JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní reţie Dirigování sboru

KAREL KOSTERA A JEHO HUDEBNÍ ČINNOST NA OPAVSKU Bakalářská práce

Autor práce : Jana Moravcová, DiS. Vedoucí práce : prof. Lubomír Mátl Oponent práce : Mgr. et MgA. Jan Ocetek Brno 2014

Bibliografický záznam Moravcová, Jana. Karel Kostera a jeho hudební činnost na Opavsku. Brno : Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice, dirigování a operní reţie, rok 2014. s. 77. Vedoucí bakalářské práce prof. Lubomír Mátl.

Anotace Bakalářská práce „ Karel Kostera a jeho hudební činnost na Opavsku“ popisuje osobnost Karla Kostery, dirigenta, sbormistra, organizátora hudebního ţivota a zakladatele hudební agentury produkující duchovní a váţnou hudbu v regionu Opavska. Z pohledu shromáţděného pramene, přepisu vlastního ţivotopisu a článků z tisku. Karla Kosteru je moţné povaţovat za jeden z fenomenů uvádění duchovní hudby od druhé půle minulého století aţ k dnešku.

Annotation Bachelor thesis „ Karel Kostera and his music activities in the Opava region „ deals with the personality of Karel Kostera as a conductor, a choirmaster, an organiser of music life and the founder of the music agency, promoting sacred and classical music in Opava region. With regard to the collected source of his biografy the press articles in. Karel Kostera can be regarded as one of fenomenal persones of sacred music from the second half of the last century up to the present time.

Klíčová slova Dirigent a sbormistr Karel Kostera, Umělecká agentura Karel Kostera, duchovní a váţná hudba, produkce duchovní hudby. Festival duchovní hudby v Opavě, Opavská dětská píseň, pěvecké sbory.

Keywords Conductor and choirmaster Karel Kostera, Music Agency Karel Kostera, sacred and classical music, production of sacred music, Festivan of Spiritual music in Opava, Opava children´s song, the voice choirs.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem předkládanou bakalářskou práci zpracovala samostatně a pouţila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 25. července 2014

Jana Moravcová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Lubomíru Mátlovi za to, ţe mě přivedl k zajímavému tématu práce. Mé poděkování chci směřovat také váţenému panu Karlu Kosterovi za jeho čas a přívětivost. Prof. PhDr. Jindřišce Bártové patří poděkování za odborné rady a konzultace technického zpracování této bakalářské práce. Paní Janě Mţikové za spolupráci a rady týkající se tématu mé bakalářské práce. Svému tatínkovi chci poděkovat za rady a pomoc při zpracovávání zdrojů a dalších informací, panu Arturovi Kubicovi za zvukový záznam přispívající k autentickému významu mé práce a paní Pavle Nakielné za namnoţení všech zvukových záznamů, pouţitých k této práci.

Obsah 1

ÚVOD .......................................................................................................................................... 6

2

STRUČNÝ ŢIVOTOPIS KARLA KOSTERY ........................................................................ 8

3

SPOLUPRÁCE KARLA KOSTERY S PĚVECKÝMI SBORY .......................................... 12 3.1 3.2 3.3 3.4

SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR STĚBOŘICE ...................................................................................... 12 CHRÁMOVÝ PĚVECKÝ SBOR PŘI KONKATEDRÁLE PANNY MARIE OPAVA ................................. 14 SMÍŠENÝ PĚVECKÝ SBOR BÍLOVEC ........................................................................................... 15 CHLAPECKÝ SBOR PŘI ZŠ STĚBOŘICE ....................................................................................... 17

4 AGENTURA KOSTERA ............................................................................................................. 21 5 OBDOBÍ TOTALITY A DUCHOVNÍ HUDBA......................................................................... 23 5.1 JAKUB JAN RYBA : ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ „ HEJ, MISTŘE“ ......................................................... 25 5.2 JAKUB JAN RYBA : ČESKÁ MŠE VÁNOČNÍ, ZÁZNAM KONCERTU PĚVECKÉHO SBORU STĚBOŘICE A OPAVSKÉHO CHRÁMOVÉHO SBORU KONKATEDRÁLY P. MARIE V OPAVĚ NA CD, DIRIGENT KAREL KOSTERA……………... 27

6 OHLASY TISKU NA ČINNOST KARLA KOSTERY V REGIONU OPAVSKA…………..29 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7 6.8

ČLÁNKY K UDĚLENÍ CENY PETRA BEZRUČE KARLU KOSTEROVI……………………….……….......29 ČLÁNKY KE SBOROVÉ ČINNOSTI KARLA KOSTERY…………………………………………………..29 ČLÁNKY K VÝZNAMNÝM KONCERTŮM POŘÁDANÝM KARLEM KOSTEROU NEBO S ÚČASTÍ DIRIGENTA, NEBO JEHO SÓLOVÝM VYSTOUPENÍM (BASBARYTON)………………30 DALŠÍ SÉRIE ČLÁNKŮ POPISUJE VÝZNAMNÉ KONCERTY V OPAVĚ ČI PROVEDENÍ MISSY SORABICA V OPAVĚ A BUDYŠÍNĚ V ROCE 2007……………………………………………………………………………………………………………………30 VÁNOČNÍ KONCERTYV TISKU…………………………………………………………………………………….31 ČLÁNKY K FESTIVALŮM DUCHOVNÍ HUDBY………………………………………………………………….32 SBORY A FESTIVALY……………………………………………………………………………………………….32 ČLÁNKY INFORMATIVNÍ A ŢIVOTOPISNÉ………………………………………………………………………33

7

ROZHOVOR ............................................................................................................................ 34

8

HUDEBNÍ VYZNÁNÍ KARLA KOSTERY .......................................................................... 52

9

ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 53

10

SEZNAM POUŢITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ ....................................................... 54

11

SEZNAM ZKRATEK .............................................................................................................. 57

12

SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................................. 58

1 Úvod Při studiu na Církevní konzervatoři v Opavě jsem se profesně setkávala s panem Karlem Kosterou v letech 2003 aţ 2009. Uţ tehdy mi bylo zřejmé, ţe se jedná o výjimečnou osobnost přesahující rámec regionálního významu v oblasti produkce a interpretace duchovní hudby. Vyučující konzervatoře i studenti se zúčastňovali řady akcí, které organizoval, pořádal nebo vedl. Je šéfdirigentem velkého chrámového sboru při konkatedrále Panny Marie Nanebevzetí v Opavě. Vede Uměleckou agenturu Karel Kostera, zaměřenou na produkci duchovní a váţné hudby, je uznávaným sbormistrem a organizátorem Festivalu duchovní hudby v Opavě, coţ je v současném hudebním dění Opavska chápáno jako mimořádný organizátorský počin. Organizuje a svým jménem zaštiťuje špičkovou hudební kulturu v opavském regionu. Uţ na konzervatoři jsem si kladla otázku, proč tohle všechno dělá a co ho k obrovským hudebním aktivitám vede. Během studia na JAMU jsem poznala řadu špičkových dirigentů i interpretů duchovní hudby. V té souvislosti jsem si uvědomila zvláštnost aktivit Karla Kostery1 a skutečnost, ţe se nejen jako organizátor, ale i interpret duchovní hudby stal určitým modelem, nebo snad modelovým fenoménem, pro dvě etapy regionální duchovní hudby. Nejprve pro etapu ţivota této hudby pod pláštíkem kontroly a nepřízně totalitního reţimu, kdy ale vznikalo podhoubí mimořádného regionálního rozmachu tohoto hudebního ţánru, a etapy druhé, porevoluční, kdy ihned po sametové revoluci zaznamenal v opavském regionu tento hudební obor naprosto nebývalých rozměrů. Cílem této práce není vytvořit ucelený sumář všech akcí pořádaných pěveckými sbory v čele s dirigentem Karlem Kosterou, či výčet akcí Agentury Kostera. Touto bakalářskou prací chci vyzvednout mimořádnost hudebního charismatu a genia loci regionu Opavska, Karla Kostery. 1 Umělecká Agentura Karel Kostera se podílela k roku 2014 na interpretaci uţ několika stovek hudebních děl produkovaných zpravidla v opavském regionu.

6

Autor – Opavský a Hlučínský deník, 4. 11. 2010

7

2 Stručný ţivotopis Karla Kostery Karel Kostera, varhaník, basbaryton, dirigent a organizátor kulturního dění na Opavsku, se narodil 31. 10. 1935 ve Slavkově u Opavy. Jeho otec Jan pochází z Nového Dvoru u Opavy, později se přestěhoval do Slavkova u Opavy a s paní Annou Pravdovou zaloţil rodinu, která čítala celkem 15 dětí ( Karel byl druhý nejstarší, viz. Přílohy). Z výčtu profesí a zájmů dalších sourozenců je v rodu Kosterů patrná silná hudební vloha. Bratři hráli na saxofon a trubku, sestry zpívaly. Nejmladší bratry Stanislava, Aloise a Jiřího učil hrát na klavír sám Karel Kostera. Stanislav a Jiří jsou varhaníci ve Slavkově, Alois je hlavním varhaníkem při Konkatedrále Panny Marie v Opavě. Maminka se věnovala amatérsky zpěvu a divadlu, coţ můţeme chápat jako inspirující rodinné prostředí. Rodina byla úzce spjata s církevními svátky, které se vţdy oslavovaly hudbou ať uţ vokální, či instrumentální. Jako dítě navštěvoval Karel Kostera soukromé hodiny hry na klavír, violoncello, housle a varhany. Záhy začal poznávat prostředí kostela. V šesti letech ministroval, ve dvanácti letech hrál na varhany v Kostele sv. Anny ve svém rodném Slavkově. Později se stal varhaníkem ve stěbořickém Kostele Panny Marie. Při rozhodování, kam po základní škole, měl na budoucího studenta Karla Kosteru vliv jeho dědeček – písmomalíř. I kdyţ s tímto oborem začal, zasáhl jeho otec – řezník - a Karel přestoupil na učební obor cukrář, kde mohl kromě jiného uplatnit svůj výtvarný talent. Po vyučení nastoupil v Cukrárnách a pekárnách Ostrava – pobočka Opava, kde se postupem času vypracoval na vedoucího centrální výroby. V letech 1955 – 57 absolvoval povinnou vojenskou sluţbu v Českých Budějovicích. Silný vztah k hudbě přivedl mladého Karla Kosteru k dalšímu sebevzdělávání. Studium sólového zpěvu u prof. Heleny Zemanové a dirigování na Lidové konzervatoři v Ostravě ukončil absolventským koncertem v neděli 1. července 1975 v Kulturním domě ve Stěbořicích ( program viz Přílohy ). V polovině 70. let si dodělal tzv. pedagogické minimum. Svůj veškerý volný čas věnoval Karel Kostera hudbě, pěveckým sborům a organizaci společenského ţivota ve Stěbořicích a okolí. To vše za podpory jeho skromné manţelky Anny a jeho dvou synů. I přesto, ţe muzicírování v kostele, úzké 8

sepětí s církví a názorová zarputilost byla solí v očích funkcionářům tehdejšího OV KSČ, uváděl s pěveckými sbory, orchestry a profesionálními sólisty i nadále duchovní hudbu, kterou pokládal za obohacení duše nejen své, ale i věrných posluchačů. V roce 1990 odchází do invalidního důchodu, coţ mu ale nebránilo věnovat se v plném nasazení hudbě a organizaci hudebního ţivota a v roce 1990 zakládá Agenturu Kostera. V rámci bohaté činnosti této agentury si do slezského kraje našli díky Karlu Kosterovi cestu významní sólisté, pěvecké sbory české i zahraniční, orchestry a výrazné herecké osobnosti. Účinkování např. Eduarda Hakena, sólisty opery Národního divadla v Praze, herce Radovana Lukavského, nebo houslisty Jiřího Pavlici2 s Hradišťanem nesouvisí jen s profesionalitou Agentury Kostera, ale vychází z vřelého osobního přátelství. U Karla Kostery je třeba vyzvednout nejen jeho nesmírnou pracovitost, píli, skromnost, ale také urputnost v prosazování svých hudebních záměrů. Máme co do činění s charismatickým člověkem s neutuchající invencí. Nejvýznamnější sbormistrovská praxe: Chrámový sbor Slavkov u Opavy 1971 – zakladatel a sbormistr Pěveckého sboru Stěbořice - dosud 1976 – Chrámový sbor při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě - dosud 1992 – Pěvecký sbor Bílovec do roku 2012 1995 – zakladatel a sbormistr Chlapeckého sboru při ZŠ Stěbořice - dosud Pěvecká praxe: Sdruţení vokální hudby ( sbormistr František Hába ), Pěvecký sbor Kříţkovský – dir., prof. František Růţička Ostravský filharmonický sbor ( sbormistr Ladislav Vrtal, Petr Škarohlíd) Muţský pěvecký sbor Vítkovice, j. h. ( sbormistr Lumír Pivovarský) externí člen sboru opery Slezského divadla v Opavě

2

Viz článek Opavský a Hlučínský deník : Karel Kostera : Jiřího Pavlici z kapely Hradišťan si jako člověka

nesmírně váţím. 2013 a dále kapitola 7 Rozhovor.

