XVIII. KONGRES ODS. 18. Kongres ODS Praha, Žofín, 24. listopadu 2007

Praha 2007 XVIII. KONGRES ODS edice Knihovna ODS č. 19

Občanská demokratická strana Vydala Hlavní kancelář ODS, Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 tel.: 234 707 111, fax: 234 707 102 e-mail: [email protected], www.ods.cz

19

XVIII. KONGRES ODS 18. Kongres ODS Praha, Žofín, 24. listopadu 2007

18. Kongres ODS Praha, Žofín, 24. listopadu 2007


http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/

edice Knihovna ODS č. 19

XVIII. kongres ODS se uskutečnil 24. listopadu 2007 v Praze na Žofínském ostrově. Ústředním mottem kongresu bylo heslo „Stavíme na budoucnosti“ a stěžejními body programu proto bylo hodnocení dosavadního působení ODS ve vládě, bilancování uplynulého roku v jednotlivých resortech vedených ministry za ODS, a především představení dalších plánovaných kroků a reforem. Jednání se zúčastnilo přibližně 500 delegátů, 200 hostů a 130 novinářů. Program zahájili premiér a předseda ODS Mirek Topolánek a první místopředseda ODS a primátor hl. m. Prahy Pavel Bém. Po nich vystoupil čestný předseda ODS a prezident ČR Václav Klaus, kterému kongres vyjádřil plnou podporu v kandidatuře na funkci prezidenta ČR pro období 2008–2013. Poté již následovaly projevy gremialistů ODS, politických partnerů strany, hostů a zahraničních hostů. Po dovolbě Romana Jurečka do Výkonné rady ODS za plzeňský region byl zařazen vládní blok a již zmíněné bilancování. Program kongresu byl zakončen politickou diskusí, schválením usnesení a závěrečným slovem Mirka Topolánka.

OBSAH ZAHÁJENÍ KONGRESU • Mirek Topolánek • Pavel Bém

7 7 8

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE

9

ÚVODNÍ PROJEV PREMIÉRA A PŘEDSEDY ODS 12 MIRKA TOPOLÁNKA PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR 23 • Pavel Bém 23 • Petr Bendl 27 • Petr Nečas 30 • Ivan Langer 35 • Petr Gandalovič 37 • Přemysl Sobotka 38 VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A HOSTŮ 41 • Naděžda Kavalírová 41 • Jiří Čunek 43 • Martin Bursík 44 POZDRAVY ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ A HOSTŮ 46 • David Cameron 46 • Donald Tusk 49 • Pedro Fuentes Cid 50 • Angela Merkel 52 • Alexandr Milinkievič 52 PROJEVY ČLENŮ VLÁDY ZA ODS 54 • Mirek Topolánek 54 • Petr Nečas 57 • Alexandr Vondra 60 • Ivan Langer 62 • Petr Gandalovič 66 • Martin Říman 70 • Tomáš Julínek 72 • Aleš Řebíček 73 • Jiří Pospíšil 76 POLITICKÁ DISKUSE 81 ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA 107 USNESENÍ XVIII. KONGRESU ODS 111 ZPRÁVY 113 PŘÍLOHY 155

6

XVII. KONGRES ODS, PRAHA, 18. – 19. LISTOPADU 2006

VYSTOUPENÍ V RÁMCI POLITICKÉ DISKUSE chronologické řazení 1. Miroslava Němcová 2. Oldřich Vojíř 3. Jan Zahradil 4. Petr Bratský 5. Vlastimil Tlustý 6. Jan Kerner 7. Tomáš Vaněk 8. Jan Zahradník

81 83 84 85 87 89 90 91

9. Jan Bürgermeister

92

10. Hynek Fajmon

93

11. Jaroslav Kubera

94

12. René Franěk

102

13. Jiří Payne

102

14. Miloš Vystrčil

104

15. Ivo Strejček

105

7

ZAHÁJENÍ KONGRESU

ZAHÁJENÍ KONGRESU Mirek Topolánek předseda ODS Vážení delegáti 18. kongresu, dovolte mi, abych vás uvítal v sále pražského Žofína, poděkoval Anně Klamo, operní pěvkyni, za zazpívání naší hymny a poděkoval také Šimonovi Cabanovi, kterého jste jistě poznali. V předsálí už čeká jeden velmi vzácný host. Tím hostem je prezident republiky Václav Klaus. A já ještě než přijde, tak Vám chci ukázat několik archů, na kterých je 122 podpisů poslanců a senátorů, kteří ho nominují do postu prezidenta republiky. Předtím, než pro něho půjdu do předsálí, tak mám ale smutnou povinnost. Ne všichni naši kolegové a kolegyně tady mohou být dnes s námi a sledovat tento kongres, alespoň zpovzdálí. Někteří se tohoto kongresu nedožili. Za všechny chci, abychom minutou ticha uctili dva z nich. Našeho kamaráda hejtmana Michala Rabase a našeho velvyslance v Nigérii Alexandra Karycha. Prosím Vás, povstaňte. A nyní už zvu na pódium naše moderátory, kterými letos, možná trochu netradičně, jsou žena a muž. Ta žena se jmenuje Daniela Filipová a je to senátorka Parlamentu ČR a tím druhým je, pomalu již tradiční moderátor našich kongresů, poslanec Evropského parlamentu a šéf našeho Poslaneckého klubu v Evropském parlamentu, Jan Zahradil. Máte slovo, přátelé.

8

XVIII. KONGRES ODS, PRAHA, 24. LISTOPADU 2007

Pavel Bém 1. místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně, vážení přátelé, milí hosté. Dovolte, abych vás co nejsrdečněji přivítal tady na pražském Žofíně, na již 18. kongresu Občanské demokratické strany. Scházíme se na místě, které si podle jedné ze staropražských legend oblíbil sám ďábel. Převlékal se za kuchaře a sváděl pobožné a čisté mnichy, až musel přijít opat z nedalekého Emauzského kláštera a vyhnat jej se slovy: „Odejdi, duchu nečistý!“ Načež se ďábel proměnil v ohnivého kohouta a vylétl oknem. Pravda, my nejsme ani ohniví, spíše modří. Rozhodně nejsme kohouti, ale možná s tím obsahem pana opata budeme souhlasit. Tak dovolte, abych vám s přivítáním popřál čistou hlavu a čisté srdce. Hezký den.

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR

9

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR VÁCLAVA KLAUSE Vážený pane předsedo, vážení delegáti, vážení hosté, děkuji za pozvání na váš letošní kongres. Trochu jsem se v posledních dnech ohlížel dozadu a přitom si uvědomil, že je to již pátý kongres ODS, na kterém vystupuji víceméně jen jako host, resp. jako čestný předseda. Proto jsem se nepouštěl do žádných rozsáhlých úvah. Dnes je tomu trochu jinak. Dnes před vás předstupuji v roli vašeho prezidentského kandidáta. V roli kandidáta dnes dominantní politické strany, která nese hlavní díl vládní zodpovědnosti. Opírám se jak o usnesení společného zasedání vašeho poslaneckého a senátorského klubu z 9. května letošního roku, kterým mne tyto kluby nominovaly jako svého kandidáta na funkci prezidenta České republiky na příští volební období, tak o usnesení Výkonné rady z 26. května, kdy prezidentskou volbu označila za jednu ze základních priorit ODS pro nadcházející období, a z 22. září, kdy určila vyjednávací tým ve složení předseda, první místopředseda a předsedové poslaneckého a senátního klubu. První, co zde dnes chci udělat, je poděkovat vám za projevenou důvěru. Je to pro mne i velmi vhodná příležitost, abych vám s plnou vážností poděkoval za volbu minulou, která – nikoli zanedbatelným způsobem – přispěla k tomu, co se v uplynulých letech v naší zemi dělo. To, že mne znovu kandidujete, je pro mne důkazem, že jsem většinu z vás svým jednáním a svými postoji v této nejvyšší ústavní funkci nezklamal. Samozřejmě vím, že někteří z vás ne vždy mé kroky a postoje chápali či s nimi souhlasili, ale to není žádná tragédie. Jinak tomu v demokracii být nemůže. Pozice prezidenta v našem ústavním systému není jednoduchá, a dokonce není ani zcela jednoznačná, ale to není tím, co by mne trápilo. Vycházel jsem a vycházím z toho, že je toto postavení takové, jaké je, a že se v naší zemi do značné míry osvědčilo. Je však trochu jiné, než jak si ho mnozí lidé u nás představují. Po formální stránce je asi slabší, po reálné možná v lecčems silnější. Dostatečně jsem se přesvědčil o tom, že sladit tyto dvě pozice není jednoduché. Ve svých předvolebních projevech v Parlamentu na počátku roku 2003 jsem zmínil rozdíl mezi prezidentem aktivním a aktivistickým, což se od té doby stalo jistou normou hodnocení mého prezidentování. Ujišťuji vás, že jsem si byl tohoto rozdílu v každém okamžiku posledních pěti let vědom, a jsem přesvědčen, že jsem byl po celou tuto dobu prezidentem „jen“ aktivním. Pasivitu – jako opak aktivity – v celém svém životě odmítám, ale hranici mezi aktivitou a aktivismem jsem střežil úzkostlivě. Z Hradu se nestalo alternativní politické centrum – a jestli se nemýlím, ani mi to snad nikdo nikdy nepředhazoval – a veškeré mé jednání vždy striktně vycházelo z mých ústavních povinností a pravomocí.

10


Že se to někdy nelíbilo těm, kteří si přáli, aby prezident v tom či onom případě udělal více, je nevyhnutelné. I když každý z nás zcela přirozeně vychází převážně ze svého vlastního vnímání věcí, chtěl bych vás ubezpečit, že pocit přílišného či naopak málo důrazného využití mého vlivu a mých prezidentských pravomocí mělo v různých chvílích celé naše politické spektrum, včetně ODS. Dokonce bych si troufal odhadovat, že ODS mohla mít – z logiky věci – tento pocit častěji než jiné politické strany. Přesto věřím, že – s odstupem času – i ti z vás, kterým se to tak jevilo, připustili či připustí, že jsem dělal jediné možné. U nás se často hovoří o prezidentovi nadstranickém, což je apel poněkud zavádějící, protože je zcela zřejmé, že v demokratickém systému pluralitní parlamentní demokracie prezident republiky nemůže být prezidentem stranickým. Nemůže však být prezidentem nepolitickým, neboť jeho funkce o politice je. Prezident se pohybuje ve veřejném prostoru, a proto musí politické – zdůrazňuji nikoli stranické – postoje zastávat.

PROJEV ČESTNÉHO PŘEDSEDY ODS A PREZIDENTA ČR

11

Politickými postoji jsou nejen přispívání k udržování a posilování politické demokracie a Ústavou ČR předepsané dělby práce mezi jednotlivými složkami státní moci, nejen úsilí o celistvost státu a o jeho svrchovanost a suverenitu, nejen výkon funkce vrchního velitele ozbrojených sil, nejen zastupování státu navenek, včetně intenzivních kontaktů s politiky celého světa, a řada dalších věcí tohoto typu. Pro prezidenta jsou povinnými politickými postoji i stanoviska k základním veřejným tématům – od debaty o registrovaném partnerství po stanovisko k pochodu neonacistů pražskou židovskou čtvrtí právě v den výročí pověstné Křišťálové noci nacistů v Německu před téměř sedmdesáti lety, abych jmenoval dva výrazné příklady. Že v těchto věcech prezident republiky přímo nerozhoduje, je věc úplně jiná. Snažil jsem se přispět k pokračování pohybu naší země ve směru nastoupeném v listopadu 1989: • k prohloubení politického pluralismu a demokracie, které jsou produktem co nejkvalitnější soutěže suverénních politických stran; • k zajišťování občanských práv pro všechny, ale se současným zvyšováním odpovědnosti všech; • k maximální svobodě ekonomické, v níž by tvořivá lidská aktivita nebyla blokována či přesměrovávána spoustou překážek, regulačních opatření a byrokratických předpisů; • k nezvyšování role státu ve společnosti, a tudíž i ke skutečné svobodě každého jednotlivce. Věřím také, že jistou stagnaci tohoto směřování, ke které u nás docházelo, se v poslední době daří překonávat. Jsem přesvědčen, že je naší povinností udělat všechno pro to, aby postup vpřed pokračoval i v dalších letech. Musí k tomu přispívat jak budoucí prezident, tak i nejsilnější a v dnešní chvíli hlavní vládní politická strana, tedy ODS. Prezident si konzistentnost svého jednání musí zajistit sám a názorové schizofrenii se musí umět vyvarovat. I ODS si svou jednotu musí udržet sama: musí nalézt vyváženost mezi individuální svobodou svých jednotlivých členů na straně jedné a respektem ke zvolenému programu a ke svým vlastním, demokraticky zvoleným reprezentantům na straně druhé; musí předkládat veřejnosti jasně formulovaný program a musí být schopna hledání racionálního politického kompromisu, který bývá – v každé demokratické společnosti, a zejména v zemi s proporcionálním volebním systémem – nezbytný; musí dokázat obojí vysvětlit a obhájit nejen před svými členy, ale i před celou veřejností. Právě o těchto nelehkých, a nikoli proklamacemi jednou provždy vyřešitelných věcech to je. Ale o tom jistě bude váš kongres. Dovolte mi zakončit své vystoupení poděkováním za nominaci do prezidentského klání a vyjádřením svého přesvědčení, že vás v jeho průběhu, ale ani po něm, nezklamu.

12


ÚVODNÍ PROJEV PREMIÉRA A PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Vážení delegáti, milí hosté, dámy a pánové, vítám vás na 18. kongresu Občanské demokratické strany, vítám vás po dlouhých, skoro deseti letech na jednání VLÁDNÍ, LIBERÁLNĚ KONZERVATIVNÍ, VÍTĚZÍCÍ strany! Naší strany. Uběhl rok. Vloni jsme touto dobou teprve nahlíželi do otevřených dveří vládnutí s vládou bez důvěry Poslanecké sněmovny. Diskutovali jsme o tom, za jakých podmínek, s kým a s jakým programovým vybavením po dlouhých měsících hledání až k uzoufání vstoupíme do koalice. Dnes držíme pevně vládní opratě moci a odpovědnosti, pokračujeme dál v již pětileté úspěšné, vítězné trajektorii, vyšli jsme z temné jeskyně sociálně demokratického marasmu a STAVÍME NA BUDOUCNOSTI! Kdybych si chtěl vypůjčit motto tohoto kongresu a přimíchat trochu patosu do úvodu mého projevu. Je ovšem také čas skládat účty. Rád se přitom každému z vás podívám do očí. Jsem si jist, že s uplynulým rokem můžeme a musíme být spokojeni. Řekl bych tak na devadesát procent. A naše šance do budoucna? Ty mohou být téměř stoprocentní. Pokud se dokážeme poučit i z toho, co se nám nepovedlo. Já i vy! Při neexistenci srovnatelné vládní alternativy z hlediska pozice ODS, ale hlavně v kontextu jiných alternativ ohrožujících polistopadový vývoj naší země ani nemáme jinou šanci a je to naše společná odpovědnost. Tento kongres tedy může být i bilanční, pokud nezapomene na hlavní cíl, a to je být kongresem předvolebním, na kterém modří ptáci, jak je jejich dobrým vítězným zvykem, natřepou svá peříčka a zahájí fakticky kampaň vedoucí k vítězství v následujících trojích volbách.

I. Skládání účtů Začnu pomyslným skládáním účtů. Je to rok, co jsem si vám řekl o jasný mandát k dalšímu postupu. Dokázali jsme tento mandát naplnit? Pokud ne, tak v čem a proč? Pokud ano, proč ta nervozita? Právě proto? Protože se to přes všechny problémy daří? Protože to je úspěch? Před rokem jsem vám řekl, na čem stojí náš úspěch. Platí to stále? Pojďme si to připomenout. Řekl jsem: „Náš úspěch stojí na tom, že nejsme stranou personálně vyprahlou. Pokud si udržíme tuto personální převahu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!“ Ano, to je stále pravda. Naši ministři přišli do vlády odborně připraveni. Dokázali se rychle zorientovat, pojmenovat problémy a začít je řešit. Přivedli si s sebou lidi, kteří jim jsou oporou. Začali plnit koaliční a tím i náš program. Ale přes toto

ÚVODNÍ PROJEV PREMIÉRA A PŘEDSEDY ODS

13

úspěšné převzetí vládní odpovědnosti chci před jednou věcí varovat. Státní úřady prakticky vysály celou naši kapacitu. Za vojáky, kteří jsou nyní v první linii, proto musí rychle nastoupit nové posily. Musíme vychovávat a připravovat nové lidi. Lidi, kteří přijdou s novými myšlenkami, novými nápady. Aby se nestalo, že za pár let budeme stejně jako ti před námi stranou opotřebovaných a zkorumpovaných státních úředníků. Kde jsou ty zástupy kvalitních úředníků z regionů, kteří chtějí v praxi realizovat náš program každodenní prací? Kampak se ti čerchmanti scho-

14


vali? Neschovali se, moji milí. Kašlou na to. Každý chce mít pouze vliv, nataženou komunikační linku, penězovod a případně kritizovat, když to nefunguje. Ale my nesmíme dopadnout jako Rocco a jeho bratři! ...Jsme stranou týmovou, stranou, která táhne za jeden provaz. Pokud si udržíme tuto elementární jednotu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Podařilo se nám uchovat elementární jednotu? Ani náhodou! Zbytečně jsme si sami způsobili hromadu problémů tím, že jsme neuměli veřejně táhnout za jeden provaz. Věci, o které jsme se, bohužel, veřejně hádali, jsme už mezitím vyřešili nebo vyšuměly. Ale zůstala nepříjemná pachuť domácích sporů a pošramocený obraz ODS u občanů. Toto jsou zcela zbytečné a hloupé chyby a budu hodně nepříjemný, pokud se budou opakovat. Nemohou se opakovat! Nesmí se opakovat! Protože ohrožují naše dnešní vládnutí. Protože ohrožují naše příští vítězství. My přece máme mechanismy, jak se demokraticky vyjádřit. Není přece možné, když se drtivá většina na něčem shodne, aby ti, kteří se neprosadili, hráli před veřejností roli mučedníků. To platí stejně pro poslanecký klub jako pro celou stranu. Nelze se schovávat za obecné fráze, že předseda, vláda či vedení nekomunikují. Nechť to ti, kteří tyto bláboly papouškují, dokáží! Či jinak, ať skutečně do budoucna stojí o lepší komunikaci, o řešení věcných problémů, a nikoliv pouze o vendetu za nenaplněné osobní ambice! Není přece možné, aby nám voliči rozuměli lépe, než my sami sobě navzájem. Chtěli jsme konečně vládnout i na celostátní úrovni. Taková možnost a odpovědnost přeci musí být věcí nás všech. Já a mí kolegové ve vládě samozřejmě stojíme o zkušenosti kolegů z měst a obcí, od zastupitelů, starostů, primátorů i hejtmanů. Není přece možné, aby naše starosty zajímalo pouze rozpočtové určení daní a čerpání vládních nebo evropských fondů. Tím se ostatně jen mírně liší od našich krajánků, ty ještě navíc zajímá, abychom jim to v té vládě nepokazili. Vláda je konečně po letech vaše, je s vámi, buďte, prosím, s ní! ...se nám podařilo postupně zbavit oné nezasloužené nálepky arogantní a agresivní strany. Pokud si udržíme image slušné a otevřené strany, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Ano, toto stále dodržujeme. I když nás to v souboji se stále agresivnějším a demagogičtějším protivníkem stojí spoustu sil a „ztrátu tempa“. Přesto říkám: držme se strategie, která nám vyhrála dosud všechny volby. Slušnost opravdu není slabost. A těch, kteří na ni slyší, je stále většina. Byť možná mlčenlivá. Nedejme se proto mást úspěchy našich soupeřů u čím dál bulvárnějších médií. Naše síla je ve schopnosti mluvit s lidmi přímo, bez prostředníků, věcně a slušně. ...držíme slovo. Na rozdíl od jiných stran nás v posledních čtyřech letech charakterizuje jednota slov a činů. Pokud budeme dodržovat jednotu slov a činů, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby!


15

Přidal bych jediné. V posledních pěti letech! Sestavili jsme trojkoaliční vládu, plníme její program a naše priority. Pokud nebylo možné něco prosadit v této koalici, neznamená to, že jsme programově rezignovali jako strana. Naopak! Děláme přesně to, co jsme slíbili. Jsme součástí první vlády za posledních deset let, která opravdu dodržuje jednotu slov a činů. Včetně toho, že když žádáme úspory, začínáme u sebe. U vládních úřadů. Měla by to být samozřejmost. A díky nám to také samozřejmostí konečně je. Jaká je alternativa této vlády? ...jsme se pro mnoho lidí stali hrází proti návratu starých pořádků. Jsme pro ně nadějí, že se země nebude v ničem vracet před listopad 1989. Pokud budeme pro občany zárukou, že se komunisté nevrátí k moci, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Toto je přece naprosto klíčové. Preference držíme nad 30 % mimo jiné právě proto, že lidé věří, že tou hrází zůstaneme. Držíme trojkoalici a tím také držíme komunisty na uzdě. Spolu s ČSSD se nemohou dostat k moci, dokud dokážeme vytrvat v trojkoaličním projektu. A nemohou se dostat k moci ani oklikou, přes schvalování zákonů v parlamentu. Protože vláda je sice křehká, co se týká její většiny, ale zatím silná svou jednotou. Všechny důležité zákony, se kterými jsme přišli, jsme ve Sněmovně prosadili. Dokonce v podobě, v jaké je vláda navrhla. To je po roce vládnutí silné sdělení. Vychutnejme si ho: naše vláda pracuje, naše vláda funguje a naše vláda vítězí. Komunisté a přátelé starých pořádků prohrávají. Nedávno se vyrojili a chtěli si okupovat 17. listopad. Ale tak jak Konfederace politických vězňů vybojovala na 1. máje Letnou, tak my jim musíme vrátit jejich 7. listopad. Jejich je 7. ne 17. listopad. ...naši soupeři se Modré šance bojí právem. Pokud si udržíme náš programový náskok, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Ptám se vás: plníme svou Modrou šanci, máme stále programový náskok před opozicí? Ptám se takto záměrně, protože vím, že si to možná někteří z vás nemyslí. A odpovídám: máme. Jen jsme si ještě nezvykli na přechod z opozice do vlády. V opozici platí, že ideové koncepty jsou čisté a nikdo vám do nich nemluví. Ale také z nich vůbec nic nerealizujete. Ve vládě, obzvláště koaliční, musíte přijímat kompromisy. A reálné rozložení sil vede k tomu, že ty kompromisy jsou často krvavé. Ale i díky těmto kompromisům dokážeme nakonec prosadit maximum z našich záměrů. Jakákoli, i malá pozitivní změna je nekonečně víc než žádná změna. Už minule jsem řekl, že v politice se počítají výsledky. Ty máme jen díky koaliční vládě. Díky vládě, která reálně vládne, ne díky platformám, frakcím a hnutím Za Modrou šanci modřejší. Mimochodem, platforma znamená v řadě jazyků nástupiště. Přátelé, obávám se, že vlak z toho vašeho malého nástupiště už odjel. Špatná zpráva je, že nepojede další. Dobrou zprávou je, že nastoupit se dá i na další stanici. My zastavíme a to vám slibuji. Nastupte k nám ostatním a buďte klidní, my společně s vámi naše programové koncepty uvedeme v život. To je fér nabídka, ne?

16


...jsme stranou otevřenou, stranou, k jejímž myšlenkám se může přihlásit každý vyznavač svobody. Dokud si udržíme schopnost spojovat, nikoli rozdělovat společnost, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! Myslím, že tuto přednost jsme ve vládě ještě posílili. Jsme součástí první koaliční vlády, která zatím dokáže fungovat bez zbytečných vnitřních třenic. Spory řešíme jednáním, nikoli válcováním nebo vydíráním. Vláda rozhoduje skutečně ve sboru, z vlády se nevynáší. A vyplácí se nám to. Říkám otevřeně, že je dnes snazší udržet jednotu tří stran s různými programy a zájmy ve vládě než saturovat ambice několika našich kolegů v Poslanecké sněmovně, a to včetně našeho klubu. Problém tentokrát není ve vládě, jako tomu bývalo v minulosti. Schopnost spojovat musíme opět nalézt především ve Sněmovně, v lepší komunikaci s poslanci, mezi poslanci, v mravenčí práci mezi kluby. A tady chci poděkovat Petru Tluchořovi, zvládá svou práci zatím brilantně! ...ODS generuje osobnosti pracující pro tým. Pokud budeme mít populární osobnosti schopné plného nasazení pro úspěch týmu, nemůžeme nikdy prohrát žádné další volby! A my je máme. Já děkuji svým ministrům, nikdo jim ještě nepoděkoval. Petr, Ivan, Saša, Martin, druhý Petr, Aleš, Jiří, Tomáš. Ani jeden z nich nezklamal. Diskuse ve vládě jsou mnohdy zajímavější a přínosnější než nakonec přijaté řešení. Máme ve vládě skutečné osobnosti jak po stránce odborné, tak politické. Proto je činnost této vlády efektivní, pragmatická, nesklouzává k populismu a neodpovědnému slibování. Naši ministři tvoří opravdu takovou vládu, jakou jsme chtěli. Hájí a prosazují program ODS, respektují však také menší koaliční strany a koaliční program. Nebojí se jít do střetu, argumentují, bijí se za program ODS. I proti ODS samotné. Mnohdy. K domácí politice ještě dodám dvě poznámky. Týkají se jednoho usnesení minulého kongresu a jednoho usnesení, které by mohlo účelově padnout dnes. První usnesení se týká zákazu spolupráce s komunisty a rozpuštění místních sdružení, které tento zákaz poruší. Minulý rok jsme se rozhodli, že budeme pravidelně obětovávat princeznu, abychom uspokojili draka našeho svědomí. Ze 71 obcí, ve kterých se toto děje, se usnesení kongresu splnilo v pouhých deseti případech! Musím říci, že jsem na každém jednání Výkonné rady vystupoval a žádal naplnění tohoto usnesení. Žádal jsem oběť princezny v podobě zrušené místní organizace ODS. Leč princezny nepřicházely. Prostě proto, že oblasti, které jediné mají pravomoc navrhovat rušení místních sdružení, odmítaly toto usnesení plnit. Toto usnesení musí samozřejmě zůstat v platnosti. Nemůžeme ustupovat z našich zásad, nemůžeme neplnit naše usnesení. Ale je absurdní, aby za jeho plnění byla odpovědná Výkonná rada. Tato zodpovědnost musí být na těch, kteří mají příslušné pravomoci. Tedy na oblastních sdruženích. V tomto smyslu bychom měli, pokud to bude možné, usnesení modifikovat. Případné usnesení, které by mohl někdo navrhnout, se týká spojování volby prezidenta s existencí vlády. Takové usnesení by bylo věcně špatné. Nelze přímo spojovat volbu hlavy státu, které se účastní poslanci a senátoři s prací exekutivy. Vlá-


17

da prezidenta nevolí! Nelze spojovat odpovědnost vedení ODS, tedy předsedy, místopředsedů a šéfů obou senátních klubů za prosazení našeho stranického kandidáta, s fungováním koalice s KDU–ČSL a Stranou zelených. Tomuto kongresu se zodpovídám já coby předseda, Pavel Bém coby 1. místopředseda a všichni další volení funkcionáři. Nikoli však vláda České republiky. Ty časy, kdy strana a vláda jedno jsou, jsou už přece dávno pryč. Přebírám plnou odpovědnost za volbu Václava Klause prezidentem jako předseda strany, nikoli jako předseda vlády. Bojí se snad volení funkcionáři vlastní odpovědnosti? Tomu se mi ani nechce věřit. Těm, kteří věří více novinám a televizi, vzkazuji. Pokud mi nevěříte, nevolte mě! Tuto repliku jsem nesmazal? No, ještě že není volební kongres. Zatím. Tak. Poté, co jsem zúčtoval s vámi všemi, chci předložit osobní účty. Účty z mandátu, o který jsem si loni řekl, a který jsem od vás dostal. Musíme se pokoušet o pro nás i pro voliče nejpřijatelnější variantu – trojkoaliční projekt. Před rokem se zdálo skoro nemožné, že sestavíme funkční trojkoaliční vládu. Dnes je tato vláda tak samozřejmou součástí reality, že si stěží někdo dokáže představit jinou mocenskou konstelaci. Myslím, že k tomu není třeba nic dodávat. Splněno! Nesmíme připustit velkou koalici s ČSSD a její sestřičku Opošku. Před rokem tu byla velká nevole ke spolupráci s ČSSD. Padalo tu mnoho emotivních výzev a varování. I z mých úst. Dnes už to ale není téma. Není to téma, protože jsme daleko sebevědomější než před rokem. Nemusíme hlasitě odmítat velkou koalici nebo oposmlouvu. Už se totiž nebojíme, že bychom do nich mohli spadnout. Teda většinou a tím zatím. Takže poslušně hlásím: Splněno! Silný mandát, o který vás žádám, má podobu tří jasných priorit seřazených podle pořadí důležitosti: Zabránit vládě ČSSD s podporou KSČM Realizovat co nejvíce z našeho programu Vést kabinet K tomu mám jen tři slova: Splněno. Splněno. Splněno.

II. vnitropolitické a zahraničně politické otázky Toto byly základní mantinely mandátu, který jsem od vás loni dostal. A myslím, že zde nemůže být žádná diskuse o to, zda byl, či nebyl naplněn. Poněkud podrobnější výklad si ovšem zaslouží politický a věcný obsah toho mandátu a já se tu zmíním o těch oblastech, které považuji za důležité.

18


Délka mandátu vlády musí být přímo úměrná hloubce jejího reformního programu. Před rokem jsme si ještě nebyli jisti, zda dokážeme sestavit vládu, která vydrží do konce volebního období a přitom si udrží reformní náboj. Ale podařilo se to. Reforma veřejných financí je naším úspěchem. Připravili a prosadili jsme ji rychle. A v podobě, která je maximálně možná. Zdaleka nejen kvůli koaličním partnerům. Především kvůli stavu státních financí a kvůli sociální průchodnosti reforem. Všem nespokojencům chci jasně říct dvě věci. Za prvé: kdo chce v otázce reforem tlačit na pilu i za cenu zbourání vlády, tomu nejde o reformy, ale právě jen o zbourání vlády. Protože bez ní neprosadíme vůbec nic. A za druhé: už před volbami jsme plánovali naše reformy nejméně na osm let. Teprve v roce 2014 by měl být rozpočet vyrovnaný. Buďme tedy sakra trochu trpěliví, nechme si trochu reformního elánu na druhé vládní období. Pokud se ho chceme dočkat. Zároveň musí kabinet pokračovat v započatých systémových změnách, které omezí prostor korupci I toto plníme. Vláda přijala strategii boje proti korupci. Omezujeme prostor pro korupční jednání na úřadech, když odbouráváme byrokracii, zavádíme pořádek do úředního rozhodování, do výběrových řízení, když zavádíme elektronizaci veřejné správy. Na větě, kterou jsem prosadil do našeho instrumentária, se nemění vůbec nic. Míra korupce je pořád přímo úměrná velikosti státem přerozdělovaného balíku peněz a množstvím razítek po cestě. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. V zahraniční politice se ukázala naše velká síla. Jednali jsme všude, kde to jen bylo možné. Kromě jiných cest jsem sám oficiálně navštívil či zde přivítal premiéry 15 členských zemí EU, včetně Německa, Francie, Velké Británie a Itálie. I díky naší aktivitě a navzdory tlaku některých starých zemí se nám podařilo udržet Evropskou unii otevřenou přijímání nových členů. Při nedávné návštěvě tureckého premiéra jsem ho ujistil o naší jasné podpoře plnoprávného členství Turecka v EU. Naše aktivní zahraničněpolitické úsilí v době opozice dnes úročíme i v podobě velmi úzkých a dobrých vztahů s našimi sousedy. A slavíme úspěchy. V zahraniční politice musíme i nadále podporovat rozšiřování EU a rovnoprávnost starých a nových zemí. Není to jen naše morální povinnost. Pro Evropu je to také strategická nutnost. V Evropské unii zaznamenali změnu vlády především díky aktivitě, kterou vyvíjíme na všech stupních. Od jednání diplomatů a úředníků přes ministeriády až po summity Evropské rady. Jsme aktivní, otevření a realističtí, ne euroskeptičtí a kverulantští. Je nás v Evropě slyšet a jsme respektovaným partnerem. Dnes v Evropě respektují náš realistický názor. I díky předsednictví se stáváme zemí, jejíž názor je brán velmi vážně. Zahraniční politika nebyla od listopadu 1989 nikdy tak silnou a čitelnou vládní předností, jako je tomu dnes.


19

Odmítáme snahy o oživení federalistické ústavy Právě díky postoji ODS byla česká vláda jednou z pouhých čtyř v rámci EU, které se otevřeně a veřejně postavily proti původnímu textu tzv. euroústavy. Dokázali jsme tento principiální postoj vyjednat navzdory tomu, že naše partnerské koaliční strany jsou orientovány federalisticky, tj. proústavně. Ano, reformní smlouva přenáší nové pravomoci na úroveň EU. Neměli jsme sílu tomu zabránit, protože k tomu jsme prostě nenašli v Evropě spojence. Teoreticky jsem mohl kvůli tomu celé jednání vetovat, ale neměl jsem na to vládní mandát a dostal bych ODS, ale hlavně Českou republiku do mezinárodní izolace. Kdybych to přesto udělal, důsledky by byly jasné: Dnes už by zde nebyla TATO vláda, ale vláda jiná, BEZ účasti ODS. Mluvím o tom všem záměrně, a to pro případ, že by snad někoho napadlo navrhnout usnesení, v němž by kongres Reformní smlouvu odmítl. Pokud by to bylo schváleno, jedinou možnou a logickou odpovědí by musela být moje demise a tedy demise celé vlády. A to říkám zcela odpovědně a s chladným rozumem. A dodávám, že jsme v daných podmínkách vyjednali maximum možného. Rád bych také dodal, že filozoficky s oním usnesením kongresu sice souhlasím, ale věcně je nesprávné a já budu žádat jeho doplnění. Usnesení Výkonné rady takové doplnění přináší. Od chvíle, kdy jsme podepsali Přístupovou smlouvu, pro nás platí nadřazenost primárního práva EU nad právem národním, ať se nám to líbí nebo nelíbí. Připomínám také, že tento proces byl nastartován již podpisem Asociační dohody za vlády prezidenta Václava Klause. A že již smlouva z Nice umožňuje přesun některých kompetencí bez vlivu národních vlád a parlamentů. Usnesení v této podobě je tedy nesplnitelné a musí se změnit. Usnesení politické strany nemůže platit víc než zákon. Zahraniční politika je naší předností. Máme nadstandardní vztahy se všemi sousedy a státy regionu. Paradoxně lepší než předchůdci včetně těch, v nichž jsou u moci socialistické vlády. Zvláště se ale chci zmínit o zemi nám nejbližší, o Slovensku. Chci poděkovat Mikuláši Dzurindovi za to, že nám všem ukázal cestu. Reformy, které prosadil, jsou příkladem nejen pro náš region, ale pro celou EU. Miki tu dnes s námi není, svrhává vládu. Tož, mnoho zdaru. Zatleskali jste muži, který dokázal, že rovná daň v praxi funguje. Že funguje dokonce lépe, než předpokládala teorie. Zatleskali jste muži, který učinil ze Slovenska, které zdědil v ještě horším stavu, než my Česko, ekonomického tygra. Děkuji Dzurindovi za reformy a Robertu Ficovi, že je nezrušil. V tom je rozdíl mezi socialisty na Slovensku a Paroubkovou ČSSD. Zmíním se i o Německu, s nímž vedeme intenzivní dialog nejen na federální úrovni. Rozvíjením především ekonomické diplomacie s naším největším západním sousedem je imperativ. Druhým imperativem však musí být i nadále důsledné odmítání toho, aby věci naší společné minulosti jakkoli zasahovaly do našich současných i budoucích vztahů, ať již po stránce politické, tak i právní.

20


Důležitou zemí pro nás je Polsko. Náš tradiční strategický partner ve středoevropském prostoru. Chci, aby naše vztahy s novou vládou Donalda Tuska byly minimálně stejně skvělé jako dosud. Nejen z důvodů geopolitických, ale především z důvodů bezpečnostních. Ať už se to týká energetické bezpečnosti nebo spolupráce týkající se protiraketové obrany. Tím jsem se dostal k tomu, co je, bylo a bude páteří naší zahraniční politiky. K euroatlantické vazbě. Je naší odpovědností vůči občanům této země a vůči budoucnosti našich dětí nedopustit její oslabení. Nedopustit oslabení naší vůle k obraně. Nedopustit, abychom se opět plíživě sunuli do sféry geopolitického vlivu Ruska. To je ten pravý důvod, proč u nás má stát radarová základna. Už jenom proto stojí za to udržet tuto vládu. Nesmíme dopadnout jako sociální demokraté! Nechceme přece skončit jako sociální demokraté, mezi nimiž zuří otevřená vendeta a jednotlivé klany se navzájem špehují a likvidují! I toto jsem řekl na loňském kongresu. Vážení kolegové, skutečnost je mnohem, mnohem horší. Výše zmíněné není bohužel pouze obrazem sociální demokracie samotné. Mafiánské metody, díky kterým ovládla tento stát, dnes z velké části ovládají tento stát samy. Nejde pouze o propojení zločinu a státní správy, o bezprecedentní manipulace s orgány činnými v trestním řízení, ovlivňování výběrových řízení, rozdělování dotací. Jde také o masivní korupci novinářů a účelové zneužívání médií, jde o redistribuci politické a výkonné moci v této republice. Jde o šokující moc něčeho, čemu říkáme organizovaný zločin. Vždy jsme prosazovali malý, ale silný stát. Kvůli vládám ČSSD máme stát velký a slabý, spíše slaboučký. Pracujeme úspěšně na tom, aby se postupně stal malým, tedy efektivním. Pracujeme ovšem také na tom, aby se stal znovu silným? Jsme si vůbec sami sobě ochotni přiznat, jak slabý ten stát je? Víme opravdu všichni, kdo v této zemi disponuje politickou a mediální mocí, kdo je schopen v mnoha ohledech tomuto státu a jeho orgánům mocensky konkurovat? Nebo si myslíte, že jen náhodou někdo vytrvale a masivně skandalizuje na základě prkotin předsedu vlády, že je normální obludná dehonestující kampaň s úniky informací z vyšetřovacích spisů bývalého místopředsedy vlády? Komu prospívají paralýza speciálních policejních útvarů, útoky na kontrarozvědku, boje mezi státními zástupci a policií navzájem? Přiznejme si, přátelé, zdědili jsme nemocný a slabý stát. Politická, výkonná, zákonodárná i soudní moc jsou napadeny rakovinou mafie, a zdaleka to není jen krakatice. Znám příklady, kdy hledaný boss mafie přímo ovlivňuje útoky respektovaného a čteného média na vládu a její představitele. Znám příklady, kdy hlava významné ekonomické skupiny říká, že má více poslanců než premiér, a když vláda poslušně nenaplňuje jeho plány, organizuje jednu diskreditační kampaň za druhou. Bohužel nemohu hovořit o všem, co vím, taky s ohledem na vyšetřování, ale stav, který zanechala sociální demokracie skutečně v mnoha ohledech, narušuje samu podstatu vnitřní suverenity státu a je-


21

ho orgánů. To vy jste, Miloši Zemane, Vladimíre Špidlo, a zejména Stanislave Grossi, a zejména Jiří Paroubku dopustili, aby zločin v České republice expandoval do většiny oblastí společnosti, to vy jste povýšili korupci na normu. To vám vděčíme za to, že stát nedokáže často garantovat práva a bezpečnost svých občanů. Vy jste vyměnili ve špinavém obchodě s mafií svůj úspěch a moc za vymahatelné právo a spravedlnost. Stranou nezůstala ani média. Jejich stav je tristní. Práce na objednávku z pokoutně získaných policejních a zpravodajských materiálů, bulvarizace dokonce i těch veřejnoprávních, špatně skrývaná nenávist k představitelům demokratické politické moci jako celku. Říkám zcela jasně a přímo, pokud něco chybělo v takzvané Kubiceho zprávě, pak kapitola o médiích. Jen z toho, co vím, by to byla ještě smutnější četba než zbytek. Tento stav vyřešit bude trvat roky. Musíme k tomu mít odvahu a především sílu. Jen silní politici mohou vytvořit silný a bezpečný stát, ten náš jím dnes bohužel není. Za sebe a za naši vládu říkám jasně: Budeme silní! Musíme být. Veřejné finance jsou problém, nerealizovaná důchodová a zdravotní reforma je taky problém, ale metastázované rakovinné bujení jde přímo proti podstatě demokratického právního státu.

III. Supervolební rok Na závěr tu nemohu nepromluvit k supervolebnímu roku, který je před námi. Čekají nás volba prezidentská, volby krajské a senátní. Zcela zásadní význam pro nás má hned první volba, volba hlavy státu. Všichni víme, jak mimořádnou důležitost pro nás mělo prosazení Václava Klause do tohoto úřadu. Dodnes si musíme vážit nasazení mých partnerů tehdejší volby, Miroslava Beneše a Vlastimila Tlustého. Tehdy jsme po dlouhé době poznali chuť vítězství. A od té doby jsme vítězit nepřestali. Také se ukázalo, jakou hodnotu má Václav Klaus. Nikoli specificky pro ODS, ale pro všechny občany. Tím nemám zdaleka na mysli jen jeho vysokou popularitu. Ale zejména jeho státnické vystupování během obtížných povolebních jednání. Vím, že nejednal vždy tak, jak byste si možná přáli, on sám to připustil. Nejednal jako čestný předseda ODS. Ale jednal vždy v zájmu republiky a jejích občanů. Možná to pro nás nebylo v dané chvíli nejvýhodnější, ale bylo to dlouhodobě nejvýhodnější pro celou zemi. A tím i pro ODS, jako odpovědnou konzervativně liberální stranu, která myslí na budoucnost. Václav Klaus má mou stoprocentní podporu a my musíme učinit všechno pro jeho znovuzvolení. Nejen kvůli nám samotným. Ale protože je to prostě dobrý prezident! Máme před sebou také krajské volby. V nich jsme vždy byli silní díky schopnosti přímé komunikace s voliči. Vždy jsme dokázali překonat handicap opoziční strany, která nemá to zázemí jako strana vládní. Která nemůže krajům vycházet

22


vstříc při plnění jejich požadavků. Dnes můžeme k naší úspěšné regionální politice přidat i úspěšnou politiku na centrální úrovni. Věřím, že této synergie dokážeme využít. Budeme také obhajovat naši silnou pozici v Senátu. Senát je dnes naší významnou oporou. Můžeme sami vracet zákony Sněmovně a blokovat ústavní normy. Zde se projevuje naše schopnost kombinovat silné osobnosti se stranickým zázemím. Příští kampaň bude tak jako vždy stát na regionech, v nichž se volby konají. Ale i zde je zřejmé, že můžeme s výhodou využít akcent na úspěchy centrální politiky. Druhým mým pokusem o závěr je jedno poděkování, na které jsem nezapomněl, a to je poděkování mému dlouholetému spolupracovníkovi, kamarádovi a bývalému hlavnímu manažerovi, Jaroslavu Jurečkovi. Jardo, kde jsi? Je tady. Stál jsi při mně i v těch nejtěžších časech a to ti nikdy nezapomenu. Jarda Jurečka! Ještě jednou potlesk. A při této příležitosti chci ukázat a pochválit i jeho nástupce, Honzu Kočího. Velmi příjemné překvapení a velký příslib. Jan Kočí. A teď už vážně závěr. Myslíte si, vážení delegáti, že jste schopní, podnikaví a sebevědomí občané, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, za svoji obec, za stát? Pokud ano, pojďte se mnou. Jste přesvědčeni, že jste demokraty, navazujícími na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice 1. republiky a na zkušenosti současných západních demokracií? Pokud ano, výborně. Odmítáte rozhodně marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech a důsledcích a jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice? Tak to jdete správným směrem. Spoluvytváříte soukromé vlastnictví a volný trh zboží, práce a myšlenek? Souhlasíte s tím, že sociální politika nemá vést k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech k uplatnění? To už jste vysloveně na dobré cestě. Respektujete, vážení delegáti, právní řád, chránící vaše práva a svobody a respektující práva a svobody ostatních? Ano? Pak přihořívá. Podílíte se aktivně na rozvoji našeho životního stylu, podílíte se na obrovském úkolu dospět k harmonii mezi ekonomikou a životním prostředím? Ano? Vážně? To jste mne příjemně překvapili. Tak pak jste občanskými demokraty! Neškodí, občas si přečíst a zopakovat ve Stanovách preambuli hlavních cílů Občanské demokratické strany. Naší strany.

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR

23

PROJEVY MÍSTOPŘEDSEDŮ ODS A PŘEDSEDY SENÁTU PČR Pavel Bém 1. místopředseda ODS a primátor hl. města Prahy

Vážený pane prezidente, pane předsedo, Vaše Excelence, vážení zahraniční hosté, vážení delegáti a delegátky, dámy a pánové, vážení přátelé, milí kamarádi! Ještě jednou, vítejte na pražském Žofíně. Včera večer, při naší společenské rozcvičce se mě řada z vás ptala: Jaký bude ten letošní kongres? Dramatický? Konfrontační? A co moje sdělení? Proti vládě? Nebo s ní? Jsme úspěšní? Anebo neúspěšní? Bém versus Topolánek? Ani náhodou. To by byla nejspíše největší chyba, které bychom se mohli dopustit. Přesně před týdnem, 17. listopadu, jsme oslavili osmnácté narozeniny naší politické plnoletosti. Ani vteřinu dnes neváháme, že „soukromí je nedotknutelná“ hodnota, po deseti dlouhých letech máme konečně příležitost vlastními silami budovat „levný stát“, po rozmařilých socialistických vládách začínáme vážně myslet na „nezadluženou budoucnost“ a naši ministři, zdůrazňuji „naši“ ministři, postupně krůček po krůčku naplňují v sociální a zdravotní politice elementární axiom sociální slušnosti a ohleduplnosti – „solidaritu zodpovědných“. Jistě poznáváte naši „bibli“ – nic jiného než čtyři „Poděbradské artikuly“. Na dnešním kongresu tak trochu symbolicky skládáme politickou maturitu.

24


Jsme právě ve třetině maratonského běhu. Protože už jsem maraton nějaký pátek neběžel, řeknu to po svém: Jsme ve druhém výškovém táboře, začínáme být trochu unaveni a špatně se nám dýchá. Takových šest tisíc metrů nad mořem, do základního tábora je daleko a vracet se nechceme, ale na vrchol nám ještě zbývá pořádný kus cesty. Vydržíme, nebo ne? A co naši parťáci, je na ně spolehnutí, anebo ne? A co počasí? A co média? A co štěstí? I to přeci k politice patří. Nebo snad nikoliv? Statistická čísla hovoří jasnou řečí: české hospodářství je v dobré formě, naše společnost věří ve vlastní síly, máme nejlepší vládu za posledních deset let. Sebechvála a bodré poplácávání po zádech by ale bylo sebevražednou chybou. Ty opravdu hluboké a radikální změny nás teprve čekají. Slíbili jsme je voličům a naší povinností je svým slibům dostát. K posledním volbám šla Občanská demokratická strana jako jednoznačný nositel reformního patosu. Po letech socialistického života z podstaty, na úvěr a na úkor našich dětí, mohli jsme po právu říci: „Kdo jiný na české politické scéně, když ne právě my?“ Rád bych se mýlil, ale obávám se, že tento reformní patos z našich slov a činů začíná v poslední době vyprchávat a že si toho česká veřejnost začíná všímat. Ze všech politických stran jsme měli – a stále máme – jednu z nejpevnějších voličských základen. Volič ODS byl nejenom nesmírně ukázněným, angažovaným a aktivním občanem, ale i v těch nejtěžších dobách na něho bylo spolehnutí. Proč asi? Právě proto, že i on se mohl stoprocentně spolehnout na svoji stranu, na její zásadovost, na pevnost i důslednost jejích vnitropolitických i zahraničních postojů. Žádný „kam vítr, tam plášť“. Právě tato určitost a předvídatelnost z nás činila nepotopitelnou loď. Dnes začínáme platit obrovskou daň ve prospěch našich koaličních partnerů a to ve všech nám notoricky známých oblastech. Všichni víme, že tato realita byla vynuceným kompromisem a volbou nejspíše nejmenšího zla. Jedna věc je pro mne, nicméně, nad slunce jasná: ODS potřebuje osvěžit svoji principiální vyhraněnost, přiostřit ideový brus! Nesmíme připustit, abychom začali být veřejností vnímáni jako amorfní spolek ideově nezakotvených lidí spojených jen krátkodobou snahou rozebrat si načas mocenské posty. Před tím ať nás stále varuje posmrtné strašidlo Unie svobody! Můžete namítnout, že problém tkví v tom, že se nám nedaří zkomunikovat a mediálně prodat úspěchy naší vlády. Ano, nejspíše je to pravda. Že se to paradoxně spíše daří naším koaličním partnerům. Že se teprve začíná rozbíhat nově rekonstruovaná hlavní kancelář, která nemůže být pouhým technickým zázemím pro stranické vedení, ale servisem pro celou členskou základnu a informačním médiem pro naše potencionální voliče. Každá změna nějaký čas trvá a i toto je nejspíše pravda. Stojíme na prahu volebního roku. Na začátku jsou volby prezidentské, na konci pak senátní, a především krajské. ODS má před sebou jasný cíl – uspět. Doposud, ve vládní opozici, jsme všechny volby vyhrávali, některé dokonce drtivě. Obávám se, že tentokrát to budeme mít poněkud složitější. Mediální politika se stává jednou z klíčových konstant budoucího úspěchu či neúspěchu. V posledním předkongresovém týdnu jsme byli opět svědky nebývalé mediální ofenzívy, pramenící bůhví odkud. Předseda strany je terčem útoku za své víkendové lyžování, já mám


25

údajně příliš levné bydlení a Ivan Langer se stal součástí expresivně laděného mystéria pana Kmenty v knize „Kmotr Mrázek“. Asi nikdo v tomto sále si nemyslí, že se jedná o prostou náhodu. V těchto příbězích se ztrácí skutečná podstata směřování naší země i vlastní azimut reforem. Zároveň se stávají zrcadlem virtuální zprávy „o stavu světa a pravdy v něm“, a mne tudíž vedou k malému, možná tragikomickému zamyšlení. Vstříc volbám pohleďme do budoucnosti a posuďme dvě možné zprávy o stavu světa v roce 2008: jak už to bývá – zprávu dobrou a zprávu špatnou. Zpráva špatná (ať to máme za sebou): Na začátku roku se média už naplno věnují prezidentské volbě. Novinové titulky hlásí: „Bursík zformoval koalici proti Klausovi“, posléze „Podpora zelených, socialistů a komunistů zajistí Švejnarovi Hrad“ a nakonec „Hotovo: Švejnar po třetím kole prezidentem, ODS poražena na kolena koaličními partnery“. Poslední zpráva přináší informace o přátelském povolebním setkání na Hradě, jehož účastníci, prezident Švejnar, exprezident Havel, Martin Bursík a Jiří Paroubek se shodli na nutnosti našroubování ekologických žárovek v celých prostorách Pražského hradu, zavedení 20% ekologické daně a shodně odsoudili zastaralé postoje Václava Klause k evropské integraci a globálnímu oteplování. Prezident Švejnar posléze vyzývá premiéra Topolánka, aby umožnil neprodlené přijetí evropské ústavy a zvážil prohloubení ekologické daňové reformy. Václav Klaus mezitím přijímá nabídku na profesorský úvazek na Harvardské univerzitě a po publikaci své poslední knihy „Bohatství národů II“ natrvalo opouští Českou republiku. Letní okurkovou sezonu tráví většina českých médií informováním o koaliční rozmíšce: „Zelení a lidovci svolali K9: chtějí více prostoru ve vládě.“ V reportážích se dozvídáme, že poloviční počet vládních křesel není pro koaliční partnery dostatečný a že za stávající situace by považovali za adekvátní paritní zastoupení. Zároveň média pod titulky „Evropská komise vyzývá Česko ke zvolnění reforem“ informují o znepokojení evropských komisařů nad „zběsilostí“ ekonomických reforem, ohrožení evropského sociálního modelu a narůstající sociální exkluzi. (Pokud nevíte, co je sociální exkluze, nebojte se, ví to zřejmě jen Evropská komise a Jiří Paroubek). Přibližně ve stejné době sílí nespokojenost krajů s úrovní vládní spolupráce. V titulku: „Kraje: ministerstva nám komplikují život“ informují média o prohlášeních některých hejtmanů za ODS, že vláda vedená ODS nedokáže donutit již čtvrtého letošního ministra pro místní rozvoj za KDU-ČSL, aby řešil zásadní problémy, které se krajů dotýkají. Problémy jsou nejen s čerpáním evropských fondů, ale také s legislativní smrští: antidiskriminační zákon, protikorupční zákon. Rok uzavírají bombastické titulky „Drtivá prohra ODS v krajích“, „Generální dohoda socialistů a komunistů: krajské koalice uděláme spolu“, kde to nebude stačit, solidárně „vypomohou“ zelení a lidovci. Následuje staronový příběh: „ODS a druhé Sarajevo?“ s podtitulem „Rozkol uvnitř nejsilnější vládní strany“. Následuje mimořádný kongres ODS, který se stává otevřeným vyřizováním účtů. Co bude dál, nikdo neví.

