JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér jevištní technologie a divadelního manažerství Divadelní manažerství se zaměřením na producenství

Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské unie

Diplomová práce

Autor práce: BcA. Daniela Zarodňanská Vedoucí práce: doc. MgA. Blanka Chládková Oponent práce: JUDr. Lenka Valová

Brno 2016

Bibliografický záznam ZARODŇANSKÁ, Daniela. Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské unie. [The analysis of needs and bariers, that Czech cultural and creative organisations face to when applying for EU financial sources]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok: 2016, 93s. Vedoucí diplomové práce MgA. Blanka Chládková.

Anotace Diplomová práce se zabývá výzkumem bariér, se kterými se setkávají potenciální čeští žadatelé při dosažení podpory ze zdrojů Evropské unie. Výzkum byl realizován na návrh Ministerstva zahraničních věcí v kooperaci s kanceláří Kreativní Evropa. Výstupem práce je analýza bariér a stupně jejich závažnosti s doporučením směrem k ministerstvu a dalším zainteresovaným stranám státní správy, jak bariéry redukovat a podporovat tak zapojení českých organizací do projektů mezinárodní spolupráce podpořených vybranými dotačními programy EU.

Annotation Master thesis deals with the research of bariers, which stand between Czech organisations and european financial resources. The research was made on the Ministry for foreign affairs proposal with cooperation with the Czech Creative Desk. The final output is analysis of bariers and the levels of their impact following by recommendations for Ministry and other members of state administration. The recommendation should asnwer the question how to reduce these barriers and increase participation of czech organisations in the cooperational projects supported by EU programmes.

Klíčová slova Kulturní a kreativní odvětví, Evropská unie, komunitární programy, strukturální fondy, Kreativní Evropa, Evropa pro občany, COSME, Erasmus+, Horizont 2020, Přeshraniční spolupráce, Interreg

Keywords Cultural and creative sector, European Union, Community Programmes, Structural Funds, Creative Europe, Europ efor Citizens, COSME, Erasmus+, Horizon 2020, Crossborder Programmes, Interreg

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům

V Brně dne 23. května 2016

BcA. Daniela Zarodňanská

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem zainteresovaným stranám, které se výzkumu zúčastnily, především p. Evě Žákové a Magdaleně Müllerové z Kanceláře Kreativní Evropa. Dále děkuji své vedoucí práce za metodologickou a psychickou podporu během celého roku. Závěrem děkuji rodině, která tu pro mne vždy byla.

V Brně dne 23. května 2016

BcA. Daniela Zarodňanská

OBSAH Úvod ....................................................................................................................................................................... 1 Část I: Evropská unie a dotační příležitosti pro organizace kulturního a kreativního sektoru v ČR ....................... 2 1.

2.

Organizace/instituce KKO v ČR a zdroje financování jejich činnosti ......................................... 3 1.1.

Kulturní a kreativní odvětví v ČR ...................................................................................... 3

1.2.

Zdroje financování organizací KKO, obecná část ............................................................ 15

1.3.

Zdroje financování organizací KKO, DOTACE A GRANTY ................................................ 19

1.4.

Závěr první kapitoly ........................................................................................................ 27

Evropská unie a KKO ............................................................................................................... 30 2.1.

Evropská unie - OBECNĚ ................................................................................................. 30

2.2.

Finanční nástroje EU ....................................................................................................... 41

2.3.

Evropská unie a kultura, strategie 2020 ......................................................................... 51

2.4.

Závěry druhé kapitoly ..................................................................................................... 56

Část II: výzkum ,,BARIÉRY PŘI DOSAHOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY ZE ZDrojů programů Evropské unie“ ............ 58 3.

4.

Zadání výzkumného projektu .................................................................................................. 59 3.1.

Předložení výzkumné potřeby – Ministerstvo zahraničních věcí ................................... 59

3.2.

Výzva k poptávkovému řízení – Technologická agentura ČR ......................................... 60

3.3.

Podaný návrh institutu umění – divadelního ústavu ...................................................... 61

3.4.

Vlastní řešení autorky a spolupráce s KKE ...................................................................... 63

Výsledky výzkumu ................................................................................................................... 72 4.1.

Hodnocení výzkumu ....................................................................................................... 76

Závěr ..................................................................................................................................................................... 78 Zdroje ................................................................................................................................................................... 79 Seznam grafů ........................................................................................................................................................ 90 Seznam tabulek .................................................................................................................................................... 91 Seznam zkratek .................................................................................................................................................... 92 Seznam příloh ....................................................................................................................................................... 93

ÚVOD Autorka práce se rozhodla zabývat tématem evropských programů v návaznosti na svou bakalářskou práci (Mezinárodní nadace a nadační fondy ve vztahu k českému divadelnímu prostředí, 2014), která mapovala bariéry žadatelů při čerpání ze zdrojů mezinárodních poskytovatelů grantů a dotací. V rámci své závěrečné diplomové práce se zaměřila na obdobné téma, avšak v prostředí evropských programů. V únoru roku 2015 autorka navázala spolupráci s českou Kanceláří Kreativní Evropa, která připravila podklady pro budoucí výzkumný projekt zjišťování bariér a potřeb českých žadatelů. Cílem výzkumného projektu, jehož zpracováním byla pověřena autorka této práce, bylo zmapování současných možností čerpání evropských dotací pro mezinárodní projekty spolupráce z oblasti kulturních a kreativních odvětví a analýza překážek, které tomuto čerpání brání. Tento výzkumný projekt se stal i podkladem pro diplomovou práci autorky. Celá práce je dělena do dvou částí. Abychom uvedli čtenáře do kontextu problematiky, mapujeme v první části prostředí, ve kterém se nacházíme. Tato část je pomyslným teoretickým úvodem, který je základem pro pochopení kontextu výzkumu. V druhé části se zabýváme samotným výzkumným projektem, jeho původem, procesem a finálními závěry. Tato část poskytuje jen výtah ze závěrů, které jsou podrobně zpracovány a přiloženy v přílohovém aparátu. Obě zprávy jsou výstupy dvou výše zmíněných cílů a tvoří nedílnou součást diplomové práce (Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu a Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu). Autorka pevně věří, že diplomová práce poslouží nejen primárním cílovým skupinám, pro které byla určena (zástupci státní správy, organizace kulturních a kreativních odvětví), ale že může být také zdrojem pro studenty oboru Divadelní manažerství a ukázkou

ČÁST I: EVROPSKÁ UNIE A DOTAČNÍ PŘÍLEŽITOSTI PRO ORGANIZACE KULTURNÍHO A KREATIVNÍHO SEKTORU V ČR V rámci první ze dvou částí se budeme zabývat zasazením výzkumného projektu do teoretického základu, jak již bylo zmíněno v Úvodu. V první kapitole se budeme věnovat českému prostředí: vymezíme pojem kulturního a kreativního odvětví a budeme pokračovat v jeho zasazení do politického, právního a ekonomického kontextu. Navážeme na analýzu finančních možností, které organizace KKO v českém prostředí mají, a to včetně grantových a dotačních příležitostí národních a mezinárodních poskytovatelů. Tato podkapitola bude předvstupní bránou ke kapitole druhé, která se zabývá Evropskou unií (dále také EU). Pro představu o finančních nástrojích, kterými Evropská unie podporuje oblast KKO, si EU představíme v jejich základech: vznik, struktura a fungování a současné cíle, které jsou úzce propojeny s cíli programů EU, kterými se v práci věnujeme.

2

1. Organizace/instituce KKO v ČR a zdroje financování jejich činnosti 1.1. KULTURNÍ A KREATIVNÍ ODVĚTVÍ V ČR Pojem kulturní průmysl se objevuje již v 40. letech 20. století. Vychází přitom z předpokladu o významnosti kreativní ekonomiky, která je založena na znalostech jakožto lidském kapitálu a inovacích, které se stanou klíčovým výdobytkem konkurenceschopnosti a růstu. Po více než půl století si tržní sektor stále více uvědomuje, jak kultura a kreativita přispívají této kreativní ekonomice a spěje k pozitivním dopadům (KRAUS, ŽÁKOVÁ, 2014, s. 3). Evropská unie, jejíž finanční mechanismy jsou objektem našeho výzkumu, se KKO věnuje od roku 2006, kdy vydala ucelenou studii mapující ekonomický přínos kulturních a kreativních odvětví Ekonomika kultury v Evropě. Tato studie uvádí rozdělení KKO do čtyř okruhů, které přehledně uvádíme v následující tabulce: Tabulka č. 1 Rozdělení kulturních a kreativních průmyslů

Hlavní umělecké aktivity - výtvarné umění - scénická umění - kulturní dědictví

Kulturní průmysl - film a video - televize a rozhlas - videohry - hudba - knihy a tisk Příbuzná průmyslová odvětví - výrobci PC - výrobci MP3 přehrávačů - odvětví mobilních telefonů atd.

Tvůrčí průmysl a aktivity - design - architektura - reklama

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, zdroj: KEA, EUROPEAN AFFAIRS (EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI). EKONOMIKA KULTURY V EVROPĚ: Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu). Brusel, 2006.

V rámci českého prostředí operujeme s návrhem definice KKO autorů publikace Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (INSTITUT UMĚNÍ, 2015, s. 23), kteří přizpůsobili model Evropské komise k obrazu českého prostředí. Ve své definici uvádějí tři stěžejní okruhy: 3

tvorba/originalita – zdroj inspirace, zde zahrnují výtvarné umění, scénická umění, řemesla a kulturní dědictví; kulturní a kreativní průmysly – design, móda, architektura, reklama, software, gastronomie, film, televize a rozhlas, digitální hry, knihy a tisk, hudba, vzdělávání, výzkum a inovace; širší ekonomika – cestovní ruch, ICT, digitální ekonomika, sociální média, zdravotnictví, zpracovatelský průmysl.

Pro představení současné situace produkce a fungování KKO v České republice se podívejme na ekonomické ukazatele výkonnosti KKO, sociální rozměr, politický rozměr a neposlední řadě právní aspekty fungování KKO v České republice.

1.1.1. SOCIÁLNÍ ROZMĚR

Ve studii Impact of Culture on Creativity (KEA, 2009) je kultura vnímána jako hlavní pohon vývoje společnosti a sociálního zázemí. Kreativita založená na kultuře dle studie pomáhá v podpoře společenských inovací (prevence rizikového chování, nové příležitosti pro minoritní skupiny apod.) a posílení společenských procesů (stmelování skupin s názorově odlišnými či podobnými postoji, různým sociálním postavením/výkonem). Dle studie má kultura pozitivní vliv nejen na společnost, ale každého jednotlivce. Také Důvodová zpráva, která byla vytvořena ke koncepci státní kulturní politiky pro období 2015-2020 opírá hlavní argumenty podpory kultury především na sociálních aspektech: ,,Kultura je významným faktorem života občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací (osvětovou) funkci. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj i vyděluje; charakterizuje ji v porovnání s ostatními 4

státy. Je jedním z předpokladů civilizační konkurenceschopnosti společnosti.“ (VLÁDA ČR, 2014, s. 5). Jedním z dalších opěrných bodů, na kterých své cíle staví, je fakt, že kultura napomáhá k sebeidentifikaci občanů směrem k prostředí, ve kterém žijí, a působí jako prevence proti nežádoucím společenským jevům, kterými jsou např. kriminalita, gamblerství, drogová závislost apod. Přestože jsou kýžené sociální dopady pojmenovatelné, jejich měření je obecným problémem. Na počátku 90. let, jak ve své stati Sociální dopady kultury a umění zmiňují Tomanová a Kašpárek (2014, s. 31), se odborníci shodovali na nedostatku dat, které bylo nutno k analýze: vysoká nákladovost měření, neochota vyvinout odpovídající měřící mechanismy, absence motivace měření provádět, chybějící normy v plánovacím procesu kulturních aktivit, vzhledem k nimž by byla data srovnávána. Oba autoři ve stati také zmiňují, že přestože existují ukázkové projekty, které měly v minulosti (a stále mají) prokazatelně pozitivní dopady na společnost, obecně se o kultuře a umění v českém prostředí směrem k jeho společenským pozitivům nepřistupuje. Praktickým dokladem budiž i absence komplexního výzkumu českého publika/pasivního či aktivního příjemce kultury (v této souvislosti se angažuje pouze NIPOS, který sbírá statistická data o počtu návštěvníků dle navštíveného typu kulturního zařízení, dále však publikum nesegmentuje). Pokud existuje výzkum diváka, pak pouze na úrovni lokální/úrovni organizace (např. jako marketingový výzkum) v daném odvětví.

1.1.2. EKONOMICKÝ ROZMĚR

,,Kultura je i významným hospodářským odvětvím. Spotřebovává sice prostředky ze státního rozpočtu a z rozpočtů územně samosprávných celků, avšak zejména příklady etablovaných kulturních a kreativních odvětví ze zahraničí dokazují, že napomáhají socio-ekonomickým přínosům přímo prostřednictvím vzniku nových trhů, pracovních míst nebo daňových výnosů.“ (VLÁDA ČR, 2014, s. 5) 5

Zdroje potřebných dat je nutno brát s ohledem na mapování KKO v České republice, které je poměrně novým fenoménem. Mapování odstartovalo usnesení vlády z roku 2013 o Státní kulturní politice České republiky pro období 2009-2014. V úvodu tohoto strategického dokumentu zmiňuje tehdejší ministr kultury, Václav Jehlička, potřebu nahlížet na kulturu jako na hybatele ekonomiky: ,,Zajímavé je srovnání dnešní kulturní politiky s tou předchozí, kterou přijala vláda v roce 2001. Mezi hlavní témata tehdejší kulturní politiky byla opatření spojená s naším vstupem do Evropské unie a s reformou veřejné správy. Dnes, kdy je Česká republika platným členem Evropské unie a kraje převzaly na svá bedra mnohé povinnosti, které do té doby plnil stát, jsme získali prostor zaměřit se na jiné velké téma, které do té doby v souvislosti s kulturou výrazně nezaznívalo. Statistiky v Evropě ukazují, že kultura je sektor, který se velmi výrazně podílí na tvorbě hrubého domácího produktu. Jinými slovy, kultura peníze neutrácí, ale vydělává.“ (MKČR, 2008, s. 7). V rámci této strategie byl jedním z definovaných úkolů pro zajištění cíle využití přínosů umění a kulturního dědictví a s nimi spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností systematické mapování přínosů KKO, včetně přínosů ekonomických. Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem (dále jen ČSÚ) a Národním informačním a poradenským střediskem pro kulturu (dále jen NIPOS) tak od roku 2009 vzniká tzv. Satelitní účet kultury, jehož cílem je: ,,[…] zmapování všech finančních toků přicházejících do kultury z nejrůznějších zdrojů a stejně tak finančních toků z kultury vycházejících. Účet by měl také ukázat úroveň a efektivnost hospodaření v jednotlivých oblastech, rozsah použitých pracovních a investičních zdrojů, výši mezd a v neposlední řadě vyjádřit pomocí finančních ukazatelů váhu kultury v ekonomice.“ (NIPOS, 2011) Od roku 2009 tedy máme k dispozici data, na základě jejichž srovnání je možné mapovat ekonomické ukazatele KKO v rámci českého trhu a tím kvantifikovat dopady KKO v ČR.1

1

Na tomto místě je třeba poznamenat, že metodiky pro mapování ekonomických přínosů KKO neodpovídají věrnému obrazu stavu, což vyplývá ze samotné podstaty kulturního a kreativního 6

Podívejme se na první srovnání makroekonomických ukazatelů, z nichž na základě satelitního účtu kultury vybíráme nejdříve Hrubý domácí produkt, který udává celkový objem konečné produkce za sledované období (nejčastěji 1 rok), která byla vyrobena v dané zemi (bez ohledu na to, kdo je vlastníkem výrobních faktorů) (KLÍMA, 2006, s. 18).

Tabulka č. 2 Podíl HDP v KKO v celkovém HDP české ekonomiky v letech 2009-2013

HDP

Rok 2009 Rok 2010 Rok 2011 Rok 2012 Rok 2013 1, 86 % 1,56 % 1,4 % 1,4 % 1,37 % 69,6 mld. Kč 59,5 mld. Kč 53,1 mld. Kč 57,3 mld. Kč 55,9 mld. Kč

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, Zdroj dat: Satelitní účet kultury. NIPOS [online]. [cit. 2016-04-02]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424

V oblasti zaměstnanosti a průměrné mzdy je vhodné na začátku uvést, že výsledky zkresluje problém zařazení některých pracovníků – např. kulturních zaměstnanců v nekulturních organizacích, nebo naopak nekulturních zaměstnanců (př. Technicko-hospodářští zaměstnanci) v kulturních organizacích. Za léta 2009-2013 se počet zaměstnanců a dobrovolníků v kulturních sektorech pohyboval mezi 80-90 tisíci. Průměrná mzda v jednotlivých letech odpovídala průměrné mzdě všech ekonomických odvětví, její výpovědní hodnota je však opět zavádějící, a to vzhledem k velkým nepoměrům mezi jednotlivými odvětvími (např. tradiční umění vs. kreativní odvětví, médií apod.).

prostředí, jejichž přínosy není možno ve všech důsledcích kvantifikovat. V rámci poskytování mikro i makroekonomických ukazatelů tak v některých oblastech nejde o kalkulaci spíše o odborné odhady. 7

Tabulka č. 3 Zaměstnanost a mzdy v KKO v letech 2009-2013

Rok 2009 81,1 tis.

Celkový počet zaměstnanců Celkem 23,5 mld. mzdy Průměrná 24 038 Kč mzda

Rok 2010 87 tis.

Rok 2011 81,5 tis.

Rok 2012 79,8 tis.

Rok 2013 81,4 tis.

24,8 mld.

24,2 mld.

23,9 mld.

23,9 mld.

24 406 Kč

24 704 Kč

24 982 Kč

24 431 Kč

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, Zdroj dat: Satelitní účet kultury. NIPOS [online]. [cit. 2016-0402]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=424

HDP a zaměstnanost v oblasti KKO jsou v českém prostředí na úrovni zemědělství a ve srovnání s mezinárodním prostředím (především okolními státy) se neliší (INSITUT UMĚNÍ, 2015, s. 140). Je nutno podotknout, že hrubá přidaná hodnota není relevantním ukazatelem, který by přinesl jediný a důstojný pohled na ekonomickou sílu KKO. Mezi slabiny tohoto ukazatele patří např. nemožnost zahrnout užitek, odvětví neoperujícími

s tržními

cenami

(vzdělání

apod.),

nezachycuje

sociální,

environmentální a jinak problematicky kvantifikovatelné dopady (NEČADOVÁ, 2012, s. 5).

1.1.3. POLITICKÝ ROZMĚR

Počátky kulturní politiky v mezinárodním prostředí sahají do 70. a 80. let 20. století. Po konferenci pořádané organizací UNESCO v mexickém Mexico City řada ze států začala systematicky mapovat a analyzovat vlastní přístup ke kultuře. Na základě těchto individuálních studií započaly diskuze o modelech kulturní politiky a jejich srovnání. V České republice se rozvoj kulturní politiky začíná datovat v prvé polovině 90. let 20. století, kdy docházelo k velkým proměnám českého ekonomického, právního i sociálního prostředí, na což kultura musí reagovat: ,,[…]na jedné straně se zbavuje ideologické doktrinace a společenské reglementace, na straně druhé 8

se musí redefinovat v nových ekonomických a právních podmínkách.“ (NEKOLNÝ, 2014, s. 16) Tehdejší ministr kultury, Pavel Tigrid, který zahájil přípravy první státní kulturní politiky. Na jeho zadání vznikla tzv. Bílá kniha, která se zabývala analýzou zahraničních přístupů ke správě kultury ve vybraných zemích. Autoři studie tehdy reflektovali tyto zkušenosti s českým prostředím, kde stále cítili velký vliv bývalého komunistického režimu. Mezi jejich cíle tehdy patřila liberální politika směrem ke kultuře (spíše doporučující než direktivní charakter), dle Hilman-Chartrandova modelu se přikláněli spíše k roli Stát-Patron, dále také doporučovali financování z veřejného rozpočtu směrem ke kultuře alespoň 1 %. Tento dokument byl prvním svého druhu, na jeho základě vznikla Kulturní politika (1999) s aktualizovanou verzí v roce 2001. Následoval strategický dokument, který již byl projednáván na úrovni vlády – Koncepce účinnější podpory umění 20072013 a strategie Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014, která definovala úlohu kulturní politiky následujícím způsobem: ,,Státní kulturní politika navrhuje soubor takových opatření, jejichž realizace pomůže překonat letité nahlížení na kulturu jakožto v lepším případě „způsob vyžití pro volný čas“, v horším případě (post)komunistického pojetí jako „nadstavbu“ tj. cosi, co spotřebovává zdroje vytvořené v produktivnějších sektorech.“ (MKČR, 2009, s. 9). Vize kulturní politika byla v těchto letech stavěna především na dvou základech: těžko měřitelné přínosy kreativity a jejich přidaných hodnot se stanou hybatelem společnosti a jejího vývoje, přičemž konkurenční souboj kultur střetávajících se na území Evropy bude zásadně ovlivňovat životy všech národů. Dále pak uvědomění si podstaty kultury jako integračního prvku společnosti a hnacím motorem pro rozvoj vzdělanosti, kreativity, inovace a posilování příslušnosti k národním hodnotám. (MKČR, 2009, s. 10). Vzhledem k posilování kultury a jejího postavení v České republice byla také vnímána potřeba kulturní sektor otevřít světu a využít možnosti, kterých se mu na mezinárodním poli dostává: ,,České země mohou díky geografické poloze i tradici pozitivně využít kontaktu evropských i globálních kulturních vlivů.“ (MKČR, 2009, s. 11). Zahraniční kulturní politika se tak promítla především v prioritním cíli 1 zabývající se ekonomickou a společenskou dimenzí. Jedním z úkolů bylo posílení 9

role v politice vnějších vztahů prostřednictvím podpory účasti českých kulturních subjektů na mezinárodních projektech (MKČR, 2009, s. 16). V rámci tohoto cíle, který nás vzhledem k zaměření práce zajímá, se Česká republika angažovala finanční podporou vysílaných subjektů do zahraničí, zpracovala zahraniční kulturní politiku nebo se podílela na konkrétních projektech, které měly za cíl umožnění mobility uměleckých děl a výkonů za hranicemi České republiky. (MINISTERSTVO KULTURY, 2014, s. 14-15). V roce 2015 navázala na tuto strategii Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025): ,,Úkolem státu je prostřednictvím ministerstva kultury a ve spolupráci s ostatními resorty a s územními samosprávnými celky pečovat o uchování hodnot kulturního dědictví a jejich zapojení do současného života společnosti a legislativními prostředky, ekonomickými nástroji a daňovou politikou vytvářet takové společenské podmínky, které napomáhají rozvoji umění, podpoře kreativity k rozvoji kulturních a kreativních odvětví.“ (VLÁDA ČR, 2014, s. 1). Vizemi pro toto období jsou především socioekonomického charakteru (chápání kultury jako hybatele českého hospodářství, dosažení výdajů na kulturu z rozpočtu ve výši alespoň 1%, efektivní čerpání operačních fondů, zvýšení participace českých občanů na kulturním dění, podpora kulturních aktivit vedoucích ke kultivaci společnosti, vzdělávání, soucitu apod.). Rovněž i zde je snahou kulturu otevírat mezinárodnímu prostředí: ,,Česká kultura se stane aktivním činitelem v rámci evropského kulturního prostoru, bude rozvinuta mezinárodní kulturní spolupráce a zvýší se evropské a světové povědomí o české kultuře.“ (VLÁDA ČR, 2014, s. 3). V rámci plánu implementace Česká republika počítá s podporou mobility umělců (vytvoření Infopointu pro poskytování informací umělcům o možnostech mobilit, právních aspektech výjezdů, posílení dotačních programů pro účast umělců na mezinárodních projektech) (VLÁDA ČR, 2014, s. 59) a posilování vnějších vztahů (prezentace českého profesionálního i amatérského kulturního sektoru v zahraničí a umožnění zahraničních kulturních služeb a statků v přístupu na český trh). (VLÁDA ČR, 2014, s. 67) Potřeba mezikulturního a mezinárodního dialogu ve strategiích kulturní politiky České republiky ve velké míře také ovlivnil její vstup do Evropské unie. 10

1.1.4. PRÁVNÍ ROZMĚR

Fungování organizací v právním systému České republiky ovlivňují především právní formy, jež si v obecném náhledu představíme. Nejde však o jediný právní aspekt, který ovlivňuje působení organizací a jednotlivců v KKO. Dále bychom se mohli věnovat autorskému právu (v případě kreativních odvětví snad také ochraně průmyslového vlastnictví), smluvním podmínkám, daňovým předpisům a jiným právním aspektům, se kterými aktéři KKO přicházejí do kontaktu. V této podkapitole se však zaměříme na právní formy. Z hlediska právních forem aktéři KKO mohou fungovat v sektoru ziskovém (právnické/fyzické osoby založené za účelem vytváření zisku) a neziskovém (hlavním cílem je naplňování jiných cílů než vytváření zisku, např. obecné prospěšné cíle). Ani jeden z pojmů není vymezen zákonně, jejich rozdíl však vnímáme v zavedené praxi. Subjekty neziskového sektoru ve své právní úpravě obsahují nařízení, že případný zisk musí být využit pro účely dalšího rozvoje hlavních cílů organizace. Protože obecně neziskový sektor sleduje cíle prospěšné veřejnosti (z pohledu zákona o daních z příjmů je tzv. veřejně prospěšným poplatníkem), z pohledu daňových předpisů má proti ziskovému sektoru četné výhody. Mezi předmětem daně nepatří např. příjmy nepodnikatelské činnosti v případě, že nepřevyšují výdaje, dotace, příspěvek, či jiné plnění z veřejného rozpočtu a další (ČESKÁ REPUBLIKA, 1992, § 18a). Veřejně prospěšní poplatníci (výjimka obce) mohou také dle téhož zákona využít 30% snížení daňového základu, a to do maximální výše 1 000 000 Kč (ČESKÁ REPUBLIKA, 1992, § 20). Mezi subjekty neziskového sektoru se tak řadí: spolky – založené k účelu uspokojování a ochraně zájmů těch, pro něž je spolek založen. Naplňování těchto potřeb je hlavní činností, do nichž nesmí spadat činnost podnikatelská (spolek však může vyvíjet činnost vedlejší hospodářskou, pakliže hlavním účelem této činnosti je podpora činnosti hlavní). Základem spolku jsou její členové, jejichž členství může být podmíněno pravidelným příspěvkem. Stanovy určují statutární a nejvyšší orgán, dále pak může stanovit kontrolní 11

a rozhodčí komisi. V úpravě organizace spolku se nechává volnější ruka jeho představitelům a stanovám (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 214-302); obecně prospěšná společnost a ústav – obecně prospěšná společnost a ústav jsou dvě obdobné právní formy, které koexistují vedle sebe, přičemž první z nich od účinnosti Nového občanského zákoníku již nelze založit (jako právní forma však neustále existuje a organizace pod ní spadající není nutno transformovat do ústavu). Naproti tomu ústav je od 1. 1. 2014 právní formou novou, v lecčem navazující na obecně prospěšnou společnost. Jejich hlavními znaky jsou účel založení – ten musí být veřejně prospěšný a dostupný všem rovnocenně za předem stanovených podmínek. Ústav i obecně prospěšná společnost mohou v rámci své vedlejší činnosti vytvářet zisk, jímž podporuje svou činnost hlavní. Orgány obou právních forem jsou ředitel, správní a dozorčí rada. Obě tyto právní formy také pozbývají princip členské organizace (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 402-418) (ČESKÁ REPUBLIKA, 1995, § 1-22); nadace a nadační fondy – obě tyto právní formy patří pod kategorií fundací, tedy právních osob, které účelově shromažďuje majetek k veřejně prospěšným či dobročinným účelům (např. poskytováním grantů, vyhlašováním veřejných sbírek apod.). Největším rozdílem v rámci obou právních forem je zřízení nadační jistiny, která je pro nadaci povinnou (zákon uvádí v minimální výši 500 000 Kč). Výnosy této jistiny (v případě peněžité jistiny např. úroky, v případě nemovitosti např. pronájem) jsou osvobozeny od daně z příjmu a tím by měly zajistit nadaci trvalé a jisté příjmy. Oproti tomu nadační fond operuje s celým svým majetkem (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 303-401);

Ziskový sektor zastupují jak osoby fyzické (podnikatelé, dříve také osoby samostatně výdělečně činné), tak osoby právnické. Vzhledem k jejich zastoupení v KKO zmíníme v druhém případě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti:

12

podnikatel – podnikatelem se rozumí osoba, která na vlastní jméno a odpovědnost vykonává výdělečnou činnost, a to na základě živnosti nebo jiného obdobného způsobu (např. svobodná povolání) (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 420422). V oblasti KKO uvažujeme především o živnostech volných (ČESKÁ REPUBLIKA, 1991) (př. fotografické služby, návrhářství a design, provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, vydavatelské činnosti, uměleckovýrobní/zpracovatelský průmysl), které jsou více propojeny s kreativními průmysly, a svobodná povolání, která nespadají do živnostenského zákona a jsou z tohoto zákona vyjmuta. ,,Živností není: […] b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory, c) výkon kolektivní správy práva autorského a práv souvisejících s právem autorským podle zvláštního právního předpisu, d) restaurování kulturních památek nebo jejich částí, které jsou díly výtvarných umění nebo uměleckořemeslnými pracemi […]“ (ČESKÁ REPUBLIKA, 1991, § 3); společnost s ručením omezeným (dále jen s.r.o.) – společnost, která spadá do obchodních korporací. Funguje na principu společníků, kteří vložili vklad, na jehož základě se určuje jejich podíl ve společnosti. Za dluhy společnosti ručí společníci společně a nerozdílně. Od 1.1.2014 je oproti původním 200 000 Kč možnost založit s.r.o. s vkladem 1 Kč (pokud společenská smlouva neurčí jinak). Orgány s.r.o. jsou valná hromada, kterou tvoří společníci, jednatelé (statutární orgán), případně, určí-li tak společenská smlouva, i dozorčí radu (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 132-149); akciová společnost – základní kapitál akciové společnosti je rozdělen do určitého počtu cenných papírů - akcií. Počet těchto akcií držených jednou osobou představuje podíl v akciové společnosti a hlasovací právo. Hodnota akcií se udává v českých korunách, minimální výše všech akcií musí představovat 2 000 000 Kč (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 243-249). V České republice je tato právní forma v oblasti KKO velmi ojedinělá. Z příkladů známých organizací můžeme uvést např. DOX – Centrum současného umění, Foibos, a.s. (umělecká agentura působící v ČR i v zahraničí), Hamlet Production, a.s. (provozovatel Divadla Kalich) a další.

