TECHNICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ A POŽADAVKY Z PRAXE NA ABSOLVENTY VYSOKÝCH ŠKOL doc. Ing. Ivo Hlavatý, Ph.D. (IWI-C) VŠB – Technická univerzita Ostrava, Fakulta strojní, 17. listopadu 15/2172, 708 33 OstravaPoruba, tel. 597321247, e-mail:
[email protected] , www: http://fs1.vsb.cz/~hla80/ 1. Úvod Česká republika je nejprůmyslovější stát v EU a hrubý domácí produkt ČR je z 40% tvořený strojírenstvím a dopravou. Celkové číselné vyjádření dosahuje až 65% HDP ČR, kdybychom k průmyslu (zejména strojírenství) a dopravě přičetli související služby. Tento fakt je neoddiskutovatelný a v průběhu mnoha dalších let jistě nezaznamená zásadní změnu směřování České republiky, a to ani v oblasti svařování. 2. Technické vzdělávání v ČR Svařování patří do oblasti strojírenství jako jedna ze základních technologií používaných nejen v průmyslu, ale i v jiných oborech. Jistě jste se setkali s údaji týkající se poklesu počtu narozených dětí v souvislosti s demografickou křivkou, kdy následný očekávaný pokles studentů, přicházejících na vysoké školy se bude snižovat do roku 2018. Na středních školách byl pokles studentů zaznamenám v létech 2011 – 2012. Tento vliv se dlouhodobě projeví v počtu absolventů všech stupňů systému vzdělávání v ČR s předpokládaným dopadem na náš průmysl. Je otázkou, zda je tento problém alespoň částečně řešitelný s ohledem na potřeby průmyslu. Moje odpověď je, ano, ale za určitých podmínek. Prvním z posuzovaných parametrů je prognóza populace ČR do roku 2060 na obr. 1. Současný růst populace by se měl zastavit zastavit kolem roku 2025 a kolem roku 2050 by se měl přiblížit k současnému stavu roku 2015.
Obr. 1 Prognóza populace v České republice mezi léty 2015 – 2060 (zdroj ČSÚ)
S prognózou souvisí reálné údaje o počtu narozených dětí v ČR mezi léty 1785 a 2012 na obr. 2.
Obr. 2 Počet narozených dětí v létech 1785 – 2012 (zdroj ČSÚ) Za další zajímavý údaj lze označit strukturu dosaženého vzdělání mezi léty 1950-2011. V roce 1950 mělo 83% obyvatel pouze základní vzdělání, v roce 2011 pouze 17,6%.
Obr. 3 Struktura obyvatelstva ČR podle dosaženého vzdělání v létech 1950-2011 (zdroj ČSÚ) Poslední statistickým údajem jsou počty studentů na středních a vysokých školách, obr. 4.
Obr. 4: Počty studentů na středních a vysokých školách (zdroj ČSÚ) Výše uvedené grafy (obr. 1-4) znázorňují vstupní informace o populaci a vzdělávání v České republice, z nichž můžeme predikovat možný stav vzdělávání „techniků“ na všech stupních. Opačnou stranou této problematiky je otázka zaměstnanosti na základě údajů Úřadu práce ČR. Na obrázku 5 je znázorněna struktura nezaměstnaných podle vzdělání v porovnání k struktuře volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji za rok 2014. Podobná struktura je na obr. 6 pro celou Českou republiku. V pomyslných koláčů je patrné, že nezaměstnanost vysokoškoláků je kolem 5% a středoškoláků do 12%. Zde je nutné uvést, že údaje na obr. 5 a 6 se týkají všech oborů činností, ne pouze strojírenství.
