JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ VÝZKUM DIVÁKA HADIVADLA

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ

Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství

VÝZKUM DIVÁKA HADIVADLA Bakalářská práce

Autor: Anna Burianová Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: prof. PhDr. Miroslav Plešák

Brno 2015

Bibliografický záznam Burianová, Anna. Výzkum diváka HaDivadla [Research into the Type of Audience at the HaDivadlo]. Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie/Divadelní manažerství, 2015. 52 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí, Ph.D.

Anotace Tématem práce je výzkum publika HaDivadla. Na základě dotazníkového šetření, které proběhlo v HaDivadle na osmi představeních a zúčastnilo se ho 499 respondentů, analyzuje autorka typy diváků HaDivadla, jejich názory a chování. Cílem práce není reprezentativní výzkum publika, ale zmapování tendencí, které vedou k lepšímu poznání publika. Výzkum může HaDivadlu pomoci v řešení otázek týkajících se (nejen) přístupu k divákům.

Annotation The theme of this thesis is research into the audience at the HaDivadlo. The autor analyses the audience, their opinions and behavior. The goal of the thesis is not representative research, but to discover trends. On the basis of this research, we can better get to know the audience. The HaDivadlo can use the outcome of this research to deal with some questions about their approach to their audience.

Klíčová slova divák, publikum, Audience development, HaDivadlo, výzkum, dotazníkové šetření

Key words audience, Audience development, HaDivadlo, research, questionnaire

Prohlášení Prohlašuji, že jsem předkládanou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. V Brně dne 25. května 2015

Anna Burianová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří se jakkoliv podíleli na vzniku této práce. Děkuji vedoucí MgA. Haně Krejčí, Ph.D. za rady, podnětné připomínky a pečlivé čtení práce. Děkuji PhDr. Romanu Vidovi, Ph.D. za možnost konzultování výzkumu, především pak za cenné rady při sestavování dotazníku. Děkuji všem, kteří mi byli nápomocní při realizaci výzkumu v HaDivadle a tohoto úkolu se zhostili s ochotou a zodpovědně. Děkuji HaDivadlu a především tajemnici Marii Navrátilové za vstřícné jednání při přípravě, realizaci i zpracování výzkumu. V neposlední řadě děkuji své rodině a blízkým za podporu.

Obsah Úvod..................................................................................................................... 7 1. HaDivadlo.........................................................................................................9 1.1 HaDivadlo v kontextu brněnské scény........................................................... 9 1.2 Historie HaDivadla....................................................................................... 10 1.3 Marketing HaDivadla.................................................................................... 11 1.4 Publikum HaDivadla..................................................................................... 13

2. Proč znát svého diváka?................................................................................14 2.1 Z teorie marketingu...................................................................................... 14 2.2 Audience development................................................................................. 14

3. Jak poznat svého diváka?..............................................................................17 4. Výzkum diváka HaDivadla............................................................................. 20 4.1 Příprava výzkumu........................................................................................ 20 4.2 Sběr dat....................................................................................................... 22

5. Vyhodnocení výzkumu................................................................................... 26 5.1 Obecné........................................................................................................ 26 5.2 Propagace.................................................................................................... 29 5.3 Dramaturgie................................................................................................. 31 5.4 Divadelní chování.........................................................................................33 5.5 Analýza podle jednotlivých představení........................................................37 5.6 Další názory diváků...................................................................................... 40

6. Shrnutí............................................................................................................43 Závěr.................................................................................................................. 47 Seznam zkratek................................................................................................. 49 Seznam použité literatury.................................................................................. 50 Seznam tabulek................................................................................................. 52 Seznam grafů.....................................................................................................53 Seznam příloh.................................................................................................... 54

Úvod S rozšiřováním možností kulturní nabídky a se vznikem větší konkurence, je pro kulturní organizace čím dál tím důležitější znát svého diváka. Mohou pak efektivněji pracovat s marketingovými nástroji tak, aby si udrželi diváka stávajícího a přilákali nového. O výzkum diváka se autorka zajímá již delší dobu, konečné téma práce však vznikalo postupně. Autorka se chtěla vyvarovat samoúčelnému výzkumu. Hledala proto mezi brněnskými divadly takové, jehož vedení by mělo o výzkum zájem a kterému by mohly výsledky pomoci řešit problémy, s nimiž se potýká. Na základě doporučení zástupkyně ředitele Centra experimentálního divadla MgA. Petry Vodičkové kontaktovala autorka tajemnici HaDivadla Marii Navrátilovou, se kterou se na provedení výzkumu v HaDivadle dohodla. Jelikož se jedná o bakalářskou práci a možnosti autorky jsou omezené, neklade si autorka za cíl provést reprezentativní výzkum. Jedná se o dotazníkové šetření, jehož cílem je získat takové informace, abychom mohli sledovat určité tendence a co nejlépe odpovědět na otázky, které si HaDivadlo ve vztahu k divákovi klade a napomoci tak v jejich řešení. Jsou to otázky týkající se chování diváků, jejich názorů a postojů. Můžeme je shrnout do hlavní výzkumné otázky: „Kdo je divák HaDivadla?“, kterou rozpracujeme do konkrétních otázek zastřešovaných následujícími tématy: propagace, dramaturgie a divadelní chování. V prvních čtyřech kapitolách se zabýváme teorií a popisem přípravy výzkumu, v páté a šesté kapitole analyzujeme data. V první kapitole popíšeme HaDivadlo, jeho historii a kontext brněnské divadelní scény a zaměříme se na jeho marketing a publikum. Ve druhé kapitole se skrze otázku: „Proč znát svého diváka?“ věnujeme teorii marketingu a teorii Audience development. Ve třetí kapitole popíšeme v teoretické rovině empirický výzkum, blíže přiblížíme dotazníkové šetření a typy výzkumu diváka. V následující čtvrté kapitole se věnujeme přípravě výzkumu a sběru dat. Autorka vychází

6

především z publikace Strategic Marketing and Audience Development for Cultural Organisations (Morris, Hargeaves, McIntyre 2009) a publikace RE:Publikum: Možnosti spolupráce s publikem ve 21. století (Deml, Hanuš, Lišková 2014). V páté kapitole se dostáváme k samotné interpretaci dat. Nejprve analyzujeme vyplněné dotazníky z hlediska tří okruhů otázek: propagace (návštěvnost Facebooku a webových stránek, informovanost diváků o HaDivadle apod.), dramaturgie (jak velkou roli hraje titul inscenace a další faktory při rozhodování se diváka o návštěvě divadla apod.) a divadelní chování (jak často diváci navštěvují HaDivadlo a jiná brněnská divadla apod.). Následně se věnujeme porovnání jednotlivých představení, na kterých průzkum probíhal (jaký je rozdíl mezi složením diváků na jednotlivých inscenacích co se oboru působnosti, věku, návštěvnosti HaDivadla apod. týče), a další interpretaci především otevřených otázek (co se divákům na HaDivadle líbí a co by naopak zlepšili). Interpretace výzkumu je zakončena shrnutím včetně popsání profilu průměrného diváka.

7

1. HaDivadlo V kapitole popíšeme HaDivadlo, jeho historii a současnou podobu a uvedeme ho do kontextu brněnské divadelní scény. Blíže popíšeme marketing HaDivadla, jelikož jde relevantní oblast vzhledem k výzkumu. Rovněž se v kapitole věnujeme publiku HaDivadla, což je pro výzkum zásadní. „HaDivadlo je alternativní divadelní scéna s tradicí a osobitým pohledem na svět. Divadlo bylo založeno v polovině sedmdesátých let v Prostějově. Od počátku se profiluje jako scéna vyhraněné autorské poetiky, náročné dramaturgie a silných tvůrčích osobností. Původně Hanácké divadlo se transformovalo do HaDivadla a přesunulo se do Brna, kde se stalo součástí Centra experimentálního divadla.“ (Centrum experimentálního divadla 2015)

1.1 HaDivadlo v kontextu brněnské scény Brno je jihomoravskou metropolí, na jehož území působí 16 divadelních scén (Wikipedie 2014) a další divadla bez stálého působiště. Město Brno zřizuje 4 divadla jako příspěvkové organizace: Centrum experimentálního divadla, pod nějž spadají Divadlo Husa na provázku, Divadlo u Stolu a HaDivadlo, Divadlo Radost, Městské divadlo Brno (Muzikálová a Činoherní scéna), Národní divadlo Brno (Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo a Reduta). (Brno 2015) Dalšími divadelními scénami v Brně jsou Divadlo Bolka Polívky, Buranteatr, Divadlo Polárka a v neposlední řadě dvě scény JAMU Divadelní studio Marta a Divadlo na Orlí. V Brně působí také divadla, která nemají stálou scénu jako je Divadlo Feste apod. Mezi divadla podobné poetiky, jakou se vyznačuje HaDivadlo, můžeme zařadit Buranteatr, Divadlo Feste, ale také další dvě scény CED, které si proto mohou v některých případech konkurovat. Divadelní chování diváků HaDivadla a jejich zájem o jiná brněnská divadla je součástí výzkumu.

8

1.2 Historie HaDivadla HaDivadlo vzniklo v Prostějově v roce 1974. U zrodu stál režisér Svatopluk Vála a dramaturg Josef Kovalčuk, základem hereckého souboru byli členové bývalého Válova Studia LUŠ. V roce 1979 bylo HaDivadlo připojeno k brněnského Státnímu divadlu, čímž se stalo spolu s Divadlem na provázku jeho experimentální scénou a uniklo tak zrušení, které mu hrozilo. Své působení v Prostějově ukončilo roku 1985 festivalem inscenací vlastních i spřízněných souborů. Tehdy se HaDivadlo přestěhovalo definitivně do Brna, kde získalo možnost hrát po tři roky v Klubu školství a vědy B. Václavka, a potom v letech 1988-90 v kulturním středisku na Šelepově ulici. V roce 1988 koncipovalo HaDivadlo společně s Divadlem na provázku projekt Rozrazil, kterým se chtělo podílet na proměně společenských a politických poměrů. Po roce 1991 působilo HaDivadlo v Kabinetu múz, což není název jen pro prostor, ale také pro program, na jehož formulování se podílel J. A. Pitínský, který se stal režisérem HaDivadla. Došlo tak k propojení činnosti HaDivadla a Ochotnického kroužku. J. A. Pitínský odešel z HaDivadla na počátku sezóny 1992/1993. V roce 1996 se uměleckým šéfem souboru stál David Jařab s Ivou Volánkovou, Josefa Kovalčuka nahradil ve funkci dramaturga Luboš Balák. V HaDivadle působili významní absolventi JAMU: Marek Daniel, Pavel Liška, Josef Polášek, Tomáš Matonoha. V roce 2004 se HaDivadlo přestěhovalo do současného působiště v prostorách bývalého kina v Alfa pasáži. V roce 2007 přišel do HaDivadla režisér Marián Amsler, který se v lednu 2010 stal novým uměleckých šéfem. Od roku 2015 je novým uměleckým šéfem Ivan Buraj. Dále je ve vedení divadla dramaturgyně Anna Saavedra, tajemnice Marie Navrátilová a produkční Alexandra Balaštíková. HaDivadlo má třináctičlenný stálý herecký soubor. (HaDivadlo 2015)

