JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Příčná flétna
Flétna ve tvorbě českých skladatelek Bakalářská práce
Autor práce:
Lucie Lebrová
Vedoucí práce:
doc. MgA. František Kantor
Oponent práce:
prof. MgA. Václav Kunt
Brno 2015
Bibliografický záznam LEBROVÁ, Lucie. Flétna ve tvorbě českých skladatelek. [Flute in works of Czech women Composers]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, rok 2015. s. 31. Školitel: doc. MgA. František Kantor.
Anotace Bakalářská práce Flétna ve tvorbě českých skladatelek pojednává o soudobých akustických a elektroakustických flétnových skladbách, o inspiraci, která dala skladbám vzniknout, o jejich premiérách, provedeních a ocenění. Práce také obsahuje veškeré informace o současně žijících českých autorkách zmíněných děl. V práci jsou zahrnuty osobní rozhovory, rozhovory pro Českou televizi a notové ukázky.
Annotation The thesis Flute in works of Czech women Composers deals with acoustic and Electroacoustic flute compositions, inspiration behind them, their renditions, first performances and awards. The study also includes comprehensive information on contemporary Czech composers of the mentioned works. The thesis is supplemented by personal interviews, talks for Czech television and note excerpts. Klíčová slova české skladatelky, elektroakustická hudba, soudobá hudba, interpretace, flétna
Keywords Czech women composers, electroacoustic music, contemporary music, interpretation, flute
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně s použitím uvedených informačních zdrojů. V Brně, dne 23. dubna 2015
Lucie Lebrová
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem skladatelkám, které mi byly ochotné poskytnout rozhovor. Dále doc. MgA. Františku Kantorovi za odborné konzultace, podporu a trpělivost. Poděkování také patří mé rodině za podporu během celého studia.
Obsah ÚVOD ............................................................................................................................... 6 1
HUDBA 20. STOLETÍ .............................................................................................. 7
2
SYLVIE BODOROVÁ .............................................................................................. 9
3
2.1
Léthé ................................................................................................................. 10
2.2
Vůně léta........................................................................................................... 10
2.3
Panamody pro flétnu a klavír ........................................................................... 10
2.4
Transflautato pro flétnu a klavír ....................................................................... 10
2.5
E-mailová korespondence ze dne 28. 10. 2014 ................................................ 11
2.6
Rozhovor pro Českou televizi vysílaný dne 2. 4. 2010 .................................... 12
MARKÉTA DVOŘÁKOVÁ ................................................................................... 14 3.1
4
MARTA JIRÁČKOVÁ ............................................................................................ 17 4.1
5
6
Picture I. ........................................................................................................... 15 Včely a slunečnice ............................................................................................ 17
IVANA LOUDOVÁ ................................................................................................ 18 5.1
Planeta ptáků III. .............................................................................................. 19
5.2
Suita pro flétnu solo ......................................................................................... 19
JINDRA NEČASOVÁ ............................................................................................. 20 6.1
Variace pro flétnu a klavír ................................................................................ 20
6.2
Fantasia for Flute Solo ..................................................................................... 21
6.3
E-mailová korespondence ze dne 10. 11. 2014 ................................................ 21
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 23 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .............................................................................. 24 PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 27
ÚVOD K myšlence psát o českých skladatelkách a jejich tvorbě mě přivedla velice známá skladba Concertino od francouzské autorky Cécile Chaminade. Během studia této skladby jsem přemýšlela, proč je žen, které skládají hudbu, tak málo a kolik jich vlastně ve světě je. Při bližším zkoumání jsem zjistila, že komponování hudby už dávno není jen mužskou doménou a rozhodla jsem se zabývat pouze českými skladatelkami, protože svými skladbami dobývají svět a rozhodně si zaslouží, aby se o nich více vědělo a psalo. V povědomí lidí z mého okolí byla zakořeněná Cécile Chaminade jako známá skladatelka, ovšem málokdo si i po delším přemýšlení vzpomněl na nějaké další ženské, autorské jméno. Otázka, proč tomu tak je, proč lidé nemají ponětí o talentovaných a úspěšných ženách skladatelkách mne velmi zajímala. Došla jsem k názoru, že důvodem je nezájem o soudobou hudbu, kterou se autorky v mé práci zabývají, a která je pro spoustu lidí těžko uchopitelná a intelektuálně náročná. Lidé v dnešní uspěchané době hudbu vnímají především jako odpočinek, který u soudobé hudby většinou nenalézají. Ve své práci se zaměřím na současně žijící české skladatelky, jejich studentské období, kariéru, úspěchy, tvorbu, flétnovou tvorbu a její popis.
6
1 HUDBA 20. STOLETÍ Přelom 19. a 20. století znamená pro vývoj hudby významný předěl. Příčiny změn nového vývoje hudby jsou velmi složité. Na vědomí musíme brát propojení individuálních stylů a kompozičních technik. Vzrůstá nezávislost a svoboda umělce. S touto hudbou také přichází osobitý projev a přístup k umění. Koncem 19. století je překonáno romantické smýšlení a otevírají se cesty k novým možnostem. Nastupují nové směry, z nichž nejdůležitějšími jsou impresionismus, expresionismus, dodekafonie, stile barbaro, neoklasicismus a nová věcnost. Snahy skladatelů přinést do hudby něco nového se projevují používáním prvků z mimoevropských kultur, evropského folkloru, jazzu a populární hudby. Skladatelé mají pocit, že možnosti hudby jsou již vyčerpané a nový směr nemá budoucnost. S prvním projektem novodobé hudby přišel Ferruccio Busoni a to v roce 1907, kdy vyšel Návrh nové estetiky hudebního myšlení. Mezi hlavní myšlenky patřila svoboda, nový notový zápis, zavedení mikrointervalů, zrovnoprávnění dvanácti chromatických tónů, vynalézání nových zákonů a používání elektroakustických nástrojů, které rozvíjí tvůrčí fantazii. V roce 1928 se objevuje klávesový elektronický nástroj zvaný Martenotovy vlny, který disponuje zvláštním vibratem. Tento nástroj hraje významnou roli ve vývoji a je předzvěstí elektroakustické hudby. Pro poválečné období je velice důležitá konsolidace. Autoři čerpají z čerstvých vzpomínek jako je okupace nebo osvobození. Přejímají i prvky moderny. Elektroakustická hudba v dnešní podobě se začala vyvíjet až po druhé světové válce ve Francii, Německu a USA. V Československu o dekádu později. Její název je souhrnný pro okruh hudební zvukové produkce. Tato hudba se označuje podle způsobu hry jako hudba konkrétní, elektrická nebo hudba pro magnetofonový pás. Vývoj technologie měl pro hudbu obrovský význam. Skladatelé k tvorbě používají počítač, syntetizéry, speciální zvuky a tóny, které dokážou vytvořit nástroje jako je trautonium, russolofon nebo melochod. Autoři často pracují se zvuky z ulice, továrny, lidského hlasu, ptačího zpěvu. Postupně začala vznikat elektroakustická studia, sdružení a soubory se zaměřením na interpretaci soudobé hudby. Vznikaly sborníky a bezplatné školení pro profesionály. Roku 1968 byl vývoj zastaven. Skladby soudobých skladatelů nebylo možné interpretovat ani poslouchat při živých koncertech ani prostřednictvím vysílání v rozhlasu a v televizi. Po zklidnění politické situace v roce 1989 se soudobá a elektroakustická hudba naplno rozjely a v současné době existuje nepřeberné množství kompozic, interpretů této hudby, mnoho zvukových studií, sdružení, souborů a nesmíme
7
zapomenout na řadu českých i zahraničních festivalů a soutěží, na kterých se čeští skladatelé rozhodně neztrácejí. Tato hudba nepatří k masově oblíbeným hudebním žánrům. Často jí bývá vytýkána nesrozumitelnost a intelektuální náročnost.
