JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra kompozice, dirigování a operní režie Dirigování sboru

KAREL KOSTERA A JEHO HUDEBNÍ ČINNOST NA OPAVSKU Bakalářská práce

Autor práce : Jana Moravcová, DiS. Vedoucí práce : prof. Lubomír Mátl Oponent práce : Mgr. et MgA. Jan Ocetek Brno 2014

Bibliografický záznam Moravcová, Jana. Karel Kostera a jeho hudební činnost na Opavsku. Brno : Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra kompozice a dirigování, rok 2014. 62 s. Vedoucí bakalářské práce prof. Lubomír Mátl. Anotace Bakalářská práce „ Karel Kostera a jeho hudební činnost na Opavsku „ popisuje osobnost Karla Kostery, dirigenta, sbormistra, organizátora hudebního života a zakladatele hudební agentury produkující duchovní a vážnou hudbu v regionu Opavska. Z pohledu shromážděného pramene, přepisu vlastního životopisu a článků z tisku. Karla Kosteru je možné považovat za jeden z fenomenů české regionální duchovní hudby od druhé půle minulého století až k dnešku. Annotation Bachelor thesis „ Karel Kostera and his music activities in the Opava region „ deals with the personality of Karel Kostera as a conductor, a choirmaster, an organiser of music life and the founder of the music agency, promoting sacred and classical music in Opava region. With regard to the collected source of his biografy and articles in the press. Karel Kostera can be regarded as one of fenomenal figures of sacred music from the second half of the last century up to the present.

Klíčová slova Dirigent a sbormistr Karel Kostera, Umělecká agentura Karel Kostera, duchovní a vážná hudba, produkce duchovní hudby, Festival duchovní hudby v Opavě, Opavská dětská píseň. Keywords Conductor and choirmaster Karel Kostera, Music Agency Karel Kostera, sacred and classical music, production of sacred music, Festival of Spiritual music in Opava, Opava children´s song.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně 2. května 2014

Jana Moravcová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce panu prof. Lubomíru Mátlovi za to, že mě přivedl k zajímavému tématu práce. Mé poděkování chci směřovat také váženému panu Karlu Kosterovi za jeho čas a přívětivost a pak prof. Jindřišce Bártové za odborné rady a konzultace ohledně této bakalářské práce.

Obsah 1

ÚVOD............................................................................................................................................1

2

INFORMACE O KARLU KOSTEROVI Z TIŠTĚNÝCH PRAMENŮ.................................3

3

ŽIVOTOPIS KARLA KOSTERY............................................................................................36

4

ZÁVĚR........................................................................................................................................55

5

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE.......................................................................................58

SEZNAM PŘÍLOH..............................................................................................................................59 PŘÍLOHY.............................................................................................................................................60

1

Úvod Při studiu na Církevní konzervatoři v Opavě jsem se profesně setkávala v

letech 2003 až 2009 s panem Karlem Kosterou. Už tehdy mi bylo zřejmé, že jde v jeho osobě o krajový fenomén v oblasti produkce a interpretace duchovní hudby. Vyučující konzervatoře i studenti se zúčastňovali řady akcí, které organizoval, pořádal nebo vedl. Je šéfdirigentem velkého chrámového sboru při Konkatedrále Panny Marie Nanebevzetí v Opavě. Vede kulturní Agenturu Karel Kostera, zaměřenou na produkci duchovní a vážné hudby, je uznávaným sbormistrem dvou smíšených sborů a sboru chlapeckého, je zakladatelem a organizátorem mimořádného hudebního počinu : opavského Festivalu duchovní hudby. Organizuje špičkovou hudební kulturu v regionu. Už na konzervatoři jsem si kladla otázku, proč tohle všechno dělá a co ho k obrovským hudebním aktivitám vede. Během studia na JAMU, když jsem poznala řadu špičkových dirigentů i interpretů duchovní hudby, jsem si uvědomila zvláštnost aktivit Karla Kostery1 a skutečnost, že se Karel Kostera jako organizátor i interpret duchovní hudby stal určitým modelem nebo snad modelovým fenoménem pro dvě etapy existence regionální duchovní hudby. Nejprve pro etapu života této hudby pod pláštíkem kontroly a nepřízně totalitního režimu, kdy ale vznikalo podhoubí mimořádného regionálního rozmachu tohoto hudebního žánru, a etapy druhé, porevoluční, kdy ihned po sametové revoluci zaznamenal v opavském regionu tento hudební obor naprosto nebývalý rozmach. Obsahem této práce, vzhledem k časovým možnostem a zvolené srovnávací metodě časopiseckých článků a interpretace autentického autorského hudebního životopisu Karla Kostery, není porovnání s jinými regionálními oblastmi nebo lokalitami s významným postavením novodobé interpretace duchovní hudby, ale též upozornění na nutnost věnovat se fenoménu regionální duchovní hudby a uchopení její novodobé funkce a interpretace u nás z více hledisek. Informaci o hudební práci Karla Kostery a jejím významu přináším srovnávacím způsobem. 1

Umělecká Agentura Kostera se podílela k roku 2014 na interpretaci už několika stovek hudebních děl produkovaných zpravidla v opavském regionu.

0

Nejprve uvádím oficiální informace v hlavně regionálním tisku a poté pro porovnání vlastní životopis Karla Kostery. Cílem je zachytit tímto způsobem rozdíl v interpretaci pohledu na informaci podávanou různými prameny vzhledem ke kompoziční a dirigentské práci Karla Kostery. Nejde o vyčerpávající informaci už proto, že zpracování zachyceného autentického vypravování bylo velmi náročné časově2 a snad by se daly najít v budoucnu i archivní materiály z let totality, které jsou dosud nepřístupné a které by dokreslily situaci a postavení interpreta duchovní hudby Karla Kostery v letech do roku 1989. Z faktografického pohledu prošlo rukama Karla Kostery spousta skladeb, žánrů a interpretů. První část práce obsahuje tištěné většinou časopisecké články s komentářem o práci a hudebním významu práce Karla Kostery, tak jak chronologicky vycházely většinou v regionálním tisku. Druhá část přináší zpracovaný autentický přepis živého vypravování ve formě vlastního životopisu Karla Kostery. V závěru práce je zhodnocení pramenů, shrnutí a závěr.

2

Zvukový záznam, ze kterého byl pořízen Vlastní životopis Karla Kostery, viz. Kapitola 3 práce vznikl během cca deseti setkání s Karlem Kosterou od prosince 2013 do dubna 2014.

1

2

INFORMACE O KARLU KOSTEROVI Z TIŠTĚNÝCH PRAMENŮ První kapitola práce představuje regionální hudební osobnost Karla Kostery v

pramenech tištěných, tak, jak chronologicky vycházely a jsou zachyceny v tištěných zdrojích. Články už představují jistou selekci faktů, ale jde o zdroj, který tady pro odbornou práci zůstane k rychlému užití, ale zachycuje jen zčásti některé faktograficky důležité události, převážně až jen z konce 20. stol. a hlavně z prvního desetiletí našeho století. Při řazení článků je nejprve uveden zdroj, název a datum, kdy se informace objevila v tisku.

2

3

3

Kopie pořízená Vědeckou knihovnou v Olomouci, fond Region Opava

3

Karel Kostera, Smíšený pěvecký sbor Stěbořice www.severskaspolecnost.cz › Články a fotografie z činnosti 23. 4. 1998

Karel Kostera – již ve dvanácti letech hrál na varhany ve svém rodném Slavkově u Opavy v kostele sv. Anny. Tam také později vedl chrámový sbor. Mezi svými čtrnácti sourozenci patřil k nejstarším. Studoval hru na varhany, violoncello a později na ostravské Lidové konzervatoři dirigování a sólový zpěv4. Je varhaníkem ve stěbořickém kostele p. Marie a současně uměleckým vedoucím a dirigentem chrámového sboru při opavské konkatedrále p. Marie. Vede a diriguje také pěvecký sbor při Základní škole ve Stěbořicích. Karel Kostera je dlouholetým pořadatelem nejrůznějších koncertů sólistů, sborů a dalších hudebních těles, které se těší velkému zájmu posluchačů a jsou vždy mimořádným uměleckým zážitkem. Dne 23. dubna 1998 se konala v Opavě vernisáž výstavy o Islandu, Islanďanech a severské přírodě. Výstavu zahájil Smíšený pěvecký sbor Stěbořice se svým uměleckým vedoucím a sbormistrem p. Karlem Kosterou.

4

Karel Kostera je významný regionální basbaryton, je žákem prof. Heleny Zemanové, sólistky Národního divadla Moravskoslezského a profesorky Lidové konzervatoře v Ostravě.

4

www.ucps.cz/portal/cz/03-01-heslo.php?chci_heslo=149 Karel Kostera * 31. 10. 1935 Slavkov u Opavy Hudební vzdělání, sbormistrovská průprava: Lidová konzervatoř Ostrava (obor dirigování a sólový zpěv) člen SPS Františka Háby Nejvýznamnější sbormistrovská praxe: Chrámový sbor Slavkov u Opavy 1971 – dosud zakladatel a sbm. PS Stěbořice 1976 – dosud PS při konkatedrále v Opavě 1992 – dosud PS Bílovec 1995 – dosud zakladatel a sbm. Chlapeckého sboru při ZŠ Stěbořice Sbormistrovské úspěchy a ocenění: Medaile ministra kultury k Roku české hudby Cena Jana Šoupala Cena Stanislava Moniuszka (Katovice) Cena Petra Bezruče města Opavy Další odborná činnost: člen Moravsko – slezského ObV UČPS účast v porotách soutěží školních dětských a studentských sborů Pěvecké sbory v katalogu: Pěvecký sbor Bílovec

Festival duchovní hudby nabízí Anna Sotolářová, 16. října 2009 Mezinárodní festival duchovní hudby v následujícím týdnu připravil dva koncerty.

5

6

7

www.opava-city.cz/assets/files/168/hla0312b.pdf

Umělecká agentura Kostera vás zve na vánoční koncerty 10. 12. 2003 - HLÁSKA prosinec 2003. VÁNOČNÍ KONCERTY A VÝSTAVY.

16 prosinec 2003 HLÁSKA HLÁSKA – zpravodaj Statutárního města Opavy # 8. Ročník # Vydavatel: Statutární město Opava, Horní náměstí 69, 746 26 Opava Redakce : Silvie Vltavská, telefon 553

756

211,

fax

553

624

092,

e-mail:

[email protected],

http://

www.opavacity.cz/hlaska Redaktor: Miroslav Pospíšil Za vydávání odpovídá : Ing. arch. Pavel Mališ Vychází vždy v prvním týdnu v měsíci Tiskne OPTYS, spol. s r. o., Opava V Opavě rozšiřuje Česká pošta, s. p., obvod Opava Reklamace na nedodání výtisku zpravodaje uplatňujte písemně nebo telefonicky na reklamačním oddělení pošty Opava 1, Masarykova 22, telefon 553 753 553, 5 53 753 564. Registrováno u Ministerstva kultury ČR pod zn. MK ČR E 12483 Umělecká agentura Karel Kostera a Statutární město Opava si vás dovolují pozvat na koncert chlapeckého pěveckého sboru BONI PUERI Vánoce 2003. Koncert se uskuteční v pondělí 1. prosince v 19 hod. v kině MÍR. Program : Mistři evropské klasiky gregoriánský chorál, O. di Lasso, W. A. Mozart, J. D. Zelenka, A. Dvořák, C. Franck, G. F. Haendel, B. Britten, Kouzelné vánoce ve světě. Spoluúčinkuje Chlapecký sbor při Základní umělecké škole Stěbořice se sbormistrem Karlem Kosterou. Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji ve Sluně.

