XVII. KONGRES ODS. XVII. Kongres ODS, , Praha

Praha 2006 XVII. KONGRES ODS edice Knihovna ODS č. 18

Občanská demokratická strana Vydala Hlavní kancelář ODS, Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 tel.: 234 707 111, fax: 234 707 102 e-mail: [email protected], www.ods.cz

18

XVII. KONGRES ODS XVII. Kongres ODS, 18. – 19. 11. 2006, Praha

XVII. Kongres ODS, 18. – 19. 11. 2006, Praha

XVII. Kongres ODS se uskutečnil ve dnech 18. – 19. listopadu 2006 v pražském Veletržním paláci. Hlavním bodem programu byla volba nového vedení strany. Kongres také určil mantinely ve vyjednávání o nové vládě. Dvoudenního jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, tři stovky hostů a rekordní počet novinářů – více než 150. Sobotní program zahájil čestný předseda ODS a prezident ČR Václav Klaus, následovaly projevy předsedy ODS Mirka Topolánka a dalších členů vedení strany. Poté vystoupili političtí partneři a hosté. Následovala politická diskuse, která byla ukončena až druhý den. Vrcholem nedělního programu pak byla volba vedení strany. Předsedou ODS byl znovu zvolen Mirek Topolánek, prvním místopředsedou se stal Pavel Bém a místopředsedy Ivan Langer, Petr Bendl, Petr Gandalovič a Petr Nečas.

XVII. KONGRES ODS

XVII. Kongres ODS, 18. – 19. 11. 2006, Praha http://www.ods.cz/akce/kongresy/17.kongres/

edice Knihovna ODS č. 18

OBSAH ZAHÁJENÍ KONGRESU Úvodní projev Pavla Béma

7

7

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU

9 11 19

VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ

35

POLITICKÁ DISKUSE

48

• Petr Nečas • Ivan Langer • Miroslava Němcová • Pavel Bém • Petr Bendl • Přemysl Sobotka

PŘEDSTAVENÍ KANDIDÁTŮ A VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS • Projev kandidáta na předsedu ODS Mirka Topolánka • Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Petra Nečase • Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Pavla Béma • Projev kandidáta na 1. místopředsedu ODS Vlastimila Tlustého • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Bendla • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Gandaloviče • Projev kandidátky na místopředsedkyni ODS Zdeny Horníkové • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Jiřího Kittnera • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Ivana Langera • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Petra Nečase • Projev kandidátky na místopředsedkyni ODS Miroslavy Němcové • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Jiřího Šnebergera • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Vlastimila Tlustého • Projev kandidáta na místopředsedu ODS Evžena Tošenovského

19 24 25 27 30 33

88

88 90 92 95 99 101 104 106 106 107 109 109 110 111

ZÁVĚREČNÉ SLOVO PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA 115 USNESENÍ XVII. KONGRESU ODS

118

ZPRÁVY

121

PŘÍLOHY

163

6

XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. – 19. LISTOPADU 2006

VYSTOUPENÍ V RÁMCI POLITICKÉ DISKUSE chronologické řazení 1. Petr Gandalovič 2. Martin Říman 3. Vlastimil Tlustý 4. Alexandr Vondra 5. Jiří Pospíšil 6. Oldřich Vlasák 7. Milan Franc 8. Vladimír Králíček 9. Miroslav Ouzký 10. Jan Morava 11. Jiří Liška 12. Ladislav Libý 13. Tomáš Chalupa 14. Jaroslav Kubera 15. Evžen Tošenovský 16. Jan Bürgermeister 17. Jan Klas 18. Jiří Payne 19. Jiří Oberfalzer

48 49 51 53 54 56 57 57 58 59 59 60 61 62 63 65 66 68 68

20. Filip Dvořák

70

21. Jan Zahradník

72

22. Ivan Strakoš

73

23. Hynek Fajmon

74

24. Rudolf Blažek

75

25. Tomáš Dub

76

26. Petr Bratský

77

27. Vlasta Chromá

78

28. Vladimír Oplt

79

29. Miroslav Beneš

79

30. Michal Doktor

80

31. Petr Duchoň

81

32. Tomáš Grulich

82

33. Miloš Vystrčil

83

34. Oldřich Vojíř

84

35. Miroslav Levora

85

36. Jan Zahradil

86

7

ZAHÁJENÍ KONGRESU

ZAHÁJENÍ KONGRESU Pavel Bém místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy

Vážený pane předsedo vlády, páni ministři, nemohu si po devíti letech odpustit toto oslovení, vážený pane předsedo Senátu, excelence, vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, dámy a pánové, milí přátelé, vzácní hosté. Dovolte, abych i já, jako pražský primátor, vás opět po dvou letech přivítal v naší metropoli. Praga mater urbium – Praha matka měst. Od středověku to platí, nevím, jestli je to i dnes pravda, ale vím jistě, že každý z vás nosí naši krásnou Prahu hrdě ve svém srdci. Dovolte, abych vás přivítal na půdě městské části Praha 7, zde ve Veletržním paláci, jedinečném skvostu pražské a české funkcionalistické architektury. Mimochodem, na základě architektonických plánů architektů Tyla a Fuchse byla tato budova slavnostně odhalena veřejnosti právě v roce 1928 při připomenutí 10. výročí založení samostatného Československého státu. Zdi Veletržního paláce už pamatují hodně. Pamatují s velkou pravděpodobností jeden z vůbec největších pražských požárů druhé poloviny 20. století, ten v roce 1974. Pamatují dlouhé marné čekání na rekonstrukci, pamatují i zápis do seznamu nemovitých kulturních památek a nakonec onu kýženou rekonstrukci, která přivádí Veletržní palác mezi moderní sbírky Národní galerie, sbírky představující moderní umění. Při této souvislosti toho, co všechno zdi Veletržního paláce pamatují, si troufám tvrdit jedno jediné. Nepamatují s velkou pravděpodobností žádné zásadní politické jednání podobné tomu dnešnímu, od kterého se očekává, že předurčí vývoj směřování naší země v následujících letech. A mě napadá výrok slavného amerického komika B. J. Rourkeho, který kdysi řekl: „Když dáte socialistům moc a peníze, tak je to stejné, jako kdybyste teenagerům dali láhev plnou whisky a klíčky od auta.“ A výsledky tohoto osmiletého experimentu my známe. Nejenom ve stavu veřejných financí, ale vidíme je všude kolem sebe, v mnoha oblastech lidského konání. A tak si troufám tvrdit, že před námi stojí komplikovaný, nesmírně obtížný úkol, totiž zajistit, aby ty klíčky od toho symbolického auta zůstaly v našich rukou, ale zároveň zabránit mladistvým, nedospělým v přístupu k tomu, tak magnetizujícímu a přitažlivému, alkoholu moci. A já bych si dovolil popřát nám všem v tomto hledání, v této složité cestě, co nejvíce úspěchů a hlavně hodně štěstí, protože ho budeme potřebovat. Takže krásné dopoledne a vítejte ve vaší Praze.

8


PROJEV PREZIDENTA ČR

9

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE Pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté, stalo se již jistou tradicí, že – jako zakladatel, dlouhodobý předseda a nyní předseda čestný – i v roli prezidenta republiky adresuji jednáním vašich kongresů pozdrav a několik, doufám, že neambiciózních a nikoho nezneklidňujících, slov. Prezident republiky má fungovat jako svorník politického života naší parlamentní demokracie. Některými politickými a mediálními kruhy sice bývám podezírán a viněn z opaku, ale snažím se tak chovat a věřím, že právě vy to tak cítíte. Přesto se nemohu na naše domácí politické soupeření, na tento praktický projev naší svobody, kterou jsme opětovně nabyli téměř přesně před sedmnácti lety, dívat z pozice nezúčastněného pozorovatele nebo jen neutrálního či moralistního komentátora. Nic takového není možné, není žádoucí a stejně by to bylo jen předstíráním. Základem každého smysluplného politického postoje je a musí být jasné ideové zakotvení, protože jedině to umožňuje, aby se člověk ve spleti krátkodobých či úzce skupinových zájmů dokázal orientovat a aby viděl dále než na horizont právě probíhajícího dne. Takový postoj se v současnosti – u nás, ale i v celém západním světě – bohužel stává výrazně menšinovým. Je považován za staromódní přežitek, který řadu soudobých aktérů politických zápasů o mocenský vliv jen brzdí a zdržuje. Moje celoživotní zkušenost říká, že je tomu právě naopak, že omylem je žití bez jasného ideového kompasu. Snaha zalíbit se voličům zleva doprava za cenu ideové vyprázdněnosti – v ODS to před lety kdosi propagoval jako tzv. „široké rozkročení“ – vede ke stírání rozdílů mezi politickými stranami. V předvolebních zápasech je pak tento postoj kompenzován silnější a drsnější rétorikou, hloubením těžko překročitelných příkopů a bariér vůči ostatním a personifikací politického souboje. Obvykle je výsledkem kontraproduktivní polarita celé společnosti. V takové atmosféře je každý kompromis pokládán za zbabělost a rozumnost je postavena do role zrádce. Zjednodušené černobílé vidění má své oprávnění, jde-li o okamžik revoluční přeměny jednoho společenského uspořádání v jiné. V běžném životě vede však k tomu, že politika začíná připomínat střetnutí nesmiřitelných fanoušků fotbalových klubů. Důsledkem jsou i mimořádně těsné výsledky volebních klání a – následně – nemožnost sestavit fungováníschopné vládní sestavy. Myslím, že ani vám něco takového nemůže vyhovovat. Jsem nesmírně rád, že je v očích významné části české demokratické veřejnosti vaše strana opět hlavní nadějí v nikdy nekončícím střetu o svobodu proti jejímu omezování, v úsilí o suverenitu občana proti státnímu dirigismu a zmrtvujícímu paternalismu, v boji proti málo viditelným, ale o to nebezpečnějším pokusům mocenských složek státu pronikat do soukromí občanů.

10


Spolu s vámi jsem rád, že výsledky letošních parlamentních, senátních, komunálních a také krajských pražských voleb učinily z ODS nejsilnější subjekt na naší politické scéně. Chci vám k tomu upřímně poblahopřát. Jsem přesvědčen i o tom, že vás tyto úspěchy zavazují k odpovědnosti proměnit volbami vyjádřené preference voličů v konkrétní povolební uspořádání, jakkoli je to velmi obtížné. Jako prezident republiky ctím výsledky voleb. I proto jsem v minulém volebním období neváhal opakovaně svěřit právo k sestavení vlády tehdy nejsilnější parlamentní straně, i když byla v hluboké krizi a i když by si asi mnozí z vás přáli, abych postupoval jinak. Podle stejné logiky jsem nyní dal stejnou možnost vítězi parlamentních voleb, i když jeho první pokus o sestavení vlády selhal. Tentokrát jsem kvůli tomu kritizován z opačného pólu politického spektra, ale tak to asi být musí. Je na jednání vašeho kongresu, abyste se rozhodli, jakou cestou půjdete. Nepochybuji, že si uvědomujete, že vaše dnešní jednání v mnohém ovlivní další směřování naší země. Nepochybuji, že se rozhodnete správně. Přeji vašemu důležitému jednání úspěch.

PROJEV PŘEDSEDY ODS

11

ÚVODNÍ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Dámy a pánové, vážení hosté, dobrý den v dobrém roce. Vítám vás 17 let od 17. listopadu 1989 na 17. Kongresu Občanských demokratů! Tým vítězství. Před rokem jsme tak nazvali sami sebe. A dnes tady vítám vítězný Tým vítězství. Vás. Nebo je snad v tomto sále kromě novinářů ještě někdo další, kdo o tom pochybuje? Naše vítězství těžko někdo může zpochybnit. Jsou totiž jasně vidět – pro některé až příliš. Tím spíše se ale musíme ptát: co stojí za tak viditelným úspěchem? Dobrý program? Kvalitní kandidáti? Zvládnutá kampaň? Celospolečenská protiparoubkovská, téměř referendová atmosféra? Zásadové vyjednávání po volbách? Asi od všeho trochu. Bez důkladné analýzy ale není možné postupovat dál. Jsou to čtyři roky od chvíle, kdy jsem na kongresu ve Františkových Lázních zakončil svůj projev slovy, že ODS potřebuje „NOVÝ ZAČÁTEK“. Tehdy jsme nebyli vítězící stranou. Co se od té doby změnilo? Jak se proměnila ODS a její politika? To jsou klíčové otázky. Odpovědi na ně se totiž rovnají pochopení rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem. Začnu tím, co se nezměnilo. Nezměnily se naše hodnoty, nezměnily se naše cíle, nezměnila se naše mise. Tak jako na počátku 90. let jsme stále stranou, která vyjadřuje a obhajuje názory všech lidí, jejichž ústřední hodnotou je svoboda. ODS už patnáct let brání a obhajuje svobodu. Kapitalismus a svobodu. Kapitalismus a svoboda. Stejnojmenné dílo sepsal a nejenom českou transformaci tím zásadně ovlivnil guru ekonomického světa, v předvečer našeho kongresu zesnulý Milton Friedman. Žádám vás všechny, abychom povstáním a minutou ticha uctili jeho památku. Děkuji. Nezměnili jsme naše hodnoty. Změnili jsme ale jejich prezentaci. A to zásadně. Učinili jsme tyto hodnoty široce přijatelnými, v což už téměř nikdo nedoufal. Ve Františkových Lázních jsem řekl, že naše politika musí být „tvrdé jádro, měkký obal“. Dnes tato politika nese plody, obrátili jsme postupný propad našich volebních výsledků v jejich strmý růst. Dnes se potvrzuje, že nemusíme slevovat ze svých zásad, nemusíme se rozkračovat do středu. Pokud umíme naše liberálně-konzervativní hodnoty dobře vysvětlovat, pokud je umíme správně aplikovat na řešení konkrétních problémů a pokud jsme jejich věrohodnými nositeli – to poslední obzvláště zdůrazňuji – nemůžeme prohrávat! Toto považuji za hlavní sdělení uplynulého čtyřletého období, toto považuji za jeho hlavní přínos. Tuto změnu prezentace neměnných hodnot ODS považuji za hlavní zdroj našich úspěchů. Jaké jsou konkrétní faktory, které nám přinesly šest – nebo kolik – volebních vítězství v řadě? Faktory, které trvale zvyšují naše volební výsledky o nějakých deset procent oproti úrovni z konce devadesátých let?

12


Na čem stojí úspěch

Náš úspěch stojí na tom, že na rozdíl od jiných nejsme stranou personálně vyprahlou. Na každé místo může kandidovat pět až deset lidí. A kdyby se dnes přihlásilo třeba padesát kandidátů na posty místopředsedů, jsem si jist, že každý z nich by přinesl vlastní vizi, vlastní názor, vlastní poselství, vlastní přidanou hodnotu. Podotýkám, že vás tím nevyzývám ke změně, já jsem se svým týmem místopředsedů spokojen. V tom je naše nesporná síla a přednost jak na místní, tak na centrální úrovni. Projevilo se to i ve sněmovních volbách, v nichž jsme získali o 45 % hlasů více než v roce 2002. Polovina z dnešních 29 tisíc členů jsou lidé, kteří k nám přišli až po Sarajevu. Jsou to lidé, kteří nezažili Václava Klause jako toho, kdo udává směr, nezažili první polistopadovou dekádu a její transformační étos. Ti všichni si zaslouží dostat šanci, pokud za to stojí. A také ji dostávají. Prostředí v ODS je vysoce konkurenční, nikdo nemá svou funkci jistou – důkazem toho je, kolik nových tváří se objevuje na významných místech. Máme nové starosty, starostky, primátory, primátorky, kvalitní ženy i muže v komunální politice. Z nových hejtmanů se za dva roky staly regionální osobnosti a doplnili ty již osvědčené. S radostí pozoruji práci nových poslanců a ministrů. S trochou nadsázky říkám, že tu nejlepší vládu jsem už sestavil. Nebyla bez důvěry ani mé, ani veřejnosti. Personálně jsme obstáli. Výjimky potvrzují pravidlo. Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Právě proto, že uvnitř ODS panuje otevřená konkurence a otevřenost, zůstáváme navenek stranou, která sice nemluví vždy jedním hlasem, ale je ve svém směřování jednotná. Navzdory předpovědím politologů, že po odchodu Václava Klause se ODS rozštěpí a spadne na nějakých dvanáct procent, jsme si udrželi elementární jednotu. Jednotu v hodnotách a cílech. Jednotu nikoli shora vynucovanou, jednotu, která je výsledkem debaty a konsensu. I to je rozdíl oproti některým jiným stranám. Pokud si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že se nám podařilo postupně se zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Dokázali jsme získat na svou stranu elity na celostátní i lokální úrovni, které v devadesátých letech byly vůči ODS spíše v opozici. Jako důkaz uvedu za všechny alespoň jedno jméno: Alexandr Vondra. Po červnových volbách jsem si na setkáních s lidmi fyzicky uvědomil jednu nenápadnou, ale podstatnou změnu. Ruku mi poprvé ve větší míře tiskli lidé s pevnou, mozolnatou dlaní. Dávno nejsme a nebudeme pouze stranou podnikatelů a bílých límečků. Dokázali jsme získat voličské skupiny, které nás nikdy nevolily. Získali jsme zpět voliče, kteří nás volili, ale volit přestali. Získali jsme ty, kteří nás vzhledem ke své profesní či sociální příslušnosti volit měli, ale nevolili. Ty všechny jsme získali díky


13

politice v duchu hesla „slušnost není slabost“. Promyšlenou, slušnou kampaní jsme získali prvovoliče všech věkových kategorií, studenty a mladé lidi do 25 let. To všechno je ten bonus, to je těch deset procent navíc, které nám přinesla nikoli změna hodnot, ale změna jejich prezentace, lepší komunikace, slušnost a otevřenost. Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech charakterizuje jednota slov a činů. A to dokonce i ve složité povolební situaci, kdy jsme přes vábení nejrůznějších sirén vytrvali ve svém odmítání jakékoli formy velké koalice. Důkazem toho, že občané tuto naši zásadovost oceňují, je drtivé vítězství v komunálních a senátních volbách. Získali jsme 1300 mandátů navíc a nově také většinu v Senátu. Víte, že skvělé výsledky jsme nezaznamenali jen v Bémově Praze – a Pavlovi patří velké uznání –, kde to bylo o 27 % hlasů více než v roce 2002. Ale v Děčíně to bylo například dokonce o 84 %, v Havlíčkově Brodě o 79 % a v Pelhřimově o 64 %. I tady se ukazuje dlouhodobá každodenní práce Němcové a Gandaloviče, Vystrčila, Šulce, Rašky a dalších. A to jsem uvedl pouze tři rekordmany. Ukázalo se, že značka ODS je zárukou úspěchu jako nikdy předtím, a my jsme v těchto místních volbách inkasovali bonus za věrohodnost naší centrální politiky. Pokud budeme dodržovat jednotu slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na tom, že jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků. Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989. Abychom byli i jistotou, nesmíme hazardovat, nesmíme připustit ani to nejmenší riziko, že se komunisté dostanou přímo či nepřímo k moci. Naše odpovědnost je velká a nikdo ji z nás nesejme, protože nikdo kromě ODS tuto sílu a vůli nemá. Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na profesionalitě. Splnili jsme úkoly zadané minulým kongresem, které se týkají stranického vzdělávání. Otevřeli jsme bakalářské studium na CEVRO Institutu, máme další think tanky – ideově spřízněné organizace: CEP, Efektivní stát, časopis 51 Pro, Mladé konzervativce. Na tomto místě děkuji Ivanu Langerovi za splnění úkolu a za jeho působení v akademii CEVRO. Situace je dnes jiná než v devadesátých letech. Každá další volební kampaň je daleko profesionálnější, organizovanější a ze strany soupeřů útočnější. Jestliže jsme schopni přesto vítězit, reagovat na změny, prosazovat naše hodnoty a cíle, je to díky tomu, že na sobě neustále pracujeme. A já zde děkuji Jiřímu Šnebergerovi jako šéfovi našich posledních volebních kampaní. Pokud si udržíme tuto profesionální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na kvalitním programu. Žádná jiná strana nemá tak propracované své programové teze, nemá tak ucelenou a konzistentní představu, jak vést zemi. Naši

14


soupeři se Modré šance bojí právem. Nemohou totiž proti ní postavit stejně důkladný a realistický vlastní projekt, a to bez ohledu na to, zda jej my můžeme, či nemůžeme realizovat. Děkuji především Petru Nečasovi za jeho práci na naší programové výzbroji. Pokud si udržíme svůj programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch stojí na schopnosti integrovat středopravé politické spektrum. ODS v sobě spojuje všechny tři klasické proudy politického myšlení: liberální (či libertariánský), konzervativní a křesťansko-demokratický. Díky tomu dokážeme oslovit široké publikum, jsme bezesporu stranou v dobrém slova smyslu lidovou. A také stranou, jejíž proud inspirace nikdy nevyschne, protože ony tři proudy se vzájemně střetávají a obohacují. Navíc žádný z oněch myšlenkových proudů není založený na vylučování, na třídní segregaci, jako socialismus a komunismus. Proto jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody. Dokud si udržíme schopnost společnost spojovat, nikoli rozdělovat, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Náš úspěch je založen na tom, že dáváme lidem možnost identifikovat se s osobnostmi, které je jménem ODS reprezentují. Naše personální politika stojí na schopnosti a vůli unést osobní odpovědnost. Na ochotě riskovat vše a nasadit vlastní tvář pro úspěch ODS. Ti, kteří chtějí hrát roli v nejvyšší politice ODS, musí být takovými osobnostmi. Musí to být lidé, s nimiž se občané identifikují. Úspěšní starostové se stávají úspěšnými hejtmany, úspěšní hejtmani se uplatňují na celostátní úrovni, nebo alespoň podporují naše lídry v parlamentních volbách. Tuto osobní podporu se nám podařilo úspěšně realizovat v posledních volbách, až na výjimky, které mě mrzí. ODS generuje osobnosti pracující pro tým. Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!

Co ohrožuje úspěch Náš úspěch je v poslední době založen i na tom, že k nám přecházejí voliči, které odrazuje agresivní a nesnášenlivý styl předsedy ČSSD Jiřího Paroubka. Přecházejí k nám voliči znechucení zkorumpovaností ČSSD, prázdnotou její politiky, neschopností formulovat a řešit reálné problémy občanů. Je smutné, že ještě sedmnáct let po listopadu levicovou část politického spektra okupuje antisystémová, protirežimní strana komunistická a nevěrohodná, nestandardní strana sociálně demokratická. Přejme si pro úspěch České republiky důstojnějšího soupeře vlevo! A já vás chci v této chvíli, z tohoto místa a ve chvílích úspěchu varovat: nesmíme dopadnout jako sociální demokraté! Dejme si pozor na naše vlastní nejrůznější šibaly a taškáře. Na ty, kteří využívají dobrou značku ODS pouze ke svému vlastnímu obohacení. Nebo snad chceme skončit jako ČSSD, kterou stíhá jeden korupční skandál za druhým?


15

Dejme si pozor na ty, kteří doslova privatizují místní sdružení, posilují vlastní moc a ODS používají jen jako výtah k moci, jako politické „eseróčko“. Nechceme přece skončit jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé klany se navzájem špehují a likvidují! Rozdíl mezi ODS a ČSSD, to je dnes rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem. Zachovejme ten rozdíl. Ale nic není na věčné časy, z vršku se padá daleko rychleji, než se na něj šplhá. Proto chci vám všem velice důrazně doporučit, abyste na všech úrovních brali vážně jednu z priorit centrální politiky ODS, jíž je transparentnost a boj proti korupci. Nebudu tolerovat a chránit nikoho, kdo se dostane do problémů kvůli korupci, zneužívání moci, kontaktům s organizovaným zločinem a podobně. Pokud chceme sami usilovat o očistu české společnosti, musíme začít u sebe. Nemilosrdně. ODS je v tomto případě zkratka – Očistíme Důsledně Společnost! Pokud nehodláte na tato pravidla hry přistoupit, tak mě nevolte! Náš úspěch je v této chvíli jednoznačný. Tak jednoznačný, že si můžeme dovolit otevřené hodnocení chyb a nedostatků, které musíme odstranit. Určitě si nikdo z nás nepřeje, abychom zde za pár let opět hledali způsob, jak se dostat z krize. Máme rezervy v oslovování některých voličských skupin. Znovu musíme přijít s komplexní nabídkou pro seniory a nesmíme zůstat pouze u problematiky penzí. Senioři jsou, a budou čím dál více, silnou voličskou a sociální skupinou. Pro živnostníky jsme udělali a děláme více, než ostatní politické strany dohromady. Přesto nás nevolili v takové míře, jak si zasloužíme. Musíme neustále trpělivě vysvětlovat a opakovat náš program speciálně této cílové skupině. Vzhledem k potvrzenému trendu rozdílné podpory ODS v Čechách a na Moravě navrhuji také speciální a dlouhodobou podporu zvýšené politické komunikace a marketingových aktivit v moravských regionech. „Potrestání“ Moravy za procentuálně horší výsledky bez předchozí analýzy příčin a hledání řešení není jen krátkozraké, ale i hloupé. Máme rezervy v komunální politice, kde se ne vždy podařilo to, co na centrální úrovni. Ne všude jsme jednotni. Ne všude jsme se dokázali zbavit image arogantní a nesnášenlivé strany. Ne všude jsme stranou, která se řídí heslem, že slušnost není slabost. Ne všude dodržujeme jednotu slov a činů. Tam, kde se toto děje, na to doplácíme snížením našeho koaličního potenciálu. V takových místech nejsme přijatelní pro politické partnery ani pro širší občanskou veřejnost. V důsledku toho odcházíme z radnic přes dobrý, hlavně díky značce dosažený volební výsledek. Toto je varování nejen pro ostatní města a regiony, ale i pro politiku na centrální úrovni. Cesta z izolace byla obtížná a dlouhá, zpět se do ní můžeme dostat velice rychle. Vždyť sociální a ekonomické rozdíly mezi Prahou a Brnem zdaleka neodpovídají rozdílu v počtu získaných hlasů. Berme brněnský případ jako varování a výzvu pro nás všechny. Máme nedostatky i ve vnitrostranickém řízení, v oné vertikále od hlavní kanceláře až po oblastní manažery. Přesvědčil jsem se o tom, že je nutné oddělit od sebe politické vůdcovství a manažerské řízení strany jako podniku. Obojí kvalitně za-

16


stávat nelze. Musíme se poučit ve vyspělých zemích, kde běžně stranu řídí výkonný předseda, zatímco předseda buď vykonává funkci premiéra, tzv. prime minister in power, nebo se na ni v opozici připravuje, jako prime minister to be. Není úkolem tohoto volebního kongresu, aby tuto otázku řešil. Je však třeba zahájit na toto téma diskusi, aby mohla být uspokojivě zodpovězena na kongresu příštím.

Budoucí úspěch Poté, co jsem vyjmenoval i některé naše nedostatky, vás chci nicméně vyzvat k tomu, abyste zvedli hlavu. Byl jsem to já, kdo vždy varoval před předčasným boucháním zátek od šampaňského. Dnes ale musím říci něco právě opačného: Nechali jsme si ukrást pocit vítězství. Kde je naše radost z úspěchu? Kde se bere ta nervozita, hysterie, nihilismus? Nedůvěra? Kde je radost nad tím, že máme prezidenta, nebývalé dvě pětiny křesel ve Sněmovně, absolutní většinu v Senátu, téměř polovinu českých europoslanců, 13 ze 14 hejtmanů, že jsme zvítězili v 21 z 24 statutárních měst a celkem v 90 z 95 největších měst? Kde je ta radost? Tak si sakra aspoň zatleskejte!!! Chápu netrpělivost a únavu z patové povolební situace. Tu jsme však nezavinili a hlavně nijak nesnižuje náš úspěch. Úspěch, který ovšem musíme teprve zúročit. Je v tomto sále někdo, kdo není zvědavý jak? Jak to doopravdy je? Jak to bude? Pokud mě opět zvolíte do čela ODS, chci, aby to bylo i se silným mandátem k dalším jednáním o vládě. Nejprve chci jasně zopakovat, jaké jsou moje – a doufám, že i naše společné – mantinely. Mantinely, v nichž se podle mého musí ODS pohybovat, pokud nechce znovu začít ztrácet – a to buď okamžitě, nebo postupně. A těm, kteří věří více novinám a televizi, vzkazuji: Pokud mi nevěříte, nevolte mě! Ty mantinely jsou známé. Na jedné straně musíme zabránit návratu komunistů k moci. O komunisty se navíc nesmíme ani opírat! Pokládám tezi, že Paroubek je horší než komunisté, za zcestnou. Na druhé straně nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku „opošku“. Musíme se pokoušet o variantu pro nás i pro voliče nejpřijatelnější – trojkoaliční projekt a jeho modifikace. Získali jsme mandát k vládě, nikoliv k opozici. Teprve v případě neúspěchu musíme usilovat o předčasné volby. Každý, kdo zde dnes vystoupí s návrhem na předčasné volby v roce 2007, tak by měl okamžitě vysvětlit, jak k nim dojde, kde sežene těch 101, resp. 120 hlasů v Poslanecké sněmovně a zda vůbec četl Ústavu, když už se vážně zabývá četbou přitroublých komentářů. Pokud se mnou v tomto nesouhlasíte, nevolte mě! Velká koalice se zdá být snadným a výhodným řešením současného patu. Poskytuje silné mocenské zázemí a zdánlivě neotřesitelnou stabilitu. Ale varuji vás. Velkou koalicí si můžeme koupit pár let u moci. Avšak nekoupíme si budoucnost. Velká koalice znamená neodvratný začátek našeho postupného pádu.


17

Naše skutečná síla není založena na aritmetické většině. Není založena ani na změně volebního zákona. Naše analýzy ukazují, že většinový volební systém by měl jako pravděpodobný výsledek ustavení systému tří stran: ODS, ČSSD a KSČM. To znamená, že by pak Sněmovna vypadala podobně, jako dnes třeba radnice v Havířově. ODS by měla ve Sněmovně nějakých 96 mandátů, levice za účasti nereformovaných komunistů 104. Toto není cesta, kterou chceme jít. Ujišťuji zde přítomné zástupce KDU-ČSL a Strany zelených, že jsme nerezignovali na hodnoty trojkoaličního projektu, že nikdy nepřipustíme změnu volebního systému, která by je vymazala z mapy. Naopak uvítáme každou stranu, která spolu s námi bude tvořit onu hráz bránící návratu starých pořádků. Náš elektorát si můžeme udržet a rozšířit jen tehdy, pokud nám lidé budou věřit. Když nyní uzavřeme velkou koalici, tak nám věřit přestanou. Klesneme na úroveň ČSSD a nebudeme moci nadále počítat s oním bonusem, který nám za poslední čtyři roky přinesla naše otevřená a věrohodná politika. Je v tomto sále někdo, kdo si přeje obětovat budoucnost ODS kvůli pár letům u moci? Druhým lákadlem je trvat na neúspěšném třetím pokusu o sestavení vlády jako cestě k předčasným volbám. To je postup na první pohled zásadový, bohužel však naivní. Tudy cesta k předčasným volbám nevede. Ten, kdo získá možnost sestavovat vládu ve třetím pokusu, ten ji díky strachu poslanců o vlastní existenci také sestaví. Bude-li to pan Paroubek, dostanou se k moci komunisté. To přece nechceme a ani já to jako zodpovědný předseda ODS nehodlám riskovat. Jedinou realistickou cestou k případným předčasným volbám je mít vládu s důvěrou Sněmovny a tím i prostředky k jejich vyvolání. Opačný postup znamená být v opozici a nemít ani vládu, ani možnost vyvolat předčasné volby. To první se jmenuje úspěch, to druhé neúspěch. Je snad v tomto sále někdo, kdo si přeje neúspěch ODS? Já rozhodně jako předseda nechci vést ODS po vítězných volbách do opozice. Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti: • zabránit vládě ČSSD s podporou KSČM • realizovat co nejvíce z našeho programu • vést kabinet Mandát, o který vás žádám, je jednoznačným mandátem pro to, aby ODS hrála významnou roli v české politice. Jeho součástí tedy musí být zároveň závazek, co bude ODS v případné vládě prosazovat. Říkám důrazně, že délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního programu. Je pro mě nepřijatelné stát delší dobu v čele vlády, pokud by se nezavázala provést zásadní reformy, které jsme slíbili voličům. Nebudu v čele vlády, jejímž jediným smyslem by bylo rozdělení moci. Stejně silně říkám, že musí jít o vládu protikorupční. Vládu, která vytvoří podmínky pro to, aby mohly být vyšetřeny všechny skandály z nedávné doby, případ-

18


ně aféry nové, padni komu padni. Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách, které omezí prostor korupci. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. To jsou hodnoty, které vycházejí z našeho liberálního programu i z morálních závazků, které má Česká republika jako účastník největší vlny rozšiřování Unie. Proto nechceme zavádět omezení pohybu pracovní síly pro Bulharsko a Rumunsko. Proto podporujeme perspektivní vstup zemí západního Balkánu. Proto odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy, ostatně zamítnuté dvěma zeměmi, které jsou považovány za motor evropské integrace. Ve Francii smetlo dokument se stolu referendum, v Německu ústavní soud. Protože pro naše liberalizační snahy nenacházíme podporu ve frakci Evropské lidové strany, uvažujeme spolu s britskou konzervativní stranou o založení frakce nové, na bázi Platformy pro evropskou reformu. Obecně platí, že v konstelaci, která je u nás po volbách, se nebude stoprocentně dařit socio-ekonomickým reformám, ale reformám, které vždy vyžadovaly širší konsensus, širší dohodu. Důchodová reforma, reforma zdravotnictví, soudů, justice, zastavení dluhové povodně, efektivní stát, debyrokratizace, podpora podnikání. V takovém případě máme povinnost tyto reformy aktivně ovlivňovat. Na závěr chci jen stručně poznamenat, jak moc si vážím všech – členů strany, zástupců jiných stran i voličů –, kteří radí volit ten nejtvrdší postup a riskovat třetí pokus. To znamená jít cestou: buď všechno, nebo nic. Rozumím tomu a musím říci, že mé srdce bojovníka mi radí totéž. Ale jen odvaha v politice nestačí. V politice se nepočítají dobré úmysly, ale pouze výsledky. Riziko – nikoli pro mě osobně, nikoli pro ODS, ale pro tuto zemi – je příliš vysoké. Pokud by výsledkem dobrých úmyslů měla být vláda ČSSD a KSČM, považoval bych to za své zásadní selhání. To mi říká můj rozum. Nedá-li mi tento kongres mandát dostatečný k tomu, abych této hrozbě mohl účinně zabránit, opravdu mě raději nevolte. Čekám od kongresu jasný signál dalšího postupu. Slabý mandát či nezvolení pro mne znamená, že po kongresu předložím prezidentu republiky návrh na formálně stejnou, či podobnou vládu vedoucí k nevyslovení důvěry a k třetímu pokusu, jehož výsledek se neodvažuji předvídat. Silný mandát mne bude motivovat k pokusům o trojkoaliční, případně jiný projekt, který při dodržení dříve uvedených mantinelů povede k vládnímu angažmá ODS. Jedna věc, která mi mé, a možná i vaše, rozhodování usnadní, je nápis, kterého jsem si všiml na podstavci Plečnikova stolu T. G. Masaryka v Erbovním sále Pražského hradu. Je to část původně latinského nápisu z renesanční konšelské desky z Vlašského dvoru v Kutné Hoře z roku 1595. Ano, z roku 1595! Ten nápis musel být tehdy – a musí být i dnes – základním politickým krédem. Pro mne, pro každého z nás: OBCI STAROSTI SVÉ OSOBNÍ PODROB.

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR

19

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR Petr Nečas první místopředseda ODS

Pane předsedo, dámy a pánové. Našim úvahám dnes bezprostředně a určitě dominuje aktuální politická situace. Přemýšlíme, jak sestavit vládu, případně jak dospět k předčasným volbám, jak zkrátka vyřešit stávající politickou situaci, která je přes naše výrazné volební úspěchy patová. Všichni navíc víme, že i jedno krátkodobé rozhodnutí, které se ukáže jako chybné, může mít dlouhodobé následky. Protože voliči mají velmi silnou paměť a pamatují si některé věci léta. Všichni vzpomínáme, že jsme v roce 1998 museli učinit nucený krok, který v tu chvíli byl správný – uzavřít opoziční smlouvu – a víme, jak dlouhá léta se tento cejch, tato nálepka vláčela s ODS a jak teprve v posledních letech jsme horko těžko z tohoto jařma dědictví opoziční smlouvy utekli. A jak se i dnes neustále objevují podezření, že tuto opoziční smlouvu znovu uzavřeme. Je tedy evidentní, že špatné krátkodobé kroky mohou někdy poškodit dlouhodobý výhled naší politické strany. Současně bychom ale neměli ztrácet ze zřetele dlouhodobější perspektivy, jakkoliv se dnes zabýváme především krátkodobou politickou situací související se dny, týdny a měsíci, které nás čekají. Jsem přesvědčen, že bychom neměli zapomínat na dlouhodobější výhled. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že naše politika i dnes – v těchto dnech, v těchto hodinách, v těchto minutách – musí vidět dále než jenom za nejbližší roh. A pokud možno za několik nejbližších rohů. Zkrátka a dobře, krátkodobé politické cíle, krátkodobé politické kalkuly nesmí převážit nad těmi dlouhodobými. Jsem přesvědčen o tom, že musíme analyzovat určité trendy, díky kterým jsme se dostali do situace, v níž jsme dnes. Do situace úspěšné, do situace vítězné politické strany. Vezměme situaci před čtyřmi roky, kdy ODS vstoupila do nesmírně riskantní fáze své existence, do své postklausovské éry. Jak tady řekl pan předseda, mnozí nám prorokovali rozpad, problémy a konflikty. Od té doby jsme urazili velký kus cesty. Na podzim roku 2002 jsme byli stranou, jejíž volební výsledky standardně oscilovaly kolem 25 %. Byli jsme stranou zaměřenou spíše na konkrétní vybrané sociální a stavovské skupiny, řekněme si otevřeně, spíše na podnikatelský sektor a na sociálně lépe situované voličské vrstvy. Byli jsme stranou s dominantně ekonomickými programovými tématy. S tématy, jako byly daně či podpora podnikání, jsme se do značné míry blížili k pojetí takzvané stavovské strany, čili strany, která je zaměřená pouze na úzce vybrané společenské vrstvy a skupiny.

20


Zvolili jsme tehdy vědomě strategii, která vedla k současným politickým úspěchům. Tu strategii jsme se pokoušeli formulovat již tehdy, ve Františkových Lázních. Já například ve svém projevu, jenom bych z něho ocitoval: „Proto je naší povinností zaměřit se na porážku socialistů, na to, že budeme vládnout bez nich.“ A já si myslím, že tato věta by měla mít svou platnost i dnes. Abychom dosáhli tohoto volebního vítězství a tohoto politického postavení, tvořícího předpoklady pro politický úspěch, pokusil jsem se tehdy definovat tři základní předpoklady této cesty. Zaprvé: jasné vymezení se občanských demokratů jako alternativy socialistů a jako hráze proti české levici. Předpoklad druhý: vybudování šíře přijatelné, alespoň o jednu třetinu voličů usilující – v tom dobrém slova smyslu lidové – strany, čili toho, čemu se v anglosaských zemích říká catch all party. A jako třetí předpoklad nalezení, oslovení a získání politických partnerů v nesocialistické části politického spektra. Jsem přesvědčen, že tato strategie, kterou jsme tehdy zvolili, byla nesmírně úspěšná a přinesla nám naše současné výsledky. Politika nulové tolerance uplatňovaná vůči všem nesmyslům a chybným krokům socialistické politiky byla přes mnohá nepochopení úspěšná, protože jsme se vymezili, poukázali jsme na tyto chyby a současně jsme se ukázali jako jasně čitelná a zřetelná alternativa českých socialistů. Máme velký, obrovský koaliční potenciál. Projevuje se to pozitivně na komunální i regionální úrovni a koneckonců i na úrovni celostátní. Teoreticky bychom mohli uzavřít koalici prakticky s každým, kdo je s námi v Poslanecké sněmovně. My si vybíráme, s kým chceme spolupracovat, případně nás do toho někde tlačí volební výsledek, ale i tam si pak my vybíráme, s kým spolupracovat nechceme a nebudeme. Myslím si, že je velký krok kupředu, že máme tento prakticky stoprocentní koaliční potenciál. Šli jsme cestou vědomou, cestou rozšíření našeho elektorátu, cestou vymanění se z pouze malé, úzké voličské stavovské skupiny, která nás podporovala do té doby. Dosahujeme, dámy a pánové, od podzimu roku 2004 standardně volebních výsledků kolem 35 %. To je definiční znak tzv. catch all party, to je definiční znak, kterého dosahují standardní velké západoevropské pravicové strany, jako je německá CDU nebo britská Konzervativní strana. Protože jedině takto silná pravicová strana, pravicová strana, která dosahuje minimálně na jednu třetinu voličů, dokáže vytvořit hráz proti levici. Hráz proti tzv. skandinávskému modelu, který se vyznačuje, když se podíváte do velké části skandinávských zemí, desítkami let nepřetržitě trvajícími vládami sociálních demokratů, které jsou vždy jenom jednou za čas, po patnácti dvaceti letech na pár let vystřídány středopravicovou vládou. A je to právě proto, že tam se středopravicové strany nestaly tzv. catch all party, naopak zůstaly v rozmezí 20–25 %. My jsme se této pasti vyhnuli a udělali jsme dobře pro tuto zemi, protože to umožňuje zavést v ní konkurenční model demokracie, ve kterém se budou střídat pravicové a levicové vlády. A také to umožní, aby socialisté nebyli prakticky nepřetržitě u moci – a připomeňme si jeden fakt a jednu zodpovědnost, kterou máme:


21

sociální demokraté jsou u moci již 8 let. Jsou tam příliš dlouho. Mnohé problémy této země – ekonomické problémy, sociální problémy, problémy s korupcí, s organizovaným zločinem – jsou důsledkem právě tohoto příliš dlouhého pobytu socialistů u moci, a my tomu musíme zabránit, my s tím musíme skoncovat. Dámy a pánové, oslovili jsme nové voliče, oslovili jsme celé nové společenské stavovské, profesní a sociální skupiny. Přestali jsme být v tom dobrém slova smyslu stranou, která je spojována pouze s ekonomickými tématy. Máme nyní silný program v otázkách zahraničně-bezpečnostní politiky, ale také silný program v oblasti rodinné politiky, v oblasti vzdělávání, v oblasti sociálních programů podporujících aktivitu, motivaci a odpovědnost lidí. V mnoha programových oblastech jsme přestali lidi odrazovat. Tady si řekněme otevřeně, ne každý nás volí, protože je přesvědčeným voličem ODS. Mnozí voliči volí občanské demokraty prostě proto, že jim nejméně vadíme. Ale ve volební urně, a to já častokrát zdůrazňuji, hlas přesvědčeného skalního voliče občanských demokratů a toho, kdo nás volí jako tu nejméně špatnou možnost, váží přece úplně stejně. Čili, pokračujme ve své politice tak, abychom neodrazovali i tyto voliče, kteří nám právě umožňují dosahovat volebních výsledků, které zahrnují prakticky třetinu elektorátu. Já považuji za nesmírně kruciální a důležitý moment, že se nám podařilo zamezit dominanci české levice v oblasti sociální politiky. Že jsme zastavili stav, kdy pouze komunistická strana a sociální demokracie si přivlastňovaly sociální témata a tvrdily, že jsou to bytostně jejich témata a že pravice do těchto věcí nemá co mluvit, nemá co do nich strkat nos a nemá přinášet vlastní recepty. Jsem přesvědčen, že jsme udělali nesmírně dobře, když jsme české veřejnosti demonstrovali, že pravice je sociálně zodpovědná. Témata, jako je sociální soudržnost, soudržnost společnosti, jsou bytostně pravicovými tématy. Jsou to tradiční konzervativní témata a my se za ně nemáme stydět, máme je prosazovat a voliči nám to uvěří. Pokud si vezmete česká média, zjistíte, že za poslední rok v oblasti pro voliče tak klíčové, jako je oblast sociální, udáváme tón my, občanští demokraté. My nastolujeme témata, my dáváme konkrétní návrhy, my nabízíme řešení. Socialisté proti tomu kontrují jenom jedním jediným. Neustálými návrhy na zvyšování sociálních dávek, neustálými dalšími a dalšími populistickými kroky. Pak se nemůžeme opravdu divit, že za posledních 8 let rostly sociální mandatorní výdaje takřka o 200 miliard korun a vzrostly tak celkem téměř o 72 %. To je skutečná příčina chaotického stavu našich veřejných financí. Je to ve skutečnosti protisociální politika sociálních demokratů, která je populistická a sociálně se jenom tváří. Jak se odrazil tento pozitivní, podle mého názoru, posun ve struktuře našeho elektorátu? Dámy a pánové, neměli bychom zapomínat na to, že jsme oslovili obrovské množství voličů ve všech věkových kategoriích, dokonce i mezi prvovoliči. Že jsme také úspěšně přetáhli voliče jiných politických stran. Například mezi voliči ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny najdeme 16 % bývalých voličů Unie svobody a sociální demokracie. Snaha přetáhnout jiné voliče, akcentovat určitá témata, neodrazovat tyto voliče, bezesporu přinesla velice pozitivní výsledky.

22


My jsme stranou, která má nejsilnější zastoupení v mladší a mladší střední generaci, dokonce ve věkové kategorii 30–44 let nás volí 42 %, čili dvě pětiny občanů České republiky. Je to, podle mého názoru, symbolické a dobré si to připomenout právě dnes, den po 17. listopadu, protože, když si to spočítáte, tak se jedná právě o populační ročníky lidí, kteří většinu svého aktivního života prožili po listopadu 1989. Ztotožňují se s touto zemí, ztotožňují se s tím, co se tady stalo, a proto nám věří, protože my jsme největší symbol a nositel polistopadových změn. I dnes, 18. listopadu, bychom měli mít odvahu a upřímnost si toto naprosto otevřeně říct. My jsme ti, kdo nesou polistopadový étos. Na druhé straně tato vysoká podpora mezi mladšími ročníky má samozřejmě i svá rizika, o kterých bychom měli otevřeně mluvit. Mladí voliči jsou zpravidla náročnějšími voliči, jejich volební účast je nejméně jistá a také jsou zpravidla nejslaběji fixováni na konkrétní politickou stranu. Je to určitý opak penzistů, kteří mají nejvyšší volební kázeň. V letošních volbách se nám podařilo – především na úkor komunistické strany, ale také KDU-ČSL – přetáhnout opět na naši stranu významnou část penzistů. Volila nás takřka jedna čtvrtina penzistů, což bylo naposledy někdy v polovině 90. let. Čili tady jsme zaznamenali velmi značný posun, ale právě tady je jeden z potenciálních rezervoárů hlasů pro občanské demokraty. Protože na druhé straně si řekněme otevřeně druhé číslo. Sociální demokraté získali mezi penzisty 37 % a komunisté zůstali jenom těsně za námi. Tady musíme dát jasně najevo, že myslíme na zlepšení podmínek života důchodců, protože se jedná, dámy a pánové, o celé dva miliony našich spoluobčanů, kteří jsou starší 60 let. Je evidentní, že mezi voliči občanských demokratů převažují vzdělanější lidé. Málokdo ví, že ve volbách do Poslanecké sněmovny takřka každý druhý vysokoškolsky vzdělaný člověk, který šel k volbám, volil občanské demokraty. To je velice kladná, jedničková známka pro naši politiku, protože právě tito voliči, vzdělaní, inteligentní, přemýšliví, vystavili známku našemu volebnímu programu, ale také našemu chování, chování založenému na principu „slušnost není slabost“, a to je, podle mého názoru, obrovským přínosem. Na druhou stranu tady ale také platí, že vzdělanější voliči jsou voliči náročnější a kritičtější. Neprojde nám u nich všechno, co projde Paroubkovi a jeho socialistům u jejich voličů. Čili i způsob naší argumentace, naše věrohodnost, naše schopnost komunikovat, i tato témata se musí uzpůsobit tomu, že máme zkrátka a dobře vzdělané voliče. Pan předseda tady uváděl číslo, jak velmi výrazně nás podpořili živnostníci, podnikatelé, zkrátka osoby samostatně výdělečně činné. Ano, je skutečností, že takřka dvě třetiny z nich ve volbách volily občanské demokraty. Na druhé straně si tento sympatický údaj musíme zařadit do širšího kontextu. Ať se nám to líbí nebo ne, podnikatelé, živnostníci a celkově osoby samostatně výdělečně činné tvoří pouze 12 % našeho obyvatelstva. Jejich volba je sice kladná známka pro ODS, ale z hlediska celkového přínosu nesmíme zapomínat na kategorii zaměstnanců, kteří tvoří 50 % ekonomicky aktivní části našeho obyvatelstva – a zde nás, bohužel,


23

a to si řekněme otevřeně, sociální demokraté porazili, my jsme získali 32 % hlasů zaměstnanců, sociální demokraté 36 %. Znamená to opět, že sem musí mířit naše úsilí a snaha získat voliče. Kde je třetí potenciální rezervoár hlasů pro ODS? Pokud se podíváme na elektorát z hlediska vyznání, zjistíme, že jsou tam některá velmi zajímavá fakta. Například, nikoliv překvapivě, ODS vítězí mezi lidmi bez vyznání, překvapivé ale je, že z našich spoluobčanů, kteří se hlásí ke katolickému vyznání, pouze každý šestý volí KDU-ČSL. Čili je to klišé, je to mýtus, že co katolický volič, to volič KDU-ČSL. Já se omlouvám za tuto analýzu i před zástupci KDU-ČSL, ale my chceme i tyto konzervativní voliče získat pro ODS. Nebojíme se to říci, chceme partnerství s KDU-ČSL, ale jenom tak lehce vám tyto voliče nedáme, budeme o ně usilovat. Není překvapivé, že podle volebních výsledků ODS uspěla ve velkých městech a že podstatně méně uspěla na venkově. Pokud si vezmeme velká města, tam jsme dostali 40 % hlasů, sociální demokraté 32 % hlasů. Pokud si vezmeme venkov, tzn. obce do 2000 obyvatel, kde mimochodem žije 1/3 našeho obyvatelstva, tam jsme již těsně prohráli, my jsme dostali 31 % hlasů, sociální demokraté 32 % hlasů. To je čtvrtý zdroj hlasů, které můžeme získat. Máme své tradiční voliče, čili lidi z mladší a mladší střední generace, lidi zpravidla vzdělanější, ekonomicky aktivnější, zpravidla bez vyznání a z větších měst. Já jsem přesvědčen, že u této kategorie voličů se svým způsobem již blížíme k určitému stropu, který můžeme dosáhnout. Chceme-li si dále sáhnout na některé hlasy, a především z pohledu těch regionů, které doposud nebyly tak úspěšné jako ty nejúspěšnější regiony u nás, a to jak ve volbách do Sněmovny, tak v krajských a někdy i komunálních volbách, musíme jednoznačně říci, že těmito rezervoáry jsou senioři, že je to kategorie zaměstnanců, že jsou to lidé na venkově a že jsou to lidé věřící. Když se na tyto lidi zaměříme, jsem přesvědčen, že dotáhneme naše volební výsledky na ještě vyšší čísla a že dokážeme vyrovnat i určité regionální rozdíly, které mezi volebními výsledky jsou. Jsem hluboce přesvědčen, že při záběru na širší voličské skupiny musí stále platit jedna evidentní skutečnost. Občanští demokraté jako politická strana se zrodili na reformním étosu. My jsme reformní politickou stranou, nejsme stranou pouhých údržbářů moci nebo stranou populistů, kteří pouze získávají širší voličské a stavovské skupiny. Tento důraz na reformy musí být podle mého názoru naší vizitkou. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že jakékoliv vládní angažmá občanských demokratů, ať již krátkodobé nebo dlouhodobé, ať již s tou nebo onou politickou stranou, musí vždy nést jeden zásadní rys, a to je silný důraz na reformy. Silný důraz na reformy v oblasti sociální, v oblasti důchodové, v oblasti zdravotnictví, vzdělávání, konvergenčního programu, veřejných financí apod. Jakékoliv jiné vládní angažmá občanských demokratů nemá význam. Jsme proreformní stranou, podržme si tuto nálepku, jsme na ni hrdi, přivedla nás k výsledkům. Jsem přesvědčen, že ODS to zvládne jak na kongresu, tak i po kongresu v následujících týdnech, měsících a letech.

24


Ivan Langer místopředseda ODS

Dnes je osmnáctého listopadu. Den po sedmnáctém. Při pohledu do tohoto sálu se mi vybavují silné vzpomínky na to, co všechno jsme spolu od té doby prožili. Vyhráli jsme tehdy. Vyhráli jsme teď. Proč? Měli jsme odvahu. Znali jsme směr, kterým chceme jít. Myšlenky jsme proměnili v činy. Mnozí z nás, kteří jsme tady spolu, na ty dny nikdy nezapomenou. Ne z nějakého sentimentu. Nezapomeneme proto, že jsme na vlastní kůži poznali hodnoty, které v politice platí stále: Odvaha – vize – vůle. Na tomto kongresu se bude hovořit o tom, co nás v nejbližších dnech čeká. Budeme hovořit o tom, co máme, co nemáme, co musíme, co nesmíme dělat v následujících dnech a týdnech. Ale kongres je něco víc, než debata nad aktuální politickou situací. Pro mne osobně je to příležitost se zamyslet, proč jsme v politice a proč jsem já v politice. Jestli jsem se od listopadu 1989 změnil, jestli jsme se změnili. Jestli hodnoty, pro které společně neseme 17 let svou kůži na trh, jsou stále našimi hodnotami. Odvaha – vize – vůle. Jsme členy strany, která nebyla stvořena proto, aby někoho následovala. Ve svém genetickém kódu má uloženo: Jsme tu proto, • abychom určovali směr • abychom stavěli cesty k cíli Jsme tu proto, abychom spojovali ty nejlepší a nejschopnější z této země. Vím to dobře. Sedm let pracuji na projektu vzdělávání a přípravy členů ODS. Dva roky realizuji projekt „Strategie úspěchu“. Znám se s velkou většinou z vás a vím, že ve vašem genetickém kódu je určování směru a stavění cest k cíli. To je to, co mně osobně dává sílu. To je to, co dává sílu ODS! V uplynulých měsících a týdnech jsme byli terčem nevybíravých útoků. Na vlastní kůži jsem si to zažil. A proč? Protože jsme svůj úkol vzali vážně. Byli jsme připraveni na převzetí vlády, nemuseli jsme se rozkoukávat a začali jsme jednat. Měli jsme odvahu. Měli jsme vizi i vůli. Mirku, jsem rád, že jsme do toho šli. Díky! Probojovávat správné cesty bolí. Přesto – anebo právě proto – chci našim soupeřům říci: Nebojíme se, nedáme se zastrašit. Půjdeme dál po naší cestě k cíli. Nebude to jednoduché. Budeme si muset vybrat: • zda přihlížet, jak staví jiní • nebo stavět (když ne sami) spolu s nimi Úspěch, kterého jsme dosáhli, přináší odpovědnost. A jedině odpovědnost může přinést úspěch!


25

Milé dámy, vážení pánové, Nemluvil jsem o tom, s kým máme nebo nemáme sestavit vládu. Je to důležité. Důležitější je, zda odvaha, vize a vůle jsou stále našimi hodnotami, pro které poneseme dál svoji kůži na trh. Důležitější je, zda určování směru a stavění cest k cíli jsou stále tím, proč jsme a zůstáváme v politice. Jsem si jist, že cíl i cestu známe. Jsem si jist, že každý z nás ví, proč je tady. Jsem si jist, že si každý z nás uvědomuje svoji odpovědnost. Jsem si jist vámi. Vy si můžete být jisti mnou!

Miroslava Němcová místopředsedkyně ODS

Vážený pane předsedo, vážené dámy, pánové, vzácní hosté, přátelé ODS. Zdravím vás všechny přítomné, a stejně tak ty, kteří sledují naše jednání mimo tento sál, na internetu či v televizi. Prosím vás o pozornost. Chci vám říci několik důležitých vět. Chci mluvit o ose důvěry mezi námi a našimi voliči. Proto nejprve: cokoli dnes a zítra rozhodneme, netýká se pouze nás samotných, ale zejména lidí, kteří k nám vzhlížejí s důvěrou a nadějemi. Tedy oněch 1 892 475 lidí, kteří nám dali svůj hlas v parlamentních volbách. Jestliže nás je tu zhruba 400 – a doufám, že všichni volili ODS –, stejných sálů bychom potřebovali pro všechny naše voliče více než 4 700. Jinými slovy, je tu zastoupeno 0,02 % voličů ODS. A ještě jinak. Naši voliči tvoří zhruba dvojnásobek těch, kteří v listopadu 1989 – tedy před 17ti lety – zaplnili pražskou Letenskou pláň. Je to velká spousta lidí. Tito lidé jsou naším nejdůležitějším koaličním partnerem. Těm jsme něco slíbili a jim jsme odpovědni. Představuji si, co bych jim řekla, kdybych nestála zde, ale na oné pomyslné tribuně na Letné. Kdybych jim stála tváří v tvář a měla vysvětlit, co se s ODS stalo. A myslím, že je čas na vysvětlování. Nemá smysl vracet se detailně a rozebírat jednotlivé kroky, které od voleb ODS učinila. Ale něco za připomenutí stojí: například putování za modrou šipkou s Indiana Jonesem, naším partnerem z kampaně. On ukazoval, kterou cestou jde KSČSSD, a kterou chce jít ODS. A byly to dvě zcela odlišné cesty. Vzpomínáte si? A téměř dva milióny lidí se s námi vydaly naší cestou. Děkovali jsme jim a slibovali, že budeme dělat politiku, ke které nás zvolili. Cože jsme konkrétně slibovali? Něco, čemu já říkám konzervativní ctnosti: například nízké daně, důchodovou reformu, která zajistí současné i budoucí důchodce, důraz na vzdělávání, efektivní státní správu, osobní svobodu a odpovědnost. A také, nezapomeňme, vyjasnění korupčních kauz. Na druhé straně, proč to nepřiznat, jsme voliče získali i tím, co nabízela ČSSD. Nabízela Jiřího Paroubka. Myslím, že ve vleklých povolebních jednáních jsme hlasy těchto lidí neztráceli, byť nebylo v našich silách vytvořit pravicovou vládu. Veřejnost si ujasňovala ústavní možnosti, ale zejména sledovala hlavní aktéry.

26


Druhým připomenutím je smutně proslulý povolební projev předsedy ČSSD, Jiřího Paroubka. Velmi často si stěžujeme na to, jak krátká je lidská paměť. Divíme se, jak je možné, že po zkušenostech s komunistickým režimem, který stál generaci našich rodičů celý produktivní a tvůrčí život, na tuto dobu temna lidé zapomněli. Přitom sami ztrácíme paměť také. To opravdu stačí pár měsíců a my uvěříme, že předseda ČSSD je jiný člověk? Faktem je, že rozdělil naši společnost. Jeho programové rehabilitování komunistů nesmí být zapomenuto. Víme přece dobře, že mění názory častěji než vlastní košile. Může být pro nás dnes důvěryhodným partnerem? Lze vysvětlit našim voličům, že se přes noc změnil a my s ním můžeme vládnout? To já vysvětlit nedovedu a myslím si, že to není v silách žádné PR agentury. Nechci však, aby mi bylo špatně rozuměno. Nejsem populista, který nyní hlásá to, co se líbí. Nedělala jsem to nikdy. Od voleb, po celou dobu, říkám stále to samé. Vím, jaký je náš volební systém. Vím, jak je vytváření volebních koalic složité, jaké přináší oběti personální i programové. Ze současné situace vedou podle našich voličů předčasné volby. Snad v tisíci odeslaných e-mailech vysvětluji, že vůbec není snadné k nim dojít. Přesto možnost předčasných voleb a víra v to, že ODS ji neopustila, tvořilo osu důvěry mezi námi a veřejností, naším koaličním partnerem. Naši voliči a příznivci jsou přemýšliví, vzdělaní, nároční, zajímají se o politické dění, a jsou proto kritičtí a velmi citliví na politická rozhodnutí. Snadno můžeme ztratit jejich důvěru, pokud ustoupíme příliš. Začnou si myslet, že jsme podobní, ne-li stejní, jako ti, kterým nevěří. Vždyť, podle jednoho z našich minulých hesel, volí hlavou i srdcem. Proč dnes máme tak vysoké preference? Protože povolební postup ODS byl konstruktivnější, věrohodnější a zásadovější než postup ČSSD. Našim postojům „necinknout si příliš“ se sociální demokracií, i když víme, že s ní musíme hledat východisko z patové situace, veřejnost rozuměla a schvalovala je. Oceňuje na nás jiný politický styl, konzistentnost názorů, tedy jednotu slov a činů, chcete-li. Chce korektní postup, i když ví, že politika nejsou Rychlé šípy a počítají se výsledky. Avšak laťka politické kultury může být nastavena různě vysoko. Je jen na nás, kam ji posuneme. A nejsou to jen fráze, tak to řada našich příznivců skutečně cítí. Jaký je náš dlouhodobý cíl? To je jasné. Chceme, aby ODS posilovala, vítězila v jakýchkoli příštích volbách. Aby získávala nové voliče. Aby měla nejenom program, ale i dobrou pověst. Chceme, aby naši příznivci s námi vítězili, nikoli prohrávali. Jak toho dosáhnout? Zachovat si vlastní konzistentní názor. Jednoduše stát na svém. Sledujme pečlivě kroky Jiřího Paroubka. Nechce volby v příštím roce. Přiznává, že by pro něj dopadly katastrofálně. Je do morku kosti pragmatický a veškeré svoje úsilí podřizuje svému prospěchu. Máme důvod mu ulehčovat trauma z padajících preferencí? Proč by nám měl pomáhat v proreformním programu? Posune se doprava, když dosud luxoval hlasy komunistů? Neudělá to. Neumím si představit, co by jej k tomu mohlo přimět. Ustoupí zdánlivě a pouze vyčká, až se naši zklamaní voliči od nás odvrátí. Na tu chvíli čeká. A my ji nesmíme připustit.


27

Zásadní je termín voleb. Nejčistším řešením jsou pro nás předčasné volby na jaře příštího roku. Je to termín málo reálný, ale ne nemožný. Je to ústavní cesta, tři jmenování a tři neúspěchy v Poslanecké sněmovně. Je třeba vidět rizika této varianty: zablokovaná Sněmovna, ústavní krize, riziko nástupu komunistů. Připouštím, že je možné se bavit i o ústupku, pokud jde o termín voleb, ale znamená to jasné rozhodnutí o typu vlády, která k nim povede. Nesmí to v žádném případě být vláda, která setře rozdíly mezi ČSSD a ODS. Jedině tak jsme schopni vysvětlit našim členům a voličům, že nehrajeme s Jiřím Paroubkem nějakou neprůhlednou hru, která se nám může v budoucnu vymstít. Buďme trpěliví a sebevědomí. Paroubek dnes není tak silný, jak se staví. Jeho vláda s komunisty je málo pravděpodobná, jakkoli jí neustále hrozí. Kde vezme další hlasy? Mluví se o různých přeběhlících. Tu od lidovců, tu od zelených, sem tam zní, že má nějaké hlasy ODS. Kdyby je měl, vyjednával by dnes s námi? Myslím, že ne. Stále ještě mám dostatek důvěry k poslancům, kteří do novin řekli, že nejsou hlasem pro vládu Jiřího Paroubka a komunistů. Bylo jich 100. A věřím, že stále je. A navíc: i šéf ČSSD je pod dohledem svých voličů. Nevěřím, že by mu všichni vládu s komunisty posvětili. Vážené dámy a pánové, nenastane konec světa, pokud nepřistoupíme na jedinou, vnucovanou, variantu. Od začátku přece víme, že jde o hru nervů. Často myslím na závěrečné minuty filmu Zkáza Britanniku. Hlavní hrdina může loď zachránit nebo potopit. Podle toho, jak odhadne drát, vedoucí k náloži. Nepodlehne falešné radě a přestřihne ten správný drát. Já myslím, že s námi je to nyní stejné. Měli bychom mít pevné nervy, nevěřit falešným radám a přestřihnout ten správný drát. Ten červenorůžový. Děkuji vám. Za rozvahu, odvahu, odpovědnost.

Pavel Bém místopředseda ODS a primátor hl. m. Prahy

Milý předsedo, vážení členové širšího i užšího vedení, milí přátelé, vážení hosté. Ano, vyhráli jsme suverénně patery volby. Ano, jsme skvělá strana se skvělým vedením v čele a skvělou členskou základnou v zádech. Ano, osm let jsme strávili v opozici a hodně jsme se naučili, i to vůbec nejdůležitější – udržet jednotu slov a činů jako základ rozumné pravicové politiky a základ dlouhotrvající důvěry veřejnosti. Ano, jsme opravdu dobří! Toto není nic jiného než pravdivé konstatování. Proč tedy přesto po takovém pravdivém konstatování zůstává pachuť jakési možná nepatřičné ironie? Proč tedy po fenomenálních volebních vítězstvích nemůžeme realizovat pro naši zem tak potřebný proreformní program nabízející vizi, naději, budoucnost, šanci? Proč na vašich tvářích chybí rozzářený sebevědomý úsměv? Proč se takový úsměv objeví pouze při nezávazném zaglosování, které sice může být vtipné, ale s vážnou politikou nemá mnoho společného?

