme zde pouze inscenace, na kt er ých se Jiř í Havelka podíle l jako reţisér. Vţdy je uveden název pro jekt u, divad lo, kde se inscenace uváděla a v závorce dat um premiér y.

Wanted Welzl - Dejvické divadlo Praha ( 28. března 2011) Fid lovačka aneb K de domov můj? - Divadlo na Vino hr adec h (21. zář í 2010) Ubu se baví - Divadlo Na zábradlí Praha (22. února 2010) Momo a zloděj i času - Divadlo v Dlouhé (30. květ na 2009) K am vítr tam pláţ - St udio Ypsilo n Praha (12. prosince 2008) Exit 89 - Divadlo Archa Praha (22. ř íjna 2008) Pán času, tyranie okamţi ku - Divadlo Aqualung Praha (25. květ na 2008) Don Juan v Soho - Divadelní spo leč nost Pet ra Bezruče Ost rava (23. květ na 2008) Drama v kostce 2 - St udio Ypsilo n Praha (4. dubna 2008) Špialová ru ka - Vosto5 Praha (26. března 2008) Velmi společen ské tance - AMU DIS K - Divadelní st udio DAMU (8. března 2008) Člověče, zku s to! - St udio Ypsilo n Praha (27. února 2008) Indián

v

oh roţení

-

Cent rum

exper iment álního

divadla

Br no,

Ypsilo n

Praha

HaDivadlo Br no (9. ledna 2008) Putování

slepého

hada

za

p ravdou

-

St udio

(19. květ na 2007) Černá dí ra - Dejvické divadlo Praha (12. dubna 2007) Nadsamec Jarry - St udio Ypsilo n Praha (24. list opadu 2006) Umění ţít - St udio Ypsilo n Praha (14. květ na 2006) Slaná voda - Divadlo Let í Praha (12. března 2006) Člověče, zku s to! - AMU DIS K - Divadelní st udio DAMU (14. ledna 2006) 63

Sexu ální ţivotopi s mé ţeny - Vio la Praha (16. list opadu 2005) Drama v kostce - St udio Ypsilo n Praha (16. list opadu 2005) K aravan Evropa - Vosto5 Praha (27. čer vna 2005) Divotvorný Ji ří - St udio Ypsilo n Praha (11. března 2005) Děti kapitána G ranta - St ředočeské diva dlo Kladno (5. února 2005) Nic nás nezastaví - St udio Ypsilo n Praha (12. list opadu 2004) Pravý inspektor Hound - St udio Ypsilo n Praha (16. ledna 2004) Milenec - Divadlo AHA! (2004) Stand'artní kabaret - Vosto5 Praha (9. srpna 2003) 1203 aneb Není mi smutno - St udio Ypsilo n Praha (10. list opadu 2002) Pan Nu la - St udio Ypsilo n Praha (27. zář í 2002) Imp robud ki zace - Vyšší odborná ško la herecká Praha (2. dubna 2002) Moral Combat an eb Laskapicakaviar - St udio DAMÚZA Praha (17. prosince 2001) Amála a Prasák -St udio Ypsilo n Praha (10. října 20 01) Pan Nu la an eb 289 svit ků ze ţivota Jana K ří ţen eckéh o, otce českého fi lmu - AMU DIS K - Divade lní st udio DAMU (12. dubna 2001) K rtek aneb Hi storky z pod zemí - AMU Kat edra alt er nat ivního a lout kového divadla DAMU (24. květ na 2000)

64

Příloha č. 2: Fotografie z inscenace Černá díra Na fotografii „Mahoney“ I van Tro jan

Příloha č. 3: Fotografie z inscenace Černá díra Na fot ografii „P eggy - pumpařka“ S imo na Babčáková a „Mac policajt “ David No vot ný

65

Příloha č. 4: Fotografie z inscenace Indián v ohroţení Na fotografii šest ice E inst einů – zleva Mar ie Ludvíková, Marek Pospíchal, Jana P lodko vá, Mar ián Chalány, I lo na Barat h a Mirosla v Maršálek

Příloha č. 5: Fotografie z inscenace Indián v ohroţení Na fot ografii výjev ze vlaku – zleva Miro slav Kumhala, Mar ie Ludvíko vá, Mar ek Pospíchal a Miroslav Maršálek

66

Příloha č. 6: Fotografie z inscenace Ubu se baví Na fotografii „Kapit án let adla“ P et r Čt vrtníček

Příloha č. 7: Fotografie z inscenace Ubu se baví Na fotogra fii „Baťůřkářka“ Gabr iela P yšná a „Doktor“ Josef Po lášek.

