2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006

číslo 2 prosinec 2006

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Cizinci v Plzeňském kraji Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni

Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, díky střídání rolí v rámci naší redakční skupiny jsem byl tentokrát pověřen milým úkolem napsat úvodník, a proto mi na počátku prosince 2006 dovolte představit vám v krátkosti nové číslo čtvrtletníku Monitor, které je sice v pořadí třetí, ale svým číslem na obálce teprve druhé. Možná si ani nedovedete představit jaké zajímavé situace občas tato drobná hříčka přináší našemu pracovnímu týmu. Ale zpět k prosincovému číslu. Podzim přinesl v oblasti rozvoje lidských zdrojů mnoho zajímavých témat, a i proto náš časopis vychází v zatím největším rozsahu. Již na obálce jsem vytýčili dvě ústřední témata, kterými jsou cizinci v Plzeňském kraji a přijímací řízení na Západočeskou univerzitu pro akademický rok 2006/2007. Tato témata jsou doplněna pojednáním o přijímacím řízení na střední školy pro stejné období a stručnou analýzou dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Cizinci jako relativně nové téma nám připravují možnost analyzovat jejich přítomnost v České republice z hlediska nejrůznějších aspektů. Lucie Ženíšková se v tomto čísle zaměřila na demografické projevy spojené s imigrací, zároveň však byla naznačena témata další jako např. přítomnost cizinců na trhu práce, jejich vliv na něj, stejně jako vztah imigrantů ke vzdělávání apod. Zahraniční imigrace nám bezpochyby přináší kompenzaci populačního úbytku, který Česká republika již několik let vykazuje, obsazení pracovních pozic, ne už tak lukrativních pro domácí obyvatelstvo, avšak zároveň v sobě nese možné společenské a socioekonomické dopady. K tomu přispívá zvláště to, že do Česka přesídlují zejména jednotlivci a nikoliv celé rodiny, ubytovny pro ně se pak mohou stát malými ghetty. Proto je třeba vymezené téma sledovat i z evropské perspektivy a snažit se vyvarovat chyb a problémů, které stejný fenomén způsobil v některých oblastech západní Evropy. Západočeská univerzita v Plzni, která je klíčovou vzdělávací institucí v Plzeňském kraji, má v současné době přibližně 17 tisíc studentů, což znamená, že se jedná o sedmou největší vysokou školu v České republice. Tento fakt, ne samozřejmě jediný, přináší důvod pro zevrubnější zkoumání této instituce. Pod náš drobnohled se v tomto čísle dostala procedura přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007. Pavel Beneš ve svém článku hledá zajímavé aspekty tohoto procesu jak z hlediska celé univerzity, tak zejména sedmi fakult a jednoho specializovaného ústavu, které ZČU sdružuje. Doufám, že čtení následujících stránek vám přinese užitečné informace i podněty k diskusím a dalším úvahám. Budeme velmi rádi, když se s námi podělíte o vaše dojmy z našeho časopisu. Každý s autorů má u svého jména na konci článku i emailovou adresu, na které je možné své reakce, dojmy a připomínky zasílat. Pokud by vás dokonce některé z témat či konkrétních článků natolik inspirovalo, že byste měli chuť do našeho periodika přispět, je možné využít stejného informačního kanálu ke kontaktování naší redakce. V současné době navíc prověřujeme možnost otevření diskuse na webových stránkách projektu Monitoring lidských zdrojů v Plzeňském kraji, které jsou právě aktualizovány. Vzhledem k tomu, že toto číslo je posledním v tomto roce, připadla mi i další milá úloha, tj. popřát vám šťastné a veselé prožití vánočních svátků a zároveň vše nejlepší do nového roku. Doufám, že vám náš Monitor přinesl v tomto roce alespoň několik zajímavých informací a podnětů k diskusi či zamyšlení. Věřte, že tato ambice nám zůstává i pro následující rok 2007. Mgr. Michal VOZOBULE

garant projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v Plzeňském kraji

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Z obsahu: demografie CIZINCI V PLZEŇSKÉM KRAJI (Lucie ŽENÍŠKOVÁ) ..........................................................................

strana 2

vzdělávání VÝSLEDKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLY V PLZEŇSKÉM KRAJI PRO ŠKOLNÍ ROK 2006/2007 (Ing. Pavel BENEŠ) .............. strana 6 VÝSLEDKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ PRO AKADEMICKÝ ROK 2006/2007 NA ZČU V PLZNI (Ing. Pavel BENEŠ) ...................

strana 8

trh práce DLOUHODOBÝ VÝVOJ NEZAMĚSTNANOSTI V OKRESECH PLZEŇSKÉHO KRAJE (Mgr. Michal VOZOBULE) ............................... strana 12

Pro příští číslo připravujeme např.: − cizinci na trhu práce v Plzeňském kraji − pozice Plzně v České republice z hlediska vysokého školství − struktura nezaměstnanosti v Plzeňském kraji v roce 2006

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji Druhé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

/1

demografie Cizinci v Plzeňském kraji Cizinci se v České republice stále více podílejí na populačním růstu Česka. Pochopení hlavních vývojových tendencí počtu cizinců je důležité nejen v souvislosti s růstem celé populace, ale i pro ekonomický rozvoj, nabídku bydlení nebo služeb obyvatelům. V posledních letech se v Česku začíná uplatňovat trend známý z většiny zemí EU, kdy se přirozený přírůstek obyvatel (rozdíl narozených a zemřelých) mění v úbytek, který je částečně nebo zcela kompenzován zvyšujícími se počty zahraničních migrantů. Podle statistiků a demografů bude tento trend pokračovat i v budoucnosti. K 30. 6. 2006 tvořili cizinci asi 2,9 % populace ČR. Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra České republiky (MV ČR) tak k tomuto datu evidovalo 295 955 cizinců. Trvalý pobyt mělo 42,5 % cizinců, zbytek tvoří cizinci s ostatním typem pobytu. Dle ustanovení zákona o pobytu cizinců se cizincem rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie. Hodnocení dlouhodobého vývoje počtu cizinců v Česku je obtížné, neboť se několikrát změnila definice pobytového režimu cizinců. Zákony působící v průběhu 90. let 20. století byly nahrazeny v současnosti platným zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců. Tento zákon byl zpočátku velmi restriktivní a podstatně zpřísnil vstupní a pobytový režim většiny cizinců v ČR, což se odrazilo ve výrazném poklesu počtu cizinců pobývajících na území ČR mezi 31. 12. 1999 a 31. 12. 2000. V roce 2001 došlo ke změně statistické definice obyvatelstva. Mezi trvale bydlící začali být zahrnováni i azylanti a cizinci pobývající v ČR na víza nad 90 dní, jejichž délka pobytu překročila 1 rok. Poslední z novel tohoto zákona byla tzv. Euronovela (rok 2004), která připravovala pobytový režim cizinců v ČR na vstup ČR do EU. Tabulka 1 podává stručný přehled kategorie cizinců pobývajících v ČR. Tabulka 1: Kategorie cizinců pobývajících v ČR Občané zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska (zkráceně „občané EU“) a jejich rodinní příslušníci Kategorie pobytu

Občané zemí mimo EU (zkráceně „občané třetích zemí“)

bez povolení k přechodnému krátkodobý pobyt bez víz nebo trvalému pobytu (obecně do 90 dnů) * krátkodobá víza do 90 dní ** s povolením k přechodnému vízum nad 90 dní pobytu s povolením k dlouhodobému pobytu s povolením k trvalému pobytu

s povolením k trvalému pobytu

Pozn.: * týká se občanů těch zemí, se kterými má ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku ** týká se občanů těch zemí, se kterými nemá ČR uzavřenou dohodu o bezvízovém styku

V rámci tohoto článku vycházím z počtu cizinců, který je zveřejňován Ředitelstvím služby cizinecké a pohraniční policie MV ČR (tzn. bez azylantů). V Plzeňském kraji bylo k 30. 6. 2006 evidováno celkem 14 080 cizinců, což představuje 4,8 % cizinců pobývajících v Česku (viz Tabulka 2). Kraj se tak řadí na 7. místo z hlediska počtu cizinců v krajích, první je samozřejmě hlavní město Praha (31,8 % cizinců v ČR), pak následuje Středočeský kraj (13,2 %) a s velkým odstupem Jihomoravský, Ústecký, Moravskoslezský a Karlovarský kraj. Odlišný pohled na zastoupení cizinců v jednotlivých krajích udává ukazatel počet cizinců na 1 000 obyvatel. Zatímco Praha se stále drží na 1. místě (je zde téměř 80 cizinců na 1 000 obyv.), Karlovarský kraj se dostal na 2. místo, pak následuje Středočeský kraj, Liberecký, Ústecký a 5. Plzeňský kraj (cca 26 cizinců na 1 000 obyv.). Vzestup počtu cizinců v Česku je patrný již od roku 1991. Zásadním

/2

způsobem byl tento vývoj ovlivněn politickými a ekonomickými změnami, k nimž došlo po roce 1990 a rozpadem československé federace v roce 1993. Vývoj počtu cizinců je v tomto článku hodnocen od roku 2000 (vzhledem ke změně legislativy od 1. 1. 2000). V rámci sledovaného období 2000–2006 vzrostl počet cizinců v Plzeňském kraji z téměř 9 tis. na 14 tis., což představuje 4. nejrychlejší nárůst počtu cizinců mezi kraji v Česku (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Počet cizinců v ČR a krajích k 30. 6. 2006

