JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ
Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství
Zmapování koncentrace kreativních průmyslů ve městě Brně, identifikace klastrů a potřeb kreativní třídy Magisterská diplomová práce
Autor práce: BcA. Alena Hájková Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: doc. Mgr. art. Svetlana Waradzinová Brno 2012
Bibliografický záznam HÁJKOVÁ,
Alena.
Zmapování
koncentrace
kreativních
průmyslů
ve městě Brně, identifikace klastrů a potřeb kreativní třídy. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie, rok. 2012. s. 121. Vedoucí diplomové práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D.
Anotace: Téma práce: Kreativní průmysly ve městě Brně Název práce: Zmapování koncentrace kreativních průmyslů ve městě Brně, identifikace klastrů a potřeb
Diplomová práce „Zmapování koncentrace kreativních průmyslů ve městě Brně, identifikace klastrů a potřeb kreativní třídy“ má za cíl zmapovat potenciál kreativních průmyslů a určit charakteristiku mladých kreativců v Brně. S ohledem na kvantitativní mapování, práce identifikuje kvality jednotlivých kreativců v Brně, jejich potřeby pro rozvoj činnosti, ve které se realizují a s jejich pomocí je dokreslována pocitová mapa. Mapa kreativně potenciálních míst v Brně pak svým způsobem definuje oblasti klastrů.
Klíčová slova: kreativní průmysly mapování klastry potřeby kreativní potenciál
Annotation: Thesis topic: Creative industries in Brno Thesis title: Mapping the creative industries in Brno, identification of clusters and the needs of the creative class The diploma thesis „Mapping the creative industries in Brno, identification of clusters and the needs of the creative class“ deals with mapping creative potential of creative industries and determinate the character of young creative people in Brno. With regard
to
the quantitative survey
the
study
identifies
the quality
of individual creatives in Brno, their needs to develope the activities in which they are active. The feeling map of creative potential places in Brno is drawn with the help of creative people and it defines in its way the clusters.
Keywords creative industries mapping clusters needs creative potential
Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Brně, dne 13. 5. 2012
BcA. Alena Hájková
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala MgA. Hance Krejčí. Ph.D. za neustálou podporu při studiu a psaní práce, MgA. Blance Chládkové za povzbuzování a duševní podporu. Děkuji celému vedení Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie za krásných pět let mého života. Díky patří i Kubovi a rodičům za jejich podporu.
Obsah Úvod.............................................................................................................................1 1 Kreativní průmysly – základní definice................................................................3 1.1 Kulturní průmysl................................................................................................3 1.2 Kulturní průmysly..............................................................................................4 1.3 Ekonomický dopad kulturních průmyslů...........................................................4 1.4 Kreativní průmysly.............................................................................................4 1.4.1 Model kreativních průmyslů dle CITF....................................................5 1.4.1.1 Inovace v kreativních průmyslech..................................................6 1.4.2 Model kreativních průmyslů dle Work Foundation................................8 1.4.3 Model kreativních průmyslů dle UNESCO .........................................10 1.4.3.1 Pojmy kulturní průmysl a kreativní průmysl.................................10 1.4.4 Model kreativních průmyslů dle Evropské komise..............................11 1.4.5 Model kreativních průmyslů dle UNCTAD...........................................14 1.5 Statistické údaje o kreativních průmyslech.....................................................16 1.5.1 Eurostat...............................................................................................16 1.5.2 Institute for Statistics...........................................................................17 1.6 Kreativní třída..................................................................................................18 1.7 Kreativní města...............................................................................................19 1.7.1 Síť kreativních měst UNESCO............................................................20 1.7.2 Kreativní klastry...................................................................................21 1.8 Kreativní průmysly v České republice.............................................................23 1.8.1 Satelitní účet kultury............................................................................23 1.8.2 Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR..............................25 2 Intervence v případové studii..............................................................................28 2.1 Metodologie k případové studii.......................................................................29 3 Mapování kreativního potenciálu.......................................................................31 3.1 Dotazníkové šetření na středních a vyšších odborných školách....................33 3.2 Dotazníkové šetření na vysokých školách......................................................38 3.3 Závěr mapování kreativního potenciálu..........................................................45 4 Kvantitativní mapování kreativních průmyslů .................................................46 4.1 Kreativní průmysly v oblasti Brno - střed........................................................47
4.1.1 Výroba oděvů .....................................................................................50 4.1.2 Výroba obuvi .......................................................................................50 4.1.3 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů .............................................51 4.1.4 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů ....................................51 4.1.5 Vydavatelské činnosti .........................................................................51 4.1.6
Činnosti v oblasti filmu, videozáznamů a televizních programů,
pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti ................52 4.1.7 Tvorba programů a vysílání ................................................................52 4.1.8 Činnosti v oblasti informačních technologií ........................................53 4.1.9 Architektonické a inženýrské činnosti..................................................53 4.1.10 Reklama a průzkum trhu ..................................................................54 4.1.11 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti ................................54 4.1.12 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti ................................................55 4.1.13 Činnosti archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení ........................55 4.1.14 Závěr kvantitativního mapování kreativních průmyslů......................57 4.2 Kvalitativní mapování kreativní třídy...............................................................58 4.2.1 Designér interiérů................................................................................59 4.2.2 Grafik...................................................................................................61 4.2.3 Hudebník.............................................................................................63 4.2.4 Průmyslový designér ..........................................................................65 4.2.5 Fotograf ..............................................................................................68 4.2.6 Kurátorka.............................................................................................70 4.2.7 Produkční.............................................................................................72 4.2.8 Scénografka........................................................................................73 4.2.9 Architekt...............................................................................................75 4.2.10 Kreativní studio..................................................................................76 4.2.11 Herec.................................................................................................78 4.3 Identifikace klastrů ve městě Brně..................................................................80 4.4 Závěr kvalitativního mapování kreativních průmyslů .....................................84 Závěr práce...............................................................................................................85 Použité informační zdroje........................................................................................87 Použité webové stránky...........................................................................................90 Seznam schémat......................................................................................................93
Seznam grafů............................................................................................................94 Seznam příloh...........................................................................................................95
Úvod Kreativní průmysly jsou v posledních dvou desetiletích fenoménem. Politici a vlády zemí celého světa se snaží implementovat modely a teorie z této oblasti pro oblast kultury, umění a zábavního průmyslu. Dělají to hlavně proto, aby měli kompletní data k ekonomické přínosnosti tohoto oboru. Samotná kultura a její aktivity totiž přivádějí do mnoha míst spoustu turistů, umění se také exportuje. Kultura pronikla i do masmédií, které mají denně miliony posluchačů a diváků. Kreativní průmysly se staly obchodním artiklem. Autorka se k tématu uchýlila, jelikož kreativní průmysly jsou v dnešních dnech v České republice aktuálním tématem. Cílem této práce je zhodnotit, pomocí případové studie a autorčiny intervence v ní, oblasti kreativních průmyslů, pokusit se je zmapovat v rámci vymezeného prostředí města Brna, a to jak kvantitativně, tak kvalitativně. V rámci kvantitativního mapování autorka podchycuje zásadní data o lidech, kteří utváří kreativní potenciál a jsou budoucností tohoto oboru. Řeč je o studentech středních, vyšších odborných a vysokých škol, kteří budou v budoucnu součástí ekonomické přínosnosti v oblasti kreativních průmyslů. Díky datům, které autorce zprostředkoval Český statistický úřad a Finanční úřad, je možné alespoň hrubě zmapovat oblasti, jež spadají do kreativních průmyslů v městě Brně, konkrétně jedné z brněnských městských částí. Kvalitativní část mapování přináší výpověď mladých začínajících kreativců. Odhaluje jejich potřeby a motivaci k tomu, aby rozvíjeli činnost, ve které se aktivně realizují. Data, jež kreativci autorce poskytli, dávají dohromady instinktivní mapu kreativních oblastí (dále v textu o nich bude hovořeno jako o klastrech). Tyto oblasti se v Brně přirozeně utváří a jsou jednou z hybných sil, která napomáhá neustálému rozvoji jednotlivých sektorů kreativních průmyslů.
1
Teoretická část
2
1 Kreativní průmysly – základní definice V této kapitole budou identifikovány zásadní pojmy a definice z oblasti kreativních průmyslů, jejich vývoj a důležité dokumenty, které ovlivnily postoj státních politik.
1.1 Kulturní průmysl Původ kreativních průmyslů lze vypozorovat v době padesátých let minulého století, kdy pojmenovali pojem kulturního průmyslu Theodor Adorno a Max Horkheimer. Jak poznamenává John Hartley ve své knize Creative Industries, ve své podstatě šlo o ostrou kritiku masové zábavy Frankfurtskou školou, což byla skupina neomarxistických sociologů. Masová zábava a kultura označovaly snadné potěšení pro masové publikum. Mnoho lidí, kteří byli vystaveni tlaku médií, hlavně pak rozhlasu a televizi, si přestalo umět utvářet vlastní názory a začali reprodukovat masové názory. Právě s působením médií se objevuje i pojem masové kultury, která je homogenním produktem pro masové publikum. Adorno a Horkheimer chápali masovou
kulturu
jako
produkt
kulturního
průmyslu
propagující
průmyslový
kapitalismus. Termín masové kultury, jenž se objevil v konceptech Adorna a Horkheimera, nahradil pojem kulturní průmysl, a to kvůli zavádějící interpretaci o spontánní masové kultuře. (Hartley, 2009) V každém odvětví, nejen v kultuře platí, že svým způsobem je každý produkt determinován poptávkou masové konzumace, ale zároveň je produkován dle plánu. Kulturní průmysl má integrovat konzumenta seshora. V kulturním průmyslu však dochází ke spojení vysokého a nízkého umění, které v historii bylo odděleno. Kulturní průmysl staví na vědomí i nevědomí milionů, jak podotýká Theodor Adorno ve své knize The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture. Masy nejsou v tomto případě primární, ale sekundární. Zákazník není subjekt, ale objekt a průmysl tak cílí na zájem o masy k šíření, utužení a posílení mentality. Kulturní průmysl je důležitý jako duch dominující dnešku. (Adorno, 1991)
3
1.2 Kulturní průmysly Kritika
kulturního
průmyslu
se
objevila
znovu
okolo
sedmdesátých
a osmdesátých let, zvláště pro absolutní sjednocenost velmi odlišných oborů lidských činností. Průmysl se přeměnil v plurál průmyslů. Kulturní průmysly tak pojaly různorodé oblasti kultury, včetně médií, která byla v dřívější definici velmi kritizována. Do středu přišly i jednotlivé politiky, zvláště západních, zemí. Konkrétně pak Spojené státy americké a Velká Británie hrály důležitou roli pro budoucí vývoj kreativních průmyslů.
1.3 Ekonomický dopad kulturních průmyslů Nezájem
a nezainteresovanost ve věci reálných ekonomických dopadů
kultury spolu s nedostatkem systematických důkazů měly za následek téměř nulovou argumentační schopnost a obhajobu umění s ohledem na jeho financování. Začátkem osmdesátých let minulého století byl v Británii sestaven funkční program pro regeneraci průmyslových měst. Vláda hledala řešení ekonomické restrukturalizace a ponížení zpracovatelského průmyslu. Podle vzoru z některých amerických měst vznikla strategie kulturního rozvoje. John Myerscough provedl rozsáhlý terénní výzkum, který měl za cíl kvantifikovat ekonomické výkony kulturního sektoru. Na kulturní sektor byl aplikován koncept multiplikačního efektu. Šetření potvrdilo pozitivní, nejen ekonomický, dopad kultury. Dopad byl prokázán jak z hlediska atraktivnosti prostředí, vytváření zisků, tvorby pracovních příležitostí či nárůstu hrubého domácího produktu a tedy i celkové ekonomické produkce. (Myerscough, 1988)
1.4 Kreativní průmysly Je to více než deset let, co byl ve Velké Británii poprvé uveřejněn koncept kreativního průmyslu. Tehdejší premiér Tony Blair sestavil v roce 1997 meziresortní pracovní skupinu s názvem Creative Industry Task Force (dále jen CITF), která reflektovala existenci již fungujícího článku ekonomiky. CITF byla součástí nového resortu Ministerstva kultury, médií a sportu (dále jen DCMS). Skupina přepracovala 4
koncept kulturních průmyslů na kreativní a jasně ukázala ekonomický význam a pracovní příležitosti, které tento článek ekonomiky přináší.
1.4.1 Model kreativních průmyslů dle CITF DCMS vydalo v roce 2001 stať „The Creative Industry Mapping Document“, která definuje kreativní průmysly jako činnosti, které mají svůj původ v individuální tvořivosti a mají potenciál pro tvorbu pracovních míst a bohatství prostřednictvím vytváření a využívání duševního vlastnictví. Dokument rozdělil kreativní průmysly do jednotlivých sektorů a obsahuje i doporučení směrem k lepšímu uplatnění v kreativních průmyslech, zlepšení regionálního úsilí o rozvoj kreativního potenciálu, posílení financování tvůrčích projektů a jejich export. Po celém světě se rozvinuly diskuze a snahy o přezkoumání kulturních politik v rámci jednotlivých zemí i mezinárodních organizací. Ve stejné době se začala diskutovat i otázka vlivu médií, komunikace a kulturních studií. Koncept kreativních průmyslů byl v pozdních devadesátých letech spíše politickým projevem nové labouristické vlády. V následujících deseti letech se ale koncept proměnil v živé téma akademických kruhů. O kreativních průmyslech se začalo uvažovat jako o užitečném prvku ekonomické prosperity a tvůrčí praxe. Kreativní průmysly ve Velké Británii patří mezi nejrozvinutější na světě, ať už jde o reklamu, design, hudbu či ostatní. (DCMS,2007) Model, který definovala skupina CITF, poukazuje na 13 sektorů kreativních průmyslů: • reklama (Advertising), • architektura (Architecture), • umělecká řemesla (Crafts), • hudba (Music), • film (Film), • divadelní umění (Performing Arts), • software a počítačové programy (Software and Computer Services), • televize a rádio (Tv and Radio), • video a počítačové hry (Video and Computer Games), • literatura a publikování (Publishing), 5
• design (Design), • móda (Designer Fashion), • výtvarné umění a starožitnosti (Arts and Antiques). Pozitivním ukazatelem tohoto modelu je fakt, že došlo ke kompletaci velmi různorodých odvětví, které jsou výstupem lidské kreativity, a to bez ohledu na to, zda se jedná o komerční či nekomerční umění. Kritici však hovoří o tom, že výčet třinácti oblastí není dostačující a měl by být přepracován. Dalším problémem je pak to, že koncept, tak jak je nastavený, nerozeznává vstup a výstup. (Cikánek, 2009) Negativem tohoto konceptu je vymezení modelu pouze na umění a kulturu, ale oblast vědy, výzkumu a patentových průmyslů je zcela vynechána. Pokud se bude držet umění a věda od sebe, nebude tak docházet k inovacím, což tento model zcela nepodporuje. Na modelu je vidět, že vymezení je poměrně úzkoprsé, k čemuž se přiklánějí i kritici tohoto modelu, kteří postrádají možnost zařazení cestovního ruchu a nebo kulturního dědictví.
1.4.1.1 Inovace v kreativních průmyslech Inovace v kreativních průmyslech se týkají hlavně interdisciplinárního vývoje a přirozeně i nově vznikajících projektů. Inovace, tak jak ji definoval ekonom J. Schumpeter, není klíčovým parametrem technického rozvoje, ale i hospodářského vývoje. Inovace obecně je hybná síla ekonomického pokroku a vyvolává investiční optimismus. Na začátku má inovace destruktivní charakter a tak se může stát, že s narušenou stabilitou zmizí například i celá odvětví nebo je jejich činnost silně paralyzována. Z výzkumů, které byly v oblastech kreativních průmyslů prováděny, je tento trend pozorovatelný. Britská organizace Nesta se zabývá inovacemi v různých oblastech obchodu, průmyslu, politiky, ale i běžného života. Pravidelně vydává studie a publikace o působení inovací v různých sektorech. V roce 2009 vydala Nesta studii „Měkké inovace – směrem k celistvému obrazu inovačních změn“1, ve které definuje působení tzv. měkkých inovací v oblasti kreativních průmyslů. Inovace se neprojevují zcela destruktivním charakterem, tak jak je popisuje Schumpeter. Měkké inovace se 1 V originále studie „Soft innovation: Towards a more complete picture of innovative change“
6
vyznačují velmi rychlými změnami, například v oblasti literatury, hudby či videoher. Jak říká profesor Paul Stoneman, měkké inovace jsou velmi dobře viditelné asi u poloviny hudebních titulů na vrcholu britské hitparády. Měkké inovace mají za následek obrovskou rychlost v proměně prodejnosti a poslechovosti hudby. To stejné se týká i odvětví videoher. Produkt se průměrně drží na top pozici méně než tři týdny. Inovace způsobují jak rychlou obměnu, tlak konkurence i nestabilitu odvětví. Dřívější studie Nesta navíc vypovídá i o vytlačení starého produktu tím novým. Příkladem jsou herní konzole ve svých nových verzích, které zcela vytlačily ty staré. (Nesta, 2009) Jedním z nejjmenovanějších inovačních trendů poslední doby je působení digitálních technologií. V modelu jsou dva sektory, které digitální technologie pojímají, ale jde pouze o vývoj a podporu nového softwaru a počítačových her. Vliv digitálních technologií má však inovativní vliv i na oblasti jako je hudba nebo literatura. V současné době se digitální technologie v kreativních průmyslech spojují s šířením autorsky chráněného obsahu. Jak uvádí studie „The rise and rise of digital music“ postupem času proniká digitalizace do konzumace hudebních produktů. Konkrétně ve Velké Británii poklesla prodejnost klasických hudebních alb mezi roky 2009 a 2010 z 61 % na 53 %. Celých 48 % zákazníků nakupuje hudbu online, ať už se jedná o celá alba nebo si legálně stahují pouze jednotlivé písně. 25 % zákazníků pak stahuje hudbu i nelegálně. V blízké době vědci očekávají nárůst konzumace hudby skrze internet na 68 %. Trend je rostoucí a poměrně rychlý. (Ipsos MediaCT, 2010). V dubnu 2012 proběhl v Londýně tradiční knižní veletrh, který se zaměřoval na Čínu. V rámci seminářů se debatovalo o prostupnosti digitálních technologií do oblasti literatury a existence tzv. „e-books“. V Číně je zřejmě nejvyšší konzumace digitálních knih a článků. Inovace v podobě e-books způsobila zánik 50 % knižních obchodů. Vysokou favorizaci digitální literatury lze, dle úsudku autorky, očekávat v brzké době i v oblasti Evropy.
7
1.4.2 Model kreativních průmyslů dle Work Foundation V roce 2007 organizace Work Foundation (dále jen WF) zpracovala výzkum a inovaci konceptu kreativních průmyslů na objednávku DCMS. O definici WF se hovoří jako o nejkomplexnější. Dokument „Staying Ahead: The Economic Performance of the UK's Creative Industries“, česky „Zůstat v popředí: Ekonomický výkon britských kreativních průmyslů“, definuje kreativní průmysly jako součást tzv. znalostní ekonomiky.2 Model Work Foundation je inspirován statí Evropské komise „The Economy of Culture in Europe“ z roku 2006. Je vyjádřen soustřednými kruhy a mezikružími. Pro jednotlivé oblasti existuje společné pojítko ve formě expresivní hodnoty. Centrální kruh, anglicky nazývaný Core Creative Field, což se dá přeložit jako hlavní kreativní odvětví, představuje oblast, kde vznikají čistě kreativní výstupy s maximální koncentrací hodnot. Jde o tvorbu spisovatelů, básníků, textařů, filmařů, skladatelů, tanečníků, herců, ale také např. programátorů. První mezikruží, které navazuje na oblast čistě kreativních výstupů, je oblast kulturních průmyslů, anglicky Cultural Industries, tzn. hudební průmysl, audiovize, nakladatelství, filmový průmysl a počítačové hry. Jde o oblast, která se soustředí na komerční vytěžování hodnot. Další
mezikruží
představuje
oblast
kreativních
průmyslů,
v
anglické
terminologii Creative Industries and Activities, která vedle hodnoty řeší vždy i funkčnost svých výstupů a produktů. Dle tradiční klasifikace sem patří architektura, design, módní průmysl, softwarové služby, reklama atd. Model je chápán jako vysoce propustný, jak v pohybu kreativců, tak v kooperaci subjektů.
2 Koncept znalostní ekonomiky jde mnohem dále. Zachycuje paradigma posunu, ve kterém ekonomické aktivity spadají do kategorie znalostní výroby. Společnosti se s nasazením nových technologií a techniky setkávají s důležitými změnami ve struktuře poptávky. Pojem znalostní ekonomika se používá především v souvislosti s využíváním poznatků vědy a výzkumu ve výrobním procesu. Díky tomu se může pracovat s inovačními programy, které mají významný dopad na ekonomiku. Znalostní ekonomika není jen o využívání znalostí, ale i o způsobu jejich získávání. Z pohledu kreativních průmyslů je znalostní ekonomika důležitá hlavně v rámci inovací a používání nových technologií a médií. (DCMS, 2007)
8
Schéma č. 1: Model Work Foundation
V úpravě autorky, Work Foundation Model. In Staying Ahead: The Economic Performance of the UK's Creative Industries [online]. UK : DCMS, 2007 [cit. 2011-01-06]. Dostupné z www: http://www.theworkfoundation.com/
Poslední segment – tzv. oblast širší ekonomiky, v originále The Rest of the Economy, jde nad rámec kreativních průmyslů. Tedy těch sektorů a služeb, které přímo těží z hodnot vytvořených kreativními průmysly (např. automobilový průmysl, čerpající kreativní nápady z designu, atd.). Model přináší pozitivum v tom, že je možné přejít i k oblastem, které svým způsobem sahají nad rámec kreativních průmyslů, jelikož jsou v něm zahrnuty i služby a výrobní sektor, jež těží z expresivní hodnoty, kterou vytváří kreativní průmysly. Kupříkladu společnosti, které se zabývají výrobou luxusního nadčasového nábytku, využívají služeb designerů a nebo studentů designu. 9
1.4.3 Model kreativních průmyslů dle UNESCO V roce 2006 vydalo UNESCO dokument Understanding creative industries. Díky úvaze, která je ve studii publikována, přesahují kreativní průmysly tradiční aktivity živého umění, ale zahrnují i média a tvůrčí odvětví a také kreativní cestovní ruch. UNESCO mnohdy místo pojmu kreativní průmysl užívá spojení průmysl kultury, někdy je tento specifický segment ekonomiky označován také jako ekonomika kultury. Model se odvolává k úvahám britského prostředí.