8
2 SYLVIE BODOROVÁ Sylvie Bodorová se narodila roku 1954 v Českých Budějovicích a je považována za jednu z nejvýznamnějších českých skladatelek. S prvními skladatelskými pokusy začala již v sedmi letech. V roce 1972 byla přijata na bratislavskou konzervatoř, kde studovala klavír u Alžběty Hirnerové 1 a skladbu u Juraje Pospíšila 2 . V dalším studiu skladby pokračovala u Ctirada Kohoutka3 na JAMU v Brně (kde později pracovala jako asistentka na katedře skladby) a na HAMU v Praze. V létě roku 1981 se seznámila s novodobými technikami na stáži v Sieně u Franca Donatoniho4, dále v Amsterdamu a v Polsku. V devadesátých letech pedagogicky působila na několika univerzitách v USA. Zhruba o dekádu později založili společně s Otmarem Máchou5, Zdeňkem Lukášem6 a Lubošem Fišerem7 tvůrčí skupinu "Quattro". Působila také v umělecké radě Národního divadla a v nadaci OSA. Sylvie Bodorová reprezentuje českou soudobou hudbu a patří mezi nejhranější a nejvyhledávanější autory. Její hudba se prosadila i v zahraničí na významných festivalech a pódiích (Londýn, Berlín, USA). Za svou tvorbu byla mnohokrát oceněna v ostravské soutěži Generace. V osmdesátých letech komponovala instrumentální koncerty, mezi které patří například Terezín Ghetto Requiem s barytonovým sólem (1998), pro smyčcové kvarteto, které se setkalo se značným mezinárodním ohlasem. Zaznělo na mnoha místech USA nebo při oslavě "pádu zdi" v Berlíně v Deutsche Oper. Pro Pražské jaro zkomponovala celovečerní oratorium Juda Maccabeus 8 nebo pro jubileum festivalu Smetanova Litomyšl rozsáhlé oratorium Mojžíš9. Ve své hudbě klade důraz na témbrovou
prof. Alžběta Hirnerová – pedagožka klavíru na bratislavské konzervatoři.
1
Juraj Pospíšil (1931 – 2007) – slovenský hudební skladatel českého původu. Působil jako profesor skladby
2
a hudební teorie na bratislavské konzervatoři. Prof. PhDr. Ctirad Kohoutek CSc. - (1929 – 2011) – český hudební skladatel, vědec a pedagog. Stal se
3
profesorem skladby na HAMU a současně ředitelem České filharmonie. Byl členem Asociace hudebních umělců a vědců a místopředsedou Klubu moravských skladatelů. Franco Donatoni (1927 – 2000) – italský pedagog a skladatel.
4
Otmar Mácha (1922 – 2006) – hudební dramaturg, režisér a skladatel. Ve své tvorbě se zaměřoval
5
především na symfonické básně a opery. Zdeněk Lukáš (1928 – 2007) – patřil k nejhranějším a nejzpívanějším skladatelům vážné soudobé hudby
6
2. poloviny 20. století. Byl sbormistrem sboru Česká píseň a producentem Českého rozhlasu v Plzni. Luboš Fišer (1935 – 1999) – český hudební skladatel. Oceňovaný autor filmové a soudobé vážné hudby.
7
Juda Maccabeus – sedmdesátiminutové oratorium dokončené roku 2002.
8 9
Mojžíš – oratorium pro velký symfonický orchestr, dětský a smíšený sbor, sóla, recitátory a bicí.
Dokončené v roce 2008.
9
složku10, heterofonii11, objevují se tonální postupy a různé typy modality12. Inspiruje se oblastí židovské a romské hudby. Charakteristické je užívání balkánských prvků.
2.1 Léthé Léthé je čtyřminutová skladba pro sólovou flétnu. Název pochází z řecké mytologie. „Vždy jsem měla ráda řeckou mytologii. Léthé je řeka zapomnění a podle mytologie se člověk, který přechází do podsvětí, musí napít z této řeky, aby zapomněl na svůj pozemský život a na všechny své pozemské starosti. Skladba zachycuje klidový moment, ve kterém probíhá proces zapomnění. Je to reminiscence na život a zklidní se tak, jako se člověk, který vstupuje do podsvětí, zklidní a zapomene na to, co ho trápilo předtím v jeho pozemském životě 13 .“ Autorka využívá celého rozsahu flétny. Ve skladbě jsou slyšitelné nezvyklé trylky14, chromatické postupy, klidné i dramatické části. Náročnost skladby se nejvíce projevuje v legátových vazbách mezi oktávami a v technických pasážích. Léthé byla zkomponována roku 1989 a provedena 5. 11. 2011 v Rudolfinu Žofií Vokálkovou15.
2.2 Vůně léta Vůně léta je skladba pro flétnu a klavír napsaná v roce 1976. Šestiminutová skladba byla omylem přeložena jako Pach léta. Po této zkušenosti autorka pojmenovává skladby pouze česky nebo latinsky.
2.3 Panamody pro flétnu a klavír Panamody pro flétnu a klavír. Skladba pochází z roku 1986 a je upravená i pro smyčcový orchestr.
2.4 Transflautato pro flétnu a klavír Transflautato pro flétnu a klavír je nejnovější autorčina skladba vůbec. Tuto desetiminutovou skladbu napsala v roce 2014 na objednávku pro 67. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro 2015. Povinná skladba druhého kola se skládá ze tří vět: 1. Transcantato, 2. Transdanzato a 3. Transmutato. Flétnový part revidovala Žofie Vokálková.
