Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Bakalářská práce
Nároky na osobnost současného učitele z hlediska školní legislativy a praxe
Vedoucí práce
Vypracovala
PhDr. Kristina Marešová, CSc.
Bc. Eva Pavlíčková
Brno 2009
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nároky na osobnost současného učitele z hlediska školní legislativy a praxe vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitele ICV MZLU v Brně. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne 11. 05. 2009 3
Poděkování
Děkuji PhDr. Kristině Marešové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi ochotně poskytla při zpracování této závěrečné práce. Dále děkuji žákům Obchodní akademie, Střední odborné školy knihovnické a Vyšší odborné školy knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9 za vyplnění dotazníků a zaměstnancům za jeho distribuci. 4
ABSTRAKT
Pro bakalářskou práci jsem si zvolila téma Nároky na osobnost současného učitele z hlediska školní legislativy a praxe. První část této práce je věnována literární rešerši problematiky osobnosti učitele. Jeho
charakterově-volním
vlastnostem,
dynamickým
vlastnostem,
vlastnostem
psychických procesů a stavů a výkonným vlastnostem. Druhá část práce se zabývá charakteristikou školy, na které byl prováděn výzkum - Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9. Třetí části je zaměřena na výsledky průzkumu, tedy názory žáků.
Klíčová slova: učitel, osobnost, pedagogické působení, syntéza osobnosti učitele, výzkum
I have chosen The Current Demands On Personality Of A Teacher In Terms of School Legislation And Practice as a topic for the thesis. First part of this work is devoted to a literature search on issues of teacher's personality, given characer abilities, dynamic abilities, abilites of psychical processes and states and performance abilities. Second part of this work deals with attributes of a school on which research went on - Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9. Third part focuses on results of this survey, which means the opinions of pupils.
Keywords: teacher, personality, educational activity, teachers personality synthesis, research
5
OBSAH
1. ÚVOD........................................................................................................................... 9 2. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 10 3. MATERIÁL A METODY.......................................................................................... 11 I. TEORETICKÁ ČÁST .............................................................................................. 12 4. LITERÁRNÍ REŠERŠE ............................................................................................. 12 4.1 Osobnostní charakteristiky učitele ........................................................................ 12 4. 2 Charakterově-volní vlastnosti učitele................................................................... 13 4.2.1 Vztah k sobě ................................................................................................... 13 4.2.2 Vztah k druhým .............................................................................................. 13 4.2.3 Vztah k práci................................................................................................... 14 4.2.4 Vztah k hodnotám........................................................................................... 14 4.2.5 Volní vlastnosti............................................................................................... 14 4.3 Dynamické vlastnosti, temperament učitele .......................................................... 14 4.3.1 Klasická typologie .......................................................................................... 14 4.4 Vlastnosti psychických procesů učitele.................................................................. 15 4.4.1 Vnímání .......................................................................................................... 15 4.4.2 Představivost, tvořivost .................................................................................. 16 4.4.3 Myšlení a řeč .................................................................................................. 16 4.5 Vlastnosti psychických stavů učitele ...................................................................... 16 4.5.1 Pozornost .......................................................................................................... 16 4.5.2 Citové stavy.......................................................................................................... 16 6
4.5.3 Chování v náročných životních situacích..................................................................... 17 4.6 Výkonové vlastnosti, speciální schopnosti učitele................................................ 17 4.6.1 Didaktické schopnosti...................................................................................... 17 4.6.2 Pedagogický takt ................................................................................................ 18 4.6.3 Organizační schopnosti........................................................................................ 18 4.6.4 Schopnost sebereflexe ......................................................................................... 18 II. PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................... 19 5. OBCHODNÍ AKADEMIE, STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA KNIHOVNICKÁ A VYŠŠÍ
ODBORNÁ
ŠKOLA
KNIHOVNICKÝCH,
INFORMAČNÍCH
A
SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, BRNO, KOTLÁŘSKÁ 9...................................................... 19 5.1 Představení školy .................................................................................................. 19 5.2 Cíl dotazníkového průzkumu ................................................................................ 20 5.3 Charakter dotazníkového průzkumu ..................................................................... 20 5.4. Vyhodnocení dotazníkového průzkumu .............................................................. 21 6. VÝSLEDKY A DISKUZE......................................................................................... 22 6.1 Otázka č. 1............................................................................................................. 22 6.2 Otázka č. 2............................................................................................................. 22 6.2.1 Diskuze ........................................................................................................... 22 6.3 Otázka č. 3............................................................................................................. 23 6.3.1 Diskuze ........................................................................................................... 23 6.4 Otázka č. 4............................................................................................................. 23 6.4.1 Diskuze ........................................................................................................... 24 6.5 Otázka č. 5............................................................................................................. 24 7
6.5.1 Diskuze ........................................................................................................... 24 6.6 Otázka č. 6............................................................................................................. 24 6.6.1 Diskuze ........................................................................................................... 25 6.7 Otázka č. 7............................................................................................................. 25 6.7.1 Diskuze ........................................................................................................... 25 6.8 Otázka č. 8............................................................................................................. 25 6.8.1 Diskuze ........................................................................................................... 26 6.9 Otázka č. 9............................................................................................................. 26 6.9.1 Diskuze ........................................................................................................... 26 6.10 Otázka č. 10......................................................................................................... 26 6.10.1 Diskuze ......................................................................................................... 26 6.11 Otázka č. 11......................................................................................................... 27 6.11.1 Diskuze ......................................................................................................... 27 7. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 28 8. LITERATURA ........................................................................................................... 29 9. SEZNAM TABULEK ................................................................................................ 30 10. PŘÍLOHY ............................................................ Chyba! Záložka není definována.
