JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

Startup Uvedení do problematiky a aplikace poznatků na oblast kultury

Bakalářská práce

Autor práce: Pavla Šoukalová Vedoucí práce: MgA. Lucie Abou Oponent práce: MgA. Blanka Chládková

Brno 2014

Bibliografický záznam ŠOUKALOVÁ, Pavla. Startup: Uvedení do problematiky a aplikace poznatků na oblast kultury [Startup: The Introduction to the topic and application of the findings to the field of culture]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, 2014. 70 s. Vedoucí bakalářské práce MgA. Lucie Abou.

Abstrakt Cílem bakalářské práce Startup: Uvedení do problematiky a aplikace poznatků na oblast kultury je prozkoumat startupové prostředí a podat ucelený pohled na základní možnosti, které se začínajícím podnikatelům, jejichž projekty lze jako startupy označit, otevírají. Kromě toho na základě získaných informací a popsání dvou případových studií vyvodit, zda je možné mluvit v souvislosti se startupy i o projektech z oblasti kultury a kreativních průmyslů, a pokud ano, jak lze získané poznatky, dostupné zdroje informací a možné podpůrné nástroje na tuto oblast aplikovat.

Klíčová slova Startup, metoda, komunita, akcelerátor, internet, inovace, podnikání

Abstract The bachelor thesis named Startup: The Introduction to the topic and application of the findings to the field of culture aims to recognize the startup background and describe the basic possibilities which are opened to the early stage entrepreneurs whose projects can be designate as startups. Moreover, based on the acquired information and description of the two case studies the thesis aims to find out if it is possible to connect the topic of startups with the culture and creative industry projects and how it is possible to apply the findings, information sources and supporting elements to the field of culture.

Keywords Startup, method, community, accelerator, internet, inovation, entrepreneurship

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou bakalářskou diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.

V Brně, dne 31. května 2014

Pavla Šoukalová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MgA. Lucii Abou, vedoucí této práce, za milé jednání, veškerou pomoc a cennou podporu. Za podporu a pochopení děkuji i své rodině a partnerovi, a v neposlední řadě patří poděkování také celému našemu ročníku za vytváření skvělého zázemí a nezapomenutelné atmosféry po celé tři roky studia.

Obsah Úvod ........................................................................................................................... 8 1.

Pojem STARTUP ................................................................................................ 11

1.1

Nejistota ..................................................................................................................... 11

1.2

Svoboda...................................................................................................................... 11

1.3

Nápad – projekt – startup .......................................................................................... 12

1.4

Růst a škálovatelnost ................................................................................................. 12

2.

Startup v oblasti kultury .................................................................................... 13

3.

Zdroje inspirace a informací .............................................................................. 14

3.1

Inspirace ..................................................................................................................... 14

3.2

Networking................................................................................................................. 15

3.3

Informace ................................................................................................................... 17

3.3.1 Konference ................................................................................................................. 17 3.3.2 Internet ...................................................................................................................... 19 4.

Startupové komunity, soutěže a akcelerátory .................................................... 22

4.1

Startupové komunity ................................................................................................. 22

4.2

Soutěže a akce ........................................................................................................... 23

4.2.1 Startup Rally ............................................................................................................... 24 4.2.2 Startup Sauna ............................................................................................................. 24 4.2.3 Startup Awards.SK...................................................................................................... 25 4.2.4 Startup Summit .......................................................................................................... 25 4.2.5 Podnikavá hlava ......................................................................................................... 25 4.2.6 Rozjezdy roku ............................................................................................................. 26 4.3

Akcelerátory ............................................................................................................... 26

4.3.1 Startup Yard ............................................................................................................... 27 4.3.2 Wayra ......................................................................................................................... 27 5.

Startupové prostředí v Brně .............................................................................. 29

5.1

Aktivity Startup Clubu ................................................................................................ 29

5.1.1 Přednášky a akce........................................................................................................ 29 5.1.2 Akcelerátor StarCube ................................................................................................. 30 6.

Metodika .......................................................................................................... 33

6.1

Eric Ries: Lean Startup................................................................................................ 33

6.1.1 Základní myšlenky ...................................................................................................... 33

6.1.2 Problém a cílová skupina ........................................................................................... 34 6.1.3 Validace ...................................................................................................................... 36 6.1.4 Řešení ......................................................................................................................... 37 6.2

Lean Startup Machine ................................................................................................ 38

7.

Crowdfunding ................................................................................................... 41

7.1

Crowdfunding v Česku ............................................................................................... 43

7.2

Hithit .......................................................................................................................... 43

8.

Případové studie ............................................................................................... 47

8.1

Případová studie - SledujDivadlo ............................................................................... 47

8.2

Případová studie – Videoflot.cz ................................................................................. 51

8.2.1 Myšlenka .................................................................................................................... 51 8.2.2 Počátek....................................................................................................................... 52 8.2.3 Vývoj........................................................................................................................... 52 8.2.4 Produkt....................................................................................................................... 53 Závěr ......................................................................................................................... 55 Seznam citovaných zdrojů ..................................................................................................... 57 Seznam použitých zdrojů ....................................................................................................... 59 Seznam obrázků ..................................................................................................................... 63 Seznam příloh ........................................................................................................................ 64

Úvod Dnešní doba přináší mnoho nových podnětů, myšlenek, trendů, ale také příležitostí. Na trh vstupují nové firmy, jednotlivci či týmy začínají své podnikání v prostředí s rychlým vývojem, v prostředí informační společnosti, sociálních sítí a technických pokroků. Článek na serveru Podnikatel.cz, který pracuje se statistikami Ministerstva průmyslu a obchodu, uvádí, že počet podnikatelů v České republice dlouhodobě stoupá, i když v posledních letech již ne tak výrazně. Od roku 2007 do roku 2011 přibývalo každý rok přibližně šedesát tisíc podnikatelů. V roce 2012 jejich počet narostl jen o dvacet pět tisíc a v roce následujícím trend pokračoval. Na konci června 2013 tak Ministerstvo průmyslu a obchodu evidovalo přes dva miliony tři sta tisíc podnikatelů. (Morávek, 2013) Mnozí lidé se nechtějí vázat zaměstnáním a zakládají své vlastní podniky, aby byli pány svého času a pracovali sami na sebe, navíc v oblasti, která je naplňuje a zajímá. Model podnikání působí na mnohé dojmem správného způsobu živobytí na úrovni, jiní se naopak obávají. Proniknout na trh s vlastním produktem či službou si žádá velkou míru odhodlání a tvrdé práce, nehledě na to, že již samotný nápad představuje klíčovou dispozici pro start. V mnohé inspirativní literatuře se tvrdí, že každý může dosáhnout všeho, co ho jen napadne, pokud opravdu chce a intenzivně na tom pracuje. V souvislosti se začátkem něčeho nového se dnes často objevuje slovo startup (též start up, start-up). Startupové metody, komunity, soutěže, akcelerátory, inkubátory. Co ale tento pojem přesně znamená? Cílem této práce je prozkoumat startupové prostředí a podat ucelený pohled na základní možnosti, které se začínajícím podnikatelům, jejichž projekt lze jako startup označit, otevírají. Autorka na základě získaných informací a popsání dvou případových studií uvažuje, zda je vůbec možné mluvit v souvislosti se startupy i o projektech z oblasti kultury a kreativních průmyslů. A pokud ano, jak lze získané poznatky, dostupné zdroje informací a možné podpůrné nástroje na tuto oblast aplikovat. 8

Na začátku práce, v kapitole 1, podává autorka přehled možných definic pojmu startup, dohledatelných v mnoha zdrojích, od literatury po příspěvky na internetových blozích, a následně určuje, ve kterých případech je možné považovat za startup i kulturní projekt1. Další kapitoly pojednávají o tom, jaké možnosti se otevírají začínajícím podnikatelům, pokud se chtějí inspirovat, vzdělávat, vytvářet síť kontaktů, a jak lze tyto aspekty pro kulturní oblast využít. Pozornost bude věnována i dnes rozšířenému druhu podpory začínajících podnikatelů, startupovým soutěžím, komunitám a akcelerátorům, přičemž kapitola 5 bude věnována konkrétní brněnské instituci a jejím aktivitám, která byla vybrána z důvodu vztahu autorky k lokalitě, ale také díky možnosti využití kontaktu na projektovou manažerku instituce a komunikace s ní. Protože jsou v dnešní době startupy moderním tématem, vznikají kromě všeobecně inspirativní literatury i konkrétní metodiky a nástroje pro úspěšný start. Metoda Lean Startup formulovaná americkým podnikatelem Ericem Riesem bude představena v kapitole 6.1. Jako příklad toho, v jaké podobě může startup fungovat a jak by mohl vypadat jeho vývoj, jsou v kapitolách 8.1 a 8.2 zařazeny dvě případové studie, a to web se záznamy divadelních inscenací SledujDivadlo a internetové služby spojující filmové tvůrce a zájemce o vytvoření videa s názvem Videoflot. Práce se zaměřuje spíše na myšlenkový základ startupové problematiky, tedy na metody, jak vůbec s podnikáním začít, a na možné podpůrné nástroje, nebude zde věnován prostor pro podrobnější popis finanční stránky, možností získání investorů, grantů a podobně. Jelikož je ale práce vztahována v konečném důsledku ke kulturní sféře, potažmo ke kreativním průmyslům obecně, bude zde popsána alespoň jedna, pro tuto oblast velmi významná, metoda finanční podpory projektů, a to crowdfunding, neboli financování davem, jehož využití se nabízí komukoliv bez ohledu na odvětví činnosti nebo budoucí vývoj.

1

Pojem projekt je v celé práci užíván v širším významu, tedy nejen jako jednorázová časově ohraničená činnost směřující k jasnému výsledku, ale jako jakýkoliv specifický záměr a s ním související činnost.

9

Autorka se v práci pokouší dokázat pravdivost hypotézy, že přestože se o startupech

mluví

převážně

v souvislosti

s projekty

technologickými

a internetovými, má smysl se v této oblasti vzdělávat a zapojovat se do některých možných programů a aktivit, protože mnoho poznatků ze startupové oblasti lze aplikovat i na prostředí kultury, nebo alespoň na projekty, které s kulturou nebo kreativními průmysly souvisí a rozšiřují tak například kulturní povědomí lidí nebo poskytují umělcům moderní podpůrné nástroje. Pro osoby pohybující se v oblasti kultury, ať už pro manažery nebo umělce samotné, je podnikání významnou možností uplatnění na trhu práce a odpoutání se od závislosti na veřejných zdrojích, proto je vhodné o podnikatelských příležitostech v této souvislosti uvažovat. Výzkum vedoucí k popsání všech souvislostí a k orientaci ve startupovém prostředí byl veden od stolu, studiem literatury a internetových pramenů. Druhý zmíněný zdroj však převládal, což souvisí s aktuální popularitou tématu a také s již zmíněnou skutečností, že nejčastěji startupy souvisí s technologickými inovacemi, vývojem mobilních aplikací a podobně, a proto se o tématu nejvíce mluví tam, kde se zainteresované osoby nejvíce pohybují a kde hledají informace – na internetu. Tam je také zaručena nejvyšší aktuálnost, což si takto moderní a rychle se vyvíjející téma žádá. Co se týče případových studií, sbírala autorka informace částečně přímo od autorů startupů, částečně z internetových stránek projektů a také z článků na dané téma napsaných jinými osobami. Konkrétní případy pro popsání byly vybrány na základě uvážení autorky, a to jako zástupci projektů, které s kulturou úzce souvisí, ale realizují se prostřednictvím technologií a médií. SledujDivadlo převádí živé umění do virtuální podoby dostupné pro každého odkudkoliv, a napomáhá tak jednak divákům, kteří by daná představení jinak možná nikdy nezhlédli, ale také samotným divadlům, která tímto způsobem vejdou v povědomí i ve vzdálenějších lokalitách. Videoflot pak představuje nástroj pro kreativní umělce, kteří se prostřednictvím této služby mohou spojit s potenciálními zákazníky – zájemci o natočení videa, ať už jde o spot propagační či například videoklip k písni. Kromě toho mohou i mezi sebou navzájem hledat nové kolegy do svých tvůrčích týmů.

10

1. Pojem STARTUP Definice startupu není příliš snadno uchopitelná, liší se v pojetí jednotlivých autorů. Kromě výkladů osobností z oboru je možné dohledat různá vysvětlení na mnoha webových stránkách či blozích, které se oblasti věnují. Vzhledem k tomu, že jde o téma značně moderní a mladé, významným a nejobsáhlejším zdrojem informací je právě internet, a to jak oficiální seriózní weby, tak stránky nadšenecké, včetně diskuzí, rozvíjených pod publikovanými články. Protože neexistuje jediná všeobecně platná definice, je vždy nutné se k některé dostupné přiklonit, popřípadě si z několika nabízených abstrahovat jednotlivé prvky.

Nezpochybnitelným

aspektem významu pojmu je „začátek“. Za startup ale nelze označit jakoukoliv novou firmu či projekt. Různé definice vyzdvihují různé rysy a jednotlivé začínající podniky tak dle nich buď mohou, nebo nemohou být označeny jako startupy. Následující kapitoly přiblíží možná vysvětlení pojmu z hlediska stěžejních rysů.

1.1 Nejistota Eric Ries, zkušený americký podnikatel a autor úspěšné knihy The Lean Startup publikované v roce 2011, ve své definici vyzdvihuje přítomnost extrémní nejistoty toho, co se stane. „…an organization dedicated to creating something new under conditions of extreme uncertainty. This is just as true for one person in a garage as it is in a group of seasoned professionals in a Fortune 500 board room. What they all have in common is a mission to penetrate the fog of uncertainty to discover a successful path to a sustainable business.“ 2 (Ries, 2011, str. 2)

1.2 Svoboda Jakub Mach, tvůrce startupu ZoomSphere (oblast analytiky sociálních sítí) vidí startup hlavně jako svobodu. Svobodu konání, svobodu nemít stanovené hranice, svobodu zkoušet něco nového a mít vlastní cíle. Potom je tedy startupem

2

Riesova definice říká, že startup je organizace, která má vytvořit něco nového v podmínkách extrémní nejistoty. Platí to pro jednoho člověka „v garáži“, stejně jako skupinu ostřílených profesionálů v kanceláři Fortune 500. Co mají společného je poslání proniknout mlhou nejistoty a objevit úspěšnou cestu k udržitelnému podnikání. (překlad autorky práce)

11

jednoduše každá nová firma, ve které takové svobody existují, a to společně s odhodláním něco zásadního změnit. (Mach, 2013)

1.3 Nápad – projekt – startup Vzhledem k populárnosti pojmu a k tomu, že je dnes jako startup označováno mnoho různých počinů, formuloval svoji definici i český podnikatel John Vaňhara, který se tak snažil vymezit jasné hranice významu. Popisuje vývoj, který má tři kroky: nápad, projekt, startup. Nápad podle Vaňhary ještě nemá přílišnou hodnotu, jakkoliv je dobrý a propracovaný. Získává ji až ve chvíli realizace, kdy se z nápadu stává projekt. Vznikají první výstupy, pracuje se například na webových stránkách, je formován tým. Nakonec už se dá mluvit o startupu, a to tehdy, kdy lze pozorovat růst (počtu zákazníků, příjmů,…) a existuje jasná podoba business modelu (s tím, že je možné ho časem pozměnit). Vaňhara také zmiňuje kritérium toho, že u skutečného startupu nemůže jít dlouhodobě o pouhou „one man show“, ale je třeba nějakého společníka či zaměstnance, právě pro zabezpečování zmiňovaného růstu. (Vaňhara, 2011)

1.4 Růst a škálovatelnost Anglický programátor a podnikatel Paul Graham se ve své definici startupu zaměřuje na růst a škálovatelnost3. „A startup is a company designed to grow fast. Being newly founded does not in itself make a company a startup. Nor is it necessary for a startup to work on technology, or take venture funding, or have some sort of "exit." The only essential thing is growth. Everything else we associate with startups follows from growth.“4 (Graham, 2012)

