XIII. KONGRES ODS ODS. Nabízíme pravici. Františkovy Lázně, prosince 2002

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 1

XIII. KONGRES ODS „Nabízíme pravici“ Františkovy Lázně, 13. – 15. prosince 2002

ODS

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 2

Ve dnech 13. – 15. prosince 2002 se ve Společenském domě ve Františkových Lázních konal XIII. Kongres Občanské demokratické strany. Zúčastnilo se ho 360 delegátů. Na programu prvního dne jednání byly zprávy o činnosti strany a projednání změn stanov. Kongres pokračoval druhý den politickou diskusí. Klíčový bod jednání kongresu se uskutečnil v průběhu závěrečného dne. Staly se jím volby do politických orgánů Občanské demokratické strany, především volby předsedy, místopředsedů a členů výkonné rady.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 3

XIII. KONGRES ODS „Nabízíme pravici“ Františkovy Lázně, 13. – 15. prosince 2002

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 4

VYSTOUPENÍ V RÁMCI POLITICKÉ DISKUSE 1. Václav Klaus – hlavní kongresový projev 37 2. Petr Nečas

41

3. Jan Zahradil

44

4. Ivan Langer

47

5. Mirek Topolánek

48

6. Martin Říman

50

7. Jan Klas

52

8. Vlastimil Tlustý

54

9. Věroslav Seidl

57

27. Milan Venclík

80

28. Walter Bartoš

82

29. Jiří Payne

84

30. Jaroslav Zvěřina

87

31. Petr Bratský

90

32. Jiří Oberfalzer

91

33. Jiří Liška

93

34. Jan Zahradník

94

35. František Pejřil

96

36. František Laudát

96

10. Tomáš Teplík

58

11. Rostislav Rakšány

59

37. František Benda

97

12. Pavel Bém

60

38. Václav Mencl

99

13. Petr Gandalovič

62

39. Hynek Fajmon

99

14. Petr Keřka

63

40. Karel Malý

101

15. David Šeich

64

41. Marek Benda

101

16. Miloš Patera

66

42. Josef Kantůrek

104

17. Michal Rabas

68

43. Miloš Vystrčil

105

18. Václav Nájemník

69

44. Jaroslav Kubera

107

19. Vladimír Oplt

70

45. Zbyněk Stanjura

110

20. Karel Šebek

72

46. Jan Koukal

111

21. Jan Bürgermeister

72

47. Luděk Sefzig

113

22. Vladislav Vilímec

73

48. Miroslav Beneš

114

23. Karel Vyšehradský

75

49. Petr Zimmermann

115

24. Přemysl Sobotka

76

50. Karel Novák

116

25. Jiří Papež

77

26. Miloslav Bednář

79

51. Václav Klaus – závěrečné shrnutí

118

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 5

OBSAH A) ZAHÁJENÍ KONGRESU

6

B) ZPRÁVY Zahajovací projev Václava Klause Zpráva o činnosti Výkonné rady ODS Zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS Zpráva o činnosti Senátního klubu ODS Zpráva hlavního manažera o hospodaření ODS Zpráva Kontrolní a revizní komise ODS Zpráva Smírčího výboru ODS

7 7 9 11 14 17 19 20

C) STANOVY

21

D) POLITICKÁ DISKUSE

37

E) VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS Nominační projevy kandidátů na předsedu ODS Nominační projevy kandidátů na místopředsedu ODS Výsledky voleb

121 121 135 147

F) USNESENÍ XIII. KONGRESU ODS

149

G) ZÁVĚR KONGRESU Závěrečné slovo Václava Klause Závěrečné slovo předsedy ODS Mirka Topolánka

153 153 154

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

6

Stránka 6

XIII. KONGRES ODS, FRANTIŠKOVY LÁZNĚ, 13.–15. PROSINCE 2002

ZAHÁJENÍ KONGRESU XIII. Kongres ve Františkových Lázních oficiálně zahájil předseda ODS Václav Klaus. Poté předal uvítací slovo hostitelům kongresu. Nejprve pozdravila přítomné delegáty starostka Františkových Lázní Libuše Chrástková. Po ní vystoupil předseda chebského oblastního sdružení Jan Svoboda. Blok úvodních projevů zakončil hejtman Karlovarského kraje Josef Pavel. Po volbě moderátorů, schválení programu, jednacího a volebního řádu proběhla volba mandátové, návrhové a volební komise.

Mandátová komise Milan Cabrnoch (předseda) František Chramosta, Petr Hošek, Vladimír Bártl, Milan Šotník, Ivo Klimeš, Petr Sobotík, Vladimír Mikeška, Zbyněk Pípal, Radomil Gold, Jindřich Mareš, Martin Puš, Dagmar Nepeřená, Karel Taft, Michal Brabec

Návrhová komise Hynek Fajmon (předseda) František Laudát, Juraj Thoma, Karel Novák, Miroslav Pátek, Alena Páralová, Martin Novotný, Milan Šmíd, Lubomír Suk, Petr Polák, Jiří Tymel, Petr Pleva, Libuše Rousová, Marek Vavrečka

Volební komise Josef Pavlata (předseda) Vladimír Řihák, Karel Vyšehradský, Tomáš Dušek, David Kolář, Věroslav Seidl, Vlastimil Hruška, Pavel Sekanina, Rostislav Rakšány, Jan Svoboda, Jiří Pavlů, Stanislav Horák, Ivo Klimeš, Petr Sedláček, Petr Sobotík

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 7

7

ZPRÁVY

ZPRÁVY ZAHAJOVACÍ PROJEV VÁCLAVA KLAUSE Scházíme se – věřím, že v plné síle, elánu a odhodlání – ve složité a poněkud nervózní chvíli. Před naší zemí a před námi samotnými jsou osudové výzvy. V jistém smyslu se nám, trochu paradoxně, vrací naše jarní volební heslo „VSTŘÍC NOVÉMU OSUDU“. Naši voliči, příznivci a sympatizanti – a spolu s nimi vlastně celá naše země – čekají na to, jak se k nim postavíme a jak je zvládneme. Právě to je úkolem našeho letošního kongresu, který je svým významem zcela mimořádným. Jeho svolání bylo reakcí na požadavky členské základny, abychom zhodnotili situaci vzniklou po volbách a provedli sebereflexi, která by nám v budoucnu přinesla lepší volební výsledky. Od našeho loňského setkání se událo mnohé. Proběhla důležitá volební klání a neméně podstatné byly i naše reakce na jejich výsledky. Na jaře jsme začínali s velkými ambicemi a očekáváními, které se nevyplnily. V souboji se socialisty jsme prohráli. Přesto jsme zůstali druhou nejsilnější stranou a jedinou skutečnou demokratickou opozicí současné vládní koalice. Nevyhráli jsme především proto, že jsme ze sebe nevydali vše, že jsme nebyli jednotní, že jsme podcenili populistickou strategii socialistů a komunistů a že jsme proti nim postavili příliš racionalistický, špatně sdělitelný koncept. A také proto, že mnozí z nás před sebou už na jaře viděli spíše volby podzimní, protože ty se přímo týkaly daleko většího počtu našich členů. Hůře než my dopadly ve volbách ty dvě parlamentní strany, které nás v minulém volebním období tolik napadaly za naši přísně vymezenou toleranci k menšinové socialistické vládě. Obě tyto strany přes svou porážku – nebo možná kvůli ní – prodaly smysl své existence za několik vládních křesel, aby se poté staly téměř neviditelnou složkou vlády. Dnes nesou spoluzodpovědnost za to, co tato vláda České republice působí. Zkusme všechny tyto věci na kongresu zhodnotit. Nespokojujme se však s tak povrchním a účelovým hodnocením výsledku voleb, jak to činí naši političtí soupeři a nemalá část medií a nezneužívejme toto hodnocení k vzájemným politickým soubojům. Volební výsledek ODS jistě ovlivnila řada vzájemně protichůdných věcí a pokoušejme se je posuzovat přiměřeně jejich váze a zasazujme je do správného kontextu. Odlišme dlouhodobě působící společenské procesy od důsledků naší vlastní střednědobé praktické politiky i od konkrétní volební kampaně (v celé její šíři a hloubce). Věřím, že náš kongres ukáže, že ODS je konstruktivní, ale zásadovou opozicí a že pro naprostou většinu té části české společnosti, pro niž jsou socialisté s komunisty opravdovou hrozbou, zůstane i nadále jedinou demokratickou alternativou k současné vládní koalici. To se prokázalo i v senátních a komunálních volbách, ve kterých jsme zvítězili. Koaliční partneři socialistů v nich uspěli ješ-

KnihaODS Kongres

8

27.3.2003 14:53

Stránka 8


tě hůře než na jaře a svých cílů nedosáhli ani socialisté. Z tohoto voličského vzkazu plyne pro ODS jediné: ukázat, že jsme nepropadli malomyslnosti a že známe cestu z hospodářsko-politické pasti, do níž naše země stále hlouběji zabředá. Diskuse tohoto nebezpečí a diskuse strategie, jak mu čelit, by se měla stát – vedle zásadního pohledu na vnitřní záležitosti naší strany – hlavními tématy našeho rokování. Všechny existující otázky na kongresu během několika desítek hodin patrně nevyřešíme, ale jejich přesným pojmenováním a jejich kvalitní analýzou bychom měli nastartovat proces, který v celé naší členské základně otevře diskusi a vyvolá aktivitu, která zahájí přípravu vítězného volebního střetu o vládu v této zemi – ať již v budoucích řádných či eventuálně v předčasných parlamentních volbách. Právě s vědomím této naší zodpovědnosti přistupujme ke každému svému vystoupení, ke každému slovu, které zde zazní, ke každému činu, který zde bude vykonán. Mysleme při tom i na to, jak budou naše slova a činy interpretovány. Všichni si jistě uvědomujeme, o jak mnoho v těchto chvílích jde. Když si odmyslíme kritické chvíle v době před 5 lety, jde zřejmě o nejdůležitější kongres v historii ODS, této první a od roku 1918 fakticky dosud jediné pravicové politické síly, které se podařilo pevně vrůst do politického systému naší země a do života jejích občanů. S tímto vědomím dnes, zítra a pozítří jednejme a rozhodujme! Přemýšlejme, v čem všem se ODS musí změnit, ale přemýšlejme i o tom, v čem se naopak změnit nesmí. Povznesme se nad některé – jinak pochopitelné – drobné spory a nedůležité maličkosti, dejme stranou vytváření účelových volebních koalic, upřeme veškerou svou pozornost, schopnosti, představivost i zkušenosti k formulování dlouhodobé vize, kterou chceme české společnosti nabídnout a zvolme kvalitního předsedu a celé nové vedení. Buďme sebekritičtí, ale konstruktivní, věcní a optimističtí. Zachovejme jednotu a nezačněme stát proti sobě: regiony proti centru, senát proti sněmovně, minulé vedení proti novému, dosud neprojevivší se členové proti politickým matadorům. Všem nám ve fungování ODS něco vadí. Někomu stanovy, jinému málo fungující Hlavní kancelář, někomu malá akceschopnost vedení, jinému politikaření zájmových skupin, někomu práce volebních týmů, jinému výkonnost manažerů. Kousněme do těchto kyselých jablek, ale tak, abychom sledovali prospěch celé naší strany. I pro mne osobně je tento kongres přelomový. Svým rozhodnutím kandidovat na post prezidenta republiky a neobhajovat post předsedy ODS jsem vědomě a uváženě, ač s nelehkým srdcem, učinil krok, který může mít pro mne, ale jistě nejen pro mne nejrůznější důsledky. Za sebe jsem přesvědčen, že se nenaplní zbožná přání našich politických soupeřů, kteří předpovídají, že se ODS nedokáže sjednotit na novém silném lídrovi, že nikdo nedostane dostatečně jasný mandát kongresu a že se v důsledku toho postavení ODS v nejbližších letech oslabí. Na to nemáme právo. Pusťme se proto do našeho kongresu, pusťme se do naší práce, udělejme pro dobrý výsledek maximum.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 9

9

ZPRÁVY

ZPRÁVA O ČINNOSTI VÝKONNÉ RADY ODS Libuše Benešová hlavní manažer

I. Od XII. Kongresu ODS (Ostrava 2.– 4. 11. 2001) se Výkonná rada sešla celkem na šestnácti zasedáních, naposledy 13. prosince zde ve Františkových Lázních. Deset zasedání se konalo v Praze, z toho osm v Hlavní kanceláři ODS a dvě na Žofíně, dvě z důvodu dopravních problémů po povodních v Mirošovicích, po jednom v Mladé Boleslavi, Karlově Studánce, Vráži u Písku a Františkových Lázních (viz příloha). Výkonná rada pracovala v novém rozšířeném složení 33 členů, kteří byli zvoleni na kongresu v Ostravě na základě pravidla, podle kterého se počet členů VR odvozuje od počtu členů v regionálním sdružení (na každých započatých 1000 členů l zástupce regionu ve VR). Právo účastnit se zasedání VR s hlasem poradním náleží hlavnímu manažerovi, předsedovi kontrolní a revizní komise a předsedovi smírčího výboru. V prvním pololetí byli na jednání VR pravidelně zváni lídři kandidátních regionálních listin. V průběhu celého roku byli podle projednávaného tématu přizváváni předsedové regionálních sdružení. Všichni účastníci jednání mají rovnou možnost vyjadřovat se k projednávaným tématům i přinášet témata na její program, v hlasování rozhodují, tak jak určují stanovy ODS, členové VR. K hlasování o jednotlivých otázkách se však přistupuje až po proběhlé rozpravě, ve které se v naprosté většině případů stanoviska účastníků sbližují a závěrečné rozhodnutí je přijímáno v konsensuální atmosféře. Bojová hlasování na jednáních VR neexistují. Jednání VR probíhají podle zavedeného schématu složeného z pravidelných bodů: zprávy předsedy o aktuální politické situaci s následnou rozpravou, zpráv předsedů parlamentních klubů o jejich práci v Senátu a Poslanecké sněmovně, informace zástupců regionů o dění v regionech spojených s přenosem názorů regionální členské základny, administrativních úkonů spojených s udělováním a odnímáním licencí místním sdružením. Stěžejním bodem jednání VR jsou však aktuální politické a organizační úkoly ODS, které VR rozpracovává do podoby konkrétních zadání pro grémium, manažerskou síť, oblastní a regionální sdružení, a ke kterým vydává svá tisková prohlášení. II. V období od XII. kongresu se výkonná rada zaměřila zejména na tyto zásadní úkoly: 1. Supervolební rok si vyžádal, aby se VR věnovala především agendě spojené s organizací voleb: tj. sestavování kandidátních listin, přípravě volebních kampaní, hodnocení průběhu voleb a volebních výsledků a sestavování povolebních koalic. Vo-