26


A teď zkusme tu dobrou zprávu: Občanská demokratická strana mění svoji mediální strategii. Řídí se japonským příslovím: „Slabý se vzteká, ale silného poznáš podle toho, že se usmívá.“ Přestává žít s českými médii v paralelních světech, v zákopech nikdy nekončící války, ale nachází efektivní modus vivendi. Optimistický mediální rok 2008 pokračuje v koaliční vládě. V reportáži s titulkem „Topolánek si pozval Bursíka na kobereček“ informuje redaktor o schůzce, na které premiér Topolánek probírá s koaličními partnery zásadní otázky koaličního vládnutí a vysvětluje jim, že i role koaličního partnera se váže s odpovědností, že není možné jen využívat postavení ve vládě neodpovídající volebnímu výsledku a otevřeně proti vládě mobilizovat, například v otázce prezidentské volby. A že když ODS platí krví a ruší svá evropská usnesení, musí krví platit i ostatní. S blížící se prezidentskou volbou se objevují novinové titulky: „Švejnarova podpora se ztratila, zelení začínají váhat“, „Protiklausovská koalice se rozpadá“. A jaký je konec? „Klaus znovu českým prezidentem, většina Čechů spokojena.“ Zelené žárovky tedy na Hradě nebudou. Přejmenovaná evropská ústavní smlouva je mezitím v referendech odmítnuta několika evropskými státy. Noviny píší: „Topolánek přichází s reformou evropského sociálního modelu,“ a ve spolupráci s britskými konzervativci a dalšími partnery navrhuje zásadní změny nejenom v sociální oblasti, ale i zemědělské politice a intenzitě evropské integrace. Ekonomické přílohy rozebírají „rok po reformách“ a hodnotí dopady zavedených opatření větami „Veřejné finance pod kontrolou, zadlužení klesá“, nebo „Zvýšení životní úrovně a reálných mezd.“ Podzimní krajské volby jsou pak uvozeny titulky „Vítězství ODS v krajích“, „Koalice sestavovány na vládním půdorysu“ a k tomu dodává Paroubek: „Může za to Kubiceho zpráva.“ Každý ať si vybere svému srdci bližší alternativu. Já sám jsem životním optimistou, a proto věřím v dobré scénáře. Věřím, že příští rok bude úspěšný. Optimismus ale nepřichází zadarmo, naopak jedině s tvrdou prací. Co musíme společně odpracovat pro dobrou variantu? Začal jsem čtyřmi „Poděbradskými artikuly“, dovolím si je doplnit o čtyři „Pražské artikuly“, lidské hodnoty, bez kterých se úspěchu v budoucnosti dotkneme jen velmi stěží: Jednota: klíčová hodnota pro to, abychom nezapadli do spáleniště svárů, vymyšlených kauz a vzájemných intrik. Víra: víra v naše programové principy, v naše schopnosti, v naši profesionalitu, v naše umění vládnout i schopnost náš program marketingově prodat. Odvaha: odvaha k odvážným politickým krokům. Například k zavedení většinového volebního systému. Vůle: odhodlání dovést věci až do konce a nést za ně odpovědnost, někdy společně s koaličními partnery, jindy jim navzdory. Platí to nejenom o druhé a třetí fázi reforem, ale také o prezidentské volbě. Že to je vydírání koaličních partnerů? Ale vůbec ne. Nemáme-li rozhodující vliv na zahraniční politiku, státní finance, obranu


27

země či rozdělování evropských fondů, pak se mi jeví adekvátní vyvažovat síly dohodou nad společným prezidentským kandidátem. Nenalhávejme si, že ústupky vůči koaličním partnerům budou v příštích volbách nadšeně naši voliči oceňovat. A tak jednota, víra odvaha a vůle musí být hodnoty, které nás povedou i v časech, kdy se nám bude dýchat třeba ještě hůře než dnes. Jedině tak totiž můžeme pomýšlet na vítězství!

Petr Bendl místopředseda ODS a hejtman Středočeského kraje

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, scházíme se na nevolebním kongresu, o kterém jedni mají pocit, že je třeba, aby byl klidný. Druzí zas mají představu, že si to tady konečně všechno řekneme a rozdáme si to. Já myslím, že ani jeden z těchto extrémů není správně. Ne klid, ne pranýřování, ale diskuse, a třeba i názorové střety, ovšem s jasným východiskem, pohledem do budoucna, a to nikoli ve snaze nás dělit, ale sjednocovat. Ve snaze připravit se společně na další nejednoduché politické střety, které nás čekají. A v této souvislosti musím říct, že mám pocit, že jsme přeci jen měli zůstat u praxe dvoudenních setkání, neboť se tak připravujeme o diskusi, a tudíž o možnost vzájemně si říct ve větším počtu, kdo jak stávající situaci vidí. Je to myslím škoda. Co říct k situaci, ve které ODS nikdy nebyla a dnes je. Jsme vládní stranou. Máme předsedu vlády. Máme většinu v Senátu. Máme 13 ze 14 hejtmanů. Máme silnou pozici na magistrátech, ve městech i obcích. Máme prezidenta, kterého jsme si přáli. Jsme v situaci, kterou jsme si tvrdě odpracovali. A měli bychom jásat. Přesto žádné radostné výkřiky neznějí. Často se sám sebe ptám proč? Že by to bylo tím, že jsme součástí koalice, kterou, a to říkám i za sebe, jsme si přáli, neboť každá další alternativa se nám zdála horší? Nebo že by pachuť z faktu, že ministerstvo financí nepatří ODS a ODS, ač je stranou pravicovou, se silným ekonomickým programem podporujícím tržní prostředí, nemá ve svých řadách viditelnou osobu schopnou prodávat a vysvětlovat ekonomickou podstatu reforem, které vláda, díky vybílenému státnímu rozpočtu po socialistech, musí řešit? Možná ano. Nebo jsme nemile překvapeni tím, že naši koaliční partneři s námi vedou politické souboje, i když s námi sedí ve vládě, jako to dělají například zelení? Tady myslím, že bychom překvapeni být neměli.

28


Rozumím sice zklamání těch, kteří chtěli totožný koaliční program vlády s programem ODS. Ale koaliční vláda je o umění kompromisu, což se nám může nelíbit, ale musíme to přijmout jako fakt. Jiná otázka je, jestli dosažená míra kompromisu nemohla být blíže modré než zelené či žluté. Je však jasné, že nikdo nám nedá nic zadarmo. Souboj o voliče už se dávno neodehrává jen poslední tři týdny před volbami. Jen ten, kdo na kampaň myslí po celé volební období, má šanci uspět! A ODS jen uspět nestačí. Spolupráce s částí politického spektra, a to komunisty, je pro nás nepřijatelná. Proto chceme-li mít vliv na radnicích, v krajích a ve vládě, musíme minimálně uspět tak, aby socialisté s komunisty nebyli schopni dát dohromady většinu. Jinak se ocitneme v izolaci a bez vlivu. A to zejména na úrovni obcí ještě nesmíme pominout nemalý vliv, ne vždy čitelných skupin nezávislých. Za pár týdnů nás čekají volby prezidenta. Máme svého kandidáta a je nutné si říct, že všichni neseme odpovědnost za jeho znovuzvolení. Každý v míře dané mu jeho postavením, a tudíž i možností volbu přímo či nepřímo ovlivnit. Neúspěch nemůžeme dopustit. Veřejnost znovuzvolení Václava Klause, těšícího se dlouhodobě více jak 65procentní podpoře lidí, víceméně očekává. Ale je nutné si připomenout, že Miloš Zeman měl k dispozici více hlasů, než je dnešních 122, které má ODS. A neuspěl. Proto nesmíme nic podcenit a musíme


29

udělat maximum pro to, aby nás za rok zase přišel na kongres pozdravit prezident Václav Klaus. Nezapomínejme, že očekávání je přímo úměrné zklamání. Případný neúspěch by nemohl nepřinést negativní odezvu uvnitř ODS a to právě v období kampaně do krajských a senátních voleb. Opozice totiž dál nebude hledat svého levicového kandidáta na prezidenta! Ale, bude za jakoukoli cenu hledat protikandidáta Václavu Klausovi. Socialisté budou klidně dál lovit jména jak králíky z klobouku s cílem bud rozlomit ODS, nebo alespoň sjednotit minimálně zelené s komunisty a zasadit ODS ránu do vazu. Je nutné říct, že postoj zelených, našeho koaličního partnera, nás víc než mrzí a nemůže nám být a není lhostejný. Jako poslední poznámku nebo komentář jsem si nechal krajské a senátní volby. Už teď je jasné, že budou extrémně těžké a složité. Nebude-li se dařit ODS, ve vládě budou i ti, kdo celé 4 roky tvrdě pracovali na krajích, mít pozici velice komplikovanou. Není pochyb o tom, že regionální úroveň je baštou ODS. Není a nebyla zdrojem žádného vážného skandálu, který by ODS jako celek poškozoval. Naopak regionální a komunální úroveň pomohla svou prací k dobrému výsledku v parlamentních volbách. Vyrostli nám osobnosti nejen v pozicích hejtmanů, ale i jejich zástupců a ostatních členů zastupitelstev. To je deviza, kterou naši političtí konkurenti rozhodně nedisponují. V krajích má ODS náskok. Často ale slýchám slova o tom, že krajské a obecní rozpočty mají tzv. dýchat společně. Já si to překládám tak, že chorobu, kterou nám tu zanechalo 8 let vládnutí socialistů, jménem zadluženost státu, je třeba přenést a léčit i na krajské úrovni. Ne že bychom na to nebyli zvyklí! Ale víme dobře, že socialisté vedli zemi k marnotratnosti a žití na dluh, a tato vláda musí brzdit ve výdajích. Jenže důsledky zatažení za záchrannou brzdu pocítíme částečně už v příštím roce. Proto je nutné, aby vedení ODS, náš předseda, naši ministři, poslanci i senátoři v rámci svých možností a v souladu s principy ODS věnovali zásadní pozornost potřebám regionů, naslouchali jim, pomohli a podporovali krajskou úroveň, jak jen to bude možné. Ztrátu pozic v krajích bych ODS ve vládě rozhodně nepřál. Sociální demokracie se bude snažit učinit z krajských voleb referendum o vládě. V krajských tématech se zdaleka tak neorientuje jako my, a tak v některých regionech nasadí své poslanecké špičky, aby zmátli veřejnost a odvedli pozornost od regionálních témat k národním. Je evidentní, že čím lépe se bude dařit ODS ve vládě, tím méně prostoru pro svou destruktivní kampaň socialisté dostanou. Proto považuji za nutné lépe a více vysvětlovat lidem a našim voličům, proč vláda dělá to či ono, neboť našemu voliči evidentně nestačí jen holé věty typu: Děláme to dobře nebo budete se mít lépe. Náš volič potřebuje vysvětlení, potřebuje pádné a věcné argumenty. Myslím, že mu začínáme být v tomto ohledu hodně dlužni.

30


Přičemž rozhodně nepodceňujme ve svém chování veřejnost, velice rychle pochopí, kdy komu jde o věc a kdy je prioritou osobní zájem či prospěch. Naše práce s médii je zcela určitě také oblast, kde nám k dokonalosti hodně chybí. Jasně, je extrémně nepříjemné mít, zejména bulvár, v podstatě celých 24 hodin za zády, ale s tím každý z nás, kdo se rozhodl vzít na sebe odpovědnost za nějakou funkci, musí počítat. Boj se sedmou velmocí ještě žádný politik nevyhrál. Málo platné. Veřejnost se na ODS v obci dívá skrze starostu, v kraji skrze hejtmana a v republice skrze předsedu vlády a možná ještě jeho ministry. Mirku, říkám ti veřejně a bez jakýchkoli postranních úmyslů, změň to a věnuj se tomu. Kromě lepší komunikace s veřejností nám myslím také schází více společné pracovní komunikace na téma legislativa dotýkající se kompetencí krajů a obcí. Považuji za velmi nešťastné, pokud jsou zpracovány návrhy zákonů přímo se dotýkající existence krajů a obcí v paragrafovém znění a teprve následně má regionální a komunální úroveň šanci k připomínkování. Toto bylo možné očekávat od socialistické vlády, ale my bychom si snad mohli společně sednout už nad zásadami klíčových zákonů. Neměli bychom zapomínat, že slovu SPOLEČNĚ jsme ještě nedávno hodně tleskali. Jako příklad mohu uvést nedobrou zkušenost z komunikace s ministerstvem obrany ohledně rušení záchranných praporů. Byli jsme přinuceni říct veřejně NE této části reformy armády bez ohledu na fakt, že cítíme vůči této vládě loajalitu. Je třeba, aby se podobné vzájemné nepochopení nešířilo i na jiné rezorty. Bez lepší komunikace to bude složité. Hádkami mezi sebou bychom zbytečně přispívali k už tak rostoucí vysoké míře pocitu znechucenosti lidí z politiky místo toho, abychom se snažili tento trend obrátit a přivést lidi k volbám znovu volit ODS. Dámy a pánové. Jsem přesvědčený, že je v nás dostatečný potenciál, dostatek síly, schopností, pokory i nezbytné odvahy, abychom dokázali pro někoho zdánlivě nemožné. A to nejen znovu zvolit svého prezidenta, ale i obhájit pozice ODS v krajích. Držme si navzájem pěsti a pomáhejme si.

Petr Nečas místopředseda ODS a ministr práce a sociálních věcí

Pane předsedo, vážené dámy a pánové, klademe si otázku, zda jsme či nejsme úspěšní, klademe si otázku, zda jsme schopni projevit odvahu k prosazování změn a reforem, zda jsme vůbec schopni dostát svým slibům. Jsem přesvědčen o tom, že o úspěšnosti našeho vládnutí rozhodnou voliči. O naší odvaze měnit a reformovat tuto zemi však rozhodneme jenom my sami, to za nás nikdo neudělá.


31

Vzpomeňme si, jak to začalo. Občanští demokraté v loňském létě výrazným způsobem zvítězili ve volbách. Získali vůbec největší počet mandátů, jaký kdy ve volbách do Poslanecké sněmovny jakákoliv strana v ČR dosáhla Vyhráli jsme takto výrazně volby, ale současně platí, proreformní síly nezískaly většinu v Poslanecké sněmovně. To je tvrdá realita, se kterou jsme se museli vyrovnávat v loňském létě, tvrdá realita, se kterou se musíme vyrovnávat v letošním podzimu a je to tvrdá realita, se kterou se musíme vyrovnávat i v následujících měsících a musíme s ní umět pracovat. Zkrátka a dobře, pro silnou podporu v Poslanecké sněmovně, pro silnou proreformní vládu jsme výraznou většinu, bohužel, nezískali. Nezískali jsme výraznou většinu mandátů. Mám pocit, že někdy na to zapomínáme. Chci také připomenout ztracený čas. Ztracený čas nikoliv z naší viny, ztracený čas sedmi měsíců, které uběhly, než vznikla vláda s důvěrou. Ztracený čas, kdy ODS tvrdě usilovala o vytvoření proreformní vlády a nikdy z tohoto kursu nesešla. Ale ztracený čas, který v této zemi ztratil úplně někdo jiný. Byl to Jiří Paroubek, člověk, který ve své nekonečné touze po moci blokoval jakékoliv řešení včetně nejlogičtějšího řešení loňského léta, což byly předčasné volby. A my v tuto chvíli musíme počítat s tímto soupeřem, který neztratil svůj mocenský apetit a předvedl právě v loňském létě a právě během loňského podzimu, že mu zájmy této země jsou až druhořadé nebo třetiřadé, že pro něj je tou prioritou číslo jedna touha po moci. Tohoto soupeře máme proti sobě. Máme proti sobě soupeře, který neváhá změnit názory, který je schopen je měnit pružně o sto osmdesát stupňů třeba třikrát během 24 hodin. Vzpomeňme také na to, že vláda s důvěrou vznikla po těžkých peripetiích, po mnoha zkouškách, po dlouhých jednáních a po krvavých kompromisech. Po krvavých kompromisech programových, ale také po krvavých kompromisech personálních. Vzpomeňme také na to, že vláda nedostala šanci ani jeden den, ani jeden týden, aby jí hned nebyly okopávány kotníky. To je také skutečností. A vzpomeňme také na to, že tato vláda, pokud chtěla předložit první reformní rozpočet pro rok 2008, měla pouhé dva měsíce, dámy a pánové, aby nalezla koaliční shodu, nalezla věcné řešení a nalezla konkrétní legislativní podobu stabilizačního balíčku veřejných financí, který umožnil to, že rozpočet v příštím roce bude poprvé rozpočet reformní, který sníží deficit veřejných financí na 3 % hrubého domácího produktu. A také vzpomeňme na první titulky v novinách. Po zveřejnění tohoto reformního plánu. Ty titulky převládaly: Největší reformy za posledních 15 let. Jak jsem již řekl, příští rozpočty budou reformní, deficit veřejných financí nepřesáhne v příštím roce 3 % hrubého domácího produktu a v dalších letech bude nadále klesat. A to pouze ve znění vládního stabilizační balíčku. Tím chci říci, že bude takto klesat, i kdyby tato vláda již nic neudělala a třeba zítra skončila, tak dokázala ustabilizovat, byť zatím jenom na střednědobý horizont veřejné finance. V žádném případě nejde o kosmetické změny, poprvé státní rozpočet v ČR dodržuje výdajové limity stanovené zákonem. Výdajové limity, které v této zemi platí již několik let a teprve poprvé je bude dodržovat státní rozpočet. A to v situaci,

32


kdy po osmi letech vlády ČSSD musíme řešit v prvé řadě obrovské negativní důsledky jejich socialistické legislativy. A až teprve v návaznosti na to připravovat reformní opatření. A to v situaci, kdy stav veřejných financí v ČR je společně s Maďarskem vůbec nejhorší v rámci EU. A to v situaci, a to považuji za nesmírně důležité, kdy se v této zemi rozmohla kultura dluhu. V této zemi dluhy nikomu nevadí, nevadí, že jsou zadlužené veřejné rozpočty, v této zemi je zvykem zadlužovat se i v soukromí. Dynamika v nárůstu soukromých dluhů jenom svědčí o tom, že se lidé v nedobrém poučili od vlády. Když může utrácet vláda, řekli si i lidé, že mohou utrácet. Když se může zadlužovat vláda, můžeme se zadlužit i my. A v této situaci my přesvědčujeme veřejnost, že zadlužování je špatné, že dluh je s prominutím sprosté slovo a že musíme žít pouze za to, co si vyděláme, a že nesmíme žít nad poměry. Jsme v situaci, kdy náš největší politický protivník lakoval situaci na růžovo a jeho základním heslem bylo, vše je skvělé, reforem netřeba. A právě v oné kultuře dluhu tomu významná část české veřejnosti pořád věří, že reforem netřeba. A my musíme přesvědčit, že reformy jsou nezbytné. ČSSD promrhala pozitivní období ekonomického růstu. Promrhala je a neprovedla základní reformy, které měly být provedeny v ČR. Mimochodem platí také to, co by nemělo být zapomínáno, zvláště na půdě ODS. Stav veřejných financí v ČR byl výrazně horší, než jsme si mysleli, než jsme vstoupili do vlády. Stav veřejných financí byl dramaticky horší, než jsme počítali v době, kdy byly vytvářeny volební programy a kdy byla zpracována


33

tzv. Modrá kniha. Já velmi prosím, aby na tento faktor nebylo zapomínáno. Jsme navíc v situaci, kdy mnohá ministerstva díky svému personálnímu obsazení po 8 letech vlády ČSSD, připomínají těžce naložené tankery s ropou, které i když otočíte kormidlem, velmi výrazně samozřejmě doprava, tak se ještě jistou dobu sunou tou obrovskou setrvačností kupředu. A to je velký faktor, se kterým se musí potýkat naši ministři. To je velký faktor, který musíme zvládnout. To je velký faktor, ve kterém potřebujeme pomoc od vás od všech, protože toto pouze ministři ODS s malou skupinkou nejbližších spolupracovníků nezvládnou, v tomto potřebujeme podporu vás všech, všech občanských demokratů. Dámy a pánové, snižujeme daně. Vláda v čele s premiérem z řad občanských demokratů snižuje daně. To je, myslím si, důležitá zpráva, na kterou bychom při vší kritice, která se odsud ponese, neměli zapomínat. Složená daňová kvóta v příštím roce bude nižší než v roce 2006 a bude nejnižší za posledních 5 let. I kdyby tato vláda neudělala už nic jiného, než jenom schválila svůj vládní stabilizační balíček, tak složená daňová kvóta v roce 2010 poklesne o 3 ptocentní body a bude nejnižší za posledních 10 let. Čili daně snižujeme mimo vši pochybnost. Zavedli jsme jednotnou daň z příjmu, to je, myslím si, velice důležitá zpráva. Rušíme daně, zrušili jsme v příbuzenské linii daně dědické a darovací, reformujeme důchodový systém, reformujeme systém zdravotnictví, reformujeme justici, reformujeme policii a bezpečností složky, zvyšujeme investice do infrastruktury, zvyšujeme investice do oblasti vědy a výzkumu. Tvrdě hájíme národní zájmy v EU. A především, dámy a pánové, posilujeme transatlantickou vazbu se Spojenými státy americkými. ČR patří mezi pilíře této transatlantické vazby v rámci Evropy a myslím si, že na tuto svoji práci, na tuto kontinuální politiku občanských demokratů můžeme být hrdi. Dovolte mi také, dámy a pánové, abych řekl možná slova, kterými celou řadu z vás rozladím a možná obrátím proti své osobě, ale já považuje za nutné, aby tady zazněly. Stále část ODS věří tomu, že je možné provést bezbolestné reformy. Reformy, za které nezaplatíme politickými náklady. Reformy, které se budou všem líbit a které budou všechny sociální skupiny a všechny voličské vrstvy vítat vlaječkami a třepetalkami. Je to zajímavý příběh. Trošku to připomíná pověst o svatém grálu, také tomu můžeme věřit, je to poutavá historická pověst. Ale zrovna takovou poutavou historickou pověstí, která nemá žádnou oporu v reálném životě, je i víra v bezbolestné reformy. Reformy bolely, reformy bolí a reformy budou bolet. My se toho nesmíme bát, nesmíme ztratit reformní odvahu, musíme přicházet s dalšími reformními koncepty a uvádět je v praktický život. Reformy bolí nejenom u nás, reformy bolely i na Slovensku, kde je dělala Dzurindova vláda až ve druhém volebním období, to chci zdůraznit. Reformy budou bolet ve Francii, reformy budou bolet kdekoliv, kde se provádějí. Velmi prosím, zbavme se této iluze, že dokážeme dělat bezbolestné reformy. Čím dříve se této iluze zbavíme, tím účinnější bude naše politika. Jsme v situaci nevětšinové vlády. Já to chci znovu zdůraznit – vlády, která má sice více poslanců než opozice, ale nemá jasně zafixovanou většinu. Každý jednotlivý zákon, každá jednotlivá norma v poslanecké sněmovně je boj, o každou mu-

34


síme svést politickou bitvu. A řekl to tady pan premiér a mělo by to tady zaznít znovu, s výjimkou jednoho jediného zákona, od vyslovení důvěry této vládě, všechny vládní návrhy byly schváleny Poslaneckou sněmovnou a Senátem. A to je úspěch této vlády, toto se nedařilo ani jiným vládám s podstatně silnějším postavením v Poslanecké sněmovně. A myslím, že bychom měli být schopni si toto říci. Jsme v situaci koaliční vlády, každý z nás by z tohoto místa dokázal hodinu, dvě či tři deklamovat kritiku našich koaličních partnerů. Každý z delegátů tohoto kongresu by to dokázal, každý člen výkonné rady, každý člen vlády. Ale současně si musíme být vědomi jednoho a říct si to otevřeně, je to z mnoha směrů pouze akademická diskuse. Chceme–li mít proreformní vládu v české politické situaci, jiná proreformní konstelace neexistuje, než je konstelace této vládní koalice. Nežijme v iluzích, jakákoliv jiná konstelace, ani teď, ani v předčasných či řádných volbách, která v sobě zahrne sociální demokracii, bude konstelací, která dělá méně reforem, bude konstelací, která dělá mělčí reformy, a bude konstelací, která dělá pomalejší reformy, pokud vůbec nějaké reformy udělá. Chceme-li jít dál jako občanští demokraté, jsem hluboce přesvědčen o tom, že musíme respektovat základní princip práce každé slušné normální fungující strany a tou je loajalita. Loajalita není sprosté slovo. Loajalita je základ politické odpovědnosti. Loajalita neznamená, že musíme mít na všechno stejný názor, loajalita neznamená, že musíme se vším souhlasit. Loajalita neznamená, že musíme stranickým orgánům, vládě, výkonné radě, regionální radě, komukoliv automaticky kývat na to, co hlásá. Loajalita znamená, že se o to spolu můžeme přít, že se o to můžeme pohádat, že o tom můžeme vést politický střet, ale že ho vedeme elementárním, lidsky slušným způsobem, že ho vedeme na stranické půdě a že ho nevedeme přes média. Toto jsou tři smrtelné hříchy politiky a každá politická strana, která přestane respektovat tyto tři principy, tak dříve nebo později dostane tvrdý trest od voličů a já bych velmi chtěl poprosit nás všechny, střetávejme se o názory, mějme tvrdé názorové střety, ale prosím kultivovaným způsobem, a ne přes média. Krásně tuto situaci vystihuje citát B. Franklina, který ho prohlásil, když vypukla americká revoluce: „Buďto budeme všichni táhnout za jeden provaz, anebo nás na tom provaze pověsí.“ Já si myslím, že to je velmi výstižný citát i pro tuto naši situaci. Máme před sebou klíčové úkoly příštího volebního roku. Začínáme příští rok prezidentskou volbou. Vzpomeňme si na začátek roku 2003, když jsme šli zdánlivě bez šance do této politické bitvy, kdy nám bylo sděleno, že tam jdeme jenom proto, abychom uspokojili svého bývalého předsedu a zakladatele strany. Ale my jsme tam šli za cílem tyto prezidentské volby vyhrát. Ale vzpomeňme si také na jeden faktor, že po volebním kongresu v roce 2002 se nevědělo, zda ODS vůbec přežije, zda to zvládne. A právě prezidentská volba byla základním integrujícím činitelem občanských demokratů. Dala nás dohromady, její vítězství nás potom vedlo od jednoho vítězství ke druhému. Dámy a pánové, nechť se tato prezidentská volba, úspěšná prezidentská volba Václava Klause v únoru příštího roku stane integrujícím činitelem občanských demokratů, která nás povede k dalším volebním vítězstvím.


35

Ivan Langer místopředseda ODS a ministr vnitra

Dobrý den, já jsem dostal za úkol mluvit na tomto kongresu dvakrát. Budu mluvit jako místopředseda a jako ministr. Dostal jsem úkol mluvit stručně, úderně a výstižně a dal jsem si úkol ty první dva úkoly splnit. Budu mluvit jako místopředseda – stručně, úderně a výstižně, a proto jsem si sundal sako. Kongres je úžasný v tom, že vždycky je to příležitost k tomu, podívat se, co bylo, vyhodnotit si, co je, říci si, co budeme dělat nebo co bychom měli dělat do budoucna. A to je struktura mého projevu a do té struktury jsem si řekl, že vám nabídnu pět základních hodnot, o které stojí i nadále v životě našem i v životě naší strany usilovat. Je to program, je to síla, je to odvaha, je to pracovitost a trpělivost. Zkusme se na ně podívat a něco si k nim říct. Já jsem si, když mluvíme o programu, vybral symbol majáku. A program byl vždy to, co odlišovalo ODS od všech našich soupeřů. Vždy od prvopočátku to byl program postavený na konzervativních hodnotách a ekonomickém liberalismu. A mys-

36


lím si, že to je to, co nás dělalo politickou stranou v minulosti, to je to, co by nás mělo dělat politickou stranou i teď a i do budoucnosti. Tedy program, na kterém se shodneme, program, který si vyhádáme, a program, který budeme prosazovat s vědomím toho, že jedna věc je, co si přejeme, a druhá věc je, co je reálně možné dosáhnout. Tou druhou hodnotou je síla. Vždy jsme v minulosti přetékali silou. ODS byla vždy silná v celé své straně, v každém jednom člověku, který tuto stranu reprezentuje. Když se podívám na to, co se teď děje, tak ten lev už neřve tak silně. Protože jsou otevřené jiné tlamy, které řvou taky, a my jsme dosáhli něčeho, co nás musí mrzet. My jsme zpochybnili naše voliče. My jsme je zpochybnili v tom, že jsme schopni dát najevo jednotně sílu. A zkusme se poučit a mluvil o tom už Petr Nečas a mluvili o tom i mí předřečníci. My se můžeme pohádat, ale chceme-li strhnout naše voliče, chceme-li strhnout sami sebe, tak musíme dát najevo sílu jako jeden hlas, jako jeden ten lev, který za mnou má na vás otevřenou tu svoji tlamu. Třetí hodnota, já jsem zvědav, jestli se vám bude pozdávat. Třetí hodnota je odvaha. A já vím, že teď si mnozí z vás říkáte, co tam dělá ten Mel Gibson? No to je statečné srdce! No to je ta odvaha, která nám nechyběla, když ODS vznikla jako nový politický subjekt. Byla to odvaha, která ODS dokázala protáhnout přes rozbouřené vody Sarajeva. Byla to odvaha, se kterou vznikla tahle vláda. Vzpomeňte si každý jeden z vás, jestli jste nepochybovali. Jestli jste měli v těch rozbouřených vodách vzniku té vlády dostatek odvahy. Byla to samozřejmě odvaha a statečné srdce, které zvládly tu první etapu reformy, kterou máme za sebou. Čtvrtá hodnota je pracovitost. Každý rozumný člověk ví, že není možné měnit věci ze dne na den. Každý rozumný člověk ví, že vedle toho, že chcete něčeho dosáhnout, že máte jasný cíl, tak musíte být schopni si ho také odpracovat. Jestli něco bylo symbolem Občanské demokratické strany v minulosti, a to na úrovni od té nejmenší obce, přes města, kraje a teď i ve vládě, tak je to pracovitost. A zkusme si i tuto hodnotu, prosím, udržet i do budoucna, protože před sebou toho máme ještě hodně co odpracovat. A poslední hodnota je trpělivost. Jestli se s něčím potkávám znovu a znovu, tak je to tah na bránu, nedočkavost a otázky: „Tak kdy už to konečně všechno bude hotový?“ A řeknu znovu to, co jsem řekl i před chvílí. Každý rozumný člověk ví, že chce-li dostat ježka z klece, musí napřed vědět jak, musí si to umět odpracovat a musí být přitom trpělivý. A to je pět hodnot, které jsem chtěl a dostal jsem za úkol je tady prezentovat, pět hodnot jako pět prstů jedné ruky. K tomu, abychom toho dosáhli, musíme umět tu ruku takhle natáhnout a podat tu ruku ke spolupráci, a pouze když budeme mít těchhle pět hodnot, tak potom můžeme udělat to, co dělají sportovci, když vyhrají. Takhle se zabušit na prsa a takhle tu pěst zatnout ve znamení vítězství. Prosím vás, udržme si tu schopnost, udržme těch pět hodnot, umějme nabídnout tu ruku a nebojme se, když vyhrajeme, tak se bouchnout do toho srdce a takhle tu pěst zatnout.


37

Petr Gandalovič místopředseda ODS a ministr zemědělství

Od sestavení první vlády Mirka Topolánka v září minulého roku jsme stranou, která nese před občany naší země a samozřejmě i svými vlastními členy odpovědnost za všechny tři úrovně samosprávy. Tato situace tu nebyla ani za vlád Václava Klause prostě proto, že neexistovaly kraje jako významná a dnes již neopominutelná úroveň samosprávy v naší zemi Nic na tom nemění to, že v této druhé vládě premiéra Topolánka má ODS v důsledku situace, která nastala na konci minulého roku, jako maximální možný výsledek vyjednávání pouze polovinu křesel a nenese odpovědnost za řadu klíčových ministerstev, jako jsou především finance. Občané, ale především my sami, starostové, primátoři i hejtmané za ODS, vidí tuto vládu jako vládu, za kterou odpovídá ODS, bez ohledu na konkrétní ministerstvo. Přirozené napětí, které mezi jednotlivými úrovněmi samosprávy panuje a vždy panovat bude, se tak dnes nutně přenáší dovnitř ODS. Trochu jsme si to již vyzkoušeli na krajích, za které ve valné většině také odpovídáme a na které jsme my, primátoři a starostové, už v minulém volebním období mnohokrát nadávali, že na zájmy naší obce či regionu kraj nedbá. V té době jsme však svorně mohli nadávat na vládu, co že to dělá proti zájmům obcí či krajů, a také jsme to hojně dělali. Nedělejme si iluze, toto napětí bude trvat vždy, ale je naším úkolem, abychom je nenechali působit proti jednotě ODS, ale abychom jej naopak uměli využít a v rámci legitimního hájení zájmů jednotlivých úrovní samosprávy dokázali vy-

38


diskutovat nejlepší variantu daného řešení. K tomu je však potřeba, abychom dokázali daleko přesněji zformulovat naši regionální politiku, náš politický pohled na to, jaká má být vlastně úroveň decentralizace a samosprávy v naší republice. Již od dob diskuse o vzniku krajů se ptáme sami sebe, zda chceme, aby se naše republika stala souborem silných a rozdílných krajů, a jakou míru pravomocí na ně přenést. A přesto nás samotné znovu zastihne nepřipravené a ne zcela jednotné debata o rozpočtovém určení daní v oblasti školství. Mnoho let jsme usilovali o změnu rozpočtového určení daní pro obce a kritizovali minulou vládu za poškozování zájmů obcí a měst, a přesto jsme na poslední chvíli museli vyvinout tlak na MF, aby připravilo zákon, který nebude namířen proti městům střední kategorie. Silně jsme se ohradili proti výroku tehdejší nejvyšší státní zástupkyně o gubernátorech na krajích a nyní máme na stole návrh zákona o krajích, který jako by z této myšlenkové linie vycházel. Zejména před nadcházejícími krajskými volbami musíme proto umět tato témata mezi vládou a kraji a obcemi již dopředu uchopit a nenechat je vybublat jako problém, kterého se často ráda chytí opozice a učiní si z něj své téma, podobně jako bychom to udělali my před dvěma lety. Určitě si nechceme brát úplně prostor k tomu, aby starosta, primátor či hejtman si nemohl veřejně postesknout, že zrovna na jeho kraj, město či obec se nedostalo v rozpočtu dost prostředků, ale dělejme to se znalostí věci a po vzájemné komunikaci tak, aby se věc nemusela eskalovat vzájemnými reakcemi tam a zpět. Bude to velký úkol pro nás pro všechny, ale věřím, že jej zvládneme.

Přemysl Sobotka předseda Senátu PČR

Pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, srdečně vás zdravím, vás všechny účastníky dnešního kongresu ODS, rád bych svůj projev zahájil konstatováním, že každý rok slaví lidé nějaké kulaté jubileum. Proto chci členům ODS připomenout, že letos uplynulo deset let od tzv. sarajevského atentátu na našeho tehdejšího předsedu a dnešního prezidenta České republiky Václava Klause. Je to dobrý důvod k tomu, abychom si tyto události připomínali a učili se z nich. Na druhé straně si můžeme s hrdostí říci, že jsme tento promyšlený pokus o likvidaci naší strany přežili především díky podpoře našich voličů. Obhájili jsme základní principy, na kterých byla ODS založena, jako legitimní politický koncept, který tato země po desetiletích komunistického marasmu potřebuje. Obranu konzervativních hodnot nelze totiž přenechat jen marginálním pravicovým politickým stranám a vliv na vývoj našeho státu přenechat levici a liberálům, kteří nám svou malou schopnost řídit Českou republiku ukázali nejlépe v dobách existence Občanského hnutí či působení Unie svobody ve vládách socialistických premiérů, kteří také zůstanou nadlouho jedním z varovných příkladů výsledků levicové politiky u nás.


39

Zkušenosti z podzimu roku 1997 by pro nás však měly být trvale mementem pro další práci. Musíme si totiž uvědomit, že úspěchy naší strany nemohou být pro nás důvodem k uspokojení ani po posledních volbách do krajských zastupitelstev a do obou komor našeho parlamentu. Je nutné, abychom si každý den byli vědomi toho, že proti nám dnes již nestojí jako v minulosti jen protivníci s levicovým myšlením, jako byli Miloš Zeman, Pavel Rychetský či Vladimír Špidla, ale že situace je mnohem a mnohem horší! Dnes jsou totiž našimi oponenty lidé pouze s ultralevicovou politickou kulturou, jako jsou Jiří Paroubek, Lubomír Zaorálek či David Rath. Tuto politickou kulturu symbolizuje agresivita, demagogie a populismus, který dokáže, jak víme i z našich dějin, bohužel oslovit načas značnou část občanů. Za této situace není výzva k jednotě strany jen obligátní frází, ale podnětem k hlubokému zamyšlení. Vzhledem k tomu, že máme ve svých řadách ministry, senátory, poslance, hejtmany a starosty, nelze při takovém rozvrstvení požadovat slepou jednotu na vůdcovském principu jako u dnešní ČSSD, která je navíc v opozici.

40


My musíme hovořit více než o holé jednotě spíše o vzájemné empatii a myšlenkovém propojení jednotlivých politických sil v ODS od starosty v malém městečku až po předsedu vlády. Jde totiž o to, že prakticky skoro každý rok je rokem volebním, a tak případné chyby a pracovní nedostatky kteréhokoliv z politických představitelů či třeba funkcionářů místních sdružení ODS negativně dopadají střídavě na nižší i vyšší stupně struktur veřejné a státní správy, které v danou chvíli řídí členové ODS. Jednoduše řečeno – naši ministři musí například přemýšlet i o tom, jak může eventuálně jejich práce zkomplikovat situaci hejtmanů, včas je informovat o svých záměrech, které se mohou dotknout krajů. Hejtmani by obdobně měli vnímat situaci našich starostů a reagovat na jejich signály a starosti. Senátoři a poslanci by měli citlivě korigovat legislativní práci vlády a tak bych mohl pokračovat dokola a kreslit zde jakýsi systém propojení a vzájemného pochopení, který bude k užitku nejen ODS, ale především naší zemi jako celku. Zároveň si musíme vždy navzájem uvědomovat, že politiku sice děláme na určitých ideových principech ODS, ale dokud budou v této zemi existovat koaliční vlády a rady krajských a obecních zastupitelstev, tak tato politika vždy znamená umění možného. Vynucené kompromisy jsou logickým důvodem, že se i naše reformní snahy stávají během na delší trati, než je sprint na sto metrů. Musíme proto zůstávat realisty, být trpěliví a odolat pokušení k siláckým řečem, které mohou natropit více škody než užitku. Věřím, že to společně zvládneme a Senát se rád zúčastní.

VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A HOSTŮ

41

VYSTOUPENÍ POLITICKÝCH PARTNERŮ A HOSTŮ Naděžda Kavalírová předsedkyně Konfederace politických vězňů

Vážený pane předsedo, vážené předsednictvo, vážení delegáti a delegátky, zdravím vás jménem Konfederace politických vězňů České republiky i jménem delegace, která mne sem provází, a děkujeme za pozvání. K vašemu sněmování jste vybrali Žofín, jak je to symbolické, zde se rodila stanoviska politické reprezentace Čechů již za Rakousko-Uherska. Pro KPV je Žofín rovněž symbolický, zde se sjednocovala politická hlediska a cíle politických vězňů komunistického režimu. Zde byla proklamována politická memoranda a rezoluce účastníků národního a demokratického odboje proti komunismu a tedy logicky členů K231 v roce 1968 a posléze KPV v roce 1990 a letech následujících. Na Žofíně jsme konali vrcholová celostátní setkání s představiteli parlamentních demokratických stran. Na Žofíně jsme konfrontovali stanoviska těchto stran s našimi. S radostí musím konstatovat, že jsme si právě s ODS a jejími názory nejlépe rozuměli. Proto věříme v pevnou podporu ODS našich zájmů. Jistě není jednoduché řídit věci veřejné po dvou obdobích, kdy v čele státu stála socialistická strana formovaná krajním sociálním programem, na který státní kasa neměla dost prostředků, a navíc, když takovýto populistický program byl tak lákavý. Ač jsme my – političtí vězni – v průměru ve věku seniorském, jsou nám kupodivu jasné základní podmínky pro řádné a hospodářské formování státu. Víme, že blahobyt nelze vyzvonit klíči, ani vykřičet na masových demonstracích. Pro úspěch řádného fungování státu platí jen jedno přikázání, a to je tvrdá, svědomitá a obětavá práce, protože nikdo nám nedá nic zadarmo. Možná, že právě náš seniorský věk nás zbavuje iluzí, že by takto koncipovaný program přijímala současná koalice s nadšením. O to je to nesnadnější úloha pro ODS. Úloha, jejíž řešení vyžaduje bezchybný výsledek, protože každá sebemenší chyba by ODS politicky deklasovala. ODS musí mobilizovat všechny své odborné i morální síly, aby tomuto úkolu dostála. Je to její velká povinnost už proto, že je první politickou stranou od vzniku Československé republiky, která narušila socialistickou hegemonii naší politiky, a upřímně řečeno, hegemonii ne příliš prospěšnou sebevědomí našich občanů. Musíme společnými silami, tedy vy mladí a my senioři, učinit vše pro to, aby náš občan, občan České republiky, byl i individuálně sebevědomým na to, že je členem společenství českého národa, a právě v tom je největší odpovědnost ODS, tedy občanské strany jako takové. To říkáme my, bývalí političtí vězni, kteří jsme neváhali ohrozit a poté ztratit svobodu nebo i život, právě pro nesmírnou cenu hodnot individuality pro svobodného člověka.

42


Dovolte mi vyjádřit vztah politických vězňů k sousedům. Naše způsobilost k demokracii a vnímání morálního kategorického imperativu ochrany svobody občana jsou našimi základními devizami pro přímou politickou konfrontaci s partnery v EU. EU je pro nás nezaměnitelný geopolitický partner, ovšem naznamená to, že by byl partnerem ideologickým. Proto zdůrazňujeme euro-atlantické spojenectví, které nemá právo žádný z našich partnerů narušovat. Znamená to, že věříme Spojeným státům americkým a s nimi hodláme spolupracovat exkluzivně. To není otázka ideologie, to je otázka důvěry v toho, kdo nám v nejhorších chvílích našich dějin skutečně pomohl. Nejsme zvědaví na bratrství z východu, není co očekávat od komunistické diktatury, třeba i modifikované na nové ruské samoděržaví. I proto usilujeme o to, aby z naší politické scény zmizel komunismus, ať je představován jakoukoliv formou a pragmatické úvahy vedly kohokoliv jinou cestou. My političtí vězni nepochybujeme, že to, co jsem zde vyslovila, je vám všem, delegátům kongresu, známo. Jen jsem chtěla demonstrovat některé z našich úvah. Je v tom ovšem i naděje, kterou ve vás klademe, ať už jste v rolích poslanců, senátorů, primátorů, hejtmanů, ministrů, premiérů, jakož i místopředsedů nebo předsedů Senátu a místopředsedů Parlamentu. Věřím, že mezi námi panuje shoda, a proto vám jménem KPV přeji z celého srdce další úspěšnou politickou pouť. Ale než skončím, dovolte mi přednést přeci jenom jednu žádost na úplný závěr. V nedávným dnech se konal v Senátu Parlamentu České republiky seminář k návrhu zákona o třetím odboji. Političtí vězni na tento zákon čekají 10 let. Dovolávám se odpovědnosti poslanců a senátorů ODS při schvalovacím procesu.


43

Jiří Čunek předseda KDU-ČSL

Vážený pane předsedo, vážené delegátky, delegáti, vážení hosté, dovolte mi, abych vás pozdravil jménem KDU-ČSL a poděkoval vám za pozvání na tento kongres, který se koná několik dní poté, kdy naše demokracie dosáhla, jak již bylo řečeno, plnoletosti. Jak víte, slavili jsme 18. výročí od pádu vlády jedné strany, od pádu nesvobody. Jak to bývá v životě lidském, dosažení plnoletosti s sebou vždy nenese úplnou zralost a úplnou odpovědnost. Myslím, že odpovědnost byla hlavním motivem k navázání koaliční spolupráce mezi KDU-ČSL, ODS a Stranou zelených. Chceme být odpovědni nejenom vůči naší generaci, ale především vůči generacím následujícím. Naše vláda, která se rozhodla k politické odpovědnosti, musí být vládou v jistém smyslu entuziastickou. Neexistuje reforma bez nepopulárních opatření a stejně tak neexistuje vláda, která by za realizace nepopulárních opatření sklízela ve společnosti převážně chválu a popularitu. Zvláště když víme, že po již schválené části reformy musí přijít penzijní a zdravotní reforma, což je základem pro zdravé veřejné finance našich potomků. Přesto jsem si jist, že námi zvolená cesta vedla tím správným směrem. Z bezpočtu setkání a diskusí s občany jsem nabyl přesvědčení, že mnoho lidí v naší zemi je ochotno se uskromnit a podpořit reformy, pokud jim dokážeme předložit jasnou a zřetelnou vizi a cíl této vlády. Lidé budou ochotni přijmout nezbytná úsporná opatření, pokud budou přesvědčeni o čistotě našich úmyslů a cílevě-

44


domosti, se kterou chceme dosáhnout prosperity této země. Chtěl bych však z tohoto místa varovat před každým, byť i sebemenším náznakem projevu arogance moci, siláctví či sobeckého prospěchářství. V situaci, kdy jsou lidé médii denně utvrzováni v názoru, že politika je jen směsice špíny a korupce, jsou lidé na takové excesy pochopitelně a oprávněně velmi citliví. Mělo by být proto naší společnou ambicí přinést této zemi nejen změnu ve správě veřejných financí, ale také ještě mnohem důležitější změnu politického i celospolečenského klimatu. Samozřejmě je jisté, že mezi námi dochází ke konstruktivním střetům. KDU-ČSL tvoří lidé se silně vyvinutým sociálním cítěním a značným citem pro spravedlnost, to znamená, že nám jde o ochranu lidí, kteří jsou z objektivních důvodů nějakým způsobem znevýhodněni. Uplatňujeme zásadu starou již více než 2000 let. Kdo nechce, podotýkám, nechce pracovat, ať nejí. Myslím, že mnozí z vás tomu velmi dobře rozumí. V dnešní řeči to znamená – ti, kdo pomoc potřebují, ti ji dostanou. Ostatní musíme vést a nést odpovědnost za život vlastní a životy těch, za které odpovídáme. Dalším silným prvkem naší spolupráce je samozřejmě posílení zakotvení České republiky v evropském společenství. Já pevně věřím, že stejný úmysl a stejný cíl má ODS. Zmínil jsem se o zralosti. K té patří schopnost spolu hovořit, vzájemně si naslouchat a společně řešit problémy, které vznikají. To měl na mysli T. G. Masaryk, když zastával tezi, že demokracie je diskuse. Máme koaliční smlouvu, kterou KDU-ČSL chce plnit. Všechny ostatní věci a jejich doplnění se mohou řešit jen diskusí na základě již výše zmíněného principu. Mnozí z vás očekáváte, že se zmíním o otázce prezidenta. Již teď vám mohu slíbit jedno. KDU-ČSL je konzervativní strana, a proto ctí a uznává úřad prezidenta a mohu vám slíbit, že to tak bude i po příštích volbách prezidentských. Děkuji, pochopili jste, že jsem nic jiného před rozhodnutím všech volitelů nemohl učinit. Přeji vám úspěšné jednání v dnešní den, hodně moudrosti a mnohým z vás hodně zralosti.

Martin Bursík předseda SZ

Vážený pane předsedo, vážené delegátky, vážení delegáti a hosté, někdy na začátku fungování této koalice ji váš předseda charakterizoval jako seskupení těch, kteří spolu mluví. Po dlouhých měsících povolebních přetahování nejprve o parlament a potom o vládu bylo to, že spolu politické subjekty vůbec mluví, alespoň nějakou nadějí, že se v této zemi povládne a odstartují se nezbytné reformy. Dnes, po zhruba deseti měsících, co spolu mluvíme, můžeme snad říci, že jsme schopni společně i pracovat. Děláme to v atmosféře napjaté, kdy početně silná opozice nejenže nám nic nesleví, ale každý náš úspěšný krok vykreslí do budoucna v nejčernějších barvách – přinejmenším jako obecné ohrožení. Nazvěme to „strašení voliče“.


45

Opozice je ale současně i bdělým strážcem našich volebních programů. Lituje nás zelené, jak jsme v koalici zmodrali. A lituje ODS, jak už je pomalu celá zelená. Toto si pro změnu můžeme nazvat „strašení voličem“. Jsme vládní strany a víme, že neseme zodpovědnost za všechny občany, tedy i za ty, kteří nás nevolili. Tím, že spolu mluvíme a v duchu Programového prohlášení nalézáme kompromisy, mluvíme společně i s širším okruhem občanů republiky. To není slabost, ale právě naopak. Projevujeme-li toleranci, projevujeme zároveň moudrou víru, že i ten druhý může mít v něčem pravdu. Tím nepřestupujeme na víru toho druhého, jak se o nás snaží tvrdit opozice. Jsme různé politické subjekty s odlišnými programy. Ale to jistě není důvod, abychom se odlišnými programy strašili navzájem, můžeme se nadále tolerovat a přitom udělat něco pro kvalitnější život v naší zemi a na naší Zemi. Jak řekl Marivaux: „Koalice je manželství z rozumu, v němž se tráví líbánky v oddělených postelích.“ Děkuji vám za pozornost a přeji vám úspěšné jednání.

46


POZDRAVY ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ A HOSTŮ David Cameron lídr britské Konzervativní strany

Je mi velkou ctí a potěšením, že zde dnes s vámi mohu být. Jsem rád zejména proto, že mě s vaší zemí pojí pokrevní pouto, které mám v sobě mnoho let. V roce 1937 se můj blízký příbuzný, Alfred Duff Cooper, stal členem vládního kabinetu. Byl zodpovědný za královské námořnictvo. O rok později podepsal britský premiér, Neville Chamberlain, Mnichovskou dohodu, která umožnila nacistický zábor Sudet a rozdrobila Československo. Můj příbuzný, Duff Cooper, se s tím nesmířil.

POZDRAVY ZAHRANIČNÍCH PARTNERŮ A HOSTŮ

47

Druhý den na protest z vlády rezignoval. Zastal se vaší země, zastal se tohoto kontinentu a principu svobody. A já jsem na něj za to hrdý. Proto jsem hrdý, že tu dnes, sedmdesát let poté, s vámi jsem. Bok po boku, společně s vámi a s vaší zemí vedeme pro novou generaci bitvu za ideje, ve které věříme. A je ještě jeden důvod, proč jsem hrdý na to, že zde jsem. Vaše strana a má strana jsou blízcí přátelé. Všichni moc dobře víme, jaké to je radovat se z úspěchů přátel. Vy jste uspěli tím, že jste prokázali schopnost být vůdčí sílou jak doma, tak v Evropě. Váš předseda a premiér, Mirek Topolánek, prokázal svou velkou schopnost být skutečným státníkem tím, že dal přednost zájmům vaší země a podařilo se mu utvořit stabilní vládu. A co víc, vaše vláda má za sebou první konkrétní výsledky. Je to jen a pouze proto, že jste se rozhodli udělat nepříjemná rozhodnutí pro budoucnost, a ne jen jednoduchá řešení pro vládní současnost. Jak v mojí zemi ukázala Margaret Thatcherová, takový postup není v danou dobu populární. Ale dějiny vždy odmění ty státníky, kteří dělají rozhodnutí správná, ne populární. Vaše fiskální reformy jsou správné a nutné. Posílí vaší ekonomiku a přilákají více investic a chci vašemu odhodlání a vedení vzdát čest. To, že jste vůdčí silou, jste dokázali nejen doma, ale i v Evropě. Jistě, Britská konzervativní strana a ODS pocházejí z různých zemí a různých politických tradic. Ale to, co nás spojuje, je optimismus vůči Evropě a naše přesvědčení, že Evropa může být a bude v 21. století úspěšným projektem, pokud ovšem provedeme změny, které Evropa potřebuje. A toto bude také hlavní vize naší nové frakce, kterou společně v Evropském parlamentu po volbách v roce 2009 založíme. To je také vize Hnutí za evropskou reformu, které jsme společně založili. Padesát let po podepsání Římské smlouvy máme Evropu s jinou realitou a jinými prioritami. S příchodem rozšíření EU máme také novou Evropu. Takže vše, co potřebujeme, je nová EU. Hnutí za evropskou reformu jsme založili právě proto, že máme jasnou vizi o nové Unii. Máme za sebou již dvě úspěšné konference. V září jsme zde v Praze diskutovali o tom, jak zvýšit evropskou konkurenceschopnost tak, aby Evropa v novém světě svobody, který s sebou přináší globalizace, uspěla. Dnes není ten správný čas na to, abychom v Evropě stavěli barikády vůči okolnímu světu. Evropa se dnes musí otevřít, aby pomohla byznysu vytvářet nová pracovní místa, prosperitu a příležitosti a aby byla nejvíce prosperujícím a dynamickým kontinentem. Jak vidíte, je zde mnoho bitev, které musíme spolu vybojovat, a mé dnešní poselství je jednoduché – a já vím, že vy mu budete rozumět jako nikdo jiný. Bitva za svobodu a příležitosti nikdy nekončí! Každá generace těch, kteří věří ve svobodu, lidský potenciál, v myšlenku, že síla naší společnosti pochází z úsilí, píle a kreativity našich občanů, musí být při-

48


pravena bojovat za své ideje, protože nepřátele svobody nelze nikdy zdolat. Ti druhý den opět povstanou. Dnes se opět nepřátelé našich svobod šikují do zbraně k novému útoku. Ale oni nám nechtějí ublížit. Oni nám chtějí pomoct. Jenže jejich myšlenky jsou vyčpělé, jejich metody selhaly a jejich další postup je třeba zastavit. Mluvím o politicích a úřednících, kteří mají pocit, že vědí, jak nejlépe zorganizovat náš život. Oni jsou ti praví experti, a proto musejí mít moc. Najdete je všude: u nás, u vás i v Evropské unii. Jsou posledními mohykány byrokratického věku, doby před informační revolucí a světem svobody, ve kterém je možné, aby skutečná moc byla v rukou občanů. Jenže tito byrokratičtí mohykáni se svým neustálým kontrolováním, regulováním a řízením chytili do vlastní pasti. Zašli příliš daleko. Příliš tlačili na pilu a odhalili tím historický omyl své cesty. V Británii se labouristům daří stále více a více vplížit do života našich občanů. Miliony rodin byly vsáty složitým systémem daňových dobropisů. Armáda berních úředníků je dnes skoro stejně tak velká jako ta skutečná. Dětem ve školách se odebírají otisky prstů. A tento týden jsme zažili šokující dopady této byrokratické přesily: vládě unikla citlivá data o skoro každé rodině. Unikla jejich jména, adresy i čísla bankovních účtů. A poučili se? Přiznali si, že věk byrokracie zašel příliš daleko? Jistě že ne! Jsou stále zahrabáni v byrokratických zákopech. Odteď chtějí schraňovat každý citlivý detail o každém Britovi v národním registru občanů. V Evropské unii jsme také svědky byrokratické invaze – ve snaze harmonizovat a homogenizovat snad každý aspekt lidského života od daní až po různé regulace. Tato zatuchlá ideologie už sotva lapá po dechu. Tento světonázor nemá v našem světě svobody místo. Naším úkolem je bojovat proti této byrokratické invazi a vést Evropu na počátek nové, postbyrokratické éry. Ve světě bez byrokratů mají lidé více pravomocí a mohou rozhodovat o svém životě. Mají širší rozhled, mají větší ambice a chtějí se více rozhodovat sami za sebe. Strany, jako jsou ty naše, musejí razit cestu, která vede k menšímu státu a větším individuálním svobodám. To jste ostatně již ukázali se svými smělými reformami. Snížili jste daně tak, aby lidé mohli svobodně rozhodovat o tom, jak své peníze utratí. Vedete kampaň proti nesmyslným evropským regulacím. Já jsem Británii také představil konzervativní vizi politických změn v celé řadě oblastí – více pravomocí obecním zastupitelstvům ke správě jejich záležitostí – více pravomocí rodičům, aby se mohli rozhodnout, jaká škola je pro jejich děti nejlepší – více možností pro mladé rodiny, aby si mohly koupit své první bydlení. To je má vize: dát lidem více příležitostí a pravomocí, aby mohli sami rozhodovat o svém životě.


49

A vím, že to je vize, kterou také sdílíte. Pojďme a využijme této příležitosti. Pojďme společně vytyčit cestu pro 21. století. Nový kurz v Evropě, nový kurz ve vaší zemi a nový kurz pro mou zemi. Víme, že můžeme porazit sílu byrokracie a nepřátele svobody. Víme, že můžeme prosadit svobodu a osvobodit nové příležitosti. Jsme si jisti, neboť dnes na tomto kontinentě a na světě stojí historie na naší straně.