3

Škálovatelnost znamená schopnost flexibilního růstu a rozšíření působnosti. Tedy například otevření nové koncertní haly není škálovatelným počinem, naopak nová internetová služba či mobilní aplikace ano. Škálovatelný startup umí bez problému reagovat na změny poptávky a výrazně rozšiřovat své zacílení. 4

Grahamova definice říká, že startup je firma určená k rychlému růstu. To, že je nově založená, neznamená samo o sobě, že je firma startupem. Pro startup ani není důležité pracovat s technologií, mít tzv. rizikového investora nebo představu nějakého konečného řešení (jako je např. možnost podnik následně prodat). Jediná podstatná věc je růst. Všechno ostatní, co se startupy spojujeme, vychází z růstu. (překlad autorky práce)

12

2. Startup v oblasti kultury Vždy, když má být určeno, zda něco je či není startupem, je nutné nejdříve stanovit, dle které z definic (nebo jejich kombinace) je situace posuzována. Pokud je uvažováno na základě výše uvedených definic, lze dojít k několika závěrům, zda je možné pojem startup implementovat do oblasti kultury a jestli v souvislosti přímo s uměním živým nebo pouze s projekty souvisejícími. Jestliže je brána v úvahu definice Erica Riese, který hovoří o nejistotě a inovativní myšlence, může být kulturní projekt jako startup vnímán. U tohoto pojetí lze navíc jako u jednoho z mála uvažovat přímo o oblasti živého umění. Pokud je například otevřeno nové kulturní centrum či divadlo, které bude nabízet něco dosud nevídaného a neozkoušeného, ať už ve smyslu samotných kulturních výstupů nebo organizačního pojetí, mohlo by se hovořit o startupu. U druhé definice je pak možné rozhodnout také podobně snadno – Jakub Mach vyzdvihuje svobodu, což také kulturnímu prostředí odpovídá. Vaňharovo pojetí upozorňuje na potenciál růstu. Zde je v jistém smyslu stále možné o kulturní oblasti uvažovat, ovšem o mnoho výrazněji už spíše v jejím zprostředkovaném podání. Je tedy možné hovořit o internetových projektech a různých aplikacích, jako mohou být například dnes velmi populární hudební aplikace umožňující poslech hudby bez nutnosti jejího stahování do osobního počítače (např. dnes rychle se rozvíjející startup s názvem Spotify). Do této kategorie lze zařadit i projekt SledujDivadlo, popsaný v případové studii v kapitole 8.1. Paul Graham kromě aspektu růstu zařadil do definice další pojem, škálovatelnost. Zde už lze opravdu hovořit pouze o počinech mimo živou oblast umění, a tedy webové služby, aplikace, nástroje, apod. Jako příklad lze uvést obě případové studie popsané v této práci, které podmínku škálovatelnosti bezpochyby splňují, protože u nich neexistují žádné zásadní překážky v šíření jejich zacílení (za hranice státu, Evropy). Na základě shrnutí významů pojmu startup a aplikování definic na projekty z oblasti kultury lze považovat část hypotézy za ověřenou – některé kulturní projekty je možné pokládat za startupy. 13

3. Zdroje inspirace a informací Začínající podnikatelé potřebují dostatečný teoretický základ, proto bude v následujících podkapitolách představeno několik základních zdrojů informací a inspirace, které mohou využít.

3.1 Inspirace V oblasti startupů se lze řídit jak vlastní intuicí, tak jistými metodami. Při zkoumání konkrétních případů lze vidět, že někteří lidé musí důsledně studovat a aplikovat postupy, aby svůj nápad uskutečnili, zatímco jiní vytvoří naprosto fungující a úspěšné podnikání, aniž by znali jakoukoliv teorii. Nedá se proto jednoznačně popsat nejvhodnější způsob vedení a udržení startupu, ale i přes to jsou dostupné zdroje informací velmi užitečné. Ne vždy je totiž nutné naučit se a dodržovat postup. Často může pomoci i inspirace zvenčí, nový pohled na věc, dostatečné povědomí o prostředí či studium dostupných materiálů o jednotlivých již existujících podnicích a produktech. Takto například funguje kniha Startup za pakatel amerického podnikatele, cestovatele a spisovatele Chrise Guillebeaua, pro kterého bylo hlavním zdrojem pro toto dílo poznání a rozebrání celých patnácti set malých podniků (či podnikajících jednotlivců), které se úspěšně dostaly ze svého nulového počátečního stavu k velkým úspěchům a ziskům. Setkával se s lidmi, kteří založili podnik bez finančního kapitálu a uskutečnili tak své nápady či často vytvořili podnikání ze svých koníčků. Mnozí z nich to provedli takřka náhodou a až později zjistili, že jejich produkt opravdu nabízí hodnotu, za kterou budou lidé ochotni platit. Typickým příkladem z uvedené knihy je pár, který měl velkou vášeň pro cestování. Nevyhovovala jim ale žádná dostupná mapa a pro své potřeby si díky svým dovednostem (pracovali jako designéři) vytvořili svoji vlastní. Nebylo však možné nechat si vytisknout jen jeden kus, proto museli objednat padesát výtisků, a to udělali, protože o svoje dílo opravdu stáli. Následná potřeba zbavit se přebytečných map je donutila zkusit je prodat, a sami byli potom překvapeni, jaký byl o ně zájem. Podnik byl najednou založen prakticky náhodou a bez jakéhokoliv plánování se stal velmi úspěšným. (Guillebeau, 2012, str. 05-106) 14

Guillebeauově knize lze vytknout, že vykresluje situaci zakládání podniku až příliš idealisticky, a že by dle ní mohl uspět opravdu každý, kdo má jen trochu slibný nápad. Ačkoliv se autor a vydavatelé snažili předem reagovat na možné připomínky o neaplikovatelnosti na české prostředí připojením doslovu českého podnikatele, stále je třeba brát knihu zejména jako inspiraci, než jako zaručený návod na úspěch. Inspirativně zaměřených knih se v posledních několika letech objevilo více. Jde především o nabádání k uvědomění si vlastní síly a možnosti začít na něčem pracovat, nikoliv o odborné definice a návody. Zmínit lze například kratší publikaci Setha Godina Kopni do té bedny (Jak uvést do života projekty ze šuplíku), která podává velmi stručná a čtivá doporučení pro ty, kteří stále nesebrali odvahu pro první krok k podnikání. V případě plánování podnikání v jakémkoliv odvětví je na místě podobnou literaturu pročítat, cenným zdrojem informací a inspirace jsou i případy již existujících startupů a zkušenosti ostatních podnikatelů. Na téma nových projektů a trendů, ať už z oblasti technologií, kreativních průmyslů či jiných, je nejvýznamnějším pramenem internet, jako zdroj vysoce flexibilní a aktuální. Inspiraci lze hledat na blozích jednotlivců, kteří se na daná témata zaměřují z vlastního zájmu, či na webových stránkách s programově řazenými články stálých redaktorů. Největší množství dohledatelných informací se týká startupů z oblasti internetu a informačních technologií. To však neznamená, že takové poznatky nemohou být užitečné i pro zástupce oborů jiných. Například způsob týmové spolupráce či hledání cílové skupiny a následná komunikace se zákazníkem mohou být společnými tématy pro startupy z různých odvětví.

3.2 Networking Velmi důležitým nástrojem v cestě za úspěchem v jakémkoliv odvětví je networking 5 . Pomocí navazování neformálních vztahů lze mnohdy dosáhnout o mnoho více než izolovaně, což lze sledovat ve všech oblastech života, a nemusí jít nutně o výhody v podobě protekce. Díky kvalitní síti kontaktů je možné získat nejen 5

Networking znamená nalézání a propojování kontaktů a vytváření sítě vztahů mezi lidmi

15

klienty, ale také dodavatele nebo nové kolegy, proto je dobré být za všech okolností připraven reagovat na každou výzvu či nabídku. Seznamovat se dá na firemních večírcích, společenských událostech, v coworkingových 6 centrech, na sociálních sítích nebo v různých klubech či komunitách, a toto vzájemné propojování může přinést pouze výhody. (vkancelari.cz, 2014) Zajímavým projektem v našem prostředí je webová stránka StartMe, startupová seznamka. Ta nabízí možnost pro jedince, kteří mají nápad nebo alespoň definovanou oblast zájmu a hledají někoho, kdo by na startupu pracoval s nimi. Mohou tak najít vhodné osoby pro rozšíření svého týmu, ale také pouze proniknout do prostředí a případnou spolupráci využít až v budoucnu. StartMe je zatím v rané fázi své existence a teprve začíná plnit svou funkci jako místo pro nalezení spoluzakladatelů startupů (či dalších členů již existujících týmů). Zakladatelem je vývojář Pavel Šimeček, který na webových stránkách zveřejnil, že má v plánu do budoucna nabízet kromě spojování lidí i širší obsah pro startupovou komunitu (což dělá i prostřednictvím svého blogu CzechStarter). Nápad na založení StartMe vzešel z průzkumu mezi návštěvníky akcí Startup Clubu v Brně (o něm více v kapitole 5). Tím bylo odhaleno, že 43 % návštěvníků už na nějakém startupu pracuje, 48 % by s něčím takovým rádo začalo a 9 % má důvod k navštěvování akcí jiný (pravděpodobně se o oblast pouze aktivně zajímá). Většina dotazovaných, kteří už nějaký projekt uskutečňovali, měla v plánu svůj tým rozšířit. Z těch, kteří ještě na ničem aktivně pracovat nezačali, byla část jednotlivců hledajících kolegy a část malých týmů, které je třeba doplnit. Když se Pavel Šimeček snažil zjistit, jak dosud lidé spolupracovníky hledali, přišel na to, že hlavními zdroji jsou staré známosti, přátelé nebo kolegové v rámci školy či zaměstnání. Zajímavé je, že velmi málo používané jsou sítě jako LinkedIn7 nebo různé networkingové aktivity. Šimeček uvádí, že Češi samotnému networkingu zatím příliš nepřišli na chuť. (Šimeček, 2013) Na stránce StartMe je v tuto chvíli registrováno 38 lidí a je otázkou, jak se bude vyvíjet dál. Dá se v ní ale tušit jistý potenciál. Ne každý má odvahu nebo čas 6

Coworking znamená spolupráci, v tomto významu sdílený pracovní prostor pro nezávislé profesionály. První společná kancelář, kde lidé nezávisle na sobě vykonávali svoji práci, byla otevřena v roce 2005 v San Franciscu. (wikipedia.org, 2014) 7 LinkedIn je sociální síť zaměřená na profesní vztahy. Ve svých osobních profilech zde lidé uvádějí profesi, oblast zájmu, ale i vzdělání, schopnosti a dovednosti.

16

vyrazit rovnou na nějakou akci a sbírat kontakty, proto se takovéto prvotní zorientování a propojení pro některé velmi hodí. Prostřednictvím startupové sociální sítě lze nejen přímo nalézat nové kolegy, ale také získávat do budoucna přehled o lidech s podobným zaměřením a jejich aktivitách.

3.3 Informace Každý, kdo si klade za cíl vstoupit na trh s něčím novým a uspět, potřebuje aktivně sbírat informace. To lze činit navštěvováním akcí, kde dochází k osobním setkáním, a tedy zároveň k networkingu, což je ve startupovém prostředí spojení velmi žádoucí. Stejně tak je pro startupy typické široké informační zázemí v podobě internetu. Příklady z obou oblastí jsou k dispozici v následujících podkapitolách.

3.3.1 Konference Známým formátem akce, která nabízí sdílení informací, navazování kontaktů a obohacení vědomostmi, je konference8. Protože nejvíce oceňovaným aspektem konferencí bývá navazování kontaktů a sdílení zkušeností a informací v neformální rovině, vyvinula se z klasické konference tzv. nekonference (z angl. unconference), volnější forma tohoto druhu události. Zde je typické neformální prostředí a mnohdy se sami účastníci podílí na obsahu setkání, a to dvěma možnými způsoby. Mohou navrhnout téma, o kterém by chtěli sami uskutečnit přednášku a za určitých podmínek se stát přednášejícími, nebo takové ambice nemají a účastní se jako posluchači. Princip nekonference vychází z metody Open Space Technology, kterou formuloval Harrison Owen v osmdesátých letech dvacátého století. Z té pochází také pravidlo „the law of two feet“ neboli „zákon dvou nohou“, které říká, že kdykoliv má někdo z účastníků pocit, že mu daná prezentace nic nepřináší, může bez obav vstát a odejít – jde zde tedy jednoduše o doporučení, že „není čas ztrácet čas“. (Wikipedia, the Free Encyklopedia, 2014)

8

Jde organizované setkání osob společného oboru či zájmu, kde je možné vyslechnout si připravené prezentace a diskutovat na daná témata.

17

Náplň nekonference vzniká až na místě, případně se postupně formuje určitou dobu před akcí. Typickým znakem je bezplatná účast, což napovídá, že organizace takových setkání bývá závislá na sponzorské spolupráci. 3.3.1.1

Barcamp

Barcamp je mezinárodní projekt představující síť typických nekonferencí nejčastěji zaměřených na oblast informačních technologií, podnikání, designu a další. Pořádat takovou akci může pod hlavičkou Barcampu kdokoliv, za předpokladu, že splní základní podmínky – otevřenou možnost participace a vstup zdarma. (Barcamp Brno, 2014) Jde o nekonferenci, jejíž obsah je tvořen přímo účastníky, kteří se zde sami mohou stát přednášejícími, rozpoutat diskuzi apod. K tomu stačí podat předem návrh na přednášku a uspět v hlasování, které probíhá ještě před samotným Barcampem prostřednictvím internetu. Akce se může vázat k libovolnému tématu. Kromě původního zaměření na technologie či podnikání se tak už konal například Barcamp knihovnický (Praha) či pivní (Rosice u Brna). 3.3.1.2

Symposium

Symposium je brněnská konference pro studenty a mladé podnikatele pořádaná studentskou organizací AIESEC Brno9. Jde o dvoudenní setkání, během něhož se uskutečňují přednášky profesionálů z různých oborů podnikání. Má poskytovat mladým lidem, kteří se odhodlávají k rozpohybování vlastního podniku, potřebná doporučení a know-how. Dosud proběhly tři ročníky, přičemž první proběhl v roce 2011 a účastnilo se ho asi čtyřicet studentů, tedy zhruba třetina účasti ročníku třetího. (Symposium, 2013) Velmi důležitým aspektem této akce je kromě přednášek příležitost k networkingu – navazování nových kontaktů, které jsou pro budoucí nebo začínající podnikatele stěžejní. Symposium je tak místem, kde se mohou potkat lidé s podobným zájmem, směřováním. 9

Pobočka mezinárodní studentské organizace pořádající projekty či stáže aktivizující mladé lidi k činnostem vedoucím k multikulturnímu porozumění a vzdělávání.

18

Přednášky se konají tradičně na Fakultě podnikatelské Vysokého učení technického v Brně, zmíněný networking se ve večerních hodinách odehrává v méně formálním prostředí, např. ve vybrané kavárně.

3.3.2 Internet Kromě zmíněných konferencí, kde probíhá sdělování informací formou osobního setkání, je velmi důležitým a neustále se rozšiřujícím zdrojem internet. Díky existenci webových stránek zaměřených na startupovou problematiku se může veřejnost dozvědět o reálných zkušenostech podnikatelů, čerpat z rad lidí zainteresovaných v dané problematice či vyhledávat přínosné akce a mít přehled o novinkách. Níže jsou uvedeny z pohledu autorky práce nejzásadnější české internetové stránky a magazíny, které nabízí s ohledem na téma startupů užitečný obsah, a při zkoumání prostředí je u nich vhodné začít. Využít lze však i nespočet osobních blogů, jejichž autoři průběžně zveřejňují vlastní postřehy či zkušenosti, například již zmínění Pavel Šimeček nebo John Vaňhara a mnoho dalších českých i zahraničních autorů. 3.3.2.1

Lupa (www.lupa.cz)

Jde o internetový magazín, který spolu s několika dalšími (Měšec, Vitalia, aj.) patří pod společnost Internet Info, s. r. o. Vznikl v roce 1998 jako zápisník jeho zakladatele. Články se zaměřují na oblast internetových trendů, dále je možno nalézt zajímavosti na téma nových technologií a informace o startupové scéně, a to zejména tuzemské. Nové příspěvky se objevují každý den a jsou psány srozumitelným a nikoliv striktně formálním tónem.

