číslo 3 březen 2007
čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji
Cizinci na trhu práce Vysoké školství v ČR a Plzni Trh práce v roce 2006
Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.
Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se Vám do rukou čtvrté vydání čtvrtletníku Monitor, který si klade za cíl přinášet aktuální informace z oblasti demografie, vzdělávání a trhu práce v Plzeňském kraji. Našemu úzkému autorskému kolektivu tak končí první rok téměř novinářské práce. Dovolte mi tedy malou rekapitulaci. Celkem bylo publikováno 14 článků, jejichž autoři si museli poradit se srozumitelným výkladem poměrně rozsáhlých analýz na omezeném prostoru. V tom nám určitě pomohla grafická úprava čtvrtletníku, která je výsledkem spolupráce s Creative Studiem. Konečně se nám podařilo publikovat jednotlivá čísla časopisu Monitor také na webu. Nyní je můžete získat i v digitální podobě na nových webových stránkách Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje na adrese http://www.rra-pk.cz/monitor. Za největší nedostatek naší práce považuji zatím přílišnou uzavřenost. Nepodařilo se nám rozšířit okruh autorů ani získat Vaše názory a reakce na publikované příspěvky. K tomu otevíráme na uvedené adrese tématické „diskusní fórum“. Přiznám se, že naším cílem je vytvořit kolem časopisu stabilní okruh odborníků, ochotných podělit se o své poznatky s kolegy, neboť v oblasti nepěkně pojmenovávané „lidské zdroje“ stále cítíme malou ochotu vzájemné komunikace klíčových aktérů, tj. zaměstnavatelů, škol, úřadů apod. A co dalšího chystáme pro druhý rok? Chceme využít Monitor k publikování výsledků našich dalších projektů v oblasti lidských zdrojů. Připomínám, že čtvrtletník Monitor vzniká v rámci širšího projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji, jehož dílčí aktivity směřují od demografie přes vzdělávání až k poznání vztahu disponibilních pracovních sil a požadavků trhu práce v kraji. Nyní už k tomu, co Vás čeká v novém čísle časopisu Monitor. V části Vzdělávání pokračujeme v tématu vysokých škol. Tentokrát se věnujeme obecněji postavení vysokého školství v Plzni v rámci ČR. Není to však pokus „konkurovat“ hodnocením fakult, které se objevují v tisku a hledají tu nejlepší. Hlavním tématem je tentokrát trh práce. Vždyť i v části Demografie rozvíjíme téma cizinců článkem o cizincích na trhu práce v Plzeňském kraji v republikovém kontextu. V části Trh práce najdete článek s výmluvným názvem Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006. Aktuální vývoj naznačuje velmi malý potenciál volných pracovních sil v Plzeňském kraji, což zřejmě povede k růstu ceny práce se všemi důsledky a k příchodu levnější pracovní síly ze zahraničí. Věřím, že žhavé téma trhu práce Vás zaujme a alespoň některé z Vás inspiruje k navázání dialogu. Těšíme se na Vaše maily na adresu autorů, popř. se můžete vyjádřit na výše uvedené webové stránce. Ing. Pavel Beneš
Vedoucí redaktor časopisu Monitor
čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji
Z obsahu: demografie CIZINCI NA TRHU PRÁCE (Lucie ŽENÍŠKOVÁ) ..........................................................................
strana 2
vzdělávání VYSOKÉ ŠKOLSTVÍ V ČR A PLZNI (Ing. Pavel BENEŠ) ........................................................................... strana 6
trh práce TRH PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI V ROCE 2006 (Mgr. Michal VOZOBULE) .................................................................. strana 10
Pro příští číslo připravujeme např.: − Výsledky projekce demografického vývoje v Plzeňském kraji − Školství a cizinci v Plzeňském kraji
Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR www.rra-pk.cz/monitor www.rra-pk.cz/monitor čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Třetí číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail:
[email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.
/1
demografie Cizinci na trhu práce Tento článek se snaží postihnout základní trendy v zahraniční pracovní migraci jak v České republice, tak i na úrovni Plzeňského kraje. Ze zaměstnávání cizinců se v posledních několika letech stal významný fenomén, který zaplňuje stávající mezery na trhu práce. Zároveň se očekává, že význam pracovní migrace ještě poroste v důsledku negativního populačního a demografického vývoje v ČR a zřejmě i díky zvyšujícímu se nezájmu občanů ČR o nepříliš atraktivní pracovní místa s nízkou mzdou. Vývoj zahraniční pracovní migrace do ČR je ovlivňován ekonomickými a politickými podmínkami ve zdrojových zemích migrace. Trendy pracovní migrace pramenící v transformujících se zemích střední a východní Evropy, ale i dalších zemí dnešní EU 27, jsou proto odlišné.
Vývoj migrační politiky ČR
Graf 1: Vývoj struktury zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji v letech 1997–2006
Pozn.: k 31. 12./30. 6.*
Pracovní migrace cizinců směřujících do České republiky rychle rostla již od roku 1990 a vyvrcholila v letech 1996 a 1997. Zejména období 1993 a 1997 bylo příkladem extrémně liberálního přístupu zahraniční politiky, kdy ekonomická imigrace výrazně vzrostla. V roce 1998 došlo ke zpřísnění politiky v oblasti zaměstnávání cizinců v důsledku rostoucího napětí na trhu práce a počet cizinců se tak významně snížil. V následujících letech se vývoj počtu zaměstnaných cizinců stabilizoval. Od roku 2000 po současnost dochází ke zpřísňování kontroly hranic v důsledku boje proti nelegální migraci, harmonizaci vízové politiky ČR s politikami členských zemí EU, změnám zákonů o pobytu, zaměstnanosti i podnikání s cílem snížit nelegální migraci a počet cizinců pracujících v ČR načerno. V posledních 3 letech došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnaných cizinců. Navýšení počtu těchto osob mezi lety 2004 a 2005 je spojováno zejména se zavedením legislativní změny v říjnu 2004. Trend navýšení počtu cizinců na trhu práce je také spojován s profesionalizací aktivit zprostředkujících agentur. Tato profesionalizace rovněž přispívá k legalizaci pobytu cizinců na území ČR. Česká vláda se snaží zvýšit prostřednictvím pracovní migrace budoucí pracovní potenciál země a zpomalit tak úbytek a stárnutí obyvatelstva. V roce 2002 byl vládou schválen pilotní projekt aktivního získávání a výběru zahraniční kvalifikované pracovní síly, který byl odstartován v srpnu 2003. Jedná se o pilotní pětiletý projekt, který má velmi ambiciózní cíl – přivést do Česka vzdělané, vysoce kvalifikované lidi ze zahraničí, kteří by byli ochotni se u nás usadit i se svými rodinami a mohli tak dříve získat povolení k trvalému pobytu (za 2,5 roku oproti dnešní oficiální čekací lhůtě 5 let). V roce 2006 bylo v tomto projektu zapojeno 420 osob.
Vývoj zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji Stejný trend vývoje zaměstnanosti cizinců jako v České republice je patrný i na úrovni Plzeňského kraje (viz graf 1). Mezi lety 1997 až 2006 došlo k 80% nárůstu počtu zaměstnaných cizinců. Významný vzestup je evidován zejména od roku 2003, kdy se celková zaměstnanost cizinců zvýšila (k 30. 6. 2006) o téměř 8 800 osob (tj. o 113 %). V posledních dvou letech je počet zaměstnaných cizinců v Plzeňském kraji dokonce asi o 2 000 vyšší než je počet cizinců zde bydlící, což je způsobeno již zmiňovanou legislativní změnou platnou od konce roku 2004 (změna se týkala cizinců evidovaných úřady práce a činila nárůst o cca 4 200 osob; tito cizinci jsou tedy evidovaní jako zaměstnaní, i když zde bydlet nemusí). K 30. 6. 2006 činila celková zaměstnanost cizinců 16 595 osob.
1
Nový zákon z roku 2004 změnil v této souvislosti především pravidla pro společníky obchodních společností, členy družstev, členy statutárních orgánů obchodních společností a družstev, kteří mají nyní povinnost zažádat úřad práce o povolení k zaměstnání.