9

1.3 Marketing HaDivadla Jelikož je součástí výzkumu i to, jak divák vnímá propagaci HaDivadla, je relevantní věnovat se marketingu HaDivadla obecně. Marketing HaDivadla můžeme z hlediska marketingového mixu, který obsahuje produkt, cenu, místo a propagaci, popsat následovně. (Foret, Procházka, Urbánek 2003) Produktem HaDivadla jsou především divadelní inscenace. Repertoár HaDivadla již tradičně nabízí alternativní inscenace, v sezóně 2013/2014 se však rozhodlo k experimentu, a to zařazením dramaturgického cyklu Hrdinové a monstra /mladá krev a staré kosti/, v jehož rámci uvádí klasické divadelní tituly, které jsou ovšem zpracované režiséry a divadelními tvůrci mladé generace. Inscenace Maryša a Sen noci svatojánské, které vznikly v rámci tohoto cyklu, vzbudily velký zájem diváků i odborné kritiky. Z hlediska návštěvnosti jsou nejúspěšnějšími inscenacemi již zmiňovaná Maryša a Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně. Obě přesáhly jako jediné průměrnou návštěvnost 90 % v roce 2014. (Zpráva o výsledku hospodaření a činnosti Centra experimentálního divadla v roce 2014) HaDivadlo hraje téměř každý den, převážně inscenace ze svého repertoáru, ale nabízí také prostor hostujícím souborům. (HaDivadlo 2015) V ý š e ceny vstupenky je determinovaná nejen výší nákladů, ale i poptávkou, ovlivňuje ji rovněž chování diváka. (Kotová 2008) Cena za vstupenku v HaDivadle se pohybuje od 150 Kč do 250 Kč, snížené vstupné (pro studenty a seniory) pak od 100 Kč do 160 Kč. Vstupenka Centra experimentálního divadla je v průměru dotovaná zřizovatelem (Statutární město Brno) částkou 400 Kč1. (Brno v číslech 2014) Diváci mají možnost zakoupení předplatného, a to za 850 Kč (snížená cena pro studenty a seniory za 550 Kč). Předplatné zahrnuje 5 vstupenek na libovolné představení a je přenosné. Tato forma předplatného je v současné době v divadlech netradiční.

1

Částka, kterou město Brno dotuje vstupenky, je v publikaci Brno v číslech 2014 uvedená pouze pro CED. Vstupenky jednotlivých scén se však pohybují ve stejné výši, proto můžeme předpokládat, že jsou i dotované přibližně stejnou částkou.

10

Místo je prostor, kde HaDivadlo působí a kde také prodává své služby vstupenky. Vstupenky je možné také rezervovat online (a následně vyzvednout na pokladně HaDivadla), a to jak na stránkách HaDivadla, tak Centra experimentálního divadla. HaDivadlo se nachází v centru Brna v pasáži Alfa, kam se v roce 2004 přestěhovalo ze svého dřívějšího působiště v Kabinetu múz. (viz. kapitola 1.2 Historie HaDivadla) Divadlo není přímo na očích, což by mohlo působit určité problémy. MgA. Matúš Labanc ve své diplomové práci píše, že i když je Hadivadlo v pasáži již poměrně dlouhou dobu, stále se potýká s problémem, že toto místo působení není zcela v povědomí veřejnosti. (Labanc 2013) S tímto názorem ale současné vedení divadla zcela nesouhlasí. Propagace „je informativní a ovlivňující činnost, přesvědčivá komunikace se zákazníky, je to nabídka informace o produktu, o jeho vlastnostech a přednostech, je to soubor metod a prostředků k poskytování informací“. (Dvořák 2005, s. 221) Jako nástroj komunikace využívá HaDivadlo především online nástroje, a to webové stránky – jak své, tak i Centra experimentálního divadla - a facebookovou stránku. Na facebookové stránce je v současné době téměř 6 000 fanoušků. Z tištěných a internetových zdrojů HaDivalo využívá placené inzerce v Kultu a Kam, neplacené v Kamvbrně, Informace z Brna, Kdykde, Program Brněnsko a Eurozprávy. Měsíční náklady HaDivadla na propagaci jsou 6 000 Kč. Pokryje jimi tisk bulletinů, měsíčních plakátů a inzerci v Kultu. Další propagaci zajišťuje centrálně CED, který pracuje kromě webových stránek s vlastním Facebookem a Twitterem, kde propaguje všechny své subjekty. Pro bakalářskou práci je podstatnou složkou marketingového mixu zejména propagace. Propagace je jedním z tematických okruhů (spolu s „dramaturgií“ a „divadelních chováním“), na které se výzkum zaměřuje. (viz. kapitola 4.1 Příprava výzkumu) Oblast marketingu má v HaDivadle na starost tajemnice Marie Navrátilová a produkční Alexandra Balaštíková.

11

1.4 Publikum HaDivadla HaDivadlo se „profiluje jako alternativní divadelní scéna zaměřená primárně na mladší, názorově vyhraněné publikum, kterému nabízí jedinečné divadelní projekty“. (Zpráva o výsledku hospodaření a činnosti Centra experimentálního divadla v roce 2014, str. 38) HaDivadlo takto definuje svého diváka a dá se říci, že mu přizpůsobuje repertoár. Průměrná návštěvnost HaDivadla byla v roce 2014 77 %. ( Zpráva o výsledku hospodaření a činnosti Centra experimentálního divadla v roce 2014) V tabulce 1 autorka porovnává návštěvnost jednotlivých scén CED v letech 2012 až 2014. Kapacita divadla Husa na provázku se pohybuje v závislosti na představení kolem 120 až 200 míst, HaDivadla kolem 130 a sklepního prostoru Divadlo U stolu kolem 70 míst. Návštěvnost HaDivadla má za poslední tři roky stoupající tendenci, přesto je ze všech tří scén nejnižší, což byl také jeden z důvodů, proč se autorka (na doporučení zástupkyně ředitele CED MgA. Petry Vodičkové) začala zajímat o provedení výzkumu právě v HaDivadle. Tabulka 1: Návštěvnost CED podle jednotlivých scén v letech 2012 – 2014 Návštěvnost v % Rok

HaDivadlo

Husa na provázku

Divadlo U stolu

2012

66,1

92,6

86,6

2013

74,3

97,5

83,4

2014

77,0

95,9

92,8

Zdroj: autorka na základě Zprávy o výsledku hospodaření a činnosti v roce 2013 a 2014

12

2. Proč znát svého diváka? V této kapitole popíšeme teorie, které se zabývají výzkumem diváka. Přes pohled z hlediska marketingu se dostaneme k popisu relativně nového přístupu práce s divákem, využívaného kulturními organizacemi, který se nazývá Audience development.

2.1 Z teorie marketingu Definic marketingu najdeme v literatuře nepřeberné množství. Jednou z nejrozšířenějších je definice Kotlera, podle které je marketing „společenský a řídící proces, kterým jednotlivci a skupiny získávají to, co potřebují a požadují, prostřednictvím tvorby nabídky a směny hodnotných výrobků s ostatními“. (Kotler, Armstrong 2004, s. 14) V kulturní oblasti se marketing zabývá strategickým plánováním cílů, které si organizace vytyčila na základě poslání a cílů s výrazným ohledem na potřeby diváka. (Deml, Hanus, Lišková 2013) Teorie marketingu popisuje vývoj marketingových strategií v kulturním sektoru se zaměřením na produkt, prodej, marketing, diváka a výsledky. (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009) Pro tuto práci je relevantní přístup se zaměřením na diváka (Audience Focus). „Zaměření na diváka (Audience Focus) znamená, že klíčovým úkolem organizace je definovat potřeby a přání diváka z cílové skupiny a přizpůsobit organizaci, aby uspokojila potřeby zákazníků efektivněji a účinněji, než její konkurenti.“ (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009, s. 10)

2.2 Audience development Kulturní organizace se čím dál tím více musí spoléhat samy na sebe, a tak nutnost znát publikum a získat a udržet si svého diváka je důležitá. Využívání samotných běžných marketingových strategií přestává být dostačující, vznikají tedy nové, které nesou souhrnné označení Audience development. (Deml, Hanus, Lišková 2013). Audience development můžeme

13

definovat jako nový koncept práce s publikem, jehož základem je marketing a obvyklé marketingové nástroje. (Deml, Hanus, Lišková 2013) Šířeji můžeme Audience development definovat jako proces, který usiluje o zrušení fyzických, psychologických a sociálních bariér, jež brání lidem navštěvovat umělecké události, vzbuzuje v divákovi a v potenciálním divákovi důvěru v kulturní událost a informuje ho o ní. „Divák, který navštíví kulturní událost tak činí, jelikož uspokojí svojí potřebu.“ (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009, s. 36) Potřeby diváků mohou být mnohé: sociální interakce, vzdělání, únik před realitou, odlišení se, inspirace, sdílení zkušeností, relaxace apod. Divák může mít odlišnou motivaci pro návštěvu kulturní akce. Rozlišujeme čtyři kategorie motivací diváka: spirituální, emocionální, intelektuální a sociální. O spirituální potřebě mluvíme ve chvíli, kdy divák usiluje o transcendentní zkušenost a „potravu duše“, jako by šel do kostela. Pokud divák stojí o nezbytnou regeneraci, terapii, jako by šel do lázní, hledá uspokojení emocionální. Jestliže se divák chce vzdělávat, jedná se o intelektuální potřebu. Při uspokojení sociální potřeby funguje kulturní instituce jako atrakce, místo k vidění. (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009) Prvním krokem k nastavení fungující koncepce rozvoje publika je sestavení vlastního strategického plánu organizace. Dalším krokem je pak výzkum, který určí stávající a potenciální publikum organizace. Na základě takového výzkumu můžeme oslovovat cílové skupiny. Publikum tvoří lidé, jejichž potřeby a přání organizace naplňuje. Potenciální publikum tvoří ti, kteří by mohli mít o činnost organizace zájem a zároveň mají přístup k informacím o organizaci a jejích aktivitách. (Deml, Hanus, Lišková 2013) V této práci se zaměřujeme na současné publikum HaDivadla. Oslovit potenciální publikum a zjistit, co mu chybí, aby se z potenciálních diváků stali diváci, by bylo zajímavé, byť velice složité. Na takto náročný výzkum nemáme v rámci bakalářské práce prostor ani zdroje (především finanční). Chce-li organizace efektivně oslovit své stávající i potenciální diváky, pak je musí znát. Musí tedy umět cílové skupiny (segmenty) definovat a na základě

14

jejich charakteru je odpovídajícím způsobem oslovovat. Rozdělení publika do cílových skupin probíhá formou segmentace. V oblasti kultury často používáme čtyři hlavní segmentace publika. Diváky členíme do následujících homogenních skupin: - demografická segmentace (podle pohlaví, věku, sociálního postavení,...), - segmentace dle chování publika (odmítavý přístup, publikum, které je otevřené, návštěvu zvažuje,...), - segmentace podle nabídky výhod (lidé, kteří hledají kromě kulturního zážitku další benefity jako dobré občerstvení, parkování,...), - psychologická segmentace (podle zájmů, životního stylu, náboženství,...) (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009) Výzkum publika HaDivadla se zaměřuje především na segmentaci demografickou, ale dotýká se i ostatních zmíněných. V této kapitole jsme stručně představili koncept Audience development v kontextu marketingu a marketingového výzkumu. HaDivadlo nemá explicitně formulovanou strategii rozvoje publika. S divákem nepracuje nijak systematicky, spíše – podle názoru autorky – intuitivně. Výzkum zpracovávaný v této bakalářské práci může poskytnout vhled do názorů a postojů publika HaDivadla a mohl by být pomyslným odrazovým můstkem pro další práci s ním.