1.4.3.1 Pojmy kulturní průmysl a kreativní průmysl Za kulturní průmysly UNESCO označuje oblasti, které v sobě pojí vznik, výrobu i prodej kreativního obsahu nehmotné povahy. Obsahují v sobě i tisk, publikování, multimédia, audiovizuální, hudební a kinematografické produkce. Pod pojmem kreativních průmyslů lze vidět širokou škálu činností, které patří zároveň i do kulturních průmyslů a dále celá umělecká tvorba, jako jednotlivý výstup, který v sobě obsahuje tvůrčí úsilí a umělecké prvky (například reklama či architektura). Tyto dvě oblasti model propojuje a třídí je do tří okruhů. Oblasti, ve kterých vzniká obsah: software, architektura, reklama, audiovize, umění a zábava, jsou první skupinou. Druhou skupinou dokumentu Understanding creative industries jsou oblasti produkce výstupů, jako je tisk a publikování, komunikace a média a jiné podobné aktivity. Poslední skupinou jsou oblasti distribuce a spotřeby, tedy umění, kulturní a zábavné statky a služby. Díky studii Understanding creative industries se začalo uvažovat o potřebě definice a mapování kulturních a kreativních výstupů. Proto se také statistikou a vedením údajů o kultuře a kreativitě zemí, které jsou členy UNESCO, bude autorka v dalším textu zabývat. Samotný model se pro studie kreativních průmyslů příliš nepoužívá a nahradil ho jiný, který je popsán na dalších stránkách.
10
1.4.4 Model kreativních průmyslů dle Evropské komise Na zasedání Evropské komise v Lisabonu v roce 2000 byl vytyčen cíl vybudovat z Evropské unie nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomiku na světě, jež má udržitelný hospodářský růst a která by přinášela stále více pracovních míst. Role kulturního a tvůrčího odvětví v tomto kontextu byla v té době dosti podceňována (to je možná i důvod špatné evidence a nedostatku statistických údajů pro měřitelnost kulturního a kreativního sektoru a srovnatelnost s jinými průmyslovými odvětvími). Studie, jejíž název je Economy of Culture in Europe (česky Ekonomika kultury v Evropě), kterou si v roce 2006 nechala Evropská komise zpracovat od agentury KEA3, je první studií v Evropě, která zdůrazňuje přímý i nepřímý přínos kulturního a kreativního průmyslu, a tak navazuje na strategickou agendu z Lisabonu. Klade si za cíl roli kultury obhájit. Economy of Culture in Europe poukazuje na klíčovou roli kultury v evropské integraci. Práce rozděluje sektor do několika odvětví, které jsou dále popsány. Kulturní sektor se pro použití studie a následné definice modelu dělí na dvě oblasti. První z oblastí jsou neprůmyslové výstupy, které produkují nereprodukované zboží a služby. Sem spadá výtvarné umění, které zahrnuje malířství, sochařství, řemesla a fotografie. Dále trh s uměním a starožitnostmi, dramatická umění, do kterých se řadí divadlo, tanec, cirkus a opera. Pak také kulturní dědictví a muzea, archeologická naleziště, knihovny a archivy. Druhou oblastí jsou průmyslová odvětví, která produkují výstupy k masové reprodukci, šíření, vývozu a spotřebě (jakou je hudba, knihy, filmy, videa i videohry). V kreativním sektoru se kultura posunuje do fáze kreativní investice do produkce nekulturních statků. Sektor obsahuje oblasti jako jsou módní průmysl, grafický design, design interiérů a produktů, architektura či reklama. Kreativita je v celé studii chápána jako možnost využití kulturních zdrojů jako mezičlánku při výrobním procesu a také jako zdroj inovací. 3 KEA je poradenská a výzkumná agentura, která sídlí v Bruselu a zabývá se již od roku 1999 oblastí kreativních průmyslů, kultury, médií, zábavy a sportu.
11
I tato studie opomíná nedostačující metodologii ve zpracování statistických údajů z kreativních průmyslů a poukazuje na problematiku identifikace samostatně výdělečných osob. Studie také uvažuje o kompletaci údajů, které třídí činnosti dle čtyřmístného kódu NACE4, respektive jejich doplnění za použití některé z databází firem (konkrétně se ve studii objevuje systém Amadeus). Tento fakt jen posiluje důležitost satelitních statistických účtů pro kulturu, ať už v rámci regionu, země či kontinentu. O kódu NACE a jeho užití v rámci ČR bude psáno v dalších kapitolách práce. Níže na modelu je vidět přesné rozdělení jednotlivých oblastí, které již byly popsány v textu. Model jasně vychází z britského modelu Work Foundation a na rozdíl od modelu skupiny CITF postihuje i před tím kriticky chybějící oblasti, jako kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie) a také se věnuje jasně všem druhům designu. Tabulka je zpracována dle originálního modelu v anglickém jazyce, jež je znázorněn v příloze A.
4 European Classification of Economic Activities = Evropská klasifikace ekonomických činností
12
Schéma č. 2: Model kreativních průmyslů dle Evropské komise Okruhy
Odvětví
Pododvětví
Hlavní oblast umění
Výtvarné umění
Charakteristika
• • • •
umělecká řemesla malba socha fotografie
Dramatická umění
• • • •
divadlo tanec cirkus festivaly
Kulturní dědictví
• • • •
muzea knihovny archeologické sbírky archivy
Oblast 2.: Kreativní průmysly a aktivity
Oblast 1.: Kulturní průmysly
Film a video
• • •
•
Televize a radio Videohry
•
Hudba
• • •
nahrávací hudební trh živá hudební vystoupení tržby kolektivních správců v hudebním průmyslu
Knihy a noviny
• •
publikování knih publikování knih a magazínů
Design
• • • •
módní průmysly grafický designu design interiérů produktový design
•
•
Architektura •
Reklama
neprůmyslové aktivity, výstupem jsou autorské činy, aktivity, které sem patří mají vysokou míru kreativity, jež by bylo těžké rozmnožovat (přestože občas jsou kopírovány, například v podobě řemeslných výrobků, některých výstupů dramatického či výtvarného umění
průmyslové aktivity, které vedou k reprodukci ve velkém měřítku výstupy jsou založeny na autorsky chráněném obsahu
aktivity nejsou nutně průmyslové a mohou být prototypy ačkoliv jsou výstupy založeny na autorsky chráněném obsahu, mohou mít přiděleny i jiné ochranné známky práce kreativců má původ v předchozích dvou oblastech; toto je zároveň nezbytnou složkou pro výkonnost tohoto čistě nekulturního sektoru
Na základě originálního modelu zpracovala autorka, duben 2012
13
1.4.5 Model kreativních průmyslů dle UNCTAD Konference OSN o obchodě a rozvoji, se zkratkou UNCTAD5, vydává od roku 2008 zprávy Creative economy report (Zpráva o kreativní ekonomice). Tyto zprávy, jež vychází každoročně, chtějí poskytnout komplexní obraz o kreativní ekonomice s hlavním cílem informovat politiky. Informují o aktuálním stavu kreativní ekonomiky, aktivitě kreativních měst a klastrů, růstu hybných sil kreativních průmyslů (zpráva z roku 2010 vyzdvihuje hlavně technologie a turismus), apod. Sdružují přitom příspěvky z UNESCO a jiných organizací. Model UNCTAD (příloha B) rozlišuje mezi stěžejními činnostmi, jako jsou tradiční kulturní aktivity – dramatická umění či výtvarná umění, a mezi následujícími činnostmi, jako jsou reklama, publikování, média apod. UNCTAD tvrdí, že druhá zmíněná skupina odvozuje svoji komerční hodnotu od nízkých nákladů k reprodukci a snadnému přenosu do jiných ekonomických oblastí. Proto kulturní průmysl tvoří podmnožinu kreativních průmyslů. Kreativní průmysly v sobě mají mnoho subsektorů, které zahrnují jak ty tradiční, tak ty technologicky rozvinuté. Klasifikace těchto podskupin se dá shrnout do čtyř oblastí – kulturní dědictví, umění, média a funkční tvorba. Skupiny jsou pak děleny do devíti podoblastí. Jak je vidět na modelu na další stránce, kulturní dědictví (Kulturní stánky – archeologická naleziště, muzea, knihovny) je identifikováno jako původ všech forem umění. Je tedy výchozím bodem klasifikace. Sdružuje kulturní statky, jak ty historické tak i antropologické. S kulturním dědictvím je úzce spojena oblast tradičních znalostí (v tabulce uvedeno jako Tradiční kulturní projevy – umění, řemesla, festivaly, oslavy), do které spadají řemesla, folklor a tradiční kulturní slavnosti.
5 UNCTAD = United Nations Conference on Trade and Development
14
Schéma č. 3: Model kreativních průmyslů dle UNCTAD
Na základě originálního modelu zpracovala autorka práce, duben 2012 Oblast umění navazuje na kulturní dědictví. Umění je touto skupinou inspirováno a uchopuje symbolické významy. Skupina se v modelu dělí do dvou podoblastí – vizuální umění (malířství, sochařství, fotografie a starožitnosti) a živé umění (hudba, divadlo, tanec, opera, cirkus, loutkařství atd.). Média vytvářejí tvůrčí obsah s účelem komunikace s masou. Dají se rozdělit do skupiny vydavatelství a tištěná média, jako jsou knihy, tisk, publikování a audiovize, do které spadá film, televize, rádio a další vysílání. Funkční kreativita (tvorba) zahrnuje kreativní oblasti, které jsou více orientovány na poptávku. Služby a zboží je funkční a účelné. Skupina je dělena 15
do podoblastí: design (grafika, interiér, móda, šperky, hračky), nová média (software, videohry apod.) a tvůrčí služby, do kterých spadá architektura, reklama, výzkum v kultuře, vývoj a další služby.
1.5 Statistické údaje o kreativních průmyslech Jak se píše v již zmíněné stati, kreativní průmysly jsou stále důležitou součástí moderní znalostní ekonomiky. Je důležité je chápat jako oblast, která vytváří kulturní identitu, jež je potřebná pro kulturní diverzifikaci, pracovní místa a ekonomický růst. Proto je snahou pravidelně shromažďovat všechna relevantní data o oblastech kreativních průmyslů. Problém je však v nejasné metodologii, která se poté může negativně podepsat na aplikovaném výzkumu v tomto odvětví.
1.5.1 Eurostat Eurostat je statistickým úřadem Evropské unie. Má za cíl poskytovat kvalitní data na evropské úrovni, jež umožní srovnání zemí a regionů v makro pohledu i mezi jednotlivými obory, jež mapuje. Sběr statistických dat v členských zemích je velmi podstatný. Eurostat čerpá data z osmi oblastí, které obsahují asi kolem šedesáti činností, a spravuje je skupina Leadership Group, dále jen LEG. Data jsou sbírána v oblastech kulturního dědictví, knihoven, galerií, knih a tisku, výtvarného umění, architektury, performativních umění a multimédií. Eurostat byl nucen upravit koncept a metodologii satelitního účtu pro kulturu a v současné době přepracovává metodologický rámec (o čemž bude řeč níže). Nový rámec měl, dle údajů na stránkách Eurostatu, vzniknout do konce roku 2011, k dubnu 2012 se však autorce nepodařilo dohledat žádné aktuální informace. Hlavním důvodem úprav je absence komplexních informací, které se budou řídit jedním z modelů kreativních průmyslů. Každoroční statistické brožury o kultuře, například čerpají údaje o zaměstnanosti v kreativních průmyslech pouze dle čtyř z kódů NACE. Vynechávají tak údaje o reklamě, designu, módě apod. (Eurostat Pocket Books, Cultural Statistics 2011)
16
Eurostat využívá dat v rámci evropského statistického systému a dalších jiných zdrojů (UNESCO, průzkumy agentur apod.).
1.5.2 Institute for Statistics Vzhledem k rozsáhlým diskuzím okolo kreativních průmyslů a také kvůli nejednoznačné metodice a následné implementaci do kulturních politik a strategií jednotlivých zemí vznikl pod křídlem UNESCO Institut pro statistiku, anglicky Institute for Statistics, který má mapovat všechny údaje o kultuře z členských zemí. Že jde o problematiku, která se týká i jednotlivých zemí, je vidět v kapitolách dále, kdy se autorka zaměřuje na české prostředí a na neexistenci kompletních statistických účtů v oblasti kreativních průmyslů. Institut navazuje na priority UNESCO k činnostem v rámci hospodářské rozvojové politiky k přesnějšímu a sofistikovanějšímu sběru dat a vedení kulturních statistik na mezinárodní, regionální a národní úrovni. V roce 2009 vznikla studie Framework for Cultural Statistics, česky Rámec pro kulturní statistiky, která navazuje na studii z roku 1986. Jde o cílenou práci pro tvorbu společné jednotné metodiky kulturní statistiky pro zachycení kulturních aktivit a ekonomické hodnocení zveřejněné studie v této oblasti na svých internetových stránkách. Sběr údajů o kulturních aktivitách by měl ideálně vést ke srovnání kulturních statistik na mezinárodní úrovni. Rámec pro kulturní statistiky by měl vést k srovnávání kulturních statistik na mezinárodní úrovni. Rámec definuje deset kategorií: kulturní dědictví, tištěné výstupy a literaturu, hudební a dramatická umění, výtvarné umění, audiovizuální média, kina a fotografie, rozhlas a televizi, sociálně kulturní aktivity a sportovní hry, životní prostředí a přírodu. Z posledních kategorií je patrné, že oblasti přesahují hranice čisté kultury nebo kreativní oblasti. Rámec řeší i kulturní mapování, které je velmi přínosné zvláště na národní úrovni. Díky tomuto výzkumu lze opravdu dobře pochopit význam tvůrčích průmyslových odvětví. Proces mapování, jež zahrnuje identifikaci všech příslušných kulturních a kreativních ekonomických činnosti, kulturní organizace a zaměstnanost, může, zvláště na menších úrovních, generovat i značné povědomí a podporu 17
spolupráce všech stakeholderů6. Model mapování se alespoň v České republice tvoří odděleně bez spolupráce s UNESCO. Jednotný statistický účet pro výstupy z kultury v rámci českého prostředí bude popsán v kapitolách, které se budou věnovat aktuální situaci v ČR.
1.6 Kreativní třída Richard Florida je autorem konceptu existence kreativní třídy, již popsal ve své knize Vzestup kreativní třídy, anglicky Rise of the Creative Class. Členové kreativní třídy mají vysokou schopnost individuality, potřebu rozmanitosti a otevřenosti, vlastnost tvořivého myšlení, což utváří vztah ke způsobu výroby. Často nechtějí býti systémovým článkem či členem pevně dané organizační struktury. Kreativní třída usiluje o tvorbu individualistické identity odrážející kreativitu. Florida podotýká, že členové kreativní třídy mají tendenci tvrdě pracovat, aby tak lépe dosáhli svých, předem stanovených, cílů. Lidé, kteří jsou součástí kreativní třídy, jsou často velmi mobilní a vykazují tendenci cestovat do různých částí země. Technologie, talent a otevřenost jsou stěžejními pro charakteristiku kreativní třídy, která je klíčovou vlastností kreativních měst a klastrů.
6 Stakeholder = zainteresovaná osoba či skupina (dle definice Stanford Research Institute, z roku 1963, jsou „stakeholders“ skupiny lidí, bez jejichž podpory by organizace přestala existovat.). Pod stakeholders si v případě kreativních průmyslů můžeme představit zřizovatele kulturních institucí, podporovatele, partnery, dodavatele apod.
18
1.7 Kreativní města Kreativní města jsou fenoménem posledních deseti let. Myšlenka se objevila již koncem roku 1980. O kreativním městě se uvažovalo jako o místě, které je otevřené a umí vyvolat představivost. Kreativita se dá v této souvislosti zaměnit za fantazii, invenci. Kreativita s ohledem na města se nedá považovat pouze za kreativní ekonomiku, ale za jakýkoliv zdroj, který je kreativní a formuje charakter města. V kreativních městech je důležitá role začlenění kulturní tvořivosti a plánu do městské politiky a strategie. Koncept kreativních měst, o kterém píše ve své stati Kreativní město i Charles Landry a Franco Bianchini, zdůrazňuje, že každý je potenciálně kreativní, ale organizační struktury a špatné návyky mohou tvořivost a kreativitu ve městě potlačit. Města hrají velmi důležitou roli při využívání kreativity pro hospodářský a sociální rozvoj. Města výstupy kulturních a kreativních průmyslů distribuují v mnoha oborech. Města, oproti státním celkům, jsou dost malá na to, aby měla na místní kulturní odvětví vliv, a zároveň dostatečně velká, aby se stala centrálním bodem pro mezinárodní i celostátní obchod. Pojem Kreativní město je založen na přesvědčení, že kultura může hrát v regeneraci a revitalizaci měst důležitou roli a faktor kreativity se tak poslední dobou častěji implementuje do lokálních správních politik. Snaha o vybudování kreativního města se často stává bohužel pouze marketingovým nástrojem mnoha měst (v ostré kritice tak může být uvedeno i město Brno, které tento nástroj má uvedeno ve své strategii). Některým městům se však podařilo koncept kreativního města správně uchopit a za propagační podpory sítě kreativních měst, o které bude řeč dále, považuje město samotné za svoji hlavní devizu kulturu, kreativní aktivity a kreativní obyvatele. Takovým příkladem je město Graz.
19
1.7.1 Síť kreativních měst UNESCO V novém tisíciletí se koncept kreativních měst ustálil a v říjnu roku 2004 na 170. setkání výkonné rady UNESCO byla založena Síť kreativních měst 7 (anglicky Creative Cities Network). K založení sítě vedla činnost iniciativy globální aliance pro rozvoj kulturní diverzity, kterou UNESCO založilo v roce 2002. Síť kreativních měst sdružuje ta města, která se chtějí podělit o zkušenosti, nápady a cesty, jak rozvíjet kulturní, sociální a ekonomický růst města v souvislosti s posláním UNESCO směrem ke kulturní rozmanitosti. Klíčovou složkou je vytvoření
partnerství
mezi
veřejným
a
soukromým
sektorem, které by pomáhalo spojit podnikatelský a tvůrčí potenciál. Právě toto prolnutí je rozhodujícím faktorem nejen pro rozvoj kreativity, fungování kreativních inkubátorů, ale i pro rozvoj dalších metamorfóz kreativity, například v podobě kreativního turismu. Členství v síti je šancí pro každé město, jak zvýraznit kulturní bohatství na globální platformě. Jmenovaná města mohou užívat jméno UNESCA a jeho grafické symboly (dle grafických směrnic UNESCO). Doba trvání členství v síti je na neurčito. O aktuálním stavu informují města UNESCO vždy po jednom roce. V současné době funguje sedm kategorií kreativních měst. Jsou to UNESCO města literatury, filmu, hudby, řemesel a lidové tvorby, designu, multimediálního umění a gastronomie. Jak již bylo zmíněno v předchozím odstavci, jedním z kreativních měst UNESCO je i rakouské město Graz, které bylo zvoleno jako město designu. Od roku 2011 o titul kreativního města literatury usiluje i Praha.
7Síť kreativních měst UNESCO
rozvinula základní koncept DCMS (Velká Británie). DCMS, jak již bylo
uvedeno, jako první definovalo kreativní průmysly a jejich potenciál pro rozvoj pracovních míst a komunitního života.
20
1.7.2 Kreativní klastry Michael
Porter
o
klastrech
říká,
že
jsou
vzájemně
propojenými
specializovanými firmami a přidruženými institucemi v příbuzných oborech. Kreativní klastry jsou termínem, jenž se vztahuje ke geografické koncentraci kreativních průmyslů. Místa, která shromažďují zdroje tvorby, výroby, šíření a užití kreativní práce. Klastry napomáhají k tvorbě sítí a navazování partnerských vztahů. Klastry i samotné sítě by se daly přirovnat k „malému světu“, což je teorie amerického sociologa a psychologa Stanleyho Milgrama. Malý svět se skládá pouze ze šesti vazeb, které dělí lidi mezi sebou.8 Tato teorie se na kreativní klastry může dokonale implementovat, jelikož jsou vazby posilněny ještě zaměřením a prudkou koncentrací oborů na jednom místě či v jeho okolí. Vytváření a vznik samotných klastrů však není podněcováno řízeným procesem tvorby klastrů, ale je podmíněno existencí kreativního potenciálu, kterým může být koncentrace tvůrčích osob samotných, vzdělávací zařízení či jiné instituce, často vysoce technologicky vybavené. Klastry jsou pro sociální a ekonomický rozvoj města či regionu velmi podstatné. Byly identifikovány tři důležité faktory, jež hrají důležitou roli pro rozvoj a posilnění role klastrů. Je to přítomnost sítí a partnerských projektů, inovační základna s podporou výzkumu a znalosti oboru. Pro vysokou úspěšnost a efektivnost klastru je také dobré stanovit společnou strategii a koncept klastru. Pak klastry mohou vytvářet nové projekty, syntézu firem a posilovat hodnotu duševního vlastnictví.
8 Na experimentu s náhodně rozeslanými balíčky, které se měly dostat k jedné osobě, Stanley Milgram potvrdil svůj předpoklad fungujících vazeb a síťování. Zjistil totiž, že stačí pouze šest vazeb, aby se kýžený balíček dostal ke svému příjemci. Experiment přitom probíhal na území celých Spojených států amerických. Zjištění se stalo zásadním pro výzkumné metody sociální psychologie. (HÁJKOVÁ, Alena. Využití sociálních sítí v marketingu BURANTEATR. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie. Rok 2010, s.46. Vedoucí diplomové práce: MgA. Hana Krejčí, Ph,D.[s.9])
21
Případová studie
22
1.8
Kreativní průmysly v České republice I Česká republika nezůstala v oblasti výzkumu kreativních průmyslů pozadu.