8
1. ÚVOD Učitelské povolání patří k těm nejnáročnějším. Učitel nevystačí s naučenou teorií, denně a znovu teorii aplikuje a stále prohlubuje. Nepracuje pouze s materiálem jako u jiných profesí, ale tvůrčím způsobem vede své žáky, pomáhá jim vniknout do tajů lidského vědění, rozvíjí jejich myšlení, odhaluje v každém jedinci jeho vlohy, dispozice a rozvíjí schopnosti. Na učitele kladla společnost vždy vysoké požadavky. Od učitele se vyžadují osobní vlastnosti, aby byl vytrvalý, čestný, statečný, upřímný, zásadový, spravedlivý, svědomitý, důsledný, cílevědomý, aby byl žákům příkladem, aby měl rád své žáky, svou práci, aby uměl organizovat práci žáků i celého kolektivu, aby uměl dobře vyučovat, vychovávat jednotlivce i celou třídu atd. Takto je většinou učitel chápán širokou veřejností. V dnešní moderní společnosti jsou nároky na učitele stále více stupňovány. První část této práce je věnována literární rešerši problematiky osobnosti učitele. Jeho
charakterově-volním
vlastnostem,
dynamickým
vlastnostem,
vlastnostem
psychických procesů a stavů a výkonným vlastnostem. Druhá část práce se zabývá charakteristikou školy, na které byl prováděn výzkum - Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9. Třetí část je zaměřena na výsledky průzkumu, tedy názory žáků.
9
2. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je formou literární rešerše osvětlit problematiku osobnosti učitele. Jeho charakterově-volní vlastnosti, dynamické vlastnosti, vlastnosti psychických procesů a stavů a výkonné vlastnosti. Dále charakterizovat školu, na které byl prováděn výzkum a zpracovat na základě odpovědí názory žáků.
10
3. MATERIÁL A METODY Metodika mojí bakalářské práce spočívá ve sběru teoretických informací prostřednictvím studia odborné literatury. Na základě získaných teoretických informací jsem provedla výzkum formou dotazování, jehož výsledky jsem vyhodnotila jak formou grafů, tak interpretace. Pracovala jsme převážně metodou pozorování, analýzy a syntézy.
11
I. TEORETICKÁ ČÁST 4. LITERÁRNÍ REŠERŠE 4.1 Osobnostní charakteristiky učitele Učitelova osobnost je jedním ze základních témat pedagogické teorie, protože na jejich kvalitách morálních, odborných i pedagogických závisí průběh i výsledek celého výchovně-vzdělávacího procesu. Je často zdůrazňováno, že žákovu osobnost lze vychovat jedině působením skutečné osobnosti učitelovy. Učitel (rodič, pedagog, vychovatel, lektor, kulturní pracovník, vedoucí pracovník) je v celém výchovně-vzdělávacím procesu činitelem, který nese odpovědnost za jeho úspěšnost a účinnost (Jůva, 2001). Dobrým učitelem se může stát jen ten, který o vyučování přemýšlí, bere ohled na své žáky a podmínky jejich učení, zajímá se o změny ve škole a ve třídě a o jejich zdroje, průběžně monitoruje průběh a výsledky vyučování a učení, vyvozuje pro sebe závěry a flexibilně se přizpůsobuje novým podmínkám ve vyučování (Vašutová, 2002). Tyto nelehké úkoly kladou nároky na každého učitele: na jeho odborné i charakterové kvality, na jeho přípravu i na jeho mnohostranný rozvoj. Praxe ukazuje velké rozdíly mezi jednotlivými učiteli. Jsou skvělí učitelé, vážení a milovaní svými žáky, s přirozenou autoritou, kterým žáci věří, kterých si váží, nad jejichž podněty se opravdu zamýšlejí. Tito učitelé své žáky opravdu vedou a všestranně rozvíjejí. Existují však i učitelé rozporuplní již ve svém morálním a lidském profilu, s nedostatky ve všeobecném i odborném vzdělání, málo spjatí se současným životem, bez autority, distancovaní od svých žáků, s elitářskými tendencemi a s preferencí nátlakových metod výchovného působení. Takoví učitelé samozřejmě nemohou vychovávat, nemají čím získávat a čím přesvědčovat, jejich žáci jim nevěří, autoritu si musí vynucovat. Výchovné působení těchto učitelů je často negativní, i když si to mnozí z nich nepřipouštějí a neuvědomují. Žáci ostražitě sledují všechny učitelovy projevy, jeho jednání i vystupování. Pouze další vzdělávání, prohlubování všeobecné, odborné i pedagogické erudice a kultivace charakteru jsou zárukou trvalé učitelovy autority, která tvoří hlavní podmínku úspěšné výchovné práce (Jůva, 2001).