KnihaODS Kongres

10

27.3.2003 14:53

Stránka 10


lebním manažerem pro volby do PS se již v minulém období stal M. Beneš, v lednu VR schválila kampaň postavenou na „Tématech dekády“ a schválila metodu komunikace této kampaně. Prezentace jednotlivých témat se stávala vyvrcholením konkrétního jednání VR. Místa pro jednání byla vybírána tak, aby význam představovaného tématu ještě podtrhla. Poslední jednání VR před volbami do Poslanecké sněmovny proběhlo v den zahájení horké kampaně. Pro výběr kandidátů pro senátní volby VR doporučila 18. 3., aby se na něm podíleli všichni členové příslušného senátního obvodu. VR trvala na výběru kandidáta na primátora hl. m. Prahy souběžně se schvalovacím procesem kandidátní listiny. Správnost tohoto rozhodnutí byla volbami potvrzena. Manažerem pro kampaň pro podzimní volby do Senátu a komunální volby byl VR 12. 8. schválen M. Topolánek. VR projednala styl a charakter kampaně, její základní výrazové prostředky a používané materiály a finanční zajištění centrální kampaně. Vzhledem k decentralizovanému pojetí kampaně schválila dotaci pro senátní kampaň ve výši 150 tis. Kč na jednoho kandidáta a pro oblastní sdružení na kampaň do komunálních voleb ve výši 50 tis.Kč na jednu oblast. 2. Publikační a komunikační činnost ODS v tomto období byla zcela podřízena potřebám kampaně. Bylo vydáno deset tematických programových leafletů s příslušným doprovodem novinových inzerátů, plakátů a dalších prostředků plošné venkovní reklamy. Tyto tematické leaflety byly pro závěr kampaně shrnuty ve Volební desatero, které bylo vydáno ve velké a malé verzi. Texty leafletů se staly i součástí elektronických Novinek ODS (celkem 20 vydání), informujících o názorech ODS, které byly v týdenních intervalech rozesílány zájemcům e-mailem (cca 4200 respondentů). Tisková sekce ODS produkovala výrobu 14 magazínů v jarní kampani a 26 senátních magazínů v podzimní kampani. Pro oboje volby byla zhotovena speciální internetová prezentace. Pro podzimní kampaň, jejíž komunikace byla ze značné části založena na novinové prezentaci kandidátů, zpracoval tiskový odbor 230 textů inzerátů. Knižně byl vydán sborník kongresových příspěvků s názvem „XII. Kongres ODS (144 stran) a pro potřeby kandidátů v jarní kampani „Rezortní dokumenty“ (64 stran). 3. Celorepubliková setkání VR se v tomto roce vrcholící reformy veřejné správy pravidelně věnovala fungování krajů a obcí. Informace získávala nejen od členů VR z řad hejtmanů a starostů, ale též na monotematickém setkání s hejtmany a jejich zástupci. Po uzavření komunálních kandidátních listin se uskutečnilo v Praze diskusní setkání o komunální kampani s předsedy oblastí a s kandidáty na primátory a starosty. Soustředěnou pozornost věnovala VR přípravě XIII. kongresu, který se z plánovaného nevolebního změnil po rozhodnutí předsedy a místopředsedů odstoupit ze svých funkcí v kongres volební. Potřebnou pozornost VR věnovala zejména přípravné fázi kongresu probíhající na místních, oblastních a regionálních sněmech, ale též výběru místa a přípravě potřebných materiálů.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 11

11

ZPRÁVY

4. Evergreenem v politických stanoviscích VR jsou vyjádření k našemu vstupu do EU a hodnocení průběhu a výsledků negociačního procesu. VR se též vyjadřovala ke zneužívání česko-německého a česko-rakouského poválečného vývoje a právního řešení v předvolební kampani v obou zemích. Pravidelně sledovala parlamentní legislativní proces a ve svých usneseních na něj reagovala. VR sledovala práci vlády a kritizovala nehospodárnost, žití nad poměry, omezování prostoru pro osobní iniciativu a vhánění občanů do sociální sítě. Ocenila práci záchranářů, hasičů, dobrovolníků a představitelů krajů a obcí v povodněmi postižených oblastech. ODS přispěla na likvidaci povodňových škod z centrálního rozpočtu částkou 2,5 mil. Kč. VR podpořila legislativní návrh poslaneckého klubu na vytvoření tzv. povodňové rezervy. 5. VR důsledně sledovala hospodaření ODS. Ocenila, že se podařilo vést volební kampaň bez půjčky pouze s vlastními finančními prostředky.

ZPRÁVA O ČINNOSTI POSLANECKÉHO KLUBU ODS Vlastimil Tlustý předseda poslaneckého klubu

Předkládaná zpráva o činnosti Poslaneckého klubu ODS mezi XII. a XIII kongresem je zvláštní tím, že je to vlastně zpráva o činnosti dvou poslaneckých klubů. Je to zpráva o činnosti poslanců v závěru 3. volebního období Poslanecké sněmovny mezi 40. a 51. schůzí Sněmovny a zpráva o činnosti poslaneckého klubu, který se ustavil po červnových parlamentních volbách.

1. Přehled činnosti poslaneckého klubu v období listopad 2001 – červen 2002 Jednání Sněmovny probíhalo v závěru 3. volebního období za situace, kdy „Opoziční smlouva“ se rozvolňovala a prosadit ustanovení „Tolerančního patentu“ stálo klub nesmírné úsilí. Mnohé antiliberální zákony pak byly přijímány společně hlasy ČSSD, KDU – ČSL a US. 1.1. Zákon o státním rozpočtu na rok 2002 Poté, co byl návrh rozpočtu na 39. schůzi (18. 10. 2001) v prvém čtení vrácen, proběhlo nové prvé čtení na 40. schůzi. a zákon jako takový byl schválen na 43. schůzi 18. prosince 2001. Pro návrh hlasovali poslanci za ČSSD a ODS, proti hlasovali komunisté, KDU-ČSL a Unie svobody. ODS podpořila rozpočet v rámci závazků vyplývajících z „Tolerančního patentu“. 1.2. Ostatní návrhy zákonů, jejich projednávání bylo ve sněmovně ukončeno mezi 40. a 51. schůzí Poslanecké sněmovny (203 návrhů) Z 203 návrhů projednávaných ve sněmovně bylo 124 návrhů vládních a 80 návrhů poslanců, Senátu a krajů. Přijato bylo 130 návrhů, 62 zamítnuto, nepřijato nebo vráceno a 10 návrhů bylo vzato zpět.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

12

Stránka 12


Poslanecký klub ODS, čítající 63 poslanců, vždy potřeboval k prosazení či zamítnutí nějakého návrhu zákona vytvořit hlasovací koalici. Přehled takovýchto koalic, a to bez ohledu, zda klub ve svém úsilí uspěl nebo neuspěl, je dán v následujících tabulkách: ODS podporuje návrh zákona v koalici s: Koalice

ČSSD KSČM KDU US 51

KSČM US

KDU US

KSČM KDU

KSČM KDU US

KSČM

ČSSD KSČM US

ČSSD KSČM

ČSSD KDU US

0

8

0

1

0

1

3

23

Koalice

ČSSD US

KDU

US

ČSSD

Sama

Celkem

Počet

1

1

3

5

2

ČSSD KSČM KDU 1

Počet

100

ODS hlasuje proti návrhu s: Koalice


KSČM US

KDU US

KSČM KDU

KSČM KDU US

KSČM

ČSSD KSČM US

ČSSD KSČM

ČSSD KDU US

6

24

1

13

12

1

3

1

Koalice

ČSSD US

KDU

US

ČSSD

Sama

Celkem

Počet

0

0

7

1

24

ČSSD KSČM KDU 0

Počet

1.3.1 Co jsme chtěli a zdařilo se nám – zákon o odškodnění osob zavlečených do bývalého SSSR – novela zákona o obcích – novely školských zákonů – novela živnostenského zákona – zákon o zpřístupnění svazků bývalé StB – novela zákona o odpadech 1.3.2 Co jsme chtěli a nezdařilo se nám – novela zákona o Státním fondu dopravní infrastruktury – novela zákona na ochranu zemědělského půdního fondu – novela zákona o geologických pracech 1.3.3 Co jsme nechtěli a zabránili jsme tomu – zákon o omezení plateb v hotovosti – novela zákona na ochranu hospodářské soutěže – novela zákona o pozemkovém fondu

93

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 13

13

ZPRÁVY

– zákon o zdravotnických zařízeních – zákon o zoologických zahradách – zákon o právu shromažďovacím – nákup nadzvukových stíhacích letadel 1.3.4 Co jsme nechtěli a nezabránili jsme tomu – novela zákona o myslivosti – služební zákon a zákony s ním související – zákon o ústavní výchově – zákon o akciové společnosti České dráhy – zákon o ochraně ovzduší – zákon o integrované prevenci – novela občanského zákoníku – zákon o obecném referendu (Senát nakonec zamítl) – řadě zákonů týkajících se soudní a správní reformy – balík zákonů týkajících se druhé fáze reformy veřejné správy Zde můžeme opakovat to, co jsme uvedli ve zprávě XII. kongresu: úspěchy klubu byly spíše v tom, čemu jsme zabránili, než v tom, co se nám podařilo prosadit.

2. Zpráva o činnosti poslaneckého klubu po parlamentních volbách Oproti minulému volebnímu období má poslanecký klub o pět členů méně, tj. padesát osm. V orgánech Sněmovny je klub zastoupen následovně: Místopředsedy Sněmovny jsou poslanci Miroslava Němcová a Ivan Langer. Předsedou mandátového a imunitního výboru je poslankyně Eva Dundáčková, volebního výboru poslanec Miroslav Beneš, výboru pro obranu a bezpečnost poslanec Jan Vidím, výboru pro vědu, vzdělání, kultura, mládež a tělovýchovu poslanec Walter Bartoš. Je zřejmé, že poslanecký klub jako klub opoziční se dostal do naprosto nové role, kterou dosud v celé historii ODS nezažíval. Aby se nedostal do naprosté izolace, hledá nové způsoby svého prosazení. Využívá ne vždy dobré účasti vládních poslanců na jednání, předkládá alternativní návrhy řešení (např. návrh zákona o rozpočtové kázni), daleko více proti dobám minulým využívá institutu ústních interpelací. Z dosud 64 přednesených interpelací na předsedu vlády a ministra bylo 46 interpelací předneseno členy klubu ODS. Poslanecký klub ODS také jako prvý klub navrhl na funkci presidenta Václava Klause. 2.1. Zákony projednané na 1. až 8. schůzi Sněmovny V Poslanecké sněmovně bylo dosud projednáno (do 11. 12.) 37 návrhů zákonů. Z toho bylo schváleno 27 návrhů, 9 návrhů zamítnuto či vráceno a 1 návrh byl vzat zpět. Řada návrhů zákonů byla ovlivněna situací v zemi po povodních. Na jedné straně byly vedeny snahou ulehčit situaci postiženým, na druhé straně v řadě

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

14

Stránka 14


případů vláda zneužila povodní k tomu, aby prosadila své cíle, které s povodněmi neměly nic společného – například Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. 2.1.1 Koalice při hlasování I když počet dosud projednaných zákonů není velký a politická situace po povodních, před závěrečným hlasováním o rozpočtu a před volbou presidenta je proměnlivá, mohou následující tabulky hlasovacích koalic mnohé naznačit. ODS hlasuje pro návrh s: Koalice

Počet


US

KSČM

ČSSD US

KDU US

ČSSD KSČM KDU

ČSSD KDU US

Sama

Celkem

1

0

0

2

0

1

1

17

ODS hlasuje proti návrhu s: Koalice

Počet


US

KSČM

ČSSD US

KDU US

ČSSD KSČM KDU

ČSSD KDU US

Sama

Celkem

1

6

1

0

1

2

7

19

2.2. Závěr Věřím, že poslanecký klub vykročil ve své opoziční roli dobře a na příštím kongresu bude možno říci, že je důstojným opozičním protipólem socialistické vlády a stabilizačním tělesem uvnitř ODS po změně vedení strany.

ZPRÁVA SENÁTNÍHO KLUBU ODS Jiří Liška předseda senátního klubu

Zpráva o činnosti klubu občanských demokratů v Senátu je zprávou o vítězstvích, prohrách a také o změnách. Tím vším jsme totiž prošli za uplynulé období. Klub senátorů Občanské demokratické strany pod dobrým vedením svého předsedy Mirka Topolánka, to zde úmyslně zdůrazňuji, protože jsem v čele klubu o několik málo dní více než jeden týden, má za sebou velmi obtížný a politicky složitý rok. Na jedné straně jsme byli část minulého volebního období vázáni doznívající opoziční smlouvou, kdy proti nám v některých případech stála tehdy ještě sjednocená