Institut umění – Divadelní ústav (dále jen IDU) má za sebou již řadu výzkumných projektů v této oblasti. Jedním z nich je čerstvě ukončený výzkumný projekt Sociálněekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (2007-2011). Hlavním cílem projektu byla analýza možnosti využití potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v České republice. U příležitosti tohoto projektu realizoval Institut umění několik seminářů a koncem roku vydal první publikaci, jež popisuje činnosti jednotlivých oblastí kreativních průmyslů v České republice. Kritickým pohledem však zmíněná publikace nevypovídá o kreativních průmyslech nic nového. Z pohledu autorky je nejproblematičtější částí pro relevantní výzkum v oblasti kreativních průmyslů upravení metodologie pro sběr dat z kultury. Sociálně-ekonomický potenciál kulturních, resp. kreativních průmyslů v ČR (2007-2011). In: [online]. 2011 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.idu.cz/cs/socialne-ekonomicky-potencialkulturnich-resp-krea
1.8.1 Satelitní účet kultury V souvislosti s vydáním Státní kulturní politiky pro roky 2009 – 2014 měl ČSÚ sestavit satelitní účet, který by shrnoval vstupy i výstupy kulturního sektoru. První zpracování satelitního účtu kultury proběhlo sběrem dat v roce 2009. Satelitní účet kultury odpovídá i na otázku financování kultury, ziskovosti a soběstačnosti. Jako nejméně soběstačné se v kultuře jeví muzea, galerie a samozřejmě knihovny. Z roku 2009 vzešla data, že je v kultuře zaměstnáno okolo 82 tisíc zaměstnanců. Největší počet zaměstnanců je v oblasti živého umění (tedy v divadlech, na výstavách apod.). HDP se v roce 2009 pohyboval u hranice dvou procent (konkrétně 1,8%). V hodnotící zprávě za rok 2009, kdy byl poprvé ustanoven sběr dat z kultury v samostatném satelitním účtu, byla kultura jako sektor vymezena do čtyř subsektorů. Prvním z nich je kulturní dědictví (jak hmotné tak nehmotné), dále pak živá originální umělecká tvorba (interpretační umění), třetím subsektorem jsou 23
kulturní média (knihy a tisk a audiovizuální a interaktivní média) a jako poslední je to správní činnost v kultuře (správa prováděná veřejným sektorem a ochrana autorských práv). Jak podotýká ČSÚ, bylo velmi složité vymezit oblast, do které kultura spadá. ČSÚ uvádí, že je připraven na postupné zkvalitňování zvolené metodiky. Zpráva hovoří o tom, že členění není ustálené a v mezinárodním měřítku jednotné, což odpovídá problematice, kterou autorka nastínila v teoretické části práce. Implementace modelu, dle kterého by se měla třídit data v souladu s členěním CZ – NACE, je však stále v procesu. Jako příklad nekomplexního sběru statistických dat pro kulturu lze uvést statistickou ročenku Jihomoravského kraje za rok 2011 9. Problematika vychází z toho, že ČSÚ přebírá pouze data o veřejných knihovnách a památkových objektech s kulturním využitím od Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS)10, jehož zřizovatelem je Ministerstvo kultury ČR. Dále do statistik řadí památkové objekty s kulturním využitím jako jsou hrady, zámky, kláštery, zříceniny a další památky, které jsou zpřístupněné návštěvníkům za vstupné a nespadají pod správu muzea nebo galerie. Uváděné údaje se týkají všech zařízení bez ohledu na jejich zřizovatele. Jihomoravská ročenka za oblast kultury uvádí tedy pouze činnost institucí v živém umění a v oblasti kulturního dědictví. Jak již bylo vysvětleno v předchozích kapitolách, komplexnost statistických dat ze všech oblastí kreativních průmyslů je zřejmě jeden z největších problémů pro efektivní sběr a analýzu dat v kreativních průmyslech. PIŠTORA, Ladislav. Tisková zpráva ze dne 1. června 2011: Ekonomika v kultuře. In: [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: www.czso.cz/csu/tz.nsf/.../$FILE/1105TZKultura.doc
9 Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/641011-11-r_2011-23 10 NIPOS provádí každoročně sběr statistických údajů u kulturních projektů a institucí skrze výkaz KULT-MK
24
1.8.2 Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR V návaznosti na projekt sociálně–ekonomického potenciálu započal v březnu 2011 realizaci projekt další, s názvem Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 - 2015). Institut umění si stanovil za cíl získat kompletní a detailní informace kvantitativního i kvalitativního charakteru o stavu jednotlivých odvětví kulturních a kreativních průmyslů v České republice a následně pak tato zjištění analyzovat. V rámci projektu chce Institut umění provést komparaci s ostatními členskými státy Evropské unie, které řeší podobný výzkum. Jak uvádí řešitel projektu MgA. Martin Cikánek, M. A.: „Hlavním výstupem projektu bude mapovací dokument kulturních a kreativních průmyslů v ČR, který shrne všechny poznatky získané během pětiletého trvání projektu (2011-2015). Na základě mapovacího dokumentu budou mimo jiné formulována doporučení strategického charakteru vedoucí k lepší organizaci a efektivnějšímu financování umění a kultury z veřejných prostředků na celostátní, regionální i místní úrovni a vedoucí rovněž k důslednějšímu využití společenského a ekonomického potenciálu kulturních a kreativních průmyslů v ČR.“ CIKÁNEK, Martin. Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR (2011 - 2015). In:Www.idu.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.idu.cz/cs/mapovani-kulturnicha-kreativnich-prumyslu-v-cr-20
Projekt mapování má tři části. První je tak zvané „stream“ mapování. Hlavní aktivitou bude metodika zjištění ekonomických výkonů jako HDP, zaměstnanost, aktivity v oblasti kreativních firem či export. Součástí stream mapování bude i optimalizace satelitního účtu pro kulturu a spolupráce s NIPOS a ČSÚ. Projekt hovoří i o postupném kvantifikovaném mapování kreativních průmyslů jak v rámci makro pohledu České republiky, tak dále v rámci jednotlivých menších oblastí – krajů a měst. Řešitelé zdůrazňují důležitost kvalitativního aspektu při mapování lokality menšího geografického celku. Druhá část má za cíl vysledovat a upřesnit konkrétní multiplikaci kulturní a umělecké činnosti. MgA. Tereza Raabová v současné době provádí měření multiplikačních ekonomických efektů na velkých kulturních akcích (festivaly, výstavy)
25
a připravuje tak metodu k certifikaci. Důkazem multiplikačního efektu jsou pak jasné ekonomické vazby například na oblast cestovního ruchu či kulturní turistiky. Institut umění chce zpřístupnit webovou stránku www.multiplikuj.cz, jejíž aplikace by měla umožnit výpočet multiplikačních efektů pro konkrétní projekty a aktivity. V současné době je však webová prezentace stále nefunkční. Třetí krok mapování je identifikace národní identity a jejího významu pro kreativní průmysly. CIKÁNEK, Martin. Sborník z konference Kreativita a inovace ve městech a regionech ČR: Mapování kulturních a kreativních průmyslů v ČR. In: [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http:/www.programculture.cz/media/document/kreativita_a_inovace__ve_mestech_a_regionech_cr.pdf
V přípravě výzkumné části diplomové práce autorka Institut umění – Divadelní ústav kontaktovala. V té době (prosinec 2011) však neměli řešitelé projektu aktuální poznatky k problematice komplexnosti statistických dat či předem určenou metodologii kvalitativního mapování.
26
Praktická část případové studie
27
2 Intervence v případové studii Autorka práce se rozhodla provést praktický výzkum, který se snaží rozkrýt současné postavení mladé nastupující kreativní třídy. Tuto část nazvala mapováním kreativního potenciálu. Díky kvantitativnímu výzkumu autorka dokázala na pilotním vzorku dat určit, zda se mladí kreativci věnují za studia svému oboru, zda z něj mají finanční příjem či zda je živí jiný či příbuzný obor z oblasti kreativních oborů. Výzkum pomohl odhalit jaké procento studentů uvažuje zůstat po studiu v Brně, kolik z nich o tom ani neuvažuje a z jakých důvodů. V návaznosti na tento kvantitativní výzkum autorka provedla sumarizaci kvantitativních dat, které jí poskytl Český statistický úřad a Finanční úřad. Díky těmto datům studie poskytne mapování koncentrace jednotlivých fyzických a právnických osob v oblasti kreativních průmyslů na území Brna a jejich zastoupení. Posledním krokem této intervence je kvalitativní výzkum, který byl proveden pilotními rozhovory, ať už s mladými kreativci, kteří stále studují, ale zároveň pracují v oboru, kreativci, kteří mají pár let od svého absolutoria a snaží se prosadit ve svém oboru. Tyto pilotní rozhovory pomáhají určit profil umělců a kreativců a také nastínit a identifikovat potřeby k rozvoji jejich oborového zaměření a činnosti. Je nutné předem uvést omezení, které se týká zacílení kvalitativního výzkumu. Mapování se liší od mapování kreativity ve městě, tzv. DNA města, které provádí se svým týmem vědkyně Lia Ghilardi, jež je ředitelkou mezinárodní poradenské firmy Noema Research and Planning. Její společnost se specializuje na mapování míst a strategické plánování kultury. Mapování tak, jak ho má autorka nastavené, odhaluje tvář místa a jeho potenciál pro silně zainteresovanou skupinu těch, kteří jsou v oblasti kreativních průmyslů aktivní. Jiný pocit by zřejmě vyjádřili běžní občané, kterých se mapování jako vyjádření identity místa vůbec netýkalo. (www.noema.org.uk)
28
2.1 Metodologie k případové studii Pro část mapování kreativního potenciálu a dále pro část kvalitativního výzkumu byl použit model vytvořený autorkou, který vychází z teoretického úvodu této práce, a posledních dvou zmíněných modelů kreativních průmyslů. Model, který byl pro tyto účely použit účelově, zpracovává model kreativních průmyslů dle Evropské komise a model UNCTAD. Autorka sjednotila modely v jeden, který komplexně pokrývá všechny kreativní aktivity. Schéma č. 4: Model kreativních průmyslů pro případovou studii Řemesla Malířství Výtvarné umění Sochařství Fotografie umělecká Divadlo Tanec Scénická umění Site specific & performance Kulturní dědictví (muzea, knihovny...) Film a video Televize a radio Videohry a nová media Hudba Knihy, tisk Grafický design Design interiérů Design Užitý design Módní průmysl Architektura Reklamní průmysl Fotografie reklamní Management v kultuře
Kreativní průmysly
Tradiční umění
Kulturní průmysly a média
Funkční tvorba
Dle modelů Evropské komise a UNCTAD zpracovala autorka práce
29
Pro část mapování kreativního potenciálu byl model použitý v dotazníku lehce upraven pro snadnější orientaci v dotazníku. Studie „The happy artist? An empirical application of the work-preference model“ od německého výzkumného panelu SOEP, která byla autorce inspirací a impulsem k přemýšlení, tvrdí, že umělecký a kreativní trh práce se vyznačuje několika negativy – jsou to nízké mzdy, vysoká nezaměstnanost, omezený počet pracovních příležitostí. Problémem je například i vysoký počet studentů uměleckých oborů na nabízený počet pracovních míst. Nelze kategoricky říci, že příjem nebo pracovní doba přímo ovlivní spokojenost s pracovním zařazením a s umělcovým uplatněním. Ve výsledku jde o pocit vysoké míry samostatnosti umělce jako osoby, nízkou míru pracovní rutiny, smysl pro komunitu a možnosti rozmanité práce. Studie uvádí několik úvah o tom, kdo je umělec (kreativec) a je důležité zmínit, že se úvahy liší v tom, zda je podstatné, v jaké míře umělec kreativní činnost vykonává. Zda jde o vedlejší činnost nebo pouze o hlavní, apod. Autorka vychází z úvahy profesorky Trine Bille z kodaňské univerzity, která říká, že nezáleží na tom, jaký podíl kreativní činnost v pracovních aktivitách člověka má a jestli má daný umělec kreativní vzdělání aj., vždy lze daný případ pozorovat z různých úhlů, ale není správné jej vylučovat. STEINER, Lasse. The Happy Artist?: An Empirical Application of the Work-Preference Model. Social Science Research Network [online]. 2012, s. 1-34 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2002724
30
3 Mapování kreativního potenciálu Dále bude popsána metodika výzkumu pro mapování potenciálu kreativních průmyslů. Nejprve bude v části intervence pomocí kvantitativního výzkumu zhodnocen kreativní potenciál. Kreativní potenciál je důležitou součástí rozvoje kreativních průmyslů, jelikož vychovává novou kreativní třídu. Od 13. prosince 2011 bylo prováděno kvantitativní šetření, které si kladlo za cíl zmapovat kreativní potenciál ve městě Brně. Dotazníkové šetření bylo ukončeno v 31. ledna 2012. Autorka rozdělila zkoumanou oblast do tří kategorií, v závislosti na stupni vzdělání. První skupinou byly střední školy (státní i soukromé), druhou vyšší odborné školy s kreativním zaměřením a třetí skupinu poté tvořily vysoké školy – přesněji celé fakulty nebo jen obory s uměleckým či kreativním zaměřením. Jelikož bylo hlavním cílem zaměřit se na vysoké školy, skupina středních škol a vyšších odborných škol byla sloučena v jednu kategorii, jak je vidět v dotazníku, který je přílohou této práce (příloha C). Toto rozhodnutí bylo navíc opodstatněno skutečností, kterou autorka pojmenovává v části, kdy se věnuje této části kreativního potenciálu. Studenti brněnských vysokých škol kreativního zaměření využívali druhého typu dotazníku (příloha D). Pro vyhodnocování dotazníků bylo důležité vyjádření očekávaného budoucího stavu každého respondenta a jeho postavení směrem k činnosti, kterou nyní vykonává. V šetření na vysokých školách se tak dala očekávat větší rozhodnost a relevantnost dat, jelikož jsou studenti blízko k osamostatnění se
a prosazení mezi konkurencí.
Na obory, jichž se výzkum týkal, byl zaslán elektronický dotazník, který byl vytvořen pomoci programu Google Spreadsheet. Respondent si jednoduše otevřel dotazník ve svém internetovém prohlížeči a po zodpovězení všech otázek se odpovědi přičetly do databázového souboru autorky. Šetření probíhalo anonymně, avšak student měl možnost zanechat svoje kontaktní údaje pro sdělení výsledků z výzkumu a možnosti zapojení se do kvalitativní části průzkumu. Šíření dotazníku probíhalo dvěma způsoby - vždy po oficiální struktuře, kdy byla oslovena studijní oddělení jednotlivých škol, oborů či fakult, která 31
pomohla
ve vyvěšení či poslání dotazníku studentům. Jelikož si je autorka vědoma hrozby nízké návratnosti z pohledu formálního oslovení, byla zvolena ještě metoda virálního šíření dotazníků po linii studentských spolků, po sociálních sítích a v rámci osobních kontaktů autorky. Dotazník nebyl omezen svým zaměřením pouze na studenty kreativních oborů. Respondentem mohl být i student neuměleckého oboru, který se však jedné z oblastí kreativních průmyslů aktivně věnuje. V tomto směru je nutné akceptovat omezení, že nebyly osloveny všechny brněnské školy plošně, ale cíleným výběrem vybrány pouze ty s kreativním zaměřením. Pokud se tedy dotazník dostal k respondentovi, jenž nestuduje oslovenou školu, je patrné, že byl osloven skrze virální šíření prosby o vyplnění dotazníku. Výběr respondentů byl ale v makro pohledu prováděn náhodným nekontrolovaným výběrem, právě pro svoje virální šíření.
32
3.1 Dotazníkové šetření na středních a vyšších odborných školách Kromě sloučení středních a vyšších odborných škol v závislosti na hlavním cíli, který se vztahoval k vysokému školství, autorka provedla mapování kreativního potenciálu zároveň na středních a vyšších odborných školách, z důvodu téměř stoprocentní provozní součinnosti obou druhů edukačních institucí. Brněnské školy kreativního zaměření povětšinou provozují jak střední školu, tak poté školu vyšší odbornou. I s ohledem na oslovování bylo snadnější tuto skupinu sjednotit. V kvantitativním mapování pro střední a vyšší odborné školy byly osloveny tyto
školy:
Konzervatoř
Brno,
Taneční
konzervatoř
Brno,
Střední
škola
uměleckomanažerská, s.r.o., Střední škola umění a designu, stylu a módy, Vyšší odborná škola Brno, SOU tradičních řemesel a VOŠ, spol. s r.o. Výzkum na středních a vyšších odborných školách, které v mnoha případech sídlí v jedné budově
vzdělávacího
zařízení,
vykazuje
omezení
v
počtu
respondentů
a kvalitativním spektru návratnosti dotazníků. Vzhledem k neexistující e-mailové databázi studentů na těchto školách byl dotazník šířen vyvěšením na hlavní webpage školy či vyplněním přímo ve výukové hodině. Kvalita se projevila ve vysoké návratnosti dotazníků z Konzervatoře Brno, ke které má autorka osobní vazby. Odpovědi
jsou
dozajista
ovlivněny
vysokou
koncentrací
respondentů
na Konzervatoři Brno, a to hlavně v souvislosti s finančním příjmem studentů z oborů kreativního charakteru. Celková návratnost byla 89 dotazníků. Průměrný věk respondenta byl sedmnáct let. Více jak polovina respondentů pochází z Jihomoravského kraje či přímo z Brna. Bylo však poměrně hodně respondentů, jež pochází z jiného kraje v České republice (konkrétně se jednalo o 36 respondentů). Překvapivě byli mezi respondenty i studenti ze zahraničí.11
11 Mezi respondenty byli studenti ze Slovenska, Ukrajiny a Číny.
33
Graf č. 1: Pohlaví respondentů
29 muž žena
60
Zdroj: dle výzkumu autorky práce Šetření se zúčastnilo 60 žen a 29 mužů. Na grafu níže je znázorněné procentuální zastoupení jednotlivých středních či vyšších odborných škol. Graf č. 2: Respondenti dle škol 2% 1% 2% 9% Konzervatoř Brno Sřední škola uměleckomanažerská, s.r.o Střední škola umění a designu, stylu a módy, Vyšší odborná škola Brno
Taneční konzervatoř SOU tradičních řemesel a VOŠ, spol. s r.o.
85%
Zdroj: dle výzkumu autorky práce Právě celých 85 % odpovědí bylo od respondentů různých oborů Konzervatoře Brno (pro zajímavost největší zastoupení bylo v oborech Hra na housle a Hra na violoncello), dále pak 9 % respondentů jsou studenti soukromé Střední
34
školy uměleckomanažerské, s.r.o. Ostatní obory z jiných škol byly zastoupeny jen minimálně. Zastoupení studentů Konzervatoře Brno se odrazilo při dotazování se na otázku aktivní realizace v oblastech kreativních průmyslů a dále pak i finančních příjmů, pravidelných či nepravidelných. Respondenti mohli označit více než jednu oblast. Dotaz byl stupňován se zohledněním realizace v oboru a jak již bylo naznačeno výše i nepravidelného finančního příjmu a pravidelného (nejméně čtvrtletního příjmu). Výsledek dotazování je vidět na straně 36. Někteří ze studentů se v minimálním měřítku věnují i jiným činnostem, které také generují určitý finanční příjem studentů. Často to jsou brigády v kavárnách a restauracích. Tento druh činnosti by neměl být vykládán jako negativní, ale naopak potenciální pro studentské síťování a získávání nových kontaktů, jelikož se tak studenti pohybují v přirozených klastrech, jak bude vysvětleno v kapitole 3.6.
35
Dle grafu níže je vidět, že respondenti provozují aktivní činnost v oblasti kreativních průmyslů převážně v hudbě, ale i ve filmu, videu, divadle a umělecké fotografii. V úvahu je opět nutné vzít převážnou participaci na výzkumu ze strany Konzervatoře Brno. Graf č. 3: Aktivní realizace, nepravidelný a pravidelný finanční příjem Řemesla Maliřství Sochařství Umělecká fotografie Reklamní fotografie Divadlo Tanec Site specific & Performance Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..) Film a video Aktivní realizace v oboru Nepravidelný finanční příjem
Televize a radio Videohry a nová media
Pravidelný finanční příjem
Hudba Knihy, tisk Grafický design Design interiérů Užitý design Módní průmysl Architektura Reklamní průmysl Management v kultuře Jiné (brigády) 0
10 20 30 40 50 60 70 80 90
Zdroj: dle výzkumu autorky práce
36
Zajímavé je porovnání s oblastmi, ze kterých mají respondenti nepravidelný měsíční příjem, potažmo pak příjem pravidelný. Na grafu je také vidět, že naprostá většina těch, co se hudbě věnují, má již za
studia
na
střední
škole
finanční
příjem
v
této
oblasti.
