ŽIVOTNÍ PROSTOR JEDNOHO KUŘETE JE menší NEŽ VELIKOST TÉTO BROŽURY

obalka_kure_jeste_zije.qxd

22.5.2006

9:11

StrÆnka 1

ŽIVOTNÍ PROSTOR JEDNOHO KUŘETE JE menší NEŽ VELIKOST TÉTO BROŽURY. Podpořit ochranu zvířat už nemůže být snadnější. Stačí odeslat dárcovskou SMS s textem: DMS OCHRANAZVIRAT na číslo 87777. Cena SMS je 30,- Kč. Nadace na ochranu zvířat obdrží 27,- Kč. Děkujeme! Bankovní účet: 576843633/0300

Nadace na ochranu zvířat Antala Staška 30 140 00 Praha 4 Tel.: +420 222 135 460 Email: [email protected] Web: www.ochranazvirat.cz

vnitrek_kure_jeste_zije.qxd

O B S A H

22.5.2006

9:19

StrÆnka 1

Předmluva

3

Slovo úvodem

4

- Bedřich Moldan - Anna K. Úvod

5

1.

Statistika

6

2.

Původ kura domácího

6

3.

Současnost

7

3.1

Užitkovost versus zdraví

7

3.2

A ještě víc…

8

4.

Hlavní problémy v chovech

8

4.1

Šlechtění

8

4.1.1

Deformace

8

4.1.2

Rodičovské chovy

9

4.2

Hustota zvířat v chovu

9

4.3

Kvalita podestýlky

10

4.4

Onemocnění oběhového systému

10

4.4.1

Syndrom náhlého úhynu

11

4.4.2

Ascites

11

4.5

Osvětlení

11

4.6

Větrání

11

5.

Odchyt a transport

12

6.

Porážka

13

7.

Rizika epidemií chorob

13

8.

Cesty ke zlepšení

14

8.1

Legislativa

14

8.2

Alternativy

14

9.

Závěr

16

9.1

Co si myslíme…

16

9.2

Co můžeme udělat

17

2


22.5.2006

9:19

StrÆnka 2

Institut Nadace na ochranu zvířat vstupuje do celoevropské kampaně za zlepšení chovu jatečných kuřat (brojlerů), která v České Republice proběhne pod názvem "Pomozme kuřeti". Účelem této kampaně je informovat veřejnost o tom, v jakých podmínkách jsou dnes jatečná kuřata chována a jaké zdravotní problémy jim působí neuvážené šlechtění a velmi nevhodné zacházení. Doufáme, že zvýšení povědomí o utrpení jatečných kuřat ve velkochovech se projeví na přístupu spotřebitelů k této problematice. Tato kampaň chce občanům zároveň umožnit vyjádřit podporu rozvoji alternativních chovů a požadovat změnu stávající situace. Je nutné zajistit, aby spotřebitel měl možnost zvolit alternativu nákupu produktů ze šetrných způsobů chovů. Jen tak lze prosadit dostatečnou péči v chovech jatečných kuřat a pomocí kvalitních informací zajistit, aby tato změna nebyla přijímána negativně. Přináší sice určité zvýšení nákladů na získaní produktů z chovu s vysokou chovatelskou úrovní, ale ve výsledku je i pro spotřebitele výhodou. Cílem kampaně je upozornit na dosavadní úroveň péče, postavit utrpení jatečných kuřat v nevyhovujících technologiích mimo zákon a zajistit minimální standardy pro veškerou drůbež, jatečnou i chovnou. Zároveň usilujeme o to, aby chovy se zlepšenými podmínkami byly pro výrobce ziskové.

3

P Ř E D M L U V A


S L O V O Ú V O D E M

22.5.2006

CHOVEJME

9:19

StrÆnka 3

SE K ZVÍŘATŮM LIDSKY

prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (senátor, člen Výboru pro územní rozvoj, veřejnou zprávu a životní prostředí, ředitel Kabinetu environmentálních studií AV ČR a UK) Nositel Nobelovy ceny chemik Paul Crutzen navrhl nazývat současné historické období přibližně od začátku 18. století antropocénem. Je to velmi případný název doby, ve které žijeme: ovládli jsme přírodu, planeta Země je celá pod naší nadvládou, lidstvo se stalo vlastníky souší, moří, vzduchu, živé přírody Nejmohutnější silou, mohutnější než téměř všechny síly přírodní. Všichni živí tvorové, a už jsou divocí nebo zdomácnělí, jsou závislí na vůli nás, lidí. Tím jsme však zároveň na sebe vzali velkou zodpovědnost. Máme osud světa ve svých rukou a proto jsme za něj v plné míře odpovědni. Jen na nás záleží, jak se bude celý svět i příroda dál vyvíjet. Planeta Země se stala planetou lidí, celý svět i s živou přírodou se stal světem lidským. Začínají platit jiná pravidla. K přírodě živé a neživé se učíme chovat se už ne jako k pouhému objektu vykořisování nebo dokonce jako k něčemu nepřátelskému, ale jako k partnerům, jako k bratrům, by mladším. K přírodním objektům, které se staly součástí lidského světa, se prostě musíme chovat lidsky. Znamená to, že uznáváme jejich právo na existenci a na slušné zacházení. V plné míře to platí především pro hospodářská zvířata. Jsou na nás naprosto stoprocentně závislá, mohou nejen dělat co jim dovolíme, ale i růst a po všech stránkách existovat pouze tak, jak se my lidé za ně rozhodneme. Jestliže jim neposkytneme podmínky k alespoň trochu důstojnému životu, chováme se k nim nelidsky a nezodpovědně. Vzpomínám na doby komunistického režimu, kdy jsme marně upozorňovali na přímo strašidelné podmínky chovu různých hospodářských zvířat. Mnozí z nás si pamatují na dobytek ustájený v hrozných podmínkách špinavých chlévů, po břicho ve svých vlastních výkalech. Situace se za posledních let jistě výrazně zlepšila. Jsem však šokován zjištěním, že stále přetrvávají kruté podmínky chovu některých zvířat, zejména drůbeže. Kuřata a slepice jsou ustájena ve strašně špatných podmínkách, nezdravých, nedůstojných, těžko snesitelných. Hospodářská zvířata plně ovládáme. Vládneme jim však špatně. Mají přece právo na slušnou existenci, proto jim ji dopřejme!

KAMPAŇ

PODPORUJE TAKÉ ZPĚVAČKA

ANNA K.

Jsem velmi ráda, že kampaň za lepší podmínky kuřat vznikla a že k ní můžu přispět. Můžu tak udělat něco pro své přesvědčení, že naše chování ke zvířatům o nás vypovídá zrovna tak, jako chování k sobě navzájem. Když jsem se však dověděla, proč se tato kampaň chystá a seznámila se s konkrétními fakty, byla jsem, popravdě řečeno, v šoku. Myslím, že naprostá většina lidí kupuje bezstarostně kuřecí maso pouze díky tomu, že neví, co se za jeho "výrobou" skrývá. Zrovna tak jako dříve já. Spousta věcí je jaksi mimo nás, vyvíjí se podle absurdních zákonů trhu - a výsledek je nepochopitelně nelidský. Te je mi trochu úzko těžkým poznáním, ale jsem za ně ráda - neznalost neomlouvá. A už vůbec ne nezájem. Nechápu, proč v našem světě blahobytu, kde hlady nikdo netrpí a hojnost máme všeho, získáváme potravu tak krutým a nehumánním způsobem. Stačilo by přitom poměrně málo, aby se život kuřete, než nám poslouží jako potrava, stal snesitelnějším. Možná by pak bylo o trochu dražší než papriky, ale proč má být kuřecí maso nejlevnější potravinou? Myslíte, že přeháním? Zkuste se, prosím, seznámit s fakty, jako jsem to udělala já. Pak poznáte, že trvání na nutné změně opravdu nepramení z přecitlivělosti. Ta zvířata jsou nucena žít v neustálých bolestech, už kvůli deformacím vzniklým z přešlechtění, kdy je pomalu ani neunesou vlastní nohy. Popálena od agresivního trusu - podestýlku jim za celý život nikdo nevymění - leží na zemi namačkána jedno na druhém. Pak je chytači za nohy popadnou a nacpou do beden, kde stráví třeba dvanáct hodin - a tak dále. O tom, že nikdy nespatří slunce, snad není ani třeba mluvit. Jejich zdravotní stav má samozřejmě vliv i na kvalitu a zdraví masa, takže i ten, kdo je otrlý vůči všemu, má důvod se zamyslet. A požadovat alternativní, ke zvířatům slušné chovy, jejichž produkty bychom mohli jíst bez obav o své zdraví a především - s dobrým svědomím.

