LISTY ODS Informační bulletin Občanské demokratické strany
✍
leden 2005
ÚVODNÍ SLOVO
Další pokus o „nového“ Grosse
PŘEDSEDA ODS MIREK TOPOLÁNEK ŘEKL V ROZHOVORU PRO LISTY ODS:
Určujme tón politické debaty Loňský rok byl pro ODS úspěšný. Mnozí ji pasují za favorita příštích voleb do Poslanecké sněmovny. Není nic pomíjivějšího, než včerejší vítězství. V čele pelotonu fouká, proto se lépe útočí zezadu. Nečeká nás nic jiného, než těžká a trpělivá práce. Náskok lze udržet, ale také snadno ztratit. Nikdo soudný si nemůže myslet, že nám vítězství samo spadne do klína. Naši soupeři – ačkoli to vypadá, že jsou na dně – mohou nabrat druhý dech a získat na síle. Záleží i na nás samotných, jestli jim to umožníme. Co považujete pro ODS za nejdůležitější pro letošní rok? Udržet a zesilovat tah na branku. Určujme, tak jako dosud, tón politické debaty. Nabízejme
1
veřejnosti a médiím zajímavá témata a snažme se je prosadit. Chceme diskusi přesměrovat od prázdných virtuálních kampaní a řešení pseudoproblémů k tomu, co lidi skutečně trápí. Socialistická levice jen reaguje na to, co sami předkládáme. Kongresem skončila jedna etapa práce stínové vlády na resortních koncepcích. Modrá šance pro Českou republiku, či Modrá kniha je dobrým základem pro následnou legislativní ofenzívu a podrobnější přípravu reforem. Ještě výrazněji než dosud se budeme na parlamentní půdě pokoušet napravovat četné lapsy socialistických vlád, komplikující lidem a firmám život. Výsledek voleb nám umožňuje mnohem zásadněji zapojit do této aktivity Senát. (pokračování na str. 3)
To, co jsme předvídali již před více než rokem, se stává skutečností. Stanislav Gross se snaží nejen o upevnění své moci uvnitř sociální demokracie, ale i o programové přepřáhnutí. Vzor k „novému“ Stanislavu Grossovi a „nové“ sociální demokracii je dalším pokusem o záchranu, když selhal starý „upřímný“ Stanislav Gross. Právě absolutní programová vyprázdněnost a naprostá ideová neukotvenost umožňuje šéfovi sociálních demokratů být neuvěřitelně gumově pružným a ohebným. Cestou nových starých představitelů socialistů Grosse, Buzkové a Sobotky bude snaha tvářit se, že s předchozím vládnutím neměli vůbec, ale vůbec nic společného. Socialisté najednou chtějí snižovat daně. Přečetli si totiž v průzkumu veřejného mínění, že výši daní považují naši občané společně s veřejnými dluhy a nezaměstnaností za největší problémy naší země. Kam vítr tam plášť. Kdyby v průzkumu vyšlo, že největším problémem našich občanů je zákaz drezury divé zvěře v cirkusech, učinil by pan Gross z toho programovou prioritu ČSSD. Výroky o snižování daní jsou od socialistů asi stejně věrohodné, jako výroky o zdrojích, které jsou. Vůbec si totiž neuvědomují, že otázka daní není spojena ani tak s výší daňových sazeb, jako s tím, že v naší zemi roste celková daňová kvóta, tedy daňové zatížení, a daňový systém je složitý a nepřehledný. Proto přicházíme s rovnou daní vedoucí k jednoduchému a přehlednému systému nízkých daní. To je podstata problému, ne úprava té nebo oné dílčí daňové sazby. Místo toho socialisté doposud daňovou kvótu zvedali a systém dále komplikovali. Již poněkolikáté budeme absolvovat pokus o nového Stanislava Grosse. Občanští demokraté musí pokračovat v rozpracovávání svých reformních kroků a současně přesvědčivě komunikovat s veřejností. A také jí objasnit, že „nový“ Gross je stejně falešný, jako „upřímný“ Gross. Petr Nečas 1. místopředseda ODS
LISTY ODS
✍
2005/1
GRÉMIUM ODS: NÁZORY, KOMENTÁŘE
Druhé znovuzvolení sociálních demokratů nění, které se během loňského roku zhmotnily ve tři jednoznačné politické úspěchy ve volbách do europarlamentu, krajů a senátu. Úspěch je nicméně zrádný a my nesmíme usnout na vavřínech. Letošní rok opět začíná ostrým startem. Sociální demokracie v něm absolvuje jak svou programovou konferenci, tak svůj sjezd. Jasné signály hovoří o tom, že se připravuje další, v pořadí již druhé zázračné znovuzrození. Poté, co se na troskách Špidlovy vlády a troskách starého socialistického programu zrodila vláda s novým „upřímným“ premiérem, novými tvářemi, novým marketingem ale stejným programem, nastal v podzimních volbách další krach. Je ví-
Pomalu a zřetelně si vyšlapáváme modrou cestu, která vede z nehostinných končin parlamentní opozice přes Malou stranu až do Strakovy akademie. Řekli jsme si to na kongresu a máme to víceméně stvrzeno i názorovými stránkami českých deníků. Některé „politické komentátory“ zarazilo naše rozhodné tempo natolik, že obětovali svou reputaci a dali nepokrytý průchod své nenávisti s nálepkami o záludnosti ODS a modré totalitě. Je paradoxem, že i za takové články můžeme být vděčni, protože jsou jen dalším potvrzením obecného mínění o našem silném postavení. Přitakávají překvapivě i většinou zrádné průzkumy veřejného mí-
ce než zřejmé, že někdo z řad sociálních demokratů studoval knihu „Třetí cesta“ od Anthony Giddense, v níž tento myšlenkový otec Tonyho Blaira popsal model, se kterým ostrovní labouristé již slušnou dobu berou konzervativcům vítr zplachet. Ještě zřejmější je ovšem pilná práce při čtení a kompilování našeho souboru Modrých šancí, ze kterého socialisté pečlivě vybírají mediálně vděčná témata. Konec ledna tak bezpochyby bude okamžikem druhého znovuzrození socialistických politiků a doba zbývající do voleb bude využita kpřesvědčování voličů otzv. „progresivním, moderním a proevropském“ programu ČSSD. Kromě naší jistoty, která spočívá v nekompetentnosti, rozhádanosti
a přemrštěných ambicích sociálních demokratů, se musíme spolehnout především na vlastní schopnost obhájit podstatná témata a přesvědčit o nich nejen náš kmenový elektorát, ale hlavně významné procento tápajících voličů ve středu a napravo od středu politického spektra. Měsíce, které jsou před námi, jsou klíčem k budoucnosti této země, a proto je nezbytné bezchybně zvládnout mediální tahanice o náš program a nedovolit ČSSD zrodit se znovu a jednoduchým trikem tak již poněkolikáté zmanipulovat veřejné mínění. PAVEL BÉM místopředseda ODS primátor Prahy
Nabízíme seriózní diskusi o zdravotnictví Špidla nebo tým místopředsedy Sobotky, který si přivolal si přivolal na pomoc Světovou banku. Poslední aktivita místopředsedy Jahna, který reagoval na zmatené návrhy ministryně Emmerové svými vlastními tezemi, byla zaražena premiérem Grossem. V poslední době připojil sérii účelových prohlášení i nový příznivec ČSSD, prezident ČLK Rath. Výsledkem je prohlubování finančního deficitu zdravotního po-
ODS má jasný koncept, jak řešit situaci ve zdravotnictví. Základní návrh je dopracováván do konkrétního návodu na změnu zdravotního systému v ČR. Na konci roku 2005 by měl být připraven k seriózní politické diskusi. Proti tomu stojí defilé šesti ministrů z ČSSD (o sedmém se nyní živě diskutuje). Byly sepsány čtyři poměrně různorodé „koncepce“. Navíc se činili i ostatní členové vlády: dříve místopředseda vlády Světová krize zdravotnictví
Limit výdajů na zdravotnictví Trend vývoje cen nových technologií
2000 – 200?