8

V neděli 7. prosince v 19 hod. se v kostele Nejsvětějšího srdce v Marianu Opava uskuteční Adventní koncert k poctě sv. Mikuláše - Legenda o sv. Mikuláši s varhanní hudbou barokních mistrů. Legendu přednese autor, pražský? herec, režisér a scénárista Vladimír Matějček. Na varhany bude doprovázet Vladimír Roubal, varhaník a regenschori Strahovského kláštera v Praze. Spoluúčinkuje Pěvecký sbor Konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie v Opavě s dirigentem Karlem Kosterou. Vstupenky si můžete zakoupit v předprodeji ve Sluně. Umělecká agentura a Statutární město Opava vás zvou na Vánoční koncert cimbálové muziky Hradišťan s primášem Jiřím Pavlicou. Koncert se uskuteční ve středu 17. prosince v 19 hod. v kině Mír. Předprodej vstupenek ve Sluně. V neděli 28. prosince v 15. hod. se v kostele sv. Vojtěcha v Opavě na Dolním náměstí uskuteční Vánoční koncert 2003. Na koncertě vystoupí Pěvecký sbor Stěbořice, Chrámový sbor Opava, sólisté opavské opery, orchestr a hosté. Hlavní program: Jakub Jan Ryba, Česká mše vánoční, HEJ, MISTŘE. Karel Kostera

9

5

5

Zdroj : Vědecká knihovna v Olomouci, fond Region Opava .

10

11

12

13

14

15

3

16

opavsky.denik.cz/.../karel-kostera-stale-horlivepracuje20100507.html Autor : Opavský deník 7. 5. 2010 Karel Kostera stále horlivě pracuje Opavsko - Kdo by měl pocit, že dirigent a organizátor kulturních akcí na Opavsku Karel Kostera přestal pracovat, toho musíme vyvést z omylu. Letos oslaví 75 let. „Se Smíšeným pěveckým sborem Bílovec jsem nedávno vystupoval v Německu v Bad Neustadt, což je lázeňské město s asi dvaceti pěti tisíci obyvateli. V tomto městě žijí lidé, kteří byli vystěhováni z Bílovce. Byl jsem tam počtvrté. Měli jsme koncert v Stadthall, kde trval od půl sedmé až do půl dvanácté. My jsme to zahajovali i končili,” uvedl Karel Kostera, který tam jako sólista zazpíval Rychlého Žermanice. Další den vystoupil v tamější katedrále při bohoslužbě a na následném koncertu. Co se týká nejbližšího výhledu, tak s Chrámovým sborem Opava vystoupí v sobotu 8. května v konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie u příležitosti oslav 65. výročí profesionálních hasičů v Opavě. Program zde začíná v 9 hodin. „Pozval nás velitel opavských hasičů Břetislav Janošek. Před pěti lety jsme na oslavách taky vystupovali,” poznamenal dirigent ze Stěbořic. Další koncert připravily Chrámový sbor Opava a bílovecký sbor ke Dni matek ve Staré Vsi. Následovat bude soustředění s Chlapeckým sborem Stěbořice. „Jezdíme do Úvalna na dva až tři dny, kde kluci musí samozřejmě poblbnout, ale hlavně hodně zpíváme,” upozornil Kostera a jedním dechem dodal, že hned na to budou vystupovat (22. května) ve Stěbořicích, kde oslavuje škola padesáté výročí. Ve středu 26. května se uskuteční festival dětských souborů Opavská dětská píseň. „S Chrámovým sborem pak vyrážíme do Krnova na festival duchovní hudby,” poznamenal. Do Opavy zavítá také Lukáš Vondráček, a to v pondělí 7. června. Po prázdninách Opavu navštíví Jitka Molavcová s Alfrédem Strejčkem. „Budu také dělat koncert pravoslavných mnichů z Ruska. V rámci Bezručovy Opavy chystám koncert Jiřího Pavlici s Hradišťanem.Na podzim bych chtěl znova připomenout velkého zpěváka Eduarda Hakena,” uzavřel výčet pozvánek Karel Kostera.

17

6

6

Zdroj : Vědecká knihovna v Olomouci, fond Region Opava .

18

19

20

ostrava-mesto.eu/ostravske-pribehy-11-06-2013-1620/ 3. června 2013 v 12:59 rubrika: Doporučujeme Ostravské příběhy představí varhaníka a sbormistra Karla Kosteru

Ostravské příběhy vám pravidelně každý týden představují nejrůznější osobnosti Moravskoslezského kraje. Někdy známé, jindy zcela neznámé, ale vždy určitě něčím zajímavé. V šesti letech začal ministrovat a v jedenácti už hrál na varhany při mších v kostele v rodném Slavkově a později ve Stěbořicích na Opavsku. „ Sedmasedmdesátiletý cukrář, varhaník a sbormistr Karel Kostera se stále věnuje řízení pěveckých sborů, a také sbírání starožitností, například farních křížů,“ přibližuje autor pořadu Artur Kubica. Ostravské příběhy s Karlem Kosterou si můžete ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava poslechnout v úterý 11. června v 16:20. ostrava-mesto.eu/ostravske-pribehy-11-06-2013-1620/ Ostravské příběhy (11.06.2013 16:20) Zpravodajství Ostrava 11.6.2013 V šesti letech začal ministrovat a v jedenácti už hrál na varhany při mších v kostele

v

rodném

Slavkově

a

později

ve

Stěbořicích

na

Opavsku.

Sedmasedmdestátiletý cukrář, varhaník a sbormistr Karel Kostera je naším dalším hostem.

21

czs.proit.cz/?page=4 Církevní základní škola Svaté Ludmily v Hradci nad Moravicí Setkání opavských chrámových schol a souborů církevní základní školy V sobotu 19. 10. 2013 se v kostele svatého Ducha uskutečnil první ročník setkání schol a souborů Církevní základní školy, a to v rámci XI. ročníku festivalu duchovní hudby. Hlavní organizátor pan Karel Kostera přivítal všechny přítomné, otec Kryštof vyprosil všem požehnání při krátké adoraci. Dozvěděli jsme se, že slovo zpěv je ve Starém zákoně zmíněno 309 krát a v Novém zákoně 36 krát - tedy celkem 345 krát. Zpěvem chválíme Boha a vyjadřujeme svou radost. Zpěv je věcí lásky. Dvouhodinový program utekl jako voda a všichni přítomní se jistě budou těšit na další setkání. Děkujeme školnímu sboru Kolibříci s vedoucí paní Mgr. Marií Křesťanovou a školní kapele s vedoucím Mgr. Milanem Víchou za zdařilou reprezentaci školy.

opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-pozvanka-jiri-pavlica06122013.html 6.12.2013 10:02 Opava /POZVÁNKA/

Po roční přestávce je to znovu tady! Umělecká agentura Karla Kostery zajistila koncert kapely Hradišťan. Ta dojede i se svou ústřední postavou a legendou cimbálové muziky Jiřím Pavlicou. Kino Mír by opět mohlo být zcela vyprodáno. Máloco sbormistra stěbořického pěveckého sboru Karla Kosteru potěší více než příjezd jeho kamaráda Jiřího Pavlici do slezské metropole. Opavské kino Mír se každoročně stává dějištěm koncertu Hradišťanu a také rok 2013 nebude žádnou výjimkou. Vystoupení uherskohradišťské skupiny je na programu už dnes, v pátek 6. prosince. Začátek je naplánován na 18.30. „ Prvně bych chtěl říci, že nejde o úplně klasickou cimbálovou muziku. Jiří Pavlica se tak trochu odklání od klasického pojetí," poznamenal právě Karel Kostera.

22

Slavkovský rodák, jenž na konci října oslavil osmasedmdesáté narozeniny, se s frontmanem Hradišťanu velice dobře zná. Jejich přátelství trvá už téměř dvacet let: „Spolupracujeme spolu od roku 1996. Utíká to jako voda. V Opavě absolvoval řadu koncertů. Prvně to bylo v Minoritu, pak Na Rybníčku, až se koncerty začaly pravidelně

konat

v kině

Mír,

kde

se

uskuteční

i dnes

večer."

Kino Mír bude praskat ve švech Vystoupení Jiřího Pavlici a spol. se pravidelně řadí k akcím, které dokáží vyprodat sál do posledního místečka. V poslední době sice některá sedadla zůstala volná, ale i tak si na Hradištana do Míru pravidelně najdou cestu stovky posluchačů. „Upřímně si nemyslím, že by to nějak souviselo s dobou a tím, že třeba mladí by poslouchali něco jiného. Mnohdy je to o náladě a také časových možnostech. Věřím, že i dnešní koncert se bude moci pyšnit úžasnou atmosférou," doufal Karel Kostera, jenž si jako zdatný hudebník Jiřího Pavlicu notně považuje: „Jedná se o fantastického muzikanta. Je i fantastický hudební skladatel, který zhudebňuje básně. Byl jsem se podívat také na jeho vystoupení v Ludgeřovicích. Skvělý zážitek. Vychází z folklorní muziky a i když se trošku odklonil, tam je stoprocentně základ jeho hudby."

Chystá mu velké překvapení Karel Kostera si ústřední postavy Hradišťanu necení jen po hudební, ale i lidské stránce. Jiří Pavlica toho prý tolik nenamluví, ale když něco řekne, tak to stojí za to a má to hlavně velkou hloubku. „Jde o neskutečně charismatického člověka. Mluví s obrovskou rozvahou. Je silně věřící, ale svou víru přitom nikomu nevnucuje. Právě víra je jedním z důvodů, proč k sobě máme tak blízko. Celou dobu jsem myslel, že Jiří je podstatně mladší než já. V neděli však oslavil šedesát let," pokračoval. Karel Kostera s blahopřáním neváhal a prvně mu gratuloval do telefonu. Další překvapení na frontmana Hradišťanu čeká v Opavě. Sbormistr stěbořického pěveckého sboru nezapřel své předchozí povolání cukráře a pro svého kamaráda k zásadnímu životnímu jubileu vytvořil košík s růžemi z marcipánu : „Nejen ke

23

kulatinám Jiřímu vždycky něco připravím. Když měl padesátku, udělal jsem mu housle v podobě dortu. Snad se mu bude líbit i tohle." Hradišťan má mimochodem letitou historii. Jiří Pavlica v čele kapely stojí od roku 1978. Na Opavu podle svých slov nedá dopustit. „Vždycky tvrdí: Když do Opavy, tak jedině s panem Kosterou. Beru to samozřejmě jako velkou poctu," komentoval Karel Kostera. Koncert Hradišťanu je jednou z největších akcí, kterou v průběhu roku pořádá. Na stejnou úroveň se dá řadit maximálně vystoupení orchestru Václava Hybše. Letos už si na něj ovšem nezajdete, před nedávnem na opavském území už vystoupil. „ Václav Hybš byl u nás poměrně nedávno. Opět se to povedlo na výbornou. Měl jsem z toho obrovskou radost. Vládla výborná atmosféra a lidé si akci perfektně užili. Těžko říct, co má větší ohlas, jestli Hybšův orchestr anebo Hradišťan. Já osobně bych to dával na stejnou úroveň," připustil rodák ze Slavkova, který od roku 1965 trvale žije ve Stěbořicích. Petr Dušek Region Opavsko

opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-rozhovor-karel-kostera10122013.ht..