15

3. Jak poznat svého diváka? Tato kapitola se zaměřuje na výzkum publika v teoretické rovině. Stručně přiblížíme teorie empirického výzkumu a metodu dotazníkového šetření, kterou jsme pro výzkum zvolili. Následně popíšeme druhy výzkumu publika. Hendl popisuje empirický výzkum jako systematické zkoumání jevů s cílem získat poznatky, které popisují svět kolem nás. Je to proces shromažďování údajů (dat), zahrnuje kritickou analýzu a v neposlední řadě vede ke zvyšování znalostí. Výzkum můžeme rozdělit do pěti fází: vymezení problému a volba přístupu, plán výzkumu, provedení, analýza a interpretace, zpráva o výzkumu. (viz. tabulka 2) Tabulka 2: Etapy a prvky výzkumu Fáze výzkumu 1. vymezení problému a volba přístupu

Prvky volba oblasti výzkumu, volba metodologického přístupu, operacionalizace, formulace hypotéz

2. plán výzkumu

volba procedur pro výběr zkoumaných jednotek, měření a analýzu dat, administrativní předpoklady

3. sběr dat

sběr dat

4. analýza a interpretace

explorace dat, analýza, interpretace

5. zpráva o výzkumu

publikování výsledků výzkumu

Zdroj: Hendl 2006, s. 20

Výzkum je objektivní za předpokladu, že splňuje kritérium reliability a validity. Reliabilita (nebo také spolehlivost) měření je stupeň shody výsledků měření u každé osoby za stejných podmínek. Spolehlivost měření můžeme určit pokud např. porovnáme opakovaná měření. Validita vypovídá o tom, jestli měříme skutečně to, co chceme. Výzkumník má být schopný z výsledků odvodit správná rozhodnutí. (Hendl, 2006) Abychom zajistili reliabilitu výzkumu

16

bakalářské práce, probíhal sběr dat (měření) vždy za stejných podmínek. Pro zajištění validity byl dotazník sestavován s velkou pečlivostí a konzultován s několika odborníky. (viz. kapitola 4.1 Příprava výzkumu). Stejně tak byly s velkou pečlivostí interpretovány výsledky. Práce si neklade za cíl provést reprezentativní výzkum, může však zjistit určité tendence publika. Není v možnostech autorky realizovat reprezentativní výzkum především z hlediska dodržení náhodného výběru. Obecně je složité získat respondenty (diváky kulturní instituce), zejména méně časté návštěvníky, kteří nás ovšem zajímají nejvíce. Také z tohoto důvodu byl zvolen postup dotazování se všech diváků, kteří v daný den na představení přijdou. Dotazování patří k nejrozšířenějším technikám kvantitativního výzkumu. (Foret, Procházka, Urbánek 2003). Každá technika výzkumu má své výhody i nevýhody. U dotazníkového šetření, kdy dotazníky vyplňuje respondent sám, to jsou následující: - výhody: geografické pokrytí, nízká cena, pohodlí respondenta a jeho anonymita, délka dotazníku, - nevýhody: nereprezentativní vzorek, absence tazatele, standardizované otázky, čas. (Morris, Hargreaves, McIntyre 2009) Dotazníkové šetření jsme nyní popsali obecně. Více se vybrané metodě autorka věnuje v kapitole 4.1 Příprava výzkumu. Výzkum publika je systematický sběr dat a jejich analyzování, které vede k získání informací potřebných pro rozhodování v oblastech ovlivňujících zájem publika. Můžeme ho nazývat také marketingový výzkum. Výzkum publika slouží k poznání diváků - kdo jsou, jaké jsou jejich preference apod. Dále může sloužit z získání informací o jiných konkurenčních organizacích, o míře jejich úspěchu a případné stejné cílové skupině. Můžeme rozlišit čtyři základní typy výzkumu publika: - popisný výzkum – popisuje publikum a jeho charakteristiky (věk diváků, jejich sociální postavení, vzdělání, ...)

17

- analytický výzkum – jeho cílem je porozumět publiku „jak“ a „proč“ (čím jsou diváci motivovaní, proč chodí na určitá představení, ...) - prediktivní výzkum – předvídá situace „co by se stalo kdyby...“ (co by se stalo, kdyby se změnila výše vstupného, jméno organizace, ...) - dlouhodobý výzkum – výzkum monitorující změny v průběhu času (jak se změnila návštěvnost v průběhu posledních let, ...) (Dickman 2005) V bakalářské práci realizujeme z části popisný a z části analytický výzkum.

18

4. Výzkum diváka HaDivadla 4.1 Příprava výzkumu Na začátku výzkumu jsme vycházeli z problému, který jsme považovali za závažný v dané oblasti. Problém může vycházet ze zkušenosti, a pokud ho dobře propojíme s navazujícími otázkami, stává se středem výzkumné práce. (Hendl 2006) Záměrem bylo, aby výzkum vycházel z reálných problémů či otázek, se kterými se HaDivadlo potýká. Na základě konzultací s tajemnicí HaDivadla autorka usoudila, že se divadlo v souvislosti s publikem nepotýká se žádným jedním zásadním problémem, na který by se měla ve výzkumu zaměřit. Jedná se tedy o menší problémy nebo oblasti, o kterých HaDivadlo nemá dostatek informací: jaký je dopad propagace HaDivadla na diváky, jak se v divadle cítí (jak na ně působí zaměstnanci, galerie ve foyer, bar, …), která představení si vybírají a proč, kdo jsou diváci HaDivadla, jaké jsou jejich charakteristiky a názory. Na základě konzultací autorka formulovala hypotézu: Diváci, kteří přijdou do HaDivadla poprvé, přijdou na populární a více navštěvované představení jako je Doma u Hitlerů, Maryša nebo Vyhnání Gerty Schnirch. Výzkumná otázka vymezuje to, na co chceme znát odpověď. (Hendl 2006) Hlavní výzkumná otázka byla formulována jako „Kdo je divák HaDivadla?“. Na základě konzultací s tajemnicí HaDivadla autorka definovala další otázky, podle nichž byl následně sestaven dotazník. Otázky odpovídají následujícím tématům: •

Propagace ◦ Informuje HaDivadlo diváka dobře, má divák dostatek informací? ◦ Jak se divák o představení dozvěděl? ◦ Zná, potažmo sleduje propagační média HaDivadla – web, Facebook?

19

•

Dramaturgie ◦ Nabízí HaDivadlo lákavý repertoár? ◦ Proč si divák vybral konkrétní představení? ◦ Na co by rád přišel? ◦ Co mu v repertoáru chybí?

•

Divadelní chování ◦ Dává divák přednost HaDivadlu před ostatními brněnskými divadly? ◦ Proč do HaDivadla nechodí častěji? ◦ Jak často navštěvuje HaDivadlo? ◦ Která jiná brněnská divadla a jak často navštěvuje?

•

Další ◦ Je spokojený s cenou lístku? ◦ Co se mu v HaDivadle (ne)líbí? Autorka zvolila kvantitativní metodu dotazníkového šetření, kterou

považuje za nejvhodnější, a to po zvážení možností, které v rámci této práce má a čeho chce docílit. Cílem výzkumu bylo zjistit „Kdo je divák HaDivadla?“. Práce si neklade za cíl provést reprezentativní výzkum také proto, že by bylo příliš náročné získat dostatečně reprezentativní vzorek respondentů. Dotazník je tedy formou, při které můžeme získat poměrně hodně informací v krátkém čase. Nevýhodou této metody je samovýběr účastníků. (Foret, Procházka, Urbánek 2003) Na dotazníky odpoví pouze ti, kteří k tomu budou ochotní. V zájmu výzkumu bylo motivovat potenciální respondenty k vyplnění dotazníku. Autorka konzultovala s tajemnicí HaDivadla možnosti, co by mohla divákům nabídnout jako odměnu za vyplnění dotazníku. Výsledkem byla – v případě, že respondent uvede kontakt - možnost zařazení do slosování o následující ceny:

20

- jedna 1. cena: 2x lístek dle vlastního výběru, - čtyři 2. ceny: poukaz na 1+1 lístek zdarma, - deset 3. cen: odznak HaDivadla. Dotazník (Příloha A) byl sestaven na základě otázek formulovaných výše. Autorka dotazník konzultovala se sociologem PhDr. Romanem Videm, Ph.D., který vyučuje sociologii jako externí pedagog na Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie. Autorka byla na jedné jeho hodině sociologie přítomna a měla tak možnost dotazník rozebrat se spolužáky druhého ročníku, kteří jí upozornili na jisté nejasnosti a poskytli připomínky, čímž provedla tzv. „předpilot“. Takto připravený dotazník autorka konzultovala s tajemnicí a produkční HaDivadla, které byly s podobou dotazníku vesměs spokojené, doplnily však některé důležité postřehy. Po jejich zapracování dostal dotazník finální podobu připravenou pro pilotní výzkum. Dotazník se skládá z 19 otázek, z toho 6 se týká sociodemografických údajů. Otázky jsou sestaveny tak, abychom na základě jejich vyhodnocení získali co nejvíce informací, které vedly k co nejpřesnějšímu zodpovězení otázek, jež jsme stanovili na začátku výzkumu. Dotazník byl koncipován tak, aby jeho vyplnění bylo co nejjednodušší při zachování co nejvyšší výpovědní hodnoty a také tak, aby jeho délka nepřesáhla dvě stránky A4. Pro každé představení jsme připravili vlastní sadu dotazníků, abychom mohli odlišit odpovědi podle jednotlivých inscenací. Předpokládali jsme totiž, že návštěvníci se budou lišit v závislosti na uváděných titulech.

4.2 Sběr dat Autorka zvažovala především dva způsoby sběru dat. Buď osobní dotazování za pomoci dotazníku nebo rozdávání dotazníků a následné samostatné vyplnění respondenty. Osobní dotazování má tu výhodu, že na základě osobního kontaktu můžeme zvýšit návratnost, a to za předpokladu, že je pro respondenta obtížnější odmítnout vyplnit dotazník, když je osloven, než když ho pouze dostane do ruky a má ho vyplnit sám. Nevýhodou je časová

21

náročnost. Jestliže byl čas na vyplnění dotazníku omezený, a to přestávkou či dobou před představením, musela by autorka najmout a vyškolit velké množství tazatelů, což bylo ztíženo tím, že neměla na výzkum žádné finanční prostředky. Autorka zvažovala možnost kombinace obou metod sběru dat s tím, že by oslovila respondenta s prosbou o vyplnění dotazníku a on sám by si vybral, zda chce dotazník vyplnit s tazatelem či sám. Takto např. probíhal výzkum publika festivalu Janáček Brno 2012. (Dimitrov 2012) Nakonec se rozhodla pro vyplnění dotazníků bez účasti tazatele. Domnívala se, že vzhledem k charakteru otázek, které byly převážně faktické, nemusel respondent nemusel dlouze přemýšlet o svých postojích či názorech. Vyhnula se tím případným neporozuměním při čtení otázek, neboť předpokládala, že se respondent lépe orientuje v dotazníku, pokud ho vidí před sebou. Tabulka 3: Časový plán výzkumu Kdy

Co

listopad 2014 – leden 2015

sestavení dotazníku

únor 2015

pilotní výzkum

únor 2015

sběr dat

březen – květen 2015

vyhodnocení dat

květen 2015

zpracování výzkumné zprávy = zapracování do bakalářské práce

Zdroj: autorka

Pilotní výzkum ověřuje, zda je dotazník sestaven dobře. Jeho průběh je stejný, jako by se jednalo již o samotný výzkum s tím rozdílem, že autorka poprosí několik diváků o zpětnou vazbu k dotazníku. Dozví se tak, jestli se jim dotazník dobře vyplňoval, co jim případně přišlo nesrozumitelné, zda jim něco chybí nebo naopak přebývá. Pilotní výzkum proběhl 11. 2. 2015 na představení Perplex a účastnilo se ho 12 respondentů. Respondenti se shodně vyjádřili, že se jim dotazník

22

vyplňoval dobře a všemu rozuměli. Byl objeven překlep v otázce číslo 14, který autorka opravila. Odpovědi respondentů z pilotního průzkumu nebyly zařazeny do celkového šetření, jelikož byli diváci před vyplněním požádáni, aby autorce poskytli zpětnou vazbu. Dotazování tedy probíhalo odlišným způsobem, než v průběhu samotného výzkumu. Sběr dat probíhal v osmi dnech v době od 16. 2. do 2. 3. každý večer na jiné inscenaci. Období bylo zvoleno po konzultaci s tajemnicí a produkční HaDivadla hlavně proto, že v něm bylo složení inscenací pestré. Z 12 inscenací, které byly aktuálně na repertoáru, proběhl výzkum na 8 z nich. Výzkum proběhl na všech inscenacích, které v tomto období HaDivadlo hrálo, byly z něj vyloučeny hostující inscenace a inscenace na malé scéně. V tabulce 4 je znázorněn přehled představení, na kterých probíhal sběr dat. V tabulce jsou také uvedeny zkratky, které autorka používá v celé práci. Tabulka 4: Přehled představení Den

Představení

Zkratka

16. 2.