2
jištění, zhoršování vztahů lékařů a pacientů a narůstající lobbismus zájmových skupin. To vše na úkor pacienta. Aby byl zmatek ještě větší, vystřelují vládní aktéři jeden nápad za druhým. S blížícím se koncem volebního období je evidentní, že je potřeba zakrýt téměř sedmiletou impotenci a vyvolat dojem, že se už konečně ví, jak na to. Nedivte se stínovému ministrovi, že stále upozorňuje na nemožnost seriózně diskutovat nad veřejným tržištěm socialistických nápadů. Navíc je třeba být ve střehu, protože se objevují nebezpečné destruktivní aktivity, jako je například poslední úhradová vyhláška. Ta může způsobit prohloubení dluhů zdravotních pojišťoven, ale i zhoršení péče v našich zdravotnických zařízeních. A nikomu už není divné, že byla na ministerstvo dodána z České lékařské komory bez řádného připomínkového řízení. ODS je připravena zahájit politickou diskusi. Je nutné, aby
ministerstvo zdravotnictví neznejisťovalo lidi a nezhoršovalo finanční situaci ve zdravotnictví. Mělo by zabránit nebezpečným útokům na zdravotní pojišťovny, jejichž demontáž a destrukce může prospět jen velmi úzké skupině lidí, kterou nyní zřetelně představuje prezident ČLK. V konečném důsledku jsou ohroženy peníze občanů,vyhrazené na zdravotní péči. Ve zbývajícím období do voleb 2006 navrhuji řešit jen ideově nekonfliktní, ale velmi důležitá témata. Například některá opatření v lékové politice, zákon o zdravotnické záchranné službě, národní prevence úrazů především dopravních, lékařskou pohotovost – tedy především základní garance pro občany v život zachraňující medicíně. Je to upřímná výzva k politické dohodě, potřebné k řešení aktuálních problémů občanů. TOMÁŠ JULÍNEK předseda Senátního klubu ODS stínový ministr zdravotnictví
2005/1
Určujme tón politické debaty (pokračování ze str. 1)
V médiích výrazně rezonuje téma tzv. evropské „ústavy“. Pro vládní koalici to je jedna z mála příležitostí, jak odklonit pozornost od své neúspěšné domácí politiky. Pro ODS však Evropská unie a evropská „ústava“ není totéž. V referendu jsme hlasovali pro vstup do EU. Vedle jeho negativ, do značné míry způsobených i špatným vyjednáváním socialistických vlád, vnímáme výrazné plusy evropské integrace. Jsme proevropskou, nikoli však profederalistickou stranou. Nejsme pro Evropu byrokratickou a socialistickou, pro Evropu potlačující konkurenci a váhu národních států. Proto považujeme evropskou „ústavu“ za nešťastnou, jelikož všechny tyto atributy koncentruje na svých neuvěřitelných 300 stranách. Budeme veřejnosti trpělivě vysvětlovat naše postoje pomocí věcných argumentů a konkrétních příkladů, co tato změna evropského uspořádání přináší. Teprve poté možná mnozí otevřou oči. Političtí oponenti však dávají přednost ploché černobílé propagandě před racionální diskusí nad evropskou „ústavou“. Je na to ODS připravena? Samozřejmě, že hesla typu „Kdo je proti evropské ústavě, je proti Evropě“ nejsou ničím jiným než primitivní snahou zakrývat pravdu. Ve skutečnosti platí, že kdo je pro tuto evropskou „ústavu“, hlasuje zároveň pro posílení vlivu velkých evropských států na úkor států malých. Tento trend navíc znamená, že se jednoho dne můžeme probudit a zjistit, že nemůžeme realizovat například náš program nízkých daní nebo deregulace všech sfér života, protože nám to neumožňují evropské předpisy – respektive zájmy některých silných zemí, pro které jsme v některých oblastech nepříjemnou konkurencí. Evropská „ústava“ přináší řadu změn oproti stavu, kdy naše země vyjednávala vstup do EU, směrem k posilování evropského centra. Proto podporujeme referendum, které by se mělo konat ještě v letošním roce. Nepovažujeme za moudré spojovat termín jeho konání s volbami, jak si přeje vláda. Diskuse nad evropskou „ústavou“ nesmí přehlušit diskusi nad domácími tématy. Hodláme – na rozdíl od nekritických eurofilů ve vládní koalici – hovořit o všech aspektech, tedy i o potenciálních rizicích tohoto kroku. Zároveň nehodláme situaci podcenit a pomocí sociologických průzkumů soustavně monitorujeme voličské nálady. Při určování strategie musíme vyvážit náš věcně správný postoj k evropské „ústavě“ s naším základním cílem – výrazně vyhrát příští parlamentní volby. Vraťme se na domácí politickou scénu. ČSSD kritizuje Modrou šanci a zároveň se snaží, alespoň opticky, posouvat doprava.
To, že levice kritizuje náš reformní program, je logické. Nic jiného jim nezbývá. Sami selhali a nemají nic. Stanislav Gross se opět pokouší o kvadraturu kruhu a rozkročuje se nad propastí, na jejíž jedné straně stojí racionální, a proto v dané konstelaci zcela osamocený vicepremiér Jahn, a na druhé straně kovaní levičáci v čele se Škromachem a Emmerovou. ČSSD již předvedla nepočítaně názorových obratů a virtuálních her: na počátku mnoho slov a slibů, ve výsledku splasknutá bublina a blamáž. Toto může být další z nich. Možná se však skutečně dočkáme toho, že třeba jen kosmetické posunutí socialistů ve směru programu ODS přinese alespoň dílčí prospěch lidem této země ještě v tomto volebním období. Tím bude definitivně dokončena demontáž programu, se kterým šla ČSSD do voleb. Toto si jistě uvědomují, se všemi důsledky. Co byste odpověděl na výtky socialistů, že program ODS je jen pro bohaté? Hloupá fabulace a lež. Voličský elektorát ODS je velmi široký, lidé s vysokými příjmy tvoří jen jeho malou část. I proto chceme dát šanci všem, především lidem aktivním, slušným a pracovitým. Na rozdíl od socialistů se přitom lépe postaráme o skutečně potřebné. Nízké daně znamenají nechat všem lidem více peněz, aby mohli sami rozhodnout o tom, jak je využijí. Snížení byrokracie a omezení vlivu státu znamená uvolnit prostor, aby lidé měli více šancí než dosud najít práci, realizovat se. Zároveň popíšeme skutečný stav věcí. Nehodláme stavět vzdušné zámky a na troskách sedmi nebo osmileté vlády ČSSD tvrdit, že „zdroje jsou“. Je „pouze“ naděje, že vláda s ODS vyvede Českou republiku z chvostu evropských zemí, neboť mezinárodní kredit naší země vinou socialistů beznadějně klesá. Podle všech renomovaných zahraničních institucí Česká republika v reformách výrazně zaostává. My všichni udělejme maximum pro to, aby se tato situace změnila.
LISTY ODS Členové KPV důvěřují síle a aktivitě ODS Dne 13. ledna se v Praze konalo novoroční setkání členů Konfederace politických vězňů.Vážím si toho, že vedení ODS na tuto akci bylo pozváno, a že jsem měla možnost setkat se opět s lidmi, jejichž osud přesně vystihuje podstatu komunistického totalitního režimu. Pro odpor vůči komunistům byli nasazeni do nejhorších pracovních lágrů, kde strávili svá nejlepší léta. Předsedkyně KPV, paní Naděžda Kavalírová, bývá pravidelným hostem Kongresů ODS. Určitě si velmi dobře pamatujeme její slova. Neobrací se do minulosti. Ví, že ani jí ani jejím spoluvězňům ztracené roky vrátit nelze. Její výzvy míří do budoucnosti. Členové Konfederace nejcitlivěji pozorují současné dění na politické scéně. Lépe než ostatní rozpoznají nebezpečí a vyzývají nás, abychom veškerou silou zabránili návratu komunistů do rozhodujících vládních pozic. Obávají se možného propojení části sociální demokracie s komunisty. Dobře analyzují slova jednoho z uchazečů o předsednický post ČSSD, Zdeňka Škromacha, který se k takové spolupráci hlásí. Není třeba vyjmenovávat, co by taková vládní koalice pro naši zemi znamenala. Na tragickou zkušenost s tímto režimem nezapomínáme. Proto si vážím toho, že členové Konfederace politických vězňů důvěřují síle a aktivitě ODS. V letošním roce uplyne 55 let od popravy Dr. Milady Horákové. Je mi ctí, že mě vedení KPV pozvalo na vzpomínkovou akci, kterou v rámci tohoto výročí organizuje. Bude to příležitost oslovit zejména mladé lidi. Ty, kteří komunistickou totalitu nezažili a stávají se snadným cílem strategie dnešní KSČM. Výročí tragické smrti Milady Horákové je nutno využít k tomu, abychom důrazně připomněli všem našim občanům, co to byl komunismus a že nedovolíme, aby se vrátil. Miroslava Němcová místopředsedkyně ODS místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PČR
3
poznámky
LISTY ODS Jak je to doopravdy? Někteří komentátoři tvrdí, že žádná vláda po roce 1990 neprovedla důchodovou reformu. ...ale v době vlády ODS přece Česká republika uskutečnila důchodovou reformu jako první z transformujících se postkomunistických zemí! V roce 1994 byl přijat zlomový zákon o penzijním připojištění se státním příspěvkem, kterým byly položeny základy dobrovolného spoření v penzijních fondech. Rok 1995 přinesl rozsáhlou reformu průběžného pilíře na moderní důchodový systém. Systém je tak flexibilní, že pouhou změnou parametrů stávajícího důchodového systému a vhodnou valorizací se dá dlouhodobě dosáhnout jak efektu rovného důchodu, který navrhuje ODS, tak i efektu modelu NDC, který navrhuje ČSSD. Po odchodu vlád ODS se reformy zastavily.Socialistickým vládám odvaha k dalším změnám chybí, proto již sedm let kličkují a odvádí pozornost. Svou nečinnost socialisté maskují zřizováním parlamentních a expertních komisí, aby ji mohli zdůvodňovat nedohodou politických stran. Premiér Gross říká, že ODS chce poslat lidi do bídy. ... ale životní úroveň nejchudších lidí se zhoršila právě v době vládnutí socialistických vlád, neboť v letech 2001 – 2004 vláda nezvýšila životní minimum. Ministr Škromach říká, že zákaz švarcsystému je dílem vlád ODS. ... ale poprvé byl tento zákaz zaveden novelou 578/91 Sb., tedy v roce 1991! Pozdější snahy zákaz zrušit narazily na silný odpor odborů. Alena Páralová stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS
4
2005/1
✍
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