Donald Tusk zdravice předsedy polské liberální Občanské platformy

Srdečně zdravím účastníky kongresu Občanské demokratické strany, moje přátele.Vím, že vás tak mohu nazývat, neboť Občanská platforma a Občanská demokratická strana jsou strany, které spolu velmi dobře spolupracují jak v záležitostech bilaterálních, tak i v Evropské unii. Mohu vás tak nazývat, neboť když jsem to potřeboval já, i když to potřebovala Občanská platforma, váš lídr a vedoucí před-

50


stavitel, Mirek Topolánek, můj srdečný přítel, byl tam, kde jsme potřebovali jeho pomoc, u mě v Gdaňsku. To bylo v době prezidentských voleb a tuto pomoc a toto gesto si všichni velmi dobře pamatujeme. Víme kolik dobrého se zrodilo během spolupráce Česka a Polska, zvláště v Evropské unii. To, že jste nás v Bruselu podporovali ve věci našeho postoje, si budeme opravdu dlouho pamatovat. Lituji, že se nemohu zúčastnit tohoto kongresu, velmi jsem chtěl, ale zrovna v tento den jsem předkládal vládní prohlášení a odpovídal jsem na otázky poslanců polského Parlamentu. Formujeme naši vládu. Je to den našeho úspěchu a částečně také vašeho úspěchu. Moje svatební cesta s mojí manželkou před 30 lety byla cesta do Prahy a budeme si ji vždy pamatovat a mít ji ve svých srdcích. Proto vím určitě, že když to jenom čas dovolí, znovu budu s vámi a se svým přítelem Mirkem Topolánkem. Přeji vám úspěšná jednání. Všechno nejlepší.

Pedro Fuentes Cid mluvčí kubánské organizace politických vězňů Presidio Publico Cubano

Mnohokrát vám děkuji za pozvání na Kongres ODS a také děkuji za příležitost, že zde mohu dnes vystoupit. My, bývalí kubánští političtí vězni, zde dnes máme jedinečnou příležitost učit se a pozorovat, jak takový kongres probíhá, protože i když za naši svobodu bojujeme téměř půlstoletí, nikdy jsme sami neměli možnost takový kongres organizovat. Chtěli bychom blahopřát a vyjádřit ocenění všem, kteří svou tvrdou prací přispěli k realizaci této akce. Ti z nás, kteří jsou stále nuceni žít pod komunistickým útiskem, jako lidé na Kubě, v Číně, Severní Koreji, Vietnamu, Laosu, Tibetu a v dalších zemích, vás dnes prosíme: „Nezapomínejte na svou minulost!“ Doba, ve které nyní žijete, je spojena s prosperitou. A my, kteří milujeme tuto báječnou zemi, se cítíme být velice šťastni. Ale vaše budoucnost bude v bezpečí pouze tehdy, pokud si budete pamatovat, že „rudá diktatura“ je stále připravena znovu udeřit. Pořád si musíme připomínat, že přibližně jedna a tři čtvrtě miliardy obyvatel této planety jsou stále zkoušeni touto noční můrou a většina lidské populace je k této tragédii lhostejná. Vypadá to, jako by se Rusko připravovalo na další studenou válku, jako by měly znovu začít závody ve zbrojení. Latinskoamerické země se jedna po druhé, více či méně, dostávají pod vliv jakéhosi druhu komunismu. Mnozí lidé nacházejí pro existenci takových režimů ospravedlnění. V Evropě, a dokonce v bývalých komunistických zemích někteří mladí lidé s nostalgií vzpomínají na starý režim či jiná radikální, antidemokratická hnutí.


51

Řada z vás, kteří tu dnes sedíte, jste byli svědky nebo přímo oběťmi komunistického režimu. Více jak sto milionů lidí, kteří padli v krveprolití rudé diktatury, měli své rodiče, bratry, sestry, děti. Mnozí další si nesou stopy traumatu proto, že se jim tyto hrůzy podařilo přežít, ale děsivé vzpomínky nesou stále v sobě. Protikomunističtí političtí vězni z celého světa bojují pro vás, pro mě, pro nás. Máme společného nepřítele. Podařilo se nám vytvořit Mezinárodní unii protikomunistických a politických vězňů. V naší skupině jsou různé národnosti a spojuje nás stejný cíl. Chceme i dalším ukázat, co je komunismus ve skutečnosti zač. K tomu ale potřebujeme i vaši pomoc, abychom mohli oslovit organizace, které nás podpoří třeba i finanční pomocí. Až doposud bylo naše úsilí vykonáno za pomoci našich vlastních omezených prostředků. Ale i kdybychom žádnou pomoc, žádnou finanční podporu nesehnali, tak budeme v naší činnosti pokračovat dál! Pojďme touto cestou společně, sjednoťme úsilí v našich cílech, proti našemu společnému nepříteli. Kdykoliv nás budete potřebovat, kubánští bývalí političtí vězni z „PRESIDIO POLITICO CUBANO“ říkají a budou vždycky říkat: „PŘIPRAVENI!“

52


Angela Merkel předsedkyně CDU, spolková kancléřka SRN pozdravný dopis

Vážený pane předsedo Topolánku, vážené dámy a pánové delegáti, přátelé z ODS, jménem německé CDU Vás zdravím a přeji Vašemu 18. Kongresu hladký průběh jednání. Je tomu téměř rok, co ODS převzala vládní odpovědnost, a své působení dnes na kongresu hodnotí. Vaší vládě se podařilo prosadit první reformní kroky, které povedou k nutnému ozdravení státních financí. Svým reformním směřováním jdete příkladem ostatním zemím Evropské unie. Jsem si jista, že ODS bude svými příkladnými a rozhodnými skutky obohacovat vývoj v České republice i nadále. Dobré vztahy mezi našimi zeměmi jsou stvrzeny i naším úzkým partnerstvím na evropské úrovni. V tomto kurzu musíme a budeme nadále pokračovat, a to zejména proto, že Vaše země bude v roce 2009 Unii předsedat. Těším se na další spolupráci našich stran a přeji Vám vše dobré a mnoho úspěchů při plnění dalších úkolů, které před Vámi stojí.

Alexandr Milinkijevič předseda Hnutí za svobodné Bělorusko pozdravný dopis

Vážení členové ODS, je mi velkou ctí Vás oslovit při příležitosti Vašeho 18. Kongresu. Pro běloruské demokraty jsou to právě členové a příznivci ODS, kteří hráli rozhodující roli v demokratizačním procesu Vaší země a v její integraci do euroatlantických struktur. Velmi si vážíme Vašich zkušeností a úspěchů,


53

kterých jste dosáhli při procesu vypořádání se s komunistickým režimem a následném zavedení silných demokratických tradic a institucí. Oceňujeme také solidaritu a podporu, kterou ODS a vláda ČR poskytuje běloruským demokratickým silám v jejich úsilí o nastolení demokracie a svobody a ve snaze začlenit Bělorusko, jako evropský stát, zpět do evropské rodiny demokratických a svobodných zemí. Velmi doufám, že česká vláda i občanská společnost budou i nadále hrát klíčovou roli v prosazování konzistentní a výrazné politiky, která podporuje demokratizaci a evropeizaci Běloruska. Přeji ODS a jejím členům mnoho úspěchů v jejich aktivitách jak na domácím, tak na mezinárodním poli.

54


PROJEVY ČLENŮ VLÁDY ZA ODS Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Vláda ODS Proč jsme vlastně s kolegy ve vedení ODS rozhodli zařadit tento takzvaný „vládní blok“? Já myslím, že je to celkem evidentní. My nemáme pocit, že bychom některé věci komunikovali špatně, a přesto nejenom že je neznají naši voliči, ale v celé řadě případů je neznají ani naši členové. Jak se můžeme radovat nad úspěchy této vlády, když je vlastně neznáme? Ta chyba je samozřejmě na straně komunikátorů, ale chyba je také na straně těch, kteří by mohli nebo měli naslouchat a měli by znát naše kroky natolik, aby mohli naši slávu šířit po celé České republice a rozdávat radost do rozjásaných dětských tváří. Takže to je cíl. Já myslím, že je zcela evidentní, když se podíváme zpátky, podíváme se na současnou dobu a podíváme se do budoucnosti, tak přesto, že ty věty vypadají jako velmi ploché, tak

PROJEVY ČLENŮ VLÁDY ZA ODS

55

ta první věta je jasná. My po 10 letech máme vliv na správu věcí veřejných, my máme vliv na správu této země. To, jestli se nám to daří nebo nedaří, o tom vás možná přesvědčí či nepřesvědčí ministři. Nicméně, je třeba se podívat na těch 8 let vládnutí socialistů, pak na tu trajektorii tápání při hledání nové vlády a pak na ten rok, který vládneme my. Já tady nechci jásat a vykládat vám, jak jsme dokonalí, jak jsme bezvadní, ale mohu říct, že ten rok nebyl promarněný. My se vám to pokusíme dokázat, abyste věděli nejenom to, co už se podařilo. Vy to mnohdy netušíte, ale abyste věděli také, kudy půjdeme dál. Co je vlastně tím největším úkolem? My to známe z těch head-lines z novin. Zdravotní reforma, důchodová reforma, říkáme ty velké věty, ale málokdo si dnes dovede představit, co je vlastně obsahem těchto vět, co je vlastně koaličním kompromisem, který budeme prosazovat. Už to tady bylo dnes řečeno a já jsem děkoval i Petrovi Tluchořovi a je třeba poděkovat všem poslancům, kteří se účastní hlasování. Přes všechny rozmíšky, přes všechny třenice se nám nakonec daří získávat většinu v Poslanecké sněmovně a ten jeden zamítnutý zákon, shodou okolností pro nás velmi citlivý a bolestný, je rozpočtové určení daní pro kraje. To musím říct, že nás netěší. Pro nás to je výzva, jak pro hejtmany, tak pro krajské reprezentace, tak samozřejmě pro vládu připravit speciálně příští rok před volbami takovou normu, aby prošla Sněmovnou a aby v ní byly zakotveny ty principy, které jsme do tohoto zákona zakotvili, nebo jsme doufali, že budou v tomto zákoně zakotveny. Já jsem chtěl definovat, a nechci jmenovat těch deset oblastí, to si každý může přečíst v programovém prohlášení, nicméně chtěl jsem prokázat to, že ať je to vládní blok, tak chceme prokázat naši schopnost vládnout, manažerskou schopnost vládnout. My jsme rozdělili těch deset programových oblastí do 188 vládních projektů. V současné době je splněno 57, což, percentuálně vzato, je velmi slušné, ale ty nejzávažnější úkoly nás teprve čekají. V realizaci je 116 projektů. Představme si, co znamená ta realizace. Velmi ostrou diskusi a hádku na odborné i politické úrovni, někdy je to věcný záměr zákona, každopádně je to v nějaké legislativní přípravě. Snažíte se dát dohromady legislativní kapacity tak, abyste vůbec měli ten zákon s kým napsat. Těch lidí, kteří by to mohli napsat, je málo. Jedni to psát nechtějí a druzí to napsat neumí. Ale samozřejmě musíte využít ty kapacity, které máte. Ty zbývající projekty jsou připraveny dle harmonogramu. Toto je síťový graf, kde je postiženo jak časové hledisko, to je ta osa X, tak samozřejmě hledisko priorit, to je ta osa Y. Toto jsou projekty, které budou realizovány například v reformě veřejných rozpočtů daní a daňové soustavy a jsou rozplánovány fakticky na celé funkční období tak, abychom splnili programové prohlášení, abychom naplnili koaliční smlouvu. Je tam samozřejmě z toho zjevné, že některé projekty jsou řešeny souběžně na různých resortech, některé projekty jsou provázané, některé jsou časově navazující. Prezentaci k vystoupení premiéra Mirka Topolánka naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Topolanek.ppt

56


Já jsem se snažil, a už vlastně se pokouším, jezdit po České republice a představovat „pět priorit premiéra“, na které navazuje většina projektů všech mých kolegů ve vládě. Jiří Pospíšil minulý týden představoval velmi úspěšně reformu justice a narazil na několik velmi citlivých témat. Prezentoval některé i pro ten soudní stav velmi, řekl bych, komplikované plány. Přesto je zařadil do těch tří premiérských priorit, protože pokud nebudeme schopni provést reformu justice, reformu policie a ty kroky, které běží, které v dílčích aspektech běží a které mají nějaký plán, nějakou tečku, nějaké světlo na konci tunelu, tak jsme vlastně selhali. Já tady teď nechám na plátně běžet celou řadu splněných úkolů v jednotlivých oblastech, přičemž je nechci komentovat. Myslím si, že moji kolegové ve vládě vám dostatečně ukážou, jakým způsobem postupujeme, jakým způsobem vůbec je možno postupovat v té vládě, která má celou řadu kontroverzních témat programově naprosto rozdílných. Přece diskuse na vládě, já je teď nechci popisovat, všichni říkají, že jsem hodný člověk, na té vládě nejsem příliš hodný člověk. Já se opravdu snažím, aby ta vláda fungovala v tomto komplikovaném složení efektivně, a nám se to daří. Prohádávat některé věci, týkající se velmi citlivých témat pro zelené. Jsou to energetické věci, ekologické věci, přímá volba – já nevím koho všeho, nejrůznější otázky spojené se zvýšením přímé demokracie. Mohu vás ubezpečit, že vůbec není jednoduché o tom diskutovat, ale snažím se vás po celou dobu přesvědčit, že pokud neexistuje alternativa, tak jsme povinni ten kompromis hledat. Než mi doběhne, asi za dvě a půl minuty celá ta prezentace, chtěl bych využít té možnosti, že mohu vystoupit ještě jednou, a říct vám něco o tom, jak ve světě u podobných velkých a úspěšných stran, jako jsou Občanští demokraté, funguje nevolební kongres. Nevolební kongres u stran, jako je CDU, britští konzervativci, američtí republikáni, partiro popular ve Španělsku a jinde, není kongres, kde by každý chtěl vyjádřit svůj názor, třeba negativní, tak, aby tu stranu v té dané chvíli poškodil. Nevolební kongres je jednoznačná demonstrace směrem ven, že jsme strana zralá, že jsme strana, která ví, co má dělat, a že to děláme dobře. Volební kongres, to je kongres, kde se prezentují jednotliví lídři nebo kandidáti na lídry, aby představili svůj koncept, svůj program, svoji cestu. To je ten kongres, kde máme diskutovat a přít se, hádat se o jednotlivé priority, o jednotlivé nástroje, o jednotlivé cíle. Tento kongres se má podobat spíše republikánské konvenci Madiosn square garden, kde všichni mají třepetalky a volají: „Four years more.“ V případě prezidenta Klause „five years more“, to je nevolební kongres a je jedno, které strany na světě. Já vás chci ubezpečit, že to, že tady někdo vystoupí a řekne negativní názor a bude zítra v novinách, má jepičí život. Nás to možná poškodí všechny, ale velice krátce. My všichni přece víme, že pokud není jiná alternativa, tak jsme odsouzeni ke koaličnímu vládnutí. Jsme odsouzeni k tomu se dohodnout. Jsme odsouzeni k tomu najít kompromis, protože máme tuto odpovědnost. A ani ne kvůli nám samotným, kvůli ODS. Chci zopakovat, že především kvůli občanům České republiky, a byl bych rád, aby vás ti ministři, které já nešetřím, tady je chválím, ale jinak je nešetřím, aby vás přesvědčili, že jdeme opravdu správným směrem.

57


Petr Nečas ministr práce a sociálních věcí

Sociální reformy Dobrý den dámy a pánové, dovolte mi, abych řekl z tohoto místa několik slov, týkajících se sociálních reforem, které provádíme a které budeme provádět. Jaký je hlavní cíl? Máme tady nárůst mandatorních výdajů, které za roky 2006 a 2007 vzrostly o 100 miliard korun za období vlád Jiřího Paroubka. To je velmi vážný stav, který by vedl k tomu, že v roce 2009 budou veškeré mandatorní výdaje vyšší než příjmy státního rozpočtu a skutečně by vedly veřejné finance ke kolapsu. Tady je vidět, jak se nám vyvíjely mandatorní výdaje v uplynulých letech. Já tento graf velmi často ukazuji a velmi prosím, abychom ho pečlivě studovali. Mimochodem všimněte si tohoto roku, to je rok, kdy vznikl v podstatě volební program ODS. A nárůst sociálních mandatorních výdajů byl v té chvíli pouze 11 miliard korun ročně. V době, kdy ODS musí provádět svoji rozpočtovou politiku a daňovou politiku a sociální politiku, tak je nárůst mandatorních výdajů 68 miliard. Čili více než 6krát, než v době, kdy vznikal náš volební program. Prosím, aby tento kontrast těchto dvou čísel byl brán jako velmi závažný argument. Co jsme tedy prosadili v prvním vládním stabilizačním balíčku především? Máme adresnější sociální systém. Zužujeme okruh těch lidí, kteří pobírají sociální dávky, a převádíme významnou část těchto sociálních dávek, především v podobě přídavků na děti, do daňového systému, což je moderní koncept. Mimochodem koncept, který velmi vážným způsobem zvýhodňuje právě ty rodiny, kde alespoň jeden člověk pracuje. Nemluvě o tom, že lidem více ponecháváme v jejich kapsách, a to místo abychom ty peníze od nich vytáhli a pak jim je přerozdělovali v podobě sociálních dávek. Klíčovým opatřením je zastavení automatických valorizačních mechanismů, protože jeden z hlavních důvodů tohoto prudkého nárůstu mandatorních výdajů je, že sociální demokraté do všech sociálních dávek zavedli automatická valorizační schémata. Zavádíme již některé novinky, jako je například flexibilní vícerychlostní rodičovská. Tady je vidět vývoj, který by probíhal, pokud by nebyl přijat stabilizační balíček. Je vidět, že jsme v podstatě stabilizovali nárůst mandatorních výdajů v oblasti systému státní sociální podpory. Zavedli jsme zpřísnění výplaty sociálních dávek již ve vládním stabilizačním balíčku, tzn. především ve vztahu k lidem, kteří se vyhýbají práci, vyhýbají se aktivnímu chování na trhu práce, případně mají problémy s pracovní kázní, budou vyškrtnuti z evidence nezaměstnaných, tím pádem ztrácejí nárok na sociální dávky. Současně také motivujeme k další pracovní aktivitě tím, že daňové slevy se týkají i penzistů, což je i jedna z myšlenek naší důchodové reformy, tzn. více provázat možnost zaměstnávání starších občanů a prodloužit i pracovní dráhu. Provedli jsme velmi odvážný manévr v oblasti reformy nemocenského pojištění, mimochodem manévr, na který si netroufla ani vláda Mikuláše Dzurindy, tzn. zavedení tzv. třídenní kadenční Prezentaci k vystoupení ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Necas.ppt

58


lhůty do systému nemocenského pojištění, což je mimochodem standardní evropské řešení, 12 z 15 starých členských zemí EU má zavedenou tuto kadenční lhůtu. A jako novinku jsme také zavedli maximální vyměřovací základ pro platby sociálního pojištění, protože ten náš systém je extrémně solidární a právě zavedení stropu je spravedlivým krokem. Co dále chystáme? Zásadní úkol této vlády je důchodová reforma. První etapa důchodové reformy, která spočívá ve změnách v průběžném důchodovém systému, které budou spočívat v tom, že nadále bude pokračovat rok věku odchodu do důchodu na 65 let, prodlouží se minimální délka pojištění na 35 let, zavede se nový systém invalidních důchodů, což je velmi důležité opatření, protože invalidních důchodců máme 560 000 vedle 2 000 000 starobních důchodců a je to vůbec ta nejrychleji rostoucí položka v rámci důchodového systému. A také chceme zavést možnosti souběhu pobírání penzí a pracovní aktivity s možností navyšování si penze. Tato první etapa je již připravena v podobě paragrafového znění. To, proč v tuto chvíli není ve vládě, je tam skončeno meziresortní připomínkové řízení, je, že intenzivně vyjednáváme s politickými partnery, především se sociální demokracií o možnosti nalezení kompromisní varianty, aby tato důchodová reforma byla odolná vůči výkyvům politického cyklu. Jinými slovy, aby v této podobě platila pokud možno na 10 až 15, v nejlepším případě i 20 či více let, a chceme tato jednání dotáhnout do konce letošního roku. Důvod té důchodové reformy, protože to je zásadní úkol, je vidět na tomto grafu, kde je vidět, jak se nám postupně blíží čísla celkového počtu pojištěnců a důchodců, protože nám stárne populace.


59

Máme již 20 % lidí starších 60 let, po roce 2007 to bude jedna čtvrtina spoluobčanů starších 60 let a po roce 2030 dokonce jedna třetina našich spoluobčanů starších 60 let. Je to tedy nutný krok, jinak nám po roce 2017 začne systém sklouzávat do velmi tvrdých deficitů, ve kterých mimochodem není dnes jenom proto, že máme velký růst zaměstnanosti za poslední rok o 80 tis. osob a že máme relativně velmi slušné tempo mezd. Z obou těchto důvodů nám rostou odvody sociálního pojištění. Jenom proto máme v současné době měkké přebytky v důchodovém systému, ale po roce 2017, i kdyby trvaly tyto příznivé ekonomické faktory, v každém případě důchodový systém v České republice bude padat do tvrdých deficitů, které dosáhnou až 50 % hrubého domácího produktu někdy po roce 2050. V druhé etapě důchodové reformy, kterou jsme zahájili paralelně s tou první, protože některá opatření jsou již fakticky v podobě zákonných návrhů. Jedná se především o zřízení účtů důchodových rezerv. Musím říci, že tento zákon, respektive tento návrh je již v novele Zákona o rozpočtových pravidlech, kde je již obsaženo zřízení účtu důchodových rezerv, na které budou převáděny nejenom přebytky při výběru důchodového pojištění, ale také výnosy z kapitálových účastí některých podniků ve vlastnictví státu. A co je důležité, tyto výnosy budou dále kapitalizovány, to znamená, budou moci za ně být nakupovány cenné papíry. Tento krok z druhé etapy již běží paralelně. Vedle toho bude druhá etapa důchodové reformy primárně zaměřena především na oblast důchodového připojištění, tzn. více motivovat větší počet lidí, aby si spořili větší částkou po delší dobu. My sice dnes máme 3,8 milionů pojištěnců. Chceme se dostat na 5 milionů pojištěnců. Průměrná výše úložky je 460 korun. Chceme se dostat alespoň na 1500 korun především tím, že oddělíme majetek akcionářů a klientů, zřídíme takzvané správcovské společnosti, které budou mít možnost nabízet nikoliv pouze produkty s tzv. nezápornou nulou, čili s garantovaným buďto plusovým výnosem, nebo maximálně nulou, ale také více dynamické investiční strategie. Důvodem tohoto omezení v současné době, že nemůžou tyto důchodové fondy nabízet jiné produkty než kladný výnos nebo nulu, je to, že potom ony jsou nuceny investovat pouze do dluhopisů a státních cenných papírů. To tvoří 80 % jejich investic. Pouze 5 % jejich investic jde do akcií a my to chceme změnit tím, že umožníme této správcovské společnosti nabízet své portfolio fondu s rozdílnou investiční strategií. Co se týče třetí etapy důchodové reformy, chceme mít možnost, aby klienti povinného důchodového systému měli možnost vyvézt část procent právě do těchto soukromých spořicích fondů. A chci zdůraznit na dobrovolném základě, čili je to metoda na základě tzv. opting outu čili nikoliv v žádném případě na základě povinnosti. Chceme dále podporovat propojení trhu práce se sociálním systémem, chceme více vázat výplatu sociálních dávek na aktivní chování toho klienta, tzn. bonifikovat jeho aktivitu, malifikovat pasivitu a penalizovat zneužívání čili penalizovat nezákonné chování. Chceme vytvořit prostředí práce – za nízkou mzdu bude výhodnější než pobyt na sociálních dávkách. Mimochodem skryté kouzlo daňových opatření, které zavádíme, je, že se v příštím roce zvýší čistá minimální mzda, aniž zvedáme minimální mzdu. Ta se zvedne o 240 Kč, ale náklady zaměstnavatelů zůstanou stejné, protože hrubá mini-

60


mální mzda zůstane 8000 Kč. Dokonce u matky samoživitelky se třemi dětmi vzroste čistá minimální mzda o 1400 Kč, čili už poměrně znatelně, a je to výhodnější než brát sociální dávky. Chceme taky tam, kde se zneužívají sociální dávky, více přecházet na věcné plnění. Chceme velmi výrazným způsobem liberalizovat trh práce. První technická novela zákoníku práce, která má již jisté liberalizační prvky, je v tuto chvíli v Senátu. Po rozhodnutí Ústavního soudu předložíme koncepční liberalizační novelu zákoníku práce, která povede více k flexibilnímu modernímu trhu práce. Chceme liberalizovat oblast zaměstnávání nejen pro naše občany, ale i pro nedostatkovou pracovní sílu, protože v České republice je všeobecný hlad po pracovní síle. Chybí kvalifikovaní řemeslníci i kvalifikovaní odborníci se středoškolským a vysokoškolským vzděláním. Velmi bolestivým problémem v naší zemi je práce načerno, protože právě kombinace pobírání sociálních dávek s příležitostnou prací načerno je důvodem toho, že značná část zůstává v sociální síti těchto klientů dobrovolně, a my je musíme z tohoto systému dostat. Já chci ale podotknout, že se nejedná o postihování lidí, kteří jsou zaměstnáni načerno, že se nejedná dokonce ani o postihování lidí, když někdo dá někomu tři stovky za to, že mu pomůže natřít vrata od garáže, že se jedná o trestný čin v případě systematického organizování ilegální práce, čili nikoliv nedeklarovaného zaměstnávání. Čili jedná se o organizovaný zločin systematického zaměstnávání načerno. To jsou tedy opatření, která chystáme v sociální oblasti, jejich součástí musí být i moderní flexibilní prorodinná politika, chceme rozšířit spektrum činností a spektrum možností péče o děti. Chceme také samozřejmě zjednodušit dávkový systém a učinit ho více adresnějším, než je v současné době. A samozřejmě jedním z klíčových institucionálních prvků je i reforma lékařské posudkové služby, protože přes tu nám v současné době, přes posudkové systémy, protéká 80 miliard mandatorních výdajů. Pouze několikaprocentní úspora v této oblasti efektivnějším zřízením lékařské posudkové služby přináší úspory v řádech několika miliard.

Alexandr Vondra místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Vážení delegáti, milí hosté, dámy a pánové, setkáváme se spolu podruhé od vítězných voleb v roce 2006. Situace je ale oproti loňskému listopadu jiná. Už nejsme ve vládě sami, jak bychom si vroucně všichni přáli, ale ve vládní koalici s lidovci a zelenými. A koalice – má-li existovat déle než pár týdnů – nemůže být jen naprostou výhrou jedněch a absolutní prohrou druhých. Ke koalici prostě patří kompromis a schopnost dohody dosáhnout a dohodu dodržet. Nemusíme chodit v žofínských kuloárech, abychom pochopili, že koaliční kompromisy ovlivňují nálady uvnitř ODS. Všichni ti, kteří tyto kompromisy těžko vydýchávají, by si ale měli položit otázku – existuje jiná alternativa? Existuje v parlamentu konstelace, která by přinesla pro ODS


61

jiné, výhodnější vládní řešení? Prosadili bychom s jiným koaličním partnerem více? Myslím, že budu mluvit za většinu z Vás, když řeknu jasně, že vhodnější alternativa teď neexistuje, a pokud bude ve Sněmovně levice vedená duem Paroubek – Rath, troufám si tvrdit, že ani existovat v dohledné době nebude. Naše vláda zahájila reformy. Tyto reformy potřebují čas, aby se projevily první pozitivní efekty. Příští měsíce nebudou jednoduché. Budeme v palbě kritiky ze strany opozice, čeká nás supervolební rok. Zkrátka: poplujeme v bouřlivých vodách. Co dělat, ví každý námořník. Jediná rozumná rada zní: „V bouři drž pevně kormidlo a vesluj dál.“ Jinak se utopíme. Sílu na to, abychom zvládli plavbu v peřejích, máme. Základní fakta mluví jasně: ODS má prezidenta a jen vlastními chybami ho můžeme ztratit. Máme dvanáct hejtmanů, vládneme v Praze, máme absolutní většinu v Senátu a nejsilnější zastoupení v Poslanecké sněmovně od vzniku České republiky. Jsme nejsilnější stranou vládní koalice. Pokud se to zdá někomu málo, mě ne. Ano, udržet naše pozice nebude jednoduché. Ale máme-li obstát, nesmíme se hádat, podrážet si nohy, podléhat poraženectví a pesimismu. Všichni víme, jak důležitá je v čase změn jednota. Je v ní síla. Jeden známý mi včera tady v předsálí říkal, že náš problém je příliš mnoho alfa samců, kteří se někdy neumí krotit. Chce se říci: náš národní sport je kopaná – bohužel často do kotníku. Nedivme se pak ale, až nám někdo nakope zadnici. Náš kongres bude přijímat usnesení k evropské reformní smlouvě, kterou bude premiér společně s dalšími státníky Evropské unie podepisovat v prosinci v Lisabonu. Stejně tak jako složení a programové prohlášení naší vlády i tato smlouva je kompromisem, na němž se muselo shodnout ještě mnohem více partnerů – zástupci všech 27 členských zemí. Věřte mi, že dohoda z mnoha z nich byla ještě těžší a krvavější než dohoda s Mar-

62


tinem Bursíkem nebo Jiřím Čunkem. Stačí jen připomenout jména, která se na jejím vzniku podílela – Fico, Merkelová, Zapatero, Sarkozy nebo Kaczynski. Dobrá zpráva je ta, že nová smlouva není ústavou. Tento koncept byl na naléhaní čtyř zemí (Britů, Poláků, nás a Holanďanů) opuštěn, přestože zbylých více než dvacet zemí chtělo jeho zachování. Jsme přesvědčeni, že Evropa na ústavu zralá nebyla, není a dlouho nebude, a pokud ODS bude u vlády, tak žádný takovýto dokument naše diplomacie neakceptuje. Ano, v reformní smlouvě je obsaženo mnoho věcí z euroústavy, reforma institucí a politik v ní zůstala zachována. Nová smlouva však nemá jen plynový pedál, ale díky našemu úsilí má také brzdy, pojistky a na převodovce zpátečku, která dosud chyběla. Slavná metafora o cyklistovi, který musí neustále šlapat, aby z kola nespadl, už neplatí. Už můžeme, pokud si to budeme přát a najdeme pro to podporu, peloton zpomalit či zastavit anebo z kola načas sestoupit a zvolit si vlastní tempo. Naše budoucnost je v našich rukách – ale bude hodně záležet na tom, jak se náš Parlament a naše vláda naučí tyto brzdy a pojistky používat. Nástroje na to, jak bojovat s byrokracií nadměrnou regulací a novým socialismem máme. A spojence, jak ukázal David Cameron, také. Samozřejmě – ne všechno v nové smlouvě nám vyhovuje. Jsou tam pasáže, nad kterými netancujeme nadšením. EU je o kompromisu, nikoli o úplném vítězství jedněch nebo totální porážce druhých. Jsem si ovšem absolutně jist, že ve vyjednáváních jsme dosáhli maxima možného. Neexistuje alternativa, pokud jí nemá být naše úplná izolace v Evropě anebo pád vlády u nás doma. Ostatně přihlášku do Unie podávala vláda vedená premiérem Klausem a náš vstup do Unie byl posvěcen v referendu, v němž české „ano“ řekli především naši voliči, voliči ODS. Věřím proto, že politický realismus bude naším programem nejen dnes, ale i v budoucnosti. Radikalismus, zahrávající si s návrhy na naše vystoupení z Unie, je cestou ke ztrátě velké části našich voličů. Naše ano reformované Evropě však nesmí v žádném případě znamenat oslabení tak důležité vazby mezi Evropou a Amerikou. A v naší zemi je to jedině ODS, která je zárukou, že tato vazba zůstává a zůstane pevná. Řekněme zde proto jasně a jednoznačně: „O radaru jednáme, jednáme s Američany tvrdě a důsledně, ale zároveň s vědomím, že radar kvůli naší bezpečnosti chceme a potřebujeme.“ Vláda vedená ODS je jedinou zárukou, že tato jednání dovedeme do úspěšného konce.

Ivan Langer ministr vnitra

Stavíme moderní a bezpečný stát Na ministerstvo vnitra jsme přišli s jasným cílem, a to proměnit ministerstvo policie nebo ministerstvo strachu, tu hroznou „kachlíkárnu“, v něco úplně jiného. Řekli jsme si, že ho chceme proměnit v ministerstvo vnitřních věcí a použili jsme zkratku MVV, mimochodem také jako Myslíme Věci Vážně. Mám velkou předsta-


63

vivost a velkou fantazii, ale kdybych položil otázku, jestli v tomto sále někdo tuší, v jakém stavu se ten resort ve všem, co objímá, nachází, tak vám garantuji, že nikdo takovou fantazii skutečně nemá. Když jsem přišel do ministerské kanceláře, tak jsem otevřel jednu skříň a vypadnul tam na mě portrét Felixe Dzeržinského. Jenom jsem se ptal, kdo ho tam zapomněl nebo kdo ho tam znovu přinesl. A o něčem tohle vypovídá. Ano, v takovém stavu ten resort byl. My jsme měli jedinečnou šanci a dobrý předpoklad, protože jsme se v opozici „neflákali“. My jsme na rozdíl od našich předchůdců tvrdě pracovali, budovali jsme tým a od prvního okamžiku jsme věděli, co chceme dělat, jak to chceme dělat a s kým to chceme dělat. A to byl základ, nevím, jestli mohu říci úspěchu, ale základ toho výsledku práce, jehož zlomeček vám tady teď chci prezentovat. K tomu, abychom vůbec měli šanci uspět, tak jsme si řekli jednoznačně, že musíme být tým, musíme táhnout za jeden provaz, a já vám garantuji, že v lidech, kteří se mnou „makali“, ještě když jsem byl stínový ministr vnitra, jsem ty lidi našel. Že ty čtyři roky práce, kdy jsme se připravovali na tu možnost, o které nikdo nevěděl, jestli přijde, tak jsme doopravdy nepromarnili. A to byla naše obrovská výhoda, protože jsme všechny ty milé tváře, které nás tam v těch příjemných prostorách na ministerstvu vnitra vítali, zaskočili. Jeden z ústředních projektů, který jsme se rozhodli realizovat od samotného prvopočátku, tak byl projekt „Otevřená minulost“. Připadlo nám absurdní, že v demokratickém svobodném státě pořád ještě významná část naší minulosti, spočívající v utajených archivech Státní bezpečnosti, v archivech, které se nacházejí v různých zpravodajských službách, zůstávají ukryty a nepřístupny. Zřídili jsme archiv bezPrezentaci k vystoupení ministra vnitra Ivana Langera naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Langer.ppt

64


pečnostních složek a v tom odboru, který se zabýval lustračními osvědčeními, jsme našli, ejhle, osm bývalých příslušníků Státní bezpečnosti. Už tam nepracují. Řekli jsme si, že archiv bezpečnostních složek je základ pro to, abychom dali dohromady všechny tyto informace pod jednu střechu, abychom byli schopni ji zpřístupnit a abychom naši minulost skutečně otevřeli. V té době přišla iniciativa ze Senátu, vedená Jiřím Liškou, a to byl Ústav paměti národa. A my jsme i na tomto projektu spolupracovali, ten základ, který byl vytvořen na Ministerstvu vnitra, byl takový jeden z těch základních kamenů nového Ústavu pro studium totalitních režimů a myslím, že jsme také zvládli jeden kuriózní kousek. My jsme zlikvidovali jedno ministerstvo a ten nový ústav měl od prvního okamžiku jasno, kde bude sídlit, a sídlí v bývalé budově Ministerstva informatiky. Jinými slovy otevřená minulost byla jedním z ústředních projektů, který jsme si řekli, že chceme zvládnout, a tím, že se nám ho podařilo technicky i materiálně připravit, a díky senátorům a všem, kteří pro tento návrh zákona hlasovali, také legislativně ukotvit, mohl vzniknout tento ústav. Já raději nebudu mluvit o stavu české policie. Řeknu jen jedno. Kdyby se nic nezměnilo, dopadne to velmi obdobně tak, jak zmiňoval Petr Nečas v oblasti důchodové reformy. Kdyby se nic nezměnilo do tří let, ta firma zkrachuje. Do tří let jsou veškeré příjmy pokryty mandatorními výdaji, nezbude ani koruna na to, aby se mohlo koupit nové auto, nový počítač, nová uniforma, cokoliv jiného. Proto jsme řekli, že jdeme do reformy policie. Řekli jsme, že reforma má deset pilířů a na těch deseti pilířích musí být postavena a jedním z těch pilířů, protože jednou z metod, kterou jsme si řekli, že by bylo dobré mít, protože jsme přece jen politici, je i metoda tzv. quick wins – rychlých vítězství, které potřebujete sám pro sebe, ale potřebujete je i pro ty lidi, pro které je určena, aby viděli, že se něco mění. Tak jedním z těch quick wins je projekt P 1000, modernizace tisíce policejních služeben po celé České republice. Toto není počítačová animace. Takto, a všimněte si, prosím, toho barevného ladění, takto budou v průběhu roku 2007, 2008, 2009 a částečně i v roce 2010 za více než 3,5 miliardy korun proměněny policejní služebny. Řekli jsme si: „Jasně, že chceme za prvé změnit pracovní podmínky pro policisty, protože pouze ten člověk, který pracuje v dobrém pracovním prostředí, může cítit hrdost na firmu a může odvádět skutečný výkon.“ Ale chtěli jsme změnit také podmínky pro nás pro všechny, kteří přicházíme na policii a máme problém a leckdy nevíme, jestli jsme tedy oběť nebo pachatel. Projekt P 1000 je ještě jedním symbolem, a obdobně to zmíním u dalšího projektu, on nemá jen tu horizontální strukturu, ale má i tu vertikální strukturu. Ty služebny jsou ve vašich obcích, ve vašich městech. Ty služebny mohou být jasným příkladem toho, že se každému starostovi, každému hejtmanovi a každému občanovi vyplatí tato administrativa, protože dokáže udělat konkrétní pozitivní kroky. Jestliže jsem řekl, že jsme chtěli a chceme od prvopočátku udělat z ministerstva strachu ministerstvo vnitřních věcí, postavili jsme vše, co děláme, na těch dvou základních pilířích. Vnitřní bezpečnost a veřejná zpráva. A tak se narodil Egon. Egon je náš miláček, Egon je symbol, nyní vám ho ukážu a prosím správně roz-


65

lište, kdo je Egon. Egon je symbol moderní veřejné správy, moderního pojetí E-Govermentu, který neznamená jen utrácení miliard a miliard korun za počítače, které následně vedou k takové podobě veřejné správy na základě reforem, které až příliš připomínají onoho Járu Cimrmana a jeho dopravu horníků do dolu. Znáte to, tak dlouho to šlo, až Cimrman zjistil, že se mu tam dole hromadí horníci. Tak nějak je to s naší veřejnou správou. Proto přicházíme s projektem Egon, který má inspiraci v lidském organismu, potřebujete ruce, potřebujete oběhovou soustavu, potřebujete srdce a potřebujete mozek. Egona máte ve svých kongresových taštičkách. Další projekt, který podle mne splňuje to, co jsem říkal, nedělat jen věci v té horizontále na úrovni resortu, ale být důsledně vertikální a vždy se snažit o to, aby každý jeden člověk měl možnost pocítit výhodnost toho, že je na ministerstvu vnitra někdo jiný. Že předsedou vlády je někdo jiný, že vláda je jiná, je projekt Czech point. Je to projekt, který šetří čas. Je to síť kontaktních míst, která od 1. ledna roku 2008 budou dávat k dispozici na jednom místě výpis z rejstříku, živnostenského rejstříku, z obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a rejstříku trestů. Nicméně to je prvopočátek. Cíl je mít jedno univerzální místo, jehož prostřednictvím každý z nás bude moci komunikovat s veřejnou správou bez ohledu na to, jestli je právě v místě svého bydliště, nebo úplně někde jinde. A Czech point je projekt, který je na prvopočátku, nicméně věřím, že také tady sedí mnoho starostů a děkuji těm, kteří s námi šli do toho pilotního projektu. Ale sedí tady mnoho starostů, kteří věřím, budou schopni ocenit a budou oceněni za to, že přinášejí tuto novou a kvalitnější službu pro své zaměstnance, ale také zejména pro občany. Ještě první vláda Mirka Topolánka schválila protikorupční strategii. Ta je důsledně postavena na třech základních pilířích – prevence, průhlednost a postih. Jestli jsme něco v minulosti slyšeli na téma korupce, tak to byla velká slova, halasné projevy a ve skutečnosti celá podstata boje proti korupci byla postavena jen na brutálním útoku na základní lidská práva a svobody, špiclování a vpádu do soukromí. A to je metoda, která nemůže slavit úspěch, a metoda, se kterou se žádný rozumem konzervativec, srdcem liberál nemůže smířit. Proto tedy tři pilíře a jedním z pilotních projektů protikorupční strategie je centrální linka 199. Ta má jedno kouzlo. Dokázala spojit exekutivu, neziskový sektor a občany. Já jsem velmi vděčný za to, že jsme našli partnera v podobě Transparent International a že jsme zřídili tuto linku, která je ale prosím takhle malinkým kamínkem v celé té mozaice toho obrazu boje proti korupci. O dalších věcech hovořil pan premiér a myslím, že není třeba se k nim více vracet. Nastoupili jsme v září. A v tu chvíli stále platilo to, že každý z nás, kdo šel přes hranice, překračoval hranice česko-rakouskou, česko-slovenskou, česko-německou a byl občan Evropské unie, leč občan České republiky se cítil jako méněcenný. Nevím jak vy jste to prožívali, já jsem to prožíval velmi intenzivně, protože stoupnout si do fronty non EU a EU, kdy přestože jsem EU, tak nemůžu stát v EU, ale musím jít do non EU, mi opravdu připadalo jako absurdní a nesmyslné. Nicméně zrušení hraničních kontrol a vstup do schengenského prostoru, který je základem toho jít tou správnou frontou na letišti, byl v tu chvíli v nedohlednu. V nedohlednu a opti-

66


mistické odhady říkaly 2008, 2009, možná 2010. Koneckonců známe Evropskou komisi, jak dokáže být flexibilní. A v tu chvíli přišla na svět portugalská iniciativa Six one for all. A my jsme řekli, jdeme do toho. Semkli jsme se jako nové členské státy a zatlačili jsme na ty staré tak, aby pochopili, že pro nás zrušení hraničních kontrol a vstup do schengenského prostoru je jedna ze základních priorit, která ovlivňuje naše vnímání EU a náš pocit, jestli jsme plnoprávnými členy EU, nebo stále ještě občany druhé či třetí kategorie. A díky maximální podpoře vlády, díky maximální podpoře premiéra jsme zvládli strategii, vytvořili jsme tým, vyčlenili jsme peníze, nakoupili jsme technologii, schválili jsme zákony a dotáhli jsme to do konce. Noc z 20. na 21. prosince bude nocí, kdy toto, věřím, již nikdy neuvidíme, kdy si před Vánoci udělíme dárek, kdy – ono možná v tom Rakousku už není, co nakupovat, ale můžeme si to vyzkoušet. Můžeme si to vyzkoušet a ještě před vánočními svátky si užít ten pocit, kdy jdu a nejsem kontrolován. A to je úžasný pocit a já si myslím, že toto je jeden z největších úspěchů této administrativy, kterého dosáhla. Co říci závěrem? Jsme v první třetině, máme jasný cíl, za kterým jdeme, máme dobrý tým, jsem o tom přesvědčen. Máme dobrou vládu, ve které se daří tyto velmi nepříjemné kroky zrealizovat. Nebudu vám říkat, jak jsem populární na Ministerstvu vnitra, když závazek vlády snížit počet zaměstnanců o 12 % za 4 roky jsme zvládli už v roce 2007, a půjdou další. K tomu všemu, abychom byli úspěšní, tak vážně, a teď to není to „tlachání“ a to není to formální „duté“ oslovování vás, vážně, vzpomeňte si na toho lva a na toho Mela Gibsona. To doopravdy potřebujeme, protože jenom tak můžeme uspět.

Petr Gandalovič ministr zemědělství

Zemědělství a rozvoj venkova v barvách ODS Vážené dámy, vážení pánové, tady moji kolegové něco vtipkují o prasečích hlavách, bohužel ODS si ještě nezvykla na to, že má ministerstvo zemědělství, to je prostě změna pro ODS a já jsem rád, že si na to postupně zvykáte, a já ty vtipy beru a jsem na ně připraven. Ono to není jenom v barvách ODS, ono je to poprvé, kdy ministerstvo zemědělství je v rukou pravicové strany, a samozřejmě vzniká otázka: „Co jsme schopni jako pravicová strana změnit, jaké reformy v tom resortu jsme schopni provést?“ A já musím říci, že někdy trošku závidím svým kolegům, kteří mají resorty, které naštěstí ještě nejsou komunitarizované; to znamená naštěstí o nich ještě nerozhoduje Brusel, jako je například právě vnitro; naštěstí, jako je například zdravotnictví a podobně, a doufám, že tomu tak nikdy nebude. Protože my na zemědělství skutečně těžko můžeme říci: „Změníme to od samotných základů, změníme ten dotační systém a podobně.“ Prostě proto, že o reformách, o změnách v zemědělství se musí rozhodnout především v Bruselu. A je to právě jenom na nás, jak dokážeme v Bruselu své názory prosadit.


67

Na druhé straně je celá řada věcí, jako je vztah k půdě, jako je dokončení restitucí, jako je otázka protipovodňové ochrany, jako je otázka lesního hospodářství a samozřejmě jako je všepřítomná byrokracie, které musíme změnit sami a kde se na Brusel vymlouvat nechceme a nemůžeme. Nicméně v tom Bruselu, myslím si, že jsme se naučili fungovat, že tým, se kterým jsem přišel na ministerstvo, je jazykově i odborně vybavený natolik, že jsme schopni pro naše zemědělce minimálně projednávat ty změny, které by ohrožovaly naše zemědělství, udělat tam vždycky nějaký posun, nikdy nevyhrajete 10:0, vždycky je to o nějakých kompromisech, ale myslím si, že je ta naše politika, je to naše působení v Bruselu znát. V současné době jsou to taková spíše zahřívací kola, kdy se jedná o jednotlivých sektorech, určitě čtete v novinách, jakým způsobem dopadla reforma cukru, v současné době se bavíme o reformě vína. Mimo jiné víno, na něj jsme velmi hrdí, protože v ČR, jak víte, spotřeba vína od začátku 90. let stoupla dvojnásob, a já jsem si vytkl takový malý cíl, že bych rád přispěl k tomu, aby se aspoň o ten litr třeba zvýšila. My máme asi 17 litrů, ve Francii mají 30 litrů na osobu, ten prostor je tam strašně velký. Hlavní diskuse o společné zemědělské politice začne prakticky během našeho předsednictví a bude to právě na nás, zda budeme schopni tento prostor využít jako předsednická země k tomu, abychom mohli zemědělskou politiku změnit trošku do našich barev. Především se bude jednat o podobu zemědělské politiky po roce 2013 a o to, zda půjde, tak jako doposud, tak velký objem těch přímých dotací do zemědělství anebo jestli se nám podaří za podmínek, které budou pro nás korektní a výhodné, přesunout větší část těchto finančních prostředků do rozvoje venkova. Rád bych zdůraznil, že my se samozřejmě evropských peněz nezříkáme, a v té diskusi o tom, jestli ČR umí nebo neumí čerpat evropské peníze, která teď probíhá, musím říci, že v zemědělství jsme v čerpání evropských dotací úspěšní. My jsme byli jedna z prvních dvou evropských zemí, která získala souhlas evropské komise k tomu, abychom vlastně rozjeli ten evropský dotační program, program rozvoje venkova, a od června už mohou naši zemědělci podávat první žádosti. My se samozřejmě zaměřujeme na to, aby ty peníze šly správným směrem, aby nekonzervovaly stav našeho zemědělství v té podobě, ve které nechceme, ale aby šly do konkurenceschopnosti a aby šly skutečně tam, kde to má význam. Snížili jsme byrokracii na polovinu, o tom už jsem hovořil, ale myslím si, že to není malá věc. Ono toho papírování při evropských fondech bylo skutečně neúměrně mnoho a já budu rád, když mi to potvrdí naši zemědělci a starostové malých obcí, že skutečně, ale opravdu se nesetkávají s takovým obrovským náporem žádostí, razítek apod., které museli vyplňovat. Takže už jsem řekl, investujeme peníze do konkurenceschopnosti, chceme řešit příčiny, proč některé z oborů našeho zemědělství nejsou konkurenceschopné, naopak nenecháme se agrární lobby přinutit a přitlačit k tomu, abychom řešili následky. Jestliže někdo není schopen prodat za cenu, za kterou vyrobí, tak to není na státu, aby stát přišel a dotoval ten rozdíl, prostě musí investovat do své konkurenceschopnosti, musí ten majitel nést odpoPrezentaci k vystoupení ministra zemědělství Petra Gandaloviče naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Gandalovic.ppt

68


vědnost za své hospodaření. Takže já tady na rovinu říkám, i když si ze mě moji přátelé, kolegové ve vládě dělají legraci o těch prasečích hlavách, i kdybych měl dostat X dalších prasečích hlav, nebudu těmto lobby ustupovat a nebudu se jako ministr zemědělství účastnit dotačních závodů mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Naše politika nemůže být jenom politikou pro zemědělství, naše politika musí být především politikou pro venkov. Venkov jako prostor, kde žije velká část našeho obyvatelstva, venkov, který je spjat s našimi regiony, venkov, který mají na starosti i naši hejtmani, a myslím si, že právě s nimi máme velmi dobrou spolupráci. My chceme zvýšit kvalitu života na venkově takovým způsobem, aby tam lidi žili rádi a neutíkali do měst. My chceme přinést na venkov peníze do infrastruktury, do kanalizací, čistíren odpadních vod a chceme to udělat tak rychle, aby to bylo ještě vidět před těmi krajskými volbami. Chceme podporovat podnikání na venkově a chceme podporovat všechny ty lidi, kteří namísto žádání o dotace chtějí spoléhat především sami na sebe a chceme také podporovat mladé lidi, protože mladí lidé, nezatížení historií zemědělství v minulé době, jsou nadějí pro naše zemědělství do budoucna. Chceme narovnat vztahy k půdě, české zemědělství má velmi pokřivené základy, nestojí na dobrém základě, protože většina, až 90 % zemědělců pracuje na pronajaté půdě. Mnohdy dokonce tak, že tam není dobrý smluvní vztah. K tomu, abychom postavili české zemědělství na silný a dobrý základ, musíme narovnat vztahy k půdě. Musíme narovnat křivdy minulosti a dokončit restituce a musíme samozřejmě rozhýbat trh s půdou a doprodat státní půdu jakožto řešení do budoucna. Na ministerstvu zemědělství jsme se setkali už od prvních dnů s několika velmi krizovými situacemi. Víte, že vlastně necelý týden po mém nástupu, vlastně řádově třetinu veškerých českých lesů položil orkán Kyril. Minule na evropské komisi byla velmi nepříjemná záležitost. Evropská komise vedla řízení proti ČR kvůli nezákonným


69

tendrům z minulých let v lesích ČR, i to se nám podařilo odvrátit a vysvětlit. Měli jsme ptačí chřipku, podařilo se nám stabilizovat ústeckou Setuzu, po mnoha letech rozkrádání tohoto podniku, kdy si s tím nikdo nevěděl rady. Připravujeme transformaci Národního podniku Budvar. Věc, která nám zní už skoro jako z minulého tisíciletí věků – národní podnik, přece všechny ty vlády před námi se měli už snažit, aby to nebyl národní podnik, ale aby to byla standardní akciová společnost. Hovořil jsem o lesích, lesy jsou skutečně jedním z největších problémů. Já nezapírám, že to je velký oříšek a že nás to velmi trápí, a skutečně děláme vše pro to, abychom tu situaci stabilizovali. My jsme svědky dopadů mnoha let chybných rozhodnutí, která se o lesích za minulé roky dělala. A ta náprava není hned, ta není jednoduchá. Stabilizujeme podnik, stabilizujeme vztahy s dodavateli jednotlivých lesnických prací a hovoříme s našimi hejtmany o budoucí podobě podniku Státní lesy, kde jsem přesvědčen, že musíme významně decentralizovat tento podnik tak, aby hejtman měl svého partnera v řediteli toho příslušného závodu lesního nebo krajského podniku nebo podobně, tzn. aby nemusel s každou věcí volat do Hradce. Já jsem v minulých dnech rozpoutal, musím říci docela záměrně, určitou diskusi o pojmu privatizace státního lesa. Já si myslím, že na půdě ODS bychom se neměli bát pojmu privatizace, neměli bychom se bát pojmu privátní vlastnictví lesa. Samozřejmě za podmínek, že všechny zákonné požadavky jsou stejné pro privátního vlastníka jako pro státního vlastníka, že vstup do lesa je stejně tak otevřen u soukromého lesa jako u státního lesa. Na druhé straně řekněme si, že v ČR je 70 % lesů ve státních rukou, když to porovnáme s Rakouskem, kde je 12 %, když to porovnáme s Německem, kde je 30 %, ve Francii je to ještě méně než 10 %. Myslím si, že to je prostě téma k diskusi. Já bych byl rád, abychom se té diskuse nebáli, abychom se nenechali zatlačit takovými ideologickými nálepkami, ale na druhé straně vás musím všechny ubezpečit, že se nejedná o plán, který by byl pro příští rok nebo pro následující tři roky, to je velmi dlouholetý proces, který budeme muset připravovat, a tak, jak u toho Budvaru, kde jsem řekl, že nejdříve musíme převést národní podnik na akciovou společnost a pak se teprve můžeme bavit o nějaké privatizaci, i u tohoto problému je to o jasných konkrétních legislativních podmínkách a to bude trvat jistě několik let. Závěrem bych chtěl říci, že i my se snažíme zeštíhlit resort i my jsme snížili počet pracovních míst, my jsme zahájili práce na sloučení některých těch rozčleněných zemědělských institucí tak, aby byly jednodušší, aby to pro toho konkrétního farmáře nebylo tak, že jeden den přijdou veterináři, druhý den přijde kontrola na rostlinnou péči, třetí den přijdou ze životního prostředí a ten příslušný farmář nedělá fakticky nic jiného než vyplňuje nějaké papíry a vodí kontroly po své farmě. Snažíme se celý ten kontrolní systém zjednodušit a doufám, že to bude poznat. Dámy a pánové, já bych vám rád poděkoval za pozornost a jak jste si všichni všimli, ve vašich taštičkách jsou různé informace a informační brožurky. My jsme se teď rozhodli, že než nějaká informační brožurka, větší radost vám možná udělá dárek, který jak potěší vaše smysly, tak má i určitou informační hodnotu, takže se zde nějaká ta hesla o naší zemědělské politice také dozvíte. Distribuce toho dárku v těchto stísně-

70


ných prostorách není jednoduchá, proto jsme se rozhodli, že symbolicky tady to dostanou jenom první řady. Vás všechny ostatní prosím, abyste si vyzvedli tento dárek, je to, prosím, Modrý portugal. Nezapomeňte si ho vyzvednout dole u šaten a dejte si ho na zdraví zemědělské politiky v barvách ODS.