12
V málokteré jiné profesi hrají charakteristiky osobnosti tak velkou roli, jako je tomu v případě učitelů. Průcha (2002) ve své publikaci Moderní pedagogika považuje za důležité tyto osobnostní charakteristiky, které determinují kvalitu učitele: stupeň učitelovy kvalifikace (dosaženého formálního vzdělání), rozsah výcviku, specializace (v předmětech, oborech), věk, profesní zkušenost, etnická příslušnost, verbální schopnost, postoje. Avšak podle různých výzkumů a analýz bylo zjištěno, že osobnostní charakteristiky učitelů nemají silný vliv jakožto vstupní determinanty edukačních procesů. Důležitější je spíše to, jak učitel kvalitně pracuje. Podle Průchy (2002) závisí úroveň pedagogické práce učitele na stupni a míře sociability učitele, typu vzdělání, oblibě ve sboru, interakci s žáky a její úrovni, odbornosti, přiměřenosti klasifikace, organizačních schopnostech, míře tvořivosti. Tyto výsledky by mohly naznačovat, že osobnostní charakteristiky učitele nemají přímý vliv na úroveň jeho pedagogické práce. Ale právě výraz „přímý vliv“ naznačuje, že není možné tvrdit, že osobnostní charakteristiky učitele vůbec neovlivňují prospěch žáků, nýbrž je možno konstatovat, že tento vliv je spíše nepřímý a zprostředkovaný.
4. 2 Charakterově-volní vlastnosti učitele Z většiny výzkumů, které se zabývajících osobností učitele, vyplývá, že žáci považují vlastnosti charakteru učitele za nejdůležitější. Podle Holečka (1997) se jedná o souhru vlastností, které mají morální význam a které můžeme popsat pomocí těchto skupin vztahů: 4.2.1 Vztah k sobě Vztah k sobě zahrnuje naše sebepoznání, které by mělo vyústit v objektivní sebehodnocení a zdravé sebevědomí. Vzhledem k tomu, že učitel bývá často vzorem, který je svými žáky napodobován, měl by mít ty kladné vlastnosti, které od žáků ve výchově vyžaduje. Je-li náročný na žáky, měl by být také náročný sám na sebe, neměl by se podceňovat, ale také příliš přeceňovat (Holeček, 1997, 16). 4.2.2 Vztah k druhým Vztah k druhým - především k dětem, ale také ke kolegům, rodičům a řediteli by se měl vyznačovat vzájemným pochopením, čestným a upřímným jednáním. 13
U učitelů je požadován (zároveň s vřelostí) také určitý stupeň dominance, který vychází ze zdravého sebevědomí, odborných a metodických kvalit učitele a který se projevuje v pohotovém rozhodování, řešení vzdělávacích i výchovných problémů, ve schopnosti samostatně řídit, vést a kontrolovat. Je důležité, aby dominance učitele byla přiměřená a aby učitel uměl zároveň vytvářet přátelskou atmosféru, ve které žáci spolupracují se zájmem, sdělují své názory nápady, ale i prožívané pocity či kritické připomínky bez obav. Učitelova vysoká dominance a jeho silná kontrola žáků působí nepříznivě, neboť brzdí jejich tvořivost a samostatnost. 4.2.3 Vztah k práci Vztah k práci by měl být odpovědný a svědomitý. Většina učitelů chápe své povolání jako určité poslání. Je všeobecně známo, že budoucnost národa zaleží do značné míry na jejich vzdělání. Musíme věřit, že tomu začne jednou odpovídat i společenská prestiž učitelské profese. 4.2.4 Vztah k hodnotám Je to skupina vlastností zahrnující postoje učitele k materiálním i duchovním hodnotám, což je vztah k majetku, penězům, ale také ke kultuře, vědě či pravdě. Můžeme do ní zařadit smysl pro spravedlnost, vztah k přírodě či názor na smysl života a způsob jeho prožívání. 4.2.5 Volní vlastnosti Do této skupiny můžeme zařadit tyto kladné vlastností vůle: důslednost, sebeovládání, trpělivost, rozhodnost, vytrvalost, houževnatost apod. (Holeček, 1997).