9

Sólové party ve spolupráci s pěveckými sbory: např. Moravský komorní sbor – sbormistr Lubomír Mátl Muţský pěvecký sbor Vítkovice – sbormistr Lumír Pivovarský Pěvecké sbory – Pěvecké sdruţení slezských učitelek, Pěvecký sbor Bílovec, Pěvecký sbor Morkovice, Chrámový sbor při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie, Společné koncerty se sólisty Opavské opery Varhanická praxe: Kostel sv. Anny ve Slavkově u Opavy, Dolní Ţivotice dirigent Alois Rajda Kostel Panny Marie Stěbořice Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, Kostel Sv. Vojtěcha v Opavě, Marianum, Kateřinky, Kylešovice a okolí - příleţitostně Organizátorská činnost: Umělecká agentura Kostera Festival duchovní hudby Opava, komise Bezručovy Opavy Opavská dětská píseň Další odborná činnost: účast v porotách okresních, školních, sborových i sólových pěveckých soutěţí člen porot soutěţních a festivalových přehlídek studentských pěveckých sborů člen Moravsko - slezského ObV UČPS Významná ocenění: Medaile ministra kultury k Roku české hudby v r. 1984 Cena Jana Šoupala 7. června v r. 1998 Cena Stanislava Moniuszka Katowice v r. 1998 Cena Petra Bezruče města Opavy v r. 2000 Zlatá medaile a „Myto domoviny“ v Budyšině v r. 2003 a 2005

10

Seznam zvukových záznamů z vystoupení basbarytonisty, sbormistra a dirigenta Karla Kostery : CD – Chlapecký sbor v Českém rozhlase v Ostravě DVD – Pocta Bohuslavu Martinů k 50. Výročí úmrtí - Otvírání Studánek CD – Festival duchovní hudby Opava 1997 – Antonín Dvořák – Mše D – dur, Te Deum CD – Jakub Jan Ryba : Česká mše vánoční „Hej, mistře!“, Pěvecký sbor Stěbořice, Sbor konkatedrály P. Marie v Opavě, Slezský komorní orchestr Katovice, Vánoční koncert 2000 CD – Vánoční koncert 19. prosince 2002, P. J. Vejvanovský, O. Mácha, J. J. Ryba, sbormistr - Milan Chromík, Karel Kostera, dirigent – Lubomír Mátl, Janáčkova filharmonie Ostrava CD – Ke 100. výročí úmrtí A. Dvořáka „Antonín Dvořák : Mše D – dur Luţanská, Biblická píseň č. 10 – „Zpívejte Hospodinu“, G. F. Haendel : „Alleluja“ z oratoria Mesiáš, r. 2004 DVD a CD – Závěrečný koncert Mezinárodního festivalu duchovní hudby Opava 2005 CD – Muţi nestárnou, ale chátrají, r. 2008 DVD a CD – Závěrečný koncert Mezinárodního festivalu duchovní hudby, r. 2013

11

3

Spolupráce Karla Kostery s pěveckými sbory

3.1

Smíšený pěvecký sbor Stěbořice

Hudební tradice ve Stěbořicích sahá aţ do 18. století, kdy v obci působil učitel Tadeáš Bargel. Za něj došlo k rozvoji a povznesení zdejší „kostelní hudby“. Zásluhou Vojtěcha Bergera fungoval v obci hudební soubor i po roce 1945. U zrodu stěbořického sboru stáli místní farář P. Martin Neduchal a varhaník Josef Grigar. Od roku 1965 s nimi začal spolupracovat Karel Kostera, který na přelomu 60. a 70. let inicioval vznik novodobého pěveckého sboru, a tak se stal dirigentem a organizátorem všech akcí tohoto sboru. První zmínka o existenci sboru se datuje v roce 1971. V březnu tohoto roku se totiţ konalo v Hradci nad Moravicí první veřejné vystoupení tohoto sboru. Oficiální produkce Smíšeného Pěveckého sboru Stěbořice se připisuje na dny 6. a 7. listopadu 1971, kdy slavnostním vystoupením při příleţitosti otevření místního kulturního domu zahájil stěbořický sbor svou činnost. Od roku 1981 hostil pravidelně pěvecký sbor Stěbořice sbory z celého světa3. Prvním zahraničním hostem byl dívčí sbor z Jiţního Walesu s dirigentem Richardem Willamsem. V dalších letech Stěbořice hostily např. sbory ze Španělska, Německa, Velké Británie, Japonska, Kanady, Ruska, z USA, z asijských zemí, Novosibirska, nebo Itálie, Polska4 a dalších zemí. V rámci spolupráce pěveckého sboru Stěbořice s hudebními - uměleckými tělesy, chci zmínit např. spolupráci s Orchestrem Slezského divadla, s Komorním orchestrem Opava nebo Janáčkovu filharmonii Ostrava. Činnost a aktivity stěbořického sboru byly směřovány na různé obecní oslavy, na vystoupení v Opavě, Ostravě, Miloticích a v dalších obcích opavského okresu. Dne 22. listopadu 1981 sbor slavnostním koncertem oslavil desetileté výročí svého působení. V roce 1986 se pak z iniciativy dirigenta Karla Kostery v kulturním domě ve Stěbořicích konal první reprezentační ples PS Stěbořice a tato tradice trvá dodnes. Z roku 1987 si sbor můţe na své konto připsat vítězství v okresním a krajském kole 3

Viz článek - Kulturní měsíčník Severomoravského kraje : O Stěbořickém zpívání. 1984

4

Viz článek - Katolski Posol : „Missa sorabica“ w Střebořicach zaklinčala. 2007

12

„Písně přátelství“. Ve finálovém kole v Příbrami získali stěbořičtí stříbro a cenu za nejlepší interpretaci. Významným oceněním stěbořického sboru bylo umístění ve stříbrném pásmu ve třetím ročníku „Praţských dnů sborového zpěvu“, kde dirigent Karel Kostera, jako jediný amatérský dirigent, získal cenu Národního výboru města Prahy za šíření české hudby5. Sbor se zúčastnil nejrůznějších soutěţí, např. v roce 1977 se umístil ve stříbrném pásmu na krajské soutěţi smíšených pěveckých sborů ve Frýdku – Místku, v následujícím roce získal 1. místo v okresním kole jiţ zmíněné soutěţe „Písně přátelství“ a 3. místo v krajské soutěţi pěveckých sborů ve Frenštátě pod Radhoštěm. Stříbrné pásmo získali v roce 1983 v krajské soutěţi o cenu Leoše Janáčka ve Frýdku – Místku a to v konkurenci 11 sborů6. Sbormistr Karel Kostera zaloţil v roce 1981 tradici pořádání vánočních koncertů v Opavě, Stěbořicích, Hradci nad Moravicí, Ostravě, Krnově a dalších místech ve spolupráci se sólisty a členy orchestru opavské a ostravské opery. Tradice trvá dodnes. Na těchto vánočních koncertech, konajících se od roku 1981 aţ dodnes, byla prováděna díla především starých mistrů – vánoční pastorely Š. Brixiho, J. J. Ryby, J. N. A. Vitáska, T. N. Koutníka, K. Kejklíčka, J. I. Linky, J. Lokaje, K. Kopřivy a dalších. Od roku 1984 stěbořický sbor pravidelně vystupoval i v zahraničí. Poprvé sbor vystoupil v tehdejší Německé demokratické republice, později pak v Polsku, v Rakousku, ve Francii, v Dánsku, ve Švédsku nebo na Sicílii a dalších zemích. Dne 23. dubna 1998 se konala v Opavě vernisáţ výstavy o Islandu, Islanďanech a severské přírodě. Tuto výstavu zahájil svým vystoupením Smíšený pěvecký sbor Stěbořice v čele se svým uměleckým vedoucím a sbormistrem panem Karlem Kosterou. Ve svém repertoáru má sbor nastudovaný duchovní repertoár, který provádí při liturgiích v kostele Panny Marie ve Stěbořicích. Ve své koncertní činnosti prezentuje stěbořický sbor církevní skladby např. G. P. da Palestriny, J. S. Bacha, A. V. Michny 5 6

Osobní poznámky Karla Kostery Němcová P. : Život a hudební působení Karla Kostery, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci

Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra liturgické teologie, 2011.

13

z Otradovic, W. A. Mozarta, D. Bortňanského, A. Brucknera, A. Dvořáka, nebo A. Tučapského7.

3.2 Chrámový pěvecký sbor při Konkatedrále Panny Marie Opava Kořeny chrámového sboru sahají do daleké minulosti. Po dobu 20 let udrţovali kvalitní úroveň sboru Ferdinand Schimatschek, ředitel kůru u Sv. Ducha. Pak také dirigenti opavské opery František Preisler a Vladimír Rampula8, kteří ovšem v období normalizace nemohli sbor dirigovat. Po jejich odchodu v roce 1970 dochází k častému střídání sbormistrů. Tím se sbor dostává do krize. Od roku 1976 je sbor pod vedením Karla Kostery. Dirigent Kostera tak postupně rozšiřoval členskou základnu a jeho činnost vycházela opět ze spolupráce se členy orchestru a sólistů opavské opery. Sbor účinkoval v době totality jako jediný chrámový sbor v opavských chrámech. Těţiště práce sboru bylo především při slavení liturgie v opavských chrámech Panny Marie, Sv. Ducha, Sv. Vojtěcha, ale i v dalších kostelích v opavském regionu. Chrámový sbor účinkoval také při liturgii např. v katedrále Sv. Víta v Praze, v Litoměřicích, na Velehradě, na Svaté Hoře, na Moravě v Pasece nebo Dlouhé Loučce. Velkým přínosem i inspirací sboru je spolupráce s Janáčkovou filharmonií Ostrava na vánočních koncertech, ale také na koncertu z Mozartových skladeb „Pocta Mozartovi“ s americkým dirigentem Dennisem Burkhem. Opavský chrámový sbor spoluúčinkuje na vánočních koncertech při provedení Rybovy České mše vánoční s některými opavskými a ostravskými umělci, s Chlapeckým sborem při ZŠ Stěbořice, s Pěveckým sborem Stěbořice, dále se členy orchestru a sólisty opery Slezského divadla v Opavě9. Repertoár sboru se skládá z vokálních a vokálně instrumentálních děl všech nejdůleţitějších etap vývoje církevní tvorby počínaje chorálním jednohlasem a renesančním vícehlasem přes liturgické formy barokních autorů, mše vídeňských 7 Viz článek - Region Opava : Antonín Tučapský v Opavě. 1993 8 Archiv a osobní poznámky Karla Kostery. 9 Kostera, K. : Chrámový sbor Opava. Festival duchovní hudby Opava, 1997.

14

klasiků, dále romantizujících skladatelů, končeje soudobou tvorbou. Varhanní doprovod zajišťuje pan Alois Kostera – varhaník konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie. Dramaturgicky sbor směřuje k určité monumentalitě vánoční tvorby českých skladatelů 18. století. Pastorální vánoční skladby starých českých mistrů, které jsou produkovány také při liturgii, nacházejí své místo i v programech vánočních koncertů stěbořického sboru doprovázeného členy orchestru a sólisty opavské opery. Na provedení vánočního repertoáru, nebo také na koncertech konaných v rámci Festivalu duchovní hudby se podílí s Chrámovým pěveckým sborem také stěbořický sbor, Chlapecký sbor při ZŠ Stěbořice, ostravští profesionální sólisté a orchestry10.

3.3 Smíšený pěvecký sbor Bílovec Další pěvecké těleso, které vede Karel Kostera od roku 1992, je Smíšený pěvecký sbor Bílovec. Dá se říci, ţe se v Bílovci po dlouhé více neţ dvacetileté pauze sesbírali noví zájemci o sborový zpěv. Pěvecký sbor Bílovec se můţe pochlubit svou dnes jiţ dvacetiletou historií. Sborovou činnost zahájil sbor pod vedením svého dirigenta pana Karla Kostery dne 13. října 1992 na Festivalu chrámové hudby v rýmařovském kostele. Dne 27. října 1992 se uskutečnilo první veřejné vystoupení bíloveckého sboru, při příleţitosti oslav vzniku první samostatné Československé republiky. Sbor se během své dosavadní existence činil, a tak má v dnešní době za sebou desítky koncertů především v našem, ale i v sousedních regionech. Sboristé vystupovali také v Polsku v Katovicích a Kietrzi, v Německu v Bad Neustadtu, na chorvatské Istrii v Umagu a Poreči a v neposlední řadě na Slovensku v Prievidzi. Bílovečtí sboristé zaloţili tradici Jarních písňových festivalů11, na kterých kromě bíloveckého sboru vystoupily mimo jiné také pěvecké sbory z různých oblastí Moravy a Slezska, z Uherského Brodu, Brušperku, Kopřivnice, Bruntálu, Vítkova, také Klimkovic, aj. Ze zahraničních sborů je důleţité jmenovat Pěvecké sbory Sängerkranz z Bad Neustadtu, Rozkvet z Prievidze, Vox Siparis z Umagu a Pěvecký sbor z polských Glubczyc. V rámci těchto festivalů mezi sebou bílovecký sbor 10

Programový tisk k jedenáctému ročníku mezinárodního festivalu duchovní hudby Opava 2013

11

Osobní poznámky Karla Kostery.

15

přivítal takové umělce, jakými byli např. operní pěvec Eduard Haken nebo herec Radovan Lukavský. Sbormistr Karel Kostera se zasadil o tradici Jarního písňového festivalu. V rámci festivalu se také realizuje úzká spolupráce a pravidelné vystupování dětských pěveckých sborů z bíloveckých mateřských a základních škol. Další tradicí, kterou sbor udrţuje, je tradice vánočních koncertů. Na těchto tradičních koncertech dnes jiţ zaznívají kromě "České mše vánoční" Jakuba Jana Ryby i další skladby skladatelských velikánů, např. A. Dvořáka, a dalších… Bílovecký sbor vystupuje jak na domácí půdě, tak i v zahraničí, zejména v německém spřáteleném městě Bad Neustadt. Za podpory ČNFB tam sbor uskutečnil v roce 2008 Adventní koncerty a koncertní turné. V roce 2010 se podařilo sboru v německém Bad Neustadt vyjednat partnerství. Sbor dále účinkoval na adventním koncertu ve slovenské Priedvize v roce 2005. Ke hlavním nastudovaným a provedeným skladbám sboru patří např. Pastorální mše in G, op. 75 G dur od bílovického rodáka Carla Raimunda Kristianuse12. Sbor také úspěšně účinkoval s některými symfonickými tělesy našeho regionu, např. s Janáčkovým komorním orchestrem při provedení "České mše vánoční" Jakuba Jana Ryby, dále s orchestrem Slezského divadla v Opavě při provedení kantáty "Česká píseň" Bedřicha Smetany, nebo se symfonickým orchestrem z Frýdku - Místku při provedení skladby "Te Deum" Antonína Dvořáka. Repertoár sboru zahrnuje skladby od klasických sborů, přes renesanční polyfonii aţ po soudobou českou tvorbu. Sbor má také nastudovány úpravy lidových písní našich i cizích skladatelů. Ke skladatelům, jejichţ skladby sbor často uvádí, patří B. Smetana, A. Dvořák, L. Janáček, A. Tučapský, W. A. Mozart, F. Schubert, D. S. Bortňanskij. V současnosti sbor obohacuje svůj repertoár o nové skladby např. Gloria A. Vivaldiho pod vedením mladého dirigenta Jiřího Šikuly, pedagoga Církevní konzervatoře v Opavě.

12

Osobní poznámky Karla Kostery.

16

V dnešní době má sbor 51 členů a od začátku jeho působení se v jeho základně vystřídala více neţ stovka zpěváků. Na mnohé výborné zpěváky, kteří uţ odešli do „pěveckého nebe“, dnes sbor vzpomíná uţ jen s pietou. V sobotu 14. dubna 2012 Pěvecký sbor Bílovec oslavil slavnostním koncertem 20. výročí zaloţení sboru. Koncert se uskutečnil v rámci Jarního písňového festivalu směřujícího k oslavě české písně. Slavnostního koncertu se zúčastnila tato hudební tělesa - Pěvecký sbor Bílovec, dále pěvecké sbory Koťata a Allegro ze ZŠ TGM, dále pěvecký sbor ZŠ na Komenského ulici a pěvecký sbor Gymnázia Mikuláše Koperníka. V závěru koncertu se symbolicky rozloučil s dirigentskou činností bílovického sboru jeho dlouholetý dirigent Karel Kostera a dirigentskou úlohu pak předal svému nástupci, mladému dirigentovi Jiřímu Šikulovi. Pan Karel Kostera zůstane čestným dirigentem Pěveckého sboru Bílovec.

3.4 Chlapecký sbor při ZŠ Stěbořice V roce 1991 zaloţil Karel Kostera chlapecký sbor při kostele P. Marie v Opavě, ale po ročním a vskutku úspěšném působení byl nucen tuto činnost ukončit. Od roku 1995 se ale pokouší realizovat chlapecké zpívání při ZŠ Stěbořice. Ve sboru se od zaloţení vystřídala řada chlapců, kteří na dobu účinkování v tomto sboru rádi vzpomínají13. V současné době má chlapecký sbor jen okolo 17 zpěváků. Z této situace je jasné, ţe se mladí chlapci v dnešní době raději věnují spíše jiným aktivitám, např. sportu, nebo práci na počítači, ale přesto chlapecký sbor vystupuje na různých akcích školy, obce nebo agentury. Chlapci vystupují na vánočních koncertech, festivalu „Opavská dětská píseň“, na vystoupeních pro seniory, nebo na koncertech chlapeckých sborů. „Všechny tyto aktivity jsou vlastně důvodem, proč koncerty chlapeckých sborů organizuji“, říká Karel Kostera.