/2
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
demografie Struktura zaměstnanosti cizinců Obdobně jako v případě cizinců s jednotlivými typy pobytů na území ČR, došlo v souvislosti se vstupem ČR do EU k rozšíření počtu kategorií ekonomicky aktivních cizinců. Současnou strukturu zaměstnanosti cizinců ukazuje následující tabulka 1. Tabulka 1: Ekonomická aktivita cizinců v ČR Zaměstnanost cizinců Cizinci evidovaní úřady práce (ÚP) Platná povolení k zaměstnání cizinců
Informace – občané EU, EHP (Norska, Lichtenštejnska, Islandu) a Švýcarska v postavení zaměstnanců
Informace – cizinci z třetích zemí v postavení zaměstnanců
Cizinci s živnostenským oprávněním
Struktura zaměstnanosti cizinců je tvořena 2 hlavními skupinami: cizinci evidovaní úřady práce (dříve zvaní jako cizinci v postavení zaměstnanců) a cizinci s živnostenským oprávněním. K 30. 6. 2006 činili cizinci evidovaní úřady práce v Plzeňském kraji 72 % ekonomicky aktivních cizinců (tj. 11 907 osob) a 28 % cizinců mělo živnostenské oprávnění (4 688 osob). Od 1. května 2004 občané EU (a dalších vybraných států – viz tab. 1) a jejich rodinní příslušníci mají v ČR volný přístup na trh práce. K těmto osobám stejně jako k cizincům z tzv. třetích zemí s trvalým pobytem v ČR se od roku 2004 z pohledu zaměstnavatele váže pouze informační povinnost (povinnost písemně informovat o zaměstnávání těchto osob příslušný úřad práce, která slouží jen pro statistické účely). Ostatní cizinci, kteří nejsou občany EU/EHP a Švýcarska ani jejich rodinnými příslušníky, či kteří v ČR nemají trvalý pobyt, mohou nadále vykonávat práci na území ČR za podmínky, že obdrželi povolení k zaměstnání a povolení k pobytu. Tyto údaje týkající se zaměstnanosti cizinců pocházejí ze dvou zdrojů, a to z: • Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (statisticky sleduje 3 skupiny cizinců evidovaných úřady práce), • Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, jež poskytuje data za cizince, kteří v ČR získali živnostenská oprávnění.
V průběhu období 1997–2006 se změnila struktura zahraniční pracovní migrace nejen v ČR, ale také v Plzeňském kraji. Počet cizinců v postavení zaměstnanců vzrostl z 5 929 na 11 907 (tj. o 101 %), počet cizinců s živnostenským oprávněním zaznamenal mírnější nárůst z 3 253 na 4 688 (tj. o 44 %) a je v průběhu sledovaných let více stabilnější. Je nutné dodat, že parametry zaměstnávání cizinců v ČR jsou nastaveny velmi restriktivně v podstatě s jedinou výjimkou – možností podnikání pro cizince (tento režim pro živnostníky je i přes opatření, která jej v poslední době přece jenom částečně zpřísňují, stále poměrně liberální). Ve vývoji struktury pracovní migrace hraje významnou roli také občanství cizinců, neboť je spojováno s různými migračními režimy. Pro většinu občanů EU nebyl v průběhu sledovaného období problém získat povolení k zaměstnávání, neboť právě přístup cizinců z EU na trh práce ČR byl velmi liberální. Občané SR, kteří měli zcela volný přístup na trh práce ČR po celé období od rozdělení federálního státu, se jako živnostníci začali prosazovat až v poslední době. Určitá ochrana slovenských pracovníků na trhu práce totiž vedla k převaze ekonomicky aktivních osob v postavení zaměstnanců, nikoliv v pozici sebe-zaměstnání. Většina cizinců, kteří mají živnostenské oprávnění, pochází ze zemí střední a východní Evropy. Přístup na trh práce mají ztížen podmínkou získání pracovního povolení v sektorech a profesích, v nichž existoval trvale převis nabídky nad poptávkou. Zaměstnávání na základě pracovního povolení je pro ně stále méně atraktivní pro obtížnost vstupu na trh práce. Podnikání cizinců z východu není spojeno s přílivem investic a kapitálu, ale pouze s přílivem pracovní síly (Horáková, 2004). Tuto vzájemnou provázanost jednotlivých občanství cizinců a struktury zahraniční pracovní migrace dokládá i následující grafická příloha (graf 2). Jak je z grafu zřejmé, největší podíl cizinců na trhu práce v Plzeňském kraji tvoří občané SR (téměř 6 600 osob), dále pak občané z Ukrajiny (4 100 osob), Vietnamu (2 350 osob) a Polska (téměř 600 osob). Při podrobnějším pohledu na státní občanství dle struktury zaměstnanosti je nejvíce cizinců evidovaných úřady práce ze Slovenska, Ukrajiny a Polska, naopak co se týče cizinců s živnostenským oprávněním, zde výrazně dominují občané Vietnamu a Ukrajiny. Podobnou strukturu zaměstnanosti cizinců podle státního občanství jako v Plzeňském kraji vykazuje i Česká republika.
Graf 2: Zaměstnanost cizinců v Plzeňském kraji podle státního občanství*
*Pozn.: stav k 31. 12. 2005
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
/3
demografie Zaměstnanost cizinců podle OKEČ Z důvodu nedostatku údajů o zaměstnanosti cizinců dle odvětví ekonomické činnosti (OKEČ) na krajské úrovni je následující problematika vyhodnocena za celou ČR. Předpokládáme však, že situace v Plzeňském kraji bude dosti podobná. Jak je z grafu 3 vidět, i zaměstnanost podle OKEČ u dvou hlavních skupin ekonomicky aktivních cizinců je značně odlišná. Graf 3: Rozložení zaměstnanosti cizinců v ČR podle OKEČ
Regionální aspekty pracovní migrace v Plzeňském kraji Imigranti přicházející do ČR za účelem zaměstnání či podnikání si nejčastěji volí urbanizované zóny, velkoměsta (velkoměsta představují anonymní prostředí, kde se snadněji hledá práce a lépe investují finanční prostředky) a v neposlední řadě i příhraniční oblasti. V Plzeňském kraji bylo k 30. 6. 2006 evidováno 16 595 ekonomicky aktivních cizinců (tj. přes 7 % všech zaměstnaných cizinců v ČR). Významným ukazatelem zastoupení cizinců v regionech ČR je podíl cizinců na pracovní síle. Tabulka 2: Zaměstnanost cizinců v okresech/krajích ČR kraj, okres Hl. m. Praha
Pozn.: stav k 31. 12. 2005
Demografické údaje o cizincích na trhu práce Mezi cizinci migrujícími za prací do ČR jsou muži ve výrazné převaze (v roce 2000 pouze 24 % žen), ale během několika posledních let dochází ke zvyšování podílu žen, především ve skupině cizinců evidovaných úřady práce (v polovině roku 2006 bylo v Plzeňském kraji 41,0 % žen mezi cizinci evidovaných úřady práce, mezi živnostenskými podnikateli pouze 32,5 %). Podíl žen je vyšší zejména u migrantů z východoevropských zemí než u migrantů z EU. Plzeňský kraj již několik let drží první příčku v nejvyšším podílu žen mezi všemi EA cizinci (podíl žen na celkové zaměstnanosti cizinců v Plzeňském kraji v polovině roku 2006 činil 38,6 %). Zaměstnaní cizinci v ČR se značně liší ve věkové struktuře od domácího obyvatelstva, 99 % z nich je ve věku 14–59 let. Téměř polovina cizinců v postavení zaměstnanců a více než polovina cizinců s živnostenským oprávněním je ve věku mezi 25–39 lety.