KnihaODS Kongres

ZPRÁVY

27.3.2003 14:53

Stránka 15

15

čtyřkoalice a na druhé straně jsme se pokoušeli vytvářet opoziční blok proti návrhům, které přicházely od vládnoucí sociální demokracie a byly podporovány především klubem KDU-ČSL. Rozložení sil v Senátu bylo i zásluhou takzvaných nezávislých senátorů většinou velmi nečitelné a výsledek konkrétních hlasování se mnohdy nedal dopředu odhadnout. Právě tato složitá situace a malá početní síla našeho klubu byla příčinou toho, že ne vždy jsme končili jako vítězové, ale také jsme nebyli vždy poraženi. Nechci teď hovořit o desítkách zákonů, které prošly Senátem a o našem postoji k nim. To by nebylo až tak zajímavé. Přesto se ale o některých z nich musím zmínit. Začnu úspěchy. Tím největším z hlediska finančního dopadu určitě bylo zamítnutí návrhu zákona o nákupu nadzvukových letadel Gripen. To, co se nepodařilo našim kolegům v Poslanecké sněmovně jsme díky jednoznačnému postoji klubu a jednání s dalšími senátory zvládli v Senátu. Posléze povodně, které způsobily škody odhadované ve výši 70 miliard ukázaly cenu těchto velkých peněz. Říkám to proto, že jsme viděli, s jakou lehkostí zvedali někteří senátoři z ostatních stran ruku pro nákup letadel v celkové ceně přes 80 miliard korun. Navíc i dnešní kroky vlády potvrzují náš názor na nevýhodnost této transakce. Obdobně se nám podařilo zabránit prosazení plošných přídavků na děti. I zde díky našemu postoji stát ročně ušetří téměř 4 miliardy korun, nehledě na to, že je v rozporu s programem ODS pomáhat i těm, kteří žádnou pomoc nepotřebují. Dalším výrazným úspěchem z hlediska programu ODS bylo odmítnutí obecného referenda. Zabránili jsme tímto postojem prosazování úzce skupinových zájmů. Konečně se také podařilo definitivně odsouhlasit zákon o zpřístupnění svazků StB, který byl předložen skupinou senátorů našeho klubu. Mohl bych pokračovat výčtem dalších, z pohledu celospolečenského již však méně atraktivních a tedy i méně zajímavých úspěchů našeho klubu v Senátu. Na těchto několika případech chci především demonstrovat jednotu klubu a pevnost našich názorů a postojů. Navíc jsou to konkrétní případy, které ukazují, že Senát není jen ústavní pojistkou demokracie, ale může napravit některá rozhodnutí Poslanecké sněmovny odporující programu Občanské demokratické strany. Byly však také porážky. Za tu největší považuji prohraný boj proti reformě veřejné správy. Jsem přesvědčen, že se velmi brzy ukáže, že i v tomto případě jsme měli pravdu. Již dnes se ukazuje, že nový systém řízení veřejné správy bude složitější, dražší, méně odborný a ve svých důsledcích nám všem bude komplikovat život. Prohráli jsme také spoustu malých bitev. Příkladem toho může být, proti naší vůli schválený, transplantační zákon, který dnes brzdí operace a také zákon o pohřebnictví, který je plný velmi obtížně splnitelných podmínek. Důsledkem těchto porážek jsou zákony, kterými se stále více a více posiluje státní byrokracie ztěžující život všem občanům České republiky. To, co se Senátní klub ODS v uplynulém období určitě již naučil, je žít v politické opozici a hledat cesty, jak prosazovat vlastní myšlenky a názory. Není to jednoduché a ne vždy se to daří. Každý neúspěch je zároveň i výzvou, abychom neklesali na mysli a abychom posilovali své pozice s cílem být opět vládní stranou s možností účinněji prosazovat své před-

KnihaODS Kongres

16

27.3.2003 14:53

Stránka 16


stavy o společnosti. Prvý krok k tomuto cíli jsme společně udělali v letošních senátních volbách. Po zklamání z výsledků z červnových voleb do Poslanecké sněmovny nebylo málo těch, kteří obdobný a možná ještě horší výsledek očekávali v listopadových volbách do Senátu. V těchto volbách jsme obhajovali 5 mandátů z celkového počtu 22, které jsme na konci tohoto volebního období v Senátu měli. Dobrý výběr kandidátů, cílená a převážně individuálně vedená volební kampaň a v neposlední řadě i změněná politická situace ve svém souhrnu vedly nakonec k vítězství kandidátů ODS. V devíti volebních soubojích z šestadvaceti zvítězili právě naši kandidáti. Klub ODS se stal s 26 členy nejsilnějším politickým klubem v Senátu a zároveň přispěl k tomu, že ODS má po letošních volbách ze všech politických stran početně největší zastoupení poslanců a senátorů v Parlamentu. Klub ODS byl posílen výraznými osobnostmi a má všechny předpoklady k tomu, aby v Senátu byl jasně a zřetelně slyšet. Využívám této příležitosti, abych poděkoval jménem svých kolegyň a kolegů vám a vůbec všem našim členům za vaši pomoc a podporu v senátních volbách. Listopadové volby do Senátu bohužel neskončily pouze vítězstvím ODS, ale také výrazným způsobem posílily postavení senátorů bez politické příslušnosti a tzv. nezávislých, případně nezařazených senátorů. Takových je v současné době v Senátu 24, což je téměř 30%. Přestože velká část z nich vstoupila do nově vzniklého Klubu otevřené demokracie, jehož základ tvoří senátoři Unie svobody a ODA, je a ještě více bude rozložení politických sil v horní komoře nepřehledné a nejednoznačné. Na tyto změněné poměry budeme muset velmi rychle reagovat. Našim cílem musí být dobrá spolupráce s názorově blízkými senátory. Je nutné pokusit se společně vytvořit blok, který by byl schopen účinně se postavit nepříliš silné vládní koalici v Senátu. To by ve svých důsledcích mělo vést k výraznému oslabení socialistické vlády. Minulý týden jsme na prvé schůzi v novém funkčním období zvolili vedení Senátu. Staronovým předsedou se stal Petr Pithart. Přestože je náš klub početně nejsilnější, svého kandidáta na předsedu jsme nakonec po dlouhých diskusích nenominovali. Možná se dnes někomu zdá, že především z politického pohledu by bylo lepším řešením, kdybychom z našeho středu vybrali a nominovali kandidáta na předsedu a šli do otevřeného boje. Při rozhodování jsme však vycházeli především ze skutečného rozložení sil v Senátu, z reálných možností našeho případného kandidáta a v neposlední řadě i z posouzení souvislostí spojených s volbou prezidenta. To jsou důvody, proč naši kandidáti nakonec nominaci klubu odmítli. Vlastní volba předsedy následně jasně ukázala, že Petr Pithart měl, i bez našich hlasů, zajištěnou výraznou podporu a náš kandidát by neměl žádnou šanci uspět. Budoucí období v Senátu nebude pro náš klub určitě jednoduché. Chceme být silnou opozicí a zároveň chceme a určitě budeme přínosem pro Parlament a naši společnost. V návaznosti na zkušenosti z letošních voleb bych chtěl ještě připomenout nutnost začít již teď připravovat vhodné kandidáty do senátních voleb roku 2004. Jasně se ukazuje, že se daleko snadněji prosazují osobnosti dlouhodobě známé veřejnosti v daném regionu. Na to je třeba myslet, na tom je třeba již teď pracovat a bylo by určitě dobré již nyní určit jednoho z nově zvolených místopředsedů, který by zodpovídal za přípravu senátních voleb.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 17

17

ZPRÁVY

Tento kongres je posledním, kdy v našem čele stojí předseda Václav Klaus. Chci vám, pane předsedo, teď tady říci, že senátorky a senátoři našeho klubu jsou si vědomi toho, že uspěli a byli zvoleni také proto, že kandidovali za Občanskou demokratickou stranu, kterou jste vedl. Jsme jednotně připraveni podpořit vaši kandidaturu na prezidenta republiky a vrátit tak podporu, kterou jste vy před volbami dával nám. Klub senátorů ODS je připraven úzce spolupracovat s partnerským klubem z Poslanecké sněmovny a s našimi kolegy z krajů. Jsem přesvědčen, že jsme tak schopni společně vytvořit vlivnou politickou sílu a připravit Občanské demokratické straně dobrou výchozí pozici pro příští volby.

ZPRÁVA HLAVNÍHO MANAŽERA O HOSPODAŘENÍ ODS Libuše Benešová hlavní manažer

A) Hospodaření ODS se nadále řídí a navazuje na cíle zadané výkonnou radou: 1. cíl – vypořádat staré problémy ve financování ODS a nepřipustit vznik nových 2. cíl – dosažení rovnováhy mezi příjmy ze státního příspěvku a provozními výdaji centrálního rozpočtu 3. cíl – vést efektivní a současně úsporné volební kampaně 4. cíl – ODS plně oddlužit a nadále naši činnost plně financovat z příjmů 5. cíl – politicky silnou ODS adekvátně silně hospodářsky ukotvit Mohu s radostí konstatovat, že tyto logicky řazené cíle se nám daří plnit a že jsme krůček od splnění cíle posledního. ODS byla na konci roku 2001 plně oddlužena a její činnost v roce 2002 byla plně financována pouze z vlastních zdrojů. Hospodářská situace ODS nás nyní opravňuje k zahájení zásadních kroků k dlouhodobému hospodářskému ukotvení ODS již v následujícím roce 2003. K plnění jednotlivých cílů: 1. Nepřipustit vznik nových problémů ve financování ODS Již po Jihlavském kongrese v březnu 1998 byl nastaven přísnější způsob financování ODS s důrazem na efektivitu a průhlednost. Nový způsob kontroly přijímání sponzorských darů, kdy za přijetí konkrétního daru přijímá odpovědnost konkrétní osoba s politickou odpovědností, se ukázal jako bezpečný. Od zavedení tohoto systému, které časově předběhlo zpřísněnou zákonnou úpravu hospodaření politických stran, se v hospodaření ODS nevyskytly žádné nové problémy. Proto není nijak překvapující, že výrok auditora k závěrce za r. 2001 i výrok Poslanecké sněmovny byly bez výhrad. Na základě této skutečnosti byl ODS vyplacen státní příspěvek na činnost za I. i II. pololetí 2002. 2. Dosažení rovnováhy mezi příjmy ze státního příspěvku a provozními výdaji centrálního rozpočtu Výše státního příspěvku na činnost za rok 2002 provozní výdaje centrálního rozpočtu výrazně převyšuje a pokryla i jeho neočekávané výdaje, kterými došlo k je-

KnihaODS Kongres

18

27.3.2003 14:53

Stránka 18


ho odůvodněnému překročení. Jde o poskytnutí cílených finančních darů na úhradu následků povodní pěti postiženým regionům v celkové výši 2.5 mil. Kč (tj. 500 tis. Kč pro každý region) a poskytnutí interních finančních výpomocí na úhradu volebních nákladů 3 regionům v celkové výši 4,8 mil. Kč. Volné finanční prostředky jsou zhodnocovány formou termínovaných vkladů uzavřených s KB a.s. a ČS a.s. s výhodnějšími úrokovými sazbami. 3. Vést efektivní a současně úsporné volební kampaně Volební kampaně se podařilo podle záměru financovat z vlastních zdrojů. Hlavními zdroji rozpočtu volebního fondu byly: – Zůstatek finančních prostředků – Státní příspěvek na činnost – Státní příspěvek na úhradu volebních nákladů – Dary do volebního fondu Celkové výdaje volebního fondu na úhradu volebních nákladů jsou ve výši 119.035 tis. Kč. Rozpočtované náklady volební kampaně do PSP ČR byly překročeny pro délku volební kampaně, kterou ODS zahájila již v lednu, a také vzhledem k potřebě dostatečně reagovat na masivní kampaň hlavních volebních soupeřů. Náklady podzimní volební kampaně byly překročeny na základě dodatečného rozhodnutí poskytnout dotace na komunální volby jednotlivým oblastem ve výši 50 tis. Kč na oblast. 4. ODS plně oddlužit a činnost plně financovat z vlastních zdrojů Jak bylo již v úvodu konstatováno, koncem roku 2001 byla ODS plně oddlužena. Činnost a náklady volebních kampaní v letošním roce se podařilo plně financovat z vlastních zdrojů. Předpokládaný zůstatek finančních prostředků na konci letošního roku je po odečtení částky potřebné na úhradu nákladů na provoz v I. pololetí 2003 dobrým základem pro dlouhodobé hospodářské ukotvení ODS. 5. Politicky silnou ODS adekvátně silně hospodářsky ukotvit Hospodářský výsledek r. 2002 v podobě přebytku 97 mil. Kč a odhadované přebytky minimálně následujících dvou roků jsou dobrým východiskem pro vytvoření dlouhodobě stabilního ekonomického zajištění ODS. ODS je v situaci, kdy může investovat, pořídit si vlastní sídlo v centru a postupně i centra krajská. A nejen to, ODS při rozumném hospodaření může pomýšlet na investice, které ji v budoucnu přinesou jistý příjem a budou ji poskytovat v poměrně krátkém časovém horizontu – můj odhad je 5 let - do značné míry nezávislé postavení. Doufám, že toto je cesta, kterou se ODS vydá. Že se nevydá cestou „projídání“ vlastní budoucnosti v dalších službách, dalších mzdových nákladech, v bombastických volebních kampaních s mizivým efektem.

B) Hospodaření ODS v roce 2002 1. Hospodaření v kompetenci Výkonné rady Výsledek hospodaření v roce 2001 Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2001 Úvěrové zatížení k 31. 12. 2001

46,1 mil. Kč 0

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 19

19

ZPRÁVY

Výsledek hospodaření k 30. 11. 2002 Příjmy 234,4 mil. Kč z toho státní příspěvek na činnost 110,8 mil. Kč státní příspěvek za volby 116,7 mil. Kč pohledávky, úroky, akce 2,8 mil. Kč dary do volebního fondu 4,1 mil. Kč Výdaje na činnost 56,5 mil. Kč Výdaje volebního fondu 119,1 mil. Kč Předpokládám, že výsledkem hospodaření za rok 2002 bude zůstatek finančních prostředků 97 mil. Kč. 2. Hospodaření regionálních a oblastních sdružení Výsledek hospodaření v roce 2001 Zůstatek finančních prostředků k 31. 12. 2001 14,0 mil. Kč Výsledek hospodaření k 30.9. 2002 Příjmy 54,4 mil. Kč z toho : členské příspěvky 7,7 mil. Kč dary 39,7 mil. Kč Výdaje na činnost 16,3 mil. Kč Výdaje na volby 42,7 mil. Kč Do konce roku 2002 dojde ještě k navýšení příjmové položky dary a výdajové položky na volby. Vyúčtování podzimních voleb jak v příjmové tak i výdajové části rozpočtů ještě není uzavřeno. Vzhledem k tomu, jakou výši v položce darů obdržely oblasti a regiony v termínu do 30. 9. 2002 odhaduji, že výše obdržených darů bude oproti minulým obdobím výrazně překročena.

C) Zaměstnanci ODS ODS má k 30. 11. 2002 celkem 133 zaměstnanců, z toho 22 (ke konci roku 20) v Hlavní kanceláři, 6 v Parlamentu a 105 v oblastech a regionech. Stávající počet zaměstnanců pokládám při současném organizačním uspořádání za racionální. Nové úkoly, před kterými ODS stojí, si však vyžádají mírné doplnění novými lidmi.