13 Němcová. P., Diplomová práce.

17

Chlapecký sbor vystoupil také na Krajské soutěţi v Orlové, kde získal stříbrné a zlaté pásmo, na Slovensku v Kaniance, na zámku v Bojnici, v Polsku v katedrále v Katovicích a dále např. v Zabrze. Je nutné říci, ţe na koncertech chlapeckých sborů, organizovaných p. Kosterou, se vystřídala celá řada chlapeckých pěveckých těles, jako např. „Dudaryk“ z Ukrajiny, „Capella Vocalis“ z Německa, „Sakalelis“ z Litvy, „Pueri Cantores Silesia“ z Polska, „Bratislavský chlapecký sbor“ a vídeňský „Mozart Knabenchor“ z Rakouska, český chlapecký sbor „Boni pueri“ z Hradce Králové, dětský sbor „WU – LU“ z Tchaiwanu, „Dráţďanský dětský filharmonický sbor“ z Německa, dětský sbor „Pramienok“ z Kanianky ze Slovenska, dětský sbor Korejského rozhlasu a televize, dětské sbory z Dánska, Holandska, Dětský sbor ZUŠ Eduarda Marhuly z Ostravy, dětský sbor „Permoník“ z Karviné, novojičínský sbor Ondrášek, nebo dětská romská gospelová schola z Košic a řada dalších dětských sborů z regionu14. Vzhledem k úspěšnému účinkování chlapeckého sboru je velkým přáním sbormistra Karla Kostery existence velkého chlapeckého tělesa v Opavě. Sbormistr sám prozrazuje, ţe kdyby byl o pár let mladší, s velkou chutí by vznik tohoto pěveckého uskupení podporoval. Jak on sám říká : „ Věřím, ţe kdyţ chlapci zpívají, tak méně zlobí. Sami se tím obohacují pro další ţivot a jsou tak odolní vůči dnešnímu divokému světu. Vţdyť zpěv je povaţován za nejstarší a nejpřirozenější hudební projev a pěkný a kultivovaný chlapecký hlas je nenapodobitelný. V dnešní, pro někoho ekonomicky těţké době, je to nejdostupnější hudební nástroj. Proto si myslím, ţe stojí za to obětovat určité úsilí a trpělivost, aby se zpívající party, bonifantů, dobrých chlapců udrţely…“ Vánoční písně, české a moravské koledy zazněly v kostele Sv. Ducha v Opavě na vánočním koncertu dne 26. 12. 2010 v podání právě mladých členů Chlapeckého sboru při ZŠ Stěbořice s dirigentským vedením i sólovým výstupem Karla Kostery15. Chlapecký pěvecký sbor ve Stěbořicích, vedený dirigentem Karlem Kosterou, stále úspěšně pracuje. Výsledkem jsou vystoupení na domácí půdě i na Opavsku. Sbor společně s Malou cimbálovou muzikou ZUŠ Václava Kálika v Opavě a spolu

14 Osobní poznámky Karla Kostery. 15 Viz - www.steborice.cz/spolky.../chlapecky-pevecky-sbor-pri-zs-steborice

18

se sólisty sboru vystoupil např. na kulturní akci v bývalé kapli opavské psychiatrické léčebny, dále pak s dalšími dětskými sbory na festivalu Opavská dětská píseň aj. Chlapecký sbor při ZŠ Stěbořice oslavil společným koncertem výročí svého zaloţení, které je oproti čtyřicetileté tradici Smíšeného pěveckého sboru Stěbořice, teprve patnácté.

Fotografie z vystoupení Chlapeckého sboru při ZŠ Stěbořice při příleţitosti kulturního odpoledne pořádaného Základní školou ve Stěbořicích a konaného v sále místního kulturního domu.

19

Chlapecký sbor ZŠ Stěbořice, violoncellistka Hana Kosterová, ve druhé řadě třetí zleva - vnuk František Kostera. Diriguje Karel Kostera při posledním společném koncertě v kostele Narození Panny Marie ve Stěbořicích. Autor: Ivo Toloch

20

4 Agentura Kostera Dá se říci, ţe činnost Agentury je velice spjata s aktivitami pana Karla Kostery sahajícími do doby, kdy byl zaloţen Pěvecký sbor Stěbořice (r. 1971). Uţ v tehdejší době pan Kostera organizoval ve Stěbořicích koncerty pod hlavičkou Místního národního výboru – Jednotného kulturního střediska. Zval do Stěbořic hudebníky a byl organizátorem koncertů českých sborů, nejrůznějších sólistů, orchestrů, ale také celé plejády zahraničních sborů z Polska, Německa, Anglie, Rakouska, Itálie, Maďarska, Bulharska, Norska, Švédska, Švýcarska, Španělska, Francie, Estonska, Ukrajiny, ze zámoří, nebo např. z USA či Japonska16. Hlavním důvodem zaloţení Kosterovy Agentury bylo vyhnout se pravidelným ţádostem o povolení a uskutečnění různých koncertů, jak tomu bylo za totalitního reţimu běţné, a mít vlastní dohled nad veškerou organizací všech hudebních aktivit. Jak řekl pan Kostera : „Po vzniku Agentury jsem uţ nemusel pokaţdé ţádat o povolení konání koncertu jako za minulého reţimu. Vţdy si na MNV – JKS, kdyţ jsem přišel poţádat o povolení, udělali čárku, a ještě jim to mnohdy dělalo problém“. Koncertní agenturu zaloţil Kostera v roce 1990 a svou organizátorskou činnost převedl do Opavy. Tam připravil pod hlavičkou Agentury např. tyto akce : koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava s řadou sólistů a hostujících dirigentů, koncerty mladých opavských umělců – Hany Kotkové, Aleny a Petra Čechových, dále Lukáše Vondráčka, Elišky Kupkové a dalších. Svou koncertní agenturu postavil Karel Kostera na velmi promyšleném programu na třech hlavních „bodech“. První „bodem“ bylo prostřednictvím agentury zprostředkovávat kvalitní hudební kulturu, nebo obecně dobrou kulturu v opavském regionu. Druhým „bodem“ je organizovat duchovní hudbu v rozsáhlejším měřítku. Pan Kostera tím chtěl rozvíjet spolupráci mezi pěveckými sbory, které se věnují chrámové hudbě. A záměrem třetího „bodu“ byla podpora příhraničních mezinárodních vztahů. Karel Kostera se jako první snaţil o organizaci mezinárodních česko – polských, a 16

Osobní poznámky Karla Kostery.

21

pak i česko – německých přehlídek sborového umění. Tyto tři opěrné body v rámci určitého programu Agentury se pan Kostera snaţí neustále dodrţovat a je potřeba dodat, ţe úspěšně. Pod hlavičkou Agentury pana Karla Kostery byly uskutečněny koncerty sólistů operních scén Opavy, Ostravy, Brna – Richarda Nováka, Drahomíry Ritzové, Pavla Kamase, nebo Yvety Tanenbergerové. Vystoupení sólistů Národního divadla v Praze, především basisty Eduarda Hakena a dalších sólistů, kteří byli dříve angaţováni v opavském divadle, jako třeba Karel Berman, Jaroslav Horáček, Dalibor Jedlička nebo Jiří Zahradníček. Vystupovala zde také řada sólistů bratislavské opery a další sólisté mezinárodních operních kurzů, např. z Kanady, USA, Číny, Koree a další17. Agentura často spolupracuje s orchestrem opery Slezského divadla v Opavě, s pěveckými sbory z Opavy a opavského regionu. Agentura pana Kostery má na svém kontě přípravu mnoha vystoupení pěveckých sborů ze zahraničí, např. ze Švédska, z Anglie, z USA, Slovinska, Ruska, Polska, Slovenska, SRN, Japonska, Tchajwanu, konaly se zde koncerty chlapeckých sborů z Ukrajiny, Litvy, Polska nebo SRN. Byly sem pozvány také komorní soubory naše i ze zahraničí, např. „Posoune voce trio“, nebo „Teatro corleone - New York“, účinkovali zde také indičtí tanečníci, aj. Agentura uspořádala také koncerty Orchestru Václava Hybše, skupiny Hradišťan s Jiřím Pavlicou, houslisty Pavla Šporcla, nebo kytaristy Lubomíra Vrabce, dále pod hlavičkou Agentury vystupovala Jitka Molavcová, Alfréd Strejček, Marek Eben, Svatopluk Beneš, také Radovan Lukavský a další významné osobnosti. Kosterova Agentura má také podíl na spolupořádání koncertů s Magistrátem města Opavy, Maticí Slezskou, Základní uměleckou školou Václava Kálika nebo Slezskou univerzitou. V roce 1998 byl Agenturou dvakrát uspořádán festival „Slezský trojok“, kterého se zúčastnilo na tisíce českých a polských pěvců. Dlouholetou tradici má pořádání vánočních koncertů s operními sólisty, Pěveckým sborem Stěbořice a opavským chrámovým sborem a orchestrem Slezského divadla, s Janáčkovým komorním orchestrem, Janáčkovou filharmonií, také s polským orchestrem Slezské filharmonie Katowice. 17

Osobní poznámky Karla Kostery.

22

Významnou

tradicí

opavského

hudebního

ţivota

se

stalo

pořádání

„Mezinárodního festivalu duchovní hudby“, v jehoţ programech se vystřídala celá řada sólistů a sborů, a to nejen z opavského regionu.

5 Období totality a duchovní hudba „Jak bych charakterizoval rozdíl mezi posluhováním a sluţbou v umělecké tvorbě? Slouţím dobrovolně, zatímco k posluhování jsem donucen zvnějšku – tvůrce se v tu chvíli musí pohybovat v uţším prostoru, neţ je jeho formát. Totalitní reţimy mají odlišný vztah k umění reprodukčnímu a tvůrčímu. Tvůrčí prostor je široký, variabilní, a proto víc hlídaný. Reţimy mají bytostný zájem na tom, aby nově vznikající tvorba sledovala a naplňovala jejich zájmy. Podstatou totalitního reţimu je obsedantní snaha mít pod kontrolou myšlení druhých a jejich duši do posledního koutku.“18 – citace z přednášky pana Milana Slavického. V období totalitního reţimu se společnost dostala do naprosto jiné politické situace, coţ se projevilo mimo jiné také v hudební oblasti. Ve velmi těţké pozici se ocitla církevní hudba. Netiskl se notový materiál a bez jakékoliv domluvy se zakazovalo hostování a vystupování různých těles v chrámovém prostředí. Bylo zakázáno provozování duchovních skladeb soudobých i historických skladatelů ve světském prostředí. Tyto postupy se projevily především na práci autorů chrámové hudby, kterými byli především Jan Hanuš, Petr Eben, Zdeněk Pololáník a další. Byly prověřovány a kontrolovány nejen skladby s duchovními tématy, ale také díla s texty reţimem perzekvovaných básníků, např. Jana Skácela a dalších. I přes nepřízeň doby byly mnohé skladby zásluhou interpretů a dirigentů různých sborových těles realizovány na koncertních podiích. Teprve od poloviny osmdesátých let se situace začala zlepšovat. V této době se např. uskutečnila premiéra významného díla Miloslava Kabeláče op. 57 pro smíšený sbor Proměny chorálu Hospodine pomiluj ny z roku 1978/79, nebo dílo Jana Hanuše Ecce homo svědectví z konce věku na texty Václava Renče a Františka Trtílka. V tehdejší době byla všechna díla obrazem jakéhosi náboje aktuální interpretace zvolených námětů. „Jsou to především výpovědi o této době, výraz jejích zápasů,

18

Viz www.muzikus.cz/...hudba.../Hudba-za-totality-aneb-Umeni-posluhujici

23

protestů, požadavků a etických ideálů “. Ve svém díle (viz výše) velmi odmítavě vyjádřil svůj postoj jiţ výše zmíněný Miloslav Kabeláč, který zůstal i po okupaci Československa armádami Varšavské smlouvy u nadhledu a jistoty víry a u smyslu biblického desatera. Mnohá díla vycházela z atmosféry a nekonformní situace tehdejší doby. Patří sem skladby inspirované poselstvím a smyslem biblických textů, např. skladba Poselství od Jana Hanuše a Kamila Bednáře (z r. 1968) pro smíšený sbor, komorní soubor a magnetofonový pás na slova Písma sv., nebo Rekviem brněnského skladatele a pedagoga JAMU Františka Emmerta (1969). Moderní duchovní hudba se po normalizaci stala symbolem sjednocení mladých lidí, směřujících k moderním názorům a šířila se mezi nimi. Zrodila se mnohá opoziční díla proti ideologii tehdejší vlády, politice i estetice. Tato díla vyjadřovala odpor vůči srpnové okupaci, oslavovala étos oběti Jana Palacha a dalších. Centrum tohoto ţánru u nás bylo v Praze19. Jako jedna z dalších reakcí na totalitní reţim vznikla v tehdejším Československu téměř jiná funkce sociálně kritického umění, dá se říci, funkce podpultová a samizdatová. Publikum bylo nuceno dostávat se ke svému interpretovi, nebo umělci oklikou a často i velmi nesnadně. Díky určitým represivním metodám získalo umění v Československu sociálně – kritický rozměr nejen ve sdělení, ale právě z uměleckých akcí, koncertů, výstav a podobným způsobem vznikala i místa, na kterých se setkávali lidé s podobnými názory a určitými etickými a morálními hodnotami. Postava umělce se stávala většinou politicky angaţovanou osobností. Vystoupení umělce bylo zpravidla součástí různých schůzí, stávek, nebo demonstrací. Hudební umění plnilo a je i dnes povaţováno za prostředek vyjádření jak spokojenosti, tak také negace různých vrstev obyvatel, k aktuálnímu reţimu. Tato doba je i ve vzpomínkách pana Karla Kostery obdobím velké nejistoty. Je to období kontroly nad veškerou hudební existencí a produkcí, napjatým čekáním na konečný verdikt pro uskutečnění jakýchkoliv hudebních aktivit a s nimi spojené organizace. Karel Kostera se snaţil o provedení různých duchovních děl, např. České mše vánoční J. J. Ryby. V totalitní době byl stěbořický sbor jediný sbor ve svém okolí,

19

Viz https://theses.cz/id/ql42dz/downloadPraceContent_adipIdno_3673

24

který tuto vánoční mši kaţdoročně provozoval. Pan Kostera pořádal také mnoho koncertů ve Stěbořicích, a to vše ve stísněných podmínkách totalitní doby.