4


22.5.2006

9:19

StrÆnka 4

Produkce kuřecího masa v České republice se pohybuje okolo čtvrt milionu tun ročně. V celé Evropské Unii je každý rok vyprodukováno okolo 5,9 miliard jatečných kuřat (tzv. brojlerů). Kuřata pro maso představují největší početní podíl z chovaných hospodářských zvířat. Většina z nich je chována v podmínkách intenzivního zemědělství, ve kterém je hlavní důraz kladen na co nejnižší ekonomické nároky a nejvyšší efektivitu "výroby" . Kuřata jsou ale živé bytosti, které mají své potřeby! A respektovat je - to je povinností chovatelů i zpracovatelů, obchodníků a spotřebitelů. Považujeme za důležité seznámit širokou veřejnost s ubohými životními podmínkami miliónů těchto zvířat, která byla degradována na pouhý výrobní prostředek. Mluví se obecně o "drůbežářském průmyslu", "produkci", "materiálu", "naskladnění a vyskladnění". To už jsme zapomněli, že jde o živé tvory? Kuře je pro nás jen balíček, který si koupíme v obchodě. Ale co víme o tomto "balíčku" než se dostal na pult supermarketu?

Podle průzkumu veřejného mínění 81 % české populace považuje péči věnovanou hospodářským zvířatům v ČR za nedostatečnou a celých 43 % občanů se o této problematice chce dozvědět více. Považujeme proto za důležité seznámit veřejnost se špatnými životními podmínkami milionů kuřat v současných velkochovech a zahájit kampaň za jejich zlepšení. Kuřata chovaná pro maso jsou vyšlechtěna k co nejrychlejšímu růstu za nejkratší možnou dobu, s co nejnižšími nároky na potravu. Dnes tedy jatečné kuře masného typu roste 2x rychleji než rostlo ještě před 30 lety. Za 40 dní, kdy jsou kuřata většinou přepravována na jatka, dorostou do váhy až 2,2 kg. Tento svůj krátký život stráví v holé hale bez oken, pouze při slabém umělém osvětlení a umělé ventilaci. Tisíce až desetitisíce ptáků jsou chovány pohromadě - namačkány tak hustě, že ani není vidět zem pod nimi. Kuřecí maso - kdysi sváteční pokrm - dnes 82% populace ČR konzumuje alespoň 1x týdně. Zcela lhostejní však ke zdrojům své potravy naštěstí nejsme. Podle monitoringu veřejného mínění prováděného Evropskou Komisí ES (Eurobarometr) během roku 2005 si 80% Evropanů myslí, že práva hospodářských zvířat mají být ustanovena v zákoně bez ohledu na to, jaké jsou finanční náklady. Celých 55% lidí si myslí, že hospodářská politika v jejich zemi by se měla více zabývat dobrými životními podmínkami a životní pohodou (welfare) hospodářských zvířat. Špatné životní podmínky se navíc odrazí i na kvalitě "produktu". Nutriční hodnota patří mezi nejvýznamnější přednosti drůbežích výrobků a je vedle ceny jedním z hlavních důvodů stále rostoucí spotřeby nejen ve světě, ale i u nás. A mezi nejvýznamnější trendy zhoršující nutriční hodnotu jatečních kuřat patří právě zrychlování výkrmu, který vede k vyššímu ukládání tuků. Současný tlak na ceny, zejména ze strany obchodních řetězců, tedy vede ke stálému zhoršování nutriční hodnoty i užitných vlastností drůbežích masných výrobků (MÍKOVÁ 2002).

5

Ú V O D


S T A T I S T I K A

22.5.2006

9:19

StrÆnka 5

Všechny chovy zemědělských zvířat by měly dodržovat základních " pět práv". Revidované znění Pěti práv bylo sestaveno poradním sborem britské vlády zvaným Farm Animal Welfare Council v roce 1993 a je uznávaným konceptem pro posuzování úrovně pohody (welfare) zvířat. 1. Právo netrpět hladem a žízní: Krmná dávka musí zvíře uspokojit, musí odpovídat jeho potřebám a musí být bezpečná. Růstové hormony nejsou povoleny. Soupeření zvířat o potravu a agresi vůči slabším nutno předcházet poskytnutím dostatečného počtu krmných a napájecích míst. Zvířata musí mít neustálý přístup k čerstvé čisté vodě. 2. Právo na odpočinek: Zvířatům musí být poskytnuto čisté, suché a pohodlné místo k odpočinku vleže, dále dostatek volného prostoru k pohybu a úkryt před výkyvy počasí. 3. Právo netrpět zbytečně bolestí: Zvířata musí být chráněna před poraněním a před faktory, které by mohly způsobit bolest nebo zdravotní poruchy. Chovné prostředí musí podporovat dobrý zdravotní stav zvířat. Kdykoli je to zapotřebí, musí se zvířatům dostat rychlé veterinární péče. 4. Právo projevit přirozené chování: Potřeby zvířat z hlediska chování musí být také naplněny. Například nosnice potřebují mít možnost protřepat si křídla, snášet v odděleném hnízdě, čistit se, hřadovat a popelit se. 5. Právo netrpět strachem a stresem: Všichni, kdo zacházejí se zvířaty a ošetřují je, musí rozumět základům jejich chování, aby jim nepůsobili stres, zejména při přehánění, nakládání a vykládání. Míchání různých sociálních skupin, zvířat různého věku a pohlaví může být také velmi stresující a vést až ke zraněním.

1. STATISTIKA Konzumace drůbežího (převážně kuřecího) masa v ČR od r. 1990 stále stoupá. V roce 1999 byla průměrná roční spotřeba 13,6 kg na osobu, v roce 2003 to bylo již 23,8 kg na osobu! Tab.1 Spotřeba drůbežího masa na 1 obyvatele ČR v letech 1990 a 1997-2003 (ČSÚ) rok spotřeba v kg

1990 13,6

1997 15,3

1998 17,9

1999 20,5

2000 22,3

2001 22,9

2002 23,9

2003 23,8

Současná spotřeba drůbežího masa v ČR je nad hranicí průměrné spotřeby v EU (22,9 kg/obyv/rok). Podle Výroční zprávy Mze za rok 2004 vzrostla spotřeba drůbežího masa v kg na obyvatele na rekordních 25 kg. (Zemědělství 2004, MZe) Důvodem růstu spotřeby této komodity byly příznivé cenové relace proti ostatním druhům mas. Drůbeží maso je v současnosti nejlevnějším masem na našem trhu, až 65% lidí jej kupuje především proto, že je levné! Není však podezřelé, je-li nějaký produkt tak výrazně levný? V roce 1998 jsme za kilogram drůbežího masa zaplatili 66,22 Kč, v roce 2003 to bylo jen 48,50. Ovšem někdo za tuto výhodnou cenu přece jen platí. Jsou to milióny kuřat na celém světě. Každou minutu uhyne na území EU vlivem špatné tělesné kondice a nevyhovujících životních podmínek v chovech okolo 3 tisíc kuřat. Kuřata jsou i předmětem mezinárodního obchodu, který přesouvá zboží sem a tam po celém světě. Spotřeba drůbežího masa v kg na obyvatele a rok rostla mimo jiné vlivem rekordního levného dovozu. V roce 2004 narostl dovoz proti roku předchozímu o 67,6 % - jenom za první 4 měsíce se jednalo o rekordních 19,3 tisíc tun drůbežího masa. Vývoz však rovněž dosáhl vysoké úrovně, oproti roku 2003 narostl o 89 % (ČSÚ 2005).