ZPRÁVA KONTROLNÍ A REVIZNÍ KOMISE ODS Jan Krámek předseda kontrolní a revizní komise

Kontrolní a revizní komise ODS se od XII. kongresu v Ostravě do dnešního dne včetně sešla celkem 6x. Na svých jednáních se věnovala nejenom kontrolám hospodaření, kontrole pokladní hotovosti v Hlavní kanceláři ODS, ale také se zabý-

KnihaODS Kongres

20

27.3.2003 14:53

Stránka 20


vala otázkami metodické pomoci Kontrolním a revizním komisím na všech organizačních stupních ODS. KRK na svém zasedání dne 4. 10. 2002 jednomyslně schválila materiál vypracovaný členy KRK, především pány Martinovským a Kozákem, s pracovním názvem „Metodický pokyn k přípravě a výkonu kontrolní činnosti KRK ODS“. Tento materiál bude určen výhradně pro vnitřní potřebu členů KRK ODS na všech úrovních. V současné době byl postoupen tiskovému oddělení Hlavní kanceláře ODS. Na základě usnesení Kontrolní a revizní komise ODS ze dne 4. 10. 2002 byla provedena kontrola účetnictví ve vybraných regionálních sdruženích ODS a jednotlivých oblastních sdruženích v rámci těchto regionů (Jihomoravského, Moravskoslezského a Pražského) za rok 2002, a to do 31. 8. 2002. Podkladem byly obratové předvahy účetnictví jednotlivých subjektů vyžádané z Hlavní kanceláře ODS. Tuto kontrolu bude nutno dokončit a v některých případech bude nutné si vyjasnit některá zjištění s jednotlivými RIS. Lze konstatovat, že oproti minulému funkčnímu období je situace v hospodaření ODS uspokojivá, a dále lze uvést, že na všech úrovních převládá zájem o korektní spolupráci. Rok 2002 byl velmi náročný pro všechny členy ODS s ohledem na troje volby. Z toho ale také vyplývá, že hlavní část práce pro Kontrolní a revizní komisi bude v následujícím období, i s ohledem na financování těchto volebních kampaní. Závěrem bych chtěl všem členům KRK poděkovat za jejich činnost a Vám všem přeji úspěšné jednání.

ZPRÁVA SMÍRČÍHO VÝBORU ODS Václav Kalina předseda smírčího výboru

Za celorepublikový Smírčí výbor ODS si Vám dovoluji předložit zprávu o činnosti Smírčího výboru za dobu od posledního kongresu do konání dnešního kongresu. Smírčí výbor se za tuto dobu sešel 8x, z toho 1x nebyl usnášení schopný, protože se nedostavila nadpoloviční většina členů, delegovaných za jednotlivé regiony. Smírčí výbor na svých zasedáních jednal v 19 případech, z nich 4 podání postoupil oblastním smírčím výborům, ve 4 případech rozhodoval, ve 2 případech byl uzavřen smír a podal 9x výklad stanov k dotazům členů ODS či místních nebo oblastních sdružení. Šest podání je ještě v řízení, kdy nebylo ještě ve věci rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že počet členů smírčího výboru se rozrostl, je třeba, aby byli delegováni do smírčího výboru ti členové ODS, kteří budou míti na zasedání smírčího výboru čas, aby se neopakovalo to, že smírčí výbor nebyl pro nedostatek přítomných usnášeníschopný. Věřím, že všichni navržení kandidáti do Smírčího výboru si časovou náročnost z důvodu účasti na jednání Smírčího výboru uvědomí a budou se řádně jednání Smírčího výboru zúčastňovat.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 21

21

STANOVY ODS

STANOVY OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY článek 1

Úvodní ustanovení 1. Název politické strany je Občanská demokratická strana; její zkratka je ODS. 2. Sídlem strany je Praha 1, Sněmovní 3. 3. Strana působí v České republice. 4. Předmětem činnosti strany je politické působení ve smyslu zákona č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a v politických hnutích ve znění pozdějších předpisů. článek 2

Cíle a úkoly strany 1. Cíle strany a) být stranou schopných, podnikavých a sebevědomých občanů, kteří dokáží převzít odpovědnost sami za sebe, za svou rodinu, za svoji obec a za stát b) být stranou demokraticky utvářenou, s moderní evropskou strukturou, jejíž členové se budou aktivně podílet na každodenní práci samosprávy, státní správy, parlamentu a vlády c) být stranou navazující na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice 1. republiky a na zkušenosti současných západních demokracií d) být stranou, která rozhodně odmítá marxistickou a leninskou ideologii ve všech jejích projevech a důsledcích a jejímž členům jsou cizí jakékoliv socializující a kolektivizující tendence v ekonomice i politice e) být stranou, jejíž členové budou aktivně spoluvytvářet soukromé vlastnictví a volný trh zboží, práce a myšlenek f) být stranou, jejíž sociální politika nepovede k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech k uplatnění g) být stranou občanů respektujících právní řád, chránících svá práva a svobody a respektujících práva a svobody ostatních h) být stranou, jejíž členové se budou aktivně podílet na rozvoji našeho životního stylu – na rozvoji kultury práce a bydlení, kultury volného času i lidských vztahů ch) být stranou podílející se na obrovském úkolu dospět k harmonii mezi ekonomikou a životním prostředím.

KnihaODS Kongres

22

27.3.2003 14:53

Stránka 22


2. Hlavní úkoly strany a) být nástrojem volebního úspěchu b) vybírat kandidáty a pomáhat jim ve volbách c) stanovovat normy a pravidla jednání tak, aby poskytovala všem členům strany úplnou, včasnou a stejnou příležitost účastnit se formulování politické linie a vedení jiných záležitostí strany, volit a být volen do všech funkcí, pokud splňují podmínky článku 3 odst. 9 d) vzdělávat a vychovávat své členy e) být dvojsměrným komunikačním kanálem mezi členy strany na straně jedné a mezi předsedou, vedením strany a parlamentními kluby na straně druhé. článek 3

Členství 1. Členství ve straně je otevřeno občanům starším 18 let, kteří si přejí stranu podporovat, chtějí být známi jako členové strany, respektují její program a stanovy a nejsou členy jiného politického hnutí či strany. 2. Členové strany musí být registrováni u místního sdružení. Registrace je mož ná pouze u jednoho sdružení. 3.Členství ve straně vzniká vlastnoručním podepsáním přihlášky, rozhodnutím rady místního sdružení a zaplacením příspěvků. 4. Členství ve straně zaniká a) nezaplacením příspěvků ve stanoveném termínu b) vstupem do jiné politické strany nebo hnutí c) ztrátou způsobilosti k právním úkonům d) úmrtím e) písemným prohlášením o vystoupení f) zrušením členství místním sněmem z důvodu závažného porušení povinností stanovených v článku 3, odst. 8 g) zanikne-li místní sdružení a člen se do tří měsíců nezaregistruje u jiného místního sdružení s platnou licencí h) kandidaturou v parlamentních či krajských volbách za jiný politický subjekt nebo kandidaturou v komunálních volbách za jiný politický subjekt bez souhlasu orgánu strany, v jehož pravomoci je kandidaturu schválit. Zánik členství konstatuje místní rada, v případě odst. 4 písm. g) oblastní rada. 5. Místní rada má za povinnost svým rozhodnutím prohlásit za neplatné členství od počátku tomu, kdo vědomě uvedl v přihlášce do strany nepravdivé údaje.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

STANOVY ODS

Stránka 23

23

6. Proti rozhodnutí o nepřijetí, zrušení či neplatnosti členství se lze odvolat k smírčímu výboru do 15 dnů po oznámení této skutečnosti. a) Dokud právoplatně není rozhodnuto o zrušení členství podle odst. 4 je dnem odvolání členství dotčeného člena pozastaveno. b) Ten, jehož členství bylo pozastaveno, nemůže vykonávat funkci, do které byl zvolen, hlasovat, volit a být volen do kteréhokoliv orgánu nebo složky strany. Při stanovení volebních klíčů se jeho osoba nezapočítává. 7.V případě, že došlo ke zrušení členství místním sněmem, může být případný nový vstup do strany uskutečněn až po uplynutí lhůty jednoho roku od okamžiku ukončení členství. 8. Práva a povinnosti členů Člen strany má právo: a) účastnit se jednání místního sněmu b) volit orgány místního sdružení a být volen do všech orgánů strany c) předkládat všem orgánům strany náměty, stížnosti a připomínky a být vyrozuměn o řešení d) být pravidelně informován o přijatých usneseních, politických, organizačních a jiných otázkách týkajících se strany e) obhajovat své názory, prosazovat je a předkládat je voleným orgánům strany k rozhodnutí f) odvolávat se ve sporech k smírčímu výboru g) upozorňovat na nedostatky ve stranické činnosti a navrhovat jejich odstranění. Člen je povinen: a) spolupracovat na uskutečňování cílů strany a prosazování jejího programu b) respektovat usnesení a rozhodnutí orgánů strany c) dodržovat stanovy strany a prosazovat její programové zásady a cíle d) platit členské příspěvky ve stanovené výši a stanovených lhůtách e) neprodleně oznamovat místnímu sdružení změny osobních údajů, které jsou předmětem členské evidence. 9.Do žádné funkce ODS na jednotlivých úrovních nesmí být zvolen ten člen ODS, který nesplňuje podmínky stanovené zákonem č. 451/1991 Sb. (tzv. lustrační zákon). 10. Oblastní a regionální manažeři nemohou zároveň vykonávat volené funkce na oblastní úrovni a výše.

KnihaODS Kongres

24

27.3.2003 14:53

Stránka 24


článek 4

Orgány strany 1. Orgány strany na místní úrovni jsou místní sněmy a místní rady. Na oblastní úrovni jsou orgány strany oblastní sněmy, oblastní rady, kontrolní a revizní komise oblasti a smírčí výbory oblastí. Orgány strany na regionální úrovni jsou regionální sněmy a rady, kontrolní a revizní komise a smírčí výbory. Na centrální úrovni jsou orgány strany kongres, grémium, výkonná rada, kontrolní a revizní komise a smírčí výbor ODS. 2. Statutárním orgánem strany je výkonná rada. Za výkonnou radu jedná, pokud není stanovami stanoveno jinak, předseda a místopředsedové strany. Podpisové právo má předseda a pověřený člen výkonné rady; v majetkových, hospodářských a pracovněprávních věcech má podpisové právo hlavní manažer. Podepisování za ODS se provádí tak, že k vytištěnému nebo napsanému jménu strany připojí předseda či pověřený člen výkonné rady či hlavní manažer svůj podpis. Podle pravidel organizačního řádu může hlavní manažer zmocnit konkrétní zaměstnance ODS k jednání, zavazování se a podepisování v majetkových vztazích vymezeného druhu a do určené výše. 3. Na oblastní úrovni je orgánem strany se všeobecnou působností oblastní rada. Za oblastní radu jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda (místopředseda nebo pověřený člen oblastní rady) a příslušný zaměstnanec ODS v oblastní kanceláři. 4. Na regionální úrovni je orgánem strany se všeobecnou působností regionální rada. Za regionální radu jedná předseda a místopředsedové. Podpisové právo má předseda (místopředseda nebo pověřený člen regionální rady) a příslušný zaměstnanec ODS v regionální kanceláři. 5. Všechny kolektivní orgány ODS se řídí svými jednacími řády a mohou se usnášet za přítomnosti nadpoloviční většiny všech svých členů. K přijetí usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných. Způsob usnášení rozhodčích a revizních orgánů upravuje podrobněji jejich statut. 6. Funkční období všech orgánů strany je dvouleté. článek 5

Místní sdružení 1.Místní sdružení je základním článkem strany tvořeným nejméně třemi členy. V souladu se stanovami se může usnášet a rozhodovat a hospodařit se svěřenými prostředky.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 25

STANOVY ODS

25

2.Vznik a zánik místního sdružení a) místní sdružení vzniká usnesením místního sněmu o vytvoření místního sdružení, schválením licence výkonnou radou b) místní sdružení zaniká usnesením místního sněmu o rozpuštění místního sdružení nebo zrušením licence výkonnou radou. Místní sdružení rovněž zaniká, poklesne-li počet členů místního sdružení pod 3 členy po dobu 3 měsíců c) vznik a zánik místního sdružení konstatuje oblastní rada. 3. Předseda místního sdružení a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v místě b) je odpovědný za činnost strany v místě c) je trvale připraven politicky radit oblastní radě d) svolává místní sněmy a místní rady a předsedá jim e) předkládá místním sněmům výroční zprávu f) iniciativně vyhledává a navrhuje vhodné kandidáty g) iniciativně získává finanční prostředky. 4. Místopředseda (místopředsedové) místního sdružení vykonává tytéž úkoly v zastoupení předsedy. 5. Pokladník místního sdružení a) je plně zodpovědný za svěřené prostředky a řádné vedení evidence b) podává místnímu sněmu zprávu o hospodaření 6. Místní sněm a) je nejvyšším orgánem strany v místě b) schází se 1x do roka (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen místní sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů místní rady nebo minimálně 1/3 členů místního sdružení, a to do 30 dnů od doručení žádosti předsedovi. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda místní sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda oblastního sdružení. d) složení: všichni členové místního sdružení e) působnost: volí každý druhý rok předsedu, případně místopředsedu, pokladníka a členy místní rady a volí své delegáty na oblastní sněm f) schvaluje nominaci kandidátů pro komunální volby g) schvaluje většinovým hlasováním zprávu předsedy a zprávu pokladníka o hospodaření h) rozhoduje o zrušení členství svého člena i) navrhuje kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny a Senátu, do zastupitelstva kraje a kandidáty do orgánů strany.

KnihaODS Kongres

26

27.3.2003 14:53

Stránka 26


7. Místní rada a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi místními sněmy b) schází se 1x za tři měsíce (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen místní radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů místní rady, a to do 30 dnů od doručení žádosti předsedovi. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda místní radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda oblastního sdružení d) složení: předseda (místopředseda, případně místopředsedové), pokladník a minimálně jeden další člen volený sněmem e) působnost: rozhoduje o všech záležitostech strany v období mezi sněmy (při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy), rozhoduje hlasováním o vzniku členství přihlášeného zájemce, rozhoduje o žádosti zájemce o přeregistraci z jiného místního sdružení. článek 6

Oblastní sdružení 1. Oblastní sdružení je článkem strany a je tvořeno místními sdruženími oblasti. a) je organizační jednotkou strany, v souladu se stanovami může jednat jménem ODS, nabývat práv a zavazovat se podle zásad hospodaření uvedených v čl. 17 stanov b) nejvyšším orgánem strany na oblastní úrovni je oblastní sněm, v období mezi sněmy má veškerou odpovědnost oblastní rada. 2. Vznik a zánik oblastního sdružení a) oblastní sdružení vzniká usnesením oblastního sněmu o vytvoření oblastního sdržení a schválením výkonnou radou b) oblastní sdružení zaniká usnesením oblastního sněmu o zrušení oblastního sdružení nebo zánikem všech místních sdružení oblasti a schválením výkonnou radou. 3. Předseda oblastního sdružení a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v oblasti, zodpovídá za činnost strany v oblasti b) je trvale připraven politicky radit výkonné radě c) iniciativně vyhledává a navrhuje vhodné kandidáty d) iniciativně získává finanční prostředky e) svolává oblastní sněmy a oblastní rady a předsedá jim f) předkládá výroční zprávu oblastnímu sněmu.