10
Témbrová složka – pracuje s barvou zvuku a s dynamikou.
11
Heterofonie – forma vícehlasu. Vzniká odchylkami dalších hlasů od od základní jednohlasé melodie.
12
Modalita – využívá půltónové a celotónové intervaly, avšak v jiném než dur-mollovém systému.
13
VOKÁLKOVÁ
Žofie.
Žena
nejen
múzou
https://www.youtube.com/watch?v=jUjSW9rEBVg 14
Trylek – druh melodické ozdoby.
15
Žofie Vokálková (1971) – česká flétnistka.
10
muže
[online].
2011.
Dostupné
z:
2.5 E-mailová korespondence ze dne 28. 10. 2014 1) Proč jste se rozhodla napsat skladbu pro flétnu? První skladbu pro flétnu jsem napsala v době svých studií - nástroj se mi líbil svojí barvou. 2) Psala jste své flétnové skladby pro konkrétního interpreta? Vždy jsem psala pro konkrétního interpreta, vždy to pro mne bylo inspirativní. Moje první flétnové skladby jsem psala pro brněnského flétnistu Vítězslava Drápala. 3) Co si myslíte o flétně a jejích možnostech? Flétna má krásnou barvu, hodí se k vyjádření celé řady nálad - ale to se dá říci téměř o každém nástroji. Já mám flétnu ráda a dokonce jsem se na ni naučila i trochu hrát. Každý nástroj je pro mne tak trochu osobnost. Flétna je krásná, trochu průhledná, něžná i veselá... 4) Měly na Vás vliv flétnové skladby jiných autorů? Když jsem začala hrát na flétnu, samozřejmě jsem si všímala, jak to dělají jiní a snažila jsem se z toho poučit. V kompozici si ale každý musí najít svoji cestu, flétna není výjimkou. 5) Jaký je váš oblíbený hudební žánr nebo skladatel a proč? Celý život se zabývám vážnou hudbou, to ostatní sice vnímám, ale není to moje priorita. Můj oblíbený autor? To se mění. Mohla bych jich vyjmenovat celou řadu - začalo to Dvořákem, Janáčkem, jistě nemůže chybět ani Gustav Mahler a J. S. Bach. Byla tam i řada současných autorů, v poslední době se ale s obdivem více vracím ke starým mistrům. 6) Čím se necháte ve své tvorbě inspirovat? Je to vždy jiné. Někdy je to téma, někdy interpret, někdy obsazení, někdy jenom hudební impulz. Nějaká konstanta tu ale je - vždy píši na objednávku, pro někoho konkrétního, pro určitou situaci. Nejsem typ autora, co píše rád do šuplíku. Nemohu psát bez té zpětné vazby. 7) Co soudíte o současné a experimentální tvorbě? To je široký pojem - současná hudba, na to nelze mít jednoznačný názor, protože dnes můžete najít autory nejrůznějšího zaměření - od ortodoxně tonálních až k ortodoxně atonálním, ve skladbách najdete dnes neuvěřitelnou banalitu i zbytečnou a někdy i samoúčelnou komplikovanost. Vše je povoleno. Korektora musí najít každý v sobě. Snažím se používat skutečně jenom ty prostředky, bez kterých to nejde, nepoužívat nic samoúčelně. Obecně nic nehodnotím. Nás všechny proseje čas a ukáže se, co zůstane a co ne. Mé heslo je, žít a nechat žít. Ať si každý dělá, co chce, ale měl by tomu alespoň on sám věřit. Trošku mne mrzí, že někdy mám dojem, že to tak není. 8) Kterou skladbu považujete za svou nejvydařenější?
11
Stejnou otázku kdysi dostal i D. Šostakovič a odpověděl, že svoji nejlepší skladbu ještě nenapsal. Nechci to zcela opakovat, jistě jsou skladby, ke kterým mám z nějakých důvodů lepší vztah. Nejvíce jsem obvykle zaujata tou poslední skladbou a mám pocit, že teď je to "ono". 9) Vnímáte české současné skladatelky jako konkurenci či naopak? Komponování není dostih. Tam není podstatné, kdo je první. Spíše, kdo zůstane. Jsem na volné noze několik desetiletí, o konkurenci skutečně nepřemýšlím, spíše o zajímavých úkolech a dobrých interpretech. Pokud slyším povedenou skladbu některého ze svých kolegů, mám radost. Ten člověk přece vypovídá o něčem úplně jiném než já, tak proč bych měla žárlit? Pokud se mu zadaří, prošlape kus cesty k posluchači i pro mne. Daleko více mne bolí neumětelství a arogance, které je bohužel dnes také dost. To vše je míněno na autory, nikoli ženy skladatelky. 10) Co Vás přimělo studovat v Izraeli? Objednávka psát oratorium "Juda Makabejský". Když chcete o něčem psát, musíte o tom hodně vědět a pokud možno z autentických zdrojů, proto jsem jela studovat do Izraele.
2.6 Rozhovor pro Českou televizi vysílaný dne 2. 4. 2010 „Já jsem se k hudbě ani tak nedostala, jako se hudba dostala ke mě, protože mám takový pocit, že jsem se hudbou zabývala od nepaměti. Nepamatuju si vůbec, že by mě hudba nezajímala. Jako malé dítě jsem improvizovala na klavír a v sedmi letech jsem se pokusila a zapsala první skladbu. Od té doby hudbou žiji. Jsme ve Zbiroze. Tady já se schovávám před světem. Tady v samotě a soustředění pracuji. Říká se tomu ateliér nebo studio, nebo jak to člověk chce nazvat a je to místo, kde mám úplný klid na práci. Obklopená nádhernou přírodou, která je pro mě dost důležitá. To hlavní, to vzniká tady v tomto ateliéru, kdy jsem úplně sama. To je ten hudební nápad. Jak říkám, to je to mystérium. Nedá se to úplně přesně popsat. Sama nevím, kdy to přijde, čekám na ten okamžik, kdy přijde ten pravý nápad. Když mám velký úkol, píši například oratorium, tak třeba po dobu několika měsíců komponuji absolutně většinu času vyjma pár hodin spánku. Vždycky mám dojem, že ta skladba, kterou píši vlastně, už jakoby někde existuje a já ji musím někde objevit. Já jenom musím najít optimální tvar té hudby a vždy mám takový pocit, jako když hledám skálu na břehu moře a pod velkým nánosem písku a ona tam určitě někde je a vy ale nevíte přesně kde, takže začnete hledat a nic. Začnete hledat na jiném místě a potom najednou přijdete na místo, kde odhalíte tu skálu a to je to krásné. Už jenom dál odkrýváte a už se to před vámi rodí v té nádheře.