Karel Kostera: Koledy jsem od dětství zbožňoval

10.12.2013 09:13

24

Karel Kostera s členem kanadského sboru. Za dobu, co se věnuje hudbě, vystoupil s řadou sborů z různých zemí. Zmiňme třeba Japonsko nebo Tchai-wan. Autor: archiv Karla Kostery

10.12.2013 09:13

Opava – Opavský a Hlučínský deník se ve středu od 18 hodin na Horním náměstí v Opavě podruhé za sebou zapojí do akce s názvem Česko zpívá koledy. Loni touto dobou bylo na Dolňáku hodně veselo. Společně s naší redakcí si kromě spousty lidí pod pódiem přišla zazpívat také celá řada významných osobností Opavska. Nešlo přehlédnout ani stěbořický chlapecký sbor a jeho vedoucího Karla Kosteru. Vzhledem k tomu, že se jedná o skutečně činorodého člověka, který z kulturního hlediska je nejen pro opavský okres obrovským přínosem, rádi bychom ho na této straně tak trochu představili. Rodák ze Slavkova na akci z minulého roku vzpomíná v dobrém: „Koledy opravdu zbožňuju. Už od dětství jsem to takhle měl. Vánoce jsou svátky, kdy lidé k sobě mají blíž, což je jenom dobře. Náš sbor si to v loňském roce nesmírně užil. Přece jenom, kdy má člověk možnost si zazpívat na jednom pódiu s význačnými osobnostmi Opavska?" Před rokem si s námi mimo jiné zapěla i finalistka České Miss Michaela Dihlová, jež pochází z Kozmic. Zprvu možná byla poněkud nesmělá a stála trochu v pozadí, avšak Karel Kostera se s ní moc nepáral. Vytáhl si ji dopředu a společně odzpívali téměř všechny koledy. „Míša byla moc šikovná. I když kvůli nachlazení měla menší problémy s hlasem, myslím si, že jí to šlo výborně. Špatně si rozhodně nevedli ani ostatní," vysekl zpěvákům poklonu. Sbor je na středu perfektně připraven. Jak by také ne? V předminulém týdnu se chlapci představili při velké akci Advent na zemědělce a také na výstavě betlémů ve Stěbořicích. O uplynulém víkendu pak zpívali koledy v uhlířovské kapli.

25

Celkově vede tři sbory

Na snímku můžete vidět chlapecký sbor stěbořické základní školy při společném vystoupení se svými taiwanskými kolegy. foto: archiv Karla Kostery

Jestli něčím Karel Kostera své okolí ohromuje, pak je to stoprocentně jeho neskutečná činorodost. Byť mu letos bylo už úctyhodných osmasedmdesát let, v současnosti vede tři pěvecké sbory. Díky svému otci se hudbě věnuje už od útlého věku. Ve stěbořickém kostele stále hraje na varhany. Kromě toho zdatně zvládá roli zpěváka. Když se během roku 1965 přestěhoval do Stěbořic, řekl si, že by bylo skvělé, kdyby v této obci nedaleko Opavy vzniklo nějaké hudební uskupení. „Chtěl jsem dělat něco pro kulturní dění ve Stěbořicích. Něco pro veřejnost. Právě okolo roku 1965 jsem začal dávat do kupy pěvecký sbor, který byl nakonec oficiálně založen o šest let později," líčil Karel Kostera. Netrvalo dlouho a rodák ze Slavkova se postavil do čela Chrámového sboru při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Později vstoupil do dalšího

26

sboru v Ostravě, s nímž se dostal do různých koutů Evropy. „Navštívil jsem nejrůznější státy a zaujalo mě, že tam běžně fungovaly chlapecké sbory. Napadlo mě založit něco podobného," zavzpomínal. A hned po revoluci se do toho také pustil. Z chlapců z Opavy dal dohromady sbor, jehož existence bohužel neměla dlouhého trvání. „Postupem času jsme neměli kde zkoušet. Tenkrát jsem to vzdal a nechal sbor rozpustit. Dodnes si tento krok vyčítám. Šlo o velkou chybu," mínil. Svůj sen si nakonec splnil ve Stěbořicích. Zde pod jeho vedením funguje chlapecký sbor při místní základní škole dodnes. Založen byl v roce 1995: „Mám tam asi osmnáct nebo devatenáct kluků. Možná by nás mohlo být i více. Na vesnici ale není takový výběr. Každopádně mí svěřenci se snaží." Kromě tří zmíněných sborů, které, mimochodem Karel Kostera stále vede, stál rovných dvacet let také v čele bíloveckého sboru.

Vánoční koncert Jeden z nejpodmanivějších koncertů svěřenci všech sborů, jímž Karel Kostera „velí", pravidelně absolvují 26. prosince, kdy si zazpívají českou pastorální mši Hej, mistře skladatele Jakuba Jana Ryby. Ani letošek nebude výjimkou. Vystoupení se uskuteční v kostele svatého Ducha naproti opavské hlavní poště. Začátek je stanoven na 15. hodinu7. Karel Kostera se pyšní také tím, že pod vlastním jménem provozuje uměleckou agenturu. Díky ní provozuje různé akce. Kromě výše zmíněného vánočního koncertu k největším událostem roku bezesporu patří vystoupení cimbálové muziky Hradišťan i s jeho velkým přítelem a frontmanem kapely Jiřím Pavlicou, a pak také nesmíme opomenout ani Václava Hybše s jeho orchestrem. Obě akce dokážou sál opavského kina Mír vyprodat do posledního místečka a ve slezské metropoli podobně jako vánoční koncert mají obrovskou tradici.

7

Srovnej : Duchovní fenomén Vánočních koncertů, vlastní životopis Karla Kostery .

27

Cukrář s láskou k hudbě

U sbormistra,zpěváka, varhaníka a

také

organizátora

různých

hudebních akcí byste možná čekali, že i vzděláním k hudbě bude mít blízko. Karel Kostera se

však

do

této

pomyslné

kategorie neřadí. Nakonec se vyučil cukrářem, a i v tomto oboru si nevede o nic hůře než třeba s dirigentskou taktovkou v ruce. Původně se přitom řemeslu vůbec věnovat neměl. Otec chtěl, aby šel studovat, jenže mladý Karel to viděl trochu jinak. „Můj dědeček byl písmomalířem. Jeho fermežové barvy mi vždycky strašně moc voněly. Tatínek mě chtěl dát na studium. Já však v Opavě v ulici Popské nastoupil jako učeň právě na písmomalíře. Otec mě po třech dnech objevil a chtěl, ať se dám na cukrařinu," vyprávěl Karel Kostera. Přes malý počáteční odpor ovšem nakonec tomuto řemeslu přišel na chuť. Nastoupil do učiliště v Lomnici nad Popelkou a školu také zdárně dokončil. „ Na tu dobu mám spoustu krásných vzpomínek. V době, kdy jsem tam pobýval, se například otvíral nový stadion. Atletika mě tenkrát moc bavila a také mi šla. Byl jsem vybrán, abych běžel v jakémsi předvoji. Měl jsem tu čest potkat se naživo s legendárním českým běžcem Emilem Zátopkem," vzpomínal vedoucí stěbořického pěveckého sboru.

28

Po návratu do Opavy pracoval v cukrárnách a pekárnách. „Výrobnu jsme měli na Bílovecké. Měl jsem tu možnost vystřídat hodně cukrářských postů. Nakonec jsem dělal vedoucího výrobny. Na stejné pozici jsem chvíli zastupoval také ve Vítkově a Krnově. Rád jsem modeloval a připravoval věci na výstavy," konstatoval Karel Kostera. I když už je nějaký ten rok v důchodu, vsaďte se, že na cukrařinu nezanevřel. Pokud se naskytne možnost, vyrobí něco pro své blízké a kamarády. Takový frontman legendární kapely Hradišťan Jiří Pavlica by mohl vyprávět. K padesátinám od něj dostal dort ve tvaru houslí. Ve výčtu krásných cukrářských výrobků v podání Karla Kostery by se dalo pokračovat donekonečna. S bratry se musel prát o peřinu

Historický snímek patnácti dětí Jana a Anny Kosterových. Karel Kostera je druhý zleva. foto: archiv Karla Kostery

V dnešní době se už málokdy setkáte s tím, že by rodina měla tři děti a více. Karel Kostera, to je ale jiná. Podržte se. Celkově měl čtrnáct sourozenců. Deset bratrů a čtyři sestry. Jeho otec Jan se narodil v Novém Dvoře. Později se přestěhoval do Slavkova, kde založil prosperující řeznictví. Se svou manželkou Annou dennodenně od rána do

29

večera dřel, aby se rodina měla dobře. Dcery a synové také rozhodně nestrádali. A že jich bylo požehnaně. Když jsme se Karla Kostery zeptali, zda je schopný vyjmenovat všechna jména svých sourozenců, bez rozpaků nám odpověděl: „Jan, Antonín, Josef, Marie, Anna, Václav, Robert, Viktorka, Štěpán, Vojtěch, Františka, Alois, Jiří a Stanislav. Tonda, Josef a Štěpán už bohužel zemřeli. Až donedávna jsme přitom byli všichni." I když dětí v Kosterovic rodině bylo skutečně hodně, osmasedmdesátiletý vedoucí stěbořického pěveckého sboru si nikdy nestěžoval a v budoucnu ještě kolikrát ocenil, že má vysoký počet bratrů a sester. „Zprvu jsme byli čtyři bratři. Všichni jsme spali v jednom lůžku. Vždycky jsme se prali o peřinu. Dva proti dvěma. Byla to ale krásná doba. Rád na to vzpomínám," pokračoval druhý nejstarší potomek Jana Kostery. Otec se, mimochodem, se svými dětmi moc nemazlil. Když prý někdo zlobil, dostal, co si zasloužil: „Pokud se neposlouchalo, táta nám nařezal. Za jeho výchovu jsem ovšem vděčný. Dneska se setkáváte s nevychovaností. My jsme byli vedeni tím správným směrem." Tatínek sehrál hodně důležitou roli při budování vztahu k hudbě. Malého Karla nutil hrát na hudební nástroje a zpívat. „Od dvanácti let jsem hrál na varhany ve slavkovském kostele svaté Anny. I v tomto ohledu musím otci poděkovat. Jsem rád, že chtěl, abych se věnoval hudbě," pokračoval. Také Karel Kostera společně se svou ženou Annou, která zanedlouho oslaví sedmasedmdesáté narozeniny, založil rodinu. Má dva syny – Karla a také Víta. „Oba mají děti. Karel Martina a Hanku, která ze mě díky synu Maxmiliánovi udělala pradědu. Z Vítovy strany pak máme vnuky Jana a Františka. Musím se pochlubit, že všichni kluci zpívali ve stěbořickém chlapeckém sboru," uvedl. Petr Dušek, Region Opavsko

