Pharmaceutical. Nakládání s vytěženými sedimenty z pohledu environmentální legislativy teorie a praxe. Click to edit subtitle

Nakládání s vytěženými sedimenty z pohledu environmentální Pharmaceutical legislativy – teorie a praxe Click to edit subtitle David Kotrba, Pavel Zbirovský ALS Czech Republic s.r.o. 24. června 2016

Right Solutions • Right Partner www.alsglobal.com

1

Right Solutions • Right Partner

Agenda • Úvod a legislativní rámec • Možnosti nakládání z pohledu legislativy • Vzorkování sedimentů / odpadů

2


3


Úvod a legislativní rámec • Zákon 185/2001 Sb. – Zákon o odpadech • Příloha 9 – zrušena koncem roku 2015 • Odvážený sediment je odpad • Pouze v případě, že je přemisťován v rámci toku (řeka), nebo zdrže (rybník), se nejedná o odpad

4


Výtah z legislativy Zákon 185/2001 Sb., Díl 9 Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží § 37t (1) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů64). (2) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou podle § 19 odst. 3. (3) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v

souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisy65). (4) Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle §39 odst. 1 a nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvláštního právního předpisu64). 64) - Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů – odkaz na vyhl. 257/2009 Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. 65) Zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

5


Úvod a legislativní rámec Jak prokázat splnění podmínek „zvláštních právních předpisů“ a dalších podmínek ? Vzorek

6

Analýzy

Hodnocení


Rozhodnutí

Úvod a legislativní rámec Rozsah a způsob vzorkování (a následných analýz) • Je dán způsobem nakládání s odpadem – sedimentem (kde bude odpad uložen / využit)

• Analýzy sedimentu a jejich hodnocení mají být součástí projektu (cena analýz, vzorkování, cena přepravy, cena uložení, objemy…) • Vede k výběru možnosti/možností nakládání z pohledu legislativy

7


Možnosti nakládání z pohledu legislativy • Využití na ZPF • Terénní úprava • Jiné zařízení dle § 14, odst. 2 Zákona

• Skládka • Vedlejší produkt

8


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Využití na ZPF •

Využívání a vzorkování dáno Vyhl. 257/2009 Sb.

•

Vzorkování nejen sedimentu, ale i půdy !!!

•

Je to odpad, ale nevede se evidence ani se nedává se do ročního hlášení dle §39 Zákona (původci, provozovatelé zařízení)

•

Analýzy dle Vyhl. 257/2009 Sb. •

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 1 – rizikové látky

•

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 4, tab. 1 - ekotoxikologické testy

•

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 4, tab. 2– mikrobiologické ukazatele (5x)

•

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 6 – agrochemické vlastnosti sedimentu a půdy

•

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 3 – v půdě - rizikové látky, granulometrická analýza půdy

•

vyhláška č. 257/2009, příloha č. 5 – textura půdy a sedimentu – množství sedimentu v tunách sušiny na 1 ha (běžné půdy x lehké půdu=písky, hlinité písky, štěrkopísky)

9

•

Celkové náklady cca 33 000,- za kompletní analýzy dle 257/2009 (půda a sediment)

•

Ekotoxicita 4 týdny, ostatní 7-10 pracovních dní


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Využití na ZPF Příloha č. 5 k vyhlášce č. 257/2009 Sb. Maximální aplikační dávka sedimentu na 1 ha zemědělské půdy v tunách sušiny Textura sedimentu1) Textura půdy

písčitohlinitý

hlinitý

jílovitohlinitý

jílovitý

Běžné půdy2)

600

750

450

300

Lehké půdy3) (písky, hlinité písky, štěrkopísky)

450

600

750

750

10


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Využití na ZPF Aplikace sedimentu na ZPF • Ideální varianta – certifikovaná technika – rozmetání obdobně jako u statkových hnojiv či kompostu • Nevýhoda – tento typ techniky je dimenzován pro cca 100 tun/ha

• Reálně – sediment se naveze na plochu, kde se odvodí – po sklizni (rovinatost, suchý terén) se rozhrne pomocí bagru či obdobného zařízení