12
Většinou píši na zakázku a většina lidí se domnívá, že je to špatně, že to není dostatečně umělecké, ale opak je pravdou. Většina mých kolegů si přivydělává nebo jejich základní finanční tok je z pedagogické práce. Samozřejmě, že je to výborné, protože máte jistotu, ale na druhou stranu máte také povinnosti a potom si nemůžete dovolit ten přepych psát obrovskou skladbu jako je oratorium dva roky někde v ateliéru ve Zbiroze jako já. Nejdřív člověk musí mít představu celku. Musí si z jednotlivých nápadů ten celek vytvořit a až v této chvíli, když tedy budu mluvit o sobě, protože každý to dělá úplně jinak, sahám po notovém papíru a naskicuju si ten svůj nápad. Kdysi jsem, ještě docela nedávno, psala své skladby ručně, přesně pro každý nástroj rozepsala partituru samozřejmě a dnes už díky technickým vymoženostem na to máme počítač. Výhoda i nevýhoda té hudby je ta, že se stává skutečně hudbou jenom v rukou hudebníka. Když máte výborného hudebníka, získává nové kvality. Když nemáte dobrého hudebníka, může hodně ztratit. Jsou třeba drobné detaily, které rozhodují o tom, jestli se ta skladba bude jednou hrát nebo ne. Když je tam nějaké drobné místo nešikovně udělané, tak třeba kvůli jednomu dvěma místům potom interpreti tu skladbu nehrají, protože se jim to špatně hraje. Naše práce se plánuje ve velice dlouhých časových úsecích, takže i ekonomická krize, která teď probíhá, na nás patrně dolehne později, protože zatím musím říct, že úbytek práce jsem zatím nepostřehla. Objednávky dostávám jak ze zahraničí, tak samozřejmě i z Čech. U nás v Čechách je trochu problém, že není dotažená legislativa, co se týče podpory vzniku nových skladeb, takže dost často se vyskytuje ten případ, že když chce člověk psát pro české hudebníky, tak to musí udělat z lásky k hudbě, zatímco v zahraničí se samozřejmě hned předpokládá, že je práce honorovaná. V naší práci to není tak, že máme měsíční příjem. Pracujete třeba dva roky a potom dostanete finální částku. Finanční stránka objednávky je vždycky otázkou dialogu mezi oběma stranami. To znamená kolik je daný festival ochotný za tu novou skladbu nabídnout. Většinou v zahraničí vám nabídnou tu a tu částku a buďto ji akceptujete nebo ne. Principiálně se totéž odehrává i v Čechách. Za své úspěchy považuji a mám strašnou radost z toho, že moje hudba se hrála už na mnoha kontinentech, téměř na všech, to znamená, že se hraje po celém světě, z toho mám obrovskou radost, ale úplně největší radost, přiznám se, mám z toho, když interpret rád hraje mou hudbu, protože tím dokáže přemluvit i to publikum, aby se mu líbila16.”
16
BODOROVÁ
Sylvie.
Století
žen
[online].
2010.
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10249971631-ekonomika/210411058390402
13
Dostupné
z:
3 MARKÉTA DVOŘÁKOVÁ * (1977 Opava) Markéta Dvořáková vystudovala kompozici a klavír na Janáčkově konzervatoři v Ostravě pod vedením Jana Grosmanna a Edvarda Schiffauera 17 . Klavír studovala u Zdeňka Pěčka. Stejnými obory pokračovala na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde ve třídě Ivo Medka18 a Leoše Faltuse19 absolvovala magisterské a doktorandské studium v oboru Kompozice a teorie kompozice se zaměřením na multimediální projekty. Během studií se zúčastnila několika skladatelských kurzů například v Českém Krumlově, Terezíně nebo v Ostravě. Řadu jejích skladeb můžeme slyšet na festivalech v České republice (Forfest Kroměříž, Terezínské multimediální léto, Ostravské dny nové hudby, Mezinárodní festival Janáčkův máj Ostrava, Meetings of New Music Brno, Pražské premiéry), ale i na festivalech po celém světě (Los Angeles California State University, Komponistinnen und Ihr Werk Kassel Německo, Gaudeamus Music Week Amsterdam Holandsko, Long Beach California Institut of the Arts USA). „Markéta Dvořáková je jednou z nejvýraznějších českých hudebních skladatelek současnosti. Její pozoruhodné skladby jsou prozářeny tvůrčím hledačstvím, sympatické odvážnou upřímností ve výrazu i užívání tradičních složek hudby20.“ Za své skladby, které jsou prováděny nejen koncertně, ale jsou prezentovány i v Českém rozhlase a České televizi, získala řadu ocenění například 1. místo v soutěži Generace, v kategorii Nejúspěšnější mladý autor vážné hudby obdržela výroční cenu OSA, dále jí byla udělena Prémie Nadace Leoše Janáčka a cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy. Za Žirafí operu byla nominována na cenu Alfréda Radoka v
17
Mgr. Edvard Schiffauer (1942) – známý ostravský skladatel. Působil v Theater Brett ve Vídni, ve Státním
divadle v Ostravě a v divadle Petra Bezruče. Nyní pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři Ostrava. 18
Hudební skladatel prof. Ing. MgA. Ivo Medek, Ph.D. (1956) je v současné době rektorem brněnské JAMU.
Působí jako vysokoškolský pedagog, hudební publicista a organizátor. Také působil ve funkci děkana HF JAMU. Spoluzaložil soubor Ars Inkognito. 19
Prof. Leoš Faltus (1937) je hudební skladatel a profesor.Také se zabývá hudební teorií a organizací
hudebního života. Na hudební fakultě JAMU získal druhou docenturu pro obor skladba a teorie skladby a byl jmenován prorektorem. 20
BÁTOR
Milan.
Jak
to
slyší
skladatelka
Markéta
Dvořáková.
2014.
Dostupné
http://www.ostravan.cz/15955/jak-to-slysi-skladatelka-marketa-dvorakova-takemitsu-bachorek-iudernicka-polka/
14
z:
kategorii Talent roku. Tato smutná opera vznikla v roce 2001. Jedná se o operu o třech obrazech na stejnojmennou báseň slavného francouzského básníka Jacquese Préverta21. Markéta Dvořáková v současné době působí v Ensemble Mirijan. Tento soubor se zaměřuje na multimediální projekty a improvizovanou hudbu. Dále je členkou skladatelského ženského sdružení HUDBABY (CD z roku 2003) a občanského sdružení Multi-Art zaměřujícího se na podporu multimediálního charakteru a na uvádění děl mladých skladatelů. Pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři a Gymnáziu v Ostravě, na Církevní konzervatoři v Opavě a v Brně na Hudební fakultě Janáčkovy akademie múzických umění. Markéta Dvořáková je také členkou projektů, které rozvíjí kreativitu dětí, členkou poroty skladatelské soutěže a mimo jiné i zakladatelkou Dílny pro nejmladší skladatele.
