Inovace výuky Člověk a jeho svět

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem

Inovace výuky – Člověk a jeho svět

Čs1/03 Zima

Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor: Člověk a jeho svět Tematický okruh: Rozmanitost přírody Cílová skupina: 1. ročník Klíčová slova: Zima, mrož, lední medvěd, Arktida Očekávaný výstup: Pozoruje, popíše a porovná viditelné proměny v přírodě v jednotlivých

ročních obdobích

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem Zadání:  Motivace – doplnění básničky (viz příloha 1) – práce dvojic, skupin - co vše si děti představují, když se řekne ZIMA  Co vše můžeme dělat v zimě – pracovní list (viz příloha 2)  Jak vypadají sněhové vločky? – na papírkách různých barev informace (viz příloha 3) - každý si přečte informaci, podle barvy se sejdou skupiny, sdělí si informaci – zda si ji přečetli správně, zvolí si mluvčího -předání informace ostatním - obměna: každá skupina řadí informace v pořadí, jak vločka vzniká (viz příloha 4)  Povídání o místech, kde je stále zima – Arktida a Antarktida (viz příloha 5)  Povídání o zvířatech z krajiny kolem severního pólu – Arktidy - poznávání zvířat na obrázku (viz příloha 6) - přiřazování informací k obrázkům (viz příloha 7)

(2 vyučovací hodiny)

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem Příloha 1

_________________ TI SE MAJÍ, NEKAŠLOU A NEKÝCHAJÍ, ZVYKLÍ NA MRÁZ, NA ZIMU, NESHÁNĚJÍ ________________

NASADÍM SI ________________ PŘIJDOU VELKÉ FUJAVICE. KRK ZABALÍM DO _____________ TAK TU ZIMU OŠÁLÍM.

PADÁ SNÍH, PADÁ ____________ POJEDEME NA _______________. SÁNĚ Z KOPCE RYCHLE JEDOU, NAHORU TO NEDOVEDOU.

NÁPOVĚDA:

PEŘINU, SANÍCH, SNĚHULÁCI, SNÍH, ŠÁLY, RUKAVICE

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem Příloha 2 ZA OKNEM VIDÍŠ ZIMNÍ STROM POD SNĚHOVOU PŘIKRÝVKOU. VYBARVI VŠECHNY ČINNOSTI, KTERÉ MŮŽEŠ DĚLAT V ZIMNÍM OBDOBÍ.

lyžuješ trháš na zahradě jablíčka sbíráš kaštany koupeš se v rybníce stavíš sněhuláka bruslíš hledáš pod vánočním stromečkem dárky maluješ velikonoční vajíčka trháš ze stromu třešně opaluješ se na zahradě http://www.clker.com/clipart-leafless-birch.html


Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné.

Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou.


Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi.


Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí.


Příloha 4

Všechny sice mají šest cípů, ale nenašly by se dvě úplně stejné. Vločky vznikají tím, že drobné kapičky páry, které jsou tak malé, že je vůbec nevidíme, v chladném vzduchu mrznou. Malinkaté zmrzlé krystalky do sebe nahoře v obláčcích narážejí tak dlouho, až se z nich stane krásná malinkatá hvězdička se šesti cípy. Jakmile je všech šest cípů dost dlouhých a těžkých, pustí vločka obláček a pomalu se snáší k zemi. Než spadne úplně, ještě trochu povyroste, protože se na ni nabalují další malinké ledové krystalky. Právě ony způsobují, že se čerstvě napadaný sníh tak třpytí.


Příloha 5 Představ si místo, na kterém žiješ jako obrovský míč. Kdybychom pozorovali tento veliký míč z vesmíru, mohli bychom vidět, že má modrou barvu. Tu i tam i zelenou. A někde i bílou. Modrá je barva moří a oceánů. Zelená barva - to jsou lesy a louky. Bílá je barva sněhu, ledu, zimy a chladu. Na světě jsou místa, kde není nikdy teplo. Tedy ani v létě. Jedním z takových krajů je Arktida. Asi by se nám nelíbilo, kdybychom v těchto mrazivých místech museli žít. Během chviličky by nám tam totiž zmrzla i nudle u nosu. A ruce a nohy by nám prokřehly tak, že bychom s nimi ani nemohli hýbat. Eskymáci to vidí jinak. Arktida se stala už před tisíci lety jejich domovem. A oni se naučili v té zimě žít. Donedávna si stavěli příbytky ze sněhu zvané iglú, v nichž žily celé rodiny. V Arktidě žijí mroži a lední medvědi. Příroda tyto mohutné šelmy šikovně vybavila. Další informace: Antarktida Antarktida je kontinent, který se nachází v nejjižnější části naší zeměkoule – tedy kolem jižního pólu. Rozlohou je dokonce větší než Evropa a její povrch je pokryt vrstvou věčného ledu. Tento led v sobě obsahuje 80% veškeré sladké vody, která se nachází na Zemi. Roční období tu jako na celé jižní polokouli nastávají opačně, než u nás – tedy v okamžiku, kdy máme zimu, je na Antarktidě léto. To však neznamená, že by tam bylo tepleji – letní teploty se tu pohybují kolem −35 °С, jen u pobřeží může být o něco tepleji, i −5 °С. Zimní antarktické teploty si běžný člověk neumí ani představit – bývá tu až −75 °С. Pro srovnání, v mrazničce ve vaší domácí ledničce je pouhých −20 °С a už je to na umrznutí, když tam strčíte ruku.

Arktida Tohle není žádný kontinent, ale název pro oblast v okolí severního pólu. Patří sem území osmi arktických zemí – Norska, Finska, Ruska, USA, Kanady, Islandu, Grónska (Dánska) a Laponska. Většinu plochy arktického území zabírá Severní ledový oceán – místy to je vodní plocha s krami, místy souvislá vrstva zamrzlého ledu. Na rozdíl od Antarktidy je v této oblasti tepleji – zimní teploty se pohybují od −40 °С do 3 °С a v létě se dá říct, že je tu téměř teplo, až +10 °C. Ačkoli to zní nelogicky, je severní pól výrazně teplejší, než jižní.



http://www.clker.com/search/walrus/1, http://www.clker.com/search/seal/1, http://www.clker.com/search/polar+bear/1 http://www.clker.com/clipart-narwhal.html

Časopis Dráček , leden 2014, roč. 1, ISSN 1805-8515


Příloha 7

Je známý kly, které používá k rozrážení ledu.

Dokáže se potopit pod vodu až na půl hodiny.

Je příbuzná delfínu a velrybě. Říká se ji „mořský kanárek“, protože zpívá krásné melodie.

Hustý teplý kožich ho chrání před krutými arktickými mrazy. Umí skvěle skákat z jedné kry na druhou.

Jeho dlouhý zub byl kdysi dávno považován za roh jednorožce.

MROŽ TULEŇ BĚLUHA NARVAL LEDNÍ MEDVĚD

Inovace výuky Člověk a jeho svět

Recommend Documents