4.3 Dynamické vlastnosti, temperament učitele Protože se vlastnosti temperamentu přenášejí na děti, měl by učitel znát typ svého převládajícího temperamentu a tlumit jeho případné záporné projevy. 4.3.1 Klasická typologie V této temperamentové typologii rozeznáváme čtyři známé typy temperamentů:
14
a) sangvinik - bývá vyrovnaný, společenský, přátelský, optimistický, aktivní, rozhodný, výřečný, ale také lehkomyslný, lhostejný, nevytrvalý, ovlivnitelný, k sobě málo náročný, nesoustředěný, se sklonem k povrchnosti zájmů a citů. b) cholerik - je energický, nebojácný, průbojný, zásadový, samostatný, hodně výkonný a iniciativní, tvořivý na druhé straně ale příliš náladový s nedostatkem sebeovládání, impulsivní, dříve jedná než myslí, nesnášenlivý, netrpělivý, tvrdohlavý i vzdorovitý. c) melancholik - je obvykle velmi citlivý, ohleduplný, chápající, obětavý, pečlivý, ale zároveň příliš pesimistický, svědomitý, starostlivý, plachý, bojácný, uzavřený, urážlivý, nedůvěřivý, mírný, shovívavý, nedůsledný, málo praktický. d) flegmatik - bývá, rozvážný, vyrovnaný, trpělivý, zodpovědný, se smyslem pro spravedlnost, klidný, vytrvalý, snáší dlouhodobé zatížení, disciplinovaný, přizpůsobivý, spolehlivý, ale také příliš pomalý, pasivní, nerozhodný, se sklonem k lenosti a setrvačnosti v názorech či metodách (Linhartová, 2000). Z uvedených typů temperamentů nelze jednoznačně vybrat jeden, který je pro povolání učitele nejvýhodnější. Při různých pedagogických situacích jsou výhodou různé typy. Nejrůznějšími výzkumy bylo však prokázáno, že nejméně vhodný je pro učitelství temperament melancholika (Holeček, 1997).
4.4 Vlastnosti psychických procesů učitele K psychickým procesům učitele patří: 4.4.1 Vnímání Učitelovo vnímání by mělo být nezkreslené a objektivní, což předpokládá dokonalý stav zrakového a sluchového analyzátoru. Sociální percepce (vnímání) vyjadřuje vnímání druhých lidí, se kterými se setkáváme (interpersonální vnímání), a vnímání sociálních situací, do kterých se dostáváme. Při sociální percepci (vnímání) se odrážejí především vnější projevy osobnosti (úprava zevnějšku, vzhled, intonace a obsah řeči, emocionální projevy, mimika, gesta, řeč očí apod.). Interpersonální vnímání neodráží pouze tyto vnější projevy vnímané osobnosti, ale směřuje k jejímu hlubšímu poznání. 15
4.4.2 Představivost, tvořivost Protože má učitelská práce tvůrčí charakter, je důležité, aby byl učitel vybaven dobrou představivostí, tvořivostí a fantazií. Učitel by měl umět navodit tvořivou atmosféru, ve které budou odměňovány projevy žákovy tvořivosti. Učitel musí vítat neobvyklé otázky a myšlenky žáků, jejich iniciativu, a pokud je to výchovně jen trochu možné, tolerovat některé zvláštnosti jejich temperamentu či charakteru. Vytvoření tvořivých návyků a jejich uplatňování je předpokladem k formování aktivního, samostatně a tvořivě myslícího člověka. 4.4.3 Myšlení a řeč Pro úspěch v učitelském povoláni je žádoucí jedinec s nadprůměrnou inteligencí, jehož myšlení je pružné, přesné, samostatné s pohotovým řešením problémů (Holeček, 1997, 33). Učitel by měl mít bohatou slovní zásobu, a schopnost pohotového a
výstižného
vyjadřování.
Musí
být
schopen
vyjádřit
stejné
myšlenky
na různé úrovni náročnosti podle stupně rozumové vyspělosti či aktuální pozornosti posluchačů. Další požadavky na učitelovu řeč jsou: spisovný, věku dítěte a pedagogické situaci odpovídající slovník, správná, výrazná výslovnost bez logopedických vad, přiměřené užíváni prostředků neverbální komunikace.