3.1 Picture I. Picture I. je skladba pro flétnu a elektroniku inspirovaná abstraktním obrazem Jiřího Nečase 22 . Obraz se stal pro skladatelku velkou inspirací. Snaží se vystihnout celkovou atmosféru, ale i tvar a formální stránku. Flétnové zvuky, ze kterých je vytvořen pás s elektronikou, jsou zpracováním na syntetizéru deformovány. Flétna ve skladbě využívá zvláštní způsoby hry, které mění barvu nástroje, jako jsou například multifony23, vícehlasá hra nebo frulato24. Premiéra se uskutečnila 14. června v roce 2003 koncertě HUDBABY v Německu. Skladby se zhostila specialistka na soudobou hudbu Carin Levine25. Komentář flétnistky Martiny Molinger26, která skladbu provedla 22. června 2010 v Janáčkově sále Janáčkovy konzervatoře a Gymnázia v Ostravě: „Byla to první kompozice s elektronikou, kterou jsem hrála. Velmi obtížná pro mne byla souhra s pásem a orientace v elektronickém doprovodu. Jednou z možností bylo sledovat ubíhající čas - kvůli přesné souhře - ale to jsem nakonec 21
Jacques Prévert (1900 – 1977) – byl francouzský dramatik, scénárista a básník. Stal se čestným členem
Patafyzického kolegia. 22
Jiří Nečas (1955) – malíř původem z Čech žijící v Německu v Sankt Augustinu.
23
Multifony vznikají použitím speciálních hmatů na flétně, díky kterým hráč může současně rozeznít dva
až šest tónů. 24
Frulato je technika hry podobná tremolu u smyčcových nástrojů. Hráč může hrát frulato jazykem nebo
hrdlem. 25
Carin Levine je americká flétnistka, která obdržela cenu za interpretaci soudobé hudby Kranichsteiner
Musikpreis. Je autorkou knihy The Techniques of the Flute Playing a série Contemporary Music for the Flute. 26
MgA. Martina Molinger, Ph.D. v současné době pedagogicky působí na Janáčkově konzervatoři a
Gymnáziu v Ostravě
15
zavrhla. Elektronika nezní celou dobu, střídají se sólové plochy flétny a elektroniky, takže jsem si musela pečlivě rozvrhnout tempo hry, aby se flétna na styčných bodech setkala s pásem. Cenné byly konzultace s autorkou, která mi podrobně vysvětlila, jak poznámky a efekty interpretovat. Ve skladbě se objevovala frulata, glissanda, tremola, tremola v kombinaci s frulatem, zpěv a hraní současně, ťukání klapek, nádech a výdech s uzavřeným tónovým otvorem. Skladatelka často využívala dynamických kontrastů, objevily se zde extrémní skoky (např. z d1 na d4 a zpět). Kompozice nabízí i použití několika vícezvuků dle libosti interpreta, ale tuto možnost jsem nevyužila. Nácvik mi trval asi 10 dní. Plánovaná doba trvání Picture je 7‘45‘‘, ale celkový čas při živém provedení byl delší: 9‘49‘‘. Celkově skladba není příliš komplikovaná, myslím, že je vhodná i pro hráče bez větších zkušeností s interpretací elektroakustické soudobé hudby.“
16
4 MARTA JIRÁČKOVÁ Dosud žijící skladatelka se narodila roku 1932 v Kladně. Po absolutoriu na pražské konzervatoři, kde studovala dirigování u Bohumila Špidry27 a skladbu u Emila Hlobila 28 , začala pracovat jako hudební režisérka v Československém rozhlase. Tato práce pro ni znamenala rozšíření hudebního obzoru, který byl v době jejích studií směřován ke tvorbě Johanna Sebastiana Bacha, Josefa Suka a Antona Brucknera. Touha po vzdělávání ji přivedla k Aloisu Hábovi, u kterého studovala moderní harmonii a skladbu. Dále absolvovala postgraduální studium na Janáčkově akademii múzických umění v Brně u Ctirada Kohoutka a Aloise Piňose. Ve tvorbě Marty Jiráčkové se můžeme setkat téměř se všemi hudebními druhy a žánry, včetně scénické hudby. Ve svých skladbách se snažila o stylově čistý a úsporný hudební projev, o hudbu sdělnou a výrazově přesvědčivou. Kromě tragické smrti jejího manžela měla na její tvorbu vliv i o téměř čtyřicet let starší blízká přítelkyně Sláva Vorlová. Tyto dvě okolnosti "prohloubily celkový filozofický podtext její tvorby". 29 Hudbou se snaží očistit lidského ducha a bojovat proti nelidskosti.
4.1 Včely a slunečnice Včely a slunečnice je typ elektroakustické skladby. Tomuto stylu se Marta Jiráčková začala věnovat na konci 70. let. Jedná se o skladbu pro sólovou flétnu a magnetofonový pás. Jak už název napovídá, autorka se snaží všemi možnými způsoby na flétně zhudebnit bzukot, let včel nebo zrání jader. Jedná se o sedmiminutovou jednovětou skladbu, která nebyla napsána pro konkrétního flétnistu.
prof. Bohumil Špidra (1895 – 1964) – hudební skladatel, dirigent, pedagog na Pražské konzervatoři,
27
Založil soubor Čeští madgrigalisté 28
Emil Hlobil (1901 – 1987) – český hudební skladatel a pedagog. Vyučoval na učitelském ústavu v Praze,
na Pražské konzervatoři a na HAMU. Získal ocenění Národní umělec. 29
MOLINGER, Martina. Interpretace elektroakustických skladeb s využitím příčné flétny. Brno: JAMU. Hudební fakulta. Katedra dechových nástrojů, 2015. Vedoucí disertační práce prof. Mgr. Václav Kunt.