5.1 Jakub Jan Ryba : Česká mše vánoční „ Hej, mistře“ Pokud se nějaký návštěvník, nebo náhodný kolemjdoucí zastaví v chrámu P. Marie v Opavě na slavnostní tradiční „půlnoční“ bohosluţbu, bude tak mít moţnost zaposlouchat se do slavnostního zpěvu Rybovy České mše vánoční pod taktovkou pana dirigenta Karla Kostery. I přes negativní komentáře některých lidí, ţe Chrámový sbor provádí kaţdoročně o Vánocích stále stejnou kompozici, je sbormistr pan Kostera jiného názoru : „K českým Vánocům patří česká hudba. Proti latině nic nemám, naopak, vţdy 25. prosince na Boţí Hod se sborem zpíváme celé mešní ordinárium v latině zhudebněné různými autory.“ Latinskému jazyku se Karel Kostera naučil u prof. Františka Háby, další znalosti pak také získal u P. Neduchala. Mohl tak porozumět a pochopit smysl a obsah latinských skladeb, jejichţ obsah při nácviku skladeb ve sboru vysvětloval. Pokud něčemu v souvislosti s latinským jazykem nerozumí, obrací se pro radu na pana PhDr. Artura Sommera, pedagoga Slezské univerzity v Opavě20. Pan sbormistr Karel Kostera vnímá Rybovu vánoční mši jako krásnou, vznešenou a hudebně i textově srozumitelnou skladbu. Kaţdá část představuje vroucí modlitbu spojenou s jasně průzračnou a pochopitelnou hudbou. Říká, ţe je to velmi citlivě zkomponovaná hudba s motivem pastýřské hry. „Kdybych byl o něco mladší, určitě bych ji zinscenoval.“ Sbormistr Karel Kostera popisuje začátek Rybovy mše - část Kyrie, která začíná jemným vstupním dialogem varhan a pizzicatem smyčců, jako „nebeskou hudbu“ ve formě dialogu dvou pastýřů čekajících na narození Spasitele. Pastýři se nejprve spolu dohadují o tom, co se vlastně během noci událo, co slyšeli.. – „Co jest to, co jest za libé hraní?“ pak společně svolávají ostatní – „pojďme tam se podívat“, aniţ by se ve skutečnosti vědělo, co způsobilo celé pozdviţení. Část Gloria pak 20

Osobní poznámky Karla Kostery.

25

začíná velebným a mile znějícím chvalozpěvem „Sláva budiž Bohu velikému, pokoj lidu všemu pokornému…“, zaznívá duo sopránu a altu, připomínající andělské hlasy, oznamujících narození Mesiáše. Část Gloria je zakončena radostným Aleluja. Sopránové a altové duo textem opěvují dobrého a mocného Boha, po něm následuje part dua - altu a tenoru. Nádherným místem je závěr celého Gloria, kde se spojí celý sbor, církev na zemi i na nebesích, a svým radostným zpěvem glorifikuje všemocnost Boha. Následující část Graduale je moţné přirovnat k formě jakési české polky. Také mladší pastýř informuje lid o tom, ţe se narodil Kristus a nabádá je, aby se šli na něj podívat – „vstaňte s rychlostí, pojďte k Betlému, k Neviňátkovi dnes zrozenému“. Následuje basový monolog staršího mistra, který pak rozděluje úkoly ostatním – „a ty, Jožko, jdi za horu, Janku svolej lidi v boru. Pozvi všecky dobré hudce, zpěváky a hodné trubce“. Velkou skromnost, prostotu a pokoru, ale také bázeň z Boţí milosti vyjadřuje J. J. Ryba v Offertoriu. Tato část Rybovy vánoční mše obsahuje na rozdíl od prvních tří částí převáţně sborové úseky, sólové výstupy basu (staršího mistra). Basové části jsou uţ jen krátké a celá společnost se připravuje na cestu do Betléma „Pospíchejme k Betlému, místu svatému“, kde se bude klanět Jeţíšovi – „Bohu poděkujeme, za nám dané spasení skrz Ježíše zrození.“ Mistr vybízí ostatní, aby vzdali úctu a poklekli před Spasitelem – „V pokoře poklekněme“, v následujícím ději pastýři obětují přinesené dary a ţenské hlasy se rozplývají nad roztomilým děťátkem frází – „jak vztahuje k nám ručičky“ a po dudácké mezihře část končí hlučnou, jásavou částí „radostí a plesáním“. Sanctus - tato část se nejvíce blíţí latinské předloze, ve které lidstvo a andělé oslavují Boha slovy – „Nebe hlásej: 'Svatý', obloha zněj: 'Svatý'“. Bezprostředně pak pokračuje Benedictus. Benedictus je psáno v prosté, jednoduché větě, ve trojdílné formě A B A. Pastýři dále svým zpěvem opěvují narozeného Spasitele – „oznamujem světu všemu, že již přišlo spasení skrz Kristovo zrození“. Poslední část Rybovy mše Agnus Dei vyjadřuje svým obsahem prosbu o mír. Prosba je znázorněna procítěnou, hlubokou hudbou, která symbolizuje přání člověka o mír, smíření a pokoj, kterého není nikdy dost. Ve slavnostním závěru Rybovy vánoční mše v Communiu, všichni s „radostí a plesáním“ oslavují a vyzdvihují „hudbami, citerami, varhanami, též cimbály, píšťalami, též jak bubny, tak troubami“ narození svého Spasitele. Pastýři se loučí s Jeţíšem a s pokorou vroucně

26

prosí o jeho přízeň a poţehnání – „Tebe nyní žádáme, o pokoj Tě prosíme. Uděl nám všem pokoj svatý“21. Česká mše vánoční, je dobově kompozičně výjimečné dílo. Ovšem jeho tvůrce J. J. Ryba nepřikládal své tvorbě české vánoční mše nějaký zvláštní význam. Pravděpodobně velmi snadno vytvořil Ryba vynikající dramatické dílo, které i kdyţ je kompozičně jednoduché, dokáţe zapůsobit. Tato vánoční mše působí jako perfektně vyváţená klasicistní skladba prostřednictvím všech uţitých prvků. A právě z toho důvodu můţe Rybova Česká mše vánoční oslovit a zaujmout široké spektrum posluchačů.

5.2

Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční, záznam koncertu

Pěveckého sboru Stěbořice a Opavského chrámového sboru konkatedrály P. Marie v Opavě na CD, dirigent Karel Kostera Tradiční vánoční koncert České mše vánoční také „Hej, mistře!“, nebo také lidově „Rybovka“ českého klasicistního skladatele Jakuba Jana Ryby, se uskutečnil dne 27. prosince 2000 v konkatedrále Nanebevzetí P. Marie v Opavě. Účinkovali Slezský komorní orchestr Katovice, umělecký vedoucí Jan Wincenty Hawel, Pěvecký sbor Stěbořice, Opavský chrámový sbor konkatedrály P. Marie v Opavě, sólisté opery Slezského divadla v Opavě – soprán zpívala - Olga Procházková, Barbora Vlčková - alt, tenorový part Petr Mucek a basového sóla se ujal Václav Marek. Na sólovou flétnu hrál Andrej Staciwa, za varhany usedl Witold Zaborny. V podání všech účinkujících na opavském tradičním koncertu pod vedením dirigenta Karla Kostery měla mše prostou, svěţí a radostnou atmosféru. Dá se říci, ţe výsledná interpretace - lehkost i tempo instrumentalistů i vokálních účinkujících - odpovídají charakteru klasicistní doby, do které se skladatel J. J. Ryba zařazuje. Sborové party intonačně, srozumitelně, prosebným i jásavým charakterem pozitivně vypovídají o smyslu tohoto Rybova díla. Pěkný sólový výkon podali Petr Mucek ( tenor ) i Václav Marek ( bas ). Jejich interpretace

21 Viz cs.wikipedia.org/wiki/Česká_mše_vánoční

27

korespondovala se sólovými party, pěveckou techniku i výraz hodnotím pozitivně, i kdyţ dynamicky na nahrávce výkon basisty byl trochu překrýván tenorem. Co se týče pěveckých výkonů obou sólistek, part altistky, i kdyţ také bohuţel po poslechu nahrávky byl více zastřen intenzitou sopránového sóla, hodnotím interpretačně zdařilým. I přes větší intenzitu vibrujícího hlasu sopranistky, vyznívá po celkové hudební stránce interpretace výborně. Rybova Česká mše vánoční je se stěbořickým sborem neoddělitelně spjata, a to uţ od dob, kdy měla „ chuť zakázaného ovoce“. Stala se symbolem i nevyřčeného politického názoru.

28

6 Ohlasy tisku na činnost Karla Kostery v regionu Opavska Ohlasy v tisku představují regionální hudební osobnost Karla Kostery v pramenech tištěných tak, jak chronologicky vycházely a jsou zachyceny v tištěných zdrojích. Články uţ představují jistou selekci faktů, ale jde o zdroj, který tady pro odbornou práci zůstane k rychlému uţití. Zachycuje však jen zčásti některé faktograficky důleţité události, převáţně aţ z konce 20. stol., a hlavně z prvního desetiletí našeho století. Při řazení článků je nejprve uveden zdroj, název a datum, kdy se informace objevila v tisku. Články v tisku jsem pracovně rozdělila do několika skupin. 6.1

Ćlánky k udělení Ceny Petra Bezruče Karlu Kosterovi22

Celkem devět článků ze září aţ listopadu roku 2000 opakuje ve zkratce ţivotopisná data Karla Kostery, jeho umělecký význam pro region, sólová vystoupení, sbormistrovskou a organizátorskou práci, význam zaloţení hudební Agentury Karel Kostera pro produkci váţné a duchovní hudby. Oceňují postoje Karla Kostery za totality a jeho hudební práci na poli duchovní hudby a zmiňují stále stoupající úroveň Festivalu duchovní hudby a oceňují Karla Kosteru jako takřka renesanční osobnost : jako výborného basbarytonistu, sbormistra a organizátora tří sborů, zakladatele umělecké agentury zaměřené na duchovní hudbu a organizátora Festivalu duchovní hudby v Opavě.

6.2 Články ke sborové činnosti Karla Kostery Tato skupina obsahuje nejstarší tištěný pramen v regionálním tisku z roku 1984 v souvislosti s vystoupeními stěbořického sboru s informací o jeho neregionálním významu.

22 Viz např. Moravskoslezský den : Karel Kostera je laureátem Ceny Petra Bezruče. 2000

29

6.3 Články k významným koncertům pořádaným Karlem Kosterou nebo s účastí dirigenta, nebo jeho sólovým vystoupením (basbaryton). Do

této

skupiny

jsem

zařadila

devět

článků

z

regionálního

tisku

moravskoslezského regionu z rozmezí let 1993 aţ 2013. Většinou mají oznamovací nebo hodnotící podobu. Významné jsou hodnotící informace z roku 1993, kdy pozvání Karla Kostery přijal mistr Tučapský a za nebývalého zájmu veřejnosti v Opavě zazněly, ještě vlastně v doznívající postrevoluční atmosféře, skladby „Návrat“ v podání stěbořického sboru, „Hlas domova“, „Postní moteta“ a na text J. A. Komenského „Ţiv buď národe!“ Karel Kostera se zaslouţil i o provedení Tučapského „Stabat Mater“ v Opavě a Opava se tehdy právem řadila k nejpřednějším městům duchovní hudební kultury u nás23. Vţdyť tu např. jako na jediném místě v zemi zaznělo o Velikonocích Haydnovo oratorium „Sedm slov vykupitelových na kříţi“ s Janáčkovou filharmonií Ostrava a řadou vynikajících sólistů pod vedením čínského dirigenta Jin Wanga.

6.4 Další série článků popisuje významné koncerty v Opavě či provedení Missy sorabica v Opavě a Budyšíně v roce 2007. Z dalších let je nejzajímavější informace Moravskoslezského deníku ze soboty 1. března 2008 o koncertu k padesátému výročí Lidové konzervatoře v Ostravě, které je Karel Kostera absolventem. Koncert s podtextem „ Muţi nestárnou, ale chátrají …“ se konal za velkého zájmu obecenstva v opavském Minoritském klášteře a Karel Kostera překvapil svým výkonem, kdyţ zpíval se svými starými spoluţáky Jiřím Halamou a Evţenem Truparem, koncertními a divadelními profesionály, a rozhodně nehrál na třetí housle.

23

Viz Region Opava : Antonín Tučapský v Opavě, 1993.

30

Za zmínku stojí článek z roku 2009, který informuje, ţe Karel Kostera odzpíval výtečně sólový part v Bohuslava Martinů Otvírání studánek s mluveným slovem Alfréda Strejčka24. Z roku 2013 je zajímavá informace o zcela vyprodaném koncertě Hradišťanu Jiřího Pavlici25, kdyţ Karel Kostera svému příteli v rámci koncertu předal k padesátinám opravdové marcipánové housle, které prý rodina Jiřího Pavlici jedla půl roku …

6.5 Vánoční koncerty v tisku. Články k vánočním koncertům, kterých je zachyceno osm, shodně uvádějí, ţe vánoční hudba je srdeční záleţitostí dirigenta i sólisty Karla Kostery. Hned první z roku 1995 je hodnotící a vysvětlující. Dirigent Karel Kostera povaţuje vánoční hudbu za svůj duševní potenciál a ví, ţe vánočními tématy je moţné lidem předat to lepší v nich. A tak v Opavě zněl Brixi a jeho Pastorální mše D - dur, populární „Rybovka“ v obsazení sólistů opavské scény a mnoho dalších. Zajímavý je článek z roku 2011, který hodnotí uţ třicátý vánoční koncert dirigenta Karla Kostery s Hradišťanem a uvádí, ţe prvním byl koncert v roce 1981, kdy ještě bylo nutné falšovat názvy skladeb i autorů a soudruhům z OV KSČ se věc nelíbila natolik, ţe příští rok nedali Karlu Kosterovi k vánočnímu koncertu v Opavě souhlas, a ten se přestěhoval za obrovského zájmu veřejnosti do kulturního domu ve Stěbořicích. Stojí za zmínku, ţe souhlas k produkci duchovní hudby získával Karel Kostera i díky tomu, ţe na schvalování programu coby mistr cukrář donesl velkou krabici vlastnoručně vyrobených zákusků. Srdeční záleţitostí je pro mistra Kosteru Rybova Česká mše vánoční, kde uţ Karel Kostera mnohokrát odzpíval sóla. Článek z r. 2013 uvádí, ţe koledy a úryvky „Rybovky“

s

jeho

sborem

a

s

ním

zpívalo

plné

opavské

náměstí26

24 Viz Region Opava : Studánky otevře Alfred Strejček. 2009 25 Viz Opavský a Hlučínský deník : Karel Kostera : Jiřího Pavlici z kapely Hradišťan si jako

člověka nesmírně váţím. 2013 26 Opavský a Hlučínský deník : Opavu rozezněly koledy. 2013

31

6.6 Články k Festivalům duchovní hudby. Tato skupina informací obsahuje zpravidla články hodnotící a informující o dílech a významných interpretech, kteří na festivalových ročnících vystupovali. Samotné festivaly a jejich ohlasy a programy by si zaslouţily větší pozornost, neţ jim můţe být zde věnována. Ačkoliv proběhlo uţ dvanáct ročníků, podařilo se najít v tisku dílčí informace k festivalům, ostatní zmínky jsou v článcích o významných koncertech v jiné podkapitole, např. k roku 1993 a vystoupení dirigenta A. Tučapského27 aj. Dva články jsou k osmému ročníku festivalu v r. 2007, kdy v Opavě účinkoval skvělý paříţský komorní sbor Carpe Diem, který interpretuje v komorním podání skladby původně určené pro velká tělesa. Provedení oratorní trilogie Dětství Kristovo v úpravě zakladatele souboru slavného Jean - Piera Arnauta podle H. Berlioze aplaudovalo obecenstvo dvakrát ve stoje. Instrumentální doprovod a výkony skvělých sólistů byl záţitkem. V tomto roce se v tisku objevila i zpráva o ocenění dirigenta Karla Kostery od ministra kultury ČR. V roce 2006 se objevuje informace o vystoupení sboru Mozart Knabenchor z Vídně a pochvala, ţe výběr produkce od Karla Kostery byl opět bezchybný. O jedenáctém ročníku se dovídáme z článku z roku 2013, kdy tady byla premiérově provedena Missa Pastoralis Carla Ditters von Dittersdorfa a ţe heslem Mezinárodního festivalu duchovní hudby byl L. A. Davidson s gospely upravenými v moderní instrumentaci. 6.7 Sbory a festivaly. Další skupinu pramenů jsem nazvala pracovně „ Sbory“. Většina článků je věnována dirigentské práci Karla Kostery se sborem Stěbořice, která se prolíná s prací umělecké Agentury Karel Kostera. Jde o pět článků z let 1984 aţ 2006 a je zde nejstarší zmínka v tisku o Karlu Kosterovi z dubna 198428, o stěbořickém sboru a jeho významu pro region. V této době uţ bylo moţné, aby se v regionálním tisku začalo objevovat ocenění dirigenta, 27 Viz Region Opava : Antonín Tučapský v Opavě. 1993 28

Viz Kulturní měsíčník Severomoravského kraje : O Stěbořickém zpívání, 1984.