„Švarcsystém” – co s ním? Od října loňského roku platí novela zákona o zaměstnanosti, která se znovu snaží vypořádat s tzv. švarcsystémem, tedy prací na živnostenský list. Úřady práce (zřejmě mají pocit, že mají stále málo klientů) vyrazily na kontroly a rozdávají pokuty (až do výše 2 miliónů korun!). Mnoho živnostníků je zoufalých a obracejí se na nás, abychom s tím „něco” udělali. Větší firmy s nimi totiž odmítají podepisovat smlouvy, protože se bojí sankcí. Protože se tato situace dotýká opravdu desetitisíců lidí a desítek profesí, nepochybně se tito lidé obracejí na nás, členy ODS na různých úrovních po celé republice. Je tedy důležité vědět, že: • Poslanci a senátoři ODS byli zásadně proti a upozorňovali na následky. Marně. Všechny ostatní parlamentní strany hlasovaly pro. • Senátoři ODS se počátkem ledna pokusili o nápravu a navrhli
vypuštění příslušného paragrafu. Výsledek zatím neznáme. Ministr Škromach na opakované dotazy (MFD, Press klub 11.1.) není absolutně schopen vysvětlit, kdy práce na živnostenský list je a kdy není akceptovatelná. Stejně tak toho není schopno ani úřednictvo MPSV. 12. ledna vydalo tiskové prohlášení, ve kterém je pouze vágně uvedeno, že „se musí jednat o skutečně obchodní vztah a nikoliv zastřený pracovně právní vztah”. To znamená, že úředníci budou subjektivně posuzovat, kdy blahosklon-
ně dají palec nahoru a kdy dolů a napaří pokutu. To je naprostá úřednická zvůle. Raději nikdo nezaměstná nikoho, drobní živnostníci budou krachovat, atd., atd. Ještě podotýkám, že ODS nejde primárně o kvalifikované rozlišení, kdy je na ŽL možno pracovat a kdy ne (i když v současné situaci by to pro dotčené lidi bylo alespoň nějakým řešením), ale zásadně odmítáme tuto regulaci jako celek. Je jen a pouze na lidech, pro jaký způsob práce se rozhodnou – zda chtějí být „na volné noze“ nebo jim lépe vyhovuje zaměstnanecký poměr. Pokud budeme mít potřebnou sílu, okamžitě tento nesmysl zrušíme. P. S. Lidovci hodlají navrhnout totéž. Tak abyste nemuseli hledat na internetu – při hlasování o zákonu, který zákaz švarcsystému obsahuje, hlasovali všichni lidovci jako jeden muž pro. MARTIN ŘÍMAN poslanec ODS stínový ministr průmyslu a obchodu
ČSSD: Nelehké hledání „SuperStar“ Většina vyhlášených témat z dílny ČSSD, především rozvíření „daňové inspirace“, je jen zastírací manévr. Důkaz prázdnoty bezduchých gest hvězd sociálnědemokratického popu v duchu soutěže Česko hledá SuperStar uslyšíte až ve chvíli, kdy pochopíte, že pějí na „play-back“. Ministr financí Bohuslav Sobotka vykonával pro ODS službu téměř k nezaplacení. Nikdo u nás neskloňoval koncept „rovné daně“ tak často, jako právě on. Vzrušenou debatou nad dokumentem ODS Modrá šance končily i nevinné rozpravy o efektivitě správy a výběru daní, střet o kolkování lihu či zavedení registračních pokladen. S trochou nadsázky lze říci, že pokaždé, když „viděl Bohuslav Sobotka
rudě“, mluvil o „modré“. Je tu však období předsjezdové, přichází obrátka a ČSSD vyhlašuje téma snížení daňového břemene a zjednodušení daní. Sobotka zapomíná na staré výpady o riziku poklesu výběru daní a do jediné věty řadí pojmy: snížení daní, zachování bezplatného školství, nezvyšování spoluúčasti pacientů, odmítá razantní deregulaci nájemného, slibuje zvýšení podpory výzkumu a vývoje. Ani slovo o úsporách či škrtech – až na navrhované škrty v systému stavebního spoření a hypoték (ikony spojené s ODS). A jak to vypadá když panu ministrovi „vypadne zvuk“ a do nastalého ticha zazní opravdová stranická latina? Na otázku Vlastimila Tlustého, zda například dopady
vyvolané účinky novely zákona o zaměstnanosti (zákaz tzv. „švarcsystému“) budou chválit tisíce lidí, kteří živnostenské podnikání vynuceně pověsili na hřebík, odpoví: „Alespoň se systém vyčistí...“ Rok se s rokem sejde. Umíme vyloučit výklad správce daně naprosto odlišný od slíbeného „příměří“? Umíme zcela vyloučit situaci, kdy výklad finančního úřadu navýší základ daně o výdaje vynaložené na právě taková plnění? Jaký rozměr vlastně mají slova pana ministra financí o vyčistění systému, a kam až sahá jeho lehkost, s níž patlá do jediné hmoty věci i pojmy téměř neslučitelné?... MICHAL DOKTOR poslanec ODS
2005/1
✍
LISTY ODS
SENÁT
ODS musí být v Senátu slyšet Poslední volby do Senátu potvrdily skutečnost, že veřejnost chce pozitivní změnu. Pravicová ODS získala pozici nejsilnějšího politického klubu, i když to není pozice absolutní převahy. Volební vítězství ODS bylo základem toho, že se mi dostalo cti být zvolen předsedou naší horní komory a tím i možnosti prosazovat jiné názory na fungování Senátu. Nepopírám, že zvolení do této funkce bylo pro mne událostí příjemnou, ale také okamžitě pracovní. Bohužel zanedlouho přišla zpráva o ničivé katastrofě v jihovýchodní Asii. Veřejně činní lidé by měli reagovat vždy jako první v okamžiku ohrožení, katastrofy nebo vážného politického nebezpečí a to kdekoli ve světě, proto jsem inicioval vznik senátního konta na pomoc obětem zmíněné katastrofy a byl jsem pochopitelně i prvním vkladatelem. Jsem přesvědčen o tom, že i rychlá reakce Senátu přispěje svým dílem k postupné změně názoru na význam této instituce. Můj program ve funkci je jasně určen. Prezentoval jsem jej již v nástup-
ním projevu, poté v dalších setkáních s diplomatickým sborem a při nedávných setkáních s nejvyššími ústavními činiteli naší republiky. Základem tohoto programu je nově koncipované fungování komory a zlepšení jejího obrazu ve veřejnosti. Jen tímto způsobem je možné využít síly svěřené nám voliči. Váha nejsilnějšího senátního klubu se nemůže nyní uplatňovat jen negací pro nás nepřijatelných
návrhů, ale musí být uplatněna již ve stádiu projednávání ve Sněmovně a hlavně v Senátu. Nyní již můžeme do návrhů prosazovat naše představy, tj. alespoň fragmenty Modré šance. Samozřejmě chci zlepšit pozici Senátu v očích veřejnosti. Ke splnění tohoto cíle je nutné zlepšit informovanost o každodenním dění v Senátu a zlepšit, či lépe řečeno vytvořit nový vztah k mediím.
Doufám, že přesvědčíme média, že zprávy o činnosti v Senátu jsou důležité pro každého občana, a mají ho přesvědčit o tom, že dění v Senátu není jen hlídání zákonnosti, ale že Senát vnímá problémy a chce iniciovat jejich řešení. Chci také přesvědčit občany o tom, že senátoři mají velmi blízko k regionálním problémům a jsou i blíže k regionálním zastupitelským orgánům. Jsou tedy těmi, kteří mohou problémy regionu nejen analyzovat, ale také pomáhat řešit. V jednom mám jistotu. V Senátu budu společně s kolegy prosazovat program ODS a pevně věřím, že i blokovat levicové zákony této vlády. Pokud ale budeme přehlasováni ve Sněmovně, což se při současné hlasovací koalici ČSSD a KSČM může stát, určitě bude náš opačný názor slyšet. A to je dobře, protože občané ČR a naše ekonomika si nezaslouží tolik levicových zákonů, které blokují aktivitu lidí. A tomu může, vlastně musí, silný klub ODS pomoci. PŘEMYSL SOBOTKA předseda Senátu PČR
Senát čeká náročné volební období Pokaždé před senátními volbami se víc než kdykoliv jindy otevírá veřejná diskuse o významu a přínosu Senátu pro náš ústavní a politický systém. Z těchto diskusí nevychází Senát právě nejlépe. Protože jsem sám opětovně kandidoval, tak jsem daleko intenzivněji vnímal všechny tyto diskuse a pochybnosti. Měl jsem také možnost vidět volební materiály řady kandidátů do Senátu. Každý z nich přicházel s myšlenkami na nutnost změny a posílení významu a důvěryhodnosti Senátu. Dokázat veřejnosti, že horní komora parlamentu není zbytečným přepychem, musí být mimo jiné společným cílem senátorů zvolených za
ODS a je to také velký úkol pro nové vedení senátu. Je několik možností, jak toho dosáhnout. Ta teoreticky nejjednodušší, ale prakticky velmi složitá, je získání některých kompetencí od našich kolegů z Poslanecké sněmovny. Senát je složen z velmi kvalitních lidí, máme více času než poslanci a některými záležitostmi se proto můžeme daleko důkladněji zabývat. Je třeba se znovu pokusit najít cestu k určitému přerozdělení práce mezi Senátem a Poslaneckou sněmovnou. To, že v roce 2006 budou volby do sněmovny, by tato jednání mohla usnadnit. Další možností, o které se občas
diskutuje, je těsnější propojení Senátu a krajských zastupitelstev. Tato změna je velmi složitá, protože základní podmínkou pro její uskutečnění je nejen výrazná změna ústavy, ale především obecná politická shoda. Ta by se určitě pro různorodost názorů velmi obtížně hledala. Tou nejdůležitější možností je podle mého názoru ta, která nejvíce záleží pouze na nás. Je to nutnost výrazně aktivnějšího přístupu Senátu k řešení některých celospolečenských problémů. Senát by mohl a měl hledat řešení, se kterými nedokáže přijít vláda, protože to není součástí jejího programového prohlášení, případně koalič-
ních dohod. Hledat řešení, která nedokáží najít poslanci, protože sněmovna je příliš zatížena politikou a společná východiska se tam obtížně hledají. Výhodou Senátu je po volbách to, že došlo k výraznému názorovému sblížení jednotlivých klubů. Samozřejmě v mnoha případech máme a budeme mít rozdílné pohledy na konkrétní záležitosti, ale jedno určitě máme společné. Tím je snaha o zlepšení pozice Senátu v našem ústavním systému. Nové vedení Senátu musí tento společný zájem posilovat. A musí také vytvářet podmínky, aby se tyto snahy daly uskutečnit. JIŘÍ LIŠKA místopředseda Senátu PČR
5
LISTY ODS
2005/1
✍ Vláda směřuje k centrálnímu dirigismu PŘEDSTAVUJEME NAŠE HEJTMANY
rozhovor s hejtmanem Moravskoslezského kraje, Evženem Tošenovským Co podle Vás nejvíce rozhodlo o úspěchu ODS ve volbách v Moravskoslezském kraji? Určitě dlouhodobá spolupráce krajské reprezentace za ODS. Zároveň to byly zásadní neuvěřitelné chyby vlády a nekonečné sliby ČSSD pomoci kraji.