13

Poslední ze zmíněných a nejobvyklejších právních forem jsou takové, které spadají pod veřejný sektor. Společně se sektorem soukromým koexistuje v tzv. smíšené ekonomice. Správu veřejného sektoru má na starosti stát (vládní instituce, typicky ministerstva) a samospráva (kraje a obce). Jelikož sektor veřejný operuje s veřejnými finančními prostředky, jeho rozhodování podléhá zásadě veřejného zájmu (OCHRANA, PAVEL a VÍTEK, 2010, s. 17). Veřejné instituce, které jsou zřizovány správou veřejného sektoru ,,vytvářejí předpoklady a podmínky pro udržitelný rozvoj všude tam, kde je to potřeba, a zejména tam a tehdy, kde a když spontánní vývoj v tržním prostředí či skupinové zájmy směřují k nevyváženému rozvoji v rozporu s veřejným zájmem[…]“(MAIER, 2012, s. 22). Zástupci veřejného sektoru jsou: orgány veřejné správy – jak již bylo výše zmíněno, orgány veřejné správy je možno dělit do kategorie státní správa a samospráva. Státní správa v sobě zahrnuje ústřední orgány, jimiž jsou ministerstva (v čele předseda vlády) a další ústřední orgány (např. Český statistický úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání apod.). (ČESKÁ REPUBLIKA, 1969, § 1-2). Oproti ústředním orgánům, které se zabývají správou veřejného sektoru komplexně, má samospráva vymezenou územní pravomoc v dílčích věcech rozhodovat samostatně. V případě samosprávy hovoříme o krajích a obcích, jejímiž orgány a kompetencemi se zabývají samostatné zákony; organizační složky státu a příspěvkové organizace – obě z právních forem jsou institucemi zřízenými státem a financovanými ze státního rozpočtu. Organizační složky státu (např. Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky atd.) zastupují stát v Oproti tomu příspěvkové organizace (zřízené ministerstvem, krajem, či obcí), operují s přiděleným příspěvkem, jehož výši stanovuje na základě specifických kritérií zřizovatel, a dále hospodaří se svými fondy, dary a příjmy z dotací národních poskytovatelů či Evropské unie.

14

1.2. ZDROJE FINANCOVÁNÍ ORGANIZACÍ KKO, OBECNÁ ČÁST V této podkapitole si stručně představíme možné formy financování, které organizace v KKO využívají ke své činnosti. Satelitní účet kultury obecně rozlišuje pět různých druhů příjmů: příjmy podniků, příjmy domácností, veřejné rozpočty, neziskové organizace a mezinárodní zdroje. Tabulka č. 4 Zdroje financování kultury v ČR

Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Praha, 2015. Dostupné také z: http://www.nipos-mk.cz/wpcontent/uploads/2010/01/V%C3%BDsledky-%C3%BA%C4%8Dtu-kultury-%C4%8CR-za-rok-2013.pdf

V roce 2013 čítaly celkové příjmy KKO 219,3 mld. Kč. Jak je vidno na statistických datech ČSÚ, největším příjmem KKO byly příjmy podniků, na druhém místě domácností. Z uvedených dat není však možné vyvodit tendence pro každou oblast. V rámci statistiky vyšlo najevo, že např. scénická umění, kulturní dědictví a umělecké vzdělání jsou oblasti, které jsou mnohem více závislé na veřejných rozpočtech a že z tohoto zdroje míří na podporu těmto institucím více jak 50 % finančních prostředků. Veřejné rozpočty podpořily v roce 2013 celkem 34,6 miliard Kč. V souhrnu v roce 2013 přispěly veřejné rozpočty na KKO 1,3 % HDP. Toto číslo bylo mírně vyšší oproti průměru EU (1,1 %), je však nutno podotknout, že vysoké procento HDP určené na KKO ovlivňují příspěvky církvím, které jsou v porovnání s jinými evropskými zeměmi raritou. Meziroční klesání výdajů veřejných

15

rozpočtu, které můžeme sledovat výše v tabulce, bylo dáno především snížením investic (INSTITUT UMĚNÍ, 2015, s. 139). Domácnosti oproti tomu tíhnou k nákupu služeb a produktů z oblasti médií a tisku (v roce 2013 vydaly na kulturu celkem 42,8 miliard Kč, do výše zmíněných oblastí z jejich rozpočtu plynulo téměř 72 %). Jak shrnula statistika VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013, lze zde pozorovat tendenci veřejné správy udržovat statky a služby, které v oblasti tržních mechanismů a poptávky jsou ve značné nevýhodě. 1.2.1. VLASTNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Pro účely magisterské práce upustíme od dělení typů zdrojů příjmů Českého statistického úřadu a budeme se nadále věnovat možnostem financování z vlastních zdrojů a externích zdrojů. Za vlastní zdroje považujeme takové, které vznikají činností organizace či hospodaření s vlastním majetkem. Budeme-li se jedné z předchozích podkapitol, která nám ve stručném náhledu představila právní formy (1.1.4 Právní rozměr), pak typy vlastních zdrojů můžeme k jednotlivým institucím přiřadit následovně: 

společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti: kromě vlastního majetku tyto obchodní korporace nakládají s příjmy z podnikatelské činnosti;



spolky, ústavy, obecně prospěšné společnosti: příjmy těchto právních forem dělíme na příjmy z hlavní činnosti (př. vstupné, poplatky za přednášky, workshopy apod.) a příjmy z vedlejší hospodářské činnosti (vlastní podnikání, např. provoz kavárenského zařízení, příjmy z reklamy apod.). Specifikem u spolků jsou členské příspěvky, které nejsou osvobozeny od daní;



nadace, nadační fondy: vlastní příjmy fundací jsou obdobné jako u předchozích. Nadace tvoří mimoto zisky z hospodaření s nadačním kapitálem (např. bankovní úvěry, pronájmy prostor, pokud jsou součástí nadační jistiny). Tyto příjmy jsou osvobozeny od daní;

16



veřejná správa: příjmy státní správy výnosy daní, pojistné, podíl na clech, příjmy z činnosti organizačních složek státu, zisk České národní banky, sankce, pokuty, správní a soudní poplatky a další položky taxativně vyčtené v zákonu o rozpočtových pravidlech (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, § 6); příjmy samosprávy tvoří příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, výsledků vlastní činnosti a činnosti zřízených právnických osob, příjmy pokut a odvodů uložených v pravomoci obce a další položky taxativně vyčtené v zákonu o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, § 7-8);



organizační složky státu a příspěvkové organizace: zatímco organizační složky státu operují pouze s příspěvkem ze státního rozpočtu (případné vlastní příjmy do něj také zpětně odevzdávají), příspěvkové organizace hospodaří s příjmy z hlavní činnosti, případně z vedlejší v rozsahu, který určí zřizovatel (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, § 45-63).

1.2.2. EXTERNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ

Nezřídka kdy KKO kombinují vlastní příjmy s příjmy externími. V souvislosti s tímto typem příjmů dále rozebereme tři klasické cesty získávání finanční podpory: dary, sponzoring a dotace/granty. a) Dary – dárcovství řadíme jako jednu z forem filantropie, tedy konání dobrých skutků, dobročinnost (mnohdy také altruismus – nesobeckost, soucitné jednání). ,,[…] její vnímání je velmi často spojeno s firemní filantropií – díky ní dnes zažíváme ,zlatý věk filantropie´: bohatí podnikatelé používají svůj majetek z čistě osobních důvodů, prosazují své hodnoty, své zájmy. Chtějí pomoci věci, o které se domnívají, že je dobrá.“ (DOLEŽALOVÁ, 2008, s. 9-10). Principem dárcovství není získání protihodnoty, jak je rovněž ukotveno v zákonu: ,,Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc

17

bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.“ (ČESKÁ REPUBLIKA, 2012, § 2055). Přestože je dárcovství v České republice na vzestupu, oblast KKO patří stále k jedné z méně podporovaných oblastí. Firemního či individuálního dárcovství využívají nejvíce kulturní památky, a to nejčastěji prostřednictvím veřejných sbírek. b) Sponzorství – sponzorství je oproti dárcovství postaveno na mechanismu protislužby. Jde o častou formu získání peněžitého či nepeněžitého příspěvku, nejčastěji barterovaného poskytnutím loga na propagačních materiálech sponzora (v takovém případě je smluvním řešením nepojmenovaná smlouva o poskytnutí reklamy řídí se dle obecných ustanovení o smlouvě). Přestože neexistuje podrobná studie zabývající se mapováním sponzoringu v oblasti KKO, jedná se stále o oblast, která visí v Českém prostředí jako jedna ze slabých stránek. V dokumentu Integrovaná strategie podpory kultury do roku 2020 (MKČR, 2015, s. 84) je jasně definována potřeba vyvíjet takové aktivity, které by firmy povzbuzovaly ke sponzorským aktivitám, např. prostřednictvím daňových úlev, zvyšováním společenského uznání sponzorů a zveřejňováním dobrých příkladů praxe. V současnosti novým trendem, který se jeví jako úspěšná forma alternativního financování, je crowdfunding. Tento koncept je v České republice založen na získávání podpory větší skupiny individuálních osob, které za poskytnutou částku získávají specifický druh odměny (službu, produkt, apod.). Protože tato forma získávání finančních prostředků připomíná barter, můžeme mluvit o specifické formě sponzoringu 2 . Crowdfunding je velice populárním nástrojem především pro start-upy a je často využívaným nástrojem KKO.

2

Na tomto místě bychom měli uvést, že pojem crowdfunding má daleko širší význam, než jak jej známe z českého prostředí. Pro účely této práce hovoříme o způsobu finanční podpory, kterou zprostředkovávají crowdfundingové platformy jako např. HitHit. 18

c) Dotace/granty – častou možností získání finanční podpory (především pro neziskové organizace), jsou dotace a granty. Této formě podpory se dále budeme podrobně věnovat v následující podkapitole.

1.3. ZDROJE FINANCOVÁNÍ ORGANIZACÍ KKO, DOTACE A GRANTY V úvodu podkapitoly si vysvětlíme základní pojmy – dotace a granty – se kterými budeme operovat i v následujících částech této práce. Granty i dotace jsou poskytnutými peněžními sumami dané organizaci, která z těchto prostředků hradí náklady na projekty/provoz. Oba pojmy jsou často zaměňovány a hranice mezi nimi není zřetelná. V českém prostředí je však grant chápán s konkrétním užitím oproti dotaci, která může a nemusí být stanovena na konkrétní účel. Dotace se také většinou pojí s pokrytím investičních nákladů a její výše se přiznává v závislosti na sledovaných jednotkách výkonu dané přijímací organizace (velikost produkce či její úrovně). O dotaci nejčastěji hovoříme v souvislosti s poskytováním finančních prostředků ze státního rozpočtu (GRANT ADVISOR, b.r.). V rámci prozkoumání prostředí grantových a dotačních příležitostí, které se českému prostředí dostávají kromě evropských programů, rozdělíme subjekty poskytující granty/dotace

na

sektor

soukromý národní, veřejný národní

a mezinárodní. Účelem této části bude seznámení s principy těchto poskytovatelů a jejich působností (jaké typy projektů s jakým přesahem podporují). 1.3.1. GRANTOVÉ PROGRAMY SOUKROMÝCH INSTITUCÍ V ČR

Soukromé subjekty poskytující granty žadatelům fungují v právních formách nadacích a nadačních fondů, jejichž fungování jsme zmínili v části 1.2.4 Právní rozměr. Podmínky, za kterých tyto subjekty udílejí granty, musí být ošetřeny v zakládací listině, popřípadě statutu (podrobnější pravidla posléze potenciální

19

žadatel nalezne v příslušných dokumentech vyhlášení grantového řízení). 3 Tyto podmínky nejčastěji obsahují (není u všech podmínkou): 

sumu alokovaných finančních prostředků,



charakteristika

oprávněného

žadatele

(právní

forma,

obor

působnosti, historie), 

charakteristika projektu (délka projektu, zaměření),



způsobilé náklady projektu,



finanční krytí grantu (minimální/maximální výše, finanční spoluúčast, případně pravidla o splátkách),



pravidla komunikace projektu během a po skončení projektu (směrem k poskytovateli a směrem k veřejnosti) a jiné.

V rámci nadací a nadačních fondů existují takové subjekty, které se povahou své činnosti zaměřují přímo na kulturní/umělecký sektor. Mezi typickými představiteli takových nadací/nadačních fondů patří: Nadace české architektury, Nadace český fond umění, Nadace Český literární fond, Nadace Občanského fóra, Nadace pro současné umění Praha, Nadace Život umělce, Nadace spisovatelů ČR, Nadace "Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových", Nadace Leoše Janáčka. Mimo tyto specificky zaměřené nadace a nadační fondy v českém prostředí nalezneme také takové, které na kulturu a umění nejsou primárně zaměřeny, tyto oblasti však mohou být prostředkem pro naplnění jiných cílů. Z oblíbených nadací jde tak např. o program SmartUp Nadace O2, Nadace OKD, Nadace SYNOT a mnoho dalších (mnohdy firemních) nadací a nadačních fondů. Jejich zaměření je ve většině případů obecné (např. komunitní rozvoj, mládež) a projekty kulturního/kreativního

3

Na tomto místě je vhodné zdůraznit, že ne všechny nadace a nadační fondy mají svůj grantový program. Jejich hlavní činností může být přímá podpora konkrétních subjektů, jako je tomu např. Linhartova nadace, která neotevírá žádné grantové výzvy, ale spolupracuje s provozovateli tří pražských kulturních prostorů - Experimentálním prostorem Roxy, Univerzálním prostorem NoD, Komunikačním prostorem Školská 28 a Otevřenými ateliéry v Praze - Dolních Počernicích (LINHARTOVA NADACE, b.r.) 20

sektoru mohou žádat o podporu v případě, že jejich cíle budou s cíli nadací/nadačních fondů ve shodě.

1.3.2. DOTAČNÍ PROGRAMY VEŘEJNÝCH ORGÁNŮ V ČR

V této podkapitole se budeme věnovat dotacemi plynoucími ze státního rozpočtu či rozpočtu územních samosprávních celků. Dotace je dle zákona o rozpočtových pravidlech ,,peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel“ (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, § 3). Dotace jsou výdajovou položkou státu, které mohou být kromě právnických a fyzických osob poskytnuty také územním samosprávným celkům na náklady související s jinými než podnikatelskými aktivitami, státním fondům a mezinárodním organizacím. Na úrovni státu jsou poskytovány dotace prostřednictvím tzv. programů (zákonem definované jako soubory věcných, časových a finančních podmínek), jejichž správu mají na starosti ústřední orgány státní správy, ale také instituce pověřené státní správou o správě programu – patří mezi nimi např. Úřad práce, státní fondy, Grantová agentura České republiky (dále jen GAČR) či Technologická agentura České republiky (dále jen TAČR). Zákon dále určuje principy, na jejichž základě jednotliví poskytovatelé určují podrobnější pravidla pro jednotlivé programy. Tyto principy se v mnohém promítají i do sféry soukromých poskytovatelů: 

na dotaci ze státního rozpočtu neexistuje právní nárok;



poskytovatel rozhoduje o přidělení dotace na základě žádosti, která obsahuje identifikační údaje žadatele, požadovanou částku, účel, lhůtu, v níž má být cílů dostáno, v případě právnické osoby pak údaje o osobách oprávněných jednat za organizaci/firmu a osob s podílem uvnitř organizace/firmy;



dotace se uděluje na základě vydání písemného rozhodnutí; 21



v případě porušení rozpočtových pravidel je příjemce povinen navrátit dotaci včetně úroků a penále s porušením souvisejících (ČESKÁ REPUBLIKA, 2000, díl 2).

Podívejme se nyní na dotační programy Ministerstva kultury České republiky (dále jen MKČR), které jsou nejrelevantnějšími v oblasti KKO. MKČR zřizuje programy segmentované dle jednotlivých oborů:

Tabulka č. 5 Přehled dotačních programů MKČR

Církve a náboženské společnosti Literatura a knihovny

Média a audiovize Muzea a galerie

Odbor zahraničí Památky

Podpora rozvoje náboženských a nábožensko-kulturních aktivit spolků Podpora významných kulturních aktivit církví a náboženských společností Oblast literatura Program Česká knihovna 2016 Program VISK 1-9 Podpora vydávání knih, literárních časopisů a akcí Podpora překladu české literatury Program Knihovna 21. století Kinematografie a média Podpora menšin Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví Podpora projektů zaměřených na poskytování standardizovaných veřejných služeb muzeí a galerií Podpora kulturních projektů vysílaných do zahraničí Podpora záchrany a obnovy kulturních památek poškozených povodní a přívalovými dešti v červnu r. 2013 Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Program Kulturní aktivity v památkové péči Havarijní program Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón Program záchrany architektonického dědictví Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny Program restaurování movitých kulturních památek 22

Profesionální

Program stání podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů umění Program podpory pro oblast profesionálního divadla, tance, hudby a výtvarného umění Regionální a Podpora tradiční lidové kultury národnostní kultura Podpora kulturních aktivit zdravotně postižených občanů a seniorů Podpora rozvoje zájmových kulturních mimouměleckých aktivit Podpora neprofesionálních uměleckých aktivit Podpora zahraničních kontaktů v oblasti neprofesionálních uměleckých aktivit Podpora regionálních kulturních tradic Podpora kulturních aktivit příslušníků národnostních menšin žijících v ČR Program poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely v oblasti neprofesionálního umění a tradiční lidové kultury Podpora integrace příslušníků romské menšiny Věda a výzkum Aplikovaný výzkum a experimentální vývoj národní a kulturní identity Samostatné Podpora účastníků mezinárodních projektů podporovaných z programů EU Kultura a Kreativní oddělení EU Evropa Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, zdroj informací: Granty a dotace. Ministerstvo kultury [online]. Praha, 2007 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/granty-a-dotace/default.htm

Na základě přehledu podporovaných okruhů je možné poukázat na fakt, že se jedná především o tradiční odvětví kultury s cílem rozvoje kulturních a uměleckých hodnot. Současná struktura dotačních okruhů odpovídá i obsahu strategických dokumentů kulturní politiky, které jsme citovali v podkapitole 1.1.3 Politický rozměr. Mimo MKČR potenciální žadatelé mohou získávat dotace z prostředků státních fondů. V oblasti KKO se jedná o dva konkrétní fondy: Státní fond kultury ČR dále jen SFK ČR) a Státní fond kinematografie (dále jen SFK).

23

SFK ČR přijímá žádosti průběžně (s podmínkou podání žádosti minimálně čtyři měsíce před zahájením akce)4. Mimo účelových dotací také poskytuje půjčky nebo návratné finanční výpomoci. Okruh projektů, který SFK ČR podporuje, jsou: podpora vzniku, realizaci a uvádění umělecky hodnotných děl, ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací; získávání, obnova a udržování kulturních památek a sbírkových předmětů; výstavní a přednášková činnost; propagace české kultury v zahraničí; pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí; podpora kulturních projektů sloužících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice; podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit; ochrana, údržba a doplňování knihovního fondu (ČESKÁ REPUBLIKA, 1992, § 8). SFK oproti tomu vyhlašuje tematické výzvy, pro rok 2016 jde o následující programy:

vývoj

českého

kinematografického

díla;

výroba

českého

kinematografického díla; projekt v oblasti technického rozvoje a modernizace kinematografie; propagace českého kinematografického díla; publikační činnost v oblasti kinematografie a činnost v oblasti filmové vědy. Výše jsme zmínili, že financování KKO zprostředkovávají i speciální instituce státem pověřené. Jedná se konkrétně o agentury zřízené jako organizační složky státu – GAČR a TAČR. Grantová agentura ČR podporuje primárně výzkum, vývoj a inovace. Jejími cíli jsou podpora mladých výzkumníků, výzkumů s potenciálem světového významu a mezinárodní vědeckou spolupráci (GAČR, 2016). V oblasti umění, architektura a kulturní dědictví bylo dosud podpořeno 350 projektů v celkové výši 387 244 tis. Kč. 5 Technologická agentura ČR podobné jako GAČR podporuje výzkumné projekty, vývoj a inovaci. Zatímco GAČR se zaměřuje na základní výzkum, TAČR

4

K 29. dubnu 2016 SFK ČR oznámilo ukončení přijímání žádostí na rok 2016, a to z důvodu vyčerpání finančních prostředků (MINISTERSTVO KULTURY, 2007). 5 V současné době (2016) např. probíhá ukončení výzkumného projektu Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění Brněnská studiová divadla II: dokumentace – rekonstrukce – analýza. 24

podporuje projekty aplikovaného výzkumu6. Jedním z výzkumů, který byl v poslední době podpořen, je i výzkum, který je předmětem této magisterské práce. Více o agentuře TAČR v druhé části této práce.

V závěru této podkapitoly o možnostech užití podpory z veřejných rozpočtů nesmí chybět dotace poskytované na úrovni samosprávy (kraje a obce). Dotace krajů a obcí jsou obdobně jako u dotací ze státního rozpočtu upraveny legislativně, a to v zákonu o rozpočtových pravidlech územních celků. Zároveň se dotace územních samosprávných celků řídí obdobnými pravidly: 

územní samosprávné celky organizují dotační řízení na základě programů;



na dotaci není právní nárok;



dotace se uděluje na základě podání žádosti, která obsahuje základní informace a dokumenty dokládající identifikaci žádající osoby, účelu, pro který se dotace žádá, požadovanou částku, dobu, v rámci které bude dosaženo cílů, případně další příslušné přílohy;



dotace jsou přiděleny na základě smlouvy mezi poskytovatelem a příjemcem.

1.3.3.

MEZINÁRODNÍ POSKYTOVATELÉ

Ponecháme-li programy Evropské unie na pozdější, podrobnější popis, v této podkapitole nám zbývá zmínit možnost využití mezinárodních nadací a nadačních fondů, které se zabývají podporou mezinárodních projektů a většinou jsou instituce poskytující tuto podporu založeny na základě mezinárodních smluv.

6

Zatímco základní výzkum spěje k novým poznatkům, k objevení nejzákladnějších příčin. Tento typ výzkumu nemá primární aspiraci na užití výsledků v praxi. Oproti tomu aplikovaný výzkum je zaměřen na specifické cíle, jež mají spět ke konkrétnímu užití (RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE, 2015). 25

Dvěma zářnými příklady mezinárodních fondů, které jsou v České republice vyžívány k podpoře projektů (hojně i v KKO), jsou International Visegrad Fund (dále jen IVF) a Česko-německý fond budoucnosti (dále jen ČNFB). Oba fondy mají společný cíl: mezinárodní spolupráce organizací ze zemí, pro jejichž kooperaci byly fondy založený (International Visegrad Fund – Maďarsko, Slovensko, Česká republika a Polsko, Česko-německý fond budoucnosti: Německo, Česko a případně další německy hovořící státy). U těchto mezinárodních poskytovatelů se poprvé setkáváme s podmínkou, která bude velmi specifická pro programy, na které se zaměřuje tento výzkum (viz kapitola 3 Programy vytipované v rámci výzkumu). Oba programy vyžadují aktivní participaci vícero organizací z různých zemí. Vzniká tak mezinárodní konsorcium partnerů, kteří jsou ve více či méně rovnocenné pozici nositelů projektu. Figuruje zde pozice žadatele, který má primární zodpovědnost za projekt a následně projektoví partneři, kteří se do projektu mohou/musí zapojovat finančním/personálním/organizačním podílem. IVF poskytuje příspěvky ve třech programech v závislosti na velikosti projektu (výše požadovaných příspěvků a délka projektů): Small Grants, Standard Grants a Strategic Grants. Tabulka č. 6 Základní parametry grantových programů IVF

Délka

Small Grants Standard Grants Strategic Grants

Výše Spolufinancování Min. počet Vyhlášení požadovaných zapojených prostředků zemí 6 < 6 000 EUR 80 % 3 země 4x ročně

< měsíců < 12 > 6 001EUR měsíců 12-36 Neomezeno měsíců

80 %

3 země

2x ročně

70 %

4 země

1x ročně

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, zdroj informací: Grants. INTERNATIONAL VISEGRAD FUND. International Visegrad Fund [online]. Bratislava, ©2015-2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://visegradfund.org/grants/

Mimo tyto základní programy IVF dále podporuje v programu Strategic Grants tzv. Strategic Conferences (žadatelem musí být právnickou osobou

26

registrovanou v Polsku), Visegrad University Studies Grant (podpora pro univerzity se vzdělávacím programem zaměřeným na témata dotýkající se zemí Visegradské čtyřky), Visegrad+ (program zaměřený na demokratizaci a transformující procesy zemí západního Balkánu), V4–Japan Joint Research Program (podpora výzkumných projektů probíhajících na základě bilaterálních dohod mezi zeměmi V4 a Japonskem) a další specifické programy (rezidence, stipendia apod.) (INTERNATIONAL VISEGRAD FUND, ©2015-2016). ČNFB poskytuje své příspěvky na základě oborových okruhů, které zastupují Mládež a školy, Kultura, Dialogy a vědecké projekty, Publikace, Obnova památek, Sociální projekty a podpora menšin, Partnerství obcí a zájmových sdružení, Stipendia (ČESKO-NĚMECKÝ FOND BUDOUCNOST, ©2016). Mimo tyto dva zmíněné fondy je na místě uvést tzv. Norské fondy, prostřednictvím kterých získávají podporu především nové členské státy Evropské unie (Česká republika je příjemcem podpory od roku 2004), a to na základě bilaterálních smluv s poskytovatelem podpory – Norskem. Norsko definuje oblasti, v jejichž rámci je možnost finanční příspěvek obdržet – jde především o oblasti udržitelného rozvoje, boje proti nesnášenlivosti, korupci a nerovnosti žen a mužů (MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY, 2013). Z příkladů podpořených projektů v oblasti KKO může být např. projekt Digitální restaurování českého filmového dědictví.

1.4. ZÁVĚR PRVNÍ KAPITOLY První kapitola nás stručně uvedla oblasti kulturního a kreativního odvětví a nastínila v mnoha aspektech, jak toto prostředí funguje v České republice – jeho rozmanitost, právní rámec, ekonomické dopady a politický rozměr. Na základě této části můžeme zkonstatovat, že prostředí KKO má v České republice své zastoupení a jeho ekonomický potenciál je srovnatelný nejen s jinými rezorty českého hospodářství, ale rovněž je na úrovni okolních států.

27

Možnosti podpory KKO jsou sice četné, u jednotlivých forem však narážíme na jejich omezenost co do rozsahu oblastí podpory či jejich výše. Z externích zdrojů financování (sponzorství a dárcovství) můžeme vyvodit, že tyto formy podpory nejsou natolik časté a nepříliš vhodné pro financování velkých projektů (můžeme o nich uvažovat v rámci dílčích aktivit). Pro posouzení grantových a dotačních forem podpory by byla třeba jejich rozsáhlá analýza. Z dostupných informací o národních poskytovatelích dotací jsme např. schopni vyvodit jejich zaměření na velmi tradiční kulturní odvětví s výjimkou oblasti médií a audiovize a kinematografie, která se v České republice těší přednímu zájmu a nejlépe rozpracovaným strategiím (KRAUS, ŽÁKOVÁ, 2014, s. 3). Oblasti jiných kreativních průmyslů, které mají zásadní vliv na rozvoj české kreativní ekonomiky, však doposud chybí. Nesystematičnost a nejednotnost informací o výsledcích dotačních řízení nám sice nedá obrázek o celkové potřebě KKO a podílu peněz, který dotační programy tuto potřebu pokryjí, můžeme však konstatovat, že nelze uspokojit 100 % potřeb žadatelů (naskýtá se nám však otázka, zda tato potřeba není naplněna z důvodu omezených rozpočtů poskytovatelů, či nízkou úrovní zpracovaných projektů na straně žadatelů. I v tomto případě by pro nalezení odpovědi bylo nutné zpracovat rozsáhlejší analýzu). Z našeho pohledu se nám může jevit, že přestože si Česká republika začíná uvědomovat potenciál KKO a nutnost jejich rozvoje, na celonárodní úrovni prozatím chybí formy podpory, které by se těmto odvětvím věnovaly – financování nejen tradičních kulturních hodnot, ale i podpoře takových subjektů a projektů, které tyto aktivity rozvíjejí dále jako zdroje myšlenek do inovací, jež, jak jsme zmínili v úvodu první kapitoly, spějí k podpoře konkurenceschopnosti ekonomiky. Zaměřme se však i na jiný okruh, který je nutno v českém prostředí rozvíjet, a to mezinárodní spolupráce. V části 1.1.3 Politický rozměr jsme narazili na cíle v oblasti zahraniční diplomacie, která se zaměřovala především na mobility a zahraniční výjezdy, které však nesuplují rozvoj dlouhodobé mezinárodní spolupráce. Ta je potřebná pro další rozvoj českého KKO a zvyšování jeho konkurenceschopnosti. Projekty mezinárodní spolupráce mohou být financovány z prostředků mezinárodních fondů, které pro tento účel byly založeny. Jsou však omezeny jen na určitý okruh zahraničních partnerů. 28

Pakliže narážíme na problémy na straně možností finanční podpory s výše zmíněnými, je nutno hledat dál a výše. V této části přecházíme k objektu našeho zájmu, k Evropské unii a jejím finančním nástrojům, které mohou doplnit chybějící investice pro účely, které obtížně financují dosavadně zmínění poskytovatelé.