28


Asi proto, že samo o sobě pouhé konstatování faktů nemá valného smyslu. Asi proto, že „zagrossování“ naší země je příliš hluboké. Asi proto, že i když jsme zvítězili, stále nevládneme. Asi proto, že nad námi visí Damoklův meč nikoliv již pouze plíživé socializace naší země, ale hrozby otevřené účasti komunistů na exekutivním řízení státu. Přesně 17 let po sametovém převratu 17. listopadu 1989. Jak symbolické! „Hlupákovi vleze štěstí přímo do rypáku,“ říká Gogol. Ale, přátelé, my nejsme ani hlupáci, ani si nemůžeme dovolit hazard předání moci komunistům! Vždyť nikdo jiný v této zemi nenese takovou odpovědnost za porevoluční vývoj v České republice, za přechod od státního plánování k tržní ekonomice, za obhajobu práv a odpovědnosti jednotlivce proti zvůli státního dirigismu a za nastavení základních atributů svobodné a demokratické společnosti, jako právě Občanská demokratická strana! Tuto odpovědnost neseme a nesmíme na to zapomenout. Ano, máme právo na hrdost. Máme právo na hrdost při vědomí, že jsme slušná strana. Jsme slušná politická strana a lidé nás jako takovou berou. Již zmíněná jednota slov a činů nás posouvala od jedněch vítězných voleb k druhým. A tak jsme převálcovali naše socialistické protivníky i široce rozkročené „euronaivisty“ v evropských volbách a naši europoslanci dnes tvoří tvrdý kámen v hrázi nejenom proti rozhazovačné, pokrytecké a socialisticky nerovné „Společné zemědělské politice EU“. Přes „policejní válku“ vedenou socialisty proti ODS jsme rozdrtili naše soupeře v regionálních volbách, ve kterých nejenže tradičně silné české regiony dosáhly fenomenálního úspěchu, ale také moravské regiony dokázaly, že ODS umí lovit a vítězit i v typicky socialistických či lidoveckých revírech. A tak je regionální politika v rukou střídmých konzervativců a tvořila po 6 let další kámen ve zdi mozaiky stojící proti rozhazovačným a nezodpovědným socialistickým vládám. Svým opakovaným vítězstvím v senátních volbách jsme se navíc dotkli dalšího těžko uvěřitelného cíle a získali po 10 letech v této komoře parlamentu majoritu. Přes nástup brutální, samolibé a utilitárně pragmatické politiky Jiřího Paroubka jsme zvítězili i v jarních parlamentních volbách a opět získali historický počet poslaneckých mandátů. V podzimních komunálních volbách jsme pak vystoupali opět na historický vrchol v počtu získaných mandátů v obecních zastupitelstvech a v některých městech jsme dokonce překročili Rubikon vůbec představitelného. O Praze se často říká, že v ní musí zvítězit i tenisová raketa Václava Klause, či aktuálněji golfový bag Mirka Topolánka. Nevím, mně určitě nepřísluší hodnotit pražské volební výsledky. Přesto téměř dvacetiprocentní rozdíl mezi výsledky voleb v letech 2002 a 2006 hovoří sám za sebe. Ano, máme právo na hrdost! Že nám v cestě za vítězstvím pomáhal náš paradoxně největší „spojenec“ Jiří Paroubek? Že mu jeho nenávistná kampaň možná přinesla pár upachtěných procent, ale více přinesla nám? Že „zparoubkovatělá“ ČSSD degradovala českou politiku na čistě mocenský zápas, kde je přípustná jakákoliv lež a program či myšlenka hraje pouze roli zástěrky? To je nejspíše pravda. Je to obraz vrcholného postmoderního pragmatismu, který je pravým opakem politiky. Je to také obraz vrcholného politického cynismu. Platí, že největším ne-


29

přítelem Paroubka je Paroubek sám. Moc je mocná čarodějka, dokáže nejen okouzlit, ale také očarovat. Považuji za zbytečné nekonečně analyzovat historii. Důležitá je budoucnost. „Denně s odporem otevírám internet, abych se dočetl další informace o tom, jak vzniká Koalice národního zpomalení. Úsporná ekonomika růžovooranžových spojená s poctivostí černých a korunována sociálním rozhledem modrých, to je přesně to, co naše zem opravdu potřebuje.“ To je jeden z mnoha nespokojených či ironických e-mailů, které jsem v posledních dnech dostal – nejspíše od našich sympatizantů a snad i voličů ODS. Tyto pohledy a postoje odrážejí náladu části naší veřejnosti. Zkusme se na tuto náladu podívat zblízka. Naše země je vlivově, zájmově, sociálně i ideologicky rozdělená. Vždy proti sobě budou stát dvě vize vidění světa. My říkáme, že svobodný člověk má mít možnost se o sebe postarat sám a stát mu v tom nemá bránit. Levičáci říkají, že se o své občany má starat stát a platit to mají ti úspěšní a pracovití. Může to vůbec fungovat? Ale ano! Ano, za předpokladu střídání akcentu přesně podle úsloví, že pravice hodnoty vytváří a levice je pak v lepším případě přerozděluje, v tom horším projídá. Cílem našeho snažení by tedy mělo být, abychom ty naše fáze cyklu natáhli na co nejdelší období, které může zajistit dlouhodobou prosperitu a stabilitu celé země. K tomu potřebujeme silný a nejlépe jednobarevný mandát. Levice tady je a bude a my na tom nic nezměníme. Pokud nechceme, aby se i v příštích letech opakovaly povolební paty, musíme se vrátit k myšlence změny volebního systému. Platí, že většinový volební systém marginalizuje vliv stran extrémistických i těch, které reprezentují jen okrajové zájmy. To není neúcta k demokracii. Naopak, právě v demokracii platí, že menšina přece respektuje vůli většiny. Pokud jsme si včera připomněli události spojené se 17. listopadem, tak je dobré si uvědomit, že právě ony jsou spojeny s mladou generací a nutně také odporem proti zlu a jakýmkoliv formám totality. Jak vidí dnešní situaci i politiku mladá generace? Z různých analýz vyplývá, že mladí lidé většinou zaujímají postoje blízké konceptům moderní pravice: přikládají význam občanským svobodám, aktivitě a odpovědnosti jednotlivce, podporují koncepty liberálního nekonfesního školství, očekávají úsporné a efektivní fungování státního aparátu. A tak se ptám: Co této mladé generaci můžeme nabídnout, bude-li nás za levou ruku držet partner, jehož politika sociální demagogie a finanční marnotratnosti nás přivádí k branám kolapsu veřejných financí? A za pravou ruku nás bude držet druhý partner (KDU-ČSL), na jehož důvěru a loajalitu už jsme tolikrát spoléhali a snad pokaždé se zklamali? To není o umění se dohodnout. Jde o daleko zásadnější věci. O rozhodnutí, v čem se lze dohodnout, aniž bychom opustili naše cíle, zásady, principy a vyprázdnili tak náš politický program. Zvítězili jsme proto, že lidé už konečně chtěli změnu. Ale co vlastně chtěli změnit? Chtěli změnu celkového směřování země, změnu programových obsahů, ale také změnu politického stylu. Svoji naději na takovou změnu spojili s ODS, protože naše strana prokázala odvahu v prosazování dlouhodobých vizí, i třeba za ce-

30


nu nepopulárních a reformních kroků, důslednost v názorech, jednotnost v postojích a schopnost sebereflexe i sebeočisty. To je naše největší deviza, jistina, bonus, kterým voliči měří náš morální kredit. Pokud jej udržíme, vyhrajeme i další volby, a také ty, co přijdou po nich. Pokud mezi demokratickými politickými subjekty nalezneme porozumění pro udržení základní programové linie ODS a nezpronevěříme se našim zásadám, nechť se stanou našimi politickými partnery. Pokud nikoliv, neváhejme a pojďme si pro další a silnější mandát v předčasných volbách, a to tak brzy, jak jen to půjde. V takovém případě je diskuse o tom, jaké jsou náklady nových voleb, zcela irelevantní. Dal by si někdo tu práci a spočítal, jaké by byly politické a společenské náklady pro ČR při odložení nezbytných reforem? A tak bych se rád závěrečnou úvahou vrátil k ideálům a myšlenkám našich sedmnáctých listopadů. Všimněme si, že naše novodobá historie je plná kompromisů, na které nejsme vůbec hrdí a za které se možná dokonce i stydíme. To, co k nám přitom promlouvá z minulosti, je odvaha a činy. I dnes, a možná právě dnes, je čas na odvahu, která promění náš program v životaschopnou realitu. Jestli to bude za měsíc či rok, nevím. Jestli to bude už v příští „Mikulášské vládě“, nebo až v té další vládě po předčasných volbách, nevím. Jestli to bude po předčasných volbách za jeden rok či dva, také nevím. Co ovšem vím určitě, je fakt, že právě toto bude obsahem nadcházejících, nejspíše těžkých politických jednání, která začnou pravděpodobně již v neděli v noci. To, že v této chvíli, ale i v těch minulých a ve všech budoucích, byla, je a musí být při takových jednáních rozhodující diskuse právě o principech, zásadách, idejích a programech, a že personální otázky v tomto ohledu jsou důležitostí až druhého řádu, je nad slunce jasné. Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přátelé, dosáhli jsme skvělých volebních úspěchů. Proměňme je společným úsilím ve vítězství našeho programu. Zůstaňme přitom věrni svým zásadám. Zásady, na nichž stojí ODS, jsou naší ideovou vlastí. Právě o nich platí slova Viktora Dyka, která provází symbolicky naši zem: „Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš!“

Petr Bendl místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje

Pane předsedo, vážení delegáti, milí hosté. Vystoupit jako poslední není jednoduché. Dovolte i mně, abych se přidal ke svým kolegům a krátce promluvil. Dovolím si v dnešním vystoupení připomenout především minulost, neboť z ní je možné vycházet. Když jsem od vás dostal minule důvěru, cítil jsem, že má odpovědnost místopředsedy a zároveň krajského hejtmana je z velké části odpovědností za komunikaci a provázanost konkrétní praktické politiky ODS v krajích a obcích s politi-


31

kou, kterou ODS praktikuje v PS PČR a Senátu. V rámci možností jsem se o to snažil, neboť ji považuji pro ODS za velmi prospěšnou a důležitou. Absolvovali jsme SUPERVOLEBNÍ ROK. Není pochyb o tom, že volby do Parlamentu ČR byly nebývale agresivní, což je, zdá se, bohužel trend. Byly to volby, kdy ODS daleko otevřeněji než dříve pojmenovala předem svůj koaliční potenciál a definovala své priority v oblasti potenciálních partnerů pro koaliční spolupráci. Občan neměl pochyb o tom, že ODS vidí jako vhodné partnery KDU-ČSL a zelené, a s tímto vědomím nás volil. Možná i to mělo za následek, že závěr kampaně už byl v podstatě zcela bipolární soutěží. Byly to volby, kde zdaleka nerozhodoval jen počet a podoba plakátů, ale bylo třeba nabídnout jasnou přidanou hodnotu. ODS představila svůj program, své ideály – v podobě návrhu, jak řešit závažné problémy, které Česká republika má. Předložili jsme návrhy na důchodovou, sociální, zdravotní i finanční reformu, ale také návrhy, které praktické kroky učinit, aby se míra korupce v ČR mohla zmenšovat. Snažili jsme se, a to zdůrazňuji, převážně POZITIVNÍM způsobem představit program, za který se rozhodně není proč stydět. Je nutné říci, že jsme zároveň čelili programové prolhanosti levice, využívající vlastností, jako je závist, nenávist a strach. Čelili jsme kriminalizaci a osobním útokům. Čelili jsme aktivní – a nebojím se říci cílevědomé – spolupráci Paroubka a komunistů. Levice v parlamentu přijala princip: Čím hůře bude v baštách ODS, tj. na krajích, v městech a obcích, tím lépe pro komunisty a Paroubkovy sociální demokraty. Spolupráce levice byla vidět především na všem, co se dělo v oblasti zdravotnictví. Je myslím nezpochybnitelné, že právě citlivé zdravotnictví bylo významným tématem voleb, v nichž krajské reprezentace sehrály ve prospěch ODS velmi složitý souboj s levicovým populismem a dokázaly udržet pravicové postoje a principy navzdory socialistům i některým pochybovačům ve vlastních řadách. Tady bych rád ocenil opravdu velmi účinnou spolupráci senátorů a poslanců, ale i lékařské veřejnosti, která se k nám přidala a pomáhala bránit zcela protiústavnímu chování levice v parlamentu. Snaha socialistů házet nám klacky pod nohy byla a je programová také v oblasti komunální, neboť levice si je dobře vědoma, odkud mimo jiné ODS čerpá ne nevýznamnou část preferencí a důvěry občanů. Proto se musím krátce zmínit i o volbách do zastupitelstev měst a obcí a Senátu. Volby potvrdily, že ODS je stranou osobností. Naši oponenti nám v tomto ohledu mohou jen závidět a ODS má do budoucna na kom stavět.

32


V politice stejně v jako v mnoha jiných oblastech platí, že obhájit je těžší než napoprvé získat. Kdo obhájil, dostal od lidí velmi dobré vysvědčení a zaslouží si naše poděkování. Nemohu nezmínit excelentní a výjimečné výsledky například Teplic a Kladna a zvláště pak Prahy, která překonala našich krajsky středočeských 44,65 % a hodila nám rukavici na příště. Přátelé, klobouk dolů. Ale bohužel nemohu také nezmínit fakt, že za některými našimi slabšími výsledky je schován nepřítel, kterým jsme si my sami. V životě žádné větší politické strany nejde o nic nenormálního. Bohužel se ve valné většině jedná o spor osobností, nikoli programový, a ten se často shora bezbolestně vyřešit nedá – mj. i proto, že nejlepší informace nemůže mít výkonná rada ani grémium, ale lidé z úrovně sporu. Pokud se koaliční spolupráce na komunální úrovni týká, je bohužel faktem, že existují města a obce, kde se na spolupráci s ODS strany jinak deklarující snahu spolupracovat s námi na úrovni parlamentu nedohodly. Je to často především kvůli osobnostním neshodám a rivalitám, které jsou pak bohužel stavěny nad principy. Je to škoda a je třeba najít cestu, jak se povznést nad osobní nevraživost, jakkoli je to někdy možná bolestivé nebo na první pohled nemožné. Ale jistě toto nemůže být důvodem pro nepokračování v deklaraci ODS, které strany jsou nám programově nejblíže a se kterými, pokud se budou držet stávajícího programu, je možné do budoucna hledat společnou řeč a aktivně spolupracovat. Zvláštním fenoménem jsou v komunální sféře nezávislí, kteří centrálně těžko někdy budou nějak uchopitelní, ale v komunální a možná někde i v regionální oblasti mohou hodně znamenat. Pro nás to znamená v maximální možné míře na lokální úrovni oslovovat obcím a městům prospěšné spolky, kluby a organizace. Všímat si jich, pomáhat jim, pokud jsou prospěšní, neboť spolupráce s nimi se může odrazit v konečném důsledku nejen na výsledku komunálních voleb a sestavení vedení radnic, ale i na výsledku regionálním a celostátním. Výborné výsledky předvedli také naši noví senátoři. Dokázali přesvědčit a získat si důvěru lidí. A tak máme v Senátu moudrou modrou většinu. Dovolím si nabídnout tezi, že i tady se ODS vyplatil koaliční potenciál, který máme, o který se snažíme, a já věřím a jsem přesvědčen, že i nadále se snažit budeme. Neboť tam, kde postoupil do druhého kola náš kandidát proti levicovému, nemusel váhat, koho volit, volič KDU-ČSL ani volič zelených. Za sebe říkám, že bych si velmi přál, aby tomu tak bylo i nadále. Dámy a pánové, dovolte mi, abych na závěr velmi poblahopřál všem úspěšným poslancům, senátorům, komunálním politikům, starostkám a starostům a jejich týmům, a poděkoval jim za velmi dobré výsledky ve volbách, za nelehkou, ale dobře odváděnou práci, a jejich rodinám i přátelům za nezanedbatelnou trpělivost, kterou s námi měli a doufejme i nadále mít budou. Bylo mi velkou ctí s vámi spolupracovat a reprezentovat ODS toto volební období ve funkci místopředsedy.


33

Přemysl Sobotka předseda Senátu PČR

Vážené dámy, vážení pánové, vážení občanští demokraté, téměř přesně po roce se setkáváme opět na našem kongresu. Jednání je o to významnější, že jde o kongres volební. Mějme na paměti, že naše rozhodnutí o tom, kdo naši stranu další dva roky povede, je zvláště v situaci povolebního patu vysoce odpovědné nejen vůči naší členské základně, ale vůči našim voličům a celé společnosti. V této situaci chci hovořit o několika tématech: co ODS svou prací za poslední dva tři roky potvrdila, co teď musí udělat, jaká úskalí ji čekají a jakou roli by v následujících měsících měl sehrát klub ODS v Senátu. Co ODS v letošním roce potvrdila?

Je zřejmé, že se nám vyplatilo dodržet programové principy, na kterých ODS vznikla. To byla cesta k získání reálně uvažujících občanů pro dokončení transformace České republiky v prosperující demokratickou zemi. Z pohledu konkrétní politické situace po sněmovních volbách se nám ale určitě podařilo i něco navíc. Podařilo se nám demaskovat touhy současného předsedy ČSSD Jiřího Paroubka znovu se ujmout vlády za jakoukoli cenu. V trojích letošních volbách jsme dostali jasnou zprávu od voličů České republiky, že si uspořádání správy věcí veřejných podle představ a v režii předsedy Paroubka nepřejí. To je jistě zavazující mandát, který ODS nesmí prohospodařit.

Jaká úskalí ODS v nejbližších měsících čekají?

Myslím, že největším úskalím ODS může být sama ODS. Zaměnění dlouhodobých cílů za krátkodobé, nedůslednost a někdy i naše podrážděnost z toho, že věci nejdou tak rychle, jak bychom chtěli. Naším cílem je jistě vláda, která bude schopna provést potřebné reformy daňové, zdravotnictví, důchodového systému. Naším zásadním dlouhodobým cílem je za žádnou cenu nedopustit jakoukoli destrukci našeho demokratického systému, jakýkoli návrat ke komunistickým praktikám pohrdání svobodou, pohrdání člověkem. Právě tuto vizi nesmí nikdy Občanská demokratická strana ztratit, a to říkám bez ohledu na to, kdo bude předsedou ODS, kdo premiérem, kdo prezidentem. Nyní dovolte, abych jako předseda českého Senátu promluvil na další téma:

Jakou roli by měl v takto nastíněné situaci hrát náš senátní klub?

Senát prosazoval poslední dva roky na základě poměrného zastoupení kultivovanou středo-pravicovou politiku a já všechny ujišťuji, že tomu tak bude i nadále. Klub ODS hodlá v Senátu, stejně jako v minulosti, i v budoucnu úzce spolupracovat se všemi senátory, kteří preferují službu občanům před službou pouze jed-

34


né politické straně či dokonce jednomu autoritativnímu jedinci. Rozhodně nechceme arogantně „válcovat“ zbytek Senátu, dialog a spolupráce s kolegy zůstanou stále základem naší práce. Senát byl dobrou opozicí levicové vládě a bude dobrým partnerem vládě naší. Dámy a pánové, jsem přesvědčen, že Občanská demokratická strana má důvod být sebevědomou stranou. Vyhráli jsme šestery poslední volby. Práce všech občanských demokratů na všech úrovních od obecních zastupitelstev až po parlament přesvědčila značnou část občanů naší země, že náš program i naši politici jsou hodni jejich důvěry. Skutečnost, že volby do Poslanecké sněmovny skončily patem, musíme brát jako fakt a vyrovnat se s tím. Jsme v těžké pozici, protože jako vítěz těchto voleb neseme největší díl odpovědnosti za politické řešení. Současná jednání o vládě však nesmí zajít tak daleko, že zapomeneme na svůj program. Proto jsem přesvědčen, že jedinou konečnou možností jsou předčasné volby, a to nejpozději na jaře 2008. Důvod je velmi jednoduchý – pat ve Sněmovně neumožní takřka žádné dohody o nutných reformách, které máme mezi svými programovými cíly. Vím, že názory na nalezení východiska se v našich řadách liší, ale věřím, že právě o hledání optimálního či spíše nejméně špatného řešení bude naše dvoudenní setkání. Proto, jestli mohou mít má závěrečná slova podobu prosby, prosím s plnou vahou funkce předsedy Senátu, najděme prostor k naprosto otevřené diskusi. Pokusme se v debatě najít řešení, které bude dobré pro celou naši společnost. Takovou odpovědností nás totiž voliči v letošních volbách vybavili. Nezklamme jejich důvěru. Nechť je hlavním sdělením našeho kongresu, že občanští demokraté dokáží nejen prosazovat své vize, ale že dokáží i naslouchat přání voličů, že ODS je stranou se stále větším záběrem i koaličním potenciálem. K tomu nám všem přeji hodně odvahy a síly.


35

VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A ZAHRANIČNÍCH HOSTŮ Jan Kasal pověřený předseda KDU-ČSL

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté. Nejprve se sluší, abych poděkoval za pozvání na tento váš již 17. kongres; a protože si nepíšu deník, tak nevím, pokolikáté už mám možnost vás pozdravit, ale věřte, že letos tak činím obzvláště rád. Je slušné a správné, abych své vystoupení začal tím, že vám chci ze srdce poblahopřát k úspěchům, kterých jste dosáhli. Ale sluší se také poděkovat za to, že přestože jsme před volbami ani na jaře, ani na podzim nevytvářeli žádné koalice, že souboje mezi lidovci a občanskými demokraty byly korektní, že to byly souboje, které byly v mezích slušnosti. Víte dobře, že to není samozřejmostí, a proto vám za to chci srdečně poděkovat. Chtěl bych také poděkovat za partnerský přístup při řešení povolebních situacích v jednotlivých městech a obcích, kde si myslím, že se až na výjimky ukazuje, že jak vaše, tak i naše strana disponuje kvalitními lidmi, kteří jsou schopni nalézt dohody, jež jsou užitečné pro celá města a celé obce. A stejně tak bych chtěl poděkovat i za spolupráci, která je ve většině krajů, v krajských zastupitelstvech, a myslím si, že z toho, že už pokračuje druhé volební období, je vidět, že má důvěru občanů; a my jsme připraveni v této spolupráci pokračovat. Vážené dámy, vážení pánové, určitě bych mohl teď po té gratulaci a po tom, co jsem poděkoval, své vystoupení skončit, ale považuji za poctivé pokračovat, pokračovat v pohledu křesťanských demokratů na řešení současné povolební situace, protože i pro vaše rozhodování může být svým způsobem důležitý náš názor, naše vize, naše postoje. Myslím si, že kdybychom získali jako trojkoalice o jeden mandát více nebo o jeden mandát méně v červnu, tak že by se i váš kongres nesl v úplně jiném duchu. Bohužel volební systém rozhodl jinak a my zde nejsme proto, abychom plakali nad rozlitým mlékem, ale abychom se pokusili hledat řešení. KDU-ČSL nedopadla v těch volbách do Poslanecké sněmovny dobře a určitě by pro nás bylo docela pohodlné si v závětří opozice lízat rány a připravovat se do dalších soubojů. Byli bychom určitě poklidnou a konstruktivní opozicí. Nicméně máme zato, že voliči rozhodli jinak a dali stranám trojkoalice o hodně tisíc více hlasů než těm, kteří se zdobí rudo-oranžovými barvami, a že je naší povinností do těch jednání vstoupit. Nejen já, ale drtivá většina členů naší strany považuje trojkoaliční projekt za to nejlepší, k čemu bylo možné za stávající situace dospět. Ukázalo se, že díky vzájemnému pochopení, díky tomu, že se dobře známe a díky tomu, že jsme měli k sobě dobrou vůli, jsme dokázali poměrně rychle sestavit takový náčrt programu, ve kterém se našly všechny tři politické strany a za který se nemusel ni-

36


kdo z nás stydět. Nicméně pro tvrdost postojů Jiřího Paroubka, který odmítl přijmout roli opoziční strany, se tento projekt nenaplnil. Alespoň prozatím. Možná, že i my jsme udělali příliš mnoho chyb, možná jsme příliš brzo na ten trojkoaliční projekt rezignovali. Nicméně celá ta etapa vyjednávání o trojkoalici ukázala několik důležitých momentů. Nejen to, že jsme schopni se smysluplně domluvit, ale také to, jak se poté, co trojkoaliční projekt byl opuštěn, nevyplácí vést paralelní politická jednání. A to především KDU-ČSL – s námi tato etapa docela zatřepala a málem vedla k nenávratným škodám. Nicméně nebylo to samo sebou – bylo to v situaci, kdy už se schylovalo k jiné dohodě, ale nejsem tady od toho, abych přednášel nějaké historické úvahy, ta historie není příliš vzdálená. Zatáčku jsme v KDU-ČSL snad vybrali a výsledky těch podzimních voleb nám dávají zapravdu. Nedopadli jsme určitě tak dobře jako ODS, ale nedopadli jsme špatně a více než 5 tisíc mandátů v komunálních volbách a 4 senátorská křesla mně dávají zapravdu. Naposled mi dávají zapravdu i poslední výsledky preferencí. Náš prosincový sjezd bude volit nejužší vedení. Proč o tom hovořím. Protože orgány, které rozhodují o vytváření budoucích možných uskupení, jak personálně, tak programově, se měnit podstatě nebudou. Celostátní výbor v podstatě nedozná změny a celostátní konference, což je stohlavé grémium, se nebude měnit prakticky vůbec. Co tím chci říct? Že současná vyjednávací sestava má plný mandát k tomu, aby se jednání nepřerušila do doby po uskutečnění našeho sjezdu, aby se v jednáních pokračovalo, už také proto, že já osobně konzultuji všechna rozhodnutí nejen v předsednictvu, ale i s celostátním výborem a s předsedy krajských organizací. A ze začátku listopadu mám jednoznačné usnesení našeho nejvyššího stranického orgánu mezi sjezdy, že souhlasí s tím, jak KDU-ČSL ve vyjednávání pokračuje. Tedy máme mandát věci vyjednávat a máme mandát věci dojednat. Nechci rušit pracovní ráz vašeho kongresu nějakými filozoficko-politickými úvahami o tom, co společně sdílíme nebo na co máme snad jiný názor. Jsem si ale jist, že pro demokratickou nabídku v naší zemi je důležité, aby se jednotlivé politické proudy neslévaly, aby se vzájemně tolerovaly a aby ovšem zřetelně formulovaly svá programová východiska. Křesťanští demokraté se o to určitě snaží a budou snažit, ale zároveň je také třeba, abychom si vzájemně neuzavírali cestu ke spolupráci. Křesťanští demokraté považují i nadále trojkoaliční projekt za něco, co bylo smysluplné, a určitě ta programová východiska a hodnoty, které v základu té trojkoaliční dohody byly, by bylo chybou opouštět. Jsou samozřejmě další varianty – a tam, kde můžeme my být užiteční, kde můžeme my být aktivní, to je samozřejmě varianta, kde by se měla hledat shoda všech demokratických stran. Je to ovšem varianta, která vyžaduje značnou míru tolerance a velkorysosti. A velkorysým má právo být vítěz. To je výsada vítěze, být velkorysý. Úmyslně nehovořím o programu a délce takového uskupení. Celostátní konference KDU-ČSL mně dala dostatečně široký mandát pro dojednávání takové varianty, aby KDU-ČSL nebyla kamenem úrazu při jednání o případných předčasných volbách.


37

Nebudeme blokovat žádnou variantu, budeme podporovat senátní návrh změny ústavy i další kroky, které by možnost předčasných voleb otvíraly. Ale s jednou podmínkou. My jsme po těch srpnových peripetiích přijali závažné usnesení, usnesení, které je i v historii KDU-ČSL a možná v historii všech demokratických stran svým způsobem zvláštní, protože se ostře vymezujeme a slibujeme veřejnosti, že nevstoupíme do žádné vlády, která by se opírala o hlasy komunistů, ani takovou vládu nebudeme podporovat, ani jakkoli tolerovat. To jsou vážná slova a víte, že poté, co se objevily spekulace o možném porušení tohoto usnesení, jsme přistoupili k dalšímu neobvyklému kroku, a nyní pod tímto usnesením najdete podpisy třinácti poslanců, tedy celého poslaneckého klubu KDU-ČSL. To je hranice, za kterou KDU-ČSL při těch jednáních nepůjde. I kdyby komunisté slibovali cokoli, jakoukoli podporu, i kdyby slibovali podporu vládě, která zemi dovede jenom k předčasným volbám. My prostě víme, že pustit komunisty k jednání o vládním uspořádání je pro tuto zemi nebezpečné a že by se nám to v další volební periodě mohlo hodně vymstít. Křesťanští demokraté se nebojí předčasných voleb – a znovu říkám, mám se svými kolegy z vyjednávacího týmu dostatečně široký mandát pohybovat se v tomto prostoru od jara 2007. Předčasných voleb se nebojíme, čeho se bojíme, že bychom neuváženými kroky mohli umožnit vládu Jiřího Paroubka opřenou o komunisty. Toho se bojíme vážně. A proto hledáme varianty, které by takovouto možnost vyloučily. Já jsem pozorně poslouchal dopolední vystoupení a apel pana předsedy na všechny ty, kteří volají po předčasných volbách, aby řekli, kde seženou tu 101 hlas nebo tu 120 hlasů. Věřím, že v dalším jednání se tací najdou, kteří řeknou – ano, toto je ten 101 hlas nebo tady je 120 hlasů. Zároveň říkám, že vám nezávidím vaše rozhodování. Není to rozhodování jednoduché a myslím si, a kolegové to ode mě slyšeli, že si to nezasloužíte – takovouto starost. Vy jste vyhráli takovýmto způsobem volby, a místo abyste svou variantu řešení nabídli národu, voličům (nejen svým), tak hledáte projekci a transformaci těch vašich úspěchů do nějakého vládního uspořádání, které asi ne úplně plně bude odpovídat tomu vašemu volebnímu výsledku. Dámy a pánové, mám dost fantazie na to, abych se vžil do situace permanentního vítěze voleb – zaznělo tady, že už jste vyhráli šestery volby v řadě –, který má starost, jak tu důvěru občanů přetavit do smysluplného projektu, a je nucen hledat kompromisy a alternativy. To vždycky bolí. Napětí mezi zásadovými a stálými postoji a flexibilitou, která je nutná, aby se vůbec nějaké řešení našlo, je součástí našeho politického života. Já velmi oceňuji trpělivost a postoje vašeho pana předsedy i dalších, kteří ta vyjednávání vedou. Kolikrát jsem si říkal, že já osobně bych tolik trpělivosti neměl. Je to hodnota, na které můžete určitě stavět. Dámy a pánové, neříkám to rád a se zdviženým prstem, ale s pokorou: vítěz musí tento úkol vyřešit. Tím vítězem jste vy a vy ten úkol musíte vyřešit nejen z pohledu úspěchu pro svou politickou stranu v příštích volbách, ale s ohledem na zájem veřejnosti, která je už právem víc než netrpělivá. V každém z nás musí v těchto

38


dnech převládnout státník nad politikem. Pokud se to podaří, pak máme naději. My jsme připraveni. KDU-ČSL je připravena pomoci hledat a realizovat dobrá řešení. A tak přeji vám, celé ODS, ale i sobě jako občanovi, aby vaše rozhodnutí byla dobrá, aby byla dobrá jak pro občanské demokraty, tak pro celou naši zemi. Teď po dvou měsících je KDU-ČSL už zase docela klidnou silou. A tak vám klidná síla přeje, přátelé, klidnou volbu, klidné rozhodování. Klidná volba – tak se jmenovalo naše volební pivo a já ho dám za všechny lidovce a křesťanské demokraty vašemu panu předsedovi proto, aby se ta volba dobře uskutečnila. Mějte se moc hezky a přeji vašemu jednání hodně zdaru.

Martin Bursík předseda Strany zelených

Dámy a pánové, dobré odpoledne, pro mě je vskutku jednoduché spočítat, kolikrát jsem byl na vašem sjezdu. Nikdy. Jsem zde poprvé, ale řadu z vás znám ještě z doby sjezdů Občanského fóra a s některými z vás jsem se potkal i na sjezdu, tuším v pražské Hostivaři, kde se Občanské fórum dělilo a ODS zahajovala svoji novou éru, éru politické strany, která se stala nejsilnější politickou stranou v České republice. Já jsem tady proto, abych vás pozdravil za Stranu zelených, abych vám pogratuloval k výsledku ve volbách a popřál vám šťastnou ruku ve vaší volbě i ve vašem rozhodování, jak se politicky zachováte. A jestli dovolíte, tak ten svůj krátký projev bych raději orientoval na trochu vzdálenější budoucnost, jak je pro zelené zvykem, nežli abych tady diskutoval o sociální demokracii a komunistech a naznačoval nějaká východiska z této situace. To je skutečně suverénní věcí vás, delegátů ODS, a já bych byl velmi nerad, kdyby jakékoliv mé náznaky byly čteny tím či oním nesprávně. Já jsem včera měl rozhovor s jedním diplomatem z Evropské unie a on se mne zeptal: „Jaké je vlastně nejdůležitější politické téma u vás v České republice, co je tím největším problémem, před kterým stojíte?“ A já jsem si na to odpověděl, že je to budoucí pozice České republiky v Evropské unii a ve světě. My stále ještě hledáme své místo na politické mapě v Evropě. Evropa od roku 1989 čeká, kdo vlastně jsme, jaké hodnoty prosazujeme, co bude tím specifikem naší politiky, v čem budeme tahouni, v jakých tématech se s námi naopak počítat nedá... a my neustále hledáme své místo na mapě Evropy. Podstata tohoto problému je podle našeho názoru ve skutečnosti, že v České republice neproběhla debata o budoucí konkurenceschopnosti České republiky, o tom, na jakých hodnotách chceme naši konkurenceschopnost postavit. My zatím přistupujeme k Evropě tak, že plníme domácí úkoly z Bruselu, že děláme to minimum, které po nás Evropská komise nebo Evropský parlament chce. Ale to je velmi málo, my jsme součástí Evropy a měli bychom formulovat svoji vlastní politiku. Já si myslím, že tohle


39

připomenutí na půdě nejsilnější politické strany v České republice je velmi důležité, protože nás čeká české předsednictví – a české předsednictví, to není technika řízení Evropské komise, to nejde o to, abychom zorganizovali semináře, kongresy, ale jde o to, abychom definovali priority, a je to ohromná příležitost, abychom my řekli, kdo jsme, co chceme a kam chceme Evropskou unii vést. Já myslím, že máme na co navazovat. Když se podíváte na naši historii, tak máme Jana Amose Komenského jako jednoho z největších pedagogů všech dob, proč bychom neměli mít ambici vytvořit nejkvalitnější školský systém v Evropě a skutečně soutěžit s nejvyspělejšími státy v oblasti vzdělávání. Za doby Rudolfa II. jsme na královském dvoře měli Johanna Keplera, který poprvé definoval zákony, kterými se řídí pohyb planet, proč bychom my neměli být zemí, která bude spoludefinovat evropskou politiku ochrany naší planety, planety Země před globálními změnami klimatu. My se velmi pohybujeme neustále v té domácí politice, přistupujeme k Evropské unii s nízkými ambicemi a ještě jsme ani neotevřeli debatu o naší spoluodpovědnosti za vývoj světa. A je zcela zřejmé, že rozvinuté země nesou a ponesou dominantní odpovědnost za to, co se bude dít v těch rozvojových zemích. Já teď tady odkazuji na právě skončenou konferenci 196 reprezentantů světových velmocí, naproti mně sedí pan ministr Kalaš, který se právě vrátil z letiště z Nairobi v Keni, kde se vedla velmi vážná diskuse o globálních změnách klimatu. A zvedám to téma na půdě ODS naprosto záměrně. Neberte to jako provokaci, berte to jako apel, kterým chci zdůraznit to, že a priori ideologický přístup k tématu globálních klimatických změn je nemoderní; reprezentovat Českou republiku v zahraničí tím, že bagatelizujeme problémy globálních změn klimatu, je skutečně ojedinělý postoj, který nás izoluje od světového společenství. A Sternova zpráva ve Velké Británii minulý týden ukázala, že je to ekonomické, že to může být v souladu s vaší politikou: protože investice jedné libry do ochrany klimatu vlastně ušetří investice pěti liber do ochrany klimatu za 10 nebo 20 let, je zcela zřejmé, že čekat se při ochraně klimatu nevyplácí. Já jsem si dal tu práci a podíval jsem se na programové cíle vaší partnerské politické strany ve Velké Británii – britských konzervativců – a hned druhá věta úvodního slova Davida Camerona říká, že nebezpečí klimatických změn nutí svět k inovacím a novým způsobům spolupráce. A jedna z osmi priorit britských konzervativců mluví o tom, že konzervativci musí hrát výraznou roli v boji proti změnám klimatu podporou zeleného růstu – nezlobte se, je to překlad green ground – tím, že bude Británie přijímat každoroční závazné cíle ve snižování emisí skleníkových plynů a také bude definována dlouhodobá cena uhlíku. A tohle je základ cesty k tomu, aby Británie byla konkurenceschopná v moderních technologiích. Myslím si, že v tom nic nebrání ani České republice, a že modernizační potenciál, který my máme u nás v našem průmyslu, v naší energetice, dopravě, je výbornou příležitostí k tomu, abychom byli zemí, která v oblasti inovací bude skutečně na evropské špičce. Dovolte mi krátce se vyjádřit k tomu, co od nás můžete očekávat jako od politického partnera. My jsme neopustili koncept předčasných voleb a důsledně prosa-

40


zujeme a budeme prosazovat pozměňovací návrhy k senátnímu návrhu změny Ústavy. Nás velmi zamrzelo v Poslanecké sněmovně, když při hlasování o prvním čtení tohoto návrhu absentovalo 26 poslanců ODS a také 5 poslanců KDU-ČSL. Nejsme naivní, víme, že konstelace pro získání více než 120 hlasů pro prosazení této novely ústavní většinou a poté pro odhlasování usnesení o rozpuštění Poslanecké sněmovny zde v tuto chvíli není. Sice to ve veřejných debatách předáci politických stran nejprve přislíbili, ale taková je politická kultura v České republice, politické strany mění názory se západem a s východem slunce a nelze, nežli se s tím smířit. Ale my tenhle instrument potřebujeme i pro případ situace, kdy by došlo ke skutečné politické a ústavní krizi, protože se může stát, že předseda Poslanecké sněmovny odstoupí, jak slíbil, a Poslanecká sněmovna nového předsedu nezvolí. A pak máme skutečnou ústavní krizi a nemáme instrument, jak se z ní dostat. A budeme se dívat dozadu, proč jsme nevěnovali více úsilí tomu, abychom prosadili novelu Ústavy. Čili velmi bych prosil kolegy, poslance a poslankyně za ODS, aby se vrátili k tomu konceptu novelizace Ústavy a aby se spolu s námi, a věřím, že i s KDU-ČSL, pokusili získat dalšího politického partnera pro prosazení tohoto návrhu. Nebojíme se vyčerpání tří pokusů, které vedou k předčasným volbám, a ta naše pozice, jako vašeho potencionálního politického partnera, je následující: předčasné volby optimálně 2007, v horším případě nejpozději do poloviny roku 2008, to je pro nás nejzazší termín, přes který nejede vlak; a neberte to jako vyjednávací pozici, neberte to jako mečiarovskou laťku, berte to tak, že chceme předčasné volby a nikoliv něco, co si bude na předčasné volby hrát, tak, aby lidé nepoznali, že ve skutečnosti politici koncept předčasných voleb opustili. Konceptem, na kterém jsme jako zelení ochotni se účastnit, je překlenovací vláda, kam my budeme posílat experty, odborníky, protože odbornický charakter vlády podtrhne její přechodnost a posílí důvěru veřejnosti v to, že se skutečně jedná o vládu přechodnou, že to není nějaký trik, kterým se má zastřít politické rozhodnutí o tom, že si politické strany rozdělí prebendy. Dovolte jednu, myslím sympatickou myšlenku nebo poznání na konec mého projevu. Než jsme se ocitli v Poslanecké sněmovně, tak ve Straně zelených převažoval obraz ODS jako strany, která nedisponuje koaličním potenciálem, jako strany, která nestojí o koaliční partnery, která chce vystupovat sama; nakonec z některých dopoledních příspěvků jsme to tady slyšeli, ODS se dlouhodobě nevyjadřovala nadšeně ke koaliční spolupráci, dokonce jsme slyšeli o tom, že ti koaliční partneři vydírají toho většího politického partnera. Zahájení jednání s předsedou Topolánkem a s dalšími vašimi reprezentanty bylo pro nás velmi příjemným překvapením, ukázalo se, že ODS dovede přistupovat k jednáním korektně a plní dohody, a také se ukázalo, že dokáže naslouchat jiným argumentům, které jsme přinesli, a že je ochotna respektovat politické partnery. To je nová tvář ODS, alespoň pro nás, ale myslím, že i objektivně je to nová tvář ODS, která je základem vašeho úspěchu; a já si myslím, že taková ODS je skutečně schopna přinést dobrou politiku a prospět České republice. Dovolte mi, abych vám popřál šťastnou ruku při vašich volbách.


41

Naděžda Kavalírová předsedkyně Konfederace politických vězňů

Vážený pane předsedo vlády – jaké mně dělá potěšení, že vás mohu takto oslovit. Vážené předsednictvo, vážení přítomní zde v Kongresovém sále, vážení hosté, přátelé, bratři a sestry. Dovolte, abych vás pozdravila jménem delegace Konfederace politických vězňů České republiky – a toto je inženýr Mirko Šťastný, první místopředseda, a mluvčí, bratr Čestmír Čejka. Děkujeme za pozvání. Od vašeho minulého kongresu v minulém roce došlo v této zemi k řadě závažných událostí. A bylo by jich ještě více, když bych se vrátila k vašemu luhačovickému kongresu. Všechny události, které se dotýkají nás všech v této zemi, a to především v politice, mají jednoho společného jmenovatele, a to je komunismus. Strana, která zákeřně a plíživě pronikla a dále proniká do veškerého dění, cílevědomě rozleptává různé ekonomické procesy a působí politicky destruktivně. A co je horší, ovlivňuje myšlení, hlavně mladých lidí, kteří nic nevědí o vině z nedávné minulosti, která zůstala nepotrestána. Nic nevědí o zločinech proti lidskosti, o hospodářské a morální devastaci za více jak 40leté vlády jedné strany. A tato strana si ústy svých představitelů klade podmínky a viditelně profituje ze současné situace. Chová se provokativně, jako by vůbec nebylo 17. listopadu 1989. Nebo to tenkrát bylo všechno jinak? Pokud ano, tak bych onu dobu nazvala hrou pro jednoho herce, která nemá konec, stejně jako stupidní seriály na televizních obrazovkách. Morální odpovědnost k živým i k mrtvým za i před mřížemi koncentračních táborů komunistického režimu ukládá Konfederaci politických vězňů povinnost říci i kritická a naléhavá slova. Kdo jiný v této zemi je k tomu oprávněn více než právě političtí vězni. Vy všichni, kteří jste tu v Kongresovém sále, starostové, poslanci, senátoři, hejtmani a ministři. Byli jste zvoleni ze svobodné vůle lidu této země. Tedy svobodně a demokraticky. Dovolte mně, abych teď přerušila svůj projev a přečetla vám velice krátkou zprávu, která vyšla v listopadových Českých listech vydávaných Ministerstvem zahraničních věcí České republiky. Zní takto: Výzva Evropského parlamentu. Evropský parlament vyzval 26. října demokratické společenství k jednoznačnému odmítnutí represivní a nedemokratické komunistické ideologie. V usnesení k 50. výročí maďarské revoluce europoslanci dále vyzvali všechny demokratické země, aby jasně odsoudily zločiny spáchané všemi totalitními režimy. Maďarskou revoluci z roku 1956 Evropský parlament mezi jiným označil za jeden ze „symbolických projevů úsilí o svobodu a demokracii, ke kterým došlo ve 20. století, o vzpouru vůči komunismu v sovětském bloku.“ To napsal David Zelinger – tiskový atašé pro česká média, Štrasburk. A nyní mně dovolte, abych na vás přenesla naše naléhavé poselství. Je to především délka mezistranického sjednávání o ustavení nové vlády. Netěší nás to,

42


i když víme, že za to v žádném případě nenese odpovědnost ODS. Zkoumáme a hodnotíme každý krok ODS, i když někdy máme rozdílný názor. Oceňujeme zásadní a neměnné postoje ODS, které jsou pro budoucí demokratický vývoj České republiky rozhodné. Některé postoje politických partnerů ODS, zejména postoje ČSSD, nelze hodnotit jinak než jako nástup k nové národní frontě, a toho se musí v každém případě ODS, jako vedoucí politická síla, vyvarovat. Jsme toho názoru, že komunisté nepatří do demokratické společnosti, a proto jejich zařazování jako rovnocenného partnera mezi demokratické strany považujeme za neúnosné a nepřijatelné. Vítáme stanovisko ODS vůči komunistům a jsme jim za tento neoblomný postoj vděčni. Věříme, že cíle našeho memoranda z letošního shromáždění Konfederace na Žofíně přijme ODS jako svůj pracovní projekt. Pro tento účel jsme pro vás připravili znění memoranda a návrh na pracovní postup. Oba materiály jsou k dispozici v našem stánku Konfederace politických vězňů v předsálí. Přátelé, všem vám i nám vespolek přeji hodně zdaru při vašem sněmování.

Mikuláš Dzurinda Bývalý slovenský premiér, předseda SDKÚ-DS

Dobrý den, vážený pane premiére, milý Mirku, vážené delegátky a delegáti kongresu, v životě nás politiků jsou různé chvíle, všední i slavnostnější, budu trochu nezdvořilý a svěřím se vám se třemi pěknými dny poměrně slavnostními, které jsem právě prožil nebo prožívám. Předevčírem, 16. listopadu, jsme si na Náměstí slovenského národního povstání připomenuli výročí 17. listopadu 1989, zpívala nám Marta Kubišová a bylo nám dobře. Včera jsme měli svůj výroční volební kongres, který se koná každé 4 roky, a proto mi dovolte, abych vás všechny, začnu vašim lídrem premiérem Mirkem Topolánkem, co nejsrdečněji pozdravil od celé SDKU, od vaší sesterské strany, od celého nového vedení v čele se starou tváří. Jsem velmi rád, že jsem opět mezi vámi. Podobně jako Jan Kasal ani já si nevedu deník, ale zřetelně si pamatuji, že v průběhu jednoho a půl roku jsem mezi vámi počtvrté, nejprve v Praze, potom v Brně, v Olomouci a dnes opět Praha, jsem častěji na kongrese ODS než na kongrese své vlastní strany. Ale mám z toho radost a dobře se tu cítím. Je proto mojí druhou milou povinností, abych vám dnes a teď pogratuloval k nádherným výsledkům, které byly na oblouku mezi tou Prahou, Brnem, Olomoucí a opět Prahou. Vyhráli jste parlamentní volby, vyhráli jste komunální volby, vyhráli jste senátní volby, dosáhli jste opravdu fantastických výsledků hodných obdivu a já vám k těmto výsledkům z celého srdce gratuluji. Ale umím se vžít i do kůže Mirka Topolánka, do situace vás lídrů, představitelů takto úspěšné politické strany, protože denně čtu český tisk, poměrně často komunikuji s vaším předsedou. Ta situace je


43

opravdu velice komplikovaná a ani domácí politické špičky vám celkem nedokážou radit, ani by to od nich možná nebylo zcela férové. To, co se mně chce říci, je to, že jsem přesvědčen, že vy to zvládnete, protože ODS znám jako politickou stranu, která v podobných problémech už byla několikrát a pokaždé jste to zvládli, protože jste dobře zacházeli s odvahou a dobře jste zacházeli s rozvahou a vnitřně cítím, že zvládnete i tuto nepochybně těžkou hádanku, jednu z nejdůležitějších křižovatek, před kterými dnes, nejen jako ODS, ale i jako stát, stojíte. Jediné, co já vám mohu nabídnout, je naše zkušenost, bez nejmenší snahy mudrovat nebo radit. A udělám to, podělím se s vámi o tři zkušenosti svého devítiletého působení. Ta první zkušenost hovoří o tom, že reformy se vyplácí. Nyní, po osmi letech, vyšla čerstvá data statistického úřadu, představte si, že Slovensko má hospodářský růst bezmála 10 %. A to ještě nezačaly zcela naplno vyrábět největší automobilky Peugeot, Hyundai, KIA, velké investice na východě Slovenska – americké, francouzské, německé. Máme historicky nejsilnější, nejpevnější kurs naší měny. Máme historicky nejnižší míru nezaměstnanosti s velmi dobrou perspektivou. A máme celkem reálné šance zavést jednotnou evropskou měnu k 1. lednu 2009, samozřejmě za předpokladu, že to bude přání i současné vládní koalice. Tedy první zkušenost získaná ne z knih, ale na vlastní kůži, říká, že se reformy vyplácí. Druhá zkušenost získaná ne z knihy, ale z vlastní praxe, říká, že reformátoři neprohrávají. Někdy se to médiím daří trochu zploštit, ale fakt je takový, že i v ostatních volbách tři křesťansko-demokratické strany nebo centristicko-pravicové strany, to znamená SDKU-DS, KDH, SMK, dohromady měly bezmála 39 %, Fico a jeho Smer jen 29 %. Ani tak nevyhrál Fico jako prohrála naše nejednotnost. Po osmi letech už jsme někteří z rozkoše nevěděli, jak se chovat. A dnes chodí a tlučou hlavou do zdi, jen trochu pokory, trochu trpělivosti a mohli jsme pokračovat v započaté práci. Ale ta zkušenost je jedinečná v tomto prostoru, je pravdivá, je osobní a říká, že reformátoři neprohrávají. A je ještě jedna zkušenost, kterou jsem získal. Je to zkušenost, že se vyplatí myslet na širší zájem, než je jen má osobní ambice anebo zájem politické strany, které jsem lídrem. Nikdy nezapomenu na období po roce 1998. Ivan Miloš za mnou po Vánocích přišel a řekl mi, že odchází z vlády, neboť s rudými se tam nedá být a nemá to význam. V té první vládě jsem měl postkomunisty i disidenty, Slováky i Maďary, liberály i pravověrné křesťanské demokraty. Miloš řekl: „Nic neuděláme.“ Já jsem tušil, cítil, že přijde den, kdy se rozjedeme – a také jsme se rozjeli, museli jsme být trpěliví, silní i odvážní a mít sen. Ten sen byl poměrně na dosah, i když velmi vzdálený. Ta naše hvězdička na evropské vlajce a naše židle za evropským stolem. A proto jsem leccos snesl, snesl jsem i to, že předseda strany demokratické levice, předseda parlamentu, hlasoval v parlamentu za mé odvolání. Snášel jsem to, neboť jsem cítil, že má smysl mít širší cíl, než je jen má osobní ambice anebo ambice strany, kterou reprezentuji. A víte co, řeknu to vulgárně, i to se vyplatilo. Lidé ve volbách v roce 2002 nám dali mandát, strana demokratické levice dnes neexistuje. Na Slovensku dnes nikdo neví, kdo je Jozef

44


Migaš. Vyplatí se i s pokorou, i s rozvahou, i s odvahou myslet v první řadě na širší zájem, v tomto případě samozřejmě zájem republiky, než je zájem jen úzce stranický nebo osobní. To je vše, co vám chci dnes říci, takto to cítím. Rád bych svou maličkou troškou přispěl do mlýna, ale tak jak to říkám, vy jste už mnohokrát ve své historii dokázali s odvahou, rozvahou najít řešení. A možná by k té odvaze i rozvaze neškodilo přidat někdy i veselejší mysl. Víte, od nás z Bratislavy to vypadá trochu veseleji. Já jsem se musel dřít osm let jako kůň, abych získal titul dvojnásobného premiéra, Mirek Topolánek toho dosáhl za několik týdnů. O mně se říká, že nejsem ani tak moudrý, ale že mám čuch. A můj čuch říká i tady v Praze, že máte lídra, který je odvážný, rozvážný, silný, obětavý a trpělivý, a že to řešení nalezne. A to je má poslední zkušenost, o kterou se chci s vámi podělit. Buďte pevní a jednotní. Podržte svého lídra, protože dnes jste tak silní, že pokud budete pevní a jednotní, vyhrajete. Nevím přesně jak, ale vyhrajete. A já vám to z celého srdce přeji, protože i dnes máme krásné sny a aktuální sny. Pan Bursík se tak jemně dotkl mého osobního, víte, jaký je můj sen? Aby jednou ti, které dnes doháníme my, jednou chtěli, anebo museli, doběhnout nás, Čechy, Slováky. A abychom ne v pohodlné, zbyrokratizované a lenivé Evropě, ale v Evropě vnitřně pěkně soutěživé běželi rychleji všichni, celý kontinent. Neboť dnes nejsme jen Slováci, Češi, ale chvála bohu, už i Evropané. Z celého srdce vám přeji, neboť jsem přesvědčený, že ODS má to charisma a tu sílu, abyste takový sen v Čechách nejen snili, ale zavedli a realizovali právě vy, Občanská demokratická strana. Ať žije Česko i slovensko-česká vzájemnost a tradičně dobré slovensko-české vztahy, a přeji vám opravdu jen a jen to nejlepší. Ať se daří ODS.

Graham Brady stínový ministr pro evropské záležitosti britské Konzervativní strany

Dámy a pánové, pane předsedo, je pro mě velkým potěšením být zde dnes s vámi. Naposledy jsem vás navštívil v dubnu, kdy jsem se účastnil vaší předvolební konference. Myslím, že od té doby jste měli dost napilno. Je mi ctí být dnes s vámi v tomto nádherném městě, na kongresu strany, která, jak již tady zaznělo, je nejbližším evropským spojencem britské Konzervativní strany. Je mi ctí být na kongresu strany, která v minulých letech vynaložila tolik úsilí pro dosažení svobody a prosperity v České republice. Jsem velmi rád, že tento rok vaší straně přinesl tolik volebních úspěchů, a to jak v komunálních, tak i v parlamentních volbách. Tato vítězství, dámy a pánové, neznamenají pouze to, že nyní vyhráváte, ale jsou předznamenáním procesů, které přinesou vaší zemi dlouhodobý užitek.


45

Konzervativní strana od okamžiku, kdy v jejím čele stanul David Cameron, u nás ve Spojeném království také zaznamenává významný růst volebních preferencí. Minulé měsíce byly pro obě naše strany nabité převratnými událostmi. O to víc si vážím toho, že si Mirek Topolánek našel čas, aby v červenci přijel do Londýna a podepsal tam s Konzervativní stranou společnou deklaraci. Tato deklarace je nejen vyjádřením úzkých přátelských vztahů mezi našimi stranami, ale je především výrazem našeho skutečného odhodlání úzce spolupracovat na reformě současné Evropské unie, pracovat pro naši společnou vizi budoucí Evropy. Tato vize ctí různorodost evropského kontinentu, odmítá vyčpělou uniformitu evropské ústavy a také chápe, že jedinou cestou k prosperitě a úspěchu je flexibilnější, méně regulovaná Evropská unie založená na volném obchodu. Taková je vize Evropy, která bude schopna čelit konkurenci 21. století. Mirek Topolánek a David Cameron dali jasně najevo, že tuto vizi sdílí a mají odvahu i nadále budovat a rozvíjet spojenectví, které bude usilovat o svobodnější, konkurenceschopnější a flexibilnější Evropskou unii. Věřím, že to bude právě vláda ODS v Praze a konzervativní vláda v Londýně, které se bok po boku postaví do čela programových změn, které Evropa tolik potřebuje. Pane předsedo, budu stručný, protože moje poselství vašemu kongresu je jednoduché. Je to poselství přátelství a blahopřání k tomu, čeho jste tento rok dosáhl. Britská konzervativní strana se velmi těší na další rozvíjení našich přátelských vztahů i našeho společného reformního úsilí, které bude úspěšné pouze a jenom při užším a užším spojenectví našich stran.

Gunilla Carlsson ministryně švédské vlády pro mezinárodní rozvojovu spolupráci, první místopředsedkyně strany Moderaterna

Drazí přátelé, děkuji vám mnohokrát za tak milé přivítání. Jsem velmi vděčná za to, že dnes mohu být s vámi v Praze a mám příležitost oslovit váš kongres. Můj otec, švédský farmář, který se narodil v roce 1934, vždy velmi snil o tomto nádherném městě; a první věc, kterou po pádu železné opony udělal, bylo, že jel navštívit Prahu. Nesnil jen o kráse vašeho města, ale také pozorně sledoval osud a historii Prahy i českého lidu během druhé světové války i v době války studené. Ve Švédsku bylo mnoho lidí, kteří byli s vámi ve svých myšlenkách i modlitbách. A proto jsem velmi šťastná, když vidím, že lidé, kteří jsou dnes v ODS, vedli boj za demokracii, lidská práva a svobody, a tím z Evropy učinili svobodnější a otevřenější kontinent. Děkuji mnohokrát za váš boj za demokracii a svobodu, který umožnil opětovné sjednocení Evropy. Máte jedinečnou zkušenost s bojem proti komunismu a totalitarismu, a to je právě to, co na spolupráci s lidmi ze střední a východní Evropy oceňuji nejvíce, a je to také důvod, proč s nimi tak ráda spolupracuji. Víte, jaké to je, žít pod tíhou totalitarismu. Pravou cenu této zkušenosti jsem si zno-

46


vu uvědomila v únoru tohoto roku, kdy jsme pod záštitou české velvyslankyně ve Stockholmu a mé dobré přítelkyně M. Chatardové zorganizovali seminář o posilování demokracie na Kubě. Takovéto akce jsou důkazem, že v boji o svobodu a demokracii musíme pokračovat, tentokrát však společnými silami v EU. Chci vám tedy poděkovat nejen jménem svého otce, že mohl po pádu železné opony navštívit Prahu, ale také za svou desetiletou dceru, která i díky vám může žít v Evropě, která nikdy nebyla svobodnější a více prosperující než dnes. Děkuji vám za pozvání a za čest, kterou jste mi prokázali, když můžu jako jedna z dvaadvaceti ministrů švédské vlády být hostem vašeho kongresu. Po zářijových volbách máme ve Švédsku většinovou středopravicovou vládu. Po dlouhých dvanácti letech v opozici vůči sociálnědemokratické vládě jsme konečně mohli najít partnery pro pravicovou vládu a pro prosazení našich programových tezí do praxe. Jako předsedkyně své strany také vím, že pro stranu není vůbec zdravé, když je tolik let v opozici. V roce 2002 Moderaterna utrpěla ve volbách zdrcující porážku. Přesto jsme v roce 2006 dokázali vyhrát. Proč? Protože jsme dali jasně najevo, že zde existuje skutečná alternativa vůči sociální demokracii. Náš pohled se upřel na dnešní švédské občany a na to, co se nazývá švédským „státem blahobytu“. Zjistili jsme, že ve Švédsku, které je považováno za nejbohatší stát v Evropě, je mnoho lidí, kteří si nemohou dovolit vlastní bydlení a nemohou platit své nájmy a účty prostě proto, že jsou nezaměstnaní. Jsme země velkých mezinárodních firem a ekonomických úspěchů. Ale také jsme země nezaměstnaných, kteří se na tomto hospodářském zázraku nemohli podílet a jejichž děti vyrůstají bez kvalitního vzdělání, a tím pádem i s bídnými vyhlídkami na lepší budoucnost. Pro naši stranu to byla hozená rukavice, kterou jsme zvedli. Dnes máme vládu, která podporuje podnikatelského ducha a učí lidí zodpovědnosti za sebe samé. Společnost jako celek může růst jenom tehdy, když bude mít prostor k růstu každý jedinec. Na druhé straně víme, že rolí státu je poskytovat kvalitní veřejné služby a chránit občany před kriminalitou. Nová švédská vláda se zavázala k mezinárodní spolupráci na poli životního prostředí, bezpečnosti a globální zodpovědnosti. Mnohé z těchto cílů lze dosáhnout spoluprací v rámci Evropské unie. Švédsko je v Unii také nováčkem. Vstoupili jsme v roce 1995, a to, přátelé, také díky vám. Před tím, než jste ve střední Evropě strhli Berlínskou zeď, se Švédsko pohybovalo v určité šedé zóně a teprve váš krok byl pro nás tím impulsem, abychom vykročili směrem k Evropské unii a vstoupili do ní deset let před vámi. Jedno z nejšťastnějších období v mé politické kariéře bylo, když jsem působila jako poslankyně v Evropském parlamentu; tehdy jsem se osobně velmi zasazovala o to, aby se dveře EU otevřely zájemcům ze střední a východní Evropy co nejdříve, prostě proto, že jsem věřila, že uděláte Evropu bohatší. Jak ekonomicky, tak kulturně. A to je také důvod, proč by se Unie měla otevřít Ukrajině, Moldavsku a v budoucnu i demokratickému Bělorusku, ale samozřejmě také Turecku. Evropu bychom měli přiblížit jejím občanům, ale také podnítit její ekonomický dynamismus, který nyní postrádá. Jsou určité výzvy, které stát sám o sobě může jen těžko zvládnout. Již jsem zmínila životní prostředí, ale je to také mezinárodní zločin a te-


47

rorismus. Proto je důležité, aby EU měla svůj hlas ve světovém dění. A proto je také důležité, že se Češi nebojí v tomto rámci promluvit; příklad jejich aktivní politiky vůči Kubě jsem již uvedla. Evropská unie potřebuje víc takových Čechů. A také vám mohu slíbit, že nová švédská vláda vás nenechá na holičkách, když se ozvete. Bilaterální vztahy mezi Českou republikou a Švédskem jsou výborné. I tak si myslím, že by se mohly stát ještě plodnějšími. Nejsem pouze dcera farmáře. Narodila jsem se blízko města, kde se vyrábí gripeny. Vím, co tento obchod pro naše země znamenal. Nespolupracujeme pouze na úrovni vládní, ale i na úrovni stranické v rámci Evropské lidové strany (EPP), která sdružuje středopravicové strany z celé Evropy. I tato platforma potřebuje vnitřní změnu. Není však náhodou, že je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Věřím, že ODS se připojí k Moderaterně a bude v rámci EPP prosazovat liberálnější politiku. Není například úplně samozřejmé, aby EPP za svého člena přijala tureckou AKP. Ale třeba toto je konkrétní příklad, kdy můžeme spojit své síly a bojovat za uplatňování principů svobody, demokracie a vlády práva v rámci EPP. V tom vidím roli ODS v EPP. Vážení přátelé, pane předsedo Topolánku, vážení delegáti, přeji vám úspěšný kongres a děkuji vám za pozornost.

Angela Merkelová německá kancléřka a předsedkyně CDU pozdravný dopis

Milý pane Topolánku, vážené dámy a pánové, delegáti kongresu, milí přátelé v ODS. Srdečně děkuji za vaše pozvání na kongres ODS konaný 18. – 19. listopadu v Praze. Bohužel se z důvodu jiných povinností nemohu kongresu zúčastnit. Výsledek senátních voleb 29. 10., při kterých se podařilo ODS dosáhnout absolutní většiny, je velkým úspěchem. Ukázal přání obyvatel, že ODS pod vedením Mirka Topolánka má hrát důležitou roli při řízení země. Přeji novému vedení ODS, aby se mu podařilo brzy sestavit stabilní vládu. Jsem si jistá, že vaše země bude pod tímto vedením úspěšná a bude moci obohatit vývoj v Evropě o ideje odvážné a hodné následování. Těším se na další spolupráci našich stran v rámci Evropské lidové strany a přeji vám na vašem XVII. Kongresu ODS hodně úspěchů a vše nejlepší!

48


POLITICKÁ DISKUSE chronologické řazení

Petr Gandalovič poslanec, ministr pro místní rozvoj

Nevím, kolik z vás umí hrát klasickou českou karetní hru mariáš. Pokud ji alespoň trochu znáte, víte, že hráči v ní se rozdělují na ty, co volí trumfy a vynášejí, a na ty, co musejí reagovat na hru těch prvních. Také víte, že základním pravidlem je ctít a přiznat barvu. A proto považuji za nutné, abych v debatě o další strategii ODS pro jednání o vládě, která v tomto sále pozvolna propuká, právě v duchu pravidel mariáše přiznal barvu já sám. Stejně jako vy v sále cítím, že veškeré oprávněné nadšení a uspokojení z výsledků nedávných úspěšných voleb nás nezbavuje tíhy odpovědnosti rozhodnout se. Právě naopak, je to právě ten úspěch, který jsme ve volbách měli, jenž způsobuje, že se nerozhodujeme sami za sebe, ale neseme odpovědnost za to, jak se bude dál odvíjet osud naší země. Stejně jako vy i já dostávám mnoho znepokojených mailů od našich členů a voličů a stejně tak jako oni mám chuť říci NIKDY S NIMI. Stejně jako vy preferuji předčasné volby v nejbližším termínu. Stejně jako vy dávám přednost tomu, abychom prozkoumali možnost obnoveného fungování trojkoalice. Ta totiž jediná z těch dosavadních řešení byla pro občany srozumitelná a měla potřebný reformní náboj. Ale přesto, že to v tomto sále není nejoblíbenější tón, zcela jednoznačně říkám, že budu v případě neprůchodnosti těchto variant podporovat jednání předsedy Topolánka o spolupráci více demokratických stran, to znamená i případnou spolupráci s NIMI. Je to proto, že přes vysokou cenu, kterou za to případně zaplatíme u svých členů a vo-

ličů, by to byla nakonec poslední hra (opět mariášová terminologie), do které budeme vidět. Byla by to hra, kde ztratíme hodně karet – a já doufám, že ještě zabráníme tomu, abychom ztratili ty nejdůležitější –, ale pořád by to byla to hra, kde vynášíme my. V další hře, v dalším kole sestavování vlády, už to nemusíme být my, kdo bude volit trumfy a vynášet. Naopak, byli bychom pravděpodobně odsouzeni do role, kdy vynáší někdo jiný, o kom nevíme, jaké trumfy má a drží v podobě některých poslanců, kterým se nebude chtít za měsíc z poslaneckých lavic. V té samé chvíli však říkám, že považuji za nutné, aby součástí takového řešení byl nezpochybnitelný závazek provedení potřebných reforem v oblasti veřejných financí, zdravotnictví a důchodového zabezpečení do určitého konkrétního data, a současně dohoda o nových volbách v termínu, který bude souviset s termínem a rozsahem tohoto závazku. Právě proto, že bychom za sestavení takové vlády zaplatili vysokou cenu, museli bychom požadovat tu samou cenu od svých protihráčů. Jedině takové řešení by mělo smysl a jedině takové řešení bychom byli schopni po určité době (i když asi ne hned) před svými členy a voliči obhájit. Nebudou-li naši protihráči ochotni takovou cenu zaplatit, nemá smysl, abychom platili sami. Pak ten balíček karet složme, nechme protistranu vynést a dělejme vše pro to, abychom spolu s našimi partnery ve Sněmovně zabránili Paroubkovi, aby zahájil a dohrál hru s červenou sedmou. Vyžadovalo by to velkou obratnost a možná by to více než mariáš připomínalo poker, ale naděje, že bychom v takovém případě dostali rozdány nové karty, JEŠTĚ NENÍ ZTRACENA.