4.5 Vlastnosti psychických stavů učitele K vlastnostem psychických stavů učitele patří: 4.5.1 Pozornost Učitel se musí při vyučování dobře soustředit na prezentaci učiva, zároveň ale musí sledovat a interpretovat chování žáků. Je proto důležité, aby byl vybaven větším stupněm rozsahu, délky a intenzity úmyslné pozornosti. Z hlediska dalších pedagogických činností je nutné, aby učitel uměl rozvinutou schopnost přenášení a rozdělování pozornosti. 4.5.2 Citové stavy Povolání učitele vyžaduje rozvinuté vyšší emoce, tj. city intelektuální (pochybnosti o správnosti poznání, touha po poznávání, zvídavost, radost nebo zklamání 16
z nových poznatků), estetické (smysl pro krásu, harmonii, vkus), a etické (upřímnost, čestnost, cit pro spravedlnost, výčitky svědomí atd.). Učitel by měl mít stále optimistickou náladu, která by vedla k vytvoření radostné atmosféry vzájemné spolupráce a porozumění. Také schopnost ovládat své citové projevy a nepřenášet konflikty z rodiny do školy je pro učitele velmi důležité. Proto je jednou z nejdůležitějších vlastností učitele jeho citová zralost, vyrovnanost, tj. rovnováha mezi rozumovou a citovou složkou psychiky (Holeček, 1997, 34). 4.5.3 Chování v náročných životních situacích Nejčastějším zdrojem stresu v učitelském povolání jsou nepřiměřené úkoly (z hlediska času, náročnosti), nové, neočekávané pedagogické situace a konflikty. Proto by měl mít schopnost odhadnout své možnosti a volit únosnou míru zátěže, postřehnout a reagovat již na pouhé příznaky možných konfliktů a umět je řešit (Holeček, 1997).
4.6 Výkonové vlastnosti, speciální schopnosti učitele K výkonovým vlastnostem osobnosti učitele můžeme zařadit vlohy, schopnosti, ale také osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Schopný učitel je ten, který má předpoklady kvalitně, lehce a rychle si osvojit poznatky a dovednosti potřebné k povolání učitele. Schopnosti nejsou vrozené, vznikají a rozvíjejí se studiem, výcvikem a hlavně vlastní činností na základě vrozených vloh. Pro úspěch v učitelské profesi je rozhodující nadání a talent k této činnosti, který se projevuje v didaktických dovednostech, pedagogickém taktu a dalších speciálních schopnostech učitele. Ke speciálním schopnostem učitele například patří: 4.6.1 Didaktické schopnosti Tyto učitel využije především ve výběru vhodných vyučovacích metod, které respektují psychologické zákonitosti učení. Učitel projevuje svou dobrou metodickou připravenost ve své srozumitelné, jasné a zajímavé prezentaci nového učiva. Tím probouzí u žáků zájem o daný předmět, rozšiřuje jejich dosavadní vědomosti, rozvíjí samostatné myšlení, tvořivost, volní a další vlastnosti jejich osobnosti. 17
4.6.2 Pedagogický takt Pedagogický takt se projevuje empatií tj. schopností vcítit se do psychiky dětí, chápat jejich potřeby, pocity, vnitřní motivy, zájmy apod. Pedagogický takt je správné, citlivé a pohotové vedení žáků, které přispívá ke správnému rozvoji jejich osobnosti. Charakteristickým znakem pedagogického taktu je pohotové rozhodování, které vyústí v psychologicky správné reagování a jednání. 4.6.3 Organizační schopnosti Organizační schopnosti se projevují v řízení vlastní pedagogické práce a v organizaci školních a mimoškolních aktivit žáků. 4.6.4 Schopnost sebereflexe Schopnost sebereflexe znamená vědět o svých přednostech ale i nedostatcích a mít zpětnou vazbu, znát sám sebe, znát dobře účinky svých výchovných a vyučovacích postupů a metod na žáka. Správná sebereflexe je předpokladem učitelova zdokonalování a jeho sebevýchovy (Holeček, 1997).
18
II. PRAKTICKÁ ČÁST 5. OBCHODNÍ AKADEMIE, STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA KNIHOVNICKÁ A VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA KNIHOVNICKÝCH, INFORMAČNÍCH A SOCIÁLNÍCH SLUŽEB, BRNO, KOTLÁŘSKÁ 9 Výzkum byl prováděn na Obchodní akademii, Střední odborné škole knihovnické a Vyšší odborné škole knihovnických, informačních a sociálních služeb, Brno, Kotlářská 9 (OA, SOŠK a VOŠKISS).