Kde vidíte největší dluhy vlády ve vztahu ke krajům? Určitě se jedná o celý systém jasného rozdělení správy státu mezi vládu, kraje a obce, včetně nového způsobu rozpočtování. Vláda nabrala neuvěřitelný směr centrálního dirigismu.
Jaké priority jsou pro Vás osobně pro nadcházející období nejdůležitější? Podpora vzdělání v kraji a rozjetí projektů, jako je např. letiště Mošnov a dopravní záležitosti s cílem pomoci podnikání.
Jak nejraději trávíte volný čas? Nejraději v přírodě s rodinou. A protože jsem se vrátil ke sportu, tak je to doplněno i sportovní sebedestrukcí.
Ing. Evžen Tošenovský se narodil 26. února 1956. Je ženatý a s manželkou Drahomírou má dvě děti – syna Evžena a dceru Lucii. Po maturitě na gymnáziu vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě, obor systémové inženýrství. Primátorem města Ostravy se stal v roce 1993, tento post zastával až do roku 2000, kdy byl zvolen hejtmanem Moravskoslezského kraje. V roce 2000 mu byla ministrem vnitra udělena Čestná medaile Hasičského záchranného sboru České republiky a o dva roky později ho francouzský prezident ocenil Řádem rytíře Čestné legie. Ve svém volném čase se Evžen
Tošenovský věnuje rozmanitým koníčkům. Deset let hrál jako prvoligový hráč odbíjenou, kromě sportu má rád ale i literaturu a výtvarné umění.
K úspěchu přispěla pozitivní volební kampaň rozhovor s hejtmanem Jihočeského kraje Janem Zahradníkem Co podle Vás nejvíce rozhodlo o úspěchu ODS ve volbách v Jihočeském kraji? Vítězství Občanské demokratické strany v krajských volbách je rezonancí několika vlivů, které se setkaly v jednom čase a se stejnou fází. V první řadě si kraje pod vedením ODS našly své místo na české politické scéně a voliči to ocenili. Na rozdíl od ostatních stran RNDr. Jan Zahradník se narodil 23. 3. 1949 v Českých Budějovicích, kde v současné době žije. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor učitelství matematiky a fyziky. V období let 19721992 působil jako středoškolský učitel na česko-budějovickém gymnáziu J. V. Jirsíka, poté byl osm let spolumajitelem a ředitelem soukromého Česko-anglického gymnázia v Českých Budějovicích. Od roku 2000, kdy kandidoval v krajských volbách, je hejtmanem Jihočeského kraje. Je ženatý, jeho manželka Jana je středoškolskou učitelkou dějepisu a filozofie a od roku 2001
6
ODS dokázala postavit do čela krajských kandidátek osobnosti, které dokázaly voliče oslovit a předložit jim srozumitelný program. K výsledku ODS jistě také přispělo špatné vládnutí koaliční vlády v čele s ČSSD a konzistentní opoziční politika ODS. Zvláštním fenoménem byla volební kampaň, kterou ODS pojala pozitivně a uměřeně, zatímco
působí jako ředitelka zmíněného Česko-anglického gymnázia. Mají dvě dcery a dvě vnučky.
ČSSD po komerčním zahájení vsadila vše na negativní hesla. Jaké priority jsou pro Vás osobně pro nadcházející období nejdůležitější? Pro Jihočeský kraj a tedy i pro mne je hlavní prioritou nadcházejícího období výrazné zlepšení dopravní situace. Je nutné urychlit výstavbu dálnice D3, která spojuje náš kraj s centrem republiky a otvírá cestu k našim sousedům na jih a rychlostní komunikace R4, která směřuje do Bavorska. Současné tempo je naprosto nedostačující a vidina, že se dálnice bude stavět sto let je pro Jihočechy nepřijatelná. Zároveň vláda musí dodržet svá usnesení o modernizaci IV. tranzitního železničního koridoru, který by měl v budoucnosti převzít většinu nákladní dopravy. Kde vidíte největší dluhy vlády ve vztahu ke krajům? Vláda předala krajům celou řa-
du kompetencí. Ministerští úředníci se ale snaží podržet si vliv nad příslušnými aktivitami. Nejvíce je to vidět v resortu místního rozvoje, zdravotnictví a školství. Zde je nutné přesně definovat vzájemné vztahy a otevřeně vše vyřešit. Dále je nezbytné předat do daňových výnosů krajů všechny prostředky, které souvisejí s jejich pravomocemi. Jak nejraději trávíte volný čas? Volný čas nejraději trávím se svou rodinou, zejména se snažíme s manželkou navštěvovat naše malé vnučky, které bydlí nedaleko Prahy a proto je nevidíme tak často, jak bychom chtěli. Jinak rádi lyžujeme, chodíme po horách a poznáváme krásy našeho kraje a České republiky. Moje manželka jako učitelka historie je mi dobrou průvodkyní po našich památkách a vzhledem k jejich množství máme ještě mnoho krásných výletů před sebou.