29

2. Evropská unie a KKO 2.1. EVROPSKÁ UNIE - OBECNĚ Evropská unie je hospodářským a politickým společenstvím 28 evropských států, která vznikla za účelem prosazování společných hodnot, cílů a zájmů členských států, z nichž každý setrvává ve společenství jako suverénní stát. Pro účely a dosažení cílů však část své suverenity sdílejí a přenechávají oblasti rozhodování na společně vytvořené evropské orgány. Struktura EU neodpovídá žádným klasickým politickým uspořádáním, svým charakterem se pohybuje mezi federací, jakou jsou Spojené státy americké, a volným systémem mezinárodní organizace, např. OSN (EVROPSKÁ KOMISE, 2014, s. 3). Cíli, které integrace sleduje, se proměňovaly od počátku její existence a reflektovaly aktuální potřeby globálního prostoru. Po 2. světové válce to byla potřeba udržení míru, zajištění bezpečnosti a ukončení soupeření mezi jednotlivými státy. Postupně se společenství zasazovalo o prosazení společných politických a hospodářských cílů, které by posilovaly Evropu jako celek a zvyšovaly její konkurenceschopnost navenek. Konkrétní historický vývoj vzniku a cílů EU v následující podkapitole. 2.1.1. HISTORIE VZNIKU – ZÁSADNÍ MILNÍKY

Než přejdeme k přehlednému výčtu zásadních milníků vzniku a vývoje Evropské unie, je nutno na tomto místě zmínit, že myšlenky o evropské integraci byly již na přelomu 19. a 20. století. ,,Přijde den, kdy se Vy, Francie, Rusko, Itálie, Anglie, Německo a všechny národy kontinentu spojíte do vyššího společenství a bez ztráty zvláštností Vaší slavné jedinečnosti založíte mezi sebou velké evropské bratrství. “ (HUGO in REDINGOVÁ, 2012). Tímto zahájil Victor Hugo v polovině 19. století na Pařížském kongresu svou řeč o vizi sjednocené Evropy. Již tenkrát snil o míru mezi národy, demokracii, ale také efektivnímu hospodářství sjednocené Evropy se zahraničím: ,,Přijde den, kdy si dvě obrovská seskupení, Spojené státy americké a Spojené státy evropské navzájem přes oceán podají ruce a budou si vyměňovat své výrobky, obchodovat spolu 30

a obohacovat se svým průmyslem, uměním a myšlenkami.“ (HUGO in REDINGOVÁ, 2012). V českém prostředí se zabýval otázkou sjednocené Evropy Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho původní myšlenku zachování stavu Rakouska-Uherska zastřel pozdější válečný konflikt, který donutil přehodnotit Masarykovy ideje o udržení většího středoevropského státního celku. Avšak ani po válce se nebránil ideám sjednocování evropských států. Jeho vize vybudování federativní Evropy tkvěla v postupném sjednocování národů přirozenou cestou při udržení svobody a rovnoprávnosti jednotlivých národů (VALENTA, 2011, s. 2, 7). Úvahy o možnosti sjednocení Evropy se staly reálnějšími v období po 2. světové válce. Válečný konflikt, který otřásl základy evropských států, dal podnět předním evropským politikům k prosazování zájmu o integraci Evropy a zabránění dalším konfliktům a katastrofám. V následujícím přehledu vybíráme důležité milníky, které spěly ke vzniku Evropské unie tak, jak ji dnes známe: 1950

9. května tohoto roku navrhuje francouzský politik Robert Schumann vytvoření strategické koalice, která by řídila produkci oceli a uhlí. Návrh na vznik Evropského společenství uhlí a oceli byl přijat a toto společenství oficiálně vzniklo na základě Pařížské smlouvy ze dne 18. dubna 1951. Členskými státy této koalice se staly Belgie, Francie, Německo, Itálie, Lucembursko a Nizozemí. Ideou byla nejen efektivní koordinace uhelného a ocelného průmyslu, ale především mírová spolupráce vítězných a poražených států.

1957

Na základě úspěšné spolupráce se šestice států rozhodla rozšířit spolupráci a založila tzv. Římskými smlouvami ze dne 25. března 1957 Evropské společenství pro atomovou energii a Evropský hospodářský prostor.

60. léta

V tomto desetiletí se úspěšně podařilo šestici států rozvíjet další politiky především v oblasti zemědělství a obchodu. 1. července 1968 došlo ke zrušení cel mezi těmito státy, čímž

31

úspěšně následovali cíl Evropského hospodářského prostoru v oblasti posílení trhu a obchodu. 70. léta

K šesti státům se v průběhu 70. let přidaly další státy – Spojené království, Irsko a Dánsko (1973). Dalšími aktivitami v tomto období bylo rozšíření oblasti spolupráce v oblasti komplexních politik v sociální a environmentální oblasti. Zároveň byl v roce 1975 založen první fond – Evropský fond pro regionální rozvoj. Na konci 70. let se uskutečnily první volby do Evropského parlamentu.

80. léta

V průběhu 80. let dochází k rozšíření společenství o další tři státy – Řecko, Španělsko a Portugalsko. Zároveň společenství začíná procházet první krizí, kterou způsobila hospodářská recese. Zásadním milníkem v této době je pád Berlínské zdi (1989), který zásadně ovlivní fungování společenství v dalším desetiletí.

90. léta

Pád Sovětského svazu a vznik nových demokratických republik

způsobil

posun

ve

fungování

Evropského

hospodářského společenství. Na základě Maastrichtské smlouvy z 1. listopadu 1993 vznikají tendence o rozšíření působnosti společenství o zahraniční politiku a vnitřní bezpečnost. Zároveň v existenci přivádí Evropskou unii a určuje tři hlavní směry nové politiky známé jako tři pilíře EU: Evropská společenství, Společná zahraniční a bezpečnostní politika, Spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a justice. V 90. letech se k nově vzniklé EU přidávají další státy: Finsko, Rakousko a Švédsko. Od roku 1997 se také začíná jednat k přistoupení dalších evropských států. 2000

90. léta byla znamením technologického pokroku, který mimo jiné způsobil změnu v tržním klimatu – problémy jako zvyšující

32

se nezaměstnanost, konkurence na globálním trhu vede Evropskou unii k reformám. V roce 2000 vzniká Lisabonská strategie, která měnící se pravidla na světovém trhu mají reflektovat a prostřednictvím podpory inovace, vzdělání a investic podporovat Evropu v konkurenci celosvětových mocností (především USA). 2002

1. ledna 2002 vzniká tzv. eurozóna. Nová evropská měna, Euro, nahradila původní národní měny v celkem 12 státech.

2004

Rok 2004 završil jednání z 90. let o připojení dalších evropských států. Ke dni 1. 4. 2004 se součástí EU stává deset nových členských států: Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Česká republika, Polsko, Kypr, Malta, Estonsko, Litva a Lotyšsko.

2007

V rámci zjednodušení exekutivních procesů na úrovni EU je 13. prosince 2007 podepsána Lisabonská smlouva, která vytváří nové systémy fungování správy EU (v platnost je uvedena v roce 2009). V tomto roce je EU rozšířena o 2 další státy – Rumunsko a Bulharsko.

2009

Evropou otřásá hospodářská krize, která má zásadní vliv na uvažování o reformách směřování EU. O rok později je přijat dokument Strategie 2020, který nahrazuje tzv. Lisabonskou strategii.

2013

28. členem Evropské unie se stává Chorvatsko, které je zatím posledním státem, který uzavírá ,,evropskou osmadvacítku.“

(Zdroj přehledu - FONTAINE, Pascal. Evropa ve 12 lekcích. Brusel, 2014. ISBN 978-92-79-34276-9.)

33

2.1.2. SMĚŘOVÁNÍ EU V SOUČASNOSTI

V předchozím historickém přehledu jsme zmínili události roku 2009 – velká hospodářská krize, která způsobila pokles průměrného HDP až o 4 %, krize nezaměstnanosti, bezpečnostní výzvy a migrační tlaky. Evropští občané z těchto důvodů začali ztrácet víru v evropskou integraci a namísto snah o posilování evropské identity a vzájemné spolupráce začaly nabírat na vzestupu nacionalismus a populismus (EVROPSKÁ KOMISE, 2015, s. 3). Vzhledem ke kritickým podmínkám, které otřásají základy Evropské unie a jednotlivých

členských

států, představitele EU analyzují

současný stav

a pojmenovávají nejproblematičtější oblasti. Hospodářská krize měla dopad na zaměstnanost a zdravou ekonomiku EU, tato krize však odhalila další problémy, které se v ekonomice na unijní i národní úrovni projevily. Přestože dřívější růst evropské ekonomiky zaznamenával růst, jeho rychlost nebyla natolik velká jako v jiných mimoevropských státech. Důvodem byla především nižší úroveň užívání kapacit a potenciálu informačních technologií, nízké investice do vědy, výzkumu a inovacích, překážky v přístupu na trh a nedynamické podnikatelské prostředí (EVROPSKÁ KOMISE, 2010, s. 7). ,,Krize je výstražným signálem. Díky ní si uvědomujeme, že návrat k obvyklým pořádkům by nás vedl k postupnému úpadku do postavení druhořadého hráče na nové globální scéně. Pro Evropu to znamená okamžik pravdy. Na řadě jsou odvážná a ambiciózní opatření.“ (BARROSSO in EVROPSKÁ KOMISE, 2010, s. 2). Evropská unie na základě analýzy současného stavu identifikuje tři hlavní priority, kterými se v následujících letech EU musí zabývat. Těmito prioritami jsou: 1. Inteligentní růst: rozvíjení EU na základě znalostní a informační ekonomiky; 2. Udržitelný růst: podpora konkurenceschopnější a ekologicky přívětivější ekonomiky na základě efektivního využívání zdrojů; 3. Růst podporující začlenění: podpora zaměstnanosti vycházející ze sociální a územní soudržnosti (EVROPSKÁ KOMISE, 2010, s. 5). 34

Na základě těchto priorit dále stanovuje objektivně měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout do roku 2020, které jsou součástí uceleného konceptu Strategie Evropa 2020. Tyto cíle se nadále mají promítnout v strategiích jednotlivých států.7 Tyto kvantifikované cíle jsou: – 75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno, – 3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje, – v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“ (včetně zvýšení závazku na snížení emisí na 30 %, pokud budou podmínky příznivé), – podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání, – počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů (EVROPSKÁ KOMISE, 2010, s. 5). Vymezili jsme si tři priority EU, které dále kvantifikuje pět cílů, jichž má být naplněno do roku 2020. Tyto cíle dále Evropská unie rozpracovala do sedmi platforem, ze kterých Evropská unie dále čerpá při zavádění finančních nástrojů a tvorby programů.

7

Česká republika na základě jednání s Evropskou Komisí přijímá dne 7. června 2010 opatření, ve kterých promítá tyto cíle a stanovuje vlastní národní cíle a podcíle s ohledem na současný hospodářský a sociální stav ČR (VLÁDA ČR, 2009-2016). 35

Tabulka č. 7 Priority a iniciativy Strategie Evropa 2020

INTELIGENTNÍ RŮST

Iniciativa ,,Inovace v unii“ - lepšení rámcových podmínek a přístupu k financování výzkumu a inovací, čímž by se posílil inovativní řetězec a zvýšil objem investic v celé unii.

Iniciativa ,,Mládež v pohybu“ - zlepšení výsledků vzdělávacích systémů a zlepšit mezinárodní atraktivitu evropských vysokoškolských institucí. Iniciativa ,,Digitální program pro Evropu“ urychlení rozvoje vysokorychlostního internetu a využití výhod jednotného digitálního trhu domácnostmi a podniky.

PRIORITY UDRŽITELNÝ RŮST

RŮST PODPORUJÍCÍ ZAČLENĚNÍ

INICIATIVY Iniciativa „Evropa méně náročná na zdroje“ – podpora oddělování hospodářského růstu od využívání zdrojů, a to pomocí snížení uhlíku v naší ekonomice, většího využívání obnovitelných zdrojů energie, modernizace dopravního odvětví a podpory energetické účinnosti.

Iniciativa „Program pro nové dovednosti a pracovní místa“ – modernizace pracovních trhů prostřednictvím usnadnění mobility pracovních sil a rozvoj dovedností v průběhu celého života za účelem zvýšení účasti na trhu práce a lepšího vyrovnání nabídky a poptávky na trhu práce. Iniciativa „Průmyslová Iniciativa „Evropská politika pro éru platforma pro boj proti globalizace“ – zlepšení chudobě“ – posílení podnikatelského prostředí, sociální a územní zejména pro malé a soudržnosti tak, aby střední podniky, a podpora výhody vyplývající z růstu rozvoje silné a udržitelné a zaměstnanosti byly ve průmyslové základny, velkém měřítku sdíleny a která by byla v lidem postiženým celosvětovém měřítku chudobou a sociálním konkurenceschopná. vyloučením bylo umožněno žít důstojně a aktivně se zapojovat do společnosti.

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, Zdroj: EVROPSKÁ KOMISE. SDĚLENÍ KOMISE EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel, 2010. Dostupné také z: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa2020/Evropa_2020_cz_Sdeleni_EK.pdf

2.1.3. SOUČASNÁ STRUKTURA EU A PRÁVNÍ RÁMEC

Opusťme na okamžik téma cílů Evropské unie a jejího vývoje a zaměřme se na obecný přehled o jejím fungování a strukturu. V práci narážíme na pojmy spojené s orgány EU (a budeme se s nimi dále setkávat), proto se s nimi seznamme.

36

Strukturou Evropské unie prostupuje několik orgánů, mezi jejichž kompetence patří navrhování legislativních a politických rámců. V následujícím přehledu si představíme základní orgány, které stojí v čele EU: 

Evropská rada – strategické řízení EU

Začněme nejvyšším orgánem EU, kterým je shromáždění vrcholových představitelů členských států – prezidentů a/nebo předsedů vlád. Evropská rada určuje směr EU, udává politické priority, které by měly být dále promítány do systému EU. Evropská rada se schází alespoň čtyřikrát do roka (v případě naléhavých témat i vícekrát, např. aktuální mezinárodní problémy) a na konci svého jednání vydává závěry, které jsou dále předloženy Radě (viz níže) k projednání. Nevytvářejí tedy konkrétní právní předpisy, ale jsou tvůrcem politik. 

Rada ministrů (někdy pouze ,,Rada“)

Rada ministrů, jak již název napovídá, je orgánem ministrů členských států. Je nejvyšším rozhodovacím orgánem, který přijímá doporučení Evropské rada (viz výše) a jedná dále o právních předpisech, které vzápětí s Evropským parlamentem schvaluje. Rada také schvaluje návrh Komise o rozpočtu. Oblasti, kterými se Rada ministrů zabývá, odpovídají následujícím odvětvím: zahraniční věci; obecné záležitosti; hospodářské a finanční věci; spravedlnost a vnitřní věci; zaměstnanost, sociální politika, zdraví a ochrana spotřebitele; konkurenceschopnost (vnitřní trh, průmysl, výzkum a vesmír); doprava, telekomunikace a energetika; zemědělství a rybolov; životní prostředí; vzdělávání, mládež, kultura a sport (EVROPSKÁ KOMISE, 2016, s. 14). 

Evropský parlament

Evropský parlament má tři hlavní úlohy – legislativní pravomoc (přijímá a schvaluje právní předpisy), kontrolní činnost (dohlíží na orgány EU, především Komisi) a schvalování rozpočtu. Charakteristickým znakem Evropského parlamentu je, že jeho členové (evropští poslanci) jsou přímo voleni občany členských států EU (počet europoslanců je přímo závislý na podílu počtu občanů daného států vůči

37

celkovému počtu občanů EU). Tento princip tak vnáší do struktury EU princip demokracie, protože europoslanci zastupují zájmy samotných občanů. 

Evropská komise

Evropská komise je výkonným, apolitickým 8 orgánem EU, který má na starosti návrh legislativních rámců a návrhů politik, které posléze směřují na schválení Evropskému parlamentu a Radě ministrů. Je také zodpovědná za dohlížení plnění evropských nařízení a směrnic a v případě jejich nedodržení může podávat na strany zodpovědné za plnění žalobu u Evropského soudního dvoru. Evropská komise se plně zodpovídá Evropskému parlamentu, který může pro nedůvěru komisi rozpustit, případně klást dotazy, které komise zodpovídá. 

Evropský soudní dvůr

Evropský soudní dvůr dohlíží na legitimnost právních opatření připravených a schválených výše zmíněnými orgány, zároveň kontroluje jejich plnění. Soudní dvůr dále řeší konflikty na úrovních vnitrostátních případů (kdy vnitrostátní soudy potřebují výklad k pochybným nebo víceznačným právním předpisům EU), žalob podaných členskými státy, žalob fyzických a právnických osob odvolávajících se k Evropskému soudnímu dvoru a právní konflikty uvnitř EU a jejich zaměstnanců. 

Evropská centrální banka

Evropská centrální banka má na starosti otázky převážně ekonomického charakteru. Evropská centrální banka byla založena v roce 1998 současně se zavedením Eura a má na starosti udržování stability eurozóny a nízkou a stabilní inflaci. Je nezávislým orgánem, tudíž nepodléhá nařízením orgánů EU či členských států. 

Evropský účetní dvůr

Dvůr se zabývá finančním řízením Evropské unie, působí jako nezávislý auditor, který prověřuje veškeré příjmy, výdaje a plnění evropského rozpočtu.

8

Komise musí jednat nezávisle a nepodléhá pokynům vlád členských států. 38

Každoročně vypracovává zprávu o hospodaření EU, kterou následně využívá parlament a rada ministrů pro vyhodnocení finančních toků EU s následným plánováním budoucího rozpočtu. 

Evropský hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů

Oba tyto orgány zařazujeme současně, jelikož se jedná o poradní instituty, které vchází do legislativních procesů. Orgány EU při tvorbě politik a právních nařízení musí s Evropským hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů spolupracovat a jejich obsah konzultovat. Evropský hospodářský a sociální výbor zastupuje zájmová sdružení, odbory a organizace, které dále sdružují aktivisty a představitele hospodářských a sociálních skupin (např. zaměstnavatele, komunity sociálních menšin, aktivisty apod.). Výbor regionů pak zastupuje představitele lokálních politik, na které má evropská politika regionů dopad. 

Agentury EU

Z dalších subjektů, které nás budou zajímat v rámci této práce, jsou agentury EU. Tyto subjekty mají charakter poradenského orgánu, který konzultuje otázky a poskytuje informace vnitrostátním institucím či samotným orgánům EU. Pro práci stěžejní jsou tzv. výkonné agentury, které mají na starosti praktické provádění evropských programů, včetně programů dotačních. Spolupráci některých z výše zmíněných institucí můžeme sledovat např. na procesu tvorby legislativy9:

9

Jedná se o zjednodušený model tzv. řádného legislativního postupu, ve kterém Evropský parlament i Rada ministrů mají stejné postavení. Specifické oblasti pak mohou mít vlastní výjimečná pravidla pro přijetí právních předpisů. 39

Graf č. 1

Zjednodušený model řádného legislativního postupu

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Veškeré právní předpisy, které jsou EU přijaty, vycházejí ze smluv EU, které jsou závazné a určují směřování a cíle Evropské unie. Tyto smlouvy byly demokraticky a dobrovolně přijaty všemi členskými státy EU a jejich obsah nesmí být v rozporu s právními předpisy EU ani vnitrostátními legislativními předpisy členských států. Smlouvy se mohou týkat založení společných politik a rozšíření působnosti společenství/unie (např. smlouva o založení Evropského společenství uhlí a oceli, 1952, Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství, 1958, Smlouva o Evropské unii, 1993), dále vznikají smlouvy, které ošetřují připojení nových členských států (např. Smlouva o přistoupení České republiky, Estonska, Kypru, Lotyšska, Litvy, Maďarska, Malty, Polska, Slovinska a Slovenska, 2014), či smlouvy, které ošetřují reformy struktury a funkce orgánů EU. Základní smlouvy jsou podepsány na summitech, podle jejichž místa konání významné jsme si uvedli v podkapitole 2.1.1 Historie vzniku – zásadní milníky. Konkrétní právní předpisy, které vznikají, mají podobu různých forem. Jde např. o nařízení, která jsou závazná pro všechny členské státy. Ty posléze tato nařízení implementují do své legislativy, pokud ne, pak musí zajistit, aby žádné z dosavadních vnitrostátních právních předpisů nebyly v rozporu s tímto nařízením. Pro příklad si můžeme uvést nařízení Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 11. prosince 2013, kterým byl zaveden program Kreativní Evropa 2014-2020 (viz podkapitola 3.1 Kreativní Evropa). Směrnice jsou takovým právním předpisem, který určuje výsledek, kterého má být dosaženo, ponechává však členským státům volbu, jakým způsobem. 40

Příkladem v oblasti audiovize je napě. evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Tato směrnice ukládá členským státům úkol chránit kulturní rozmanitost médií, udržovat jejich pluralitu a nezávislost, zabraňovat šíření rasové a náboženské nenávisti a zajišťovat ochranu spotřebitele (např. ochranu dětí) (EUROPE DIRECT, 2016). Rozhodnutí EU jsou závaznými pravidly, která se však týkají konkrétních osob nebo organizací. Příkladem rozhodnutí je zavedení označení Evropské dědictví, které vstoupilo v platnost v roce 2011. Rozhodnutí určuje status tohoto označení a pravidla pro udělování. (INISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY, b.r.). V neposlední řadě EU vydává tzv. doporučení a stanoviska, která nejsou závazná, pouze jimi orgány EU sdělují své postoje a názory k určitým otázkám. Příkladem je Doporučení Rady Evropské unie o přínosu kulturního a tvůrčího odvětví k dosažení lisabonských cílů, ve kterém Rada EU vyzývá Evropskou komisi a členské státy např. v úsilí sběru statistických dat s následnými analýzami dopadu přínosu kulturního a kreativního odvětví (RADA EVROPSKÉ UNIE, 2007).

2.2. FINANČNÍ NÁSTROJE EU V předchozí podkapitole jsme si stručně představili Evropskou unii: její prvopočátky, strukturu a legislativní rámec a procesy, ze kterých nadále budeme vycházet. V rámci fungování EU je nutné se zaměřit mimo legislativní oblast také na oblast

ekonomickou.

V rámci

této

podkapitoly

si

představíme

základy

ekonomického fungování EU se zaměřením na finanční nástroje – strukturální fondy a komunitární programy, které jsou předmětem výzkumu. Obecnými cíli finančních nástrojů Evropské unie je podpora takových oblastí, které je efektivnější spolufinancovat na nadnárodní úrovni. Jedná se tak především o projekty a témata celoevropského rozsahu: věda, výzkum, energetika, infrastruktura apod. Z velké části tak financuje především investiční projekty (EVROPSKÁ KOMISE, 2014). Je však nutno na tomto místě podotknout, že současná podoba finančních nástrojů a programů odpovídá aktuálním prioritám a iniciativám, 41

které jsme si představili v podkapitole 2.2.2 Směřování EU v současnosti. Finanční nástroje jsou přesněji řečeno nástroji těchto priorit, jak si můžeme např. ukázat na komunitárním programu Erasmus+ (více 3.2.1 Program Erasmus+) a jedné z iniciativ, kterou jsme si představili: Mládež v pohybu spadající pod prioritu Inteligentní růst. Vraťme se však k obecným informacím o fungování těchto finančních nástrojů uvedením fungování o rozpočtu Evropské unie a dále dvou zásadních finančních nástrojích – strukturálních fondech a komunitárních programech. 2.2.1. ROZPOČET EU – SPRÁVA, PŘÍJMY A VÝDAJE

Rozpočet EU je vždy plánován v tzv. víceletém finančním rámci, a to nejméně na dobu pěti let (aktuálně je víceletý finanční rámec plánován na sedmileté období 2014-2020). Rozpočet je dělen dle politických oblastí (položek), které následně své prostředky přidělují a spravují tematickými programy či fondy (viz následující podkapitoly 2.2.2 Strukturální fondy a 2.2.3 Komunitární programy). Tento rámec není rozpočtem, jde o nástroj finančního plánování, dle kterého každoročně připravuje Evropská komise rozpočet (víceletý finanční rámec mimo jiné určuje finanční stropy, které jsou závaznými limity pro přípravu rozpočtů). Evropská komise posléze svůj návrh předkládá Radě ministrů a Evropskému parlamentu, které návrh pozměňují a schvalují. Po odsouhlasení rozpočtu za něj přejímá zodpovědnost jeho navrhovatel – Evropská komise (EVROPSKÁ KOMISE, 2014, s. 5). Kontrolu rozpočtu má na starosti Evropský účetní dvůr (viz 2.1.3 Současná struktura EU a právní rámec) (EVROPSKÁ KOMISE, 2014, s. 6). Do rozpočtu Evropské unie přicházejí finanční prostředky ze tří zdrojů: jsou jimi příjmy z cel importovaného zboží, zdroje z DPH (ve výši 0,3 %) a příspěvky členských států ze svého bohatství, které v současné době tvoří nadpoloviční většinu všech příjmů EU. Dalšími příjmy do evropského rozpočtu jsou např. pokuty, úroky z prodlení, odvody unijních zaměstnanců či příspěvky zemí mimo EU, které se spolupodílejí na financování vybraných programů EU. Výdaje EU sledují, jak již bylo výše zmíněno, politické cíle unie. Pro rok 20142020 byly tyto cíle ovlivněny hospodářskou recesí, a proto jsou finanční prostředky

42

směřovány především k oblastem, jež má EU napomoci v ekonomickém a sociálním růstu. Výdaje EU pro aktuální sedmileté období jsou následující oblasti: 1) Inteligentní růst podporující začlenění – zvýšení konkurenceschopnosti, zajištění hospodářského růstu a podpora vytváření nových pracovních míst. Tento okruh se dále dělí na a) Konkurence pro růst a zaměstnanost (podpora inovací, vzdělání, výzkumu) a b) Hospodářská, sociální a územní soudržnost (podpora regionů); 2) Udržitelný růst – oblast zaměřená na přírodní zdroje a ekologickou udržitelnost, ochranu životního prostředí a rozvoj venkova; 3) Bezpečnost a občanství – tato část alokuje prostředky na zajištění vnitřní bezpečnosti, financuje boj proti terorismu a podporuje ochranu lidských práv. Do této části mimo jiné patří také okruh našeho zájmu – podpora kultury a audiovize. 4) Globální Evropa – v rámci této položky se skrývají výdaje především na zahraniční politiku EU – z prostředků se podporují aktivity směrem ke kandidátským zemím, humanitární pomoc v zemích mimo EU apod. 5) Správa – nedílnou součástí rozpočtu je správa EU, do níž patří veškeré náklady spojené s fungováním orgánů EU (např. platy zaměstnanců EU). (VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, 2005-2016)

Pro přehled podílů výdajů na jednotlivé položky rozpočtu EU uvádíme následující tabulku, která názorně ukazuje, že největší podíl prostředků míří do podpory hospodářského růstu a sociálního začlenění. Naopak nejmenší prostředky jsou věnovány oblasti Bezpečnost a občanství, ze kterého, jak bylo výše zmíněno, EU podporuje kulturu a oblast audiovize.

43

Graf č. 2

Podíl celkových výdajů EU (2014-2020)

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská, Zdroj informací: KRUTÍLEK, Ondřej. Finanční rámec 2014-2020. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8905/sekce/financni-ramec-2014-2020/.

Jak prakticky EU alokuje své prostředky z rozpočtu? Již dříve jsme zmínili, že rozpočet se dělí na tzv. položky, které dále své finanční prostředky rozdělují tematickým programům. Dvě základní formy financování, které EU rozlišuje, jsou veřejné zakázky a dotace. Veřejné zakázky užívá EU pro zakoupení služeb či produktů pro zajištění fungování Evropské unie a jejich orgánů (např. stavební práce apod.). Dotace jsou přidělovány z programů, které vyhlašují výzvy k předkládání návrhů, na jejichž základě se občané, instituce či firmy mohou ucházet o získání finančních prostředků na financování/spolufinancování projektů a investic, které odpovídají cílům jednotlivých výzev.

Správou a financováním těchto dotací

se zabývají evropské fondy či komunitární programy, které si nyní rozebereme v dalších podkapitolách.

44

2.2.2. STRUKTURÁLNÍ FONDY

V magisterské práci se budeme zabývat dvěma pojmy – operační programy strukturálních fondů a komunitárními programy. Přestože jsou oba finančními nástroji EU, v zacílení, struktuře a procesech se liší. Strukturální fondy jsou finančním nástrojem Evropské regionální politiky. Jak jsme zmínili v přehledu zásadních milníků vzniku Evropské unie (2.1.1 Historie vzniku – zásadní milníky), v průběhu let se ke Společenství a pozdější Evropské unii přidávaly země, jejichž regiony v hospodářské a sociální sféře stály svou úrovní propastné hluboko oproti některým vyspělejším státům. Z šesti států zakládajících Evropské společenství uhlí a oceli šlo především o regiony jižní Itálie, v 70. letech dále Irsko, v 80. letech Španělsko, Řecko a Portugalsko a posléze státy bývalého Sovětského svazu. Rozdíly v hospodářské i životní úrovni mohly oslabit stabilitu Evropské unie a bylo potřeba v rámci principu solidarity vytvořit finanční nástroj, jenž by alokoval prostředky do těchto méně rozvinutých regionů a tím podporoval jejich růst a odstranění velkých rozdílů (JIŘÍČEK, 2006, s. 1-2). Pro řešení tohoto problému byly založeny tzv. strukturální fondy. Prostředky z těchto fondů jsou alokovány do předem vymezených oblastí, ve kterých má finanční podpora napomoci k dosažení definovaných cílů, jež jsou definovány v tzv. programovacích obdobích (v současnosti 2014-2020). V současné době existují následující fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (vznik 1975) – podpora hospodářského růstu, zejména infrastruktury, podpor inovace a podnikání, z oblasti KKO zde patří také renovace kulturních památek; Evropský sociální fond (vznik 1958) – podpora zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů, podporuje např. rekvalifikační kurzy, vzdělávací programy, cílovou skupinou jsou mládež, etnické menšiny, senioři a jiné skupiny, které se řadí k znevýhodněným v oblasti uplatnění na trhu;

45

Fond soudržnosti (vznik 1992) – oproti ostatním fondům se nezaměřuje na podporu regionů, ale chudších států. Podporuje investiční projekty především v oblastech infrastruktury, energetiky a ochrany životního prostředí; Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (vznik 2005) – fond sloužící k podpoře lesnictví a zemědělství a zlepšení životních podmínek ve venkovských oblastech; Evropský námořní a rybářský fond (vznik 2014) – podpora mořského a vnitrozemského

rybolovu,

fond

financuje

zpracovatelského

odvětví,

ochranu

projekty

životního

na

prostředí

modernizaci a

zvýšení

konkurenceschopnosti v oblasti rybolovu; Fond solidarity (vznik 2002) – fond byl zřízen za účelem prevence a zmírnění dopadů přírodních katastrof. O finanční příspěvek se může přihlásit každý členský stát, jehož škody způsobené přírodní katastrofou přesáhly 0,6 % HDP. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (vznik 2007) – fond má napomoci regionům, které v důsledku globalizace (bankrot podniku, přemístění výroby do jiných států) zaznamenaly vysoký nárůst nezaměstnanosti z důvodu masivního propouštění lidí. (MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, 2012)

Většina z těchto fondů nefinancuje projekty napřímo, vytváří ale předem definované programy s cíli, který byly vytyčeny pro dané období. Následně si představíme proces tvorby těchto programů: 1. Evropská komise sestavuje návrh rozpočtu a pravidel jednotlivých strukturálních fondů, které jsou posléze schváleny Evropským parlamentem. Evropská komise rovněž stanovuje oblasti, pro které je možno finanční prostředky čerpat (po konzultaci s jednotlivými členskými zeměmi – vytváří jednotné tematické směrnice, tzv. strategické obecné zásady Společenství pro soudržnost;

46

2. Jednotlivé členské státy konzultují oblasti těchto zásad a v rámci konzultace s odborníky posuzuje témata obsažená v této směrnici v ohledu na místní potřeby. Státy posléze vypracovávají národní strategický referenční rámec, který na národní úrovni implementuje strategické obecné zásady. Plány referenčního rámce jsou strukturovány do jednotlivých operačních programů. Tento návrh putuje zpět komisi; 3. Pokud Komise schválí návrh členského státu, ten může přejít k realizaci operačních programů. Komise se zaručuje vyplatit členskému státu finanční prostředky nezbytné pro realizaci operačních programů a nadále sleduje postup programů v každé členské zemi.( (NOVÁK, FRIČOVÁ, NOVÁK, 2005-2016)

Jelikož se v magisterské práci zaměřujeme na prostředí České republiky, pokračujme v nastínění procesu implementace operačních programů na názorné ukázce současného období 2014-2020 v ČR. Evropskou komisí bylo schváleno celkem 10 operačních programů: Doprava (4,7 mld. EUR), Integrovaný regionální OP (4,6 mld. EUR), Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (4,3 mld. EUR), Výzkum, vývoj a vzdělávání (2,8 mld. EUR), Životní prostředí (2,6 mld. EUR), Program rozvoje venkova (2,3 mld. EUR), Zaměstnanost (2,1 mld. EUR), Technická pomoc (0,22 mld. EUR), Praha – pól růstu (0,2 mld. EUR), Rybářství (0,03 mld. EUR). (VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, 2005-2016). Mimo tyto národní operační programy existují programy mezinárodní, kterými jsou operační

programy

přeshraniční

spolupráce

a

programy

nadnárodní

a meziregionální spolupráce INTERREG. Oproti národním programům, v jejichž případě je příjemcem dotace jeden český subjekt (s možností potenciálních partnerů), tyto mezinárodní programy vyžadují spolupráci více projektových partnerů z regionů, kterým jsou určeny. Podrobně tyto programy nalezneme zpracované v kapitole 3.2.5. Přeshraniční spolupráce a 3.2.6. Programy nadnárodní spolupráce.