6


22.5.2006

2. PŮVOD

9:19

StrÆnka 6

KURA DOMÁCÍHO

(GALLUS

GALLUS )

Gallus gallus f. domestica (Linné 1758) vznikl domestikací divokého kura bankivského v oblasti Přední Indie. Kur svým hlasem oznamoval nástup nového dne. Proto se zřejmě stal symbolem světla, života a zdraví. Pro své chování byl i symbolem erotiky a plodnosti a pro svou bojovnost se stal symbolem mužnosti. Jeho schopnosti produkovat maso pro lidskou výživu objevili jako první Římané (JURAJDA 2001).

PODMÍNKY

SE MĚNÍ , ALE POTŘEBY ZŮSTÁVAJÍ

V přirozených podmínkách tvoří kur skupiny 8-50 jedinců, složené z jednoho vůdčího samce a několika samic s potomky. Velkochovy jim tedy přirozené chování znemožňují už jen počtem zvířat chovaných v jedné hale. Kur je všežravec, největší podíl jeho přirozené potravy tvoří semena rostlin, ale nepohrdne ani drobným hmyzem. Svou potravu získává na zemi, přehrabáváním půdy nebo podestýlky, čímž stráví většinu svého času. Ozobáváním předmětů také získává informace o svém okolí. Hrabání a ozobávání je vrozený, velmi silně zakódovaný projev chování (WEBSTER 2005, ŠARAPATKA, URBAN a kol. 2005). Pokud je však ptáci mohou uplatňovat pouze na vrstvě zcela znečištěné, hnijící podestýlky, která není měněna za celou dobu jejich výkrmu, nastává řada zdravotních problémů.

3. SOUČASNOST 3.1 UŽITKOVOST

VERSUS ZDRAVÍ

Se svými prapředky mají dnešní jatečná kuřata již jen málo společného. Ve velkochovech jsou chovaná zvířata geneticky vyšlechtěna k rychlejšímu růstu určitých částí těla. Podstatou šlechtění je výběr nejvhodnějších samčích a samičích jedinců (rodičovských párů) v populaci, kteří odpovídají předem stanovenému šlechtitelskému záměru (ŽIŽLAVSKÝ 2005). Nežádoucí jedinci se po četné generace vyřazovali z chovu a jedinci vhodní se cílevědomě vybírali k plemenitbě (JURAJDA 2001). Výsledkem jsou tzv. hybridi (kříženci). V současných chovech kuřat jsou pro "produkci" masa využíváni právě tito kříženci. Vyšlechtěno je mnoho typů, vyznačujících se určitými vlastnostmi. U nás se pro výkrm do vysokých hmotností nejčastěji chovají linie Ross 208, 308 , Cobb 500 a Isa 457, začíná se s chovem Cobb 550. Váha ve věku 42 dnů dosahuje u kohoutků okolo 2600 g a u slepiček přibližně 2200 g. Některé firmy již začaly s produkcí kříženců i pro ekologické chovatele, kteří podle závazných pravidel ekologického zemědělství přešlechtěná kuřata chovat nemohou. Jedná se například o kombinací otcovské linie S 44 Redbro s mateřskou linií ISA JA 57 (VAIS 2002), která dala vzniknout lehčímu typu křížence, který nedosahuje tak vysoké hmotnosti a na jatka se dostává obvykle ve věku min. 56 dnů. Proti všeobecnému trendu v chovu se však jedná o nepatrný zlomek.

7

S O U Č A S N O S T


P R O B L É M Y S CH O V E M

22.5.2006

9:19

StrÆnka 7

3.2 A

JEŠTĚ VÍC …

Drůbežářský průmysl se stále snaží vyšlechtit ještě rychleji rostoucí kuřata, s lepší konverzí krmiva (výkrmnost), tedy s co nejnižšími nároky na potravu. Výkrmnost je geneticky podmíněná schopnost zvířat k různé intenzitě zvyšování živé hmotnosti produkcí svaloviny, při ekonomicky výhodné spotřebě živin do různého věku a porážkové hmotnosti (JURAJDA 2001). Welfare a zdraví zvířat je bohužel téměř na posledním místě výzkumu. Přitom je prokázáno, že selekce kuřat k rychlému růstu vede ke zhoršování jejich celkové tělesné kondice, imunitního systému a vede k níže detailněji popsaným problémům. Není tedy divu, že takto vyšlechtěná kuřata se vyznačují i vysokým procentem úmrtnosti. Přírodní selekce hraje důležitou úlohu v evoluci všech organismů. Ovlivňuje výskyt žádoucích a nežádoucích vloh, směřujících ke zdatnosti zvířete. Selekce ovlivněná člověkem, neboli umělá selekce, často působí právě naopak.

4. HLAVNÍ

PROBLÉMY V CHOVECH KUŘAT MASNÉHO TYPU :

"Úmyslné navození chronické bolesti musí být považováno za jednu z nejhorších a naprosto nepřijatelných forem krutosti na zvířatech. Současný zákon chrání zvířata před akutní bolestí způsobenou bitím nebo mučením, ale nedělá už vůbec nic na ochranu kuřecích a krůtích brojlerů, kteří trpí chronickou bolestí vyvolanou poškozením kostí a kloubů, protože jejich těla přerůstají do znetvořených forem, příliš těžkých na jejich kostru. Podle současných výzkumů stráví třetinu svého života v chronických bolestech asi čtvrtina kuřat," uvádí profesor Webster z Veterinární univerzity v Bristolu.

4.1 ŠLECHTĚNÍ Selekce k rychlému růstu převážně prsní svaloviny způsobuje mnoho problémů ve vývoji těla kuřat a s tím souvisejícím zdravotním problémům. Z ekonomických důvodů je žádoucí, aby kuřata co nejvíce vyrostla za co nejkratší možnou dobu - průměrně 42 dní, déle ani žít nemohou - vlivem zdravotních problémů by stejně sama uhynula. Vyšlechtit života neschopná zvířata je v moderní době nepřijatelné. Kosti mladých ptáků nejsou tak pevné, jako kosti dospělých. Šlechtění kuřat k rychlému růstu vede k tomu, že kosti musí udržet nepřiměřeně těžké tělo. Nejsou na to dostatečně silné, a proto dochází k omezení pohyblivosti ptáků. Pro představu: " jako kdyby děti v 10 letech měřily přes 2 metry a vážily 150 kg (ŠPINKA, 2005).

4.1.1 DEFORMACE Mnoho jatečných kuřat trpí bolestivými deformacemi nohou. Jejich výskyt je závislý na genetické selekci a na způsobu chovu. Deformace jsou největším problémem v chovech brojlerů a nejvíce narušují jejich welfare. Působí bolest a jsou příčinou úhynu zvířete na dehydrataci, jelikož napáječky jsou konstruovány, tak že pták musí stát, aby na ni dosáhl. Je-li zvíře dost vnímavé na to, aby vůbec mohlo trpět, pak nedosažitelnost vody musí být snad nejsilnějším zdrojem utrpení. K podstatě tohoto utrpení v každém případě patří palčivá touha napít se vody a nevolnost způsobená dehydratací (WEBSTER 2005). Nikdo z odborníků přitom nepopírá, že právě kuřata jsou schopna trpět.