32

který de facto organizoval provádění duchovní hudby v širokém regionu Severomoravského kraje. Zajímavý je článek „Lidi do sboru jsem hledal v kostele“29 z r. 1994 a k činnosti hudební Agentury Karel Kostera, kdy sbory se staly součástí pořádaných koncertů u nás i v Evropě, v tisku se objevuje i informace o vystupování chlapeckého pěveckého sboru Stěbořice, který si troufnul na koncertování spolu s významnými tělesy v rámci festivalu.

6.8 Články informativní a životopisné. Významnou skupinu článků jsem nazvala články informativní a ţivotopisné k osobnosti Karla Kostery. V devíti článcích převáţně z regionálního tisku Moravskoslezského kraje se objevují ţivotopisná data a črty ze ţivota dirigenta, o jeho dětství, lásce k hudbě, významné místo má cukrářské řemeslo, které mu umoţňovalo dirigentské mimikry a umoţňovalo uplácet umělecké komise, které měly odsouhlasit produkci duchovní hudby. S ţivotopisnými informacemi se prolínají informace o sborech, lásce k hudbě, dirigentském řemesle, koncertech u nás i ve světě, o organizování Festivalu duchovní hudby a důvodech zaloţení umělecké agentury produkující duchovní a váţnou hudbu.

29

Viz Region Opava : Lidi do sboru jsem hledal v kostele, 1994.

33

7

Rozhovor Začneme „od Adama“? „Narodil jsem se ve Slavkově 31. října roku 1935 jako druhý z 15 dětí. Bylo

nás 11 kluků a 4 děvčata. Nejstarší je bratr Jan, potom já, Karel, pak Antonín, Josef, Mařenka, Anička, Robert, Štěpán, Viktorka, Václav, Vojtěch, Františka, Alois, Jiří a nejmladší bratr Stanislav. Někteří z rodiny měli po rodičích a asi i prarodičích nadání k hudbě. Bratr Vojtěch hraje na klarinet a saxofon, Štěpán hraje na trubku. Aloise jsem přihlásil na konzervatoř, kde byl ţákem prof. Ripky, dnes je varhaníkem v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Jiří a Stanislav hrají na varhany ve Slavkově, nejstarší bratr Jan je varhanář a je velmi hudebně nadaný. Studoval na varhanické škole a stal se hlavním intonerem světově proslulé výroby varhan v Rieger – Kloss v Krnově. Děvčata dobře zpívala a tři poslední bratry, Aloise, Jiřího a Stáňu jsem uţ hrát učil sám, protoţe věkem byl mezi námi dětmi rozdíl jedenadvacet let (nejstarším Janem a nejmladším Stáňou)30. Tatínek byl řezník. Byl velice pracovitý a obětavý, a tak ani při patnácti dětech jsme neměli nouzi. Tatínek si vzal Annu Pravdovou – mou maminku, vyučil se řezníkem a koupil zkrachovalý statek ve Slavkově u Opavy, který přestavěl na řeznictví a prodejnu. Tatínek byl přísný, ale velmi obětavý, maminka se starala doma o všechny děti. Maminka pěkně zpívala, hrála v ochotnickém divadle. Do školy jsem chodil ve Slavkově. Bylo tam pět tříd, pak ale škola za války vyhořela, a tak jsem chodil do opavské měšťanky, kde byly pouze čtyři třídy.“

Jaké byly Vaše hudební začátky? „Bydleli jsme blízko kostela a tam jsem také od 12 let začal hrát na varhany. Hrál jsem taky na violoncello, jako samouk na housle, asi od 7 let jsem se učil hrát doma na harmonium, pak tatínek koupil klavír. Na harmonium mě učil tatínek a byl přitom přísný. Nevím, jak to chodilo v rodině u J. S. Bacha, kterých bylo taky hodně, ale za chyby a špatně zahranou skladbu byl u nás lepanec. Při hře na varhany mi byl přísným, ale dobrým učitelem p. Josef Vinkler, zdejší farář, který 30

Osobní poznámky Karla Kostery

34

byl dobrý muzikant a měl hudbu rád. Na klavír jsem se učil hrát u sester Dominikánek v Opavě, a protoţe jsem byl prý zlobivé dítě, přibrali mi rodiče ještě violoncello a housle. Ve Slavkově jsem uţ od dvanácti let hrál na varhany. Při varhanní činnosti jsem nacvičoval s děvčaty různý duchovní repertoár pro různé církevní příleţitosti (tehdy slavné „ Májové poboţnosti“, koledy na Vánoce, velikonoční skladby…). Ve Slavkově jsem také zaloţil svůj první pěvecký sbor, smíšený. Později, kdyţ jsme se s manţelkou přestěhovali do Stěbořic, zaloţil jsem tam a vedl smíšený sbor Stěbořice. Vlastně kam jsem přišel, tam jsem zakládal pěvecké sbory.“

Vaše profesionální zájmy ale směřovaly jinam. Jak to bylo s Vaším učebním oborem? „Původně jsem chtěl být písmomalířem, protoţe mě to bavilo a líbila se mi vůně barev. Líbilo se mi restaurovat třeba v kostelích, a navíc jsem nechtěl být řezníkem. Maminka mi proto zprostředkovala místo u písmomalířského mistra Broďáka v Opavě, protoţe můj dědeček byl písmomalířem. A tak jsem tři dny dělal písmomalíře, ale tatínek byl proti tomu a domluvil, ţe se budu ţivit cukrařinou. Otec říkal : „Nejlepší povolání je ve spojitosti s jídlem – to je vţdy potřeba. Jíst se bude pořád, reţim nereţim.“ „Tatínek byl svérázný, prostě osobnost. Byl urostlý silák, dlouho dělal řeckořímský zápas. S maminkou se měli moc rádi. A tak jsem se z rozhodnutí tatínka a Boţího stal cukrářem a muzikantem. V roce 1950, po dokončení měšťanky, jsem nastoupil do cukrárny pana Paloučka v Opavě, která uţ patřila k zestátněnému Slezskému průmyslu jemného pečiva – Fiedoru, na povinnou praxi. A po roce mě Slezský průmysl jemného pečiva v Opavě jako učně poslal do učení na cukráře v Lomnici nad Popelkou, kam jsem jezdil jeden rok. Cukrařinu jsem si zamiloval. Rád vzpomínám na své učitele cukráře pana Zemka a pana Vaňátka31.“

31

Osobní poznámky Karla Kostery

35

Pro mnohé byla základní vojenská služba útlumem v rozvoji veškerých zájmů a koníčků. Jak to bylo ve Vašem případě? „V letech 1955 - 57 jsem byl na vojně v Českých Budějovicích. Myslel jsem si, ţe budu přidělen do kuchyně v Ţiţkových kasárnách, kam jsem narukoval, ale podle vojenské logiky mě přidělili k autům, a tak jsem si udělal řidičák a slouţil u řidičů. V kasárnách byl dobrý hudební soubor a já se těšil, ţe si zazpívám, jenţe řidičský výcvik byl v Třeboni, a tak jsem do souboru hned nemohl. Po návratu mě uţ nepřijali, ţe uţ mají nacvičený repertoár. Hrát jsem ale chtěl, a tak jsem poţádal, abych mohl ve volných chvílích hrát na violoncello. Nadřízení se smilovali a dokonce mě poslali domů do Slavkova pro nástroj. Cvičíval jsem pak na půdě v takové špeluňce a vojáci se tomu smáli. Ale nešť, hrát jsem mohl. Během vojny jsem se na vycházce občas dostal na mše svaté do katedrály sv. Mikuláše na náměstí v Českých Budějovicích, kde se taky zpívalo. Poslouchal jsem a myslel na to, jak bych to s hudbou měl udělat doma.“

Důležité je rodinné zázemí. Jak jste s manželkou začínal Vy? „Po vojně jsem se vrátil zpátky do Opavy a dělal cukráře. Oţenil jsem se a ve Slavkově se stal varhaníkem a rozšířil pěvecký sbor. Na rodinu a muziku jsem si musel vydělat. Svatbu jsme měli 5. července 1958. S manţelkou jsme se znali ze sboru z kostela. Nejprve, aby bylo nařízením reţimu vyhověno, jsme měli „povinnou“ svatbu na úřadě. Pak jsme šli k rodičům nevěsty, kde nás pohostili špekáčky a šel jsem domů. Ještě dvacet dní jsem byl svobodným mládencem. Svatbu „doopravdy“ jsme pak měli v kostele ve Slavkově, kde se zpívalo a hrálo. Po svatbě jsme bydleli ve světničce u mé stařenky, na prstýnky i loţnici jsme si musili půjčit. Bylo to pár let po měně a krachu peněz. Ve Slavkově se nám narodili oba synové Karel a Vítek, oba taky muzikanti. V roce 1965 jsme zdědili po otci starší domek v Novém Dvoru u Stěbořic a v roce 1966 jsme se do něj nastěhovali, a tím začala naše další muzikantská etapa.“

36

Jak jste spojil profesi cukráře se svým celoživotním koníčkem, s hudbou? „Místo jsem měl v Cukrárnách a pekárnách v Opavě. Nejprve v dílně, a pak jsem dělal parťáka v tzv. „měkařině“. Byly tu tři party cukrářů, jedna pečící, druhá šlehačková a třetí u baleného zboţí, dortů a marcipánů. Prošel jsem si všemi třemi partami, a pak jsem dělal vedoucího centrální výroby v Opavě vlastně aţ do důchodu. Tehdější název byl Cukrárny a pekárny Ostrava. Ředitelství jsme měli na Kostelní ulici, tam, kde dnes sídlí televizní studio Telepace. Samozřejmě, ţe jsem byl i solí v očích. Záminka bylo muzicírování v kostele. Někdo mě na OV KSČ udal tehdejšímu řediteli p. Hofmanovi, ţe dělám vedoucího a přitom chodím do kostela. Za mne se ale postavil i náměstek Václav Havrlant, skutečný odborník a „Pan cukrář“, a tak jsem mohl cukrařit a dělat hudbu po kostelích a ve sborech dál. Kdyţ přišla privatizace, lidé měli strach o práci. Tehdy bylo v cukrářství zaměstnáno asi 50 zaměstnanců, a tak jsem se spojil s jedním pekařem. Chtěli jsme podnik koupit, ale moje rodina byla proti. Namítali, ţe s tím budu mít hodně práce. Potom uţ ale podnik koupit nešlo za „menší cenu“, a tak jej koupil údrţbář z Opavy, který neměl k tomuto řemeslu vztah a podnik vytuneloval…Byl jsem tam ještě jako vedoucí, a pak jsem v roce 1990 odešel do invalidního důchodu a začal se věnovat hudbě a organizaci hudebního ţivota profesionálně32. Počátky mého organizování sborů ale byly uţ v šedesátých letech. Kam jsem přišel, všude jsem prostě musel dělat muziku. Od zaloţení sboru a účinkování ve smíšených sborech ve Slavkově, a hlavně ve Stěbořicích, jsem tehdy mimo jiné organizoval různé koncerty, sháněl jsem účinkující. Vše bylo tenkrát vedeno pod hlavičkou tzv. JKS ve Stěbořicích, nebo OKS v Opavě. Shánění účinkujících, organizace koncertů probíhala samozřejmě v době totality a muselo se to dělat chytře. Při vyřizování uskutečnění koncertu si na JKS nebo OKS udělali čárku za činnost, ale vadilo jim, ţe se o organizaci starám sám a nemohou do toho příliš zasahovat. Ale to bylo mým cílem. Chtěl jsem obnovit zapověděnou tradici duchovní hudby a vloţit ji do vystoupení sborů.