/4
zaměstnanost cizinců evidovaní ÚP
živnostníci
celkem
podíl cizinců na prac. síle (%)
710 694
56 115
17 790
73 905
10,4
Plzeňský kraj
303 232
11 907
4 688
16 595
5,47
Plzeň-město
93 033
7 056
2 172
9 228
9,92
Tachov
30 547
985
1 005
1 990
6,51
Plzeň-sever
40 204
1 336
148
1 484
3,69
Rokycany
23 933
464
354
818
3,42
Plzeň-jih
37 321
712
352
1 064
2,85
Domažlice
32 855
618
294
912
2,78
Klatovy
45 339
736
363
1 099
2,42
Středočeský kraj
621 095
24 776
7 710
32 486
5,23
Karlovarský kraj
169 781
3 206
5 396
8 602
5,07
Liberecký kraj
227 204
7 298
2 618
9 916
4,36
5 466 292
165 148
64 783
229 931
4,21
Jihomoravský kraj
589 284
14 249
5 659
19 908
3,38
Královehradecký kraj
287 259
6 940
2 222
9 162
3,19
Pardubický kraj
265 167
6 605
1 620
8 225
3,10
Jihočeský kraj
329 524
6 333
2 921
9 254
2,81
Kraj Vysočina
263 384
4 997
1 341
6 338
2,41
Ústecký kraj
434 426
4 244
5 911
10 155
2,34
Moravskoslezský kraj
643 036
10 839
3 852
14 691
2,28
Zlínský kraj
297 908
4 308
1 495
5 803
1,95
Olomoucký kraj
324 298
3 331
1 560
4 891
1,51
celkem ČR
Cizinci evidovaní úřady práce byli zaměstnáni zejména ve zpracovatelském průmyslu – do této kategorie bylo zařazeno 36 % těchto osob. Více jak 23 % úřady práce evidovaných cizinců bylo zaměstnáno ve stavebnictví, 14 % v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu, resp. v podnikatelských činnostech. Necelá desetina cizinců v evidenci úřadů práce byla zaměstnána v obchodu, opravách motorových vozidel a spotřebního zboží. Naopak téměř polovina podnikajících cizinců v ČR patřila do odvětví zahrnujícího obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží (45 % všech podnikajících cizinců v ČR). Druhou nejčetnější kategorií, do které patřila pětina všech podnikajících cizinců bylo stavebnictví, dalších 15 % cizinců podnikalo v činnostech v oblasti nemovitostí a pronájmu, resp. podnikatelských činnostech.
pracovní síla celkem
Pozn.: stav k 30. 6. 2006, pracovní síla = zaměstnaní občané + evidovaní uchazeči o zaměstnání na úřadech práce
Korelační analýza podílu cizinců na pracovní síle a počtu volných pracovních míst na 100 nezaměstnaných potvrdila, že nedostatek pracovních sil vede k vyššímu zaměstnávání cizinců (korel. koeficient 0,7). Jak je z tabulky zřejmé, největší podíl zaměstnaných cizinců je v Praze (10,40 %) a Plzeňský kraj se řadí hned na druhé místo s 5,47 %. V rámci okresního členění (viz kartogram 1) byl největší podíl cizinců na pracovní síle zjištěn v polovině roku 2006 v okrese Mladá Boleslav (12,00 %), v Praze (10,40 %) a na 3. místě v okrese Plzeň-město (9,92 %). Tento vysoký podíl cizinců v okrese Plzeň-město odpovídá ekonomickému významu Plzně v rámci Čech a je posilován zejména 3 hlavními aspekty: • výhodná geografická poloha s dobrou dopravní dostupností regionu • brzké využití ekonomických pobídek pro zahraniční kapitál • historické postavení města v Čechách Významné je ještě zastoupení okresu Tachov, který s hodnotou 6,51 % zaujímá 7. místo v ČR (zejména díky vysokému zastoupení vietnamských obchodníků v pohraniční oblasti).
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
demografie Kartogram 1: Zaměstnanost cizinců v okresech ČR (stav k 30. 6. 2006)
Shrnutí: • V posledních letech (zejména v období 2003–2006) došlo k významnému vzestupu počtu zaměstnaných cizinců nejen v České republice, ale i v Plzeňském kraji. • V souvislosti se vstupem ČR v roce 2004 do EU došlo k harmonizaci vízové politiky ČR s politikou členských zemí EU a ke změnám zákonů o pobytu, azylu a zaměstnanosti i podnikání cizinců na území ČR. • Ve vývoji pracovní migrace cizinců hrají významnou roli jejich zdrojové země, které jsou spojovány s různými migračními režimy. • Největší podíl zaměstnaných cizinců v Plzeňském kraji tvoří Slováci, Ukrajinci, Vietnamci a Poláci. • Většina cizinců s živnostenským oprávněním pochází ze zemí střední a východní Evropy, naopak cizinci evidovaní úřady práce jsou nejčastěji ze Slovenska. • Zaměstnanost cizinců dle OKEČ se podle typu zaměstnanosti cizinců liší; cizinci evidovaní ÚP jsou nejčastěji zaměstnaní ve zpracovatelském průmyslu, podnikatelé naopak v odvětví zahrnujícím obchod a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. • V okrese Plzeň-město je velmi vysoký podíl cizinců na pracovní síle (3. místo v ČR), což ukazuje na nedostatek místních disponibilních pracovních sil.
Zdroj dat: • Český statistický úřad – Cizinci v ČR (www.czso.cz/ciz/cizinci. nsf/i/cizinci_v_cr) • Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR – www.mpsv.cz • Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR – www.mpo.cz • HORÁKOVÁ, M. (2004): Trendy v zahraničních pracovních migracích v ČR v letech 1995–2004. VÚPSV Praha, 9 str. • HORÁKOVÁ, M. (2006): Mezinárodní pracovní migrace v ČR. VÚPSV Praha, 63 str.
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
Lucie Ženíšková
[email protected]
/5
vzdělávání Vysoké školství v ČR a Plzni VŠ je tento rozdíl naprosto zanedbatelný. V dalším textu uvádíme veškeré počty na úrovni fakult, neboť jiné sledování použitá data neumožňují. Základní srovnání kapacit veřejných a soukromých škol podle měst přináší tabulka 1. Soukromé VŠ neuvádějí počty pracovníků a také počet studentů na počet obyvatel města byl uveden souhrnně. Pořadí měst podle počtu studentů veřejných vysokých škol do značné míry odpovídá jejich populační velikosti. Z relativního srovnání Prahy a Brna vychází moravská metropole jako výrazné univerzitní centrum. Podobný charakter má i Olomouc. Město Plzeň potvrzuje své postavení a podobně jako Zlín, Hradec Králové i České Budějovice má počet studentů na 100 obyvatel města vyšší než 10. Výrazněji zaostává Liberec a menší krajská města Jihlava a Karlovy Vary. Posuzujeme-li VŠ podle počtu pedagogických pracovníků na 100 studentů zaostává Plzeň za většinou českých univerzitních měst a naopak předčí kromě Olomouce všechna moravská města. Z větších univerzitních měst je velmi malý tento poměr ve Zlíně zřejmě vlivem prudkého nárůstu počtu studentů (viz následující kapitola). Je nutno Kapacity vysokých škol zdůraznit rozdílnou náročnost oborů a tedy vliv oborové skladby. Mezi nejnáročnější na pedagogické a další zázemí patří umělecká, V akademickém roce 2005/2006 studovalo na veřejných vysokých lékařská, ale také přírodovědecká studia nebo chemie. školách v ČR téměř 272 tis. studentů jako fyzických osob, na Z hlediska struktury studentů stojí za zmínku fakt, že ve čtyřech soukromých činil tento údaj necelých 25 tis. Celkový počet studentů městech s nejvyšším počtem studentů, tedy včetně Plzně, je podle fakult byl 280 tis. na veřejných VŠ. Rozdíl cca 8 000 jsou počet studujících mužů vyšší než žen. Ve všech dalších městech studenti, kteří studují více fakult, což jsou necelá 3 %. Na soukromých je tomu přesně naopak. Také zde hraje hlavní roli oborová struktura VŠ, neboť Tabulka 1: Základní údaje o vysokých školách podle sídel fakult v těchto městech je zpravidla menší podíl pro akademický rok 2005/2006 technických oborů. Podíl soukromých škol na kapacitách Průměrný Počet sídel Studenti (fyzické osoby) Počet vysokého školství je podstatný jen přepočtený počet studentů pedagogických na 100 v Ostravě (7,4 %) a v Praze (15,5 %), pracovníků podíl žen poprvé obyv. vč. kde je více než polovina soukromých VŠ VŠ fakulty1 celkem absolventi (%) zapsaní soukromých na 100 a 70 % studentů soukromých VŠ z celé celkem VŠ studentů ČR. Ve zbývajících 4 městech, kde existují Veřejné VŠ v ČR 25 124 279 916 143 255 58 489 45 201 14 874 5,3 zároveň veřejné i soukromé VŠ, vč. Plzně, Praha 8 41 96 358 45 481 17 523 13 045 5 819 6,0 9,6 je význam soukromých škol zatím malý.