KnihaODS Kongres

STANOVY ODS

27.3.2003 14:53

Stránka 27

27

4. Místopředseda (místopředsedové) oblastního sdružení vykonává tytéž úkoly v zastoupení předsedy. 5. Oblastní sněm a) je nejvyšším orgánem strany v oblasti b) schází se 1x ročně (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen oblastní sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně minimálně 1/3 členů oblastní rady nebo minimálně 1/3 místních sdružení v oblasti, a to do 30 dnů po doručení žádosti do oblastní kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda oblastní sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda regionálního sdružení d) složení: oblastní rada a delegáti místních sdružení zvolení místními sněmy podle klíče stanoveného oblastní radou, poslanci, senátoři a krajští zastupitelé registrovaní v oblasti; předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu e) působnost: volí každý druhý rok většinovým hlasováním předsedu, místopředsedu (místopředsedy) a oblastní radu, členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru oblasti, volí delegáty Regionálního sněmu, volí většinovým hlasováním delegáty na celostátní kongres a navrhuje regionálnímu sdružení kandidáty do výkonné rady, kontrolní a revizní komise a smírčího výboru f) schvaluje zprávu předsedy, zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise oblasti a bere na vědomí zprávu smírčího výboru oblasti g) schvaluje nominace kandidátů pro volby do Poslanecké sněmovny, Senátu a krajského zastupitelstva a pro komunální volby v případech, že se územní působnost obecního zastupitelstva kryje s územní působností oblastního sdružení h) stanoví na základě usnesení výkonné rady výši členských příspěvků v oblasti a jejich diferenciaci i) schvaluje rozpočet oblastního sdružení. 6. Oblastní rada a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi oblastními sněmy b) schází se 1x za tři měsíce (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen oblastní radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně minimálně 1/3 členů oblastní rady, a to do 30 dnů po doručení žádosti do oblastní kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda oblastní radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda regionálního sdružení

KnihaODS Kongres

28

27.3.2003 14:53

Stránka 28


d) složení: předseda oblastního sdružení, místopředseda (místopředsedové) oblastního sdružení a zástupci místních sdružení zvolení oblastním sněmem; poslanci, senátoři a krajští zastupitelé registrovaní v oblasti s hlasem poradním; oblastní manažer, předseda smírčího výboru oblasti a předseda kontrolní a revizní komise oblasti s hlasem poradním e) působnost: rozhoduje o všech záležitostech strany v období mezi oblastními sněmy; při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy f) úzce spolupracuje s oblastním manažerem g) předkládá zprávu o hospodaření oblastnímu sněmu h) podává návrh výkonné radě na udělení a zrušení licence místního sdružení i) členové oblastní rady mají právo účastnit se místních rad a sněmů s hlasem poradním podává hlavnímu manažerovi návrh na uzavření pracovního poměru a podává vyjádření k ukončení pracovního poměru zaměstnanců ODS působících v příslušné oblastní kanceláři k) hospodaří se svěřeným majetkem ODS v oblasti, jedná a zavazuje se v rozsahu schváleného rozpočtu l) stanovuje klíč k volbě delegátů na oblastní sněm.

článek 7

Regionální sdružení 1. Regionální sdružení je článkem strany a je tvořeno oblastními sdruženími regionu. a) je organizační jednotkou strany, v souladu se stanovami může jednat jménem ODS, nabývat práv a zavazovat se podle zásad hospodaření uvedených v čl. 17 stanov b) nejvyšším orgánem strany na regionální úrovni je regionální sněm, v období mezi sněmy má veškerou odpovědnost regionální rada. 2. Vznik a zánik regionálního sdružení a) regionální sdružení vzniká usnesením regionálního sněmu o vytvoření regionálního sdružení a konstatováním výkonné rady b) regionální sdružení zaniká usnesením regionálního sněmu o zrušení regionálního sdružení nebo zánikem všech oblastních sdružení regionu a konstatováním výkonné rady. 3. Předseda regionálního sdružení a) je hlavním představitelem a mluvčím strany v regionu, zodpovídá za činnost strany v regionu

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 29

STANOVY ODS

b) c) d) e)

29

je trvale připraven politicky radit výkonné radě iniciativně získává finanční prostředky svolává regionální sněmy a regionální rady a předsedá jim předkládá výroční zprávu regionálnímu sněmu.

4. Místopředseda (místopředsedové) regionálního sdružení vykonává tytéž úkoly v zastoupení předsedy. 5. Regionální sněm a) je nejvyšším orgánem strany v regionu b) schází se 1x ročně (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen regionální sněm svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů regionální rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení v regionu, a to do 30 dnů po doručení žádosti do regionální kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda regionální sněm, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS d) složení: regionální rada a delegáti oblastních sdružení zvoleni oblastními sněmy podle klíče stanoveného regionální radou, členové výkonné rady zvolení za region, poslanci a senátoři registrovaní v regionu, zástupci krajské samosprávy v počtu podle rozhodnutí regionálního sněmu; předseda kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu s hlasem poradním, nejsou-li zvoleni řádnými delegáty sněmu e) působnost: volí každý druhý rok většinovým hlasováním předsedu, místopředsedu (místopředsedy) a regionální radu, členy kontrolní a revizní komise a smírčího výboru regionu, navrhuje kongresu kandidáty do výkonné rady, kontrolní a revizní komise a smírčího výboru ODS f) schvaluje zprávu předsedy, zprávu rady o hospodaření, zprávu kontrolní a revizní komise regionu a bere na vědomí zprávu smírčího výboru regionu g) sestavuje regionální kandidátní listiny pro volby do Poslanecké sněmovny a zastupitelstva kraje, schvaluje nominace kandidátů pro volby do Senátu h) schvaluje rozpočet regionálního sdružení. 6. Regionální rada a) má veškerou odpovědnost za činnost strany v období mezi regionálními sněmy b) schází se 1x za tři měsíce (dle potřeby častěji) c) předseda je povinen regionální radu svolat, požádá-li o to písemnou formou nejméně 1/3 členů regionální rady, a to do 30 dnů od doručení žádosti do regionální kanceláře. Nesvolá-li z jakéhokoli důvodu předseda regionální radu, učiní tak bezprostředně, nejpozději však do 15 dnů, předseda ODS d) složení: předseda regionálního sdružení, místopředseda (místopředsedové) regionálního sdružení a delegáti oblastních sdružení zvoleni regionálním

KnihaODS Kongres

30

e) f) g) h) i) j) k)

27.3.2003 14:53

Stránka 30


sněmem, členové výkonné rady zvolení za region; poslanci, senátoři a krajští zastupitelé registrovaní v regionu s hlasem poradním; regionální manažer, předseda kontrolní a revizní komise regionu a smírčího výboru regionu s hlasem poradním. působnost: rozhoduje o všech záležitostech strany v období mezi regionálními sněmy; při hlasování rozhoduje v případě rovnosti hlasů hlas předsedy úzce spolupracuje s regionálním manažerem předkládá zprávu o hospodaření regionálnímu sněmu členové regionální rady mají právo účastnit se místních a oblastních rad a sněmů s hlasem poradním podává hlavnímu manažerovi návrh na uzavření pracovního poměru a podává vyjádření k ukončení pracovního poměru zaměstnanců ODS působících v příslušné regionální kanceláři hospodaří se svěřeným majetkem ODS v regionu, jedná a zavazuje se v rozsahu schváleného rozpočtu v její pravomoci je zřídit grémium regionální rady tvořené předsedou a místopředsedy regionálního sdružení, členy výkonné rady za region a zástupcem krajské samosprávy; grémium činí operativní rozhodnutí mezi zasedáními regionální rady a ze své činnosti se radě zodpovídá. článek 8

Kongres strany 1. Kongres strany je nejvyšším orgánem strany. a) schází se nejméně jednou za dva roky b) předseda je povinen kongres svolat, požádá-li o to minimálně 1/3 členů výkonné rady nebo minimálně 1/3 oblastních sdružení. Koná se nejpozději 2 měsíce od podání návrhu. 2. Složení a) delegáti s hlasem rozhodujícím: předseda, místopředsedové, členové výkonné rady, členové vlády, poslanci, senátoři, delegáti oblastí zvoleni na oblastních sněmech podle klíče stanoveného výkonnou radou b) delegáti s hlasem poradním: hlavní manažer, zaměstnanci ODS určení výkonnou radou, členové kontrolní a revizní komise a členové smírčího výboru c) hosté. 3. Působnost a) volí předsedu, místopředsedu (místopředsedy) a zástupce regionů (a jejich náhradníky) do výkonné rady

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 31

31

STANOVY ODS

b) c) d) e) f) g) h) i) j) k) l) m) n) o) p)

volí členy kontrolní a revizní komise (1 za region) volí členy smírčího výboru (1 za region) schvaluje stanovy a změny stanov schvaluje statut kontrolních a revizních komisí schvaluje statut smírčích výborů schvaluje zprávu předsedy schvaluje zprávu výkonné rady schvaluje zprávu kontrolní a revizní komise bere na vědomí zprávu smírčího výboru má možnost interpelovat své ministry, poslance a senátory rozhoduje o způsobu naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků v případě zrušení strany rozhoduje o zrušení, rozdělení nebo sloučení strany schvaluje pravidla pro výběr kandidátů a pro sestavení kandidátky, vzorový jednací řád a závazný volební řád. Tímto oprávněním může pověřit výkonnou radu schvaluje pravidla hospodaření strany a rozdělení finančních prostředků může svým usnesením jmenovat čestného předsedu ODS článek 9

Čestný předseda a) je oceněním mimořádných zásluh o ODS b) čestným předsedou může být pouze jedna osoba článek 10

Předseda strany a) je hlavou strany, jejím reprezentantem a mluvčím b) svolává kongres a výkonnou radu a předsedá jim c) předkládá kongresu zprávu předsedy strany. článek 11

První místopředseda je statutárním zástupcem předsedy strany a vykonává tytéž funkce v jeho zastoupení. článek 12

Místopředsedové vykonávají tytéž funkce v zastoupení předsedy strany.

KnihaODS Kongres

32

27.3.2003 14:53

Stránka 32


článek 13

Grémium 1. Složení: předseda strany, místopředsedové strany, předsedové poslaneckého a senátorského klubu. 2. Působnost: a) má všeobecnou odpovědnost za stranu mezi zasedáními výkonné rady b) schází se dle potřeby c) předkládá výkonné radě zprávu o své činnosti d) předkládá výkonné radě iniciativní návrhy týkající se činnosti strany. článek 14

Hlavní manažer a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

je jmenován a odvoláván předsedou strany na návrh výkonné rady řídí činnost hlavní kanceláře řídí manažerskou síť na návrh oblastní rady a regionální rady uzavírá a po vyjádření oblastní rady a regionální rady ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci působícími v oblastních a regionálních kancelářích na návrh poslaneckého klubu nebo senátorského klubu uzavírá a ukončuje pracovní poměr s pracovníky tohoto klubu jedná jménem strany v majetkových, hospodářských, pracovních a právních vztazích v rozsahu pověření stanoveném výkonnou radou má právo účastnit se zasedání orgánů strany na všech úrovních s hlasem poradním účastní se jednání výkonné rady a grémia s hlasem poradním je zaměstnancem ODS nemůže zároveň vykonávat volené funkce od oblastní úrovně výše nemůže zároveň vykonávat funkce poslance, senátora, člena vlády či uvolněnou funkci územní samosprávy. článek 15

Výkonná rada 1. Složení a) členové grémia b) zástupci regionů (1 zástupce na každých započatých 1000 členů registrovaných v regionu v den schválení těchto stanov, pro další roky 2 měsíce před konáním volebního kongresu) c) s hlasem poradním hlavní manažer, členové vlády, předseda kontrolní a revizní komise, předseda smírčího výboru a další přizvaní.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 33

33

STANOVY ODS

2. Působnost a) má všeobecnou odpovědnost za činnost strany mezi zasedáními kongresu b) schvaluje většinovým hlasováním ustavení místních sdružení (licence) a může tyto licence zrušit c) schvaluje většinovým hlasováním vznik nebo zánik oblastních sdružení d) konstatuje vznik a zánik regionálních sdružení e) rozhoduje většinovým hlasováním o sestavení kandidátních listin z kandidátů navržených regionálními sdruženími f) k plnění úkolů strany zřizuje hlavní kancelář včetně manažerské sítě a schvaluje její organizační řád g) předkládá kongresu zprávu o činnosti a hospodaření h) schvaluje roční rozpočet hlavní kanceláře ODS i) schvaluje výroční zprávu o hospodaření strany za účetní období j) schvaluje závazný vzor přihlášky do ODS k) každoročně určuje termín splatnosti členských příspěvků a jejich minimální výši. Členské příspěvky člena nesmí přesáhnout zákonem stanovenou částku l) schvaluje rozpočtová pravidla ODS m) zřizuje své poradní a iniciativní orgány n) schází se nejméně 1x za měsíc (dle potřeby častěji) o) předseda je povinen výkonnou radu svolat, požádá-li o to minimálně 1/3 členů výkonné rady p) ve všech případech hlasování výkonné rady rozhoduje při rovnosti hlasů hlas předsedy strany. Členové výkonné rady mají právo účastnit se zasedání místních, oblastních a regionálních sněmů a rad s hlasem poradním. článek 16

Kluby poslanců, senátorů a členů zastupitelstev 1. Složení Sdružují poslance, senátory nebo členy zastupitelstev. 2. Působnost a) koordinují práci poslanců, senátorů a členů zastupitelstev tak, aby mohli co nejlépe a nejúčinněji prosazovat názory a postoje strany v zákonodárných a zastupitelských sborech b) koordinují za stejným účelem spolupráci s koaličními partnery. 3. Vytvářejí si vlastní strukturu. Předseda poslaneckého klubu a předseda senátorského klubu reprezentují klub, jsou jeho představiteli a mluvčími.