8


22.5.2006

9:19

StrÆnka 8

Deformace vznikají také následkem infekcí. Bakterie vstoupí do těla poraněnou kůží, krevním řečištěm se dostane do kloubů a šlach. Mohou způsobit horečku, otoky a posléze zcela zničit kloub (nekróza kloubu). Bakterie se do těla dostávají nejčastěji z nehygienické podestýlky. Vysoká hustota kuřat v chovech tuto situaci ještě zhoršuje, zvyšuje se totiž množství poranění a významně se zhoršuje kvalita podestýlky. Další z příčin deformací končetin je mohutné prsní svalstvo, které je žádoucím produktem chovu, převažuje tělo ptáka dopředu a dolů. Došlo tím ke změně přirozeného těžiště těla. To působí na končetiny jako páka. Důsledkem toho je nadměrná zátěž na kosti a klouby. Výsledkem jsou pokřivené bolavé nohy a zhoršená schopnost chůze. I v případě, že by bylo životní prostředí obohaceno bidýlky, kuřata s deformacemi nohou jsou jen stěží schopna jich využívat (TABLANTE et al. 2003). Podle pokusů s analgetiky bylo prokázáno, že ptáci postižení deformacemi nohou trpí bolestí, a snaží se vyhledat od ní úlevu. Při pokusu dávali ptáci jasně přednost potravě s analgetiky a jejich schopnost pohybu se prokazatelně zvýšila. (MC GEOWN et al. 1999, DUNCAN 1998).

4.1.2 RODIČOVSKÉ

CHOVY

S

Jatečná kuřata jsou vyšlechtěna k rychlému růstu svaloviny a velké žravosti. Tento "žádaný" jev je ovšem kontraproduktivní u rodičovských populací, kdy se musí kuře dožít reprodukčního věku (přibližně 23 týdnů). Ptáci určeni k produkci dalších generací jatečných kuřat jsou krmeni mnohem méně než by chtěli, čímž jsou silně stresováni a často trpí hladem. Pokud by dostávali krmiva tolik, kolik by chtěli, nedožili by se ani puberty (18 týdnů). Ovšem nestačí, aby se reprodukčního věku ptáci pouze dožili. Je třeba, aby ptáci byli v dobré kondici a schopni rozmnožování. Svým potomkům pak musí předat vlastnosti žádané, tedy i rychlý růst. Podle SCAHAW (Scientific Commetee for Animal Health and Animal Welfare) dostávají v některých případech pouze 25 %-50% z toho, co by snědli se stálým přístupem k potravě. Pouze prvních 7-10 dnů jsou kuřata určena pro chov drůbeže k jatečným účelům krmena ad libitum (podle chuti) (ŽIŽLAVSKÝ 2005). Frustrace z nedostatku potravy se projevuje častým stereotypním chováním (např. pití, klování). Dalším problémem jsou degenerace chrupavek nebo osteoartritida v kyčelním kloubu, natržené šlachy a vazy. Jde pravděpodobně o důsledek rychlého růstu u ptáků, kterým bylo dovoleno dožít se dospělosti. (CIWF Trust 2005).

4.2 HUSTOTA

ZVÍŘAT V CHOVU

Čím více ptáků je producent schopen úspěšně odchovat do jateční váhy, tím více peněz vydělá - silný podnět k tomu, aby bylo do haly pro chov umístěno tolik kuřat, kolik je jen možné. Na chovatele navíc tlačí vysoká konkurence. Když jsou kuřata ještě malá, mají místa celkem dost. Avšak jak rostou, vyplní nakonec svými těly veškerý prostor v hale. Hustota kuřat v chovech je obvykle vyjadřována v kilogramech (tělesné váhy) na metr čtvereční (podlahy v hale). Hodnota se udává v době před převozem na jatka. V průmyslových velkochovech se jedná obvykle o hodnoty mezi 37 a 44 kg/m2.

9

P R O B L É M Y CH O V E M



22.5.2006

9:19

StrÆnka 9

Podle výzkumů organizace SCAHAW (2000) se již při hustotě chovu 30 kg/m 2 prudce zvyšuje frekvence vážných zdravotních problémů, i když je zajištěno jinak kvalitní prostředí. Hustota chovu musí být tedy 25 kg/m2 nebo nižší, aby se předcházelo alespoň těm nejzávažnějším problémům. Při velké hustotě kuřat v chovu není možné řádně kontrolovat zdravotní stav všech zvířat, nejsou zajištěna zvířata nemocná a zraněná. Je obtížné najít jedince již uhynulé. Vysoká hustota zvířat v chovech neumožňuje ptákům dostatečný pohyb, který je nutný alespoň pro částečné předcházení deformací končetin. Také projevy přirozeného chovaní jsou při vysoké hustotě velmi omezené. Vyhláška MZe č. 191/2002 o technických požadavcích na stavby pro zemědělství - příloha č. 4 uvádí optimální počet kuřat na m2 v ČR. Do 2 týdnů věku maximálně 40 kuřat/m2, do 5 týdnů věku max 22 kuřat/m2, nad 5 týdnů věku 15 kuřat/m2 nebo produkce 34 kg živé hmotnosti z m2. Jde však pouze o doporučené limity, skutečná hustota kuřat je často mnohem vyšší. Někteří chovatelé využívají postupné vyskladňování (tzv."thinning"). Do haly umístí maximální počet kuřat, a když dorostou do určité velikosti, část z nich je vybrána a odvezena na jatka. Ostatní jsou ponechána, aby dorostla do standardní jateční váhy. Tento postup kuřatům snesitelné podmínky opravdu nepřináší. Polovina z nich je nucena žít v maximální hustotě naskladnění dvakrát.

PŘEHŘÁTÍ Kuřata jsou velmi citlivá na přehřátí, které může být důvodem vysokého procenta úhynu. Nebezpečí přehřátí je tím větší, čím vyšší je hustota kuřat v chovu. Podle výzkumu SCAHAW (2000) při hustotě chovu 40 kg/m2 byla teplota mezi jednotlivými ptáky 29˚ C, tj. teplota mnohem vyšší, než je doporučeno (19-21˚ C pro 5 týdnů stáří) (CIWF 2005). Příliš vysoká teplota abnormálně zatěžuje organismus, zvyšuje nároky na přívod energie a kyslíku, zhoršuje kvalitu podestýlky a zvyšuje vnímavost k onemocnění, zejména dýchacího ústrojí (TUPÝ, NÁVAROVÁ 2005). Při vysokých teplotách se obvykle ptáci pokouší snížit svou teplotu alespoň roztahováním křídel, to jim ale omezený prostor ve velkochovech neumožňuje.

ODPOČINEK Ptáci potřebují čas k aktivaci i odpočinku. Ve velkochovech nemají ptáci žádný klid a místo k odpočívání, jsou neustále rušeni ostatními aktivními jedinci.

4.3 KVALITA

PODESTÝLKY

Čím více ptáků, tím horší kvalita podestýlky a vyšší koncentrace amoniaku z trusu. Vysoká hustota kuřat v chovech způsobuje, že se podestýlka stane brzy mokrou a nehygienickou. Trus se lepí na kůži a způsobuje bolestivé nekrózy odůmírání tkáně a zanícené změny hlavně na běhácích. Vzhledem k omezené možnosti pohybu ptáci většinu času leží na zemi ve svých výkalech, proto se jim často tvoří popáleniny také na hrudi. Drobná kožní poranění se snadno zanítí. Hlubší poranění, která vznikají při pohybu jednoho zvířete přes druhé na malém prostoru, mohou vést až ke vzniku sepse (sněti).

4.4 ONEMOCNĚNÍ

OBĚHOVÉHO SYSTÉMU

Jatečná kuřata chovaná ve velkochovech rychle naberou růstem velké množství svalové hmoty. Jejich oběhový systém však zůstává na úrovni normálně se vyvíjejícího kuřete a není schopen splnit požadavky těla na zvýšené zásobování kyslíkem.