POLITICKÁ DISKUSE

Martin Říman poslanec, ministr průmyslu a obchodu

Dámy a pánové, bývalý izraelský premiér Šimon Peres kdysi řekl: „Politici nesmějí hledat spravedlnost, politici mají za úkol zajistit, aby lidé mohli klidně žít. Hledat spravedlnost znamená konflikt, spravedlnost vylučuje kompromis, a ten je podstatou politiky.“ Šimon Peres asi věděl, co touto nezvyklou a provokativní maximou říká. Země, které od jejího vzniku hrozí, že bude smetena do vln Středozemního moře, si těžko může dovolit luxus nerealistických, salónních postojů. Na druhé straně si s úspěchem dovoluje luxus funkční demokracie. Proč zde vzpomínám zkušenost vzdálené, těžce zkoušené země? Protože na jejím vyostřeném příkladě můžeme lépe hledat odpovědi na otázky politiky ODS v současné situaci. Možná vás zarazilo, že „politici nemají hledat spravedlnost“. Není to naopak to, co my, čeští politici, máme tendenci neustále nabízet? A není to to, co je nám zvenčí vnucováno jako nejvyšší úkol a cíl politiky? Aby nedošlo k mýlce – v žádném případě nemáme na mysli spravedlnost jako hledání řešení individuálních lidských konfliktů – od toho jsou soudy a zde naopak je úkolem politiků garantovat spravedlnost a férovost v té nejvyšší možné míře. Peresův odpor jde vůči spravedlnosti ideologické, společenské, třídní, skupinové. Postavíme-li takto své partikulární pravdy proti sobě, rozdělíme společnost do gigantických množin, bez šance nalézat průnik. A rozdělená společnost je základem konfliktu. Jaké z toho je poučení pro naši současnou situaci? Závěr druhý: Není naší povinností hledat řešení, které uspokojí náš cit pro dějinnou spravedlnost. Dokonce ani cit našich voličů. Je naší povinností se povznést nad mnohdy oprávněnou nechutí sednout si s ně-

49 kterými lidmi za stůl a hledat s nimi nějaký modus vivendi. Protože „politici mají za úkol zajistit, aby lidé mohli klidně žít“. Těžko by někdo mohl tvrdit, že atmosféra v naší zemi je neklidná, na pokraji nějakých střetů či výbuchů, nebo že (ne)vláda uplynulých měsíců podkopává občanské jistoty – svým způsobem je tomu spíše naopak. Absence legislativních smrští od června vytváří blahodárnou, osm let nevídanou stabilitu. Občané nemusí s obavou očekávat každé zasedání Poslanecké sněmovny, cože to ta zdivočelá cháska zase schválí. Ale procesy ve společnosti probíhají spíše ve skrytu a o to jsou pak překvapivější. Těžko si kdokoliv může představit, jaké hodnotové změny může přinést půlrok, rok, dva roky bez elementárně stabilního řešení. Neustálé vtahování občanů do politických střetů, kterým nutně nakonec přestávají rozumět, může vést k řešení, jehož náklady budou daleko vyšší, než jen několik procent nahoru nebo dolů v příštích volbách. Totiž k rozbití stabilní a přehledné politické scény. To je hodnota, kterou si příliš neuvědomujeme. Stačí se ovšem podívat do okolních zemí, a nejen těch postkomunistických. Jasně definované a transparentní politické spektrum je jednou z nejvyšších hodnot, které se za uplynulých 17 let podařilo naší společnosti vytvořit. Jeho podkopání by sice nebylo vinou občanů, ale bylo by jejich tragédií a s vysokou pravděpodobností tím, co by jim minimálně na určitou dobu neumožňovalo „klidně žít“. Co z toho vyplývá? Závěr třetí: Nechlácholme se zdánlivým klidem. Bouře může smést vše, co jsme dosud považovali za neochvějnou jistotu. Je asi zvláštní, že podíváme-li se na naši realitu těmato očima, pak za odvážného nelze považovat politika, který „statečně a neochvějně“ brání svou jedinou pravdu, ale toho, který má odvahu ze své pravdy slevit, v jejím rámci nabídnout kompromis a obhájit jej. Protože ten si může být jist, že bude

50 obviněn ze zrady. Nejen svými politickými kolegy, pro které to koneckonců nemusí být nic jiného než příležitost, jak odstranit alfa samce, ale především svými voliči, pro které jde o záležitost čistě emocionální. Kompromis nepochybně přináší krátkodobé ztráty. Dlouhodobě však vrací zisky. Nikam nekandiduji, takže si tato slova mohu dovolit. Opravdu si myslíme, že by Česká republika byla relativně prosperující zemí, nebýt kotvy v podobě nemilované opoziční smlouvy, která znemožnila ty nejhorší experimenty jak socialistů, tak „pravdy a lásky“? Možná na ni doplatila ODS. Česká republika určitě nikoliv. Závěr čtvrtý: Dobrý politik dělá často věci, kterým jeho okolí rozumí málo nebo vůbec. Také dělá věci, ze kterých on sám má pramalý nebo žádný prospěch. Peresova chvála kompromisu není chválou oportunismu. Myslím, že v dnešním zmatku i to stojí za kratičkou poznámku. Oportunismus je otáčení se na obrtlíku podle toho, kudy vítr vane, bez ambice zachovat si vlastní hodnotový postoj. Až přistanou marťani, bude mít oportunista první na hlavně tykadélka. Ne tak politik schopný kompromisu. Ten bude hledat důstojnou pozici pro svůj lid. Často i za cenu osobních ztrát. Závěr pátý: Kompromis může dělat jen politik názorově silný, který si bude v každém okamžiku vědom výše nákladů svého kompromisu. Politik, který v kompromisu neztratí svou víru. Troufnu si tvrdit, že klíčem k řešení současné politické situace je porozumění větám Šimona Perese. Totiž: nehledejme spravedlnost, hledejme řešení, které umožní lidem žít. Jak řekl J. Kasal, nesmíme hledat jen řešení pro ODS, ale pro celou zemi. A jak řekl M. Dzurinda – vyplatí se myslet i na jiný zájem než můj nebo mojí strany. Debata na tomto kongresu se točí kolem dvou parametrů – kdy mají být volby a s jakými partnery k nim máme dospět. Přidal bych ještě třetí parametr – zda jsme schop-


ni v rámci jejich kombinace naplnit něco ze svého programu. Jinak řečeno, jde o hledání maxima funkce o dvou proměnných, kde nezávislými proměnnými jsou termín voleb a partneři a závislou veličinou hodnota naplněného programu. Tato matematická analogie je samozřejmě nadsázkou, ale tak nějak to je. Přece mají-li být volby v delším časovém horizontu, je nutno více dbát na programovou náplň. A naopak. Stejně tak se to týká i partnerů. Pro prosazení voleb v dubnu příštího roku by bylo možno použít i komunisty. Protože zde by nešlo o program, ale o procesní záležitost. Obávám se, že veřejná debata posledních měsíců se až příliš personifikovala. Podívejme se do novin tohoto týdne. Jediné, o čem se psalo, bylo, kdo by měl být v nové vládě. Co by ta vláda měla dělat, o tom nepadlo prakticky ani slovo. Děkuji Mirku Topolánkovi, který snad jako jediný opakovaně řekl, že bez programu do toho nejde. Já tvrdím toto. Jestliže ODS má odstoupit od své priority, brzkých voleb, pak tento obrovský ústupek musí být něčím vykompenzován. Touto kompenzací nemůže být nic jiného než program takové vlády. Musíme trvat na významném snížení daní. Musíme trvat na skutečné reformě veřejných financí. Musíme trvat na snížení byrokratické zátěže. A musíme trvat na reformách penzí a zdravotnictví. Jít do vlády na delší časové období než pár měsíců je bez těchto závazků absurdní a pro ODS zničující. Protože tím nikdo nic nezíská. ODS se propadne a země s ní. Nemůže si dovolit roky přešlapovat na místě. Stejně tak je ovšem absurdní a zničující lehkomyslné „pojďme do opozice“. Ano, můžeme se koupat v pocitu naplněné ctnosti, ale komu tím posloužíme? Sobě? Snad. Možná. Spíše nás voliči časem proklejí za slabost. Zemi? Lidem? Při pohledu na mazaného Filipa si to snad nemyslí ale opravdu nikdo.

POLITICKÁ DISKUSE

Podstatou dnešní politiky ODS tedy musí být – buďto rychle volby, nebo program. To jsou strategie, které nehrozí chaosem a pocity zmaru. Před dvěma lety jsem ve svém projevu řekl: „Buďme dobrými hospodáři, vyplatí se nám to.“ Myslím, že se ukazuje, že tato věta platí. Teď jde o to, neprohospodařit nahromaděný kapitál v hledání žabomyších osobních půtek, vytváření animozit a stavění aprioristických, prý morálních požadavků, kdo s kým ano a kdo s kým ne. Dámy a pánové, ODS stojí na velké křižovatce. Odpovědnost bude zejména na těch, které zítra zvolíme. V horším případě zůstanou politiky. V tom lepším se stanou státníky, kteří vejdou do učebnic.

Vlastimil Tlustý poslanec, ministr financí

Dámy a pánové, dobré odpoledne. Když se s vámi potkávám, skoro všichni se mne ptáte, co to mám na klopě za zvláštní odznak; a já bych dnešním projevem chtěl vysvětlit, co ten odznak znamená, a pokud by to nebylo jasné, tak to v závěru dovysvětlím. Já myslím, že v tuto chvíli, po projevech, které tady zazněly, a po téměř šesti měsících hledání východiska z povolební situace, úplně všichni a zcela přesně víme, co nechceme. Nechceme si zadat s komunisty, nechceme stejně tak vládu Paroubka s komunisty, která by mohla nastat ve třetím pokusu. Nechceme si ovšem zadat ani s Paroubkem. A nechceme velkou koalici, to je tady, myslím, naprosto evidentní; a ať byla role opoziční smlouvy v dějinách České republiky jakákoli, nechceme zcela evidentně ani novou opoziční smlouvu. Až sem to jde velmi snadno, teď zkusíme, co chceme. Já myslím, že na prvním místě chceme najít východisko z téhle situace a chceme lidem ukázat, že jsme to my, kdo umí vyřešit všechny složité problémy, a že vyřešíme

51 i tenhle. Pokud bychom to východisko nenašli, tak ztratíme jednu významnou část našeho kreditu. Za druhé, co určitě chceme, chceme dodržet slib našim voličům. Vždyť přece budou další volby. My si nemůžeme dovolit zradit nic z toho, na čem jsme svůj souboj se sociální demokracií a Jiřím Paroubkem založili. A chceme je proto v příštích volbách zase porazit. Pokud možno tak, abychom mohli snadno realizovat svůj volební program, což, jak všichni víte, situace 100 na 100 moc neumožňuje. Jaké jsou mantinely nebo omezující podmínky? Já si myslím, že první omezující podmínka, kterou musíme dodržet, je ta, že se musíme pokusit dodržet svůj program, svoje ideje, a nesmíme zradit tyto ideje a své voliče. V tuto chvíli mi dovolte konstatovat, a já tomu skoro nemohu uvěřit, já jsem si tady poctivě dělal poznámky u všech předešlých projevů. Víte, jaká slova dosud nikdo neřekl? Rovná daň. Nikdo tato slova neuvedl, přestože jsem si jistý, že to byla rovná daň a naše ekonomické reformy, které na sebe strhly zásadní střet se sociální demokracií, jež proti rovné dani nepostavila nic, jenom negativní kampaň. Kde je rovná daň na letošním kongresu? Kde jsou ty plakáty a billboardy, které skoro všechny byly o jedné jediné věci: ODS plus, tisíce korun pro každou naši rodinu, pro důchodce, pro hasiče, pro zdravotní sestřičku? To nejsou ty hlavní sliby, které jsme dali voličům? To už za nimi tady dneska nestojíme? Jenom dva lidé tady řekli, že chceme snižovat daně, a já jim za to děkuju, protože si myslím, že aspoň naznačili, že rovná daň stále ještě existuje. Byla to Mirka Němcová, a teď to byl Martin Říman. Já považuji nadále, právě proto, že nové volby brzo přijdou, za nutné, abychom si rovnou daň podrželi jako hlavní ikonu. Já se k tomu ještě vrátím grafem, bude to graf ze Slovenska, mluvil o tom bývalý premiér Dzurinda, ale ještě předtím ty další mantinely.

52 Určitě si nemůžeme dovolit, aby vládl Paroubek s komunisty. My opravdu v té variantě, kterou řešíme, nesmíme dopustit třetí pokus. Já jsem tady s radostí poslouchal ujišťování předsedy KDU o jejich podpisech, ale my prostě v Poslanecké sněmovně slyšíme něco jiného. My slyšíme, že existují lidovci, kteří jsou připraveni tolerovat vládu Paroubka a komunistů. A my je k tomu nesmíme pustit. A teď řeknu velmi odvážný mantinel, ale úplně korektní. Já sice budu zítra kandidovat, ale myslím, že pravdy se mají říkat takové, jaké jsou. Buď musíme chtít realizovat program, a když nám to nedovolí – a nedovolili nám to šest měsíců – tak musíme jasně směřovat k předčasným volbám. Podívejte se na to, co od 1. ledna 2004 na Slovensku udělala rovná daň a reformy, které jsme my původně, zdůrazňuji, že už na konci 90. let, na Slovensku navrhli. Pokles nezaměstnanosti z 13,7 na 9,3. Vzrůst hospodářského růstu z 5,5 na 9,8. Pokles inflace. A teď se prosím podívejte na to, co dělá s deficity – 44, 34, 11 miliard korun. Vše, co jsme našim voličům slibovali, to vše nám slovenský příklad ukazuje, že je nejenom reálné, že jsme dokonce byli skromní; a když ta čísla porovnáte s tím, co jsem sliboval na minulém kongresu, ukazuje to, že můžeme být odvážnější ve slibech vůči občanům České republiky, když rovnou daň a reformy zavedeme. A teď už k tomu, co je tady určitě největším traumatem, a to je, jaká máme východiska z té křižovatky, na které stojíme a o které tady – mám strach – někteří ani nemají sílu a odvahu na plné pecky mluvit. Já jsem si dovolil použít zkušeností ze své původní profese vědeckého pracovníka a namalovat vám mnoho různých variant. Všímejte si názvů. Superduhová, duhová, trojkoalice, zelená velká, černá velká – koalice s ČSSD a KDU-ČSL je totiž jenom modifikace velké, a já jsem jí nazval černou velkou, protože by v ní kromě sociálních demokratů figurovali i lidovci. Poslední z těch koaličních variant


je velká, všechny ty varianty jsou na 4 roky a do předčasných voleb a v těch sloupcích je procentuální hodnocení faktorů, které podle mého názoru vnímají naši voliči. V prvním sloupečku vidíte, jakou část programu bychom asi tak mohli splnit. Ve druhém sloupečku, jak bychom se podíleli na vládě. Ve třetím sloupečku, zda bychom naplnili očekávání předčasných voleb, které je přece v tuto chvíli u našich voličů dominantní. A ve sloupečcích se záporným znaménkem, zda bychom si zadali s komunisty nebo se sociálními demokraty. Když posčítáte tyto parametry, v konečném sloupečku je celkové hodnocení té které varianty. Na této stránce jsou otevřené vládní koalice, prosím stránku další. Tady jsou vlády ODS tolerované ostatními politickými stranami opět v členění do předčasných voleb a na 4 roky. Možná by to bylo dlouhé vysvětlování, nejsme na vědecké konferenci, prosil bych závěry z toho. Tady vidíte tři nejlepší a tři nejhorší varianty. Všimněte si, že mezi nejhoršími variantami, kromě tzv. superduhové, skončila ona zelená velká a černá velká, o které se v posledním týdnu mluvilo jako o variantě možné. Opakuji, je to jedno ze tří objektivně, vůči našim voličům, nejhorších možných řešení. Dole pod tím jsou tři varianty naopak optimální a všimněte si, čím jsou charakteristické. Jsou charakteristické menšinovou vládou do předčasných voleb a jsou charakteristické tolerancí stran z původní trojkoalice, případně sociálních demokratů. To jsou ty celkové indexy 208, 208, 225. Chce-li někdo zpracovat nějakou jinou podobnou analýzu, samozřejmě mu nebráním, ale tohle je naprosto objektivní hodnocení. Co z toho vyplývá? Vyplývá z toho, že východiska existují. Nemusíme se nechat nahnat do žádné extrémní varianty, jak tady je prezentováno. A dokonce ty varianty, které jsem popsal, splňují skoro všechno z toho, co tady říkali moji předřečníci. Tak, jak tady říkal předseda Topolánek, ta východiska, která jsem ukázal, brání účasti komunistů a Paroubka

POLITICKÁ DISKUSE

na vládě. Brání třetímu pokusu, brání velké koalici a opoziční smlouvě. Je to v naprostém souladu s tím, co tady říkal Ivan Langer, je to ukázání cíle a postavení cesty k tomuto cíli. Je to také v souladu s Mirkou Němcovou, protože je to postaveno na předčasných volbách; a že termín červen 2007 je naše přání, je nepochybné, a že červen 2008 je reálný kompromis, už všichni víte, ostatně Přemek Sobotka ho tady naprosto otevřeně uvedl. Dokonce to může zahrnovat i to, co bylo ústředním bodem vystoupení místopředsedy ODS Pavla Béma, a to je využití přechodného období do předčasných voleb ke změně volebního systému na principu bonusu, prémie pro vítěze, aby se v příštích volbách patová situace neopakovala. Je to tedy, podle mého názoru, úplně pro všechny dobře. Není to vůbec proti nikomu. Proti nikomu z tohoto vedení ODS, ani proti nikomu z vás. Je to podle mého názoru pro celou ODS a pro celou Českou republiku úplně dobře. A hlavně je to v souladu s očekáváním voličů, je to naplnění jejich očekávání a je to v duchu hesla: „Když nemůžeme realizovat program, když nemůžeme zavést rovnou daň, když nemůžeme České republice prospět, jako to udělali na Slovensku, tak aspoň rychle k předčasným volbám, abychom sociální demokraty porazili a mohli svůj program realizovat.“ A teď k tomu odznaku, pro ty, kterým to ještě není jasné. Dala mi ho jedna paní v den, kdy jsem byl jmenován ministrem financí, a říkala, že mne má chránit před zlými a hloupými lidmi. Ačkoliv nevím, jestli to funguje, tak se ho bojím sundat.

Alexandr Vondra senátor, ministr zahraničních věcí

Vážení přátelé, dámy a pánové, scházíme se dnes symbolicky – 17 let po 17. listopadu na 17. kongresu. Nejde ale o symboly a magii čísel. Scházíme se totiž

53 v okamžiku, kdy musíme učinit nelehké rozhodnutí, které zásadně ovlivní naši zemi i ODS na mnoho let dopředu. Nejprve bych ovšem rád poděkoval předsedovi Mirku Topolánkovi. Jednak jako profesionál, protože mi v nové vládě nabídl práci ministra zahraničí, kterou dělám rád a snad i dobře. Ale o to teď nejde. Chci mu poděkovat zejména jako občan – za to, jak čitelně, konzistentně a pevně vedl ODS ve složité situaci po červnových volbách. Ač byl svými kritiky a protivníky permanentně podceňován a zesměšňován, kormidloval naši stranu vstříc dalšímu vítězství v podzimních volbách. Ač nám to mnozí doporučovali, neulehli jsme do pohodlných peřin s našim protivníkem, nezpronevěřili jsme se slibům a nepodrazili jsme naše partnery ani voliče. Troufám si říct, že s Topolánkovou vládou se po osmi letech vrátila do české politiky věcnost, rozhodnost, odbornost a také poctivost. Jako člověk, který se celý svůj život – v disentu i ve službách naší zemi – vždy snažil stát na straně čestnosti, spravedlnosti a mravnosti, snad vím, o čem mluvím. Politika nemá a nesmí být jen soubojem o moc. Politika nesmí rezignovat na mravní ideály a principy slušnosti. Politika má a musí být zejména službou lidem a prací ve prospěch zájmů naší vlasti. Včera jsme si připomněli 17. výročí návratu svobody a demokracie do naší země. Étos sametové revoluce nás zavazuje dělat politiku veřejně a pro lidi. V letošních trojích volbách jsme zvítězili také proto, že jsme byli jasnou alternativou k mocichtivým prospěchářům a šibalům. Přesvědčili jsme slušné lidi, že stojíme na jejich straně. Poučeni minulostí ovšem víme, že svoboda a demokracie nejsou dary na věčnost, nebudeme-li o ně soustavně pečovat. Na jaře jsme varovali před bolševickými a mafiánskými metodami našich protivníků a zneužíváním moci. Tyto obavy a odhodlání postavit se těmto praktikám mě dovedly

54 k tomu, že jsem přijal nabídku přátel z Litoměřicka a Slánska kandidovat za ODS v senátních volbách. Nabídka přišla zdola, prošel jsem si primárkami a šestiměsíční kampaň jsem si jako pražská „náplava“ na českém venkově musel – a také chtěl – odchodit od obce k obci. Odměnou mi bylo nejen jasné vítězství, ale také důležité poznání, co lidi dnes nejvíc pálí a trápí. ODS volí hlavně ti lidé, kteří se nebojí vzít svůj život do vlastních rukou a kteří jsou zárukou zdravého vývoje společnosti. A právě tito lidé, kteří nežijí na úkor druhých, dnes potřebují nejvíc podpořit. Podnikatelé, drobní živnostníci, farmáři, lékaři a další si právem stěžují, jak je náš stát odírá o daně, jak je byrokracie šikanuje, jak je Brusel nutí vyplňovat nesmyslné statistiky, které jim zabírají drahocenný čas. To musí přestat. Nesmíme ztratit podporu mezi drobnými a středními podnikateli. Tito lidé nejsou žádní rychlozbohatlíci, poctivě se snaží živit se prací a stát jim musí přestat házet klacky pod nohy. Z pozice senátora i člověka, který se rozhodl vstoupit do ODS, slibuji, že pro ně učiním vše, co bude v mých silách. Dnes stojíme na křižovatce a musíme se rozhodnout jak dál. Cesta k okamžitým předčasným volbám na základě dohody, která by byla férovým řešením volebního patu, je nikoli naší vinou téměř uzavřena. Nemohu radit našim představitelům, aby podstoupili riziko loterie třetího pokusu, když zatím jednali správně a kůži na trh nesou především oni. Asi není jiná možnost, než jednat o dohodě o přechodné vládě a nutných kompromisech i s našimi protivníky. Měli bychom mít však na paměti tři věci. Za prvé – že cílem nesmí být dohoda za jakoukoli cenu. Za druhé – že ji budeme vyjednávat také se zdatným stratégem, taktikem a handlířem, kterého nesmíme v žádném případě podcenit. A za třetí – že v sázce jsou zájmy naší země, naší strany a našich voličů. Najít mezi těmito zájmy průsečík nebude jednoduché.


Zájem lidí ani strany nesmí dostat na frak. My jsme slíbili reformy a změnu, naši konkurenti hlásali jistoty a nehybnost. Nemáme-li ztratit tvář a důvěryhodnost, nesmíme dopustit kompromis, který politiku mocensky zabetonuje. Reformy jsou důležitější než stabilita. Potřebujeme přechodnou vládu s reformním programem i se zárukami, že se takový program buď podaří prosadit, nebo že se karty rychle rozdají znovu. Česká veřejnost má už dost porušování předvolebních slibů, zákulisních handlů a neprůhledných kompromisů. A nesmíme rezignovat ani na zájem státu. Bylo by špatné a nezodpovědné nechat ve státě čtyři roky vládnout socialisty s bolševiky za podpory jednoho či dvou zrádců nebo prospěchářů. Sice bychom pohodlně sbírali další politické body, ale naši zem bychom doma devastovali a v zahraničí zdiskreditovali. Stejně tak bychom ale neměli rezignovat ani na to, kdo nás v těžké době bude zastupovat v zahraničí. S plnou odpovědností říkám – ať už to bude kdokoli, neměl by to být bezpáteřník, který nectí základní konsensus o směřování naší země, na kterém jsme se shodli po listopadu 1989. Případ Jana Kavana varuje. Cesta, kterou si tento víkend volíme, je riskantní, nevděčná a obtížná. Věřím však, že odvážní, sebevědomí a čestní lidé rostou s úkoly, které na ně doba klade. Přeji nám všem, a našemu předsedovi zvlášť, abychom na této nelehké misi uspěli.

Jiří Pospíšil poslanec, ministr spravedlnosti

Vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych několika slovy též přispěl do této diskuse. Platí staré rčení, že nejobtížnější je zapojit se do diskuse, pokud všechny myšlenky již byly řečeny, a ještě obtížnější bývá v takové chvíli zaujmout posluchače. Já se o to pokusím, a když dovo-

POLITICKÁ DISKUSE

líte, řeknu několik úvah k současné situaci a k tomu, jak hodnotím posledních několik měsíců, které jsme všichni velmi intenzivně prožívali, všichni jsme o nich na našich místních sdruženích diskutovali a všichni na ně máme různé názory. Často mi občané kladou otázku, a předpokládám, že i vám, nakolik jsem spokojen s tím, že pět měsíců po volbách nemáme stabilní vládu. Nakolik toto je či není úspěchem ODS. I dnes zde bylo toto téma diskutováno, i dnes na něj padaly různé odpovědi. Já chci říci, že na to odpovídám jednoznačně. Na to, nakolik si ODS v posledních měsících zachovala tvář, odpověděli nejlépe voliči v senátních a komunálních volbách. Ti jasně řekli, že postup ODS při vyjednávání po volbách byl správný. Největší zásluhu na tom má premiér Mirek Topolánek. Dámy a pánové, kladu si tedy otázku druhou: Co vedlo k tomu, že byť nemáme stabilní vládu, tak voliči výrazně podporují ODS a naše strana má největší preference za posledních několik let? Čím to je, že v tuto chvíli překračujeme hranici 40 procent? Zcela magickou hranici, kterou jsme v celostátních průzkumech nikdy nepřekročili? A opět zde docházím k úvahám, že to asi bude tím, jak se v poslední době chováme. Bude to tím, že hlavní, čeho se držíme a co jsme neopustili, je náš program, naše programové teze, kterými jsme vyhráli parlamentní volby. Neztratili jsme tak podle mého názoru to hlavní, co politik má, co je jeho hlavní devízou, a to je podle mého názoru věrohodnost. Věrohodnost je to nejcennější, co politik může ztratit – a to velmi rychle. O to obtížněji se získává. Ostatně mnoho předřečníků o tom hovořilo. Hovořilo se o souladu mezi slovy a činy. A já si zde dovolím říci to, co měl během komunální kampaně napsáno na billboardu jeden komunální politik v mém kraji. Měl tam napsáno: „Jasně říkáme, co chceme, jasně říkáme, co nechceme, a co říkáme, to děláme.“

55 A to podle mého názoru nejlépe vystihuje naše aktivity v poslední době. A já k tomu dodávám: „Děláme i to, co z pohledu pragmatického není úplně obhajitelné a co nepřináší jasné výsledky.“ Jak jinak označit naši, podle mého názoru a názoru mnohých voličů sympatickou, snahu postavit trojkoaliční vládu, i když neměla předem domluvenou podporu v parlamentu? Jak jinak označit i, podle mého názoru a názoru mých voličů sympatickou, snahu postavit vládu ODS s nestraníky? A tato vláda, která hned od počátku byla odsouzena být nejkratší vládou v novodobé historii České republiky, si přesto, že to asi bude naplněno, podle mého názoru vydobyla své místo v učebnicích novodobé historie, když to řeknu takto obrazně. Protože tato vláda jasně ukázala během tří měsíců své existence, že je schopna a ochotna rychle, razantně a bez jakýchkoliv kompromisů prosazovat reformní středopravicový program. Udělala kus práce. Já nechci hovořit za jiné resorty. Mně přísluší hovořit za resort spravedlnosti a zde si dovolím říct, že návrhy zákonů, které jsme předložili, předchozí čtyřletá vláda sociální demokracie nebyla schopna připravit. Nechci hovořit dlouze, ale odpustíte mi, když řeknu, že máme na stole připravený zákon o elektronickém platebním rozkazu, že máme připravený projekt elektronizace české justice, že máme připravený zákon o detenčních ústavech, který povede k tomu, že sexuální devianti, psychopati a jiní, kteří nemohou být ve vězeních, nebudou běhat volně po svobodě. Máme připravenou novelu zákona o odposleších, která posílí občanské svobody. Máme připravený zákon, jenž upravuje odvolávání soudních funkcionářů, a takto bych mohl hovořit dále a dále, co se podařilo v tak krátké době připravit jen v oblasti justice. Dámy a pánové, protože nechci hovořit dlouze – mnoho věcí zde bylo řečeno – pro mě je to, co tato vláda v posledních třech měsících udělala, a to, jak se naše politická reprezentace chovala při vyjednávání, jistým

56


vodítkem, jak postupovat v následující době, jak postupovat při vyjednávání druhé vlády. Myslím si, že klíčové je zachovat se tak, aby voliči nemohli říct, že ODS opustila svůj reformní program. Vlastimil Tlustý zde hovořil o rovné dani. Já to podepisuji. Toto je klíčová vlajková loď ODS. Myslím si, že příliš diskutujeme o tom, jakou podobu má vláda mít, média příliš spekulují, z jakých stran má být složena, jaký má mít počet ministrů, a nikdo v poslední době nehovoří o tom, jaký má mít program. A to je pro mě to klíčové, protože úspěch a hodnověrnost ODS v posledních letech jsou podle mě dány jasným programem, který jsme se v poslední době pokoušeli na všech místech, kde to bylo jenom trošku možné, realizovat. A já si myslím, že pokud tímto směrem půjdeme, pak je šance, že si ODS přízeň svých voličů udrží. Dámy a pánové, toto by mělo být pro reprezentaci, kterou si zvolíme zítra a která bude vyjednávat novou vládu, při vytváření této vlády hlavním vodítkem. Zachování si tváře před voliči a nastavení takových mantinelů, aby příští vláda, pokud by v ní ODS byla, byla schopna plnit převážnou část volebního programu ODS. Jedině tak se odlišíme od těch, kteří za klíčové v politice považují dohody, rozdělování moci, nikoliv prosazování idejí, hodnot a programů.

Oldřich Vlasák poslanec Evropského parlamentu

Dámy a pánové, Situace po červnových volbách je velmi složitá. Občané jsou rozladění a po dlouhých neúspěšných jednáních politiků jsou nakloněni předčasným volbám. Jedinou cestou, jak v nich dosáhnout rozhodujícího výsledku, je, že se ODS bude prezentovat jako strana, která dokáže činit praktické kroky ke zlepšení života občanů, bude dodržovat sliby a bude předvídatelná. Myslím, že právě dobrá znalost potřeb občanů a praktič-

nost nabízených řešení byla klíčem k fenomenálnímu úspěchu ODS nejen v Praze, ale v komunálních volbách všeobecně, kdy jsme získali 39 353 957 hlasů, což je neuvěřitelných 36,20 %. Znamená to, že v obecních zastupitelstvech máme 7 033 zastupitelů, tedy o 1 186 více než v předchozím volebním období, a držíme naprostou většinu krajů a měst ve svých rukou. Jaké poučení z toho pro nás plyne? Nesmíme zapomínat, že nejblíže občanům a jejich problémům, které chceme konkrétními kroky řešit, jsou starostové a komunální zastupitelé! Od nich potřebujeme informace o tom, jakými otázkami je třeba se zabývat, a také o tom, jaké dopady mají či mohou mít naše politické kroky v praxi. Přitom strategický nástroj spolupráce se samosprávou máme pod svým vedením – je to ministerstvo pro místní rozvoj, klíčový resort pro komunikaci mezi vládou a kraji, městy a obcemi, nástroj s výrazným nátlakovým potenciálem. Právě v tomto resortu dosáhl za poslední dva měsíce Petr Gandalovič se svým týmem významných úspěchů: Došlo k posílení postavení měst a obcí v novém programovacím období strukturální politiky; prostředky na obnovu měst byly navýšeny na 50 miliard Kč. Došlo k zjednodušení připravovaného systému čerpání evropských peněz a jeho přizpůsobení potřebám samospráv. Došlo k zavedení průběžného financování, takže pro obce a města bude mnohem snadnější finanční prostředky čerpat. To vše považuji za ohromný úspěch ODS, který je nutno zúročit. Uvědomme si, že v roce 2008 nás čekají další, a to velmi důležité, regionální a senátní volby. Proto: Je potřeba resort místního rozvoje držet jako strategický a zasadit se o to, aby spolupráce našich zástupců na tomto klíčovém ministerstvu, na krajích i na jednotlivých městech, která tak slibně začala, mohla dá-

57

POLITICKÁ DISKUSE

le pokračovat, a zabezpečit, aby to, čeho se nám podařilo v této oblasti dosáhnout, nebylo ztraceno. Musíme hovořit se starosty a starostkami. Ideální platformu pro to představuje Svaz měst a obcí a jeho akce. Právě na těchto akcích je potřeba o našich úspěších informovat. Musíme zajistit, aby představitelé místních samospráv a jejich prostřednictvím i občané věděli, co se nám podařilo! Jedině tak si při stávající patové situaci udržíme co nejširší kontakt s voličskou základnou. Nebojme se odvážných, ale, jak řekl ve svém projevu Mikuláš Dzurinda, rozvážných řešení a hlavně – nezraďme náš program. Naši voliči nám důvěřují.

Milan Franc člen OR ODS Ústí nad Labem

Dobrý den, dámy a pánové, Milan Franc, Děčín, jinak také radní pro dopravu a legislativu Ústeckého kraje. Možná, že jste zaregistrovali v minulých dnech a měsících náš spor s jedním nejmenovaným dopravcem. Pan předseda už tady zmínil Děčín jako skokana roku v ODS a já budu velmi stručný, těch pět minut mi bude stačit, abych vám řekl, jak se to stalo. V roce 2002 ODS v Děčíně získala 7 mandátů, ČSSD v čele s panem Foldynou, jistě známé jméno sociální demokracie, získala 8 mandátů, přesto ODS postavila vládu s Nezávislými a se 13 mandáty z 25 vládla v Děčíně 4 roky. Letos v říjnu ODS v Děčíně získala 45 %, ČSSD 23 %, pro ODS to znamená stoprocentní nárůst ze 7 mandátů na 14 mandátů, pro ČSSD 6 mandátů. V Děčíně vládneme sami jak v radě města, tak v zastupitelstvu. Důvod, proč to říkám, je ten, že jsme celou dobu, jak před volbami, tak během volební kampaně celé čtyři roky nebo celých šest let říkali, že se socany nikdy, nikdy si s nimi nezadáme, a jestliže jsme v roce 2002 zvítězili těsně nebo dokonce těsně prohráli,

tak v říjnu letošního roku jsme drtivě zvítězili. Zamysleme se nad tím, že dneska jsme vyhodili Paroubka ze sedla, my všichni, kdo tady sedíme, naši voliči, kteří udělali tak obrovský úspěch, takže Paroubek je vyhozený ze sedla, visí na jednom třmenu, držku si máchá v blátě a my mu teď přece nepomůžeme, do pr..., nemůžeme mu podat tu ruku, abychom ho do toho sedla zvedli. Proto si vám dovolím přednést návrh na usnesení našeho dnešního kongresu. Tento návrh projednala a jednomyslně přijala oblastní rada ODS v Děčíně, zní takto: Kongres ODS konstatuje, že jakákoli spolupráce na vládní úrovni s ČSSD je nepřijatelná. Kongres ODS ukládá výkonné radě, aby místním sdružením, která na komunální úrovni spolupracují s KSČM, byla odebrána licence. Kongres ODS doporučuje všem orgánům ODS, aby v případě konání předčasných voleb byly respektovány výsledky primárek před parlamentními volbami 2006. Všichni víte, o čem hovořím. Dámy a pánové, na závěr – říká se, že síla vlků je ve smečce a síla smečky je v každém vlku. Dívám se na smečku, jsem jedním z vlků a stojíme před volbou vůdce smečky. Volme takového, který si nezadá se socany.

Vladimír Králíček OS ODS Příbram

Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás pozdravil za Příbram. Chtěl bych zde zmínit, že ODS znamená v prvním slově občanská a ve druhém slově demokratická strana. Občanská znamená, že občané dávají svým hlasem ve volbách kandidátům důvěru, aby realizovali jejich vůli. Demokratická znamená, že členové ODS dávají svým hlasem a názorem mandát a důvěru svým kolegům, aby reali-

58


zovali jejich vůli. Chci požádat vedení ODS, aby respektovalo, že voliči na Příbramsku a členové ODS na Příbrami nechtějí společnou vládu s ČSSD, a aby tudíž podnikalo takové kroky, které k tomuto cíli povedou.

Miroslav Ouzký místopředseda Evropského parlamentu

Dámy a pánové, měl jsem to štěstí se účastnit prakticky všech kongresů ODS od jejího založení a to mi dovoluje vyzdvihnout zvláštnost toho letošního. Ze všech předchozích vybočuje ten poděbradský v roce 1997, ale letošní volební vítězství, které je pro ODS historickým rekordem a zároveň má tak neskutečně hořkou příchuť, činí toto naše setkání jistě výjimečným. Již jsme zde od našich volených představitelů slyšeli jejich popis událostí, jejich vize, ambice a sliby, a zítřek ukáže, jak splnili naše očekávání. Ode mne se vzhledem k mé funkci v Evropském parlamentu očekává intervence do evropské politiky, kritika evropské byrokracie či shrnutí uplynulého období v EP. Jistě existuje jedno velmi závažné téma, o kterém by se slušelo mluvit, a tím je naše chystané předsednictví Evropské rady. To není triviální záležitost a dehonestace ani simplifikace EU tomu nepomůže. Bohužel jen málo lidí v tomto sále a v této zemi tuší, jaká blamáž a ostuda čeká naši zemi a naši politickou reprezentaci, pokud se tím nezačneme zabývat jako jednou z priorit. V této souvislosti plně podporuji názor našeho předsedy, že i to má vliv na termín možných předčasných voleb. Přes právě vyřčené se domnívám, že nejaktuálnější téma leží uvnitř ČR. A to mnohokrát skloňované téma, jak dál, s kým a proti komu. To, že voliči v červnu rozdali

karty nešťastně, respektive je nešťastně přepočetl stávající volební systém, zaznělo již mnohokrát. Avšak ani sebečastější opakování tohoto faktu nic neřeší. To, že v čele druhé nejsilnější strany stojí člověk, kterému pouze absence politického prostředí 50. let brání být Klementem Gottwaldem, nám také příliš nepomáhá. To, co zde chci ale hlavně zmínit, je ryze interní záležitostí ODS. Osm let v opozici vyvolalo neskutečná očekávání. Politické úspěchy v senátních a komunálních volbách některým z nás dodávají opojný pocit. Opět nastupují v ODS inženýři moci, kteří vědí, že dohody zajistí úspěch daleko více, než schopnosti, program či politické vize. Opět se na různých úrovních objevují koalice průměrných s neschopnými a leckde je ovládnutí malého či většího království cestou k osobnímu prospěchu. Prosím, aby mi bylo dobře rozuměno, toto není filipika proti dohodám, schopnost dohody je základem politiky. Toto je varování před pletichařením, před opojením mocí. Když jsem četl výrok jednoho komunálního pražského lídra, který přes celostátní média vzkazuje vedení ODS, že si nenechá radit při sestavování koalice na místní úrovni a že by mohli komunální politici těm nahoře předvést, jak se to dělá, chtělo se mi plakat a smát se zároveň. Nevím, kde by byli všichni naši vítězové bez značky, jakou ODS představuje, bez té rozhárané celostátní politiky a bez Paroubkova fanfaronství, kterému voliči právě v komunálních volbách, a to zvláště v Praze, poslali červenou kartu. Možná pouze fakt, že se neucházím o žádnou funkci ve vedení ODS, mi umožňuje tuto míru asertivity. Možná vám to přijde po všech těch vítězstvích nemístné. Možná chci jen připomenout, že největším nepřítelem si umíme být my sami. Ale abych nekončil své vystoupení pesimistickým sebemrskačstvím, dovolte mi výzvu k zítřku.

59

POLITICKÁ DISKUSE

Jestliže znovuzvolíme předsedou ODS Mirka Topolánka (a vše zatím nasvědčuje tomu, že žádný významnější boj o předsednické křeslo nebude), dejme mu s tím také plnou důvěru při sestavování vlády a řešení této složité situace. Jestliže zklame, sečtěme mu to v příští volbě. Ale nesnažme se mu zde svazovat ruce nějakými restriktivními usneseními kongresu, či radikální obměnou jeho spolupracovníků. Toto dnešní shromáždění je poznamenáno hlubokým schizmatem, či lépe paradoxem, chcete-li. Stávající předseda má téměř stoprocentní podporu, ale zároveň si téměř sto procent jeho příznivců přeje, aby udělal něco, co udělat nemůže, nedokáže či nehodlá. Připuštění si tohoto paradoxu možná povede mnohé z nás k návštěvě stánku CEVRA se slivovicí (Cevrovicí). Čím dříve přestaneme zaměňovat chtěné za možné, tím lépe. V této obtížné době potřebujeme velmi silného lídra. Silný lídr potřebuje silný mandát, silnou podporu a trochu té slepé poslušnosti.

Jan Morava poslanec

Vážené dámy, vážení pánové, ve všech letošních volbách jsme dokázali uspět díky týmové práci. Na stejném zájmu dokázalo pracovat vedení, kandidáti, zaměstnanci a také v nebývalé míře všichni členové ODS. Říkali jsme lidem: „společně“, a opravdu jsme byli tým. Díky za to vám všem. Ve volbách máme mimořádnou podporu u tři silných skupin voličů, o které se nám vyplatí pečovat. ODS volí mladí lidé. ODS volí vzdělaní lidé. ODS volí lidé, vyznávající svobodu a odpovědnost. Platí teze: Čím svobodnější budou Češi, tím silnější bude ODS. Čím vzdělanější budou češi, tím silnější bude ODS. Proto považuji za důležité, aby resort školství měla v rukou ODS a mohla realizovat jeho modernizaci.

Modernizace českého školství má spočívat na třech pilířích: • ve svobodě výběru školy a úrovně vzdělání, • v otevřené konkurenci ve vzdělávání, • v transparentním financování vzdělávání (vždyť kdo z vás ví, kolik stálo jeho vzdělání?). Jako nejmladší poslanec ODS, který se ve Sněmovně věnuje především školství, si dovolím tvrdit: držme si resort školství. Prosazujme v něm naše hodnoty. Pokud to dokážeme, čeká nás modrá budoucnost.

Jiří Liška místopředseda Senátu

Během posledních měsíců včetně období před volbami do Poslanecké sněmovny došlo k silné radikalizaci a zároveň i k určitému úpadku naší vnitřní politiky. Politický styl, se kterým přišla sociální demokracie, nemá obdoby od listopadu roku 1989. Agresivita, populismus, polopravdy. To vše pro jediný cíl: Zvítězit ve volbách a udržet si místa ve vládě. Jako by pro tento cíl bylo všechno dovoleno. Bohužel – a nerad to říkám – i my, tedy ODS, jsme ne vždy dokázali odolávat tomuto tlaku a pod heslem „na hrubý pytel hrubá záplata“ nebo „není přece možné, aby slibovali nesplnitelné pouze socialisté“, jsme se v některých případech přizpůsobili tomuto stylu. Bylo velmi těžké to neudělat. Přesto jsme se tomu měli víc bránit. Jedno je ale jisté. Předvolební a povolební zápas rozdělil politicky naši společnost tak, jak dosud nikdy předtím. Pravdou ale je to, že poprvé od voleb v roce 1990 vznikl v Poslanecké sněmovně blok, který chce vládnout, jehož pevnou součástí jsou čeští komunisté. Jsem přesvědčen, že před 17 lety by nikoho nenapadlo, že to bude tak brzy – anebo vůbec – možné. Obecně to svědčí nejen o ztrátě historické paměti, ale také to charakterizuje českou politickou kulturu. Politický pragmatismus vítězí nad ide-

60


jemi. Sílí snahy o získání pozic a vlivu téměř za každou cenu. To mimo jiné ve svých důsledcích výrazně zvyšuje polarizaci politických stran. Prohlubuje to příkopy mezi nimi, otravuje to atmosféru ve společnosti. Jednou z hlavních příčin tohoto stavu je podle mého názoru nedostatečné vyrovnání se s naší komunistickou minulostí. To je dobré si připomenout právě ve dnech, kdy vzpomínáme 17. výročí pádu komunismu v Čechách. Naše levice je nejen komunistická, ale i postkomunistická. Bývalý komunisté výrazně ovlivňují politiku sociální demokracie mnoha nectnostmi, které si přinesli z tehdejší doby. Od nás se očekává, a zcela po právu, že budeme jiní. Jsem přesvědčen, že tato očekávání naplňujeme. Mimořádná podpora, kterou jsme ve všech posledních volbách od našich občanů získali, je toho důkazem. Také to jasně svědčí o tom, že lidé v České republice chtějí nejen změnu, ale že chtějí vidět pevné postoje, jasná a srozumitelná stanoviska a cíle, ke kterým bychom měli společně směřovat. Očekávají a přejí si také vyšší politickou kulturu, určitou noblesu, méně agresivity, demagogie a populismu. V tom všem bychom je neměli zklamat. O to je složitější a zároveň odpovědnější ta praktická politika, kterou ODS dělá a bude dělat na všech úrovních – počínaje radnicemi na malých obcích, přes kraje, Senát, Poslaneckou sněmovnu až po Strakovu akademii. Je starou prověřenou pravdou, že důvěra se snadněji ztrácí, než získává. Volby v letošním roce nebyly poslední. Čekají nás další. Pokud zůstaneme důvěryhodní, i ty budou vítězné.

Ladislav Libý poslanec

Vážené dámy, vážení pánové, kolegové, jsem rád, že mohu dnes být společně s vámi tady ve Veletržním paláci, a tak se podělit o několik vlastních postřehů a názorů od nás, z Pardubického kraje.

ODS potvrdila v Pardubickém kraji svůj úspěch z červnových voleb do Poslanecké sněmovny a v nedávných komunálních volbách opět posílila své postavení, a to především v největších městech regionu. V senátních volbách pak oba kandidáti ODS v 1. kole zvítězili. Ve 2. kole ovšem voliči ostatních stran, již trochu tradičně, dopomohli k vítězství našim protikandidátům. I když v případě kandidátky na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku paní Jany Fischerové šlo o tak velice těsný rozdíl (24 hlasů), že jsme se rozhodli nechat výsledek voleb soudně prověřit. Jistě se tedy dá říct, že ani senátní kandidáti v Pardubickém kraji nezklamali. V současné době je ale již na čase tyto povolební analýzy a závěrečná hodnocení ukončit a věnovat se aktuální situaci, která rozhodně není jednoduchá a už vůbec ne jasná. XVII. Kongres je ovlivněn povolebním vyjednáváním o vládě, které se stalo ústředním tématem posledních několika měsíců. Všichni jistě víme, jak jsou jednání o nové vládě náročná, zdlouhavá a mnohdy již únavná, a to jak pro politiky, tak pro občany, kteří je více či méně sledují ze sdělovacích prostředků. Stanoviskem ODS Pardubického kraje je jednoznačná podpora dosavadním jednáním, která vedli naši zástupci ve vyjednávacím týmu s ostatními politickými stranami o budoucím řešení ve snaze o co nejplnohodnotnější exekutivu naší země, současně s důrazem na dlouhodobý program ODS a na předvolební programové priority, které nám získaly u voličů historicky nejvyšší podporu. Obdobným stanoviskem ODS Pardubického kraje je podpora současnému předsedovi Mirku Topolánkovi pro pokračování jeho mandátu v čele ODS. Domníváme se, že současný předseda již mnohokrát prokázal, zejména vítězstvím ODS v několika volbách po sobě, že je schopný a úspěšný lídr naší strany, a proto v současné době ani já osobně nevidím jiného vhodného kandidáta na tu-

POLITICKÁ DISKUSE

to funkci. ODS Pardubického kraje je zároveň toho názoru, že do širšího vedení Občanské demokratické strany by měly postoupit také nové tváře. Musí jít o úspěšné a výrazné osobnosti, které znamenají nový impuls pro naši stranu i voliče. Proto bude naše podpora na místopředsednický post patřit mimo jiné jednomu z těchto lidí, kolegovi Petru Gandalovičovi. Obdobnou cestou jde ODS Pardubického kraje i ve vlastním regionálním sdružení, kdy se v nedávno zvoleném regionálním vedení objevili nově zvolení zkušení a schopní krajští politici. Dámy a pánové, kolegové, na závěr bych chtěl popřát úspěch našemu vyjednávacímu týmu a brzké vytvoření vlády s důvěrou, za kterou se ODS nebude muset stydět a která bude mít podporu i napříč regiony. Věřím, že konečná varianta bude hájit naši politiku, naše zásady a náš program. Proto nám občané dali své hlasy a důvěru ve volbách, v nichž jsme zvítězili historicky nejlepším výsledkem, a zajisté ohodnotí naší zásadovost i ve volbách dalších, ať se budou konat v roce 2010 nebo v dřívějším termínu.

Tomáš Chalupa starosta Prahy 6

Pane předsedající, místopředsedové, výkonná rado, dámy a pánové, myslím, že v tomto sále znějí nejčastěji dvě plus jedna otázka. První otázkou je, s kým vládnout. Druhou pak, koho zítra pro formování a činnost této vlády zvolit. Třetí zmínil pan Bursík. Tvrdím, že před tím, než odpovíme na otázku, s kým vládnout, měli bychom definovat to, jakým způsobem a co vlastně od té vlády očekáváme. Zda to bude vláda, která posílí svobodu jedince. Zda to bude vláda, která bude schopna snížit daně a omezit stát.

61 Zda to bude vláda, která bude schopna zastavit nový Zákoník práce a zajistit stav, kdy ve firmách a v podnicích budou znovu vládnout jejich majitelé, a ne zaměstnanci. Zda to bude vláda, která zastaví plýtvání v sociální politice, protože si uvědomí, že základem správné sociální politiky není falešná solidarita, ale úcta k daňovému poplatníku. Zda to bude vláda, která zajistí, že se do této země znovu vrátí kapitalismus. Druhou otázkou je, koho pro takovou vládu zvolit do vedení ODS. Tvrdím, že i tato naše volba musí vycházet z ideových principů, které zastáváme. Rozdíl mezi námi a socialisty je přece v tom, že my věříme, že je to právě soutěž, kde se má rozhodnout, že svět založený na vítězích a poražených je sice krutý, zlý, bezcitný a možná i nehledící k zásluhám, ale svobodný. My na rozdíl od socialistů věříme, že nejsou třetí cesty, že nefungují řešení, jak z vítězů dělat poražené a z poražených vítěze. Vím, že některé bitvy jsou složité a některé mimořádně složité, ale na míru složitosti těchto bitev se nás budoucnost neptá. Nechceme-li skončit v zapomnění, nesmíme podlehnout pocitu, že některé bitvy v některých obcích, městech, regionech a obvodech nelze vyhrát. Jsou to krutá slova, strašlivě krutá slova, ale jsou jediná pravdivá. ODS chce být stranou vítěznou a jedinou možností, jak toho dosáhnout, je to, že ji také vítězové povedou. Třetí otázku položil v tomto sále pan Bursík: Jaká je cesta, kterou si my – nejsilnější strana ve státě – přejeme zvolit pro tuto zemi v její misi v Evropské unii? Tvrdím, že i tato cesta musí vycházet z našich ideových principů. Musíme do Evropy vrátit kapitalismus. Musíme zajistit, že to nebude Brusel, občanská sdružení, sebechytřejší vlády, odbory či ekoteroristé, kteří budou rozhodovat

62


o tom, jakým životním stylem budou Evropané žít, protože Češi i ti ostatní si to musí umět zvolit sami. Budoucností naší země, této strany i Evropy je to, co funguje – je jí naše víra v kapitalismus.

Jaroslav Kubera senátor, primátor Teplic

Dobrý den. Pokusím se zlepšit vaši náladu po Pyrrhově vítězství. Úvodem se sluší zhodnotit přínos ve volebním výsledku ODS. Měl by to učinit každý, kdo má na tomto kongresu nějaké ambice. Jak jsou na tom Teplice? Od roku 1994 jsme vždy vyhráli komunální volby. Začínali jsme s 10 mandáty z 33, pokračovali 12, 14 a v roce 2006 17 mandáty, což představuje absolutní většinu. Rovněž volby do Poslanecké sněmovny pro nás skončily úspěchem. Kdyby byl podobný výsledek i jinde, nedošlo by k patu. Obhájili jsme pozici i v senátních volbách. Protože si myslíme, že nelze jen kritizovat poměry jinde, pokusili jsme se jít příkladem. Snížili jsme počet náměstků primátora ze dvou na jedno a počet radních z 11 na 7. Chceme se pokusit předvést pilotní projekt pravicové politiky v praxi. Výsledek voleb do Poslanecké sněmovny skončil patem. Mohl skončit i jinak. Zamysleme se nad tím, zda jsme pro výraznější vítězství nemohli udělat více. Výsledek už nemůžeme změnit. Je naivní se domnívat, že volby se dají vyhrát změnou volebního systému. Stejně naivní je domnívat se, že lichý počet poslanců zajišťuje stabilní vládnutí. Kde se nacházíme? V Poslanecké sněmovně je stav 100 na 100, a to si ještě naší stovkou nejsme jistí. Osmdesát procent lidí odmítá průtahy s vládou. Po jakékoliv dohodě bude stejných osmdesát procent tvrdit, že takhle si dohodu nepředstavovali. Důvodem je to, že pat není jen v Poslane-

cké sněmovně. Pat je i v naší společnosti. Poměrně velké části společnosti nevadí bilionový dluh státu a 500 miliard, které dluží rodiny a jednotliví občané. Náš spor nemá nic společného se sporem republikánů a demokratů v USA. Náš spor je sporem o návrat reálného socialismu. Že se nám vrací v míře vrchovaté, je snad každému zřejmé. Stačí se podívat na celou řadu zákonů, které nabývají účinnosti dnem 1. 1. 2007. Socialismus nepřichází jen zevnitř. Přichází i z říše dobra – Evropské unie. Každý úředník Evropské unie vyrobí denně 83 listů papíru. Znemožněl z toho už i komisař Verheugen. Věří snad někdo tomu, že za těchto okolností lze ve spolupráci se socialisty realizovat smysluplné reformy? Já tomu nevěřím. Co náš tedy čeká? Bez ohledu na vládu zůstanou poměry v Poslanecké sněmovně stejné. Růst HDP, který je z velké části závislý na rychlosti zadlužování, se poměrně dramaticky zpomalí. Bude velmi těžké vysvětlovat, že to není vinou vlády vedené ODS. Jaké jsou naše možnosti? Poměrně omezené. Poslanci se díky dlouhému jednání o vládě pevně usadili v lavicích a nechce se jim jít do voleb znovu z obavy, že už nemusí být zvoleni. Tomu se dá zabránit tím, že kandidátky do případných předčasných voleb budou totožné s těmi letošními. Ministři si také rychle zvykli. Zaujal mě dopis soudců bojujících za ministra Pospíšila. Napadlo mě, že by ministry mohli volit zaměstnanci spadající pod jednotlivé resorty. Policisté by volili ministra vnitra, lékaři ministra zdravotnictví, učitelé ministryni školství atd. Tudy ale cesta zjevně nevede. Zkusme tedy začít z druhé strany. Vládneme v krajích a prakticky ve všech větších městech. Zkusme začít likvidovat obecní a krajských socialismus tam, kde máme relativně největší možnosti. Z krajů se staly úřady zaměstnávající od 450 do 680 úředníků, kteří otravují život obcím a městům. Ve městech vedených starosty a primátory z ODS

POLITICKÁ DISKUSE

se volí tolik náměstků primátorů, kolik je spolupracujících stran, a leckde máme starosty za cenu spolupráce s komunisty. Na dotace pohlížíme jako na dar z nebe, jako bychom nevěděli, že každá koruna či euro musely být nejprve někomu odebrány, aby pak mohly být po odečtení nemalých režijních nákladů někomu dány. Pokud se nám podaří likvidovat socialismus na úrovní obcí a krajů, výrazně pomůžeme vedení ODS na úrovni státu. Nemám žádná geniální řešení pro tento kongres. Stačí mi málo. Stačí mi, že tento kongres nebude ustavujícím sjezdem Občanské sociálně demokratické strany. Stačí mi, že Občanská demokratická strana nepřekročí Rubikon obsažený v preambuli jejích stanov. Tam najdete i mandát pro Mirka Topolánka. Senátní volby jsem vyhrál s heslem „Odvážně a otevřeně“. Buďme odvážní a otevření.

Evžen Tošenovský hejtman Moravskoslezského kraje

Vážené dámy a pánové. Stalo se již skoro ustáleným rčením v ODS „všechno již tady bylo“, ale jak se ukazuje, dovedeme být i po naší mnohaleté historii překvapeni novými situacemi. Opětovně se scházíme na kongresu, kdy celá česká společnost očekává, co se zde během dvou dní odehraje. Jaká dramata se strhnou. Média čekají na hektolitry prolité politické krve, ale hlavně na to, jaký směr určí tento kongres dalšímu vývoji v šachové partii zvané sestavování vlády. Přiznám se, že od samotného vzniku ODS nepatří kongresy k mým oblíbeným společensko-kulturním akcím. Stalo se již tradicí, že kongresům předchází mediální dělostřelecká příprava, která jakoby zvenčí předem nastoluje tematické zaměření. Na jedné straně je to pochopitelné, na druhé straně je důležité, abychom až tak přímo

63 těmto záležitostem příliš nepodléhali. Pro mne osobně jsou kongresy skutečně zásadní chvílí, kdy je zapotřebí sladit a srovnat krok ve svých názorech, idejích. Nazval bych to sražením pat po širokém rozkročení, které nám přinesl dramatický předvolební boj posledního roku. Jsem totiž přesvědčen, že když nezastavíme své rozkračování na politické scéně, hrozí nám do budoucna pád na náš politický obličej v důsledku nečitelnosti, nevěrohodnosti a ideové bezbřehosti s konečným výsledkem ztráty voličské přízně. Je důležité zamyslet se nad posledními volbami, a to jak do parlamentu, do Poslanecké sněmovny a Senátu, tak i nad komunálními volbami. Určitě každý bude mít svůj názor a svou analýzu. Dovolím si tedy přispět také svým názorem. Často zvažujeme, kolik přináší značka ODS, jaký vliv měla na zisk ODS negace druhé strany z pohledu voličů apod. Troufám si tvrdit, že nám poslední volby vyslaly několik velmi významných signálů, které nesmíme opomenout. Jsem přesvědčen, že díky absolutnímu neúspěchu uměle vytvořeného nového politického uskupení paní Bobošíkové v senátních volbách padla představa o volání po nové straně. Padla představa, že stačí dát dohromady několik mediálně známých osob a úspěch je zaručen. Český volič má překvapivě větší politický instinkt, než si připouštíme. Lidé přesně rozpoznávají účelovost a ani společnost populárních zpěváků, účelově zmixovaná, nepotvrzuje volání po tzv. nové politice. Výsledek všech nových uskupení jen potvrzuje dlouhodobý trend mnoha úpadků, který v posledních letech postihl politické strany typu ODA nebo Unie svobody. Největší ukázkou tohoto děje je podivný čtyřkoaliční projekt, který halasně vznikl a nikdo ani nepostřehl, kdy vlastně skončil. Vím, že k neúspěšnosti těchto projektů jsme přispěli i my svými jasnými zásadovými politickými postoji, ale to je právě pro nás poučením, a ne uklidněním.

64 Druhým pohledem je pro mne hodnocení, kolik nám přináší na všech úrovních volební značka ODS, aniž si bohužel uvědomujeme, proč je tak významnou a hlavně z jakých důvodů. Jako bývalý systémový inženýr si troufám tvrdit, že rozpor ve statistických číslech je tak veliký, až je teorie přínosu pouze značky ODS velmi těžce plošně obhajitelná. Kdyby to totiž platilo, tak jsme měli při komunálních volbách vyhrát skoro ve všech velikostně srovnatelných městech a také moravský výsledek voleb do Sněmovny by měl být úplně jiný. Co ale my velmi dobře víme a pouze nepřiznáváme, je, že obrovský vliv na výsledek voleb má personální složení na kandidátních listinách právě ve spojení značky ODS a dlouhodobého fungování konkrétních lidí – poslanců, hejtmanů, primátorů, starostů – hlásících se ve svých konkrétních činech k zásadám a liberálně konzervativním idejím prezentovaným právě jen ODS a aplikujících je. Lidé toho o nás vědí víc, než si my připouštíme. Ukázkou je úžasný výsledek pražských voleb a osoba Pavla Béma. Přes 50 % se nezískává jen voličskou negací protivníků či přidanou hodnotou z příslušnosti ke straně nebo označením Prahy jako bašty ODS. Vše musí spolu souznít. Na druhé straně sami také dobře víme, kdy značku ODS cudně předvolebně maskujeme. Věřím, že pan předseda Topolánek si dobře pamatuje, jak složité bylo veřejně se hlásit k názorům ODS při jeho prvním souboji o senátní křeslo. Je samozřejmě těžká komparace voleb parlamentních a komunálních, ale jednoznačné soudy je třeba vynášet velmi pokorně. Jediné, co platí, je, že tam, kde se objeví osobnosti, které jsou schopny jasně svými dlouhodobými postoji interpretovat zásadové názory ODS, dosahujeme skvělých výsledků. Na základě krásného hesla mého přítele hasiče, které zní „tvrdý na sebe, brutální na ostatní“, si dovolím položit řečnickou otázku: Co z těchto rozborů tedy pro nás vyplývá?


Jsem hluboce přesvědčen, že lidé v České republice mají velmi vyvinutý cit pro signály z politické scény. Účelovým mediálním tlakům v politickém prostředí podléhají jen po velmi krátkou dobu, a to možná i proto, že i sama mediální scéna v delším období má snahu vyrovnávat své výstřelky. Lidé po čase sami vycítí, kdo dané věci rozumí, hraje s nimi fér ze svého přesvědčení a není povrchní. Nemusí ani úplně všemu do detailu rozumět při vší složitosti témat řízení státu. Lidé musí nabýt dojmu profesionality, přesvědčení samotných představitelů o dané věci. Z pohledu zásadních principů a idejí lidé více uznávají dlouhodobou zásadovost a poznají konzistentnost v čase, i když s tím v daný okamžik třeba nesouhlasí nebo tomu nerozumí. Proto nová politická uskupení tak chřadnou. Z těchto důvodů je důležité, abychom se vrátili ke svým zásadám. Mám vážnou obavu, že vyhrocený střet s panem Paroubkem a obava o procenta výsledků nám přece jen rozmělnil naše zásady. Zamysleme se nad tím, jak se vrátit k vysvětlování výhodnosti větší svobody rozhodování – i při větší zátěži odpovědnosti za svůj život – lidem. Jak zdůvodnit pohled na důchodovou reformu při snaze vysvětlit náš model celoživotní přípravy člověka na příchod stáří, které není náhodným dějem, ale předem dlouhodobě očekávanou životní situací. Musíme být schopni sdělit, že politická dohoda v důchodové reformě je napříč politickým spektrem mírně řečeno nemožná. Že právě důchodová reforma je ryzí politické rozhodnutí, a ne žádné matematické cvičení odborníků s objektivně daným výsledkem. Přemýšlejme o tom, zda jsme zvládli a dostatečně vysvětlili myšlenku školného. Nepřineslo by nám větší volební zisk zásadovější postavení k sociálním otázkám či snižování daní? Vůbec nechci po bitvě být přemoudřelý a dobře radit, jak jsme to měli hrát. Výsledek byl pro ODS historický

65

POLITICKÁ DISKUSE

a skvělý, ale víme, že vedl k patu, a že propříště máme šílený úkol – „vyhrát více“. Český politický prostor se jednoznačně polarizoval a my s tím musíme do budoucna počítat. Víme, jak zúžený koaliční prostor máme. Čekají nás v blízké či vzdálenější době další volby, které budou pravděpodobně již jasným pravolevým střetem. Bohužel pro nás příště již pravděpodobně politická scéna nebude mít jakékoliv zábrany spolupráce s komunistickou stranou. Tušíme, že ostatní strany z důvodu státotvornosti zdůvodní trpitelské spojení s komunistickou stranou. Jsem hluboce přesvědčen, že pokud budeme dostatečně zásadoví ve svých názorech, idejích a budeme je schopni vysvětlit lidem, pak můžeme v tomto skutečném souboji o zaměření České republiky uspět. Máme totiž velikou výhodu proti našim politickým soupeřům – máme ohromné množství připravených lidí na všech patrech českého politického světa. Letošní volby byly skutečně prvním jasným střetem, zda se do budoucna bude Česká republika ubírat levicovým či pravicovým směrem. Tento souboj volbami neskončil. Vyhlášení skutečného výsledku, a tím směřování naší země, bylo pouze odloženo. Naším zájmem musí být, aby tento střet byl co nejdříve, protože je to korektní vůči lidem, aby se vůbec mohli orientovat v politické sféře. Samozřejmě víme od první minuty od vyhlášení výsledků, že za prvé zájem politických hráčů na scéně o nové volby bude nulový, a za druhé, že bude nutné se dohodnout na důstojném řešení právě se sociální demokracií. Jedinou cestou proti jakýmkoliv účelovým osočováním mohou být jedině jasná, veřejně dohodnutá pravidla jak dál a co možná nejkratší doba tohoto jednoznačně definovaného překlenovacího období, což pro mne není rok 2006. Všichni chápeme, jaký gordický uzel rozplétáme. Cenou za rozpletení však nesmí být ztráta idejí a zásad ODS. To je to, co nás většinu přesvědčuje, že má smysl se pohybo-

vat v politice. Já věřím, že touto zkouškou projdeme, aniž bychom ztratili pocit sounáležitosti k ODS na úrovni oblastí, regionů či grémia. Není mezi námi osvícenějších, jsme pouze členové ODS; pro tyto myšlenky a liberální ideje, které nás spojují, jsem připraven se maximálně angažovat.

Jan Bürgermeister poslanec, předseda RS ODS Praha

Prostor, ve kterém se naše diskuse nad řešeními současné situace odehrává, je přesně určen třemi souřadnicemi. První jsou naše programové priority. Druhou je zodpovědnost za další směřování země, kterou neseme při naší práci v obcích, krajích i v nejvyšších patrech politiky. Třetí osou je rozložení sil v parlamentu, dané výsledky demokratických voleb, z kterého je nutné vycházet při hledání řešení. V takto vymezeném prostoru definujeme svůj cíl a hledáme možnou cestu k jeho dosažení v reálném čase. Pokud jsme v takto vymezeném prostoru, nemůžeme selhat v tom podstatném, a to jsou naše závazky vůči voličům. Co je v současné době cílem, jaké závazky jsou neodkladné? Bezesporu je to příprava a spuštění zásadních reforem důchodového systému, veřejných financí, policie, soudnictví. Je nezbytné snížit daňové a administrativní zatížení svobodného podnikání. Jedno vím jistě – jak tohoto cíle určitě nedosáhneme. Určitě ho nedosáhneme, ocitneme-li se ve Sněmovně v opozici. Je také zřejmé, co jsme voličům jasně slíbili – že zabráníme vládě Paroubka s komunisty. Nedeformujme proto prostor, který máme pro dosažení našeho cíle k dispozici, podle toho, v jaké jsme osobní situaci nebo kde jsme, zda mezi lidmi na místním sdružení, ve Sněmovně, před novináři

66


nebo v úzkém týmu vyjednavačů. Tento prostor je reálný a my všichni v něm neseme svůj díl zodpovědnosti za nalezení řešení v čase, který máme k dispozici. A tak se nebojme řešení, která vedou v rámci druhého pokusu k vládě do předčasných voleb, k vládě, která zahájí reformy. V takto vymezeném prostoru mohou rozhodnutí bolet, mohou znamenat i okamžité ztráty popularity, nejsou ale selháním programovým, nejsou selháním před voličem. Jsme na začátku cesty k nutným reformám. Cesty, která bezesporu vede přes další volby – a čím budou dřív, tím lépe. Jsme na rozcestí, kde je nesnadné najít pěšinu, která vede tímto směrem. Mějme odvahu a rozvahu. Vyžaduje to od tohoto kongresu obrovský mandát, který nám ale lidé naší země dali.