47

Centrálním metodickým řízením operačních programů bylo pověřeno Ministerstvo místního rozvoje, který je národním orgánem pro koordinaci. Jeho úkolem je komunikace s Evropskou komisí, implementace a monitoring finančních toků. Každý z výše zmíněných operačních programů má pak v gesci příslušný orgán (ministerstva či v případě 7. operačního programu Praha Magistrát hlavního města Prahy). Operačními programy celý proces však nekončí. Operační programy se dále dělí do tzv. prioritních os a posléze do oblastí podpory. Prioritními osami a oblastmi podpory

můžeme

rozumět

úrovně

cílů,

přičemž

oblasti

podpory

jsou

nejkonkrétnější úrovní daného operačního programu. Proces samotného získání dotace začíná vyhlášením výzvy, která obsahuje název programu, prioritní osy a oblasti podpory. Tyto výzvy určují termín, ve kterém žadatelé mohou poslat návrh projektu, místo a způsob doručení. Po předložení žádostí jsou návrhy projektů evaluovány a pokud dojde k jejich schválení, žadatel realizuje svůj projekt. Finanční prostředky mohou být poskytnuty příjemci v několika režimech – ex ante platba, kdy příjemce dostává dotaci či její část před úhradou projektových nákladů (finanční prostředky mají tudíž podobu zálohy), ex post platba, při které příjemce získává dotaci zpětně po úhradě všech projektových nákladů, nebo kombinací obou způsobů. Po ukončení projektu nastává vyhodnocení a vyúčtování projektu. Ani tato etapa však není konečnou fází, neb realizátor podpořeného projektu musí zajistit jeho udržitelnost, a to na dobu sjednanou ve smlouvě (nejčastěji 3-5 let) (VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, 2005-2016).

2.2.3. KOMUNITÁRNÍ PROGRAMY

Komunitární programy jsou další formou finančních nástrojů EU, které jsou financovány přímo z rozpočtu unie. Jejich hlavním cílem je prohlubování mezinárodní spolupráce a vzájemná výměna zkušeností, proto se u většiny z výzev komunitárních programů setkáváme s principem mezinárodních konsorcií – sdružení institucí z dvou a více zemí, kteří se na projektu budou společně podílet (tato

48

spolupráce je definována smlouva o partnerství, která dále definuje formu spolupráce a rozdělení kompetencí). Komunitární programy zasahují do oblastí, které jsou politickými prioritami EU: jedná se výzkum, vývoj a inovaci, vzdělávání, kulturu a média, vnitřní trh, životní prostředí, podnikání, sociální politika a další. Oproti strukturálním fondům podporují komunitární programy většinou neinvestiční, tzv. soft projekty. Dalším rozdílem je způsob řízení a koordinace programů. Oproti operačním programům, které jsou koordinovány decentralizovaně, většina komunitárních programů je řízena centrálně Evropskou komisí, a to prostřednictvím výkonných agentur (viz 2.1.2 Současná struktura EU a právní rámec). Důsledkem rozhodování o přidělení prostředků centralizovaným způsobem je soutěž mezi žadateli, kdy o přidělení příspěvků nerozhoduje země původu, avšak kvalita projektu. V následujícím přehledu poukážeme na další rozdíly, které určují jiný charakter komunitárních programů oproti strukturálním fondům. Jde například o způsobu hodnocení žádostí, které se dostávají do rukou většinou externím hodnotitelům z cizích zemí (Evropská komise přesto povoluje podání žádostí v národních jazycích členských států EU – pro externí hodnotitele bývají posléze přeloženy). Zatímco strukturální fondy cílí na podporu regionů, aby tak snížila hospodářské a sociální rozdíly, projekty podpořené komunitárními programy mají evropský rozměr, a tudíž dopad mezinárodní.

49

Tabulka č. 8 Srovnání komunitárních programů a strukturálních fondů

PODPIS SMLOUVY PARTNERSTVÍ DOPAD MÍSTO HODNOCENÍ PRÁVNÍ RÁMEC SMLOUVY POSLÁNÍ

PODPORA PROJEKTŮ NA CO SE ŽÁDÁ

HODNOTILELÉ

Komunitární programy

Strukturální fondy

EU Evropské Celoevropský EU EU

ČR národní regionální ČR ČR

Podpora oblastí souvisejících s politikami EU Generální ředitelství Evropské komise Věda a výzkum, vzdělávání, kultura, životní prostředí, aj. Mimo ČR

Podpora hospodářské a sociální soudržnosti Ministerstva, Regionální rady soudržnosti Infrastruktura a jejich vybavení, lidské zdroje, aj. národní hodnotitelé

Zdroj: O komunitárních programech. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8643/sekce/o-komunitarnich-programech/

V této neposlední řadě si stručně představíme komunitární programy schválené pro období 2014-2020 Evropskou komisí. Podrobně se některými z nich budeme věnovat v kapitole 3 Programy vytipované v rámci výzkumu: 

Kreativní Evropa, kultura a média,



Horizont 2020, věda, výzkum, inovace,



Evropa pro občany, evropská identita a paměť,



Erasmus+, vzdělávání,



COSME, konkurenceschopnost v oblasti podnikání,



LIFE, životní prostředí,



Program práv, rovnosti a občanství, rovnost pohlaví, boj s diskriminací,



Program spravedlnost, práva dětí,



Zdraví pro růst, zdraví,



Customs 2020, celní správy EU 50



Fiscalis 2020, daňové systémy,



Pericles 2020, ochrana Eura,



Hercule III, korupce a trestná činnost,



Program pro spotřebitele, ochrana spotřebitele,



Galileo, podpora globálního družicového systému,



Nástroj pro propojení Evropy, doprava a infrastruktura,



Program EU pro zaměstnanost a sociální inovace, sociální politika (OK4EU, b.r.)

2.3. EVROPSKÁ UNIE A KULTURA, STRATEGIE 2020 V předchozích podkapitolách jsme si pro přehled představili Evropskou unii, její vznik, fungování i současné směřování. Před třetí kapitolou, která se bude zabývat programy vhodnými pro podporu KKO, je nutnou součástí zmapovat přístup Evropské unie ke kultuře a kreativním odvětvím. V této podkapitole se vrátíme k některým z předchozích, především podkapitole 2.1.2 Směřování EU v současnosti. Počátky kulturní politiky v rámci politiky EU se začínají datovat až začátkem 90. let, kdy se s rostoucím rozšiřováním aktivit tehdejšího společenství stala kultura součástí základních politik tehdejší nově vzniklé EU. V Maastrichtské smlouvě podepsané 9. února 1992 se členské státy rozhodly společně zaměřit úsilí na zvyšování povědomí, znalosti a šíření evropských dějin a kultury evropských národů, ochranu evropského kulturního dědictví, podpora kulturních výměn nekomerčního charakteru a podpora vzniku nových literárních a uměleckých děl, včetně tvorby audiovizuální (EVROPSKÁ UNIE, 1992, Čl. 128). V roce 1996 Evropská komise navazuje na články o kultuře v Maastrichtské smlouvě a předkládá orgánům EU 1. Zprávu o významu kulturních aspektů v činnosti Evropského společenství. V této zprávě se komise zaměřila na čtyři klíčové oblasti kultury: Kultura a jednotný trh (analýza dopadů právních předpisů -

na svobodu pohybu kulturních služeb

a produktů, svobodu podnikáni), Kultura ve vnitřních politikách Společenství (souvislost mezi kulturou a rozvojem regionů – přímé i nepřímé sociální a ekonomické dopady, kultura a vliv na inovace, životní prostředí a turistický ruch), 51

Audiovizuální politika a Kultura ve vnějších vztazích Společenství (spolupráce kulturního sektoru s třetími zeměmi) (KRÁTOŠKOVÁ, PETERKOVÁ, 2001, s. 29-30). Na tuto zprávu reagovala Evropská unie zřízením specifických programů: Kaléidoscope (podpora kulturní a umělecké tvorby a spolupráce na evropské úrovni), Ariane (podpora v oblasti knih, četby a překladů) a program Raphael (mezinárodní spolupráce pro ochranu a zachování evropského kulturního dědictví). Tyto programy v období 1997 a 1999 naplňovaly cíle Maastrichtské smlouvy (viz výše). Rok 2000 byl pro kulturní politiku přelomovým. Stávající programy nahradila ucelený rámcový program pro kulturu – Culture 2000. Debaty o potřebě uceleného programu podporujícího mezinárodní spolupráci v oblasti kultury započaly v roce 1998. Projekt byl připraven Evropskou Komisí a posléze předložen Radě Evropské unie. Tento program měl za cíl zjednodušit administrativu, podpořit proces evropské integrace a také zohlednit výzvy v oblasti zaměstnanosti a sociální soudržnosti (KRÁTOŠKOVÁ, PETERKOVÁ, 2001, s. 49-50). Po uplynutí období programu Culture 2000 byla vyhodnocena jeho zásadně pozitivní pozice v oblasti kulturní politiky EU. Přestože byly identifikovány jisté

podobnosti s již

existujícími programy

komplementárními s kulturními projekty, externí evaluace zhodnotila, že program neduplikuje žádné ze stávajících mezinárodních a nadnárodních programů (ECOTEC, 2008, s. 99). Po úspěchu programu Culture 2000 vznikla roku 2006 historicky první ucelená strategie pro kulturu v Evropě. Tato strategie definovala pro následující programové období tři cíle: podpora kulturní rozmanitosti a mezikulturního dialogu, podpora kultury jako katalyzátoru kreativity v rámci lisabonské strategie a podpora kultury jako životně důležitého prvku mezinárodních vztahů unie (EUROPEAN COMMISSION, 2007). Roku 2006 byla také založená výkonná agentura (viz 2.1.3 Současná struktura EU a právní rámec) EACEA (Vzdělávací, audiovizuální a kulturní výkonná agentura), která se stala řídící institucí příslušných programů. Pro období 2007-2013 vznikly dva programy, program Kultura a program MEDIA.

52

Nastávající období 2014-2020 bylo výrazně ovlivněno hospodářskou krizí a jejími důsledky, jak jsme se mohli dočíst v kapitole 2.1.2 Směřování EU v současnosti. Strategie Evropa 2020, která obecně směřovala k stanovení priorit a kvantifikovaných cílů se záměrem jejich dosažení v roce 2020 se výrazně odrazila i v plánování strategie v oblasti kultury. V odvolání na tuto strategii vznikl rámcový program Kreativní Evropa, a to Nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1295/2013. V tomto nařízení se zmiňuje propojenost Strategie Evropa 2020 a strategie KKO následovně: 

Strategie Evropa 2020 vymezuje jednu z priorit Inteligentní a udržitelnou ekonomiku, na jejímž základě Evropská Komise vyzvala k podpoře kreativity a inovací. Protože KKO představují zdroj nových myšlenek a inovací, je nutné, aby byl zlepšen přístup KKO k financování;



v rámci strategie byla také zdůrazněna potřeba a důležitost mobility umělců a kulturních pracovníků;



Evropská přidaná hodnota v rámci KKO přispívá k dosažení cílů strategie (EVROPSKÁ UNIE, 2013).

Dalším krokem strategie v oblasti kultury bylo vytvoření konkrétního pracovního plánu pro čtyřleté období (2015-2018). Prioritami tohoto pracovního plánu jsou a) přístupná kultura podporující začlenění; b) kulturní dědictví; c) kulturní a tvůrčí odvětví: tvůrčí hospodářství a inovace; d) podpora kulturní rozmanitosti, kultury ve vnějších vztazích EU a mobility (COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, REPRESENTATIVES OF THE GOVERNMENTS OF THE MEMBER STATES, 2014, s. 2). Pojďme si tyto priority představit v souvislosti s obecnými prioritami Strategie Evropa 2020:

53

Graf č. 3

Struktura priorit pracovního plánu pro kulturu směrem k prioritám Strategie Evropa 2020

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská, Zdroj: COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, REPRESENTATIVES OF THE GOVERNMENTS OF THE MEMBER STATES. Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018). Brusel, 2014. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG1223(02)&from=EN

Každá z priorit je dále členěna do témat, která jsou posléze zpracována formou studií, diskuzí, metodik a příruček. Témata jednotlivých priorit jsou následující:

54

Tabulka č. 9 Témata priorit pracovního plánu pro kulturu 2015 -2018

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská, Zdroj: COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, REPRESENTATIVES OF THE GOVERNMENTS OF THE MEMBER STATES. Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018). Brusel, 2014. Dostupné také z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG1223(02)&from=EN

Směrem k tomuto dokumentu by nás ještě na závěr mohlo zajímat, že jednou z platných zásad pracovního plánu je součinnost s programem Kreativní Evropa a s jeho prioritami. Tímto docházíme k uzavření rámce strategie v oblasti

55

kultury Evropské unie, přestože je nutno autorkou práce poznamenat, že pro úplný komplexní pohled by bylo možno zajít do dalších podrobností. Pro účely této práce však postačí přehled, který byl nastíněn.

2.4. ZÁVĚRY DRUHÉ KAPITOLY Evropská unie je složitým komplexem v rámci historickém, legislativním i strukturálním. Cílem této kapitoly bylo seznámení s těmito oblastmi s cílem kapitolu završit seznámením se se strategickým rámcem pro oblast kultury. Tato kapitola nám sice uzavírá teoretickou část práce, zároveň ale poskytuje propojení s druhou částí, která se bude zabývat samotným výzkumem. Seznámením se s problémy, kterým Evropská unie čelila a výzvám, jimiž se v současném programovém období 2014-2020 zabývá, vidíme diametrální rozdíl ve srovnání s kulturní politikou České republiky. Evropská unie jde dál, co do úvah o budoucnosti a potenciálu KKO. Tradiční kulturní a umělecké hodnoty sice rozvíjí, ale za účelem využití k dalšímu rozvoji s cílem rozvíjet kreativní ekonomiku a konkurenceschopnost. Na základě přehledu priorit a témat jsme se mohli seznámit s okruhy, na které navazují evropské finanční nástroje, jimiž se dále budeme zabývat ve výzkumu: např. přístup k e kulturnímu a kreativnímu odvětví jde ruku v ruce s jedním s nejzmiňovanějších témat současného období – audience development. Česká republika jakožto členský stát EU následuje nařízení a doporučení a implementuje je do národních programových rámců. Důkazem je např. dokument Integrovaná strategie podpory kultury do roku 2020, na jehož základě ministerstvo analyzovalo strategii v oblasti kultury EU a implementovalo jej do strategického rámce České republiky. V rámci této strategie ministerstvo uvádí jako jednu z priorit Mezisektorové partnerství a inovace, v rámci níž zmiňuje potřebu využívat součinnosti čerpání finančních prostředků z dalších zdrojů EU (MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY, 2014, s. 81). Účinné využívání těchto zdrojů však

56

znamená vytvoření vhodných podmínek pro české zástupce KKO, aby tito byli schopni finance čerpat. A tím se finálně dostáváme k druhé části práce.

57

ČÁST II: VÝZKUM ,,BARIÉRY PŘI DOSAHOVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY ZE ZDROJŮ PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE“ Na konci předchozí části jsme otevřeli náš výzkum – zmínili jsme potřebu českých organizací čerpat z prostředků EU a potřebu jim tuto možnost umožnit. Na cestě za dosažením získání zdrojů z prostředků EU stojí na straně českých žadatelů překážky. Mnohé z nich mohou představovat vlastní problém na straně potenciálního žadatele, my se však zaměříme na problémy systémové, se kterými je možné pracovat, redukovat, odstraňovat ,,z vrchu.“ Je-li to však v moci politických představitelů na národní úrovni, záleží na konkrétních bariérách. Tím se dostáváme k výzkumné části práce, která měla za cíl mapovat a analyzovat tyto překážky. V úvodu si představíme navrhovatele výzkumné potřeby a proces přidělení výzkumného projektu. Navážeme metodologií výzkumu, od definice základních výzkumných pojmů – výzkumný problém, představením dostupných informačních zdrojů a stanovením pracovních analýz. V části předmět výzkumu si stručně představíme programy, které jsme v rámci překážek sledovali. Podrobný popis programů s příkladovými projekty z KKO, které byly podpořeny, čtenář nalezne v Příloze C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu. Nejdůležitější částí, která je jádrem celé práce, je představení závěrů výzkumu. Shrnutí by mělo odpovědět na výzkumné otázky a ověřit hypotézy. Nedílnou součástí jsou i doporučení směrem k jednotlivým bariérám a jaké kroky by dále veřejné orgány mohly podnikat směrem k ulehčení přístupu ke zdrojům Evropské unie. Tato část, kterou představíme, je výtahem podrobnější zprávy, kterou uvádíme v Příloze F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu.

58

3. Zadání výzkumného projektu

Zadání výzkumu probíhalo ve třech fázích, které si nyní, včetně zainteresovaných stran, představíme v první kapitole druhé části. Těmito fázemi jsou: 

předložení výzkumné potřeby



vyhlášení zakázky pro uskutečnění výzkumu



návrh řešení výzkumu Institutem umění – Divadelním ústavem

3.1. PŘEDLOŽENÍ VÝZKUMNÉ POTŘEBY – MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ Výzkumnou potřebu s názvem Podpora kulturních a kreativních odvětví z fondů EU na léta 2015 – 2020 předložilo Ministerstvo zahraničních věcí (dále jen MZV). Svůj záměr definuje v následujících bodech (více v Příloze A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky): Potřeba: v této části předkladatel stručně definuje prvotní problém v české společnosti, na který navazuje potřeba výzkumu a jeho nálezů a doporučení. Jako výchozí problém je zde definováno nedostatečné zapojení českých právnických osob do projektů mezinárodní spolupráce. Zároveň se kvůli překážkám a nedostatečnému čerpání právnických osob z programů EU Česká republika každoročně ochuzuje o miliony korun, a to i v oblasti KKO. Jako další potřebu MZV definuje nutnost informovanosti o programech EU, které mimo program Kreativní Evropy mohou poskytovat finanční podporu projektům kulturních a kreativních odvětví. Cíle: cíli výzkumu předkladatel definuje zmapování současné situace a průzkum programů, které jsou vhodné pro čerpání financí na podporu projektů KKO. Tato část by měla dle předkladatele být veřejná a napomoci institucím KKO v lepší orientaci příležitostí, které jim nabízí EU. Současně byl za cíl zvolen výzkum 59

překážek, se kterými se žadatelé potýkají při dosažení podpory z EU s doporučeními k výsledkům výzkumu. Výstupy: požadovanými výstupy výzkumného projektu byla výzkumná zpráva v rozsahu 80-100 normostran, jejíž část o možnostech čerpání z programů EU bude veřejná institucím KKO a doporučení plynoucí pro MZV v utajeném režimu. Přínos: zvýšení zapojení českých KKO do mezinárodních projektů, posílení internacionalizace a exportu českých KKO produktů a služeb. Předpokládaná cena: 150 000 Kč Doba řešení: 12 měsíců

3.2. VÝZVA K POPTÁVKOVÉMU ŘÍZENÍ – TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR Zakázka pro vypracování výzkumu byla MZV předložena Technologické agentuře ČR, která zpracovala výběrové řízení/veřejnou zakázku pro zpracovatele výzkumu. TAČR vyhlašuje granty v oblasti aplikovaného výzkumu, a to v sedmi prioritních programech: 

program Alfa: podpora projektů aplikovaného výzkumu v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí, v udržitelném rozvoji dopravy;



program Beta: podpora výzkumných potřeb navržených orgány státní správy;



program

Gama:

podpora

aplikovaného

výzkumu

s výsledky

propojitelnými s komerčním/podnikatelským prostředím, 

program Delta: podpora výzkumných projektů ve spolupráci se zahraničními institucemi;

60



program Epsilon: podpora průmyslových aplikací v oblastech znalostní ekonomiky, energetiky a dopravě;



program Omega: podpora aplikovaného výzkumu v oblasti socioekonomického rozvoje české společnosti;



program Centra kompetence: podpora vzniku a činnosti výzkumných center

(TAČR, 2016).

Výzkumná potřeba MZV byla TAČRem zveřejněna dne 26. 2. 2015 (Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení) v programu Beta. Původní výzva MZV byla rozšířena o další podrobnosti k budoucímu výzkumu: 

upřesnila požadovaný výzkum v rozsahu 80-100 normostran (včetně doporučení pro státní správu v rozsahu 10 normostran a resumé v anglickém jazyce o rozsahu 5 normostran);



způsobilé a nezpůsobilé náklady výzkumného projektu;



podrobnější požadavky na kvalifikaci;



podmínky a požadavky poptávkového řízení (formální požadavky pro dodání návrhu projektu, lhůta a způsob podání nabídky).

3.3. PODANÝ NÁVRH INSTITUTU UMĚNÍ – DIVADELNÍHO ÚSTAVU Na veřejnou zakázku reagoval Institut umění – divadelní ústav (dále jen IDU), jehož součást, Kancelář Kreativní Evropa, podala návrh na vlastní řešení výzkumu. Kancelář Kreativní Evropa patří do sítě tzv. Creative Europe Desks a je tedy na místě zahájit podkapitolu stručným představením této sítě. Creative Europe Desks jsou národní informační centra, která sídlí již v 26 členských zemích EU. Jejich hlavním cílem je pomáhat žadatelům z daných zemí při dosažení podpory z EU pro projekty KKO. Mezi poskytované služby, které Creative Europe Desks provádí, jsou především informování a odborné vedení, jak získat 61

přístup k financím ze zdrojů programu Kreativní Evropa, aktuality z oblasti kultury a audiovize na úrovni EU a propojování organizací v mezinárodním měřítku pro nalezení projektových partnerů (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Kancelář Kreativní Evropa (dále také KKE) je v Česku rozdělena na dvě samostatná pracoviště dle odpovídajících podprogramů - Kancelář Kreativní Evropa Média se sídlem v pražském Národním filmovém archivu a Kancelář Kreativní Evropa - Kultura se sídlem v Institutu umění - Divadelním ústavu taktéž v Praze. Obě tyto kanceláře zajišťuji podporu potenciálním i podpořeným žadatelům, pořádají semináře a workshopy, propagují program prostřednictvím webových stránek a informačních letáků a mimo jiné se věnují statistice a publikační činnosti. Směrem ke zmíněnému poslání kanceláře byl realizován taktéž tento výzkum. V úvodu výzkumu si KKE vytyčila dva cíle - zmapování možnosti čerpání finančních prostředků ze zdrojů evropských programů organizacemi působícími v kulturním či kreativním sektoru (tedy vytipování programů, které umožňují žádat o podporu v tomto sektoru) a dále mapování současného stavu a překážek, které jsou spojeny se získáním podpory. Projekt měl zahrnovat čtyři fáze: 1) finální výběr programů EU, které budou předmětem výzkumu, 2) organizace diskuzí s národními koordinátory těchto programů, 3) realizace výzkumu mezi organizacemi - žadateli/potenciálními žadateli, 4) příprava výzkumné zprávy obsahující doporučení. Harmonogram projektu byl stanoven následujícím způsobem:

Činnost Příprava projektu Příprava, zveřejnění a analýza výzkumu pro manažery KKO Kulaté stoly se zástupci národních koordinačních center Zjišťování překážek s manažery KKO formou kulatých stolů

62

Období květen-červen 2015 květen-prosinec 2015 červenec-srpen září-říjen

Projekt KKE se zaměřoval nejen na výstupy, ale i na cílové skupiny, které měly být příjemcem těchto výsledků - Ministerstvo zahraničních věcí (MZV, představitele veřejné správy a samozřejmě KKO - tedy potenciální žadatelé. Účelem zpracování výzkumu bylo nejen upozornit na možné překážky a doporučit, jak vhodně je překonat (na straně KKO) či regulovat je z vnějšího prostředí (MZV, ale také zvýšit povědomí o existenci programů, jež mohou KKO pro své projekty využít. Výstupem projektu následně byla plánována výzkumná zpráva o rozsahu 80100 stran.

3.4. VLASTNÍ ŘEŠENÍ AUTORKY A SPOLUPRÁCE S KANCELÁŘÍ KREATVINÍ EVROPA V únoru 2015 autorka práce navázala kontakt s představiteli KKE a stala se členkou výzkumného týmu. Byla seznámena s původním projektem, který nakonec podporu TAČRu získal, a připravila ve spolupráci s KKE strategii výzkumu, která zahrnovala následující kroky:

3.4.1. VÝZKUMNÝ PROBLÉM

Výzkumný problém je zformulováním toho, co chceme řešit a které z otázek si budeme zodpovídat. Autorka práce definovala výzkumný problém následujícím způsobem: Kulturní a kreativní organizace mají možnost zapojení se do projektů mezinárodní spolupráce se získáním prostředků z programů Evropské unie. V České republice existují kontaktní místa/národní koordinátoři, které napomáhají potenciálním žadatelům s dosažením dotace, správným formulováním projektu a překlenutím problémů. Bariéry, se kterými se KKO potýkají, však nebyly řádně popsány a podpůrné orgány čerpají jen z těch skutečností, se kterými se na ně žadatelé obrací (nemají tedy dosah k těm, kteří podporu u těchto orgánů nehledají).

63

Výzkum se má tedy zabývat dvěma body: zjištěním programů, jež je možno KKO nabídnout jako potenciální zdroje financování a bariérami bránícím kulturním a kreativním subjektům zapojovat se do projektů mezinárodní spolupráce. Ve výzkumu zjišťujeme: 1) Jaké jsou bariéry, které brání KKO zapojovat se do projektů mezinárodní spolupráce? 2) Jaké jsou příčiny vzniku těchto bariér? 3) Jaká doporučení plynou směrem k redukci/odstranění bariér?

3.4.2. POSOUZENÍ DOSTUPNÝCH VÝSLEDKŮ

Před zahájením výzkumu byly zanalyzovány dostupné zdroje, které ve výsledku posloužily ke stanovení hypotéz. Mezi základní zdroje výzkumu patřily tři zdroje: -

publikace Podpora kultury z Evropské unie - publikace vyšla z iniciativy Kreativní Evropy a mapovala možnosti financování kulturních projektů z EU programů v programovém období 2007-2013. Tato publikace posloužila jako zdroj pro výběr finálních programů zapojených do výzkumu,

-

osobní zkušenosti vedoucích národních koordinátorů - každá z kanceláří přichází do styku s potenciálními žadateli takřka denně. V jejich popisu práce je napomáhat tam, kde síly organizací nestačí, nebo kde jim chybí zásadní informace. Zkušenosti těchto představitelů byly cenným zdrojem nejen pro stanovení hypotéz, ale sloužily zároveň jako výsledek výzkumu, protože jejich výpovědi mají stejnou váhu, jako je tomu v případě respondentů z řad KKO,

-

bakalářská práce Zdeňky Kujové - Financování projektů programem Evropské unie pro kulturu CULTURE 2000 a CULTURE 2007.

64

3.4.3. STANOVENÍ PRACOVNÍCH HYPOTÉZ

V úvodu projektového záměru jsme si stanovili hypotézy, které budou předmětem ověřování. Tyto hypotézy vznikly na základě zkušeností představitelů národních koordinačních center, jsou jimi: 1) existence bariér, které znesnadňují přístup k evropským zdrojům českým KKO 

nedostatečné šíření informací o programu,



komplikovaná struktura programů,



nesrozumitelný jazyk,



jazyková bariéra při podávání žádosti,



nedostatečná finanční kapacita pro předfinancování projektu,



nedostatečná finanční kapacita pro kofinancování projektu,



nezkušenost s finančním řízením projektu,



náročné administrativní požadavky programů,



nedostatečné personální zajištění uvnitř programů,



nezkušenost s přípravou žádosti projektů přesahující národní rámec,



nedostatek kontaktů pro získání zahraničních partnerů,



problematický vztah s vedoucím projektu.

2) Dalším stanoveným předpokladem byla korelace mezi právními a jinými atributy organizace a výskytem překážek. Mezi atributy, které ve výzkumu chceme ověřit v souvislosti se závažností a četností překážek, jsou: 

právní forma,



zaměření organizace,



velikost organizace.

