Institutions for the Future, s.r.o. Základní dokument Projekt Krumlovia VZDĚLÁVACÍ MĚSTEČKO VZDĚLÁVACÍ MĚSTO

Základní dokument

Projekt Krumlovia VZDĚLÁVACÍ MĚSTEČKO – VZDĚLÁVACÍ MĚSTO

Krumlovia je projekt vzdělávacího městečka s mezinárodní universitou v areálu Vyšný v Českém Krumlově. Jeho součástí jsou vysoká, střední, základní a mateřská škola, domov pro aktivní stáří, kulturní centrum či prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami.

Institutions for the Future, s.r.o. Tel +420 775 133 889 Email [email protected]

Okružní 10 779 00 Samotišky

PROJEKT KRUMLOVIA: Základní dokument, verze 0.3 (22. května 2015)

www.u4future.net www.krumlovia.eu

Zveřejnění díla pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International

PROJEKT KRUMLOVIA Vzdělávací městečko ― Vzdělávací město

Zadavatel: Město Český Krumlov Náměstí Svornosti 1 381 01 Český Krumlov Tel.: +420 380 766 111 Email: [email protected] Web: www.ckrumlov.info IČ: 00245836 DIČ: CZ00245836 Zhotovitel: Institutions for the Future, s.r.o. Okružní 10 779 00 Samotišky Tel.: +420 775 133 889 Email: [email protected] Web: www.krumlovia.eu IČ: 25846515 DIČ: CZ25846515 Stručná identifikace zhotovitele: Institutions for the Future s.r.o. se zabývá konzultační činností a působí jako myšlenková základna orientovaná na regeneraci vysokoškolského vzdělávání. Organizace se zaměřuje na rozvoj veřejně prospěšných aktivit, projektů a organizací. Hlavní kompetencí společnosti je rozvoj nových institucí, s důrazem na vysokoškolské vzdělávání a komplexní vzdělávací projekty, jako jsou např. tzv. Learning Villages či Learning Cities. Institutions for the Future působí od roku 1999 v České republice i na mezinárodní úrovni. Využívá know-how a zkušenosti nabyté v inovativních vzdělávacích projektech. Je členem Alliance for the Future, mezinárodního konsorcia, které sdružuje organizace členských států EU usilujících o inovace v oblasti vzdělávání, transdisciplinárního výzkumu, sociálního podnikání a ekologické udržitelnosti. Institutions for the Future v současnosti iniciuje vznik Vzdělávacího městečka Krumlovia v Českém Krumlově. Jedná se o transformaci bývalého vojenského areálu ve vzdělávací komplex, poskytující a podporující formální i neformální typ vzdělávání, sociální služby a další aktivity. Projekt Krumlovia je součástí mezinárodní iniciativy University for the Future, která směřuje k regeneraci vzdělávání, kulturní obnově a sociálním inovacím.

Obsah O studii ___________________________________________________________________________ 7 Obsah __________________________________________________________________________ 7 Hlavní cílové skupiny základního dokumentu ____________________________________________ 7 Rozsah__________________________________________________________________________ 8 Evaluace a připomínkování (první kolo)_________________________________________________ 9 Postup připomínkování _____________________________________________________________ 9 Kdo stojí za Projektem Krumlovia? ___________________________________________________ 10 Finanční informace _______________________________________________________________ 11 Posloupnost práce ________________________________________________________________ 11 Autorství________________________________________________________________________ 12 Shrnutí___________________________________________________________________________ 14 Základní údaje o projektu ___________________________________________________________ 16 Východiska _____________________________________________________________________ 16 Iniciativa U4F ____________________________________________________________________ 17 Vztah k dalším iniciativám __________________________________________________________ 17 Vize ___________________________________________________________________________ 17 Cíle ___________________________________________________________________________ 18 Cílové skupiny ___________________________________________________________________ 19 Proč v Českém Krumlově? _________________________________________________________ 20 Areál Vyšný _____________________________________________________________________ 22 Přínosy městu Český Krumlov _______________________________________________________ 23 Rozvoj města a regionu ____________________________________________________________ 25 Evropský region Dunaj – Vltava ______________________________________________________ 27 Provozující subjekt ________________________________________________________________ 28 Universita Krumlovia ______________________________________________________________ 28 Další plánované instituce ___________________________________________________________ 28 Další služby _____________________________________________________________________ 29 Unikátnost projektu _______________________________________________________________ 29 Nabídka spolupráce _______________________________________________________________ 30 Možná budoucí spolupráce s projekty v Českém Krumlově ________________________________ 30

Výstupy od roku 2014 _____________________________________________________________ 32 Přehled hlavních milníků 2015-2017 __________________________________________________ 33 Popis areálu ______________________________________________________________________ 34 Východiska _____________________________________________________________________ 34 Současný název areálu ____________________________________________________________ 34 Plánovaný název areálu____________________________________________________________ 34 Umístění areálu __________________________________________________________________ 34 Geologie lokality _________________________________________________________________ 36 Historie areálu ___________________________________________________________________ 37 Současný stav aréalu _____________________________________________________________ 39 Současný regulační plán ___________________________________________________________ 40 Současná uzemní ochrana _________________________________________________________ 41 Stav přírody v areálu ______________________________________________________________ 48 Odhad budoucí kapacity areálu ______________________________________________________ 53 Urbanismus, architektura a infrastruktura ______________________________________________ 55 Východiska _____________________________________________________________________ 55 Základní myšlenka architektury ______________________________________________________ 55 Organická architektura _____________________________________________________________ 56 Způsob práce na urbanisticko-architektonických aspektech projektu _________________________ 57 Kolektivní utváření prvotní prostorové koncepce a využití ploch (Varianta 1) ___________________ 59 Princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu _______________________________________________ 64 Kroky k utváření finální urbanisticko-architektonické koncepce ______________________________ 65 Ekologické principy staveb__________________________________________________________ 68 Nakládání s energiemi _____________________________________________________________ 68 Nakládání s odpadními vodami ______________________________________________________ 71 Doprava a provoz ________________________________________________________________ 71 Stavba první budovy ______________________________________________________________ 72 Vzdělávání________________________________________________________________________ 74 Východiska _____________________________________________________________________ 74 Touha po vzdělávání ______________________________________________________________ 76 Hledání nového přístupu ke vzdělávání ________________________________________________ 76 Srovnávací výzkum v oblasti vzdělávání _______________________________________________ 77 Projekt Krumlovia a Manifesto 15 ____________________________________________________ 79

Základní pojmy __________________________________________________________________ 80 Výzva být pedagogem _____________________________________________________________ 87 Universita Krumlovia ______________________________________________________________ 88 Základní a střední škola Krumlovia __________________________________________________ 112 Mateřská škola Krumlovia _________________________________________________________ 117 Přiklady celoživotního vzdělávání ___________________________________________________ 118 Proces tvorby vzdělávacího městečka________________________________________________ 122 Východiska ____________________________________________________________________ 122 Definice a výklad pojmů ___________________________________________________________ 122 Provozující subjekt _______________________________________________________________ 123 Právní forma provozujícího subjektu _________________________________________________ 123 Zakládání nových institucí či organizací ______________________________________________ 125 Vedení provozujícího subjektu ______________________________________________________ 127 Organizační struktura ____________________________________________________________ 127 Právní aspekty nakládání s pozemkem ve Vyšném______________________________________ 127 Celkový časový horizont __________________________________________________________ 130 Dlouhodobý plán vývoje ___________________________________________________________ 131 Základní ekonomické a finanční aspekty ______________________________________________ 139 Východiska ____________________________________________________________________ 139 Finanční cíl ____________________________________________________________________ 139 Klíčovy téma: Proveditelnost _______________________________________________________ 140 Postup získávání finančních zdrojů __________________________________________________ 140 Fáze fundraisingu _______________________________________________________________ 141 Spolupráce při fundraisingu ________________________________________________________ 144 Investiční náklady _______________________________________________________________ 145 Neinvestiční a provozní náklady ____________________________________________________ 146 Model “předplatného”_____________________________________________________________ 147 Možnosti úspor _________________________________________________________________ 147 Skryté náklady _________________________________________________________________ 148 Příklady podobných projektů _______________________________________________________ 148 Klíčové faktory úspěchu ___________________________________________________________ 149 Tým Projektu Krumlovia ___________________________________________________________ 151 Východiska ____________________________________________________________________ 151

Základní údaje __________________________________________________________________ 152 Členové týmu ___________________________________________________________________ 152 Biografické údaje – Pracovní skupina ________________________________________________ 155 Biografické údaje – Koordinátoři ____________________________________________________ 159 Biografické údaje – Poradci ________________________________________________________ 161 Předchozí zkušenosti _____________________________________________________________ 162 Naše motivace __________________________________________________________________ 167 Principy a proces spolupráce _______________________________________________________ 168 Pozvánka ke spolupráci ___________________________________________________________ 169 Výroky o Projektu Krumlovia _______________________________________________________ 170 Přílohy __________________________________________________________________________ 173 Příloha 1 (Kontext): Poděkování _____________________________________________________ 173 Příloha 2 (Kontext): Vztah k dalším iniciativám __________________________________________ 174 Příloha 3 (Areál): Fotografická dokumentace současného stavu areálu _______________________ 176 Příloha 4 (Architektura): Ukázky organické a ekologické architektury _________________________ 200 Příloha 5 (Vzdělávání): Iniciativa University for the Future _________________________________ 213 Příloha 6 (Vzdělávání): V čem je nový koncept university odlišný? ___________________________ 214 Příloha 7 (Vzdělávání): Zdroje inspirace pro vzdělávání ___________________________________ 223 Příloha 8 (Vzdělávání): Inovativní vzdělávání v České republice ____________________________ 227 Příloha 9 (Vzdělávání): Přehled možností rozvoje vyššího vzdělávání ________________________ 245 Příloha 10 (Vzdělávání): Přehled metod vzdělaváni, spolupráce a spolutvorby _________________ 247 Příloha 11 (Proces tvorby): Memorandum o porozumění __________________________________ 253 Příloha 12 (Proces tvorby): Cíle, principy a pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka ___________ 259 Příloha 13 (Proces tvorby): Alternativní možnosti rozvoje vzdělávacího městečka _______________ 266 Příloha 14 (Proces tvorby): Jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce ve vzdělávacím městečku 267 Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model __________________________________________ 285 Příloha 16 (Proces tvorby): Analýza dalších možností právních forem provozujícího subjektu ______ 299 Přiloha 17 (Proces tvorby): Analýza dalších možných přístupů ke správě pozemku ______________ 301 Příloha 18 (Proces tvorby): Návrh smlouvy o zřízení práva stavby ___________________________ 303 Příloha 19 (Finance): Ekonomické a finanční aspekty vzdělávacího městečka__________________ 309 Příloha 20 (Finance): Model předplatného______________________________________________ 317 Příloha 21 (Finance): Stavební rozpočet _______________________________________________ 323 Příloha 22 (Finance): Součásti ekonomického modelu ____________________________________ 324 Příloha 23 (Tým): Týmová a organizační kultura _________________________________________ 341

Literatura________________________________________________________________________ 353 Poznámky _______________________________________________________________________ 357

Vyšší vzdělání by mělo v konečném důsledku směřovat k vytvoření ( vzniku ) nové společnosti, nenásilné a nevykořisťující, tvořené vysoce vzdělanými, motivovanými a do dění aktivně zapojenými jednotlivci, inspirovanými láskou k lidstvu a vedenými moudrostí. Světová deklarace UNESCO o vyšším vzdělávání pro 21. století (1998, §6d )

O studii

Obsah

Tato studie analyzuje záměr vybudovat mezinárodní Vzdělávací městečko Krumlovia v Českém Krumlově. Obsahuje analýzu průzkumů provedených za účelem mapování možností a vyvozování odpovídajících závěrů a rozhodnutí. V následujících kapitolách popisujeme významné aspekty projektu jako např.      

Areál ve Vyšném Urbanismus, architektura a infrastruktura Vzdělávání Proces tvorby vzdělávacího městečka Základní aspekty ekonomiky a financí Tým Projektu Krumlovia

Projekt má přesah do budoucnosti a má sloužit jako příklad pro rozvoj kreativních měst a regionů. Naším cílem je zajistit modelový charakter projektu, aby funkční přístupy mohly být následně šířeny do dalších lokalit a institucí. Projekt je součástí inciativy University for the Future a může být jako jeden z jejích příkladů replikován. Hlavní cílové skupiny Hlavní cílové skupiny této studie jsou: základního 1. Obyvatelé města Český Krumlov, městské zastupitelstvo a další autority dokumentu 2. Obyvatelé regionu, České republiky a zahraniční zájemci 3. Investoři a filantropové 4. Ministerstva a evropské instituce Pro většinu cílových skupin není tento typ rozsáhlé dokumentace efektivní. Proto nabízíme shrnutí. Čtenářům, kteří nemají dostatek času a zajímají je zejména hlavní rysy projektu a některá specifická řešení, doporučujeme následující zkrácené verze: Souhrn (30 stran) – ke stažení zde: http://u4future.net/wp-content/uploads/2014/11/Assenza-Molz_The-KrumloviaProject.pdf

7|Projekt Krumlovia

Navíc můžeme poskytnout prezentace, které obsahují klíčové body projektu. Tato shrnutí vyžadují základ v koherentním dokumentu – a právě to je cílem této rozsahlé studie. Rozsah

Tento dokument představuje komplexní a detailní studii záměru včetně definování postupu jeho realizace. Dokument – který v současnosti čítá na vice než 300 stran – vypadá velice objemný. Nevytvořili jsme dokument za účelem komunikace s širokou veřejností. Role dokumentu je širší. Slouží například jako: 1. Vědomostní banka, prostor pro objasnění všech aspektů projektu, z níž je možné čerpat informace pro shrnutí, prezentace a kratší specializované dokumenty. 2. Nástroj pro udržení koherence, zajišťující, aby do sebe všechny části celostní struktury zapadaly a tvořily synergie. 3. Dokument ukazující různé možnosti řešení týkajici se designu, struktury a realizace projektu. Nepopisuje pouze specifická zvolená řešení, ale též řadu dalších možností, ze kterých byla vybrána zvolená řešení. 4. Nositel legitimity poukazující na hluboké promyšlení projektu – od obecných pravidel k možným obtížím, které se vyskytnou v průběhu realizace projektu. Krátký dokument by nemohl poskytnout nezbytnou důvěryhodnost pro lidi, kteří se o projekt opravdu zajímají. 5. Pomocník při dosahování konsensu zajišťující v budoucnosti méně konfliktů týkajících se terminologie a směřování. Je poměrně snadné shodnout se na obecných principech jako je tvořivost, udržitelnost a soběstačnost. Obtíže často nastávají, když se potřebujeme shodnout na konkrétním řešení. Pokud si položíme otázku, zda je studie v současné podobě kompletní, musíme si odpovědět, že není. Přes velkou detailnost studie stále nemáme veškeré informace nezbytné pro úspěšnou realizaci projektu. Celá řada klíčových aspektů dosud nebyla pokryta. Podle našich odhadů přesáhne zřejmě konečná verze studie „magickou hranici“ 1000 stran, což odpovídá rozsáhlosti celého projektu. V ideálním případě bude horizontem pro vytvoření této rozšířené verze studie zároveň koncem Fáze 1 (tzn. konec roku 2017). Počítáme však s tím, že v druhé polovině roku 2016 bude hotova verze, která může byt zveřejněna, odborně pousouzena, a také rozeslána institucím jako např. Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, České konferenci rektorů, Radě vysokých škol, Akreditační komisi, atd. To nás přivádí k další otázce: Jsou texty v současné verzi studie dostatečně hluboké a pronikavé - a to ve smyslu vědeckém, filosofickém, praktickém či jakémkoliv dalším? Věříme, že odpověď je stejná, to znamená, že zatím dosud nejsou. Studie může být dále vylepšována a prohlubována. S každou novou verzí se bude její úroveň zvyšovat. Ve chvíli, kdy budou všechny části řádně propracovány, bude možné celek zjednodušit. Potřeba detailnosti a hloubky je dána následujícími fakty: 1. Kdokoliv chce vytvořit něco nového, měl by to řádně vysvětlit a zdůvodnit. 2. Prvním krokem je, abychom měli my sami jasno v tom, co vlastně přesně chceme dělat. Tento proces vyžaduje zeptat se na směr vlastního života a spojit se s lidmi, kteří mají podobné cíle.

8|Projekt Krumlovia

3. Dalším krokem je popsat co nejpřesneji, co je to Vzdělávací městečko Krumlovia a jak může být vytvořeno. 4. Můžeme snít a diskutovat až do Soudného dne, avšak pokud výsledky našich konverzací nesepíšeme, ztratíme jejich jasnost a zapomeneme detaily. 5. Projekt Krumlovia je rozsáhlý a nákladný. Klade si za cíl ovlivnit, a do jisté míry obnovit, všechny dimenze a sektory společnosti. 6. Projekt zahrnuje vytvoření více než třiceti různých institucí. I v případě, že by byly všechny tyto instituce vytvořeny dle standartních pravidel a modelů, vyžadoval by přirozeně jejich popis množství stránek. A díky tomu, že všechno bude fungovat jinak než obvykle, vyžaduje ještě více prostoru pro dokumentaci. 7. Může se to zdát na první pohled paradoxní, avšak „teorie“ je vlastně ta nejvíce praktická věc. Konkrétní aktivity nemohou dobře probíhat, pokud nečerpají z dobré teorie. Teorie tvoří základ pro praktické kroky a ty zase zpětně ovlivňují základy naší práce. Vzhledem k těmto skutečnostem je potřeba dále rozšiřovat a prohlubovat obsahovou stránku projektu. Je nicméně důležité položit si otázku: můžeme začít s realizací projektu ještě předtím, než dokončíme celou dokumentaci? Odpověď je ‚ano‘, neboť pracujeme postupně v etapách. Zkušenosti z praxe implementujeme do již existujících dokumentů. Proto jsme už začali podnikat praktické kroky směrem k uskutečnění projektu, i když v rukou nedržíme vše potřebné pro celou dlouhodobou realizaci projektu. Těmito praktickými zkušenostmi se nejvíce posouváme dopředu. Evaluace a připomínkování (první kolo)

Projekt Krumlovia se vyvíjí ve spolupráci s odbornou i laickou veřejností (lokálně, regionálně, v rámci ČR i na mezinárodní úrovni). První kolo evaluace a připomínkování probíhalo od ledna do dubna 2015: 1. Interní evaluace – Pracovní skupina Krumlovia, mezinárodní tým Krumlovia, členové iniciativy University for the Future – do 31. 1. 2015. 2. Členové zastupitelstva a další orgány města do 30. 4. 2015. 3. Širší veřejnost měla možnost vyjádřit se ke studii a prezentovat své připomínky a náměty rovněž do 30. 4. 2015. Dopracování připomínek proběhlo do 21. 5. 2015, aktualizovaná verze je zveřejněná na webových stránkách projektu www.krumlovia.eu Po dokončení první kolo evaluace a připomínkování proběhnou následují kroky: 1. Projednání právních aspektů projektu. V případě pozitivní zpětné vazby ze strany městského zastupitelstva: Založení organizace Krumlovia Group (zápis nového ústavu může trvat měsíce, musí byt schválen rejstříkovým soudem); 2. Podepsání smlouvy či smlouvy o smlouvě budoucí mezi organizací Krumlovia Group a městem Český Krumlov. Přehled milníků Projektu Krumlovia naleznete na str. 32, detailní rozbor na 130-137.

Postup připomínkování

Možnost připomínkování Projektu Krumlovia není časově omezen. Připomínky budou vždy zpracované do nové verze, která bude pravidelně publikována na stránkách www.krumlovia.eu. Připomínky budou rovněž zpracované do další projektové dokumentace.

9|Projekt Krumlovia

Vaše připomínky nám pomohou při tvorbě a implementaci Projektu Krumlovia. Obecné poznámky nám nepomohou, proto prosíme o přesnější zpětnou vazbu: 1. Komentáře, námitky, upozornění, vyjádření, doplnění a podněty včetně uvádění příslušných stran; 2. Editování textu – dodatky, krácení, revize; 3. Vlastní návrhy a alternativní vize; 4. Podklady – odkazy na literaturu, texty, grafy, fotografie, ilustrace, atd. 5. Vlastní přání a očekávání týkající se Vzdělávacího městečka Krumlovia; 6. Nabídky ke spolupráci; 7. Kontakty na lidi, kteří by mohli mít zájem o spolupráci. Připomínky, konstruktivní kritika a upozornění na konkrétní chyby v textu jsou vítány a mohou být užitečný při tvorbě a implementaci projektu Krumlovia. Vašimi připomínkami můžete ovlivnit konečnou podobu Projektu Krumlovia. Připomínkování emailem: [email protected] Připomínkování poštou: Institutions for the Future s.r.o., Okružní 10, 779 00 Samotišky Kdo stojí za Projektem Krumlovia?

Hlavním orgánem pracujícím na rozvoji universitního kampusu a vzdělávacího městečka v Českém Krumlově je tým Krumlovia, nikoliv firma Institutions for the Future, s.r.o., jakkoliv se to tak občas prezentuje.1 Tým Krumlovia funguje napřič organizacemi a spojuje veřejny a soukromy sektor, včetně občanskou společnost, viz členy na str. 150-153. Firma Institutions for the Future s.r.o., zastoupena Gaudenzem Assenzou, je inkubátorem projektu a zároveň partnerem pro město Český Krumlov v úvodním Memorandu o porozumění (viz Příloha 11). Tým Krumlovia má za cíl připravit smlouvu o smlouvě budoucí a následně i smlouvu, mezi městem Český Krumlov a novou, pro tento účel vytvořenou, organizací jménem “Krumlovia Group“. Budoucím právním partnerem města Český Krumlov bude tedy organisace Krumlovia Group, nikoliv Institutions for the Future, s.r.o. Krumlovia Group bude založena těmi členy týmu Krumlovia, kteří si vezmou na starost konkrétní oblasti projektu. Žádný automatismus ve smyslu “člen týmu Krumlovia = zakladatel či vedení Krumlovia Group” neexistuje. Další lidé či právní subjekty se mohou k založení a následným aktivitám Projektu Krumlovia kdykoliv přidat, aniž by byli součástí přípravné fáze (viz popis jednotlivých fází na str. 130-137). Důležitým orgánem bude odborné grémium, které bude během celé doby realizace projektu podporovat jeho kvalitu a přínos pro město. Toto grémium bude nezávislé na politických orgánech, na investorech a na nositeli a realizátorovi projektu, Krumlovia Group. Odborné grémium je poradenský orgán, jehož členové jsou ochotni pomáhat týmu Krumlovia v oblasti své kompetence a zájmu. Pokud se někteří zastupitelé nebo představitelé úřadu města či jakýkoliv jiný občan chce podílet více, existuje možnost přímého členství v rámci týmu Krumlovia. Kontakt pro zájemce o spolupráci: [email protected] Více informací o Pracovní skupině a širším týmu Krumlovia najdete na str. 151-161.

10 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Finanční informace

Projekt Krumlovia nikdy nebyl a nebude komerční projekt. Projekt Krumlovia je projektem občanské společnosti a je vytvořen “z dola“. Firma Institutions for the Future, s.r.o., ani členové Pracovní skupiny, nedostali odměnu za vyhotovení studie, ani za další výstupy. Motivací je vytvořit projekt, který přispěje k obnově vzdělávání a přeměně společnosti. Starosta města Český Krumlov tuto skutečnost popsal následujícím způsobem: “V zastupitelstvu se objevují názory, že mají za cíl okrást nás o pozemky, což je úplně scestné. Já si myslím, že takový projekt se v celé republice ještě nenarodil, a proto je těžké se jeho realizaci vůbec představit. Chodím na schůzky s týmem Krumlovia a na těch lidech je vidět, že celou tu věc dělají z čisté snahy o vytvoření geniálního projektu. Přál bych si, abychom si takovou příležitost nenechali utéct.”2 Projekt občanské společnosti musí splnit důležitou podmínku: Projekt nesmí být vytvořen za účelem privátního obohacení. To neznamená, že nikdo nemůže vydělávat peníze. Znamená to, že Projekt musí byt v první řadě veřejně prospěšný. Pokud se díváme na Projekt Krumlovia stejným způsobem jako na projekt komerční, nenajdeme, co hledáme, a jsme pochopitelně zklamáni.

Posloupnost práce

Vzhledem k tomu, že má být Projekt Krumlovia základem systémové změny a není pouze projektem s daným začátkem a koncem, musí mít samozřejmě i jiný průběh než projekty, se kterými se běžně setkáváme. V týmu Krumlovia pracujeme podobně jako architekti, od obecného konceptu k detailním plánům, které je nakonec možné realizovat. Na začátku, v roce 2009, jsme měli pouze několik obecných nápadů týkajících se nové vize vzdělávaní a uspořádání společnosti. Prvními výstupy byly náčrty. Od roku 2012 jsme pracovali na vizi iniciativy University for the Future (U4F). Na základě těchto prací bylo možné vytvořit první koncepty, popisy, modely a studie. Tyto prvotní studie prošly celou řadou úprav. V roce 2013 jsme začali s Projektem Krumlovia jako konkrétní ukázkou toho nejlepšího, co může iniciativa U4F nabídnout. Na jaře roku 2014 jsme začali dávat dohromady soubor plánů a dokumentaci potřebnou pro realizaci projektu. Tento proces stále trvá. Ve Fázi 1 (2015-2017), v níž se nyní nacházíme, pracujeme zejména na precizování konceptu a obsahu Projektu Krumlovia – a to do takové míry, aby byla sdělná jeho podstata i bohatost detailů. Bylo by chybou začínat s excelovou tabulkou, a dostat se pouze k tomu, jaký budeme mít počet žáků a studentů, a jak vysoké školné budeme moci účtovat podle konvenčního modelu vzdělávaní a ekonomiky. Projekt Krumlovia nekopíruje žádný konvenční model. Jeho cílem je vytvořit model nový. Krumlovia představuje svobodný prostor, inovační zónu, kde je možné vytvořit nové postupy a nové instituce. Je známý fakt, že invence nejsou dokonalé od samého začátku. Každý projekt má svůj individuální příběh, svoje silné a slabé stránky. Vynálezy potřebují čas na experimentování, testování a zdokonalení. Zavedení finančního vymezení na začátku tvorby projektu zničí jeho potenciál. Zamyslíme-li například, jak Thomas Edison vymyslel žárovku. Potřeboval tisíce pokusů. Nakonec uspěl, protože měl silnou vizi, ale především vytrvalost. Po vynálezu prohlásil: “Neselhal jsem. Objevil jsem 10000 způsobů, které nebudou fungovat.”


Většina lidí se chová a funguje jako Thomas Edison a ne jako jedinečný génius Nikola Tesla, který příliš nepotřeboval experimentovat, jelikož měl jasnou vizi nových vynálezů a věděl, že budou funkční přesně tak, jak si je představoval. Všem členům týmu Projektu Krumlova je jasné, že projekt musí byt dlouhodobě udržitelný, ale právě z tohoto důvodu je nutné pokračovat v práci na inovativním konceptu. Naším cílem je tento koncept postupně upřesnit, vyzkoušet a prověřit, upravit a správně nastavit. Pokud Projekt Krumlovia vytvoříme na základě excelové tabulky, stane se prázdným marketingovým tahem a Potěmkinovou vesnicí. Všechny výstupy budou orientovány na krátkodobý zisk, lidé budou pod tlakem, budou se soustředit na plnění úkolů konvenční cestou. Školní budovy a ostatní budovy budou prázdné. Příkladů takových prázdných projektů, s prázdnými kancelářemi a učebnami, je mnoho. Nechceme, aby v Českém Krumlově vznikl nový areál, v němž nebude žádný život, protože celý projekt byl postaven bez ohledu na lidi. Nechceme být zodpovědní za vznik brownfieldu budoucnosti. Podstatou vzdělávacího městečka je učení se v kombinaci se smysluplnou prací. Heslo nezní: “dáme lidem práci“, ale „dáme jim možnost nalézt to, co ji naplňuje“. Umožníme jim, aby přispěli k rozvoji města a regionu. Kořeny proveditelnosti nejsou ve finančních obratech a kombinacích. Jsou ve vizi, tvořivosti a postoji k vlastní práci. Projekt Krumlovia kultivuje tyto kvality. Život je příliš krátký na to, abychom vymysleli projekt, který nemá žádný hlubší smysl. Z tohoto důvodu je naprosto klíčové zaměřit se na obsah, vypilovat unikátní model vzdělávacího městečka a dopracovat ho do takové podoby, že ho budeme moci veřejně obhájit a následně realizovat. Nebráníme se veřejné diskusi v průběhu tvorby projektu, nicméně odhad termínu pro zveřejnění všech plánů a výstupů, včetně medializace, spadá do druhé poloviny roku 2016. Autorství

Příspěvky ke studii můžeme zařadit do tří kategorií: 1. Příspěvky a nápady, které byly   

zásadním způsobem v procesu tvorbě projektu změněny, tedy opraveny, zkráceny, rozšířeny, adaptovány do celku, atd., dopracovány dalšími lidmi, kteří přímo nebo nepřímo zasáhli do obsahu, inspirovány společními diskusemi na dané téma.

Autorství těchto textů není možné jednoznačně identifikovat. Přispěvatelé tohoto typu jsou proto jmenováni v obecném seznamu přispěvatelů – viz Příloha 1. 2. Příspěvky, které nepotřebovaly zásadní úpravy a navíc nevznikly jako výsledek společných úvah. Autoři těchto textů jsou přímo uvedeni v příslušném textu. 3. Celkový koncept studie, vypracování textu, oprava a editace celého dokumentu, tj. hlavní autorská a editorská činnost a celková odpovědnost za obsah. Naším záměrem bylo, aby všichni členové Pracovní skupiny i členové širšího týmu společně vypracovali projektovou dokumentaci jako společnou tvorbu ve smyslu spoluautorství. Tento scénář se zatím nepodařilo uskutečnit, a to i přes to, že byli všichni zájemci mnohokrát pozváni ke spolupráci, a že jsme v roce 2012 a 2013


zorganizovali za účelem společné tvorby textů setkání v rámci iniciativy University for the Future. Výsledkem je mnohem nižší počet autorů, než bylo původně v plánu. Hlavním autorem a editorem je Gaudenz Assenza. Druhým klíčovým autorem a editorem anglických textů, z nichž byly některé přeloženy do čestiny, je Markus Molz. Lucie Vaverová je hlavní překladatelka a editorka českých textů. Jim, i všem dalším přispěvatelům jmenovaným v Příloze 1, patří velký dík. Podíváme-li se na původ autorství, musíme brát v úvahu, že nikdo nečerpá pouze ze sebe. Každý člověk čerpá během života z množství zdrojů, jakými jsou např. rodiče, učitelé, knihy, média ― a samozřejmě i z mnoha dalších materiálů, zkušeností a zdrojů, které se různými způsoby odrazí do textů. Autoři si nikdy nemohou být jisti, nakolik autory opravdu jsou. Takové “skutečné autorství“ není možné správně určit, neboť autoři sami si většinou nejsou plně vědomi toho, co převzali od někoho jiného a co je opravdu “z jejich hlavy“.


Shrnutí Co je to Krumlovia?

Krumlovia je projekt vzdělávacího městečka v areálu Vyšný v Českém Krumlově. Jeho součástí má být mezinárodní universita, střední, základní a mateřská škola založené na novém modelu celoživotního vzdělávání, domov pro aktivní stáří, kulturní centrum a prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami. Projekt chce vytvořit vzdělávací, organizační a institucionální model umožňující, aby zvolená nová řešení, vytvořená a testovaná v praxi, mohla být následně použita a rozšířena do dalších míst. Projekt doplňuje existující nabídku či k ní přináší alternativu. Model je založen na principech soběstačnosti a udržitelnosti. Vzdělávací městečko má vzniknout v areálu bývalého vojenského prostoru ve Vyšném a logicky navázat na město. Projekt počítá s úzkou spoluprací s městem a regionem.

Produkty a služby

Areál bude využíván pro vzdělávání, výzkum, kulturní aktivity a mnoho dalších činností a služeb. Projekt Krumlovia bude nabízet komplementární služby k již dostupným službám města. Např. škola a školka budou sytit zájmy obyvatel města a zároveň bude jejich zřízení nutné z důvodu očekávaného přírůstu obyvatel v důsledku vystavění nové městské čtvrti. Objekty služeb budou též sloužit jako zařízení pro praxi studentů. Celé vzdělávací městečko bude sloužit i jako nová rekreační oblast (veřejně přístupný park), která dodá městu na atraktivitě.

Hlavní plánovaná organizace Universita a její součásti

Krumlovia Group, ústav - založení za účelem rozvoje vzdělávacího městečka

Universita Krumlovia obsahuje mj.  Vývojové centrum  Kulturní centrum  Therapeutikum (celostní péče a umělecké terapie)  Institut biozemědělství (s farmou pro výzkum a vzdělávání)  Podnikatelský inkubátor (sociální a etické podnikání)  Meziuniversitní centrum (centrum spojující sít´ universit)  Divadlo a amfiteátr  Výukové prostory a aula  Řemeslné dílny a umělecké ateliéry  Studentské koleje. Universita Krumlovia, jejíž plánovaná kapacita je 700 studentů, bude schopna pro studenty v kampusu ve Vyšném otevřít omezený počet studijních programů (v současnosti jsou plánovány tři).

Další plánované instituce Mateřská škola a rodinné centrum  Integrovaná základní a střední škola 

Pečovatelský domy pro zdravotně znevýhodněné osoby  Domov pro aktivní stáří  Hospic  Kavárna, čajovna a restaurace  Knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna zdravé výživy a další obchody a služby  Hotel  Celostní fitness a wellness  Informační a výstavní centrum  Řemeslné dílny a umělecké ateliéry pro veřejnost  Naučný park pro dvanáct smyslů člověka  Rodinné domy a další ubytovací kapacity

Etapy

Celý projekt je plánován v etapách. Celkem zahrnuje čtyři fáze – od plánování a fundraisingu (2015 - 2017), přes založení a vybudování Vývojového centra, otevření postgraduálního institutu a přijímání prvních studentů (2018 - 2020), založení a rozvoje University Krumlovia a dalších institucí působících v areálu (2021 - 2024) až po otevření dalších budov po roce 2025. První etapa výstavby by měla být zahájena v roce 2018, kdy by měl být vybudován první objekt – Vývojové centrum. Postupně


by měl vznikat moderní areál, ve kterém se budou vzdělávat děti od předškolního věku až po seniory.


Základní údaje o projektu

Východiska

Naše civilizace dnes stojí uprostřed velkých změn přinášejících nové možnosti. Lidé si začínají uvědomovat obecnou krizi hodnot a smyslu, vnitřní i společenské odcizení. Prakticky ve všech oblastech lidské činnosti, ať už jde o ekologii, ekonomiku, politiku, vědu, filosofii, náboženství či umění, jsme konfrontováni s nutností přehodnotit východiska, na jejichž základě jsme vybudovali naši civilizaci. Vzhledem k současné situaci je zarážející, jak často zásadní výzvy, jež by mohly vést ke zlepšení, unikají pozornosti. To, co je středobodem všeobecného zájmu, a stále častěji také „elit“, jsou ve většině případů zástupné problémy. Překážka bránící vnímání situace spočívá v komplexnosti těchto výzev. Naše společnost stojí před zásadní a kompletní systemické přeměně, která je prakticky nemožné vnímat v celém jejím rozsahu. Další překážka je spojená s tím, že velké množství problémů má kořeny v absenci porozumění hlubšímu a širšímu kulturnímu kontextu, díky čemuž se velmi často řeší pouze symptomy, nikoliv příčiny. Hlavní intelektuální proudy zastoupené v naší společnosti jsou omezené svojí vlastní povahou, neboť pak automaticky zastiňují jiné. Ideový zmatek oslabující tvořivost je do značné míry udržovaný tendencí uplatňovat omezené množství principů na vědní obory a světonázorů. Produktem je akademik s pronikavým vhledem do jednoho specifického aspektu skutečnosti, který však nezná nebo odmítá celistvé perspektivy. Vzdělávání pro budoucnost by mělo být svým obsahem i formou orientováno na objevování, rozvíjení a kultivaci všech tvůrčích stránek lidského bytí, jež se neomezují pouze na intelekt. Za jeho nedílnou součást je nutné považovat rozvoj mnohostranné inteligence mentální, emocionální, tělesné (a jiné) prostřednictvím umění, zážitkového vzdělávání, práce na vlastním rozvoji, zdokonalování praktické zručnosti, péče o sociální vztahy a péče o Zemi. Ve třetím tisíciletí je nutné lidi inspirovat k soběstačnějšímu, svobodnějšímu a zodpovědnějšímu způsobu života. Vyvstává potřeba vytvořit prostor pro nové přístupy


napomáhající rozvoji těchto kvalit. Zdá se, že stojíme před výzvou k transformaci vedoucí k hlubšímu porozumění souvislostem. Iniciativa U4F

Projekt Krumlovia je součástí mezinárodní iniciativy University for the Future, dobrovolného sdružení jednotlivců, skupin a organizací. Snažíme se o obnovu vyššího vzdělání a jeho zaměření na výzvy 21. století. Klíčovým bodem je snaha o integraci různorodých modelů vzdělávání způsobem, jenž by umožňoval uvědomění si základních hodnot člověka i společnosti. Od roku 2011 zprostředkováváme zkušenosti s novým typem vzdělávání. Pracujeme na otevření akreditovaných studijních programů bakalářského, magisterského a doktorandského stupně a zároveň ověřujeme programy formálního i neformálního vzdělávání včetně licenční formou studia dle novely Zákona 563/2004 Sb. ve znění Zákona č. 198/2012 Sb. Iniciativa University for the Future sdružuje pedagogy, výzkumníky, studenty, filosofy, umělce, aktivisty, poradce, podnikatele a mnohé další v úsilí spoluvytvářet a zavádět udržitelná řešení v různých oblastech lidské činnosti. Klíčovou otázkou inciativy je: Jak by mohlo vypadat vzdělávání, kdybychom začali jeho smysl a podobu objevovat znova od základů? V tomto kontextu chceme zachovat integritu ve slovech a v činech. Nebudeme užívat v současnosti populárních termínů, pokud jsou chybné, jen proto, že to udělá proces tvorby a fundraising dočasně snazším. Říkáme přímo, v co věříme a proč, čeho se budeme rádi účastnit a čím se necháme inspirovat, od koho se budeme učit. Vítáme příspěvky všech, kteří se rádi zapojí do konstruktivní debaty. Více informací naleznete na webových stránkách www.u4future.net

Vztah k dalším iniciativám

Projekt Krumlovia souzní s řadou dalších iniciativ, deklarací a záměrem v různých oblastech vzdělávání, ekonomie, architektury, politiky, sociální sféry a jiných. V Příloze 2 najdete výčet z mnohem větší databáze. Jsou to příklady s určitou rezonancí, v některých případech i s vysokou rezonancí s Projektem Krumlovia a s inciativou University for the Future. Dále existují celá řada nových modelů a institucí, které mohou byt užitečné v každem městé. Přiklady: Zukunftszentrum, Social Lab, Zone für systemische Innovation, Institut/Zentrum/Park für soziale Innovationen, Blue Economy training, Büro für Zukunftsfragen, Transformationsdesign-Agentur, „Reimagining Social Change“Beratung, „Radical Change“-Programm, Realexperimente in Reallaboren, Transition Academy, Akademie für systemischen Wandel, Future Generations Graduate School, Changemaker Campus, School for Dreamers, School of Life, Generation Waking UpProgramm, Smart CSO Lab. Naš cíl je vytvořit náš vlastní, unikátní design, inspirováný různými iniciativami a institucemi, které dokazali v praxi, že nové přistupy mohou fungovat.

Vize

Po dvaceti pěti letech dokončuje jihočeské město Český Krumlov rozsáhlou renovaci historických objektů. Toto výjimečně zachovalé renesanční město patří právem k architektonickým perlám nejen střední Evropy a je součástí světového dědictví


UNESCO. V současnosti má Český Krumlov příležitost podpořit transformaci městské části, která bude orientována na obnovu a tvorbu hodnot, kultury a prostředí. Transformací bývalého vojenského areálu Vyšný vznikne nová městská část, která bude podporovat místní i regionální rozvoj. Bude kombinovat ekologii s novým systémem celoživotního vzdělávání od mateřské školy po universitu a zároveň nabízet další vzdělávání. Mezinárodní vzdělávací městečko bude zahrnovat universitu a další instituce, navržené speciálně k tomu, aby pokrývaly společenské a sociální potřeby. Jedná se především o mateřskou, základní a střední školu, domov pro aktivní stáří, knihovnu, kulturní centrum, prostor s dílnami, obchůdky a kavárnami i obytné domy. Vše bude zasazeno do kontextu přírodního parku. Živa flóra a fauna poslouží jako odpočinková zóna pro studenty a žáky stejně jako pro místní obyvatele i návštěvníky. Na severní straně areálu budou ekologické domky a další možnosti bydlení. I v ostatních částech areálu budou ubytovací kapacity. Kampus se díky tomu nebude v noci a během prázdnin vylidňovat a stane se tak plnohodnotnou součástí města. Chtěli bychom, aby architektonická forma budov a okolních ploch kultivovala estetické vnímání člověka a probouzela jeho zájem o nové formy architektury a jejich propojení s přírodou. Budovy budou energeticky úsporné a celý prostor bude navržen tak, aby účelně hospodařil s přírodními zdroji v souladu s nejvyššími standardy udržitelnosti a soběstačnosti.3 Areál ve Vyšném se stane místem setkávání všech společenských i věkových vrstev společnosti. Každý zde bude moci najít významné impulsy pro svůj rozvoj. Chceme, aby se model vzdělávání Projektu Krumlovia stal doplňkem k současné většinové nabídce. Cíle

Cílem Projektu Krumlovia je transformace bývalého vojenského areálu Vyšný na vzdělávací městečko založené na principech soběstačnosti a udržitelnosti. Projekt Krumlovia chce vytvořit vzdělávací, organizační a institucionální model, který umožní, aby zvolená řešení, vytvořená a testovaná v praxi, mohla být následně rozšířena do dalších institucí a míst. Dílčí cíle: 1. Vytvořit vzdělávací městečko včetně mezinárodní university s výrazným sociálním a ekologickým přesahem; 2. Založit rodinné centrum a mateřskou školu, která bude doplňovat již existující místní zařízení a bude pokrývat dodatečné potřeby lidí, kteří budou do vzdělávacího městečka a do Českého Krumlova přicházet; 3. Založit integrovanou základní a střední školu, která bude doplňovat již existující regionální zařízení a bude pokrývat dodatečné potřeby lidí přicházejících do vzdělávacího městečka a do Českého Krumlova; 4. Rozšířit kapacity sociálních a zdravotnických služeb s možností různých druhů terapií, domovy pro aktivní stáří či hospic; 5. Nabídnout kreativní a motivující vzdělávání propojené s praxí; 6. Pomoci k obnově tradic dříve populárních řemesel, umění a kreativity obecně; 7. Přispět ke snížení nezaměstnanosti v regionu vyvažováním sezónnosti ekonomických aktivit ve městě, zejména turismu. Podporovat místní ekonomiku a napomáhat vzniku nových podniků;


8. Prostřednictvím nových formálních i neformálních vzdělávacích příležitostí zvýšit počet vzdělaných a vysoce kvalifikovaných obyvatel; 9. Vybudovat areál, který se stane zdrojem inspirace nejen v oblasti vzdělávání a v architektuře, ale také v oblasti výzkumu, řemesel, ekologie, čistých energií, organizační kultury, správy, řízení, administrace a v mnoha dalších; 10. Vytvořit unikátní urbanistický a architektonický prostor, který bude v souladu s principy udržitelného rozvoje. Cílové skupiny

Každý úspěšný projekt má jasnou představu o situaci na trhu, tedy o cílových skupinách, které mají zájem o produkty a služby, jež projekt nabízí. Jelikož je Projekt Krumlovia komplexním projektem, nezaměřuje se na jednu cílovou skupinu. Každá instituce působící v rámci vzdělávacího městečka je zaměřena na specifické cílové skupiny. Ucelená koncepce projektu Krumlovia vytváří v každé oblasti synergie, specifické výhody a přednosti pro cílové skupiny všech věkových kategorií. Níže uvedený souhrn cílových skupin je vytvořen na základě institucí a jejich aktivit. 1. Universita: studenti, pedagogové a výzkumníci z ČR i ze zahraničí; 2. Vývojové centrum: inovátoři z ČR i ze zahraničí (např. ve firmách, neziskových organizacích, vládních institucích, na universitách a v dalších institucích); 3. Podnikatelský inkubátor: studenti a podnikatelé z ČR i ze zahraničí; 4. Mateřská škola a rodinné centrum: děti a rodiče ze vzdělávacího městečka, z Českého Krumlova a okolí; 5. Integrovaná základní a střední škola (včetně doplňkových neformálních programů): děti a mládež ze vzdělávacího městečka, z Českého Krumlova a okolí; 6. Centrum biozemědělství s farmou: studenti, výzkumníci, spotřebitelé z ČR i ze zahraničí; 7. Řemeslné dílny a umělecké ateliéry: děti, mládež, řemeslníci, umělci, spotřebitelé z ČR i ze zahraničí; 8. Kursy, workshopy a semináře celoživotního vzdělávání: účastníci a lektoři z ČR i ze zahraničí; 9. Kulturní centrum: účastníci z ČR i ze zahraničí (dle zaměření programu); 10. Therapeutikum: pacienti a klienti z města, z regionu, z ČR i ze zahraničí vyžadující celostní péči, např. v oblasti uměleckých terapií; 11. Pečovatelský dům pro zdravotně znevýhodněné osoby: klienti zejména z Jihočeského kraje; 12. Domov pro aktivní stáří a hospic: senioři zejména z Jihočeského kraje; 13. Kavárna, čajovna a restaurace; knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna zdravé výživy a další obchody a služby; celostní fitness a wellness, informační a výstavní centrum: obyvatelé města i turisté. 14. Obytné domy, hotel a další ubytovací kapacity: studenti, zaměstnanci, jejich rodiny a návštěvy vzdělávacího městečka; 15. Parky a zahrady: studenti, zaměstnanci i široká veřejnost; 16. Další služby, kulturní a sportovní aktivity: studenti, občané a návštěvníci Českého Krumlova a obyvatelé Jihočeského kraje; 17. Další cílové skupiny: stážisté a dobrovolníci z ČR i ze zahraničí podílející se na vzniku, výstavbě a chodu vzdělávacího městečka.


Proč v Českém Krumlově?

V dějinách Českého Krumlova navazujeme na impulsy, které se objevily již v době posledního vladaře rožmberského dominia, Petra Voka z Rožmberka (1539-1611). Vzhledem k tehdejší mezinárodní situaci chtěl založit evropskou školu, která by vzdělávala studenty pro budoucnost. Pro tuto školu chtěl vytvořit nadační fond z výtěžku celého Dominia, který by podporoval studenty. Politická situace v zemi však nebyla myšlenkám, které předcházely dobu, příznivá, proto zůstalo u torza, které bylo uskutečněno v městě Soběslav. V Soběslavi vznikal kampus, kde byla pro studenty nejen škola, ale i kolej a špitál. Události Bílé Hory a třicetileté války však tento vývoj přerušily. Projekt Krumlovia navazuje na ideu mezinárodní školy, v níž by se studenti mohli všestranně vzdělávat. Kasárna ve Vyšném, opuštěná před sedmi lety vojsky UNPROFOR, jsou vhodným místem, kde by v budoucnosti mohlo vzniknout vzdělávací městečko s mezinárodní Universitou Krumlovia. Český Krumlov vnímáme jako historickou a kulturní perlu Evropy a jako ideální místo pro vzdělávání budoucích generací. Kampus má propojovat minulost a budoucnost města, a zároveň odrážet architektonickou a přírodní krásu Českého Krumlova. Vzdělávací městečko bude propojovat výukové, sociální, volnočasové a další služby s již existující nabídkou města a regionu. Projekt Krumlovia přivede do města studenty a profesionály ze všech koutů světa, a využije potenciál města v celé šíři. V březnu 2013 se projektový tým poprvé setkal se starostou města Český Krumlov, Mgr. Daliborem Cardou, jehož projekt oslovil. Zastupitelstvo města schválilo na svém zasedání dne 26. září 2013 Memorandum o porozumění mezi městem Český Krumlov a společností Institutions for the Future, s.r.o. Memorandum bylo podepsáno 31. října 2013. Tentýž den se poprvé setkala pracovní skupina jako vedoucí orgán projektu. Do 21. 5. 2015 se setkala pracovní skupina celkem 25krát.


Český Krumlov4


Areál Vyšný

Kasárna Vyšný se nachází v místě původního barokního zemědělského statku, necelé 2 kilometry od historického centra města Český Krumlov. Rozloha území získaného od Ministerstva obrany ČR je 22,25 ha. Celý prostor je součástí chráněné krajinné oblasti Blanský les. Město Český Krumlov dostalo areál bývalých vojenských kasáren ve Vyšném darem v roce 2007. Jedná se o tzv. brownfield, urbanistický termín označující nevyužívaná území. Oblast byla znečištěna ropnými látkami, což bylo způsobeno zejména cvičnými manévry armádních vozidel. Město provedlo odstranění ekologických zátěží, demolice nevyužitelných objektů a hledá v současnosti finanční prostředky na dokončení demoličních prací. Na lokalitu existuje schválený územní i regulační plán.5 V bývalých kasárnách ve Vyšném se původně počítalo se vznikem stovek bytových jednotek, ať už individuálního nebo hromadného bydlení, se zřízením služeb pro občany nebo prostorů pro komerční využití. Studie na toto území byla již zpracována v rámci projednávání územního plánu ve Vyšném. Výstavba v lokalitě bývalých kasáren byla závislá na posílení kanalizačního sběrače. Nešlo jen o samotnou lokalitu ve Vyšném, ale i o napojení na zbývající městskou síť. Bylo by nutné posílit kanalizační vedení z Vyšného až ke Trojici. U Trojice měl být postaven nový vírový separátor. Investice do vybudování kanalizačního sběrače a posílení kanalizačního vedení by si vyžádala investici přes 100 milionů Kč. Město Český Krumlov hledalo finanční prostředky z externích zdrojů, avšak nenašlo žádný vhodný dotační program, do nějž by mohlo podat žádost.6 Celá řada investorů se zajímala o koupi areálu ve Vyšném, ale nakonec se rozhodli neinvestovat, zejména kvůli celkové výši investičních nákladů (zejména rekonstrukce kanalizace a dalších sítí). Aktuálně zajišťuje město ostrahu areálu a pronajímá část bývalých vojenských budov, či některé z nich využívá jako sklady.


Letecký pohled na areál Vyšný před částečným odstraněním vojenských objektů7 Přínosy městu Český Projekt Krumlovia přináší benefity minimálně ve 12ti oblastech: Krumlov 1. Revitalizace populace Vznik Vzdělávacího městečka Krumlovia přivede do města nové obyvatele, studenty, pedagogy a další vzdělané lidi a přispěje tak k revitalizaci města. Vzdělávací městečko nejen že poskytne schopným lidem dlvod, aby se přestěhovali do Českého Krumlova, ale také dá místním schopným lidem důvod, proč zůstat. Největší část komplexu vzdělávacího městečka představuje vysokoškolský kampus, který do města přivede více než 500 studentů a pedagogů. Příliv mezinárodních odborníků a kreativních osobností zvýší počet obyvatel, celkovou vzdělanost a tvůrčí potenciál regionu. To je pro město podstatné zejména z toho důvodu, že se počet obyvatel, žijících v Českém Krumlově, postupně snižuje. Pro města této velikosti je typické stárnutí obyvatelstva, odchod vzdělané mladé generace do větších měst, nedostatek vzdělávacích a 23 | P r o j e k t K r u m l o v i a

pracovních příležitostí, sezónní charakter turismu, apod. Díky provozu Vzdělávacího městečka Krumlovia by se Český Krumlov mohl vyhnout této prognóze. 2. Vyrovnání turistiky Universita a další instituce vzdělávacího městečka přispějí k vyrovnanosti sociálního, kulturního a ekonomického života ve městě. Studenti zaplní město na jaře, na podzim a v zimě; turisté především v létě. Kromě studentů a zaměstnanců se zvýší i počet návštěvníků během jara, podzimu a zimy i o jejich rodinné příslušníky, přátele a návštěvníky. Vzdělávací městečko vyváží svým provozem sezónní charakter turismu ve městě. 3. Oživení ekonomiky Noví obyvatelé a návštěvníci vzdělávacího městečka budou ve městě nakupovat výrobky a využívat služby po celý rok, a tím podporovat lokální ekonomiku. Město Český Krumlov hledá externí investory, kteří by revitalizovali hospodářství a realizovali klíčové projekty. Projekt Krumlovia podporuje podnikání a podnikatelského ducha prostřednictvím vzdělávání místních občanů, je líhní nových nápadů a projektů. 4. Zvýšení příjmů z daní Díky novým obyvatelům a novým ekonomickým aktivitám vzdělávacího městečka se městu zvýší příjmy z daní. 5. Snížení nezaměstnanosti Při výstavbě a provozu vzdělávacího městečka budou zaměstnáni lidé z města a okolí. 6. Nové aktivity a služby pro občany města Kampus bude sloužit celoživotnímu vzdělávání. Již nyní organizujeme vzdělávací kursy a přednášky pro veřejnost města Český Krumlov. Plánujeme také nabídku doplňujících služeb k těm, které jsou již městem poskytovány. Například nová škola, školka či domov pro aktivní stáří budou pokrývat potřeby současných obyvatel města i nových obyvatel vzdělávacího městečka. Semináře a sympózia, ateliéry, dílny, park, sportovní a rekreační objekty, divadlo, koncertní haly a ostatní prostory a služby budou otevřeny obyvatelům města. 7. Domov pro aktivní stáří a hospic Vybudování a otevření domova pro aktivní stáří v parkovém prostředí se zahradou a drobným domácím zvířectvem nabídne jinak nedostatková místa pro osoby v důchodovém věku. Otevření hospice umožní důstojné a klidné zakončení lidského života.


8. Přesah do budoucnosti Český Krumlov je známý nádhernou, především renesanční architekturou. Zatím zde chybí architektura nová, která může být stejně krásná a podnětná jako ta historická. Díky jedinečnému konceptu architektury a vzdělávání dojde v Českém Krumlově k propojení historie s budoucností. Očekáváme, že architektonický a vzdělávací design kampusu přinese městu Český Krumlov mezinárodní věhlas a pozornost laické i odborné veřejnosti. 9. Kultura Město Český Krumlov je proslulé svými kulturními aktivitami. Projekt přispěje k rozšíření kulturní nabídky města. 10. Environmentální udržitelnost Díky modelovému řešení vzdělávacího městečka a dostupným odborným znalostem z ekologie, čistých energií, soběstačnosti a souvisejících oblastí, může Projekt Krumlovia podpořit město v jeho nezbytném přechodu k udržitelnému rozvoji v příštích desetiletích. Projekt přímo přispěje k pozitivním environmentálním výsledkům, například v oblasti biodiversity. Areál bude koncepčně řešen jako systém lokálních biocenter (menších oblastí se specifickými organismy) umožňujících volnou migraci živé přírody. 11. Aktivity ve městě Vedle vybudování přírodního kampusu ve Vyšném se naskýtá i možnost pracovat se studenty ve městě - např. v prostorách klášterů, kde po vyčerpání prostředků z evropských grantů můžeme nabídnout různorodou činnost ve všeobecném i praktickém vzdělávání. 12. Mezinárodní vztahy Status universitního města bude v souladu s dobrou pověstí a prestiží Českého Krumlova, a prohloubí jeho mezinárodní styky. Projekt Krumlovia přivede zahraniční pedagogy a studenty. Výuka bude probíhat ve třech světových jazycích. Rozvoj města a regionu

Záměrem Projektu Krumlovia je propojit se s již existujícími plány rozvoje města Český Krumlov a konkrétním způsobem tak přispívat k místnímu i regionálnímu rozvoji. Základem Projektu Krumlovia jsou pokročilá paradigmata udržitelného rozvoje. Projekt je založen na nových modelech integrovaného regionálního rozvoje, celostního vzdělávání a výzkumu, podporovaného rozsáhlou mezinárodní výměnou znalostí a zkušeností. Jednou ze specifických vlastností tohoto modelu je hluboká přestavba způsobu vzdělávání, včetně vyššího vzdělávání tak, aby sloužilo místnímu a regionálnímu rozvoji. Náš přístup se zaměřuje na zhodnocení kulturního dědictví, na kulturní aktivity i na vzájemné učení se v rámci kolektivní tvořivosti. Projekt Krumlovia reflektuje ve 25 | P r o j e k t K r u m l o v i a

všech svých aspektech důležitost návaznosti historie, kultury a tvořivosti, role a problémů občanské společnosti. Projekt také zohledňuje nastávající období velkých změn a zároveň je jejich součástí i impulsem. Projekt Krumlovia se dotýká akademického prostředí prostřednictvím návrhů na přepracování konceptu vyššího vzdělávání (viz srovnávací tabulka v Příloze 6). Projekt Krumlovia však přesahuje vysokoškolské vzdělávání, neboť zahrnuje mnoho jiných institucí od mateřského centra až po hospic. Využívá výhod místních, regionálních a mezinárodních organizací a jejich aktivit. Integrovaný design celého projektu tvoří rozmanité synergie. Síla Projektu Krumlovia spočívá v principu mezioborových partnerství, v soužití všech věkových skupin, v regionální i mezinárodní spolupráci, a těží z potenciálu městských i venkovských částí regionu. Na základě zkušeností se založením vzdělávacího městečka a na základě spolupráce s partnerskými mezinárodními institucemi bude možné stanovit standardy a utvářet nové modely pro rozvoj integrovaného vzdělání a regionální rozvoj. Proces usnadní vytvoření základny společně sdílených znalostí a zkušeností. Během několika let bude možné založit platformu podobně směrujících iniciativ a zjednodušit zavedení tohoto nového paradigmatu na více místech. Projekt Krumlovia usiluje o stimulování místního a regionálního rozvoje, avšak není založený na konvenčním přístupu k této problematice. Pokud vezmeme udržitelnost vážně, je nutné ve větší míře sledovat kvalitu života, sociální kapitál a další indikátory, nejen růst jako takový. Projekt Krumlovia je inspirován nástroji měření, jako je KRAFT Index „Tvořivá města – udržitelné regiony“:8 KRAFT index je komplexní systém ukazatelů sloužících k měření tendencí rozvoje, jako např. schopnost vytvářet sítě, sklon a kapacitu ke spolupráci, potenciál tvořivosti a synergií mezi účastníky. Index zdůrazňuje a měří „měkké“ faktory jako jsou tvořivost, inovační kapacita, získání a transfer znalostí, ochotu ke spolupráci, důvěru a kolektivní kompetence. Všímá si efektivní regionální spolupráce mezi ekonomickými a sociálními subjekty jako měřítka úspěšného městského a venkovského rozvoje. Hustota, kvalita a dynamika sociálních, ekonomických a akademických sítí je důležitějším faktorem, než fyzická vzdálenost, administrativní a právní bariéry nebo tzv. „tvrdé“ ukazatele. KRAFT index hodnotí potenciál regionu k rozvoji své ekonomiky a konkurenceschopnosti, přičemž bere do úvahy kvalitu života jeho obyvatel, pracujících, výrobců a přistěhovalců, požadavky firem na kvalitu pracovní síly a udržitelnost. Měří 3 skupiny kvalit: 1) tvořivost a inovační potenciál, schopnost tzv. „znalostní“ produkce, 2) sociální a tzv. „spojovací“ kapitál, potenciál vytváření vazeb a sítí a míru propojenosti, a 3) potenciál udržitelnosti.


Evropský region Dunaj – Vltava

Evropský region Dunaj – Vltava Obrázek znázorňuje Evropský region Dunaj-Vltava, který byl oficiálně vytvořen v roce 2012. Na této mapě můžeme vidět, že Český Krumlov leží v blízkosti geografického centra tohoto mezinárodního regionu. Toto centrální umístění může posílit vzájemnost Evropského regionu a Projektu Krumlovia a mít pozitivní vliv na zlepšení přeshraniční spolupráce a budoucí rozvoj regionu. Bavorská ministryně, Emilia Müller, vyjádřila zájem o pozvednutí spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi. Pozvala MVDr. Pavla Bělobrádka, M.P.A., Ph.D., místopředsedu České vlády pro vědu a výzkum (http://www.pavelbelobradek.cz). Společně naplánovali pro rok 2015 organizaci přeshraničního summitu pro inovace.9 V následujících letech bude region Dunaj-Vltava dále rozvíjen spoluprací platforem a tvorbou společných projektů v sedmi tematických oblastech.10 Těmito tématy jsou: výzkum a inovace, spolupráce vysokoškolských institucí, příroda / zdraví / kultura / městský turismus, obnovitelná energie a energetická hospodárnost, profesní kvalifikace a trh práce, spolupráce v oblasti podnikání, doprava. Většina z těchto témat jsou bezprostředně relevantní pro Projekt Krumlovia.


Provozující subjekt

Krumlovia Group V roce 2016 bude založen první právní subjekt, organizace Krumlovia Group, která bude hlavní organizací, mateřská společnost a jádrem celého kampusu. Organizace bude založena za účelem rozvoje vzdělávacího městečka a s ním spojených aktivit od lokálního až po mezinárodní měřítko. Hlavní náplní Krumlovia Group bude: 1. Vývoj, management a financování kampusu; 2. Vývoj nových přístupů a modelů ve vzdělávání, architektuře, ekologii, zdravotní péči, oblasti energií, atd., a to s důrazem na systémové inovace. Tyto otázky budou zpracované v rámci Vývojového centra; 3. Založení institucí a organizací (viz str. 27-28), které poskytují služby pro přesně definované cílové skupiny (viz str. 18).

Universita Krumlovia Universita Krumlovia obsahuje instituce jako např.  Vývojové centrum  Centrum tvořivého vzdělávání*  Therapeutikum (zaměřené na celostní péči, již nabízejí např. umělecké terapie)*  Centrum biozemědělství (s farmou pro výzkum a vzdělávání)*  Kulturní centrum*  Inkubátor pro sociální a etické podnikání*  Laboratoře  Knihovna (distribuována do více budov)  Výukové prostory, aulu*  Řemeslné dílny a umělecké ateliéry*  Studentské koleje * dostupné i pro veřejnost

Další plánované instituce

 Mateřská škola a rodinné centrum  Integrovaná základní a střední škola  Divadlo, amfiteátr11 a výstavní síň  Pečovatelský dům pro zdravotně znevýhodněné osoby  Domov pro aktivní stáří  Hospic  Kavárna, čajovna a restaurace  Knihkupectví, lékárna, pekárna, prodejna zdravé výživy a další obchody a služby  Hotel  Celostní fitness a wellness  Informační a výstavní centrum 28 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 Naučný park pro rozvoj smyslů člověka  Rodinné domy a další ubytovací kapacity  Správa budov Další služby

Všechny instituce v kampusu budou orientovány na poskytování veřejně prospěšných služeb. Na základě konkrétního zájmu a prokazatelné poptávky mohou vzniknout další instituce a služby v areálu či mimo areál, např.  Záchranná stanice pro zraněná zvířata  Cestovní agentura udržitelného turismu  Další služby (např. samoobslužná prádelna, úklidová služba, zahradnictví, nakladatelství).

Unikátnost projektu

Mnoho lidí na celém světě se zabývá vizí, která rezonuje s hlavními myšlenkami iniciativy University for the Future. Místní modelová řešení, jako je i Projekt Krumlovia, jsou rozvíjeny či plánovány i v jiných lokalitách. Nicméně existuje řada charakteristik, které společně činí Projekt Krumlovia unikátním: 

     

Projekt Krumlovia nabízí unikátní přístup ke vzdělávání. Touha po vzdělávání není jen touhou po sumě informací, jedná se o hledání podstaty a smyslu. Nechceme sypat na nic netušící děti a mladé lidi sumy informací, tedy plev, aniž by, byť jen na okamžik, myslely na živý způsob myšlení. Tento způsob poznávání se neobejde bez umění ve skutečném slova smyslu, nikoliv zprostředkovaného, ale poznávajícím subjektem tvořeného. Základem atmosféry, kterou chceme vytvořit, je, aby se mladí lidé zpevnili a získali opět důvěru ve svůj rozum, cit i vůli. Potvrzení, že teď a tady je mladý člověk na správném místě, že tento čas a prostor je určen pro něho a pro jeho jedinečný a neopakovatelný příběh. Projekt Krumlovia tímto podporuje tvůrčí síly, které přinášejí životadárné kouzlo do všech oblastí lidské tvorby; Projekt Krumlovia zahrnuje a spojuje řadu oblastí, které jsou důležité pro kvalitu života (jako je architektura, ekologie, zdraví, vzdělávání, práce, rekreace, vztahy); Projekt Krumlovia přináší inovace do všech těchto oblastí a zohledňuje přitom vždy lokální potřeby a podmínky. Bere v úvahu genia loci; Projekt Krumlovia spojuje tyto inovace v četných oborech tak, že vytváří celistvý příklad systémové inovace; Projekt Krumlovia je od začátku navržen tak, aby inspiroval další tvůrce a byl vzorem pro systémové inovace na dalších místech (model realizace na více místech a napříč lokalitami);12 Projekt Krumlovia podporuje nový přístup k organické architektuře a urbanismu respektujícím lidské měřítko a unikátnost každé stavby; Projekt Krumlovia prosazuje model založený na principu reflexe a usilování o vyšší kvalitu, který se zaměřuje na postupné odstraňování chyb – jak v designu, tak i v implementaci. Chyby mohou byt např. nedostatek styčných ploch s existujícím vzdělávacím systémem, propagace technicistní architektury, používání nejasného jazyka, dogmatismus, atd.


Věříme tomu, že pokud chceme vytvořit něco opravdu nového, je potřeba začít od počátku ve všech směrech, a nepřistoupit ke zbytečným kompromisům, které sníží kvalitu projektu. Nabídka spolupráce

Vzdělávací městečko Krumlovia navazuje na cenné snahy vzdělávacích a dalších institucí v Českém Krumlově, v Jihočeském kraji, v dalších regionech České republiky i mezinárodně. Čerpáme inspiraci z praxe organizací po celé Evropě i ze světa. Ti, kteří projekt Krumlovia vyvíjejí, jsou otevřeni spolupráci. Zaměříme se na dlouhodobé partnerství, ne na spolupráce pouze na papíře. Na celém světě existuje řada jednotlivců, iniciativ, organizací a hnutí, které pracují na podobné vizi (přiklady viz Příloha 2). Vzdělávací městečko Krumlovia mezi nimi bude navazovat spojení a vybuduje síť vztahů, která bude základem pro budoucí dlouhodobou spolupráci. Již jsme začali oslovovat instituce v Českém Krumlově, v jihočeském regionu i v přeshraničních oblastech, které mají zájem společně rozvíjet vzdělávací městečko a navazující aktivity v regionu.

Možná budoucí spolupráce s projekty v Českém Krumlově

Celá řada aktivit v Českém Krumlově je kompatibilních a komplementárních k aktivitám plánovaným ve vzdělávacím městečku, a mohou být do budoucna koordinovány takovým způsobem, aby se vzájemně podporovaly a obohacovaly. Na příklad: Projekt studijního centra na státním hradu a zámku Český Krumlov Projekt studijního centra, jehož vedoucím je kastelán zámku PhDr. Pavel Slavko, je zaměřen na založení mezinárodního studijního centra pro historická, kulturní, umělecká a environmentální studia. Projekt bude vytvářet nové perspektivní podmínky ve smyslu citlivého využití sociálního, kulturního, historického a uměleckého potenciálu místa, které je součástí dědictví UNESCO. Projekt zároveň umožňuje předávat odborné znalosti a dovednosti dalším generacím. Revitalizace areálu klášterů Revitalizace areálu klášterů ze 14. století, která probíhá od května 2014. Její dokončení je plánováno na rok 2015. Projekt je podporován Evropskou unií, má za cíl prezentovat kulturní dědictví a přiblížit lidem dobové umění a řemesla aktivní formou. Střední uměleckoprůmyslová škola sv. Anežky České Projekt Krumlovia je orientován na tvořivost, nabízí praktické studium řemesel a umění jako součást vzdělávání – od mateřské školy až po vzdělávání pro seniory. Proto vnímáme spolupráci se Střední uměleckoprůmyslovou školou sv. Anežky České jako příležitost pro obě strany. Centrum ekologické výchovy V roce 2015 bude dokončena rekonstrukce objektu CHKO ve Vyšném, který bude složit ekologickému vzdělávání, výzkumu a dalším souvisejícím aktivitám. Díky 30 | P r o j e k t K r u m l o v i a

zaměření na ekologii a udržitelnost vytváří se příležitosti pro spolupráci Vzdělávacího městečka Krumlovia a vzdělávacích a výzkumných aktivit CHKO. Projekt Krumlovia by mohlo byt ukázkovy projekt i v rámci partnerských měst Hauzenberg (Německo), Kaluš (Ukrajina), Llanwrtyd Wells (Velká Británie), Miami Beach (USA), San Gimignano (Itálie), Slovenj Gradec (Slovinsko) a Vöcklabruck (Rakousko). Totéž platí pro spřátelená města Cuzco (Peru), Dubrovnik (Chorvatsko), Kuressaare (Estonsko), Linz (Rakousko). Vítáme spolupráci i s dalšími institucemi, projekty a inciativy. Kontakt: [email protected]


Výstupy od roku 2014

Následujíci tabulka obsahuje seznam výstupů od roku 2014. Na konci každého řádku je procento, které ukazuje, do jaké míry se dá tento výstup považovat za finální. Z toho se pak dá odvodit, kolik práce ještě zbývá k úplnému dokončení.

Projekt Krumlovia - Dosavadní výstupy # 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Název Studie - základní dokument Souhrn (angl.) Cíle, principy & pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka Metodika - jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce v kampusu Model organizačních a řídících struktur Založení společnosti Krumlovia Group Právní dokumentace Model financování VŠ studia Investiční náklady atd…

Stran/slidů >300 30 8 6 15 4 25 18 Excel

Urbanistické vize a studie 10 Akad. arch. Oldřich Hozman - 2014 11 Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. - 2014 12 Ing. arch. Radan Volnohradský a studenti - 2015 Architektonické návrhy 13 Ing. arch. Petr Pešek - 2014 - první budová Prezentace 14 Milniky 15 U4F 16 Organizační systém 17 Prezentace "Projekt Krumlovia - Základní informace" 18 Prezentace "Proveditelnost Projektu Krumlovia" Promo materiály 19 Leták 20 Webové stranky Akademické práce Jáchym Daněk, 2014, Ověření vhodnosti lokální hlíny pro dusané konstrukce pro 21 výstavbu vzdělávacího městečka Krumlovia v Českém Krumlově, Diplomová práce Vzdělavání a praktické aktivity 22 4 Prezentace pro veřejnost v Českém Krumlově 23 Letní škola - Gate 2 Social Art, Česky Krumlov - 2014 24 Seminář - Založení univerzity a společenství nového typu, J. Schröder 25 Seminář - Polidštění pracovního místa a osobní rozvoj, J. Tagar 26 Seminář - Vizuální identity Projektu Krumlovia, L. Duran 27 Seminář - Zodpovědnosti za rozhodnutí a úkoly..., J. Schröder 28 Seminář - Svobodná pedagogika – Jak na to?

Finální 60% 95% 90% 95% 95% 50% 50% 80% 100%

90% 90% 90% výkresy + 8 str. průvodní zpráva

100%

(Prezi) (Prezi) (Prezi) 21 slidů 8s.

90% 95% 70% 90% 100%

3 --

50% 20%

76

100%

--------

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%


Přehled hlavních milníků 2015-2017

Následující tabulka zobrazuje přehled hlavních milníků Projektu Krumlovia v průběhu první fáze vývoje (2015-2017). Tabulka rozlišuje mezi činností pracovní skupiny Krumlovia a činností městských orgánů. Detailní rozpis milníků viz sekce „Dlouhodobý plán vývoje“. Tabulka je také dostupná ve formátu Excel.

PŘEHLED HLAVNÍCH MILNÍKŮ - FÁZE 1: 2015-2017 Činnost Pracovní skupiny Krumlovia

Činnost městských orgánů

– 31.12.2014: předložení studie

2015 – rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty

– vyřešení vztahu s městem Český Krumlov: ♦ vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu ♦ vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem

– příprava smlouvy o smlouvě budoucí mezi městem Č.K. a Krumlovia Group – příprava dalších verzí urbanistické studie – tvorba nástrojů fundraisingu, vyhotovení prezentace pro investory – zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA – vytvoření organizačních a řídících struktur – vytvoření odborného grémia

2016 – profesionalizace: přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k profesionálně řízené organizaci („firmě“) – založení Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt – vypracování finální verze urbanistické studie – vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra – příprava smlouvy mezi městem Č.K. a organizací Krumlovia Group – příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”) – zahájení intenzivního fundraisingu a navázání spoluprací v ČR i v zahraničí – podání podnětů pro změnu územního plánu 2017 – plánování výstavby a rozvoj areálu Vyšný – podání dokumentace pro územní řízení (umístění staveb) na celý areál – podání dokumentace pro stavební povolení – prováděcí dokumentace Vývojového centra – pilotní vzdělávací aktivity – začátek revitalizace areálu – příprava stavby budovy Vývojového centra – vypracování prováděcí dokumentace dalších budov – příprava materiálů pro akreditaci – průběžná evaluace projektu

– zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2015, zastupitelstvo projedná: 1) souhlas se záměrem Projektu 2) dopis s návrhem dalšího postupu

– zasedání zastupitelstva v druhém půlroce 2015, rozhodnutí města o smlouvě o smlouvu budoucí na základě: 1) finanční analýzy a rozpočtů Vývojového centra 2) tvorby nástrojů fundraisingu, prezentace pro investory 3) zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA Oficiální prohlášení, že město Český Krumlov podporuje projekt – zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2016, zastupitelstvo zhodnotí Projekt Krumlovia na základě: 1) projektové dokumentace, 2) finální verze urbanistické studie 3) architektonické studie pro první budovou Vývojového centra 4) návrhu smlouvy

– naložení s pozemkem na základě smlouvy – vydání změny územního plánu – územní řízení na celý areál - územní povolení – stavební řízení na Vývojové centrum - stavební povolení


Popis areálu

Východiska

Areál ve Vyšném se nachází v nádherném prostředí nedaleko centra města Český Krumlov. Areál přímo navazuje na město, a zároveň je obklopen přírodou – loukami, lesy a kopci, které se nacházejí v jeho bezprostředním okolí. Prostor byl do velké míry znehodnocen armádou, která zde měla téměř po jedno století své působiště. Vyvstává potřeba fundamentální proměny. To je také jedním z impulzů Projektu Krumlovia: zregenerovat a obnovit vše hodnotné, co bylo zanedbáno či zničeno. V tomto smyslu je transformace tohoto nevyužitého areálu dokonale ve shodě se směrováním Projektu Krumlovia. Myšlenku kampusem nahradit vojenský prostor, který býval původně zemědělskou usedlostí, pěkně vystihuje citát: „A tehdy meč se změní v pluh a oštěp v srp, jak slíbil Bůh, a zbraně se pak roztaví ve zvony, co nás pozdraví.“ (Iz 2,4.: Mi 4,3.).

Současný název areálu

Kasárna Vyšný

Plánovaný název areálu

Vzdělávací městečko Krumlovia13

Umístění areálu

Kasárna Vyšný se nachází v místě původního barokního zemědělského statku, méně než 2 kilometry od historického centra Českého Krumlova. Řešené území se rozkládá na ploše 22,25 ha. Tvar pozemku je protáhlý v severo-jižní ose. Na východní, severní i západní straně je pozemek ohraničen místními komunikacemi. Méně než 500m od jihovýchodního okraje areálu se nachází krumlovské vlakové nádraží. Za východní a západní hranicí se zdvihají kopečky Vyšenských vrchů do výšky cca 600 m/n.m. Na západních svazích, které se sklánějí k areálu, jsou louky a skalky. Na východních svazích jsou louky a pole. Na severu se terén za pozemkem dále zvedá do kopečků s loukami a venkovskou rozptýlenou zástavbou. Po několika kilometrech přechází až

(„Vzdělávací městečko“ či “Kampus“)


do masívu šumavské hory Kleť. Tvar terénu areálu se mírně svažuje k jiho-východu. Celý prostor je součástí chráněné krajinné oblasti Blanský les. Správa CHKO Blanský les vítá myšlenku vzniku vzdělávacího městečka vzhledem k progresivnímu trvale udržitelnému konceptu, který zahrnuje organickou architekturu, využití čistých energií, prostor bez automobilové dopravy, výstavbu parku se zvířaty a ekologickými volnočasovými aktivitami a systém lokálních biocenter umožňujících volnou migraci živé přírody.

Letecký pohled na město Český Krumlov (areál označen červenou linií)14


Geologie lokality Geology

Oblast je bohatá na výskyt slídnatých pararul a vápence s velkým obsahem minerálů (biotit, muskovit, granát, pyroxen, křemen). Pod ornicí se v mělkém údolí nachází vrstva sprašové hlíny, která se mísí s písčito-hlinitým a hlinito-písčitým sedimentem. Tato směs zeminy vznikla naplavováním částic lokální vodotečí, která byla během výstavby vojenského areálu zatrubněna.15 Další informace o geologickém složení najdete zde: http://www.ckrumlov.cz/uk/region/soucas/t_gestck.htm

Geologické složení (zpracoval J. Daněk, 2014)


Historie areálu

Před zhruba 150 lety se nacházel v prostoru areálu statek (viz fotky z roku 1870 a 1899). Pozůstatky těchto původních objektů lze částečně rekonstruovat. Již za první světové války v areálu byli ubytováni vojáci a střídali se zde až do roku 2007.

Pohled na Český Krumlov v roce 1870 (statek je vidět za městem)


Pohled na Český Krumlov v roce 1899 (statek je vidět za městem) Po odchodu mezinárodních mírových jednotek UNPROFOR areál získalo do správy město Český Krumlov. Po odbourání ekologických zátěží tak vyvstala otázka, jak jej smysluplně využít. Předpokladem pro nové využití areálu bývalých kasáren byla likvidace stávajících vojenských objektů, které byly často ve zchátralém stavu a nepoužitelné pro jiné účely. V roce 2008 bylo proto přistoupeno k demolici a odstranění některých z těchto objektů, konkrétně byl zdemolován skelet nedokončené budovy z armovaného betonu, dvě budovy bývalých skladů, ubytovna pro vojáky, zděná budova baterkárny, která původně sloužila k dobíjení akumulátorových článků, sklad PHM a nájezdová betonová rampa u vševojskového skladu. Po demolici objektů byl prostor vyčištěn a povrch byl zarovnán do úrovně okolního terénu. V roce 2009 a 2010 nebylo město se žádostmi o dotaci na další demolice úspěšné. V roce 2011 město dotaci z Ministerstva pro místní rozvoj získalo a demoliční práce mohly pokračovat další etapou. V roce 2011 byly zdemolovány dřevostavby v severní části areálu, kde se nacházely v minulosti ubikace mužstva, ošetřovna, sklady, vepřinec, porodnice prasat, zbrojní dílny, apod. Na dalších pozemcích areálu byly 38 | P r o j e k t K r u m l o v i a

zdemolovány příhradové přístřešky, sklady, rampy, objekt stanice PHM, zbořeniště a různé zpevněné plochy. Celý terén byl poté upraven a vyrovnán. (Pro více informací viz http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/kasarna.xml).

Současný stav aréalu

Budovy bývalých kasáren a jejich infrastruktura chátrají. Značná část pozemku je pokryta betonovými panely, které jsou postupně pohlcovány náletovou vegetací. V případě realizace projektu Krumlovia dojde ke kompletní revitalizaci a další sanaci území, a tím k navrácení užitné hodnoty areálu. Objekty, vyjma strážního domku u vjezdu do kasáren, jsou odpojeny od médií. Areál je oplocen a hlídán bezpečnostní agenturou. Nájemní vztahy jsou uzavřeny na části objektů - učební blok, dílny, předávací stanice a vnitřní náměstí. Město pro své potřeby využívá část kuchyňského bloku a venkovní plochy pro uskladnění materiálu. Dále používá recyklátů, které zároveň nabízí soukromým subjektům. Nedávno rada města schválila zafinancování oprav - havárií částí střech na starém objektu dílen.

Areál ve Vyšném (zpracoval L. Františák 2014)


Současný stav areálu (R. Volnohradský 2014) (další fotografie: Příloha 3) Současný regulační plán16

Regulační plán (RP) je spolu s územním plánem (ÚP) a Zásadami územního rozvoje (ZÚR) součást územně plánovací dokumentace (ÚPD). Zatímco Zásady územního rozvoje se zpracovávají pro území kraje a územní plány se zpracovávají pro území obce, regulační plány se zpracovávají jen pro část obce (výjimečně u malých obcí mohou být zpracovány i pro celé území) a jsou mnohem podrobnější. "Základní jednotkou" regulačního plánu je pozemek. Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření. Regulační plán nahrazuje v řešené ploše ve schváleném rozsahu územní rozhodnutí a je závazný pro rozhodování v území. Regulační plán nenahrazuje územní rozhodnutí v nezastavěném území. Regulační plán může nahradit plán společných zařízení komplexních pozemkových úprav. Regulační plán není retroaktivní, tzn. nevztahuje se na to, co v daném místě už stálo před jeho vydáním. Regulační plán musí být v souladu s platným územním plánem a Zásadami územního rozvoje. Na zájmovou lokalitu existuje schválený územní a regulační plán. V roce 2015 zpracovává město Český Krumlov projektovou dokumentaci k územnímu řízení. V bývalých kasárnách ve Vyšném se původně počítalo se vznikem stovek bytových jednotek, ať už individuálního nebo hromadného bydlení, se zřízením služeb pro občany nebo prostorů pro komerční využití. Studie na toto území byla již zpracována v rámci projednávání územního plánu ve Vyšném. Areál bývalých kasáren v je součástí území, které řeší regulační plán Vyšný, resp. jeho kompletní změna, která má název "Změna č. 1 RP Vyšný" a byla schválena zastupitelstvem města dne 28.1.2010. Regulační plán je zveřejněn na webové stránce http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/uzpl.xml – v této části: „3. Regulační plány (RP) města Český Krumlov – vydané”. Pokud bude realizováno Vzdělávací městečko Krumlovia, bude se muset regulační plán v areálu bývalých kasáren změnit. V zájmovém území již existuje vydané územní rozhodnutí na projektovou dokumentaci (PD) s názvem “ZTV kasárna Vyšný”. Na stavby a práce dle této PD existuje územní rozhodnutí. PD řeší především umístění komunikací a chodníků, uličních řadů inženýrských sítí (vodovodů, kanalizací, přeložení stávajícího plynovodu, veřejné


osvětlení), úpravy a doplnění stávající vodoteče (tj. potůčku) nebo sadové a terénní úpravy, atd. PD i územní rozhodnutí řeší inženýrské sítě a komunikace dle platného regulačního plánu (tj. změny č. 1 RP Vyšný). Pokud bude realizováno vzdělávací městečko, dojde k jinému řešení komunikací, chodníků i inženýrských sítí (oproti regulačnímu plánu) a nebude možné využít ani tuto PD ani vydané územní rozhodnutí. Současná uzemní ochrana17

Zájmový areál je dotčen několika různými instituty územní ochrany přírody a krajiny. Dotčení územní ochranou přírody je intenzivnější než je obvyklé u obdobných míst, především díky (1) poloze v CHKO, (2) Evropsky významné lokalitě Blanský les a (3) bezprostřední blízkosti cenného maloplošného území NPR Vyšenské kopce. Tato kapitola uvádí přehled jednotlivých druhů územní ochrany, který slouží k nastavení limitů a pro vlastní realizaci vzdělávacího městečka (omezení a potřebná vyjádření vyplývající z územní ochrany). Tento přehled také poskytuje cenné vodítko pro tvorbu přírodních částí areálu (např. zajištění migrační průchodnosti areálu pro volně žijící živočichy v okolí, druhová skladba dřevin a travních porostů odpovídající biotopům v okolí, atd.). CHKO Blanský les Areál se nachází při okraji CHKO Blanský les. Chráněná krajinná oblast Blanský les byla zřízena vyhláškou 197/1989 Ministerstva kultury ze dne 8. 12. 1989. Jejím posláním je především „ochrana a postupná obnova hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků a vytvoření a rozvíjení ekologicky optimálního systému všestranného využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů“ (§2 vyhlášky), což velmi dobře koresponduje s plánovaným pojetím kampusu Krumlovia. Z přírodních hodnot jsou v CHKO významná především zachovalá lesní společenstva (např. různé typy bučin). Z hlediska vazby na areál Krumlovia jsou však důležitá lesní a nelesní společenstva na vápencových podkladech, jejichž nejhodnotnější výskyt je právě v těsné blízkosti areálu (NPR Vyšenské kopce a 1. zóna CHKO, viz další sekce této kapitoly). Celá plocha areálu je součástí 3. zóny CHKO (viz mapka níže), tj. zóny s nejmírnějším režimem ochrany. Vyhláška 197/1989 stanovuje jednotlivé povinnosti pro 3. zónu takto (citovány jsou odstavce relevantní pro vybudování a provoz areálu):  

Řízení územního rozvoje a stavební činnost: „V zóně III je nutné stavební činnost sladit s posláním a zájmy oblasti.“ (§6 odst. 6) Zemědělské hospodaření, myslivost a rybářství (§9): „V zóně III a) lze zemědělsky hospodařit při dodržování těchto zásad: 1. vytvářet pozemkové bloky s přihlédnutím ke konfiguraci terénu a s ohledem na ochranu zemědělského půdního fondu proti erozi, zachovávat a udržovat, případně obnovovat ochranná protierozní opatření (např. terasy, větrolamy, břehové porosty apod.), 2. navrhovat a budovat stavby pro živočišnou výrobu kapacitně odpovídající úživnosti území, přírodním a ekonomickým podmínkám, přitom preferovat ustájení na podestýlce, 3. udržovat ekologicky únosný režim přísunu živin, zejména dusíku, 41 | P r o j e k t K r u m l o v i a

4. používat pesticidů jen v případech hrozícího nebezpečí přemnožení škůdců a kalamit a nikoliv jako náhradu za vhodnější ekologické postupy, 5. zabezpečovat ochranu stromů a keřů rostoucích mimo les, přitom za stromy výjimečně pokácené (mimo náletové porosty na zemědělské půdě) je žádoucí zajistit účelnou náhradní výsadbu. Příslušným orgánem ochrany přírody je Správa CHKO Blanský les se sídlem Vyšný 59, 381 01 Český Krumlov, která podle organizační reformy Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) platné od 1. 1. 2015 nově funguje jako „Oddělení Správa CHKO Blanský les“ v rámci „Regionálního pracoviště Jižní Čechy“ (nám. Přemysla Otakara II. 34, 370 01 České Budějovice).

Mapa polohy areálu vzhledem k zonaci CHKO Blanský les. Zdroj: mapy.nature.cz Evropsky významná lokalita Blanský les Evropsky významné lokality (EVL) jsou spolu s Ptačími oblastmi součástí sítě chráněných území Natura 2000. EVL jsou zacíleny na ochranu vybraných přírodních biotopů a druhů (živočichů i rostlin) významných pro celou EU. Povinností členského státu je vyhlásit EVL jako chráněné území dle národní legislativy (národní park, CHKO, rezervace atd.), případně zajistit smluvní ochranu. Předmětem ochrany EVL Blanský les je 11 „přírodních stanovišť v zájmu Evropských společenství“, z nichž pro Projekt Krumlovia jsou z hlediska blízkosti areálu relevantní:


Kód biotopu

Rozloha v EVL (ha)

Název biotopu

6210

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia), význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště

4,4

6210

Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia)

22,7

6510

Extenzivní sečené louky nížin až podhůří (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis)

72,6

9170

Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum

78,8

(Zdroj: Plán péče o CHKO Blanský les k 31. 6. 2007) Ostatní přírodní stanoviště a přírodní biotopy jsou uvedeny v Plánu péče o CHKO Blanský les (přílohová část). Mezi druhy v zájmu Evropských společenství, které jsou předmětem ochrany EVL Blanský les, patří: 4094

hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica)

1096

mihule potoční (Lampetra planeri)

1324

netopýr velký (Myotis mylis)

1078

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria)

1361

rys ostrovid (Lynx lynx)

1163

vranka obecná (Cottus gobio)

1014

vrkoč útlý (Vertigo angustior)

EVL Blanský les se plochou prakticky překrývá s CHKO Blanský les, významnější rozdíl je pouze v zařazení údolí Vltavy do EVL, které jinak součástí CHKO není. Polohu areálu v rámci EVL ukazuje následující mapka:


Mapa polohy areálu vzhledem k EVL Blanský les. Zdroj: mapy.nature.cz Maloplošná chráněná území V těsné blízkosti areálu se nachází národní přírodní rezervace Vyšenské kopce. Jde o jedno z nejhodnotnějších maloplošných chráněných území nejen na Krumovsku, ale i v rámci celého Jihočeského kraje. Bylo vyhlášeno 6.3.1951 a zaujímá rozlohu 66,73 ha. Předmětem ochrany NPR je „reliktní společenstvo rostlin a živočichů na rozsáhlém vápencovém podkladě, křovinné a lesní formace s přirozeným druhovým složením“. Z nelesních společenstev se jedná především o výslunné, druhově bohaté teplomilné trávníky svazu Bromion erecti s častým výskytem vstavačovitých rostlin a přilehlá lemová společenstva s kakostem krvavým (Geranium sanguineum) a sasankou lesní (Anemone sylvestris). V rámci péče o chráněné území je na tato společenstva cílena extenzivní pastva ovcí a koz. Významná jsou též společenstva křovin s výrazným zastoupením lísky obecné (Corylus avellana) či dřišťálu obecného (Berberis vulgaris) a dále lesní společenstva doubrav s typickým hájovým podrostem. Vyšenské kopce jsou rovněž významnou mykologickou lokalitou, bylo zde zjištěno více než 300 druhů hub. Z hlediska fauny jsou významní především suchomilní a teplomilní zástupci hmyzu, především motýli (otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), otakárek fenyklový (Papilio 44 | P r o j e k t K r u m l o v i a

machaon), okáč zední (Lasiommata megaera)) či brouci. Na biotopy v rezervaci jsou též vázány suchomilné druhy měkkýšů jako zemoun skalní (Aegopis verticillus), sítovka menší (Aegopinella minor) aj. NPR Vyšenské kopce je zároveň 1. zónou CHKO (viz výše) a taktéž biocentrem nadregionální kategorie v rámci Územního systému ekologické stability (ÚSES, viz dále). V relativní blízkosti areálu, přilehlá k lomu ve Vyšném, leží též přírodní památka Výří vrch. Byla ustanovena nařízením Správy CHKO Blanský les č.1/2010 a zaujímá rozlohu 13 ha. I zde jsou předmětem ochrany „obnažené skály na vápencovém podkladu, xerotermní travinobylinná společenstva rostlin a živočichů, rozvolněné teplomilné doubravy a vápnomilná bučina“. Poloha areálu vzhledem k maloplošným chráněným územím je znázorněna na mapce:

Mapa polohy areálu vzhledem k maloplošným chráněným územím. Zdroj: mapy.nature.cz Územní systém ekologické stability (ÚSES) Územní systém ekologické stability je definován na třech úrovních – nadregionální, regionální a lokální. Každá úroveň se skládá z biocenter, která jsou vzájemně propojena biokoridory. Pro areál Krumlovia je relevantní nadregionální a lokální úroveň.


Nadregionální ÚSES je tvořen významnými oblastmi s plochou alespoň 1000 ha a jeho vymezení zajišťuje Ministerstvo životního prostředí. Z hlediska projektu Krumlovia je významné nadregionální biocentrum č. 51 „Kleť-Bulový“, které zahrnuje výše zmíněnou NPR Vyšenské kopce a v blízkosti areálu zhruba kopíruje hranici rezervace (viz mapka níže). Toto biocentrum je severně od areálu (cca 750m) napojeno na nadregionální biokoridor Vltava.

Nadregionální ÚSES v okolí areálu. Zdroj: mapy.nature.cz. Z hlediska lokálního ÚSES je klíčové lokální biocentrum Liščí hora nacházející se cca 500 m východně od areálu, které je propojeno s neregionálním biocentrem Kleť-Bulový prostřednictvím biokoridoru „K Vyšenským kopcům“ vedoucího přes zájmový areál. Část biokoridoru od východní hranice areálu až po napojení na NRBC Kleť-Bulový je vedena jako „biokoridor navržený“, zbylá část jako „biokoridor funkční“. V tabulce níže jsou uvedeny specifikace zmiňovaných částí ÚSES (zdroj: Územní plán města Český Krumlov): čísel.označe ní, název 21 (K174) Vltava

biogeografický

STG

popis

návrh opatření

4AB4-5

Vodní tok, pravý a levý břeh s břehovými a doprovodnými porosty

význam NRBK – osa

Úprava břehových a doprov. porostů, sadové úpravy s kosterními


atochtonními dřevinami 22 (51) Kleť - Bulový

NRBC funkční

1-6ACD-6

pestrá mozaika lesních, reliktních, vodních a subxerotermních společenstev

dle poţadavkŧ CHKO

23 (3) - K Vyšenským kopcům

LBK funkční

4B-D24

bývalé cvičiště, nyní sukcesní porosty

Extenzivní pastva v kombinaci s přirozeným vývojem

24 (3.1) Liščí hora

LBC funkční

4D2-3

kombinace lesních porostŧ s travním porostem

extenzivní pastva, úprava druhové skladby les. porostů ve prospěch listnáčů

ÚSES v okolí areálu. Číslování částí ÚSES viz tabulka výše. Zelená barva – funkční části úses, červená – navržené. Zdroj: http://mapy.ckrumlov.cz/tms/mu_ck_upd/index.php 47 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Přírodě blízké plochy Část zájmového areálu je tvořena plochami, které mají přírodě blízký charakter. Jedná se o plochy bez staveb, s nezpevněným povrchem a se souvislým vegetačním v areálu18 pokryvem, které fungují jako přírodní biotopy. Ačkoli se jedná o plochy, které byly vždy různě intenzivně využívané a jejich charakter byl mnohdy výrazně odlišný od současného stavu (např. pole, louky, plochy s budovami), minimálně od opuštění areálu armádou podléhají pouze přírodním procesům a vegetace na těchto plochách se vyvíjí spontánně. Přestože se nejedná o plnohodnotné přírodní biotopy, v kontextu své polohy na okraji města představují zajímavé přírodní prvky. Většina ploch se svou strukturou odlišuje od přilehlého okolí díky spontánnímu rozvoji a rozmanité prostorové struktuře a tím poskytuje vhodné prostředí pro volně žijící živočišné druhy (hmyz, ptáci, drobní savci, zvěř). Tato kapitola poskytuje zjednodušený přehled těchto ploch, které lze kvalifikovat jako přírodě blízké. Účelem popisu je položit základ k rozhodování o cílovém využití. Jelikož je celkové pojetí areálu přírodě blízké a v areálu je plánována řada přírodních prvků, je pro konkrétní cílovou podobu nutné vzít v potaz současný stav a dle možností využít jeho potenciál.