17
5
IVANA LOUDOVÁ Dosud žijící skladatelka se narodila 8. 3. 1941 v Chlumci nad Cidlinou. Ve třinácti
letech napsala své první skladby. Po gymnáziu měla takové zkušenosti s kompoziční technikou, že byla přijata rovnou do 3. ročníku pražské konzervatoře do třídy Miloslava Kabeláče30. Později studovala skladbu u Emila Hlobila31 na HAMU. Po absolvování se stala aspirantkou opět u M. Kabeláče. Zároveň dostala šanci studovat půl roku u Oliviera Messiaena32 a André Joliveta33 v experimentálním studiu Centre Bourdan v Paříži. Po studiích se věnuje především kompozici. Její hudba pronikla do mnoha hudebních žánrů. Inspirovala se italskou renesanční poezií. Pro každé dílo hledá specifickou formu dle obsahu skladby, takže v její hudbě jen stěží najdeme stereotyp. Hudba má bohatou fantazijní složku a silné vnitřní napětí. Její dílo spojuje osobitý tvůrčí projev s jednotným vnitřním hudebním myšlením a moderně pojatou modalitou. Za dvě dekády se její styl zcela proměnil. V začátcích vychází z tradičních kompozičních principů, později se přiklání k jednoduchosti. V dalším vývoji dává důraz zejména na témbrovou složku 34 a na aleatorické 35 uvolnění formální a zvukové struktury. Za svou tvorbu získala řadu ocenění na soutěžích v Jihlavě, Praze, Moskvě, Mannheimu, Arezzu, Veroně aj. Zúčastnila se mnoha skladatelských kurzů, mezinárodních seminářů a konferencí. Je také často zvána jako porotce mezinárodních skladatelských soutěží (Evropský hudební festival mládeže v belgickém Neerpeltu, Mezinárodní skladatelská soutěž mladých skladatelů Bratislava). Její dvě komorní kompozice se staly povinnými skladbami na Mezinárodní interpretační soutěži festivalu Pražské jaro. Vedla skladatelské kurzy v Rakousku, Německu a USA. Působila jako vysokoškolský pedagog, nejdříve jako odb. asistentka, o dva roky později se stala docentkou v oboru Hudební teorie a skladba. V roce 2006 byla jmenována profesorkou skladby. Ivana Loudová je jednou z mála významných žen30
Miloslav Kabeláč (1908 – 1979) – český hudební skladatel a pedagog. Jeho kompoziční technika byla
velice originální. Vedl vlastní vokální soubor. Byl členem Umělecké besedy. 31
Emil Hlobil (1901 – 1987) – český hudební skladatel a pedagog. Vyučoval na učitelském ústavu v Praze,
na Pražské konzervatoři a na HAMU. Získal ocenení Národní umělec. 32
Olivier Messiaen (1908 – 1992) – francouzský skladatel, pedagog, ornitolog, hudební teoretik, muzikolog,
varhaník. Průkopník serialismu. Bývá řazen mezi poválečnou avantgardu. 33
André Jolivet (1905 – 1974) – francouzský skladatel. V Aix-en-Provence založil letní sídlo, kde se
setkávali skladatelé, umělci a studenti. 34
Témbrová složka se zabývá barvou zvuku a dynamikou.
35
Aleatorika – tento kompoziční styl se objevil v 50. letech 20. století a znakem této hudby je náhoda, která
má ovšem svá pravidla.
18
skladatelek, které se výrazně prosadily v pedagogickém a skladatelském oboru. Mnohé její skladby byly jak u nás, tak v zahraničí vydány tiskem a nahrány v podání významných interpretů. V roce 1998 Panton vydal CD se skladatelčinými reprezentativními skladbami z orchestrální a komorní tvorby. Také vyšlo CD s nahrávkami skladeb pro sólové nástroje a instrumentální dua.
5.1 Planeta ptáků III. Planeta ptáků III. Skladba psaná pro flétnu a elektroakustickou stopu. V roce 1991 vznikla původní elektroakustická kompozice věnovaná O. Messiaenovi. „Snad někde ve vesmíru planeta ptáků existuje, je tam s nimi Svatý František z Assisi a možná i Olivier Messiaen.“36 Elektroakustický materiál zpracovává zvuk houslí, bicích nástrojů a ptačích hlasů. Později přidaná flétna (2009) má meditativní úlohu. Po zvukové stránce působí oproti prvotní předloze umělí „ptáci“ více přirozeně, přesvědčivě a pestře. Kvůli civilizačním vlivům nebylo možné natočit čisté zvuky přírody. Ivana Loudová spojuje abstrakci s realismem, a přesto její hudba nezní jako experiment. Světová premiéra nové verze se za velkého úspěchu konala v Paříži roku 2009 na elektroakustické perfomance Michala Rataje37. Česká premiéra se konala 22. 4. 2013 v Olomouci. Interpretka Lenka Kozderková38 skladbu komentuje: „Je to velmi zdařilá zvuková koncepce, na jejímž konci autorka docílila katarze, kterou přirovnává k souznění a lásce ke všemu živému Svatého Františka z Assisi. Je třeba naprosto přesné synchronizace flétny a elektroniky. Přesného synchronu je třeba docílit naposloucháním, je nutné znát pás velmi detailně. Byly užity techniky pizzicato, frulato, whistle, overtones, klapkové pizzicato.“
5.2 Suita pro flétnu solo Suitu pro flétnu solo napsala v osmnácti letech. Toto dílo prozrazuje, že již na konzervatoři získala smysl pro témbrovou složku a znalost techniky jednotlivých nástrojů. Toto dílo bylo zařazeno na CD z roku 2009 Music for one.
36
LOUDOVÁ
Ivana.
Kritiky
časopisu
A
tempo
Revue.
2009.
Dostupné
z:
http://atemporevue.janfila.com/?go=kritiky&det=091229-trideni4.12.09&show=1 37
Michal Rataj (1975) je český hudební skladatel zabývající se především zvukovou kompozicí a
elektroakustickou hudbou. 38
Lenka Kozderková je česká flétnistka propagující interpretaci soudobé hudby. Skladby současných autorů
pravidelně nahrává pro Český rozhlas. Vyučuje na Mezinárodní konzervatoři v Praze, na Mezinárodních interpretačních kurzech na Zbraslavi a pořádá Mezinárodní interpretační kurzy Hudba bez hranic na konzervatoři v Teplicích.