V minulém čísle časopisu Monitor jsme se věnovali výsledkům přijímacího řízení na Západočeskou univerzitu v Plzni pro akademický rok 2006/2007. Mnohem zásadnější je však otázka, jaké je vůbec postavení města Plzně a Plzeňského kraje v rámci ČR z hlediska vysokého školství? Jak komplexní nabídku vysoké školy v Plzni jako celek poskytují a jak je tato nabídka úspěšná ve srovnání s dalšími „univerzitními“ městy v ČR? Cílem tohoto článku je podat komplexnější pohled na vysoké školství Plzni v republikovém kontextu. K tomu bylo využito srovnání s dalšími městy v ČR, ve kterých sídlí veřejné vysoké školy. Zdrojem informací byla veřejně dostupná data, která poskytuje Ústav pro informace ve vzdělávání na svých www stránkách. Využita byla data za akademický rok 2005/2006 a starší. Uvažovány byly civilní vysoké školy veřejné i soukromé, ale pouze v sídlech veřejných vysokých škol. Územní členění bylo provedeno podle sídla fakult.
Brno
5
26
62 692
29 682
12 735
12 665
2 971
4,7
Ostrava
2
11
27 945
12 692
6 339
5 026
1 217
4,4
9,7
Plzeň
1
8
17 894
8 713
3 995
2 447
908
5,1
11,3
Olomouc
1
7
17 297
11 816
3 301
3 077
1 049
6,1
17,3
Hradec Králové
1
5
10 027
6 377
2 077
1 463
612
6,1
10,6
České Budějovice
1
5
9 196
6 441
2 099
1 407
493
5,4
10,1
Zlín
1
3
8 523
4 570
2 073
1 505
250
2,9
10,9
Ústí nad Labem
1
4
8 087
5 221
2 073
1 243
378
4,7
8,6
Pardubice
1
5
7 776
3 935
2 030
1 127
429
5,5
8,8
Liberec
1
6
7 481
3 920
1 878
1 148
503
6,7
7,6
Karviná
1
2 477
1 697
954
352
87
3,5
3,9
Opava
1
1
2 319
1 503
649
399
106
4,6
3,9
Jindřichův Hradec
1
1 228
743
216
297
39
3,2
5,4
Jihlava
1
616
464
547
–
13
2,1
1,2
24 926
14 468
8 206
2 949
Soukromé VŠ v ČR
40
Praha
21
17 658
10 606
5 392
2 130
Ostrava
1
2 231
1 152
688
159
Brno
5
1 101
583
456
208
Plzeň
1
451
402
135
88
České Budějovice
1
410
250
154
–
Olomouc
1
76
46
52
–
2 999
1 429
1 329
364
ostatní města2 1 2
10
17,4
vyjma celoškolských pracovišť Karlovy Vary, Kladno, Kolín, Kunovice, Litomyšl, Mladá Boleslav, Písek, Přerov, Třebíč, Znojmo.
/6
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
Vývoj kapacit vysokých škol Od počátku 90. let dochází v ČR k dosti výraznému růstu počtu studentů přijímaných na vysoké školy. V posledních letech probíhá postupná transformace převážné většiny magisterských oborů na bakalářské studium a navazující magisterské studium. Dalším fenoménem je rozvoj soukromých vysokých škol, takže v současné době jejich počet převyšuje počet veřejných vysokých škol. Tyto a další faktory se promítly také do vývoje kapacit vysokého školství v jednotlivých městech. Výsledky za veřejné i soukromé VŠ shrnuje tabulka 2. Uvažována jsou opět pouze města s veřejnou VŠ. K nejdynamičtějšímu vývoji došlo zpravidla ve městech s menším „výchozím“ počtem studentů (rok 2002).
vzdělávání Vývoj ve Zlíně je nutno považovat za zcela mimořádný a signalizuje dřívější podcenění vysokého školství v tomto městě. Také Pardubice a České Budějovice ve sledovaném období výrazně posílily. Ostrava v první polovině pořadí podle indexu vývoje potvrzuje postavení všech 3 „univerzitních“ měst v Moravskoslezském kraji, kde převyšuje růst počtu studentů republikový průměr cca o 5 %. Plzeň naopak o 5 % za republikou zaostává.
Oborová struktura vysokého školství Základní kvalitativní charakteristikou, kterou je možno využít pro srovnání „univerzitních“ měst v ČR, je oborová nabídka vysokoškolského studia alespoň na úrovni fakult. K tomu byly fakulty rozděleny do 13 oborových skupin. Výsledky shrnuje kartodiagram 1. Oborová nabídka v Praze a Brně je bezkonkurenční. Šíře nabídky v Plzni do značné míry odpovídá Ostravě. Další konkurent Plzně, Olomouc, disponuje spíše klasičtější univerzitní nabídkou. V Plzni je možné považovat za perspektivní, např. zavedení stavebních oborů, které kromě Prahy nelze v Čechách studovat. Kapacity a struktura vysokého školství do značné míry ovlivňuje pohyb za vzděláním i nadregionální význam vysokých škol (viz následující kapitoly).
Tabulka 2: Vývoj počtu studentů VŠ Poř.
Město
2002
2005
2005/2002 (%)
1 Zlín
4 304
8 523
198,0
2 Pardubice
5 408
7 776
143,8
3 České Budějovice
7 128
9 606
134,8
4 Ostrava
23 000
30 176
131,2
5 Karviná
1 979
2 578
130,3
6 Opava
1 705
2 218
130,1
7 Hradec Králové
7 871
10 027
127,4
243 181
304 842
125,4
51 063
63 793
124,9
6 687
8 087
120,9
ČR
8 Brno 9 Ústí nad Labem 10 Plzeň
15 230
18 345
120,5
11 Praha
95 166
114 016
119,8
12 Olomouc
14 863
17 373
116,9
13 Jindřichův Hradec
1 055
1 228
116,4
14 Liberec
7 043
7 481
106,2
Kartodiagram 1: Počet studentů veřejných vysokých škol v akademickém roce 2005/2006 podle oborů
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
/7
vzdělávání Pohyb za vysokoškolským vzděláním Počet studujících VŠ, kteří žijí v kraji, řadí Plzeňský kraj až na 12. místo mezi 14 kraji v ČR, což neodpovídá jeho populační velikosti. Kraj je podle tohoto ukazatele předstižen 3 menšími kraji, Pardubickým, Královehradeckým a Vysočinou. Pravděpodobně se jedná o projev menšího zájmu o studium na VŠ. Na základě vyjížďky za vysokoškolským vzděláním je možno hodnotit nutnost, popř. ochotu pohybu za tímto druhem studia. Z toho lze usuzovat, nakolik nabídka studia v kraji odpovídá zájmu studentů, především uchazečů, a v ideálním případě i poptávce po pracovních silách. Komplexní oborová struktura nabídky vysokoškolského studia nepodporuje vyjížďku studentů. Výsledky analýzy vyjížďky za VŠ shrnuje tabulka 3. Podíl studujících v kraji svého bydliště řadí Plzeňský kraj se 60 % na úroveň Moravskoslezského kraje za Prahu a kraj Jihomoravský. Zároveň je zřejmá relativně nízká závislost kraje na Praze z hlediska vysokoškolského studia. Plzeňský kraj dosahuje společně s Pardubickými nejnižšího podílu z „českých“ krajů (27 %). Logickým důsledkem je 2. nejnižší podíl vyjíždějících do všech ostatních krajů ČR po Praze. Tento přehled poskytuje obrázek Plzeňského kraje jako velmi autonomního území z hlediska vysokého školství s určitými specifickými potřebami uspokojovanými především v Praze (viz předchozí kapitola). Pro úplnost jsou uvedeny také údaje o počtu a podílu dojíždějících na studujících podle krajů. V Plzeňském kraji se v roce 2005 jednalo o 10,5 tis. studentů, čímž se kraj zařadil na 5. místo mezi kraji v ČR. Podle podílu dojíždějících na studujících (58 %) je Plzeňský kraj 8., z čehož lze vyvozovat, že význam dojížďky na VŠ z jiných krajů je spíše průměrný. Podrobněji se strukturou dojíždějících podle krajů zabývá následující kapitola.