ČR celkem

Počet obyvatel 30. 6. 2006

31. 12. 2000

Cizinci 30. 6. 2006

Index Podíl změny cizinců (2000=100%) (‰)

Územní rozmístění (%)

10 268 607

200 951

295 955

147,3

28,8

100,0

Praha

1 184 075

57 583

94 249

163,7

79,6

31,8

Středočeský

1 166 380

26 993

38 955

144,3

33,4

13,2

Jihočeský

629 241

8 088

11 510

142,3

18,3

3,9

Plzeňský

552 982

8 913

14 080

158,0

25,5

4,8

Karlovarský

304 645

10 439

14 925

143,0

49,0

5,0

Ústecký

823 470

14 427

23 728

164,5

28,8

8,0

Liberecký

429 819

8 794

12 431

141,4

28,9

4,2

Královéhradecký

549 202

8 117

12 373

152,4

22,5

4,2

Pardubický

506 818

5 648

6 927

122,6

13,7

2,3

Vysočina

511 150

4 198

6 684

159,2

13,1

2,3

1 131 323

16 813

26 026

154,8

23,0

8,8

Olomoucký

639 531

6 197

7 896

127,4

12,3

2,7

Zlínský

589 942

7 057

6 199

87,8

10,5

2,1

1 250 029

17 684

19 972

112,9

16,0

6,7

Jihomoravský

Moravskoslezský

Zdroj: ČSÚ, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie Ministerstva vnitra ČR

Cizinci s trvalým pobytem představují 48,8 % cizinců v Plzeňském kraji. V rozmístění cizinců s ostatním typem pobytu se projevuje i v Plzeňském kraji celorepublikový trend spojený s vyšší koncentrací do velkých center. Toto rozmístění je způsobeno převládajícím charakterem jejich pobytu, stále totiž převažuje dočasná pracovní imigrace. V případě rozmístění cizinců podle okresů Plzeňského kraje (viz Tabulka 3) je koncentrace značně rozdílná. Nejvíce jsou cizinci koncentrováni v okrese Plzeň-město, v 1. pololetí roku 2006 zde pobývalo 5 612 cizinců (téměř 40 % cizinců Plzeňského kraje). Pak následují dva příhraniční okresy Tachov (přes 17 %) a Klatovy (téměř 12 %). V případě relativního vyjádření počtu počet cizinců na 1 000 obyvatel připadá nejvíce cizinců na domácí obyvatelstvo v okrese Tachov (47 cizinců) a Plzeň-město (34 cizinců). Tabulka 3: Počet cizinců v Plzeňském kraji podle okresů kraj/okres

Plzeňský kraj

Počet obyvatel 31. 12. 2005

31. 12. 2000

Cizinci 30. 6. 2006

Index změny (2000=100%)

Podíl cizinců (‰)

Územní rozmístění (%)

552 982

8 913

14 080

158,0

25,5

Domažlice

59 197

748

1 130

151,1

19,1

8,0

Klatovy

87 894

1 006

1 639

162,9

18,6

11,6

Plzeň-město

100,0

163 040

3 045

5 612

184,3

34,4

39,9

Plzeň - jih

69 535

821

1 080

131,5

15,5

7,7

Plzeň - sever

75 466

980

1 085

110,7

14,4

7,7

Rokycany

45 998

595

1 084

182,2

23,6

7,7

Tachov

51 852

1 718

2 450

142,6

47,2

17,4

č t v r t l e t n í k o l i d e ch a práci v Plzeňském kraji

demografie Co se týče vývoje, nárůst počtu cizinců byl zaznamenán ve všech okresech Plzeňského kraje, k největšímu nárůstu v období 2000– 2006 došlo ve městě Plzni (184 %) a v okrese Rokycany, nejmenší naopak v okrese Plzeň-sever.

Graf 2: Cizinci podle státní příslušnosti na 1 000 obyvatel

Národnost Složení cizinců z hlediska státního občanství se v posledních 3 letech výrazně nezměnilo. Mezi 5 nejčastěji zastoupenými jsou občané Ukrajiny (4,4 tis.), na druhém místě občané Vietnamu (3,3 tis.), dále pak Slovenska (2 tis.), Německa (0,8 tis.) a Rumunska (0,4 tis.). Při srovnání podílů státního občanství cizinců v kraji a celé ČR (viz Graf 1) se najdou zřetelné odchylky, které souvisejí především s geografickou polohou kraje. Nadprůměrně vysoký podíl cizinců (oproti podílu ČR) je indikován zejména v případě občanů Vietnamu (souvisí zejména s přítomností mnoha drobných vietnamských živnostníků působící především v pohraničních oblastech), občanů Německa a Rumunska. Graf 1: Podíl cizinců podle státní příslušnosti (v %)

Ve Grafu 2 je vidět relativní rozložení cizinců (tj. cizinci na 1 000 obyvatel) podle národnosti v jednotlivých okresech. V okrese Plzeňměsto je nadprůměrná koncentrace cizinců v rámci Plzeňského kraje, tato koncentrace se však liší podle jednotlivých národností. Vynikají zde počty Ukrajinců a Vietnamců. V příměstských okresech je soustředění cizinců podstatně nižší, nejvíce jsou zde zastoupeni Ukrajinci, nezanedbatelný je také podíl Rumunů (především okres Plzeň-jih) a v okrese Rokycany Slováků. Příhraniční okresy Klatovy a Domažlice mají vcelku vyrovnané zastoupení cizinců všech sledovaných národností. Výjimečný podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel zaujímá okres Tachov, který se vymyká ostatním okresům v Plzeňském kraji. Zřetelný je zejména vysoce nadprůměrný podíl vietnamské národnosti a dále slovenské a německé národnosti.

Zejména vysoké zastoupení Rumunů v Plzeňském kraji budí značnou zvědavost. Celkem zde žilo k 31. 12. 2005 419 občanů rumunské národnosti, což je hned za Ústeckým krajem (524 Rumunů) druhé nejvyšší zastoupení v Česku. Vysvětlení je jednoduché. V posledních letech dochází k návratu části české komunity, která přesídlila za Rakouska-Uherska do rumunského pohoří Banát s cílem osídlit pohraniční pásmo dnes již neexistující rakouské monarchie. V rumunském pohoří, v nejjižnějších výběžcích Karpat, bylo zhruba před 180 lety založeno celkem 6 vesnic (Gerník, Svatá Helena, Rovensko, Bígr, Eibentál, Šumice). Návrat do ČR (převážně tedy do západních Čech odkud tito lidé pocházeli) je motivován především vysokou nezaměstnaností v těchto českých vesnicích, kde převažuje výlučně zemědělství.

č t v r t l e t n í k o lidech a práci v Plzeňském kraji

/3

demografie Věková struktura Věková struktura cizinců v České republice se značně liší od domácího obyvatelstva. Je mezi nimi málo dětí a starých osob, výrazně tak převažují osoby v produktivním věku nezávisle na pohlaví (viz Graf 3). Největší podíl žen je ve věku 25–29 let, naopak muži-cizinci jsou nejvíce koncentrování do věkové skupiny 35–39 let. Ve věkové struktuře cizinců se odráží převažující ekonomický účel pobytu. Graf 3: Věková struktura obyvatel ČR a cizinců v ČR

Z Tabulky 3 je zřejmé že se cizinkám u nás rodí jen velmi málo dětí v porovnání s jejich zemí původu. Zatímco obecná míra plodnosti žen v České republice je 38,7 dětí na 1 000 žen ve věku 15-49 let, pro cizinky v ČR je to jen 18,9 dětí. Tuto nízkou plodnost imigrantek lze vysvětlit tím, že značná část imigrantů zatím přichází pouze za prací a rodinu zde nehodlají zakládat. Výjimku tvoří snad jen pobyt Vietnamců, který bývá většinou trvalejšího rázu a do ČR často přichází celá rodina. Vzhledem k nízkému zastoupení osob v poproduktivním věku je úmrtnost cizinců zanedbatelná, v posledních letech zaznamenávají počty zemřelých spíše sestupnou tendenci.