19
6 JINDRA NEČASOVÁ Tato obdivuhodná skladatelka, klavíristka a pedagožka se narodila roku 1960 v rodině významného matematika prof. Jindřicha Nečase. Vystupuje pod uměleckým jménem Nardelli, jež bylo dívčí jméno její italské babičky. Vystudovala klavír (dr. Jaromír Kříž39) a skladbu (dr. Jindřich Feld40) na Pražské kozervatoři. Poté se zaměřila pouze na skladbu (prof. Václav Riedlbauch41), kterou studovala na Hudební fakultě AMU. Dvakrát se zúčastnila mezinárodních skladatelských kurzů, které se konaly v Praze pod vedením prof. Ladislava Kubíka42. Po studiích působila nejdříve jako pedagožka klavíru, a poté ve Výzkumném pedagogickém ústavu, kde společně s Libuší Kurkovou43 pracovala na knize „Hudebně pohybové hry v mateřské škole“. V dalším průběhu své kariéry vyučovala hudební teorii na Pražské konzervatoři, později působila současně na Divadelní fakultě AMU a jako korepetitorka na Taneční konzervatoři v Praze. Nyní korepetuje soubor Baletu Národního divadla. Také spolupracuje s americkým skladatelem a dirigentem Joelem Blahnikem a Anitou Smisek, ředitelkou hudebního vydavatelství Alliance Publications, Inc. ve Wisconsinu. Toto vydavatelství zahrnulo její skladby do svého katalogu. Za svou kariéru vydala čtyři CD s názvy Debut Fuse, Tolerance – Česká soudobá hudba, Commanding Statements a Třetí poločas.
6.1 Variace pro flétnu a klavír Variace pro flétnu a klavír. Autorka cituje: „Skladba „Variace pro flétnu a klavír“ vznikla velmi „lehce, svěže…“ Vznikla hudba pro radost z hudby a z komponování. Před několika lety byla skladba znovu nastudována a hudební skladatel Eduard Douša44 o ní mimo jiné napsal: „Dnes uváděné Variace pro flétnu a klavír Jindry Nečasové Nardelli jsou efektní, stručnou kompozicí, jež svým využíváním jazzových až rockových prvků v oblasti harmonie, rytmu i stylizace sympaticky směřuje někam do oblasti III. proudu. To z díla může učinit oblíbenou a užitečnou kompozici např. v oblasti umělecké
39
dr. Jaromír Kříž je hudební kritik a publicista, klavírista a pedagog.
40
dr. Jindřich Feld (1925 – 2007) byl český hudební skladatel a pedagog. Jeho pedagogická činnost byla
velice rozsáhlá. Byl šéfredaktorem Československého rozhlasu. 41
prof. Václav Riedlbauch (1947) je český hudební skladatel, manažer a pedagog. Jeden rok působil jako
ministr kultury. 42
Prof. Ladislav Kubík je významný skladatel a profesor skladby.
43
Libuše Kurková se věnuje hudebně-pedagogické práci pro děti.
44
Doc. Mgr. Eduard Douša, Ph.D. (1951) – hudební skladatel a pedagog.
20
pedagogiky na konzervatořích.“ Tato skladba získala Čestné uznání v národní soutěži mladých skladatelů Generace ´87.
6.2 Fantasia for Flute Solo Fantasia for Flute Solo. „Skladba Fantasia for Flute Solo byla vytvořena na objednávku americké flétnistky Lany Johns, která ji s úspěchem interpretovala na premiérovém večeru za účasti autorky (8.11.2007- Lee Hall, Mississippi St.University Artist Recital). Fantasia se dočkala také vydání hudebním nakladatelstvím Alliance Publications Inc. s věnováním interpretce. Autorka ráda vzpomíná na zážitek z premiérového večera, kdy se na koncert v Lee Hall university v americkém státě Mississippi sešla snad tisícovka velmi živých, temperamentních lidí (převážně studentů), kteří při svém příchodu neuvěřitelně hlučeli. Skladatelka, sedící ve druhé řadě, se pomalu smiřovala s tím, že její skladbu nebude asi nikdo poslouchat. Ale opak byl pravdou a v průběhu hraní Fantasie Lanou Johns bylo v sále naprosté ticho, že by bylo slyšet i jehlu padat. Po skončení skladby se ozval ohromný aplaus (něco takového se na koncertech soudobé hudby v našich zemích nestává často…) a skladatelka byla několikrát vyvolána. Také se pak na ni otočily celé řady posluchačů s nadšeným voláním „bravo“ a přišel gratulovat i prezident MSU.“ – Nardelli
6.3 E-mailová korespondence ze dne 10. 11. 2014 1) Proč jste se rozhodla napsat skladbu o flétně? Flétna, jakožto výrazný sólový nástroj, se mi líbila snad už od dětství. Spojuje v sobě mnoho odvážných technických možností, mnoho výrazových poloh a je vysoce inspirativním hudebním nástrojem jak pro interprety, tak i pro tvůrce – skladatele. Krásně se také zvukově pojí s jinými nástroji (nedávno jsem napsala např. skladbu pro flétnu, harfu a klavír s názvem „KERKYRA“45, která byla také choreograficky ztvárněna). 2) Co si myslíte o flétně a jejích možnostech? O flétně a jejích možnostech si myslím, že je stále ještě co „objevovat“ v její úžasné technice a zvukovosti. 3) Co soudí o Vašich skladbách pro flétnu jejich interpreti? Interpreti mých skladeb pro flétnu musí být výborní hráči – to je nesporné. Skladby nejsou interpretačně lehké. Ohlasy byly zatím kladné. 4) Měly na Vás vliv flétnové skladby jiných autorů? Určitě ano, v podvědomí autora mnohdy zůstávají poznané skladby a nějakým způsobem se mohou promítnout i do jeho tvorby.
45
Kerkyra je trio pro flétnu, harfu a klavír. O choreografii se postarala Tereza Podařilová v roce 2011
21
5) Inspirovaly Vás něčím české skladatelky? Z českých skladatelek obdivuji zejména Vítězslavu Kaprálovou. Ona byla fenomén nejen české hudby, ale i autor světového rozhledu a formátu. 6) Jaký je Váš oblíbený hudební žánr nebo skladatel a proč? Odpovím obecně – ocením každou dobrou hudbu jakéhokoliv žánru. Ale samozřejmě, vybírám si a v současné době ještě více. Autorů, kteří mě osobně svým dílem nebo jednotlivou skladbou zaujali je opravdu mnoho a tak uvedu jen některé: K. Penderecki, A. Honegger, W. Lutoslawski, K. Husa, O. Messiaen, P. Glass, S. Reich, A. Pärt, A. Schnittke. 7) Čím se necháte ve své tvorbě inspirovat? Ve své tvorbě se často inspiruji podněty z oblasti malířství (sama trochu maluji a fotím), dále z oblasti tanečního umění a např. z literatury. V mé tvorbě je časté tzv. „propojování múz“. Pro Českou televizi jsem komponovala hudbu k multimediálnímu filmu „Sirael“, který v sobě propojuje výtvarné umění, taneční umění a hudbu. 8) Kterou skladbu považujete za svou nejvydařenější? Za svou nejvydařenější skladbu asi považuji „Před branou nekonečné cesty“ - skladbu pro harfu a varhany inspirovanou obrazem Reona Argondiana 46 , která byla nedávno vydaná nakladatelstvím AMOS EDITIO. 9) Vnímáte české současné skladatelky jako konkurenci či naopak? Současné české skladatelky si příliš nekonkurují. Každá je tak trochu osobnost sama pro sebe. Některé mají větší možnosti uvádění svých skladeb, ale to je celkem pochopitelné. Nejmladší generaci skladatelek teprve postupně poznávám, většinou z koncertů, nejsem pedagogem skladby.