Mapka přírodě blízkých ploch v areálu 48 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Číslo plochy: 1 Rozloha: 9700 m2 Charakteristika: Prostorově strukturovaný otevřený biotop s nepravidelně rozptýleným porostem břízy bělokoré (Betula pendula) a různých druhů vrb (Salix spp.). Dřeviny jsou náletového původu, jsou různověké a tedy výrazně strukturované výškově (cca od 1 do 10m). Drn podrostu je velmi hustě zapojen, lze hovořit o nevyužívaném ladu s dominancí expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Místy se objevuje invazní rostlinný druh - celík obrovský (Solidago gigantea). Poznámky k využití: Lze doporučit alespoň částečné zachování strukturovaného charakteru prostředí, tj. travního porostu s výškově strukturovaným a nepravidelně zapojeným porostem dřevin. To odpovídá např. přírodě blízké parkové úpravě. Velmi vhodným využitím je pastvina (výběh) pro ovce a kozy. Travní porost je vhodné zachovat (tj. nelikvidovat a nevytvářet nový), ale je nezbytné zpočátku intenzivnější využití (častá seč nebo intenzivní pastva), aby došlo k potlačení agresivních druhů – třtina křovištní a celík obrovský. Číslo plochy: 2 Rozloha: 9500 m2 Charakteristika: Neudržovaný, otevřený travní porost, možná pozůstatek sečené louky. V kontextu areálu relativně druhově bohatší. Přítomné druhy rostlin např. metlice trsnatá (Deschampsia cespitosa), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), srha říznačka (Dactylis glomerata), růže šípková (Rosa canina), pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), vratič obecný (Tanacetum vulgare), kerblík lesní (Anthriscus sylvaticus), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), bolševník obecný (Heracleum sphondylium). U severního okraje proniká z plochy 1 třtina křovištní. Poznámky k využítí: Porost je možné zachovat jako louku nebo pastvinu. Pokud jakékoli další využití bude zahrnovat travnaté plochy, je možné využít potenciálu druhů v místě a obnovit travní porost intenzivní sečí. Číslo plochy: 3 Rozloha: 2600 m2 Charakteristika: Plocha se štěrkovým povrchem (navážka), s náletem vrb (Salix spp.) a porostem expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Přírodní charakter plochy není moc výrazný, jedná se o rané stádium vývoje vegetace. Poznámky k využití: Zachování plochy v přírodní podobě není nezbytné, přítomnost expanzivní třtiny křovištní může být problematická. V případě využití části plochy jako park, zeleň atd. je možné část náletu vrb ponechat, pouze je upravit vhodnými zásahy (probírka, ořez).


Číslo plochy: 4 Rozloha: 10600 m2 Charakteristika: Vlhkomilné porosty doprovázející trasu zatrubněného potoka. Převažují stromové úzkolisté vrby (např. vrba křehká – Salix fragilis), topol osika (Populus tremula). Bylinný podrost odpovídá stanovišti – vysoce vzrostlý a hustě zapojený. Plochu lze považovat za přírodě blízký lužní les typický pro doprovod drobných vodních toků. Poznámky k využití: Vhodné je ponechání plochy v původním stavu. Ani v případě vyzdvihnutí vodního toku na povrch nejsou nutné změny (výsadby dalších dřevin atd.), biotop již nyní odpovídá přírodnímu stavu. Bude-li v sousedství plochy provozována pastva zvířectva, je možné rozšíření pastviny i do části porostu v ploše 4. Číslo plochy: 5 Rozloha: 42900 m2 Charakteristika: Rozlehlá plocha na výslunném svahu po zbouraných budovách. Vegetace místy velmi vzrostlá, ale místy zcela nezapojená (průměrná pokryvnost kolem 50%). Dominují agresivnější druhy – třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), celík obrovský (Solidago gigantea). Ojediněle se ale objevují i rostlinné druhy odpovídající suššímu lučnímu stanovišti – např. divizna (Verbascum sp.) či klinopád obecný (Clinopodium vulgare). Poznámky k využití: Plocha má zajímavý potenciál vzhledem k větší rozloze a ke své výslunné poloze, která nejvíce odpovídá okolním xerotermním biotopům (Vyšenské kopce, travní porosty na bývalém cvičišti na východ od areálu). V případě jakéhokoli využití obsahujícího travní porost či trávník lze doporučit docílení odpovídající druhové skladby jako u suchomilných travních porostů v okolí, vhodnou metodou může být např. experimentální přenos sena z okolních porostů. Vzhledem k přítomnosti agresivních druhů (třtina, celík) však bude nezbytná intenzivní počáteční úprava, je možné uvažovat i o kompletním stržení drnu. Číslo plochy: 6 Rozloha: 2600 m2 Charakteristika: Pozůstatek relativně zachovalé mezofilní loučky, bez přítomnosti agresivních druhů (třtina křovištní aj.). Druhová skladba relativně bohatší a odpovídající (srha říznačka – Dactylis glomerata, metlice trsnatá – Deschampsia caespitosa, kostřava luční – Festuca pratensis, řebříček obecný – Achillea millefolium, kerblík lesní – Anthriscus sylvestris apod.) Místy se rozvíjí kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) a šípek (Rosa canina). Poznámky k využití: Velmi jednoduché a vhodné je ponechání jako sečené loučky. Cílová údržba jsou dvě seče ročně a využití na seno, v počátečních letech může být seč častější kvůli obnově porostu.


Číslo plochy: 7 Rozloha: 10500 m2 Charakteristika: Horní rybník s hrází a okolními porosty. V rybníce je velmi snížená hladina a po okrajích postupuje bylinná vegetace. Po obvodu rybníka je řada velmi zachovalých a hodnotných stromů – dub letní (Quercus robur), vrba křehká (Salix fragilis). Poznámky k využití: Jedná se o jedno z nejhodnotnějších míst v areálu. Jeho zachování je nezbytné minimálně z hlediska polohy v trase biokoridoru, který je v těchto místech rozšířen právě na plochu rybníka a jeho okolí. Je možné obnovení rybníka (na původní hladinu) a jeho extenzivní využívání (tj. bez výrazných vstupů živin), případně jeho ponechání jako mokřad podléhající samovolnému vývoji. Číslo plochy: 8 Rozloha: 3100 m2 Charakteristika: Menší plocha se zapojeným travním porostem přilehlá k rybníku. Místy se objevuje expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Plocha je charakterem podobná rozsáhlejšímu přilehlému porostu č.14, pouze s menším zastoupením rozptýlených dřevin. Poznámky k využití: Vhodné využití jako sečený či pasený travní porost. Vzhledem blízkosti obdobné plochy většího rozsahu není zachování striktně nutné. V případě jakéhokoli využití zahrnujícího travní plochy postačí obnova současného porostu intenzivnějším sečením. Číslo plochy: 9 Rozloha: 2800 m2 Charakteristika: Hustý nálet dřevin na štěrkovém podkladu (navážka). Bylinný podrost ruderální, nepravidelně zapojený, s velkou pokryvností mechů. V náletu převažují nízké úzkolisté vrby (Salix spp.) a topol osika (Populus tremula). V podrostu expanze třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), dále bělotrn kulatohlavý (Echinops sphaerocephalus), pelyněk černobýl apod. Poznámky k využití: Jedná se o nevyvinutou vegetaci, nejde o přírodní stanoviště v pravém slova smyslu, zachování není nezbytné. Vzhledem k povaze substrátu bude pravděpodobně nutná navážka zeminy, ohumusení a nové osetí či osázení. Číslo plochy: 10 Rozloha: 5800 m2 Charakteristika: Souvisle zapojený, poměrně vzrostlý porost listnatých dřevin. Převažují stromové vrby, zejm. vrba jíva (Salix caprea) dále osiky (Populus tremula). Část blíže k cestě je oplocená. Povrch místy pokrývají betonové panely, místy jsou větší zbytky betonu poházené pod stromy. Bylinný podrost je velmi řídký (pokryvnost do 10%) a zastíněný.


Poznámky k využití: Alespoň u části plochy je vhodné využít a ponechat její charakter (vzrostlý stinný „les“), např. jako součást přírodě blízkých parkových úprav. Veškerý beton je nutné odstranit. Číslo plochy: 11 Rozloha: 2500 m2 Charakteristika: Vzrostlý, relativně prosvětlený březový lesík s lemem ovocných stromů na jižním okraji. Řídký travnatý podrost bez invazních druhů. Poznámky k využití: Jedná se o přírodě blízké stanoviště s dobře vyvinutou vegetací. Zachování plochy je velmi vhodné. V případě potřeby větších úprav je možné ponechání jednotlivých bříz či jejich skupin jako doprovodné zeleně. Bude-li v blízkosti provozována pastva chovaných zvířat, je možné výběh rozšířit i do této plochy. Číslo plochy: 12 Rozloha: 2300 m2 Charakteristika: Budova s oplocenou zahradou. Většina zahrady je travnatá s rozptýlenými dřevinami, jihozápadní okraj je lemován ovocnými stromy (slivoně). Poznámky k využití: Lze doporučit ponechání zahrady a její úpravy. Nepůvodní druhy dřevin je možné odstranit, případně nahradit novými výsadbami. Ovocné stromy mohou sloužit jako zdrojový materiál pro další výsadby v areálu. Číslo plochy: 13 Rozloha: 4900 m2 Charakteristika: Jezírko se strmými břehy (zejm. na SV okraji při hranici s plochou 12) a s okolní dřevinnou vegetací. Jezírko je zřejmě celkem oligotrofní (neznečištěné, s nízkým obsahem živin), objevují se v něm ponořené vodní rostliny (makrofyta), při břehu místy litorální rostliny (např. orobinec – Typha spp., skřípinec – Schoenoplectus sp.). Dřevinný doprovod okolo jezírka je velmi hustě zapojený, tvoří jej většinou keře a stromy nižšího vzrůstu (vrby – Salix spp., bez černý – Sambucus nigra, bříza bělokorá – Betula pendula, šípek – Rosa canina) a překvapivě též stromy ovocné – třešně, jabloně, švestka. Jezírko je obtékané mělčím příkopem. Část břehů je evidentně upravená (navážka, nahrnutí zeminy). Poznámky k využití: Jezírko samotné je hodnotný vodní biotop, prakticky bez znečištění. Jeho zachování je žádoucí a je důležité se vyhnout přísunu živin do jezírka. Část břehů může být upravena, např. zvolněním svahování břehu tak, aby se vytvořil mělčí okraj pro rozvoj litorálních rostlin, prostředí pro obojživelníky apod. (zejm. J a JZ okraj). JZ okraj je rovněž možné upravit pro přístup. Přijatelné může být odstranění či proředění části dřevin okolo jezírka, jak z důvodů přístupu, tak z důvodů vytvoření nezastíněných břehových biotopů.


Číslo plochy: 14 Rozloha: 8200m2 Charakteristika: Prostorově velmi strukturovaný biotop s rozvolněnou, nepravidelnou přítomností nižších dřevin (solitérní keře a stromy). Významná je též výšková členitost a a struktura povrchu (drobné terénní deprese, příkopy, svahy aj.). Bylinné patro hustě zapojené (pokryvnost 100%), přítomnost expanzivní třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos, pokryvnost cca 20%). S největší pravděpodobností se jedná o původně kosený porost (louka) v pokročilém stádiu zarůstání. Z dalších druhů např. mrkev obecná (Daucus carota), vratič obecný (Tanacetum vulgare), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), řebříček obecný (Achillea millefolium), místy je přítomen invazní celík obrovský (Solidago gigantea). Z dřevin převažuje šípek (Rosa canina) a třešeň ptačí (Cerasus avium). Velmi vhodný biotop především pro různé druhy hmyzu (motýli, blanokřídlí, brouci aj.). Poznámky k využití: Jedná se o zachovalý biotop vhodný k extenzivnímu využívání, především jako pastvina pro chovaná zvířata (zejm. kozy a ovce), případně jako kosený luční porost. Vzhledem k podobnosti s biotopy v okolí včetně lokálního biokoridoru je vhodné zachování právě kvůli živočichům vázaným na tento typ stanovišť. V případě parkových úprav je vhodné zachování travnatého porostu a jeho kosení cca 2-3x ročně. Odhad budoucí kapacity areálu

V minulosti působilo v areálu až 3500 vojáků. Do budoucnosti bude dle výpočtů využívat plně rozvinuté vzdělávací městečko průměrně cca 1400 lidí, což je necelá třetina z původního množství. Maximální kapacita všech budov bude v jeden okamžik cca 2900. Je však méně než pravděpodobné, že by někdy bylo dosaženo maximálního možného využití, neboť zřejmě v jeden moment nebudou nikdy obsazeny všechny budovy. Mohou se objevit výjimky, např. pokud bude areál využíván několika tisíci lidmi při pořádání kulturních akcí. Není v plánu organizovat aktivity pro masy lidí. Krumlovia není masovým konzumním konceptem, a pokud by se jím stala, vedlo by to k zásadním problémům, jako je např. kolaps dopravy na již tak přeplněných silnicích Českého Krumlova.19 Hodnoty koeficientu zastavění pozemku by měly být nízké, hodnoty koeficientu vsakování naopak vysoké, což v praxi znamená preferenci přírodní krajiny s architekturou respektující lidská měřítka. Následující seznam uvádí průměrnou a maximální obsazenost v jednotlivých skupinách budov:           

540 osob (studentů a pedagogů) - jednotlivé universitní budovy (max. 800); 35 osob - rodinné centrum/centrum denní péče (max. 45); 30 osob - mateřská škola (max. 40); 250 osob - integrovaná základní a střední škola (max. 300); 20 osob - domy pro tělesně a mentálně postižené (max. 25); 30 osob - domov pro aktivní stáří (max. 35); 12 osob - hospic (max. 15); 30 osob - řemeslné dílny a umělecké ateliéry (max. 70); 30 osob - therapeutikum celostní péče (max. 40); 20 osob - centrum pro holistické fitness & wellness (max. 40); 30 osob - divadlo/multifunkční prostory (max. 400); 53 | P r o j e k t K r u m l o v i a

       

60 osob - kavárna, čajovna a restaurace (max. 180); 35 osob - knihkupectví, lékárna, pekárna a další provozovny (max. 70); 30 osob - hotel (max. 50); 15 osob - informační a výstavní centrum (max. 40); 50 osob - služební byty pro zaměstnance (max. 160); 60 osob - rodinné domy (max. 180); 100 osob - studentské koleje (max. 360); 28 osob - byty pro seniory, kteří nevyžadují nepřetržitou péči (max. 30);

Následující tabulka zobrazuje odhadovanou kapacitu plně rozvinutého Vzdělávacího městečka Krumlovia (pro větší rozlišení je tabulka dostupná také jako soubor Excel). Odhadovaná kapacita kompletního Vzdělávacího městečka Krumlovia * Verze 1.9, 21.5.2015

Instituce Trvale registrovaní uživatelé z hlavních cílových skupin Univerzita, včetně: -- Institut biozemědělství s farmou -- Kulturní centrum -- Vývojové centrum -- Inkubátor pro nové instituce Mateřské centrum**** Mateřská škola (2 třídy x průměr 15 dětí) Integrovaná škola: (1-12 stupeň, 1 třída, průměr 20 žáků) -- základní a střední škola -- integrovaná škola mistrovského řemesla Pečovatelský domy pro osoby s handicapem Dům seniorů Hospic Řemeslné dílny a umělecké ateliéry Therapeutikum ***** Celostní fitness & wellness Divadlo/multifunkční prostory Kavárna, čajovna a restaurace Knihkupectví, lékárna, pekárna a další obchůdky Hotel Informační a výstavní centrum Rezidenční domy pro zaměstnance Rezidenční byty pro zaměstnance Studentské koleje Byty pro seniory nevyžadující nepřetržitou péči

Žáci, studenti, klienti, atd. Pedagogové/zaměstnanci Průměrný počet lidí Průměrný počet lidí, kteří Maximální kapacita v Průměrný úvazek ≈ 0.7 využívající budovu(y) jsou najednou uvnitř každém momentě *** celodenně **

700 zapsaných studentů

1000

540

800

120

20 interních + 50 externích členů 30 dětí 240 žáků

70 60 500

35 30 250

45 40 300

6 5 50

20 handicapovaných 35 seniorů 12 seniorů 200 členů bez členství 200 členů 300 členů bez členství bez členství bez členství bez členství 30 rodinných domů 30 bytových domů (cca. 4 byty v každém) 400 lůžek 5 budov (4 byty v každé)

40 50 20 150 60 150 200 600 600 75 150 120 180 500 40

20 35 12 30 30 20 40 60 35 30 15 50 60 100 28

25 35 15 70 40 40 400 180 70 50 40 160 180 360 30

8 10 6 15 12 7 7 8 8 5 4 3 3 3 2

3725

1420

2880

282

*Tato verze je první hrubý odhad. V budoucnu je nutné vypracovat velmi detailní propočty rozlišující mezi pracovními dny, víkendy a školními prázdninami pro lepší představu průměrného počtu lidí/dnů a pro vytvoření odůvodněných odhadů průměrného počtu lidí využívajících kampus za rok. Tyto propočty budou záviset také na přesné sestavě a velikost budov. Návštěvníci a turisti procházející parkem, kteří se neúčastní žádných aktivit ani nic nekupují, nejsou v těchto výpočtech zahrnuti. ** Jelikož mohou lidé navštívit několik institucí za den, mohou být stejní jedinci započítáni několikrát (tzn. suma nemusí odpovídat celkovému počtu lidí). *** Maximální kapacita může byt překročena 10% bez ohrožení bezpečnosti. **** Samostatná instituce pro všechny děti předškolního věku z rodin žijících v kampusu (interní členové), ale také pro děti dalších rodin z Českého Krumlova a okolí (externí členové). ***** Jedná se o Centrum holistické péče, které bude pracovat s týmem transdiciplinárních odborníků s celostním přístupem. Pokud bereme v úvahu 0,7 úvazku na každého praktika a průměrně 45 minut na sezení (v závislosti na specifickém zdravotním oboru bude trvat kratší nebo delší dobu), dostaneme se v průměru na 5 klientů za den na praktika (z již odečteným časem na týmovou koordinaci a správu). To znamená, že počet lékařských praktiků (12) krát 5 je počet průměrného odhadu klientů za den celého terapeutického centra, tzn. koncový počet je 60. Jelikož holistický přístup pokrývá celé spektrum věkových skupin a typů problémů, potřebujeme minimálně 10-12 praktiků s různou profesí/specializací + 2 všestranné, oborově nevyhraněné pracovníky pro úvodní sezení s klienty + 1 administrativního pracovníka. Proto počítáme s 15 lidmi pracujícími na 0,7 úvazku v průmeru.


Urbanismus, architektura a infrastruktura

Východiska

V roce 1838 poukázal Ralph Waldo Emerson na jeden z nejzávažnějších faktů, které jsou často přehlíženy – vztah mezi vnitřním a vnějším světem: Každý národ a každý člověk se neustále obklopují materiálním prostředím, které naprosto přesně odpovídá stavu jejich mysli a nejniternějšího citu. Pozorujte, jak se každá pravda a každý omyl, každá myšlenka člověka zrcadlí v podobě společnosti, domů, měst, řeči, ceremonií, tiskovin. Pozorujte nápady, které v současnosti vznikají… uvidíte, jak se každá z těchto abstrakcí převtělila do velkolepého díla, a jak se dřevo, cihla, vápno a kámen zformovaly do požadovaných tvarů, následujících nejvlivnější myšlenku… Z tohoto nutně vyplývá, že i ta nejmenší změna ve vůli člověka může změnit jeho osud; sebemenší rozšíření poznání, sebemenší zjemnění jeho citů vůči druhým… může vyvolat ty nejpozoruhodnější změny vnějšího světa.

Dalo by se tedy říci, že vnější forma je výrazem vnitřního obsahu. Pokud má způsob našeho vzdělávání a koneckonců i naše osobnost a způsob života hlubší charakter, který se nevejde do „škatulky“, nemůžeme ve škatulce žít ani pracovat. Zákonitě toužíme po tom, abychom i navenek vyjádřili jistou ušlechtilou formou to, co vnímáme jako podstatu vnitřního obsahu. Tedy konkrétně v případě Projektu Krumlovia, mámeli například vytvořit předškolní nebo školní zařízení, které má být nové, inovativní, jehož způsob vzdělávání má zahrnovat kromě rozvoje tvořivého rozumu též oblast lidského cítění a vůle, pak hledáme odpovídající vnější formu v architektuře. Základní myšlenka architektury

Hlavní architektonicky-urbanistickou vizí Projektu Krumlovia je vytvořit živý, nadčasový, funkčně smysluplný celek, který v sobě rozvíjí ekologickou a uměleckořemeslně propracovanou architekturu s důrazem na detaily. Architektura budov povede k otevřenosti ve vztahu k ostatním lidem i k sobě samému. Jelikož bude vzdělávací městečko poskytovat příležitosti k celoživotnímu vzdělávání dnešním i budoucím generacím, měla by architektura inspirativní a podporovat rozsáhlou škálu učebních/ kreativních procesů a vzdělávacích přístupů. Věříme, že prostředí a jeho obsah se navzájem ovlivňují (svědkem toho jsou např. university Oxford či Cambridge). Dosáhnout kreativních výsledků v nekreativním 55 | P r o j e k t K r u m l o v i a

prostředí je obtížné. Proto si přejeme vybudovat umělecké a přírodní prostředí, které bude podporovat učení a život jako takový ve všech jeho dimenzích. Prostředí bude utvářeno architekty, umělci a špičkovými řemeslníky. Každý architektonický prvek vzdělávacího městečka by měl mít svůj smysl, měl by vyprávět příběh. Budovy a parky budou kultivovat estetické vnímání a vzbuzovat zvědavost prostřednictvím přirozených a příjemných tvarů, barev, světel a materiálů. Architektura bude podporovat fyzické i duševní zdraví uživatelů a návštěvníků budov. Budovy budou energeticky úsporné. Kampus bude vystavěn v souladu se standardy udržitelnosti, soběstačnosti a inteligentní specializace (tzv. smart specialisation), které budou v době výstavby aktuální. Většina budov bude mít jedno až dvě nadzemní podlaží; maximum bude ve výjimečných případech tři až čtyři nadzemní podlaží.20 Stavby budou mít převážně zatravněné střechy a prosvětlené vnitřní prostory. Budou postaveny blízko jedna druhé, většinou uspořádané do menších skupin. To umožní vytváření a prožívání vztahů mezi sousedy. V parcích i v budovách budou zákoutí pro možnost relaxace a setkávání se ve skupinách. Různé generace budou žít blízko sebe tak, aby na sebe mohli staří i mladí lidé přirozeně působit a navštěvovat se. Takovéto prostředí podporuje zájem o druhé. Prostředí by mělo podporovat komunikaci, spolupráci a tvorbu společenství. V různých částech parku budou výběhy pro menší zvířata. Organická architektura

Čerpáme inspiraci a podněty z mnoha architektonických škol a směrů (např. renesanční architekturu, sakrální architekturu, bioarchitekturu, architekturu fraktálů, některé směry postmoderní architektury a mnohé další). Považujeme nicméně za prospěšné, aby byl celkový koncept a jeho ztvárnění srozumitelný, esteticky kompaktní a smysluplný. Tento smysl nalézáme např. v organické architektuře, prostřednictvím spojení umělecké architektury s ekologickými a hlubšími celostními principy. Architektura v areálu se bude opírat o organické tvary přírody v harmonii s čistými geometrickými tvary, které jsou patrné v minerálech a krystalech. Tvary budou příjemné, ne uměle konstruované. Budovy i zahrady v celém areálu budou inspirovány živou proměňující se přírodou. Umělecké zpracování staveb a parků bude kultivovat lidské vlastnosti, prohlubovat zájem o prostředí, pozornost a péči o přírodu. Architektura nepůsobí jen na fyzické tělo, ale na celou lidskou individualitu. Krátce řečeno, architektura podporuje holistický rozvoj lidské bytosti. Architektura proto ovlivňuje i chování člověka. Umělecké a přírodní prvky v architektuře mohou pomáhat rozvoji zdravých postojů lidí. Organická architektura podporuje fyzické i psychické zdraví. Když ji člověk vnímá, zažívá postupný vývoj navazujících tvarů. Tvary, které na sebe postupně navazují a postupně se proměňují, vytvářejí ve vnímání pozorovatele smyslově bohaté zážitky. Aktivují se smysly, což má hojivý účinek na tělesné funkce. Organická architektura se snaží přispět k tomu nejdůležitějšímu, co může Vzdělávací městečko Krumlovia poskytnout – ke zlepšení sociálního a individuálního působení lidí na své prostředí i na sebe navzájem. Lidská psychika bývá pozitivně ovlivněna esteticky harmonizujícím prostředím a stylem. Jsou-li lidé vystaveni takovému prostředí, jejich chování se časem zjemňuje, stávají se vnímavějšími. Proto také 56 | P r o j e k t K r u m l o v i a

budou mít architektura a parky v areálu charakter inspirovaný živou a stále se měnící přírodou. Ukázky organické architektury viz Příloha 4. Způsob práce na urbanistickoarchitektonických aspektech projektu

Na začátku formování urbanistické a architektonické vize bylo nezbytné udělat základní rozhodnutí ohledně procesu plánování prostředí, architektury a infrastruktury. K dispozici byla 4 možná řešení: 1. Organizovat formální veřejnou architektonickou soutěž, tzn.    

sestavit zadání pro vypsání veřejné soutěže pro autorizované architekty a ateliéry bez omezení počtu; vypsat jednokolovou nebo dvoukolovou soutěž (koncept, jednotlivé objekty); umožnit participaci více architektů na základě transparentního výběru; obrátit se na Českou komoru architektů (komise, výběr nejlepšího návrhu).

2. Organizovat vyzvanou soutěž, jíž se zúčastní předem vybraní architekti, ateliéry nebo školy architektury, tzn.     

vyhlásit zvlášť soutěž na urbanistický koncept celého areálu; anebo vybrat jeden z předložených konceptů areálu; a následně vypisovat soutěže na jednotlivé objekty (dílčí etapy); stanovit kritéria pro výběr; stanovit členy výběrové komise.

3. Najít vhodného architekta (ateliér, školy architektury) a zadat zakázku. 4. Realizovat nový model formou týmové spolupráce na bázi konsensu (avšak s postupem v situacích, kdy konsensus není možný). Pracovní skupina Krumlovia a další členové týmu Krumlovia vytváří projekt sami s pomocí architektů a expertů.21 V každé etapě tvorby vznikají vylepšené návrhy, a postupně se do práce zapojí další architekti a experti, které zaujme vize Projektu Krumlovia. Pracovní skupina Krumlovia (viz seznam členů na str. 151-153) se rozhodla pro čtvrtou variantu. Jejím největším přínosem je, že umožňuje spolupráci řady individualit, tuzemských i zahraničních, a jejich synergické propojeni ke kontinuálnímu zlepšování kvalit celého projektu. 1. Legislativní a právní pohled V současném světě architektury je nepřípustné, aby se projekt Krumlovia vyvíjel tím způsobem, že v průběhu tvorby nového projektu čerpáme z projektu původního a implementujeme další podnětné prvky z práce jiných architektů, kteří na projektu rovněž pracují. Prohlášení nového projektu za dílo daného autora je pak nepřípustné. Projekt Krumlovia plně respektuje právní rámec (vyhlášky, normy, zákony); Pracovní skupina Krumlovia a spolupracující architekti se v závislosti na tomto právním rámci 57 | P r o j e k t K r u m l o v i a

dohodli na pokusu o nový způsob nakládání s nezcizitelným majetkem svých idejí v zájmu vyššího celku. Jelikož jde o poněkud nezvyklý model tvorby a výběru, je nutné jej vysvětlit podrobněji. 2. Popis nového modelu spolupráce Projekt Krumlovia je koncipován tak, že v průběhu vzniku návrhu spolupracuje řada architektů, dalších odborníků i laiků, kteří mohou písemně schválit možnost, že se z jejich návrhů do celkového modelu dostane pouze část, a celý model bude utvořen z řady různých inspirací a návrhů. Částečné se to už používá v participativním plánování. Pro Projekt Krumlovia jdeme ještě o krok dál a pozveme architekty, další experty a laiky, kteří se mohou přidat do týmu architektury. Existující i noví členové budou souhlasit s novým modelem spolupráce. Samotná tvorba je koordinována vedoucím týmu architektury. Pracujeme s různými individualitami, které jsou v zájmu co nejkvalitnějšího celku schopni vzájemně posoudit lepší kvalitu jednotlivostí u druhého a nelpět na vlastním autorství celého díla. Tento způsob spolutvorby umožňuje, že se skupina spolupracujících postupně rozšiřuje. Každý člen týmu porozumí tomu, že nejde o upřednostnění jeho vlastního návrhu, ale o kreativní týmovou tvorbu. Důležité jsou v tomto kontextu principy otevřené spolupráce (viz str. 167-168). Projekt Krumlovia přináší systémové inovace do řady oblastí včetně architektury. Nový způsob týmové spolupráce je žádoucí, neboť současný systém je založen na principu výhry či prohry, a tím pádem okleštěn o výhody partnerského nesoutěživého principu. V současném paradigmatu je zažito, že architekti vystupují sami za sebe a za svůj ateliér a soutěživě protěžují pouze svá vlastní díla. Princip nesoutěživé spolupráce v zájmu celistvé kvality díla je paradigmatem budoucnosti. Tento krok je vysoce inovativní a zároveň těžký. Je složité dospět na poli architektonicko-urbanistickém ke konsensu a zároveň zajistit, aby se nikdo necítil připraven o myšlenku, využit, zneužit, potlačen, či preferován. Náš nový způsob spolupráce vyžaduje velkou míru uvědomění a nadhledu. Člověk, který chce vše jen pro sebe, nebo podle sebe, nebude v Projektu Krumlovia úspěšný. Člověk, který umí nejen tvořit, ale také propojovat, má šanci uspět. Z matematiky můžeme, pro lepší pochopení nového paradigmatu, uvést přiklad nauky o vektorech. Aplikujeme-li nauku o vektorech na lidské společenství, můžeme analogicky uvést, že každá individualita, se svým zaměřením, reprezentuje určitý názor, který odpovídá individuálnímu směru působení síly, tedy vektoru, určitým směrem. Je však rozhodující, kterým směrem se napře součet vektorů, tedy výslednice. A právě tato výslednice vektorů je tím, co zpětně působí na vektory jednotlivé. To můžeme nazývat též kolektivní inteligencí či duchem společenství. Pokud se v rámci Projektu Krumlovia podaří uskutečnit nové paradigma nesoutěživosti a spolupráce v rámci celku, může to mít pozitivní dopad nejen na samotný projekt ale i na svět architektury.


Kolektivní utváření prvotní prostorové koncepce a využití ploch (Varianta 1)

Proces utváření koncepce areálu začal na přelomu roku 2013/2014 týmovou prací na urbanistických a krajinotvorných souvislostech pod vedením akademického architekta Oldřicha Hozmana. Během roku 2014 se postupně zapojili další architekti, experti a laici. Při práci byla využita např. metoda společného modelování umožňující sdílet podněty a návrhy, získat zpětnou vazbu a spojit se s řešením, na jehož vzniku se pracovní skupina Krumlovia podílela. Při společném modelování jsme respektovali tvar terénu, stávající stromy, jezírka, vodoteč a historický statek.

Týmová práce na urbanistickém modelu Kreativní týmovou prací vznikl první návrh plastického architektonického modelu s hlavními rysy umístění budov v areálu. V modelu je zachyceno rozmístění staveb v areálu a orientace budov ke světovým stranám. Hrubé obrysy budoucích staveb jsou situovány co nejvhodněji vůči tvaru terénu a vůči místním rybníkům, komunikacím a malé vodoteči. V modelu je také dobře vidět umístění stávajících stromů, které budou zachovány. Zapracovány byly též potřeby občanů města z hlediska funkcí a účelů budov; návrhy byly prodiskutovány v průběhu řady setkání s veřejností, která proběhla v roce 2014. Budovy jsou v modelu pouze schematicky naznačeny, bez konkrétní architektonické podoby. Budou dále detailněji propracovány v dalších fázích projektu.


První plastický urbanistický model Členové pracovní skupiny Krumlovia si mohli experimentálně ověřit, jak společná tvorba zapojuje a posiluje lidské kvality. Nejtěžší bylo překonat navyklý způsob myšlení, při němž hájíme náš názor, aniž bychom vnímali a rozuměli názorům druhých. Jakmile se lidé naučili vzájemnému naslouchání a hledali nová řešení při odlišnosti názorů, získávali od sebe navzájem cenné zkušenosti. Pochopení stanoviska druhého přispívá k vytváření společenství v zájmu společného cíle. Výsledkem této práce je první návrh urbanistického modelu, tak zvána “Varianta 1“, – viz str. 60-61. Tento model byl veřejně několikrát prezentován během prvního půlroku 2014. Následně byl představen i na městské radě Českého Krumlova dne 16. 6. 2014 a zastupitelstvu města dne 25. 6. 2014.




Kompozice a umístění staveb

Text v této části popisuje kompozici a umístění staveb tak, jak je to navrženo v urbanistickém modelu - Varianta 1 (viz předchozí celostránkový obrázek). Vzdělávací městečko bude zasazené v živě utvářeném parku. Okolo hlavního vstupu do areálu na západní straně pozemku budou situovány universitní budovy. Budou tvořit skupinu staveb uspořádanou do velkého oblouku, který bude uzavírat široké parkové prostranství za hlavním vstupem. Na severní straně od vstupu bude aula a kulturní centrum, které může být zároveň užíváno pro divadlo, koncerty či jiné kulturní aktivity. Na jižní straně od hlavního vstupu jsou plánované budovy informačního a výstavního centra a skupiny budov University Krumlovia. Srdcem areálu, přímo ve středu vzdělávacího městečka, jsou dvě původní křídla starého zemědělského statku. Budou zrekonstruována a využita. Podél budov statku bude procházet hlavní komunikace. Na jejím západním konci bude situován hlavní vstup do areálu. Na východním konci této hlavní komunikační osy bude další z přístupových cest do areálu. Všechny cesty v areálu budou určeny pouze pro pěší. Vstup bude nicméně umožněn vozidlům jednotného záchranného systému a zásobování. Jedno z křídel statku bude vyčleněno pro řemeslné dílny a umělecké ateliéry. Druhé křídlo bude používáno jako zázemí pro zahradnictví, zemědělství, pro stroje a materiál pro údržbu celého areálu. Pokud to prostory umožní, bude v tomto křídle umístěna záchranná stanice pro zraněná zvířata, která následně vypustí vyléčená zvířata do volné přírody. Zvířata, která by již ve volné přírodě nepřežila, umístí do vhodného prostoru v areálu (tzv. „parazoo“ již existuje ve Vlašimi – viz www.parazoo.cz). Přírodní charakter celého areálu bude navíc přitahovat ptáky, veverky a další volně se pohybující zvířata. Celkově bude tento „svět zvířat“ jednou z největších atrakcí areálu. Za druhým křídlem statku budou situovány zahrady a políčka pro zemědělskou výuku a výzkum. Ze západní a severní strany budou obě historická křídla statku doplněna budovou obchodu a služeb. Vznikne tak polouzavřené vnitřní náměstí. Do tohoto srdce vzdělávacího městečka budou v nové budově služeb umístěny v prvním patře kanceláře Vývojového centra s místností pro návštěvníky. V dalších prostorách této budovy budou služby, jako je např. kavárna, čajovna, restaurace, fitness a wellness, hotýlek a také obřadní síň. V plánu jsou i obchůdky, jako např. prodejna pečiva s pekárnou, knihkupectví a prodejna zdravé výživy. Přáli bychom si, aby většina z nově vzniklých budov obsahovala také ubytovací kapacity. Vzdělávací městečko tak bude živé a stále obydlené na celé své ploše. Přispěje to ke zvýšení zájmu o bezprostřední okolí budov a zlepší bezpečnost celého prostoru. Kompozici rozmístění většiny budov v areálu ovlivnilo umístění vodních ploch a tvar okolního terénu Vyšenských kopců. Tam, kde se terén snižuje a tvoří mírnou prohlubeň, jsme umístili okrouhlé skupinky budov. Rybníky tvoří středy náměstíček mezi nově navrženými malými areály budov. Na jižním okraji pozemku okolo rybníka bude rozmístěna skupina objektů tvořící budovy školy. Na severozápadě za školou bude tělocvična a venkovní sportoviště. Jižně pod statkem bude druhý rybník. Okolo něj jsme situovali další stavby patřící do skupiny University Krumlovia. Na západě od rybníka tuto skupinu budov uzavírá přírodní amfiteátr. Na severní straně za statkem, na místní malé vodoteči, navrhujeme vytvořit přírodní koupaliště. Okolo něj bude stát další ze skupin budov University Krumlovia. Na západním okraji pozemku severně za aulou bude stát budova Vývojového centra. Je 63 | P r o j e k t K r u m l o v i a

to stavba, kterou chceme postavit jako první.22 Celý projekt v ní budeme detailně propracovávat a organizovat. Na severu za budovou Vývojového centra, bude veřejně přístupný naučný park pro rozvoj smyslů člověka. V jihozápadním rohu, nejblíže k sídlišti Vyšný, je další důležitý vstup do areálu. U něj bude umístěn areál mateřské školy se zahradou a lesíkem. Vedle mateřské školy bude skupinka tří budov pro bydlení zaměstnanců školy, školky a domu pro aktivní stáří. Vedle domova pro aktivní stáří plánujeme umístit budovu služeb s lékárnou, kadeřnictvím a obchůdkem. Senioři budou mít také možnost mít samostatné bydlení i v jiných částech areálu, kde dostanou potřebnou péči. Totéž platí pro zdravotně znevýhodněné osoby. Mělo by se počítat s tím, že koleje studentů budou dostatečně daleko od seniorských obydlí, kvůli klidu, který senioři, především v nočních hodinách, potřebují. Severní část pozemků je vyčleněna převážně pro bydlení. Tato část areálu je více klidová a za severní hranicí pozemku přechází do volné krajiny luk a lesů. Do této oblasti vzdělávacího městečka jsme umístili zaoblené skupiny domků. Tvoří šest půlkruhových nebo kruhových forem podporujících utváření sousedských vztahů. Na jejich jižním okraji je ohraničuje malá vodoteč s jezírkem, uprostřed kterého je ostrůvek s domem pro rozjímání a kontemplaci. V rámci areálu budou decentralizovaně rozmístěné tři plochy pro velké vegetační čističky odpadních vod. Mezi skupinkami budov bude řada výběhů pro drobné zvířectvo. Areál nebude oplocen, tudíž nebudou viditelné žádné bariéry, které by určovaly hranice mezi kampusem a okolím. Princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu

Návrh, který je zobrazen na stránkách 60-61, považujeme za Varianta 1, která slouží jako základ pro současnou verzi této studie. V souladu s principem reflexe a usilování o vyšší kvalitu bude naše práce na urbanistickém modelu dále pokračovat v období před podáním návrhu na změnu územního plánu. Počítáme s tím, že z této práce vznikne Varianta 2 a případně i další varianty. Tento proces je podrobně popsán v dalším odstavci „Kroky k utváření urbanisticko-architektonické koncepce“. Výsledky budou k dispozici na webových stránkách (www.krumlovia.eu). Mnoho lidí nejsou zvyklí pracovat podle principu reflexe a usilování o vyšší kvalitu. Mají pocit, že tento způsob není efektivní, že to zpomalí proces uskutečnění, nebo že je to dokonce riskantní pro úspěch celého projektu. Nevidí důvod, proč se vrátit k otázkám, které už byly probrány, nebo proč opravit texty, které jsou už docela dobré. Nechtějí trávit čas vylepšováním vylepšeného, radši chtějí mít čas na “další důležité věci”. Jednoduše řečeno, mají problém s tím "nekonečným" vylepšováním. Je pravda, že princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu způsobuje zpomalení, ale zároveň zvýší to, co je nejdůležitější, a to je kvalita projektu. Při projektech, které připravují systémovou změnu, je kvalita nejdůležitějším faktorem úspěchu, protože celý systém pracuje proti vám. Jen pokud dokážete, že máte opravdu o hodně lepší návrh, než je současný stav, máte šanci ho nakonec prosadit. Kvalita projektu přitahuje kompetentni lidi a finanční zdroje a dává celému projektu smysl. Svět nepotřebuje projekty, ale smysl, a pokud ten smysl není silný, nemá smysl na tom vůbec pracovat. Projekt s rozsahem Projektu Krumlovia nemůže být uskutečněný na základě filosofie „dost-dobrý-výsledek“, ale s filosofií Jacka Welche, legendárního bývalého ředitele General Electric, který dával každému oddělení organizace jednoduchý cíl: “one or 64 | P r o j e k t K r u m l o v i a

two” – to znamená, buďte nejlepší nebo druhý nejlepší ve světě. Něco velmi podobného platí pro Projekt Krumlovia. Pokud se tým rozhodne dočasně zastavit proces usilování o vyšší kvalitu, musí to být dobře zdůvodněno. Dobrým důvodem je např. že finanční expert spočítá provozní náklady. Pak by nebylo dobré neustále upravovat parametry, neboť by pak musel vše znovu kalkulovat. Mohou se však mezitím vylepšovat další aspekty, které nemají vliv na finanční analýzu. Lidé v Projektu Krumlovia by měli mít k tvorbě ten samý přístup, jako mají letečtí inženýři – chyby a nevhodné zacházení může stát ostatní život. Kroky k utváření finální urbanistickoarchitektonické koncepce

Plánujeme následující kroky vedoucí k vypracování urbanistického modelu - Varianta 2 a případně další varianty, které budou následně porovnán s prvním modelem. Zájemci o spolupráci (architekti a další experti i laici) se mohou k práci připojit kdykoliv v průběhu procesu. Existují tři možnosti spolupráce: 1. Pokračování v práci na prvním urbanistickém návrhu (Varianta 1, viz str. 60-61). Kontakt: Akad. arch. Oldřich Hozman | Studio ARC ([email protected]); 2. Spolupráce na tvorbě dalšího urbanistického modelu (Varianta 2). Kontakt: Ing. arch. Radan Volnohradský | Fakulta architektury, Vysoké učení technické v Brně ([email protected]); 3. Spolupráce na tvorbě dalšího urbanistického modelu (Varianta 3). Kontakt: Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. | ÚP STUDIO ([email protected]); 4. Zpracování další, možná zcela odlišných, návrhů a vizí. Kontakt: Doc. Gaudenz Assenza, vedoucí Projektu Krumlovia ([email protected]). Každý návrh bude projednán pečlivě, a případně zvolen pro realizaci vzdělávacího městečka Krumlovia. Všichni spolupracující by měli být ochotni akceptovat, že je přípustné integrovat různé návrhy. Je však také možné, že jeden návrh bude ve všech oblastech nejlepší a bude vybrán. Pravděpodobnější však bude integrace různých návrhů s důrazem na koherenci a celkovou kvalitu. První zájemci o spolupráci se zúčastnili semináře Pracovní skupiny a týmu architektury 22 - 24. 2. 2015 v Českém Krumlově. Téma bylo: „Projekt Krumlovia – Další kroky urbanismu a architektury“. Výsledkem tohoto semináře bylo rozšíření týmu architektury a konsensus o konkrétních krocích nutných pro dokončení urbanistického modelu. Konsensus o konečném modelu bude vypracován v rámci architektonické kolokvia v roce 2016. Možnosti budou:     

Varianta 1 Varianta 2 Varianta 3 Další rozvinutí modelu na základě Varianta 1 a/nebo Varianta 2/3 Jiný model, který může vzniknout interně nebo externě.

Finální model bude východiskem pro podrobnou územní studii a architektonické studie a zároveň podnětem pro změnu územního plánu. Finální Varianta bude řešit mimo koncept staveb samotných i širší vztahy, např. návaznost na město a CHKO. V průběhu roku 2015 bude vypracován v rámci týmu architektury a infrastruktury první návrh budovy Vývojového centra jako modelové studie. Navíc bude upřesněno, zda 65 | P r o j e k t K r u m l o v i a

bude zadáno projektování jednotlivých staveb různým architektům, architektonickým ateliérům a fakultám architektury, či zda bude Pracovní skupina pokračovat v experimentálně ověřeném modelu týmové spolupráce. Výhodou zadání práce externím specialistům je mobilizace celosvětové inteligence a kreativity architektů, inženýrů a dalších odborníků, kteří mohou na základě kvalitního zadání přijít s naprosto unikátním řešením, na něž by nikdo z týmu Krumlovia nepřišel. Hlavním argumentem proti širokému celosvětovému zadání je riziko, že vzhled vzdělávacího městečka nebude koherentní. Jsme však přesvědčeni, že pokud bude zadání jasné a kvalitní, a pokud vedení Krumlovia Group a její expertní poradci budou moci vybrat z vybraných návrhů, dá se zajistit koherence i u tak rozsáhlého projektu. Příkladem je městecko Borneo Sporenburg a IJburg v Amsterdamu, kde každá budova byla navržena jinými architekty. Tyto budovy sice nejsou příklady organické architektury, nicméně ukazují, že i různorodost může být svým způsobem koherentní.

ů Borneo Sporenburg, Amsterdam (zdroj: L. Františak)


IJburg, Amsterdam (zdroj: L. Františak) Požadavky pro vzdělávací městečko budou přísné v následujících oblastech 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8)

udržitelnosti (energie, přírodní materiály, recyklace) soběstačnost dlouhověkost finance kvalita provedení funkčnost doprava vazby na okolí (orientace vůči světovým stranám, voda, vítr, vazby na město, atd.)

Během celého procesu bude rozhodujícím orgánem a výběrovou komisí Pracovní skupina Krumlovia či vedení organizace Krumlovia Group (založením Krumlovia Group ukončí Pracovní skupina činnost). Všechna rozhodnutí budou konzultována s odborníky a poradci. Důležitá je též možnost pro lidi z města a širokou veřejnost vyjádřit se během jednotlivých fází řešení. Tvorba veřejného prostoru nemůže probíhat v utajení. Proto je například tato studie, na rozdíl od většiny podobných studií, veřejně dostupná. Pokud kritika přijde až ve chvíli, kdy bude vzdělávací městečko ve fázi realizace, bude již příliš pozdě. Člen výběrové komise, který sám navrhoval model jako vedoucí, koordinátor nebo (spolu)autor, se nebude moci účastnit výběru. Jinak platí obecný princip rozhodování 67 | P r o j e k t K r u m l o v i a

v Projektu Krumlovia, který je popsán v dokumentu Cíle, principy & pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka Krumlovia (viz Příloha 12). Ekologické principy staveb

Pro stavby bude typické používání ekologických stavebních technologií a materiálů. Přednost bude dávána materiálům z místa nebo z regionu, např. dusaným stěnám z místní hlíny, nepáleným cihlám, kameni nebo dřevu z místních lesů (na základě udržitelného lesnictví). Stavby budou mít i další ekologické prvky, např. zatravněné střechy či velké přesahy střech směrem k jihu, aby se budovy v létě nepřehřívaly. Celkově se předpokládá individuální přístup ke každé stavbě s akcentem na orientaci vůči světovým stranám, převládajícím větrům, hospodaření s energiemi a konkrétnímu účelu v urbanistickém celku. Stěny staveb budou mít převážně difúzně otevřenou skladbu. Dešťové vody se budou efektivně jímat, popřípadě i používat pro splachování záchodů a praní. Zelené střechy zabrání jejich nepřiměřené kumulaci. V roce 2014 byla vypracována diplomová práce „Ověření vhodnosti lokální hlíny pro dusané konstrukce pro výstavbu vzdělávacího městečka Krumlovia v Českém Krumlově“ (Katedra technologie staveb, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze). Autor Jáchym Daněk posuzoval vhodnost lokální hlíny pro stavbu dusaných hliněných stěn. S tímto záměrem je spojena výstavba ekologických staveb. Referenční vzorek hlíny z areálu ve Vyšném byl podroben laboratorním zkouškám na ČVUT v Praze. Byla provedena komplexní sada zkoušek, která určila vlastnosti hlíny z hlediska vaznosti, smršťování, odolnosti hlíny na působení vody, pevnosti v tahu za ohybu a pevnosti v tlaku. Průběhy a výsledky zkoušek jsou v diplomové práci podrobně popsány, vyhodnoceny a porovnány s již existujícími výsledky jiných měření. Jáchym Daněk popisuje některé výhody používání hlíny ve stavebnictví:       

minimální zátěž životního prostředí spotřeba energie je nutná pouze na opracování materiálu při použití místní hlíny odpadají nároky na dopravu z estetického hlediska má lokální přírodní materiál největší šanci se harmonicky začlenit do místního krajinného rázu díky tvárnosti hlíny lze v objektu uplatnit kreativní potenciál tvůrců hlína je materiál, který oslovuje lidské smysly hlína vytváří příjemné a zdravé vnitřní klima.23

Kompletní diplomová práce je k dispozici zde: https://drive.google.com/folderview?id=0B3MBLCAqyt_ARm1oZlJlUUVpRTA&usp=s haring Hlína nebude jediným stavebním materiálem použitým pro stavbu kampusu. V areálu mají být postaveny i objekty lehké konstrukce v podobě dřevostaveb a z dalších přírodních materiálů. S důrazem na používání lokálních materiálů budou podezdívky a dekorace vytvořeny z místního kamene. Nakládání s energiemi

Při výrobě a spotřebě tepelné a elektrické energie, se snažíme o maximální využívání tzv. čisté energie. Uvažujeme mimo jiné o využití fotovoltaických systémů, solárních panelů a tepelných čerpadel pro topení i ohřev vody. Zvažujeme i topení na dřevo, plyn, spoluspalovací (kogenerační) jednotky či využívání biomasy.


Jelikož žádná ze zmíněných energií není zcela ekologická a jelikož vývoj nových technologií jde stále dopředu, necháváme volbu technologie v této chvíli záměrně otevřenou. Zajímají nás energie, které jsou v současnosti v experimentálním stádiu, ale mohou být dostupné a komerčně využitelné za pár let. Tehdy bude také volba energií v projektu aktuální. Sledujeme vývoj nejnovějších technologie a innovativných řešení v předních světových pracovištích jako např. Instituto Tecnológico y de Energías Renovables (ITER), Rocky Mountain Institute, Wuppertal Institut, atd. Pro každé řešení budeme vždy hledat optimální poměr ceny, bezpečnosti, estetiky a ekologie. Bohužel, nemůžeme přímo v areálu získávat energii z vody nebo z geotermálních zdrojů. Větrná energie v prostoru parku není účinná. Namísto vybudování centrální jednotky pro výrobu elektřiny a vytápění bude nakládání s energiemi decentralizované. Každá budova bude zároveň výrobcem i spotřebitelem energie. V celém areálu bude instalován integrovaný systém měření, který bude inteligentně regulovat toky energií. Usilujeme o to, aby celé vzdělávací městečko bylo, pokud možno, energeticky soběstačné. Postavit všechny budovy tak, aby byly energeticky soběstačné může byt finančně velice náročné. Bude to otázka, kterou budeme muset řešit u každé budovy zvlášť. Vývoj technologií a jejich cen se nedá spolehlivě předpovídat. Každopadně počítáme s tím, že kampus bude napojen na existující rozvodovou síť pro případ výroby přebytkové energie nebo naopak pro případ deficitu. Dále se budeme intenzivně zabývat možnostmi, jak snížit spotřebu energií. Jako zdroj klimatizace je např. možné používat 1) podzemní komory vzduchu, 2) vítr, 3) stín a 4) vodu; vše podle lokálních klimatických podmínek.


Zdroj: Casas Bioclimaticas ITER Jednou z prvních organizací založených v kampusu může být družstvo (mimo ČR je ekvivalentem kooperativa) zaměřené na správu budov a oblast energetiky. Ve většině případů se jedná o dvě odlišné organizace, ale v případě, že by budovy produkovaly přebytek energie, je lepší je integrovat do jednoho družstva. Lokální/regionální družstva tohoto typu by mohlo po vytvoření kampusu expandovat, a mohla by být v budoucnosti studijním příkladem pro podobné organizace v jiných lokalitách. Ve světě existují velice úspěšné kooperativy. Např. v Dánsku založili farmáři, kteří investovali do lokální energie, kooperativu, která pomohla vesnicím, aby mohly být soběstačné a dokonce produkovaly přebytek energie. Farmáři kolektivní produkcí a prodejem energie vydělávají více peněz než zemědělskými aktivitami. Podobné příklady ukazují, že lokální know-how, lokální úspory a užití lokálních zdrojů v rukou 70 | P r o j e k t K r u m l o v i a

místních obyvatel, kteří by za normálních okolností nespolupracovali, může být úspěšné i bez potřeby velkého investora. Nakládání s odpadními vodami

Urbanistická studie zdůrazňuje nutnost nalezení vhodného způsobu čištění odpadních vod produkovaných v areálu vzdělávacího městečka. S ohledem na uvažované celkové množství producentů / obyvatel (cca 1400 osob s teoretickým maximem 2900 osob) a ekologický charakter Projektu Krumlovia, počítáme s využitím technologií přírodního čištění odpadních vod spolu s využitím stávajících možností dané lokality. 1) Vybudování vegetační čističky odpadních vod V rámci tohoto řešení existují dvě možnosti: První možnost spočívá v decentralizovaném budování dílčích kořenových čističek odpadních vod. To by znamenalo řešit celý komplex decentralizovaně pro jednotlivé objekty nebo menší skupiny objektů. Voda z těchto čističek by se vsakovala do nižších vrstev půdy a zbytek by mohl být využíván lokálně například na závlahy. Druhou možností je vybudování centrálních kořenových čističek. Toto řešení by vyžadovalo vybudování svodných stok vedoucích do 2-3 velkých vegetačních čističek odpadních vod (např. pro 3 x 500 osob). Tyto plochy by musely být dostatečně rozlehlé mj. proto, aby umožňovaly vypořádat se s mimořádnými situacemi, při kterých by v areálu bylo mnohem více lidí. Tuto variantu jsme zatím zvolili pro zakreslení do studie (viz str. 60-61). 2) Napojení na stávající přivaděč čističky odpadních vod Český Krumlov Toto řešení počítá s využitím stávajícího kanalizačního přivaděče starého vojenského areálu, který je už napojen na centrální čističku odpadních vod ve městě Český Krumlov. Její kapacita je pro plánovaný provoz nového areálu více než dostatečná. V současné době je nicméně na tento přivaděč již napojena řada nově postavených objektů a jeho průtočná kapacita je v časech splaškových špiček téměř vyčerpána. Řešením by mohlo být vybudování retenčních mokřadních ploch pro akumulaci mechanicky předčištěných odpadních vod, které by se vypouštěly do kanalizačního přivaděče v časech dostatečných průtočných kapacit (hlavně 22:00 – 6:00, ale také např. 10:00-14:00).

Doprava a provoz

V prostoru vzdělávacího městečka jsou pěšiny, stezky a komunikace určené pro pěší provoz. Některé komunikace budou mít speciální pruhy pro cyklistiku, skateboardy apod. Všechny pěšiny, stezky a komunikace jsou vytvořené z přírodních materiálů. Většina z nich bude mít bezbariérový charakter. Automobily a jiná vozidla budou mít do celého areálu přístup pouze v odůvodněných případech. Hlavní trasy jsou pro potřebu dopravní obslužnosti sjízdné. Parkovat bude možno na vnějších okrajích celého areálu. Parkovací stání pro automobily budou zapuštěna cca o 1m pod úroveň ploch areálu a budou krytá zatravněnými střechami.


Celý vnitřní prostor areálu tak bude klidovou pěší zónou s množstvím zeleně a zákoutí určenou pro odpočinek, setkávání, venkovní cvičení, apod. Součástí areálu budou nabíjecí stanice pro elektromobily a půjčovny různých typů jízdních kol. Provoz celého areálu předpokládá každodenní dopravu pracovníků, dopravní obsluhu (zásobování) a dopravu osob, které se v areálu budou vzdělávat, bydlet a popř. navštěvovat vzdělávací zařízení, kulturní centrum a další instituce. Z toho vyplyne potřeba zvýšení kapacity a celkové posílení silniční infrastruktury města. Ovzduší bude pravděpodobně zatíženo zvýšenou frekvencí hromadné dopravy, zásobováním celého areálu a vyšším výskytem osobních aut na příjezdových komunikacích. Nebezpečí také představuje možný únik olejů a pohonných hmot z těchto motorových silničních vozidel. Doprava do a z areálu bude mít vliv na stávající dopravní infrastrukturu města. To je navázáno na potřebné investiční akce do silniční sítě města především z hlediska zvýšení její kapacity a omezení hluku. Vliv na životní prostředí se musí v další fáze projektu zpracovat. Podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon číslo 49/2010 Sb., v úplném znění) je nutné, aby příslušný úřad měl materiál k posuzování vlivu areálu na životní prostředí. V každém scénáři je nutné počítat se změnou technologií během předpokládaného časového horizontu 10-20 let. Poměr elektromobilů a dalších nových technologií mobility k počtu klasických dopravních prostředků se bude do zahájení plného provozu vzdělávacího městečka výrazně zvyšovat. Stavba první budovy

Zahájení stavby prvního objektu - Vývojového centra - a prvních obytných domů v severní části areálu je možné již v rámci současného územního a regulačního plánu. Budova Vývojového centra, kreativní srdce celého kampusu, by měla být koncipovaná pro 70 osob (průměrný počet uživatel v jeden okamžik). Maximální kapacita by měla být 100 lidí + 50 návštěvníků. Budovu je možné postavit v etapách, přičemž v průběhu první etapy by měla být vybudována větší místnost pro vzdělávací a kulturní aktivity, kanceláře, minimálně jedna místnost pro setkávání a společnou práci, toalety a technická místnost. Ideálně by se jednalo o modulární stavbu, která se dá rozšířit v případě, že budou dostupné další finanční zdroje. Podle současného plánu budova Vývojového centra obsahuje: Přízemí:        

1 větší místnost pro vzdělávací a kulturní aktivity (až 50 lidí, cca 100 m2) 1 dílna / ateliér (cca 50 m2) 1 kavárna / čajovna pro setkávání a informační centrum pro návštěvníky (cca 60 m2) Kuchyně pro stravování personálu (cca 30 m2) Zasedací místnost (cca 40 m2) Toalety24 Toalety pro veřejnost (ženy / muži, celkem 30 m2) Toalety pro personál (ženy / muži, celkem 15 m2) 72 | P r o j e k t K r u m l o v i a

  

Bezbariérové toalety pro vozíčkáře, min. rozměr 1,8*2,15 m, počítáme s 2*2.5 m, celkem 5 m2) Technická místnost (cca 25m2) Ostatní (foyer, chodby, cca 60 m2)

První patro:        

15 kanceláří (cca 225 m2) Místnost pro techniku (kopírka, tiskárna, skener, atd.) s malou kuchyní (cca 30 m2) 1 větší místnost pro setkávání a společnou práci (cca 35 m2) 1 menší místnost pro setkávání a společnou práci (cca 20 m2) Toalety pro personál (ženy / muži, celkem 15 m2) Bezbariérové toalety pro vozíčkáře, min. rozměr 1,8*2,15m, počítáme 2*2.5m, celkem 5m2) Archiv / knihovna (cca 35 m2) Ostatní (chodby, balkón, cca 50 m2)

Druhé patro: 

Ubytovací kapacity: 5 pokojů s kuchyňskou linkou a koupelnou (100 m2) a cca 50 m2 byt pro správce s kuchyní a koupelnou a balkonem 10m2)

Na této první budově kampusu bychom chtěli ukázat to nejlepší, co může organická architektura nabídnout. U Vývojového centra bude organická zahrada s drobnými zvířaty.


Vzdělávání

Východiska

Jako poslední dozvuk celistvého uchopení člověka v umění i vědě se objevila renesance a košatost vzdělanosti renesančního člověka, jehož ideálem byla všestrannost (například Leonardo da Vinci). S novými objevy však následně stoupají obtíže vše vědomě obsáhnout. Začínají vznikat specializace. Touha po přírodovědných poznatcích byla doprovázena rozvojem vědy i techniky. Začal být akcentován intelekt, což působilo též na oblast vzdělávání a školství. Svět se začal ubírat směrem zvyšování inteligenčního potenciálu jednotlivce – od zavedení povinné školní docházky až po třídění žáků do speciálních tříd podle výšky jejich IQ. Už v 50. letech minulého století hovořil Jean Paul Sartre o „odcizení člověka“. Sartre ve svých spisech toto odcizení specifikuje ve smyslu, že člověk ztrácí vědomí o souvislosti věcí, dějů i událostí vlastního života. Člověk začíná postrádat rozměr krásy. Technizuje se i umění, které v mnoha ohledech vyjadřuje dezorientaci lidí. Vedle sociálně realistických děl se objevuje abstrakce, roztříštěnost. Sartreova generace vnímala trend jednostranně rozvíjející se vědy a techniky jako odcizení člověka sobě samému a základním lidským hodnotám. Původní význam řeckého slova „techne“ (τέχνη) byl „krása“, podobně jako slovo „kale“ (Καλη) znamenalo „dobro“. Posun významu slov směrem ke zjednodušení na pouhé zmechanizování zatemnil smysl jejich skutečného významu. Oproti těmto hlasům sílilo hnutí vědecko-technické revoluce s prvními počítači, zaplňujícími celou místnost a „požírajícími“ množství krabic s děrnými štítky, které se množily ve stále nových sestavách. Vynořovaly se prognózy, že končí věk knihy, že se lidé budou učit přes Internet. Počítače se z velkých místností „smrskly“ na notebooky, pak i na mobilní telefony, tablety, inteligentní hodinky apod. Stále více lidí se začalo den co den nořit do prefabrikátů počítačových iluzí a virtuálních světů. To už se však začaly objevovat varovné hlasy o škodlivosti počítačů v dětském věku, o omezení rozvoje kognitivních funkcí, o počítačové závislosti, o pasivitě a zároveň agresivitě dětí vlivem nadužívání médií.


Tento trend nabírá ve 21. století na síle. Výuka se stále více technizuje a čím dál více se omezuje přímá komunikace s vyučujícím, nastupuje doba komunikace a vyučování přes Internet.25 Košatost a plasticita výuky se často vytrácejí, umělecké předměty se vyučují téměř výlučně na uměleckých školách. Komunikace, slovo odvozené z latinského slova „communio“, začíná dostávat jiný význam a rozměr. Ztrácí se schopnost lidského rozhovoru, který J. W. Goethe považuje za nejdůležitější (Pohádka o zeleném hadu a Lilii). Tento trend zrcadlí širší jev závislosti na médiích; např. v Německu tráví lidé na médiích průměrně 10 hodin denně. Průměrný čas, který tráví s ostatními členy rodiny, přáteli a známými, se blíží k pouhým čtyřiceti minutám denně.26 Dnes spousta dětí neví, jak vypadá živá kráva, zato často trpí alergiemi, jsou obézní, a neumí naplnit svůj volný čas. Mění se funkce rodiny – rodiče nemají na své děti dost času a využívají moderní technologie, aby děti zabavili. Děti i dospělí spolu mnohdy příliš nekomunikují, ale denně hodiny surfují po internetu nebo jsou na Facebooku. V knize Digitální demence (2014) najdeme analýzu, proč děti neumějí “zatlouct hřebíky”, proč nejsou soustředěné a tvořivé, proč stoupá výskyt deprese a dalších psychických nemocí. Ne náhodně stoupá ve společnosti počet autistických dětí. Díky médiím se postupně stáváme autisty. Stoupá potřeba vzdělání, které bude rozvíjet a posilovat celou osobnost. Je třeba začít s hlubším způsobem vzdělávání, a opřít se o kvalitu vyučujících, partnerů výuky, jejichž autorita nebude spočívat v možnosti udělovat známky. Je třeba opřít se o schopnosti poznání jednotlivých osobností žáků a studentů. Řada odborníků se shoduje, že IQ není komplexním měřítkem inteligenci, a zdaleka neurčuje schopností člověka a kvalitu osobnosti. Naopak občas může být podkladem hrůzných asociálních jevů a činů (např. Anders Breivik). Znovu se začíná hovořit o dalších formách inteligence, jako například o inteligenci emocionální, sociální, existenciální, morální či spirituální. Postupně se znovu objevuje jako ideál celistvý „košatý“ člověk.27 Hovoří se o nové renesanci lidství. Postupně se objevují otázky, např.   

Jaký je skutečný smysl života na Zemi? Určuje IQ kvalitu člověka? Určuje IQ kvalitu lidského bytí?

Staré otázky se před námi začínají nořit v novém světle a probouzejí touhu po celistvosti člověka. Začíná stoupat i vážný zájem o Zemi a na ní o trvale udržitelný život. Rozvíjí se zájem o ekologické zemědělství, o zdravé potraviny, o nové zdroje energií. Souběžně s ekonomickou globalizací stoupá i zájem o globální bytí člověka na Zemi, a zároveň o lokalizaci, např. o lokální měny, lokální potravinové sítě a komunitní život. Zájem o to, jak „přirozeně žít“, se prohlubuje. Mnoho lidí touží po změně. Cítí, že pokud půjdou s davem, dojdou pouze tam, kam dojde dav. Dokáží-li však opustit konvenční cesty, mohou dojít na místa, kde nikdy nikdo nebyl.28 Budoucnost patří tvůrcím osobnostem. Proto zní heslo Projektu Krumlovia “cesta tvořivosti“.


Touha po vzdělávání

Systém školské výuky tak, jak se nám v současnosti často prezentuje, se nejenom na míle vzdálil Komenskému, na něhož se stále ještě odvolává, ale stal se v mnoha ohledech kontraproduktivní. Namísto poznávání skutečností nabízí čím dál tím více neživý obsah a memorování velké sumy později neupotřebitelných informací. Takový obsah zdaleka nevyužívá celek lidského potenciálu, ani rozumové schopnosti člověka, na které se tak často odvolává. Rozum dává možnost podrobné analýzy jevů i hledání jejich hlubších souvislostí a analogií s jevy jinými. Rozum dokáže odhalit slabiny tvrzených dogmat a dokáže uchopit pravdivý smysl slov. Rozum dokáže jasně vidět, tedy je schopen skutečné jasno-zřivosti, protože vnímá tendence počínajících jevů, a dokáže odhadnout jejich další průběh. Touha po vzdělávání není touhou po spoustě „informací“, které často zůstávají na povrchu, u slupky obalující pravý smysl daného. Lidem, kteří mají opravdový zájem o vzdělávání, se jedná o podstatu, o zrno či jádro, které ve formě, ve slupce vězí. Jak to vyjádřil E. F. Schumacher: “Počet vzdělávacích institucí roste, stejně jako znečištění životního prostředí, množství vyčerpaných přírodních zdrojů a nebezpečí ekologických katastrof. Pokud má tedy vzdělání lidstvo zachránit, musí to být vzdělání jiného typu: vzdělání, které nás přivede k pochopení souvislostí a hloubky jevů.” Stojíme před otázkou, jak opět uchopit člověka a lidství a umožnit zájemcům o studium, aby se na základě vlastních zkušeností naučili poznávat a rozlišovat dobré od špatného, hodnotné od nehodnotného, pravdivé od lživého. Touha po pravdivosti se vynořuje v různých směrech a otázkách, např.     

hledání pravdivého vztahu k Zemi, na níž žijeme hledání pravdivého způsobu života hledání skutečného poznání souvislostí všech věcí hledání pravdivých vztahů mezi mužem a ženou hledání pravdivých vztahů mezi lidmi navzájem.

Tato a podobná témata nabývají stále většího významu. Volají po metodách, jimiž by se pravdivost dala prověřit. Mladí lidé chtějí být bráni vážně a participovat na procesu poznávání vlastním hledáním, případně i omyly, které ale opět objeví oni sami pomocí vhodně kladených otázek a zkušeností. Individualita lidských jáství by měla být v průběhu procesu výuky zpevňována, vedena k uvědomění si vzájemnosti a k toleranci procesu individuace toho druhého. Tento proces vyžaduje od vyučujícího velikou trpělivost a bohatou fantazii. Hledání nového přístupu ke vzdělávání

Trendem současnosti je hledání východiska z krize lidství, která je příčinou většiny dalších krizí, jež zasahují dnešní svět. I my hledáme východiska, a jsme přesvědčeni, že základem řešení je proměna smýšlení, úcta k člověku, a z ní plynoucí adekvátní vzdělávání. Proto jsme se zaměřili na nové formy vzdělávání, které odpovídají současné poptávce a akcentují otevírání nových možností pro budoucí vývoj jednotlivců i společnosti. David Suzuki, kanadský ekolog, upozorňuje, že existují věci, které nemůžeme změnit – gravitaci, entropii, rychlost světla. Zároveň však existuje spousta věci, s nimiž přišel člověk, které jsou změnitelné.29 Patří mezi ně i školství a způsob vzdělávání. Záleží jen na lidech, jak je dokáží využít a v případě nesplnění požadavků změnit. Mnoho lidí 76 | P r o j e k t K r u m l o v i a

na celém světě, i tým Krumlovia a lidé kolem iniciativy University for the Future, pracuje na této změně. Hledáme nový přístup ke vzdělávání, který odpovídá aktuálním potřebám společnosti. Inspirací při naší práci je tvůrčí dílo dřívějších i současných myslitelů a praktiků, kteří prosazují hlubší pohled na svět.30 Na základě studia těchto přístupů připravujeme nový celostní model vzdělávání čerpající z impulsů, které se v oblasti péče o lidství a přírodu ukázaly jako nosné.31 Příklady inovativních přístupů ke vzdělávání, kterými se při tvorbě Projektu Krumlovia inspirujeme, naleznete v Příloze 7. Řada z nich již existuje dlouhou dobu, a fungují na mnoha místech po celém světě. Neexistuje však žádný přístup, který by byl ze všech nejlepší, neexistují přístupy, které by byly pro všechny lidi lepší nebo horší než druhé. Každý má právo preferovat konkrétní přístup. Pokud však chceme vytvořit opravdu vysoce kvalitní vzdělávání, je potřeba začít s čistým štítem, a provést rozsáhlý systematický výzkum rozdílných přístupů. Srovnávací výzkum Stejně tak, jako v případě jiných otázek, jako je organizace a vedení, péče o zdraví, v oblasti vzdělávání tvorba krajiny a architektura, vycházíme i v případě vzdělávacích přístupů z nejrůznějších zdrojů pro inspiraci. V našem výzkumu se nejdříve budeme snažit zeširoka zachytit co nejvíce možných přístupů (viz Příloha 7). Poté budeme aplikovat určitá kritéria pro výběr vhodných přístupů na základě našich společných hodnot. Ohled budeme brát mj. na:      

úctu k celistvosti a jedinečnosti každého jedince, propojení svobody a zodpovědnosti, diferenciaci vzdělávacího obsahu a metod, vycházejících z úrovně rozvoje jedince a jeho konkrétních potřeb, chuť a potřebu vnitřně růst směrem k vyššímu lidskému potenciálu, schopnost vyvolat radost ze života stejně tak jako rozvíjení schopností spoluvytvářet žádoucí budoucnost založenou na sociální a mezigenerační spravedlnosti, péči o jiné druhy a správě ekosystémů.

Tato kritéria nebudou aplikována mechanicky; nejedná se o seznam fixních kritérií. Pouze nastiňují směřování našeho výzkumu. Všechny vzdělávací přístupy, které nabízejí odpovědi na řadu těchto problémů, budou brány v potaz, bez ohledu na souvislosti, ve kterých vznikly a bez ohledu na to, zda mají dlouhodobou tradici nebo se rozvinuly nedávno. Přestože jsou požadavky na vzdělávání ve Vzdělávacím městečku vysoké a komplexní, existuje obrovské množství přístupů, které by mohly náležitě přispět. Není třeba převzít vše z jednoho vzdělávacího směru, struktury či proudu. Některé stránky konkrétního přístupu ke vzdělávání mohou být zastaralé, nevhodné pro místní podmínky nebo neslučitelné s našimi idejemi, zatímco jiné stránky věci mohou dobře zapadat. Zároveň uznáváme obecný argument o tom, že žádná vzdělávací tradice není úplná a tudíž by měla být doplněna tradicemi jinými (Ceruti & Pievani 2005; Edwards & Molz, in press). Každá vzdělávací tradice vychází z určitých souvislostí, na jejichž základě zdůrazňuje, nezdůrazňuje nebo opomíjí určité rozměry reality. Je tedy možné spojit dílčí návrhy z různých vzdělávacích tradic a vytvořit tak nový celek. Zvláštní pozornost věnujeme originálnímu záměru zakladatelů alternativních vzdělávacích přístupů, neboť jejich nápady a následné uvedení do praxe se často liší. 77 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Nezabýváme se tedy pouze tím, jak inovativní instituce po celém světě fungují, ale zajímá nás, jak původně měly fungovat. V naší vlastní praxi se pak zabýváme způsoby, jak mohou být tyto nápady a impulzy relevantní pro naši vlastní snahu vytvořit vzdělávání odpovídající na požadavky 21. století. Z výše uvedených důvodů nelze učinit verdikt o tom, který přístup bude eventuálně použit. Ve skutečnosti takový verdikt nemusí vzniknout vůbec, jelikož se oblast vzdělávání nachází v hluboké transformaci, a nové rozvojové tendence se rychle objevují. Proto výzkum (a experimentální ověření) vzdělávacích přístupů, které jsou předdefinovány vůdčími hodnotami a principy, bude muset být nedílnou součástí úkolů, které budou probíhat ve Vzdělávacím městečku. Tento specifický a doposud nedostatečně vyvinutý druh vzdělávacího výzkumu bude v ideálním případě provozován ve vzdělávacím institutu, jež bude součástí university Krumlovia. Jsme si vědomi toho, že není možné kombinovat vše dohromady, neboť by byla výsledkem pouze nepoživatelná ‚všehochuť‘. Sloučení mnoha či dokonce všech vzdělávacích paradigmat do všezahrnujícího modelu není jen příliš troufalé, ale nerealizovatelné v praxi. V průběhu roku 2015, dříve, než budou ve vyšenském kampusu vybudovány vzdělávací instituce, bude takový přístup důkladně promyšlen. Všechny instituce pak budou postaveny na nových základech, které mohou být dále formovány v závislosti na nových poznatcích a zkušenostech. Příklady uvedené v Příloze 7 a 8 nepředstavují úplný seznam. Ukazují, že široká škála podnětů k inspiraci je již k dispozici. Musí být chápány a hodnoceny vzhledem ke své relativní hodnotě pro potřeby a účely Vzdělávacího městečka. Aktuální vzdělávací přístupy aplikované ve Vzdělávacím městečku budou záležet na počtu těchto kritérií:    

potřeby lidí, kteří se chtějí účastnit podávání vzdělávacích návrhů pro Vzdělávací městečko, zázemí, kompetence a přání lidí, rozvíjejících jednotlivé vzdělávací návrhy, zdroje, které bude možné použít na rozvoj a realizaci návrhů, a požadavek určité míry koherence s ostatními vzdělávacími návrhy. Není nutné, aby všechny návrhy následovaly jeden vzdělávací proud. Dostačující bude, pokud budou mít návrhy “rodinnou podobnost” ve smyslu sdílených společných hodnot a principů.

Tato kritéria, spolu s ostatními kritérii, společně povedou k jedinečné sestavě lokalizovaných vzdělávacích návrhů. Je nepravděpodobné, že budou kopií jakéhokoliv samostatného vzdělávacího proudu. Navíc tento soubor návrhů a vzdělávacích přístupů, se bude postupně vyvíjet na základě těchto faktorů: Za prvé je potřeba zlepšit zavedené vzdělávací programy pomocí vhodných metod šetření, včetně evaluačních dotazníků, které vyplní všichni zúčastnění. Tyto evaluace nebudou nakloněny krátkodobému efektů, ale dlouhodobé použitelnosti.32 Za druhé další výzkum bude zaměřen na vhodné zdroje inspirace (toto může být celkový rámec či filosofie, stejně tak jako zavedené praktické příklady na různých místech). Zvláštní pozornost věnujeme originálnímu záměru zakladatelů alternativních vzdělávacích přístupů, neboť jejich nápady a následné uvedení do praxe se často liší. Za třetí budou zavedeny hospitace mezi vzdělávacími praktikanty napříč institucemi. Dále bude možnost výměnného pobytu výzkumníků, které se zabývají vzdělávacími filosofiemi a jejich aplikací. Tým Krumlovia proto vytvořil výzkumný projekt, který tuto výměnu usnadní mezinárodně. 78 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Projekt Krumlovia a Projekt Krumlovia je živým příkladem Manifesta 15, avšak jde o pár kroků dál. Za prvé inovujeme nejen oblast vzdělávání, ale řadu dalších oblastí, které jsou důležité pro Manifesto 15 kvalitu života. Dále má Projekt Krumlovia propracován celý systém vzdělavání, z nichž mnoho bodů není v Manifestu 15 zmíněno (viz http://www.manifesto15.org/cs). Souhlasíme s následujícimi výroky z Manifesto 15: • „Budoucnost už je tady, ale není rozprostřena stejnoměrně“, (William Gibson v Gladstone, 1999). • Oblast vzdělávání zaostává za většinou ostatních odvětví hlavně kvůli našemu zvyku ohlížet se do minulosti a nikoliv hledět vpřed do budo ucnosti. • Většinové povinné vzdělávání je založené na zastaralém modelu 18. století, který byl určen k tomu, aby produkoval loajální a pracovité dělníky a úředníky. Toto však těžko může být konečným cílem a smyslem vzdělávání v postindustriální éře. Mnohem spíše potřebujeme podporovat studenty v tom, aby se z nich stali inovátoři, kteří jsou schopní využít vlastní představivost a kreativitu k posouvání společnosti kupředu. Současné výzvy nelze řešit starým způsobem myšlení. • Hierarchické uspořádání vztahu učitel-žák není efektivním způsobem učení, protože ničí zvídavost a omezuje vnitřní motivaci. Potřebujeme, aby byl tento vztah vyrovnanější a abychom si osvojili různé modely vzdělávání, včetně vrstevnického učení, a umožnili tak studentům zažít tyto modely v praxi. • Chybovat je přirozenou součástí učení se, kde můžeme vše zkoušet znovu a znovu. • V naší posedlosti testováním jsme jaksi dovolili OECD, aby se prostřednictvím projektu PISA stala „světovým ministerstvem školství“. Světem se tak šíří kult měření a testování ve vzdělávání. Na národní úrovni a ve vzájemných vztazích mezi státy to vypadá, jako bychom všichni soutěžili o nejhezčí dítě jedné nudné rodiny. ... Ty nejlepší inovace jsou často zadušeny v momentě, kdy se začneme obávat výsledků testování. Potřebujeme skončit s povinným testováním a reinvestovat tyto prostředky do vzdělávacích iniciativ, které vytvoří autentické hodnoty a příležitosti pro rozvoj. • Zdá se, že jsme posedlí novými technologiemi, přičemž jen velmi málo rozumíme tomu, na co vlastně technologie jsou a jak mohou ovlivnit to, jak se děti učí. • S označením neviditelné učení uznáváme skutečnost, že většina učení probíhá „neviditelně“ prostřednictvím neformálních, běžných, ba i náhodných zážitků spíše než skrze formální instrukce (Cobo & Moravec 2011). • Příliš často se pošetile domníváme, že předáváme dětem vzdělání, když je pouze zkoušíme z toho, zda umí zopakovat informace. • Formující se pedagogika tohoto století není pečlivě naplánovaná, ale průběžně se vytváří. • Ne každý z nás se stane nebo by se měl stát podnikatelem, avšak ti, kteří nerozvíjejí svou podnikavost, zůstanou velmi znevýhodněni. Náš vzdělávací systém by se měl zaměřit na formování ... jednotlivců, jejichž specializované znalosti budou ovlivňovány jejich schopností snít, tvořit, zkoumat, učit se a prosazovat podnikatelské, kulturní a společenské iniciativy, brát na sebe riziko a užívat si samotného procesu stejně jako jeho výsledků, a to beze strachu z případných neúspěchů a chyb, které jsou součástí této cesty.


• Naše školské systémy jsou založeny na kultuře poslušnosti, konformitě a pocitu uspokojení a z něj pramenící strnulosti. Kreativita studentů, zaměstnanců i našich institucí je systematicky potlačována. Je snazší, když nám někdo říká, co si máme myslet, než když máme myslet sami za sebe. • Musíme a můžeme vybudovat na našich školách a v našich komunitách kulturu důvěry. Náš vzdělávací systém bude čelit výše popsaným výzvám tak dlouho, dokud zůstane založen na strachu, úzkosti a nedůvěře. V projektu Minnevate! (MASA 2014) výzkumníci zjistili, že pokud lidé, kteří vzdělávají, mají změnit vzdělávání, potřebují do tohoto procesu zapojit další motivované skupiny a zároveň v těchto komunitách aktivně vystupovat. To vyžaduje nový způsob jednání zaměřený na důvěru, kdy studenti, školy, vlády, firmy, rodiče i komunity vstupují do spolupracujících iniciativ, a společně vytvářejí novou budoucnost vzdělávání. Základní pojmy

Záměrem Projektu Krumlovia je znovuobjevování smyslu vzdělání a vytvoření nových institucí reflektujících tento ideál. Projekt Krumlovia i iniciativa University for the Future kladou stejný důraz na vzdělávání jako na výzkum a tvůrčí aktivity. Jack Mezirow33 mluví v tomto kontextu o tzv. transformativním vzdělávání (angl. transformative learning). Náš záměr navíc zahrnuje i transformativní výzkum a transformativní aktivity (angl. transformative research, transformative action). V angličtině vyjadřuje termín ‚transformativní‘ zásadní přeměnu, obrodu či obnovu. V češtině zní slovo ‚transformativní‘ příliš abstraktně a technicistně, proto používáme v českém překladu místo slova ‚transformativní’ výraz ‚tvořivý‘, tj.   

Tvořivé vzdělávání Tvořivý výzkum Tvořivé aktivity

Tyto pojmy souvisí s heslem Projektu Krumlovia: “cesta tvořivosti”.


Klíčové pojmy iniciativy University for the Future Jednotlivé oblasti (vzdělávání, výzkum, aktivity) mají největší potenciál, pokud nejsou oddělené. V této studii se zaměřujeme zejména na vzdělávání. Tímto nechceme upřednostnit oblast vzdělávání před zbývajícími dvěma oblastmi. Mezi těmito oblastmi neexistuje hierarchie. Např. výzkum není pouze součást vzdělávání, stejně jako vzdělávání není pouhou součástí výzkumu. Obě oblasti jsou způsoby poznání. Vzdělávání se více zaměřuje na osvojení si již existujících znalostí a dovedností, zatímco výzkum se zaměřuje na objevování nových znalostí a dovedností. Pokud dovedeme propojit vzdělávání s výzkumně založeným způsobem učení (angl. coinquiry, practice-based research, atd.), a pokud začneme rozumět výzkumu jako cestě za hledáním odpovědí na společenské otázky, vzdělávání a výzkum se začnou prolínat. Podobně jsou praktické aktivity součástí výzkumu a vzdělávání. Jak tvrdil G. B. Shaw: „Jediná cesta k vědění je činnost.“


Tvořivé vzdělávání

Přístup ke vzdělávání iniciativy University for the Future a Projektu Krumlovia by mohl být vyjádřen slovy: “tvořivé vzdělávání pro svobodu a odpovědnost” – ve zkratce “tvořivé vzdělávání”. Hlavním cílem je umožnit žákům a studentům vydat se na cestu tvořivosti, vést kreativní a odpovědný život a přispívat k rozvoji společnosti. Při tvorbě vzdělávacího obsahu vycházíme z poznatku, že vývoj osobnosti probíhá v konkrétních specifických fázích po celý život, přičemž každé vývojové období otevře nové roviny schopností a dovedností. Každá vývojová fáze tak má vlastní východiska a specifické potřeby v různých úrovních struktury osobnosti, jejichž znalost je pro efektivní vzdělávání nezbytná. Jednotlivé vývojové fáze jsou silně provázané a projevují se v mnoha směrech v průběhu celého lidského života. Struktura osobnosti jednotlivce je zohledňována jak v rovině běžného vědomí, tak v rovině hlubinné, která má vliv na vývoj a kvalitu osobnosti člověka. Uplatňované metody a formy vzdělávání odpovídají souvislostem konkrétní roviny osobnosti, a tedy nejsou užívány nahodile, bez znalosti jejich smyslu a účinku. To znamená napřiklad, že vedle intelektuálních forem vzdělávání jsou uplatňovány metody uměleckých činností či rukodělných aktivit. Jejich užívání není samoúčelné, ale směřující k hlubšímu průniku do všech rovin osobnosti. Při koncepční práci na novém modelu vzdělávání navazujeme na ideje, které vedou integrace celistvosti člověka do vzdělávacího procesu s respektem ke všem vývojovým fázím osobnosti. Dílčí cíle tvořivého vzdělávání jsou:34 1. Zaměření na životní smysl a poslání Základním cílem tvořivého vzdělávání je posílit osobnost a vědomé rozhodování studentů, jakým směrem se v životě vydat a jak se orientovat v období rychlých změn. Orientace na životní smysl a poslání nahrazuje dnešní důraz na sebeprosazení a uplatnění na současném trhu práce, který se během procesu vzdělávání neustále mění. Prostředí a obsah vzdělávání usnadní zaměření na životní smysl a poslání tím, že žáka/studenta naučí najít vnitřní klid a koncentraci, jež jsou potřebné pro nálezání odpovědí na otázky týkající se životního smyslu a poslání. 2. Probouzení a rozvoj talentů a schopností Tvořivé vzdělávání pomáhá v žácích a studentech probouzet a rozvíjet jejich talenty a umožňuje jim vložit své talenty do služeb hledání vlastního životního směřování a poslání. Vzdělávání může studentům pomoci porozumět nejen tomu, jaké jsou jejich schopnosti a talenty, ale také jim nabízet možnosti, jakým způsobem se mohou dále rozvíjet. Tvořivé vzdělávání je orientované na dlouhodobý, celoživotní rozvoj, ne jen na horizont zaměstnavatelnosti. Vzdělávání je zaměřeno na žáka/studenta (angl. learner-centred education) a je žáky/studenty úměrně jejich věku tvořeno (angl. learner-managed education). Pedagogové respektují specifické rysy osobnosti, nadání i jednostrannosti, pomáhají rozvíjet pozitivní aspekty osobnosti v prostoru, kde mohou žáci a studenti experimentovat, a kde je jim povoleno dělat chyby.


3. Radost a motivace k učení Současný vzdělávací systém velmi často děti a mladé lidi demotivuje. Snaží se do nich totiž „nalít“ velké množství informací bez toho, aby jim porozuměli v souvislostech. Oni tak ztrácí přirozenou chuť učit se. Nemalý počet z nich má ze školy trauma. Cílem tvořivého vzdělávání je naopak probouzet touhu po vlastním rozvoji, a tím utvářet základy pro celoživotní učení určované vlastní potřebou. Pedagogové mají podporovat touhu žáků či studentů učit se a důvěřovat jejich touze objevovat svět. Škola a universita má umožnit studentům osvobodit se od plnění přání rodičů a pomáhat jim nalézat vlastní cesty. Vzdělávací proces tak má promlouvat k existenciálním otázkám dětí a studentů a postupně v nich probouzet jejich vlastního ‚vnitřního učitele‘. 4. Aktivní přístup ke studiu a k životu I když jsou někteří žáci a studenti opravdu aktivní, obecně platí, že v dnešním systému je to většinou učitel, kdo je aktivnější než studenti. Ve vzdělávacích instituci Krumlovia je kladen důraz na aktivitu, tvůrčí schopnosti a podníkavost studentů. Např. při projektově orientovaném studiu nejde jen o to, zapojovat žáky a studenty do reálných projektů nebo nechat studenty vytvořit vlastní projekty. Jde o metodu, jak aktivovat studenty tím, že učitel má úlohu mentora, průvodce (angl. guide on the side), který jim bude stát po boku, avšak neprozradí řešení. Při minimální intervenci pomáhá studentům, aby řešení našli sami.35 5. Spolutvorba kurikula (angl. co-creative curriculum) Žáci a studenti mají možnost spoluvytvářet kurikulum v závislosti na osobním směřování a zájmech. Každý má svého garanta či tutora, který pomáhá při sestavování individuálního kurikula a vytváření studijních skupin s podobnými zájmy. Kurikulum je flexibilní a umožnuje transdisciplinaritu. M. Csikszentmihalyi řekl: “Pokud si někdo přeje naplnit vzdělávání kreativitou, mělo by být prvním krokem podpořit studenty v hledání toho, co opravdu milují a pomoci jim se do této oblasti hluboce ponořit – ať už je to básnictví, fyzika, technika či tanec.“ 6. Celistvost a posílení osobnosti Tvořivé vzdělávání přijímá jedinečnost i celistvost člověka a zohledňuje to ve způsobu výuky. Porozumění hodnotám a jejich vytváření vyžaduje kultivaci všech složek lidské bytosti. Kromě intelektu si vážíme též dalších druhů inteligence jako např. emoční, umělecké, estetické, sociální či morální. Důležitá je kromě práce s tělem (sport, tanec, pohybové workshopy, aktivity v přírodě, apod.) hlavně práce lidských rukou a práce jako taková. Zásadní rovinou, která v rámci celistvosti člověka bude integrována do oblasti výzkumu a studia, je vyšší rovina lidské psychiky a světa, jakožto historicky i kulturně nezbytná úroveň. Celistvost člověka měla být rozvíjena již od útlého věku zážitky s přirozeným světem, nikoliv světem virtuálním. Dítě potřebuje rozvíjet své kognitivní funkce hlavně na skutečných předmětech, nikoli na předmětech umělých. Hlavními hledisky výuky je práce na posílení osobnosti získáním důvěry, čeho všeho může člověk objevováním docílit. Posílení osobnosti je možné např. uměleckými 83 | P r o j e k t K r u m l o v i a

prostředky. Součástí každého programu by měly být aktivity jako např. hudba, divadlo, zpěv, přednes, kreslení a malování, práce s hlínou a rukodělné techniky. Intelektuální práce je tímto vyvažována a doplňována uměleckými, pohybovými a dalšími aktivitami. Akcentace uměleckých přístupů ve výuce není samoúčelná, ale pomáhá v rozvoji celé košatosti osobnosti, a tím i ke zpevnění vlastních postojů, ale zároveň i k pružnosti v myšlení a chápání postojů ostatních. 7. Rozšíření metod výuky Ve všech vzdělávacích institucích vítáme širokou škálu metod (např. zážitková pedagogika, umělecké prostředky a řemesla, projektové vyučování, komunitní kruhy, hry, simulace, Teorie U, sokratovský dialog, myšlenkové mapy, šest myslitelských klobouků, atd.). Metody výuky nikoli jako experimenty, nýbrž mající souvislost s konkrétní vývojovou fází celistvě chápaného jedince. Nad případovými studiemi navíc upřednostňujeme osobní zkušenosti studenta z reálných projektů, které jsou v našem projektu hlavním zdrojem zážitkového vzdělávání. Osobní zkušenosti jsou v Projektu Krumlovia vždy cennější než psané zkušenosti někoho jiného. Na první místo nestavíme množství získaných informací, ale jejich kvalitu a praktické využití. Klademe důraz na porozumění, kritické myšlení, otevřenost a tvořivost jako protiklad k pouhému memorování. 8. Rozvoj pedagogů a dalších zaměstnanců Tvořivé vzdělávání vyžaduje vysoce odborně a lidsky kvalifikované učitele a nepedagogické zaměstnance motivované ke stálému zvyšování vlastní kvalifikace a k neustálé práci na sobě. Tímto nemyslíme povinné tréninky a teambuildingy, ale individuální i skupinovou práci a studium, včetně důrazu na kultivaci a rozvoj osobnosti pedagogů, které pomáhají rozvíjet spolupráci, týmovou kulturu (angl. team spirit), ale i smysluplnou kvalitu života pedagogů. Pouze „odučit hodiny a jít domů” není v souladu s naším přístupem. . 9. Sebereflexe Využíváme možností sebereflexe vlastní práce na místo neustálého hodnocení žáků formou známek. Tvořivé vzdělávání nepodporuje princip pedagogického vedení, který bychom mohli nazvat ‘cukr a bič’. Ten funguje v závislosti na tom, zda jsou či nejsou plněny požadavky pedagoga. Při hodnocení mohou být využity možnosti slovního hodnocení, zpětné vazby mezi žáky/studenty i směrem k pedagogům, mapy učebního pokroku, atp. Celkově jsou překonávány zjednodušující přístupy k hodnocení. Nejpodstatnějším typem hodnocení je zpětná vazba, kterou student dostane při realizování cinnosti v praxi. Realizace celého cyklu od vize až k samotnému činu poskytne studentovi nejadekvátnější zpětnou vazbu, kterou mu nikdo jiný nemůže poskytnout. 10. Týmová spolupráce 84 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Klíčovým prvkem je schopnost týmové spolupráce a vytváření dlouhodobých harmonických vztahů. Důraz klademe na příznivé klima školy prostřednictvím pozitivních mezilidských vztahů a partnerského přístupu mezi dětmi a dospělými, a uvnitř obou skupin navzájem. Žáci a učitelé by měli trávit společně čas i mimo třídu, aby se mohli lépe poznat a stát se partnery v procesu vzdělávání. Každý je zároveň učitelem a žákem.

11. Důraz na hluboké propojení studia s praxí Dle Bílé knihy terciárního vzdělávání neposkytuje současná situace ve školství dostatečné prostředky k tomu, aby studenti prošli důkladnou přípravou na praktická povolání. V naší nabídce vzdělávání bude zřetelný vztah k reálnému životu. Každý člověk je zároveň učitelem, žákem, badatelem, poradcem i inovátorem. Tento postoj ke studiu může studentům nabídnout, kromě cenných vědomostí a praktických zkušeností, hluboké propojení s reálným životem a s individuálním životním příběhem. Tím se lišíme od většiny škol a universit, které jsou často odpojeny od potřeb organizací a společnosti. 12. Směrem ke společenským výzvám Tvořivé vzdělávání má provádět studenty érou velkých společenských změn. Klademe důraz na společenské výzvy, rozvoj funkčních společenství a směřování k udržitelnosti. Smysluplné vzdělávání i práce by měly vést k pozitivním změnám ve společnosti, pomáhat v hledání a realizování řešení celého spektra od místních po globální problémy a výzvy. 13. Otevřenost Vzdělávací instituce budou navazovat spolupráci s dalšími inspirujícími jednotlivci, skupinami a organizacemi ze svého okolí a postupně se budou navenek profilovat jako komunitní centrum kultury a vzdělanosti. 14. Nejlepší vzdělávání je život V současném systému vzdělávání je studium a život více či méně oddělené. Tím je studium výrazně ochuzeno, jelikož právě propojení vzdělávacího obsahu s vlastním životem umožňuje hlubší cesty poznání. Římský stoický filosof a politik Lucius Annaeus Seneca říkal: „Non schoale sed vitae discimus - Neučíme se pro školu, ale pro život.“ Tvořivý výzkum

Tvořivý výzkum vyžaduje novou kvalitu myšlení výzkumných pracovníků. Hledá souvislosti i mezi zdánlivě nesouvislými jevy, v nichž se orientuje po časových přímkách a obsahových obloucích, které mohou probíhat v krátkých i delších časových periodách. Tvořivý výzkum hledá původu, důvodu vzniku, účelu věcí a znalost jejich vztahů. Tak, jako ze žaludu může, za příznivých okolností, vyrůst mohutný dub, a za nepříznivých okolností, které je možné rovněž formulovat, vyroste nemocný 85 | P r o j e k t K r u m l o v i a

a neduživý stromek, tak je možné porovnáváním jevů v oblasti sociální i v životě jednotlivce objevit hluboké, dříve nevyslovené zákonitosti. Tvořivý výzkum není orientován na počet publikací nebo citací. Nechceme posílit jednostranný kariérismus a pragmatismus, např.      

publikování stejnou práci v různých variantách, vzájemné citace mezi kamarády, výběr výzkumných otázek podle dostupných dat, výběr témat a dat podle orientace daného žurnálu – často s koncentrací na data v USA, protože větsina tzv. A žurnálů jsou z USA přehlédnutí kvalitních žurnálů, které nejsou v oficiálních sezamech uvedeny jako žurnály kategorie A nebo B výhýbaní se praktickému či transdisciplinárnímu výzkumu, atd.