30

zssteborice.webnode.cz/products/maminkam-a-tatinkum1/ Maminkám a tatínkům

Tradiční jarní vystoupení žáků ZŠ Stěbořice se konalo 24. května 2012. Podle reakcí zaplněného sálu stěbořického kulturního domu se vydařilo. Naše škola nabízí žákům spoustu možností, jak smysluplně strávit volný čas. Do sedmnácti kroužků se zapojují žáci od nejmenších po nejstarší. Program koncertu byl velmi rozmanitý. Zahájili nejmenší - děti pěveckého kroužku Modráčci spolu s flétnisty ( uč. Jana Holušová a Lenka Szturcová). Divadelníci ( uč. Tomáš Halátek) zahráli obměněnou ruskou pohádku Mrazík. Představili se i tanečníci kroužku hip - hopu (uč. Alexandra Katreniaková) se skladbou Barevný příběh. V přestávce si návštěvníci mohli prohlédnout zajímavou výstavku prací žáků keramického kroužku ( vych. Kateřina Cihlářová). Druhou polovinu programu zahajoval chlapecký pěvecký sbor ( sbormistr Karel Kostera) několika písněmi ze svého repertoáru. Následovalo vystoupení taekwondistů ( vych. Marek Vinárek) .Závěr patřil děvčatům hud. -dram. kroužku (uč. Jana Gélová) , která se představila v operce autorů Z. Svěráka a J. Uhlíře Budulínek. Kostýmy realizovala uč. Branislava Švábíková. Celým pořadem provázeli žáci 8. třídy Kristýna Krajíčková a Lumír Král. Autor: Jana Gélová

31

www.steborice.cz/spolky.../chlapecky-pevecky-sbor-pri-zs-steborice/ Chlapecký pěvecký sbor při ZŠ Stěbořice, vedený sbormistrem a dirigentem Karlem Kosterou

Chlapecký pěvecký sbor při ZŠ ve Stěbořicích, vedený dirigentem Karlem Kosterou, se celé jaro 2013 činil a výsledkem bylo několik vystoupení na domácí půdě i na opavsku. Sbor, spolu s Malou cimbálovou muzikou ZUŠ Václava Kálika v Opavě a spolu se sólisty sboru, vystoupil např. na kulturní akci v bývalé kapli opavské psychiatrické léčebny, s dalšími dětskými sbory na festivalu Opavská dětská píseň a dalších akcích. Fotografie pochází z vystoupení sboru při příležitosti kulturního odpoledne pořádaného Základní školou ve Stěbořicích a konaného v sále místního kulturního domu. www.ondraseknj.cz/foto-mezinarodni-festival-duchovni-hudby-opava-2... FOTO: Mezinárodní festival duchovní hudby Opava 2013 Publikováno 10.10.2013 | Autor: admin

32

Koncertní sbor Ondrášku vystoupil dne 6. 10. 2013 v rámci XI. Mezinárodního festivalu duchovní hudby Opava 2013, který probíhá od 28. 9. do 31.10 na Koncertu k uctění památky otce Josefa Motyky ve Stěbořicích. Současně na koncertu vystoupil i Chlapecký sbor Stěbořice. Sbormistr Karel Kostera

http://opavsky.denik.cz/ opavsky.denik.cz/galerie/foto.html?mm=op_sbor_kostera0123

33

Chlapecký sbor ZŠ Stěbořice, violoncellistka Hana Kosterová a dirigent Karel Kostera při posledním společném koncertě v kostele Narození Panny Marie ve Stěbořicích. Autor: Ivo Toloch

34

4

Životopis Karla Kostery Druhá kapitola práce zachycuje autentický přepis zvukového záznamu

životopisu hudební osobnosti Karla Kostery. Text vznikl z přepisu asi desti sezení od prosince 2013 do dubna 2014, kdy jsem si nahrávala jednotlivé části formou sdělení a poté zpracovala do volného chronologického pásma vlastního životopisu, který Karel Kostera poté upravoval. Životopis má proto podle mne vyjímečnou hodnotu z hlediska poznání hudebních kořenů práce a interpretace duchovní hudby této osobnosti.

Motto: životopis muzikanta Osobní životopis Karla Kostery Jak jsem k hudbě přišel „ Narodil jsem se ve Slavkově 31. října roku 1935, jako druhý z 15 dětí. Bylo nás 11 kluků a 4 děvčata. Jako první se narodil bratr Jan, potom já, Karel, pak Antonín, Josef, Mařenka, Anička, Robert, Štěpán, Viktorka, Václav, Vojtěch, Františka, Alois, Jiří a nejmladší bratr Stanislav. Někteří z rodiny měli po rodičích a asi i prarodičích nadání k hudbě. Bratr Vojtěch hraje na klarinet a saxofon, Štěpán hraje na trubku. Aloise jsem přihlásil na konzervatoř, kde byl žákem prof. Ripky, dnes je varhaníkem v Konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Jiří a Stanislav hrají na varhany ve Slavkově, nejstarší bratr Jan je varhanář a je velmi hudebně nadaný, studoval na varhanické škole a stal se hlavním intonerem světově proslulé výroby varhan v Rieger – Kloss v Krnově. Děvčata dobře zpívaly a tři poslední bratry, Aloise, Jiřího a Stáňu jsem už hrát učil sám, protože věkem byl mezi námi dětmi rozdíl jedenadvacet let mezi nejstarším Janem a nejmladším Stáňou.

35

Moje hudební začátky. Tatínek byl řezník, byl velice pracovitý a obětavý a tak ani při patnácti dětech jsme neměli nouzi. Tatínek si vzal Annu Pravdovou – mou maminku, vyučil se řezníkem a koupil zkrachovalý statek ve Slavkově u Opavy, který přestavěl na řeznictví a prodejnu. Byl sice přísný, ale velmi obětavý, maminka se starala doma o všechny děti. Maminka pěkně zpívala, hrála v ochotnickém divadle. Do školy jsem chodil ve Slavkově, bylo tam 5 tříd, pak ale škola za války vyhořela a tak jsem pak chodil do Měšťanky do Opavy, kde byly třídy 4. Bydleli jsme blízko kostela a tam jsem také od 12 let začal hrát na varhany. Hrál jsem taky na violoncello – jako samouk, na housle, asi od 7 let jsem se učil hrát doma na harmonium, pak tatínek koupil klavír. Na harmonium mě učil tatínek a byl přitom přísný, nevím, jak to chodilo v rodině u J. S. Bacha, kterých bylo taky hodně, ale za chyby a špatně zahranou skladbu byl u nás lepanec. Při hře na varhany mi byl přísným, ale dobrým učitelem otec Josef Vinkler, zdejší farář, který byl dobrý muzikant, měl hudbu rád. Na klavír jsem se učil hrát u sester Dominikánek v Opavě a protože jsem byl prý zlobivé dítě, přibrali mi rodiče ještě violoncello a housle. Ve Slavkově jsem už od dvanácti let hrál na varhany a také při varhanní činnosti nacvičoval s děvčaty různý duchovní repertoár na různé církevní příležitosti – tehdy slavné „ Májové pobožnosti“, koledy na Vánoce, Velikonoční skladby… Ve Slavkově jsem také založil svůj první sbor - smíšený sbor. Později, když jsme se s manželkou přestěhovali do Stěbořic, založil jsem tam a vedl smíšený sbor Stěbořice. Vlastně kam jsem přišel, tam jsem zakládal sbor.

Cukrářem Původně jsem chtěl být písmomalířem, protože mě to bavilo a líbila se mi vůně barev. Líbilo se mi restaurovat třeba v kostelích a navíc jsem nechtěl být řezníkem. Maminka mi proto zprostředkovala místo u písmomalířského mistra Broďáka v Opavě, protože můj dědeček byl písmomalířem. A tak jsem tři dny dělal písmomalíře, ale tatínek byl proti tomu a domluvil, že se budu živit cukrařinou. Otec

36

říkal - nejlepší povolání je ve spojitosti s jídlem – to je vždy potřeba, jíst se bude pořád, režim nerežim. Tatínek byl rázný i svérázný, prostě osobnost. Byl urostlý silák, dlouho dělal řeckořímský zápas a s maminkou se měli moc rádi. A tak jsem se z rozhodnutí tatínka a Božího stal cukrářem a muzikantem. V roce 1950 po dokončení měšťanky nastoupil do cukrárny pana Paloučka v Opavě, která už patřila k zestátněnému Slezskému průmyslu jemného pečiva – Fiedoru, na povinnou praxi. A po roce mě Slezský průmysl jemného pečiva v Opavě jako učně poslal do učení na cukráře v Lomnici nad Popelkou, kam jsem jezdil jeden rok. Cukrařinu jsem si zamiloval. Rád vzpomínám na své učitele - cukráře pana Zemka a pana Vaňátka. Na vojně jsem hrál na půdě. V letech 1955 - 57 jsem byl na vojně v Českých Budějovicích. Myslel jsem si, že budu přidělen do kuchyně v Žižkových kasárnách, kam jsem narukoval, ale podle vojenské logiky mě přidělili k autům a tak jsem si udělal řidičák a sloužil u řidičů. V kasárnách byl dobrý hudební soubor a já se těšil, že si zazpívám, jenže řidičský výcvik byl v Třeboni a tak jsem do souboru hned nemohl a po návratu mě už nepřijali, že už mají nacvičený repertoár. Hrát jsem ale chtěl a tak jsem požádal, abych mohl ve volných chvílích hrát na violoncello. Nadřízení se smilovali a dokonce mě poslali domů do Slavkova pro nástroj. Cvičíval jsem pak na půdě v takové špeluňce a vojáci se tomu smáli. Ale nešť, hrát jsem mohl. Během vojny jsem se o propustce občas dostal na mše sv. do katedrály sv. Mikuláše na náměstí v Českých Budějovicích, kde se taky zpívalo. Poslouchal jsem a myslel na to, jak bych to s hudbou měl udělat doma. Po vojně jsem se oženil a dál muzicíroval. Pak jsem se vrátil zpátky do Opavy a dělal cukráře a oženil jsem se a ve Slavkově stal varhaníkem a rozšířil sbor. Na rodinu a muziku jsem si musel vydělat. Svatbu jsme měli 5. července 1958. S manželkou jsme se znali ze sboru z kostela. Nejprve, aby bylo nařízením režimu vyhověno, jsme měli povinnou svatbu „na úřadě“. Pak jsme šli k rodičům nevěsty, kde nás pohostili špekáčky a šel jsem domů a 37

ještě dvacet dní byl svobodným mládencem. Svatbu „doopravdy“ jsme pak měli v kostele ve Slavkově, kde se zpívalo a hrálo. Po svatbě jsme bydleli ve světničce u mé stařenky, na prstýnky i ložnici jsme si musili půjčit. Bylo to pár let po měně a krachu peněz. Ve Slavkově se nám narodili oba synové Karel a Vítek, oba taky muzikanti. V roce 1965 jsme zdědili po otci starší domek v Novém Dvoru u Stěbořic a v roce 1966 jsme se do něj nastěhovali a tím začala další muzikantská etapa. Cukrářem a muzikantem. Místo jsem měl v Cukrárnách a pekárnách, nejprve v dílně a pak jsem dělal parťáka v tzv. „měkařině“: byly tu tři party cukrářů, jedna pečící, druhá šlehačková a baleného zboží, u dortů a marcipánů. Prošel jsem si všemi třemi partami a pak jsem dělal vedoucího centrální výroby v Opavě vlastně až do důchodu. Tehdější název byl Cukrárny a pekárny Ostrava. Ředitelství jsme měli na Kostelní ulici, tam kde dnes sídlí televizní studio Telepace. Samozřejmě, že jsem byl i solí v očích, záminka bylo muzicírování v kostele. Někdo mě na OV KSČ udal tehdejšímu řediteli p. Hofmanovi, že dělám vedoucího a přitom chodím do kostela. Za mne se ale postavil i náměstek Václav Havrlant, skutečný odborník a „Pan cukrář“ a tak jsem mohl cukrařit a dělat hudbu po kostelích a ve sborech dál. Když přišla privatizace, lidé měli strach o práci, tehdy bylo v cukrářství zaměstnáno asi 50 zaměstnanců, a tak jsem se spojil s jedním pekařem. Chtěli jsme podnik koupit, ale moje rodina byla proti. Namítali, že s tím budu mít hodně práce. Potom už ale podnik koupit nešlo za „menší cenu“a tak jej koupil údržbář z Opavy, který ale neměl k tomuto řemeslu vztah a podnik vytuneloval…Byl jsem tam ještě jako vedoucí a pak jsem v roce 1990 odešel do invalidního důchodu a začal se věnovat hudbě a organizaci hudebního života profesionálně. Všude jsem prostě musel dělat muziku. Počátky mého organizování sborů ale byly už v šedesátých letech. Kam jsem přišel, všude jsem prostě musel dělat muziku. Od založení sboru a účinkování ve smíšených sborech ve Slavkově a hlavně ve Stěbořicích jsem tehdy mimo jiné organizoval různé koncerty, sháněl jsem účinkující, a vše bylo tenkrát vedeno pod hlavičkou Jednotného kulturního střediska