19

3.3.2.2

Ty internety (www.tyinternety.cz)

Název serveru je inspirován dnes již památnou větou „Já bych všechny ty počítače a internety zakázala.“, která byla údajně vyřčena jistou důchodkyní během ankety deníku Metro v roce 1999. Přestože nikdy nebylo prokázáno, zda k této situaci skutečně došlo, věta se zapsala do českého internetového povědomí a bývá často citována v různých situacích jako výraz rázného vyřešení problému. (Fišer, 2009) Jde o stránky podobného charakteru jako je Lupa, přičemž Ty internety se zabývají třemi hlavními oblastmi, a sice startupy, sociálními sítěmi a internetem obecně. 3.3.2.3

CzechCrunch (www.czechcrunch.cz)

Dalším podobným internetovým magazínem je CzechCrunch. Zaměřuje se na startupy a technologie z domácí i zahraniční scény. Upozorňuje na novinky a zásadní události, např. významné kroky v rámci vývoje konkrétních startupů. 3.3.2.4

Mám nápad (www.mamnapad.cz)

Mám nápad je magazín o kreativitě a inovacích, který přináší články z oblasti startupů, inovativního podnikání, marketingu a umění. „Naší vizí je pomáhat jednotlivcům, skupinám i organizacím úspěšně uskutečňovat své nápady a inovační projekty a podporovat tvořivé myšlení ve společnosti. Věříme, že díky kreativnímu myšlení a inovacím můžeme společně vybudovat lepší svět.“ (Mámnápad.cz, 2014) 3.3.2.5 StartupHelp

Startup Help (www.startuphelp.cz) je

web

založený

Romanem

Střelým,

který

se

jeho

prostřednictvím snaží podpořit začínající podnikatele a mladé lidi v cestě za úspěšným startupem. Zvolil při tom strategii zveřejňování vlastních zkušeností se svými dvěma startupy (SportCentral a GMTHelper), ale vybízí ke stejnému zapojení i ostatní. Zastává názor, že i neúspěchy je dobré ventilovat, protože mohou fungovat jako příklad pro ostatní. „Smyslem projektu je ukázat lidem (často studentům VŠ) na velmi konkrétních a osobních příkladech, jak se dá dělat startup.

20

A to včetně chyb, které jsme dělali, a včetně interních materiálů (např. jakou prezentaci jsme ukázali investorovi).“ (Střelý, 2013) Na projektu Startup Help působí velmi dobře, jak zakladatel komunikuje se svými čtenáři – vždy odpovídá na dotazy v diskuzních vláknech a jeho sdělení se nesou v příjemném duchu. V příspěvcích o vlastních startupech uvádí i přesná čísla, čímž dokazuje odhodlání a ochotu začátečníky podpořit a podat jim co nejlepší informace. Z uvedených příkladů lze vyvodit, že začínající podnikatelé mají k dispozici mnoho různých zdrojů inspirace a informací, a je pak otázkou osobních preferencí, které se rozhodnou využívat.

21

4. Startupové komunity, soutěže a akcelerátory Přestože někteří zakladatelé startupů pracují raději izolovaně a snaží se sami nějakou cestou prosadit ve velmi konkurenčním prostředí mezi ostatními novými firmami (což se jim často daří, i když například v oblasti internetových startupů to může být z důvodu jejich množství dosti obtížné), jiní volí odlišný způsob jak se zviditelnit či připravit. Využívají startupové akcelerátory10, inkubátory11, komunity, nejrůznější akce a programy. Nabízí se jim možnost zapojit se do klubů a spolků, kde si mohou vyměňovat názory a zkušenosti, prezentovat před publikem a experty své podnikatelské záměry, získávat zpětnou vazbu a dodávat si potřebnou odvahu v prostředí s jistým zázemím. Ti, kterým tento způsob vyhovuje, mohou využívat různých přednášek a workshopů. Zakladatelé českých startupů mají možnost se účastnit soutěží a programů v České republice, ale i v zahraničí - mezinárodní propojení je právě v oblasti startupů na místě, jelikož jak již bylo zmíněno v kapitole 1, jedna z možných definic pojmu říká, že startup by měl mít globální ambice. Stejně tak na události konající se v Česku se sjíždí týmy z dalších, nejen sousedních, zemí. V následujících podkapitolách je uveden přehled několika vybraných možností, kterých mohou čeští podnikatelé (či budoucí podnikatelé) využít.

4.1 Startupové komunity Důležitou součástí startupové scény jsou komunity. Ať už jsou neformálního či formálního charakteru, mají většinou sloužit jako instituce, které spojují lidi s podobnými cíli a nabízí jim příležitost k vzájemnému obohacování a podpoře, ale i vyslechnutí přednášek či absolvování organizovaných workshopů a setkání se zkušenými osobnostmi. Tato práce nemá za cíl mapovat veškeré takové aktivity, proto autorka níže zmiňuje pouze reprezentativně známou pražskou organizaci Node5 a v kapitole 5 se dále zvlášť věnuje startupovému prostředí v Brně.

10

Akcelerátor znamená časově ohraničený program, během kterého startupové týmy pracují intenzivně na rozvoji svého podniku, přičemž využívají různé podpory a účastní se např. workshopů. 11

Startupový inkubátor je prostředí (budova či zóna), vytvářející zázemí pro začínající firmy, které mohou využívat zvýhodněného nájemného a služeb poskytovaných provozovatelem inkubátoru. (TC Hradec Králové, 2011)

22

Node5 je pražský coworkingový prostor určený zejména pro startupy z oblasti technologií, programování, grafiky a dalších. Je zde možné nalézt podporu nových kolegů, mentorů, diskutovat své plány. Nabízí se i možnost pronajmutí prostor pro pořádání vlastních akcí. Nejde přitom jen o materiální zázemí, ale zejména o vzájemné setkávání, inspiraci a vzdělávání. „Our mission is to help startups to finish their products properly – smarter and faster – because we are all in the same boat. Your success is our success and we are all working as a team. We urge you to work and we help you to get the best out of you. In addition, you share the space with like-minded people. What is more than exchanging feedback and sharing ideas while having coffee after lunch.“ 12 (Node5, 2013) V Node5 sídlí například provozovatelé hudebních webových stránek Bandzone.cz, které sdružují amatérské i profesionální interprety a jejich fanoušky a zároveň slouží producentům a dalším, kteří v hudebním průmyslu podnikají. Pokud se na startupové komunity nahlíží z pohledu projektu spjatého s kulturou, lze narazit na pochybnost, zda má zde taková komunita co nabídnout. V základu lze ale konstatovat, že co se týče přednášek, seminářů a workshopů, vždy je možné nalézt takové, které mají v rámci aplikovatelnosti informací jistý přesah. Například pokud chce někdo podnikat v organizování originálních společenských událostí, bude pro něj užitečná i dobře strukturovaná přednáška o zásadách tvorby webových stránek, protože právě je bude možná chtít v budoucnu využívat ke svojí propagaci, a pravděpodobně bude chtít, aby zákazníky co nejvíce zaujaly.

4.2 Soutěže a akce Startupové soutěže nelákají účastníky jen možnou výhrou, ale především možností naučit se prodat svoji myšlenku a setkat se s dalšími týmy i experty z oboru. Jde převážně o akce mezinárodní, probíhající zejména ve velkých městech. Zde je k dispozici opět výběr některých z nich. 12

O Node5 je na jejich webových stránkách uvedeno: „Naší misí je pomáhat startupům dokončit řádně vývoj produktů – chytřeji a rychleji – protože jsme všichni na jedné lodi. Vás úspěch je náš úspěch a pracujeme jako tým. My vás urgujeme k práci a pomáháme vám dostat ze sebe to nejlepší. Navíc s námi sdílíte prostor plný podobně smýšlejících lidí. Co je více než zpětná vazba a sdílení myšlenek při kávě po obědě?“ (překlad autorky práce)

23

4.2.1 Startup Rally Jednou ze známých soutěží je Startup Rally, pořádané londýnskou agenturou Leto. Propojuje startupové komunity několika měst a dává jim možnost výměny zkušeností a informací. Zakladatelé startupů se tu mohou obracet na přední představitele podnikatelské scény, ale také se dostanou do kontaktu s investory a zažijí během devatenácti dní mnoho událostí. Zapojeno je devět měst, a to Londýn, Amsterdam, Hamburk, Berlín, Praha, Vídeň, Mnichov, Curych a Paříž. Startup Rally zahrnuje soutěže takzvaných elevator pitch 13 a příležitosti pro networking. Pojem elevator pitch znamená velmi krátké, výmluvné a stručné představení podnikatelského nápadu. Takové prezentace probíhají ve všech zapojených městech a startupy se jich mohou účastnit jak v jednom z nich, tak postupně ve všech. (LetoLab Ltd., 2013) Jak bylo zmíněno například na jedné z přednášek v rámci konference Symposium (2013)14, ve startupovém prostředí se má za to, že každý by měl mít neustále připraveno pár vět o svém projektu. To proto, že vždy a všude je možnost, že zakladatel potká někoho, kdo by mu mohl v jeho cestě nějakým způsobem pomoci, podpořit ho. A na tyto chvíle by měl být neustále připraven. Stejná strategie existuje i pro networking, kdy by měl každý, kdo se v takovém prostředí pohybuje, být schopen stručně a hlavně zajímavě představit sám sebe. Doporučuje se zahrnout základní informace (jako jméno, původ, okruh zájmů), ale kromě toho také připojit něco velmi specifického, podle čeho si budou ostatní představovaného člověka pamatovat.

4.2.2 Startup Sauna Startup Sauna je nezisková organizace, jejímž domovským městem je Espoo ve Finsku, kde provozuje i coworkingové centrum. Spadá pod ni několik aktivit, a to pětitýdenní Startup Sauna akcelerátor, jedna z nejvýznamnějších evropských startupových konferencí s názvem Slush a stážový program Startup Life, který 13

Pojem vychází z anglického spojení, kde „elevator“ znamená výtah – tedy je třeba dokázat představit projekt několika větami, tak, aby bylo možné ho popsat nezainteresované osobě i při náhodné cestě výtahem. „Pitch“ znamená představení, vysvětlení, prezentování, a tento pojem je dnes již běžně používán v oblasti startupů i jinde. 14 Autorka práce se Symposia zúčastnila v listopadu 2013.

24

zapojuje nadané studenty do nejlepších světových startupů. Kromě toho se ve více než dvaceti městech severských států, východní Evropy a Ruska konají lokální jednodenní akce, kde mohou startupové týmy získat zpětnou vazbu i kontakty. Startupy, které úspěšně absolvují Startup Sauna akcelerátor, se mohou zúčastnit výletu do Silicon Valley (což bývá zakladatelům startupů zejména z oblasti hardware, software a technologií celkově velmi doporučováno pro možnost setkání se s rozvinutější a velmi živou startupovou scénou, investory apod.). (Startup Sauna, 2014)

4.2.3 Startup Awards.SK Startup Awards.SK je největší startupová akce na Slovensku. Koná se každý rok a je zaměřena na podniky používající technologie. Jde opět o prezentování nápadu, vytváření kontaktů, sbírání informací. V soutěži lze vyhrát účast na velkých celosvětových událostech či různé výlety na nejživější startupová místa. V tomto programu existuje rozdělení na kategorie, a to věda, umění a design, digitální svět, společnost. Podmínky pro účast jsou počáteční stádium, škálovatelnost, vysoká přidaná hodnota a předpoklad pro široký dosah. (StartupAwards.SK, 2014)

4.2.4 Startup Summit Další startupovou akcí a zároveň soutěží je Startup Summit probíhající v Praze. Duchem tohoto setkání je propojení československé komunity se západem a jeho inovativním myšlením. Náplní jsou opět přednášky zajímavých hostů, networking a možnost vyhrát mimo jiné dvouměsíční pobyt v RocketSpace v San Francisku nebo San José, což jsou místa poskytující příznivé podmínky pro začínající podniky – nejsou zde izolovány a mohou se rozvíjet mezi podobně zaměřenými subjekty. (Startup Summit, 2014)

4.2.5 Podnikavá hlava Podnikavá hlava je akce pořádaná Univerzitou Palackého v Olomouci. Jde o soutěž podnikatelských záměrů, které zatím nebyly realizovány nebo jejich uskutečňování neprobíhá déle než jeden rok. Příspěvek do soutěže vždy obsahuje přesný popis záměru, včetně částí o autorech, případných realizátorech, 25

marketingu, financích a podobně. Kromě hlavní ceny jsou v soutěži udělovány ještě dva další tituly, a to v kategorii Podnikatel v sukních a v kategorii středoškoláků. (Univerzita Palackého v Olomouci, 2014)

4.2.6 Rozjezdy roku Projekt Rozjezdy roku má podporovat začínající podnikatele a je realizován společností T-mobile Czech Republic, a. s. v rámci její strategie společenské odpovědnosti. Jde o soutěž podnikatelských nápadů, která má ale i vzdělávací a inspirativní charakter. Autorka práce byla na soutěž a na její význam a kvalitu upozorněna Martinem Zavadilem, jehož startup SledujDivadlo popisuje v kapitole 8.1. V době vzniku této práce, v roce 2014, probíhá již čtvrtý ročník programu, přičemž pokaždé jsou vyhlášeni tři vítězové z každého regionu15, kteří získávají ceny v podobě podpůrných nástrojů pro své podnikání, a dále postupují do celostátního kola, o jehož výsledcích už rozhodují hlasováním čtenáři webu soutěže. Regionální výsledky

jsou

vyhlašovány

v rámci

tzv.

regionálních

seminářů,

které

zprostředkovávají soutěžícím vzájemná setkání, užitečné informace, ale i zpětnou vazbu na jejich podnikatelské nápady ze strany odborníků. Těchto seminářů se kromě soutěžních týmů (nebo jednotlivců) mohou účastnit i ostatní zájemci. Do soutěže je možné se přihlásit i s projektem, který je zatím ve fázi nápadu, ten však v případě výhry musí být realizován. Pravidla také uvádí, že pokud se hlásí již podnikající subjekt, nesmí takové podnikání trvat déle než jeden rok. (T-Mobile Czech Republic, 2014)

4.3 Akcelerátory Startupové akcelerátory představují dlouhodobější programy, kterých se (většinou na základě výběru) účastní několik týmů již pracujících na konkrétních startupech. Díky poskytovanému zázemí a podpoře mají týmy možnost vypracovat se k fungujícímu podniku, který má své zákazníky a dostatek prostředků, např. díky investorům. 15

Podnikatel (či budoucí podnikatel) je vždy zařazen do regionu dle toho, kde má registrovanou svoji podnikatelskou činnost.

26

V České republice jsou již zavedené akcelerátory tři - pražské Startup Yard a Warya, a brněnský StarCube. Poslední z nich je dále popsán v kapitole 5.2 v souvislosti

se

startupovou

komunitou

Startup

Club

fungující

pod

Jihomoravským inovačním centrem. Informace o zbylých dvou akcelerátorech jsou k nalezení níže, čerpané z jejich internetových stránek, případně článků na jiných stránkách zabývajících se touto a podobnou tematikou.