67

Příloha č. 8: Reflexe bakalářského praktického projektu

Křestní list

Tan kred Dorst:

„Tanec

(sem

trpělivost!)“

s

noţem!

původní

uţ

název

zt rácí m „Legenda

o nebohém Jind řichovi “ (spo lupráce Ursula Ehlerová) Český p řeklad:

Vladimír Tomeš

Inscenační tým Reţie:

Bar bora Herčíková (3. ročník čino her ní reţie)

Úp rava textu:

Bar bora Herčíko vá (3. ročník čino her ní r eţie) s pouţit ím básní Kar la Š ikt ance ze sbírk y „Tanec smrt i“

Dramatu rgie:

Lukáš

Paleček

(3.

ročník

divadeln í

ročník

divadeln í

dramat urgie) Scénografi e:

Ivet a

Ryšavá

(4.

dramat urgie) Produ kce:

Michaela

Šebest ová

(1.

ročník

divadeln í

manaţerst ví) Světla:

Václav O lšar (1. ročník jevišt ní t echno logie)

Zvu k:

Lukáš

Nábělek

(1.

ročník

jevišt n í

t echno logie) Pohybová spolup ráce: Mgr. Hana Halberst adt

Pedagogické vedení:

prof. PhDr. Josef Ko valčuk Břet islav Rychlík 68

doc. Mgr. Aleš Bergman, P h.D. doc. Mgr. Jana Hlaváčková

Obsazení: Osud:

Aleš Pet ráš (3. ročník čino her ní herect ví)

Smrt:

S imo na Zmrzlá (3. ročník č ino her ní herect ví)

Elsa:

Alena Do láková (3. ročník čino her ní her ect ví)

Jind řich:

Lukáš Daňhel (3. ročník čino her ní herect ví)

Chór:

Lucie

Ko nčoková

(3.

ročník

čino hern í

herect ví) Vít P išt ěcký (3. ročník č ino her ního herect ví)

Premi éra se uskutečni la 20. ledna 201 1 v 19:30 v brněn ském K abinetu múz.

Dramaturgická koncepce Př i výběru t ext u hr y jsem předloţil něko lik návr hů, mezi kt er ými figurovala např íklad hra Mar ia Gelardiho Zlomatka, I ngmar a Bergmara Sarabanda či hra Tankreda Dorst a Merlin aneb Pust á zem. T it uly

jsem

vo lil

dle

výr azného

skonu

úč inkujíc ích

herců

k psycho logickému her ect ví a t aké dle počt u post av. Všechny mé návr hy byly reţisérkou zamít nut y, ale mimo jiné mi byla nabídnut a hr a Legenda o nebohém Jindřichovi právě od Tankr eda Dorst a. Vzhledem

k fakt u,

ţe

časo vé

moţnost i př ípr avy

dramat urgické či reţijní koncepce byly

jakéko liv

limit o vány rámcem dvou

t ýdnů, pust ili js me se t edy do př íprav t éto hr y. Tankr ed

Dorst

–

jeden

z

nejvýznamně jších

současnýc h

německ ých dramat iků – se narodil 12. pr osince 1925 v o bci Ober lind u Sonnebergu v Dur ynsku. Během války padl do zajet í ( Anglie, Belgi e 69

a US A). Po návrat u začal st udovat ger manist iku a dějiny umění. Zača l se t aké věno vat divadlu. Jeho rané pr votiny jsou hr y pro st udent ské lout kové divadlo (t at o infor mace o „lout kovit ost i “později poslouţila reţisérce jako výklad k post avám J indř icha a E lsy). Od roku 1960 jsou jeho

hr y

uváděny

na

velkých

svět ových

jevišt ích.