KnihaODS Kongres

34

27.3.2003 14:53

Stránka 34


článek 17

Kontrolní a revizní komise 1. Kontrolní a revizní komise a) jsou revizními orgány ODS b) zřizují se na celostátní, regionální a oblastní úrovni. 2. Kontrolní a revizní komise ODS a) je volena kongresem – jeden člen za region; členové kontrolní a revizní komise nesmějí být členy výkonné rady, zaměstnanci ODS, ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS. 3. Kontrolní a revizní komise regionu a) je volena regionálním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS v regionu c) členové kontrolní a revizní komise regionu nesmějí být členy jiného orgánu regionálního sdružení, zaměstnanci ODS, ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS. 4. Kontrolní a revizní komise oblasti a) je volena oblastním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů b) kontroluje hospodářskou a správní činnost ODS v oblasti c) členové kontrolní a revizní komise oblasti nesmějí být členy oblastní rady, zaměstnanci ODS ani členy kontrolní a revizní komise na jiné úrovni ODS. 5. Kontrolní a revizní komise se řídí statutem, který schvaluje kongres. článek 18

Smírčí výbory 1. Smírčí výbory a) jsou rozhodčími orgány ODS b) zřizují se na celostátní, regionální a oblastní úrovni. 2. Smírčí výbor ODS a) je volen kongresem – jeden člen za region; členové smírčího výboru nesmějí být členy výkonné rady, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS b) rozhoduje ve sporech mezi členy, orgány a články strany c) je odvolacím orgánem; přezkoumává rozhodnutí smírčích výborů oblastí a regionů, jeho rozhodnutí je konečné a nabývá právoplatnosti dnem doručení. Rozhodnutí musí být učiněno nejpozději do 60 dnů od písemného podání d) přísluší mu závazný výklad stanov.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 35

35

STANOVY ODS

3. Smírčí výbor regionu a) je volen regionálním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů b) rozhoduje ve sporech mezi členy a orgány ODS v regionu, které jsou mimo pravomoc smírčího výboru oblasti c) členové smírčího výboru regionu nesmějí být členy jiného orgánu regionálního sdružení, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS. 4. Smírčí výbor oblasti a) je volen oblastním sněmem, a to nejméně v počtu pěti členů b) rozhoduje ve sporech mezi členy a orgány ODS v oblasti c) členové smírčího výboru oblasti nesmějí být členy oblastní rady, zaměstnanci ODS ani členy smírčího výboru na jiné úrovni ODS. 5. Smírčí výbory se řídí statutem, který schvaluje kongres. článek 19

Zásady hospodaření ODS 1. ODS jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým svým majetkem. S majetkem strany hospodaří výkonná rada na základě schváleného ročního rozpočtu. Výkonná rada může zmocnit hlavního manažera k hospodaření s majetkem strany ve vymezeném rámci. 2. Regionální sdružení hospodaří se svěřeným majetkem ODS v regionu podle schváleného rozpočtu regionálního sdružení. Regionální rada může jednat a zavazovat se do výše rozpočtu. Změna příjmové či výdajové stránky již schváleného rozpočtu podléhá novému schválení regionálním sněmem. Pravomoci regionálního sněmu nebo rady při nakládání s majetkem ODS v regionu může převzít svým rozhodnutím výkonná rada. Regionální sdružení nemůže použít majetek ODS v regionu k zajištění závazku. 3. Oblastní sdružení hospodaří se svěřeným majetkem ODS v oblasti podle rozpočtu oblastního sdružení, schváleného oblastním sněmem. Oblastní rada může jednat a zavazovat se do výše rozpočtu. Změna příjmové či výdajové stránky již schváleného rozpočtu podléhá novému schválení oblastním sněmem. Pravomoci oblastního sněmu nebo oblastní rady při nakládání s majetkem ODS v oblasti může převzít svým rozhodnutím výkonná rada. Oblastní sdružení nemůže použít majetek ODS v oblasti k zajištění závazku. 4. Místní sdružení hospodaří na základě vyplacených provozních záloh z prostředků příslušné oblasti. Následné vyúčtování předkládají pokladníci místních sdružení určenému zaměstnanci ODS v příslušné oblastní kanceláři.

KnihaODS Kongres

36

27.3.2003 14:53

Stránka 36


5. Zdroje financování ODS, regionálních a oblastních sdružení tvoří příjmy podle platné právní úpravy zákona 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a politických hnutích ve znění pozdějších předpisů. Finanční prostředky podle předchozí věty jsou příjmem rozpočtů oblastních sdružení, regionálních sdružení ODS nebo rozpočtu ODS podle pravidel rozdělení, která stanoví kongres. 6. ODS, regionální a oblastní sdružení ODS hospodaří jen na základě schválených rozpočtů. Rozpočty musí být schváleny jako vyrovnané nebo přebytkové. Rozpočty ODS, regionálních a oblastních sdružení ODS jsou sestavovány na roční období podle rozpočtových pravidel ODS, která schvaluje výkonná rada. Součástí rozpočtu regionálních sdružení je i způsob rozdělení finančních prostředků regionů mezi regionální sdružení a jednotlivá oblastní sdružení. Součástí rozpočtu oblastních sdružení je i způsob rozdělení finančních prostředků oblastí mezi oblastní sdružení a jednotlivá místní sdružení. 7. ODS zřizuje volební fondy oddělené od rozpočtových prostředků. článek 20

Přechodné ustanovení Náhradníky zástupců regionů ve výkonné radě pro období 2001 – 2003 schvaluje výkonná rada na návrh regionálních sdružení. Článek 8, odstavec 3., část písmene a) „a jejich náhradníky“ – se pro období 2001 – 2003 nepoužije. Kongres zkracuje funkční období všech orgánů ODS, zvolených na Kongresu ODS v Ostravě v roce 2001 tak, že funkční období těchto orgánů končí 15. 12. 2002. článek 21

Stanovy nabývají platnosti dnem schválení Kongresem. Ve Františkových Lázních dne 15. 12. 2002 Mirek Topolánek předseda ODS

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 37

37

POLITICKÁ DISKUSE

POLITICKÁ DISKUSE Václav Klaus předseda ODS

Hlavní kongresový projev Jsou okamžiky a místa, a politická diskuse na kongresu je jedním z nich, kdy bychom se na situaci v naší zemi, kolem nás a v nás samotných měli podívat komplexněji a analytičtěji než obvykle. Měli bychom začít ohlédnutím zpět. Není sporu o tom, že ODS v posledních deseti letech zásadním způsobem ovlivnila politické a společenské proměny naší země. Zejména v první polovině devadesátých let jsme byli hlavním motorem transformace od komunismu ke svobodnému a demokratickému státu s tržní ekonomikou. Naši zemi jsme provedli tolik potřebnými změnami, a to bez hlubokých společenských otřesů, a získali jsme pro ně rozhodující část našich spoluobčanů. Prosadili jsme standardní demokracii s fungujícím spektrem politických stran. Prosadili jsme tržní hospodářství. Dnes už to možná někomu připadá tak samozřejmé, že o tom ani nepokládá za nutné mluvit, ale ti z nás, kteří se tehdejších sporů a střetů zúčastnili, vědí, že to ani zdaleka samozřejmé, jednoduché a nekomplikované nebylo. Byla to utopie, kterou se nám podařilo uskutečnit. Byl to sen, který jsme učinili realitou. Souboj o smysl a interpretaci devadesátých let připadá některým z nás zbytečným, zdržujícím a nepodstatným. Dívejme se především dopředu, říkají, neohlížejme se zpátky, žijme tím, co bude, ne tím, co bylo. Tento názor považuji za velkou a neodpustitelnou chybu. Nám samozřejmě o současnost a zejména budoucnost jde, a to zásadně, ale pokud si necháme minulost sebrat tím, že našim soupeřům a politickým protivníkům umožníme její svévolnou a mani-

pulativní interpretaci, postavíme základy naší budoucnosti na špatných základech. Jistě nechceme slepě obhajovat vše, co jsme udělali a co se tehdy stalo. Vždy jsme nezvolili nejlepší řešení – a to jak proto, že jsme nevěděli, jak to udělat lépe, tak proto, že jsme jiné, alternativní řešení neprosadili. Neměli jsme také žádný hotový návod, vyzkoušený jinde, který bychom mohli použít. Tvořili jsme něco, co před námi ještě nikdo nezkusil. Když si toto všechno necháme vzít, stane se „pravdou“ nějaká varianta obrazu „spálené země“, který je již delší dobu výchozí základnou pro útok na podstatu a smysl existence ODS a pravice v České republice vůbec. Cílem negativní, zcela svévolné interpretace naší nedávné minulosti není nic menšího než pokus o postupnou erozi a následnou destrukci liberálně-konzervativního vidění světa, které jsme do politiky naší země přinesli právě my. Byl to čin unikátní. Nepodařil se nikdy předtím v celé historii samostatného Československa, respektive České republiky. Silná pravicová strana – a tou ODS byla a je – je tím, co od samého počátku pro naše socialistické oponenty a protivníky, ať již v jakémkoli převleku či masce, představovalo zásadní nebezpečí. Vždy to u nás byla levice, kdo v různých podobách – nejvyhroceněji v podobě komunistické – vedl naši zemi od problému k problému, od ztráty státní suverenity ke komunistické totalitě. Až do vzniku ODS neměla česká veřejnost možnost skutečné politické volby. I o tom, či právě o tom, je náš souboj o interpretaci devadesátých let. Od ní se odvine i budoucí síla ODS, její postavení v české politice a nepřímo i budoucnost celé naší země. Proto naléhavě vyzývám všechny – a to nejen členy naší strany – kdo mohou, umějí a chtějí k tomuto důležitému strategickému zápasu připojit své sí-

KnihaODS Kongres

38

27.3.2003 14:53

Stránka 38


ly, aby neváhali a zapojili se, dokud ještě není pozdě. To bezprostředně souvisí s převažujícím mediálním obrazem ODS a jeho přijetím nemalou částí naší veřejnosti. Musíme připustit, že jsme v tomto ohledu příliš neuspěli. Dlouho jsme si mysleli, že budou svobodná média postupovat víceméně objektivně a že nám budou nejen kritickými oponenty, ale i vnímavými partnery, kteří uznají naše silné stránky a naše pozitivní činy v nelehké cestě za svobodou. Netvrdím, že tomu tak v jednotlivých případech nebylo. Nemalá část médií se však z různých důvodů postupně začala chovat jako naši protivníci, jako soupeři, jako spoluhráči našich politických protihráčů. Zaneprázdněni vládní odpovědností a s mylným předpokladem, že je naše pravda dostatečně zjevná, jsme asi podcenili okamžik, kdy se touto cestou vytvořila politická síla, která začala otevřeně hrát proti nám. Do budoucna bude proto nutné s médii a novináři pracovat daleko důsledněji, především v tom smyslu, že jim dáme mnohem systematičtěji nahlédnout do našich záměrů, postojů a myšlenek. Je to v neposlední řadě také o úplně jiné a daleko profesionálnější práci každého z nás, především těch, kdo v ODS pracují s médii, a o systematickém vytváření jejich dostatečně profesionálního a aktivního zázemí. Nevolám tím po pokrytectví či po pouhém zvlídnění naší tváře, ale po aktivním přístupu. Klasickým příkladem tohoto problému je současná situace kolem naší veřejnoprávní televize. Kdybychom před dvěma lety v době tzv. televizní krize udělali jen zlomek toho, co se dnes odváží dělat významní představitelé vládních stran, nastala by snad v zemi revoluce. Rozhodující však byla vnější interpretace našich postojů a našich činů či ne-činů, a tu jsme nevyhráli. Chceme ji vyhrát, ale neusilujme o opačný extrém. Není možné, abychom naši politiku tvořili podle úvodníků novin či televiz-

ního zpravodajství. Musíme také hledat způsoby a metody jak komunikovat s voliči i mimo mediální svět, respektive jak dosáhnout toho, aby se důležité politické názory, sdělení a postoje dostávaly k veřejnosti v nezkreslené podobě. To je jedna z nejdůležitějších výzev, které před naší stranou v následujících obdobích stojí. Do jisté míry to souvisí i s tím, proč jsme dvakrát za sebou nevyhráli parlamentní volby, i když to bylo v obou případech odlišné. V roce 1998 jsme nezískali absolutní vítězství, ale přesto jsme uspěli. Když uvážíme hlubokou krizi, do níž se ODS dostala díky nezapomenutému a nezapomenutelnému chování našich tehdejších koaličních partnerů a naší vnitrostranické opozice, která krátkozrace riskovala zničení ODS výměnou za rychlejší osobní kariérní postup, bylo téměř zázrakem, že jsme během několika měsíců dokázali zkonsolidovat naše řady a přes soustavnou mediální kampaň přesvědčit nemalou část veřejnosti, že je opět možné dát nám důvěru. Zázrak to však nebyl. Jen jsme v kritické chvíli dokázali zmobilizovat dostatek sil, invence a odhodlání. Naši voliči pochopili, že jsme stále tady a že jsme připraveni hájit jejich zájmy. Volební výsledek, při němž jsme se téměř dostali na úroveň předchozích voleb, znamenal opravdové zvednutí hlavy. Zdá se mi, že na tuto nelehkou dobu někteří z nás rychle zapomněli. Znovu se stává, že ve chvílích, kdy řešíme nějaký problém, někteří z nás neprosazují svůj názor uvnitř ODS, ale individuálně se obracejí na média a ve snaze levně se zviditelnit, jim předávají svá stanoviska na to či ono nebo na toho či onoho svého kolegu. Média je pak pochopitelně obletují, aby mohla spekulovat o naší rozhádanosti, či naopak o autokratických poměrech, jež u nás panují. Myslím, že toto dobré není a že by to mělo skončit. Tehdejší povolební situace, která logikou věci vedla k jednobarevné socialistické vlády při jasně definované opozici ODS, byla

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 39

POLITICKÁ DISKUSE

opět naším strategickým i taktickým vítězstvím, bez něhož by došlo na již dávno připravený scénář marginalizace ODS. Jinou věcí je to, že jsme nenašli dost sil, nápadů a energie, abychom toto opoziční uspořádání veřejnosti dostatečně vysvětlili. Neubránili jsme se zásadní desinterpretaci originálního řešení povolebního patu a to se zřejmě stalo jedním z důvodů, proč jsme nevyhráli ani poslední parlamentní volby. Neméně důležitý byl i druhý důvod. Populistické sliby socialistů a jejich spojenců vytvořili u velké části naší společnosti mylný dojem, že jsme již jen krok od bájné situace, v níž půjde všechno samo a bez námahy, kdy mocný sociální stát dá každému zadarmo všechno, nač si pomyslí a kdy není třeba maximální aktivity každého při zvládání rizik a nebezpečí dnešní doby. Tento ukolébávající mýtus, který naši socialisté bez skrupulí používali, vedl k jejich opětovnému vítězství, byť cena, kterou za ně občané České republiky platí a ještě zaplatí, je nesmírně vysoká. Zřejmě jsme také správně neodhadli míru racionality naší předvolební komunikace. Domnívali jsme se, že je věc sama tak zjevná, že stačí apelovat na rozum voličů a poněkud jsme zanedbali emotivní část našeho poselství. V podzimních senátních a parlamentních volbách se naši voliči naštěstí pokusili o „reparát“ a ukázalo se, že se dlouhodobý volební potenciál ODS nesnížil. Je zde však ještě jeden aspekt, o němž se v ODS příliš nehovoří, ale o němž do budoucna musíme uvažovat daleko soustavněji a naléhavěji. Mám na mysli problém pravicovosti a levicovosti, problém tzv. „mizení politiky“ a údajného „vyprazdňování ideologie“. Nesmíme dopustit, aby tento bacil zasáhl i ODS. Nebezpečné přibližování programů pravice a levice a tlačení se všech zastánců třetích cest do pomyslného středu politického spektra při nezřetelném formulování sku-