Doma u Hitlerů

Doma u H.

17. 2.

Indián v ohrožení

Indián

18. 2.

Zámek

Zámek

19. 2.

Sen noci svatojánské

Sen

21. 2.

Bohnice aneb člověče nezlob se

Bohnice

23. 2.

Maryša

Maryša

26. 2.

Soumrak samců

Soumrak

2. 3.

Vyhnání Gerty Schnirch

Vyhnání GS

Zdroj: autorka

Kapacita HaDivadla je přibližně 130 diváků, proto autorka připravila na každé představení počet výtisků v této výši. Dotazníky rozdávala pod schody ve foyer u vstupu do sálu. Jelikož je v HaDivadle divákům vstup do sálu umožněn až několik minut před začátkem představení, čekají ve foyer. Tuto dobu mohli využít pro vyplnění dotazníků. Autorka si na každé představení vzala jednoho asistenta na rozdávání dotazníků. Autorka a asistent stáli každý z jedné strany schodů a bylo tak možné oslovit všechny diváky, kteří přicházeli na představení. Asistenti byli studenti Divadelního manažerství.

23

Abychom zvýšili pravděpodobnost vyplnění dotazníku, byly na místě připravené propisky, které měli diváci možnost si zapůjčit. To se ukázalo jako dobré rozhodnutí, jelikož této možnosti hojně využívali. Respondenti měli možnost dotazníky vrátit obratem autorce nebo je mohli vhodit do krabice umístěné v šatně divadla. Další možností bylo odevzdat vyplněný dotazník na pokladnu HaDivadla a to kdykoliv v běžné otevírací době (po – pá: 10 – 18 hodin + vždy hodinu před představením) až do 15. 3.

24

5. Vyhodnocení výzkumu Tato kapitola je stěžejní pro celou práci, neboť v ní přistupujeme k interpretaci dat. V první podkapitole popíšeme blíže vzorek respondentů. V dalších podkapitolách se budeme věnovat interpretaci jednotlivých otázek, které jsme definovali na začátku výzkumu a které jsou sdružené do kategorií: propagace, dramaturgie a divadelní chování. Těmto tématům odpovídají i podkapitoly. Následně porovnáme výsledky z hlediska jednotlivých představení. Poslední podkapitola s věnuje interpretaci dalších relevantních výsledků výzkumu.

5.1 Obecné Dotazník vyplnilo 499 respondentů. Tabulka 5 ukazuje, kolik respondentů přišlo na jednotlivá představení. Ve sloupci „Návštěvnost“ a „Počet diváků“ je uveden přehled návštěvnosti na daných představeních poskytnutý HaDivadlem. Návštěvnost jednotlivých dní, ve kterých probíhal výzkum, můžeme porovnat s průměrnou návštěvností jednotlivých inscenací za celý rok 2014. Návštěvnost ve dnech konání výzkumu byla relativně stejná jako průměrná návštěvnost v předešlém roce. Představení, na kterých probíhal výzkum, se tedy z hlediska návštěvnosti nevymykala standardu. Výjimkou je představení Sen noci svatojánské, což autorka přisuzuje tomu, že představení v den výzkumu bylo poslední reprízou před derniérou. Počet rozdaných dotazníků byl ve vztahu k návštěvnosti na všech představeních vysoký, což znamená, že téměř každý divák dostal dotazník. Počet diváků, kteří odevzdali vyplněný dotazník, byl vysoký. Průměrná návratnost byla 77 %. Autorka přičítá vysokou návratnost hlavně faktu, že diváci čekají ve foyer na to, až budou vpuštěni do sálu. Čekání si pak krátili vyplňováním dotazníku. Většinu dotazníků autorka dostala zpět obratem, menší část si pak vyzvedla v boxu v šatně. Na pokladnu vrátilo dotazník do deseti respondentů.

25

Tabulka 5: Návštěvnost a návratnost Den

Prům. Představení návštěvnost Návštěvnost 2014

Počet diváků

Počet Počet rozdaných vyplněných Návratnost dotazníků dotazníků

16. 2. Doma u H.

95,6 %

100 %

136

108

83

76 %

17. 2. Indián

92,9 %

100 %

124

100

83

83 %

18. 2. Zámek

85,9 %

85 %

94

82

59

72 %

19. 2. Sen

49,5 %

73 %

80

52

44

85 %

21. 2. Bohnice

77,7 %

93 %

121

75

59

79 %

23. 2. Maryša

91,0 %

100 %

153

99

71

72 %

26. 2. Soumrak

53,6 %

34 %

37

34

29

85 %

2. 3.

98,6 %

100 %

138

110

72

65 %

Vyhnání GS

Zdroj: autorka na základě Zprávy o výsledku hospodaření a činnosti Centra experimentálního divadla v roce 2014, dat návštěvnosti HaDivadla a dotazníků

Z celkového počtu 883 diváků, kteří navštívili všech osm představení, jich 499 vyplnilo dotazník. Mezi respondenty bylo 177 mužů a 322 žen (viz. Graf 1), jejich průměrný věk činil 28,5 roku. Většina diváků bydlí (většinu roku se zdržuje) v Brně, a to 385 respondentů a dalších 46 žije v Jihomoravském kraji. Graf 1: Rozložení můžu a žen

Zdroj: autorka, N 499

Nejvíce diváků dosáhlo nejvyššího vzdělání magisterského nebo doktorského stupně VŠ, pokud k nim přičteme i diváky s bakalářským stupněm VŠ nebo VOŠ, bylo jich 55 %. Středoškolské vzdělání s maturitou mělo 35 %

26

respondentů. U diváků s nejvyšším dosaženým středoškolským vzděláním můžeme předpokládat (i vzhledem k nízkému průměrnému věku diváků a vysokému počtu studentů mezi respondenty), že studují bakalářský stupeň VŠ. Diváci HaDivadla jsou převážně vysokoškoláci. Mezi respondenty bylo 38 % zaměstnanců, 33 % studentů a 12 % podnikatelů. Respondentů na rodičovské dovolené, v důchodu nebo nezaměstnaných bylo 6 %. Studentů, kteří jsou zároveň zaměstnanci, bylo 5 %. Nejvyšší podíl respondentů se pohybuje (studuje či pracuje) v humanitních oborech. (viz. graf 2) Přestože v nabídce otázky 16, ve které měli respondenti vybrat obor, nebyla uvedena možnost „umělecký“, respondenti ji poměrně často uváděli. Autorka ji zařadila jako samostatnou kategorii, přestože počet respondentů, kteří uvedli, že působí v uměleckém oboru, nebyl významně vysoký. (Je možné, že bylo mezi respondenty více diváků působících v uměleckém sektoru, kteří ovšem zaškrtli možnost „humanitní“, jelikož možnost „umělecký“ nebyla v nabídce.) Autorka považuje za relevantní umělecký sektor do výsledků zařadit, jelikož se jedná o diváky, kteří mají divadlu nejblíže. Graf 2: Respondenti podle oborů, ve kterých působí

Zdroj: autorka, N499

27

5.2 Propagace Jednou z oblastí, na které se ve výzkumu zaměřujeme, je propagace. Na základě otázek 5 a 6 jsme zjišťovali, zda diváci sledují web a Facebook HaDivadla. Z celkového počtu 499 respondentů 321 uvedlo, že za poslední půl rok navštívili webové stránky, přibližně polovina z nich párkrát a druhá polovina poměrně často (alespoň 10x). Tabulka 6 znázorňuje počet respondentů navštěvující stránky (horizontální sloupce) podle toho, jak často chodí do HaDivalda (vertikální sloupce). Kategorie „pravidelný“ divák, „příležitostný“ divák a „poprvé“ v HaDivadle vysvětluje autorka v kapitole 5.4, u popisu tabulky 7. Můžeme pozorovat tendenci, že čím méně diváci do HaDivadla chodí, tím méně navštěvují webové stránky. Z diváků, kteří přišli poprvé, 62 % uvedlo, že stránky nenavštívili vůbec. Z pravidelných diváků HaDivadla 40 % navštěvuje stránky často a 46 % občas. Z diváků, kteří chodí do HaDivadla příležitostně, jich 55 % párkrát stránky navštívilo a 41 % je nenavštívilo vůbec. Zajímavé by bylo zjištění, proč diváci stránky (ne)navštěvují a které informace tam hledají nebo kde jinde informace získávají. Na hlubší prozkoumání však již nezbyl v rámci tohoto výzkumu prostor. Na základě otázky 10 však můžeme usoudit, že se diváci cítí dobře informovaní (viz. graf 3). Tabulka 6: Návštěvnost webových stránek podle kategorie diváka v %

pravidelný navštěvuji často párkrát jsem navštívil/a ne celkem

příležitostný 40 46 15 100

poprvé 5 55 41 100

3 35 62 100

Zdroj: autorka, N 496

Pouze 19 % dotazovaných uvedlo, že jsou fanouškem facebookové stránky HaDivadla. Mezi 96 fanoušky stránky je 80 respondentů, kteří jsou pravidelnými diváky HaDivadla. Zároveň ale 146 pravidelných diváků fanoušky facebookové stránky nejsou. HaDivadlo má přes 6 000 facebookových

28

fanoušků. Pro srovnání Husa na provázku má přibližně 8 000 fanoušků, Národní divadlo Brno 3 000, Mahenova činohra 2 000 fanoušků, Městské divadlo kolem 8 000 fanoušků. Ve srovnání s brněnskými divadly má HaDivadlo poměrně hodně fanoušků, přesto jich mezi 499 respondenty bylo pouze 96. Propagace HaDivadla má mj. zajistit, aby měli diváci dostatek informací o činnosti a aktivitách divadla, což zjišťujeme v otázce 10. Diváci měli ohodnotit, na kolik se cítí být informovaní o jednotlivých aspektech zobrazených v grafu 3. Obecně můžeme říci, že jsou diváci dobře informovaní, jejich odpovědi se na 4bodové škále od „1=rozhodně ano“ po „4=rozhodně ne“ pohybovaly mezi 1 a 2. Jak můžeme vidět v grafu 3, nejlépe se cítí diváci informovaní o programu, představeních a cenách vstupenek, o něco méně pak o souboru a předplatném. HaDivadlo nedělá žádné propagační kampaně, aby nalákalo diváky na zakoupení předplatného, jeho podmínky jsou zmíněny na webových stránkách, ale ani tam nejsou propagovány nijak výrazně. Podmínky předplatného jsou netradiční: jedná se o balíček zvýhodněných lístků, kdy divák může jít na představení dle svého výběru; předplatné není zaměřeno na dramaturgii, premiéry apod. a je přenosné. Informovanost diváků tedy odpovídá záměru divadla. Graf 3: Informovanost respondentů o HaDivadle

1=rozhodně ano, 2=spíše ano Zdroj: autorka, N 499

29

V kapitole 1.3 jsou uvedeny propagační kanály HaDivadla. V otázce 2 jsme zjišťovali, jak se diváci prvně dozvěděli o představení. Ve většině případů se prvně o představení dozvěděli od známého, což uvedlo 57 % respondentů. Dále 25 % respondentů uvedlo, že se poprvé dozvěděli o představení z webových stránek HaDivadla. Zbývajících 18 % respondentů se dělí mezi zbývající odpovědi (viz. příloha A), jako jiný důvod byl uváděn dárek. Toto rozložení odpovědí odpovídá i výsledkům, pokud zhodnotíme otázku podle jednotlivých představení. Domněnka autorky, že o populárních představeních se diváci dozvídají jiným způsobem, než o těch méně známých a navštěvovaných, se nepotvrzuje. Nelze však vyloučit, že by se taková tendence objevila u většího vzorku respondentů. U všech představení platí, že nejčastěji se o nich diváci dozví od známých.