Mez i

jeho

nejvýznamnějš í kusy pat ř í např. Merlin aneb Pust á zem , Velké hraní před hradbami, Fernando Krapp mi napsal dopis , Pan Paul a mno hé další. S vé hr y od roku 1970 čast o t voří spo lečně se svou ţenou Ursulou E hlero vou. V současné do bě je t o jeden z nejhr anějš ích aut orů na německých jevišt ích. 43 Hru Legenda o nebohém Jindřichovi napsal v roce 1997, jedná se t edy víceméně o jedno z jeho nejno vějš ích děl. I nspiro val se st ředověkou

st ředo -hornoněmeckou

povídkou.

Tato

povídka

se

nezabývala popisem vývo je vzt ahu mezi E lsou a Jindř ichem běhe m jejich cest y do Saler na, popis vývo je tohoto vzt ahu je př íno se m Dorst a. 44 V

České

republic e

byla

t ato

hra

jiţ

uvedena

v premiéř e

20. dubna 1998 na Vyšší odborné herecké ško le Praha v reţii Iren y Ţant ovské a dalš í inscenace, t ent okráte v Měst ském divadle Zlín , v reţii Lukáše Hajna, měla pre miéru dne 22 . října 1999. 45 Stručn á synop se př íběhu by se dala shr nout : Nevyléčit elnými nemocemi st íhaný r yt íř Jindř ich se uchýlí do úst raní, uzavře se do věţe, kde chce v t emnot ě zemř ít . Vyléčit je j můţe jen smrt mladé panny, coţ se má st át ve měst ě Saler nu. Nevinná d ívka E lsa nechce být t aková, jako její mat ka, chce změnit svůj ţivot a rozhodne se pro Jindř icha obět ovat . Společně se vydají na st rast iplnou cest u do 43

Čer pán o z : KUD LÁČ KOVÁ, J oh a n a: Tank re d Dorst - Pan Paul . 1. vydá n í .

Pr ah a: Nár odn í di va dl o Pr ah a, 1995. ISBN 80 -85921-13-8 44

Čer pá n o z : T OME Š, Vl a di m ír : Poznámk a pře k l adat e l e. In : Le ge nda o ne bohé m

J i ndři c hov i. 1. vydá n í . Prah a : Di va del n í úst a v v Pr az e, 1997. ISBN 80 -7008-0647 45

Čer pá n o z : ht t p: // db. di va del n i -ust a v. cz / In scen ace. a spx ?m od e= 0 (dn e 1. k vět n a

2011 v 10: 00)

70

Saler na. Mladá dívka se post upem času do r yt íře bezhlavě zamilu je. Jindř ich je však př íliš zaslepen vidin ou svého uzdravení, kt eré je j čeká. E lsa proto předst írá své t ěhot enst ví, aby dost ala alespoň t rochu uznání a lásky. Kdyţ konečně dají o ba prů chod svým cit ům, jsou jiţ před branami S aler na. Ze st řet u dvo jího odhodlání k obět i (E lsa chce dovést oběť do krajno st i a Jindř ich ji t ouţí zachránit , i přes svo u vlast ní smrt ) dochází k zá zračnému Jindř ichovu uzdr avení. Př i naší další práci nám jako inspirační zdro je poslouţil y především film I ngmara Bergmar a Sedmá pečeť, po vizuální st ránce js me