Martin Říman ministr průmyslu a obchodu

Méně byrokracie Dobrý den, dámy a pánové, nebojte se, uranovou rudu rozdávat nebudu, a dříve, než řeknu to, co jsem si připravil, tak bych chtěl opravit jeden mýtus, který se tady v průběhu polední přestávky, jak jsem si všiml, začal rozšiřovat a totiž to, že mé osobě byl přičítán fakt, že tady za námi na pódiu nevlaje evropská vlajka. Tak já s tím opravdu nemám nic společného, ale na druhé straně musím říct, že ta pověst, které se v této věci zřejmě těším, tak mě docela těší. Děkuji. Tak a teď, protože jsem ukázněný ministr a podle programu jsem si spočetl, že mám na svou prezentaci 6,5 minuty, a protože Ministerstvo průmyslu a obchodu je takový dort, který vařil pejsek s kočičkou, kde tam vedle evropských fondů je energetika, vedle zahraničního obchodu se zabýváme ekologií, vedle vědy a výzkumu investičními pobídkami, a bylo by to spíše na 6,5 hodiny než na 6,5 minuty, tak jsem si vybral také jednu oblast, kterou spravujeme a se kterou jsem spojován, a totiž podnikatelské regulace v prostředí pro podnikání. My jsme se zavázali, i když je to meziresortní záležitost, každý resort v podstatě reguluje něco – hygiena, finance, životní prostředí atd. –, co se týče podnikání, tak jsme si nad tím vzali takovou koordinační roli, vláda mě to přiřkla svým usnesením. My jsme v součas-


71

né době vytipovali 148 různých norem, které nějakým způsobem vstupují do regulačního prostoru podnikání, a v současné době máme rozpracováno zhruba polovinu těchto norem směrem k nižší míře regulace. Nebojte se, nebudu vás unavovat tím, že bych pohovořil krátce o každé z těchto 76 rozpracovaných norem. Vybral jsem si několik příkladů, které se už podařilo udělat nebo jsou v běhu, abyste věděli, že prostě nespíme a že i v této oblasti, která je velmi neuchopitelná, protože jsou to prostě stovky, tisíce různých povinností, které v různých oblastech musí živnostník nebo podnikatel dělat, že se také něco děje. Takže začnu asi zde. Myslím si, že kdyby nebylo této vlády, tak jedním z nejviditelnějších témat letošního podzimu by byly emotivní reportáže v televizích o tom, jak jeden drobný živnostník za druhým někde na venkově, na vesnicích zavírají své krámky, protože prostě nemají 30 tisíc nebo 25 tisíc korun na to, co vidíte na tom panelu, tedy na registrační pokladnu. Tato vláda bez dlouhých řečí, skoro bych řekl nepozorovaně, proto jsem si to vybral jako první příklad, tento nesmysl zlikvidovala. Už se o něm nikdy, doufejme že nikdy, nebude mluvit. Ti drzí, kteří registrační pokladny zavedli, tak jsou možná dneska rádi, že jsme to udělali za ně. ODS šla do voleb s programem tzv. živnostenské patnáctky, což bylo 15 nejvýraznějších bodů, které chceme pro živnostníky udělat. Za rok vlády bylo splněno nebo se průběžně plní více než polovina z nich – osm, na těch ostatních pracujeme. Máme na to ještě 2,5 roku. Určitě si vzpomínáte, co tento pán a další jeho souputníci před několika lety říkali. Zavedli totiž daň z neexistujícího výdělku. Tehdy před několika lety z roku na rok, jistě si vzpomenete, kvůli tomu skončilo desetitisíce těch nejmenších podnikatelů a živnostníků. Ti se dnes mohou vrátit, protože i tento nesmysl je pryč, už neexistuje. Toto je bezdotyková baterie, nepochybně si pamatujete na tuto ve své době černou můru desetitisíců hospodských a majitelů restaurací. Tehdy nám tvrdili, že nejenom toto, ale i další věci jako voda teplá 45 °C na každé toaletě je povinnost, kterou po nás chce EU. Nebyla a není to pravda, tady jsme byli poturčenci horší Turka a zaštitovali jsme se něčím, co nebyla pravda. Chtěli to pouze naši socialisti, pro které byl drobný živnostník, a dosud je, třídní nepřítel. Už rok je tato povinnost a další povinnosti, týkající se desetitisíců restauračních zařízení, pryč. Všimli jste si, že by se změnila kvalita v restauracích? Samozřejmě, nikoliv, je to další důkaz toho, že tyto regulace jsou prostě nesmyslné a k ničemu. Slíbili jsme, že zjednodušíme živnostenský zákon do podoby, ve které byl v dobách pravicových vlád ODS na začátku 90. let. Výsledkem je, že jsme, co se týče zátěže, kterou tento zákon přináší, ještě dále, respektive budeme, až bude schválen Poslaneckou sněmovnou. Z 261 dnešních živností zbude 95 živností, tedy zhruba třetina. Žadatelé o živnostenský list ušetří ročně 120 milionů korun, a když přijdou na úřad vyplnit žádost, že chtějí podnikat, dámy a pánové, už nebudou muset vyplňovat tento formulář o 21 stranách, což musí udělat dneska, kdy musí projít téměř 500 kolonek a přemýšlet nad tím, jak je mají vyplnit, ale bude jim stačit vyplnit tenPrezentaci k vystoupení ministra průmyslu a obchodu Martina Římana naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Riman.ppt

72


to dvoulist. Zatím se nám sice ještě nepodařilo, aby se už teď mohlo daňové přiznání vyplňovat na jedné stránce, ale toto se podařilo a bude platit od příštího roku. Dámy a pánové, byrokratické bahno nahromaděné za osm let vlád ČSSD nejde vymést tak jako Augiášův chlév za jeden den, to je práce dlouhodobá. Je to práce na roky, my na to máme ještě snad minimálně 2,5 roku do roku 2010 a já jsem chtěl na těchto několika srozumitelných příkladech, já myslím že každému pochopitelných, zdokumentovat, že když se chce, tak to jde. A já chci a budu chtít.

Tomáš Julínek ministr zdravotnictví

Reforma zdravotnictví Dámy a pánové, já jsem měl být až nakonec, protože jsem se teleportoval na sjezd České lékařské komory, a proto jsem si vyhradil, že bych měl být poslední, tak jsem teď poněkud překvapen, že mám zase svoji pozici tak, jak byla původně naplánována. Nicméně, čeká vás krátká prezentace, možná i trošku fádní, ale já doufám, že výmluvná. Na obrázcích budou defilovat jednotlivé materiály, které postupně vznikaly od roku 2000 a týkaly se zdravotnictví, a vy tam uvidíte teze, které se neustále opakují. Musíte konstatovat nebo já vám potvrdím, že jsou naprosto konzistentní, že se vyvíjely a že dospěly do dokumentu stínové vlády, ve které byly potom dál rozvíjeny v Mod-

Prezentaci k vystoupení ministra zdravotnictví Tomáše Julínka naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Julinek.ppt

73


ré šanci, a dál byly rozvíjeny a perfektně expertně zpracovány v šedé brožurce jako expertním materiálu, který připravoval náš vstup na ministerstvo zdravotnictví. Potom následovala volební kampaň ODS 2006. A zase tam najdete podobná hesla, najdete tam hlavní zásady změn českého zdravotnictví tak, jak je tam můžete číst, tzn. jako nové prostředí pro zdravotnictví a významnou změnu. Zdůrazňuji, že je to změna, která vede k modernizaci stávajícího systému, že ho neobrací někam revolučně, ale že ho zdokonaluje a modernizuje. Pak se podařilo možná něco neočekávaného, dostat tyto teze do smlouvy o vládě reforem pro budoucnost ČR v lednu 2007, tzn. do koaliční vlády. Můžu vás ujistit, že těch kompromisů, které byly přitom udělány, bylo minimum a všichni chápali, že české zdravotnictví reformu potřebuje. Samozřejmě, logicky se to potom ocitlo v programovém prohlášení vlády, a tudíž se to stalo úkolem pro ministra zdravotnictví. Usnesením vlády v srpnu jsme dále specifikovali, co ona reforma bude obnášet, co se stane. A potom následovalo to, co bylo potřeba, aby se tato reforma proměnila v zákony. Vážené kolegyně a kolegové, je to 7 let práce a dospěli jsme do fáze, kdy se stává skutkem to, že tyto zákony byly včera odeslány do legislativního procesu. Je to 7 nových zákonů a samozřejmě některé novely k tomu. Jaroslavu Kuberovi sděluji, že nahrazuji ty staré, že to nejsou zákony navíc, protože on to hlídá, jestli neděláme nějaké zákony navíc. Já myslím, že taková příležitost, abychom mohli realizovat reformu zdravotnictví a ostatní reformy v rámci vlády, nepřichází každý rok. Ona možná dokonce nepřichází ani každé 4 roky. Známe některé strany, které strávily v opozici 16 let a nemohly se dostat k realizaci. Máme jedinečnou příležitost, abychom mohli tyto reformy realizovat. Prosím vás, nezkazme si to, nezkazme to především našim občanům, aby mohli mít zdravotnictví jiné než doposud, aby mohly být realizovány a odstraněny všechny chyby, které naše zdravotnictví má. Proto prosím všechny, aby podporovali tuto vládu, aby podporovali svou vládu, aby podporovali tyto změny, protože nejsou malé a opravdu se o reformní vládu jedná. Tak, abychom mohli dojít k tomu hlavnímu cíli aspoň v našem resortu, ale myslím, že i v jiných resortech, jak jste slyšeli od ostatních ministrů, a abychom dospěli do stadia, kdy budeme mít zdravotnictví na míru.

Aleš Řebíček ministr dopravy

444 dní za volantem Kolegyně a kolegové, také mně dovolte, abych vám popřál příjemný den. Tento kongres není předvolební a tak na první pohled nemá smysl zahlcovat vás, přítomné novináře a ty, kdo kongres sledují po internetu, nějakým sáhodlouhým výčtem toho, co se v resortu dopravy za uplynulé období odehrálo, zveličováním toho, co se povedlo, a zakrýváním toho, co se nepovedlo. Přesto mi na téma dopravní politiky pár slov dovolte.

74


Uplynulý rok a něco přinesl v oblasti dopravy dvě hlavní témata, která plnila stránky novin a webových serverů a minuty televizního a rozhlasového zpravodajství. Prvním z nich byly velké změny, které od 1. července 2006 přinesla novelizace zákona o silničním provozu, druhým tématem pak byla výstavba dopravní infrastruktury. Pokud jde o silniční provoz, jsme v situaci, kdy se po poměrně velkém propadu počtu usmrcených a zraněných osob po zahájení účinnosti bodového systému situace opět zhoršila, počet obětí dopravních nehod se vrací k číslům dosahovaným před zavedením bodového systému. Nechci se vymlouvat na to, že letos byla nezvykle mírná zima, která vylákala na silnice i řidiče, kteří v normálních letech vyjedou na silnice až někdy v březnu či dubnu, i když je to jistě pravda. Nechci se vymlouvat na to, že za situaci na silnicích může především jeden každý řidič, i když i to je svatá pravda. Co chci, je jasně říci, že současné výsledky patří ve statistickém pohledu k těm nejpříznivějším po roce 1990 – vezmeme-li v úvahu výsledky za leden až říjen, zaznamenali jsme letos 936 usmrcených osob. Ale průměr za stejných deset měsíců v pětiletém období 2002 až 2006 je 976 osob. A v samotném říjnu 2007 zahynulo v důsledku dopravních nehod 96 osob, což je od roku 1990 nejnižší údaj za měsíc říjen. Neříkám tím, že je všechno v pořádku, neříkám tím, že bychom neměli litovat jednoho každého dalšího zmařeného lidského života, pouze upozorňuji na to, že rychlá dostupnost informací, jakou zajišťují dnešní média, může svádět ke zveličování některých jevů a jejich nedostatečnému zařazování do patřičných souvislostí. Na druhou stranu je pravda, že pokud se prakticky každý den v televizi objevují následky nějaké závažné dopravní nehody, má to na velkou část populace přesně ten dopad, jaký je pro nás všechny žádoucí – nejlepší prevencí není zlehčování formou humorných, či dokonce vtipně pointovaných reklamních spotů a plakátů, nejlepší prevencí je realismus. A mimochodem právě realismus v zobrazování následků nevhodného chování v silničním provozu je základem nové strategie komunikace v oblasti bezpečnosti silničního provozu, kterou na Ministerstvu dopravy připravujeme. Druhé téma, o kterém se chci zmínit, je výstavba dopravní infrastruktury. Za uplynulý rok jsme byli několikrát svědky rádoby razantních prohlášení dokládajících, že se u nás staví dálnice draze a dlouho a že je stavíme bez jasné koncepce, aniž bychom věděli, jestli daný úsek skutečně potřebujeme, nebo ne. Jakkoli chápu zjednodušování, kterého se musí média, a zejména televize dopouštět ve snaze vysvětlit složité společenské jevy svému masovému, průměrně vzdělanému publiku, v některých případech je přehlížení faktů do nebe volající. Srovnávání údajů o dvou dálnicích jen na základě tvrzení, že obě vedou hornatou oblastí a obsahují mosty a tunely, srovnávání cenových údajů, mezi nimiž je pět nebo i více let rozdílů, to všechno bylo možné v této více mediální než rePrezentaci k vystoupení ministra dopravy Aleše Řebíčka naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Rebicek.ppt


75

álné kauze v uplynulém roce zaslechnout. A to se vůbec neptám, jak je možné, že se podobné výstupy s radikálně znějícími stanovisky kontrolního úřadu neodehrávaly v takové míře v předchozím volebním období, za mého předchůdce. Dovolte mi poslední poznámku k dopravní infrastruktuře – chci této příležitosti využít k tomu, abych vysvětlil jednu věc, kterou opět některá média prezentují jako odklon od elementární spravedlnosti a příklon k metodám znárodňování po druhé světové válce. Právě proto, abychom zrychlili proces přípravy infrastrukturních staveb, usilujeme a budeme dál usilovat o některé legislativní změny. Ta první se týká vyvlastňování ve veřejném zájmu. A na rozdíl od toho, co říkají a píší média, musím odmítnout možnost, že bychom jakkoli zpochybňovali a chtěli rušit či ignorovat jakékoli odvolací procesy ve věci samotného aktu vyvlastnění. Dnes je taková situace, že majitel vyvlastněného majetku může skoro donekonečna prodlužovat spory o cenu a spoléhat přitom na to, že stát nakonec rád povolí, jen aby mohl stavět a nebyl pro zbytek veřejnosti viníkem průtahů. Chceme změnit legislativu v této oblasti tak, aby ve chvíli, kdy je vyvlastnění pravomocné, bylo možné okamžitě začít stavět. A nechť se majitel o cenu vyvlastněného majetku soudí, jak dlouho chce. Čím déle to bude odkládat, tím později prostředky dostane. Dámy a pánové, mohl bych zde mluvit o dalších tématech, která se nám za ten rok a něco podařilo buď vyřešit, nebo alespoň zahájit, jako je zprovoznění mýtného, zahájení dlouho odkládané a velmi nezbytné restrukturalizace Českých drah, sestavení Operačního programu dopravy, který do České republiky z evropských strukturálních fondů přinese do roku 2013 celkem 5,7 miliardy eur. Ale to už by bylo rozmělňováním problematiky, tím spíš, že základní přehled témat, kterým jsme se s kolegy na ministerstvu a s mnohými z vás v uplynulém období věnovali, jste ode mne dostali již předem v kongresových materiálech.Proto vám děkuji za pozornost a za minulou i budoucí spolupráci.

76


Jiří Pospíšil ministr spravedlnosti

Změny pro budoucnost Vážený pane premiére, dámy a pánové, dovolte mi, abych velmi stručně přednesl některé změny, které ministerstvo spravedlnosti v uplynulém roce v tomto rezortu připravilo, a změny, které chceme v následujících dvou letech prosadit. My jsme tuto celou koncepci reformy české justice shodou okolností prezentovali tento týden v tomto sále společně s panem premiérem a tak tedy uvidíte materiál, který byl velmi podrobně diskutován českou justiční veřejností a k mé velké radosti a spokojenosti v zásadě všemi složkami justice a právnického života schválen. Výhodou a devizou této reformy tedy je, že na jedné straně je relativně radikální, výrazně zpřísňuje principy odpovědnosti soudců a justičních funkcionářů, ale na druhé straně se nám daří zachovat v oblasti rezortu spravedlnosti jakousi vnitřní dohodu mezi ministerstvem, ministrem na jedné straně a těmi, kterých se tyto změny týkají, to znamená justiční zaměstnanci a zvláště soudci. Nejprve tedy první slide. První tabulka ukazuje, proč je reformy justice vůbec třeba. Toto téma na první pohled není moc záživné. Většina z vás si asi říká, ta justice mě víceméně nemusí zajímat, ale jestliže každého občana České republiky zajímá justice až ve chvíli, kdy se k soudu dostane, tak jej zajímá velmi intenzivně, a stát


77

se nám může každému, že se dostaneme k soudu a nemusíme přitom být pachatelé závažné trestné činnosti. Proto je opravdu třeba justici věnovat relativně zvýšenou pozornost a je třeba se na toto podívat. Proč tedy reforma. Všichni víte, že dnes máme dlouhé soudní spory, že soudní systém je velmi složitý, občané se v něm špatně orientují, a že dochází velmi obtížně ke komunikaci mezi občanem a soudem. Zkuste si někdy, dámy a pánové, zajít na soud, a zjistit jen tak informaci ze spisu z vaší kauzy. Nebo ať vám váš volič dá zmocnění, plnou moc, a jděte za něj, jako obecný zmocněnec, získat informaci. V zásadě to je fakticky dneska nemožné. Zapisovatelka vás usadí do malé místnosti, dlouze bude hledat rozsáhlý papírový spis, a pokud budete mít to štěstí, že jej najde, že ten spis v tu chvíli je v dané kanceláři, tak vás usadí do rohu, ke stolku, kde vám dá několik minut k tomu, abyste si ze spisu získali informace. To je obraz dnešní justice a s tím pracujeme. Toto bohužel vidí občan. Na druhé straně, to je ta modrá část, i soudci a justiční personál dnes musí být nespokojeni, protože justice je zavalována dalšími a dalšími spory. Jsme jedna z mála zemí v Evropské unii, kde každoročně roste počet soudních sporů, a to až o 10 %. Takové ty hromadné žaloby typu Česká televize, leasingové společnosti, v zásadě permanentní dlužníci, teprve nyní přichází toto k soudům a soudy začínají být zavalené. Soudce tíží administrativa, obrovský problém justice, na kterém pracujeme, je nevyužitý potenciál informatiky, a obecně moderních technologií, a zvyšující se nároky na odbornost soudů, protože každý rok přijímáme nové a nové zákony, které soudce musí studovat a pracovat s nimi. Tudy cesta nevede, dámy a pánové, já zde otevřeně říkám, že by bylo laciné a populistické tvrdit, že budeme dále zvyšovat počty soudců, a ti budou tyto problémy řešit. Podíváte-li se na statistiku, pak Česká republika má dnes, po takových zemích, jako je Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko nebo Andorra, nejvíce soudců v celé Evropě na sto tisíc obyvatel. Asi všichni uznáme, že i když se justiční systémy od sebe liší v rámci Evropy, tak jisté měřítko srovnání toto je. Takže my říkáme, že další plošné navyšování soudců problémy neřeší. Stejně tak otázka peněz. Podívejme se na rozpočet ministerstva spravedlnosti. V létě se vytvořila mediální kauza, takový mýtus, že česká justice nemá peníze. Podívejte se, jak je to s rozpočtem. Za vlád premiéra Topolánka dochází k výraznému nárůstu rozpočtu ministerstva spravedlnosti a rozpočet na příští rok – 22 miliard – je historicky nejvyšší. Je to nárůst o 2 miliardy oproti letošnímu roku. I to je důvod, dámy a pánové, proč si myslím, že stojí za to podpořit tento rozpočet. 22 miliard je důstojný rozpočet pro justici a umožňuje realizovat změny, o kterých následně budu hovořit. Takže dámy a pánové, je jasné, že bez reformy jako takové, bez změny systému fungování justice se její výkonnost zlepšit nemůže. Peníze a další soudci toto neřeší. Co má přinést reforma občanovi a co přinese justici. Občanovi přinese rychlé a spravedlivé soudní rozhodování a vyšší právní jistotu, to znamená, občan by měl vědět předběžně, jak v jeho typové kauze bude soud rozhodovat, pokud o podobných kauPrezentaci k vystoupení ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Pospisil.ppt

78


zách již jiný soud rozhodoval. Na druhé straně, justici jako takové musí změny přinést změnu celého systému a celý jej výrazně zefektivnit. Konkrétně, podíváte-li se, pak si ministerstvo spravedlnosti vytyčilo tři kritéria, která u každého návrhu sledujeme, a podle něho hodnotíme konkrétní návrh, zda je pro občana přínosný a zda jej podpoříme. U každého návrhu zákona, u každé změny, které ministerstvo spravedlnosti připravuje, zkoumáme a úředníci musí vždycky doložit, že buď zvyšuje rychlost, nebo přináší vyšší komfort občanovi, anebo přináší vyšší transparentnost. Bez toho, že by návrh toto obnášel, takový zákon dále nepůjde. Dámy a pánové, velmi obtížně se popisuje justiční reforma, protože jenom v tomto roce pracujeme na padesáti novelách zákonů. A z toho 20 zákonů je již v legislativním běhu, prošlo vládou, je buď v Parlamentu, Poslanecké sněmovně a nebo v Senátu. Jsou to věci drobné, typu, že chceme donutit vězně, aby všichni pracovali, drobné legislativní změny, až změny velmi složité, jako je rozsáhlá novela obchodního zákoníku o transformaci obchodních společností, nabídkách převzetí a jiných změnách. Proto jsem si dovolil tento rozsáhlý balík rozdělit do tří oblastí: elektronizace justice, legislativní změny, které provádíme, a personální změny. Jinými slovy, dámy a pánové, justiční reforma stojí na třech pilířích, které si vám dovolím stručně odprezentovat. Nejprve tedy, když dovolíte, elektronizace justice. Dámy a pánové, to je téma, které máte relativně podrobně popsáno v brožurce, kterou byste měli mít přiloženou v materiálech kongresu. Takže já odkazuji na brožurku a nyní jenom velmi stručně. Elektronizace justice je zcela klíčová věc, bez které, podle mého názoru, nelze dlouhodobě nastolit důstojné vztahy občana s moderním státem. To znamená, nejen s justicí, ale i s veřejnou správou a jinými oblastmi. Projekt elektronizace justice je projekt, který je připraven velmi podrobně na celé volební období, a jeho v rámci budeme zavádět opatření, která vidíte ve žlutém sloupci. Je to jenom příkladný výčet, já jenom stručně upozorním: e-podatelna – občané budou moci podávat elektronickou cestou podání k soudu a elektronicky s ním komunikovat, infosoud – občan na internetu zjistí, v jakém stadiu je jeho soudní řízení, kdy je nalíčeno stání či hlavní líčení, jací svědci jsou předvoláni a tak dále. Elektronický platební rozkaz. Elektronický platební rozkaz umožní, aby 250 000 jednoduchých sporů ročně, kde jde pouze o určitou částku, byla žaloba řešena elektronickou cestou. Podrobně v materiálu, který jsem prezentoval. Elektronické úřední desky. A vrcholem všeho, dámy a pánové, bude elektronický spis, kdy papíry, o kterých jsem hovořil, ty balíky, které soudní tajemnice přendávají na soudech, a ztrácí se z toho důkazy, zasahují do toho advokáti a tak dále, kompletně převedeme do elektronické podoby. Což je věc, která má mnoho výhod, je to popsáno podrobně. Řeknu dvě. Za prvé, elektronický spis umožní rychlou a snadnou manipulovatelnost s tímto balíkem údajů. Nebude trvat týdny, než se převeze písemný spis od soudu prvého stupně k odvolacímu soudu. Nebude trvat měsíce, než se spis dostane od státního zastupitelství k soudu. Toto všechno bude otázka několika sekund. A druhá věc, elektronický spis zamezí velkému českému nešvaru – ztrátám důkazů ze spisů. Dnes, bohužel, není problém ze spisu, který


79

leží u tajemnice v místnosti, vzít nějaký důkaz, poškodit jej, nějakým způsobem jej narušit, a bohužel obrana proti tomuto je velmi obtížná, protože jen obtížně dokážete, který advokát to udělal, v jakém stadiu řízení se to stalo a tak dále. Já říkám z poslanecké praxe, obracejí se na mě desítky občanů, kteří mají s tímto problém. Elektronický spis toto odstraní. Poslední téma insolvenční rejstřík. Spouštíme jej od příštího roku, od 1. ledna zavádíme kompletní novou podobu insolvenčního práva, filosofie nového insolvenčního práva – posílení postavení věřitele a veškerá komunikace elektronickou cestou se soudy. Snaha je ochránit věřitele a zamezit tomu, co se dnes děje, kdy bohužel platné konkurzní právo umožňuje legálně okrádat věřitele. A je to výborný business pro některé konkurzní správce. Legislativní aspekty, tady bychom mohli hovořit hodiny, takže jenom stručně. Já jsem návrhy zákonů, které připravujeme, a jsou to opravdu desítky novel či úplně nových zákonů, rozdělil do čtyřech základních oblastí, které připravujeme. Procesní předpisy jsou úplně klíčové pro chod a rychlost řízení u soudu. Máme připravenou změnu občanského soudního řádu, již je na vládě. Připravujeme nový trestní řád, děláme velké změny v notářském a exekučním řádu. Filosofií změn je posílit ochranu před exekutory. Dneska bohužel některé excesy, které exekutoři provádějí, jsou nejen mediálně známé, ale opravdu to v praxi takto funguje. Kodexy – tato vláda, pokud chce opravdu výrazně ovlivnit život občanů, pak musí přijít s novým trestním zákoníkem, novým občanským zákoníkem a novým obchodním zákoníkem. To jsou klíčové základní zákony země, které ovlivňují život každého z nás, každého občana, každého podnikatele, každého, kdo vstupuje do nějakých smluvních vztahů, kdo dědí, kdo zkrátka a dobře kupuje dům či činí jakýkoliv jiný úkon. A o tom jsou nové kodexy, které dokončujeme, trestní zákoník je již na vládě, do konce roku o něm vláda bude hlasovat. Profesní legislativa, změna zákona o soudech a soudcích, opět exekuční řád, notářský řád, a nyní připravujeme i nový zákon o znalcích a tlumočnících. Ten starý z poloviny 60. let vytváří výrazné prokoruptivní prostředí pro výkon činnosti soudních znalců a tlumočníků. A pak další a další zákony, které nelze nikam zařadit. Např. velmi důležitá věc, která nám chybí již třicet let – detenční ústavy. V Německu zavedli detenční ústavy před třiceti lety. Je to zařízení, kam umísťujeme pachatele trestné činnosti, kteří jsou buď sexuální delikventi, nebo jsou to lidé, kteří jsou agresoři, psychotici, v zásadě páchají trestnou činnost pod dojmem své duševní poruchy nebo pod nějakými jinými pohnutkami, které svou vůlí nemohou ovlivnit. Tací lidé, i když vykonají trest odnětí svobody, tak je u nich velká šance, že budou dále pokračovat v páchání trestné činnosti, protože svojí vůlí to neumí ovlivnit. A pro takové potřebujeme detenční ústav, což je kombinace lékařského zařízení a v zásadě vězení. První dva mají vzniknout příští rok na Moravě, v Brně a Vidnavě. Personální změny – velmi stručně, je zde soubor změn, které upravují odvolávání soudních funkcionářů. Musíme nastavit pravidla, kdy soudní funkcionáři – předseda soudu – bude odpovědný za fungování svého soudu, za to, jakých výsledků ten

80


soud dosahuje. Musí být odvolatelný, musí mít časově omezený mandát a musí mít jasnou odpovědnost. To je novela, která se samozřejmě příliš nelíbí, ale bez něj, bez této změny, žádné efektivní fungování justice nenastane. Laický projev v kárných senátech. Chceme, aby o prohřešcích soudců nerozhodovali jenom soudci, ale též lidé, kteří jsou buď z jiných právnických profesí, nebo úplně stojí mimo právní prostředí. Práce v minitýmech, důležitá pro fungování soudů, zvyšování právní kvalifikace administrativních pracovníků, měníme kompletně výuku v kroměřížské justiční škole, děláme z ní vysokou školu bakalářského typu. Výkonnostní ukazatele. Zvedli jsme výrazně výkonnost soudců o 20 % oproti stavu, než jsme přišli na ministerstvo. A odliv administrativy. Zkoumáme, zda vůbec česká justice potřebuje deset tisíc dalších nejustičních zaměstnanců. My mluvíme o tom, že máme tři tisíce soudců, ale málokdo ví, že máme dalších deset tisíc zaměstnanců, kteří jsou šedou zónou na soudech a které stát platí. My tedy zkoumáme, zda takové množství lidí vůbec potřebujeme. To jsou pouze příklady personálních změn. Dámy a pánové, já jsem se pokusil stručně nastínit ty klíčové změny, které jsou z velké části udělány, na mnohých se pracuje, a pokud nám bude dán čas do konce volebního období, pak doufám, že opravdu přinesou plody. Máte tady další tabulku, která velmi stručně uvádí, co se skrývá pod pojmem rychlost pro občana. Rychlý klub je řízení, ale i rychlé vyhotovování rozsudků a rychlejší vyřizování odvolání. Dnes občan často čeká i týdny či měsíce, než soud vyhotoví písemnou verzi rozsudku, která byla vynesena. To je to, co chceme občanům nabídnout – komfort. Občané, díky té justici, budou moci komunikovat se soudem přímo z prostředí svého domova, své kanceláře, v zásadě odkudkoliv, odkud budou potřebovat. A na závěr ještě transparence. Přistoupili jsme k tomu, k čemu žádný ministr spravedlnosti ještě nepřistoupil. Klíčové zákony, jako je třeba trestní zákoník, dáváme na internet a umožňujeme občanům, aby takovéto zákony připomínkovali, aby psali své podněty, a předtím, než zákon odešleme do vlády, tak tyto podněty seriózně zpracujeme a mnohé z nich použijeme do konečného textu zákonů. To je změna, která zde nikdy nebyla, a já říkám: klíčové kodexy, které ovlivňují život každého občana, by měl mít občan právo, předtím než vstoupí v platnost, prostudovat, a případně je připomínkovat. Proto transparence zvláště v legislativním procesu. Dámy a pánové, tolik tedy stručné nastínění toho, jaké kroky reforma justice obsahuje, plus toho, co by občanovi měla přinést. Já doufám, že jsem vás přesvědčil, že občan a justice mohou tvořit v zásadě celek, že lze najít opatření, která prospějí jak občanovi, tak justici, a doufám, že jsem vás přesvědčil, že s reformou to půjde lépe. Jinými slovy, že bez reformy justice, kvalitní a moderní justiční systém bohužel nebudeme mít.

81

POLITICKÁ DISKUSE

POLITICKÁ DISKUSE chronologické řazení

Miroslava Němcová místopředsedkyně PS PČR

Vážený pane předsedo, vážení hosté i kolegové, dámy a pánové. Přeji vám všem hezké odpoledne, zdravím všechny, kteří náš kongres sledují.

Letošní Kongres ODS je nevolební. Neznamená to však, že není co rozhodovat. Pravda, nestojíme před tak závažným rozhodováním jako před rokem. Tehdy bylo hlavní otázkou, s kým bude ODS vládnout, s kým utvoří vládní koalici. Cestou předčasných voleb na jaře 2007 jsme se nevydali a stále si myslím, že to byla chyba. Ale již nemá smysl se ohlížet. Nyní před námi nestojí tak palčivě problém, s kým vládnout, ale spíše jak vládnout. Nemám v úmyslu zabývat se podrobně aktuálními problémy naší vlády, ať personálními či věcnými. Ovšem několik poznámek uvedu. Jsem si jista, že nám situaci neusnadnilo vystupování Jiřího Čunka, právě tak jako neschopnost Strany zelených zajistit kvalifikovaný výkon ministerstva školství. Tyto dva příklady uvádím proto, že se týkají toho, jak je a bude vnímána naše vláda. Protože ať se nám to zdá spravedlivé či nikoli,

bude to vždy vláda ODS, třebaže počet vládních křesel je půl napůl. Veškerá odpovědnost půjde na náš účet. Myslím, že je dobré, aby naši koaliční partneři slyšeli právě z tohoto místa, že na jednu stranu jsme realisté a chápeme, že to tak prostě je, ale na druhou stranu, že očekáváme z jejich strany větší spoluodpovědnost. Kam mířím? Jde o volbu prezidenta ČR. Že není společný postup zakotven v koaliční smlouvě je bohužel faktem. Princip „co je psáno, to je dáno“ je jistě užitečný. Ale ani v politice nesmí chybět dobrá vůle a pochopení priorit svého partnera. ODS, přesněji řečeno předseda vlády Mirek Topolánek, takovou citlivost předvedl právě v případě Jiřího Čunka či v toleranci k situaci v rezortu školství. Bylo to více než vstřícné gesto k oběma koaličním partnerům. Proto pro mě není akceptovatelné, že podobné gesto zpětně nepřichází. Dokonce jedna z koaličních stran vyjednává s našimi politickými soupeři o společném kandidátovi na prezidenta. Naši vládní partneři nejsou naivní. Musí jim být jasné, že zvolení Václava Klause je pro ODS otázkou zásadní. Jak dlouho by vydržela pohromadě firma, jejíž vlastníci by ji střídavě společně budovali a co chvíli by odbíhali ke konkurenci? A vláda takovou firmou je. Z toho lze vyvodit dva závěry: 1) Otevřít jednání s našimi koaličními partnery a získat jejich hlasy pro našeho kandidáta. 2) Pokud je k jednotnému postupu nezískáme, máme volné ruce. Využijme také principu, že platí pouze to, co je psáno, a začněme hledat podporu pro změnu volebního systému. To je téma, o němž chci ještě mluvit. Řekla jsem, že se nechci detailně zabývat současností, ale že se chci dívat více dopředu, na celý vládní mandát. Za půl roku

82


budeme v polovině. Tam se bude takzvaně lámat chléb. Druhá polovina rozhodne o tom, zda obstojíme před našimi voliči i v dalším období. A rovnou dodám, že bych považovala za velký neúspěch ODS, kdyby její vládní angažmá po čtyřech letech skončilo. To nesmíme připustit. Jsme ve fázi, která popularitu nepřináší. Je nutné vysvětlovat své záměry tak, aby strašení našich odpůrců nebylo tak snadné. V zemi panuje atmosféra očekávání a nezneklidňuje mě, že i atmosféra obav. To je přirozená reakce. Pokud jde o druhou fázi: musíme dát občanům dobrý důvod, proč nás opět volit. Jistě nebudeme opakovat socialistické podplácení formou pastelkovného. Jde o to, abychom nabídli bonus v podobě stabilnějšího prostředí, v podobě jiné kvality politiky. Na kongresu ODS v roce 2003 jsem řekla: „Několik let žijeme v politickém patu. Poměrný volební systém neumožňuje vznik silné vlády. Po každých volbách nastává nekonečné koaliční vyjednávání, jehož výsledkem je to, že každá z vládních stran ustupuje od části programu, který ve volbách občanům nabídla.“ Dámy a pánové, to je přece naše současná bolest. Část voličů, ale i členů ODS, chápe omezení daná poměrným volebním systémem. Není nadšená z kompromisů personálních i programových, k nimž zákonitě dochází, ale jakž takž je stráví. Část našich voličů se však dodnes ptá, kde je náš program v té šíři, kterou jsme před volbami propagovali. Jak jim odpovědět? První možností je změna volebního systému. Druhou je přiznání, že takovou změnu prosadit neumíme, a že voliči nemají před volbami brát politické strany tak vážně, protože nakonec budou muset všechny ze svých plánů couvnout. Tedy potvrdíme, že ve volbách nabízíme představu o tom, co by mohlo být, a negarantujeme, co skutečně bude. Neboť to je podstata poměrného systému.

Jsem přesvědčena, že po bolavých zkušenostech se sestavováním vlády po volbách v roce 2006 se musíme pokusit o takovou změnu volebního systému, která vítězi umožní vládnout s dostatečnou parlamentní většinou. Není-li možné prosadit čistý většinový systém voleb, existují různé varianty, které také vedou ke kvalitativní změně. Druhou změnu, kterou považuji za důležitou, je úprava voleb samotných. I o tom mluvím již potřetí na Kongresu ODS. Volíme a volíme. Občané k některým volbám chodí více, k jiným velmi málo. Vysvětlení je prosté. Voleb je moc a občané se chovají logicky. Tvrdě si stanovují priority. Avšak nejenom pro občany, i pro stát je množství voleb zátěží. Je to drahý systém. Na čas, energii, peníze. Jsme stále ve volební kampani. Na výkonnou politiku mnoho času nezbývá. Řekněme si, kolik měsíců z našeho mandátu je nám dopřáno soustředit se výhradně na funkci, kterou zastáváme (a je jedno, zda jsme starosty, hejtmany, senátory, poslanci, ministry) a kolik je určeno kampaním? Občané, stále burcováni volebními kampaněmi, mají pocit, že politická scéna vlastně nic pořádného nedělá, jen se honí za mocí. Změňme to. Proč bychom nemohli absolvovat volby na radnice, do Sněmovny a na kraje v jednom termínu? Proč by nemohl být celý Senát volen jednou za šest let, a nikoli obměňován co dva roky po třetinách? Jde o vůli. Tu buď máme, či nikoli. Vážené dámy a vážení pánové. Chci, abychom společně byli úspěšní. Je mi jasné, že pouze tato témata příští volby nerozhodnou. Občany bude zajímat více to, zda funguje policie, justice, jak se v praxi projeví reforma zdravotnictví. Jaké budou ceny, jaká bude energetická koncepce vlády. Společnost musíme přesvědčit o správnosti umístění protijaderného radaru na našem území. Byla zveřejněna zpráva, která potvrzuje Kubiceho varování o prorůstání

POLITICKÁ DISKUSE

organizovaného zločinu do státní správy. Jestliže za naší vlády (a to nechápu) pan Kubice odešel, musí vláda říct, co hodlá s tímto velmi vážným stavem udělat. To jsou otázky, na jejichž řešení je česká veřejnost zvědavá. Podle toho, jak odpovíme, bude vypadat náš účet. Jsme velkou politickou stranou a máme tedy za budoucí vývoj významnou odpovědnost. Doufám, že to je pocit nás všech.

Oldřich Vojíř poslanec

Vážené dámy a pánové VLÁDNEME, ale... Jsme na vrcholu a udržet se na něm je a bude těžké. Vládneme ve stovkách obcí a měst, vládneme ve všech krajích a vloni jsme po dlouhých osmi letech vyhráli parlamentní volby. Máme většinu v Senátu a jsme vůdčí stranou složité vládní koalice. Udržet tento stav či jej ještě zlepšit se může zdát nemožné. Já jsem však přesvědčen, že to možné je. Ptáte se jak to udělat?

Nejprve si připomeňme, co jsme voličům slíbili. Protože sliby se mají plnit a to nejen o Vánocích. Jako předseda Hospodářského výboru PSP ČR jsem ve spolupráci s odpovědnými ministerstvy řešil několik projektů.

83 Snížení daní a zároveň stabilizaci veřejných rozpočtů, efekt těchto změn bude však patrný až v druhé polovině naší vlády. Zůstává před námi těžší projekt, a tím je zjednodušení daňové soustavy a odstranění více jak 300 výjimek. Velká očekávaní jsou od projektu e-stát, kdy by mělo dojít k zjednodušení administrativy, ke zrychlení toku informací a k dostupnosti dat, což by mělo odlehčit i podnikatelské sféře. Na dopravní infrastrukturu vynaložíme největší prostředky, jaké kdy vláda uvolnila. Jedná se o částku 100 mld. Kč ( včetně EU fondů). Trh práce se dostává do dobré kondice a nezaměstnanost se výrazně snížila. Začíná se vyplácet pracovat. Máme však před sebou i úzká místa. Ve vládním prohlášení jsme prohráli oblast energetiky. Cena paliv, tepla a elektřiny na trzích roste, protože poptávka začíná převyšovat nabídku. Tento fakt je pro naše hospodářství alarmující. Musíme na odborné bázi přesvědčit své koaliční partnery, že úsporná opatření a obnovitelné zdroje energie nemohou plně nahradit potřebný výkon, a navíc jsou ekonomicky velmi náročné. Vydat se cestou zvyšování naší závislosti na dodávkách zemního plynu je nezodpovědné. Proto se musíme zaměřit na jadernou energetiku a uhelné zdroje s vysokou účinností transformace energie. Pro naše hospodářství se rýsuje ještě jeden velký problém. Začínáme mít nedostatek technicky kvalifikované, středoškolsky a učňovsky vzdělané pracovní síly. Navíc nás v horizontu deseti let čeká výrazný demografický pokles. Musíme proto nalézt odpovědné řešení a nespoléhat se na příliv zahraničních pracovníků. Toto je jen stručný přehled toho, co řešíme na hospodářském výboru. Naše práce i práce členů vlády je spíše úspěšná, ale nikdo to neví! Úspěch se neposuzuje pouze technickým provedením vládnutí, ale také

84


uměleckým dojmem. A to druhé se nám nedaří. Proč? Mediální prostor je přeplněn skandály politiků, úniky citlivých informací, frakčními potyčkami a podobně. Takže i když už se v médiích ocitne korektní zmínka o našem dobrém projektu, tak stejně zapadne, protože když není na obzoru nějaký skandál, tak se alespoň Paroubek žení. Chceme-li si udržet prim na politické scéně, tak si zvolme svého prezidenta, připravme se dobře na krajské volby a proveďme následujících pět bodů. 1. Vypracujme dlouhodobý politický program ODS pro 21 století. 2. Buďme profesionály, se schopností vytvářet srozumitelné projekty. 3. Pracujme rozvážně a získejme si na svou stranu své přirozené partnery. 4. Představme veřejnosti svou práci tak, aby byla schopna se s ní ztotožnit. 5. Nepodceňujme etický rozměr politiky a klima ve veřejnosti.

Jan Zahradil předseda europoslaneckého klubu ODS

Dámy a pánové, solidní strana liberárně-konzervativního charakteru by bezesporu měla umět plnit svá usnesení, a pokud je nesplní, tak by měla umět otevřeně říci, proč. My jsme jedno z usnesení loňského kongresu nesplnili, to je třeba si otevřeně přiznat, a já proto považuji za nutné tady krátce vystoupit a osvětlit důvody, které vedly k tomu, že jsme nebyli schopni ho naplnit. Zkratkovitě řečeno ty důvody vidíte v nadpisu té powerpointové prezentace, chtěli jsme více, než jsme mohli dosáhnout. Rád bych vás ujistil, že při jednání o novém smluvním rámci EU jsme se nevykašlali na dlouhodobé programové zásady ODS a že jsme o ně bojovali.

Před několika týdny napsal náš bývalý člen Josef Zieleniec v článku v Mladé frontě Dnes, že jmenovitě jakýsi Zahradil pilně sypal hradní písek do soukolí možné dohody. Já jsem to vzal jako pochvalu. Nicméně kontext byl takový, jaký byl, a my jsme se pohybovali v určitých mezích, které jsme mohli ovlivnit pouze do určité míry. Protože tady padají různé poznámky na adresu našich koaličních partnerů, předem říkám, že hlavní problém nebyl u nás doma. Jakkoliv máme koalici se dvěma stranami, které mají na EU a evropskou politiku úplně opačný názor, než máme my, do vládní pozice k nové evropské smlouvě jsme dokázali prosadit podle mého názoru drtivou většinu našich požadavků. To je mimochodem odpověď některým kritikům našeho koaličního spolunažívání s těmito dvěma stranami. Když se chce, tak to jde. Problém tedy byl zejména venku, byl v EU, byl v tom, že 18 států, které už předtím euroústavu schválilo, na ní nechtělo měnit ani čárku, byl v tom, že německé předsednictví si z této záležitosti udělalo a chtělo udělat výkladní skříň svého politického umu. Přesto tvrdím, že ta nová smlouva není totéž co euroústava a Ti z vás, co to říkají, nemají pravdu. Dosáhli jsme několika dílčích úspěchů, které jsou tady vyjmenovány, symboliku

Prezentaci k příspěvku předsedy europoslaneckého klubu ODS v EP naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Zahradil.pdf

85

POLITICKÁ DISKUSE

bych v žádném případě nepodceňoval. Zahraniční politika a bezpečnost a obrana zůstávají primárně v rukou národních států. Dosáhli jsme posílení role národních parlamentů a národních vlád, dosáhli jsme odkladu změny pro nás nevýhodného euroústavního hlasovacího systému až do roku 2017 a také určité možnosti pohybu v oblastech justice a vnitra. Ale samozřejmě je zapotřebí si přiznat i ten hlavní neúspěch. Neuspěli jsme, pokud jde o snahu zachovat současný rozsah jednomyslného rozhodování a snahu zachovat a nerozšiřovat současný počet pravomocí, které jsou spravovány na evropské úrovni. A to proto, že jsme v tom prostě byli v celé Evropě úplně sami. Žádná jiná další politická síla zúčastněná v jakékoliv současné vládě, jakékoliv členské země EU nás v tomto požadavku prostě nebyla ochotna podpořit. Měli jsme teoreticky jednu možnost, jak za těchto podmínek prosadit naše požadavky, a to byla možnost, kdyby Mirek Topolánek jako předseda vlády využil svého práva veta a zablokoval celé to jednání. Co by následovalo, už tady bylo popsáno. Velmi pravděpodobně, téměř určitě by následovala velmi vážná vládní krize, nejspíše by následoval rozpad této vlády, nejspíše by následovalo sestavení tzv. proevropské vlády národní záchrany ze sociálních demokratů, zelených, lidovců s konstruktivní podporou komunistů a tato koalice by nepochybně schválila ne tu reformovanou smlouvu, ale ústavní smlouvu v jejím původním znění. Jestli by to bylo ku prospěchu ČR, dámy a pánové, nechám na vašem posouzení. Výkonná rada se celým tímto problémem zabývala, včera jsme o tom diskutovali více než 2 hodiny, přijali jsme, podotýkám, jednomyslné usnesení, které vám bude za chvíli rozdáno, abyste se s ním mohli seznámit, a jeho součástí je i doporučující usnesení tomuto kongresu. Já bych vás velmi prosil, abyste to usnesení podpořili, já ho tady jmé-

nem Výkonné rady předložím návrhové komisi. Podle mého názoru je to usnesení vyvážené, je to usnesení, které neruší žádné z našich bývalých usnesení, protože my stále budeme bojovat proti přenosu dalších kompetencí z úrovně národní na úroveň evropskou, ale zároveň toto usnesení zcela jasně konstatuje, v jaké situaci jsme vyjednávali, co jsme vyjednali a proč jsme nebyli schopni to usnesení o přenosu kompetencí z loňského kongresu naplnit. Prosím vás tedy o kladný přístup, pozitivní přístup, konstruktivní přístup k tomuto usnesení Výkonné rady. Pokud by kongres, který na to má samozřejmě právo, se postavil proti našemu postupu, pokud by de facto zakázal Mirkovi Topolánkovi, aby na prosincovém summitu EU tu reformní smlouvu podepsal, pak východisko z takové situace je jediné a předseda vlády už ho tady řekl, byla by to demise jeho a tím pádem i demise celé vlády. Já jsem přesvědčen, že takový vývoj si v tuto chvíli nikdo z nás nepřeje.

Petr Bratský poslanec PČR

Vážené kolegyně, vážení kolegové, milí delegáti. Tématem mého příspěvku bude apokalypsa, není třeba se však již předem děsit!

86


Naši političtí soupeři, převážně z řad levice, o našem současném vládnutí a reformách hovoří jako o bezmála apokalypse ohromných rozměrů. Přitom ani netuší, jak moc mají pravdu a jak moc se současně mýlí. Slovo apokalypsa totiž pochází z řečtiny a znamená v překladu „zjevení“ či také „odhalení pravdy“. Naše nynější vláda je tak apokalypsou zjevující neúprosnou pravdu o předchozích osmi letech řízení osudu této země pomocí kormidla zaseknutého v levé poloze. Apokalypsa je nutným předpokladem k nápravě. Je prozřením, které nám otevírá oči k realistickému pohledu do budoucna a k nastoupení zdravé cesty. Po osmi letech bujarého socialistického hýření je naše země i přes příznivý ekonomický cyklus zadlužena, kam se podíváte. To samozřejmě není pro námi vedenou vládu ideálním výchozím stavem, ale je štěstím, že se podařilo rozhazovačnou levici zastavit alespoň v posledních volbách, dokud ještě máme díky jiné historické příležitosti možnost neblahé trendy zvrátit: Mám na mysli evropské fondy a skutečnost, že v letech 2008–2013 má Česká republika pravděpodobně poslední šanci, jak načerpat ze společného měšce stovky miliard korun a účelně je s rozmyslem využít k dobudování své klíčové moderní infrastruktury. Nejen té stavebně-betonové zhmotnělé v dopravních, síťových či jiných investicích, ale zejména infrastruktury vzdělanostní, kvalifikační, vědecké. A hlavně obecně posílení kvality infrastruktury generování vysoce kreativních lidských zdrojů. Ty se stále více ukazují nezbytným předpokladem naší budoucí prosperity. Po roce 2013 budeme již spíše státem, který do společné evropské pokladny více přispívá, než z ní čerpá. Proto je třeba nyní chytit šanci za pačesy a využít ji beze zbytku a efektivně. Maximálně zjednodušit administrativu projektů, výrazně lépe informovat o možnostech čerpání, připravit jasné a srozumitelné „kuchařky“ všech potřeb-

ných postupů, nevytvářet si často umělé a zbytečné vlastní překážky v proudu peněz z Bruselu, přes vládu a kraje až do těch nejmenších našich obcí. Je to velká výzva . Je-li řeč o Evropě, rád bych se zmínil ještě o dalším důležitém tématu, který dle mého názoru v naší stranické diskusi zatím neakcentujeme dostatečně, i když je na poli Evropské unie a globální politiky jedním z klíčových: témat lidských práv a našeho vztahu k nebezpečí plynoucímu z nedemokratických režimů. Pro ilustraci jeden čerstvý příklad: Angela Merkelová, kancléřka právě předsedající země EU, přijala nedávno v Berlíně k velké nelibosti čínských představitelů 14. dalájlamu. Sklidila za to kritiku i z vlastních německých, dokonce koaličních řad, ale reagovala na to velmi pozoruhodným citátem, když řekla: „Nemůžeme si dovolit, aby si naše zásady a hospodářské zájmy odporovaly. Přála bych si, aby měl každý ve vládě stejný přístup, protože jinak úcta Číny k nám rozhodně nevzroste.“ Myslím, že to prokazuje její velmi informovanou znalost východoasijské mentality i některých zákonitostí mezinárodní politiky. (V podobném duchu bych rád ocenil rozhodnutí našeho premiéra Mirka Topolánka podpořit Británii a na vrcholný summit EU–Afrika za sebe vyslat jen zástupce, pokud se setkání zúčastní zimbabwský diktátor a bankrotář vlastního státu Robert Mugabe.) Česká republika má při své draze zaplacené historické zkušenosti nejen možnost, ale i morální povinnost pomáhat tam, kde svoboda a demokracie ještě nezapustily plně své kořeny. Nemusí to ani stát moc peněz. Stačí myslet opravdu globálně, držet se zásad i dobrých přátel a uvědomovat si nejen nebezpečí a rizika, ale také přínosy a bezpečnostní stabilitu, které pro nás rozšiřování oblasti svobodných a demokratických zemí přináší. Dámy a pánové, jako jsem apokalypsou neboli zjevením či odhalením začal, tak jí i skončím. Přejme si, aby naše politika, naše vládnutí a řízení

87

POLITICKÁ DISKUSE

osudů této země na poli domácím i v mezinárodních souvislostech nám sloužily ke cti. Aby jediným odhalením a zjevením pro ty, co přijdou po nás, bylo, že jsme republiku předali v lepším stavu, než jsme ji přebírali.

Vlastimil Tlustý poslanec PČR

Dámy a pánové, hezké odpoledne, i já jsem při koncipování svého projevu podlehl té nejsnazší konstrukci, a to je snaze pochlubit se vám našimi úspěchy. Při sestavování přehledu těch úspěchů jsem vyšel ze starého indického přísloví, které říká, že: „Říkat se má to, co je pravdivé, prospěšné a přívětivé.“ S pravdivostí a prospěšností všech těch bodů, které budu uvádět, jsem neměl nejmenší problém a musím se přiznat, že aby snadno byla nepochybná i ta přívětivost, musel jsem sáhnout do paměti a vzpomenout si na nejrůznější filosofické základy a trošku volněji definovat slovo úspěch. Úspěchem totiž není jenom to, čeho jsme už dosáhli, úspěchem je i to, na co se můžeme těšit, že to v brzké budoucnosti, a to dokonce vlastními silami, dosáhneme. Já bych proto zejména škarohlídy me-

zi vámi prosil, aby přijali tuto definici, neboť pak celé moje vystoupení bude ryze optimistické a přívětivé. Prosil bych první, trošku rozmazaný obrázek. To je prosím smlouva s občany, kterou uzavřela ODS před minulými volbami, a kde je uvedena řada úspěchů, na které se mohli naši voliči těšit. V kapitole daně a finanční otázky byly tři body a já bych prosil jejich podrobné znění. Daně klesnou všem daňovým poplatníkům, to je ten první, prosím druhý. Daňové přiznání bude možné podávat na jednom listu. Tady bych chtěl poděkovat Martinovi Římanovi za to, že dokázal pro živnostníky zredukovat dlouhý formulář na krátký, něco podobného je naším budoucím úspěchem i v oblasti daňové. A za třetí, že úpravy DPH nepoškodí žádnou skupinu obyvatel. Můžete číst dál. Tak to jsou všechno tři úspěchy budoucí a těšme se na ně. Ještě než se podíváme na druhý programový dokument, podívejme se, jak je to s efekty pro jednotlivé příjmové skupiny. Hovořím o plátci daně, nikoliv o rodině. Tady vidíte, že přívětivé od 1. ledna příštího roku, to je pro ty, co vydělávají do 16 tisíc, pro ty, co vydělávají do 35 tisíc, je to ovšem přívětivé i pro ty uprostřed, ti se totiž mohou těšit na další vývoj. A tak se podívejme, jak tento graf bude vypadat od 1. ledna roku 2009. Všimněte si, že záporná zóna se posunula směrem k nižším příjmům, je to od 7 do 28 tisíc, ale pořád ještě není optimismus možno opustit, protože Výkonná rada ODS a naši koaliční partneři potvrdili, že tohle takhle přeci nemůže zůstat a že během příštího pololetí roku 2008 bude provedena úprava slevy na dani tak, aby, a to je ten nejoptimističtější graf, skutečně od 1. ledna 2009 to vypadalo takto. Že to není úplně v pozitivních číslech hned ve středních příjmech, to vidíte, ale, a to já považuji za kompromis a za dobrý výsledek, je to všech-

Prezentaci k příspěvku poslance PČR Vlastimila Tlustého naleznete na http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/prezentace/Tlusty.pdf

88


no v kladných číslech, a proto ta kladná křivka. To je nepochybný úspěch, který jsme si vyvzdorovali na našich koaličních partnerech, byla to dramatická noční jednání. Je tam to drobné ale, že bude muset být ještě dovyvzdorován v prvním pololetí a že to, jak to všechno dopadne, uvidíme až od 1. ledna roku 2009. Nyní tedy k tomu druhému, už avizovanému programovému dokumentu a to není dokument, který by měl charakter programu ODS. Je to programové prohlášení současné vlády, jejíž ministři tady již vystupovali, je to dokument z ledna roku 2007 a já jsem se i tady odvážil udělat přehled těch úspěchů již dosažených a těch úspěchů, na které se můžeme těšit. Takže pojďme na ně. Moratorium na přijímání zákonů zvyšujících mandatorní výdaje, zatím se to moc nedaří, rozpočtové určení daní je například takovým zákonem, který to zvyšuje. Prosím další bod. Hlubokou daňovou reformu, která nikomu nezvýší daňovou zátěž, ano, to máme v plánu na 1. ledna 2009, pojďme dál. Zjednodušit a zracionalizovat správu daní, zatím tedy také ne. Snížit složenou daňovou kvótu od 2009, pro všechno to by škarohlídi řekli: „Zatím nesplněno“, ale já to hned měním na optimistické: „Těšme se, brzo to bude náš úspěch,“ alespoň doufám. Prosím, druhou stránku: To je pokračování, jednotná sazba daně z příjmu od 1. ledna 2010 by měla nastat, další sníží počet výjimek atd., slíbená aktivita vlády snad nastane. Základní sazby DPH, to bohužel zatím nenastalo. Do poloviny roku 2007 projedná a schválí národní plán zavedení eura, ten je schválen, má drobnou chybičku, nemá datum. Ekologická daňová reforma nepovede ke zvýšení celkové daňové zátěže, to se také zatím nepodařilo. Prosím další stránku – sníží platby sociálního pojištění, to je v plánu sociálních reforem. Způsobem sníží administrativní zátěž podnikání, to je ta výjimka, o které tady mluvil Martin Říman, a ještě jednou mu děkuji.