Migrace cizinců

*Pozn.: Obyvatelé v produktivním věku zvýrazněny tmavší barvou Věková struktura k 31. 12. 2005

Reprodukční chování cizinců Následující údaje o reprodukčním chování cizinců jsou dostupné pouze za celou ČR, přesto je pro úplnost uvádíme. Základní informace vychází z článku „Reprodukční chování imigrantů v ČR“, publikovaný na Demografickém informačním portálu (viz www.demografie.info). V případě hlubšího zájmu je zde možné nalézt i podrobnější informace k problematice reprodukce cizinců v ČR. I přes příznivé věkové složení migrantů (viz výše) jsou počty dětí, které se zde cizincům narodí, velice nízké. Každoročně je zaznamenán mírný nárůst počtu narozených ve všech nejsilněji zastoupených skupinách podle země původu, výjimku tvoří jen imigranti ze Slovenska. Ti jako jediní v počtech narozených dlouhodobě ztráceli až do roku 2000. Navzdory mírnému nárůstu počtu narozených cizinců v ČR, tvoří toto číslo jen malý příspěvek vůči celkovému počtu narozených (asi 1,4 %). Největší podíl, tedy zhruba 1/3 narozených cizinců, připadá na skupinu vietnamských imigrantů, na druhém místě jsou imigranti z Ukrajiny, patrný nárůst je i u imigrantů z Ruska. Tabulka 3: Úhrnná plodnost v Česku a ve vybraných zdrojových zemích imigrantů úhrnná plodnost ve zdrojové zemi

cizinky na území ČR

V rámci této tématiky se budeme věnovat oběma složkám migrace cizinců a to jak zahraniční, tak i vnitrostátní. Zahraniční migrace cizinců je hlavním faktorem změn v počtech cizinců vyskytujících se na území naší republiky. Nejčastějším typem zahraniční migrace do ČR je pracovní migrace, v roce 2003 činila pracovní imigrace téměř 78 %. Jako pracovního migranta lze definovat člověka, který vstupuje do cizí země jako pracovní síla buď na pozvání budoucího zaměstnavatele nebo za účelem nalezení práce. Pracovní migraci lze dělit na různé typy dle trvání - dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. Lze sem zařadit i fenomén „brain drain“ (odliv mozků), který je pro střední a východní Evropu typický. V průběhu posledních tří let se tento trend obrací a mírně se zvyšuje počet cizinců, účelem jejichž pobytu je především sjednocení rodiny či usídlení (15 % přistěhovalých). Podíl cizinců pobývajících za účelem studia se zvyšuje, ale cizí studenti tvoří prozatím jen 5 % z celkového počtu imigrantů. Do Plzeňského kraje se v roce 2005 přistěhovalo 2 431 cizinců (4,2 % celkového počtu přistěhovalých do ČR), vystěhovalo se 600 cizinců a migrační saldo zahraničního stěhování cizinců bylo kladné a činilo 1 831 cizinců, tj. 5 % z ČR. Největší migrační přírůstek je překvapivě zaznamenán v okrese Tachov a Klatovy, nejnižší v okrese Domažlice. Vývoj zahraničního stěhování cizinců je zachycen v období 2003–2005 (viz Tabulka 4). V roce 2004 však vlivem legislativních a definičních změn došlo k poklesu migračního přírůstku jak v jednotlivých krajích, tak i na úrovni ČR. Plzeňský kraj (jako jeden z mála) však dosáhl v roce 2004 dokonce záporného salda (-168 osob). Pro hodnocení vývoje je proto lepším ukazatelem rozdíl mezi lety 2005 a 2003. Největší pokles migračního salda je v okrese Plzeň-město (pokles o 394 osob), největší nárůst naopak v příhraničních okresech Klatovy a Tachov. V případě vnitrostátní migrace je postavení Plzeňského kraje poněkud odlišné. Zatímco přírůstek zahraniční migrace kraje je v rámci krajů ČR spíše průměrný, přírůstek vnitrostátní migrace cizinců je dlouhodobě kladný (viz Graf 4) a druhý nejvyšší mezi kraji v ČR (po Praze). To znamená mimořádný zájem cizinců žijících již na území ČR (zejména v Praze a Středočeském kraji) o Plzeňský kraj.

obecná míra plodnosti

Česko celkem

1,2

X

38,7

Cizinky celkem

X

0,6

18,9

Ukrajina

1,2

0,2

4,8

Slovensko

1,2

0,1

2,5

Vietnam

2,2

0,7

19,3

Rusko

1,4

0,4

12,1

Zdroj: převzato z www.demografie.info – „Reprodukční chování imigrantů v ČR“

/4


demografie Shrnutí:

Tabulka 4: Zahraniční stěhování cizinců Zahraniční stěhování Kraj, okres

ČR Plzeňský kraj Domažlice Klatovy Plzeň-město

přistěhovalí 2003

2004

2005

57 438 50 804 58 576

vystěhovalí rozdíl 05-03

2003

2004

2005

1 138 33 203 33 784 21 796

přírůstek (úbytek) rozdíl 05-03

2003

2004

2005

rozdíl 05-03

-11 407 24 235 17 020 36 780 12 545

3 134

2 610

2 431

-703

1 620

2 778

600

-1 020

1 514

-168

1 831

99

123

100

1

84

123

27

-57

15

0

73

317 58

240

322

338

98

162

153

32

-130

78

169

306

228

1 267

1 021

681

-586

582

1 436

390

-192

685

-415

291

-394

Plzeň-jih

287

221

281

-6

146

227

33

-113

141

-6

248

107

Plzeň-sever

418

236

275

-143

172

301

36

-136

246

-65

239

-7

Rokycany

152

255

215

63

109

66

38

-71

43

189

177

134

Tachov

671

432

541

-130

365

472

44

-321

306

-40

497

191

Zdroj: ČSÚ

Graf 4: Vývoj vnitrostátní migrace cizinců, migrační saldo v období 2003–2005

Pozn.: Praha byla vzhledem k vysokým hodnotám salda z grafu vypuštěna

• Počet cizinců v Plzeňském kraji se neustále zvyšuje, v období 2000–2006 došlo k nárůstu o 158 % (4. nejrychlejší nárůst počtu cizinců mezi kraji ČR), • V 1. pololetí 2006 bylo v Plzeňském kraji evidováno celkem 14 080 cizinců (4,8 % cizinců žijících v ČR), • Nejvíce cizinců se koncentruje do okresu Plzeň-město a do 2 příhraničních okresů Klatovy a Tachov, • Mezi pět nejčastěji zastoupených občanství cizinců patří Ukrajina, Vietnam, Slovensko, Německo a Rumunsko • Národnostní složení cizinců v Plzeňském kraji se nepatrně vymyká průměru Česka, je zde zaznamenán větší podíl občanů Vietnamu, Německa a Rumunska, • Věková struktura cizinců je zcela odlišná od věkové struktury domácího obyvatelstva (vysoce převažuje produktivní složka populace) a odpovídá převažujícímu ekonomickému účelu pobytu, • Plodnost imigrantek v ČR se většinou pohybuje pod úrovní plodnosti žen ve zdrojové populaci; tato nižší plodnost je často způsobená charakterem jejich pobytu, kdy převažuje dočasná pracovní imigrace, • V roce 2005 činil přírůstek zahraniční migrace 1 831 cizinců, hlavním důvodem je migrace za prací • V případě vnitrostátní migrace cizinců vykazuje Plzeňský kraj dlouhodobě kladné migrační saldo oproti ostatním krajům v ČR, tzn. že je atraktivní z hlediska stěhování cizinců v rámci ČR. Výše uvedené výsledky dokazují, že předmětné téma je více než zajímavé a hodné další pozornosti. Proto se v dalších číslech Monitoru budeme zabývat i jinými aspekty této problematiky. Nabízejí se zde témata cizinců na trhu práce nebo vztah cizinců a vzdělávání. Lucie ŽENÍŠKOVÁ [email protected]


/5

vzdělávání Výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 V současné době jsou k dispozici konečné výsledky přijímacího řízení na všech středních školách v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007. Tento článek shrnuje poznatky o výsledcích přijímacích řízení v roce 2006. Text navazuje na článek „Zájem o studium středních škol v Plzeňském kraji“ publikovaný v nultém čísle našeho časopisu Monitor, který vyšel v červnu 2006. Z důvodu srovnatelnosti údajů byl zvolen podobný přístup hodnocení výsledků přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji, tj. podle sídla a 14 skupin oborů a dále podle okresů a druhu studia (gymnázia, obory s maturitou, nástavby, obory s výučním listem a jiné obory). V souladu s legislativou se již nesledují výsledky podle typu školy. Na základě školského zákona č. 561/2004 Sb. probíhaly v roce 2006 přijímací zkoušky podruhé podle nových pravidel, tj. každý uchazeč mohl v každém kole podat pouze jednu přihlášku. To značně zpřehlednilo průběh a výsledky řízení. Na druhé straně to kladlo vyšší nároky na uchazeče správně se rozhodnout při výběru školy a studijního oboru. Nabídka v 1. ročnících středních škol v Plzeňském kraji činila (po doplnění statistiky) 9 923 volných míst. Podle školské statistiky Odboru školství, mládeže a sportu KÚ Plzeňského kraje bylo přijato do 1. ročníků 8 477 žáků. Na gymnázia bylo přijato celkem 1 190 žáků, z toho 500 na 8-letá, 159 na 6-letá a 531 na 4-letá. Dále bylo přijato 3 436 žáků ke studiu oborů s maturitní zkouškou, 2 460 na obory s výučním listem, 225 na jiné obory a 1 166 na nástavbové studium. Celkem tedy bylo přijato na obory určené pro žáky 9. tříd ZŠ (bez víceletých gymnázií a nástaveb) 6 652 žáků, tj. cca o 800 více než byl počet vycházejících z 9. tříd ZŠ v Plzeňském kraji (5 848). Tento relativně vysoký rozdíl může být způsoben opakovaným nástupem žáků do 1. ročníků po ukončení neúspěšného studia nebo přijímáním žáků ze ZŠ mimo Plzeňský kraj. Je otázkou, zda tyto dva důvody mohou vysvětlit celý rozdíl. K tomu je nutno se podrobněji zabývat průběhem studia na středních školách a „zdroji“ žáků, tj. jejich bydlištěm. Těmto otázkám se budeme podrobněji věnovat v některém z dalších čísel časopisu Monitor. Celkové výsledky přijímacího řízení na střední školy v Plzeňském kraji pro školní rok 2006/2007 v územním členění shrnuje Tabulka 1. Tabulka 1: Počty přijatých podle okresů a jejich podíly podle druhu studia