5.3 Dramaturgie Jak popisujeme v kapitole 1 je HaDivadlo alternativní divadelní scéna s vyhraněnou dramaturgií. Výzkum probíhal na osmi představeních, která jsou průřezem současného repertoáru. Názory diváků na dramaturgii nezkoumáme přímo, ale z několika otázek můžeme usuzovat některé názory či tendence. V otázce 3 a 4 zjišťujeme, jak velkou roli hraje titul inscenace při výběru představení. Nejvíce respondentů (36 %) uvedlo jako hlavní důvod návštěvy HaDivadla doporučení známého (což potvrzuje fakt zmíněný v kapitole 5.2). Pověst HaDivadla jako hlavní důvod návštěvy označilo 22 % respondentů a stejný podíl respondentů uvedlo jako hlavní důvod návštěvy titul. V otázce 4 respondenti přiřazovali důležitost faktorům, které byly rozhodující pro výběr daného představení: jména herců, jméno režiséra, titul, recenze, doporučení známého, možnost relaxace. Pokud daný faktor při rozhodování o návštěvě představení zvažovali, měli určit, zda byl pro ně „1=důležitý“, „2=málo důležitý“, nebo „3=nedůležitý“. Graf 4 znázorňuje míru důležitosti jednotlivých faktorů. Faktory jsou seřazeny sestupně podle toho, kolik respondentů je bralo v úvahu, což vyjadřuje počet N v závorce. Nejvíce respondentů se rozhodovalo na základě titulu a doporučení známého, přičemž

30

tyto faktory byly zároveň nejdůležitější. Graf 4: Důležitost faktorů rozhodujících při zvažování návštěvy představení

1=důležitý, 2=málo důležitý, 3=nedůležitý Zdroj: autorka, N 499

Z toho, že je pro diváky, kteří se rozhodují o návštěvě HaDivadla, důležitý titul inscenace, můžeme usuzovat, že dramaturgie divadla hraje zásadní roli ve vztahu k návštěvnosti. Tento fakt dokazuje i to, že diváci navštěvují HaDivadlo na základě doporučení známého s tím, že se jedná převážně o doporučení konkrétních inscenací. Respondenti jsou s kvalitou repertoáru spokojeni. Po vyhodnocení odpovědí na otázku 10, je průměrný názor na kvalitu repertoáru hodnocený na 4bodové škále spokojenosti 1,66, kdy „1=rozhodně spokojen“ a „2=spíše spokojen“.

31

5.4 Divadelní chování Ve výzkumu jsme zjišťovali divadelní chování respondentů. Zaměřovali jsme se jednak na návštěvnost HaDivadla (otázka 1, 7, 11), tak i na to, jak často a zda vůbec navštěvují jiná brněnská divadla. Otázka 7 a 1 jsou si podobné, což autorka provedla cíleně. Na základě otázky 7 zjišťujeme frekvenci návštěvnosti HaDivadla. Otázka 1 je záměrně na prvním místě, aby respondenti hned na začátku zařadili sami sebe do jedné z kategorií: „předplatitel HaDivadla“, „pravidelný divák“, „častý divák“, „příležitostný divák“, „jsem v HaDivadle poprvé“. Graf 5 znázorňuje odpovědi na otázku 1 a graf 6 na otázku 7. Pozorujeme drobný rozdíl v počtu diváků, kteří uvedli, že přišli do HaDivadla poprvé. Cílem nebylo, aby byly jednotlivé kategorie v těchto dvou byly totožné. Můžeme však porovnat odpovědi o frekvenci návštěvnosti s odpovědmi, ve kterých se respondenti řadili do kategorií. Je zajímavé, že se 214 diváků zařadilo jako příležitostní diváci, ale pouze 41 diváků přijde do HaDivadla méně než jednou za rok a 65 diváků přibližně jednou za rok. Za předplatitele, pravidelného a častého diváka dohromady se označilo 130 diváků, což přibližně odpovídá počtu diváků, kteří navštěvují HaDivadlo 4 krát a více do roka. Neplatí to však v případě, když kategorie „více než 4 krát do roka“ a „ 2 – 4 krát ročně“ sečteme dohromady. Tento nepoměr může být podle autorky způsobem několika důvody. Diváci někdy nepochopili, že se otázka 1 vztahuje pouze k HaDivadlu. Např. se několikrát se stalo, že se definovali jako „pravidelný divák“, přičemž v otázce 7 zaškrtli, že jsou v HaDivadle poprvé. Druhým důvodem může být fakt, že pod pojmy „pravidelný“, „častý“ a „příležitostný“ si každý představuje něco jiného.

32

Graf 5: Kategorie diváků HaDivadla

Graf 6: Frekvence návštěv HaDivadla

Zdroj: autorka, N 498

Zdroj: autorka, N 497

Abychom mohli lépe vysvětlit zmíněný nepoměr, který zobrazují grafy 5 a 6, porovnali jsme odpovědi diváků na otázky 1 a 7, což znázorňuje tabulka 7. Ve svislých sloupcích jsou zaznamenány odpovědi na otázku 1 a v horizontálních na otázku 7. Několik diváků odpovědělo jinak na opakovanou otázku, zda jsou v divadle poprvé, jednalo se ovšem o zanedbatelné množství. Diváci, kteří se označili za pravidelného diváka, odpověděli ve většině (25 diváků z 29), že navštěvují HaDivadlo více než 4 krát za rok. Také diváci, kteří se označili za časté, odpovídali většinou, že chodí do divadla více než 4 krát za rok (46 diváků) nebo 2 – 4 krát za rok (21 diváků). K ne zcela očekávaným odpovědím dochází u diváků, kteří se označili za předplatitele. Z 29 předplatitelů chodí 17 do HaDivadla více než 4 krát za rok, 10 diváků 2 – 4 krát za rok a 2 přibližně jednou za rok. Očekávali bychom, že předplatitelé navštěvují divadlo nejčastěji, což z výzkumu nevyplývá. Tento jev autorka vysvětluje tím, že předplatné je přenosné a zřejmě je využíváno několika osobami. Největší rozptyl diváků do všech odpovědí nastal u kategorie

33

příležitostných diváků. Za příležitostného diváka se označilo 218 respondentů, z nichž 84 navštěvuje Hadivadlo více než 4 krát do roka, 57 přibližně jednou za rok, 38 méně než jednou za rok, 20 více než 4 krát za rok a 15 diváků dokonce uvedlo, že jsou v HaDivadle poprvé. Vysvětlením je již uvedené nepochopení, že se první otázka vztahuje pouze k HaDivadlu. V kategorii příležitostný divák se pak projevuje rozdílné chápání pojmu „příležitostný“. Tabulka 7: Porovnání odpovědí diváků na otázky 1 a 7 předplatitel HaDivadla více než 4 krát za rok 2 – 4 krát za rok přibližně jednou za rok méně než jednou za rok jsem tu poprvé celkem

pravidelný divák 17 10 2 0 0 29

24 5 0 0 0 29

příležitostný divák

častý divák 46 21 2 0 1 70

20 84 57 38 15 214

jsem v HaDivadle poprvé

celkem 0 2 4 3 145 154

Zdroj: autorka

Z tohoto rozboru vyplývá, že spolehlivější je pracovat s rozložením diváků podle otázky 7. Pro analýzu dalších dat jsme vytvořili následující zjednodušené kategorie: - pravidelný divák – navštěvuje Hadivadlo více než 4 krát za rok nebo 2 – 4 krát za rok, - příležitostný divák – navštěvuje HaDivadlo přibližně jednou za rok nebo méně než jednou za rok, - divák, který přišel do HaDivadla poprvé. Zjišťovali jsme rovněž, kdy diváci navštívili HaDivadlo poprvé. Průměrně je to před 4,6 roku. Respondenti navštívili divadlo nejdříve před 35 lety a nejčastěji v roce 2015. Průměrná první návštěva před 4,6 let odpovídá průměrnému věku respondentů 28,5 roku. Odpovědi na otázku 8 znázorňuje graf 7. Brněnská divadla, která respondenti za poslední rok navštívili, jsou seřazena sestupně (modrý sloupec). Dále je znázorněn počet diváků, kteří dané divadlo za poslední rok navštívili dvakrát a více (oranžový sloupec) a jednou (žlutý sloupec). Někteří

34

107 122 65 41 161 496

diváci (29) nevyplnili otázku vůbec. Jelikož autorka chybně nezařadila možnost „nenavštívil/a jsem žádné z divadel“, nemůžeme rozlišit, zda nevyplnění otázky znamená, že žádné další divadlo za poslední rok nenavštívili nebo otázku nevyplnili z jiného důvodu. Diváci HaDivadla nejčastěji navštívili Husu na provázku, což můžeme vysvětlit shodným alternativním zaměřením divadel. Další tři nejnavštěvovanější divadla jsou scény Národního divadla Brno – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo a Reduta. Diváci HaDivadla dávají přednost Národnímu divadlu Brno před Městským divadlem, jehož dramaturgie se zaměřuje spíše na populární muzikály a tzv. velkou činohru. Na druhou stranu, Divadlo u Stolu a Buranteatr, které můžeme považovat za divadla podobnější poetiky jakou má HaDivadlo, skončili na pomyslném 8. a 9. místě až za Městským divadlem. Graf 7: Návštěvnost jiných brněnských divadel