Konkrétně
ze 76 respondentů má alespoň nějaký finanční příjem z hudby 66 z nich. V porovnání s pravidelným finančním příjmem není nuance již tak velká. Přesto je pozitivní, že více jak polovina respondentů, kteří označili hudbu jako obor, ve kterém se realizují, z něj mají pravidelný, nejméně čtvrtletní finanční příjem. V ostatních oblastech je pravidelný finanční příjem spíše výjimkou až na oblast divadla a brigád, o čemž autorka vede úvahu výše. Z výzkumu dále vyplynulo, že 80 % dotazovaných chce pokračovat ve vyšším stupni studia, dalších 15 % si ještě stále není jisto a 5 % respondentů neuvažuje o dalším stupni studia. Tak vysoká míra studentů, jež se chtějí dále vzdělávat, je pozitivním ukazatelem, zvlášť když se připomene fakt, že průměrný věk studenta, který se zapojil do dotazníkového šetření, je sedmnáct let. Téměř polovina těch, co uvažují o dalším stupni studia, chce studovat obor, kterému se věnují nyní. 35 % respondentů dále uvedlo, že by chtěli do budoucna zůstat v Brně, 19 % je již nyní rozhodnuto, že Brno není místo, kde by chtěli v budoucnosti žít a celých 46 % studentů z výzkumu stále ještě není rozhodnuto, zda v Brně zůstanou. Právě procentuální zastoupení, které se blíží téměř k polovině respondentů, jež stále nejsou rozhodnuti, zda v Brně po studiu zůstanou, je dost významná položka, se kterou by se mělo dále pracovat. Je to jedna z cest, o kterou by se mělo zajímat jak regionální školství, tak město Brno. Jako důvody, proč studenti odpověděli na otázku negativně, tzn. po stávajícím studiu odejdou do jiného města či státu, respondenti uvádějí důvody, že potřebují změnu, že je v Brně málo možností a pracovních příležitostí, studenti chtějí odejít z města za studiem jiné školy, studenti chtějí odejít pracovat do zahraničí, studenti se chtějí vrátit do rodného města. Mezi odpověďmi převažoval názor o nedostačujících pracovních příležitostech a možnostech k rozvíjení činnosti v kreativním oboru (celkem 47 % respondentů) a dále pak o uvažovaném odchodu do zahraničí (24 % respondentů).
37
3.2 Dotazníkové šetření na vysokých školách Ke kvantitativnímu mapování byly vybrány čtyři brněnské vysoké školy. Pro účely průzkumu byly vybrány tyto školy: Masarykova univerzita (dále jen MUNI), Vysoké učení technické v Brně (dále jen VUT), Mendelova univerzita v Brně (dále jen MENDELU) a Janáčkova akademie múzických umění v Brně (dále jen JAMU). Předem byly vytypovány fakulty a obory, na které se bude dotazník zaměřovat, ale jelikož se dotazník šířil skrze virální sdílení, i výsledky samotné ukazují na to, že se průzkum dostal i na jiné fakulty a obory. Vzhledem k tomu, že se liší zpracování výročních zpráv jednotlivých fakult a univerzit, autorka v příloze dokládá počet absolventů jednotlivých fakult, které byly ke spolupráci na výzkumu osloveny. V uvedené tabulce je také zřejmé, jaká je průměrná nezaměstnanost absolventů těchto fakult. Informace jsou zajímavé pro úvahu o uplatnitelnosti absolventů a jejich aktivní činnosti v daném kreativním oboru. Údaje jsou přínosné i pro pozdější srovnání výstupů v kvalitativním výzkumu. (Příloha E) Dotazy byly pokládány stejným způsobem jako u části výzkumu pro střední a vyšší odborné školy. Průměrný věk respondenta v části mapování potenciálu na vysokých školách byl 23 let. Výzkumu se zúčastnil 391 respondent. Mezi respondenty bylo 128 mužů a 264 ženy. Graf č. 4: Pohlaví respondentů
127
žena muž
264
Zdroj: dle výzkumu autorky práce 38
Na grafu níže je znázorněné procentuální zastoupení jednotlivých vysokých škol a jejich oborů. Graf č. 6: Respondenti dle škol
26%
28%
VUT MUNI JAMU MENDELU
5%
41%
Zdroj: dle výzkumu autorky práce
Největší část respondentů, celých 41 %, tvořili studenti JAMU, což má opodstatněné
vysvětlení,
vzhledem
ke
studijnímu
profilu
autorky
práce.
84 respondentů pochází z Divadelní fakulty (dále jen DIFA) a zbylých 69 respondentů jsou posluchači Hudební fakulty (dále jen HF). Zastoupení studentů bylo velmi různorodé, což je dáno samotným uměleckým zaměřením akademie. Druhou nejpočetnější skupinou (28 %) jsou studenti VUT. Pro výzkum byly osloveny tři fakulty VUT, ve výsledku se účastnil i respondent neoslovené fakulty. 86 respondentů jsou studenti Fakulty architektury (dále jen FA), čtrnáct respondentů studuje Fakultu výtvarných umění (dále jen FAVU). Výzkumu se dále zúčastnilo devět studentů Fakulty strojního inženýrství (dále jen FSI) a již zmíněný posluchač Fakulty stavební (dále jen FAST). Respondenti VUT obsáhli velmi rozmanité činnosti 39
kreativních průmyslů, mezi nejzajímavější obory, které spadají mezi kreativní oblasti, patří Průmyslový design ve strojírenství. Nepatrně
menší
zastoupenou
skupinou
jsou
studenti
MENDELU
(26 % respondentů). Oborem, který byl pro výzkum osloven je Ústav nábytku, který v sobě skrývá dva na sebe navazující obory – bakalářský program Výroba a tvorba nábytku a magisterský program Nábytkové inženýrství. Stejně tak jako některé obory VUT (hlavně se v tomto ohledu myslí obory FA, FSI a také některé obory FAVU), tak i tyto dva jmenované nábytkové obory mají značný přesah do „Funkční tvorby“, dle modelového rozdělení kreativních průmyslů UNCTAD, což autorka jasně popisuje v teoretické části této práce a odpovídá to i zvolené metodologii pro praktickou část práce. Nejmenší skupinou respondentů tvořili studenti MUNI. Majoritní většina respondentů se hlásila ke studiu na Filozofické fakultě (dále jen FF), jednotkové zastoupení pak mají studenti oborů Pedagogické fakulty (dále jen PdF), Přírodovědecké fakulty (dále jen PřF), Fakulty sociálních studií (dále jen FSS) a dokonce mezi respondenty patřil student Lékařské fakulty (dále jen LF). Nadpoloviční většina respondentů (60 % z nich), jsou studenti bakalářského studijního programu, 36 % respondentů studuje magisterský studijní program a pouze 4% část respondentů jsou studenti doktorských studijních programů. Více jak polovina studentů odpověděla, že by do budoucna ráda pokračovala ve studiu. V úvahu je však nutné vzít fakt, že právě zmíněných 60 % z nich jsou teprve studenti bakalářského stupně.
40
Graf č. 7: Původ respondentů
9% 27%
Brna mimo Brno (Jihomoravský kraj) mimo Brno (jiný kraj v ČR) Jiný (mimo ČR)
47% 17%
Zdroj: dle výzkumu autorky práce 27 % respondentů pochází překvapivě z Brna a 17 % pak z Jihomoravského kraje. Zjištění nebylo předpokládané, jelikož je poměrně velké procento studentů, kteří za studiem na VŠ v Brně přišli z jiných koutů České republiky – v tomto výzkumu to bylo 47 % respondentů mimo Jihomoravský kraj (autorka očekávala větší podíl). 9 % respondentů pak pochází ze zahraničí, což se může týkat stejně tak, jako v případě šetření na středních školách, slovenských studentů.
41
Na grafu dole jsou znázorněny rozdíly mezi aktivní tvorbou a realizací v činnostech kreativních oborů a mezi těmi, ze kterých respondentům plynou alespoň nějaké finanční příjmy. Nejatraktivnějšími obory, kterým se kreativci věnují ve svém volné čase, jsou hudba, design interiérů, architektura,grafický design a divadlo. Graf č. 8: Aktivní realizace, nepravidelný a pravidelný finanční příjem
Řemesla Maliřství Sochařství Umělecká fotografie Reklamní fotografie Divadlo Tanec Site specific & Performance Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..) Film a video Televize a radio
Aktivní realizace v oboru Nepravidelný finanční příjem
Videohry a nová media Hudba
Pravidelný finanční příjem
Knihy, tisk Grafický design Design interiérů Užitý design Módní průmysl Architektura Reklamní průmysl Management v kultuře Jiné (brigády) Kapesné od rodičů 0
20
40
60
80
100 120 140
Zdroj: dle výzkumu autorky práce Poměrně velký propad lze pozorovat při srovnání údajů v tabulce u tohoto typu činnosti a činností, ze kterých mívá respondent alespoň občasný finanční příjem. 42
Hudba, grafický design a řemesla jsou ty z oborů, které ve velké míře respondentům přináší alespoň nějaké finanční příjmy. Velký rozdíl je však pozorovatelný v oborech jako architektura či design interiérů. Lze usuzovat, že jsou možná platná omezení v rozsahu práce studenta a člověka pracujícího v této profesi. I přes tato omezení v plné profesionální realizaci činnosti v těchto oborech jsou stále zdroji finančních příjmů. Pravidelný finanční příjem pak lze pozorovat v mnoha případech, kromě oblasti hudby, vždy zhruba v polovině případů respondentů. Hudebníci mají pravidelný finanční příjem v téměř 80 % procentech případů. Mezi uvedenými zdroji financí patří i brigády (nejčastěji práce v kavárně). Naprosté minimum respondentů pak živí během studia stále rodiče. Pozitivním shledáním jsou celé tři čtvrtiny respondentů, kteří se do budoucna chtějí věnovat oboru, který na vysoké škole studovali. Okolo 20 % respondentů ještě není rozhodnuto a zbytek se chce věnovat jinému oboru. Studenti, kteří odpověděli ne, chápou svůj obor jako velmi riskantní a těžký na prosazení. Není to obor, kterému se plně mohou věnovat, aby finančně zabezpečili sebe, popř. rodinu, případně to není obor, který by studenta naplňoval. Několik studentů se během studia formou brigády seznámilo s jinou prací, ve které chtějí pokračovat a rozvíjet se v ní a kreativní činnost se pro ně stane pouze koníčkem. Někteří se nebudou věnovat svému oboru i proto, že je příliš vysoká konkurence s ohledem na malou poptávku.
43
Graf č. 9: Budoucí pobyt v Brně
31%
49%
ano ne nevím
19%
Zdroj: dle výzkumu autorky práce Zajímavé je zjištění, že skoro polovina respondentů stále neví, zda budou po ukončení studia zůstávat v Brně a celých 19 % z nich je již nyní rozhodnuto, že nezůstanou. Jako důvody respondenti uvádí návrat do rodného města, převážně však fakt, že chtějí odjet za prací do zahraničí nebo že město Brno pro ně není dosti kreativním městem nebo městem pro dobrý start rozvíjení profesní kariéry. Sice existuje skupina respondentů, kteří již nyní ví, že v Brně po ukončení studia zůstanou, ale právě ukazatel poloviny váhajících studentů je varujícím signálem v momentě, kdy by město chtělo udržet absolventy ve městě nebo alespoň v regionu, a tím zlepšovat svoji konkurenceschopnost. Pozitivním shledáním jsou celé tři čtvrtiny respondentů, kteří se do budoucna chtějí věnovat oboru, který na vysoké škole studovali. Okolo 20 % respondentů ještě není rozhodnuto a zbytek se chce věnovat jinému oboru.
44
3.3 Závěr mapování kreativního potenciálu Z dotazníkového šetření lze usuzovat, že vzhledem k původu studentů středních a vyšších odborných škol (téměř polovina z respondentů pochází z Brna nebo z Jihomoravského kraje) oproti studentům vysokých škol (kdy bylo procento studentů z jiných krajů ČR či zahraničí větší než polovina respondentů), mají studenti střeních a vyšších odborných škol možnost mapování terénu v oblasti kreativních průmyslů mnohem dříve. Studenti mají možnost poměrně rychle získat potřebné kontakty, navíc mnoho z nich Brno zná již od svého útlého dětství. Právě fakt, že více jak polovina respondentů středních škol má pravidelný příjem z hudby, je poměrně pozitivní. Autorka však musí znovu upozornit na omezení této práce, jelikož respondenti této části výzkumného šetření byli majoritně studenti Konzervatoře Brno, konkrétně hudebních oborů. Vzhledem k tomu, že je zmíněná střední škola talentová, studenti se oboru, jenž studují, věnují již nějakou dobu před nástupem na školu. I to a znalost konkrétního prostředí může být faktorem, jenž ovlivnil takto pozitivní výzkumný nález. V ohledu výzkumu na vysokých školách může autorka polemizovat s výsledky šetření. Rozmanitost oborů, v nichž se respondenti realizují, je mnohem vyšší. Pravidelný finanční příjem má zhruba jedna třetina respondentů, kteří se v dané oblasti aktivně realizují. Výsledek může být způsoben časovou náročností studia, ale i původem respondentů, kteří v momentě, kdy nejsou původem z Brna či z Jihomoravského kraje, musí získat čas pro navázání kontaktu v oboru a zmapování své konkurence. Mnoho z oborů, ve kterých se respondenti realizují, navíc obnáší i potřeby směrem k vhodnému prostoru, k financím na projekty či směrem k počátečním nákladům na potřebný software a hardware. Dalším faktorem, který je jasně zřetelný i v následujících kapitolách kvalitativního mapování, je orientace kreativce na tvorbu. K tomu, aby byl umělec spokojený,se potřebuje realizovat v činnosti, která ho naplňuje i za předpokladu, že nebude finanční příjem tak vysoký (jak je uvedeno později v kapitole 3.5).
45
4 Kvantitativní mapování kreativních průmyslů Kvantitativní mapování bylo provedeno na základě statistických údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) dle dělení podle klasifikace ekonomických činností, tzv. CZ-NACE, který byl zaveden roku 2007. „Klasifikace CZ-NACE byla vypracována podle mezinárodní statistické klasifikace ekonomických činností, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech. Klasifikace CZ-NACE zohledňuje technologický rozvoj a strukturální změny hospodářství za posledních 15 let, je relevantnější s ohledem na hospodářskou realitu a lépe srovnatelná s jinými mezinárodními klasifikacemi.“ 12 Klasifikace CZ-NACE tak nahradila dřívější odvětvovou klasifikaci činností (OKEČ). Na základě dat, které autorce poskytl ČSÚ k datu 31. 11. 2011, je autorka schopna analyzovat koncentraci jednotlivých oborů kreativních průmyslů v Brně dle městských částí a klasifikace podle kódů CZ-NACE. Data nejsou běžně dostupná a autorce byla poskytnuta za správní poplatek 200,- Kč k účelům diplomové práce. Sběr dat vychází z vyhlášky o Programu statistických zjišťování, který je každoročně zveřejňován. Jednak jsou statistická zjišťování prováděna Českým statistickým úřadem a jednak prostřednictvím ministerstev. Výsledky některých zjišťování jsou potom prezentovány např. ve Statistické ročence, kde jsou jak výsledky ČSÚ, tak výsledky jiný orgánů (České národní banky, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva vnitra, aj.). Při požadavku selektování jednotlivých dat ze strany ČSÚ, bylo nutné vzít v úvahu fakt, že zjištění nebudou zcela přesná. Nepřesnostem se nedalo dobře vyhnout, hlavně v souvislosti se striktním NACE kódováním a návaznosti těchto kódů na jednotlivé obory kreativních průmyslů. 12 FISCHER, Jan. Sdělení Českého statistického úřadu ze dne 18. září 2007 o zavedení Klasifikace
ekonomických
činností
(CZ-NACE).
In:
[online].
[cit.
2012-04-21].
Dostupné
z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/sdeleni_(cz_nace)/$File/sdelen%C3%AD_CZ-NACE.pdf
46
Vzhledem k tomu, že ČSÚ autorce poskytl pouze data těch, kteří mají přiděleno identifikační číslo, tzv. IČ, bylo nutné dohledat informace i o osobách, které vykonávají duševní nebo tvůrčí činnost podle autorského zákonu, jenž nenaplňuje znaky podnikání podle obchodního zákoníku. Jde o činnost autorů a nezávislá povolání, jako jsou spisovatelé, herci či hudebníci. Autorka oslovila Ředitelství Finančního úřadu s prosbou o poskytnutí těchto dat. Bohužel bylo zjištěno, že nejsou vedené kompletní statistiky o počtu těchto osob a jejich zařazení. Šetření tedy má svá omezení a neuvádí počty osob, které se řídí ve své činnosti dle autorského zákonu.
4.1 Kreativní průmysly v oblasti Brno - střed Vzhledem k tomu, že ve středu města je dle předpokladu autorky vysoká koncentrace kreativců, kteří se sem vztahují kvůli kontaktům a akcím, které zde probíhají, a dále zde sídlí většina velkých kulturních institucí – divadel, galerií, muzeí a vzdělávacích zařízení, autorka se rozhodla vybrat pro detailní zmapování kreativních aktivit městskou část Brno – střed. V této městské části žije 89 581 obyvatel. Mnoho firem zde má své sídlo. Městská část Brno – střed je poměrně rozsáhlá, jak je vidět i ze seznamu ulic, které do této části patří (příloha F). Do určité míry se rozloha městské části historicky shoduje s tzv. vnitřním městem. Do Brna – střed patří území Staré Brno, Štýřice, Veveří, Stránice a části katastrálních území Černá Pole, Pisárky, Trnitá a Zábrdovice. To, že se autorka zaměřuje na Brno – střed, má své opodstatnění i vůči kvalitativní části mapování, kdy byla kreativcům kladena otázka pocitového vnímání místa s kulturním potenciálem v centru města. Jedna z hypotéz tedy může směřovat i k tomu, zda budou kreativci později hodnotit kreativní místa v centru Brna v nepřímém souladu s vysokou koncentrací jedné z oblastí, ke které se místa vážou (např.: architektura). Pro potvrzení této hypotézy by však autorka musela vyrobit prostorovou mapu s
přesným
zakreslením
lokace
jednotlivých
47
subjektů
kreativních
průmyslů
a následně tyto lokality porovnat se zjištěním z kvalitativního výzkumu. Autorka tuto hypotézu neověřovala kvůli možnostem této magisterské diplomové práce. Jak již bylo naznačeno v úvodním odstavci, je těžké spárovat kódované informace s jednotlivými oblastmi kreativních průmyslů, popřípadě tyto údaje vyjádřit v modelu, který byl pro zbytek intervence použit. Autorka tedy kvantifikaci vyjádří podle kódů, jež si vyžádala, které se vážou ke kreativním průmyslům. Vyjádření kódů bude mít rostoucí tendenci.
48
Data byla nejprve rozdělena dle přehledu právní organizace, jak ukazuje graf níže. V Brně – střed je nejvyšší počet fyzických osob podnikajících dle živnostenského zákona nezapsaných v obchodním rejstříku (2153). ČSÚ tuto právní formu označuje kódem 101.13 V rámci aktivit kreativních průmyslů je v Brně – střed 3733 subjektů. Schéma č. 5: Právní forma organizace Právní forma organizace
Počet
Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona nezapsaná v
2153
obchodním rejstříku 101 Fyzická osoba podnikající dle živnostenského zákona zapsaná v
23
obchodním rejstříku 102 Fyzická osoba podnikající dle jiných zákonů než živnostenského a
145
zákona o zemědělství nezapsaná v obchodním rejstříku 105 Veřejná obchodní společnost 111
16
Společnost s ručením omezeným 112
1198
Společnost komanditní 113
3
Nadace 117
1
Nadační fond 118
3
Akciová společnost 121
70
Obecně prospěšná společnost 141
6
Družstvo 205
17
Příspěvková organizace 331
11
Zahraniční osoba 421
55
Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) 701
31
Stavovská organizace - profesní komora 751
1 Zdroj: dle dat ČSÚ
13Tato právní forma převládá v měřítku celého Brna. 49
V Brně – střed převládají subjekty z oblasti architektury a ostatních profesních a vědeckých činností, jak je patrné z tabulky níže. Pro vysvětlení činností, které spadají pod jednotlivé okruhy CZ-NACE, uvádí autorka práce ještě podrobný popis každé z oblastí. Citovaný zdroj je pouze jeden, a to pro jedinečnost klasifikace, která přísluší pro každý z kódů. ČSÚ je v České republice odpovědný za sběr dat a za implementace inovací modelu pro jejich sběr. Popis jednotlivých klasifikací je citován z webu ČSÚ. Vysvětlivky - klasifikace ekonomických činností CZ-NACE. In: [online]. [cit. 2012-04-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/vysvetlivky_cz_nace/$File/CZ-NACE_vysvetlivky.pdf
4.1.1 Výroba oděvů „Tento oddíl zahrnuje všechny krejčovské práce (konfekční oděvy nebo oděvy na míru) ze všech materiálů (např. kůže, tkaniny, háčkovaných a pletených materiálů), pro všechny jednotlivé části oděvů (např. svrchní ošacení, pánské, dámské anebo dětské prádlo, pracovní oděvy, vycházkové oblečení nebo oblečení pro volný čas) a doplňky. Přitom se nerozlišuje mezi oděvy pro dospělé a dětskými oděvy nebo mezi moderním a tradičním oblečením,“ citováno ze strany 36, 37. V Brně – střed je 186 subjektů, které se zabývají výrobou oděvů (módní průmysl).
4.1.2 Výroba obuvi „Tento
oddíl zahrnuje úpravy a barvení kožešin a zpracování kůží na usně
činěním nebo konzervováním a další úpravou a zpracováním kůže na spotřební předměty. Kromě toho zahrnuje výrobu obdobných výrobků z jiných materiálů (umělé kůže nebo náhražky kůže), např. gumovou obuv, textilní zavazadla,“ citováno ze strany 38, 39. Oddíl 15.2 se zabývá výrobou obuvi (módní průmysl). V Brně – střed jsou dva takové subjekty.
50
4.1.3 Tisk a rozmnožování nahraných nosičů „Tento oddíl zahrnuje tisk novin, knih, periodik (časopisů, magazínů), obchodních formulářů, pohlednic a jiných materiálů a s tím související činnosti, např. vazbu knih, výrobu tiskových desek a snímání dat. Související činnosti zde zahrnuté jsou nedílnou součástí polygrafického průmyslu a produkt (tisková deska, vázaná kniha, počítačový disk nebo záznam), který je nedílnou součástí tiskařského průmyslu, je téměř vždy podmíněn těmito operacemi. Tato skupina zahrnuje mimo jiné tisk výrobků jako novin, časopisů, knih, obchodních formulářů, pohlednic a jiných materiálů,“ citováno ze stany 44, 45. Oddíly 18, 18.1, 18.12, 18.13, 18.14, 18.2 (souvisí s činností publikování, tisku a reklamního průmyslu) jsou v Brně – střed zastoupeny 361 subjektem.
4.1.4 Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů „Oddíl zahrnuje zpracování kamene, např. výrobu kamenného nábytku. Kód 23.7 lze přiřadit k designérství produktů a sochařství,“ citováno ze stany 59. V Brně – střed působí šest subjektů.