DO

Celkem přijato

PS

RO

TC

PK

817 1 150

KT

PJ

446 4 833

PM

281

516

434

8 477

z toho v % gymnázia

11,8

15,7

13,2

13,0

16,0

17,6 21,4

14,0

obory s maturitní zkouškou

35,6

37,5

21,5

48,1

18,1

25,4 25,8

40,5

nástavby

21,5

13,0

33,4

12,0

0,0

21,7

0,0

13,8

obory s výučním listem

29,4

28,6

31,8

25,0

52,3

32,2 52,8

29,0

jiné obory

1,7

5,2

0,0

2,0

13,5

3,1

0,0

2,7

Celkem

9,6

13,6

5,3

57,0

3,3

6,1

5,1

100,0

Počty přijatých podle okresů odpovídají nabídce míst v 1. ročnících. Výrazně nejnižší počet přijatých je v okrese Plzeň-sever, následují okresy Plzeň-jih a Tachov. Tyto 3 okresy se také nejvíce odchylují ve struktuře přijatých podle druhu studia od krajského průměru. V okresech Plzeň-sever a Tachov tvoří přijatí do oborů s výučním listem více než polovinu všech přijatých. Nabídka nástavbového studia zde však chybí. Naopak v okrese Plzeň-jih jsou počty přijatých na nástavby dokonce nejvyšší ze všech druhů studia (149), což je

/6

jen o málo méně než počet přijatých na gymnázium (59) a obory s maturitní zkouškou (96) dohromady. Všechny 3 okresy společně s okresem Rokycany mají nízký podíl (do 26 %) přijatých do oborů s maturitní zkouškou. Z hlediska vývoje počtu přijímaných ke studiu na středních školách v Plzeňském kraji za poslední 3 roky dochází k nárůstu počtu přijímaných cca o 500 ročně. Přitom je patrný pozvolný růst počtu přijímaných na gymnázia, obory s maturitní zkouškou a nástavby při stagnaci oborů s výučním listem.

Využití nabídky studia na středních školách Základním ukazatelem pro hodnocení využití nabídky studia středních škol je podíl přijatých ku výchozí nabídce volných míst v %. Tento ukazatel za Plzeňský kraj pro školní rok 2006/2007 v územním členění kraji uvádí Tabulka 2. Tabulka 2: Využití nabídky podle okresů a druhu studia (%)

DO

KT

PJ

PM

PS

RO

TC

gymnázia

77,4

100,0

98,3

102,6

75,0

101,1

103,3

98,0

obory s maturitní zkouškou

87,1

92,3

71,6

97,2

85,0

84,0

68,3

92,7

nástavby

78,6

65,5

99,3

85,1

-

93,3

obory s výučním listem

67,6

68,0

56,8

90,2

84,0

72,2

61,4

76,8

jiné obory

87,5

81,1

0,0

51,1

59,4

44,4

0,0

53,2

Celkem

77,6

80,2

73,0

92,8

78,3

81,6

66,5

85,4

-

PK

83,1

V tabulce jsou druhy studia uspořádány sestupně podle intenzity nabídky za celý Plzeňský kraj. Nejlépe byla využita nabídka u gymnázií, nejméně u jiných oborů. Nástavby se z tohoto hlediska nachází mezi obory s maturitní zkouškou a obory s výučním listem. Z tabulky je zřejmé, že do některých oborů školy přijímají nepatrně více žáků než kolik činila jejich výchozí nabídka (využití nabídky nad 100 %). V souhrnném vyjádření je to patrné u gymnázií, ale týká se to i jiných druhů studia. Celkově, tj. bez ohledu na druh studia, je nejnižší využití nabídky středních škol v okrese Tachov (66,5 %), nejvyšší v Plzni (92,8 %). U ostatních 5 okresů se pohybuje v rozpětí 73–82 %. Poměrně překvapivé je pouze cca 3/4 využití nabídky u gymnázií v okresech Domažlice a Plzeň-sever. Ještě nižší využití nabídky je u oborů s maturitní zkouškou v okresech Plzeň-jih a Tachov. V těchto dvou okresech je také nejnižší využití nabídky oborů s výučním listem a nulové využití nabídky jiných oborů. Nabídka nástavbového studia chybí v okresech Plzeň-sever a Tachov. V ostatních okresech je nabídka nástavbového studia solidně využita (79–93 %) s výjimkou okresu Klatovy. Z uvedeného vyplývá, že v nejsložitější situaci při přijímání nových žáků jsou střední školy v příměstských okresech Plzeň-jih a Plzeňsever a v okrese Tachov, který se nachází v periferní poloze. Školy v příměstském území mohou jen s obtížemi konkurovat plzeňským školám např. z hlediska dostupnosti. Nové „technické“ obory s maturitní zkouškou v Tachově si teprve budují svoje renomé. Podrobnější územní členění využití nabídky podle sídla školy a skupin oborů pro obory s maturitní zkouškou a obory s výučním listem přináší Kartogram 1.


vzdělávání Kartogram 1: Využití nabídky studia středních škol Obory s maturitní zkouškou

Obory s výučním listem

Z porovnání se zájmem o školy (viz 3. a 4. kartogram ve zmiňovaném článku v nultém čísle časopisu Monitor) je zřejmé, že u oborů s maturitní zkouškou se využití nabídky převážně shoduje se zájmem v 1. kole podle sídel a skupin oborů. K nutné korekci velkého zájmu, např. o gymnázia, dochází tedy především přesunem na jiné obory v rámci jednoho sídla. Stejný závěr platí i pro obory s výučním listem, ale např. v Horní Bříze nebo Horažďovicích došlo ke zřetelnému zvýšení využití nabídky oproti prvotnímu zájmu. Tato stabilita zájmu souvisí jistě i s aktuálním převisem nabídky a poměrně vysokou pravděpodobností přijetí. Výsledky nástavbového studia nebyly prezentovány v kartogramu, neboť ve většině sídel (6) se jedná pouze o obory „Podnikání“ obvykle s velmi dobrým využitím nabídky. V Klatovech, Rokycanech a Sušici k tomu přistupují nástavby ve skupinách oborů potravinářství, strojírenství a zemědělství s poněkud nižším využitím nabídky. V Plzni je nabídka i u nástaveb velice komplexní (vyjma zemědělství) a s velmi dobrým využitím. V Domažlicích je nabídka nástaveb v oborech stavebnictví a potravinářství využita cca ze 70 %.

Souhrn • Na střední školy v Plzeňském kraji bylo pro školní rok přijato 8 477 žáků. • Opět se zvýšil počet přijatých cca o 500 žáků oproti předchozímu roku. • Nejvíce žáků bylo přijato na obory s maturitní zkouškou (3 436). • Existují dosti velké územní rozdíly v přijatých podle druhu studia. • Celkové využití nabídky studia na středních školách v Plzeňském kraji dosáhlo 85 %. • Nejvyšší využití nabídky dosáhly souhrnně střední školy v Plzni a nejnižší v okrese Tachov.

Ing. Pavel BENEŠ [email protected]


/7

vzdělávání Výsledky přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni Západočeská univerzita (ZČU) v Plzni je největším zařízením terciárního vzdělávání v Plzeňském kraji a sedmou největší vysokou školou v České republice. V letním semestru loňského akademického roku studovalo na 7 fakultách a Ústavu umění a designu (UUD) 16 902 studentů (k 31.3.2006). Všechny fakulty dnes již poskytují všechny „stupně“ vysokoškolského vzdělání, tj. bakalářské, magisterské a doktorské. Každým rokem se zvyšuje počet přijatých i zapsaných studentů. Jaké tedy bylo přijímací řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007?

stejnou fakultu, resp. v rámci ZČU. Počet osob nelze sčítat, neboť údaje o jedné osobě za více fakult jsou za ZČU uváděny pouze jednou. V uvedených číslech se projevuje různá úroveň prosazení strukturovaného studia. Na některých fakultách je již plně zahrnuto i přijímání absolventů bakalářských studijních programů do navazujícího magisterského studia. Pro srovnání přijímacího řízení podle fakult je názornější použití relativních ukazatelů v % (viz Tabulka 2). Tabulka 2 je souhrnným vyjádřením výsledků za jednotlivé fakulty bez rozlišení typů a forem studia, které jsou na jednotlivých fakultách různě zastoupeny v souvislosti s postupnou transformací na strukturovaný typ studia, tj. přeměnu 5-letého magisterského studia na 3- leté bakalářské a 2-leté navazující magisterské studium. Rozdíly souvisí i s metodikou sběru dat a administrace přijímacího řízení, což je v pravomoci fakult. Např. na FAV, kde je 5 studijních programů, uchazeč dává priority svého zájmu a může být přijat na všechny programy na které se hlásí. Dále je třeba zdůraznit, že z důvodu srovnatelnosti dat Tabulka 2 nezahrnuje výsledky doktorského studia na FST, FEL, FAV a FPR (viz vysvětlivka k Tabulce 1), neboť Zpráva o přijímacím řízení na ZČU v Plzni v roce 2006, která byla použita pro doplnění dat z www http://stag. zcu.cz/pr_statistika z 31.10.2006, neobsahuje všechny sledované údaje o průběhu a výsledcích (počty uchazečů, kteří se dostavili k přijímací zkoušce, počty zapsaných). Stejně je zpracovaná i Tabulka 3 (viz dále). Z indexu přihlášek v Tabulce 2, tj. počtu přihlášených osob na 100 přihlášených uchazečů je zřejmé, že na Fakultu aplikovaných věd (FAV) a fakultu elektrotechnickou (FEL) bylo podáno téměř dvakrát tolik přihlášek, než kolik se hlásilo osob. Na opačném konci stojí zbývající technická fakulta - Fakulta strojní (FST) s indexem přihlášek 98,8. Dalším faktorem podání pouze jedné přihlášky na FST naprostou většinou uchazečů může být vysoká pravděpodobnost přijetí (podíl přijatých z přihlášených), která se blíží 80 %, přičemž téměř všichni uchazeči byli přijati bez zkoušky. Nelze přehlédnout, že téměř stejně vysoká pravděpodobnost přijetí je i na FAV. Na FEL je také dosti velká pravděpodobnost přijetí osob (65,8 %), ale jen poloviční pravděpodobnost přijetí uchazečů (35,7 %). Dochází tak k eliminaci velkého počtu přihlášek na osobu. Z dostupných údajů bohužel nelze přímo hodnotit současné podávání přihlášek na více fakult, popř. vysokých škol.

