Inovace výuky Člověk a jeho svět. Mgr. Petra Zemanová. Brouci

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem

Inovace výuky – Člověk a jeho svět

Mgr. Petra Zemanová

Čs 5/02

Brouci

Vzdělávací oblast:

Bezobratlí

Vzdělávací obor:

Člověk a jeho svět

Tematický okruh:

Život v mírném pásu

Cílová skupina:

5. ročník

Klíčová slova:

brouk, kovařík, babka, potápník, roháč

Očekávaný výstup:

Seznámí se podrobněji s některými druhy brouků, vyluští křížovku, prezentuje nově nabyté znalosti spolužákům.

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem Zadání: 1) Základní charakteristika skupiny bezobratlých. 2) Křížovka (na PL, stejná pro všechny skupiny) 3) Práce ve skupinách – informace o čtyřech broucích, odpovědi na otázky, nakreslení brouka do pracovního listu, představení "svého" brouka celé třídě. 4) Závěrečné opakování, zhodnocení hodiny.


Pracovní list (skupina č. 1)

1) Vylušti křížovku:

1 – Parazitující živočich na psech a kočkách. 2 – Pták, který krade lesklé věci. 3 – Jediný jehličnatý strom, který na zimu opadává. 4 – Jak se nazývají plody buku? 5 – Jak se nazývá proces, který probíhá v zelených rostlinách, při kterém spotřebovávají oxid uhličitý ze vzduchu a vypouští kyslík? 6 – Jak jinak nazveš stonek rostliny? 7 – Jaký druh květu má kaštan? Vyber: jednoduchý x složený. 8 – Jaký druh plodu má rybíz? 9 – Jahody mají na sobě tečky. Co to je? 10 – Co je rajče? 11 – Jakou barvu má povrch planety Mars?


2) Pozorně si přečti text a odpověz na otázky: J. Lada, L. Stehlík – Ladovy veselé učebnice Brouci a hmyz Kovařík Jeden druh brouka jsme poznali na pastvách zcela bezpečně, ať byl jakkoliv různě zbarvený. Byl to kovařík. Rád vám prozradím, podle čeho jsme se nemohli zmýlit. Jakmile jsme se ho dotkli, přitiskl nohy těsně k tělu, ztuhl a stavěl se mrtvým. Stačilo ho však položit na záda a chvíli v tichu počká, až se najednou proměnil v akrobata. Vymrštil se do výšky dvaceti centimetrů udělal přemet a dopadl na nohy o kus dál a rychle odběhl. Jeho larvám se říká drátovci. Jsou tenké, tmavožluté a mají silnou pokožku. Ty, které žijí v zeleninových zahradách, ožírají kořínky salátů a jiné zeleniny a tím napáchají zahradníkům hodně škody. Jiné však pronásledují škodlivé hmyzí druhy, a jsou proto užiteční. Záleží na druhu. Měňavé zbarvení má kovařík kovový a patří k našim nejznámějším kovaříkům. Larva kovaříka šedivého se vyskytuje především v lesních půdách a kompostech, ale je nevítaným hostem ve školkách, brambořištích i obilných polích. K nejběžnějším druhům patří kovařík začoudlý, jehož larva škodí hlavně v cukrové řepě. Jak se jmenuje brouk, o kterém jste četli? Jak se nazývají jeho larvy? Jak jeho larvy vypadají? Čím jeho larvy škodí a čím je jiný druh užitečný? ŠkodíUžitek-


Kde se jeho larva především vyskytuje? Který druh kovaříka je nejznámější a který nejběžnější? NejznámějšíNejběžnější3) Najdi si kovaříka v atlase nebo na internetu a nakresli:

4) Přečti si text ještě jednou a připrav si pár vět o kovaříkovi pro ostatní děti ve třídě (každý ve skupině si připraví jednu větu).






2) Pozorně si přečti text a odpověz na otázky: J. Lada, L. Stehlík – Ladovy veselé učebnice Brouci a hmyz Chroust obecný – Babka U nás za městem byla višňovka, v které jsme jako děti od jara do zimy pásli krávy a hráli si. Obyčejně jednou za tři léta jsme tu v květnu prožívali vzrušivé dobrodružství. Po západu slunce se to rozbzučelo v stromech a z višňových korun vzlétala celá mračna chroustů. Byli to brouci s hnědými krovkami, třemi páry nohou, na hlavě měli silná tykadla a kusadla. Ve dne spali na spodku listů, navečer se probouzeli a ožírali listí. Na některých stromech zbyly po jejich návštěvě jen holé větve. Listy jsou však plíce stromů. Bez nich strom nemůže dýchat a zahyne. Proto jsme chrousty ve dne setřásali, sbírali je do starých hrnců a odnášeli na radnici, kde jsme dostávali peníze za jejich sběr. Když jsme chrousta drželi v sevřené hrsti, začal se z ní drápat velikou silou. Doma jsme je házeli slepicím, aby si na nich pochutnaly. Říkali jsme jim také babky. Někdy jsme přinesli chrousta v krabičce od zápalek do školy. Paní učitelka nám pak vyprávěla o jejich způsobu života. Je velmi zajímavý. Samička naklade v květnu do země vajíčka, z nichž se vylíhnou ponravy, tlustí bílí červi s tlustým zadečkem. Živí se různými kořínky rostlin. Dvakrát přezimují v zemi, potom se zakuklí a posléze se promění v brouka. Brouci i larvy chroustů jsou velmi škodlivé. O kterém broukovi jsi četl? Jak se nazývají larvy tohoto brouka? Jak vypadají jeho larvy?