2005/1
✍
LISTY ODS
EVROPSKÝ PARLAMENT
Hlasování o euroústavě Evropský parlament (EP) ve středu 12.1. hlasoval o tzv. evropské ústavě. Protože však nemá v této věci ratifikační pravomoci, mohl tak učinit pouze deklaratorní formou. EP tedy hlasoval o obsáhlé zprávě/rezoluci, která - obrazně řečeno - samozřejmě vynášela euroústavu až do nebes a nesla se v naprosto jednostranném duchu. Pozoruhodné je, že EP nebyl schopen zařadit do rezoluce pasáž, která by volala po vyvážené, férové a kritické diskusi o euroústavě, a nebyl také schopen vyzvat k přidělení finančních prostředků na kampaň (z veřejných zdrojů!) nejen příznivcům, ale i odpůrcům ústavy. Zdá se totiž, že pro evropské instituce oficiálně existuje pouze jeden povolený názor na euroústavu – kladný. Kdo jej nesdílí, je automaticky podezřelý. To ovšem může znít podezřele zase lidem s naší his-
torickou zkušeností. Pro rezoluci hlasovalo 500 poslanců EP, 139 bylo proti, 40 se hlasování zdrželo. To znamená, že cca 25 % europoslanců (jinými slovy každý čtvrtý) nevyjádřilo tak či onak s euroústavou souhlas. To rozhodně není číslo, které by se dalo bagatelizovat či marginalizovat. Rozhodně také nejde o skupinku „extremistů“, jak slýcháme od příznivců euroústavy, kteří se – v duchu výše uvedeného – snaží odlišné názory skandalizovat a nevybíravě napadat. Devítičlenný klub europoslanců ODS byl na hlasování kompletně přítomen a hlasoval jednotně proti rezoluci, v souladu se svým vlastním usnesením, výzvou Výkonné rady i usneseními Kongresů ODS. Dva poslanci ODS – O. Vlasák a N. Škottová kteří se kvůli technické chybě napřed neobjevili na jmenném seznamu hlasujících proti a byli ve-
deni jako nepřítomní, požádali písemně o dodatečné zařazení na seznam a bylo jim vyhověno. Celou náladu okolo hlasování v EP dokreslovala kuriózní, povinně optimistická atmosféra, která by pamětníkům nejspíše připomněla „spontánní“ prvomájové veselí před rokem 1989, včetně fanfár, praporků i praporů, ovací vestoje atd. Naopak některým odpůrcům euroústavy zakázal předseda EP Borrell použít v hlasova-
cí místnosti jejich připravené transparenty či plakáty a snaha parlamentní ochranky o zabavení těchto předmětů dokonce vyústila v potyčku před hlasovací místností. Celkově šlo o dosti smutný obrázek toho, jak někteří politici – bohužel i evropští – přistupují k názorové pluralitě. JAN ZAHRADIL předseda poslaneckého klubu ODS v EP stínový ministr zahraničních věcí
Proč říci „NE“ evropské ústavě Ještě před pár lety se projekt čehosi jako evropská ústava zdál nereálnou smyšlenkou. Dnes je skutečností a tento zvláštní text může nadlouho ovlivnit naše životy. Je tak v zájmu každého z nás přemýšlet o důsledcích, které by přijetí kontroverzního dokumentu znamenalo. Euroústava omezí naši národní suverenitu, protože: • zavádí a definuje všechny rysy budoucího jednotného státu – měnu, vlajku, znak, hymnu, heslo („jednotná v rozmanitosti“) a oficiální svátek (9. 5.), • zavádí občanství Unie, kterým doplňuje občanství národního státu, • nadřazuje sebe sama i právo Unie ve „svěřených pravomo-
cích“ národním ústavám a právu členských států, • umožňuje evropským institucím umístěným v Bruselu přijímat opatření ke koordinaci hospodářských a sociálních politik členských států Unie a jasně tím omezuje pravomoci národní vlády a národního parlamentu vést nezávislou hospodářskou politiku, • vymezuje společnou zahraniční a obrannou politiku, kterou členské státy musí podporovat „aktivně a bezvýhradně“ a připouští vznik „unijních“ ozbrojených sil mimo rámec NATO, • nově a pro Českou republiku nevýhodně definuje hlasování tzv. kvalifikovanou většinou tak, že výrazně zvýhodňuje „velké“ před „malými“,
• tomuto typu hlasování svěřuje 40 dalších a nových oblastí, které byly do současnosti v rozhodovací pravomoci národních států, • výrazně snižuje možnost použít při hlasování národního veta a jde tak daleko, že dokonce připouští možnost institut národního veta zrušit (národní zástupce se tak může „vymluvit“, že byl prostě přehlasován a není nucen hájit národní zájmy použitím práva veta; tím je definitivně přeťata nejzákladnější demokratická kontrolní vazba volič – politik), • umožňuje Evropské komisi (která vyrábí hlavní proud evropské legislativy) „vykonávat funkci nezávisle, bez pokynů od žádné vlády, orgánu, instituce
nebo jiného subjektu“; zvyšuje tak nekontrolovatelnost bruselských úředníků a umožňuje jim přístup k neomezené moci. Česká média oznamují, že podpora přijetí euroústavy mezi občany ČR roste. Je ovšem smutným faktem, že lidé obsah neznají a netuší, jak moc se jich dotkne. Toto už není debata o tom, zda do EU ano či ne. Máme právo mluvit do budoucnosti Evropy a obhajovat sami sebe. Pokud si necháme vzít kus národní suverenity, kterou jsme tak obtížně získávali zpět jenom proto, že budeme slepě věřit, že co je evropské, to je lepší - dobře nám tak. IVO STREJČEK poslanec EP
7
LISTY ODS
✍
2005/1
FÓRUM NÁZORŮ
Česká pomoc musí být smysluplná Hodnota české pomoci jihovýchodní Asii dosáhne půl miliardy korun. Polovina půjde ze státního rozpočtu. Druhou věnují občané a firmy - jejich solidarita je bezprecedentní. S takovými prostředky se již dá ledacos udělat. Stejně tak je ale snadné je promrhat. Nebo dokonce napáchat další škody. Poskytovat humanitární pomoc a podílet se na obnově zničených území není jednoduché. Nestačí mít dobrý úmysl nebo sklady plné přebytečného, dotovaného cukru nebo obilí. Ani nestačí dopravit balenou vodu nebo deky na letiště hlavního města postižené země. Pomoc dostává smysl až ve chvíli, kdy se dostane přímo k postiženým. A pokud je její dopad dlouhodobý. Není to vždy snadné. Je důležité, kolik dáváme. Možná ještě důležitější je, jak a na co dáváme. Vždy se vyplácí soustředit se na méně oblastí a na skromnější projekty. Na opravy silnic, mostů a dalších velkých infrastrukturních
projektů nemáme dostatek peněz. Megalomanské stavby a plány, zavánějící sociálním inženýrstvím, jsou zase zárukou neúspěchu. Pokud se však zaměříme na opravy škol, nemocnic, obytných domů a na ekonomické znovuoživení jednotlivých vesnic nebo menších měst, můžeme ledasčeho dosáhnout. Pomoc bude mít na místě reálný dopad. Bude navíc vidět i v rámci nejrůznějších mezinárodních struktur. Má to však jednu podmínku. Rozhodneme-li se někde začít, musíme tam setrvat delší dobu. Nejméně rok. Ať již to bylo doma po povodních, při balkánských válkách nebo po zemětřesení v Íránu - česká pomoc byla nejúčinnější ve chvíli, kdy došlo k úzké spolupráci státu s nevládními organizacemi. Těmi seriózními, které fungují transparentně, profesionálně a flexibilně. Které se v místě katastrof i ve světě velkých dárců a zkostnatělých mezinárodních organizací naučily pohybovat.
A kterým vždy záleží i na dobrém jménu České republiky. Díky schopnosti nevládních organizací dosáhnout na prostředky z mezinárodních zdrojů můžeme zároveň svůj příspěvek znásobit. V Afghánistánu tak například pomoc realizovaná pod českou vlajkou Člověkem v tísni dosáhla za tři roky hodnoty 156 miliónů korun – postavili jsme 73 škol, pět nemocnic a na tisíc domů pro uprchlíky. „Pouhá“ čtvrtina prostředků nakonec pocházela z ČR (šest miliónů od soukromých dárců, zbytek od vlády). V íránském Bámu jsme za rok od zemětřesení postavili tři školy a jednu kliniku. Celkem za 30 miliónů - třetina byla z českých zdrojů. Na rozdíl od ostatních nových členských zemí (i mnoha starších) jsme v tomto ohledu konkurenceschopní. Není na škodu toho patřičně využít. Věřím, že bude česká pomoc v oblasti katastrofy opravdu vidět. Že bude smysluplná. Není to ale
předem zaručené. Mějme proto realistické cíle a rozhodujme se výhradně podle potřeb na místě. Uvítají to postižení stejně jako dárci a daňoví poplatníci. A uvědomme si, že není amorální, pokud na dlouhodobou pomoc nahlížíme skrze naše zahraničně-politické zájmy. Jen ji nesmíme pojímat jako další dotační program pro český průmysl, zejména pro tu méně úspěšnou část. Předotováno a přeregulováno máme i bez toho. Jmenování ministra Urbana do čela meziresortní komise pro obnovu jihovýchodní Asie lze proto právem považovat za varovný signál. TOMÁŠ POJAR ředitel společnosti Člověk v tísni
Hledáme rozsah služeb státu Evropský stát obecně se v posledních desetiletích dostává do velmi obtížné situace. Zatímco v poválečných letech velmi expandoval své služby občanům i regulační zásahy do jejich života, v poslední době se tento rozsah státní agendy ukazuje jako kontraproduktivní a rozpočtově neudržitelný. Ruku v ruce jde několik fenoménů. Stárnoucí populace činí neudržitelnými rozsáhlé státní penzijní systémy. Setrváváním v zajetí socializujících veřejných průběžných systémů hrozí v několika málo desetiletích kolapsy veřejných rozpočtů a masovými sociálními katastrofami starých lidí bez prostředků. Souběžně masivní všeobjímající byrokracie velmi účinně dusí podnikání a tím ještě dále rozevírá nůžky veřejných rozpočtů. Tato tendence se exponenciál-
8
ně zrychluje s možnostmi přesouvat v globalizujícím se světě ekonomické aktivity bezproblémově do ekonomicky atraktivnějších míst. Z jedné strany tak dochází k utlumování možností občanů postarat se o sebe sami a určitým způsobem do veřejných rozpočtů přispět, z druhé strany pak roste zátěž veřejných sociálních systémů nejen starými lidmi, ale i lidmi v produktivním věku, kteří práci nejsou schopni najít. Z těchto důvodů nám pak krystalizují tři kritéria, jimiž musí být vhodnost každé státní (a i jiné veřejné) aktivity poměřována. Tato kritéria jsou fakticky rovnocenná, musí být posuzována provázaně. Kritérium rozpočtového pokrytí. Je nutno rychle odbourat rozpočtové schodky veřejných roz-
počtů a směřovat k vyrovnaným rozpočtům. Trvalé masivní financování rozpočtovými schodky je vůči budoucnosti vrcholně nezodpovědné a postupně naráží na neúprosné zrcadlo finančních trhů. Veřejnost na úspory vyvolané tvrdou objektivní skutečností reaguje krajně nevlídně, pro politiky je tento směr velmi neoblíbený. Kritérium potřebnosti služby pro občana. Dosavadní filosofie státu v Evropě je spíše socialistická, všeobjímající a trvale se rozšiřující. Tuto filosofii je nutno otočit - potřebná služba státu má opodstatnění pouze tam, kde je opravdu nutná a kde si občan opravdu nemůže tuto službu zabezpečit sám. Argumentem nemůže být, že nezodpovědný občan by mohl zabezpečení takové služby pominout. Nezodpovědný občan se ve
skutečností může sám vystavit takovému rozsahu nebezpečenství, že ho před nimi nemůže ochránit ani stát orwellovského rozsahu. Kritérium neomezování ekonomických aktivit občanů. Toto kritérium vymezuje zásahy státu i v oblastech, které by potenciálně prošly kritérii 1 a 2. Vychází z předpokladu, že blahobyt nevzniká přerozdělením již existujících statků, ale vzniká jejich aktivní tvorbou. A k aktivní tvorbě statků jsou občané motivováni, pokud jim nejsou obratem konfiskovány a pokud nemusejí překonávat hory nesmyslných překážek. MICHAL TOŠOVSKÝ (
[email protected] ) zpracoval pro aktivitu „Efektivní stát 2006–2011“ Více informací o projektu na www.estat.cz
2005/1
Politické strany poslaly své zástupce do mezistranické komise pro důchodovou reformu. Jejím úkolem je nechat spočítat ekonomické dopady variant předložených jednotlivými stranami. Komise najala několik odborníků, kteří počítají jednotlivé varianty. Mám tu čest jako člen komise za ODS dohlížet na to, aby najatí odborníci správně počítali zadané varianty – v případě ODS tzv. rovný důchod. Do května by výpočty měly být na světě a ukázat, jaký by jednotlivé varianty měly dopad na důchodce, daňové poplatníky a stát.