32

Osobní poznámky Karla Kostery

37

Za totality u nás ţádní hudebníci a umělci nějak příliš duchovní hudbu neprodukovali nebo produkovat nemohli a právě o produkci duchovních skladeb jsem se proto i za minulého reţimu snaţil. Samozřejmě produkce duchovního repertoáru byla některým lidem za totality trnem v oku.“

Co Vás vedlo k založení umělecké agentury? „Protoţe jsem vţdy musel v rámci konání koncertu ţádat na jiţ zmíněném OKS nebo JKS o povolení, byla právě ţádost o povolení koncertu hlavním důvodem pro vznik agentury. Poté jsem uţ o ţádné povolení ţádat nemusel a veškerou organizaci a vyřizování kolem koncertů jsem si řídil sám, tak jak jsem uznal za vhodné. Kdyţ se něco stalo, mohl jsem se pak zlobit jen sám na sebe. Od roku 1990 jsem organizoval koncerty, uţ pod hlavičkou Umělecké agentury Kostera. Po roce 1990 jsem zaloţil Festival duchovní hudby a festival Opavská dětská píseň, které fungují dodnes. Na počátku byla však myšlenka obnovit a zpopularizovat význam a postavení duchovní hudby. Měl jsem při tom významnou podporu rodiny. Manţelka Anička, se kterou jsme se znali uţ od dětství ve vesnici, chodili do stejné školy a kostela, kde zpívala ve sboru, mi při organizování hudebního ţivota věřila a moc pomáhala při organizování koncertů. Dělala sekretářku na zemědělské škole, a tak zpracovávala agendu koncertů a psala veškeré informace ke koncertům do broţurek. I přesto, ţe jsme dělali vše tzv. na koleně, přesáhla činnost naší hudební agentury rámec opavského regionu33.“

Kde všude jste sbíral zkušenosti s vedením pěveckého sboru? „Souběţně s cukrářským řemeslem jsem hrál od konce padesátých let na varhany ve Slavkově místo varhaníka, který ve všedních dnech pracoval v Ostravě. Tehdejší kněz P. Alois Vinkler byl výborný muzikant, a tak přál rozšíření smíšeného sboru, se kterým jsem nejprve nacvičil mariánské písně a zpívaná pásma, k Vánocům koledy a doprovody k liturgii. Práce se začala dařit, a protoţe jsem zpíval v opavském chrámovém sboru, nacvičili jsme s jejich hostováním

33

Osobní poznámky Karla Kostery

38

dokonce Missu C - dur od Ignáce Reimanna. Dirigovat a vést sbor jsem se učil takříkajíc „za pochodu“. V letech 1966 – 1970 jsem byl členem pěveckého sboru Kříţkovský v Opavě, který vedl prof. František Růţička. Díky němu jsem se seznámil s dirigováním velkého sboru. V době uvolnění duchovní kultury a hudby před rokem 1968 a během něj jsem měl štěstí na lidi. Najednou jsem zpíval v ostravském Sdruţení vokální hudby pod Františkem Hábou, a to byl „Pan muzikant“. Zpívali jsme velmi široký repertoár od renesance aţ k Petru Ebenovi a Martinů, včetně skladeb Františka Háby. Zpíval jsem niţší tenor ve skupině tenorů a dodnes čerpám z toho, co jsem od pana sbormistra pochytil. Jednu chvíli jsem zpíval ve Filharmonickém sboru v Ostravě pod panem Vrtalem a Škarohlídem a byl jsem i externistou Slezského divadla v Opavě. Chvíli jsem hostoval i ve známém vítkovickém sboru „Marx“, který v krajském městě pod vedením schopných dirigentů dělal kvalitní vokální hudbu. Zpívali jsme pod panem dirigentem Pivovarským i v Anglii.“

Kdy Vás napadlo založit vlastní sbor? „Protoţe jsem uţ dojíţděl ke sboru ve Slavkově ze Stěbořic a uţ se to nedalo zvládat všechno, sbor jsem na konci šedesátých let předal a chtěl se věnovat Stěbořicům. Bylo mi 34 let, byl jsem plný elánu, a tak jsem chtěl ve Stěbořicích udělat jakési centrum hudební kultury. K tomu měl slouţit rozšířený sbor, který by zpíval jak v kostele, tak by zároveň vystupoval při významných výročích v obci i okolí.“

I přes hudební talent jste se ke studiu na konzervatoři dostal až v pozdějším věku. Mohl byste mi o Vašem studiu říct něco bližšího? „Protoţe jsem vlastně neměl vyšší hudební vzdělání a přišla normalizace, začal jsem ve svých 36 letech studovat na Lidové konzervatoři v Ostravě. Pobídkou bylo taky to, ţe jsem chtěl, aby tam studoval se mnou o osmnáct let mladší bratr Alois, který měl velký talent, ale málo kuráţe, a tak jsme nastoupili do školy oba. Tehdejší paní ředitelkou byla paní Vybíralová a byla tu řada učitelů, kteří nemohli

39

působit jinde, a tak se studentům se zájmem věnovali, např. pan Kajstura a jiní. U pana profesora Ladislava Kajstury jsem studoval čtyři roky obor dirigování. Obor sólový zpěv jsem studoval u paní profesorky Heleny Zemanové, skvělého pedagoga. Paní Zemanová vedla můj hlas jako basbaryton a ustavila mi barytonovou barvu hlasu, naučila projevu a práci s dechem. Dodnes jsem jí vděčný za její vedení. Od těchto umělců jsem se naučil hudbu cítit a předávat. Bez nich bych nikdy nemohl uskutečnit to, co se mi později povedlo. Konzervatoř jsem ukončil v polovině sedmdesátých let, a protoţe jsem si dodělal i pedagogické minimum, dostával jsem pak nabídky učit na uměleckých školách v Opavě. Nabídek jsem nevyuţil. Ţáky jsem měl jen externě, kdyţ bylo třeba někoho připravit pro studium na hudebních školách.“

Co jste ve svém profesním zaměření upřednostnil? „Přestoţe mě přemlouvali, abych se zpěvu věnoval profesně, zůstal jsem aţ do důchodu při cukrařině. Byla v tom i jistota podle slov mého tatínka, ţe mlsat se bude vţdycky, kdeţto ve škole bych musel schovávat svůj názor a hrbit hřbet. Tak jsem mohl svého ţivotního koníčka realizovat nejen ve Stěbořicích. Sám se divím, co všechno se tu povedlo. Snad i proto, ţe jsem byl cukrář a mohl na jednání o sborech a setkání k repertoáru donést nějaké ty dobroty. Jako profesionál bych mnoho věcí asi nemohl. Do Stěbořic jsem nakonec zval hudebníky a organizoval koncerty českých sborů a sólistů, které jinak bylo moţné slyšet jen na velkých scénách. Jezdily sem na hostování sbory z Polska, Německa, Rakouska, Itálie, Maďarska, Anglie, Bulharska, Norska, Španělska, Švýcarska, Švédska, Ukrajiny, Estonska, Francie, ale také z USA nebo Japonska. Měl jsem úspěch asi i proto, ţe Stěbořice nikomu nekonkurovaly a po kvalitní vokální duchovní hudbě byl hlad a tady se dalo uvést i to, co by jinde neprošlo.“

Jaké byly začátky Vašeho pěveckého sboru ve Stěbořicích? „Můj vlastní smíšený sbor ve Stěbořicích se začal scházet po roce 1965 a vystupovali jsme od roku 1971. Prostě jsem si poslechl, jak kdo v kostele zpívá a

40

oslovil ho, pak obešel obec a najednou tu byly nadějné hlasy. Zpočátku měl sbor přes třicet členů, s úspěchem a vytvořenou tradicí počet zpěváků rostl. Repertoár byl široký, od čtyřhlasů národních písní, aţ k duchovní hudbě Palestriny, Bacha, Adama Michny, ale i Mozarta, Bortňanského a Brucknera. Zpívalo se jednak v kostele, jednak se jezdilo na koncerty.“

Se svým stěbořickým sborem jste dosáhli mnoha úspěchů. Mohl byste na některé zavzpomínat? „Od roku 1981 se podařilo zaloţit tradici vánočních koncertů v Opavě, Stěbořicích i jinde s hostujícími sólisty ostravské a opavské opery. Úspěchy se začaly dostavovat i mimo region, a ačkoliv pořád šlo o vesnický sbor, získali jsme v roce 1977 umístění ve stříbrném pásmu soutěţe ve Frýdku – Místku, rok na to první místo v soutěţi „Písně přátelství“, třetí místo v soutěţi pěveckých sborů ve Frenštátě pod Radhoštěm a vzpomínám na stříbrné umístění v krajské soutěţi O cenu Leoše Janáčka v roce 1983 ve Frýdku - Místku. Z dalších mě potěšilo umístění na „Praţských dnech sborového zpěvu“, kde jsme získali stříbrné pásmo. Jako jediný venkovský sbor jsme získali cenu Hlavního města Prahy za šíření české hudby. V porotě byl tenkrát sám Petr Eben. Ve Smetanově síni jsme měli opravdu úspěch, hlasy byly vyrovnané a zpívalo nás tam asi šedesát, mezi jiným Cherubimskou pieseň od zakladatele ukrajinské opery Bortňanského, písňové texty od Zdeňka Lukáše. Takový výkon od neznámých sboristů odněkud z Moravy asi nikdo nečekal. Pak uţ nás znali34.“

Vše potřebuje určité zázemí. Kde jste pro svou činnost hledal podporu Vy? „Stěbořice, Místní národní výbor a jeho Jednotné kulturní středisko se stalo od roku 1981 hostitelem sborů z celého světa, které přijely zpívat na naše pozvání. Byl to vlastně festival uţ za totality. Pravda, komunismus uţ spěl ke konci, ale dělat

34

Osobní poznámky Karla Kostery

41

na téhle úrovni hudbu byl úspěch. Do Stěbořic se na interpretaci kvalitní hudby sjíţděli lidé i hudební odborníci zdaleka. Záţitkem třeba byly koncerty v letech 1981 a 82, kdy ve Stěbořicích vystoupil Eduard Haken. Některý rok bylo koncertů podobné úrovně i deset. Je pravdou, ţe dneska je uţ moţné ledacos, ale základ činnosti mé Agentury je právě ve Stěbořicích v osmdesátých letech.“

Stěbořický pěvecký sbor nebyl jediným, který jste vedl. Kdy začala spolupráce s chrámovým sborem Opava? „Velkou výzvou pro mne bylo převzetí vedení velkého chrámového sboru při dnešní konkatedrále v Opavě. Jeho vynikající tradice byla totiţ za normalizace váţně ohroţena tím, ţe dirigenti opavské opery František Preisler a Vladimír Rampula nesměli tuto funkci vykonávat. Kdyţ jsem byl organizátory sboru a místním kaplanem poţádán, zda bych sbor nepřevzal, neváhal jsem. Opavský chrámový sbor při konkatedrále Panny Marie jsem začal dirigovat v roce 1976 a jeho dirigentem jsem aţ dodnes. Podařilo se mi těleso obnovit a zvýšit členskou základnu aţ na 45 členů. Někteří ani neznali noty, ale měli talent, předpoklady pro růst hlasu a hlavně chuť zpívat a nebáli se. Na začátku jsem byl rád za kaţdého, kdo přišel do sboru zpívat. Za pár let jsme se stali hlavním církevním tělesem v Opavě, schopným zazpívat i nejnáročnější skladby. Na úspěchu se podílela i spolupráce se sólisty opavské opery. Mohli jsme si troufnout na vokálně instrumentální špičková díla světové hudby a hrát je jak při liturgii, tak koncertech v opavských chrámech Panny Marie, Sv. Ducha, Sv. Vojtěcha i v regionu. Velkým zadostiučiněním pro mne je, ţe sbor účinkoval mezi jiným při doprovodu liturgie na církevních slavnostech, např. i v katedrále sv. Víta v Praze, v katedrále v Litoměřicích, v bazilice na Velehradě, Svaté Hoře u Příbrami a dalších. Troufli jsme si s Pěveckým sborem Stěbořice a Chrámovým opavským sborem i na spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava na vánočních koncertech a před deseti lety i na vystoupení „Pocta Mozartovi“ s americkým dirigentem Dennisem Burkhem. Uţ tehdy, ještě za totality, začala tradice velkých vánočních koncertů. Asi ţe to bylo mimo Ostravu a snad, ţe jsem byl ten cukrář, šlo to, jako kdyţ upečete dobrý dort. Ale taky se uţ blíţila svoboda a v kultuře se tady v regionu dalo pod 42

různými hlavičkami a záminkami vcelku dobře organizovat i duchovní hudbu, později pod hlavičkou Umělecké agentury Karla Kostery.“

Jak se vyvíjela Vaše hudební strategie po roce 1989? „Jeden z důvodů vzniku Agentury bylo, ţe jsem chtěl dělat kulturu pro lidi…bez příkazů a zákazů. Bylo to takové nadšení, aby to, co tu zůstalo po době komunismu, se rozvíjelo ve svobodě. Aby se místní i česká a duchovní kultura dál rozvíjela, aby se hrálo a zpívalo pro dobrý pocit z pěkného koncertu, z pěkné muziky, pro krásu hudby, pro krásu umění, literatury i výtvarného umění, protoţe duchovní rozměr umění je víc, neţ finanční bohatství. To je něco, co tu zůstane. Protoţe jsem vţdy musel v rámci konání koncertu ţádat na jiţ zmíněném OKS a obhajovat zařazení duchovní hudby světové kvality, hned po revoluci jsem začal realizovat myšlenku, která zrála od doby koncertů ve Stěbořicích : zprostředkovat svobodně dobrou hudební kulturu celému opavskému regionu a umoţnit svobodně zpívat, organizovat koncerty a přehlídky pěveckých sborů, které se zabývají profesně církevní hudbou a umoţnit spojení našich sborů se světem ve vzájemných přehlídkách a zájezdech česko - polských, česko – německých a dalších. Dnes to zní jednoduše, ale v roce 1990 to vypadalo jako chiméra. Na straně druhé to byla doba velkých moţností, a tak místo toho, abych privatizoval a levně získal závod, kde jsem byl vedoucím, dal jsem se zase na muzicírování35.“

Je obdivuhodné, jaké umělce a hudební tělesa Vaše Umělecká agentura hostila. Mohl byste vzpomenout alespoň některé z nich? „Jsem hrdý na to, ţe pod hlavičkou mé Agentury účinkovaly sbory nejen z celé Evropy, ale takřka z celého světa. Byly tady sbory z Maďarska, Bulharska, Rakouska, Chorvatska, Itálie, Norska, Finska, z Ruska, dokonce z Novosibirska – musím říci, ţe to byl výborný ţenský sbor a orchestr. Dále zde vystupovaly sbory z Moskvy, Leningradu. Zpívalo tady dokonce několik sborů z Anglie - dětský sbor, 35

Osobní poznámky Karla Kostery

43

dívčí sbor, smíšený sbor, muţský sbor pana dirigenta Richarda Williamse. Také tady vystupovaly sbory z Ameriky, Kanady, Francie, ze Švédska, Tchajwanu, Koreje, a Číny. Zazpívaly zde i africké operní sólistky. Někteří vystupující se přihlásili sami, někteří měli kontakty v České republice, některé účinkující jsem poţádal sám. Dále bych chtěl zmínit účast muţského sboru mnichů z Ipakiavského kláštera v Monastiru v Rusku. Bylo jich 8 muţů, udělali velký dojem. Nejprve zpívali v bílých košilích lidové písně a po přestávce přišli v ornátech a zpívali duchovní hudbu. Byl tu muţský pěvecký kvartet z Moskvy, vynikající francouzský soubor Ensemble Carpe Diem z Paříţe, z Hradce Králové Boni Pueri, Chlapecký sbor Dudarik ze Lvova z Ukrajiny, vídeňský sbor Mozart Knaben chor z Rakouska, japonský sbor Wadachi z Tokia s dirigentem panem Shoji Moroiem. Od tohoto vzácného pána mám dodnes doma jako poděkování za přijetí výšivku / fudţiamu / a kimono. Tento sbor zazpíval pod vedením pana dirigenta Shoji Moroie i ve Stěbořicích výborně Janáčkovy a Dvořákovy skladby. V opavském divadle vystoupil rozhlasový a televizní sbor z Koreje a Vietnamu. Je pravdou, ţe tu byl hlad po kvalitní hudbě, ale takový sukces jsem na Opavsku nečekal. Organizovali jsme koncerty Janáčkovy filharmonie Ostrava s řadou skvělých sólistů a dirigentů. Stáli jsme u koncertů mladých opavských umělců Hany Kotkové, Alena a Petry Čechových, klavíristy Lukáše Vondráčka, Elišky Kupkové. Zpívali tu sólisté operních scén z Brna, Ostravy i praţského Národního divadla. Zpíval tady basista Richard Novák, Petr Kamas, Yveta Tanenbergová. Velký úspěch jsme měli s vystoupením sólistů opery Národního divadla v Praze, kteří dříve působili v Opavě, Karla Bermana, Jaroslava Horáčka, Dalibora Jedličky, Jiřího Zahradníčka. Velkým záţitkem bylo vystoupení nestora našeho operního zpěvu, fenomenálního basu, Eduarda Hakena. Zpívala tu řada sólistů z bratislavské operní scény, hosté z USA, Kanady, Korey, Číny. Samozřejmě nejčastější spolupráce byla s orchestrem, sborem a sólisty Slezského divadla v Opavě36. Snaţili jsme se ale o co nejširší repertoár. Zorganizovali jsme koncerty Orchestru Václava Hybše, houslisty Pavla Šporcla, Orchestru Lubomíra Brabce, vystoupení Jitky Molavcové, Marka Ebena, Alfréda Strejčka, Svatopluka Beneše. Zazněly tu výborné gospely ze saleziánského střediska v Košicích. Rád vzpomínám na vystoupení Hradišťanu s přítelem Jiřím Pavlicou, na přednes Radovana