4.1.5 Vydavatelské činnosti „Vydavatelská
činnost
zahrnuje
také
získávání
vlastnických
práv
k publikovaným obsahům (informačním produktům). Patří sem též poskytování těchto obsahů veřejnosti tak, že se různým způsobem (vlastními prostředky či dodavatelsky) zajišťuje jejich rozmnožování a distribuce. Tato sekce zahrnuje všechny možné formy vydavatelské činnosti (v tištěné, elektronické nebo audiovizuální podobně, na internetu, ve formě multimediálních produktů jako např. referenčních děl na CD-ROM atd.). Tento oddíl zahrnuje vydávání knih, brožur, letáků a podobných tiskařských výrobků, slovníků a encyklopedií, atlasů, map a jiných kartografických výrobků, novin a časopisů, adresářů a jiných seznamů a vydávání softwaru,“ citováno ze stany 151, 152. Oddíl se může přiřadit k publikování, knihám a tisku. Ve vymezeném prostoru funguje 188 subjektů. 51
4.1.6 Činnosti v oblasti filmu, videozáznamů a televizních programů, pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti „Tento oddíl zahrnuje výrobu hraných a jiných filmů, ať již na páscích, videokazetách nebo discích, pro přímé promítání v biografech nebo pro televizní vysílání; vedlejší činnosti jako filmová montáž, filmový střih, dabing atd.; poskytování filmů jiným průmyslovým odvětvím; promítání filmů. Patří sem rovněž nákup a prodej filmových práv. Tento oddíl zahrnuje také činnosti zvukových studií, to znamená výrobu
originálních
(masterových)
zvukových
záznamů,
jejich
zveřejňování,
propagaci a distribuci, vydávání hudby a činnosti související se zaznamenáváním zvuku ve studiích či kdekoliv jinde,“ citováno ze stany 153, 154. Do skupiny, která se přiřazuje k Televizi, hudbě, videu a novým médiím, patří v rámci Brna – střed 45 subjektů.
4.1.7 Tvorba programů a vysílání „Tento oddíl zahrnuje vytváření obsahů a nabývání práv k jejich šíření a následně vlastní vysílání těchto obsahů, např. rozhlasových, televizních a datových programů z oblasti zábavy, zpravodajství, diskusních pořadů atd. Patří sem také přenos dat, která jsou typicky součástí rozhlasového nebo televizního vysílání. Přenos lze provádět nejrůznějšími technologiemi: vzduchem, přes satelit, kabelovou sítí nebo prostřednictvím internetu. Tento oddíl zahrnuje také tvorbu programů zaměřených na určitou omezenou skupinu posluchačů či diváků, určitou oblast zájmu (např. zprávy, sport, vzdělávání, vysílání pro mládež) na základě předplatného nebo za poplatek, které jsou následně veřejně vysílány třetími osobami,“ citováno ze stany 155 – 157. V Brně – střed působí čtyři subjekty z této oblasti.
52
4.1.8 Činnosti v oblasti informačních technologií „Tento oddíl zahrnuje následně uvedené činnosti v oblasti informačních technologií (výpočetní techniky): vývoj, úpravu, testování a péče o software; plánování a navrhování počítačových systémů, které zahrnují hardwarové, softwarové a komunikační technologie; správu a provoz počítačových systémů a/nebo zařízení na zpracování dat na místě u zákazníka; ostatní odborné a technické činnosti spojené se zpracováním dat,“ citováno ze stany 158 – 160. Oblast ve výzkumném mapování figuruje, jelikož vyvíjí videohry a nová média. Je nutné akceptovat odpad dat u firem, které jsou čistě technického zaměření. Ve výčtu se však nedá vyselektovat data, která jsou relevantní pouze pro oblast kreativních průmyslů. V městské části Brno – střed je 347 subjektů.
4.1.9 Architektonické a inženýrské činnosti „Tento oddíl zahrnuje činnosti architektonické, inženýrské, konstrukční činnosti a činnosti stavební inspekce, zeměměřictví a mapování. Rovněž zahrnuje fyzikální, chemické a jiné technické zkoušky a analýzy,“ citováno ze stany 171. V oblasti, jež zahrnuje činnost architektů, urbanistů, bytových architektů (designérů) figuruje v Brně – střed největší počet subjektů 770 (pokud se nebere v potaz ne zcela relevantní soubor dat z oblasti ostatních profesních, vědeckých a technických činností, jak je uvedeno v kapitole 3.4.1.11). Vzhledem k tomu, co poté uvádí kreativci v kvalitativním řízení, je architektura jedním ze zásadních prvků v Brně samotném, hlavně směrem k architektonickým artefaktům, které v Brně – střed jsou. Do Brna – střed spadá také část Masarykovy čtvrti, která je pro svoji architekturu velmi důležitá. V Masarykově čtvrti samotné je vysoká koncentrace firem z oblasti architektury.
53
4.1.10 Reklama a průzkum trhu „Tento oddíl zahrnuje vytváření a realizaci propagačních/reklamních kampaní a prezentace takových reklam v časopisech, novinách, rozhlasu a televizi nebo v jiných médiích, stejně jako navrhování zobrazovacích struktur a jejich umístění,“ citováno ze stany 175. Oblast zahrnuje aktivitu reklamního průmyslu s přesahem do grafického průmyslu. Sektor zahrnuje 422 subjektů a je třetí nejobsáhlejší skupinou, která spadá do kreativních průmyslů.
4.1.11 Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti „Tento oddíl zahrnuje poskytování externích vědeckých a technických služeb (kromě právního a daňového poradenství; činností architektů a inženýrů; technických zkoušek a analýz; činností podnikového poradenství; výzkumu a vývoje a reklamních činností). Oddíl zahrnuje specializované návrhářské činnosti a fotografické činnosti,“ citováno ze stany 176. Klasifikace je velmi široká, a tím pádem selektování dat nešlo omezit na kreativní činnosti. Do oblasti tedy spadají i čistě technické činnosti a je nutné počítat s určitou nerelevancí dat. V sektoru je však vysoký počet subjektů ze skupiny návrhářských (bytový designéři, designéři produktů, módní návrháři, apod.) a fotografických činností. Do celé skupiny dat patří i umělecké agentury, které ovšem v oblasti Brno – střed nejsou evidovány, proto je autorka do výčtu nezařadila. V tomto sektoru je 1154 subjektů.
54
4.1.12 Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti „Tato sekce zahrnuje celou řadu činností, které pokrývají nejrůznější zájmy široké veřejnosti a týkají se kultury, zábavy a volného času; jsou v ní zahrnuta živá vystoupení, provoz muzeí, činnosti heren, sportovní a rekreační činnosti. Tento oddíl zahrnuje provozování zařízení a provádění činností za účelem uspokojování kulturních a zábavních potřeb zákazníků. Patří sem produkce, propagace a podílení se na živých vystoupeních, akcích nebo výstavách, poskytování uměleckých, tvůrčích nebo odborných dovedností pro vytváření uměleckých děl a provádění živých vystoupení,“ citováno ze stany 204, 205. V datech figurují hlavně údaje produkce živých divadelních představení, koncertů, oper, tanečních a jiných jevištních vystoupení, činnosti pro scénická umění související s produkcí živých divadelních představení, koncertů a taneční a jiné jevištní vystoupení a restaurování uměleckých děl. V sektoru se objevují největší brněnská divadla (Národní divadlo Brno, příspěvková organizace, Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace aj.). V této oblasti figurují v Brně – střed 102 subjekty.
4.1.13 Činnosti archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení „Tento oddíl zahrnuje provoz knihoven a archivů, muzeí všeho druhu, provoz a ochranu kulturních památek a historických staveb a činnosti botanických a zoologických zahrad. Tento oddíl dále zahrnuje uchovávání a vystavování předmětů, ochranu míst a přírodních zajímavostí z historického, kulturního nebo vzdělávacího hlediska (např. místa světového kulturního dědictví),“
citováno
ze stany 206. V oblasti, do které spadá většina muzeí a galerií, je v Brně – střed zapsáno 10 subjektů. Na straně 55 autorka uvádí přesné selektování dat dle klasifikace činností CZ-NACE, spárovaných s oblastmi kreativních průmyslů.
55
Schéma č. 6: Činnosti kreativních průmyslů dle CZ-NACE CZ-NACE
Počet subjektů
Výroba oděvů
186
(CZ NACE 14, 14.1, 14.11, 14.13, 14.19, 14.2, 14.3, 14.39) Výroba obuvi
2
(CZ NACE 15.2) Tisk a rozmnožování nahraných nosičů
361
(CZ NACE 18, 18.1, 18.12, 18.13, 18.14, 18.2) Řezání, tvarování a konečná úprava kamenů
6
(CZ NACE 23.7) Vydavatelské činnosti
188
(CZ NACE 58, 58.1, 58.11, 58.12, 58.13, 58.14, 58.2, 58.29) Činnosti v oblasti filmu, videozáznamů a televizních programů,
45
pořizování zvukových nahrávek a hudební vydavatelské činnosti (CZ NACE 59, 59.11, 59.12, 59.14, 59.2) Tvorba programů a vysílání
4
(CZ NACE 60.1, 60.2) Činnosti v oblasti informačních technologií
347
(CZ NACE 62, 62.01) Architektonické a inženýrské činnosti
770
(CZ NACE 71, 71.11) Reklama a průzkum trhu
422
(CZ NACE 73.1, 73.11) Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti
1454
(CZ NACE 74, 74.1, 74.2) Tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti
102
(CZ NACE 90, 90.01, 90.02, 90.04) Činnosti archivů, muzeí a jiných kulturních zařízení
10
(CZ NACE 91, 91.01, 91.02, 91.04) Zdroj: dle dat ČSÚ 56
4.1.14 Závěr kvantitativního mapování kreativních průmyslů V Brně – střed je vysoký počet subjektů, které spadají do jedné z oblastí kreativních průmyslů. Počet by byl ještě vyšší, pokud by autorka měla k dispozici data za jednotlivé osoby v kreativních průmyslech, které nemají přiděleno IČ a řídí se dle autorkského zákonu. Pokud je akceptována odchylka v pravdivosti dat, které obsahují i subjekty, jež nejsou čistě kreativní v důsledků dělení klasifikace činností CZ-NACE, je možné zanalyzovat nejzastoupenější oblasti kreativních činností. V městské části je největší koncentrace činností profesních, vědeckých a technických. Vzhledem k tomu, že počet 1454 subjekty nezahrnuje čistě kreativní pozice, ale může obsahovat i právní poradce, zprostředkovatelské agentury, apod., autorka nepřikládá tak vysokému počtu subjektů velkou důležitost. Kreativní činnosti, například fotografické, vykonává v městské části 86 subjektů. Specializované módní návrhářství pak zahrnuje pouze 9 subjektů. Zatímco další vysoce zastoupená oblast skýtá omezení v určitém profesním vzdělání v oboru, sektor Architektonické a inženýrské činnosti, konkrétně selektované kódy 71, 71.11, zahrnuje činnost 770 subjektů. Architektuře v Brně – střed patří tedy pomyslné prvenství v oborech kreativních průmyslů. Jak je patrné v kapitole 4.3, je architektura jakýmsi nosným prvkem v oblasti kreativity. Některé z městských částí jsou totiž pro kreativce velmi obohacující, jak pro svoji dnešní úlohu v kultuře a kreativitě, ale i pro svoji historii a kreativní tvář, kterou utváří dohromady hlavně architektura čtvrti (např. již zmiňovaná Masarykova čtvrť).
57
4.2 Kvalitativní mapování kreativní třídy V průběhu ledna až dubna 2012 byly provedeny řízené rozhovory, jež umožňují specifikovat potřeby kreativní třídy dle její působnosti v modelu kreativních průmyslů. Analýza identifikuje jasné rozdíly v potřebách dle zaměření kreativních obyvatel, dle jejich pohybu a rozvoji na trhu práce. Skupiny dotazovaných osob se dají rozdělit jak mezi jednotlivé oblasti kreativních průmyslů, tak mezi studenty vysokých škol, jež se zapojili do předchozího dotazníkového šetření, mladé kreativce, kteří nutně nemusí mít předchozí vzdělávání s kreativním obsahem a zkušené profesionály z oboru, kteří se v průmyslu či umění pohybují již dlouhou dobu. Osoby byly začátkem rozhovoru identifikovány hlavně z pohledu svého zařazení, předchozího vzdělání a aktivit na poli kreativních průmyslů. Důraz byl kladen na činnosti, z nichž mají kreativci finanční příjem. K rozvoji těchto činností, k vůbec samotné existenci, se vztahoval dotaz, jež se týkal klasifikace potřeb. Na tyto potřeby mohlo být nazíráno z makro pohledu, ale i z úhlu zcela konkrétních problémů a faktů. Rozhovor vedl k simulaci ideálního stavu, k možnosti plně realizovat činnosti, jež kreativce naplňují a jež ve své podstatě plní charakter města kreativního a existence skupin a možnosti síťovat svoje aktivity a projekty.
58
4.2.1 Designér interiérů Bc. Markovi Svobodovi je 24 let a nyní ukončuje magisterské studium Nábytkového inženýrství na MENDELU. Studium by měl ukončit v červnu 2012 dosažením titulu Ing. Už za studia se začal víc věnovat práci designéra interiérů. Design nábytku až na školní práce zcela opustil, jelikož ho práce nenaplňuje. Nyní během studia pracuje jako Ikea Business Consultant ve společnosti IKEA. Jeho náplní práce je řešení interiérů na klíč pro firmy. Marek se aktivně věnuje umělecké fotografii, grafickému designu, designu interiérů a užitému designu – přesněji designu nábytku. Finanční příjem, ať už nepravidelný či pravidelný má pouze z jedné činnosti, a tou je design interiérů. Ve svém zaměstnání, ale i při zakázkách, které u zaměstnání občas má, se setkal s problémem rutinní práce designéra. Například ve společnosti IKEA není pro kreativní zpracování zakázky příliš mnoho času, což vidí Marek problematicky, jelikož se pod zakázkou podepisuje on a chce tím pádem odevzdat výrobek, se kterým by byl opravdu spokojen. Jako kreativec ve velké společnosti bojuje s možností prosadit svůj návrh až ke klientovi. Klient často žádá návrh, ale má již jasnou představu, i když je v mnoha případech špatná, už kvůli technickému řešení. Marek Svoboda zastává jako designér interiéru nejen pozici odborného pracovníka, který zná technické parametry a vhodné uzpůsobení prostoru, ale hlavně zastává pozici člověka, který má spoustu kreativních nápadů a rád by je v praxi realizoval tak, aby splnil klientova očekávání. Jako velký problém Marek vidí mládí tohoto oboru a českého zákazníka, který na tento typ práce ještě stále není zvyklý. V rozhovoru se také pozastavil nad postavením designéra interiérů v okruhu odborníků. Právě novost oboru dostatečně nevyzdvihuje svobodu práce designéra interiérů, který není ve své práci závislý na jiných oborech, například na architektovi. Architekt však svým způsobem na práci designéra interiérů závislý je, jelikož málo architektů se špičkově věnuje komplexnímu řešení zakázek. Jako místo s kreativním potenciálem Marek vnímá Masarykovu čtvrť a její architekturu a okolí ulice Veveří s přilehlými kavárnami (například FALK).
59
Do budoucna by Marek rád zůstal v Brně,ale záleží to pouze na pracovních příležitostech. To vidí Marek s ohledem na svůj obor v současné době jako riskantní. Do budoucna se chce věnovat designérství interiérů jako OSVČ a jako jednu z šancí se prosadit vnímá i možnost zapojení se do kreativního studia s architektem (velkou roli hraje i to, že má mladého architekta v rodinném kruhu), kdy by mohli poskytovat opravdu celistvé služby. S otázkou k potřebám Marka pro plnohodnotný rozvoj činnosti v jeho oboru odpovědi směřovaly hlavně k softwarovému zajištění kreativce v tomto oboru. Designér interiérů k sobě nepotřebuje další členy týmu, pokud nepracuje ve specializovaných kreativních studiích. Nejproblematičtější částí designérského zajištění je kvalitní software, který je však pro mladého designéra velmi nákladnou položkou jeho rozpočtu. Software 3D MAX, na kterém se učí mladí designéři na univerzitě, neodpovídá dnešním požadavkům, je v průměru deset let starým programem a studenti jej mohou užívat pouze pod školní licencí. Nová licence na tento software stojí okolo 350.000,- Kč. Další alternativou pro činnost designéra je Google Sketch Up, který dnes designérská studia využívají nejčastěji. Pokud však potřebují náročnější vizualizace (fotorealistické), musí zakázku předat externě specialistům. To všechno ovlivňuje náklady zakázky, což je poté negativním faktorem pro klienta, který stále není ve většině případů ochoten vynaložit vysoké náklady za služby tohoto charakteru. Vzhledem k tomu, že místo pro zpracování soukromých zakázek má na adrese svého bydliště, s klienty se schází ve stylových podnicích v centru města (například restaurant KOISHI).
60
4.2.2 Grafik Absolventovi FAVU, ateliéru Grafiky z roku 2011, MgA. Vladimíru Inkovi je 26 let. Vladimír od roku 2011 pracuje jako OSVČ. Aktivně či jako svého koníčka vnímá malířství, uměleckou a reklamní fotografii, v oblasti filmu a videa se činí jako „motion designér“ při zpracování reklamních spotů, dále se věnuje grafickému designu a reklamnímu průmyslu. V reklamní fotografii, videu, grafickém designu a reklamním průmyslu má občasný finanční příjem. Pravidelně ho však živí reklamní fotografie, grafika a reklamní průmysl. V jeho činnosti nejvíc převládá grafický design, ve kterém má největší klientské portfolio. Práci získává skrze doporučení a kontakty (známí a přátelé). Tuto část v rozhovoru zdůrazňoval s poznámkou, že pro něj, jako začínajícího umělce by bylo velmi těžké získávat zakázky bez kontaktů přátel a známých. Druhotné získání zakázky poté už často nebývá problém, jelikož je klient spokojen s jeho prací a sám, kromě další zakázky, poskytne reference i jiné společnosti. 60 % jeho klientů je z Brna. Do budoucna by si přál zůstat v Brně, ke kterému ho vážou osobní vazby (rodina, přátelé), ale pokud by byl problém býti dobrým a úspěšným grafickým designérem v rámci Brna, uvažoval by o životě v Praze. Profesně ho lákají krátkodobé umělecké stáže, které jsou pro něj potenciálním zdrojem zkušeností a kontaktů. Při osamostatnění se po absolutoriu – tedy při začátku podnikání v kreativních průmyslech, si Vladimír, kromě velkého daru skrze šířené reference, uvědomil velmi důležitou úlohu pro svoje podnikání. Tou úlohou a zároveň jakýmsi posláním je otevřenost a přístup ke klientovi. Vladimír, jako kreativec musí umět vysvětlit záměr své práce a svá rozhodnutí. Tím se také částečně brání proaktivnímu „kreativnímu“ přístupu svých klientů. Za místo, které má kreativní potenciál, Vladimír považuje Dům umění a Wannieck Gallery, kam rád chodí na vernisáže. K jeho oblíbeným místům pak patří místa, kde může pracovat a potkat se s lidmi z oboru, což jsou kavárny FALK, bistro FRANZ, Salon Daguerr apod. 61
Jako velmi podstatnou část při podnikání vnímá úlohu síťování. On sám působí jako OSVČ pod značkou kreativního studia, aby měl klient pocit, že může získat široké spektrum služeb. V rámci svého studia Vladimír externě spolupracuje s osvědčenými kolegy z kreativních průmyslů, kteří mu pomáhají při zpracování konkrétních zakázek (například video). V současné době aktivně spolupracuje s IT vývojáři a s couchingovou firmou, což je pro něj, jak sám uvádí, velikým přínosem. Se svojí prací je velmi spokojen a změna v náplni práce by přišla jen v okamžiku, kdy by chtěl a potřeboval by odreagování. Vladimír se zdá býti docela spokojeným umělcem, jelikož se dokáže uživit tím, co ho opravdu baví a naplňuje. Jak už však bylo zmíněno výše, všechno záleží na množství zakázek, možnosti se prosadit a přístupu klienta. Sám uvádí, že Brno je stále velmi malé a lidé se zde chovají jako masa. Obecně platí, že zde panuje určitá neochota zaplatit za věci jako grafický design či fotografie. Když se pak zpracovává zakázka, často se slevuje na kompromisy, což Vladimír nechce, jelikož se chce pod výrobkem podepsat svojí značkou kvality. Jeho názor je, že v současné době si nemůže tak moc vybírat a proto, pokud klient není ochoten zaplatit za kvalitu, on sám jako kreativec slevuje na kvalitě produktu, ale není to pro něj plnohodnotné dílo. Jako největší potřeby grafického designéra a občasného fotografa Vladimír jmenuje techniku. Má velké štěstí, že si byl schopen za dobu studia pořídit kvalitní hardwarové vybavení. Co je však aktuální problém, je velmi drahý legální software. Vzhledem k této skutečnosti musí používat legální softwarový freeware, což je pro něj kompromis v technice, na kterém je svým způsobem závislý i jeho produkt. Z freewaru používá program Correll, který je pro něj stále alespoň průměrnou kvalitou. Oproti softwaru Vladimír není ochoten slevit na kvalitě při pořizování hardwaru. Časem musí všechno svoje vybavení obnovovat, což jsou investice v řádech deseti a stovek tisíců. Z lidských zdrojů jsou pro něj podstatní vybraní externí spolupracovníci, což jsou lidé, které zná Vladimír nejčastěji přímo ze svých studií na FAVU.
62
Stále mu chybí vhodný prostor na práci. Ve své kanceláři, kterou má přímo doma, je schopen zpracovávat grafické zakázky. Když má fotografickou zakázku, musí si draze pronajímat fotoateliér, který třeba nemá ani potřebné vybavení. Do budoucna by například fotoateliér sdílel. V momentě, kdy se potřebuje sejít s klientem, volí pěkné architektonicky stylové kavárny v Brně (např. Bistro FRANZ).