To všechno jsou tedy úspěchy, které máme převážně před sebou. Já bych teď zareagoval na věci, které se týkají spíš politiky. Já bych chtěl opět co nejoptimističtěji, jak umím a doufám, že to bude interpretováno jedněmi i druhými jako matematická věta, ve které není ani plus, ani mínus. Sebevědomí dnešní ODS a jejího vedení a vědomí míry našeho úspěchu v našem dosavadním vládnutí nejlépe dokumentuje scénář našeho letošního kongresu. Tečka. Někteří mají pocit všeobecného úspěchu a tím je to dokumentováno, někteří menšího. Od minulého kongresu, a to bych chtěl, aby tady všichni věděli, jsem v zásadní otázce existence vlády, hlasoval proti Mirkovi Topolánkovi jednou. Na Výkonné radě ODS 13. 12. a hlasoval jsem proti vzniku vlády velké koalice, která nám tehdy byla prezentována. Dneska to tady tak úplně nebylo zmiňováno, ale opakuji, hlasoval jsem jednou proti a to bylo proti vzniku vlády velké koalice. Dále mi dovolte říct, že obhajovat volební program, se kterým jsme vyhráli volby, nepovažuji za nejednotu. To je jednota, mimochodem jednota sledovaná voliči, jednota mezi tím, co slibujeme, a mezi tím co děláme. A já si myslím, že to je správné prosazovat program vlastní strany, protože kdybychom to nedělali, tak bychom programový náskok opravdu začali ztrácet. Slyšel jsem od některých z vás hypotézu, a dokonce jsem ji četl v novinách, že já jsem ten, kdo svým prosazováním volebního programu ODS je zodpovědný za negativní vývoj volebních preferencí ODS. Já se tady odvažuji před všemi, a skoro bych řekl v duchu pojmu boží soud, říci základní tezi: „Já všechny autory této teze zvu na boží soud, a ne do roka a do dne, do třech nebo čtyřech měsíců, protože, dámy a pánové, jestli mají pravdu a bylo chybou prosazovat program ODS a kritizovat nedostatečné reformy, jak už dneska všichni přiznávají, že v oblasti ekonomické jsou nedostatečné. Jestli měli pravdu, že chybou byla ta kritika, tak

89

POLITICKÁ DISKUSE

po 1. lednu zažijeme zázračný obrat ve vývoji preferencí ODS směrem vzhůru. Jestli jsem měl pravdu já a myslím, že ji mám, že chybou je to, že reformy jsou nedostatečné, že další skutečné kroky v duchu těch úspěchů, jak jsem je tady uváděl, jsou odkládány a jestli veřejnost nedocení kvalitu těch reforem, jak se tady dneska všichni svými výklady snažíme objasnit, naše preference budou klesat dál. Ten boží soud je jednoduchý, mezi námi, mezi těmi, kdo mě obviňují, a mezi mnou, to rozhodnou lidé a rozhodnou to ve volebních preferencích a rozhodnou to zejména ve volbách, o kterých vím jistě, že budou. Nyní bych prosil další obrázek a udělám odskok k tématu, které tady také zaznívá a které považuji za zásadní. Prosím, přeskočit – Žofínské fórum vynecháme, máme problémy s časem. Když probíhala výkonná rada na Kladně, tak jsem vyzval vedení ODS, aby přijalo usnesení, kterým se pokusí o dodatek ke koaliční smlouvě ve věci zvolení Václava Klause prezidentem republiky. Já si totiž myslím, že nikdy není pozdě. Já nevím, proč by mělo platit, že když to nemáme v koaliční smlouvě rok staré, že to tam nemůžeme mít vůbec. Copak lidovci a zelení neprošli nejrůznějšími obraty, změnami svých stanovisek? Prošli. Nikdy není pozdě a zkusit uzavřít koaliční smlouvu, která by garantovala Václavovi Klausovi podporu všech poslanců a senátorů koaličních stran, přeci možné je. Může se to nepodařit, ale pokusit se o to přece musíme, a tak mi dovolte, abych tady dnes přispěl do návrhu, o kterém budeme hlasovat, návrhem, který takový bod ukládá. Jde-li nám o společný úspěch, a o tom nepochybuji, a prezidentská volba je tou první příležitostí, myslím si, že zkusit uzavřít takový dodatek. Je ta pravá chvíle. A nyní úplně na závěr, Mirek Topolánek tady zmínil platformu. Já při té jeho zmínce jsem měl pocit, že už zapomněl, že se do ní přihlásil. Dokonce podpořil její progra-

movou náplň a pravil, že by tam mohli vstoupit úplně všichni. A tak bych jemu, ale i vám všem chtěl říct, že od jejího vzniku sleduji aktivity jednotlivých členů, že máme lidi aktivnější, máme tam ovšem také několik těch, kteří s tou aktivitou na tom nejsou úplně dobře, nejsou iniciativní, netáhnou program ODS vpřed tak, jak bychom si my představovali, Mirku, je mi to moc líto, jsi to zrovna ty, ale my to spolu dokážeme, budeš-li chtít, tak to půjde a já ti pomůžu.

Jan Kerner starosta města Louny

Dámy a pánové, dobrý den, já nevím, jestli po těch silných slovech, která tu zazněla, a po tom, jak je tady poněkud horká podlaha, teď přináším téma, které je poněkud nicotné, jestli vás tím budu schopen uspokojit, ale chci se o to alespoň pokusit V příštím roce půjdou naši občané dvakrát k volbám, ke krajským a senátorským, a o tom tady už padlo mnoho slov a ještě jich tady mnoho padne. Já bych se chtěl zmínit o něčem, co tomuto procesu nutně předchází, a to jsou primární volby. Proces, kdy si musíme vybrat své kandidáty. Primární volby jsou pro každou politickou stranu takovým prubířským kamenem. Ne kaž-

90


dý v nich uspěje podle svých představ, ne každý vyhraje, kdo chce. Ne každý naplní své ambice. A jestliže platí, že řetěz je tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek, tak si s tou nadsázkou můžeme říci, že politická strana je tak silná, s jakou silou a s jakou noblesou dokáže projít těžkými chvílemi své existence, a samozřejmě k těm těžkým chvílím primární volby nepochybně patří. A já tady chci vyslovit víru, že jsme silnou politickou stranou, že jsme noblesní politickou stranou, že jsme stranou, která dokáže i tím těžkým obdobím elegantně projít. A jestliže říkají Angličané o své zemi: „My country rider on,“ tak já tvrdím, že my všichni ódéesáci, pravověrní ódéesáci, pojďme si říct: „My party rider on.“

výrobků v předvánočním čase. Bruselští plánovači prostě rozhodli, kolik se smí másla produkovat, že se poněkud spletli, podobně jako kdysi plánovači RVHP, není pro nás starší nic nečekaného. Na straně druhé, Bruselem plánované zdražení piva, (které nespadalo do oblasti hlasované kvalifikovanou většinou a které také nebylo v zájmu občanů České republiky), neprošlo díky ministerstvu financí vedenému V. Tlustým, které mělo odvahu (a možnost) tento krok vetovat. Pojďme se nyní podívat na některé oblasti, ve kterých bude po podpisu reformní smlouvy o nás „většinově hlasováno“ a kde opět budou moci plánovači projevit svou invenci. Reformní smlouva například: Odebírá členským zemím právo veta v oblasti legální migrace. Zde bych si dovolil upozornit na návrh o „přerozdělování“ migrantů, který, dosud sice neoficiálně, ale také v EU zazněl. Odebírá členským zemím právo veta v oblasti dopravní politiky Z toho plyne v podstatě nemožnost jakýmkoliv způsobem regulovat dopravu přes naše území, bez ohledu na její vliv na život a zdraví našich občanů a také na životní prostředí, ve kterém žijí. Odebírá členským zemím právo veta v oblasti energetiky.

Tomáš Vaněk místopředseda OR Praha-západ

Dámy a pánové, jak jistě víte, chystá se podpis nové „Reformní smlouvy“ EU, dojednané v červnu našimi vyjednavači, kteří při jednání dosáhli význačných úspěchů. Jde především o „zrušení symbolů“ EU a o možnosti „oboustranné flexibility“, která umožňuje zpětný převod kompetencí. Bohužel, součástí smlouvy zůstalo rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou na další oblasti, tedy zrušení práva veta. Co to v praxi pro nás může a bude znamenat, lze nejlépe ukázat na situaci v oblastech, kde hlasování kvalifikovanou většinou již existuje – na příkladu společné zemědělské politiky. Jak jste si možná všimli, naše země se stane po cca 200 letech ne producentem, ale dovozcem cukru bez ohledu na vůli občanů a jejich politické reprezentace – Brusel tak rozhodl. Nejen přítomné dámy jistě mimořádně potěšilo zdražení másla a dalších mléčných

91

POLITICKÁ DISKUSE

V souvislosti s poslední diskusí na téma energetické politiky ČR se jedná o velice závažné téma – v podstatě umožňuje nadekretovat, bez ohledu na potřeby a možnosti ČR, složení energetických zdrojů a jejich poměr – a tím v podstatě i dostupnost a ceny energie pro každého občana. A že je Brusel schopen a ochoten prosazovat opatření zcela nesmyslná, lze dokladovat na závazku snížení emisí CO2 o 20 %, který hodlá dodržet bez ohledu na zbytek světa. Přitom EU produkuje pouhých 15 % světových emisí CO2 – takže jestli jeho produkci o 20 % sníží či zvýší, je vlastně nepodstatné. Že jde o vážné riziko, svědčí i poslední prezentace představ Bruselu na veřejném slyšení Senátu o klimatické změně, kterého jsem se tuto středu zúčastnil. Lze si představit např. stanovení povinných procent obnovitelných zdrojů, povinný odběr plynu z Ruska a, v extrémním případě, i uzavření Temelína či Dukovan na návrh Rakouska. A to ještě zdaleka není vše. Kompletní přehled lze nalézt např. na www.odspz.cz Rád bych v této souvislosti upozornil, že „zrušení symbolů“ pokládané za velký úspěch našich vyjednávačů, je ve srovnání s výše uvedenými fakty bohužel poměrně nepodstatné, stejně tak jako „oboustranná flexibilita“, která umožňuje zpětný převod kompetencí – protože tento převod musí opět schválit kvalifikovaná většina států. Slýcháváme vážné obavy z toho, co by se stalo, kdyby ČR tuto smlouvu nepodepsala, včetně obav z politických turbulencí na místní politické scéně, což nepochybně není v zájmu občanů. Šlo by ale o období přechodné – zatímco podpis a ratifikace této smlouvy nepůjde vzít zpět v dalším volebním období. Přitom bez nás. Bez ODS tato smlouva nemůže projít v jakékoliv domácí politické konfiguraci, protože se jedná o smlouvu, pro jejíž schválení je třeba dle čl. 39 Ústavy sou-

hlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů. Dámy a pánové, chtěl jsem v tomto příspěvku diskutovat výhody a nevýhody této smlouvy pro občany ČR, ale musím se přiznat, že v ní pro naše občany žádné výhody nevidím. Jednoznačně totiž zhoršuje současné postavení ČR v EU a tím i možnosti naší politické reprezentace a právo občanů být „pány svého osudu“. Vyzývám tedy naší polickou reprezentaci, aby si uvědomila, že má hájit konkrétní zájmy občanů této země – proto byla zvolena – a ne jakési „vyšší zájmy“ EU. Proto žádám naši polickou reprezentaci, aby tuto smlouvu jednoznačně odmítla. Pokud k tomu nenalezne odvahu, měla by alespoň nechat občany ČR, kterých se to především týká, rozhodnout o svém osudu v referendu.

Jan Zahradník hejtman Jihočeského kraje

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jako na každém kongresu dovolím si nejprve vás pozdravit z Jihočeského kraje. K diskusnímu příspěvku jsem se přihlásil mimo jiné také proto, aby na tomto kongresu také zazněl nějaký hlas z jižních Čech. Jak určitě Jihočechy znáte, tak to bude hlas veskrze vlídný a pozitivní. Slyšeli jsme tady prezentace našich pánů ministrů a v nedávném diskusním příspěvku jsme naopak slyšeli kritiku jejich práce, i když řečnickým uměním dobře zakrytou, tak poměrně výraznou. Já za sebe musím říct, že v té bilanci, kterou si dělám a kde si sám v sobě tu práci vlády hodnotím, tak nacházím veskrze kladný výsledek. Pro nás, kteří jsme čekali vlastně jako hejtmani opoziční strany, tak teď je zde obrovské množství přínosů. Já musím zmínit už tady jmenovaný nárůst prostředků do Státního fondu dopravní

92

infrastruktury, musím zmínit velmi dobrou komunikaci například s resortem zemědělství, s resortem pana ministra Vondry ohledně našeho předsednictví. Musím také zmínit úspěch vstupu naší země do schengenského prostoru, i když trochu zkalený tím, že se nám zdá, že část hranice na Šumavě, možná tam, kde dříve byla opona železná, tak teď by mohla být jakási opona zelená. Dovolím si nejprve pár slov k tomu, co mi přísluší. Jsem krajský politik, regionální, tak bych chtěl říct pár slov ke krajským volbám. Jihočeská ODS do toho supervolebního roku vstupuje konsolidovaná, zaznamenáváme nárůst členské základny a mezi těmi novými členy se objevují osobnosti velmi nadějné, které určitě v budoucnosti budou velkým příslibem. Plníme volební program, snažíme se hospodařit úsporně a nezadlužovat náš kraj. Také máme pro naše krajské volby celou řadu témat, která chceme ve volebním klání, které nás čeká v roce 2008, prosazovat. Budeme se v nich při jejich prosazování střetávat s našimi volebními soupeři, a to budou určitě komunisté, se kterými na ideové platformě nemáme společného pranic a se kterými vlastně také ani nesoupeříme o žádné voliče. Bude to určitě jihočeská


ČSSD, která by docela ráda prolomila ten už delší řetězec volebních porážek z minulých volebních klání u nás na jihu Čech. V případě lidovců – našich tradičních, už podruhé, koaličních partnerů – budeme možná rádi, když se vůbec do zastupitelstva dostanou. A pak je zde nový fenomén, a to bude Strana zelených, kteří určitě do toho klání v jižních Čechách vstoupí a se kterými kromě významných ideových rozporů – v pohledu třeba na pozici člověka ve světě kolem nás – existují i významné tematické rozpory. Například na energetickou politiku, na budování dopravních komunikací, na rozsah Natury, která zaujímá významnou část území našeho kraje, ale také samozřejmě už na zmíněnou Šumavu, kde prostě probíhá jakýsi experiment, o kterém nevím, jak může dopadnout, a který by možná mohl znamenat pro toto krásné území docela chmurnou budoucnost. Ta naše témata, která máme a která chceme prosazovat, mají podle našeho názoru, podle našich informací významnou podporu občanů Jihočeského kraje a já pevně věřím, že se nám právě proto podaří v krajských volbách na konci příštího roku opět zvítězit.

Jan Bürgermeister poslanec PČR

To, čeho jsme svědky v poslední době, je cílený a široce založený útok na vládní koalici. Musíme si uvědomit, že naše společnost je stabilně rozdělena na dvě poloviny. A tento útok je jednoznačně zaměřen na znejistění právě pravicových voličů, je pokusem o vytvoření prostoru pro vznik nové politické alternativy. Nic nového, to vše jsme již zažili. V těchto souvislostech je ale zřejmé, že úspěšná volba Václava Klause prezidentem České republiky je základním pilířem, nezbytnou podmínkou pro odražení tohoto útoku a pro udržení postavení ODS a jejich koaličních partnerů jako stran, které jediné

93

POLITICKÁ DISKUSE

obhajují zájmy poloviny pravicově smýšlejících občanů našeho státu. Ať se nám to líbí nebo ne, naše „manželství z rozumu, kde líbánky trávíme v oddělených ložnicích“, jak řekl Martin Bursík, se odehrává na společné kocábce.

V tomto směru je úspěšná prezidentská volba nejen volbou srdce, ale pro naše partnery by měla být volbou rozumu. Druhým pilířem, druhou podmínkou, jak tento útok odrazit, je důsledné, praktické a pragmatické řešení další etapy reforem – důchodové zdravotní a sociální, dokončení daňových reforem a zásadní reforma vzájemného vztahu veřejných rozpočtů, zvláště pak postavení měst a obcí k výběru daní. Pravicový volič očekává, že své sliby plníme. Detaily obtížnosti koaličního vládnutí ho nezajímají. Chce výsledky a my jsme zde v postavení plné zodpovědnosti. Nikdy nevysvětlíme, proč něco nešlo s odkazem na to, že jsme neměli příslušnou vládní kompetenci ve svém ministrovi. Stále se učíme být vládní stranou. Chybí nám větší soudržnost při využívání potenciálu krajských samospráv a v lepším využití potenciálu parlamentních klubů. Jenom každodenní profesionální práce udělá mediální kampaň vedenou proti politice vládních stran jako celek neúčinnou.

Hynek Fajmon poslanec EP Vážený pane předsedo, dámy a pánové, přinesl jsem si s sebou tři dokumenty. Toto je první dokument. Jmenuje se Smlouva o ústavě pro Evropu. Má asi 450 stránek textu a všem ji doporučuji k pozornému studiu. Říkám to, přestože ji Francouzi a Nizozemci v referendech odmítli. Ona se nám totiž vrací zpátky. Toto je druhý dokument, který bych vám rád ukázal. Nemá dosud žádný název. Je to asi 250 stran textu a obsahuje připomínky k tomu prvnímu dokumentu, tedy k euroústavě. Tyto dva dokumenty patří dohromady a jako celek se nyní jmenují „Reformní smlouva EU“. Je s podivem, že dosud neexistuje v jednom textu znění této smlouvy. Je to, jak říkám, tato euroústava a tyto připomínky. Jako celku tomu říkám EUROÚSTAVA č. 2. Obsah těchto dokumentů nebudu rozebírat. Pouze odkážu na 10 důvodů proti euroústavě č. 2., které jsem Vám rozeslal mailem a které najdete na mojí webové stránce. Musím říci, že velmi souhlasím s Davidem Cameronem, že potřebujeme Evropskou unii odbyrokratizovat a dát lidem větší možnost rozhodovat o svých životech. Pokud toto opravdu chceme, tak ovšem musíme odmítnout euroústavu č. 2. Ta je totiž

94


přímou cestou k větší harmonizaci, větší byrokracii a k většímu vlivu EU na naše životy. To si, myslím, nepřejeme. Proto je jasné, že pro ODS je nejlepším scénářem to, aby euroústava č. 2 nezačala vůbec platit. Nepřejeme si ovšem ani pád naší vlády. Proto musíme hledat takové řešení, které povede k dosažení obou cílů. Ani jednoho se nechceme zbytečně a předčasně vzdávat. O tom, zda euroústava č. 2 vstoupí v platnost, rozhodne samostatně všech 27 členských států v parlamentech a případně v referendech. K tomu, aby euroústava vstoupila v platnost, je potřeba souhlas všech těchto států. Zde se skrývá velká naděje. Je třeba, aby byl slyšet hlas evropských národů. ODS by proto neměla s ratifikací euroústavy spěchat. Stejně tak je nutné také to, aby euroústava č. 2 byla předána k prozkoumání Ústavnímu soudu ČR, aby bylo věrohodně zjištěno, zda je v souladu s naším ústavním pořádkem. Proces ratifikace je procesem s otevřeným koncem. Rozhodně bychom se nezlobili, kdyby například Francouzi nebo Britové měli skutečnou možnost říci svým vládám, co si o euroústavě myslí. Posledním dokumentem bych Vás rád potěšil. Tento dokument všichni dobře znáte. Ano, je to stokorunová bankovka. Podívejte se na ni a vzpomínejte se mnou. V roce 1993, když vznikla Česká republika, jsme si za tuto stokorunovou bankovku mohli koupit dva a půl dolaru a pět německých marek. V roce 2000, když vzniklo euro, mohli jsme si za tuto stokorunu koupit tři eura. A jak jsem na tom nyní? Dnes máme ještě stále rok 2007 a za českou stokorunu můžeme koupit už šest dolarů a skoro čtyři eura. Toto je nejlepší zpráva letošního roku. Naše česká koruna posiluje a občané České republiky díky tomu rychle bohatnou. A to zdaleka nejrychleji ze všech evropských států. Často se zde zmiňují úspěchy Slovenska a jeho tempo růstu. Ano, je vysoké, ale

kurs slovenské koruny je 32,50 za euro. K našemu růstu, který je kolem šesti procent ročně musíme připočítat také kursové zhodnocení a zapomenout bychom neměli ani na to, že česká koruna je natolik silná a důvěryhodná měna, že už více než dva roky nám dává možnost využívat dobrodiní nejnižších úrokových sazeb v Evropě a druhých nejnižších na celém světě. Před třemi lety byla cena ropy na světovém trhu kolem 35 dolarů za barel. Nyní je už skoro 100 dolarů za barel. Co ale vidíme na našich čerpacích stanicích? Cena benzínu a nafty kolísá mezi 26 a 33 korunami. Proč tak málo? Protože máme úspěšnou korunu, která posiluje vůči dolaru i vůči euru. Máte rádi českou korunu? Ptám se znovu, máte rádi českou korunu? Pokud ano, tak jí zatleskejme. Česká koruna je úspěch celého našeho národa, dělníků, živnostníků, řemeslníků, podnikatelů i úředníků, a hlavně všech spotřebitelů. Měna, na kterou můžeme být hrdí. Koruna nás vede k prosperitě. Koruna funguje a posiluje. Byli bychom proto velmi hloupí, kdybychom se jí zbavovali. Mám velkou radost z toho, že pan předseda ODS již oznámil, že tato vláda nezavede nejméně do roku 2012 euro. Pokládám to za naprosto správné a doufám, že proto podpoříte návrh usnesení tohoto kongresu, které vítá toto prohlášení našeho pana předsedy.

Jaroslav Kubera senátor PČR a primátor Teplic

Dobrý večer, odpoledne, ani nevím, kolik je hodin, už podvečer, já vím, že vy vždycky čekáte něco veselého, ale tentokrát vás asi zklamu. Jediná veselá příhoda, která mne dnes potkala, když jsem ráno přijel a hledal jsem sál, kde

POLITICKÁ DISKUSE

je kongres, vstoupil jsem do jakéhosi potemnělého sálu, kde se na mne z obrazovky usmíval s mečem Mel Gibson se svým odvážným srdcem. Říkal jsem si, že jsem asi vlezl omylem do multikina. Já většinou všude bloudím, tak jsem zase odešel, protože už jsem ten film viděl. Ale napadlo mě v té souvislosti, že je velká škoda, že si pan ministr nevybral Harryho Pottera, to je totiž jediný člověk, kterého byste tady teď potřebovali, aby nám tady trošku zakouzlil a pomohl nám udělat něco s tím, co nám tady za 8 let socialistická vláda zanechala. Je to neuvěřitelná drzost, když slyším některé představitele ČSSD, jak svádějí na ODS, potažmo koaliční vládu, zdražení másla, zdražení chleba, které mimochodem s reformou nemá nic společného, protože ta nabude účinnosti až 1. ledna, a neříkají lidem pravdu a bohužel ji neříkáme ani my. Velmi málo argumentujeme tím, že máslo zdražilo. Už to tady bylo naznačeno, protože EU ve chvíli, kdy zjistila, že Čína bere sušené mléko, tak šup tam s ním. Zásoby obilí v EU, tuším, dosahují v této chvíli asi 145 000 tun, jednak se vyváží a jednak jsme vymysleli onu geniální věc, že budeme to obilí přidávat do nádrží, sice po jisté velmi levné úpravě, která potom znamená zdražení nafty i benzínu. To byla jediná humorná příhoda, kterou jsem dnes zažil.

95 Ty podmínky tu nejsou ideální, to každý cítí. Nemáte si ani kde napsat projev, tady vám to z toho padá a novináře jsme pro jistotu zavřeli do cely, aby nás tady neotravovali a nemohli se nikoho na nic ptát. Považuji to za velmi závažné, protože oni nám dělali program kongresu a jednu z věcí, kterou zmiňovali, bylo to, jestli se na kongresu bude řešit chování Mirka Topolánka k novinářům. Já jsem jim na to vždy odpovídal stejně. Jediný, kdo může naučit Mirka Topolánka, jak jednat s novináři, jsou novináři. Novináři přesně vědí, co potřebují, je jenom potřeba, aby to premiérovi řekli. On je taky potřebuje, my je taky potřebujeme, protože neumíme jinak prezentovat svoji politiku než přes média. Tady ji neodprezentujeme, tady si tak můžeme přesvědčovat sami sebe. Pokud chceme přesvědčovat veřejnost, tak bez médií to neuděláme. Takže já si myslím, že místo invektiv a podobných věcí by pan předseda měl udělat takové přátelské posezení, ne tiskovou konferenci. Já jsem nedávno vysvětloval jedné novinářce, že politik může být přítel novináře. Není to žádný problém, jen po něm nesmí chtít, aby o něm psal hezky. To je to základní, na co ten novinář nemůže přistoupit. Jinak samozřejmě i novinář je člověk. Není pravda to, co vždycky říkával přítel Zeman, bývalý předseda ČSSD. Novináři jsou stejná skupina jako všichni ostatní, jsou mezi nimi dobří, méně dobří jako mezi každou skupinou lidí. Já bych řekl, že ČR na první pohled vypadá jako jeden velký bulvár. Ten, kdo sleduje dění povrchně, tak se mu zdá, že nás nic jiného nezajímá než to, jestli se Jiří Čunek očistí, jestli Mirek Topolánek měl nebo neměl přistát v Innsbrucku nebo jestli měl seskočit padákem nebo jestli Pavel Bém platí správný nebo nesprávný nájem za své bydlení. Je to ovšem omyl. Samozřejmě že Mirek Topolánek možná nemusel vystupovat v Innsbrucku, ale není to podstatné. Jestli o tom nevíte, tak 13. prosince odletí, tuším, tým 27 lidí do Lisabonu, který si

96


domluvil, že podepisovat se bude v Lisabonu, aby poté naskákali do svých letadel a odletěli do Bruselu. Bude to několikanásobně nákladnější, než je tato akce, kterou vyčítají Mirkovi Topolánkovi. On, i kdyby tam nezastavil, tak by to na důchody ani na reformu nemělo žádný vliv. Opakuji po tisící, naučme se pracovat s desetinnou čárkou. Je to velmi důležité, protože mnoho lidí s ní neumí pracovat a pak se domnívá, že kdyby, co já vím, poslanci měli nižší platy, tak by se zbytek společnosti měl lépe. Je to samozřejmě nesmysl, je potřeba si jenom ta čísla napsat na papír. U případu Jiřího Čunka mne zaujaly úplně jiné věci, než které se mediálně hrají. Zaujalo mne zaprvé, jestli je možné v ČR politika očistit nebo ne, protože když jsme Jiřího Čunka vydávali, tak bylo takovým hitem: „Ať odstoupí, a když se očistí, tak se může vrátit.“ Já jsem tehdy v Senátu řekl, že je to velmi naivní představa, a ta teď nabývá reálných rozměrů. Takže, když to shrneme. První kauza – očištěn, ale bůhví, jak to bylo. Druhá kauza – to byla ta s těmi dávkami. Nemůže být jiný výsledek, než očištěn, protože samozřejmě i boháči u nás berou rodinné přídavky, protože tak jsme si to zavedli, a proč by je také nebrali, takže tam bude také očištěn. Třetí případ – jak sahal té paní na koleno, ten se taky snad nějak vysvětlil, ale kdyby se náhodou do vlády vrátil, tak je připravena další paní, které sahal úplně jinam než na koleno, takže se očistit nikdy nemůže. Já to zobecňuji, tady vůbec nejde o Jiřího Čunka, tady jde o ty věci okolo, jak snadné je se dostat k policejním spisům, jak snadné je v této republice odposlouchávat kohokoliv, že, pane majore? A nikdo s tím nic nedělá, nikoho to neznepokojuje! Jeden poslanec dokonce říkal: „Když nic špatného nedělám, tak mě přece mohou odposlouchávat.“ Bylo by snad někomu z vás příjemné, kdyby vás odposlouchávali ve vaší rodině, kde si řešíte svoje rodinné věci? To je velmi nepříjemné.

Vzpomeňte na příběh strážníků, kteří nic jiného nedělali, než koukali kamerou, protože se nudili, tuším v Plzni, že to bylo, někomu do okénka a bavilo je, jak se tam oni večer baví. A byla z toho veliká aféra, ochrana osobních údajů apod. My jsme jediná země, kde se dozvíte rodné číslo, všechny osobní údaje a máme na to tady celý úřad. To je obchodní rejstřík a katastr nemovitostí. Neuvěřitelná věc, my tady máme ochranu osobních údajů, kde kdo se o vás dozví cokoliv. Já řeknu jeden krátký příběh, který se mi stal. Jakýsi zmetek si na mě otevřel dvě telefonní čísla, nebudu jmenovat tu společnost, abych ji nepoškodil a mně přišla faktura za čtyři tisíce. Když jsem se podivoval a šel jsem do té firmy, protože ač je to firma telefonní, neměla telefon, když jsem se zeptal, proč nemají telefon, řekli mi: „Aby lidi neotravovali.“ To mě opravdu dojalo. Takže jsem tam musel jít osobně a jejich vysvětlení bylo: „Podejte trestní oznámení na neznámého pachatele, tím se věc vyřídí. Já jsem to odmítl, protože mně nikdo nic neudělal, on znal jenom mé jméno, nic jiného, všechno ostatní bylo špatně. Druhá verze byla: „Tak zahoďte ty faktury.“ Říkal jsem: „Když zahodím ty faktury, tak přijde upomínka, pak exekutor. Tudy cesta také nevede.“ Tak jsem firmě napsal, nakonec asi po měsíci řekli, že tedy to reklamovali, zavinila to firma, která vozí ty smlouvy, protože si nezkontrolovala, komu tu smlouvu dává, a já jsem od nich měl dostat písemně, že už to můžu pustit z hlavy. Dodnes to nemám, takže pokud to nedostanu do týdne, oni to určitě slyší, tak zveřejním, která telefonní firma to byla. Tak to byl jenom jeden takový příklad ze života. Další příklad s Pavlem Bémem. Zkuste si teoreticky představit, že Pavel Bém platí nikoliv 22 000 ale 54 000 za měsíc, což je taková nějaká suma, o které si realitní kanceláře říkaly, že je správně. V tom případě ovšem přijde někdo jiný a řekne: „No jo, Bém, tak pozor, to je 54 000 nájem, teď ta-

POLITICKÁ DISKUSE

ky v tom baráku, svítíš, topíš, tobě to nevychází, ten primátorský plat ti na to nestačí, jak ty to děláš.“ A Pavel řekne: „Tak já většinou chodím po těch recepcích, tam se najím, tak my celkem ty náklady nějak zvláštní nemáme.“ Ale ono to vůbec není směšné. Ono je to o tom, že se očistit v tomto smyslu nedá. On už tady ani tomu nikdo nevěří, že by Pavel opravdu mohl mít kamaráda, který by mu opravdu půjčil ten dům. Já jsem se ptal jednoho kamaráda, kdyby se mi rozbilo auto, jestli by mi půjčil auto, protože má autobazar, říkal: „Bez problému ti ho půjčím na týden a nic nechci.“ On nic nechce. To je pro nás nepředstavitelné. No, určitě něco musel chtít, přece by to zbytečně nedělal. A takto tady žijeme a přitom nám unikají ty důležité věci, které jsou podstatné, těch se nedočkáme. Já bych se vrátil k tomu serióznímu. Ona tady je realita, ta realita ale není úplně nejlepší. Já nesouhlasím s Hynkem, jak je to bezvadné, jak je koruna silná. V tuto chvíli, dámy a pánové, státní dluh nebo veřejný dluh ČR, nebudu přesný, se pohybuje někde kolem bilionu korun českých, to je pro veřejnost samozřejmě naprosto nepředstavitelná suma, vypadá skoro jako jedna koruna, jeden bilion, je třeba si k tomu napsat ty nuly. Zadluženost domácností byla před měsícem, tuším, asi 660 miliard a jsem přesvědčen, že hned po vánocích dosáhne bilionu, protože masáž, která se odehrává v těchto dnech, kdy si můžete koupit Fabii za 3000,– splátky, samozřejmě to RPNS je tam napsáno takovým malým písmem, je tam 17 %, 25 % a veřejnost je masírována tím, že vlastně když má stát dluhy, proč já bych se nezadlužil. Jestli si někdo myslí, že americké hypotéky se nás netýkají, tak se hluboce mýlí. Jestli si někdo myslí, že nás nepotká recese, tak se mýlí, protože cyklus je cyklus. Minulý týden oznámily zprávy, že v USA se přibližuje automobilový průmysl recesi a my jsme se radovali, Škodovka má zatím rekordní tržby. Co když tomu tak ne-

97 bude věčně? Kolik lidí je navázáno na automobilový průmysl? Kdyby náhodou došlo k nějakému poklesu, tak se to dotkne v podstatě několika desítek oborů. Dámy a pánové, ten náš hospodářský růst je z valné části na dluh, ledva jsme schopni splácet úroky státních dluhů, natož jistinu. Já jsem mimochodem navrhoval, aby veškeré dotace až do roku 2013 byly věnovány na splátku státního dluhu, abychom to vyrovnali. To samozřejmě chápu, že to možné není. Můj druhý návrh byl, abychom je všechny věnovali na výstavbu infrastruktury a ty peníze by na to nestačily. Abyste nepodléhali iluzi, ono to také vypadá, kolik těch peněz přijde, ale ono to žádné závratné číslo není, ani za ty všechny peníze by se nestačily ty zdevastované silnice opravit. Co je náš problém, že neumíme občanům vysvětlit ten stav, který je. Že vlastně žijeme na dluh a já jsem vždycky rozčilen, a ať se Aleš Michl nezlobí, on často vystupuje v televizi jako analytik, Raiffeisen se nějak spojili, tuším, s eBankou, ale to není podstatné. A ti analytici, kteří půjčují peníze, ří- kají: „Nebojte se, zadlužujte se, jsme stále ještě méně zadluženi, než ti ostatní.“ Ale myslíte si, že je normální, když rodina, která má měsíční příjem 30 000 Kč, splácí 23 000 Kč na půjčkách? Stačí sebemenší výkyv – nemoc, propuštění ze zaměstnání a ta rodina se dostane do neřešitelné situace. A co myslíte, že se stane? Zajde na radnici a řekne: „Přišel exekutor, nemám kde bydlet, pane starosto. Vy jste tady přece od toho, proto jsme si vás zvolili, takže nějaký byteček kdyby byl.“ A pokud přijmeme evropskou listinu práv, kde není právo na byt, ale nárok, tak tady budeme za chvíli stavět tisíce sociálních bytů, pro některé to bude zajímavé, protože to budou velmi zajímavé stavební zakázky. Ale ti lidé, protože tak byli vždycky zvyklí, věří tomu, že se o ně někdo postará. Ujišťuji vás, že nepostará. Postarat se umíte o jednoho, o deset, o padesát, ale neumíte se postarat o padesát nebo sto

98


tisíc, to už je velký problém, který my řešit neumíme. Takže to je jedna z věcí, které by měla ODS donekonečna opakovat. Nežijme nad poměry. Já jsem navštívil mnoho zemí, byl jsem tam v rodinách. Je neuvěřitelné, jaká je úroveň vybavení českých domácností. Já jsem měl předevčírem, budete se divit, besedu se žáky ze 3. třídy, měl jsem je pozvané na radnici, měl jsem radost, úžasné děti, než se zkazí, byly bezvadné, bezvadné otázky a já jsem se jich ptal, co si přejí k Vánocům. Nejprve jsem se ptal, kdo má mobil. 28 dětí ze 30 má mobil. Což mě zaujalo. Kde jsou ti chudí? Když jsem se jich zeptal, co chtějí k Vánocům, tak mi říkali věci, které jsem nevěděl, co to je. Mobil, to jsem ještě věděl, MP3, to už jsem taky věděl, ale PSP, to jsem tedy nevěděl. Už to vím, PSP to je taková hra a ona stojí 5000 Kč. Několik jich řeklo, že by chtěli notebook a já jím říkám: „Jaká je šance?“ Samozřejmě stoprocentní. Rodiče, i kdyby měli sami sobě utrhnout, tak nemohou připustit, aby děti vypadaly ve třídě jaksi méněcenně, takže dostanou MP3, dostanou PSP, dostanou notebooky, ale dostanou je často právě na ten úvěr. Půjčka na telefon, nic neplaťte, jenom dopravu a už to máte. Takže taková je situace České republiky. Zažili jsme velkou aféru s rozpočtovým určením daní. Pavel ví, co jsme si kolem toho užili, jak paní Jurenčáková vyvolala obrovskou nenávist malých obcí vůči velkým městům. Ve skutečnosti je to úplně jinak. To není spor státu, měst a obcí. To je špatně systémově. Je naprostý nesmysl, aby obec, kde padá hodně sněhu, chtěla vyšší RUD a říkala: „Na jižní Moravě tam se mají, tam sníh moc nepadá.“ Ale to říkají jenom do té doby, než přijdou záplavy. Kde pak zase na té Moravě říkají: „My jsme měli větší RUDéčko, vždyť co vy, vy tam máte sníh, ten roztaje. Co my, my tady máme všechno vytopené.“ A takové Vrchlabí, dámy a pánové? To je na tom úplně špatně. Ti mají záplavy a ještě sníh. Ti by museli mít

trojnásobné RUD. Takže tudy cesta opravdu nevede, ani podle plochy obcí a podobně. Cesta vede jedinou cestou. Zavedením komunální daně, ponecháním peněz obcím, a ať oni zodpovídají, ať si sami rozhodnou, co budou nebo nebudou upřednostňovat. A to je jedna z možných věcí, kterou by ODS měla prosazovat. Samozřejmě, a říkám to v dobrém, pan ministr Kalousek trošku fandí menším obcím, protože se naivně domnívá, že tam je jeho voličské jádro. Domníval se tak, i když sebral předsedům výborů automobily Škoda, které pak stály na dvoře a musely se prodat, ale voličsky mu to nic nepřineslo. Je to velká chýra. Lidé sice trošku závidí, ale moc ne. Lidem je v podstatě jedno, kolik bere premiér nebo jestli jezdí lyžovat. Lidi zajímá, kolik berou oni, samozřejmě. A je potřeba toto lidem vštěpovat, ne tu závist, ať má on méně než já. Ne. Ať dělám všechno pro to, abych měl také tolik, ale to se nám zatím příliš nedaří. Já se dostanu k další věci, ještě složitější, a to je Lisabonská smlouva. Mnohé tady bylo řečeno. Mě ani tak neznepokojuje ta sama smlouva, ale velmi mě znepokojuje Evropská listina práv a svobod, a tuším, proč Britové byli tak chytří. Oni jsou větší než my. Všimněte si, že oni jezdí vlevo. Já jsem tu teď měl delegaci německých poslanců a velmi jsem je hecoval, aby v Evropském parlamentu, a prosím i naše europoslance, aby rozjeli tu aféru, protože není přece možné, aby jedna země Evropské unie měla privilegium, a když tam přijdete a je tam kruhový objezd, tak jste z toho úplně hotoví. Tam to všechno jezdí jinak než tady. Tam se rozhlídnete vlevo a zprava to do vás práskne. Takže tady je pro eurofily obrovský prostor a určitě se na tom vyzkouší stabilita, jestli tedy Britové na to přistoupí. Oni si velmi chytře vybojovali výjimku, že pro ně ta Evropská listina práv neplatí. Není to tak úplně zadarmo, spekuluje se o tom, že Tony Blair bude prezidentem, ale ne Britá-

POLITICKÁ DISKUSE

nie, tam to nejde, tak šup, bude prezidentem naší federativní socialistické republiky Evropa. A jsou tu další kandidáti, pan Schröder, pan Kušnar, jenom se hledá, co bychom komu za flíček dohodili. Mimochodem ti němečtí poslanci nebyli nadšení, při kouření říkali to samé, co si myslíme my, ale navenek říkali, že je to bezvadné, že nás konečně přehlasují. Že to je cíl cvičení. Že ty velké státy přehlasují ty malé. Já vím, že je to velmi nepraktické, aby bylo jednomyslné hlasování, to je složité. Ale ta složitost brání právě tomu, aby se v Evropě nemohla zavést konstrukční rychlost automobilů 162 km/h, což je mimochodem, nemýlím-li se, přesně přepočet z mílí. A rychlost v obci 30 km/h, protože někteří komisaři přišli na to, že při třiceti je opravdu ta jízda bezpečná, ty úrazy nejsou příliš vážné a skoro vždycky se dá zastavit. Jestli vám to připadá směšné, tak si vzpomeňte na některé návrhy, které zkraje vypadaly směšně a najednou se pak ukázalo, že platily. Evropa už připravuje směrnici. Dnes to vysílal rozhlas. Protože biopotraviny skoro nikdo nekupuje, tak je třeba to nařídit rovnou směrnicí, že v jídelnách, v nemocnicích a všude budou. Tuším, že v Poslanecké sněmovně prý už to prodávají, nikdo to nechce a večer to vždycky zase odnesou, protože to nikdo nekupuje. A dokonce ti farmáři, co to pěstují, by chtěli, kdyby stát mohl třeba udělat takové ty ekofarmy a ty jim pronajmout a oni by to pak prodávali, aby to někdo kupoval. Podobně pan Veleba, ten mě vždycky dojímá. Já jsem nestihl ten Václavák. On vždycky už je skoro na umření a pak rozdává klobásy nebo jitrnice na Václaváku. A když může vyvézt mléko do Rakouska nebo do Německa, tak to samozřejmě udělá. Teď nás straší vepřovým. Kdyby všichni naši zemědělci od zítřka přestali chovat vepře, tak vás ujišťuji, že se ho v supermarketech bude prodávat pořád stejně, protože vepřového je tolik na světě a možná bude levnější než to naše. A je potřeba toto na rovinu říkat, pro-

99 tože oni si zvykli jaro, léto, podzim, zima. Buď prší – to je špatně – dejte dotaci, neprší – taky dejte dotaci – vždycky dejte nějakou dotaci. Já nebudu dávat žádné usnesení, ale vážně vyzývám poslance a senátory ODS, aby zvažovali, zda dají, či nedají podporu Lisabonské smlouvě. Není to tak, že to je proti vládě. Samozřejmě premiér podepíše, když jsme se zavázali, ale premiér neumí zaručit, a žádný premiér, zejména v zemích, kde je referendum, přece neumí zaručit, že bude smlouva ratifikována. Stalo se snad něco Francii? Stalo se snad něco Nizozemsku? Jestliže jsme plnoprávným členem Unie, tak ANO má stejnou váhu jako NE, jestli tomu tak není, tak tam nemáme co dělat. Říci ANO má stejnou váhu, jako říci NE. A jak tady bylo řečeno, ta smlouva není na rok, ani na dva. Ta nás zavazuje na desetiletí. A já bych také nerad, aby se mě můj vnuk ptal: „A dědo, proč jste to tedy udělali, když to takhle dopadlo? Když ta říše dobra nakonec zkrachovala?“ Prostě to není možné. Je evidentní, že takovýto celek se uřídit nedá. Je to příběh každé megafirmy, která skončí krachem, protože se nedá uřídit. Ani Unie se nedá uřídit, pokud nenecháte těm jednotlivým článkům alespoň minimální svobodu, a že to tak být nemůže, to je evidentní. Evropa bude chtít jednotnou daň, žádných patnáct procent, třicet, třicet dva? To není možné, aby jeden stát měl patnáct, přece to je logický vývoj, pokud dojde k tomu, že to bude federace, a všechno k té federaci, samozřejmě, směřuje. A pak ta federace sama sebe zahltí. A pak už je tady jenom Čína, Indie a pak už se jenom budeme divit. Mě přesvědčil včera pan Barosso, který poskytl rozhovor jakýmsi českým novinám, a řekl tam: „Kdo podepíše, musí ratifikovat.“ Tím mě přesvědčil, že nejsme ve svobodné unii, protože to tak není. Může podepsat a nemusí ratifikovat. Takže já moc prosím, ještě je na to prostor. Já mám jiný názor. Já si naopak myslím, že kdyby Česká republika byla prv-

100


ní, kdo nebude ratifikovat, tak by se přidali. Oni se všichni bojí. Já věřím, že v tomto sále je mnoho lidí, kteří si myslí totéž. Ti němečtí poslanci mi na chodbě řekli, že si myslí totéž, ale že se to bojí říct, jako se mnozí z nás bojí říct, že se možná otepluje, ale málo. Já jsem panu ministrovi Bursíkovi nedávno řekl, že uhlí je obnovitelný zdroj. A já na tom trvám. Jenom to trochu déle trvá. Ale to je právě ten problém, že my se pohybujeme v tomto našem krátkém horizontu. Jak kdo, já mám vředy tak nějakých 62 let, někteří 80 let, ale pořád je to málo. Jsme takový maličký úsek těch dějin a my se tady snažíme predikovat a ono to není vždycky tak nevinné, že? Oni jsou v tom také velké peníze, že? Vzpomeňte na ty točící elektrárny. To je úžasná věc. Jediné perpetuum mobile je větrná elektrárna. Tu připojíte na síť a ty dotace jsou tak velké, že ještě pořád vydělává. Nic lepšího jsem ještě neviděl. Pak jsou tady evropské dotace, naše modla. Ministři padají kvůli tomu, že nepřipravili správně naše dotace. Zkusme se zamyslet, jak to asi dopadne. Když bude dotací dost, tak to povede k tomu, že některé obce si řeknou, to je bezvadné, postavíme aquapark. Obec 400 lidí postaví aquapark, v roce 2014 skončí dotace a roční náklady aquaparku, myslím ty mínusové, jsou 6 milionů, rozpočet obce je 900 tisíc. Zřejmě vznikne další iniciativa malých obcí za další přerozdělení RUD, protože nemají na ty všechny stavby, co všichni postavili, protože já nepřepokládám, že by ještě Evropa dávala dotace na provoz. To zase takoví hrdinové nejsou, tam to spíš skončí. Takže já varuji před tím, a to nemluvím o tom, že špatné vyplnění dotazníku bude trestný čin, jak navrhuje naše ministerstvo spravedlnosti, aby se s těmi penězi dobře hospodařilo. Všichni známe ty anabáze s vracením dotací. Teď zrovna, tuším, Jablonec má vracet nějakou docela pěknou sumičku za sportovní halu a Evropa má 10 let na to, aby našla chybič-

ku, a co je lepšího než takzvaná obratná dotace. Víte, co je obratná dotace? To dáte 10 milionů, najdete chybičku, vezmete 20 milionů, protože tam se platí ještě jednou tolik, a dáte dvě dotace 10 milionů. To je takové letadlo. A vy jste pořád jako ten hodný strejda, který vlastně pořád dává peníze a ti lidi na to slyší, jak je to bezvadné, že máme ty peníze. Takže já bych velmi varoval, jak bude s těmi dotacemi nakládáno a já to budu mít nejtěžší, protože my do nich nejdeme, protože máme všechno hotové a my jsme tam nenašli nic. Vzpomenu na čističky, to je dobrá kauza. Nebyli jsme to my, kdo se zavázal, že do 2010 vyčistíme obce do 2 tisíce obyvatel, a ejhle, Francouzi, kteří nás kdysi donutili uzavírat smlouvy na 20–30 let s francouzskými společnostmi, teď říkají: „Tak takhle to nepůjde. To je na moc dlouho.“ Tehdy, když jsme je uzavírali, nemyslete, že to uzavřete na 4 roky do toho žádný investor nepůjde, to nemá žádnou jistotu. Tak jsme je uzavřeli, a teď říkají: „Ne takhle to nepůjde.“ Ono to není tak nevinné, víte, o čem to je? To je moc dobrá věc. My je teď vypovíme, abychom dostali na ty čističky a ti Francouzi nám vyúčtují penále, takže dostanou zase peníze zpátky. Geniální tah. A my na to koukáme a nevíme, co s tím, protože jsme se tak zavázali. A my jsme se zavázali k lecčemus, k čemu bychom se dneska asi už nezavázali, kdybychom bývali byli věděli. Poslední dva body – volba prezidenta. A teď opravdu vážně. Pravděpodobnost zvolení profesora Švejnara prezidentem České republiky je stejně vysoká, jako pravděpodobnost, zvolení mě europoslancem za Albánii. Volba prezidenta Klause. Pavel mi to odpustí, já si myslím, že to usnesení pražského regionu bylo nadbytečné. Nadbytečné z toho důvodu, že volba Václava Klause prezidentem České republiky je jistá. Já vám zkusím vysvětlit proč. Je to velmi jednoduché. Je skupina, jako jsme my, která

POLITICKÁ DISKUSE

podporuje kandidaturu. Pak je skupina, která by ji podporovala, ale z různých důvodů se jí do toho nechce. A pak je skupina, která vůbec nemá Václava Klause ráda a byla by radši, kdyby byl prezidentem kdokoliv, jenom ne on. Ale problém je v něčem jiném. V tuto chvíli v České republice není vygenerován žádný kandidát, který se může čestně postavit Václavu Klausovi. To je ten problém. Já jsem přesvědčen o tom, že i ti poslanci a senátoři, kteří Václava Klause takzvaně nemusí, si to vyhodnotí a svůj hlas mu dají. Jiná situace nastane po tomto dalším období, kdy samozřejmě máme vygenerovaného kandidáta, a to je Livie Klausová, takže to radši ani neříkám, protože ono to bude tak, že bude zvolena a Václav Klaus zůstane prezidentem další období. To je teď taková móda, a hlavně konečně bude prezidentkou žena, splní se všechny naše dokonalé sny. Já jsem opravdu hluboce přesvědčen, že Václava Klause zvolíme prezidentem, je to ostatně i přání většiny lidí v České republice, a zmíním ještě přímou volbu. Kdykoliv budeme mluvit s někým o přímé volbě starostů, prezidenta, ptejte se ho na B a C, ostatní je podvod. Přímá volba sama o sobě, ať je to starosta, prezident, nemá žádný význam, když nevyvážíte to ostatní, to znamená kompetence, ať je to u prezidenta nebo u starosty. A to je ten složitý příběh. Na tom složitém příběhu se to vždycky zasekne. Jak to vyvážit? Ale samo o sobě horovat je jenom takové politické gesto, které tak vypadá, můžeme si to rozhodnout sami, je to bezvadné, o ničem jiném to není. Takže opakuji znovu, já jsem přesvědčen, že Václav Klaus bude zvolen prezidentem republiky. Vláda pracuje mnohem lépe, než to „z vonku vyzerá“. Mnohem lépe. Uvědomte si, v jaké situaci. Je v situaci reformy, ministři nemají čas jezdit a přesvědčovat, ale co by měli udělat, přesvědčit nás ostatní a přehodit to na nás, abychom my vysvětlovali. Zaprvé v členské základně, že nejhor-

101 ší, co vás může potkat, když přijdete na nějaké místní sdružení a tam si připadáte jak na schůzi socanů, když je slyšíte, co tam říkají. To tam jenom koukáte. Říkáte si, jsem na jiné schůzi, jako já dneska v tom kině. My jsme ti, kdo to musí odargumentovat. Řeknu zase jednoduchý případ. Za porod se budou platit poplatky, lidi jsou vystrašení. Ale já nevím zpaměti, kolik činí porodné teď, protože ono se to pořád mění, ale jsou to řádově desetitisíce. Je to víc než deset tisíc. Sedmnáct tisíc. Takže poslouchejte znovu, sedmnáct tisíc dostanu, zaplatím poplatek v řádu stokorun. To bude hrůza. 30 Kč zaplatím, když normálně každý měsíc kupuji Wobenzyn za patnáct stovek. Já tedy ne, ale vidím to v lékárně, když si tam jdu pro nějaké kapky, kolik peněz lidi utratí za nějaké doplňky, které viděli v televizi. Protože tohle pomůže. Teď momentálně nevidíte, kupte si nějaké ty kapky do očí a uvidíte! To jsou všechno přípravky, které nejsou léky, ale kupují se. Takže je potřeba paralyzovat toto strašení. Já jsem kdesi řekl, že po novém roce se nic dramatického nestane. ODS není vláda, která zlevňovala či zdražovala. ODS už tady, zaplať pánbůh, neřídí cenovou politiku, kolik co bude stát, ale vysvětlovat tyto věci může. Tam já vidím náš největší problém, že neumíme dosti přesvědčivě vysvětlit, o čem je ta reforma, že je právě o tom, abychom se z těch dluhů vymotali, protože, když se z nich nevymotáme, tak to bude jednou pro někoho velmi obtížné. Budeme ve stejném kolečku jako ten zadlužený člověk, už to nepůjde, už ani snížením mandatorních výdajů a drastickými opatřeními nebude možné ty dluhy zlikvidovat. Druhá věc, kde máme obrovský prostor i v koaliční vládě. Ani jeden z koaličních partnerů není pro. Další zaplevelování naší legislativy pro narůstání byrokracie, tam jsou všichni v naprosté shodě. A proč to tedy, probůh, neděláme? Podívejte se na legislativní plán práce vlády, na program Pos-

102


lanecké sněmovny, na program Senátu, a to nemluvím o obecních vyhláškách, které nám rostou jako houby po dešti. I naši milí starostové, kteří mi nadávají, co to tam přijímáte v tom Senátu, tak každý má 26 až 28 vyhlášek. Jednou reguluje alkohol v pytlíku, pak sekání trávy, v neděli se nesmí tohle. Chodíte spát v deset hodin, protože pak to vadí. Takže se chovají stejně. On má každý radost, kdyby mohl někoho regulovat a velet tomu a rozhodovat o tom člověku, aby nám tady v tom nedělal žádný nepořádek. A to panuje od vlády, až po posledního starostu. Takže tam vidím obrovský prostor. Dá se redukovat. Teď byla konference v Senátu o bodovém systému. Všichni se shodli na tom, že to tak dál nejde, že bylo 580 pozměňovacích návrhů. Na novelu teď bude 1500 pozměňovacích návrhů. Oni totiž jsou dvě komise. Každá komise je smrt. A tady jsou dvě komise, ve kterých jsou policisté a Centrum dopravního výzkumu a autoškoly. Výsledek tedy bude zjevný. Abych skončil optimisticky. Netrapme se, nebo se utrápíme. Opravdu je to mnohem lepší, než se vám zdá?! Hezké Vánoce.