Graf 1: Vývoj počtu přihlášených, přijatých a zapsaných za ZČU v Plzni

Pro první hodnocení výsledků přijímacího řízení v roce 2006 je důležité srovnání vývoje počtu přihlášených, přijatých a zapsaných uchazečů podle podaných přihlášek, na ZČU v Plzni od roku 2000 (viz Graf 1). V roce 2006 se znovu oproti předchozímu roku zvýšil celkový počet přijatých i zapsaných na ZČU. Stagnuje počet uchazečů, což je způsobeno demografickým vývojem, resp. vývojem počtu absolventů středních škol. Výsledky i průběh přijímacího řízení na jednotlivých fakultách se dosti liší. Absolutní počty přijímacího řízení 2006/2007 tak jak byly publikovány na serveru ZČU v Plzni k 30. 10. 2006 shrnuje podle fakult Tabulka 1. Je nutno upozornit na rozdíl mezi uchazeči a osobami. Počet uchazečů reprezentuje počet podaných přihlášek. Rozdíl mezi počtem uchazečů a počtem osob vzniká podáním více přihlášek jednou osobou na

Tabulka 1: Výsledky přijímacího řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007 Počet Počet přihlášených přihlášených uchazečů osob ZČU v Plzni

Přijatých bez přijímací zkoušky

Celkový počet přijatých uchazečů

Celkový počet přijatých osob

Počet zapsaných uchazečů

Index přihlášek **)

Podíl bez zkoušky

Pravděpodobnost přijetí uchazečů

Pravděpodobnost přijetí osob

Zapsaní z přijatých

Zapsaní z přihlášených

21899

14932

2562

8756

7257

6025

68,2

11,7

40,0

48,6

68,8

27,5

Fakulta strojní *)

1292

1277

1011

1021

1017

756

98,8

78,3

79,0

79,6

74,0

58,5

Fakulta elektrotechnická *)

2739

1484

626

977

977

932

54,2

22,9

35,7

65,8

95,4

34,0

Fakulta aplikovaných věd *)

1972

1072

435

1474

778

549

54,4

22,1

74,7

72,6

37,2

27,8

Fakulta pedagogická

3756

3265

193

1692

1593

1195

86,9

11,4

45,0

48,8

70,6

31,8

Fakulta ekonomická

3357

2803

291

1234

1202

748

83,5

8,7

36,8

42,9

60,6

22,3

Fakulta právnická *)

4106

3635

4

550

505

489

88,5

0,7

13,4

13,9

88,9

11,9

Fakulta filozofická

4147

3332

0

1697

1584

1254

80,3

0,0

40,9

47,5

73,9

30,2

530

448

2

111

110

102

84,5

0,4

20,9

24,6

91,9

19,2

Ústav umění a designu

*) bez doktorských studií na FST, FEL, FAV a FPR, která k 30. 10. 2006 nebyla zahrnuta do přehledů na www http://stag.zcu.cz/pr_statistika a nebyly tedy dostupné všechny sledované údaje **) počet přihlášených osob na 100 přihlášených uchazečů Poznámka: V tabulce jsou pro snazší orientaci barevně vyznačeny některé významné relativní hodnoty

/8


vzdělávání Všechny tři „technické“ fakulty dosahují nižšího podílu (do 50 %) uchazečů, kteří se dostavili ke zkouškám z přihlášených (kromě těch, kteří byli přijati bez zkoušek). Nejméně je to na FST (méně než 25 %). Tento ukazatel indikující serióznost zájmu uchazečů jako celku dosahuje u všech ostatních fakult alespoň 75 %. Dalším ukazatelem dokládající zájem o zvolený obor je podíl zapsaných z přijatých. Mimořádně nízké hodnoty dosahuje tento ukazatel na FAV (37,2 %), nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele má FEL, kde podíl zapsaných převyšuje 95 %, následovaná UUD a FPR. Zájem o studium a pravděpodobnost přijetí se do jisté míry odrážejí také v nárocích kladených na uchazeče. Zatímco Fakulta filozofická (FF), právnická (FPR) a UUD prakticky nepřijímají uchazeče bez přijímací zkoušky, FST tímto způsobem přijímá téměř 80 % uchazečů. Tento podíl je pouze o málo nižší než celkový podíl přijatých (pravděpodobnost přijetí) na tuto fakultu. Poslední z použitých ukazatelů, tj. podíl zapsaných z přihlášených shrnuje konečný výsledek přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 na ZČU v Plzni podle fakult. Jedná se o součin ukazatelů pravděpodobnost přijetí uchazečů a zapsaní z přijatých uchazečů (v procentickém vyjádření). Je zřejmé, že na jedné straně se nachází FPR a UUD s velkým zájmem uchazečů a vysokými nároky na ně kladenými a na straně druhé FST. Ostatní fakulty se svým celkovým výsledkem přijímacího řízení pohybují v úzkém rozpětí kolem průměru univerzity. Ze srovnání „tradičních technických“ fakult a FAV vyplývá, že největší zájem je o Fakultu elektrotechnickou. FAV tvoří alternativu i k jiným než „technickým“ fakultám a FST je sázkou na jistotu a pro mnohé uchazeče i pojistkou přijetí na vysokou školu. Otázkou, která nebyla podrobněji sledována, ale která stojí za bližší pozornost, je původ uchazečů a přijatých, tj. z jakých středních škol přicházejí. Lze předpokládat, že na FAV směřují spíše absolventi gymnázií. Zajímavé je, že Fakulta ekonomická a Fakulta pedagogická v žádném ze sledovaných ukazatelů nedosáhly extrémních hodnot (viz Tabulka 2 – nevybarveno). Fakulta právnická je přísně výběrovou fakultou a také pravděpodobnost přijetí ke studiu na UUD je dosti nízká. Největší počty přijímaných studentů jsou na Filozofické fakultě, která je nejmladší mezi ostatními fakultami ZČU v Plzni.

Přijímací řízení 2006/2007 na fakultách ZČU v Plzni Podrobnější rozbor průběhu a výsledků přijímacího řízení pro akademický rok 2006/2007 podle jednotlivých fakult sice vychází z výsledků za jednotlivé studijní obory a programy, avšak z důvodu rozsahu se pohybuje pouze na úrovni typu a formy studia. Fakulta strojní Fakulta strojní nabízela pro akademický rok 2006/2007 volná místa v bakalářském typu studia ve studijních programech Strojírenství a Strojní inženýrství, v každém z nich po jednom stejnojmenném studijním oboru a v obou formách studia, prezenčním i kombinovaném. Prezenční studium Strojního inženýrství je možno studovat i ve Strakonicích. Strojní inženýrství lze studovat i v navazujícím magisterském i doktorském studiu v obou formách a to v 5, resp. 6 studijních oborech. Průběh a výsledky přijímacího řízení na FST shrnuje tabulka podle typu a formy studia (viz Tabulka 3). Tabulka neuvádí údaje o osobách, neboť tyto údaje nelze agregovat z dostupných dat. Pro FST nebyly k dispozici informace o zapsaných a podrobnější informace o průběhu přijímacího řízení. Z tabulky je zřejmé, že těžiště vzdělávání na FST se přesunulo k bakalářskému studiu, kde je počet zapsaných více než 20-krát vyšší než v navazujícím magisterském studiu. Naopak počet přijatých pro akademický rok 2006/2007 k doktorskému studiu byl stejný jako v navazujícím magisterském studiu. Pouze menšina studentů v navazujícím magisterském studiu studuje prezenční formou. Tento stav zřejmě ovlivňuje několik faktorů. Jednak FST uplatnila strukturovaný model studia až od roku 2004 a nemohla tedy dosud vzniknout adekvátní poptávka po navazujícím studiu a dále průběh přijímacího řízení naznačuje přijímání méně připravených studentů ze středních škol, což vede k nízké úspěšnosti studia na FST a menším počtu studentů ve vyšších ročnících, resp. v navazujícím magisterském studiu. Vývoji přijatých podle typu a formy studia od roku 2000 a průběhu studia na jednotlivých fakultách ZČU v Plzni se budeme věnovat v některém z příštích čísel časopisu Monitor. Fakulta elektrotechnická Fakulta elektrotechnická připravila pro akademický rok 2006/2007 nabídku několika oborů ve studijním programu Elektrotechnika a informatika v typu studia bakalářském, navazujícím magisterském i doktorském a studijní obor Aplikovaná elektrotechnika pro bakaláře a navazující studium. Také zde chybí některé údaje o přijímacím řízení k doktorskému studiu (viz Tabulka 3) I když na FEL proběhla transformace studia o něco dříve, tj. k prudkému nárůstu přijatých k bakalářskému studiu došlo v roce 2002 a v roce 2003 nahradilo navazující studium 5- leté magisterské, má FEL stále dosti velký podíl přijatých k navazujícímu magisterskému studiu (více než 40 % přijatých oproti bakalářskému studiu). Přitom ve všech typem studia výrazně převažuje jeho prezenční forma. Solidní počet uchazečů o studium umožňuje uplatňovat přísnější výběr také pro navazující magisterské studium, kde je pravděpodobnost přijetí uchazečů dokonce ještě nižší než pro studium bakalářské. To dokládá prestiž magisterského studia na FEL a zřejmě i zájem o absolventy v těchto perspektivních oborech. Fakulta aplikovaných věd Fakulta aplikovaných věd se vyznačuje poměrně širokou nabídkou studijních programů a oborů. Ve všech typech studia nabízí fakulta obory ve studijních programech Geomatika, Inženýrská informatika, Aplikované vědy a informatika a Matematika, resp. Aplikovaná matematika v doktorském typu studia. Pro FAV nebyly k dispozici úplné údaje o přijímacím řízení pro akademický rok 2006/2007 k doktorskému studiu (viz Tabulka 3). Nejvýznačnějším rysem přijímacího řízení na FAV pro akademický rok 2006/2007 je velmi nízký podíl (cca 30 %) zapsaných z přijatých na bakalářské prezenční studium, což je způsobeno jinou metodikou sběru dat a administrace přijímacího řízení (viz výše).