4.2.3 Hudebník MgA. Antonín Koutný, kterému je 34 let, vystudoval FAVU VUT obor video. V Brně žije od svých patnácti let. Původně je z Moravské Třebové. Aktivně se v minulosti věnoval malířství a módnímu průmyslu, ale v současné době se věnuje filmu a videu, novým médiím, hudbě, knihám a tisku. Jeho veškerý finanční příjem plyne z prodeje knih na internetových portálech, čímž se živí od roku 2007, a z kreativní oblasti pouze hudbou. Vzhledem ke svému studiu si aktivně hledal práci v oblasti filmu a videa, ale bohužel neuspěl. V současné době se nesnaží o vyhledávání zakázek z této oblasti. Je součástí kreativní hudební dvojice s názvem TEVE, která se věnuje stylu indie. TEVE je poměrně známá hudební skupina v dané hudební oblasti. Často se prezentují nejen v zahraničí, ale i po celé České republice. Mezi jejich největší úspěchy patří vystupování v Meet Factory s dánskou kapelou Efterklang, která je jedním z nejlepších hudebních uskupení v tomto žánru a také prezentace v Berlíně v rámci akce SHOWCASE. Do budoucna by nechtěl zůstat v Brně, ale rád by přesídlil do Prahy. Nezmámená to, že by Brno nebylo dobré město pro kreativní rozvoj, ale vzhledem k činnosti TEVE a dalším projektům by právě Praha byla místem s lepším potenciálem. V Brně jsou pro něho místem s kulturním potenciálem společenská místa jako je klub Fléda, klub Boro, klub Sklenick nebo Salón Daguerr. Zatím potřeby Antonína směřují ke zdokonalování se v hudební tvorbě, jelikož je s ní zatím mentálně nespokojený, chce zlepšovat svůj osobní hudební projev. Jelikož jde o autorskou hudbu, stále má jinou představu o svém produktu, než jaké je realita. I když je TEVE ve svém hudebním žánru velmi známou dvojicí a dosud se nemuseli nikdy starat o reklamu, jelikož je po nich poměrně vysoká 63
poptávka, zatím (i kvůli nutnosti zlepšovat svoji tvorbu) necítí potřebu prodat svoje jméno nějakému hudebnímu vydavatelství. Až si bude 100% jistý, začne hledat vhodné vydavatelství, které by jim pomohlo v prodejnosti a v uplatnění. Co se týče techniky v žánru, kterému se TEVE věnuje, je hodně důležitá osobitost projevu. Proto není nejnovější technická vybavenost aktivní potřebou. Spoustu projektů tak vzniká technikou LO-FI14. Nejlevnějším záznamovým médiem je digitál, a proto je v této oblasti technická vybavenost poměrně slušně dostupná, jelikož je možné mít kvalitní nahrávací studio na osobním počítači.
14 LO-FI = low fidelity x HI-FI = high fidelity
64
4.2.4 Průmyslový designér Ing. Vojtěch Sojka (25 let) vystudoval obor Průmyslový design ve strojírenství na FSI VUT. Studium ukončil v roce 2011. V současné době pracuje ve společnosti VMT, která se zabývá obalovými materiály na pozici Výzkumného a vývojového inženýra. V blízké budoucnosti se však stane součástí týmu společnosti SUPERIOR, se kterou již dlouhou dobu spolupracuje, už od svého studia. Pro firmu SUPERIOR bude dělat čistě kreativní práci, která mu u současného zaměstnavatele chybí, ač má velmi slušný plat a u svého budoucího partnera si pohorší. Pro firmu SUPERIOR bude pracovat jako OSVČ. Jelikož sám hodně jezdí na kole, je pro něj tato práce v podstatě splněným snem, jelikož se designu kol věnoval již během studia. Vojtěch pochází z Brna a rád by v Brně v budoucnosti i zůstal. Pokud by chtěl změnu, odstěhoval by se do USA, přesněji do San Franciska, které je takovým „Silicon Valey“15 v oblasti firem, které vyrábějí kola. Vojtěch se aktivně zabývá grafickým designem, designem interiérů a užitým designem. Z těchto oblastí má pravidelný finanční příjem z grafického designu a z užitého designu. Dříve měl občasný finanční příjem i z designu interiérů (během studia). Grafický design nechce dělat jako hlavní aktivitu, ale je pro něj dobrým zpestřením a snadnou cestou, jak si získat dobré finance. Oproti užitému designu, kterému se věnuje, je grafika časově nenáročná. V Brně je pro něj inspirací samotné centrum města, kam jde, když potřebuje relaxovat. Pro práci je pro něj nejlepší byt, kde má svoji kancelář, což je v Králově Poli. Chce se designérství produktů věnovat, ale velkou roli pro něj hraje možnost kreativního zpracování a individuálního přístupu. Nechce, aby se z této práce stala rutina a každodennost. Pokud by jeho práce nebyla dostatečně kreativní, věnoval by se třeba více grafickému designu. Jak sám uvádí, poněkud paradoxně v porovnání s ostatními z oborů v tomto kvalitativním výzkumu, pokud má mladý člověk, především muž, titul Ing., není pro něj problém s uplatněním na pracovním trhu. Pak je však otázkou, zda jsou pro
15 Oblast v Severní Kalifornii s vysokou koncentrací vysoce inovativních firem z oblasti mikročipů a počítačů
65
mladé inženýry nabídky práce relevantní směrem k tomu, co dříve studovali a čemu se věnovali. Konkrétním potřebám Vojtěcha se budou věnovat další odstavce. Obecně však s autorkou polemizoval o smyslu inkubátorů. K těm se v technické a designérské oblasti vyjádřil v tom směru, že inkubátory, které již nyní v Brně existují16 zcela změnily koncept svého fungování. Slouží spíše jako místa pro kanceláře, než místo pro vývojov produktů a rozvoj mladých firem. Mladí kreativci pak těžko shánějí levné prostory, které by byly alespoň částečně vybaveny. Jedno z míst, kam se mladí kreativci uchylují, jak říká Vojtěch, je areál Brněnských veletrhů a výstav (BVV). Vojtěch je výjimkou v tom ohledu, že již nyní v poměrně útlém věku na začátku své kariéry bude naplno pracovat v oblasti, která ho opravdu naplňuje. Jak ale sám říká, po oboru průmyslového designérství je v České republice velmi malá poptávka, jelikož je design novým trendem. Klienti nechápu důvod, proč by se měli více zaměřovat na jednu ze součástí marketingového mixu, tedy obal produktu, kterým design de facto je. V Brně jsou v současné době pouze dvě firmy, které se průmyslovým designem zabývají. Podniky mají často snahu dělat si design každého komponentu samy, což je sice levnější, ale za následek to má nižší kvalitu produktu. Praxe na škole také ukázala, že mnoho firem pro nákladnost designu produktů praktikuje studentské soutěže, kterými získají originální nápady a know how za velmi malé finanční náklady. Na otázku patentů či ochranných známek Vojtěch odpověděl, že ochrana v podobě průmyslového vzoru sice není nákladnou položkou (okolo 5.000,- Kč), ale není běžnou praxí. Trend kopírování základních, ale i rozšířených parametrů produktu bez pochyby je, ale proces reakce konkurence je velmi rychlý a čas a náklady na soudní vyrovnání v poměru ztrát, jsou velmi vysoké. Navíc je velmi těžké určit hranice toho, kdo na výrobku změnil některou z jeho částí. Vojtěch tedy potřeby ochrany svého know how zatím reálně nepociťuje, ale opět je to z části odrazem jeho skvělých vztahů ze společností SUPERIOR. Základní potřeby směrem ke svému podnikání vidí na sociální úrovni (jednání s klientem) a technické úrovni (vybavení). Klient se mění v závislosti na práci, kterou Vojtěch dělá. Pokud vezme v úvahu typického zákazníka v grafickém designu, jsou 16 Například: Vědeckotechnický park Brno – Jih, INTECH, Technologický inkubátor v Brně
66
pro něj dva typy. Negativní je ten klient, který není ochoten přistoupit na dialog, sráží cenu nehledě na kvalitu produktu, ke kterému Vojtěch přistoupí přímou úměrou s kvalitou produktu, za cenu, kterou dostane. Pozitivně jednající klient pak chce vidět výsledný produkt jako celek, zajímá ho kvalita a nechává práci na odborníkovi (tedy grafikovi). Takových klientů je však v současné době v Brně zatím málo a je to možná způsobeno malou kvalitní konkurencí. Pokud se vezme v úvahu zákazník průmyslového designu nebo užitého designu, klient už se alespoň základně orientuje v dané problematice, což Vojtěch vnímá pozitivně. V tomto ohledu je nutné svůj produkt umět prodat, umět vysvětlit záměr zpracování a důvody, proč by se s produktem měl zákazník identifikovat. Pro Vojtěcha, který je závislý na své práci v kanceláři, je jasnou potřebou dobré technické vybavení, hlavně co se týká hardwaru. Hardware je pro kreativce tohoto typu nákladnou investicí. Software, který k práci také potřebuje se dá za určitých okolností nahradit volně dostupným freewarem, ale pouze pro oblast 2D vizualizací. V momentě, kdy práce vyžaduje 3D vizualizace, software je velmi nákladný. Pokud by Vojtěch neměl jako partnera firmu SUPERIOR, která mu finance na tento typ nákladů poskytne, byla by pro něj průměrná investice do softwaru okolo 250.000,- až 500.000,- Kč. Výjimkou však není ani softwarové vybavení za 1.000.000,- Kč. Vzhledem k vysoké ceně vybavení je tak Vojtěchovou zkušeností, že pět firem z pěti má v současné době nelegální software. Aby si Vojtěch udržel prestiž svého podnikání, chce mít pouze legální vybavení. Novým trendem v oblasti užitého designu, průmyslového designu, ale i architektury je 3D tisk, který je velmi nákladný, ale do budoucna bude pro modelovou představu velmi žádaný. Vojtěch proto tuto část vybavení považuje za potřebu, která je a bude velmi obecnou pro mnoho kreativních oblastí a měla by být levněji přístupnou v nějakém kreativním centru nebo klastru či v jednom z fungujících technologických inkubátorů.
67
4.2.5 Fotograf Lukáš Oujeský, kterému je 25 let, nemá vzdělání v kreativních oborech. V současné době se hlásí na Slezskou univerzitu, konkrétně na Institut tvůrčí fotografie v Opavě - na obor Tvůrčí fotografie. Lukáš žije v Brně, odkud zároveň pochází. Aktivně se věnuje tvůrčí umělecké fotografii, reklamní fotografii, videu, novým médiím a pohybuje se i v reklamním průmyslu. Občasný finanční příjem má z fotografie, umělecké i reklamní, a videa. Nyní ho čeká jeho první placená reklamní kampaň pro společnost Nugget. Pravidelným zdrojem financí je pro něho pouze fotografie (umělecká i reklamní). Lukáš se v rozhovoru s autorkou zcela neztotožnil s označením umělecké fotografie. I když sám dělá fotografii, která není čistě komerční a reklamní, označil by ji sám spíše jako tvůrčí. Záměna s označením umělecká pro něj značila splynutí s „nezávislou“ kulturou, což pro něj není pozitivní ukazatel. Dá se říci, že skupinky mladých kreativců, kteří chtějí nosit jakési přízvisko „umělci“, pro něj tvoří spíše subkulturu, která se zbytečně vyhraňuje a odmítá svým způsobem přijmout chování trhu.17 Autorka tedy akceptuje jeho prosbu a zdůrazňuje, že kreativec nepracuje s uměleckou fotografií, ale tvůrčí fotografií. Pro jednotnost sdělení a soulad s předem nastaveným modelem dělení kreativních průmyslů, je však tato aktivita vnímána ve výkladu rozhovoru jako umělecká fotografie. V průběhu rozhovoru totiž toto splynutí vyplynulo. Lukáš se nejvíce věnuje fotografii freestylových sportů, jako je skateboard, snowboard či freestylová jízda na kolech a kolečkových bruslích. Rád by se v oboru fotografie zdokonaloval a pozoruje svoji konkurenci a ty nejlepší, kteří jsou pro něj zároveň inspirací. Snaží se získat místo asistenta u prestižního fotografa v oboru freestylových sportů. Již několik let fotí pro české prestižní magazíny Board, Freemagazine, DirtBiker apod. Vzhledem k tomu, že mnoho z aktivit, které fotí, jsou spíše sezónními zakázkami, hledal Lukáš i stálý příjem. V současné době působí i jako klubový fotograf jedné z brněnských diskoték. Tato práce ho sice nebaví, ale 17 Ač se jedná o zcela subjektivní názor, autorka toto sdělení považuje za důležité i směrem k tomu, že zpovídaný kreativec jako jediný ze vzorku mladší generace v kvalitativních rozhovorech nemá umělecky zaměřené vzdělání a od začátku své kariéry se pohybuje v odlišné společnosti.
68
nejvíce si u ní vydělá a zároveň mu přináší spoustu kontaktů, které mu zprostředkovávají další zakázky. Zatím Lukáš pracuje převážně na smlouvu o dílo, či licenční smlouvu. Do budoucna chce působit jako OSVČ. Jeho pobyt v Brně se nyní dá více vnímat jako určitá nutnost, jelikož zde má Lukáš zázemí a alespoň částečné uplatnění. Vzhledem k tomu, že se nejvíce věnuje focení skateboardingu, který má nejsilnější základnu v Praze a v Barceloně, je pro něj do budoucna výzva pracovního uplatnění v jednom z těchto měst. Barcelonu samozřejmě vnímá jako rizikovější, jelikož je zde daleko větší konkurence. Pokud autorka srovná rozhovory s ostatními z kreativců, Lukáš je jedním z mála, který se, jak sám říká, aktivně prodává a nabízí. Neustále rozesílá svoje portfolio a služby, které nabízí. Nově přidal do své nabídky i tvorbu virtuálních prohlídek pro realitní kanceláře. Místem v Brně, které má pro Lukáše kreativní a kulturní potenciál, jsou veřejná prostranství kolem Denisových sadů a hradu Špilberk. Podle něj má neobjevený potenciál i areál staré univerzitní menzy kolem ulice Vinařské. Brno vnímá jako velmi malé město, které už je z určitého pohledu zastaralé, hlavně z pohledu inspirace. Důležité jsou pro něj procházky a hledání něčeho nového. Jak sám uvádí, je velkým pozitivem, že si postupem let pořídil technické vybavení ke své práci. Pokud by totiž začínal v oboru fotografie, byla by právě investice do vybavení tou největší položkou. Vzhledem k tomu, že má spoustu nápadů a vizí na fotografii v interiéru, cítí v Brně intenzivní potřebu kvalitního ateliérového prostoru, který by byl alespoň částečně vybavený a finančně dostupný. Nevadilo by mu se o ateliér s někým dělit a dokonce by mu přišlo zajímavé, kdyby byl prostor sdílený a obohacený i o prostory s podobným kreativním zaměřením (jako jsou grafici, kameramani, animátoři). V tomto ohledu přemýšlí i do budoucna. Vnímá potřebu zákazníka, který hledá dostupné komplexní služby a rád by tak reagoval na poptávku.
69
4.2.6 Kurátorka Tereza Rullerová, které je 24 let, studuje poslední ročník bakalářského studijního programu FAVU VUT v Ateliéru Intermédií. V červnu 2012 by měla studium zakončit dosažením titulu BcA. Náplní jejího studia je konceptuální směr v umění, nemusí být nutno multimediální, ale pohybuje se mezi malbou, instalací a videem. Tereza pochází z Brna, ale často pobývá i v Praze. Tereza se věnuje umělecké fotografii, site specific & performance, kulturnímu dědictví, videu, novým médiím, tisku, grafickému designu a managementu v kultuře. Svůj veškerý finanční příjem, který je pravidelný, má z oblasti nových médií, tisku a grafického designu. Občasný příjem má navíc ještě v oblasti kurátorství, které se dá zařadit do kulturního dědictví, ale i managementu v kultuře. Tereza se již dlouhou dobu věnuje Vjingu18. Ve své kariéře Vjaye dosáhla poměrně velkých úspěchů, v poslední době například úspěšné tour kapely Midi Lidi. Umělkyně by se ráda v budoucnu věnovala kurátorství v galerii, ve kterém se nyní aktivně činí jako kurátorka galerie Umakart či galerii 4AM v Brně. V současné době však z této činnosti má jen občasný finanční příjem. Autorka se Terezy ptala, proč není Vjing oborem, kterému by se chtěla nadále věnovat, protože paradoxně to je obor, který jí v současné době nejvíce vydělává. Tereza se k této otázce vyjádřila, že vidí jasný problém ve zdokonalování se v tomto oboru. Vjing se totiž snadno přenese do komerce, kde má ale již nesporně nižší kvalitu, což pro Terezu není umění a v tomto ohledu dochází ke ztrátě duševní hodnoty díla. Jelikož ve své kariéře dosáhla pro sebe asi toho nejvyššího milníku, nevidí v současné době důvody, proč dále profesně pokračovat, i když se bude oboru věnovat ze záliby. Jednou z oblastí, ze kterých Tereze plyne alespoň nějaký finanční příjem do doby, než se jí podaří prosadit v oblasti kurátorství, je grafika. Po ukončení bakalářského studia Tereza chce dále studovat na FAVU VUT. Po dokončení studia však stále neví, zda zůstane v Brně, nebo bude muset odejít do Prahy. Nechce odejít do zahraničí, ale zdravě vnímá
negativní stránky obou
měst. U Brna zdůrazňuje, že s velmi malou konkurencí v oboru grafiky je těžké svůj produkt prodat, jelikož to výrazně ovlivňuje i chování zákazníka, který se zdá být tím, 18 Visual Jay = VJ; VJ promítá grafické prezentace souvisle s hudbou
70
kdo se vyzná v oboru. U Prahy je naopak riziko velké konkurence a potíže prosadit svoje jméno, naopak to může být ale výzvou. Jako místo s kreativním potenciálem Tereza vnímá čtvrť v okolí ulice Veveří a přilehlé kavárny v těchto místech (jako např.: kavárnu Falk či Salon Dagguer). Na ulici Jaselská (v blízkosti Veveří) má navíc sídlo společnost THE RODINA, se kterou Tereza spolupracuje, o čemž bude psáno níže. Místem s kulturním potenciálem je pro ni i poměrně nový prostor galerie 4AM. V oblasti kurátorství, kterému by se chtěla umělkyně do budoucna nejvíce věnovat, spatřuje potřebu osobního rozvoje a zdokonalení. Poměr nekomerčních institucí a galerií je v Brně poměrně uspokojivý a ona sama by se chtěla tomuto směru věnovat. V současné době se snaží udržovat program netradičního prostoru Umakart a spolupracuje s Fórem pro média a architekturu, které vede galerii 4AM. Jako hlavní potřebu, která plyne z poslání udržovat koncept nezávislosti, vidí nedostatek financí. Právě odlišnost od konceptu jiných galerií nebo otevírání společensky aktivních témat, které ale nemusí být pozitivně vnímány statutárními orgány (jako například diskuze o přesunutí brněnského hlavního nádraží, podzemní garáže pod Zelným trhem apod.), jsou faktory, které galerii mohou připravit o přízeň města či grantové příležitosti. Neplatí to pouze u galerie 4AM, ale je to potřeba, jež Tereza cítí i směrem ke svému rozvoji, jelikož by ráda otevřela vlastí galerii. V grafice, na kterou Tereza sází víceméně jako na zdroj, který by ji mohl uživit do doby, než se bude moci osamostatnit v kurátorství, vidí Tereza mnoho potřeb. Vzhledem k tomu, že je nutné v tomto oboru jednat s klienty, je potřeba se vymanit ze současného trendu zásahu do kreativního díla. Dnešní zákazník chce v mnohých případech promlouvat do díla a nenechá kreativce činit jeho práci naplno. Vzhledem k tomu, že Tereza zatím není zastupována reklamní agenturou, je pro ni činnost prodělečná. Grafika vyžaduje vysoké počáteční náklady do koupi fontů a softwaru. Tereza zatím čerpá výhody spolupráce s přátelským architektonickým a grafickým studiem THE RODINA, které ji poskytuje v tomto ohledu alespoň
71
částečné zázemí. Jelikož se chce do budoucna osamostatnit a pracovat jako OSVČ, vkladům do vlastního vybavení se nevyhne. Pro ni, jako pro kreativce, je jednou z největších potřeb visibilita, což si velmi správně uvědomuje. Maximálně proto využívá prostoru na sociálních sítí k tomu, aby přiblížila potenciálním zákazníkům, co dělá, a také aktivně používá svoje webové stránky.
4.2.7 Produkční Autorka vedla rozhovor se studentkou prvního ročníku Magisterského studijního programu Management v kultuře na FF MUNI 19, Bc. Kateřinou Eichlerovou, které je 24 let. Kateřina se aktivně věnuje nebo v minulosti věnovala umělecké fotografii, divadlu, tanci, filmu a videu, hudbě, knihám a tisku, architektuře a managementu v kultuře. Všechen svůj finanční příjem má z oblasti managementu v kultuře, jelikož pracuje na poloviční úvazek v Centru experimentálního divadla (dále jen CED) jako produkční a dále má Kateřina příjem i z práce v kavárně. Jelikož s přáteli založila občanské sdružení Kulturárium, o.s., organizuje i mnoho dalších kulturně společenských projektů – mezi ty nejvýznamnější patří brněnský divadelní festival v kavárnách Lunapark. Tyto projekty však Kateřině nepřináší pravidelný finanční příjem, ale jsou pro ni skvělou produkční a manažerskou prací. Ráda by se do budoucna věnovala oboru, který studuje. Stále však neví, zda zůstane v Brně, což je závislé na pracovních nabídkách. Mezi místa s kreativní potenciálem v Brně řadí hlavně kavárny jako Rotor či Trojka. Dále to je pak místo, kde pracuje, tedy CED. Hlavní potřebou Kateřina označuje chybějící zázemí pro pořádání kulturních akcí nezávislého charakteru, vhodné prostory a finance.