ODS nabízí model (popsaný v programu Modrá šance), v němž by lidé v budoucnu platili o polovinu nižší pojistné na státní důchody a ušetřené peníze by mohli věnovat na soukromé formy důchodového zabezpečení. Občan by poté v důchodu žil ze dvou zdrojů: ze státního důchodu, který by byl pro všechny stejně vysoký, a z peněz soukromě naspořených, které by nepodléhaly státnímu přerozdělování. Kdo si naspoří více, bude mít více, kdo si nenaspoří nic, bude mít jen státní důchod. Některé strany jsou také pro to, aby se zmenšil díl peněz posílaný do státního systému, ale navrhují,
aby spoření u soukromých fondů bylo povinné. My víme, že tím by se zatížení poplatníků nijak nezmenšilo a že by se tím ani nijak nezvýšila svoboda nakládat s vlastními prostředky. Vznikl by pouze nový systém přeregulovaných fondů. Politickou scénu tedy čeká spor o to, zda stát paternalisticky bude chudé i bohaté lidi nutit platit vysoké částky POVINNĚ do fondů, nebo zda nám stát rozšíří svobodu volby a nechá na nás jak se svými penězi dobře nebo špatně naložíme. PETR MACH ředitel Centra pro ekonomiku a politiku
Důsledky vládního legislativního chaosu Mezi 14. až 17. prosincem loňského roku proběhla 39. schůze Poslanecké sněmovny. Její navržený program byl ambiciózní. Pozvánka kromě stěžejního bodu – třetího čtení zákona o státním rozpočtu - obsahovala celkem 100 bodů. Během jednání schůze se pak program rozrostl na bodů 105. Nakonec však schůze neskončila vyčerpáním programu, ale vládních poslanců, když byly projednány 42 body schváleného programu. Vše ostatní bylo, tak jako u schůzí předešlých, odsunuto na schůze budoucí. O projednaných i neprojednaných zákonech se v tisku vedla diskuse a nechci ji opakovat. Uvedu však několik čísel, která nebyla publikována a v jistých ohledech jsou děsivá. Předpokládejme, že by program 39. schůze, tak jak byl uveden na pozvánce, byl splněn. Bylo předloženo 67 tisků s návrhy zákonů nebo novel zákonů. Tyto tisky však obsahují často novely několika zákonů, takže pak by se během prvních až třetích čtení projednávaly novely 139 zákonů, a to často několikrát. Například zákon o státní sociální podpoře
by byl novelizován v šesti různých návrzích zákonů. Dále by se projednávalo 21 nových zákonů a pouze šest zákonů bylo navrženo ke zrušení. Děsivá statistika a útěchou nemůže být ani to, že se z programu projednala jen část toho, co bylo zamýšleno. Problém byl odsunut jen na schůze příští. Vzhledem k tomu, že i předchozí schůze Poslanecké sněmovny měly obdobný průběh, nelze se divit, že Sbírka zákonů za rok 2004 obsahuje 700 zákonů, vyhlášek, nařízení a jejich
oprav. K tomu je třeba připočítat 140 mezinárodních smluv a oprav jejich znění ve Sbírce mezinárodních smluv, která se vede samostatně od roku 2000. Je to v polistopadovém období absolutně nejvyšší počet a odmyslíme-li několik tisíc položek Úředního listu týkajících se znárodnění po roce 1945, pak je to od roku 1918 absolutně nejvyšší počet zákonů a vyhlášek za rok vydaných. To by nás mělo vést k zamyšlení. PETR KREJČÍ poradce Poslaneckého klubu ODS
Může se Stanislav Gross stát opravdu Tony Blairem? ČSSD vytáhla do boje o středového voliče. Jak jinak lze nazvat mediální kampaň posledních dnů, v níž padají zásadní tabu sociálně demokratické politiky, a někteří členové současné vlády navrhují snižování daní, platby v hotovosti při návštěvě lékaře či dokonce školné pro studenty vysokých škol? Stanislav Gross do nejužšího stranického vedení navrhuje mladé ministry Buzkovou a Sobotku a sám sebe by rád označil za českou verzi úspěšného britského premiéra Tony Blaira. Jenže celá věc má jeden velký háček. Za Blaira se politik nemůže prohlásit, Blairem se musí narodit. Britský premiér je vzdělaný a inteligentní politik, který nemění názory podle toho, kam vítr zrovna vane. Zásah spojeneckých sil v Iráku jasně dokazuje, že Blair je ochoten riskovat politický krk pro něco, o čem je přesvědčen, že je správné. Každá jeho obhajoba irácké vojenské operace svojí argumentační přesvědčivostí předčí i amerického prezidenta Bushe a jeho slova o tom, že k dosažení míru je někdy nutné jít do války, dodnes opakuje v jednom ze svých reklamních spotů televize CNN. Předseda české vlády je však vším jiným než Tony Blairem. Není schopen nabídnout českým voličům žádnou politickou vizi, což nejlépe ukazuje celostránkový rozhovor v MF Dnes (sobota 8. 1. 2005), v němž o svém programu a o tom, co by rád přinesl této zemi, hovořil ve třech odstavcích, a to ještě byl schopen pouze říci, to co nechce, tedy školné a platby u lékaře. Místo konkrétních představ byl schopen čtenářům jen sdělit, že si mají počkat na programovou konferenci strany v závěru měsíce. Těžko si představit Tony Blaira, jak britskému voliči slibuje, že své názory bude schopen formulovat až po stranickém zasedání. Stanislav Gross by rád zůstal premiérem, ale zároveň není schopen voliči sdělit jediný důvod, proč ho podporovat. V jednu chvíli straší modrými tunely a zbrojí proti privatizaci nemocnic, vzápětí se chce stát českým Blairem.Své voliče se snaží najít, kde to jen jde, a názory upravuje podle toho, co mu v danou chvíli připadá nejvýhodnější. Jak ukázaly troje loňské volby, na zkušenějšího a vzdělanějšího českého voliče, tato strategie dnes již nestačí. ČSSD na rozdíl od ODS dodnes neprošla ideovým tříbením a dokud si v opozici nevyjasní filozofické základy své politiky, těžko bude schopna voliči nabídnout svého Tony Blaira. Michal Sedláček politolog
9
komentář
ODS chce omezit přerozdělování důchodů
LISTY ODS
komentář
LISTY ODS ODS je dnes nejpracovitější stranou Martin Říman ve svém projevu správně poukázal, že každý kongres ODS je zarámován do určité politické a společenské nálady, která ho více či méně ovlivní. Ten poslední se pochopitelně nesl v optimistickém duchu, neboť vše nasvědčuje tomu, že vláda socialistů se v naší zemi chýlí ke konci. Z delegátů byla cítit energie a odhodlání k razantním změnám, ale byly slyšet i varovné hlasy, aby tato jedinečná šance nebyla promarněna. Potěšující bylo velké množství prezentovaných programových a koncepčních materiálů pocházejících od jednotlivých stínových ministrů, či z dílny spřátelených think-tanků, které se prezentovaly v předsálí. Potvrdilo se, že intelektuálně je dnes ODS nejpracovitější stranou, která nemá na české politické scéně konkurenci, a že disponuje ucelenou a konsistentní politickou vizí. Důležitý je i sebevědomý a realistický přístup občanských demokratů v otázkách evropské politiky. Poslanec Evropského parlamentu Hynek Fajmon ve svém projevu popsal pozici ODS následovně: „Evropskou unii jsme vždy vnímali jako projekt odvozený od zájmů jednotlivých členských států a vždy jsme říkali, že naše české zájmy musí být do tohoto projektu účinně zakomponovány. Odmítali jsme představy o jakési morální, ekonomické či politické nadřazenosti EU nad námi a z toho vyplývajících představ o nezbytnosti podřídit se civilizačně vyššímu typu uspořádání.“ Zapadnout by nemělo vystoupení Jonathana Evanse, předsedy klubu poslanců EP britské Konzervativní strany, která je dnes v Evropském parlamentu nejvýznamnějším spojencem ODS. Evans mluvil o ideové blízkosti občanských demokratů a britských konzervativců. Podle něj jde o dvě strany, které dnes v Evropě nejdůrazněji volají po zrušení nadměrných regulací a legislativy, po odbourání svazující daňové zátěže, po zavedení politiky volného trhu a Evropě národních států, která by byla silným partnerem USA. To vše jsou potěšující signály. Ideově a myšlenkově je ODS nepochybně na správné cestě. Otázkou ovšem je, zda se neuchýlí ke kompromisům a dokáže svůj program uvést v život. František Mikš ředitel Institutu pro politiku a kulturu CDK, šéfredaktor Revue Politika