Tabulka 3: Bilance pohybu za studiem vysokých škol kraj
Studenti žijící v kraji
z toho studuje (abs.) v rámci kraje
v Praze
z toho studuje (%)
ostatní kraje
Hl. město Praha
42 240
37 112
37 112
5 128
Středočeský
24 211
375
15 709
8 127
v rámci kraje
v Praze
ostatní kraje 12,1
113 880
76 768
67,4
33,6
1 036
661
63,8
87,9 1,5
z toho dojíždí
Studující v kraji
64,9
abs.
%
Jihočeský
16 301
5 128
6 396
4 777
31,5
39,2
29,3
9 610
4 482
46,6
Plzeňský
12 732
7 631
3 408
1 693
59,9
26,8
13,3
18 159
10 528
58,0
Karlovarský Ústecký Liberecký
5 587
437
2 376
2 774
7,8
42,5
49,7
923
486
52,7
17 607
4 563
7 486
5 558
25,9
42,5
31,6
7 987
3 424
42,9 63,8
9 125
2 679
3 452
2 994
29,4
37,8
32,8
7 391
4 712
Královéhradecký
13 835
3 259
4 439
6 137
23,6
32,1
44,4
9 998
6 739
67,4
Pardubický
12 897
2 450
3 402
7 045
19,0
26,4
54,6
7 754
5 304
68,4
Vysočina
13 628
481
3 947
9 200
3,5
29,0
67,5
688
207
30,1
Jihomoravský
32 471
23 938
2 658
5 875
73,7
8,2
18,1
62 201
38 263
61,5
Olomoucký
17 701
5 217
2 330
10 154
29,5
13,2
57,4
17 347
12 130
69,9
Zlínský
18 103
4 371
2 679
11 053
24,1
14,8
61,1
9 194
4 823
52,5
Moravskoslezský
34 793
20 823
3 613
10 357
59,8
10,4
29,8
34 836
14 013
40,2
/8
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
vzdělávání Nadregionální význam vysokých škol a Prahy na počtu vysokoškolských studentů. V ostatních „českých“ krajích kromě Karlovarského, kde je jen 923 studentů, tvoří území s vyšším podílem na dojíždějících nejvýše 3 sousední kraje. S výjimkou Středočeského a Karlovarského kraje tvoří „pražští“ studenti v Plzni největší podíl ze všech krajů ČR. Dosavadní nadregionální význam vysokého školství v Plzni však nelze přeceňovat, neboť podíl studentů z ostatních krajů ČR je do 2 % kromě kraje Vysočina, kde je nabídka VŠ velmi omezená. Také podíl cizinců naznačuje menší nadregionální význam vysokých škol v Plzni, než je tomu ve východočeských nebo moravských metropolích. Je však nutné zdůraznit, že podíl cizinců velmi závisí na oborové nabídce. Nejvyšší podíl cizinců je na lékařských fakultách, kde zpravidla přesahuje 20 %. Také na Lékařské fakultě Plzeň UK v Praze studuje více cizinců než na ZČU v Plzni (400 a 260 cizinců).
Pro hodnocení nadregionálního významu vysokého školství v Plzni je důležité, jak velké je spádové území vysoké školy. Toto srovnání bylo možno provést na základě nám dostupných dat pouze na úrovni krajů, což je pro náš cíl postačující. Nadregionální význam VŠ jsme hodnotili podle podílu studentů z jiných krajů na celkovém počtu studujících (dojížďka), neboť hodnocení podle vyjížďky, tj. podílu studujících v jiném kraji na celkovém počtu studentů bydlících v daném kraji, je více ovlivněno kapacitou VŠ. Výsledky shrnuje tabulka 4. Kraje jsou řazeny podle geografické polohy a rozděleny na „české“ a „moravské“, aby více vynikly jejich vzájemné vztahy na základě polohy. Intenzita vazeb je zvýrazněna při podílu dojížďky nad 7 %. Diagonála ukazuje, jaký podíl studujících bydlí ve stejném kraji. Praha se vyznačuje vcelku rovnoměrným podílem všech krajů na počtu studujících. Z dalších českých měst Plzeň potvrzuje svůj nadregionální význam, tj. více než 7-procentní podíl všech čtyř sousedních krajů
Tabulka 4: Studenti VŠ v akademickém roce 2005/06 podle škol a trvalého bydliště studentů podíl studentů (fyzické osoby) - občané ČR
kraj neurčen
bydlící v zahraničí
4,4
4,6
11,0
6,0
6,1
11,7
0,2
1,1
7,2
3,9
3,0
3,5
2,3
2,0
2,4
3,2
0,1
2,6
10,4 2,5
Ústecký
Plzeňský
Zlínský
4,7
3,0
Olomoucký
3,1
6,6
Jihomoravský
5,9
2,1
Vysočina
1,9
3,0
Pardubický
4,3
5,6
Královéhradecký
5,5
13,8
Liberecký
8,2
32,6
Karlovarský
14,2
113 880
Jihočeský
296 435
Hl. město Praha
Studenti celkem
Středočeský
ČR
kraj sídla školy
Hl. město Praha
Moravskoslezský
cizinci
v tom s trvalým bydlištěm v kraji
Středočeský
1 036
9,7
36,2
0,6
1,4
1,1
1,4
6,1
4,2
0,6
0,9
0,5
0,7
0,3
0,3
33,8
–
Jihočeský
9 610
4,1
7,8
53,4
6,9
1,9
2,4
1,1
1,6
2,2
10,2
3,4
0,9
1,0
1,4
0,5
0,1
1,1
18 159
7,3
8,9
11,3
42,0
8,4
9,1
1,7
1,5
1,1
2,1
0,9
0,5
0,6
0,8
–
0,1
3,6
Plzeňský
923
11,7
6,9
3,1
8,0
47,3
10,3
2,6
1,5
1,7
0,9
1,0
0,4
0,8
1,4
–
0,2
2,1
Ústecký
7 987
4,0
11,9
1,4
1,5
4,7
57,1
8,4
3,6
2,2
1,6
0,8
0,4
0,7
0,7
–
0,1
0,9
Liberecký
7 391
5,0
13,3
1,2
0,9
1,0
10,6
36,2
13,0
4,0
2,3
1,7
2,6
0,9
1,7
–
0,0
5,5
Královéhradecký
9 998
5,7
8,8
2,2
1,4
1,0
3,6
4,7
32,6
15,5
5,7
3,3
3,4
2,7
4,3
–
0,0
5,0
Pardubický
7 754
4,1
9,3
2,3
1,4
1,0
3,6
4,1
18,0
31,6
6,3
4,2
4,7
3,2
4,3
–
0,1
1,7
688
1,3
6,0
3,6
0,1
–
0,6
0,6
2,5
5,5
69,9
6,8
1,2
0,7
1,0
–
–
0,1
Jihomoravský
62 201
2,1
2,5
2,9
0,8
0,5
1,4
1,2
3,4
5,1
8,5
38,5
7,2
8,6
10,0
0,1
0,2
7,1
Olomoucký
17 347
2,5
2,3
1,3
0,5
0,4
1,1
1,2
3,8
5,0
4,5
11,2
30,1
11,8
16,8
–
0,2
7,2
9 194
3,4
1,9
0,7
0,3
0,2
0,6
0,4
1,1
1,6
2,4
17,0
10,6
47,5
5,2
–
0,3
6,7
34 836
1,0
0,9
0,6
0,2
0,3
3,7
0,4
1,0
1,7
0,9
4,6
10,9
9,0
59,8
–
0,3
4,6
Karlovarský
Vysočina
Zlínský Moravskoslezský
Souhrn Plzeň z hlediska vysokého školství:
Zdroj dat:
• si udržuje své postavení 4. města v rámci ČR, což odpovídá jejímu populačnímu významu, • v posledních letech poněkud zaostává za Ostravou ve vývoji počtu studentů, ale zvětšuje svůj odstup od Olomouce, • poskytuje širokou oborovou nabídku srovnatelnou s Ostravou; možnosti rozvoje lze spatřovat např. ve stavebnictví.
• Ústav pro informace ve vzdělávání - Výkonové ukazatele (www.uiv.cz/rubrika/98) Ing. Pavel BENEŠ
[email protected]
Díky vysokým školám v Plzni je Plzeňský kraj: • velmi autonomní ve vysokém školství, chybějící obory saturuje Praha, • významný cílem dojížďky za vysokoškolským vzděláním pro všechny sousední kraje, také Praha se výrazně podílí na dojížďce do Plzně.