5.1 Představení školy Ředitel školy: RNDr. Aleš Maršálek
Studijní obory:
Denní studium
Studijní obor Dosažený stupeň vzdělání Délka Počet tříd a žáků Počet otevíraných tříd ve šk. roce 2009/2010
Obchodní akademie úplné střední s maturitou 4-leté 8 tříd a 249 žáků 3 třídy / 90 žáků
Poměr přihlášených a přijatých studentů 75/60 v loňském roce Studijní obor Ekonomické lyceum Dosažený stupeň vzdělání úplné střední s maturitou Délka 4-leté 8 tříd a 244 žáků Počet tříd a žáků Počet otevíraných tříd ve šk. roce 2009/2010 2 třídy / 60 žáků Poměr přihlášených a přijatých studentů v 73 / 60 loňském roce Dálkové studium Studijní obor Obchodní akademie Dosažený stupeň vzdělání úplné střední s maturitou Délka 5-leté Počet tříd a žáků 5 / 139 Počet otevíraných tříd ve šk. roce 2009/2010 2 třídy Poměr přihlášených a přijatých studentů v 50 / 30 19
loňském roce Dálkové nástavbové Studijní obor Veřejně pořádková činnost Dosažený stupeň vzdělání úplné střední s maturitou Délka 3-leté Počet tříd a žáků 3 / 74 Počet otevíraných tříd ve šk. roce 2009/2010 0 tříd Poměr přihlášených a přijatých studentů v 40 / 30 loňském roce Denní studium Knihovnické informační systémy a Studijní obor služby Dosažený stupeň vzdělání úplné střední s maturitou Délka 4-leté 8 tříd / 214 Počet tříd a žáků Počet otevíraných tříd ve šk. roce 2009/2010 1 třída / 30žáků Poměr přihlášených a přijatých studentů v 71 / 60 loňském roce
5.2 Cíl dotazníkového průzkumu Hlavním cílem průzkumu bylo zjistit a zhodnotit názory žáků na učitele. Jaké mají žáci zkušenosti a názory související s osobností učitele a výkonem jeho profese. Jak na ně působí učitelé, jací jim více vyhovují. Jestli žáci preferují sociální vztahy s učitelem nebo své vzdělání. Na tomto základě lze stanovit hypotézu, která bude průzkumem zkoumána: Hypotéza 1: „Předpokládáme, že osobnostní charakteristiky učitele jsou pro žáky důležité“. Hypotéza 2: „Předpokládáme, že si žáci cení dobré práce učitelů“.
5.3 Charakter dotazníkového průzkumu Dotazník byl distribuován v počítačové nauce prostřednictvím internetového odkazu. Dotazníků se zúčastnili pouze žáci středoškolského stupně denního studia, z prvního až čtvrtého ročníku. Celkem to bylo 120 žáků, z toho 96 dívek a 24 chlapců.
20
Dotazník, který byl žákům předložen, obsahoval 11 otázek (Příloha č. 1). Jednalo se o uzavřené otázky, kde měli žáci možnost výběru ze dvou nebo tří variant. Žáci měli za úkol vybrat pouze jednu odpověď, která by nejvíce odpovídala jejich názoru. Dotazník byl anonymní, jako identifikační otázku obsahoval pouze dotaz na pohlaví žáka.
5.4. Vyhodnocení dotazníkového průzkumu Vyplněné dotazníky byly roztříděny na odpovědi žáků a žákyň, jednotlivé odpovědi byly sečteny a výsledky jsou interpretovány pomocí přehledných tabulek. V nich je uvedena četnost jednotlivých odpovědí i s procentuálním zastoupením. Každá otázka byla doplněna diskuzí vzhledem k získaným odpovědím.
21
6. VÝSLEDKY A DISKUZE 6.1 Otázka č. 1 1) Jste? a) muž b) žena Dotazníkového šetření se zúčastnilo 120 žáků, z toho 96 dívek a 24 chlapců. Graf 1 – Rozdělení žáků dle pohlaví
6.2 Otázka č. 2 2) Ovlivňuje Vás pohlaví učitele? a) ano, preferuji učitele stejného pohlaví b) ano, preferuji učitele opačného pohlaví c) ne, je mi to lhostejné Tab. 1 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Odpověď a) b) c)
Žáci 1 1 22
Žáci (%) 4 4 92
Žákyně 3 7 86
Žákyně (%) 3 7 90
Celkem 4 8 108
Celkem (%) 3 7 90
6.2.1 Diskuze Naprostou většinu žáků pohlaví učitele neovlivňuje (90 %). Pouhý jeden žák preferuje učitele stejného pohlaví, pouze jeden žák preferuje učitele opačného pohlaví. 22
Ze žákyň tři preferují učitele stejného pohlaví a sedm preferuje učitele opačného pohlaví. Dalo by se tedy říci, že pohlaví učitele v jeho práci nehraje roli.