38

– tzv. JKS ve Stěbořicích, nebo OKS – tzv. Okresního kulturního střediska v Opavě. Shánění účinkujících, organizace koncertů probíhala samozřejmě v době totality a muselo se to dělat chytře. Při vyřizování uskutečnění koncertu si na JKS nebo OKS si udělali čárku a ještě jim vadilo, že se o organizaci starám sám a nemohou do toho příliš zasahovat. Ale to bylo mým cílem. Chtěl jsem obnovit zapověděnou tradici duchovní hudby a vložit ji do vystoupení sborů. Produkování církevní hudby za totality. Za totality u nás žádní hudebníci, umělci nějak příliš duchovní hudbu neprodukovali nebo produkovat nemohli a právě o produkci duchovních skladeb jsem se proto i za minulého režimu snažil. Samozřejmě produkce duchovního repertoáru byla některým lidem za totality trnem v oku a to mě pak po revoluci také vedlo k založení Agentury – Umělecké Agentury Karla Kostery. Protože jsem vždy musel v rámci konání koncertu žádat na již zmíněném OKS nebo JKS o povolení, byla právě žádost o povolení koncertu hlavním důvodem pro vznik agentury. Poté jsem už o žádné povolení žádat nemusel a veškerou organizaci a vyřizování kolem koncertů jsem si řídil sám, jak jsem uznal za vhodné a když se něco stalo, mohl jsem se pak jen zlobit sám na sebe. Od roku 1990 jsem organizoval koncerty, ale už pod hlavičkou Umělecké Agentury. Po roce 90 jsem založil Festival duchovní hudby a festival Opavská dětská píseň, které fungují dodnes. Myšlenka obnovit a zpopularizovat význam duchovní hudby. Na počátku byla myšlenka obnovit a zpopularizovat význam a postavení duchovní hudby. Měl jsem při tom významnou podporu rodiny. Manželka Anička, se kterou jsme se znali už od dětství ve vesnici, chodili do stejné školy a kostela, kde a zpívala ve sboru, mi při organizování hudebního života moc věřila a moc pomáhala při organizování koncertů. Dělala sekretářku na zemědělské škole a tak zpracovávala agendu koncertů a psala veškeré informace ke koncertům do brožurek. Sám se přesto divím, že výsledky agentury byly tak významné nejen v opavském regionu.

39

Jak to všechno začalo. Souběžně s cukrářským řemeslem jsem hrál od konce padesátých let na varhany ve Slavkově, místo varhaníka, který ve všedních dnech pracoval v Ostravě. Tehdejší kněz P. Alois Vinkler byl výborný muzikant a tak přál rozšíření smíšeného sboru, se kterým jsem nejprve nacvičil mariánské písně a zpívaná pásma, k Vánocům koledy a doprovody k liturgii. Práce se začala dařit a protože jsem zpíval opavském chrámovém sboru, nacvičili jsme s jejich hostováním dokonce Missu C-dur od Ignáce Reimanna. Dirigovat a vést sbor jsem se učil takříkajíc „za pochodu“. V letech 1966 – 1970 jsem byl členem souboru Křížkovský v Opavě, který vedl prof. František Růžička. Díky němu jsem se seznámil s dirigováním velkého sboru. V době uvolnění duchovní kultury a hudby před a v roce 1968 jsem měl štěstí na lidi. Najednou jsem zpíval v ostravském Sdružení vokální hudby pod Františkem Hábou 8 a to byl Pan muzikant. Zpívali jsme velmi široký repertoár od renesance až k Petru Ebenovi a Martinů, včetně skladeb Františka Háby. Zpíval jsem nižší tenor ve skupině tenorů a dodnes čerpám z toho, co jsem od pana sbormistra pochytil. Jednu chvíli jsem zpíval ve Filharmonickém sboru v Ostravě pod panem Vrzalem a Škarohlídem a byl i externistou Slezského divadla v Opavě. Chvíli jsem hostoval i ve známém vítkovickém sboru „Marx“, který v krajském městě pod vedením schopných dirigentů dělal kvalitní vokální hudbu, zpívali jsme pod panem dirigentem Pivovarským i v Anglii. Stěbořický sbor a centrum duchovní hudby. Protože jsem už dojížděl ke sboru ve Slavkově ze Stěbořic a už se to nedalo zvládat všechno, sbor jsem na konci šedesátých let předal a chtěl se věnovat věnovat Stěbořicům. Bylo mi 34 let, byl jsem plný elánu a tak jsem chtěl ve Stěbořicích udělat jakési centrum hudební kultury a k tomu měl být rozšířený sbor, který by zpíval zároveň v kostele a zároveň vystupoval při významných výročích v obci i okolí.

8

František Hába, sbormistr a skladatel, absolvent Pražské konzervatoře. Od r. 1952 do 1999 vedl v Ostravě řadu sborů, např. Komorní sbor Ostrava a Ostravský filharmonický sbor. Velkých úspěchů dosáhl v 80. A 90. letech 20. st.

40

. Lidová konzervatoř Ostrava. Protože jsem vlastně neměl vyšší hudební vzdělání a přišla normalizace, začal jsem ve svých 36 letech studovat na Lidové konzervatoři v Ostravě. Pobídkou bylo taky to, že jsem chtěl, aby tam studoval se mnou o osmnáct let mladší bratr Alois, který měl velký talent, ale málo kuráže a tak jsme nastoupili do školy oba dva. Tehdejší paní ředitelkou byla paní Vybíralová a byla tu řada učitelů, kteří nemohli být jinde a tak se studentům se zájmem věnovali, např. pan Kajstura a jiní. U pana profesora Ladislava Kajstury9 jsem studoval čtyři roky obor dirigování. Obor solový zpěv jsem studoval u paní profesorky Heleny Zemanové, skvělého pedagoga. Paní Zemanová10 vedla můj hlas jako basbaryton a ustavila mi barytonovou barvu hlasu, naučila projevu a práci s dechem. Dodnes jsem jí vděčný za její vedení. Od těchto umělců jsem se naučil hudbu cítit a předávat a bez nich bych nikdy nemohl uskutečnit to, co se později povedlo. Konzervatoř jsem ukončil v polovině sedmdesátých let a protože jsem si dodělal i pedagogickou nádstavbu – dnes tzv. pedagogické minimum, dostával jsem pak nabídky učit na uměleckých školách v Opavě. Jenže jednak mám rád cukrařinu a něčím jsem musel živit rodinu a jednak můj koníček byla od mládí hudba chrámová a duchovní. Žáky jsem měl jen externě, když bylo třeba někoho připravit pro studium na hudebních školách. Být cukrářem a organizovat sbory. Přesto, že mě přemlouvali, abych se zpěvu věnoval profesně, zůstal jsem až do důchodu při cukrařině. Byla v tom i jistota mého tatínka, že mlsat se bude vždycky, kdežto ve škole bych musel schovávat svůj názor a hrbit hřbet. Tak jsem mohl svého životního koníčka realizovat nejen ve Stěbořicích. Sám se divím, co všechno se tu povedlo. Snad i proto, že jsem byl cukrář a mohl na jednání o sborech a setkání k repertoáru donést nějaké ty dobroty. Jako profesionál bych mnoho věcí asi nemohl.

9

Ladislav Kajstura, nar. 1927, ostravský skladatel a pedagog. Významné úspěchy po r. 1989, Missa brevis, Ave Maria, Popule meus. Do r. 1989 pedag. činnost v Ostravě. 10 Helena Zemanová, významný ostravský pedagog, sólistka Národního divadla v Ostravě a v Praze.

41

Do Stěbořic jsem nakonec zval hudebníky a organizoval koncerty českých sborů a sólistů, které jinak bylo možné slyšet jen na velkých scénách. Jezdily sem na hostování sbory z Polska, Německa, Rakouska, Itálie, Maďarska, Anglie, Bulharska, Norska, Španělska, Švýcarska, Švédska, Ukrajiny, Estonska, Francie, ale také z USA nebo Japonska. Měl jsem úspěch asi i proto, že Stěbořice nikomu nekonkurovaly a po kvalitní vokální duchovní hudbě byl hlad a tady se dalo uvést ledacos, co by jinde nešlo. Můj vlastní smíšený sbor ve Stěbořicích se začal scházet po roce 1965 a vystupovali jsme od roku 1971. Prostě jsem si poslechl, jak kdo v kostele zpívá a oslovil ho a pak obešel obec a najednou tu byly nadějné hlasy. Zpočátku měl sbor přes třicet členů, s úspěchem a vytvořenou tradicí jejich počet rostl. Repertoár byl široký, od čtyřhlasů národních písní až k duchovní hudbě Palestriny, Bacha, Adama Michny, ale i Mozarta, Bortňanského a Brucknera. Zpívalo se jednak v kostele, jednak jezdilo na koncerty.

Tradice Vánočních koncertů na Opavsku. Od roku 1981 se podařilo založit tradici vánočních koncertů v Opavě, Stěbořicích, a jinde s hostujícími sólisty ostravské a opavské opery. Úspěchy se začaly dostavovat i mimo region a ačkoliv pořád šlo o vesnický sbor, získali jsme v roce 1977 umístění ve stříbrném pásmu soutěže ve Frýdku – Místku, rok na to první místo v soutěži „Písně přátelství“, třetí místo v soutěži pěveckých sborů ve Frenštátě pod Radhoštěm a vzpomínám na stříbrné umístění v krajské soutěži o cenu Leoše Janáčka v roce 1983 ve Frýdku Místku, z dalších mě potěšilo umístění na „ Pražských dnech sborového zpěvu“ kde jsme získali stříbrné pásmo a jako dirigent jsem získal cenu Hlavního města Prahy za šíření české hudby, jako jediný venkovský sbor. V porotě byl tenkrát sám Petr Eben. Ve Smetanově síni jsme měli opravdu úspěch, hlasy byly vyrovnané a zpívalo nás tam asi šedesát, mezi jiným Cherubimskou pieseň od zakladatele ukrajinské opery Bortňanského, písňové texty od Zdeňka Lukáše. Takový výkon od neznámých sboristů odněkud z Moravy asi nikdo nečekal. Pak už nás znali.