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
/9
trh práce Trh práce v Plzeňském kraji v roce 2006 Aktuální nezaměstnanost Okresy Plzeňského kraje stále drží poměrně stabilní pozici při srovnání s okresy v ostatních krajích ČR. Okres Plzeň-jih se již druhý kvartál drží na sedmém místě, přibližně na stejné úrovni s okresem České Budějovice. Okresy Plzeň-město, Plzeň-sever, Domažlice a Rokycany jsou na 11., 12., 13., resp. 17. místě mezi 77 okresy ČR. Zbylé okresy následují na 46. místě okres Klatovy a 49. Tachov. Oba tyto okresy zaznamenaly propad v pořadí (v září 40., resp. 42. místo), ve spojení s růstem na republikový průměr, resp. již nad něj.
I poslední čtvrtletí roku 2006 nadále potvrzovalo optimistické předpoklady vývoje trhu práce v Plzeňském kraji. Registrovaná míra nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dosáhla v prosinci 2006 hodnoty 5,6 %, čímž meziročně poklesla o 0,8 procentního bodu. Pokračuje tak trend nastolený ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Z hlediska míry nezaměstnanosti podle pohlaví se stále potvrzuje pozitivní trend nižších hodnot oproti celostátnímu průměru. I nadále tyto hranice překračují pouze nezaměstnanost žen v okrese Klatovy, kde je navíc rovna průměru i nezaměstnanost mužů, a nezaměstnanost mužů v okrese Tachov. U obou okresů to navíc koresponduje s tím, že Tachov je již také celkově nad průměrem ČR, okres Klatovy pak na tomto průměru. V celém článku budou používány míry nezaměstnanosti, které vydává Ministerstvo práce a sociálních věcí a které umožňují podrobnější rozbor. Na rozdíl od obecné míry nezaměstnanosti, kterou vykazuje Český statistický úřad a která je používána pro mezinárodní srovnání.
Meziroční srovnání Jak již bylo výše uvedeno meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, při srovnání hodnot prosince 2005 a 2006, vykazuje pokles o 0,8 procentního bodu. V rámci krajů ČR se jedná o třetí nejnižší pokles po Praze a Libereckém kraji. To je způsobeno zejména nízkou výchozí mírou nezaměstnanosti v regionu, která již nemá potenciál tak významně klesat. Naopak kraje s vyšší nebo vysokou nezaměstnaností zaznamenaly větší pokles. Nejvyšší pád míry nezaměstnanosti registrovaly úřady práce v Olomouckém (‑1,7 procentního bodu), Ústeckém a Moravskoslezském kraji (oba ‑1,6 procentního bodu). Průměrný pokles v rámci celé ČR byl 1,2 procentního bodu. Při pohledu na jednotlivé okresy Plzeňského kraje lze zaznamenat poměrně významné rozdíly (viz Tabulka 2). Nejvíce pozitivní vývoj mezi prosincem 2005 a prosincem 2006 zaznamenaly okresy Rokycany a Domažlice, když se jejich pokles zastavil na hodnotě 1,3 procentního bodu. Zbylé okresy pak kopírovaly celokrajský průměr. Rozdílný je zdroj poklesu v jednotlivých okresech. Celkově totiž v Plzeňském kraji zaznamenala větší pokles míra nezaměstnanosti žen (-1,0 procentní bod), muži klesli méně (-0,8 procentního bodu). Nejvyšší rozdíl lze nalézt u okresu Tachov, kde nezaměstnanost mužů klesla pouze o 0,1 procentního bodu, zatímco míra nezaměstnanosti žen o 1,4 procentního bodu. Podobně vysoký rozdíl vykazuje i okres Plzeň-jih (-0,4 muži, -1,2 ženy). Opačný je výsledek v okrese Plzeň-
Tabulka 1: Nezaměstnanost v okresech Plzeňského kraje (prosinec 2006) Počet uchazečů o zaměstnání DO
1 754
Míra nezaměstnanosti Celkem
Muži
Ženy
5,1
3,7
6,9
KT
3 592
7,7
6,4
9,4
PM
4 912
4,9
4,0
5,9
PJ
1 600
4,0
3,3
4,9
PS
2 239
5,1
4,0
6,6
RO
1 424
5,5
3,8
7,6
TC
2 438
8,0
7,2
8,9
PK
17 959
5,6
4,6
6,9
ČR
448 545
7,7
6,4
9,3
Zdroj: MPSV
Tabulka 2: Meziroční srovnání míry nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje 2005 Území
2006
Srovnání 2006-2005
Index 2006/2005 (%)
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Celkem
Muži
Ženy
Domažlice
6,5
5,1
8,3
5,1
3,7
6,9
-1,3
-1,3
-1,4
78,5
72,5
83,1
Klatovy
8,6
7,2
10,5
7,7
6,4
9,4
-0,8
-0,8
-1,1
89,5
88,9
89,5
Plzeň-město
5,5
4,6
6,6
4,9
4,0
5,9
-0,7
-0,6
-0,7
89,1
87,0
89,4
Plzeň-jih
4,7
3,7
6,1
4,0
3,3
4,9
-0,8
-0,4
-1,2
85,1
89,2
80,3
Plzeň-sever
5,8
4,8
7,1
5,1
4,0
6,6
-0,7
-0,8
-0,5
87,9
83,3
93,0
Rokycany
6,8
5,1
9,1
5,5
3,8
7,6
-1,3
-1,3
-1,5
80,9
74,5
83,5
Tachov
8,6
7,3
10,4
8,0
7,2
8,9
-0,7
-0,1
-1,4
93,0
98,6
85,6
Plzeňský kraj
6,4
5,3
7,9
5,6
4,6
6,9
-0,8
-0,7
-1,0
87,5
86,8
87,3
ČR
8,9
7,6
10,5
7,7
6,4
9,3
-1,2
-1,2
-1,2
86,5
84,2
88,6
/ 10
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
trh práce sever, kde muži klesli o 0,8 procentního bodu, kdežto ženy pouze o 0,5. Přesto výrazněji ovlivnil výsledek trhu práce v Plzeňském kraji v roce 2006 pokles míry nezaměstnanosti žen. V celostátním hledisku to pak lze doložit pořadím kraje, když celkově a u mužů má kraj třetí nejnižší nezaměstnanost v celé ČR, zatímco v případě míry nezaměstnanosti žen je na druhém místě (v obou případech za Prahou, celkově a u mužů je před ním ještě Středočeský kraj). Zajímavostí je, že míra nezaměstnanosti klesla ve všech krajích a okresech České republiky s jedinou výjimkou okresu Trutnov, kde byl zaznamenán růst o 0,1 procentního bodu. Tabulka 2 ovšem postihuje ještě meziroční srovnání v podobě indexu změny nezaměstnanosti. Zde jsou ještě zřetelnější rozdíly mezi jednotlivými okresy. Tento index opět potvrzuje, že pro pokles nezaměstnanosti měly klíčovou roli ženy v okrese Tachov a Plzni-jihu. Muži naopak významněji poklesli, a tudíž posílili celkové snížení v okrese, v okresu Plzni-severu, na Rokycansku a Domažlicku. V okresech Plzeň-město a Klatovy se na snižování míry nezaměstnanosti podílely obě skupiny stejně.
Zásadní objev nepřináší ani zkoumání vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání. Nejvyšší podíl mezi nezaměstnanými mají absolventi středních škol bez maturity, kteří tvoří více než 40 % všech nezaměstnaných. Následují s 31 % uchazeči se základním nebo žádným vzděláním. Téměř jednu čtvrtinu (23 %) pak tvoří uchazeči se středoškolským vzděláním s maturitou. Nejnižší podíl pak zastávají vysokoškolsky vzdělaní nezaměstnaní (4,1 %), kterých je přibližně 8 % v kraji. Potvrzuje se tedy, že se jedná o nejméně problematickou skupinu z hlediska trhu práce. Při pohledu do jednotlivých okresů lze zaznamenat nejrůznější, mnohdy spíše drobné, odchylky, které ale vycházejí ze zvýšených podílů dané vzdělanostní skupiny v dané populaci na daném území. Např. v Plzni je nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných uchazečů (7,2 %), zároveň ale tvoří přes 12 % populace. V okrese Plzeň-sever středoškoláci bez maturity tvoří 47 % uchazečů (nejvíce z celého kraje) a 44 % z populace. Tabulka 3: Rozdíl podílu uchazečů o zaměstnaní a podílu na populaci dle vzdělání v okresech Plzeňského kraje nejvyšší zákl.
střední bez mat.
střední s mat.