6.3 Otázka č. 3 3) Ovlivňuje učitelův soukromý život vaše studium? a) ano, učitel se vždy musí chovat dle jistých etických norem, a to i mimo školu b) ne, učitel se může ve svém soukromém životě chovat, jak chce Tab. 2 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3
Odpověď a) b)
Žáci 2 22
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 8 14 15 16 13 92 82 85 104 87
6.3.1 Diskuze Převážná většina žáků (87 %) se domnívá, že učitel se ve svém soukromém životě může chovat, jak uzná sám za vhodné. Jen dva žáci a čtrnáct žákyň se domnívá, že by učitel vždy měl dodržovat jisté etické normy, a to i mimo školu. Tento výsledek dozajista souvisí i se zájmem o učitelův život. Pokud žák učitele nevídá v soukromém životě, může zastávat názor, že na učitelově chování mimo školu nezáleží.
6.4 Otázka č. 4 4) Vyhovuje Vám více? a) osobní až soukromý přístup učitele k Vám b) neosobní přístup Tab. 3 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Odpověď a) b)
Žáci 15 9
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 63 82 85 97 81 37 14 15 23 19
23
6.4.1 Diskuze Většině žáků celkově vyhovuje osobní až soukromý přístup učitele (81 %). U žákyň je tento fakt výraznější – 85 % z nich preferuje osobní přístup. Žáci sice také většinově preferují osobní přístup, nicméně již menším zastoupením (63 %).
6.5 Otázka č. 5 5) Jak přistupujete k učiteli mimo školu? a) pozdravím b) povídáme si c) komunikuji s učitelem pouze ve škole Tab. 4 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Odpověď a) b) c)
Žáci 18 5 1
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 75 76 79 94 78 21 12 13 17 14 4 8 8 9 8
6.5.1 Diskuze Ze získaných odpovědí vyplívá (78 % odpovědí se shoduje), že žáci sami mimo školu moc do hovoru s učitelem nevstupují, ale alespoň slušně pozdraví. Je tu však i malá část žáků, kteří si s učitelem povídají (14 %). Nicméně se objevuje i malé procento žáků, kteří komunikují s učitelem pouze ve škole (8 %). Procentuální rozložení žáků a žákyň se v této otázce výrazně neliší.
6.6 Otázka č. 6 6) Myslíte, že je vhodné trávit s učitelem i volný čas? a) ano, je úžasné poznat více osobně svého učitele b) pokládám to za nevhodné c) nemám názor, neláká mě to
Tab. 5 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Odpověď a) b)
Žáci 6 2
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 25 20 21 26 22 8 14 15 16 13 24
c)
16
67
62
65
78
65
6.6.1 Diskuze Tato otázka souvisí s předchozí otázkou. Opět většinu žáků neláká trávit s učitelem svůj volný čas (65 %). Mezi žáky a žákyněmi nejsou výrazné rozdíly v odpovědích. Existují ale i žáci, kteří hodnotí trávení volného času s učitelem kladně (25 % žáků a 21 % žákyň). Ovšem najdou se i tací, kteří považují setkávat se s učitelem mimo školu za nevhodné (8 % žáků a 15 % žákyň).
6.7 Otázka č. 7 7) Co si myslíte o vizáži, stylu oblékání učitelů? a) učitel by měl vždy reprezentovat v adekvátním vzezření b) není důležité, jak učitel vypadá, ale jak učí Tab. 6 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Odpověď a) b)
Žáci 3 21
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 13 37 39 40 33 87 59 61 80 67
6.7.1 Diskuze U dotázaných převládá názor, že není důležité, jak učitel vypadá, ale pouze to, jak učí (67 %). Přesto 33 % žáků se domnívá, že učitel by měl svým vzezřením reprezentovat. Tento názor převládá více u žákyň (39 %) než u žáků (13 %).
6.8 Otázka č. 8 8) Víc se naučím od učitele? a) přísného, ale spravedlivého b) kamarádského a přístupného Tab. 7 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Odpověď a) b)
Žáci 9 15
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 38 32 33 41 34 62 64 67 79 66
25
6.8.1 Diskuze Asi dvě třetiny všech žáků se více naučí od kamarádského a přístupného učitele (66 %). Zbylá třetina (34 %) pak od přísného, ale spravedlivého učitele. U žáků je procento odpovědi a) o něco větší (38 %) než u žákyň (33 %).
6.9 Otázka č. 9 9) Lepší vztah mám s učitelem? a) přísným, ale spravedlivým b) kamarádským a přístupným Tab. 8 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Odpověď a) b)
Žáci 5 19
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 21 7 7 12 10 79 89 93 108 90
6.9.1 Diskuze Celých devadesát procent žáků má lepší vztah s učitelem kamarádským a přístupným. Jen 10 % žáků má lepší vztah s učitelem přísným, ale spravedlivým. Tento názor je markantnější u žákyň (93 %), méně už u žáků (79 %).