Obr. 5: Struktura nezaměstnanosti podle stupně vzdělání a struktura volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce 2014 (zdroj: Statistická ročenka trhu práce v ČR v roce 2014, Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2015. ISBN: 978-80-7421-093-8)
Obr. 6: Struktura nezaměstnanosti podle stupně vzdělání a struktura volných pracovních míst v České republice v roce 2014 (zdroj: Statistická ročenka trhu práce v ČR v roce 2014, Ministerstvo práce a sociálních věcí – Odbor trhu práce, 2015. ISBN: 978-80-7421-093-8)
Z pohledu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je problém nedostatku technicky vzdělaných lidí dostatečně a dlouhodobě znám, ale až v poslední době je částečně řešen. Je pravdou, že rostoucí počet „netechnických (i soukromých) škol“ změnil poměry absolventů na trhu práce. Je známé, že se v posledních létech nasytil trh ekonomy i právníky, kteří chyběli v devadesátých létech minulého století. Je známé, že studenti zjistí na konci svého studia, po čtyřech, či pěti létech, že si vybrali obor, v které neseženou dlouhodobě uplatnění na trhu práce. Jedním z ovlivňujících faktorů dalšího směřování vzdělání studentů je typ střední školy. Je málo pravděpodobné, že student průmyslové školy, bude dále studovat medicínu nebo naopak student víceletého gymnázia humanitního směru bude studovat techniku, i když druhá možnost je daleko pravděpodobnější. Proto se studenti oborově rozdělují někde na konci základní školy. Počet středoškoláků je dále dělen na studenty odborných škol a gymnázií, a gymnázia se dále dělí a čtyřletá a víceletá. U víceletých gymnázií lze očekávat nezájem o techniku, protože většina absolventů těchto gymnázií pokračuje ve studiu na humanitních či jiných směrech. Proto se na technické obory hlásí převážně absolventi odborných škol, i když v letošním akademickém roce jsme zaznamenali na Fakultě strojní nárůst počtu studentů z gymnázií z cca 10% celkového počtu přijatých studentů na cca 17%. Tento trend je potěšující, protože absolvent technické vysoké školy má vysokou jistotu nalezení zaměstnání. Potěšující zprávou je, že dnešní absolventi středních škol, kteří chtějí pokračovat ve studiu na vysokých školách, se zamýšlejí nad zaměstnaností, či nezaměstnaností v jimi vybraném oboru po ukončení studia. Trend známý mnoho let: „studovat cestou nejmenšího odporu“, ustupuje do pozadí, a to je dobře. Pro doplnění informací uvádím předpokládaný počet studentů přijatých do prvního ročníku bakalářského studia na VŠB-TU Ostrava (obr. 7).
Obr. 7: Předpokládaný počet studentů přijatých do prvního ročníku bakalářského studia na VŠB-TU Ostrava (zdroj: VŠB-TU Ostrava) S počtem přijatých studentů souvisí i jejich znalosti, které definují kvalitu žáků, studentů a absolventů škol. Naše Fakulta strojní jednoznačně preferuje studenty s dobrou znalostí matematiky a fyziky, jako základ pro studium techniky. Právě proto jsme pro příští akademický rok 2015/2016 upravili přijímací podmínky, tak že studenti s maturitní zkouškou z matematiky
a fyziky, či matematiky+ (nový nepovinný předmět na středních školách), a s výsledkem maturitní zkoušky celkově za 3 včetně, absolvují přijímací řízení bez přijímací zkoušky. Na obr. 8 je patrný studijní průměr přijímaných studentů ze středních škol v létech 2011 – 2014. Stále bohužel platí, že zhruba polovina nastoupivších studentů na Fakultu strojní nedostuduje, hlavně z důvodu nezvládnutí matematiky a fyziky.
Obr. 8: Studijní průměr přijímaných studentů na Fakultu strojní VŠB-TUO ze středních škol v létech 2011 – 2014 (zdroj: VŠB-TUO) Z výše uvedených aspektů vyplývají otázky a závěry k zamyšlení: Snižující se počet dětí na středních a vysokých školách souvisí s počtem narozených dětí před 15. až 20. léty; Současný nárůst populace se projeví v ČR nejdříve za 15 let; Zrušení výuky v dílnách na základních školách částečně způsobilo změnu pohledu na techniku. Návrat výuky technické zručnosti na základních školách se v současné době chystá, ale projeví se za cca 12 let; Do jaké míry pomůže popularizace vědy a techniky u dětí již od mateřských škol, přes základní a střední, až po vysoké školy? Pomůže znovuzavedení „mistrovské zkoušky“ do procesu vzdělávání? Do jaké míry změní vztah k technice akce letošního roku „Rok 2015 je rokem technického vzdělávání“? Jakým způsobem lze snížit problém s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků, se kterým se potýká až 70 procent strojírenských podniků? Jak snížit počet neúspěšných studentů na Fakultě stojní v průběhu studia? Uplatnění technicky vzdělaných lidí v praxi je daleko širší, než absolventů ostatních oborů, Fakulta strojní VŠB-TUO má dlouhodobou nezaměstnanost kolem 3%; Myslíte si, že se někdy dočkáme v ČR podpory oborů podle potřeb trhu práce?
Snahou příspěvku bylo přiblížení situace okolo nedostatku pracovníků ve strojírenství s ohledem na úpravy ve vzdělávání, sahající do devadesátých let minulého století. Vyřčených otázek je mnoho, cíl je jeden: Vyšší počet vyučených odborníků, středoškolsky a vysokoškolsky vzdělaných techniků, s kvalitním základem pro dlouholeté působení v technické praxi. Pevně věřím, že situace se bude postupně zlepšovat, i když vzdělávací proces (společně s demografickou křivkou) ukazuje, že ke spokojenosti s počtem kvalitních techniků je cesta na dlouhou trať.