19 Záměrně si tak autorka nevybrala zástupce oboru, který sama studuje, aby mohla obecně porovnat uplatnění a realizace studentů a absolventů příbuzných oborů Management v kultuře (FF MUNI) a Divadelní manažerství (DIFA JAMU) či Hudební manažerství (HF JAMU).
72
Jako hlavní problém a zároveň důvod, proč neví, zda v Brně zůstane do budoucna, vidí špatné nastavení podmínek pro fungování kulturně společenských projektů a podporu projektů ze strany města. Pro Kateřinu jako pro produkční je i podstatné, s jakým týmem bude na projektech pracovat. Vzhledem k tomu, že většinu projektů pořádá pod Kulturáriem, o.s., má již celkem stálý tým spolupracovníků, kteří se mění v závislosti na typu pořádaných projektů.
4.2.8 Scénografka Bc. Anna Solilová (24 let)
je studentkou posledního ročníku navazujícího
magisterského studia Scénografie na DIFA JAMU.
Anna se aktivně věnuje
řemeslům, umělecké a reklamní fotografii, divadlu, tanci, filmu a videu, televizi, knihám a tisku, grafickému designu, užitému designu, módnímu průmyslu a reklamnímu průmyslu. Občasně má finanční příjmy z řemesel, divadla, filmu a videa, televize, knih a tisku, grafického designu, užitého designu a reklamního průmyslu. Pravidelně ji však živí pouze divadlo (jako scénografku a tedy i součást inscenačního týmu) a grafický design. Anna pochází z Pardubického kraje, po dobu svého studia na JAMU žila v Brně, ale nyní už rok žije v Praze, ač za školou do Brna dojíždí. Do budoucna chce zůstat právě v Praze, kde má již spoustu kontaktů a osobní vazby. Ráda by se do budoucna věnovala oboru scénografie, ale ví, že je to v tomto směru v dnešní době velmi obtížné. Vnímá tak reálně svoji situaci mladého kreativce, který sice může mít pravidelný finanční příjem z různých oborů kreativního průmyslu, ale nebude to příjem, který by ji mohl uživit, kdyby pracovala tzv. na volné noze, tedy jako OSVČ. Hledá si stálý pracovní úvazek, při kterém by mohla nárazově pracovat na uměleckých projektech jako scénograf a vedle toho by pak měla další finanční příjem z jiných kreativních oblastí. V současné době navíc ještě učí na Základní umělecké škole v Praze obor dramatická výchova. Tato práce ji však neuživí a momentálně žije ze svých úspor. Díky svému partnerovi spolupracuje i ve společnosti s ručením omezeným, která se
73
věnuje patchworkingu, designu a módnímu průmyslu. Příjem je však nárazový. Zatím pracuje na dohodu o pracovní činnosti. Brno je pro ni na život a práci již nemyslitelné, ale ráda se sem bude vracet za projekty. V současnosti zde není typ divadla, který by ji naplňoval. Nejsou zde kreativní možnosti a je pro ni hodně malé. Vzhledem k tomu, že Anna není příliš městský typ, ráda by někdy v budoucnu přesídlila na venkov, jelikož je klidný a kreativní. Tato vize však záleží na tom, zda bude mít Anna jako umělkyně jméno. Pokud by nebyla známá a žádaná, život na venkově by pro ni vzhledem k novým zakázkám bylo rizikem. V Brně jsou pro ni kreativním místem například Lužánky, kde dobře čerpá inspiraci, ateliér scénografie DIFA JAMU, kde pracuje na svých projektech. Ze společensko sociálních míst pak kavárny Trojka, Tranzistor nebo FALK. Jak již bylo řečeno výše, Anna by se v budoucnu ráda věnovala scénografii. Vnímá však kulturní sféru jako omezenou, jelikož v České republice v podstatě působí stále stejný pracovní tým a pro mladého kreativce je velmi těžké se do tohoto okruhu dostat. Potřebovala by ze začátku jeden prestižní projekt, který by ji pomohl získat reference. Uvědomuje si, že je nesmírně důležité stavět na dobrých kontaktech v oboru, a myslí si, že hodně rozhoduje i osobní kontakt. Scénografie je pro ni sice velmi lákavá, ale zároveň problematická, protože živí málo lidí a v rámci republiky je opravdu pouze deset až dvacet známých umělců v tomto oboru. S ohledem na tato rizika a slabé stránky cítí potřebu určitého přesahu, tudíž by se ráda dostala jako scénograf do televize a reklamy. Ve zvážení svých potřeb k rozvoji umělecké činnosti zatím neuvažovala o komerčním divadle, ale pokud by přišla taková nabídka, byl by pro ni prioritou projekt a složení kreativního týmu, udává však, že by osobní idea silně převážila ostatní okolnosti. Pro Annu jako pro scénografku je velkou potřebou dobrý režisér, který je nutný, jelikož s ní úzce spolupracuje. Další potřeby by pak směřovaly k prostorovému zázemí pro výrobu a navrhování scény, softwaru a dobré záznamové techniky (fotoaparáty, kamery).
74
4.2.9 Architekt Z architektů vedla autorka rozhovor s mladým kreativcem, Ing. Arch. Davidem Firbasem, kterému je 27 let. David absolvoval obor Architektura a urbanismus na FA VUT v roce 2010. Pracuje v Ateliéru 90, který poskytuje kompletní zpracování studií. V ateliéru pracují jak stavební inženýři, tak architekti. Práci získal skrze osobní doporučení, o kterém také říká, že je pro mladé kreativce velmi důležité, jelikož je vysoká konkurence a malá poptávka. Aktivně provozuje činnosti v oblastech grafického designu, užitého designu, designu interiérů, architektury a reklamního průmyslu. Dříve se věnoval hudbě a hrál v kapele. Z výše jmenovaných činností (kromě hudby) má David zároveň pravidelný finanční příjem. Již během studia začal pracovat jako OSVČ a v této práci pokračuje i nyní. V Brně by rád zůstal kvůli přátelům a rodině, ale není pro něj v současné době vize kreativnějšího rozvoje. Po hospodářské krizi by rád odjel pracovně do zahraničí, konkrétně do Dánska, což je země architektonických vizionářů a patří ke světové architektonické špičce. Jako místa s kreativním potenciálem vnímá architektonicky hodnotná místa – Masarykovu čtvrť nebo také architektonické skvosty, jež slouží jako kavárny, např. Kavárna ERA. S ohledem na síťování David dodal, že je v Brně mnoho vizuálně nehodnotných míst, které slouží k síťování a setkávání mladých lidí, pokud není řeč přímo o kavárnách. Jedním z takových míst je například park na Moravském náměstí. Rád by v budoucnu měl vlastní kreativní studio pod svým jménem, kvůli komunikačnímu ulehčení. V praxi se setkal s diametrálně odlišnými názory a představami o projektech, proto by rád vetknul do projektů svůj osobní pohled bez nutnosti profesní argumentace. K tomu, zda jsou pro realizaci v oboru nutné kontakty, sice z počátku řekl, že si to nemyslí, pak ale v zápětí dodal, v souvislosti se získáním pracovní pozice v Ateliéru 90, o čemž je psáno výše, že osobní doporučení je velmi důležitou složkou získávání zakázek. David uvedl, že hlavním úkolem je vyhovět potřebám společnosti, jelikož od toho se silně odvíjí práce v architektuře. Kreativní architektura, kterou by rád 75
dělal, silně podléhá poptávce společnosti. Sám dodává, že trend bydlení na klíč se naštěstí pomalu odvrací a sami klienti hledají kreativní a originální řešení, jelikož bydlení svým způsobem určuje jejich společenský statut. K obecným potřebám architekta je nutné uvést používání kvalitního softwaru a legálních licencí. O tuto část se však, jak sám řekl, naštěstí zatím starat nemusí, jelikož využívá software v architektonickém studiu. V práci v týmu je jasnou potřebou velmi dobrá kooperace se stavebními inženýry, kteří dohlíží na technickou stránku projektu. Architekt sice sám zná omezení a technické parametry, přesto se však bez poradního hlasu a propočtu stavebního inženýra neobejde. Pro dobře odvedené služby by měl architekt se stavením inženýrem fungovat jako stálá pracovní dvojice, s případnou účastí více architektů.
4.2.10 Kreativní studio Autorka vedla rozhovor se společností Razzia, s.r.o. a jedním z jejích hlavních představitelů, grafikem Jaromírem Smýkalem, které mu je 39 let. Společnost Razzia funguje od roku 2003. Nabízí primárně grafické a fotografické služby mladých kreativců. Společnost není na trhu zcela nová. Razzia se skládá jak z kreativců s předchozím odborným vzděláním, tak z kreativců, kteří vzdělání v oboru nemají, ale mají za sebou bohatou kreativní praxi. Většina ze členů Razzie pochází odjinud než z Brna. Od roku 2008 pod Razzií funguje obchodní značka Minimon. Za Minimon stojí dvě mladé kreativní umělkyně, které navrhují módní doplňky; přesněji originální šperky s charakteristickým designem, které si rychle našly svoje zákazníky a v rámci České republiky je Minimon poměrně úspěšnou, jedinečnou značkou. Dohromady pod Razzií funguje pět kreativců. Členové Razzie se věnují řemeslům, malířství, umělecké a reklamní fotografii, grafickému designu, designu interiérů, módnímu průmyslu a reklamnímu průmyslu. Pravidelný (minimálně čtvrtletní) finanční příjem mají z umělecké a reklamní fotografie, grafického designu, módního a reklamního průmyslu. Občasně mají finanční příjem z designu interiérů. Pokud by se mělo zvážit, jaký poměr je mezi jednotlivými hlavními činnostmi, to 76
znamená mezi fotografií, grafikou a módním průmyslem, podíl by byl zhruba třetinový. Pokud by do budoucna odešli z Brna, šli by do zahraničí. Úvaha o žití a bytí v Praze je nemyslitelná a jak sami uvádí, problémy, které jsou v Brně, jsou i v Praze. „Bylo by to jak z bláta do louže,“ říká Petra z Minimonu. Hlavní problém v kreativní práci v současné době vidí v nutnosti ochránit si know how, což je velmi těžké a nezabrání tomu ani autorsky chráněné dílo. Je nutné se připravit na to, že se velmi rychle objeví v okolí kreativce někdo, kdo bude jeho styl napodobovat a dělat vizuálně shodné produkty. Razzia se sama setkala se zcizením autorského díla a k opravdové nápravě pro ně nedošlo ani po soudním řešení kauzy. V Brně si považují lokality kolem ulice Veveří, kde je pro ně spousta pěkných podniků s dobrou atmosférou (např.: Sklenick). Dalším místem, které pro ně má kulturní potenciál, je Grafitti areál kolem ulice Křenová a klub Fléda. V Brně tým Razzie cítí velkou propast v tom, že zde chybí infrastruktura lidí, kteří by kontinuálně akceptovali sekundární zboží, které není mainstreamové a primární. Razzia si uvědomuje, že je jednou z nějvětších potřeb, mít inteligentního zákazníka, který umí vyjádřit svůj postoj (například i stylem). Pro ideální stav by se musel do budoucna razantně změnit přísup klienta, který se v mnoha případech snaží vstupovat do práce. U grafické práce má Razzia také zkušenost, že klient si kvůli nezvyku platit za služby tohoto charakteru, často nechává zpracovat pouze část vizuálu a dále již nenechává kreativce s firmou pracovat a rozvíjet prvotní nápad a výstupy. Kreativci z Razzie vnímají jako hlavní potřebu změnu postoje města Brna k aktivitám, které jsou projektovány pro mladé lidi v Brně a jsou kreativně zaměřené. Podpora města směrem k nové kultuře je na velmi nízké úrovni, stejně jako proaktivní jednání a diskuze samotného města, respektive jeho představitelů. Když se autorka dotazovala na teoretické využití inkubátorů v kreativních průmyslech, tedy i možného místa, kde by se dalo využít společného vybavení, apod., bylo jí odpovězeno negativně. Inkubátor by podle Razzie obecně omezil svobody rozvoje činností každého z kreativců. Volně se autorka v diskuzi dostala i k úvaze budování kreativního centra v budově bývalé káznice na Cejlu v Brně.
77
K tomu se Razzia staví velmi negativně, jelikož nechce spojovat místa, ve kterých bylo na lidech prolito násilí s obchodní činností. Pokud by měl objekt být využit, tak pouze jako stavební parcela pro nové místo. Jako inspiraci pro dobré projekty, které mohou fungovat mezi kreativci a umělci, v nichž mají důvod participovat a aktivně se angažovat, Razzia zmínila slovenské projekty Cvernovka v Bratislavě a Stanica v Žilině.
4.2.11 Herec Martinovi Tlapákovi je 27 let. Nyní dokončuje studium na Divadelní fakultě Janáčkovy akademie múzických umění v Brně v oboru Činoherního herectví. Martin již několik let externě působí v mladém a úspěšném brněnském divadle Buranteatr, které sídlí v multukulturním prostoru Stadion. Na divadelní sezónu 2012/2013 již do Buranteatru nastupuje do angažmá. Martin se narodil v Nové Pace a herectví se věnuje už jedenáct let. Aktivně se krom herectví věnuje pouze fotografii. Svůj veškerý finanční příjem má z herectví. Ať už je to divadlo, které mu v současné době pokrývá ty nejnutnější životní náklady nebo jiné formy herecké práce. Martin se věnuje promo akcím a to hlavně jako moderátor. Více jak polovinu všech příjmů má z komerčního užití herecké práce. Brno je pro něj velmi dobrým kreativním místem. Martin si je však vědom velkého rizika, které herecká profese má. Nabídka převyšuje poptávku. Každoročně vysoké školy opouští poměrně velký počet absolventů herectví a při současné finanční situaci, si divadla nemohou dovolit stále přibírat nové mladé talenty či obměňovat soubor. Sám uznává, že se bude muset do budoucna hodně snažit a najít si dobré kontakty pro to, aby měl dobrý finanční příjem z vedlejší herecké činnosti (například z hraní ve filmu či reklamách). Faktor, který je pro něj nyní poměrně rizikový, je ten, že není skoro možné, uživit z herecké profese rodinu. Brno nenabízí tolik možností komerční práce v reklamě či ve filmu jako Praha. Martin také dodává, že není výhodné cestovat za každým castingem mimo Brno, jelikož šance prosadit se je opravdu malá.
78
Pro Martina je největší potřebou dostatek kontaktů pro hledání nových pracovních zakázek. Další potřeby se odráží od divadla, ve kterém Martin působí. Sám totiž vnímá velmi špatnou grantovou politiku města pro rozvoj nových kulturních projektů. K Buranteatru se také vztahuje potřeba jiných vhodnějších prostor, které v současné době nemohou řešit, právě kvůli finanční situaci. Martin uvedl, že hraní ve Stadionu kupodivu neodrazuje diváky, ale je to možná tím, že hlavními diváky jsou vysokoškoláci. Prostor, který však působí velmi alternativně, není dle jeho názoru vhodným místem pro prezentaci kvalitního divadla. Jako prostor, který je kreativní, uvádí Martin hospodu na Bláhovce v okolí Veveří a Úvozu.
79
4.3 Identifikace klastrů ve městě Brně Z kvalitativního mapování vyplynulo několik oblastí, které jsou mezi kreativci oblíbené. Je však vidět, že se liší pocitové ohodnocení místa s kreativním potenciálem v závislosti na typu kreativce. Jinak vnímají střed města umělci z oblasti živého umění a jinak kreativci z oblasti designu. Mapu dole doplňuje zjištění studentek FA VUT, se kterými byla autorka během psaní práce v kontaktu. Studentky architektury vyhledávaly z urbanistického hlediska, a také dle jiných kritérií místo, které by bylo vhodné pro vybudování kreativního centra, či místa, kde se budou kreativci sdružovat. Jako výstup z kvalitativního mapování se jeví být odkaz na místa, která jsou pro každého z kreativců v Brně jedinečná a jsou pro něj místem kulturního potenciálu. Ze všech případů kvalitativního řízení vyplývá několik míst, které jsou společensky důležité. Mnoho z označených míst jsou kavárny či kluby, kde se umělci pravidelně setkávají. Místa, která byla vytyčena, svým způsobem odpovídají uměleckému a kreativnímu zaměření jednotlivých respondentů výzkumu. Autorka do tabulky níže vepsala četnost uvedených míst, které mají pro kreativce určitý kulturní či kreativní význam a potenciál. Dle shodnosti uvedených údajů byla v mapě označena místa s největší četností.
80
Schéma č. 7: Četnost kreativních míst v Brně Místo
Četnost Vícečetná shodnost
Masarykova čtvrť
2
Kavárna Falk
3
Veveří
2
Dům umění
1
Wannieck Gallery
1
Salon Daguerr
3
Bistro Franz
1
Klub Boro
1
Klub Fléda
1
Bláhovka
1
Klub Sklenick
2
Centrum města
1
Denisovy Sady
1
Špilberk
1
Stará menza v ulici Vinařská
1
Galerie 4AM
1
Rotor
1
Trojka
2
Centrum experimentálního divadla, příspěvková organizace
1
Tranzistor
1
Moravské náměstí
1
Kavárna ERA
1
Ulice Křenová (Graffiti zóna)
1 Zdroj: dle výzkumu autorky práce
Legenda: •
vysoká četnost
•
střední četnost
•
nízká četnost
81
Pro mapově dokonalé vyzobrazení všech míst, která byla v rozhovorech označena, by autorka potřebovala využít speciální geografický software. Rozhodnutí vykreslit pouze místa s vysokou a střední četností autorka upřednostnila také proto, aby bylo patrné, která místa mají, buď díky své vysoké koncentraci kreativců nebo díky svému potenciálu, šanci stát se klastrem. V teorii autorka hovoří o třech důležitých faktorech, které jsou důležité pro rozvoj klastrů: přítomnost sítí (koncentrace a síťování kreativců), inovační základna (ta vychází z faktu, že kreativci uvedli místo jako kulturně či kreativně hodnotné) a znalost, která de facto odpovídá průniku síťování, potenciálu místa a kreativním dovednostem každého z jedinců. Všechny kluby či kavárny, které byly ve výzkumu autorky práce identifikovány, se mohou považovat za místa s potenciálem síťování a partnerské spolupráce. Místa, která jsou příznačná pro vysokou pravděpodobnost vzniku nových nápadů, myšlenek a potažmo i projektů. Městské čtvrti a ulice, které byly četně vyjmenovány, jsou místem, které může mít inovační základnu, jelikož jde o pocitové ohodnocení daného místa. Protože pocitová mapa vznikala z dat kreativních obyvatel, kteří jsou tvůrci a nositeli kreativních nápadů, je znalost jakožto poslední článek pro rozvoj klastru přirozeným následkem průniku obou předchozích parametrů. K zakreslení míst s nejvyšším kulturním potenciálem ze strany samotných umělců, autorka přidává příspěvek z práce studentek brněnské architektury. Autorka se s nimi v průběhu práce sešla a navzájem konzultovali metodologii práce a poskytly si výsledky šetření. Práce studentek FA VUT Bc. Miroslavy Kasové a Bc. Barbory Štefkové zkoumá vhodné místo pro výstavbu kreativního centra a srovnává lokality z okolí, které si studentky pojmenovaly „brněnským bronxem“. Tato lokalita neleží přímo v centru města. Při úvahách o kreativitě v centru však vytyčily i velké kulturní instituce, které v centru města fungují, jak je vidět na obrázku níže. Do mapy autorka zakreslila místa, která vzešla z výzkumu autorky svoji četností jako nejvíce kreativní.