10


22.5.2006

9:19

StrÆnka 10

Existují dva možné důsledky:

4.4.1 SYNDROM 4.4.2 ASCITES (MĚSTNÁNÍ

NÁHLÉHO ÚHYNU TEKUTINY V BŘIŠNÍ DUTINĚ )

Syndrom náhlého úhynu (SNU) nastane v případě, že srdce kuřete již není schopno zásobovat kyslíkem příliš velké tělo. Nejčastěji se objevuje u kohoutů rychle rostoucích kříženců, kteří se jinak zdají být v dobré kondici. Na SNU uhyne 0,1 - 3 % kuřat v chovu. Ascites. Aby bylo zajištěno rychle rostoucímu tělu dostatečné zásobení kyslíkem, je normálně vyvinuté srdce nuceno pracovat rychleji. Pravá strana srdce se vlivem zátěže a stresu zvětší. Takto deformované srdce nemůže pracovat efektivně. Tekutiny se městnají v žilách, poté vnikají do tělních dutin a do plic. Dýchání, a následně i pohyb, jsou obtížné. Břicho je oteklé a zarudlé. Ascites je jedním z nejčastějších důvodů vyřazení zvířete ze zpracování na jatkách. Podle zprávy SCAHAW se počet těchto případů stále zvyšuje. Odhadem 4,7 % kuřat trpí tímto onemocněním. Výsledkem všech těchto problémů je STRES. Jedná se o reakci organismu na změny vnitřního nebo vnějšího prostředí. Stres může být vyvolán negativně působícími fyzikálními (hluk, vibrace, teplota), chemickými (otrava, hlad, žízeň), biologickými (infekce, nekrózy, zlomeniny), komplexními (námaha, změna prostředí, nemoc, přeprava) nebo emočními (strach, úzkost, konflikty), stresory (JELÍNEK et al. 2003).

4.5 OSVĚTLENÍ Ve velkých chovech, čítajících několik tisíc ptáků, jsou kuřata držena v šeru. Nedostatečným osvětlením se udržují v klidu, aby byla energie získaná z potravy využita pouze k intenzivnímu růstu. Běžné střídání dne a noci kuřata z velkochovů neznají. Přestože to předpisy zakazují, v některých chovech jsou kuřata udržována téměř nepřetržitě v šeru. (23 hodin)! Ptáci mají v sítnici oka vyvinuty převážně čípky, nikoli tyčinky, které umožňují dobré vidění v šeru. Pro orientaci proto nutně potřebují dostatečně vysokou intenzitu světla. Navíc má sluneční světlo výrazný baktericidní účinek. V rozptýleném denním světle, které obsahuje ultarfialové (UV) paprsky, jsou četné mikrobiální zárodky usmrceny během 4 - 6 hodin. V přímých slunečních paprscích dokonce za 1-2 hodiny (JURAJDA 2001). Ovšem při vyšší intenzitě světla se zvyšuje také aktivita ptáků a spotřeba krmiva, což se chovatelům samozřejmě moc nehodí. Kuřata v našich velkochovech žijí obvykle při osvětlení 10 luxů. (Pro srovnání: jedna 100 W žárovka ve vzdálenosti 2 metrů má intenzitu osvětlení 35 luxů!). Navíc postrádá UV spektrum.

4.6 VĚTRÁNÍ Ve velkých chovech je celkově horší kvalita vzduchu a je obtížnější zajistit dobrou kvalitu větrání. Vysoká koncentrace amoniaku ve vzduchu narušuje imunitní systém chovaných ptáků, dráždí sliznice a způsobuje onemocnění očí, sliznic a dýchací problémy.

11




22.5.2006

9:19

StrÆnka 11

Riziko respirační infekce je kromě nepřítomnosti slunečního záření zvyšováno ještě nevhodnými hodnotami vlhkosti vzduchu. U mladých kuřat se v praxi setkáváme s nízkou relativní vlhkostí (30 % -50 %) při vysoké teplotě prostředí. Výsledkem je celková dehydratace organismu, kuřata více pijí, zvyšuje se prašnost a mikrobiální kontaminace stájového vzduchu. Zhruba od 21. dne věku kuřat dochází k opačné situaci, kdy se při nižší teplotě zvyšuje relativní vlhkost vzduchu v hale. To má za následek škodlivé navlhnutí peří drůbeže provázené ztrátou jeho tepelně izolačních vlastností. Zamokřením podestýlky a zvýšením hladiny amoniaku nad 20 ppm se výrazně zhoršuje místní mikroklima. Již koncentrace nad 10 ppm může způsobit poškození plic. Kvalitní prostředí lze zajistit pouze navozením optimální teploty, dostatečnou ventilací umožňující výměnu vzduchu a udržováním vhodné relativní vlhkosti. Výskyt zdravotních poruch je průkazně větší právě při špatném větrání, špatné kvalitě podestýlky, vyšší hustotě obsazení, nesprávně nastavených krmítkách a napáječkách, při nedostatečné intenzitě osvětlení, nedostatku pohybu, vysoké teplotě v líhni atd. (TUPÝ, NÁVAROVÁ 2005)

5. ODCHYT

A TRANSPORT

Před přepravou na jatka jsou ptáci ručně chytáni, přenášeni obvykle za jednu končetinu a nacpáni do beden určených pro transport. Na tuto činnost jsou obvykle najímáni lidé odborně nevyškolení. Ti pro urychlení procesu drží v každé ruce několik ptáků. Nejen, že jsou těžcí ptáci za bolavé nohy přenášeni, ale špatným zacházením dochází k mnoha dalším poraněním, jako je např. vykloubení končetin, proražení dutiny břišní, zlomeniny, natržení jater, proražení lebky a podobně. Navíc jsou kuřata vyděšena přítomností lidí a jejich chováním v hale. Před odchytem je kuřatům zamezen přístup k vodě a potravě. Včetně přepravy mohou být o hladu a žízni i více než 12 hodin. Výsledkem nešetrného zacházení a působení dalších negativních stresových vlivů je vysoká úmrtnost kuřat během cesty. V rámci EU 18 - 35 milionů ptáků uhyne ročně během odchytu a transportu. Ekonomická cena kuřat je velmi nízká, toleruje se vyšší úmrtnost a tedy i zacházení s nimi této skutečnosti odpovídá. Kuřata, natěsnána v bednách, jsou naložena na nákladní auto, kde jsou vystavena nejen stresu z manipulace a vysoké hustoty, ale i stresu teplotnímu a z otřesů korby. Nevhodná konstrukce přepravních beden a jejich poloha při přepravě neumožňuje dostatečnou ventilaci, obzvláš když auto stojí. Mnoho ptáků tak zahyne na přehřátí - v chladném období zase naopak v důsledku podchlazení. Je jasné, že čím déle cesta trvá, tím více ptáků ji nepřežije. Úmrtnost vzrůstá nejvíce po 4 hodinách (CIWF Trust 2005).

Při vykládání - vytahování beden z nákladního auta - dochází často k odtržení zobáků nebo částí běháku, které namačkaná kuřata vystrčila ven (GREGORY 1998 in CIWF Trust 2005). Přepravováno je obvykle okolo 6000 ptáků najednou, s hustotou 170 -200 kg/ m3.

12


22.5.2006

9:19

StrÆnka 12

6. PORÁŽKA Na jatkách jsou kuřata zaživa zavěšena za nohy na háky přepravníkového pásu. Jsou vystrašena z neznámého prostředí a bolest nemocných nohou je tímto procesem ještě znásobena. Čím těžší je zvíře, tím větší bolest. Pás je posunuje k vodní lázni, která je pod proudem a má kuřata omráčit. Dále jsou přemístěna ke stroji, který jim má protnout krční tepny a vykrvit je. Celý tento proces, prováděný strojově, však nemůže zaručit bezvědomí všech zvířat! Pokud není zabezpečena dostatečná kontrola některá jsou stále při vědomí, když se dostávají do pařící lázně, kde horká voda pomáhá uvolnit peří. Na jatkách je poraženo až 10 tisíc zvířat za hodinu. Při takovém množství a rychlosti se zvyšuje nebezpečí infikování potravin ????. Nesouhlasím hygienická úrověň je často vyšší než při domácí klasické porážce.