/9

vzdělávání Fakulta pedagogická Fakulta pedagogická nabízela pro akademický rok 2006/2007 velmi širokou nabídku oborů takřka výhradně v prezenční formě studia. V bakalářském typu studia jsou to Přírodovědná studia, Historická studia, Geografie, Tělesná výchova a sport, Předškolní a mimoškolní pedagogika, Specializace v pedagogice a Sociální péče. Pětileté magisterské studium Učitelství pro základní školy se kromě Učitelství pro 1. stupeň soustředí podobně jako Učitelství pro střední školy na přípravu učitelů jazyků, popř. v kombinaci s jiným předmětem. V navazujícím magisterském studiu přibylo k oboru Sociální práce od roku 2005 Učitelství pro základní školy a Učitelství pro střední školy především v přírodovědných a společenskovědních oborech, které tak navazují na některé obory bakalářského studia. Doktorský typ studia je možné absolvovat v oborech teorie vzdělávání ve fyzice a v bohemistice prezenčně i formou kombinovaného studia. Z Tabulky 3 vyplývá, že dosud dominantním typem studia na PFE je magisterské studium prezenční formou. Tento stav odráží proces strukturování učitelského studia v návaznosti na stanoviska Akreditační komise vlády ČR. Učitelské obory přírodovědného charakteru byly strukturovány dříve, filologické obory byly v dvoustupňové struktuře akreditovány až v roce 2006, takže k bakalářskému studiu budou uchazeči poprvé přijímáni v akademickém roce 2007/2008. Fakulta pedagogická nevybočuje z průměru podle sledovaných charakteristik. Lze tedy přijímací řízení na programy a obory této fakulty považovat za stabilizované. Zřejmě i to ovlivnilo rozhodnutí fakulty využít od příštího roku pro všechny bakalářské studijní programy a pro Učitelství pro 1. stupeň při přijímacím řízení národní srovnávací zkoušky ze všeobecných studijních předpokladů. FPE se tak zařadila mezi 9 fakult v ČR, které se tak rozhodly. Fakulta ekonomická Fakulta ekonomická nabídla pro akademický rok 2006/2007 studijní obor Podniková ekonomika a management ve všech typech a formách studia, studijní obor Informační management v bakalářském a navazujícím magisterském studiu a studijní obor Veřejná ekonomika pro bakaláře. Část oborů je možno studovat v Chebu. Průběh a výsledky přijímacího řízení na FEK shrnuje tabulka podle typu a formy studia (viz Tabulka 3). Na Fakultě ekonomické je z hlediska počtu přijímaných studentů stěžejní bakalářský typ studia a podobně jako na FAV i zde je v prezenční formě bakalářského studia nejnižší podíl zapsaných z přijatých (53,5 %). Zapsaných k bakalářskému studiu je tak cca 5-násobný proti zapsaným k navazujícímu magisterskému studiu a nikoliv 8-násobný jako u přijatých. Fakulta právnická Fakulta právnická pro akademický rok 2006/2007 nabízela pouze jeden obor v bakalářském typu (Veřejná správa) a jeden obor v magisterském typu studia (Právo) a to pouze prezenčně. Dále bylo možno studovat 6 oborů v doktorském studijním programu Teoretické právní vědy v kombinované formě studia. Podrobnější informace o průběhu přijímacího řízení k doktorskému studiu zatím nebyly k dispozici (viz Tabulka 3). Tabulka potvrzuje přísnou výběrovost FPR, dokonce vyšší v bakalářském studiu než v magisterském. Poněkud nižší podíl zapsaných k bakalářskému studiu naznačuje, že tito uchazeči mají ještě další alternativy vysokoškolského studia (např. magisterského). Fakulta filozofická Fakulta filozofická je nejmladší fakultou ZČU v Plzni. Vznikla v roce 2005 z Fakulty humanitních studií. FF připravila pro akademický rok 2006/2007 velmi širokou nabídku studijních programů a oborů. Pro všechny typy vysokoškolského studia to byly obory v programech Humanitní studia, Politologie a Historické vědy. V navazujícím magisterském typu studia byl v nabídce ještě studijní program Antropologie (obor Antropologie populací minulosti) a k bakalářskému studiu Sociologie, Mezinárodní

/ 10

teritoriální studia zaměřená na Blízký Východ a východní Evropu a Filologie orientovaná na studium různých kombinací cizích jazyků pro komerční praxi. Většinu studijních programů v bakalářském a v navazujícím magisterském studiu je možno studovat pouze prezenčně. V doktorském studiu je možno všechny obory kromě Archeologie studovat prezenčně i kombinovaně. Tabulka 3 potvrzuje velkou vyrovnanost sledovaných ukazatelů pro všechny typy a formy studia kromě doktorského. Počet přijatých a zapsaných do bakalářského studia je cca 5-krát vyšší než, do studia navazujícího. Pravděpodobnost přijetí k bakalářskému studiu je asi o 10 % vyšší než je tomu u studia navazujícího. Filozofická fakulta je i přes svoje „mládí“ velmi úspěšná při přijímání nových studentů, což jí umožnilo zařadit se mezi fakulty ZČU s vysokými nároky na uchazeče. Ústav umění a designu Ústav umění a designu jako jeden ze dvou samostatných ústavů ZČU v Plzni vznikl v roce 2004. Pro akademický rok 2006/2007 byli přijímaní studenti k prezenčnímu bakalářskému a navazujícímu magisterskému studiu do studijních programů Design a Výtvarné umění. Celkem se hlásilo více než 500 uchazečů a zapsáno do 1. ročníků bylo cca 100 studentů (viz Tabulka 3). Přijímací řízení probíhá na základě výsledků talentových zkoušek. Pravděpodobnost přijetí k první fázi studia, k bakalářskému studiu, byla velmi nízká (18,5 %) a blížila se tak FPR. Zájem o studium výrazně převyšuje současné možnosti, což je dobrým předpokladem rozvoje vysokoškolského studia uměleckých oborů v západních Čechách.

Závěr Západočeská univerzita v Plzni poskytuje v současné době dosti komplexní nabídku vysokoškolského vzdělání. I přes mírně rostoucí počet přijímaných studentů se díky trvajícímu zájmu o studium na této škole daří většině fakult podchytit nejkvalitnější uchazeče. Téměř všechny fakulty již transformovaly 5-leté magisterské studium na strukturované studium, což na jedné straně přispívá k průchodnosti vzdělávací soustavy a zároveň umožňuje většímu počtu studentů dokončit vysokoškolská studia. V případě právnické fakulty nebylo dosud dosaženo dohody na národní úrovni, zda studium práva má být strukturováno. Jsou patrné dosti značné rozdíly v zájmu o jednotlivé fakulty studijní programy a obory. Současná skladba zájmu uchazečů, resp. rozpory zájmu s potřebami zaměstnavatelů, vyžadují soustředěnou pozornost ze strany různých aktérů v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Tento článek shrnul ve stručnosti některé poznatky z přijímacího řízení na ZČU v Plzni pro akademický rok 2006/2007. Zároveň však z něj přímo nebo nepřímo vyplynulo několik dalších témat, která by mohla být velice přínosná při poznávání stavu a vývoje vysokého školství jako významného faktoru konkurenceschopnosti regionu v širších souvislostech. Rozhodně stojí za pozornost vývoj počtů uchazečů o studium podle fakult, popř. podle typu a formy studia. Odkud tito uchazeči přicházejí? Jaký je průběh jejich studia (nikoliv individuálně, ale jen v souhrnném hodnocení)? A jaké jsou výsledky jejich přípravy, tj. jaké nacházejí uplatnění? Tyto otázky nestačí zodpovědět pouze za ZČU v Plzni, ale i za další vysoké školy v Plzni a v regionu. Pro hodnocení Plzeňského kraje v širším kontextu je potřebné poznat vývoj vysokého školství alespoň v ČR a postavení Plzně jako univerzitního města na základě srovnání s podobnými institucemi dle různých kritérií. Uvedeným tématům se budeme postupně věnovat v dalších číslech našeho časopisu. Ing. Pavel BENEŠ [email protected]


vzdělávání Tabulka 2: Fakulty - přehledové informace o přijímacím řízení 2006 Počet přihlášených uchazečů ZČU v Plzni *)

Přijatých bez přijímací zkoušky

Dostavilo se k přij. zkouškám

Celkový počet přijatých uchazečů

Počet zapsaných uchazečů

Ke zkouškám z přihlášených (- bez zk.)