Tvořivý výzkum se orientuje na oblasti, které jsou důležité pro budoucnost, ne na oblastí, kde se dá získat body. Tvořivé aktivity

Myšlení i cítění člověka se rozvíjí a prohlubuje v činnosti, která je smysluplná a dává člověku pocit důvěry v sebe i v život. Již malé dítě vyhledává bláto a kaluže, stejně tak i kamínky a různá dřívka, ze kterých staví a jimž propůjčuje ve své fantazii žádané podoby a charakter. V současnosti je často tato kreativita dítěte, později dospělého člověka, redukována na orientaci ve světě počítačů a virtuálních realit. Tím lidská kvalita tvůrčího činu postupně mizí, jak prokazují příklady z psychopatologie, neboť vnímání skutečnosti se ztrácí a nastupuje realita virtuální. Člověk má pocit, že „něco“ dělá, ale čin zůstává pouze v představách, ve skutečnosti se nestalo nic. Pro lidi a jejich oprávněné sebevědomí je důležitý tvůrčí čin. Ať už je to zelenina, kterou člověk vypěstoval, projekt pro zlepšení životního prostředí, upletený svetr anebo namalovaný obraz. Podobně vzniká i vztah k přírodě, zvířatům i všemu živému. Studenti potřebují dostatek prostoru a trpělivých mistrů v oblastech jejich zájmu. Již od prvního ročníku studia mají studenti procházet různými dílnami, pracovat v zemědělství a zdokonalovat se v dalších praktických či uměleckých dovednostech, aby postupně sami zjistili, která tvůrčí činnost jim nejlépe vyhovuje. Ve vyšších ročnících, pokud uspěli ve výše zmíněných úkolech, mohou praktikovat i v sociální oblasti, např. při práci se seniory, bezdomovci, drogově závislými lidmi, vždy pod supervizí odborníka.

Systémové inovace Cílem Projektu Krumlovia je nabídnout tvořivé vzdělávání, tvořivý výzkum a tvořivé aktivity zaměřené na rozšíření a posílení lidského potenciálu. Věříme, že potenciál každého člověka působí na vývoj celé společnosti. Proto může nově uchopené vzdělávání, tak jak ho vnímá iniciativa University for the Future, přispět k regeneraci oblastí jako je politika, ekonomika či kultura. Pokud se domníváme, že naše současná společnost nepotřebuje žádné změny, tak i vzdělávací systém by mohl nadále existovat bez výrazných změn. Pokud však cítíme, že by některé či všechny oblasti společnosti potřebovaly změnu k lepšímu, měli bychom se zaměřit především na vzdělávací systém, neboť ten velmi výraznou měrou přispívá k formování lidských osobností, které společenský systém utváří. Inspiraci 86 | P r o j e k t K r u m l o v i a

a přeměnu potřebuje nejen oblast vysokého školství, ale též oblasti vzdělávání předškolního, základního a středního, včetně neformálního vzdělávání mládeže a dospělých a návazného profesního vzdělávání. Otázkou tedy je, jaké by mohlo být vzdělávání, které podporuje systémové inovace? Mělo by splňovat následující charakteristiky:       

Stát se autonomní oblastí chráněnou před politickými a ekonomickými zájmy; Kultivovat přirozené schopnosti člověka; Podporovat vnitřní růst všech dimenzí lidského bytí; Překračovat hranice pouhých informací; Propojovat život, učení a práci; Zaměřovat se na velké výzvy dnešní doby; Zahrnovat spolutvorbu budoucnosti jako součást vzdělávacího procesu.

Naše zaměření na systémové inovace překračuje sféru vzdělávání a týká se též zdraví, výživy, organizačního rozvoje a řady dalších oblastí v rámci širšího kontextu ekonomiky, politiky, kultury a životního prostředí. Systémové inovace obecně zahrnují (transformativní/tvořivé) změny:     Výzva být pedagogem

v osobním životě a v organizaci, kde pracujeme ve vzdělávání ve způsobu fungování politiky ve výzkumu a v propojení mezi oblastí vzdělávání, výzkumu a praxe.

Velikou výzvou celého projektu bude výchova a vzdělávání těch, kteří budou ve vzdělávacím městečku působit jako pedagogové. Nejedná se pouze o odborné kvality, ty se předpokládají samozřejmě, ale o kvality lidské. Největší nároky jsou kladeny na osobnost vyučujícího. Pedagog by měl… … získat autoritu a důvěru mladých lidí tím, že s úctou přistupuje ke studentům a studenti vnímají pravdivost a celistvost osobnosti, včetně vlastní reflexe nedostačivostí. … zvládat širší škálu metod, včetně metody Sokratických otázek, jimiž studenty postupně dovede k objevu odpovědí. … překonávat předsudky a vědět, že sympatie a antipatie jsou pouze jeho vlastními projekcemi. … mít zájem o osobnost každého studenta a znát i mnohé složitosti jeho individuálního vývoje, aby jej mohl adekvátně motivovat. … „táhnout“ tím, že v žácích a studentech vidí víc, a věří v ně víc, než ony sami. … pochopit směřování životního příběhu studenta a odpovídajícím způsobem uvést studenta do vlastního bádání a uvědomění si jeho životního příběhu. Tato část Projektu Krumlovia se nám jeví zatím jako jedna z nejsložitějších. Nepochybujeme o tom, že existuje řada odborníků a specialistů v různých odvětvích poznání, ale nám se jedná také o jejích lidské kvality. Učitel může být tím, z nějž je možné lásku ke vzdělání, míru odpovědnosti a životní hloubky „odečíst“. Učí


především ne tím, co říká, ale jaký je. Chceme připravit program vzdělávání osobnosti universitního pedagoga, který bude založen na dobrovolnosti a zájmu. Universita Krumlovia

Až do 20. století se týkalo studium pouze malé části populace. Od té doby však stoupl počet universit a universitních programů. Idea vysokoškolského vzdělávání pro širokou vrstvu obyvatelstva vedla k inflaci titulů.36 Výsledkem jsou mj.         

snižující se standardy, homogenizace obsahu a procesu výuky, nízká míra individuálního přístupu a hlubších vztahů, nedostatečná pozornost na základní motivaci, talent a zaměření (životní úkol, poslání), studenti bez vážného zájmu o studium, studující pouze pro získání diplomu (titulomanie), nedostatek kvalitních řemeslníků a umělců, nízká míra odvahy tvořit nová díla a zakládat organizace a s tím související ekonomická stagnace; zvyšování nezaměstnanosti absolventů vysokých škol; pocit mnoha lidí, že pokud nemají vysokou školu, zklamali.

Rádi bychom pomohli tyto trendy přehodnotit, přerušit standardizaci vzdělávání a vrátit se k původnímu poslání universit jako míst, kde člověk zraje jako osobnost a vydává se na cestu k poznání. Universita Krumlovia chce změnit tendenci studentů nahlížet vzdělání jen jako prostředek k dosažení diplomu. Naše aktivity jsou zaměřeny na to, aby celý systém vzdělávání opět vycházel z lásky k vědění (filein - milovat, sofia moudrost) a odklonil se od vnímání vzdělání založeného na společenském statusu či kariérním úspěchu. Konkrétní podoba takového vzdělávání je popsána v následujících sekcích. V čem bude Universita Krumlovia jiná?

Detailní rozbor viz Příloha 6.

Základní oblasti studia

Universita Krumlovia bude multiparadigmatická a transdisciplinární. Centrem jejího zájmu bude celistvá lidská existence a její rozvoj. To je hlavní důvod, proč nebude Universita Krumlovia rozdělena na fakulty a katedry, a proč nebudou studijní programy srovnatelné s dnešními obory. První cíl, a základ pro všechny studijní programy, je získání co nejširšího rozhledu a schopnost myslet v souvislostech. Tento rozhled pomáhá studentům orientovat se v enormní komplexitě naší civilizace a zároveň najít svoje místo a poslání, tzn. hledat to, o co se studenti opravdu zajímají a co je naplňuje. Studijní programy se budou zaměřovat na klíčové otázky a výzvy ve třech propojených oblastech, které obsahují slovo „sofie“. Pojem „sofie“ znamená „moudrost“, tak, jak je užívána např. ve slově „filosofie“, kde znamená „láska k moudrosti“ ― na rozdíl od často užívaného pojmu filozofie – kde „zofos“ je temnota, mrákota, zejména podsvětní.


Tím pádem vznikají tři klíčové a vzájemně se prostupující oblasti vzdělávání: Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie.37 Společně vytvářejí jednotu, tzv. Pansofii, což odpovídá představě Jana Ámose Komenského. 1. Ontosofie hledá a bádá ve vnitřním světě člověka: zabývá se např. tělem a zdravím, osobnostním rozvojem a tvořivostí, smyslem života a posláním, apod. Možné tematické okruhy studia s tímto zaměřením mohou být např. celostní psychoterapie či koučing. 2. Sociosofie hledá a bádá ve světě lidského společenství a kultury: zabývá se např. řízením a rozhodováním, ekonomikou a financemi, sociálním uměním a řešením konfliktů, právem a sociální spravedlností, historií a futurologií, apod. Možné tematické okruhy studia s tímto zaměřením mohou být udržitelný společenský rozvoj, sociální a etické podnikání, atd. 3. Ekosofie hledá a bádá ve vnějším světě: zabývá se např. člověkem a přírodou, zemědělstvím a výživou, urbanismem a architekturou, řemesly a uměním, dopravou a inženýrstvím, apod. Možné tematické okruhy studia s tímto zaměřením mohou být ekologické zemědělství, organická architektura, čisté technologie, design udržitelných systémů, atd. Vzdělávání je zaměřeno na pochopení souvislostí mezi vnitřním světem člověka (Ontosofie), světem společenství a společnosti (Sociosofie) a vnějším světem (Ekosofie), vždy s důrazem na hledání moudrosti ve všech oblastech. Je obtížné definovat moudrost vědeckým jazykem (viz např. celoživotní dílo Nicholase Maxwella, University College London). Umělecké přirovnání se najde např. v „Knize Knih“, kde je možné najít referenci o postavě „Moudrosti boží“, která si hrála u nohou Stvořitelových, když tvořil svět, a která si hraje od onoho času až dosud: „Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, takže jakékoli věci žádostivé vyrovnati se jí nemohou. Já, Moudrost, bydlím s opatrností a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám (…). Hospodin měl mě při počátku cesty své, před skutky svými, před všemi časy. Od věčnosti jsem utvořena, od začátku, dříve, než povstala země. (…) Tu jsem u něho přebývala jak nejmilejší dítě, den co den jsem byla jeho potěšením, před ním jsem si v každou dobu hrála, hrála jsem si na okruhu jeho země, rozkoší mi bylo stýkat se s lidmi. A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení cest mých.“ (Přísloví, 8. kapitola, verš 22-32)


Tři vzájemně propojené oblasti studia Současný vzdělávací systém nemá pro tyto oblasti odpovídající ekvivalenty. Například je obtížné srovnávat Ekosofii s ekologií. Ekosofie představuje vše, co vytváří vnější svět, zatímco ekologie se zaměřuje úžeji na vzájemné vazby mezi organismy a jejich životním prostředím. Ekosofie jde za hranice vědy o ekologii. Podobně to platí i pro Sociosofii, která přesahuje společenské vědy, a Ontosofii, která přesahuje dnešní hranice oborů jako je psychologie či medicína. Rozdil tedy není jen v tom, ze Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie jsou širší nez dnešní obory, ale také, že jsou hlubší tím, že umožnují kazdému studentu prohlédnout do hluboké kulturního dědictví moudrosti, které přesahuje to, co je ve větsině dnešních oboru nabízeno studentům. Oblasti Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie obsahuji veškeré akademické disciplíny a nahrazují dnešní systém rozdělení podle disciplín a fakult. Nedoporučujeme vytvoření oddělené organizační jednotky Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie. Tyto oblasti nejsou oddělené, ale hluboce propojené. Je však možné postavit budovy, jejichž velikost, tvar a vnitřní vybavení bude brát ohled na odlišné potřeby vyplývající z těchto oblastí. 90 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Každý obor se v současném akademickém systému vztahuje minimálně k jedné oblasti. Avšak existují i obory, které jdou ze své podstaty napříč všemi oblastmi, jako je například pedagogika či filosofie. Holistický model vzdělávání

Universita Krumlovia si klade za cíl realizovat holistický model vzdělávání, který pomůže překonat fragmentárnost, redukcionismus a nadměrnou, často předčasnou specializaci na určitý, úzce zaměřený obor. Pokud mají studenti k dispozici pouze omezené výseče informací a zkušeností, vytvářejí si jednostranný pohled na svět a nejsou schopni plně se uplatnit v reálném životě, kde jsou problémy téměř vždy mezioborové či multioborové. S úzkým pohledem specializovaného experta se tyto problémy nedají řešit, zvlášť když si experti navzájem kvůli rozdílům v terminologii nerozumí či nedokáží spolupracovat. Dnešní akademické disciplíny se zaměřují především na analýzu dílčích, někdy i naprosto bezvýznamných, problémů z pohledu té či oné disciplíny či sub-disciplíny. Málokdy se objeví práce, která ohromuje komplexností přístupu, tzn. dokáže pojmout a pochopit jevy a jejich příčiny hlubším způsobem pomocí širšího transdisciplinárního a multiparadigmatického přístupu. Tento přístup by měl být běžný a měl by být podmínkou před specializované analýzy. Specializovaný přístup se tímto zkvalitní. Navíc by mělo být automaticky požadováno, aby se studenti a učitelé zaměřovali nejen na analýzu problémů, ale také na jejich řešení – např. jaké postoje, pojetí, rozhodnutí, činnosti, postupy, zákony či jiné nástroje mohou být užitečné pro řešení daného problému.

Specializace

Vidíme potřebu zavést nový způsob hledání zaměření a specializace studentů. Na Universitě Krumlovia budou studenti získávat profesní specializaci vždy v kontextu studia celého spektra tří oblastí studia (viz výše) a v závislosti na specificích jejich zájmu. Například studenti, kteří se zajímají o organickou architekturu, se budou zaměřovat zejména na oblast Ekosofie, avšak musí si zároveň vybrat libovolné množství předmětů z dalších oblastí. Na Universitě Krumlovia není možná specializace bez pochopení významu ‚Pansofie‘, to znamená, bez pochopení přesahu, bez poznání propojenosti světa. Studenti budou sledovat přesahy jednotlivých, jimi zvolených, témat. Toto nazýváme schopností celostního rozhledu, který je student připraven aplikovat v dané situaci. Tím se vytvoří tzv. holistická specializace (angl. holistic specialization) - student se tématem zabývá do hloubky, avšak zároveň chápe širší souvislosti. Domníváme se, že teprve po získání širokého přehledu je možné provést erudovaný výběr specializace. Rozhodnutí o zaměření může být učiněno již na začátku či kdykoliv v průběhu studia. Pokud studenti nenajdou mezi pedagogy University Krumlovia vhodné tutory, kteří by byli schopni studenty vést oblastí jejich zájmu, mají studenti možnost hledat učitele kdekoliv jinde. Studenti by měli mít naprostou volnost výběru, pokud to nebude hraničit s principy University Krumlovia. Podporujeme aktivity studentů, kteří cítí potřebu zaměřit se na nějakou dobu pouze na jednu oblast studia, již potřebují prozkoumat, a po „nasycení se“ tématem mohou pokračovat dále ve studiu. Každý student si během studia vytvoří jednu nebo více vlastních specializací, které budou uvedeny v absolventském listu.


Pokud studenti budou chtít po skončení studia dále prohlubovat určitou oblast, budou mít tři možnosti: 1. Zvolit postgraduální program na Universitě Krumlovia v oblasti zájmu. Kromě organické architektury uvažujeme o postgraduálních programech v oblasti tvořivého vzdělávání, ekologického zemědělství, celostní psychologie, celostní zdravotní péče, atp. Pro zavedení takových programů je třeba důkladná příprava a dostatečný počet pedagogů kompetentních pro výuku daných specializací. Je také třeba mít dostatečné prostory a vybavení. Předpokládáme, že studenti se již danou oblastí studia do hloubky zabývali. 2. Studovat příslušný obor na tradiční universitě. V profesích, v nichž je požadován diplom pro výkon zaměstnání – např. medicína – bude tento kombinovaný model studia (studium na Universitě Krumlovia a následné studium na tradičních universitách) vhodným řešením. Studium na Universitě Krumlovia bude pro studenty výraznou výhodou, protože budou mít větší přehled než ti, kteří studují pouze jeden obor. Navíc budou mít naši absolventi potřebné osobnostní předpoklady pro úspěšné profesní působení. 3. Stát se tzv. samoukem – Universita Krumlovia povzbuzuje schopnost studenta být samoukem během celého života. Jedná se o rehabilitaci významu angažovaného samouka, který může mít hlubší znalosti o daném tématu než člověk, který má sice vystudovaný příslušný obor, avšak o téma se hlouběji nezajímal. Proč dáváme studentům možnost prozkoumávat tři výše zmíněné oblasti studia a teprve následně se definitivně rozhodovat o specializaci? V dnešním akademickém světě je možnost získání rozsáhlého přehledu nad více oblastmi výjimkou. Většina začínajících studentů se přihlásí do specializovaného oboru bez dostatečných znalostí toho, co studium a praxe daného obnáší, a jaké další možnosti existují. Často si vyberou obor na základě přání či doporučení rodičů nebo jiných osob, nikoliv na základě opravdového zájmu. Navíc může být člověk, který selže v současném vzdělávacím systému, výjimečným talentem, který však nenašel správné uplatnění, neboť se vyučované předměty nevztahovaly k oblasti jeho skutečného (a často ještě neobjeveného) zájmu. Pouze ve výjimečných případech projdou studenti před začátkem studia hlubším rozborem osobnosti a talentů, a většinou nejsou dostatečně seznámeni s širokým spektrem možností. Když následně studenti zjistí, že jim zvolené studium nevyhovuje, nezřídka u něj zůstanou, neboť se jim nechce měnit obor, nechtějí zklamat okolí nebo nemají dostatečné prostředky, aby mohli začít studovat jiný obor. Výsledkem je osobní i společenská ztráta. Na Universitě Krumlovia je možné změnit specializaci, pokud studenti zjistí, že pro ně není zvolená cesta tou pravou. Před změnou by však měli dokázat, že jejich rozhodnutí změnit zaměření není ovlivněno leností nebo momentální náladou. Očekáváme, že většina studentů University Krumlovia najde své zaměření již během bakalářského studia. Nicméně i magisterské a doktorské programy umožňuje dále upřesňovat své směřování. Ti, kteří přes veškeré úsilí nenajdou žádnou oblast užšího zájmu, budou universálně vzdělanými lidmi, jež naše společnost velmi potřebuje (např. v managementu nebo v politice). Jinými slovy: hledání vhodné specializace je klíčovým prvkem našich studijních programů, avšak její nalezení není podmínkou pro dokončení studia. 92 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Počet studijních programů a studentů

S předpokládaným počtem kolem 700 studentů v kampusu ve Vyšném bude Universita Krumlovia schopna otevřít minimálně jeden studijní program na každé úrovni: bakalářské, magisterské a doktorské studium. Pro srovnání, College of the Atlantic (USA) či Quest University (Canada) otevřely pouze jeden studijní program pro cca 500 studentů (a přitom studentům umožňují rozdílné zaměření podobné, jako plánuje Universita Krumlovia). Chceme nabízet celé spektrum vysokoškolského vzdělávání od bakalářského až po doktorský stupeň studia, a zároveň dodržovat principy kvalitního studia, jako je např. individuální přístup, poměr množství pedagogů a studentů, atd. Domníváme se, že tři až čtyři studijní programy adekvátně odpovídají předpokládanému počtu 700 studentů. Pokud by byl zájem o navýšení počtu studijních programů či jejich kapacity, představují prostorové možnosti kampusu jistá omezení. Tato omezení by se dala v budoucnosti vyřešit např.: 1. Navýšením universitních budov na kampusu o další patra, což by však změnilo náš architektonický koncept; 2. Rozšířením Universitu Krumlovia tím, že bude kulturní centrum/divadlo multifunkční a koncipováno tak, aby mohlo sloužit jako universitní budova pro vzdělávání a výzkum; 3. Rozšířením výuky a další aktivity do města Český Krumlov (tzv. Learning City), např. rozvinout detašovaná pracoviště a zřídit učebny v již existujících budovách v Českém Krumlově; 4. Rozšíření do jiných měst a regionů v ČR nebo v zahraničí (Universita Krumlovia jako značka), např. zrealizovat programy v různých lokalitách; 5. Zvětšit Universitu tím, že cely koncept university bude multilokální (např. Webster University má řadu kampusů v amerických městech, a stejně tak v mezinárodních lokacích jako je Rakousko, Čína, Ghana, Velká Británie, Nizozemí, Švýcarsko a Thajsko). 6. Zavést programy, v jejichž rámci studenti cestují a navštěvují kursy v různých již existujících vzdělávacích institucích a lokalitách (angl. travel-learning programmes) - jako je tomu například v našem programu NaviGate, během něhož skupiny studentů cestují, aby se mohly setkat s pedagogickými osobnostmi – viz www.navigate-tours.com. Konkrétně plánujeme založit dva propojené postgraduální instituty (pracovní názvy: Graduate Institute for Social Arts & Graduate Insititute for System Innovation), které by nabízely magisterské a doktorské programy v oblasti sociálního umění a systémové inovace (MA/PhD – Social Arts & MA/PhD – System Innovation). Tyto instituty budou vytvořené ve spolupráci s lucemburskou organizací Alliance for the Future. Naše vzdělávací filosofie je postavena na procesu spolutvorby studijního programu spolu se studenty na základě společné transdisciplinární báze, která je povinná pro všechny. Tímto se naše programy liší od současné vysokoškolské praxe. Pokud bychom se drželi pravidel konvenční logiky, že studenti by se měli svým zaměřením a zájmem do studijních programů co nejpřesněji vejít, skončili bychom s takovým počtem studijních programů, kolik bychom měli studentů, a to jednoduše nedává smysl. Proto je naše logika opačná: přizpůsobíme studijní programy studentům, lidově řečeno jim je „ušijeme na tělo“. To může být provedeno tvorbou výše zmíněných studijních programů, které ve svém rámci umožňují velkou variabilitu. 93 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Čtyři klíčové aspekty studijních programů

Kromě celostního studia a možnosti specializace v rámci širokého panoramatu témat, které nabízí Pansofie, je také potřeba pojmenovat čtyři aspekty, na které bude v každém studijním programu kladen důraz. Tyto úrovně jsou 1) osobnostní rozvoj (z oblasti ontosofie), 2) sociální umění a práce na rozvoji společnosti (z oblasti sociosofie), 3) ochrana přírody (z oblasti ekosofie), a 4) umění přinést systémové inovace (na základě holistického pochopení světa – Pansofie). 1. Osobnostní rozvoj (angl. self development, personal development, personal growth) – schopnost poznat a vést sám sebe (sebepoznání, sebeřízení, hledání vlastního životního směru, úkolu, poslání). Téma osobnostního rozvoje v sobě zahrnuje např. uvědomění si komplexity vlastní osobnosti a umění využít ji v procesu uskutečňování živoucích vizí. Studenti si kladou otázky týkající se základního poznání: Kdo jsem, odkud kráčím a kam? Co charakterizuje individualitu? Jak individualita působí v prostředí a ve společnosti? Jaká je má individualita v oblasti myšlení, v oblasti cítění, v oblasti vůle? Cítím v sobě potřebu kvality práce? Mám radost z uskutečnění díla a jeho vylepšování? Nebo chápu práci jako rutinní vykonávání „povinného minima“ bez smyslu a perspektivy? 2. Sociální umění a práce na rozvoji společnosti (angl. social arts and work on the renewal of society) – umění pracovat harmonicky s ostatními lidmi na společném vytváření hodnot. To znamená umění být týmovým hráčem a schopnost odpovědně vést druhé. Sociální umění zahrnuje schopnost vedení a řízení týmů a organizací, obojí ve smyslu přeměny existujících organizací a tvorby organizací nových. Sociální umění např. učí, jak pracovat s konflikty v prodromálním stadiu, aby člověk dokázal najít adekvátní ‚slovo‘ neb přístup v kritických situacích a schopnost tyto situace proměnit. Sociální umění nenásilnou formou kritickým situacím předchází, nebo naopak dokáže konflikt vyvolat a zpracovat ve vyšší kvalitu poznání. Studenti si kladou otázky týkající se individuality, vlastní odpovědnosti a způsobu myšlení ve vztahu k okolí, ke společnosti. Pokud je člověk schopen vést sám sebe, tvořit a udržzet hluboké a živé vztahy, může se zaměřit na další rozměr, tj. na práci na obnově a regeneraci společnosti způsobem naprosto odlišným od naší současné politiky. Většina našich lídrů chce měnit společnost, aniž by ukázali schopnost sebereflexe a sebekritiky či uvědomění si neznalostí nebo nedostačivosti. 3. Ochrana přírody (angl. nature protection) - základem je pochopení hlubinné ekologie, vztah člověka k přírodě a hledání možností, jak obnovit zdraví ekosystémů. Nejde jen o recyklaci nebo používání čistých technologií, ale o pochopení komplexní problematiky. Od hledání vlastního vztahu k přírodě a realizace aktivit prospěšných pro přírodu na osobní úrovni po studium příkladů povedených ekologických projektů a hledání konkrétních řešení na lokální i mezinárodní úrovni. 4. Myšlení v souvislostech a systémové inovace (angl. big picture thinking and system innovation) – třetí úroveň je založena na tzv. big picture thinking, to znamená, že staví na myšlení v kontextu velkých změn, které naše století chystá. Student poznává určitou oblast do hloubky s jejími souvislostmi, měl by porozumět metamorfóze starého do nových forem a hledat cesty a modely 94 | P r o j e k t K r u m l o v i a

odpovídající změněným podmínkám a novým možnostem. Student má cítit odpovědnost za své poznání a být schopen vidět propojení svého poznání s dalšími oblastmi. Postupně studenti začnou vytvářet týmy, které jsou schopny spolupracovat a získávat nový pohled na souvislosti. Studenti mají během studia získávat schopnost pozitivně přispívat k rozvoji společnosti, zvyšovat kompetence v oblasti systémových a celospolečenských inovací a ve schopnosti tvorby hodnotné kultury. Tato úroveň vyžaduje hlubší znalosti v oblasti ekologie, kultury, v oblasti socio-demografické, politické a geo-politické, ekonomické a techno-ekonomické (zahrnující všechny úrovně od lokální, regionální, národní, až po evropskou a celosvětovou). Jelikož naše civilizace čelí nejvíce problémům na systémové úrovni, je potřeba vychovávat lidi, kteří je dokáží pochopit a změnit. Každý ze studijních programů (bakalářský, magisterský i doktorský) se zabývá všemi čtyřmi výše zmíněnými aspekty. Čtyři typy leadershipu

V různých obdobích se objevují různá oblíbená slova. Jedním z nich je slovo ‚leadership‘. Tým Projektu Krumlovia má zkušenosti s vytvářením a realizací vzdělávacích programů v oblasti leadershipu. Proto vnímáme jako přirozený další krok zavést leadership jako klíčový element v společném jádro studijních programů. Leadership bude součast profilu University Krumlovia. Universita Krumlovia se bude zaměřit na vzdělávání lidí, kteří mají být v budoucnu vedoucími osobnostmi a autoritami v pravém slova smyslu. Zkusme se podívat na to, co slovo ‚leadership‘ znamená. Nejblíže anglickému pojmu ‚leadership‘ je české slovo ‚osobnost‘ v plném smyslu a kvalitě tohoto slova. Jedná se o osobnost nebo osobnosti, které mají rozsáhlé znalosti v různých oborech. Kromě znalostí jsou u těchto osobností rozvinuty i lidské kvality jako např. empatie, schopnost řešit problémové situace bez konfliktů, jasné a zřetelně formulované cíle, pochopení různých cest k cíli i postulace jednotlivých postupů k jejich dosažení, vynikající analytické a syntetické myšlení, schopnost adekvátně vyjádřit své myšlenky, smysl pro humor, manuální zručnost a úctu ke každé lidské bytosti. Nezanedbatelný je i celkový zevnějšek, charisma a vyspělá úroveň komunikace. Při týmové práci je vyžadována schopnost komunikace ad rem, nikoliv ad hominem (k věcem, nikoliv proti člověku) a také schopnost naslouchat názorům jiných. Takto zralá osobnost má přirozenou autoritu. Jakými způsoby můžeme takovou osobnost vychovat? Výuka leadershipu vyžaduje celostní přístup k osobnosti člověka. Přístup k výchově zralých osobností by měl probíhat renesančním způsobem, to znamená, že by měl rozvíjet celou osobnost (např. rozvíjet komunikační, umělecké i intelektuální schopnosti pomocí tvůrčích seminářů uměleckého i odborného charakteru). Dále by měli studenti již během studia prakticky využít nabyté kompetence a realizovat veřejně prospěšné projekty v různých oblastech (např. práce se sociálně znevýhodněnými lidmi, projekty na ochranu přírody, prevenci násilí, zušlechtění městského prostředí, atd.). Leadership by měl vést ke schopnosti překonávat konfliktní situace, zvyšovat frustrační toleranci a pomáhat s řešením sociálních a společenských problémů. Leadership zahrnuje schopnosti a dovednosti vést sebe a druhé na všech úrovních, od menších týmů až po velké organizace a převzetí (spolu-)odpovědnosti za společnost a stav přírody. 95 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Bude Universita Krumlovia tzv. School of Leadership? Do jisté míry ano, ale ne v tradičním slova smyslu. Řada z přístupů k leadershipu ukázala svou neschopnost vychovat vedoucí osobnosti, které by dokázaly podporovat dlouhodobě udržitelnou transformaci organizací a společnosti. Od leadershipu v současném většinovém pojetí si držíme odstup. Nechceme svojí činností posílit jevy jako např.    

hierarchie a moc; posílení ega prostřednictvím titulomanie apod.; neustálý a neudržitelný růst; snaha dosáhnout bohatství bez ohledu na konsekvence.

Nepodporujeme založení vzdělávacích programů na základě překonaných hodnot a mylných či jednostranných cílů. Nechceme studentům namluvit, že jsou lídry ještě předtím, než na sobě udělají kus práce. A rozhodně nechceme tvořit falešné sebevědomí a sebestřednost. Na druhou stranu je pravda, že dnešní situace v organizacích a ve společnosti obecně je zapříčiněna především krizí leadershipu, a proto je hledání nového modelu leadershipu nutné. To znamená, že i když je Universita Krumlovia více než „jen“ školou leadershipu, budou studijní programy inspirované touto transdisciplinární oblastí. Naše programy budou inspirovány zejména novými přístupy k leadershipu, jako je např. Servant Leadership, Transformational Leadership, Authentic Leadership, Heart Leadership, U Theory, apod. Jelikož si vážíme různorodosti jednotlivých přístupů, nechceme zvolit pouze jeden model jako východisko či základ našich programů. Našim záměrem je najít syntézu mezi různými přístupy. Tuto syntézu nazýváme v češtině ‚Tvořivý leadership‘ a v angličtině Transformative Leadership. Název transformative leadership souvisí se základními pojmy iniciativy University for the Future, tj. Transformative Education, Transformative Research & Transformative Action. Totéž platí v češtině, kde souvisí pojem Tvořivý leadership s Tvořivým vzděláváním, Tvořivým výzkumem, a Tvořivými aktivitami. Tvořivý leadership má připravit změnu tradičního chápání leadershipu jako "vůdcovství" směrem k jeho širšímu vnímání, které neklade důraz na finanční a mocenský úspěch, a společenský status, ale na rozvoj lidských kvalit. Tvořivý leadership je vhodný pro osobnosti, které se zajímají o práci na sobě, spolupráci s lidmi, působení v rámci komplexní společenské přeměny a ekologickou regeneraci. To přesně odpovídá výše zmíněným úrovním osobnostního rozvoje, sociálního umění, ochrana přírody a systémových inovací. Jinými slovy, výše zmíněné čtyři aspekty studijních programů odpovídají čtyřem směrům leadershipu:    

Osobnostní rozvoj – Self Leadership Sociální umění a práce na rozvoji společnosti – Social and Societal Leadership Ochrana přírody – Ecological Leadership Myšlení v souvislostech a systémové inovace – Integral Leadership

1. Osobnostní rozvoj – Self Leadership. Podle výzkumů MIT, IBM, Open Society Institute se potvrdilo, že nejlepší metodou v rozvoji leadershipu je zaměřit se na kultivaci osobnostních kvalit (sociální inteligence, životní hodnoty, zodpovědnost za rozhodnutí, schopnost řešit problémy, komunikační schopnosti, živé myšlení aj.). Osobnostní rozvoj se pohybuje na ose sebepoznání – péče o sebe – sebevyjádření – seberozvoj. Ve středu pak stojí hledání svého poslání a rozvoj 96 | P r o j e k t K r u m l o v i a

svého vyššího potenciálu. Lao-Tse ve knize Tao-Te-Ting popisuje klíčové aspekty osobnostního rozvoje: Kdo zná druhé, je chytrý. Kdo zná sebe sama, je moudrý. Kdo přemáhá druhé, je silný. Kdo přemáhá sebe sama, je mocný. Kdo je spokojen s tím co má, je bohat. Kdo se prosazuje, dosáhne snad svého. Ale jen ten, kdo neztrácí své místo, trvá. Zemře-li, není ztracen. Tot´ jeho dlouhověkost.

2. Sociální umění a práce na rozvoji společnosti – Social and Societal Leadership. V nejužším pohledu znamená ‚sociální leadership‘ schopnost někoho vést. Otázkou zůstává: Koho vést? K čemu ho vést? Jak ho vést? Sociální leadership v jeho ideální formě se zaměřuje především na rozvoj sociálních kompetencí, jako je schopnost otevřeně komunikovat, vytvářet a udržovat hluboké vztahy, rozvíjet kompetence v oblasti vedení skupin a organizací až po pochopení a uskutečňování hlubších změn ve všech oblastech společnosti, např. vzdělávání, energetice, zdravotnictví, zemědělství, demokracie, ekonomiky a umění. Sociální leadership rozvíjí schopnosti v oblasti sociálního výzkumu, sociální kapacity, sociálního umění a sociálních služeb. Ve středu stojí cíl – sociální blahobyt. Můžeme zde citovat Edgara Cayce, který popisuje klíčové aspekty sociálního umění: Když toužíš po lásce, Dávej lásku. Když chceš mít přítele, Buď přítel. Když chceš milosrdenství, Buď milosrdný. Když toužíš po kráse, Zkrášluj svět kolem pro druhé, Protože tohle je zákon, nejen dobrá věc, ale zákon.

3. Ochrana přírody – Ecological Leadership. Rozvíjení ekologického leadershipu s sebou přináší požadavek hlubokých znalostí v oblasti výzkumu ekosystémů a jejich fungování. Studium by tedy mělo zahrnovat základy astronomie, fyziky, chemie, biologie a ekonomie ve spojení s pochopením ekologických vzorců, posvátné geometrie, apod. Pro budoucnost je stěžejní výzkum udržitelných technologií, ale i tvořivé a netechnicistní formování krajiny a architektura. Albert Einstein prohlásil: Lidské bytosti jsou součástí celku, který nazýváme ‚universem‘, jež je limitováno v čase a prostoru. Člověk zakouší sám sebe, své myšlenky a pocity jako něco, co je oddělené od okolí … je to něco jako optická iluze jeho vědomí. Tato iluze je jako vězení, které nás uzavírá do osobních tužeb a sympatií k pár lidem v našem okolí.


Naším cílem musí být osvobodit se z tohoto vězení tím, že rozšíříme naše city na všechny žijící bytosti a celou přírodu v celé její kráse.

4. Myšlení v souvislostech a systémové inovace - Integral Leadership Pro pochopení a uskutečnění systémových změn není vhodný úzký pohled na individuum, skupinu či organizaci, ale na jejich vzájemné propojení. Ve skutečnosti se často ukáže, že změna v jedné oblasti požaduje změny i v dalších souvisejících oblastech. Pokud chceme uchopit celek, musíme vzít v potaz aspekty akademické, technologické, zaměřené na člověka a na praktické aktivity. Student by se měl tedy zabývat jak studiem přírodních a humanitních věd, tak by se měl věnovat praktickým činnostem jako jsou řemesla a umění, zároveň by měl cvičit schopnost vycházet s lidmi, vést je a přitom respektovat jejich i svoji svobodu. Na nejvyšší úrovni by pak měl člověk s výbornými kompetencemi v této oblasti umět přemýšlet o problémech v celém kontextu výše zmíněných oblastí a v závislosti na tom pracovat na pozitivní změně stávajících systémů. V australském rádiovém vysílání z třicátých let 20. století upozorňoval Jiddu Krishnamurti na nenasytnost a konkurenční boj jakožto příčiny chybějící sociální přeměny: Dnešní civilizace je založena na nenasytnosti a konkurenčním boji: nemůže to trvat navždy, protože to nemá vnitřní hodnotu. Člověk, který vytvořil tuto civilizaci a který je jí ovládán, je chycen do hromadění, které se stalo jeho jediným cílem a smyslem. Tento člověk … se snaží dosáhnout sociálního postavení skrze hromadění bohatství a moci. Roztřídí tak společnost do sociálních tříd. Civilizace založena na bezohledném sobectví musí zaniknout. Je to jen otázka času. Tak dlouho, jak v sobě budeme mít obraz člověka, který v sobě nese sobeckost a nenasytnost, žádná civilizace, žádná struktura nemůže trvat. A nebude možné osvobodit naši mysl ze smutku.

Naším cílem je výchova k leadershipu, který naplňuje obsahem význam oblastí Ontosofie, Ekosofie i Sociosofie. Tím nejvyšším, čeho lze dosáhnout, je tedy Pansofie, celistvá moudrost v leadershipu. Bakalářský program

BA – Self, Society & Ecology Bakalářský program s pracovním názvem Self, Society & Ecology (Individualita, společnost a ekologie) se zaměřuje především na osobnostní rozvoj studentů a na získání širokého přehledu ve třech vzájemně propojených oblastech: Ontosofie, Sociosofie a Ekosofie (viz str. 87-88). Tento program navazuje na tradici studia svobodných umění, avšak aktualizuje je pro potřeby 21. století. Student hledá kořeny smysluplnosti bytí, získá vědomí souvislostí věcí, dějů i událostí vlastního života. Vše směřuje ke schopnosti sebeřízení a tzv. big picture thinking. Studenti projdou náročným individuálním a skupinovým procesem výuky, v jehož průběhu budou kultivovat uvědomění sebe sama a komplexnosti světa. Dle zájmu studentů je možno témata studia prohloubit, případně u nich zůstat a specializovat se. Absolventi by měli dosáhnout následující úrovně znalostí: 98 | P r o j e k t K r u m l o v i a

    

      

Uvědomění si svého poslání a životního smyslu; Přehled konvenčních a nových způsobů a přístupů k leadershipu; Osvojení si, co se ve světové kultuře vymyslelo a stalo před námi; Pochopení integrativních, integrálních, postformalistických a komplexních teorií, systémů a světonázorů; Přehled různých přístupů k myšlení, včetně systémového myšlení, strategického myšlení, reflexního myšlení, laterálního myšlení, intuice, představivosti a metafor, pozorného bádání (angl. appreciative inquiry), estetického cítění (angl. aesthetic appreciation) a sebeuvědomění; Celostní pohled na člověka - holistické modely lidského rozvoje; Vztahy mezi sociokulturními kontexty, člověkem utvářeným prostředím a rozdílnými rozměry lidského bytí; Vzájemně propojené sektory občanské společnosti, politiky, hospodářství. Vývoj v oblasti medií, vzdělávání, vědy a technologie; Studium ukazatelů, jako je ekonomicky růst versus sociální blahobyt, štěstí a kvalita života; Pochopení civilizačních chorob, vyhoření, sociální krize, selhání trhu a institucionálního kolapsu; Pojetí moci a modely dynamiky moci na úrovni ‚mikro‘ (osobní moc, interpersonální a intrapersonální moc), ‚mezo‘ (mikropolitika organizací, strukturální moc institucí), a úroveň ‚makro‘ („tvrdá, měkká a chytrá“ síla a jejich působení ve všech úrovních politiky – od lokální politiky ke geopolitice).

Program se soustředí na prohlubování následujících dovedností:           

Sebepoznání, rozvoj individuálního myšlení a tvůrčího potenciálu, rozvíjení osobního existenčního smyslu, hledání vlastního akademického i profesního profilu a poslání; komplexní rozvoj talentů; Aktivní přístup k učení – zvídavost, reflektování zkušeností a čerpání z toho, co bylo zažito v hodinách; Zvyšování úrovně faktického vzdělání, ale i sociální a jiné inteligence; Myšlení v souvislostech a pochopení širších a hlubších souvislostí; Prezentační dovednosti; Posíleni vůle a vytrvalosti; Dovednosti spojené se zdravým životním stylem a vyváženým způsobem života; Časový management; Informační management, včetně vyhledávání informací, hodnocení kvality informací a nakládání s informačním přetížením; Praktické znalosti a dovednosti spojené s informačními a komunikačními technologiemi (Web 2.0, atd.); Získání dalších praktických zkušeností a umělecké řemeslné zručnosti.

Studenti se mohou zaměřit např. na   

objevování svých životních hodnot, původu, cílů; hledání smyslu života; schopnost čelit náročným životním situacím; 99 | P r o j e k t K r u m l o v i a

  

Magisterský a doktorský program – Social Arts

uvědomění si, co vše (ne)potřebuji ke štěstí; odnaučení se znalostí a chování, které již nadále nejsou potřebné; základní lidské kvality jako je spolehlivost, důvěryhodnost a schopnost dostát závazkům.

MA / PhD – Social Arts Jako pokročilý studijní program plánujeme otevřít magisterské a doktorské studium nesoucí pracovní název Social arts (sociální umění). Tyto programy budou více specializované než program bakalářský, studenti se však budou stále zabývat všemi třemi studijními oblastmi (Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie). Absolventi sociálního umění by měli být připraveni obstát na pozicích vyžadujících velkou odpovědnost. Absolventi by měli mít následující znalosti:    

Prohlubování širokého přehledu (tzv. big picture thinking) za účelem získání vědomí různorodosti i propojenosti světa; Prohlubování celostního pohledu na člověka; Nejpodstatnější přístupy v oblasti leadershipu, komunikace, vzdělávání, koučingu, mentoringu, facilitace, poradenství, podnikání a organizační transformace; Aplikace integrativních teorií týkajících se týmu a organizace.

Programy se soustředí na prohlubování následujících dovedností:   

     

    

Aktivní přístup k učení – chuť zabývat se předmětem studia do hloubky; Pozitivní přístup k sobě samému, k životu, k práci, k druhým lidem; rozvoj a budování dlouhodobých mezilidských vztahů; Prohlubování různých přístupů k myšlení, včetně systémového myšlení, strategického myšlení, reflexního myšlení, laterálního myšlení, intuice, představivosti a metafor, pozorného bádání (angl. appreciative inquiry), estetického cítění (angl. aesthetic appreciation) a sebeuvědomění; Výzkumný design a výzkumné metody; Uvedení vize do praxe (‚od vize k činu‘); Rozvoj a řízení projektů; Získat prostředky pro projekty a organizace (finanční, materiální i jiné); Schopnost klást zásadní otázky, které mohou vést k novým poznatkům. Respektování lidské jedinečnosti - s ohledem na věk, pohlaví, etnický původ, typ osobnosti, kulturu, náboženství, atd. To se týká i hodnocení ostatních, umět se konstruktivně vypořádat s odlišnými názory a s nesouhlasem; respektování názorů ostatních, zajištění spravedlivého, rovnocenného a čestného zacházení; Hledání v každé situaci a v každém člověku toho, co může rozkvést; vytváření nových příležitostí; Facilitace, komunikace, vyjednávání, budování týmu, řešení konfliktů; Hodnocení kvality; schopnost konstruktivní kritiky; challenge-support; Schopnost adekvátní reflexe a zpětné vazby; Schopnost odhadnout druhého a adekvátně reagovat;




Magisterský a doktorský program – System Innovation

Organizační design a tvorba učících se organizací (angl. learning organisations); tvorba prostředí pro kolektivní transformativní učení a aktivity (tvorba organizací jako jsou social transformation labs atp.)

MA / PhD – System Innovation Dalším rozšířením nabídky University Krumlovia bude transdisciplinární MA a PhD program System Innovation (systémové inovace). Tyto programy budou vytvořeny v rámci budoucího Graduate Insititute for System Innovation, pod záštitou lucemburské organizace Alliance for the Future. Studenti programů System Innovation budou studovat ve více lokalitách, včetně vzdělávacího městečka Krumlovia. Podmínkou bude nejen teoretické zpracování, ale i související praktické činy. Každá magisterská a disertační práce by měla přinášet nejen teoretické znalosti, ale také konkrétní návrhy systémových inovací a související aktivity studenta. Jedná se o novou kvalitu leadershipu, kde není primárně zaměřena na skupinu či organizaci, ale na systémovou úroveň. Absolventi by měli mít následující znalosti:     

Dlouhodobé perspektivy beroucí v potaz pohled na minulost i na budoucnost; Systémové změny v biosféře včetně tématu klimatických změn, ztráty biodiversity a odolnosti ekosystému; Systémové změny v ekonomice, politice a kultuře; Podpora sociální spravedlivosti, kulturního bohatství, rovných ekonomických příležitostí pro všechny společenské vrstvy; Schopnost vytvořit vzdělávací kurikulum a výzkumný design.

Kurikula studijních programů budou studenti vytvářet sami s pomocí vybraného mentora a dalších poradců s cílem vést studenta k odpovědnosti za vlastní slova i skutky.


Struktura studijních programů

Struktura studijních programů University Krumlovia Další formy studia

Kromě bakalářského, magisterského a doktorského studia a navazující vzdělávání bude Universita Krumlovia nabízet též další formy vzdělávání: 1) krátkodobé inspirační vzdělávací nabídky (přednášky, workshopy, vzdělávací výlety atd.); 2) středně až dlouhodobé transformační programy pro jednotlivce a menší skupiny s hlubším dopadem na jedince i společnost. Tyto dlouhodobější aktivity nejsou klasickými vzdělávacími programy, mají ale za cíl pomáhat lidem, aby se stali tvůrčími. Klíčem těchto transformačních programů je integrovat získané znalosti tak, aby byl jedinec schopný realizovat své vlastní vize v souladu se svými talenty a posláním.


3) Vytvoření svobodného, neutrálního prostoru, ve kterém by se mohli různe častkové náhledy setkat v otevřeném a tvorivým rozhovoru postaveném na tůžba po spolupráci pri vytvoření riešení reálnych problémov. Cílem je překonat fragmentárnost a zintenzívnení spolupráce různych intelektuálnych zeskupení aktívnych v našej spoločnosti prostřednictvím hlboké reflexe a otvorené celospoločenské diskusi a konkretních kroku ke spolupřácí v Kromě denního studia chceme lidem, kteří mají profesionální či rodinné povinnosti, umožnit také dálkové studium. Dálkové studium neznamená studium přes internet, ale absolvování cca devíti víkendů ročně, plus jednoho týdne v létě a adekvátní samostudium. Navíc budeme nabízet přednášky, workshopy, kurzy a programy v rámci celoživotního vzdělávání. Příklad metody výuky Není možné v rámci této studie uvést veškeré doporučené metody výuky. Obecně se dá říct, že na studenty nejsou hrnuty informace. Důraz je kladen na metody založené na interaktivitě, vlastním prožitku a sebepoznání studentů. Studenti sami dospívají ve vlastním procesu poznávání k objevení skutečností platných pro jejich další vývoj. Vycházíme z toho, že k výuce přistupuje student se zájmem o poznání, stejně tak jako vyučující, který rovněž touží předat to, co sám uchopil, ale v procesu výuky je otevřen i dalšímu rozvinutí poznávaného i sebe samého. Pro ilustraci uvedeme jeden příklad, sokratický dialog, tedy umění klást otázky tak, aby v procesu otázek a odpovědí student našel správné řešení. Sokratická metoda je proces, do něhož vstupují vyučující i vyučovaní. Pro vyučujícího je tento proces náročný, neboť vyžaduje maximální koncentraci a naprostou přítomnost osobnosti, v myšlení, cítění i vůli. Student či pedagog předloží otázku, kterou by rád řešil. Otázkami a odpověďmi reagují studenti i pedagogové na návrhy řešení tak, že v procesu uvidí celou šíři možností uchopení řešeného problému. Je důležitá přímá interakce, která naplní důvěrou všechny zúčastněné a vytvoří mezi nimi skutečná setkání. Další možnost je předložení nebo vytvoření výzev, na které není jednoznačná odpověď; učení se skrze chytlavé příběhy, které čekají na probádání a rozluštění; uvádění do situací, které vyžadují řešení. Vyučující musí dbát na to, aby z posluchačů bylo vytvořeno společenství lidí, kteří jsou schopni vzájemně komunikovat, a kteří se znají. Proto po úvodním seznámení se s problémem pracuje v malých skupinkách, v nichž jsou studenti schopni díky jejich velikosti vzájemně komunikovat a společně pracovat. Výuka může vypadat též tak, že student připraví téma rozhovoru a přizve ostatní studenty i vyučující. Následný rozhovor je zaznamenán a zpětně analyzován a reflektován. V potaz je brán postoj posluchačů k tématu, jasnost otázek a jasnost odpovědí, shoda či rozdílnost názorů, atp. Rozšiřující možností je takový rozhovor v diádě – student si vybere kolegu či vyučujícího, s nímž chce rozmlouvat. Podstatnou součástí metodiky je učit se opravdovému pozorování – dovednosti umět přesně pozorovat jev a jeho následné verbální a umělecké zachycení. Např. pozorování růstu rostliny ve všech stádiích a změněných podmínkách, pozorování počasí, jeho zachycení a popis souvislostí s ním spojených, pozorování a kreslení forem – rostlin, listů, kamenů, obličejů, postav, pozorování výskytu nemocí a způsobu života, atp.


Průběh a ukončení studia

Bakalářský stupeň Každý student se zaměří na předměty, projekty i mimouniversitní aktivity, které mu pomohou rozvíjet jeho tvůrčí potenciál. Student si sám sestaví individuální učební plán z oblasti Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie. Každý student si zvolí dle svých preferencí mentora, který ho studiem provází, a který mu pomůže při sestavování individuálního kurikula. Závěr studia zahrnuje předložení portfolia vlastních prací a prezentaci výběru nejlepších prací. Portfolio obsahuje:

   

odbornou písemnou práci či ekvivalent na téma zvolené studentem, písemné či jiné práce obsahující hlubokou sebereflexi, výstavu uměleckých a řemeslných prací či fotografie pěstitelských prací, reflexi celého průběhu studia s návrhy na vylepšení.

Kromě portfolia je součástí závěrečné zkoušky i divadelní či jiné umělecké představení, další prezentace získaných znalostí a dovedností nebo speciálních talentů je vítána. Jelikož bude mít každý student odlišné kurikulum, bude diplom obsahovat přílohu s absolvovanými předměty a aktivitami, která bude specifikovat přesnou škálu získaných znalostí a dovedností. Magisterský stupeň Pro závěrečné práce magisterského stupně studia platí totéž jako pro bakalářský studijní program. Požadavky na studenty jsou však vyšší, jelikož se jedná o prohloubené studium na vyšší úrovni. Na rozdíl od bakalářského programu musí též portfolio obsahovat konkrétní činnost spojenou se sociálním uměním, např.   

dokumentaci veřejně prospěšného projektu, přípravu či založení neziskové organizace či sociálního podnikání, analýzu v rámci společenské odpovědnosti firem (angl. corporate social responsibility).

Doktorský stupeň Disertační práce nesmí být pouze vysoce abstraktním odborně psaným dokumentem bez přímého spojení s praxí. Disertační práce by měla být prakticky využitelná pro zavedení systémových inovací do oblastí zvolených studentem. Student by měl prokázat konkrétní přínos směrem k systémové inovaci a mít chuť a sílu pochopené a prožité uskutečňovat v životě. Schopnosti a kvality absolventa

Universita Krumlovia se orientuje na vzdělávání občanů, kteří chtějí přispět k rozvoji společnosti, a kteří jsou aktivní v konkrétních odvětvích, které si sami vybrali. Spíše než produkování „perfektních absolventů“ podporuje Universita Krumlovia rozvoj lidí s rozmanitými osobnostmi, talenty, z různých prostředí a s rozdílným profesionálním směrováním, životním posláním. Důraz je kladen na schopnost prevence vnitřních a vnějších konfliktů, umění týmové spolupráce a zacházení s různorodostí. Společným 104 | P r o j e k t K r u m l o v i a

rysem absolventů by měla být touha hledat smysluplné naplnění života. Potřeba užitečnosti práce a samozřejmost pomoci druhým je základní podmínkou. Jedním z hlavních cílů studia je získání citu pro odpovědnost vůči druhým, okolí i vůči sobě. Motivací by neměla být honba za penězi, sociálním statusem či mocí. Universita Krumlovia splní svoji úlohu, pokud budou absolventy osoby motivované, komunikativní, empatické, přemýšlivé, schopné kritického myšlení a kreativního řešení problémů. Naši studenti by měli být cílevědomí, podnikaví, a měli by být schopni čelit neúspěchům. Studenti budou mít možnost rozvíjet se i ve schopnostech, které se snadno neosvojují, například soucit a odvaha. Celkově by měli být schopni „vést z budoucnosti“ (angl. lead from the future) a „v malém oříšku lípy dokázat vnímat budoucí strom“. Profil absolventa University Krumlovia není pro všechny stejný, neboť každý studijní program umožňuje individuální sestavení kurikula a výběr specializace. Všechny programy si nicméně kladou za cíl, aby absolventi studia dosahovali následujících schopností a kvalit: 1. Uvědomění se důležitosti a krásy vzdělání, zážitek, že vzdělání je cesta sebetvorby a tvorby. Když se nám to povede, budou se naši studenti už učit sami, po celý život. 2. Získání výše zmíněného velkého přehledu (angl. big picture thinking); schopnost myslet a konat v souvislostech, včetně těch, které nejsou na první pohled zřejmé; 3. Osobnostní rozvoj - hledání cesty k sobě samému; objevování svých světlých i temných stránek; rozvoj myšlení, cítění a vůle; rozvoj složek inteligenčního spektra; rozšíření celkového tvůrčího potenciálu; schopnost udržet si odlišnost své osobnosti a své cesty; schopnost adekvátní sebereflexe a chuť na sobě dále pracovat; schopnost prociťování smyslu, krásy a dobra; schopnost nadchnout se pro svůj život, svoji práci, být zapálený, nadšený, živý člověk; 4. Hledání vlastního poslání – prohlubování talentů, motivace a smyslu; pochopení vlastní biografie a souvislostí vlastního osudu; rozlišení a ujasnění si vlastních hodnot a priorit; 5. Kreativní myšlení, intelektuální zvídavost a další základy celoživotního učení; 6. Umění žít a pracovat v harmonii s druhými – umění otevřenosti, pravdivosti ale zároveň empatie a taktnosti; způsobilost utvářet a vést tým; 7. Orientace v komplexu světonázorů; zkoumání hranic vědy a moudrosti; 8. Schopnost žít s nejasností, dilematy a dvojsmyslností; umění přijmout fakt, že ne vše se dá pochopit logicky; rozeznat vzorce na základě slabých signálů; 9. Dovednost převádět vize do praxe – praktická moudrost; schopnost propojovat více odvětví (jako jsou profese, disciplíny, sektory a kultury) a posilovat jejich vazby; 10. Umění být svobodným a zároveň odpovědným člověkem; 11. Schopnost učit se odnaučit. Všechny tyto aspekty mohou být rozvíjeny s různou rychlostí a rozsahem, avšak v každém případě je hlavním cílem studijních programů nastartovat proces celoživotního učení.


Virtuální vzdělávání a mobilita studentů

Universita Krumlovia nebude virtuální universitou. Upřednostňujeme osobní a přímé učení, sdílení a zakoušení před virtuální komunikací. Sdílíme názor Adama Oxforda, který říká: „Neexistuje náhražka kreativity, která přichází z tepla lidských těl v jedné místnosti.“ V některých případech může být užitečné získat doplňující znalosti prostřednictvím online studia. Budeme podporovat studenty, který chtějí využit stále se rozšiřující nabídky internetového vzdělávání tam, kde to má smysl (např. MOOCs).38 Plánujeme také vytvoření sofistikovaného online portálu vzdělávacího městečka. Naše programy nicméně nebudou dostupné formou e-learningu. Nechceme podporovat a ještě více prohloubit ponoření studenta do virtuálního světa, kde je možné sdělit „do prázdného prostoru“ svůj názor a odněkud „z prázdného prostoru“ dostat odpověď. Tak nastává komunikace jedince s „prázdným prostorem“, bez osobní zkušenosti. Poznatky jsou „kusé“, bez hlubšího myšlenkového procesu a bez skutečného lidského setkání. Poskytovatele digitálního vzdělávání a technické zdroje nemohou nahradit přirozený proces poznávání, který probíhá porovnáváním různých názorů, autorů, pramenů s postupným utvářením názoru vlastního založeného na přímé zkušenosti. Očekáváme, že zájmy studentů budou širší než nabídka předmětů University Krumlovia. Proto budeme podporovat studenty, kteří budou trávit čas i v jiných vzdělávacích institucích. Instituce vzdělávacího městečka budou otevřené a flexibilní vůči rozhraním jiných poskytovatelů vzdělání, pokud to studentům umožní následovat jejich osobní studijní směřování, a učit se věci potřebné pro naplnění vlastního poslání. Naše instituce také poskytnou možnost uznání předchozího vzdělávání a zkušeností (angl. recognition of prior learning), včetně částečně dokončeného formálního vzdělávání dosaženého v rámci jiných vzdělávacích institucí, neformálního vzdělávání či zkušeností v pracovním kontextu a dobrovolnictví. Projekt Krumlovia se bude zároveň podílet na rozvoji a nabídce mezinárodních studijních cest a programů, které budou zahrnovat mezinárodní mobilitu studentů, zejména za účelem předávání zkušeností napříč lokalitami. Umožníme studentům podnikat studijní cesty, studovat částečně v zahraničí či hledat své mentory a lektory mimo Universitu Krumlovia.

Vztah s ostatními universitami

Mnoho lidí upozorňuje na skutečnost, že na českém trhu existuje příliš mnoho universit. Další universita se stejným záměrem by přispěla jen k ještě vyšší konkurenci, avšak bez toho, aby přinesla něco hodnotného a nového. Universita Krumlovia se však zaměří na cílové skupiny, na které není v dnešním systému dostatečně myšleno, a nabídne jim nový typ vzdělávání. 1. V porovnání s většinou českých universit bude počet studentů poměrně malý. Očekáváme, že polovina našich studentů přijde ze zahraničí, tzn., že počítáme s cca 350ti českými studenty. 2. Obsahová stránka University Krumlovia nebude shodná s ostatními universitami. Universita Krumlovia bude nabízet limitovaný počet transdisciplinárních programů, které v českém akademickém prostředí neexistuji. Výuka v oblasti leadershipu a osobnostního rozvoje je v českém vzdělávacím systému opomíjena nebo se omezuje zejména na tréninky pro manažery. 3. Metody, průběh a organizace studia se budou lišit v mnohých aspektech. Každý program University Krumlovia umožní studentům flexibilní způsob vzdělávání 106 | P r o j e k t K r u m l o v i a

a studijní zaměření dle osobních potřeb a preferencí. Každé zaměření studia reprezentuje tzv. „celostní specializaci“ (zaměření se na konkrétní oblast, ale zároveň její propojení s dalšími oblastmi). Studenti také mohou sestavit své kurikulum napříč všemi třemi oblastmi Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie. 4. Studenti mohou současně studovat na více universitách v tom smyslu, že jejich kmenová universita bude Universita Krumlovia, avšak v případě potřeby mohou čerpat znalosti i zkušenosti zároveň na jiných universitách a dalších institucích. Akreditace

V současném akademickém systému existují různé akreditované programy, které splňují první charakteristiku, tj. získání širokého přehledu. Nevíme však o žádném akreditovaném programu, který splňuje i veškeré ostatní výše zmíněné aspekty University Krumlovia. V současnosti známe tři akreditované obory, které se relativně blíží k našemu pojetí tvořivého vzdělávání, a podle nichž by mohly být studijní programy na Universitě Krumlovia akreditovány. Jsou jimi obory „lidská ekologie“, „svobodná umění“ a „studium humanitní vzdělanosti“. 1) “lidská ekologie” (angl. human ecology) je obor, který dokázal po desítky let přežít na okraji zájmu vzdělávání a vědy. „Lidská ekologie“ zkoumá vzájemné vztahy mezi oblastmi podobnými jako je Ekosofie, Sociosofie a Ontosofie, viz např. College of Atlantic v USA (www.coa.edu). College of the Atlantic (USA) nabízí transdisciplinární vzdělávání akreditované ve Spojených státech amerických. Jejich systém vzdělávání by bylo možné učinit kompatibilní s vizí iniciativy University for the Future. Tato instituce v současnosti plánuje založit evropskou pobočku, která bude využívat americké akreditace 2) „svobodná umění“ (angl. liberal arts) je populární především ve Spojených státech amerických. Mezi svobodná umění patří obory či dovednosti, které byly v antice považovány za hodnotné pro občana, který se aktivně účastní občanského života. Ve středověku se na universitách učilo tzv. Sedm svobodných umění. 39 V současné době odkazuje pojem svobodná umění ke studiu literatury, jazyků, dějin umění, dějin hudby, filosofie, historie, matematiky, psychologie a přírodních věd. Například Harvard University nabízí magisterský program ‚Master of Liberal Arts‘, který zahrnuje jak studium přírodních a společenských věd, tak studium věd humanitních (http://www.extension.harvard.edu/degrees-programs/master-liberal-arts). 3) „studium humanitní vzdělanosti“ je oborem vyučovaným na Karlově Universitě v Praze. Integruje humanitní a společenské vědy. Studenti mají možnost si díky tutorskému systému sestavit individuální studijní plán. Kurikulum obsahuje předměty v oblasti filosofie, historie a společenských věd. Studenti se mohou v průběhu studia zaměřit na některé vědní disciplíny a následně prohlubovat znalosti a dovednosti v navazujících magisterských oborech na Fakultě humanitních studií, na jiných fakultách University Karlovy či jinde (http://fhs.cuni.cz/FHS-39.html). Tyto tři výše zmíněné programy představují možnosti, jakým se při akreditačním řízení ubírat směrem. Pro získání akreditace oslovíme akreditační komisi či vhodnou mezinárodní akreditační agenturu. Seznam evropských akreditačních agentur naleznete v EQAR - European Quality Assurance Register for Higher Education (https://www.eqar.eu/).


Další možnosti akreditace

Dne 20. 5. 2015 sněmovna ČR schválila novela vysokoškolského zákona, která zavádí nová pravidla pro akreditace studijních oborů a systém hodnocení kvality prostřednictvím institucionální akreditace, která bude udělována na dobu deseti let. Vznikne Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Akreditační komise vydává doporučení pro MŠMT, akreditační úřad rozhoduje. Vydává se povolení ne pro studijní obor, ale pro určitou oblast. Jednotlivé obory by si pak vysoké školy vypisovaly samy. Pokud není možné za současných podmínek žádat o akreditaci v ČR, nabízí se Universitě Krumlovia dalších možností, jak akreditaci získat: 1. Přesvědčit relevantní české autority, že by inovativnímu příkladu, jako je Universita Krumlovia, mělo být umožněno, aby se stal experimentem, který bude možné po určité době zkušebního provozu evaluovat; 2. Přesvědčit české autority, aby pomohly rozvinout český akreditační systém a učinily jej flexibilnějším, jako je např. holandská akreditační agentura NVAO; 3. Je možné, že do založení University Krumlovia se český akreditační systém rozvine a bude více otevřený systémovým inovacím; 4. Žádat o akreditaci jinou akreditační agenturu uznávanou EHEA (Evropská oblast vysokoškolského vzdělávání); 5. Spolupracovat s odpovídající soukromou mimoevropskou universitou, která by měla zájem o pobočku v Evropě, a která již má akreditaci ve své zemi; 6. Spolupracovat se vznikajícími universitami, jako je např. Ubiquity University, které čelí stejným otázkám jako Universita Krumlovia, a které mají zájem vytvořit vlastní akreditační standardy společně s partnery; 7. Umístit sídlo university v zemi, která vítá námi plánované inovace, a která je ochotná poskytnout nové instituci státní záštitu. Tato možnost by znamenala rozlišit oficiální sídlo university (s malou aktivitou) a reálně fungující kampus v Českém Krumlově; 8. Umožnit zahraniční univerzitu zařídit pobočka v kampusu ve Vyšném podle zpřísněných pravidel nového vysokoškolského zákona. 9. Žádat v rámci existující vysoké ěkoly o tzv. licenční formu studia dle novely Zákona 563/2004 Sb. ve znění Zákona č. 198/2012 Sb., což umožňuje absolventům vysokých škol získávat další nebo vyšší kvalifikaci. Podle této novely platné od 1. 9. 2012 je rozsah studia 250 hodin v průběhu 4 semestrů. Často se v rámci těchto programů učí v pátek odpoledne a někdy i o víkendu. Učební plán musí byt schválen Vědeckou radou. Ke studiu jsou přijímáni (a) absolventi s alespoň ukončeným Bc. stupněm studia a pokračující v navazujících nebo specializačních formách magisterského studia, (b) absolventi s ukončeným magisterským diplomem. Absolventům se vydává universitní osvědčení, které je platné ve spojení s magisterským či inženýrským diplomem. 10. Nežádat o akreditaci vůbec, pokud by mělo dodržování neflexibilních pravidel akreditace snižovat nabízenou kvalitu vzdělávání.

Jazyky a multikulturalita

Projekt Krumlovia podporuje zaměření na jazyky. Čeština, angličtina a němčina budou ve vzdělávacím městečku rovnocenné. Výuka dalších jazyků bude zajištěna a podporována. Tato orientace na výuku ve třech jazycích bude platit též na základní i v mateřské škole, kde budou dětem nové jazyky představeny hravou a uměleckou formou. Očekáváme též, že značná část žáků a studentů bude mezinárodní, bude tedy možné učit se cizím jazykům prostřednictvím přímé komunikace. Současná praxe výuky cizích jazyků se dosud plně nepřizpůsobila světu, který je typický velkou 108 | P r o j e k t K r u m l o v i a

mobilitou a zvyšující se potřebou interkulturních kompetencí. Předchozí pokusy o přeměnu výuky jazyků v řadě západních zemí (např. Velká Británie, USA, Austrálie) nestavěly na integrovaném přístupu k výuce jazyků, jenž je založen na aktuálních zkušenostech a praxi lidí, kteří ovládají v dnešním globálním světě více jazyků. Vzdělávací instituce Krumlovia budou užívat transformativní pedagogiku a praktiky výuky jazyků s ohledem na multijazykovou realitu moderního světa. Podporujeme též multikulturalitu ve smyslu vzájemného obohacení kultur. Studenti budou objevovat genius loci, kulturní identitu a kulturní dědictví každého místa, každého regionu a každého národa v kontextu evropské a světové kultury v 21. století. Nejde jen o toleranci, ale o ocenění rozmanitostí a o práci proti nenávisti a nacionalismu. Jde o pochopení, že lidství je cennější než jednotlivé národy. Přehodnocení konceptu uplatnitelnosti a konkurenceschopnosti

Mezi dovednostmi a vědomostmi absolventů vysokých škol a potřebami organizací a společnosti je stále se zvětšující mezera. Zaměstnavatelé si již dlouhou dobu stěžují na fakt, že velké procento absolventů, které zaměstnávají, není připraveno pro praxi a vyžaduje další finančně a časově náročný výcvik. Dále zaměstnavatelé upozorňují na nedostatek kreativity, flexibility a samostatnosti mnoha absolventů. Naše studijní programy připravují absolventy schopné profesionální práce na odpovědných pozicích v oblastech, jako jsou: obchodní činnosti, práce pro vládní i nevládní organizace, práce v médiích a mezinárodních organizacích, jakož i napříč odvětvími. Studijní plány University Krumlovia podporují všeobecné dispozice a schopnosti, které budou pro absolventa užitečné bez ohledu na budoucí volbu zaměstnání. Na základě vlastních aktivit si student osvojí širokou škálu znalostí, dovedností a kompetencí, které jsou užitečné v soukromém i profesním životě. Na Universitě Krumlovia začnou studenti budovat své specializace a profesní aktivity a sítě již v průběhu studia, což usnadní následný přechod ze školy do práce. Zároveň bude studentům umožněno prozkoumat rozličná profesní směřování již v průběhu jejich studia, takže si budou moci vyzkoušet, co jim nejvíce vyhovuje. Nepodporujeme uměle vytvořené pořadí, v němž je na prvním místě teoretické studium, a teprve po nějakém čase následuje praxe. Upřednostňujeme propojení studia a praxe od samého začátku vysokoškolského vzdělávání. Díky praktickým zkušenostem budou mít studenti dobrý základ pro rozhodnutí, co chtějí v životě dělat. Velmi často je na takový krok v osmnácti letech příliš brzy. Universita Krumlovia se zaměřuje na rozpoznávání talentů a umožňuje studentům hledat své poslání. Každému studentovi bude na základě transdisciplinárního kurikula umožněno rozhodnout se, který je ten správný moment a správný směr pro profesní specializaci. Individuální styl učení umožní studentům rozvíjet jejich jedinečnost. Podporujeme také psaní akademických prací, které jsou úzce spojeny s praxí, a umožníme studentům, kteří jsou méně akademicky orientovaní, aby vytvořili praktické práce. Příkladem mohou být byznys plány, projektové dokumentace, novely, dokumentární filmy, divadelní hry a další kvalitní výstupy, které jsou uznatelné pro úspěšné absolvování studijních programů. Universita Krumlovia se nebude zajímat pouze o zaměstnatelnost svých absolventů, ale zejména také o jejich schopnost vytvářet nová pracovní místa pro sebe i pro druhé – pracovní místa, po kterých je společenská poptávka. Naše studijní programy budou rozvíjet podnikavost a schopnost studentů vymýšlet a rozvíjet projekty a organizace, které budou úspěšné a společensky prospěšné. 109 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Rozvoj university krok za krokem

Kroky

1 Pracovní skupina

2 Vývojové centrum

Následující tabulka obsahuje čtyři kroky vedoucí k založení University Krumlovia. Tento evoluční postup zaručuje kvalitu, neboť umožňuje zhodnotit, za máme pro další vývoj dostatečně kvalifikované lidi. Další tabulku s přehledem vývojových možností naleznete v Příloze 9. Struktury

Aktivity

Výsledky

Institucionální spolupráce  Vize U4F  Institutions for the Future  Vytvoření modelu (CZ) vzdělávacího městečka a  Alliance for the Future (Lux) Vzdělávacího města  Pracovní skupina U4F  Universální model pro  Pracovní skupina Krumlovia tvorbu kurikula  Tvroba výzkumného Pracovní skupina zahrnuje programu Tvořivého členy z následujících týmu: vzdělávání  U4F  Ustanovení statutu  Krumlovia organizace Krumlovia Group  Příprava regionálních a mezinárodních partnerství

 Memorandum o porozumění (město Český Krumlov)  Projektová dokumentace  Založení multi-lokálního Vývojového centra (první instituce a kreativní jádro Projektu Krumlovia a inciativy U4F)  Založení Krumlovia Group (právní subjekt realizujícího projekt)

 “Vývojové centrum”  Sjednávání regionálních a (pracovní název) mezinárodních partnerských  Institutions for the Future vztahů  Alliance for the Future  Vývoj řady událostí pro  Krumlovia Group inovátoři (např., “pop-up  Virtuální a fyzická kancelář universita”), založené na  Dočasné lokace pro události modulech, za které budou a poznávací zkušenosti pro moci účastníci získat mezinárodní studenty kredity/certifikáty mající  Partnerské organizace platnost v budoucích magisterksých programech Social Arts a System Innovation  Vývoj evropského poznávacího zkušenostního programu pro mezinárodní studenty (nabízen universitám po celém světě)  Rozvoj akreditace pro magisterský program Social Arts  Rozvoj akreditace pro magisterský program System Innovation jako mezinárodní partnerský program  Přitáhnout pozornost regionálních a mezinárodních partnerů pro více-instituční kampus

 Partnerské nabídky pro regionální a mezinárodní partnery  Událost pro inovátoři, např. “pop-up universita”, která se pokaždé rozšíří, jak v délce trvání tak v počtu účastníků  Založení Centra Tvořivého vzdělávání  Magisterský studijní program Social Arts  Magisterský studijní program System Innovation  Mezinárodní výzkumný zaváděcí projekt  První verze víceinstitučního portálu  Zakládání postgraduální institutů (tzv. Graduate Schools) - Lokální post-graduální institut pro Social Arts v Českém Krumlově (zahrnující MA & PhD program v Social Arts - Mezinárodní postgraduální institu pro System Innovation (zahrnující MA & PhD


 Rozvoj výzkumného programu Vývojového Centra (který zahrnuje ale není omezen na Centrum Tvořivého Vzdělávání)  Vývoj portalu

3 Postgraduální Instituty

4 Universita

program v System Innovation)

 Lokální Graduate Institute for Social Arts s MA, PhD, výzkumné a výměnné programy  Mezinárodní Graduate Institute for System Innovation s MA, PhD, výzkumné a výměnné programy  Místní komunitní zaváděcí projekty  Založení Centra pro Organické Zemědělství  Druhá verze portálu  Založení University Krumlovia, která zahrnuje jak oba post-graduální instituty tak Centra.

 Více-instituční kampus Krumlovia, veden Krumlovia Group  Lokální Graduate Institute of Social Arts (pracovní název) v Českém Krumlově  Více-lokální Graduate Institute for System Innovation (pracovní název) veden Alliance for the Future  Partnerské organizace

 Vývoj a akreditace doktorských studíjních programu v Social Arts & System Innovation  Vývoj a akreditace bakalářského programu “Self, Society & Ecology”  Rozvoj dalších center (Vzdělávání, Zdraví, Zemědělství, etc.)  Spojení post-graduální instutů, Center a bakalářských, magisterkých a doktorských studijních programů

 Mezinárodní “Universita Krumlovia” (pracovní název), zahrnující Centrum pro Integrovaný rozvoj a další centra  Více-instituční kampus  Partnerské organizace

 Rozšíření programu  Založení Centra pro  Důkladnější rozvoj Integrovanou zdravotní regionálních a péči mezinárodních partnerství a  Třetí verze portálu spolupráce  Srozumitelné celoživotní vzdělávací nabídky


Základní a střední škola Krumlovia

Předchozí text se primárně zabýval popisem vysokoškolského vzdělávání, které bude nabízet Universita Krumlovia. Vzdělávací městečko však bude nabízet také služby Integrované základní a střední školy Krumlovia a Mateřské školy Krumlovia. Stejně jako Universita Krumlovia budou mateřská škola i integrovaná základní střední škola vytvořeny od základů. Integrovaná základní a střední škola Krumlovia bude tvořena na základě principů tvořivého vzdělávání, jak byly popsány výše (str. 81-84). Tato škola tím pádem vychází ze stejných principů jako universita. Její přístup a metodika výuky však musí být adekvátní věku žáka, a musí rozvíjet jeho schopnosti a možnosti. Možnosti výuky znalostních předmětů jsou harmonicky propojené s výukou založenou na rytmech (člověka, přírody, života). Tato výuka je proložena pohybovými aktivitami (sport, tanec, apod.) i pohybem v přírodě, prací na vlastním políčku i na školní zahradě. Není to jen jakási práce na zahradě nebo na poli. Je to ucelený celoroční systém v praktickém poznávání zemědělských prací a vytváření hodnot. Např. ve třetí třídě se žáci spolu se svým učitelem, ale také s rodiči pokusí zorat pole, ručně si každý žák vyzkouší setí, jak se to dělávalo za starých časů. Pak pravidelně pozorují, jak klasy rostou a zrají. Nakonec se obilí ručně sklidí do snopů, s pomocí cepů vymlátí. Nakonec zrno vyčistí, ručně na starém mlýně zrno semelou a v peci (kterou u školy žáci postaví) upečou chléb. Tato vlastní zkušenost také přináší kvalitativně jiný vztah ke chlebu a všeobecně k zemědělským produktům. Praktická zkušenost např. z oblasti stavitelství jim pomáhá pochopit zákony fyziky (pec-komín-termodynamika), chemie (proč malta tvrdne) ve vyšších ročnících. Zážitek noční oblohy při pobytu v přírodě umocňuje vyprávění učitele o hvězdách a souhvězdích tak, jak jsou příběhy o jejich vzniku zaznamenány ve starých bájích. Hledání vědeckých odpovědí pak rezonuje s hlubokými citovými prožitky, které přináší větší zájem o jednotlivé předměty a jsou tou nejlepší motivací pro další výuku. Výuka je kombinována s uměleckými aktivitami – divadlo, recitace, zpěv, i s rukodělnými technikami jako je háčkování, pletení, šití, práce s dřevem, hlínou, kovem, atd. Nauka o barvách a jejich působení je integrována do výuky. Ve vyšších ročnících stojí odborné předměty na experimentech během výuky a na experimentálních úlohách doporučených pro domácí práci. Žák ze školy odchází nejen s odbornými znalostmi, ale i s uměleckým cítěním a schopností praktických dovedností. Nezanedbatelný je jeho vztah k přírodě a k okolnímu světu, a schopnost empatie. V umění vzdělávat a vychovávat jde o opravdovou znalost člověka ve všech jeho fázích vývoje. John Holt v knize ‚Jak se děti učí‘ píše: „Vzdělávání je pro mnohé chození na místo, kterému se říká škola, a kde je někdo nutí naučit se něco, co se moc učit nechtějí, pod hrozbou, že se stane něco zlého, když to neudělají – řada lidí takové hry nemá ráda a ukončuje je co nejdříve. Někdy děti nemají školu rády proto, že je zajímá velké množství věcí, na které jim nikdo neodpoví, protože nejsou ve školním rozvrhu.“ A některé děti jsou nemotivované, protože jsou sociálně deprivované (špatné vztahy v rodině, nedostatek osobního kontaktu, “věnování se“. Chce-li je učitel dovést k vzdělání, musí nejprve vložit sílu do toho, aby tento deficit vlastním osobním angažmá do vztahu s žákem zacelil. 112 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Aby mohl být učitel dobrým průvodcem dětí v oblasti vzdělávání, musí jim rozumět. Musí se orientovat ve vývojové psychologii, aby rozuměl jeho reakcím, myšlení a projevům. Dobrý učitel zná svého žáka ve škole, ale také v rodině. Zná jeho rodinnou anamnézu, jeho rodinné prostředí, při častých výjezdech a pobytech v přírodě může pozorovat, jak je žák samostatný, komunikativní, sociální, odvážný, přímý, v čem vyniká, kde potřebuje povzbudit. Ale také žák může pozorovat svého učitele a ocenit jeho osobní kvality v praktickém životě i v jejich vzájemném vztahu. Tady se rodí jejich vzájemná důvěra a respekt. Při tvorbě školy Krumlovia, stejně jako při tvorbě university, školky a dalších vzdělávacích institucí, čerpáme inspiraci ze širokého spektra různých pedagogických směrů a institucí. Cílem je nechat se inspirovat tím nejlepším, co vzdělávání z celého světa nabízí. Typické pro tyto směry pedagogiky mj. je:40           

snaha získat žaka pro vzdělávání, neudusit přirozenou touhu poznávat nové věci a jevy, umožnit větší možnost volby a tím reflektovat různorodost žáků; přátelský vztah mezi učitelem a žákem, ochota a schopnost učitele pozitivně motivovat, podporovat jejich kvality i originalitu a respektovat Vývojové zvláštnosti; těsná spolupráce školy s rodiči. Úspěch pedagogického snažení školy závisí významnou měrou na úrovni komunikace a provázanosti vzdělávacích aktivit s výchovným působením rodiny; co nejaktivnější zapojení dítěte ve výuce, podpora spolupráce a rozvoj komunikace; učení se hravým způsobem; pěstování odpovědnosti a spoluúčasti dětí na rozhodování; široky vyběr volitelných předmětu; propojování předmětů k pochopení souvislostí a využitelnosti poznatků; prostředí uzpůsobené dětem (např. pomůcky snadno přístupné v nízkých policích, dětská výzdoba); vyučování bez zvonění, ale podle momentálního zaujetí či únavy dětí (proč končit uprostřed zajímavé činnosti a proč nedopřát oddech tam, kde je třeba) slovní hodnocení.

Základní škola by měla žákovi poskytnout, kromě základní výbavy vědomostí a dovedností, nový pohled na svět, na ideál dobra a krásy prostřednictvím uměleckého a praktického způsobu výuky. Na středním stupni školy jde o proces objevování prostřednictvím odborného pohledu na svět, který má však využívat uměleckých prostředků a pomáhat tak k rozvíjení úsudku a tvořivosti žáka. Ve vzdělávání mají rovnocenné postavení obory a př edměty, které slouží získávání kognitivního vědění, stejně jako prakticko-technologické a prakticko-umělecké obory, př edměty a činnosti. Program tím sleduje všestranný a vyvážený osobnostní rozvoj žáka po stránce intelektuální a kognitivní, emocionální, morální, prakticko-manuální i pohybové, atd. Osvojené poznatky, dovednosti a způsobilosti (kompetence) by měly v dalším životě v novém kontextu zrát a zdokonalovat se. Proces školního vzdělávání by měl pěstovat a podporovat zájem, zkoumavý a badatelský př ístup, vůli k učení, k tvůrčím činnostem a k aktivní zodpovědné spoluúčasti na společenském vývoji. Veškeré vzdělání by mělo usilovat o co největší propojenost s otázkami aktuálního praktického života.


Tvořivé vzdělávání by mělo žákovi rovněž umožnit zažít vztah úcty a obdivu k druhým lidem, k př írodě a ke světu obecně, k jeho smyslu, ř ádu, velikosti a kráse. Jedná se tu o rozměr vzdělávání, který hraje klíčovou roli v utvář ení životních hodnot, postojů a motivů jednání žáka. Po absolvování školy Krumlovia by měli mít žáci všechny možnosti absolventů těch nejlepších škol. Mohou pokračovat na Universitě Krumlovia stejně jako na jakékoliv jiné universitě, včetně těch nejprestižnějších po celém světě. Studenti si mohou zvolit mezi státní maturitou a mezinárodní maturitou IB. Díky kurikulu Krumlovia budou všichni žáci splňovat kritéria, jako je účast v aktivitách CAS (Creativity, Action, Service neboli tvořivost, tělesná aktivita a dobrovolnictví). Rovněz budeme podporovat žáky, kteří se rozhodnou pro podnikání, umění, řemesla a další směry, které dnes ani nejsou v nabídce maturitních předmětů. Integrovaná základní a střední škola Krumlovia se budou lišit od již existujících institucí, ať tradičních nebo alternativních. Věříme, že plně postihnout smysl tvořivého vzdělávání je ideál, který si zaslouží, abychom se jím nadále zabývali, jinak zůstane jen planým heslem. Kdybychom pouze vzali některý z existujících vzdělávacích přístupů a pojmenovali ho jako vzdělávací model Projektu Krumlovia bez hlubšího výzkumu a dalšího rozvoje, porušili bychom princip reflexe a usilování o vyšší kvalitu (viz str. 63). Práci na definování a neustálém zlepšování vzdělávacího paradigmatu bude mít na starost každy pedagog ve spolupráci s Vývojovým centrem Krumlovia, které bude klíčovou institucí zajišťující kvalitu napříč všemi aktivitami a vzdělávacími nabídkami vzdělávacího městečka. Kombinované lyceum Zavedení nového studijního programu střední školy „Kombinované lyceum“ navazuje na vzdělávání základní školy s tvořivou pedagogikou. Tento studijní program umožňuje zařadit do výuky předměty a aktivity, které na většině gymnázií, vzhledem k hodinovým dotacím a neflexibilním pravidlům, zařadit nelze. Nejde jen o obsah vzdělávacího programu, ale i o formální průběh vyučování, jeho uspořádání a hodinové dotace jednotlivých vyučovaných předmětů. Reálného vztahu k okolnímu světu a životu se u mladých lidí v tomto věku dosahuje především prostřednictvím úsudku. Vyučovací látka má odpovídat této potřebě v období, kdy mladý člověk hledá ‚ideální obraz‘ sebe sama, druhých i společnosti. Studium má nabízet možnosti, které vedou k bezpečné orientaci v prostoru i čase „tady a teď“, aby studenti neměli pocit, že škola stojí mimo životní dění. Pedagogika, která cítí zodpovědnost vůči celému životu člověka, vidí v institucionální škole přípravu na mnohem větší školu života. Výchova, která se řídí životními otázkami, nikdy nepostrádá hodnoty. Tento výchovný úkol se musí v praxi vzdělávání a výchovy dospívajícího člověka konkretizovat prožitím světa v jeho mnohotvárnosti, jež neustále rozšiřuje jeho obzor, jakož i objevováním vlastní individuality. Vzdělávací kritéria pro 10. ročník akcentují mj.  

Dosáhnout objektivity a jasnosti v myšlení; logické, kauzální usuzování (rozumový úsudek - pojmový úsudek). Analyticky poznávat zákonitosti ve světě. Vypořádat se s čistě materiální, fyzickými smysly pochopitelnou stránkou světa. Vydat se na dlouhou cestu


  

k tomu, být vědomým občanem a obyvatelem Země. Pochopit svět v jeho zákonitostech. Jednota poznání: celostní vnímání člověka a jeho činů. Přesnost v jednání, v životní praxi. Rozvíjet odpovědnost za vlastní činy.

Vzdělávací kritéria pro 11. ročník akcentují mj.     

Pracovat na objektivitě vcítění, a tím vzrůstající schopnosti úsudku v duševní oblasti (posouzení vkusu, stylu, pochopit zákonitosti v sociální oblasti). Vnést do myšlení pohyblivost. Podporovat myšlení v souvislostech a procesuální myšlení, které přesahuje myšlení čistě kauzální. Chápání nekonečna; cit pro to, co je ne-smyslové. Zážitek překonání temnoty, utrpení a rezignace.

Vzdělávací kritéria pro 12. ročník akcentují mj.       

Výchovné a vzdělávací aspekty

Na základě smyslového pozorování se učit vystihnout skutečné události. Tvořit souvislosti, vytvářet vnitřní vztahy. Prožívat souhru duševní, duchovní a viditelné sféry, formy a látky (jako svobodné zkoumání bez jakéhokoliv ideologického či náboženského směřování). Je nicméně důležité, aby mladý člověk získal přehled v náboženských otázkách, neboť jedním ze současných největších problému je fundamentální nepochopení této oblasti a stále častěji se objevující extremistická hnutí. Proniknout člověka a přírodu, člověka a společnost (část a celek). Konfrontovat se s otázkou osudu; zabývat se otázkami celého lidstva. Žák 12. třídy má prožívat hranice; cvičit se v zušlechťování způsobu myšlení. Příprava na další životní kroky, které budou následovat po ukončení školní docházky.

Kompetence k učení - motivovat žáky pro celoživotní učení      

Během výuky klademe důraz na čtení s porozuměním, práci s textem, vyhledávání informací. Žáky vedeme k sebereflexe a sebehodnocení. Ve výuce je kladen důraz na prožitek. Individuálním př ístupem k žákům zvýšíme šanci prožít úspěch. Žákům umožňujeme realizovat vlastní nápady, podněcujeme jejich tvoř ivost. Učíme se vytvář et takové situace, v nichž má žák radost.

Kompetence k ř ešení problému - podněcovat žáky k tvoř ivému myšlení a logickému uvažování   

Výuka je vedena tak, aby žáci hledali různá ř ešení problému a svoje ř ešení si dokázali obhájit. Př i výuce motivujeme žáky problémovými úlohami z praktického života. Starší žáci př ipravují tvořivé aktivity pro mladší spolužáky (divadlo, soutěže). 115 | P r o j e k t K r u m l o v i a



Děti vedeme k aktivnímu podílu na všech fázích činnosti, od plánování, k př ípravě a realizaci až po hodnocení.

Kompetence komunikativní - vést žáky k hlubší komunikaci     

Vedeme žáky ke vhodné komunikaci se spolužáky, s učiteli a ostatními dospělými ve škole i mimo školu. Učíme žáky obhajovat a argumentovat vhodnou formou svůj vlastní názor a zároveň poslouchat názory jiných. Podporujeme př átelské vztahy ve tř ídách a mezi tř ídami. Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostř ednictvím vedeme děti ke spolupráci. Podporujeme komunikaci s jinými školami u nás i v zahraničí (partnerské školy).

Kompetence sociální a personální - rozvíjet u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci vlastní a druhých      

Během vzdělávání používáme skupinovou práci žáků, vzájemnou pomoc př i učení. Usilujeme o to, aby žáci prokázali schopnost stř ídat role ve skupině. Sociální kompetence vyvozujeme na praktických cvičeních a úkolech. Žáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel, na jejichž formulaci se sami podílejí. Učíme je zároveň k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky. Chceme žáky naučit základům kooperace a týmové práce.

Kompetence občanské - př ipravovat žáky jako svobodné a zodpovědné osobnosti     

Jsou respektovány individuální rozdíly (národnostní, kulturní, atd.). Je kladen důraz na environmentální výchovu, ekologicky myslící a jednající člověk. Žáky vedeme k tř ídění odpadů a další praktické činy, jak pomáhat chránit životní prostředí. Př i pobytech v př írodě se žáci chovají s úctou k přírodě. Žáky zapojujeme do mezinárodních projektů, kde se prakticky seznamují s kulturou jiných národů.

Kompetence pracovní - pomáhat žákům následovat jejich sny     

Vedeme žáky k objektivnímu sebehodnocení Rozšíření přehledu o možnostech, jak plně žít svůj život a tvořit hodnoty pro druhé. Vytváření nových možností, nejen sledování existujících nabídek. Výuku doplňujeme o praktické exkurze do nejrůznějších oblastí konkrétních zaměstnání, aby každý mohl zažít jejich realitu a nežil pouze v představách. Individuálním př ístupem a spoluprácí s rodiči pomáháme žákům př i profesní orientaci.


Celodenní škola

Školy ve vzdělávacím městečku budou nabízet program nad rámec klasického školního vyučování. Formálně daný čas vyučování je od 8:30 do 12:00, oběd 12:0013:00, odpolední výuka a aktivity 13:00-15:00 (variace jsou možné - záleží na věku, dni v týdnu a dalších faktorech). Rodiče budou mít možnost „hlídání“ dětí s důrazem na jejich rozvoj (hry, sport, umělecké práce, řemesla, vypracování domácích úkolů, atd.) v době do 17:00 (od 12 let do 18:00). Rodiče, kteří musí jít dříve do práce, mohou děti přivézt do školy již od 7:00 (družina a ranní kroužky). Odpolední program bude zaměřen na volnočasové aktivity (komplementární k aktivitám dostupným v Českém Krumlově). Pokud možno budou děti trávit co nejvíce času mimo školní budovy – v přírodě, v dílnách a v dalších prostorech kampusu. Ve škole bude podporována motivace širokou nabídkou tvořivých aktivit, které vedou k osvojování a procvičování si řady sociálních a profesních schopností a dovedností. Hlavní výhodou celodenní školy je: a) více časového prostoru poskytne více možností a více flexibility pro realizování nestandardního pedagogického konceptu; b) koncept celodenní školy usnadní překonat rozdíly mezi dětmi ze znevýhodněného prostředí; c) odpolední program rozšíří nabídku volnočasových aktivit města a regionu; d) odpoledních aktivit se mohou účastnit i děti z jiných škol, což povede k prolínání různých skupin dětí. e) smysluplný a kreativní odpolední program je lepší hraním počítačových her, sledováním televize a dalších médií.

než

trávit

čas

Tento koncept celodenní školy však přináší i nevýhody: a) zajistit fungování školy po celý den je finančně nákladnější než pouze na část dne, a je k tomu potřeba více personálu; b) děti mohou upřednostňovat trávení volného času mimo prostředí školy; c) užití školních budov studenty university (a dalšími uživateli) bude více omezené. Odpolední program je dobrovolný – záleží na preference dětí a možnosti rodičů. Ten samý tým, který bude zajišťovat program odpolední, bude zároveň nabízet hravý program v průběhu prázdnin, např. letní školy. Mateřská škola Krumlovia

Jelikož je první Vývojové období (přibližně do 7 let) nejcitlivější fází lidského života, kdy vlivy vnějšího světa působí až do procesů dotváření organismu samotného, je rodinné centrum a mateřská škola Krumlovia pojata s vědomím velkého vlivu na vyvíjející se dítě. Prostředí, ve kterém se dítě cítí příjemně, připomíná domov spíše než třídu. Nejde o předškolní výchovu zaměřenou jednostranně na výkon a získání znalostí, i když vzdělávací koncept samozřejmě nabízí dětem přirozené příležitosti k učení. Přístup k dětem v této Vývojové fázi vychází z přirozeného přístupu dítěte ke světu v tomto věku. Dítě prožívá svět většinou jako dobrý a zcela otevřeně a často bezvýhradně jej přijímá. Z toho důvodu se osvědčila pedagogická metoda výuky nápodobou. Smysluplná práce vykonaná v přítomnosti dítěte je příležitostí 117 | P r o j e k t K r u m l o v i a

k nápodobě. Dítě pak může své zkušenosti využít i ve hře. Učitelé usilují o to, být dobrými vzory a jednat tak, aby bylo jejich jednání hodno nápodoby. Uvědomují si, že nejde ani tak o to říkat dětem, co mají dělat, ale soustavně to dětem i ukazovat a navíc, sami takovými být. V tomto smyslu je důležitý každý pohyb a gesto, každý slovo, způsob vyjadřování i jazykové prostředky, které učitel volí. Jsou dvě magická slova, jež vystihují, jak dítě vstupuje ve vztah ke svému okolí, a to: napodobení a vzor. Fyzické okolí musíme chápat v nejširším smyslu. Nepatří k němu jen to, co se děje kolem dítěte materiálně, nýbrž všechno, co může vnímat. K tomu patří všechno morální, nemorální, rozumné i pošetilé chování, jehož může být svědkem. Program v mateřské škole je jazykově bohatý a sestává z pravidelných činností v rytmu dne, týdne i celého roku. Důležitým prostředkem rozvoje osobnosti je hra, která rozvíjí emocionální zralost, myšlení, představivost a schopnost soustředění. Vedle hry je velmi důležitá také práce, přirozená práce spjatá s životem. V dětské skupině pracují učitelé úmyslně v přítomnosti dětí, např. připravují svačinu, připravují si tvůrčí práci, tvoří, pracují na zahradě. Děti mohou při každé této činnosti pomáhat. Děti se učí pomáhat a splnit svůj úkol a vytvářejí si tak silnější spojení se světem. Z tohoto důvodu jsou specifické dny v týdnu věnované přípravám pečiva, včetně všech prací s těstem až po pečení, práci na zahradě, práci se zvířaty a umělecké činnosti. Velký důraz je kladen na spojení s přirozeným světem, světem přírody. Jeden až dva dny v týdnu jsou proto věnovány celodennímu pobytu a práci v přírodě a na statku, kde se děti učí vztahu ke zvířatům a péči o ně. Významnou součástí vzdělávací činnosti jsou pohádky, příběhy a divadlo. Skrze vyprávění a divadlo se děti seznamují s lidovými příběhy a pohádkami z celého světa a rozvíjejí své jazykové dovednosti. Pohádkové příběhy nabízejí dětem přirozeně vzory dobrého chování a přitom je nezatěžují přednáškami o tom, jak se mají chovat. Naslouchání pohádkám je v neposlední řadě i dobrou přípravou pro pozdější práci ve škole. Den, týden i celý rok má svůj rytmus. Každý den má svůj jasný řád a jednotlivé činnosti jsou doprovázeny pohádkově pojatými zvyky, rituály. I týden má svůj rytmus, každý den je věnován jedné hlavní činnosti - jeden den malování vodovými barvami, druhý den modelování nebo pečení, jiný den je zorganizován prodloužený pobyt venku v přírodě či u koní apod. Také svátky a slavnosti v kontextu celého roku hrají výchovně nezastupitelnou roli a věnuje se jim velká pozornost. Rodinné centrum a mateřská škola Krumlovia jsou integrovanou jednotou ve společném prostoru. Ač má mateřská škola svou třídu a rodinné centrum také, je dětem i rodičům umožňováno zde pobývat společně. To je nezbytné zejména z toho důvodu, že děti zažívají harmonický přechod z rodinného prostředí do mateřské školy, kterou velmi dobře znají již od svého narození, právě díky jejímu propojení s rodinným centrem. Přiklady celoživotního vzdělávání

Vzdělávání ve smyslu “Pansofie” probíhá ve Vzdělavacím městečku Krumlovia po celý život. Začíná na počátku lidského života v rámci aktivit rodinného centra pro rodiče i pro děti. Pro děti školní docházkou a následným universitním studiem, pro dospělé kursy celoživotního vzdělávání, které přispívají jak k osobnostnímu a sociálnímu rozvoji, tak ke zdokonalení profesního zaměření. V seniorském věku je pak vzdělávání 118 | P r o j e k t K r u m l o v i a

nejvíce spojeno velkou měrou s uměním propojit vzdělávací obsahy se svou životní zkušeností a předat je ostatním. Proto plánujeme organizovat semináře celoživotního vzdělávání, které budou otevřeny široké veřejnosti. 1) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A JEHO VÝVOJ a) Vzdělávací cykly v oblasti zvyšování kvality rodičovských kompetencí Cílem je vytvoření systematicky propracovaného průvodce rodičovstvím. Lidé se v okamžiku, kdy se stávají rodiči, často ocitají ve vzduchoprázdnu, odkázáni většinou informace z internetu či časopisů nebo na rady druhých. Provází je řada otázek, nejistot, spojených s více či méně rozvinutým pocitem odpovědnosti za nový život. A samozřejmě řada běžných či vážnějších potíží a otázek. Rodičovství navíc klade vysoké nároky na samotnou osobnost rodiče, včetně silného jednostranného zatížení zejména matek v případě neúplných nebo disharmonických rodin. Kursy, přednášky a aktivity budou zaměřeny na:      

rozvoj rodičovských vlastností - osobnostní zralost a připravenost na rodičovskou roli, ovládání a kultivaci temperamentu; posílení znalostního základu v hlavních oblastech rodičovství: základy osobnosti rodiče, základy osobnosti dítěte; posilování praktických rodičovských dovedností: základy péče o dítě v jednotlivých stadiích věku, vytvoření denního řádu rodiny, výživa a péče o zdraví dítěte; zvyšování kvality rodičovských schopností: základy výchovy dítěte podle specifik jednotlivých Vývojových fází; posílení partnerského vztahu, který je často změněn už během těhotenství; možnosti sladění rodinného a pracovního života.

b) Vzdělávací cykly v oblasti osobnostního rozvoje a Vývojových fází lidského života Seminární cykly poskytnou rozšiřující vzdělávání pro rodiče, sociální a zdravotní pracovníky a učitele mateřských škol, psychology a terapeuty, pracovníky pomáhajících profesí, zaměřené na hlubší pohled na Vývojové fáze celého lidského života a jejich souvislosti. Zejména se bude také zabývat Vývojovými zvláštnostmi a potřebami prvního, druhého a třetího životního období člověka a práci s nimi, včetně odchylek od běžného vývoje (např. léčebná pedagogika). Semináře budou zahrnovat jak osobnostní, tak sociální vývoj člověka. Kromě psychologických a hlubině psychologických souvislosti poskytnou průhled do vývoje lidského vědomí a souvisejícího vývoje kultury lidstva. Studenti i absolventi naleznou své uplatnění v zajišťování činnosti integrovaného rodinného centra a mateřské školy, integrované základní a střední školy, therapeutika apod.


2) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A JEHO ZDRAVÍ Seminární cykly poskytnou hlubší pohled na fyziognomii, anatomii, fyziologii organismu člověka, zdravá výživa, zdravý životní styl, včetně hlubšího chápání nemoci, její diagnostiky a možností léčby. Seminář je vhodný pro zdravotnické, terapeutické a sociální pracovníky, pedagogy a psychology (např. v návaznosti na lékařský kongres IPMT probíhající již 5 let v Českém Krumlově). 3) UMĚLECKO ŘEMESLNÉ SEMINÁŘE ČLOVĚK A SVĚT UMĚNÍ Seminární umělecko-řemeslné cykly poskytnou praktickou výuku následujících oblastí: a) Vzdělávací cykly celostní výtvarné tvorby Kromě zvládnutí řemesla se účastníci seznámí s hlubší výrazovou a významovou řečí barev a tvarů, jejich propojení s    

psychickými procesy, přírodními a organismus utvářejícími procesy, dějinami kultury a vývojem výtvarného umění lidstva jakožto vývojem lidského vědomí.

Cykly budou zahrnovat např. malířské a kresebné umění i sochařskou tvorbu, práci se dřevem a modelování. Absolventi budou spoluvytvářet výtvarné řešení interiérů i exteriérů jednotlivých staveb vzdělávacího městečka. b) Vzdělávací cykly celostního hudebního, pohybového a dramatického umění Studenti se seznámí s významem tónu a jeho vlivu na psychiku, vyjádření tónu pohybem, řečí slova a dramatického obrazu. Budou spoluvytvářet hudebně dramatická představení či literární večery, slavnosti a jiná kulturní vystoupení jakožto pravidelné umělecké počiny školních či universitních slavností a kulturních večerů. 4) VZDĚLÁVACÍ SEMINÁŘE ČLOVĚK A SVĚT PŘÍRODY A ARCHITEKTURY a) Vzdělávací cykly organické architektury a ekologického bydlení Účastníci seminářů se seznámí s možnostmi architektonické tvorby organické architektury a ekologických staveb, včetně způsobů ekologického bydlení, zařízení domova a blízkého okolí, hospodaření s energiemi apod. Semináře jsou určeny každému, kdo chce vytvářet vlastní domov a bydlení v ekologickém a esteticky krásném prostředí. Studenti a absolventi seminářů budou sami aktivně pracovat na vznikajících stavbách, od úplného počátku vzniku návrhu až po jejich postupnou realizaci, předpokládá se jejich spolupráce při činnosti týmu architektury Krumlovia.


b) Vzdělávací cykly ekologického zahradnictví a zemědělství Účastníci seminářů získají přehled možností a způsobů ekologického zahradnictví, ekologického hospodaření a ekologického zemědělství. V rámci vzdělávacího procesu budou aktivně spolupracovat na statku a výbězích pro zvířata, na spolutvorbě a údržbě zahrady celého areálu a na chodu místního biozahradnictví. Výše uvedené přiklady nejsou finální ani kompletní. Existují různé další možnosti jako např. pořádání praktických rekvalifikačních kurzů, které po žádosti proplácí neziskovým organizacím úřad práce. Tyto možnosti budou v závislosti na budoucím vývojy projektu zvažovány ve spoluprácí s organizacemi, které již mají s těmito formami vzdělávání zkušenosti.


Proces tvorby vzdělávacího městečka

Východiska

Každá vize musí obstát nejen v otázce obsahové kvality, ale také uskutečnitelnosti – tj. proveditelnosti v dnešních i budoucích kulturních, ekonomických, právních a politických podmínkách. Kapitola “Proces tvorby Vzdělávacího městečka Krumlovia“ se zabývá praktickými otázkami realizace a proveditelnosti projektu. Mnoho z těchto otázek je zodpovězeno v kapitolách této studie, např. 1. Jaké instituce a služby jsou potřebné v kampusu? 2. Jak se propojit s existujícími organizacemi ve městě tak, aby se podporovaly a vzájemně si nekonkurovaly? 3. Jaká architektura je vhodná pro vzdělávací městečko, jež je umístěno v chráněné krajinné oblasti? 4. Kolik budov unese areál ve Vyšném, když chceme, aby byl prostor utvářen jako park? 5. Jak zajistit dopravní obslužnost a parkování takovým způsobem, abychom chránili estetické a ekologické principy tohoto areálu? 6. Jak zajistit dlouhodobou ekonomickou udržitelnost vzdělávacího městečka v budoucnosti? V následující kapitole se zabýváme zejména otázkami, které se týkají právních, organizačních aspektů a procesu tvorby.

Definice a výklad pojmů

Termín ‘pozemek ve Vyšném‘ (zkratka ‘pozemek‘ či ‘areál’) zahrnuje bývalý vojenský prostor kasáren Vyšný včetně statku a vojenských budov. Dále je třeba rozlišit dva pojmy: 1. Pojem „instituce“ chápeme jako poskytovatele služeb s trvalým působením na pozemku ve Vyšném. Tyto instituce poskytují služby v areálu a v některých případech i mimo areál. Nejedná se o samostatné právní subjekty. Celý kampus bude obsahovat vice než 30 institucí (viz seznam na str. 27-28). 2. Pojem „organizace“ se týká právních subjektů, tj. organizací zapsaných v obchodním rejstříku s vlastním IČ/DIČ a s adresou na území pozemku ve Vyšném. Organizace mohou zároveň poskytovat služby v areálu a v některých případech i mimo areál. Hlavním rozdílem mezi institucí a organizací je, že organizace je zapsána v obchodním rejstříku.


Provozující subjekt

V roce 2016 bude založen první právní subjekt se sídlem v areálu Vyšný. Organizace Krumlovia Group bude hlavní organizací, mateřská společnost a jádrem celého kampusu. Organizace bude založena za účelem rozvoje vzdělávacího městečka a s ním spojených místních i mezinárodních aktivit. Za účelem rozvoje mezinárodní spolupráce se stane Krumlovia Group členem organizace Alliance for the Future, která sídlí v Lucembursku a má členy a partnery v různých zemích Evropy. Tato organizace sdružuje inovativní inciativy a organizace pracující na společenské obnově. Hlavním cílem aliance je aktivovat synergie svých členů tak, aby mohli společně usnadnit systémové změny. Činnost aliance se zaměřuje zejména na realizaci nových modelů vzdělávání. Je třeba mít jasno v tom, že organizace Krumlovia Group nebude universitou. Jejím cílem bude vybudovat kampus, v němž budou působit jednotlivé instituce a organizace, včetně university. Hlavní náplní organizace Krumlovia Group bude: 1. Vývoj, management a financování kampusu; 2. Vývoj nových přístupů a modelů v oblasti vzdělávání, architektury, ekologie, zdravotní péče, čisté energie, atd., s důrazem na systémové inovace. Tyto otázky budou zpracovány v rámci Vývojového centra, které bude součástí organizace Krumlovia Group a později bude přesunuto pod universitu. Vývojové centrum je zároveň multi-lokální a multi-instucionální v tom smyslu, že se mohou jednotlivci a organisace mimo areál ve Vyšném podílet na vývoji nových přistupů, produktů a služeb. Vývojové centrum bude kreativním jádrem organizace Krumlovia Group, a nebude tudíž nepotřebovat vlastní IČ/DIČ. 3. Zakládání institucí či organizací (viz str. 27-28), které budou poskytovat služby pro výše zmíněné cílové skupiny (viz str. 18).

Právní forma provozujícího subjektu41

Navrženou právní formou organizace Krumlovia Group je ústav. Zvolili jsme právní formu neziskové organizace, protože Krumlovia Group je hlavní organizací kampusu, která má zaručit veřejně prospěšný charakter celého projektu. V kampusu mohou v budoucnosti fungovat i komerční subjekty, avšak organizace Krumlovia Group jako taková nesmí sloužit osobnímu prospěchu. Nezisková právní forma je pro potřeby Projektu Krumlovia nejvhodnější, ač jsou její aktivity a možnosti oproti komerčním subjektům zákonem více omezeny. Například zisk ani majetek ústavu si nemohou přivlastňovat zakladatelé, členové orgánů, zaměstnanci ani jiné osoby. Zisk nemůže být využíván danou členskou základnou, jako je tomu u občanských sdružení (o.s.). Doporučeným postupem je z právního hlediska založení nového ústavu. Obě právní formy, ústav i o.p.s., jsou neziskové. Obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) byly zakládány zejména v oblasti kultury (např. divadla, galerie, knihovny, kulturní centra, orchestry, soukromé školky a školy), ve zdravotnictví (např. nestátní zdravotnická zařízení) a v oblasti sociální péče. Od 1. ledna 2014 již není možné dle nového občanského zákoníku nové o.p.s. zakládat. Právní forma ústav má řadu shodných charakteristik s bývalými o.p.s. 1. Účel vzniku je provozovat prospěšné služby, jejichž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených a zveřejněných. Zda navržené činnosti mají obecně prospěšný charakter, záleží na posouzení registračního (rejstříkového) soudu. 123 | P r o j e k t K r u m l o v i a

2. Mohou provozovat činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. 3. Mohou zároveň provozovat i obchodní závod nebo jinou vedlejší činnost, pokud to není na újmu jakosti, rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných v rámci hlavní činnosti. Není problém např. prodávat vstupenky, pronajímat nemovitosti, apod. 4. Umožňují jednoduchou strukturu řídících orgánů, jimiž je správní rada (statutární orgán) a ředitel. Účelem správní rady je nezávislá kontrola činnosti (pro členy platí přísné limity střetu zájmů) a vydávání výročních zpráv o činnosti a hospodaření. 5. Mohou použít zisk pouze k obecně prospěšným činnostem, pro niž byly založeny, a k úhradě nákladů na vlastní správu. 6. Oproti právní formě občanského sdružení (o.s.) poskytují větší transparentnost, tedy povinnost zveřejnit výroční zprávu a v zákonem určených případech nechat auditorem zhotovit účetní uzávěrku; což může být pro eventuální dárce nebo sponzory důvěryhodnější. 7. S tím souvisí i větší serióznost, stabilita a profesionalita o.p.s. a ústavu v očích veřejnosti, neboť pouhá deklarace obecné prospěšnosti v názvu či stanovách nezavazuje o.s. k faktickému výkonu této činnosti; o.s. se jednoduše „může nevyvíjet“, zatímco obecně prospěšné společnosti může hrozit zrušení soudem, pokud po dobu více než půl roku nezajišťuje obecně prospěšné činnosti uvedené v zakládací listině. Předpokládá se tedy, že činnosti budou vykonávány nepřetržitě, což u o.s. nelze předpokládat (většina o.s. není kontinuálně činná). 8. Pro ústav a o.p.s. je typická určitá služba prospěšnému účelu poskytována na nediskriminačním základě. Na rozdíl od o.s. není nutně spojen s členstvím a podíly. Platí tady tedy princip hierarchie, nikoliv demokracie uplatňované poměrným zastoupením. Ústav a o.p.s. jako organizace s hierarchickou strukturou včetně zaměstnanců členy nemá. 9. Mohou založit nadaci. Právní forma ústav ponechává charakteristiku a výhody o.p.s., ale zároveň přináší celou řadu nových výhod, tj. 1. Právní úprava ústavu může být novelizována, zatímco u o.p.s. byl zákon zrušen a novelizován být nemůže. Zákon o o.p.s. byl zrušen, ačkoliv tyto společnosti zůstaly zachovány. V případě ústavu odpadají problémy, ze kterých ustanovení ve sporných a zrušeným zákonem neupravených situacích vycházet; rovněž případné nedostatky zákona o o.p.s. nemohou být změněny novelami, zatímco u ústavu tato možnost je. 2. Dozorčí rada může být zřízena, avšak není povinným orgánem. 3. Souhlas správní rady se vyžaduje i k právnímu jednání, kterým ústav nabývá vlastnické právo k movité věci nad zákonem stanovenou výši. Toto pravidlo má zaručit lepší kontrolu nad majetkovými transakcemi. 4. Se souhlasem správní rady může ústav založit jinou právnickou osobu nebo se na takové osobě podílet vkladem. Pokud ústav založí a získá spolupodíl financováním nové právnické osoby, jedná se o tzv. dceřinou společnost. Dceřiná společnost je „jiná osoba“, ve které má mateřská společnost účast (např. jako společník v s.r.o. nebo akcionář v a.s.). Tuto možnost o.p.s. neposkytují: „§17 Obecně prospěšná společnost se nesmí účastnit na podnikání jiných osob.“ O.p.s. mohla dle § 13 zákona o o.p.s. založit jinou právnickou osobu a vložit peněžitý nebo nepeněžitý majetek do této právnické osoby. 124 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Nesměla se však “účastnit na podnikání” jiné osoby (soustavné výdělečné činnosti živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku). Právní úprava ústavu výše uvedený § 17 nepřebírá. O.p.s. žádné zvláštní nebo významné výhody oproti ústavu nenabízejí. Od nadace se ústav liší tím, že jeho věcná podstata je zcizitelná nebo ji není potřeba neustále držet, ale je možno ji užít. V rámci případné holdingové struktury, odpovědnosti i případné účasti jiných subjektů by bylo výhodnější užít některé z právních forem obchodních korporací pro dceřiné společnosti. Obchodní korporace mají vyšší míru volnosti a přizpůsobivosti potřebám, např. možnost nakládání se ziskem není omezena a neplatí zde princip rovnocenné dostupnosti činnosti adresátům. Hlavní doporučené právní formy obchodních korporací jsou společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciová společnost (a.s.). Účast společníka nebo společníků ve společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) představují určené podíly s omezenou nebo neomezenou převoditelností. Podíly mohou představovat též kmenové listy. Minimální výše vkladu společníka činí 1- Kč. Společnost má valnou hromadu, která se koná nejméně jednou za účetní období, jednoho nebo více jednatelů a alternativně může zřídit dozorčí radu. Obdobně u akciové společnosti (a.s.), kde je místo dualistického systému vnitřní struktury (představenstvo + dozorčí rada) možné zvolit monistický systém vnitřní struktury (správní rada + statutární ředitel). Správní rada a ředitel může být i jedna a tatáž osoba. Minimální výše základního kapitálu činí 2.000.000,- Kč nebo EUR 80.000,-. Kapitálová společnost může získat potřebné finanční prostředky pro svou činnost úpisem akcií nebo zastavením cenných papírů (příp. obchodních podílů), leasingovým financováním, apod. Ve společnostech lze omezit oprávnění statutárního orgánu jednat např. jednatelé mohou jednat samostatně jen do určité výše transakce. Výše poskytnutého plnění členům orgánů se na rozdíl od ústavu nezveřejňuje ve sbírce listin. Zakládání nových institucí či organizací

Krumlovia Group bude sloužit jako inkubátor pro vývoj dalších institucí či organizací v areálu. Lidé, kteří mají zájem založit ve vzdělávacím městečku nové instituce (např. školku, školu, restauraci – viz seznam na str. 27-28), budou mít v rámci organizace Krumlovia Group možnost spolupracovat a vytvořit plán pro založení a chod dané instituce či organizace. Pokud bude plán přesvědčivý, může být implementován. V rámci organizace Krumlovia Group budou za účelem vytvoření výše zmíněných institucí založeny pracovní skupiny. Jedna z těchto pracovních skupin bude pracovat na vzniku University Krumlovia. Krumlovia Group rozhodne, zda ponechá universitu jako součást organizace Krumlovia Group nebo zda ji založí jako dceřinou společnost či samostatný právní subjekt. Totéž platí pro všechny další instituce. Lidé, kteří mají zájem o téma tvorby nových institucí v budoucím kampusu, mohou kontaktovat: [email protected]

Postup při zakládání nových institucí či organizací

Existují čtyři hlavní možnosti, jak postupovat při zakládání nových institucí či organizací. Každá z nich počítá se založením první organizace jménem Krumlovia Group.


1. Krumlovia Group v sobě bude zahrnovat všechny instituce tzv. „pod jednou střechou“. Všechny instituce jsou v podstatě „odděleními“ Krumlovia Group (centralizovaný model). 2. Krumlovia Group dá vzniknout dceřiným organizacím (např. škole, školce, universitě, domu pro aktivní stáří, atd.), a to ve chvíli, kdy budou splněny podmínky pro jejich založení (např. jasný koncept a obsah, fungující tým, přesvědčivý podnikatelský či neziskový záměr, zajištěné financování). Princip je podobný jako u tzv. holding, označení pro soubor společností, které jsou propojeny a jsou podrobeny jednotnému řízení řídící osobou nebo osobami. Například mateřská společnost A ovládá a řídí společnosti B, C, D, případně b1, b2 atd. Dochází zde k prosazování koncernových zájmů v rámci jednotné politiky koncernu, koordinace a koncepčního řízení v určité činnosti. Za holding se společnosti považují, jestliže naplňují kritéria definice ‚holding‘. V případě Krumlovia Group nejde o prosazování koncernových zájmů, ale o zájem chránit vize veřejně prospěšného vzdělávacího městečka. Varianty: 2.1 Krumlovia Group je zakladatel a 100% majitel každé z nich (holding) 2.2 Krumlovia Group drži podíly v dceřiných společnostech ve výši minimálně dvou třetin podílů, aby další investoři (tzn. v podstatě kdokoliv) nemohli změnit původní účel těchto společností. 2.3 Do dceřiné společnosti vstoupí vnější investor, který bude mít více než třetina všech podílů, dokonce může majoritní majetkový podíl, ale akceptuje minoritní hlasovací práva. Pokud Projekt Krumlovia bude fungovat podle toho, jak je popsaný v této studii, je nutné, aby rozhodovací pravomoc zůstala vždy v rukou organizace Krumlovia Group. Investoři budou mít právo přivlastnit si případný zisk podle podílu svého vkladu. Krumlovia Group nebude nárokovat větší podíl, než to, co vložila. Investoři budou mít také možnost prodat svůj podíl v dceřiných společnostech. Jinými slovy: hlavním zájmem Krumlovia Group jako mateřské společnosti je, aby vznikl kampus podle vize popsané v tomto dokumentu. Hlavním zájmem investorů je, že mohou mít finanční prospěch podle podílu vložených prostředků. Aby investoři mohli spoluvlastnit dceřiné společnosti, je vhodné založit dceřiné společnosti jako společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) nebo akciové společnosti (a.s.). V těchto společnostech budou společníci nebo akcionáři vykonávat svá práva na valné hromadě prostřednictvím svých podílů. Poměr podílů je možné ve společenské smlouvě dohodnout, podíly lze převádět. S podíly je možné spojit různá práva a povinnosti. 3. Krumlovia Group dá vzniknout samostatným organizacím ve chvíli, kdy budou splněny výše zmíněné, a případně další podmínky. V této variantě bude nutné, aby byla uzavřena rámcová smlouva o spolupráci mezi organizací Krumlovia Group a nově vytvořenými právními subjekty. Účelem smlouvy je zaručit, aby nové organizace respektovaly záměry a principy Projektu Krumlovia. 4. Krumlovia Group umožňuje dalším universitám nebo jiným organizacím provozovat aktivity v kampusu, např.






tzv. joint venture funguje tak, že domácí organizace (Krumlovia Group) spolu se zahraniční organizací vytvoří novou společnou obchodně-právní entitu (většinou akciovou společnost). Cílem je spojit přednosti či zkušenosti obou partnerů, např. zahraniční subjekt může nabídnout peníze či prověřenou značku, domácí má zase lepší znalosti místního trhu. V případě Projektu Krumlovia by to znamenalo společnou tvorbu kampusu, který bude spoluvlastněn např. zahraniční universitou a organizací Krumlovia Group; vytvořit kampus Krumlovia jako součást zahraniční university. Zahraniční universita však povolí, že bude kampus splňovat požadavky Projektu Krumlovia a nemusí fungovat podle pravidel mateřské university.

Jako nejlepší Varianta se jeví kombinace zmíněných možností, tzn. nechat některé instituce pod záštitou Krumlovia Group, založit dceřiné společnosti, vytvořit samostatné právní subjekty (pokud to bude vhodné), i navazovat spolupráci s organizacemi působícími v jiných lokalitách. Rozhodnutí bude uskutečněno podle toho, co bude nejlepší pro danou instituci a pro danou fázi projektu, vždy podle možností a omezení v daném kontextu. Vedení provozujícího subjektu

Zakladatelé Krumlovia Group mohou být: 1. Členové Pracovní skupiny a členové širšího týmu, kteří si vezmou na starost konkrétní oblasti Projektu Krumlovia, 2. Zájemci, kteří se přidají do širšího týmu a vezmou si na starost konkrétní oblasti Projektu Krumlovia, 3. Fyzické či právnické osoby, které nemají dostatečný čas plně se angažovat, avšak podpoří Projekt Krumlovia finančně. Zřízením Krumlovia Group ukončí Pracovní skupina svoji činnost. Ústav se vznikem osamostatňuje od svých zakladatelů. Zřizovatele zvolí členy správní rady, a správní rada zvolí následně ředitele, neurčí-li zřizovatel jinak. Ředitel pak zvolí členy vedení, tzn. zástupce ředitele. Správní rada ma právo odmitnout jmenování zástupce ředitele či po jmenování ji odvolávat. Ředitel nemá dané funkční období, a může být odvolán správní radou či kolegium (nadpoloviční většina). V Přiloze 15 naleznete detailní rozbor organizace a vedení Krumlovia Group a dalších relevantních organizací.

Organizační struktura

Organizace Krumlovia Group bude splňovat legislativní náležitosti té právní formy, kterou její zakladatelé zvolí. Současně však chceme, aby tato nově vzniklá organizace korespondovala s plochou strukturou, kterou Iniciativa Universita pro budoucnost podporuje. Ta se skládá ze dvou úrovní: vedení (angl. governance) a provozu (angl. operations). Viz Příloha 15.

Právní aspekty nakládání s pozemkem ve Vyšném

V rámci analýzy možností správy pozemků jsme porovnali celkem 14 variant. Většina z těchto řešení vyžaduje nakládání s městským majetkem, a proto je nutné zveřejnění záměru na úřední desce a souhlas zastupitelstva. Nakládání s majetkem nesmí být na újmu obci.


Každé z těchto 14ti řešení reflektuje pozitivní dopady na město a region. Hlavním cílem je zaručit, že město nemůže ztratit pozemek kvůli nedomluveným účelům a zároveň, že investoři nebudou ztrácet své investice. Nejreálnější jsou první tři varianty (viz níže), které jsou postaveny na tzv. právu stavby - na základě „Smlouvy o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení pozemku“ (viz Příloha 18). Právo stavby umožňuje zřídit cizí osobě na cizím pozemku stavbu. Dle této smlouvy nesmí vlastník pozemku zatížit pozemek právy třetích osob a nakládat s ním. Ve smlouvě je uvedeno, že vlastník nemůže pozemek zcizit po dobu trvání práva stavby, např. po dobu 99 let. Zcizení v tomto kontextu znamená změnu vlastníka. V následujících odstavcích představujeme tři možná řešení a v Příloze 17 uvádíme zbylá možná řešení pro úplný přehled a porovnání. 1. Město poskytne věcný vklad pozemku do nadace Foundation for the Future, která bude pro tento účel nově založena. Tato nadace bude mít za cíl podporovat Vzdělávací městečko Krumlovia a aktivity s ním související. Vklad lze zcizit jen pokud (a) to neodporuje vůli vkladatele, tj. městu, nebo (b) v případě, že potřebu zcizení vyvolala taková změna okolností, kterou nebylo možné předvídat a jinak se s ní vypořádat ani při vynaložení péče řádného hospodáře a za protiplnění (vzájemné poskytnutí hodnoty) do nadační jistiny. Nepeněžitý vklad do nadace musí splňovat předpoklad trvalého výnosu. Nevznikne-li nadace, vrátí se vklad vkladateli.42 Po zápisu do veřejného rejstříku zřídí nadace právo stavby pro organizaci Krumlovia Group, která bude tímto oprávněna na pozemku postavit budovy a užívat pozemek po dobu 99 let. V této variantě by bylo nutné vypracovat dvě smlouvy: (1) smlouvu o vkladu pozemku do nadace – smluvní strany: město Český Krumlov a nadace Foundation for the Future, (2) Smlouvu o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení pozemku – smluvní strany: Foundation for the Future a Krumlovia Group. V obou smlouvách je nutné zohlednit statut a účel založení nadace. 2. Město Český Krumlov vloží pozemek do svěřenského fondu. Tento fond by měl být vytvořen k veřejně prospěšnému účelu, např. vědeckému a vzdělávacímu. Při vkladu pozemku do svěřenského fondu dochází k přechodu vlastnického práva na osobu oprávněnou, kterou může být v podstatě kdokoliv. V případě Projektu Krumlovia se nabízí např. Foundation for the Future. Principem svěřenského fondu je, že vlastník majetku tento majetek vyčlení do fondu, který nikdo nevlastní. Město Český Krumlov určí oprávněného, komu by měl majetek připadnout a za jakých podmínek. Svěřenský fond je zvláštní forma, protože vlastníkem tak není nikdo. Obhospodařuje jej svěřenský správce. Nastanou-li určené podmínky, nabývá majetek oprávněný. Tyto podmínky mohou být např. splnění určitých klíčových milníků. Po dobu, kdy není pozemek ve vlastnictví města ani osoby oprávněné, jej spravuje určený správce. Správcem může být prakticky kdokoliv, koho vlastník majetku při vyčlenění majetku pověří. Konkrétně se nabízí například společnost Českokrumlovský rozvojový fond s.r.o., obchodní společnost ve stoprocentním vlastnictví města Český Krumlov. Svěřenský fond by se tedy vytvořil vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele (města), který jej svěří správci 128 | P r o j e k t K r u m l o v i a

(Českokrumlovský rozvojový fond) k určitému účelu. Správce by mohl se svěřeným majetkem nakládat, nesmí však činit nic, co by bylo v neprospěch spravovaného majetku. Pojem „neprospěch“ je neurčitý, často takový neprospěch je zjistitelný až poté, co nastal. Dovozuje se, že obdobně jako statutární orgán při správě společnosti, musí tato osoba jednat informovaně, v obhájitelném zájmu, v dobré víře. To znamená, že předmětný krok, který by učinila, a který by se ukázal být nesprávný, by se jevil jako krok, který by učinila jiná rozumně uvažující osoba. Správce svěřenského fondu (např. Českokrumlovský rozvojový fond) může poskytnout organizaci Krumlovia Group právo stavby. To by znamenalo, že Smlouva o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení pozemku by musela být podepsána správcem svěřenského fondu a organizací Krumlovia Group. Fond musí mít statut, který vydává zakladatel, a to ve formě notářského zápisu. Pokud město zvolí variantu svěřenského fondu, návrh jeho znění by připravila Pracovní skupina s pomocí právníků. Smlouva by obsahovala mimo jiné: a) označení fondu; b) určení majetku při jeho vzniku; c) vymezení účelu; d) podmínky pro plnění; e) má-li být ze svěřenského fondu plněno určité osobě jako obmyšlenému, určení této osoby, nebo způsobu, jak bude obmyšlený určen. Jedná se o osobu, kterou momentálně nelze určit, ale která je určitelná v budoucnu (například první osoba, která bude užívat budovu po dobu alespoň 25 let apod.). Při zřízení svěřenského fondu stanoví vlastník (město), komu a za jakých podmínek bude vyčleněný majetek správcem předán. f) a případně další náležitosti související se správou a fungováním fondu 3. Pokud zůstane pozemek ve vlastnictví města Český Krumlov, nabízí se taktéž možnost práva stavby. V této variantě uzavře město Český Krumlov s organizací Krumlovia Group Smlouvu o zřízení práva stavby a zákazu zcizení či zatížení pozemku. Návrh smlouvy je v Příloze 18. Pokud by se musely v průběhu 99ti let smluvní strany z jakéhokoliv důvodu dohodnout jinak, je potřeba opětovný souhlas městského zastupitelstva se změnami. Měla-li by nastat např. situace, že pozemek bude převeden, musel by být převod schválen zastupitelstvem, jinak by to znamenalo neplatnost převodu. Analýza Vznik nadace Foundation for the Future je pro celkovou proveditelnost projektu, zejména pro možnosti fundraisingu, klíčová. Proto doporučujeme realizovat Variantu 1, případně jako náhradní řešení Variant 2. Vznik nadace je v zájmu města, protože nadace může přitahovat prostředky pro veřejně prospěšné činnosti nejen v areálu ve Vyšném (tzv. Learning Village), ale i v dalších částech města (tzv. Learning City). Ve všech výše zmíněných variantách bude mít Krumlovia Group možnost pronajímat pozemek, budovy či jejich část. Pokud by Krumlovia Group neměla tuto možnost, bude 129 | P r o j e k t K r u m l o v i a

čelit překážkám pro splnění jejího účelu, a to je tvorba vzdělávacího městečko. Při užívání pozemku zatíženého právem stavby má stavebník (Krumlovia Group) stejná práva jako poživatel. Nesmí jej zcizit, ale může jej užívat a brát z něj užitky. Pro vyloučení pochybností je vhodné přímo do smlouvy k právu stavby výslovně uvést, že společnost Krumlovia Group může dát do pronájmu dceřiným společnostem pozemek, které jej mohou dále pronajímat. Počítáme s tím, že stavebníkem je organizace Krumlovia Group. Jinými slovy, Krumlovia Group bude mít exkluzivní právo rozvíjet a spravovat Vzdělávací městečko Krumlovia. Na pozemku tak nebude moci stavět jiná osoba, či pouze se souhlasem vedení organizace Krumlovia Group. Krumlovia Group může využít např. subdodavatele. Co se týče financování stavby, je možné právo stavby zastavit (vč. nemovitosti, bez pozemku). Banky však mohou požadovat další zajištění, například jinou nemovitostí, ručitelským prohlášením, apod. Právo stavby je nejreálnější, ale není nejlepším řešením pro uskutečnění Projektu Krumlovia (nejlepším řešením pro Projekt Krumlovia je Varianta 12 v Příloze 17). Právo stavby je nejrealističtější, protože představuje pro město Český Krumlov jistotu. Pokud Krumlovia Group či jakýkoliv jiný investor se souhlasem Krumlovia Group postaví budovu, je tato budova ve vlastnictví toho, který investoval, i když pozemek pod ním je stále městský či ve vlastnictví nadace. V katastru nemovitostí bude zaznamenáno právo stavby. Po 99ti letech zákonného maxima může nastat pět možností: 1. uzavře se nová smlouva se souhlasem obou smluvních stran, neboť právo stavby není prodlužováno automaticky (§ 1244 obč. zák.), 2. pozemek bude nabídnut ke koupi organizaci Krumlovia Group za podmínky, které budou předem definované ve smlouvě o právo stavby, 3. pozemek bude na prodej s přednostním kupním právem pro Krumlovia Group, 4. po skončení práva stavby se budovy stanou součástí pozemku, avšak investor může mít nárok na náhradu za stavbu v ujednané výši. Pokud není ujednaná výše, pak platí § 1255 obč. zák. a tedy výše poloviny hodnoty stavby v době zániku práva stavby, tj. v našem případě za 99 let. 5. v případě, že město je po 99ti letech stále vlastníkem pozemku, může být pozemek bude do nadace Foundation for the Future. Celkový časový horizont

Projekt Krumlovia není běžným projektem s pevným časovým rámcem a rigidním souborem předem definovaných klíčových aktivit a zdrojů. Nepoužíváme standardní rozdělení na dobu realizace projektu a následné pětileté období udržitelnosti. Doba realizace se dělí na různé fáze, přičemž každou fázi je možné zkrátit nebo prodloužit dle reálných podmínek, zejmená podle finančních toků. Udržitelnost není definována na základě pětiletých období, která považujeme za nahodilá a dokonce nesmyslná, protože udřzitelnost je nutné měřit v delších časových intervalech. Předpokládáme, že projekt bude vznikat v časovém horizontu minimálně 10ti let (2015-2025) intenzivního výzkumu, vývoje a realizace. Jedním způsobem, jak urychlit tento proces, by bylo, kdyby byl projekt podpořen filantropem, který by pracovnímu týmu dovolil rozšířit své řady a zajistil by potřebné finanční zdroje pro urychlení rozvoje


projektu a stavby. Výstavba areálu, vzdělávací a další aktivity budou probíhat současně – tudíž budou výsledky projektu viditelné a hmatatelné již od začátku. Projekt má stanovený přesný postup pro dosažení cílů, avšak zachovává si otevřenost pro nové možnosti a zlepšení v procesu realizace. Jedná se o celoživotní projekt, živoucí organismus, který se neustále vyvíjí a zlepšuje na základě nových vhledů, potřeb a společenského rozvoje. Z tohoto důvodu budou cíle pravidelně přezkoumávány, aby mohly být potenciálně přizpůsobovány aktuální situaci. V každé fázi existuje celá řada dalších možností vývoje na základě změn externího prostředí, navazování nových partnerství a získávání zkušeností z realizace projektu. Bylo by chybou předem určit všechny kroky. V průběhu realizace se budou objevovat nové vhledy a potřeby na základě přibývající praxe a vstupů od nových členů týmu. Tímto způsobem řešený inteligentní systém je výhodnější než rigidní, předem přesně naplánované projekty vylučující možnost učit se a zlepšovat na základě předchozí zkušenosti. Dlouhodobý plán vývoje

Tým pracující na rozvoji Projektu Krumlovia staví na zkušenostech získaných během tvorby a implementace inovativních vzdělávacích projektů. Na základě těchto zkušeností budeme pokračovat v práci na výzkumu nového typu vzdělávání, a zároveň budeme zakládat organizace, navazovat nové spolupráce, a postupně tvořit nový systém vzdělávání. Projekt Krumlovia je velmi rozsáhlým projektem, který nemůže vzniknout v krátkém časovém horizontu. Projekt Krumlovia není zaměřený pouze na tzv. soft skills, ale na výstavbu celé nové městské části. Od začátku propojuje výuku a výzkum s odpovídajícím materiálním zázemím. Počítáme do budoucna s minimálně čtyřmi Vývojovými fázemi:    

Fáze 1: 2015-2017 Fáze 2: 2018-2020 Fáze 3: 2021-2024 Fáze 4: od roku 2025

Fáze 1: 2015-2017 Fáze 1 je první fáze ve smyslu konkrétních připrav proměn areálu ve Vyšném, včetně příprav stavby nové budovy Vývojového centra. Hlavní milníky V roce 2015:   

Zahájení spolupráce s městem Český Krumlov se záměrem vytvořit vzdělávací městečko v prostoru bývalých kasáren ve Vyšném Pracovní setkání členů týmu Krumlovia s představiteli úřadu města Český Krumlov a dalších klíčových institucí v Českém Krumlově Vyřešení vztahu s městem Český Krumlov: - vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu - vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem


        

Příprava formulací smluv o smlouvách budoucích dle plánovaných etap realizace projektu Rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty, zejména investiční a provozní náklady Vývojového centra Při přípravě nové verze Základního dokumentu a dalších dokumentů budou rovněž vzaty v úvahu závěry analýzy advokátní kanceláře Jarušek, Straková & Partners a body doporučené Euro finance consulting Implementace připomínek ze strany veřejnosti, města, akademické obce, atd. Zahájení tvorby formálního akreditovaného programu MA Příprava dalších variant urbanistické studie Tvorba základních nástrojů fundraisingu, vyhotovení prezentace pro investory Vytvoření organizačních a řídících struktur Vytvoření odborného grémia (odborníci v dané oblasti, součástí mohou být i lidé z Č.K.)

V roce 2016:            

Profesionalizace - přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k profesionálně řízené organizaci („firmě“) Založení ústavu Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt Postupná realizace projektu na základě smluv o smlouvách budoucích mezi městem Č.K. a organizací Krumlovia Group Vypracování finální verze urbanistické studie Vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra Příprava smlouvy mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia Group Příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”) Na základě veškerých potřebných dokumentů a příprav – uzavření smlouvy s městem Český Krumlov Zahájení intenzivního fundraisingu a navázání partnerských spoluprací v ČR i v zahraničí Podání podnětů pro změnu územního plánu Vyhotovení podrobné územní studie a architektonické studie pro celý areál Zveřejnění a medializace Základního dokumentu včetně shrnutí

V roce 2017        

Plánování výstavby a rozvoj areálu Vyšný Vydání změny územního plánu Pilotní vzdělávací aktivity Zahájení tvorby akreditovaných programů BA a PhD Mezinárodní výzkumný projekt zaměřený na rozvoj tvořivého vysokoškolského vzdělávání Příprava výstavby budovy Vývojového centra Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím projektem. Evaluace první fáze


Detailní rozpis milníků 2015  První kolo evaluace a připomínkování (leden-duben 2015)  Granty a dary umožňující dokončení příprav projektu  Pracovní setkání členů týmu Krumlovia s představiteli úřadu města Český Krumlov a dalšími klíčovými institucemi v Českém Krumlově  Implementace připomínek ze stran veřejnosti, města, akademické obce, atd.  Rozšíření studie o relevantní finanční analýzy a rozpočty, zejména investiční a provozní náklady Vývojového centra  Upřesnění sedmi bodů doporučených Euro Finance Consulting  Při přípravě nové verze Základního dokumentu a dalších dokumentů budou rovněž vzaty v úvahu závěry analýzy advokátní kanceláře Jarušek, Straková & Partners  Vyřešení vztahu s městem Český Krumlov  

vyjasnění podmínek poskytnutí pozemku pro účely projektu vytvoření podmínek pro realizaci projektu ve spolupráci s městem

 Zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2015 – zastupitelstvo projedná:   

projektová dokumentace - souhlas se záměrem Projektu vyhodnocení memoranda o porozumění ze dne 25. 5. 2015 dopis ze dne 25. 5. 2015 s návrhem dalšího postupu

 Pokračování práce na urbanistickém plánu  Příprava dalších variant urbanistické studie  Tvorba základních nástrojů fundraisingu – propagační materiály, PowerPoint a Prezi prezentace, shrnutí studie, apod.  Vyhotovení prezentace pro investory – obsah:        

Představení produktů a služeb Zdroje příjmů Zisky / Ztráty – analýza cash flow v průběhu 5 let Analýza rizik / Alternativní řešení Jak minimalizovat výdaje Proč bude projekt úspěšný? Konkurenční analýza Představení týmu

 Nová verze webových stránek (zlepšení obsahu, tvorba nového designu a obohacení existujících stránek, aby byly atraktivnější, přehlednější, více konzistentní a dynamické; naplnit očekávání uživatelů)  Příprava vzdělávacích programů a výzkum – zahájení tvorby akreditovaného programu MA  Vypracování architektonického modelu pro první budovu Vývojového centra  Vypracování obsahu, produktů a služeb Vývojového centra 133 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 Zasedání zastupitelstva v druhým půlroce 2015, rozhodnutí města o smlouvě o smlouvu budoucí na základě:  právní aspekty projektu  finanční analýzy a rozpočty  tvorba nástrojů fundraisingu  prezentace pro investory  vytvoření organizačních a řídících struktur  profesionalizace

 Oficiální prohlášení, že město Český Krumlov podporuje projekt  Vytvoření organizačních a řídících struktur v závislosti na vývoji projektu  Formování odborného grémia zaštiťujícího projekt (poradenský orgán) 2016  Profesionalizace - přechod od „dobrovolného projektového týmu“ k profesionálně řízené organizaci („firmě“)  Založení Krumlovia Group, právního subjektu realizujícího projekt  Smlouva o smlouvě budoucí mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia Group, v níž budou podmínky pro poskytnutí pozemku specifikovány a kde bude popsán konkrétní závazek ze strany Krumlovia Group, zejména investiční dokumentace - termín: 12 měsíců od podepsání smlouvy o smlouvě budoucí.  Vypracování finální verze urbanistické studie  Vypracování architektonické studie pro první budovu Vývojového centra včetně ekonomických aspektů  Příprava smlouvy mezi městem Český Krumlov a organizací Krumlovia Group  Posudky studie ze strany:  

odborného grémia kvalitní firmy jako je např. KPMG

 Příprava komplexní dokumentace pro investory (“investment package”)  Zasedání zastupitelstva v prvním půlroce 2016, zastupitelstvo zhodnotí Projekt Krumlovia na základě  projektové dokumentace  finální verze urbanistické studie  architektonické studie pro první budovu Vývojového centra  prezentace pro investory.  návrhu smlouvy

 Na základě veškerých potřebných dokumentů a příprav bude uzavřena smlouva s městem Český Krumlov  Naložení s pozemkem na základě smlouvy  Zahájení oficiálního fundraisingu na základě pozitivního rozhodnutí města 

Oslovení investorů a mecenášů - tzv. investment roadshow, získání zpětné vazby od investorů a v návaznosti na tom případné úpravy projektu z hlediska financovatelnosti a atraktivity pro investory 134 | P r o j e k t K r u m l o v i a



Příprava grantů (např. výstavba vědeckého parku v Brdech je spolufinancována z fondu EU).

 Oslovení mezinárodních partnerů (university, prestižní školy apod.)  Podání podnětů pro změnu územního plánu  Ze strany města: projednání podnětů pro změnu územního plánu • Vyhotovení podrobné územní studie a architektonické studie pro celý areál. To bude základem pro tzv. design studie a následně prováděcí dokumentaci Vyhotovení mediální prezentace (“media package”)      

Dokumenty a prezentace pro média Tiskové zprávy Vytvořit účet minimálně na třech nejrelevantnějších sociálních sítích Založení a spravování blogu a RSS kanál pro sdílení a publikování obsahů internetových stránek Založení účtu na Twitteru začátek pravidelného „tweetování“ Rozeslání balíku základních informací na podobné sítě

 Externí komunikace a propagační materiály – Inciativa U4F a Projekt Krumlovia          

Vytvořit vizuální/firemní identitu, včetně loga, fontu písma a schématu barev Hlavičkové papíry a vizitky Propagační videa Leták a brožura Šablona pro newsletter a rozeslání první série newsletterů Šablony pro working papers, reports, plagaty, Diferenciace prezentačních materiálů pro klíčové cílové skupiny (PowerPoint a/nebo Prezi) Další technické a obsahové vylepšení webových stránek (umožnit snadný přístup přes jakýkoliv zdroj – chytré telefony, tablety, atd.) Implementace nejnovější technologie, jako např. sdílení a „cloud storage“, díky němuž bude možné sdílet a spolupracovat online Transformace klíčových dokumentů do podoby vhodné pro webové rozhraní

 Veřejná prezentace projektu   

Zveřejnění a medializace Základního dokumentů včetně souhrnná dokumentace Prezentace na odborných fórech, konferencích a v institucích, které projeví zájem Prezentace v médiích

 Publikace pro mezinárodní akademické prostředí  

Publikace o Projektu Krumlovia 43 Dokument o vzdělávacím a organizačním konceptu iniciativy Universita pro budoucnost

 Publikace v novinách a časopisech  Blog iniciativy University for the Future  Rozšíření spolupráce s akademickými organizacemi  Dokončení tvorby formálního akreditovaného vzdělávacího programu MA  Zahájení tvorby nových akreditovaných programů  

Bakalářský program Doktorský program 135 | P r o j e k t K r u m l o v i a

2017  Projekt Krumlovia – plánování výstavby a rozvoje areálu Vyšný   

Organizační aspekty – další rozvoj Vzdělávacího městečka Krumlovia Právní aspekty - uzavření smlouvy o spolupráci mezi organizací Krumlovia Group a dalšími organizacemi Architektonicko-urbanistické aspekty: o Projednání a následná implementace podnětů pro změnu územního plánu o Proces plánování vizuální podoby kampusu, jehož se budou účastnit občané, experti a členové městského zastupitelstva

 Změna územního plánu - Český Krumlov   

Vydání změny územního plánu Územní řízení na celý areál - územní rozhodnutí Stavební řízení na Vývojové centrum - stavební povolení

 Pilotní vzdělávací aktivity     

Letní školy Neformální vzdělávací nabídka pro dospělé (architektura, pedagogika, umění a řemesla, leadership, znalosti a dovednosti pro zakládání nových organizací, atd.) Implementace neformálního vzdělávacího programu pro mladistvé (Learning Labyrinth) Setkání s mezinárodním řídícím týmem University for the Future Lokální teambuilding (Krumlovia, El Palol, Murter, Lucembursko a další)

 Mezinárodní výzkumní projekt o rozvoji tvořivého vysokoškolského vzdělávání  Zkušební období pro formální vzdělávací programy  

Rozvoj a implementace jednoročního programu (např. 10 víkendových setkání) Rozvinutí do jednoročního denního studia jako zkušební studijní program budoucích bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů

 Rozvoj první verze online portálu pro studenty a organizace  Zavedení systému kvality University for the Future – principy a postupy pro zajištění kvality všech vzdělávacích programů zavedených v rámci iniciativy University for the Future  Urbanistické a architektonické plánování      

Vypracování detailní urbanistické a architektonické studie (design study) Rozhodnutí o umístění budov a postupu výstavby Podání dokumentace pro územní řízení (umístění staveb) na celý areál Prováděcí dokumentace Vývojového centra Podání dokumentace pro stavební povolení Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím projektem

 Příprava výstavby Vývojového centra  Práce na akreditačních materiálech na základě zkušeností ze zkušebních studijních programů  Akreditace MA programu  Počátek práce na mezinárodní knižní edici a publikaci recenzovaných článků 136 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 Počátek postupné revitalizace areálu Vyšný v souladu s Prováděcím projektem.  Evaluace první fáze

Fáze 2: 2018-2020 V této fázi plánujeme založení a rozvoj Postgraduální institutu / Akademie. Dále budeme navazovat mezinárodní spolupráci s kompatibilními a komplementárními projekty a organizacemi. Bude probíhat další fundraising za účelem postupné výstavby vzdělávacího městečka. Na konci této fáze budou otevřeny první akreditované studijní programy.  Zahájení druhé fáze fundraisingu  Vypracování prováděcí dokumentace dalších budov  Akreditace studijních programů  Otevření formálních programů = založení university  Otevření Vývojového centra  Počátek výstavby dalších budov  Formální spuštění online portálu  Finalizace pilotního výzkumného projektu  Finalizace prvních výtisků mezinárodní knižní edice  Založení meta-sítě – propojování podobných iniciativ a sítí  Rozvoj systému kvality University for the Future  Otevření permanentní výstavy University for the Future  Evaluace druhé fáze Fáze 3: 2021-2024 V této fázi plánujeme založení a rozvoj University Krumlovia a dalších institucí působících v areálu.  Provoz Vzdělávacího městečka Krumlovia  Postupná kompletace studijní nabídky  Postupná kompletace výstavby kampusu  Výzkumné a Vývojové programy  Integrace provozu Vzdělávacího městečka  

část kampusu zasazená v přírodě (tzv. Learning Village) aktivity ve městě (tzv. Learning City)


 Tvorba nového systému publikování, který integruje různé typy publikací od vědeckých článků a knihy po neformální výstupy jako je blog či pracovní dokumenty, ale také umělecké a multimediální výstupy  Následné evaluace, reflexe a zlepšování Fáze 4: po roce 2025  Další rozvoj vzdělávacího městečka  Spolupráce se sousedními vesnicemi, městy a regiony  Rozvoj meta-sítě  Implementace systému kvality University for the Future - certifikace


Základní ekonomické a finanční aspekty

Východiska

Buďme zcela otevření: zajistit financování Projektu Krumlovia není jednoduchou záležitostí. Hlavním problémem není otázka financovatelnosti projektu jako takového, jak ukážeme v této kapitole. Obtíže jsou spojené s přístupem ke kapitálu. Obecně lze říci následující: skupiny iniciátorů, které jsou propojeny se světem byznysu (např. inovátoři, podnikatelé či investoři a filantropové), mají možnost díky přístupu k finančním zdrojům poměrně rychle rozvinout a udržovat své aktivity. Na druhou stranu těm skupinám iniciátorů, které přicházejí z řad občanské společnosti a akademické obce bez spojení s tímto světem, trvá obvykle dlouhý čas, než mohou zahájit příslušné aktivity. Řada z těchto skupin se rozpadá již v raných fázích vývoje, a to přes sílu vize. Častým důvodem je nedostatečné finanční zajištění, které odvádí jejich pozornost k jiným aktivitám. To znamená, že i některé méně silné vize se stávají skutečností díky finančním injekcím, zatímco řada silných vizí zanikne, neboť jejich iniciátoři nedokázali držet dohromady v obtížných prvotních fázích rozvoje projektu, či neuměli anebo nechtěli proniknout do světa byznysu. V následující kapitole dokazujeme, že Projekt Krumlovia není jen krásnou vizí, ale že nese též jasné ekonomické opodstatnění a plán. Jsme přesvědčeni o tom, že se nám podaří sehnat nezbytné finanční zdroje, pokud nás město podpoří. Nehledáme investory, kteří se zaměřují na snadno dostupné ovoce, ale na ty, které zajímají výzvy. Hledáme investory, kteří rozumí tomu, že každý síťový systém organizací sdílejících zdroje, je ekonomicky schopnější růstu než systém nepropojených institucí. Pro každou z institucí vyjmenovaných na str. 27-28 existují příklady, kdy podobné snahy byly ekonomicky úspěšné. V případě Projektu Krumlovia jsou všechny tyto instituce integrované a propojené, tudíž mohou sdílet zdroje a čerpat benefity z oboustranné spolupráce; díky synergii je tak možné dosáhnout úspor a finanční příjmy. Heslo úspěchu je: “Kvalita zpracování projektu přinese peníze. Nefunguje to obráceně, aby peníze určovaly kvalitu vypracování projektu.”

Finanční cíl

Finanční soběstačnost vzdělávacího městečka bez kompromisů, které by snížily kvalitu vzdělávání a dalších poskytovaných služeb. Vzdělávání by mělo být dostupné pro všechny, nezávisle na sociálních podmínkách. 139 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Klíčovy téma: Proveditelnost

Stručně řečeno existují dva způsoby, jak začít pracovat s otázkou proveditelnosti. Tím máme na mysli nejen finanční proveditelnost, ale i právní, politickou, a lidskou proveditelnost. První způsob spočívá v tvorbě projektu od začátku se zaměřením na zisk, což dnes znamená ve většině případů krátkodobý zisk. Obsahové těžiště takového projektu je komercializace díky úsporám z výroby ve velkém (angl. economies of scale). To vyžaduje soustředit se na kvantitu místo na kvalitu. Na základě finanční projekce je cílem zaujmout investory. Tyto modely fungují na principu lineární kontinuity s předpokladem socioekonomické stability. Projekt Krumlovia je však dlouhodobou snahou orientovanou na budoucí generace, kde není možné předpokládat kontinuitu a stabilitu. Je pravděpodobné, že socioekonomické podmínky se budou zásadním způsobem v příštích letech měnit, což vyžaduje nový přístup v oblasti ekonomie a financí. Proto jsme zvolili druhý způsob zajištění proveditelnosti – a to je vytvořit projekt od začátku se zaměřením na obsah. Obsah nezahrnuje jen filosofické a vzdělávací úvahy, ale také zcela praktické úvahy týkající se mimo jiné organizace, práva a financí. Tento postup vyžaduje důraz na kvalitu. Zaměřuje se na hluboké propojení všech oblastí projektu, a na synergie mezi nimi. Díky těmto synergiím a díky unikátnosti projektu se zvýší i finanční udržitelnost. Projekt bude přitahovat zájem, protože mluví k podstatě věci. Projekt také přitaháhne kapitál, protože přináší produkty a služby, které jsou potřebné. Finanční udržitelnost v této druhé variantě závisí nejen na propojenosti a synergiiích. Důležité jsou též následující otázky: 1. K čemu přesně je vzdělávací městečko Krumlovia, jaké budou jeho produkty, služby a další výsledky, a komu bude sloužit? 2. Do jaké míry projekt mobilizuje lidský potenciál? 3. Do jaké míry projekt odpovídá budoucí poptávce (což nelze odvodit z dřívější poptávky)? 4. Do jaké míry je projekt odolný a přizpůsobivý vůči budoucím změnám ve společnosti (změnám, které jsou nepředvídatelné, zlomové, nelineární, a které zruší platnost tradičních business plánů). Tyto aspekty ― a spousta další ― jsou mnohem lépe uchopitelné, pokud se zaměřujeme na obsah a smysl celého projektu. Stručně řečeno, pokud začínáme něco podobného jako je Projekt Krumlovia, není vhodné začínat s nejistými finančními projekcemi. Tyto kalkulace vypadají působivě na papíře, ale tvoří falešný pocit jistoty na základě subjektivních předpokladů. Teprve ve chvíli, kdy dojdeme k bodu, v němž si budeme jisti, že obsah a koncept projektu není možné zásadním způsobem vylepšit, že právě v této podobě má projekt smysl pro dané cílové skupiny, a že výpočty nesníží jeho kvalitu a neomezí jeho možnosti, pak nastane správný čas vytáhnout kalkulačku. Až do toho momentu bude nejdůležitějším úkolem podporovat naději a nadšení kolem projektu, a také vytvořit spolehlivé partnerství s lidmi a institucemi, které rozumí, o co jde.

Postup získávání finančních zdrojů

Pro financování rozsáhlých a dlouhodobých projektů existují dvě možnosti: 1. Celý projekt je od samého začátku vytvořen investorem, který zakázku určuje podle svých představ. 140 | P r o j e k t K r u m l o v i a

2. Existuje skupina lidí, která zpracuje projekt, na jehož základě bude možné oslovit investory a mecenáše. Druhá možnost odpovídá Projektu Krumlovia. Chceme celý záměr společně s městem dále propracovat, a na základě rozhodnutí zastupitelstva začít fundraisingové aktivity. Celá řada lidí vznáší otázku, zda již jednáme s investory. K tomuto kroku však zatím není Pracovní skupina oprávněna, neboť nemůže jednat o cizím majetku. Oslovení investorů mecenášů či psaní grantů vztahující se k areálu ve Vyšném bude možné až po kladném rozhodnutí města. Je nutné, aby město podpořilo Projekt a dovolilo zahájit jednání s tím, že může investorům nabídnout jistotu co se týče pozemku a záruku politické podpory. V případě Projektu Krumlovia proto existuje jasná sekvence kroků, jak postupovat: 1. Získat podporu a souhlas města pro záměr projektu; 2. Podepsat s městem smlouvu týkající se správy areálu; 3. Dopracovat projektovou dokumentaci – architektonické a urbanistické studie, vzdělávací kurikula a detailní finanční analýza (angl. investment documentation); 4. Oslovit investory a mecenáše. Naše dosavadní setkání s investory byla z výše zmíněného důvodu pouze informativní a pro žádnou ze stran nezávazná. Fáze fundraisingu

Naše fundraisingové aktivity reflektují výše uvedené fáze projektu následovně:   

Fáze 1 (2015-2017): Fundraising pro plánování, rozvoj a testování; Fáze 2 (2018-2020): Fundraising pro získání investičních zdrojů; Fáze 3 (2021-2024): Fundraising pro další rozvoj.

V každé fázi se zaměříme na co nejširší záběr možností financování - od grantů nebo financování přes mecenáše a sociální investice (angl. social investment nebo impact investment) až po komerční zdroje. Důležitá je otázka: kdo investuje a s jakým očekáváním? To bude jiné pro privátní osoby, mecenáše, tzv. impact investors a komerční investory, atd. Je důležité ujasnit si, jaký typ nabídky organizace Krumlovia Group vypracuje a na koho bude zaměřena. Uniformní nabídka pro všechny aktéry by nebyla efektivní. Pro detailní analýzu viz Příloha 19. Fáze 1 (2015-2017): Fundraising pro plánování, rozvoj a testování Pro dokončení projektové dokumentace, průzkumů a evaluací je potřeba 984 000 Kč (35 500 Euro či 43 000 USD). V této sumě je zahrnut předinvestiční výzkum včetně dalších průzkumů a pořízení materiálů pro projektovou dokumentaci. Zahrnuty jsou také výdaje na zpracování finální podoby urbanistické studie. Před samotnými investičními toky je nutné podniknout přípravné kroky, např. vypracování podrobné územní a architektonické studie, prováděcí dokumentace a detailní technické dokumentace. Pro všechny další aktivity zmíněné v sekci „Dlouhodobý plán vývoje“ viz str. 130-137 bude potřeba 14 932 000 Kč na 3 roky od 2015-2017. Tato suma zahrnuje finanční prostředky pro přípravu stavby budovy Vývojového centra. Podrobný rozpočet je k dispozici na vyžádání oprávněné osoby. 141 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Součástí první fáze bude též oslovení prvních investorů a mecenášů. V roce 2015 bude kladen důraz na:       

Vypracování podnikatelského záměru či podnikatelského záměru pro neziskové organizace (angl. business plan, non-profit business plan); Tvorbu proveditelného finančního modelu, který platí pro první fázi projektu, v níž nejsou potřeba investiční zdroje; Tvorbu proveditelného finančního modelu pro investice, který poskytne prvním investorům výhodné podmínky; Tvorbu pilotních vzdělávacích programů, které budou finančně soběstačné; Rozšíření týmu specialistů v oblasti marketingu a financí; Tvorbu profesionálních propagačních materiálů, webových stránek a využití dalších propagačních možností internetu; Mediální kampaň.

Tento postup bude později rozšířen tím, že vzniknou první komerční subjekty (dceřiné společností) jako příležitosti pro investory (podíl, akcie). Klíčovou roli bude mít Podnikatelský inkubátor Krumlovia. Fáze 2 (2018-2020): Fundraising pro získání investičních zdrojů Započetí investiční fáze je podmíněno získáním finančních prostředků. Jsme připraveni na dva hlavní scénáře: 



Prvotní investice přijde od filantropů či nadace. To urychlí proces výstavby a umožní Projektu Krumlovia nabídnout studentům vzdělávání zdarma. Vzdělávání zdarma povede k většímu počtu zájemců, větší konkurenci ve výběru studentů, a tím pádem k vyšší kvalitě příchozích studentů. V ideálním případě by tyto první finance přešly do nadace Foundation for the Future, která bude distribuovat finanční prostředky do oblastí rozvoje, kde budou nejvíce potřeba. V druhém případě nezískáme na začátku od filantropů či nadací žádné finance ani významnější grant. Tento scénář bude vyžadovat stavění kampusu ve fázích: projektový tým bude žádat o grantovou podporu za účelem postavení první budovy, která bude sloužit jako model ukazující nové principy architektury a technických postupů. V krajní variantě, kdy bude veškeré naše úsilí o fundraising bezvýsledné, máme možnost investovat do první budovy sami, spolu s podporovateli, kteří již jsou spojeni s projektem a s rozšiřujícími se kruhy příznivců.

Hlavními dílčími položkami rozpočtu jsou:    

Příprava území: 81 110 000 Kč Budovy: 4 542 999 000 Kč Infrastruktura: 545 712 000 Kč Nepředvídatelné náklady (10%): 516 982 000 Kč

Rozpočet investic: viz Příloha 21. Je nepravděpodobné, že budeme potřebovat celou sumu finančních prostředků v průběhu let 2018-2020. Výjimkou by bylo, kdyby investor či mecenáš trval na tom, aby byl celý kampus vybudován během těchto tří let.


Fáze 3 (2021-2024): Fundraising pro další rozvoj Počítáme se smíšeným finančním modelem: 

     





  



Pravidelný přínos z prodeje služeb a produktů, jako je vzdělávací a kulturní nabídka, řemeslné výrobky, zemědělské produkty, poradenství, výnos z provozu restaurace, kavárny, čajovny, obchodů, hotýlku, fitness a wellness, pekárny, lékárny, therapeutika, cestovní agentura udržitelného turismu, a dalších institucí ve vzdělávacím městečku; Pronájmy prostor vzdělávacího městečka (studentské koleje, ubytování pedagogu a další zaměstnance), pronájem dočasně volných prostor; Příjem z poskytnutých sociálních služeb (např. služby pro zdravotně znevýhodněné osoby, senioři); Model „předplatného” (angl. pay it forward, viz Příloha 20): první skupina absolventů studia platí určité procento ze svého příjmu v zaměstnání své škole či universitě, a tím umožňuje dalším studentům studovat levněji či zadarmo; Podnikatelské a další projekty vedené pedagogy a studenty povedou k získání finančních prostředků, které mohou být použity pro pokrytí školného, náklady na bydlení a na život v kampusu pro studenty, apod.; Podnikatelský inkubátor podporující vznik nových organizací, které se zaváží ve svých statutech platit např. 10% ze zisku nadaci Foundation for the Future, která bude finance následně distribuovat dle strategických priorit; Firmy se na základě firemního programu společenské odpovědnosti rozhodnou, že budou odvádět např. 1% ze zisku nadaci Foundation for the Future (viz např. http://onepercentfortheplanet.org); na oplátku budou mít tyto firmy možnost využívat zkušeností týmu Krumlovia, jako poradenství, partnerství a další spolupráci s organizacemi Projektu Krumlovia a jeho regionálními, národními a mezinárodními partnery; V České republice existuje celá řada kreditních karet, které vrací 1% z příjmu kreditní karty zpět vlastníkovi této karty. Možností je zřídit kreditní kartu pro nadaci Foundation for the Future, která bude vracet 1% ze zisku nadace pro strategické účely; Příklad pro regionální systém existuje v Německu, viz www.buergervermoegen-viel.de. Lidé dostanou zdarma členskou kartu a pokud nakupují produkty nebo si objednají služby od firem, které jsou součástí systému, mohou rozhodovat, kde chtějí investovat 2% nákupu. Všechny možnosti mají veřejně prospešný charakter. Navíc jde 1% pro tzv. parlament občanů. Užívání výhod daňových předpisů (např. řada daňových systémů umožňuje soukromým osobám odečíst určité procento z příjmů neziskové organizace); Příjmy z grantů (infrastrukturní granty44, vzdělávací granty, výzkumné granty, ekologické granty, granty v oblasti sociální inkluze a sociální péče, granty pro inovace, granty v oblasti zdravotní péče, podnikatelské granty, atd.); Řada universit poskytuje náhradu cestovních nákladů a dalších výdajů pro studenty, kteří chtějí nabýt zkušeností na mezinárodní úrovni; Universita Krumlovia bude moci studentům nabídnout stáž, která bude splňovat podmínky těchto universit; Využívání času a možností dobrovolníků (např. mladí lidé, kteří jsou součástí Evropské dobrovolnické služby či lidé v penzi);


 

Malé a středně velké firmy a neziskové organizace budou pozváni, aby se staly členy Alliance for the Future, která bude nápomocná ve fundraisingu a rozvoji mezinárodních projektů; Školné bude symbolické; větší částky školného budou zavedeny pouze v případě, že všechny ostatní výše zmíněné zdroje příjmů selžou (včetně Model „předplatného“ (viz Příloha 20). Chceme podporovat dostupnost kvalitního vzdělání, včetně vysokoškolského vzdělávání, nehledě na finanční zdroje studentů.

Díky smíšenému finančnímu modelu, snižujeme nutnost být závislý na grantech a dotacích. Čím více zdrojů příjmu bude projekt mít, tím méně bude ekonomika Projektu Krumlovia závislá na jakémkoliv typu finanční podpory (tím máme na mysli granty, dotace, půjčka s nízkým úrokem, finanční záruky apod.). Naším cílem je dospět do bodu, kdy budou takové formy podpory brány jako bonus, který umožňuje další rozvoj, a které tak umožní rozšířit celkovou nabídku. Naší primární cílovou skupinou pro financování bude tzv. impact investors, kteří představují rychle se rozrůstající segment z celého investičního trhu. Máme k dispozici databázi se seznamem těchto investorů a můžeme je začít oslovovat, jakmile získáme podporu města Český Krumlov. Dále je klíčovým principem Projektu Krumlovia, že všechny instituce, které se nezabývají přímo vzděláváním, by měly být finančně soběstačné. Vzdělávací instituce se též zaměří na dosažení soběstačnosti založené na získání vlastních zdrojů příjmu. Otevřeně však vyjadřujeme, že model vzdělávání Projektu Krumlovia, který by byl dostupný i pro chudší vrstvy populace, zřejmě nebude moci dosáhnout naprosté soběstačnosti. Ve světě nicméně existuje řada příkladů, které ukazují, že je možné dlouhodobě financovat vzdělávací instituce pomocí investic, které nevyžadují komerční návratnost. Výjimečným příkladem je University of Witten-Herdecke založená v roce 1982. Jedná se o první soukromou universitu v Německu, která dosáhla plné universitní akreditace. Jiným příkladem je Zeppelin University, která je nezávislá na státních dotacích, neboť je dlouhodobě podporována třemi firemními sponzory a 200 dalšími menšími sponzory. Dále též vybírá školné. Potřeba finanční podpory pro vysokoškolské studium může být snížena zavedením schématu tzv. pay-it-forward, které pomůže zajistit soběstačnost. Viz Příloha 20. Kromě rozvoj vzdělávání bude potřeba kapitál pro následující oblasti:  

Úprava terénu a tvorba parku Stavba první budovy Vývojového centra

Fáze 4 (od roku 2025) Rozdíly mezi Fází 3 a Fází 4 spočívají v rozšíření aktivit v kampusu i mimo kampus, v navázání další spolupráce a v zavedení certifikace nového typu vzdělávání (tzv. U4F Quality Label). Ve Fáze 4 budou použity stejné finanční zdroje jako ve Fázi 3. Spolupráce při fundraisingu

Jelikož náš model počítá s multizdrojovým čerpáním financí, je nutné, aby se do fundraisingu zapojily všechny partnerské subjekty. 1. Krumlovia Group se soustředí na získání dotací a dalších finančních zdrojů určených pro organizace v neziskovém sektoru. 144 | P r o j e k t K r u m l o v i a

2. Institutions for the Future s.r.o. se soustředí na získání dotací a dalších finančních zdrojů určených pro firmy. 3. Alliance for the Future, EEIG (právní forma European Economic Interest Group) se soustředí na získání dotací a dalších finančních zdrojů určených pro mezinárodní spolupráci. 4. Další partnerské společnosti organizují svůj vlastní fundraising, avšak mohou být případně součástí konsorcia pro granty a další finanční zdroje. Investiční náklady

Celkové investiční náklady na výstavbu vzdělávacího městečka se všemi jeho součástmi, jsou na základě zpracovaného rozpočtu (viz Příloha 21) očekávány ve výši zhruba 5,7 mld. Kč. To je zhruba 209 milionů EUR či 232 milionů USD. Tyto náklady se týkají především konstrukcí a stavebních prací. Základní členění: 

  

Cena přípravy území je plánována na 81 mKč, přičemž největší položkou je demolice stávajících budov a odvoz sutě z areálu (60 mKč). Tato suma se dá snížit, pokud bude část těchto materiálů použita při výstavbě nových budov (např. pro jejich základy); Stavební objekty – celkový rozpočet je zhruba 4,54 mld. Kč; Vybudování infrastruktury (rozvody elektřiny, vody, topení, komunikace, ČOV, travnaté a parkové plochy a další) ve výši zhruba 546 mKč; Rezerva na neočekávané práce ve výši kolem 10 % tj. cca 517 mKč;

Projekt bude vzhledem ke svému rozsahu a komplexitě realizován postupně a dokončen v případě postupování dle vize projektu nejdříve za 10 let. Při tvorbě rozpočtu nebylo naším cílem hledat nejlevnější řešení, ale ani extravagance. Netoužíme po luxusu, ale chceme postavit budovy a infrastrukturu, které budou ekologické a úsporné, a které zde budou stát i za stovky let. Ve všech odhadech nákladů hledáme optimální řešení, které nazýváme bodem Q (z angl. quality). To je bod, v němž se kvalita (vč. trvanlivost) po snížení ceny výrazně snižuje. Taktéž se nechceme zaměřit na ceny nad tímto bodem Q, protože pak se kvalita výrazně nezvýší, zatímco cena ano. V následujícím textu uvádíme výši investičních nákladů v jednotlivých fázích projektu. Investiční náklady v první fázi projektu (2015-2017)

V první fázi, jejíž začátek je plánován na rok 2015, chceme mimo jiné začít s projektováním první budovy - Vývojového centra, které poskytne zázemí týmu, připravujícímu celý projekt. Zároveň se stane prvním místem, kde začne program vzdělávání v areálu vzdělávacího městečka. V této fázi vznikne architektonická studie, design studie a prováděcí dokumentace Vývojového centra. O konečné podobě Vývojového centra bude rozhodnuto v rámci zpracování architektonické studie, které by mělo být ukončeno během léta 2015. Nepočítáme v této fázi s investičními náklady.

Investiční náklady v druhé fázi projektu (2018-2020)

Druhá fáze projektu, fáze výstavby, začne v roce 2018. Na přípravu území pro výstavbu Vývojového centra počítáme s náklady ve výši zhruba 20 mKč. 145 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Na vlastní stavbu Vývojového centra o zastavěné ploše 1800m2 je v rozpočtu vyčleněna částka 157 mKč. Za tuto cenu můžeme postavit modelovou budovu s prvky vyspělé organické architektury, která zároveň využívá co nejčistší a energeticky úsporné technologie. Zvažujeme však ještě variantu větší, ale jednodušší ekologické, částečně dřevěné stavby, která by dobře souzněla s místem, vyjadřovala zamýšlenou architektonickou koncepci a jejíž cena za m2 by byla nižší. V okolí Vývojového centra budou v souladu s celkovým projektem postupně realizovány terénní a parkové úpravy, které budou stát zhruba 10 mKč. Celkové investiční náklady by tak dosáhly výše 187 mKč. Zahájení stavebních prací Vývojového centra je plánováno na rok 2018. Provoz by měl být zahájen v roce 2019. Zároveň plánujeme souběžnou výstavbu první, druhé a třetí budovy University Krumlovia. Počítáme s náklady 330 mKč. Projektování těchto objektů je plánované na rok 2016. Kromě těchto přímých nákladů je třeba zahrnout do finanční úvahy i náklady na infrastrukturu a terénní úpravy. V této fázi je odhadujeme na 30 mKč. Investiční náklady ve třetí fázi projektu (2021-2024)

Realizace další etapy výstavby Universitního městečka bude zahájena po roce 2021. Její rychlost do značné míry závisí na disponibilitě finančních zdrojů. Jedná se o zbývající náklady pro výstavbu dle výše zmíněného rozpočtu.

Investiční náklady Počítáme s dokončením výstavby Vzdělávacího městečka Krumlovia ideálně před ve čtvrté fázi projektu rokem 2025. To znamená, že od roku 2025 nepočítáme s výraznými výdaji (od roku 2025) investičního charakteru. Neinvestiční a provozní náklady

Hlavními položkami neinvestičního charakteru jsou:  

Celkové vybavení interiérů včetně nábytku: 330 mKč; Celkové výdaje pro organizační rozvoj a rozvoj vzdělávání: 27.5 mKč.

Kompletní užitná plocha budov je cca 33.000 m2. Rozpočet zahrnuje výdaje na vybavení interiérů. Průměrná cena je 10.000 Kč/m2 na interiérové vybavení, to je celkem 330 mKč (6% z celkového rozpočtu). Organizační rozvoj a rozvoj vzdělávání bude v následujících deseti letech vyžadovat dle odhadů 27,5 mKč. Tato částka je v celém rozpočtu tou nejpodstatnější, a přitom nejmenší položkou. V této fázi projektu je v podstatě nemožné odhadovat či dokonce do detailů plánovat roční náklady na provoz jednotlivých institucí či organizací, které teprve vzniknou v budoucnosti. Důvod spočívá v systému rozvoje vzdělávacího městečka. Pokud by byl Projekt Krumlovia centrálně řízen, a pokud by existovala centrální organizační jednotka, která by dopředu určovala podobu a rozpočet každé instituce, bylo by možné dopředu vytvořit detailní a komplexní provozní rozpočet celého vzdělávacího městečka sestaveného z dílčích rozpočtů jednotlivých institucí či organizací. Tento systém by však byl rigidní, neboť by neumožnil tvůrcům a zakladatelům jednotlivých 146 | P r o j e k t K r u m l o v i a

institucí patřičný prostor a flexibilitu pro vznik a formování institucí a organizací dle kontextu, dostupnost finančních zdrojů a konkrétních potřeb cílových skupin. Historie nás poučila o tom, jak fungují centrálně řízené procesy a plány. Je možné vše perfektně dopředu naplánovat a vytvořit rozpočty a finanční analýzy, které ohromí svou podrobností, logikou a konzistencí. Jedinou chybou na kráse bývá: nefungují v praxi. To platí zejména u rozsáhlých integrovaných projektů, jako je Projekt Krumlovia. Díky dlouholeté praxi v různorodých institucích a projektech jsme měli možnost ověřit, že není možné dopředu plánovat procesy, pro které je klíčovými proměnnými:     

lidská tvořivost, změna potřeb cílových skupin, odchod či příchod klíčových osobností, evoluce celkové dynamiky vyplývající z interakcí účastnících se subjektů, změny v ekonomice, které ovlivní úrokové sazby, měnový kurz, náklady na zaměstnance, daně apod.

Na základě těchto zkušeností jsme vytvořili systém rozvoje vzdělávacího městečka, který funguje následujícím způsobem: v rámci provozujícího subjektu, organizace Krumlovia Group, bude pro každou plánovanou instituci ustavena pracovní skupina. Dle seznamu institucí na str. 27-28 se jedná o vice než 30 institucí. Každá pracovní skupina bude rozhodovat v první fázi projektu (2015-2017) o podobě a rozvoji dané instituce, včetně jejího rozpočtu a možnosti fundraisingu. V současnosti tedy není žádoucí uvádět částky pro instituce v kampusu, neboť by to znamenalo učinit rozhodnutí pro budoucí pracovní skupiny, které budou tyto instituce teprve vytvářet. Rozpočty budou propočítané teprve souběžně s rozvojem každé instituce. Model “předplatného”

Model “předplatného” spočítá, zda může být nezpoplatněného vzdělávání financován ze soukromých zdrojů. Studenti by dostali vzdělávání zdarma, ale zpětně by se museli zavázat, že budou odvádět pro další studenty po dobu 10-30 let malý podíl z příjmů. Tyto peníze umožní dalším studentům se vzdělávat, proto se tento model nazývá “předplatného”. Model počítá, zda je možné dlouhodobě financovat vysokoškolské vzdělávání z těchto příspěvků absolventů, pokud by byl někdo ochoten poskytnout prvotní investice. Jak uvedené v Přiloze 20, sumu potřebnou k tomu, aby tisíce studentů dostalo vysokoškolské vzdělávání, lze považovat za nizké, a tím pádem je možné považovat tento způsob financování za vysoce efektivní investice pro veřejný prospěšný cíl.

Možnosti úspor

Síla konceptu Projektu Krumlovia nespočívá jen v novém přístupu ke vzdělávání napříč všemi věkovými skupinami, a v dalších inovacích vzdělávacího městečka, ale také v možnosti úspor, které koncept vzdělávacího městečka umožní, např. 1. synergie mezi institucemi; 2. snížení nákladů pro provozovatele vzdělávání díky sdílení prostorů, zařízení a služeb; 3. možnost používat lokální potraviny; 4. možnost užívat studentské byty, které jsou přes léto volné 5. dobrovolnictví. 147 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Skryté náklady

Když mluvíme o nákladech a úsporách, je nutné vzít v úvahu dopad, jaký bude projekt mít. Existují skryté náklady v případě, že vzdělávací městečko nebude postaveno. Mezi nimi můžeme zmínit např. vyšší nezaměstnanost, nižší vzdělanost, nižší atraktivitu města, nižší příjmy z daní, atd. V období velkých změn je typické, že jsou investice potřebné pro dosažení cíle vyšší než současné standardní řešení, avšak dlouhodobé zisky z nových řešení jsou vyšší a dlouhodobé náklady standardních řešení většinou ani nebývají propočítány. Je zde také klíčový element vzdělávacího městečka, jehož pozitivní důsledky ani nemohou být vyčísleny: úroveň lidské kreativity a spolupráce, která by jinak nemohla vést k tvorbě řešení současných i budoucích socioekonomických výzev. Kulturní vývoj a udržitelná ekonomická prosperita jsou výsledkem zejména a především lidské kreativity a spolupráce, která bude ve vzdělávacím městečku vždy podporována. Otázka tedy nezní „Můžeme si dovolit postavit Vzdělávací městečko Krumlovia?“, ale „Můžeme si dovolit Vzdělávací městečko Krumlovia nepostavit?“

Příklady podobných Často je nám kladena otázka, zda existují podobné projekty, jako je Projekt Krumlovia. Ačkoli neznáme žádný podobný integrovaný záměr, který by byl zaměřen na projektů systémové inovace, jsme si vědomi toho, že počet vysokoškolských a dalších vzdělávacích institucí založených na nových přístupech, stoupá. V následujících odstavcích uvádíme několik relevantních příkladů nových soukromých universit vybudovaných na inovativních vizích, které dokázaly přitáhnout značné množství investic. Následující seznam není ani kompletní, ani seřazený dle důležitosti. Jedním z nejsrovnatelnějších příkladů, které známe, je založení Quest University, v Kanadě v roce 2002 (www.questu.ca). Iniciátoři na počátku sesbírali 120 milionů USD od tří nadací a soukromých dárců jako prvotní investici. Ta jim v malém městě s 15.000 obyvateli obklopeném úchvatnou přírodní scenérií umožnila postavit kampus o rozloze 24 hektarů, a začít provozovat universitu s naprosto jedinečným profilem. Quest University se v průběhu sedmi let rozrostla ze 70 na 660 studentů (což je plná kapacita). V současné době má universita 45 zaměstnanců na plný úvazek. Mezi problémy, které zakladatelé Quest University museli řešit, bylo přesvědčit kanadské autority, aby akreditovaly novou vysokoškolskou instituci, neboť je její způsob fungování odlišný od všech ostatních kanadských universit. Trvalo to pět let, ale nakonec uspěli. Nejenže získali akreditaci, ale dostávají také státní dotace na studenty z Kanady a z USA, a to i přesto, že je Quest University privátní universitou se statusem neziskové organizace. Stejně jako College of the Atlantic, rozhodlo se vedení Quest University otevřít pouze jeden studijní program s možností získání jednoho titulu, což usnadnilo komplikovaný akreditační proces. Jacobs University v Hamburku získala 200 milionů EUR od firmy Jacobs. Šlo o největší soukromý grant, který kdy privátní universita v Německu dostala, a to v době, kdy už tato universita plně fungovala. Minerva je nově vznikající mezinárodní universita se sídlem v Kalifornii, která se zaměřuje na široké spektrum transdisciplinárního vzdělávání. Klade si za cíl vychovávat absolventy, kteří budou schopni obstát na vedoucích pozicích, inovátory, myslitele se širokým zaměřením a lidi se zájmem o globální bytí člověka na Zemi (tzv. global citizens) (https://minerva.kgi.edu/). Minerva přivádí mezinárodní skupiny studentů do zajímavých měst po celém světě, kde se učí díky pohroužení se do místní 148 | P r o j e k t K r u m l o v i a

kultury, od místních učitelů a facilitátorů, od sebe navzájem a prostřednictvím online kursů od vzdělanců, kteří jsou světovými špičkami ve svém oboru. První skupina studentů, která začíná v současné době studovat, se bude zároveň podílet na tvorbě vznikající university. Základní suma 25 milionů USD přišla od firmy specializované na rizikový kapitál (angl. venture capital firm). Šlo o největší finanční investice, které tato firma poskytla pro založení nové organizace, a to na základě reflexe potenciálu, který v novém přístupu Minervy viděla. Tyto finance postačily na rozvoj Minervy a zapojení osobností s nejlépe znějícími jmény. V roce 2014 dostala Minerva dalších 75 milionů USD od stejné firmy. Nová francouzská vysoká škola jménem „42“ (www.42.fr) zavádí v současné době radikální inovace do vzdělávání IT specialistů. Byla založena díky grantu 70 milionů EUR, které jí poskytl úspěšný podnikatel v oblasti IT. Škola má pouze jednu budovu (avšak s kapacitou pro 1000 studentů). Tato budova je vhodně umístěna přímo v centru Paříže, ačkoli jde o jeden z nejdražších pozemků na světě. „42“ je jedinečný příklad soukromé vysoké školy, který zprostředkovává vzdělávání zdarma, a který přijímá studenty s netradičními profily (včetně sociálně znevýhodněných osob nebo mladých lidí bez maturity, apod.) Tento model si klade za cíl být ekonomicky soběstačný díky vzdělávání nových vysoce úspěšných podnikatelů, kteří budou ochotni vyjádřit svůj vděk za kvalitní a bezplatné vzdělání poskytnutím finančních prostředků. TecMilenio v Mexiku (http://tecmilenio.mx/modelo-de-universidad) je soukromá technická universita, která byla založena v roce 2002. Jejím sloganem je „Inovace, která přetváří život“. Její vzdělávací filosofie a organizace kurikula je značně odlišná od tradičního vysokoškolského vzdělávání a je úspěšná již deset let od svého založení. TecMilenio má 34.000 studentů a 3.500 pedagogů. Nabízí přes 30 studijních programů na 25 kampusech umístěných po celém Mexiku. Tato universita přišla s unikátním vzdělávacím přístupem, který je uplatňován od roku 2009. Tento přístup sestává ze tří vzájemně se prostupujících směrů, které podporuje též iniciativa University for the Future: a) vzdělávací zkušenosti uzpůsobené osobním potřebám, b) učení se praxí, c) snaha o pochopení významu štěstí. Pro více informací viz např. https://www.youtube.com/watch?v=C_wshOTRJjo V České Republice existuje celá řada institucí zaměřujících se na alternativní vzdělávání, neexistuje zde však podobný záměr, jaký má Projekt Krumlovia zabývající se všemi stupni vzdělávání. Například organizace Duhovka Group a.s. zastřešuje řadu vzdělávacích institucí od mateřských přes základní až po střední školy zaměřující se na alternativní vzdělávání. Spoluzakladatel Tomáš Janeček o jejím principu vzdělávání prohlásil: „Nechceme připravovat žáky a studenty ‚jen‘ na úspěšné studium ve vyšším stupni. Špičkové vzdělání považujeme za samozřejmost. Chceme mnohem víc - vzdělanost. Přispět k tomu, aby v pohodě zvládali vlastní život a mezilidské vztahy.“ Školné pro děti, které projdou vzděláváním od mateřské školy po gymnázium, stojí 2.5 milionu Kč; pro chudé rodiny poskytuje organizace Duhovka Group stipendia. Výše zmíněné příklady z šesti různých zemí ukazují, že s unikátními koncepty lze získat granty, investice a další finanční podporu pro tvorbu a rozvoj nových a úspěšných soukromých vzdělávacích institucí. Klíčové faktory úspěchu

V projektu, jako je Krumlovia, je chybou přemýšlet na prvním místě o penězích. To je způsob, jak finanční zdroje nepřitáhnout. Projekt Krumlovia není marketingová záležitost. Pokud chceme dlouhodobě uspět, je potřeba v první řadě myslet na kvalitu, 149 | P r o j e k t K r u m l o v i a

tzn. přemýšlet o vytvoření smysluplného, unikátního, dech beroucího projektu. Pak je nutné pracovat na jeho konceptu a procesu uskutečnění až do nejmenších detailů. Po mnoha revizích a reflexích orientovaných na vylepšení konceptu je vhodné se obrátit na nadace a investory s realistickou šancí na úspěch. Otázky financování jsou právoplatné, ale mohou být plně zodpovězeny hlavně rozvojem projektu, v praxi. Uvědomujeme si, že finanční prostředky hrají klíčovou roli pro tvorbu projektu. Ještě důležitější je však silná vize, která bude přitahovat finanční zdroje. Vize, která dosáhne takové intenzity, že dokáže vyvolat nadšení a zápal. Vize, která vzbudí přání, aby se uskutečnila a stala realitou. Pokud tomu člověk porozumí nejen intelektuálně, ale pocítí to též jako osobní potřebu, pak se to vše může stát realitou. Dalším kritickým faktorem úspěchu je veškerou práci neustále zlepšovat. To znamená, že nebudeme tvořit projekt, v němž bychom jen mechanicky splňovali předem definované úkoly. Věříme, že čím vyšší bude kvalita projektu, tím vyšší bude kvalita lidí, které bude přitahovat. Jsou to lidé, kteří dokáží být osobně pohnuti k mocným citům a mocným činům, když poznali hodnotu nadosobního cíle. V neposlední řadě je klíčovým faktorem kvalita vztahů. Čím vyšší bude kvalita vztahů, tím vyšší bude produktivita týmu, a tím vyšší budou i šance na úspěch. To je důvod, proč klademe důraz na rozvoj harmonických mezilidských vztahů, viz Příloha 23 „Organizační a týmová kultura“.


Tým Projektu Krumlovia

Východiska

V kontextu individualismu, typického pro moderní západní společnost, je pro mnoho lidí obtížné spolupracovat produktivně na dlouhodobějších projektech, i takových, které si sami dobrovolně vybrali. 21. století je nicméně stoletím spolupráce, nikoli stoletím postojů ve smyslu „nejprve já“, „já to vím lépe“ a „já sám“. Pokud člověk začne přemýšlet o založení nové university či dokonce celého vzdělávacího městečka, první, co ho obvykle napadne, jsou studijní programy, učebny nebo kampus. Možná mu vytanou na mysli také učitelé, studenti a administrativní pracovníci. Ale málokoho napadne jako první pojem „kultura “. Věříme, že vlastnosti, které daná kultura nese, jsou rozhodující pro úspěch jakékoli lidské činnosti, která se snaží mít dlouhodobý pozitivní dopad. Proto považujeme za důležité vytvořit ze všeho nejdříve vhodnou kulturu a zabránit tomu, aby byla v procesu tvorby nového modelu vzdělávání rozmělněna. Když jsme s Projektem Krumlovia začínali, počítali jsme s vnějšími překážkami, jako jsou byrokracie, finanční potíže a nejistota ohledně budoucnosti. Očekávali jsme také opozici, neboť naše iniciativa představuje pro stávající systém vysokého školství značnou výzvu. Rovněž jsme předpokládali, že propojit skupinu individualistických a geograficky vzdálených osob na základě společného projektu nebude snadné. Pojem vzdělávací městečko může pro každého znamenat něco jiného. Potýkáme se s vizemi, které jsou navzájem částečně neslučitelné. Potýkáme se také s rozmanitostí na lidské úrovni. Naše skupina je pestrá: její členové mají odlišné motivace, potřeby, očekávání, světonázory, způsoby práce, komunikační styly, úrovně zapojení atd. Spolutvůrci pocházejí z různých kulturních a profesních prostředí a liší se od sebe i v řadě dalších ohledů (věk, pohlaví, osobnost, životní zkušenosti atd.). Odlišné jsou i samotné důvody pro činnost v rámci projektu. Někoho na tomto projektu nejvíce přitahují přátelství, která při společné práci vznikají; pro jiné je to skutečnost, že se mohou zapojit do něčeho, co je samotné přesahuje, nebo inovační charakter našeho snažení. Pro další hraje důležitou roli budoucí finanční odměny. Vyjmenovali 151 | P r o j e k t K r u m l o v i a

jsme pouze některé aspekty, které lidi k práci v rámci projektu motivují. Ve skutečnosti jich je mnohem více. Některé další příklady naleznete níže v sekci “Naše motivace“. Další úvahy o týmové a organizační kultuře najdete v Příloze 23. Základní údaje

Podle V. Srinavase: “Síla řešení spočívá primárně v lidech, kteří jim věří a kteří s nimi přišli.” Srdcem projektu je vytvoření týmu, který sestává z lidí s různorodými zkušenostmi zaměřením, z lidí ze všech oblastí života – jsou to akademici, učitelé středních, základních a mateřských škol, studenti, lidé z praxe, podnikatelé, architekti, a řada dalších. Od roku 2013 se tým rapidně rozrostl. Tým tvoří lidé z Českého Krumlova a okolí, z region, ale i z celé České republiky a ze zahraničí. Nejvíce členů žije v Českém Krumlově a dále v Českých Budějovicích, Praze a v Olomouci. Na mezinárodní úrovni pochází členové zejména z Evropy. Těšíme se na spolupráci s lidmi z jiných kontinentů. Úroveň zapojení do tvorby je různá – od příležitostné pomoci po práci na plný úvazek. Jádrem týmu je Pracovní skupin Krumlovia (seznam členů viz níže). V současné době máme čtyři aktivní týmy: Architektura a infrastruktura (koordinátor: R. Volnohradský), Ekonomie a finance (koordinátor: I. Mareš), Management a organizace (koordinátor: G. Assenza) a Systémový a vzdělávací design (koordinátor: Markusem Molzem). Pro každou instituci v kampusu bude zřízena Pracovní skupina. Následující seznam obsahuje současné složení týmu.

Členové týmu

Poznámka: Tým Krumlovia není uzavření kruh. Jak výše uvedeny jsou nové členy jsou kdykoliv vitání. Současné členové jsou:

Pracovní skupina Doc. Gaudenz Assenza, D.Phil. (Oxon), M.P.A. (Harvard), m.prof. KU (vedoucí projektu) Mgr. Dalibor Carda (starosta města Český Krumlov, pedagog) Mgr. Vladimíra Dvořáková (ředitelka vzdělávacího centra, pedagožka) PhDr. Anežka Janátová (ředitelka školy, pedagožka, psycholožka) Mgr. Rostislav Riško (emeritní ředitel školy) Mgr. et MgA. Lucie Vaverová (psycholožka, VŠ učitelka) Ing. arch. Radan Volnohradský (architect, VŠ učitel) Koordinátoři Ekonomika a finance

Ing. Ivan Mareš

Systémový a vzdělávací design

Dr. Markus Molz


Architektura a infrastruktura

Ing. arch. Radan Volnohradský

Management a organizace

Doc. Gaudenz Assenza

Poradci Management & organizace

Jiří Hosnedl

Architektura a infrastruktura

akad. arch. Oldřich Hozman Ing. Jáchym Daněk Steve Hart

Urbanismus

Ing. Zdeněk Dohnal Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. (urbanistický koncept) Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. (urbanistické plánování) doc. Christoph Woiwode, PhD, Dipl.-Ing., MA (partnerství veřejného a soukromého sektoru)

Řešení odpadového hospodářství

Ing. Jaroslav Kršňák

Ing. František Kment Technické výbavení exteriéru a vodní plochy Zahradní architektura

Mgr. Irena Kovářová Lucie Komendová, MSc.

Chov zvířat

MVDr. Pavla Lunterová MVDr. Michal Lunter

Stavební rozpočty

Ing. Milan Kulík

Design a umění

Bc. Marie-Christine Simek

Právní aspekty

Mgr. Aleš Heinz Mgr. Tomáš Pavelec JUDr. Jaroslav Štancl

Marketing

Daniel Kintzl

Životní prostředí

Mgr. Martin Střelec doc. Božidar Yerkovich, Ph.D.

Výpočetní technika

Antonín Vysloužil, DiS.


Pedagogika, andragogika, heutagogika

Jun-Prof. Dr. Tomáš Zdražil PhDr. Xénia Činčurová Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc.

Další členové týmu Irena Ateljevic, Ph.D.  Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D.  Bc. Lenka Buchníčková  Ing. Miluše Dolanská, Ph.D.  Mgr. Daniela Doubová  Karel Funk  Václav Hasa  Bc. Petra Hegedüšová  Ing. Zdenka Hegedüšová, Ph.D.  Mgr. Petra Charvátová  MgA. Martin Chlup  Jitka Kolomazníková  Jana Křiváňová  Bc. Hana Křížková  Zuzana Ledvoňová  Mgr. Alexander Martynau  Mgr. et Mgr. Palina Mahilina  Mgr. Iveta Mrkusová  Anna NowakováPešková  Mgr. Heike Nowotnik  Mgr. Filip Putschögl  Bc. Tereza Ritterová  Bc. Eva Skočíková  Mgr. Zdenka Sokolíčková, Ph.D.  Bc. Timotej Šefčovič  Monika Školová  Rudolf Štanda  Mgr. Miroslava Štandová  Mgr. Iva Tahová  Mgr. Ondřej Toth  Eva Vejnarová Štandová  Mgr. Dagmar Volnohradská a mnoho dalších.