Zdroj: autorka, N470

35

5.5 Analýza podle jednotlivých představení Výzkum byl realizován na 8 představeních. V této kapitole se zaměříme na interpretaci dat dle jednotlivých představení a porovnáme rozdíly mezi nimi. Nejprve se podíváme na složení diváků jednotlivých představení podle toho, jak často navštěvují divadlo. Analýzu provedeme za základě otázek 1 a 7. V tabulce 7 jsou znázorněné výsledky první otázky v relativní četnosti (podíl diváků jednotlivých kategorií). Největší podíl diváků, kteří přišli do HaDivadla poprvé, bylo na představení Doma u Hitlerů (52 %). Druhý nejvyšší podíl tzv. „prvo-diváků“ byl na představení Maryša (32 %), Vyhnání Gerty Schnirch (31 %) a Indián v ohrožení (30 %). Hypotéza, kterou jsme formulovali v kapitole 4.1, že diváci, kteří jdou do HaDivadla poprvé, přijdou na populární titul, se tak potvrzuje. Na představení Maryša, Doma u Hitlerů, Vyhnání Gerty Schnirch a Indián v ohrožení, která jsou populární a mají nejvyšší návštěvnost (v roce 2014 přesáhla 90 % jen u těchto čtyř inscenací – viz. tabulka 5), přišlo nejvíce diváků, kteří byly v HaDivadle poprvé. Tabulka 8: Kategorie diváka podle představení v % předplatitel pravidelný častý příležitostný poprvé zbytek celkem

Doma u H. Indián Zámek 1 6 1 4 5 10 40 49 52 30 0 1 100 100

Sen 12 17 19 29 24 0 100

Bohnice 7 14 25 43 11 0 100

8 0 10 54 27 0 100

Maryša

Soumrak 6 7 20 35 32 0 100

7 7 21 45 21 0 100

Vyhnání GS Průměr 3 6 4 7 15 17 47 42 31 28 0 0 100 100

Zdroj: autorka, N 499

Tabulka 9 znázorňuje odpovědi na sedmou otázku vyjádřené v relativní četnosti. Na představení Sen noci svatojánské přišel výrazně největší podíl diváků, kteří navštěvují HaDivadlo více než 4 krát do roka. Tento fakt je podle autorky možné vysvětlit tím, že se jednalo o předposlední uvedení. Stálí diváci pravděpodobně využili jedné z posledních možností inscenaci zhlédnout. Rozložení diváků podle četnosti návštěv je u ostatních představení více méně podobné. S výjimkou diváků, kteří přišli poprvé, čemuž se autorka věnuje výše v popise tabulky 8. Tabulky 8 a 9 si v několika faktech neodpovídají, i když

36

znázorňují frekvenci návštěvnosti HaDivadla podle představení. Tento problém je vysvětlen v kapitole 5.4 (viz. grafy 5 a 6 a tabulka 7). Tabulka 9: Četnost návštěv HaDivadla podle představení v % Doma u H. < 1x za rok přibližně 1x za rok 2 – 4 x za rok > 4 x za rok poprvé zbytek celkem

Indián

7 20 12 10 50 1 100

Zámek 13 8 27 20 31 0 100

Sen 2 7 31 36 25 0 100

Bohnice 2 11 25 43 18 0 100

Maryša 10 10 22 25 32 0 100

Soumrak 8 14 28 17 32 0 100

17 14 31 17 17 3 100

Vyhnání GS Průměr 7 8 18 13 26 25 15 23 33 30 0 1 100 100

Zdroj: autorka, N 499

Co se věkového rozložení diváků týče, nezjistili jsme rozdíl mezi jednotlivými představeními. Průměrný věk diváků představení se pohybuje kolem celkového průměru 28,5 roku - od 26 do 30 let. Tabulka 10 znázorňuje počty diváků jednotlivých představení podle oboru, ve kterém se pohybují. Tyto údaje mohou být pro divadlo zajímavé např. ve chvíli, kdy by chtělo nabízet představení ve firmách či školách. Mohou tak cíleně nabízet určitý typ představení zaměstnancům a studentům konkrétních oborů. Tabulka 11, vyjádřená v relativní četnosti, znázorňuje stejná fakta jako tabulka 10. Výsledky vyjádřené v relativní četnosti se lépe porovnávají, ale není z nich zřejmý počet diváků humanitních oborů, který byl výrazně nejvyšší. To je zřejmé z tabulky 10. Počty humanitně zaměřených diváků jsou na jednotlivých představeních přibližně stejné. Není překvapivé, že diváci působící v humanitním oboru, jsou nejčastějšími návštěvníky HaDivadla (170 diváků). Z výzkumu vyplývá, že diváci ekonomických, technických a přírodovědných oborů přišli v největším zastoupení na nejnavštěvovanější představení Doma u Hitlerů, Indián v ohrožení a Vyhnání Gerty Schnirch. (viz. tabulka 5)

37

Tabulka 10: Počty diváků jednotlivých představení podle oborů humanitní ekonomický technický přírodovědný umělecký jiný celkem

Doma u H. Indián 23 17 17 14 1 10 82

Zámek 26 9 16 12 6 14 83

Sen

Bohnice

28 5 11 6 6 2 58

15 3 6 6 6 8 44

Maryša 17 6 14 10 3 9 59

Soumrak 21 7 12 5 3 23 71

13 4 5 1 4 2 29

Vyhnání GS Celkem 27 10 12 9 3 11 72

170 61 93 63 32 79 498

Vyhnání GS Celkem 16 16 13 14 9 14

100 100 100 100 100 100

Zdroj: autorka, N 498 Tabulka 11: Počty diváků jednotlivých představení podle oborů v % humanitní ekonomický technický přírodovědný umělecký jiný

Doma u H. Indián 14 28 18 22 3 13

Zámek 15 15 17 19 19 18

Sen

Bohnice

16 8 12 10 19 3

9 5 6 10 19 10

Maryša 10 10 15 16 9 11

Soumrak 12 11 13 8 9 29

8 7 5 2 13 3

Zdroj: autorka, N 498

Zmíněná tři představení si často diváci vyberou, když jdou do HaDivadla poprvé. (viz. výše) Toto zjištění potvrzuje porovnání frekvence návštěvnosti HaDivadla (otázka 7: „Jak často chodíte do HaDivadla?“) s oborem, ve kterém se respondenti pohybují. Výsledky vyjádřené v relativní četnosti jsou znázorněny v tabulce 12. Největší podíl diváků zabývajících se technickými, ekonomickými a přírodovědnými obory navštívil HaDivadlo poprvé. Podíl diváků, kteří přišli poprvé, byl v těchto třech oborech shodný, a to 37 %. Z diváků působících v humanitních oborech přišlo poprvé 26 %. Není překvapivým faktem, že z 32 diváků, kteří uvedli, že pracují či studují v uměleckém sektoru, jich 50 % chodí do HaDivadla více než 4 krát za rok. Tabulka 12: Četnost návštěvnosti HaDivadla v závislosti na oboru v % humanitní > 4x za rok 2 – 4x za rok cca 1x za rok < 1x za rok poprvé celkem

25 27 11 10 26 100

ekonomický technický 15 25 17 7 37 100

16 28 14 5 37 100

Zdroj: autorka, N 496

38

přírodovědný umělecký jiný 19 50 24 22 14 9 6 9 37 9 100 100

16 16 14 10 43 100

5.6 Další názory diváků V této kapitole shrneme další názory diváků Hadivadla na základě otázkek 9, 12 a 13. V otázce 9 měli respondenti vyjádřit míru spokojenosti s jednotlivými aspekty fungování Hadivadla. V otevřené otázce 12 mohli reagovat na otázku: „Co se Vám líbí na HaDivadle?“ a v otázce 13: „Co by naopak HaDivadlo mohlo podle Vás zlepšit?“. Graf 8 znázorňuje průměr odpovědí na otázku 9. U každého aspektu je v závorce uveden počet respondentů, kteří míru spokojenosti vyjádřili, tzn. nevynechali odpověď nebo nezvolili možnost „nevím/nemohu posoudit“. Můžeme říci, že jsou diváci obecně spokojeni s fungováním HaDivadla. Nejvíce jsou diváci spokojeni se zaměstnanci divadla, kvalitou souboru a repertoáru a cenou vstupenky. O něco méně, ale stále spokojeni, jsou pak s galerií ve foyer, toaletami a občerstvením. Průměrná spokojenost s pohodlím v sále se pohybuje na pomezí „spíše spokojen“ a „spíše nespokojen“. Graf 8: Průměrná spokojenost s aspekty fungování HaDivadla

1=rozhodně spokojen, 2=spíše spokojen, 3=spíše nespokojen Zdroj: autorka, N 499

39

Výsledky hodnocení diváků v otázce 9 odpovídají odpovědím na otevřené otázky 12 a 13. Na otázku 12, ve které měli diváci možnost napsat, co se jim na HaDivadle líbí, odpovědělo 304 diváků ze 499, k otázce 13 se vyjádřilo 158 respondentů. Respondenti, kteří na tyto dvě otázky neodpovídali, byli často diváci, kteří přišli poprvé a názor si tedy teprve utvářeli. Dotazník navíc často vyplňovali před začátkem představení. Fakt, že přibližně dvakrát více diváků reagovalo na pozitivně formulovanou otázku 12, svědčí o tom, že diváci mají více pochval než kritiky. Také odpovědi na tuto otázku byly rozmanitější, než na otázku 13, kdy se kritika týkala především pohodlí v sále. Pozitivně diváci hodnotili atmosféru a prostředí, o kterých se často vyjadřovali jako o „domácích“. Divákům se líbí, že je HaDivadlo neformální, nekonvenční, alternativní a originální, oceňují repertoár a netradiční zpracování klasických děl i inscenace na základě literárních předloh. Vyzdvihovali zaměstnance divadla, především herecký soubor, ale několikrát zmínili i práci uvaděčů/šatnářů. V neposlední řadě diváci oceňují polohu divadla. Jak jsme již zmínili, respondenti si nejčastěji stěžovali na nepohodlí v sále. Konkrétně zmiňovali především tvrdé sedačky, vydýchaný vzduch a málo místa. Tento problém popsalo 45 respondentů. Také v otázce 9 se diváci vyjádřili, že nejsou s pohodlím v sále příliš spokojeni, 32 % diváků uvedlo možnost („spíše“ či „rozhodně“) „nespokojen“. Diváci dále zmiňovali, že by ocenili, kdyby divadlo zavedlo místenky a mohli si tak koupit lístek na konkrétní sedadlo. Někteří diváci vyjádřili nespokojenost s občerstvením. V otázce 9 se k němu vyjádřilo 374 respondentů a průměrné hodnocení bylo „spíše spokojen“. Předpokládáme, že diváci, kteří uvedli výhrady k občerstvení i v otevřené otázce 13, jsou s občerstvením nespokojeni více, než ti, kteří svoji nespokojenost vyjádřili jen v otázce 9, kde jim tato možnost byla nabízena. Místem k vylepšení jsou i toalety, které diváci v otázce 13 zmiňovali jako nevyhovující. Odpovědi na třináctou otázku odpovídají odpovědím na otázku devátou. Nejčastěji zmiňované nepohodlí v sále bylo i nejhůře hodnoceným aspektem v deváté otázce. Druhý a třetí nejhůře hodnocený aspekt občerstvení

40

a toalety, byly v otázce 13 zmiňovány méně často než nepohodlí v sále. Přestože v deváté otázce bylo občerstvení a toalety průměrně hodnoceny ještě jako „spíše spokojen“, je zde prostor k vylepšení.