Podíl bez zkoušky

Pravděpodobnost přijetí uchazečů

Zapsaní z přijatých

Zapsaní z přihlášených

21899

2562

13909

8756

6025

11,7

71,9

40,0

68,8

27,5

FST - Fakulta strojní *)

1292

1011

66

1021

756

78,3

23,5

79,0

74,0

58,5

Bakalářské

1252

974

66

984

722

77,8

23,7

78,6

73,4

57,7

Prezenční

1041

819

16

825

577

78,7

7,2

79,3

69,9

55,4

211

155

50

159

145

73,5

89,3

75,4

91,2

68,7

Navazující

40

37

0

37

34

92,5

0,0

92,5

91,9

85,0

Prezenční

12

9

0

9

9

75,0

0,0

75,0

100,0

75,0

Kombinované

28

28

0

28

25

100,0

100,0

89,3

Doktorské

43

0

-

37

-

0,0

-

86,0

-

-

Prezenční

23

0

-

20

-

0,0

-

87,0

-

-

Kombinované

20

0

-

17

-

0,0

-

85,0

-

FEL - Fakulta elektrotechnická *)

2739

626

874

977

932

22,9

41,4

35,7

95,4

34,0

Bakalářské

1833

443

543

692

652

24,2

39,1

37,8

94,2

35,6

Prezenční

1708

423

465

617

579

24,8

36,2

36,1

93,8

33,9

Kombinované

125

20

78

75

73

16,0

74,3

60,0

97,3

58,4

Navazující

906

183

331

285

280

20,2

45,8

31,5

98,2

30,9

Prezenční

830

151

295

239

236

18,2

43,4

28,8

98,7

28,4

Kombinované

76

32

36

46

44

42,1

81,8

60,5

95,7

Doktorské

53

0

-

53

-

0,0

-

100,0

-

-

Prezenční

33

0

-

33

-

0,0

-

100,0

-

-

Kombinované

20

0

-

20

-

0,0

-

100,0

-

FAV - Fakulta aplikovaných věd *)

1972

435

757

1474

549

22,1

49,3

74,7

37,2

27,8

Bakalářské

1721

306

757

1254

400

17,8

53,5

72,9

31,9

23,2

Prezenční

1553

293

649

1152

348

18,9

51,5

74,2

30,2

22,4

Kombinované

168

13

108

102

52

7,7

69,7

60,7

51,0

31,0

Navazující

251

129

0

220

149

51,4

0,0

87,6

67,7

59,4

Prezenční

217

112

0

197

130

51,6

0,0

90,8

66,0

59,9

Kombinované

34

17

0

23

19

50,0

0,0

67,6

82,6

Doktorské

56

0

FPE - Fakulta pedagogická

3756

193

2967

1692

1195

11,4

83,3

45,0

70,6

31,8

Bakalářské

2261

0

1720

1033

716

0,0

76,1

45,7

69,3

31,7

Prezenční

2261

0

1720

1033

716

0,0

76,1

45,7

69,3

31,7

Navazující

229

0

166

64

57

0,0

72,5

27,9

89,1

24,9

Prezenční

229

0

166

64

57

0,0

72,5

27,9

89,1

24,9

Magisterské

1236

193

1081

577

404

15,6

103,6

46,7

70,0

32,7

Prezenční

1236

193

1081

577

404

15,6

103,6

46,7

70,0

32,7

Doktorské

30

0

0

18

18

0,0

0,0

60,0

100,0

60,0

Prezenční

5

0

0

4

4

0,0

0,0

80,0

100,0

80,0

25

0

0

14

14

0,0

0,0

56,0

100,0

56,0

FEK - Fakulta ekonomická

3357

291

2300

1234

748

8,7

75,0

36,8

60,6

22,3

Bakalářské

3011

277

2073

1076

621

9,2

75,8

35,7

57,7

20,6

Prezenční

2588

256

1806

941

503

9,9

77,4

36,4

53,5

19,4

Kombinované

423

21

267

135

118

5,0

66,4

31,9

87,4

27,9

Navazující

320

14

227

141

111

4,4

74,2

44,1

78,7

34,7

Prezenční

186

10

130

103

80

5,4

73,9

55,4

77,7

43,0

Kombinované

134

4

97

38

31

3,0

74,6

28,4

81,6

23,1

Doktorské

26

0

0

17

16

0,0

0,0

65,4

94,1

61,5

Prezenční

8

0

0

7

7

0,0

0,0

87,5

100,0

87,5

18

0

0

10

9

0,0

0,0

55,6

90,0

50,0

FPR - Fakulta právnická *)

4106

4

3303

550

489

0,7

80,5

13,4

88,9

11,9

Bakalářské

1152

0

969

109

76

0,0

84,1

9,5

69,7

6,6

Prezenční

1152

0

969

109

76

0,0

84,1

9,5

69,7

6,6

Magisterské

2954

4

2334

441

413

0,1

79,1

14,9

93,7

14,0

Prezenční

2954

4

2334

441

413

0,1

79,1

14,9

43

0

-

Kombinované

Kombinované

Kombinované

Doktorské Kombinované

-

49

-

0

-

0

-

0

-

0,0

-

0,0

-

87,5

89,3

-

57,9

-

-

55,9 -

93,7

0,0

-

0,0

-

14,0 -

43

0

FF - Fakulta filozofická

4147

0

3144

1697

1254

0,0

75,8

40,9

73,9

30,2

Bakalářské

3248

0

2605

1374

982

0,0

80,2

42,3

71,5

30,2

Prezenční

2560

0

2069

1088

740

0,0

80,8

42,5

68,0

28,9

Kombinované

688

0

536

286

242

0,0

77,9

41,6

84,6

35,2

Navazující

846

0

539

275

226

0,0

63,7

32,5

82,2

26,7

Prezenční

710

0

437

229

185

0,0

61,5

32,3

80,8

26,1

Kombinované

136

0

102

46

41

0,0

75,0

33,8

89,1

30,1

Doktorské

53

0

0

48

46

0,0

0,0

90,6

95,8

86,8

Prezenční

29

0

0

27

25

0,0

0,0

93,1

92,6

86,2

Kombinované

24

0

0

21

21

0,0

0,0

87,5

100,0

87,5

UUD - Ústav umění a designu

530

2

498

111

102

0,4

94,3

20,9

91,9

19,2

Bakalářské

502

2

471

93

84

0,4

94,2

18,5

90,3

16,7

Prezenční

502

2

471

93

84

0,4

94,2

18,5

90,3

16,7

Navazující

28

0

27

18

18

0,0

96,4

64,3

100,0

64,3

Prezenční

28

0

27

18

18

0,0

96,4

64,3

100,0

64,3

*) bez doktorských studií na FST, FEL, FAV a FPR, která k 30.10.2006 nebyla zahrnuta do přehledů na www http://stag.zcu.cz/pr_statistika Poznámka: Za uvedené fakulty nebyly pro tento typ studia dostupné všechny používané údaje (chybějící označeno pomlčkou)


/ 11

trh práce Dlouhodobý vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje Úvod

Tabulka 2: Souhrnné analytické ukazatele

V minulých číslech tohoto časopisu byla nezaměstnanost v Plzeňském kraji zkoumána ze dvou rozličných aspektů. Zatímco v nultém čísle byla pozornost věnována struktuře nezaměstnanosti v Plzeňském kraji, v čísle prvním jsme se věnovali regionálním rozdílům v nezaměstnanosti. V následujícím textu pak bude nezaměstnanost analyzována z pohledu jejího dlouhodobého vývoje v jednotlivých okresech Plzeňského kraje. Při tomto zkoumání se zaměříme na období od ledna 1999 až do září 2006, a to z důvodů dostupnosti podrobných dat na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí, které od té doby zveřejňuje pravidelné měsíční statistické výkazy podle okresů. Dalším důležitým faktorem pro výběr tohoto období je hospodářský vývoj České republiky. V roce 1999 bylo možné zaznamenat důsledky hospodářského útlumu vrcholícího v roce 1998. Využito bude také základních statistických metod, za pomoci kterých bude možné posoudit stabilitu trhu práce v daném okrese.

Vývoj nezaměstnanosti v okresech v letech 1999–2006 Hlavním tématem tohoto článku je ovšem vývoj samotné registrované míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech Plzeňského kraje v období ledna 1999 až září 2006. Základními zkoumanými kritérii v předmětném období se staly nejjednodušší statistické metody. Těmi jsou nejvyšší míra registrované nezaměstnanosti (MAX), nejnižší míra (MIN), průměrná hodnota sledovaného období (PRŮM) a střední hodnota v celém období (MEDIAN), tj. velikost střední hodnoty při seřazení všech jednotlivých hodnot do vzestupné řady (celkem 93 hodnot, Medián – velikost 47. prvku řady). Poslední dvě kritéria byla stanovena z rozdílu těch předchozích a mají dokázat míru stability nezaměstnanosti v daném území. Za sledované období v jednotlivých okresech kraje shrnuje všechna zkoumaná kritéria Tabulka 1. Tabulka 1: Vybrané hodnoty registrované míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji (1999–2006)

Trend 1

Trend 2

Domažlice

-0,20

0,28

Klatovy

0,29

0,83

Plzeň-město

-1,94

-1,77

Plzeň-jih

-0,89

-0,63

Plzeň-sever

-0,71

-0,59

Rokycany

-1,98

-1,61

Tachov

-1,12

-0,44

Plzeňský kraj

-1,09

-0,72

Pozn.: Trend 1 je vypočten rozdílem hodnoty za září 2006 a dlouhodobým průměrem (1999– 2006). Trend 2 v sobě zahrnuje průměr roku 2006 minus dlouhodobý průměr (1999–2006). Záporná čísla vyjadřují pozitivní trend, kladná trend negativní.