Biografické údaje – Pracovní skupina

Gaudenz Assenza

… je vysokoškolský pedagog v oborech společenských věd na českých i mezinárodních universitách, jako např. King’s College London, FriedrichSchiller-Universität Jena či Instituto de Empresa Madrid. Magisterský titul obhájil na Harvardské universitě, doktorát absolvoval na Oxfordské universitě a docenturu získal na VŠE Praha. Má přes 20 let mezinárodních pracovních zkušeností ve vědeckém výzkumu, vzdělávání a řízení projektů. Od roku 1999 realizoval sedm projektových grantů Evropské unie, norské Rady pro výzkum, Nadace OSN či projekt School for Transformative Leadership při Universitě Palackého, jímž v letech 2011-2013 prošlo více než 4000 studentů. V letech 1994 až 2002 působil jako výzkumný pracovník a projektový manažer ve Fridtjof Nansen Institute (Norsko). Další pracovní zkušenosti má např. z působení ve společnosti Philips v Německu a Indii nebo ve World Bank Group v USA. Spolu s mezinárodním týmem pracuje na rozvoji a realizaci nových organizací a studijních programů orientovaných na ekologickou udržitelnost a rozvoj etických, estetických a sociálních hodnot. V současné době vede iniciativu s názvem University for the Future, jež klade důraz na vzdělání směřující k uskutečňování velkých výzev, a jejímž cílem je přispívat k regeneraci vzdělávání. Kontakt: [email protected] Dalibor Carda

… je starosta města Český Krumlov od roku 2010. Od této doby se plně věnuje práci pro město a využívá svých předchozích zkušeností z manažerských funkcí. V roce 1992 se Carda stal ředitelem Základní školy Za Nádražím v Českém Krumlově. Ve škole jsou dodnes prosazovány moderní způsoby práce se žáky. 155 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Ve škole se běžně začleňovali do vyučování se středně těžkými poruchami smyslovými a poruchami učení. Dalibor Carda pracoval od roku 1982 ve Volejbalovém klubu Český Krumlov jako trenér mládeže a svých zkušeností využil k založení sportovních volejbalových tříd na Základní škole Za Nádražím v Českém Krumlově. Od roku 1984 je dobrovolným členem Horské záchranné služby. V roce 1998 byl Carda poprvé zvolen do Zastupitelstva města Český Krumlov. Již od tohoto roku působil postupně ve správních radách městských společností. Byl 12 let místopředsedou správní rady společnosti PRO-SPORT o.p.s., která spravuje všechna městská sportoviště. 8 roků také působil jako člen a předseda správní rady Domů s pečovatelskou službou, o.p.s. V letech 2002 až 2006 byl neuvolněným členem Rady města Český Krumlov, zodpovědným za odbor školství a sociálních věcí. Zkušeností s rekonstrukcemi využívá ve funkci jednatele společnosti Českokrumlovský rozvojový fond, spol. s.r.o. Kontakt: [email protected]

Anežka Janátová

… je zakladatelkou Akademie sociálního umění Tabor, v níž zhodnotila zkušenosti v oblasti výzkumu (ČSAV – profesiografie informačních pracovníků), poradenství (Krajská pedagogicko-psychologická poradna hl. města Prahy – poradenský psycholog), z práce s takzvaně postiženými lidmi (Jedličkův ústav Praha – jako psycholožka a později jako ředitelka). Tyto zkušenosti zhodnotila uměleckými dovednostmi – dramaterapie, malování, umělecká práce s obrazy i s textem, biografická práce. Založila Spolek pro léčebnou pedagogiku, sociální a uměleckou terapii v ČR, jehož je dodnes předsedkyní. Iniciovala vznik Nadace Tábor a Sociálně-terapeutického centra Tábor, kde působí dodnes. Je konzultantkou projektů Keramická dílna Eliáš, Textilní dílna Gawain a Společenství Dobromysl. Dlouhodobě spolupracuje s waldorfskými školami a universitami v ČR i zahraničí. Kontakt: [email protected]


Rostislav Riško

… je absolventem Pedagogické fakulty v Plzni UK. V r. 1991 založil Waldorfskou školu v Příbrami, kterou jako ředitel dovedl do dnešní podoby – mateřské centrum, mateřská škola, základní škola, lyceum a střední odborné učiliště s uměleckými obory. V r. 2007 dokončil postupnou přestavbu a dostavbu školy celkem za cca 100 milionů Kč. V roce 1999 se stal zakládajícím členem Vokálně instrumentálního souboru starých nástrojů, který vznikl na Waldorfské škole v Příbrami a který, jako umělecký vedoucí řídí Josef Krček. V současné době je členem Souboru historických tanců Fioretto v České Krumlově. Přes 15 let se věnuje přednáškové činnosti po celé republice o pedagogice a po odchodu do důchodu v r. 2012 se stává občanem Českého Krumlova, kde se i nadále věnuje umělecké i přednáškové činnosti. Kontakt: [email protected]

Lucie Vaverová

… je absolventkou Katedry psychologie University Palackého v Olomouci a Katedry autorské tvorby a pedagogiky DAMU v Praze, kde se zaměřila na studium dramaterapie a psychosomatických disciplín. Lucie se podílela na organizaci řady národních i mezinárodních konferencí a byla hlavní organizátorkou divadelního festivalu Autorská tvorba nablízko 2012. Jako dobrovolnice v oblasti dramaterapie spolupracovala s FN Motol v Praze, SPOLU 157 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Olomouc a Psychiatrickou léčebnou v Kroměříži. Je iniciátorkou studentských výměn Mládež v akci zaměřených na divadelní tematiku. Jako lektorka kursů propojuje své vědomosti a zkušenosti v oblasti psychologie a divadla. V roce 2012 začala působit jako koordinátorka týmu a lektorka universitních kursů v projektu The School for Transformative Leadership při Universitě Palackého v Olomouci, jež na mezinárodní úrovni propojuje profesionály a studenty. V současnosti působí v iniciativě The University for the Future jako koordinátorka transdisciplinárního studijního programu s názvem NaviGate (www.navigatetours.com) a jako kontaktní osoba projektu Krumlovia v Českém Krumlově. Kontakt: [email protected]

Vladimíra Dvořáková

…je pedagožka, absolventka Pedagogické fakulty Jihočeské university v Českých Budějovicích v oboru učitelství pro základní a střední školy, postgraduálních seminářů pro pedagogy v letech 2001 – 2004, 2010 – 2013, a seminářů vzdělávání pracovníků v prorodinných a sociálních službách v letech 2013 – 2014. Od roku 2003 vedoucí Kulturně vzdělávacího centra Pansofie, kde realizuje vzdělávací programy a sociální aktivity na podporu zejména rozvoje rodičovských kompetencí, psychologie osobnosti, rodinné kultury, prevence sociálního vyloučení, rodinných a mezilidských vztahů, programy sladění rodinného a pracovního života. V letech 2004-2006 spolupracovala na realizaci přeshraničních projektů „Ženy se dívají přes hranici“ s rakouskou organizací Frauentreff Rohrbach a projektu „Život žen v postkomunistických zemích“ pro Frauenradio. Od r. 2010 se aktivně spolupodílela ve spolupráci s odborem soc. věcí na vytváření rodinné politiky města České Budějovice a na realizaci projektu Město pro rodinu. Zabývá se vzděláváním v oblasti rodičovství a pedagogiky, s přesahem do psychologie, umění a filosofie, vývojem kultury a lidského vědomí, problematikou rodiny a sociální práce s rodinou. Je maminkou pěti dětí, odkud má bohaté zkušenosti i s náročností procesu slaďování rodinného a pracovního života při požadavku zachovat kvalitu obojího, výchovou a vzděláváním dětí, péčí o zdravotně handikapované. Kontakt: [email protected]


Radan Volnohradský

… je absolventem Fakulty architektury ČVUT v Praze. Architektuře se věnoval několik semestrů i na Fakultě stavební ČVUT a Aristotelově universitě v Řecku. Již při studiu ho zajímaly interdisciplinární a transcendentální přesahy oboru, a tím začalo dlouholeté vzdělávání v oblastech jako Feng-shui, Geomancie, Posvátná geometrie, Bioarchitektura, ale i psychologie. Informační obohacení a cenné zkušenosti přinesly i delší pobyty v zahraničí. Holistické pojetí architektury aplikuje do svých projektů a realizací, přičemž stejně důležitý jako výsledek je i samotný proces návrhu a otevřená komunikace s klienty. Zároveň se od středoškolského věku věnuje kresbě, převážně architektonických objektů. Měl již několik výstav a instalací. V současnosti, mimo aktivní projekční a přednáškové činnosti, působí jako externí vyučující ateliérové tvorby na Fakultě architektury VUT v Brně, kde souběžně dokončuje doktorské studium. Kontakt: [email protected] Biografické údaje – Koordinátoři

Ivan Mareš

… pracoval po absolvování VŠE ve sklářském průmyslu v Teplicích. V roce 1993 nastoupil na pozici marketingového manažera ve společnosti Lafarge Cement a.s. v Čížkovicích a začal se učit. Ve společnosti Lafarge pracoval postupně na různých manažerských pozicích doma i v zahraničí (obchodní ředitel Lafarge Cement a.s, generální ředitel Lafarge Beton, v roce 1998 expatriace do Rakouska a zodpovědnost za business development na 159 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Slovensku, v Chorvatsku a ve Slovinsku). V roce 2002 došlo v jeho pracovním životě k další zásadní změně. S malou skupinkou 3 lidí odešel do Srbska, kde Lafarge koupil největší cementárnu, s „jednoduchým“ zadáním – v co nejkratší době přeměnit v mnoha směrech zastaralou a zanedbanou cementárnu na efektivní a ziskový podnik. To se v průběhu následujících zhruba 3 let s pomocí řady velmi schopných místních lidí podařilo nastartovat a dnes tato cementárna patří k nejlepším a nejefektivnějším v celé skupině. V polovině roku 2005 se vrátil do Čech na pozici předsedy představenstva a generálního ředitele Lafarge Cement a.s. Koncem roku 2012 se po dvaceti letech rozhodl firmu opustit a zkusit něco jiného. Od té doby pracuje jako nezávislý konzultant a pomáhá při přípravě a realizaci některých projektů v neziskovém sektoru. K projektu Krumlovia se připojil začátkem roku 2014.

Markus Molz

... působí jako koordinátor iniciativy University for the Future. Je též výkonným ředitelem organizace Alliance for the Future, zakládajícím členem rady Institutu pro integrální studia a mimořádným redaktorem pro Integral Review – A Transdisciplinary and Transcultural Journal for New Thought, Research and Praxis. Markus získal doktorát na University of Luxembourg, obor Pedagogika a magisterský titul v oboru Psychologie na University of Regensburg. Během studia se zaměřil na sociologii a psychologii organizace a práce. Jeho profil je tvořen kombinací integrálních studií a transdisciplinárního sociálního výzkumu, vzdělávacích inovací, konzultační činnosti pro neziskové organizace a tvorbou dialogických setkání (např. sympozium Research Across Boundaries). Od roku 1995 přispěl k řadě evropských projektů v oblasti mezinárodních vztahů, nových vzdělávacích technologií a rozvoje kvality vzdělávání. Zapojil se též do rozvoje celé řady vysokoškolských programů a institucí v různých zemích Evropy. Markus se v současné době zaměřuje na rozvoj průkopnických organizačních, vzdělávacích a výzkumných modelů pro nově vznikající iniciativu University for the Future. Zároveň podporuje spolupráci mezi lidmi angažovanými ve 'vědomém vývoji' a realizuje multilokální systém transformativních organizací.


Biografické údaje – Poradci

Oldřich Hozman

…je absolventem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, obor architektura, interiéry a design nábytku. Během vysokoškolského studia pobýval na stáži na University of Industrial Arts v Helsinkách. Od absolvování školy v roce 1989 pracuje jako architekt ve svobodném povolání. V roce 1993 založil vlastní architektonické studio pod názvem Studio ARC. Věnuje se projektům ekologické architektury, interiérům a nábytku z přírodních materiálů, designu a výstavnictví. Zajímá se o sociální umění a pracuje tak, aby zapojil hlubší zájmy a cíle ve skupinách a týmech. Inspiruje se principy designu vycházejícím z kolektivní shody. Ve své tvorbě pracuje s principy baubiologie a celostního přístupu při řešení prostředí. Studoval Mezinárodní školu feng shui a Školu energie krajiny. U návrhů ekostaveb se věnuje tvorbě ekologických zahrad. Při jejich ztvárnění zohledňuje síly přírody, principy biodynamického zemědělství a sakrální architektury. Studuje principy poznání lidského zdraví. Zajímá se o studium lidských smyslů a o alternativní směry v pedagogice. Navrhuje zážitková prostředí pro lidskou hru a pro prohloubené zážitky smyslů. V současné době studuje a působí jako lektor geometrie a perspektivy na Akademii umělecké terapie Rafael v Bratislavě. V posledních letech se věnuje studiu a použití principů organické architektury. Vede semináře modelování organických tvarů a organizuje semináře organického tvarování a zpracovávání materiálů v uměleckých řemeslech. Martin Střelec

… pracuje v nevládní neziskové organizaci Juniperia. Těžištěm jeho činnosti je tematická oblast Hospodaření šetrné k přírodě a krajině. Vede projekty a aktivity v této oblasti, spolupracuje s jednotlivými zemědělskými podniky, podílí se na rozvoji metodiky pro faremní environmentální plány, zapojuje se do dění ohledně 161 | P r o j e k t K r u m l o v i a

přípravy nové zemědělské politiky EU, a v neposlední řadě se snaží šířit myšlenky spolupráce mezi environmentální a zemědělskou sférou na přednáškách, konferencích a částečně i v médiích. V roce 2004 dokončil magisterské studium v oborech Botanika a Ekologie na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Během studia absolvoval studijní praxe na Odboru životního prostředí Úřadu města České Budějovice a na Správě CHKO Záhorie v Malackách. V roce 2003 studoval na University of East Anglia v Norwichi ve Velké Británii. Předchozí zkušenosti

Existuje pouze málo aktivních lidí, kteří se snaží dosáhnout fundamentálnějších systémových změn ve vysokoškolském vzdělávání. To představuje uřčité úskalí, jelikož neexistuje dostatečný počet lidí, kteří mohou uplatnit své zkušenosti z podobných projektů. Na druhé straně je to velká příležitost, protože ti, kteří se mezi prvními ponoří do redefinování vysokoškolského vzdělávání i do vzdělávání obecně, budou mít z velké části tzv. „výhodu prvního na trhu“. S tvorbou inovativních vzdělávacích projektů jsme získali zkušenosti v rámci praxe v existujících institucích i mimo ně. Někteří členové týmu Krumlovia vedli či založili vlastní vzdělávací organizace jako např. Akademii sociálního umění Tabor v Praze, ZŠ Za Nádražím v Českém Krumlově, Waldorfskou školu v Příbrami, aj. V roce 2009 jsme vyvinuli transdisciplinární magisterský program „Creative leadership“ a celouniversitní doplňkový studijní program s více než 150 kurzy. Tento program se jmenoval „Mezioborová škola zaměřená na leadership a inovace“, a byl znám mezi studenty a pedagogy pod názvem The School for Transformative Leadership či ve studentském slangu ‘vychytaný kurzy‘. Více než 4000 studentů prošlo kurzy, které reflektují vizi nového vzdělávání popsanou v časti o vzdělávání (str. 73-120). Připravili jsme také všeobecně použitelný model pro tvorbu transdisciplinárních (mezioborových) studijních programů a další materiály, které mohou sloužit k tvorbě vzdělávacích programů v budoucnosti. Většina našich projektů proběhla v prostředí tradičních vysokoškolských institucí. Jelikož bývají vysokoškolské struktury odolné vůči hlubším změnám, je zřejmé, že je šířka a hloubka inovací, jichž je možné v tradičním prostředí dosáhnout, značně omezená. Vyplývá z toho, že vybudovat nové instituce od základů, se do budoucna jeví jako nejslibnější příležitost. Universita Krumlovia je kontinuálním pokračováním rozvoje zkušeností z inovativních projektů a institucí. Universita Krumlovia navazuje na předchozí zkušenosti členů týmu, a tímto představuje další Vývojovou fázi. Je pravděpodobné, že hlavní zaměření University Krumlovia bude oblast leadershipu ve smyslu osobnostního rozvoje. Je potřeba vychovávat budoucí generace vedoucích osobností, pro které pojmy jako ‘veřejná prospěšnost‘, ‚kulturní obnova‘ či ‚regenerace školství” nejsou pouze prázdnými slovy. Mnoho z členů týmu má desetileté zkušenosti v inovativní praxi. Následující výčet se zaměřuje pouze na zkušenosti v oblasti vzdělávání od roku 2009. Počínaje tímto rokem jsme se soustředili zejména na rozvoj vize (2009-2010) a její zkušební realizaci (2011-2014). Obě tyto fáze mohou být nazvány jako fáze přípravné, „předinvestiční fáze“, nebo „Fáze 0“. Klíčovým momentem v této fáze 162 | P r o j e k t K r u m l o v i a

bylo kladné rozhodnutí městského zastupitelstva o Memorandu o porozumění 26. 9. 2013 (viz Příloha 11), které je základem této studie. Fáze 0: 2009-2014 Hledání vize (2009-2010) Na základě zkušeností s inovativními vzdělávacími projekty vznikla nezávisle na sobě celá řada programových dokumentů popisujících vize Gaudenze Assenzy, Ireny Ateljevic a Markuse Molze (2009) Sympozium “Research across boundaries“, Lucembursko (2010) Hledání společného základu a sdílené vize Propojování lidí, networking Schválení grantových dotací – European Social Fund (schváleno 2010) Založení organizace CELL, Lucembursko (2010) Založení organizace GRI, Norsko (2010) Zkušební fáze (2011-2014) Realizace inovativního vzdělávání (2011-2013)     

School for Transformative Leadership, Universita Palackého, Olomouc 150 kursů pro více než 4000 studentů a pedagogů 2 mezinárodní setkání 4 knihy 6 týmových workshopů

Založení organizace Feniks, Chorvatsko (2011) Týmová setkávání ve třech zemích   

Chorvatsko (od roku 2011) Česká Republika (od roku 2011) Lucembursko (od roku 2013)

Reflexe týmové a organizační kultury v písemné formě  

Dokument “Principy beztíže” Dokument “Týmová a organizační kultura – směrem ke vzájemnému porozumění”

Založení iniciativy Universita pro budoucnost (2012) Založení organizace The Social Transformation Lab - Banská Štiavnica, Slovensko (2013) Založení prvních stěžejních organizací  

Institutions for the Future (I4F) (2011) – Česká Republika Alliance for the Future (A4F) (2013) - Lucembursko


Rozvoj systému organizací spojených s iniciativou Universita pro budoucnost (2013) Rozvoj transdisciplinárního magisterského programu připraveného k akreditaci (2012) 

MA in Creative Leadership

Průzkum možností transformace vojenského areálu Vyšný na vzdělávací městečko - Český Krumlov (2013)   

Průzkum areálu Vyšný a města Český Krumlov – historie, ekologie, možnosti rozvoje areálu Prezentace konceptu Vzdělávacího městečka Krumlovia starostovi a městskému zastupitelstvu Ustanovení pracovní skupiny Krumlovia

Rozvoj dvou programů neformálního vzdělávání pro mládež a dospělé (2013)  

Mistr a žák (umění a řemesla) – www.mistrazak.cz NaviGate (studijní cesty) – www.navigate-tours.com

Webové stránky (pilotní verze)  

Iniciativa Universita pro budoucnost (2013) – www.u4future.net Projekt Krumlovia (2014) – www.krumlovia.eu

Projektová dokumentace Projektu Krumlovia    

Memorandum o porozumění (2013) Cíle, principy a pravidla rozvoje Vzdělávacího městečka Krumlovia (2013) Přípravné materiály pro změnu územního plánu (2014) Základní dokument popisujicí jak bude Vzdělávací městečko Krumlovia fungovat (2015)

Na základě projektové dokumentace bude stanoven:   

Plán pro fáze 1 Oslovení expertů Strategie fundraisingu

Koncepce klíčových strategických projektů (2014)    

Tvorba pětiletého výzkumného projektu, který bude prozkoumávat možnosti transformativního vysokoškolského vzdělávání Založení nakladatelství Tvorba tříletého projektu nabízejícího vzdělávací cesty po Evropě vyvinutého evropským konsorciem organizací (angl. European-wide consortium) Práce na mezinárodní edici knih o transformativním vzdělávání

Předinvestiční průzkumy a studie (2014)  

Mezinárodní fundraisingová databáze Mapování možností grantů 164 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Úspěšné podání grantové žádosti - International Visegrad Fund (2014) Pilotní aktivity (2014)    

NaviGate – Gate 2 Social Art (letní škola v Českém Krumlově byla finančně podpořena z nadace International Visegrad Fund) Účast občanů na vývoji Projektu Krumlovia – pět veřejných prezentací projektu s následnou diskuzí a zpětnou vazbou Série seminářů Projektu Krumlovia Prezentace projektu na University of Central Lancashire o Gaudenz Assenza (Distinguished Visitor Programme) o Markus Molz (International Hub Development)



Účast v projektu LiFT (Leadership for Transition), program GRUNDTVIG

Diskuze nad možnostmi spolupráce se Státním hradem a zámkem Český Krumlov (2014)  

Studijní centrum – renovace a společné užívání prostor Umístění Vývojové kanceláře Projektu Krumlovia na zámku

Zhodnocení předinvestiční fáze (2014)


Facebook našeho projektu School for Transformative Leadership (2011-2013)


Naše motivace

Nejvíce mě v Projektu Krumlovia baví a zajímá výzkum a vývoj, pustit se do neznámého a hledat odpověď na otázku, jak vrátit to „vyšší“ zpět do vyššího vzdělávání. Mými vzory jsou lidé, kteří zasvětili svůj život tvorbě krásných a smysluplných děl. Co mě na tomto projektu láká nejvíc, je jeho potenciál vytvořit dílo s dlouhotrvajícím dopadem. Chtěl bych dokázat, že to “nemožné” je možné, dokud člověk je ochoten přijímat, že cesta přináší nejen radost ale i utrpení. Gaudenz Assenza Tady máme možnost využít ten prostor smysluplně a prostřednictvím lidí, kteří do toho dávají všechno. Kdyby se jim opravdu podařilo svůj nápad zrealizovat, bylo by to úžasné. Dalibor Carda Na projektu spolupracuji proto, že obsah vzdělávání a celkové zaměření všech dalších oblastí projektu považuji za naplnění svého života. Přesah každé z oblastí je tak vysoký a smysl projektu pro vývoj lidské kultury tak dalekosáhlý, že stojím s pokorou před celým tímto celoživotním dílem, které je realizovatelné jen díky velkému množství dobrých lidí. Uvědomuji si proto, že byť jako jeden ze spolutvůrců, budu zároveň jedním z prvních studentů a výzkumných pracovníků. Vladimíra Dvořáková V Projektu Krumlovia mě zaujal zájem iniciátorů o prohloubený pohled na člověka. Inspirují mě otázky, které si zakladatelé Projektu Krumlovia kladou v oblasti vzdělávání, sociálních vztahů a zdravé tvorby prostředí. Proto jsem se rozhodl s projektem Krumlovia pomáhat. Oldřich Hozman Projekt Krumlovia je pro mě paprskem naděje pro dnešní školství, kde jsou kvanta odosobněných informací, neustálé hodnocení a srovnávání a výsledný "papír" stavěny nad studenta samého. Proto je pro mě tak fascinující být součástí projektu, v němž jsou naopak na prvním místě hodnoty lidství a ekologie, a vše, co s ním souvisí. Podílet se na procesu tvorby a zlepšování vzdělávání, které má za úkol zušlechtit lidskou bytost, je pro mě smysluplnou činností. Zuzana Ledvoňová Po mnoha letech strávených v tzv. "velkém businessu" jsem si čím dál tím více začal uvědomovat, že středověcí stavitelé dokázali postavit dech beroucí katedrály bez počítačů i složitých strojů. Naproti tomu mnoho našich dětí dnes bez tabletu a nepřetržitého připojení k některé z mnoha "sociálních" sítí zabloudí v lese. Věřím, že projekt Krumlovia by alespoň některým z nich umožnil najít tu cestu zpět k přírodě, přirozenosti a přemýšlení. Ivan Mareš 167 | P r o j e k t K r u m l o v i a

V dětství jsem si myslela, že všichni lidé na světě jsou dobří. V pubertě jsem si myslela, že dobrá jsem zejména já. Nyní si myslím, že je potřeba dobré myšlenky a nápady tvořit, ošetřovat v jejich křehkém zárodku a podporovat, když už se jim podaří jako jedněm z mála vykouknout na denní světlo. Proto jsem v Projektu Krumlovia. Lucie Vaverová Principy a proces spolupráce

I. Podmínkou pro společný rozvoj je pochopení, že nikdo z nás není vlastníkem či tvůrcem nápadů. Jsme jejich pouhými nositeli, kteří nápadům nejvíce prospěji tím, že je budou šířit, kombinovat s nápady druhých, ne je schraňovat a přehnaně lpět na jejich vlastnictví či dogmaticky trvat na určitých osamocených idejích. Velmi málo nápadů, které nás napadají během dne, jsou opravdu originální. Ve výjimečných případech, kdy jsou nápady opravdu originální, vznikají na základě spojení mnoha různých idejí od mnoha lidí a z mnoha dalších zdrojů. Dohromady tvoří tato směsice nápadů křehkou půdu pro naši tvořivost. Bez této úrodné půdy bychom nevytvořili nic. II. Klíčovým principem iniciativy Universita pro budoucnost a Projektu Krumlovia je otevřenost. Zatímco většina projektové dokumentace bývá soukromá a neveřejná, naše materiály jsou veřejné. Lidé z nich mohou čerpat inspiraci a mohou se zapojit do spolupráce s tvůrčí skupinou. Vítáme příspěvky lidí z celého světa (nápady, texty, urbanistické návrhy, architektonické studie, zpětné vazby, apod.). Práce může být představena či předána komukoliv z týmu Krumlovia či zaslána emailem ([email protected]). III. Všechny přijaté práce budou pečlivě posouzeny a případně integrovány do celkového projektu. Přispěvatelé budou zveřejněni v sekci příloh (jako příklad viz Příloha 1). Pokud jde o významné přispěvatele, budou zmíněni v samotném textu. Pokud lidé budou sdílet své nápady, budeme se snažit začlenit tyto příspěvky do celkového konceptu. To znamená, že pokud někdo přispěje např. textem, jiná (kompetentní) osoba tuto část textu včlení do projektové dokumentace. To nevyhnutelně vede k asymetrickému vztahu, neboť ten, který text začleňuje, může rozhodnout, co z textu použít a jak ho integrovat. Tým Krumlovia si vyčleňuje právo odmítnout práci, která nekoresponduje s celkovou vizí projektu. V některých oblastech, např. v urbanistickém plánování a architektuře, potřebujeme příspěvky tak, abychom byli schopni dodržet specifické termíny (např. město Český Krumlov v současnosti upravuje územní plán a potřebuje návrhy na změnu již v roce 2016). 168 | P r o j e k t K r u m l o v i a

IV. Dalším klíčovým principem je princip spolutvorby, což znamená: Každý člen pracovní skupiny a každý koordinátor týmu podniká aktivní kroky k rozšíření týmu o další členy (přijímáme asistenty, členy týmů, poradce, kandidáty na vedoucí pozice, atd.). Podmínkou pro přijetí nového člena je prostudování dosud vypracovaných dokumentů. Noví členové a přispěvatelé se mohou účastnit projektových setkání a dalších aktivit. Cílem těchto setkání je dosáhnout vzájemného porozumění a inspirace. Po vzájemném seznámení mohou být navrženy konkrétní možnosti spolupráce. Společná tvorba by měla být partnerská a symetrická. Produktivní spolupráce vyžaduje dlouhodobé zapojení, komplementární schopnosti a pozitivní týmovou a organizační kulturu (viz Příloha 23). Tyto podmínky musí být postupně vytvářeny, neboť opravdová dlouhodobá spolupráce vyžaduje adekvátní snahu a úsilí, avšak přináší ty nejcennější plody. Jsme připraveni přestoupit od vize pár lidí, kteří stáli u jejího zrodu ke kolektivní vizi. Pozvánka ke spolupráci

Tým Projektu Krumlovia vítá nové členy ve všech oblastech, kterých je příliš mnoho na to, abychom je zde všechny vyjmenovali. Aktuálně hledáme lidi se zkušenostmi v následujících oblastech (A-Z): 1. Architektura 2. Energetické technologie 3. Fundraising 4. Finance (vč. ekonomika, kontrola, daně) 5. Grafický design 6. Investice a infrastruktura 7. Lidské zdroje (vč. mzdy, platy, benefity zaměstnanců) 8. Management a organizace 9. Marketing, komunikace (vnější i vnitřní), networking a PR 10. Právní poradenství 11. Programování webových stránek (html, php nebo podobné) 12. Překlad a editace 13. Web design (grafika a umění) 14. Výzkum a vývoj 15. Vzdělání (základní, střední, vysokoškolské)


Výroky o Projektu Krumlovia Vážíme si výsledků, kterých dosud dosáhly vzdělávací instituce. Věříme však, že by obecně mělo být vzdělávání silněji orientováno směrem k rozvoji tvořivosti, talentů, vyššího potenciálu člověka a jeho poslání. Člověk, který v životě nedělá to, co má opravdu rád, těžko může vyniknout a být šťastný. Gaudenz Assenza Přínosy pro Český Krumlov jsou zcela zřejmé. Dalibor Carda Projekt je zcela unikátní tím, že jak ve vzdělávání, tak v celém spektru dalších aktivit přesahuje hranice toho, na co jsme běžně zvyklí, a tím přináší nesmírné obohacení každého zúčastněného člověka. Vladimíra Dvořáková Říká se, že budoucnost utváříme vlastním jednáním. Nebylo by tedy vhodné, abychom se mohli podílet též na tvorbě obsahu a formy našeho vzdělání? Právě ono totiž určuje směr naší životní cesty. Vzdělávání pro budoucnost by mělo být živým, celistvým a stále se vyvíjejícím procesem. Vidím v Projektu Krumlovia tento potenciál pravosti a autenticity vzdělávání od jeho vzniku. Projekt je postaven na reálných základech, svým vývojem bere dech, je krásný a má hodnotný obsah. Věřím, že pomůže oživit současné vzdělávání a přesáhne hranice České republiky. Václav Hasa Projekt Krumlovia je ambiciózní, nadčasový, navazuje na minulost a otevírá budoucnost. Jeho realizace nás posune zase o kus dál. Život je cesta a hranice jsou jen v našich hlavách. Jiří Hosnedl Jsem vděčný za to, že vzniká projekt, který v člověku rozvíjí hluboký zájem o lidské Já druhého člověka. Fascinuje mě myšlenka, že se lidé a studenti potkají v areálu vzdělávacího městečka s tím, co budou v životě prakticky potřebovat. Těším se také na realizaci uměleckých ateliérů a řemeslných dílen. Rozvoj tvořivosti a rukodělné práce je dnes tolik potřebný. Oldřich Hozman


Zhodnocení současné situace vzdělávání z hlediska skutečných potřeb doby je velmi zajímavé. Ve výukách se multiplikuje způsob myšlení našich předků, který se pouze „pepří“ novou technikou používanou jako největší inovační výdobytek výuky na všech typech škol. Tím se dostáváme do zvláštní situace. Vzdělávání předků nám již nevyhovuje (také už mu moc nerozumíme), avšak nejsme zatím schopni rozvinout způsob, který by byl adekvátní době, do níž vstupujeme, a v níž žijeme. Situaci si zjednodušujeme tím, že lidské myšlení přenášíme na techniku. Pravda, technika je čím dále tím více dokonalá a vyžaduje přísnou logiku lidského myšlení. Lidské myšlení se sice této přísné logice dokáže přizpůsobit, ale vzdává se tím schopnosti sjednotit protiklady ve vyšší kvalitu. Tato schopnost nezná jen ano - ne, ale ano, když ... ne, když … nebo ano i ne současně, nebo nevím, anebo ani ano ani ne, ale zcela jiná Varianta. Myšlení spojeno s přísnou logikou počítačů není totéž jako logikou lidského světa. Anežka Janátová Projekt Krumlovia je pro mě mostem propojující minulost s budoucností postavený z kamenů lásky a úcty k lidem a poznání. Zuzana Ledvoňová Projekt Krumlovia ve své šíři i hloubce i svým obsahem se velmi mnoha lidem zdá být na první pohled zcela utopickým, nereálným a neproveditelným. Ale právě proto stojí za to se o něj pokusit. Ivan Mareš Every era of human history has its own institutions. The Krumlovia Project is a bold attempt to give birth to institutions that can carry our children and grand-children through the high tides of the 21st century. Markus Molz Doufám, že začínáme něco nadějného a ne jen nějakou grantovou habaďůru. Jana Pilátová Tvoří-li člověk projekt, jako je Krumlovia, nelze snad ani jinak, než tvořit pro přínos okolnímu světu a napomáhat budoucímu lidskému a kulturnímu vývoje. Celý obsah díla stojí na základních hodnotách, jejichž charakter je nadčasový. Zdrojem nadčasových hodnot je právě úroveň, o níž si často uvědomujeme, že v našem světě chybí: láska, dobro, nezištnost, ctnost, píle a práce bez ohledu na vlastní prospěch. Uvědomujeme si, že pokud bychom z lidského života i obsahu kultury a vzdělávání odstranili tento rozměr, nebo jej byť pouze ignorovali jakožto nepraktický, neadekvátní a do moderního světa nepatřičný, následkem by bylo ― obrazně řečeno ― jakési odpojení od zdroje smysluplného života a nutný pozvolný rozklad hodnot se všemi jeho projevy. Rostislav Riško


Jen ten, kdo chce nemožné, uskuteční to, co je možné. Marie-Christine Simek Je potřeba vzdělávat lidi tak, aby byli tím, čím opravdu jsou. Lucie Vaverová Fascinuje mě systém otevřenosti, harmonie a neustálé inovace. Každý přitom dělá svůj díl práce, kde se cítí komfortně, bezpečně a radostně. Radan Volnohradský


Přílohy Příloha 1 (Kontext): Poděkování Tato příloha uvádí seznam lidí, kteří dodávali nebo upravovali texty čí jiné písemné a grafické výstupy. Pokud jsme na někoho zapomněli, velice se omlouváme a prosíme o upozornění na mail: [email protected] Doc. Gaudenz Assenza, D.Phil. (Oxon), M.P.A. (Harvard), m.prof. KU ♦ Mgr. Monika Brusenbauch Meislová, Ph.D. ♦ Bc. Lenka Buchníčková ♦ Mgr. Dalibor Carda ♦ PhDr. Xénia Činčurová ♦ Ing. Jáchym Daněk ♦ Ing. Zdeněk Dohnal ♦ Ing. Miluše Dolanská, Ph.D. ♦ Mgr. Daniela Doubová ♦ Mgr. Vladimíra Dvořáková ♦ Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. ♦ Karel Funk ♦ Zuzana Fuutová ♦ Ing. Zdenka Hegedüšová, Ph.D. ♦ Mgr. Aleš Heinz ♦ Jiří Hosnedl ♦ Akad. arch. Oldřich Hozman ♦ Mgr. Petra Charvátová ♦ MgA. Martin Chlup ♦ PhDr. Anežka Janátová ♦ JUDr. Jaroslav Knoll ♦ Ing. arch. Stanislav Kovář, CSc. ♦ Ing. Jaroslav Kršňák ♦ Ing. Milan Kulík ♦ Zuzana Ledvoňová ♦ Ing. Ivan Mareš ♦ Dr. Markus Molz ♦ Mgr. Tomáš Pavelec ♦ Ing. arch. Petr Pešek (Architektonický design první budovy) ♦ Mgr. Rostislav Riško ♦ Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. ♦ Bc. Eva Skočíková ♦ Bc. Marie-Christine Simek ♦ Mgr. Martin Střelec ♦ Bc. Timotej Šefčovič ♦ JUDr. Jiří Štancl ♦ Mgr. Iva Tahová ♦ Mgr. et MgA. Lucie Vaverová ♦ Mgr. Dagmar Volnohradská ♦ Ing. arch. Radan Volnohradský ♦ Antonín Vysloužil, DiS. ♦ Doc. Christoph Woiwode, PhD, Dipl.-Ing., MA a mnoho dalších.


Příloha 2 (Kontext): Vztah k dalším iniciativám Projekt Krumlovia souzní s řadou dalších iniciativ, deklarací a záměrem v různých oblastech vzdělávání, ekonomie, architektury, politiky, sociální sféry a jiných. Následujíci seznam obsahuje malý výčet z mnohem větší databáze. Jsou to příklady s určitou rezonancí, v některých případech i s vysokou rezonancí s Projektem Krumlovia a inciativou University for the Future.

Name of initiative, declaration, framework …

Website or online document

1 Beyond GDP Initiative

http://ec.europa.eu/environment/beyond_gdp/index_en.html

Big Tent Group Communiqués on Sustainability, Knowledge and Democracy, and on the Grand Global Challenges and the Transformation 2 to Sustainable Societies

http://www.livingknowledge.org/discussion/debate/wpcontent/uploads/2013/05/Big-Tent-IV-Communiqu%C3%A9-Thegrand-global-challenges-and-the-transformation-to-sustainablesocieties.pdf http://www.livingknowledge.org/livingknowledge/wpcontent/uploads/2012/05/GDIII-Final-May-20.pdf www.bioneers.org www.bioregional.com www.theblueeconomy.org www.citymart.com http://collectiveimpactforum.org

3 4 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Bioneers Bioregional Blue Economy Citymart-Inspiring Solutions to Transform Cities Collective Impact Forum COMPAS Network – Endogenous Development and Biocultural Diversity Copernicus Alliance – European Network of Higher Education for Sustainable Development Economy for the Common Good EmpathEast Manifest European Local Inclusion and Social Action Network European Network for Community-Led Initiatives on Climate Change and Sustainability European Research Area Board First Report on Preparing Europe for a New Renaissance Evolver Network Future Centre Alliance Future Earth Global Alliance on Community-based Research Global Footprint Network Global Responsible Leadership Initiative Globalisation for the Common Good Chicago Declaration Grassroots Europe for Local Wellbeing

www.compasnet.org www.copernicus-alliance.org www.ecogood.org/en www.empatheast.net/manifest www.elisan.eu www.ecolise.eu http://ec.europa.eu/research/erab/pdf/erab-first-annual-report06102009_en.pdf www.evolvernetwork.org www.fc-alliance.net www.futureearth.org www.gacer.org www.footprintnetwork.org www.grli.org http://www.gcgi.info/index.php/conferences/2009-chicagodeclaration www.grassrootseurope.org 174 | P r o j e k t K r u m l o v i a

26 Great Transition Initiative 27 Heutagogy Community of Practice 28 Human Scale Education International Association for Research on 29 Service-Learning and Community Engagement 30 International Association of Educating Cities 31 International Sustainable Campus Network 32 Living Future Europe 33 Local Governments for Sustainability 34 Manifesto 15 35 Net Impact 36 NETpositive 37 On the Commons Organic Architecture (International Forum Man 38 & Architecture) 39 PASCAL Learning Cities 2020 and 40 Universities for a Global Renaissance 41 Plugging the Leaks (New Economics Foundation) 42 Slow Science 43 Smart Civil Society Organisations 44 Sociocracy 45 Social Innovation Exchange

46 47 48 49 50 51 52 53

Social Innovation Manifesto: Towards an agenda for social innovation Social Progress Imperative Sustainability Transitions Research Network The People Who Share ThrivaAbility Transition Network UN Habitat City Changers UNESCO Chair in Community-based Research and Social Responsibility in Higher Education

UNESCO Chair in Social Learning and Sustainable 54 Development 55 UNESCO Global Citizenship Education UNESCO World Conferences of Higher Education 56 Declarations

58 World Futures Studies Federation

www.greattransition.org https://heutagogycop.wordpress.com www.hse.org.uk www.researchslce.org www.edcities.org/en www.international-sustainable-campus-network.org http://living-future.org/lfeurope www.iclei-europe.org www.manifesto15.org https://netimpact.org www.net-positive.org www.onthecommons.org www.organic-architecture.org http://learningcities2020.org http://pumr.pascalobservatory.org www.pluggingtheleaks.org http://slow-science.org www.smart-csos.org http://sociocracy.biz www.socialinnovationexchange.org http://emergencebydesign.org/wp-content/uploads/2013/10/SocialInnovation-Manifesto.pdf www.socialprogressimperative.org www.transitionsnetwork.org www.thepeoplewhoshare.com http://thriveability.zone www.transitionnetwork.org http://imacitychanger.unhabitat.org http://unescochair-cbrsr.org www.unesco.org/en/university-twinning-and-networking/access-byregion/europe-and-north-merica/netherlands/unesco-chair-in-sociallearning-and-sustainable-development-910 www.unesco.org/new/en/global-citizenship-education http://www.unesco.org/education/educprog/wche/declaration_eng.htm

http://www.unesco.org/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/ED/ED/pdf/WCH E_2009/FINAL%20COMMUNIQUE%20WCHE%202009.pdf www.wfsf.org 175 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Příloha 3 (Areál): Fotografická dokumentace současného stavu areálu

Pohled na areál z Vyšenských kopců (foto L. Vaverová, 2014)


Interiér Kuchyně (foto J. Hosnedl, 2014)

Pohled na ubytovací bloky (foto R. Volnohradský, 2014) 177 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Interiér skladových prostor kuchyňského bloku (foto J. Hosnedl, 2014)


Interiér kuchyňského bloku - boční schodiště do jídelny (foto J. Hosnedl, 2014)


Učební blok (foto J. Hosnedl, 2014)


Vzrostlé stromy v areálu (foto J. Hosnedl, 2014)


Napojení barokního statku na objekt novodobých dílen (foto J. Hosnedl, 2014)


Starý Schwarzenberský statek (foto J. Hosnedl, 2014)


Druhé křídlo barokního statku (foto J. Hosnedl, 2014)


pohled na křídlo barokního statku - objekt kina (foto J. Hosnedl, 2014)


Pohled na městskou zástavbu přes vodní plochu (foto J. Hosnedl, 2014)


Objekt mobilní plynové kotelny (foto J. Hosnedl, 2014)


Pohled na ubytovací bloky (foto J. Hosnedl, 2014)


Sklepní prostory ubytovacího bloku (foto J. Hosnedl, 2014)






Foto: R. Volnohradský, 2014


Členové týmu Krumlovia při návštěvě areálu (foto R. Volnohradský, 2014)

Objekt bývalých dílen (foto R. Volnohradský, 2014) 193 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Flóra bují všude (foto R. Volnohradský, 2014)

Interiér barokního statku (foto R. Volnohradský, 2014) 194 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Panorama (foto R. Volnohradský, 2014)




Nádvoří bývalého statku (foto R. Volnohradský, 2014)


Původní nájezdní rampy (foto R. Volnohradský, 2014)


Suť ze zdemolovaných vojenských objektů (foto R. Volnohradský, 2014)


‚Buzer plac‘ (foto R. Volnohradský, 2014)


Příloha 4 (Architektura): Ukázky organické a ekologické architektury

Návrh hlavního sídla pro FaceBook45 200 | P r o j e k t K r u m l o v i a


Rodinný dům, Rothbury, Northumberland, UK; architekt Reid Jubb Brown

Fennell Residence, Portland, USA; architekt Robert Harvey Oshatz


Plán pro Great Fan Visiting Centre, Cambridgeshire, UK; architektonický ateliér CMJN

Rodinný dům 203 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Rodinný dům, Linkebeek, Belgie; architektonický ateliér Samyn and Partners

Rodinný dům, El Palol Španělsko; architekt O. Hozman


Interiér rodinného domu, El Palol Španělsko; architekt O. Hozman


Rodinný dům, Chrustenice, ČR; architekt O. Hozman

Rodinný dům, Praha, ČR; architekt O. Hozman 206 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Interiér restaurace Maitrea, Praha, ČR; architekt O. Hozman




Projekt zahradní restaurace a centra tělesné terapie, Průhonicích u Prahy, ČR; architekt O. Hozman


Projekt zahradní restaurace a centra tělesné terapie, Průhonicích u Prahy, ČR; architekt O. Hozman


Ukázka zelené střechy


Ukázka zahradní architektury; architekt O. Hozman

Earth houses, Dietikon, Switzerland; architekt P. Vetsch


Obytný dům, Vídeň, Rakousko, architekt F. Hundertwasser

Obytné domy, Island (foto R. Volnohradský)


Příloha 5 (Vzdělávání): Iniciativa University for the Future Launched in 2013, the international University for the Future Initiative is co-creating a new model of transformative higher education. We believe that higher education in the 21st century has a key role to play in individual, organizational, community and societal transformation. In our vision, higher education leads a triple purpose: (1) catalyzing the sustainability transition, (2) fostering social well-being and (3) activating higher human potential, such as universal love and care, egoless purpose and service, as well as practical wisdom. We know from long-standing professional experience that a fundamental redesign is required before higher education truly serves this triple purpose. All aspects and dimensions of higher education need to be deeply rethought, not only the educational and research approaches, but also assessment and quality development, organization and decision-making, outreach, funding, academic culture, architecture, recruitment and promotion. Our guiding question is: What would higher education look like if we built it from scratch? We are interested in a higher education unconstrained by traditions and institutions that are no longer helpful. At the same time, we would like to take the best of the models of all prior eras and recombine them toward an entirely new complex whole, without their typical limitations and downsides. Inspired by the question of regenerating higher education from scratch, we went through an intensive collective (re)design process in the past 2 years. Without any funding, we dedicated thousands of hours of volunteer time: 2 full-time and 15 part-time contributors are currently involved, complemented by more than 70 supporters and around 500 persons and organizations subscribed to our email distribution list. Achievements We developed an unprecedented design for a 21st century higher education that is fit for the above-mentioned triple purpose. Transformative education, transformative research and transformative action become integrally intertwined in multi-dimensional processes of co-creation of desirable futures. These processes do not only include scholars and students, but also representatives from all sectors (civil society, business, politics, media, religious and spiritual communities, etc.). The co-creation occurs in concrete local contexts in ways that circle out and create ripple effects. Our design is modular and scalable. It will be “open source”, constantly improved, replicable across locations, and suitable for adaptations to cultural contexts and local needs. The University for the Future that we imagine is not a monolithic institution in one place. It will rather become a multi-local field of ethical transformative power that allows more and more persons and organizations to “plug in”. Each local implementation and the shared international platform are non-profit entities working for the common good. Inspired by our design proposals, several local development projects have been started in Europe. Each local development experience can greatly inspire the others. More and more synergies arise across locations. Over time, we seek to spread out across more countries.


Příloha 6 (Vzdělávání): V čem je nový koncept university odlišný?

The University for the Future (U4F) is a system innovation in higher education. Any single innovation that is part of the U4F design does not in itself constitute the U4F, but it can be a U4F showcase. The U4F vision is only realized when it comes to specific, simultaneous and coordinated changes across all key dimensions that make up higher education. From an organisational perspective, the U4F is envisioned as an ecosystem of organisations, not as a single organisation. The U4F model can be used for developing existing as well as new higher education institutions in symbiosis with the local community and the region in which the respective institution is established. The U4F includes possibilities to create showcases in various locations and in different variations, including arrangements such as: 1. 2. 3. 4. 5.

the creation of standalone higher education institutions; networks of institutions in different locations; “university within a university” (i.e. U4F innovation zones within existing universities); inter-institutional and cross-sector programmes, integrated concepts on the local level such as Learning Villages and Learning Cities (both of which include also non-higher education institutions).

The showcases aim to manifest the U4F model in practice as comprehensibly as possible. They will at the same time be tailor-made to local needs and circumstances. The U4F model is designed to become a comprehensive, worldwide leading example of Transformative Higher Education. Our understanding of Transformative Higher Education is based on three interconnected horizons of transformation. First of all we believe that higher education shall serve to transform individual human beings by unlocking their higher human potential (not only their intellectual potential, but also their moral, social, aesthetic potential, etc.) We also believe that in our era of grand challenges, higher education is an anchor institution that has the duty to catalyse positive cultural, economic and political development in the communities and regions in which its institutions are located, as well as in globalised society at large. The second line of transformation is to help assure and improve human and social well-being in inclusive and ethically responsible ways. The third line of transformation is to spur the sustainability transition, which is a key transgenerational challenge of our era. In what follows, we compare typical features of Modernist Higher Education with our understanding of Transformative Higher Education that is underlying the U4F model. There is no higher education institution in the world yet that complies with the complete set of the below mentioned characteristics of Transformative Higher Education. However, there are both small and big higher education institutions and initiatives that already exemplify a certain subset of characteristics of Transformative Higher Education. Each example we know covers a specific subset of characteristics of Transformative Higher Education, whereas the other characteristics still correspond to the habits of Modernist Higher Education. The U4F is therefore meant to be the first university system that realizes the whole set of characteristics of Transformative Higher Education. Likewise, we may say that in light of the great great diversity of existing higher education institutions, there is probably no higher education institution that corresponds to all criteria of Modernist Higher Education.


Modernist Higher Education

Transformative Higher Education

(= common features of the current global higher education system many existing universities adhere to)

(= key characteristics of the University for the Future model of higher education)

GOALS Research productivity and impact factor

Transformation capacity and societal impact

Academic excellence per se

Transformative leadership inspired by broad insight and wisdom

Academic performance

Helping individuals explore and realize their (higher) potential and their unique vocation (life purpose)

Accumulation of knowledge

From knowledge to wisdom

Disciplinary skills, knowledge and competences

Realize (higher) potential, and apply it to the world in ways that generate desirable societal impact

Employability of students

Creative workers able to generate fulfilling professional activities that induce desirable societal change

ORIENTATION Scientism and materialism (which limits research to a normatively reduced understanding of academic inquiry) in quarrel with deconstructive postmodernism (which leaves us without normative focus)

No a priori limitation of worldviews, frameworks, methodologies and topics, but focus on catalysing grand challenges in inclusive and sustainable ways

Paradigm wars between worldviews that claim exclusivity of what they count as reality and valid inquiry: universalist materialism (frequently entailing reductionism, atomism and simple causality) vs. relativist postmodernism (focusing on discourse and culture)

Primacy of complexity, systemic, and meta-paradigmatic perspectives

Separate and unconnected view of levels (e.g. micro, macro, meso, mundo, cosmo)

Integration of multiple levels

Dichotomy of facts and values, science considered as disinterested and neutral

Science as value-based endeavour supposed to contribute to ethical transformative action

EDUCATION, LEARNING & ASSESSMENT BA/MA/PhD degrees

3 levels:  



“Inspiration”: U4F Certificates (some courses can count for the second level) “Insight”: U4F Portfolios (accredited and nonaccredited programmes), U4F labelled BA/MA/PhD degrees (U4F accredited programmes) “Impact”: U4F Showcases


Fulfilment of external requirements enshrined in a predefined curriculum

Fulfilment of students’ interests and life purpose in relation to emerging societal needs through a co-designed, personalised curriculum

Learning for testing

Vision-to-action cycles

Progression measured by credits completed

Progression measured by achievement of personalised learning goals that are part of a learning contract negotiated between the student and the institution (represented by the mentors and teachers), in consultation with the teams the student works in and the communities served

Exams, tests, and grades

360 degree feedback (i.e. students also evaluating the teachers), holistic evaluation, peer assessment, selfreflection, portfolio work

Self-development is a private matter

Self-development is at the core of education

Academic theses as the main option to complete studies

A variety of combinations of documentation and practical work are possible to demonstrate levels of mastery

Candidates unsuitable for their profession can easily succeed by complying with the rules; candidates suitable for their profession can easily fail because of irrelevant formalities

Work on the vocation of a person precedes specialisation; suitability for a profession is assessed during the entire process (more through reality test and feedback from practitioners than through academic exams)

System mostly caters for standard disciplines and professions;

System encourages individuals, groups and organisations to develop unique profiles, profiles without existing labels, and serve as trendscouts of emerging new professions

System allows much more easily to add new courses and new sub-disciplines within the given structures than to change the disciplinary structures

Interdisciplines, in-between spaces, emerging fieldsand transdisciplinary explorations are considered key for learning and problem solving in the 21st century

Academic curriculum as a field of learning separated from the rest of the life and person of the students

Lifewide learning and sustained engagement of the whole person in the chosen fields and activities

Stimulation of a limited set of intelligences; overemphasis on narrow measures of intellectual performance; separation of head, hand and heart

Stimulation of multiple intelligences; integration of head, hand and heart (e.g. handicrafts, working with the land, education of the heart, intercultural communication, relationship work, real-world projects)

The creative disciplines are mostly separate from other disciplines

Creative disciplines are integrated in all programmes

Teacher mainly as instructor in a narrow field

Main teachers are facilitators and inspirers, as well as mentor orcoach of the whole person; learning of specific subject matter from books, online materials, more advanced peers or masters, depending on learning style

Focus on research and teaching; outreach and service to society are add-ons

Learning as engagement in co-creative transformation processes with representatives of all sectors of society. Outreach is not necessary because the outer is an integral part of the inner by design (e.g. through Learning Journeys, Transformation Labs, Learning Villages, and Learning Cities, through teachers from all walks of life, through volunteering andservice learning, through scholarship of engagement as default).


Emphasis on first attending lectures, then doing homework

Increased attention given to individual and group preparation prior to engagement with teachers (flipped classroom etc.)

Environmental education as a taught subject

Education for sustainability in its full range and real-life implications, based on leading sustainability practices on campus

RESEARCH Emphasis on scholarship of discovery

Emphasis on scholarship of integration (transdisciplinary scholarly activities that integrate, interpret, and connect previous discoveries in ways that reveal new layers of meaning)

Dominance of hyperspecialized research

Priority of transdisciplinary research inspired by big picture thinking and focused on grand challenges

Predominance of short-term research projects

Predominance of long-term research programmes and research projects that build on each other in service of specific communities beyond academia

Research ethics is a matter of “ticking boxes” (e.g. confidentiality, informed consent, etc)

Research ethics is primarily part of the process of research design and research evaluation conducted together with the communities served

Publish or perish

Publications as one among many aspects of real-world impact generation (along with micro-teaching in contexts of practice, transformation projects, practice-based research, institution and capacity building, advisory services, etc)

Research funding programmes designed in advance by bureaucrats and/or status quo commissions

Research priorities developed dynamically by researchers and stakeholders together in long-term cross-sector communities of practice, including disadvantaged people

Funding priorities favouring incremental improvements within given research paradigms and disciplines

Variants of transformative research as default (such as transdisciplinary, action-oriented, integrative, experimental, explorative, community-embedded, and paradigm-changing frontier research)

Research universities emphasizing the scholarship of descovery becoming normative models for all higher education

Scholarship of discovery combined with scholarship of integration (transdisciplinary scholarly activities that integrate, interpret, and connect previous discoveries in ways that reveal new layers of meaning)

Scientometrics

Multilayered qualitative assessment, if possible with stakeholders from outside the university

Academic writing focused primarily on single idea papers as well as splitting ideas into as many papers as possible to optimise publication lists

Academic writing focused on deep exploration, complexity and unexpected outcomes; learning to write more succinctly (calibrating balance of words and content), producing pre-publications reflecting various stages of maturation of an idea or line of research (idea bank, blog, sketch, draft …)

Narrow definition of academic publication

Broadening academic publishing to include explorative, experimental, artistic, practical, multimodal and other types of presentation. 217 | P r o j e k t K r u m l o v i a

ORGANISATION Mostly inflexible hierarchy of many levels

Flat, networked, holographic organisation

Bureaucracy

Meta-design and experimentalism (e.g. integration of simplicity, lean processes, users as co-designers, experimental organisational redesign)

Leadership through positions

Leadership through engagement

Split between administration and academics

Self-administration based on strongsubsidiarity

Fixed faculties, departments and units recruiting candidates that need to fit into predefined slots in the organisational chart

Institutes are dynamically formed as organisational support forreal-life transdisciplinary communities of practice responding to a grand challenge

Primary emphasis on audit trails (paper check) and thin quantitative indicators

Reviews of real process and outcomes (reality checks); emphasis on qualitative depth and value

Institutions built and merged to realise economies of scale; growth mentality leading often to giantism

Institutions are never exceeding human scale and ecological carrying capacity in each location

The primary types of changes are reforms (re-shaping existing features) and innovations (adding new features)

The primary type of changes are transformations (systemic, structural changes including metamorphosis transformations are different from revolutions, because they are non-violent).

Mix of status quo, reforms and innovations based on an interest in individual advancement and institutional survival

Transformative higher education and transformative practice based on the mission of catalysing the Great Transition – includes and requires self-transformation on the personal and organisational levels

PARTNERSHIPS Typically, universities are conceived as single, monolithic organisations

The U4F is itself a partnership, an ecosystem of collaborating organisations

Graduates have to leave their alma mater and turn into alumni

Alumni have the opportunity to stay a part of the U4F ecosystem for their whole life

Science and society are often split from each other by design; linkages are difficult to create afterwards

Transformation Labs, Learning Villages and UniverCities as cross-sector communities of practice are the building bricks of the U4F

Reliance on third-party funding creates many short-term consortia that rarely outlast project life cycles

The Alliance for the Future stimulates long-term collaborations beyond single projects, the Foundation for the Future supports long-term communities of practice

The role of government is primarily as a regulator and funder, or as a target for lobbying

Governments on all levels are seen as partners in creating opportunities for system innovation in education and other sectors and in changing the role and rules of higher education more generally depending on the success of new models tested in reality


RESOURCE MODEL Move from the bureaucratic multiversity “entrepreneurial university” (and similar reforms)

to

the

Move from models such as the creative university and the civic/engaged university to a model that goes beyond everything that came before while including positive key aspects of each prior phase

In many ways, money has become the core concern of the academic enterprise; there has been a creeping commercialisation, commodification and increasing business orientation of higher education.

Platonic ideals such as truth, beauty and goodness at the core of the academic enterprise. Economic viability through new economic models embedding higher education at the core of communities, regions and cross-sector networks of organisations

Requirement to intensify the search for money in pseudomarkets by meeting the expectations of funding sources in a context of ever more competition, without prospect of long-term viability

Focus on shaping and realizing a unique collaborative vision based on great ideas, personal and conceptual integrity, societal value through impact generation; belief that these qualities will entail long-term viability

State subsidies, third party project funding and tuition fees as primary sources of funding

Increased attention to complementary funding models (e.g. pay-it-forward schemes, crowdfunding, impact investments, service learning, transformation projects for external clients, incubation of new organisations)

Dichotomy between few permanent positions and many unstable, temporary positions creates systemic gaps in many academic careers and partnerships(e.g. there are few mechanisms for keeping fruitful collaborations alive beyond project funding, for keeping young researchers going between short-term contracts, for continuing promising lines of research when funding priorities shift)..

Gap funding system (case by case) without undermining the principle of self-sufficiency for individuals, teams and organisations. Emphasis on continuity, productivity and value of higher education careers and partnerships. Focus on the middle-ground, i.e. neither sequences of short-term contracts nor tenure. Flexible and case-dependent solutions.

University budgets concentrated on maintaining existing activities and structures

Concentrating university budgets on facilitating the development of new activities and structures that can become self-sustaining and actively contribute to the viability of the U4F ecosystem

Scholars work for reputation, for money, and for keeping the privilege of academic freedom

People work for meaning and impact; work and money become dissociated (through free accommodation and services available on campus, through gift economy and time-banking systems established in the community, through consistent support of the personal vocation, etc.)

Salary schemes are often fixed and dependent on job category and seniority

Flexible salaries, depending on contribution, need and success of the unit and overall organisation in generating societal impact

Decision-making on resource allocation generally happens top-down and purely within the respective institution

Decision-making on resource allocation involves members from the operational level and from communities that are served

Basic income based on quantity (student numbers, number of papers published, etc.), additional income based on competitive third-party funding in pseudo-markets

Basic income based on quality (depth and breadth) of impact generated and additional incomes based primarily on entrepreneurial success in real markets

Mix of employment and entrepreneurial activities (of any kind) is difficult or impossible

Mix of employment and socially-engaged entrepreneurial activities as well as volunteering is encouraged; excessive


participation discouraged

in

profit

maximizing

organisations

is

FACILITIES Landscaping to fit drawing (nature is adjusted to buildings)

board

architecture

Buildings organically integrated in natural surroundings

Overbuilt spaces

Proper ratio between built environment and nature

Technicist architecture

Organic architecture

Architecture and landscaping rarely reflect ecological principles

Land and buildings reflect ecological and permaculture principles, including animals, food production, etc.

Industrial building materials, mostly concrete

Natural or recycled environment

Prevalence of cubicles for interior spaces

Highly differentiated interior architecture attuned to varied creative learning and working environments

Most rooms separated from the outside

Connecting the inside and the outside (e.g. through interior courts, winter gardens, interior greening, vertical gardens, terraces, bridges)

Insufficient or communication

lacking

options

for

resting

and

building

Abundant comfortable communication

materials

spaces

for

from

local

resting

and

Separate sports facilities

Fully integrated concept for wellness and regeneration

Impersonal, sterile atmosphere

Inviting atmospheres (e.g. as in living-rooms, stimulation of creativity through intentional use of colours, sounds, artwork, plants etc.)

Pervasive dependence on electric light and air-conditioning

Natural lighting and air-conditioning

Electro-smog in many spaces

Minimisation of electro-smog, separation of technical rooms from living, learning and working spaces

Carbon-negative energy systems and materials

Carbon-positive energy systems and materials

Cost calculation for buildings based on low initial costs and externalisation of other costs

Cost calculation for buildings based on entire life cycle

No water management

Integrated water management (e.g. use of rainwater, organic sewage systems)

Commercialism encroaching learning and work spaces

Minimisation of consumerist elements (such as ads, billboards, coke vending machines, etc.)

Limited recycling, external waste disposal

Towards zero waste systems: waste avoidance, waste minimisation, advanced recycling

Mono-purpose facility use; facility shut down in idle periods

Co-use of facilities through many stakeholders throughout the day/week/year

Prevalence of commuting

Proximity or integration of living and working

Dominance of high-carbon individualised transport

Integrated, low-carbon mobility systems (e.g. electric buses, shared bicycles, integration of private and public transport) 220 | P r o j e k t K r u m l o v i a

ICT Overconfidence in technology as the primary pathway to educational innovation

Rediscovery of the Human Being – emphasis of direct, live, face-to-face interaction in small groups

A primary driver of ICT are direct, measurable cost savings (while overlooking indirect and often hidden costs)

A primary driver of ICT is to simplify and/or complement the learning experience where face-to- face interaction is not possible or where preparation through ICT demonstrably enhances face-to-face experience

Mountains of papers despite advanced ICT systems

Paperless office

Non-integrated commercial software systems

Integrated, open-source software systems

MOOC 1.0, 2.0, etc. as major trajectory of investment toward future higher education

MOOC as a voluntary and complementary source of learning to be used individually depending on interest

ACADEMIC CULTURE Tendencies toward “low oxygen” academic culture

Enlivened, soulful community

Overemphasis of individualism and competition

Emphasis on teamwork and cooperation

Self-celebratory academic rituals

Meaningful rituals and rites of transition based on shared values and recognition also earned from communities outside of academia that are served

Student and faculty roles dominate interactions

Authentic interactions of whole human beings; people take on roles in a flexible manner (everybody is a teacher and learner, depending on the domain and the context)

System of formal ranks and titles

Formal ranks and titles are deemphasized and do not predetermine the roles in teams and organisations.Natural authority of the unpretentious, engaged intellectual and scholar-practitioner

Inaccessible academic language

Vivid, crisp, accessible language

The personal side of “science in the making” is mostly hidden

Reintegration of the personal side of “science in the making” and the results of science

Ethics enforced by management, reporting, controls, professionalism, code of ethics, ethics commissions

Primary emphasis is on the well-being and harmony of teams, integrity of relationships and personal development as a source of moral behaviour

RECRUITMENT & PROMOTION Recruitment based on individual achievements alone

Individual recruitment is possible, but preferred is the creation of organisational boundaries around already impactful teams and promising new initiatives – development of a system of group applications for staff and students

Overreliance on research publications in hiring academics

Comprehensive recognition of life achievements, personal qualities, and compatibility with existing team members, as well as with organisational vision, mission and culture 221 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Binary logic and fixed institutional boundaries (anybody is either part or not part of the organization)

Permeable boundaries inviting and enabling various, possibly shifting, types and levels of participation (the whole range from small occasional contributions to full-time engagement)

Two step process into the organisation: probationer (period legally defined), member

Three step process into the U4F Initiative and U4F related organisations: trainee, probationer (period defined by contribution), member

Split between knowledge and action, intellectual and practitioner

Promotion of scholar-practitioners

QUALITY DEVELOPMENT Accreditation through accreditation agencies applying general standards and procedures (that tend to suppress system innovations)

U4F quality label recognizing breakthrough innovations and encouraging the development of specific quality profiles within the overarching principles of the U4F label; Continuous co-development of the standards and procedures with users Quality management based on questions that encourage critical internal conversations and actual improvements

Control and accountability based on imposed quality assurance systems – pervasive rhetoric face work in extensive self-evaluation reports

Trust, entrepreneurialism, personal responsibility (controls are the exception, not the rule, the rule are freely chosen public commitments and verifiable statements on achievements in relation to these commitments)

Audit trails (paper check); emphasis on quantitative indicators

Reviews of real process and outcomes (reality checks); emphasis on qualitative value and societal impact

Course evaluation by students based on evaluation forms

Continuous improvement of courses based on focus groups, mutual learning of teachers, inquiries into reasons of choice of courses, database of “stories of learning” per teacher from the students’ perspective, etc.

Most academic teachers do not have pedagogical training

Pedagogical training and apprenticeship as an integral feature of induction into academic life

Most academic researchers do not have training in transdisciplinary research

Transdisciplinary research training and apprenticeship as part of the general induction

Rankings of programmes

Education for the Future listing


Příloha 7 (Vzdělávání): Zdroje inspirace pro vzdělávání Každý z nás má zkušenosti alespoň s jedním vzdělávacím paradigmatem, ať už jako žák nebo jako učitel či rodič. Někteří členové týmu Krumlovia mají desetileté zkušenosti a hluboké znalosti v oblasti vzdělávání. Řada z nich jsou experti ve srovnávací pedagogice. Se získáváním zkušeností a znalostí je přirozeně spojené, že většina lidí má v oblasti vzdělávání své preference. Cílem Projektu Krumlovia je otevřít prostor dialogu. Nejdůležitějším aspektem vzdělávání není nálepka, k jakému pedagogickému směru se hlásíme, ale vědomí a osobnost učitele, který je středobodem vzdělávání. Pro Projekt Krumlovia hledáme osobnosti, jež mají schopnost myslet v širších souvislostech a mají zájem podílet se na tvorbě vzdělávacích programů celostního typu. Hledáme lidi, kteří pracují s otevřenou myslí, chtějí se nadále vzdělávat, pochopit různorodost odlišných impulsů a tvořit nové vzdělávání. To zároveň stojí o zachování všeho kvalitního, co může být přeneseno z minulosti. Náš model těží z bohatství existujících akademických a praktických znalostí, které jsou dnes díky internetu snadno dosažitelné. Co to přesně znamená, být inspirován rozdílnými modely a přístupy v průběhu tvorby nového způsobu vzdělávání? Za účelem vysvětlení několika příkladů existujících zdrojů inspirace jsme vytvořili následující model. Na první úrovni jsou tzv. vzdělávací filosofie, což jsou komplexní pohledy na vzdělávání. Sestávají:   

z daného světonázoru včetně specifického porozumění lidským bytostem a jejich vývoji; ze souboru hodnot, základních principů vzdělávání, vzdělávacích cílů a metodologie, jak těchto cílů dosáhnout; občas též mohou zahrnovat srovnání s dalšími vzdělávacími filosofiemi

Existují též částečné filosofie, které nepokrývají všechny aspekty vzdělávací filosofie, a jsou zde dokonce pouze částečně vypracované návrhy či teorie, které poukazují na určitý směr, kterým by se mohlo vzdělávání ubírat. Ještě stručnější jsou tzv. metafory učení (např. obraz skupiny zvířat, z nichž jedno je opice, druhé slon, třetí had a čtvrté ryba, které stojí před stromem a učitel jim zadává úkol, aby vylezli nahoru na strom). Druhou úrovní inspirace jsou různé přístupy ke vzdělávání. Ty slouží jako praktický průvodce pro tvorbu, rozvoj a hodnocení vzdělávací nabídky, např. kurikula, hodnocení vzdělávacích a učebních metod, stejně jako učebních prostředí (organizační struktura, studijní materiály, atp.). Některé z těchto modelů odkazují přímo na základní vzdělávací filosofii, avšak většinou tomu tak není. Vzdělávací filosofie vzniknou buď jako zobecněný rámec existujících vzdělávacích přístupů nebo se mohou stát konkrétním příkladem určitého světonázoru. Na poslední úrovni je konkrétní vzdělávací praxe. Tu jsme do následujícího textu nezahrnuli, neboť by byl seznam všech relevantních vzdělávacích praktik nekonečně dlouhý. Vzdělávací praxe může, ale i nemusí být nutně spojena s daným přístupem ke vzdělávání. Přístupy ke vzdělávání občas vzniknou jako systematické uspořádání praktických zkušeností nebo naopak se vzdělávací praxe vytvoří na základě experimentů v oblasti daného vzdělávacího přístupu. Vzdělávací filosofie jsou svojí povahou příliš vzdálené od praxe, a tak nemohou být přímo aplikovány. Některé vzdělávací filosofie již nicméně zahrnují dané vzdělávací přístupy i praxi. Pokud je naším cílem tvořit vzdělávání pro budoucnost (Education for the Future), potřebujeme prozkoumat, jaký přístup ke vzdělávání a vzdělávací praxe splní požadavky této vzdělávací filosofie. Pokud to uděláme, zjistíme pravděpodobně, že stejné vzdělávací přístupy a praxe mohou být vysvětleny z pohledu více vzdělávacích filosofií. Ve většině případů nejsou výše zmíněné úrovně pevně spojené, avšak pouze na sebe volně navazují. Pokud je spojíme, tvoří dohromady prostor pro rozvoj vzdělávacích směrů. Soudržný vzdělávací model je tedy tvořen vzdělávací filosofií, odpovídajícími přístupy ke vzdělávání a s nimi spojenou praxí. Každá z těchto úrovní může zároveň čerpat inspiraci z jiných oblastí mimo vzdělávání (např. z neuropsychologie, studií komplexních systémů 223 | P r o j e k t K r u m l o v i a

či managementu). Stejně tak mohou být poznatky získané v oblasti vzdělávání přejmuty oblastí jinou (např. politika). Další aspekt, který musíme zohlednit, se týká cílové skupiny. Některé vzdělávací směry se zaměřují na konkrétní věkovou skupinu či institucionální nastavení, jako je předškolní, základní či středoškolské vzdělávání, neformální vzdělávání mladistvých, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých a návazné profesní vzdělávání. Zajímavé je též předávání zkušeností a znalostí mezi jednotlivými cílovými skupinami. Tvořivé vzdělávání například vzniklo ze vzdělávání dospělých, a může být případně rozšířeno na vzdělávání všech cílových skupin. Jelikož je následující seznam řazen abecedně, nereflektuje priority mezi jednotlivými filosofiemi a přístupy.

Vzdělávací filosofie

1. Inetgrální vzdělávání v celé šíři (Gunnlaugson & Reams), včetně:        

Aurobindo/The Mother & Chaudhuri & Subbiondo Katolické integrální teorie (Molz & Hampson, 2010; xxx 1938) Gebser Lessem Slovanské integrální teorie Socialistické/anarchistické teorie (Molz & Hampson, 2010) Integrální teorie z jižní polokoule Wilber

2. Další klíčové zdroje inspirace zahrnují:                         

Antroposofie (Steiner) Kosmopolitní vzdělávání (George, 2014) Kreativní, imaginativní, umělecké vzdělávání (Schiller, Schelling, Goethe) Demokratické školy Vzdělávací hnutí ‚udělej si sám‘ (angl. do it yourself) Vzdělávání pro vědomou evoluci (angl. Education for Conscious Evolution) Vzdělávání pro komplexní myšlení a planetární uvědomění (Edgar Morin and others, see also Gidley) Vzdělávání pro obyvatele planety Země (Education for Planetary Citizenship) Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (angl. Education for sustainable development) Vzdělávání duše (angl. Soul Education) Vzdělávání inspirované kritickým realismem (Roy Bhaskar) Vzdělávací filosofie založené na nových možnostech digitální revoluce Empatie Zážitek flow a učení Freire Goerner Heutagogika Celostní vzdělávání Integrace světonázorů a systémů znalostí původních obyvatel Země Ken Robinson Školy Krishnamurti Učení rozvojem (angl. Learning by Development, Learning by Expanding, Engeström) Montessori pedagogika Teorie mnohočetných inteligencí (Gardner) Celostní pojetí života (Parker Palmer) 224 | P r o j e k t K r u m l o v i a

             

Partnerské vzdělávání (Eisler, 2001) Platonská akademie Postformalistické vzdávání (Commons) Smysl, poslání SPROUT Vzdělávání založené na silných stránkách žáka Školy Sudbury Summerhill Humboldtiánská tradice vyššího vzdělávání Transdisciplinární vzdělávání (McGregor; Nicolescu) Transformativní vzdělávání (Hart, 2001) Trialogické učení UNESCO Světové vysokoškolské vzdělání Hledání moudrosti (angl. Wisdom inquiry)

3. Programová prohlášení/Deklarace: 

UNESCO Deklarace vysokoškolského vzdělávání pro 21. století

3. Metafory učení    

Učení jako transformace Učení jako místo pro život Učení je účast, osnovy jsou komunita Učení jako získání znalostí

Reference Ceruti, M., & Pievani, T. (2005). The incompleteness of each tradition: Toward an ethic of complexity. World Futures, 61(4), 291–306. Chaudhuri, H. (1974). Education for the whole person. New Thought, 57(4), 50–55. Dea, W. (Ed.). (2010). Igniting brilliance: Integral education for the 21st century. Tucson, AZ: Integral Publishers. Edwards, M. G., & Molz, M. (in press). On the fallacy of integration without boundaries. In S. Esbjörn-Hargens (Ed.), True but partial. Albany, NY: SUNY Press. Eisler, R. (2001). Partnership education in the 21st century. Journal of Futures Studies, 5(3), 143-156. Esbjörn-Hargens, S., Reams, J., & Gunnlaugson, O. (Eds.). (2010). Integral education: New directions for higher learning. Albany, NY: SUNY Press. George, S. (2014). Re-imagined universities and global citizen professionals: International education, cosmopolitan pedagogies and global friendships. Palgrave Macmillan. Giri, A. K. (2006). Cosmopolitanism and beyond: Towards a multiverse of transformations. Development and Change, 37(6), 1277–1292. Hart, T. (2001). From information to transformation: Education for the evolution of consciousness. New York: Peter Lang. Kincheloe, J., Steinberg, S., & Hinchey, P. H. (Eds.). (1999). The post-formal reader: Cognition and education. New York: Falmer Press. McDermott, R. (2005). An Emersonian approach to higher education. ReVision: A Journal of Consciousness and Transformation, 28(2), 6-17. 225 | P r o j e k t K r u m l o v i a

McGregor, S. L. T., & Volckmann, R. (2011). Transversity: Transdisciplinary approaches in higher education. Tucson, AZ: Integral Publishers. Molz, M. (2009). Toward integral higher education study programs in the European higher education area: A programmatic and strategic view. Integral Review, 5(2), 152–226. Molz, M., & Hampson, G. P. (2010). Elements of the underacknowledged history of integral education. In S. EsbjörnHargens, J. Reams, & O. Gunnlaugson (Eds.), Integral education. New directions for higher education (pp. 35–46). Albany, NY: SUNY Press. Montessori, M. (1916/1964). The Montessori method. New York: Schoken Books. Morin, E. (2001). Seven complex lessons in education for the future. Paris: UNESCO. Nielsen, T. W. (2004). Rudolf Steiner’s pedagogy of imagination: Peter Lang. O’Sullivan, E. (2002). The project and vision of integral transformative education. In E. O’Sullivan, A. Morrell, & M. A. O’Connor (Eds.), Expanding the boundaries of transformative learning. Essays on theory and practice (pp. 1–12). New York: Palgrave Macmillan. Orr, D. (1994). Earth in mind: On education, environment, and the human prospect. Washington D.C: Island Press. Rose, K., & Kincheloe, J. (2003). Art, culture and education: Artful teaching in a fractured landscape. New York: Peter Lang. Ryan, J. (2005). The complete yoga: The lineage of integral education. ReVision, 28(2), 24–28. Schiller, F. (1954/1977). On the aesthetic education of man - in a series of letters (First published in 1795). New York: Frederick Ungar Publishing. Shirazi, B. A. K. (2011). Integral education: Founding vision and principles. Integral Review, 7(1), 4–10. Shirazi, B. A. K. (2011). Integral education: founding vision and principles. Integral Review, 7(1), 4–10. Steiner, R. (1909/1965). The education of the child in the light of anthroposophy (GA 34) (2nd ed.) (G. & M. Adams, Trans.) (Original work published 1909). London: Rudolf Steiner Press. Sternberg, R. J. (2001). Why schools should teach for wisdom: The balance theory of wisdom in educational settings. Educational Psychologist, 36(4), 227–245. The Mother. (1955). On education: Essays on education and self-development, written between 1949 and 1955. Pondicherry: Sri Aurobindo Ashram Trust. Villasenor-Galarza, A. (2011). Teachings from the Deep South: North-South contributions to integral education. Integral Review, 7(1), 86–94.


Příloha 8 (Vzdělávání): Inovativní vzdělávání v České republice V České republice existuje celá řada pedagogických směrů, které se odlišují od vzdělávání, které bychom mohli nazvat „klasickým“. Tyto směry občas bývají nazývány školy hrou, protože jsou to školy s jinými metodami a organizací výuky a obvykle se snaží o přiblížení učiva formou hry, diskuse či problémových úkolů. Stejně, jako na jiných školách, i zde se plní rámcový vzdělávací program (http://www.alternativniskoly.cz/?page_id=51). Tento seznam není kompletní. Pokud znáte další příklady inovativního vzdělávaní, prosim napište nám na [email protected] Přehled rozdílných pedagogických směrů dostupných v České republice: – Waldorfská (MŠ, 1. i 2. stupeň ZŠ, SŠ) – Montessori (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ) – Daltonská (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ) (Tyto tzv. reformní školy ve světě vznikaly v 1. pol. 20. stol.) – Začít spolu (MŠ, 1. st. ZŠ) – Zdravá škola (MŠ, 1. i 2. st. ZŠ, SŠ) – Integrovaná tematická výuka (MŠ, 1. st. ZŠ) (Vznikají v posledních desetiletích a často staví na zkušenostech reformních škol a na nových vědeckých poznatcích z psychologie, pedagogiky apod.) – Domácí vzdělávání (1. st. ZŠ)

Podrobnější informace o jednotlivých pedagogických směrech\ Následující seznam není úplný a bude časem rozšířen. (Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz)


Začít spolu

Vznik programu Původní program Step by step se začal vytvářet v 90. letech v USA na základě nových poznatků o lidském mozku a procesu učení i z praxe mnoha škol. V České republice je program realizován s finanční podporou Sorosovy nadace jako součást Projektu podpory vzdělávání Open Society Fund Praha pod názvem „Začít spolu“, a to od roku 1994 v mateřských školách a od roku 1996 i na prvním stupni základních škol. (Ve školním roce 96/97 to bylo prvních 5 základních škol, v současnosti je jich zřejmě kolem padesáti.) Jak vypadá třída Začít spolu Třída je rozdělena na tzv. centra aktivity – stolky, ke kterým náleží dobře přístupné police s různými materiály podle zaměření centra (např. centrum psaní, čtení, matematiky, věd a objevů, ateliér, aj.).

)

Jak probíhá den ve třídě Začít spolu Den začíná povídáním v kruhu (na koberci), ve kterém si děti vzájemně sdělí své nové zážitky či pocity a seznámí se s plány na nový den. Následuje obvykle matematika či čeština. Podoba výuky záleží na učiteli, ale obecně by děti měly být co nejaktivněji zapojeny (hry, diskuse, zajímavé úkoly, atd.)


Následuje práce v centrech aktivity (asi 45 – 90 min.). Učivo ve všech centrech se vztahuje k jednomu tématu a je vybíráno tak, aby se naplňovaly požadavky školního vzdělávacího programu. Každé dítě si samo vybírá, do kterého centra který den půjde, ale během týdne musí vystřídat všechna centra. Hotové práce si děti nejprve samy hodnotí, poté je dávají zhodnotit učiteli nebo hodnotí všichni společně, a nakonec je zařadí do své složky (tzv. portfolia). Na začátku nebo v průběhu roku sepisuje učitel společně s dětmi pravidla, která se budou ve třídě dodržovat. Děti samy navrhnou, co by ve třídě chtěly. Tato forma vytvoření pravidel chování je pro děti samozřejmě závaznější než školní řád nebo nařízení učitele. Internetové stránky: http://www.sbscr.cz/ Literatura: Open Society Fund Praha (Staroměstské nám. 22, 110 00 Praha 1), Začít spolu, Individualizovaná výuka, Vzdělávací program, Kurikulum pro mateřskou a základní školu Krejčová (ed.): Vzdělávací program Začít spolu. Portál 2002


Integrovaná tematická výuka Vznik Model integrované tematické výuky vytvořila (a ve své knize z roku 1993 popsala) američanka S. Kovaliková. Vycházela ze své praxe při práci s nadanými dětmi a z výzkumů o činnosti lidského mozku. U nás existovaly jen dvě školy s tímto způsobem výuky, škola v Jílovém však byla rozhodnutím města, a proti vůli rodičů zrušena, takže aktuálně existuje pravděpodobně jen ZŠ Archa v Petroupimi. Jak vypadá třída Výuka probíhá ve věkově smíšených skupinách – v jedné třídě je po dvou až pěti žácích od každého ročníku v rozsahu od MŠ až po 5. ročník ZŠ. Tomu odpovídají i prostory třídy.

Fotografie z MŠ a ZŠ v Jílovém u Prahy. Jak probíhá integrovaná tematická výuka Jak je patrno z názvu, je na takové škole učivo všech předmětů integrováno k nějakému tématickému celku. Jedno celoroční téma se člení na měsíční podtémata, a ta na týdenní tématické celky. Každý takový celek obsahuje tzv. základní učivo, které musí zvládnout všechny děti – toto učivo se děti hned učí využívat na tzv. aplikačních úkolech. Množství nových dovedností se děti učí v okamžiku, kdy je k něčemu potřebují, a tudíž vidí bezprostředně jejich smysl. Na motivaci má vliv i to, že se děti mohou podílet na podobě výuky (navrhovat podtémata, vymýšlet úkoly pro ostatní, pomáhat mladším apod.). Učení zde probíhá velmi přirozeným způsobem s možností volného pohybu a prostorem pro individualitu. Internetové stránky a literatura: Když děti učí děti – reportáž ze Svobodné školy v Jílovém (http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=678) Integrovaná tematická výuka na 1. stupni ZŠ – diplomová práce V. Šulcové Kovaliková, S.: Integrovaná tematická výuka. Kroměříž: Spirála 1995. 230 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Projektové vyučování

Mnohé školy v ČR využívají ve výuce alespoň tzv. projektové vyučování jako jednu z metod výuky. Projekty jsou v podstatě obdobou integrované tematické výuky, ovšem v mnohem menším rozsahu. Na našich školách jsou poměrně nové, takže jejich úroveň se svým rozsahem, provázaností a pestrostí využitých metod pohybuje od promyšlených celoročních celků až po izolované jednodenní akce dělané spíše pro efekt, než efektivně. Kritéria projektové výuky (dle J. Valenty, upraveno):        

Má jasné cíle, je promyšlená a organizovaná Má složku teoretickou i praktickou, směřuje k upotřebení v životě, umožňuje dětem vidět smysluplnost učení Vyhovuje potřebám a zájmům žáků, ale též pedagogickému rozhodnutí učitele Je koncentrována kolem základní ideje, základního tématu Vyžaduje od žáka převzetí odpovědnosti za vlastní učení, pedagog vystupuje především v roli konzultanta, partnera Nabízí celistvé poznání, zkoumá problém z různých úhlů pohledu Je založena na spolupráci dětí Propojuje život školy se životem obce, širší společnosti

Fotografie ze ZŠ Okříšky Internetové stránky: http://www.projektovavyuka.cz Literatura: Kašová, J.: Škola trochu jinak. Projektové vyučování v teorii i praxi. Kroměříž: Iuventa 1995. Valenta, J.: Projektová metody ve škole a za školou 231 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Montessori

Vznik Maria Montessori byla italská lékařka, která se věnovala nejprve dětem mentálně postiženým. Prostřednictvím přátelské atmosféry a podnětného prostředí včetně speciálních pomůcek dosahovala u svých svěřenců velmi dobrých výsledků. V roce 1907 založila v Římě pro chudé děti Dům dětství (Casa dei bambini), kde se montessoriovské metody a pomůcky poprvé začaly používat pro vzdělávání dětí zdravých. U nás byl vzdělávací program schválen v květnu 1998 a v současné době existuje v České republice asi 18 Montessori základních škol. V září 2010 bylo v Praze otevřeno první Montessori lyceum. Jak vypadá Montessori třída Třída je rozdělena na tzv. centra – stolky, ke kterým náleží dobře přístupné police s pomůckami podle zaměření – čeština, matematika, kosmická výchova (tj. přírodní vědy a vztah ke světu kolem nás). Mezi centry je dostatečný prostor pro děti, které by chtěly pracovat nebo odpočívat na koberci.

Fotografie ze ZŠ Meteorologické v Praze Fotografie ze ZŠ Na rovině

Jak probíhá výuka Nový den obvykle začíná kratší společnou činností (povídání v kroužku o tom, co je nového, nebo jiná společná aktivita – např. jednoduchá hra, ukázka práce s novou pomůckou, pokus apod.). Poté si každé dítě ve spolupráci s učitelem volí, co půjde dělat dál – vybere si pomůcku nebo pracovní list, a může si sednout ke stolu či na koberec. Úkolem učitele je připravit podnětné prostředí a pomůcky, potom už děti nevyrušuje z jejich soustředění, ale pozoruje a pomáhá tam, kde je to třeba. Pomůcky jsou vytvořeny tak, aby dítě samo mohlo kontrolovat řešení, dítě tak může postupovat vlastním tempem. Přirozeně si volí úkoly, které nejlépe odpovídají jeho stupni vývoje, a díky tomu poměrně snadno a rychle novou dovednost zvládne (období ideální pro rozvoj nějaké dovednosti se nazývá senzitivní fáze). Zpočátku učitel také sleduje, zda se dítě věnuje rovnoměrně všem předmětům, ale děti se to naučí hlídat samy. Vyučuje se ve smíšených skupinách (1. – 5. třída). 232 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Internetové stránky: http://www.montessoricr.cz/ Literatura: Baďuríková, Z.: M. Montessori. (Predškolská výchova, XLVII, 1993/94, č. 3-4). Dočekalová, M.: Škola hrou. Montessori-metoda. (Betynka, IV, 1995, č.1). Hrubá, J.: Den s pedagogikou Montessori. (Učitelské listy, VII, 2000/01). Jedelská, E.: Montessori – výchova ke svobodě. (Rodiče, 1998, č. 2). Montessori, M.: Tajuplné dětství. Praha 1998. Šebestová, V., Švarcová, J.: Maria Montessori – aktuálně. Praha, SPgŠ 1996.


Waldorf

Vznik První školu podle antroposofie rakouského pedagoga Rudolfa Steinera založil v roce 1919 Emil Molt v německé obci Waldorf pro děti zaměstnanců tamní továrny. V současnosti je ve světě kolem 870-ti škol. U nás waldorfské školy vznikají od roku 1990, vzdělávací program byl schválen roku 1996. Nyní máme asi 10 waldorfských základních škol a čtyři školy střední. Jak vypadá waldorfská třída Třída by měla být vymalovaná speciální vrstvenou malbou, která působí trochu zamlženě (zasněně). Vyzdobena bývá jemnými látkami světlých barev a přírodními materiály (z těch je i velká část pomůcek). Děti sedí v lavicích čelem k tabuli. Pohromadě by měly sedět děti stejného temperamentu, aby mohl učitel přistupovat k jednotlivým skupinám individuálně.

Fotografie z waldorfské školy v Příbrami. Jak probíhá výuka na waldorfské škole Ráno by se měl učitel s každým dítětem osobně přivítat podáním ruky. Vyučování začíná tzv. epochou – dvojhodinovým blokem, který se po dobu 3-4 týdnů věnuje tématu jednoho předmětu, aby se do něj mohly děti lépe ponořit. To znamená, že po 3-4 týdnech češtiny následují postupně např. epocha věnovaná matematice, prvouce, vlastivědě, a další téma z češtiny se objeví za 10-12 týdnů. Blok má 3 části: rytmickou, hlavní a vypravovací. Hlavní část je věnována výuce, která probíhá většinou frontálně. Nakonec učitel vypráví příběh s posláním odpovídajícím věku dětí. 234 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Navíc se děti od 1. třídy učí hře na flétnu, cizímu jazyku a mají dva zvláštní předměty – formy a eurytmii. V 1. a 2. ročníku není prvouka samostatným předmětem – prolíná předměty ostatními. Místo učebnic jsou využívány různé encyklopedie, vědeckopopulární literatura a pracovní sešity dětí. Internetové stránky: http://www.iwaldorf.cz/ Literatura: Časopis Člověk a výchova Heydebrand, C.: O duševní podstatě dítěte. Praha, Baltazar 1993. Kranich, E.M.: Svobodné waldorfské školy. Praha, ÚÚPVPP 1990. Lievegoed, B. C. J.: Vývojové fáze dítěte. Praha, Baltazar 1992. Steiner, R.: Praktický výcvik myšlení. Praha, Baltazar 1994. Steiner, R.: Výchova dítěte a metodika vyučování. Praha, Baltazar 1993. Streit, J.: Proč děti potřebují pohádky. Praha, Baltazar 1992. Zuzák, T.: Hledání vztahu k dítěti ve waldorfské pedagogice. Ostrava, OU 1998.


Zdravá škola

Vznik programu Snahy o to, aby škola byla zdravá, u nás nejsou nové. „Zdravá škola“ je projekt Světové zdravotnické organizace pro Evropu, Evropské unie a Rady Evropy, které dotovaly práci v Národním centru podpory zdraví, jež se stalo koordinátorem pro ČR v roce 1991. Školy, které měly o program zájem, vypracovaly podle metodiky „Program podpory zdraví ve škole“ vlastní projekt přizpůsobený podmínkám jejich školy. Zatím je u nás asi 92 Zdravých základních škol. Hlavní cíle a zásady Zdravé školy Protože každá škola si vytvořila vlastní projekt, nelze popsat konkrétní podobu školy. Obecně však platí, že zdraví ve Zdravé škole je chápáno jako celkový stav fyzické, psychické a sociální pohody. Podle zprávy českého výboru UNICEF z roku 1997 má každé čtvrté dítě strach ze školy (například kvůli vysokým, nízkým nebo nevhodným nárokům), proto se Zdravá škola snaží o celkově zdravou atmosféru ve škole, která spočívá na třech základních pilířích: 1. pohoda prostředí (věcného, sociálního, organizačního) 2. zdravé učení (smysluplnost, možnost výběru, přiměřenost, spoluúčast, spolupráce, motivující hodnocení, přirozenost, klidná a otevřená atmosféra, samostatnost žáků, zaujímání vlastních postojů, hledání konstruktivních nápadů, uvědomění si odpovědnosti za své konání, podpora zvídavosti a spontánnosti, rozvoj komunikace, diferencovaný a individuální přístup k žákům – zadávání práce podle schopností žáka, vytváření prostoru pro vzdělávání talentovaných žáků, snaha o integraci postižených, chyba je jedním ze stupňů učení, …) 3. otevřené partnerství (škola je modelem otevřeného demokratického společenství)


Fotografie ze ZŠ Líšnice. Internetové stránky: http://web.spinet.cz/zsjm/zdrsk.html Literatura: Svobodová Jarmila: Zdravá škola včera a dnes. Paido, Brno 1998. Havlínová, Kopřiva, Mayer, Vildová a kol.: Program podpory zdraví ve škole. Portál, Praha 1998. Havlínová, Vildová: Co to je, když se řekne: Škola podporující zdraví, SZÚ 1999. Havlínová, M., Kolář, M.: Sociální klima v prostředí základních škol (Učitelské listy č.8/2001-02) časopis Ratolest – čtvrtletník (objednávky: PhDr. Pavel Kopřiva 76845 Rusava 203)


Dalton

Vznik Experimentální střední školu založila v Daltonu (USA) Helen Parkhurstová r. 1919. Inspirovala se u M. Montessori, jejíž byla žákyní. U nás Daltonské postupy využívala ve 30. letech 20. stol. řada Zlínských škol a škola Příhodova. Po dlouhé odmlce začaly školy s daltonskými prvky v ČR vznikat r. 1996 ve spolupráci se školami Holandskými. V současnosti existuje v České republice asi 25 škol, včetně středních. Bohužel z daltonského plánu čerpají často jen prvky, ne celý kontext. Jak probíhá daltonská výuka V původním daltonském plánu žáci sepisovali s učitelem měsíční smlouvy o zvládnutí učiva. Samostatně nebo ve skupinách potom pracovali v odborných pracovnách vybavených potřebnými pomůckami. Učivo na jeden rok mohli zvládnout i dříve nebo později. Pro zlepšování mluveného projevu se pořádaly dětské konference k různým tématům. Základními principy Daltonského plánu jsou volnost (ve smyslu učit se zacházet se svobodou, získat odpovědnost), samostatnost (to, k čemu se sám dopracuji, si budu lépe pamatovat), spolupráce. V českých školách se vyučuje pouze v daltonských blocích např. dvakrát týdně po dvou vyučovacích hodinách. Blok je většinou zaměřen na procvičování a opakování látky. Děti si vybírají, kterému předmětu se budou v konkrétním bloku věnovat, a poté plní úkoly z příslušného pracovního listu. Využívají přitom literaturu, v případě, že si neví rady, mohou žádat o pomoc spolužáka. Řešení úkolů bývají vyvěšena ve třídě pro snadnou sebekontrolu, splnění úkolů děti zaznamenávají na přehledné tabule, díky nimž vidí i učitel, kolik a jaké práce komu zbývá. Hotové práce se obvykle zakládají do portfolia. Některé školy k Daltonské výukce využívají speciální učebnu vybavenou literaturou a didaktickými materiály. Děti v některých brněnských třídách mohou sedět na nafukovacích míčích (pokud jim je rodiče koupí). Aktivnější děti pohupováním uvolňují pohybový neklid a dokážou se lépe soustředit na výuku. Internetové stránky: http://www.czechdalton.cz/ Literatura: Rýdl, K.: Jak dosáhnout spoluzodpovědnosti žáka. Daltonský plán jako výzva. Praha, Strom 1998. Wenke, H.: Röhner R.:Ať žije škola. Brno: Paido, 2000. Hrubá, J.: Dalton – jedna z možných cest (Učitelské listy č.9/1998-1999)


Lesní / přírodní škola

Vznik První pokusy o realizaci výuky kompletně v přírodě probíhaly na počátku 20. století ve Velké Británii. V 50. letech vznikla první lesní mateřská škola v Dánsku, od roku 1968 existují lesní MŠ v Německu. V ČR provozoval od roku 1926 přírodní školu (tzv. Dětskou farmu na Libeňském ostrově v Praze) Eduard Štorch, v r. 1930 ji ovšem úřady zakázaly. Nyní se u nás pomalu začínají prosazovat lesní školky, ale protože tee-pee ani jurta nesplňují hygienické požadavky na podobu školského zařízení, vznikají u nás zatím lesní školky v podobě různých klubů a bez nároků na dotace. V ČR v tuto chvíli zřejmě neexistuje přírodní základní škola. V Praze 8 existuje od r. 1993 soukromé reálné gymnázium Přírodní škola a chystá se vznik podobné školy v Hořicích. Podoba výuky Vzdělávání v lesní školce probíhá za každého počasí a po celý rok v přírodě. Zázemím bývá jurta, tee-pee nebo maringotka, ale převážnou část dne děti pobývají venku. Cílem je jednak utváření vztahu k přírodě a druhak zdravý životní styl (otužilost, předcházení alergiím apod.)