čerpali

z knihy

Umbert a

Eca

Dějiny

oškli vosti

a

obraz y

Hieronyma Boshe. Po rozhodnut í r eţisérky pro t ent o t it ul zněla mo je pr vní ot ázka: „Ale o čem t o budeme dnes hrát ?“ dost alo se mi odpovědi – o mezilidských vzt azích. Na t oto jsem př ist oupil, protoţe osobně jino u akt uálnost v t o mt o mno hdy aţ pohádkovém t ext u nevidím. Na druhou st ranu rovina vzt ahu mezi st arším muţem a mladou dívkou dosahuje mno hdy krut ost i St rindbergovsk ých t ext ů. Dramat urgická koncepce

musí počít at

nejen s poţadovanou

délkou zamýšlené insce nace (t edy cca 55 minut ), ale i s počt em herců, kt eří jsou k dispozici ( v ideálním př ípadě 4, po vo leno bylo doplnit další 2 na menší ro le). Na vět šině pr vot ních zásadních škrt ů jsme se - dík y t omut o omezení a přesně vymezenému t émat u (zásadní or ient ace na post avy Jindř icha a E lsy) - s reţisérkou shodli. St ěţejním inscenačním problé mem bylo, jakým způsobem se vypořádat s t éměř všudypř ít o mným sborem. Záměr reţ isérk y b yl vyt voř it dvě hlavní nadpozemské post avy, kt eré budou hybat eli věcí. První z nich měla být S mrt , tolik t yp ic ká pro st ředověk. Druhou post avou měl být prapodivný pr incipál, kt erý o vládá svět . Trval jse m však na konkrét nějš ím výkladu t ét o postavy a her ec sám pot řebova l více infor mací, jak ým způsobem t uto postavu uchopit . Během zkoušení t ak vznikla post ava Osudu. 71

Jako ve st ar ých českých pohádkách, kdy se na jedné lávce pot kají post avy Št ěst í a Rozumu a vedou spo lu spor, kdo má vět š í mo c, t ak se t edy u nás nacházejí post avy Osudu a S mrt i ( nadpozemsk é pr incipy, kt er ým nelze uniknout ), neboť cht ějí zodpovědět ot ázku, k do z nich je mo cnějš í a vyzraje na t oho druhého. Neodvrat ná smrt je přec i t rpkým

úděle m

pro

kaţdého

ţivého

t vora.

Na

druhou

st ranu ,

o okamţiku, kd y jí člo věk podlehne, rozhodne jeho osud, proto spolu neust ále bo jují – t ančí t anec, t anec smr t i, kt er ý je brá n jako for ma soubo je. Základní charakt eri sti ka postav: Elsa – dospíva jící mladá dívka, vyrůst á v do mě, kde je silně ovlivňo vána t vrdou výchovou své mat ky, chce svět u dokázat , ţe sama něco dokáţe, chce ut éci pr yč, Jindř icho vi se ne jpr ve rozhodne po moc i z t rucu, posléze se aţ dět insk y nechce vzdát svého určeného cíle. Herečka vyuţívá př i zt vár nění post avy zvlášt ě osobnost ní her ect ví a př ímý oční ko nt akt s divákem. Jind řich – post arší r yt íř, kt er ý dř íve čast o bo jova l o svůj ţivot , byl na blízku smrt i. Trpí syn dro mem vyhoření, nebaví jej ţivot a odebere se do úst raní, aby v t emnot ě zemř el. S vému uzdravení z počát ku ani sám nevěř í, posléze je j t at o myš lenka nat olik fascinuje, ţe se jí st ává posedlý. Aţ v poslední chvíli si uvědo mí, jakou cenu má oběť z lásky a E lsu zachr ání před smrt í. Smrt – nedá se ř íct , jest li je do brá či zlá, smrt můţe naplnit o bě roviny. Tat o dvo jí t vář je post avě dána popisným kost ýmem. V naš í int erpret aci se jedná o mladou krásnou ţenu, kt erá vábí všechny ko le m do své náruče. Ve st ředověké filozo fii smrt znamenala vysvo bození . Zobrazujeme ji jako důst ojnou šlecht ičnu, věčnou rozsévačku, kt erou charakt er izují zlat é lţičky. Osud – charakt er izován bič íkem, kt er ým ovládá nejen dění na svět ě, ale t éţ své dva nohs ledy – prapodivná zvířát ka Lucku a Vít ka, kt erá na sebe berou podobu myš lenek či vzpo mínek E lsy a Jindř icha .