3.4.4. PŘEDMĚT A OBJEKT VÝZKUMU

Předmětem výzkumu máme na mysli proměnné, které ve výzkumu budeme sledovat. V případě našeho výzkumu jde o bariéry, které jsme si stanovili v pracovních hypotézách. Předmětem výzkumu však obecně můžeme chápat 65

i programy, jejichž četnost a závažnost překážek zkoumáme. Na počátku výzkumu bylo nutné stanovit si, které z programů do výzkumu zařadit, a to dle jejich orientace na cíle a potenciální možnost podpořit KKO. V úvodní fázi výzkumu vznikl potenciální seznam komunitárních programů a operačních programů Evropské unie, v rámci kterých se hledaly příkladové projekty z oblasti kultury a kreativních odvětví. Výběr byl konzultován i s představiteli národních informačních center a byl podmíněn zaměřením na takové programy, které podporují a prohlubují mezinárodní spolupráci (z výčtu byly tedy vyřazeny většinou operační programy strukturálních fondů, jejichž cíle jsou jiné, viz 2.2.2. Strukturální fondy). Ve finále bylo vybráno pět komunitárních programů (Kreativní Evropa, ERASMUS+, Horizont 2020, COSME a Evropa pro občany) a operační programy přeshraniční spolupráce (Česko-Slovensko, Česko-Polsko, Česko-Rakousko, ČeskoSasko, Česko-Bavorsko) a nadnárodní a meziregionální spolupráce (Interreg Europe, Interreg Central Europe, Interreg Danube). V následujících tabulkách uvádíme přehled základních informací o vybraných programech. Podrobný soupis čtenář dále nalezne v Příloze C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu. Tento soupis je výtažkem z informačních materiálů

poskytnutých

programů/českých

jednotlivými

zástupců

kanceláří.

zástupci Shrnuje

českých nejdůležitější

koordinátorů informace

o jednotlivých programech, oblastech podpory a podmínkách programu (cílové skupiny, finanční podmínky apod.). V příloze rovněž uvádíme přehled projektů, které byly v minulosti úspěšně podpořeny z těchto programů a jejichž cíle nebo aktivity směřují do oblasti KKO.

66

Tabulka č. 10

Přehled programů zahrnutých do výzkumu – komunitární programy

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu 67

Tabulka č. 11

Přehled programů zahrnutých do výzkumu – operační programy

Autorka tabulky: Daniela Zarodňanská, Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

68

Objektem výzkumu jsou takové subjekty, na nichž předmět výzkumu ověřujeme. V souvislosti s výzkumem se o objekt výzkumu bude jednat o potenciální žadatele - organizace neziskového/ziskového sektoru, soukromého/veřejného sektoru a osoby samostatně výdělečně činné. Hlavním kritériem výběru je především to, že tyto organizace musí být činné v kulturním a kreativním sektoru. To znamená, že nemusí jít nutně o kulturní organizaci (např. divadlo, hudební festival apod.), potenciálními respondenty mohou být také územní samosprávní celky, jejichž úlohou je rozvoj kultury v dané lokalitě. Zároveň jsou objekty výzkumu představitelé národních koordinačních center, kteří nejen přispívali k tvorbě výzkumného šetření, ale jsou zároveň respondenty v otázkách bariér a případných doporučení.

3.4.5. METODY SBĚRU DAT

Autorka magisterské práce vycházela pro určení metodologie sběru dat z původního projektu KKE a pojmenovala tři hlavní metodické nástroje pro sběr dat: Kulaté stoly s představiteli národních koordinačních center: tyto kulaté stoly jsou setkáním jednotlivých programů, jejichž zástupci by měli nejen napomoci při definici hypotéz, ale byly samotnými respondenty. Kulaté stoly jsou pojaty jako řízený rozhovor s předem připravenými okruhy 1. úvod - účastníci kulatého stolu jsou poprvé seznámeni s výzkumem a s jejich rolemi jakožto členy výzkumného týmu a respondenti, 2. představení programů - každý zástupce představí svůj program a poskytne informace o případné možnosti zapojení KKO, v této fázi se rovněž diskutují překážky, o kterých zástupci ví 3. existence adresářů - nutná diskuze nad existencí kontaktů, kterým je možné budoucí dotazník distribuovat. Kulaté stoly byly nejen první fázi výzkumu, ale budou následovat také po ukončení výzkumného šetření, kdy se zástupci sejdou, aby diskutovali nad výsledky výzkumu, komentovali je a přispívali s možnými návrhy řešení.

69

Dotazník: zásadní formou sběru dat je dotazník, jehož design byl konzultován se zástupci programů i se sociologem. Hlavním úskalím tvorby dotazníku byla především forma. Dotazník zjišťoval popis situace, relační a kauzální vztahy, a to nejen na příkladu vícero programů. V potaz se musela vzít také dřívější zkušenost organizace s EU granty. Finální dotazník tedy zahrnoval dvě části. V první části organizace udával informace (název, sídlo, kontakt) a atributy, které jsme sledovali v souvislosti s bariérami (právní forma, oblast působení, velikost organizace), v druhé části pak respondenty čeká set čtyř otázek ke každému programu zvlášť. Těmito otázkami jsou: 

účast v daném programu,



hodnocení bariér (na stupnici 1-5; 1 – nepředstavuje žádnou bariéru, 5 – nepřekonatelná bariéra),



uvedení dalších příkladů bariér, které se v předchozí otázce neobjevily,



návrh vlastních doporučení (viz Příloha D Vzor dotazníku).

Jak byla zmíněna výše, každý program měl vlastní set těchto otázek, přičemž Kreativní Evropa byla po dohodě se zástupci obou kanceláří rozdělena na části Kultura a Média. Rizikem takto sestaveného dotazníku byla jeho délka. Dotazník, který jsme se rozhodli distribuovat prostřednictvím aplikace Google Forms, čítal celkem devět stran. Proto muselo dojít k osvětlení délky dotazníku v průvodním dopise, který je součástí práce v Příloze E Oslovovací dopis. Dotazník

byl

distribuován

na

konci

října

prostřednictvím

kontaktů/newsletterů jednotlivých programů a jejich internetových stránek.

70

Polostandardizované rozhovory se zástupci KKO - v období listopad-únor jsou naplánovány rozhovory s vybranými institucemi, které jsou osloveny především na základě specifičnosti bariér, které uvedly v dotazníku, ale také způsobem, aby rovnoměrně rozhovory pokrývaly různorodé právní formy, oblasti působení a velikost. Pro každý rozhovor zvlášť bude připraven set otázek, které rozšiřují odpovědi uvedené v dotazníku, každý rozhovor tak bude specifický.

3.4.6. FINÁLNÍ VYHODNOCENÍ

Vyhodnocení proběhlo v první fázi na základě výsledků kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Toto vyhodnocení přineslo výsledky výzkumu a postoje respondentů směrem k jednotlivým otázkám. Tyto výsledky jsou představeny v kapitole 4 Výsledky výzkumu a dále Příloze F: Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu, v části 2 Bariéry a části 3 Doporučení směrem od respondentů. Druhá úroveň hodnocení proběhla mezi zástupci zapojených programů a finálně se zadavateli programu s dalšími zástupci zainteresovaných stran (např. zástupci Ministerstva podnikání a obchodu, Ministerstva kultury České republiky, Ministerstva místního rozvoje a zástupcem sítě Česká centra). Závěry ze společných setkání, zhodnocení a doporučení uvádíme rovněž v kapitole 4 Výsledky výzkumu a dále Příloze F: Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu, v části 4 Doporučení a hodnocení výzkumu kulatých stolů a zadavatelů. V neposlední řadě autorka uvádí své vyhodnocení směrem k metodologii dotazníku a jeho nedostatkům. Tato část slouží jako zdůvodnění některých mezer ve výzkumu a může sloužit jako vodítko pro budoucí výzkumy podobného charakteru. Toto zhodnocení uvádíme v kapitole Závěru.

71

4. Výsledky výzkumu Na tomto místě shrneme nejdůležitější výstupy a poznatky získané výzkumem. Kompletní výzkumnou zprávu, která byla předložena jako součást finálního výstupu předkladateli výzkumného projektu, uvádíme v Příloze F, Finální zpráva o výsledcích výzkumu. Příloha je členěna do čtyř částí. Úvodní část shrnuje obecné výsledky výzkumu, zapojenost respondentů, a to z hlediska jejich právní formy, velikosti organizace a oboru působnosti. V druhé části mapujeme jednotlivé bariéry a hodnocení respondentů na základě číselné škály (1 – nepředstavuje žádnou bariéru, 5 – nepřekonatelná bariéra). Část třetí se zabývá doporučením a potřebám, které během výzkumu vyslovili a formulovali sami respondenti. Na tuto část navazuje oddíl čtvrtý, který doplňuje komentáři českých zástupců programů. Nyní poskytujeme pouze stručný výtažek z této zprávy. Výzkumu se zúčastnilo celkem 174 institucí, z nichž vybrané instituce byly dále osloveny pro kvantitativní část výzkumu – rozhovory. Drtivou většinu respondentů zaujímaly neziskové organizace (spolky, příspěvkové organizace, obecně prospěšné společnosti/ústavy). Poměr zástupců soukromého a veřejného sektoru byl takřka vyrovnaný. Poměry institucí v jednotlivých oblastech KKO a velikosti organizací byly taktéž rovnoměrně rozprostřeny. Z hlediska povědomí o jednotlivých prověřovaných programech byla právě Kreativní Evropa tím, se kterým byli respondenti nejvíce obeznámeni. Naopak programy jako COSME či operační programy Interreg byly odpovídajícím známé nejméně. Nízká informovanost o těchto programech a jejich možnosti pro financování KKO projektů byl jeden ze zásadních problémů, který respondenti identifikovali. ,,Přestože zástupci kanceláří uvedli, že mimo webových stránek a newsletterů poskytují možnosti konzultací a tematické semináře, dle odpovědí vyšlo najevo, že o podobných aktivitách organizace nevědí.“ (Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu, s. 22). Vysvětlením této skutečnosti je především fakt, že programy s vyšším hodnocením (1-5; 5 – nepřekonatelná bariéra: viz 3.4.5 Metody sběru dat) nepodporují KKO v tak velké míře, a proto zůstávají respondentům při hledání dotačních možností skryty. V této části si respondenti 72

dovolili uvést také problém s nesystematičností informací o jednotlivých programech. Respondenti požadovali lepší propagaci programů a především jeden informační portál, který by shrnoval informace o veškerých dostupných výzvách relevantních pro KKO. Kulaté stoly i zadavatelé se shodli na této potřebě a doporučení směrem k vytvoření centrálního informačního zdroje jako aktivitě, která směrem k potenciálním žadatelům musí vzniknout10. Dalším z palčivých problémů představovala oblast finančních podmínek jednotlivých programů. Nejvýraznější překážku představovalo předfinancování programů, v těsném závěsu posléze vlastní finanční podíl žadatele a nezkušenost s finančním řízením projektů přesahujících národní rámec. Respondenti by tak uvítali především následující body na zlepšení: poskytování dotací formou záloh (nikoliv zpětných splátek), nižšího podílu kofinancování na straně příjemce dotace a vyšší spoluúčast na financování z prostředků národních veřejných rozpočtů (např. MKČR). Zástupci kulatých stolů se shodli, že celkový problém na základě zkušeností s žadateli je právě zkušenost s plánováním a řízením finančních toků. Doporučili tedy průběžné organizování seminářů/workshopů, které by žadatelům měly usnadnit překonání výše zmíněných bariér. Administrativní náročnost programů byla rovněž tématem nejpalčivějším. Respondenti identifikovali jako největší problém náročnou přípravu žádosti s velmi nejistým výsledkem. Dále se pak vyjadřovali ke složitým pravidlům v rámci administrace podpořených projektů a složitým strukturám jednotlivých programů: ,,Struktura programů je pro respondenty většinou velmi těžko pochopitelná. V horizontálních a vertikálních liniích se nevyznají (problém nejčastěji u operačních programů a strukturově náročných komunitárních programů jako např. Horizont 2020).“ (Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu, s. 25).

V této části

navrhovali celkové zjednodušení podmínek a sjednocená pravidla pro všechny programy a zavedení dvoukolových výzev. Nejmenší problém představovala jazyková bariéra, respondenti však přesto uváděli, že by bylo vhodné, aby čeští

10

Na základě setkání se zadavateli výzkumného projektu vyšlo najevo, že o podobné informační službě již dlouhodobě uvažuje Ministerstvo kultury ČR. 73

koordinátoři překládali a uveřejňovali výzvy v češtině. Směrem k přípravě žádostí, která byla zmíněna jako prvotní překážka na straně žadatelů směrem k celému procesu projektů, se zástupci kulatých stolů shodli, že je nutno vyžadovat dřívější uveřejnění jednotlivých výzev, podmínek a formulářů směrem k termínu odevzdání. Dvoukolové výzvy byly představiteli programů hodnoceny spíše negativně – proces by zjednodušil práci na straně žadatelů, byl by však zásadním zatížením pro administrativní stránku dotací na straně hodnotitelů, a to z hlediska časových i finančních zdrojů, které by byly nutné k posílení procesů hodnocení. Zástupci se také shodli na tom, že není vhodné překládat výzvy programů do češtiny a že řešením nesrozumitelnosti výzev není bariéra cizího jazyka, ale správný výklad. Dále také: ,,Obecně by mělo být směrem k potenciálním žadatelům komunikováno, že angličtina bude jazykem, ve kterém musí být schopni projekt vést a užitá terminologie může být zdrojem ke slovní zásobě užité v žádostech.“ (Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu, s. 32.) Nedostatečné personální zajištění je především problémem uvnitř organizací. Pokud však jde ne o počet, ale kvalifikovanost zaměstnanců, i na tomto místě se zástupci kulatých stolů na základě doporučení respondentů shodli, že by bylo dobré pořádat plošné semináře spjaté s tématy řízení evropských projektů (podobné jako finanční řízení viz výše) – např. projektový management se zaměřením na evropské projekty/programy. Jako jedna z nejméně závažných překážek byla hodnocena mezinárodní spolupráce a vztahy s projektovými partnery. Obecným doporučením respondentů pro potenciální žadatele byla především spolupráce s těmi zahraničními institucemi, které již znají a kterým důvěřují. Zvolení partnera a následná hlubší komunikace, aby k vzájemné důvěře došlo, však pro mnoho institucí znamená vynaložit nemalé prostředky (cestovní výdaje), a proto by ocenili možnosti finanční podpory pro možnost navázání úspěšných vztahů s potenciálními projektovými partnery. Zástupci kulatých stolů souhlasili s potřebou prosazení zahrnutí předprojektových nákladů do uznatelných položek rozpočtu (tento krok by mimo jiné pomohl v řešení jiných problémů, např. možnosti zahrnutí do uznatelných nákladů odborné konzultace s agenturami specializovanými v oblasti dotačního poradenství). 74

Výčet

výše

zmíněných

bariér

představovaly

nejčastější

problémy

respondentů, na jejich podrobný popis a doporučení odkazujeme v již zmíněné příloze F.

75

4.1. HODNOCENÍ VÝZKUMU Na tomto místě uvedeme zhodnocení výzkumného projektu z pohledu autorky práce. V prvé řadě se zaměřme především na jeho mezery a nedostatky, které ovlivnily dosažené výsledky a případná doporučení na navazující výzkumná šetření. Složitý předmět výzkumu: autorka se v průběhu nastavení výzkumné metodologie setkávala s bariérou příliš komplexního záběru výzkumného předmětu a programů, které byly součástí výzkumu. Jejich různorodost ztěžovala design výzkumného dotazníku a stala se předmětem častých dotazů respondentů. Autorka si je vědoma, že délka dotazníkového šetření mohla způsobit i problém navazující – nízký počet respondentů. Pro další výzkumy je pro to zapotřebí přehodnotit strategii metodologie a možnost usnadnění dotazníku. Komplexnost výzkumného šetření však z pohledu autorky měla jednu zásadní výhodu – výzkumný projekt propojil zástupce národních koordinátorů vytipovaných programů a umožnil sdílení zkušeností s dobrými příklady z praxe. Všechny zainteresované strany projevily zájem na další spolupráci. V tomto ohledu vidí autorka práce největší přínos výzkumného projektu. Nízký počet respondentů: autorka si je vědoma nízkým počtem respondentů, kteří se výzkumného šetření finálně zúčastnili. Z tohoto důvodu bylo nemožné vyhodnotit a zobecnit příčinnou souvislost mezi sledovanými atributy organizací (právní forma, velikost apod.) s bariérami, které respondenti hodnotili v další části dotazníku. Autorka práce by pro příště navrhovala užší spolupráci s institucemi, které mají k potenciálním respondentům blízko a případný delší časový horizont pro výzkumnou část pro intenzivnější a opakovanou komunikaci s respondenty. Výzkum prověřil bariéry, které byly stanoveny v hypotézách výzkumného záměru. Jak s výsledky výzkumu bude nakládáno dále, ukáže další postup stran zapojených do výzkumu. Pokud by autorka práce měla uvést doporučení pro

76

navazující výzkumy, pak by doporučila zabývat se podrobným mapováním příkladů dobré praxe z českého i zahraničního prostředí. Na tomto místě by také autorka dále doporučila věnovat se konkrétním bariérám zvlášť a podrobně (oblast financí, informovanosti apod.). Mapování těchto příkladů dobré praxe je pak nutno směrem k potenciálním respondentům dále komunikovat.

77

ZÁVĚR Jsme v závěru diplomové práce, který věnujeme shrnutí jejího obsahu a výsledků téměř rok a půl dlouhého procesu, který vedl k finalizaci tohoto výstupu. Jak jsme zmínili na počátku, výzkumný projekt byl zahájen v únoru roku 2015, kdy se poprvé setkala s Kanceláří Kreativní Evropa. V této fázi se začal formovat výzkumný projekt, jehož zpracováním byla pověřena autorka této práce. Mimo jiné se do projektu zapojili zástupci českých kanceláří a koordinátorů programů. Projekt měl dva primární cíle: zmapování současných možností čerpání evropských dotací pro mezinárodní projekty spolupráce z oblasti kulturních a kreativních odvětví a analýza překážek, které tomuto čerpání brání. Tyto cíle se podařilo zpracovat a převést do formy dvou výstupů, jež autorka uvedla v přílohovém aparátu. První z důležitých výstupů byl podrobný soupis vytipovaných programů s jejich podmínkami a uvedením podpořených projektů z oblasti KKO. Tento soupis jsme uvedli v Příloze C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu. Druhý cíl byl naplněn vytvořením zprávy, které reflektovala závěry z výzkumu a doporučení uvedených respondenty a českými zástupci těchto programů. Zpráva je součástí přílohového aparátu – Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu. Oba tyto materiály jsou v době finalizace diplomové práce editovány a upravovány do konečné podoby. Autorka hodnotí celý proces výzkumného projektu jako velmi cennou zkušenost. Spolupráce s ostatními členy výzkumného týmu ji poskytla příležitost nahlédnout hlouběji, ,,pod pokličku“ tématu evropských dotací, a to nejen ze strany žadatelů, ale jejich samotných administrátorů. Spolupráci s Kanceláří Kreativní Evropa považuje za zdařilou a pevně věří, že výsledky projektu budou nadále zpracovávány takovým způsobem, který prospěje českému prostředí a organizacím v zapojování se do mezinárodních projektů spolupráce.

78

ZDROJE

2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/b845f558-943d-4458-91eec890804dc8a7 239/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 14. dubna 1992 o Státním fondu kultury České republiky. In: . Česká republika, 1992. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/Zakon-o-statnimfondu-kultury-CR-v-aktualnim-zneni.rtf About EACEA. European Commission [online]. Brusel, 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://eacea.ec.europa.eu/about-eacea_en Access to markets - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/audiovisual-support/access-market_en.htm Audience development - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/audiovisual-support/audience-dev_en.htm Audiovizuální oblast a média. In: EUROPE DIRECT. EUROPA [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://europa.eu/pol/av/index_cs.htm BARROSSO, José Manuel in EVROPSKÁ KOMISE. SDĚLENÍ KOMISE EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel, 2010. Dostupné také z: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropskepolitiky/strategie-evropa-2020/Evropa_2020_cz_Sdeleni_EK.pdf CERTESS. EUROPEAN INSTITUTE OF CULTURAL ROUTES. CERTESS [online]. Abbaye de Neumünster, 2012 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://certess.cultureroutes.lu/about-certess Co jsou to granty a dotace? GRANT ADVISOR. DotaceOnline.cz: Strukturální fondy EU, granty a dotace pro podnikatelský a veřejný sektor [online]. b.r. [cit. 2016-0419]. Dostupné z: http://www.dotaceonline.cz/Page.aspx?SP=1181 Co podporujeme. ČESKO-NĚMECKÝ FOND BUDOUCNOSTI. Česko-německý fond budoucnosti [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.fondbudoucnosti.cz/co-podporujeme/

79

COUNCIL OF THE EUROPEAN UNION, REPRESENTATIVES OF THE GOVERNMENTS OF THE MEMBER STATES. Závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o pracovním plánu pro kulturu (2015–2018). Brusel, 2014. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52014XG1223(02)&from=EN Film festivals European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/audiovisual-support/film-festivals_en.htm COURAGE :: H2020 project to be launched. HUNGARIAN ACADEMY OF SCIENCES CENTRE FOR SOCIAL SCIENCES. MTA TK Institue for Sociology [online]. Budapest, 2015 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://szociologia.tk.mta.hu/en/news/2015/12/courage-h2020-project-to-belaunched COURAGE :: H2020 project to be launched. VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/9041/sekce/evropa-pro-obcany/ Creative Europe - MEDIA - Online distribution - EACEA - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://eacea.ec.europa.eu/creative-europe/actions/media/creative-europe-mediaonline-distribution_en Creative Europe desks - EACEA - European Commission. European Commission [online]. Brusel, 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: https://eacea.ec.europa.eu/creative-europe/creative-europe-desks_en Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/1dd4ade1-9aee-482b-954c52026b8a2c49 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/200e7fa7-2ddc-4bbb-852e-75f6398f500f Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/397caa55-036b-49d3-b0d63a8dc613b06e 80

Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/5a7b7291-c7dd-4452-b26324b853f0bce3 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/5e3e91a5-12ad-40fb-bbb43c631ec6ddd4 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/8c5bc466-25f4-4c87-b6a2-0342fc76b333 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/99d58c0c-6d74-4813-9d435f49a656bf66 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/d3261ebd-55c5-4f41-82a7b97935b74cba Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/ee3aa3a8-b384-406d-b6580df49b580640 Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-detailspage/?nodeRef=workspace://SpacesStore/f4642399-9f2e-423b-bc1e-fb245d73225a Creative Europe Project Results - Project Details Page. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/projects/ce-project-details-

81

page/?nodeRef=workspace://SpacesStore/f81e240d-91c6-4538-b60d94186d8cd368 Cross-sector Strand - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/cross-sector-support/index_en.htm "ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. VÝSLEDKY ÚČTU KULTURY ČR ZA ROK 2013, Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. Praha, 2015. Dostupné také z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2010/01/V%C3%BDsledky%C3%BA%C4%8Dtu-kultury-%C4%8CR-za-rok-2013.pdf DOLEŽALOVÁ, Antonie. Ekonomie, filantropie, altruismus: úvod do studia. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2008. ISBN 978-80-245-1471-0. ECOTEC. Final External Evaluation of the Culture 2000 programme (2000-2006) Framework Contract on Evaluation, Impact Assessment and Related Services: A Final Report for the Directorate General Education & Culture of the European Commission. Spojené království, 2008. Dostupné také z: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/more_info/evaluations/docs/culture/c ulture2000_en.pdf Education and Culture - European Commission. European Commission [online]. Brusel, 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/dgs/education_culture/index_en.htm?utm_source=eurodesk_ newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=naujienlaiskis_nr_143__2014080 6_53e225bee043c374015eaadc ENCATC. ENCATC: Membership 2015. 2015. Brusel, 2015, 3 s. Dostupné také z: http://www.encatc.org/pages/fileadmin/user_upload/2015/Membership_List_0812 2015.pdf ENTERPRISE EUROPE NETWORK. COSME main action lines. Brusel, 2014. Dostupné také z: http://www.enterprise-europe-network.cz/files/cosme-main-action-lines.pdf European cooperation projects - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/opportunities/culturesupport/cooperation_en.htm European networks - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/culture-support/eu-networks_en.htm Evropská Komise. Brusel, 2015. ISBN 978-92-79-49430-7. 82

EVROPSKÁ KOMISE. Deset priorit pro Evropu. Brusel, 2015. ISBN 978-92-79-494307. EVROPSKÁ KOMISE. Jak funguje Evropská unie: Průvodce institucionálním rámcem EU, Generálnỉ ředitelstvỉ pro komunikaci. Brusel, 2014. ISBN 978-92-79-39905-3. EVROPSKÁ KOMISE. Jak funguje Evropská unie: Průvodce institucionálním rámcem EU. Brusel, 2014. ISBN 978-92-79-39905-3. EVROPSKÁ KOMISE. Rozpočet. Brusel, 2014. ISBN 978-92-79-41726-9. EVROPSKÁ KOMISE. SDĚLENÍ KOMISE EVROPA 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Brusel, 2010. Dostupné také z: http://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategieevropa-2020/Evropa_2020_cz_Sdeleni_EK.pdf EVROPSKÁ UNIE. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES. In: . Brusel, 2013, ročník 2009, 1295/2013. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legalcontent/cs/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1295&from=EN EVROPSKÁ UNIE. SMLOUVA O EVROPSKÉ UNII. In: . Maastricht, 1992. Dostupné také z: http://www.euroskop.cz/gallery/2/758-smlouva_o_eu_puvodni_verze.pdf FONTAINE, Pascal. Evropa ve 12 lekcích. Brusel, 2014. ISBN 978-92-79-34276-9. Grants. INTERNATIONAL VISEGRAD FUND. International Visegrad Fund [online]. Bratislava, ©2015-2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://visegradfund.org/grants/ Historicky první evropská strategie pro kulturu: příspěvek k hospodářskému růstu a mezikulturnímu porozumění. In: EUROPEAN COMMISSION. European Commission [online]. Brusel, 2007 [cit. 2016-05-02]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_IP-07-646_cs.htm INFORMACE O FONDECH. In: MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Strukturální fondy EU [online]. © 2012, Praha [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondech-EU Informace o označení Evropské dědictví. In: MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. Ministerstvo kultury ČR [online]. Praha, b.r. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.mkcr.cz/informace-o-oznaceni-evropske-dedictvi-830.html Informace pro žadatele o dotaci – pozastavení příjmu žádostí pro rok 2016. In: Ministerstvo kultury [online]. Praha, 2007 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: 83

http://www.mkcr.cz/cz/statni-fondy/statni-fond-kultury-cr/vysledky-rozhodnutirady-2015-192274/ Jak na projekt. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Strukturální fondy EU [online]. © 20052016, Praha [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jakna-projekt JIŘÍČEK, Petr. Strukturální fondy EU – historie, současnost a perspektivy. Jihlava, 2006. Dostupné také z: http://kvf.vse.cz/storage/1168941773_sb_jiricek.pdf KALOUSOVÁ, Pavlína. Dárcovství a filantropie firem a individuálních dárců: Dílčí studie pro Koncepci politiky vlády vůči nestátním neziskových organizacím do roku 2020. Praha, 2013. Dostupné také z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rnno/dokumenty/studie_kalousova_darcovstvi_p ro_web.pdf KEA EUROPEAN AFFAIRS. THE IMPACT OF CULTURE ON CREATIVITY: A Study prepared for the European Commission (Directorate-General for Education and Culture). Brussel, 2009. Dostupné také z: http://www.keanet.eu/docs/impactculturecreativityfull.pdf KEA, EUROPEAN AFFAIRS (EVROPSKÉ ZÁLEŽITOSTI). EKONOMIKA KULTURY V EVROPĚ: Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu). Brusel, 2006. KLÍMA, Jan. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2006. ISBN 80-8685127-3. Komunitární programy 2014 - 2020. In: OK4EU. OK4EU [online]. Olomouc, b.r. [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Jak-na-projekt KRÁTOŠKOVÁ, Jitka a Jana PETERKOVÁ. Politika Evropské unie na poli kultury (koncepční, institucionální a právní aspekty). PETERKOVÁ, Jana a kol. Kulturní politika jako významný faktor jednoty Evropy. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2001, s. 27-46. ISBN 80-245-0177-5. KRAUS, Marcel a Eva ŽÁKOVÁ. Kulturní a kreativní průmysly ve vybraných zemích Evropské unie: vymezení, ekonomický přínos, strategická podpora [online]. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2014 [cit. 2016-05-15]. ISBN 978-80-7008-324-6. KRUTÍLEK, Ondřej. Finanční rámec 2014-2020. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8905/sekce/financni-ramec-2014-2020/ Literary translations - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/culture-support/literary-translation_en.htm 84

MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-2474198-7. MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. Integrovaná strategie podpory kultury v ČR do roku 2020. Praha, 2015. Dostupné také z: https://www.mkcr.cz/assets/oplzz/INTEGROVANA_STRATEGIE_PODPORY_KULTURY_DO_ROKU_2020.pdf MINISTERSTVO KULTURY ČESKÉ REPUBLIKY. Státní kulturní politika České republiky 2009-2014. Praha, 2008. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturnipolitika/kulturni-politika-fresh.pdf MINISTERSTVO KULTURY. Plnění Státní kulturní politiky 2009 - 2013. Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politikafresh.pdf MINISTERSTVO KULTURY. Státní kulturní politika na léta 2009 - 2014. Praha, 2009. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politikafresh.pdf NEČADOVÁ, Marta. JE HDP VHODNÝM UKAZATELEM EKONOMICKÉ VÝKONNOSTI A SOCIÁLNÍHO POKROKU V PODMÍNKÁCH GLOBALIZACE?. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, Fakulta podnikohospodářská, 2012. ISSN 0572-3043. Dostupné také z: https://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&cad=rja&ua ct=8&ved=0ahUKEwiN_S8m9DMAhULCywKHXnqAMQQFggcMAA&url=https%3A%2F%2Fwww.vse.cz%2Fp olek%2Fdownload.php%3Fjnl%3Daop%26pdf%3D377.pdf&usg=AFQjCNFrrKJkAp7p0 -IrOHCSzHqbyZF6XA&sig2=8pBwNbXWN1Wbu5OellKqOQ NEKOLNÝ, Bohumil. Paradigmata moderní kulturní politiky: úvod do studia. Vyd. 1. V Praze: Institut umění - Divadelní ústav, 2014. ISBN 978-80-7008-317-8. NOVÁK, Ondřej a Vítězslava FRIČOVÁ. Regionální politika. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Strukturální fondy EU [online]. © 2005-2016, Praha [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU O GA ČR. Grantová agentura České republiky [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: https://gacr.cz/o-ga-cr/o-nas/ O komunitárních programech. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8643/sekce/o-komunitarnich-programech/ O programu - Kreativní Evropa. Kreativní Evropa [online]. Praha, 2015 [cit. 2015-1213]. Dostupné z: http://www.kreativnievropa.cz/cs/o-programu/

85

OCHRANA, František, Jan PAVEL a Leoš VÍTEK. Veřejný sektor a veřejné finance: financování nepodnikatelských a podnikatelských aktivit. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3228-2. Poslání nadace. Linhartova nadace [online]. Praha, b.r. [cit. 2016-04-20]. Dostupné z: http://linhartovanadace.cz/poslani.html Program Alfa. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programalfa.html Program Beta. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programbeta.html Program Centra kompetence. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/centra-kompetence.html Program Delta. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programdelta.html Program Epsilon. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programepsilon.html Program Gama. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programgama.html Program Omega. TECHNOLOGICKÁ AGENTURA ČR. TAČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-22]. Dostupné z: https://www.tacr.cz/index.php/cz/programy/programomega.html PROGRAMY PRO PROGRAMOVÉ OBDOBÍ 2014-2020. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Strukturální fondy EU[online]. © 2005-2016, Praha [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Informace-o-fondechEU Projekty mobility osob. DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Erasmus+ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/projekty-mobility-osob/ Předpis č. 2/1969 Sb. Zákon České národní rady o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. In: . Česká republika, 1969. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1969-2 86

Předpis č. 218/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). In: . Česká republika, 2000. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000-218#cast1 Předpis č. 248/1995 Sb. Zákon o obecně prospěšných společnostech (úplné znění). In: . Česká republika, 1995, ročník 1995. Dostupné také z: http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon-c-248-1995-sb-o-obecne-prospesnychspolecnostech/uplne/ Předpis č. 250/2000 Sb. Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: . Česká republika, 2000. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2000250#cast2 RADA EVROPSKÉ UNIE. Přínos kulturního a tvůrčího odvětví k dosažení lisabonských cílů - Přijetí závěrů Rady. 9021/07. Brusel, 2007. Dostupné také z: https://www.mkcr.cz/doc/cms_library/st09021cs07-2121.pdf RADA EVROPSKÉ UNIE. Smlouvy Evropské unie. Brusel, 2011. 10.2860/11573. Reformy a systémy vzdělávání. DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Erasmus+ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/reformy-a-systemyvzdelavani/ Satelitní účet kultury. NIPOS http://www.nipos-mk.cz/?cat=424

[online].