39 tečných politických záměrů vede voliče k nejasné volbě. Dobrým poučením v tomto smyslu byly i poslední prezidentské volby ve Spojených státech, respektive historicky nejtěsnější výsledek těchto voleb. Daleko jednoznačnější naopak byly tamní nedávné volby do zastupitelských sborů, které republikáni vyhráli jednoznačně právě proto, že měli – i v důsledku událostí z 11. září – daleko větší odvahu ostře formulovat svá politická stanoviska. Toto „mizení politiky“ se pochopitelně nevyhnulo ani nám. I v ODS je řada lidí, kteří si myslí, že nás jasně formulovaná politika poškozuje, že je lepší zahalit se do neurčitě šedého kabátu, protože – když se to tak vezme – všichni přece máme více méně společný cíl, a tím je blaho země a její prosperita. Že tedy stačí jenom „posunout akcenty“ a voliči i média nás budou mít rádi. To není pravda. Jakmile přistoupíme na argumentaci typu „vodovod či nová silnice v obci nebo dálnice tam či onam, nejsou ani pravicové, ani levicové“, předáváme tím našim protivníkům vše, co jsme až dosud vybojovali a dobrovolně se zříkáme své tváře a své podstaty. Vracíme se do doby všeobjímajících a nedefinovaných hnutí a fór a jsme na nejlepší cestě rozmělnit a nakonec sebevražedně zničit sílu, čitelnost a fundament, který ODS do naší polistopadové politiky přinesla a na němž postavila svou existenci a své úspěchy. Není pravda, že jsme byli v posledních letech příliš političtí. Malou důsledností a malou odvahou jsme naopak připustili, že byly naše politické obsahy často „odfiltrovány“ do pouhé pravicové rétoriky, která – bez skutečných činů – začala být málo věrohodná. To platí stejně tak na úrovni celostátní, jako regionální a místní.V tomto smyslu jsme českému voliči v poslední době mnohé dlužni. Voličům musí být daleko zřejmější, že pravice – reprezentovaná u nás dnes už pouze ODS – skutečně zná a hájí jejich konkrétní politické zájmy a jejich představu o svobodněj-

KnihaODS Kongres

40

27.3.2003 14:53

Stránka 40


ších a racionálnějších poměrech v naší zemi. To je patrně jediná cesta jak vrátit nejen ODS, ale i celé České republice dynamiku, kterou jsme ztratili, cesta jak převzít iniciativu a jak přesvědčit voliče, že jsme tady pro ně, pro artikulaci a naplnění jejich zájmů, a v důsledku toho i pro bohatší a plnější život jejich rodin a spolu s tím i celé naší země. Je to obzvláště důležité ve vztahu k navýsost historickým událostem, které nás v blízké budoucnosti čekají, na prvním místě k přistoupení České republiky k Evropské unii. Pokud byli v parlamentních volbách někteří naši občané uvedeni v omyl nepravdivou populistickou rétorikou našich soupeřů, díky čemuž se naše země vydala cestou katastrofického zadlužování a oklešťování občanských svobod ve prospěch nového dirigismu a umrtvování individuální aktivity, dovolím si tvrdit, že s blížícím se termínem referenda o našem přistoupení k EU budeme svědky pokusu o podobnou manipulaci veřejným míněním a to v ještě daleko masivnější podobě. Tím spíše, že v tomto směru jde o bytí a nebytí současné křehké vládní koalice. My jsme – se všemi našimi výhradami – pro vstup naší země do EU, ale rozhodnutí občanů České republiky o tak závažném kroku musí proběhnout se skutečnou znalostí všech pro a proti. Opět jsme kvůli tomuto požadavku ostrakizováni, opět je nám sdělováno, že jsme protievropští a že – když neprojevujeme dostatečné nadšení – míříme úplně jiným směrem, někam na východ. Je jen na nás, zda se nám v této nelehké interpretační soutěži podaří uspět, zda najdeme dostatek prostoru a invence, abychom české veřejnosti dokázali říci, o co nám skutečně jde, na co se musíme při dobrovolném vstupu do EU připravit, s čím počítat, o co usilovat. Jsem přesvědčen, že nám diskuse na našem kongresu dá v mnohém odpověď i na otázky tohoto typu. Nejde však o jednorázovou záležitost. Jde o nastartování trvalého

procesu generování myšlenek, strategií a taktiky. ODS je silnou a jasně profilovanou stranou, která nestojí na rozcestí, jak by si přáli naši odpůrci a političtí soupeři. Musíme ale nalézt nové cesty k tomu, jak ještě účinněji uchopit sílu a potenciál, který jsme v uplynulých letech nedokázali vždy optimálně využívat. Je to na každém z nás, na celé straně, od jejího vrcholného vedení až k jednotlivým členům v místních sdruženích. Věřím, že to dokážeme. Největším rizikem a nebezpečím nejsou pro ODS političtí protivníci, média, obtížné finanční podmínky či účinné kampaně vlivných skupin z tzv. „nepolitické politiky“. Jediným skutečným nebezpečím si můžeme být jen my sami. Můžeme mít dokonale propracované ideové základy, skvěle formulované politické programy, bezvadně vytvořené vnitřní organizační uspořádání či stanovy, ale pokud naši politiku nevezmou všichni skutečně vnitřně za svou, a podle toho také začnou jednat, nemůžeme uspět. Nenamlouvejme si, že jsme všichni skutečně na výši úkolů naší doby. V mnoha případech se musím ptát, zda všichni opravdu vědí o jaký světový názor a jeho praktické uplatnění nám jde, nebo zda se pouze pohodlně svezli či vezou a přitom myslí a jednají jinak. To nemluvím jen o podivných, lokálně vznikajících koalicích. Spíše mi jde o to, co bylo součástí mého, mnohými médii tak vysmívaného výroku o „odéesovském myšlenkovém schématu“, k čemuž se přidali i někteří naši kolegové ve snaze získat levné mediální body. Tato zdánlivě drobná, ale o to nebezpečnější ideová eroze by byla nejrychlejší cestou k postupné marginalizaci jediné pravicové strany v naší zemi. A to mne skutečně trápí. Obracím se na Vás ve funkci předsedy naší strany naposledy. Strany, kterou jsme po léta společně budovali s jediným cílem, aby v naší společnosti co nejúčinněji prosazovala základní pravicové, liberálně-konzervativní principy, principy svobodné spo-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 41

POLITICKÁ DISKUSE

lečnosti, parlamentní demokracie a volného trhu. Rozhodl jsem se nekandidovat na předsedu strany kvůli své kandidatuře na prezidenta republiky ve chvíli pro Občanskou demokratickou stranu nelehké. V ODS nastal okamžik pro někoho sice překvapivého, ve skutečnosti však přirozeného a nevyhnutelného vyostření názorových, zájmových, ale i generačních konfliktů. Věřím, že ODS tímto obdobím projde posílena a opět o něco dospělejší. Ujišťuji Vás, že mi v žádném případě osud ODS není a nebude lhostejný. Proto Vás všechny žádám: nedopusťte, aby ODS ztratila svou tvář a aby v honbě za líbivostí a personálními ambicemi opustila své hodnotové a programové principy.

Petr Nečas místopředseda ODS

Mnohokrát již bylo řečeno, že Občanská demokratická strana stojí na důležité křižovatce svých dějin. A není to dáno pouze odchodem jejího dlouholetého předsedy a zakladatele. Občanští demokraté musí učinit vědomé historické rozhodnutí. V 1. variantě budeme nadále politickou stranou, která má své pevné kmenové voliče a naše volební výsledky budou nadále oscilovat mezi 2025%. Staneme se stranou spíše stavovskou a třídní reprezentující spíše lépe situované vrstvy a vyšší příjmové skupiny, spíše z větších měst a spíše hájící zájmy především podnikatelů a lépe kvalifikovaných a placených vrstev zaměstnanců. Nebo se vědomě rozhodneme pro 2. variantu, pro riskantnější cestu. Budeme mít ambici alespoň na jednu třetinu hlasů, posílíme svůj charakter tzv. lidové strany usilující průřezově o získání hlasů v různých vrstvách společnosti, strany nerezignující dopředu na žádnou sociální skupinu, třídu či stav, stra-

41 ny nerezignující na hlasy různorodých voličů vyznávajících naše hodnoty bez ohledu na jejich sociální postavení či původ, strany nerezignující na hlasy voličů, kteří sice nejsou žádnými milovníky Občanské demokratické strany, ale dokáží se ztotožnit s některými prvky našeho programu nebo jim naše politická strana nejméně vadí. V první variantě, tedy variantě 20-25 % stavovské strany, zůstaneme respektovanou a etablovanou stranou se slušným postavením na komunální a regionální úrovni. Sněmovní volby sice zřejmě nevyhrajeme, ale vždy jednou za čas si sociální demokraté vyberou v závislosti na konkrétní agendě vlády místo komunistů k vládní spolupráci nás. Ve druhé variantě riskujeme programovou rozplizlost, sklony k populismu či naopak cesty k tzv. „neideologickému“ politickému řešení tzv. věcných problémů prováděné mediálně zdatnými a trénovanými kluky a holkami s tak roztomilým úsměvem, ale prakticky bez názorů. V této variantě budeme vždy a všude žádanými partnery, protože na tzv. věcném řešení problémů se přece dokážeme shodnou od komunální úrovně až po úroveň celostátní. Všichni asi cítíme, že ani jedna varianta není v pořádku. Existuje tedy nějaká další, třetí varianta? Je nějaká třetí cesta? Jsem přesvědčen, že nikoliv. Přes všechna rizika, přes všechny slabiny, přes všechna nebezpečí musíme jít vědomě a na základě svého rozhodnutí druhou cestou a vybudovat lidovou stranu. Naše zodpovědnost je totiž širší než jen za momentální volební výsledek naší politické strany. Na klíčové křižovatce stojí naprosto nenápadně i celý český politický systém. Špidlovi sociální demokraté se mnohokrát vyznali ze svého obdivu ke švédskému či skandinávskému politickému a sociálnímu systému. Ten se nevyznačuje jen vysokou mírou přerozdělování, vysokými daněmi a plýtvavým zbobtnalým sociálním systémem.

KnihaODS Kongres

42

27.3.2003 14:53

Stránka 42


Jeho vlastností je i dlouhodobá kontinuální a někdy i po několik desítek let trvající nepřetržitá vláda sociálních demokratů, jen občas za několik volebních období přerušená nelevicovou alternativou. Tento systém nejen v ekonomické a sociální oblasti chtějí naši socialisté i u nás. Proti jejich projektu dlouhodobé socialistické vlády, ke které nás občas pozvou místo komunistů, je nutné postavit náš projekt konkurenční demokracie charakterizovaný střídáním středolevicových a středopravicových vlád. To není banální a samozřejmá teze! V celé řadě standardních evropských demokratických zemí není toto střídání samozřejmé a sociální demokraté tam vládnou i několik desetiletí. Proto je naší povinností zaměřit se na porážku socialistů, na vládnutí bez nich. A to půjde jedině za tří předpokladů. Předpoklad 1.: jasné vymezení se občanských demokratů jako alternativy socialistů a jako hráze proti levici. Předpoklad 2.: vybudování šířeji přijatelné lidové strany. Předpoklad 3.: nalezení, oslovení a získání politických partnerů v nesocialistické části politického spektra. Abychom mohli naplnit první předpoklad, musíme sami sobě uložit zákaz spolupráce se socialisty a zvolit přístup, kterému s Martinem Římanem říkáme „princip nulové tolerance“. Žádné usnadňování vládnutí socialistů, žádné vylepšování či opravování jejich špatných zákonů, žádné politické obchody. Může se zdát, že jde o samozřejmost. Ale pořád se zdá, že se znovu a znovu vynořují rezidua opozičně-smluvního chování. Řeknu to naplno: Naše politika ztratí jakoukoliv věrohodnost, bude-li pokračovat praxe preference získání parlamentních křesel či křesel v dozorčích a správních radách veřejnoprávních korporací či společností s majetkovou účastí státu. Naše politika ztratí jakoukoliv věrohodnost, pokud budeme při každé privatizaci zbývajících státních podílů zakopávat o členy naší politické strany. Naše politika ztratí jakoukoliv

věrohodnost, pokud u některých našich členů není sice příliš zřetelná jejich politická profilace, ale za to je jasně zřetelné za zájmy jaké lobbyistické, kapitálové či zájmové skupiny, a to často ruku v ruce se svými pobratimy z ČSSD, kopou. Musíme být hrází, poslední, ale zřetelnou linií odporu proti levici! Špidlovi socialisté nabízejí této zemi zastaralé recepty ze sedmdesátých let minulého století. Recepty, které dávno opustila či opouští i západoevropská levice. Recepty, které nefungovaly v západní Evropě a tím méně budou fungovat u nás. Zkrátka, Špidla nabízí České republice programový secondhand. Socialisté nezvládají státní finance a jen prohlubují další zadlužování. Socialisté nezvládají nezaměstnanost, která brzy dosáhne magické úrovně 10%. Za vlády socialistů se Česká republika propadla v indexu korupce z úrovně Belgie na úroveň Bulharska. Socialistům dochází dech s jejich uměle vytvořeným hospodářským růstem, socialisté zpackají téměř každou privatizaci na kterou sáhnou a nebyli schopni přijmout žádnou daňovou, sociální či rozpočtovou reformu. Socialisté nebudují stát pro dolních 10 milionů, ale zemi, kde vláda suverénního státu často tancuje podle píšťalky silné, zpravidla zahraniční, kapitálové skupiny, jak tomu bylo v případě Investiční a poštovní banky, nákupu nadzvukových letounů nebo ostravské dálnice D-47. Socialisté cíleně budují v této zemi kulturu závislosti, mentalitu spoléhání se na jiné, atmosféru neschopnosti řešit sami naše problémy. A tak naše problémy vyřeší vstup do Evropské unie i kdyby náhodou více problémů vytvořil než vyřešil. Problémy s naší ekonomikou zase vyřeší zahraniční investice, i kdyby to mělo znamenat, že to zaplatí domácí podnikatelský sektor. A všechny naše domácí, osobní či rodinné trampoty za nás vyřeší moudrý stát. Je tu tedy mnoho důvodů nemít se socialisty nic společného, dát od nich ruce pryč