11


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Využití na ZPF •

Ostatní ustanovení kromě splnění limitů rozborů analytických parametrů

•

Na zemědělské půdě lze používat sedimenty, pokud

e) stanovená dávka sedimentu je na pozemek používána v jedné agrotechnické operaci a v souvislém časovém období za příznivých fyzikálních a vlhkostních podmínek, rovnoměrně po ploše pozemku, v maximální výšce vrstvy použitého sedimentu do 10 cm; v případě menší hloubky orničního profilu než 30 cm musí být dodržen poměr použitého sedimentu k ornici 1 : 3; hloubka ornice se hodnotí podle pátého číselného znaku bonitovaných půdně ekologických jednotek,

f) jsou zapraveny do půdy do deseti dnů od jejich rozprostření,

g) doba od posledního použití sedimentu na daný pozemek je delší než 10 let, h) doba od posledního použití upraveného kalu na daný pozemek je delší než 1 rok

12


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Terénní úprava

•

Zařízení k využívání odpadů / místo uložení

•

Nad 1000 t v daném místě - hodnocení rizik • Pro rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny) • k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek)

•

Nový prováděcí předpis k novele (§ 19, odst. 3 Zákona) – zatím

není („nová 294“) •

Analýzy • dle provozního řádu zařízení, požadavků ČIŽP, KÚ… • zpravidla tab. 10.1, 10.2

13


Možnosti nakládání z pohledu legislativy

Parametr (mg/kg sušiny)

Vyhláška 294/2001 Tab. 10.1

Vyhláška 257/2009 Příloha č.1

Hodnocení dle Přílohy č.1 – sediment na ZPF

Sušina (%)

90,8

EOX

<1

1

As

13

10

Be

1,3

Cd

< 0,5

Co

19,4

Cr

10

Cu

33,7

Hg

< 0,1

0,8

0,8

Vyhovuje

Vyhovuje

Ni

32,3

80

80

Vyhovuje

Vyhovuje

Pb

17

100

100

Vyhovuje

Vyhovuje

V

72

180

180

Vyhovuje

Vyhovuje

Zn

247

600

Vyhovuje

Vyhovuje

Vyhovuje 30

Nevyhovuje

5 1

1

Vyhovuje Vyhovuje

30 200

30

Vyhovuje Vyhovuje Vyhovuje

Vyhovuje

100

Vyhovuje Vyhovuje

BTEX

< 0,005

0,400

0,400

Vyhovuje

Vyhovuje

PAU

0,59

6,000

6,000

Vyhovuje

Vyhovuje

PCB

< 0,01

0,200

0,200

Vyhovuje

Vyhovuje

234

300

300

Vyhovuje

Vyhovuje

C10 – C40 DDT 14

Vzorek

Hodnocení dle Tab. 10.1 – odpad na povrch terénu

< 0,005

0,1


Vyhovuje

Možnosti nakládání z pohledu legislativy Parametr (mg/kg sušiny)

Vyhláška 294/2001 Tab. 10.2 sloupec I

Vyhláška 294/2001 Tab. 10.2 sloupec II

test toxicity na roupici (Enchytraeus crypticus) test toxicity na chvostoskoku (Folsomia candida) inhibice nitrifikace

Vyhláška 257/2009 Příloha č.4 50% 50% 25% oproti aktivitě sedimentu a referenční půdy

inhibice růstu vyšších rostlin

(Lactuca sativa)

akutní toxicita na rybě Poecilia reticulata – ověřovací test akutní toxicita na vodním členovci Daphnia magna – ověřovací test akutní toxicita na zelené řase

30% zkrácení kořínku výrazné změny chování a nesmí uhynout ani jedna ryba

imobilizace perlooček do 30 % imobilizace perlooček do 30 %

Scenedesmus subspicatus (Desmodesmus Subspicatus) –

ověřovací test akutní toxicita na semeni kulturní rostliny Sinapis alba) – ověřovací test

15

výrazné změny chování a nesmí uhynout ani jedna ryba

inhibice růstu řasy do 30 %

inhibice nebo stimulace růstu řasy do 30 %

inhibice růstu kořene semene do 30 %

inhibice nebo stimulace růstu kořene semene do než 30 %


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Sloupec I

•

skládky k vytváření ochranné vrstvy kryjící těsnící vrstvu skládky a svrchní rekultivační vrstvy skládky