[cit.

2016-04-02].

Dostupné

z:

Strategické partnerství. DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE. Erasmus+ [online]. [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.naerasmusplus.cz/cz/projekty-spolupracemladez/strategicka-partnerstvi/ Strategie Evropa 2020. In: VLÁDA ČR. Vláda ČR [online]. Praha, 2016 [cit. 2016-0502]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropskepolitiky/strategie-evropa-2020/strategie-evropa-2020-78695/ TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR. HORIZONT 2020 | Rámcový program pro výzkum a inovace EU[online]. Praha, 2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.h2020.cz/cs Television Programming of Audiovisual European Works - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creative-europe/opportunities/audiovisualsupport/tv-programming_en.htm Training - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-1213]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/audiovisual-support/training_en.htm 87

Úspěchy účastníků. KANCELÁŘ PODPORY PROGRAMU ERASMUS PRO MLADÉ PODNIKATELE. Erasmus pro mladé podnikatele [online]. Praha, ©2009-2016 [cit. 2016-04-26]. Dostupné z: http://www.erasmusentrepreneurs.eu/page.php?cid=09&id=326 VALENTA, Pavel. Vize uspořádání střední Evropy v koncepcích T. G. Masaryka a M.Hodži. Praha, 2011. Video game development - European Commission. European Commission [online]. 2015 [cit. 2015-12-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/programmes/creativeeurope/opportunities/audiovisual-support/video-games_en.htm VIKTOR HUGO in REDINGOVÁ, Viviane. Proč dnes potřebujeme Spojené státy evropské [online]. In: . Pasov, 2012 [cit. 2016-04-27]. Dostupné z: http://europa.eu/rapid/press-release_SPEECH-12-796_cs.htm VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Státní kulturní politika na léta 2015 – 2020 ( s výhledem do roku 2025): IV. Důvodová zpráva. Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/IV--Duvodova-zprava_2.docx VLÁDA ČR. Plán implementace Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020. Praha, 2014. Dostupné také z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Planimplementace.docx Výdaje rozpočtu EU. In: VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Euroskop.cz [online]. Praha, ©2005-2016 [cit. 2016-05-01]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/8879/sekce/vydaje-rozpoctu-eu/ Základní informace. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Ministerstvo financí ČR [online]. Praha, 2013, 9.12. 2015 [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.eeagrants.cz/cs/zakladni-informace/kdo-jsme Základní pojmy výzkumu a vývoje v OECD a EU. RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE. Výzkum a vývoj v ČR [online]. Praha, 2015 [cit. 2016-04-21]. Dostupné z: http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=932 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. In: . Česká republika, 1991, ročník 1991. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání: Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb. Živnost volná (K § 25 odst. 2). In: . Česká republika, 1991, ročník 1991. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/priloha4.aspx

88

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 18a Zvláštní ustanovení o předmětu daně veřejně prospěšných poplatníků. In: . Česká republika, 1992. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 20 Základ daně a položky snižující základ daně. In: . Česká republika, 1992. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/cast2.aspx Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: . Česká republika, 2012. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanskyzakonik/cast4h2d1.aspx#cast4h2d1o1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: Pododdíl 2: Spolek. In: . Česká republika, 2012, ročník 2012. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcanskyzakonik/cast1h2d3.aspx#cast1h2d3o2 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích: Hlava IV: Společnost s ručením omezeným. In: . Česká republika, 2012. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchodni-korporace/cast1h4.aspx Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích: Hlava V: Akciová společnost. In: . Česká republika, 2012. Dostupné také z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchodnikorporace/cast1h5d1.aspx ŽÁKOVÁ, Eva a Pavel BEDNÁŘ A KOL. Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav v Praze, 2015 [cit. 2016-05-10]. ISBN 978-80-7008-332-1. Dostupné z: http://www.idu.cz/media/document/mapovani_final2.pdf

89

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1

Zjednodušený model řádného legislativního postupu

Graf č. 2

Podíl celkových výdajů EU (2014-2020)

Graf č. 3 2020

Struktura priorit pracovního plánu pro kulturu směrem k prioritám Strategie Evropa

90

SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1

Rozdělení kulturních a kreativních průmyslů

Tabulka č. 2

Podíl HDP v KKO v celkovém HDP české ekonomiky v letech 2009-2013

Tabulka č. 3

Zaměstnanost a mzdy v KKO v letech 2009-2013

Tabulka č. 4

Zdroje financování kultury v ČR

Tabulka č. 5

Přehled dotačních programů MKČR

Tabulka č. 6

Základní parametry grantových programů IVF

Tabulka č. 7

Priority a iniciativy Strategie Evropa 2020

Tabulka č. 8

Srovnání komunitárních programů a strukturálních fondů

Tabulka č. 9

Témata priorit pracovního plánu pro kulturu 2015-2018

Tabulka č. 10

Přehled programů zahrnutých do výzkumu – komunitární programy

Tabulka č. 11

Přehled programů zahrnutých do výzkumu – operační programy

91

SEZNAM ZKRATEK ČFB

Česko-německý fond budoucnosti

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

GAČR

Grantová agentura České republiky

IDU

Institut umění – Divadelní ústav

IVF

International Visegraad Fund

KKE

Kancelář Kreativní Evropa

KKO

Kulturní a kreativní odvětví

MKČR

Ministerstvo kultury České republiky

NIPOS

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

SFK

Státní fond kinematografie

SFK ČR

Státní fond kultury České republiky

TAČR

Technologická agentura České republiky

92

SEZNAM PŘÍLOH Příloha A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu Příloha D, Vzor dotazníku Příloha E, Oslovovací dopis Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

93

Příloha A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

1/4 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

2/4 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

3/4 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha A, Návrh výzkumné potřeby státní správy pro zadání veřejné zakázky

4/4 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

1/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

2/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

3/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

4/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

5/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha B, Výzva k poptávkovému řízení

6/6 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

KREATIVNÍ EVROPA Kreativní Evropa je komunitárním programem (viz 2.2.1 Komunitární programy), který vzniknul z nařízení Evropské komise ze dne 11. prosince 2013. Má za cíl v programovacím období 2014-2020 podporovat projekty mezinárodní spolupráce, a to v oblasti audiovize a kulturního a kreativního sektoru. Program spadá pod Generální ředitelství pro vzdělání a kulturu (The Directorate General for Education and Culture - dále jen DG EAC). DG EAC je výkonným orgánem Evropské Unie a mimo kulturu má na svědomí také obory vzdělávání, mládeže a sportu (mimo Kreativní Evropu podporuje např. Erasmus+ (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Výkonnou správou a administrací programu je pak pověřena Výkonná agentura pro audiovizi, vzdělávání a kulturu (The Education, Audiovisual and Culture Executive Agency, dále jen EACEA). EACEA je zodpovědná za řízení programů, což zahrnuje: navržení pravidel a příruček pro jednotlivé výzvy, hodnocení žádostí, vybrání projektů k podpoře, finanční administrace, udržování kontaktu s příjemci podpory a monitorování jejich činnosti (EACEA, 2015).

PODPROGRAM KULTURA S celkovým rozpočtem 453 220 tis. EUR podprogram Kultura propaguje kulturní a kreativní sektor ve čtyřech tematických liniích. Mezinárodní projekty spolupráce - podpora projektů, jejichž cílem je mezinárodní kooperace. Do výzvy se mohou přihlásit projekty malého rozsahu, které splňují podmínku zapojení alespoň tří partnerů ze tří zemí, a také projekty velkého rozsahu, které vyžadují zapojení pěti a více projektových partnerů. Oba typy projektů nesmí překročit délku 48 měsíců. Do programu se smějí zapojit všechny právnické osoby, které jsou aktivní v kultuře či kreativním sektoru (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

1/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu Mezi jeden z příkladových projektů této linie je možné uvést Contain[era] - The European Mobility and Materialized Information Transfer in the Post-internet Era, jehož hlavním koordinátorem je česká organizace Art Movement. Projekt Contain[era] se uskutečnil v druhé polovině roku 2015 a zahrnoval osm výstav v osmi mobilních ,,konteinerech” osmi evropských současných umělců. Všechny výstavy putovaly po městech zemí projektových partnerů (Itálie, Slovensko, Polsko a Maďarsko), aby se následně všechny setkaly v hlavním městě koordinujícího subjektu - Praze. Tématem projektu byl transfer informací v národnostní kultuře a mimo putovní výstavy zahrnoval sympozia odborné veřejnosti a teoretické práce (eseje, katalogy výstav apod.). Projekt byl podpořen částkou 200 000 EUR a patřil mezi projekty malého rozsahu (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Literární překlady - tato linie, jak již její název napovídá, se zaměřuje na překlady knih. Mimoto však podporuje také projekty, které knihy dále jinak propagují a distribuují např. digitalizaci. Žadatelem může být pouze nakladatelství, není třeba (jako u předchozí tematické linie) projektový partner (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Příkladovým projektem, jehož žadatelem je česká organizace, v době přípravy této práce, byl pouze jeden - Contemporary European prose in Czech translation/Současná evropská próza v českém překladu. Nakladatelství Větrné mlýny, s.r.o., které na tento projekt získalo 99 750 EUR, přeloží v průběhu dvou let deset knih, které představují dokumentárně-fiktivní interpretaci historických okamžiků - zeměmi původu překládaných knih, jsou Německo, Maďarsko, Polsko, Norsko, Makedonie, Slovinsko a Slovensko (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Evropské sítě - tento program je zacílen na evropské sítě, které pomáhají propojovat evropský

kulturní

a

kreativní

sektor,

jeho

mezinárodní

spolupráci

a

posílení

konkurenceschopnosti. Žadatelem může být tedy evropská síť aktivní v kulturním a kreativním sektoru (European Comission, 2015). Žádná síť ustanovená se sídlem v České republice nebyla v Kreativní Evropě podpořena, je však vhodné si uvést jako příklad síť jinou, jejíž členem organizace z České 2/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu republiky je. ENCATC (European Network of Cultural Administration Training Centers) je síť, která propojuje iniciativy kulturního managementu a kulturní politiky zejména v oblasti vysokoškolského vzdělání. Mezi činnosti ENCATCu v období, na které získalo podporu 250 000 EUR, budou např. konference výzkumu v oblasti kulturního a kreativního sektoru, konference kulturní koalice pro evropské občany nebo publikování the Journal of Cultural Management and Policy's (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Českými členy této sítě jsou Janáčkova akademie múzických umění v Brně a Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze (ENCATC, 2015, s. 1).

Evropské platformy - poslední z tematických linií podprogramu Kreativní Evropa je podpora evropských platforem, které propagují umělce a umožňují jejich rozvoj, a to prostřednictvím mobilit, speciálních eventů, konferencí a festivalů. Z českých projektů získalo podporu v této linii pouze jeden projekt, a to hned ve dvou letech - 2014 a 2015. Projekt nese název Sound, Heterogenous Art and Performance in Europe (SHAPE) a zaštiťuje jej česká obecně prospěšná společnost MeetFactory. SHAPE je platformou, která cílí na audience development v oblasti inovativní hudby a interdisciplinárních projektů, jejichž nosným prvkem je zvuk. SHAPE propaguje umělce v oblasti inovativní hudby po celé Evropě a vytváří pro ně speciální eventy. V roce 2014 platforma získala na svou činnost 500 000 EUR, v roce 2015 necelých 470 000 EUR (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

PODPROGRAM MEDIA Podprogram MEDIA operuje se značně větším rozpočtem, a to celkem 818 720 000 EUR. Obecně podporuje projekty dotýkající se audiovizuálního a mutlimediálního sektoru. Média také operují ve více tematických liniích.

Videohry - podporuje vznik videoher evropských společností, zvýšení jejich oběhu v evropském prostoru i mimo něj a především posílení konkurenceschopnosti. Oproti běžným 3/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu videohrám EU míní podpořit ty, které se zabývají evropskou kulturní identitou a kulturním bohatstvím, mají v sobě jedinečnou uměleckou hodnotu, jsou ve svém oboru originálním, kreativním, inovativním a kulturně rozmanitým počinem (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Jedním z příkladových projektů českého koordinátora je tzv. Project Phonopolis. Videohra propojuje charakteristiky hráčského prostředí a filmu, což je dosaženo zapojením video nahrávek a následných efektů v post-produkci. Videohra se inspiruje prostředím moderny a celkového období počátku 20. století. Společnost Hammerware, s.r.o. získala na tento projekt grant ve výši 37 459 EUR (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Přístup na trh - podpora přístupu na trh je směřována všem organizacím, které propagují díla a jejich oběh na evropském i mimoevropském trhu (EUROPEAN COMMISSION, 2015). V roce 2014 získala grant ve výši 216 000 EUR společnost Institut dokumentárního filmu, a to pro program s názvem East European Promotional Program for Support of Documentary Film. Tento program v sobě zahrnuje nejrůznější aktivity, které směřují k propagaci východoevropského dokumentárního filmu - workshopy, diskuze odborné veřejnosti, festivaly, příprava publikací. Institut dokumentárního filmu získává na tento program granty z Evropské Unie již od roku 2011 (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Podpora TV programů - tato tematická linie se věnuje podpoře producentů a jejich televizní tvorby. Podmínkou této linie je zapojení alespoň tří vysílacích stanicí. Žadatelé mohou přihlašovat projekty ve třech kategoriích - drama (min. délka 90 minut) animace (min. délka 24 minut) a TV dokumenty (min. délka 50 minut). Oprávněným žadatelem jsou nezávislé producentské společnosti (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Jelikož v nové výzvě od roku 2014 nebyl podpořen projekt českého koordinátora, představíme si opět stručně alespoň projekt, do něhož se česká organizace zapojila alespoň jako projektový partner. Tímto projektem je Spotless - dramatická série odehrávající se v Londýně. Spotless je TV série, jejímž tématem je prostředí kriminálníků - drogová doupě, 4/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu mafie, hazard etc. Britská společnost na tvorbu této série získala podporu ve výši 1 000 000 EUR a jako projektového partnera si ke spolupráci přizvala českou společnost Stillking Featuresm s.r.o. (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Filmové festivaly - linie podporuje festivaly a jiné eventy, které se zabývají tématem audience development v oblasti audiovize, zvyšování ,,filmové gramotnosti” a posílení zájmu o filmové dědictví především mezi mladými lidmi (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Od roku 2014 bylo podpořeno šest projektů českých koordinátorů, z nichž si jako reprezentativní příklad můžeme uvést Letní filmovou školu (dále jen LFŠ). Úlohou LFŠ je především zlepšení vzdělání ve filmovém oboru ze strany profesionálních filmových klubů a pedagogů vzdělávacích institucí. Dalším cílem LFŠ je propojení filmového průmysl s jinými kulturně-uměleckými obory - literatura, hudba, divadlo apod. V roce 2014 byla LFŠ podpořena grantem ve výši 63 000 EUR (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Vzdělávací programy - linie vzdělávání podporuje ty projekty, které profesionálům na poli audiovize pomáhají získání nových dovedností a zkušeností. V programovacím období 2014-2020 jsou důležitými okruhy dovedností především audience development a digitalizace (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Jako příkladový projekt nám poslouží iniciativa české organizace Docincubator. V roce 2014 získala grant ve výši 110 000 EUR pro svůj projekt DOK. Incubator, který zahrnuje šestiměsíční workshop pro režiséry, editory a producenty. Ti budou pod supervizí odborníků z oblasti marketingu, zkušených editorů a producentů vytvářet dramaturgii pro finální střih a strategii pro efektivní distribuci na evropský a americký trh (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Online distribuce - tato linie podporuje distribuci evropských filmů a spolupráci mezi tvůrci a distributory. V této linii se jedná o specifickou distribuci VOD (Video-on-demand),

5/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu která je novou inovativní formou šíření audiovizuálních děl (EUROPEAN COMMISSION, 2015).). Příkladovým projektem, jejímž koordinátorem je česká organizace DOC-AIR, o.s., je Doc Alliance films. Jádrem projektu je online distribuční platforma pro experimentální a dokumentární evropské filmy. Platforma má online webovou stránku DAFilms.com, na které filmoví tvůrci (profesionálové i studenti) mohou nahrávat svá audiovizuální díla a vytvářet své kanály s vlastní tvorbou. DOC-AIR spolupracuje na tomto projektu společně s dalšími šesti partnery z Dánska, Portugalska, Francie, Polska, Německa a České republiky. Projekt získal grant ve výši 122 002 EUR (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Audience development - podpora rozvoje publika je jedním z klíčových zájmů programu Kreativní Evropa. Podprogram MEDIA cílí touhle formou podpory zvýšení zájmu publika o evropská audiovizuální díla a zlepšení k jejich přístupu. Projekty mohou zahrnovat aktivity jako festivaly a jiné eventy, které by měly pracovat s tématem rozvoje publika a filmovou gramotností (EUROPEAN COMMISSION, 2015). V roce 2015 získal podporu ve výši 130 254 EUR již zmiňovaný Institut dokumentárního filmu. Společně s partnery z Rumunska, Maďarska, Slovenska a Chorvatska se Institut zavázal k společnému vytvoření sítě, která by pomáhala propagovat a šířit výjimečné dokumenty s četnou účastí na festivalech, které se však nikdy (nebo jen v určitých oblastech) dostaly do distribuce tradičních kin. Cílem je zmapovat území a nalézt nové prostory v menších městech (galerie, bary, hrady apod.), kde by jednotliví partneři budovali komunity diváků těchto dokumentů a propojovalo je s tématy dokumentárních filmů prostřednictvím projekce a následných diskuzí (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

Koprodukce - poslední z akcí, které Kreativní Evropa vyhlásila, je Koprodukce, jejímž cílem je podpořit koprodukci celovečerních filmů animovaných filmů a dokumentů (min. délka 60 minut), které budou vypuštěny do kino distribuce, a dále projekty, které se zabývají implementací konkrétní strategie distribuce, jejímž cílem je oběh podpořených audiovizuálních děl. 6/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu Od roku 2014 nebyl podpořen žádný projekt s českým koordinátorem či partnerem, proto si na tomto místě uvedeme alespoň jeden příklad berlínské společnosti KULTURVERANSTALTUNGEN DES BUNDES. Její projekt s názvem World Cinema Fund Europe rozšiřuje dosavadní činnost organizace World Cinema Fund, která podporuje distribuci a tvorbu filmů vybraných regionů, kterým chybí dostatečné zkušenosti z oblasti filmového průmyslu. Nově připravuje díky podpoře ve výši 300 000 EUR aktivity, které propojí spolupráci mezi regiony Evropské unie a mimoevropské regiony (Latinská Amerika, Střední Asie, Blízký východ aj.). (EUROPEAN COMMISSION, 2015).

DALŠÍ INICIATIVY PROGRAMU KREATIVNÍ EVROPA Mimo dva zmíněné podprogramy Média a Kultura se Kreativní Evropa zabývá jinými, tzv. Cross-sectoral strands. Tyto iniciativy slouží k zajištění horizontálních potřeb kulturního a kreativního sektoru Evropské Unie. Cross-sectoral strands má tři klíčové oblasti, jimiž se zabývá 1) založení Guarantee Facility, jehož úkolem bude od roku 2016 monitorovat přístup malých a středních podniků k financím, 2) podpora přeshraniční politické spolupráce a 3) podpora sítě kanceláří Kreativní Evropa kanceláří/Creative Europe Desks. (EUROPEAN COMMISSION, 2015). Mimo tyto tři klíčové oblasti Kreativní Evropa dále podporuje: Evropské hlavní město kultury (dále jen EHMK): každý rok je udělen titul EKHM jednomu či více městům, která v daném roce propaguje svou kulturu a rozvíjí ji novými projekty za účelem dlouhodobých pozitivních dopadů na rozvoj kultury města (v ČR se EHMK stala Praha v roce 2000, Plzeň v roce 2015), Evropské dědictví: označení pamětihodností, které představují kulturně-historické evropské dědictví (v ČR Zámek Kynžvart, Baťův Zlín, Vítkovické železárny v Ostravě, Památník Antonína Dvořáka ve Vysoké), Europa Nostra: cena osobnostem a projektům v oblasti péče o kulturní dědictví (v ČR celkem 10 laureátů od roku 2002). 7/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu Cena Miese van der Rohe: cena za Evropské unie za současnou architekturu (Česká republika byla několikrát nominována, ale žádný projekt ocenění nezískal). Cena EBBA (European Border Breakers Award): cena hudebním umělcům, kteří dokázali prorazit s albem za hranicemi své země (taktéž bez českého laureáta). Cena EU za literaturu: cena za kreativní dílo v oblasti beletrie (cenu v roce 2014 získal český spisovatel Jan Němec za dílo Dějiny světla). Prix Media: cena je udělována nejlepšímu filmovému projektu s největším potenciálem zasáhnout evropské publikum (v roce 2009 získala ocenění Helena Třeštíková za dokumentární projekt Zázrak po 35 letech) (KREATIVNÍ EVROPA, 2015).

8/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

PROGRAM ERASMUS+ Program Erasmus+ s celkovým plánovaným rozpočtem 14, 7 miliard EUR je znám především jako zdroj financí pro zahraniční mobility studentů a pracovníků ve vzdělávacích institucích. Obecně podporuje školní vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých a sport. Kromě výše zmíněných vzdělávacích mobilit (KA 1), které tvoří převážnou část rozpočtu, se program v následujících linií zabývá strategickými partnerstvími (KA 2) a podpoře reforem vzdělávací politiky (KA 3). Projekty mobility osob podporuje výjezdy mládeže, studentů, pracovníků v oblasti formálního i neformálního vzdělávání do zahraničních institucí s cílem rozvoje osobnosti a zdokonalování znalostí i praktických dovedností pro lepší budoucí přístup na trh. Přínosem mobilit je také zdokonalení jazykových schopností a inovace vzdělávacích přístupů a modelů (DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE, 2016). Strategická partnerství cílí na propojení organizací v oblasti formálního i neformálního vzdělávání s dalšími partnery, především s podnikatelským sektorem. Účelem podpory jsou mezinárodní projekty, které podporují tvorbu metodiky práce s mládeží s reálnými potřebami oborů a trhu práce, normy v oblasti profesních profilů či nadnárodní aktivity posilující angažovanost v podnikání (DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE, 2016). Reformy a systémy vzdělávání podporuje dialog mezi mládeží a exekutivou na lokální, regionální, národní a evropské úrovni (linie Strukturovaný dialog) a strategická partnerství mezi vysokoškolskými institucemi se zaměřením na rozvoj internacionalizace a modernizace vzdělávacích systémů (linie Budování kapacit. Prostřednictvím dalších aktivit podporuje vzdělávání jazyků (Evropská jazyková cena Label) či sítě s posláním podpory vzdělávacích systémů (ECVET, Eurydice) (DŮM ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE, 2016). Oprávněnými žadateli jsou nejen vzdělávací instituce (např. střední a vysoké školy), ale rovněž sociální podniky, úřady a jiné neziskové organizace, které jsou činné v oblasti odborné přípravy či vzdělávání. O podporu se mohou přihlásit programové země, jimiž jsou všechny členské státy EU, dále pak členské státy Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island Lichtenštejnsko) 9/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu a partnerské země (např. vybrané státy severní Afriky, východní Evropy a Albánie). Některé akce programu jsou otevřeny jakékoliv země mimo EU. V České republice má na starosti koordinaci programu Dům zahraniční spolupráce, který je příspěvkovou organizací Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Pro představu, jaké projekty s přesahem do kulturního a kreativního odvětví mohou být podpořeny, jsou zde uvedeny dva projekty, do nichž se zapojily české organizace: Prvním z příkladových projektů můžeme uvést ThinkFilm, jehož příjemcem je česká organizace NaFilm, se zabývá mapováním současných postupů ve vzdělávání mládeže v oblasti kinematografie. Jeho cílem je na základě popisu současného stavu předložit nové, inovativní postupy, které by napomohly zlepšit filmově-vzdělávací projekty. Každý z projektových partnerů by měl vytvořit vlastní koncept filmově-vzdělávacího projektu. Tříletý projekt vznikl z vlastní iniciativy studentů Katedry filmových studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a začleňuje projektové partnery z Německa, Polska a Velké Británie. Celkový rozpočet projektu činí 52 100 EUR a byl podpořen z linie Strategická partnerství (ukončení projektu je plánováno na únor 2017).

V linii mobilit (K1) byl podpořen projekt Singing Songs s přidělenou dotací 14 520 EUR. Cílem projektu byla vzájemná spolupráce českých a slovinských studentů, kteří v rámci společně stráveného času propojují ústně předávanou národní kulturu s prvky site-specific. Cílem bylo vytvořit uměleckou instalaci, která symbolicky vyjadřuje písně a příběhy spojené s oběma kulturami. Studenti konkrétně tvořili land art objekty, světelné instalace a objekty především z přírodních materiálů. Vzájemně na projektu spolupracovali s profesionálním scénografem a také s místními komunitami. Podporu získal spolek Sunshine Cabaret, který projektu nedodal pouze kulturní rozměr, ale také sociální a ekologický. Projekt byl ukončen v dubnu 2014.

10/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

HORIZONT 2020 Horizont 2020 s rozpočtem 78,6 miliard EUR je největším evropským poskytovatelem finančních prostředků pro oblast vědy, výzkumu a inovace. Jeho prioritními cíli je podpora vědecké a inovační kapacity v Evropě, usnadnění přístupu k inovacím v oblasti veřejného i soukromého sektoru za účelem zvýšení konkurenceschopnosti a podpora spolupráce mezinárodních vědeckých a výzkumných týmů na úrovni evropské i světové. Liniemi programu jsou: Excelentní věda: linie poskytuje individuální granty a přispívá na mobility vědců a výzkumníků; Vedoucí role průmyslu: podpora výzkumu v průmyslových odvětvích; Společenské výzvy: podpora aktuálních společenských témat (ekologie, ochrana svobody a bezpečnosti, životní podmínky apod.). Společenské výzvy jsou linií, ve které nejpravděpodobněji nalezneme projekty s přesahem do KKO (TECHNOLOGICKÉ CENTRUM AV ČR, 2013-2016).

Oprávněnými žadateli jsou výzkumníci a výzkumné a grantové instituce. O podporu se mohou přihlásit jak neziskové instituce, tak v případech určitých výzev také podniky (např. linie Vedoucí role průmyslu, která je specificky zaměřena na příjemce z průmyslového odvětví). O podporu se mohou přihlásit všechny členské země EU, i jejich detašovaná pracoviště mimo EU, dále zámořské země a území (OCT). V České republice koordinaci Horizontu 2020 vykonává Technologické centrum Akademie věd České republiky.

Jedním z příkladových projektů v linii Společenské výzvy – téma Evropa v měnícím se světě, je výzkumný projekt COURAGE, jehož nositelem je maďarský Instituce of Sociology, 11/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu Centre for Social Sciences. S celkovým rozpočtem 2,5 milionů EUR bude až do roku 2019 bude zmapovat a prezentovat soukromé a státní, online a offline sbírky z období kulturní opozice v bývalých socialistických zemích. Partneři budou spolupracovat na posílení pozice těchto sbírek na kulturní scéně jakožto základní část současné evropské kultury. Výstupem projektu bude studie pokrývající šestnáct zemí, od Německa, přes balkánské státy až po Ukrajinu. Celý program bude provázen veřejnými semináři, filmovými festivaly, výstavami a vytvořením online databáze. Projektu se zúčastní dvanáct organizací z prostředí akademického či výzkumného, dohromady se zúčastní výzkumu 150 výzkumníků. Za Českou republiku se projektu účastní Karlova Univerzita (HUNGARIAN ACADEMY OF SCIENCES CENTRE FOR SOCIAL SCIENCES, 2015).