Fotografie z Leního klubu Skřítek – lesní mateřské školky Milovice Internetové stránky a literatura: http://www.lesnims.cz


Domácí (individuální) vzdělávání Vznik Vzdělávání dětí doma má počátky v 60. letech v USA a je legální ve všech zemích Evropské unie (kromě Německa). V ČR bylo experimentálně povoleno 1. 9. 1998. Od roku 2005 je pod novým názvem individuální vzdělávání rovnocennou formou plnění povinné školní docházky na 1. stupni ZŠ, a mělo by být umožněno na všech školách (celkem jde ročně téměř o 500 žáků). Od 1. 9. 2007 probíhá na pěti školách experimentální ověřování individuálního vzdělávání na 2. stupni.

Některé z podmínek domácího (individuálního) vzdělávání:  žáci jsou vzděláváni v souladu s platným standardem základního vzdělávání (tj. v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem, potažmo se Školním vzdělávacím programem školy, na které je dítě zapsáno)  nejméně dvakrát za školní rok jsou výsledky vzdělávání hodnoceny, tj. žáci jsou ve škole „přezkoušeni“ (někde se jedná spíš o rozhovor nad portfoliem), výsledek hodnocení bývá žákům vydáván obvykle ve formě slovního hodnocení (podobu mohou navrhnout rodiče)  doma vzdělávající rodič musí mít minimálně středoškolské vzdělání s maturitou (ale může být udělena i výjimka) nebo v případě 2. stupně ZŠ vzdělání vysokoškolské, a musí prostřednictvím zprávy z poradenského zařízení (PPP nebo SPC) doložit „specifické vzdělávací potřeby“ dítěte – např. výjimečné nadání, poruchy učení, problémy v sociální oblasti. Školy obvykle rodičům pomáhají s vypracováním plánů učiva a s výběrem vhodných učebnic. Žáci se mohou účastnit akcí školy (kroužky, výlety…). V současnosti vznikají různé kluby doma vzdělávajících rodičů a internetová fóra pro výměnu zkušeností. Internetové stránky: http://www.domaciskola.cz/ Literatura: Holt, J.: Jak se děti učí. Agentura Strom, Praha 1995 Holt, J.: Proč děti neprospívají. Agentura Strom, Praha 1994 240 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Dobrá škola

Vzhledem k tomu, že v současné době řada škol začíná v souvislosti se zaváděním vlastního školního vzdělávacího programu využívat efektivnější metody výuky i hodnocení, často inspirované některou z alternativních škol, přestává být dělení na běžné a alternativní školy dostatečné, a je tedy na čase seznámit se s termínem „dobrá škola“. Znaky dobré (efektivní) školy podle prof. PhDr. Karla Rýdla, CSc. (poradce ministryně školství, proděkana University Pardubice): 1. Nabízí vlastní programovou vizi (vzdělávací program s pestrou nabídkou školních i mimoškolních aktivit) směřující k získávání potřebných sociálních, rozumových, emočních a pohybových dovedností (hotové poznatky nejsou již cílem, ale prostředkem k získávání dovedností, které se tím žádoucím cílem stávají). 2. Rozvíjí příznivé klima školy tím, že podporuje prosazování pozitivních mezilidských vztahů mezi dětmi a dospělými a uvnitř obou skupin navzájem, že podporuje ohleduplnou komunikaci a multikulturní orientaci. 3. Zaměstnanci jsou si vědomi svého servisního postavení vůči dětem a plně respektují specifické rysy osobnosti dítěte, jeho nadání a handicapů v rámci norem slušného mezilidského chování a jednání. 4. Učitelé přemýšlí o své práci a nabízejí co možná nejefektivnější metody a formy práce podle věkových a specifických zvláštností jednotlivců a skupin dětí. 5. Ve škole funguje pozitivní motivace širokou nabídkou různých aktivit, které také vedou k osvojování a procvičování si řady sociálních a profesních dovedností. 6. Dobrá škola se snaží získávat doplňkové finanční a materiální zdroje a efektivně je využívat po dohodě se všemi aktéry vzdělávacích procesů ve prospěch dětí. 7. Dobrá škola disponuje vysoce odborně a lidsky kvalifikovanými učiteli a nepedagogickými zaměstnanci, motivovanými ke stálému zvyšování vlastní profesní i lidské kvalifikace a podporujícími efektivní formy sdílené spoluodpovědnosti za chod celé školy. 8. Dobrá škola nemá důvod zatajovat a zamlčovat sociálně patologické, kriminální, kázeňské a disciplinární problémy, ale nabízí jejich odborné řešení, které je tím efektivnější, čím větší podpora vnějšího prostředí pro činnost školy existuje. 9. Dobrá škola je učící se dynamickou institucí, která se sama vyvíjí po stránce organizační a obsahové tak, aby odpovídala co možná nejvíce představě rodičů a dětí. 10. Dobrá škola k sobě přitahuje další aktivní a inspirující podniky, jednotlivce a organizace ze svého okolí a postupně se profiluje navenek jako efektivní komunitní centrum hodnotné kultury a vzdělanosti ve smyslu celoživotního vzdělávání. Některé zajímavé školy, které nelze zařadit pod konkrétní alternativní směr: Základní škola Londýnská v Praze 2, Soukromá ZŠ Klíček v Praze 4, ZŠ Táborská v Praze 4, Soukromá ZŠ Škola hrou v Praze 6, ZŠ Dr. J. Malíka v Chrudimi, Svobodná Chebská škola, MŠ a ZŠ Archa, Petroupim u Benešova, MŠ a ZŠ Heřmánek


Projekt SvobodaUčení.cz Projekt Svoboda Učení.cz se zaměřuje na filosofii svobodného vzdělávání. Tento souhrn myšlenek a postojů lze nazývat i dalšími způsoby: unschooling, přirozené učení, odškolení, nezávislé učení, dětmi či zájmy řízené učení, nebo jednoduše žití. Název není důležitý, mnohem větší význam má pochopení základních bodů této filosofie učení, výchovy a života, které jsou dle nás klíčem k mnoha současným problémům nejen v oblasti vzdělávání. Státem řízené školství se po dlouhá desetiletí výrazně nezměnilo, přitom svět kolem nás se mění stále rychleji. Tento rozdíl se postupem času prohlubuje a stává se více zřetelným. Další zásadní nedostatek spočívá v předpokladu, že žáci a studenti jsou líní a nemotivovaní, čímž je omlouváno školství založené na donucení. Současný systém také potlačuje kritické myšlení, což je vzhledem k rostoucímu množství dostupných informací stále více potřebná dovednost. Stručně řečeno, pro dnešní školy jsou děti jen prázdné a šedivé nádoby o stejném tvaru a velikosti, do kterých je nutné pod nátlakem nalít velké množství vědomostí, jež byly prohlášeny za důležité. Stávající model vzdělávání nebere v potaz jedinečnost každého člověka, jeho schopnosti, zájmy, talent, přání a sny. Naproti tomu svobodné, přirozené vzdělávání pokládá děti za plnohodnotné lidské bytosti, ke kterým bychom se měli chovat se stejným, ne-li větším respektem, jež dopřáváme dospělým. To znamená nikdy je fyzicky netrestat, nenadávat jim, nekřičet na ně, nebýt iracionální, neponižovat je, nebagatelizovat jejich zájmy. Unschooling předpokládá, že lidé jsou přirozeně zvídaví, neboť se narodili do neznámého světa, jenž touží poznat, z čehož vyplývá neutichající touha učit se. Těžko byste nyní četli tyto řádky, kdyby naši předchůdci místo snahy vytvořit pěstní klín jen znuděně leželi na louce a koukali na oblohu. Lidé se zkrátka vzdělávají rádi. Jsou v tom dobří a nikdo je k učení nemusí nutit. Jedná se o evolucí danou vlastnost, kterou bohužel současný školský systém systematicky potlačuje. Věříme, že děti a studenti se učí nejlépe v prostředí, kde mají svobodu následovat své vlastní zájmy. Tímto způsobem se dokáží naučit vše, co je pro život důležité, a zároveň si uchovají svou zvídavost a touhu učit se po celý život. Důležitou roli přitom hraje volná komunikace s různě starými dětmi i dospělými, pocit bezpečí a možnost otevřeně vyjadřovat svůj názor. Za nepřijatelné považujeme fakt, že české zákony praktickou aplikaci unschoolingu téměř znemožňují. Copak je dnešní školství natolik dokonalé, aby musely být alternativní přístupy ke vzdělávání potlačovány? Cílem našeho projektu je:    

šířit myšlenky svobodného vzdělávání vytvořit komunitu podobně smýšlejících lidí poukazovat na problémy současného modelu učení změnit zákony regulující školství ve prospěch alternativních vzdělávacích filosofií

Zdroj: http://www.svobodauceni.cz/clanek/o-co-jde Některé vzdělávací instituce a iniciativy v České republice, které se odlišují od tradičního modelu škol, a které se alespoň v určitých rysech blíží myšlenkám tvořivého vzdělávání.


Zdroje: vlastní výzkum, http://www.svobodauceni.cz/

Domácí vzdělávání Jany Králové ♦ Pod Kaplankou 1888, Beroun ♦ založeno 1. 9. 2011 ♦ http://domaciskolamypage-cz.webnode.cz/ Ježek bez klece ♦ Kuřimská 2, 621 00 Brno ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://jezekbezklece.cz/ KomuNitka ♦ Josefská 1, Brno ♦ založeno 1. 9. 2013 ♦ www.komunitka.cz Koventinka ♦ Ledecká 23, 323 00 Plzeň-Bolevec (CZ) ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.koventinka.cz Lesní komunitní škola a školka Bezinka ♦ Palkovice – Osada (prozatím bez č.p.) ♦ www.skolkabezinka.cz Na rovině Chrudim ♦ Na rozhledně 766, Chrudim ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦ www.narovine.eu NEšKOLA ♦ Kly 68, Kly u Mělníka ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.neskola.cz Sdružená škola Majka ♦ Hybešova 8, Brno ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦ http://sdruzena-skola-brno.webnode.cz/ Škola Hlásek v Hlásné Třebani ♦ Pod Svahem 266, Hlásná Třebaň ♦ založeno 1. 9. 2013 ♦ www.skolyhlasek.cz Škola jedna radost ♦ Na Hrázi 64, Poděbrady ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ www.skolajednaradost.cz Škola Těptín ♦ Táhlá 1846, Kamenice – Těptín 25168 ♦ založeno 1. 9. 2015 ♦ http://www.skolateptin.info/


Více zde: http://www.skolateptin.info/kontakt/ Svoboda učení v Šumperku ♦ Šumperk ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://www.svobodauceni.cz/skola/svobodauceni-sumperk ZeMě ♦ V Úvoze 95, Řevnice, 25230 ♦ založeno 3. 9. 2012 ♦ http://skolkazeme.blogspot.cz/ ZŠ a MŠ Adélka ♦ Mašovice 5, pošta Horšovský Týn ♦ založeno 1. 9. 1998 ♦ www.skolaadelka.estranky.cz ZŠ da Vinci ♦ Na Drahách 20, Dolní Břežany ♦ založeno 1. 9. 2010 ♦ www.zsdavinci.cz ZŠ Jurta ♦ Vítězství 29, 405 02 Děčín 33 - Nebočady ♦ založeno 1. 9. 2014 ♦ http://www.lesniklub.cz/ ZŠ Letokruh ♦ Terezy Novákové 1947/62a 621 00 Brno-Řečkovice ♦ založeno 2. 9. 2013 ♦ www.skolaletokruh.cz ZŠ Livingston ♦ Vážská, Praha 9 - Čakovice ♦ www.zslivingston.cz/ ZŠ Londýnská ♦ Londýnská 34, Praha 2 PSČ 120 00 ♦ založeno 1. 1. 1970 ♦ www.londynska.cz ZŠ Na rovině ♦ Masarykovo nám. 110, Lázně Bohdaneč 533 41 ♦ založeno 1. 9. 2010 ♦ www.narovine.cz Zdroj: http://www.svobodauceni.cz/svobodne-skoly


Příloha 9 (Vzdělávání): Přehled možností rozvoje vyššího vzdělávání

Strategic Emphasis Type of Strategy

I.

Appollo

institution-centred

programme-centred

participant-centred

I.A. Local Krumlovia College

I.B. Coherent Programme Portfolio47

I.C. Innovative Learning Support System

1) Massive organisational design & development + recruiting 2) Institutional accreditation46 3) Launch of institution II.A. Multi-local U4F Graduate Institute

II.

Himalaya

III. Lego

1) Pop-up university 2) Certificate for modules 3) MA programme (later also PhD) = Graduate Institute III.A. Multi-institutional Campus

1) Shaping programme lines 2) Cross-programme curriculum development48

II.B. Co-created Programmes

1) Development of a support system for personalised learning pathways 2) Capturing emerging needs49 3) Responding to emerging needs II.C. Educating Multipliers

1) Attract participants 2) Co-creation of programme(s) 3) Implementation of programme(s)

1) Creating a trial group of multipliers 2) Stimulation of strategic co-creation 3) Implementation of spin-off co-creation processes

III.B. Flexible Lifelong-learning Landscape

III.C. Incubation of (Social) Businesses

1) Development of basic infrastructure 1) Development of interfaces to relevant 1) Creation of the incubator 2) Attract (national and foreign) existing programmes 2) Taylor-made support of start-up educational institutions 2) Prototype and implement entrepreneurs 3) Creation of cross-campus services complementary programmes 3) Facilitation of synergies in the 3) Creation of cross-programme network of incubated organisations services

The nine strategies are not mutually exclusive. In principle, they can complement each other, in particular in the long run. However, in each phase of development a focus strategy is needed. The precondition for all strategies is the implementation of the Development Centre. The proposed sequence from there is as follows: 245 | P r o j e k t K r u m l o v i a

    

Phase 1: Primary strategy: II.A.; complementary strategy: II.C. Phase 2: Primary strategy: III.A.; complementary strategy: III.C. Phase 3: Primary strategy: III.B.; complementary strategy: II.B. Phase 4: Primary strategy: I.A., complementary strategies I.C. Phase 5: The College and the Graduate Institute can be merged into a university that is well connected to other educational provision thanks to strategy I.B.


Příloha 10 (Vzdělávání): Přehled metod vzdělaváni, spolupráce a spolutvorby A. Traditional formats The Krumlovia Project will use traditional formats for learning when they are suitable, mainly in larger co-creative contexts. Traditional formats include: 1. Classic lectures + question/discussion. In most lectures, the audience’s attention is limited. Some people lose it earlier, others later. And some pay partial attention throughout. Adding interactive components from the below list can help keep the audience’s interest and attention. 2. Seminars – participants discuss a reading or topic. 3. Roundtables – 3 or more people, one presents, others comment, or all present and comment. 4. Conferences – people present papers + question/discussion


B. Innovative formats The following innovative formats enable new qualities of conveying content, improving dialogue and stimulating collaboration. They stimulate far greater amounts of understanding and creativity compared to the above mentioned traditional formats. In the table below, the methods are presented as concisely as possible. Variations and complex issues are left out. The interested reader can find detailed descriptions on the Internet.

Name(s) of method

Short description of method

Suitable as main method for short sessions or meetings

Suitable as main method for longer meetings or events

Suitable as main method for series of meetings or events

Suitable for complementing / enhancing another method

I. Methods focused primarily on conveying content Kinetic Spectrum

People align on a line according to their opinion regarding particular topics.

x

Pecha Kucha

Concise presentations (see www.pechakucha.org)

x

x

x

Project-based Presentation

Instead of making a presentation on a topic (say, strategic planning) the presenter develops a strategic plan live in front of the audience.

x

x

x

Nonpresentation

1. People are required to read a paper upfront. 2. The entire time is used to ask the author questions and discuss with him/her, and with each other. 1. The presenter is not presenting his/her own paper but the paper of a colleague. 2. The author responds, clarifies, extends. 1. A number of people spread in different places, presenting their projects to small groups of listeners. 2. After a few minutes, a new small group joins the speaker. 3. The speakers thereby learn to pitch their projects, whereas the rotating audience gets to know many projects in a short time. Graphic facilitators/graphic recorders listen to a speaker or group, transcribing the information in a visual manner. This is not a complete method for facilitating a gathering but a complementary one.

Authorpresenter Swap

Project Gallery

Graphic Facilitation

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x 248 | P r o j e k t K r u m l o v i a

(Visual Harvesting) II. Methods focused primarily on dialogue Participant Interviews Fishbowl Panelist Circle Circle

Gripping Debate

Keynote Listener World Café

Open Space

Interviewing each other about presented content.

x

x

x

A small group speaks together in an inner circle, observed by a “ring of listeners”. Panelists join the audience and participants group toward those panelists they wish to speak to. 1. “Check in” at the beginning about why they are participating. 2. Presentation with interactive format. 3. “Check out” at the end by reflecting on what was accomplished. (see e.g. http://peerspirit.com/the-circle-way/circle-guidelines/) 1. This is not a diplomatic discussion but an encounter in which “sparks fly”. 2. Two “opponents” present contrary positions and muster their intellectual firepower in a spectacle that will be long remembered. 3. The rules of engagement include (a) focus on the content, (b) do not make the other look bad, (c) do not interrupt, etc. 4. To avoid a talkshow format with bonmots and soundbites, speakers are given time to explain and deepen their arguments. 1. The experts do not deliver speeches but listen to input provided by "ordinary people". 2. Keynote listeners respond to this input. Rotating small group discussion, which got its name because it imitates a café setting where small groups (usually 4 or 5 people) are conversing together around tables. One member stays as “table host” and welcomes “travelers”.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Open Space usually starts with a core question, followed by a first information input. Then people propose session topics and are free to attend whichever session interests them most. People can rotate between sessions. Open Space is about “taking responsibility for what you love”. Some Open Space conferences have been named “unconferences”. The agenda is created by the attendees at the

x

x

x

x

x

x


beginning and there are open discussions rather than speakers and audience. Collective Story Harvest

Invited people tell their experience to small groups, going to the “heart of the matter”; the group (“harvesters”) then report back to the “storyteller” what they took out of it. The storytellers are often surprised to learn new aspects and seeing their “story” in a new light. Stories and harvests can then be shared across groups.

x

x

x

Bohm's dialogue

There is no agenda, no presenter, no facilitator, no rules (except the requirement of deep listening), resulting after a good deal of practice in collective presence and natural flow. This works only with people committed to this method and ready to open up. Many people are too pre-formatted, too anxious when there is no agenda, too much in their institutional role and remote from themselves. Like a self-fulfilling prophecy, they tend to produce what they fear and then have the empirical proof that "this approach doesn't work".

x

x

x

BarCamps

User generated online conferences where participants simultaneously comment, listen, and follow (connecting different locations)

x

x

x

x

Appreciative Inquiry

Method of conversation that focuses on what is going well. It is good for tough situations: a positive question is posed, and instead of negation, criticism, and spiraling diagnosis, there is discovery and co-design.

x

x

x

x

x

x

x

x

III. Methods focused primarily on co-creation Twebinar Working Luncheon Group MindMapping Dragon Dreaming

Using Twitter as a channel for discussion and co-creation. Getting information on a complex case, then breaking into groups having lunch together, brainstorming solutions, which are then presented by a speaker of each group after lunch. This method can include a competition with a winner/winning group selected by a jury. 1. Each participant creates their own mind maps free from group think. 2. The group combines all individual mind maps into an overall group mind map for review, comment and/or voting and ranking. A Critical Path Diagram is created and followed: 1. Setting goals and objectives

x

x

x x

x x


Book Sprint ProAction Café Action Learning

Future Search

Zukunftswerkstatt (Futures Workshop)

Co-creative exploration

2. Developing meeting procedures 3. Resolution of conflicts 4. Creating budgets and raising funding 5. Delegating tasks and activities 6. Celebrating achievement. Co-creatively producing books in a fraction of the time that it usually takes. Combination of World Café and Open Space: check-in, announcing topics, explaining the process, three rounds of conversation, closing circle. Taking action and reflecting upon the results. Bill Torbert calls it: "collaborative developmental action inquiry" http://www.williamrtorbert.com/collaborative-developmental-actioninquiry Identifying a topic, then starting with sessions focusing on the past, followed by sessions focusing on the present, then desired futures. Identifying and confirming common ground and ending with action planning. Future Search can be followed by Action Learning. Established to contrast state planning, a group of people gathers around a topic of common concern and completes the following process: 1. Creating trust 2. Sharing of negative experiences / critique 3. Think utopia 4. What can be realized? 5. Next steps 1. A goal is given. 2. A proposal is made, then changed and extended step by step by the participants. 3. One person writes the key points and another one checks if all participants agree on these points that have been generated cocreatively.

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x


C. Integrative formats The following formats are integrative in the sense that they include several of the above methodologies. Art of Hosting often includes Circle, World Café, Open Space and/or Appreciative Inquiry. Art of Hosting practitioners also use other methods such as Action Learning, Collective Mind-mapping, Collective Story Harvest, ProAction Café and Graphic Facilitation (http://www.artofhosting.org/what-is-aoh/methods/) Collaboratory is a method based on Otto Scharmer’s Theory U, and it combines different methods such as presentation, fishbowl, collective visioning, open space, co-design. Design Thinking starts with a goal, a better future situation, instead of solving a specific problem. Design Thinking may include interviewing, creating user profiles, looking at other existing solutions, creating prototypes, mind mapping, asking questions like the five whys and situational analysis. Chaordic Design 1. Defining need, purpose, principles and people; 2. Organizing around concept, limiting beliefs and structure, 3. Practicing and harvesting. Social Labs bring together diverse people around a specific challenge, addressing it at the root level and developing experiments and prototypes. An example for such systemic action is the Sustainable Food Lab, which involves food companies, government agencies and communities. Social Transformation Labs, in contrast, are not launched in order to address a particular pre-defined challenge. Rather, they bring together people across ages, professions and sectors exploring their individual vocation, group vocation and relates these to the needs of the community. Based on this exploration, the group then designs and implement targeted interventions.

Logically, the next step include the development of methods for running organisations. This has to be considered together with the previous methods, because it makes limited sense to run co-creative events in unmovable, hierarchical organisations – just as it makes little sense to run traditional events in co-creative organisations.


Příloha 11 (Proces tvorby): Memorandum o porozumění







Příloha 12 (Proces tvorby): Cíle, principy a pravidla pro rozvoj vzdělávacího městečka

Tento dokument byl schválen většinou členů pracovní skupiny na jejím prvním zasedání 31. října 2013. Dne 26. září 2013 přijalo zastupitelstvo města Český Krumlov usnesením č. 0086/ZM6/2013 Memorandum o porozumění mezi městem Český Krumlov a společností Institutions for the Future s.r.o. Dále dne 21.10.2013 rada města Český Krumlov přijala usnesení č. 0506/RM27/2013 a prohlásila, že 1) zřizuje Pracovní skupinu Learning Village Project - Český Krumlov a 2) jmenuje: a) členy pracovní skupiny Learning Village Project - Český Krumlov ve složení dle důvodové zprávy; b) poradce pracovní skupiny Learning Village Project - Český Krumlov ve složení dle důvodové zprávy. Dle Memoranda o porozumění má Pracovní skupina za úkol připravit smlouvu mezi Městem Český Krumlov a novou, pro tento účel vytvořenou, organizací jménem Learning Village – Český Krumlov (LV – ČK). Tato smlouva vytvoří pro LV – ČK takové podmínky, aby mohla optimálně realizovat svůj projektový záměr ve spolupráci s partnerskými organizacemi zmíněnými v Memorandu o porozumění. Pracovní skupina se poprvé setkala 31. října 2013 v 9:00. Do konce roku 2014 se členové Pracovní skupiny setkali celkem 21 krát. Dne 24.9.2014 se rozhodla Pracovní skupina změnit terminologii uvedenou v Memorandu o porozumění: Název projektu: Learning Village Project - Český Krumlov → Projekt Krumlovia Provozující subjekt: Learning Village – Český Krumlov → Krumlovia Group Plánovaný název areálu: Learning Village – Český Krumlov → Vzdělávací městečko Krumlovia („Vzdělávací městečko“ či “Kampus“) Dále byly provedeny změny ve složení členů pracovní skupiny. Členství Pracovní skupiny na začátku, ke dni 31. 10. 2013, je uvedeno v Dodatku č. 1, stav ke dni 6. 5. 2015 je uveden v Dodatku č. 2. Předmětem práce Pracovní skupiny nejsou jen právní a smluvní záležitosti. Jelikož chceme vytvořit živé vzdělávací městečko, zaměřujeme se také na sociální, vzdělávací a výzkumnou inovaci, individuální a organizační rozvoj, vznik sociálních podniků a uvědomělého podnikání, udržitelné stavební design, atd. Ideou Projektu Krumlovia je oslovit ve studentech a spolupracovnících hlubší smysl jejich existence, který umožní rozvoj celistvosti lidské bytosti. Nastavení cílů, principů a pravidel je nezbytné pro produktivní spolupráci v rámci Pracovní skupiny. Dokument slaďuje společnou vůli Pracovní skupiny a je závazný. Kromě tohoto dokumentu rovněž vznikne řada dalších dokumentu, které budou závazné pouze tehdy, pokud je pracovní skupina schválí.


DEKLARACE CÍLŮ SPOLEČNÉ PRÁCE Jak je uvedeno ve výše zmíněném Memorandu o porozumění, stanou se organizace Krumlovia Group a další možné organizace, jako je Krumlovia University, součástí iniciativy s názvem „University for the Future Initiative” (U4F Initiative). Pracovní skupina podporuje cíle této iniciativy, které jsou vymezeny v dokumentu s názvem Iniciativa „University for the Future“: Souhrn (viz také www.u4future.net). Pro praktickou stránku činnosti pracovní skupiny jsou zvláště důležité následující dílčí aspekty: Posílení kvalit Chceme posílit stěžejní kvality člověka, především: - kreativita; - manuální zručnost; - myšlení v souvislostech; - verbální vyjadřování obrazů, z nichž je myšlenka pochopitelná a přijatelná; - schopnost nahlédnout vlastní existenci; - schopnost empatie; - schopnost nadšení (nikoli krátkodobého vzplanutí, ale síly, která je schopna vést k činům); - vůle, trpělivost a vytrvalost. Zatím jsou zde uvedeny tyto kvality; v procesu práce na jejich naplňovaní mohou být přidávány další. Rozvoj kampusu Kampus v prostoru kasáren ve Vyšném by měl představovat prototyp nového typu vzdělávání a zdravého, udržitelného způsobu života. Společně s našimi partnery vypracovali jsme projektovou dokumentaci. Dle principů reflexe a usilování o vyšší kvalitu je potřeba upřesnit a vylepšit stávající vizi, např. v oblasti vzdělávání, energetiky a ekologie. Navíc je potřeba vypracovat dosud neexistující dokumentaci jako např. zásady, postupy a etický kodex, jimiž se budou muset všechny organizace, hodlající působit v areálu, řídit. Chceme vykonávat a podporovat i praktické kroky nutné k vybudování kampusu, do nichž budou kromě expertů zapojeni také dobrovolníci – např. ve formě mezinárodních studentských setkání a pobytů, během nichž budou pod vedením mistrů pomáhat při stavebních pracích. Před započetím výstavby kampusu bude zřízena kancelář pro osoby pracující na rozvoji kampusu a také vybaven prostor pro vzdělávací, společenské a kulturní aktivity. Tato kancelář může být mimo kampus ve Vyšném až do momentu, kdy areál nabídne vhodné podmínky nebo kdy bude stát první budova Vývojového centra. Vzdělávací městečko Krumlovia bude kampusem zasazeným v přírodě (angl. learning village, nature-based campus). Jsme otevřeni možnosti, že by v budoucnosti mohl vniknout také městské aktivity (angl. learning city, city-based campus), který by doplňovali nabídku kampusu v přírodě.


Finance Budeme pracovat na základě smíšeného ekonomického modelu, který bude zahrnovat vlastní zdroje a příjmy, dotace od státu a mezinárodních organizací, granty od nadací, investice z aktivit se sociálním dopadem (tzv. impact investments), crowdfunding, sponzorské dary a na zisk zaměřený soukromý kapitál. Zároveň budeme pracovat na vytváření zdrojů z       

vlastního výzkumu a vzdělávacích aktivit (pokud je nutné i poplatků za školné), pronájmu zařízení kampusu, firemního vzdělávání, produktů výráběných v kampusu, služeb poskytovaných v kampusu, projektů pro třetí stranu, ze zisku začleněných firem.

Pokud Projekt Krumlovia dostane dar, který není pouze osobní (např. na pokrytí cestovních nákladů), pak Pracovní skupina zřídí bankovní účet. Tento bankovní účet bude moci přijímat finanční prostředky za účelem financování plánování, koncepce a realizace projektu. Peníze z tohoto účtu mohou být následně přesměrovány nové organizaci Krumlovia Group po jejím založení. Tento účet bude pro všechny členy Pracovní skupiny a případné sponzory transparentní. Projekt Krumlovia je dobrovolný a je rozvíjen ve volném čase členů pracovní skupiny. Nikdo nemá povinnost se projektem zabývat a stejně tak neexistuje povinnost, aby byli členové placeni. Pokud budou dostupné finanční prostředky, budou spravedlivě rozděleny na základě vykonané práce. Toto rozhodnutí bude provedeno společně, na základě pravidel rozhodování, která pracovní skupina dodržuje v každém rozhodovacím procesu (viz. III. Pravidla činnosti pracovní skupiny). Výsledky práce jsou svobodně darovány Projektu Krumlovia. Níže podepsaní svým podpisem potvrzují, že nebudou trvat na autorských právech ani na finanční odměně a nebudou vytvářet konkurenční projekty. Veškerá autorská práva budou v budoucnosti držena organizací Krumlovia Group či Foundation for the Future. (Pokud bude tato nadace zřízena, stane se rozhodujícím orgánem nejen Projektu Krumlovia ale i dalších projektů v jiných lokalitách.) Spolupracovníci Budeme hledat vhodné majitele stavebních firem, developery, architekty, zahradní designéry, experty na energetiku, inženýry vodních sítí a další specialisty v oblasti fyzické infrastruktury, kteří by mohli na projektu spolupracovat. Zároveň budeme hledat i další vhodné spolupracovníky, kteří by s ideou Krumlovia University nejen sympatizovali, ale byli by ochotni se rovněž prakticky podílet na jejím vzniku a realizaci. Součástí plánu je organizace pracovních setkání se záměrem přípravy budoucích lektorů a spolupracovníků institucí jako např. Krumlovia University. Týmy Pracovní skupina zřídí členy týmů pracujících na Projektu Krumlovia. Každý tým bude mít koordinátora (dalšími rolemi jsou členové, asistenti a poradci).


Poznávací proces Při setkáních týmu se zúčastníme poznávacího procesu za účelem lepšího seznámení se s druhými a přiblížení idey Projektu Krumlovia. Zároveň se zavazujeme, že se budeme zabývat hlubší týmovou prací, abychom se poznali nejen na profesionální úrovni, ale i osobně. Vnímáme, že důvěra a přátelství jsou klíčovými faktory pro úspěch projektu. PRINCIPY 1. Projekt Krumlovia je inspirovaný odvážnou vizí – vytvořit projekt, který je ve světě dosud unikátní z hlediska synergie udržitelnosti, soběstačnosti, živé architektury a kvality vzdělávání. Naším cílem je podniknout reálné kroky pro uskutečnění živého příkladu reflektujícího tuto vizi. 2. Zavazujeme se nepřijímat kompromisy této vize, a přesto stát nohama pevně na zemi a prakticky smýšlet o dalším postupu realizace. 3. Jsme zastánci filosofie postupujícího zdokonalování podle principu reflexe a usilování o vyšší kvalitu. Přijímáme fakt, že průběžné změny jsou nezbytné pro postupného zdokonalení Projektu. 4. Chceme společně vytvořit trpělivou a pozitivní týmovou kulturu, jak je nastíněna v dokumentu nazvaném „Týmová a organizační kultura“, který je příloha základního dokumentu. 5. Podporujeme rozdělení práce, jež zajišťuje koherenci mezi posláním, kompetencemi a úkoly. 6. Vzhledem k obsáhlosti Projektu Krumlovia chceme být otevření a pozvat do Pracovní skupiny a celého projektového týmu další spolupracovníky. Noví členové mají vždy zkušební období, během něhož obě strany zjistí, zda spolupráce funguje. 7. Jsme vždy otevřeni novým nápadům, zpětné vazbě, kritice a alternativním řešením. Rozhodnutí, zda návrh přijímáme do našeho designu nebo procesu, bude záviset na členech Pracovní skupiny. 8. Naše aktivity jsou inspirovány principy tzv. meta-designu, jehož součástí je přístup aktivní spoluúčasti uživatelů a který umožňuje uživatelům dále přizpůsobit výsledky jejich potřebám i po ukončení každé fáze implementace. PRAVIDLA ČINNOSTI PRACOVNÍ SKUPINY 1. Každý člen pracovní skupiny má plný nárok na vlastní názor, který může verbálně nebo písemně vyjádřit. 2. Pracovní skupina bude usilovat o to, aby rozhodnutí o zásadních věcech byla provedena konsensem. Pokud s rozhodnutím skupiny nesouhlasí některý její člen, bude požádán o argumentaci, která by ostatní členy přesvědčila. Pokud toto nepomůže, budou ostatní členové skupiny rovněž hledat argumentaci, která by přesvědčila onoho nesouhlasícího člena. V případech, kdy konsensus nebude možný, rozhoduje vedoucí projektu.


3. V případě důležitých kontroverzních témat či témat spojených s vážnými důsledky, bude Pracovní skupina užívat následující proces rozhodování: a. Předložení návrhu problematiky, o níž má být rozhodováno; b. Prezentace návrhu řešení a objasnění sporných bodů; c. Vyjádření všech přítomných a zpětná vazba či návrh na vylepšení; d. Dodatky a návrhy na vylepšení – navrhovatel má možnost předložit vylepšený návrh založený, pokud je to možné, na předchozích otázkách a reakcích; e. Zaznamenání veškerých námitek (např. na flip chart) – bez diskuze; f. Diskuze – možnost vylepšení návrhu za účelem zpracování námitek; g. Návrat k bodu „e“, pokud se objevují další námitky; h. Rozhodnutí konsensem nebo vedoucí pracovní skupiny, pokud stále není možné dosáhnout konsensu. 4. Členové, kteří se nezúčastní zasedání Pracovní skupiny, se zavazují k přijmutí rozhodnutí učiněných během příslušného zasedání. Vzhledem k důležitosti osobní účasti na zasedáních není členství zastupitelné. 5. Veškeré písemné materiály budou předloženy všem členům, kteří budou mít možnost vyjádřit svůj případný nesouhlas. Tento nesouhlas může být vyjádřen přímo vedoucímu nebo celé skupině. Sporné body budou řešeny stejným způsobem jako ostatní rozhodnutí. Výsledkem budou dokumenty platný pro všechny členy Pracovní skupiny. 6. Pokud nebude dohodnuto jinak, bude se Pracovní skupina scházet měsíčně. Jakmile bude zajištěno financování (minimálně na pokrytí cestovních nákladů a ubytování), budeme se setkávat častěji. 7. Vedoucí Pracovní skupiny je zodpovědný za přípravu programu zasedání, kontrolu zprávu ze zasedání a za přizvání poradců nebo dalších hostů. Tyto úkoly je možné delegovat. 8. Na setkání Pracovní skupiny mohou být k jednotlivým tématům přizváni poradci, externí odborníci nebo další osoby. 9. Pracovní skupina může jmenovat další členy Pracovní skupiny na dobu určitou nebo neurčitou. Počet členu není omezen, ale zapojení více než 12 členů není považováno za produktivní. Celý tým Projektu Krumlovia však může být mnohem větší než 12 členů. Pracovní skupina může jmenovat další spolupracující osoby do rolí, jako např. poradce, koordinátor či asistent. 10. Sekretář Pracovní skupiny je zodpovědný/á za zprávu a rovněž nám bude pomáhat při organizačních záležitostech. 11. Člen Pracovní skupiny může požádat o uvolnění. Na základě rozhovoru s vedoucím projektu bude rozhodnuto o eventuálních dalších formách vzájemné spolupráce, např. v roli poradce. 12. Prokáže-li se v průběhu spolupráce komplikovanost vztahů v týmové práci a/nebo poškození projektu, může být člen ze skupiny uvolněn. S koordinátorem může být zároveň dohodnuta další forma individuální spolupráce. 13. Současní i bývalí členové Pracovní skupiny se zavazují, že nijak nepoškodí projekt, ani ostatní členy. Totéž platí pro všechny ostatní spolupracující osoby. 14. Oficiálním jazykem pracovní skupiny je čeština. Zároveň je však zřejmé, že vzhledem k mezinárodnímu charakteru tohoto projektu a jeho napojení na iniciativu „University for the Future“, bude řada dokumentů a komunikace v angličtině.


15. Pracovní skupina jmenuje mluvčího, jenž bude reprezentovat tým v médiích a na veřejnosti. Dokud není jmenován mluvčí, bude mluvčím vedoucí projektu. Ostatní členové se zavazují nešířit informace o věcech probíraných pracovní skupinou, aby nedošlo k šíření nekoherentních zpráv. Pracovní skupina se nicméně může rozhodnout pro šíření konkrétních informací všemi svými členy. 16. Změny v tomto dokumentu jsou možné po diskuzi v rámci pracovní skupiny. Dojde-li ke změně dokumentu, změní se i číslo verze na začátku názvu dokumentu a datum odsouhlasení na jeho konci. Změny nebo dodatky musí být vypracovány písemně. Nepsané změny nebo dodatky nejsou platné. 17. Vedoucí pracovní skupiny je zodpovědný za odeslání nové verze dokumentu všem zúčastněným stranám. Pokud se v průběhu jednoho měsíce od odeslání neobjeví žádné námitky, stane se platnou nová verze dokumentu. 18. Po založení organizace Krumlovia Group ukončí Pracovní skupina svoji činnost. Vedoucí Projektu pak navrhne nové role pro (a) členy Pracovní skupiny, (b) jiné spolupracující osoby v týmu Krumlovia, a (c) nové zájemce o spolupráci. Nové role v Krumlovia Group budou např. členové správní rady, koordinátoři týmů, poradci, pedagogové, výzkumníci, experti na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, ekonomiku a finance, kontrolní činnost, právní záležitosti, marketing a PR, atd. Vedení organizace Krumlovia Group může rozhodnout, zda přizvat do svého středu další členy, kteří nemusí být nutně členy dosavadní Pracovní skupiny. 19. Pracovní skupina navrhne ředitele a správní radu Krumlovia Group; správní rada následně formálně zvolí ředitele. 20. Tento dokument je doplněn výše zmíněným Memorandem o porozumění.


Dodatek č. 1 Pracovní skupina Projektu Krumlovia (úvodní složení, 31. 10. 2013) Pracovní skupina byla ustanovena dne 31. 10. 2013 čtyřmi členy navrženými starostou Českého Krumlova, Daliborem Cardou a čtyřmi členy navrženými ze strany Gaudenze Assenzy. Celkově vypadalo původní složení následovně.

Předseda: Členové:

Sekretář:

Gaudenz Assenza, doc., D.Phil., M.P.A., m.prof. KU Carda, Dalibor, Mgr. Hynek, Petr, Ing. Janátová, Anežka, PhDr. Reitinger, Miroslav, Ing. Riško, Rostislav, Mgr. Štěpánek, Miloš Vaverová, Lucie, MgA. et Mgr. (koordinátorka) Václav Hasa

Dodatek č. 2 Pracovní skupina Projektu Krumlovia (stav k 25. 5. 2015)

Vedoucí: Členové:

Sekretář:

Gaudenz Assenza, doc., D.Phil., M.P.A., m.prof. KU Carda, Dalibor, Mgr. Dvořáková, Vladimíra, Mgr. Janátová, Anežka, PhDr. Riško, Rostislav, Mgr. Volnohradský, Radan, Ing. arch. Vaverová, Lucie, MgA. et Mgr. (koordinátorka) Ledvoňová, Zuzana


Příloha 13 (Proces tvorby): Alternativní možnosti rozvoje vzdělávacího městečka Důležitá otázka pro vývoj vzdělávacího městečka je, jaké organizace se budou podílet na tvorbě kampusu. Rozhodli jsme se pro nejjednodušší variantu, tj. založení organizace Krumlovia Group jako prvního a zatím jediného subjektu. Pracovní skupina Krumlovia však analyzovala i jiné možnosti. Jedna z nich je realizovat Projekt Krumlovia jako konsorcium tří organizací: Organizace 1, jejíž činnost by se zaměřovala na materiální aspekty projektu – jako developer, pořizovatel a majitel stavby, nebo investor či zprostředkovatel mezi investory a projektem. Organizace 2, jejímž hlavním záměrem by bylo zakládat nové instituce či organizace působící v kampusu (inkubátor). Organizace 3 (již existující Institutions for the Future s.r.o.), která by poskytla projektu know-how. Varianta vytvoření konsorcia je méně reálná kvůli odlišnému zaměření a motivaci těchto organizací. To by mohlo být zdrojem konfliktů.


Příloha 14 (Proces tvorby): Jak vytvořit Krumlovia Group a další instituce ve vzdělávacím městečku Následující model a metoda, jak založit novou organizaci, budou použity pro založení organizace Krumlovia Group. Tento postup může zároveň pomoci při tvorbě jiných projektů, iniciativ a organizací působících v kampusu a ve městě. Dále může řídit tvorbu inkubátoru a jeho pracovní postupy. Práce na založení Krumlovia Group mohou začít okamžitě, avšak než proběhne registrace organizace do obchodního rejstříku, musíme si být jisti, že byly splněny následující podmínky: 1. Město Český Krumlov nám nadále umožní pracovat na projektu, a to tak, že: a) Město prodlouží Memorandum o porozumění; nebo b) Město podepíše předběžný dohoda jako např. (i) smlouva o smlouvě budoucí, (ii) memorandum o možné budoucí spolupřáce, nebo (iii) rámcova smlouva; c) Město otevře prostor ve Vyšném pro další zájemce, ale zároveň bude explicitně otevřeno znovu navázat spolupráci s týmem Krumlovia, pokud přivedeme investora/y. 2. V rámci svých možností bude město aktivně spolupracovat a bude zřejmá pomoc ze strany zástupců politických stran a zaměstnanců města; 3. Dostatečný počet lidí bude (i nadále) ochotno pracovat zadarmo až do momentu, kdy budeme mít finanční zdroje pro plné nebo částečné platy; 4. Všichni členové týmu vezmou odpovědnost za fundraising; 5. Zvýšení celkového pracovního zapojení členů týmu (nenechat práci jen na pár lidech); 6. Nalezení vysoce kvalifikovaného a vizionářského ředitele pro Krumlovia Group; 7. Kvalitní materiály, včetně mediální prezentace (“media package”) a investiční dokumentace (“investment package”); 8. Nalezení zájemce o partnerství (např. pro investice, vzdělávání, konstrukci či renovaci budov a zahradní architekturu). Investiční balíček by měl obsahovat mj.         

Představení produktů a služeb Zdroje příjmů Zisky / Ztráty – analýza cash flow v průběhu cca 5 let Analýza rizik / Alternativní řešení Jak minimalizovat výdaje a maximalizovat příjmy Proč bude projekt úspěšný Konkurenční analýza Představení týmu Prezentace uzavřených partnerství

Jsou i jiné faktory, které napomůžou založení Krumlovia Group, např. grémium respektovaných odborníků a osobností z veřejného života, které podporují projekt. Toto grémium by nemělo být zaměňováno s interními orgány, jako je Správní rada, Rada, Kolegium, atd. ― viz Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model.


Organisational Design Framework

The basic idea of the learning village is to start with one organisation (Krumlovia Group), which incubates the other organisations. This process can start before founding the Krumlovia Group, in a unit that we call the Centre for Integrative Development (or simply Development Centre). This centre can but does not have to be legally incorporated. The following framework can help guide the design of new formal or informal organisations, or redesigning existing organisations. The framework is the result of merging the Chaordic Design50 categories with universal lenses of sense-making that were surfaced by meta-studies research.51 On this basis a comprehensive basis for organisational design is covered. The framework is structured along easy to recall W-questions. Each of the W-questions covers two design areas that need to be specified before an initiative or organisation with a clear profile comes into being (see overview diagram below and guiding questions on the following pages). The questions can be clarified by the stakeholders in any order. Generally, an iterative process is required, reviewing each design area in light of the provisional answers to the other design areas until all participants in the process feel that the result is settled enough to start implementation. The iterative process can be propelled by a range of supportive methods, such as World Café, Bohm’s Dialogue, or Constellation Work. A series of emergent, (self-)facilitated meetings can also do the job. It is possible to work flexibly on several questions at the same time or to focus each meeting on one question. The framework can also be used to assess the comprehensiveness of prior work performed. A periodic review, adaptation and improvement of the statements in all design areas is part of a learning organisation’s good practices. The time frame for creating a new organisation that is well thought through can be anytime from about 6 months to 12 months, or even longer. It is not recommended to take shortcuts, because all unsolved questions are likely to create headaches later. The following framework is helpful to channel the energies and to avoid forgetting about essential things. The process is to move from vision to conception, and then to action.


Name Which name reflects best the heart of our joint endeavour? Let’s agree on a name of the endeavour in all relevant languages. Nomen est omen! It can also be a title and subtitle or a title and a slogan. A symbol or graphic logo can strengthen or complement the meaning of the name. The name shall carry the message in a nutshell, ideally without further explanations. Which name says it all (title – subtitle)? What could be a mind-blowing and heart-warming slogan? Which is the most appealing logo, beautiful and soaked with symbolism?


WHY? Need Which compelling needs are calling us to act together? Let us identify the needs of our target groups (see under How? below). A need is what we serve by doing the work we intend to do. It is its underlying reason. Unmet needs or unfulfilled desires generally arise from contradictions and tensions that generate challenges for which there are no satisfying or widely available solutions yet. This creates pains, blocks the achievement of possible gains and makes jobs cumbersome. Which needs do our target groups have? Which contradictions need to be worked out? Which pains have to be relieved and which gains to be achieved? Which jobs should get done (more easily)?


Purpose Which is the deeply meaningful purpose of our group or organisation? Our purpose is short, simple, clear and self-explanatory. It shall be able to stand unchanged for a long time and attract and cohere contributors and participants. The purpose can be differentiated into a brief vision statement (how the world shall look like according to our values) and a brief mission statement (what we commit to contribute to move the current state of affairs in the direction of our vision). Which is our general purpose? How can we best state our vision? What is our specific mission?


WHAT? Concept Which is the general way we choose to pursue our joint purpose? A concept is an abstract way to describe the general shape or form of our endeavour. Different concepts can serve the same purpose and fulfil the same need. If your need were to help people reach the top of a mountain to have a 360 degree view from above, you could do this by providing equipment and mountain guides, by building a funicular, or by using helicopters. Therefore, it is of key importance to be clear about the concept that we choose (and conversely about the other options that are excluded). Which alternative concepts are available? Which concept shall be selected for which reasons? How does the concept need to be adapted and specified?


Practices What do we do concretely to realise our concept? This includes the types of operations we intend to pursue, the modes of communication, coordination and cocreation, the ways to assure quality, responsibility and accountability, the acquisition and allocation of resources, the inclusion of new contributors and the acknowledgement of good work, but also the management of diversity, adversity and conflicts, as well as the individual and joint learning and development. Reliable practices create trust, which is the basis for any collective achievement. At the same time practices need to be flexible and capable to overcome barriers that cannot be anticipated. Which modes of communication, co-learning and co-creation – which diversity and conflict management approaches? How to attract, include and retain motivated contributors – how to acquire and allocate resources? How to recognise and develop quality?


Products and services The products and services must be needed by our target groups as well as affordable. When it is clear that we can provide them better than others and that we will not loose money in the process, we can go ahead. What are the concrete products and services that we will offer to our target groups? Do we have the resources and skills to provide them? What is our competition? What are the investments and operational costs and the likely income?


HOW? Principles Which are our guiding principles? Practices can be reliable and flexible at the same time when they are guided by principles we agree on and are inspired by. It is important to jointly surface a few easy to recall, forceful principles. Each principle is a crisp statement on how we work together in ways that maintain satisfying long-term relationships serving the joint purpose. Principles can reflect key beliefs, key values and key rules that generate alignment and sustain powerful ways of co-creation. The work on the principles often involves questioning limiting beliefs that prevent the expression of our higher individual and collective potential. Which are our key beliefs? Are any of them unnecessarily limiting? Which are our irremovable key values? Which key rules are inspiring and helpful to sustain our work?


Organisation How do we organise and govern ourselves and which tools do we use? The organisational structure determines which groups work on what and how different groups relate to each other and to the whole. It also specifies functional roles and their respective rights and responsibilities. In case of a formal organisation a legal form has to be chosen. Organisation also requires clarification of the governance system and of the procedures of decision-making, in particular concerning key matters such as policies, strategy, resource allocation, recruitment and dismissal of co-workers, etc. Organisation also implies ideas about team and organisational development. It is also useful to carefully select the most important tools and technologies (including “social technologies”), as they co-determine how the joint work is performed. Which legal form, organisational structure & organisational development approach? Which governance system and procedures of decision-making? Which key tools and (social) technologies?


WHO? Participants Who is playing an active part in our joint endeavour? Let’s map the network of key contributors, members, partners, funders, supporters, etc. This can be individuals, groups, communities or other formal organisations or informal networks. This section is about who is involved in a broad sense, who is adding value, or shall be invited to do so in the future. But it is also about the type of contributions each category of participants is making, and what is valuable in their contributions. It is the confluence of the talents and dreams of all participants that makes the pursuit of the shared purpose possible. Who are the long-term committed key contributors? Who constitutes the core group? Who are the other members, supporters, partners, volunteers…? Who are potential door openers, funders? Which other groups, communities, organisations and networks make which contribution?


Target Groups Who is served by our joint work? These are all people, groups, communities, etc. that are served and that are supposed to directly or indirectly benefit from our joint work. Can also be other species, future generations, etc. Add as much geographical, social, cultural, economic etc. specifications as reasonable to define the target groups whose needs shall be served. Which social groups & networks shall take advantage of the outcomes we produce? Which communities & organisations do we target? Which institutions are concerned?


WHERE? Contexts Where are we intervening? Let us be conscious about all relevant contexts in which joint work is done. The relevant contexts can be global, national, regional, or local. They can concern specific sectors (public, private, civil society, households) or (sub-)branches (e.g. agriculture, social services, education, technology development). The endeavour can belong to existing initiatives, movements or institutional strategies, either tightly or loosely, or create a new one. Which is the cultural context and the geographical scale of our endeavour? In which sector(s) or branch(es) is it located? To which initiatives, movements, or institutional strategies does it belong?


Places In which places do we gather and how do we shape them? This section is about all physical and virtual places in which the joint activities are performed. It is also about ideas how to shape them so that these places are functional and flexible on the one hand, and beautiful and welcoming on the other hand. In which places and spaces, physical and virtual, do we generally meet each other and our target groups? How are the different spaces connected to each other? How do we want these spaces to look like?


WHEN? Development What is the timeline for our joint development? The development timeline can first be sketched roughly and then be more and more refined. It needs to be adapted on a regular basis to what is actually happening. The next steps should always be clear to all parties involved, and the meeting schedule evidently as well. When are our regular and extraordinary meetings scheduled? What is our next step? How does the general development timeline look like?


Harvest When and how do we harvest the fruits of our efforts? There is no point in our work if we do not also harvest the fruits. Harvesting includes meaning-making of what we are doing, telling the story (see under “story”), grasping the impact, enjoying to be together, celebrating successes, organising a feast, etc. Even though harvesting can happen spontaneously, it is also necessary to do it intentionally. List all occasions, in particular regular ones that are planned for harvesting. What do we do to reflect on the process, and when are we doing it? What do we do to grasp the impact we generate, and when are we doing it? What do we do to celebrate our achievements, and when are we doing it?


COMMUNICATION The profile of the organisation can be communicated right away in the structure of the organisational design framework above. Two additional forms of conveying the message are generally required: a default story and a constitution. Story Which story do we tell about your joint endeavour to people unacquainted with it? Let us create a short and crisp story for PR purposes and make sure every contributor is able to tell it. It shall be on the website and part of all other promotional materials. We should not shy away to repeat it over and over again. This is what marketing is about: telling a simple, consistent story again and again. In personal interactions, let us give it a personal touch and add why each of us believes in this story. Which is the storyline of our main story? What do we do to make sure every contributor can tell this story? Why do I personally find this story compelling and attractive?


Constitution How do you formalise your organisational design? Formal organisations are required by law to have a constitution or bylaws, and informal initiatives can create resonance by issuing for instance a manifest or Charta that fulfils a similar function. In both cases, let us try to make it short and understandable to the average person. Further details can be fixed in an additional operations manual, if needed. In case a formal organisation shall be created, the bylaws have evidently to comply with the relevant legal requirements. Moving at the leading edge typically involves certain tensions between the requirements for the legal entity we opt for and the unfettered results of the organisational design process. It therefore needs to be an integral part of the organisational design process to consciously build bridges between the limitations of the existing institutional world and the world we are about to create by following our vision. Which are the legal requirements we have to comply with? Which bridges can we build between the results of our organisational design process and the legal requirements? How shall our constitution look like to faithfully reflect the results of our organisational design process?


Příloha 15 (Proces tvorby): Organizační model

ÚVOD V následujícím textu vysvětlujeme obecně platný model pro organizaci provozu vzdělávacího městečka a s ním souvisejícího vedení. Navrhovaný model je relevantní pro (1) všechny organizace spojené s iniciativou University for the Future (U4F Initiative), pro (2) místní systém organizací, jako je Vzdělávací městečko Krumlovia, stejně jako pro (3) iniciativu University for the Future jako celek. Může být aplikován při zakládání nové organizace a také pro další rozvoj již existující organizace. Projekt Krumlovia je příkladem, konkrétní ukázkou tohoto modelu. Organizační model, který předkládáme v této sekci, je navržený pro dosažení dvou následujícíh cílů: Z hlediska organizační struktury zaručit flexibilitu organizací s jasnou vizí tím, že se úzce propojí vedoucí a provozní sekce dané organizace. Z hlediska organizačních procesů navrhnout přizpůsobivý, rozšířitelný organizační design, který bude podporovat různé fáze vývoje a různorodost. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Kvalita organizace vězí v tom, čeho je schopna dosáhnout skrze svou konkrétní službu společnosti. To je důvod, proč je provoz organizace primární a proč by mělo vedení organizace sloužit provozní sekci a podporovat ji. V běžné organizační struktuře naopak vedení reprezentuje vrchol organizace a provozní část je pod ní. Nesdílíme tento široce rozšířený model, neboť zrcadlí a vítá organizační praktiky, v nichž převládá hierarchie. Převaha hierarchie vede k vytváření obtíží při rozhodování, omezuje kreativitu a vnímavost lidí na nižších úrovních a zpomaluje organizační změny potřebné pro adaptaci na měnící se podmínky. Navíc musí většina z těchto organizací s mnoha hierarchickými úrovněmi vydat hodně energie na to, aby se postarala sama o sebe, namísto poskytování ‚pomáhajícího leadershipu‘ (angl. servant leadership). Upřednostňujeme fungování provozní části organizace a jejího vedení vedle sebe, na stejné úrovni. Dalším podstatným aspektem úspěšné organizace je, že spolutvůrci realizují smysl organizace zaměřením se na uskutečnění vlastního poslání.


Zdroj obrázku v pozadí: http://th08.deviantart.net/fs70/PRE/i/2011/344/5/f/mobius_strip_by_jdbar-d4ip9f3.jpg

Naše pojetí dynamického propojení provozu a vedení může být uskutečněno pouze v případě, že se mezi nimi nenacházejí žádné další organizační úrovně. Nevnímáme provozní a organizační aspekty jako hierarchické organizační stupně tak, jak je to obvyklé, ale spíše jako vzájemně se doplňující složky napříč organizací. Jejich funkce dohromady propojují svět idejí s materiálním světem. V uváděném modelu neexistuje žádné přesné rozmezí mezi částí provozní a vedením, a to i přesto, že zde jsou jednotlivé složky organizace zaměřené na specifické aktivity a jiné, které se zaměřují na celkové vedení, jak to bude detailněji popsáno v odpovídající sekci. Doporučujeme tři přístupy, které dohromady zabezpečují, aby provoz i vedení byly neustále propojené a harmonicky spolupracovaly bez potřeby byrokratických procesů: A. Sebeřízení organizačních složek, jako jsou týmy a centra, což znamená, že autonomicky řídí vlastní záležitosti jako integrovanou součást svých aktivit. B. Zapojení všech jednotlivců, týmů a center do vedoucích orgánů, a to buď přímo, nebo skrze zástupce (detaily jsou popsané v sekci o vedení organizace). C. Povinnost všech lidí pracujících v řídících orgánech, aby do určité míry zůstali zapojeni do provozu organizace. Sebeřídící a provozní jednotky a jejich zastoupení v řídících orgánech zajišťuje, aby byli lidé pracující primárně na zajištění provozu organizace zároveň do určité zapojeni do řízení vlastních záležitostí i do vedení celé organizace či organizačního systému. To dělá každého spoluodpovědným za řízení organizace. Sebeřízení neznamená mít méně manažerů, ale naopak mít jich více, to znamená každého. A obráceně, u lidí, podílejících


se primárně na celkovém řízení, se předpokládá, že budou část svého času trávit na úkolech provozních, takže budou při naplňování cílů organizace stále ukotveni v každodenní realitě. Sebeřízení je ideálem, ke kterému směřujeme. Sebeřízení představuje vizi svobody a odpovědnosti, které jsou též základem našeho přístupu ke vzdělávání. Věříme, že přístupy ke vzdělávání a k organizacím by měly být propojené. Přesto existují rozdílné stupně či úrovně sebeřízení. Základní úroveň sebeřízení se týká všeho, co je spojené se způsobem provedení práce, za což si bere odpovědnost příslušná osoba či organizační složka (rozdělení úkolů, časový management, řízení konfliktů, pracovní nástroje, popis pracovního postupu, monitorování pracovního procesu a hodnocení pracovních výstupů, zlepšování pracovních podmínek, atp.). Střední úroveň sebeřízení přidává svobodu pro určení rolí, kontrolu rozpočtu a výběr nových spolupracovníků. Pokročilá úroveň sebeřízení umožňuje jedinci nebo organizační složce samostatné fungování v cyklu, který směřuje od vize k akci. To umožňuje podnikavost v rámci podniku, vyžaduje riskování a přijmutí následků. Pro lidi, kteří nejsou na sebeřízení zvyklí, to obecně znamená prudkou změnu přístupu, aby mohli začít pracovat v organizaci, která tento způsob praktikuje. Z počátku to může být velmi vysilující. Pouze realita může ukázat, jaká ze tří výše zmíněných úrovní je pro daného člověka či danou složku organizace v dané fázi dosažitelná. Se vzrůstající svobodou, to znamená se stoupající úrovní sebeřízení, stoupá odpovídajícím způsobem míra odpovědnosti; odpovědnost nejen za danou organizační složku, ale též za celou organizaci či organizační systém. Existují dva přístupy, jak dosáhnout ideálu sebeřízení. První přístup je postupný, odpovědné řídící orgány krok za krokem zvyšují úroveň sebeřízení v závislosti na míře odpovědnosti, kterou jedinec nebo část organizace prokázala. V druhém, radikálním přístupu, jsou důvěra a svoboda dané již dopředu a jedinec nebo část organizace musí dokázat, že zvládnou tuto výzvu a vypořádají se s naprostou svobodou a s ní spojenou odpovědností. Který přístup bude zvolen, postupný či radikální, musí být rozhodnuto vedoucími orgány. PROVOZ V našem modelu jsou tři typy „organizačních jednotek“, které zajišťují provoz: jednotlivci, týmy a centra. V následujícím textu o nich řekneme více. Jednotlivci. Konkrétní aktivity jsou vždy realizovány jednotlivci. Jsme toho názoru, že práce a učení musí dávat smysl, a že práce je učení a učení je práce. Jednotlivci zastávají celou řadu rolí, a to role spolutvůrců, pomocníků (např. externí lektoři či výzkumníci) či účastníků vzdělávacích a dalších programů. Cílem je umožnit každému pracovat celistvým způsobem (opakem toho je princip Taylorismu). To znamená, že jednotlivci by měli být schopni uskutečnit činnosti a řetězce činností s jasným zřetelným cílem. Tyto aktivity jsou základem všech úspěchů našich organizací. Jednotlivci přinášejí do práce své talenty, motivaci, zaměření a cíle. Čím vyspělejší je organizace, tím poskytuje větší svobodu rozhodování:     

kolik svého času chtějí lidé zasvětit práci a učení (např. v kontextu iniciativy University for the Future), čeho chtějí dosáhnout, jak chtějí přispět a následovat své jedinečné poslání, k jakým (neformálním či formálním) aktivitám se chtějí připojit, do jaké míry pracují a učí se samostatně a do jaké míry pracují kolektivně.

Tato rozhodnutí by měla být veřejná (např. prezentovaná na portálu), aby kolegové věděli, jakým způsobem a do jaké míry mohou s ostatními počítat. Konkrétní pracovní výsledky budou nahlíženy v závislosti na těchto svobodně zvolených rozhodnutích.


Týmy. Mnohem více práce vyžadují produkty a služby, které nemohou být vyrobeny či uskutečněny jednotlivci; práce, která vyžaduje určitý stupeň spolupráce; a, jelikož naše práce je kreativní, vyžaduje též spolutvorbu. Vytváříme proto sebeřízené týmy odpovědné za konkrétní oblast, jako je ekonomika a finance, kontrolní činnost, seznamování lidí s projektem, organizace schůzek a událostí, údržba infrastruktury či tvorba vzdělávacích programů. Týmy plní funkce, které se stále opakují. Některé z těchto funkcí mohou být zastoupeny externisty (např. rozvoj internetového portálu, daňové poradenství, marketingová podpora, fundraising, právní poradenství). O tom, které funkce budou zastávat členové týmu a které budou plnit externisté, musí rozhodnout Rada (viz sekce o vedení). Týmy jsou postaveny na určitém stupni interní specializace, to znamená na komplementaritě různých talentů. Dále může tým ze svého středu zvolit koordinátora. Tato pozice může být proměnlivá či může být určena dlouhodobě. Tým se však také může rozhodnout, že na sebe vezme kolektivní odpovědnost. V každém případě však musí být zřejmé, kdo komunikuje v rámci organizace a kdo zastupuje tým v Radě (viz sekce o vedení). Pokud zvolený model koordinace nefunguje, jsou členové týmu odpovědní za jeho uzpůsobení a nečekat na okamžik, kdy tým v rámci organizace přestane zcela fungovat. Čím více se přiblížíme ideálu sebeřízení, tím větší díl odpovědnosti na sebe členové týmu musí vzít, musí se umět vypořádat s přicházejícími problémy a nečekat na intervenci vedení. Občas narazí sebeřízení týmy na své limity. Pak jsou oprávněny hledat podporu, např. v případě, že potřebují ve výjimečných případech další pracovní síly či expertízu, kterou nikdo z členů nemůže poskytnout. V těchto případech mohou týmy požádat o pomoc poradce či asistenty. Pokud není požadovaná podpora dostupná v rámci iniciativy, mohou týmy zaměstnat externisty v případě, že budou náklady adekvátně zdůvodněné. V ideálním případě pak této pomoci využije více týmů najednou. V případě, že tým nějakým způsobem nefunguje a nedokázal se poučit z předchozích nezdarů, je potřeba provést personální změny v jeho složení. Je též možné nahradit celý tým. Existují i týmy, které nejsou stálé a které jsou sestaveny pouze za určitým účelem, můžeme je pojmenovat jako Speciálně zaměřené skupiny (angl. task forces). Každý může iniciovat vznik takové skupiny. Úkolem týmu bude vytvořit seznam současných a minulých Speciálně zaměřených skupiny, stručně popsat jejich cíle, dobu 288 | P r o j e k t K r u m l o v i a

fungování a dosažené výsledky. Hlavní charakteristikou je, že by měly naplňovat dočasné a specializované potřeby (např. vydání konkrétní publikace, organizace konkrétní události, realizace projektu). Pokud bude např. potřeba vyplnit grantovou žádost, bude za účelem jejího sepsání sestavena Speciálně zaměřená skupina z lidí napříč organizacemi. Realizace projektu pak může být provedena jinou Speciálně zaměřenou skupinou. Skupina skončí svoji činnost po ukončení daného úkolu. Konkrétním příkladem Speciálně zaměřené skupiny je Pracovní skupina (angl. working groups). Cílem Pracovní skupiny je tvorba nové instituce či organizace. Ve chvíli, kdy bude taková nová jednotka vytvořena, Pracovní skupina zanikne a přemění se v řídící orgán této nové instituce či organizace. Nícmeně, žádný automatismus ve smyslu “člen Pracovní skupiny = zakladatel či vedení nové instituce či organizace” neexistuje, a to kvůli zajíštění kvality. Výše zmíněné užití termínu Pracovní skupiny je v souladu s naší praxí. Úkolem Pracovní skupiny Krumlovia je založit novou organizaci pojmenovanou Krumlovia Group. Jakmile bude Krumlovia Group založena, bude Pracovní skupina rozpuštěna, nebo přesněji řečeno, její člonové se stanou součástí Týmu a Pracovních skupin v rámci Krumlovia Group. Ve vzdělávacím městečku Krumlovia bude každá instituce vytvořena svojí vlastní Pracovní skupinou, např. mateřská škola, základní a střední škola, universita, knihovna, domov pro aktivní stáří, hospic, lékárna, knihkupectví, obchod se zdravou výživou, pekařství, restaurace, čajovna, kavárna, hotel, fitness a wellness centrum, kulturní centrum, domovy pro handikapované, rodinné domy a ubytování pro studenty. Další Pracovní skupina může pracovat na tvorbě a údržbě parků, zahrad a sportovišť, v oblasti energetiky, atp. V případě, že by byla jejich funkce permanentní, mohou se též tyto dočasné Pracovní skupiny oddělit a vytvořit svoji vlastní organizaci či se mohou přetvořit v tým. V rámci Vzdělávacího městečka Krumlovia bude universita největší a nejkomplexnější organizací, tudíž by mohlo být vhodné rozdělit její rozvoj mezi samostatné Pracovní skupiny, které vytvoří jednotlivá universitní centra, jako Centrum celostního zdraví, Centrum tvořivého vzdělávání, atd. Již v současnosti je v týmu celá řada lidí se specifickými zájmy, kteří nemusí být nutně součástí skupiny, která bude universitu zakládat. Pro ty, kteří potřebují radu či se potřebují zorientovat v možnostech, je zde poradce a koordinátor pro vzdělávání a vzdělávací systémy. Pro Projekt Krumlovia potřebujeme získat celou řadu koordinátorů, kteří založí týmu v níže zmíněných oblastech: 1. V současnosti je v oblasti financí (což obsahuje veškeré ekonomické oblasti včetně daně a kontroling) zahrnuty obě funkce – jak získat a jak investovat peníze, avšak co nejdříve bychom rádi tyto dvě funkce rozdělili a obsadili pozici koordinátora fundraisingu, který bude pro Projekt Krumlovia vyhledávat zdroje financí. 2. Stejně tak potřebujeme místního koordinátory IT, který vytvoří webové stránky a portál Projektu Krumlovia (www.krumlovia.eu) a webové stránky hlavních, do vzdělávacího městečka integrovaných, organizací. 3. Potřebujeme koordinátora pro tvorbu infrastruktury, který začne organizovat plánování, výstavbu a management areálu se všemi budovami a jejich infrastrukturou52. Tato osoba bude pracovat v úzkém spojení s koordinátorem Týmu architektury. Je možné, že se tyto dva týmy rozvinou a založí vlastní organizaci. V Německu bývá tato organizace nazývána „Bauherr“, zatímco Krumlovia Group bude vystupovat jako „Betreiber“ kampusu. 4. Potřebná je též osoba, potažmo celý tým, který se bude zaobírat procesem vzniku nových organizací, jež vzdělávací městečko přivedou k životu. Koordinátor pro vývoj bude zastávat tuto roli. On či ona budou podporovat Pracovní skupiny daných institucí v areálu a bude mít na starosti, aby se od sebe navzájem tyto Pracovní skupiny učily. Funkce koordinátora pro vývoj je výrazně podnikatelsky zaměřená. Tato osoba musí pomoci členům Pracovních skupin v počátečních fázích tvorby daných institucí a zároveň má vytvářet soudržnost napříč všemi Pracovními skupinami. První založenou institucí bude pravděpodobně Vývojové centrum nebo některá ze vzdělávacích institucí. V pozdějších fázích ustanoví koordinátor pro vývoj tým, který bude pracovat na přípravě a založení dalších vzdělávacích institucí (mateřské školy, základní a střední školy, university) a dalších institucí (hotel, restaurace, pekařství, obchod, atd.). Je možné, že se tento Vývojový tým postupně rozvine do samostatné organizace, Podnikatelského inkubátoru. 289 | P r o j e k t K r u m l o v i a

5. Ve chvíli, kdy se organizace Krumlovia Group dostatečně rozroste, budeme potřebovat Koordinátora pro administrativu a Koordinátora pro design a multimédia. 6. Níže zmínění koordinátoři budou muset pracovat jak na národní, tak na mezinárodní úrovni: z krátkodobé perspektivy budeme potřebovat Koordinátora pro networking a Koordinátora pro marketing & PR; a z dlouhodobé perspektivy budeme potřebovat Koordinátora pro fixní a oběžný kapitál, který se bude starat o inteligentní užívání a údržbu fyzického majetku, jako jsou např. budovy, avšak platí to též pro majetek nemateriální (př. licence, autorská práva, patenty). Výše zmíněný seznam nezahrnuje některé důležité funkce (např. nákup majetku, vydávání publikací). Další rozšíření funkcí je možné, aniž by se změnil základní model. Pokud je někdo v Projektu Krumlovia nebo v iniciativě University for the Future nový, projde zkušební dobou, která trvá alespoň šest měsíců. Pro ty, kteří aktivitám věnují pouze zlomek svého času, bude toto období prodlouženo na dvanáct měsíců. Zkušební doba se zřejmě nedá oficiálně prodloužit, avšak pokud by to možné bylo, zkušební dobu oficiálně prodloužíme. Zkušební doba začne ve chvíli, kdy práce dané osoby začne přinášet výsledky, nikoliv ve chvíli, kdy se začne účastnit schůzek či jiným způsobem komunikovat. Skutečné pracovní příspěvky jsou základ, jinak naše organizace skončí jako „drbárna“. Centra. Integrovanou součástí konceptu vzdělávacího městečka je tvorba celé řady center, jako je např.      

Vývojové centrum Therapeutikum Centrum tvořivého vzdělávání Centrum biozemědělství Kulturní centrum Inkubátor nových institucí či organizací se sídlem v kampusu (a později i mimo kampus)

Centra sdružují odborníky a odborné znalosti napříč týmy a organizacemi, a dokonce napříč různými místy. Každé centrum je odpovědné za rozvoj a realizaci aktivit (služeb, setkání a kulturních událostí, projektů či studijních programů) v odpovídající oblasti; mohou též spolupracovat s dalšími centry nebo mohou dané aktivity společně tvořit od základů. Každé centrum má volné ruce v tom, koho do svých aktivit zapojí – od talentovaných jedinců přes organizace v rámci kampusu po externí partnerské organizace. Stejně jako týmy, jsou centra sebeřízena a mohou vytvářet své vlastní organizační struktury a procesy dle toho, jak jim to v dané fázi vývoje nejvíce vyhovuje; toto jo možné do té míry, pokud to není v rozporu s principy iniciativy University for the Future a Projektu Krumlovia. Jelikož jsou centra pro celkový rozvoj klíčová, musí být odolná a přizpůsobivá. Každé centrum proto bude mít stálého koordinátora a zástupce koordinátora. Člověk, který na sebe vezme tuto roli, bude též působit jako reprezentant daného centra na veřejnosti. V raných fázích rozvoje budou jmenování Kolegiem (viz níže). VEDENÍ Vedení se v našem pojetí týká zejména udržení kompaktní vize, koordinace spolutvůrců v průběhu pracovních cyklů a postupná manifestace vize v materiálním světě. Všechny procesy týkající se rozhodování, vnitřní politiky organizace a tvorby nových institucí patří k úkolům vedení. To se týká i jmenování lidí na vedoucí pozice. Výše jsme vysvětlili způsob vedení sebeřízených týmů a center. V následujícím textu se zaměříme na celkové vedení napříč organizacemi, pro něž byly zvoleny příslušné řídící orgány. Náš model předpokládá tři typy řídících orgánů: (1) Kolegium, (2) Rada, (3) Správní rada a/nebo (4) Shromáždění. Tyto orgány nejsou všechny dané zákonem. Zákon předepisuje různé složení orgánů pro různé typy právních forem organizací.


Ve všech řídících orgánech minimalizujeme většinové hlasování. Oproti tomu preferujeme shodu či souhlas. Díky našim snahám propojovat různé organizace podporujeme též vzájemné učení se od těch, kteří získali určité zkušenosti, jež učinily loď schopnou plavby. Kolegium. Centrálním řídícím orgánem je Kolegium.53 Kolegium je odpovědné za rozvoj a realizaci vize a strategií, jež se týkají celé organizace (či systému organizací). Práce na prohloubení vizi a strategii je nepřetržitým procesem. Děje se tak prostřednictvím setkání s dalšími řídícími orgány či ve spolupráci dalšími aktéry. Kolegium by nemělo být zaměňováno za management (či podobné názvy54). Důvodem je, že jiné řídící orgány, to znamená Rada, Správní rada či Shromáždění, jež jsou popsány níže, jsou též součástí managementu. Co více, jak již bylo popsáno v sekci o provozu, jedinci, týmy a centra schopní sebeřízení též plní funkci managementu. V zásadě je Kolegium tvořeno Ředitelem a Zástupci ředitele.55 Ředitel je koordinátorem Kolegia. V malých organizacích se může stát, že má Kolegium pouze jednoho člena, tzn. pouze ředitele a žádné zástupce ředitele. V rozsáhlejších organizacích, jako je vzdělávací městečko, je třeba, aby Kolegium tvořila celá skupina lidí ve chvíli, kdy se organizace rozroste. Počet členů Kolegia by nicméně měl být natolik velký, aby stále umožňoval efektivní spolupráci malé skupiny. V našem pojetí to je maximalně 12 členů. Kolegium by se mělo setkávat jednou či dvakrát za týden a v období rozvoje či krize i častěji. Vzhledem k rozsahu a komplexnosti Projektu Krumlovia je nezbytné hledat kompetentního a vizionářského ředitele. Ideální by bylo, kdyby mohl ředitel strávit kolem 1/4 pracovního času každou z níže zmíněných aktivit:    

Rozvoj iniciativy University for the Future jako zaštiťujícího orgánu Projektu Krumlovia Reprezentace a fundraising Rozvoj centra a dalších institucí Jiné úkoly managementu ve spolupráci se Zástupci ředitele

Ve vzdělávacím městečku Krumlovia fungují koordinátoři jednotlivých center též jako Zástupci ředitele. Toto zdvojení rolí zajistí, že budou rozvíjet odpovídající oblast svých center jako součást celku. Další zástupce ředitele je jmenován za podporu soudržnosti jednotlivých aktivit a procesů napříč centry a týmy. Tato osoba také vede Radu. Můžeme ho nazvat „Zástupce ředitele pro management“. Mohou být zvoleni další Zástupci, pokud pro to bude jasný důvod a jasně definova|ná oblast, za kterou budou odpovědní, a kterou si nemohou vzít na starost jiní členové Kolegia. Například může být jmenován Zástupce ředitele pro finance, další může být mluvčím. Ředitel by měl jmenovat své zástupce na základě souhlasu správní rady. Cílem je zajistit, že týmová práce v kolegiu bude komplementární a partnerská a v souladu s obsahem projektu. Členové Kolegia jsou lidé, kteří k sobě mají navzájem velkou důvěru a kteří zároveň věří ve smysl organizace či organizačního systému a tímto smyslem chtějí žít. Jsou ochotni pro něj tvrdě pracovat a sloužit jako opěrné pilíře, které se v bouřce jen tak nezlomí. Status člena Kolegia není daný pouze jmenováním a člen ho musí průběžně obhajovat. Proto mohou být členy Kolegia pouze lidé, kteří pracují v organizaci na plný úvazek56. Členové Kolegia by měli dělat mnohem více, než jen navštěvovat pracovní setkání a dávat rady. Nejsou pouze experty v konkrétní oblasti, ale moudří lidé, týmoví hráči a lidé schopni vzít na sebe odpovědnost za celek. Musí to být lidé, kteří budou splňovat následující předpoklady:    

Hluboce prociťované odhodlání; Ochota vzít na sebe odpovědnost a vést organizaci k úspěchům (v případě Krumlovia Group to znamená k úspěchu vzdělávacího městečka jako celku); Zásadní zkušenost v oblasti, kterou daná osoba vede; Ochota pracovat dlouhodobě;




Vnímání základního impulzu iniciativy jako svého vlastního (včetně etické motivace a osobnostního rozvoje).

V případě vážného porušení kultury a pravidel organizace či závažného maření jejích zájmů a pověsti či v případě neschopnosti naplňovat řádně roli člena Kolegia, může být členství ukončeno správní radou předem domluveným termínem či s okamžitou platností. To samé platí pro ostatní zaměstnance do té míry, pokud to podléhá platným právním předpisům. Ředitel může být propuštěn správní radou nebo Kolegiem po hlasování o důvěru, v němž majorita členů musí hlasovat pro jeho/její odstoupení. Není možné efektivně vést organizaci, pokud nemá většina členů správní rady či kolegiua důvěru v ředitele.

Rada. 57 Druhým řídícím orgánem je Rada. Je to orgán reprezentující Týmy. Rada nesmí byt zaměňována s tzv. správní radou, která je u právní formy ústavu povinná. Rada v našem pojetí není legislativně povinným orgánem. Pokud jde o malou organizaci, může být výše zmíněny Kolegium dostačující. Například organizace Alliance for the Future má Shromáždění a Management, avšak nemá Radu (ačkoliv jí to vnitřní předpisy dovolují); a organizace Institutions for the Future má pouze jeden orgán – Kolegium – s minimálním počtem jednoho člena, což se dosud osvědčilo jako dostačující. Pro některé organizace je důležité mít orgán, který doplňuje Kolegium, avšak který není tak velký (a není zapojen do klíčových operací), jako je Shromáždění. Tímto orgánem může být právě zmíněná Rada. Naštěstí může být ve všech právních formách Rada institucionalizována v zakládajících statutech či skrze rozhodnutí povinně volených orgánů. Rada se stává nepostradatelnou ve chvíli, kdy bude fungovat kritické množství týmů (včetně Speciálně zaměřených skupiny a Pracovních skupin), které pracují napříč všemi Centry. Hlavní úlohou Rady je podpořit koordinaci provozních záležitostí napříč všemi týmy dle strategických cílů a zároveň dávat zpětnou vazbu a podporovat výměnu zkušeností. Členové kolegia nejsou zároveň členové rady, nicméně jeden z nich (Zástupce ředitele pro management) je koordinátorem rady, a proto má detailní znalosti o potřebách týmů a zná jejich postoje. 292 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Rada je tvořena všemi Týmovými koordinátory (včetně koordinátory Speciálně zaměřených skupin a Pracovních skupin). Pokud je funkčních hodně týmů, byla by Rada příliš velká pro udržení nezbytné soudržnosti týmu. Pokud se Rada rozrostla natolik, že by počet jejích členů překročil 20, je možné vytvořit skupinu týmů (angl. clusters). Každá skupina týmů by pak posílala do Rady jednoho svého zástupce. Správný čas pro vytvoření skupiny týmů přijde ještě rychleji, pokud se organizace (čí organizační systém) rozhodne zavést tzv. Sociokracii (angl. Sociocracy). Tento model totiž požaduje dvojité spojení mezí vedením a provozem, tzn. každý tým / speciálně zaměřená skupina / pracovní skupina má dva zástupce ve vedení. Hlavním úkolem Rady je pomoci vypracovat strategii a udržet soudržnost v celé organizaci či systému organizací ve vzdělávacím městečku. Rada by se měla scházet každý měsíc. V dobách rapidního rozvoje či krize může Zástupce ředitele pro management Radu svolat častěji. Správní rada a/či Shromáždění. Třetím řídícím orgánem je Správní rada nebo Shromáždění členů, v závislosti na tom, jaký orgán předepisuje zákon pro konkrétní právní formu. Pro iniciativu University for the Future jsou tyto orgány volitelné, alespoň co se týká raných fází vývoje. Zřídíme je pouze v případě, že to po nás bude daná právní forma vyžadovat. V České republice je povinná pouze Správní rada. Některé organizační formy musí jmenovat Dozorčí radu. Organizace v rámci systému U4F, které mají právní formu, jež nevyžaduje Správní radu či shromáždění, je mít nemusí, neboť naším cílem je dosáhnout co nejminimalističtější organizační struktury, kterou si můžeme představit a která bude funkční. Pokud nebude zřízen žádný z výše zmíněných orgánů, převezme funkci tvorby a řízení organizační politiky Kolegium po projednání s Radou. Rada (čí Shromáždění) nicméně nemůže dohlížet na práci Kolegia. To by znamenalo, že členové Kolegia kontrolují sami sebe, jelikož jsou zároveň součástí Rady (či Shromáždění). Je též pravdou, že čím více se člověk rozvíjí, tím více pečuje o svoji vnitřní integritu a tím více zvnitřňuje svou morálku. Nevěříme v universitní rady, v nichž se členové stýkají pouze několikrát do roka po dobu několika hodin a činí klíčová rozhodnutí pro všechny členy organizace, její rozvoj i každodenní život. Jak se prokázalo v uplynulých letech, stál podobný systém v korporátním světě za vznikem celé řady problémů. Věříme v sílu rozhodování celé skupiny s přenesením odpovědnosti na všechny, kteří rozhodnutí činí. Pokud bude právní forma vyžadovat dozorčí orgány, zajistíme ve statutech jejich řádný popis a práva. Naším cílem je nedávat moc dělat zásadní rozhodnutí do rukou lidem, kteří nejsou hluboce zapojeni do činnosti organizace a žádným zásadním způsobem nepřispěli k jejímu rozvoji. V případě, že zvolená právní forma bude muset mít povinně volenou Správní radu, bude ideální zvolit do ní kompetentní a osvědčené členy z organizace či z organizačního systému. Měli by to být lidé, kteří (a) dlouhodobě a pravidelně pracovali a pomáhali v praktických záležitostech, (b) budou pokračovat v práci v organizaci, pokud to bude právně možné, (c) osvědčili se jako schopni týmové práce v souladu s organizační a týmovou kulturou (viz Příloha 23) a (d) jsou dostatečně moudří, aby mohli být členy tohoto supervidujícího orgánu. Aktivní správní rada může být pro organizaci prospěšná, zejména pokud je složena z lidí, kteří přispěli k tvorbě a chodu organizace. Pokud výše zmíněné řešení nebude právně možné, například pokud právo neumožní členům Správní rady pracovat v organizaci, můžeme též danou pozici nabídnout lidem z našeho širšího pracovního okruhu, kteří nás podporují (poradci, pedagogové, výzkumníci, apod.). Pokud budou tito lidé fungovat ve Správní radě, je potřeba, aby byly jejich kompetence limitované, abychom zabránili přílišnému vlivu lidí, kteří se reálně nepodílejí na fungování a rozvoji organizace. V případě, že bude dle práva Shromáždění povinné, bude zahrnovat veškeré členy organizace či skupin organizace. Zde bude možné regulovat vliv díky jasným kritériím a postupům, kdo bude přijat jako člen a za jakých podmínek je možné člena propustit. Ve chvíli, kdy bude Vzdělávací městečko Krumlovia plně rozvinuto, měli bychom jmenovat Valné shromáždění, sestávající ze všech členů (lektoři, zaměstnanci, studenti, senioři). Valné shromáždění slouží jako zdroj nápadů 293 | P r o j e k t K r u m l o v i a

a pomáhá ujasnit si záměr pro nastávající období, který koresponduje s potřebami a obavami přítomných jedinců. Zároveň zajišťuje obecná pravidla a ustanovení, k nimž se členové sami hlásí. Všichni členové mohou po celý rok podávat návrhy jakémukoliv orgánu vzdělávacího městečka. Valné shromáždění by se mělo osobně setkat jednou ročně. V dobách, kdy to bude potřeba, může Kolegium svolat Valné shromáždění kdykoliv. Grémium/Grémia. Bylo by smysluplné založit formální poradní orgán (Grémium) či orgány (Grémia) sestávající z vybraných členů z širšího kontextu Projektu Krumlovia. Tito lidé nejsou formálně členy týmu Krumlovia, ale jsou poradci. Mohou být vybranými zástupci z oblasti vzdělávání a kultury, ekonomiky a financí, stejně jako vládních a mezinárodních organizací. V rámci Projektu Krumlovia plánujeme založit první takové Grémium v roce 2015/2016. Bude tvořeno vybranými akademiky a pedagogy, kteří nejsou pouze experty v určité úzké oblasti, ale mají pochopení pro transdisciplinaritu a zajímají se o regeneraci vzdělávání a společnosti.

SHRNUTÍ Jednotlivci jsou zastupováni buď přímo ve Shromáždění nebo nepřímo skrze zástupce v Správní radě. Týmy jsou zastoupeny přes svého Týmového koordinátora v Řade, nebo nepřímo přes Skupinu koordinátorů v případě, že je velké množství týmů na to, aby mohly být všechny přímo reprezentovány. V případě, že nebude sestavena Rada, budou týmy reprezentovány v Kolegiu přes Centra, k nimž patří. Centra jsou zastoupena v Kolegiu přes své Koordinátory, kteří zároveň vystupují jako Zástupci ředitele celé organizace či systému organizací.

VEDENÍ INICIATIVY UNIVERSITY FOR THE FUTURE Kolegium mezinárodní iniciativy University for the Future není shodné s Kolegiem lokální organizace Krumlovia Group, ačkoliv by se mohly částečně překrývat. V obou případech se Kolegium skládá z lidí, kteří největší měrou přispěli k rozvoji své instituce. 294 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Ačkoli iniciativa University for the Future není formálně organizací, platí pro ni výše zmíněný organizační model s těmito specifiky: 1. Prozatím jsou v Kolegiu dva členové: Předseda58 iniciativy (Gaudenz Assenza) a Koordinátor iniciativy (Markus Molz). Počítáme s příchodem dalších členů. 2. Iniciativa může mít své vlastní mezinárodní týmy a Speciálně zaměřené skupiny a ve chvíli, kdy se vytvoří dostatečný počet týmů, může být sestavena Rada. 3. Lidé, kteří podporují iniciativu University for the Future, mohou být v budoucnosti pozváni stát se členy Shromáždění, aby mohly být jejich názory a nápady začleněny do koncepce iniciativy. ORGANIZAČNÍ PROCESY Většina organizací je založena jedinci či malou skupinou lidí. Z krátkodobé perspektivy může být organizace vytvořena kolem specificky nadaných lidí a motivovaných jednotlivců. Z dlouhodobější perspektivy je však těžké založit organizaci pouze na těchto předpokladech, proto potřebujeme universální model, který bude splňovat více podmínek, jako např.:     

obměňující se personální zastoupení; zvětšení organizace a její vnitřní diferenciaci; zakládání a podpora nově vznikajících organizací; zvyšování intenzity spolupráce mezi různými typy organizací (většími i menšími, výdělečnými i neziskovými, soukromými i veřejnými, národními i mezinárodními); vytvářet komplexní organizační systémy jako jsou mezioborová partnerství a vzdělávací městečka/ vzdělávací města, které vyžadují určitou úroveň sdíleného vedení napříč organizacemi.

Výše popsaní universální model by měl fungovat při splnění takto širokého spektra podmínek, aniž by potřeboval změnit své základní nastavení. Toho můžeme dosáhnout realizací tří následujících přístupů: 1. O vytvoření vedoucích orgánů mimo těch, které jsou právně povinné budeme uvažovat pouze tehdy, pokud to bude nutné pro rozvoj organizací, jinak zvolíme minimální počet vedoucích orgánů. 2. Se zvyšujícím se počtem týmů uskutečnit přechod od Týmů ke Skupinám týmů, za účelem udržet Radu natolik přehledná, aby mohla být plně funkční. 3. Zachovat stejný systém vedení pro organizační systémy i pro jednotlivé organizace. 4. Holografické rozšiřování, které umožní zachovat každou organizaci či každý místní systém organizací v lidském měřítku.


Na místo statického organizačního diagramu potřebuje náš výše popsaný model dynamický diagram, který ukáže veškeré smyčky zpětné vazby působící v celém systému, mezi provozem a vedením, mezi organizačními jednotkami, mezi organizací a veřejností a mezi organizacemi v rámci našeho organizačního systému nebo s externími partnerskými organizacemi. Takový diagram by zobrazoval systémovou dynamiku oproti pouhé struktuře. ODKAZY Prezentovaný universální organizační model je inspirován celou řadou nejmodernějších organizačních paradigmat a zkušeností, např.:  

     

System(ic) innovation and system leadership (Davies et al., 2012; Jaspers, 2009; Quilley, 2012; Schneidewind & Scheck, 2013; Senge, Hamilton, & Kania, 2015); Labs Movement, e.g. Change Labs, Living Labs, Social Labs, Social Innovation Parks, Future Centres, or Impact Hubs (Dvir, Lettice, Webb, & Schwartzberg, 2007; Evans & Karvonen, 2011; Hassan, 2014; Katzy, Mensink, & Turgut, 2010; Kieboom, 2014; Lundström & Zhou, 2011; Schumacher, Feurstein, & Pitkänen, 2008; Westley, Geobey, & Robinson, 2012); Integral approaches to organisation (Cacioppe & Edwards, 2005; Deeg, Küpers, & Weibler, 2010; Laske, Meister-Scheytt, & Küpers, 2006); Holographic/fractal organisation (Morgan, 2006; Sandkuhl & Kirikova, 2011; Yeow & Jackson, 2002) Communities of commitment (Engeström, 2007; Green, 2012; Hoffman, Casnocha, & Yeh, 2013; Kofman & Senge, 2001; Wenger & Snyder, 2000); Self-managing organisations and teams (Hamel, 2011; Kirkpatrick, 2011; Kostera, 2014; Laloux, 2014; Millikin, Hom, & Manz, 2010; Muthusamy, Wheeler, & Simmons, 2006); Life-sustaining organizations (Sales & Savage, 2011); The congruence framework (Chamberlain, 2014); 296 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 

Sociocracy (Buck & Villines, 2007; Endenburg, 1998); Organisational Health (Lencioni, 2012; Stanford, 2012; Wilson, 2012).

Náš model očividně nereflektuje všechny rysy těchto zdrojů inspirace. Při realizaci našeho organizačního modelu zůstaneme v kritickém dialogu s těmito a s příbuznými organizačními přístupy.

Buck, J., & Villines, S. (2007). We the people. Consenting a deeper democracy. Sociocracy Info Press. Chamberlain, T. (2014). The congruence framework: An opportunity to rethink the future of organisations. Tony Chamberlain. Davies, A., Mulgan, G., Norman, W., Pulford, L., Patrick, R., & Addarli, F. (2012). Systemic innovation. Social Innovation Europe Initiative. Dvir, R., Lettice, F., Webb, C., & Schwartzberg, Y. (2007). The future center as an empowering ecology. Journal of Information, Communication and Ethics in Society, 5(2/3), 206–225. Endenburg, G. (1998). Sociocracy: The organization of decision-making. Delft: Eburon. Engeström, Y. (2007). From communities of practice to mycorrhizae. In J. Hughes, N. Jewson, & L. Unwin (Eds.), Communities of practice: critical perspectives. Routledge. Evans, J., & Karvonen, A. (2011). Living laboratories for sustainability: Exploring the politics and epistemology of urban transition. In H. Bulkeley, V. C. Broto, M. Hodson, & S. Marvin (Eds.), Cities and low carbon transitions (pp. 126–141). Milton Park: Routledge. Green, P. (2012). The Colleague Letter of Understanding: Replacing jobs with http://www.mixprize.org/story/colleague-letter-understanding-replacing-jobs-commitments

commitments.

Retrieved

from

Hamel, G. (2011). First, let’s fire all the managers. Harvard Business Review, (December). Retrieved from https://hbr.org/2011/12/firstlets-fire-all-the-managers Hassan, Z. (2014). The social labs revolution: A new approach to solving our most complex challenges. San Francisco: Berrett-Koehler. Hoffman, R., Casnocha, B., & Yeh, C. (2013). Tours of duty: The new employer-employee compact. Harvard Business Review Magazine, June. Retrieved from http://hbr.org/2013/06/tours-of-duty-the-new-employer-employee-compact/ar/7 Jaspers, F. P. H. (2009). Organizing systemic innovation. Erasmus Research Institute of Management (ERIM). Retrieved from http://repub.eur.nl/pub/14974/ Katzy, B., Mensink, W., & Turgut, forum.org/apps/comm.asp?$1=528

E.

(Eds.).

(2010).

Living

lab

handbook.

Retrieved

from

http://www.ve-

Kieboom, M. (2014). Lab matters: Challenging the practice of social innovation laboratories. Amsterdam: Kennisland. Kirkpatrick, D. (2011). Beyond empowerment: The age of the self-managed organization. Morning Star Self-Management Institute. Kofman, F., & Senge, P. (2001). Communities of commitment: The heart of the learning organization. Retrieved from http://www.axialent.com/uploaded/papers_articles/documentos/Communities%20of%20Commitment.%20The%20Heart%20of%20 Learning%20Organizations.pdf Kostera, M. (2014). Occupy management! Inspirations and ideas for self-organization and self-management. Routledge. Laloux, F. (2014). Reinventing organizations. Nelson Parker. Lencioni, P. M. (2012). The advantage: Why organizational health trumps everything else in business. John Wiley & Sons. Lundström, A., & Zhou, C. (2011). Promoting innovation based on social sciences and technologies: The prospect of a social innovation park. Innovation: The European Journal of Social Science Research, 24(1-2), 133–149. Millikin, J. P., Hom, P. W., & Manz, C. C. (2010). Self-management competencies in self-managing teams: Their impact on multi-team system productivity. The Leadership Quarterly, 21(5), 687–702. Morgan, G. (2006). Images of organization. Thousand Oaks: Sage.