82
Schéma č. 8: Mapa kreativních míst a míst s kulturním potenciálem
Legenda: •
Divadla
•
Kina
•
Hudební instituce
•
Kulturní kluby a centra
•
Muzea a galerie
•
žluté tečkování – středně kreativní oblast
•
červené tečkování – vysoce kreativní oblast
KARASOVÁ, Miroslava a Barbora ŠTEFKOVÁ. Brněnský Bronx: Změna adresy - Přestavba bývalé káznice na kreativní centrum. Brno, 2012. Ročníková práce. FA VUT. Vedoucí práce doc. Ing. arch. Karel Havliš. Et výzkum autorky práce
83
4.4 Závěr kvalitativního mapování kreativních průmyslů Mladí kreativci identifikovali několik zásadních ukazatelů pro svoje potřeby. V největším měřítku kreativci cítí potřebu v investici do vybavení, které jim slouží pro rozvoj činnosti, v níž se aktivně realizují. Hlavním problémem je drahý software a hardware. Třetí položkou, která je pro mladé začínající umělce a kreativce podstatná, jsou lidé a kontakty v oboru, které jim často pomáhají zapojit se do lukrativního kreativního projektu a tak jim i pomoci prošlapat cestu v oboru. Většina kreativců Brno označuje jako přínosné kreativní město a necítí potřebu odejít do větší Prahy, jelikož si jsou vědomi nárůstu konkurence. Pro mnohé z nich však Brno není dostatečně inovativní či podporující nové projekty. Proto se v úvahách hojně objevuje odchod do zahraničí, vždy ve vztahu s konkrétním kreativním zaměřením jednotlivých respondentů. Centrum města má velmi bohatou kulturní nabídku, jelikož jsou zde největší kulturní instituce. Ty by možná mohly tvořit kreativní oblast pro zákazníky a konzumenty kultury a kreativity, což nebylo předmětem zkoumání. Autorka měla za cíl identifikovat, které z oblastí jsou přínosem pro kreativce a z jakých důvodů. Místem, které v sobě skýtá několik četně jmenovaných kulturních klubů je oblast ulice Veveří, kde jsou podniky Falk, Sklenick či Salon Daguerr. Oblastí s kreativní tváří je oblast Masarykovy čtvrti, která je pro kreativce velmi inspirativní a hodnotná, především pro svoji architekturou. Tuto část města označili jako kreativní převážně kreativci z oblasti neživého umění, jako například z oblasti grafického designu, designu interiérů, architektury či módy. Kreativci z oblasti divadla označovali oblast okolo ulice Veveří a kavárnu Trojka, která je kulturním klubem, který nabízí divadelní a hudební program a umělci se zde hojně sdružují. Pokud by se uvažovalo o tvorbě kreativních center či společných prostor pro práci kreativců z různých oblastí, autorka by doporučovala využít prostoru v okolí ulic Veveří. V této oblasti je jednak spoustu mladých lidí, sídlí zde či v blízkém okolí fakulty brněnských vysokých škol (Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně či Fakulta výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně). Funguje zde spoustu kaváren či klubů, kde se kreativci přirozeně schází a tudíž zde i vznikají nové projekty a nápady. 84
Závěr práce Město Brno dozajista je kreativním městem. Díky množství středních, vyšších odborných či vysokých škol uměleckého a kreativního zaměření je v Brně kultivován kreativní potenciál. Pro rozvíjející se kreativce je velmi podstatné, aby činnosti, kterým se chtějí v budoucnu dále věnovat, vykonávali již za studia. Díky síťování mají vysokou pravděpodobnost, že si vytvoří kontakty, které jim budou později velmi přínosné. Jak vyplynulo z šetření, pro mladé kreativce je podstatná interdisciplinarita a spektrum činností, ve kterých se aktivně realizují. V současné době mnohým z nich chybí motivace či důvod pro to, aby do budoucna zůstali v Brně a uvažují o odchodu do jiného města nebo do zahraničí. Skrze rozhovory s kreativci mohla autorka práce identifikovat zásadní potřeby každého ze začínajících kreativců. Hlavními nedostatky se zdá být technické zabezpečení každého z nich. Další potřeby se liší s ohledem na zaměření kreativců. Podstatné je však vnímání Brna samotnými kreativci. Město pro ně má kreativní potenciál, ale mnohdy je velmi malé pro experimenty, nebo také pro kvalitní ocenění poskytnutých služeb. Svoji velikostí, ale také postojem ke kreativním výstupům obecně, se determinuje chování zákazníka, který často nedokáže ocenit výsledný produkt. V souvislosti s definicí potřeb kreativců vyplývá na závěr zamyšlení. V případě potřebného softwaru a hardwaru by se například mohlo využít platformy, která by podporovala vznik nových projektů skrze sdílené vybavení (například kreativní inkubátor) nebo také poskytnout dostupný kvalitní software pro absolventy apod. V případě iniciace kreativního inkubátoru by bylo nutné provést detailní výzkumné šetření se skupinami kreativců jednotlivých oborů v Brně. Výzkum by vedl ke zjištění poptávky kreativců po takovém centru a směřoval by přímo k definici nabídky takového centra a jeho zacílení. Z šetření autorky totiž vyplývá, že centrum by využily jen některé profese kreativních průmyslů a jejich očekávání by se také lišila. Pro úplné detailní mapování, které by mohlo poskytnout ucelený obraz o koncentraci jednotlivých oborů kreativních průmyslů, by musela být upravena
85
metodika sběru dat s ohledem na kreativní průmysly. Za použití dat, které měla autorka k dispozici vyplývá, že je jedním z nejzastoupenějších oborů v rámci vytyčené lokality Brno – střed architektura. K úpravě satelitního účtu pro kulturu dojde v souvislosti s výzkumnými projekty IDU v brzké době.
Otázkou však zůstává, zda bude opravdu možné s novou
metodikou komplexně mapovat všechny oblasti kreativních průmyslů, jednotlivé právní formy a také kvalifikovat zjištěná data. Pro tvorbu mapy, která by identifikovala kreativní místa Brna, místa s kulturním potenciálem, místa s kulturní historií a utvářela by tak tzv. DNA města, by bylo potřebné provést celistvé výzkumné šetření, nejen se všemi skupinami kreativních obyvatel města, ale zapojit do procesu také běžné obyvatele města, správní orgány či velké kulturní instituce.
86
Použité informační zdroje •
HARTLEY, John. Creative industries. Malden, MA: Blackwell Pub., 2005, 414 s. ISBN 14-051-0148-2.
•
HOWKINS, John. The creative economy: how people make money from ideas. Reprinted with updated material. London: Penguin, 2001. ISBN 978-014-0287-943.
•
CIKÁNEK, Martin. Kreativní průmysly: příležitost pro novou ekonomiku. 1. vyd. V Praze: Institut umění, 2009, 79 s. ISBN 97880-7008-231-7
•
ADORNO, Theodor W. The Culture Industry: Selected Essays on Mass Culture. 1. vyd. London: Routledge, 1991. ISBN 0-415036896-0. Dostupné z: http://www.public.iastate.edu/~carlos/607/readings/adorno.pdf
•
MYERSCOUGH, John. The economic importance of the arts in Britain. London: Policy Studies Institute, c1988, 221 s. ISBN 08-5374354-1
•
DCMS & Creative Industries Task Force (1998), Creative Industries: Mapping Documents, London: UK Department for Culture, Media and Sport, 1998. ISBN 978-3-86004-203-8.
•
NESTA. The Innovation Gap: Why policy needs to reflect the reality of innovation in the UK.’ London: NESTA, 2006.
87
•
UNITED NATIONS. Creative economy report 2010. New York: United Nations, 2010. ISBN 978-098-1661-902. Dostupné z: http://www.intracen.org/uploadedFiles/intracenorg/Content/About_IT C/Where_are_we_working/Multicountry_programmes/CARIFORUM/ditctab20103_en.pdf
•
EUROSTAT. Cultural statistics. 2011 ed. Luxembourg: Publications Officeof the European Union. ISBN 978-927-9163-968. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-32-10374/EN/KS-32-10-374-EN.PDF
•
MORRONE, Adolfo. GUIDELINES FOR MEASURING CULTURAL PARTICIPATION. Montreal: UNESCO Institute for Statistics, 2006. ISBN 978-92-9189-059-0. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/culpart06.pdf
•
UNESCO. The 2009 Unesco framework for cultural statistics (FCS). Montreal: Unesco Institute for Statistics, 2009. ISBN 978-929-1890750. Dostupné z: http://www.uis.unesco.org/Library/Documents/FCS09_EN.pdf
•
BIANCHINI, Charles Landry and Franco. The creative city ; 12. London: Demos, 1995. ISBN 18-983-0916-7. Dostupné z: http://www.demos.co.uk/files/thecreativecity.pdf
•
FLORIDA, Richard L. Who's your city?: how the creative economy is making where to live the most important decision of your life. New York: Basic Books, c2008, 374 s. ISBN 04-650-0352-4.
88
•
FLORIDA, Richard L. Cities and the creative class: how the creative economy is making where to live the most important decision of your life. New York: Routledge, c2005, 198 s. ISBN 04-159-4887-8.
•
FLORIDA, Richard L. The flight of the creative class: the new global competition for talent. 1st ed. New York: HarperBusiness, c2005, 326 s. ISBN 00-607-5690-X. • HÁJKOVÁ, Alena.
Využití sociálních sítí v marketingu
BURANTEATR. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta. Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie. Rok 2010, s.46. Vedoucí diplomové práce: MgA. Hana Krejčí, Ph,D.[s.9]
89
Použité webové stránky •
IPSOS FR. The rise and rise of digital music. In: Www.ipsos.fr [online]. 2010 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: www.ipsos.fr/sites/default/files/attachments/la_musique_numerique.pdf
•
NESTA. Level Up: Building a Stronger Games Sector. London: NESTA. Dostupné z: www.nesta.org.uk/assets/Uploads/pdf/PolicyBriefing/Next_level_up_policy_brief_NESTA.pdf . 2008.
•
NESTA. Soft innovation: Towards a more complete picture of innovative change. London: NESTA. Dostupné z: www.nesta.org.uk/library/documents/Report%2022%20-%20Soft %20Innovation%20v9.pdf . 2009
•
KEA. The Economy of Culture in Europe. In: Ec.europa.eu [online]. 2004 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/culture/keydocuments/doc873_en.htm
•
DEPARTMENT FOR CULTURE, MEDIA AND SPORT. Staying ahead: the economic performance of the UK’s creative industries. In: [online]. 1. vyd. 2007 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: www.theworkfoundation.com/assets/docs/publications/176_stayingahead.p df
•
UNESCO. The Creative Cities Network: http://portal.unesco.org. [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://portal.unesco.org/culture/en/ev.phpURL_ID=24544&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
90
•
NOEMA. Urban and cultural DNA mapping. In: [online]. [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.noema.org.uk/what-we-do/urban-and-cultural-dnamapping
•
PIŠTORA, Ladislav. Tisková zpráva: Ekonomika v kultuře. In: Www.czso.cz [online]. Praha, 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http:// www.czso.cz/csu/tz.nsf/i/ekonomika_v_kulture20110601
•
E. PORTER, Michael. Clusters and the now economics of competition. Harward Business Review [online]. 1998 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://iic.wiki.fgv.br/file/view/Clusters+and+the+New+Economics+of+Comp etition.pdf
•
DELGADO, Mercedes, Michael E PORTER a Scott STERN. Clusters, Convergence, and Economic Performance. Http://www.isc.hbs.edu [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.isc.hbs.edu/pdf/DPS_Clusters_Performance_20110311.pdf
•
KLOUDOVÁ, Jitka. Kreativní ekonomika : Trendy, výzvy, příležitosti. Praha : Grada Publishing, 2010. Studie pro potřeby vytvoření Programu zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transferu mezinárodních zkušeností. Mkcr.cz [online]. 2009 [cit. 2011-0412]. Dostupné z www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-aanalyzy/Studie_MapovaniPotreb.pdf.
•
Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007-2013. Ministerstvo kultury [online]. 2007 [cit. 2011-04-11]. Dostupné z: www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=106.
91
•
Brněnská radnice založí inkubátor kreativního průmyslu. Archiweb.cz [online]. 2010 [cit. 2011-03-15].
•
FLORIDA, R. – TINAGLI, I. (2004): Europe in the Creative Age. [Online.] 2004. Dostupné z: http://creativeclass.com/rfcgdb/articles/Europe_in_the_Creative_Age_2004 .pdf.
92
Seznam schémat Schéma č. 1: Model Work Foundation.........................................................................9 Schéma č. 2: Model kreativních průmyslů dle Evropské komise...............................13 Schéma č. 3: Model kreativních průmyslů dle UNCTAD.............................................15 Schéma č. 4: Model kreativních průmyslů pro případovou studii...............................29 Schéma č. 5: Právní forma organizace......................................................................48 Schéma č. 6: Činnosti kreativních průmyslů dle CZ-NACE ......................................55 Schéma č. 7: Četnost kreativních míst v Brně............................................................79 Schéma č. 8: Mapa kreativních míst a míst s kulturním potenciálem.........................81
93
Seznam grafů Graf č. 1: Pohlaví respondentů................................................................................34 Graf č. 2: Respondenti dle škol................................................................................34 Graf č. 3: Aktivní realizace, nepravidelný a pravidelný finanční příjem..............36 Graf č. 4: Pohlaví respondentů................................................................................38 Graf č. 6: Respondenti dle škol................................................................................39 Graf č. 7: Původ respondentů..................................................................................41 Graf č. 8: Aktivní realizace, nepravidelný a pravidelný finanční příjem..............42 Graf č. 9: Budoucí pobyt v Brně..............................................................................44
94
Seznam příloh
Příloha A - Model kreativních průmyslů dle Evropské komise..................89 Příloha B – Model kreativních průmyslů dle UNCTAD ..............................90 Příloha C - Dotazník k Mapování kreativních průmyslů ve městě Brně (střední a vyšší odborné školy)...............................................................................91 Příloha D - Dotazník k Mapování kreativních průmyslů ve městě Brně (vysoké školy)............................................................................................................97 Příloha E – Tabulka absolventů oslovených VŠ a fakult v Brně .............104 Příloha F - Seznamy ulice městské části Brno – střed.............................105
95
Příloha A - Model kreativních průmyslů dle Evropské komise
96
Příloha B – Model kreativních průmyslů dle UNCTAD
97
Příloha C - Dotazník k Mapování kreativních průmyslů ve městě Brně (střední a vyšší odborné školy) Dotazník slouží jako zdroj informací pro sběr dat k diplomové práci na téma Mapování kreativních průmyslů. Vaše odpovědi jsou pro tento výzkum velmi podstatné. Pokud na sebe zanecháte kontaktní údaje, ráda vás seznámím s výsledky šetření. Děkuji! BcA. Alena Hájková, studentka DIFA JAMU V případě jakýchkoliv dotazů mne neváhejte kontaktovat:
[email protected], +420777143586
* Povinné údaje 1. Věk * 2. Pohlaví * •
žena
•
muž
3. Škola a obor, který studujete * prosím doplňte
4. Který ročník momentálně studujete? * prosím doplňte 5. Prosím zaškrtněte obor, ve kterém se aktivně realizujete * můžete označit více možností 98
•
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
99
6. Prosím zaškrtněte obor, ze kterého míváte nějaký finanční příjem * můžete označit více možností •
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
100
7. Prosím zaškrtněte obor, ze kterého máte častěji než čtvrtletně finanční příjem můžete označit více možností •
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
8. Pocházíte z: * •
Brna 101
•
mimo Brno (Jihomoravský kraj)
•
mimo Brno (jiný kraj v ČR)
•
Other:
9. Plánujete další studium na VŠ? * •
ano
•
ne
•
nevím
10. Máte v úmyslu studovat obor, který studujete nyní? * •
ano
•
ne
•
nevím
•
jiný obor
11. Hodláte po ukončení stávajícího studia zůstat v Brně? * •
ano
•
ne
•
nevím
12. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a NE, prosím uveďte důvod:
102
13. Hodláte se po ukončení studia věnovat svému oboru? *
14.
•
ano
•
ne
•
nevím
Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a NE, prosím uveďte důvod:
15. Pokud máte zájem o poskytnutí výsledků z výzkumu nebo zapojení do kvalitativní části mapování, prosím, zanechte svůj kontaktní e-mail a telefon. Děkuji!
103
Příloha D - Dotazník k Mapování kreativních průmyslů ve městě Brně (vysoké školy)
Dotazník slouží jako zdroj informací pro sběr dat k diplomové práci na téma Mapování kreativních průmyslů. Vaše odpovědi jsou pro tento výzkum velmi podstatné. Pokud na sebe zanecháte kontaktní údaje, ráda vás seznámím s výsledky šetření. Děkuji! BcA. Alena Hájková, studentka DIFA JAMU Pokud máte jakékoliv dotazy, neváhejte mne kontaktovat.
[email protected], +420777143586
* Povinné údaje 1. Věk * 2. Pohlaví * •
žena
•
muž
3. Univerzita * •
VUT
•
MUNI
•
JAMU
•
MENDELU
104
4. Fakulta a obor, který studujete * prosím doplňte
5. Který studijní program v současné době studujete? * •
bakalářský studijní program
•
magisterský studijní program
•
doktorský studijní program
6. Chcete pokračovat ve vyšším stupni studia? * •
ano
•
ne
•
nevím
105
7. Prosím zaškrtněte obor, ve kterém se aktivně realizujete * můžete označit více možností •
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
106
8. Prosím zaškrtněte obor, ze kterého míváte nějaký finanční příjem * můžete označit více možností •
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
107
9. Prosím zaškrtněte obor, ze kterého máte častěji než čtvrtletně finanční příjem můžete označit více možností •
Řemesla
•
Malířství
•
Sochařství
•
Umělecká fotografie
•
Reklamní fotografie
•
Divadlo
•
Tanec
•
Site specific & Performance
•
Kulturní dědictví (muzea, knihovny, galerie..)
•
Film a video
•
Televize a radio
•
Videohry a nová media
•
Hudba
•
Knihy, tisk
•
Grafický design
•
Design interiérů
•
Užitný design
•
Módní průmysl
•
Architektura
•
Reklamní průmysl
•
Management v kultuře
•
Other:
108
10. Pocházíte z: * •
Brna
•
mimo Brno (Jihomoravský kraj)
•
mimo Brno (jiný kraj v ČR)
•
Other:
11. Hodláte po ukončení studia zůstat v Brně? * •
ano
•
ne
•
nevím
12. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a NE, prosím uveďte důvod:
13. Hodláte se po ukončení studia věnovat svému oboru? * •
ano
•
ne
•
nevím
109
14. Pokud jste v předchozí otázce odpověděl/a NE, prosím uveďte důvod:
15. Pokud máte zájem o poskytnutí výsledků z výzkumu nebo zapojení do kvalitativní části mapování, prosím, zanechte svůj kontaktní e-mail a telefon. Děkuji!
110
Příloha E – Tabulka absolventů oslovených VŠ a fakult v Brně Univerzita
Fakulta
Janáčkova
Hudební
akademie
fakulta
múzických
Divadelní
umění v Brně
fakulta
Masarykova
Filozofická
univerzita
fakulta
Mendelova
Lesnická a
univerzita v
dřevařská
Brně
fakulta
Vysoké učení
Fakulta
technické
výtvarných
Počet
Průměrná nezaměstnanost za
absolventů
posledních 5 let
86
6,70%
66
4,40%
1625
5,60%
445
7,20%
88
12,10%
181
6,90%
976
2,80%
umění Fakulta architektury Fakulta stroního inženýrství Tabulka vytvořena z údajů v dokumentu Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. KOUCKÝ, Jan a Martin ZELENKA. Postavení vysokoškoláků a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu 2011. Praha, 2011. Dostupné z: http://www.strediskovzdelavacipolitiky.info/download/Absolventi_VS_2010.pdf. Výroční zpráva Střediska vzdělávací politiky. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta.
111
Příloha F - Seznamy ulice městské části Brno – střed Akademická Anenská Antonínská Arne Nováka Bakalovo nábřeží Bartošova Barvičova Barvířská Bašty Bauerova Bayerova Beethovenova Běhounská Bělidla Benešova Besední Bezručova Bidláky Bílého Biskupská Bohuslava Martinů Botanická (lichá 1-45), Botanická (sudá 2-68) Brandlova Bratislavská (lichá 1-61), Bratislavská (sudá 2-62) bratří Čapků Bulínova Burešova Cejl (lichá 1-69), Cejl (sudá 2-64) Celní Cihlářská 112
Cyrilská Čápkova Čechyňská Červený kopec Česká Denisovy sady Divadelní Dominikánská Dominikánské náměstí Dornych (lichá 1-45), Dornych (sudá 2-76) Dostálova Drobného (lichá 1-7, 27) Dřevařská Dvorského Dvořákova Foustkova (lichá 11-35) Francouzská (sudá 2-62) Františkánská Františky Stránecké Gallašova Gorazdova Gorkého Grmelova Grohova Havlenova Havlíčkova Heinrichova Helceletova Heršpická Hilleho Hlávkova
113
Hlídka Hlinky Hluboká Hoppova Horní Hrnčířská (lichá 1-51, dále od č. 58)) Hroznová Husova Hvězdová (lichá) Hybešova Jakubská Jakubské náměstí Jana Uhra Janáčkovo náměstí Jánská Jaselská Jeřabinová Jeřábkova Jezuitská Jihlavská (1) Jílová Jiráskova Jircháře Jiříkovského Josefská Joštova Kalvodova Kamenná Kamenná čtvrť Kamenomlýnská Kampelíkova
114
Kaplanova Kapucínské náměstí Klácelova Kobližná Kolískova Koliště Komenského náměstí Konečného náměstí Kopečná Körnerova Košťálová Kotlářská Kounicova (lichá 1-67) Kounicova (sudá 2-44) Kozí Koželužská Kraví hora Krondlova (lichá 1-9) Křenová Křídlovická Křížkovského Křížová Kudelova Květinářská Květná Leitnerova Lerchova Lidická Lipová Ludmily Konečné
115
Ludvíka Podéště Lužánecká Mahenova Malinovského námšstí Marešova Marie Pujmanové Masarykova Masná (lichá 1-5), Masná (sudá 2-32, 36) Mášova Mečová Mendlovo nám. Měnínská Mezírka Milady Horákové Minoritská Mlýnská Moravské náměstí Mozartova Muzejní Nádražní Nádvorní náměstí 28. října (1-12, dále od č. 20) náměstí manželů Curieových náměstí Míru náměstí Svobody Náplavka Nerudova Neumannova Nové sady Novobranská Obilní trh
116
Oblouková Opavská Opletalova Opuštěná Orlí Panenská Panská Pavlíkova Pekárenská Pekařská Pellicova Peroutková Petrov Petrská Pionýrská Pisárecká (lichá 1) Pivovarská Plotní (lichá 1-37), Plotní (sudá 2-20) Plynárenská Podnásepní Pohořelec Polní Ponávka Poříčí Poštovská Pražákova (od č. 53) Preslova Průchodní Příční Příkop Přízova
117
Pšeník Radlas Radnická Rašínova Renneská třída Resslova Rezkova Rooseveltova Rosická Roubalova Rovná Rudišova Rumiště Rybářská Rybkova Řeznická Schovaná Sedlákova Sevřená Skořepka Skrytá Sladová Slovákova Smetanova Sobotkova Sokolská Solniční Soudní (lichá) Soukenická Soukopova Sovinec
118
Spálená Stará Starobrněnská Stavební Stojanova Stráň Strážní Strž Středova Studánka Sukova Sušilova Šilingrovo náměstí Špilberk Špitálka Štefánikova (lichá 1-23) Štěpánská Šujanovo náměstí Šumavská (lichá 31-35) Táborského nábřeží Tkalcovská (sudá) Tomešova Traubova (lichá) Trnitá Trýbova třída Kpt. Jaroše Tučkova Tvrdého Tyršův sad Údolní Uhelná
119
Úvoz Úzká Vachova Václavská Valcha Vaňkovo náměstí Veletržní Veselá Veveří (1-73, lichá 75-109) Vídeňská (lichá 1-101), Vídeňská (sudá 2-96) Vinařská Vinohrady Vlhká Vodní Vojtova Vrchlického sad Vsetínská Všetičkova Vysoká Výstaviště Výstavní Wanklova Wolkrova Wurmova Ypsilantiho Za divadlem Zachova Zahradnická Zahradníkova Zámečnická Závodní
120
Zedníkova Zelný trh Zvonařka Žabovřeská (lichá 1-1), Žabovřeská (sudá 2-14) Železniční (sudá 2-16) Žerotínovo náměstí Žižkova (1-22, 55) Žlutý kopec
121