VOŠ
VŠ
Domažlice
9,99
-1,93
-3,35
-2,17
-2,54
Klatovy
1,55
5,09
-0,98
-2,31
-3,34
Plzeň-město
7,94
1,76
-0,67
-3,65
-5,38
Plzeň-jih
2,07
-1,38
2,22
-2,06
-0,85
Plzeň-sever
1,81
2,92
-0,33
-1,64
-2,77
Rokycany
10,16
0,05
-4,50
-2,46
-3,25
Struktura nezaměstnanosti Struktura uchazečů o zaměstnání je dalším významným faktorem při deskripci a analýze trhu práce v území, tj. v našem případě v Plzeňském kraji. V tomto článku ji budeme popisovat ze tří základních pohledů. A to z hlediska věku, vzdělání a délky evidence na úřadu práce. Věková struktura registrovaných uchazečů o zaměstnání kopíruje demografickou strukturu Plzeňského kraje. Ukazuje se tak, že ani jedna z věkových skupin oproti ostatním nijak zásadněji netrpí problémem nezaměstnanosti, což platí i pro skupinu občanů nad 50 let. Jak sice ukazuje Graf 1 u skupiny 50–54 let je rozdíl zřejmý, přesto ne takový, aby jasně potvrdil často zmiňované hypotézy o problematičnosti této skupiny. Ukazuje se tedy, že nezaměstnanost osob starších 50 let není v kraji přílišným problémem, byť může působit lokální obtíže v některých okresech. To by odpovídalo stavu poměrné naplněnosti trhu, který ve svých různých segmentech vykazuje podobné chování nezaměstnaných, jejichž určitá část nemá zájem se uplatnit na trhu práce. Graf 1: Srovnání věkové struktury obyvatel a nezaměstnaných v Plzeňském kraji
Tachov
0,16
7,33
-2,36
-2,04
-3,10
Plzeňský kraj
6,18
1,84
-1,71
-2,59
-3,71
Tabulka 3 ukazuje rozdíly mezi strukturou obyvatel a strukturou uchazečů o zaměstnání z hlediska vzdělání v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Z hodnot za Plzeňský kraj lze obecně konstatovat, že čím vyšší vzdělání, tím menší problém s uplatněním. Přesto lze i v tomto ukazateli najít rozdíly mezi jednotlivými okresy. Z tabulky je tak vidno, že lidé s nejvýše základním vzděláním tvoří problematickou skupinu zejména v okresech Domažlice a Rokycany. Naopak v okrese Tachov je podíl uchazečů s nejvýše základním vzděláním a podíl této skupiny na populaci prakticky totožný. To reflektuje situaci, kdy se na Tachovsku často lokalizuje jednoduchá výroba, která nepotřebuje žádnou větší kvalifikaci. Naopak je v okrese Tachov a dále ještě na Klatovsku problém s uplatněním vyučených. Středoškoláci s maturitou obecně nejsou problematickou skupinou z hlediska trhu práce, avšak na příkladu okresu Plzeň-jih je vidět, že tomu tak není vždy. Ani sousedství s Plzní, která výrazně přispívá k dobré situaci na trhu práce v okrese Plzeň-jih, nedokáže plně vyvážit nízkou nabídku zaměstnání pro kvalifikovanější sílu. Jednou z negativních podmínek může být i dostupnost v periferních oblastech okresu. Data o vzdělanostní struktuře jsou již z roku 2001, takže postupné změny nabídky vzdělávání se budou projevovat zejména u mladší populace.
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
/ 11
trh práce Tabulka 4 obsahuje meziroční srovnání počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol, kteří nepřesáhli věkovou hranici 30 let. I když se jedná o malé absolutní hodnoty lze učinit jisté závěry. I v tomto ukazateli lze nalézt rozdíly mezi jednotlivými okresy Plzeňského kraje. Samotný kraj má při srovnání s celorepublikovým průměrem vykazuje mírně pozitivnější vývoj. Ve všech okresech Plzeňského kraje s výjimkou okresu Plzeňsever, došlo k poklesu počtu nezaměstnaných v této skupině. Značný pokles z hlediska indexu meziročního srovnání lze registrovat v okresech Tachov a Rokycany, kde je absolutní hodnota nejnižší. Pravděpodobně v těchto okresech není problém pro tuto skupinu najít práci. Při vykazování nezaměstnanosti uvádí MPSV také počet nezaměstnaných osob zdravotně postižených, které jsou evidovány na úřadu práce. Největší část této skupiny tvoří osoby částečně invalidní (77,9 % v Plzeňském kraji), menší pak osoby zdravotně znevýhodněné (21,4 %). Nejmenší skupinou, která se uchází v této kategorii o umístění na trhu práce jsou plně invalidní osoby, kterých je registrováno zanedbatelné množství (0,7 %). Z hlediska meziročního vývoje lze konstatovat, že počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením celkově klesl, avšak zvýšil se jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných. Potvrzuje se tak předpoklad o složitějším uplatnění těchto osob oproti jiným skupinám. V Plzeňském kraji se to daří ještě o něco méně, než v rámci celé republiky.
Při pohledu na délku evidence uchazečů na úřadech práce se můžeme vrátit k fenoménu zaměstnávání žen na Tachovsku, kde za rok 2006 ubylo celkem 400 dlouhodobě nezaměstnaných žen. Ukazuje se tak, že nové investice v okrese absorbují i skupiny, které v jiných okresech Plzeňského kraje a zejména ostatních krajích ČR, ještě nebyly plně využity. K tomu mohla pozitivně přispět i změna legislativy, která mírně zpřísnila podmínky pro získávání podpory v nezaměstnanosti. Problémy s dlouhodobou nezaměstnaností, tj. registrací uchazečů delší než 12 měsíců, lze hledat zejména v okresech Tachov (41 % z uchazečů), Rokycany (41 %) a Domažlice (39 %). Naopak okres Plzeň-jih vykazuje pouze 29 %, Plzeň 31 % a Plzeň-sever 32 %. Graf 2: Struktura nezaměstnanosti podle délky evidence uchazečů (prosinec 2006)
Tabulka 4: Meziroční srovnání nezaměstnaných absolventů VŠ do 30 let v Plzeňském kraji Území
2005
2006
Index 2006/2005 (%)
Index 2006/2005 nez. celkem (%) 84,3
Domažlice
12
10
83,3
Klatovy
32
25
78,1
87,8
Plzeň-město
75
70
93,3
89,2
Plzeň-jih
21
14
66,7
85,9
Plzeň-sever
12
13
108,3
88,8
Rokycany
7
4
57,1
83,2
Tachov
8
3
37,5
89,4
167
139
83,2
87,6
2 735
2 426
88,7
87,9
Plzeňský kraj ČR
Při meziokresním srovnání podílu osob se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných lze sledovat zřetelné rozdíly mezi okresy (viz Tabulka 5). Nejnižší podíl těchto osob na celkovém počtu nezaměstnaných je v okresech Plzeň-sever a Klatovy, přesto lze u okresů Plzeň-sever a Klatovy sledovat v meziročním srovnání vůbec nejvyšší růst, tj. negativní vývoj. Naopak příliš se nedaří umisťovat osoby se zdravotním postižením v okresech Domažlice, Rokycany a Tachov, kde tato skupina tvoří více než pětinu nezaměstnaných. Tabulka 5: Meziroční srovnání podílu nezaměstnaných osob zdravotně postižených v Plzeňském kraji Území
Index 2006/2005 (%)
2005
2006
Domažlice
19,09
20,47
107,2
Klatovy
11,88
14,14
119,1
Plzeň-město
15,02
16,45
109,5
Plzeň-jih
14,65
17,06
116,4
Plzeň-sever
10,63
12,68
119,3
Rokycany
20,79
22,26
107,1
Tachov
19,96
21,25
106,5
Plzeňský kraj
15,37
17,08
111,1
ČR
14,76
15,90
107,8
/ 12
Volná místa V Plzeňském kraji bylo na konci roku 2006 registrováno celkem 7 179 volných pracovních míst. V meziročním srovnání s koncem roku 2005 lze vysledovat jejich razantní nárůst, který mírně překračuje i nárůst republikový. V ČR se počet míst zvýšil o 79 %, v Plzeňském kraji o 82,5 %. Mezi okresy rostl počet volných pracovních míst nejvíce v okrese Plzeň-jih a na Rokycansku, kde se jejich počet zvýšil více než na dvojnásobek. Nejmenší růst naopak zaznamenal okres Domažlice, byť i zde se jedná o významné zvýšení (viz Tabulka 6). Při zkoumání trhu práce je velmi často užíván ukazatel počtu volných pracovních míst (VPM) na počet uchazečů registrovaných na úřadu práce v daném území. V Plzeňském kraji na konci roku 2006 připadalo 2,5 uchazeče na jedno pracovní místo. Kraj tak ve srovnání s ostatními regiony ČR obsadil hned druhé místo za Prahou (1,3). Opět se tedy ukazuje, že trh práce v Plzeňském kraji nedisponuje již dostatečnou nabídkou pracovních sil a tento nedostatek je řešen prostřednictvím zahraniční pracovní migrace. Při detailnějším pohledu na okresy Plzeňského kraje je možné zjistit, že je Plzeň v rámci srovnání s ostatními okresy ČR na pátém místě, přičemž vykazuje 1,3 uchazeče na jedno VPM. V Plzni tak je naplněn pracovní trh, resp. jedná se o strukturální nezaměstnanost, tudíž je zde nedostatek pracovních sil v některých profesích. Okresy Plzeň-jih a Plzeň-sever se nacházejí na 12., resp. 13. místě v republice (3,0, resp. 3,1). Dále následují okres Domažlice na 17. místě (3,4), Klatovy na 24. místě (3,9), 33. Rokycany (4,7) a nejhorší okres Tachov na 58. místě (7,5). Průměr ČR je v tomto ukazateli na hodnotě 4,8.