12/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

EVROPA PRO OBČANY S celkovým rozpočtem 215 milionů EUR bude komunitární program Evropa pro občany podporovat projekty s tématy evropského občanství, demokracie a občanské angažovanosti. Hlavním záměrem je vybudování vztahu evropským občanům k EU a zvýšení povědomí o společné historii, hodnotách a tradicích. Dalším ze sledovaných cílů je podpora občanské angažovanosti a participaci na úrovni Unie (např. dobrovolnictví) a zvýšení znalostí o průběhu tvorby evropských politik. Dvěma tematickými liniemi programu jsou: Evropské historické povědomí: podporuje projekty zaměřené obsahově na reflexi totalitních režimů, tolerantní přístupy zaměřené na mladé generace a projekty připomínající historické události moderních evropských dějin; Demokratická angažovanost a aktivní občanství: podporuje strategická partnerství měst a setkávání jejich občanů, projekty zaměřující se na diskuze témat moderních evropských dějin a podpora organizací operující v oblastech zájmu Evropské Unie (např. projekty zaměřené na propagaci občanskou angažovanost, dobrovolnictví apod. (VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY, 2005-2016). Oprávněnými žadateli jsou veřejné orgány, územní samosprávné celky, neziskové organizace působící v oblasti občanského sektoru (kultura, životní prostředí, vzdělání, věda a výzkum) a sítě měst. Zeměmi zapojenými do programu jsou všechny členské státy EU a potenciálně jiné země, které uzavřely s Komisí tzv. memorandum o porozumění. Program Evropa pro občany v České republice koordinuje Ministerstvo místního rozvoje. Jedním z příkladových projektů pronikajících do KKO je projekt On the Way to Europe: 50 Years Together, který byl podpořen částkou 5 000 EUR, a to v linii Demokratická angažovanost a aktivní občanství (konkrétně Partnerství měst). Příjemcem grantu bylo město Blansko, které dále spolupracovalo s partnerskými městy v Itálii, Polsku a Slovensku. Projekt 13/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu byl oslavou padesátiletého výročí města Blanska a italského města Scandiana. Oslava výročí, která probíhala formou výstav, konference, trhů, měla za cíl propojit obyvatele obou měst a seznámit je s historií, kulturou a tradicemi. Cílovými skupinami projektu byli občané, umělci, sportovci, podnikatelé, školy a další zájmové skupiny spjaty s místním charakterem zapojených měst. Jako druhý projekt můžeme uvést Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě podpořené v oblasti Evropské historické povědomí částkou 77 500 EUR. Cílem projektu bylo zvýšit povědomí o tématu nucených prací v době druhé světové války, kterými byly postihnuty především národnostní menšiny žijící na území Česka a Německa. Téma byla zpracována a prezentována formou konferencí i uměleckých výstav, mezinárodním setkáním mládeže a exkurzemi na místech bývalých nucených prací. Projekt zastřešoval Institut Terezínské iniciativy a byl ukončen v dubnu 2016.

14/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

COSME COSME je programem pro zvyšování konkurenceschopnosti zejména malých a středních podniků. COSME podporuje podniky v oblasti zaměstnatelnosti, přístupu na evropský i mimoevropský trh, účast na podnikatelských veletrzích. Celkový rozpočet programu činí 2,3 miliard EUR. V oblasti KKO se zapojují kreativní klastry, a to především v oblasti designu. Pro KKO jsou vhodnými liniemi následující akce: Design-based consumer goods: podporuje firmy v akceleraci nových designových řešení a produktů a jejich uvedení na trh; CLUSTER INTERNATIONALISATION PROGRAMME FOR SMEs: podpora mezinárodní spolupráce a iniciace strategických partnerství; Erasmus pro podnikatele: podporuje mobilitu začínajících podnikatelů a získávání zkušeností a znalostí ze zahraničního prostředí prostřednictvím stínování úspěšných podnikatelů (ENTERPRISE EUROPE NETWORK, 2014). Cílovými skupinami, které se mohou o podporu přihlásit, jsou především malé a střední podniky a dále osoby, které chtějí nastartovat podnikatelskou činnost. Program je také vhodný pro podporu veřejných institucí, které se zabývají implementací metod, které směřují k podpoře podnikatelského prostředí. Státy, které z programu mohou čerpat finance, jsou všechny členské státy EU, státy EFTA (Evropské sdružení volného obchodu) a dále mimoevropské země na základě zvláštních ujednání (př. Albánie, Černá Hora, Turecko, Makedonie, Ukrajina apod.). Národním kontaktním místem programu COSME v České republice je Technologické centrum Akademie věd ČR. Jako příklad podpory COSME zde uvedeme podporu v akci Erasmus pro podnikatele (k období zpracování této práce nebyla podpořena žádná osoba z České republiky, proto uvádíme příklad ze zahraničí). Marta Pokojowczyk z Polska, malířka absolventka Historie a umění, spolupracovala v rámci pětiměsíční stáže s podnikatelkou Helenou Loermans (Portugalsko). V rámci stáže se polská umělkyně a začínající podnikatelka 15/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu pomáhala produkovat kolekci Heleny Loermans, naučila se pracovat se sociálními sítěmi a jejich využitím pro vlastní podnikání a zkušenosti získané zúročila v nastartování vlastního podnikatelského záměru. Marta v současné době vytváří design ze surových materiálů (KANCELÁŘ PODPORY PROGRAMU ERASMUS PRO MLADÉ PODNIKATELE, 2009-2016).

16/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Programy přeshraniční spolupráce propojuje sousedské regiony České republiky a příhraničních států: Česko-Bavorsko (rozpočet 103,4 mil. EUR z EFRR), Česko-Sasko (158 mil. EUR z EFRR), Česko-Polsko (226,2 mil. EUR), Česko-Slovensko (90,1 mil. EUR), ČeskoRakousko (97,8 mil. EUR). Tabulka č. 1 Přehled tematických linií programů Přeshraniční spolupráce

Česko-Bavorsko

Česko-Sasko

Česko-Polsko

ČeskoSlovensko

ČeskoRakousko

Výzkum, technologický rozvoj a inovace

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

Podpora přizpůsobení se změně klimatu, předcházení rizikům a řízení rizik

Využívání inovačního potenciálu

Posílení výzkumu, technolog. rozvoje inovací

Ochrana životního prostředí a účinné využívání zdrojů

Podpora udržitelné

Kvalitní životní Životní prostředí prostředí a zdroje

Ochrana životního prostředí a účinné využívání zdrojů

a

zaměstnanosti, kvalitních pracovních míst a mobility pracovních sil

Investice do dovedností a spolupráce

Investice do vzdělání, dovedností a spolupráce

Investice do vzdělávání, odborné přípravy a odborného výcviku k získávání dovedností a do

Rozvoj místních Rozvoj lidských iniciativ zdrojů

celoživotního učení Udržitelné sítě a institucionální spolupráce

Posilování institucionální kapacity veřejných orgánů a

Posilování institucionální kapacity veřejných

Udržitelné sítě a institucionální spolupráce

17/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě

orgánů a zúčastněných stran a přispívání k účinné veřejné správě

Na základě přehledu priorit jednotlivých programů je možno zobecnit cíle na kategorie životní prostředí, zaměstnatelnost, vzdělávání a institucionální spolupráce. Příjemci dotace mohou být orgány veřejné správy a jimi zřízené instituce. nestátní, nevládní instituce, soukromé podniky, církve a církevní spolky, vysoké školy, vzdělávací instituce. Právní forma/zaměření instituce se odvíjí od zaměření konkrétních cílových priorit. Zeměmi, které mohou žádat, jsou pouze programové země (tedy Česká republika a příslušné sousedské země). Každý program je také zaměřen pouze na vybrané příhraniční regiony. Národním kontaktním místem programu Přeshraniční spolupráce v České republice je Úřad vlády ČR. Uvedeme si dva příkladové projekty, jež byly podpořeny v programovacím období 2007-2013 v programu Česko-Bavorsko (v době dokončení magisterské práce nebyly známy výsledky nového programovacího období a příkladové projekty z oblasti KKO). Prvním z projektů je Česko-německé kulturní centrum Kvilda s podporou 817 439,05 EUR. Vedoucím projektu bylo české Umělecké centrum Kvilda, které spolupracovalo s německou institucí KunstvereinGRAZ. Cílem projektu bylo vybudování uměleckého centra, které by bylo otevřeno pro umělce obou zemí – rekonstrukcí zdevastované budovy organizátoři vytvořili umělecké dílny, ateliéry, grafické studio, multifunkční sál pro výstavy, konference a koncerty. Umělecké centrum v současnosti otevírá své prostory také školským zařízením a veřejnosti, která má zájem o různé umělecké kurzy. Druhým projektem s podporou 49 712,39 EUR byla akce Sousedé se stávají přáteli, jejímž vedoucím byl německý Bezirksjugendring Oberfranken, který spolupracoval s dvěma 18/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu českými partnery: Západočeská univerzita v Plzni a Koordinační centrum česko-německé výměny mládeže Tandem. Cílem projektu bylo propojení mládeže ze tří krajů – Plzeňského, Karlovarského a v Horních Francích. Během projektu došlo ke kulturním výměnám, pořádáním filmových festivalů, setkání, diskuzím a dílnám. Výstupem projektu byla příručka česko-německé setkání mládeže a kontaktní seminář Setkání bez hranic (2012).

19/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu

PROGRAMY NADNARODNÍ SPOLUPRÁCE Programy nadnárodní spolupráce jsou operačními programy Evropského fondu pro regionální rozvoj. Jejich cílem je podporovat mezinárodní spolupráci vytyčených regionů. Žadatelé České republiky se mohou zapojit do programů Interreg Europe (pokrývá regiony států EU, celkový rozpočet 359 326 320 EUR), Interreg Central Europe (regiony střední Evropy, celkový rozpočet 246 581 112 EUR) a Interreg Danube (Dunajský region, celkový rozpočet 221 924 597 EUR). Prioritními liniemi jednotlivých programů jsou následující: Interreg Europe: 1) Výzkum technologický rozvoj a inovace, 2) Zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, 3) Nízkouhlíkové hospodářství, 4) Životní prostředí a efektivní využívání zdrojů (včetně ochrany kulturního dědictví). Interreg Central Europe: 1) Spolupráce v oblasti inovací s cílem zvýšit konkurenceschopnost Střední Evropy, 2) Spolupráce v oblasti nízkouhlíkových strategií ve Střední Evropě, 3) Spolupráce v oblasti přírodních a kulturních zdrojů pro udržitelný růst ve Střední Evropě, 4) Spolupráce v oblasti dopravy s cílem zajistit lepší spojení ve Střední Evropě. Interreg DANUBE: 1) Inovativně a sociálně zodpovědný Dunajský region, 2) Environmentálně a kulturně zodpovědný Dunajský region, 3) Lépe propojený Dunajský region, 4) Dobře řízený Dunajský region. Tyto programy nadnárodní spolupráce jsou určeny cílovým skupinám, které jsou relevantní pro jednotlivé tematické linie. Může jít o instituce veřejného i soukromého

20/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu sektoru, ziskového i neziskového, regionální rozvojové agentury a podobně. Každá výzva specifikuje oprávněného žadatele na základě zacílení dané linie. Státy oprávněnými žádat jsou příslušné regiony států, na něž programy cílí. Interreg Central Europe propojuje středoevropské regiony České republiky, Polska, Německa, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Slovinska a Chorvatska, dále Interreg Danube zaměřený na regiony zemí dunajského prostoru: Rakousko, Bosnu a Hercegovinu, Bulharsko, Chorvatsko, Českou republiku, Německo (Bavorsko, Bádensko-Württembersko), Maďarsko, Moldavsko, Černou Horu, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Ukrajinu, a program Interreg Europe, který pokrývá celou Evropskou Unii současně se Švýcarskem a Norskem. Program Interreg v České republice koordinuje Ministerstvo místního rozvoje. Vzhledem k vyhlášení výzev v pozdějších termínech uvádíme v této práci příkladové projekty, které spadají do minulého programovacího období 2007-2013. Prvním z příkladů je projekt CERTESS, který byl podpořen z programu INTERREG IVC (nyní Interreg EUROPE), a to částkou 1 504 527 EUR. V rámci projektu byly v období 20122014 sledovány a vyvíjeny metodické rámce na vytvoření strategie tzv. kulturních stezek. Kulturní stezky představují historické linie mezi evropskými regiony, které propojuje konkrétní téma evropského historického, uměleckého či sociálního kontextu. Partneři společně vyvíjeli plány pro kulturní stezky, navrhovali implementační nástroje pro vládu, jak tyto stezky účinně zahrnout do strategie udržitelného cestovního ruchu a rovněž spolupracovali s místními podniky v propagování jejich produktů, které se stezkami byly spjaty. Projekt inicioval lucemburský European Institute of Cultural Routes a českým partnerem byl Zlínský kraj (EUROPEAN INSTITUTE OF CULTURAL ROUTES, 2012). Druhým příkladovým projektem probíhajícím v letech 2011-2014 byl ETNOFOLK, Preservation and Enhancement of Folk Culture Heritage in Central Europe. Projekt byl podpořen z programu CENTRAL EUROPE částkou 1 279 590 EUR a příjemcem byl český žadatel, Etnologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i. Cílem projektu bylo vytvoření webové platformy, informační sítě, která shromažďovala informace o kulturním dědictví lidové kultury v zemích střední Evropy, a to pro účely odborné (vzdělávání, výzkum),

21/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha C, Soupis a popis programů zahrnutých do výzkumu komerční (podnikatelé) či pro návštěvníky daných oblastí (podpora rozvoje turismu). Web v současné době funguje v šesti jazykových mutacích – www.etnofolk.eu.

22/22 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

1/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

2/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

3/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

4/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

5/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

6/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

7/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

8/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

9/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

10/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

11/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

12/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

13/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha D, Vzor dotazníku

14/14 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha E, Oslovovací dopis

Dobrý den, obracíme se na Vás s žádostí o pomoc ve výzkumném projektu BETA, který pomáhá zjišťovat bariéry při dosažení podpory z programů EU se zaměřením na kulturní projekty. Zajímá nás Vaše zkušenost nebo třeba i důvody, proč o podporu z EU Vaše instituce nikdy neusilovala. Výsledky výzkumu pomohou lépe potenciální žadatele podporovat a pomáhat jim s překlenutím překážek při podávání žádostí. Výzkumné šetření je zaměřeno na následující programy: Kreativní Evropa, Horizont 2020, Erasmus+, COSME, Evropa pro občany, Přeshraniční spolupráce, Interreg Central Europe, Interreg DANUBE a Interreg Europe. Všechny tyto programy jsou potenciálním žadatelům z oblasti kulturního prostředí otevřeny a naším cílem je projekty v návaznosti na tyto programy lépe propagovat a pomáhat při dosažení podpory. Dotazník zahrnuje informace o Vaší instituci/firmě a následně otázky k jednotlivým programům. Tento dotazník je podrobný, ale Vaše instituce bude největší pozornost věnovat především programům, se kterými máte zkušenost. Děkujeme předem, že se délkou nenecháte odradit. Prosíme o vyplnění dotazníku do 25. listopadu 2015. V případě Vašeho zájmu, prosím, zanechte v dotazníku kontakt na Vaší instituci. V druhé fázi budeme vybrané problémy konzultovat přímo s Vámi a budeme rádi, když se na Vás budeme moci obrátit. Předem děkujeme za pomoc v tomto projektu, případně za předání této zprávy relevantní osobě. Odkaz na dotazník: http://goo.gl/forms/IZFjbPlt02 S pozdravem a díky za spolupráci, Kancelář Kreativní Evropa – Kultura c/o Institut umění – Divadelní ústav kontaktní osoba: Daniela Zarodňanská, T 725 784 339

1/1 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

1. Obecná část Dotazníkové šetření se zúčastnilo celkem 174 českých organizací, a to v období říjenlistopad 2015. Největším podílem respondentů byly neziskové organizace, které tvořily 82,9 %, zbývajících 17,1 % pak subjekty soukromého sektoru. Nejsilnější skupinou respondentů v rámci neziskového sektoru tvořily spolky (bývalá občanská sdružení), které zaujímaly část 33 %. V rámci výzkumu kanceláře Kreativní Evropa – podprogram Kultura jde také dlouhodobě o největší skupinu žadatelů (statistiky byly prozatím prováděny pro programové období 2007-2013). Druhé místo dále patřilo s podílem 17 % příspěvkovým organizacím. Třetí místo posléze zaujímaly obecně prospěšné společnosti/ústavy. Ze sektoru ziskového pak největší zastoupení měly právní formy společnost s ručením omezeným (celkem 6 % respondentů). Oblast veřejného/soukromého sektoru byla převážně zastoupena prvním ze zmíněných – 52 % zastoupil sektor soukromý (s největším zastoupením spolků a společností s ručením omezeným). Sektor veřejný byl tvořen nejčastěji příspěvkovými organizacemi a územními samosprávnými celky (kraje, město obec) na druhém místě. Statistika respondentů dle právní formy Graf č. 1

Statistika respondentů dle právní formy

Spolek 1%

Obecně prospěšná společnost/ústav

9%

Nadace/nadační fond

6%

Církevní právnická organizace

33%

Příspěvková organizace

6%

Příspěvková organizace státu 4%

Organizační složka státu Územní samosprávný celek (kraj/město/obec)

4%

1%

Veřejná výzkumná instituce 7%

Veřejná vysoká škola 10%

Společnost s ručením omezeným

17%

Akciová společnost 0%

2%

Ostatní

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

1/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Respondenti rovněž identifikovali sektory své působnosti, mezi něž patřila hudba, výtvarné umění, scénická umění, design, architektura, památky, média/nová média, výzkum, vzdělávání a film. V sekci Ostatní následně šlo v nadpoloviční většině o organizace s průnikem do více zmíněných sektorů, dále také veřejná správa, literatura a v malém rozsahu rovněž tanec. Zástupci z jednotlivých sekcí tvořili nejčastěji: 

Hudba – hudební umělecká tělesa (sbory, orchestry), festivaly,



Výtvarné umění – galerie, muzea,



Scénická umění – divadla, kulturní domy,



Design – designová studia,



Architektura – zájmové spolky,



Památky – Národní památkový ústav (detašovaná pracoviště), muzea,



Média/Nová média – vydavatelství,



Výzkum – výzkumné ústavy,



Vzdělávání – vysoké školy, základní umělecké školy, školící centra,



Film – festivaly.

Statistika respondentů dle zaměření Graf č. 2

Statistika respondentů dle zaměření organizace

Hudba Výtvarné umění

14%

20%

Scénická umění Design 11%

5%

Architektura

Památky 8%

Média/Nová média Výzkum

18%

2% 8%

8%

3%

Vzdělávání Film Ostatní

3%

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

2/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu V předposlední části jsme zkoumali velikost organizace. Největší skupinou dotázaných byly organizace s počtem členů/zaměstnanců 50-x, nejmenším zástupcem respondentů pak naopak organizace čítající 1-3 členy/zaměstnance. Odchylky mezi jednotlivými zastoupenými organizacemi však byly drobné, a proto je možné konstatovat, že všechny organizace byly z hlediska velikosti zastoupeny rovnoměrně. Statistika respondentů dle velikosti organizace Graf č. 3

Statistika respondentů dle velikosti organizace

21% 31% 1-3 zaměstnanci/členové 4-10 zaměstnanců/členů 11-50 zaměstnanců/členů 22%

50-x zaměstnanců/členů

26%

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

V neposlední řadě se výzkum zabýval působení dané organizace. Největší zastoupení mělo hlavní město Praha se zastoupením 31 % respondentů, následována městem Brnem, ve kterém působí 13 % respondentů. Na dalších místech v rozmezí 3-5 % se dále umístila tato města: Ostrava, Plzeň, Hradec Králové a organizace z celorepublikovým působením. Zbylých 32 % respondentů zastupovali vždy po jedné oblasti.

Zapojení respondentů do programů Na počátku každé z části byla zjišťována účast v jednotlivých programech, které byly předmětem výzkumu. Programem, o nějž se ucházelo nejvíce respondentů, byla Přeshraniční 3/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu spolupráce (respondenti uváděli, zda se o grant ucházeli jako vedoucí projektu/projektoví partneři a zda byli či nebyli úspěšní). Nejméně respondentů se zapojilo či ucházelo o prostředky z programu COSME, což vzhledem k rozložení respondentů a zaměření programu bylo očekávatelné (viz níže). Kreativní Evropa – podprogram Kultura V rámci dotazníkového šetření se ukázalo, že podprogram Kreativní Evropy – Kultura, je mezi respondenty nejvíce známý. Pokud někteří z respondentů (39,8 %) odpovědělo, že o podpoře nikdy neuvažovali, pak se jednalo především o bariéry související s výzkumem, případně obecně o nezájem o financování z EU. Graf č. 4

Statistika respondentů dle účasti v programu Kreativní Evropa – podprogram Kultura

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Kreativní Evropa – podprogram MEDIA Podprogram MEDIA byl mezi respondenty méně využívaný, pramení to však z nízkého zastoupení oblasti audiovize mezi respondenty. Přes 20 % respondentů však odpovědělo, že o podpoře přemýšleli.

4/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 5

Statistika respondentů dle účasti v programu Kreativní Evropa – podprogram MEDIA

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Horizont 2020 Jelikož podstatná část respondentů, jejichž povaha je interdisciplinární, spadá do oblasti výzkumu a vědy (nejvíce pak památky), ani program Horizont 2020 nebyl respondentům zcela neznámý a 20 % z odpovědí tvořily instituce, které o podpoře minimálně zvažovaly.

5/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 6

Statistika respondentů dle účasti v programu Horizont 2020

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

COSME Program COSME byl jedním z nejméně známých programů a valná většina, která zvolila odpověď ,,O této formě podpory jsme nikdy neuvažovali“ později doplnila, že o programu do té doby vůbec nevěděli. Příčina spočívá i ve faktu, že program COSME se zaměřuje na podnikatele a jen okrajově na kreativní sektor spadající do podnikatelského prostředí.

6/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 7

Statistika respondentů dle účasti v programu COSME

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Erasmus+ Erasmus+ znaly a zapojují se aktivně vzdělávací instituce (vysoké školy). V mnoha případech však nevěděly, jak by tento program mohl být propojen s kulturními projekty, jelikož je pro ně Erasmus+ pouze nástrojem pro mobility studentů, pedagogů a administrativních pracovníků. 62 % respondentů, kteří uvedli poslední možnost, by na druhou stranu v drtivé většině nebyly relevantním žadatelem.

7/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 8

Statistika respondentů dle účasti v programu Erasmus+

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Evropa pro občany O

programu

Evropa

pro

občany

většinou

uvažovali

respondenti

z řad

veřejnosprávních územních celků. Pro mnohé z jiných respondentů šlo opět o program, o kterém neuvažovali většinou z důvodů, že jej neznali.

8/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 9

Statistika respondentů dle účasti v programu Evropa pro občany

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Přeshraniční spolupráce Přeshraniční spolupráce a jejich pět operačních programů byly respondentům nejen známy, ale přes 25 % respondentů se o grant i ucházelo (úspěšně či neúspěšně). Pouze 34 % uvedlo, že o tomto programu nikdy neuvažovali.

9/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 10

Statistika respondentů dle účasti v programu Přeshraniční spolupráce

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Programy nadnárodní a meziregionální spolupráce INTERREG (Interreg Central Europe, Interreg DANUBE a Interreg Europe) Programy Interregu (Central Europe, DANUBE a Europe) byly opět respondentům méně známé, a z toho důvodu bylo i méně respodnentů, kteří se o dotaci z jejich prostředků ucházely. Opět velké procento těch, kteří o programu neuvažovali, později zmínilo, že tyto programy vůbec neznají.

10/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 11

Statistika respondentů dle účasti v programech INTERREGu

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

11/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

2. Bariéry Jádrem výzkumu byly bariéry, které brání českým organizacím v zapojování do mezinárodních projektů a získávání podpory z EU programů. Kvantitativní část ukázala, že mezi nejproblematičtější aspekty, se kterými se české organizace potýkají, jsou spojeny se složitostí programů – náročné a nesrozumitelné administrativní požadavky, složitost a členění programů, bariéry týkající se financování projektu. Mezi jeden zásadní fakt patřilo i zjištění, že mnoho respondentů nemělo ponětí o některých programech, které jsou způsobilé financovat i projekty s přesahem do kulturních a kreativních odvětví, jak bylo zmíněno v části Zapojení respondentů do programů. V následující části porovnáme výsledky jednotlivých bariér a komentáře respondentů, které uvedly v kvalitativní části výzkumu. Graf č. 12

Obecné výsledky průzkumu výzkumu bariér

Informovanost o programech

3,4

Problematický vztah s partnery/vedoucím projektu

2,2

Nedostatek kontaktů na zahraniční partnery

2,9

Zkušenost s projektovým řízením

2,9

Personální zdroje

3

Jazyková bariéra při přípravě žádosti

3

Nesrozumitelný jazyk

3

Struktura programů

3,5

Administrativní náročnost

3,5

Zkušenost s finančním řízením

2,8

Kofinancování

3,3

Předfinancování

3,4 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

2.1. FINANČNÍ NÁROČNOST PROGRAMŮ – VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Finanční náročnost projektů byla hodnocena většinou zástupců programu jako jedna z nejtíživějších bariér. Ve výzkumu jsme se dotazovali relevantních programů na konkrétní potíže spojené s finančním řízením projektu:



nedostatečná finanční kapacita pro předfinancování projektu 12/35

Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu - mnoho z programů vyplácí prostředky z dotací zpětně (v průběžných splátkách či jednorázově po ukončení projektu a kontrole vyúčtování). Tento problém tedy nutí organizace dopředu uvažovat o možnostech předfinancování, zda je daný subjekt schopen předfinancovat projekt z vlastních zdrojů či jiným způsobem (např. překlenovacím úvěrem). 

nedostatečná finanční kapacita pro kofinancování projektu

- spolufinancování je vyžadováno takřka u všech programů, jeho míra se různí program od programu, linie od linie. Organizace proto musí v návaznosti na tuto podmínku projekt dofinancovat, a to ze svých vlastních zdrojů, případně z jiných grantů. 

nezkušenost s finančním řízením projektu

- finanční řízení/management je důležitou znalostí a schopností pro řádnou administraci ekonomických záležitostí v projektu. Pečlivé plánování cash-flow může také zmírnit rizika spojená s předchozími bariérami.

Předfinancování projektu bylo u všech programů hodnoceno jako jeden z nejvýraznějších problémů, a to s celkovým hodnocením 3,4 na škále 1-5 (1 – nepředstavuje žádnou překážku, 5 – nepřekonatelná překážka). Nejvyšším stupněm bariéry byl označen program Kreativní Evropa, podprogram Kultura. Přesto se na základě kvalitativního šetření ukázalo, že s finanční administrací a cash-flow se potýkají organizace především u operačních programů, které mají zdlouhavý systém kontroly výdajů.

,,Vyskytlo se několik problémů s administrativou při vyúčtování projektu. Zdlouhavé prodlevy při korespondenci k dosažení finančních prostředků.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) ,,Absolutně byrokratický přístup k realizovaným aktivitám a výstupům projektu, nulové posuzování meritu věci, 18 měsíců trvající kontrola výdajů a výstupů projektu.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu)

13/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Graf č. 13

Výsledky šetření - předfinancování

Nadnárodní spolupráce

3,3

Přeshraniční spolupráce

3,3

Evropa pro občany

3,4

Erasmus+

2,9

Cosme

3,5

Horizont 2020

3,5

Kreativní Evropa - Média

3,4

Kreativní Evropa - Kultura

3,6 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Nedostatečná finanční kapacita pro kofinancování projektů se ukázala jako méně závažná, přesto ale často zmiňovaná v oblasti překážek. Průměrné hodnocení napříč všemi programy odpovídalo výši 3,3. S celkovým hodnocením 3,7 se potýkal program podprogram Kreativní Evropy – Média. ,,Velmi malá finanční participace stran MKČR pro dofinancování projektu a tím prakticky znemožnění realizace a čerpání grantu v plné výši. Plus naprosto neodpovídající formuláře na MKCR pro žádosti o kofinancování projektu, které nekorespondují s uznatelnými náklady a rozložením rozpočtu sestavovaným pro EU (Dříve Culture, dnes Kreativní Evropa).“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu)

14/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 14

Výsledky šetření – nedostatečná finanční kapacita pro kofinancování

Nadnárodní spolupráce

3,2

Přeshraniční spolupráce

3,1

Evropa pro občany

3,2

Erasmus+

2,8

Cosme

3,4

Horizont 2020

3,4

Kreativní Evropa - Média

3,7

Kreativní Evropa - Kultura

3,5 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Nezkušenost s finančním řízením projektů byla hodnocena nejpozitivněji, a to průměrnou známkou 2,8. Graf č. 15

Výsledky šetření – nezkušenost s finančním řízením

Nadnárodní spolupráce

2,8

Přeshraniční spolupráce

2,4 3,1

Evropa pro občany

Erasmus+

2,4

Cosme

3,2

Horizont 2020

2,7

Kreativní Evropa - Média

3

Kreativní Evropa - Kultura

2,7 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

15/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu 2.2. ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST A STRUKTURA PROGRAMŮ – VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Administrativní náročnost programů byla hodnocena nejnižší známkou, byla tedy považována respondenty za největší bariéru. Průměrná udělená známka byla 3,5. Podprogram Kreativní Evropy Média byl hodnocen v této oblasti jako nejproblematičtější, a to s výslednou známkou 3,7. Nejnižší známky respondenti uváděli k programu Erasmus+ průměrně 2,9. Respondenti si stěžovali především na fázi zpracování projektů - časová náročnost přípravy žádostí, která vyžaduje dle respondentů mnoho sil a lidských zdrojů. Ty jsou vynaloženy za velmi nejistého výsledku. ,,Velmi časově náročná příprava projektu, které jsme se museli věnovat velké úsilí, splnit přísné podmínky a doložit celou řadu dokumentů včetně oslovení dalších spolupracujících partnerů ve veřejné správě. Vynaložili jsme vysoké mzdové i materiální náklady na přípravu projektu a spolupráci s vedoucím projektu včetně financování zahraničních služebních cest prakticky s nulovým výsledkem. Jestliže připravený projekt nebyl podpořen a naše náklady spojené s přípravou nebyly ani z části kompenzovány, je další sledování programů a příprava nových žádostí nemožná, protože příprava nového projektu a další žádosti by už byla pro malou společnost bez podpory téměř likvidační.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) Graf č. 16

Výsledky šetření – administrativní náročnost

Nadnárodní spolupráce

3,5

Přeshraniční spolupráce

3,4

Evropa pro občany

3,4

Erasmus+

2,9

Cosme

3,6

Horizont 2020

3,5

Kreativní Evropa - Média

3,7

Kreativní Evropa - Kultura

3,6 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

16/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

Ruku v ruce s administrativní náročností jde komplikovaná struktura programů, která byla žadateli hodnocena na stejné výši obtížnosti, jako administrace projektu, a to známkou 3,5. Nejkomplikovanějším programem byl hodnocen program Horizont 2020, a to známkou 3,8. Graf č. 17

Výsledky šetření – komplikovaná struktura programů

Nadnárodní spolupráce

3,5

Přeshraniční spolupráce

3

Evropa pro občany

3,4

Erasmus+

3

Cosme

4

Horizont 2020

3,8

Kreativní Evropa - Média

3,7

Kreativní Evropa - Kultura

3,5 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

V neposlední řadě respondenti hodnotili jazykovou složitost a porozumění výzev. Respondenti ohodnotili složitost úředního textu známkou 3, z nichž nejkomplikovanějším programem v této sféře označili program Kreativní Evropa – MEDIA a naopak nejsnadnějším pro porozumění program Přeshraniční spolupráce.