Sloupec II •

k rekultivaci vytěžených povrchových důlních děl (povrchové doly, lomy, pískovny)

•

k terénním úpravám nebo rekultivacím lidskou činností postižených pozemků (s výjimkou rekultivace skládek)

Ve svrchní rekultivační vrstvě v mocnosti minimálně 1 m od povrchu terénu musí materiál splňovat požadavky stanovené v sloupci I (stimulace

růstu řas a semene není omezujícím faktorem

16


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Jiné zařízení dle § 14, odst. 2 Zákona V zařízeních, která nejsou podle tohoto zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání

s těmito odpady nesmějí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí • Zařízení k využívání odpadů (např. zavážení lagun) • Analýzy • dle provozního řádu zařízení • např. tab. 2.1, radioaktivita…

17


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Skládka (§ 14, odst. 1 Zákona) • Rozhodnutí KÚ (typy odpadů, požadované vlastnosti) • Zařazení do třídy odpadu

• Analýzy • dle rozhodnutí KÚ • zpravidla výluhové zkoušky dle tab. 2.1.

18


Možnosti nakládání z pohledu legislativy Vedlejší produkt (§ 3, odst. 5 Zákona) – dle požadavků certifikace • Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

a) vzniká jako nedílná součást výroby, b) její další využití je zajištěno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování

způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy11a) a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské zdraví.

19


Hodnocení a interpretace Z hlediska nakládání se sedimentem je zásadní •

uvažovaný způsob nakládání a s tím související prokázání vlastností sedimentu

•

životní prostředí

•

interpretace výsledků

•

možnosti zpracování sedimentu

•

ekonomické faktory

•

Kvalitní a podložené hodnocení - možnost změny způsobu nakládání

•

Správně a dostatečně provedené vzorkování - zmenšování objemu

nevyhovujícího odpadu •

V případě dostatečného množství analytických dat – možno aplikovat postup dle ČSN ISO 2602 Statistická interpretace výsledků zkoušek

20


Odběr vzorků •

Vzorkování rybničních sedimentů se provádí za účelem zjištění

jejich kontaminace škodlivými látkami a jejich další využití. •

Samotný odběr sedimentu spočívá v odebrání prostého nebo směsného vzorku a jeho přenesení do vzorkovnice, která je ošetřena podle předepsaných specifikací. Vzorkovnice se vzorkem se uloží do chladícího zařízení a převeze se do laboratoře. Norma ČSN EN ISO 5667-15 uvádí doporučené časy pro započetí zkoušení.

•

Způsob odběru sedimentu záleží na hloubce sedimentu a na zvoleném plánu/systému vzorkování.

Následující metody odběru jsou nejčastěji používané. Další varianty odběrů jsou popsány v technických normách ISO 5667-12 a 5667-17

21


Povrchový odběr pomocí fanky na teleskopické tyči ze břehu

23


Odběr z lodi fankou

24


Odběr pístovým vzorkovačem z lodi

28


Odběr křídlovým vzorkovačem (rašelinová sonda)

29


Odběr pomocí těžké techniky

30


Odběr z mezideponie

31


Odběr suchého sedimentu z výkopové sondy

32


Odběr zaoraného rybničního sedimentu

33


Homogenizace vzorků •

Homogenizace sedimentů hnětením

•

Provádí se v PE nádobě s pomocí lopatky

•

Materiál se hněte tak dlouho, dokud se nejeví jako homogenní

•

Pak se zmenší tak, že v nádobě srovnáme horní vrstvu do roviny, rozdělíme jej na čtyři díly, dva protilehlé odstraníme, znovu homogenizujeme a podle množství buď plníme vzorkovnice, nebo celý postup opakujeme

•

Homogenizace sedimentů v rypném stavu

•

Provádí se kupením na hromadu pomocí lopatky

•

Po jejím vytvoření se z ní materiál postupně odebírá a vedle se vytváří nová hromada