Jan Klas poslanec

Vážený pane předsedo, vážené grémium, vážení členové výkonné rady, vážené delegátky, vážení delegáti, vážení hosté, dámy a pánové. Velmi jsem zvažoval, zda má vůbec smysl vystupovat; nakonec jsem si řekl, kdo jiný by měl pojmenovat věci tak, jak jsou, než ti, co tuto politickou stranu pomáhali zakládat a stáli u jejího zrodu na jaře roku 1991 a zároveň jim nejde o žádné funkce, ať už stranické či jiné. Na tomto kongresu jsme my delegáti v dosti podobné roli, v jaké jsou voliči vždy před důležitými volbami. Teď máme možnost rozhodovat, ale za pár hodin se s námi již nikdo nebude bavit. Naopak – zvolení představitelé budou vystupovat nejen naším jménem, ale dokonce jménem celé ODS. A proto musíme pečlivě zvažovat, komu tu možnost dáme, protože ODS je velmi kvalitní a etablovaná značka na politickém trhu. Tentokrát je hodně kandidátů na funk-

ce místopředsedů a to je správné, protože potřebujeme mít v grémiu takové politiky, kteří nejsou tzv. „ve střetu zájmů“ a jejichž jednání nebude ovlivňováno osobními ambicemi být členy vlády. Již delší dobu nejsem spokojen s tím, jakým způsobem s námi vedení ODS komunikuje. Nejhorší je to posledních šest měsíců. Pro představu vám uvedu názorný příklad: Je svolán poslanecký klub ODS, který by se měl skládat z lidí, kteří mají důvěru místních, oblastních a regionálních sdružení z primárních voleb. V rámci velmi obecné a povrchní diskuse je na váš dotaz, týkající se předložení podrobnějších informací ohledně sestavování vlády, odpovězeno stylem: „to je tajné, kdybychom vám to řekli, tak se požadované informace dostanou k novinářům“. I kdyby to byla stokrát pravda, není možné, aby se někteří členové vedení takovýmto způsobem chovali k lidem, od kterých zcela automaticky požadují absolutní loajalitu, například při hlasování o důvěře vládě, ve které sedí i lidé, kterým říkáme „nestraníci“, kteří se ani neobtěžují, aby se přišli poslancům představit. Jaké informace potom dostáváte vy – členové místních sdružení, kteří nejste profesionálními politiky? A této úrovni – nebo spíše, slovy prezidenta, „neúrovni“ – komunikace odpovídá i naše informovanost v této pro ODS tak důležité době. ODS opět, pokolikáté již, stojí před zcela zásadním rozhodnutím. A sice podílet se i dále, byť částečně, na moci v tomto státě, nebo udělat vše proto, aby voliči znovu a co nejdříve rozdali karty. Zcela jasně si uvědomuji, že odpověď na tuto kruciální otázku není zase tak jednoduchá, jak by se na první pohled zdálo. A to proto, že se poprvé v historii samostatné ČR vytvořila na politické scéně čistá „patová situace“. Tento pat má tři hlavní důvody: špatný volební zákon, sbližování současné ČSSD s KSČM a příklon nového politického subjektu v Poslanecké sněmovně – Strany ze-

POLITICKÁ DISKUSE

lených – k tzv. pravici. V této zcela unikátní situaci nám rozum velí, abychom se chovali pragmaticky a uplatnili alespoň nějaké torzo našeho programu v praxi. Vždyť jsme tak dlouho čekali v opozici, celých 8 let! Jenže politika není množinou racionálních a zcela logických jevů, prostě politika se neřídí přísnou logikou a tedy ne vždy pouze rozumem. A co nám tedy říká naše srdce? To nás varuje a říká, že být u moci za každou cenu je v tuto chvíli velice riskantní. Proč? No přece proto, že ty vysoké modré sloupečky ve zveřejňovaných preferencích různých agentur by se mohly za pár měsíců koaliční vlády ODS a ČSSD s „nárazníkem KDU-ČSL“ či jiných variant koaličních vlád scvrknout na výšku odpovídající našemu tvrdému voličskému jádru. Ale tyto hlasy nám, ať již v roce 2008 či dokonce 2009, s veškerou úctou k našim skalním příznivcům, nebudou stačit k volebnímu vítězství. Na podzim roku 2008 bychom navíc ohrozili i výsledky krajských voleb, ve kterých ODS již tradičně dominuje. Navíc na všechno to „plácání se“ ODS v nějaké koaliční vládě by bohorovně shlížel Jiří Paroubek z výšin postu předsedy PS PČR, tedy z postu, který je mimo exekutivu, a měl by zcela volné a neomezené pole pro kritiku takové vlády a v okamžik pro ČSSD výhodný by tuto vládu smetl na smetiště dějin. Jiří Paroubek potřebuje, řečeno sportovní terminologií, tzv. „time“. Ten jediný může odvrátit jeho fatální prohru ve volbách v roce 2007. Zdá se, že mu někteří jednotlivci z ODS chtějí takový oddych poskytnout. Jsem přesvědčen, že by to byla chyba, která by měla zdrcující následky pro ODS. Naším předsedou bylo zcela jednoznačně řečeno, že „koncept předčasných voleb je mrtvý“. Uprostřed tzv. druhého pokusu o sestavení vlády je takový výrok přinejmenším předčasný. Již jednou jsme na poslední chvíli unikli blamáži díky Kalouskovu „saltu mortale“. Já za to panu Kalouskovi ještě jed-

67 nou děkuji. Proto se podobná situace již nesmí opakovat. Postupujme zcela konzistentně a hlavně čitelně pro naše voliče, příznivce a sympatizanty – a hlavně pro naši členskou základnu, vůči které jsme odpovědni jako delegáti nejvíce. Na regionálním sněmu Středočeského kraje, který se konal 11. listopadu, byli přítomni i dva místopředsedové ODS. První z nich řekl, že za jakoukoliv koalici poneseme v budoucnosti krvavou daň a ohromné náklady. Druhý z nich šel ještě dál a řekl něco, s čím se já plně a zcela ztotožňuji. Cituji: „Jakákoli koalice s ČSSD je zradou na našich voličích, proto se nebojme ani třetího pokusu, ten totiž ukáže, kdo je kdo.“ Konečně dojde k odkrytí karet. Troufám si tvrdit, že najdou-li se přeběhlíci z jiných politických stran, a zdůrazňuji, že ani na vteřinu nevěřím, že by to byl někdo z ODS, povede to nejen ke zdrcujícímu dopadu na ty strany, z kterých se takoví jedinci budou rekrutovat, ale ve svém konečném efektu nakonec i k předčasným volbám. A i kdyby k tomu nedošlo a ODS byla odsouzena na 3,5 roku opět do opozice, tak se toho proboha tak hystericky neděsme. Tak velká strana, která se může opřít o své lidi jak na komunální, tak krajské úrovni, překoná i toto období. Nebuďme netrpěliví a nedočkaví. Již naši předkové říkali: „kdo si počká, ten se dočká“! Voliči nám to v červnu 2010 vrátí, a to v tom smyslu, že PS bude stejně jako Senát minimálně z poloviny modrá. Tentokrát voliči nezapomenou na to, že jsme beze zbytku splnili to, co jsme jim slibovali, jak před volbami, tak i celé měsíce po volbách. Jediné, co nám neodpustí, bude náš názorový veletoč a čachrování s vládními křesly. Jsem o tom zcela bytostně přesvědčen. Takhle jistý si je člověk pouze jednou za život! A proto namísto sestavování mikulášské koaliční vlády udělejme všechno proto, aby se konaly v příštím roce předčasné volby; a když se to nepovede, tak

68


po osmi letech v opozici nás další tři roky, které Paroubkovi řádně osolíme, zcela určitě nezničí. Osobní ambice a lavírování v jakékoliv formě nesmí mít v ODS v tomto okamžiku žádné místo.

Jiří Payne člen OR ODS Praha 2

Dobrý večer, znáte pohádku o dědečkovi, jak našel hroudu zlata, jak ji měnil a měnil, až mu zbyla bezcenná jehla, kterou nakonec ztratil? Kde udělal chybu? Neměl stanovené cíle, měnil priority podle okolností, variantu, kterou napřed chtěl, vzápětí opustil pro něco jiného. Čím víc měnil, tím víc byla jeho obchodní a vyjednávací pozice horší a horší. Možná byste řekli, že neměl tah na bránu. Dnes už to tady zaznělo v jednom projevu: kdyby volby dopadly jinak o jeden jediný mandát, mohla být situace mnohem jednodušší. To by bylo tak snadné, že aritmetiku pro sestavení vlády by umělo vyřešit dítě na základní škole. Politické umění a diplomatické mistrovství spočívá v tom, vyjednat výsledek, i když nemáme potenciál na okamžitou úhradu nákladů. V bajce o dědečkovi projevili takovou diplomatickou zručnost všichni prodávající, jen ne kupující dědeček. Vyjednávací taktika a teorie o vyjednávání říká, aby vyjednavač nikdy nevyzradil předem před zahájením jednání, oč usiluje, co chce, co nechce, čeho se bojí, co v žádném případě nepřijme, která varianta je již opuštěna. Když totiž vyzradí svým partnerům své pozice, tak to jednání pro něj nemůže dopadnout dobře. Koncepty a vyjednávací varianty se opouštějí až po podepsání dohody. Myslím, že by ODS měla nadále postupovat obezřetněji. Doposud dostávala ODS maximální podporu z Hradu. Druhým pokusem ta podpora končí a v podstatě na ni dál spoléhat nemůžeme. ODS některé varianty mož-

ná opustila nebo pominula, oč větší náklady bude muset zaplatit tím, že se věc odkládá. Jedna drobná poznámka. Zkusme se zamyslet nad náklady na srovnání dvou variant. Říkáme, že nechceme velkou nebo tichou koalici se sociální demokracií. Ale pokud tuto velkou nebo tichou koalici zamaskujeme tím, že přibereme do hry lidovce nebo zelené, podstata té koaliční spolupráce zůstává stejná. To, že tam je jeden zbytečný partner navíc, ničím neodlišuje tuto variantu od velké nebo tiché koalice. Tichá koalice je pravý název pro to, čemu říkáme u nás opoziční smlouva. Takže modro-černo-zelená vláda s podporou sociální demokracie je opět jenom tichá koalice nebo opoziční smlouva, nijak se politicky neliší a má také pro ODS stejné náklady v podobě poklesu preferencí. Nedělejme si iluze, že by tomu mohlo být jinak. Sám mám velkou pochybnost, jestli ty malé partnerské strany, které v takové spolupráci jsou zcela zbytečné, jestli by do takového hazardního podniku vstoupily, protože z toho nic mít nebudou. Velmi se obávám, že k dnešnímu dni je druhý pokus o sestavení vlády již teď marným pokusem. Měli bychom mobilizovat sílu a taktiku na to, jak překonáme třetí pokus. Měli bychom vylepšit taktiku vyjednávání, nechceme-li dopadnout jako ten dědeček. A tím nejlepším výsledkem, o který musíme usilovat, a který je nadřazen všem osobním zájmům, všem ostatním zájmům, jsou opravdu co nejčasnější volby.

Jiří Oberfalzer senátor

Dámy a pánové, tady se samozřejmě opakuje několik témat, ale začíná ta diskuse krystalizovat, řečníci přece jenom vyjadřují nějaký jasný postoj k tomu, jaké řešení vidí. Já si také dovolím zde vyjádřit jasný postoj, i když nečekám, že sklidím všeobecný souhlas.

POLITICKÁ DISKUSE

Ano, chceme předčasné volby. To je premisa. Nemáme sto dvacet hlasů. To je další, velice neopominutelný fakt. Nevěřme komunistům, že by s námi kdy šli do jakéhokoliv hlasování. Uvědomme si prosím jednu podstatnou věc. Komunisti nebudou po předčasných volbách ve výhodnějším postavení, než jsou dnes. Dnes se jejich blok dohromady se socany čítá na sto hlasů a oni mohou spoluurčovat vývoj v této zemi. Po předčasných volbách budou mít dohromady míň než sto, a i když sami budou mít o něco víc poslanců, jejich vliv na skutečné rozhodování o vládě v této zemi bude nesrovnatelně menší. Nedělejme si iluze. Navíc nás zatím vždy podrazili. Nechat padnout vládu ve třetím pokusu je samozřejmě také zaručená cesta k předčasným volbám. Z mého pohledu je to ale opravdu jenom iluze. Klademe si tady otázku, jestli Paroubek opravdu má nebo nemá ty tři nebo pět hlasů, o kterých se spekuluje, a já si myslím, že ta otázka není tak záhadná. On je má a my známe ta jména. Jsou to ti tři, kteří už hlasovali tolerancí, jak to vtipně nazval pan Kalousek, proti této vládě. Už jednou svůj postoj vyjádřili. Tolerovali naši vládu – přeložme do češtiny – podrazili jí nohy. Jsou to Kalousek, Ambrozek a Šustr. Není to žádná záhada. Kdo sledoval v přímém přenosu hlasování o vládě, ten ta jména zná, a mohli by je znát i novináři; a tak to velké tajemství rázem mizí. Podle mých informací a indicií, které shromažďuji, ani v tajných volbách nemůžeme příliš doufat v jednoznačný postoj lidovců a najde se pár hlasů, které podhodí sociálním demokratům. Čili jinými slovy spoléhat na třetí pokus je naivní a lze to dělat jedině v případě, že opravdu chceme skončit v opozici. Já však tvrdím, že ke třetímu pokusu dojít nesmí. Jediná cesta k předčasným volbám je úspěch ve druhém pokusu. A teď se dostávám samozřejmě k důležité otázce. Toto je a). Jak tedy zní b)? Jakou vládu máme v tomto pokusu sestavit? A to je klíčová, vel-

69 mi, velmi kruciální otázka, kterou si ODS klade, protože samozřejmě souvisí se vším tím, co už se tady řeklo o principech, zásadách, věrnosti programu, idejím a voličům. Pojďme se jednoduše a ve stručnosti podívat na ty možnosti. Trojkoalice na půdorysu kdysi vyjednávané trojkoalice. Já se obávám, že dnes už je to projekt velmi riskantní. Škoda, že jsme ho nezkusili dřív. Byli bychom aspoň jasně v obraze a nemuseli bychom dnes zvažovat, co by bylo, kdyby. Nicméně trojkoalice dneska nepřipadá v úvahu poté, co předseda Jan Kasal za všechny lidovce konstatoval, že každé řešení se musí opírat také o postoj sociální demokracie. Vyplývá z toho, že připadá v úvahu trojkoalice? Pro mě nikoli. Jestliže musíme uspět ve druhém pokusu, musíme tedy sestavit vládu, která určitě dostane podporu. No a takové možnosti jsou jenom dvě. Je to buď široká koalice nebo jí říkejme duhová. Jestli bude nějak redukovaná nebo úplná, tzn. se zahrnutím všech demokratických stran, anebo tolerovaná vláda ODS, to je otázka otevřená, na kterou těžko odpovědět. Všechno má různé nálepky a už tady padly. Já je nechci opakovat. Důležité samozřejmě je si při každém řešení udržet podporu voličů. Oni musí rozumět tomu, proč to děláme, a musí také rozumět tomu, že jsme zárukou toho, že takové řešení neposlouží k tomu, abychom opustili naše principy. Já si myslím, že to je možné, když se podržíme několika jednoduchých zásad. Nutný kompromis, který k tomu bude nezbytný, musí trvat nezbytně krátkou dobu. To znamená, nesmí být delší, než je únosné. Mirek Topolánek tady mluvil o přímé úměře, tzn. čím déle bude ta vláda vládnout, tím více reformní musí být její program. Já jsem to kdysi formuloval jinak, jako nepřímou úměru. Čím větší kompromis musíme udělat, tím kratší dobu si můžeme dovolit s takovou vládou setrvávat. Vláda, kterou bychom sestavili ve druhém pokusu, to nesmí být vláda zrady na-

70 šich principů. Samozřejmě že ne. Nesmí to být vláda, kterou ať přímo nebo nepřímo formuje Paroubek svým vydíráním. Nesmí ji formovat ani z menší části. V té vládě nesmí být samozřejmě prominenti sociální demokracie, především neúspěšní ministři, kteří přispěli k prohře sociálních demokratů a kteří by samozřejmě především bděli nad tím, aby se nešvary, které na svých resortech zavedli, neodhalily. Bránili by tomu, aby v resortech nastal pořádek. Takových požadavků bychom asi zformulovali více, já jsem to tady v rychlosti nestihl. Nicméně jsou parametry, které by ospravedlňovaly i toto řešení a které by dávaly veřejnosti důvěru v to, že to neděláme z nějaké nebetyčné touhy po moci, ale že to děláme prostě proto, abychom zabránili vládě komunistů. Pokud připustíme třetí pokus, já tvrdím, že odcházíme do opozice. Samozřejmě, že to je možnost. Je to čestná možnost, ale byli jsme v ní osm let. Voliči nám nyní dali hlasy, abychom změnili stav na naší politické scéně. Není pravda, že je společnost rozdělena půl na půl. Středopravicové strany dostaly o dvě stě tisíc hlasů víc než levicové. Ta společnost od nás očekává, že důvěru, kterou nám dala, proměníme přinejmenším v zastavení socialismu a komunismu, který pomalu začal být budován v érách posledních socialistických vlád. My nemáme právo odevzdat své vítězství těm, které jsme porazili. To je můj postoj k této otázce a moje premisa, kterou bych chtěl zde dát k dispozici. K předčasným volbám, a znovu opakuji, přejeme si je všichni vroucně, vede podle mého názoru jediná cesta. A je to úspěch v druhém pokusu. Jedině vláda s důvěrou, jedině vláda pod vedením Občanské demokratické strany a jedině vláda, kde bude mít ODS buďto většinu anebo bude mít většinu pod kontrolou, může vyvolat předčasné volby. Jiná cesta k nim nepovede, věřte mi. Pokud chceme předčasné volby, opakuji, musíme


uspět ve druhém pokusu. Chceme-li uspět v předčasných volbách, musí tyto být co nejdříve. Myslím si, že ne později než v roce 2008. Podle mého názoru úloha pro naše uvažování se redukuje na velice jednoduchou alternativní otázku: Připustíme třetí pokus, nebo ne? Já říkám, že si to nemůžeme dovolit.

Filip Dvořák předseda OS ODS Praha 1

Vážené delegátky, vážení delegáti kongresu ODS, zítra budeme opět volit členy výkonné rady. Je to poprvé, kdy cítím potřebu před touto novou volbou před vás předstoupit a podělit se s vámi o své pocity z její činnosti v právě končícím období. Výkonná rada má podle stanov mimo jiné plnit usnesení kongresu a rozhodovat o záležitostech, které nejsou vyhrazeny jinému orgánu. Co není ve stanovách napsáno, ale rozumí se snad samo sebou – jednání výkonné rady by měla zasahovat do života strany v rozsahu vymezeném stanovami, ale zejména by její rozhodnutí měla řešit situace, které je výkonná rada schopna rozlišit, a rozhodnutí by měla být také jasná a předvídatelná. Nyní tedy konkrétně k tomu, co mám na mysli: Rád bych vám připomněl jedno usnesení, které přijal XIII. Kongres ODS ve Františkových Lázních v prosinci 2002. [Kongres] ukládá VR ODS, aby v průběhu roku 2003 zpracovala návrh pravidel pro možnost přímé volby všech orgánů ODS i pro sestavování kandidátek pro všechny druhy voleb. Pro pochopení dále řečeného si dovoluji zopakovat část schváleného usnesení – zpracovala návrh pravidel – a věřím, že se v sále najde dost delegátů, kteří mají cit pro rozdíl mezi „zpracováním návrhu pravidel“ a „schválením pravidel“.

POLITICKÁ DISKUSE

Dnes nás po 4 letech od přijetí tohoto usnesení čeká volba nejvyšších orgánů ODS a žádný návrh pravidel, jejichž základním principem by byla přímá volba, se doposud výkonné radě zpracovat nepodařilo. Navrhuji proto, abychom v neděli před zahájením hlasování toto usnesení zrušili; neučiníme-li tak, potom se v případě naší nedělní delegované volby nového vedení budeme vysmívat sami sobě. Co se však VR dařilo v míře vrchovaté, bylo schvalování různých pravidel pro sestavování kandidátních listin, tedy pravomoc, kterou stanovy jednoznačně přiznávají kongresu. Ano, kongres může tuto pravomoc přenést na VR, pokud se však podrobně seznámíte s usneseními všech dosavadních kongresů, nikdy se tak nestalo! Pro sestavení parlamentní kandidátky byla pravidla vydána 4. dubna 2005, byla však v zápětí shledána smírčím výborem částečně v rozporu se stanovami a musela být novelizována. Na schválení dalších pravidel, tentokrát pro sestavení komunálních kandidátek, se VR vzmohla hned v srpnu 2005. A opět práce pod psa – 12. 12., 14. 1. a 5. 6. byla tato pravidla znovu několikrát novelizována. Divíme se potom, že Parlament přijímá nepromyšlené zákony, které musejí být v zápětí pro hlouposti v nich obsažené novelizovány? Naše elita zřetelně odvádí stejně nekvalitní práci. A to navíc v případě dokumentu podstatně triviálnějšího. Kdyby to snad nebylo úplně jasné – upozorňuji tady nekvalitní práci výkonné rady. Zaměřme se však na nejpodstatnější část zmiňovaných pravidel. Výkonná rada zasáhla do pravomoci oblastních rad, v obou případech jim stanovila klíče pro účast na oblastním sněmu nejméně 30 % členů místních sdružení. Tím, že v pravidlech nezakotvila princip přímé volby, jednoznačně ignorovala usnesení kongresu. Navíc výkonná rada pohlížela na princip zastoupení nižších článků ODS na jednání vyššího sně-

71 mu naprosto odlišně. Pro regionální úroveň již nebylo pravidlo pro stanovení klíče tak striktní a připustila paritní klíč. Proč? Je snad jiný vztah mezi delegáty místních sdružení na oblastním sněmu než vztah delegátů oblastí na regionálním sněmu? Ptám se, který člen VR zmiňované dokumenty k projednání ve VR předložil? Ptám se, koho a proč napadl klíč nejméně 30 % členů místních sdružení? Nevím, jaké byly poznatky VR, ale v naší oblasti právě nejlidnatější místní sdružení odvádí nejméně práce a má trvale a dlouhodobě nejhorší volební výsledky. Nechápal jsem a nechápu, proč výkonná rada v pravidlech přiřkla tomuto místnímu sdružení největší vliv na našem oblastním sněmu? Chápu, že v některých případech nemusí být politika ODS založena na obecném principu odměny odpovídající odváděné práci. O čem jsem však přesvědčen, při zrodu našich stanov to byl základní princip jejich stavby, a chaotický postup VR správnost tohoto principu jen potvrdil. Každý článek ODS by měl být zodpovědný za rozhodnutí na své úrovni, protože má aktuální a podrobné informace o tamním dění. Mohla by ve vás teď klíčit otázka, co tím ten Pražák myslí? Nechce snad, aby se měnilo zastoupení v orgánech ODS podle dosažených volebních výsledků v jednotlivých oblastech či regionech? Ne. Nenavrhuji tady, aby se měnil klíč pro zastoupení oblastí na kongresu. Výkonná rado, užijte si svou pravomoc danou stanovami a stanovujte klíč dle své kompetence a libosti, ale žádám, aby VR pro příště důsledně dodržovala naše stanovy, respektovala pravomoci jiných orgánů v těchto stanovách zakotvené a plnila usnesení kongresu. Obracím se na nově navrhované kandidáty do VR. Prosím, šetřete naše stanovy. Pokud budete toužit po větších pravomocích, nebojte se předstoupit před kongres a říci si o ně, a nešmudlejte narychlo usnesení, která mají dopad na práci celé strany.

72


Jan Zahradník hejtman Jihočeského kraje

Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, dovolte mi nejdříve, abych vás pozdravil z jižních Čech, z kraje skromných, pracovitých, šetrných a v dobrém slova smyslu konzervativních lidí. Ukazuje se, že mimo jiné i z těchto důvodů není vyhrát volby v jižních Čechách v současné době pro ODS velký problém. V červnových parlamentních volbách jsme získali celkem šest mandátů, tedy o dva více, než kdykoli předtím, a také volební účast přinesla pro Jihočeský kraj celkem jednoho poslance navíc. Připomeňme si, že ten šestý jihočeský mandát, získaný pro ODS krátce před půlnocí 3. června sečtením posledních hlasů ze zahraničí, byl symbolický. Vždyť pro nás všechny, napjatě visící na internetu, i pro celou naši republiku znamenal zvrat do té doby překvapivě hrozící stojedničkové většiny komunisticko-socialistického bloku, jejíž vidina zřejmě motivovala Jiřího Paroubka k jeho večernímu povolebnímu projevu. Jihočeský kraj je tedy z hlediska volebních výsledků pro ODS krajem úspěšným. Rád bych zmínil jeden fenomén, který mne při hodnocení volebních výsledků v letošních parlamentních volbách zaujal. Jedná se o volební výsledek ODS na území Šumavy, kterým v dobách komunismu procházela železná opona a na jehož velké části se dnes rozkládá Šumavský národní park. Z porovnání výsledků parlamentních voleb v roce 2002 a 2006 vychází, že v 25 jihočeských šumavských obcích a městech zaznamenala ODS nárůst počtu hlasů v průměru o 12 %. Nejvíce narostl počet hlasů v Nových Hutích – o 31 %, dále například ve Strážném o 20 %, na Kvildě o 19 %, na Lipně o 18 % a ve Vyšším Brodě o 17 %. Je to výsledek podložený prací poslanců a senátorů za ODS, zejména Tomáše Jirsy a Jana Bauera, a také představitelů Jiho-

českého kraje. Jednoznačně jsme vyjadřovali svá stanoviska a postavili se na stranu šumavských obcí a jejich občanů v dlouhodobém střetu se Správou Národního parku Šumava a s ekology, nebo lépe řečeno s ekologisty, pro které se stává jejich přesvědčení jakýmsi novým náboženstvím, kteří společně pod záminkou ochrany přírody sledují záměr vytvořit v nejkrásnějších partiích Šumavy jakousi „divočinu“, vyznačující se ponejvíce kůrovcem sežraným suchým lesem. Na Šumavě probíhá experiment, který nikdo neřídí a za který nikdo není odpovědný. Obyvatelé Šumavy si hodně slibovali od výsledku parlamentních voleb a doufali, že vítězství ODS, ke kterému také přispěli, bude znamenat obrat v přístupu k ochraně přírody na Šumavě, že konečně dojde k dohodě o dalším směřování Národního parku, které bude respektovat člověka jako součást přírody, ne jej postihovat jako jejího nepřítele, a které umožní lidem na Šumavě žít a také se tam uživit. Šumavské obce čekaly, že ODS razantně zasáhne v jejich zájmu – a to se nestalo. Musím konstatovat, že lidé na Šumavě své problémy začínají nyní vnímat už nikoli jako problémy způsobené ekologisty, správou národního parku nebo třeba bývalým ministrem životního prostředí Ambrozkem, ale jako problémy neřešené nebo dokonce trpěné a tím nepřímo zaviněné ODS. To, co se na Šumavě podařilo trpělivou prací získat, můžeme lehce ztratit. Vím ale, že náš kongres se musí zabývat jinými problémy. Je zde volební výsledek 100 na 100. Ten jsme ale již znali oné sobotní půlnoci. Na něm se od té doby nezměnilo nic. Náš předseda teď musí hledat to nejméně špatné ze všech špatných řešení a to se zpravidla nesetkává s nadšeným souhlasem a provoláváním slávy. Počty jsou ale jasné a nedovolí stavět si vzdušné zámky o řešení situace bez základní dohody s ČSSD. Na druhé straně je pravdou, že nás mnozí před tímto krokem varují. Říkají, že tím ztratíme důvěru, že nás již mnoho na-

POLITICKÁ DISKUSE

šich voličů nepůjde volit a že famózní volební výsledek bude promarněn. Rozhodnout, co je horší, zda nějaká forma dohody s ČSSD, nebo její odmítnutí, vyžaduje silný mandát. Věřím, že jej náš předseda Mirek Topolánek dostane. Naše řeč ale musí být jasná: ano – ano, ne – ne. Oběma cestami zároveň jít nelze. Musejí zde zaznít jasné návrhy a kongres ať o nich jasně rozhodne. Držme se přitom dvou jednoduchých konzervativních tezí. Připomínejme si pořád, že jediné opravdu čisté řešení povolebního patu jsou předčasné volby v co nejbližším možném termínu, a pracujme vytrvale na jejich prosazení. Odmítněme hanebnou pomluvu, podle které předčasné volby z nějakých nízkých důvodů nechtějí samotní poslanci ODS. Trvejme za druhé na tom, aby na posty ministrů za ODS byli nominováni lidé, mající podporu voličů ve svých regionech.

Ivan Strakoš předseda MS ODS Mikulášovice

Vážené dámy a pánové, přijíždím k vám ze severu Čech z Ústeckého kraje, z malé obce Mikulášovice, a mám pro vás v podstatě dva projevy. Jeden, který jsem byl pověřen tady přečíst. Jedná se o výzvu signatářů prohlášení, které běhalo teď poslední tři dny po internetu: Ve světle událostí 17. listopadu roku 1989 je třeba si připomenout, jaké hodnoty lidského bytí jsou nám blízké. Svoboda projevu. Svoboda rozhodování. Svoboda v podnikání a jiné další jsou základem zdravého a sebevědomého rozvoje naší vlasti. Výsledek červnových voleb bohužel jednoznačně nepotvrdil vůli občanů kráčet tímto směrem. Leč od voleb občané v mnohém prohlédli a jsou schopni chápat jakoukoliv dohodu ODS s Paroubkovou ČSSD na oddálení předčasných voleb a rozdělení si moci jako

73 těžký podvod. A je třeba si uvědomit, že důvěra voličské základny se těžko získává, ale lehko ztrácí, tak s ní, prosíme, nehazardujme!!! Ovšem nyní Sněmovna není takto nastavená a je třeba silné politické odvahy, abychom se věrni zásadám pokusili o jediné čisté řešení: 3 ústavní pokusy o sestavení vlády. Najde-li se však někdo, kdo podpoří Filipovy komunisty a Paroubkovy skorokomunisty, prohráli jsme. Prohráli jsme, ale čestně a můžeme se jasně vymezit. Jen si s nimi nezadat a neumazat se od nich!!! Chápeme, že je to pro ledaskoho těžké rozhodnutí, ale formát velkého politika znamená činit odvážná rozhodnutí!!! Rozhodně však s takovýmto postojem drtivě vyhrajeme volby příští. Chce to jen sebrat odvahu a chovat se čestně. Jinak komunismus v této zemi porazit nelze!!!!! Odkaz 17. listopadu nás zavazuje, a proto je třeba nalézt odvahu a přijmout usnesení kongresu ve smyslu: XVII. Kongres ODS ukládá vyjednávacímu týmu, grémiu a výkonné radě ODS plně podporovat myšlenku předčasných voleb v roce 2007 a veškerá jednání vést pouze s tímto účelem a s vědomím rizik, která jsou s tímto spojená. Věříme, že nezklamete!!! Podepsáni: Jaromír Vacek, Miloš Philipp Štrajt, Petr Vítek, Ivan Strakoš a snad i 288 dalších členů ODS, kteří se doposud e-mailem připojili k prohlášení ze dne 15. 11. 2006. Nyní mám svůj vlastní projev, který jsem si připravil již dávno před tím. Do diskuse jsem se přihlásil proto, že mne velmi znepokojuje současný stav v oblasti parlamentních voleb a hlavně výsledky dalších jednání. Je s podivem, že po pěti měsících jsme pořád v naprosto stejné situaci jako první den po volbách. A žasnu nad tím, že, alespoň jak se navenek prezentuje, naši čelní představitelé to nevidí. Chápu, že je třeba zachovat určité dekorum, ale nebýt Stra-

74 ny zelených, dodnes by nebyl učiněn jediný krok k předčasným volbám. Vše, co se dnes děje, je hra pana Paroubka o čas. Musím uznat, že je to mistr ve hře na slepou uličku. Od voleb nás již nejméně čtyřikrát svými návrhy vtáhl za sebou do slepé uličky a potom rychlým obratem vyklouzl na náměstí. Náš výsledek pak je nezpochybnitelný. Jsme ve slepé uličce, nevíme jak a spousta času je pryč. Paroubkovo mlžení a neustálé změny rozhodnutí vedou k jedinému. Udržet ODS po co nejdelší dobu v neschopnosti realizovat svůj alespoň osekaný volební program. Udržet nás, ODS, ve stavu, kdy se navenek nejsme schopni dohodnout s nikým, protože jsme zatím vždy skočili Paroubkovi na jeho rádoby ústupky. Současné návrhy sociálních demokratů jsou zase na hranici nepřijatelnosti. Jak je z jednání posledních dní patrné, už zase za ním lezeme do slepé uličky. Pokusím se vám naznačit, jak se bude asi situace dále vyvíjet a rovnou vám říkám, ač bezvěrec, modlím se, abych neměl pravdu. Nová vláda asi projde. Tím se zlegalizuje sociální demokrat na postu předsedy parlamentu na trvalo. Se svou silou 100 na 100 Paroubek shodí vládu, kdy se mu zachce. A začne se hádat, jdeli o pokus první nebo třetí. Nezávidím prezidentovi jeho pozici. Ostatní kroky jsou v podstatě víceméně jasné. Paroubek asi znova vyhraje. Na co čekáme? Dokonce i komunisti souhlasí s ústavní změnou o rozpuštění parlamentu. Čas běží. Já bych nepřipustil jiné řešení – a vyzývám k němu i naše vyjednavače – než volby na jaře, nejpozději v létě roku 2007. Věřte, že takové jasné stanovisko uklidní občany, protože ty sestavování vlády už dneska nezajímá. Já nevěřím, že by se některý ze členů ODS bál nových voleb. A i kdyby dopadly špatně, je lepší být v důstojné opozici než v ponižující koalici. Současným způsobem a směrem vyjednávání neodstavíme ODS na osm let, ale na dalších dvacet. Jsem přesvědčen i o tom, že nebu-


deme mít problém jen s voliči, ale i členskou základnou. Važte svá jednání, pánové!!! Protože nemám v úmyslu vyvolávat personální zemětřesení, výsledky dnešního vedení jsou ve volbách nezpochybnitelné, navrhuji odložit volby předsedy a místopředsedů na dobu po předčasných volbách, nejpozději však na termín červen 2007. Do té doby prodloužit volební období současným funkcionářům ODS.

Hynek Fajmon poslanec Evropského parlamentu

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, naše strana byla v uplynulých letech terčem tvrdé kritiky za to, že jsme hájili eurorealistický program a české národní zájmy. My jsme vždy tvrdili, že EU musí brát v úvahu i naše české zájmy a musí prostor svobody rozšiřovat, a nikoliv naopak. Tvrdili jsme také, že objem regulace na evropské úrovni je zbytečně velký a musí být zmenšen, protože ohrožuje konkurenceschopnost našich firem ve světové soutěži. Tvrdili jsme, že evropská ústava je špatnou odpovědí na výzvy, před kterými stojí evropské národy. Tvrdili jsme také, že podmínky vstupu ČR do EU byly vládami ČSSD dojednány špatně. Říkali jsme, že SZP EU je jako celek přežitkem minulosti, jakýmsi reliktem centrálního plánování. A tvrdili jsme, že čeští zemědělci jsou touto evropskou politikou diskriminováni. Za tyto naše postoje nám bylo spíláno do nacionalistů, šovinistů a antievropanů. Všichni si to dobře pamatujete. Dnes můžeme s hrdostí konstatovat, že ve všech našich stanoviscích jsme měli naprostou pravdu. Všimněte si, že o tom se již v novinách nedočteme. Místopředseda Evropské komise, německý sociální demokrat Gunter Verheugen, nedávno ve Financial Times oznámil, že nadbytečná evropská regulace stojí evropské firmy roč-

75

POLITICKÁ DISKUSE

ně 500 miliard euro v ušlých příjmech. Ano. Slyšíte dobře. To neříká politik ODS. To neříká někdo z nás. To říká evropský socialistický politik, který již osmý rok působí v Evropské komisi. Chtělo by se zvolat KONEČNĚ. Konečně vám to došlo. Snad po tomto přiznání budou následovat konkrétní činy. Život v České republice ovlivňuje evropská legislativa a politika více, než si myslíme. Stovky našich producentů mléka nedávno dostaly od Evropské komise pokutu za to, že nadojili více mléka, než stanoví evropská kvóta v přístupové smlouvě. Celkový objem této pokuty činí 150 milionů Kč. A není to zdaleka jediná pokuta, která nad námi visí. Naši zemědělci čelí nefér konkurenci od zemědělců z EU15, kteří letos dostávají 3krát větší dotace než ti naši. Nedivme se tedy těm našim, že žádají naši pomoc. Je povinností ODS pomoci českému venkovu čelit této institucionalizované evropské diskriminaci. Musíme rovněž trvat na tom, že volný pohyb lidí se v EU musí týkat opravdu všech. Není možné, aby Němec a Rakušan mohli u nás volně hledat práci a Čech stejnou možnost v těchto státech neměl. My nikomu žádné překážky v EU dělat nechceme a nebudeme. A to ani Rumunům a Bulharům, kteří do EU vstoupí již za několik týdnů. My chceme STEJNÉ ŠANCE PRO VŠECHNY. Musím zmínit i to, že Evropská komise nedávno navrhla zvýšení spotřebních daní na pivo o 31 %. Ano, i cena piva je do značné míry ovlivňována Bruselem. A to je samozřejmě špatně. Všimněte si, že o tomto naši „huráevropané“ mlčí. My ale mlčet nehodláme. Tento návrh zamítneme. Buďme si přitom dobře vědomi skutečnosti, že stále ještě máme, chvála Bohu, právo veta na podobné nesmysly. Toto naše právo, které za nás drží v ruce česká vláda, musíme opatrovat jako oko v hlavě a neváhat jej použít, když jde o české zájmy. Kdybychom o toto právo přišli a byl by rozšířen systém kvalifikované většiny i na pivo, ga-

rantuji Vám, že bychom byli přehlasováni a pivo by nám EU zdražila. Takový vývoj nesmíme dopustit, a to nejen u piva. Z těchto důvodů si dovoluji navrhnout do usnesení kongresu dva návrhy. Kongres ODS zakazuje politikům ODS předávat další kompetence na úroveň EU a zakazuje rovněž převádět ty kompetence, které nyní podléhají proceduře jednomyslnosti, do procedury tzv. kvalifikované většiny. Po dohodě s předsedou klubu poslanců ODS v EP Janem Zahradilem navrhuji rovněž usnesení ve znění: Kongres ODS schvaluje společnou deklaraci předsedy ODS Mirka Topolánka a předsedy britské Konzervativní strany Davida Camerona o společném postupu v evropské politice.

Rudolf Blažek předseda OS ODS Praha 7

Krásné ráno, přátelé, dovolte mi, abych se připojil k panu primátorovi Pavlu Bémovi jako předseda oblastního sdružení ODS na Praze 7 s přáním, aby se vám na Praze 7 líbilo, aby jste se cítili dobře, což si myslím, že, když se podívám na stoly a obsazení stolů v sále, se asi podařilo během včerejšího večera, čemuž jsem rád. Já jsem chtěl původně hovořit o jednom tématu, které zde nadnesl včera Evžen Tošenovský, ale pochopitelně nedá mi to, abych se nevyjádřil i k tomu povolebnímu patu a k té situaci, která nastala a kterou my musíme řešit. Já vidím v podstatě dvě možné varianty řešení, které vykrystalizovaly; pro mne tedy upřímně řečeno je varianta první variantou strašnou, protože bychom umožnili komunistům sedmnáct let po sametové revoluci s panem Paroubkem jít rovnou do vlády a vládnout 4 roky nebo 3,5 roku této zemi. Já si myslím, že žádná varianta není dobrá, ale jedna varianta špatná je možná špatná pro ODS, ale rozhodně nikoliv pro tuto ze-

76 mi, a to jsou předčasné volby nejpozději v roce 2008 a mandát pro naše vedení, které může na půdorysu skutečně všech demokratických stran připravit návrh, který povede k těmto předčasným volbám. Rozhodně se nedomnívám, že v této chvíli je rozumným řešením na tento možný scénář rezignovat, a já ho rozhodně za sebe jednoznačně doporučuji. Nicméně, myslím si – a to je to, o čem jsem hovořil – že jestli nás něco určitě čeká, tak jsou to volby. Volby krajské a senátní v následujícím dvouletém období mandátu tohoto vedení, které budeme dnes volit, a pro náš volební úspěch jsou důležité spousty faktorů: kvalitní program, jasná vize, konzistentní chování, osoba Jiřího Paroubka. Ale já jsem chtěl hovořit o jednom aspektu, o němž hovořil včera Evžen Tošenovský, který nesmíme podcenit a který je o osobnostech. O osobnostech, které veřejnosti předkládáme jako naše lídry, kteří náš program vysvětlují, a které jsou, v tom dobrém slova smyslu, naší výkladní skříní. O jejich významném vlivu na náš volební úspěch není pochyb. Mimochodem, platí slova, která řekl včera s nadsázkou Pavel Bém, a která se v ODS říkají, že v Praze vyhrává tenisová raketa Václava Klause či golfový beck Mirka Topolánka, má-li značku ODS. Ale ani v té Praze to neplatí, dámy a pánové, tři týdny zpátky, když jsme vybrali, ne my jako Praha, ale příslušné místní sdružení vybralo kandidáta, který kandidoval jako lídr za ODS v městské části o velikosti dvacetitisícového okresního města, tak jsme dostali o polovinu méně hlasů, než ve všech obdobných městských částech – právě proto, že ta osobnost nebyla dobře vybrána. Je evidentní, že kvalita osobností, jejich výběr nejenom na kandidátkách, ale i do našeho čela, může rozhodovat samozřejmě o těch procentech a desítkách procent dolů, jak se to stalo v té městské části, ale i o těch procentech a desítkách procent nahoru, jak věřím, že se to stane a děje na úrovni celé ODS.


Proto musíme nabídnout našim spoluobčanům, našim voličům, na našem čele osobnosti, které jsou nejen pro nás, ale především pro naše spoluobčany přijatelné, oslovují je a hlavně v tom nejreprezentativnějším průzkumu ze všech i ve volbách získávají hlasy a jsou těmi vítězi, kteří nás mohou vést a kteří veřejnost oslovují. Pro mne, byť tady teď není, je takovou osobností samozřejmě Mirek Topolánek, vítěz všech uplynulých voleb, pod kterým skutečně ODS byla úspěšná. Nepřekvapím, takovou osobností je pro mne samozřejmě Pavel Bém. Prosím, uvědomme si, že je to první politik, nikoliv po roce 1989, ale od termínů prvních demokratických voleb v Praze od Rakouska-Uherska, který dokázal vyhrát se svojí politickou stranou nadpoloviční většinou hlasů na území města Prahy. Samozřejmě takovou osobností je pro mne také například středočeský hejtman Petr Bendl, nezapomínejme, před dvěma lety měl fenomenální úspěch v krajských volbách. Dámy a pánové, já všechny kandidáty, které dnes budeme volit, pokládám za kvalitní – a většinu z nich znám, mnohokrát to prokázali. Ale prosím, přátelé, zamysleme se a podpořme do vedení naší strany takové osobnosti, které pro nás budou v následujícím období takovou významnou přidanou hodnotou, která nám právě ty volby, které nás čekají, já věřím, že i do té Poslanecké sněmovny, pomůžou, a budou tou předanou hodnotu, která nám v těchto volbách skutečně přinese významný úspěch.

Tomáš Dub poslanec

Děkuji vám pane předsedající, vážený pane předsedo – tam někde v dáli, vážená výkonná rado, dámy a pánové, přeji vám hezké jitro. Já nevím proč, ale od té doby, co jsem se stal poslancem, tak mi kubánská ambasáda posílá, přeposílá, projevy Fidela Castra. Mrhají papírem, ale já jsem si z toho vzal jedno ponaučení. Budu mluvit krátce.

77

POLITICKÁ DISKUSE

Jsem místopředsedou zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a chtěl bych tak úvodem konstatovat, že Alexandr Vondra je zatím ten nejvíc ODSkový ministr zahraničí, kterého jsme měli v celé historii. Také bych mu chtěl pogratulovat za to, že vyhrál senátní volby v tom červeném litoměřickém obvodu. V zahraniční politice máme čtyři podstatné výzvy. Je to protiraketová obrana. A bez ohledu na výsledky voleb ve Spojených státech jsme my jediní, kteří se k tomuto tématu staví seriozně, a jsme potřeba. Druhá výzva, která je před námi, je naše obrovská šance vtisknout Evropské unii naše ODSková témata při našem českém předsednictví, které přichází. Dále před námi stojí třetí výzva. A to je chránit specifikum české zahraniční politiky. A to je boj proti totalitám a diktaturám jako je Kuba, jako je Bělorusko, jako je Severní Korea. My si na rozdíl od pana Zaorálka nemyslíme, že když pěkně poprosíme pana Castra nebo pana Lukašenka nebo pana Kim Čong-ila, že pak budou hodní na své obyvatele. My naproti tomu chceme něco dělat. Aby se situace změnila. A čtvrtá „last but not least“ priorita, a to je možná ten základ. My chceme ekonomizovat naši zahraniční politiku, my chceme takovou zahraniční politiku, která bude podporovat náš export, multiplikovat náš hospodářský růst a tím zvedat i životní úroveň našeho obyvatelstva. Chceme zahraniční politiku bez vzdušných zámků, zahraniční politiku reálnou. I proto potřebujeme dobře zvládnout povolební situaci! A teď mi dovolte úplně obrátit list. V roce 1994 po rozpadu Občanského fóra jsem patřil k první generaci politiků, kteří čistě v barvách ODS kandidovali v komunálních volbách. Kandidoval jsem právě tady na Praze 7. Vyhráli jsme je. Vyhráli jsme je opakovaně. A já jsem pak dalších 8 let zde byl starostou. Takže já jsem zde dvakrát doma, jako bývalý starosta i jako člen ODS.

Jsem přesvědčen, že v devadesátých létech jsme zasévali základy budoucího komunálního úspěchu ODS. A chtěl bych říct, že ty základy byly dobře, ba mistrně zalévány, a vedlo to k dnešnímu historickému a fenomenálnímu úspěchu ODS v komunálních volbách. Já jsem to sledoval v Praze a myslím, že možná víc než zalévání to v Praze bylo turbo vstřikování. ODS má tři pilíře politické síly, ten konstantní – komunální, obce a kraje; senátní a poslanecký; a – chcete-li, z něho vyplývající – vládní. Díky nim je ODS neporazitelná! Volební kongres, který teď máme, nezmění směr. Já osobně nekandiduji, tak se mi to dobře mluví. Já si nemyslím, že „kolik funkcí máš, tolikrát jsi člověkem“. Ale tím, že kongres je volební, sice směr měnit nebude, ale jistě přinese korekce vedení. Já bych si moc přál, aby ty korekce vedly k větší efektivitě našeho vedení, abychom měli takové vedení, které dokáže umně vyklouznout z té Hlavy XXII, která je v Poslanecké sněmovně. ODS je neporazitelná, může porazit jenom sama sebe!

Petr Bratský poslanec

Vážené delegátky, vážení delegáti, scházíme se v období, kdy náš stát prochází jistě jedou z nejsložitějších situací, kterou musí ODS za celou dobu své existence řešit. Ještě nikdy totiž neupínala veřejnost své naděje k ODS v takové míře a zároveň je nespojovala s takovou mírou důvěry, že je to pro nás více než kdy jindy zavazující. Je tedy každému jasné, že pokud v této pro nás vpravdě historické šanci tuto důvěru nezklameme, získáme naše voliče i dlouhodobě, což je hlavním cílem každé seriozní a na pevných základech založené politické strany. Přitom musíme mít na paměti, že velká skupina našich současných voličů svoji přízeň

78


v minulosti obracela k našim politickým konkurentům a mohou své rozhodnutí opět snadno změnit – na rozdíl od našich voličů skalních. Pokud naopak tuto důvěru zklameme, nejenže podstatnou část voličské základny definitivně ztratíme, ale navíc posílíme ve společnosti latentně přítomnou nedůvěru v parlamentní demokracii vůbec. Veřejnost se začne buď radikalizovat, nebo – a to je snad ještě horší – se stane dlouhodobě apatickou. Před ODS stojí tedy velmi těžký úkol dohodnout a sestavit vládu, aniž bychom zradili své ideje a voliče. Shoda musí nastat v sestavě vlády, jejím programu i v délce trvání této, jak já pevně věřím, pouze dočasné vlády. To je současná realita. Někteří z vás se mě ptali, zda nebudu mít zase nějaký hudební nápad. Ne, nebojte se, nebudu zpívat. Ale kdybych měl, byla by to jistě nezapomenutelná píseň Simona a Gartfunkela „Most přes rozbouřené vody“. Dočasná překlenovací vláda musí být takovým mostem nad rozbouřenými vodami české politiky i veřejného mínění. Máme přece základní pilíře našeho volebního programu. To jsou pevné pilíře pro onen překlenovací most. Domnívám se, že každý projev na kongresu by měl mít smysl. Aby tento můj vstup nějaký smysl měl, dovolím si navrhnout kongresu návrh usnesení, které sice bude zavazující, nikoliv však svazující: „Kongres ODS ukládá předsedovi ODS a vyjednávacímu týmu prosadit ve vládním prohlášení a programu budoucí vlády co největší podíl volebního programu ODS.“

Vlasta Chromá místopředsedkyně OS ODS Benešov

Vážení účastníci, delegáti kongresu, hosté, pánové předsedo a místopředsedové, dovolte mi pár poznámek ke strategii tzv. vlády národního dialogu a českého předsednictví v Evropské unii.

Mám totiž obavy, že celá konstrukce vlády je založena na několika mylných předpokladech. A pokusím se je definovat. 1. Půjde fakticky o vládu široké koalice, kde ČSSD zřejmě hodlá nominovat politiky řádu druhého jako Vlček, Hašek. Rovněž lidovečtí politici, kteří jsou připraveni, se v minulosti zřejmě příliš nevyznamenali. Ať je to procenty vysoce příznivě hodnocená doktorka Parkanová nebo inženýr Ambrozek. Z nich nevytvoří premiér Topolánek reformní tým, ani kdyby chtěl. Navíc on sám už v jednom rozhovoru naznačil, že dotyčná vláda nebude snižovat mandatorní výdaje. V tom případě půjde typicky o vládu překlenovací. Takové vládě by ovšem odpovídal pouze jednoroční časový mandát. Ta vláda ale chce vládnout až do konce roku 2009. Výsledkem bude, že program ODS Modrá šance se zředí do vám všem dobře známé homeopatické podoby. Čili bude to nereformní vláda plná vnitřních protikladů. 2. Od základu je mylná strategie, kdy jedna strana – ODS – vyšle špičkové politiky a druhá strana – ČSSD – hodlá vyslat druhou garnituru, čímž zaujme výhodnou pozici kritické opozice ve vládní koalici. To bude pro ODS podobná zkušenost, jakou většina z nás, nebo spíš už menšina, zná ještě ze zkušeností s ODA. ČSSD se z nich totiž může potom vždycky vylhat, už jenom z toho důvodu, že její špičkoví politici se jich nebudou účastnit. V této chvíli tedy ODS podává tonoucímu Paroubkovi záchrannou ruku a vtahuje ho zpět do hry. Co se nám za toto riziko reálně dostává? Odpověď: velmi málo, téměř nic. 3. Jaký je tedy smysl celé vlády, to si umíte odpovědět sami. Jen jedno je jisté – bude promarněn reformní étos a bude prošustrován antiparoubkovský tón. Nic víc. Takže znovu, vezmu to z jiného konce. Totéž, ale definováno tím, co bychom měli dělat. Asi není jiné řešení. Nesmíme si nechat vnucovat nedůvodně krátké časové lhůty konstrukce vlády (nemyslím mandát). Tedy potom obsazení ministerských křesel nemůže být do 5. prosince 2006, do Mikuláše,

79

POLITICKÁ DISKUSE

myslím, že může, resp. musí být až po republikovém sjezdu KDU-ČSL. Tehdy se dá očekávat, že se lidovci vybarví z tradiční černé alespoň do tmavěmodré. Programové možnosti vlády jsou pro ODS tedy velmi sevřené. Nedovolme prodlužování časového mandátu vlády, neboť ten nám může zcela vytratit program ODS. Dalším bodem, jak se domnívám, by mělo být, že vláda může mít reálný mandát jen do jara 2008. Dále: vlajkovou lodí programu ODS jsou reformy, a to i s jejich převážným autorem Vlastimilem Tlustým. On musí být nadále ministrem financí, i kdyby třeba prosadil třeba „jen“ rovnou daň. Nesmíme souhlasit s instalací druhořadých politiků ČSSD do vlády ČR. Chci říct závěrem, že veřejnost od nás očekává víc, než nám svými hlasy umožnila, a my musíme zkusit pracovat a vyjednávat tak, aby nám nezbyla jen dočasně teplá křesla pod zadky. A s tím souvisí následující návrh, i když to není jen můj návrh, je to návrh Dana Jiránka za Kladno a Středočeský kraj pro kongres ODS: Kongres ukládá Výkonné radě ODS nominovat do vlády s účastí ODS jednotlivé resortní ministry tak, aby se zajistila realizace podstatné části programu ODS, a ukládá grémiu ODS takto navržené ministry prosazovat.

Vladimír Oplt předseda MS ODS Valašské meziříčí

Dámy a pánové, mám pro vás příjemné sdělení spočívající v tom, že se vzdávám práva svého vystoupení. Nedomnívám se totiž, že by v politice mělo platit ono antické „kapka vody hloubí nikoli svojí vahou, ale četností padání“. Myšlenky, které jsem zde chtěl sdělit, již byly zformulovány mnohem pregnantněji, než bych to dokázal já, a poukázal bych v tomto směru především na vystoupení pana ministra Tlustého. Přesto bych si však dovolil vyzdvihnout dvě zásadní myšlenky.

Tou první je iluzivnost představy, že jakákoli vláda, ve které by se angažovali socialisté a měla by mandát za horizont roku 2008, by mohla být pokládána za proreformní. A tou druhou, že jakákoli vláda, která by měla vzniknout a jejími programovými prioritami by nebyly teze, které jsme slíbili našim voličům, nesmí mít mandát, který by překračoval rok 2008; tato vláda by měla prioritně dovést společnost k předčasným volbám.

Miroslav Beneš poslanec

Vážené dámy, vážení pánové, musím se přiznat, že pro mne je tento v pořadí 17. kongres jednak bilanční vnitřně, jednak coby pro delegáta s takto barevnou mašličkou zřejmě poslední, takže přeji těm dalším kongresům, aby byly zajímavé, aby byly o Občanské demokratické straně, která realizuje svůj program a, dámy a pánové, má k tomu mandát voličů. Musím se přiznat, že tento kongres mne zaujímá také tím, že se poprvé nachází v době, která je obvykle předmětem velmi vysokého zájmu, ale nikoliv široko stranické diskuse. Tedy v době sestavování vlády. Na jednu stranu je to výhoda, na druhou stranu je to nevýhoda. Já si myslím, že je správné, když tady zaznívají kritické hlasy, jeden z těch kritických hlasů, který byl z úst delegátů, zcela jednoznačně hovořil o tom, že jsme české veřejnosti pořádně nevysvětlili, co se děje. Dámy a pánové, já tady stále slýchám volání po mimořádných volbách a pořád neslyším nic o té matematice, která k nim vede. Já tady slyším, a to je naprosto oprávněná kritika, a beru ji i na sebe, že vedení ODS nebylo schopno reagovat na usnesení kongresu a že jsme na výkonné radě neprojednali materiály, které jsme měli projednat. Ano, to je zcela správná kritika, ale pak se na mně nezlobte, slyším-li hlas, který říká „přejděme do opozice“, tak vám na to

80


ze své zkušenosti mohu říci jediné: do opozice se neodchází, tam vás vystrnaďují. Je tady někdo z vás, kdo na komunální, nebo krajské úrovni dobrovolně odešel do opozice? Já bych ho docela rád viděl. Ukažte mi ho. Slyšel jsem tady z vašich úst velmi silná slova na ty ministry, kteří si chtějí, a teď použiji poslední slovo, „hřát zadky“. Dámy a pánové, jestli někdo z vás umí svému ošetřujícímu zubaři nebo ošetřujícímu obvodnímu lékaři vysvětlit, že chce, aby se na křeslo ministra zdravotnictví vrátil doktor Rath, ať to udělá, ať mu to řekne! Zkuste to! Nedostane se vám potlesku! Prosím, abyste si uvědomili, že jste delegáty kongresu v tuto chvíli nejsilnější politické strany, která má zodpovědnost. A tu zodpovědnost má nejen za to, co se stane, ale já doufám, že má zodpovědnost i za to, co se nestane. Vážené dámy, vážení pánové, jsou zde různé návrhy na usnesení. Prosím, abyste měli na paměti jednu věc – dějiny se nikdy neptají, jak to tehdá bylo, dějiny pouze hodnotí, jak to dopadlo. Já bych nerad, aby se jednou v dějinách moje vnoučata dozvídala, že Občanská demokratická strana se po vyhraných volbách vzdala úsilí o sestavení vlády. Dámy a pánové, kdyby kongres na podzim roku 2002 přijal zásadní usnesení o tom, jak mají postupovat vyjednavači Občanské demokratické strany při sestavování volebních hlasů pro jejich kandidáta Václava Klause, tak vám garantuji, že kdybych udělal to, co se chystáte, tak na Hradě sedí pan Sokol. Děkuji za pozornost a prosím, vezměte rozum do hrsti!

Michal Doktor poslanec

Vážené dámy a pánové, vážený pane předsedající, na tomto kongresu zaznělo mnoho slov a něco z toho může být i zapomenuto. My lidé už tací jsme, někdy bohužel – jindy bo-

hudík. Politický signál vyslaný tímto kongresem, volbou nového vedení ODS, ale i hlasováním o obsahu závěrečných usnesení, stanoví zásadní, nepřehlédnutelné limity, které budou vzápětí podrobovány pečlivé analýze. Prostředím vně ODS stejně silně jako našimi členy – nedelegáty. Z mého vystoupení si prosím zapamatujte následující. Tvrdím, že Jiří Paroubek má své nejhorší období již za sebou! Za projekt recyklace mocenských ambicí komunistů, a to až na úrovni otevřené vládní koalice, již zaplatil všechny voličské náklady. Již nikdy v budoucnosti ho tento politický záměr neohrozí tak, jako v roce letošním – supervolebním. Cenu znehodnocených „akcií“ ČSSD probudí jakýkoliv vládní projekt, na kterém bude ČSSD účastná, tím spíše projekt spojovaný s ODS. Vzpomeňte prosím spolu se mnou na rok 1998. Byl to Miloš Zeman, kdo chtěl stranické knížky ČSSD potahovat kůží poražených členů ODS! Nevěřím, že je v tomto sále jediný delegát, který by svou kůži prodal, či chtěl prodat lacino, pokud vůbec. Tím příměrem míním především riziko znehodnocení volebního výsledku letošního roku a několika let poctivé práce. Práce na posunu značky ODS a naší nabídky voličům ve voličském vnímání. Stejně jako riziko odepsání celé jedné generace politiků. ODS si nemůže dovolit luxus účasti na formálním – naškrobeném vládním projektu, ve kterém nepůjde o práci, o poctivou službu lidem, o reformy. Vždyť s tímto a ničím jiným jsme zvítězili ve volbách letošního roku. Zároveň bych vám však chtěl připomenout jednu ze základních dovedností politické latiny s ODS vždy spojenou. Umění dopočítávat do jedné... ODS si nemůže dovolit ani luxus politické naivity, nemůže svou slepou neobratností spadnout do pasti opozice. A já cítím velké, jasně dopočitatelné riziko k opozici směřující. S lítostí a s trochou zklamání vnímám, kolikrát zde zaznělo jméno Jiřího Paroubka.

81

POLITICKÁ DISKUSE

Jiří Paroubek jako zásadní překážka dohody, jako stěna kryjící jinak snad i přijatelnou ČSSD. Prosím, velmi vás prosím, přestaňme přijímat tento hloupý symbol, toto zploštění jinak mnohovrstvého problému na detail jediného muže, dnes stojícího v čele ČSSD. Vnímejme prosím celou ČSSD a ptejme se, nakolik je stejná jako on či jiná, jak rezonují všechny ty výpady nikoliv proti vedení ODS, proti Mirku Topolánkovi, ale proti našemu programu. Viděl někdy někdo z vás Bohuslava Sobotku, Luboše Zaorálka držet slovo, jednat jako slušný soupeř, nelhat?! Naslouchal jsem pozorně Janu Kasalovi i Martinu Bursíkovi. A oni také hovořili o Jiřím Paroubkovi. A právě tady já cítím to možné riziko. Neptejme se KDU-ČSL ani zelených, zda dají, či nedají „Jiřímu“ svůj hlas, otázka stojí podle mne tak, zda dají, či nedají hlas ČSSD!! Takto zní riziko třetího pokusu. Tímto sálem znělo mnohokrát volání po předčasných volbách. Ano, předčasné volby mohou být prostředkem, mohou být bodem v cestě... Neumím však chápat předčasné volby jako cíl, neumím je přijmout jako program a obávám se, že takto jsou prázdným sdělením. I k předčasným volbám je třeba směřovat cestou naplněnou prací. V závěru svého vystoupení se musím dotknout něčeho, co vnímám velmi osobně. Musím také předeslat, že nemám žádné pověření vystupovat zde jménem poslaneckého klubu ODS; jako bývalý místopředseda klubu, především však jako poslanec Parlamentu ČR zvolený za ODS nemohu bez povšimnutí pominout napětí, které vzniklo nad tématem hlasování o zkrácení volebního období. Mirek Topolánek vyslovil obavu spojenou s poslanci parlamentu a jejich hlasováním o vyvolání předčasných voleb ve vztahu k jejich vlastním prioritám, přičemž zmínil „poslanecké leasingy a hypotéky“. Chtěl bych jasně říci, že neznám nikoho z kolegů a kolegyň zvolených za ODS, kdo by na prvním

místě priorit neměl dobré jméno ODS. Jasně na tomto místě říkám, že Mirek Topolánek nemohl mít a ani neměl na mysli nikoho z našeho poslaneckého klubu.

Petr Duchoň poslanec Evropského parlamentu

Vážené dámy a pánové, dovolte mi krátkou poznámku na téma parlamentní volby a význam korespondenčního hlasování. V sobotu 3. 6. 2006, v době sčítání výsledků z posledních volebních okrsků, se v jednu chvíli zdálo, že součet mandátů ČSSD a KSČM bude 101. Teprve započtením hlasů z tzv. zvláštních volebních okrsků, které se nacházejí v zahraničí, došlo k rozložení mandátů 100 na 100. Jen několik set hlasů rozhodlo o tom, že tu dnes nevládne pan Paroubek. Každé dosavadní volby do parlamentu byly něčím specifické. Ty poslední ukázaly, jak důležitý je hlas každého voliče, jak důležitý je každý mandát, který vybojujeme. Po volbách máme k dispozici celou řadu studií analyzujících volební výsledky. Málokterá z nich se zabývá zvláštními volebními okrsky. Právě v nich může ODS získat nezanedbatelné množství hlasů. ODS má mezi voliči pobývajícími v zahraničí silnou podporu. Při posledních parlamentních volbách získala více než 50,2 % ze 6 702 platných hlasů odevzdaných ve zvláštních okrscích. Především komunisté a socialisté v těchto okrscích výrazně ztrácí. Lze namítnout, že absolutní počet platných hlasů odevzdaných ve volebních okrscích mimo republiku není nikterak vysoký. Existují však možnosti, jak jej v budoucnosti výrazně zvýšit. Odhaduje se, že dlouhodobě se v zahraničí zdržuje asi 200 000 občanů s českým pasem. Jejich extrémně nízká volební účast je způsobena technickými a administrativ-

82


ními překážkami, se kterými je volba v zahraničí dosud spojena. Zavedením tzv. korespondenčního hlasování je možné jejich účast ve volbách podstatně usnadnit. Navíc, atraktivita českého občanství mezi našimi krajany a jejich potomky silně roste. Souvisí to s naším členstvím v EU. Držitelé našeho pasu mají totiž řadu praktických výhod, které je možné uplatnit při podnikání, studiu a cestování v zahraničí. Rozumná informační kampaň může podnít další zájem o české státní občanství a přispět tak k dalšímu zvýšení počtu nám nakloněných voličů. Potenciál růstu je skutečně vysoký. Odhaduje se, že v zahraničí žije zhruba 1,7 miliónu našich krajanů. Korespondenční hlasování v kombinaci s politikou vlídnou k našim krajanům může nezanedbatelným způsobem zvýšit šance ODS na úspěch v příštích volbách. Je samozřejmé, že rozhodujícím volebním kolbištěm je a bude domácí politická scéna. Na krajany však v žádném případě nesmíme zapomínat. Vykonali mnoho dobrého ve prospěch naší země a její osud jim není lhostejný ani dnes.

Tomáš Grulich senátor

Vážený pane předsedající, vážení hosté, než vystoupím, chtěl bych zdůraznit, že budu volit za předsedu pana Topolánka, i když to z mého vystoupení nebude tak zcela jasné. Jaké máme možnosti? Jít se sociální demokracií, nebo zachovat si tvář a riskovat třetí kolo. Jak vypadá dle mého názoru analýza těchto dvou možností? Jít se sociální demokracií znamená ztratit pravicový potenciál. Vede to k deziluzi ve společnosti, k apatii voličů. Proč přišlo v posledních dvou volbách tolik voličů? Mohli se rozhodnou mezi dvěma čitelnými tábory. Jednáním se sociální demo-

kracií vrhneme voliče do náručí nějaké nové „zaručeně pravicové“ strany, nebo do stran s protestním charakterem, ať již ekologickým, nebo, nedej Bože, extrémním, buď na levé, nebo pravé straně politického spektra. Při třetím kole jsou dvě možnosti. Paroubek nedostane důvěru PS a jsou nové volby, kdy díky našemu nekompromisnímu postoji máme ještě vyšší potenciál výhry, než bylo v těchto volbách do PS. Pokud při třetím kole Paroubek získá důvěru (domnívám se, že je to pravděpodobnější), sestaví velmi nestabilní vládní kabinet (nebo stabilní kabinet se šibalským svorníkem), který rozhodně nemusí vládnout celé volební období. Zde si troufám tvrdit, že budeme mít nebývalou podporu celé veřejnosti. Proč je třetí kolo pro ODS lepším řešením ve výběru mezi dvěma špatnými řešeními? V případě dohody se sociálními demokraty si zajistíme velmi špatnou vládní pozici s velmi omezenou možností realizace jakýchkoli reforem. (Říká-li někdo, že nemáme dostatek hlasů pro předčasné voby, nechť řekne, kde je dostatek hlasů pro reformy.) To nám v následujících volbách spočítají nejen voliči, ale také sociální demokraté. Za zisk několikaleté špatné vlády získáme, troufám si tvrdit, osmiletou opozici. Když připustíme třetí kolo, dostaneme se do opozice, což nám umožní vyvolat předčasné volby a zajistí nám tak velmi dobrou pozici, kterou, troufám si říci, dokážeme udržet po dobu osmi let, a podaří se realizovat pro společnost tolik potřebné reformy. Tato možnost je velmi dobrým vyvážením nějaké určité doby v opozici. Znám samozřejmě námitky, že obava ze znovuzvolení poslanců vede i ve vlastních řadách k omezení mantinelů při jednáních. Navrhuji řešení, i když vím, že je poněkud nestandardní. Primárky do PS proběhly s vědomím, že jsou na čtyři roky. Potvrďme kongresem, že tyto primárky platí až do roku 2010 i v případě předčasných voleb. Jsem přesvědčen, že výsledek se jistě dostaví.

POLITICKÁ DISKUSE

Nenechme se pro osobní ambice, pro bláhovost krátkodobého vládnutí, vehnat do dlouhodobé opozice, naše voliče vyhnat k jiným stranám, nebo je natolik otrávit, že jich mnoho k volbám nikdo dlouhodobě nedostane. Pan ministr Gandalovič se ve své řeči opíral o mariášnické výrazy. Prosím, dovolte vášnivému hráči mariáše připomenout zlaté pravidlo Karla Poláčka: „Když dostaneš špatnou kartu, tak neběduj. Stáhni se a koukej žíti z mrtvol.“

Miloš Vystrčil hejtman kraje Vysočina

Vážený pane předsedající, vážená paní místopředsedkyně, páni místopředsedové, dámy a pánové, já jsem svůj krátký projev rozdělil do čtyř poznámek, které jsem také pojmenoval. Ta první poznámka je chlubivá. Chci říci něco o Vysočině, už pan předseda tady při úvodním projevu řekl, že na Vysočině jsme dosáhli v komunálních volbách mimořádného volebního výsledku. Je to pravda, skutečně jsme vyhráli ve všech okresních městech a ve spoustě měst dalších. Vím, že se to podařilo ve většině našich krajů, ale na Vysočině to není obvyklé a je to velké vítězství, které nám umožnily jednak osobnosti, které tam máme, a jednak Občanská demokratická strana. Co pan předseda neřekl, je, že jsme také poprvé v historii na Vysočině vyhráli senátní volby, náš senátor Vítězslav Jonáš sedí tam za mnou, je senátorem za okres Třebíč, kde do té doby vždycky vyhrávali komunisté. Třetí věc, kterou pan předseda neřekl, je, že my také máme pro Občanskou demokratickou stranu ještě jeden význam. My vás zásobujeme, dámy a pánové, kvalitními ženami. Není to jen Miroslava Němcová, je to i Jana Fišerová, starostka Havlíčkova Brodu, nebo Jana Tomášková, místostarostka Chotěboře; prosím vás, umožněte nám to i nadále.

83 Bod číslo dvě je poznámka druhá. Kdo komu za co má být vděčný? To je ten věčný spor, jestli my, kdo se staneme starosty, hejtmany, jsme ti, co pracují pro ODS, a ODS nám má být vděčná. Nebo jestli je to naopak, my máme být vděční ODS za to, že jsme starosty, hejtmany. Znám primátora, který si myslel, že on je ten, kdo způsobuje, že ODS v jednom okresním městě vítězí. Pak kandidoval v těchto volbách za jinou stranu a úplně prohrál. Znám starostku z Havlíčkova Brodu, která kandidovala za ODS a my jsme šli z 15 % na 28 %. To asi nebude politikou ODS samo o sobě, to bude její osobou. Je to vzájemné, prosím vás, přestaňme se bavit o tom, kdo má být komu za co vděčný. Někdy je to tak a jindy je to naopak. Někdy pomůže značka nám, jindy pomohou osoby straně. Přestaňme se bavit o tom, kdo má být komu za co vděčný, a pracujme pro sebe, pro značku jako stejně pro nás. Poznámka třetí – chtěné a možné. My všichni tady víme, co chceme, a neslyšel jsem to jinak. Všichni chceme předčasné volby, a to co možná nejdříve. Druhá věc je, co je možné. Možné je, abychom velmi jednoduše dosáhli třetího pokusu. Třetího jmenování vlády, to je v našich silách a velmi debatujeme o tom, jak to dopadne. Možné je i to, abychom po dohodě byli úspěšní v pokusu druhém. Já říkám, že nás, když vyhrajeme komunální volby nebo když vyhrajeme krajské volby, se nikdo neptá, jak to dojednáme. Naši voliči, naši členové nám říkají, co chtějí, co je chtěné, a já říkám, vážený pane předsedo, který je nepřítomný, vážení nově zvolení místopředsedové, vážené grémium, vážená výkonná rado, my vám říkáme, co je chtěné, a vy udělejte, co je možné; a pamatujte si, že pokud to neuděláte tak, aby to bylo co nejblíže tomu chtěnému, potom vy ponesete politickou odpovědnost, jako my ji neseme na obcích, jako my ji neseme na krajích. Poznámka čtvrtá, poslední. Exupéry napsal mnoho knížek, kromě toho napsal i jednu modlitbu. Ta modlitba za-

84


číná i končí stejnou větou. Říká: „Bože, nechceme zázrak, nám stačí, když nám dáš sílu pro všední den.“ Proto já nám všem přeji, abychom měli sílu pracovat pro chtěné, abychom v parafrázi na projev pana předsedy měli sílu podrobit obci své osobní cíle a starosti.