42

Pod jednotným kulturním střediskem. Stěbořice, Místní národní výbor a jeho Jednotné kulturní středisko se stalo od roku 1981 hostitelem sborů z celého světa, které přijely zpívat na naše pozvání. Byl to vlastně festival už za totality. Pravda, komunismus už spěl ke konci, ale dělat na téhle úrovni hudbu byl úspěch. Do Stěbořic se na interpretaci kvalitní hudby sjížděli lidé i hudební odborníci zdaleka. Zážitkem třeba byly koncerty v letech 1981 a 82, kdy ve Stěbořicích vystoupil Eduard Haken. Některý rok bylo koncertů podobné úrovně i deset. Je pravdou, že dneska je už možné ledacos, ale základ činnosti mé agentury je právě ve Stěbořicích v osmdesátých letech. Obnova chrámového sboru v dnešní konkatedrále. Velkou výzvou pro mne bylo převzetí vedení velkého chrámového sboru při dnešní konkatedrále v Opavě. Jeho vynikající tradice byla totiž za normalizace vážně ohrožena tím, že dirigenti opavské opery František Preisler a Vladimír Rampula nesměli tuto funkci vykonávat. Když jsem byl organizátory sboru a místním kaplanem požádán, neváhal jsem. Opavský Chrámový sbor při Konkatedrále Panny Marie jsem začal dirigovat od roku 1976 a jeho dirigentem jsem až dodnes. Podařilo se mi obnovit těleso o až 45 členech. Někteří ani neznali noty, ale měli talent, předpoklady pro růst hlasu a hlavně chuť zpívat a nebáli se. Na začátku jsem byl rád za každého, kdo přišel do sboru zpívat, abychom se stali za pár let hlavním církevním tělesem v Opavě, schopným zazpívat i nejnáročnější skladby. Na úspěch se nabalovala spolupráce se sólisty opavské opery a najednou byli na vystoupeních členové operního sboru a jiní výborní zpěváci. Mohli jsme si troufnout na vokálně instrumentální špičková díla světové hudby a hrát je jak při liturgii tak koncertech v opavských chrámech Panny Marie, Sv. Ducha, Sv. Vojtěcha i v regionu. Velkým zadostiučiněním pro mne je, že sbor účinkoval mezi jiným při doprovodu liturgie na církevních slavnostech např. i v katedrále sv. Víta v Praze, v katedrále v Litoměřicích, v bazilice na Velehradě, Svaté Hoře u Příbrami a dalších. Troufli jsme si s Pěveckým sborem Stěbořice a Chrámovým opavským sborem i na spolupráci s Janáčkovou filharmonií Ostrava na vánočních koncertech a před deseti lety i na vystoupení „Pocta Mozartovi“ s americkým dirigentem Dennisem Burkhem. 43

Hudba jako když se upeče dobrý dort. Už tehdy ještě za totality začala tradice velkých vánočních koncertů. Asi že to bylo mimo Ostravu a snad, že jsem byl ten cukrář, šlo to jako když upečete dobrý dort. Ale taky se už blížila svoboda a v kultuře se tady v regionu dalo pod různými hlavičkami a záminkami vcelku dobře organizovat i duchovní hudbu. Vlastně všechny tyhle kroky a hudební náhody pak vedly k založení Umělecké agentury Karel Kostera a vzniku festivalu duchovní hudby. Sametová revoluce a možnosti pro rozvoj duchovní hudby. I omezená produkce duchovního repertoáru byla některým lidem za totality trnem v oku a to mě pak po revoluci vedlo k založení Agentury – Umělecké Agentury Karla Kostery. Protože jsem vždy musel v rámci konání koncertu žádat na již zmíněném OKS a obhajovat zařazení duchovní hudby světové kvality, hned po revoluci jsem začal realizovat myšlenku, která zrála od doby koncertů ve Stěbořicích : zprostředkovat svobodně dobrou hudební kulturu celému opavskému regionu a umožnit svobodně zpívat a organizovat koncerty a přehlídky sborů, které se zabývají profesně církevní hudbou a umožnit spojení našich sborů se světem ve vzájemných přehlídkách a zájezdech česko- polských, česko – německých a dalších. Dnes to zní jednoduše, ale v roce 1990 to vypadalo jako chiméra. Na straně druhé to byla doba velkých možností a tak místo, abych privatizoval a levně získal závod, kde jsem byl vedoucím, dal jsem se zase na muzicírování. Umělecká agentura Kostera - zpopularizovat duchovní hudbu pro lidi. Jeden z důvodů vzniku Agentury bylo, že jsem chtěl dělat kulturu pro lidi… Bez příkazů a zákazů. Bylo to takové nadšení, aby to, co tu zůstalo po době komunismu se rozvíjelo ve svobodě. Aby se místní i česká a duchovní kultura dál rozvíjela, aby se hrálo a zpívalo pro dobrý pocit z pěkného koncertu – z pěkné muziky, pro krásu hudby, pro krásu umění – literatury, výtvarného umění. Protože duchovní rozměr umění je víc, než finanční bohatství. To je něco, co tu zůstane.

44

Jsem hrdý na hudbu, která se hrála. Jsem hrdý na to, že pod hlavičkou mé agentury účinkovaly sbory, nejen z celé Evropy, ale takřka z celého světa. Byly tady sbory z Maďarska, Bulharska, Rakouska, Chorvatska, Itálie, Norska, Finska, z Ruska dokonce z Novosibirska – musím říci, že to byl výborný ženský sbor a orchestr. Dále zde vystupovaly sbory z Moskvy, Ruska, Leningradu, zpívalo tady dokonce několik sborů z Anglie, byl to dětský sbor, dívčí sbor, smíšený sbor, mužský sbor pana dirigenta Richarda Williamse11, také tady vystupovaly sbory z Ameriky, z Kanady, z Francie, ze Švédska, z Tchajvanu, z Koreje, z Číny. Zazpívaly zde africké operní sólistky. Někteří vystupující se přihlásili sami, někteří měli kontakty v České republice, některé účinkující jsem požádal sám. Dále bych chtěl zmínit účast mužského sboru mnichů z Ipakiavského kláštera v Monastiru v Rusku, bylo jich 8 mužů, udělali velký dojem. Nejprve zpívali v bílých košilích lidové písně a po přestávce přišli v ornátech a zpívali duchovní hudbu. Byl tu mužský pěvecký kvartet z Moskvy, vynikající francouzský soubor Ensemble Carpe Diem z Paříže, z Hradce Králové Boni Pueri, Chlapecký sbor Dudarik ze Lvova z Ukrajiny, vídeňský sbor „ Mozart Knaben chor“ z Rakouska, Japonský sbor Wadachi z Tokia s dirigentem panem Shoji Moroiem, od tohoto vzácného pána mám dodnes doma jako poděkování za přijetí výšivku / fudžiamu / a kimono. Tento sbor zazpíval pod vedením pana dirigenta Shoji Moroie 12 i ve Stěbořicích a výborně Janáčkovy a Dvořákovy skladby. V Opavském divadle vystoupil rozhlasový a televizní sbor z Koreje, z Vietnamu. Je pravdou, že tu byl hlad po kvalitní hudbě, ale takový sukces jsem na Opavsku nečekal. Završením práce se stalo organizování „ Mezinárodního festivalu duchovní hudby“ s celou řadou skvělých vystoupení, vynikajících sólistů a sborů. Agentura zachytila hlad po dobré duchovní hudbě. Agentura zahájila činnost v Opavě v roce 1991, příprava probíhala celý rok 1990. Už v prvním období činnosti se dostavily úspěchy. Stálo to sice spoustu úsilí, ale při pohledu nazpět vidím, že jsme navazovali na práci z předchozích desetiletí. 11

Richard Williams, významný velšský dirigent, autor metodiky sborových zpěvů mladých zpěváků. 12 Sbor Wadachi překvapil výbornou češtinou a provedením řady skladeb B. Martinů i L. Janáčka.

45

Organizovali jsme koncerty Janáčkovy filharmonie Ostrava s řadou skvělých sólistů a dirigentů. Stáli jsme u koncertů mladých opavských virtuozů a pěvců: Hany Kotkové, Alena a Petry Čechových, klavíristy Lukáše Vondráčka, Elišky Kupkové. Zpívali tu sólisté operních scén z Brna, Ostravy, Národního divadla. Zpíval tady basista Richard Novák, Petr Kamas, Yveta Tanenbergová. Velký úspěch jsme měli s vystoupením sólistů opery Národního divadla v Praze, kteří dříve působili v Opavě, Karla Bermana, Jaroslava Horáčka, Dalibora Jedličky, Jiřího Zahradníčka. Velkým zážitkem bylo vystoupení nestora našeho operního zpěvu fenomenálního basu Eduarda Hakena. Zpívala tu řada sólistů z bratislavské operní scény, hosté z USA, Kanady, Korey, Číny. Samozřejmě nejčastější spolupráce byla s orchestrem a sborem a sólisty Slezského divadla v Opavě. S agenturou jsme se prostě trefili do kulturních potřeb regionu. Snažili jsme se ale o co nejširší repertoár. Zorganizovali jsme koncerty Orchestru Václava Hybše, houslisty Pavla Šporcla, orchestru Lubomíra Brabce, vystoupení Jitky Molavcové, Marka Ebena, Alfréda Strejčka, Svatopluka Beneše. Zazněly tu výborné gospely ze saleziánského střediska v Košicích. Rád vzpomínám na vystoupení Hradišťanu s přítelem Jiřím Pavlicou, na přednes Radovana Lukavského a mnoha dalších. Řadu akcí jsme dělali spolu s městem Opavou, Maticí slezskou či Slezskou univerzitou a hudebními školami, spolupracovali jsme s opavskou a ostravskou konzervatoří. Výsledkem byly i tzv. Operní workshopy a letní škola hudby v Opavě. V roce 1998 jsem spoluorganizoval festival „Slezský trojok“, kdy se vystoupení zúčastnilo k tisícovce účinkujících. A zvláštní a milou kapitolou jsou série Vánočních koncertů s tradicí od roku 1981. Dnes mají podobu dvojkoncertů v katowické katedrále a opavské konkatedrále s účastí Slezské filharmonie Katowice, Janáčkovou filharmonií, Opavským chrámovým sborem a sborem Stěbořickým a orchestrem a sborem Slezského divadla. Agentura sem přivedla řadu zajímavostí i z exotických zemí, třeba Teatro corleone z New Yorku s černošským ansámblem, indické tanečníky, sbory z Thaiwanu, Japonska.