10
2005/1
✍ Kongres jako přehlídka řečnické síly KONGRESOVÉ OZVĚNY
Mediálními ohlasy na prosincový kongres občanských demokratů se táhly dva převládající tóny: • Podle většiny komentátorů to byl kongres, v jehož atmosféře byla cítit vůle k moci a převzetí vládní odpovědnosti. • Šlo o přehlídku více či méně úspěšných řečnických cvičení, na základě kterých se delegáti rozhodovali především o personálním obsazení vedení ODS. Pravda, pozitivní energií nabité jednání v pražském Top hotelu se svou atmosférou od někdejších kongresů v Karlových Varech, Poděbradech nebo třeba Kopřivnici radikálně lišilo. Bylo by však chybou zaměňovat euforii po trojích vítězných volbách s připraveností vystřídat stávající tragikomickou vládní koalici v řádných volbách v červnu příštího roku. Atmosférou, jakkoli pozitivní, se ještě nikdy žádné volby nevyhrály. V rozporu se všeobecným míněním se však totéž už nedá tvrdit o slovech. Přestože se s obli-
bou tvrdívá, že člověka bychom neměli soudit podle slov, ale pouze dle jeho činů, u politiků, zvláště pak opozičních, kteří se nacházejí v očekávání volebního vítězství, bychom s podobným soudem měli zacházet jen velice opatrně. Jestliže se dá poměřovat kvalita a síla politického vůdce v předvolebním boji, pak jedině tím, s jakou obrazností, zkratkou i vtipem dokáže obecenstvu (voličům) vysvětlit programové vize a ideály své strany. Pokud se tedy delegáti rozhodovali o tom, kdo je povede do voleb také na základě řečnických kvalit jednotlivých uchazečů o vrcholné stranické posty, možná nezvolili to nejhorší kritérium. Uvědomme si třeba, jak vtipně a zároveň účinně třeba dokázal oslovovat americké voliče například Ronald Reagan, který byl do úřadu zvolen i díky přesvědčivé síle svých slov. Ilustrativní je třeba slavná anekdota, kterou v předvolební kampani popisoval hospodářskou situaci Spojených států konce sedmdesátých let:
„Recese, to je když váš soused přijde o zaměstnání. Krize, to je když o zaměstnání přijdete vy. No a hospodářské oživení, to je když o zaměstnání přijde Jimmy Carter.“ Když pak pár měsíců po vstupu do Bílého domu pročítal Reagan vyděšené novinové komentáře o tom, s jakou razancí začal škrtat nabobtnalé federální výdaje a snižovat daně, prohlásil: „Oni se diví, že dělám to, co jsem před volbami říkal!“ Což je základní předpoklad, aby se z výřečně schopného politika stal schopný politik. Na první pohled se to zdá být geniálně jednoduché. Uvidíme. MAREK STONIŠ měsíčník 51pro
Koaliční perspektivy ODS Síla strany v zemi, kde se o účast ve vládě ucházejí více než dvě relevantní strany, není dána jen jejími volebními výsledky. Neméně důležitá je její schopnost uzavírat krátká i déletrvající spojenectví – tedy koaliční potenciál. Toto konstatování platí i pro mezinárodní úroveň. Strana bez silných zahraničních partnerů je stranou bez perspektivy efektivního ovlivňování mezinárodních vztahů. Vrcholem XV. kongresu ODS proto nebyla volba nového vedení nebo diskuse o dalším směřování, nýbrž vystoupení a zdravice politických hostů. Tady jsou fakta, svědčící o významném posílení domácího i mezinárodního koaličního potenciálu této strany:
a) opakovaně vstřícné vystoupení předsedy třetí nejsilnější domácí strany s reálným koaličním potenciálem M. Kalouska jako protiklad nulovému zastoupení českých stran na kongresu ODS v letech 1999–2002; b) zatímco na kongresu v roce 2002 nevystoupil ani jediný zahraniční host, o dva roky později ODS uvítala slovenského premiéra, předsedu nejsilnější frakce v Evropském parlamentu a pravděpodobného polského premiéra, c) na kongresu na rozdíl od minulých let zazněly pozdravné řeči od lídrů španělských lidovců, německé CDU či maďarské pravice. To vše svědčí o tom, že ODS se stává obletovanou politickou
nevěstou. A to nejen díky své síle, ale zejména pro svoji ochotu spolupracovat. Ještě důležitější je ale to, že ODS se dnes realisticky rozhoduje při výběru partnerů. Ví, že na české politické scéně je přese všechny rozdíly nejbližší KDU-ČSL (o tom svědčí i drtivá převaha odpovědí v kongresové anketě CEVRO). A také ví, že členství v největší europarlamentní frakci otevírá dosud jen tušené možnosti. I přes řadu výhrad tedy můžeme konstatovat, že ODS již ví, jak nakládat se svým koaličním potenciálem. A to je rozhodně dobrá zpráva pro všechny její příznivce. LADISLAV MRKLAS ředitel CEVRO
2005/1
LISTY ODS
✍ Chceme změnu školského zákona PROSAZUJEME V PARLAMENTU
Občanští demokraté poporují ústavní stížnost rodičů, jimž se nelíbí nový systém podávání přihlášek na střední školy. Letos poprvé se v prvním kole zkoušek budou děti hlásit jen na jednu školu, zatímco dříve se mohly přihlásit na jednu veřejnou a libovolný počet soukromých a církevních. Změnu umožnil nový školský zákon, který chce ODS novelizovat. „ODS je přesvědčena, že zákon omezuje právo na vzdělávání, což je v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ řekla na tiskové konferenci dne 18. ledna novinářům místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová. Poslanci ODS v čele se stínovým ministrem školství Walterem Bartošem 19. ledna
předložili novelu školského zákona, která by měla systém v podávání přihlášek na střední školy změnit. „Žáci by se díky ní mohli hlásit na libovolný počet středních škol,“ uvedl 1. místopředseda ODS Petr Nečas. Novela ale zabrání tomu, aby bylo dítě přijato na více škol zároveň. Ředitel jedné školy, kam se žák hlásí, by měl být do určitého termínu informován o tom, že uchazeč byl přijat jinam. Školy by také mohly pořádat přijímací zkoušky ve více termínech. Děti by tak měly poprvé možnost skutečného výběru škol a mohly volit tu nejlepší vzdělávací cestu. Poslanci ODS pro školský zákon nehlasovali. Zákon omezuje právo dětí na svobodu volby
při výběru střední školy. „Měli jsme výhrady nejen ke změně v systému přijímacích zkoušek, ale i k odpuštění školného za děti v posledním ročníku mateřských škol a zkouškám na víceletých gymnáziích při přechodu žáků z nižšího na vyšší stupeň,“ uvedla Miroslava Němcová ke školskému zákonu. Podle ní novela obsahuje jen změnu v přijímacích zkouškách, protože je to aktuální problém, který je třeba řešit. Na podporu stížnosti občanů k Ústavnímu soudu zorganizoval ředitel Prvního obnoveného reálného gymnázia v Praze Václav Klaus, syn prezidenta Václava Klause, petici. (red, čtk)
ODS předložila zákon o referendu k euroústavě ODS dne 13. ledna oficiálně předložila v Senátu návrh ústavního zákona o referendu k evropské ústavní smlouvě, který připravil poslanec a stínový ministr spravedlnosti ODS Jiří Pospíšil. Počítá s tím, že Češi by o pravidlech budoucího fungování Evropské unie rozhodovali ještě před koncem letošního roku. Vládní ČSSD a lidovci chtějí referendum spojit s parlamentními volbami v roce 2006.