•

Tento postup se opakujeme třikrát

•

Čtvrtá hromada se zploští přibližně na výšku lopaty (lžíce) a rozdělí na čtyři části. Dvě protilehlé se odstraní a postup se opakujeme podle potřeby. Po získání požadovaného množství vzorku se naplní vzorkovnice

•

34

Vše se provádí v dekontaminované nádobě nebo na dekontaminované podložce


Homogenizace hnětením

35


Požadavky na laboratorní služby •

Sedimenty pro použití na zemědělskou půdu – rozbor dle vyhlášky č. 257/2009 Sb. •

rizikové látky příloha č. 1 (kovy, BTEX, C10-C40, PAU, PCB, skelet, DDT)

•

ekotoxikologické testy příloha č. 4, tab. 1

•

mikrobiologické ukazatele příloha č. 4, tab. 2 (5x – Salmonella, termotolerantní koliformní bakterie, enterokoky)

•

Agrochemické vlastnosti sedimentu a půdy příloha č. 6 (pH, ZŽ, N, NO3, NH4, Ca, Mg, P, K)

•

granulometrická analýza a textura půdy, rizikové látky v půdě příloha č. 3 (běžné x lehké půdy, kovy, PAU, PCB)

•

textura půdy a sedimentu příloha č. 5 množství sedimentu v tunách sušiny na 1 ha

Náklady cca 33 000,-, Časová náročnost Veškerá analýzy 7-10 pracovních dní Ekotoxicita cca 4 týdny

36



Sedimenty jako odpad na povrch terénu - rozbor dle vyhlášky č.

294/2005 Sb. • rizikové látky v sušině, příloha 10, tabulka 10.1 (kovy, BTEX, C10-C40, PAU, PCB, EOX) • ekotoxikologické testy příloha č. 10, tab. 10.2

Náklady cca 12 000,-, Časová náročnost

10.1. cca 7-10 pracovních dní 10.2 cca 3 týdny

37



Sedimenty – skládka, zařízení k využívání odpadů atp. - rozbor dle

vyhlášky č. 294/2005 Sb. příloha 2, tabulka 2.1 • rizikové látky ve výluhu, třídy výluhu I, II a III (kovy, RL, pH, sírany, chloridy, fluoridy, fenolový index, DOC) • Radioaktivita, další analýzy dle rozhodnutí KÚ

38



Doba stanovení cca 7– 10 dní – kromě ekotoxicity (2 týdny 10.2, 4 týdny 257/2009)

•

Akreditovaná laboratoř

•

Akreditované všechny metody a matrice

•

Další služby – komfort klienta laboratoře:

•

39

•

Akreditované vzorkování

•

Vzorkovnice – ověřené, vhodné, jednorázové, zdarma

•

Průběžná aktualizace analýz při změně legislativy

•

Vyhodnocení dle příslušných vyhlášek

•

Konzultace k výsledkům

•

On-line výsledky

•

Skladování

•

Svoz vzorků

•

Regionální zastoupení

Vody


Závěr •

Nakládání se sedimenty se v České republice řídí zejména zákonem o odpadech 185/2001 a souvisejícími vyhláškami 294/2005 a 257/2009.

•

Legislativa předepisuje prokázání nezávadnosti sedimentu pro životní prostředí a případně jeho další vlastnosti pomocí analýz definovaných ve vyhláškách.

•

Rekognoskaci lokality je vhodné provést již ve fázi projektování – možnosti nakládání se sedimentem, plánování prací - ekonomika a ochrana životního prostředí.

•

Na základě výsledků získaných analýzami se rozhoduje o dalším osudu sedimentu, přičemž nejčastěji vytěžený sediment končí na ZPF, povrchu terénu nebo skládkách.

•

Pro provedení potřebných analytických činností je vhodné zvolit laboratoř schopnou provést veškerá stanovení vlastními silami a to včetně akreditovaného vzorkování.

40


Závěr

41


Děkuji za pozornost. David Kotrba ALS Czech Republic s.r.o. Na Harfě 9, Praha 9

Tel.: 724 707 516

[email protected]

www.alsglobal.cz 42


43


Pharmaceutical. Nakládání s vytěženými sedimenty z pohledu environmentální legislativy teorie a praxe. Click to edit subtitle

Recommend Documents