4.3.1 Startup Yard Akcelerátor StartupYard se zaměřuje každý rok na určený okruh témat, aby mohly týmy během jeho trvání pracovat vedle podobně směřujících. Trvá tři měsíce a poskytuje hned několik výhod. Jednou z nich je prostor – účastníci využívají speciálně poskytované kanceláře a ubytování zdarma v areálu zvaném TechSquare. Tím je jim zajištěno zázemí a možnost interakce. Kromě toho mají během první poloviny programu k dispozici zkušené mentory, kteří jsou nápomocni při úpravě byznys plánu a radí s důležitými kroky. Druhá polovina trvání je pak hlavně o získávání investorů a růstu. Během Startup Yardu je do postupů implementována metoda Lean (viz kapitola 6.1) díky které se týmy zaměří na správnou cílovou skupinu a problémy, které pak svými produkty řeší. (StartupYard, 2014)

4.3.2 Wayra Šestiměsíční akcelerátor Wayra vznikl původně v Jižní Americe v roce 2011, odkud se rychle rozšířil do několika zemí (Španělsko, Velká Británie, Irsko, Německo, Česká republika). „Wayra je program společnosti Telefónica Digital, jehož cílem je podporovat inovace a vyhledávat talenty v Latinské Americe a v Evropě v oblasti internetu a nových informačních a komunikačních technologií (ICT). Tento globální akcelerátor pomáhá podnikatelům v jejich rozvoji. Poskytuje jim potřebnou technologii, kvalifikované poradce, inspirativní pracovní prostředí a financování nezbytné pro rychlý růst.“ (Telefónica Czech Republic, a.s., 2013) Na rozdíl od StarCube nebo Startup Yardu nemá akcelerátor Wayra specifikovanou oblast, ze které by startupy měly přicházet. Otázkou je, jak moc na takové specifikaci záleží, protože ani u ostatních programů nemá charakter zcela striktního pravidla a jde pouze o primární zaměření. 27

Soutěží a programů podobných výše zmíněným je zejména v rámci světa mnoho a liší se obvykle hlavně svým rozsahem, mediální známostí či zaměřením. Proto bylo pro účely práce vybráno komunit, soutěží i akcelerátorů pouze několik, jako demonstrativní výčet možností, dostupných pro české startupy. Pro přehlednost je v Příloze A umístěna tabulka všech užitečných webových stránek, akcí a soutěží zmíněných v této práci.

28

5. Startupové prostředí v Brně Pro potřeby této práce byly k podrobnějšímu popsání vybrány některé aktivity Jihomoravského inovačního centra (dále jen JIC), sdružení právnických osob zabývajícího se inovativními firmami. Pro začínající firmy nebo projekty v počáteční fázi nápadu provozuje JIC takzvaný startup program, v jehož rámci probíhají přednášky a setkání označované jako Startup Club. Kromě toho pořádá JIC již od roku 2010 startupový akcelerátor, jehož současný název zní StarCube. Tyto aktivity pomáhají vytvářet komunitu brněnských startupů, ale i lidí, kteří se o danou problematiku pouze aktivně zajímají. Podněcují komunikaci a kooperaci mezi jednotlivými autory projektů, ale i mezi těmi, kteří se jen chtějí inspirovat, a nabízí mnoho možností dozvědět se užitečné informace a navazovat kontakty. Podporují rozvoj nových firem v rámci jižní Moravy i ostatní akce, se kterými tato komunita sdílí hodnoty a cíle. Následující popis aktivit vychází z informací dohledaných prostřednictvím webových stránek instituce, autorka práce měla také možnost konzultací se Zuzanou Šebestovou, projektovou manažerkou JIC.

5.1 Aktivity Startup Clubu 5.1.1 Přednášky a akce Pod hlavičkou Startup Clubu jsou pořádány přednášky na témata z oblasti podnikání, marketingu, informačních technologií, přičemž se komukoliv otevírá možnost vždy před začátkem samotného programu vystoupit před publikum a prezentovat svůj nápad na startup. To skýtá příležitost vyslechnout si zpětnou vazbu od nezaujatých osob. Tento „trénink“ je dobrý jak pro samotného prezentujícího (který tak může postupně nabývat jistoty a získávat objektivní náhled na svůj projekt), tak pro ostatní přítomné, kteří mohou spatřovat souvislosti se svými vlastními plány a popřípadě své aktivity později propojovat. Na jednotlivé přednášky, které se konají zpravidla dvakrát do měsíce v areálu Jihomoravského inovačního centra, je nutno učinit rezervaci místa, vstup je ale zdarma. Zájemců je vždy dostatek a kapacita bývá naplněna. Setkání probíhají v polo 29

formální atmosféře, v rámci přednášky mají návštěvníci možnost pokládat dotazy směrem k prezentujícímu. Vyslechnutí podobného vystoupení je přínosem pro každého, kdo je se startupovou tematikou jakýmkoliv způsobem spjat. Přednášky mohou být zaměřeny na obecně platné postupy či prvky z hlediska startupů a podnikání, ale také na konkrétní témata spojená s přednášejícím a jeho aktivitami (např. seznámení publika s procesy v určité firmě nebo oblasti). I v druhém případě představují nabyté poznatky a informace velmi cenný kapitál do budoucna, jelikož je možné je později aplikovat na vlastní činnosti a situace, a dle potřeby s nimi pracovat. Pro každý startup, a tedy i ten kulturní, může zapojení do startupové komunity znamenat mnoho výhod. Zejména zmíněné přednášky často posouvají hranice jednotlivcova myšlení a ten pak může realizovat své plány o něco snadněji.

5.1.2 Akcelerátor StarCube StarCube je tříměsíční startupový akcelerátor, na který je nutné se přihlásit a být z množství přihlášených vybrán. Od některých podobných se liší tím, že účast je zcela zdarma, na druhou stranu ale ani neposkytuje zapojeným týmům (či jednotlivcům) žádné finance. Akcelerátor nabízí workshopy a konzultace s odborníky a od roku 2013 má mezinárodní charakter a probíhá v angličtině. Než nabyl program současné podoby, prošel čtyřletým vývojem a událo se několik změn. V roce 2010 se akcelerátor uskutečnil poprvé, v délce dvanácti měsíců, pod názvem MIC Accelerator, a šlo o první událost tohoto druhu v Česku. Přihlášených osob bylo čtyřicet čtyři (rozdělených do týmů), vybráno k účasti dvacet dva, z toho dva týmy akcelerátor úspěšně dokončily. Ročník následující měl už zkrácenou dobu trvání na čtyři měsíce a účast dosahovala podobných čísel jako v roce prvním. V roce 2012 byl akcelerátor přejmenován na současný název StarCube a uskutečnil se dvakrát. Forma jarního běhu se již značně podobala současnému stavu. Z přibližně sto osmdesáti přihlášených se mohlo zúčastnit třicet osob v šestnácti týmech. Proběhl nejdříve seminář Bootcamp, potom po dobu tří měsíců workshopy, konzultace, intenzivní práce týmů. Čtrnáct z nich akcelerátor úspěšně dokončilo a na závěrečné StarCube Show byli vyhlášeni tři vítězné. 30

Rekordní počet přihlášek byl zaznamenán v druhém běhu roku 2012, na podzim, kdy z více než dvě stě přihlášených bylo vybráno třicet šest v jedenácti týmech. Poprvé se účastnili i cizinci, kvůli čemuž se organizátoři rozhodli pořádat StarCube v následujících letech v anglickém jazyce. Poslední dva roky vypadá průběh akcelerátoru následovně. Z přihlášených týmů a jednotlivců16 může být pouze třicet vybráno na tzv. StarCube Jam, což je jednodenní workshop, na základě kterého je poté vyselektován konečný počet deseti až patnácti účastníků pro samotný akcelerátor. Ti poté prožijí čtyři dny intenzivního semináře s již zmíněným názvem Bootcamp, který nabízí jak aktivity informační a vzdělávací, tak prostor pro samostatnou práci. Hlavní náplní celých tří měsíců trvání akcelerátoru je intenzivní práce jednotlivých týmů, kterých je zpravidla deset až patnáct. Ta je náležitě podporována ze strany pořadatele, který všem účastníkům poskytuje pohodlný a moderně zařízený sdílený pracovní prostor, kde se mohou společně setkávat, ale i nerušeně pracovat. Během celého trvání programu týmy posouvají své startupy blíže k reálné podobě (či lepší podobě, pokud jejich podnikání skutečně existovalo již před absolvováním akcelerátoru). Každý týden potom nabízí jeden den určený pro konzultace a schůzky, a dva další dny, ve kterých se konají workshopy. Celý akcelerátor je zakončen StarCube Show. Jde o prezentace (již popsanou formou pitch) jednotlivých startupů a vyhlášení tří vítězných. Ještě dříve se však koná Trial StarCube Show, obdobné prezentace uskutečněné uprostřed celého programu, tak, aby účastníci ukázali před skupinou odporníků, jak se svou prací pokročili. JIC pořádá také předstupeň akcelerátoru StarCube, a to StarCube Lite, který trvá jen několik dní a je zaměřen na ověřování zájmu o zamýšlený produkt či službu. Účastníci samotného akcelerátoru tedy potom musí být schopni doložit, že tuto fázi již absolvovali, ať už v podobě StarCube Lite nebo jinou vlastní cestou. Ve druhém případě jsou povinni přiložit výsledky průzkumu k přihlášce, a to v jakékoliv relevantní podobě (rezervační formuláře, dotazníky, záznamy rozhovorů). Projekty 16

Pokud má jednotlivec zájem účastnit se akcelerátoru, musí se připojit k některému z týmů nebo přijmout někoho dalšího do týmu svého.

31

typu business to customers17 musí mít dvacet potvrzených potenciálních zákazníků, u projektů typu business to business18 stačí tři. Dle Zuzany Šebestové se StarCube ještě nikdy neúčastnil žádný startup spojený s oblastí kultury. Přitom si lze poměrně snadno takovou situaci představit, a to zejména u projektů postavených na podobném principu jako SledujDivadlo, startup popsaný v první případové studii této práce v kapitole 8.1, tedy těch, které pracují s kulturním obsahem, ovšem ve virtuální podobě. Takové projekty totiž vyžadují intenzivní práci na vývoji konečného produktu, kterou lze vykonávat ve sdíleném kancelářském prostoru. Navíc je zde velmi vhodné konzultovat zamýšlené plány s ostatními týmy nebo mentory, protože i kulturní projekty musí reagovat na potřeby potenciálních zákazníků a podmínky podnikatelského prostředí. Město Brno se vyznačuje rozvinutým kulturním prostředím, představujícím živnou půdu pro rozličné aktivity umělců či producentů. Jihomoravské inovační centrum tedy může poskytnout začínajícím podnikatelům z oblasti kultury a kreativních průmyslů potřebné zázemí.

17

Business to customers (zkratka B2C) znamená obchodní vztah mezi podnikem a zákazníkem. Business to business (zkratka B2B) znamená obchodní vztah mezi dvěma podniky, tedy takový, který nesměřuje přímo k zákazníkům. 18

32

6. Metodika Pokud již existuje nápad a odhodlání k realizaci plánů, zbývá učinit rozhodující krok – začít. To lze potom různými způsoby, od intuitivních postupů, metod „pokus-omyl“, přes využití služeb mentorů, účast v startupových komunitách a soutěžích, až po absolvování akcelerátorů. Při tom je možné řídit se znalostmi načerpanými z literatury, ze setkání se zajímavými osobnostmi a podobně, včetně formulovaných teorií, které mají tuto cestu usnadnit.

6.1 Eric Ries: Lean Startup V posledních letech se rozšířila metoda, která inspiruje začínající (nebo inovující) podnikatele po celém světě, a sice metoda Lean Startup, zpracovaná úspěšným americkým podnikatelem Ericem Riesem. Tu formuloval po podrobném studiu stovek startupů a popsal v knize The Lean Startup - How Today‘s Entrepreneurs Use Continuous Inovation to Create Radically Successful Businesses (Lean Startup – Jak dnešní podnikatelé užívají průběžnou inovaci k vytvoření radikálně úspěšného podnikání, překlad autorky práce), vydané v roce 2011.

6.1.1 Základní myšlenky Slovo „lean“ je dnes používáno v širším měřítku, původně jde však o označení koncepce tzv. štíhlé výroby, která byla zformulována v prostředí japonského automobilového průmyslu ve třicátých a čtyřicátých letech minulého století. Uvádí se ale, že prvním, který myšlenky štíhlé výroby uplatňoval v praxi, byl již Henry Ford. Ten sice vyráběl automobily velmi rychle a levně, avšak za cenu toho, že neposkytoval rozmanitou nabídku. To vyřešil až Toyota Production System dvojice Taiichi Ohn a Shigeo Shing v japonské Toyota Motor Company, kteří z Fordových metod vycházeli a obohatili je o inovativní změny. (Russel-Walling, 2007, str. 112-115)

33

Jedno z hesel metodiky Lean zní “The Lean Startup isn't about being cheap but is about being less wasteful and still doing things that are big“ 19 (The Lean Startup, 2014) Podle samotného autora nejde jen o návod pro startupy, ale o myšlenkový směr, metodiku, která pomáhá přijít na to, co dělat a jak to dělat správně, a navíc bez ztráty času či plýtvání prostředky. Díky tomu lze poznatky z Lean Startupu aplikovat téměř na jakoukoliv oblast lidské práce i života obecně. „The Lean Startup isn't just about how to create a more successful entrepreneurial business… It's about what we can learn from those businesses to improve virtually everything we do. I imagine Lean Startup principles applied to government programs, to healthcare, and to solving the world's great problems. It's ultimately an answer to the question 'How can we learn more quickly what works, and discard what doesn't?20“ (O‘Reilly, 2011, str. 3)

6.1.2 Problém a cílová skupina Ať už je startup v rukou jedné osoby, dvojice či početnějšího týmu, vždy je třeba k němu přistupovat racionálně. Častým problémem v začátcích podnikání bývá, že produkt či služba, považovaná za velmi atraktivní, cílovou skupinu vůbec nezaujme. S tím metodika Lean Startup pracuje. Dle ní je nutné podrobit nápad (nový produkt, službu,…) validaci21 a až poté ho začít dále rozpracovávat. (Ries, 2011) Newyorskými špičkami ze startupových kruhů v čele s Trevorem Owensem (zakladatel workshopů Lean Startup Machine, které budou popsány v kapitole 6.2) byla vytvořena tabulka zvaná Validation Board (viz Příloha B), která umožňuje popsat problém, shromáždit existující předpoklady a nalézt životaschopné řešení problému a cílového zákazníka. Je k dispozici volně ke stažení na internetu, 19

Heslo říká, že Lean Startup není o tom být levný, ale o tom, méně plýtvat a přesto dělat velké věci. (překlad autorky práce) 20 Lean Startup není o tom, jak vytvořit úspěšnější podnikání. Je o tom, co se od takových úspěšných podniků můžeme naučit, abychom vylepšili vše, co děláme. Umím si představit aplikaci Lean principů do vlády, zdravotnictví, do řešení největších světových problémů. Je to prostě odpověď na otázku „Jak se můžeme rychleji naučit, co funguje, a vyřadit, co ne?“ (překlad autorky práce) 21 Validace znamená ověření. V Lean metodice jsou ověřovány předpoklady existence určitého problému a potřeba jeho vyřešení v určité cílové skupině.