Ke schvalování euroústavy v referendu se kloní většina parlamentních stran, připomněli při představení návrhu novinářům předseda Senátu Přemysl Sobotka a šéf senátorů ODS Tomáš Julínek. Návrh byl předložen tak, aby jej Senát mohl začít projednávat už na schůzi 27. ledna. ODS bude zároveň navrhovat zkrácenou lhůtu pro projednání. Referendum by mělo být podle tohoto návrhu závazné. Předlo-
ha nepočítá s podmínkou určité minimální účasti voličů na hlasování pro platnost referenda. Otázka, na kterou by občané v referendu odpovídali, v návrhu zákona zní: „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala smluvní stranou Smlouvy o Ústavě pro Evropu, podepsané v Římě dne 29. října 2004, včetně protokolu k ní připojených a jejích příloh?“. (red, čtk)
ODS chce zrušit zákaz „švarcsystému“ ODS se v Senátu pokusí prosadit úpravu nového zákona o zaměstnanosti tak, aby z něj vypadl paragraf, který postihuje takzvaný „švarcsystém“. Zákon zakazuje firmám zaměstnávat živnostníky na práce, jež mohou vykonávat zaměstnanci firem. Za porušení zákona, který platí od října loňského roku, nyní hrozí firmám dvoumilionová pokuta. Živnostníkům, kteří pracují pro firmu, pak pokuta ve výši 10.000 korun. Zákon je podle ODS na hranici ústavnosti a komplikuje život desítkám tisíc živnostníků. „Ve svém důsledku pak zvyšuje nezaměstnanost a brání rozvoji malých a středních firem,“ uvedl na tiskové konferenci dne 14. ledna 1. místopředseda ODS Petr Nečas. Ztotožnil se tak s názorem prezidenta Hospodářské komory ČR Jaromíra Drábka. Podle Drábka zákon diskriminuje živnostníky bez zaměstnanců před těmi, kteří mají alespoň jednoho zaměstnance. Podobně jako Drábek soudí i ODS, že zákon zkomplikoval situaci v mnoha firmách a hrozí podnikatelům vysokými sankcemi, aniž obsahuje přesný výklad použitých pojmů. „Ministerstvo sice vydalo metodický pokyn, který paragraf vykládá, ale stále chybí přesná specifikace, co to vlastně švarcsystém je,“ uvedla stínová ministryně práce a sociálních věcí ODS Alena Páralová. Občanští demokraté se podle ní pokusí paragraf ze zákona úplně odstranit pozměňovacími návrhy k zákonu o státní sociální podpoře. Pokud ODS novelu neprosadí, hodlá v Poslanecké sněmovně iniciovat novelu zákona o zaměstnanosti. (red, čtk)
11
glosy
LISTY ODS Jahn chce zrušit živnostenské úřady
Vicepremiér pro ekonomiku navrhuje zrušit živnostenské úřady a jejich kompetence přesunout částečně na finanční úřady a zčásti na Českou obchodní inspekci. Považuje to za krok „ke zlepšení a zjednodušení podnikatelského prostředí“. Já osobně na tento nápad mám svůj názor, nicméně nechci nikoho ovlivňovat.Rád bych totiž znal názory našich starostů, krajských zastupitelů, kteří živnostenské úřady provozují, stejně jako podnikatelů, kteří s těmito úřady přicházejí do styku z druhé strany. Za Vaše postřehy děkuji. MARTIN ŘÍMAN
[email protected]
Chaos kolem daně ze zemědělských pozemků Tato vláda neumí pracovat systémově, neumí rozumně vládnout. Novelou zákona daně z nemovitostí z konce loňského roku (nepodpořenou ODS) připravila pro statisíce občanů naprostý chaos a opět prokazuje svoji nekompetentnost. Mění se dosavadní režim placení daně z nemovitostí u pronajatých pozemků, kdy povinnost platit daň přechází z nájemců na vlastníky, pokud byl katastr tzv. digitalizován (25% pozemků, vyjmuty jsou pozemky státní). Původní termín pro podání daňového přiznání posunul ministr financí pod tlakem veřejnosti, ale protizákonně, z konce ledna do konce dubna 2005. Vláda ztěžuje nájemcům a především vlastníkům život, neboť jim přináší nemalé administrativní komplikace. Podniky hospodařící na velkých výměrách budou muset složitě třídit pozemky na digitalizované a ty ostatní, což je zjevná překážka v podnikání. Špatný zákon zatěžuje především ty vlastníky, kteří se nemohou domoci svých vlastnických práv, či jim není nájemcem placen nájem. Na tomto zásahu vůči vlastníkům pozemků se navíc podílí i KDU-ČSL, která se tak ráda pasuje do role zachránce venkova. ODS se v nejbližší době pokusí negativní dopady tohoto zákona odstranit. JIŘÍ PAPEŽ stínový ministr zemědělství ODS
Informační bulletin LISTY ODS vydává Občanská demokratická strana Jánský Vršek 13, 118 00 Praha 1 IČO 16192656 připravuje tisková sekce ODS foto L. Krušinský + archiv redakční uzávěrka 19. 1. 2005 e-mail:
[email protected] www.ods.cz registrace u MK ČR E 12908
12
2005/1
✍
TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ GRÉMIA ODS ZE DNE 13. 1. 2005
ODS je vážně znepokojena informacemi o existenci tzv.policejního týmu Mlýn, který přímo podléhal bývalému ministru vnitra Stanislavu Grossovi. Potvrzují se tak naše obavy o jeho nestandardním využívání policejních složek.
✍
Pokud se prokáže, že byl zřízením týmu Mlýn a jeho činností porušen zákon, bude ODS požadovat vyvození osobní, politické, případně trestně-právní zodpovědnosti jak Stanislava Grosse, tak dalších zúčastněných osob.
ODS očekává, že předseda vlády bude v této věci sám iniciovat zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Pokud tak neučiní, je ODS k tomuto kroku připravena.
USNESENÍ VÝKONNÉ RADY ODS ZE DNE 10. 1. 2005
VR ODS vyzývá klub europoslanců ODS, aby se na nadcházejícím zasedání Evropského parlamentu vyslovil proti návrhu euroústavy. VR ODS oznamuje, že ODS v nejbližších dnech předloží vlastní návrh ústavního zákona o jednorázovém referendu k eu-
roústavě, aby mohlo proběhnout do konce roku 2005. VR ODS schvaluje uvolnění částky 200 tisíc Kč na poskytnutí pomoci postiženým oblastem v Asii. VR ODS konstatuje, že současná koaliční vláda nezvládá ani běžné operativní problémy, způsobe-
né mj.jejím špatným vyjednáváním s EU – např. opožděně reaguje na zavedení elektronického výkonového zpoplatnění nákladní dopravy v sousedních zemích. VR ODS navrhuje předsedovi ODS jmenovat hlavním manažerem Občanské demokratické strany ing. Jaroslava Jurečku.
Předseda ODS Mirek Topolánek na zahraničních cestách Letošní rok bude ve znamení zvýšených zahraničních aktivit předsedy ODS Mirka Topolánka. ODS dále zintenzívňuje spolupráci s partnerskými stranami, organizacemi a nadacemi působícími v ČR a zahraničí. Posilujeme kontakty s politickými stranami členských zemí EU, hlásícími se k pravici a pravému středu a v rámci možností i s ostatními partnerskými stranami východní Evropy a Balkánu. Mirek Topolánek ve dnech 17.– 18. 1. navštívil Ukrajinu, kde setkal s vrcholnými představiteli štábu Viktora Juščenka, prezidentského kandidáta a opozičního vůdce Ukrajiny. Při této příležitosti vyjádřil podporu prozápadnímu směřování země, připravovaným ekonomickým reformám a budoucímu začlenění Ukrajiny do EU. Ve čtvrtek 20. ledna předseda ODS uskutečnil pracovní návštěvu Maďarska. Při této příležitosti se setkal s bývalým ma-
ďarským premiérem, v současné době opozičním lídrem a předsedou nejsilnějšího pravicového politického sdružení Fidesz, Viktorem Orbánem. Jednal i s bývalým předsedou Evropské komise a současným předsedou Evropské asociace pro ekonomickou a hospodářskou podporu malých a středních podniků Jacquesem Santerem. V závěru ledna se Mirek Topolánek vydá na pracovní cestu do
Bruselu. Setká se zde s našimi europoslanci a pracovníky českých zastupitelských úřadů a institucí v Bruselu. Plánovaná jsou i bilaterální setkání s vedoucími představiteli britské, španělské a polské delegace v Evropském parlamentu. Program bude zakončen návštěvou bruselské centrály NATO, kde se setká s generálním tajemníkem NATO. PETR VÍŠEK zahraniční tajemník ODS
Představujeme nového hlavního manažera ODS Výkonná rada ODS na svém prvním letošním zasedání dne 10. 1. 2005 navrhla po jednomyslném hlasování předsedovi ODS Mirkovi Topolánkovi jmenovat nového hlavního manažera Jaroslava Jurečku. V čele hlavní kanceláře nahradil Libuši Benešovou. Ing. Jaroslav Jurečka se narodil 10. 2. 1943 ve Vsetíně. Vystudoval Fakultu technické a jaderné fyziky, ČVUT Praha. Po ukončení
školy pracoval jako výzkumný pracovník ve Škodě Plzeň. V letech 1990 – 1992 byl poslancem Federálního shromáždění. V letech 1991 – 1992 působil jako náměstek ministra federálního ministerstva financí, v roce 1992 jako 1. náměstek federálního ministra hospodářství a v letech 1993 – 1996 byl náměstkem ministra pro správu národního majetku a jeho privatizaci. V letech 1996 – 1998 byl zvolen senátorem za volební
obvod Plzeň-jih a v Senátu působil jako předseda hospodářského výboru. V letech 1999 – 2004 byl ředitelem a předsedou představenstva Faeturing KB, a. s. V letech 1992 – 1998 pracoval ve Smírčím výboru ODS, v letech 1998 – 2000 byl předsedou Západočeského regionálního sdružení ODS a v letech 1999 – 2001 byl zvolen do Výkonné rady ODS. Jaroslav Jurečka je ženatý, má dceru a syna.