36

Osobní poznámky Karla Kostery

44

Lukavského a mnoho dalších. Řadu akcí jsme dělali spolu s městem Opavou, Maticí slezskou či Slezskou univerzitou a hudebními školami. Spolupracovali jsme s opavskou a ostravskou konzervatoří. Výsledkem byly i tzv. operní workshopy a letní škola hudby v Opavě. V roce 1998 jsem spoluorganizoval festival „Slezský trojok“, kdy se vystoupení zúčastnilo k tisícovce účinkujících. Zvláštní a milou kapitolou jsou série vánočních koncertů s tradicí od roku 1981. Dnes mají podobu dvojkoncertů v katowické katedrále a opavské konkatedrále s účastí Slezské filharmonie Katowice, Janáčkovy filharmonie, Opavským chrámovým sborem, Pěveckým sborem Stěbořice a orchestrem a sborem Slezského divadla. Agentura sem přivedla řadu zajímavostí i z exotických zemí, třeba Teatro corleone z New Yorku s černošským ansámblem, indické tanečníky, sbory z Tchajwanu, Japonska.“

Festival duchovní hudby Opava – to je už v dnešní době pojem. „Jedním z cílů naší agentury bylo zaloţení Festivalu duchovní hudby Opava. To, co se dělalo pod pláštíkem MNV ve Stěbořicích, teď dělat veřejně a naplno. Chtěli jsme v Opavě vytvořit tradici setkávání pěveckých sborů a orchestrálních těles, které se zabývají duchovní hudbou, a interpretů, dirigentů, sborů a orchestrů, které rozvíjejí tento u nás opomíjený druh hudebního umění. Bylo mi z praxe jasné, ţe takový festival umoţní vzestup úrovně tohoto typu hudby a povede k porovnávání a seznamování s odlišným pojetím provedení skladeb. První Festival duchovní hudby v Opavě se podařilo zorganizovat v roce 1992. Proběhl v rámci 37. ročníku Bezručovy Opavy s podporou města a byl úspěšný nejen kvůli tomu, ţe se myšlenka povedla, ale kvůli nádherné duchovní hudbě Palestriny, Smetany, Černohorského, Martinů, Brucknera. Další ročníky festivalu byly organizovány co dva roky37.“

37

Osobní poznámky Karla Kostery

45

Raritou ve Vaší činnosti je vedení chlapeckého sboru. Kdy vznikla tato myšlenka a kdy ve Vašich představách uzrála? „S nástupem svobody se otevřely velké moţnosti pro sborový zpěv. Vţdycky jsem obdivoval chlapecké dětské sbory pro jejich nenapodobitelnou krásu projevu. V Anglii jsem slyšel v cardifské katedrále jejich tradiční chlapecký sbor „Llandaff Cathedral Cardiff“ a ve Vídni známé vídeňské zpěváčky „Wiener Sängerknabe“ a „Dráţďanský dětský filharmonický sbor“. Zvuk byl úţasný, a tak jsem si řekl, ţe kdyţ je svoboda, zkusím něco podobného při chrámu Panny Marie v Opavě, kde jsem vedl velký sbor. Chlapecký sbor byl z ministrantů a mohl být zálohou pro doplnění hlavního chrámového sboru. Přes počáteční úspěch se po roce a půl najednou stalo, ţe jsme při chrámu Panny Marie neměli kde zpívat. Město mi sice nabídlo podporu, ovšem sbor by musel být civilní. Já jsem chtěl, aby se jako v Anglii orientoval na duchovní, liturgický zpěv. Vţdyť u nás nic podobného nebylo. Proto jsem zaloţil ve svých šedesáti letech chlapecké zpívání při Základní škole ve Stěbořicích. Výběr hlasů sice není velký, ale chlapecký sbor zpívá. Je s obdivem, co všechno dvě desítky kluků dokáţí zazpívat. První vystoupení chlapeckého sboru bylo ve stěbořickém kostele v lednu 1998 a o půl roku později si zazpívali v pásmu s hercem Radovanem Lukavským, kterého jsem do Stěbořic pozval, zda by nepřednesl svým nádherným hlasem básně opavského děkana a básníka mons. Josefa Veselého. Chlapci také zpívali na koncertech dětských sborů na akcích Agentury ve společnosti takových sborů jako Boni Pueri, Dudaryka z Ukrajiny, Sakalelise z Litvy, sborů z Koreje, Tchajwanu a potěšili mne umístěním ve zlatém pásmu na krajské soutěţi v Orlové, umístěním v Bojnici, vystoupením v polských Katowicích a Zabrze. Ačkoliv migrace hlasů je ve sboru dost velká, velice mě potěšilo uznání nestora moravského dětského sborového zpěvu, paní Evy Šajnerové38.“

38

Osobní poznámky Karla Kostery

46

Ani to Vás však neuspokojilo ve Vašich hudebních aktivitách. Pokud vím, začal jste dojíždět do Bílovce. „Abych toho v cukrářském důchodu neměl málo, stal jsem se obnovitelem, uměleckým vedoucím, dirigentem a taky sólistou Smíšeného pěveckého sboru ve městě Bílovci. Stalo se to prostě tak, ţe se do Bílovce po revoluci dostal duchovní otec Javorek, se kterým jsme řadu hudebních akcí spáchali. Přišel s nápadem, abych v Bílovci začal totéţ, co se povedlo ve Stěbořicích. Byla to podobná situace obnovy jako jinde. Sbor za totality zanikl a teď tu byli noví zájemci o zpěv, kteří měli podporu faráře. Tak jsem začal působit i v Bílovci, neodolal jsem. Sbor se během let zkvalitňoval a od roku 1992, kdy vznikl, se stále zlepšoval. Přišli nadšení muzikanti. Sborem prošlo na devadesát zpěváků a dnes má přes padesát členů a je schopen zazpívat kvalitně velmi široký repertoár nejen duchovní hudby. Samozřejmě jsem sbor vyuţíval i v Opavě. To, ţe jsem měl najednou sbor chlapecký, chrámový, stěbořický, bílovecký a ještě Agenturu, mi dávalo moţnosti spojovat a kombinovat hlasy do zajímavých a neobvyklých moţností. S bíloveckým sborem jsme měli úspěch v Německu s Pastorální mší in G, opus 75 G dur od bíloveckého rodáka Carla Raimunda Kristiamuse.“

Hudba nám přináší nepopsatelnou radost a uspokojení. Mohl byste vypíchnout alespoň některé okamžiky, které z Vaší paměti nikdy nevymizí? „Během období vedení sborů bych rád zmínil některá významná díla, která se nám podařilo se sbory vytvořit a vzpomenout na události, kterých si váţím a které bych jistě nezaţil, kdybych privatizoval cukrárnu. Během let jsme přinesli na Opavsko provedení řady skladeb, které by tu jinak nezazněly.

47

-

Návrat Mistra Antonína Tučapského Se sborem Stěbořice jsme provedli u nás v Opavě, a to poprvé v Čechách po

triumfálním návratu pana sbormistra Tučapského z nucené hudební emigrace, skladbu Návrat z cyklu Moravská krajina. Mistr Tučapský ji věnoval mně a našemu sboru. Zpívali jsme na koncertu k jeho návratu další skladby, premiéru tu měla Postní moteta, Ţalmy a na slova J. A. Komenského zazněla za velkého nadšení a dojetí pana Tučapského skladba – „ Ţiv buď, národe39“. -

Janáčkův Otčenáš Rád vzpomínám na provedení Janáčkova Otčenáše pro smíšený sbor, harfu,

tenorové sólo a varhany s opavským chrámovým sborem, pak i s Pěveckým sborem Stěbořice, který jsem měl tu čest dirigovat s tenorovými sóly mého přítele Jiřího Halamy, sólisty Národního divadla moravskoslezského, se kterým jsme kdysi začínali u paní profesorky Zemanové na konzervatoři. Váţím si provedení Haendelova Aleluja z oratoria Mesiáš s rozšířeným stěbořickým sborem, ve stejném obsazení jsme zpívali Schubertovu nádhernou Stabat Mater. Od Salieriho vzpomínám na „ Confirmana hoc Deus“, úspěch měly pastorely starých českých mistrů, m. j. Koutníka, Kypty, Kopřivy, Kejklíčka, Vitáska, skladby Brixiho, J. J. Ryby a dalších. -

„Studánky“ s Radovanem Lukavským a Alfrédem Strejčkem Nádherné bylo provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů stěbořickým

sborem v kroměříţském zámku, kde jsem si mohl zazpívat bas - barytonová sóla s mluveným slovem Radovana Lukavského. O dva roky později ve spolupráci se sborem

Slezských

učitelek

jsme

„Studánky“

zopakovali

v

Opavě

s

neopakovatelným přednesem Alfreda Strejčka. Můj obdiv měli sboristé za výborné provedení Fibichovy Jarní romance. Na Festivalu duchovní hudby zazněla v roce 1997 slavná Dvořákova mše D dur a Te Deum v provedení spojeného stěbořického a Opavského chrámového

39

Osobní poznámky Karla Kostery

48

sboru, dirigentem byl Petr Šumník. Myslím, ţe jsme byli jedni z prvních v republice, kteří to nazpívali. -

Chlapecký ministrantský sbor v Opavě s dirigentem Bergem Kdyţ se podařilo v nadšení ze svobody zaloţit v Opavě v roce 1990

Chlapecký sbor z tamějších ministrantů, provedli jsme Mozartovu Organ sollo Messe a Missu Angelis, kdy kluci zpívali sopránový part a dále pak účinkoval Opavský chrámový sbor. Celé to tenkrát dirigoval americký dirigent Berg. Byla to hudba jako z jiného světa. Škoda, ţe chlapecký ministrantský sbor skončil. Snad někdo tu myšlenku obnoví. Ke standardu našeho Opavského chrámového sboru patří i několik Mozartových a Haydnových mší. Osobně mám rád melodiku sborového provedení Škroupova offertoria „Terra tremuli“, které naše spojené sbory zpívají na závěr vystoupení v kostelech. Díky zpracování a přípravě Fest Messe od Jana Nepomuka Škroupa, kterou nám „spartoval“ pro sbory Josef Kostřiba, zazněla tato skladba také poprvé v rámci festivalu. -

Serbska mša a luţickosrbská spolupráce Velkou radost mám z našich vztahů s Luţickými Srby. Při vystoupeních

stěbořického sboru na festivalech v Německu jsem se seznámil s luţickosrbským regionálním ministrem pro kulturu panem Jonem Haidrikem a díky tomu pak na Festivalu duchovní hudby poprvé v české premiéře zazněla luţickosrbská „Serbska mša“, zpívaná mše od Jana Bulanka. Velmi si váţím toho, ţe ji dedikovali mně. -

Pastorall Messe Jiřího Pavlici V rámci festivalu se objevila řada nových provedení pro velké sbory.

Vzpomínám třeba na Pastoral Messe Jiřího Pavlici. Úţasným záţitkem bylo pozvání stěbořického sboru k účinkování na šňůře koncertů ve Švédsku. Na Festivalu totiţ účinkoval švédský vynikající varhaník a skladatel Arne Johansson a na oplátku nás pozval do Stockholmu. Zpívali jsme ve známém kostele sv. Kateřiny a Michaelskirche a také v univerzitní Uppsale cyklus duchovní hudby v latině,

49

Bacha, Mozarta, ale i O, lásko, lásko od Schreibera a úspěch jsme měli se skladbou Leoše Janáčka „Miluješ - li mňa ...“ Muzikantsky zajímavé bylo naše vystupování v Itálii a dvakrát na Sicílii se spojenými sbory Opava a Stěbořice, kdy bylo cítit, ţe naše duchovní hudba je vnímána stejně jako latinské nebo italské známé texty a ţe je melodicky i předčí. Dobrým nápadem pro opavské publikum byl „koncert tří tenorů“ s hosty v prostorách minoritského kláštera v Opavě, kdy ruský tenorista Valent Verbovskij, Robert Bloch z USA a český tenorista Josef Krpec vzbudili zájem i u odborného tisku. -

Hostování v Anglii na pozvání Richarda Wiliamse Krásný úspěch bylo naše hostování v Anglii na pozvání skvělého dirigenta

pana Richarda Wiliamse, který rovněţ účinkoval na Festivalu duchovní hudby v Opavě. Dodnes obdivuju výkony jeho čtyř sborů a čistotu hlasů ţenského a dívčího sboru při provedení Stabat Mater. My na oplátku zpívali v Cardiffu40. Několikrát tu nadšeně vystupoval Ondráš s nezapomenutelným dirigentem Ervínem Bártkem. -

PSMU a dirigent Lubomír Mátl

Nádherně zpívalo PSMU s dirigentem Lubomírem Mátlem Smetanovu Modlitbu. Největší odměnou ale bylo dívat se na lidi nadšeně poslouchající špičkovou duchovní hudbu41.

-

Duchovní fenomén vánočních koncertů Uţ za totality jsem pořádal snad stovku vánočních koncertů a pořádám je

stále. Z období vánoční hudby se stává nový hudební fenomén. Lidé mají více volna a času a začíná být dobrým zvykem zajít aspoň na jeden dobrý vánoční 40 41

Osobní poznámky Karla Kostery Osobní poznámky Karla Kostery

50

koncert. Tradice tu byla uţ v minulosti. Za totality jsme byli jediní, kteří Rybovu mši zpívali v Opavě takřka ve všech kostelích. Na koncertech duchovní vánoční hudby je i dnes stále plno. Jako by se lidé o Vánocích vraceli ke kořenům, do dětství. Náš sbor byl první, kdo v Katowicích zazpíval celou Rybovu mši „Hej, mistře!“ se sólisty a orchestrem. Získala tam mimořádnou oblibu. U nás jsme měli úspěch třeba s Vánoční kantátou Luboše Fišera. -

Vánoční koncert v Ostravě 19. prosince 2002

Velmi si povaţuji toho, ţe náš stěbořický sbor mohl zpívat Českou mši vánoční J. J. Ryby v Ostravě s Janáčkovou filharmonií pod vedením dirigenta prof. Lubomíra Mátla. Byl to velký hudební svátek nejen pro mě, ale také pro všechny zpěváky."