7. RIZIKA

EPIDEMIÍ CHOROB

Pokud jsou ve velkochovech, chovány tisíce ptáků na malém prostoru a v nevyhovujících podmínkách, vzniká "vhodné" prostředí pro vznik a rychlé šíření chorob.

PTAČÍ

CHŘIPKA

Velkým problémem současné doby je šíření viru ptačí chřipky. Tato situace a nebezpečí přenosu choroby na člověka nás nutí zamyslet se nad nevyhovujícím zdravotním stavem zvířat z velkochovů. Virus ptačí chřipky není nic nového. Poprvé byl identifikován v Itálii již před více než 100 lety (ŠIMEK 2005). Výskyt nebezpečné formy tohoto viru v jižní Asii souvisí se skutečností, že tamní chudoba a potravní návyky obyvatelstva, hygienické podmínky v drobných chovech i velkochovch, které fungují s mnohem horšími veterinárními opatřeními vytvářejí podmínky pro kontakt lidí i zvířat s nemocnými ptáky a zvyšují tak riziko mezidruhové infekce. Ve většině případů přenosu viru na člověka se jednalo o drůbež, nikoli volně žijící ptáky. Rizikem je že se předpokládá, že přestože výskyt chřipkového viru u populací volně žijících ptáků je velmi nízký, virus u nich často ani nemusí nevyvolat zjevné onemocnění, ale mohou působit jako jeho přenašeči.. Pokud onemocnění zjevně propukne, vede pak průběh nemoci k jejich úhynu. Virus se nejčastěji nachází u vrubozobých. Ve velkochovech je právě největším rizikem pro šíření infekce mezi ptáky vysoká koncentrace vnímavých jedniců. Vybíjení volně žijících ptáků je nesmyslné a rozhodně nepomůže zastavit šíření tohoto viru! Dalším častým problémem v chovech drůbeže je výskyt salmonelózy a Campylobacteru. Campylobacter je přítomen v trávicí traktu nejen drůbeže, ale i prasat, krav a ovcí. U člověka je hlavní příčinou gastroenteritidy - akutního zánětu žaludku a střeva. V českých zemích byl v posledních letech zaznamenán nárůst počtu infekcí způsobených Campylobacterem. Jedním z důvodů může být změna potravních návyků, především zvýšená konzumace drůbeže (ŠEVČÍKOVÁ, VRBA 2001).

13



C E S T Y K E Z L E P Š E N Í

22.5.2006

9:19

StrÆnka 13

8. CESTY

KE ZLEPŠENÍ

PŘIROZENÉ

CHOVÁNÍ

Dobré životní podmínky kuřat ve velkochovech závisí ve velké míře na možnosti projevit své přirozené chování. Například protáhnout si nohy, mávat křídly, popelit se, prozkoumávat prostředí. Toto chování lze jen stěží provádět na velmi omezeném prostoru, který mají kuřata k dispozici ve velkochovech. Je nutné umožnit ptákům uspokojit přirozenou potřebu do něčeho klovat, popelit se a vyplnit nějak čas.

KROKY

KUPŘEDU

-

ALE …

Mezi možné zásahy pro zlepšení podmínek welfare patří i zásahy administrativní a to nejen při výkonu dozorové činnosti, ale i při posuzování staveb, technologií apod. jako podkladu pro vydávání závazných posudků orgánů veterinární správy. V současnosti je v souladu s požadavkem bezpečnosti pro spotřebitele omezeno rutinní použití stanovených antibiotik, kokcidiostatik a ostatních reziduálních přípravků. Tento krok je pro zdraví konzumenta významný, ale z pohledu zdraví a welfare zvířat zvyšuje nároky na preventivní opatření, zachovávání dobré zdravotní kondice zvířat a vylučování možných zdrojů původců nákaz (MALENA, DOUSEK, CHLOUPEK 2005).

8.1 LEGISLATIVA SMĚRNICE KOMISE ES Do současné doby nebyl vydán žádný předpisy, které by specificky pomohly zlepšit situaci jatečných kuřat ve velkochovech. Po dlouhém čekání připravila Rada Evropské Komise návrh Směrnice, která upravuje podmínky v chovech tohoto typu kuřat. Její přijetí je prvním krokem k přijetí zodpovědnosti za snesitelnost života, který zvířatům připravíme. Bohužel ani tento pokus o zlepšení špatné situace ve velkochovech není uspokojivý. Podle posouzení situace odborníky CIWF se nezdá, že výsledkem dosavadních jednání bude dostatečně silný evropský předpis, který by zaručil přenesení zásad dobrých životních podmínek zvířat do praxe a dostatečně odrazující postih pro ty, kteří jej nebudou respektovat. Předpis by se měl zaměřit na vytváření podmínek zdraví a pohody jatečných kuřat podporovat pozitivní selekci, prosazovat chov pomalu rostoucích kuřat, stanovit objektivní podmínky kontroly způsobu a kvality chovu a penalizovat vysokou úmrtnost. Měla by omezit fenomén příliš rychlého růstu kuřat, který se průmysl snaží stále zvyšovat. Je nezbytné ve společných předpisech prosadit, aby hustota v chovech byla snížena a aby nedocházelo k postupnému vyskladňování. Předpis a následná praxe musí prosadit, aby jatečná kuřata nebo produkty z nich dovážené do Evropského společenství (ES) ze zemí, které nejsou členskými státy ES ("třetí země"), musí být doprovázeny osvědčením příslušného úřadu země původu, v němž se osvědčuje, že se zvířaty bylo zacházeno způsobem přinejmenším rovnocenným způsobu používaným v zemích ES.

8.2 ALTERNATIVY Kromě legislativních opatření další možností, jak ovlivnit současný stav velkochovů, je vyžadovat na obchodnících zajištění produktů z alternativních chovů, tedy takových, které respektují přirozené potřeby zvířete a zajišují mu dobré životní podmínky. V západní Evropě (např. Anglie, Francie, Holandsko) existují alternativní chovy, které svým úspěchem na tamějších trzích dokazují, že mohou být výhodné i ekonomicky, přestože pomaleji rostoucí kuřata jsou zde chována v nižších hustotách a mají navíc možnost pohybu ve výbězích. U nás v současné době existuje pouze intenzivní způsob chovu, alternativní chovy bohužel jen výjimečné.

14


22.5.2006

9:20

StrÆnka 14

FREEDOM FOOD (Velká Británie) Systém Freedom Food byl zřízen v Anglii organizací na ochranu zvířat RSPCA (Royal Society for the Prevention of Cruelty to Animals). Tato organizace spolupracuje s chovateli, kteří zvířatům zajišují podmínky odpovídající lepší úrovni welfare, tedy takové, které respektují potřeby zvířete. Kuřata v chovech s označením Freedom Food mají přístup k dennímu světlu. Při váze 2,5 kg dosahuje hustota kuřat v chovu maximálně 12 kuřat/m2. Podle standardů Freedom Food nesmí kuřata přesáhnout váhu 2 kg před 42 dnem života. S ptáky smí manipulovat pouze lidé dobře proškolení. Není dovoleno chytat ptáky pouze za 1 nohu. Maximální doba, po kterou smí být kuřata bez potravy (během nakádání, transportu a vykládání) nesmí přesáhnout 12 hodin. Doba od začátku nakládání kuřat do vyložení nesmí přesáhnout 6 hodin.