34

a přestože působí poměrně jednoduše, může být velmi užitečným nástrojem v prvních, a tedy významných momentech plánování nového podnikání. Její struktura je uspořádána a její vyplňování probíhá tak, jak je postup dle metody Lean popsán ve zbytku této kapitoly. Ve chvíli, kdy zakladatel startupu věnuje čas pozornému vypracování takového schématu, a využije k tomu nejlépe celý svůj tým, výrazně tím eliminuje časové i finanční ztráty, a kromě toho i nepřímo pracuje na budování společných cílů a hodnot. Členové týmu navíc získají pocit, že skutečně stojí u samotného zrodu podniku a že jejich rozhodování má určitou váhu a dopad. V jednotlivých krocích (jako například ověřování hypotéz reálně mezi potenciálními zákazníky) si pak sami ověří správnost či nesprávnost svých úsudků a mohou zodpovědně postupovat až ke konečnému produktu, o kterém tak budou přesně vědět, proč je nakonec právě takový, jaký je. Podobným (a nyní podobně rozšířeným) schématem a pomocným nástrojem pro začínající podnikatele je Business Model Canvas vyvinutý Alexandrem Osterwalderem. Stejně jako u Validation Board jde o jednu přehlednou stránku s poli pro vpisování, zde jde ale spíše o strategický nástroj s podrobnějším rozpracováním všech klíčových souvislostí, zatímco u Validation Board jde o samotnou podstatu zamýšleného podnikání – co a pro koho se má dělat. Od momentu, kdy autor startupu začne přemýšlet o problému, který by chtěl svým novým produktem (či službou) vyřešit, čeká ho ještě množství práce. Například správná definice cílové skupiny vyžaduje velkou pozornost a uvažování. Je třeba vybrat skupinu, u které je nejvyšší pravděpodobnost existence daného problému – nikdy není dobré říkat, že onen problém mají „všichni“. Stejně tak není dostačující definovat cílovou skupinu jako ty, jež mají zmiňovaný problém. Formulace musí být provedena tak, aby takové lidi bylo možné najít a oslovit. Tedy pro problém „Chybí propracovaná internetová databáze alternativních divadel“ nebude správnou definicí „Lidé, kteří postrádají propracovanou internetovou databázi alternativních divadel“, ale například „Mladí moderní vzdělaní lidé navštěvující divadlo alespoň x-krát do roka“, protože takové osoby je již možno nějakým způsobem vyhledat a navázat s nimi kontakt. (Šimeček, 2013) 35

6.1.3 Validace Důležitým heslem v Lean metodice je Get out of the building22 – není lepšího způsobu jak poznat svého zákazníka a jeho potřeby, než jít přímo do jeho prostředí a komunikovat s ním, ptát se a nabízet řešení. (Ries, 2011) Díky tomu se lze vyhnout situaci, kdy se firma snaží prodat svůj produkt někomu, u koho vlastně nemá šanci uspět. Pomocí poměrně rychlého a jednoduchého postupu je možné se dozvědět, zda vůbec onen definovaný problém ve společnosti existuje, a zda má někdo zájem a potřebu ho řešit. Jelikož startup povětšinou nedisponuje větším finančním kapitálem, nemá smysl provádět rozsáhlé marketingové průzkumy. Při těch by navíc nedocházelo ke zmíněnému kontaktu se zákazníky, který je významným zdrojem informací. Pavel Šimeček na svém blogu o startupech (CzechStarter.cz) uvádí, že validovat by se mělo zásadně mezi lidmi, které zakladatel startupu nezná, proto tedy nestačí rozhovory s rodinou a přáteli, a zároveň je nutné dostat se přímo na místo, kde se zástupci cílové skupiny vyskytují. Tam potom z neformálního rozhovoru vzejde nejen reakce na nabízené řešení určitého problému, ale také množství informací o cílové skupině celkově. (Šimeček, 2013) V průběhu validace dochází k tzv. pivotingu. To znamená, že vždy, když je definován problém, zákazník a jeho zájem (popřípadě nezájem), musí zakladatel startupu vyhodnotit, zda byly původní předpoklady správné, a pokud ne, vyplní daná pole tabulky Validation Board (ať už skutečně nebo jen pomyslně) znovu a posune se k nové, lepší a přesnější definici. Ze základní myšlenky Lean Startupu vyplývá, že nutnost pivotování není katastrofou a není na místě nechat se jí odradit. Validace je v podstatě způsob učení se, a to, co se během ní autor startupu dozví, využívá pro jednotlivé pivoty. Pokud byla nesprávně zvolena cílová skupina, je třeba stanovit, proč se tak stalo, a definovat novou. Potom ji samozřejmě znovu oslovit a postup se opakuje. Vedle toho existuje druhá možnost – cílová skupina byla v pořádku, ale nemá daný problém. Možná ji ale trápí jiný, podobný, také hodný rozpracování. A pokud celý proces odhalí, že nevhodně zvoleno bylo téměř 22

Heslo znamená „Vyjděte z budovy“ – nutnost přímého kontaktu s potenciálním zákazníkem. (překlad autorky práce)

36

vše, je na místě si poznatky a zápisky pečlivě uložit a zkusit to znovu, jinak, v jiné oblasti. (Šimeček, 2013)

6.1.4 Řešení Z celého zmíněného procesu by mělo vzejít řešení definovaného problému, které musí být uskutečnitelné, přinášet dostatečnou přidanou hodnotu pro zákazníky a mít dobře postavený business model23. Ten ze začátku postačí jen rámcově formulovaný, a je samozřejmé, že ho lze později dále rozpracovávat. Navržené řešení musí být opět podrobeno validaci – je třeba zjistit, zda nestojí něco v cestě jeho uskutečnění. Při jakékoliv podstatné změně business modelu je však vhodné provést validaci znovu. (Šimeček, 2013) „Jinou často používanou možností, kterou můžete spustit paralelně, je jednoduchá webová stránka popisující řešení – tzv. landing page. Abyste se nenadřeli, existují předpřipravené nástroje na vytváření dobře vypadajících landing pages. Uživatel by měl provést na vaší landing page nějakou akci, která dokazuje, že má opravdu zájem – např. zadat svůj email, uploadovat dokument, kliknout na tlačítko platby nebo si zřídit účet. Používejte statistiky návštěv, snažte se odkaz šířit jen do relevantních skupin. Je občas těžké odhadnout, jak přesně jste přes Internet zacílili. Ale pokud dosáhnete jen 1 nebo 2 registrací, asi vaše řešení není znejlepších.“ (Šimeček, 2013) Na co může autor startupu postupující Lean metodikou narazit? Rozhodně na negativní reakce lidí, ve chvíli, kdy se snaží validovat svůj nápad. V dnešní době častého pouličního dotazování a prodávání není jednoduché navázat kontakt s lidmi „v ulicích“. Pokud se ale předpokládá, že se výběr cílové skupiny alespoň přiblížil ideálu, je na druhou stranu značně pravděpodobné, že oslovené osoby téma zaujme a budou o něm chtít diskutovat. Záleží už potom zejména na komunikačních dovednostech iniciátora.

23

Business model je plán, který dokazuje uskutečnitelnost a schopnost ziskovosti podniku.

37

6.2 Lean Startup Machine Z metody Lean Startup vychází celosvětově známý třídenní intenzivní workshhop Lean Startup Machine založený americkým podnikatelem Trevorem Owensem. Koná se v několika velkých městech a v březnu 2013 se odehrál poprvé i v Praze. Je organizován stejnojmennou americkou firmou, v níž sice přímo nefiguruje Eric Ries, autor metody Lean, ale poskytuje jí podporu i značku Lean Startup. (Janouš, 2013) V rámci workshopu jsou po prezentaci a vybrání několika nejzajímavějších nápadů vytvořeny týmy, které začnou samostatně pracovat. Základní myšlenky a průběh workshopu jsou v následujících řádcích popsány dle podrobného článku Davida Šišky a Jana Koláře (zakladatelé internetového magazínu Ty internety), kteří se Lean Startup Machine zúčastnili v Londýně. Dle Šišky a Koláře se tento workshop liší od podobných nestandardními počátečními instrukcemi. Ty zní zkráceně takto: je to hra a výhrou je znalost; cílem není vyvinout produkt, ale naučit se definovat základy, na kterých ho stavět; pro počáteční pitch je vhodné využít nápad „ze šuplíku“ bez silné emocionální vazby, a zároveň ne takový, který se již někdy dočkal rozpracování; týmy by měly mít maximálně pět členů. Šiška a Kolář dále uvádějí, že během workshopu zjistili, že Validation Board je nástrojem, který může při správném pochopení a využití týmům doslova změnit život. Týmy si v Lean Startup Machine nejprve určí hypotézu problému, o kterém si myslí, že ve společnosti existuje. Je důležité si uvědomit, že musí být vnímán jako problém početnou skupinou lidí, nikoliv pouze zakladatelem startupu. Často se v tomto ohledu objevuje poučka, že není dobré mít problém a přesvědčovat lidi, že ho mají také. Naopak je nutné zjišťovat velmi obezřetně, co potenciálním zákazníkům ve skutečnosti schází. K tomuto se váže poučka „Soustřeďte se na problém, nemyslete na řešení.“, jejíž uposlechnutí je jistě pro většinu týmů obtížné, protože to, s čím na workshop přijíždějí, bývá právě návrh nějakého konkrétního řešení.

38

V dalším kroku již nastupuje uplatnění hesla „Get out of the building“. Týmy musí provést rychlý průzkum mezi cílovou skupinou v reálném prostředí, mluvit s lidmi, zjišťovat jejich potřeby, názory a pocity. Když tak učiní, pravděpodobně zjistí, že jejich Validation Board je nutné znovu přepracovat, doplnit, upřesnit, a zde už jde o tzv. pivot. Prostřednictvím něj se týmy postupně doberou k produktu či službě, která řeší skutečný problém a má své zákazníky. „Oči otevírajícím zjištěním bylo, že žádný z dalších týmů nezůstal u své původní cílové skupiny a problému, všichni je nějakým způsobem změnili. Nezdráháme se tvrdit, že aplikací zmíněného postupu by každý začínající startup mohl ušetřit desítky až stovky hodin práce a dalších zdrojů.“ (Šiška, Kolář, 2012) Až v tuto chvíli nastává definice proveditelného řešení problému (tedy produktu, služby) a s ní také další ověření, např. vytvoření jednoduché webové stránky (tzv. landing page). V případě týmu Šišky a Koláře se potvrdilo, že zájem o produkt mělo deset procent návštěvníků stránky, a tohoto výsledku bylo dosaženo za pouhých třicet hodin práce. Přesto, že k metodice Lean existují i kritické připomínky, svůj účel může opravdu úspěšně plnit. Šetří autorům startupů množství času i finančních a jiných prostředků tím, že umožňuje v krátkém časovém horizontu vystavět pevný základ pro podnikatelský plán, a to s vysokou pravděpodobností kladného přijetí ze strany zákazníků. Lean Startup je vlastně logickým principem, eliminujícím hrozbu, že bude energie týmu vysílána špatným směrem. Prvky metodiky byly využity i během vývoje startupu Videoflot (viz případová studie v kapitole 8.2), jehož zakladatel sám pocházel z prostředí budoucí cílové skupiny a mohl tedy sledovat míru potřeby řešení určitého problému. Vývoj samotného produktu potom probíhal postupně, takže zájem o něj bylo možno ověřovat dle přibývání registrovaných uživatelů na průběžně spouštěných verzích webu. Vzhledem ke zmíněné skutečnosti, že Lean Startup není jen metodika, ale i způsob myšlení, lze jej aplikovat na jakékoliv odvětví činnosti. Není ale na místě předpokládat, že tak bude dosaženo kýženého výsledku prakticky bez námahy, 39

naopak, přestože jde o metodu šetřící čas a finance, vyžaduje plnou pozornost a úsilí.

40

7. Crowdfunding Jednou z možností, jak začít a jak zabezpečit uskutečnění svého projektu finančně, je crowdfunding24. V dnešní době je možné sledovat nápadný rozmach této

aktivity,

nicméně

myšlenka

samotná

je

zakořeněna

pevně

již

v minulosti. „Zdaleka nejde o „výmysl“ dnešní doby: už z historie známe příklady, kdy se lidé po malých nebo větších částkách skládali na dobrou věc, nápad, který může prospět širší společnosti, ovšem nelze na něj snadno získat potřebné prostředky. Stačí si vzpomenout na sbírku na Národní divadlo.“ (ZivotNapadum.cz, 2013) Vzhledem k možnostem, které vychází z technologické vyspělosti dnešní společnosti, je nyní snadnější než kdy dříve vytvářet funkční zázemí pro takovýto druh podpory projektů. Internet umožňuje snadné a rychlé spojování lidí se stejnými zájmy a postoji bez ohledu na místo, kde se právě nachází, a právě tato jeho funkce je v případě crowdfundingu využita. Z toho vyplývá také důvod, proč se taková metoda financování hodí zejména pro autory projektů, kteří již mají svůj okruh příznivců, nebo má jejich projekt potenciál dostatečné množství lidí nově oslovit. Přestože existuje více různých serverů umožňujících takovou podporu, a to jak v zahraničí, tak v České republice, základní mechanismus je u všech podobný. Například nejznámější americký crowdfundingový server Kickstarter (určený pouze pro USA a Velkou Británii) i český Hithit fungují tak, že zadavatel vytvoří kampaň pro svůj projekt (snaží se, aby se o něm dozvědělo co nejvíce lidí, natočí video, atd.), stanoví požadovanou cílovou sumu a sestaví seznam odměn, které mohou přispěvatelé za určité částky obdržet. Pokud se za vymezenou dobu (většinou necelé dva měsíce) obnos nepodaří vybrat, dostanou lidé své peníze zpět. Naopak vyšší než stanovenou částku shromáždit lze, a také k tomu poměrně často dochází. První formou crowdfundingu byly ve skutečnosti humanitární charitativní sbírky. „Humanitární crowdfunding je ale dnes již bohužel přesycen. Existuje příliš mnoho „konkurenčních” webů a organizací a k úspěchu je potřeba již zavedené silné 24

Používán je originální název v angličtině, nicméně v překladu se jedná o davové či hromadné financování (překlad autorky práce).

41

jméno nebo geniálně promyšlená online strategie. Velkým neduhem je také zmiňovaná krátkodobost podporovaných projektů. Pokud se peníze podaří sehnat, tak je to spíše na aktuální problémy jednotlivců a ne na skutečné příčiny problémů, které se davu obtížně vysvětlují.“ (Hudeček, 2011) Dnes se crowdfunding využívá převážně v oblastech kulturních a kreativních, jako je hudba, film, divadlo, design, literatura či některé technologie (např. tvorba počítačových her). Právě zde je možné zúročit jak podporu stávajících příznivců, tak si naklonit fanoušky nové, vytvořením osobité prezentace projektu. Pokud například začínající skupina hudebníků touží po natočení alba a zadá svůj projekt na crowdfundingový server, volbou vhodných komunikačních kanálů může šířit informaci o možnosti přispění dále. Velkou pomocí jí přitom je podpora známých, kteří nejen že mohou jako jedni z prvních poslat příspěvek, ale také se díky nim a jejich aktivitě např. na sociálních sítích o projektu dozvídá mnohonásobně více lidí. Aby měla veřejnost zájem na uskutečnění některého z mnoha nápadů, je nutné dokázat dostatečně zaujmout. Úspěšná kampaň znamená v první řadě osobitý výraz, umění vyjádřit ve stručnosti svůj záměr, schopnost sdělit širokému okolí, proč je dobré konkrétní plán podpořit. Eventuální odměna je potom příjemnou výhodou, která motivuje k zaslání příspěvku. Vytvořit úspěšnou kampaň a udržet ji při životě po celou dobu trvání je poměrně složitým úkolem. Nápadů na nové projekty, produkty, aktivity, služby je nepřeberné množství a není možné očekávat, že potenciální zákazníci k nim najdou cestu sami. Proto je nutná pečlivá příprava a během samotné kampaně potom značná aktivita zadavatelů. „Dejte novinářům velmi dobrý důvod, proč by o vás měli psát. Oni budou. Sami ale také budete muset být v propagaci skutečně aktivní, zvláště v počátku ve vašich vlastních kruzích.“ (Hudeček, 2012) Zajímavé je sledovat ochotu lidí přispět prostřednictvím crowdfundingového portálu také z psychologického hlediska. Dle Michala Hudečka (redaktor internetového magazínu Ty internety) se zde uplatňuje silné ovlivnění davem – ve chvíli, kdy je vidět, že projekt se úspěšně blíží k vybrání cílové částky, přispívají lidé rádi, na rozdíl od situace, kdy by byli mezi prvními. Pomyslná hranice se pohybuje okolo sedmdesáti procent cílové částky, kdy je již snazší od veřejnosti další příspěvky 42

získat. Doporučovaným řešením je investovat do vlastního projektu skrz crowdfunding taktéž, a tím zvýšit jeho atraktivitu a seriózní dojem. (Hudeček, 2012)

7.1 Crowdfunding v Česku V českém

prostředí

v současné

době

existuje

hned

několik

crowdfundingových portálů, jako Startovač, Nakopni mě, Kreativci sobě nebo nejznámější a nejvíce využívaný Hithit. Všechny fungují na podobném principu, liší se pouze v detailech, jako je otevřenost pro vstup projektů, míra poskytované podpory, technické zabezpečení plateb, délka trvání projektů či procento odváděné provize v případě úspěšného ukončení sbírky. Různá je také míra kontroly vstupujících projektů, která patrně není příliš důsledná například u Kreativci sobě, kde byl nedávno zveřejněn projekt s pornografickou tematikou.