72

Zobrazujeme jej v kont rast u se S mrt í jako mladíka, kt er ý je fascino vá n neust álou hrou se S mrt í. Tančí. Tančí t anec smrt i. Chór Lucie

–

zvířát ko

lasičkového

či kočičího

t ypu.

Je

elegant ní, mršt ná, ale zároveň lehce bo jácná. Je plně oddaná svému pánovi – Osudu. Velmi snaţivá, ale zároveň se snadno a br zy znudí, unaví. Dbá o svů j zevnějšek. Chór Vítek – zvířát ko psího t ypu. Věčně hladový a lehce nemot orný. Poslouchá svého pána, ale má v last ní hlavu. Reţisérka zvo lila jako for mu ep ické koment ované divadlo. Ko ment áře pronášejí právě post avy Osudu a S mrt i, kt eré spo lu hraj í hru o ţivot E ls y a Jindř icha. Dlouho jsme si kladli ot ázku, kt er á z t ěcht o post av má soubo j vyhrát . Př i vít ězst ví S mrt i (a t edy absenc i finálního zázraku) post rádala hra jako t aková smys l. Př i výhře Osudu js me se zase neubránili určit é na ivit ě. Proto je náš z ávěr remízou. I kdyţ dočasně vyhrává Osud (díky zázraku), jednou je oba čeká smrt .

Průběh zkoušení Po prvot ních čt ených a rozborových zkouškách bylo v p rvní fázi důleţit é, aby herci pochopili, jakým způso bem př ist upovat ke své post avě. Vzhledem k t omu, ţe je celá inscenace výr azně st ylizo vaná a kaţdý z účinkujících mě l jiné zkušenost i s jevišt ní st ylizací, dlouhou dobu t rvalo, neţ byla nalezena spo lečná řeč. Spolupráce dramat urga a reţ iséra nefungovala na t akové úrovni, jak jsem předpokládal. Reţisérka se sice drţela st ředověké koncepce, ale uvít al bych dalš í rozsáhlejš í konzult ace o pouţívaných kost ýmech, hudbě

či

dodat ečných

úpravách

scénáře,

kt eré

vznikaly

běhe m

jednot livých zkoušek. Kost ýmo vá slo ţka se o mezuje na čer nou a bílou bar vu, kt eré jsou zvýr azněny čer venými doplňk y. Reţie plně vyuţila prost oru, kt erý Kabinet múz poskyt uje. Po způso bu st ředověkého divadla hru sit uovala do t řech různě vysok ýc h 73

prostor, kt eré na sebe vo lně navazovaly. Na nejvyšš ím z nich byl y nejčast ěji

umíst ěny

post avy

nadpozemské,

ve

st řední

část i

se

odehrávaly sit uace mezi E lsou a Jindř ichem z reálného svět a a do t řet ího, nejniţšího prost oru , se post avy dost ávaly ve chvílích pochyb. Dveře,

kt eré

byly

pevně

vest avěnou

součást í

t ohoto

prost oru,

symbo lizo valy mo ţnost úniku ze ţivot a. Scénografie počít ala se zcela ho lým prost orem, pochmur ným svícením a neust ále se vznášejíc í m obláčkem mlhy. Scéno grafie pouţívá hro mad dr ceného korku umíst ěného na jevišt i, se kt er ým herci zacházejí jako s hro madami písku. Tent o „r eálný“ písek je doplněn hro mádkami písku čer veného, kt erého se pouţívá jako znaku pro krev. Dík y redukci post av js me posléze během zkoušen í př iš li na pr incip, ţe reálnými post avami jsou je n E lsa a Jindř ich. Post av y Osudu a S mrt i jsou vyšš ími pr incip y jejic h svět a. Chór nebo li zvířát ka jsou nohsledy Osudu a spo lečně s ním mo hou hýbat reálným svět e m Jindř icha a E lsy, hrají si s nimi divadlo, t ahají za je jich nit k y osudu. Mohou vst upovat do jejich mys lí a snů. To vše je znázor něno svět elnou změnou ( modré svět lo). Ve d ruhé fázi zkoušení, kdy se začaly projíţdět vět ší celky, jsem zjist il, ţe díky zkrácení a posunut í významů se inscenace st ává pro běţného diváka nečit elnou. Prot o jsem navr hnul rozšíř it au t orské koment áře Osudu. Uvádím př íklad, jak by celá hra začínala:

OSUD:

Tankr ed Dorst , Karel Š ikt anc et Bar bara Herz - Tanec - sem s noţem! uţ zt rácím t rpělivost . Velmi vo lné var iace na Legendu o nebohé m Jindř icho vi.

Takţe

hleďt e

-

tu

Elza,

tu

Jindř ich. Oba sami. On uzavř ený ve věţi, aby jej nikdo neviděl, po malu umírá. Ona, zat í m nedot čená, se vším ko lem nespokojená. Cht ěla

74

by pr yč. Nu, t ak si s nimi po jďme chvilku hrát .

Mo jí snahou bylo v yuţít ko ment áře nejen pro samo účelné zcizování, ale rovněţ coby vodít ko pro diváka. Reţ isérka s t ímt o ne zcela souhlasila ( nicméně po premiéře ins cenace vskut ku uznala, ţe je zapot řebí př íběh lépe divákům objasnit a sama dopsala post avě Osudu nový t ext , kt er ým ko munikoval s diváky a kt er ý jiţ na dalš íc h repr ízách byl pouţíván pro lepší srozumit elnost ). Problém, kt er ý jsme rovněţ muse li v t éto fázi řešit , byl t en, ţe ač herci věděli, o čem př íběh vypovídá, neuměli se zor ient ovat , jak na kt erou sit uaci jejich post ava nahlíţ í, jak ma jí reago vat . Zvlášt ě ji m dělalo problé my sledo vat př íběh z celk ového nadhledu a v časové posloupnost i. Ve t řetí a poslední fázi zkoušení vst oupila do procesu Mgr. Hana Halber st adt , kt erá vyt voř ila choreografie a po mo hla her ců m s pohybe m t ak, aby odpo vídal jejich ind ividuálním moţnost em. Nut no poznamenat , ţe t at o pomoc vedla k lepšímu pochopení zamýš lené herecké st ylizace a post avy díky t omu zís kaly výraznější obr ys y.

Závěrečná reflexe projektu Po premiéř e byly velmi rozporuplné reakce. Div áky zaujala především at mosféra a st ylizo vané zt vár nění. Vět šina př ít o mných se však nedokázala zor ient ovat v př íběhu. To bylo zásadním impilse m k úpravám, kt eré jsem popsal výše. Pro mě osobně bylo velkým kladem, ţe inscenace mě la svůj výrazný t empor yt mus a ţe se povedlo scénář upravit t ak, ţe výs ledná podoba t rvala cca 45 minut . Inscenace se hr ála celkem t ř ikr át (premiér a a dvě repr ízy). Z t ohoto reprízo vání se ukazovalo, ţe inscenace se post upně usazuje a začíná fungo vat , herci se cít í ve svých ro lích dob ř e a začínaj í 75

sledo vat př íběh v celku a dokáţou na sebenepat rnějš í změny reagovat . Bohuţel dalš í repr íz y se jiţ neuskut ečnil y a obávám se, ţe pokud by se inscenace měla ješt ě oprášit , pak by k tomu byl zapot řebí daleko vět š í časo vý úsek, aby slo va a akce n ezůst aly prázdné, ale aby herci mě l i dost at ek času opět naleznout vnit ř ní splynut í se svými post avami. Pro příšt í práci by bylo rozhodně

vhodné mít

vět ší čas

k dramat urgickým a reţijním př ípravám. Reţisér s dramat urgem by měli vést t vůrčí dialog, ze kt erého by měly vycházet no vé nápady. Dramat urgie není o tom, ţe člo věk na zkouškách plní funkci nápo vědy, ale měl by být pohledem zvenčí, s jehoţ názorem se nadále pracuje.

76