Oldřich Vojíř poslanec

Vážené delegátky, vážení delegáti, na dnešním kongresu bychom měli diskutovat dva základní okruhy. Tím prvním je, zda má ODS jasnou, srozumitelnou, moderní vizi své dlouhodobé politiky. Druhým okruhem je, jak postupovat v nejbližších dnech při jednání o druhé Topolánkově vládě. Za poslední čtyři roky jsme byli velice úspěšní v jednotlivých volbách, naposledy do Senátu a zastupitelstev měst a obcí. Zvítězili jsme i ve volbách do PS PČR, ale sestavit pravicovou vládu se nám, jak všichni sledujete, nedaří. Jsme závislí na vůli socialistů, což znamená, že nemůžeme důsledně realizovat svůj volební program. Proto se domnívám, že předčasné volby jsou férové a nutné (se všemi riziky, které si umíme představit). Otázkou je, kdy se mohou konat? Bez ohledu na aktuální vývoj se domnívám, že musíme začít diskutovat o naší dlouhodobé ideové vizi. Chci vám nabídnout vizi praktické konzervativní politiky pro 21. století. V demokraciích je ústavou zaručeno nediskriminační volební právo. Je jen málo demokratických států, kde jsou volby povinné, ostatní demokratické státy mají volby dobrovolné. Volič svého práva volit může a nemusí využít. Jeho hlas v případě, že odmítne volit, propadne, a to znamená, že poměrná část hlasu je odevzdána i těm kandidujícím subjektům, které by v případě své účasti ve volbách nikdy nevolil.

Aby volič byl motivován k účasti ve volbách, je nutné vytvářet dlouhodobě příznivé společenské klima. Svou roli sehrávají všichni účastníci politické scény včetně médií a vzdělávacích institucí. Politika je vnímána jako „špinavá činnost“, což logicky navozuje dojem, že všichni politici jsou „špinaví“, ale to určitě není pravda. Co musí být učiněno a dodrženo, aby občan využíval svého práva a zapojoval se do společenského a tím i do politického života? Mravní a odborný základ členů a vedoucích představitelů politických stran. Korektní souboj argumentů a myšlenek. Předložení politické a programové vize. Schopnost oddělit konkrétní od obecného. Vyváženost mediálních informací (pozitiva a negativa). Konzervativní politika by v 21. století měla vycházet z dlouholetých tradic při akceptaci vývoje společnosti. Bez vnímání okolních vlivů a vývojů se může evropská společnost zhroutit, naši nevyjímaje. V porovnání s Afrikou, Blízkým východem a velkou částí Asie, Střední a Jižní Ameriky si občané států EU žijí v blahobytu. Aby tento stav byl udržitelný a byl dále rozvíjen, je nutné klást vyšší důraz na osobní odpovědnost a na svobodu občana i podnikání. Přehřáté sociální systémy jsou demotivující a mohou destruovat demokracii s tržním hospodářstvím, neboli kapitalismem. Proč se socialisté slovu „kapitalismus“ vyhýbají, když je zjevné, že jde o jedinou prakticky fungující formu ekonomické aktivity? Kapitalismus se prosazuje i tam, kde bychom to nečekali, v Číně, Vietnamu a dalších sociálně zarytých komunistických diktaturách. Funkční kapitalismus vyžaduje srozumitelná a vymahatelná pravidla volného trhu, nakloněné společenské klima, svobodného a odpovědného jedince, minimum státní zátěže a regulací. Fungující kapitalismus nevytváří živnou půdu pro socialisty. Proto jej omezují a regulují, což jej dusí a vytváří sociální napětí, které pak populisticky (jako dnes na Slo-

85

POLITICKÁ DISKUSE

vensku) řeší z našich daní. Tím si udržují část občanů – voličů na špagátu sociálních programů placených státem. ODS musí voličům nabídnout takovou vizi a program, kterému porozumí a ztotožní se s ním. Dle mého názoru jde o praktický konzervativní program, který vychází z desatera Russela Kirka. Takový program má obsahovat: • Důraz na svobodu a odpovědnost jednotlivce za své jednání, a to ve všech oblastech jeho života. • Důraz na soukromé vlastnictví, které je nedotknutelné a zavazuje. • Důraz na jednoduchost a srozumitelnost práva, které je spravedlivě a rychle vymahatelné. • Důraz na otevřenou společnost, kde je možné se uplatnit dle svých schopností, znalostí, dovedností. • Důraz na osobní, rodinné a národní tradice a jejich ochranu. • Důraz na vhodné podmínky k založení rodiny jako základního stavebního kamene společnosti. • Důraz na minimalizaci státních direktiv a omezení, kde stát a jeho představitelé včetně úředníků slouží občanům, pokud tito jejich službu potřebují. • Důraz na postupnost změn (šok nemá nikdo rád). • Důraz na harmonii mezi člověkem, hospodářstvím a přírodou. • Důraz na sociální vyváženost. Toto je, vážení delegáti, stručný nástin mého pohledu na vizi ODS, kterou jsem podrobněji popsal ve své již druhé publikaci s názvem Praktický konzervatismus pro 21. století. Druhou otázkou je, jak postupovat v nejbližších dnech. Jak sestavit vládu, ve které budeme hrát hlavní roli a přitom nedojde k prohlubování spolupráce se socialisty. Odpověď není jednoduchá. Kdyby byla, tak ji neřešíme na kongresu. Jeden projekt zkrachoval a druhý je pro nás posledním, kdy jsme v hlavní roli. Tento fakt předurčuje na-

še možnosti. Od voleb do PS PČR je zřejmé, že bez elementární politické dohody se socialisty není naše vládnutí možné (odmítáme-li jednání s komunisty, případně úplatnými přeběhlíky). Můžeme prakticky zvolit jen několik postupů: • Dohodu všech demokratických stran v PS o vládě s omezeným časovým mandátem (do roku 2007 či až do roku 2009). • Dohodu pouze se socialisty (velká koalice). • Zajištění podpory menšinové vládě ODS (od zbylých demokratických stran nebo jen od socialistů). • Vrátit se k trojkoalici a jít do druhého pokusu s vědomím, že může být opět neúspěšný. Bylo by naivní tvářit se, že netušíme, že první varianta je blízko realizace. To neznamená, že s ní neztrácíme politické body. Jistě méně než s druhou variantou, která je nepřijatelná. Třetí varianta by byla nejvýhodnější pro ODS. Poslední varianta by dala spíše najevo náš dlouhodobý zájem vytvářet vládní koalice na nesocialistické bázi, než možnost vládnou a realizovat volební program. Pokud bychom nyní neuspěli, pak by následoval poslední pokus o sestavení vlády. Ten by byl nepředvídatelný. Existovala by snaha hledat velmi široký kompromis (včetně komunistů), a to by nás vystavovalo nesplatitelné politické dani. Proto je první varianta, varianta širší dohody demokratických stran, jediná předvídatelná a reálná, ale je nutné trvat na omezeném mandátu do jara roku 2008.

Miroslav Levora předseda OS ODS Plzeň-město

Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, moji předřečníci již tady sdělili skoro všechno, co bych vám chtěl sdělit, takže já z titulu, abychom se zbytečně nezdržovali,

86


vám jenom přečtu prohlášení regionální rady Plzeňského regionu, jsem pověřen k tomu to přečíst. Se znepokojením sledujeme poslední kroky vedení ODS při vyjednávání o sestavení nové vlády. Chápeme složitost situace, ale zároveň velmi citlivě vnímáme reakce členské základny i veřejnosti. Důvěra, kterou jsme získali u voličů, a výsledky voleb v roce 2006 to potvrzují, dostává trhliny, se kterými se nemůžeme a nechceme smířit. Za jasnou prioritu považujeme konání předčasných voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v co nejkratším možném termínu v průběhu roku 2007. Nesouhlasíme s jednáním o jakékoliv formě „Dohody s Českou stranou sociálně demokratickou“ na delší dobu, a to i za cenu následného odchodu ODS do opozice. Delegáti ODS Plzeňského regionu budou toto stanovisko prosazovat na kongresu ODS v Praze. Takže to je sdělení zástupců Plzeňského regionu pro ctěný kongres.

Jan Zahradil předseda europoslaneckého klubu ODS

Dámy a pánové, já jsem tady včera chodil v kuloárech a poslouchal jsem šum a nasával jsem atmosféru tohoto kongresu a často jsem slýchával poznámky typu – europoslanci, vy jste vysmátí. Tak já vám říkám, že nejsme vysmátí, že máme stejnou starost jako vy všichni o to, jak to dopadne a jak tu situaci dokážeme zúřadovat. Ale zároveň říkám, a to s ohledem na situaci v nejrůznějších evropských zemích, nevěřte prosím tomu, že tady vypukla nějaká politická krize. Čteme různé komentáře a různé analýzy o střední a východní Evropě, čteme, že jsme zařazeni do jakéhosi balíku středo- a východoevropských zemí, kde se to nedaří, kde se

všechno zadrhlo, kde nic nefunguje – a já tvrdím, že to není pravda. To, co se stalo ve volbách tady, to je standardní politická situace, která se prostě někdy stává; a my ji musíme umět vyřešit, my ji musíme umět zúřadovat, a já jsem přesvědčen o tom, že to prostě dokážeme. Podívejte se na Německo, podívejte se Rakousko, podívejte se na to, jak tam dopadaly parlamentní volby, podívejte se na to, jak tam trvalo dlouho, než se tato situace vyřešila, ale nakonec se podařilo tu situaci zúřadovat. Nevěřte, prosím, tomu, že Česká republika se propadla do jakéhosi bahniska krize, ze kterého není východiska. A když tady říkám, že nejsme vysmátí, tak nejsme vysmátí ještě z jednoho důvodu, protože se pohybujeme v evropské politice, protože známe vnitřnosti Evropské unie, tak vidíme a víme, co všechno se na nás z Evropské unie valí. Tady o tom zaznělo poměrně málo. Zaznívalo tady, že česká vláda, budoucí vláda by měla prosadit co nejvíce z reformního programu ODS, co nejvíce, co bude možné, a že by neměla opouštět ikony našeho programu, jako je rovná daň. Já s tím naprosto souhlasím, ale zároveň dodávám: vážení přátelé, pokud Evropská unie a evropská integrace bude postupovat takovým směrem jako doposud, pokud snad vstoupí v platnost takové dokumenty, jako byla naštěstí v tuto chvíli už ze stolu spadlá evropská ústava, tak si rovnou daň můžeme strčit za klobouk. Včera jsem tady vyzýval k nepoužívání expresivních výrazů, tak se držme tedy v tuto chvíli toho klobouku, jakkoliv bych mohl použít jiný termín. Já říkám, že v této situaci je nesmírně důležité, aby v Evropě existovaly politické síly, které tento koncept evropské integrace nepřijmou, které ho odmítnou. A já bych tady z tohoto místa chtěl vysoce ocenit čin – a myslím, že to byl čin státnický – Mirka Topolánka, který si ve složité situaci povolebních jednání v červenci tohoto roku našel čas, aby zajel do Londýna, aby tam

POLITICKÁ DISKUSE

s novým předsedou britských konzervativců Davidem Cameronem dohodl úzkou spolupráci a aby s ním dokonce dohodl institucionalizaci této spolupráce v podobě nového partnerství pro evropskou reformu. Já to považuji za nesmírně důležité a myslím si, že za to zaslouží vysoké ocenění. Když už jsem zmínil pana předsedu Topolánka, tak vám ještě řeknu jednu věc o něm. Když chcete ve Francii kandidovat na prezidenta, tedy ne vy, někdo, když chce ve Francii kandidovat na prezidenta, tak musí být takzvaně „presidenciable“. Nikdo neví, co to přesně znamená, ale všichni vědí, co to asi je. Prostě ten člověk, který chce kandidovat na prezidenta, tak musí k té funkci dorůst. Já tvrdím – a sleduji Mirka Topolánka celé čtyři roky –, že dorostl k funkci premiéra České republiky se vším, co to obnáší, že tu funkci dokáže zvládnout, že dokáže řídit a vést tuto zemi a že dokáže té vládě vtisknout takový program, jaký bychom my všichni chtěli. Myslím, že v jeho osobě – a koneckonců v působení celé ODS na evropské politické scéně – se dost dobře odráží jedno heslo, které podle mého ná-

87 zoru je v politice strašně důležité. V politice přece nejde o to, abyste byli oblíbeni nebo milováni, v politice můžete být i nenáviděni a neoblíbeni, ale v každém případě musíte být respektováni. A já jsem přesvědčen, že jak osoba stávajícího lídra ODS, tak i celá Občanská demokratická strana toto heslo naplňuje v míře vrchovaté. Nemusíme být milováni, ale musíme být a jsme respektováni. Dámy a pánové, já jsem tady včera slíbil ještě jednoho zahraničního hosta, který má pro nás doslova symbolický význam. Slíbil jsem hosta ze země, kde sociálnědemokratické vlády vládly celou řadu let, desítek let. A sociálnědemokratické vlády tam byly od moci odstaveny v demokratických volbách. Já jsem přesvědčen, že to je velmi dobrá tečka za tímto dopoledním diskusním blokem a že je to velmi dobrá inspirace také pro nás, abychom se jí řídili, a abychom ji následovali, takže mi dovolte, abych pozval tohoto zahraničního hosta na pódium. Je to paní Gunilla Carlsson, ministryně švédské vlády, 1. místopředsedkyně švédské strany Moderaterna.

88


PŘEDSTAVENÍ KANDIDÁTŮ A VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS VOLBA PŘEDSEDY ODS Nominační projev Mirka Topolánka Vím, že v tomto projevu se ode mě právem očekává osobní krédo, osobní závazek, vytýčení osobních priorit. Možná nějaký vtípek, za vlasy přitažená přirovnání, pak trocha pohlazení po hlavách po mém tvrdém a poctivém včerejším vystoupení, špetka pokory a sebereflexe, úsměv pro kamery, pochvala, poděkování. Přesto mi nicméně dovolte ještě před vlastním předvolebním projevem krátké zastavení u politické diskuse. Jsem rád, že proběhla. V opačném případě bych si musel myslet, že ODS je mrtvá, sterilní strana. Zazněla tady řada názorů. Snad mi prominete, když se zvlášť vyjádřím jen k těm kritickým. K vlastnostem vůdce přece patří schopnost vypořádat se s kritikou – nikoli s kritiky. Když s trochou nadsázky shrnu kritickou část politické diskuse, tak bych na jejím základě sám navrhl usnesení: ODS zavazuje své vyjednavače, aby s nikým nejednali a rovnou zařídili předčasné volby v příštím roce. Do té doby je třeba zavést rovnou daň. Teď ale vážně. Poslouchal jsem velice pozorně a snažil jsem se v projevech, které vynikaly kritičností, hledat nějaký obsah, návrh, nápad, cokoli, co by stálo alespoň za oponenturu. Marně. Že máme dosahovat vyšších volebních výsledků? Výborný nápad. Že máme udělat předčasné volby v příštím roce? Super, souhlasím. Že máme přitom realizovat celý náš program včetně rovné daně? Geniální. Kromě Vlastimila Tlustého, který představil jakýs takýs projekt, u ostatních absentovala odpověď na základní otázku: jak? Jediný Jan Klas alespoň přiznal, kam všechny tyto dobré rady vedou: do opozice. A čím déle v ní budeme, tím lépe. Když jsme to vydrželi osm let, vydržíme další čtyři. To je alespoň jasný názor a vy si můžete vybrat, zda s ním souhlasit, či nikoli. Škoda, že jsi ve svém zásadovém projevu Honzo pozapomněl na jednu sms Vlastimilu Tlustému, nebudu ji raději citovat. Některé projevy mě osobně zklamaly. Mirko, ty přece dobře víš, že já mám odvahu přestřihnout ten drát. Na rozdíl od tebe si ale nemyslím, že záleží na tom, jaký – zda modrý, červený, zelený nebo fialový. Hlavně to musí být ten správný, aby nedošlo k explozi. Každý rok tu bouřlivě tleskáte mému příteli Mikimu. Stejně tak letos. Poslouchali jste ho vůbec? Mluvil tu o odvaze a rozvaze. K odvaze totiž patří také rozvaha. Bez ní by Mikuláš Dzurinda nemohl být osm let premiérem. Bez ní by nedokázal pro-

PŘEDSTAVENÍ KANDIDÁTŮ A VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS

89

sadit svou ve složité politické realitě. Bez ní by nikdy neprosadil reformy, které dnes Slovensku závidíme. Abychom mohli přestřihnout ten drát, potřebujeme odvahu. Abychom přestřihli ten správný, k tomu potřebujeme právě tu rozvahu. A já se ptám: o co nám jde? O to, hýčkat si v opozici své zásadové ego, nebo o možnost prosadit, co jsme slibovali? A co je větší zradou na voličích: jednání se všemi včetně proklínané ČSSD, nebo rezignace na možnost náš program v tomto volebním období prosadit či prosazovat? Sám si kladu spousty podobných otázek a snažil jsem se včera předložit i odpovědi. A tím jsem vlastně volně přešel k předvolebnímu projevu, nebo spíš vyznání. Víte dobře, že za prosazení reforem jsem se zaručil nejen jako předseda ODS, ale také osobně, jako Mirek Topolánek. Dříve, než bych mohl zradit program ODS, musel bych zradit sám sebe. Myslí si tu snad někdo, že si tak málo vážím vlastního slova? Já si vážím sám sebe, a proto si vážím i vás. Nepotřebuji žádné usnesení, abych věděl, že je mou povinností prosazovat náš program za všech okolností a v maximální míře, jak je to možné. Víte dobře, že rychlé konání předčasných voleb by pro mě s pravděpodobností hraničící s jistotou znamenalo triumf a silný premiérský mandát. Myslí si tu snad někdo, že po tom netoužím? Toužím po tom, stát v čele pokud možno jednobarevné vlády ODS. Nepotřebuji žádné usnesení, abych věděl, že to je cíl, o který musím navzdory nepřízni osudu usilovat. Velká koalice, či jakákoli dohoda s ČSSD, která by v sobě měla jen stopu potupy, by zničila naděje ODS na dobré výsledky v budoucnu i mé vlastní ambice ji vést. Opravdu si tu někdo myslí, že jsem takový hlupák? Nejsem hlupák a nepotřebuji žádné usnesení, abych věděl, jakým způsobem mám jednat se sociální demokracií, aby to bylo v zájmu ODS. Stojím tu před vámi už potřetí, takže sami dobře víte, co si o mně máte myslet. Nešetřím sebe, ani vás. Jak řekl Evžen Tošenovský, na sebe jsem tvrdý, na ostatní brutální. A úmyslně vás žádám, posuzujte mé politické návrhy a kroky podle osobnosti jejich nositele. Jedno totiž nelze oddělit od druhého. Komu nestačí logické zdůvodnění mého postupu, tomu nabízím jako záruku sám sebe. Víc už nemám. Samozřejmě kromě těch, kteří stojí za mnou. Na ty nezapomínám ani na vteřinu a jejich podpory si vážím. Když jsem před vámi stál poprvé, moje zvolení překvapilo všechny a tak trochu i mě. Podruhé se mi dostalo téměř „kim-ir-senovské“ podpory. Dnes tu stojím potřetí a vím, že musím žádat víc než jen onu podporu. Žádám od vás silný, zásadový a realistický mandát k dalšímu jednání. Zdůrazňuji všechny tři složky. Mandát, který nebude v ODS široce přijatelný, nezaručuje dobrou pozici vůči partnerům. Mandát, který by nebyl zásadový, by našim partnerům umožnil nás vydírat. Nerealistický mandát by znamenal riziko odchodu ODS do opozice a připuštění KSČM k moci. Úmyslně jsem už ve svém úvodním projevu jasně řekl, co si pod takovým

90


mandátem představuji. Nekupujete tedy zajíce v pytli. Kupujete Mirka Topolánka a vy sami snad dobře víte, co ode mě můžete čekat. Odvahu, rozvahu, vůli, trpělivost a schopnost týmové práce. Konzistentní názor, nasazení, resistenci vůči stresu a schopnost sebeobětování. Sebedůvěru, nadhled, vizi a komunikační dovednosti. Zdaleka ne všechno na 100 %, ale pod tlakem na víc. Při mé první volbě jsem se zavázal vyvést ODS z krize. Při druhé jsem sliboval vyhrát volby. Obojí jsme splnili, ale dnešní volba je pro mě osobně daleko větší výzvou, než ta před čtyřmi lety. Vím totiž, že ten třetí krok je nejtěžší. Vím, že dnes máme daleko spíše co ztratit. Vím, že teprve teď je ve hře víc než moje ambice, než naše společné ambice. Nyní se rozhoduje o tom, zda naše plány, naše vize, naše sliby zůstanou jen cáry papíru, nebo v lepším případě krásnými sny, nebo zda se začnou realizovat. Já se nechci zapsat do historie jako vůdce, který šestkrát vyhrál volby a pak spokojeně odešel do opozice, do politického důchodu, rezignoval na svou zodpovědnost vůči této zemi a umyl si ruce. Jestli tohle někdo považuje za zásadovost, tak já tedy ne. Cítím velkou odpovědnost, tak velkou, že ji musíme nést společně. Pokud budu zvolen, udělám vše, co budu moci, aby lidé z našich krásných plánů také něco měli. To bude hlavní měřítko, kterým se hodlám řídit. A řekl jsem jasně, jaké nástroje přitom použiji a jaké vylučuji. Nebudu se opakovat, ale berte prosím má slova vážně. Já beru vážně ODS, její misi, sliby voličům i odpovědnost vítěze voleb k České republice. Včera jsem vám trochu provokativně vysvětloval, proč mě nevolit, dnes už daleko vážněji vás vyzývám k opaku! Děkuji vám. Výsledky voleb: V prvním kole volby bylo vydáno 476 hlasovacích lístků, odevzdáno 471. Mirek Topolánek získal 330 hlasů a byl zvolen předsedou ODS.

VOLBA PRVNÍHO MÍSTOPŘEDSEDY ODS Nominační projev Petra Nečase Dámy a pánové, nepředstupuji před vás poprvé jako kandidát na 1. místopředsedu, byť jsem se stal na minulém volebním kongresu teprve druhým 1. místopředsedou v dějinách ODS. Myslím si, že před vás nepředstupuji jako někdo neznámý nebo nečitelný, protože je za mnou viditelná politická stopa. Znáte mne, protože za dobu svého politického působení jsem projel prakticky všechna oblastní sdružení v České republice a s velkou částí z vás jsem se osobně setkal. Jsem si jist, že mne také zná-


91

te jako výrazného, čitelného a názorově konzistentního představitele konzervativního proudu v Občanské demokratické straně. Před dvěma lety, možná si vzpomínáte, jsem řekl, že podle mého přesvědčení nejméně jedna stará konzerva mého ražení do grémia ODS patří. Já si to myslím i dnes a pevně doufám, že si to bude myslet i většina z vás. Já jsem byl velmi rád, že jsem mohl základní principy konzervativní politiky promítnout i do našeho volebního programu, proto si tady o vaši důvěru říkám také jako hlavní architekt a tvůrce vítězného volebního programu občanských demokratů. Znáte mne také jako člověka, který se vždy snažil chovat slušně, korektně a uměřeně. Znáte mne také jako názorově konzistentního politika. Já jsem vystupoval proti velké koalici a exkluzivní spolupráci se sociální demokracií před 3. červnem, po 3. červnu, před 19. listopadem, budu proti ní vystupovat i po 19. listopadu. Byl jsem vždycky proti ní a říkal jsem to nejen veřejně, ale byl jsem takto proti ní i na uzavřených zasedáních výkonné rady a grémia; byl bych rád, kdyby toto o sobě mohli říci všichni kandidáti do grémia. Znáte mne také jako člověka, který drží slovo. Před dvěma lety jsem řekl, že musíme rychle a energicky začít připravovat reformy. Bez ohledu na to, jaká je politická situace a že se velmi těžko sestavuje vláda, jsem jako ministr práce a sociálních věcí dokázal za dva a půl měsíce v důchodové reformě udělat větší kus práce, než udělali mí předchůdci za šest let, a proto v tuto chvíli mají občanští demokraté k dispozici již konkrétní legislativní paragrafový návrh první etapy důchodové reformy, kterou po projednání ve Sněmovně budeme schopni prosazovat již v příštím roce. Dámy a pánové, dnešní volba 1. místopředsedy ODS je také vědomou volbou o charakteru této funkce. O typologii, jak má být tato funkce vykonávána. Já jsem před dvěma lety vědomě nabídl konkrétní variantu funkce, to znamená pozici 1. místopředsedy, který, řečeno s použitím onoho indiánského jména, je „Ten, kdo kryje předsedovi záda“. Já jsem přesvědčen o tom, že dnešní volba, a řeknu to velmi otevřeně, je, zda zvolíme alternativu, kdy pozice 1. místopředsedy je pouze jakousi trampolínou, odrazovým můstkem nebo čekárnou na pozici ještě vyšší, anebo zda je to právě ta pozice, v níž člověk má být tím druhým ve straně, který vědomě rezignuje na část svých ambicí, který se chová loajálně a který opravdu kryje předsedovi záda v nesmírně komplikovaných politických situacích, stojí za ním a mnohé za něho i odpracuje. Já vždycky používám takového přirovnání – je to z cyklistické terminologie –, že 1. místopředseda by měl být jakýsi nosič vody v cyklistickém pelotonu, že je to ten, kdo tahá v případě potřeby lídra do kopce, že je to ten, který počká na lídra, když má defekt, nechá si ujet peloton a dotáhne lídra zpátky do pelotonu, že je to ten, kdo mu rozjíždí spurty, ale nikdy ho nepředjede. To je mé pojetí funkce 1. místopředsedy Občanské demokratické strany. Tento přístup si žádá mnohé, žádá si někdy utlumení vlastních ambicí, žádá si vysokou míru loajality, žádá si také disciplínu a kázeň. A já jsem přesvědčen, že tyto dva uplynuté roky ukázaly, že tyto vlastnosti mám a že je mohu nabídnout.

92


Nabízím proto toto pojetí funkce 1. místopředsedy občanských demokratů, to znamená toho, kdo pro svou loajalitu, vysokou pracovitost a také intelektuální výkonnost tvoří základní zázemí a pravou ruku předsedy občanských demokratů. To je má nabídka vám, tato nabídka je podložena dvěma lety výkonu této funkce, myslím si, že jsem prokázal, že jsem schopný tuto nabídku, kterou dnes dávám, opravdu splnit. A na závěr mi dovolte jednu osobní poznámku, která s tím až tak nesouvisí. Mám dnes, 19. listopadu, 42. narozeniny, takže kongres má báječnou možnost dát mi docela pěkný dárek.

Nominační projev Pavla Béma Vážení a milí, jmenuji se Bém. Pavel Bém. Nechci si hrát na Agenta 007, jak by si snad někdo mohl myslet, ale tyto volby jsou výběrem z osobností, tento projev je velice osobním vyznáním a není nic osobnějšího než vlastní jméno. Je mi 43 let, mám jedno téměř dospělé dítě a druhé dospívající v pokročilém stadiu puberty. Moje žena Radmila je pedagog a integruje postižené děti do normálních školních tříd. Profesí jsem lékař psychiatr a možná vás překvapím: své profesi se stále ještě věnuji. Nemám na mysli v politice, i když i tady bych jistě řadu praktických příležitostí našel. Pracuji jako primátor asi nejkrásnějšího města na světě. Tato práce mě strašně moc baví, byť vůbec není jednoduchá. Kdybyste někdo znal geniální řešení na problémy pražské dopravy či jednoduchý recept na velkoměstskou kriminalitu, prosím, sem s ním. Dobře vám za něj zaplatím. Ve volném čase lezu po skalách, jezdím do hor. Horolezectví je pro mne víc než jenom pouhý koníček. V těžké stěně nikdy nejste sám. Na společném laně vás zaplavují vlny adrenalinu, ale také pocity zodpovědnosti a přátelství vůči kamarádům, kteří jsou na laně pod vámi nebo nad vámi. V horách jsme odkázáni na sebe v tom nejvyšším slova smyslu. Právě proto, že jde o život. Chci vám tím říci, že moc dobře vím, co je to přátelství, zodpovědnost, důvěra. Moc dobře vím, že to jsou hodnoty imanentní, tedy neměnné. Ten, kdo je v sobě nosí, ten už se jich nikdy nevzdá. A neplatí to jenom o lidech v horách a horolezectví. Platí to i o politice. Možná si kladete otázku, jak se Pavel Bém vůbec do politiky dostal? Občas s úsměvem naslouchám názorům a „falešným větičkám“, že jsem chráněncem Václava Klause. Nijak mě to neuráží, nepobuřuje ani neznehodnocuje. Do politiky v širším slova smyslu jsem vlastně vstoupil dávno před listopadem 1989 jako jeden z mnoha šiřitelů samizdatových Lidových novin. V porevolučních dobách jsem dostal příležitost studovat na prestižních univerzitách ve Spojených státech oblast veřejného zdravotnictví a následně spoluvytvářet v naší zemi systém léčebné péče pro osoby závislé na návykových látkách. Od roku 1994 jsem pracoval jako šéf vládní protidrogové komise v těsné blízkosti Václav Klause přímo ve


93

Strakově akademii. Byla to tvrdá škola. Dokonce tak tvrdá, že si dovolím tvrdit, že tato zkušenost je zcela nepřenositelná v prostých větách. Už si ani nepamatuji, kolik anihilujících střetů jsem s tehdejším předsedou ODS svedl. Kolikrát jsem odcházel pokořen a argumentačně zničen. Dokonce jsem jednou musel odejít skoro na celý jeden rok, abych se do stejné pozice po čase vrátil. Jednomu jsem se naučil: uspět znamená být tvrdý, ale i argumentačně perfektně připravený. Nepodcenit nic a zároveň mít vždy plán a dobrou taktiku. To byl Václav Klaus. Za jeho školu děkuji. Do ODS mne přivedlo Sarajevo a především Honza Zahradil. Sarajevo v těsné blízkosti Václava Klause a části loajálního vedení strany mně ukázalo i odvrácenou tvář politiky. A tak dnes s určitostí vím, že nejednotnost vedení, neloajalita či snad dokonce zrada je pro mne tou nejodpornější nectností. Kdo se jí dopustí, už pro mne nikdy nemůže být partnerem. A za toto poznání děkuji i Sarajevu. Na jaře 1998 ze mnou přišel právě Honza Zahradil, že Praha 6 potřebuje nového starostu. Ti z vás, kteří Honzu znají, pochopí, že tento nerovný souboj nemohl skončit jinak, než Honzovým vítězstvím. A právě Jan Zahradil mne učil politickému mistrovství dohody, bez kterého se politika dělat nedá. A tak, pane europoslanče, děkuji ti za to, žes mi umožnil do té praktické politiky vstoupit a žes mě něco naučil. Dlužím ti to. A tak jsem si odšlapal „od píky“ praktickou zkušenost v politice. Čtyři roky na radnici stotisícové Prahy 6 a další čtyři roky ve vedení milionové metropole. Bylo to tvrdých osm let. Řídit takové město v českých poměrech znamená nejenom otestovat si v praxi svoje manažerské schopnosti, ale především otestovat politické dovednosti. Opět to byla těžká škola. Každý z přítomných pražských delegátů by mohl vyprávět svůj příběh. A jistě by to mohly být příběhy s výhradami. Přesto v jednom jsem si jist. Nikdy nebyla pražská ODS tak úspěšná jako v letošních komunálních volbách, ale nikdy nebyla také na kongresu tak jednotná, jako je dnes. Pražské ODS chci za tuto školu poděkovat. V pozici primátora, hejtmana i místopředsedy ODS v jedné osobě jsem vždy věděl, že není možné žít ve světě zapouzdřeného a namyšleného pragocentrismu. Vždyť Praha je ze všech stran „obklíčena“ regionem středních Čech a následně pak celou Českou republikou, a historicky chladné vztahy mezi Prahou a zbytkem „světa“ pro nás a mne osobně byly neuvěřitelným stigmatem, který se promítal do života metropole na všech možných místech. A tak ti děkuji, Petře Bendle, za cestu, kterou jsme společně ušli a která je dnes zrcadlem seriózního partnerství, z nějž těží oba naše regiony a pouze barbar by mohl říci, že je nějakým pragmatickým politickým kalkulem. A děkuji i svým kolegům hejtmanům, oni jsou těmi nejlepšími svědky, že Praha zná své místo v regionální struktuře České republiky a že není tím tak často nálepkovaným státem ve státě. Dnes před vámi stojím a ucházím se o vaši důvěru při volbě 1. místopředsedy ODS. Máte plné právo znát, co nabízím a co chci a budu jako první místopředseda ODS prosazovat.

94


Co nabízím? Pevnost v názorech, zásadách, ideových principech. Kdo mne zná z praktické politiky, je mi svědkem, že mé postoje jsou pevné, nezpochybnitelné. Ani já jako občan Bém nechci, aby mi nějaký pražský primátor zasahoval do mého života více, než je zdrávo, a to bez ohledu na to, jak se jmenuje. Nemyslíte, že osm let mé práce přináší dostatečný důkaz o tom, z jakých ideových kořenů pocházím? Manažerské dovednosti a politické „know-how“. Řídil jsem malé i velké organizace, vytvořil jsem nesčetně strategií, měl možnost je zároveň zavádět do reálného života. Patřím mezi lidi s detailní představivostí a někdy až brutální manažerskou tvrdostí. Bez té daleko nedojdete. Komunikační schopnosti. Ano, jsem sice vzděláním psychiatr a vystudovaný specialista nejméně ve třech specializačních oborech, ale o to nejde. Komunikovat buď umíte, anebo ne. Této schopnosti se téměř nedá naučit. Ano, byl jsem schopen komunikovat i s Jiřím Paroubkem, když působil v roli mého náměstka. A vůbec se za to nestydím. V té době neudělal jediný závažný krok, který by mohl zpochybnit naše programové ideály. Ani nemohl, prostě bych mu to nedovolil. Paradoxně nejvíce těch nekonzervativních kroků v Praze se v historii stalo naším přičiněním. Osobní integritu. Patřím mezi lidi, kteří jsou nejtvrdší především k sobě samému. Tak jsem byl vychován a takový jsem. V životě jsem se už mnohokrát ocitl v mezních situacích a vím, jaká je síla lidského vztahu, důvěry, osobní zodpovědnosti. Spolupráci. Na světě nejsme sami, máme odpovědnost k druhým, ale také právě ve spolupráci s druhými můžeme teprve dosáhnout na to, co považujeme za dobré. Co chci? Chci jednobarevnou vládu ODS. Že je to utopie? Že to není možné? Ale je to možné! Jenom musíme chtít a mít schopnost volit tu správnou strategii. V současné situaci volím variantu, která nám umožní držet naše hodnoty a zároveň naplnit maximum z našeho volebního programu. Zásady, principy, ideály, na kterých stojí politika ODS – to je přeci to, o co musíme svést politický zápas. Vše ostatní je až druhotné. Pokud se nám nepodaří naši politiku obhájit, pak chci předčasné volby. A to pokud možno co nejdříve. Jako hraničně přijatelný termín vidím rok 2008, pochopitelně čím dříve, tím lépe. Chci bránit nástupu komunistů k moci. Nerozdával jsem samizdatové noviny jenom proto, abych se sám podílel na legitimizaci komunistické strany v exekutivě. To bych se svým dětem nemohl ani podívat do očí. Hrdinská prohlášení některých řečníků ze soboty nechávám bez komentáře. Chci jednotnou ODS. Žádné řešení z těch špatných, které nás čekají (a jinak to nemůže dopadnou) nesmí skončit rozštěpením ODS. To jsme už jednou zažili a jako rozumní lidé bychom se měli poučit. Bolševici tomu dříve říkali „poučení z krizového vývoje“.


95

Chci novou ODS. Novou v tom smyslu, že musí nabídnout jasný a zřetelný výstup z dnešních voleb, který dá šanci na jasné vítězství v těch nadcházejících volbách. A mohou být už za rok či dva, na to nesmíme zapomenout. Chci slušnou ODS. Totiž právě takovou, jakou jsme. Je to přece fantastické, když jdete po ulici a lidé vás zastavují se slovy: „My vám věříme a spoléháme na vás.“ Ano, něčím jsme si to zasloužili a je třeba v tom vytrvat. Milé dámy, vážení pánové, máte-li pocit, že něco z toho je vám blízké, že to nejsou jenom plané sliby, které se zítra rozplynou v obláčcích ranní mlhy, že to je něco, čeho si také vážíte a čemu také věříte, dejte mi, prosím, svůj hlas.

Nominační projev Vlastimila Tlustého Vážený pane předsedo, dámy a pánové, dobrý den, já bych své představení chtěl začít tím, čím končil minulý kongres, přesně řečeno, čím končilo moje vystoupení na minulém kongresu, takže prosím: Ukázka z vystoupení na loňském kongresu v Brně: „Přesně tak, jak to dělá dnes. A my mu musíme říct: až ODS vyhraje, uděláme přesně totéž, budeme vládnout bez komunistů a bez sociálních demokratů a také se jich na nic nebudeme ptát. Po celou tu závěrečnou dobu tady svítil trojúhelníček, možná jste si řekli, co to znamená, to je jenom doplnění turistických značek. Má to znamenat tři pilíře ekonomického programu ODS – rovnou daň, rovný důchod a státem zaručený příjem. Má to ovšem také znamenat původní význam té značky, a tím je cesta na vrchol. Má to trošku také symbolizovat autora toho návrhu, nebo hlavního autora, protože pan Landow, známý světový fyzik a matematik, říkal, že lidi se rozdělují do určitých kategorií, a měl pro ně symboly. Já je nebudu vyjmenovávat, ale tento symbol znamená ostrou hlavu a dobrý zadek. A pak ten symbol má blízko k jinému symbolu, trošku neuměle vyvedenému: k božímu oku a jeho dohledu. A tak moje závěrečná slova k vám jsou: Bůh s námi, hrr na ně!“ Dámy a pánové, já jsem tímto úryvkem chtěl říct, že říkám pořád totéž, už patnáct let v ODS, a že to, co jsem říkal na minulém kongresu, platí beze změny i dnes. Já bych ve svém vystoupení chtěl pohovořit o tom, co jsme společně ten rok dělali, co společně děláme teď a co společně můžeme a měli bychom udělat i v budoucnosti. K tomu prvému, co jsme společně dělali. My jsme se společně s předsedou Mirkem Topolánkem napřed sami, a pak i ti ostatní, učili jednoduše vysvětlovat pilíře volebního programu ODS. Za tu volební kampaň proběhlo 230 více než dvouhodinových besed ve všech regionech, a program ODS, a to jsem tu říkal už včera, na sebe strhl veškerou pozornost souboje se sociálními demokraty, kteří nedokázali představit nic vlastního, a z kampaně, jak tady správně dneska bylo řečeno, udělali souboj ODS plus, ODS minus. A tím, kdo stál za tou částí ODS plus, za všemi tě-

96


mi výpočty a sliby tisícikorun pro každou rodinu, jsem byl nepochybně já. Rovná daň bylo nejčastěji mediálně zmiňované volební téma, a – co bylo podstatné – oproti všem předchozím reformním konceptům jsme našli i cestu, jak ho vysvětlit za jednu minutu. Bylo to v podobě známého kolečka, daňové kalkulačky, kterou jsme umístili na internetu, alternativní výplatní pásce, kterou jsme zaslali do tisíců podniků, z nichž ti, co chtěli, vypočetli svým zaměstnancům efekt našich reforem. A také jsme dali k dispozici on-line výpočet důsledků našich reforem na vývoj státního rozpočtu a na potlačování deficitů. Včerejší údaje zveřejněné o Slovenské republice dokonale potvrzují, že jsme byli korektní, a že jsme zveřejnili seriózní výpočty. Páteří naší kampaně byla Road Show, možná špatně nazvaná, ale v každém případě dobře fungující; přišly na ně stovky podnikatelů, starostů a opinionmakerů, a my jsme společně s Mirkem Topolánkem objasňovali, co je cílem ODS. Ve středních Čechách jsme zvolili zvláštní formu doprovodné kampaně, rozdali jsme celkem 2 miliony korun v podobě peněžních darů pro dobrovolné hasiče a nejrůznější občanské spolky; ukázalo se, že to byl krok správným směrem. A byl jsem to já, kdo do kampaně ODS s úspěchem angažoval Tomáše Ujfalujšiho, Milana Baroše a Pavla Šporcla, a doufám, že to prospělo celé Občanské demokratické straně. Nyní následují ilustrativní obrázky právě z kampaně, já to nechci zdržovat a pustíme se do části, která přeměnila tuto snahu na výsledky. Tady se včera v úvodních slovech hodně mluvilo o jednotlivých městech, o Praze, o volebních výsledcích, a bylo by nefér, kdybych tady neuvedl neuvěřitelné úspěchy středočeské ODS. My jsme totiž skončili hned za Prahou, a to s výsledkem, který nemá v historii obdobu – 39,19 %. Ale hlavně s neuvěřitelným nárůstem podpory ODS ve středních Čechách. Já jsem tady včera zaznamenal čísla o jednotlivých městech, kde se mluvilo o 60 %, 70 %; prosím, zaznamenejte, že mnou vedená kandidátka ve středních Čechách získala přírůstek 68 % hlasů a dosáhli jsme historicky nejlepšího výsledku ze všech voleb. To ukazuje následující graf, kde vidíte vývoj proti všem předešlým volbám. Myslím, že stačí letmý pohled, aby bylo jasné, že středočeská kandidátka do Poslanecké sněmovny odvedla dobrou práci a že spolu s dalšími výjimečně úspěšnými regiony jsme dosáhli onoho dnes tak těžce diskutovaného patu. Bez tohoto úspěchu bychom tady totiž dnes diskutovali něco úplně jiného. Teď k tomu, co děláme společně dnes. Já myslím, že tady převládá názor, že se vlastně v dobách té patové stovky skoro nic nedá dělat, že se nedá realizovat náš program. Ale já jsem přesvědčen, že jeho podstatné části, jako příprava na ty rovné daně, se realizovat dají. První, čím jsem začal – a vím, že to nebylo vnímáno pozitivně prostě proto, že to byla špatná zpráva – bylo zjištění stavu veřejných financí, které tak málo zajímají veřejnost a tak málo zajímají média, že nezbylo nic jiného, než sáhnout k tak kritizovaným inzerátům. Já pro vás chci říct, že jsem měl na vybranou: buď se nechat kritizovat za inzeráty, anebo nechat na ODS dopadnout 1,3 bilionu veřejného dluhu jako případnou naši vinu, kdybychom ji včas nedokázali označit jako účet za fungování sociálních demokratů.


97

Druhá věc, která prošla s překvapivě neutrální odezvou, bylo ve vší té politické bitvě překvapivě hladké schválení státního rozpočtu v prvním čtení; a věřte, že jsem do toho musel vložit to, co jsem se v parlamentu naučil, to jest schopnost vyjednávat. To, že rozpočet s nejhorším deficitem získal největší podporu v prvním čtení, je možná docela zajímavá kuriozita. Spolu s dalšími ministry vlády jsme ovšem provedli řadu zásadních změn. Našli jsme peníze pro ústavy sociální péče, našli jsme peníze pro krajské projekty, pro vědu, výzkum, pro programy rozvoje venkova a podobně. Jenom pro zajímavost, všechny změny, které provedla nová vláda, reprezentují 10 miliard z jednoho biliónu. Mohlo by vám to naznačovat, kam se dostal český rozpočet, jak málo vláda se zásadně jinými prioritami může změnit ve výdajích státního rozpočtu. Založil jsem expertní skupinu pro záchranu, a to slovo je na místě, státních financí, a ve jménu toho jsem udělal další možná odvážný krok, ne všemi pozitivně vnímaný. Jel jsem za Milošem na Vysočinu. Myslím, že se ukázalo, že ten odvážný krok byl správný, protože jestli něco zahnalo Jiřího Paroubka do defenzívy, tak to bylo zjištění, že existují jiné komunikační kanály a jiné alternativy a že nejsme závislí jenom na zásadních „ne, ne, ne“ od Jiřího Paroubka. Začal jsem připravovat nový zákon o dani z příjmu, který se od toho stávajícího zásadně liší zjednodušenou definicí daňového základu, a proto zásadně jednodušším daňovým přiznáním. Vzpomeňte si, že jsme slibovali stručnější daňové přiznání, a já vám teď tady říkám, zjednodušit daň z příjmu lze i bez zavedení rovné daně. Nemusíme sahat na sazby, když nám to nikdo nechce dovolit. Uděláme to, až vyhrajeme volby. Teď můžeme zkrátit daňové přiznání, zjednodušit jeho podobu, a můžeme také zákon o dani z příjmu udělat přehledný. Zahájil jsem velmi ambiciózní projekt, ke kterému potřebuji podporu celé stávající vlády, a to je tak zvané jedno výběrní místo pro všechny daně, cla, sociální a zdravotní pojištění. Doufám, že premiér Topolánek a ministr práce a sociálních věcí mě v tomto záměru podpoří, protože kdyby existovalo jedno výběrní místo, pomůže to všem vám, pomůže to všem občanům České republiky, sníží to náklady na státní správu a je to také velmi významný přípravný krok k rovné dani. Zahájil jsem práce na tak zvané státní pokladně, což je vznešený název pro přehledný a kontrolovatelný státní rozpočet. Ten dnešní, jestli jste ho někdy viděli, totiž přehledný ani kontrolovatelný není. Pustil jsem se, myslím, že s odvahou až nemístnou – ale odvážnému štěstí přeje – do vetování zvýšení spotřební daně na alkoholické nápoje, pivo, zvláště v Evropské unii, získal jsem pro to podporu německého ministra financí a dovedl jsem toto jednání ke stavu, ve kterém je v tuto chvíli jasné, že v České republice se cena piva zvyšovat nebude. Může vám to připadat legrační, ale zrovna v tomto případě je ukázán spor, který jsme vedli o evropskou ústavu. Kdyby totiž prošla, tak jsme nic vetovat nemohli. A byli bychom postaveni do velmi zajímavé situace, neboť tento krok Evropská unie neprosazuje proto, aby bojovala s alkoholickými nápoji, jak všem tvrdí, ale jenom proto, aby zvýhodnila víno z jižních zemí Evropské unie proti producentům piva a tím znevýhodnila nejenom naše spotřebitele, ale zejména naše výrobce na evropském trhu.

98


Pustil jsem se i do problému, který víc patří kolegovi Gandalovičovi, ale i tady myslím, že máme za sebou první úspěšné kroky. Jde o náhradu způsobu financování, kdy Česká republika získává peníze z evropských fondů vždycky až po kolaudaci, dodatečně, kdy všechno úvěrujeme sami, a proto máme tak špatnou bilanci v čerpání evropských fondů, protože my do Evropy posíláme naše příspěvky, všechno si doma platíme a teprve až to dokončíme, tak oni nám z těch našich příspěvků kousek vrátí. Mimochodem to, že rok 2005 skončil pro Českou republiku čistou nulou, je hezkou odpovědí těm, kteří nám slibovali přísun velikých prostředků z Evropské unie. A teď už k tomu, co můžeme ode dneška dál dělat společně. Já jsem tady včera říkal, a pro jistotu to zopakuji, že je evidentní, že se při hledání východiska z dnešní situace musíme vyhnout spolupráci s komunisty či Paroubkem, velké koalici, opoziční smlouvě, že prostě musíme našim voličům ukázat, že z toho máme východisko při splnění všech těch podmínek. Já jsem tady včera po přednášce toho svého matematickopolitického modelu slyšel, že to bylo moc složité a moc rychlé, tak jsem teď přátelům matematické politiky nechal rozdat přesné tabulky, ve kterých je to uvedeno, a řeknu na závěr – a vím, že to je riskantní, zejména před volbou prvního místopředsedy – jaké je z toho východisko. Východisko je velmi jednoduché, a já velmi děkuji předsedovi Topolánkovi, že uznal, že je to alternativa. Já netrvám na tom, že to musí být řešení nejlepší. Já považuji za úspěch, že jsem nalezl alternativu, že ta alternativa je tady a že vedení ODS, ať ho zvolíte jakkoliv, ji bude mít k dispozici. A ta alternativa je tato: menšinová vláda ODS tolerovaná našimi partnery z trojkoalice a sociálními demokraty do předčasných voleb nejpozději v červnu 2008, se změnou volebního systému a s prémií pro vítěze, tak, jak to navrhoval sám předseda Topolánek, a s přípravnými kroky pro reformy přesně těmi, které jsem tady ukazoval, protože ty jsou apolitické a realizovatelné. K tomu žádnou dohodu se sociálními demokraty nepotřebujeme, proti tomu totiž žádný normální člověk nemůže ani pípnout. A když už jsem u té matematické politiky, tak jsem si řekl, že připravím matematickou politiku i pro volby. Tady máte tabulku kandidátů a můžete nás posuzovat třeba podle dosaženého volebního výsledku, zároveň podle podílu na volebním programu, zároveň podle mediálních aktivit a obrazu, zároveň proti stálosti názorů, zároveň podle snahy o prosazení vlády, která bude výhodná pro nás i pro celou Českou republiku, a kdyby se vám to zdálo moc seriózní, tak třeba podle úspěchu u žen. Teď pozoruji zamračeného Nečase a smějícího se Béma, teď by se tam totiž mohla objevovat procenta, ale to už bych si dovolil moc, takže ta si tam doplňte sami, to nechám na vás. Když už tady kolegové mluvili o tom, co si myslí, že by mohli být ve vedení ODS, tak já bych si myslel, že já bych tam mohl být palubním inženýrem a navigátorem. Dělám to patnáct let a myslím, že je to vidět. A protože tady byly říkány hezké citáty, tak se s vámi rozloučím slovy z jedné oblíbené písně, a ta zní: Jsem na pár let s vámi a věřte mi, že rád.


99

Výsledky voleb: Na funkci 1. místopředsedy ODS byli navrženi: Petr Nečas, Pavel Bém, Ivan Langer a Vlastimil Tlustý. Ivan Langer kandidaturu nepřijal. V prvním kole volby bylo vydáno 481 hlasovacích lístků, odevzdáno 479. Vlastimil Tlustý získal 104 hlasů, Petr Nečas 106 hlasů, Pavel Bém získal 268 hlasů a byl zvolen 1. místopředsedou ODS.

VOLBA MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS Nominační projev Petra Bendla Pane předsedající, pane nově zvolený předsedo, dámy a pánové, nejprve mi dovolte, abych opravdu ze srdce pogratuloval Mirku Topolánkovi, neměl to dnes jednoduché a nebude to mít jednoduché ani do budoucna, a stejně tak bych rád poblahopřál nově zvolenému 1. místopředsedovi, neboť i o něm platí totéž. Chtěl bych poděkovat svému středočeskému regionu za nominaci, které se mi dostalo, neboť, a už jsem to tu říkal včera, obhájit je vždycky těžší než získat, a já jsem svou středočeskou nominaci obhájil. Chtěl bych velmi poděkovat karlovarskému regionu a taktéž Praze, od níž mě tato nominace velmi těší, neboť se hluboce skláním před výsledkem, který tam v těchto komunálních, ale i předtím v parlamentních volbách dokázali udělat. Jsem člověk, který si prošel svou politickou cestičku stejně jako řada z vás – a těch lidí je čím dál víc. Byl jsem členem místního sdružení, pracoval jsem tam jako předseda, byl jsem člen oblastní rady, byl jsem člen regionu, prošel jsem si komunálními lavicemi, prošel jsem si funkcí starosty, vlastně posledního starosty v tom celém volebním období, neboť po mě už přišel primátor Kladna, prošel jsem si parlamentní lavicí. Dnes jsem druhé volební období hejtman, mám zkušenost z reálné politiky, vím, co je prohrávat i vyhrávat, vím, co je komunální i regionální socialismus, o kterém jste tady včera mluvili, a vím, jak je těžké s ním bojovat. Že to není o nic jednodušší, než bojovat s levicovým populismem na parlamentní či senátní úrovni. Není to o nic jednodušší. Vím také, jak těžké je chodit mezi lidi, říkat jim nepříjemnou pravdu a přesvědčovat je. Vím, co to je mít dobrý tým, být týmovým hráčem a umět přihrát, ale stejně tak vím, jak je nutné být vůči svému týmu loajální, a já se to snažím dodržovat nejenom v té regionální úrovni, ale věřím, že Mirek Topolánek si je vědomý toho, že i na té úrovni vedení Občanské demokratické strany jsem se o to, v rámci svých možností, snažil. I když řada věcí, o kterých jsme debatovali, debatujeme, a bez ohledu na to, jak dnešní volba dopadne, debatovat i budeme, byla nepříjemných, neboť si musíme odpovídat i na otázky: „Jak budou, když snížíme daně, vypadat naše obecní a regionální rozpočty? Jak s tím naložit, abychom mohli nejenom z té centrální úrovně, ale i z té komunální a regionální vést praktickou politiku, na které z velké části stojíme?“

100


Vím, co je odvaha, potřebovali jsme ji nejenom ve zdravotnictví, budeme ji potřebovat nejenom v sociálních věcech a v aplikaci zákona, ať už to je elektronické mýtné či sociální služby a další konkrétní věci, které se na nás valí a které nebudou jen o tom, jestli je máme prosazovat s lidovci či zelenými a jak moc si máme cinknout se sociálními demokraty, ale budou o tom, jak prosadit řešení toho, co se na nás v komunální a regionální sféře valí, co vzniklo ze spolupráce s komunisty a sociálními demokraty, neboť nějak zapomínáme na to, že v tom minulém období nám komunisté se sociálními demokraty vládli. Ne že nám něco hrozí, my už jsme to tady v té praktické formě měli a řada z nás to zažívala na vlastní kůži. A tak se vám nabízím. Nabízím sám sebe, s ochotou, zkušeností, loajalitou i odvahou nerozdělovat, ale věci měnit. Včera jsem se vám pokusil říct svůj názor na období minulé. Pokusím se dnes krátce říct názor na stav věcí současných. Na to, kde jsme, a na to, kam bychom měli kráčet. Jsme v patové situaci, o tom není pochyb, a už pátý měsíc hledáme, co s tou situací vlastně udělat. Vyhráli jsme, ale vítězství to není. Vyhráli jsme, ale nestačilo to. A teď, ať se nám to líbí nebo nelíbí, musíme dát už dnes dohromady tým, který dokáže nejenom proplout mezi těmi hranicemi, teď řeknu státnosti, státotvornosti, ideovosti na straně jedné a zrady voličů na straně druhé, ale musíme dát dohromady i tým, který vyhraje, a to mnohem více, ty volby, které přijdou. Všichni cítíme tu tenkou hranici a já věřím, že uvnitř mezi těmi póly nějaká cesta existuje. Mám jednu teorii, kterou jsem představil na středočeském regionu a o kterou se s vámi podělím, neboť mám pocit, že tady ještě takový názor nepadl. Dlouho jsem váhal, jestli to říct, či ne. Všichni tady diskutujeme o tom, že naše stovka má své zrádce a že dáme-li šanci Paroubkovi ve třetí volbě, že ty zrádce využije, že zkrátka udělá všechno pro to, aby nás porazil a aby sám ukázal, že je lepší. Fajn, řekněme si, že zrádci existují. Zkusme se nad tím takto zamyslet. Ano, existují zrádci, stovka neexistuje. Pokud tedy přeběhlíci existují, ptám se: „Proč s námi vlastně ten Paroubek jedná, když ti přeběhlíci existují? K čemu nás vlastně potřebuje, když ti přeběhlíci existují? Co je na nás tak zajímavého? Máme Paroubkovi věřit, že když má své přeběhlíky, netahá nás jenom za nos s tím, že nás pak stejně podvede?“ Já mu nevěřím a vám bych doporučoval to samé. Mám naopak obavu, že si z naší slušnosti a státotvornosti uplete něco jako slabost a naivitu. Mám obavu, že pokud zrádce má, ti nás zradí stejně, ale ještě předtím Paroubek ukáže celé veřejnosti, co všechno ze svého programu jsme pro funkce a vládnutí ochotni obětovat. Bude z nás chtít udělat zrádce před vlastními voliči, a to mimo jiné také proto, aby ospravedlnil zradu svých přeběhlíků. A co víc, aby z nich udělal hrdiny, kteří ukázali, jak ODS umí zradit své voliče. Z toho mám strach, to mu nesmíme dovolit. Ne, přátelé, já nechci ODS do opozice, určitě ne. Ale zároveň tím říkám, že bychom se jí neměli bát, pokud se budeme chovat tak, abychom zůstali věrni svým ideálům. Jsem přesvědčený, že cesta pořád ještě existuje. Může mi někdo namítnout, když toto říkám, že budu mezi prvními, po kom půjdou. Na to říkám, že stejně jako řada z vás už jsem na to zvyklý a Paroubek by to měl slyšet. Nebojím se


101

ani třetího pokusu, i když bych si ho nepřál. Ale opakuji, existují-li zrádci, pak nás stejně zradí, jen cena, kterou všichni zaplatíme, může být vyšší. No a pokud zrádci neexistují, což bychom si přáli, je to ten riskantní můstek, po němž by se možná dalo přejít a o kterém jsem hovořil. Ale potom, přátelé, je pro nás udržení té stovky tím nástrojem, který může socialisty přimět k podpoře reformního programu trojkoaliční vlády anebo souhlasu k předčasným volbám. Včera nám tady řekli zástupci lidovců a zelených, že spolupráce s námi je pro ně důležitá a že si jí velmi váží. Děkovali, chválili, gratulovali, zkusme jim věřit. Polemizoval bych sice s názorem pana Bursíka, jestli největším problémem České republiky je opravdu Evropská unie, zvlášť v situaci, ve které teď jsme a o které se bavíme. A možná bych polemizoval i o tom, jestli cena toho uhlíku má být taková či onaká. V čem s ním ale souhlasím, to je, že vláda na čtyři roky na bázi čtyř demokratických stran bez jasného reformního programu rozhodně není dobré řešení. Byla by vzdáním se ideálů a rezignováním na důvody, pro které v ODS jsme. Stejně jako vy jsem včera poslouchal i slova pana Kasala. Byla sympatická, ale lidé z KDU-ČSL se nám nemohou divit, že stále cítíme jistou pachuť z let minulých i z veletoče, který udělali před dvěma měsíci. Přesto si ale myslím, že dnes stojí za to více diskutovat na téma prohloubení spolupráce s nimi. A stojí za to i říci jim dnes, že jejich nepodpora předčasných voleb za předpokladu, že nová vláda nebude proreformní, je jen strkání hlavy do písku a hrozí jim, stejně jako nám, že nás budou voliči podezírat více z chuti po funkcích než po řešení problémů, které voliče trápí. Mirek Topolánek si dnes řekl o silný vyjednávací mandát, dejme mu ho. Zatím nás vedl dobře a já jsem přesvědčený, že tomu tak bude i nadále. Naděje, že najdeme řešení, existuje a, jak říká klasik, umírá poslední. Ale přimlouvám se zároveň, abychom silný mandát dali také výkonné radě, která by měla mít pravomoc definitivní dohodu schválit nebo odmítnout. Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost a přeji pevnou ruku.

Nominační projev Petra Gandaloviče Kdo mě znáte, víte, že jsem praktický člověk, a proto vycházím z toho, že nejvíce by měli lidé člověka hodnotit podle jeho práce. V první části svého vystoupení bych tedy chtěl říci pár slov o tom, co jsme ty dva měsíce dělali na ministerstvu pro místní rozvoj. Když jsem na to ministerstvo nastoupil, měl jsem pocit, že je to spíše ministerstvo pro rozvoj šibalství v České republice. Není tedy divu, že mým prvním úkolem bylo najít a zacelit díry, kterými odcházely či měly odcházet české a evropské peníze do Budišova a jinam. Zároveň jsem však nemohl jakkoli ohrozit již zpomalené čerpání z evropských fondů. Naopak, mou hlavní prioritou bylo toto čerpání urychlit a zabránit nebezpečí nedočerpání. My sice někdy v ODS s nadsázkou říkáme, že dotace jsou neslušné slovo, ale myslím, že neslušným slovem by nazvali naopak občané nás, kdybychom

102


peníze do Bruselu vraceli. Přesto, když jsem ministerstvo přebíral, bylo právě s tímto smířeno; a nás stálo mnoho úsilí tuto pasivitu změnit. Dnes mohu říci, že ostuda s vracením peněz se konat nebude. Třetím úkolem v pořadí, nikoli však posledním svou důležitostí, bylo vybudování silné vazby mezi ministerstvem a regiony, něčeho, co tu mělo dávno být, neboť to vyplývá ze samotného názvu ministerstva. Po osmi letech nemusejí naši hejtmani a starostové s ministerstvem zápasit a o něco poníženě žádat. Toto nejsou slova, za tím je řada konkrétních činů. Při přípravě evropských fondů jsem navrhl přesun skoro pěti procent, to je skoro pět miliard ročně, z programů centrálních do regionálních. O tyto peníze se tedy zvýší pro naše kraje prostor investovat do svého rozvoje a navíc zcela podle svého rozhodnutí, bez toho, aby to schvalovala Praha nebo Brusel. Vlastimil Tlustý ve svém nominačním projevu slíbil souhlasit s mou další prioritou, průběžným financováním evropských projektů. Je to dobře a věřím, že svá slova ve středu na vládě dodrží, a tak umožní realizaci této pro naše obce, města a regiony velmi důležité změny. V další části svého vystoupení bych rád poukázal na tři oblasti, kterými by se mělo v budoucnu vedení ODS zabývat; opět to budou věci spíše praktické. Asi vás nepřekvapím, že jako první budu mluvit zase o regionální politice. Nemyslím tím ale nyní dotace, mám na mysli to, že poprvé v historii má ODS zastoupení ve všech třech úrovních samosprávy. Již zde není situace, kdy naši hejtmani „bojují“ jednou s ministryní Buzkovou, jednou s Rathem, jednou se Sobotkou. A přesto je jasné, že tyto problémy přetrvávají a že nás jejich řešení čeká v situaci, kdy jsme současně ve vládě i na krajích a velkých městech. My jsme sice velmi výrazně podporovali koncept rovné daně, ale velmi málo jsme hovořili o tom, jak změníme rozpočtové určení daní, abychom neohrozili ekonomickou stabilitu krajů, měst a obcí. Diskuse na toto téma ještě nezačala a domnívám se, že by její základy neměly být pouze mezi úředníky na ministerstvu financí, ale naopak v politickém centru ODS tak, abychom sami uměli nějaké řešení aktivně najít. Druhou oblastí, kterou bychom se měli do budoucna velmi intenzivně zabývat, je posílení zastoupení ODS na menších městech a obcích. V letošních komunálních volbách se opakoval známý jev – my i veřejnost cítíme, že jsme je vyhráli, ale podle počtu mandátů je vyhráli nezávislí a lidovci. Je něco špatného na tom, aby i na malých městech byli členové ODS? Proč by museli být oblíbení starostové a starostky na malých obcích nezávislí? Naopak, úspěšný starosta v barvách ODS může i v takové obci přinést hlasy pro naši stranu v krajských a parlamentních volbách. V okrese Ústí nad Labem se nám podařilo založit mnoho malých místních sdružení a získat pro nás některé původně nezávislé starosty. Jsem přesvědčen, že tak, jako ODS dokázala, že není pouze stranou bohatých a podnikatelů, musíme v následujícím období dokázat, že nejsme pouze stranou velkých měst. Třetí oblastí, které se musí vedení ODS čím dál tím víc věnovat, jsou evropské záležitosti. V ODS máme dlouhodobě výrazný a konzistentní názor na uspořádání Evropské unie, důraz na rozšiřování čtyř základních svobod, které jsou jejím zá-


103

kladem, a na její další rozšiřování. Je evidentní, že tento názor s námi sdílí významná část české společnosti, což se projevilo v úspěšných volbách do Evropského parlamentu. Pro budoucí období však musíme vycházet z toho, že evropské záležitosti čím dál tím víc prostupují všemi oblastmi našeho života. Zatímco dosavadní socialistické vlády se za různá evropská nařízení schovávaly či je dokonce využívaly jako záminku k ještě širší regulaci, my musíme naopak umět své zájmy v rámci EU podstatně aktivněji prosazovat. Musíme se umět podstatně více domlouvat s partnerskými politickými stranami a koordinovat náš postup. Dám jediný příklad: při přípravě dalšího období evropských fondů jsme se rozhodli snížit podíl Evropského sociálního fondu ve prospěch infrastruktury a regionů. Bohužel jsme nemohli spoléhat na spolupráci našeho komisaře v Evropské komisi, a to nejen proto, že má sociální fond přímo pod sebou. Je to možná i proto, že na rozdíl od jiných zemí, které mají národního komisaře, my máme skutečného eurokomisaře. V komunikaci s ostatními novými členskými zeměmi EU se však tento požadavek prosadit dá, a pro vás všechny to bude prakticky znamenat mnoho miliard navíc do infrastruktury ve vašich regionech. Totéž platí pro známý případ pozastavených vodohospodářských projektů. Předsednictví ČR v EU v první polovině roku 2009 bude pro Českou republiku nesmírně významným a historickým úkolem. Bude nejen představovat daleko větší možnost prosazení našich zájmů v EU, ale především to bude příležitost diskutovat o otázkách EU s našimi občany. Nenechme si toto téma vzít hurá-evropany na jedné straně a úředníky různých ministerstev na straně druhé. Připravme v rámci ODS politický dokument, který bude dávat předsednictví ČR v EU politický rámec, vycházející z naší konzervativně-liberální platformy, a který použijeme jako základ formulace politiky vládní. Tolik k těm věcným tématům, a teď pár osobních slov. Když jsem zhruba před rokem dostal důvěru, abych vedl kandidátku ODS v Ústeckém kraji, cítil jsem velkou odpovědnost, protože, jak víte, lídrem socialistů byl předseda Paroubek. Jak víte, tento prestižní a celým národem sledovaný souboj jsme nakonec prohráli o pouhé tři čtvrtiny procenta. Myslím, že v této chvíli musím poděkovat všem členům ODS Ústeckého kraje za nesmírnou obětavost ve volební kampani, která přinesla v našem složitém kraji takový výsledek. Pro mne osobně to byla navíc obrovská lekce, myslím, že jsem se během té kampaně naučil hodně, z čeho můžu těžit dál. V minulých měsících jsem dostal šanci pracovat ve vládě Mirka Topolánka. Tuto příležitost chci rovněž využít k poděkování předsedovi Topolánkovi za tuto možnost, ale především za to, jakou pracovní atmosféru ve vládě nastolil. Je to po osmi letech první vláda, která problémy řeší a nikoli odsouvá. I toto byla pro mne obrovská lekce. Nyní před vámi stojím jako kandidát na místopředsedu ODS, na místo, které umožňuje podílet se na formulování strategie jednání naší strany nejen v těchto složitých dobách, ale i v dobách vzdálenějších, kde doufejme se už budou řešit i věcné otázky naplňování našeho programu. Toto místo představuje ovšem i obrovskou spoluodpovědnost za tyto kroky. Nejen vy, kdo mne teď posloucháte, se

104


ptáte, zda na takovou odpovědnost mám. I já se na to ptám sám sebe. Já tu odpověď sám neznám, stejně, jako jsem ji neznal před volbami do parlamentu, kde jsem stál proti Paroubkovi, ale pevně věřím, že pokud vy uvěříte, že na to mám, zvládnu to právě díky tomu pocitu vaší podpory. Uvědomuji si, že kvůli tomu, že jsem se skutečně plně věnoval práci na ministerstvu (on nás ten premiér opravdu proháněl), jsem asi nedal tolik energie, kolik bylo potřeba, komunikaci s jednotlivými regiony o mé podpoře. Víte, že jsem se vám vždy snažil pomoci tehdy, když byly vaše projekty vinou byrokratického systému zkomplikovány, protože jsem to v té chvíli považoval za potřebnější než vlastní zájem. Byla-li to chyba, uvidíme za chvíli, ale každopádně i tato kandidatura je pro mne obrovská lekce. A to je také dobře. Budete-li mne chtít volit, dáváte hlas člověku, který říká, že: • kompromis je součástí politiky, ale nikdy se nemá dělat v zásadních věcech; • dohoda (samozřejmě kromě KSČM) je možná, ale základní by měl být její obsah, závaznost a termíny, ne dohoda sama o sobě. Budete-li mne chtít volit, dáváte hlas člověku, který bude doporučovat v následujících dnech se pokusit znovu obnovit projekt trojkoalice ODS, KDU a Strany zelených a získat pro něj podporu buď celé ČSSD či alespoň její korektní části; minimálně to může vést k obnově původní stovky, která bude tak potřebná k dalším jednáním.