7.2 Hithit Jak již bylo zmíněno, největší dosah a popularitu má Hithit, crowdfundingový server fungující nyní přes rok, jehož heslem je „Lidi + internet. Hotovo.“ Časový limit pro shromáždění požadované sumy je zde nejvýše čtyřicet pět dní, přičemž je dovoleno vybrat i více, nikoliv však méně – při nedosažení cílové částky se peníze vrací jednotlivým podporovatelům zpět. „Přestože věříme v sociální a odpovědnou společnost, Hithit je prostor pouze pro financování nových myšlenek, kreativních záměrů, vydávání hudebních alb, natáčení filmů, výrobu inovativních nebo designových produktů, vývoj software, mobilních aplikací a podobně. Jsme přesvědčeni, že tito lidé si zaslouží vlastní prostor. Charitativní projekty mají až na výjimky své místo na jiných webech.“ (Hithit, 2014) Hithit a crowdfunding obecně jsou velmi vhodným způsobem získávání podpory zejména pro projekty z kreativních a kulturních odvětví. Právě u těch lze totiž působit na veřejnost silným příběhem, zapojením emocí a také vizuální stránkou prezentace. Konkrétně v případě Hithit se nabízí zařazení propagačního videa, prostřednictvím kterého lze projekt stručně a zajímavě představit, a zejména

43

je vhodné zapojit i seznámení se samotným autorem. Pozitivně to ovlivní chuť přispět, když lidé přesně vědí, komu peníze posílají. Za rok fungování bylo skrz Hithit uveřejněno přes dvě stovky projektů z mnoha kategorií (hudba, film, technologie, divadlo, design, literatura, hry a další) a vybráno bylo pro více než osmdesát z nich celkem přes sedm milionů korun. Podle slov Jany Ecksteinové, „strážce projektů“, neexistuje neúspěšná kategorie. Nejúspěšnější jsou přitom projekty z těchto odvětví: hudba (64% úspěšnost), literatura (60% úspěšnost), film (55% úspěšnost) a výtvarná umění (47% úspěšnost). Zvláštní postavení má kategorie Komunita, kde se jedná o stoprocentní úspěšnost. (Ecksteinová, 2014) Na Hithit funguje klasický systém odměn, tedy za různé částky různé protislužby. Nejčastější odměnou bývá příslib zaslání hotového produktu (dle charakteru projektu se jedná o výrobek či například vstupenku na akci) nebo slevy na jeho zakoupení, dále se objevují symbolické odměny, jako pojmenování postavy filmu nebo knihy podle přispěvatele, výjimkou není ani pozvání na setkání s autorem projektu a mnoho dalších možností. Podle Jany Ecksteinové ještě nikdy nedošlo k tomu, aby autor projektu obdržel požadovanou částku a následně projekt neuskutečnil a odměny nezaslal. Připravit úspěšný projekt na Hithit dle ní vyžaduje takové nasazení, které by nikdo bez skutečného vztahu k projektu nebyl schopen a ochoten vynaložit. Po celou dobu trvání projektu je třeba na něm aktivně pracovat – nestačí pouze vytvořit prezentaci a čekat. Autorům je doporučováno se maximálně snažit rozšiřovat informaci o možnosti podpory všude, kde je to možné, přičemž největší sílu v sobě skrývají sociální sítě. Například na Facebooku mohou zadavatelé začít od svých rodin, známých a přátel, díky kterým se potom informace šíří dál. Stejně funguje i jeden ze dvou aspektů podpory projektu – ten, kdo chce aktivitu podpořit, nejen že má možnost poslat peníze, ale cennou pomocí je i další sdílení a šíření směrem k ostatním lidem. Na grafu (získaném z prezentace Jany Ecksteinové) níže je vidět, jakými způsoby se lidé k projektu na Hithit dostávají, a které cesty jsou nejčastější.

44

Obrázek č. 1 - Graf o cestách přístupu veřejnosti k zadaným projektům

Zdroj: prezentace Jany Ecksteinové (Hithit)

Přispívání se uskutečňuje prostřednictvím bankovního převodu na zvláštní účet zřízený u společnosti PayU. K autorovi projektu se peníze dostávají až poté, co je celá sbírka ukončena, a pouze pokud byla úspěšná, často přitom dochází i k několikaprocentnímu překročení. Společnost Hithit, s. r. o. si v případě úspěšného dokončení sbírky strhává 9 % částky ve svůj prospěch. V letošním roce (2014) započala spolupráce portálu Hithit s Nadací Vodafone Česká republika, konkrétně v rámci jejího grantového programu V pohybu, který podporuje projekty vedoucí k rozvoji iniciativy a kreativity mladých lidí a komunit. Program je tak poprvé rozdělen do dvou kategorií – žádosti o grant nižší než 80 000 Kč a

vyšší než 80 000 Kč. Právě druhá ze zmíněných

skupin

s crowdfundingem souvisí25 – projekty, které komise vybere do užšího výběru, musí prostřednictvím Hithit získat alespoň 50 000 Kč, přičemž dosažená částka je pak

25

První skupina, žádosti o méně než 80 000 Kč, nevyužívá crowdfunding, ale pouze crowd voting – sbírání hlasů, jejichž potřebný počet je určen nadací.

45

samotnou nadací zdvojnásobena. Kromě toho dostávají tito žadatelé částku 10 000 Kč, která má napomoci k vytvoření úspěšné crowdfundingové kampaně. Zatím nejúspěšnějším projektem podpořeným prostřednictvím Hithit, ale i českého crowdfundingu vůbec, byl do nedávna počin zpěváka Xaviera Baumaxy, který získal necelých 300 000 Kč na nahrání své desky s názvem Dawntempo. Nyní byl tento rekord překonán pražským hudebním festivalem United Islands, jehož organizátorům se prostřednictvím Hithit podařilo získat více než jeden a půl milionu korun na rozšíření festivalu o novou scénu v Kinského zahradě. Přestože se u výše zmíněných příkladů ani u mnoha projektů, které crowdfungind využívají, nejedná o startupy v pravém smyslu slova, napovídají uvedené skutečnosti, že uspět je opravdu možné, a to často dokonce nad rámec očekávání. Crowdfunding tedy může napomoci počátečnímu rozpohybování i startupům, ať už se jedná o jakoukoliv oblast činnosti, přičemž kultura zde má jasnou výhodu. Jediným klíčem je přitom oslovení široké veřejnosti a zdařilá, aktivní a dobře naplánovaná prezentace projektu.

46

8. Případové studie Jak již bylo uvedeno v úvodu práce, v následujících podkapitolách jsou předloženy případové studie dvou startupů souvisejících s oblastí kultury a umění. Informace o nich byly zjišťovány studiem jejich webových stránek, ale i prostřednictvím komunikace se samotnými autory. V případě SledujDivadlo navíc odpověděl jeho provozovatel Martin Zavadil písemně na sérii otázek (přesné znění k dispozici v Příloze C). U druhé případové studie, jejíž vývoj je dostatečně podrobně popsán samotnými autory na internetovém blogu, nebylo nutné rozhovoru využít.

8.1 Případová studie - SledujDivadlo SledujDivadlo je čerstvý počin čtyřiadvacetiletého Martina Zavadila, absolventa divadelní vědy a žurnalistiky na Univerzitě Palackého v Olomouci, který již v minulosti úspěšně založil zpravodajský server o divadle Divá báze. Nyní jde o webovou službu, která nabízí milovníkům divadla dostat se k různým divadelním představením přímo z pohodlí domova. Informace o startupu získala autorka práce z odpovědí poskytnutých Zavadilem v rámci otevřeného dotazníku a na základě další osobní i elektronické komunikace. Originální podobu dotazníku lze nalézt v Příloze C této práce. Služba rozhodně nemá odrazovat od tradiční návštěvy divadel, ale měla by zvýšit příležitost prožití kulturního zážitku i pro ty, kteří by ji za normálních okolností měli jen zřídka. Divák tak může zhlédnout záznam hry i v případě, že například nemá možnost dostat se do daného města či je pro něj návštěva divadla z jiných důvodů neuskutečnitelná. Zákazník si může vybrat z několika možností. Záznam představení lze sledovat online, stáhnout si ho do svého počítače nebo objednat jeho doručení na DVD, a to dokonce s vytištěným programem či plakátem. Jednotlivé varianty se samozřejmě liší cenou, která se pohybuje od 79 Kč za jednorázové zhlédnutí, přes 150 Kč za stažení, po 350 Kč za kompletní balíček DVD a programu (nebo 250 Kč bez programu). Při výběru možnosti online sledování funguje služba třicet hodin od zaplacení, není tedy problémem, pokud divák musí přehrávání přerušit a pokračovat později nebo až druhý den. 47

Nastavené ceny se zdají být přiměřené hodnotě, kterou služba nabízí. Pokud v dnešní době například lístek do kina stojí přibližně 150 Kč, pro fanoušky kvalitního divadla by neměl být problém utratit zmíněných 79 Kč za zhlédnutí záznamu. Jediným, co by mohlo tuto myšlenku vyvracet, je současná situace v oblasti dostupnosti ostatních zvukových či obrazových děl – v dnešní době je velmi jednoduché získat na internetu přístup k hudbě či filmům, a to zcela bez poplatku. Ve srovnání s tímto by se divadelní záznamy mohly zdát drahé. Jde zde ale o přístup. SledujDivadlo si musí najít takové zákazníky, kteří si danou hodnotu uvědomují. Pokud navíc cítí jistou osobní zodpovědnost ohledně podpory kultury, jsou také na správném místě – ze zaplacené částky totiž část peněz putuje i do konkrétního divadla. Nespornou výhodou v nabídce SledujDivadlo je souhrn užitečných informací u každé divadelní hry. Zákazníci si mohou pročíst jak osoby a obsazení, tak složení tvůrčího týmu, kromě toho jsou u některých představení dostupné recenze či fotografie. Informační texty u jednotlivých inscenací plánuje Zavadil ještě rozšířit, k čemuž v současné době hledá schopného copywritera. Tak jako u mnoha jiných startupů řeší tento kromě potřeby širší skupiny lidí také potřebu samotného zakladatele, což ho k vlastní realizaci dovedlo. Zájem potenciálních zákazníků bylo nejprve nutno ověřit, a to se Zavadilovi podařilo. Podle autora SledujDivadlo je startup způsob myšlení, způsob práce související s nadšením a ochotou pracovat kvalitně, ale také se samotným přístupem, který má být v první řadě inovativní. Startup je firma, jejíž hlavním obsahem je inovace. Tou je u SledujDivadlo převod offline světa divadelních her do virtuální online reality. Prvním impulsem pro vytvoření SledujDivadlo byla údajně celková absence jakýchkoliv divadelních záznamů, a tedy nemožnost toho, aby běžný divák například z Ústí nad Labem získal záznam představení ze Zlína, Brna nebo Ostravy. Trvalo zhruba dva měsíce, než autor projektu přistoupil od samotného nápadu k prvnímu kroku realizace. Pak začal oslovovat divadla, zda by měla o spolupráci na takovémto produktu zájem. Od nápadu k jakýmkoliv prvním 48

praktickým výstupům uběhlo zhruba půl roku. Takové výstupy, jako konkrétní smlouvy, jednání ohledně prodejních strategií či technických detailů začal Zavadil řešit asi před rokem. Za první krok k úspěchu považuje tvůrce SledujDivadlo jednání v Městském divadle ve Zlíně, kdy zaznamenal velký zájem o spolupráci, a to i přesto, že se sám ještě necítil stoprocentně připraven. Důležitou otázkou v začátku každého startupu je validace, ověření, zda má produkt potenciál. Martin Zavadil prováděl průzkum mezi primární cílovou skupinou, kterou definoval takto: internetoví uživatelé, kteří navštěvují divadlo minimálně třikrát za rok. Průzkum přinesl pozitivní výsledky. Za nejlepší ověření považuje Zavadil setkání s lidmi, kteří nápadu nejprve nevěřili, ale po pár minutách vysvětlování změnili názor. Do takových situací se dostával například při cestách vlakem, ale i například na rodinných setkáních. Původně

vkládal

Zavadil

do

projektu

vlastní

peníze

získané

ze

studentských brigád. Potom však vyhrál ve dvou startupových soutěžích, a to ve studentské kategorii soutěže Rozjezdy roku (30 000 Kč a další ceny) a v soutěži Podnikavá hlava (50 000 Kč). Ohledně doby, která bude třeba na to, aby SledujDivadlo začalo generovat zisk, odpovídá autor projektu skromně – v první řadě je nutné zabezpečit růst podniku. Vydělávat je tedy zatím třeba na něj, samozřejmě kromě minimálního platu pro samotného jednatele. Martin Zavadil patří mezi ty „startupisty“, kteří rádi využívají různých dostupných materiálů, konferencí, setkání, pramenů. Jedním takovým užitečným zdrojem jsou pro něj události typu Barcamp či Marketing festival. Stejně tak se zapojuje do startupových komunit, které jsou rovněž vynikajícím zdrojem informací. Pokud se jedná o lidské zdroje, u SledujDivadlo se nedá mluvit o týmu v pravém slova smyslu. Jde spíše o soubor nezávislých spolupracovníků, kam patří zástupci jednotlivých divadel, programátoři, grafici, překladatelé, kameramani. Nelze tedy uvést přesný počet lidí, kteří na projektu pracují. Autor tohoto startupu už se setkal i se situací, kdy musel vhodnost zapojení konkrétního kolegy 49

přehodnotit, a to ve chvíli, kdy mu takový člověk bez pokusu o zvládnutí situace oznámil, že zamýšlená aktivita nebude možná z hlediska řešení autorských práv. Dosah činnosti této služby není v podstatě ničím omezen. V současnosti jde o Českou a Slovenskou republiku, zhruba do půl roku však Zavadil plánuje zahrnout celkově Evropu a nebrání se ani většímu rozšíření. K otázce, zda je v České republice něco, co představuje jisté úskalí pro nově vznikající startupy, se Martin Zavadil vyjadřuje v souvislosti s neustále se měnícím právním rámcem. Dále uvádí velké množství poplatků za triviální úřednické úkony. V současné době je startup SledujDivadlo ve fázi prvních viditelných kroků. Webová stránka nejdříve pouze oznamovala samotný vznik nové služby pro divadelní nadšence, nyní ale postupně ožívá a je naplňována již využitelným obsahem. V sekci Partnerská divadla mohou zájemci už nyní nalézt brněnské Divadlo Husa na provázku, Slovácké divadlo Uherské Hradiště, pražské Dejvické divadlo i Divadlo Petra Bezruče v Ostravě. Z hlediska propagace se Martin Zavadil zatím zaměřuje spíše na divadla samotná, aby tak mohl získávat postupně další záznamy inscenací a rozšiřovat svoji nabídku. Navíc, dle jeho slov, skutečnou propagaci může pro SledujDivadlo začít zajišťovat až ve chvíli, kdy na celou organizaci nebude sám, ale bude mít vybudovaný stálý tým (jádro týmu potřebné pro elementární organizační záležitosti). Budoucnost SledujDivadlo lze vidět dle dosavadních ohlasů pozitivně. Jak je známo, podnik nemůže fungovat sám od sebe, čehož si je Martin Zavadil dobře vědom a uvádí, že bude záviset hlavně na něm, aby si lidé produktu všimli a využili jej.