Vážení kolegové, pan prezident Beneš ve svém životopise napsal: „Podepsal jsem smlouvu se Sovětským svazem a nevím, zda jsem udělal dobře.“ Pan předseda Topolánek má v prosinci podepsat smlouvu se Svazem evropských socialistických republik. Hodně štěstí, pane Topolánku.

René Franěk předseda MS ODS Chleby

Jiří Payne člen OR ODS Praha 2

Dobrý večer, zdá se, že jsem vyvolal diskusi mezi některými kolegy o tom, zda máme mít nebo nemáme mít rádi rozpravu. Upřímně řečeno nerozumím tomu, proč se někdo rozpravy bojí, protože pokud má své názory podložené argumenty, určitě není čeho se bát. A na druhé straně, já jsem hluboce přesvědčený, že všichni, kdo chtějí diskutovat v ODS, tak směřují k tomu, abychom dělali lepší politiku. Já nevěřím na to, že tady máme někoho, kdo se snaží ODS uškodit. Problém je v tom, že máme nějakou politickou filosofii a ta nám říká, co je dobré a zlé. A teď se ale lišíme ve filosofických názorech a to, co pro jednoho vypadá, že je dobré, tak pro druhého tak dobré není, a proto potřebujeme diskusi, abychom si tyto věci mohli vyjasnit. Mimochodem, slyšel jsem tady dnes ráno citovat preambuli našich stanov, kde se říká, že hlavním úkolem naší strany je umožnit svobodnou soutěž názorů. Svým způsobem podstatou demokratické politiky je právě to, že správnost argumentů, správnost filosofické reflexe toho, co se kolem nás děje, prověřujeme právě v diskusi a rozpravě. Není žádná jiná cesta, jak se dobrat pravdy, nikdo z nás nemá pravdu. Teprve po té diskusi můžeme říct, že jsme dospěli k nějakému stanovisku. Na druhé straně, nevěřím tomu, že diskuse může uškodit, ať už diskutujícím nebo ODS

POLITICKÁ DISKUSE

nebo kterékoliv jiné straně. Mimochodem není pravda, že by ve stranách v Americe, v Německu nebo někde jinde, že by tam žádná diskuse nebyla. Proč je ta diskuse podstatná? Slyšeli jsme tady od Petra Nečase, že je důležité, abychom si uvnitř v ODS vydiskutovali věci, aby to nešlo přes média. Problém je, že nevím, jak to mám vydiskutovat. Před nedávnem cestou z nějakého sněmu mne zastavil jeden kolega a říkal: „Prosím tě, já mám takový nápad, takovou iniciativu, já bych potřeboval, aby se to dostalo někam do vedení ODS.“ Ale jak se to dá udělat? Znáte nějaký takový postup? Svým způsobem, když tady byly výzvy, že máme vytvářet teamovou spolupráci, tak já jsem hluboce přesvědčen, že ten team, o kterém hovoříme, jsou všichni členové ODS a smyslem politické strany je, abychom využili potenciálu, který máme, aby všechny dobré nápady, které se zrodí mezi našimi členy, aby se zakomponovaly do naší politiky. Druhý smysl diskuse je v tom, že politik, který má nějakou exekutivní odpovědnost tím, že je vázán k odpovědnosti a že se zodpovídá v diskusi z toho, co dělá. Tak se bráním programovým kotrmelcům. Bráním se tomu, aby ten člověk jeden rok říkal něco a druhý rok říkal něco jiného. To je rozdíl oproti diktátorským režimům, ve kterých se diktátor rozhodne, tak druhý den to udělá a už se nemusí nikoho ptát.

103 Další věc je, abychom v diskusi reflektovali, co děláme, protože je jasné, jak tady mnohokrát zaznělo, že musíme dělat programové kompromisy, protože máme koaliční partnery a protože realita nás do nějakých kompromisů nutí. Na druhou stranu, my bychom měli v diskusi odhalit, kde v naší politice děláme chyby z vlastního rozhodnutí, z vlastní nedbalosti, z vlastní nedůslednosti, kde ustupujeme z našich politických zásad. Smyslem té diskuse je posoudit náklady a výnosy toho, co děláme. Já uvedu příklad: Nejsem si jistý, zda finta, že se z exekutivy dostane nějaký zákon do Parlamentu a v Parlamentu ho někdo překládá místo ministra a snažíme se tím něco urychlit, zda to je cesta, která nám pomáhá. Když se tímto způsobem například předloží vyvlastňovací zákon s vědomím toho, že v preambuli stanov máme, že prostě to je věc, která je pro nás tabu. Je to už podruhé, kdy v ODS naši kolegové podporují vyvlastňovací zákony. Uvedu jiný příklad. My bychom potřebovali mít dostatek času, dostatečný prostor na to, abychom zvážili, jestli Lisabonská smlouva znamená fatální podpis na desetiletí dopředu, ze kterého už není cesta zpátky, je to nakročení do nakloněné roviny, která už jde jenom dolů. Anebo jestli je to tak, že vlastně o nic nejde a můžeme to s lehkým srdcem podepsat a vlastně se nic neděje, protože jestli platí to první, pak to nelze v rétorice vyvážit tím, že říkáme, my to musíme podepsat, abychom mohli dělat naše nepatrné reformy. Ty reformy jsou záležitostí jednoho, dvou, tří let, ale tohle je závazek na příštích sto let, který poznamená dějiny této země. A také by se nám mohlo stát, že jednou bude někdo vzpomínat na tento podpis a bude říkat – no to je takové podobné, jako když Hácha podepisoval kapitulaci. A jestli náhodou nám nestojí za to, radši se teď zachovat čestně před dějinami a obětovat nějaké reformy, které – stejně si nejsem jistý, jestli dokáží vyvážit to, k čemu chceme nakročit – já neříkám,

104


že to tak je, ale říkám, že o tom musí proběhnout podstatná rozprava a že teď neproběhla. Jiná otázka. Schengenská smlouva, slyšeli jste, že to je priorita, já nevím z čeho to vyplývá. Já jsem hluboce přesvědčen, že to je proti zájmům České republiky. Pofiderní pocit rovnoprávnosti na hranicích a není pravda, jak říkal ministr Langer, že my musíme chodit kolonkou neevropských občanů. My chodíme na občanský průkaz bez pasu a chodíme evropskou bránou. Já si myslím, že to je diskriminace, že by to měl Ústavní soud nebo Soud pro lidská práva zakázat, protože všichni lidé jsou si rovni před zákonem, všichni mají chodit jednou celnicí, ale budiž. Ale já si nejsem jistý, jestli ten pocit, když tam jdu s občanským průkazem, tak mě to netrápí, že ho ukazuji. Na druhou stranu jsme připraveni, že se všechny parciální migrační tlaky z celé Evropské unie promítnou na našem území? Jsme připraveni, že kriminalita, která u nás dosud nebyla a na kterou nejsme připraveni, naši policisté nemají jazykové znalosti, aby tu kriminalitu zvládali, že se nám celá tato kriminalita z celé evropské unie sečte na našem území? Je to to, co chceme? My za svobodu neukazovat občanský průkaz na hranici zaplatíme svojí svobodou. Svobodou podstatnější, protože někde v evropském počítači téměř bez možnosti, abychom si to kontrolovali, o nás budou vedeny údaje, které si nedovolili evidovat ani komunisté. Uvedu další příklad. Neměli bychom diskutovat o tom, zda dopravní zákon není experimentem, který byl naprosto nepřipravený, nezvládnutý, že taková změna má mít čtyřletou legisvakanci, že se má zákon schválit, ale začne platit až za čtyři roky, abychom si rozmysleli, jak to bude fungovat, abychom se na to připravili. A není to tak, že vlastně nepromyšlená změna zákona zabila 200 lidí, kteří nemuseli umřít? Teď se to svádí na to, že policie nepracuje, jak má pracovat, ale policie pracuje stejně

jako vloni a předloni. Silnice jsou rozbité jako vloni a předloni. Kvalita aut je stejná jako vloni a předloni. Změnil se jenom zákon a zemřelo 200 lidí zbytečně. O tom si myslím, že bychom měli vést debatu. Já netvrdím, že mám pravdu, ale tvrdím, že je povinností vedení strany umožnit diskusi o těchto věcech. Poslední věc. Svobodná soutěž názorů a řízená diskuse je takový rozdíl jako mezi plánovanou a tržní ekonomikou. Proto prosím členy Výkonné rady, aby pečlivě zvážili, zda bychom neměli mít na diskusi daleko větší prostor, a měla by to být diskuse, která vyústí do programových bodů, které nás povedou v příštích letech.

Miloš Vystrčil hejtman kraje Vysočina

Vážený pane předsedo, dámy a pánové, jsem hejtmanem Vysočiny a jsem moc rád, že vás za Vysočinu mohu pozdravit. Nebojte se, nebudu mluvit o nemocnicích a nebudu mluvit ani o tom, co jsem si tady připravil a napsal. Řeknu pouze asi tři vě-

POLITICKÁ DISKUSE

ty. My na Vysočině vnímáme naši stranu kromě toho také tak, že je představitelem nebo symbolem řádu, pořádku, dobré organizace a dodržování pravidel. Prosím, udělejme s tím něco.

Ivo Strejček poslanec EP

Pěkný podvečer, dámy a pánové. Můj předřečník byl předseda mého regionu a můj hejtman, tak já bych teď měl vystoupit nějak hodně loajálně a posílit jeho slova a to, co tady řekl. Já ale promluvím na jiné téma. Na téma, které tady v posledních chvílích hodně rezonuje, a to je Evropská ústavní smlouva, která se sice Evropskou ústavní smlouvou nejmenuje. A přesto mi dovolte, abych nezačal možná svým výkladem k této záležitosti, ale abych pokračoval v tom tónu, který nastolil pan senátor Kubera, a bavil jsem vás tady zkazkami z toho, co se v Evropské komisi vaří a co se v Evropském parlamentu schvaluje. To všechno je pravda. To, že nová takzvaná „Reformní smlouva“ přenáší pravomoci České republiky na bruselskou úroveň, je taky pravda. Že si celý tento dokument nikdo z nás v tomto sále ne-

105 přejeme, je taky pravda. O tom se nemusíme v žádném případě spořit. Jenom si pojďme říct, v jakém prostoru se pohybujeme. A já se tady pokusím sfouknout pel, který tady, možná velmi zdařile, vytvořil David Cameron, předseda britské Konzervativní strany, který tady vystoupil velmi dobře, a sál oprávněně roztleskal. Máme v našich názorech na tuto smlouvu v Evropě, v Evropské unii spojence? Nemáme. Nemáme! A já to říkám proto, říkám velmi zodpovědně. Protože jsem v posledním půlroce velmi často cestoval do Velké Británie. Byl jsem pozván na několik panelů ve Velké Británii a mluvil jsem s britskými konzervativci. Byl jsem pozván na jejich výroční konferenci v Blackpoolu. Nemáme. A to i přesto, že Britové, britští konzervativci mají osmdesátiprocentní podporu obyvatel Velké Británie na organizaci referenda a mají stoprocentní podporu médií. Veškerá britská média jsou na straně britských konzervativců a podporují je v jejich referendu, a přesto britští konzervativci do referenda o nové Evropské smlouvě nejdou. Zahraniční spojence nemáme. Máme domácí spojence? Domácí spojence teda nemáme už vůbec žádné. A na rozdíl od britské politické scény nejsou naším spojencem ani média. Naopak. Při jakémkoli náznaku jakékoli kritiky či polemiky nad tímto dokumentem nejsme schopni umístit žádný z našich textů do jakéhokoli českého média. Slouží nám k tomu námi vyrobené a námi spravované webové stránky, které ale samozřejmě, tak jako tisíce jiných webových stránek, téměř nikdo nečte. Budeme-li pořádat referendum, rozhodneme-li se v České republice k referendu, pak dosáhneme několika žádoucích nebo nežádoucích účinků. To záleží na tom, jak se na tento problém díváme. Já se domnívám, že rozpoutáním veřejné debaty o referendu přijdeme o vládu. A záleží na tom,

106


i z debaty, tak jak jsme to tady před chviličkou slyšeli, záleží na tom, zdali takovou vládu ODS nebo část ODS chce nebo ji nechce. Přijdeme o vládu, která spouští nějaké reformy, a já jsem hluboce přesvědčen, že nebudeme-li pokračovat v těchto reformách v České republice – neboť klíč k těmto reformám leží u nás – v české vládě a v rozhodování české vlády, tak můžeme přestat s jakýmkoli reformním postupem v České republice a dopadneme úplně přesně tak jako ve Francii. Nebudeme reformovat vůbec nic a až ten systém bude nereformovatelný a někdo se pokusí ho reformovat, tak celá země proti němu bude stát a bude to jeho velká reformní zkouška. Já nevím, jestli dojde, jestli by na základě referenda o této smlouvě, mohlo dojít k rozkolu v ODS. Tím si úplně nejsem jist. Ale jsem si naprosto jist, že dojde ke sjednocení celé české politické scény proti ODS. A pak mám poslední věc, která je pro mě věcí velmi závažnou a velmi zásadní. Ona tady dnes několikrát padla a já si ji dovo-

lím přesto zopakovat. Souvislost mezi případným referendem o evropské takzvané „Reformní smlouvě“ a americkým radarem. A spíše než americkým radarem říkejme docela poctivě, že možná více než americký radar, tak chceme americkou politickou přítomnost v tomto regionu. A v případě, že se pustíme, z mého pohledu, na tenký led referenda o evropské Reformní smlouvě, pak v žádném případě nezabráníme referendu o americkém radaru. A výsledek bude ten, že prohrajeme a to prohrajeme díky našim voličům, prohrajeme referendum o Evropské ústavní smlouvě, referendu o americkém radaru nezabráníme. To také prohrajeme. Takže německo-francouzská dominance ve střední Evropě nebude limitovaná žádnou politickou silou. Já nenabízím žádný recept. Já jsem se pokusil pouze docela poctivě popsat to, co ze své práce v Evropské unii, v Evropském parlamentu a ze svých cest po Evropské unii vím a chci jenom říci, že můžeme do toho jít zcela sami, ale jsme doopravdy velmi sami i v České republice.

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS

107

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Úvodem chci poděkovat za diskusi, která proběhla, a ještě jsme měli několik hodin na ni čas. Nevyčerpali jsme je, protože byla kultivovanější, než jsem očekával a než se těšila česká média. Za to vám děkuji. Diskuse patří k ODS, i když trvám na tom, že jako zralá strana máme vědět, že patří spíše k volbám. Patří k tomu, abychom sami sebe prezentovali, abychom prezentovali svůj program, ale v situaci, ve které jsme my, jsme opravdu měli demonstrovat jednotu. A my jsme ji demonstrovali, protože rozdílný názor v demokratické společnosti a v demokratické straně není přece nic nepřátelského, není něčím, co by nás mělo vzrušovat. Já jsem rád některé z vás po dlouhé době viděl a některé z vás jsem dokonce po delší době rád slyšel. Škoda, že vás není slyšet tam, kde té diskusi sluší nejvíc, to je na místní, oblastní, regionální úrovni. A hlavně – a to si myslím, že je ten správný prostor a tu výzvu přijímám – na ideových konferencích, které jsou jednoznačně ukotvené k jednomu tématu a kde se můžeme seriózně a připraveni bavit o konkrétních tématech. Já jsem si předtím, než se pokusím o nějaké závěrečné shrnutí, udělal poznámky u těch projevů, které jsem měl možnost slyšet nebo ve kterých byl nějaký obsah, který mě vybudil k reakci. Mirka Němcová má samozřejmě pravdu, že volební systém může modifikovat politickou scénu a může zjednodušit ustavování vlád. My na systému, na kterém jsme se víceméně dohodli po volbách, pracujeme a Jiří Pospíšil ty změny předloží. Ale měla by dodat to "B" a to je, že pro každou takovou změnu potřebujeme hlasy. Pro každou takovou změnu, pokud se bude týkat ústavy, dokonce potřebujeme tři pětiny hlasů všech poslanců a všech přítomných senátorů. A my je nemáme, to není nic defétistického, to neznamená, že bychom to vzdali, to není předem odpískaný souboj, ale chci, abychom věděli, že se to velmi snadno prezentuje, ale daleko hůř se to prosazuje. Já nevím, jestli je dobré dělat všechny volby v jeden den. My přece víme, že tomu tak není, a proto se dělají v jiné dny, protože jedny volby ovlivňují druhé. Každé volby, komunální, regionální, senátní, poslanecké a já nevím jaké, všude na světě mají rozdílný charakter. My spojujeme dvoje volby a už tak je to problém, že senátní volby zapadají v těch volbách krajských, že ty krajské nakonec budou mít, dejme tomu, centrální charakter a tím ovlivní i ty senátní volby a eliminují kvalitu našich osobností, které nasadíme v jednotlivých volebních okrscích, to tak prostě je. Vždy je něco za něco a jsem ochoten o tom vést diskusi, protože to je vážné téma. K volbě Václava Klause – tady padlo spousta silných slov. Tady už někdo vzpomínal na to, jak to bylo minule. Já si vzpomínám, jak jsme seděli na grémiu, spočítali jsme hlasy a říkali jsme: „Pokusme se ustavit speciální vyjednávací tým, abychom Václava Klause dostali vůbec z prvního kola.“ To byl cíl. My jsme ani náhodou neměli v tom startu ambici, v té situaci, která byla na politické scéně, Václava Klause s jistotou zvolit. My jsme chtěli přežít první kolo. To, že jsme tomu věnovali de-

108


sítky hodin práce a že jsme nakonec těch hlasů získali víc, než všichni ostatní čekali, ovlivnilo celou tu volbu definitivně až do třetího kola třetí volby. To první kolo, které jsme pracovali bez toho, že vy byste věděli, jak to probíhá, jaká je strategie, jaká je taktika. A ono to bylo úspěšné. Nechte nás, prosím, abychom naplnili ten cíl, který je jednoznačný, a všichni víme, jaký je. Nechte nám, prosím, i tu strategii i tu taktiku. Tlačením na koaliční partnery dosáhnete jediného, oni ho prostě nebudou volit. Já si myslím, že zde zaznělo dnes zcela jasně z úst jednoho koaličního předsedy, že jsou připraveni na to, co máme nachystáno, to je má návštěva klubu, návštěva prezidenta republiky a oni se jistě rozhodnou správně. Tlačit je jakýmkoliv usnesením kongresu, které je u koaličních stran nevymahatelné, je naprosto nesmyslné. Cíl, strategie, taktika, to platí u všech ostatních otázek, které zde byly diskutovány. Mě nepotěšilo, že Hynek Fajmon, který má samozřejmě pravdu v celé řadě otázek, prozradil i cíl i strategii i taktiku: To se teď samozřejmě bude velmi špatně pohybovat v tom terénu. Já jsem se snažil ve svém vystoupení neházet ještě více písku do soukolí už tak problematické situace v poslaneckém klubu. Myslím si, že i Vlastimil Tlustý, řekl bych, ustál tu pozici. I když to jeho vystoupení samozřejmě bylo velmi chytré, velmi sofistikované, jak jsme u něho zvyklí, řekl několik věcí, které byly velmi pravdivé, několik věcí, které byly pravdivé jenom málo, ale to patří ke každému vystoupení každého z nás. Já doufám, že v tom mém to nebylo cítit. Ta diskuse, která nás čeká – a je naprosto klíčová a neovlivní ji žádný Kongres ODS – je diskuse o tom, jestli opravdu budeme chtít dovršit daňovou soustavu tím, že bude dejme tomu na míň stranách (na Slovensku je to myslím 16 stran po té jejich superdaňové reformě). A to je diskuse o odečitatelných položkách, daňových úlevách a o tom, co vlastně Vlastimil Tlustý navrhoval na Žofínském fóru. Vyzkoušeli jsme si tuto diskusi na stravenkách. To odmítli jak zaměstnanci, tak zaměstnavatelé. Až budeme diskutovat, vážení kolegové, o naplnění našeho dlouhodobého cíle a to je zjednodušení daňové soustavy, tak si na tato má slova vzpomeňte. Až budeme rušit stavební spoření, až budeme rušit podporu hypotečního spoření nebo hypoteční úroky nebo penzijní spoření, až budeme rušit výhody pro policajty atd. Já to rád udělám, my jsme na to připraveni. Já chci vidět, kolik poslanců – ne koaličních, kolik našich poslanců – pro to nakonec zvedne ruku. Já pro to udělám všechno a to je ruka podaná Vlastimilu Tlustému, protože tudy vede cesta ke zjednodušení daňové soustavy, to už není o sazbách, teď je to o výši pojištění a o daňových úlevách. Musím říci, že přes všechny ty stesky, které zde padaly, vás musí fascinovat, že naše volební preference jsou skoro stejně vysoké jako před volbami v roce 2006. Jak je to možné? Ti lidé nám kupodivu věří a volí ODS navzdory jí samé. Je to pravda, kdyby nás měli volit na základě toho, co někdy předvádíme, tak bychom sami sebe volili složitě. Ti lidé věří, že ty nastartované kroky mají nějaký jasný cíl, mají směřování, mají timing a mají stanovené priority. Dokud nám to budou věřit a pokud zabráníme nástupu těch po nás, kteří by přišli, až tahle vláda padne, tak ti lidé nás budou volit, já jsem o tom hluboce přesvědčen. Dobře, Vlastíku, ušetřím Tě. Jsou některé věci, které nejsou pravdivé, ale není třeba je zvýrazňovat.

ZÁVĚREČNÝ PROJEV PŘEDSEDY ODS

109

Co se týká vystoupení Tomáše Vaňka – přestože respektuji každý názor, už jsem dlouho neslyšel tolik mýtů a tolik nepravd v jednom vystoupení. Není pravda, co řekl o převodu kompetencí v energetice na unijní úroveň a není pravdivá celá řada dalších tvrzení, která uvedl. S oboustrannou flexibilitou je to, vážení, horší. Není pravda, že musí rozhodnout nadpoloviční většina, tzn. kvalifikovaná většina těch států, to platí u tzv. „žluté karty“. To je otázka národních parlamentů, je dobré si ty věci přečíst. U oboustranné flexibility, když se evropská rada rozhodne většinově a předá na evropskou komisi tento požadavek na převod kompetencí, tak jsme dosáhli toho (a já neříkám, že je to zázrak), že se tím komise musí vážně zabývat. Tam není žádný závazek, říkejme si ty věci otevřeně. I já otevřeně říkám, pan Vaněk se mýlí – je to ještě horší. Byl tady často vzpomínaný David Cameron. Uvědomme si, že toryové nejsou potřetí za sebou u moci ve Velké Británii. Jejich přátelství nás těší, já se s Davidem potkávám velmi často, máme společný projekt, společné frakce, založili jsme Movement for European Reforms Velmi často máme stejné pozice, ale představa, že my jako česká vládní strana s toryi, kteří jsou v opozici v Británii, změníme Evropu, je v této chvíli naprosto naivní. To, co můžeme změnit, je určitý vývoj v EU, určité směřování EU, můžeme zahájit nějakou diskusi, pokusit se pro ni získat voliče různých stran v různých zemích. Pokud uspěje náš koncept a budeme schopni ustavit samostatnou frakci, tak budeme viditelným a slyšitelným tělesem v Evropském parlamentu. Pokud se nám to nepodaří, jsme 1/27 v případě evropské rady a daleko méně v případě evropského parlamentu. Hynek Fajmon – já samozřejmě s celou řadou těch věcí mohu souhlasit. Na jedné straně si myslím, že jeho vystoupení k evropské reformní smlouvě bylo hodně excitované, i když z velké části pravdivé. Na druhé straně u eura bylo zase excitované na druhou stranu, přestože mě pochválil. Ano, Češi koruně věří. Ano, oni nás tam moc nechtějí. Ano, oni sami neplní svá vlastní kritéria a my opravdu nechceme pomocí eura tlačit ten politický integrační proces rychleji, než je nezbytně nutné. Ale zkusme se podívat dál dopředu (a státník se musí dívat dál dopředu). Pokud ten projekt eura bude úspěšný – a on může být úspěšný, což nikdo nevylučuje – můžeme zůstat dlouhodobě mimo (a to nemluvím o nějakých pěti nebo deseti letech) nebo ne? To je na diskusi. Někteří říkají, že ano, někteří říkají, že nikoliv. Tu diskusi veďme. My jsme měli nedávno konferenci, která byla hojně navštívená, kde jsme polemizovali s podnikateli a jejich velkou euforií pro zavedení eura. Snažili jsme se jim s Martinem Římanem a Alexandrem Vondrou vysvětlit, že pokud zafixují kurs koruny vůči euru, nebo euro přijmeme, tak to sice zamezí tomu, čeho oni se bojí, a to je rychlé posilování koruny, které ovlivňuje export. Ale bude to znamenat, že rostoucí ekonomika ČR si najde to místo, v kterém se ten růst provalí někde jinde. V cenách energií – o tom mluvil Hynek – samozřejmě v inflaci, samozřejmě ve mzdách, samozřejmě v cenách. To tak je, ekonomiku neošidíte. V této chvíli nestanovujeme žádné datum především proto, že nemáme absolutně žádnou garanci, že střednědobě budeme schopni plnit nominální kritéria pro přijetí eura, natož reálnou konvergenci. Zkuste si přečíst některé prá-

110


ce Václava Klause, jeho Českolipská kritéria, tam si myslím, že to je popsáno ještě daleko lépe. Komunální daň Jardy Kubery. Jinak samozřejmě jeho projev byl standardně dlouhý a vtipný a v mnohém daleko pravdivější, než by se zdálo z některých úsměšků v sále, protože on má v tomto vždycky pravdu. Jarda Kubera nám nastavuje zrcadlo naší vlastní neschopnosti čelit na starostovské úrovni nejrůznějším dotacím a pokušením zřizování komunálních služeb a já nevím, čeho všeho. Myslím, že v tom má pravdu. Komunální daň už existuje a my jsme ji zavedli – přece rozhodovací proces, který musí učinit obec ve věci daně z nemovitosti, už je svým způsobem rozhodování o komunální dani, protože tato daň zůstává výnosem obce. V situaci, kdy chceme stabilizovat veřejné rozpočty, pokládám komunální daň za neskutečné nebezpečí, protože tam by se, tak jako vždycky, provalila ta touha nahradit to, co jinde krátíme. Do budoucna je to velké téma k diskusi. Vystoupení pana Fraňka bylo trošku zapšklé. Já bych chtěl, aby definoval, co to je plnoprávnost. Jestli máme nějaký cíl a jestli o něco tato vláda speciálně usiluje, tak to je právě odstranění nejrůznějších diskvalifikací, které ještě zbyly. Nicméně, my se budeme muset rozhodnout, jestli chceme být v EU, nebo nikoliv. Mimochodem, Jiří Payne, abychom mohli vystoupit, tak musíme schválit reformní smlouvu, bez toho to v podstatě nejde, to je ten paradox toho celého. U Jiřího Payna se zastavím možná déle. Proboha, Jiří, diskutuj! Ty jsi strávil celý svůj čas svého vystoupení diskusí o tom a určitou filipikou o diskusi, aniž jsi jakoukoliv diskusi začal. To si myslím, že byla trochu promarněná šance. Nicméně přece jenom mi dovolte určité pozastavení u toho, co řekl Ivo Strejček. Já to nechci opakovat, my jsme samozřejmě nebyli schopni ten příspěvek nijak konzultovat. On řekl přesně to, co bych řekl já. Ta jeho slova byla naprosto jasná a já si nemyslím, že to, co máme v preambuli, to, co máme v našich stanovách, nemůžeme porušovat ani náhodou, ale připadají mi ty závěry, které činíte ve věci reformní smlouvy, jako krátkozraké, a ne naopak. My máme přece geopoliticky dvě možnosti – buď budeme patřit k té euroatlantické civilizaci se všemi náklady, které to s sebou přináší, anebo budeme patřit do jiného geopolitického případně civilizačního okruhu, o to se přece dnes tady hraje. Já jsem řekl jasně ve svém úvodním projevu, že už jenom kvůli tomu, kdyby to měla být jediná věc, stojí za to udržet tuto vládu. Jestliže my ji chceme zbourat, tak ji zbouráme. Já si to budu vyčítat, že jsem nebyl dostatečně důsledný a že jsem vás nebyl schopen přesvědčit, že toto je primárně náplň naší vlády. Pokud nezabráníme tomu geopolitickému vlivu, ke kterému tady dochází pomocí různých energetických strategických záměrů, tak jsme totálně selhali, jako lidi, jako strana. To je možná závěr toho, co jsem chtěl říct, za diskusi ještě jednou děkuji a chtěl bych vás požádat, abyste na to mysleli.

111

USNESENÍ KONGRESU

USNESENÍ XVIII. KONGRESU ODS I. TECHNICKÁ ČÁST USNESENÍ 1. Vnitřní záležitosti 18. Kongresu Kongres Občanské demokratické strany: 1.1. Schvaluje program 18. Kongresu ODS 1.2. Schvaluje Kateřinu Pokornou, Kateřinu Synkovou a Ivonu Fišerovou za zapisovatelky 18. Kongresu ODS 1.3. Schvaluje Jana Bürgermeistera a Jiřího Stříteského za ověřovatele zápisu 1.4. Volí složení volební komise – v příloze 1.5. Volí složení mandátové komise – v příloze 1.6. Volí složení návrhové komise – v příloze 1.7. Bere na vědomí zprávu mandátové komise o usnášeníschopnosti 18. Kongresu 1.8. Schvaluje Jednací řád 18. Kongresu ODS 1.9. Schvaluje Volební řád 18. Kongresu ODS 2. Volby Roman Jurečko byl zvolen Kongresem ODS členem VR ODS za Plzeňský region 3. Zprávy Kongres ODS 3.1. Schvaluje zprávu předsedy ODS Mirka Topolánka 3.2. Schvaluje zprávu o činnosti VR a HK ODS od 17. Kongresu ODS v Praze 3.3. Schvaluje zprávu Kontrolní a revizní komise ODS 3.4. Bere na vědomí zprávu o činnosti Smírčího výboru ODS 3.5. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS 3.6. Bere na vědomí zprávu o činnosti Senátního klubu ODS 3.7. Bere na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS v EP 3.8. Bere na vědomí zprávu hlavního manažera o hospodaření ODS od 17. Kongresu ODS

II. POLITICKÁ ČÁST USNESENÍ 1. K volbám 1.1. Kongres ODS plně podporuje nominaci Václava Klause na prezidenta ČR kluby ODS v PS a Senátu a vyzývá poslance, senátory a celou politickou reprezentaci ODS na všech úrovních, aby zajistila maximální možnou podporu kandidatuře Václava Klause.

112


1.2. Kongres ODS ukládá předsedovi ODS zahájit jednání s koaličními partnery KDU-ČSL a SZ o společné podpoře Václava Klause do funkce prezidenta ČR. 1.3. Kongres ODS oceňuje práci obecních a krajských zastupitelů za ODS, která tvoří nezpochybnitelný základ volebního úspěchu ODS a vyzývá všechny členy k aktivní účasti na přípravě voleb do krajů a Senátu PČR. 2. K evropské a zahraniční politice 2.1. Kongres ODS bere na vědomí usnesení VR ODS k Reformní smlouvě ze dne 23. 11. 2007 2.2. Kongres ODS schvaluje dosavadní postup ODS ve vládě ve věci Reformní smlouvy 2.3. Kongres ODS žádá senátory a poslance ODS, aby v průběhu ratifikace Reformní smlouvy v Parlamentu ČR hlasovali pro posouzení této smlouvy Ústavním soudem ČR 2.4. Kongres ODS žádá ministry, poslance a senátory ODS, aby v případě, že Reformní smlouva vstoupí v platnost, aktivně využívali nových nástrojů (tzv. obousměrná flexibilita, tzv. posílená žlutá karta, možnost neúčasti na některých nových politikách EU) k ochraně zájmů ČR a našich kompetencí. 2.5. Kongres podporuje umístění radaru protiraketové obrany na území ČR 3. K národní politice 3.1. Kongres ODS si velmi váží spolupráce a podpory ze strany Konfederace politických vězňů ČR a vyzývá všechny členy ODS, aby se i nadále zasazovali o odstraňování křivd komunistického režimu. Žádá poslance a senátory ODS o podporu přijetí zákona o třetím odboji. 4. K záležitostem ODS 4.1. Kongres žádá členy ODS a jednotlivé orgány (MS ODS, OS ODS, RS ODS), aby podávaly návrhy na změnu stanov do konce března 2008 adresované Hlavní kanceláři ODS. Kongres konstatuje, že pracovní skupina pro změnu Stanov ODS zúžila diskusi do 4 tematických okruhů: a) Problematika MS ODS (účelové přijímání nových členů; mrtvé duše; umělé navyšování členské základny; pevné stanovení členských příspěvků; usnášeníschopnost MS ODS; problematika přeregistrace členů) b) Delegování členů (delegování z MS ODS –> OS ODS –> RS ODS, kdo bude automaticky s hlasem rozhodujícím členem OS ODS, RS ODS nebo kongresu, stanovování klíčů) c) Volební řády (sjednocení volebních řádů na všech úrovních ODS a možnosti jejich zakotvení ve stanovách) d) Jazykové korektury (sladění stanov s realitou) 4.2. Kongres ODS žádá předsedu ODS Mirka Topolánka o svolání pracovní ideové konference rozdělené do sekcí na jaro 2008.

113

ZPRÁVY

ZPRÁVY ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝKONNÉ RADY ODS A HLAVNÍ KANCELÁŘE ODS Jan Kočí hlavní manažer ODS

Zpráva shrnuje činnost Výkonné rady ODS od 17. Kongresu ODS. Součástí této zprávy je stručná charakteristika činnosti grémia jako vrcholného politického orgánu mezi jednáními Výkonné rady (VR) a informace o činnosti Hlavní kanceláře ODS jako výkonné složky.

1. Jednání Výkonné rady ODS Výkonná rada ODS (VR) se od minulého kongresu sešla ke třinácti jednáním. V závěru roku 2006 a v lednu 2007 se jednání uskutečnila v Praze. Hlavním tématem byla diskuse nad formováním druhé vlády, kterou sestavoval předseda M. Topolánek a nad přípravou koaliční smlouvy. Další jednání se konala jak v Praze, tak v regionech (Chomutov, Kladno, Plzeň). Výjezdní VR byla vždy spojena s návštěvou ministrů v daném regionu. Výkonná rada pracovala ve složení deset členů grémia a 37 členů VR z regionů, zvolených Kongresem. Počet členů VR se odvozuje od počtu členů každého jednotlivého regionálního sdružení, přičemž na každou započatou tisícovku členů region navrhuje jednoho zástupce regionu ve VR. Z tohoto důvodu se počet zástupců plzeňského regionu může zvýšit rozhodnutím 18. Kongresu o jednoho člena. V souladu se Stanovami ODS se jednání VR účastnili hlavní manažer, předseda Kontrolní a revizní komise a předseda Smírčího výboru, po jmenování vlády pak rovněž členové vlády. Trvale zvanými hosty byli předseda a místopředsedové Senátu Parlamentu ČR a místopředseda Evropského parlamentu. Podle potřeby a projednávané agendy byli zváni šéf volebního týmu či představitelé regionů (hejtmani, primátoři atd.). V letošním roce probíhala jednání VR podle zavedeného obsahového schématu zahrnujícího zprávu předsedy o aktuální politické situaci, včetně obsáhlé rozpravy, informace z Parlamentu ČR a z Evropského parlamentu a informace z regionů. Součástí programu jednání VR byly rovněž otázky hospodaření, chodu HK a problematika členské základny, včetně udělování či odnímání licencí místním sdružením. Od únorového zasedání bylo pravidelným bodem jednání VR i plnění usnesení 17. Kongresu ODS ve věci spolupráce ODS a KSČM na některých radnicích.

114


2. Základní okruhy pozornosti VR 2.1 Formování a schvalování koaliční vlády Prosincová VR se dvakrát zabývala variantami možné koaliční vlády (13. a 15. 12.). Z těchto jednání vzešlo doporučení pro Grémium jednat o vytvoření reformní vlády na půdorysu spolupráce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Vláda, která takto vznikla a dostala důvěru PSP, předložila balík reforem ke schválení Poslanecké sněmovně a Senátu. 2.2 ODS ve vládě Lednová VR svým usnesením požádala poslance ODS o podporu vlády Mirka Topolánka při hlasování o důvěře. Následně VR ocenila úsilí, se kterým vláda pod vedením ODS uchopila svůj mandát, podpořila kroky této vlády i její programové prohlášení. Svou životaschopnost nová vláda prokázala přípravou souboru reforem pro stabilizaci veřejných rozpočtů a má tak předpoklady vydržet celé volební období. 2.3 VR a volby Na začátku roku 2007 se VR pečlivě věnovala přípravě vypsaných doplňovacích voleb do Senátu. Zdůrazňovala důležitost voleb v senátních obvodech Chomutov a Přerov jak pro ODS, tak i pro nadcházející volbu prezidenta. Věnovala se přípravě pozitivních volebních kampaní a podpoře našich kandidátů. Následně se pečlivě zabývala kompletní analýzou výsledků těchto voleb. Od července se VR s předstihem zabývala administrativní přípravou podmínek pro úspěšnou účast ODS v krajských volbách a ve volbách do Senátu: • schválení termínů a Pravidel pro sestavování kandidátek pro volby do krajů v roce 2008 (červenec) • schválení termínů a Pravidel pro vytvoření kandidátek ODS pro volby do Senátu PČR v roce 2008 (srpen) • vytvoření projektového týmu pro přípravu krajských voleb jako součásti nové organizační struktury HK ODS (září) 2.4 Další okruhy projednávané VR na jednotlivých zasedáních Obě lednové VR se soustředily na projednání výsledků vyjednávání o koaliční vládě, na diskusi nad koaliční smlouvou a její následné schválení. V únoru se VR zabývala argumenty pro umístění radarové základny v ČR. Probíhala diskuse nad přeměnou evropské ústavy s tím, že kvalita smlouvy je pro nás důležitější než rychlost přijetí. VR přivítala informace o brzkém vstupu ČR do schengenského prostoru. V březnu byla VR premiérem seznámena s přípravou první části ekonomických reforem. Doporučila její schválení tak, aby rozpočet na rok 2008 mohl již akcentovat úsporné prvky připravovaných daňových a sociálních reforem. VR obdržela materiál, který popisoval a hodnotil jednotlivé případy spolupráce ODS a KSČM

ZPRÁVY

115

na radnicích některých obcí. VR důrazně vyzvala oblastní a regionální rady, aby znovu posoudily případy této nepřijatelné spolupráce a navrhly VR řešení. Na květnové VR na Žofíně bylo pozitivně zhodnoceno Republikové setkání ODS, které členské základně prostřednictvím pozvaných předsedů oblastí a regionů a starostů přineslo vysvětlení 1. části ekonomických reforem a argumenty pro jejich obhajobu. VR se znovu věnovala zhodnocení doplňovacích voleb do Senátu a konstatovala, že složitá politická situace předznamenala nelehkou pozici ODS v těchto volbách. Členům VR byly předány písemné materiály mapující činnost poslaneckého klubu ODS v EP za období prosinec 2006 až březen 2007. V květnu se VR sešla ještě jednou a mimo své pravidelné body projednala znovu připravenou 1. část reformních kroků ke stabilizaci veřejných rozpočtů. Ministři podali informaci o dalších plánovaných reformních krocích (důchodová reforma, úprava daně z příjmu, reforma policie a justice, vyhodnocení odečitatelných položek atd.). VR doporučila našim ministrům zlepšit komunikaci směrem k členské základně a následně k občanům. Červnová VR byla informována o vzniku platformy ODS v rámci našeho poslaneckého klubu. Premiér informoval o práci tří pracovních skupin (daňová, sociální a zdravotní), které projednávají vzešlé pozměňovací návrhy k 1. části reforem v našem poslaneckém klubu i v koalici. Naši vyjednavači podali informaci ze složitých jednání o Reformní smlouvě EU v Bruselu. Podařilo se nám prohlasovat pro nás nejdůležitější změny, ale celkově je smlouva nutným kompromisem. VR poděkovala za dlouholetou a kvalitně odvedenou práci pro ODS odcházejícímu hlavnímu manažerovi Jaroslavu Jurečkovi a navrhla předsedovi jmenovat novým hlavním manažerem vítěze VŘ Jana Kočího. Červencová VR se znovu zabývala daňovou reformou a jejím projednáváním v koalici a následně v PS a v Senátu. Dále se věnovala probíhajícím česko-americkým jednáním o výstavbě radarové základny v ČR se zdůrazněním, že rozhodnutí o umístění radarové základny jako součásti obranného protiraketového systému je odpovědností vlády a Parlamentu ČR. V srpnu VR diskutovala projednávání 1. etapy daňových reforem jak ve vládě, tak i v koalici. Byl předán přehled výsledků práce tří odborných týmů ODS (pro daňovou oblast, zdravotnictví, sociální věci). Z jednání tří expertních skupin a následného koaličního projednávání vzešel jednotný vládní pozměňovací návrh pro hlasování v PS PČR. VR pozorně sledovala přípravu našich operačních programů pro čerpání dotací z evropských fondů na jednotlivých ministerstvech. Velikou důležitost členové VR přikládali pečlivé přípravě volby prezidenta. Několikrát rozhodně zaznělo, že jediným kandidátem pro ODS je Václav Klaus. Před velice závažným hlasováním v Poslanecké sněmovně o daňových reformách svolal předseda ODS ještě v srpnu mimořádnou VR. Otevřená a vysvětlující diskuse za účasti vnitřního oponenta Vlastimila Tlustého vedla k jednoznačnému závěru, že všech 81 poslanců a 41 senátorů ODS podpoří zákon o stabilizaci veřejných financí v koaličním znění.

116


Zářijová VR poděkovala všem poslancům a senátorům ODS za podporu vládní reformy v Parlamentu ČR. Premiér seznámil VR s vládním návrhem státního rozpočtu na rok 2008. Diskuse na VR vedla k přepracování materiálu, který ministr financí připravoval do vlády ke změně rozpočtového určení daní. Členové VR potvrdili, že ODS nesmí podcenit důležitost podpory velkých měst, jejichž obyvatelé tvoří velkou část voličského elektorátu ODS. Doporučeno bylo odstranit skokové změny v závislosti na počtu obyvatel obcí a zohlednit místa vzniku daní. Poprvé se VR zabývala přípravou 18. Kongresu, ustavila skupinu pro změnu Stanov a připomněla, jak důležité krajské volby nás příští rok čekají. Určila vyjednávací tým pro získání podpory Václava Klause do prezidentské volby. Říjnová VR posuzovala projednanou Reformní smlouvu EU z pohledu prosazení našich priorit. J. Zahradil připravil výborně zpracovanou prezentaci argumentů ke schvalované Reformní smlouvě EU. Vyhodnotil naše prosazené úspěchy a upozornil na to, co se nám prosadit nepodařilo. Diskutoval se i způsob její ratifikace (Parlament versus referendum). VR se zabývala vzniklou složitější situací v klubu ODS ve Sněmovně. Nemůžeme se vymanit z opoziční role vůči vládě, na kterou jsme si za osm let zvykli. VR hodnotila situaci na ministerstvech, kde došlo k rezignaci ministrů našich koaličních partnerů. VR vzala na vědomí výsledky jednání pracovní skupiny pro změnu Stanov s tím, že Stanovy ODS se budou měnit na dvoudenním kongresu v roce 2008. Listopadová VR se mimo aktuální politické situace soustředila na přípravu 18. Kongresu jak po stránce organizační, tak i vnitropolitické a vnitrostranické. (Přehled Usnesení VR – viz příloha č. 1) 2.5 Vnitrostranické řízení Problematika vnitřního života strany byla obsahem každého jednání VR. Mezi nejdůležitější témata patřilo: • schválení nové organizační struktury HK ODS • finanční řízení • problematika místních sdružení, licence atd. V září schválila VR novou organizační strukturu HK ODS, kdy se řízení mění z třístupňového na dvoustupňové. Manažerská síť přechází přímo pod hlavního manažera, důraz je kladen na sdílení informací a aktivní řešení problémů. Oblastí hospodaření a finančního řízení se VR zabývala téměř na všech svých jednáních: • schválení Centrálního rozpočtu ODS na rok 2007 (únor) • plnění Centrálního rozpočtu k 31. 12. 2006, včetně podzimní volební kampaně (březen) • projednání Výroční finanční zprávy ODS za rok 2006 (březen) • rozpočet na doplňkové senátní volby (květen) • plnění rozpočtu I – III/2007 (červen) • plnění rozpočtu I – VI/2007 (srpen) • stanovení minimální výše členských příspěvků na rok 2008 (říjen) • plnění rozpočtu I – IX/2007 (listopad)

117

ZPRÁVY

VR se zabývala problematikou působení místních sdružení ODS. Z hlediska faktografického bylo od prosince 2006 do listopadu 2007 uděleno 51 nových licencí MS, odebráno bylo 5 licencí a byl konstatován zánik 6 MS. Zvláštní pozornost věnovala VR situaci v oblastním sdružení Praha 5.

3. Charakteristika činnosti Grémia ODS Grémium si ve své činnosti plně uvědomovalo veškerou odpovědnost vyplývající ze Stanov. Většinou se scházelo dvakrát týdně (od ledna do října se uskutečnilo 51 jednání). Jednání se soustředila jak na analýzu aktuální politické situace a z ní vyplývající formulování politických kroků a postojů, tak na komunikaci s parlamentními kluby a regiony. Úkoly pro volební týmy doplňovacích voleb do Senátu a administrativu ODS byly rovněž součástí práce Grémia. Grémium věnovalo rovněž velkou pozornost přípravě programu a materiálů pro zasedání VR a následně i 18. Kongresu ODS.

4. Zahraniční aktivity Zahraniční politika tvoří od samého počátku působení ODS na domácí a mezinárodní politické scéně významnou a nedílnou součást jejího programového vybavení i účinný nástroj prezentace ODS a jejích zásad. V porovnání s ostatními českými politickými stranami je zahraniční politice v ODS dáván značný prostor a její zásady byly a jsou vedením strany i jejími představiteli na všech úrovních aktivně a intenzivně rozvíjeny. I v roce 2007 se potvrdilo, že v rámci spektra českých politických stran je zahraniční politika ODS založena na distinktivní a konzistentní strategii a dělá z ODS stabilního a předvídatelného partnera na mezinárodním poli středopravicové politiky. Vedení zahraničněpolitické agendy ODS muselo reagovat na vstup strany do exekutivní pozice, a to jak po stránce obsahové, tak organizační. Proběhnuvší jednání o formování koaliční vlády potvrdila nepsaný precedent, že křeslo ministra zahraničí připadne vždy minoritnímu koaličnímu partnerovi. I při maximálně možném konsensuálním charakteru zahraničněpolitické části vládního prohlášení má ODS v procesu formulování české zahraniční politiky logicky limitovaný prostor. V zájmu zachování kontinuity zahraničněpolitické agendy ODS, i vzhledem k předpokládané potřebě pružně reagovat na aktuální zahraničněpolitické dění vlastními analýzami a návrhy řešení vzniklých otázek, bylo institucionálně posíleno vedení zahraniční agendy strany.

5. Činnost Hlavní kanceláře ODS Činnost Hlavní kanceláře ODS v období mezí 17. a 18. Kongresem byla ovlivněna několika zásadními změnami, a to jak v rovině provozně politické, tak v rovině organizačně personální.

118


Přechod politické reprezentace do exekutivy znamenal zásadní proměnu provozu stranického centra a následně vyvolal požadavky na změny náplně činnosti HK jako servisní organizace. Přechod do vládních funkcí měl dopad také na personální složení HK, která tak byla postavena před otázku, jak personálně zajistit plnění úkolů. V polovině roku došlo ke změně na postu hlavního manažera, kterým se s působností od 1. 8. 2007 stal dosavadní regionální manažer Bc. Jan Kočí s úkolem nastavit systémové změny v HK tak, aby byla schopna plnit požadavky politické reprezentace v pozměněných podmínkách. Jedním z prvních kroků nového vedení bylo proto provedení personálního auditu s důrazem na řešení systémových pozic a jejich postavení v organizační struktuře. Audit popsal vnitřní procesy, definoval kompetence a navrhl modifikaci stávajícího modelu řízení s důrazem na nové trendy řízení, zefektivnění organizační struktury a nové hodnoty firemní kultury. Na jeho základě byly realizovány změny řízení organizace. Bylo ustaveno šest organizačních sekcí (mediální, politická, zahraniční, ekonomická, IT, provozní), čímž došlo k návratu k dvoustupňovému řízení namísto dosavadního třístupňového. Nová organizační struktura se začala postupně naplňovat i personálně a v současnosti mají (s výjimkou politické sekce, jejíž činnost je prozatím řešena prostřednictvím projektového týmu), všechny sekce vedení a jsou personálně obsazeny tak, aby byly schopny plnit zadané úkoly. Další důležitou organizační změnou byl vznik Projektového týmu, který slouží jako operativní složka řízení při řešení zvláštních a mimořádných úkolů. Jeho složení je proměnné a je operativně ustavován na základě vzniklých požadavků. Cílem nového vedení HK je, za pomoci moderních forem řízení a s využitím možností inovativních technologií, proměnit HK na profesionální servis pro stranickou strukturu všech úrovní. Úkolem manažerů je i spolupráce při zvyšování členské základny. V letošním roce ODS pokračovala ve vzestupných trendech minulých let, takže na 18. Kongresu je rekordní počet delegátů, kteří reprezentují 29 429 členů, evidovaných v 1 443 místních sdruženích. (Stav členské základny – viz příloha č. 2) 5.1 Zahraniční sekce Činnost zahraniční sekce HK (ZS HK) lze rozdělit do tří základních pilířů: • agenda spojená s udržováním a rozvíjením mezinárodních kontaktů strany • mediální prezentace zahraničněpolitického směřování ODS • organizace i technické zajištění akcí, cest a návštěv a delegací se zahraničněpolitickým přesahem Vyplývajícími specifickými činnostmi ZS HK by měli následně být: • konzultace a asistence členům vedení ODS i poslaneckým klubům PS, Senátu a EP při jejich zahraničněpolitických aktivitách – knowledge management

ZPRÁVY

119

• komunikace se stávajícími zahraničními partnery ODS – networking • politická a obsahová příprava zahraničněpolitických akcí ODS (semináře, konference, publikace) • spolupráce na obsahu politicko-strategických dokumentů ODS • příprava analýz a rešerší na zahraničněpolitická témata pro GS • příprava analýz a podkladů pro mediální vystoupení představitelů ODS na zahraničněpolitická témata • zahraničněpolitické konzultace a komunikace s kabinetem předsedy vlády a MZV, účast na zahraničních misích předsedy vlády • finální komunikace s novináři na zahraničněpolitická témata, mediální prezentace aktivit ODS v zahraniční oblasti • pravidelná komunikace s diplomatickým sborem 5.1.1 Vnější působení ZS HK Rozvíjení a další konsolidace bilaterálních vztahů s našimi partnerskými stranami. ODS je středopravicovými stranami v Evropě vnímána jako tradiční, spolehlivý a předvídatelný partner. V uplynulém roce se i nadále rozvíjely naše excelentní vztahy s našimi tradičními partnery, jakými jsou britská Konzervativní strana či slovenská SDKÚ-DS. Důkazem toho je např. účast premiéra a předsedy ODS Mirka Topolánka na slavnostním shromáždění u příležitosti výročí založení SDKÚ-DS, reciproční účast předsedy SDKÚ-DS Mikuláše Dzurindy na jarní programové konferenci ODS i na Kongresu či účast místopředsedy vlády a senátora A. Vondry na výroční konferenci britské Konzervativní strany v Blackpoolu. Vrcholem našich bilaterálních vztahů s britskými konzervativci je účast jejich lídra D. Camerona na pražském 18. Kongresu ODS. Rozvíjí se i potenciál vztahů na stranické úrovni s našimi sousedy (německá CDU-CSU, rakouská OVP či maďarský FIDESz), ale také např. se švédskou Nya Moderaternou či nizozemskou VVD. Stalo se pravidlem, že premiér se při svých zahraničních cestách po skončení oficiálního programu setkává se svými stranickými protějšky v dané zemi. Tento explicitní výčet neznamená, že se spolupráce ODS omezí pouze na tyto partnery. Zahraniční oddělení ODS má také zájem zintenzivnit svou spolupráci se sítí think-tanků a vzdělávacích institucí blízkých ODS, ať již formou zprostředkování kontaktů na jednotlivé politické osobnosti, které by měly zájem na jejich akcích vystoupit, či svými vlastními náměty na pořádání konferenčních a vzdělávacích akcí. 5.1.2 Multilaterální spolupráce ODS je dlouholetým členem International Democratic Union (IDU), v současné době vykonává předseda ODS Mirek Topolánek funkci místopředsedy IDU. Naše členství nám poskytuje jedinečný prostor pro networking a sdílení zkušeností se

120


středopravicovými stranami z celého světa, ale i nabídky na účasti v různých seminářích či na konferencích. V kanadské Ottawě se 1.– 4. února 2007 konalo IDU Young Leaders Forum, jehož náplní bylo sdílení mezinárodních zkušeností s vedením volebních kampaní a školení na téma komunikace a politického marketingu. Zástupci stran také prezentovali politické a ideové kořeny svých programatorik. ODS byla zastoupena zahraniční tajemnicí. Multilaterální spolupráce je také prostředkem, jak konkrétně realizovat naši zahraničněpolitickou prioritu podpory opozice v nedemokratických režimech, a to zejména ve spolupráci s britskou Westminster Foundation for Democracy a americkým Republican International Institute. 5.1.3 Movement for European Reform V červenci 2006 podepsal předseda ODS Mirek Topolánek s lídrem britské Konzervativní strany Davidem Cameronem společnou deklaraci zakládající Partnerství pro Evropskou reformu (Movement for European Reform – MER). Jedná se o panevropskou politickou platformu, která je otevřená spolupráci evropských stran pravého středu, sdílejících programové vymezení MER. Jedním z cílů sdružení je vytvoření pravicové frakce v Evropském parlamentu. Práce v rámci MER bude od ODS vyžadovat aktivní networking s partnerskými stranami, organizaci nejrůznějších konferencí, seminářů, aktivní prezentaci v médiích v podobě článků a analýz, to vše v úzké koordinaci s londýnskou centrálou. Předpokládá se, že by MER mohl výrazně pomoci v rámci volební kampaně do Evropského parlamentu v roce 2009. V rámci MER se podařilo realizovat dvě velké mezinárodní konference. Inaugurační konference se uskutečnila 7. března 2007 v Bruselu za přítomnosti premiéra a předsedy ODS M. Topolánka, lídra Britské konzervativní strany D. Camerona a předsedy partnerské strany UDF a bývalého bulharského prezidenta P. Stoyanova. Konference vytyčila programové směřování MER a prezentovala několika stovkám účastníků plány svého budoucího směřování. Druhá mezinárodní konference, která se 14. září 2007 konala zcela v gesci ODS v prostorách CEVRO akademie v Praze, se již konkrétně zabývala jednou z programových priorit MER, kterou je otázka konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Z konference byl rovněž vydán sborník a zúčastněné strany se shodly na pokračování seriálu konferencí MER. Další akce je plánována na jaro příštího roku do Londýna a bude se zabývat otázkou energetické bezpečnosti. Ve střednědobém výhledu je záměrem ZS aktivněji vystupovat v komunikaci směrem k členské základně a politické reprezentaci ODS. Cílem oddělení by měla být pravidelná výměna informací s regiony a jejich zahraničněpolitickými aktivitami, zlepšení komunikace s poslaneckým a senátorským klubem ODS, resp. našimi zástupci v zahraničně politických výborech a výborech pro evropskou integraci

121

ZPRÁVY

v obou komorách Parlamentu ČR. Rámcová koordinace a informovanost o aktivitách ODS v zahraničí na různých úrovních by přispěla k intenzivnější propagaci ODS i zviditelnění její politiky. 5.2 Mediální sekce Mediální sekce ODS (dříve tiskové oddělení ODS) v období od března do srpna 2007 fungovalo bez obsazení pozice tiskového mluvčího a činnost oddělení byla zajištěna pracovníky ve složení V. Lajčaková, Š. Martínková, P. Mach (student na částečný úvazek), L. Krušínský (grafik, fotograf). Po nástupu nového hlavního manažera a následné reorganizaci Hlavní kanceláře bylo oddělení přeměněno na mediální sekci HK a do funkce vedoucího sekce nastoupil Mgr. Milan Bouška. S přeměnou oddělení na mediální sekci přibyla také nová agenda, týkající se především rozvíjení vnitrostranických komunikačních toků, která se postupně začíná naplňovat. (Přehled činnosti mediální sekce ODS je uváděn vždy za období od 17. do 18. Kongresu, resp. od 12. 11. 2006 do 12.11. 2007.) 5.2.1 Komunikace s médii Mediální sekce: • zajišťuje akvizici při prezentaci názorů ODS v tisku či elektronických médiích • spolupracuje s dramaturgií a redaktory diskusních a zpravodajských pořadů všech televizních stanic a rádií při jejich obsazování politiky ODS – ve sledovaném období bylo monitorováno 374 mediálních výstupů představitelů ODS v TV a rozhlasu – ODS byla nejčastěji pozvanou politickou stranou do předních TV diskusních pořadů (Otázky V. M., Nedělní partie) – 90 výstupů – představitelé ODS byli hosty 82 předních rozhlasových diskusních pořadů (Impulsy V. M., Pressklub F1, 20 minut M. Veselovského) • stenografické přepisy všech TV a rozhlasových výstupů jsou umisťovány na zpravodajském webu ODS Účast představitelů parlamentních stran v TV diskusích: Účast představitelů parlamentních stran v TV diskusích Pořad/strana

ODS

ČSSD

KDU-ČSL

SZ

KSČM

Otázky V. M.