6.10 Otázka č. 10 10) Domníváte se, že Vás učitel ovlivňuje i jinak než vzděláním? a) ano, formuje mou osobnost b) ne Tab. 9 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 Odpověď a) b)
Žáci 8 16
Žáci (%) Žákyně Žákyně (%) Celkem Celkem (%) 33 47 49 55 46 67 49 51 65 54
6.10.1 Diskuze U této otázky odpovídali žáci tak půl na půl. I když si jich více myslí, že je učitel jinak než vzděláním už neformuje (54 %), je jich stále dost (46 %), kteří se domnívají, 26
že učitel formuje jejich osobnost. U žáků převládá názor, že je učitel více neovlivňuje větším dílem (67 %) než u žákyň (51 %).
6.11 Otázka č. 11 11) Jak vnímáte prestiž učitelského povolání? a) myslím, že učitel má prestižní post ve společnosti b) myslím, že být učitelem je okolím nedoceněné Tab. 10 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11 Odpověď Žáci a) 6 b) 18
Žáci (%) 25 75
Žákyně Žákyně (%) 24 25 71 75
Celkem Celkem (%) 30 25 89 75
Pozn.: jedna žákyně tuto otázku nevyplnila 6.11.1 Diskuze Z výsledků této otázky je zřejmé, že celé tři čtvrtiny žáků (75 %) si myslí, že učitelská profese je okolím nedoceněná. Zbylá čtvrtina (25 %) se domnívá, že učitel má prestižní post ve společnosti. Žáci i žákyně mají naprosto shodné procentuální výpovědi.
27
7. ZÁVĚR Z průzkumu vyplývá, že pro žáky není důležitý ani vzhled učitele, ani jeho pohlaví či soukromý život, ale zejména vztah, jaký mezi sebou mají. Většině z nich vyhovuje osobní přístup učitele k nim. Více se naučí od kamarádského a přístupného učitele, a s ním mají i kvalitnější vztah. I když mimo školu o kontakt s učitelem moc nestojí, nechtějí s učiteli trávit i svůj volný čas. Tím by se potvrdil první předpoklad, že pro žáka je osobnost učitele důležitá. S názory žáků na otázku formování jejich osobnosti učitelem je to už poněkud složitější. Zhruba polovina se přiklání k názoru, že učitel formuje jejich osobnost, druhá část z nich to popírá. Přesto oceňují práci učitele. Domnívají se, že učitelé jsou okolím nedoceněni. A nejsou-li učitelé nedoceněni, mají alespoň prestižní post. Žáci si tedy práce učitelů váží, čímž potvrzují druhou hypotézu. Je tedy zjevné, že na osobnost učitele při výkonu jeho povolání velmi záleží. Učitel by měl mít rád své žáky a nacházet ve své práci a v kontaktu s žáky radost. Dobrý učitel zná své žáky, rozumí si s nimi a nikdy nezapomíná na svá vlastní žákovská léta. Musí znát dobře svůj obor a zároveň i být sociálně zdatný. Nesmí zapomínat na to, že žáci si vytváří kladný (či záporný) vztah k němu podle jeho vlastností a schopností. Nelze však opomenout i učitelovo vystupování, mravní a společenskou bezúhonnost, estetičnost, vzdělanost či šíři jeho zájmů. Kvalita práce učitele je závislá i na schopnosti respektovat žákovu individualitu, sledování a správném hodnocení žáka ve třídě a motivaci žáka v další práci. Proto by měl být učitel odolný vůči náročným životním situacím. Je však nutno připomenout, že všichni učitelé i žáci mají své individuální vlastnosti. Proto si nebudeme moci být jisti, že zobecněné závěry výzkumů budou platit ve všech případech.
28
8. LITERATURA HOLEČEK, V. Sociální psychologie pro učitele. Plzeň: Západočeská univerzita, 1997. 111 s. ISBN 80-7082-349-6 JŮVA, V., et al. Základy pedagogiky pro doplňující pedagogické studium. Brno: Paido, 2001. 118 s. ISBN 80-85931-95-8 LINHARTOVÁ, D. Psychologie pro učitele. MZLU v Brně: MZLU v Brně, 2000. 257 s. 1. verze. ISBN 80-7157-476-7. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 2002. 481 s. ISBN 80-7178-631-4 VAŠUTOVÁ, J. Být učitelem: co by měl učitel vědět o své profesi. Praha: Karlova univerzita, 2002. 51 s. ISBN 80-7290-077-3
29
9. SEZNAM TABULEK Tab. 1 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 2 Tab. 2 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 3 Tab. 3 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 4 Tab. 4 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 5 Tab. 5 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 6 Tab. 6 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 7 Tab. 7 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 8 Tab. 8 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 9 Tab. 9 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 10 Tab. 10 – Vyhodnocení odpovědí na otázku č. 11
30