50

8.2 Případová studie – Videoflot.cz Jako předmět druhé případové studie byl pro účely práce vybrán brněnský startup Videoflot.cz. I zde se jedná o počin, který je sice v základu webovou službou, nicméně má značnou spojitost s uměleckým prostředím – řeší problém, který v takovém prostředí existuje, pomocí technologie a online světa - spojuje tvůrce videí s potenciálními zákazníky. Toto propojení umožňuje oboustranně: tvůrce videí může na Videoflotu hledat zákazníka, stejně jako zákazník poptávající vytvoření videa může hledat schopného filmaře. Informace o Videoflotu a jeho vývoji shromážděné v této kapitole pocházejí z internetového blogu (blog.videoflot.cz), ve kterém je mimo jiné krok po kroku formou „zápisků“ zaznamenán vývoj celého projektu. V případech potřeby vysvětlení či ujasnění dílčích částí měla autorka možnost komunikovat se samotnou autorkou blogu, Barborou Jiříčkovou.

8.2.1 Myšlenka Prvotní myšlenka vzešla od Davida Spáčila přezdívaného Havran. Ten kolem sebe shromáždil tým několika dalších lidí a společně začali pracovat na realizaci nápadu. „Takže se pustil do tvorby webu pro komunitu videotvůrců a filmařů, tedy pro sebe a všechny své známé i neznámé z oboru. Bude jich pohromadě víc, nebudou se bát vlka nic. A navíc se takhle líp dostanou k práci. Aby toho nebylo málo, plánuje se rovnou celosvětová verze.“ (Jiříčková, 2012a) Na počátku však nebylo ani tolik zamýšleno vytvořit podnikatelský plán, jako spíše neziskový projekt. „Chtěli jsme vytvořit platformu, kde se lidi z preprodukce, produkce a postprodukce můžou dát dohromady, když jim zrovna chybí někdo do týmu. Celkem brzo se ukázalo, že kromě databáze potenciálních členů týmu by videotvůrci ocenili možnost získat job. Proto jsme začali zprostředkovávat zakázky – a v té době se ukázal obrovský potenciál Videoflotu a my se rozhodli věnovat se mu naplno a postupně ho zprofesionalizovat.“ (Spáčil, 2013)

51

8.2.2 Počátek Na finančním zajištění úplného začátku Videoflotu se podílela Nadace Open Society Fund, sdílené kancelářské prostory a metodickou podporu získal tým díky účasti v akcelerátoru StarCube. Již v březnu 2012 se podařilo spustit první testovací verzi webu a poté tým dále intenzivně pracoval, protože se již přibližovalo finále StarCube akcelerátoru, a tím narůstalo i množství úkolů. Ještě v dubnu pak bylo vytvořeno logo Videoflotu. „Většina služeb souvisejících s videem používá symbol play nebo kamerku, ale my jsme zvolili lidský prvek – ruce spojené do náhledu záběru. Má to vyjadřovat myšlenku, že technologie se pořád mění, ale pro nás jsou nejdůležitější ti tvůrci.“ (Jiříčková, 2012b) Výraznou událostí ve vývoji tohoto startupu bylo vytvoření virálního videa, které simulovalo policejní stíhání cyklisty ujíždějícího po dálnici, jež vzbudilo velkou vlnu ohlasů veřejnosti.

8.2.3 Vývoj Na začátku května 2012 byla spuštěna další vylepšená verze Videoflotu – tým musel pracovat opravdu naplno, vzhledem k blížící se StarCube Show26. Úsilí se vyplatilo, protože prvních sto uživatelů tato verze přilákala během necelých dvou dnů. Vyvrcholení StarCube Show sice nepřineslo výhru, celá zkušenost je ale pro tým k nezaplacení. Následovalo přihlašování do dalších akcelerátorů a soutěží, množství prezentací a navazování kontaktů. V soutěži Vodafone Nápad roku se Videoflot umístil na třetím místě, čemuž napomohlo také přehodnocení způsobu prezentace projektu veřejnosti, protože do té doby se tým často setkával s nedostatečným pochopením. Spuštění beta verze Videoflotu se dle plánu uskutečnilo na začátku září 2012 a ve stejné době se tým také dozvěděl, že byl vybrán do jihoamerického půlročního programu Startup Chille. Blížící se odlet části týmu do Santiaga si vyžádal zase o něco větší pracovní nasazení a také přibrání nových pracovních sil, které by po dobu akce zůstaly v Brně. V Chile se pak Videoflot připravoval na spuštění nové, už 26

StarCube Show představuje ukončení akcelerátoru StarCube. V rámci akce jsou představeny všechny startupy, které prošly celým programem a vyhlášeni vítězové.

52

celosvětové verze, která přinesla různá vylepšení, jako například možnost vyhledávání osob dle profese a lokality nebo ručně kreslený profilový obrázek pro uživatele, kteří zaregistrují sebe a tři své přátele. V březnu 2013 byl Videoflot spuštěn pro Chile. „V Chile se za týden vyrojilo 6 zakázek, týkajících se většinou explainer videí pro startupy, máme dokonce i zakázku v Argentině a Spojených státech. Ani tvůrci nezahálí a registrují se, seč můžou. Našli si nás kreativci z USA, Jižní Ameriky, Austrálie i Nového Zélandu… S nadsázkou můžeme říci, že k celosvětovému rozšíření nám zbývá už jen Asie.“ (Jiříčková, 2013a) Po návratu do Brna, dalším rozšíření týmu a osídlení nových prostor v brněnské Divišově čtvrti tým pracoval na programování nové verze Videoflotu tak, jak bylo vše rozpracováno z Chile. Startup však nespočívá jen v práci na webu samotném, ale snaží se i vytvářet fungující komunitu, kterou postupně také dovzdělává. Pod hlavičkou Videoflotu tedy začaly vznikat případové studie tvorby videí, později shromážděné v e-knize „Co za to? aneb Kolik stojí video“, která je pro zájemce zdarma ke stažení z internetu. Důvod jejího vytvoření popisuje následující citace. „Je cílená na onu drtivou část populace, která nevidí do všech zákoutí procesu video produkce, a netuší, co video obnáší. Tvůrci se pak často rozčilují, že si zákazníci představují zázraky za směšné ceny, a zákazníci se naopak podivují, co stojí na minutovém videu 100 000 Kč. My se rozhodli s tím něco dělat. A podle bouřlivé diskuse pod prvním příspěvkem nás čeká běh na dlouhou trať.“ (Jiříčková, 2013a)

8.2.4 Produkt Spuštění definitivní verze Videoflotu bylo stanoveno na prvního října 2013, což se podařilo se zpožděním pouze o jeden den, a to s vypětím všech sil a vynaložením tvrdé práce. „Ta energie posledních dní mě ohromila. Bylo fascinující, čeho jsme společně schopni. Uvědomila jsem si, že z ničeho tvoříme něco reálného, s minimem prostředků a bez jistoty, že se nám to vrátí. Všichni ti lidé na tom dělali s červenýma očima celé dny včetně víkendů jen z čirého nadšení pro projekt samotný. Bylo to vážně motivující.“ (Jiříčková, 2013b) 53

Když neúnavná, ale úspěšná práce trvala už celkem necelé dva roky, dospěl tým Videoflotu do stadia, kdy bylo nutné začít přemýšlet o způsobu zpoplatnění. Zvítězila možnost prémiových (placených) účtů pro tvůrce videí, která je pro ně výhodnější než odvádění určitého procenta ze zisku. Tento krok zpoplatnění se setkal s různými ohlasy (např. v diskuzích pod články na blogu Videoflotu apod.) – kromě věcných připomínek se objevily i kritické poznámky. Nicméně dle všech vysvětlení a logických zdůvodnění přímo od provozovatelů je praktikovaný postup dobře promyšlen a vykazuje známky předpokladů pro dobré fungování. Je samozřejmé, že počin v takovéto fázi rozvoje již není možné dělat zcela zdarma, přesto ještě nějakou dobu potrvá, než budou příjmy Videoflotu fungovat jako plnohodnotný plat pro členy týmu plus finanční zdroj dalšího rozvoje. Zadavatelé zakázek mají registraci bez rozdílu zdarma, pro tvůrce v tuto chvíli nabízí ceník dvě možnosti: Startflot a Superflot. Účet Startflot je zcela zdarma a nabízí pouze základní funkce a přístup k zakázkám se zpožděním. Superflot zahrnuje tři možné délky trvání registrace, a to tři, šest nebo dvanáct měsíců, cenově ve stejném pořadí za 999, 699 a 599 Kč měsíčně. Tento placený účet znamená okamžitý přístup do celé databáze včetně veřejných zakázek, informace o každé nové zakázce e-mailem a slevu na pronájem ateliéru. (Videoflot.cz, 2014)

54

Závěr Účelem práce bylo uvedení do problematiky velmi aktuálního a v současné době moderního tématu, a sice startupů, a s nimi souvisejícího prostředí. Neodborná veřejnost termín startup často nezná a nerozumí jeho významu. Navíc dnešní medializace pojmu a jeho mnohdy nadbytečné i chybné užívání vede někdy k nejasnostem a rozporům. Startup je forma podnikání, přesněji jeho začátku, přičemž to, že se jedná o novou aktivitu, není jediným kritériem při rozhodování, zda něco lze či nelze označit za startup. Ten musí obsahovat jisté znaky, jejichž vymezení však není zcela jednoznačné a liší se v rámci jednotlivých formulovaných definic. Na základě několika z nich, které byly uvedeny v kapitole 1, lze abstrahovat stěžejní prvky typického startupu například takto: Startup je firma/společnost/organizace přinášející něco zcela nového, směřující k jasnému cíli a schopná výrazně růst. Přestože je téma startupů nejvíce diskutováno a popularizováno v oblasti inovačních technologií a informatiky, objevují se i v jiných odvětvích, většinou v podobě spojení se zmíněnými. Mohou vycházet například z potřeby systematizace procesů, zprostředkování něčeho směrem k široké veřejnosti či propojování osob a aktivit. A právě tato podoba startupu se autorce práce jeví jako ta, která je možná v kulturní oblasti. Na základě výzkumu startupového prostředí a popsání případových studií startupů SledujDivadlo a Videoflot, které do zmíněné kategorie zapadají, vyvozuje autorka práce několik závěrů. Ve spojení moderních technologií a médií s kulturními projekty a událostmi lze spatřovat výraznou podnikatelskou příležitost. Hranice oblasti kultury a umění se tak posouvají o mnoho dále, a to jak ve smyslu dopadu na širokou veřejnost, tak ve smyslu kooperace kulturních subjektů mezi sebou, ale i možnosti generování zisku. Živým příkladem jsou zmíněné případové studie. SledujDivadlo má zprostředkovávat divadlo každému, bez ohledu na místní příslušnost, z čehož bude v budoucnu profitovat nejen startup samotný, ale i zapojená divadla (ta kromě výdělků i zvýšením publicity). Služba může výrazně obohatit kulturní prostředí v jiné rovině, než je živé umění, a to nejen v rámci ČR, ale s širokým přesahem. Videoflot potom 55

funguje v oblasti zmíněné potřeby propojování. Kreativci tak mají o možnost více, jak se dostávat k novým zakázkám, ke kterým by jinak přístup nalézt nedokázali, a zároveň jak tvořit nové tvůrčí týmy a navazovat profesní vztahy. V práci byl popsán přehled některých aktivit a informačních zdrojů, které mohou začínajícím podnikatelům pomoci. Většinu z nich lze aplikovat i na oblast kulturní nebo se jimi alespoň inspirovat. Jako konkrétní instituce bylo představeno brněnské Jihomoravské inovační centrum, které vytváří začínajícím podnikatelům příznivé podmínky k rozvoji. Kulturní prostředí je právě v Brně rozmanité a je zde tedy mnoho příležitostí k vzniku nových startupů, které mohu podobné pomoci využívat. Podáno bylo také vysvětlení principu crowdfundingu, neboli financování davem, které se k projektům kulturním a uměleckým významně váže jako možnost prvotního financování. Nejsilnější výhodou v rámci crowdfundingu je podpora ze strany komunity příznivců, což právě těmto projektům velmi pomáhá. Práce napomohla shrnutí celého tématu a stručnému uvedení do jeho problematiky. Potvrdila hypotézu, že o startupech lze mluvit i v oblasti kultury (a kreativních průmyslů obecně) a zároveň její druhou část, že některé poznatky z oblasti startupů, dostupné metody a podpůrné nástroje lze na projekty kulturní a s kulturou související aplikovat.

56

Seznam citovaných zdrojů About. NODE5. Node5 [online]. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://node5.cz/about/

Crowdfunding aneb jak podpořit zajímavé iniciativy. In: Zivotnapadum.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.zivotnapadum.cz/novinka/crowdfundinganeb-jak-podporit-zajimave-iniciativy.html

GRAHAM, Paul. Growth. In: PaulGraham.com [online]. 2012 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.paulgraham.com/growth.html

HUDEČEK, Michal. Jak pomocí crowdfundingu získat milion dolarů za den. In: Tyinternety.cz [online]. 14. 2. 2012 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/02/14/clanek/jak-pomoci-crowdfundingu-ziskat-miliondolaru-za-den/

HUDEČEK, Michal. Mýty a fakta o crowdfundingu. In: Tyinternety.cz [online]. 8. 12. 2011 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2011/12/08/clanek/myty-a-faktao-crowdfundingu/

JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 01: Videoflot v plenkách aneb Přelet nad havraním hnízdem. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 20. 3. 2012a [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2012/03/videoflot-v-plenkach-aneb-prelet-nad.html

JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 05: Jak jsme bojovali s anarchií. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 13. 4. 2012b [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2012/04/barbuchovy-zapisky-05-jak-jsme-se.html

JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 34: Štěstěna nám asi přeje. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 4 6. 2013a [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/06/barbuchovy-zapisky-34-stestena-nam-asi.html

JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 37: JE TO TAM. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 2013b [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/10/barbuchovy-zapisky37-je-to-tam.html

O nás. MÁMNÁPAD.CZ. Mám nápad [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.mamnapad.cz/o-nas/ 57

O’REILLY, Tim. In: RIES, Eric. The Lean Startup: How Today‘s Entrepreneurs Use Continuous Inovation to Create Radically Successful Businesses. USA: Crown Business, 2011, str. 3. ISBN 978-0-307-88789-4.

Pražský akcelerátor Wayra byl spuštěn. TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, a.s. Telefónica Czech Republic [online]. 26. 6. 2013 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/315628Prazsky_akcelerator_Wayra_byl_spusten.html

RIES, Eric. The Lean Startup: How Today‘s Entrepreneurs Use Continuous Inovation to Create Radically Successful Businesses. USA: Crown Business, 2011, str. 2. ISBN 978-0-30788789-4.