Nominační projev Zdeňky Horníkové Hezké odpoledne, dámy a pánové, vážení přátelé, já bych chtěla poblahopřát zvoleným, poblahopřát panu předsedovi, poblahopřát panu místopředsedovi a chtěla poděkovat svým dvěma předřečníkům z Královéhradeckého kraje, kteří byli také těmi, kteří mne nominovali dnes na tento kongres jako kandidáta. Když jsem tu poslouchala své předřečníky, a budu poslouchat i ty, kteří přijdou po mne, tak už v tuto chvíli vím jedno. ODS má jednu velkou výhodu: má velké zázemí schopných, slušných a pracovitých lidí, za kterými je opravdu něco vidět. Já teď vůbec nemám strach, že byste mohli volit špatně. Vy máte z čeho vybírat a je to dobře. Když jsem dostala před několika týdny nabídku kandidovat, tak – přiznám se – i na to, že jsem otřelý politik, mne to trochu zaskočilo a vážně jsem přemýšlela, proč bych to měla udělat. V ODS jsem od roku 1991, prošla jsem si všemi funkcemi, dnes zastávám funkci člena výkonné rady, byla jsem starostkou města – základy komunální politiky byla jedna z nejcennějších věcí, které mi politika dala – dnes jsem poslankyní. Já nebudu hovořit jako Petr Gandalovič, jehož práce si velmi vážím, o programových tezích, protože mám pocit, že o tom tento kongres dnes není. Já jsem si spíš pokládala otázky, když sem před vás předstoupím, proč byste vy mě měli volit a hlavně proč by mě měla chtít veřejnost, a snažila jsem se na tu otázku si odpovědět.


105

Mnohokrát jsem stála před různým publikem a snažila jsme se vždycky vnímat lidi, dívat se jim do očí a pochopit, co si myslí. A dnes mám pocit, že lidé chtějí určitou změnu, že by možná rádi viděli jinou tvář, slyšeli jinou rétoriku, viděli jiné vystupování; ale co mi došlo, že chtějí určitě: lidé určitě chtějí, aby před sebou měli nositele úspěchu, nositele vítězství, lidi s pozitivním myšlením, lidi s dobrou náladou – ale rozhodně chtějí, aby před sebou měli lidi slušné a lidi věrohodné. Proč dnes lidé důvěřují panu prezidentovi, proč stojí za svým úspěšným starostou, primátorem či hejtmanem? Protože pro ně jsou to úspěšní lidé a lidé skutečně chtějí před sebou člověka, který je úspěšný, který umí vyhrávat, který je nositelem toho, co si přejí, a to je vždycky vítězství, protože to vítězství je jejich představa o něčem, co považují za to správné. Já bych chtěla poděkovat za to, že mě můj kraj nominoval; a myslím si, že to nebyla úplná náhoda. Prošla jsem všemi parlamentními volbami, odzkoušela jsem si, co je to preferenční kampaň, a v tomto roce jsem se stala lídrem naší kandidátky. Náš kraj byl úspěšný stejně tak, jako jste byli úspěšní vy všichni. Někdo by si možná přál to vítězství trochu lepší, tak bude mít šanci v příštích volbách. Já musím říct, že si nesmírně vážím našeho vítězství, ale to vítězství nebylo ani náhodné ani jediné, to vítězství bylo odpracované, bylo společné, bylo týmové; a to si myslím, že je přesně ta věc, kterou lidé nesmírně ocenili. My jsme tu poslouchali včera úžasného řečníka, byl to pan Dzurinda, velice jsme mu zatleskali; a on řekl jednu úžasnou věc a já myslím, že bychom ji mohli zopakovat. Pan Dzurinda řekl, že se o nás nebojí, že je přesvědčen, že dnešní situaci zvládneme. Já vím, že ta situace je hodně složitá, ale já jsem stejně jako pan Dzurinda přesvědčena, že ji zvládneme. My jsme totiž zvládli už daleko horší situace. Řada z vás pamatuje rok 97, 98, přátelé, to jsme byli hodně na dně té sinusoidy, a dokázali jsme se dostat nahoru. Zvládneme to i tentokrát. To, na co bych chtěla ale klást velký důraz, je, abychom se více zamysleli sami nad sebou, na činnosti grémia, na činnosti výkonné rady. To, co mi občas chybí, je vzájemná důvěra, více loajality a někdy i slušnost. Já bych si moc přála, jak říkal tady pan kolega Liška, abychom vrátili do politiky více noblesy. Chovejme se tak, a to především pánové, aby, když někomu podáte ruku, aby to podání ruky platilo i zítra, aby to podání ruky byla určitá pečeť na uzavřenou dohodu. Prosím, abychom si odpustili pro příště fráze, prázdná slova, falešné úsměvy. Mluvme s lidmi jasnou, otevřenou a srozumitelnou řečí. Pak, až nám budou rozumět, budou nám i důvěřovat; a budou-li nám důvěřovat, budou nás volit i přesto, že jim budeme říkat věci, které budou složité a ne možná zrovna příjemné. Já se s vámi teď rozloučím – a řeknu vám jednu věc. Vítěz má své vítězství vždycky zúročit. Lidé na to čekají, zúročme své vítězství. A protože řada z vás jsou sportovci, a už to tady i zaznělo, já se rozloučím taky trošku „nasportovno“. Armstrong vyhrál sedmkrát Tour de France. Nevyhrál to on sám, vyhrál to vždycky ten tým, který stál za ním. Mirek Topolánek vyhrál šestkrát, tak ať to sedmé vítězství je naše týmové – a moc se na něj těšme. Děkuji vám za pozornost.

106


Nominační projev Jiřího Kittnera Dobré odpoledne, děkuji za slovo, vážený pane předsedo, vážení kolegové, vážení delegáti, vážení hosté, dovolte, abych vám popřál hezké pracovní odpoledne a abych skutečně začal poděkováním své domovské liberecké organizaci, protože ta mi umožnila ucházet se o vaši důvěru spolu s devíti lidmi, jejichž jména jsou všechna v ODS pojmem. Moje jméno zatím v ODS pojmem není, možná bude, a já se tedy dovolím se vám představit. Pocházím z Liberce, jsem tam primátorem, a Liberec, jak jistě víte, je hlavním městem Sudet. Teď jsem asi nevylepšil své pozice v karlovarském a ústeckém regionu, ale já věřím, že se přes to přenesou. Jsem tam osm let primátorem a další čtyři roky mě čekají, takže nabízím určitou zkušenost komunální politiky, nabízím i určitou zásadovost, jak o ní zde bylo mluveno, určitou odvahu, určitou bojovnost, protože bez těchto vlastností se tři období v komunální politice, v žádné politice v čele velkého města, přežít nedají. Dá se snadno zazářit, ale aby člověk vydržel, musí mít tyto vlastnosti. Já nejsem na dlouhé řeči, a proto jste také nedostali a nedostanete můj projev napsaný, protože to jsem se za osm let nenaučil. Ne že bych projev neuměl napsat, a ne že bych projev neuměl říci, ale zatím se mi to nedaří spojit. Když si nějaký připravím a pak si tady stoupnu, tak mám vždycky pocit, že vám chci říct něco jiného, než mám napsáno, a proto si to nepíšu. Vypadá to jako výčet mých nedostatků, tak ty klady jsem řekl a já jsem velmi rád, že mám tu čest se o vaši přízeň ucházet. Ze statistiky vyplývá, že asi k tomu je nutný nějaký citát. Jsem trošku lajdák, takže si samozřejmě autora nepamatuji, ale dá se říci, že to, co teď zazní, je i určité moje krédo. Já bych si vždycky přál – a je to velmi dobré – mít dost síly, aby člověk mohl měnit věci, které se měnit dají, mít dost pokory, aby člověk uměl přijmout věci, které se měnit nedají, a hlavně mít dost rozumu, aby odlišil ty první od těch druhých.

Nominační projev Ivana Langera Pane předsedo, dámy a pánové, já jsem nepřemýšlel nad tím, co vám teď řeknu, protože to, co vám teď řeknu, vím a nemusím nad tím přemýšlet. Já vám nabízím pět hodnot, pět důvodů, proč mě zvolit místopředsedou Občanské demokratické strany. První: přináším vizi, druhý: plním sliby. Před sedmi lety jsme na ulici začali s projektem vzdělávání a péče o vás, o lidský potenciál Občanské demokratické strany. Tehdy se tomu mnohý vysmíval a nevěřil. 1. listopadu jsme se dostali ke stádiu, že máme soukromou vysokou školu, CEVRO Institut, která je tady pro vás. Důvod třetí je, že pracuji profesionálně, a čtvrtý, že neuhýbám před odpovědností. My jsme


107

přišli na ministerstvo vnitra do absolutně nepřátelského prostředí. Přišli jsme připraveni, věděli jsme, co máme dělat, a dělali jsme to. A bylo to zatraceně těžké. A ten pátý důvod a ta pátá hodnota vychází z toho, co jsem teď za uplynulé dva měsíce prožil já a moje rodina; a to je ten důvod pátý, proč před vámi stojím a nabízím vám ho jako důvod a jako hodnotu. A to je statečné srdce. Se mnou si můžete být jisti, že to statečné srdce mám. Tedy pět důvodů: přináším vizi, plním sliby, pracuji profesionálně, neuhýbám před odpovědností a mám statečné srdce.

Nominační projev Petra Nečase Dámy a pánové, já dnes vystupuji již podruhé, doufám, že se na mne nebude vztahovat výrok, který řekl slavný francouzský politolog Alexis de Tocqueville ve svém fenomenálním díle Demokracie v Americe, kde řekl, že nejlepší služba, kterou může průměrný tlachal prokázat veřejným zájmům, je mlčet, tak doufám, že na mne se to vztahovat nebude. Po osmi letech vstoupili občanští demokraté do vládních pozic. Tady je třeba zdůraznit, že na rozdíl od situace, která byla prezentována minulými vládami, je skutečností, že jsme vstoupili do snědeného krámu. Hned mezi prvními věcmi, které jsme zjišťovali po zářijovém nástupu do funkcí, je například to, že chybí 10 miliard korun na výplatu důchodů v letošním roce, to znamená, že všechny výplatní termíny po 15. prosinci nebyly zabezpečeny finančními prostředky. Byl to jenom důsledek naprosto nezodpovědné sociální politiky sociálních demokratů, kteří dokázali za posledních 8 let o 72 % zvýšit mandatorní sociální výdaje, to je během 8 let o 200 miliard korun. Co z toho plyne? Pokud chceme jakýmkoli způsobem přijmout vládní angažmá, má-li to být vládní angažmá na déle než 6 měsíců v jakémkoli uspořádání, je evidentní, že se nevyhneme celé řadě konkrétních kroků, které musí dostat pod kontrolu expandující deficity veřejných financí a nesmírným způsobem se roztáčející kola sociálních výdajů, jež mohou uvrhnout náš finanční a rozpočtový systém do absolutní krize se všemi důsledky, včetně rozpočtů měst, obcí a krajů. Budeme-li v jakémkoli vládním angažmá delším než 6 měsíců, této povinnosti se prostě nevyhneme a nesmíme před ní uhnout. Pokud chceme tuto věc zvládnout, pokud chceme dostat expandující deficity veřejných financí pod kontrolu, musíme provést některé klíčové prvky v reformní oblasti, v oblasti sociální, protože jestliže mluvíme o tom, že největší část mandatorních výdajů je v sociální oblasti, neměli bychom před tímto problémem uhýbat. Máme jeden bilion – čili 1000 miliard – státní rozpočet, z toho, dámy a pánové, je 427 miliard v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí. To znamená, že musíme zahájit práce na změně sociálního systému, na změně důchodového systému, na změně trhu práce. V této zemi, a všichni to víme, je masově rozšířeno zneužívání so-

108


ciálních dávek, a přitom nám chybí miliardy pro ty nejpotřebnější podle zákona o sociálních službách, to znamená pro bezmocné, handicapované a naše seniory. V této zemi sociální demokraté svou neochotou cokoli v důchodovém systému udělat způsobili, že začínáme v tomto systému systematicky generovat deficity. To znamená, že v letošním roce a v příštím roce jsou to řádově miliardy, v roce 2010, dámy a pánové, to bude již 15 miliard korun, které budou chybět na důchodovém účtu. Pokud si k tomu započteme nový systém nemocenské, který vstoupí v platnost po roce 2009, tak to bude dohromady již 20 miliard korun ročně, které bude jenom systém sociálního pojištění generovat pravidelně každý rok, to znamená až 80 miliard za čtyřleté období. Má-li mít vláda opravdu smysl, tak my se tomuto problému nemůžeme vyhnout, nemůžeme před ním uhnout a musíme mít odvahu ho řešit. V této zemi, dámy a pánové, je formálně zhruba 450 tisíc nezaměstnaných, ale současně je v této zemi 90 tisíc volných pracovních míst a zároveň zde legálně pracuje 160 tisíc zahraničních dělníků, především z Ukrajiny a ze Slovenska. To znamená, že v této zemi je pro naše občany k dispozici až 250 tisíc volných pracovních míst. Přesto se pro řadu občanů spíše vyplatí pobírat sociální dávky než pracovat. Kdyby vzali tyto práce, které jsou buď volné, nebo obsazené zahraničními dělníky, naráz by nezaměstnanost poklesla prakticky na polovinu, to znamená ze 450 tisíc nezaměstnaných na zhruba 200 tisíc. To znamená, že my musíme mít jasný reformní plán v oblasti trhu práce, v oblasti zvýšení motivace; a znovu opakuji, chceme-li dostat deficity veřejných financí pod kontrolu, nemůžeme se vyhnout této reformě v oblasti sociální. A my máme jasnou představu, jak tyto problémy řešit – v důchodové reformě, jak jsem již řekl, jsme připravili první legislativní paragrafový návrh její první etapy, máme jasnou představu, jak reformovat sociální systém, jak reformovat trh práce tak, aby v této zemi začalo být opět normální pracovat a aby se stalo velmi nenormálním a velmi nevýhodným zneužívat sociální systém. Je pro nás nesmírně důležité, abychom zůstali touto čitelnou stranou. Já jsem o tom již mluvil. Jsme stranou zrozenou na reformním étosu. My musíme zamezit tomu, abychom se stali programově rozplizlou stranou, která naprosto ztratí své programové kontury. Máme svá prázdná místa, já jsem je pokoušel definovat, to znamená získání dalších voličů na venkově, mezi zaměstnanci, mezi seniory; to jsou klíčové segmenty, kam, podle mého názoru, se musít i v budoucnosti naše politika zaměřit. Nám se podařil unikátní úkol. My jsme po mnoha letech v podstatě politicky vygumovali jakoukoli konkurenci na středo-pravicové části politického spektra. Vzpomeňme si, od počátku 90. let se tady s různou frekvencí a s různou silou znovu a znovu objevovali potenciální konkurenti, jako taková lochnesská nestvůra, která se vždy jednou za čas vynoří na hladinu, napřed v podobě Občanské demokratické aliance, potom Unie svobody, potom Sdružení nezávislých kandidátů, potom v podobě Evropských demokratů. Nám se podařilo to, že jsme se stali dominantní politickou silou na středo-pravicové scéně, a tuto výhodu si musíme udržet.


109

Já bych chtěl jednoznačně zdůraznit jednu věc. V předcházející volbě 1. místopředsedy jsem neuspěl a gratuluji Pavlu Bémovi za vynikající výsledek a za podporu, kterou na tomto kongresu získal. Mně se tato situace nestala poprvé. Kdo z vás si vzpomene, ve Františkových Lázních jsem byl v podobné situaci. A také jsem, podle mého názoru, prokázal, že nejsem ani uražený, ani ublížený, že jsem týmový hráč, že dokážu táhnout za jeden provaz, že dokážu zapadnout do týmu a pracovat ve prospěch Občanské demokratické strany. Dáte-li mi důvěru, budu v této své tradici pokračovat, víte, že jsem loajální člověk, víte, že jsem pravicový člověk, víte, že jsem člověk, který je pracovitý a který je konzervativně orientovaný; a já tuto nabídku dávám a jsem připraven v tomto týmu pracovat.

Nominační projev Miroslavy Němcové Dobré odpoledne, dámy a pánové, měla jsem možnost pozdravit vás včera, zdravím vás ještě dnes; a právě proto, že jsem mohla stát před vámi včera, tak nemá smysl, abych dlouze opakovala to, co bylo mým včerejším zásadním sdělením. Řekla jsem to včera jasně právě proto, že chovám důvěru k delegátům, kteří jsou reprezentanty celé Občanské demokratické strany z naší země. Právě proto, že k vám chovám úctu, mluvila jsem tak otevřeně a tak jasně, jak bylo potřeba. Abyste od včerejška do dneška měli možnost porovnat si, zda mé názory sdílíte, nebo zda se s mými názory rozcházíte. Myslím si, že to, co bylo podstatné, jsem vám řekla. Ale protože jsem večer tady zaslechla nějaké šumy o tom, že najednou jsem se nějak rozhorlila, najednou říkám věty, které jste ode mne před tím neslyšeli, tak já jsem si dala tu práci a přes noc jsem si vytáhla, nebudu vás s tím unavovat, je to několik desítek záznamů na desítkách listů, všechny mediální výstupy, které jsem učinila od červnových voleb až po včerejší den. Vždycky jsem v nich říkala ty stejné věci, které jsem vám tady říkala včera odpoledne. Totiž, že nechceme vládu s komunisty, že nechceme velkou koalici, že nechceme exkluzivní vyjednávání se sociálními demokraty, že ODS nesmí padnout do Paroubkových pastí a že se musí vyvarovat toho, aby ztratila důvěru naší veřejnosti a hlasy těch, kteří nás volili. Já na tom trvám, nemám, co bych na svém včerejším projevu mírnila a ubírala, a prosím, řeknu už jenom poslední větu. Kdyby tady stál můj manžel, on je takový velmi přímý, tak by vám řekl: „Berte názory i ji, anebo nechte být.“

Nominační projev Jiřího Šnebergera Hezké odpoledne, dámy a pánové, já když jsem včera vstoupil do tohoto sálu, tak jsem si řekl, protože ne všichni mě znáte, že svůj projev začnu svým vstupem do základní školy. Odpoledne jsem ten záměr přehodnotil a řekl jsem si, že začnu koncem vysoké školy a svojí pro-

110


fesní kariérou. Dnes ráno jsem to znovu přehodnotil a řekl jsem, že začnu svým vstupem do ODS v roce 1991. A před chvilkou jsem to přehodnotil znovu a budu mluvit pouze o období od srpna loňského roku. Všichni se teď ptáte: „Co se tak významného stalo v srpnu loňského roku?“ Já jsem přijal nominaci na šéfa volebního štábu ODS pro červnové volby a položil jsem si několik otázek. Co mohu nabídnout? A co mi to přinese? Co jsem mohl nabídnout? Deset let v komunální politice, v prvním kole vyhrané – pro někoho možná náhodně – senátní volby s tím známým a populárním politickým heslem „Dobrý den“. To bylo vše. A myslím si, že to bylo od vedení ODS obrovské riziko mne do této funkce ustavit. A co jsem od toho měl čekat? Všichni přátelé, které mám, mi říkali: „Jak myslíš, že to dopadne, až vyhrajete? Úspěch bude všech. Pokud prohrajete, na kongresu nepřežiješ, protože neúspěch bude jenom tvůj.“ A já jsem přesto do toho šel. Přesto jsem tu výzvu přijal, protože si myslím, že výzva dělá člověka silnějším, že ho dokáže víc motivovat. Tady moji předřečníci hodnotili volby, zaznělo tady neuvěřitelné množství myšlenek, ale dvě myšlenky tady nezazněly. První byla: „Proti komu jsme stáli? Kdo byl náš soupeř?“ Uvědomte si, že proti nám stál soupeř, který měl téměř neomezené finanční prostředky, který měl agenturu, jež do té doby vyhrála všechny volby – a přesto jsme je porazili. Protože jsme udělali sice možná pro někoho amatérský tým, ale byl to tým, který věřil v úspěch. A víra člověka nesmírně posiluje. Já vás nebudu dlouho zdržovat, protože si myslím, že za člověka mluví činy a konzistentní postoje, ale jak už tady řekl Petr Nečas, já sice nemám narozeniny, to až někdy v srpnu příští rok, ale potěšil by mne od vás malý dárek – to znamená, abyste mne zvolili za místopředsedu. A na závěr vám mohu slíbit jednu jedinou věc. Slovy Jardy Kubery, já vždy jsem odvážný a otevřený a nebudu se nikdy bát vám do očí říct i nepříjemné pravdy.

Nominační projev Vlastimila Tlustého Dámy a pánové, dobré odpoledne, včera a dnes, potřetí a naposledy. Já jsem přemýšlel o tom, jak vám nenásilně a přitom zřetelně říct, že každá pilotní kabina opravdu navigátora a palubního inženýra potřebuje. Já jsem si říkal, jakou cestu k tomu najdu, aby bylo pochopeno, že pokud by ta palubní kabina toho, kdo zkonstruoval ekonomické reformy, neobsahovala, že by to byla symbolická chyba celé Občanské demokratické strany – a to úplně bez ohledu na mě osobně. Ale přišla k tomu neuvěřitelná nahrávka. Dva moji předřečníci, kteří kandidují a ucházejí se o vaši důvěru, tady totiž řekli, že jsme nedořešili vztah rovné daně a rozpočtového určení daně – že mají vážné obavy, aby na to obce a kraje nedoplatily. Já ty dva řečníky nebudu jmenovat, ale, dámy a pánové, to je nedostatečná pro oba dva, protože rovná daň, přestože má nižší sazby, znamená zvýšené příjmy


111

státního rozpočtu. To je to, co jsem se tady pokoušel ukázat na grafech ze Slovenska, to je to, kvůli čemu jsem objel celou zemi a 250krát to vysvětlil. To, že to nevědí dva kandidáti na místopředsedu ODS, to je nejlepší důkaz pro to, že v té pilotní kabině se bez toho konstruktéra zatím ještě neobejdete. Děkuji za pozornost a za podporu.

Nominační projev Evžena Tošenovského Dobrý den, Honza Zahradil řekl tu nejlepší zprávu, že jsem poslední vystupující, takže já věřím, že vás skutečně dlouho nezdržím, protože včera jsem měl v historii mnoha svých kongresů nejdelší projev, který jsem kdy napsal, takže své dnešní vystoupení zkrátím, doufám, že se mi to podaří. Na úvod bych chtěl velmi poděkovat za nominaci Praze a Středočeskému kraji, protože kandidovat 400 kilometrů od našeho kraje a dostat nominaci je velký závazek a velmi si toho cením. A samozřejmě velmi děkuji i svému regionu, který mě navrhl. Z mé historie – tak jak ji zde ukazovali mnozí jiní: byl jsem přes sedm let primátor Ostravy, šest let jsem již hejtmanem, byl jsem předsedou kolegia primátorů, předsedou Svazu měst a obcí a nyní předsedou Asociace krajů. Byl jsem na to vždy velmi hrdý, i když nevím, jestli jsem všechny tyto funkce vykonával úplně dobrovolně, protože jsem do nich byl často dotlačen. S ODS jsem prožil chvíle slávy, chvíle úspěchů, ale i velmi těžké chvíle turbulentní – každý si možná vzpomene na Poděbrady, Liberec, různé kongresy, kde se lámala historie ODS; a já jsem velmi rád, že jsem je zažil, protože mně to do života dalo mnohé. Poznal jsem, jak úžasná je myšlenka svobody občana a že stojí za to o ni bojovat, i na druhé straně jak je těžká dovnitř ODS, v takovéto straně mnoha individualit, a jak přežít všechny velké diskuse, názory, které jsou velmi svobodné a které nás všechny neuvěřitelným způsobem obohacují a posilují. Přiznám se, že sám jsem v té historii možná trochu také k nějaké turbulenci přispěl, ale podle hesla „co tě nezabije, to tě posílí“ jsem se také z toho velmi naučil o vnitřní struktuře a životě ODS. Dnes zde nekandiduji jako představitel krajů, ani představitel Moravy. Jsem velkým nepřítelem korporativismu a myslím si, že v ODS se s tímto zlem musí velmi bojovat, proto nechci být představitel korporace krajů, korporace hejtmanů, ani korporace Moravy – to nás oslabuje. ODS si musí do svého vedení zvláště dnes vybírat lidi, o kterých bude kongres přesvědčen, že prošli tou velmi těžkou bitvou předcházejících let, protože máme před sebou obrovskou výzvu – sice jsme dosáhli vítězství, ale ještě jsme ho neukuli do toho úplného vítězství. Mě život v našem kraji a v Ostravě naučil, jak se věc z nevýhody musí překout a přetvořit do výhody. Ostrava a Moravskoslezský kraj vůbec určitě nepatří z politologického hlediska k nějakým baštám pravicového myšlení. To, že zde ODS

112


dlouhodobě vyhrává a získává body, je, myslím si, velkou zásluhou mnoha starostů a lidí, kteří se tam pohybují a přispívají tak právě ve velké míře ODS k těm skutečným výsledkům, jichž se dá dosahovat i ve velmi sociálně zatížených oblastech. Kongres se celou dobu bavil o tom, jak vyřešit velmi složitou situaci, jak se s ní potýkat. Já možná teď na závěr, a říkám to s velkou zodpovědností, jsem přesvědčen o tom, že kongres nemůže, nemá šanci tuto skutečně velmi složitou otázku vyřešit. Je velmi důležité, aby vedení ODS, výkonná rada, pan předseda slyšel spektrum názorů, aby si odnesli pocit, kde hrozí pád do hlubin, kde je nebezpečný prostor, kam se nesmí vstupovat, a jak reaguje kongres na tato rozhodnutí. Jsou zde starostové i hejtmani a všichni z nás mnohokrát skládali radnice, já už upřímně řečeno ani nevím, kolikrát jsem kandidoval, prošel velmi brutálními primárkami, které jsou v ODS zvlášť výživné, a vím, jak složité je skládat radnice, kde máte z jedné strany velmi těžkou bariéru komunistické strany – a já jsem rád, že tuto bariéru máme –, na druhé straně musíte stvořit skoro na začátku nestvořitelné. Proto jsem přesvědčený o tom, že takovéto rozhodnutí a dohrání této velmi složi-té partie leží – a já se panu předsedovi Mirkovi Topolánkovi velmi omlouvám – v prvé řadě na jeho bedrech, a on si toho je naprosto vědom; a leží na grémiu, jako nejbližším partneru, se kterým musí tuto partii zvládat a na závěr schvalovat přes výkonnou radu. Kongres nemůže reagovat na všechny taktické tahy, ústupky bokem, vpravo, vlevo a taktickou hru. To může jenom předseda a musí to zvládnout se svými nejbližšími – místopředsedy. Dovolte mi na závěr říct jednu věc, a já se omlouvám, že to je příliš osobní, ale myslím si, že to tady k této chvíli velmi patří. Já jsem nikdy Mirku Topolánkovi k jeho vítězství ve volbě předsedy ODS negratuloval. A Mirek Topolánek to určitě potvrdí. Já jsem mu vždy říkal „Drž se!“, protože má zodpovědnost – ne za své vítězství, to není žádné vítězství, to není žádná výhra v loterii. To je zodpovědnost, kterou naložil na svá záda, zodpovědnost za nás za všechny, za ODS, za značku stáje ODS, kterou my všichni neseme. Pokud toto nezvládne on a grémium, padáme všichni, toho si musíme být vědomi, a proto já Mirkovi Topolánkovi ani negratuluji, ale říkám „Drž se.“ Držte se všichni, protože ta hrana, která láme, je velmi důležitá. A já jsem jako člověk, který prošel velmi svízelnými úskalími – ODS i svými osobními –, připraven na sebe vzít také určitou míru, a velmi vážnou a značnou míru, zodpovědnosti za tento v tuto chvíli vypadající neřešitelný problém, který pokud nevyřešíme, bude velmi vážným problémem pro všechny a pro tuto zemi. Výsledky voleb: Na funkce místopředsedů byly navrženi: Pavel Bradík, Petr Bendl, Petr Gandalovič, Pavla Finfrlová, Zdeňka Horníková, Jiří Kittner, Ivan Langer, Petr Nečas, Miroslava Němcová, Jiří Šneberger, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Oldřich Vojíř. Pavel Bradík, Pavla Finfrlová a Oldřich Vojíř se kandidatury vzdali.


113

V prvním kole bylo vydáno 477 hlasovacích lístků, odevzdáno jich bylo 477. Jednotliví kandidáti obdrželi: Petr Bendl – 274 hlasů Petr Gandalovič – 143 hlasů Zdeňka Horníková – 93 hlasů Jiří Kittner – 48 hlasů Ivan Langer – 310 hlasů Petr Nečas – 152 hlasů Miroslava Němcová – 127 hlasů Jiří Šneberger – 109 hlasů Vlastimil Tlustý – 154 hlasů Evžen Tošenovský – 143 hlasů Zvoleni byli Petr Bendl a Ivan Langer, do druhého kola postoupili Petr Gandalovič, Petr Nečas, Vlastimil Tlustý a Evžen Tošenovský. Ve druhém kole bylo vydáno 477 hlasovacích lístků, odevzdáno jich bylo 475. Jednotliví kandidáti obdrželi: Petr Gandalovič – 271 hlasů Petr Nečas – 206 hlasů Vlastimil Tlustý – 175 hlasů Evžen Tošenovský – 179 hlasů Zvolen byl Petr Gandalovič, do třetího kola postoupili Petr Nečas a Evžen Tošenovský. Ve třetím kole bylo vydáno 467 hlasovacích lístků, odevzdáno jich bylo 466. Jednotliví kandidáti obdrželi: Petr Nečas – 237 hlasů Evžen Tošenovský – 217 hlasů Zvolen byl Petr Nečas.

VOLBA VÝKONNÉ RADY ODS Kongres zvolil Výkonnou radu ODS ve složení: Balabán Milan, Bartoš Walter, Blažek Rudolf, Bürgermeister Jan, Cabrnoch Milan, Drobil Pavel, Fajmon Hynek, Gold Radomil, Horníková Zdeňka, Chalupa Tomáš, Ježek Libor, Jiránek Dan, Jonáš Vítězslav, Kadrnka Jiří, Kittner Jiří, Kosatík Ivan, Krill Petr, Kubera Jaroslav, Levora Miroslav, Libý Ladislav, Lukáš Libor, Oberfalzer Jiří, Richter Milan, Stanjura Zbyněk, Strejček Ivo, Stříteský Václav, Svoboda Richard, Šimčík Tomáš, Štrunc Petr, Šulc Jiří, Tošovský Pavel, Udženija Aleksandra, Venclík Milan, Vilímec Vladislav, Vlasák Oldřich, Zahradník Jan, Zajíček Tom

114


Kongres zvolil náhradníky do VR ODS ve složení: Dlouhý Vladimír, Jurečko Roman, Kochan Josef, Nájemník Václav, Novák Alexandr, Pavel Josef, Pecha Ondřej, Skokan Petr, Sláma Tomáš, Vařečka Marek, Všetečka Rostislav, Zelenka Ladislav, Zíka Radim

VOLBA KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE ODS Kongres zvolil členy Kontrolní a revizní komise ODS ve složení: Bohačík Jan, Černý David, Černý Miroslav, Horňáček Kamil, Jaroš Michal, Kašpárek Jiří, Kislinger Jan, Koutník Václav, Kozák Petr, Krausová Nadka, Major Martin, Milošová Drahomíra, Tichá Ludmila, Tofl Petr

VOLBA SMÍRČÍHO VÝBORU ODS Kongres zvolil členy Smírčího výboru ODS ve složení: Bláha Jiří, Buřič Jiří, Cholenský Jan, Kalina Václav, Klega Vladimír, Michálek Pavel, Molendová Dagmar, Paděrová Marie, Palán Miloslav, Slovák Josef, Šlajsová Miloslava, Toman Ivo, Vlková Veronika, Volák Daniel

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS

115

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych před svým závažným rozhodnutím krátce rekapituloval ty roky, které jsem vás vedl. A vedl jsem vás dobře. Ale všechno jednou končí. Promiňte, nějak jsem si popletl papíry. Tohle je projev na rok 2020. Musím najít ten správný. Od závěrečného slova předsedy se čeká jakési shrnutí kongresu. Dnes se o to nebudu pokoušet. Na rozdíl od loňského roku budu tentokrát ve svém výčtu velice stručný. Děkuji organizátorům, děkuji našim domácím i zahraničním hostům, děkuji delegátům a všem vystupujícím. Děkuji všem, kteří měli podíl na tomto kongresu, který byl – alespoň pro mě – v jedné věci zlomový. Než se dostanu k tomu, v čem byl podle mě zlomový, tak stručně vysvětlím, proč jsem zvolil tuto netradiční formu závěrečného slova. Zvolil jsem tuto formu, protože bych přeci jen rád zaměřil vaši pozornost ven, nikoli dovnitř. Samozřejmě, že kongres je nejlepší příležitostí ke stranické sebereflexi, příležitostí, kdy se dozvíme, co v nás opravdu je. Přesto chci v tomto okamžiku bilancování něco podstatného dodat. Chci dodat, že skutečný svět je tam venku. Nezapomínejme na to. Nezapomínejme na to, protože svět tam venku se od našeho posledního kongresu zásadně změnil. Změnil se tím, že je to svět, v němž je ODS vládní stranou. Vychutnejme si to konstatování ještě jednou: ODS JE VLÁDNÍ STRANOU. Čekali jsme na tento okamžik osm let. Ale to není ten hlavní důvod, proč to říkám. Byť uchopení moci je základním cílem každé politické strany. Říkám to především proto, že od této chvíle máme možnost svět tam venku nejen pozorovat, ale také na vládní úrovni ovlivňovat. To je nesmírný závazek. To je obrovský rozdíl oproti době, kdy jsme byli v opozici. Jen si prosím povšimněte, jak radikálně se proměnil zájem médií o naše konání. Jak důležitá je najednou každá naše věta. Jak musíme neustále znovu a znovu vysvětlovat, co jsme tím kterým výrokem mínili a jaký dopad bude mít na život občanů. Zatímco do této doby jsme naopak často měli problém, jak naše názory na řešení konkrétních problémů do médií dostat. Přátelé, je to tak, že vláda má před opozicí vždy přednost. Má přednost, protože má moc ovlivňovat osudy lidí a s tím onu zodpovědnost. My jsme sice už byli ve vládě. Ale je to poprvé, kdy se do vlády vracíme z opozice. Je to poprvé, kdy musíme řešit problém adaptace ze strany opoziční na stranu vládní. V případě opačné změny jdou věci samy od sebe: prostě o vás svět a média ztratí zájem a vy si na to chtě nechtě musíte zvyknout. Každému je celkem jedno, jak se s tím vyrovnáte. Nynější situace je ale jiná. Svět a média se o vás zatraceně zajímají. A pokud změnu nezvládáte, zdaleka to není jen váš problém.

116


Nyní se ukáže, co v nás opravdu je. Někdo, kdo byl považován za brilantního opozičního politika, zcela propadne. Jiný, který nebyl zdaleka tak nápadný, naopak ukáže, že je skvělým administrátorem a časem se promění ve hvězdu. Někdo, kdo se osvědčil na místní či regionální úrovni, ukáže, že jeho rozměrem je právě jeho domovský region. Což není míněno jako urážka, protože my přeci potřebujeme skvělé – řekl bych profesionální – komunální a krajské politiky. Toto už není chvíle pro mistry zákulisních tahů. Jsme na scéně, nasvícení reflektory ze všech stran, a rychle se ukáže, co v kterém z nás doopravdy je. Což symbolicky podtrhuje skutečnost, že naše jednání v přímém přenosu přenášela televize. Ovšem zdaleka nejen proto musíme bez přetvářky ukázat, co v nás je, co chceme prosazovat a zda na to máme. Zda zvládneme onen přechod z polosvitu do ostrého světla. Nyní se konečně dostávám k tomu, proč považuji tento kongres za zlomový. Mnozí jistě tušíte, kam mířím. Teprve toto je první liga. Navíc jsme do této první ligy sice postoupili z prvního místa, ale zdaleka ne s jistou pozicí. To jsou dva důvody, proč jsem považoval za nutné přijít na tento kongres se zřetelně, konkrétně a tvrdě formulovaným mandátem, který jsem od vás chtěl získat pro další postup. Vědomě jsem tím riskoval, že nezískám takovou podporu, jako kdybych byl býval mlčel. Ale vy všichni dobře víte, že mlčet já neumím. Chci vám všem poděkovat za to, že výsledný mandát je přes mé kontroverzní a ostré vystoupení silný. Byť už ne kim-ir-senovský jako ten z doby před dvěma lety. V každém případě to chápu jako potvrzení mého postupu, jako souhlas nikoli jen s vedením ODS, ale i s vedením vlády. Jsme přece VLÁDNÍ STRANOU. A já dnes už nenesu jen odpovědnost vůči vám – kterou jsem doufám prokázal právě svým otevřeným vystoupením – ale vůči všem občanům České republiky. Až dosud jsme ve všech kláních obstáli. Obstáli jsme ve stranických soubojích s jinými stranami. Teď ale musíme obstát i ve světě tam venku. To vyžaduje – a v této chvíli ocituji sám sebe – to vyžaduje nejen odvahu, ale i rozvahu. Ale i k rozvaze musíte mít někdy odvahu. Musíte mít velkou odvahu ve chvíli, kdy vaše okolí považuje rozvahu za zbabělost. Doufám, že jsem vás přesvědčil o tom, že pokud jsem nebyl zbabělý až dosud, nestal jsem se zbabělým ani nyní. Věřte mi, že obstát na půdě ODS, mezi svými, kteří vás dobře znají, ale právě proto od vás mnohé očekávají, je svým způsobem těžší, než obstát při poměřování s Jiřím Paroubkem. Jsem rád, že jste mi pomohli touto zkouškou se ctí projít. Děkuji vám i za to občasné „grilování“. Jak se říká, co tě nezabije, to tě posílí. A já nyní cítím pro střet s ČSSD více síly než kdy před tím. I když víte, že já mám síly dost. Nyní jsem si ale navíc prakticky ověřil, o čem jsem nikdy nepochyboval. Ověřil jsem si, že když sedím za jednacím stolem s předsedou ČSSD, ve skutečnosti se mnou sedí celá ODS. Sedíte tam, držíte mi palce a máte opravdovou starost, abych nezklamal. Protože byste to pociťovali jako své vlastní selhání. Vy přece nechcete selhat. Doufám, že mi prominete, že jsem tu mluvil tolik o sobě. Snad je vám jasné, že jsem tím pádem mluvil i o vás. Každá strana má totiž takového předsedu, jakého si zaslouží.

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS

117

Až se rozejdete z tohoto kongresu domů, buďte si jisti, že i když na vás už teď nemám a nemohu mít tolik času jako dřív, i když už není v mých silách s vámi vše probírat, i když musím činit rozhodnutí, která berou v potaz zájmy země, nikoli jen ODS, vždy myslím na to, co říkáte mému počínání. Myslím na to s vědomím, že se můžeme někdy lišit v konkrétních postupech, ale nikdy v cílech a hodnotách. Věřte, že mi je ctí vést stranu, která je tak svobodná ve svých názorech, tak jednotná ve své misi a tak pevná ve svém směřování. Už jsem zde uvedl jednu transkripci písmen ODS, nyní si dovolím ještě druhou: Otevřeně – Důsledně – Společně.

118


USNESENÍ XVII. KONGRESU ODS I. TECHNICKÁ ČÁST USNESENÍ 1. Vnitřní záležitosti XVII. Kongresu Kongres Občanské demokratické strany: 1.1. Schvaluje program XVII. Kongresu ODS. 1.2. Schvaluje Kateřinu Pokornou a Dagmar Petrovou za zapisovatelky XVII. Kongresu ODS. 1.3. Schvaluje Miroslava Beneše a Jaroslava Mitlenera za ověřovatele zápisu. 1.4. Volí volební komisi ve složení: Martin Kuba, František Ondruš, Jan Bureš, Miroslav Procházka, Václav Červinka, Petr Sobotík, Jaroslav Čermák, Petra Nacu, Jiří Uhlík, Tomáš Kladívko, Jan Vidím, František Nesvadba, Vladislav Nechvátal, Vladimír Oplt, Josef Pavlata (předseda). 1.5. Volí mandátovou komisi ve složení: Simona Žirovnická, Zdeněk Mokrý, Miroslav Petr, Ivana Červinková, Pavel Gola, David Maňas, Jiří Martinák, Petr Lukáš, Miroslav Jaroš, Dalibor Mlejnský, Jan Řehák, Stanislav Šíp, Zdeněk Talaš, Milan Cabrnoch (předseda). 1.6. Volí návrhovou komisi ve složení: Lubor Průša, Petr Pleva, Tomáš Linda, Lumír Labík, Jaroslav Švehla, Pavel Hrnčíř, Michal Šmucr, Čestmír Doubrava, Zdeněk Prosek, Ondřej Pecha, Vojtěch Munzar, Pavel Tošovský, Alena Novotná, Stanislav Blaha, Hynek Fajmon (předseda). 1.7. Bere na vědomí zprávu mandátové komise o usnášeníschopnosti kongresu. 1.8. Schvaluje Jednací řád XVII. Kongresu ODS. 1.9. Schvaluje Volební řád XVII. Kongresu ODS. 2. Volby Kongres Občanské demokratické strany: 2.1. Volí předsedou ODS pana Mirka Topolánka. 2.2. Volí 1. místopředsedou pana Pavla Béma. 2.3. Volí místopředsedy ODS Petra Bendla, Ivana Langera, Petra Gandaloviče, Petra Nečase. 2.4. Volí členy Výkonné rady ODS (zástupce regionů) ve složení: Jan Zahradník, Tom Zajíček, Jiří Kadrnka, Walter Bartoš, Richard Svoboda, Milan Venclík, Radomil Gold, Oldřich Vlasák, Zdeňka Horníková, Jiří Kittner, Libor Ježek, Zbyněk Stanjura, Pavel Drobil, Milan Balabán, Ivan Kosatík, Petr Krill, Václav Stříteský, Ladislav Libý, Miroslav Levora, Petr Štrunc, Vladislav Vilímec, Tomáš Chalupa, Milan Richter, Aleksandra Udženija, Rudolf Blažek, Jan Bürgermeister, Hynek Fajmon, Dan Jiránek, Milan Cabrnoch, Jiří Oberfalzer, Jiří Šulc, Pavel Tošovský, Jaroslav Kubera, Ivo Strejček, Vítězslav Jonáš, Libor Lukáš, Tomáš Šimčík, a náhradníky do VR ODS ve složení: Josef Kochan, Rostislav Všetečka, Radim Zíka, Tomáš Sláma, Petr Skokan, Marek Vavrečka, Václav Nájemník, Roman Jurečko, Vladimír Dlouhý, Ondřej Pecha, Alexandr Novák, Ladislav Zelenka, Josef Pavel.

119

USNESENÍ KONGRESU

2.5. Volí členy Kontrolní a revizní komise ODS ve složení: David Černý, Kamil Horňáček, Nadka Krausová, Václav Koutník, Michal Jaroš, Jan Bohaček, Martin Major, Jan Kislinger, Petr Tofl, Ludmila Tichá, Petr Kozák, Drahomíra Milošová, Miloslav Černý, Jiří Kašpárek. 2.6. Volí členy Smírčího výboru ODS ve složení: Václav Kalina, Marie Paděrová, Veronika Vlková, Jiří Bláha, Jan Cholenský, Dagmar Molendová, Ivo Toman, Miloslava Šlajsová, Vladimír Klega, Jiří Buřič, Daniel Volák, Miloslav Pelán, Josef Slovák, Přemysl Michálek. 3. Zprávy Kongres Občanské demokratické strany: 3.1. Schvaluje zprávu předsedy ODS Mirka Topolánka. 3.2. Schvaluje zprávu o činnosti VR ODS od XVI. Kongresu ODS v Brně 26. – 27. listopadu 2005. 3.3. Schvaluje zprávu Kontrolní a revizní komise ODS. 3.4. Bere na vědomí zprávu o činnosti Smírčího výboru ODS. Mění statut SV ODS tak, že zřizuje funkci místopředsedy SV ODS, který v nepřítomnosti předsedu zastupuje a vykonává jeho pravomoci. 3.5. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS. 3.6. Bere na vědomí zprávu o činnosti Senátního klubu ODS. 3.7. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS v EP. 3.8. Bere na vědomí zprávu o hospodaření ODS za období od XVI. Kongresu ODS (28. 11. 2005 – 30. 9. 2006).

II. POLITICKÁ ČÁST USNESENÍ 1. Preambule 1.1. Kongres ODS s uspokojením konstatuje, že v roce 2006 Občanská demokratická strana zvítězila ve sněmovních, senátních i komunálních volbách. Tato volební vítězství jsou společným úspěchem všech členů ODS. 1.2. Kongres ODS děkuje všem voličům za důvěru a rovněž děkuje všem členům ODS, kteří se na dosažení těchto volebních vítězství podíleli. 1.3. Kongres ODS si připomněl 17. výročí studentské demonstrace na Národní třídě v Praze, kdy se podařilo po 41 letech odstavit KSČ od moci v naší zemi. Po 17 letech stojíme opět na křižovatce s otázkou, zda se KSČ(M) vrátí k podílu na moci v ČR. 1.4. Kongres ODS si je vědom velké odpovědnosti ODS za další osud České republiky i jednotlivých krajů, měst a obcí. ODS je připravena této odpovědnosti dostát. 2. K ustavení a činnosti vlády ČR 2.1. Kongres ODS děkuje předsedovi ODS Mirkovi Topolánkovi za sestavení a činnost vlády, která dala naději voličům a za krátké období prokázala svoji akceschopnost.

120


2.2. Kongres ODS považuje za prioritu zabránit vzniku vlády ČSSD a KSČM. 2.3. Kongres ODS si nepřeje ustavení vlády na základě velké koalice nebo na základě opoziční smlouvy. 2.4. Kongres ODS považuje za prioritu konání předčasných voleb do PS PČR v co nejkratším termínu v průběhu roku 2007. 2.5. Kongres ODS vyzývá předsedu ODS, aby v případě, že nebude možné prosadit předčasné volby v roce 2007, sestavil stabilní vládu, která bude schopna v maximální možné míře prosazovat volební program ODS. 2.6. Kongres ODS ukládá grémiu ODS předložit dohodu o složení a programu vlády v rámci 2. ústavního pokusu ke schválení ve VR ODS. 3. K evropské politice 3.1. Kongres ODS podporuje rozšíření Evropské unie a vítá přistoupení Rumunska a Bulharska. 3.2. Kongres ODS konstatuje, že rozšíření EU by mělo pokračovat. 3.3. Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby připravila programový dokument k českému předsednictví v Evropské unii. 3.4. Kongres ODS zakazuje všem politikům ODS předávat další kompetence ČR na úroveň Evropské unie a rozšiřovat rozsah evropské agendy schvalované kvalifikovanou většinou. 3.5. Kongres ODS schvaluje Společnou deklaraci předsedy ODS Mirka Topolánka a předsedy britské Konzervativní strany Davida Camerona o společném postupu obou stran v evropské politice. 4. K národní politice 4.1. Kongres ODS vyzývá poslanecký a senátorský klub k prosazení korespondenčního hlasování v parlamentních volbách pro držitele českého pasu dlouhodobě se zdržující v zahraničí. 4.2. Kongres ODS si velmi váží spolupráce a podpory ze strany Konfederace politických vězňů ČR a vyzývá všechny členy ODS, aby se i nadále zasazovali o odstraňování křivd komunistického režimu. 5. K záležitostem ODS 5.1. Kongres ODS ukládá Výkonné radě ODS, aby místním sdružením, která na komunální úrovni koaličně spolupracují s KSČM, byla odebrána licence. 5.2. Kongres ODS zrušuje část I.5. usnesení ze XIII. Kongresu ODS ze dne 15. 12. 2002 ve Františkových Lázních. 5.3. Kongres ODS děkuje Mladým konzervativcům za cennou spolupráci při volebních kampaních v roce 2006.

121

ZPRÁVY

ZPRÁVY ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝKONNÉ RADY ODS Jaroslav Jurečka hlavní manažer ODS

Tato zpráva shrnuje činnost Výkonné rady ODS od XVI. Kongresu ODS. Součástí této zprávy je stručná charakteristika činnosti grémia jako vrcholného politického orgánu mezi jednáními Výkonné rady ODS (VR) a informace o činnosti Hlavní kanceláře ODS (HK) jako výkonné složky.

I. Jednání Výkonné rady

Výkonná rada ODS se v roce 2006 sešla ke třinácti jednáním. V prvních měsících roku se postupně uskutečnila jednání v Plzni, Karlových Varech, Olomouci a Ústí nad Labem (vždy spojená s výjezdy členů grémia v daných regionech), od června probíhají jednání v Praze – v zasedací místnosti HK, poslaneckého klubu či jiných konferenčních prostorách. Výkonná rada pracovala naposled ve složení devítičlenné grémium a 37 členů, zvolených kongresem. Počet členů VR se odvozuje od počtu členů každého jednotlivého regionálního sdružení, přičemž na každou započatou tisícovku členů region navrhuje jednoho zástupce regionu ve VR. Z tohoto důvodu se počet zástupců pražského regionu zvýšil v průběhu roku o jednoho člena. V souladu se Stanovami ODS se jednání VR účastnili hlavní manažer, předseda Kontrolní a revizní komise a předseda Smírčího výboru, po jmenování vlády pak rovněž členové vlády. Trvale přizvávanými hosty byli předseda a místopředseda Senátu Parlamentu ČR a místopředseda Evropského parlamentu. Podle potřeby a projednávané agendy byli přizváváni šéf volebního týmu, představitelé regionů (hejtmani, primátoři atd.) a někteří pracovníci odborných útvarů HK (politicko-analytický, tiskový, organizační). I v letošním roce probíhala jednání VR podle zavedeného obsahového schématu obsahujícího zprávu předsedy o aktuální politické situaci včetně obsáhlé rozpravy, zprávy předsedů parlamentních klubů a informace zástupců regionů. Součástí programu jednání VR byly rovněž otázky hospodaření, chodu HK a problematika členské základny, včetně udělování či odnímání licencí místním sdružením. (Přehled účasti členů VR na jednáních – viz příloha č. 1.)

122


II. Základní okruhy pozornosti VR

1. Opoziční politika ve vztahu k vládě ČSSD Na jednáních VR byla rozvíjena témata, která ODS formulovala již v roce 2005 a akcentovala jednáním XVI. Kongresu. Samozřejmě VR ve svých analýzách, zadáních grémia a v komunikaci s poslaneckými kluby reagovala i na průběžně se vyvíjející politickou situaci. V první čtvrtině roku se VR zasazovala proti vulgarizaci politiky a destabilizaci zdravotnictví ze strany ČSSD, reagovala na evropské podněty (rozpočet a směrnici o službách) a velmi silně a opakovaně formulovala nesmlouvavý protikorupční apel. Druhá čtvrtina roku se nesla v opakující se kritice prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM a varování před ní (a to nikoli jen v otázkách zákoníku práce a neziskových nemocnic), demaskování personální politiky Paroubka jako bezpečnostního rizika a formulování základní strategie ODS v poslední fázi předvolebního úsilí. 2. Povolební období ODS vyhrála volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR nejvýraznějším výsledkem v historii, když nás podpořilo 1,9 milionu voličů. Hodnocení voleb a formulování základních směrů a priorit bylo základním obsahem schůze VR hned 5. 6. 2006. VR také jmenovala vyjednávací tým, který vybavila silným mandátem. V dalším období pak VR podpořila koncept trojkoalice, trvala na jednání umožňujícím zahájit činnost PS a opakovaně podporovala grémium v jeho postupu jak v otázkách vztahu k ČSSD, tak menšinové vlády ODS i případnému vyústění situace předčasnými volbami. 3. ODS ve vládě VR dne 1. 10. 2006 ocenila úsilí, se kterým vláda ODS uchopila svůj mandát. Podpořila kroky této vlády včetně prohlášení vlády Mirka Topolánka. Kriticky odmítla opakující se destrukční i konfrontační kroky Paroubka (odposlechy) a vyzvala ODS ke koncentraci na podzimní volby. Říjnové volby do zastupitelstev měst a obcí a do Senátu (1. kolo) byly hodnoceny VR dne 22. 10. 2006. VR apelovala na to, aby jedinečný výsledek v komunálních volbách našel vyústění v povolebních jednáních o složení městských rad, a vyslovila silnou podporu 26 kandidátům ODS ve 2. kole voleb do Senátu. VR dne 17. 11. 2006 reagovala na současnou politickou situaci a doporučila Mirku Topolánkovi přijmout výzvu prezidenta k druhému pověření premiérem. Nový vyjednávací tým získal od VR silný a široký mandát. 4. VR a volby VR nebyla v přípravě volebních kampaní a kroků pouze orgánem, který schvaloval konkrétní fázování či použité prostředky, jako byly:

ZPRÁVY

123

• negativní kampaň (leden) • ODS Plus (březen) • základní obrysy programových dokumentů (březen) • spolupráce s ASZ a Sdružením Romů (květen)

VR vedle těchto ideově-technických kroků s předstihem a pečlivě připravovala administrativní a zákonné podmínky pro účast ODS ve volbách jak do Poslanecké sněmovny, tak do zastupitelstev měst a obcí a do Senátu. Za zmínku stojí: • schválení Dodatku k pravidlům sestavování kandidátních listin do zastupitelstev měst a obcí (leden) • schválení jmenování volebních zmocněnců a jejich náhradníků pro volby do Poslanecké sněmovny (březen) • úprava Dodatku k pravidlům sestavování kandidátních listin (červen) • schválení Zásad jmenování zmocněnců pro komunální a senátní volby (červen) • schválení kandidátů za ODS do Senátu (červenec) • řešení problematiky členů a náhradníků ve volebních komisích (srpen) (Přehled Usnesení VR – viz příloha č. 2.) 5. Vnitrostranické řízení Je zcela samozřejmé, že problematika vnitřního života strany byla obsahem každého jednání VR. Rád bych zmínil tři témata: • posílení činnosti HK v souvislosti s činností volebního týmu • finanční řízení • problematika místních sdružení, licence atd. I když jsme minulý kongres informovali o organizačních změnách v HK ODS (vznik organizační sekce, politicko-analytického oddělení), nároky při zajišťování předvolebních aktivit si vynutily dočasné pracovní úvazky v oblastech: • tvorby tiskových materiálů • public relations • interpretace a aplikace výzkumů Oblastí hospodaření a finančního řízení se VR zabývala téměř na všech svých jednáních: • schválení Centrálního rozpočtu 2006 (leden) • schválení Plnění rozpočtu k 31. 12. 2005 (březen) • zpráva auditora o ověření roční závěrky (květen) • plnění rozpočtu I – III/2006 (květen) • rekapitulace financování volební kampaně do PS (červen) • stanovení postupu pro poskytnutí příspěvku regionům při senátních volbách (červenec) • schválení Rozpočtu pro komunální a senátní volby (srpen) • schválení Plnění rozpočtu I – VI/2006 (říjen) Více k této oblasti obsahuje samostatná Zpráva hlavního manažera o hospodaření od XVI. Kongresu.

124


VR se zabývala též problematikou působení místních sdružení ODS. Z hlediska faktografického bylo od ledna do října uděleno 82 nových licencí MS (např. v Jihomoravském regionu 16, ve Středočeském 11, zatímco na Vysočině 2 a v Královéhradeckém regionu 1), odebrána byla 1 licence a byl konstatován zánik 6 MS. Zvláštní pozornost věnovala VR, jakož i další složky, situaci v oblastním sdružení Zlín, Praha 5 a místním sdružení Přerov. III. Charakteristika činnosti grémia

Grémium si ve své činnosti plně uvědomovalo veškerou odpovědnost vyplývající ze stanov. Většinou se scházelo dvakrát týdně (od ledna do října 69 jednání) a jednání se soustředila jak na analýzu aktuální politické situace a z ní vyplývající formulování politických kroků a postojů, tak na komunikaci s parlamentními kluby. Úkoly pro volební týmy a administrativu ODS byly rovněž součástí pozornosti grémia. IV. Zahraniční aktivity

ODS se v roce 2006 dařilo konsolidovat a dále rozvíjet svou výraznou pozici v zahraničí, a to jak v rovině bilaterální, tak i multilaterální. Strana má dnes ve většině evropských zemí kontakty se spřízněnými politickými stranami, organizacemi a think tanky. Nutno podotknout, že řada plánovaných aktivit na zahraničním poli musela být vzhledem k předvolební kampani a následným povolebním vyjednáváním výrazně redukována či zcela zrušena. Osu zahraničněpolitické agendy v minulém roce tvořilo několik témat, která ODS vědomě prosazovala a rozvíjela při jednání s partnerskými politickými stranami či na mezinárodních fórech. Jednalo se především o: • otázku dalšího osudu tzv. ústavy EU a výsledky období reflexe EU o dalším pokračování její ratifikace poté, co byla odmítnuta v lidovém hlasování ve Francii a Nizozemí • energetickou bezpečnost a zajištění plynulých dodávek strategických surovin do středoevropského prostoru • varianty řešení případného zpoždění rozšíření režimu Schengenské dohody o nové členské státy • současný stav transatlantických vztahů, v posledním období pak v souvislosti s úvahami o rozmístění protiraketové základny, respektive jejího podpůrného zařízení, na území ČR a Polska; svůj podíl na oživení transatlantické debaty mají i přípravy listopadového summitu NATO v Rize • institucionální a personální zajištění příprav našeho předsednictví EU v roce 2009 včetně částečného předjímání politických priorit • rozšíření EU • vstup do eurozóny

ZPRÁVY

125

1. Bilaterální vztahy ODS pokračovala v aktivní politice rozvoje sítě svých bilaterálních vztahů se stranami pravého středu. V lednu tohoto roku se předseda ODS Mirek Topolánek setkal s tehdejším polským premiérem Kazimierzem Marcinkiewiczem. Oba politici hovořili o otázkách energetické bezpečnosti a variantách dalšího vývoje institucionální reformy EU, tedy o tématech, na nichž polská strana Právo a Spravedlnost (PiS) a ODS tradičně spolupracují. Oba představitelé se rovněž ujistili o vůli obou stran naplňovat obsah smlouvy o vzájemné spolupráci, která byla v minulém roce uzavřena. V obdobném duchu se neslo jednání předsedy ODS s premiérem a předsedou PiS Jaroslavem Kaczynskim při říjnovém bilaterálním setkání během summitu ASEM v Helsinkách. Kromě výše uvedených témat se shodli také na nutnosti společného postupu a konzultací ve věci řešení oddálení vstupu do Schengenského režimu. Příprava českého předsednictví EU v roce 2009 z hlediska organizačního zajištění i částečného předjímání politické agendy byla náplní schůzky předsedy ODS s britským premiérem Tonym Blairem. Tématem jednání bylo rovněž hodnocení britského předsednictví EU, zejména návrhy Velké Británie v oblasti reforem společné zemědělské politiky a rozpočtového rámce EU, a možnosti výměny zkušeností v této oblasti na expertní úrovni. Oba politici také projednali otázku snižování administrativní a byrokratické zátěže ve státní správě. O praktických zkušenostech s vedením Evropské rady předseda ODS Mirek Topolánek rovněž jednal s rakouským premiérem a předsedou rakouské lidové strany Wolfgangem Schuesselem u příležitosti účasti obou politiků na závěrečném volebním mítinku SDKÚ v Bratislavě 16. 6. 2006, kam předseda Topolánek přijel osobně podpořit premiéra Slovenské republiky a předsedu SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindu. Zvlášť silný ohlas měla účast představitelů SDKÚ-DS na konferenci k 15. výročí založení ODS. Nejhmatatelnější výsledky tento rok přinesl v oblasti spolupráce s britskou Konzervativní stranou. Lídr britských konzervativců David Cameron spolu se stínovým ministrem zahraničních věcí Williamem Haguem přijel v průběhu jara (23. 3. a 28. 6. 2006) do Prahy na pracovní konzultace se svými českými protějšky. Vyvrcholením intenzivní spolupráce byl podpis společné deklarace předsedů obou stran v Londýně (13. 7. 2006), v níž se obě strany zavazují založit v nadcházejícím legislativním období Evropského parlamentu novou frakci. Zároveň došlo ke spuštění společné iniciativy think tanku Partnerství pro evropskou reformu, která má položit institucionální i myšlenkové základy nové frakce. Byly také navázány oficiální vztahy s tureckou Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP). Prvotním impulsem byla schůzka stínového ministra zahraničí ODS Jana Zahradila s tureckým ministrem zahraničí A. Gullem na Evropském fóru v Berlíně v prosinci 2005. V průběhu roku probíhala komunikace a výměna informací týkajících se zkušeností ČR s negociačním procesem před vstupem do EU.

126


V říjnu ODS zprostředkovala návštěvu business delegace vedené prof. N. Ekrenem, předsedou hospodářského výboru Tureckého národního shromáždění a místopředsedou AKP. Smlouva o bilaterální spolupráci mezi AKP a ODS měla být podepsána u příležitosti účasti předsedy Topolánka na kongresu AKP v Ankaře v listopadu 2006, která však byla odvolána vzhledem k povinnostem předsedy ODS vázaným na aktuální vnitropolitické dění v ČR. Rok 2006 nebyl volebním rokem pouze pro ODS. Pozorně jsme monitorovali výsledky parlamentních voleb na Ukrajině, v Maďarsku, na Slovensku i v Rakousku. Z hlediska posílení středopravicového proudu v Evropě bylo významné vítězství Aliance pro Švédsko, jejíž nedílnou součást tvoří konzervativně-liberální Moderaterna. S ní ODS váží tradiční vztahy, které hodláme dále intenzivněji rozvíjet. 2. Multilaterální spolupráce ODS je tradičním členem evropských a mezinárodních organizací, které sdružují strany pravého středu (IDU, EDU, frakce ELS-ED, SME-Union). V prosinci minulého roku (15. 12. 2005) předseda ODS podnikl jednodenní pracovní návštěvu Bruselu, v jejímž rámci se sešel s předsedou Evropské komise Barossem a předsedou frakce ELS-ED Poetteringem. Topolánek se rovněž zúčastnil summitu Evropské lidové strany, který se tradičně koná v předvečer summitu Evropské rady v Bruselu. Předseda ODS se rovněž v roli premiéra ČR zúčastnil mezinárodního summitu EU-Asie ASEM (9. – 10. 9. 2006) a výročního zasedání premiérů zemí V4 v maďarském Visegrádu (19. 10. 2006). 3. Podpora opozičních sil v nedemokratických státech Stejně jako minulých letech ODS věnovala pozornost vývoji politických událostí v nedemokratických režimech. ODS několikrát iniciovala schůzku se zástupci běloruských opozičních sil – Běloruskou lidovou frontou (BPF), včetně konzultací s jejím předsedou V. Viacorkem. Jedním z vrcholů této spolupráce bylo říjnové setkáni premiéra ČR a předsedy ODS Mirka Topolánka s opozičním kandidátem na funkci běloruského prezidenta Aljaksandrem Milinkevičem. Oba politici spolu probírali způsoby, jakými by Česká republika, popřípadě Evropská unie, mohla přispět k nastolení demokracie v Bělorusku. ODS podporuje zřízení Evropské demokratické nadace, a to jak na úrovni vládní, tak nevládní, a spolu s britskou Westminsterskou nadací a holandským Institute for Multiparty Democracy rovněž podporuje politické prostředky, které povedou k otevřenosti stávajících finančních nástrojů k možnému budoucímu financování nadace. Zahraniční oddělení ODS zajišťovalo veškeré organizační, podkladové i jazykové zajištění výše uvedených aktivit. Podílelo se také na přípravě odborných a analytických materiálů pro mediální vystoupení představitelů ODS. Zahraniční oddělení rovněž udržuje pravidelné kontakty se zástupci diplomatického sboru a zajišťuje tak oboustrannou výměnu aktuálních informaci.

127

ZPRÁVY

V. Činnost Hlavní kanceláře

1. Organizační oblast Organizační sekce v plné míře rozvinula činnost, která byla obsahem zprávy na minulém kongresu. V prosinci se uskutečnil výjezd části regionálních manažerů a zaměstnanců ODS do SRN, do centrály CDU, a to na pozvání a ve spolupráci s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung. Zde se účastníci seznámili se zkušenostmi a prací samotné CDU. V prvních třech měsících roku 2006 pokračovaly konferenční dny „Modrá šance pro změny“, a to podle již vyzkoušeného schématu. Od začátku roku probíhaly významně zesílené přípravy červnové volební kampaně. S ohledem na aktivity naší politické konkurence volební štáb posunul zahájení kampaně na zhruba o měsíc dříve. Organizační sekce pro volební kampaň zpracovala projekty na zajištění plošných výjezdů vedení ODS do regionů a oblastí. Navázala tak na výjezdy spojené s pořádáním Výkonných rad po celé republice (viz výše kapitola I). Na tyto výjezdy navázaly projekty: • Předseda ODS v kraji – cílem akce bylo vytvořit podmínky pro předvolební komunikaci předsedy ODS a lídra ODS v parlamentních volbách Mirka Topolánka jak se členskou základnou (březen, polovina dubna), tak především s voliči. • Lídr ODS v městských částech – cílem akce s pracovním názvem Lídr ODS v městských částech bylo zviditelnění ODS v městě Praze. • Výjezdy členů grémia – cílem akce byla propagace ODS v regionech a oblastech prostřednictvím členů grémia, případně stínových ministrů. Jednalo se o celodenní aktivity, které byly zaměřené tematicky – prezentována byla především ta část programu ODS, kterou reprezentuje daná osobnost. • Den ODS v České republice – cílem akce s pracovním názvem Den ODS v České republice bylo jednorázově oslovit velké množství voličů, a to v celostátně koordinované akci, a okolo této aktivity vytvořit mediální boom. Organizační sekce v průběhu kampaně zajišťovala koordinaci BB kampaně, výrobu a následnou distribuci materiálů pro regiony, distribuci volebních magazínů, sběr informací z regionů a oblastí. Organizační sekce spolupracovala na základě zadání grémia s Asociací soukromých zemědělců a se Sdružením Romů. Na závěr kampaně zajišťovala Organizační sekce ODS ve spolupráci s externím partnerem přípravu a zajištění místa pro vyhlašování volebních výsledků. Vedení ODS vybralo jako místo restauraci KOGO. Již v průběhu jarní volební kampaně musely být činěny mnohé kroky pro zajištění kampaně podzimní (a to technické i administrativní). S ohledem na povolební situaci a pracovní vytížení členů grémia a s ohledem na potřebu aktuálně reagovat na vývoj politické situace při organizování VR byla tato jednání pořádána v Praze, čímž se omezila četnost návštěv členů grémia v regionech a oblastech.