51

8

Hudební vyznání Karla Kostery „Kdyţ uvaţuju, proč jsem to muzicírování vlastně dělal a dělám, nemám pro

to přesnou odpověď. Prostě proto, ţe jsem chtěl, a proto jsem musel. Uvědomil jsem si to, kdyţ jsem byl na osobní audienci u papeţe Jana Pavla II. v Římě a osobně jsem mu odevzdal gramofonovou nahrávku České mše Vánoční J. J. Ryby – „Hej mistře“! Celý ţivot jsem se opíral o víru. Z ní plynula láska k duchovní hudbě a hudbě všeobecně. Hudba spojuje, stačí, aby zazněla. Nádherná setkání jsem zaţil s uznávanými interprety duchovní hudby Eduardem Hakenem, Mistrem Tučapským, prof. Lubomírem Mátlem, který je mimochodem mým velkým vzorem, a Josefem Pančíkem, kteří na festivalu se sbory několikrát účinkovali, Jiřím Pavlicou, prof. Lumírem Pivovarským, Ervinem Bártkem a mnoha a mnoha dalšími. Mimo jiné jsem vděčný za podporu začátků od dnešního otce biskupa Josefa Hrdličky, tehdy kaplana v Ostravě a mnoha jiných. A s Agenturou to bylo jako se sněhovou koulí, kdy se na dobrý nápad a hlad po kvalitní duchovní hudbě v regionu nabalovaly nejrůznější akce, které by jinak v Opavě a okolí neproběhly. Agentura měla zaměření na duchovní a váţnou hudbu a přišla v dobré době. Umělci se na mě začali obracet, abych jim udělal v regionu koncerty. Abych mohl se světem komunikovat, rychle jsem se v šedesáti letech doučil anglicky. Z Opavy se tak stal muzikantský pojem, ale za to jsem nemohl já, ale příznivá doba a Pán Bůh. Kdyţ jsme zpívali se sborem v Maria Kirche ve Zlatých Horách v přítomnosti kolínského arcibiskupa a biskupa Františka Lobkowice, uvědomil jsem si po vystoupení, ţe duchovní hudba a její proud je tak široký a pořád moderní, ţe není nutné se bát o její budoucnost. Toho, ţe jsem mohl dělat kvalitní hudbu pro lidi, si cením ještě více neţ ocenění, kterých se mi dostalo od města Opavy Cenou Petra Bezruče a odjinud. Protoţe hudba je něco zvláštního, za co stojí se namáhat.“

52

9

Závěr Karel Kostera - dirigent, varhaník, sbormistr, organizátor hudebního ţivota a

zakladatel Umělecké agentury Karel Kostera - je z pohledu shromáţděného materiálu jeden z fenomenů produkce duchovní hudby v době od druhé půle minulého století k dnešku. S Karlem Kosterou jsme prošli tímto obdobím s pocitem radosti, ale i urputností, s jakou organizoval kulturní ţivot na Opavsku, kterému pomáhalo nadšení a ţivotní přesvědčení se znakem renesance uvádět českou duchovní hudbu nejen v centrech hudebního dění, ale hlavně v regionech opomíjených masovým zájmem veřejnosti a turistickým ruchem. Svou činností je Karel Kostera součástí mozaiky regionálních nadšenců, bez nichţ by byl hudební ţivot velmi ochuzen. Navazuje tak na obrozenecké myšlenky svých předchůdců a staví základy svým pokračovatelům. Hlavním zdrojem pramenných informací bylo osobní setkání, průzkum přímo ve Stěbořicích, zpracování tiskovin a autentického komentáře Karla Kostery. Tato bakalářská práce tak dostala rozměr hudebního vyznání člověka, který opavskému regionu na poli hudebním zasvětil desítky let práce. Je rovněţ výrazem úcty a obdivu ke člověku, jenţ stále předává širokému okruhu přátel hudby nesmírné bohatství.

53

10 Seznam pouţitých informačních zdrojů Archiv Kostera : Koncert jako mocný prožitek, 1993. Archiv Kostera : Na Vladimíra Menšíka vzpomínají i Opavané. Archiv Kostera : Novoroční koncert v kostele sv. Josefa ve Fulnek, 2008. Archiv Kostera . Region Opava : Nohavica hrál zadarmo. Archiv Kostera : Sborům zasvětil volný čas. Balík, S., Hanuš, J. : Katolická církev v Československu 1945 – 1989. Vydalo Centrum pro studium demokracie a kultury jako svou 250. publikaci. Brno, 2007. Buček, M. : Duchovní hudba 20. století. Brno : M U, 1999. ISBN 80-210-2169-1. Cesta – zpravodaj farnosti při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Deník, Kultura regionu : Oslaví zpěvem výročí republik, 2008. Fiala, P., Hanuš, J. : Katolická církev a totalitarismus v českých zemích. Brno, 2001. Hláska : Karel Kostera, 2007. Chromčák, P. : Český hudební slovník osob a institucí. Centrum hudební lexikografie. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. Katolski Posol : „Missa sorabica“ w Střebořicach zaklinčala, 2007. Kostera, K. : Festival duchovní hudby Opava. Festival duchovní hudby Opava, 1992. Kostera, K. : Osobní archiv a poznámky Karla Kostery. Stěbořice, 2014. Kostera, K. : Chlapecká tělesa jako fenomén sborového zpěvu. Bezručova Opava, 49, 2006. Kostera, K. : Chrámový sbor Opava. Festival duchovní hudby Opava, 1997. Kostera, K. : XI. Mezinárodní festival duchovní hudby Opava 2013. Vydala Umělecká agentura Karel Kostera, Opava, 2013. Kostera, K. : Pěvecký sbor Stěbořice. Festival duchovní hudby Opava, 1997. Kulturní měsíčník Severomoravského kraje : O Stěbořickém zpívání, 1984. Měsíčník prezentující Opavu a okolí, V. ročník : Nejen o vánocích s Karlem Kosterou, 1995. MF DNES : Sbormistr získal Cenu Petra Bezruče, 2000. Mladá fronta Dnes : Vyhlášený sbormistr začínal pracovat jako cukrář, 2007. 54

Moravcová, J. : Osobní poznámky k osobnosti Karla Kostery vzniklé při přepisu od prosince 2013 do března 2014. Moravskoslezský den : Karel Kostera je laureátem Ceny Petra Bezruče, 2000. Naše Opavsko : Bezručova Opava byla vskutku multimediální, 2000. Němcová, P. : Život a hudební působení Karla Kostery, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra liturgické teologie, 2011. N O : Vánoční ozvěny, 1995. Opavský a Hlučínský deník : Akce dokázala, že muži nestárnou, 2008. Opavský a Hlučínský deník : Dirigent Karel Kostera : Do všech aktivit mě žene silný zápal pro věc, 2005. Opavský a Hlučínský deník : Karel Kostera : Jiřího Pavlici z kapely Hradišťan si jako člověka nesmírně vážím, 2013. Opavský a Hlučínský deník : Koledy zbožňoval už od dětství, 2013. Opavský a Hlučínský deník : Mozart Knabenchor z Vídně v Opavě, 2006. Opavský a Hlučínský deník : Na koncertu se rozloučí s Vánocemi, 2009. Opavský a Hlučínský deník : Opavu rozezněly koledy, 2013. Opavský a Hlučínský deník : Pařížský soubor v Opavě publikum aplaudovalo, 2007. Opavský a Hlučínský deník : „Podívejte se, to je pan cukrář, ale jak zpívá!“. 2009 Opavský a Hlučínský deník : Sbormistr a varhaník Karel Kostera slaví jubileum, 2010. Opava : Římsko – katolická fara, ročník 9. Číslo 1., 2002. Region Opava : Antonín Tučapský v Opavě, 1993. Region Opava : Atmosféru Vánoc podbarví Rybova mše a sborový zpěv, 1997. Region Opava : Byla to perla, 1993. Region Opavský a Hlučínský : Cukrář s láskou k hudbě, 2013. Region Opavský a Hlučínský : Karel Kostera : Cukrařina je můj velký koníček, 2012. Region Opavsko : Gospely roztleskaly Sněmovní sál, 2013. Region Opavský a Hlučínský : Karla Kosteru ocenil dopisem ministr kultury, 2007. Region Opavský a Hlučínský : Karel Kostera : S bratry jsem se musel prát o peřinu, 2013. Region Opava : Koncert s čínským dirigentem v Opavě, 1993. 55

Region Opava : Koncert v aule, 1994. Region Opava : Letošním laureátem Ceny Petra Bezruče je Karel Kostera, 2000. Region Opava : Lidi do sboru jsem hledal v kostele, 1994. Region Opava : Studánky otevře Alfred Strejček, 2009. Region Opava : Stěbořický pěvecký sbor oslaví své narozeniny, 2006. Region Opava : „To co dělám, dělám s láskou, a chci“, 1997. Region Opava : Týden objektivem fotoreportérů, 2013. Region Opavský a Hučínský : Vánoční koncert Karla Kostery potřicáté, 2011. Ručková, B. : Nová tradice české křesťanské písně. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra liturgické teologie. Vedoucí práce Mgr. Ing. Jan Kupka. Olomouc, 2006 Vaško, V. : Neumlčená. Kronika katolické církve v Československu po druhé světové válce. Díl I., II. Praha, 1990. Internetové zdroje cs.wikipedia.org/wiki/Česká_mše_vánoční czs.proit.cz/?page=4 http://aleph.vkol.cz/pub/svk04/00000/69/000006925.htm https://theses.cz/id/ql42dz/downloadPraceContent_adipIdno_3673 http://www.severskaspolecnost.cz/clanky-a-fotografie-z-cinnosti/karel-klosterasmiseny-pevecky-sbor-steborice.html http://www.ucps.cz/portal/cz/03-01-heslo.php?chci_heslo=149 opavsky.denik.cz/.../karel-kostera-stale-horlive-pracuje20100507.html opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-pozvanka-jiri-pavlica06122 opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-rozhovor-karel-kostera opavsky.denik.cz/.../sbormistr-a-varhanik-karel-kostera-slavi-jubileum.ht... sreview.soc.cas.cz/.../623783d9648f866296421766ebe8e8e003681426_... www.bilovec.cz › Volný čas › Cestovní ruch › Turistické trasy www.muzikus.cz/...hudba.../Hudba-za-totality-aneb-Umeni-posluhujici-... -

-

-

-

-

www.opava-city.cz/assets/files/168/hla0312b.pdf www.stastnatrinactka.cz/files/=1879/Česká%20mše%20vánoční.doc

56

-

www.steborice.cz/spolky.../chlapecky-pevecky-sbor-pri-zs-steborice zpravy.rozhlas.cz/.../ostravske-pribehy-predstavi-varhanika-a-sbormistra - -

11 Seznam zkratek OV KSČ – Okresní výbor Komunistické strany Československé ObV UČPS – Oblastní výbor Unie českých pěveckých sborů JKS Stěbořice – Jednotné kulturní středisko Stěbořice OKS Opava – Okresní kulturní středisko Opava MNV – Místní národní výbor ČNFB – Česko – německý fond budoucnosti

57

12 Seznam příloh Příloha č. 1: Historický snímek všech 15 dětí Jana a Anny Kosterových. Karel Kostera druhý zleva. Příloha č. 2: Úvodní strana programu Absolventského koncertu Karla Kostery. Příloha č. 3: Program Absolventského koncertu Karla Kostery. Příloha č. 4: Cena Stanislawa Moniuzsky. Příloha č. 5: Cena Petra Bezruče. Příloha č. 6: Článek o laureátovi ceny Petra Bezruče z roku 2000 - Karlu Kosterovi. Příloha č. 7: Dopis - Cena Ministra kultury Václava Jehličky. Příloha č. 8: Cena Jana Šoupala. Příloha č. 9: Článek o vystoupení Jiřího Pavlici pod záštitou Agentury Karla Kostery. Příloha č. 10: Program XI. Mezinárodního Festivalu duchovní hudby Opava 2013. Příloha č. 11: Cukrář a muzikant, Karel Kostera vyrábí čokoládové housle pro Jiřího Pavlicu. Příloha č. 12: Fotografie z Vánočního koncertu v konkatedrále Nanebevzetí P. Marie v Opavě v roce 1997. Příloha č. 13: Článek z návštěvy prof. Antonína Tučapského v Opavě. Příloha č. 14: Článek – Studánky otevře Alfred Strejček. Příloha č. 15: Fotografie z vystoupení sólisty brněnského národního divadla basisty Richarda Nováka v Minoritském sále v Opavě. Příloha č. 16: Fotografie z vystoupení herce Radovana Lukavského v Kulturním domě ve Stěbořicích v roce 1998. Příloha č. 17: Skladbu „O, Sanctissima“ upravil pro sbor Karel Kostera. Příloha č. 18: Skladbu „Ţiv buď, národe!“, věnoval skladatel Antonín Tučapský Příloha č. 19: Zvuková nahrávka z osobních setkání s Karlem Kosterou. Viz samostatný zvukový záznam. Příloha č. 20: Záznam rozhovoru Artura Kubicy s Karlem Kosterou v pořadu Českého rozhlasu – Ostravské příběhy. Viz samostatný zvukový záznam. Příloha č. 21 : CD - Jakub Jan Ryba : Česká mše vánoční „Hej, mistře!“, Pěvecký sbor Stěbořice, Sbor konkatedrály P. Marie v Opavě, Slezský 58

komorní orchestr Katovice, Vánoční koncert 2000. Sbormistr a dirigent Karel Kostera. Viz samostatný zvukový záznam. Příloha č. 22 : DVD – Pocta Bohuslavu Martinů k 50. Výročí úmrtí, Otvírání Studánek, Karel Kostera – bas - barytonové sólo. Viz samostatný zvukový záznam. Příloha č. 23 : CD – Závěrečný koncert Festivalu duchovní hudby 2005. Účinkují Chrámový sbor Opava, Pěvecký sbor Stěbořice a Chlapecký sbor při ZŠ Stěbořice. Dirigent Karel Kostera. Viz samostatný zvukový záznam.

59

Příloha č. 1: Historický snímek všech 15 dětí Jana a Anny Kosterových. Karel Kostera druhý zleva.

60

Příloha č. 2 : Úvodní strana programu Absolventského koncertu Karla Kostery.

61

Příloha č. 3: Program Absolventského koncertu Karla Kostery.

62

Příloha č. 4 : Cena Stanislawa Moniuzsky.

63

Příloha č. 5: Cena Petra Bezruče.

64

Příloha č. 6: Článek o laureátovi ceny Petra Bezruče z roku 2000 - Karlu Kosterovi.

65

Příloha č. 7: Dopis - Cena Ministra kultury Václava Jehličky.

66

Příloha č. 8: Cena Jana Šoupala.

67

Příloha č. 9: Článek o vystoupení Jiřího Pavlici pod záštitou Agentury Karla Kostery.

68

Příloha č. 10: Program XI. Mezinárodního Festivalu duchovní hudby Opava 2013.

69

Příloha č. 11: Cukrář a muzikant, Karel Kostera vyrábí čokoládové housle pro Jiřího Pavlicu.

70

Příloha č. 12: Fotografie z vánočního koncertu v konkatedrále Nanebevzetí P. Marie v Opavě v roce 1997.

71

Příloha č. 13: Článek z návštěvy prof. Antonína Tučapského v Opavě.

72

Příloha č. 14: Článek z roku 2009 – Alfred Strejček jako recitátor Studánek Bohuslava Martinů.

73

Příloha č. 15: Fotografie z koncertu sólisty brněnského národního divadla basisty Richarda Nováka v Minoritském sále v Opavě.

74

Příloha č. 16: Fotografie z vystoupení herce Radovana Lukavského v Kulturním domě ve Stěbořicích v roce 1998.

75

Příloha č. 17 : Skladbu „O, Sanctissima“ upravil pro sbor Karel Kostera.

76

Příloha č. 18: Skladbu „Ţiv buď, národe!“, věnoval skladatel Antonín Tučapský Karlu Kosterovi.

77