LABEL ROUGE (Francie) Kuřata v tomto typu chovu mohou být držena pouze v halách o max. velikosti 400 m2, s přístupem denního světla. Hustota dosahuje maximálně 11 kuřat/m2. Ptáci jsou krmeni výhradně rostlinnou stravou, bez masokostní moučky a zvířecího tuku, bez jakýchkoli stimulátorů růstu. Ve venkovním výběhu musí být prostor alespoň 2 m2 na zvíře. Kuřata z těchto chovů jsou na jatka přepravována v minimálním stáří 81 dní (81-110 dní). Doba transportu nesmí překročit 2 hodiny. Maximální vzdálenost, do které je povoleno kuřata přepravovat, činí 100 km.

EKOLOGICKE

CHOVY

Pro výkrm drůbeže v systému ekologického zemědělství jsou chováni kříženci se zpomaleným růstem. Doba výkrmu do hmotnosti 1500 g trvá 56-84 dní. Krmivo neobsahuje živočišné bílkoviny a z 90 % musí být vyprodukováno v rámci ekologického zemědělství. Maso těchto kuřat má vynikající organoleptické a zvláště chuové vlastnosti (ŠARAPATKA, URBAN a kol. 2005)

POTŘEBA

OBOHACENÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KUŘAT

Alternativní chovy, kromě zajištění dobrého zdraví zvířat, berou zřetel také na jejich požadavky behaviorální. Kuřata potřebují ve svém životním prostředí různé podněty pro stimulaci přirozeného chování. Kupky slámy a bidýlka ve výbězích je povzbuzují ke zkoumání okolí a procvičování těla. Stromy, keře a místa pro popelení ve venkovních výbězích stimulují kuřata k aktivnímu pohybu místo sezení na zemi. Drůbež navíc ráda sedává na vyvýšených místech, kde se cítí chráněna před dravci. Venkovní výběh a možnost přirozeného chování upevňuje imunitní systém a zdraví zvířat (CIWF Trust 2004).

JEDINÁ

ČESKÁ " ALTERNATIVA "

Výkrm certifikovaného kuřete trvá 56 dnů, při čemž se nepoužívá potrava živočišného původu - masokostní, rybí, krevní, kostní moučkou či živočišný tuk. Krmné směsi jsou založeny na bázi obilovin, olejnin, minerálních látek a rostlinných olejů. Kuřata jsou chována v počtu 15 zvířat na m2 proti 21 m2 ve standardním chovu. Ovšem bez denního světla a přístupu do výběhu. Kvalita masa je vzhledem k nižším hodnotám abdominálního i vnitrosvalového tuku vyšší. Nižší podíl tuku a vody vázané v mase je patrný i při kuchyňské úpravě - u masa nedochází k velkému úbytku objemu, tak jako tomu je u masa z klasického výkrmu. Znatelný rozdíl je i v chuových vlastnostech konečného pokrmu. (Vais 2002) Na našem trhu je najdeme jako tzv. Zlaté kuře od Agropol Food. Prodávané je též pod názvem Selské kuře.

15

C E S T Y K E Z L E P Š E N Í


C O S I M Y S L Í M E

22.5.2006

9:20

StrÆnka 15

9. ZÁVĚR 9.1 CO

SI MYSLÍME ……

Evropský průzkum veřejného mínění (Eurobarometr), stejně tak jako náš český, zcela jasně poukazuje na zájem veřejnosti o způsob chovu hospodářských zvířat. Lidé jsou ochotní připlatit za výrobky z alternativních chovů, které zajišují zvířatům dobré životní podmínky. Z výzkumu Eurobarometru vyplývá, že 48% evropských spotřebitelů přemýšlí o podmínkách, v jakých žila zvířata, jejichž maso kupují. Evropané nejvíce kritizují špatné životní podmínky právě kuřat masného typu a nosnic. Evropané by uvítali mnohem větší nabídku produktů z alternativních chovů. V tomto směru jsou na trhu bílá místa, obzvláš v České republice. Negativní stránkou věci je také nízká informovanost spotřebitelů a nedostatečně jasné označování produktů.

PRŮZKUM

VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ

Institut Nadace na ochranu zvířat za velké podpory Defence Alliance s.r.o., společnosti pro výzkum trhu a veřejného mínění uspořádali průzkum veřejného mínění na téma Jateční kuřata (brojleři). Cílem bylo zjistit, jaké procento populace ČR konzumuje kuřecí maso, podle čeho se orientuje při jeho nákupu. Hlavně však jsme chtěli zjistit, zda si lidé myslí, že je hospodářským zvířatům věnována dostatečná péče. Zda je zajímá v jakých podmínkách byla kuřata, která kupují, chována.

SHRNUTÍ

PRŮZKUMU VEŘEJNÉHO MÍNĚNÍ :

81% populace považuje péči věnovanou hospodářským zvířatům v ČR za nedostatečnou, nebo si myslí, že by mohla být lepší 82% populace konzumuje kuřecí maso alespoň 1x týdně V průměru by populace ČR spíše přivítala větší nabídku produktů z alternativních chovů v supermarketech Více než polovina populace (51%) je ochotna připlatit 1-10 Kč za produkty z alternativních chovů 34% občanů se nezajímá o to, v jakých podmínkách jsou dnes jateční kuřata chována, ale spíše s poukazem na to, že "je lepší to nevědět". Celých 32% populace tipuje, že v současné době se chová ve velkochovech méně než 5 kuřat na metr2 (skutečnost je 21 kuřat na metr2!) V průměru se populace ČR přiklání k názoru, že životní podmínky kuřat spíše mají vliv na kvalitu jejich masa 43% občanů by se o problematice jatečních kuřat chtělo dozvědět více

16


22.5.2006

9:20

StrÆnka 16

9.2 CO

MŮŽEME UDĚLAT

DOPORUČENÍ

PRO PRODUCENTY

Chov zajiš ující skutečně dobré životní podmínky kuřat musí splňovat minimálně 5 základních podmínek: 1. Musí být chována pomalu rostoucí kuřata (alespoň 81 dní) 2. Ptáci musí mít přístup do venkovního udržovaného výběhu. To znamená, že nebudou odsouzeni k pobytu pouze na špinavé podestýlce při nedostatku světla a čistého vzduchu. Zároveň mají příležitost k pohybu a mohou zkoumat své okolí. 3. Nezbytné je obohacení prostředí o kupky slámy, bidýlka a nízké bariery, které umožní kuřatům přirozenou aktivitu.

C O M Ů Ž E M E

4. Hustota v chovech nesmí převyšovat 25 kg/m2. 5. Transport nesmí přesáhnout čtyři hodiny. Na jatkách musí být ptáci poraženi ihned, bez prodlení, nebo dlouhé čekání drasticky zvyšuje stres z celého procesu. Dodržování těchto pravidel se odrazí na vyšší ceně produktů. Zákazník však získá nesrovnatelně kvalitnější výrobek, který pro něj nenese zdravotní rizika. Pomaleji rostoucí kříženci méně trpí deformacemi nohou a jsou aktivnější, více hrabou a více času stráví na bidýlku (CIWF Trust 2005). Věříme, že tlak producentů ze zemí mimo EU, kteří produkují standardní kuřata levněji, přinutí Evropské producenty zajistit výrobky vysoké kvality. Tak mohou před zákazníky ospravedlnit vyšší cenu výrobku. Současný průzkum Komise ES (Eurobarometer) poukazuje na silnou, avšak nevyužitou poptávku po kuřatech chovaných v lepších životních podmínkách. Vyšší standardy welfare mohou domácí průmyslu umožnit, aby odlišil své - kvalitnější produkty od importovaných kuřat. V našich podmínkách bohužel neexistuje alternativní nabídka ze skutečně dobrých chovů.Vyžádáním dostatečné nabídky produktů z alternativních chovů na našich dodavatelích můžeme pomoci ke změně špatných podmínek ve velkochovech. Producenti, zpracovatelé a obchodníci by měli brát zřetel na požadavky spotřebitelů. Nelze stále bojovat o zákazníka jen snižováním cen. To pak nutně vede i ke snižování kvality produktů a ke špatným životním podmínkám zvířat. Jako spotřebitelé se však musíme zamyslet nad tím, co máme na talíři. Zda to jediné co nás na výrobku zajímá je cena, zatímco kvalita a etická hodnota produktu je jen vedlejší věcí. Profesor Webster říká: "Kdyby měli lidé stejně nízké požadavky na kvalitu při koupi auta, jako při koupi potravin, tak by všichni jezdili v autech značky Lada. Je tedy přinejmenším zvláštní, že na kvalitě aut, oblečení apod. nám záleží mnohem víc než na tom, co jíme.