41

6. Shrnutí Autorka provedla výzkum publika HaDivadla, který realizovala v průběhu jednoho měsíce na osmi představeních. Díky vysoké návratnosti, která činila 77 %, získala autorka 499 vyplněných dotazníků diváky HaDivadla. Představení, na kterých probíhal sběr dat, představují průřez repertoáru. Ve výzkumu je zastoupeno osm z dvanácti uváděných inscenací. Z porovnání návštěvnosti těchto představení s průměrnou návštěvností jednotlivých inscenací za rok 2014 vyplývá, že můžeme dny, ve kterých probíhal sběr dat, považovat (minimálně z hlediska návštěvnosti) za standardní, a to s výjimkou Snu noci svatojánské, kde se jednalo o poslední reprízu před derniérou. Mezi dotazovanými diváky byla převaha žen (66 %). Průměrný věk respondentů byl 28,5 roku. Dotazovaní žijí převážně v Brně, 34 % se jich věnuje humanitnímu oboru. Nejvyšší dosažené vzdělání bylo u 55 % respondentů vysokoškolské. Středoškolského vzdělání s maturitou dosáhlo 35 % diváků. Vzhledem k tomu, že je mezi diváky vysoké procento studentů (39 %) a průměrný věk je relativně nízký (28,5 roku), předpokládáme, že středoškolsky vzdělaní respondenti studují bakalářský stupeň VŠ. Diváci HaDivadla jsou tedy převážně vysokoškoláci (studenti nebo absolventi). Na začátku výzkumu autorka ve spolupráci s tajemnicí HaDivadla Marií Navrátilovou a produkční HaDivadla Alexandrou Balaštíkovou formulovala obecné otázky, na jejichž základě sestavila dotazník. Vyhodnocení odpovědí respondentů vedlo k zodpovězení prvotních otázek sdružených ve třech tématech, které odpovídají kapitolám 5.2 Propagace, 5.3 Dramaturgie a 5.4 Divadelní chování. Z propagačních nástrojů, které HaDivadlo využívá, jsme se ve výzkumu zaměřili především na webové stránky a Facebook. Zjišťovali jsme, ze kterého zdroje se diváci poprvé dozvěděli o představení a jak se cítí být o různých aktivitách a činnostech HaDivadla informovaní. Můžeme pozorovat tendenci, že čím častěji diváci chodí do HaDivadla, tím více navštěvují webové stránky.

42

Mezi respondenty bylo pouze 19 % těch, kteří jsou fanoušky facebookové stránky HaDivadla, z nichž většina jsou pravidelnými diváky HaDivadla. Zároveň ale větší počet pravidelných diváků fanouškem facebookové stránky není. Celkově se diváci cítí být dobře informováni. Dostatek informací mají o programu, představeních, cenách a o něco méně jsou informovaní o souboru a předplatném. To odpovídá prezentaci HaDivadla a informacím, které si divák zpravidla před návštěvou divadla zjišťuje (program, představení, cena) a o které se zajímá navíc (soubor, předplatné). Diváci se nejčastěji dozví o představení od známého (v 58 % případů) a méně často z webových stránek (28 % respondentů). Názory diváků na dramaturgii HaDivadla vyvozujeme spíše nepřímo z několika otázek. Do výzkumu nebyly zahrnuté otázky, které by se ptaly přímo např. na to, která jiná představení HaDivadla diváci navštívili, na co by chtěli jít, jaké preferují žánry apod. Prostor pro vyjádření nad rámec uzavřených otázek, měli respondenti ve dvou otázkách otevřených. Došli jsme k závěru, že si diváci nejčastěji vybírají představení na základě titulu a doporučení známého, z čehož usuzujeme, že dramaturgie HaDivadla je zásadní ve vztahu k návštěvnosti. S nabízeným repertoárem HaDivada jsou diváci spokojeni. V rámci zkoumání divadelního chování respondentů jsme se zaměřili na návštěvnost HaDivadla a jiných brněnských divadel. Do dotazníku jsme zařadili dvě otázky, které zjišťovaly frekvenci návštěvnosti HaDivadla: první otázku, ve které se měli respondenti zařadit do odpovídající kategorie, a sedmou otázku, kde měli vybrat jednu z možností, které kvantitativně vyjádřovaly rozpětí počtu návštěv HaDivadla za rok. Odpovědi na první a sedmou otázku jsme porovnali a zjistili, že někdy logicky neodpovídají. Bylo to způsobeno především rozdílným chápáním pojmu „příležitostný“ divák. Pro další analýzu jsme na základě sedmé otázky vytvořili kategorie: pravidelný divák, příležitostný divák a poprvé v HaDivadle. Pravidelných diváků, kteří navštěvují HaDivadlo 2 – 4 krát za rok a vícekrát, bylo 46 %, příležitostných, navštěvujících divadlo 1 krát za rok a méně, bylo 21 % a diváků, kteří přišli

43

poprvé, bylo mezi respondenty 33 %. Z jiných brněnských scén navštívili v posledním roce diváci HaDivadla nejčastěji (přes 200 diváků) Husu na provázku, následovaly scény Národního divadla Brno – Mahenovo divadlo, Janáčkovo divadlo, Reduta. Nad 100 diváků z dotazovaných navštívilo ještě Divadlo Bolka Polívky a Městské divadlo. Pod 100 diváků pak zavítalo do Divadla u Stolu, Buranteatru, Divadelního studia Marta, Divadla na Orlí a Divadla Radost. Není překvapivé, že diváci HaDivadla navštěvovali nejvíce Husu na provázku, neboť se jedná o divadlo s podobnou poetikou. Po zodpovězení zmiňovaných otázek jsme pokračovali v analýze porovnáváním dat z hlediska jednotlivých představení. Porovnávali jsme podíly diváků podle frekvencí s jakou navštěvují HaDivadlo, podle oborů, ve kterých se pohybují, podle věku apod. Ověřili jsme hypotézu, že diváci, kteří navštěvují HaDivadlo poprvé, přijdou na populární představení Doma u Hitlerů, Maryša, Vyhnání Gerty Schnirch nebo Indián v ohrožení. Rozložení respondentů podle frekvence návštěvnosti HaDivadla bylo na jednotlivých představeních přibližně stejné, vyjma vyššího počtu diváků navštěvujících HaDivadlo více než 4 krát za rok na představení Sen noci svatojánské, což autorka vysvětluje poslední možností vidět představení před derniérou. Dále jsme zjišťovali návštěvnost jednotlivých představení z hlediska oboru, kterým se diváci zabývají. Zatímco podíl humanitně zaměřených diváků je na jednotlivých představeních přibližně stejný, diváci zaměření ekonomicky, technicky či přírodovědně nejčastěji navštívili populárnější představení. Následně jsme porovnali frekvenci návštěv HaDivadla a obor působnosti. Zjištění můžeme shrnout tak, že diváci, kteří jsou technicky, ekonomicky a přírodovědně zaměřeni a/nebo kteří přijdou do HaDivadla poprvé, si vyberou známé, hojně navštěvované představení. V kapitole 5.6 jsme interpretovali další názory diváků, zejména na základě otevřených otázek. Diváci jsou v HaDivadle převážně spokojeni. Především se jim líbí alternativní zaměření, originalita, herecký soubor, repertoár, prostředí a atmosféra HaDivadla. Výhrad neměli mnoho, a pokud ano, pak se týkaly

44

především nepohodlí v sále. Prostor pro zlepšení diváci vnímají i co se týká nabídky občerstvení a toalet. Takto jsme shrnuli výsledky popisované v jednotlivých kapitolách. Autorka se rozhodla vyvodit z dat profil průměrného diváka HaDivadla. Profil vychází z průměrných hodnot – aritmetických průměrů, nebo modů - jednotlivých otázek. Formulace podoby průměrného diváka je ovlivněna autorčiným vnímáním diváků, které v průběhu výzkumu získala. Nejedná se o profil, na základě kterého bychom měli říci, že takto vypadají diváci HaDivadla. Jedná se spíše o pokus shrnout interpretaci dat jinak, než výčtem výsledků. „Průměrný divák je žena ve věku 28 let. Žije v Brně, je vysokoškolsky vzdělaná a zaměstnaná. Pohybuje se v humanitním oboru. Do HaDivadla chodí příležitostně od roku 2011, kdy ho navštívila poprvé. Vybírá si inscenace na základě titulu a doporučení známých. Za poslední půlrok párkrát navštívila webové stránky HaDivadla. Není fanouškem HaDivadla na Facebooku. O HaDivadle (představeních, cenách lístků, programu, ...) je dostatečně informovaná. Chodí i do jiných brněnských divadel, za poslední rok byla v Huse na provázku a navštívila také alespoň jednu ze scén Národního divadla Brno. HaDivadlo má ráda, je spokojená s jeho dramaturgií, líbí se jí originalita, oceňuje kvalitu souboru. V hledišti se jí však nesedí pohodlně a někdy by byla ráda za možnost koupit si lístek na určené místo. Ocenila by také lepší nabídku občerstvení. Do HaDivadla se bude vracet, a to především na představení s lákavými tituly, které ji někdo doporučí.“

45

Závěr Provedli jsme výzkum diváků HaDivadla, jehož výsledky jsou shrnuty v kapitole 6. V závěru práci zhodnotíme a navrhneme možné pokračování výzkumu. Autorka se pečlivě věnovala přípravě dotazníku. Nejprve, na základě konzultací s tajemnicí HaDivadla, definovala okruhy otázek, které by divadlo zajímalo a o kterých nemá dostatek informací. Následně sestavila dotazník, který konzultovala se sociologem PhDr. Romanem Videm, Ph.D., vedoucí práce MgA. Hankou Krejčí, Ph.D., tajemnicí HaDivadla Marií Navrátilovou a produkční HaDivadla Alexandrou Balaštíkovou. Připomínky k dotazníku autorce poskytli také spolužáci – studenti 2. ročníku Ateliéru divadelního manažerství a jevištní technologie. Před samotným výzkumem provedla pilotní výzkum, v rámci kterého se k dotazníku vyjádřilo 12 respondentů. Dotazníky ve finální podobě byly rozdávány na 8 představeních v období přibližně jednoho měsíce. Organizace sběru dat byla dobře připravená (propisky, krabice na odevzdání dotazníků na viditelném místě, dva tazatelé, autorka a asistent, pod schody ve foyer, takže dotazníky dostali všichni diváci) a proběhla nad očekávání autorky. Návratnost dotazníků byla vysoká - 77 %. I přes důkladnou přípravu dotazníků se autorka nevyvarovala malých chyb, které však spíše komplikovaly zadávání dat do počítače. Chybou v obsahu bylo nezařazení možnosti „nenavštívil/a jsem žádné jiné divadlo“ do otázky 8. Tuto chybu si autorka bohužel uvědomila až při zpracování dotazníků. Tento problém je však, vzhledem ke smyslu položené otázky, zanedbatelný. Nezabránil tomu, abychom získali přehled, jaká jiná divadla diváci navštěvují. Získali jsme informace o tom, jak často diváci navštěvují Hadivadlo, jaká navštěvují další brněnská divadla, podle čeho si vybírají představení, zda jsou dostatečně informovaní, co se jim na HaDivadle líbí a co ne, jestli sledují webové stránky a zda jsou fanoušky facebookové stránky HaDivadla. Zjistili

46

jsme základní sociodemografické informace. Odpověděli jsme na dané okruhy otázek a tím pádem na hlavní výzkumnou otázku „Kdo je divák HaDivadla?“. Autorka má představu několika dalších otázek, na které by se ráda v rámci dotazníku zeptala. Nezařadila je buď to vědomě, z důvodu kapacity dotazníku (nechtěla, aby přesáhl dvě stránky A4) s tím, že diváci měli možnost vyjádřit se k čemukoliv ve dvou otevřených otázkách, nebo ji další otázky napadaly až v průběhu vyhodnocení. Např. bylo by zajímavé zjistit, jelikož mezi respondenty bylo pouze 19 % fanoušků facebookové stránky, proč tomu tak je a doplnit další otázky vztahující se k Facebooku jako např.: „Sledujete Facebook HaDivadla, i když nejste fanouškem?“, „Proč nejste fanouškem facebookových stránek HaDivadla?“ apod. Závěry, ke kterým jsme došli, nejsou překvapující. Známá představení s nejvyšší návštěvností si diváci nejčastěji vyberou, když jdou do HaDivadla poprvé. Jejich rozhodnutí je motivováno kromě volby titulu často na základě doporučení známého. Zajímavá je otázka, jak zvýšit návštěvnost představení, která nepatří mezi nejnavštěvovanější? Z výzkumu můžeme usuzovat, že jsou tato představení méně navštěvovaná, jelikož nemají tak lákavý titul. Na druhou stranu si diváci cení originality a alternativního zaměření HaDivadla, proto by bylo možné očekávat, že nebudou opomíjet představení s méně lákavým titulem. Otázkou je, jak přilákat diváky na nevyprodaná představení při zachování alternativního zaměření scény a za předpokladu, že si chce HaDivadlo zachovat stávající směřování dramaturgie a neuvádět jen divácky lákavé tituly. Obecně je pro divadlo důležité nejen zkoumat diváka, který už přišel či více méně pravidelně divadlo navštěvuje, ale také potenciální diváky, kteří zatím do divadla nechodí. K takovému divákovi je však mnohem složitější se dostat a jeho názory a důvody, proč divadlo nenavštěvuje, zjistit. Pokud se nám to však podaří, šance proměnit jej z potenciálního diváka v návštěvníka se zvětší.