46

Založení Festivalu duchovní hudby v Opavě. Už jsem vzpomněl, že naše Agentura měla jeden z cílů založení Festivalu duchovní hudby Opava. To, co se dělalo pod pláštíkem MNV ve Stěbořicích teď dělat veřejně a naplno. Cílem bylo rozšířit a v Opavě vytvořit tradici setkávání pěveckých sborů a orchestrálních těles, které se zabývají duchovní hudbou a interpretů, dirigentů a sborů a orchestrů, které rozvíjejí tento u nás opomíjený druh hudebního umění. Bylo mi z praxe jasné, že takový festival umožní vzestup úrovně tohoto typu hudby a povede k porovnávání a seznamování s odlišným pojetím provedení skladeb. První Festival duchovní hudby v Opavě se podařilo zorganizovat v roce 1992. Proběhl v rámci 37. ročníku Bezručovy Opavy s podporou města a byl úspěšný ne jen kvůli tomu, že se myšlenka povedla, ale kvůli nádherné duchovní hudbě Palestriny, Smetany, Černohorského, Martinů, Brucknera. Další ročníky festivalu byly organizovány co dva roky. Moje láska pěvecké sbory. S nástupem svobody se otevřely velké možnosti pro sborový zpěv. Vždycky jsem obdivoval chlapecké dětské sbory pro jejich nenapodobitelnou krásu projevu. V Anglii jsem slyšel v cardifské katedrále jejich tradiční chlapecký sbor „ Llandaff Cathedral Cardiff“ a ve Vídni známé vídeňské zpěváčky „ Wiener Sängerknabe“ a „ Drážďanský dětský filharmonický sbor“. Zvuk byl úžasný a tak jsem si řekl, že když je svoboda, zkusím něco podobného při chrámu Panny Marie v Opavě, kde jsem vedl velký sbor. Chlapecký sbor byl z ministrantů a mohl být zálohou pro doplnění hlavního chrámového sboru. Přes počáteční úspěch se po roce a půl najednou stalo, že jsme při chrámu Panny Marie neměli kde zpívat. Město mi sice nabídlo podporu, ovšem sbor by musel být civilní a já chtěl, aby se jako v Anglii orientoval na duchovní liturgický zpěv, vždyť u nás nic podobného nebylo. Chlapecký sbor Stěbořice. Proto jsem založil ve svých šedesáti letech chlapecké zpívání při Základní škole ve Stěbořicích. Výběr hlasů sice není velký, ale chlapecký sbor zpívá. Je s

47

obdivem, co všechno dvě desítky kluků dokáží zazpívat. První vystoupení chlapeckého sboru bylo ve stěbořickém kostele v lednu 1998 a o půl roku později si zazpívali v pásmu s hercem Radovanem Lukavským, kterého jsem do Stěbořic pozval, zda by nepřednesl svým nádherným hlasem básně opavského děkana a básníka mons. Josefa Veselého. Chlapci také zpívali na koncertech dětských sborů na akcích Agentury ve společnosti takových souborů jako Boni Pueri, Dudaryka z Ukrajiny, Sakalelise z Litvy, sborů z Koreje, Taiwanu a potěšili mne umístěním ve zlatém pásmu na krajské soutěži v Orlové, umístěním v Bojnici, vystoupením v polských Katowicích a Zabrze. Ačkoliv migrace hlasů je ve sboru dost velká, velice mě potěšilo uznání nestora moravského dětského sborového zpěvu paní Evy Šajnerové. Smíšený pěvecký sbor v Bílovci. Abych toho v cukrářském důchodu neměl málo, stal jsem se obnovitelem a vjednom uměleckým vedoucím, dirigentem a taky sólistou Smíšeného pěveckého sboru ve městě Bílovci. Stalo se to prostě tak, že se do Bílovce po revoluci dostal duchovní Pater Javorek, se kterým jsme řadu hudebních akcí spáchali. A tak přišel s nápadem, abych v Bílovci začal totéž, co se povedlo ve Stěbořicích. Byla to podobná situace obnovy jako jinde. Sbor za totality zaniknul a teď tu byli noví zájemci o zpěv, kteří měli podporu faráře. Tak jsem začal působit v Bílovci. Neodolal jsem. Sbor se během let zkvalitňoval a od roku 1992, kdy vznikl, se stále zlepšoval. Přišli nadšení muzikanti. Sborem prošlo na devadesát zpěváků a dnes má přes padesát členů a je schopen zazpívat kvalitně velmi široký repertoár nejen duchovní hudby. Samozřejmě jsem sbor využíval v Opavě, to že jsem měl najednou sbor chlapecký, chrámový, Stěbořický, městský a ještě agenturu mi dávalo možnosti spojovat a kombinovat hlasy do zajímavých a neobvyklých možností. S bíloveckým sborem jsme měli úspěch v Německu s Pastorální mší in G, opus 75 G dur od bíloveckého rodáka Carla Raimunda Kristiamuse.

48

Z čeho jsem měl a mám dodnes muzikantskou radost. Během období vedení sborů bych rád zmínil některá významná díla, která se nám podařilo se sbory vytvořit a vzpomenout na události, kterých si vážím a které bych jistě nezažil, kdybych privatizoval cukrárnu. Během let jsme přinesli na Opavsko provedení řady skladeb, které by tu jinak nezazněly. Návrat Mistra Antonína Tučapského. Se sborem Stěbořice jsme provedli u nás v Opavě, a to poprvé v Čechách po triumfálním návratu pana sbormistra Tučapského z nucené hudební emigrace, skladbu Návrat z cyklu Moravská krajina. Mistr Tučapský13 ji věnoval mně a našemu sboru. Zpívali jsme na koncertu k jeho návratu další skladby, premiéru tu měla Postní moteta, Žalmy a na slova J. A. Komenského zazněla za velkého nadšení a dojetí pana Tučapského skladba – „ Živ buď národe“. Janáčkův Otčenáš. Rád vzpomínám na provedení Janáčkova Otčenáše, pro smíšený sbor, harfu, tenorové sólo a varhany s Opavským Chrámovým sborem pak i s Pěveckým sborem Stěbořice, který jsem měl tu čest dirigovat s tenorovými sóly mého přítele Jiřího Halamy, sólisty Národního divadla Moravskoslezského, se kterým jsme kdysi začínali u paní profesorky Zemanové na konzervatoři. Vážím si provedení Haendelova Aleluja z oratoria Mesiáš s rozšířeným Stěbořickým sborem, ve stejném obsazení jsme zpívali Schubertovu nádhernou Stabat Mater. Od Salieriho vzpomínám na „ Confirmana hoc Deus“, úspěch měly pastorely starých českých mistrů – m. j. – Koutníka, Kypty, Kopřivy, Kejklíčka, Vitáska, skladby Brixiho, J. J. Ryby a dalších.

13

Koncert k návratu skladatele a dirigenta A. Tučapského proběhl v Opavě v březnu 1990 a byl ojedinělým holdem přítomnému skladateli, který některé skladby osobně dirigoval.

49

Studánky s Radovanem Lukavským a Alfrédem Strejčkem. Nádherné bylo provedení Studánek od Martinů Stěbořickým sborem v kroměřížském zámku, kde jsem si mohl zazpívat bas - barytonová sóla s mluveným slovem Radovana Lukavského a o dva roky později ve spolupráci se sborem Slezských učitelek jsme Studánky zopakovali v Opavě s nezopakovatelným přednesem Alfreda Strejčka. Můj obdiv měli sboristé za výborné provedení Fibichovy Jarní romance. Na Festivalu duchovní hudby zazněla v roce 1997 slavná Dvořákova mše Ddur a Te Deum v provedení spojeného Stěbořického a opavského chrámového sboru, dirigentem byl Petr Šumník, myslím, že jsme byli jedni z prvních v republice, kteří to nazpívali. Chlapecký ministrantský sbor v Opavě s dirigentem Bergem. Když se podařilo v nadšení ze svobody založit v Opavě v roce 1990 Chlapecký sbor z tamějších ministrantů, provedli jsme Mozartovu Organ sollo Messe a Missu Angelis, kdy kluci zpívali sopránový part a dále pak účinkoval Opavský chrámový sbor. Celé to tenkrát dirigoval americký dirigent Berg. Byla to hudba jako z jiného světa. Škoda, že chlapecký ministrantský sbor skončil. Snad někdo tu myšlenku obnoví. Ke standardu našeho opavského Chrámového sboru patří i několik Mozartových a Haydnových mší. Osobně mám rád melodiku sborového provedení Škroupova offertoria „ Terra tremuli“, které naše spojené sbory zpívají na závěr vystoupení v kostelech. Díky zpracování a přípravě Fest Messe od Jana Nepomuka Škroupa, kterou nám „ spartoval“ pro sbory Josef Kostřiba, zazněla tato skladba také poprvé v rámci festivalu. Serbska mša a lužickosrbská spolupráce. Velkou radost mám z našich vztahů s Lužickými Srby. Při vystoupeních Stěbořického sboru na festivalech v Německu jsem se seznámil s lužickosrbským regionálním ministrem pro kulturu panem Jonem Haidrikem a díky tomu pak na

50

Festivalu poprvé v české premiéře zazněla lužickosrbská „ Serbska mša“, zpívaná mše od Jana Bulanka14. Velmi si vážím toho, že ji dedikovali mně. Jiřího Pavlici Pastorall Messe. V rámci festivalu se objevila řada nových provedení pro velké sbory, vzpomínám třeba na Jiřího Pavlici Pastoral Messe. Úžasným zážitkem bylo pozvání Stěbořického sboru k účinkování na šňůře koncertů ve Švédsku. Na Festivalu totiž účinkoval švédský vynikající varhaník a skladatel Arne Johansson a na oplátku nás pozval do Stockholmu. Zpívali jsme v známém kostele sv. Kateřiny a Michaelskirche a také v univerzitní Uppsale cyklus duchovní hudby v latině, Bacha, Mozarta, ale i O lásko, lásko od Schreibera a sukces jsme měli s Janáčkem s „ Miluješ li mňa ...“ Muzikantsky zajímavé bylo naše vystupování v Itálii a dvakrát na Sicílii se sbory Chrámovým opavským a Stěbořickým, kdy bylo cítit, že naše duchovní hudba je vnímána stejně jako latinské nebo italské známé texty a melodicky je i předčí. Dobrý nápad pro opavské publikum byl „ koncert tří tenorů“ s hosty v prostorách minoritského kláštera v Opavě, kdy ruský tenorista Valent Verbovskij, z USA Robert Bloch a český tenorista Josef Krpec vzbudili zájem i odborného tisku. Hostování v Anglii na pozvání Richarda Wiliamse. Krásný úspěch bylo naše hostování v Anglii na pozvání skvělého dirigenta pana Richarda Wiliamse, který rovněž účinkoval na Festivalu. Dodnes obdivuju výkony jeho čtyř sborů a čistotu hlasů ženského a dívčího provedení skladeb při provedení Stabat Mater. My na oplátku zpívali v Cardiffu. Několikrát tu nadšeně vystupoval Ondráš s nezapomenutelným dirigentem Ervínem Bártkem. Nádherně zpívalo PSMU Smetanovu Modlitbu a Janáčkův Otčenáš. Největší odměnou ale bylo, dívat se na lidi, nadšeně poslouchající špičkovou duchovní hudbu.

14

Známý lužickosrbský dirigent a komponista. Vynikající sborový dirigent. Působil v Lipsku a vedl sbor v Budyšíně.

51

Duchovní fenomén Vánočních koncertů. Už za totality jsem pořádal snad stovku vánočních koncertů a pořádám je stále. Z období vánoční hudby se stává nový hudební fenomén. Lidé mají více volna a času a začíná být dobrým zvykem zajít aspoň na jeden dobrý vánoční koncert. Tradice tu byla už v minulosti. Za totality jsme byli jediní, kteří Rybovu mši zpívali v Opavě takřka ve všech kostelích, ale je zvláštní, že na duchovní vánoční hudbu je dodnes stále plno. Jako by se lidé o Vánocích vraceli ke kořenům, do dětství. Náš sbor byl první, kdo v Katowicích zazpíval celou Rybovu mši se sólisty a orchestrem, která tam získala mimořádnou oblibu. U nás jsme měli úspěch třeba s Vánoční kantátou od Luboše Fišera.