Muthusamy, S. K., Wheeler, J. V., & Simmons, B. L. (2006). Self-managing work teams: Enhancing organizational innovativeness (SSRN Scholarly Paper No. ID 687892). Rochester, NY: Social Science Research Network. Retrieved from http://papers.ssrn.com/abstract=687892 Quilley, S. (2012). System innovation and a new ‘Great Transformation’. Journal of Social Entrepreneurship, 3(2), 206–229. Sales, M., & Savage, A. E. (2011). Life sustaining organizations: A design guide. Createspace. Sandkuhl, K., & Kirikova, M. (2011). Analysing enterprise models from a fractal organisation perspective - potentials and limitations. In P. Johannesson, J. Krogstie, & A. L. Opdahl (Eds.), The practice of enterprise modeling (pp. 193–207). Berlin: Springer. Schneidewind, U., & Scheck, H. (2013). Die Stadt als ‘Reallabor’ für Systeminnovationen. In J. Ruckert-John (Ed.), Soziale Innovation und Nachhaltigkeit: Perspektiven sozialen Wandels (Auflage: 2013., pp. 229–248). Wiesbaden: Springer VS. Schumacher, J., Feurstein, K., & Pitkänen, O. (2008). European living labs: A new approach for human centric regional innovation. Berlin: wvb. Senge, P., Hamilton, H., & Kania, J. (2015). The dawn of system leadership. Stanford Social Innovation Review, Winter. Retrieved from http://www.ssireview.org/articles/entry/the_dawn_of_system_leadership Stanford, N. (2012). Organizational health: An integrated approach to building optimum performance. Kogan Page Publishers. Wenger, E., & Snyder, W. (2000). Communities of practice: The organizational frontier. Harvard Business Review, January, 139–145. Westley, F., Geobey, S., & Robinson, K. (2012). What is a change lab/design lab for social innovation? A thought piece for the development of a new approach for building capacity for social innovation in Canada (White Paper). Waterloo Institute of Social Innovation and Resilience. Retrieved from http://sig.uwaterloo.ca/highlight/what-is-a-change-labdesign-lab Wilson, M. (2012). Leaders in motion: Winning the race for organizational health, wealth, and creative power. Greenleaf Book Group. Yeow, P., & Jackson, P. (2002). The holographic organisation: Riding the waves of complexity. Presented at the XXVth ICAP 202 International Conference of Applied Psychology, Singapore. Retrieved from http://kar.kent.ac.uk/25225/


Příloha 16 (Proces tvorby): Analýza dalších možností právních forem provozujícího subjektu

Pro širší přehled a porovnání uvádíme, kromě možnosti založit ústav (viz str. 122), další možnosti: 1. Komerční subjekt: Korporace jsou volnější než ústav a fundace (nadace a nadační fond). To se týká vnitřní organizace, kapitálu, účelu, vlastnické struktury, dohledu, změn, atd. Kontrolní orgán musí být povinně zřízen jen u a.s. U korporací je možné snadněji vyplácet zisk, zatímco u o.p.s. nebo ústavu může být zisk použit jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen a k úhradě vlastní správy. Kapitálové společnosti nemusí být zřízeny jen za účelem podnikání. V mnoha zemích se pro sociální podnikání používají komerční právní formy či deriváty, jako např. v Německu gGmbH (gemeinnützige GmbH). 2. Kapitálová společnost (společnost s ručením omezeným a akciová společnost) může získat potřebné finanční prostředky pro svou činnost úpisem akcií nebo zastavením cenných papírů (příp. obchodních podílů), leasingovým financováním apod. Ústav tuto možnost nemá. Obdobně jako u ústavu lze i u korporace omezit oprávnění statutárního orgánu jednat např. tak, že jednatelé mohou jednat samostatně jen do určité výše transakce. Plnění poskytnutá členům orgánů se, na rozdíl od ústavu, nezveřejňují ve sbírce listin. V rámci případné holdingové struktury, i případné účasti jiných subjektů by bylo výhodnější užít některé z obchodních korporací, kde existuje vyšší míra volnosti a přizpůsobivosti potřebám obchodní korporace, kde možnost nakládání se ziskem není omezena a kde neplatí princip rovnocenné dostupnosti činnosti adresátům. Například forma s.r.o. nebo a.s. Minimální výše vkladu společníka do společnosti s ručením omezeným činí 1- Kč. Společnost má valnou hromadu, která se koná nejméně jednou za účetní období, má jednoho nebo více jednatelů a alternativně může zřídit dozorčí radu. Účast společníka nebo společníků ve společnosti s ručením omezeným představují určené podíly s omezenou nebo neomezenou převoditelností. Podíly mohou představovat též kmenové listy. Podíly mohou být stejné (základní) nebo s podíly mohou být spojena různá práva a povinnosti. Společnost může být i jednočlenná, v takovém případě vykonává působnost valné hromady tento společník. Společnost může založit další dceřinou společnost. Hlasování na valné hromadě může být učiněno i mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, nebo na dálku (per rollam). U akciové společnosti je rovněž nejvyšším orgánem valná hromada. Hlasování na valné hromadě může být učiněno i mimo valnou hromadu s využitím technických prostředků, nebo na dálku (per rollam). U akciové společnosti lze rozhodnout o systému řízení. Místo dualistického systému vnitřní struktury (představenstvo + dozorčí rada) je možné zvolit monistický systém vnitřní struktury (správní rada + statutární ředitel). Správní rada a ředitel může být i jedna a táž osoba. Akciová společnost v dualistickém systému povinně zřizuje dozorčí radu. Minimální výše základního kapitálu činí 2.000.000,- Kč nebo EUR 80.000,-. Při splnění podmínek ust. § 21 zákona o účetnictví, musí být účetní závěrka ověřena auditorem. Společnost může rovněž neomezeně zakládat dceřiné společnosti a podílet se na jejich podnikání. Společnost povinně zřizuje internetové stránky, kde zveřejňuje zákonem stanovené informace o sobě a svém hospodaření. Společnost může vydat akcie na jméno, nebo akcie na majitele. Rovněž může vydat akcie, se kterými jsou spojená zvláštní práva, nesmí však s nimi být spojeno právo na určitý úrok nezávisle na hospodářský výsledek společnosti.


3. Družstvo: Krumlovia Group může být založena jako družstvo. Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob. Družstvo může být případně založeno i za účelem podnikání. Na rozdíl od akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným musí mít družstvo nejméně tři členy. Každý člen se podílí členským vkladem na základním kapitálu. Noví členové podávají přihlášky do družstva. Nabytí nových členů je tak u družstva snadnější než u společností. U družstva i u společností je možné uložit jejich členům povinnost poskytnout příplatek, je-li to uvedeno v zakladatelských dokumentech. Má-li družstvo více než 200 členů, může působnost členské schůze plnit shromáždění delegátů. Družstvo zřizuje kontrolní komise. Družstvo je proto vhodné pro případ většího počtu členů, získávání nových členů nebo společné činnosti. 4. Jako další právní formy lze ještě zmínit veřejnou obchodní společnost a komanditní společnost. Vzhledem k tomu, že tyto společnosti mohou být založeny jen za podnikatelským účelem nebo za účelem správy vlastního majetku, nepředstavují zajímavou alternativu pro tento projekt. Vzhledem k výlučné působnosti na území České republiky a vzhledem k tomu, že zákon o obchodních korporacích nabízí vhodnější alternativy, pak není dále nezbytné uvažovat o evropské společnosti a evropském hospodářském zájmovém sdružení. Další možností by bylo založit zároveň dvě organizace – provozující subjekt Krumlovia Group ve spolupráci s nadací Foundation for the Future. Nadace: V případě, že založíme nadaci, do níž bude pozemek vložen, bude splněna povinnost nadační jistiny, která musí být minimálně ve výši 500.000,- Kč. Jinými slovy, nemusí se jednat o peněžitou částku, může být tvořena i nepeněžitými vklady, např. pozemek. Nadace nesmí sloužit výlučně výdělečným cílům, musí sloužit trvalé službě pro společenský nebo hospodářský účel, zatímco ústav tuto činnost provozuje s využitím své osobní a majetkové složky. Na rozdíl od ústavu nemůže nadace provozovat závod. Výše vkladu do ústavu není limitována. U ústavu může zakladatel změnou listiny měnit její účel a organizaci, u nadace jen po splnění zákonných podmínek (např. dle výslovného určení zakladatele v nadační listině, změnou poměrů v zájmu nadace, rozumné změny se souhlasem soudu, apod.) Výhoda nadace je, že česká nadace se dá transformovat do evropské nadace, jakmile Evropský parlament schválí tuto novou právní formu.


Přiloha 17 (Proces tvorby): Analýza dalších možných přístupů ke správě pozemku V sekci „Právní aspekty nákladání s pozemkem ve Vyšném“ (viz str. 126-129) jsou uvedené tři možnosti související s právem stavby: 1. Vložení pozemku do nadace Foundation for the Future, která následně zřídí právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group. 2. Vložení pozemku do tzv. svěřenského fondu, který následně zřídí právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group. 3. Nechat pozemek ve vlastnictví města, které zřídí právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group. Mimo právo stavby existuje celá řada dalších možností, které uvádíme níže pro porovnání a úplný přehled: 1. Město vloží pozemek do nadace Foundation for the Future, ale na rozdíl od varianty č. 1, nebude nadace sjednávat právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group. Nadace bude nakládat s pozemkem, tzn., že jejím celém bude postavit stavby, pronajímat prostory atd. Nadace si v této variante osvojila rozhodovací pravomoc nad Projektem Krumlovia, Krumlovia Group by se ujímala pouze těch funkcí, které nadace zákonem není schopna splnit. 2. Město Český Krumlov vloží pozemek do svěřenského fondu, ale ten nezřídí právo stavby ve prospěch organizace Krumlovia Group, jako tomu je u varianty č. 2. Správcem by byla organizace Krumlovia Group. To by fungovalo následovně: Město Český Krumlov jmenuje organizaci Krumlovia Group jako správce pozemku a Krumlovia Group toto pověření být správcem přijme. V případě zániku Krumlovia Group bude celý areál vrácen městu. Tímto způsobem by svěřenský fond zabezpečoval vklad města (pozemek). Při vkladu pozemku do svěřenského fondu dochází k přechodu vlastnického práva na osobu oprávněnou (nový majitel), což by mohl být: (a) nadace Foundation for the Future. (b) organizace Krumlovia Group (pokud není Krumlovia Group správcem). (b) investoři, kteří investují do budov. Toto řešení oponuje principu Projektu Krumlovia, jelikož celý pozemek by byl tímto způsobem rozdělen a privatizován. 3. Organizace Krumlovia Group může být založena jako s.r.o. nebo a.s. a spoluvlastněna městem a organizací Institutions for the Future, s.r.o. Spoluzakladatel je vždy spoluvlastník. To, že město bude spoluzakladatelem, avšak ne spoluvlastníkem organizace Krumlovia Group, není právně možné. Pro spoluvlastnictví dvou subjektů je vhodné užít kapitálové společnosti s.r.o. nebo a.s. Nepeněžitým vnosem do komerčního subjektu Krumlovia Group by tak městu vznikl podíl v této společnosti. Krumlovia Group by byla v tomto případě zřízena na principu tzv. partnerství veřejného a soukromého sektoru (angl. publicprivate partnership). Město Český Krumlov by poskytlo věcný vklad do organizace Krumlovia Group, zatímco Institutions for the Future by vložila know-how (studie, projektovou dokumentaci, zkušenosti, partnerské sítě, vzdělávací programy, atd.). Podíl města a Institutions for the Future v organizaci Krumlovia Group by procentuálně odpovídal hodnotě pozemků vůči hodnotě know-how. Každý ne-monetární vklad (tzn. hodnota pozemku a know-how) bude vyhodnocen soudním znalcem. Jinými slovy, v této variantě by se město pozemku nezříkalo, ale bylo by spoluzakladatelem právního subjektu, který je zodpovědný za tvorbu vzdělávacího městečka. 301 | P r o j e k t K r u m l o v i a

4. Českokrumlovský rozvojový fond, ve kterém má město Český Krumlov 100% účast, by se mohl podílet na spoluzaložení organizace Krumlovia Group. Město je nepřímým vlastníkem, takže město má 100% podíl ve společnosti Českokrumlovský rozvojový fond, a tedy i podíl v organizaci Krumlovia Group. Z právního pohledu by město bylo pouze zakladatelem a spoluvlastníkem ČRF, avšak nebylo by přímo spoluzakladatelem ani spoluvlastníkem Krumlovia Group. 5. Celý areál se rozdělí na menší pozemky podle detailního urbanistického plánu. Město poskytne pozemky po částech, např. před zahájením stavby nebo po kolaudaci stavby bude pozemek převeden majiteli stavby (tzn. zastavěná plocha a k ní přidružený pozemek). Tato Varianta jde proti principům Projektu Krumlovia, protože takovým způsobem by se areál postupně celý privatizovalo, a tím pádem by vzdělávací městečko nemuselo být jednotné. 6. Město se podílí na výstavbě celého komplexu spolu s dceřinými společnostmi Krumlovia Group. Stavby by byly od počátku ve (spolu)vlastnictví města, město by je vystavělo, a poté např. pronajímalo. Tato Varianta zřejmě není reálná, protože město nemá potřebné finanční prostředky. 7. Pokud by stavby vybudovalo město jako vlastník, pak je může i s pozemkem vnést do nadace a poskytnout třetí osobě k užívání (klasický nájem), nebo i prodat. Nebo by mohlo přímo pronajmout organizaci Krumlovia Group nebo jejím dceřiným společnostem. Tato Varianta zřejmě není reálná, protože město nemá potřebné finanční prostředky. 8. Město může převést pozemky na organizaci Krumlovia Group s tím, že městu k těmto pozemkům vznikne předkupní právo za symbolickou cenu v případě prodeje. Tato možnost by mohla být pro město přijatelnější, jestliže by se město nezbavovalo pozemků úplně, ale mohlo by je získat na základě předkupního práva zpět. 9. Nejlepší variantou z hlediska fundraisingu a celkové stability Projektu Krumlovia by bylo, kdyby byl areál ve Vyšném majetkem provozujícího subjektu Krumlovia Group. Určitě by bylo výhodnější, aby investor vlastnil i pozemek, avšak zastupitelstvo města Český Krumlov by s převodem muselo souhlasit. Vložením pozemku do organizace Krumlovia Group by město Český Krumlov potvrdilo veřejně prospěšný charakter Projektu Krumlovia a díky projevené důvěře by usnadnilo fundraising. Tato Varianta počítá s nepeněžitým vnosem pozemku do organizace Krumlovia Group, která zvolí neziskovou právní formu (pravděpodobně ústav). Následující možnosti jsou jen okrajové či zcela vyloučené. Uvádíme je pouze pro úplnost analýzy. 10. Město Český Krumlov poskytne organizaci Krumlovia Group právo užívat pozemek za podmínek, že se Krumlovia Group zaváže na oplátku poskytnout specifické služby nebo naplní klíčové milníky. 11. Město pronajme pozemek organizaci Krumlovia Group za symbolickou cenu, a to až do ukončení výstavby kampusu, definovaného jako kolaudace poslední plánované budovy podle urbanistického plánu. Pak město vloží pozemek do majetku Krumlovia Group či do nadace Foundation for the Future. Jednalo by se o nepeněžitý vnos. Vklad by se pak uskutečnil převodem majetku. Tato Varianta je právně možná, ale pro investora bez uzavření stavbě předcházejících smluv riskantní, protože by mohl postavit stavbu na cizím pozemku, který by na něj vlastník nepřevedl, ani by mu nezřídil právo stavby a mohl by se domáhat odstranění stavby. Důležitá je ochrana města Český Krumlov, ale i činnosti organizace Krumlovia Group, jakož i případného investora. Veškerá právní jednání budou předem projednána a schválena zastupitelstvem.


Příloha 18 (Proces tvorby): Návrh smlouvy o zřízení práva stavby

SMLOUVA O ZŘÍZENÍ PRÁVA STAVBY A ZÁKAZU ZCIZENÍ ČI ZATÍŽENÍ POZEMKU

uzavřená mezi

Městem Český Krumlov jako vlastník pozemku

a

Krumlovia Group jako investor


TUTO SMLOUVU O ZŘÍZENÍ PRÁVA STAVBY A ZÁKAZU ZCIZENÍ ČI ZATÍŽENÍ POZEMKU (dále jen „Smlouva“) uzavírají: 1. Město Český Krumlov, se sídlem na adrese náměstí Svornosti 1, 381 01 Český Krumlov, IČO: 002 45 836, za nějž jedná Dalibor Carda / datum narození 5. 9. 1956 (dále jen „Vlastník pozemku“); a 2. Krumlovia Group, ústav společnost řádně založená a existující podle právního řádu České republiky, se sídlem/trvalým pobytem na adrese............., IČO:............., zapsaná v obchodním rejstříku vedeném soudem v............., spisová značka............., za níž jedná Gaudenz Assenza / datum narození 16. 9. 1968 (dále jen „Investor“); (každá z výše uvedených osob nebo entit dále také jako „Smluvní strana“, a společně též jako „Smluvní strany“).

I. ÚVODNÍ USTANOVENÍ VZHLEDEM K TOMU, ŽE: Vlastník Pozemku se ve Smlouvě............. zavázal zřídit ve prospěch Investora k tíži Pozemku, jak je definován níže, Právo stavby jak je také definována níže; a DOHODLY SE SMLUVNÍ STRANY TAKTO:

II. DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ Veškeré pojmy a výrazy začínající velkým písmenem použité v této Smlouvě mají, pokud není výslovně stanoveno jinak, následující význam: „Katastr nemovitostí“

znamená Katastr nemovitostí České republiky;

„Občanský zákoník“

znamená zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění;

„Pozemek“

znamená.............

„Právo stavby“

má význam uvedený v odstavci 3............. této Smlouvy;

„Stavba“

znamená stavební dílo specifikované v příloze č.............. této Smlouvy;

„Výstavba“

znamená realizaci Stavby v souladu se Smlouvou o výstavbě.


III. PRÁVO STAVBY Vlastník Pozemku zřizuje ve prospěch Investora k tíži Pozemku právo stavby spočívající v právu Investora vybudovat a mít Stavbu na Pozemku nebo pod povrchem Pozemku (dále jen „Právo stavby“). Vlastník Pozemku prohlašuje, že na Pozemku neváznou žádná práva, která by bránila zřízení Práva stavby a že obdržel veškeré případné souhlasy potřebné ke zřízení Práva stavby. Právo stavby vzniká zápisem do Katastru nemovitostí České republiky. Smluvní strany sjednávají, že Právo stavby se zřizuje na dobu devadesát devět (99) let od jeho vzniku a že se zřizuje bezúplatně. Smluvní strany sjednávají, že Vlastník Pozemku nemá předkupní právo ke Stavbě. Tato skutečnost bude zapsána do Katastru nemovitostí. Zákonné předkupní právo Investora jako stavebníka k Pozemku zůstává nedotčeno.

IV. VÝHRADA SOUHLASU K ZATÍŽENÍ PRÁVA STAVBY, ZÁKAZ ZCIZENÍ NEBO ZATÍŽENÍ PRÁVA STAVBY Vlastník pozemku si nevyhrazuje souhlas k zatížení Pozemku. Zároveň se Smluvní strany se dohodly, že Vlastník Pozemku a Investor nejsou oprávněni zcizit nebo zatížit Pozemek jakýmikoli právy třetích osob s výjimkou práv založených na žádost Investora a práv souvisejících s inženýrskými sítěmi souvisejícími se Stavbou v nezbytném rozsahu. Zákaz zcizení nebo zatížení Práva stavby se zřizuje jako věcné právo na dobu devadesáti devíti (99) let od jeho vzniku. Zákaz zcizení nebo zatížení Práva stavby bude zapsán do Katastru nemovitostí spolu s vkladem Práva stavby do Katastru nemovitostí. Vlastník neodepře udělit svůj souhlas nebo nebude zdržovat jeho udělení k takovým právním jednáním, která nejsou k újmě Pozemku. Souhlas Vlastníka Pozemku k úpravám, rekonstrukci, údržbě, změně nebo obnovení Stavby se nevyžaduje.

V. PRÁVA A POVINNOSTI SMLUVNÍCH STRAN V souladu se Smlouvou o ............. bude Stavbu provádět Investor. Dle dohody Smluvních stran se Stavba bude stávat součástí Práva stavby postupně jejím zhotovováním. Vlastník Pozemku strpí na svém majetku stavební činnost Investora a umožní jim neomezený volný vstup na Pozemek po celou dobu Výstavby a následného provozu Stavby po dobu platnosti Smlouvy o ............. Investor má právo specifikaci Stavby před zahájením Výstavby nebo v jejím průběhu změnit, a to v souladu s postupem, jak je tento sjednán ve Smlouvě o ..............


Smluvní strany se zavazují poskytnout si veškerou součinnost nezbytnou pro řádné a včasné naplnění dohody Smluvních stran vyjádřené v této Smlouvě, zejména spolupracovat se Investorem a poskytnout mu veškerou nezbytnou součinnost v případě, že příslušný katastrální úřad z jakéhokoli důvodu odmítne zapsat některá nebo všechna věcná práva Investora vyplývající z této Smlouvy do Katastru nemovitostí nebo si vyžádá doplnění návrhu na povolení vkladu do Katastru nemovitostí, a to včetně, bude-li to nezbytné, uzavření nové Smlouvy nebo dodatku k ní dle výhrad příslušného katastrálního úřadu. Smluvní strany se dohodly, že návrh na povolení vkladu práv vyplývajících z této Smlouvy do Katastru nemovitostí podá a příslušný správní poplatek uhradí Investor. Vlastník Pozemku se zavázal poskytnout Investorovi pro tyto účely veškerou potřebnou součinnost.

VI. UKONČENÍ SMLOUVY Nevyužije-li Investor svého předkupního práva k Pozemku, nahradí Vlastník Pozemku Investorovi při zániku Práva stavby po skončení doby, na kterou bylo zřízeno jednu polovinu hodnoty Stavby. Hodnota se určí na základě posudku znalce, který nechá Investor za tímto účelem zpracovat ke dni zániku Práva stavby. Vyloučení zákonných ustanovení. Žádná ze Smluvních stran není oprávněna odstoupit od této Smlouvy, vypovědět ji, či ji jinak jednostranně ukončit vyjma důvodů výslovně uvedených v této Smlouvě, a Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 1977 až § 1979, § 1999, § 2000 a § 2002 až § 2004 Občanského zákoníku. Investor je oprávněn od této Smlouvy odstoupit, pokud Vlastník Pozemku poruší svoji povinnosti vyplívající z této Smlouvy, a toto porušení nenapraví ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu Investora písemně stanoví, anebo pokud se ukáže jeho prohlášení podle článku III. této Smlouvy nepravdivým. Zanikne-li Smlouva o ............., stane-li se neplatnou, nebo ukáže-li se, že nebyla platně uzavřena, má Vlastník pozemku právo odstoupit od této Smlouvy bez jakýchkoli sankcí a náhrad, a to nejpozději do zahájení výkopu stavební jámy pro základy Stavby na Pozemku dle Smlouvy o .............. V případě odstoupení Vlastníka od této Smlouvy jsou smluvní strany povinny vrátit si to, co již plnily. Vlastník Pozemku bez zbytečného odkladu po odstoupení od této Smlouvy nahradí Investorovi veškeré účelně vynaložené náklady, které Investorovi vznikly. Odstoupení od této Smlouvy musí být uskutečněno písemnou formou a nabývá účinnosti dnem doručení odstoupení ostatním Smluvním stranám, nestanoví-li Smluvní strana, jejímž projevem vůle se Smlouva zrušuje, v listině o odstoupení den pozdější, případně nestanoví-li tato Smlouva jinak.

VII. SANKCE Smluvní strany sjednávají, že pokud Vlastník Pozemku poruší svoji povinnost dle této Smlouvy, a toto porušení nenapraví ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou mu k tomu Investor písemně stanoví, anebo pokud se ukáže jeho prohlášení podle článku III. této Smlouvy nepravdivým, vzniká Investorovi vůči Vlastníkovi Pozemku právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši ............. Kč (slovy: ............. korun českých). Právo Investorovi z téhož důvodu odstoupit není tímto ustanovením dotčeno. Ustanoveními o smluvních pokutách v této Smlouvě není dotčeno právo Investora na náhradu případné škody vzniklé z porušení dotčené povinnosti, ustanovení § 2050 Občanského zákoníku se nepoužije.


DOLOŽKA PLATNOSTI PRÁVNÍHO ÚKONU DLE ZÁKONA O ............. Schválení zastupitelstvem. Vlastník pozemku prohlašuje, že uzavření této Smlouvy bylo schváleno zastupitelstvem Vlastníka pozemku usnesením č. ............. ze dne.............

VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ 

Doručování. Veškerá sdělení činěná na základě této Smlouvy nebo v souvislosti s ní vyžadují písemnou formu a musí být zaslána druhé Smluvní straně doporučeně, případně kurýrem nebo předána osobně na následující adresy:

V případě Vlastníka Pozemku: Jméno/název:............. Adresa:............. V případě Investora: Jméno/název:............. Adresa:............. 

Zákaz postoupení. Žádná z práv ani povinností Smluvních stran z této Smlouvy není možné postoupit ani převést bez předchozího písemného souhlasu druhé smluvní strany.



Úplná dohoda. Tato Smlouva a dokumenty, na něž odkazuje, obsahuje úplnou dohodu Smluvních stran týkající se transakcí zamýšlených touto Smlouvou.



Salvátorská klauzule. Bude-li některé ustanovení této Smlouvy z jakéhokoli důvodu prohlášeno za neplatné nebo nevymahatelné v jakémkoli ohledu podle právního řádu jurisdikce, v níž se vymáhá, zbývající ustanovení této Smlouvy zůstanou touto neplatností či nevymahatelností nedotčena. Smluvní strany nahradí takto neplatné nebo nevymahatelné ustanovení jiným ustanovením, na němž by se s největší pravděpodobností dohodly, pokud by si této neplatnosti nebo nevymahatelnosti byly vědomy.



Vyloučení obchodních zvyklostí. K obchodním zvyklostem, ať už zachovávaným obecně či v daném odvětví, se nepřihlíží.



Nebezpečí změny okolností. Smluvní strany prohlašují, že na sebe přebírají nebezpečí změny okolností a že jakákoliv změna okolností nezakládá žádné ze Smluvních stran právo uplatňovat jakékoliv nároky s tím související; Smluvní strany výslovně vylučují aplikaci ustanovení § 1765 odst. 1 a § 1766 Občanského zákoníku.



Neúměrné zkrácení. Smluvní strany se vzdávají jakéhokoliv práva na zrušení Smlouvy a navrácení do původního stavu, pokud by byla vzájemná plnění dle této Smlouvy v hrubém nepoměru, a výslovně vylučují aplikaci ust. § 1793 až 1796 Občanského zákoníku.




Rozhodné právo. Tato Smlouva se řídí právním řádem České republiky, v souladu s nímž se také vykládá, a to bez odkazu na jeho ustanovení o kolizních právních normách.



Náklady. Smluvní strany ponesou každá své vlastní náklady v souvislosti s přípravou a sjednáváním této Smlouvy a s jakoukoli záležitostí zamýšlenou touto Smlouvou.



Stejnopisy. Tato Smlouva je vyhotovena ve 3 stejnopisech v českém jazyce, z nichž každá Smluvní strana obdrží jedno vyhotovení a jedno vyhotovení bude sloužit pro účely vkladového řízení u příslušného katastrálního úřadu.



Změny Smlouvy. Tuto Smlouvu lze měnit nebo doplňovat pouze písemnou dohodou Smluvních stran.



Přílohy. Nedílnou součást této smlouvy představují následující přílohy:

Vlastník Pozemku a Investor tímto shodně prohlašují a uznávají, že tato Smlouva byla podepsána na základě jejich vzájemné dohody a svobodné vůle, vážně a určitě a nikoliv v tísni či za nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení či lehkomyslnosti některé ze Smluvních stran, na důkaz čehož Smluvní strany níže připojují své podpisy.

V ____________, dne__________________

_____________________________ Město Český Krumlov

V ____________, dne__________________

_____________________________ Investor


Příloha 19 (Finance): Ekonomické a finanční aspekty vzdělávacího městečka

Koncept Vzdělávacího městečka Krumlovia: Uplatnění nevyužitých zdrojů ve prospěch společnosti

V přírodě neexistují žádné ztráty. Všechny produkty metabolismu živých organismů slouží jako výživa pro metabolismus jiných živých organismů. To vytváří životadárnou smyčku mezi různými živočišnými a rostlinnými druhy v rozdílných ekosystémech. Čím větší je biodiverzita, tím početnější a odolnější je ekosystém. Člověk vytvořil nové ekonomické rámce, které jsou postaveny na napodobení přírody tím, že utváří řadu po sobě jdoucích a neustále se opakujících kroků, které nevytváří žádný nadbytek a odpad, například tzv. Circular Economy (Lovins et al, 2014), the Economy of Abundance (McDonough & Braungart, 2010, 2013), the Blue Economy (Pauly, 2010) či the Deep Economy (McKibben, 2009).59 Tyto rámce byly vytvořeny jejich průkopníky a podobně smýšlejícími iniciativami, aby pomohly organizacím a komunitám vzkvétat v kontextu možností a limitů ekosystému, kterým jsou obklopeny. Koncept vzdělávacího městečka, které je modelovým příkladem iniciativy University for the Future, rozšiřuje tyto klíčové přístupy ještě dále a propojuje čtyři možné zdroje, kterými je v současném socioekonomickém systému plýtváno: nejedná se jen o nevyužitý materiál či půdu, ale také o nemateriální zdroje nevyužitých či přehlížených talentů a znalostí. Koncept vzdělávacího městečka povzbuzuje na lokální úrovni k propojení, uspořádání a přeměně jinak nevyužitého potenciálu těchto čtyř oblastí do procesu, který je výhodný pro celý systém60. Tyto procesy jsou sebeposilující a vytvářejí čtyři typy výhod, jmenovitě pozitivní ekonomický, environmentální, kulturní a psychologický dopad. Následující diagram zobrazuje tuto klíčovou ideu založenou na výdělku z jinak nevyužitých zdrojů díky inteligentnímu designu vzdělávacího městečka.


V následujícím textu uvádíme další detaily 1) o čtyřech typech nevyužitých zdrojů, které budou ve vzdělávacím městečku integrovány; 2) jak jsou tyto propojeny a přeměněny do celistvého, plodného procesu; 3) a jak z těchto procesů vyplývají čtyři typy výhod uplatnitelné ve prospěch společnosti.

1) ČTYŘI TYPY NEVYUŽITÝCH ZDROJŮ 1a) Nevyužití talentů Ohromující množství nevyužitých talentů je většinou považováno za „normální“ stav našeho současného socioekonomického systému. Průzkumy v posledních letech odkrývají narůstající počty nezaměstnaných, sociálně znevýhodněných, přetížených a nemocných. Výzkumy též neustále poukazují na zdrcující převahu lidí, které neuspokojuje jejich zaměstnání, a na fakt, že vzrůstající materiální blahobyt s sebou nese celou řadu vedlejších účinků, jako je klesající úroveň prožívaného štěstí a naopak narůstající negativní emoce (pro další informace viz níže Poznámky). Náš vzdělávací systém nejen že není postaven na rozvíjení talentů, ale paradoxně často talenty žáků či studentů plýtvá. Nevyužívá talenty těch, kteří vyžadují odlišný styl učení a kteří mají jiné vzdělávací cíle, než ty předepsané standardními osnovami a vyžadované stávající vzdělávací praxí. Systém nedokáže čerpat z talentů těch žáků a 310 | P r o j e k t K r u m l o v i a

studentů, které demotivuje. Žáci, jež opustí školu či universitu s nálepkou „ztracená existence“, představují pouze špičku ledovce. Všudypřítomná inflace vysokoškolských titulů (Collins, 2002)61 vytváří obecně neuspokojující mašinérii a zároveň plýtvá talenty, neboť zmenšuje možnost pracovního uplatnění pro lidi s nižší úrovní vzdělání, a to i přesto, že by nebyli v daném zaměstnání schopnější po ukončení příslušného vzdělání. Daná pracovní místa jsou často obsazena překvalifikovanými jedinci, kteří mohou být časem zklamaní, pokud se nemohou dále vyvíjet. V horním spektru hierarchie vysokoškolských titulů můžeme též pozorovat velké procento nevyužitých talentů vysoce vzdělaných lidí, neboť systém produkuje mnohem větší množství výzkumníků (PhD a Postdocs), než které může následně zaměstnat. Další obrovské plýtvání talenty se objevuje v oblasti přijímání nových zaměstnanců, neboť je kladen přehnaně velký důraz na dosud dosažené úspěchy, spíše než na současné schopnosti a vize do budoucnosti. V důsledku velkých společenských změn limituje tato praxe možnosti člověka, který chce změnit své zaměření a životní směřování v návaznosti na vznikající potřeby a příležitosti. Zejména ti, kteří se snaží o inovace či tvorbu něčeho zcela nového, bývají znevýhodněni. Systém se též náležitě nezajímá o dříve spolupracující partnery. Navíc se téměř nestává, že by byl zaměstnán celý dříve fungující tým i přesto, že by to bylo mnohem výhodnější, než zaměstnávat jednotlivce, kteří spolu nemusí dobře vycházet a spolupracovat s ostatními individuálně přijatými spolupracovníky. Z humanistické perspektivy, kterou zastáváme, plýtvají výrazným způsobem všechny tyto přístupy lidským potenciálem. Nevyužívání talentů se nedá přehlížet a volá po nových přístupech při rozpoznávání, rozvoji, přijímání a využívání talentů, které se odlišují od převládající praxe. 1b) Nevyužité znalosti Praxe v řadě vzdělávacích a pracovních institucí rozlišuje mezi znalostmi, které jsou ceněné a podporované a znalostmi, které jsou devalvované a odsouvané na vedlejší kolej. Většinou jsou oceňované znalosti pojmově jasné, ústně sdělitelné a specializované. Vývoj znalostí a vědomostí, které překračují hranice jednotlivých oborů integrací znalostí z různých odvětví, je všeobecně považován za méně hodnotný, než vývoj znalostí vysoce specializovaných. Umělecky vyjádřené znalosti, hluboké vhledy sdílené tradičními kulturami a šířené praxí jsou v mnoha případech též považovány za méně hodnotné než technicko-vědecké poznatky. Navíc existuje celá řada podhodnocených či přehlíženýchpřáístupů ke znalostem, jako je např. intuice, všeobecný souhlas, zdravý selský rozum či znalosti vrozené. Tyto méně oceňované či podhodnocované formy znalostí jsou buď nevyužité, nebo se jimi naopak plýtvá, a proto nemohou napomoci pochopení komplexních problémů. V poslední době se však v oblasti vzdělávání a leadershipu začaly objevovat studie, které opět upozorňují na důležitost kultivování této tzv. praktické moudrosti. Nabízejí tak možnost nového pojetí, které klade důraz na umělecké ztvárnění a integraci odlišných forem znalostí, spíše než na rozvoj zobecňujících intelektuálních vědomostí jako takových (Bassett, 2011; Küpers & Pauleen, 2013). Jiný druh zcela nevyužitých se vynoří, pokud dobré nápady, které byly vytvořeny na jednom místě, nenajdou svoji cestu na místo, kde by mohly najít potřebné uplatnění. Existuje celé spektrum důvodů, proč se to opakovaně děje. Klíčovým důvodem jsou institucionální, kulturní a jazykové bariéry. Například mnoho výzkumů a rozvojových projektů financovaných z veřejných zdrojů přichází s výsledky, které nejsou aplikovány ve prospěch společnosti. Řada výzkumných výsledků je pouze publikována ve specializovaných akademických žurnálech, jež se dostanou do rukou pouze dalším akademikům ze stejného odvětví, pokud vůbec. Velké množství veřejných finančních zdrojů je investováno do projektů a publikací s vysokou hodnotu ve smyslu vysokého ‚impact faktoru‘, avšak téměř nulovou hodnotu pro společnost. To samé platí pro celou řadu sociálních inovací, jež zůstávají uzavřené v lokálním kontextu, v němž vznikly. Dalším klíčovým důvodem je nedostatek investic v oblasti sjednocování, překladů, přenosů a ohodnocení dobrých řešení, které již existují. Vliv má též tzv. ‚syndrom na to jsme nepřišli my‘, kvůli němuž ztrácí mnoho organizací a komunit jedinečnou příležitost pro svůj rozvoj. 311 | P r o j e k t K r u m l o v i a

1c) Nevyužité pozemky a budovy V současnosti dochází k celkovým ztrátám úrodné a orné půdy, a to kvůli faktorům, jako je růst měst, klimatické změny, znečištění a převažující formy dlouhodobě neudržitelného zemědělství. V Evropě a v dalších oblastech můžeme v posledních desetiletích pozorovat zvětšující se rozdíl mezi zeměmi, které jsou vhodné pro vysoce intenzivní industriální zemědělství (v závislosti na změnách v územním plánu, užívání chemických hnojiv a pesticidů, ktedé snižují biodiverzitu) a zeměmi, jejichž půda je hůře dostupná nebo méně úrodná a dále se nekultivuje. V obou případech dochází k plýtvání či nevyužití půdy, která by mohla přispět k tvorbě biodiverzity, odolných ekosystémů a produkci zdravého jídla z místních komunit. Kromě původní zemědělské půdy, které již není dále kultivovaná, zůstávají nevyužité půda a budovy v bývalých vojenských areálech, bývalých průmyslových výrobnách a v dalších oblastech, které leží ladem. Pro tyto oblasti je třeba najít udržitelné koncepty transformace; tvorba Vzdělávacího městečka Krumlovia je jedním z nich. Dále začne během následujících desetiletí v řadě evropských zemí převažovat vliv demografických přesunů. Tyto jsou výsledkem stárnoucí a zmenšující se populace, stejně jako sílící migrace z venkovských oblastí do měst. Toto jsou strukturální příčiny, které vedou k vybydlování stále většího počtu budov, pro něž již není využití. Avšak také v oblastech, v nichž převažuje poptávka po prostorách, je většina budov nedostatečně využita, např. je využita pouze zlomek z celkového času. Školní budovy nejsou většinou využity v odpoledních hodinách, večer, o víkendech ani v průběhu prázdnin; ubytování pro turisty není plně využito nebo je zavřeno mimo sezónu; rodinné domy nejsou využity v době, kdy jsou lidé v práci, a obráceně; kanceláře a dílny nejsou využity, když lidé nepracují; řada restaurací je využita pouze v době obědů a večeří a po zbytek dne zejí prázdnotou. Většina domácností není z hlediska celoživotní perspektivy flexibilní. Je to výsledek tendence, že mladí lidé často žijí v malém prostoru, zatímco starší obyvatelé, kteří již nežijí s dětmi ve společné domácnosti, často žijí v domech, které jsou pro ně příliš velké. Jak tedy příklady ukazují, není celkově potenciál většiny půdy a řady budov plně využit. 1d) Nevyužité zdroje Množství odpadků, které za sebou nechá průměrný Evropan, činí téměř 500 kg za rok, z čehož více než polovina je zbytkový odpad po recyklaci, kterého je těžké se zbavit 62. Ačkoli je již dnes i tato část odpadu recyklována, z celkového množství je to velmi malé procento, což má vliv na postupně se zhoršující kvalitu původních zdrojů. Zbytek odpadů skončí na skládkách nebo je spálen. Často je pak odpad rozšířen po krajině, řekách a oceánech, které jsou dnes i na těch nejodlehlejších místech znečištěny kusy plastu. Dle Pauly (2010) by měly existovat pouze dva typy výrobků. Ty, s nimiž si poradí příroda sama a ty, které mohou být rozloženy a znovu použity, avšak ve smyslu tzv. ‚upcycling‘, to znamená tvorbou nových výrobků vyšší kvality, než byl původní materiál (opakem je tzv. ‚downcycling‘). Mnoho neobnovitelných zdrojů, které čerpáme ze zemské kůry, se brzy vytěží, pokud se tak již nestalo. To znamená, že v minulosti bylo vyčerpáno více těchto zdrojů, než jich bude moci být vyčerpáno v budoucnosti. To je důvod, proč je výraz ‚vytěžit všechno‘ (angl. peak everything, Heinberg, 2010) používán jako charakteristika 21. století. Poukazuje totiž na jednu z největších výzev budoucích generací, s níž se budou muset kvůli našemu současnému životnímu stylu potýkat. Je to též impulz pro volání po konci bezhlavého čerpání přírodních i lidských zdrojů63. V praxi to znamená, že by se do budoucna mělo zavést tzv. ‚těžení z města samého‘ (angl. urban mining), tedy sběr a opětovné využití materiálů, které byly použity za účelem výstavby, místo aby byly získávány tradičním způsobem těžby. Dále je nutné zmínit se o obrovských ztrátách obnovitelných zdrojů energie. Jako příklad uveďme jídlo. Dle odhadů není více než třetina světové produkce potravy zkonzumována, neboť se zkazí ještě předtím, než se 312 | P r o j e k t K r u m l o v i a

dostane ke konzumentovi či případně i poté, co se k němu dostane64. Co více, plýtvá se velkým množstvím již vyrobeného jídla. Uvedeme zde pro vysvětlení dva příklady. Za prvé, nesezónní a neregionální potraviny vyžadují velké množství energie (zejména paliv), aby se dostaly ke svému konzumentovi. Běžně se stává, že se investuje více energie do výroby potravin, než mohou potraviny samy předat. Tento druh potravin se převážně prodává v supermarketech. Za druhé, produkce 1 kg hovězího masa vyžaduje 15000 litrů vody a 16 kg obilí. 70% vyprodukovaného obilí slouží ke krmení dobytka, ne ke spotřebě lidí. Maso je nicméně všeobecně považováno za kvalitní druh jídla. Další obnovitelné zdroje energie, jako je solární či větrná energie, též nejsou na mnoha místech plně využity, ač by mohly být nahradit fosilní paliva. Vývoj nových zdrojů energií byl po celá desetiletí zanedbáván. Když zmiňujeme materiální zdroje, je též nezbytné upozornit na plýtvání penězi 65. Je jednoduché poukázat na miliardy, které byly v posledních letech promrhány pro záchranu bank v tísni; bank, v nichž musel zasáhnout stát, aby byly zachráněny, a to v rozporu s logikou trhu. Těmto bankám bylo dovoleno růst, neboť byly příliš velké na to, aby zkrachovaly. Další černou dírou, do níž mizí velké množství peněz, jsou veřejné dotace investované do aktivit, které buď nemají žádný efekt, nebo mají naopak dopad negativní, a přitom splňují všechny indikátory udržitelného a inkluzivního rozvoje. Tyto aktivity a projekty by měly být potlačovány, avšak velmi často tomu tak není. Nezanedbatelné množství finančních prostředků se plýtvá za účelem zaplacení úroků ze státních dluhů, které se v průběhu řady desetiletí nahromadily jako výsledek investic, jež nebyly určené pro řešení otázek budoucnosti ani pro obecné benefity občanů66. Celosvětové výdaje za válečné konflikty jsou odhadovány na více než 1,7 bilionů dolarů ročně. Po jejich výrazném poklesu v 90. letech se opět zvýšily na úroveň, v jaké byly během studené války67. To jsou jednoznačně finanční prostředky, které nejsou dostupné pro oblast vzdělávání, zdravotnictví ani pro sociální rozvoj. Jako další příklad si dovolujeme uvést výhody nezaměstnanosti. Nezastáváme názor, aby nezaměstnaní lidé nedostávali žádnou finanční podporu, neboť jsou často oběťmi zvyšující se ekonomické nestability. Avšak proč platit lidem, kteří nic nedělají, když by mohli využít svůj čas za účelem dalšího vzdělávání a současně pomáhat nově vznikajícím projektům a komunitám. Projekt Krumlovia bude samozřejmě hledat členy týmu mezi mezinárodními odborníky, avšak nebrání se ani zaměstnávání lidí, kteří jsou v současnosti postaveni mimo pracovní trh. 2) SÍLA PLNĚ INTEGROVANÉHO PROJEKTU Vzdělávací městečko staví na myšlence přivést nevyužité talenty na nevyužitou půdu za účelem uplatnění nevyužitých znalostí, které pomohou přeměnit nevyužité zdroje na přínos k inkluzivnímu, udržitelnému, lokálnímu a regionálnímu rozvoji. Existuje řada důvodů, proč je to reálné. Za prvé z toho důvodu, že náš současný vzdělávací a socioekonomický systém produkuje v rámci svého „normálního“ chodu tak velké množství nevyužitých zdrojů, jak bylo zmíněno výše. Tento potenciál nemusí zůstat nevyužit ani nemusí být potlačován, ale může být využit za lepším účelem68. Druhým důvodem je, že ve vzdělávacím městečku bude kladen důraz na smysluplný způsob života a práce, to znamená, že bude důležité, aby každý objevil své talenty a své životní poslání a tento proces bude všeobecně podporován. Je zřejmé, že pokud se člověk vydá na cestu jemu vlastní, začnou se odkrývat dosud skryté zdroje motivace, vytrvalosti a tvořivosti. Třetím klíčovým přístupem, na který bude kladen ve vzdělávacím městečku důraz, je společná tvorba založená na propojování individuálních cílů do většího celku. Díky senergiím ze spolupráce a propojování se uvolňují latentní zdroje (angl. collaborative intentionality capital) (Engeström, 2004)69. Jedná se o mocnou, neřku-li nejmocnější a nejzásadnější podobu kapitálu ze všech druhů kapitálu. Avšak kdo se zaměřuje na tvorbu tohoto kapitálu? Ve vzdělávacím městečku jej budeme považovat za prioritní, neboť vede k osvobození a řízení celé řady jinak potlačovaných, nečinných, roztříštěných či nerozvinutých schopností. Za čtvrté, systémové myšlení a myšlení v kontextu hrají klíčovou roli ve způsobu vzdělávání, za nímž stojíme. Umožňují propojovat jinak fragmentované obory, zmírnit fragmentárnost celé společnosti, a odhalovat nepředpokládané synergie. 313 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Pátým principem je tvorba cyklů, které začínají vizí a končí konkrétní praktickou aktivitou. Tyto cykly dovolují propojit tři světy – svět snění, vizionářství a imaginace, svět konceptů a svět podnikavých aktivit, které jsou dále propojovány do tzv. tvořivých projektů s reálným vlivem na život. V raných fázích budu tyto aktivity zaměřeny na výstavbu vzdělávacího městečka, na zlepšování kvality života v kampusu a na poskytování služeb udržitelného podnikání. V pozdějších fázích se mohou rozšířit i mimo vzdělávací městečko – na úroveň lokální, regionální, národní a globální. 3) ČTYŘI TYPY VÝHOD S výše uvedenými skutečnostmi Projekt Krumlovia počítá a využívá je ve svůj prospěch nejen interně pro vytváření živého kulturního prostředí, ale též pro regeneraci areálu a pro postupné rozšiřování pozitivních vlivů projektu za hranice pozemku Vyšný (na úrovni města, regionu, atd.). Dalším směrem rozvoje je tvorba vzdělávacích městeček na jiných místech, které budou založené na stejném přístupu „využití nevyužitého“. 3a) Pozitivní psychosociální vliv Smysl života, který má základ v širších cílech, než je jen zájem jednotlivce, je jednou z hlavních podmínek šťastného, naplněného života. Život ve společnosti s vysokou úrovní sociální koheze, společnosti, která se stará o své členy, včetně těch slabších, je další podmínkou. Další podmínkou je být vnímán jako jedinečná osobnost. Mezi klíčové principy Vzdělávacího městečka Krumlovia tedy patří ptát se po osobním poslání, pečovat o soudržnost a dobrý život a umožnit každému člověku jedinečný způsob učení, rozvoje a práce, které budou odpovídat na velké výzvy naší doby. 3b) Pozitivní vliv na kulturu Tvořivé vzdělávání ve školách Projektu Krumlovia povede ke vzdělanější, přemýšlející, na budoucnost zaměřené a kulturně kreativní populaci. Vzdělávací městečko zároveň klade důraz na znovuobjevování tradičních řemesel a umění a snaží se je propojit s moderní praxí a technologiemi. Celý prostor lze chápat jako laboratoř, v níž je možné experimentovat s novými přístupy, jež si kladou za cíl přispět ke změnám směrem k humánnosti. Již základní koncept vzdělávacího městečka počítá s postupným šířením myšlenek a praxe. 3c) Pozitivní vliv na životní prostředí Kampus bude zároveň parkem bez aut a bude sloužit jako biokoridor. To znamená, že bude místem, kde vedle sebe budou moci s respektem žít lidé i zvířata. Biodiverzita bude chráněna a podporována. Vzdělávací městečko nebude produkovat žádné splodiny ani odpad do té míry, jak to bude možné v jednotlivých fázích jeho vývoje. Zvláštní pozornost bude věnována kvalitě vzduchu, půdy a vody v areálu. Výstavba kampusu si klade za cíl naprostou energetickou soběstačnost. Celý areál by se měl stát mezinárodně uznávaným příkladem udržitelného rozvoje. Vzdělávací městečko bude následně podporovat vznik ekologických tvůrčích projektů ve městě a v regionu.


3d) Pozitivní vliv na ekonomiku Vzdělávací městečko přivede do města studenty a zaměstnance. Město má možnost zvrátit převažující trend poklesu populace, a tím posílit místní ekonomiku. Město též posílí příliv vzdělaných pracovních síl. Tito lidé budou připraveni měnit problémy ve výzvy a výzvy v příležitosti. Vzdělávací městečko bude navíc sloužit jako líheň pro inovativní udržitelné podniky, které budou svou nabídkou komplementární k již existujícím službám regionu. Kampus mezinárodní architektonické kvality, kulturní centrum ve spojení s vysokoškolskou institucí dodá městu na atraktivitě a přivede další návštěvníky, zejména mimo sezónu. To bude dále podporovat ekonomiku a zvýší městu příjem z daní. Vzdělávací městečko je experimentálním prostorem pro nové ekonomické modely a nové modely lokálního i regionálního rozvoje, který tvoří základ prosperující společnosti. Reference Bassett, C. L. (2011). Understanding and teaching practical wisdom. In E. J. Tisdell & A. L. Swartz (Eds.), Adult education and the pursuit of wisdom (pp. 35–44). Hoboken, NJ: Wiley. Collins, R. (2002). Credential inflation and the future of universities. In S. G. Brint (Ed.), The future of the city of intellect (pp. 23–46). Stanford University Press. Engeström, Y. (2004). Collaborative intentionality capital: Object-oriented interagency in multiorganizational fields. San Diego: University of California. Heinberg, R. (2010). Peak everything: Waking up to the century of declines. New Society Publishers. Küpers, W., & Pauleen, D. (Eds.). (2013). A handbook of practical wisdom. Leadership, organization and integral business practice. Farnham: Gower. Layard, R. (2006). Happiness: Lessons from a new science. London: Penguin. Lovins, A. et al. (2014). A new dynamic. Effective business in a circular economy. Ellen MacArthur Foundation Publishing. McDonough, W., & Braungart, M. (2010). Cradle to cradle: Remaking the way we make things. Macmillan. McDonough, W., & Braungart, M. (2013). The upcycle: Beyond sustainability - designing for abundance. Macmillan. McKibben, B. (2009). Deep economy: Economics as if the world mattered. Oneworld Publications. Pauli, G. A. (2010). The Blue Economy: 10 years, 100 innovations, 100 million jobs. Paradigm Publications. Poznámky: Znovuobjevení lidského potenciálu70 Majetek a sociální nerovnost:  Pokud finanční příjem překročí určitý práh blahobytu, nedochází přímou úměrou ke zvyšování lidského štěstí (Layard, 2006).  V porovnání s rokem 1980 se sociální rozdíly prohloubily; stalo se tak během období značného ekonomického růstu. 71  27% dětí (ve věku 0-17 let) je v ohrožení chudoby a sociálního vyčlenění.72  V současnosti žije na světě dle odhadů 35 milionů moderních otroků, z čehož cca 300 000 žije v EU.73 Vzdělání a zaměstnanost:  12.7% z celkového počtu žáků ročně opustí svou školu.74  Jsme svědky neohraničené inflace vysokoškolských titulů (Collins, 2002).  Nezaměstnanost mladých lidí (ve věku 15-24 let) se pohybuje kolem 23%, ve Španělsku a v Řecku překročila 50%.75 315 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 

45% lidí s postižením je profesionálně zcela neaktivní,76 přestože mnoho z nich by světu mohlo přispět svými talenty. Mladí dospělí (ve věku 25-34 let) je dvakrát více součástí programů celoživotního vzdělávání než lidé starší (55-64); to samé platí pro osoby s vysokoškolským vzděláním v porovnání s lidmi s ukončeným vzděláním středoškolským.77

Zdraví:  Více než 50% dospělé populace trpí nadváhou nebo je obézní; jejich počet se v posledních dvaceti letech zdvojnásobil.78  Více než 30% lidí má zkušeností s dlouhodobým onemocněním či zdravotními problémy79 a 17.5% zakusilo vlivem zdravotním obtíží omezení běžných aktivit.80  27% dospělé populace (ve věku 18–65 let) má zkušenost s jednou či více psychickými poruchami během předešlého roku! (zahrnuty jsou problémy plynoucí ze zneužíváním látek, psychóz, deprese, úzkosti a poruch příjmu potravy).81  Čím bohatší je společnost, tím je zaznamenáno více negativních emocí.82 Práce:  16% zaměstnanců ztratilo během šesti měsíců v roce 2010 práci.  46% zaměstnanců se vyjádřilo, že jejich hlavní placená profese vyžaduje monotónní činnost.83  25% zaměstnanců prohlásilo, že zažívají stres spojený s výkonem profese po celou nebo část pracovní doby, a stejné množství zaměstnanců odpovědělo, že práce negativním způsobem ovlivňuje jejich zdraví. Více než 50% zaměstnanců prohlásilo, že případy stresu spojeného s prací jsou na jejich pracovišti běžné a více než 40% si myslí, že se zaměstnavatelé k tomuto problému nestaví správným způsobem. 77% zaměstnanců si myslí, že lidí, kteří trpí stresem z práce, bude v následujících pěti letech přibývat.84  Deprese spojené s prací stojí ročně zaměstnavatele v evropských zemích odhadem €617 miliard.85  Existuje přímý vztah mezi soutěživým přístupem mezi zaměstnanci, požadavky směrem k národní konkurenceschopnosti a četností onemocnění vlivem práce.86  Pouze 14% z celkového množství pracovních sil je opravdu využito v práci, 63% není využito vůbec a 24% je aktivně vyřazeno z pracovního procesu (studie z rozdílných zemí Evropy ukazuje stejná čísla!)87, a zároveň více než 80% pracovníků v Evropě je spokojeno s pracovními podmínkami i přesto, že téměř polovina z nich nemá vidinu profesního rozvoje!88 Volný čas a média:  Ve většině evropských zemí mají lidé denně k dispozici v průměru 5 hodin volného času. Průměrný čas strávený sledováním televize činí téměř 4 hodiny89 (ale pouze 53% televizních diváků televizním stanicím důvěřuje90).  Více než 70% lidí se dívá na televizi denně, a přitom jedna třetina z nich nikdy nenavštívila kulturní akci naživo.


Příloha 20 (Finance): Model předplatného

Úvod Existují tři hlavní způsoby, jak financovat vysokoškolské vzdělání: 1) z daňových poplatků (každý daňový plátce musí přispívat), 2) na základě školného (student nebo rodina platí studia), nebo 3) díky dobročinným příspěvkům (například formou stipendií pro studenty, nebo poskytováním příspěvků a darů na vytvoření programů, institutů, kampusu...). Faktem je, že soukromé vysokoškolské vzdělání je dražší než státní. V zemích, ve kterých je soukromé vysokoškolské vzdělání rozšířené, není přístup k vysokoškolskému vzdělání rovnoprávný, a tím dochází k prohlubování sociálních rozdílů a rozkladu meritokracie. Tato situace může být částečně zmírněna udělováním stipendií. Stipendijní příspěvky nejsou nicméně dostupné pro každého. Jsou poskytovány v závislosti na řadě podmínek pouze určité kategorií studentů. Další možností, jak financovat studia, jsou studentské půjčky. Studentské půjčky fungují na základě splátek, což zajištuje výnosy bankám. Spojené Státy jsou typickým příkladem: trh se studentskými půjčkami je nyní větší než trh s kreditními kartami. Splácení studentských půjček nastává pro absolventa v době, kdy začíná profesní život. Tehdy ale často také zakládá rodinu. Nutnost splácet tyto půjčky se pro mnoho lidí stává obrovskou zátěží. Náročné to začíná být ve chvíli, kdy je problematické sehnat dobře placenou práci, což je v mnoha zemích v dnešní době kvůli zmenšující se střední třídě rozšířený případ. Splácení se stává nemožné v případě nezaměstnanosti. Mnoho párů kvůli tomu ani nezakládá rodiny. Bohužel je situace v zemích, kde je nabízeno bezplatné vysokoškolské vzdělání, taktéž problematická. Bezplatné vzdělání neznamená, že nic nestojí. Ve skutečnosti je vzdělání financováno z příjmů z daní, které zahrnují nedobrovolné poplatky od obyvatel – jak těch, kteří nevyužívají vysokoškolského vzdělání, tak těch, jejichž děti jsou na vysokých školách. Z tohoto důvodu je nutné se ptát, zda je spravedlivé, aby ti, co nenavštěvují vysoké školy, financovali vysokoškolské studenty, a tím jim pak umožnili přístup k ekonomicky a finančně výhodným zaměstnáním. Navíc není se stále se zvyšujícím státním dluhem jisté, jak dlouho se bezplatné státní školství finančně udrží. Závěrem tedy je, že žádný z těchto tří modelů financování vysokoškolského vzdělání – tj. založeného na studentských půjčkách, na stipendiích nebo na veřejných příjmech z daní, přesvědčivě řeší napětí mezi svobodným rozhodováním, rovnoprávným přístupem a spravedlivým financováním. Soukromé vysokoškolské vzdělání není zadarmo, a taktéž neumožňuje rovnocenný přístup. Je ale spravedlivé v tom, že každý, kdo využívá výsoké vzdělávání, si financuje studium sám, bez zatěžování ostatních. Veřejné vysokoškolské vzdělání je nabízeno zdarma, a teoreticky s rovnoprávným přístupem (i když v praxi to není zcela pravdivé), není však spravedlivé v tom, že ho financují všichni daňoví plátci. Stipendia se poskytují zdarma a spravedlivě (pokud je postup k jejich obdržení průhledný), neumožnují ale stejnoměrný přístup k vysokoškolskému vzdělání, protože jsou udělovány pouze některým studentům (a tím vylučují ostatní). Existují také smíšené modely, které se snaží o rovnováhu mezi svobodným, spravedlivým a rovnoprávným přístupem, jako například vysokoškolské vzdělání financované z části universitním školným v kombinaci s částečným stipendiem a studentskou půjčkou se sníženým úrokem (po nedávných reformách zavedeno v Anglii). Takovéto modely mají nicméně sklony tíhnout k byrokratickým systémům, což může 317 | P r o j e k t K r u m l o v i a

snížit zájem o studium nebo úplně vyloučí možnost studovat. Pokud všechny tyto široce rozšířené modely financování mají vážné nevýhody, existuje jěště nějaká jiná možnost? V následujících kapitolách Vám představíme tzv. model „předplatného” jako čtvrtou možnost financování. Filosofie modelu předplatného Systém „předplatného” je model, který kontrastuje se zadlužujícím modelem splátek, jenž se dnes vyskytuje v mnoha institucích ovlivňujících naše životy.91 Celý model splátek je založen na předpokladu nouze a nedostatku, na touze zajištěné návratnosti investic a na nutnosti splacení dluhu. Do nerovného vztahu se k sobě svazují dvě strany – věřitel a dlužník. Jakmile je dluh splacen, vztah končí. Model „předplatného” naopak začíná darem. Nezahrnuje očekávání navrácení donátorovi. Znamená to, že začínáme se základními lidskými vlastnostmi, jako jsou pocit hojnosti, touha po sdílení a přispívání k rozkvětu ostatních, a vděčností na oplátku. Obdržení takového daru – jako vyjádření těchto lidských vlastností – může vyvolávat v příjemci impuls souznění a touhu „poslat“ podobný dar dál. Model „předplatného” není založen na jednostranném vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který skončí, jakmile je dluh splacen. Spíše vytváří řetězec lidských vztahů, který poskytuje pro každého zahrnutého účastníka příležitost rozvíjet a vyjádřit vlastní potenciál. Tento řetězec může nepřerušeně fungovat po generace.92 V minulosti bylo zcela přirozené zanechávat dědictví svým dětem a vnukům/vnučkám. Avšak dnešní generace si nevšímá podvědomého tušení, že je to správné. Dnes je v mnoha zemích situace obrácená. Kvůli neudržitelnému způsobu života spotřebováváme v současnosti to, na čem by mohla budoucí generace rozvíjet svůj potenciál. Navíc přicházejí obrovské demografické změny, převracející věkovou pyramidu směrem špičkou dolů. Málo početná mladší generace musí zajištovat penzi a péči pro rozsáhlejší starší generaci. V této situaci, historicky bez precedentu, by vědomé zavedení modelu „předplatného” mohlo přispět k obnovení mezigenerační rovnosti. Modelu „předplatného” nereflektuje pouze transkulturní přístup poskytování příležitostí následující generaci a umožnění rozvinutí jejího potenciálu, je také užitelná v různých oblastech, jako alternativní řešení ekonomických transakcí založené na principu splátek. Existuje například možnost „zavěšeného kafe“ (angl. suspended coffee), neapolitánská tradice, která se nedávno rozšířila po celém světě.93 Existují tež restaurace, které fungují na podobném principu.94 Byla založena volná knihkupectví a celosvětové komunity přeposílající knihy.95 Obecně se dá říci, že čím dál tím více produktů a služeb je nabízeno a poskytováno zdarma v „bezplatných obchodech“, opravdu opravdově bezplatných96, nebo v mezinárodních „freecycle“ sítích97, kde si lidé navzájem darují věci. Model „předplatného” je součástí nového ekonomického paradigmatu, který se právě formuje a který někteří nazývají „Ekonomikou daru“, angl. Gift economy (Eisenstein, 2012). Zasahuje také do vzdělávání a stipendií formou modelu „předplatného”.98 Nékteré nově vznikající a výsoce pokročile vzdělávací instituce ustanovují tento způsob jako nové pravidlo.99 Toto paradigma se také už v několika státech USA dostalo do debat o zavedení Modelu „předplatného” na státní úrovni.100 Model „předplatného” je v souladu s principem, že vzdělávání by mělo být bezplatné. Tudíž věříme, že každý člověk, který projeví zájem, by měl mít možnost získat vzdělání, nezávisle na jeho finanční situaci. Model „předplatného” zajišťuje sociální rovnost v dostupnosti k vysokoškolskému vzdělání, bez zřetele na socioekonomické situace studenta. Umožňuje to studovat, jít vlastní cestou a získávat znalosti, bez omezení, které plynou ze školného, studentských půjček a dalších ekonomických faktorů. Umožňuje to studentům získat soukromé 318 | P r o j e k t K r u m l o v i a

vysokoškolské vzdělání bez nadělání dluhů a se stejným postavením, jako jsou veřejné vysoké školy (v zemích, kde jsou státní vysoké školy bezplatné). Je to tak nezbytný předpoklad pro svobodné rozhodnutí mezi soukromým a veřejným vysokoškolským vzděláním. Dáme raději přednost založení obecného Modelu „předplatného” před universitním školným, které podporuje sociální nerovnost v souvislosti s vysokými poplatky.101 Školné musí být placeno opakovaně a neustále, každý semestr zvlášť, zatímco správně vypočítané obecné schéma modelu „předplatného” se může stát autonomní a samo-financovatelné, přinášející prospěch generacím studentů bez dalších vkladů navíc. Předpoklady pro kalkulaci Následující předpoklady a parametry tvoří základ smíšeného modelu verze 1.4 (smíšený znamená průměr mezi očekávanými příjmy absolventů v zemích s nižším a s vyšším průměrným platem): 1. První předpoklad je, že bude Model „předplatného” zaveden tehdy, až budou bakalářské, magisterské a doktorské programy fungovat. Bakalářský, magisterský a doktorský program bude otevřen ve stejném roce. 2. Druhým předpokladem je, že se poplatky na BA, MA a PhD programech nebudou lišit. Nebrání to ale tomu, odlišit poplatky po nějaké době fungování. 3. Třetím předpokladem je, že nenastane podstatná změna v ekonomickém systému (tzn. ekonomický systém zůstane založený na zájmu investorů o navrácení jejich vkladů). 4. Vzdělávací poplatky, které musí být pokryté, činí cca 4000€/studenta/rok. Tyto poplatky vypočítáme z tabulek průměrných poplatků pro vzdělávání studentů v sociálních a humanitních vědách v evropských zemích s průměrnou výši příjmů. Poplatky na vzdělávání tvoří pouze náklady na vyučování – zahrnuty nejsou žádné dodatečné náklady (ubytování pro studenty, jídlo, přeprava, kulturní aktivity).102 Vzdělávací náklady také nezahrnují poplatky pro rozvojové programy103 ani žádné další náklady na výzkum studentů, který je nezávislý na vyučování.104 V praxi se uvidí, zda rozsah schématu „předplatného” pokrývá či nepokrývá administrativní náklady a marketing programů. 5. Realizace Modelu „předplatného” vyžaduje důležitý prvotní vklad, později se ale stane samo-financovatelným (podle kalkulace k tomu dojde po 25 letech). Předpokládáme, že prvních 10 let bude schéma předplacené donacemi od filantropů, které jsou specifikované pro každý rok v kolonce „investice“. Celkově se vyšplhají do výše 16 milionů Eur. Je to značná částka, avšak pokud počítáme s infrastrukturní investicí na založení Vzdělávacího městečka, se tato suma, sloužící na zajištění spravedlivého přístupu do soukromého vysokoškolského vzdělání, bez ohledu na socioekonomické pozadí studentů, jeví jako adekvátní. Dalším faktorem je fakt, kolika studentům Model „předplatného” umožní vysokoškolské studium.105 6. Po 12ti letech by se mohlo přejít na model, který se aplikoval na soukromé universitě ve Witten-Herdecke, tj. získat peníze z finančního trhu a mít tak možnost zafinancovat rozšíření celého schématu, což znamená navýšení počtu studentů106 až do té míry, kdy se celý model stane samo-financovatelný. Tato vazba bude zabezpečená smlouvou mezi studenty a absolventy, ve které se stanoví výše ročního příspěvku (viz. další bod). Výše poplatků je specifikovaná v kolonce „investice“. Od jedenáctého roku fungování modelu mohou tyto prostředky byt použivany na dobu 10 let, pak budou vrácen. Úrok je stanoven na 4%. 7. Absolventi budou platit 1% ze svého příjmu za rok studia, avšak jen pokud bude jejich plat vyšší než minimální mzda, která je nezdaněná v zemi, ve které žijí.107 V průměru (průměrna mzda v EU, průmer v příjmech na začátku a na konci kariéry) předpokládáme, že plat bakaláře přesahuje minimální mzda v průměru 13 000 Eur, magistra 20 000 Eur a doktora 27 000 Eur. 319 | P r o j e k t K r u m l o v i a

8. Předpokládáme, že 20% absolventů nebude přispívat po celou dobu své profesní kariéry (neboť zůstanou doma se svými dětmi, budou nezaměstnaní, či budou vydělávat méně, než je minimální plat, nebudou se moci účastnit pracovního procesu z důvodu chronického onemocnění, nebudou se školou v kontaktu nebo jednoduše nebudou chtít platit).108 9. Dále předpokládáme, že administrativní náklady tohoto schématu nebudou v prvních letech menší než 50000€/rok, a že nepřekročí 6% z příspěvků poskytovaných později absolventy. 10. Období pro model „předplatného” se mezi různými varianty, které jsme prostudovali, velmi liší. Pohybují se mezi 10ti 109 a 30ti lety. Jelikož chceme, aby byl náš model nejen samo-udržitelný, ale aby měl též kapacitu zahrnout postupně více studentů (např. při zakládání nového kampusu), počítáme s periodou 30ti let. Důvodem je též to, že považujeme studium ve vzdělávacím městečku za rozhodnutí na celý život. 11. Existují dvě další zjednodušení při výpočtu modelu: nezohledňujeme v něm inflaci110 ani vývoj platové situace v průběhu života absolventů.111 Následující tabulky jsou ve formátu Excel dostupné na vyžádání.



Reference Atwood, M. (2008). Payback: Debt and the shadow side of wealth. London: Bloomsbury Publishing. Eisenstein, C. (2011). Sacred economics: Money, gift, and society in the age of transition. North Atlantic Books. Graeber, D. (2012). Debt. The first 5,000 years. Brooklyn: Melville House Publishing. Pearcy, D. D. H., Steele, N., Cowen, D. S., Milano, B. J., & Rodriguez, J. R. (2014). Paying it forward - The PhD project: Creating tomorrow’s leaders in business through academe. Montvale, NJ. Schily, K. (2003). A new model for the financing of higher education institutions by students and alumni. Higher Education in Europe, 28(2), 195–197.


Příloha 21 (Finance): Stavební rozpočet Tento rozpočet je k dispozicí formou Excelové tabulky. Investor Stavba Umístění Dokument: Datum

Krumlovia Vzdělávací městečko Krumlovia Vyšný, Český Krumlov Odhad nákladů 08.06.2014 Položka

Konstrukční výška

Jedn.

Množství

Jednot. cena

Pol. celkem

Skupina celkem

STAVEBNÍ PRÁCE A KONSTRUKCE Příprava území Celková plocha území (skrývka do hloubky 0,5m) Demolice budov a odvoz betonového recyklátu Odstanění dřevin (20 - 30 stromů) Ochrana chráněných a zachovaných stromů Odpojení objektů od sítí Ostatní přípravné práce Celkem za příprava území

m2 kpl kpl kpl kpl kpl

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

90.00 60,000,000.00 180,000.00 400.00 50,000.00 500,000.00

20,340,000 60,000,000 180,000 40,000 50,000 500,000 81,110,000

Stavební objekty 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

226,000.00 1.00 1.00 100.00 1.00 1.00

zast. plocha

Školka Krumlovia (2 nadzemní podlaží) Škola Krumlovia, budovy 1, 2, 3, 4 a 5. (4 nadzemní podlaží) Tělocvična Školy Krumlovia (max výška 12m) Bydlení vedení školky, školy a domu seniorů (1PP, 2 NP) Univerzita Krumlovia - Ontosofie 1, 2 a 3. (4 nadzemní podlaží) Dům seniorů a hospic, lékárna, obchůdek (4 nadzemní podlaží)

4 4 12 3.5 4 3.5

m2 m2 m2 m2 m2 m2

680.00 3,500.00 520.00 360.00 2,200.00 1,700.00

72,000.00 149,800.00 47,800.00 72,900.00 149,800.00 136,000.00

48,960,000 524,300,000 24,856,000 26,244,000 329,560,000 231,200,000

Univerzita Krumlovia - Sociosofie 1, 2 a 3. (4 nadzemní podlaží) Informační a výstavní centrum (1 nadzemní podlaží) Aula univerzity a tělocvična (2 nadzemní podlaží) Divadlo a konferencni centrum (1PP v=4m, 1NP v=4m kanceláře pro kampus management, 2NP divadlo v=18m) Centrum služeb, samoobslužná restaurace, potraviny, kavárna a čajovna, hotýlek, celostní fitness a welness, obřadní síň, biopekárna, papírnictví, zlatnictví, veřejná prádelna, řemeslné dílny (1 podzemní podlaží, 3 nadzemní podlaží) Řemeslné dílny a zahradnictví v původních objektech statku (2 nadzemní podlaží) Institut biodynamického zemědělství (3 nadzemní podlaží) Vývojové centrum (2 nadzemní podlaží) Pečovatelský dům pro postižené (3 nadzemní podlaží) Univerzita Krumlovia - Ekosofie 1, 2, 3 a 4. (4 nadzemní podlaží) Dům klidu a ticha (1 nadzemní podlaží) Areál pro dvanáct smyslů Sportovní areál Interiérové vybavení všech budov pro cca 1300 obyvatel 65 rodinných domků (á 120 m2, 3 nadzemní podlaží) Celkem stavební objekty

4 6 12 26

m2 m2 m2 m2

3,000.00 300.00 780.00 1,950.00

149,800.00 32,400.00 68,800.00 315,700.00

449,400,000 9,720,000 53,664,000 615,615,000

4

m2

2,800.00

141,600.00

396,480,000

4 4 4.5 3.5 4 5

m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2 m2

2,345.00 450.00 1,800.00 580.00 1,600.00 258.00 2,500.00 10,000.00 33,000.00 7,800.00

72,800.00 112,500.00 87,400.00 102,000.00 149,800.00 48,600.00 10,000.00 10,000.00 10,000.00 88,200.00

170,716,000 50,625,000 157,320,000 59,160,000 239,680,000 12,538,800 25,000,000 100,000,000 330,000,000 687,960,000

kpl m2 m2 m2 m2

1.00 8,780.00 8,780.00 53,000.00 12,300.00

3,500,000.00 780.00 11,500.00 1,150.00 220.00

3,500,000 6,848,400 100,970,000 60,950,000 2,706,000

m2 m2 mb m2 m2 mb ks ks m2 m2 m2 m2 kpl m2 bm bm m2 mb mb kpl m kpl kpl m kpl

800.00 6,960.00 2,180.00 1,000.00 750.00 2,000.00 1,800.00 1,000.00 5,000.00 1,500.00 117,000.00 400.00 1.00 117,000.00 1,000.00 1,000.00 6,300.00 3,000.00 4,000.00 4.00 4,000.00 1.00 1.00 2,000.00 1.00

290.00 1,500.00 2,700.00 3,500.00 1,500.00 850.00 6,500.00 650.00 450.00 2,150.00 220.00 2,850.00 2,500,000.00 1,600.00 3,500.00 1,200.00 3,000.00 1,850.00 1,600.00 150,000.00 7,900.00 4,000,000.00 2,200,000.00 18,000.00 3,500,000.00

232,000 10,440,000 5,886,000 3,500,000 1,125,000 1,700,000 11,700,000 650,000 2,250,000 3,225,000 25,740,000 1,140,000 2,500,000 187,200,000 3,500,000 1,200,000 18,900,000 5,550,000 6,400,000 600,000 31,600,000 4,000,000 2,200,000 36,000,000 3,500,000

kpl

0.10

5,169,821,200.00

516,982,120

3.5

Infrastruktura

Transformator Zpevněné plochy dlážděné zatravňovacími dlaždicemi - parkovací stání Kryté garážové stání se zatravněnými střechami Areálové cesty, chodníky, pěšiny a stezky (dlažba z přírodně štípaných kostek) Výběhy drobného zvířectva 1, 2, 3, 4, 5 a 6 (travnaté povrchy, č.4 bude lesík pro školku) Zahrádky a políčka pro výzkum a vývoj

3

Přírodní vodní plochy 1, 2, 3, 4, 5 a 6 (č. 2 přírodní koupaliště) Malá vodoteč o šířce 0,4 - 0,7m s rozlivovým pásmem 6m Amfiteátr Parkoviště autobusů Cyklistická stezka Nově vysazené stromy Nově vysazené okrasné a divoké keře Zpevněné plochy mlatové Zpevněné plochy dřevěné Zatravněné plochy Terénní schodiště Výsadba a mobiliář Terénní biodynamické úpravy okolo objektů a zpevněných ploch, modelace do 1m v. Opěrné stěny do výšky 1m z přírodních kamenů Dílčí drobné oplocení a vjezdové brány Kořenové čističky 1, 2, a 3 Rozvod vodovodu PE 90 Užitkový vodovod Studna vč technologie Kanalizace Rozvod plynovod ST PE 63 Telefonní vedení Teplovod Silnoproudé vedení Celkem Infrastruktura Nepředvídatelné náklady

CELKOVÉ NÁKLADY STAVBY

4,542,998,800

545,712,400 516,982,120 5,686,803,320

27,500,000

Organisational and educational development Exchange rates € 1.00 22.5.2015 - www.oanda.com $1.00 £1.00

27.32 Kč 24.57 Kč 38.36 Kč

5,714,303,320 Euro USD GBP

209,161,908 232,572,378 148,965,154


Příloha 22 (Finance): Součásti ekonomického modelu I. Argumenty pro budoucí podporovatele vzdělávacího městečka Sektor

Veřejný sektor

Sub-sektor

Výhody

Možná podpora

Využití podpory

Městský úřad

 Udržení a zvyšování populace v oblasti demografického poklesu (konkrétně zamezení odsunu vzdělaných lidí, mladých lidí a stárnutí populace)  Zvýšení počtu návštěvníků, zejména v zimní sezóně  Vyvážení sezónnosti ekonomických aktivit  Všeobecný nárůst ekonomické aktivity díky produktům a službám nabízených a využívaných novými obyvateli a návštěvníky  Podpora podnikání a podnikové kultury  Nová pracovní místa během i po výstavbě  Zvýšení příjmů z daní  Rychlejší a levnější místní udržitelný obchod  Produktivní opětovné užití nevyužité či nedostatečně využité půdy a budov pro potřeby veřejnosti  Obohacení místního kulturního života  Budovy budou přístupné pro místní obyvatele (divadlo, umělecké dílny, sportovní centrum, kulturní centrum, atd.)  Inspirující nová architektura propojující minulost s budoucností  Vylepšená ochrana přírody (nová bio centra, vylepšení biodiverzity, ochrana flóry a fauny)  Vylepšená kapacita pro integraci menšin

 Zajištění politické podpory  Zajištění právního poradenství  99 let volného pronájmu či přesun pozemku do  Transformace půdy a budov svěřeneckého fondu na vzdělávací městečko sloužící místnímu a  Účast zástupců města ve regionálnímu rozvoji vedení vzdělávacího městečka  Dlouhodobé zapojení různých lidí a institucí za dosažením  Pomoc při udržování společných cílů ve prospěch veřejné infrastruktury na obecného blaha kampusu  Vizionářští politici a státní úředníci pracující pro bono v roli pedagogů a účastníky tvůrčích projektů


 Rozšíření vzdělávacích možností pro místní obyvatele  Přispění k internalizaci a chytré specializaci  Status universitního města  Další zajímavé aktivity pro místní obyvatele i turisty (unikátní rekreační oblast)

Stát (region a/či národ)

Soukromý sektor

 Více studentů  Lepší vzdělání na více úrovních (mateřská, základní a střední škola, universita a celoživotní vzdělávání)  Více kreativních a podnikavých absolventů  Přenosné inovace ve vzdělávání, komunitním rozvoji a podpoře udržitelnosti (inovace ve všech oblastech, včetně výživy, zdraví, energetiky, architektury, zemědělství, atd.)  Nový model pro mezioborové partnerství ve prospěch obecného blaha

 Bezprecedentní, škálovatelná možnost tzv. Impact „impact investment“ investors (investoři, kteří  Sociální a environmentální výhody

 Rozvoj národní legislativy za účelem posílení nových přístupů ke vzdělávání, životě komunit a k udržitelnému rozvoji, včetně redukce/osvobození od daní, nové právní statusy pro mezioborové spolupráce a pro veřejně prospěšné organizace, akreditace vzdělávací nabídky U4F a rozvoj akreditačního systému, atd.  Plná integrace U4F/vzdělávacího městečka do národní vzdělávací infrastruktury, systém podpory studentů a výzkumníků  Spolupráce pro při tvorbě právního rámce pro model předplatného  Granty pro strategický rozvoj projektů

 Realizace nového modelu vzdělávání v novém typu neziskového mezioborového partnerství se stejnou podporou, jako má (jednooborové) veřejné vzdělávání  To povede k systémovým inovacím, které budou podporovat rozvoj veřejného vzdělávání, což by nebylo pravděpodobné v rámci veřejného vzdělávacího systému jako takového  Realizace přenosného modelu pro usnadnění přechodu celého systému k udržitelnosti  Realizace přeměny bývalého vojenského areálu pro veřejně prospěšné účely

 Impact investment

 Ubytovací kapacity k pronájmu 325 | P r o j e k t K r u m l o v i a

nechtějí jen zisk, ale i změnu či veřejně prospěšné aktivity)

Velké společnosti a finanční instituce

Regionální malé a střední podniky

Živnostníci

 Založení podnikatelského inkubátoru  Založení Vývojového centra  Předfinancování/zpětné financování modelu předplatného  Např. schéma „1% pro planetu“ či poskytnutí stipendia  Sponzorské dary (např. na  Kladná image jako součást Sociální konference) odpovědnosti podniků  Finanční podpora  Výměna znalostí v mezioborové spolupráci tvořivých projektů  Transdisciplinární tvořivé projekty zabývající se  Finanční podpora stážistů klíčovými výzvami organizací  Pracovní místa pro naše  Vysoký potenciál stážistů a absolventů absolventy  Zaměstnanci společnosti a finanční instituce mohou poskytnout čas a znalosti pro vzdělávací městečko  Např. schéma „1% pro  Transdisciplinární tvořivé projekty zabývající se planetu“ či provize ze klíčovými výzvami organizací školného  Vysoký potenciál stážistů a absolventů  Sponzorské dary (např. na konference)  Potenciální noví zákazníci (v závislosti na  Mentorská činnost pro produktu/službě) studenty během praxí  Např. 1% příspěvek na  Možnost zapojit se do mezioborových tvořivých školné atd. („One Percent projektů for the Planet“)  Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro  Sponzorské dary (např. na networking konference)  Podpora v rozvoji komplementarity s jinými  Mentorská činnost pro živnostníky a dalšími poskytovateli služeb studenty během praxí

 Rozvoj (nové) vzdělávací nabídky (tvorba kurikula, přijímání a vzdělávání zaměstnanců, marketing)  Minimalizace životních výdajů v kampusu pro studenty a zaměstnance vzdělávacího městečka  Organizace strategických setkání  Tvorba podpůrné sítě pro tzv. Transformation Labs, které bude sdílet více malých a středních podniků  Minimalizace životních nákladů pro sponzorované studenty  Živnostníci jako pedagogové (hosté/částečný úvazek)  Živnostníci jako spolutvůrci ve Transformation Labs


 Přednostní přístup ke znalostem a službám na  Přispívání k rozšíření kampusu (např. podnikatelský inkubátor a znalostí a zkušeností organizace podnikatelských setkání)

Nadace, filantropové

 Dary pro rozvojové, investiční a/nebo speciálně zaměřené  Možnost stát se vedoucí institucí/osobností činnosti systémové inovace  Granty na strategické  Naplnění své životní cesty  Prestiž dosažená možností podpořit v rané fázi rozvojové projekty vývoje nově vznikající hnutí, a tím urychlit jeho  Finanční podpora v kritické bodu vzniku rozvoj Vývojového centra

Neziskové organizace

 Integrace jejich specifického záměru do společných aktivit mezioborové systémové inovace  Přístup k transdiciplinárním vědomostem a zkušenostem  Nové vzdělávací a tréningové možnosti  Noví (mezinárodní) partneři pro grantové žádosti  Rozšiřování pole působnosti (nové cílové skupiny, nové koncepty, další kontakty a možnosti spolupráce)  Vhodné a flexibilní prostory pro setkání, kanceláře, ubytování hostů, apod.  Nové možnosti pro generaci příjmů/úspory (díky uplatnění a sdílení znalostí, komunikační kanály, služby, sítě kontaktů, atd.)

Občanská společnost

 Dokončení rozvoje plánovací a výzkumné fáze Projektu Krumlovia  Rozvoj (nové) vzdělávací nabídky (tvorba kurikula, přijímání a vzdělávání zaměstnanců, marketing)  Podání velkých grantů za účelem rozvoje vzdělávacího městečka  Výstavba základní infrastruktur (např. energetický systém) a školních budov

 Členové neziskových  Podpora v rozšíření organizací jako pedagogové aktivity, znalostí, sítě, atd. (hosté/částečný úvazek)  Členství v iniciativě U4F  Vytvoření synergie pro  Specifické zkušenosti a zvyšeni kapacity systémové expertíza inovace  Společné psaní grantů  Snižování výdajů na výstavbu a provoz kampusu díky  Dobrovolnictví dobrovolníkům


Lidé, kterým se líbí naše vize, včetně rodičů studentů Lidé mající zájem o celostní pojetí důchodového schématu

Domácnosti

Studenti

Zaměstnanci

 Dobrý pocit, že jsem přispěl k rozvoji unikátního, hodnotného prostředí, které bude sloužit široké veřejnosti  Celoživotní právo bydlet v kampusu  Užívání prostor kampusu zdarma  Přístup k asistenčním a dalším službám  Flexibilita v případě potřeby změnit individuální bydlení na 24 hodinovou službu v domově pro aktivní stáří  Moderní inovativní vzdělávání (leading-edge education)  Užívání prostor kampusu zdarma  Rozvoj profesních aktivit již během studia (tvořivé projekty, mentoring, podnikatelský inkubátor, atd.)  Celoživotní přístup na portál a ke znalostní bance  Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro networking

 Malé dary  Dobrovolnictví

 Specifické aktivity

 Zakoupení podílu v družstvo (angl. cohousing cooperative) či pronájem pokoje/bytu s dostupnou pečovatelskou službou

 Výstavba ubytovacích kapacit pro soukromé použití  Výstavba domu pro aktivní stáří  Poskytování služeb v domově pro aktivní stáří

 Zapojení se do tzv. service learning / tvořivé projekty  Dobrovolnictví  Spolupráce např. v podnikatelském inkubátoru  Po absolvování se stát součástí modelu předplatného

 Snížení školného (ideálně na nulu)  Snížení nákladů pro život v kampusu (ideálně na nulu)

 Zakoupení podílu  Unikátní, flexibilní kontext pro smysluplné v družstvo (angl. coprofesní aktivity housing cooperative) či  Unikátní prostředí pro život pronájem pokoje/bytu  Sjednocení života a práce  Velké pracovní nasazení  Užívání prostor a sluřeb kampusu zdarma  Vedení organizací a expertíza  Dostupné vysoce kvalitní bydlení na kampusu  Přijmutí výše platu, který  Výjimečné (mezinárodní) možnosti pro zaručuje dobrý život bez networking luxusu

 Snížení nákladů pro život v kampusu (ideálně na nulu)


NAVRHOVANÉ HODNOTOVÉ ŘETĚZCE

Přispěvatelé  Členové budoucího Vývojového centra  Filantropové a nadace  Veřejné a nadační programy  Partneři, konkrétně partnerské univerzity  Foundation for the Future (jakmile bude aktivní)  Pracovní skupina U4F  Pracovní skupina Krumlovia  Dobrovolníci  I4F  Městské zastupitelstvo

 A4F  I4F  Právní experti  Filantropové

Zdroje  Expertíza  Příjmy z konzultační činnosti  Základní plat pro zaměstnance v počáteční fázi  Finanční podpora strategických projektů  Hostování a spolufinancování  Nekryté náklady po uplynutí počáteční fáze  Expertíza  Čas  Řízení procesů  Právní expertíza

 Expertíza, networking a řízení procesů  Právní expertíza  Dárcovství

Aktivity

SPRÁVA NEHMOTNÉHO MAJETKU Rozvoj iniciativy U4F a vzdělávacího městečka (koncepty a vzorové příklady) Tvorba a realizace strategických rozvojových projektů

Tvorba a založení organizace “Krumlovia Group”

Tvorba a založení nadace “Foundation for the Future”

Výhody

Příjemci

 Kvalita realizovatelných konceptů  Schopnost vytvořit nové  Kapacita pro rozšíření U4F a vzdělávacího městečka

 Realizace Projektu Krumlovia a dalších modelových projektů  Členové a partneři čerpající výhody z navržených aktivit  Budoucí uživatelé zařízení a služeb U4F vzdělávacího městečka

 Podmínky pro převod pozemku či získání práv pro jeho užívání  Organizační kapacit pro implementaci  Fundraising/investiční nástroje na lokální/národní úrovni  Lokální/národní partnerské centrum  Mezinárodní fundraising a investiční nástroje  Správa majetku trvale zaměřená na tzv. veřejně prospěšné aktivity

 Budoucí uživatelé kampusu Krumlovia  Místní partneři

 Všechny lokace U4F/vzdělávacího městečka (s prioritou pro první ukázkovou realizaci)  Všichni přispěvatelé organizačního systému


 Členové Vývojového centra  Studenti a učitelé  Veřejné programy  Nadace/Filantropové  Společenská odpovědnost firem  Místní poskytovatelé služeb (catering, organizace setkání a festivalů, péče o seniory, atd.)  Odpovídající instituce, studenti a dobrovolníci  Nadace / filantropové  Investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors)  Vývojové centrum  Externí IT specialisté  Později: založení Centra informačních služeb pod nadací Foundation for the Future

 Expertíza, networking a řízení procesů  Placená i dobrovolnická práce na společné tvorbě kurikula  Spolufinancování vzorového výzkumu a projekty na tvoru kurikula  Snížení externích dotací pro model předplatného  Expertíz a čas podnikatelů v sociální oblasti  Vznik a rozvoj služeb  Výzkum, spolutvorba a podpora  Dárcovství  Investice zaměřené nejen na zisk, ale i na společenskou prospěšnost (Impact investments)  Výzkum a společná tvorba  Technická expertíza a pracovní síly v rámci společenské odpovědnosti firem

Rozvoj a realizace vzdělávacích, výzkumných a programů a programů pro tvorbu nových organizací (inkubátorů)

Rozvoj dalších služeb

Rozvoj a testování online portálu

 Strategické rozdělení zdrojů pro optimální efekt  Koordinace Vývojového centra po počáteční fázi  Školné díky modelu předplatného  Renomovanost programů

U4F/vzdělávacího městečka  Široká veřejnost

 Integrovaný celek služeb plánovaný Krumlovia Group

 Budoucí lokální klienti  Budoucí mezinárodní klienti

 Integrovaný multifunkční online portál pro všechny přispěvatele, který se neustále vyvíjí v závislosti na nových požadavcích  Přispívání k dalšímu rozvoji otevřeného softwaru  Konzultační činnost v rámci otevřeného softwaru

 Všichni přispěvatelé U4F/vzdělávacího městečka  Externí klienti

 Budoucí studenti a účastníci vzdělávacích aktivit  Učitelé a výzkumníci  Zaměstnanci  Místní a regionální autority


 Řízení rozvojových projektů ICT  Správa uživatelů, návody & helpdesk

 Nadace / filantropové  Investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors)  Relevantní instituce, studenti a dobrovolníci  Místní organizace

 Členové místní/regionální spolupráce v oblasti energetiky a/nebo investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors)  Relevantní instituce, studenti a další dobrovolníci

 Dárcovství  Investice zaměřené nejen na zisk, ale i na společenskou prospěšnost (Impact investments)  Výzkum, společná tvorba a podpora  Technická expertíza a pracovní síla v rámci společenské odpovědnosti firem  Investice zaměřené nejen na zisk, ale i na společenskou prospěšnost (Impact investments)  Výzkum, společná tvorba a podpora

 a rozvoj ICT expertízy pro členy a externí klienty  Časem: soběstačné financování oddělení ICT díky externím klientům SPRÁVA HMOTNÉHO MAJETKU Krajinotvorba a tvorba parků vzdělávacího městečka, včetně polí a zahrad

Výběr a implementace energetického systému

 Místní infrastruktura pro veřejně prospěšné aktivity  Rekreační oblast  Orná půda  Biocentrum/biokoridor  Zóny pro zvířata

 Všichni uživatelé kampusu  Studium organických procesů a výzkumná farma  Spotřebitelé potravin  Místní ekosystém

 Kampus s obnovitelnými zdroji energie  Příjem z obchodu s přebytky vyrobené energie

 Životní prostředí  Všechny instituce a organizace snažící se o úsporu energií

Technická expertíza a pracovní síla v rámci 331 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 Místní/regionální organizace  Nadace / filantropové  Relevantní instituce, studenti a další dobrovolníci  Místní organizace

 Nadace / filantropové a/nebo investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors)  Relevantní instituce, studenti a další dobrovolníci  Místní organizace zapojené do fáze výstavby  Ziskové podnikání  Externí skupiny  Jednotlivci/rodiny sdílející prostory, vybavení a infrastrukturu (cohousing cooperative)  Studenti bydlící na kampusu  Senioři bydlící na kampusu

společenské odpovědnosti firem  Dárcovství  Výzkum, společná tvorba a podpora  Technická expertíza a pracovní síla v rámci společenské odpovědnosti firem  Dárcovství

Návrh a výstavba infrastruktury kampusu (doprava, vodní/odpadní & recyklační systémy)

 Místní infrastruktura pro veřejně prospěšné aktivity  Udržitelné systémy

 Všichni uživatelé kampusu  Životní prostředí

Návrh a výstavba budov pro veřejné či profesní užívání

 Prostor pro realizaci veřejně prospěšných aktivit  (výzkum, vzdělávání, umění, zdraví & péče + management/rozvoj kampusu)  Prostor pro management kampusu (Krumlovia Group)  Kanceláře a dílny Ziskové podnikání  Návratnost investic díky pronájmům  Soukromé ubytování pro studenty, zaměstnance, seniory a jejich rodiny  Hotel a kemp  Dlouhodobé i krátkodobé ubytování v prostorách kampusu & rezervace prostor napříč soukromými

 Účastníci & studenti  Zaměstnanci  Partneři  Klienti  Návštěvníci

 Výzkum, společná tvorba a podpora  Technická expertíza a pracovní síla v rámci společenské odpovědnosti firem  Krátkodobý i dlouhodobý pronájem kanceláří/dílen a prostorů pro setkávání  Soukromé investice  Pronájem a/nebo služba komunitě  Platby za vypracování celostního plánu pro odchod do důchodu

Návrh a výstavba ubytovacích prostor

 Soukromí investoři  Studenti bydlící na kampusu  Senioři bydlící na kampusu  Zaměstnanci a jejich rodiny bydlící na kampusu


 Zaměstnanci a jejich rodiny bydlící na kampusu  Externí hosti krátkodobě ubytování na kampusu

domy, studentskými byty, kancelářemi, výukovými prostorami, dílnami, sály, hotelem a kempem  Návratnost investic díky pronájmům

 Snížený plat = právo užívat soukromé ubytování  Denní pronájem hotelu či kempu

 Externí hosti krátkodobě ubytování na kampusu  Ziskové podnikání

 Externí skupiny

PROVOZ  Instituce Projektu Krumlovia  Partneři Projektu  Lidé využívající služby Projektu Krumlovia  Filantropové  Nadace  Veřejné programy  Nadace F4F  Členové A4F  Konzultační tým A4F  Mezinárodní vzdělávací tým A4F  Filantropové  Nadace  Veřejné programy  Nadace F4F  Investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors)

 Příjem z výrobků a služeb  Dary  Financování projektu Strategické lokální projekty

Fungování a další rozvoj organizace Krumlovia Group

 Udržitelná místní centrální organizace  Podpora dalšího rozvoje a neustálého zlepšování institucí a služeb Projektu Krumlovia  Atraktivní regionální centrum pro networking

 Instituce Projektu Krumlovia  Partneři Projektu  Lidé využívající služby Projektu Krumlovia  Zaměstnanci

 Účastnické poplatky  Příjem z konzultační činnosti  Poplatky za mezinárodní vzdělávací programy  Dary a investice zaměřené nejen na zisk, ale i na společenskou prospěšnost (Impact investments)  pro rozšiřování projektu  Mezinárodní projekty

Fungování a další rozvoj společenství Alliance for the Future

 Udržitelná místní centrální organizace  Profesionální mezinárodní služby interním přispěvatelům a externím klientům  Portfolio mezinárodních programů a projektů  Atraktivní mezinárodní centrum pro networking

 Členové A4F včetně F4F, I4F a Krumlovia  Partneři A4F  Externí klienti  Nové lokace  Zaměstnanci A4F


 Filantropové a rodiče studentů  Veřejné instituce

 Oddělení pro fundraising nadace F4F  Oddělení ICT nadace F4F  Oddělení pro správu majetku nadace F4F  Absolventi  Společenská odpovědnost firem  Studenti  Koordinátoři vzdělávacích programů, učitelé & mentoři  Instituce Projektu Krumlovia  Veřejné instituce, obchodní iniciativy a iniciativy občanské společnosti  Nadace F4F  Děti  Senioři  Osoby se specifickými

 Strategické mezinárodní projekty  Dárcovství  Přenos vlastnictví/práva na užívání pozemku/budov pro veřejně prospěšné aktivity  Sdílení úspěchu fundraisingu  Příjem z externích ICT služeb  Alokace práva používat budovy  Přínos z modelu předplatného  Např. 1% finančních modelů či stipendií od firem  Placená práce & dobrovolnická práce  Definování společných potřeb a pořádání tvořivých projektů

 Platby za hlídání dětí  Celostní péče pro osoby v důchodovém věku

Fungování a další rozvoj nadace Foundation for the Future

 Udržitelná správa majetku a organizace fundraisingu  Stabilizace a rozšíření majetku  Strategická redistribuce zdrojů  Studentské školné (ideálně snížení poplatků na nulu)

 Organizační systém U4F/vzdělávacího městečka  Partneři ve strategických rozvojových projektech finančně podpořených F4F  Externí klienti  Nově vzniklé organizace  Nové lokace  Budoucí studenti  Zaměstnanci F4F

Vzdělávací opatření (včetně vzdělávání v rámci sociálně prospěšných aktivit a tvořivých projektů)

 Unikátní vzdělávání U4F/Krumlovia  Kolektivní inteligence pro rozvoj organizační transformace a komunit

 Současní studenti  Budoucí studenti  Učitelé a lidé z praxe  Instituce Projektu Krumlovia  Veřejné instituce, obchodní iniciativy a iniciativy občanské společnosti ve městě a v regionu

Sociální/zdravotní péče, terapie a osobnostní růst (v kampusu a mimo kampus)

 Celostní podpora a péče šitá na míru potřebám a možnostem jednotlivců

 Děti  Senioři  Osoby se specifickými potřebami a ze


potřebami a ze znevýhodněného prostředí  Osoby s akutními a chronickými fyzickými a psychickými obtížemi  Osoby v krizové či tíživé životní situaci  Lidé hledající podporu pro svůj osobnostní rozvoj  Multi-profesionální tým profesionálů  Studenti a účastníci  Relevantní instituce, učitelé a experti z praxe  Klienti

 Smíšený systém částečně finančně vratné i nevratné (zdravotní) péče  Pro studenty zapsané do studia, pro externí účastníky platící poplatek za setkání či za program

 Doplňková péče a spolupráce s institucemi dostupnými ve městě a v regionu

 Individuální expertíza + koordinace lektorů z praxe

 Expertíza, supervize a tvorba kvalitních produktů

 Platby

znevýhodněného prostředí  Osoby s akutními a chronickými fyzickými a psychickými obtížemi  Osoby v krizové či tíživé životní situaci  Lidé hledající podporu pro svůj osobnostní rozvoj  Zaměstnanci

Výroba a obchod s lokálními produkty (např. potraviny, energie & řemeslné/umělecké práce)

 Přispívání ke zvýšení místních soběstačné výroby potravin a energie  Čerstvé, sezónní, regionální potraviny  Obnova unikátních řemesel  Propojení lokální historie umění a řemesel s budoucí tvorbou  Vyvážení myšlení, cítění a manuální činnosti  Využívání potenciálu umění a designu  Zaměření se na produkty s přinášející vysoké ekonomické s

 Studenti, účastníci a zaměstnanci  Uživatelé příslušenství kampusu  Místní a mezinárodní klienti


 Poskytovatelé služeb  Klienti

 Placená práce  Platby

Další služby (jako je pronájem prostor/ubytování, organizace společenských akcí a prohlídky kampusu s průvodcem)

nízkými materiálními a finančními náklady  Přilákání dalších návštěvníků, zejména mimo hlavní sezónu  Optimalizace užívání příslušenství kampusu  Propagace vzdělávacího městečka  Generace dalších příjmů

 Klienti  Poskytovatelé služeb  Město Český Krumlov

HOSPODAŘENÍ  Ziskové organizace se sídlem v kampusu  Neziskové iniciativy se sídlem v kampusu  Studenti, zaměstnanci a další obyvatelé kampusu  Správa města  Neziskové iniciativy a sociální podniky  Studenti a učitelé  Obyvatelé kampusu

 Dobrovolnická práce  Komunitní služby (směnný systém služeb), včetně příjmů z prohlídek kampusu s průvodcem  Na základě domluvy, např. údržba cest, recyklačních systémů a veřejného osvětlení  Podíl z režijních nákladů z provozního rozpočtu budov a příslušenství pro jejich údržbu  Práce pro komunitu pod vedením profesionálů  Část nájmu rezervovaná na údržbu  Práce pro komunitu

 Garance permanentní užitnosti areálu pro předpokládaný počet uživatelů  Ochrana jedinečného charakteru a krásy areálu

 Všichni uživatelé areálu, od jednorázových návštěvníků ke stálým obyvatelům

Údržba budov pro veřejné/profesní využití

 Permanentní užitnost areálu, důraz na estetiku, užitnost a zdokonalování interiérů

 Všichni uživatelé budov pro veřejné a smíšené účely

Údržba obytných budov

 Permanentní užitnost a zdokonalování interiérů obytných prostor

 Obyvatelé

Údržba parku, venkovního příslušenství a infrastruktury kampusu


III. SHRNUTÍ: KTERÉ INSTITUCE MOHOU PŘISPĚT K JAKÉMU SMĚRU ROZVOJE? 





Investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors): o Rozvoj kampusu:  Systém obnovitelných energií  Budovy k pronájmu o Zvýšení tvořivého potenciálu společnosti:  Transformation Lab pro udržitelný komunitní rozvoj  Podnikatelský inkubátor  Centrum ekologického zemědělství  Therapeutikum = centrum pro celostní péči a umělecké terapie  Refinancování modelu předplatného Filantropové/Nadace o Rozvoj kampusu:  Tvorba krajiny a parku  Udržitelná infrastruktura  Budovy pro veřejné účely o Zvýšení tvořivého potenciálu:  Příprava Krumlovia Group  Příprava ukázkového Transformation Labu  Příprava Podnikatelského inkubátoru  Vývojové centrum  Centrum tvořivého vzdělávání  Nadační příspěvky pro nadaci Foundation for the Future  Počáteční financování modelu předplatného  Rozvoj online portálu o Rozvoj programů  Rozvoj vzdělávacích programů  Rozvoj výzkumných programů  Rozvoj publikačního inkubátoru Státní/veřejné programy: o Rozvoj kampusu:  Přeměna vojenského areálu 337 | P r o j e k t K r u m l o v i a

 Udržitelná infrastruktura Zvýšení tvořivého potenciálu:  Centra pro sociální inkluzi a výzkumné kapacity  Sociální podnikání podporující kapacitu Podnikatelského inkubátoru o Rozvoj programů  Udržitelný místní a regionální rozvoj  Mezinárodní kontext vzdělávání a výzkumu  Inovace ve vzdělávání  Rozšíření možností celoživotního vzdělávání  Zlepšení přístupu ke vzdělávání pro netradiční a znevýhodněné studenty Partneři pro poskytování vzdělávání/služeb o Rozvoj kampusu:  Kancelářské prostory/dílny pro jejich potřeby o Rozvoj programů  Spolufinancování rozvoje společných programů Společné bydlení a energetická kooperativa o Rozvoj kampusu:  Systém obnovitelných energií  Ubytovací kapacity o Rozvoj tvořivého potenciálu  Kooperativa se stará o zapojení občanů v místním udržitelném a inkluzivním rozvoji Soukromé společnosti: o Rozvoj kampusu:  Výstavba částí kampusu o Rozvoj tvořivého potenciálu  Poskytnutí doplňkových služeb v areálu o Rozvoj programů  Stát se partnerskou organizací v mezioborovém kontextu  Partnerství pro programy Krumlovia  Tvorba Transformation Labu v rámci organizace nebo sdíleně mezi více organizacemi o








IV. SOUHRN: KDO MŮŽE FINANCOVAT JAKÝ KLÍČOVÝ SMĚR ROZVOJE? A. Rozvoj kampusu Potřeba investic: 1. Budovy pro veřejné či profesní užití (jako jsou školní a univerzitní budovy, kulturní centrum, therapeutikum, amfiteátr, farma, dílny, restaurace, hotel, kanceláře pro firmy a neziskové organizace, atd.) 2. Ubytovací kapacity (ubytování pro studenty, hotel, byty/domy pro zaměstnance/rodiny, seniory, chráněné bydlení, atd.) 3. Udržitelné systémy (obnovitelné zdroje energie, doprava, koloběh vody, recyklace …) 4. Venkovní zařízení (park & zahrady, vodní plochy, cesty, parkovací místa, dětská hřiště, venkovní sportovní & fitness zařízení, atd., včetně předchozí krajinotvorby) Investoři: A. Poskytovatelé vzdělávání a služeb (jako jsou Mateřská škola, Základní a Střední škola Krumlovia, regionální či mezinárodní vzdělávací instituce, kulturní centrum, therapeutikum, postgraduální institu, …) mohou vybudovat a vlastnit budovy, které potřebují pro své aktivity. Případně si je mohou pronajmout od B.  Spolubydlení & Energetická kooperativa (rozvinutá díky podílům od soukromých osob). Kooperative staví a pronajímá budovy pro soukromé a případně i pro profesní účely. Kooperativa též buduje též (částečně) udržitelný energetický systém a prodává energii. V závislosti, jaké množství zdrojů od soukromých osob může kooperativa získat, mohou být další budovy pro soukromé a profesní účely vybudovány a pronajímány institucionálními investory (přednostně investoři hledající nejen zisk, ale i společenskou prospěšnost (Impact investors), kteří rozumí a podporují vizi a hodnoty Vzdělávacího městečka Krumlovia a nabízejí půjčky s nulovým či nízkým úrokem). B. Filantropové/nadace investující v souladu se svým posláním, bez očekávání finanční návratnosti, doplněny regionálními, národním EU či mezinárodními granty (např. pro přeměnu vojenského areálu/rozvoj infrastruktury brownfieldu, udržitelný rozvoj, komunitní rozvoj a sociální soudržnost, …) B. Rozvoj tvořivého potenciálu Potřeba investic: 1. 2. 3. 4.