63

53

21

25

17

Nedělní partie

27

29

13

4

9

Celkem

90

82

34

29

26

94

78

2

17

20

2006 (OVM+nP)

122


Představitelé ODS byli v uplynulém období nejčastěji zvanými hosty hlavních TV diskusních pořadů (90 výstupů). Počet zástupců ČSSD v těchto pořadech byl 82 a ČSSD tak skončila na druhém místě v počtu účastí, stejně jako tomu bylo v minulém roce. Pokles výstupů u všech politických stran nastal v důsledku menšího počtu odvysílaných diskusí. (V minulém období byly započítány i předvolební speciály a diskuse vysílané na TV NOVA. V tomto období se také změnila dramaturgie OVM a v tomto pořadu tak vystupuje více hostů než dříve, což pokles oproti minulému období vyrovnává.)

• zpracovává přípravu pro mediální vystupování politiků ODS s využitím databáze a dalších zdrojů – včetně grafických podkladů (grafy, tabulky apod.)

• udržuje a rozvíjí osobní kontakty se zástupci médií • spolupracuje při umisťování článků či rozhovorů představitelů ODS do tisku, které poté dále zpracovává (viz níže) 5.2.2 Tiskový servis Mediální sekce: • se podílí na navrhování reakcí, témat komunikace a zpracování textů tiskových prohlášení a zpráv – ve sledovaném období bylo vydáno celkem 82 tiskových prohlášení – VR ODS, individuální prohlášení, prohlášení poslaneckého, senátorského či europoslaneckého klubu • organizuje tiskové konference – VR ODS, grémium, individuální, k mimořádným akcím – ve sledovaném období se uskutečnilo celkem 16 tiskových konferencí • pravidelně předkládá na zasedání grémia ODS materiály s náměty pro mediální reakce, doporučeními, analýzami a aktuálními rešeršemi – Aktuality (jedenkrát týdně) • zajišťuje distribuci komunikačních výstupů zástupcům médií přes mediální databáze 5.2.3 Komunikační prostředky Mediální sekce: • zajišťuje vydávání tištěných komunikačních prostředků ODS při využití vlastního grafického pracoviště – tato práce zahrnuje návrhy obsahu a grafického layoutu komunikačních prostředků, produkci, redakční úpravy, korektury, spolupráci při zlomu a tisku, včetně distribuce • zajišťuje aktualizaci, vydávání a distribuci elektronických komunikačních prostředků (elektronická podoba publikací, bulletinu a dalších materiálů) • zajišťuje a archivuje fotodokumentaci z akcí ODS a příležitostně také z vládních

ZPRÁVY

123

akcí (zasedání vlády, zasedání komor Parlamentu ČR, akce ministrů a premiéra atd.) – v uplynulém roce byl převeden celý historický fotoarchiv do elektronické podoby • zajišťuje distribuci vybraných publikací určeným příjemcům a) Tištěné komunikační prostředky: • Publikace dokumentující politiku ODS – v uvedeném období byl vydán dokumentační sborník (ze 17. Kongresu), celkově 18. publikace v ediční řadě Knihovna ODS • Informační bulletin „Listy ODS“ je v současnosti hlavním nosičem pro interní komunikaci dovnitř členské základny ODS, je centrálně distribuován poštou všem členům ODS v nákladu zhruba 20 000; v elektronické podobě jsou všechna čísla bulletinu ve formátu PDF k dispozici na internetových stránkách ODS – ve sledovaném období bylo vydáno 5 čísel bulletinu LISTY ODS v rozsahu 12–16 stran b) Elektronické komunikační prostředky: • monitoring článků a významných informací z tisku týkajících se ODS, denně zpracovávaný a rozesílaný dovnitř ODS pro interní potřebu – ve sledovaném období bylo rozesláno celkem 310 denních monitorů tisku • Novinky ODS – nová služba, přehled nejzajímavějších a nejvýznamnějších příspěvků publikovaných na zpravodajském webu ODS. Novinky jsou rozesílány prostřednictvím e-mailu registrovaným zájemcům. Registrovat se lze na webu ODS, o službě byla informována celá členská základna. • hromadné rozesílání informačních e-mailů a SMS představitelům ODS a členské základně • pravidelná distribuce informací (prohlášení, zprávy) dovnitř struktury ODS (členové politických orgánů, regionální a oblastní kanceláře ODS) c) Internet: Mediální sekce ve spolupráci s IT oddělením: • zajišťuje každodenní aktualizaci a administraci webu www.ods.cz a zpravodajského webu www.ods.cz umísťováním původních zpráv, oficiálních prohlášení, článků, fotoaktualit, grafů, rozhovorů, stenografických přepisů diskusních pořadů v médiích a dalších informací – na zpravodajském webu ODS bylo za sledované období umístěno celkem 573 rozhovorů a online rozhovorů s představiteli ODS a 269 jejich autorských článků či komentářů – celkem bylo vydáno 120 původních zpráv a 44 fotoaktualit

124


Počet monitorovaných mediálních výstupů členů Grémia a ministrů za ODS: Počet monitorovaných mediálních výstupů členů Grémia a ministrů ODS Politik/typ výstupu

TV, rozhlas rozhovory v tisku

autorské články celkem

Topolánek Mirek

36

50

15

101

Bém Pavel

15

38

10

63

5

20

6

31

Gandalovič Petr

24

27

12

63

Julínek Tomáš

20

37

7

64

Bendl Petr

Langer Ivan

29

25

15

69

Nečas Petr

25

48

11

84

Pospíšil Jiří

23

20

2

45

Říman Martin

26

25

23

74

Řebíček Aleš

8

7

4

19

Sobotka Přemysl

14

4

10

28

Tluchoř Petr

11

5

0

16

Vondra Alexandr

16

17

8

41

Zahradil Jan

14

13

21

48

5.2.4 Volební kampaně V uplynulém období se mediální sekce podílela na volebních kampaních před doplňovacími volbami ve dvou senátních obvodech (Chomutovsko, Přerovsko). • výroba dvou volebních magazínů • zajištění podkladů pro obsahovou stránku magazínů (rozhovory s kandidáty, podpory, ostatní texty) • zajištění fotografií kandidátů (oficiální fotografie, fotografie regionu) • návrhu, grafiky, zlom, korektury a zajištění tisku • billboardy, plakáty • texty, úprava grafiky, fotografie a jejich úprava, zlom, korektury • inzerce • návrh inzerátů (texty, fotografie, grafika, zlom, korektury) • objednávka a umístění inzerce v regionálním a centrálním tisku • výjezdy ministrů do obou regionů • PR výjezdů a speciální zpravodajství na webu ODS 5.2.5 Produkční a organizační práce Mimořádné akce: • mediální sekce se podílí na přípravě a organizaci mimořádných akcí na půdě ODS – kongresy, předvolební či ideové konference apod.

ZPRÁVY

125

• příprava „Republikového setkání představitelů ODS na téma Reformní kroky vlády“ (konaného 3. 5. 2007 na Žofíně)

• příprava konference MER na téma „Zvýšení evropské konkurenceschopnosti ve 21. století: role EU“ (konané 14. 9. 2007 v Praze)

• výjezdy ministrů do regionů – před volbami na Chomutovsku a Přerovsku – příležitostně (před výjezdními zasedáními VR ODS apod.) 5.3 Sekce informačních technologií a internetu Služby v oblasti informačních technologií (IT) a informačních a komunikačních technologií (ICT) v rámci Hlavní kanceláře ODS zajišťuje IT sekce, která v současné době představuje čtyři pracovníky. Vedle provozu počítačové sítě v HK nabízí uživatelskou podporu oblastním a regionálním kancelářím, vede centrální databázi členů ODS, koordinuje související centrálně outsourcované služby (jako jsou licence na software, připojení k internetu, webhosting či mailhosting) a v neposlední řadě se zajišťuje vývoj internetu a intranetu ODS a podílí se na jejich aktualizacích. • V systémové oblasti byl v uplynulém roce kladen důraz na maximální využití potenciálu stávající výpočetní techniky Hlavní kanceláře, především serverů. Tyto aktivity vedly k posílení bezpečnosti a jištění provozu počítačové sítě, a to jak po stránce softwarové ochrany dat, tak po stránce zabezpečení hardwaru před případnou živelnou újmou. Došlo k dalšímu rozvoji a implementaci špičkových softwarových systémů, založených na platformě Microsoft. • Klíčová pozornost však byla soustředěna na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití IT v rámci celé ODS. Stěžejním bylo dokončení vývoje a spuštění zcela nové verze vnitřního portálu iNTRANET ODS, který je založen na nových technologiích a opírá se o širokou škálu poznatků získaných při provozu předchozí verze. Nová aplikace tak přináší řadu inovovaných či zcela nových funkcionalit, jako exporty publikovaného obsahu do různých formátů, komfortní práci s hromadnou korespondencí a především, díky provázanosti s databází členské základny, též globální pohled na spravovaná data s možností jejich kritického zhodnocení v nových souvislostech. • V září byl spuštěn centrální e-mailový server ODS určený k zajištění e-mailové komunikace v manažerské síti. Přijaté řešení plně spolupracuje se stávajícím e-mailovým serverem v Hlavní kanceláři a zprostředkovává e-mailové adresy na doméně ods.cz oblastním a regionálním kancelářím po celé ČR. • V současné době probíhá navazující série školení manažerské sítě v oblasti informačních technologií se zaměřením na konkrétní specifické oblasti pro ODS (správa členské základny, e-mailová komunikace, iNTRANET a další).

126


• Ve spolupráci s mediální sekcí Hlavní kanceláře došlo k výraznému rozvoji systémů určených ke komunikaci jak dovnitř, tak vně ODS. Jedná se o systém rozesílání informačních SMS a e-mailového newsletteru – Novinek ODS. Dále se daří rozšiřovat a zefektivňovat fungování zpravodajského portálu zpravy.ods.cz. V průběhu uplynulého roku pracovníci IT sekce zajišťovali technickou podporu na všech zasedáních Výkonné rady, k 18. Kongresu ODS je již tradičně připraven samostatný www speciál, přinášející všechny výstupy Kongresu v textové, audio i video podobě. V nejbližším období připravujeme zásadní rekonstrukci centrální internetové prezentace, jíž součástí bude mj. posílení multimediálního obsahu, úpravy struktury směřující k větší intuitivnosti pohybu po portálu a zacílení nabídky publikovaných informací na konkrétní skupiny návštěvníků. V příštím období bychom se rádi soustředili na rozšíření nabídky služeb směrem k oblastním a regionálním kancelářím s cílem zefektivnění využití informačních technologií v rámci celé ODS. Přílohy ke Zprávě o činnosti Výkonné rady: Přehled Usnesení VR ODS Stav členské základny

ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY V POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ Petr Tluchoř předseda Poslaneckého klubu ODS

Předkládaná zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS zahrnuje období mezi XVII. a XVIII. Kongresem ODS, tj. činnost mezi 7. a 22. schůzí Poslanecké sněmovny v 5. volebním období.

1. Poslanecký klub ODS v období listopad 2006 – listopad 2007 Počet členů Poslaneckého klubu ODS se od XVII. kongresu nezměnil a zůstává na počtu 81. Změnila se však politická situace, ve které klub pracoval. 9. ledna 2007 jmenoval prezident republiky koaliční Topolánkovu vládu, která vystřídala menšinovou Topolánkovu vládu jmenovanou 4. září 2006. Přílohy ke Zprávě o činnosti Poslaneckého klubu ODS naleznete na internetových stránkách XVIII. Kongresu ODS – http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/pdf/zprava_o_cinnosti-PS.pdf

ZPRÁVY

127

Předsednictvo poslaneckého klubu pracovalo ve složení: předseda Petr Tluchoř, první místopředseda Jan Bürgermeister, místopředsedové Václav Mencl, Pavel Hrnčíř, Miloš Patera, Zdeňka Horníková a členové Jan Bauer, Petr Krill a Zdeněk Prosek. Ve stejném složení pokračovalo vedení klubu i po volbách orgánů klubu 25. září 2007. Podrobnosti o účasti členů poslaneckého klubu ve vedení orgánů Sněmovny jsou uvedeny v příloze k této zprávě. 1.1. Hlasování o důvěře vládě Koaliční Topolánkova vláda jmenovaná 9. ledna 2007 požádala dne 19. ledna 2007 na 11. schůzi Poslanecké sněmovny o důvěru. Situace, kdy ODS, KDU-ČSL a SZ byly ve Sněmovně zastoupeny stovkou poslanců, byla vyřešena dohodou předsedy vlády s nezařazenými poslanci Milošem Melčákem a Michalem Pohankou ze dne 16. ledna 2007. Poslanci Miloš Melčák a Michal Pohanka svou neúčastí na hlasování umožnili, aby nově jmenovaná vláda získala důvěru. Pro vládu hlasovalo 100 poslanců, proti bylo 97 poslanců a jeden poslanec se zdržel. Opozice se pokusila o zvrat vládního uspořádání a vyvolala hlasování o nedůvěře vládě, které se uskutečnilo na 17. schůzi PS dne 20. června 2007. Pro vyslovení nedůvěry vládě se ze 198 přítomných poslanců vyslovilo 97, proti návrhu byl 101 poslanec. 1.2. Hlasování o zákonech Mezi 7. a 22. schůzí Poslanecké sněmovny bylo ukončeno projednávání 107 zákonů (bez ohledu na stav jejich projednávání v Senátu). O 97 zákonech se rozhodlo hlasováním, 10 návrhů zákonů bylo vzato zpět. Bylo přijato 48 vládních zákonů, jeden byl zamítnut. Bylo přijato 11 návrhů zákonů, které předložili nebo spolupředložili poslanci za ODS, jeden takovýto návrh nebyl přijat. Z ostatních poslaneckých návrhů bylo přijato 6 a 15 zamítnuto nebo vráceno k dopracování. Byly přijaty 2 senátní návrhy a 5 bylo nepřijato nebo vráceno k dopracování. Dále bylo přijato 5 návrhů zastupitelstev krajů a 3 takovéto návrhy byly zamítnuty nebo vráceny k dopracování. 1.2.1. Hlasování o rozpočtu Základní práce na přípravě rozpočtu na rok 2007 se ještě uskutečnily za existence Paroubkovy vlády a první Topolánkova vláda mohla korigovat jen některé jeho parametry. Třetí čtení zákona o státním rozpočtu proběhlo 13. prosince 2006 na 7. schůzi Sněmovny. Státní rozpočet se schodkem 91,3 miliardy Kč byl přijat 149 hlasy za přítomnosti 198 poslanců. Návrh rozpočtu většinově nepodpořil klub KSČM a klub Strany zelených. Návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2008 byl postoupen do druhého čtení, a to s navrhovanými příjmy 1 036 510 540 000 Kč a schodkem 70 800 000 000 Kč.

128


1.2.2. Hlasovací koalice Vládní koalice má pro své návrhy ve Sněmovně teoretickou podporu 102 hlasů. Vlastní hlasování o návrzích zákonů se ve významném počtu neřídí černobílou charakteristikou bojového hlasování koalice versus koalice. Záleží vždy na charakteru návrhu zákona, zda jde o návrh technického charakteru nebo o návrh proreformního ražení ve smyslu vládního prohlášení. ODS podporuje návrh zákona spolu s: ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD hlasovací KSČM KSČM KSČM KSČM koalice KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL SZ SZ SZ SZ počet

46

10

7

6

4

1

1

0

ČSSD

celkem KSČM

0

0

75

ODS je proti návrhu zákona spolu s: ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD ČSSD hlasovací KSČM KSČM KSČM KSČM koalice KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL KDU-ČSL SZ SZ SZ SZ počet

0

14

2

1

0

2

0

1

ČSSD

celkem KSČM

1

1

22

Ve sledovaném období bylo hlasováním rozhodnuto o 97 návrzích zákonů. Ve 46 případech (tj. ve 47,4 % hlasování) rozhodovaly poslanecké kluby konsenzuálně. K bojovému hlasování koalice versus opozice došlo ve 24 hlasováních (tj. ve 24,7 % hlasování). V deseti hlasováních šlo o prosazení zákonů reformní povahy, jako byl návrh zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, ve čtrnácti případech pak koalice čelila návrhům opozice, které měly protireformní charakter. Podrobný přehled hlasování o zákonech je uveden v příloze k této zprávě. 1.3. Úsilí o stabilitu koalice Poslanecký klub ODS jako hlavní součást vládní koalice čelil od počátku druhé Topolánkovy vlády tlakům opozice, snažící se narušit soudržnost koalice. Bylo zabráněno převolbě předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka na 10. schůzi Sněmovny. Poslanecký klub zabránil rozhodování opozice o osudu místopředsedy vlády Jiřího Čunka, jak se opozice snažila opětovným svoláváním schůzí na žádost kvalifikovaného počtu poslanců – 12. schůze Sněmovny a 16. schůze Sněmovny. Poslanecký klub ODS se rovněž rozhodl nepřenechat opozici plně ústní interpelace na předsedu vlády a členy vlády.

129

ZPRÁVY

2. Závěr Po osmi letech opozice zaujal poslanecký klub roli vládní strany. Musel tomu přizpůsobit i styl své práce a vypracovat mechanismy komunikace s ostatními poslaneckými kluby zastoupenými v koalici, a především najít vhodný způsob komunikace s vládou.

ZPRÁVA O ČINNOSTI SENÁTORSKÉHO KLUBU Jiří Stříteský předseda Senátorského klubu

Vážení delegáti, jedenačtyřicet mandátů ODS v Senátu, tedy těsná většina jednoho hlasu, znamená velkou odpovědnost. Jsem přesvědčen, že uplynulý rok jasně ukázal, že ji dokážeme unést a že se účinně bráníme pokušení této silné pozice zneužívat. Většinu svých kroků koordinujeme se spojenci především z řad senátorského klubu KDU-ČSL, ale částečně i Klubu otevřené demokracie. I ke svým ideologickým odpůrcům se snažíme být maximálně vstřícní a korektní. Neznamená to ovšem, že – to konto neprosazujeme program, se kterým jsme byli do horní komory parlamentu zvoleni, že v zásadních hlasováních o předkládaných zákonech ustupujeme od svého pevného postoje, pouze se vyhýbáme přehlíživému vztahu vůči ostatním senátním subjektům. Je to velmi důležitý signál a argument i pro nadcházející volby v příštím roce: žádné mocenské „totalitní“ ovládnutí Senátu – i přes naši sílu ho dosáhnout – se nekoná a konat nebude. Jedenačtyřicet osobností z různých částí země zároveň představuje nemalé riziko nejednotnosti, vytváření různých klik a frakcí, prosazování se jedněch na úkor druhých. I tomu se naštěstí zcela vyhýbáme. Vedeme tvrdé debaty, umíme se pohádat, ale vždy nakonec dokážeme najít konsenzus a navenek – a to jak na veřejnost, tak dovnitř ODS – vystupujeme jako jeden celek. Je-li třeba, vyšleme jasný signál o stanovisku senátorů ODS, jako se tomu stalo například při nominaci Václava Klause na prezidenta. Spolupráce se současnou vládou ČR je na velmi slušné úrovni i díky tomu, že dva její ministři – Tomáš Julínek, můj ctěný předchůdce v čele klubu, a Alexandr Vondra – jsou členy našeho týmu a její premiér, Mirek Topolánek, se s většinou z nás dobře zná z dob svého senátního působení. Jsme si plně vědomi toho, že je to přes všechny kompromisy, díky nimž mohla být sestavena, po dlouhých letech naše vláda a naše zodpovědnost. Stokrát se můžeme zlobit, že jsme v parlamentních volbách nedostali silnější mandát, ale to je asi tak všechno, co s daným stavem můžeme dělat. Z tohoto hlediska jednoznačně podporujeme její reformní kroky, byť bychom si je samozřejmě uměli představit odvážnější a výraznější. Zároveň se vlastními cestami snažíme posílit pozici ODS Další přílohy, tabulky, grafy ke Zprávě o činnosti Senátorského klubu ODS naleznete na internetových stránkách XVIII. Kongresu ODS http://www.ods.cz/akce/kongresy/18.kongres/download/pdf/zprava_o_cinnosti-Senat.pdf

130


ve vládním angažmá, ať už pořádanými semináři nebo veřejnými slyšeními, nebo naší činností na zahraničním poli, zvláště pak ve vztahu k evropským strukturám. Rovněž spolupráce s poslaneckým klubem ODS se postupně zlepšuje a zintenzivňuje. Dobře se to dá ukázat na našem senátním návrhu zákona o Ústavu paměti národa, jehož přijetí lze směle označit za historický úspěch Senátu. Jeho schválení ve Sněmovně se ještě před reformním balíčkem stalo zkouškou soudržnosti vládní koalice. Bylo oceněním naší práce, že jako prubířský kámen byla vybrána právě tato naše iniciativa. Jednota senátorského klubu, jeho síla, státotvornost a spolehlivost. Na tom chceme i nadále stavět. Věřím, že ani volby v příštím roce, v nichž budeme obhajovat devět mandátů, na tom nic nezmění a že si i nadále udržíme většinu v horní komoře parlamentu.

Zákonodárné iniciativy senátorského klubu ODS Senátní tisk č. 1 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů Navrhovatelem je zástupce Senátu Jaroslav Kubera. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I V § 146 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, odstavec 1 včetně nové poznámky pod čarou č. 50a zní: „(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona50) plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů, a s využitím objektů sídla Senátu50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a). Příloha č. 2 k zákonu č. 59/1996 Sb., o sídle Parlamentu České republiky.“ Historie tisku: • Autorem návrhu zákona je Senát. Byl předložen 12. 10. 2006. Zástupce navrhovatele: Kubera, Jehlička. Návrh rozeslán poslancům jako tisk 61/0 dne 17. 10. 2006 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 12. 10. 2006. • Vláda Vláda zaslala 9. 11. 2006 stanovisko, které bylo jako tisk 61/ rozesláno poslancům 13. 11. 2007. • Senát Zákon doručen do Senátu 1. 12. 2006. Zákon Senátem schválen 20. 12. 2006. • Prezident Zákon byl doručen prezidentovi k podepsání 21. 12. 2 006. Prezident zákon podepsal 28. 12. 2006.

ZPRÁVY

131

Senátní tisk č. 379 Návrh senátního návrhu ústavního zákona senátorů Jiřího Pospíšila, Jaroslava Kubery, Přemysla Sobotky, Daniely Filipiové, Milana Balabána a dalších, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Navrhovateli jsou senátor Jiří Pospíšil, senátor Jaroslav Kubera, senátor Přemysl Sobotka, senátorka Daniela Filipiová, senátor Jan Hálek, senátor Milan Balabán, senátorka Alena Palečková, senátor Jiří Šneberger, senátor Luděk Sefzig, senátor František Příhoda, senátorka Alena Venhodová, senátor Milan Bureš, senátor Zdeněk Janalík, senátor Jaromír Volný, senátor Miroslav Škaloud, senátor Vítězslav Vavroušek, senátor Vlastimil Sehnal, senátor František Kopecký. Předložený návrh ústavního zákona si klade za cíl zúžit dosavadní ústavní úpravu imunity členů Parlamentu ČR a návazně i soudců Ústavního soudu ČR. Podstatou navrhovaných změn je vypuštění ústavních ustanovení, která podmiňují zahájení trestního stíhání u osob požívajících imunity souhlasem příslušné komory Parlamentu ČR a která brání jejich zadržení (viz čl. 27 odst. 4 a 5 a čl. 86 odst. 1 a 2 Ústavy). Diskuse zabývající se adekvátností rozsahu imunity trvají již léta. Jako nepřiměřené je odbornou i laickou veřejností napadáno zejména ústavní ustanovení, podle něhož v případě, kdy příslušná komora Parlamentu ČR nevysloví souhlas s trestním stíháním, je trestní stíhání chráněné osoby navždy vyloučeno. Legislativní návrhy v této oblasti dosud směřovaly k omezení tohoto druhu procesní imunity tak, aby ochrana člena Parlamentu ČR, resp. soudce Ústavního soudu ČR byla poskytována pouze po dobu trvání jejich mandátu, resp. funkce. Předložený návrh, který příslušná ustanovení z Ústavy vypouští, je v tomto směru radikálním řešením, jež vychází z posouzení úlohy imunity v současných podmínkách. Historické důvody imunity nepochybně spočívaly ve snaze ochránit parlament proti svévoli moci výkonné. V demokratickém právním státě tento účel imunity postupně ztrácí na významu a při úpravě rozsahu imunity je rozhodující hledisko přiměřenosti. Vždy je totiž nutno mít na zřeteli, že imunita znamená ústavně připuštěnou výjimku ze zásady rovnosti občanů před zákonem. Dosavadní ústavní ustanovení vyžadující souhlas s trestním stíháním a bránící zadržení členů komor Parlamentu ČR a soudců Ústavního soudu ČR zakládají ústavní privilegia, která v demokratickém právním státě vybaveném soustavou nezávislých soudů již neodpovídají hledisku přiměřenosti. Předložený návrh ústavního zákona neupravuje otázky, které jsou předmětem mezinárodního nebo evropského práva, a z těchto důvodů ani nemůže být v rozporu se smluvními závazky České republiky. Návrh rovněž nemá bezprostřední dopad na státní rozpočet ani na rozpočty krajů a obcí. Historie tisku: • Tento tisk byl předložen Senátu dne 6. 9. 2006. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 1. 2 . 2007. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 2 . 11. 2006. Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, jehož zpravodajem je sen. Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 14. 3. 2007 usnesení č. 11, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/1.

132


• Další výbory: Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing. arch. Daniela Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 13. 12. 2006 usnesení č. 2. Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing. arch. Daniela Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 17. 1. 2007 usnesení č. 3, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/3. Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury přijala k tomuto tisku dne 15. 11. 2006 usnesení č. 20, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 379/2. Senát zařadil tisk na svou 14. schůzi a projednal jej dne 2. 11. 2006. Svým usnesením č. 543, v hlasování č. 50 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Senát zařadil tisk na svou 2. schůzi a projednal jej dne 20. 12. 2006. Svým usnesením č. 45, v hlasování č. 23 projednal tento tisk s výsledkem jednání – změna lhůty. Senát zařadil tisk na svou 4. schůzi a projednal jej dne 7. 3. 2007. Svým usnesením č. 64, v hlasování č. 13 projednal tento tisk s výsledkem jednání – schvaluje senátní návrh zákona. Senátní tisk č. 62 Návrh zákona o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů Navrhovateli jsou zástupce Senátu Jiří Liška, zástupce Senátu Jan Hálek, zástupce Senátu Josef Pavlata. Parlament České republiky, vědom si povinnosti vyrovnat se s následky totalitních a autoritativních režimů 20. století, vyjadřuje vůli zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které v letech 1938–1945 a 1948–1989 prosazovaly potlačování lidských práv a odmítaly principy demokratického státu. Poznání historických pramenů a dalších svědectví o uvedených režimech a událostech k nim vedoucích umožňuje lépe pochopit důsledky systematického ničení tradičních hodnot evropské civilizace, vědomého porušování lidských práv a svobod, morálního a hospodářského úpadku provázeného justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů, nahrazení fungujícího tržního hospodářství direktivním řízením, destrukcí tradičních principů vlastnického práva, zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury k politickým a ideologickým účelům a bezohledného ničení přírody. Vzdělání občanů o těchto tématech přispívá k upevňování demokratických tradic a rozvoje občanské společnosti, současně napomáhá naplňování ideálů spravedlnosti, popsání zločinů a pojmenování jejich organizátorů a vykonavatelů. Historie tisku: • Autorem návrhu zákona je Senát. Byl předložen 9. 8. 2006. Zástupce navrhovatele: Liška, Hálek, Pavlata.

ZPRÁVY

133

Návrh rozeslán poslancům jako tisk 15/0 dne 21. 8. 2006 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 9. 8. 2006. • Vláda Vláda zaslala 15. 9. 2006 stanovisko, které bylo jako tisk 15/ rozesláno poslancům 13. 11. 2007. • Organizační výbory Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 26. 9. 2006. Určil zpravodaje Černý Karel a navrhl přikázat k projednání výborům: Výbor pro bezpečnost. • Poslanecká sněmovna 1. čtení proběhlo 7. 11. 2006 na 6 schůzi. Návrh zákona přikázán k projednání výborům: Výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, Petiční výbor, Ústavně právní výbor, Výbor pro bezpečnost. 2. čtení Návrh zákona prošel obecnou rozpravou 16. 3. 2007 na 13. schůzi. Návrh zákona prošel podrobnou rozpravou 16. 3. 2007 na 13. schůzi. 3. čtení proběhlo 2. 5. 2007 na 14. schůzi. Návrh zákona schválen. • Senát Zákon doručen do Senátu 15. 5. 2007. Zákon Senátem schválen 8. 6. 2007. • Prezident Zákon byl doručen prezidentovi k podepsání 13. 6. 2007. Prezident zákon podepsal 26. 6. 2007. Senátní tisk č. 79 Senátní návrh ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, vrácený Senátu Poslaneckou sněmovnou k dopracování Navrhovateli jsou zástupce Senátu Jiří Pospíšil, zástupce Senátu Jiří Oberfalzer, zástupce Senátu Jaroslav Kubera. Historie tisku: • Autorem návrhu zákona je Senát. Byl předložen 16. 3. 2007. Zástupce navrhovatele: Pospíšil, Oberfalzer, Kubera. Návrh rozeslán poslancům jako tisk 169/0 dne 19. 3. 2007 a zaslán vládě k vyjádření stanoviska 16. 3. 2007. • Vláda Vláda zaslala 20. 4. 2007 stanovisko, které bylo jako tisk 169/0 rozesláno poslancům 13. 11. 2007. • Organizační výbory Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 25. 4. 2007. Určil zpravodaje JUDr. Grospiče Stanislava a navrhl přikázat k projednání výborům: Ústavně právní výbor.

134


• Poslanecká sněmovna

1. čtení proběhlo 19. 6. 2007 na 15 schůzi. Návrh zákona vrácen. Hlasování č. 184 – závěrečné hlasování v Poslanecké sněmovně po III. čtení. Informace o jednání v Senátu Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona Senátu dne 21. 6. 2007. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 19. 11. 2007. Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, jehož zpravodajem je sen. Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 2. 8. 2007 usnesení č. 31. Garančním výborem je Ústavně-právní výbor, jehož zpravodajem je sen. Jiří Oberfalzer, který přijal k tomuto tisku dne 17. 10. 2007 usnesení č. 36, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 79/1. • Další výbory: Mandátový a imunitní výbor, jehož zpravodajem je sen. ing.arch. Daniela Filipiová, přijal k tomuto tisku dne 19. 9. 2 007 usnesení č. 15. Senát zařadil tisk na svou 7. schůzi a projednal jej dne 19. 7. 2007. Svým usnesením č. 179, v hlasování č. 40 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 20. 9. 2007. Svým usnesením č. 201, v hlasování č. 24 projednal tento tisk s výsledkem – změna lhůty. Senát zařadil tisk na svou 10. schůzi. Senátní tisk č. 105 Návrh senátního návrhu zákona Ústavně-právního výboru, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů Navrhovatelem je zástupce výboru Senátu Jaroslav Kubera. Předložený návrh zákona si klade za cíl změnit dosavadní právní úpravu a přenést odpovědnost za schůdnost chodníku na jeho vlastníka. Podle platného právního stavu tvořeného zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích i předchozí právní úpravy (zákon č. 135 /1961 Sb.) je vlastník nemovitosti, která v zastavěném území obce hraničí se silnicí nebo s místní komunikací, odpovědný za škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti na přilehlém chodníku vzniklá znečištěním, náledím nebo sněhem. I když zákon neobsahuje explicitně povinnost odstraňovat závady ve schůdnosti, vyvozuje se tato povinnost z odstavce 7 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. V praxi činí toto ustanovení časté problémy, čehož důkazem je řada ústavních stížností směřujících především proti vydaným obecně závazným vyhláškám a nařízením obcí, které stanoví rozsah, způsob a lhůty odstraňování závad ve schůdnosti. Už sama skutečnost, že vlastník nemovitosti má odpovídat za škody, vzniklé na přilehlém chodníku, který mu nepatří, je absurdní a je v rozporu s civilistickou zásadou, že za své vlastnictví odpovídá především vlastník. Absurdita vyniká o to víc, že podle odstavce 5 § 27 zákona č. 13/1997 Sb. vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace neodpovídá za škody vzniklé vlastníkům sousedních nemovitostí v důsledku provozu na těchto pozemních komunikacích. Přitom pokud vlastník předmětnou nemovi-

ZPRÁVY

135

tost opravuje a zasáhne například lešením do chodníku, zaplatí poplatek za zábor veřejného prostranství. Historie tisku: Tento tisk byl předložen Senátu dne 28. 8. 2007. Lhůta pro jednání v Senátu končí dnem 19. 11. 2007. Organizační výbor přikázal senátní tisk dne 20. 9. 2007. Garančním výborem je Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu. • Další výbory: Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, jehož zpravodajem je sen. Václava Domšová, přijal k tomuto tisku dne 10. 10. 2007 usnesení č. 44, které bylo rozdáno jako senátní tisk č. 105/2. Senát zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 20. 9. 2007. Svým usnesením č. 207, v hlasování č. 33 projednal tento tisk s výsledkem jednání – přikazuje. Senát zařadil tisk na svou 10. schůzi. Senátní tisk č. 122 Návrh senátního návrhu zákona Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, kterým se mění zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 517/1992 Sb., o České tiskové kanceláři, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Navrhovatelem je zástupce komise Senátu Jiří Oberfalzer. Navrhovaná právní úprava mění zákony v souvislosti se změnou systému voleb členů Rady České televize, Rady Českého rozhlasu a Rady České tiskové kanceláře. Po implementaci těchto navrhovaných změn bude složení mediálních rad reprezentativnější a transparentnější. Ve světě můžeme nalézt mnoho systémů takovýchto voleb. Za typologický lze pokládat model německý a model rakouský. V případě německého modelu se jedná o široké kolokvium, které volí užší vedení. Do tohoto širšího orgánu jmenují své zástupce zákonem stanovené organizace. Pro rakouský model je typické, že rada je poměrně úzkým orgánem. Členové jsou voleni přímo na návrh politických stran. Současná česká právní úprava se snaží navenek působit jako nezávislý německý model (kandidáty navrhují jakákoliv občanská sdružení) a zároveň využívá modelu rakouského ve smyslu přímé nominace politickými stranami (kandidáti za určitou politickou stranu si své navržení u nějakého občanského sdružení zařídí). Cílem novely je nezávislost kandidátů na politických stranách zvýšit a přitom dosáhnout transparentnější volby a reprezentativnějšího složení rad. Historie tisku: Tento tisk byl předložen Senátu dne 30. 10. 2007. Senát zařadil tisk na svou 9. schůzi a projednal jej dne 31. 10. 2007. Svým usnesením č. 231, v hlasování č. 34 projednal tento tisk s výsledkem jednání – vrací navrhovateli.

136


Naše záměry • nadále posilovat jednotu, sílu, státotvornost a spolehlivost senátorského klubu ODS • důkladně připravit senátní volební kampaň tak, abychom obhájili všech stávajících 9 mandátů a i nadále si udrželi většinu v horní komoře Parlamentu ČR • pro nadcházející volbu presidenta získat co nejvíce hlasů i mimo náš klub pro našeho kandidáta Václava Klause • ještě více prohloubit a zlepšit spolupráci s poslaneckým klubem ODS a vládou, prohloubit vliv senátorského klubu na tvorbě a prosazování programových cílů ODS nejen na domácí scéně, ale i v zahraničí

ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU ODS V EVROPSKÉM PARLAMENTU Jan Zahradil předseda Poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu

Tato zpráva zahrnuje vybrané nejdůležitější aktivity poslaneckého klubu ODS v EP a politické události na půdě EP v období od konce roku 2006 do začátku konání 18. Kongresu ODS, který proběhne dne 24. listopadu 2007 v Praze. I. Úvodní slovo předsedy klubu ODS v EP Vážené delegátky, vážení delegáti 18. Kongresu ODS, vážení hosté, letos Vám jménem poslaneckého klubu ODS v EP předkládám naši pravidelnou zprávu o činnosti s ještě větším důrazem než kdykoliv jindy. V poslední době jsme totiž několikrát zaznamenali velmi povrchní a zkreslený popis práce europoslanců v některých českých médiích, který nedávno vyvrcholil dle našeho názoru zcela tendenční televizní reportáží. V ní byli vykresleni zejména europoslanci ODS jako jacísi pohodlní lenoši, kteří se v EP zrovna nepřetrhnou, a bylo to dokumentováno z kontextu vytrženými a neúplnými statistickými daty. To je pro nás naprosto nepřijatelné a zareagovali jsme na to vnitřním písemným sdělením členské základně ODS, v němž jsme věci uvedli na pravou míru. Víme, že nemá cenu vést válku s médii. „Kvalita“ jejich zpravodajství o evropské tematice je ostatně určena „kvalitou“ jejich orientace ve skutečném fungování evropských institucí včetně EP, která se někdy (a ve zmíněném případě zcela jistě) limitně blíží nule. Přesto – nebo spíš právě proto – cítíme naléhavou nutnost obhájit před Vámi svou práci a ohradit se proti pokusům o její dehonestaci, ať už z neznalosti nebo zlého úmyslu. Takto, prosím, přijměte naši letošní zprávu. II. ODS a frakce ELS-ED Klub Občanské demokratické strany v Evropském parlamentu je spolu s britskou Konzervativní stranou od počátku mandátu poslanců ODS v EP členem Evropských demokratů (ED), součástí největší frakce Evropské lidové strany-Evropští demokra-

ZPRÁVY

137

té (ELS-ED). Získali jsme tím právo sledovat a rozvíjet svou vlastní politiku týkající se politické integrace Unie, respektive dalšího ústavního a institucionálního vývoje EU, což pravidelně a dle programových priorit ODS uplatňujeme. Vývoj ve frakci byl v letošním roce ovlivněn plánovanými volbami v polovině funkčního období, které proběhly v únoru 2007. Volby se týkaly převolení kompletního vedení EP, výborů i frakcí. Dnes již bývalý předseda frakce ELS-ED H. G. Poettering kandidoval na funkci předsedy EP a tu také na základě dohody uzavřené na začátku volebního období mezi ELS-ED a socialisty získal. Novým předsedou frakce ELS-ED se tak stal francouzský europoslanec, bývalý předseda zemědělského výboru EP Joseph Daul ze strany UMP. Poslanci ODS podpořili při volbě předsedy ELS-ED jeho švédského protikandidáta, liberálně smýšlejícího europoslance Gunnara Hokmarka. Těsné vítězství J. Daula až ve 3. kole rozhodně neposílilo jednotnost frakce. Klub ODS tak pokračuje v získávání větší programové autonomie k nevůli části předsednictva ELS-ED. Bohužel pokud jde o autonomii organizační, personální a finanční, nepodařilo se dosáhnout v uplynulém roce žádného pokroku, zejména pro odpor federalisticky orientovaného jádra ELS-ED, které takové snahy považuje za narušování svého mocenského monopolu ve frakci. V roce 2007 se potvrzuje dlouhodobý trend názorového rozchodu mezi klubem ODS (respektive celou „ED“ odnoží) a politikou prosazovanou ELS, což se nejvíce projevuje při hlasování. Již v roce 2006 poslanecký klub ODS diskutoval případný odchod z frakce a založení frakce nové, nefederalistické a podporující pravicové myšlenky a hodnoty. Realizace této myšlenky byla bezprostředně spojována s rozhodnutím britské Konzervativní strany o opuštění ELS-ED podle představ leadera konzervativců Davida Camerona. I vzhledem k povolební situaci v ČR se nakonec obě strany písemně zavázaly k ustanovení nové parlamentní frakce v dalším legislativním období 2009–2014, která bude vůdčí politickou silou ve formulování a prosazování myšlenek moderní a flexibilní EU, připravené čelit výzvám 21. století a opouštějící přes 50 let stará federalistická schémata. Movement for European Reform (MER) Dne 13. července 2006 slavnostně podepsali předseda ODS Mirek Topolánek a předseda britských konzervativců David Cameron deklaraci „Movement for European Reform“ (Hnutí za evropskou reformu), která reagovala na priority dlouhodobého zahraničně politického programu ODS a má podporu současného vedení ODS. Cílem MER by mělo být již zmíněné ustanovení nové parlamentní frakce v dalším legislativním období 2009–2014. Při dodržení zahraničněpolitických cílů ODS klub vyvíjí takovou činnost, která postupně vede k formování nové frakce v Evropském parlamentu, kterou ODS spolu s Konzervativní stranou a dalšími názorově blízkými stranami hodlá v příštím legislativním období Evropského parlamentu založit. Aktivity MER, mimo neformální či formální setkání nejvyšších politických představitelů, byly následující: Konference Brusel, 6. března 2007 V úterý 6. března 2007 proběhla v Bruselu za účasti předsedy ODS a premiéra České republiky Mirka Topolánka a předsedy britských konzervativců Davida

138


Camerona první společná konference MER. Konference měla název: „EU: Nové cíle pro 21. století“ a tématy byla ekonomická konkurenceschopnost, vnější vztahy EU zejména ke třetímu světu a energetická bezpečnost včetně změn klimatu. Oba lídři se jak ve svých projevech, tak na setkání s médii shodli, že cílem společného úsilí není jen vytvoření nové politické frakce v Evropském parlamentu po volbách 2009, ale především vybudování moderní, otevřené, flexibilní a decen-tralizované EU, připravené reagovat na nové podněty a výzvy 21. století. Mirek Topolánek se ve svém projevu zaměřil na otevřenou kritiku unifikace Evropy, její byrokracie a nadměrné regulace, na přetrvávání bariér, odporujícím čtyřem základním svobodám, na kterých byl původní projekt evropské integrace postaven. Ve svém projevu vyzdvihl princip svobody a demokracie, který bývá institucemi EU potlačován, a apeloval na maximální svobodu jednotlivce ve společně sdíleném prostoru Unie. Konference Praha, 14. září 2007 V pátek 14. září 2007 se v Praze uskutečnila mezinárodní konference „Zvýšení evropské konkurenceschopnosti v 21. století: Role EU“, kterou pořádala ODS společně s britskou Konzervativní stranou pod hlavičkou MER a pod společnou záštitou Alexandra Vondry, místopředsedy vlády ČR pro evropské záležitosti, a Williama Hagua, stínového ministra zahraničí britské Konzervativní strany. Konference se ve třech tematických blocích zabývala zejména problematikou negativních dopadů unijní regulace a evropského protekcionismu na konkurenceschopnost EU a jejich členských států či aktuálními iniciativami Evropské komise, které v sobě ukrývají nebezpečí daňové harmonizace na úrovni EU. V diskusi mimo jiné vystoupil ministr průmyslu a obchodu Martin Říman, prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, analytik Goldman and Sachs Vladimír Dlouhý, europoslanec Ivo Strejček nebo například mluvčí liberální holandské strany VVD pro evropské otázky poslanec Han ten Broeke. William Hague konstatoval, že britská konzervativní strana sdílí s ODS víru v tutéž Evropu. „Po volbách v roce 2009 chceme mít vlastní stranu. Ze spojení EPP-ED chceme odpojit právě tu druhou část,“ uvedl W. Hague. „Chceme obhajovat Evropu, v niž věříme. Flexibilní, globální a méně federalistickou. A ODS má na takové věci jasné názory. Chceme zkrátka vytvořit základnu pro lidi, kteří takové myšlenky sdílejí,“ dodal W. Hague. Účastníci diskuse se shodli, že mezi hlavní brzdy ekonomického rozvoje Evropy patří přílišná daňová zátěž, přeregulovanost evropské ekonomiky a přemrštěné ochranářství. III. Vnitřní chod klubu ODS Klub ODS v EP, skládající se z devíti členů ODS, funguje zcela standardně, na základě Stanov a Jednacího řádu klubu ODS v EP, schváleného 13. 7. 2004 a v aktualizovaném znění schváleného klubem na volební schůzi v polovině volebního období dne 13. 2. 2007, svolané dle článku 8 bodu 1 Stanov. V tajné volbě byli zvoleni následující představitelé klubu: předseda Jan Zahradil, místopředseda Miroslav Ouzký, pokladník Hynek Fajmon a koordinátor hlasování Ivo Strejček. Tajemníkem klubu byl jmenován Martin Frélich.

ZPRÁVY

139

Všichni poslanci – členové klubu jsou zároveň resortními mluvčími, kteří se na základě svých odborných, profesních i politických zkušeností zabývají jednotlivými kapitolami politik EU a komunikují danou problematiku svého resortu s organizacemi ve státní správě i samosprávě, veřejností i médii. Klub se pravidelně schází na zasedáních svolaných předsedou klubu, kde se diskutují politická témata z domácí i evropské scény. V roce 2007 se klub sešel na řádné schůzi celkem devětkrát, schůze v únoru byla dle Stanov volební. V průběhu roku 2007 se několikrát sešli poslanci s ministry i hejtmany z ODS, kteří na-vštívili instituce EU, i s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti A. Vondrou. V květnu t. r. proběhlo v Senátu setkání europoslanců ODS a zástupců ODS obou parlamentních komor zabývajících se evropskou agendou, tj. Výboru pro evropské záležitosti PS a Výboru pro záležitosti EU v Senátu. Poslanci ODS tvoří českou národní delegaci v ELS-ED společně se dvěma poslanci zvolenými za KDU-ČSL a třemi poslanci zvolenými na kandidátce SNK–Sdružení nezávislých kandidátů. Předsedou delegace je Jan Zahradil. Všichni europoslanci mají v rámci své činnosti v EP možnost na náklady EP pozvat každý rok až sto osob ze země svého původu na tzv. dotovanou návštěvu. Této možnosti využili všichni poslanci klubu ODS. Na jejich pozvání v průběhu roku 2007 navštívilo sídlo EP ve Štrasburku či Bruselu celkem 900 návštěvníků z ČR. Jednalo se především o studenty (SŠ a VŠ), členskou základnu ODS na místní i regionální úrovni, starosty a primátory, místní a regionální zastupitele ODS, zástupce neziskových organizací i odborných sdružení. Zastoupení v orgánech v EP Zastoupení poslanců ODS (respektive ČND) v orgánech EP je určeno na základě d’Hondtova systému. Přestože jsme jako ČND měli nárok na pozici místopředsedy EP, ani po dlouhých jednáních nominace M. Ouzkého nebyla při hlasování ve frakci akceptována. Následně bylo ČND podsouváno předsednictví v některém z méně významných výborů. Rozhodnutí klubu ODS bylo usilovat o co nejprestižnější možné předsednictví výboru, a proto bylo rozhodnuto získat předsednictví ve výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, jehož řádným členem byl již v první polovině volebního období právě M. Ouzký. • M. Ouzký – předseda výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin • O. Vlasák – vicekoordinátor za frakci EPP-ED ve Výboru pro regionální rozvoj • P. Duchoň – místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu • J. Zvěřina – místopředseda delegace pro vztahy s Japonskem IV. Přehled nejvýznamnějších politických událostí a témat v roce 2007 „Reformní smlouva“ V první polovině roku 2007 předsedalo Radě EU ambiciózní a „proevropské“ Německo, jehož národní zájmy se staly hnacím motorem v další integraci politik Unie, snahy přesunout více pravomocí na nadnárodní úroveň do Bruselu a znovuoživování Francií a Holandskem odmítnuté „euroústavy“.

140


Německé předsednictví zahájilo práci na nové tzv. Reformní smlouvě EU, která měla nahradit bývalou euroústavu. Jedním z vyjednavačů pro mandát červnové Evropské rady k vytvoření této smlouvy byl jmenován i předseda klubu ODS v EP Jan Zahradil, který byl pověřen předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem. ČR se díky vládní účasti ODS stala jednou z pouhých 4 zemí, které se postavily proti snahám o převzetí původního textu euroústavy, a podařilo se jim dosáhnout v tomto ohledu dílčích úspěchů, jako např. opuštění původního „ústavního“ konceptu, posílení role národních vlád a parlamentů při tvorbě evropské legislativy či odložení „euroústavního“ a pro ČR nevýhodného hlasovacího systému až do roku 2017. Vzhledem k vnitropolitickým podmínkám v ČR (vládní koalice s dvěma federalistickými stranami) i vnějšímu tlaku zemí, které již původní euroústavu ratifikovaly, se nepodařilo zabránit dalšímu přenosu pravomocí na evropskou úroveň a rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou. To je nepochybně v kontradikci s usnesením loňského Kongresu, který se tak bude muset touto věcí znovu zabývat a zaujmout k vzniklé situaci nové stanovisko. Na druhou stranu je nutno konstatovat, že za daného stavu šlo o dosažení maxima možného. Další možností k prosazení větší části programu ODS bylo už jen zablokování celého jednání a užití práva veta. To by zcela nepochybně vedlo k rozpadu vlády, pravděpodobnému odchodu ODS do opozice a k vytvoření jiné, k původnímu návrhu euroústavy daleko vstřícnější vládní koalice. To by bylo zcela v rozporu s programovými cíli ODS. Rozšíření EU Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednoznačně podpořili rozšíření EU o další dvě země, Rumunsko a Bulharsko od 1. ledna 2007. V souvislosti s dalším rozšiřováním EU poslanecký klub ODS bude i nadále prosazovat myšlenku dalšího rozšíření Unie, a to včetně Turecka, Chorvatska a zemí západního Balkánu. Zároveň odmítáme jakékoliv skryté záminky, které se v souvislosti s rozšířením EU objevovaly s cílem oddálit vstup dalších zemí do EU a tím EU politicky a geograficky uzavírat. Energetická politika v Evropě Témata, jako jsou získávání energie, její využití a spotřeba, úspora a budoucí soběstačnost Evropy se staly významnými prioritami již v roce 2006. Cílem finského předsednictví v Radě EU bylo realizovat proces „better regulation“ (zlepšení legislativy) a zvýšení transparentnosti v energetické politice. Proces byl započat již za rakouského předsednictví se záměrem dát Komisi podněty při tvorbě Strategického energetického přehledu. Evropská komise v roce 2007 přišla s dlouho očekávaným plánem liberalizace trhu s elektřinou a plynem. Ten má podle jejích představ zaručit nízké ceny pro odběratele, zajistit investice, dát unii nástroj pro boj s klimatickými změnami, a navíc zabránit ovládnutí evropského trhu cizími firmami. Odpůrci návrhu ale tvrdí, že jde o vyvlastnění soukromého majetku a že se z Evropy stane oběť cizích monopolů. Proti se už postavila Francie a Německo (plán Komise by se dotknul především německých a francouzských firem, jako jsou plynárenská GdF či elektrárenské kolosy E.ON a RWE).