128


Pro termín 29. a 30. srpna připravila organizační sekce dvoudenní setkání zaměstnanců ODS v Děčíně a okolí. Zaměstnanci se zde připravili na další předvolební období, probrali své zkušenosti a aktivizovali své nasazení. V následujícím období byla zahájena volební kampaň. V průběhu předvolební kampaně byly v termínech 14. až 15. 9. a pak 21. až 22. 9. pořádány semináře pro komunální politiky, a to ve spolupráci s CEVRO. Program i zajištění seminářů se setkaly s pozitivním ohlasem účastníků. Sestavením vlády a dočasným vyřešením povolebního patu se otevřel prostor pro výjezdy členů grémia jako podporovatelů pro jednotlivé kandidáty do Senátu a budoucí komunální zastupitele. Po skončení volební kampaně se Organizační sekce ODS a manažerská síť soustředila na přípravu XVII. Kongresu ODS. (Přehled aktivit HK – viz příloha č. 3.) Prací manažerů je i spolupráce při zvyšování členské základny. V letošním roce ODS pokračovala ve vzestupných trendech minulých let, takže na XVII. Kongresu je rekordní počet delegátů, kteří reprezentují rekordních 28 900 členů, evidovaných v 1 400 místních sdruženích. (Stav členské základny – viz příloha č. 4.) 2. Publikační a komunikační činnost 2. 1. Publikační činnost ODS v uplynulém roce pokračovala ve vydávání publikací a informačních bulletinů. Vzhledem k dvojím volbám byla letos publikační činnost zaměřena především na předvolební materiály. V období od XVI. do XVII. Kongresu byly vydány následující publikace: Sborník z XVI. Kongresu ODS, 50 nesplněných slibů ČSSD, velký resortní volební program ODS a 14 regionálně mutovaných volebních programů ODS. Před volbami do Poslanecké sněmovny vydala HK ODS volební noviny „PLUS pro Českou republiku“ a 13 krajských volebních magazínů. Před doplňovacími volbami do Senátu pak vydala 25 volebních magazínů jednotlivých kandidátů ODS. Zároveň v období od minulého kongresu vyšlo šest čísel interního informačního bulletinu Listy ODS, věnovaných aktuální politice. Listy ODS jsou distribuovány do poštovních schránek všem zájemcům z ODS v počtu cca 25 000 výtisků (oproti loňskému roku se jedná o nárůst o více než 4000 výtisků), zároveň jsou v elektronické podobě k dispozici na internetových stránkách. Oproti loňskému roku byl rozsah většiny vydání Listů ODS rozšířen z 12 stran na 16, resp. 20 stran. (Přehled publikací a bulletinů vydaných HK – viz příloha č. 5.) 2. 2. Komunikační činnost Jednou z náplní činnosti tiskového oddělení Hlavní kanceláře ODS je spolupráce při zajišťování prezentace politiků ODS v médiích. Zde uvádíme přehled účasti zástupců ODS v nedělních televizních diskusních pořadech.

129

ZPRÁVY

Účast politiků v hlavních TV diskusních pořadech: Cílem tohoto rozboru je porovnání účasti politiků podle zastoupení politických stran v hlavních diskusních TV pořadech v období od XVI. do XVII. Kongresu ODS, tedy ve dnech od 27. 11. 2005 do 12. 11. 2006. Mezi sledované pořady patřila Sedmička (TV Nova, do začátku července 2006), Nedělní partie (TV Prima) a Otázky Václava Moravce (ČT). 14 předvolebních krajských „speciálů“ OVM není do přehledu zapracováno. Porovnání účasti podle politických stran: ODS má ve srovnání stranami celkově nejvyšší ČTs ostatními NOVA PRIMA celkemprůběžnou účast 2005svých 1.

ODS

57

23

37

117 (37 %)

95

2.

ČSSD

51

27

27

105 (33 %)

95

3.

KDU-ČSL

17

7

10

34 (11 %)

27

4.

KSČM

11

10

9

30 (9,5 %)

38

5.

SZ

10

3

7

20 (6,5 %)

_

6.

US-DEU

6

2

2

10 (3 %)

15

152

72

92

316 (100 %)

ODS má ve srovnání s ostatními stranami celkově nejvyšší průběžnou účast svých politiků v hlavních TV diskusích. Udržuje si tak pozici politické strany do těchto pořadů nejčastěji zvané. V předešlém období mezi XV. a XVI. Kongresem (od 3. 12. 2004 do 13. 11. 2005) měla nejvyšší účast shodně s ČSSD, v letošním roce byli sociální demokraté odsunuti na druhé místo. Celkově počet účastí politiků v hlavních diskusních pořadech vzrostl, a to přesto, že TV Nova v červenci ukončila vysílání pořadu Sedmička. Vyšší účast je zapříčiněna dramaturgickými změnami pořadů Otázky Václava Moravce a Nedělní partie. Z politiků ODS byli nejčastěji zvanými Mirek Topolánek (16 účastí) a Petr Nečas (15 účastí). Nejčastěji zvaným hostem vůbec byl předseda ČSSD Jiří Paroubek (27x). Mezi 20 nejčastěji zvanými politiky je 8 zástupců ODS, 6 politiků ČSSD, po dvou mají KDU-ČSL a KSČM a po jednom Strana zelených a US-DEU. (Činnost tiskového oddělení HK – viz příloha č. 6.) 3. Politická a analytická činnost 3. 1. Interní analytická činnost V odstavci II. této zprávy bylo zmíněno posílení HK. Zhruba od poloviny roku 2005 pracuje v rámci struktury HK politické a analytické oddělení. Činnost vlastního oddělení HK lze rámcově rozdělit do tří oblastí: • zpracování domácího a zahraničního denního a odborného tisku • zpracování odborných studií a tiskových zpráv • spolupráce s externí analytickou společností Background Research (BR)

130


V první oblasti jde o doplněk činnosti tiskového oddělení zejména v oblasti strukturovaných monitoringů, podkladů k odborné argumentaci politiků a politiky EU. Druhá oblast reprezentuje analýzu programových dokumentů a prohlášení celé řady institucí a subjektů (kupř. vláda, ČSÚ, odborné komory a svazy, Transparency International atd.). Kromě toho jsou na základě analýz zpracovávány vlastní dokumenty (předkládané průběžně grémiu). Výstupy z těchto činností slouží jako podklady k tiskovým prohlášením, mediálním prezentacím, interpelacím atd. Postupně tak pokračujeme v budování vlastního analytického souboru. Poslední oblastí je aktivní spolupráce s externími spolupracovníky. 3. 2. Externí analytická činnost V období od listopadu 2005 do června 2006 byla činnost Background Research podřízena potřebám ODS ve volební kampani. V závěru roku 2005 byl ve spolupráci s agenturou SC&C realizován výzkum nejnaléhavějších problémů k řešení v ČR v očích voličů a schopnost vlády je řešit. Negativní výsledky pro vládu sociální demokracie byly publikovány v MFD. V lednu 2006 byl realizován výzkum ke stavu zdravotnictví a postoji veřejnosti k řízení resortu ministrem Rathem. Negativní výsledky pro ministra Ratha byly opět publikovány v MFD. V březnu 2006 ODS převzala analýzu výzkumu Volby III, který byl realizován na vzorku 5 600 respondentů a měl vypovídací hodnotu i pro jednotlivé kraje ČR. Výsledky výzkumu byly mimo jiné použity pro dolaďování komunikace programu ODS. V březnu BR ukončila práce na databance výroků politiků přístupné prostřednictvím internetu s fulltextovým vyhledávačem. V polovině března 2006 pak byly zahájeny trackingové výzkumy, které především každý týden zaznamenávaly vývoj volebních preferencí a nalézaly příčiny jejich změn. Pravidelně byly také měřeny motivy pro volbu ODS resp. ČSSD a důvody pro odmítání jejich volby. Kontinuálně byly monitorovány motivy kampaní ODS a ČSSD zaregistrované veřejností a míra jejich pozitivního/negativního vnímání. Získané výsledky každý týden vyhodnocoval volební štáb a pokud bylo potřeba, modifikoval některé atributy volební kampaně. Až do konání voleb proběhlo 12 těchto výzkumů. V závěru volební kampaně proběhly také dva speciální výzkumy na určení vítěze TV duelů mezi M. Topolánkem a J. Paroubkem. Vítězství M. Topolánka bylo zveřejněno v MFD a deníku Blesk. V první polovině roku 2006 posílili 2 pracovníci BR politicko-analytické oddělení ODS, v závěru kampaně pak další pracovník BR – profesí novinář – zpracovával PR články a rozhovory s představiteli ODS, které byly zveřejňovány v médiích formou inzerce. Po volbách do Poslanecké sněmovny BR zpracovala analýzu těchto voleb a zúčastnila se realizace volební kampaně pro podzimní komunální a senátní volby mimo jiné formou spolupráce na senátních magazínech. V povolebním období bylo realizováno celkem 9 výzkumů, jejichž výstupy především mapovaly postoje ve-

ZPRÁVY

131

řejnosti k možným variantám povolebního uspořádání. Některé výsledky výzkumů podporující cíle politiky ODS byly exkluzivně zasílány MFD. MFD sice tyto výsledky přímo nepublikovala, s odůvodněním, že jde o výzkumy stranické, avšak několikrát zadala stejné otázky agentuře Median a výsledky následně zveřejnila. V současné době zahájila BR práce na posledním výzkumu volebního roku, který kvalitativní metodou zkoumá použité komunikační nástroje volební kampaně do Poslanecké sněmovny a hledá způsoby omezení vlivu levice na voliče v předdůchodovém a důchodovém věku. 4. Internet a informační technologie Informační technologie v rámci Hlavní kanceláře ODS zabezpečuje IT oddělení, které představuje čtyři pracovníky na plný a jednoho na částečný úvazek. Tak jako v dalších segmentech, byla i činnost na tomto poli v minulém roce plně podřízena přípravě voleb. Nárůsty počtu pracovníků v Hlavní kanceláři, vyvstalé požadavky na jejich vzájemnou komunikaci a týmovou spolupráci, jakož i kritický důraz na otázky bezpečnosti, plně zužitkovaly kroky učiněné na sklonku minulého roku. Došlo ke generální obnově výpočetní techniky, k výraznému nasazení serverů, k dovybavení prezentační technikou a implementaci špičkových softwarových systémů na platformě Microsoft. Spolu s vývojem a nasazením vlastních komunikačních systémů (iNTRANET, nově SMS komunikace) byl vytvořen solidní základ pro zvládnutí volební kampaně, která se obešla bez jakýchkoli havarijních stavů a výraznějších provozních problémů. Klíčová pozornost byla ve volebním roce soustředěna na internetovou prezentaci. Ta byla v letošní volební kampani poprvé v drtivé míře realizovaná vlastními silami IT oddělení HK. Sestávala se z několika postupně spouštěných samostatných portálů navazujících na centrální www stránky ODS. Kampaň na internetu byla odstartována kongresovým www speciálem, který návštěvníkům zprostředkoval detailní průběh XVI. Kongresu ODS v Brně, a to včetně on-line videopřenosu z celé akce. V lednu byl spuštěn zpravodajský portál ODS zpravy.ods.cz – v českém politickém prostředí zcela unikátní projekt politického zpravodajství. Portál svou působností pokrývá mediální výstupy našich představitelů a v poutavé podobě internetových novin čtenářům nabízí aktuální dění očima ODS. V březnu došlo ke zprovoznění volebních internetových stránek s přehledem kandidátních listin, prezentací programu ODS Plus a interaktivní daňovou kalkulačkou. Ta se stala i díky ukázkové provázanosti s dalšími nosiči (city-lighty, bannery, tisková inzerce) nejnavštěvovanějším „obsahem“, který kdy ODS na svůj web umístila. Volební stránky byly v průběhu kampaně denně rozšiřovány o další informace – programové výstupy, volební zpravodajství, aktuální tiskoviny, fotografie a multimediální obsah. Právě nabídka multimédií (volební videoklipy, medailonky lídrů,

132


záznam z předvolební konference) byla nebývalá jak co do rozsahu, tak i nabídky formátů, a výrazně předstihla naše politické konkurenty. Na prezentaci k volbám do Poslanecké sněmovny navázala sekce www stránek ODS k podzimním senátním a komunálním volbám, přinášející základní informace o kandidátech a o dalších informačních zdrojích na internetu. K XVII. Kongresu ODS je již tradičně připraven kongresový web, který aktuálně přinese přepisy přednesených projevů, výsledky voleb a další informace, a to nejen v textové podobě, ale též živě prostřednictvím videopřenosu. V příštím období bychom se rádi soustředili na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití informačních technologií v rámci celé ODS. Přílohy ke Zprávě o činnosti Výkonné rady ODS: • Přehled účasti členů VR na jednáních • Přehled usnesení VR • Přehled aktivit HK • Stav členské základny • Přehled publikací a bulletinů vydaných HK • Činnost tiskového oddělení HK

ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU ODS Petr Tluchoř předseda Poslaneckého klubu ODS

Předkládaná zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS zahrnuje období mezi XVI. a XVII. Kongresem ODS, tj. činnost mezi 51. a 56. schůzí Poslanecké sněmovny ve 4. volebním období a mezi 1. a 6. schůzí Poslanecké sněmovny v 5. volebním období. 1. Poslanecký klub v závěru čtvrtého volebního období Poslanecké sněmovny Počet členů Poslaneckého klubu se v závěru volebního období nezměnil a zůstal na počtu 57 z původních 58 poslanců. Během čtyř let došlo k následujícím změnám ve složení poslaneckého klubu: jeden poslanec opustil poslanecký klub i ODS, zemřel poslanec Jiří Patočka, poslanec Václav Klaus byl zvolen prezidentem České republiky, poslanci Milan Cabrnoch, Hynek Fajmon, Miroslav Ouzký, Jan Zahradil a Jaroslav Zvěřina se stali poslanci Evropského parlamentu, a jeden poslanec se vzdal poslaneckého mandátu; na jejich místa nastoupili náhradníci.

ZPRÁVY

133

Předsednictvo poslaneckého klubu v závěru volebního období pracovalo ve složení: předseda Vlastimil Tlustý, místopředsedové Václav Mencl, Oldřich Vojíř, Michal Doktor, Lucie Talmanová a členové Pavel Hrnčíř, Miloš Patera, Petr Tluchoř. Podrobnější přehled funkcí ve Sněmovně, které zastávali členové poslaneckého klubu, je uveden v příloze k této zprávě. 1.1. Hlasování o zákonech Během šesti schůzí Poslanecké sněmovny, které proběhly od prosince 2005 do závěru 4. volebního období, bylo ve Sněmovně ukončeno projednávání 191 návrhů zákonů, z nich osm bylo vzato zpět. Během celého volebního období zůstalo nedoprojednáno 45 návrhů zákonů. ODS v této době byla jedinou vážnou opoziční silou, skrytá koalice ČSSD a KSČM se stávala stále zjevnější. Je to zřejmé z přehledu hlasovacích koalic, které jsou uvedeny v příloze k této zprávě; rovněž je uvedena celková bilance tisků za celé volební období. ODS na jedné straně podpořila spolu s celou Sněmovnou 54 návrhů zákonů, na druhé straně u 49 návrhů osamocena vzdorovala spojenému tlaku vládní koalice a komunistů, tlaku k dalšímu zadlužování tohoto státu, zvýšené regulaci a omezování svobody osobní i svobody podnikání. 1.2. Hlasování o zákonu o státním rozpočtu Státní rozpočet na rok 2006 byl 2. 12. 2005 schválen 98 hlasy ze 195 přítomných, a to se schodkem 74,4 miliardy Kč. Proti návrhu hlasoval klub ODS a nepodpořil jej klub KSČM. Důsledky takto schváleného rozpočtu a předvolebního legislativního šílenství jsou pak pociťovány při práci nad rozpočtem na rok 2007. 1.3. Interpelace Poslanecký klub držel nadále iniciativu v kontrole činnosti vlády prostřednictvím interpelací, a to jak ústních, tak písemných. Ze 126 přednesených ústních interpelací na předsedu vlády a členy vlády připadalo na členy poslaneckého klubu 91 interpelací. Z 25 předložených písemných interpelací připadalo 14 na členy poslaneckého klubu ODS. 2. Poslanecký klub ODS v pátém volebním období Poslanecké sněmovny Po červnových volbách do Poslanecké sněmovny získala ODS rekordních 81 mandátů. 41 poslanců obhájilo svůj mandát z minulého volebního období, 40 poslanců je nových. V září letošního roku bylo zvoleno nové vedení poslaneckého klubu ve složení: předseda Petr Tluchoř, první místopředseda Jan Bürgermeister, místo-předsedové Zdeňka Horníková, Pavel Hrnčíř, Václav Mencl, Miloš Patera, členové předsednictva Jan Bauer, Petr Krill, Zdeněk Prosek.

134


Ve vleklém dohadování o způsob vedení Poslanecké sněmovny a sestavení vlády byly za místopředsedkyně Sněmovny zvoleny Miroslava Němcová a Lucie Talmanová. Podrobný přehled funkcí členů poslaneckého klubu v orgánech Sněmovny je uveden v příloze k této zprávě. Nárůst poslanců za jednotlivé volební kraje oproti předchozímu volebnímu období je patrný z následující tabulky. Zastoupení poslanců za ODS ve sněmovně ve 4. a 5. volebním období Poslanecké sněmovny: Vol. kraj

hl. m. SČ JČ PL KV ÚL Praha

LI

HK

PA

Vys. JM OL ZL MS Celkem

4.v.o.

10

7

4

3

2

4

3

3

3

2

6

3

3

5

58

5.v.o.

14

10

6

5

2

5

4

5

4

3

8

4

4

7

81

rozdíl

+4

+3 +2 +2

0

+1

+1

+2

+1

+1

+2

+1 +1 +2

+23

2.1. Hlasování o zákonech Dosud bylo ve Sněmovně ukončeno projednávání 14 návrhů zákonů. Z toho byly dva návrhy vzaty zpět, tři návrhy vráceny k dopracování a devět přijato. Podrobnosti jsou uvedeny v příloze k této zprávě. 2.2. Hlasování o důvěře Topolánkově vládě O důvěře Topolánkově vládě se hlasovalo na 5. schůzi Sněmovny dne 3. 10. 2006. Ze 195 přítomných pro vyslovení důvěry hlasovalo 96 poslanců z klubů ODS, KDU-ČSL a Strany zelených, proti byly kluby ČSSD a KSČM. 2.3. Hlasování o rozpočtu Na 6. schůzi Sněmovny dne 26. 10. 2006 proběhlo úspěšně první čtení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2007 a byly schváleny základní údaje návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky. Pro návrh nehlasovali pouze komunisté. 3. Závěr Usnesení poslaneckého klubu Občanské demokratické strany ze dne 31. 10. 2006 Poslanecký klub Občanské demokratické strany hledá východisko ze současné politické situace, a proto podpoří senátní návrh novely Ústavy ČR, který umožní zkrácení volebního období a dřívější volby, které by se měly konat v co nejkratším termínu. Pozn. Přílohy ke zprávě o činnosti Poslaneckého klubu ODS naleznete na internetových stránkách XVII. Kongresu – http://www.ods.cz/akce/kongresy/17.kongres/download/pdf/zprava_PS.pdf

135

ZPRÁVY

ZPRÁVA O ČINNOSTI SENÁTORSKÉHO KLUBU ODS Jiří Šneberger předseda Senátorského klubu ODS

Vážení delegáti, před rokem jste na tomto místě mohli číst slova mého ctěného předchůdce Tomáše Julínka, který psal o tom, že obhájení devíti mandátů v letošních senátních volbách by bylo velkým úspěchem. Jak jistě víte, získali jsme mandátů čtrnáct. Jakým úspěchem je tento výsledek, to posuďte sami, já však jsem na své kolegy, nové či staronové senátory, i na všechny, kteří se podíleli na kampani, velice hrdý. V tuto chvíli jsme ne pouze nejsilnějším subjektem v Senátu, ale těsnou většinou jednoho hlasu můžeme Senát ovládat. Neumím vyjmenovat, jakými konkrétními posty bude tato pozice uvnitř Senátu potvrzena, rozhodně však budeme trvat na obsazení místa předsedy Senátu a jeho dvou místopředsedů a svou pozici chceme posílit i v obsazení jednotlivých výborů a komisí. Senátorský klub ODS, jako ostatně vždy ve své desetileté historii, je jednotným a pevným tělesem, které se jednoznačně a bez alibismu vyjadřuje k zásadním politickým událostem v naší zemi. Náš klub je plný osobností, vedeme tvrdé debaty, ale navenek – a to jak na veřejnost, tak i dovnitř ODS – jsme schopni vystupovat jednotně. V průběhu posledních měsíců při řešení obtížné povolební situace jsme několikrát vyslali jasný signál, zejména proti velké koalici s ČSSD a na podporu předsedy Mirka Topolánka. Věřím, že jste to všichni slyšeli. Loni jsme slibovali čtyři základní body, jež jsme bezezbytku splnili. Podílíme se na vládě a na změně socialistického zákonodárství, spolupráce s Poslaneckým klubem ODS nabírá podstatně nový rozměr, v kampani jsme obhájili své a získali navíc, a i naše hledání spojenců uvnitř Senátu bylo v drtivé většině případů úspěšné. Před Senátorským klubem ODS dnes stojí dva hlavní úkoly. Unést svou odpovědnost, kterou nás zavazuje našich jedenačtyřicet mandátů, zůstat jednotní, udržet docházkou kázeň a zůstat hegemonem Senátu. Zároveň však jednáme a budeme dále jednat se všemi potencionálními spojenci, zejména z řad KDU-ČSL. Zákonodárné iniciativy Senátorského klubu ODS

Senátní tisk č. 149 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Pospíšila a dalších o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí Navrhovatelé: Jiří Pospíšil, Tomáš Jirsa, Ivan Adamec, Pavel Eybert, Zdeněk Janalík, Tomáš Julínek a další. Účelem navrženého zákona je převést zpět do vlastnictví obcí zbylou část jejich tzv. historického majetku, vyvlastněného jim v době nesvobody, která jim dosud z níže uvedených důvodů převedena nebyla a nachází se mimo území vojen-

136


ských újezdů, a nadto ustavit mechanismus pro případné budoucí převody historického majetku obcí v případě, že dojde ke zmenšení území či ke zrušení vojenského újezdu. Doprovodným cílem navrhovaného zákona je stanovit režim přechodu vlastnických práv i k historickému majetku obcí, který v současné době leží v územním obvodu některého ze stávajících vojenských újezdů, pro případ, že by vojenský újezd byl zrušen či došlo ke zmenšení jeho území. S ohledem na zákonný princip, že v územním obvodu vojenského újezdu musí být veškerý majetek ve vlastnictví České republiky, navrhovaný zákon jednoznačně stanoví, že účinky zákona nedopadají na majetek nalézající se na území vojenského újezdu. Avšak pro případ, že by došlo ke zrušení vojenského újezdu nebo ke zmenšení jeho obvodu, historický majetek samosprávy přejde do vlastnictví těch obcí, které na bývalém území vojenského újezdu budou mít svoje území. To odpovídá nejenom záměru dovršit restituční princip ve prospěch samosprávy, ale i záměru dosáhnout plynulého a bezproblémového přechodu správy a hospodaření s tímto majetkem. Historie tisku: Tento tisk byl předložen Senátu dne 5. 10. 2005. Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jehož zpravodajem je sen. Ing. Robert Kolář, který přijal k tomuto tisku dne 18. 5. 2006 usnesení č. 347, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 149/1. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 25. 1. 2006. Svým usnesením č. 302, v hlasování č. 202 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a projednal jej dne 19. 4. 2006. Svým usnesením č. 461, v hlasování č. 122 projednal tento tisk s výsledkem jednání – změna lhůty. Senát zařadil tisk na svou 12. schůzi a projednal jej dne 21. 6. 2006. Svým usnesením č. 503, v hlasování č. 63 projednal tento tisk s výsledkem jednání – schvaluje senátní návrh zákona. Senátní tisk č. 185 Návrh senátního návrhu zákona senátora Jiřího Lišky, Josefa Pavlaty, Aleny Palečkové, Václava Jehličky, Martina Mejstříka a dalších senátorů o Ústavu paměti národa a změně některých dalších zákonů Navrhovatelé: Jiří Liška, Josef Pavlata, Alena Palečková, Václav Jehlička, Pavel Sušický a další. Zákon vyjadřuje vůli zkoumat a připomínat existenci zločinných a zavrženíhodných organizací založených na ideologii Komunistické strany Československa, které v letech 1948–1990 ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému. Účelem návrhu zákona je co nejširší odhalení praxe komunistického režimu při potlačování lidských i politických práv a svobod, vykonávané prostřednictvím represivních orgánů totalitního státu. K tomu zákon vy-

ZPRÁVY

137

tváří právní rámec k vytvoření organizace, která bude vykonávat shromažďování a správu dokumentů, jejich zpřístupňování, zveřejňování, badatelskou, publikační, vzdělávací a osvětovou činnost pro období 1948–1990, označované jako období nesvobody – Ústav paměti národa. Cílem návrhu zákona je vytvoření předpokladů pro zřízení Ústavu paměti národa a přijetí takových podmínek, které by jako v okolních postkomunistických zemích (Německo, Polsko a Slovensko) umožnily kvalitativně nový přístup k dokumentům mocenského centra totalitního režimu z let 1948 až 1989, zejména pak jeho represivních složek. Historie tisku: Tento tisk byl předložen Senátu dne 29. 11. 2005. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 25. 5. 2006. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 25. 1. 2006. Garančním výborem je Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož zpravodajem je sen. prof. Ing. Jan Hálek, který přijal k tomuto tisku dne 18. 5. 2006 usnesení č. 183. Garančním výborem je Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, jehož zpravodajem je sen. Martin Mejstřík, který přijal k tomuto tisku dne 20. 6. 2006 usnesení č. 185, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 185/1. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 25. 1. 2006. Svým usnesením č. 297, v hlasování č. 190 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Senát zařadil tisk na svou 10. schůzi a projednal jej dne 30. 3. 2006. Svým usnesením č. 407, v hlasování č. 145 projednal tento tisk s výsledkem jednání – změna lhůty. Senát zařadil tisk na svou 12. schůzi a projednal jej dne 21. 6. 2006. Svým usnesením č. 504, v hlasování č. 67 projednal tento tisk s výsledkem jednání – schvaluje senátní návrh zákona. Senátní tisk č. 332 Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování Navrhovatelé: Jaroslav Kubera, Tomáš Julínek, Jiří Liška a další. Senát se rozhodl podat návrh novely Ústavy omezený na jeden jediný problém, neboť jej považuje za závažný a současně ucelený. Rozhodl se rozpracovat existující institut rozpuštění Poslanecké sněmovny, a nikoliv zavádět do našeho ústavního systému instituty nové, jako např. zkrácení volebního období samostatným rozhodnutím Poslanecké sněmovny. Jako konkrétní řešení byl využit návrh podaný Senátem Poslanecké sněmovně již v roce 200(sněmovní tisk 1134, 3. volební období).

138


Historie tisku: Návrh rozeslán poslancům jako tisk 1130/0 dne 21. 9. 2005 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 16. 9. 2005. Vláda Vláda zaslala 21. 10. 2005 stanovisko, které bylo jako tisk 1130 rozesláno poslancům 13. 11. 2006. Poslanecká sněmovna 1. Čtení proběhlo 17. 03. 2006 na 54. schůzi. Návrh zákona vrácen. Informace o jednání v Senátu Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 27. 3. 2006. Senát zařadil tisk na svou 11. schůzi a projednal jej dne 20. 4. 2006. Svým usnesením č. 469, v hlasování č. 137 projednal tento tisk s výsledkem jednání – bere na vědomí. Senát zařadil tisk na svou 13. schůzi a projednal jej dne 9. 8. 2006. Svým usnesením č. 517, v hlasování č. 6 projednal tento tisk s výsledkem jednání – schvaluje. Senátní tisk č. 379 Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorů Jiřího Pospíšila, Jaroslava Kubery, Přemysla Sobotky, Daniely Filipiové, Milana Balabána a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Navrhovatelé: Jiří Pospíšil, Jaroslav Kubera, Přemysl Sobotka, Daniela Filipiová, Jan Hálek, Milan Balabán a další. Předložený návrh ústavního zákona si klade za cíl zúžit dosavadní ústavní úpravu imunity členů Parlamentu ČR a návazně i soudců Ústavního soudu ČR. Podstatou navrhovaných změn je vypuštění ústavních ustanovení, která podmiňují zahájení trestního stíhání u osob požívajících imunity souhlasem příslušné komory Parlamentu ČR a která brání jejich zadržení (viz čl. 27 odst. 4a, 5 a čl. 86 odst. 1 a 2 Ústavy). Diskuse zabývající se adekvátností rozsahu imunity trvají již léta. Jako nepřiměřené je odbornou i laickou veřejností napadáno zejména ústavní ustanovení, podle něhož v případě, kdy příslušná komora Parlamentu ČR nevysloví souhlas s trestním stíháním, je trestní stíhání chráněné osoby navždy vyloučeno. Legislativní návrhy v této oblasti dosud směřovaly k omezení tohoto druhu procesní imunity tak, aby ochrana člena Parlamentu ČR, resp. soudce Ústavního soudu ČR, byla poskytována pouze po dobu trvání jejich mandátu, resp. funkce. Předložený návrh, který příslušná ustanovení z Ústavy vypouští, je v tomto směru radikálním řešením, jež vychází z posouzení úlohy imunity v současných podmínkách. Historické důvody imunity nepochybně spočívaly ve snaze ochránit parlament proti svévoli moci výkonné. V demokratickém právním státě tento účel imunity postupně ztrácí na významu a při úpravě rozsahu imunity je rozhodující hledisko přiměřenosti. Vždy je

139

ZPRÁVY

totiž nutno mít na zřeteli, že imunita znamená ústavně připuštěnou výjimku ze zásady rovnosti občanů před zákonem. Dosavadní ústavní ustanovení vyžadující souhlas s trestním stíháním a bránící zadržení členů komor Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR zakládají ústavní privilegia, která v demokratickém právním státě vybaveném soustavou nezávislých soudů již neodpovídají hledisku přiměřenosti. Historie tisku: Tento tisk byl předložen Senátu dne 6. 9. 2006. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 1. 1. 2007. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 2. 11. 2006. Garančním výborem je Ústavně-právní výbor. Senát zařadil tisk na svou 14. schůzi a projednal jej dne 2. 11. 2006. Svým usnesením č. 543, v hlasování č. 50 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Naše záměry: 1. přispět ke stabilizaci politické situace 2. udržet vnitřní jednotu klubu a posílit jeho pozici uvnitř ODS 3. dále prohlubovat spolupráci s Poslaneckým klubem ODS a s vládou ČR 4. pevným, ale vstřícným postojem i nadále nalézat spojence v řadách ostatních demokratických stran zastoupených v Senátu Pozn. Další přílohy, tabulky, grafy ke zprávě o činnosti Senátorského klubu ODS naleznete na internetových stránkách XVII. Kongresu – http://www.ods.cz/akce/kongresy/17.kongres/download/pdf/zprava_Senat.pdf

ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU ODS V EVROPSKÉM PARLAMENTU Jan Zahradil předseda Poslaneckého klubu ODS v EP

Tato zpráva zahrnuje činnost poslaneckého klubu Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu (EP) v období od počátku roku 2006 do začátku konání XVII. Kongresu ODS, který proběhl ve dnech 18. – 19. listopadu 2006 v Praze. I. Úvodní slovo předsedy klubu ODS v EP Dámy a pánové, delegátky a delegáti kongresu ODS, předkládáme vám další vý-

140


roční zprávu o činnosti poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu. Mohli jsme při jejím sestavování postupovat dvěma způsoby: buď se spolehnout na suchý výčet faktů, čísel, účastí na zasedání, na hlasování apod., nebo vám poskytnout spíše politicky laděný popis a komentář toho, co se v EP – a potažmo v celé EU – v uplynulých i těchto měsících odehrává. Rozhodli jsme se upřednostnit druhou možnost – ne snad jenom proto, že půjde v tomto případě o záživnější četbu, ale hlavně proto, že vám tak daleko lépe přiblížíme atmosféru i klíčové situace v jedné z významných a velmi komplikovaných institucí Evropské unie. S určitou hrdostí si dovolím konstatovat, že když kdokoli z nás v Evropském parlamentu dnes řekne „Občanská demokratická strana z České republiky“, každý, kdo tam něco znamená, bude vědět, s kým má tu čest a co dotyčný reprezentuje. To není mezi stovkami poslanců a desítkami politických stran z celé Evropy málo. Mnozí, kteří vstupovali do Evropského parlamentu s velkými ambicemi a sebevědomými prohlášeními, ve štrasburských a bruselských koridorech dávno zabloudili a jejich jména či názvy jejich politických uskupení tam už nikomu nic neříkají. To není náš případ, my jsme se vám tam neztratili. Je nás vidět, je o nás slyšet a ujišťuji vás, že tomu tak bude i nadále. II. ODS a frakce ELS-ED Klub Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu je vnitrostranickým orgánem ODS, který byl ustanoven na základě výsledků voleb do EP v červnu 2004, v souladu s usneseními přijatými na XIV. Kongresu ODS v Luhačovicích a na základě článku 16 Stanov ODS. Všichni poslanci klubu ODS jsou rovněž členy České národní delegace (ČND) ve frakci Evropské lidové strany-Evropských demokratů (ELS-ED). Spolu s devíti poslanci ODS Českou národní delegaci tvoří dva poslanci KDU-ČSL a tři poslanci zvolení na kandidátce SNK-ED. Předsedou ČND je Jan Zahradil, místopředsedkyní za KDU-ČSL Z. Rothová a místopředsedou za SNK-ED J. Zieleniec, funkci pokladníka delegace vykonává H. Fajmon. Čtrnáctičlenná ČND je sedmou největší delegací uvnitř frakce ELS-ED a druhou největší národní delegací mezi novými členskými zeměmi, což jí zaručuje silné postavení. V roce 2006 vystupovala ČND jako jednotná s cílem dosáhnout společného postoje při významných hlasováních (viz hlasování o Směrnici o službách). ČND se schází pravidelně jedenkrát měsíčně, a to zpravidla před plenárním hlasováním. Po volbách do Evropského parlamentu v červnu 2004 se ODS zapojila do nejsilnější nesocialistické frakce v EP, do frakce Evropské lidové strany-Evropských demokratů (ELS-ED), a to formou přidružení na základě článku 5 Jednacího řádu parlamentní frakce ELS-ED. Tato forma přidružení dává europoslancům ODS právo podporovat a rozvíjet své odlišné názory na ústavní a institucionální otázky vztahující se k budoucnosti Evropy za podmínky, že podpoří základní politiku frakce ELS-ED a přijmou její jednací řád. ODS se tak stala členem skupiny Evropských demokratů (ED), která je součástí ELS-ED, a není přitom vázána politikou zbyt-

ZPRÁVY

141

ku frakce v institucionálních otázkách EU. Zde vytváří hodnotnou spolupráci s britskými konzervativci. Rok 2006 byl klíčový v řadě aspektů. Již delší dobu se začíná projevovat vnitřní nesoulad frakce, což se projevuje především při hlasování, kde více převažují národní zájmy jednotlivých poslanců (rozdílné hlasování frakce ELS-ED při významných zprávách jako Směrnice o službách, další kroky v rámci období reflexe a rozbor budoucnosti Evropy aj.). Poslanecký klub ODS v EP pak po celý rok diskutoval případný odchod z frakce a založení frakce nové, nefederalistické a podporující pravicové myšlenky a hodnoty. Realizace této myšlenky byla bezprostředně spojována s rozhodnutím britské Konzervativní strany o opuštění ELS-ED podle představ lídra konzervativců Davida Camerona. Na toto téma proběhla řada jednání na nejvyšších politických úrovních i na pracovních rovinách. Vzhledem k domácí politické povolební situaci po volbách do Poslanecké sněmovny a patovému výsledku voleb nebyl dostatečný prostor pro naplnění tohoto cíle. Hrozilo zde reálné nebezpečí, že vznik nové frakce za účasti ODS a odchod z ELS-ED se stane zástupným problémem a překážkou pro postup v povolebním vyjednávání ze strany potenciálních koaličních partnerů. Nicméně obě strany se písemně zavázaly k ustanovení nové parlamentní frakce v dalším legislativním období 2009–2014, frakce, která bude vůdčí politickou silou ve formulování a prosazování myšlenek moderní, nefederalistické a flexibilní EU. Dne 13. července slavnostně podepsali předseda ODS Mirek Topolánek a předseda britských konzervativců David Cameron deklaraci „Movement for European Reform“, která se stává základem pro moderní, otevřenou, flexibilní a decentralizovanou EU, připravenou čelit výzvám 21. století. Dne 3. října byla úspěšně spuštěna webová stránka Partnerství pro Evropskou reformu – www.europeanreform.eu. Stránku do provozu slavnostně uvedl předseda Konzervativní strany David Cameron spolu se stínovým ministrem zahraniční Wiliamem Haguem a předsedou klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu Janem Zahradilem. Současný institucionální vztah mezi europoslanci ODS a frakcí ELS-ED vyplývá z dlouhodobého zahraničně politického programu ODS i reálného odhadu aktuální vnitropolitické situace v ČR a má podporu současného vedení ODS, vyjádřenou mimo jiné vnitřním usnesením výkonné rady ze dne 21. července 2006. Další vývoj ve frakci bude ovlivněn plánovanými volbami v polovině funkčního období, které proběhnou na začátku roku 2007. Stávající předseda frakce ELS-ED H.-G. Poettering bude na základě dohody uzavřené na začátku volebního období zvolen předsedou Evropského parlamentu a o uvolněné místo předsedy frakce se již nyní vedou politická jednání, která vede za ČND předseda J. Zahradil. Rozhodně se dá očekávat, alespoň z dosavadních jednání a názorů, že nejednotnost frakce se zvýší a bude těžké hledat společné jmenovatele, které jednotlivé národní delegace udrží ve frakci ELS-ED pohromadě bez negativních dopadů. Poslanci ODS ve volbě o předsedu frakce podpoří takového kandidáta, který povede

142


frakci dle představ klubu a politického programu ODS, či alespoň se bude ve značné části shodovat. Klub ODS se i nadále snaží o získání větší organizační a programové autonomie, což však stále naráží na odpor v předsednictvu ELS-ED. Stejně tak dochází ke svévolným průtahům a viditelné neochotě při žádostech o financování projektů poslanců ODS. III. Vnitřní chod klubu ODS Vnitřní chod klubu funguje zcela standardně, na základě Stanov a Jednacího řádu klubu ODS v EP, schváleného 13. 7. 2004. Klub se skládá z devíti členů ODS, předsedou je Jan Zahradil, místopředsedou Miroslav Ouzký, pokladníkem Hynek Fajmon a koordinátorem hlasování Ivo Strejček. Všichni poslanci – členové klubu jsou zároveň resortními mluvčími, kteří se na základě svých odborných, profesních i politických zkušeností zabývají jednotlivými kapitolami politik EU a komunikují danou problematiku svého resortu s veřejností i médii. Klub se pravidelně schází na zasedáních klubu ODS v EP, které svolává předseda klubu, v případě jeho nepřítomnosti místopředseda klubu. V roce 2006 se klub sešel na řádné schůzi celkem jedenáctkrát a v září t. r. přivítal na svém pravidelném zasedání místopředsedu ODS a hejtmana středočeského kraje pana Petra Bendla. V souladu s plánovanými organizačními změnami ve vnitřním chodu HK ODS i v souladu s potřebami klubu ODS v EP byla nově obsazena funkce tajemníka klubu ODS v EP. Novým tajemníkem klubu se stal v únoru 2006 Martin Frélich, který současně s funkcí tajemníka klubu posílil tým kanceláře whipa ODS, poslance I. Strejčka. Předseda klubu J. Zahradil navrhl v dohledné době uspořádat schůzku mezi poslanci ODS v EP, poslanci ODS v PS ve Výboru pro evropské záležitosti a senátory ODS ve Výboru pro záležitosti EU. Předseda klubu J. Zahradil v říjnu také zaslal premiérovi M. Topolánkovi a současně všem členům vlády dopis, ve kterém vyjádřil své přání a prosbu, aby každá pracovní návštěva člena vlády České republiky v evropských institucích v Bruselu či Štrasburku – pokud to časový harmonogram umožní – zahrnovala i návštěvu a konzultace s europoslanci Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu. Poslanecký klub ODS v EP má možnost zaměstnat ve frakci několik pracovníků z ČR, které navrhne a kteří současně projdou konkursem frakce a splní tak podmínky pro zaměstnání v EP. V současné době se klub rozhoduje o využití stále neobsazených míst dalšími pracovníky. Všichni europoslanci mají v rámci své činnosti v EP možnost na náklady EP pozvat každý rok nově nyní až sto osob ze země svého původu na tzv. dotovanou návštěvu. Této možnosti využili všichni poslanci klubu ODS. Na jejich pozvání v průběhu roku 2006 navštívilo sídlo EP ve Štrasburku či Bruselu celkem 880 občanů

ZPRÁVY

143

ČR. Jednalo se především o studenty (SŠ a VŠ), členskou základnu ODS na místní i regionální úrovni, starosty a primátory a místní a regionální zastupitele ODS. IV. Přehled nejvýznamnějších politických událostí a témat v roce 2006 Ústava EU a snahy o její oživení Po odmítnutí návrhu ústavy referendem ve Francii a Nizozemí se téma evropské ústavy v roce 2006 znovu objevilo jako jedna z klíčových priorit předsednictví Rakouska i Finska. Představitelé evropského federalismu vyzdvihovali plnění „Plánu D“ v období reflexe, nicméně s nulovým výsledkem. Nadcházející německé předsednictví bývá očekáváno jako klíčové pro další život ústavy EU. Německé předsednictví v první polovině roku 2007 předloží Evropské radě zprávu založenou na konzultacích s členskými státy. Tato zpráva by měla obsahovat zhodnocení stavu jednání ohledně ústavní smlouvy a hledat možnosti budoucího vývoje. Zpráva bude následně přezkoumána Evropskou radou. Výsledek tohoto přezkumu bude sloužit jako základ pro další rozhodnutí o tom, jak pokračovat v reformním procesu, přičemž se má za to, že nezbytné kroky za tímto účelem budou muset být přijaty nejpozději v druhé polovině roku 2008 tak, aby mohla ústavní smlouva vstoupit v platnost do roku 2009. V první polovině roku 2009 bude zemím EU předsedat Česká republika. To se však nyní po rozhodnutí Spolkového ústavního soudu mění. Ten totiž odložil stížnost poslance za CSU proti Smlouvě o ústavě pro Evropu. V praxi to znamená, že Spolkový ústavní soud se neztotožňuje s tvrzením, že bude text ústavy ve své stávající podobě a stávajícím názvem přijat, a rozhodl se vyčkat, zda členské země Smlouvu o ústavě přijmou a v jaké podobě. Nepochybně se jedná o citelné oslabení pozice německého předsednictví v tomto bodě. Evropská rada žádá, aby bylo dne 25. března 2007 v Berlíně při příležitosti 50. výročí podpisu Římských smluv přijato politické prohlášení vedoucích představitelů EU, které stanoví evropské hodnoty a cíle a potvrdí společný závazek k jejich plnění. Pohled ODS k otázkám ústavy je dlouhodobě konzistentní a známý. Kongres ODS již dvakrát znění ústavní smlouvy svým usnesením odmítl. Situaci vzniklou po zamítnutí ústavy EU lze řešit pouze na základě dodržování stávajících evropských smluv, podle nichž je návrh euroústavy již neplatný, a proto europoslanci ODS považují za bezpředmětné, aby se ČR zabývala ratifikací. Bude však nezbytné pečlivě a ostražitě sledovat další kroky, které by mohly znamenat vrácení ústavy v jiné podobě či formě, ale se stejnými cíli a myšlenkami, tentokrát bez hlasu občanů států EU, jak je možné slyšet v posledních měsících od některých „pro-ústavních“ činitelů. Rozšíření EU Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednoznačně podporují aktivity směřující k dalšímu rozšiřování EU a odmítají jakékoli skryté záminky, které se v souvislosti s rozšířením EU objevovaly s cílem oddálit vstup dalších zemí do EU.

144


Od 1. ledna 2007 se tak stanou členy EU další dvě země – Rumunsko a Bulharsko, jejichž rozhodnutí o přistoupení ODS vždy podporovala. V souvislosti s dalším rozšiřováním EU bude poslanecký klub ODS i nadále prosazovat myšlenku dalšího rozšíření Unie, a to včetně Turecka, Chorvatska a zemí Západního Balkánu. Směrnice REACH Návrh směrnice REACH (registrace, vyhodnocování, schvalování a omezování chemikálií) je jedna z nejobsáhlejších legislativ, kterou se kdy EP zabýval, a v prvním čtení na plénu EP k němu bylo předloženo více než 1050 pozměňovacích návrhů. Na prosincovém plenárním zasedání ve Štrasburku bude předložena poslancům verze pro druhé čtení. Klub ODS v EP dlouhodobě upozorňuje na možná úskalí pro české subjekty, kterých se směrnice přímo či nepřímo dotkne. Směrnice by přinášela některá pozitiva celospolečenského dosahu (především environmentální a dopad na zdraví). Z hlediska malých a středních podniků však může nutná administrativní a finanční zátěž podniky ekonomicky vyčerpávat, což se negativně dotkne konkurenceschopnosti a nákladů českých výrobců, kteří nepatří ke gigantům v oblasti chemického průmyslu v celoevropském měřítku. V konečném důsledku může dojít až k poškození významného segmentu českého průmyslu (automobilový, chemický, textilní, elektronický a další). Klub ODS v EP proto navrhuje návrat procesu do takového bodu, který se bude opírat o objektivní vědecké studie a ověřená data. Směrnice ve své podobě se bude vztahovat jen na firmy uvnitř členských států EU a tudíž je bude značně znevýhodňovat v celosvětové konkurenci. Poslanci ODS nepodpoří takové znění směrnice, které bude nevýhodné pro zájmy České republiky. Směrnice o službách (tzv. Bolkensteinova směrnice) Evropská komise na dubnovém plenárním zasedání v Evropském parlamentu představila upravený návrh směrnice o službách na vnitřním trhu a pokyny k výkladu směrnice o vysílání pracovníků. Směrnice se díky aktivitě starých členských zemí z obavy před efektivní a levnější konkurencí z nových členských států stala prázdnou legislativní směsí, která rozhodně nevede k otevírání pracovních trhů a zjednodušování postupů pro občany v Unii. Přesto se dá návrh brát jako základ pro další vyjednávání k dosažení cílů, které jsou považovány za pilíře fungování Unie už téměř 50 let a stále nejsou naplňovány, tj. zavedení volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu bez omezení. Česká, estonská, maďarská, lotyšská, litevská, polská a slovenská národní delegace ve frakci ELS-ED přijali společnou deklaraci národních delegaci, ve které je konstatováno stanovisko, že „mnozí v Evropské unii o konkurenčním prostředí pouze mluví, avšak nejsou ochotni ho podpořit konkrétními činy. Chceme-li brát cíle Lisabonské agendy a podporu hospodářského růstu i růstu zaměstnanosti opravdu vážně, pak jsme toho názoru, že trh se službami EU musí být otevřen skutečné

ZPRÁVY

145

konkurenci.“ Nedomníváme se, že současné znění směrnice jde v tomto směru dostatečně daleko. Směrnice bude Evropskému parlamentu předložena pro druhé čtení již na listopadovém plenárním zasedání EP. Energetická politika v Evropě Témata, jako jsou získávání energie, její využití a spotřeba, úspora a budoucí soběstačnost Evropy, se stala významnými prioritami obou předsednictví v roce 2006. Cílem finského předsednictví v Radě EU je realizovat proces better regulation (zlepšení legislativy) a zvýšení transparentnosti v energetické politice. Proces byl započat již za rakouského předsednictví se záměrem dát Komisi podněty při tvorbě Strategického energetického přehledu. Dne 16. ledna 2006 prezentovalo rakouské předsednictví dokument, kterým představilo návrh a harmonogram projednávání Nové energetické politiky pro Evropu a návrh závěrů Rady k fungování vnitřního trhu s energiemi v EU. Nová energetická politika pro Evropu je založena na třech základních pilířích, kterými jsou bezpečnost zásobování, konkurenceschopnost a udržitelnost. V jejich rámci definuje základní zásady, mezi které patří transparentnost a nediskriminace, soulad s pravidly hospodářské soutěže, povinnost veřejné služby, na neposledním místě potom národní svrchovanost nad primárními zdroji energie a zajištění národních preferencí při volbě energetického mixu. Mezi jednotlivé oblasti Nové energetické politiky patří: • zabezpečení zásobování • trhy s energií (s ropou, zemním plynem, uhlím, elektřinou) • infrastruktura (výroba, přenos/doprava, propojení) • obnovitelné zdroje a energetická účinnost • výzkum a vývoj v energetice • vztahy s třetími zeměmi Finské předsednictví na listopadové Radě pro energetiku neplánuje přijetí závěrů, ale pouze politickou diskusi, která by se mj. měla vyslovit k vazbě obchodování s emisemi a fungování trhu s elektřinou a rozvoji regionálních trhů při budování vnitřního trhu EU. Rozpočet EU na rok 2007 Evropský parlament schválil na svém říjnovém plenárním zasedání v prvním čtení návrh rozpočtu na příští rok v celkové výši 122 mld. EUR, který se již řídí novým, schváleným finančním rámcem na období let 2007–2013. Tento rozpočet poslanci ODS podpořili, jelikož pro Českou republiku z něj vyznívají příznivější parametry než z předchozích rozpočtů. To se především zobrazí při financování českého zemědělství, v roce 2007 budou mít čeští zemědělci v rozpočtu k dispozici již 40 % přímých plateb oproti letošním 35 %. Dále dojde k výraznému zvýšení výdajů v oblasti strukturální politiky oproti roku 2006. To jsou hlavní důvody pro celkovou podporu návrhu rozpočtu.

146


Poslanci ODS v Evropském parlamentu při hlasování o pozměňovacích návrzích hlasovali podle následujících principů: • odmítali jsme zvyšování výdajů nad rámec schválený Radou – příkladem je hlasování o zvýšení výdajů rozpočtu nikoliv dle návrhu Rady, ale Komise; • podporovali jsme návrhy směřující k šetření a lepšímu využívání evropských výdajů – příkladem je hlasování proti zřizování parlamentní webové televize nebo hlasování o zrušení dotací na pěstování tabáku; • odmítali jsme návrhy vytvářející nové instituce bez právního základu – příkladem je hlasování o rozpočtu pro agenturu REACH a pro agenturu pro základní práva. Odklad rozšíření Schengenu Klub poslanců ODS v EP se znepokojením sledoval počínání Evropské komise doporučující členským státům Unie formálně odložit předpokládané datum dokončení nového Schengenského informačního systému z původně plánovaného října 2007 na červen 2008 s tím, že jeho spuštění by bylo možné (vzhledem k nutnosti testovacího období) očekávat přibližně v první čtvrtině roku 2009. V říjnu se proto poslanci ODS připojili k iniciativní otázce na Evropskou komisi, která se primárně zabývá co nejrychlejším přijetím opatření, aby volný pohyb osob, tak jak jej garantuje Smlouva o ES, byl dodržen dle harmonogramu. Kroky, které povedou k oddálení rozšíření Schengenského prostoru, by měly velmi neblahý vliv na důvěru občanů v instituce EU a myšlenku evropské integrace jako takovou. Jedná se v pořadí již o druhý odklad rozšíření Schengenského prostoru o nové členské země, což v praxi znamená oddálení naplnění jedné ze základních hodnot EU a prodloužení bránění volnému pohybu osob na území EU. Návrh EK na zvýšení minimální spotřební daně u piva Evropská komise představila na sklonku léta návrh na zvýšení minimální spotřební daně u piva. Tento návrh je pro ODS nepřijatelný, a to ze dvou zásadních důvodů. Za prvé se jedná o diskriminaci v oblasti zdanění piva před vínem, jelikož návrh se zvýšením spotřební daně u vína nepočítá (má být zachována dosavadní minimální sazba ve výši 0 % a žádná valorizace prováděna být nemá), což si lze vyložit i tak, že francouzští vinaři budou mít další výhodu při prodeji svých méně kvalitních vín na evropském trhu. Za druhé se jedná o zasahování do fiskální a daňové politiky národního státu ze strany evropské byrokracie. Z tohoto důvodu poslanecký klub ODS v EP zásadně nesouhlasí s návrhem Evropské komise na zvýšení minimální spotřební daně u piva od roku 2008 o 31 % oproti současnému stavu. Tento návrh by v případě přijetí vedl ke zdražení půllitru piva v České republice nejméně o 30 haléřů. Návrh omezuje českou vládu a český parlament ve svobodě stanovit výši spotřební daně dle své vlastní úvahy a dle vůle voličů. Návrh nemá žádné „zdravot-

ZPRÁVY

147

ní“ nebo jiné racionální odůvodnění. Dle našeho názoru je veden primárně snahou řešit krizi na evropském trhu s vínem umělým zdražením konkurenčních alkoholických nápojů. S takovým postupem Evropské komise zásadně nesouhlasíme, protože ohrožuje pracovní místa v českém zemědělství, pivovarnictví, pohostinství i cestovním ruchu. Doporučili jsme české vládě, aby vůči tomuto návrhu uplatnila své právo veta. Ministr financí ČR vůči návrhu EK již své právo veta uplatnil. Komunitarizace III. pilíře Eurokomisař Frattini v letních měsících představil balíček opatření, jehož součástí by měl být i přesun značné části obsahu politiky bezpečnosti a spravedlnosti ze třetího do prvního, nadnárodního pilíře EU. To by umožnilo trvalou změnu rozhodovacího procesu z jednomyslného hlasování na kvalifikovanou většinu, která se uskuteční jednomyslným rozhodnutím Evropské rady – pokud se národní parlamenty explicitně nevysloví proti. Tento krok komisař obhajuje tvrzením, že větší evropská integrace v oblasti vnitřní politiky a justice (právě onoho třetího pilíře EU) přispěje k potírání celosvětového terorismu. S tímto návrhem ODS rozhodně nesouhlasí. Prakticky by Frattiniho opatření znamenalo, že v Radě by se hlasovalo kvalifikovanou většinou a členské státy by měly minimální možnost vetovat opatření, s nimiž by nesouhlasily. Rovnováha moci v rámci evropských institucí by se vychýlila ve prospěch nadnárodní Evropské komise, která by tímto paradoxně získala více pravomocí, než by jí byla bývala přisoudila ústava EU. Pomoc z Fondu solidarity do ČR Poslanecký klub ODS v EP dopisem požádal předsedu EP J. Borrella, předsedu EK J. Barrosa a předsedu Evropské rady W. Schüssela o pomoc z Fondu solidarity EU pro lidi postižené povodněmi v České republice a okolních státech EU. Rozsah povodňových škod se pohyboval v takové výši, že vznikla možnost žádat o pomoc na odstranění následků povodní z Evropské unie. Poslanecký klub ODS v EP podpořil využití Fondu solidarity EU v případě škod po vichřici ve Vysokých Tatrách na Slovensku, v případě povodní v Rakousku a v Německu a v případě lesních požárů v Portugalsku a Španělsku. V. Přehled a stručné zdůvodnění nejvýznamnějších hlasování Na počátku roku 2006 europoslanci ODS při jednání Evropského parlamentu odmítli návrhy směřující k vyprázdnění a oddálení reformy evropského cukerného trhu. Regulace evropského trhu s cukrem je jedním z absurdních přežitků evropského ekonomického ochranářství a sociálního inženýrství. Jako nadále nepřijatelnou odsoudila evropskou cukernou politiku Světová obchodní organizace (WTO). V horizontu několika let dojde ke snížení ceny cukru pro spotřebitele o cca 40 %. Producentům cukru bude kompenzována značná část jejich případných ztrát. Konečným cílem ODS v oblasti cukru zůstává úplná liberalizace tohoto trhu.

148


Na dalším plenárním zasedání poslanci klubu ODS v EP celkově nepodpořili nařízení Evropské rady o zaručených tradičních specialitách u zemědělských produktů a potravin. Nepodpořili rovněž nařízení Evropské rady o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin. Poslanci ODS v EP zásadně odmítli pozměňovací návrhy, které směřovaly k omezení možnosti účinně chránit tradiční české zemědělské produkty a potraviny. Tyto návrhy však byly schváleny. Jejich prosazení může vést ke zpochybnění tradičních českých značek jako Olomoucké tvarůžky, Karlovarské oplatky apod. Klub poslanců ODS v EP odmítl v hlasování na plénu zprávu o relokalizaci v kontextu regionálního rozvoje. Bránění přesunu firem v rámci EU k lacinější, vzdělanější a někdy i kvalitnější pracovní síle je podle klubu ODS bráněním volnému pohybu kapitálu a potlačením tržních principů. Prodloužení ochranné lhůty z pěti na sedm let je naprosto nepřijatelné a výrazně zhoršuje podmínky pro rozvoj v ČR. Nelze bránit podnikatelům, kteří chtějí jít do míst, kde mají levnější pracovní sílu. Ani není možné národní vlády omezovat při snaze přilákat zahraniční investice. Stejně tak není možné národním státům předepisovat, jak vysoké přímé daně mají vybírat. Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednotně odmítli podpořit „Průběžnou zprávu o domnělém využití evropských zemí ze strany CIA pro převoz a nezákonné zadržování vězňů“. Zpráva byla dle našeho názoru postavena na dnes módním antiamerikanismu, který nebere v úvahu závažnost hrozby mezinárodního terorismu. Spojené státy americké a jejich spojenci, mezi něž patří i Česká republika, vynakládají již pět let značné úsilí směřující k odstranění této vážné hrozby. Zpráva zcela ignoruje skutečnost, že právě díky společnému postupu USA a jejich spojenců z řad evropských států se podařilo mezinárodní terorismus značně omezit a přispět tak k větší bezpečnosti občanů evropských států. Místo toho se zpráva zaměřovala na několik málo zdokumentovaných případů problematického postupu bezpečnostních sil USA a jejich spojenců, označuje za fakta pouhé domněnky o účasti evropských zemí a vyvozuje dalekosáhlé závěry. Takový postoj poslanci ODS nemohli svými hlasy podpořit. ODS dlouhodobě podporuje rozšiřování EU o další členské země, včetně Turecka. Právě proto poslanecký klub ODS v EP nepodpořil při hlasování Zprávu o pokroku Turecka při přistoupení k EU. Formulace a návrhy, obsažené ve zprávě, jdou totiž v mnoha ohledech nad rámec požadavků, běžných při vyjednávání o členství v EU, a nesouvisí se současnou politickou a ekonomickou situací v Turecku. Dále nelze přijmout manipulaci se vzdálenými historickými událostmi a jejich používání jako politického nástroje v soudobém kontextu (ve vztahu k Turecku otázka tzv. arménské genocidy během 1. světové války). Česká republika má s pokusy o retroaktivní zneužívání minulosti vlastní negativní zkušenosti. Konečně nemůžeme přijmout odkazy na tzv. ústavní proces EU, obsažené v textu zprávy, které se snaží předjímat budoucí institucionální uspořádání EU a oživovat ústavní smlouvu EU.

ZPRÁVY

149

Poslanci ODS přes řadu zamítnutých pozměňovacích návrhů podpořili v prvním čtení schválení návrhu rozpočtu na rok 2007 v celkové výši 122 mld. EUR, který se již řídí novým a schváleným finančním rámcem na období let 2007–2013. To se především zobrazí při financování českého zemědělství, v roce 2007 budou mít čeští zemědělci v rozpočtu k dispozici již 40 % přímých plateb oproti letošním 35 %. Dále dojde k výraznému zvýšení výdajů v oblasti strukturální politiky oproti roku 2006. Europoslanci odmítli zprávu o Evropském sociálním modelu budoucnosti, která sice nemá bezprostřední legislativní dopad, nicméně je důležitým signálem o postojích Evropského parlamentu a inspirací k legislativní iniciativě pro úředníky Evropské komise. Zprávu odmítáme, jelikož se odvolává na návrh Smlouvy o ústavě pro Evropu, ačkoli tento návrh byl již odmítnut, navrhuje koordinaci sociální i daňové politiky mezi jednotlivými členskými zeměmi EU, upřednostňuje přerozdělování hodnot před jejich tvorbou, popírá výhodnost konkurence sociálních i daňových systémů v jednotlivých členských zemích EU a její přínos pro občany členských zemí a v konečném důsledku směřuje k oslabení suverenity členských zemí v oblasti sociální politiky. Poslanci také jednoznačně odmítli rezoluci EP o Středním východě, jelikož rezoluce má deklarativní charakter a nenabízí žádná konkrétní řešení. Text rezoluce se v žádné své části nepokusil rozlišit strany konfliktu na ty, které na Středním východě dlouhodobě podněcují násilí, a na ty, které podnikly kroky nutné k vlastní sebeobraně, obraně svých suverénních hranic a obraně svých občanů. Rezoluce spíše vyznívá jen jako ospravedlnění existence tzv. evropské zahraniční a bezpečnostní politiky. Poslanecký klub ODS v EP podpořil zprávu o Přechodných opatřeních, která omezují volný pohyb pracovníků na trhu práce v EU. ODS vždy prosazovala a bude prosazovat právo českých občanů ucházet se o zaměstnání ve všech členských zemích EU bez omezení. Dočasná omezení přístupu českých občanů na trh práce, která zavedly některé členské státy, nemají věcné opodstatnění a jsou politickým projevem neochoty vlád těchto zemí zavést skutečně stejná pravidla pro všechny. Ochranářský postoj těchto starých členských států EU 15 považuje klub ODS za absurdní, nespravedlivý a diskriminační. Proto ODS podpořila zprávu, která vede k odstranění uvedených překážek. Silně odmítavý postoj vyjádřil klub ODS v EP ke zprávě Perspektivy žen působících v mezinárodním obchodě. Zpráva přímo zavádí „kvóty“ pro zaměstnávání žen (kolik musí společnost povinně zaměstnat) a svazuje tak dalšími předpisy podnikání a obchod. Poslanci ODS naopak tvrdí, že pouze liberalizace obchodu může vést k dalšímu rozvoji pracovních příležitostí, a to rovnoprávně pro ženy i muže. Každý z členských států má navíc v současné době ve svých legislativních normách zahrnuté dostatečné záruky rovnosti občanů před zákonem a každý se může individuálně a bez diskriminace uplatnit, aniž by k tomu potřeboval speciální normu.

150


Proti hlasovali poslanci ODS také při projednávání doporučení Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin. Nařízení Rady, týkající se označování potravin, povede ke zvýšení nákladů potravinářských firem a k zavedení dalšího úřadu, který bude vydávat rozhodnutí „jak značit“. V konečném účtování na zavedení nařízení doplatí spotřebitel – zvýší se ceny potravin. Na říjnovém plenárním zasedání projednával EP sdělení Komise Pokyny pro vysílání pracovníků v rámci poskytován služeb. Sdělení má být náhradou či doplňkem ke směrnici o službách, která byla „vyprázdněna“. Mezi jinými byla z návrhu vypuštěna také pravidla pro vysílání pracovníků. V tomto sdělení Komise kritizuje stávající praxi prováděnou některými členskými zeměmi. Evropská Komise provedla řadu kontrol a zjistila řadu problémů a otázek, na které je třeba odpovědět. Návrh zprávy připravený v EP jde však proti záměru Komise a klade nepřiměřený důraz na ochranu pracovníků. Ve svém důsledku se zpráva navržená v EP staví proti svobodě vysílání pracovníků. Z tohoto důvodu poslanci ODS hlasovali proti této zprávě. VI. Parlamentní činnost a poslanecká iniciativa V období parlamentního roku 2006 se iniciativa poslanců ODS soustředila do oblastí, jako je podávání interpelací, zpravodajství ke zprávám hlasovaným na plénu či vystoupení na plénu k vysvětlení hlasování; dále poslanci poskytovali rozhovory pro česká i zahraniční média, vydávali sborníky s texty, publikovali své články a názory a účastnili se odborných konferencí a seminářů pořádaných institucemi státní správy, municipalitami i odbornými organizacemi. Poslanci ve svých volebních obvodech, ale i mimo ně, pravidelně pořádají setkání s občany, své kanceláře ve volebních obvodech mají pro občany otevřené. Pan poslanec Hynek Fajmon pak na svých webových stránkách zveřejňuje měsíční „monitoring evropské legislativy“. Interpelace Od začátku roku 2006 až doposud bylo ze strany poslanců ODS v EP podáno celkem 13 písemných interpelací na Evropskou komisi, z čehož osm podal Hynek Fajmon, jednu Oldřich Vlasák, jednu Petr Duchoň, jednu Milan Cabrnoch, jednu Jan Zahradil a jednu interpelaci Ivo Strejček. Interpelace se týkaly těchto témat: • Spotřební daň na pivo (Milan Cabrnoch) • Prince – komunikace ohledně hospodářské a měnové unie, včetně eura (I. Strejček) • Lisabonský národní reformní program a účast regionů a měst (O. Vlasák) • Podmínky pro vyúčtování vodohospodářských projektů na bázi PPP z fondu soudržnosti (Hynek Fajmon) • Kvóty pro studenty univerzit členských států EU (Hynek Fajmon) • Vstup České republiky do tzv. Schenghenského prostoru (Hynek Fajmon)

ZPRÁVY

151

• Opakované omezování volného pohybu osob a zboží na česko-rakouských hra-

nicích (Hynek Fajmon)

• Digitální tachograf (P. Duchoň) • Výklad směrnice 2002/24/EC (Hynek Fajmon) • Nadlimitní zásoby některých druhů potravin (Hynek Fajmon) • Národní kvóty na produkci mléka (Hynek Fajmon) • Nelegální dovoz odpadu do České republiky (Hynek Fajmon)

Plné znění interpelací, včetně odpovědí, jsou publikovány na webové stránce poslaneckého klubu www.ods.cz/eu. Vystoupení na plénu Poslanci ODS v průběhu roku 2006 vystupovali na plénu se svými prohlášeními či společnými prohlášeními poslaneckého klubu. Celkem poslanci ODS v EP vystoupili buďto v rozpravě nebo při vysvětlení hlasování dvacet osmkrát. Miroslav Ouzký vystupoval pravidelně při řízení parlamentu z pozice své funkce místopředsedy EP. Zaznamenaná vystoupení jsou k dispozici v sekci „vystoupení na plénu“ na webových stránkách klubu www.ods.cz/eu. Tisková prohlášení klubu Ve sledovaném období schválil poslanecký klub celkem 12 tiskových prohlášení, ve kterých zaujal jasné a konzistentní stanovisko ODS k projednávané problematice. Tisková prohlášení směřovala k těmto událostem či tématům: • Stanovisko k návrhu rozpočtu EU na rok 2007 • Stanovisko ke sdělení Evropské komise týkající se alkoholu • Europoslanci ODS proti pokutě za mléko • Usnesení klubu poslanců ODS v Evropském parlamentu k návrhu EK na zvýšení minimální spotřební daně u piva • K prohlášení Evropské komise o připravenosti Rumunska a Bulharska pro členství v EU • Stanovisko ke kritice postupu USA v boji s mezinárodním terorismem • Ke Zprávě o pokroku Turecka při přistoupení k EU • Evropský parlament zpochybňováním rozpočtu hazarduje s budoucností EU • Odmítáme výroky zmocněnce pro romské otázky, Podporujeme reformu cukerného pořádku • K zemědělským otázkám, K problému tzv. relokalizace, K rozpočtovým otázkám • K otázce ničivých povodní v ČR a K otázce uvolnění volného pohybu zaměstnanců v rámci zemí EU • K udělení absolutoria za provádění souhrnného rozpočtu Evropské unie za rok 2004 Plné znění tiskových prohlášení je pravidelně publikováno na webové stránce poslaneckého klubu www.ods.cz/eu.