Zřízení Center. Zřízení Podnikatelského inkubátoru a Transformation Labů. Dotace pro nadaci Foundation for the Future. Realizace modelu předplatného. Model předplatného je systém pro financování soukromého vysokoškolského vzdělávání bez státních dotací a bez tlaku na studenty, aby platili školné již během svého studia. Tento model je založen na filosofii, že a) formální vzdělání by mělo být zdarma pro všechny nezávisle na sociální situaci a zvoleném poskytovateli vzdělání (veřejném či soukromém); 339 | P r o j e k t K r u m l o v i a

b) každá generace studentů je odpovědná za poplatky na vzdělávání další generace (na místo, aby se staraly pouze o poplatky aktuální pro vlastní vzdělávání – jejich vlastní vzdělání by mělo být součástí dědictví a daru, které získali od předchozí generace, která jim umožní naplnit vlastní poslání ve službách veřejně prospěšných aktivit). Spuštění modelu předplatného vyžaduje značné počáteční investice. Nicméně dobře nastavený model předplatného se stane časem samofinancovatelným. Navíc má šanci po generačním cyklu obnovit počáteční investice. Více informací o modelu naleznete v Příloze X. Investoři: A. Filantropové/nadace budou přizváni, aby přispěli ke zřízení a základnímu financování jednotlivých Center a ukázkového Transformation Labu, k příspěvkům pro nadaci Foundation for the Future a k předfinancování modelu předplatného, který se tak může časem stát udržitelný. B. Institutcionální či soukromí (impact) investoři jsou potřební pro refinancování modelu předplatného (po počátečním předfinancování). Mohou se též zapojit do zakládání Podnikatelského inkubátoru a Transformation Labů. C. Veřejné programy podporující rozvoj schopností a poskytující finanční zdroje z grantů v oblastech jako jsou sociální a vzdělávací inovace, zdravotní prevence, sociální inkluze, aktivní stárnutí, (sociální) podnikání atd. pomohou v založit a rozběhnout odpovídající Centra.. C. Rozvoj programů Potřeba investic: 1. Rozvoj vzdělávacích programů (např. rozvoj programů a kurikula, akreditace programů, zvyšování kvality, celosvětový marketing programů, rozvoj centra výzkumu tvořivého vzdělávání, projekty inovací ve vzdělávání, výzkum založený na praxi implementace programů, tvorba komunity vhodných akademiků-praktiků). 2. Rozvoj výzkumných programů, včetně publikačního inkubátoru. 3. Rozvoj online portálu (rozvoj prostoru pro integrované informační a komunikační technologie, rozvoj klíčových vzdělávacích zdrojů a materiálů, rozvoj publikačního inkubátoru, vytvoření multimediálního obsahu). 4. Rozvoj služeb (jako je konzultační činnost, organizace akcí, celostní plán pro seniory, zdravotní prevence, zásobování organickými potravinami, ...) Investoři: A. Poskytovatelé vzdělávání a výzkumníci jsou zváni k tvorbě vzdělávacích programů a institucí spolu s organizací Krumlovia Group. B. Podnikatelé jsou zváni k tvorbě služeb, které jsou komplementární ke vzdělávací nabídce, a to spolu s organizací Krumlovia Group. C. Filantropové/nadace a veřejné programy mohou podpořit rozvoj vzdělávání, výzkumu a online portálu. 340 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Příloha 23 (Tým): Týmová a organizační kultura Úvodní poznámka I když v tomto pracovním dokumentu termín „my“ odkazuje na spolutvůrce Projektu Krumlovia, my autoři chápeme, že někteří lidé mohou zastávat odlišné názory. Rádi bychom si tyto názory vyslechli. Je možné, že v budoucí verzi tohoto dokumentu tyto komentáře a připomínky uvedeme ve formě přílohy, aby čtenáři měli možnost vidět různé úhly pohledů, které se v rámci iniciativy vyskytují. Uvítáme pracovní dokumenty, které budou naše zaměření doplňovat, stejně jako konstruktivní kritiku níže uvedených návrhů. Souhrn V kontextu individualismu, typického pro moderní západní společnost, je pro mnoho lidí obtížné spolupracovat produktivně na dlouhodobějších projektech, i takových, které si sami dobrovolně vybrali. 21. století je nicméně stoletím spolupráce, nikoli stoletím postojů ve smyslu „nejprve já“, „já to vím lépe“ a „já sám“. Tento pracovní dokument představuje některé ze zásad a postupů pro vytváření pozitivní pracovní atmosféry, produktivního týmu a organizační kultury. Týmová kultura představená v tomto dokumentu má vlastnosti, které podporují vytvoření podmínek pro změny ve všech oblastech života. Díky ní se lze vyhnout „tvrdé a chladné profesionalitě“, jakož i druhému protipólu – „kultuře příjemného pocitu“. Tato týmová kultura podporuje smysl pro porozumění druhému člověku, impuls napomáhat, schopnost chránit, umění odpouštět a další lidské kvality potřebné pro nadcházející proměnu lidské kultury. Úvod Pokud člověk začne přemýšlet o založení nové university, první, co ho obvykle napadne, jsou katedry, studijní programy a universitní kampus. Možná mu vytanou na mysli také učitelé, studenti a administrativní pracovníci. Ale málokoho napadne jako první pojem „kultura university“. Věříme, že vlastnosti, které daná kultura nese, jsou rozhodující pro úspěch jakékoli lidské činnosti, která se snaží mít dlouhodobý pozitivní dopad. Proto považujeme za důležité vytvořit ze všeho nejdříve vhodnou kulturu a zabránit tomu, aby byla v procesu tvorby nového modelu vzdělávání rozmělněna. Navíc se domníváme, že musíme dát pozor na to, abychom poté, co založíme universitu a jiné související instituce, nesklouzli zpátky k rigidnímu způsobu myšlení a vzdělávání. V tomto dokumentu se zaměřujeme především na týmovou a organizační kulturu, která by měla být odrazem širšího impulsu iniciativy. Existují však i další aspekty kultury, které jsou pro iniciativu University for the Future relevantní, jako např. estetické a duchovní pozadí kultury. Kultury vyrůstají z úrodné půdy. Charakter této úrodné půdy – duch, který kulturu formuje a oživuje – stojí za prozkoumání. Od počátku jsme si přáli vytvořit ukázkový příklad university začleněné do systému transformativních organizací. Když jsme s iniciativou University for the Future začínali, počítali jsme s vnějšími překážkami, jako jsou byrokracie, finanční potíže a nejistota ohledně budoucnosti. Očekávali jsme také opozici, neboť naše iniciativa představuje pro stávající systém vysokého školství značnou výzvu. Rovněž jsme předpokládali, že propojit skupinu individualistických a geograficky vzdálených osob na základě společného projektu nebude snadné. University for the Future může pro každého znamenat něco jiného. Potýkáme se s vizemi, které jsou navzájem částečně neslučitelné. Potýkáme se také s rozmanitostí na lidské úrovni. Naše skupina je pestrá: její členové mají odlišné motivace, potřeby, očekávání, světonázory, způsoby práce, komunikační styly, úrovně zapojení atd. Spolutvůrci iniciativy University for the Future pocházejí z různých kulturních a profesních prostředí a liší se od sebe i v řadě dalších ohledů (věk, pohlaví, osobnost, životní zkušenosti atd.). Odlišné jsou i samotné důvody pro činnost v rámci iniciativy. Někoho na tomto projektu nejvíce přitahují přátelství, která při společné práci vznikají; pro jiné je to skutečnost, že se mohou zapojit do něčeho, co je samotné přesahuje, nebo inovační charakter našeho snažení. Pro další hraje důležitou roli stávající či budoucí 341 | P r o j e k t K r u m l o v i a

finanční motivace. Vyjmenovali pouze některé aspekty, které lidi k práci v rámci iniciativy motivují. Ve skutečnosti jich je mnohem více. Ať už je naše skupina jakkoli rozmanitá, při práci na podobném projektu zákonitě vytváří v průběhu času společnou kulturu. Otázkou tedy je: jaká kultura je nejužitečnější pro dlouhodobý prospěch zapojených osob a zároveň i pro produktivitu naší práce? Význam vztahů Pakliže chce člověk vybudovat pevné základy jakéhokoli iniciativního společenství, potřebuje znalosti, finanční zdroje, jasný cíl, hlubší obsah ve všech materiálech, atraktivní prezentaci, veřejnou podporu atd. Nejzákladnější a nejdůležitější jsou však vztahy, a to v duchu původního středověkého významu slova „universitas“. Universitas původně znamenalo komunitu studentů a mistrů, nikoli budovy, v nichž se setkávali. Dlouhodobé projekty vyžadují vztahy, které zůstávají kreativní a produktivní i v průběhu času - vztahy, které uvolňují a šíří více pozitivní energie, než kolik se jí spotřebují na jejich kultivaci. Vztahy se týkají nejenom poměrů mezi lidmi, ale i vztahů mezi člověkem a světem idejí. Aby vzniklo pevnější společenství, musí lidé si rozumět, a to nejen intelektuálních v definicích a akademické debatě, ale i skrze lidský prožitek a cítění. Vztahy existují ve všech organizacích. Situace v nově vznikající organizaci je však odlišná. Neexistují zde ještě pevné institucionální struktury, pravidla, firemní kultura, motivační systémy a další opory, které utváří pro vztahy prostor. Obvykle zde nepůsobí ani žádné vnější síly, které by držely lidi pohromadě. Vše se musí budovat od základů a je zapotřebí trpělivosti. Klíčovými faktory jsou v tomto případě vzájemná důvěra, zvědavost a radost ze společně tráveného času a spolupráce. Všichni víme, že za zklamanou důvěru se platí draze. Nějakou dobu trvá, než se důvěra vybuduje; její zničení naopak nezabere žádný čas. Nedorozumění a vzájemné ubližování může radost a zvědavost zahubit. Když přestaneme být zvědaví, přestaneme poznávat ostatní a tím i sami sebe. Následkem toho stagnujeme nejen v rámci společného projektu, ale také v našem vlastním vývoji. Z těchto důvodů věnujeme velkou pozornost vztahové a skupinové dynamice, jakož i budování mezilidských hodnot a skupinové kultuře. Při budování vztahů učíme se být citliví vůči způsobům a zvykům komunikace druhé strany. Vzhledem k tomu, že jsme od sebe geograficky vzdálení, závisí řada našich aktivit na interakci skrze počítače. To umožňuje propojit podobně smýšlející osoby, které by jinak nebyly schopny navzájem spolupracovat. Na straně druhé vytváří tento způsob komunikace specifické problémy. Celek člověka je v „úzkých tunelech“ virtuálního světa omezený, protože se svým protějškem není v blízkém kontaktu a nemůže od něj přijímat žádné emoční a jiné signály. Dokonce i tehdy, je-li možné druhou osobu vidět prostřednictvím videokonference, není komunikační výměna tak kvalitní, jako když se lidé setkávají tváří v tvář. Jednou z možností, jak problémy spojené s virtuální komunikací řešit, by bylo redukovat naše aktivity pouze na několik navzájem volně propojených lokalit, anebo je soustředit na jedno jediné místo a společně se přestěhovat. To by pravděpodobně zvýšilo kvalitu lidské interakce, ale zároveň by to značně ztížilo manifestaci systémových změn, např. v oblasti vysokoškolského vzdělávání, která má širší dopad na naši společnosti v období velkých změn. Pakliže má iniciativa University for the Future zůstat globálně zaměřená, musíme akceptovat, že jednotliví členové zůstanou začleněni do svých místních kultur. Práce na dálku však nevyhnutelně zpomaluje vznik společné kultury. V praxi tak narážíme na otázku, jakým způsobem se vypořádat s virtuální komunikací tak, aby nedošlo ke ztrátě produktivity a ke vznikům destruktivních konfliktů. Z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že v tomto ohledu neexistují jednoduché odpovědi, ani snadná řešení. Zjistili jsme však, že co možná nejčastější osobní kontakt je základem rozvoje jakéhokoliv dlouhodobého projektu. Celkově se domníváme, že kultura, kterou vytvoříme nyní v této rané fázi, bude mít vliv na kulturu budoucí university a dalších institucí ve fázích pozdějších. Z tohoto důvodu klademe na reflexi této kultury zvláštní důraz a chceme ji do velké míry ustanovit již v tomto stádiu. 342 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Rozvíjení pozitivní týmové kultury Dlouhodobě dobrých výsledků lze dosáhnout tehdy, vážíme-li si času, který trávíme společně, a vytváříme-li a udržujeme-li pozitivní komunikaci, příjemnou atmosféru a dobré vztahy. Celkem bychom to mohli nazvat jako polidštění pracovního místa. Některé ze způsobů, jak toho dosáhnout, jsou popsány v dokumentu s názvem „Ten Principles of Anti-gravity“, který byl sepsán na základě poznatků získaných v rámci iniciativy University for the Future. Některé další úvahy v následujícím textu snad pomohou pochopit, co je naším záměrem. Začněme tím, že se pozastavíme nad otázkou naší identity. My, spolutvůrci U4F, nejsme lidmi, kteří sami sebe považují za „vědomé“ a „uvědomělé“, nejsme „duchovním společenstvím“. Jsme normální lidé s jiskrou v oku. Sdílíme touhu začlenit osobní, tvůrčí a duchovní dimenze do své profese. Pomalu budujeme strukturu lidských vztahů, která dá vzniknout nové kultuře. Naším ideálem je pozitivní vývoj lidských bytostí a sociálních a ekologických kontextů, v jejichž rámci jsou lidé zakotveni. S ohledem na tento ideál jsme začátečníci. Nikdo z nás není expertem ve vývoji nového modelu vzdělávání, práce a komunity. Snažíme se o vznik něčeho, na co neexistuje recept, ani příklad, který bychom mohli okopírovat. Nové vzdělání, nová práce a nové společenství, o něž usilujeme, jsou více než jen integrací stávajících osvědčených postupů. Jedná se o impuls k vytvoření systémové inovace. V takovém kontextu nemá nikdo dopředu to „správné řešení“. Každý disponuje částečným pohledem a dílčími řešeními, které lze sloučit dohromady v rámci tvůrčího procesu společného učení a spoluvytváření. Vytvořit něco nového neznamená ignorovat to, čeho ostatní lidé dosáhli před námi. Pokud chceme přijít s něčím novým a integrovat to do společnosti, měli bychom ovládnout to, čeho již bylo v jednotlivých oblastech dosaženo. I v oblasti inovací ve vzdělávání, organizačním designu, architektuře a dalších oborech existuje mnoho podnětných příkladů. Zároveň existuje jen několik málo příkladů vylepšování, které probíhá souběžně ve všech příslušných oblastech. Záměrem inciativy University for the Future je od základů přehodnotit a přepracovat vzdělání a přitom zachovat ze stávajícího systému ty aspekty, které jsou inspirativní a plodné. Za účelem dosažení souběžného vylepšování se snažíme vybudovat kulturu založenou na jemné a chytré síle: Jemnou silou (soft power) máme na mysli to, že s výjimkou lenosti a parazitování akceptujeme obvyklou paletu nejrůznějších rozporů, poklesků a neplech. Přistupujeme k věcem s mírnou, jemnou a odpouštějící energií. Někdo kdysi řekl: „Je milé být důležitý, ale je důležitější být milý“. Ve stresujících situacích může být někdy obtížné toto pravidlo dodržovat. Pakliže si však všichni uvědomují důležitost laskavosti, může naše energie proudit směrem k týmové soudržnosti a produktivní práci. Jako chytrou sílu (smart power) označujeme neustálý vývoj chápání lidských vztahů, skupinové dynamiky a hlubšího smyslu toho, proč se konkrétní lidé vůbec potkali a proč společně pracují. Lidé se v týmu nepotkávají náhodou. Smysl našich setkání nás zajímá. Chceme časem odkrýt to, co jsme si měli předat. Moudrost je harmonickou souhrou měkké a chytré síly. Není výsledkem akademického snažení, nýbrž výsledkem vnímavého pozorování a konání. Jedná se o celoživotní snahu zachovat si zdraví a vitalitu ve vlastním myšlení, cítění i jednání. Vzdělávání pro budoucnost závisí na autentickém myšlení osobnostně vyspělých jedinců. Tito jedinci se osvobodili od akademicky znějícího jazyka a neživé komplikovanosti. Touha po titulech, postech, vysokém počtu publikací a jiných, ego povzbuzujících oceněních je jim cizí. Důvěřují ve zdravý rozum. Přejí si, aby mohli být nápomocni. Namísto podpory akademické kultury, která touží po kvantitě výše zmíněného, jim jde o autentické rozvíjení a obohacení rozmanitých oblastí života. Pro značnou část současné odborné literatury je typické tzv. citování citací, které dává vzniknout jen malému počtu nových poznatků. Měli bychom se postarat o to, aby oblast transformativního vysokoškolského vzdělávání podpořila opravdové poznání, kreativitu a smysl pro rozvoj společenství.


Principy a postupy Ve snaze nalézt produktivní pracovní prostředí pro vzájemné učení, jsme zjistili, že cenné jsou zejména následující principy a postupy. Některé z nich jsme již přijali za své; na jiných stále pracujeme. Upozorňujeme, že položky v následujícím seznamu nejsou nijak řazeny. 1. Od myšlenky k její realizaci Naším cílem je naplnit celý cyklus - od myšlenky až k její realizaci. V tomto procesu je klíčový zpětný pohled, kontrola proveditelnosti a návrhy na zlepšení. Klíčovou podmínkou úspěšného cyklu od myšlenky k její realizaci je iniciativní orientace všech klíčových členů, doplněná vědomím, že za úspěch tohoto projektu jsme spoluzodpovědní my všichni. Naším cílem je vytvořit iniciativní prostředí, v němž si lidé budou sami od sebe vybírat své úkoly. A ve chvíli, kdy ostatní uvidí, že jsme vzali úkol nad své síly, tak nám pomohou. Tím aktivizuje každý své síly samostatně a zároveň posiluje společenství. Zadávání úkolů oslabuje toho, kdo úkol zadává, neboť jeho splnění nevyhnutelně přináší určitá zklamání. Zároveň to ale oslabuje i osobu, která úkoly přijímá, neboť tato osoba nebuduje vlastní kapacitu pro přebírání iniciativy. 2. Rozmanitost Rozvíjíme povědomí o lidské rozmanitosti a jejím přijetí. Členové poznávají hlouběji svoji vlastní osobnost, kulturu, práci a styl komunikace a zároveň si uvědomují, že nejsou universální. Jednoduché poznání, že „ten druhý“ je odlišný a má na to právo i důvod, nás přibližuje na cestě k řešení těch neobtížnějších problémů, které mohou nastat. Jeví-li se něčí chování jako podivné, měli bychom si uvědomit, že jemu/jí osobně to patrně dává naprostý smysl. Proto je v tomto ohledu užitečné zjistit více informací o jeho/jejím úhlu pohledu, podrobněji se zaobírat perspektivou druhého a tím rozšiřovat perspektivu svoji. Lidé jsou do různé míry vyvinuti morálně, společensky, rozumově i duchovně, ale jen zřídkakdy je jedna osoba vysoce rozvinutá ve všech oblastech současně. Dáváme přednost skromnosti a vyhýbáme se smýšlení typu „já jsem morálnější", „sociálně kompetentnější", „inteligentnější“, „duchovnější“, „spravedlivější“ atd. Úroveň člověka se projeví až tím, jaké stopy otiskne v reálném světě. Opravdu vzdělané osoby po sobě zanechávají inspiraci i praktické výsledky, což naznačuje, že jejich kultivovanost se ubírá správným směrem. Na základě vyrovnaného vývoje našeho myšlení, emocí a činů může docházet k vývoji našeho vědomí. Výchozí body naší týmové kultury jsou: naslouchat, být trpělivý, být nápaditý, být laskavý a umět odpouštět. Ve chvíli, kdy zvládneme tyto základní předpoklady spolupráce, lze dosáhnout dalších úrovní. Harmonické mezilidské vztahy jsou základním kamenem spirituality (nebo jakkoli jinak si přejete nazvat vyšší úroveň vývoje lidstva). Spiritualitu definujeme jako zdravý způsob myšlení, emocí a činů. Tímto lze vytvářet základ pro budoucnost vzdělávání a rozvoj naší společnosti. Pokud nedokážeme žít s ostatními lidmi v souladu, udělat vůči nim vstřícný krok, umět odpustit a nechat věci plynout, uvědomit si, že naše vlastní předpoklady mohou být mylné, umět řešit konflikty a vyvažovat dávání a přijímání - zkrátka pokud člověk nezvládne tyto základy – bude každé jeho snažení obtížné. 3. Integrace V týmové spolupráci se často vyskytují spory založené na předpokladu, že si lidé myslí, že mají pravdu. Jsou lidé, kteří jsou velmi autentičtí, kteří opravdu věří tomu, co říkají ale mohou se plést. Existují lidé, kteří své názory neumí sebejistě obhájit, a přesto mohou mít pravdu. Vzhledem k tomu, že každý má svoji vlastní pravdu, netrváme na tom, že náš názor je ten správný. Chápeme, že každý názor je neúplný. Také se vyhýbáme 344 | P r o j e k t K r u m l o v i a

dogmatismu, fanatismu a protlačování vlastních názorů. V případě neshod při skupinové práci jsou možné dvě cesty: prvním je kompromis, který ovšem většinou snižuje úroveň kvality rozhodnutí; druhým je probuzení kolektivní inteligence, tedy vytváření nového rozhodnutí, které má základ v předchozích názorech, avšak přesahuje je. V naší práci usilujeme o spoluvytváření co nejlepších řešení založených na zahrnutí různorodých příspěvků a perspektiv – řešení, která by nikdo nemohl vytvořit sám. 4. Rozhodování Namísto autoritativní kontroly upřednostňujeme decentralizaci rozhodování a odpovědnosti. Uplatňujeme rozdílné rozhodovací postupy v různých skupinách a kontextech, např. konsensus, souhlas („principle of consent“), většinové hlasování, expertní vedení či individuální a kolektivní vedení, nebo jejich kombinace. Pokud je v konkrétním projektu nutné individuální vedení, mělo by být obezřetné, vždy v interakci s druhými a projevené jako podpora, nikoli jako kontrola. Nezávisle na uplatňovaném rozhodovacím postupu by mělo v průběhu rozhodovacího procesu dojít k co největšímu možnému počtu konzultací. V případech nouze (nedostatek času nebo zdrojů, trvalý konflikt, nemožnost dosáhnout kolektivní dohody atd.) lze učinit samostatná rozhodnutí, ať už ze strany koordinátorů týmů ve vztahu k týmům, ředitelů ve vztahu k organizacím, v jejichž čele stojí, či předsedy ve vztahu k celé iniciativě (přičemž tyto osoby potom samy zodpovídají za ospravedlnění svých rozhodnutí, popř. se také samy vypořádávají s jejich důsledky). 5. My a ti druzí Věnujeme pozornost tomu, abychom s sebou do skupiny přinášeli dobrou energii (např. ve formě pozitivních předpokladů, ocenění druhých, konstruktivních připomínek a činů, soustředění se na to, co může rozkvést, namísto toho, co se zatím nerozvinulo). Tímto způsobem přijímáme spoluzodpovědnost za vytváření pozitivního pracovního prostředí. Ti, kteří se chtějí tomuto ideálu přiblížit, se cítí být přitahováni; ti, kteří a priori tuto možnost vylučují nebo nevidí její hodnotu, obvykle po chvíli odcházejí. Na rozdíl od většiny ostatních vysokoškolských a pracovních prostředí bereme v potaz jedince jako celek a nerozlišujeme mezi jejich veřejnou a soukromou tváří. Snažíme se společně pracovat v kontextech přátelskosti a pohostinnosti.112 Mnohem více než v případě „normálních zaměstnání“ zahrnuje budování University for the Future propojení soukromého a pracovního života, stejně jako spojení individuálního a skupinové povolání. Naše práce vyžaduje vztahy, které zůstávají stabilní i za špatného počasí. Právě schopnost zůstat přátelský i v náročných situacích je jednou z klíčových charakteristik přátelství a jedním z našich klíčových ideálů. V naplňování tohoto ideálu nemusíme být vždy úspěšní, a pakliže tato situace skutečně nastane, snažíme se k ní přistupovat se stejným druhem skromné, jemné a odpouštějící energie, která je typická pro náš pracovní proces obecně. Pokud však chceme dosáhnout pozitivní kultury, musíme – každý svým vlastním způsobem – kultivovat svoji schopnost odpouštět. 6. Role založené na poslání Jeden z klíčových cílů University for the Future je vytváření příležitostí pro hledání vlastního poslání a jeho realizaci. V rámci tohoto hledání mohou lidé vyzkoušet různé pozice a role, které jim umožní získat určité „nápovědy“ pro práci, ke které jsou předurčeni. Věříme, že v případě shody mezi prací, kterou lidé dělají, a jejich povoláním, dochází k akceleraci učení. Z dlouhodobého hlediska je tento přístup nejprospěšnější jak pro jedince, tak pro skupinu – byť se v krátkodobém horizontu může zdát, že je lepší přiřadit lidem roli na základě jejich již existujících kompetencí. Každopádně nechceme vytvořit pracovní prostředí, kde bude jedinec moci využít pouze malou část svého potenciálu. 345 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Je-li naším cílem vybudovat Universitu pro budoucnost, pak hraje významnou roli pomáhat lidem, aby od počátku získávali potřebné kompetence v souladu se svým posláním. Teprve samotný proces odhalí, které kompetence jsou skutečně zapotřebí. Uvědomujeme si, že nikdo se nerodí kvalifikovaný pro vytvoření nového typu vysoké školy a nového modelu vzdělávání. Trvá nějakou dobu, než se člověk stane kompetentním v určité oblasti, která je pro společnost prospěšná. Proto se snažíme pomáhat lidem, kteří mají potenciál růst a stát se kompetentními, stejně jako křehkým lidem a těm, jimž zpočátku chybí sebevědomí. Tento přístup vyžaduje dostatek času a prostředků. Pakliže tyto podmínky nejsou k dispozici, stává se nezbytností zaměřit se více na získání lidí, kteří již v konkrétních kompetencích vynikají. Pro dlouhodobý úspěch je důležitější naše schopnost rychle se učit než původní technická způsobilost. Zaměřujeme se na neustálé kolektivní zlepšování naší práce a schopnost opustit aktuální výsledky (jakkoli cenné a opatrované) ve chvíli, kdy se projekt posune. Považujeme tento přístup i za jednu z charakteristik budoucích programů U4F. 7. Kritika Zatímco někteří lidé kritiku vítají, mnozí ji nevnímají dobře. V kulturách zaměřených na člověk a vztah je kritická zpětná vazba často vnímána jako celkový útok na danou osobu. V případě úkolově orientovaných kultur je kritika považována za nezbytnou součást plnění úkolů a lidé ji do jisté míry dokáží oddělit od pocitu vlastní hodnoty. Tyto dva typy kultur se příliš dobře neslučují, avšak jejich vzájemná interakce může být prospěšná. Lidé zaměření na člověka a vztah se mohou naučit zpracovávat úkolově orientovanou kritiku a zlepšit tak svoje výsledky. Naproti tomu úkolově orientovaní lidé se mohou naučit, jak neztratit radost ze společné práce v osobnostně rozmanitém pracovním prostředí. Při naší práci jsme se naučili, že je užitečné (a) prohlubovat vlastní sebereflexi, spíše než soudit druhé, (b) zabránit projekci vlastních chyb na druhé, (c) zajistit, aby se kritika nestala formou stížnosti, (d) zabránit nekonečnému dokazování, kdo má pravdu a kdo ne, (e) soustředit se na odblokování nebo přesměrování procesů tak, aby mohly proudit do další fáze příslušného cyklu „od myšlenky k realizaci“, spíše než kritizovat kvůli kritice samé. Každý okamžik nám dává příležitost něco se naučit. Každý člověk je však zodpovědný za své vlastní učení a ne za učení druhých. Když narazíme na nedostatky (chyby, neúplnosti, nízkou kvalitu apod.), musíme se nejprve zamyslet nad tím, zda jsme k nim sami nepřispěli a jak můžeme pomoci s jejich napravením. Uplatňujeme kritické myšlení a kolektivní povědomí o chybách, aniž bychom k tomu připojovali negativní energii. Zastává-li někdo v týmu pozici „vnitřního kritika“, měl by se ujistit, že daná kritika je užitečná a přináší skupině nové poznatky. Pakliže vidí chybu, dá o tom vědět, aniž by přitom svaloval vinu na ostatní. Často je užitečné formulovat namísto kritiky žádost – pak je na ostatních, aby na tuto žádost svobodně zareagovali. Když už si lidé své chyby uvědomují, není třeba znovu zdůrazňovat kritickou zpětnou vazbu. 8. Transparentnost Transparentnost je ideálem, o nějž usilujeme, ale naprostá transparentnost není sama o sobě cílem. V kontextu strukturálního zahlcení je však stoprocentní transparentnosti obtížné dosáhnout - jednoduše proto, že vinou nedostatku zdrojů není možné zajistit, aby byli všichni neustále o všem informováni. Existuje totiž celá řada informačních kanálů, včetně týdenních schůzek, informativních sdělení, zpráv, koordinačních setkání, pracovních dokumentů atd. Z naší dosavadní zkušenosti plyne, že vývoj naší iniciativy je rychlejší než šíření informačních cyklů. Také kapacita příjemců vstřebávat nové informace je omezená, a to zejména jedná-li se o komplexní informace. Lidé, kteří si přejí být více informováni, mají možnost se více zapojit, pak budou mít více příležitostí získat dostatečné množství informací. Preferujeme, když nás lidé o informace požádají, než když jsme povinni je podávat. V počáteční fázi je často vhodnější zajistit, aby se loď dostala do dalšího přístavu, než 346 | P r o j e k t K r u m l o v i a

všechny informovat o její přesné trajektorii a důvodech, proč se kapitán pro danou trasu rozhodl. To vyžaduje důvěru a důvěra zase vyžaduje prohloubení intuitivního pochopení společné cesty a naší osobní role v ní. Další aspekt transparentnosti představuje fakt, že je lepší mluvit s lidmi a nikoli o lidech. V určitých situacích však může být vhodné mluvit o lidech, kteří nejsou ve skupině přítomni, zejména pokud to pomůže vytvořit kolektivní povědomí o tom, co se ve skupině děje. Ovšem pouze tehdy, je-li tak činěno v přátelském duchu a jeli orientace směřována k pozitivním řešením. 9. Zvládání konfliktů Konfliktům se snažíme předcházet již v jejich zárodečné fázi. Pokud ale nějaký konflikt přesto vznikne, zúčastněné osoby se jím začnou zabývat, aby se nevymknul kontrole, až se z komára stane velbloud. Všechny strany se snaží dosáhnout kompletního řešení a nikoli zabřednout do bludného kruhu, v němž se neustále něco „řeší“. Kompletní řešení vyžaduje, aby se věnovala pozornost nejen příznakům daného konfliktu, ale rovněž jeho příčinám. Pokud je možné příčiny hledat společně, může to posílit kvalitu týmové spolupráce, ale pokud to vede ke zhoršení konfliktu, není dobré pokračovat. Každý má možnost se sám věnovat hlubším souvislostem, a mnoho se dá pochopit i bez další komunikace, pokud člověk chce. Ve chvíli, kdy byl daný problém již projednán a vyřešen, už se k němu znovu nevracíme a nevyvoláváme opět špatné pocity. Výjimkou je, pokud vyvstane nějaký nový důležitý aspekt. V průběhu řešení konfliktu nikdo nepřepíná do „svárlivého režimu“, kdy se snaží dokázat, co ostatní udělali či neudělali. Namísto toho všichni mluví o sobě a snaží se pochopit perspektivu a pocity toho druhého. Každý respektuje základní pravidlo řešení konfliktů – „když se topíš, plav směrem vzhůru“. Příklad této situace je přiložen na konci tohoto dokumentu. Ve sporných nebo potenciálně konfliktních situacích spoléháme na osobní komunikaci tváří v tvář (pokud to není možné, využíváme Skype). Nepoužíváme emaily, abychom dokázali, že máme pravdu. Vždyť téměř jakýkoli argument může být „zkonstruován“ na základě selektivního využití emailů, jež byly napsány různými lidmi v různou dobu a jež odráží realitu nebo iluze převládající v onom daném okamžiku, které však nemusí díky změně okolností již déle platit. 10. Ochrana iniciativy Jakkoli věříme v lidskou spolupráci jako základ tvořivosti, jsme si vědomi toho, že ochrana samotného projektu někdy vyžaduje obtížná rozhodnutí na lidské úrovni. Ačkoli chceme, aby tato iniciativa působila léčivě, skupina, která jej realizuje, není terapeutickou komunitou, ale tvůrčím týmem, který se zaměřuje na dosahování výsledků v předem domluvených nebo externě daných termínech. Je možné, že se v důsledku trvalých obtíží nebo na základě opakovaných konfliktů, se budeme muset s některým členem týmu rozloučit. Vždy se však nejprve snažíme dané problémy vyřešit. Pokud je to možné, snažíme se pro daného člena týmu najít vhodnější roli či příhodnější formu spolupráce. Jsme také otevření možnosti spolupráci odložit a dát mu/jí později druhou šanci. Abychom podobným rozchodům zabránili, dbáme na to, abychom přijímali zodpovědnost za svůj vlastní osobní rozvoj a nezatěžovali ostatní členy týmu. 11. Dlouhodobé zaměření energie Iniciativa University for the Future, a její projekt Krumlovia, jsou založeny na dlouhodobé práci, která se liší od současně rozšířeného trendu krátkodobých snah a aktivit bez vize do budoucnosti. Věříme, že každý významný pokrok, kterého lidstvo dosáhlo, byl zpočátku vnímán jako nerealistický, ale stal se reálným, když byli lidé připraveni věnovat mu svůj čas, častokrát i zasvětit svůj život. Mnoho lidí má obrovské vize, ale pouze někteří z nich jsou dostatečně „šílení“, aby šli za realizací svých snů. A ještě méně z nich u své vize zůstanou, jakmile se objeví překážky na cestě za jejím uskutečněním. 347 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Existuje již celá řada menších inovativních projektů a institucí, ale chybí snahy, které by integrovaly souznějící projekty a instituce do celku, který by mohly být vzorem pro podobně smýšlející jedince či organizace. Věříme, že pokud budeme dlouhodobě spolupracovat, a směřovat k vytčenému cíli i přes nevyhnutelné dílčí neúspěchy, uspějeme. Tvorba nového typu vysokoškolského vzdělávání není běh na krátkou trať, ale spíše maraton, v němž je potřeba mít dobrý dech. Můžeme si vzpomenout, že většina premiérů ani prezidentů, nebyla zvolena hned v prvním kole voleb. Ti, kteří byli, často začali s velkými vizemi, a skončili se zanedbatelným úspěchem. Uznáváme, že náš převažující přístup nereflektuje pomíjivou kulturu naší doby. Reflektuje nicméně naše zaměření vzhledem k celkové vizi, k spolupráci, a zejména k nám samým, neboť my jsme si náš úkol sami zvolili. Poslání a život dávají smysl pouze, pokud je vnímáme jako celek. Proto nesuďme dne před večerem, vnímejme naši práci jako započatou, jako strom, který roste. Ideály a realita I když se snažíme žít podle výše zmíněných principů a postupů, uvědomujeme si, že realita je mnohdy komplexnější a my sami se nacházíme na cestě rozvoje. Tím vzniká rozpor v čase mezi ideály a praxe. Jsme si tohoto rozporu vědomi, a proto si rádi vyslechneme názory těch, kteří se stavějí kriticky k naší práci. Zjistili jsme, že mnozí kritici měli pravdu v tom, co bychom mohli zlepšit. Úsudky většiny kritiků jsou formovány velkými ideály a jejich motivací často je nám pomoci (je ale také několik kritiků, kteří soudí naše úsilí na základě omezeného světonázoru nebo chybných domněnek a jsou připraveni svá stanoviska hájit). S ohledem na oba dva typy kritiků je potřeba rozlišovat mezi současným stavem věcí, dlouhodobou vizí a samotným procesem. Souhlasíme s tím, že dlouhodobá vize by neměla být věcí kompromisu, ale cesta k ní je stále komplikovaná. Nejsme si vědomi existence projektů, kdy byly ohromující výsledky dosaženy procesem, který by zcela odrážel ideály. Je to dáno tím, že se nová realita skládá ze dvou částí, a to z velké vize a z aktuální reality, ne jen z vize samotné. To vede k chybným začátkům, složitým změnám, slepým uličkám, podivným hybridům, bolestivým rozloučeným a k dalším nesrovnalostem mezi procesem a cílem. Z evoluční dynamiky víme, že tyto rozpory jsou právě hnacím mechanismem pro náš vlastní další rozvoj a pro rozvoj našeho úsilí. Na jedné straně způsob, jakým pracujeme, a pro co pracujeme je markantně odlišné od postupů a vizí, které udržují současný systém, jež se snažíme překonat. A to ve spěchu často dostatečně neoceníme a neoslavíme. Na straně druhé je také pravda, že každodenní realita naší práce na vlastní změně a změně systému není tak čistá a hřejivá jako je velká vize, kterou máme ve svých představách. Proto proces změny, mezi kterým jsou v podstatě dvě odlišné úrovně rozvoje mezi ideály a realita, zahrnuje neustálé zkoumání toho, co je dobré udělat jako další krok. Toto s sebou nese zklamání a mrtvé konce, proto je potřeba odpuštění, přátelství a vytrvalost. Můžeme vytrvat a pokročit pouze tehdy, když udržíme svoji vizi čistou a zároveň naše ruce špinavé. Nechme se inspirovat japonským nadčasovým rčením, které říká, že vize bez činu je snění a činy bez vize jsou noční můra. V této podnětné přeměně k novému vzdělávacímu systému potřebujeme lidi, kteří jsou připraveni chopit se zapeklitého procesu a kteří vytrvají, i když se budeme muset vypořádat s problémy a napjatými situacemi. Potřebujeme lidi s produktivní dlouhodobou energií a ochotou přispět a podílet se na tvorbě v praxi. Přivítáme rady a kritiku. Pokud se ale lidé zdráhají zapojit do aktuálního procesu, jejich názor není adekvátní k reálným možnostem, které máme a reálným podmínkám v konkrétním kroku rozvoje. Proces předložení nového systému vychází hodně z kontextu. Je to totiž právě zakořeněnost v nedokonalé a stále se měnící realitě, která nám dovoluje v každém případě rozpoznat, kde jsou konkrétní mrtvé konce a kde začátky. Zjistili jsme, že velkomyslní jedinci, kteří kritizují proces uskutečnění vize shůry, tj. obecnými a idealizovanými termíny, aniž by byli ochotní zapojit se do dlouhodobého procesu společného vytváření (což zahrnuje i únavu a neúspěchů), nepomůžou přiblížit se k vizi, ať už ji sdílí jakkoliv nadšeně. Z tohoto důvodu vyzýváme všechny, kterým záleží na budoucnosti vysokého školství, aby se stali spolutvůrci a postupně a kontextuálně vytvořili návrhy na zlepšení uvnitř probíhajícího procesu uskutečnění vize. Opravdoví spolutvůrci nejenže vytvářejí návrhy, ale také přispívají k jejich realizaci a sami se tím učí, jak je složité, aby se takové úsilí jako je změna systému vysokého školství stalo realitou. 348 | P r o j e k t K r u m l o v i a

Závěr Jedno přísloví praví, že bychom nikdy neměli pracovat s přáteli. Je to míněno tak, že pokud dojde ke krachu přátelství, utrpí tím práce. A stejně tak to platí i naopak: pokud se v práci vyskytne problém, poznamená to i přátelství. Jak naznačuje řada zkušeností, toto riziko je reálné. Proč si tedy i přesto myslíme, že je lepší, aby se naši přátelé stali našimi spolupracovníky a naši spolupracovníci našimi přáteli? Důvodem je ona zvláštní síla lidí, kteří se rozhodli být spolu a pracovat společně, oddáni nejen projektu, ale také sobě navzájem. Samozřejmě neočekáváme, že všechny vztahy budou stejně hluboké. Nicméně celkově cítíme, že houstnoucí síť vztahů mezi lidmi, kteří jsou si navzájem blízcí, je páteří budoucích výsledků. Věříme, že universita by se měla snažit rozvíjet a pěstovat sociální dovednosti, které budou zapotřebí v budoucnu. Druh naší práce, v kontextu intenzivního a zatím stále nejistého projektu, vytváří ty správné podmínky pro jejich rozvoj. Orientace na rozvíjení osobnostních vlastností s výhledem do budoucnosti nevyhnutelně odlišuje naši skupinu od mnoha současných a minulých komunit a organizací. Naše spojení nevychází ani ze společné ideologie, ani z opakovaných příjemných zážitků, dokonce ani z charismatického vůdce a už vůbec ne z materiálních pohnutek. Naše spojení vychází z kultivace pohostinnosti, přátelskosti a přátelství. Jde nám o prohloubené poznávání člověka a přírody. A na nejhlubší úrovni vychází z impulsu, který je pravděpodobně větší než cokoliv, co si v současné době dokážeme představit. Věříme v přátelství, ale nejsme ten typ lidí, co se hned objímají a pak jsou zklamaní, když zjistí, že ostatní nejsou dokonalí. Dáváme si vzájemně prostor. Uplatňujeme sociální a komunikační dovednosti, které nám umožňují pracovat společně po dlouhou dobu a pozitivním způsobem. Společně pomalu rosteme, respektujeme se, dáváme jeden druhému svobodu, prostor a čas, aby každý mohl růst svým vlastním jedinečným způsobem. Rozvíjíme kolektivní cítění skrze sdílenou práci, učení a zkušenosti. Věříme v sílu slova, neboť odráží naše myšlenky a ovlivňuje naše činy. V případě sporů hledáme řešení na vyšší úrovni, které zatím nikoho nenapadlo. Pouze tehdy, není-li to možné, se dočasně soustředíme na konstruktivní kompromis, byť se třeba domníváme, že jeden konkrétní způsob je ten nejlepší. Jeden z bodů, o kterých jsme v textu diskutovali, se týká role kritiky ve skupinových procesech. Pokud si ji lidé nebudou brát osobně, může jim pomoci pochopit nejen sebe samé, ale i toho, kdo je kritizuje. Může rovněž pomoci zproduktivnit pracovní postupy. Problémem je, že jen hrstka lidí umí kritiku zvládnout dobře bez předchozího tréninku. Chceme vybudovat Universitu pro budoucnost na základě realistického obrazu lidských bytostí. Mnozí lidé jsou křehcí, defenzivní, snadno ztrácí motivaci a nedůvěřují svým schopnostem. To je často způsobeno výchovnými a vzdělávacími systémy, které jsou postaveny na mínění ostatních. Pokud chceme posílit jednotlivce, neměli bychom je shazovat, ale vytvořit živnou půdu, která v nich podpoří tvůrčí síly. To podtrhuje význam vytvoření pozitivní atmosféry a odpovědnost každého z nás, aby k ní přispíval. To, co zde popisujeme, je obtížně realizovatelné, ale nikoli nereálné. Stejně jako je možné dosáhnout harmonického manželství, je možné dosáhnout i harmonického pracovního prostředí. I zde však platí, že kultura nastíněná v tomto dokumentu by neměla být implementována fanaticky. Občas může mít i stinné stránky. Aby do ní bylo možné dorůst, je třeba času, praxe i pochopení. Jelikož je mnoho lidí zvyklých na pracovní kontexty, v nichž pozitivní kultura chybí, nevyhnutelně dojde k občasným selháním. Naše vize je však silnější než dočasná selhání. Stejně tak platí, že se bude i tato kultura spolu se svými hlavními principy utvářet a zdokonalovat na základě dalšího vývoje a jeho reflexe.


Pravidlo řešení konfliktů: Když se topíš, plav směrem vzhůru Popis procesu

Metafora

Když se s někým seznamujeme, začínáme na neutrálním bodě.

Loď pluje po hladině klidného moře.

Více či méně ihned začínají působit síly sympatie nebo antipatie.

Loď se ocitá ve větrné zóně.

To, zda se poté vztah vyvine nebo nevyvine kladně, záleží do značné míry na komunikaci.

Pohyb lodi závisí na druhu a směru větru.

Výsledkem pozitivní komunikace je přátelství.

Vítr je jen vánkem, který zlepšuje náladu, a loď se pohybuje kupředu.

Výsledkem negativní komunikace je zhoršení vztahu. Prvním pravidlem je přestat přilévat olej do ohně a začít uplatňovat pozitivní myšlení, pozitivní předpoklady a jiné principy uvedené v tomto dokumentu a v dokumentu s názvem Ten Principles of Anti-gravity.

Vítr je nebezpečný, vytváří vlny a loď se plní vodou. Čím je vítr silnější, tím usilovněji musí námořníci pracovat, aby dokázali vodu z lodi vylévat.

Když se vztah zhoršuje, komunikace se stává často nejasnou a neurčitou. Nezaznívají jasná slova jako např. „Mám tě rád“, „Chci s tebou pracovat" nebo „Chci tě zase vidět". Panuje šedá zóna, mlha, zmatenost.

Výhled je zastřený.

Jestliže se vztah i nadále zhoršuje, slova se vyjasňují. Zároveň platí, že čím hlouběji klesneme, tím je obtížnější dostat se ven. Základní pravidlo proto zní: když se topíš, plav směrem vzhůru. Nebo jak pravil Yogi Berra: „Když se ocitneš v díře, přestaň kopat“.

Pokud loď nabere příliš mnoho vody, potopí se.



Vážení zastupitelé, Vážení občané města, Český Krumlov je městem pyšnícím se bohatou historií, neobyčejným kulturním bohatstvím a estetickou vytříbeností. Tisícům turistů bere každým dnem dech atmosféra města a um, s nímž naši předkové město po staletí budovali. Slovutná je zejména krumlovská renesance, která městu vdechla život. Zámek se jako šperk vyjímá na strmé skále nad řekou. S Projektem Krumlovia chceme spojit slavnou minulost a současný život města a vytvořit most, který dodá Českému Krumlovu přesah do budoucnosti. Jelikož budoucnost naší společnosti spočívá ve vzdělanosti, nemůže být tento přesah učiněn ničím jiným, než vzděláváním nových generací, které budou tuto budoucnost tvořit. Klademe si otázku, jaké znalosti a kvality bude naše společnost potřebovat za deset, dvacet či za padesát let. A co pro to můžeme udělat už teď? Jak je třeba lidi vzdělávat, aby dokázali zvládnout nároky, které na nás klade doba velkých změn a zvratů v 21 století. Naším cílem je v Českém Krumlově vybudovat mezinárodní universitu a vzdělávací městečko, které bude zasazeno do celkového koloritu místa. Vzdělávací městečko Krumlovia se zaměřuje na celoživotní vzdělávání. Chceme děti učit úctě k sobě samým, k druhým lidem i k Zemi, na které žijeme. Chceme vytvořit integrovanou základní a střední školu nového typu. A chceme nabídnout studentům z celého světa vysokoškolské studium hodné toho jména, které je obdaří kromě světové úrovně vzdělanosti tím nejvyšším – chutí do života a silou k vlastní tvořivosti. Chceme vytvořit místo, v němž se lidé budou vzdělávat pro budoucnost a kde se žáci a studenti budou učit na základě praktických zkušeností tak, aby uměli své vize převést do reálného života. Tyto vize by měly mít společenský rozměr, přičemž osobní finanční prospěch, status či moc nebude základní motivací. Chceme otevřít vzdělávací prostor, který bude výzvou pro výzkumníky, studijním materiálem pro žáky a studenty, a inspirujícím místem pro návštěvníky. Chceme vybudovat část města, která bude v maximální míře soběstačná a udržitelná, a která bude svým charakterem vycházet v ústrety potřebám občanů celého města. Prostřednictvím realizace projektu Krumlovia se Český Krumlov zařadí mezi přední evropská vzdělávací a kulturní centra. Věhlasu dosáhne na základě vnitřní obsahové kvality jednotlivých programů a služeb prodchnutých nadčasovými hodnotami, jež přímo naváží na myšlenkový odkaz hlubokého dědictví města. Váš tým Projektu Krumlovia


Literatura Items with * are available as full text.

System(ic)/Transformative Innovation Bright, D. S., Fry, R. E., & Cooperrider, D. L. (2006). Transformative innovations for the mutual benefit of business, society, and environment. BAWB Interactive Working Paper Series, 1(1), 17–33.* Bruijn, H. de, Voort, H. van der, Dicke, W., Jong, M. de, & Veeneman, W. (2004). Creating system innovation: How large scale transitions emerge. CRC Press. Davies, A., Mulgan, G., Norman, W., Pulford, L., Patrick, R., & Addarli, F. (2012). Systemic innovation. Social Innovation Europe Initiative.* Draper, S. (2013). Creating the big shift: System innovation for sustainability. Forum for the Future.* Geels, F. W. (2004). Understanding system innovations: A critical literature review and a conceptual synthesis. In B. Elzen, F. W. Geels, & K. Green (Eds.), System innovation and the transition to sustainability: Theory, evidence and policy (pp. 19– 47). Edward Elgar Publishing. Geels, F. W. (2005). Processes and patterns in transitions and system innovations: Refining the co-evolutionary multi-level perspective. Technological Forecasting and Social Change, 72(6), 681–696. Joseph, R., & Reigeluth, C. M. (2010). The systemic change process: A conceptual framework. Contemporary Educational Technology, 1(2), 97–117.* Krause, J. (2014). Transformation. Reflections on theory and practice of system change. DEEEP.* Rhodes, D. H., & Ross, A. M. (2010). Shaping socio-technical system innovation. Strategies using a five aspect taxonomy. Presented at the EuSEC (European Systems Engineering Conference), Stockholm.* Scrase, I., Sterling, A., Geels, F. W., Smith, A., & Van Zwanenberg, P. (2009). Transformative innovation. SPRU - Science and Technology Policy Research - University of Sussex.* Siemens, G., & Matheos, K. (2012). Systemic changes in higher education. In Education, 16(1), 3–18.* Steward, F. (2008). Breaking the boundaries. Transformative innovation for the global good NESTA.* Westley, F., Antadze, N., & Riddel, D. J. (2011). Pathways to system change. SIG-Social Innovation Generation.*

Capability Approaches Boni, A., & Walker, M. (Eds.). (2013). Human development and capabilities: Re-imagining the university of the twenty-first century. Routledge. Cairns, L. (1996). Capability: Going beyond competence. Capability, 2(2), 79–80.* Clark, D. A. (2005). The capability approach: Its development, critiques and recent advances. Global Poverty Research Group.* Foster, E. (1998). Can higher education deliver capability? In J. Stephenson & M. Yorke (Eds.), Capability and quality in higher education (pp. 58–68). Routledge.* Hase, S., & Tay, B. H. (2004). Capability for complex systems: Beyond competence. In Proceedings of Systems Engineering / Test and Evaluation Conference, SETE 2004. Adelaide.* Nussbaum, M. C. (2011). Creating capabilities. The human development approach. Harvard University Press. Robeyns, I. (2005). The capability approach: A theoretical survey. Journal of Human Development, 6(1), 93–117.* Stephenson, J. (1996). Beyond competence to capability and the learning society. Capability, 2(1), 60–62.*


Stephenson, J. (1998). The concept of capability and its importance in higher education. In J. Stephenson & M. Yorke (Eds.), Capability and quality in higher education (pp. 1–13). Routledge.* Sen, A. (2004). Development as capability expansion. In S. Fukuda-Parr & A. K. Shiva Kumar (Eds.), Readings in human development: Concepts, measures and policies for a development paradigm (pp. 41–58). Oxford University Press.* Sen, A., & Hausman, D. M. (2008). Capability and well-being. In The philosophy of economics (3rd ed., pp. 270–293). Cambridge University Press.*

Transdisciplinary and Transformative Research Grunwald, A. (2015). Transformative Wissenschaft - eine neue Ordnung im Wissenschaftsbetrieb? GAIA - Ecological Perspectives for Science and Society, 24(1), 17–20.* Hadorn, G. H., Biber-Klemm, S., Grossenbacher-Mansuy, W., Hoffmann-Riem, H., Joye, D., Pohl, C., … Zemp, E. (2008). The emergence of transdisciplinarity as a form of research. In Handbook of Transdisciplinary Research (pp. 19–39). Heidelberg: Springer. Hamberger, E. (2004). Transdisciplinarity: A scientific essential. Annals of the New York Academy of Sciences, 1028, 487– 496. Klein, J. T. (2013). The transdisciplinary moment(um). Integral Review, 9(2), 189–199.* Maasen, S., Lengwiler, M., & Guggenheim, M. (2006). Practices of transdisciplinary research: Close(r) encounters of science and society. Science and Public Policy, 33(6), 394–398. Mertens, D. M. (2009). Transformative research and evaluation. Guilford Press. Russell, A., Wickson, F., & Carew, A. (2008). Transdisciplinarity: Context, contradictions and capacity. Futures, 40, 460– 472.* Schneidewind, U., & Singer-Brodowski, M. (2013). Transformative Wissenschaft: Klimawandel im deutschen Wissenschafts- und Hochschulsystem. Metropolis.* Stokols, D. (2006). Toward a science of transdisciplinary action research. Journal of Community Psychology, 38, 63–77.

Methodologies Case Studies Eisenhardt, K. M. (1989). Building theories from case study research. The Academy of Management Review, 14(4), 532– 550.* Flyvbjerg, B. (2006). Five misunderstandings about case-study research. Qualitative Inquiry, 12(2), 219–245.* Krohn, W. (2008). Learning from case studies. In Handbook of Transdisciplinary Research (pp. 369–383). Springer.* Stake, R. E. (1995). The art of case study research. Sage. Yin, R. K. (2009). Case study research: Design and methods (4th ed.). Sage.

General Morphological Analysis Warfield, J. N., & Christakis, A. N. (1987). Dimensionality. Systems Research, 4(2), 127–137.* Ritchey, T. (2002). Modelling complex socio-technical systems using morphological analysis. Paper adapted from the address to the Swedish Parliamentary IT Commission.* Ritchey, T. (2011). Wicked problems - social messes: Decision support modelling with morphological analysis. Berlin: Springer.*


Systemic Interventions / Social (Innovation) or Change Labs Burns, D. (2007). Systemic action research: A strategy for whole system change. Policy Press. Collen, A. (2003). Systemic change through praxis and inquiry. Transaction Publishers. Engeström, Y. (2007). Putting Vygotsky to work: The change laboratory as an application of double stimulation. In H. Daniels, M. Cole, & J. V. Wertsch (Eds.), The Cambridge Companion to Vygotsky (pp. 363–425). Cambridge, NY: Cambridge University Press.* Engeström, Y. (2011). From design experiments to formative interventions. Theory & Psychology, 21(5), 598–628.* Hassan, Z. (2014). The social labs revolution: A new approach to solving our most complex challenges. Berrett-Koehler. Kieboom, M. (2014). Lab matters: Challenging the practice of social innovation laboratories. Kennisland.* Muff, K. (Ed.). (2014). The collaboratory: A co-creative stakeholder engagement process for solving complex problems. Greenleaf.* Schneidewind, U., & Scheck, H. (2013). Die Stadt als ‘Reallabor’ für Systeminnovationen. In J. Ruckert-John (Ed.), Soziale Innovation und Nachhaltigkeit: Perspektiven sozialen Wandels (pp. 229–248). Springer. Tiesinga, H., & Berkhout, R. (2014). Labcraft. How social labs create change through innovation and collaboration. Labcraft Publishing.* Torjman, L. (2012). Labs: Designing the future. MaRS Discovery District.* Wagner, F., & Grunwald, A. (2015). Reallabore als Forschungs- und Transformationsinstrument. Die Quadratur des hermeneutischen Zirkels. GAIA - Ecological Perspectives for Science and Society, 24(1), 26–31. Westley, F., Geobey, S., & Robinson, K. (2012). What is a change lab/design lab for social innovation? Waterloo Institute of Social Innovation and Resilience.*

Next Generation Evaluation Boyd, A., Geerling, T., Gregory, W. J., Kagan, C., Midgley, G., Murray, P., & Walsh, M. (2008). Systemic evaluation: A participative, multi-method approach. Journal of the Operational Research Society, 58(10), 1306–1320. Bressers, N. E. W. (2010). Co-creating innovation: A systemic learning evaluation of knowledge and innovation programmes. PhD dissertation, Erasmus University Rotterdam.* Davies, R., & Dart, J. (2005). The ‘Most Significant change’ (MSC) technique. A guide to its use.* Earl, S., Carden, F., & Smutylo, T. (2001). Outcome mapping. Building learning and reflection into development programs. Ottawa: International Development Research Centre.* Gamble, J. A. A. (2008). A Developmental Evaluation Primer. Montreal: J.W. McConnell Family Foundation.* Greene, J. C., & Abma, T. A. (2001). Responsive evaluation. Jossey-Bass. Guba, E. G., & Lincoln, Y. S. (1989). Fourth generation evaluation. Newbury Park, CA: Sage. Summary: http://www.toonloon.bizland.com/nutshell/4th.htm Klein, J. T. (2008). Evaluation of interdisciplinary and transdisciplinary research: A literature review. American Journal of Preventive Medicine, 35(2), 116–123.* Lane, David A. (n.d.). Dynamic evaluation. In The innovation society and social innovation. Deliverable 2.2 of the INSITE project (pp. 16-33).* Mierlo, B. van, Arkesteijn, M., & Leeuwis, C. (2010). Enhancing the reflexivity of system innovation projects with system analyses. American Journal of Evaluation, 31(2), 143–161.* Mierlo, B. van, Regeer, B., Amstel, M. van, Arkesteijn, M., Beekman, V., Bunders, J., … Leeuwis, C. (2010). Reflexive monitoring in action. A guide for monitoring system innovation projects. Wageningen/Amsterdam: Communication and Innovation Studies, WUR & Athena Institute, VU.*


Patton, M. Q. (2011). Developmental evaluation: Applying complexity concepts to enhance innovation and use. Guilford Press. Preskill, H., & Catsambas, T. T. (2006). Reframing evaluation through appreciative inquiry. Sage.


Poznámky

V jiných infrastrukturních projektech, které probíhají téměr ve všech aspektech jinak než Projekt Krumlovia, se tato problematika objevuje. Příkladem je výstavba vědeckého parku v Brdech v areálu bývalé raketové základny, všeobecně přezdívané Klondajk. O vědeckém parku psala MF Dnes: “Do kompletní rekonstrukce objektu, obklopeného brdskými hvozdy, se v roce 2012 pustila soukromá firma „jednoho muže“ CAVD, s. r. o. – Centrum aplikovaného výzkumu Dobříš. Rok poté uzavřela na základě veřejné zakázky smlouvu s další dvěstětisícovou s.r.o. Gardenline s cenou 277,9 miliónu korun.” (Jindřich Ginter, 2015. Účel vědeckého parku v Brdech budí pochyby [Internet] 28. 4 2015, Právo [citováno 29. 4. 2015]. K dispozici zde: http://www.novinky.cz/domaci/368003-ucel-vedeckeho-parku-v-brdech-budi-pochyby.html 1

Štěpánek, Radek, 2015. O Krumlovii jednají dva roky. Za měsíc město rozhodne, co dál. MLADA FRONTA DNES, 1. 4. 2015, Jižny Čechy, B1. Elektronická verze je k dispozici zde: http://budejovice.idnes.cz/projekt-krumlovia-v-ceskemkrumlove-dvm-/budejovice-zpravy.aspx?c=A150401_2152140_budejovice-zpravy_khr 2

Soběstačnost je cíl v mnoha oblastech, v některých je to možné (např. energetika, vzdělávání), a v dalších oblastech je to v areálu ve Vyšném nemožné (např. potravinářská soběstačnost). 3

4

Zdroj: http://csos.tmapserver.cz/

Regulační plán je k dispozici zde: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/uzpl.xml - v této části: 3. Regulační plány (RP) města Český Krumlov – vydané. 5

6

Zdroj: http://obcan.ckrumlov.info/docs/cz/kasarna.xml

7

Zdroj: Google Earth

8

Zdroj: http://www.ises.hu/webimages/files/WorkingPaper2013%20CreativeCities1.pdf

http://www.regensburger-nachrichten.de/news/78249-neue-zukunfts-impulse-fuer-die-bayerisch-tschechischenachbarschaft 9

10

http://www.evropskyregion.cz/de/themen.html

11

Divadlo lze uspořádat též jako taneční či slavnostní sál určený k oslavě svátků a dalších událostí.

There are thousands of cities across Europe that have suitable locations for Learning Cities and Learning Villages. Many of these cities want higher education and sustainable development, but nearly 100% of them do not know about the possibility to implement such visionary long-term projects. 12

Pojem “universitní městečko” je často používáno, ale není přesně, jelikož v aréalu bude mnoho dalších institucí, včetně mateřská škola a integrována základní a střední škola. 13

14

Zdroj: Google Earth

Jáchym Daněk, 2014. Ověření vhodnosti lokální hlíny pro dusané konstrukce pro výstavbu vzdělávacího městečka Krumlovia. Magisterská práce. Praha: ČVUT. 15

v Českém Krumlově. 16

Zdroje: Wikipedie a Ing. Jana Hermanová, vedoucí odboru územního plánování a památkové péče v Českém Krumlově.

17

Autor: Martin Střelec ([email protected])


18

Autor: Martin Střelec ([email protected])

Město Český Krumlov jedná s Ředitelstvím silnic a dálnic ČR o řešení problému týkajícího se přetížené silnice Pod Kamenem a křižovatky u Porákova mostu, která představuje kritický bod pro dopravu ve městě. 19

20

Např. divadlo (a provaziště) bude poměrně vysoká budova. Poslední podlaží nemusí být na celou plochu budovy.

Náš princip spolupráce je podobný postupu doporučeném architektem Petrem Hájkem, viz interview: „Architekt: Chci, aby se lidé naučili projektovat si vlastní prostory sami“, 28. 5. 2013, http://www.denik.cz/trendy/samorost-petr-hajek20130529.html 21

Zvažovali jsme také alternativném řešení, že by jako první proběhla rekonstrukce historického statku, kde by mohly být kanceláře vývojového centra i "učebny", dílny, kavárna atd., a začít kampus budovat z tohoto místa. Určitě by to na začátek byla možná, finančně schůdnější Varianta. 22

Hliněné omítky a hliněné dusané stěny udržují v interiérech staveb vyrovnanou vzdušnou vlhkost a udržují potřebnou zdravou úroveň volných záporných iontů ve vzduchu. 23

Ve vzdělávacích zařízeních platí tyto normy pro cca 30 -40 žen a 30-40 mužů, tj. 2 záchody pro ženy, 1 záchod pro muže a dva pisoáry. 24

Viz např. novou kampaň Správná škola od AV MEDIA a Microsoft na zavedení moderních technologií do výuky na základních školách (www.spravnaskola.cz). Tomáš Přáda, marketingový manažer z AV MEDIA, vysvětlí: „Jedním z typických příkladů technologie, se kterou již děti umějí intuitivně pracovat, jsou tablety. Ve škole se dají používat pro bohatou interaktivní výuku a doma je pak žáci využijí pro učení, opakování látky nebo pro přípravu úkolů. Vedle interaktivních tabulí zavedly tablety do výuky již stovky škol a jsme opravdu zvědaví, jak dopadne hlasování rodičů, zdali i jejich dítě chodí do správné školy.“ (http://www.novinky.cz/kariera/357947-kampan-spravna-skola-podpori-vyuku-s-pomoci-modernichtechnologii.html) 25

26

Zdroj: Agency Seven One Media.

H. Gardner rozlišuje inteligenci verbální, logicko-matematickou, prostorovou, hudební, tělesně-kinestetickou, interpersonální, intrapersonální a přírodní. Tento koncept se již úspěšně realizuje v praxi řady českých mateřských škol. 27

Věta je inspirována citátem Alberta Einsteina. „Pokud půjdeš s davem, dojdeš nejdále tam co dav. Pokud dokážeš dav opustit, dojdeš na místa, kde nikdy nikdo nebyl.” 28

“Na světě jsou věci, které nemůžeme změnit – gravitace, entropie, rychlost světla,… a naše biologická přirozenost, která vyžaduje čistý vzduch, čistou vodu, čistou zem, čistou energii a biodiverzitu pro naše zdraví a dobrý život. Ochrana životního prostředí by mělo být v našem nejvyšším zájmu, jinak onemocníme a budeme umírat. Jiné věci, jako kapitalismus, volný obchod, peníze, či trh nejsou silami přírody, my jsme si je vymysleli. Nejsou neměnné, záleži jen n nás, co s nimi uděláme.“ (David Suzuki) 29

30

Jak to shrnuje např. Benedikter & Molz, 2011.

31

Viz Awbrey et al., 2006; Gidley, 2013.

Nejsme nakloněni “ohromujícím” ani podvodným vzdělávacím efektům, dosažených pomocí charismatu učitele či zábavných vystoupení. 32


33

Mezirow, J. Perspective Transformation. Adult Education Quarterly, 1978, roč. 28, č. 2, s. 100-110, ISSN 0741-7136. Mezirow, J. A Critical Theory of Adult Learning and Educaiton. Adult Education Quarterly, 1981, roč. 32, č. 1, s. 3-24. ISSN 0741-7136. Mezirow, J. Concept and Action in Adult Education. Adult Education Quarterly, 1985, roč. 35, č. 3, s. 142-151, ISSN 0741-7136. Mezirow, J. Transformation Theory and Cultural Context: a Reply to Clark and Wilson. Adult Education Quarterly, 1991a, roč. 41, č. 3, s. 188-192, ISSN 0741-7136.

Inspirace „Desatero znaků dobré školy“, prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. (poradce MŠMT, prorektor University Pardubice), Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz/category/dobra-skola/ 34

35

Viz http://www.edutopia.org/project-based-learning; Petr Hynek, Projektově orientované studium: Metodická příručka

„Česko má v porovnání s jinými vyspělými zeměmi nízký podíl vysokoškoláků. Vysokoškolské vzdělání má asi pětina obyvatel mezi 25 a 64 lety, na počátku tisíciletí to byla desetina. Počet studentů se v minulých letech proto zvedal. Zatímco před 15 lety vysoké školy přijaly 35 250 posluchačů a posluchaček, loni jich na studium vzaly již 65 580.“ Zdroj: ČTK, 2015. Vysokoškolská novela bude měnit akreditace a odebírat tituly [Internet]. Tyden, 20. 5. 2015.

36

http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/skolstvi/vysokoskolska-novela-bude-menit-akreditace-a-odebirat-tituly_343520.html#.VV3GYHCqqko

Ontosofie – moudrost o bytí; alternativním pojmem je Psychosofie, ten však není zcela optimální, protože člověk je více než jenom psyché.

37

Nabidka online studie se rychle rozrustalo kolem celého světu, diky edX, FutureLearn, Udacity, Coursera, iversity, OpenLearning, Canvas Network, Academic Earth, NovoEd, atd. 38

Sedmero svobodných umění (lat. septem artes liberales) tvořilo základ středověkého vzdělávání, byl to středověký název pro souhrn předmětů, které tvořily všeobecné vzdělání středověkého vzdělance. Systém navrhl Martianus Capella ve svém díle De nuptiis philologiæ et Mercurii (Svatba filologie s Merkurem) kolem roku 415. Popisuje zde sedm základních umění jako kombinaci trivia a kvadrivia. Tehdejší chápání obsahu jednotlivých umění se však lišilo od moderních pojmů. Na církevních školách a artistických fakultách se vyučovalo především sedm svobodných umění, známých již v antickém starověku. Byly to gramatika, rétorika, dialektika, aritmetika, geometrie, astronomie a hudba. 39

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_svobodn%C3%BDch_um%C4%9Bn%C3%AD 40

Zdroj: http://www.alternativniskoly.cz

41

Zdroje: (1) Tomáš Pavelec, právník týmu Krumlovia; (2) Tomáš Maňas, ICN pro časopis GRANTIS 2/2004.

Zákon spojuje existenci nadace se dvěma fázemi. Založení a vznik. Pozemky mohou být vloženy po založení nadace (nadační listinou). Poté je možné splnit vkladovou povinnost vnesením pozemku jako vkladu do nadace jejich předáním správci vkladů. Nadace vzniká dnem zápisu do veřejného rejstříku. Nevznikne-li, vrací se vklad vkladateli. 42

Assenza, G., & Molz, M. (2015). The Krumlovia Project: Implementing a new paradigm of integrative development (pp. 161-204). In F. Miszlivetz (Ed.), Creative Cities and Sustainability. Sopron: Savaria University Press. ISBN .978-615-525139 43

44

Např. výstavba vědeckého parku v Brdech je financována z civilního fondu EU.


Zdroj: (1) http://www.spiegel.de/fotostrecke/google-baut-glaeserne-konzernzentrale-fotostrecke-124276-7.html a (2) http://www.spiegel.de/fotostrecke/google-baut-glaeserne-konzernzentrale-fotostrecke-124276-8.html 45

46

with a broad, liberal arts-type BA programme.

47

i.e. inspiration, insight and impact programmes for children, youth and adults with defined interfaces among each other.

including the systematisation of fractal relations between local and international programmes (inclusion of local dimensions and people in the international programmes and inclusion of the international dimensions and people in the local programmes). 48

49

in “Discover your vocation”-workshops and by accompanying those using the personalised learning support system.

50

http://valuementors.com/wp-content/uploads/2012/08/Chaordic-Organisational-Design.pdf

Edwards, M. G. (2010). Organizational transformation for sustainability: An integral metatheory. New York: Routledge. Molz, M. (2010). Toward an integral pluralism in sociocultural research. PhD dissertation. University of Luxembourg. 51

Pro objasnění role Týmu architektury je vhodné vzít v potaz přesnost německé terminologie: Tým architektury je nazýván “Bauherr”, který může být shodný či odlišný od (1) “majitele” (Eigentümer), (2) “developera” (Bauträger) či (3) “stavitele” (Bauunternehmer). Je klíčové, že Tým architektury (“Bauherr”) vede proces výstavby, a nečiní tak nikdo ze tří dalších zmíněných skupin, neboť tento tým vnímá vizi Projektu Krumlovia jako vlastní, zatímco ti ostatní mají pouze částečné zájmy. Pokud nebude Tým architektury zároveň majitelem, developerem či stavitelem, bude odpovědný za hledání vhodného majitele, developera a stavitele (či majitelů, developer a stavitelů). 52

53

V češtině: kolegium

54

Může být též nazýván: výkonný management, tým management, či řídící výbor, apod.

55

V angličtině: Director and Co-Director.

Dočasné výjimky se mohou objevit, zejména v případě, že organizace nebude schopna platit v raných fázích vývoje své zaměstnance, aby umožnila členům Kolegia a jejich rodinám slušný život, který je definován jako příjem více než 50% nad minimálním platem. 56

57

V angličtině: council.

58

Jsme otevřeni změnám v této terminologii, ale dosud jsme nepřišli na příhodnější názvy.

Bill McKibben byl oceněn cenou tzv. the Right Livelihood Award 2014, která bývá nazývána jako Alternativní Nobelova cena. 59

Ve zkratce naše porozumění “celistvému systému” odkazuje na integrované bio-psycho-socio-technicko-spirituální systémy 60

61

“Řada pracovních pozic vyžaduje stále vyšší a více specializované vysokoškolské vzdělání. Nižší vzdělání sice zcela neztratilo svoji hodnotu, avšak je čím dál častěji pouze přestupní stanicí na cestě za získáváním dalších titulů. Maturitní vysvědčení se stalo pouze o trochu hodnotnější než lístek do loterie, díky kterému si můžete koupit možnost získat titul vysokoškolský, a který se na oplátku stává pouze vstupenku pro ještě vyšší akademický titul. Většina získaných titulů má však sama o sobě velmi nízkou hodnotu; stávají se spíše byrokratickými vstupenkami do světa, kde budou moci být finančně ohodnoceny. Proces inflace akademických titulů se z větší části řídí sám sebou, svými vlastními pravidly. Daná úroveň vzdělání a její hodnota kdysi zaručovaly přístup k elitním zaměstnáním. S rozšířením možností dosažení vysokého stupně vzdělání však schopnost pracovního trhu rozlišit kvalitu vzdělání klesá; a to pak zpětně ovlivňuje ještě vyšší požadavek po dosažení dalších úrovní vzdělání ” (Collins, 2002, p. 24).


62

http://europa.eu/rapid/press-release_STAT-14-48_en.doc

63

http://www.irenees.net/bdf_fiche-notions-215_en.html

64

http://www.fao.org/docrep/014/mb060e/mb060e02.pdf

Ačkoli peníze jako takové nejsou považovány za materiální zdroje, ale jako druh společenské smlouvy, zahrnujeme je do této sekce, neboť v obecném povědomí jako materiální zdroje vnímány jsou.

65

Finanční obtíže veřejného sektoru ve stoupající míře ovlivňují politická rozhodnutí a omezují prostor pro kreativní řešení situace. Problém strmě stoupajících státních dluhů není jen výsledkem nezastavitelné tendence politiků utrácet mnohem větší množství peněz, než do státní pokladny přivede výběr daní. Mnohem větší vliv mají zásadní rozhodnutí týkající se struktury monetárního systému, např. a) fungování Centrální Banky, zejména když privátní banky mají možnost vytvářet kapitál ex nihilo tím, že poskytnou úvěry, za které následně požadují úroky; b) peníze nezbytné pro pokrytí těchto úroků nevznikají díky výše zmíněným úvěrům. Toto je hlavní důvod, proč je naše společnost závislá na neustálém růstu, který je navíc geometrický (exponenciální) díky úrokům z úroků; c) celkové množství peněz souvisí s celkovým dluhem – stát a jeho instituce stále prohlubují dluhy, neboť ostatní sektory (privátní sektor a domácnosti) nemají tolik možností zadlužování, aniž by v krátké době zkrachovaly. 66

67

http://www.globalissues.org/article/75/world-military-spending

Zvláště vzhledem k nosné kapacitě země není možné něco zcela ‘vyhodit’. Materiální odpad musí být někde uložen, utracené peníze jsou v kapse někoho jiného, lidé s nevyužitým talentem se pohybují všude kolem nás a nevyužitou půdu též najedeme na mnoha místech. 68

69

http://www.edu.helsinki.fi/activity/people/engestro/files/Collaborative_intentionality.pdf

Data reflektují průměrné hodnoty (většinou napříč zeměmi EU, výjimečně v jiném složení či na základě mezinárodních srovnání), dle nejaktuálnějších dostupných reprezentativních statistik. 70

71

http://ec.europa.eu/research/social-sciences/pdf/policy-review-inequalities_en.pdf

72http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Children_at_risk_of_poverty_or_social_exclusion 73

http://www.globalslaveryindex.org

74http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/School_enrolment_and_early_leavers_from_education_

and_training 75

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/youth_unemployment

http://www.disabilityeurope.net/content/aned/media/ANED%20Task%206%20final%20report%20-%20final%20version%2017-04-09.pdf 76

77

http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Lifelong_learning_statistics

78

http://www.oecd-ilibrary.org/sites/9789264183896-en/02/07/index.html?itemId=/content/chapter/9789264183896-26-en

79

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=hlth_silc_04&lang=en

80

http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=hlth_silc_06&lang=en

81

http://www.euro.who.int/en/health-topics/noncommunicable-diseases/mental-health/data-and-statistics


Národní blahobyt nemá vliv na kladné prožitky, hodnotu života, sociální blahobyt, funkční vztahy ani na smysluplné naplnění života. „Negativní emoce mají tendenci růst spolu se zvyšujícím se materiálním blahobytem. Výzkumy zabývající se fungováním lidské psychiky poukazují na totéž – jedinci žijící v bohatších společnostech se stejnou úrovní soudržnosti vykazují psychické fungování na nižší úrovni.“ (pp. 13-14) http://eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1472en.pdf 82

83

https://osha.europa.eu/en/publications/reports/psychosocial-risks-eu-prevalence-strategies-prevention

84

https://osha.europa.eu/en/safety-health-in-figures

https://osha.europa.eu/en/publications/literature_reviews/calculating-the-cost-of-work-related-stress-and-psychosocialrisks 85

86

http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=7417&langId=en

87

http://www.gallup.com/poll/165269/worldwide-employees-engaged-work.aspx

“Pracovníci jsou mnohem méně optimističtí, co se týče vidiny jejich profesního či osobnostního rozvoje, které jim může práce nabídnout, než by mohla všeobecná spokojenost s pracovními podmínkami prozrazovat.” (p. 79) http://eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_files/docs/ewco/4EWCS/ef0698/chapter10.pdf 88

89

http://vision2020.ebu.ch/files/live/sites/vision2020/files/app/annexe_2_EN.pdf, online videos come in addition !

90

http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/eb/eb76/eb76_media_en.pdf

91

Více informací o historii a záporech systémů založených na dluhu najdete například v Atwood (2008) a Graeber (2012).

Informace o Modelu „platba pro dalšího” naleznete také v populární novele a ve filmu od Catherine Ryan Hide: http://www.catherineryanhyde.com/pay-it-forward, dodatečné informace jsou k nahlédnutí na webových stránkách celosvětového hnutí Model „platba pro dalšího” www.pifexperience.org a http://payitforwardday.com. 92

93

http://suspendedcoffees.com a www.coffeesharing.com

94

Jako například restaurace Karma Kitchen v USA (www.karmakitchen.org) nebo Seva Café v Indii (www.sevacafe.org)

95

Informace na www.book-cycle.org a www.bookcrossing.com

96

www.reallyreallyfree.org

97

www.freecycle.org

Pro příklad prvního a druhého stupně ve školství, viz www.payitforwardscholarships.com, pro dlouhodobou ukázku v doktorském studijním programu, viz Pearcy et al (2014). 98

99

Jako například Black Mountain Self-organized Learning Environment v USA (http://blackmountainsole.org/paying-itforward) a Hostos Community College (www.hostos.cuny.edu/PayitForward), stejně jako universita Witten-Herdecke (http://studierendengesellschaft.de/umgekehrter-generationenvertrag/umgekehrter-generationenvertrag, viz také Schily, 2003) V Německu. Historicky vzato, Universita v Yale byla první, která opravdu zavedla tzv. Možnost odkladu školného (angl. Tuition Postponement Option), již v sedmdesátých letech minulého století, aby přilákala více studentů z veřejných škol a nižších ekonomických tříd. Ačkoliv to nebyl „pravý“ Model „platba pro dalšího” (jednalo se o společné zaplacení splátky přívrženců), prakticky to fungovalo podobně. Schéma bylo ale postupně zrušeno před 15 lety. Stávalo se neudržitelné, neboť dobře-vydělávající absolventi měli možnost sami platit (http://yaledailynews.com/blog/2001/03/27/70sdebt-program-finally-ending). Absolventi, kteří si vydělávají více peněz než je průměr, platí více, než kdyby spláceli studentkou půjčku.


Je to příklad pro pochopení, že Model „platba pro dalšího” funguje, když zahrnuje všechny studenty a když je realizován stejným způsobem jako solidární systémy, jako např. veřejné zdravotní pojistky. Příklad z Yale nám ukazuje, že schéma s možností volby pro jednotlivé studenty – v závislosti na jejich finanční situaci – je předem odsouzeno k zániku. Fakt, že to celé nebylo uskutečněno ve filosofii Modelu „platba pro dalšího”, avšak fungovalo to v závislosti na systému splátek, určitě také nepomohlo. Touha po „uzavření minulosti“ splacením dluhu co nejrychlejším způsobem, je pochopitelná hnací síla. Neovlivňuje to ale systém Modelu „platba pro dalšího”. Příklad z Witten-Herdecke ukazuje, že takovýto systém může fungovat dlouhou dobu. Vše je založeno na příslibu studentů a absolventů podporovat vytváření budoucnosti. 100

V Oregonu je v současnosti debata nejvíce pokročilá. Pro navrhované schéma, viz Economic Opportunity Institute. Pay it forward: Debt-free access to higher education, http://www.eoionline.org/education/higher-education/pay-it-forward-debtfree-access-to-higher-education-2 a www.eoionline.org/wp/wp-content/uploads/PIF-One-Pager-Final.pdf. Jsme seznámeni s dvěma revolučními příklady bez-poplatného soukromého vysokoškolského vzdělávání, které byly nedávno zavedeny: University for the People (http://uopeople.edu), globální online universita, a School 42 (www.42.fr), IT škola v Paříži. 101

University for the People poskytuje především online programy v podnikání, a IT škola je založena na standardizované online programy v programování a web design. Protože ale privilegujeme osobní setkávání, nechceme napodobovat tyto modely. Také, finanční udržitelnost University for the People závisí na autorech kurikul a vyučujících/asistentech, kteří práci dělají dobrovolně (což znamená, že musí vedle toho mít jinou výdělečnou práci). I když vítáme a podporujeme dobrovolnickou práci a poloviční pracovní úvazky ve vyučování, které jsou inspirovány jinými pracovními zkušenostmi, myslíme si, že akademické profese by měly být výdělečné, ne pouhý dobrovolnický závazek. Škola 42 funguje na podobném modelu. Úspěšný IT podnikatel poskytl škole částku 70 milionů Eur a umožnil tak spuštění školy. Kromě dalších věcí, se tento podnikatel pokusil dát příležitost doposud znevýhodněným mladým lidem, kteří by jinak neměli možnost získat vysokoškolské vzdělání. Navíc, Škola 42 se pyšní vzdělávacím přístupem, který funguje bez učitelů, pouze na základě skupin studentů, kteří řeší čím dál tím složitější výzvy a problémy ze skutečného života. Přání iniciátorů je, že někteří z absolventů této školy se sami stanou úspěšnými IT podnikateli, a že budou zároveň přispívat k tomu, aby škola nadále dlouhodobě fungovala. Stejně jako Škola 42, taktéž zahrnujeme podnikatelský přístup do našeho vzdělávacího modelu a věříme v samostatné vzdělávání. Protože je naše vize vzdělávání méně specializovaná než v IT škole, nemůžeme také předpokládat, že bude náš model prosperovat pouze na základě velkých donací a darů od našich úspěšných absolventů. Proto upřednostňujeme Model „platba pro dalšího“. 102

Myslíme, že studenti pokryjí značnou část dalších výdajů:

a) účastněním se v systému komunitních služeb, založený na tzv. time banking nebo místní měně, který si přejeme na kampusu zavést a b) prací v Projektech Tvořivého vzdělávání a výzkumu pro třetí stranu, která tvoří neoddělitelnou součást vzdělávacích programů. Protože jsou náklady na rozvoj programy placeny dříve, než začne student studovat, chtěli bychom je hradit z donací filantropů nebo z grantů. 103


Protože se zaměřujeme na vzdělávání založené na výzkumu, jako např. slučování tvořivých výzkumů, tvořivého vzdělávání a tvořivé činnost, velká část výzkumů bude integrální součástí vzdělávacího procesu. To znamená, že vzdělávací poplatky již zahrnují čas učitelů pro akčně-výzkumných projektů, kterých se studenti účastní nebo který studenti vedou. 104

Předpokládejme, že výše donací prvních absolventů bude po dobu 30 let nižší než 2700€/studenta (na čtyři roky studia je to 56€/studenta/měsíc). Je to mnohem méně než náklady pro typický student a nesrovnatelné v porovnání s běžným stipendiem. Bilance je veřejně prospěšná a pozitivní. Také, dvě generace po založení Modelu „platba pro dalšího” může schéma produkovat nadbytek, který se bude blížit počátečnímu vkladu (inflace je brána v potaz), bez dalších finančních investic. Pro filantropy, kteří by si přáli zanechat stopu, podpoření takového schémata představuje velmi zajímavá příležitost. Pokud najdeme jediného filantropa, který by zaplatil počáteční investici potřebnou pro začátek celého mechanismu „platba pro dalšího“, celé schéma se pojmenuje po něm. 105

106

http://studierendengesellschaft.de/studierendenanleihe/studierendenanleihe

To odpovídá procentu, které nejčastěji platí v Modelech „platba pro dalšího” které se diskutují či už zavede v USA (vyšší procento pro čtyř-roční vzdělávací programy na výzkumných universitách a nižší procento pro dvouroční programy komunitních vysokých škol). V modelu Witten-Herdecke je hranice 21 000 € ročního příjmu; do této částky absolventi nemusí platit žádný příspěvek. Je to 2,5 x minimální mzda v Německu. Nad tuto částku musí absolventi platit 3-5% za každý rok studia, což je podle našeho názoru příliš. Přistoupíme raději na nižší procento za rok studia a delší dobu (30 let). Velmi nízká částka jako je např. 0,5% za rok studia by nepřineslo dostatečné finance na pokrytí nákladů. Zbylých 0,5% či více by v tomto případě by muselo byt uhrazeno filantropem nebo přímým hrazením školného. 107

108 To je situace převažující v novém schématu studentských půjček ve Velké Británii. Systém veřejného školného, který platil několik let ve státě Nordrhein-Westphalen v Německu, byl založen na předpokladů, že 14% absolventů nebudou platit. Školné však bylo zásadním způsobem nižší než ve Velké Británii. To je důvod, proč jsme naše výpočty založili na zkušenostech z Velké Británie.

To je případ University Witten-Herdecke, ale jak jsme již zmiňovali, tento přístup vyžaduje vyšší procentu pro platby za jeden rok studia. 109

To by neměl být problém, neboť inflace se týká zároveň obou aspektů: výlohy na výuku, což jsou též hlavní výdaje modelu, a příjem od absolventů, z nichž model žije. 110

V budoucnu by starší lidé stále měli vydělávat více než čerstvé absolventi. Zároveň však podstupují větší riziko nezaměstnanosti než mladí lidé. Předpokládáme, že se v našich propočtech oba tyto faktory balancují a nebudou mít tak na celkový výsledek žádný podstatný vliv. 111

Dva citáty Ivan Illicha vhodně vysvětlují význam slov družnost/přátelskost (conviviality) a pohostinnost (hospitality): „Družnost vnímám jako individuální svobodu realizovanou v osobní vzájemné závislosti a tedy jako vnitřní etickou hodnotu“ (Nástroje družnosti, 1973). „Naučená a nenucená pohostinnost je jediným protilékem na postoj smrtící chytrosti, který je získáván v profesionální honbě za objektivními znalostmi. Zůstávám přesvědčen, že pátrání po pravdě nemůže vzkvétat, pokud není živeno vzájemnou důvěrou vzkvétající do závazku k přátelství. Proto jsem se snažil identifikovat klima, které podporuje růst přátelství, a „klimatizovaný vzduch“, který mu brání" (Kultivace spiknutí, 1998). 112


Institutions for the Future, s.r.o. Základní dokument Projekt Krumlovia VZDĚLÁVACÍ MĚSTEČKO VZDĚLÁVACÍ MĚSTO

Recommend Documents