ZPRÁVY

141

V současné době státy EU importují 82 % ropy a 57 % zemního plynu, čímž se dostávají na první místo mezi dovozci paliv. Poptávka po energiích navíc stále roste a infrastruktura zastarává. Odhaduje se, že během následujících 20 let dojde k 60% nárůstu poptávky a bude muset být v oblasti energetiky vynaložena částka více než 1 bilion EUR. Česká republika by proto měla i nadále hrát aktivní roli v budoucím využití jaderné energie. Cíle, které Unie stanovila (do roku 2020 cíl zajistit 20% podíl obnovitelných zdrojů energie; to je pro ilustraci třikrát více než dnes. Při projednávání této politiky Evropský parlament dokonce žádal cíl ve výši 30 %), jsou nerealizovatelné jak u nás, tak i v zemích, které jsou označovány jako přátelské k životnímu prostředí (např. Finsko, které nebude nikdy schopno 20% podílu dosáhnout, nedojde-li k zásadním objevům a vývoji nových technologií). Rozpočet EU na rok 2008 Evropský parlament schválil na svém říjnovém plenárním zasedání návrh rozpočtu na příští rok v celkové výši 128 mld. EUR. Skladba a výše rozpočtu se řídí finančním rámcem na období let 2007–2013. Tento rozpočet poslanci ODS podpořili, jelikož pro Českou republiku z něj vyznívají příznivější parametry než z předchozích rozpočtů, přestože se domníváme, že by „bruselská byrokracie“ měla pracovat efektivněji a s rozpočtem menším. Při hlasování o pozměňovacích návrzích jsme hlasovali podle následujících principů: • odmítali jsme zvyšování výdajů nad rámec schválený Radou • podporovali jsme návrhy směřující k šetření a lepšímu využívání evropských výdajů • odmítali jsme návrhy vytvářející nové instituce bez právního základu či navyšování rozpočtu již vzniklých institucí na provozní a mzdové náklady. Schengenský prostor ČR vstoupí do tzv. schengenského prostoru 1. ledna 2008. Bude to další krok k odstranění zbytečných komplikací na hraničních přechodech a narovnání vztahů mezi členskými zeměmi EU. Stane se tak i přes výzvy Evropské komise v roce 2006 a 2007 členským státům Unie formálně odložit předpokládané datum dokončení nového schengenského informačního systému. Byl by to krok zpět, oddálení jedné ze základních hodnot EU, další bránění volnému pohybu osob na území EU a negativní signál od starých členských zemí vůči těm, které vstoupily do schengenského prostoru v roce 2004. Vstupem ČR do schengenského prostoru zmizí současné kontroly na hraničních přechodech se všemi sousedními státy (včetně Rakouska a Německa). Na linkách „uvnitř Schengenu“ bude probíhat odbavení bez celních a pasových kontrol. Česká republika se stane členskou zemí Schengenské úmluvy pod podmínkou, že již v minulých letech musela přistoupit na harmonizaci své vízové politiky a politiky vstupu příslušníků třetích (nečlenských) zemí na své území. Budeme povinni přijmout pravidla daleko těsnější policejní spolupráce, kodifikované např. v tzv. Prümské dohodě, kdy v případě „naléhavého pronásledování“ může policie jiného členského státu vstoupit na naše území.

142


Již nyní jsme museli vybudovat tzv. Schengenský informační systém, který je základním nástrojem zajištění „veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti“. Jde o jednotku s přístupem k zásadnímu souboru dat a informací, které slouží k rychlému vyhledávání údajů o osobách a předmětech. Roaming Roamingové služby se staly vděčným tématem Evropské komise, který využila k populistické honbě za levným voláním ze zahraničí na jaře 2007 a k ukázce toho, jak se umí evropští politici postarat o „blaho“ občanů EU. Poslanci ODS v EP byli jedni z mála, kteří nepodpořili zásah Komise do fungujícího konkurenčního prostředí. Regulace zajišťuje nižší ceny pro volání ze zahraničí za ceny stanovené pro operátory bruselskými úředníky. Na regulaci doplatí v konečném důsledku především sami spotřebitelé – volající uvnitř jednotlivých států. Pokud Komise regulativně nařídí mobilním operátorům maximální ceny roamingových hovorů, pak dojde v rámci kompenzace nákladů operátorů k zmrazení poklesu cen hovorů na vnitrostátních linkách. Investice do modernizace telefonních sítí budou rovněž omezeny. Český cukr Výroba řepného cukru má v naší zemi dlouhou tradici a její počátky sahají do první poloviny 19. století. Do pokladnice světových vynálezů jsme přispěli mimo jiné i kostkou cukru, která se poprvé začala vyrábět v Dačicích před více než 150 lety. Pěstování řepy a její následné zpracování na cukr bylo tradičním zdrojem obživy mnoha generací na českém venkově. Ve dvacátých a třicátých letech minulého století jsme byli jedním z největších producentů a také exportérů cukru na světě. A relativně vysokou úroveň si výroba cukru udržela i během let 1948–1989. Český cukr přežil s většími nebo menšími úspěchy všechny režimy, které jsme u nás měli. Režim Evropské unie a její Společnou zemědělskou politiku český cukr nepřežil!! Ze státu, jenž ještě nedávno vyvážel obrovské množství cukru do celého světa, se stáváme zemí, která jej bude dovážet. Bylo by to pochopitelné, kdyby šlo o přirozený tržní vývoj. Tak tomu však rozhodně není. Česko se stává z exportéra importérem kvůli politickým a administrativním rozhodnutím učiněným v Evropské unii proti českým zájmům, a to za bezbranného přihlížení českých politiků, jelikož není možné na tuto otázku uplatnit veto. Byli jsme přehlasováni kvalifikovanou většinou, náhradu za ztráty nám nikdo nedá a nikdo je také bohužel ani nevyčíslí do celkové bilance příjmů a výdajů mezi ČR a EU. Česká politika by měla veškeré své úsilí v této oblasti věnovat liberalizaci zemědělské politiky. Ta by měla spočívat v rušení produkčních kvót a exportních dotací a v omezování výrobních dotací. Jen takový přístup může českým zemědělcům zaručit férové zacházení na evropském trhu. Padnout musí i kvóty na cukr. Není žádný důvod, aby takové centrální plánování v Evropě 21. století existovalo. Méně regulovaný trh přinese lepší podmínky jak pro producenty, tak pro spotřebitele. Odmítáme daňovou harmonizaci ve všech podobách Evropská komise v roce 2007 přijala další rozhodnutí, v němž zveřejnila seznam zbývajících kroků, které je třeba přijmout k zavedení jednotného firemního daňové-

ZPRÁVY

143

ho základu (Common Consolidated Corporate Tax Base – CCCTB). S jeho zavedením se počítá již od roku 2010. Jde o problém, který nás musí zajímat – zdá se totiž, že Česká republika (bude-li konsolidovaný základ přijat) ztratí část své suverenity v rozhodování o výši firemních daní. Podle návrhu CCCTB by měla EK určit jednotná pravidla pro určení základu daně firem. V případě firem působících ve více členských státech by se celkový základ daně vypočetl dohromady za všechny firemní pobočky a mezi členské země rozdělil podle klíče stanoveného Evropskou komisí. Na přidělený podíl základu daně by členská země uplatnila vlastní sazbu daně. Daň je součinem základu a sazby. Není tedy žádný podstatný rozdíl mezi tím, zda EU určí základ či sazbu. Dovolíme-li EU přisvojit si ve jménu „vnitřního trhu“ pravomoc určovat základ, nezbude jediný argument proti tomu, aby nemohla později určovat i sazbu! To ve skutečnosti znamená konec daňové konkurence. Členské země sice budou moci uplatnit (zatím) různou sazbu daně, ale lákání firem touto sazbou bude do značné míry bezpředmětné. Objem základu ke zdanění bude pevně přidělen podle vzorce, který pro rozdělení zisku ale není zatím navržen. Radar a bezpečnostní politika EU V březnu 2007 se diskutovalo téma radarové základny USA v ČR v souvislosti s vystoupením vysokého zmocněnce pro zahraniční politiku J. Solany na plénu v EP. Řada antiamerických europoslanců napříč politickým spektrem neváhala a vyjádřila své znepokojení nad touto myšlenkou. Postoj poslanců ODS v EP k této problematice vyjadřují slova předsedy klubu J. Zahradila, pronesená na plénu v rozpravě o perspektivách společné zahraniční politiky EU: „Vláda České republiky určitě bude ochotna informovat své kolegy a partnery v Evropské unii o probíhajícím procesu, ale finální rozhodnutí provede vláda České republiky zcela nepochybně ve své vlastní kompetenci … pokud tato základna bude realizována, pak se zvýši bezpečnost nejenom středoevropského regionu, ale Evropské unie jako celku … realizací tohoto opatření dojde také k posílení atlantické vazby. Samozřejmě že dojde i ke zvýšení určitého mezinárodního potenciálu České republiky a Polska. Doufám, že to není ten důvod, který by snad někomu mohl vadit.“ Klimatické změny Rozhodnutím předsednictva EP ze dne 25. 4. 2007 vznikl v Evropském parlamentu dočasný výbor pro klimatické změny o počtu šedesáti členů na dobu jednoho roku od 10. 5. 2007. Můžeme téměř s jistotou očekávat, že výbor se k 10. 5. 2008 změní z dočasného na stálý. Otázka klimatických změn a globálního oteplování se stala celosvětově velkým mediálním tématem. Boj evropských politiků v Unii proti klimatickým změnám je primárně veden pod rouškou „ekologického myšlení a chování“ bez vnímání důsledků nejenom na ekonomické dopady přijatých rozhodnutí. Ekologismus chce donutit výrobce osobních vozů ke snížení emisí z výfukových plynů, motivovat průmysl a podnikatele k přechodu na obnovitelné zdroje energie a nastartovat něco jako třetí průmyslovou revo-

144


luci. V EU se politici profilují jako největší bojovníci proti změně klimatu (německá kancléřka A. Merkelová bojující za lední medvědy; francouzský prezident N. Sarkozy, který použije téma globálního oteplování a klimatických změn jako prioritu při francouzském předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2008; předseda britských konzervativců D. Cameron a další) společně s bývalým demokratickým viceprezidentem USA A. Gorem. EU si téma klimatických změn (po neúspěšném plánu „dohnat a předehnat USA“ viz. Lisabonská strategie) vytyčila jako prioritu číslo 1. Jsou však cíle EU reálné? Posuďte sami: „Celosvětová produkce oxidu uhličitého činí 27 miliard tun ročně. Jeho největším producentem jsou USA – sedm miliard –, na druhém místě Čína s pěti, a až teprve na třetím Evropa se svými třemi miliardami tun. Z těchto čísel je zřejmé, že sebeambicióznější plán (a některé plány jsou skutečně ambiciózní, protože hovoří o možném snížení produkce oxidu uhličitého až o jednu třetinu do roku 2025, tedy o jednu miliardu tun) nejenže nemůže přinést kýžený efekt a přivodit očekávaný zvrat, ale rozvoj v Asii, hlavně v Indii a Číně, ve svém důsledku způsobí pouze další obrovské navýšení emisí“. Pokus o otevírání minulosti a prolomení restitucí Poslanci slovenské Strany maďarské koalice (za tiché podpory některých německých a maďarských europoslanců) se pokusili na jednání výboru pro občanské svobody nastolit téma poválečných tzv. Benešových dekretů v reakci na nedávné usnesení Slovenské národní rady, které de facto kopíruje usnesení PS PČR z roku 2002 a konstatuje mj. nedotknutelnost majetkových práv, vzešlých z poválečné konfiskační legislativy. Europoslanci ODS aktivně podpořili v diskusi své slovenské kolegy a podařilo se jim celé toto téma neutralizovat s poukazem na to, že v žádném případě nespadá do jurisdikce EU, jak již prokázaly posudky EP z roku 2002. Znepokojivé je, že v této souvislosti však některé zájmové organizace (např. HOMR), soustřeďující kolem sebe problémové „restituenty“ (např. causa Kinský), aktivně lobbovaly proti ČR s tím, že údajně nerespektuje vlastnická práva a dodnes aktivně uplatňuje tzv. Benešovy dekrety. Tato kampaň proti ČR je zřejmě vedena snahou o prolomení restituční hranice a otevření restitucí i pro ty, jimž byl po válce majetek oprávněně zkonfiskován na základě mezinárodního i vnitrostátního práva a kteří dnes i podle nálezu Ústavního soudu nemají nárok na jeho restituci. To by znamenalo bezprecedentní právní průlom a rozsáhlou destabilizaci majetkových a vlastnických práv na území ČR. V této souvislosti je třeba věnovat zvýšenou pozornost akci petičního výboru EP, který ve spolupráci s EK vypsal tendr na studii, analyzující průběh restitucí ve všech zemích střední a východní Evropy a navrhující případná legislativní řeše-ní(!). Odvolává se přitom na četné petice nespokojených občanů a organizací z těchto zemí, za čímž lze rozeznat výše zmíněné lobbistické tlaky. Je proto třeba trvat na tom, že restituční legislativa musí zůstat v jurisdikci jednotlivých národních států bez zásahů z evropské úrovně. V. Vybraný přehled a stručné zdůvodnění nejvýznamnějších hlasování V průběhu roku 2007 hlasovali poslanci ODS celkem na dvanácti plenárních zasedáních ve Štrasburku a šesti miniplenárních zasedáních v Bruselu. Dohromady bylo od

ZPRÁVY

145

počátku roku 2007 do dnešního dne odhlasováno na 564 zpráv, rezolucí, doporučení a usnesení. Níže předkládáme výčet těch nejzávažnějších a nejdůležitějších hlasování. České zemědělství Poslanci ODS podpořili stanovisko Evropské rady a Komise ve zprávě L. Goepela o návrhu nařízení Rady o stanovení pravidel pro dobrovolné odlišení přímých plateb. Navržená zpráva odmítá zvyšování flexibility společné zemědělské politiky EU a její větší vazbu na konkrétní národní podmínky, které ve svém návrhu předložila Evropská komise. Zpráva Lutze Goepela zachovává diskriminační podmínky pro české zemědělce a znemožňuje národním vládám aktuálně reagovat na vývoj na venkově. Tento postoj je dle našeho názoru pro české zemědělce naprosto nepřijatelný, a proto poslanci ODS hlasovali proti této zprávě. Dalším velmi důležitým bodem programu bylo hlasování o zprávě zpravodajky Kateriny Batzeli o reformě společné organizace trhu s vínem. Klíčovými body této zprávy pro české vinaře je zachování možnosti doslazování vín, což bylo ponecháno, ale na základě celoevropské regulace. Jako problematický se jeví rovněž požadavek na pokračování dotací do destilace přebytků vína a vedlejších produktů. Nevyjasněná je rovněž otázka financování klučení nelegálních vinic. CIA a zpráva o údajném využití evropských zemí Poslanci ODS v Evropském parlamentu jednotně odmítli podpořit „Zprávu o údajném využití evropských zemí ze strany CIA“. Zpráva se stala politickým nástrojem v rukou zejména europarlamentní levice. Nepřístojným způsobem se pokouší vměšovat do jurisdikce národních vlád členských zemí EU a působit na chod zpravodajských služeb a jiných speciálních orgánů. Je s to oslabit transatlantické partnerství v boji proti mezinárodnímu terorismu a zpochybnit některá opatření, nezbytná pro úspěšné potírání tohoto nebezpečného fenoménu. To vše považujeme za krajně nezodpovědné. Konstatujeme, že činnost zmíněného výboru a obsah předmětné zprávy patří mezi zřetelné argumenty, proč nepřiznávat Evropskému parlamentu v budoucnu další zvýšení jeho pravomocí. ODS a Turecko ODS dlouhodobě podporuje rozšiřování EU o další členské země včetně Turecka. Právě proto poslanecký klub ODS v EP nepodpořil při hlasování další Zprávu o pokroku Turecka při přistoupení k EU. Formulace a návrhy obsažené ve zprávě a v pozměňovacích návrzích, jdou totiž v mnoha ohledech nad rámec požadavků, běžných při vyjednávání o členství v EU a nesouvisejí se současnou politickou a ekonomickou situací v Turecku. Dále nelze přijmout manipulaci se vzdálenými historickými událostmi a jejich používání jako politického nástroje v soudobém kontextu (ve vztahu k Turecku otázka tzv. arménské genocidy během 1. světové války). Česká republika má s pokusy o retroaktivní zneužívání minulosti vlastní negativní zkušenosti. Rozpočet EU Poslanci ODS přes řadu zamítnutých pozměňovacích návrhů podpořili návrh souhrnného rozpočtu na rok 2008 v celkové výši 128 mld. EUR, který se již řídí

146


novým a schváleným finančním rámcem na období let 2007–2013. Podpořili jsme takové pozměňovací návrhy, které prioritně snižovaly jednotlivé položky rozpočtu či se finanční prostředky přesunuly do rezervy. Energetická politika a obnovitelné zdroje Na říjnovém plenárním zasedání hlasovali poslanci ODS proti „Zprávě o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě“. Podle našeho názoru zpráva povede k výraznému růstu cen energií, k dalšímu růstu byrokracie na úrovni EU i jednotlivých zemí, k pozdějšímu obrovskému plýtvání finančními zdroji, aniž by došlo k vyřešení hlavních problémů EU v energetice. Východiskem pro zpracování zprávy jsou hororové scénáře dalšího vývoje naší planety. S těmito hypotézami se operuje jako s nezpochybnitelnými fakty. Přestože dlouhodobá statistická data nepotvrzují žádoucí oddělení růstu dopravy od růstu HDP (decoupling), zpráva se o tuto hypotézu výslovně opírá. Zpráva jednostranně preferuje obnovitelné zdroje, vzbuzuje nereálná očekávání v energetické oblasti, podceňuje význam jaderné energetiky, nedostatečně zohledňuje diverzitu místních podmínek pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských zemích a opomíjí možnosti spolupráce EU a USA v dané oblasti. Poslanci ODS si uvědomují hloubku a vážnost energetických problémů, zejména enormní závislost států EU na dovozu energetických surovin i dopady energetiky na klimatické poměry. Řešením však není jednostranná a ekonomicky neodůvodněná preference obnovitelných zdrojů. Pesticidy Hlasování o racionálním využívání pesticidů byla další z významných směrnic, která svými důsledky a dopady mohla negativně až likvidačně ovlivnit již tak neefektivně fungující zemědělství v Unii. Komplexní balík tří zpráv se týkal výroby a užívání pesticidů, tedy látek chránících plodiny před škůdci. V současné době musí výrobci pesticidů získat pro uvedení svého výrobku na trh povolení v každé z členských zemí EU a tedy splnit různá kritéria a podmínky. Původní snahou bylo zjednodušit používání pesticidů za současného zvýšení bezpečnosti a zdraví obyvatel. Problematická je zejména snaha zakázat pesticidy bez výjimky v obydlených zónách. Nikoho v Evropském parlamentu však už netrápí, že k ošetření veřejných parků, sportovišť nebo golfových hřišť se pesticidy užívají. Klub ODS je také proti zdanění pesticidů, které by přineslo další zátěž našim zemědělcům. Vytváření bezpečnostních pásů kolem vod je potřeba ponechat v kompetenci národních států. Automobilová doprava a CO2 V otázce snižování emisí CO2 u automobilové dopravy poslanci ODS v EP odmítli zpřísňující pozměňovací návrhy evropských zelených. Snižování emisí CO2 u osobních automobilů je počin, ke kterému je nutné přistupovat realisticky a s ohledem na ekonomické dopady. Příliš radikální plány omezit CO2 u osobních automobilů by jednoznačně vedly k prodloužení životního cyklu automobilů a ke zvýšení počtu starších aut na silnicích. Dalším nechtěným efektem by pak byla situace, kdy výrobci aut by byly nuceni investovat do redukce emisí na úkor bezpečnosti vozidel.

ZPRÁVY

147

Sbližování sazeb spotřební daně z alkoholu V otázce sbližování daní podpořili poslanci ODS zamítnutí návrhu Komise na sbližování sazeb spotřební daně u alkoholu. Zpráva je postavena na tom, že přes-hraniční obchod s volným pohybem zboží je základním principem evropské integrace. Zákazník se rozhoduje na základě ceny, tedy na základě toho, zda-li zboží je daněmi méně zatíženo. Pokud některé členské státy zatěžují své zboží příliš vysokými daněmi, pak na to musí ve své domácí daňové politice reagovat, a ne čekat na spásu, která přijde z Evropské unie. Zároveň pozměněná zpráva podporuje daňovou konkurenci a právo každého státu na vlastní daňovou politiku. VI. Parlamentní činnost a poslanecká iniciativa Po sestavení vlády ČR premiéra Mirka Topolánka je činnost poslanců v Evropském parlamentu posílena o možnost koordinace vládní politiky s politikou evropských institucí dle programových priorit ODS, což posiluje pozici europoslanců ODS při vyjednávání na půdě EP. Zlepšil se přísun informací, europoslanci se zapojili do činnosti přípravy legislativy vybraných rezortů. Společně koordinovaná a prosazovaná vládní politika s europoslanci umožňuje již na zasedání Rady a pracovních skupin formulovat takové návrhy k legislativě EU, aby byla co nejvíce omezena „tvořivost“ levicových a federalistických proudů, dopadajících na českou legislativu a občany ČR. V období parlamentního roku 2007 se iniciativa poslanců ODS soustředila do oblastí, jako je podávání interpelací, zpravodajství k hlasovaným zprávám, vystoupení na plénu k vysvětlení hlasování, dále poslanci poskytovali rozhovory pro česká i zahraniční média, vydávali sborníky s texty, pořádali výstavy, publikovali své články a názory a účastnili se odborných konferencí a seminářů pořádaných institucemi státní správy, municipalitami i odbornými organizacemi. Poslanci ve svých volebních obvodech, ale i mimo ně, pravidelně pořádají setkání s občany a mají své kanceláře ve volebních obvodech, které využívají pro komunikaci s občany. Interpelace Od začátku roku 2007 až doposud bylo ze strany poslanců ODS v EP podáno celkem 9 písemných interpelací na Evropskou komisi. Interpelace se týkaly těchto témat: • Peníze ze strukturálních fondů pro dobrovolné hasičské sbory (H. Fajmon) • Rostoucí ceny mléka a mléčných výrobků (H. Fajmon) • Snížené sazby DPH pro stavební práce v České republice (H. Fajmon) • Opakované blokace českého státního přechodu Dolní Dvořiště – Wullowitz (I. Strejček) • Kompetence programového výboru Priority 1 pro 6. rámcový program EU: Life Sciences, Genomics and Biotechnology for Health (N. Škottová) • Pobytová víza pro české občany v Belgii (H. Fajmon) • Neoprávněná zátěž spojená s novým nařízením o řízení (O. Vlasák) • Krize na trhu s nemovitostmi (O. Vlasák) • Dimenze měst ve strukturální politice (O. Vlasák) • Plné znění interpelací včetně již obdržených odpovědí jsou pravidelně publikovány na webové stránce poslaneckého klubu.

148


Vystoupení na plénu Poslanci ODS v průběhu roku 2007 vystupovali na plénu se svými prohlášeními či společnými prohlášeními poslaneckého klubu. Dále poslanci ODS vystupovali na plénu v souvislosti s vysvětlením hlasování ke zprávám. Zaznamenaná vystoupení jsou k dispozici v sekci „vystoupení v EP“ na webových stránkách klubu. Tisková prohlášení klubu Ve sledovaném období poslanecký klub schválil celkem 12 tiskových prohlášení, ve kterých poslanecký klub zaujal jasné a konzistentní stanovisko ODS k projednávané problematice. Tisková prohlášení směřovala k těmto událostem či tématům: • Tiskové prohlášení k nerealistickým požadavkům zvyšujícím ceny energie • Tiskové prohlášení k odmítnutí návrhu Jo Leinena na svolání mezivládní konference • Tiskové prohlášení k uvolnění peněz na rozvoj venkova • Inaugurační konference Platformy pro evropskou reformu • Tiskové prohlášení k hlasování ke zprávě k CIA • Tiskové prohlášení k hlasování o směrnici REACH Plné znění tiskových prohlášení je pravidelně publikováno na webové stránce poslaneckého klubu www.ods.cz/eu. Další tisková prohlášení Ve sledovaném období pak poslanci klubu ODS jmenovitě reagovali vlastními tiskovými prohlášeními, která jsou k dispozici v sekci „další tisková prohlášení“ na webu klubu www.ods.cz/eu či na webových stránkách poslanců ODS v EP. Dopisy V září 2007 klub zaslal předsedovi EP H. G. Poetteringovi dopis, ve kterém ho vyzývá k vysvětlení účasti na setkání Svazu německých vyhnanců. Dne 18. srpna 2007 se totiž H. G. Poettering v Berlíně zúčastnil setkání Svazu německých vyhnanců konaného pod heslem Právo na vlast je lidské právo, během něhož i vystoupil s proslovem. Režie tohoto setkání byla stejná jako u podobných akcí v minulosti: majetkové a právní požadavky vůči ČR nemající oporu v evropském ani mezinárodním právu, volání po zrušení poválečných prezidentských dekretů, verbální útoky proti prezidentu Benešovi atd. Není pochyb, že podobné akce jsou destabilizujícím a rušivým faktorem nejen pro dvoustranné česko-německé vztahy, ale pro samotný proces evropské integrace a pro vytváření korektních a rovnoprávných vztahů mezi evropskými národy. Vzájemné vztahy jsou upraveny deklarací, která česko-německé problémy související s 2. světovou válkou ukončila. Odvolávat se dnes na „evropské hodnoty“ v souvislosti s poválečným odsunem Němců a pokoušet se toto téma „europeizovat“ dnes není možné a přijatelné. Odpovědí na náš dopis bylo výmluvné ubezpečení, že v projevu bylo zmíněno jen několik případů pro ilustraci, a že od majetkových požadavků jednotlivých německých zájmových skupin se H. G. Poettering distancoval s tím, že vyjádřil naději, že ani v budoucnu nebudou takové požadavky existovat.

ZPRÁVY

149

Zpravodajství ke zprávám Poslanci v roce 2007 do dnešního dne byli ve funkci zpravodaje ke zprávě nebo stínového zpravodaje ke zprávě v těchto případech: Petr Duchoň Návrh zprávy o minimalizaci administrativních nákladů právními předpisy (2005/2140(INI)) – stínový zpravodaj Návrh zprávy ke zvláštní zprávě Účetního dvora č. 6/2005 k transevropským dopravním sítím (TEN–T) (2238/2006(INI)) – stínový zpravodaj Miroslav Ouzký International Health Regulations (zpráva o mezinárodním zdravotním řádu) Zpráva o posuzování vlivů na životní prostředí, přesahujících hranice států uzavřené v Espoo Nina Škottová Stanovisko k nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský technologický institut Oldřich Vlasák Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii (KOM(2006)105 – 2006/2113(INI)) – zpravodaj výboru pro regionální rozvoj Úloha a účinnost politiky soudržnosti při snižování nerovnosti v nejchudších regionech EU (2006(INI)) – stínový zpravodaj Reforma organizace společného trhu s vínem (KOM(2006) 319) – stínový zpravodaj Pokračování Teritoriální agendy a Lipské charty: směrem k akčnímu programu pro územní rozvoj a teritoriální kohezi EU (2006(INI)) – stínový zpravodaj Kapacita letišť a pozemní zásobování: směrem k účinné politice COM(2006)0821 (INI) – stínový zpravodaj Důležité zprávy sledované poslanci Milan Cabrnoch Zpráva o sociálních službách obecného zájmu v Evropské unii (2006/2134(INI)) Zpráva o dopadu a důsledcích vyjmutí zdravotnických služeb z působnosti směrnice o službách na vnitřním trhu (2006/2275(INI)) Usnesení EP ze dne 10. 7. 2007 o modernizaci pracovního práva, jejímž cílem je řešit výzvy 21. století 2007/2023(INI) Legislativní usnesení EP ze dne 24. 10. 2007 o návrhu doporučení EP a Rady o zavedení evropského rámce pro celoživotní vzdělávání KOM 2006/0479 Miroslav Ouzký Motion for a resolution on the EU strategic objectives for the 14th Meeting of the Conference of the Parties to the Convention on International Trade in Endangered Species of Wild Fauna and Flora (CITES) Návrhy stanovisek Miroslav Ouzký Strategic Review of Better Regulation (Lepší právní předpisy v EU – strategický přezkum)

150


Report on the Strategy for the Simplification of Regulatory Environment (Zpráva o pokroku strategie pro zjednodušení právního prostředí) Písemná prohlášení V roce 2007 poslanci klubu ODS v EP podpořili svým podpisem několik písemných prohlášení. Jmenovitě pak iniciovali písemné prohlášení: • Nina Škottová, Ivo Strejček: Written declaration on Referendums on the Constitution in each Member State • Oldřich Vlasák: Prohlášení o přístupu ke společným dějinným událostem • Milan Cabrnoch: Písemné prohlášení č. 91/2007 o interoperabilitě zdravotních informačních systémů • Oldřich Vlasák: Prohlášení o rovném zacházení s úředníky z nových a starých členských zemí Příprava hlasovacích seznamů ODS na hlasování Pravidelnou a důležitou činností klubu je příprava hlasovacích seznamů pro poslance ODS, tzv. „whipování“. Whip neboli koordinátor hlasování konzultuje postoje ODS k jednotlivým legislativním iniciativám a pozměňovacím návrhům a uvádí je do souladu s postoji politických partnerů ODS, zejména v rámci skupiny ED. Hlavním výstupem této úzké spolupráce je zpracování podkladů pro hlasování na plenárním a miniplenárním zasedání (tzv. voting list), který na základě programových priorit ODS jednotí postoj europoslanců ODS k jednotlivým položkám agendy hlasování. Pravidelná příprava vlastního hlasovacího seznamu ODS před každým hlasováním je mimořádně pracovně náročná. Zároveň jde o naprosto unikátní proceduru, která – alespoň pokud je nám známo – nemá u jiné národní stranické delegace obdoby. Ostatní národní delegace zpravidla hlasují podle hlasovacích seznamů svých nadnárodních politických skupin. Náš vlastní „voting list“ nám umožňuje mít naprostou kontrolu nad tím, o čem a jak hlasujeme, a jistotu, že naše hlasování nejsou v rozporu s programem ODS. Hlasovací seznamy ODS se staly ve frakci ELS-ED natolik populární, že je příležitostně využívají i europoslanci z jiných politických stran. VII. Finanční hospodaření klubu v roce 2007 Klub ODS v EP již čtvrtý rok ve svém volebním období hospodařil s finančními prostředky, které parlamentní frakce ELS-ED poskytla České národní delegaci poměrně k počtu jejich členů. Tyto prostředky jsou určeny na politické a informační aktivity a projekty realizované poslanci. Odpovědnost za řádné čerpání prostředků a jejich využití nese vždy ten poslanec nebo ti poslanci, kteří příslušný projekt předkládají, a každá politická strana tvořící delegaci. Poslanecký klubu ODS se rozhodl, že přidělené finanční prostředky bude čerpat tak, aby jimi financované a realizované projekty v maximálně možné míře doplňovaly a podporovaly programové priority ODS a také aktivity, realizované pracovišti a institucemi myšlenkově spřízněnými (např. CEVRO, CDK aj.)

ZPRÁVY

151

Česká národní delegace měla nárok na 10 000 EUR na delegaci a 23 500 EUR na každého člena delegace pro rok 2007. Předseda delegace má navíc pro využití částku 2000 EUR. Celková částka určená pro delegaci byla rozdělena alikvotně mezi tři politické strany tvořící ČND. ODS tedy získala 9/14 z celkové částky, což v peněžním vyjádření činí 219 928,50 EUR. Prostředky určené na jednotlivé poslance nebyly nijak přerozdělovány. Zároveň v roce 2007 měl klub ODS k dispozici zůstatkovou částku z minulého roku ve výši 9868,35 EUR. Klub ODS v EP tak v roce 2007 podpoří politiku ODS realizovanými projekty v celkové výši 229 798,85 EUR. VIII. Závěr Rok 2007 znamenal začátek druhé poloviny funkčního mandátu poslanců EP. Do druhé poloviny mandátu vstoupili členové klubu ODS již jako znalci zaběhnutých systémů a postupů fungování EP a mohou se tak plnohodnotně zapojit do práce na vytváření a prosazování pravicové, konzervativně-liberální politiky na půdě EP dle programu ODS. Tak jako doposud, i nadále bude klub ODS v EP podporovat taková legislativní usnesení a iniciativu, která budou směřovat k liberalizaci hospodářství, větší svobodě, naplňování základních svobod EU, rovnému postavení občanů ČR vůči ostatním zemím, snižování evropské byrokracie a regulace, dodržování mezinárodních dohod, boji proti terorismu, dalšímu rozšiřování EU a obhajování zájmů občanů České republiky. Europoslanecký klub ODS se také aktivně zapojil do přípravy předsednictví, které proběhne v první polovině roku 2009, ať již na úrovni spolupráce s místo-předsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a jeho týmem, nebo na jednotlivým ministerstvech, uvnitř municipalit a v regionech. Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU je oblastí, kde se poslanci ODS v EP dlouhodobě snaží zasahovat do procesu přípravy legislativy až po finální monitoring projektů tak, aby se Česká republika stala úspěšným příjemcem těchto finančních prostředků a peníze z fondů se tak mohly stát doplňkem ekonomického rozvoje země a kompenzovat tak povinné odvody do rozpočtu EU, které vláda ČR každoročně do Bruselu zasílá. Klub ODS na půdě Evropského parlamentu vystupuje jednotně a jeho činnost probíhá bez vnitřních sporů. Poslancům ODS v EP se jak svou činností v příslušných výborech na půdě parlamentu, tak v rámci svého působení odborného mluvčího v daném rezortu směrem k informování občanů i médií v ČR aktivně daří spoluvytvářet a doplňovat domácí politickou agendu ODS a obhajovat tak zájmy České republiky v souladu s programovými prioritami ODS. Klub ODS je v rámci EP viditelným tělesem, které přispívá k prosazování a popularizaci eurorealistických představ o evropské integraci a budoucnosti EU, které jsou alternativou k převládajícímu federalistickému proudu v EP a na europarlamentní půdu uvádí ODS jako známou a respektovanou značku.

152


ZPRÁVA O ČINNOSTI SMÍRČÍHO VÝBORU ODS Václav Kalina předseda Smírčího výboru ODS

SV ODS na svém řádném sedmém zasedání schválil svoji výroční zprávu, kterou jako předseda SV ODS předkládám kongresu. SV ODS se za dobu od posledního kongresu sešel 7x, přestože byl svolán předsedou SV ODS 10x, přičemž 1x nebyl usnášení schopný v důsledku nedostatečného počtu členů a 2x musel být odvolán, neboť se na jednání SV ODS omluvila nadpoloviční většina členů. Nemohu tedy jako předseda SV ODS konstatovat, že se docházka jednotlivých členů zlepšila, musím konstatovat, že docházka některých členů zůstala na úrovni předchozích let. Vzhledem k tomu, že letošní rok nebyl volební, dalo by se předpokládat, že ubude práce SV ODS, ovšem i v tomto případě, je opak pravdou, když SV ODS se zabýval poměrně závažnými problémy, které spíš připadaly do sféry politického rozhodování než do sféry rozhodování SV ODS. Zejména konflikt na jednom z oblastních sdružení v Praze zaměstnával SV ODS od jara letošního roku, navazoval však na řešení problémů z minulých let a SV ODS v několika případech se pokoušel o smírné řešení, přestože podání, která byla směřována k jeho rukám, v žádném případě neměla být SV ODS projednávána. Smírčí řízení v této věci pak skončilo tak, že se smír uzavřít nepodařilo, a proto SV ODS musel žádost o projednání problému odmítnout s tím, že věc nepatří do kompetence SV ODS, ale do kompetence oblastního smírčího výboru. Opětně se objevily nešvary v tom, že k rukám předsedy či na Hlavní kancelář ODS na adresu SV ODS docházejí podání, která nemají řádné náležitosti, zejména chybí adresy stěžovatelů či osob, které podávají žádosti o výklad stanov, přestože na tyto skutečnosti SV ODS upozorňuje již poněkolikáté a poněkolikáté sděluje, že tato podání nebude SV ODS projednávat, protože není úkolem předsedy SV ODS, aby v databázi členů vyhledával adresy, kam má být odpověď či rozhodnutí zasláno. Z těchto důvodů znovu SV ODS upozorňuje všechny členy ODS, aby při zpracovávání žádostí, stížností či odvolání a další podání k SV ODS bylo vždy doplněno adresou osoby, která stížnost podává, včetně označení osoby či článku strany, proti kterému podání směřuje. Znovu je nutno opakovat, že tato podání bez dalšího budou odkládána a SV ODS o nich nebude jednat. SV ODS doporučuje přítomným manažerům, aby o tomto informovali všechna oblastní a místní sdružení, včetně všech oblastních a regionálních smírčích výborů, aby i tyto smírčí výbory požadovaly řádná podání, která mohou zcela jednoznačně označit účastníky toho kterého smírčího řízení. Věřím, že tyto připomínky již konečně budou akceptovány všemi a do budoucna se jimi budou naši členové řídit.

153

ZPRÁVY

ZPRÁVA O ČINNOSTI KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE ODS Václav Koutník předseda Kontrolní a revizní komis ODS

Kontrolní a revizní komise ODS, zvolená na kongresu ODS v roce 2006, se sešla na ustavující schůzi v prosinci 2006, kde ze svého 14členného kolektivu zvolila za svého předsedu ing. Václav Koutníka. Kontrolní komise se v současném volebním období sešla celkem 5x, řídila se svým plánem práce co do termínů konaní zasedání KRK včetně věcné náplně jednotlivých schůzí. Pravidelným bodem jednání byla informace z Výkonné rady, kde zástupce KRK se zúčastňoval jejich zasedání pravidelně. Z diskuse k tomuto bodu byla zřejmá podpora členů KRK Výkonné radě v jejich závěrech a jejich stanovisek. Jedná se jak o reakci a hodnocení vnitrostátní politické situace, tak i zahraniční včetně informací z Evropského parlamentu. Členové KRK v roce 2007 provedli následující prověrky: •Hlavní kancelář ODS – kontrola hospodaření za rok 2006 včetně darovacích smluv • prověrka vnitřní zadluženosti regionů a oblastí vůči Hlavní kanceláři ODS • zadávání zakázek a výběr dodavatelů služeb a majetku Všechny prověrky byly provedeny formou skupinového šetření zástupců KRK a následně projednány na řádných zasedání KRK a následně odsouhlaseny. Nevyskytly se případy, kdy by závěry kontrolní skupiny byly měněny kontrolní a revizní komisí. Závěry ze všech jednání KRK i prověrkových skupin jsou předkládány Hlavní kanceláři. Dále bylo provedeno místní šetření na OS Praha 11, které vzniklo z požadavku jednoho jejich člena. Jednání proběhlo za účasti vedení OS včetně zástupce KRK OS Prahy 11. Závěry z této kontroly byly rázu preventivního s doporučujícím závěrem. Dále KRK projednala Výroční zprávu ODS včetně zprávy auditora za rok 2006 s pozitivním hodnocením. Průběžně byly hodnoceny výsledky čerpání rozpočtu ODS v návaznosti na případné jeho změny. Dále ve vztahu k hospodaření byla projednána zpráva o stavu hospodaření za rok 2006 a 1. pololetí 2007, z čehož vyplynula i prověrka na vnitřní zadluženost regionů a oblastí. V neposlední řadě byla ze strany členů KRK iniciována snaha připomínkovat a dávat náměty na případné úpravy Stanov strany pro Sekci stanov a následně pro jednání Kongresu. Byly předloženy 2 náměty, které byly předmětem dalšího projednávání v sekci stanov. Pro zlepšení další práce KRK ODS její členové spatřují opatření ve větší spolupráci a zájmu Výkonné rady o činnost této komise, osobní účastí jejich zástup-

154


ců na jednáních KRK ODS a vyžadování si i jejich stanovisek pro případná ekonomická či kontrolní rozhodování. KRK ODS je přesvědčena, že po zkušenostech z tohoto volebního období by si celá ODS na všech úrovních zasloužila vydat jednotný volební řád, který by zamezil možnému manipulování a spekulacím při volbách na úrovni oblastí a k tomu by dopomohl vydat i etický kodex, který v rámci předvolebního boje i mezi členy ODS chybí. Závěrem mi dovolte poděkovat všem členům komise za práci v uplynulém volebním období. Dále chci poděkovat pracovníkům hlavní kanceláře za iniciativní přístup a součinnost při jednáních a prováděných kontrolách.

155

PŘÍLOHY

PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č. 1 Přehled usnesení Výkonné rady ODS Usnesení z mimořádné VR ODS ze dne 15. 12. 2006 VR ODS schvaluje postup Grémia ODS, které jí na základě usnesení 17. Kongresu ODS (bod 2.6.) předložilo návrh dohody o složení a orientačním rámci programu vlády v rámci 2. ústavního pokusu. VR ODS doporučuje grémiu pokračovat v jednání o vytvoření reformní vlády na půdorysu spolupráce ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Výsledkem těchto jednání by mělo být sestavení vlády, která Poslanecké sněmovně předloží soubor reformních opatření k hlasování o důvěře. Usnesení VR ODS ze dne 4. 1. 2007 • VR ODS bere na vědomí výsledek vyjednávání a vyslovuje souhlas s koaliční smlouvou. • VR ODS žádá poslance ODS, aby vládu Mirka Topolánka podpořili při hlasování o důvěře. Usnesení VR ODS ze dne 31. 3. 2007 • VR ODS přijala informaci o návrhu zákona o reformě veřejných financí. VR ODS tento návrh podporuje a vyzývá poslance a senátory ODS, aby tento vládní návrh podpořili. • VR ODS vyzývá poslanecký a senátorský klub ODS, aby projednaly a navrhly kandidaturu Václava Klause na funkci prezidenta ČR. • VR ODS se distancuje od xenofobních výroků Jiřího Čunka na adresu občanů ČR romské národnosti. • VR ODS podporuje rozhodnutí vlády ČR o zahájení jednání s USA o spolupráci na protiraketové obraně. • VR ODS ukládá grémiu ODS vypracovat návrh postoje ODS k otázce rozpočtového určení daní.

Tisková zpráva k Výroční finanční zprávě za rok 2006 Občanská demokratická strana dne 30. 3. 2007 v souladu se zákonem o politických stranách a hnutích odevzdala do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2006. Součástí zprávy pro Sněmovnu je Zpráva nezávislého auditora o ověření účetní závěrky provedené firmou HZ Praha spol. s r. o. Podle výroku auditora účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, závazků a finanční situace Občanské demokratické strany k 31. 12. 2006 a nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za rok 2006 v souladu s českými účetními předpisy. Příjmy ODS byly 592 595 tis. Kč, z toho státní příspěvek na činnost byl 188 800 tis. Kč, státní příspěvek na úhradu volebních nákladů 189 248 tis. Kč, členské příspěvky 13 248 tis. Kč. Kontokorentní úvěr byl čerpán a ke dni 7. 9. 2006 uhrazen ve výši 73 118 tis. Kč. Od 3003 dárců obdržela ODS peněžní dary v celkové výši 103 185 tis. Kč, z toho od 264 dárců částky ve výši nad 50 tis. Kč. Tyto dary byly doloženy úředně ověřenými kopiemi darovacích smluv. Nepeněžní dary v hodnotě nad 50 tis. Kč od jednoho dárce byly rovněž doloženy úředně ověřenými kopiemi darovacích smluv. Výdaje ODS byly 485 914 tis. Kč. Z toho provozní výdaje byly 73 970 tis. Kč, personální výdaje 59 070,– tis. Kč, výdaje na daně a poplatky 3104 tis. Kč, celkové výdaje na volby byly 349 770 tis. Kč, z toho 227 974 tis. Kč na volby do PS, 44 663 tis. Kč na volby do Senátu a 77 133 tis. Kč na komunální volby. Položka výdaje na daně

156


a poplatky nezahrnuje platby z titulu odvodu DPH ve výši 1765 tis. Kč. V celkové pořizovací hodnotě 8829 tis. Kč ODS rekonstrukcemi a stavebními úpravami zhodnotila bez úvěrového zatížení nemovitosti v Praze, Plzni, Hradci Králové, Jihlavě a Ústí nad Labem. Výsledkem hospodaření ODS v roce 2006 po zdanění byl zisk ve výši 31689 tis. Kč. Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2006 včetně zůstatku z r. 2005 byl ve výši 165 100 tis. Kč uložen na bankovních účtech a pokladnách. Zpráva je veřejná a v souladu se zákonem je všem občanům v Poslanecké sněmovně přístupná. ODS děkuje všem, kteří její činnost svými dary a přízní v roce 2006 podpořili.

e) Realizovat programové prohlášení vlády a v něm obsažené reformy. VR ODS bere na vědomí: a) Informaci o plánovaných reformních krocích vlády a jejich harmonogramu. b) Stabilizaci veřejných financí, kterou považuje za první, ale nezbytný reformní krok a plně ji podporuje. K podpoře opakovaně vyzývá i poslance a senátory ODS. VR ODS ukládá grémiu ODS a zástupcům ODS ve vládě posílit informovanost členů ODS i celé veřejnosti o připravovaných reformních krocích.

Usnesení VR ODS ze dne 3. 5. 2007 VR ODS zařazuje jako pravidelný bod svého programu kontrolu plnění usnesení Kongresu ve věci spolupráce ODS a KSČM v komunální oblasti, včetně zrušení licencí na základě doporučení oblastních rad ODS. VR ODS vyzývá voliče, aby v doplňovacích volbách do Senátu na Přerovsku podpořili kandidáta demokratické strany, na rozdíl od Jiřího Paroubka, který na Chomutovsku raději podpořil komunistu než demokrata. VR ODS ukládá Hlavní kanceláři doplnit na příští jednání VR předloženou informaci o doplňovacích volbách do Senátu o podrobnou analýzu příčin neúspěchu kandidátů ODS. Usnesení VR ODS ze dne 26. 5. 2007 VR ODS stanoví jako základní priority ODS pro nadcházející období: a) Zabránit hrozícímu krachu veřejných financí. b) Zvolit Václava Klause presidentem ČR. c) Prosadit postoje vlády k evropské institucionální reformě. d) Obhájit umístění radarové základny na území ČR.

Usnesení VR ODS ze dne 23. 6. 2007

• VR ODS vysoce oceňuje informaci předsedy vlády o výsledcích jednání Evropské rady v Bruselu 21.–22. 6. 2007. • VR ODS oceňuje aktivní roli zástupců vlády ČR při vyjednávání a výsledky považuje za úspěch celé ČR. • VR ODS na výsledku za průlomové považuje: – úplné opuštění konceptu tzv. euroústavy včetně symbolů – zachování stávajícího systému hlasování v Radě a principů mezivládní spolupráce v zahraniční a bezpečnostní politice – posílení kontrolní role národních parlamentů – umožnění zpětného přenosu kompetencí na úroveň národních států (oboustranná flexibilita) • VR ODS považuje výsledek jednání za zásadní bod obratu směrem od konceptu budování evropského superstrátu a evropského federalismu. • VR ODS věří, že výsledky těchto jednání zahájí reformy, které povedou k nalezení skutečně funkčního modelu evropské integrace. Usnesení VR ODS ze dne 16. 7. 2007 Vzala na vědomí informaci předsedy o probíhajících česko-amerických jednáních o radarové základně.

•

PŘÍLOHY

157

• Zdůrazňuje, že rozhodnutí o případném

• VR ODS konstatuje, že navržený státní

umístění radarové základy jako součásti obranného protiraketového systému je odpovědností vlády, obou komor parlamentu ČR a prezidenta ČR. • Nepovažuje referendum za odpovědný způsob rozhodování v otázkách národní bezpečnosti.

rozpočet předložený vládou je rozpočtem realisticky odpovídajícím prvnímu kroku Reformy financí a doporučuje poslaneckému klubu ODS jej schválit. • VR ODS vítá nekonfliktní projednání a schválení reformních kroků vlády v Senátu. • VR ODS nepovažuje současnou podobu změny zákona 243/2000 Sb., o RUD za přijatelnou. • VR ODS vyzývá předsedu vlády, aby v roce 2008 inicioval přípravu koaličně průchodného návrhu změny zákona o RUD, obsahujícího odstranění skokových změn v závislosti na počtu obyvatel obcí a zohledňujícího místa vzniku daní. • Pro přípravu návrhu doporučuje spolupráci s SMO a AK ČR. • VR ODS vyzývá zodpovědné ministry a předsedu vlády za ODS, aby při sepisování Reformní smlouvy EU maximálně prosazovali principy evropské politiky ODS a pozici vlády ČR a nedovolili dezinterpretaci a posuny v závěrečném textu Smlouvy.

Usnesení VR ODS ze dne 13. 8. 2007 VR ODS jako nejvyšší orgán strany mezi Kongresy považuje prosazení a schválení první části reformních opatření vlády za mimořádnou politickou prioritu ODS. Schválení těchto stabilizujících zákonů považuje VR za nezbytný krok k prosazení dalších nutných reforem, jako je připravovaná reforma důchodu, další reformní kroky ve zdravotnictví a v neposlední řadě i daní. VR ODS vyzývá všechny poslance a senátory ODS k jednotnému hlasování a podpoře vládního návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů ve znění koaličně dohodnutého pozměňovacího návrhu, včetně navrhovaného způsobu hlasování. Usnesení z mimořádné VR ODS ze dne 20. 8. 2007 VR ODS vítá a podporuje koaliční prohlášení k návrhu zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů a novele zákona o dani z příjmu. Toto prohlášení považuje VR ODS za jednoznačný závazek koalice řešit v 1. polovině roku 2008 (na základě aktuálního rozpočtového a mzdového vývoje) problém, který vznikl v oblasti slevy na dani u některých příjmových skupin. Tato dohoda a tento závazek garantuje podporu zákona o stabilizaci veřejných financí ze strany všech 81 poslanců a 41 senátorů ODS. Usnesení VR ODS ze dne 22. 9. 2007 • VR ODS určila vyjednávací tým pro volbu Václava Klause prezidentem ve složení M. Topolánek, P. Bém, předsedové poslaneckého a senátního klubu.

Usnesení z Výkonné rady ze dne 20. 10. 2007 • VR ODS žádá Grémium, aby do příštího zasedání VR navrhla usnesení ohledně Reformní smlouvy Evropské unie se zohledněním vnitro- i zahraničně- politického kontextu a výsledků jednání, které VR po diskusi předloží Kongresu ODS. • VR ODS považuje za žádoucí předložit v průběhu ratifikace Reformní smlouvu EU k posouzení Ústavnímu soudu zejména z hlediska možných právních dopadů tzv. Charty základních práv a svobod do českého právního řádu. • VR ODS očekává využití všech mechanismů koaliční spolupráce včetně společného jednání klubů (K 100) k zajištění jednotného a koordinovaného postupu při schvalování státního rozpočtu a zákonů o rozpočtovém určení daní pro kraje, obce a města.

158


PŘÍLOHA Č. 2 Stav členské základny k 31. 10. 2007 (po revizi 12. 11. 2007)

Základní údaje ODS měla k 31. říjnu roku 2007 29 429 členů, kteří jsou evidováni v 1443 místních, 92 oblastních a 14 regionálních sdruženích. Od loňského kongresu se počet členů zvýšil o 133 členů, přičemž do ODS vstoupilo 3 292 členů a 3 159 členů vystoupilo. Poměr mužů a žen je v ODS cca 2:1. počet členů ODS z toho mužů

29 429 100,00 % 19 775

67,20 %

9 654

32,80 %

133

0,45 %

přišlo

3 292

11,19 %

odešlo

3 159

10,73 %

z toho žen meziroční nárůst

Věková skladba Celkový průměrný věk členů ODS činí 47,7 roku. Průměrný věk žen v ODS je 49,8 let, mužů pak 46,7 let. Nejpočetnější věkové kategorie jsou skupiny mezi 31–40 a 41–50 lety. U nejmladší generace (18–30 let), která představuje téměř 16%, došlo k mírnému poklesu počtu členů (cca. 220). Další nepatrný pokles zaznamenaly kategorie 71–80 let (o 31 členů) a nejstarší kategorie (nad 90 let) o 2 členy. U všech ostatních skupin se počet členů zvýšil. věková kategorie

relativní zastoupení

18 – 30 31 – 40 41 – 50 51 – 60 61 – 70 71 – 80 81 – 90 91 – 100 celkem

15,81 % 21,45 % 21,46 % 18,17 % 12,73 % 7,73 % 2,57 % 0,08 % 29 429

Vývoj počtu členů Stejně jako v předchozích 7 letech, i v tomto roce došlo k dalšímu nárůstu členské základny a nynější počet členů je na nejvyšší úrovni od roku 1991. Současný stav představuje 182% historického minima v roce 1998 (16 189 členů). 30000

Vývoj počtu členů ODS v letech 1991 – 2007

Počet členů

25000 20000 15000 10000 5000 0

1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007

Rok

159

PŘÍLOHY

Regionální přehledy Při pohledu na regionální data je zjevné, že nejvíce členů bylo letos registrováno v pražském RS (3 791). Největší absolutní i relativní nárůst členů během uplynulého roku zaznamenalo RS Plzeňského kraje (354 členů, 13%). Počet členů nejvýznamněji poklesl v Praze, o 340 členů, tj. 8%. Regionální sdružení ODS

RS Praha RS Středočeský kraj RS Jihočeský kraj RS Plzeňský kraj RS Karlovarský kraj RS Ústecký kraj RS Liberecký kraj RS Královéhradecký kraj RS Pardubický kraj RS Moravskoslezský kraj RS Olomoucký kraj RS Jihomoravský kraj RS Zlínský kraj RS Vysočina celkem

stav k stav k 31.10.2006 31.10.2007 4 131 3 260 1 764 2 758 785 2 613 1 323 1 248 1 217 2 675 1 468 3 562 1 283 1 209

3 791 3 213 1 727 3 112 748 2 578 1 282 1 365 1 181 2 706 1 568 3 606 1 292 1 260

29 296

29 429

V Plzeňském kraji je nyní procento členů Občanské demokratické strany vzhledem k celkovému počtu obyvatel nejvyšší (0,56%, tj. 1 člen na 178 obyvatel). Naopak v Moravskoslezském kraji, kde je počet obyvatel nejvyšší, se o jednoho člena ODS dělí 462 obyvatel (0,22%). V rámci celé ČR odpovídá 1 člen ODS na 350 obyvatel, tj. 0,29%. absolutní relativní změna změna oproti oproti 31.10.2006 31.10.2006 -340 -8% -47 -1% -37 -2% 354 13 % -37 -5% -35 -1% -41 -3% 117 9% -36 -3% 31 1% 100 7% 44 1% 9 1% 51 4% 133

0,05 %

počet obyvatel k 1.1.2007

relativní „angažovanost“ v ODS

1 188 126 1 175 254 630 006 554 537 304 602 823 265 430 774 549 643 507 751 1 249 290 639 894 1 132 563 589 839 511 645

0,32 % 0,27 % 0,27 % 0,56 % 0,25 % 0,31 % 0,30 % 0,25 % 0,23 % 0,22 % 0,25 % 0,32 % 0,22 % 0,25 %

10 287 189

0,29 %

Pozn: Tento přehled vznikl na základě aktuálních informací obsažených v databázi členské základny, která je spravována oblastními manažery ODS. Referenční stav k 31. 10. 2006 vychází z loni prezentovaných údajů. Data získaná případnou zpětnou rekonstrukcí z aktuálních záznamů se mohou mírně lišit.

18. Kongres ODS Praha, Žofín, 24. listopadu 2007

edice Knihovna ODS č. 19 Vychází v nákladu 800 Ks Vydala Hlavní kancelář ODS Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 tel.: 234 707 111 fax: 234 707 102 e-mail: [email protected] www.ods.cz Foto Luděk Krušinský

Praha 2007 XVIII. KONGRES ODS edice Knihovna ODS č. 19

Občanská demokratická strana Vydala Hlavní kancelář ODS, Jánský vršek 13, 118 00 Praha 1 tel.: 234 707 111, fax: 234 707 102 e-mail: [email protected], www.ods.cz

19


XVIII. KONGRES ODS. 18. Kongres ODS Praha, Žofín, 24. listopadu 2007

Recommend Documents