Okres Domažlice Na registrovanou míru nezaměstnanosti na Domažlicku, narozdíl od ostatních okresů, prakticky neměla vliv recese českého hospodářství, která měla svůj vrchol v roce 1998, přičemž její dozvuky se v nezaměstnanosti nejvíce promítly v roce 1999. Naopak následná ekonomická konjunktura dovedla nezaměstnanost v okrese na dlouhodobé minimum, když klesla na v kraji rekordních 3,5 %. Tím byla prakticky naplněna absorpční schopnost trhu práce na Domažlicku. Tato situace nastala na přelomu jara a léta v roce 2001. Od té doby míra nezaměstnanosti prakticky neustále stoupala až do svého maxima v únoru 2004, kdy se její hodnota vyšplhala na více než dvojnásobek nejnižší hodnoty (7,2 %). Na tomto jevu se mohlo výrazně podepsat zpřísnění pravidel pro získávání práce v SRN. V poslední době (od počátku roku 2005) pak prakticky kopíruje vývoj celokrajského průměru. Z výše uvedených skutečností lze situaci na trhu práce na Domažlicku označit za poměrně nestabilní.

Okres Klatovy

Okresy

MAX

MIN

PRŮM

MEDIAN

PRŮM-MED

MAX-MIN

Domažlice

7,20

3,50

5,60

5,77

-0,17

3,70

Klatovy

9,00

5,10

6,91

6,94

-0,03

3,90

Plzeň-město

8,80

5,10

7,14

7,40

-0,26

3,74

Plzeň-jih

6,50

4,00

4,99

4,97

0,01

2,47

Plzeň-sever

7,40

4,90

6,01

6,00

0,01

2,52

Rokycany

9,10

5,10

7,28

7,20

0,08

3,99

Tachov

10,70

7,30

8,62

8,60

0,02

3,40

Plzeňský kraj

8,00

5,50

6,69

6,70

-0,01

2,50

Z hlediska krajských hodnot lze na základě stanovených kritérií konstatovat, že je ve zkoumaném období (1999–2006) velmi stabilní, přičemž výkyvy zaznamenávají jednotlivé okresy nikoli kraj jako celek. Velkou stabilitu nezaměstnanosti v Plzeňském kraji dokazuje i srovnání průměru a mediánu, jejichž hodnoty jsou prakticky naprosto shodné. Rozdíl krajních hodnot, ukazující velikost výkyvu registrované míry nezaměstnanosti, je ve srovnání s ostatními okresy velmi nízký.

/ 12

Okresy

Nejbouřlivější vývoj z hlediska negativního vývoje míry nezaměstnanosti zažil ve zkoumaném období okres Klatovy. Zatímco v srpnu 1999 byla na Klatovsku registrována vůbec nejnižší míra nezaměstnanosti v celém kraji, o šest let později v prosinci 2005 naopak nejvyšší (tehdy společně s okresem Tachov). Na negativním vývoji trhu práce na Klatovsku má svůj významnými podíl i zánik tradičních firem, jež byly nuceny z nejrůznějších důvodů zastavit své aktivity. Jedná se zejména o Kozak Klatovy a Solo Sušice.

Okres Plzeň-město Nejstrmější růst registrované míry nezaměstnanosti zaznamenala Plzeň v roce 1999, kdy v červenci dosáhla svého maxima v podobě 8,8 %, což v dané situaci znamenalo vůbec nejhorší výsledek ze všech okresů nynějšího Plzeňského kraje. V rámci tehdejšího Západočeského kraje na tom hůř bylo pouze Sokolovsko (9,7 %). Po mírně klesajícím a stagnujícím období let 2000–2003, přišel v roce 2004 strmý pokles, který prozatím vyvrcholil v létě 2006, kdy dosáhla míra nezaměstnanosti ve městě 5,1 %. Je pravdou, že


trh práce Graf 1: Vývoj nezaměstnanosti v okresech Plzeňského kraje (1999–2006)

pokles v průběhu roku 2004 významně ovlivnila i pololetní změna metodiky, jejímž důsledkem byl zaznamenán výraznější pokles ve všech okresech. Kladně se v případě Plzně projevila lokalizace nových investic zejména v Městském industriálním parku Borská pole.

pozitivního vývoje je evidentně přítomnost dálnice D5 jako hlavní osy mezi Prahou a západní Evropou, která kladně ovlivňuje vznik pracovních míst spojených s nově lokalizovanými investicemi (např. průmyslová zóna Mýto). S tím souvisí i vliv dostředivé síly hlavního města Prahy, který se zde významně projevuje. Proto také pozitivní dopady přítomnosti dálnice mají výraznější efekt než na Tachovsku.

Okres Plzeň-jih V jižním z plzeňských příměstských okresů lze registrovanou míru nezaměstnanosti považovat za vůbec nejstabilnější. Okres vykazuje od června 2002 nejnižší nezaměstnanost a svými výsledky patří dlouhodobě mezi 10 okresů s nejnižší mírou nezaměstnanosti v rámci celé ČR. Vůbec nejnižší míry nezaměstnanosti dosáhl Plzeň-jih v červnu tohoto roku, kdy územně příslušný Úřad práce vykázal čtyřprocentní míru nezaměstnanosti. Ukazuje se tak, že tento okres je s největší částí saturován díky krajské metropoli, se kterou jej pojí silné vazby a dobré dopravní spojení.

Okres Plzeň-sever Okres Plzeň-sever dlouhodobě – a možná vůbec nejvěrněji – kopíruje vývoj krajského průměru. Nikdy jej však míra nezaměstnanosti severního příměstského okresu ve zkoumaném období nepřekročila. Vývoj nezaměstnanosti pak je poměrně stabilní a prakticky totožný s vývojem okresu Plzeň-jih, což lze demonstrovat např. na stejných měsících, kdy byla v obou okresech v daném období zaznamenána maxima a minima. Rozdíl mezi registrovanou mírou nezaměstnanosti okresů Plzeň-sever a Plzeň-jih je stabilně do jednoho procentního bodu.

Okres Rokycany V okrese Rokycany, který z větší části tvoří východní část plzeňské aglomerace, byla zaznamenána vůbec největší diference mezi maximy vývojové křivky míry nezaměstnanosti. Rozdíl mezi minimem a maximem tvořil v inkriminovaném období téměř celá čtyři procenta. V období září až prosince 1999 hodnota míry nezaměstnanosti totiž dosahovala nejvyšších hodnot z celého nynějšího Plzeňského kraje. V závěru sledovaného období, přesněji v květnu a červnu 2006, pak klesla až na 5,1 %, čímž se zařadila k okresům Plzeň-město a Plzeňsever. Okres Rokycany tak začal vykazovat podobné hodnoty jako všechny okresy plzeňské aglomerace, a to i přesto, že se pod průměr Plzeňského kraje dostal poprvé až v únoru letošního roku. Důvodem

Okres Tachov Tachovsko je dlouhodobě z hlediska registrované míry nezaměstnanosti nejpalčivějším problémem v Plzeňském kraji. Z celostátního hlediska se sice nejedná o nijak závratné hodnoty, zejména při srovnání s takovými okresy jako jsou Most (v září 2006 – 20,3 %), Karviná (17,8 %) nebo Teplice (15,8 %), avšak v rámci kraje je tento rozdíl cítit výrazně. V lednu 2004 dosáhla míra nezaměstnanosti na Tachovsku krajského maxima, když byla 10,7 %. Z hlediska vývoje v jednotlivých letech okres Tachov vykazuje vůbec největší vzestup na přelomu jednotlivých let. Potvrzuje se tak, že zde není dostatek stabilních pracovních míst a výsledek výrazně ovlivňují sezónní práce.

Shrnutí • Nezaměstnanost v Plzeňském kraji je z hlediska dlouhodobého vývoje (1999–2006) aktuálně na svém minimu • Okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Plzeň-jih a Plzeň-sever v září 2006 skončily v pořadí všech okresů v České republice do 15. místa. • Vyšší hodnoty vykazují okresy Klatovy a Tachov, kde ale registrovaná míra nezaměstnanosti stále nepřekračuje celostátní hodnotu • Okres Klatovy prochází negativním vývojem trhu práce, který je způsoben zánikem tradiční výroby a zároveň periferností některých oblastí • Z hlediska trendu vykazují nejlepší výsledky okres Rokycany a město Plzeň, naopak dlouhodobě nejhorší vývoj je možné zaznamenat v okrese Klatovy a do jisté míry i Domažlice (viz Tabulka 2). Mgr. Michal VOZOBULE [email protected]


/ 13

Druhé číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

2007 na ZČU v Plzni. číslo 2. prosinec 2006

Recommend Documents