46
Reon Argondian (1948) – český malíř, vlastním jménem Jan Zahradník.
22
ZÁVĚR Při psaní bakalářské práce mě zaujalo množství flétnového repertoáru soudobých skladeb a to, jak významně autorky reprezentují Českou republiku. Překvapil mě i zájem interpretů o tuto hudbu. Jsou v jejím provozování úplnými nadšenci, zakládají soubory, sdružení a projekty pro začínající mladou generaci. Také velice silně usilují o to, aby se novým směrům hudby dostávalo takové pocty jako hudbě minulých epoch. Mým cílem bylo, aby informace o skladatelkách a flétnových skladbách byly vyčerpávající. Bohužel ne všechny autorky byly ochotné poskytnout mi rozhovor, proto jsou v některých případech informace, zejména o skladbách, neúplné. K získání zásadních informací mi dopomohly nejen skladatelky, ale i disertační práce Martiny Molinger (Interpretace elektroakustických skladeb s využitím příčné flétny), která své téma poctivě zpracovala a tím mi poskytla spoustu informací a inspirace k mé bakalářské práci. Čas, který jsem tématu věnovala, se mi vrátil v podobě nabytých vědomostí a bližšího vztahu k soudobé hudbě. Ta sice v současné době není v popředí mého zájmu, umím si však představit, že ji dokážu interpretovat, což pro mě bylo před dokončením mé práce nepředstavitelné.
23
POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Literatura TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo v České republice na přelomu 20. století: 5000 biografických hesel nejvýznamnějších osobností. Praha: Kdo je kdo, 1998, 735 s. ISBN 8090258603. TŘEŠTÍK, Michael. Kdo je kdo: osobnosti české současnosti: 5000 životopisů. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2002, 781 s. ISBN 8090258670 MRÁZOVÁ, Šárka. Být skladatelkou vyžaduje maximální soustředění. In Harmonie, č. 7 / 2008. MOLINGER, Martina. Interpretace elektroakustických skladeb s využitím příčné flétny. Brno: JAMU. Hudební fakulta. Katedra dechových nástrojů, 2015. Vedoucí disertační práce prof. MgA. Václav Kunt. MARTÍNKOVÁ, Alena. Čeští skladatelé současnosti. 1. vyd. Praha: Panton, 1985, 325. HRČKOVÁ, Naďa. Dějiny hudby VI. Hudba 20. století (1). Praha: Euromedia Group, k. s. – Ikar, 2006. 408 s. ISBN 978-80-249-0808-5.
24
Elektronické zdroje
Žofie Vokálková. Žena nejen múzou muže [online]. 2011. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:
https://www.youtube.com/watch?v=jUjSW9rEBV Milan Bátor. Jak to slyší skladatelka Markéta Dvořáková. 2014. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.ostravan.cz/15955/jak-to-slysi-skladatelka-marketa-dvorakova-takemitsu-bachorek-iudernicka-polka/
Jan Fila.
Kritiky
časopisu A tempo Revue. 2009.
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z:
http://atemporevue.janfila.com/?go=kritiky&det=091229-trideni4.12.09&show=1 Wanda Dobrovská. Olivier Messiaen by měl jistě radost. 1998. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://kultura.idnes.cz/skladatel-olivier-messiaen-by-mel-jiste-radost-flp/hudba.aspx?c=981214_204057_hudba_luk Redakce časopisu Scéna. Ivana Loudová - první dámy české hudební tvorby. 2010. [cit. 201505-01]. Dostupné z: http://casopis.scena.cz/index.php?o=3&r=15&c=11548
Životopis. Bodorova.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.bodorova.cz/cz/zivotopis/
Seznam skladeb. Bodorova.cz [online]. 2015 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.bodorova.cz/cz/zivotopis/
Markéta Dvořáková. Zusklavir.jamu.cz [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.zusklavir.jamu.cz/index.php?a=autori/marketa-dvorakova Markéta Dvořáková (*1977). Občasník JAMU [online]. 2003, č. 2 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: https://www.jamu.cz/documents/obcasnik/OBCASNIK-02-03.pdf Marta
Jiráčková. Martajirackova.estranky.cz [online].
2011
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z:http://www.martajirackova.estranky.cz/
Marta Jiráčková: Životopis/info. fdb.cz [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.fdb.cz/lidi-zivotopis-biografie/170756-marta-jirackova.html Ivana Loudová. .loudova.cz [online]. 2007 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z: http://www.loudova.cz/
25
Prof. Ivana Loudová. Katedraskladby.hamu.cz [online]. 1998 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://katedraskladby.hamu.cz/index.php/pedagogove/31-ivana-loudova
Loudová
Ivana. Umeleckabeseda.cz [online].
2015
[cit.
2015-05-01].
Dostupné
z:http://www.umeleckabeseda.cz/odbor-hudebni/clenove/loudova-ivana-
MgA. Jindra Nečasová: Další údaje. Zusvoborskeho.cz [online]. [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.zusvoborskeho.cz/skola/kontakty/46-hudebni-obor/61-klavesove-oddeleni/106mga-jindra-necasova-nardelli.html
Nečasová Nardelli Jindra. Musicbase.cz [online]. 2012 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.musicbase.cz/skladatele/670-necasova-nardelli-jindra/ Životopis a dílo. Jindranardelli.cz [online]. 2014 [cit. 2015-05-01]. Dostupné z:http://www.jindranardelli.cz/zivotopis-a-dilo/ On-line
hledání. Slovnik-cizich-slov.abz.cz [online].
2005
[cit.
2015-05-01].
z: http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/
E-mailovou korespondenci se Sylvií Bodorovou vedla Lucie Lebrová, 28. 10. 2014. E-mailovou korespondenci s Jindrou Nečasovou vedla Lucie Lebrová, 10. 11. 2014.
26
Dostupné
PŘÍLOHY Obrázek 1: Picture I., Markéta Dvořáková
27
Obrázek 2: Planeta ptáků III., Ivana Loudová
28
Obrázek 3: Včely a slunečnice, Marta Jiráčková
29