SPÁČIL, David. Profíci vs. hobíci. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-0526]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/06/profici-vs-hobici-aneb-kdo-ho-mavetsiho.html

STŘELÝ, Roman. Ptejte se na to, co vás zajímá. STŘELÝ, Roman. Startup Help [online]. 5. 1. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.startuphelp.cz/diskuse/tema/ptejte-se-nato-co-vas-zajima/

ŠIMEČEK, Pavel. Start me: Startupová seznamka [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné z: www.startme.cz

ŠIŠKA, David a Jan KOLÁŘ. Lean startup pořádně a na vlastní kůži. Už nikdy jinak. Tyinternety.cz [online]. 15. 10. 2012 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/10/15/clanek/lean-startup-poradne-a-na-vlastni-kuzi-uznikdy-jinak/

THE LEAN STARTUP. The Lean Startup [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: www.theleanstartup.com

58

Seznam použitých zdrojů Barbuchovy zápisky 32: Rozjeli jsme to v Chile. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 14. 3. 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/03/el-barbuchovy-zapiskyrozjeli-jsme-to-v.html BARCAMP BRNO. Barcamp Brno 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.barcampbrno.cz/ Ceník. VIDEOFLOT. Videoflot [online]. 2014 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.videoflot.com/cs/cenik/plany/tvurci/ Coworking. In: Wikipedia, the Free Encyklopedia [online]. 6. 4. 2014 [cit. 2014-05-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Coworking Crowdfunding aneb jak podpořit zajímavé iniciativy. In: Zivotnapadum.cz [online]. 22. 5. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.zivotnapadum.cz/novinka/crowdfundinganeb-jak-podporit-zajimave-iniciativy.html ECKSTEINOVÁ, Jana. Do Česka přišel crowdfunding. 2014. Prezentace v rámci akce Inspirativního ráno. FIŠER, Miloslav. Česká důchodkyně chtěla před deseti lety zakázat počítače a internety. BORGIS A. S. Novinky.cz [online]. 17. 9. 2009 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/internet-a-pc/179303-ceska-duchodkyne-chtela-pred-deseti-letyzakazat-pocitace-a-internety.html GODN, Seth. Kopni do té bedny: Jak uvést do života projekty ze šuplíku. Jakub Pavelka. Brno: Jan Melvil Publishing, s. r. o., 2012. ISBN 978-80-87270-21-9. GUILLEBEAU, Chris. Startup za pakatel: Objevte způsob, jak pracovat na sebe a živit se tím, co vás baví. Petr Miklica. Příbram: Jan Melvil Publishing, s. r. o., 2013, s. 105-106. ISBN 97880-8270-59-2. HITHIT. Hithit [online]. 2014 [cit. 2014-05-30]. Dostupné z: https://www.hithit.com HUDEČEK, Michal. Jak pomocí crowdfundingu získat milion dolarů za den. In: Tyinternety.cz [online]. 14. 2. 2012 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/02/14/clanek/jak-pomoci-crowdfundingu-ziskat-milion59

dolaru-za-den/ HUDEČEK, Michal. Mýty a fakta o crowdfundingu. In: Tyinternety.cz [online]. 8. 12. 2011 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2011/12/08/clanek/myty-a-faktao-crowdfundingu/ JANOUŠ, Marek. Lean Startup Machine: Nevěřte sobě, prověřujte na lidech. Lupa.cz [online]. 6. 3. 2013 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/prvni-leanstartup-machine-v-praze/ JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 01: Videoflot v plenkách aneb Přelet nad havraním hnízdem. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 20. 3. 2012a [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2012/03/videoflot-v-plenkach-aneb-prelet-nad.html JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 05: Jak jsme bojovali s anarchií. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 13. 4. 2012b [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2012/04/barbuchovy-zapisky-05-jak-jsme-se.html JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 34: Štěstěna nám asi přeje. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 4 6. 2013a [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/06/barbuchovy-zapisky-34-stestena-nam-asi.html JIŘÍČKOVÁ, Barbora. Barbuchovy zápisky 37: JE TO TAM. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 2013b [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/10/barbuchovy-zapisky37-je-to-tam.html LETOLAB LTD. Startup Rally: Bringing European Startups Together [online]. 2013 [cit. 201405-27]. Dostupné z: http://startuprally.org/ STARTUP SAUNA. Startup Sauna [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://startupsauna.com/ MACH, Jakub. Co pro mě znamená štítek "startup". In: JakubMachcz.tumblr.com [online]. 25. 11. 2013 [cit. 2014-05-08]. Dostupné z: http://jakubmachcz.tumblr.com/post/68057428222/co-pro-me-znamena-stitek-startup MORÁVEK, Daniel. Roste počet podnikatelů? Zjistili jsme, jak se to má doopravdy. In: Podnikatel.cz [online]. 25. 7. 2013 [cit. 2014-05-04]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/clanky/roste-pocet-podnikatelu-zjistili-jsme-jak-se-to-madoopravdy/ Náš příběh. SYMPOSIUM 2013. Symposium - Konference pro začínající podnikatele [online]. 60

2013 [cit. 2014-05-25]. Dostupné z: http://www.symposium.cz/nas-pribeh.html Open Space Technology. In: Wikipedia, the Free Encyklopedia [online]. 4. 5. 2014 [cit. 201405-10]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Open_Space_Technology Podnikatelský inkubátor. TECHNOLOGICKÉ CENTRUM HRADEC KRÁLOVÉ. Technologické centrum Hradec Králové [online]. 2011 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: http://www.tchk.cz/podnikatelsky-inkubator.html Pracovní networking: rozhoďte sítě s kontakty. A-WEBSYS, s r.o. Vkancelari.cz [online]. 2011-2014 [cit. 2014-05-13]. Dostupné z: http://www.vkancelari.cz/2013/pracovninetworking-rozhodte-site-kontakty/ Pražský akcelerátor Wayra byl spuštěn. TELEFÓNICA CZECH REPUBLIC, a.s. Telefónica Czech Republic [online]. 26. 6. 2013 [cit. 2014-05-22]. Dostupné z: https://www.telefonica.cz/tiskove-zpravy/315628Prazsky_akcelerator_Wayra_byl_spusten.html RIES, Eric. The Lean Startup: How Today‘s Entrepreneurs Use Continuous Inovation to Create Radically Successful Businesses. USA: Crown Business, 2011. ISBN 978-0-307-887894. SPÁČIL, David. Profíci vs. hobíci. In: Videoflot BLOG (CZ) [online]. 6. 6. 2013 [cit. 2014-0526]. Dostupné z: http://blog.videoflot.cz/2013/06/profici-vs-hobici-aneb-kdo-ho-mavetsiho.html STARTUP SUMMIT. Startup Summit 2014 [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.startupsummit.cz/ STARTUPAWARDS.SK. StartupAwards.SK [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.startupawards.sk/ STARTUPYARD. StartupYard [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.startupyard.com/ STŘELÝ, Roman. Ptejte se na to, co vás zajímá. STŘELÝ, Roman. Startup Help [online]. 5. 1. 2013 [cit. 2014-05-26]. Dostupné z: http://www.startuphelp.cz/diskuse/tema/ptejte-se-nato-co-vas-zajima/ ŠIMEČEK, Pavel. Start me: Startupová seznamka [online]. 2013 [cit. 2014-05-21]. Dostupné 61

z: www.startme.cz ŠIŠKA, David a Jan KOLÁŘ. Lean startup pořádně a na vlastní kůži. Už nikdy jinak. Tyinternety.cz [online]. 15. 10. 2012 [cit. 2014-05-17]. Dostupné z: http://www.tyinternety.cz/2012/10/15/clanek/lean-startup-poradne-a-na-vlastni-kuzi-uznikdy-jinak/ Štíhlá výroba. RUSSEL-WALLING, Edward. Management: 50 myšlenek, které musíte znát. Irena Grusová. Český Těšín: Slovart, s. r. o., 2012, s. 112-115. ISBN 978-80-7391-605-3. THE LEAN STARTUP. The Lean Startup [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: www.theleanstartup.com T-MOBILE CZECH REPUBLIC. Rozjezdy roku: Podpora drobných podnikatelů [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://www.rozjezdyroku.cz/ UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Podnikavá hlava: Podnikej v tom, co tě baví! [online]. 2014 [cit. 2014-05-27]. Dostupné z: http://podnikavahlava.cz/ VAŇHARA, John. Definice startupu. In: Podnikanivusa.com [online]. 5. 9. 2011 [cit. 2014-0508]. Dostupné z: http://www.podnikanivusa.com/2011/09/05/definice-startupu/

62

Seznam obrázků Obrázek č. 1: Graf o cestách přístupu veřejnosti k zadaným projektům

63

Seznam příloh Příloha A: Tabulka užitečných internetových stránek a některých startupových akcí Příloha B: Validation Board Příloha C: SledujDivadlo – originální odpovědi Martina Zavadila

64

Příloha A: Tabulka užitečných internetových stránek a některých startupových akcí

Název

Popis

1/2

Webová stránka

CzechStarter

Blog Pavla Šimečka

www.blog.pavelsimecek.cz

Podnikání v USA

Blog Johna Vaňhary

www.podnikanivusa.com

The Lean Startup

Web o metodice Lean

www.theleanstartup.com

Paul Graham

Web o podnikání

www.paulgraham.com

Sociální síť pro startupy

www.startme.cz

Web o Barcampu v ČR Web o Barcampu v Brně

www.barcamp.cz www. barcampbrno.cz

StartMe Startupová seznamka Barcamp v Česku Barcamp v Brně

Symposium – Konference pro Web o Symposiu začínající podnikatele

www.symposium.cz

Lupa

Internetový magazín

www.lupa.cz

Ty internety

Internetový magazín

www.tyinternety.cz

CzechCrunch

Internetový magazín

www.czechcrunch.cz

Mám nápad

Internetový magazín

www.mamnapad.cz

StartupHelp

Web o startupech

www.startuphelp.cz

Node5

Web startupové komunity www.node5.cz

Startup Rally

Web startupové soutěže

Startup Sauna

Web startupové komunity www.startupsauna.com

Startup Awards.SK

Web startupové soutěže

www.startupawards.sk

Startup Summit

Web startupové akce

www.startupsummit.cz

Podnikavá hlava

Web startupové soutěže

www.podnikavahlava.cz

Podpora drobných podnikatelů - Rozjezdy roku

Web startupové soutěže

www.rozjezdyroku.cz

Startup Yard Wayra Česko

Web startupového akcelerátoru Web startupového akcelerátoru 1

www.startuprally.org

www.startupyard.com cz.wayra.org

Příloha A: Tabulka užitečných internetových stránek a některých startupových akcí

2/2

JIC

Web Jihomoravského inovačního centra

StartupClub

Web startupové komunity www.startupclub.cz

StarCube startup accelerator

Web startupového akcelerátoru

www.starcube.cz

Lean Startup Machine

Web workshopu

www.leanstartupmachine.c om

Kickstarter

Crowdfundingový server

www.kickstarter.com

Hithit

Crowdfundingový server

www.hithit.com

Kreativci sobě

Crowdfundingový server

www.kreativcisobe.cz

Nakopni mě

Crowdfundingový server

www.nakopni.me

Startovač

Crowdfundingový server

www.startovac.cz

SledujDivadlo

Web se záznamy inscenací www.sledujdivadlo.cz

Videoflot

Web pro tvůrce videí

2

www.jic.cz

www.videoflot.cz

Příloha B: Validation Board

1/1

zdroj: www.leanstartupmachine.com/validationboard

Pozn. autorky práce: V tabulce nahoře je postupné „pivotování“ cílové skupiny, problému a řešení, dole předpoklady a vyhodnocování významných, ověřených a vyvrácených.

1

Příloha C: SledujDivadlo – originální odpovědi Martina Zavadila

1/3

Odpovědi na otázky byly poskytnuty na základě předchozí domluvy a měly poskytnout základní rámec informací o startupu SledujDivadlo. Autorka odpovědi obdržela 6. března 2014, některé informace byly tedy poté v samotném textu práce v rámci případové studie již aktualizovány.

Tyto otázky a Vaše odpovědi na ně mají posloužit jako základní seznámení s Vaším startupem, o kterém bych ráda podrobněji napsala v mé bakalářské práci. Prosím Vás tedy o doplnění odpovědí, rozepsat se můžete, jak uznáte za vhodné. Děkuji mnohokrát! Pavla Šoukalová, studentka třetího ročníku divadelního manažerství, DIFA JAMU v Brně

0. Jak byste Vy sám definoval pojem startup? Proč je i Váš projekt/podnik startupem? Startup je pro mne spíše způsob myšlení, způsob práce související jak s například s nadšením, ochotou pracovat jak je třeba, a ne za kolik je třeba, tak samotným přístupem, který má být v první řadě inovativní. Startup tedy chápu jako firmu jejíž hlavní obsahem je inovace. Jelikož převádím offline svět divadelních her do online světa (určitým způsobem ho snad inovuji) možná jsem odpověděl i na vaši druhou otázku. Myšlenka a cesta k realizaci 1. Co bylo prvním impulsem pro Váš startup? Absence divadelních záznamů. Faktická nemožnost, aby běžný divák z Ústí nad Labem získal záznam představení ze Zlína, Brna nebo Ostravy. 2. Jak dlouho trvalo, než jste přistoupil k prvnímu kroku realizace (jakýkoliv krok web, průzkum,…)? Jak dlouho byl Váš projekt ve fázi pouhého „snění”? Zhruba dva měsíce, pak jsem začal oslovovat divadla, zda by měla o tento produkt zájem. Ve fázi snění je v podstatě stále, protože ještě není spuštěný, ale praktické výstupy (konkrétní smlouvy, jednání ohledně prodejních strategií, technické detaily) jsem začal řešit zhruba před rokem. V úplném snění bez jakýchkoliv praktických výstupů byl tak zhruba půl roku. 3. Co považujete za první krok? Jednoznačně první jednání ve Městském divadle ve Zlíně, kdy jsem nebyl zrovna 100% připravený, ale pan ředitel i přes to projevil velký zájem o spolupráci.

2

Příloha C: SledujDivadlo – originální odpovědi Martina Zavadila

2/3

4. Jak jste ověřoval, zda má Váš startup potenciál? Jak jste ho validoval? (v terénu, od stolu,…) Udělal jsem si mezi primární cílovou skupinou (internetový uživatelé, kteří navštíví divadlo minimálně 3x za rok) průzkum. Ten vyšel pozitivně. Samozřejmě nejlepší je potkat člověka, který vám řekne, že to nemůže fungovat a po pár minutách vysvětlování jak bude celý projekt fungovat, vám řekne, že bude váš zákazník. Tedy osobně ve vlaku, autobuse, čekárně, na rodinné oslavě, všude. Finance 1. Z jakých zdrojů jste startup zpočátku financoval (financujete)? (vlastní finance, atd.) Vlastní zdroje (získané z brigád), pak jsem vyhrál dohledatelné množství peněz ve startupových soutěžích, Rozjezdy roku a Podnikavá hlava. 2. Po jaké době Vám začal startup „vydělávat” (za jak dlouho očekáváte, že začne)? Nevydělavá, není spuštěn. Pokud myslíte zisk, nějakou dobu vydělávat bude na svůj růst a minimální plat jednatele. V první řadě je třeba růst. Metody, postupy 1. Využíval jste/využíváte nějakých poznatků nabytých studiem teoretických pramenů? Pokud ano, jakých? Ano, spousty. Velkým zdrojem těchto materiálů jsou konference typu BarCamp, či Marketing festival. 2. Zúčastnil jste se nějaké startupové soutěže, akcelerátoru? Jaké/jakých? Rozjezdy roku. Podnikavá hlava. 3. Zapojujete se do startupových klubů nebo komunit, zajímáte se o ně? Ano zapojuji. Jsou vynikajícím zdrojem informací. 4. Kolikačlenný tým jste byli na začátku a jak se to vyvíjelo/vyvíjí dále? V tomto projektu nejde ani tak o tým, jako spíše o soubor spolupracovníků. Patří mezi ně jak divadla, tak programátoři, grafici, překladatelé, kameramani… nelze určit jedno pevné číslo. 5. Souvisí Váš startup s oborem, který jste vystudoval? (spíše pro zajímavost) V podstatě ano. 6. Řeší Váš startup nějakou potřebu, kterou jste dříve sám pociťoval? Ano. Viz první otázka.

3

Příloha C: SledujDivadlo – originální odpovědi Martina Zavadila

3/3

7. Zkuste stručně popsat vývoj Vašeho startupu v bodech. Nápad – kalkulace – průzkum zájmu – průzkum trhu – získání základních finančních prostředků – získání partnerů - finální kalkulace – práce, práce, práce,… 8. Jaký je dosah Vaší činnosti? (Brno, region, ČR, Evropa) Kde vidíte svůj startup za pět, deset let? Dosah činnosti není ničím omezen. V současnosti ČR+SR, za půl roku Evropa a dál uvidíme. 9. V čem vidíte největší úskalí rozjíždění startupů v České republice? Co je zde naopak dobré? Největším úskalím je neustále se měnící právní rámec a velké množství zbytečných poplatků za triviální úřednické úkony. Startupy v kultuře, v kreativních průmyslech 1. Myslíte, že se Váš startup dočká zaslouženého ohlasu, že si ho lidé všimnou a jeho služby využijí? Jsou lidé zajímající se o kulturu zároveň lidmi zajímající se o takovéto novinky? Aby si lidé tohoto všimli, to je také můj úkol. Zda-li o něj bude dostatečný zájem, to uvidíme, ale podle dosavadních signálů to vypadá více než pozitivně. 2. Myslíte si, že se Váš startup prosadí mezi množstvím IT startupů, technologických startupů atd.? Mám zcela jiné zákazníky, takže IT, či technologické startupy pro mě nejsou konkurencí.

4