47

Seznam zkratek CED Centrum experimentálního divadla LUŠ

Lidová umělecká škola

VOŠ Vyšší odborná škola VŠ

Vysoká škola

48

Seznam použité literatury Brno. [online] [cit. 1. 4. 2015] Dostupné

z: https://www.brno.cz/sprava-

mesta/magistrat-mesta-brna/usek-socialne-kulturni/odbor-kultury/organizacezrizene-mestem-brnem-v-oblasti-kultury/ Brno v číslech 2014.

[online] [cit. 1. 4. 2015] Dostupné

z:

https://www.brno.cz/sprava-mesta/magistrat-mesta-brna/usekorganizacni/odbor-vnitrnich-veci/oddeleni-informacni-stredisko/informacnibulletin-mesta-brna/ Centrum experimentálního divadla. [online] [cit. 1. 4. 2015 ]. Dostupné z: www.ced-brno.cz/cs/hadi Deml, J., Hanus, L., Lišková, M. 2013. RE:Publikum: Možnosti spolupráce s publikem ve 21. století. Divadelní ústav. Praha. Dickman. 2005. Audience Research Made Easy: Module A. Melbourne: Arts Victoria and the Australia ouncil. Dimitrov, P. 2012. Diplomová práce: Sociologický průzkum publika festivalu Janáček Brno 2012: Vybrané marketingové aspekty. Masarykova univerzita. Dvořák, J. 2005. Malý slovník managementu. Praha: Pražská scéna. Foret, M. Procházka, P. Urbánek, T. 2003. Marketing: Základy a principy. Compute pres. Brno. HaDivadlo. [online] [cit. 1. 4. 2015] Dostupné z: www.hadivadlo.cz Hendl, J. 2006. Přehled statistických metod zpracování dat: Analýza a metaanalýza dat. Portál. Praha. Kotler, P., Armstrong, G. 2004. Marketing. Praha: Grada. Kotová, S. 2008. Diplomová práce: Marketingová strategie HaDivadla. Masarykova univerzita. Labanc, M. 2013. Diplomová práce: Nízkonákladové formy marketingu v

49

HaDivadle. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Morris, Hargreaves, McIntyre. 2009. Strategic Marketing and Audience Development for Cultural Organisations. Manchester. Wikipedie. [online] [cit. 1. 4. 2015] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_divadel_v_%C4%8Cesku#Brno Zpráva o výsledku hospodaření a činnosti Centra experimentálního divadla v roce 2014. [online] [cit. 1. 4. 2015] Dostupné brno.cz/cs/ced/mandatory/

50

z: http://www.ced-

Seznam tabulek Tabulka 1: Návštěvnost CED podle jednotlivých scén v letech 2012 – 2014 Tabulka 2: Etapy a prvky výzkumu Tabulka 3: Časový plán výzkumu Tabulka 4: Přehled představení Tabulka 5: Návštěvnost a návratnost Tabulka 6: Návštěvnost webových stránek podle kategorie diváka v % Tabulka 7: Porovnání odpovědí na otázky 1 a 7 Tabulka 8: Kategorie diváka podle představení v % Tabulka 9: Četnost návštěv HaDivadla podle představení v % Tabulka 10: Počty diváků jednotlivých představení podle oborů Tabulka 11: Počty diváků jednotlivých představení podle oborů v % Tabulka 12: Četnost návštěvnosti HaDivadla v závislosti na oboru v %

51

Seznam grafů Graf 1: Rozložení mužů a žen Graf 2: Respondenti podle oborů, ve kterých působí Graf 3: Informovanost respondentů o HaDivadle Graf 4: Důležitost faktorů rozhodujících při zvažování návštěvy představení Graf 5: Kategorie diváků HaDivadla Graf 6: Frekvence návštěv HaDivadla Graf 7: Návštěvnost jiných brněnských divadel Graf 8: Průměrná spokojenost s aspekty fungování HaDivadla

52

Seznam příloh Příloha A: Dotazník

53

Výzkum diváka HaDivadla Příloha A: Dotazník Dne: 2. 3. 2015

Představení: VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH

Dobrý den, jsem studentka Divadelního manažerství na Janáčkově akademii múzických umění v Brně a ráda bych Vás požádala o vyplnění krátkého, zcela anonymního dotazníku týkajícího se HaDivadla. Dotazník je důležitou součástí mé bakalářské práce. Vaše odpovědi můžou pomoci HaDivadlu zlepšit své služby. Vyplnění dotazníku Vám zabere do 10 minut. Vyplněný dotazník prosím odevzdejte do boxu v šatně či kdykoliv na pokladnu HaDivadla (po - pá: 10 - 18 hod + vždy hodinu před představením), nejpozději však do 15. 3. 2015. Pokud není uvedeno jinak, vyberte prosím vždy jednu možnost. 1. Do které z následujících kategorií byste se zařadil/a?

5. Navštívil/a jste v posledním půl roce webové stránky HaDivadla?

a) předplatitel HaDivadla

a) ano, navštěvuji je poměrně často (alespoň 10x)

b) pravidelný divák

b) ano, párkrát jsem je navštívil/a

c) častý divák

c) ne

d) příležitostný divák

6. Jste fanouškem (dal/a jste „like“) facebookové stránky HaDivadla?

d) jsem v HaDivadle poprvé

a) ano

2. Jak jste se prvně dozvěděl/a o dnešním představení?

b) ne

a) z webových stránek HaDivadla

7. Jak často chodíte do HaDivadla?

b) z facebooku HaDivadla

a) méně než jednou za rok

c) z jiné internetové stránky: ….........................(Uveďte které)

b) přibližně 1 za rok

d) z plakátu

c) 2 - 4 krát za rok

e) z informačního letáčku

d) více než 4 krát za rok

f) z tištěného zdroje: …................................... (Uveďte kterého)

e) jsem tu poprvé

g) z televize

8. Z následujícího výčtu brněnských divadel prosím vyberte ta, která

h) z rádia

jste za poslední rok navštívil/a. U divadel, která jste navštívil/a,

i) od známého

zatrhněte kolikrát.

j) jinak: ….........................................................

a) ND Brno - Mahenovo d.

1x

2x a více

3. Jaký je hlavní důvod, proč jste navštívil/a HaDivadlo?

b) ND Brno - Janáčkovo d.

1x

2x a více

a) dobrá pověst HaDivadla

c) ND Brno - Reduta

1x

2x a více

b) doporučení známého

d) Městské divadlo - činoherní scéna

1x

2x a více

c) titul inscenace

e) Městské divadlo - muzikálová scéna

1x

2x a více

d) jiný: …..........................................................

f) Divadlo Bolka Polívky

1x

2x a více

4. Jakou důležitost jste přikládal/a následujícím faktorům

g) Husa na Provázku

1x

2x a více

při výběru dnešního představení?

h) Divadlo u Stolu

1x

2x a více

1=důležité, 2=málo důležité, 3=nedůležité, 4=nezvažoval/a jsem

i) Divadlo na Orlí

1x

2x a více

a) jména herců

1 2 3 4

j) Divadelní studio Marta

1x

2x a více

b) jméno režiséra

1 2 3 4

k) Divadlo Radost

1x

2x a více

c) titul

1 2 3 4

l) Buranteatr

1x

2x a víc

d) recenze

1 2 3 4

m) jiné: …..........................................

1x

2x a více

e) doporučení známého

1 2 3 4

n) jiné: …...........................................

1x

2x a více

f) možnost relaxace

1 2 3 4

g) jiné: ….......................

9. Jak byste ohodnotil/a následující aspekty fungování

14. Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?

HaDivadla?

a) základní

1=rozhodně spokojen, 2=spíše spokojen, 3=spíše nespokojen,

b) vyučen/středoškolské bez maturity

4=rozhodně nespokojen, 5=nevím/ nemohu posoudit

c) středoškolské s maturitou

a) cena vstupenky

1 2 3 4 5

e) bakalářský stupeň VŠ nebo VOŠ

b) kvalita repertoáru

1 2 3 4 5

f) magisterský/doktorský stupeň VŠ

c) kvalita souboru

1 2 3 4 5

15. V současné době jste: (Můžete zaškrtnout více možností.)

d) pohodlí sálu

1 2 3 4 5

a) zaměstnanec

e) občerstvení

1 2 3 4 5

b) podnikatel / OSVČ

f) zaměstnanci divadla (uvaděč/ka, šatnář/ka)

1 2 3 4 5

c) student

g) galerie ve foyer (výstava)

1 2 3 4 5

d) nezaměstnaný

h) toalety

1 2 3 4 5

e) důchodce

i) jiné: ….........................................................

f) mateřská/rodičovská dovolená

10. V souvislosti s HaDivadlem, máte dostatek informací o... ?

16. Ve kterém oboru působíte (pracujete, studujete...) ?

1=rozhodně ano, 2=spíše ano, 3=spíše ne, 4=rozhodně ne

a) humanitní

a) programu

1 2 3 4

b) ekonomický

b) cenách

1 2 3 4

c) technický

c) možnosti předplatného

1 2 3 4

d) přírodovědný

d) souboru

1 2 3 4

e) jiný: …..................................

e) představeních

1 2 3 4

17. Kde bydlíte? Uveďte prosím, kde se většinu roku

e) jiné: ….........................

zdržujete.

11. Ve kterém roce jste navštívil/a HaDivadlo poprvé? Zkuste si

a) Brno – město

prosím vzpomenout co nejpřesněji.

b) Brno – venkov c) Jihomoravský kraj

12. Co se Vám líbí na HaDivadle?

d) jiné: 18. Ve kterém roce jste se narodil/a?

13. Co by naopak HaDivadlo mohlo podle Vás zlepšit?

19. Jste: a) muž b) žena

Děkuji mnohokrát za Váš čas a ochotu. V případě, že si přejete být zařazen/a do slosování o ceny, uveďte prosím Váš kontakt. Pro zachování anonymity bude kontakt od dotazníku oddělen. –-------------------------------------------------------1. cena: 2x lístek dle vlastního výběru 2. cena: 4x poukaz na 1+1 lístek zdarma 3. cena: 10x odznak HaDivadla