17

U D Ě L A T


D O P O R U Č E N Í P R O S P O T Ř E B I T E L E

22.5.2006

9:20

StrÆnka 17

DOPORUČENÍ

PRO SPOTŘEBITELE

Zajímejte se o původ kuřecího masa, které nakupujete! Žádejte v prodejnách označení výrobku podle způsobu chovu a země původu. Životní podmínky zvířat chovaných v průmyslových chovech po celém světě jsou sice víceméně stejné, ale v rámci EU existují rozdílné předpisy zajišující alespoň určitou úroveň veterinární péče a ochrany zvířat. V některých státech mimo EU není povinností dokonce ani omráčit zvíře před porážkou! Dodržování hygienických předpisů je zde rovněž problematické. Vyžadujte na prodejcích masné výrobky, které pocházejí od zvířat chovaných alternativním způsobem! Žádejte kvalitní maso pomaleji rostoucích linií kuřat, chovaných v nižší hustotě a ve zdravějších a přirozenějších podmínkách. Přehodnote své stravovací návyky. Jezte maso v menším množství, zato kvalitnější. Pokud chcete kuřatům opravdu pomoci, bojkotujte nákup kuřecího masa z intenzivních chovů! O situaci v jihovýchodní Asii existuje v souvislosti s ptačí chřipkou již mnoho informací. Právě v těch místech, kde je hospodářským zvířatům věnována jen minimální péče, se ptačí chřipka rozšířila. Lidé se s nakaženou drůbeží vypořádávají brutálním způsobem. Často je zaživa nacpána do igelitových pytlů a zahrabána nebo spálena.Vyvarujte se nákupu drůbeže ze zemí s tímto přístupem! Je nejvyšší čas přijmout slova Antoina Saint Exuperiho z Malého prince a "nést zodpovědnost za ty, které jsme k sobě připoutali". Přestože se většina obyvatel České republiky i celé Evropské Unie domnívá, že péče o hospodářská zvířata je nedostatečná, jejich chov probíhá z větší části stále stejným způsobem. Neetickým, a tak bezohledným, že je těžké uvěřit, že se nacházíme ve 21. století. Je načase to změnit!

Poděkování: Děkujeme dánské organizaci Dyrenes Beskyttelse

a společnosti pro výzkum trhu a veřejného mínění Defence Alliance s. r. o.

za podporu při vydání této zprávy.

VÍCE INFORMACÍ VÁM NABÍZÍME NA NAŠICH INTERNETOVÝCH STRÁNKÁCH : WWW. OCHRANAZVIRAT . CZ UVÍTÁME VAŠI AKTIVNÍ ÚČAST V NAŠÍ KAMPANI!

18


22.5.2006

9:20

StrÆnka 18

Alberta Farm Animal Care 2003. A Report On Broiler Chickens. Balancing Production and Welfare. (www.afac.ab.ca) Bizeray D., Estevez I., Leterrier C., Faure J. M. 2002. Influence of Increased Environmental Complexity on Leg Condition, Performance and Level of Fearfulness in Broilers. Poultry Science 81: 767-773. Buchwalder T., Huber-Eicher B. 2005. Effect of the analgesic butorphanol on activity behaviour in turkeys (Meleagris gallopavo). Research in Veterinary Science 79: 239-244. CIWF (Compassion in World Farming Trust) Report 2002. Chicken - How come it ´s cheap. www.ciwf.org CIWF (Compassion in World Farming Trust) 2004. European Union Law on the Welfare of Farm Animals, www.org CIWF (Compassion in World Farming Trust) 2005. The Welfare of Broiler Chickens in the European Union. www.ciwf.org CIWF (Compassion in World Farming Trust) 2004. Practical alternatives to the factory farming of chickens. Case studies across the European Union. www.ciwf.org Duncan I. J. H. 1998. Behavior and Behavioral Needs. Poultry Science 77: 1766 - 1772. Eurogroup for Animal Welfare 2005. Broiler Briefings. Brussels www.eurogroupanimalwelfare.cz Jelínek P., Koudela K. 2003. Fyziologie hospodářských zvířat. MZLU Brno. Jurajda V. 2001. Propedeutika chorob drůbeže. VFU Brno. Malena M., Dousek J., Chloupek P. 2005. Veterinární aspekty welfare zvířat. Ochrana zvířat a welfare, 12. odborná konference, VFU Brno. Ministerstvo zemědělství České republiky 2005. Zemědělství 2004. Praha. Ministerstvo zemědělství České republiky 2004. Koncepce agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004-2013). Mze Praha. Paul-Marphy J. 2002. Evaluating the Analgesic Effects of Opioids in Birds. International Veterinary Information Service (www.ivis.org), Ithaka, New York, USA RSPCA 2004. Freedom Food. www.rspca.org.uk RSPCA 2004. Animallife. www.rspca.org.uk SCAHAW (European Commission´s Scientific Committee on Animal Health and Animal Welfare. www.europa.eu.int Státní veterinární správa České republiky. Informační bulletin č. 4/2005. Šarapatka B., Urban J., a kol. 2005. Ekologické zemědělství II. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců Šumperk. Ševčíková A., Vrba M. 2001. Bakteriální gastroenteritida způsobená Campylobacter sp. Zprávy CEM (SZÚ, Praha) 11(12): 35-36. Špinka , 2001. Co jsme jim to provedli? Mladá Fronta Dnes, 8.9. 2001. Praha Tablante N. L., Estevez I., Russek-Cohen E. 2003. Effect of Perches and Stocking Density on Tibial Dyschondroplasia and Bone Mineralization as Measured by Bone Ash in Broiler Chickens. J. Appl. Poult. Res. 12: 53-59. Tupý P., Návarová A. 2005. Zoohygienické a veterinární faktory ve výkrmu brojlerů. Náš Chov 6: P22-P25. Vais R. 2003. Výkrm certifikovaných kuřat. www.bodit.cz Vais R. 2003. Výkrm kuřat "Label Rouge". www.bodit.cz Vais R. 2003. Výkrm kuřat - kvalita není kvantita. www.bodit.cz Vais R. 2003. Výkrm drůbeže "Bio". www.bodit.cz Webster J. 1999. Welfare. Životní pohoda zvířat aneb střízlivé kázání o ráji. Nadace na ochranu zvířat, Praha. Žižlavský J. a kol. 2005. Chov hospodářských zvířat. MZLU Brno.

19

L I T E R A T U R A

obalka_kure_jeste_zije.qxd

22.5.2006

9:11

StrÆnka 1

ŽIVOTNÍ PROSTOR JEDNOHO KUŘETE JE menší NEŽ VELIKOST TÉTO BROŽURY. Podpořit ochranu zvířat už nemůže být snadnější. Stačí odeslat dárcovskou SMS s textem: DMS OCHRANAZVIRAT na číslo 87777. Cena SMS je 30,- Kč. Nadace na ochranu zvířat obdrží 27,- Kč. Děkujeme! Bankovní účet: 576843633/0300

Nadace na ochranu zvířat Antala Staška 30 140 00 Praha 4 Tel.: +420 222 135 460 Email: [email protected] Web: www.ochranazvirat.cz

ŽIVOTNÍ PROSTOR JEDNOHO KUŘETE JE menší NEŽ VELIKOST TÉTO BROŽURY

Recommend Documents