17/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 18

Výsledky šetření – jazyková složitost

Nadnárodní spolupráce

3

Přeshraniční spolupráce

2,6

Evropa pro občany

3

Erasmus+

2,8

Cosme

3,6

Horizont 2020

3,2

Kreativní Evropa - Média

3,7

Kreativní Evropa - Kultura

2,7 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

U vybraných programů, jejichž žádosti jsou podávány v angličtině, byla tázána náročnost a případná jazyková bariéra. Respondenti průměrně známkovali problematičnost této bariéry známkou 3. Graf č. 19

Výsledky šetření – jazyková bariéra

Nadnárodní spolupráce

0

Přeshraniční spolupráce

0 3,4

Evropa pro občany

Erasmus+

0

Cosme

3,6

Horizont 2020

2,6

Kreativní Evropa - Média

2,6

Kreativní Evropa - Kultura

2,7 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

18/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu 2.3. NEDOSTATEK VLASTNÍCH LIDSKÝCH ZDROJŮ A ZKUŠENOSTÍ S PROJEKTOVÝM ŘÍZENÍM Průměrnou známkou 3 byl hodnocen problém s lidskými zdroji uvnitř organizací, kvůli kterému pro některé není možné kvalitně zpracovat žádost a realizovat projekt. ,,Dosud jsme o podobné granty nežádali. Důvodem je z 99% personální nedostatečnost, kumulované funkce pracovníků a zcela chybějící fundraiser.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) Graf č. 20

Výsledky šetření – nedostatek lidských zdrojů

Nadnárodní spolupráce

3

Přeshraniční spolupráce

2,8

Evropa pro občany

3,1

Erasmus+

2,8

Cosme

3

Horizont 2020

3

Kreativní Evropa - Média

3,1

Kreativní Evropa - Kultura

3,1 2,65

2,7

2,75

2,8

2,85

2,9

2,95

3

3,05

3,1

3,15

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Další z předpokládaných bariér byla nezkušenost s projektovým řízením a plánováním, tedy teoretické a praktické znalosti a dovednosti pro zdárnou realizaci a vedení projektu. Respondenti značili tuto bariéru známkou 2,9.

19/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 21

Výsledky šetření – nezkušenost s projektovým řízením

Nadnárodní spolupráce

2,9

Přeshraniční spolupráce

2,7

Evropa pro občany

3

Erasmus+

2,5

Cosme

3,2

Horizont 2020

3

Kreativní Evropa - Média

3,2

Kreativní Evropa - Kultura

3 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

,,Obecný problém určitě souvisí s lidskými zdroji. Příprava projektu je náročná ve všech fázích a už jen přípravná fáze zaměstná mnoho lidí – např. výjezd do zahraničí za potenciálními partnery, se kterými bychom spolupracovali. Už v současné době máme tolik práce v rámci administrativy, že její navýšení by znamenalo, že se v divadle budeme více zaměřovat na tyto věci namísto těch uměleckých. S lidskými zdroji se pojí další riziko – budeme-li se soustředit na tak velké a náročné (z pohledu lidských zdrojů) projekty, může to ohrozit naši primární cílovou činnost, ke které jsme byli zřízeni.“ (Rozhovor s Petrou Vodičkovou, tajemnicí Centra experimentálního divadla, Brno)

2.4. MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE SE ČLENY PROJEKTU Respondenti byli dotazování na překážku, která může vyvstávat s absencí kontaktů na zahraniční instituce, s nimiž by mohli vstupovat do partnerství mezinárodních projektů. Průměrně tuto bariéru respondenti hodnotili známkou 2,9.

20/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Graf č. 22

Výsledky šetření – absence kontaktů

Nadnárodní spolupráce

2,7

Přeshraniční spolupráce

2,4 2,9

Evropa pro občany

Erasmus+

2,5

Cosme

3,2

Horizont 2020

3,2

Kreativní Evropa - Média

3,2

Kreativní Evropa - Kultura

3 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

Pozitivnější

výsledek

vzešel

s dotazu

na

případné

problematické

vztahy

s projektovými partnery či vedoucím projektu, který průměrně čítal 2,2. Nejčastěji byla diskutována zkušenost projektových vedoucích a následně jazyková domluva mezi členy mezinárodního koncorsia. ,,Vedoucí partner si nechal zpracovat žádost externě, aniž by se v průběhu přípravy žádosti zajímal o přípravu žádosti. Při samotné realizaci projektu externista již nebyl dostupný, takže vedoucí partner pořádně nevěděl, co se jednotlivými aktivitami myslí. Navíc se vedoucí partner ukázal být jako nezkušený, nedostatečně jazykově vybavený a časem přestal v podstatě úplně komunikovat s partnery, kteří byli nechání napospas.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu)

,,Dobří partneři jsou základem k úspěchu. Měli jsme dobrou zkušenost na projektu s podporou Přeshraniční spolupráce (Česko-Rakousko). Přestože závěrečné vyúčtování bylo náročným procesem a probíhalo vícekrát, díky skvělému partnerovi to nebyl až tak velký problém. 21/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu O budoucí zapojení však neuvažujeme. Setkáváme se s tím, že zatímco my již zkušenost s řízením velkého mezinárodního projektu máme, většina potenciálních partnerů ne. Pokud bychom přeci jen o spolupráci uvažovali, pak by to musel být partner, kterému důvěřujeme a který bude rovnocenným partnerem.“ (Rozhovor s Hanou Krejčí, fundraiser JazzFest Brno) Graf č. 23

Výsledky šetření – vztahy s projektovými partnery

Nadnárodní spolupráce

2,3

Přeshraniční spolupráce

2,2 2,3

Evropa pro občany

Erasmus+

2,2

Cosme

2,3

Horizont 2020

2,3

Kreativní Evropa - Média

2,3

Kreativní Evropa - Kultura

1,9 0

0,5

1

1,5

2

2,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

2.5. INFORMOVANOST O JEDNOTLIVÝCH PROGRAMECH Respondenti v průměru hodnotili informovanost o jednotlivých programech a výzvách průměrnou známkou 3,4, z nichž nejnižší hodnocení získaly především ty programy, které se na kulturní a kreativní odvětví nezaměřují přímo jako např. program Kreativní Evropa. Respondenti dále kritizovali v rozšířených odpovědích nesystematické poskytování informací. Přestože zástupci kanceláří uvedli, že mimo webových stránek a newsletterů poskytují možnosti konzultací a tematické semináře, dle odpovědí vyšlo najevo, že o podobných aktivitách organizace nevědí.

22/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu V rámci poskytování informací měly organizace také problém tam, kde museli komunikovat s nadnárodními úředníky. Dle jejich slov je v tomto u některých úředníků velký problém angličtiny a také vůbec schopnost jim vyložit podmínky programů. Graf č. 24

Výsledky šetření – informovanost o programech

Nadnárodní spolupráce

3,6

Přeshraniční spolupráce

3,2 3,7

Evropa pro občany

Erasmus+

3,1

Cosme

4,2

Horizont 2020

3,7

Kreativní Evropa - Média

3,8

Kreativní Evropa - Kultura

3 0

0,5

1

1,5

2

2,5

3

3,5

4

4,5

Autorka grafu: Daniela Zarodňanská

2.6. DALŠÍ PROBLÉMY Mezi závěrečné téma, které nebylo nabídnuto respondentům k ohodnocení, ale k němuž se výzkumnému týmu dostala bohatá zpětná vazba, bylo celkové tematické zaměření programů, klíčových aktivit a výběru typů projektů. Respondenti kritizovali: 

podporu pouze nových projektů,



zaměření se na módní témata. ,,Po vybudování velmi dobrých kooperačních vztahů jsou všichni opět na začátku - v

novém období s novými prioritami, které požaduje nová konsorcia a stará nepodporuje ...ani zdánlivě. Neexistují nosná dlouhodobá témata?“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) Dalším tématem, které zmínilo sedm v minulosti podpořených institucí, byl problém s audity. Externí auditoři dle respondentů v České republice oblasti KKO příliš nerozumí a

23/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu někdy jsou zbytečně přísnější, než Brusel, celkově audit zde také probíhá oproti jiným zemím zbytečně zdlouhavě. ,,V konsorciu 8 řešitelů projektu ze 6 zemí jsme pravidelně procházeli auditem jako poslední (zpravidla s půlročním zpožděním za ostatními).“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) V neposlední řadě bylo problémem i celkové přijetí tématu evropských dotací. Mnozí z oslovených reagovali na otázku dosažitelnosti zdrojů z prostředků EU programů velice negativně. O programy nejenže nemají zájem, ale dlouhodobě považují, že by Česká republika vůbec čerpat z dotací EU neměla. Na jedné straně existovalo zdůvodnění, že subjekty, které mají dostatečné kapacity na získání financí z EU, tím také získávají konkurenční výhodu oproti jiným (mnohdy menším) organizacím, na druhé straně pro některé obecně z politického přesvědčení vadí Evropská Unie a dle jejich mínění špatné příklady čerpání dotací v ČR.

24/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

3. Doporučení směrem od respondentů Na každou z bariér přinesli respondenti nápady, jak by mohly programy fungovat lépe, případně jakou formu podpory by žádali od národních orgánů/koordinátorů jednotlivých programů. Doporučení byla částečně formulována některými respondenty v dotazníkové části i v rozhovorech s vybranými institucemi. 3.1. ADMINISTRATIVNÍ NÁROČNOST, STRUKTURA PROGRAMŮ, JAZYKOVÁ BARIÉRA Respondenti navrhovali ulehčení struktury jednotlivých programů, které se jim zdají náročné a velmi nepřehledné. Dle jejich názoru by mohly přední orgány lobbovat za zjednodušení pravidel administrace programů, jelikož v současné době je tendence spíše opačná. Všímají si, že složitá pravidla velkých evropských dotací přejímají i poskytovatelé grantů na národních a lokálních úrovních. Struktura programů je pro respondenty většinou velmi těžko pochopitelná. V horizontálních a vertikálních liniích se nevyznají (problém nejčastěji u operačních programů a strukturově náročných komunitárních programů jako např. Horizont 2020). Orientaci v jednotlivých výzvách by respondentům ulehčila jejich lepší komunikace v České republice (prostřednictvím jednotného komunikačního kanálu). Jako jeden z konkrétních příkladů, které několik z respondentů navrhlo, bylo přechod od jednokolových výzev do dvoukolových (podobnou praxi zaváděl Interreg Europe). Respondenti mají za to, že častokrát vkládají mnoho lidských sil, času a energie do přípravy kompletní žádosti, přičemž jsou posléze vyřazeni z důvodu prolnutí cíle projektu s cílem programu. Navrhují proto dvě kola, v tom prvním by organizace odevzdávaly hrubý námět projektu s cíli, vymezením cílových skupin, aktivit a předpokládaných výstupů s obecným rozpočtem, v případě odsouhlasení by pak výběr projektů z prvého kola postoupil do kola druhého, kde by své žádosti žadatelé podrobně rozpracovávali. Dalším z návrhů byla sjednocenost podmínek v oblasti operačních programů. V rámci operačních programů měli někteří respondenti pocit, že na úrovni krajů a 25/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu ministerstev se požadavky liší, což přinejmenším komplikovalo přehlednost práce (co se má dodat komu). Detailnost v požadavcích je na jednotlivých úrovních jiná. Jazyková bariéra byla tématem celkem častých u těch programů, které nepředkládají informace v českém jazyce (jako například operační programy a Erasmus+). Respondenti žádají o jazykový překlad těchto materiálů do češtiny z důvodu, že jim priority a podmínky programů přijdou nesrozumitelné. Sami navíc nemají mnohdy prostředky, aby si mohli zajistit profesionální překlad.

3.2. PŘEDFINANCOVÁNÍ DOTACÍ, KOFINANCOVÁNÍ, FINANČNÍ ŘÍZENÍ Předfinancování je palčivým problémem respondentů. Dle jejich slov by nejjednodušším řešením mohly být překlenovací úvěry bank (každá z větších bank má totiž nejen pobočky po celé České republice, jsou tedy dosažitelné, ale také disponují profesionály na evropské dotace, mohou být tedy i poradním orgánem v rámci finančního řízení). Mnoho z organizací však nemá potřebné zázemí a kapacitu k tomu, aby podobný úvěr vůbec dostaly. Na základě rozhovorů s bankami největší problém poskytování úvěru mají právě neziskové organizace, a to z důvodu dostatečného ručení. Jedním z návrhů respondentů bylo tak pomocí nové platformy (,,burzy projektů“) propojit firemní sektor (malé a střední podniky) a projekty, které potřebují překlenovací úvěr. Mohla by tak vzniknout nová forma spolupráce mezi KKO a firemním sektorem. Firmy by tak poskytovaly úvěry úspěšným žadatelům, kteří řeší dlouhou prodlevu od vyúčtování projektu po získání financí. Obecně nejlepší pro respondenty by bylo, kdyby financování projektu probíhalo v režimu ex-ante. Pro mnohé z nich je zpětné vyplácení nemožné a nepochopitelné. ,,Pro start upy je zpětné vyplácení k ničemu, za to se můžu postavit. Pro mladé lidi, kteří mají být podporování za svoji odvahu a drive, je zpětní vyplácení k ničemu. Zastaralý systém, který absolutně nesleduje rychlost trhu a inovací.“ (Rozhovor s Petrem Rubáčkem, Creative Director a Co-funder ve společnosti REMEMBERSHIP)

26/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu V případě kofinancování respondenti obecně žádali snahu o prosazení nižšího procenta spoluúčasti na straně žadatele. Především v oblasti kulturních odvětví je pro mnoho organizací, které fungují převážně z dotací, složité najít odpovídající sumu, která by dofinancovala dotaci. Pakliže daný projekt své příjmy má (např. ze vstupného), pak by bylo vhodné, aby i tento příjem mohl být započítán jako finanční vklad žadatele. Dále by byli respondenti rádi, kdyby byly projekty podpořené EU dotacemi zvýhodňovány u národních dotačních titulů. Mají za to, že pokud je projekt mezinárodně uznán a podpořen, pak to vypovídá o jeho kvalitách. Prozatímní zkušenosti z dofinancování grantů Ministerstvem kultury České republiky nejsou dle dotazníků a rozhovorů příliš valné. Žadatelé podpoření jedním z programů buď nedostali nic, nebo jen velmi malou částku, která problém s dofinancováním nepomohla vyřešit/zredukovat na minimum. V rámci šetření také zaznělo, že přerozdělování prostředků na dofinancování dotací probíhá netransparentně a MKČR neposkytuje dostatek informací vůbec této možnosti využít (jako např. i přehled takto podpořených projektů). Respondenti by tedy navrhovali transparentnější průběh poskytování dotací z rozpočtu MKČR na dofinancování projektů s podporou EU programů.

,,Změna žádostí o kofinancování tak, aby rozpočtová tabulka vycházela z rozpočtu pro EU. Tímto krokem se žadatelé namotivují více žádat o peníze z Evropy a nebudou se bát. Finanční participace EU je v současné době už 60 % u platforem i 80 % do ČR se tak může dostat velká finanční částka, ale zejména pro menší organizace je velmi složité najít v ČR možnost pro dofinancování projektu, který projde velmi přísným výběrem v Bruselu. To je paradoxní situace - máme možnost čerpat z EU, ale ČR nám to neumožní v plné výši.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) ,,Pro projekty od určitého objemu by bylo vhodné umožnit soutěž o prostředky na přípravu projektu. Ústavy AV si tyto náklady mohou, byť s obtížemi, dovolit financovat ze svých zdrojů, ale četné, chronicky podfinancované veřejné instituce z ČR jsou ze soutěže takto vyřazeny. Podobnou podporu by bylo možné organizovat na národní, nebo např. na visegrádské úrovni.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu)

27/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu 3.3. PARTNERSTVÍ – ABSENCE KONTAKTŮ, PROBLÉMOVÉ VZTAHY Respondenti v rámci této bariéry neměli doporučení pro národní správu tak, jako doporučení pro samotné organizace. V mnoha případech spolupráce s partnery nebyla uspokojující a v tomto případě respondenti doporučovali, aby si české organizace volily pouze ty zahraniční partnery, se kterými se znají a důvěřují jim. Na druhé straně odpovídaly i organizace, které měly obecně problém vůbec vhodnou partnerskou organizaci najít, a výrazně by jim pomohly databáze potenciálních partnerů. ,,…problém se sháněním relevantních a zkušených zahraničních partnerů. Pomohla by jistě jednotná a jednoduchá online platforma na úrovni EU, kde by se prezentovali, propojovali a domlouvali konkrétní projektoví partneři.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu). Zvolit si partnera, kterého je možno dobře poznat, vyžaduje čas, úsilí a finance na vzájemná setkávání. Respondenti by tedy přivítali možnost podpory mezinárodních trhů a konferencí pro potenciální projektové partnery, v rámci kterých by lépe mohli své kontakty navazovat. Posledním návrhem na zlepšení bylo umožnění fyzickým osobám, aby se mohly stávat projektovým partnerem. Argumentem pro tento návrh bylo, že mnoho z umělců není zastupováno organizací, ale do projektů by se rádi rovněž samostatně zapojovali.

3.4. LIDSKÉ ZDROJE – NEDOSTATEK A NEZKUŠENOST Nedostatek lidských zdrojů v organizacích je záležitost, kterou si, dle názorů respondentů, musí vyřešit organizace samy. Podporou jim však národní správa a vybrané kanceláře mohou dát alespoň ve zkušenostech. Pořádání plošných seminářů o řízení mezinárodních projektů a administraci s evropskými dotacemi by velmi uvítali. Témata nejpalčivější se týkala již předem zmíněného finančního řízení, ale také plánování projektů a projektové řízení na úrovni velkých mezinárodních projektů/programů. Některé organizace rovněž uvedly, že by ocenily propagaci příkladů dobré praxe (například zapojením úspěšných vedoucích projektů do plošných seminářů či publikace a 28/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu články dostupné elektronicky). Aby se mohli učit nejen teoretické znalosti pro vedení projektů, ale aby se rovněž mohli setkávat a použit ze zkušeností úspěšných českých organizací, které si mezinárodními projekty a dotacemi prošly a mohou zpětně reflektovat problémy a doporučení, jak jim předcházet. Mezi jeden z konkrétních nápadů byla možnost začleňování neúspěšných žadatelů do podpořených projektů pro získání zkušeností. Organizace málokdy uspějí se svými projekty napoprvé a zkušenosti jsou tedy pro ně klíčové. Pokud však jejich žádost (ať už jsou v roli vedoucích projektů nebo partnerů) není podpořena, pak nemají možnost získávat potřebné zkušenosti. Zapojení do podpořených projektů (nebo alespoň částečné propojení s jejich organizátory) může tak zvýšit jejich šance na úspěch při dalších výzvách. ,,Hledali jsme externí pracovníky, kteří by s naším projektem pomohli, především s finančním řízením projektu. Nalézt toho pravého se nám podařilo až na druhý pokus. Proč to hledání nebylo jednoduché? Bavili jsme se o tom s českým zástupcem v Evropské komisi, který řekl, že jsou lidé, kteří umí s evropskými dotacemi. Ale to jsou lidé, kteří jsou na ministerstvech, kde jsou výborně placeni. My v kultuře je nemáme možnost ,přetáhnoutʻ. Velice by nám pomohly kurzy, které by nás vzdělaly, abychom nebyli závislí na těch pěti lidech v ČR, kteří to opravdu umí.“ Michal Brenner, projektový manager MeetFactory

3.5. INFORMOVANOST O PROGRAMECH V rámci dotazníku, který se ptal respondentů na programy, o jejichž existenci neměli ponětí, přirozeně vyvstala potřeba komunikace a propagace i těch programů, které mohou být pro KKO využitelné. Naopak také oslovování širšího spektra organizací, které by potenciálně o specifické programy neprojevily zájem, jelikož jsou podvědomě zařazovány k jiným cílovým skupinám. Několik z odpovědí uvádělo

potřebu individuálnějšího

přístupu národních

koordinátorů s potenciálními žadateli i s těmi, kteří již dotaci obdrželi. Respondenti by také ocenili možnost ,,horkých linek“, kterých by mohli využít v palčivých a urgentních situacích.

29/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Jak již bylo zmíněno, respondenti by uvítali kromě informací a praktických příruček také ,,příběhy“ z dobré praxe, aby se mohli inspirovat u projektů, které výběrovou komisí prošly a byly podpořeny. Největším problémem pro respondenty je schopnost orientovat se v nepřeberném množství veškerých programů, výzev, témat a linií, kterých organizace KKO mohou využít. Oceňovali by vytvoření jedné informační sítě, kterou by mohli sledovat a jejichž administrátoři by pravidelně aktualizovali informace.

3.6. DALŠÍ DOPORUČENÍ Mezi dalšími doporučeními zazněl např. problém s naplněním podstaty cílových témat EU. V této sekci respondenti nejčastěji doporučovali, aby cíle programů byly zaměřeny obecněji, aby tak žadatelé neinklinovali k vytváření projektů ,,na míru.“ Dalším požadavkem bylo umožňovat pokračování projektů, které ve svém prvopočátku zaznamenaly úspěch, aby se jejich cíle a spolupráce mezi partnery mohla následně rozvíjet. ,,Výzvy by mohly být obecnější a projekty pak hodnoceny individuálně dle charakteru aktivit, jejich potřebnosti a významu, kvality projektu. Přínosný může být i projekt, který nutně necílí na mobilitu nebo práci s publikem, ale tím, že se nevešel do vytyčených priorit, je od začátku diskvalifikován. Vždy se dá projekt doplnit o zahraniční cesty, oborové konference apod., ale takové aktivity by měly vznikat z autentické potřeby, ne kvůli naplnění projektu.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) ,,Otevřít pro současná řešitelská konsorcia možnost obhájit další rozvoj projektu v dalších vazbách a vztazích, příp. i s mírně doplněným konsorciem. Při řešení se objevuje mnoho zajímavých oblastí k řešení a mnohdy poskytují daleko zajímavější potenciál pro řešení společných problémů než původní námět. Navíc dochází i k dalšímu vývoji znalostí prostředí i problémů partnerských organizací. V daném momentu je velmi efektivní i podpora formou třeba malých projektů.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu) V případě auditů respondenti navrhovali zjednodušení kontrol a pružnost celého procesu fungování. Doporučení bylo i k výběru externí auditorské firmy. 30/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu ,,Na národní úrovni změnit systém auditování probíhajících projektů. Vycházet z německého modelu, který umožňuje realizátorům projektu oslovit libovolného z autorizovaných auditorů a požádat ho/ji o audit. Český systém, ve kterém je auditor realizátorovi projektu přidělen všechno neobyčejně prodlužuje.“ (Anonymně v kvalitativní části výzkumu)

31/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

4. Doporučení a hodnocení výzkumu kulatých stolů a zadavatelů Dne 19.1.2016 se znovu setkali zástupci jednotlivých programů, aby zhodnotili výsledky výzkumu a doplnili své komentáře k jednotlivým zjištěním a zformulovali vlastní závěry směrem k doporučením. Respondenti žádali zavedení dvoukolových výzev, programy se však na zasedání shodly, že zatímco žadatelům by takový systém jistě ulehčil, problémy by byly na straně druhé – na straně samotných programů. Dvoukolové výzvy si vyžadují vyšší administrativní náročnost, a tím i navýšení lidských kapacit na straně administrátorů a koordinátorů programů, což by vyžadovalo vyšší míru financování. Jazyková překážka nemůže být řešena překladem zajištěným z center národních koordinátorů. Zástupci některých programů, který se toto téma týká, sami uznávají, že není problém v angličtině, ale ve správnosti výkladů materiálů, na němž by se mělo pracovat. Obecně by mělo být směrem k potenciálním žadatelům komunikováno, že angličtina bude jazykem, ve kterém musí být schopni projekt vést a užitá terminologie může být zdrojem ke slovní zásobě užité v žádostech. Směrem k přípravě žádostí se programy shodly, že respondenti potřebují znát jejich obsah dříve, tedy aby měli přístup na webových stránkách s předstihem, když projekt začínají připravovat pro žádost. V současné době některé programy řeší tuto situaci způsobem, že na své webové stránky vyvěšují jako ukázku formuláře z předchozích let. Organizace mají problémy především v celkovém finančním řízení. Je proto důležité začít pracovat na přípravě v tomto ohledu – plánování rozpočtu, řízení financí, vyúčtování, a to prostřednictvím seminářů/workshopů. Obecně se mohou jednotlivé programy setkávat a pojmenovávat společná témata, která posléze mohou nabízet potenciálním zájemcům hromadně. Společně s finančním managementem se totiž již dříve diskutovalo zahrnout do přípravných seminářů/workshopů také téma projektový management.

32/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu V rámci otázky předfinancování také možnost vytvořit platformu, která by propojovala sponzory/poskytovatele půjček, kteří by organizacím se schválenou dotací pomáhali v překlenutí doby, kdy čekají na splátku poskytovatele. Na základě složitosti příprav žádostí jednotlivé programy uznaly, že by bylo vhodné, aby dotace umožňovaly zahrnutí výdajů přípravné fáze do způsobilých nákladů. Mezi tyto výdaje by tak například patřila předprojektová setkání s projektovými partnery, poplatky za poradenství v rámci plánování projektů a rozpočtu apod. Jednou z možností předprojektového poradenství může být například spolupráce s agenturami, které se specializují v problematice evropských dotací. Na základě rozhovoru kulatého stolu však vyšlo najevo, že ne ve všech sférách je s nimi dobrá zkušenost. Některé agentury obecně mají problém uchopit témata, ve kterých operují instituce KKO. Doporučuje se tedy s agenturami spolupracovat především u velkých náročných projektů a vybírat si je dle odbornosti. Zástupci programů diskutovali nad problémem v zapojení českých organizací do projektů mezinárodních také demotivace s nízké úspěšnosti. Česká republika stále nedosahuje takového zapojení jako západní státy a bylo tedy doporučeno, aby programy pracovaly se specifickými nástroji, které by pomáhaly začleňování zemí s méně úspěšnými žadateli (jako tomu již je např. u KE MEDIA) – toto lze provést např. formou zvýhodněného bodového ohodnocení. Ohledně informovanosti by bylo vhodné, aby vznikl centrální informační zdroj (webové stránky), které by komplexně organizace KKO informovaly o možnostech čerpání financí ze zdrojů EU. Pro jednotlivé programy závěrem vyplývá doporučení, aby podobná setkání, která jsou přínosem pro sdílení poznatků a zkušeností, byla organizována nadále. Jedním z návrhů pro nejbližší téma bylo vyúčtování grantů - porovnání rozdílů v pravidlech mezi jednotlivými programy.

33/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu Závěry z hodnocení kulatých stolů byly zahrnuty do závěrečné zprávy a představeny na konečném setkání se zadavateli výzkumného projektu, které se uskutečnilo dne 9.3.2016. Přítomnými byli zástupci Ministerstva zahraničních věcí (navrhovatel), Technologické agentury ČR (zadavatel) a další strany, které měly zájem na výsledcích výzkumu – Ministerstvo místního rozvoje, Ministerstvo kultury ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu a zástupce sítě Česká centra. V rámci setkání byl představen výzkum zástupkyní Kanceláře Kreativní Evropa – Evou Žákovou – s následnou prezentací výsledků výzkumu autorkou této práce. Zdůrazněna byla dvoufázovost celého projektu, a to jeho výzkumná část, na kterou musí navazovat část výkonná. Zasedání diskutovalo nad dvěma zásadními problémy, které byly ve výzkumném projektu vyzdvihnuty, a to problém financování a finančního managementu, a všeobecná informovanost o možnostech čerpání pro oblast KKO ze zdrojů EU. V rámci druhého ze zmíněných, byla identifikována potřeba webové platformy s komplexním přehledem o dotačních příležitostech. Závěrem setkání bylo především seznámení s výsledky výzkumu a zhodnocení výzkumného projektu, který byl uznán za zdařilý. V průběhu června bude organizováno další setkání stejných zástupců s diskuzí o dalších krocích, které na výzkumný projekt budou navazovat.

34/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie

Příloha F, Závěrečná zpráva k výsledkům výzkumu

SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1

Statistika respondentů dle právní formy

Graf č. 2

Statistika respondentů dle zaměření organizace

Graf č. 3

Statistika respondentů dle velikosti organizace

Graf č. 4

Statistika respondentů dle účasti v programu Kreativní Evropa – podprogram Kultura

Graf č. 5

Statistika respondentů dle účasti v programu Kreativní Evropa – podprogram MEDIA

Graf č. 6

Statistika respondentů dle účasti v programu Horizont 2020

Graf č. 7

Statistika respondentů dle účasti v programu COSME

Graf č. 8

Statistika respondentů dle účasti v programu Erasmus+

Graf č. 9

Statistika respondentů dle účasti v programu Evropa pro občany

Graf č. 10

Statistika respondentů dle účasti v programu Přeshraniční spolupráce

Graf č. 11

Statistika respondentů dle účasti v programech INTERREGu

Graf č. 12

Obecné výsledky průzkumu výzkumu bariér

Graf č. 13

Výsledky šetření - předfinancování

Graf č. 14

Výsledky šetření – nedostatečná finanční kapacita pro kofinancování

Graf č. 15

Výsledky šetření – nezkušenost s finančním řízením

Graf č. 16

Výsledky šetření – administrativní náročnost

Graf č. 17

Výsledky šetření – komplikovaná struktura programů

Graf č. 18

Výsledky šetření – jazyková složitost

Graf č. 19

Výsledky šetření – jazyková bariéra

Graf č. 20

Výsledky šetření – nedostatek lidských zdrojů

Graf č. 21

Výsledky šetření – nezkušenost s projektovým řízením

Graf č. 22

Výsledky šetření – absence kontaktů

Graf č. 23

Výsledky šetření – vztahy s projektovými partnery

Graf č. 24

Výsledky šetření – informovanost o programech

35/35 Analýza potřeb a bariér českých kulturních a kreativních organizací při dosažení finanční podpory z programů Evropské Unie