52

Když uvažuju, proč jsem to vlastně dělal, nemám pro to zevrubnou odpověď. Prostě proto, že jsem chtěl. A proto jsem musel. Když uvažuju, proč jsem to muzicírování vlastně dělal a dělám, nemám pro to přesnou odpověď. Uvědomil jsem si to, když jsem byl na osobní audienci u svatého otce Jana Pavla v Římě. Celý život jsem se opíral o víru. Z ní plynula láska k duchovní hudbě a hudbě všeobecně. A tak když můj dobrý známý P. Dr. Vrána, rektor římského Nepomucena, kde jsem byl na semináři o duchovní hudbě, mi zprostředkoval setkání se svatým otcem, přinesl jsem mu darem gramodesku s nahrávkou Rybovy vánoční mše, kterou jsme tak často hráli v jeho rodném Polsku. Protože duchovní hudba spojuje, stačí, aby zazněla. Nádherná setkání jsem zažil s uznávanými interprety duchovní hudby. Eduardem Hakenem, Mistrem Tučapským, prof. Lubomírem Mátlem, který je mimochodem mým velkým vzorem a Josefem Pančíkem, kteří na festivalu se sbory několikrát účinkovali. Jiřím Pavlicou, prof. Pivovarským, Ervinem Bártkem a mnoha a mnoha dalšími. Mimo jiné jsem vděčný za podporu začátků od dnešního biskupa Josefa Hrdličky, tehdy kaplana v Ostravě a mnoha jiných. A s Agenturou to bylo to jako se sněhovou koulí. Agentura měla zaměření na duchovní a vážnou hudbu a přišla v dobré době. Umělci se na mě začali obracet, abych jim udělal v regionu koncerty. Abych mohl se světem komunikovat, rychle jsem se v šedesáti letech doučil anglicky. Z Opavy se tak stal muzikantský pojem, ale za to jsem nemohl já, ale doba a Pán Bůh. Když jsme zpívali se sborem v Cukmantlu v tzv. Maria Kirche ve Zlatých Horách v přítomnosti kolínského arcibiskupa a biskupa Františka Lobkowice, uvědomil jsem si po vystoupení, že duchovní hudba a její proud je tak široký a pořád moderní, že není nutné se bát o její budoucnost. Toho, že jsem mohl dělat kvalitní hudbu pro lidi si cením ještě více, než ocenění, kterých se mi dostalo od města Opavy Cenou Petra Bezruče a odjinud. Protože hudba je něco zvláštního, pro co stojí za to se namáhat “. 53

5

Závěr

Zhodnocení použitých pramenů. Přestože o hudební práci a životě varhaníka, sbormistra a organizátora hudebního života na Opavsku existuje celá řada dílčích článků a jeho hudební působení z části zhodnotila i diplomová práce Pavly Němcové na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci, hlavním zdrojem pramenných informací bylo osobní setkání a průzkum přímo ve Stěbořicích a zpracování osobního autentického komentáře Karla Kostery. Moje bakalářská práce tak dostala rozměr osobního hudebního vyznání člověka, který tvorbě kvalitní hudby v opavském regionu zasvětil desítky let práce. V práci a životě Karla Kostery je možné sledovat vývoj české duchovní hudby prakticky od druhé půle 20. století až k dnešku. Teoretický výstup práce. Je samozřejmě otázka, nakolik je osobnost dirigenta, hudebního organizátora, sbormistra a interpreta Karla Kostery typickým vzorkem pro jiné oblasti a jiné situace a nakolik tu rozhoduje osobní hudební charisma a genius loci regionu. Už po prvních sezeních s panem Karlem Kosterou, kdy jsem zpracovávala porovnání zvukového záznamu a článků v tisku, mi bylo jasné, že jeho osobnost a práce a tím i moje bakalářská práce bude mít původně nezamýšlený přesah nad regionální. Proto si, přes dlouhé konzultace s panem profesorem Mátlem, netroufám mluvit o snad nalezení hudební gnóze v pohledu na význam duchovní regionální hudby v českém regionu, zde Opavska, na příkladu zpracované hudební osobnosti. Ale jestliže uvážím, jaké možnosti měla západní hudební duchovní hudba ve srovnání s námi, zvážíme vztahy a souvislosti a možnosti uplatnění religiózní hudby ve druhé polovině dvacátého století u nás, neubráním se uznání významu a obdivu k současné české religiózní hudbě, jejíž kořeny jsou v zázemí, které duchovní hudba měla. Nemůže být náhoda, že jedny z nejlepších děl světové religiózní hudby, spousta interpretů, dirigentů a sborů jsou ve dvacátém století od českých skladatelů a pocházejí z českého prostředí.

54

Tato práce rozhodně neobjevuje fenomén české religiózní regionální hudební kultury, jen na něj upozorňuje. Shrnutí Osobnost dirigenta, sbormistra, organizátora hudebního života a zakladatele hudební agentury produkující duchovní a vážnou hudbu v regionu Opavska je možné považovat za jeden z fenomenů české regionální duchovní hudby od druhé půle minulého století k dnešku z pohledu shromážděného pramene. Přes svůj nepochybný sociokulturní význam byla česká duchovní hudba a její produkování zhruba do šedesátých let dvacátého století hudba non grata. Podobně třeba jako proudy folkového písničkářství byly řadu desetiletí zakazovány i interpretace vánočních cyklů na veřejnosti a produkce se stahovala jen do kostelů. Možná proto k sobě folk a duchovní hudba mají dnes blízko v religiózní hudbě. Tato práce nemůže zhodnotit jiné regiony, než Opavsko a fenomén hudebníka Karla Kostery. Ale nemůže být náhoda, že moderní skladby P. Ebena, J. Hanuše, Z. Pololáníka, A. Tučapského, L. Mátla, J. Pavlici, J. Pančíka vznikaly z velké části v době, kdy Karel Kostera cukrařil a produkoval duchovní hudbu pro opavský region. Pokud vím, podobnými vztahy se žádný z našich muzikologů nezabýval. Kulturní a umělecký význam interpretace duchovní hudby ve druhé polovině dvacátého století až k dnešku si zaslouží nejen odbornou hudební metodickou a muzikologickou pozornost, nýbrž i interdisciplinární pochopení její sociální a kulturní významnosti a fungování v regionech českých zemí, se zvláštním zřetelem k sociologii náboženství. Je to o to zajímavější, že dnešní kultura stále zřejměji využívá hudební symboliky duchovní hudby nejen o Vánocích, ale duchovní hudba stále představuje významnou tradiční součást naší kultury. Domnívám se na základě výše uvedených zjištění, že česká regionální duchovní hudba získala, přes prognózy, že jsme nejateističtější zemí Evropy, zvláštní postavení v českém hudebním světě. Region Opavska samozřejmě je jen územní vzorek a závěr, že duchovní hudba má u nás zvláštní interpretační postavení, by si zasloužil další studium. Rozhodně ale duchovní hudba v opavském regionu, jak vyplývá z porovnání hudební práce Karla Kostery, byla a je nositelem i tvůrcem kultury. 55

Duchovní hudba tak činila nejen v době tužeb po sociálních a politických změnách před listopadem, k níž získala mandát jak díky svému postavení zakázaného ovoce, tak díky hluboké vnitřní reflexi víry, která se projevila v nezměrné obětavosti dirigentů i interpretů. Dnešní postavení a úroveň produkce duchovní hudby u nás má kořeny v hluboké víře a schopnostech generace Karla Kostery. Chceme – li u nás porozumět významu duchovní hudby pro celou hudební generaci druhé poloviny minulého století až k dnešku, musíme kořeny hledat v interpretaci osobností, které ji vytvářely v regionech, kde tvorbu nového hudebního dědictví zprostředkovali lidé jako Karel Kostera, cukrář muzikant.

Závěr Hudební

dílo

Karla

Kostery

interpretační,

dirigentské,

organizační

představuje genezi duchovní hudby v regionu Opavska od doby totality až k jejímu novému rozvoji a uplatnění při renesanci české duchovní hudby ve sledovaném regionu až k dnešku.

56

6

Použité informační zdroje

Buček, M. : Duchovní hudba 20. století. Brno : MU, 1999. ISBN 80-210-2169-1. Cesta – zpravodaj farnosti při konkatedrále Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Opava : Římsko – katolická fara, ročník 9. Číslo 1., leden 2002. Chromčák, P. : Český hudební slovník osob a institucí. Centrum hudební lexikografie. Ústav hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2003. Kostera, K. : Osobní archiv a poznámky Karla Kostery. Stěbořice 2014. Kostera, K. : Festival duchovní hudby Opava. Festival duchovní hudby Opava, 1992. Kostera, K. : Chrámový sbor Opava. Festival duchovní hudby Opava, 1997. Kostera, K. : Chlapecká tělesa jako fenomén sborového zpěvu. Bezručova Opava, 49, 2006. Kostera, K. : Pěvecký sbor Stěbořice. Festival duchovní hudby Opava, 1997, Kostera, K. : XI. Mezinárodní festival duchovní hudby Opava 2013. Vydala Umělecká agentura Karel Kostera, Opava 2013. Moravcová, J. : Osobní poznámky k osobnosti Karla Kostery vzniklé při přepisu od prosince 2013 do března 2014. Němcová, P. : Život a hudební působení Karla Kostery, Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta, Katedra liturgické teologie. 2011. Ručková, B. : Nová tradice české křesťanské písně. Olomouc, 2006. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Cyrilometodějská teologická fakulta. Katedra liturgické teologie. Vedoucí práce Mgr. Ing. Jan Kupka Internetové zdroje czs.proit.cz/?page=4 http://aleph.vkol.cz/pub/svk04/00000/69/000006925.htm

57

http://www.severskaspolecnost.cz/clanky-a-fotografie-z-cinnosti/karel-klosterasmiseny-pevecky-sbor-steborice.html http://www.ucps.cz/portal/cz/03-01-heslo.php?chci_heslo=149 opavsky.denik.cz/.../karel-kostera-stale-horlive-pracuje20100507.html opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-rozhovor-karel-kostera10122013.ht... opavsky.denik.cz/kultura.../kultura-pozvanka-jiri-pavlica06122013.html opavsky.denik.cz/.../sbormistr-a-varhanik-karel-kostera-slavi-jubileum.ht... www.ondraseknj.cz/foto-mezinarodni-festival-duchovni-hudby-opava-2... www.opava-city.cz/assets/files/168/hla0312b.pdf www.steborice.cz/spolky.../chlapecky-pevecky-sbor-pri-zs-steborice/ zssteborice.webnode.cz/products/maminkam-a-tatinkum1/ zpravy.rozhlas.cz/.../ostravske-pribehy-predstavi-varhanika-a-sbormistra...

Seznam příloh

Příloha č. 1: Zvuková nahrávka s osobních setkání s Karlem Kosterou. Viz samostatný zvukový záznam. Příloha č. 2: Program XI. Mezinárodního Festivalu duchovní hudby Opava 2013. Příloha č. 3: Kopie článku z archivu Karla Kostery. Příloha č. 4: Cukrář a muzikant, Karel Kostera vyrábí čokoládové housle pro Jiřího Pavlicu.

58

Přílohy Příloha č. 2: Program XI. Mezinárodního Festivalu duchovní hudby Opava 2013

59

Příloha č. 3: Kopie článku z archivu Karla Kostery.

60

Příloha č. 4: Cukrář a muzikant, Karel Kostera vyrábí čokoládové housle pro Jiřího Pavlicu.

61