č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji
trh práce Tabulka 6: Počet uchazečů o zaměstnání na VPM podle vzdělání v Plzeňském kraji Území Domažlice Klatovy
VPM 2005
VPM 2006 371
520
Index 2006/2005 (%)
Celkem
nejvyšší zákl.
střední bez mat.
střední s mat.
VOŠ
VŠ
140,2
3,4
4,1
2,7
4,2
4,0
2,7
493
911
184,8
3,9
3,9
3,4
5,4
8,0
4,7
2086
3865
185,3
1,3
1,3
0,8
3,6
2,0
2,6
Plzeň-jih
229
538
234,9
3,0
2,1
2,8
6,4
1,4
4,0
Plzeň-sever
415
730
175,9
3,1
2,2
2,8
9,0
-
4,8
Rokycany
144
306
212,5
4,7
6,6
3,4
6,0
-
5,5
Plzeň-město
Tachov Plzeňský kraj ČR
193
311
161,1
7,0
7,4
6,0
10,1
8,0
6,8
3 931
7 179
182,6
2,5
2,6
1,9
5,0
3,5
3,3
51 510
92 230
179,1
4,9
3,1
6,6
7,2
7,4
3,7
Výše zmíněný ukazatel, uchazečů o zaměstnání na VPM, je možné propočítat i z hlediska vzdělanostní struktury (viz Tabulka 6). Plzeňský kraj je ve všech vzdělanostních kategoriích pod celorepublikovým průměrem. Projevuje se to zejména u středoškoláků bez maturity, což odpovídá ekonomické základně Plzeňského kraje, tj. vyššímu podílu průmyslové výroby. Naopak nejmenší rozdíl je v kategorii vysokoškoláků, kde sice je kraj pod celostátním průměrem, avšak se ukazuje, že má určitý potenciál pro lokalizaci investic hledajících pracovníky s vyšší kvalifikací. Středoškolsky vzdělaní lidé bez maturity se nejlépe uplatňují v Plzni, kde je dokonce více volných pracovních míst, než uchazečů o zaměstnání v dané vzdělanostní skupině. Dálnice D5 a na ní navázané investice vytvořily lepší podmínky také pro méně kvalifikované v okresech Tachov a Domažlice. Naopak středoškolsky vzdělaní lidé s maturitou mají velké problémy zejména na Tachovsku a v okrese Plzeň-sever. Obecně lze konstatovat, že uplatnění takto vzdělaných uchazečů je v Plzeňském kraji nižší. Pohled na vysokoškoláky v okresech Tachov a Rokycany ve srovnání s nezaměstnaností absolventů VŠ do 30 let, kteří v dané skupině neměli s nezaměstnaností prakticky žádný problém, naznačuje, že ve zmiňovaných okresech je problematické uplatnit se pro starší vysokoškolsky vzdělané lidi, pro které není dostatek adekvátních pracovních příležitostí, popř. jsou upřednostňováni mladší uchazeči. Trh práce v Plzeňském kraji tak díky své stabilitě a naplněnosti bude pravděpodobně reagovat zvýšením ceny práce, což by mohlo významně oslabit konkurenceschopnost regionu. Z toho pak může vést složitá cesta přes posilování investic s přidanou hodnotou, které ovšem zároveň prověří kvalitu lidských zdrojů na trhu práce v Plzeňském kraji. Nedostatek pracovních sil již dnes velmi významně doplňuje zahraniční pracovní migrace. Nejmarkantněji je tento fenomén patrný v krajské metropoli. Cizinci na trhu práce zároveň brzdí možný prudší nárůst ceny práce.
Shrnutí • Plzeňský kraj je z hlediska míry nezaměstnanosti 3. mezi 14 kraji České republiky. Jeho registrovaná míra nezaměstnanosti, která je 5,6 % a meziroční pokles o 0,8 procentního bodu, ukazuje poměrně dobrou situace na trhu práce. • Výrazně se zlepšuje situace v krajské metropoli, která posiluje svoji pozici v rámci kraje i ČR. • Problematickými zůstávají i nadále okresy Tachov a Klatovy. • Naopak okresy Plzeň-sever, Domažlice a Rokycany zaznamenaly v roce 2006 pozitivní trend. • Věková struktura nezaměstnaných v Plzeňském kraji prakticky kopíruje strukturu populace. • Při zkoumání vzdělanostní struktury nezaměstnaných v Plzeňském kraji lze obecně konstatovat, že čím vyšší vzdělání, tím menší problém s uplatněním. Přesto lze i v tomto ukazateli najít rozdíly mezi jednotlivými okresy. • Absolventi VŠ do třiceti let věku nemají problém s uplatněním na trhu práce. V případě vysokoškoláků je horší situaci u starších uchazečů. • Nezaměstnanost žen v Plzeňském kraji významněji poklesla, ukazuje se tak, že další vytváření pracovních míst dává příležitost i dlouhodobě nezaměstnaným ženám. Toto se týká zejména okresu Tachov. • V jednotlivých okresech Plzeňského kraje se ukazují poměrně velké rozdíly u dlouhodobé nezaměstnanosti – Plzeň-jih necelých 29 %, okresy Tachov a Rokycany téměř 41 % ze všech nezaměstnaných. • Při srovnání věkové struktury obyvatel Plzeňského kraje a registrovaných uchazečů o zaměstnání dochází sice k mírnému navýšení starších 50 let u nezaměstnaných oproti obyvatelstvu, avšak rozdíl je téměř marginální. • Při propočtu uchazečů na jedno VPM podle vzdělání se ukazuje, že v kraji nemají problém sehnat uplatnění zejména lidé se středoškolským vzděláním bez maturity. • Situace na trhu práce v Plzeňském kraji je pozitivní i z hlediska volných pracovních míst, kterých je vzhledem k počtu uchazečů v kraji dostatek. Stejně jako v několika dalších ukazatelích se jako problematická může jevit hodnota okresu Tachov. Zdroj dat: • MPSV ČR – www.mpsv.cz • ČSÚ – www.czso.cz • SLDB 2001 – www.czso.cz Mgr. Michal Vozobule
[email protected]
č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji
/ 13
Třetí číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail:
[email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.