152


Další tisková prohlášení Ve sledovaném období pak poslanci klubu ODS jmenovitě reagovali vlastními tiskovými prohlášeními, které jsou k dispozici v sekci „další tisková prohlášení“ na webu klubu www.ods.cz/eu či na webových stránkách poslanců ODS v EP. Dopisy V roce 2006 klub jménem předsedy J. Zahradila zaslal „Dopisy s žádostmi o pomoc z Fondu solidarity Evropské unie pro lidi postižené povodněmi“, které byly adresovány předsedovi Evropské rady W. Schüsselovi, předsedovi Evropského parlamentu J. B. Fontellesovi a předsedovi Evropské komise J. M. Barrosovi. Byla to bezprostřední reakce poslaneckého klubu ODS na stav, kdy byla značná část území České republiky zasažena ničivou povodní, se žádostí o pomoc z Fondu solidarity. Poslanci klubu ODS také iniciovali vznik „Společné deklarace české, estonské, maďarské, lotyšské, litevské, polské a slovenské národní delegace ve frakci ELS-ED Evropského parlamentu o Směrnici o službách“, ve které jednotlivé delegace vyjadřují své zklamání nad tím, že dopad směrnice o službách byl rozmělněn a oslaben. Již zakládající Římská smlouva v sobě obsahuje princip volného pohybu služeb. Návrh směrnice o službách dával naději, že po více než 50 letech od přijetí zakládající smlouvy bude tato svoboda konečně uplatňována. Bohužel, text směrnice přijatý Evropským parlamentem byl v tomto směru zbaven řady klíčových bodů. Směrnice například zachovává omezení ve svobodě vysílání pracovníků, přičemž uplatnění této svobody je zásadní pro vznik skutečné konkurence na trhu se službami. Poslanci ODS spolu s poslanci ostatních politických stran tvořící ČND zaslali předsedovi frakce ELS-ED H.-G. Poetteringovi oficiální stížnost, ve které poukazují na nerovné jazykové podmínky při zasedáních orgánů Evropského parlamentu. Právo hovořit v Evropském parlamentu úředním jazykem dle svého výběru je zakotveno v Jednacím řádu této instituce, avšak ani po dvou letech působení českých poslanců v EP není jejich právo touto institucí zajištěno. Tento stav není zapříčiněn nedostatkem tlumočnických kapacit. Poslanci za ČND požádali předsedu frakce o zjednání nápravy v těchto věcech. Zpravodajství ke zprávám Poslanci v roce 2006 do dnešního dne byli ve funkci zpravodaje ke zprávě nebo stínového zpravodaje ke zprávě v těchto případech: Milan Cabrnoch Usnesení Evropského parlamentu o modernizaci sociální ochrany a rozvoji kvalitní zdravotní péče (2004/2189(INI)) Zlepšení duševního zdraví obyvatelstva (KOM(2005)0484-2005/2058(INI)) Petr Duchoň Návrh zprávy o minimalizaci administrativních nákladů stanovených právními předpisy (2005/2140(INI))

ZPRÁVY

153

Zavádění strategie Společenství ke snížení emisí CO2 z automobilů: šestá výroční zpráva účinnosti strategie COM(2006)0463 Hynek Fajmon Zpráva o návrhu nařízení Rady o zřízení Agentury EU pro základní práva (KOM(2005)0280-C6-0288/2005-2004/0124(CNS)) Nina Škottová Evropský rok interkulturního dialogu 2008 (KOM(2005)0467-C6-0311/2005/0203(COD)) Návrh doporučení Evropského parlamentu a Rady o klíčových schopnostech pro celoživotní vzdělávání Oldřich Vlasák Zpráva o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování povodní a protipovodňových opatřeních (A6-0182/2006) Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)105-2006/2113(INI)) Úloha a účinnost politiky soudržnosti při snižováni nerovnosti v nejchudších regionech EU (2006(INI)) Reforma organizace společného trhu s vínem (KOM(2006) 319) Otázky k písemnému a ústnímu zodpovězení pro Komisi Poslanci ODS v EP využívali možnosti pokládat či podpořit položení konkrétní otázky k písemnému či ústnímu vyjádření Evropské komisi a Evropské radě na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Klub ODS v EP inicioval v průběhu měsíce října položení ústní otázky Evropské komisi ve věci „Podpora PPP a politika soudržnosti“, kde se konkrétně dotazoval na nedořešenou problematiku týkající se vodohospodářských projektů v ČR. Otázka zněla: „Jakým způsobem bude Evropská komise řešit situaci, aby byly členské státy schopny absorbovat finanční prostředky Fondu soudržnosti a současně naplnit směrnici 91/271/EHS, jak se zavázaly ve Smlouvě o přistoupení? Jak zajistí jistotu právního prostředí pro samosprávy a jejich partnerské subjekty a princip rovného zacházení?“ Tato otázka bude projednána na plenárním zasedání ve Štrasburku po rozhodnutí Konference předsedů o zařazení. K dalším položeným otázkám, které svým podpisem poslanci ODS v EP podpořili, patří: • Žádost o zachování výjimky z uplatňování plné sazby spotřební daně na motorovou naftu pro provozovatele rekreačních plavidel podle směrnice Rady 2003/96/ES • Oddálení vstupu nových členských států do Schengenského prostoru • Povinnosti zaměstnanců a pracovníků Evropské komise • Právní důsledky odmítnutí Smlouvy zakládající ústavu pro Evropu jedním či více členskými státy EU Položené otázky, včetně odpovědí, jsou k nalezení na webových stránkách klubu ODS v EP www.ods.cz/eu.

154


Písemná prohlášení V roce 2006 poslanci klubu ODS v EP podpořili svým podpisem několik písemných prohlášení a poslanec Oldřich Vlasák inicioval v září písemné prohlášení k „Posílení transatlantické vazby z důvodu účinného boje proti terorismu“, ve kterém zdůrazňuje, že jednotlivé členské státy nemohou hrozbě terorismu čelit samostatně. Apeluje na členské státy ke vstřícnému přístupu při hledání řešení při rozmisťování jednotlivých prvků obranných systémů včetně protiraketové obrany v jednání s partnery zástupců států NATO. Příprava hlasovacích seznamů ODS na hlasování Pravidelnou a důležitou činností klubu se stalo tzv. whipování, neboli příprava podkladů – hlasovacích seznamů. Whip neboli koordinátor hlasování konzultuje postoje ODS k jednotlivým legislativním iniciativám a pozměňovacím návrhům a uvádí je do souladu s postoji politických partnerů ODS, zejména v rámci skupiny ED. V průběhu parlamentního roku se podařilo vyvinout dnes již standardně zavedený mechanismus pravidelných konzultací a úzké spolupráce s kanceláří whipa britské Konzervativní strany, s cílem vyjednat podporu postojů ODS a vzájemně koordinovat způsob hlasování v případě společných zájmů. Hlavním výstupem této úzké spolupráce je zpracování podkladů pro hlasování na plenárním zasedání (tzv. voting list), který na základě programových priorit ODS jednotí postoj europoslanců ODS k jednotlivým položkám agendy hlasování. Whipem klubu byl na počátku volebního období zvolen Ivo Strejček, asistentem pro whipování je tajemník klubu Martin Frélich. VII. Finanční hospodaření klubu v roce 2006 Klub ODS v EP již třetí rok ve svém volebním období hospodařil s finančními prostředky, které parlamentní frakce ELS-ED poskytla České národní delegaci poměrně k počtu jejich členů. Tyto prostředky jsou určené na politické a informační aktivity a projekty realizované poslanci. Odpovědnost za řádné čerpání prostředků a jejich využití nese vždy ten poslanec nebo ti poslanci, kteří příslušný projekt předkládají, a každá politická strana tvořící delegaci. Poslanecký klubu ODS se rozhodl, že přidělené finanční prostředky budou čerpat stejně efektivně jako v minulých obdobích. To znamená tak, aby jimi financované a realizované projekty v maximálně možné míře doplňovaly a podporovaly programové priority ODS a také aktivity, realizované pracovišti a institucemi myšlenkově spřízněnými. Česká národní delegace měla nárok na 10.000 EUR na delegaci a 23.000 EUR na každého člena delegace pro rok 2006. Předseda delegace má navíc pro využití částku 2.000 EUR. Celková částka určená pro delegaci byla rozdělena alikvotně mezi tři politické strany tvořící ČND. ODS tedy získala 9/14 z této částky, což v peněžním vyjádření činí 6.428,50 EUR. Prostředky určené na jednotlivé po-

ZPRÁVY

155

slance nebyly nijak přerozdělovány. Zároveň měl v roce 2006 klub ODS k dispozici zůstatkovou částku z minulého roku. Europoslanci ODS si na svém lednovém řádném zasedání klubu jednomyslně schválili, že z celkově přidělené částky 247.763,30 EUR (215.428 EUR – základní částka na projekty v roce 2006 – plus 32.335,30 EUR – částka převedená z roku 2005) bude v roce 2006 financováno celkem 22 projektů. Přehled o realizaci všech projektů v roce 2006 včetně jejich finančního vyjádření je součástí přílohy. VIII. Závěr Konec roku 2006 znamená také konec první poloviny funkčního období mandátu poslance EP. Svou aktivní činností se poslanci z role nováčků rychle etablovali do zaběhnutých systémů EP a spoluvytvářejí na půdě EP platformu pravicové, konzervativně-liberální politiky dle programu ODS. V nadcházejícím roce 2007 klub ODS bude při hlasování i nadále podporovat taková legislativní usnesení, která budou směřovat k liberalizaci hospodářství, větší svobodě, naplňování základních svobod EU, rovnému postavení občanů ČR vůči ostatním zemím, snižování evropské byrokracie a regulace, dodržování mezinárodních dohod, boji proti terorismu, k dalšímu rozšiřování EU a obhajování zájmů občanů České republiky. Klub ODS v EP bude aktivní při formulování dalších kroků ke vzniku nové frakce na základě „Movement for European Reform“. Při dodržení zahraničně-politických cílů ODS bude klub vyvíjet takovou činnost, která povede k formování základních pilířů nové frakce v Evropském parlamentu, kterou ODS spolu s Konzervativní stranou a dalšími názorově blízkými stranami hodlají v příštím legislativním období Evropského parlamentu založit. V prvním pololetí roku 2009 bude ČR předsedat Radě EU, což s sebou přináší obrovskou zodpovědnost na úspěšné zvládnutí. Poslanecký klub ODS v EP je připraven spolupodílet se na náročné přípravě společně s Úřadem vlády ČR i jednotlivými ministerstvy. Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU se stane pro další rok ukazatelem úspěšnosti práce Vlády ČR v očích veřejnosti. Klub ODS bude v roce 2007 v EP stejně jako letošní rok aktivně zasahovat do procesu tak, aby Česká republika se stala úspěšným příjemcem těchto finančních prostředků a peníze z fondů se tak mohly stát cenným doplňkem ekonomického rozvoje země. Klub ODS na půdě Evropského parlamentu vystupuje jednotně a jeho činnost probíhá bez vnitřních sporů. Poslancům ODS v EP se, jak jejich činností v příslušných výborech na půdě parlamentu, tak v rámci jejich působení odborných mluvčích v daném resortu směrem k informování občanů i médií v ČR, aktivně daří spoluvytvářet a doplňovat domácí politickou agendu ODS a obhajovat tak zájmy České republiky v souladu s programovými prioritami ODS.

156


ZPRÁVA HLAVNÍHO MANAŽERA O HOSPODAŘENÍ ODS Jaroslav Jurečka hlavní manažer ODS

I. Základní charakteristiky hospodaření

Hospodaření ODS bylo v roce 2006 postaveno na principech, které byly položeny již v závěrech předchozích kongresových jednání, stejně jako na požadavcích náročných volebních aktivit. Drželi jsme se tedy zejména těchto zásad: • nepřipustit žádný prvek z legislativního rámce vybočujícího financování, • ve střednědobém horizontu měsíců pracovat výhradně s financováním z příjmů, • reagovat na zvýšené nároky financování volebních aktivit s požadavkem efektivnosti, • dosáhnout výrazně přebytkového plnění rozpočtu 2006. To představovalo v každodenní práci hospodárnost, výběr dodavatelských subjektů a finanční disciplínu. V této souvislosti mohu s uspokojením prohlásit, že veškerá kontrolní a revizní hodnocení proběhla s pozitivními závěry. Výrok auditora k finanční závěrce za rok 2005, stejně jako výrok Poslanecké sněmovny k Výroční zprávě o hospodaření, zněly: „Bez výhrad.“ Rovněž externí kontrola ze strany VZP proběhla bez kritických nálezů, stejně jako interní kontrola KRK ODS. Na základě těchto skutečností byl ODS vyplacen státní příspěvek na činnost pro rok 2006. Ačkoliv výsledek hospodaření roku 2005 skončil unikátním přebytkem přes 81 mil. Kč, dostala se ODS v důsledku souběhu termínu poskytnutí státního příspěvku, faktur z volební kampaně atd. do napjatosti s cash flow, a tak musel být (stejně jako v předchozích letech) čerpán kontokorentní úvěr. Zdůrazňuji i na tomto místě, že dlužná částka byla řádně splacena a očekávám v závěru roku rekordní přebytek hospodaření! Trend posledních let, tj. hospodářské ukotvení ODS nákupem (a vlastnictvím) tzv. Modrých domů, byl v roce 2006 VR dne 14. 1. 2006 utlumen, takže proběhly jen nezbytné operace v Jihlavě a Ostravě. I tak však mohu konstatovat, že hodnota nemovitostí ODS se od minulého kongresu zvýšila přibližně o 5 %. Vnitřní pravidla přijímání darů jsou nadále přísně dodržována, jsou stanovena jednotně a důsledně pro všechny stupně ODS. To jistě někdy znamená zvláštní pozornost administrativní důslednosti a časovým souvislostem, ale jsem přesvědčen o správnosti tohoto přístupu. Přesto bych rád zdůraznil, že z úrovně centrálního rozpočtu byla plánovaná úroveň darů překročena o 141 %. Poděkování patří všem, kteří se na všech úrovních o hospodaření ODS bez nedostatků zasloužili.

ZPRÁVY

157

II. Hospodaření ODS v roce 2006

Hospodaření v kompetenci Výkonné rady ODS Výsledek hospodaření v roce 2005 Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2005 Úvěrové zatížení k 31. 12. 2005 Výsledek hospodaření k 30. 9. 2006 Příjmy z toho – státní příspěvek na činnost – státní příspěvek za volby – dary, pohledávky, úroky, akce, pronájmy Výdaje z toho – interní převod st. příspěvku RS – výdaje na činnost – závazky roku 2005 (dotace, neuhr. fa) – výdaje na volby do PSP – výdaje na podzimní volby vč. int. dotací

81,365 mil. Kč 0 Kč 298,175 mil. Kč 87,425 mil. Kč 189,248 mil. Kč 21,502 mil. Kč 301,504 mil. Kč 44,917 mil. Kč 65,881 mil. Kč 21,841 mil. Kč 140,025 mil. Kč 28,836 mil. Kč

Vyúčtování podzimní kampaně není dosud uzavřeno, předpokládané náklady budou ještě činit cca 24,000 mil. Kč. V průběhu I. pololetí 2006 bylo nutno přistoupit k čerpání kontokorentního úvěru do výše 68,824 mil. Kč, dlužná částka byla uhrazena dnem připsání státního příspěvku na činnost za I. pololetí dne 20. 6. 2006. Následovalo další čerpání do výše 73,118 mil. Kč, dlužná částka byla uhrazena dnem připsání státního příspěvku na úhradu volebních nákladů dne 7. 9. 2006. Předpokládám, že po započtení příjmu státního příspěvku na činnost za II. pololetí 2006 (uvažováno s jeho navýšením v souvislosti s nárůstem mandátů poslanců, senátorů a zastupitelů hl. města Prahy), výnosů z pronájmu kanceláří připsaných na účet ODS do konce roku 2006 a úhradě vynaložených nákladů bude výsledkem hospodaření za rok 2006 zůstatek finančních prostředků ve výši 131,700 mil. Kč, úvěrové zatížení bude 0 Kč. Ze zůstatku musí být během měsíce ledna 2007 proveden interní převod státního příspěvku za mandáty krajských zastupitelů a zastupitelů hl. města Prahy za II. pololetí 2006 regionálním sdružením, snížený o skutečně vyplacené mzdy manažerské síti a splátky interních finančních výpomocí, v konečné výši 18,800 tis. Kč. Jelikož státní příspěvek na činnost je za dané pololetí zasílán vždy zpětně, konstatuji, že na financování centrálního rozpočtu ODS (provoz hlavní kanceláře a mzdy manažerské sítě) prvního pololetí roku 2007 je nutno ponechat rezervu ve výši min. cca 50,000 mil. Kč, k financování případné předčasné volební kampaně do PS PČR zůstává k dispozici cca 63,000 mil. Kč.

158


Chybějící finanční prostředky budou muset být zajištěny částečně odkladem splatnosti dodavatelských faktur, z větší části však formou čerpání úvěru – záleží na termínu voleb. Modré domy ODS v roce 2006 Rekonstrukce a stavební úpravy nemovitostí ODS započaté v předchozím období byly kolaudací dokončeny v Jihlavě. V současné době byly zahájeny stavební úpravy – oprava fasády a střechy – v Ostravě. ODS vlastní nemovitosti v celkové hodnotě 172,181 mil. Kč, rekonstrukcemi a technickým zhodnocením započatým v roce 2005 a dosud probíhajícím je jejich hodnota ke dni 30. 9. navýšena zatím o částku 0,501 mil. Kč. Hospodaření regionálních a oblastních sdružení Výsledek hospodaření v roce 2005 Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2005 Výsledek hospodaření k 30. 9. 2006 Příjmy z toho : – členské příspěvky – finanční dary – příjmy z pronájmu – interní převod st. příspěvku – interní dotace na volby z HK – interní finanční výpomoc z HK Výdaje na úhradu závazků r. 2005 Výdaje na činnost Výdaje na volební kampaně do PS PČR komunální a do Senátu Splátky interních finančních výpomocí Vyúčtování podzimní kampaně není dosud uzavřeno.

47,448 mil. Kč 169,883 mil. Kč 12,685 mil. Kč 50,565 mil. Kč 11,220 mil. Kč 44,917 mil. Kč 38,900 mil. Kč 4,880 mil. Kč 14,048 mil. Kč 35,641 mil. Kč 85,889 mil. Kč 12,072 mil. Kč 6,154 mil. Kč

Zaměstnanci ODS ODS má k 30. 9. 2006 celkem 138 zaměstnanců, z toho 25 v hlavní kanceláři, 6 (4 PS + 2 Senát) v parlamentu a 107 v oblastech a regionech. Průměrná mzda v manažerské síti je k 30. 9. 2006 20.315,- Kč. Průměrná mzda v HK je k 30. 9. 2006 32.780,- Kč. Průměrná mzda v ODS je k 30. 9. 2006 22.712,- Kč.

159

ZPRÁVY

K 30. 9. 2006 pracovalo v hlavní kanceláři 25 zaměstnanců včetně 2 vrátných, 1 řidiče a 1 správce budovy. HK má dále smlouvu se 4 OSVČ. V manažerské síti pracuje 90 oblastních manažerů, z toho je 5 pověřeno současně výkonem funkce regionálního manažera; 9 regionálních manažerů a 6 asistentů. 2 manažeři jsou dlouhodobě nemocní. V manažerské síti je dále 1 smlouva s OSVČ.

ZPRÁVA O ČINNOSTI SMÍRČÍHO VÝBORU ODS Václav Kalina předseda Smírčího výboru ODS

Jako každý rok, i v letošním roce mi připadla povinnost jako předsedovi SV ODS na kongresu naší strany podat výroční zprávu o jednáních SV ODS. K tomu chci uvést, že za období od posledního kongresu v roce 2005, kde jsem podával výroční zprávu, ke dni zpracování výroční zprávy za rok 2006 zasedal SV ODS celkem 18x – toto osmnácté zasedání proběhne v rámci XVII. Kongresu ODS –, tedy za rok 2005 9x a za rok 2006 rovněž 9x. V roce 2005 se zdálo, že přítomnost jednotlivých členů SV ODS za regiony na zasedání SV ODS se zlepšuje, avšak konec roku 2005 byl poměrně zlomový a v roce 2006 se účast některých členů značně zhoršila, takže SV ODS nezasedal ani v jednom případě v plném počtu. V této kritice je nutno poukázat zejména na zástupce regionu Ústí nad Labem, který v roce 2006 se zúčastnil pouze jednoho jednání SV ODS. I letošní rok, který byl volební, byl provázen spory, které měly právě podstatu v prosazení zájmů některých jednotlivců, členů MS ODS, rovněž vznikaly spory mezi místními sdružení a oblastními sdružení ODS, ale dá se říct, že všechny tyto neshody se podařilo SV ODS buď vyřešit, či doporučit způsob, jak znesvářené strany usmířit. V některých případech zakročila i VR ODS, která v důsledku těchto neshod místním sdružením odebrala licenci. SV ODS se domnívá, že je nutno připomenout stanovisko, které SV ODS vyslovil již v předchozí době, a to, že v menších městech, kde je jeden městský úřad, by mělo existovat jedno místní sdružení, které by se pak nedostávalo do sporu zejména v komunálních volbách; v tomto směru lze poukázat zejména na problémy zlínské oblasti, kterou se SV ODS zabýval opakovaně a rovněž pak VR ODS. SV ODS chápe, že tyto problémy zde byly a nepochybně budou i v budoucnosti, ale je možno jim předcházet právě dodržováním stanoviska k této problematice, jak shora uvedeno. Já jako předseda musím konstatovat, že i Ing. Jurečka jako hlavní manažer ODS přispěl k uklidnění některých sporů intenzivním jednáním se zástupci místních a oblastních sdružení, takže SV ODS měl díky aktivitám hlavního manažera ulehčenou úlohu tím, že sám nemusel provádět podrobná šetření v jednotlivých sporech. Tak, jak mi káže statut SV ODS, neuvádím konkrétní účastníky jednotlivých sporů; věřím, že ti, kteří z mé zprávy vycítí svoji odpovědnost za vztahy v ODS, se bu-

160


dou v budoucnosti snažit o to, aby naše strana byla vždy ochotná naslouchat hlasům jiných, ale aby tyto hlasy nebyly příčinou konfliktních situací, které naopak budou jednotu naší strany zejména v místních a oblastních sdružení narušovat. Věřím, že do budoucna bude SV ODS nadále pracovat ku prospěchu ODS, doufám, že vámi vybraní zástupci jednotlivých regionů budou pracovat tak, aby dodržovali své povinnosti, z nichž jedna z těch nejzákladnějších je dostavovat se na jednotlivá zasedání SV ODS. Vzhledem k náročné náplni práce SV ODS předkládám kongresu ke schválení změnu statutu SV ODS; v podstatě jde pouze o doplnění u celorepublikového SV ODS, a to doplněním, že SV ODS na svém zasedání kromě předsedy volí i místopředsedu, který v nepřítomnosti předsedy tohoto zastupuje a zároveň vykonává i jeho pravomoci. Věřím, že tento doplněk bude ku prospěchu SV ODS, a doufám, že tento doplněk všichni akceptujete a takto upravený statut SV ODS schválíte. K vlastní práci SV ODS pak chci připomenout požadavek, který jako předseda SV ODS činím již po několikáté, a to, aby všechna podání směřující k rukám všech SV ODS vždy byla označena celým jménem a adresou podatele či stěžovatele a uvedením přesných údajů, proti komu podání či stížnost směřuje. To se týká zejména jednotlivých členů ODS, kteří ke svému jménu připojí pouze člen MS tam a tam – a smírčí výbore, najmi si detektiva a hledej, odkud který člen pochází, kde bydlí atd. Prostřednictvím manažerské sítě jsem vyzýval jednotlivé manažery oblastí, aby takto informovali místní sdružení s tím, že celorepublikový SV ODS se stížnostmi či podáními, kde nebude řádné označení všech zúčastněných osob či jednotlivých stupňů organizace ODS, zabývat nebude, neboť nemůže vyhledávat, kam má jednotlivá podání či rozhodnutí zasílat. Přesto však bylo v letošním roce SV ODS doručeno několik podání, která nebyla řádně označena. Z těchto důvodů znovu opakuji tento požadavek SV ODS a znovu upozorňuji, že SV ODS se nebude takovými podáními zabývat a apeluje na SV OS ODS, aby taková podání k mým rukám či k rukám SV ODS neposílala. Věřím, že moje připomínky budou všichni delegáti akceptovat a budou je tlumočit ve svých regionech, oblastech a místních sdružení tak, aby se SV ODS nestal orgánem, který pátrá po účastnících označených v podání, ale aby mohl vykonávat svoji práci a rozhodovat ku prospěchu věci.

ZPRÁVA O ČINNOSTI KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE ODS Václav Koutník předseda Kontrolní a revizní komise ODS

Kontrolní a revizní komise ODS, zvolená na kongresu ODS v roce 2004, se sešla na ustavující schůzi v lednu 2005, kde ze svého čtrnáctičlenného kolektivu zvolila za svého předsedu Ing. Václava Koutníka.

ZPRÁVY

161

Kontrolní komise se ve volebním období sešla celkem 10x, řídila se svým plánem práce co do termínů konaní zasedání KRK včetně věcné náplně jednotlivých schůzí. Pravidelným bodem jednání byla informace z výkonné rady, zástupce KRK se zúčastňoval jejích zasedání pravidelně. Z diskuse k tomuto bodu byla zřejmá podpora členů KRK výkonné radě v jejích závěrech a jejích stanoviskách. Jedná se jak o reakci na vnitrostátní politickou situaci a její hodnocení, tak o přípravu a výsledek voleb v roce 2006 včetně povolebních vyjednávání. Členové KRK v roce 2005 a 2006 provedli následující prověrky:

• oblast Zlín – členská základna – z podnětu výkonné rady za účasti hlavního ma-

nažera a SV

• Hlavní kancelář ODS – kontrola hospodaření za rok 2005 • prověrka vnitřní zadluženosti regionů a oblastí vůči Hlavní kanceláři ODS • následná kontrola vnitřní zadluženosti • smlouvy na provedení prací a jejich dodržování

Všechny prověrky byly provedeny formou skupinového šetření zástupců KRK a poté projednány na řádných zasedání KRK a následně odsouhlaseny. Nevyskytly se případy, kdy by závěry kontrolní skupiny byly měněny kontrolní a revizní komisí. Závěry ze všech jednání KRK i prověrkových skupin jsou předkládány hlavní kanceláři. KRK ODS se na svých zasedáních též zabývala Pravidly pro sestavování kandidátek ODS a své stanovisko sdělila VR prostřednictvím svého zápisu ze zasedání KRK. Dále KRK projednala Výroční zprávu ODS včetně zprávy auditora za rok 2004 a 2005 s pozitivním hodnocením. Průběžně byly hodnoceny výsledky čerpání rozpočtu ODS v návaznosti na jeho případné změny. Dále ve vztahu k hospodaření byla projednána zpráva o stavu hospodaření za I. pololetí 2005, z čehož vyplynula i prověrka vnitřní zadluženosti regionů a oblastí. V neposlední řadě byla ze strany členů KRK iniciována snaha připomínkovat a dávat náměty na případné úpravy stanov strany pro sekci stanov a následně pro jednání kongresu. Byly předloženy dva náměty, které budou předmětem dalšího projednávání. Pro zlepšení další práce KRK ODS její členové spatřují opatření ve větší spolupráci s výkonnou radou a jejím větším zájmu o činnost této komise, osobní účastí jejích zástupců na jednáních KRK ODS a vyžadování si i jejích stanovisek pro případná ekonomická či kontrolní rozhodování. KRK ODS je přesvědčen, že po zkušenostech z tohoto volebního období by si celá ODS na všech úrovních zasloužila vydat jednotný volební řád, který by zamezil možnému manipulování a spekulacím při volbách na úrovni oblastí, a k tomu by pomohlo vydat i etický kodex, který v rámci předvolebního boje i mezi členy ODS chybí.

162


Závěrem mi dovolte poděkovat všem členům komise za práci v uplynulém volebním období a nově zvoleným členům KRK ODS popřát hodně zdaru, trpělivosti a pracovitosti a aktivní přístup při jednáních komise, s mým osobním přáním – když se nechám někam zvolit, potom pracuji naplno. Dále chci poděkovat pracovníkům hlavní kanceláře za iniciativní přístup a součinnost při jednáních a prováděných kontrolách.

163

PŘÍLOHY

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 Přehled účasti členů Výkonné rady ODS na jednáních v r. 2006 (od ledna do listopadu bez 17. 11. 2006 – tj. 12 proběhlých jednání) TOPOLÁNEK Mirek NEČAS Petr BÉM Pavel BENDL Petr LANGER Ivan NĚMCOVÁ Miroslava TLUCHOŘ Petr ŠNEBERGER Jiří ZAHRADIL Jan BALABÁN Milan BARTOŠ Walter BENEŠ Miroslav BLAŽEK Rudolf BÜRGERMEISTER Jan CABRNOCH Milan ČERVENKA Jiří FAJMON Hynek HORNÍKOVÁ Zdeňka HUDEC Martin JEŽEK Libor JIRÁNEK Dan JONÁŠ Vítězslav KADRNKA Jiří KITTNER Jiří KOSATÍK Ivan KRILL Petr KUBERA Jaroslav LAUDÁT František LEVORA Miroslav

12 12 10 2 11 10 3 3 10 7 7 8 10 11 8 8 10 11 6 12 7 12 11 11 5 10 5 9 11

LIBÝ Ladislav LUKÁŠ Libor MITLENER Jaroslav OTTA Ctirad PECHA Ondřej POLEDŇÁK Igor POSPÍŠIL Jiří STANJURA Zbyněk STREJČEK Ivo STŘÍTESKÝ Jiří SVOJÁK Igor ŠULC Jiří TOŠOVSKÝ Pavel VENCLÍK Milan VILÍMEC Vladislav VLASÁK Oldřich ZAJÍČEK Tom

10 7 9 11 10 9 11 7 9 9 10 9 11 10 10 8 9

Bez hlasovacího práva: SOBOTKA Přemysl LIŠKA Jiří OUZKÝ Miroslav KALINA Václav KOUTNÍK Václav JUREČKA Jaroslav

9 6 7 3 5 12

Bývalí členové v r. 2006: TLUSTÝ Vlastimil JULÍNEK Tomáš

5 8

PŘÍLOHA Č. 2 Přehled usnesení Výkonné rady ODS v r. 2006 Usnesení VR ODS ze dne 14. 1. 2006 I. ODS nesouhlasí se stupňující se vulgarizací české politiky ze strany ČSSD • VR ODS zásadně protestuje proti pokračující aroganci a hulvátství Davida Ratha.

Žádáme ho, aby se omluvil hejtmanům za výroky o rozkrádání krajských nemocnic. Veřejnost se již přesvědčila, že tyto nemocnice poskytují kvalitní péči. Nyní hrozí omezování lékařské péče nikoli z vůle

164 hejtmanů, ale ze zvůle ministerstva zdravotnictví. • Dále žádáme předsedu vlády Jiřího Paroubka, aby vysvětlil slova ministra Ratha určená hejtmanům: „Pokud to nepochopí, dostanou pěstí do nosu.“ Vnímáme je jako oznámení trendu ČSSD. Včera urážel prezidenta republiky, dnes hrozí pěstí do nosu hejtmanům, zítra všem občanům této země. II. Žádáme zastavení destabilizace resortu zdravotnictví • Nejistota a chaos ve zdravotnictví, které vyvolal premiér Paroubek přivedením Davida Ratha do vlády, dopadají na pacienty, lékaře, zdravotní sestry a lékárníky. • VR ODS vyzývá předsedu vlády Jiřího Paroubka, aby zastavil destabilizaci resortu zdravotnictví. Za mimořádně pokryteckou považujeme snahu ministra zdravotnictví přenést odpovědnost za omezování lékařské péče na lékaře a lékárníky. • VR ODS považuje za skandální, že ministr Rath dělá volební kampaň za peníze daňových poplatníků v řádech statisíců korun. Vyzýváme ho, aby inzerci propagující jeho osobu a předsedu vlády Jiřího Paroubka zaplatila ČSSD nebo on sám ze svého. III. Odmítáme zpochybňování dohody o rozpočtu EU na úkor našich občanů • VR ODS se zneklidněním vnímá některé signály z Evropského parlamentu, zpochybňující dohodu vlád členských zemí EU z loňského prosince nad finančním rámcem EU na léta 2007–13. • Tento postoj je motivován nepřiměřenou ambicí části EP posílit své pravomoci získáním kontroly nad co největším objemem rozdělovaných peněz. • VR ODS zdůrazňuje, že její poslanecký klub v EP podpoří původní znění dohody bez výhrad, a věří, že stejně zodpovědně se zachovají i ostatní čeští europoslanci. IV. „Krausovo kakao“ do vytracena? • VR ODS je znepokojena přístupem ČSSD k řešení korupční kauzy „Krausovo kakao“. Existuje důvodné podezření, že se Michal


Kraus zapletl do podivných obchodů a praní špinavých peněz, a to především zasláním 50 tisíc dolarů nejasného původu přes účet své matky do ghanské banky. Jaký konkrétnější důkaz musí být položen na stůl, aby vládní politik opustil všechny funkce? Proto odmítáme snahu ČSSD odvádět pozornost jiným směrem. Správným řešením by byl jeho odchod z politiky. V. ČSSD neumí řešit problém nezaměstnanosti • ODS považuje návrh předsedy vlády na snížení nezaměstnanosti ve 3 krajích ČR za důkaz myšlení patřícího do utopického socialismu předminulého století. Pracovní místa nevytvářejí vládní dotace, ale zaměstnavatelé. • Soustavným zvyšováním strnulosti pracovního trhu vláda premiéra Paroubka nevyužívá hospodářského růstu ČR. Dokazuje tak, že socialisté jsou bezradní a neumí řešit palčivý problém nezaměstnanosti, který se týká stále většího počtu občanů naší země. Usnesení VR ODS ze dne 25. 3. 2006 I. Premiér Paroubek vzdal na summitu EU obhajobu českých zájmů VR ODS konstatuje, že Jiří Paroubek na summitu EU nedokázal obhájit české zájmy při jednání o směrnici o službách. Oklestěná a rozmělněná verze evropské směrnice o službách, se kterou souhlasil, nepřináší téměř nic oproti současnému stavu a nepřispěje ke zlepšení ani české, ani evropské ekonomiky. Připomínáme, že česká, slovenská, polská, maďarská, lotyšská, litevská a estonská delegace ve frakci EPP-ED v Evropském parlamentu tuto verzi směrnice nepodpořily. II. Výsledek arbitráže „ČR versus Nomura“ potvrzuje naše stanovisko VR ODS bere s politováním na vědomí výsledek londýnské arbitráže mezi ČR a Nomurou ve věci uvalení nucené správy na IPB Zemanovou vládou. S tímto krokem sociálnědemokratické vlády ODS nikdy ne-

PŘÍLOHY

souhlasila a upozorňovala na to, že povede k obrovským nákladům pro daňové poplatníky. Toto naše stanovisko se v průběhu posledních pěti let stále potvrzuje. Za zbytečně vzniklé náklady nesou plnou odpovědnost nekompetentní politici ČSSD, pánové Miloš Zeman, Pavel Mertlík, Jan Mládek a Jiří Havel. III. Kauzy biolíh, mýtné a odpady VR ODS je znepokojena rozrůstajícím se úplatkářským skandálem kolem biolihu, který přesahuje rozměr běžné korupce a má charakter organizovaného zločinu. Tato kauza je dalším důkazem, že korupce a ČSSD patří k sobě. VR ODS upozorňuje na to, že neplnění závazků ČR vůči EU ve věci biolihu může brzy vést až k udělení pokuty České republice, a tedy k dalším zbytečným výdajům z kapes daňových poplatníků. Obdobný problém hrozí rovněž v případě netransparentního výběru dodavatele pro systém elektronického mýtného. Za selhání české vlády považujeme i rostoucí horu odpadu z okolních zemí na území ČR. Vláda má k dispozici všechny nástroje k zabránění této situaci, ale nevyužívá je. IV. Podáváme ústavní stížnost kvůli úhradové vyhlášce VR ODS podporuje iniciativu senátorského klubu ODS, který podá ústavní stížnost proti úhradové vyhlášce ministerstva zdravotnictví. I po úpravách vede vyhláška ke zhoršení kvality a dostupnosti lékařské péče a poškozuje především vážně nemocné pacienty. Premiér Paroubek a ministr zdravotnictví Rath vyvolávají svou politikou ve zdravotnictví nebývalý chaos a nejistotu. V. Odsuzujeme politické represe v Bělorusku VR ODS ostře odsuzuje represivní postup běloruských státních složek proti demokratické opozici, který následoval jen krátce po zmanipulovaných prezidentských volbách. VR ODS podporuje co nejtvrdší diplomatický postup vůči režimu Alexandra Lukašenka.

165 Usnesení VR k aktuálním politickým tématům ze dne 22. 4. 2006 I. 15 let ODS Občanská demokratická strana si v těchto dnech připomíná patnáct let od svého založení. Hodnoty, na kterých je postavena naše politika, jsou stále stejné. Prosazujeme svobodu, parlamentní demokracii, konkurenci, osobní odpovědnost a skutečnou solidaritu. Stali jsme se hybnou silou prosazení systému klasické parlamentní demokracie a tržního hospodářství. Politiku založenou na těchto hodnotách chceme prosazovat i po letošních parlamentních volbách. II. Spolupráce ČSSD a KSČM Společný postup ČSSD a KSČM při hlasování o novém Zákoníku práce a o tzv. neziskových nemocnicích je dokladem reálného nebezpečí vytvoření levicové koalice po letošních parlamentních volbách. Spolupráce ČSSD a KSČM ohrožuje polistopadové směřování České republiky. III. Nový Zákoník práce zvýší nezaměstnanost Nový Zákoník práce nemotivuje zaměstnavatele k vytváření nových pracovních míst a tím vytváří prostor k trvale vysoké míře nezaměstnanosti. Zavádí nerovné postavení odborů, preferuje velké odborové organizace a privileguje odboráře na úkor ostatních zaměstnanců. IV. ČSSD s KSČM likvidují desítky nemocnic Zákon o tzv. neziskových nemocnicích prosazený koalicí ČSSD a KSČM znamená přímé ohrožení až likvidaci desítek nemocnic, ohrožuje tisíce pracovních míst zdravotníků a ohrožuje statisíce pacientů. Například v Olomouckém kraji by zákon vedl k likvidaci 3 nemocnic a ohrozil by 200 000 pacientů. Prohlašujeme, že po letošních parlamentních volbách tento zákon zrušíme. V. Vláda je odpovědná za problémy s cizími odpady VR ODS konstatuje, že vlády ČSSD v oblasti odpadového hospodářství dojednaly

166 špatné podmínky vstupu do Evropské unie. Současná vláda není schopna účinně a rychle řešit problémy s nelegálním dovozem odpadu ze sousedních států. VI. K povodním 2006 VR ODS konstatuje, že socialistické vlády od roku 1998 místo protipovodňové ochrany měst a obcí investovaly do neefektivních zbrojních projektů. Usnesení VR ODS ze dne 13. 5. 2006 I. Koalice ČSSD a KSČM prokáže svoji soudržnost VR ODS očekává, že koalice ČSSD a KSČM bude do voleb dále prokazovat svoji programovou soudržnost a prosadí řadu zákonů, například o neziskových nemocnicích a Zákoník práce. Jejich přijetím hrozí zhoršení dostupnosti a kvality zdravotní péče a zvýšení nezaměstnanosti. Opakujeme, že dlouhodobou těsnou spolupráci obou stran zvláště po nástupu Jiřího Paroubka považujeme za velmi vážné varování pro veřejnost do budoucna. II. Strana jednoho muže a vláda jedné strany VR ODS považuje volbu předsedy ČSSD a představení vlády tzv. talentů za završení snahy sociální demokracie vybudovat stranu jednoho muže. Cílem je vláda ČSSD v úzké spolupráci s komunisty. III. Skandální personální politika Jiřího Paroubka VR ODS považuje vyjádření bývalého ředitele NBÚ, že současný ministr Mládek představuje pro stát bezpečnostní riziko, za potvrzení skandální personální politiky Jiřího Paroubka. Stejně varující je potvrzení politických tlaků při udělování bezpečnostních prověrek. Tato skutečnost jednoznačně poškozuje naši zemi v rámci NATO. IV. Volební kampaň VR ODS vyzývá všechny kandidující strany, aby se soustředily na pozitivní prezentaci svých programů a upustily od skandalizace politických protivníků a negativní politické kampaně. Takové chování jen při-


spívá ke znechucení české veřejnosti z politiky a snižuje volební účast. Naše země potřebuje věcnou debatu nad základními problémy, a ne politiku ve stylu hospodské rvačky. Chceme slušnost a korektnost. VR ODS vyzývá českou veřejnost, aby se nenechala znechutit agresivní negativní kampaní některých politických stran. Usnesení VR ODS ze dne 5. 6. 2006 • VR ODS děkuje všem občanům ČR, kteří ODS dali svůj hlas ve volbách do PS PČR. • VR ODS konstatuje, že výsledkem voleb je historické vítězství ODS s nejvyšším dosaženým počtem hlasů pro jednu politickou stranu od vzniku ČR. • VR ODS si je vědoma své odpovědnosti vůči voličům a hodlá v co nejkratším čase vytvořit novou vládu ČR na základě spolupráce ODS, KDU-ČSL a SZ. • VR ODS zdůrazňuje, že ODS vedla slušnou a korektní volební kampaň zaměřenou na vysvětlení programu ODS. Distancujeme se od všech nekorektních osobních útoků a napadání kandidátů. ODS s těmito útoky nemá a neměla nic společného. • VR ODS pověřuje jednáním o sestavení nové vlády a uspořádáním povolebních poměrů tým ve složení: M. Topolánek, P. Nečas, P. Bém. Usnesení VR ODS ze dne 25. 6. 2006 1. VR ODS schvaluje návrh koaliční smlouvy a nominaci členů koaliční vlády za ODS. 2. VR ODS doporučuje na návrh grémia poslaneckému klubu nominovat na funkci předsedkyně PS PČR Miroslavu Němcovou a na funkci místopředsedkyně PS PČR Lucii Talmanovou. 3. VR ODS vyzývá premiéra Jiřího Paroubka k podání demise jeho vlády. Usnesení VR ODS ze dne 21. 7. 2006 1. K současné politické situaci • VR ODS schvaluje postup grémia a vyjednávacích týmů během dosavadních povolebních jednání.

PŘÍLOHY

• VR ODS potvrzuje svou prioritu, kterou je prosazení trojkoaliční vlády. • VR ODS vyzývá proto k takovému postupu, který umožní dokončení ustavující schůze PS PČR, podání demise vlády, jmenování vlády nové a vyslovení důvěry vládě postavené na koaliční smlouvě mezi ODS, KDU-ČSL, SZ. • VR ODS vítá změnu v postoji ČSSD, která uznala existenci trojkoaličního vládního projektu a avizuje ochotu k jednání o podmínkách existence této vlády. 2. K senátním volbám VR ODS schvaluje seznam kandidátů do Senátu pro letošní říjnové volby. 3. Ke komunálním volbám ODS je připravena pro podzimní volby. Jsme si dobře vědomi toho, že jde o potvrzení důvěry, kterou naši představitelé v obcích a městech v minulých komunálních volbách získali. Usnesení VR ODS ze dne 7. 8. 2006 1. VR ODS schvaluje dosavadní postup grémia ODS v povolebním vyjednávání. 2. VR ODS vysoce oceňuje přístup KDU-ČSL a Strany zelených v povolebním vyjednávání. 3. VR ODS deklaruje jednoznačný zájem na pokračování této spolupráce, a to ať již v podobě trojkoalice, nebo na jiném smluvním či dohodnutém základě. 4. VR ODS nabízí všem demokratickým politickým stranám jako možné řešení patové situace menšinovou vládu vítěze voleb – ODS, založenou na toleranci těchto stran. 5. VR ODS důrazně odmítá jakoukoli formu spolupráce ODS a ČSSD v podobě otevřené či skryté velké koalice. 6. V případě, že nebude akceptován náš návrh na toleranci menšinové vlády ODS, VR ODS považuje za jediné možné další řešení vytvoření přechodné vlády, jejímž jediným cílem bude přivést zemi k předčasným volbám. 7. ODS odmítá jakékoli pokusy obejití Ústavy ČR tak, jak je navrhla ČSSD. Návrh ČSSD vládnout dál díky „rekonstrukci“ současné vlády považujeme za hrubé pošlapání výsledků demokratických voleb.

167 Usnesení VR ODS ze dne 1. 10. 2006 I. Vláda • VR ODS byla seznámena se složením vlády a vyjadřuje této vládě Mirka Topolánka plnou podporu. • VR ODS přijala s potěšením rozhodnutí Strany zelených podpořit vládu Mirka Topolánka při hlasování o vyslovení důvěry vládě. • VR ODS věří, že se další poslanci zvolení na kandidátkách demokratických stran budou rozhodovat podle vládního prohlášení a vládu podpoří. II. Skandál „ODPOSLECHY“ a) VR ODS konstatuje, že podezření z odposlechů novinářů a ústavních činitelů se potvrdila – hořká pravda se ukázala – a: • vyjadřuje rozhořčení z toho, že pod záminkou vyšetřování jednoho policisty byly odposlouchávány desítky osob a že byl dán souhlas s odposlechem prostor veřejnoprávního Českého rozhlasu v Poslanecké sněmovně; • nepovažuje toto skandální odhalení za konec odposlechové aféry; • požaduje důsledné vyšetření a žádá zodpovědné osoby a instituce, aby neprodleně zahájily šetření zásahu do občanských práv a svobod, ke kterému došlo. – Občané mají právo dostat jasnou odpověď. – Občané mají právo znát pravdu, nakolik jsou jejich práva a svobody chráněny a respektovány. b) VR ODS žádá vládu, aby urychleně předložila zákon na ochranu soukromí občanů, který neomezí akceschopnost bezpečnostních složek státu v boji proti terorismu a organizovanému zločinu a současně bude garantovat vyšší ochranu občanů před nedůvodným vpádem státu do jejich soukromí. III. Rozpočet • VR ODS kladně hodnotí všechny vládou provedené úpravy rozpočtu. Nejvíce si váží posílení rozpočtu na vědu a výzkum, vysoké školství, na záchranu kulturních památek či obnovu venkova a zajištění chybějících prostředků na zákony stanovené výdaje především v sociální oblasti.

168


IV. Programové prohlášení VR ODS byla seznámena s vládním prohlášením vlády Mirka Topolánka a oceňuje, že vychází z volebního programu ODS a současně vykazuje vysokou shodu s programovou částí tzv. trojkoaliční dohody. Usnesení VR ODS ze dne 22. 10. 2006 1. Výsledek voleb vnímáme jako mimořádný projev důvěry občanů v politiku ODS, za který děkujeme a vážíme si jej. 2. Děkujeme také komunálním i senátním kandidátům ODS za jejich výkon a nasazení. 3. Konstatujeme, že výsledky voleb jsou další porážkou Jiřího Paroubka v řadě a odmítnutím jeho konfrontačního stylu, který snížil a dále snižuje koaliční potenciál ČSSD v komunálních volbách i v povolebních jednáních. Usnesení VR ODS ze dne 7. 11. 2006 1. ODS konstatuje, že kvůli neústupnosti ze strany Jiřího Paroubka se vyčerpaly všechny možnosti dospět k dohodě o ně-

jaké formě překlenovací vlády, která by dovedla zemi k předčasným volbám, a to včetně jednání pod gescí prezidenta republiky. ODS byla v zájmu nalezení dohody připravena slevit ze svých programových i personálních ambicí. Jsme si však také vědomi odpovědnosti vítěze voleb, která se týká celého volebního období. 2. Velice si vážíme nabídky prezidenta ČR Václava Klause, děkujeme za důvěru a doporučujeme předsedovi ODS Mirku Topolánkovi, aby výzvu pana prezidenta k sestavení vlády přijal. 3. Pokládáme druhý pokus pro sestavení vlády za zcela novou politickou situaci. Tato situace poskytuje příležitost využít i nové varianty. 4. VR ODS doporučuje zahájit nové kolo jednání a stanovuje vyjednávací tým ve složení: Mirek Topolánek – předseda ODS, Petr Nečas – 1. místopředseda ODS, Petr Tluchoř – předseda poslaneckého klubu ODS. Vyjednávacímu týmu dává VR ODS silný a široký mandát pro jeho úkol.

PŘÍLOHA Č. 3 Přehled aktivit HK ODS 26. – 27. 11. 2005 – XVI. Kongres ODS, Brno 11. – 14. 12. 2005 – výjezd regionálních manažerů a části zaměstnanců ODS do SRN ve spolupráci s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung, SRN 12. 12. 2005 – konferenční den, Praha 12. 1. 2006 – konferenční den, Břeclav 23. 1. – konferenční den, Ostrava 6. 2. – konferenční den, Ústí nad Labem 13. 2. – konferenční den, Hradec Králové 20. 2. – konferenční den, České Budějovice 6. 3. – konferenční den, Jihlava 21. 4. – 15 let ODS, Olomouc 1. 5. – 1. máj bez komunistů, Praha, Letná 2. 5. – předvolební konference, Praha květen – předseda ODS v kraji

květen – lídr ODS v městských částech květen – výjezdy členů grémia 28. 5. – Den ODS v České republice 3. 6. – vyhlašování výsledků parlamentních voleb, restaurace KOGO 29. – 30. 8. – výjezd manažerské sítě, Děčín 14. – 15. 9. – školení komunálních kandidátů – Čechy, spolupráce s CEVRO 21. – 22. 9. – školení komunálních kandidátů – Morava, spolupráce s CEVRO říjen – výjezd členů grémia – podpora kandidátů 21. 10. – vyhlašování výsledů komunálních voleb, HK 28. 10. – vyhlašování výsledů senátních voleb, HK

169

PŘÍLOHY

PŘÍLOHA Č. 4 Stav členské základny ke 31. 10. 2006 (po revizi 9. 11. 2006)

Základní údaje ODS měla k 31. říjnu 2006 29 296 členů, kteří jsou evidováni v 1 412 místních, 92 oblastních a 14 regionálních sdruženích. Během uplynulého roku se počet členů zvýšil o 3 141: do ODS vstoupilo 5 617 členů a 2 476 členů vystoupilo. Poměr mužů a žen je v ODS 2 : 1. počet členů ODS z toho mužů z toho žen

26 296 100,00 % 19 730

67,35 %

9 566

32,65 %

3 141

12,00 %

přišlo

5 617

21,48 %

odešlo

2 476

9,47 %

meziroční nárůst

Vývoj počtu členů V tomto roce opět pokračoval významný růst počtu členů, který trvá od roku 2000. Současný stav představuje 1,8 násobek oproti roku 1998 (16 189 členů). Věková skladba Průměrný věk členů ODS činí 47,5 roku. Vloni to bylo 48,3 roku, opět tedy došlo k omlazení členské základny. průměrný věk muži ženy

47,5 46,4 49,6

Mužská část je mírně mladší – průměrný věk členek ODS je 49,6 roku, u členů dosahuje 46,4 roku. Nejpočetnější věková kategorie je skupina mezi 41 a 50 lety, téměř stejně silně je zastoupena skupina mezi 31 a 40. Nejmladší generace (18–30 let) představuje téměř 17 %, 27 členům je více než 90 let. věková kategorie 18–30 31–40 41–50 51–60 61–70 71–80 81–90 91–100 celkem

relativní zastoupení 16,63 % 21,20 % 21,32 % 18,17 % 12,39 % 7,87 % 2,33 % 0,09 % 100 %

Regionální přehledy Zejvíce členů je registrováno v pražském RS (4 131). Největší absolutní i relativní nárůst členů během uplynulého roku (599 členů, 30 %) zaznamenalo ústecké RS. V žádném regionu nedošlo k poklesu členské základny. Počet členů na počet obyvatel je největší v Plzeňském kraji (0,5 %, tj. 1 člen na 200 obyvatel), oproti tomu v Moravskoslezském kraji se o jednoho člena ODS dělí 475 obyvatel. V rámci celé ČR je na obyvatele 0,29 % členů ODS, což odpovídá 1 členu na 349 obyvatel.

PŘÍLOHA Č. 5 Přehled publikací a bulletinů vydaných HK 1) 50 nesplněných slibů ČSSD Leden 2006, 12 stran, formát 1/2 A4, náklad 5 000 výtisků

2) Sborník XVI. Kongres ODS Duben 2006, 164 stran, formát A5, náklad 800 výtisků

170


3) „Velký“ volební program ODS Květen 2006, 68 stran, formát A4, náklad 20 000 výtisků 4) „Lidové“ volební programy v regionálních mutacích Květen 2006, 14 regionálních mutací, 40 stran, formát A5, celkový náklad 260 000 výtisků 5) Volební magazíny pro volby do Poslanecké sněmovny Květen 2006, 13 krajských volebních magazínů, 12 magazínů po 12 stranách, 1 magazín 16 stran, formát A4, celkový náklad 4 300 000 výtisků 6) Časopis Pravá žena Květen 2006, 16 stran, formát A4, celkový náklad 4 300 000 výtisků 7) Volební noviny „PLUS pro Českou republiku“ Květen 2006, 4 strany, formát A3, náklad 4 300 000 kusů

8) Volební magazíny pro volby do Senátu Říjen 2006, 25 volebních magazínů jednotlivých kandidátů po 12 stranách, formát B5, celkový náklad 1 304 390 výtisků 9) Listy ODS • Listy ODS č. 6/05 – prosinec 2005 (pokongresové vydání), 16 stran, formát A4, 25 000 výtisků • Listy ODS č. 1/06 – květen 2006 (předvolební vydání), 16 stran, formát A4, 25 000 výtisků • Listy ODS č. 2/06 – srpen 2006 (povolební vydání), 8 stran, formát A4, 25 000 výtisků • Listy ODS č. 3/06 – září 2006, 12 stran, formát A4, 25 000 výtisků • Listy ODS č. 4/06 – říjen 2006 (předvolební vydání), 20 stran, formát A4, 41 000 výtisků • Listy ODS č. 5/06 – listopad 2006 (kongresové vydání), 24 stran, formát A4, 30 000 výtisků

PŘÍLOHA Č. 6 Činnost tiskového oddělení HK v období od XVI. do XVII. Kongresu ODS (stav k 8. 11. 2006) A) Standardní práce 1) Komunikace s médii Tiskové oddělení ve složení Jiří Sezemský (vedoucí), Vlasta Lajčáková, Štěpán Černoušek, asistentka Petra Ducháčová (externí spolupracovník Luděk Krušinský – foto, grafika, zlom tištěných materiálů): • Zajišťuje každodenní zprostředkování prezentace názorů ODS v tisku či elektronických médiích (reakce politiků pro printy, TV a rozhlas, informační komunikace). • Spolupracuje s dramaturgií a redaktory diskusních a zpravodajských pořadů všech

televizních a rozhlasových stanic při jejich obsazování politiky ODS (včetně vlastní akvizice při prosazování některých témat). – ODS dosáhla v uvedeném období 240 účastí představitelů ODS v hlavních televizních a rozhlasových diskusních pořadech. Z toho bylo 117 účastí v nedělních TV debatách (OVM, Sedmička, Nedělní partie) a 14 účastí krajských volebních lídrů v regionálních OVM Speciálech. – Pro srovnání: v období od XV. do XVI. Kongresu ODS se představitelé ODS zúčastnili celkem 95 nedělních debat.

PŘÍLOHY

• Pravidelně zpracovává přípravu pro mediální vystupování politiků ODS s využitím databáze ANOPRESS a dalších zdrojů – včetně grafických podkladů (ve spolupráci s analytickým oddělením). – V uvedeném období se jednalo o přípravu podkladů a případné konzultace pro vystupování politiků v cca 100 hlavních nedělních TV debatách. • Spolupracuje při zprostředkování umístění článků či rozhovorů představitelů ODS do tisku. Publikuje vlastní autorské články či reakce. – Na internetových stránkách ODS bylo v uvedeném období umístěno celkem 820 článků a rozhovorů představitelů ODS z parlamentní i regionální úrovně, z toho 193 článků v celostátních médiích, 435 rozhovorů v celostátních médiích, 192 článků a rozhovorů regionálního charakteru, 123 článků v Hyde parku. – Nejvíce publikovaných textů zaznamenal předseda ODS M. Topolánek – 131 článků a rozhovorů. – Pro srovnání: v období od XV. do XVI. Kongresu ODS bylo umístěno celkem 439 textů – jejich počet tedy stoupl o 47 %. 2) Tiskový servis Tiskové oddělení: • Podílí se na navrhování reakcí, témat komunikace a zpracování textů tiskových prohlášení a zpráv. – ODS vydala v uvedeném období celkem 322 tiskových zpráv a prohlášení, z toho 159 zpráv organizačního charakteru. – Pro srovnání: v období od XV. do XVI. Kongresu ODS vydala celkem 232 tiskových zpráv a prohlášení, z toho 81 organizačního charakteru – jejich celkový počet tedy stoupl o 28 %. • Organizuje tiskové konference – VR ODS, grémium, individuální, k mimořádným akcím.

171 – Tiskové oddělení v uvedeném období zorganizovalo 68 oficiálních tiskových konferencí a další desítky neformálních brífinků s představiteli ODS. – Pro srovnání: v období od XV. do XVI. Kongresu ODS bylo zorganizováno celkem 45 oficiálních tiskových konferencí – jejich počet stoupl o 34 %. • Pravidelně předkládá na zasedání grémia ODS materiály s náměty pro mediální reakce, s doporučeními, aktuálními rešeršemi, popř. analýzami. – Tiskové oddělení v uvedeném období předložilo grémiu cca 70 podobně koncipovaných materiálů. • Zajišťuje pravidelnou distribuci komunikačních výstupů zástupcům médií přes mediální elektronické databáze. – V mediální databázi je v současné době 186 e-mailových adres zástupců médií. 3) Komunikační prostředky Tiskové oddělení: • Zajišťuje vydávání tištěných komunikačních prostředků ODS při využití vlastního grafického a zlomového grafického pracoviště, které bylo v souvislosti s dvojími volbami technologicky rozšířeno a posíleno. • Zajišťuje aktualizaci, vydávání a distribuci elektronických komunikačních prostředků (elektronická podoba publikací, bulletinu a dalších materiálů). • Zajišťuje a archivuje fotodokumentaci z vybraných akcí. a) Tištěné komunikační prostředky • Většina tištěných materiálů v gesci tiskového oddělení z uvedeného období přímo souvisela s volbami do Poslanecké sněmovny (programové dokumenty, magazíny, noviny atd.) – více dále v kapitole „Práce pro volební kampaň“. • Zhotovuje publikace dokumentující politiku ODS.

172 – V uvedeném období byl vydán dokumentační sborník (z kongresu), celkem 17. publikace v ediční řadě Knihovna ODS. • Informační bulletin „Listy ODS“, nosič pro interní komunikaci dovnitř členské základny ODS, který je centrálně distribuován všem zaregistrovaným adresátům v počtu zhruba 25 tisíc kusů a v elektronické podobě je archivován na internetových stránkách ODS. – V uvedeném období bylo vydáno 6 čísel bulletinu s rozsahem od 8 do 24 stran. b) Elektronické komunikační prostředky • Monitor významných informací z médií týkajících se ODS (s využitím vyhledávací databáze ANOPRESS), denně zpracovávaný a rozesílaný dovnitř ODS pro interní potřebu. – V uvedeném období bylo zpracováno a rozesláno celkem 297 denních monitorů. • Nově aplikované hromadné rozesílání informačních sms představitelům ODS. – V uvedeném období bylo zpracováno a rozesláno (od března 2006) celkem 109 informačních sms. • Pravidelná distribuce informací (prohlášení, zprávy) dovnitř struktury ODS (členové politických orgánů, regionální a oblastní kanceláře ODS). • Rozesílání elektronických novinek ve spolupráci s IT oddělením. – V elektronické databázi je shromážděno cca 9200 e-mailových adres, na které lze příslušné materiály rozesílat. c) Internet Tiskové oddělení ve spolupráci s IT oddělením: • Navrhlo a v lednu 2006 zprovoznilo speciální zpravodajský portál zpravy.ods.cz, první svého druhu mezi politickými stranami. Portál je každodenně aktualizován o nejno-


vější zprávy, prohlášení, články, rozhovory, výstupy v elektronických médiích, anonce akcí, fotoaktuality, grafy a další informace. • Zpravodajský portál je oddělen od domovské stránky ods.cz, na které jsou oficiální informace o ODS a která byla zároveň přetvořena na volební stránku ODS. – V uvedeném období bylo na zpravodajském portálu zpravy.ods.cz umístěno celkem 1567 příspěvků (včetně grafů, fotoaktualit atd.). Z toho 293 příspěvků v rubrice speciálního aktuálního zpravodajství, které vytvářejí pracovníci tiskového oddělení. Nejvíce příspěvků z politiků zaznamenal předseda M. Topolánek – 131 článků a rozhovorů, 44 výstupů v elektronických médiích (to je o 66 příspěvků více než v minulém srovnatelném období). B) Práce pro volební kampaň V přehledu je uveden výčet prací a produktů, na kterých se pracovníci tiskového oddělení v rámci volební kampaně podíleli autorsky, spoluautorsky nebo které výrobně zajišťovali s externími spolupracovníky. Volby do Poslanecké sněmovny 1) 50 nesplněných slibů • Publikace „50 nesplněných slibů“ byla vydána koncem ledna v rámci antikampaně v souvislosti s programovou konferencí ČSSD. Zahrnuje nejvýraznější nesplněné sliby z volebního programu ČSSD 2002. – Tiskové oddělení se podílelo autorským námětem, vytvořením obsahového layoutu a jeho zpracováním, redakčními pracemi, zajištěním zlomu. – Formát 1/2 A4, 12 stran, náklad 5000 kusů. 2) Volební magazíny • 13 regionálních mutací volebních magazínů představovalo naše kandidáty a jejich progra-

PŘÍLOHY

my. Magazíny byly vydány začátkem května s distribucí do všech poštovních schránek. – Formát A4, 12 magazínů po 12 stranách, 1 magazín 16 stran, celkový náklad 4 300 000 kusů. Tiskové oddělení se podílelo následujícími pracemi: Produkční práce: – Sběr textových a foto podkladů a komunikace s jednotlivými volebními štáby, metodické pokyny, komunikace s grafickými či reklamními studii některých volebních štábů, průběžné kontakty s jednotlivými lídry kandidátek, případně dalšími kandidáty. Organizace a řízení týmu spolupracovníků ( 2 redaktoři, 3 střídající korektoři, 3 zlomaři). Dohled a kontrola termínů odevzdání podkladů. – Spolupráce na grafice magazínu. Autorizace magazínů jednotlivými lídry či volebními štáby. Kontakt a komunikace s tiskárnou, průběžná kontrola a náhledy vytištěných magazínů v tiskárně. Redakční práce: Tvorba obsahového layoutu magazínu. Redigování a krácení odevzdaných podkladů, vlastní tvorba textů, rozhovory s kandidáty pro magazíny, výběr vhodných fotografií. Grafické práce: – Naše grafické studio bylo posíleno o 2 grafická pracoviště. – Dopracování grafického návrhu dodaného externí firmou do použitelné podoby. – Výběr a grafická úprava 560 zveřejněných fotografií. – Zlom a věcná kontrola vnitřních stránek magazínů – tzv. obludárií, kontrola všech uvedených údajů, úprava a zlom portrétních fotografií. – Dohledání obrazového materiálu, který volební štáby nedodaly.

173 – Úprava titulních fotografií, vlastní zlom magazínů, předtisková příprava. Korektorské práce: – Tiskové oddělení bylo posíleno průběžně o 3 korektorky, vždy jedna byla denně k dispozici i pro korektury textů volebního štábu. Každý magazín prošel nejméně třemi stupni korektur. 3) „Velký“ volební program 2006 Publikace resortní volební program „Společně pro lepší život“ byla vydána při příležitosti předvolební konference (začátkem května). – Tiskové oddělení se podílelo produkcí, redakčními pracemi, zajištěním zlomu. – Formát A4, 68 stran, náklad 20 000 kusů. 4) Volební noviny • Volební noviny „PLUS pro Českou republiku“ byly vydány koncem května s distribucí do všech poštovních schránek. – Formát A3, 4 strany, náklad cca 4 300 000 kusů. – Tiskové oddělení se s externími spolupracovníky podílelo tvorbou obsahového layoutu, dopracováním grafického návrhu, vlastní tvorbou textů, kontaktem s podporovateli a sběrem fotografií a textů podpor, zlomem a korekturami textů, předtiskovou přípravou, jednáním s tiskárnou a kontrolou náhledů. 5) Textová inzerce • Tiskové oddělení se podílelo na vypracování textových inzerátů v různých obdobích volební kampaně. – Tiskové oddělení se podílelo na vypracování 43 různých druhů tiskových inzerátů. – Spolupráce s externím studiem na grafice, tvorba textů a obsahu inzerátů.

174 6) Volební Listy ODS Tiskové oddělení zajistilo vydání speciálních volebních Listů ODS. – Formát A4, 16 stran, náklad 25 000 kusů. – Tiskové oddělení se podílelo obsahovým layoutem, produkcí textů, redakčními pracemi, grafickým zlomem. 7) Smlouva ODS s občany ČR • Smlouva s občany „Společně pro ČR“ byla závěrečnou tečkou za volební kampaní ODS v první den voleb začátkem června (celostátní inzerce, letáky). – Tiskové oddělení se podílelo autorským námětem a návrhem textu. 8) Programové tiskové konference • ODS uspořádala v rámci volební kampaně 5 velkých programových konferencí, 6 resortních programových konferencí a tiskovou konferenci po skončení předvolební konference, kde byl představen resortní volební program ODS. 9) Internet • Tiskové oddělení zajišťovalo ve spolupráci s IT oddělením obsahovou stránku volebního webu na ods.cz. Volby do Senátu 1) Volební magazíny • 25 mutací volebních magazínů představovalo kandidáty ODS a jejich programy. Magazíny byly vydány začátkem října s distribucí do všech poštovních schránek v daných volebních obvodech. – Formát A4, 25 magazínů po 12 stranách, celkový náklad 1 304 390 výtisků. Tiskové oddělení se podílelo následujícími pracemi: Produkční práce: – Sběr textových a foto podkladů a komunikace s jednotlivými kandidáty a jejich volebními štáby, metodické po-


kyny, komunikace s grafickými či reklamními studii některých volebních štábů, průběžné kontakty s jednotlivými kandidáty. Organizace a řízení týmu spolupracovníků (3 redaktoři, 1 korektor, 2 zlomaři). Dohled a kontrola termínů odevzdání podkladů. – Spolupráce na grafice magazínu. Autorizace magazínů jednotlivými kandidáty. Kontakt a komunikace s tiskárnou, průběžná kontrola a náhledy vytištěných magazínů v tiskárně. Redakční práce: – Tvorba obsahového layoutu magazínu. Redigování a krácení odevzdaných podkladů, vlastní tvorba textů, rozhovory s kandidáty pro magazíny, výběr vhodných fotografií. Grafické práce: – Naše grafické studio bylo posíleno o 1 grafické pracoviště. – Výběr a grafická úprava 260 zveřejněných fotografií. – Zlom a věcná kontrola vnitřních stránek magazínů, kontrola všech uvedených údajů, úprava a zlom portrétních fotografií. – Úprava titulních fotografií, vlastní zlom magazínů, předtisková příprava. Korektorské práce: – Každý magazín prošel nejméně třemi stupni korektur. 2) Předvolební materiály • Tiskové oddělení pro část kandidátů zajišťovalo grafické návrhy a předtiskovou přípravu billboardů a plakátů. 3) Konzultace • Tiskové oddělení poskytovalo kandidátům do Senátu konzultace v oblasti PR a zájemcům pomáhalo s prezentací v médiích. 4) Internet • Tiskové oddělení zajišťovalo ve spolupráci s IT oddělením obsahovou stránku volebního webu na ods.cz.

EDIČNÍ ŘADY ODS Knihovna ODS 1. Ideová konference ODS 2. X. Kongres ODS 3. Rukověť krajské legislativy 4. XI. Kongres ODS 5. Základní koncepční teze stínové vlády 6. II. ideová konference ODS 7. Kronika ODS 8. III. ideová konference ODS 9. Václavu Klausovi 10. XII. Kongres ODS 11. Rezortní dokumenty stínové vlády 12. XIII. kongres ODS 13. Poziční dokumenty stínové vlády ke vstupu do EU 14. IV. ideová konference ODS 15. XIV. Kongres ODS 16. XV. Kongres ODS 17. XVI. Kongres ODS 18. XVII. Kongres ODS

květen 1999 prosinec 1999 září 2000 říjen 2000 červen 2000 červen 2000 duben 2001 duben 2001 červen 2001 listopad 2001 květen 2002 prosinec 2002 květen 2003 květen 2003 listopad 2003 prosinec 2004 březen 2006 únor 2007

XVII. Kongres ODS, 18. – 19. 11. 2006, Praha

edice Knihovna ODS č. 18 Vydala Hlavní kancelář ODS Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 tel.: 234 707 111 fax: 234 707 102 e-mail: [email protected] www.ods.cz

XVII. KONGRES ODS. XVII. Kongres ODS, , Praha

Recommend Documents