Kam klade samička vajíčka? Čím se živí červi chrousta?

Co Josef Lada jako malý někdy dělal s chrousty?

3)

Najdi si chrousta v atlase nebo na internetu a nakresli:

4)Přečti si text ještě jednou a připrav si pár vět o chroustovi pro ostatní děti ve třídě (každý ve skupině si připraví jednu větu).






2) Pozorně si přečti text a odpověz na otázky: J. Lada, L. Stehlík – Ladovy veselé učebnice Brouci a hmyz Potápník Sotva jarní sluníčko začne ohřívat vody, na mělčinách našich rybníků se zamrskají kmitavé ocásky pulců a u vody začíná vzrušující podívaná. Již jako malí kluci jsme pozorovali znakoplavku, báli se černých pijavek i bolestného bodnutí splešťule blátivé a obdivovali na hladinách kmitání vodoměrek. Naši dětskou zvídavost vzrušovali i dva velcí tmaví brouci, na první pohled téměř stejní. Vodomil a potápník. Liší se od sebe především způsobem života. Vodomil černý měří kolem pěti centimetrů a živí se různými vodními rostlinami a řasami. Jeho larva je sice masožravá, ale neškodí jikrám ani rybímu potěru. Potápníků je více druhů různé velikosti. Nejznámější a největší je potápník vroubený, kolem tří centimetrů dlouhý brouk, který žije v našich rybnících a tůních. Je celý černohnědý se žlutou obrubou na okraji celého těla. Čekali jsme vždy, až připluje ze dna k hladině a nabere vzduch. Ten se proměnil v stříbřitou bublinku, s kterou potápník zmizel ke dnu nebo se uchytil na nějaké vodní rostlince. Potápník je dravý a všežravý brouk, stále nenasytný a jeho larva ještě krutější. Brouk i larva se velmi rychle pohybují a loví potěr i rybičky, často větší, než jsou sami. Šavlovitě zahnutá kusadla jsou strašlivou zbraní. Prochází jimi žlábek, kterým larva kořist vysává. Vstříkne do těla oběti zvláštní tekutinu a potom na ní začne hodovat. Jak se nazývá brouk, o kterém jste četli? Který potápník je největší a nejznámější? Kolik měří?

Čím se živí brouk i jeho larva?


Kde žije náš největší a nejznámější potápník? Čím se živí vodomil?

Jakým způsobem loví larva potápníka svou potravu?

3)

Najdi si potápníka v atlase nebo na internetu a nakresli:

3) Přečti si text ještě jednou a připrav si pár vět o potápníkovi pro ostatní děti ve třídě (každý ve skupině si připraví jednu větu).



1)

Vylušti křížovku:



2) Pozorně si přečti text a odpověz na otázky: J. Lada, L. Stehlík – Ladovy veselé učebnice Brouci a hmyz Roháč Jednou jsme byli po celý červen s pražskými dětmi ve škole v přírodě na Valašsku. Dopoledne jsme se učili a odpoledne jsme chodili na vycházky po voňavém, hornatém a lesnatém kraji. Učili jsme se poznávat květiny, stromy, houby i ptáky. Večer, sotva se zešeřilo, přilétali k našim ubytovnám velicí brouci roháči. Byla to pro pražské děti nevšední podívaná, protože rok co rok roháčů ubývá a jsou stále vzácnější. Roháči žijí většinou v dubových a někdy bukových lesích. Dívali jsme se, jak samečkové spolu velmi tvrdě zápasili. Postavili se na zadní pár nohou a neúnavně bojovali. Roháč je náš největší brouk. Na hlavě má silná, parohovitě rozvětvená kusadla Samička je o něco menší, rovněž s menšími kusadly. Jeho vývoj trvá až šest let. Larvy zůstávají v ztrouchnivělých dubových pařezech a dorůstají až deseticentimetrové délky. Potom se zakuklí a na podzim se promění v brouka, který přezimuje. Pro svou velikost a „paroží“ je chloubou všech broučkařských sbírek. Brouk ani larva nejsou v ničem škodliví, naopak, pro svou krásu je roháč vzácností naší přírody a měl by být chráněn. Kácením starých dubových lesů ztrácí své přirozené prostředí, bez něhož nemůže žít ani se rozmnožovat, a proto se vyskytuje čím dál tím méně. Jak se jmenuje brouk, o kterém jsi právě četl/a? Kde většinou žije? Jakým způsobem spolu samečkové zápasí?


Jaký je rozdíl mezi samečkem a samičkou?

Jaké délky dorůstají larvy tohoto brouka?

Ve kterém ročním období se promění larva v brouka?

3)

Najdi si roháče v atlase nebo na internetu a nakresli:

4)Přečti si text ještě jednou a připrav si pár vět o roháčovi pro ostatní děti ve třídě (každý ve skupině si připraví jednu větu).

Inovace výuky Člověk a jeho svět. Mgr. Petra Zemanová. Brouci

Recommend Documents