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 43

POLITICKÁ DISKUSE

a naopak, kdykoliv to půjde, tak je přes ty jejich nenechavé ruce pořádně praštit. Druhým předpokladem porážky socialistů je vybudování šířeji přijatelné lidové strany. V této souvislosti je jednou z nejnebezpečnějších myšlenek pro občanské demokraty teze, která také zazněla v povolebním období: V této zemi prý není více pravicových voličů. Nejenže je tato myšlenka politicky sebevražedná, ale je i v rozporu se sociologickými daty. Občanská demokratická strana ztratila ve volbách v roce 2002 dvě pětiny hlasů v porovnání s volbami v roce 1998. Jedna pětina našich zmobilizovaných voličů z roku 1998 nešla vůbec volit a jedna pětina volila Koalici či ČSSD. Tyto ztráty byly jen částečně pokryty nevoliči (především prvovoliči) a v průběhu jara 2002 přicházejícími bývalými voliči Unie svobody. Jen proto nebyl propad našich procent v porovnání s rokem 1998 tak propastný. Je zjevné, že v průběhu devadesátých let jsme poztráceli elektorát v celé řadě sociálních skupin. Napřed to byli voliči na venkově, pak část kvalifikovaných a manuálně pracujících zaměstnanců a v posledních volbách významná část zaměstnanců veřejného sektoru. Ukazuje to ale, jak velký potenciál máme mezi svými bývalými voliči, a to nemluvím o nerozhodnutých voličích či o voličích jiných politických stran. My zkrátka mám na to mít 1/3 hlasů. Musíme se pro ně stát přijatelnějšími, třeba jen tím nejmenším zlem. Nesmíme je štvát, protože pak raději zůstanou doma a nepůjdou volit. Jsou to opět banální a jednoduchá tvrzení, ale je to tak! Uvedu několik příkladů: Příklad 1. Musíme cíleně opustit pozice strany – studeného psího čumáku, kterou údajně nezajímají starosti lidí. Vláda se o ně sice nemá starat, zajímat se o jejich starosti však může a má. To není žádná levicová úchylka.

43 Příklad 2. I naši voliči často kritizují účast našich politiků v placených funkcích v před- stavenstvech, dozorčích či správních radách. Je skutečně těžko obhajitelné, proč ve veřejnoprávních korporacích nebo soukromých společnostech s majetkovou účastí obce, města, kraje či státu pobírá veřejný činitel další příjmy. To není laciný populismus. Voliči s tím nesouhlasí, voličům se to nelíbí a voliči mají pravdu. Při tom stačí jednoduché pravidlo. Politik ve veřejné placené funkci může zasedat v těchto statutárních orgánech pouze v případě správy vlastního majetku či vlastních aktiv a nebo bezplatně v případě, že zastupuje zájmy obce, kraje či státu. Příklad 3. Občanští demokraté byli neprávem často obviňováni z tolerance vůči korupci. Nikdy jsme nechtěli lacině moralizovat, což byl zpravidla jediný způsob jak proti korupci „bojovaly“ ostatní politické síly, které si to dokonce daly na svůj vývěsní štít. Přesto bychom se neměli ostýchat říkat i tyto jednoduché pravdy: Korupce je zlo, korupce rozleptává základy demokratického systému a svobodného trhu jako rakovina, nebudeme ji tolerovat u svých politických soupeřů ani sami u sebe. Místo laciného moralizování připravíme konkrétní opatření proti korupci a zmenšením zasahování státu do každodenního života občanů zmenšíme i prostor pro korupci. Příklad 4. Neměli bychom se bát i přiznání našich chyb. Nestydíme se za naši stranickou minulost, byť jsme i my udělali během transformačního procesu chyby, které bychom dnes ze zpětného pohledu neudělali. Nebyla tady však tehdy žádná jiná politická síla, která byla schopna a ochotna tuto tvrdou a nevděčnou práci uskutečnit. Je nám líto, pokud naše chyby v rámci transformace někoho poškodily. Jsme však přesvědčeni, že pozitiva transformačního procesu jednoznačně převážila nad mnohými a nespornými negativy. Řekl jsem již, že na důležité křižovatce je naše politická strana a náš politický systém.

KnihaODS Kongres

44

27.3.2003 14:53

Stránka 44


Je tam i naše země. Právě teď se bude rozhodovat, zda zůstaneme chudou zemí na periferii Evropské unie, která bude mít stále o více než třetinu nižší životní úroveň v porovnání s průměrem unie. Iluze o penězovodu z Bruselu definitivně padly. Kopírovat Řecko, Portugalsko či Španělsko v jejich dohánění průměru unie prostřednictvím dotací je tedy vyloučeno. Buď se smíříme s osudem chudé periferie nebo předložíme program dohánění Evropské unie vlastními silami, vlastní přičinlivostí a vlastní aktivitou, která je tak v rozporu se socialistickou pasivitou a vyčkáváním na pomoc odjinud. Musíme jako země obstát v tvrdé soutěži a konkurenci. Dejme naší zemi a voličům jasný program postavený na nezbytných předpokladech rychlého pozitivního posunu naší země. Program postavený na zdravých veřejných financích, nízkých daních, efektivní veřejné správě, moderní infrastruktuře, fungujících a dostupných veřejných službách a především na kvalitním vzdělávacím systému. Vždyť koneckonců: Vzdělanější lidé jsou odpovědnější, což se promítne i v důchodovém, zdravotním a sociálním systému. Vzdělanější lidé více dbají na vzdělání svých dětí a podle sociologických průzkumů vzdělanější lidé jsou pravicovější. Proč to tedy nepřiznat, že jde i o stranický zájem Občanské demokratické stany. Mluvil jsem zde již o dvou předpokladech volebního vítězství nad socialisty: našem jasném vymezení se proti nim a budování šířeji přijatelné lidové strany. Třetím předpokladem vytvoření nesocialistické vlády je nalezení, oslovení a získání politických partnerů v naší části spektra. V tuto chvíli nevíme a ani netušíme, které strany v následujících letech zaniknou či vzniknou a kdo všechno by mohl být náš partner. Přesto bychom měli začít jedním základním postulátem: Sarajevo je minulé století, neztrácíme paměť, ale Sarajevo necháváme

za sebou, Sarajevo nebude řídit naši stranickou budoucnost. Jsme otevřeni komunikaci a spolupráci, protože chceme zastavit levici. Ta je pro nás hlavním protivníkem. Rádi bychom i od ostatních politických subjektů vpravo od středu slyšeli, že pro ně nejsme hlavním protivníkem my, ale česká levice! Jsme otevřeni a připraveni na příchod jednotlivců i celých skupin do naší politické strany. A to jak dosavadních nestraníků, členů jiných středopravicových stran a nebo i našich bývalých členů. Nesnědli jsme všechnu moudrost světa a proto jsme připraveni naslouchat i inspirujícím pravicovým myšlenkám z intelektuálních a akademických kruhů. Je to pro nás rozum zadarmo. Chceme společně budovat pól svobody, pól odpovědnosti, pól aktivity a činorodosti, který bude protipólem pólu závislosti, pasivity a omezení svobody jak jej reprezentuje česká levice tvořená socialisty a komunisty. Občanští demokraté nebyli a nejsou na kolenou. Jsme zakotvenou a etablovanou politickou stranou. Umíme se poučit ze svých chyb. Víme jak dál. Jsme viditelní na komunální i krajské úrovni. Máme kvalitní a nejpočetnější parlamentní zastoupení. Máme špičkového kandidáta na prezidenta a jsme jedinou stranou, která dokázala jasně a srozumitelně dát veřejně najevo, kdo je jejím kandidátem. Nebyli jsme a nejsme v krizi. Jsme na křižovatce. A víme, kterou cestou jít.

Jan Zahradil místopředseda ODS

Situace, kterou prožíváme, je jedinečná a neopakovatelná. Nejde o běžné volby nového předsedy strany, čtvrtého či pátého v pořadí, po desetiletích existence na politické scéně. Jde o hledání v této chvíli nej-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 45

POLITICKÁ DISKUSE

lepšího možného – zdaleka ne ideálního – řešení situace, která nastane poté, co čelo ODS opustí člověk, který ODS založil, vymyslel, či doslova vydupal ze země (nebo spíše z bývalého OF), který jí narýsoval jasné ideologické vymezení, který tak vytvořil skutečnou politickou stranu, hodnou toho jména, mající – po více než deseti letech – pevné a jisté voličské zázemí, sociální zakotvení i celostátní působnost. To neznamená, že by Václav Klaus mizel z české politiky – naopak všichni doufáme a v mezích svých možností také děláme vše možné pro to, aby již zakrátko mohl zaujmout ještě vyšší ústavní pozici, než zastával doposud. Nicméně jeho odchod z čela ODS bude doprovázen určitým přechodným obdobím, usazováním, možná i nejistotou, ať se nám to líbí nebo ne. Již dnes můžeme číst v novinách, že před volbou nového předsedy zuří v ODS nesmiřitelný souboj dvou frakcí. Bezesporu se – jak se v podobných případech stává – ukáže, že je všechno jinak, že volby nového vedení dopadnou také jinak, než předpovídají média a že zprávy o zuřivém frakčním boji se nepotvrdí. Nicméně tyto zprávy – spíše přání, která jsou otcem myšlenky – přece jen ilustrují jistou atmosféru a nevznikají v úplném vzduchoprázdnu. Čeká nás mimo jiné složité a citlivé hledání nové vnitřní rovnováhy ODS, tedy i rovnováhy mezi různými úrovněmi politických reprezentací (celostátní, a dnes již velmi viditelnou regionální a komunální) tak, aby mezi nimi nedocházelo k nedorozuměním a nejrůznějším pnutím a zároveň tak, aby se ODS nepřeměnila na korporativistickou federaci zájmových skupin, které se vzájemně vynulují. ODS musí být dobře vybavena na budoucí politické střety. Pohybujeme se ve dvojí rovině těchto střetů. První z nich je klasický střet pravo/levý, nejlépe symbolizovaný naším vymezením proti současné podobě ČSSD, resp. různým formám rudorůžových koalic, které mohou v bližší či vzdálenější

45 budoucnosti nastat. Různí módní či spíše postmoderní ideologové nás přesvědčují, že na politické ose dochází k zásadním změnám, že se smývá rozdíl mezi levicí a pravicí, že v éře „globalizace“ a „informační společnosti“ vše konverguje kamsi ke středu. Není to pravda. Rozdíl mezi dvěma zásadními koncepcemi fungování státu a společnosti je zde stále přítomen. Na jedné straně důvěra v přirozené, spontánně se vyvíjející procesy a instituce (jako je třeba trh) – na straně druhé sociální inženýrství se svou snahou vše řídit a regulovat. Na jedné straně finanční disciplína, postavená na jednoduché rovnici o výdajích, které se musí rovnat příjmům – na straně druhé bezuzdné utrácení na dluh s tím, aniž by bylo jasné, kdo to jednou zaplatí. Na jedné straně důsledná obhajoba prostoru svobody a demokratických mechanismů – na straně druhé nejrůznější ústupky a koncese zájmovým a nátlakovým skupinám. A tak by se dalo pokračovat dál. Na úrovni celostátní politiky jsme v totální opozici – poprvé za celou dobu své existence. Nemáme žádné závazky vůči komukoliv, nemáme již žádnou spoluodpovědnost za kroky této vlády. Máme jedinou odpovědnost – být jí důslednou a razantní, zároveň však pozitivně působící opozicí. Špidlova vláda prosazuje koncepci extenzivního sociálního státu, který již dnes opustila i západoevropská levice a stálého, neudržitelného zvyšování veřejných výdajů. Naším úkolem je porazit ji na jejím vlastním poli. Musíme se proto soustředit na ty oblasti, které byly a jsou považovány za doménu levice a které patří právě mezi výrazné konzumenty výdajů – jako je školství, zdravotnictví, sociální systémy. Nemůžeme zároveň lidi pouze strašit tím, že omezíme to či ono. Musíme umět představit vlastní řešení a přesvědčit, že tato řešení jsou elegantní, efektivní a především obecně „přátelštější“ k lidem, než neosobní byrokratická přerozdělovací mašinérie.

KnihaODS Kongres

46

27.3.2003 14:53

Stránka 46


Druhou rovinou politického střetu je naprosto zásadní spor o to, kde se bude rozhodovací pravomoc vykonávat – zda nadále na úrovni národního státu, či na úrovni evropského superstátu. Tento střet je pro naši budoucnost rozhodující. Není jediného důvodu, aby o naší fiskální politice, o našich daních, ale i o politice zahraniční a bezpečnostní, rozhodoval někdo jiný, než my sami. To se však lehce může stát. Kodaňský summit EU právě rozhodl o možnosti našeho přijetí do EU, byt za podmínek značně nevábných. Pokud však by však měla evropská unifikace pokračovat tak, jak si to například malují některé návrhy tzv. evropské Ústavy, připravované v evropském Konventu, pak vás ujišťuji, že bude úplně jedno, kdo vyhraje příští parlamentní volby – zda ODS nebo ČSSD. O důležitých věcech se totiž již bude rozhodovat mimo hranice tohoto státu. Je naším prvořadým úkolem upozornit naši veřejnost na toto riziko a pokusit se jej zastavit, nebo alespoň co nejvíce zbrzdit. Na tom není nic antievropského a neznamená to také, že bychom snad chtěli odmítnout vstup ČR do EU. Vyhrazujeme si však právo vlastního názoru na budoucí podobu evropské integrace, která je zcela opačná, než představy tzv. eurofederalistů v této vládě. Abychom v se nadcházejících letech mohli naplno věnovat těmto úkolům, musíme na to být dobře institucionálně, programově i personálně vybaveni. Můžeme samozřejmě zkusit rozbourat všechny naše struktury ve snaze postavit nové a lepší na zelené louce, ale nakonec stejně zjistíme, že to nefunguje a že nové instituce jsou jenom horší verzí těch starých. Nejsem proto stoupencem tohoto přístupu. Jsem však stoupencem toho, abychom rozhýbali soustrojí ODS tam, kde již poněkud zrezlo. Orgány ODS potřebují doladit a vylepšit, avšak nikoliv zásadně měnit. Potřebují být na všech úrovních naplněny lidmi zodpovědnými, výkonnými a důslednými, lidmi, kteří budou vidět a slyšet, lidmi, kteří budou zřetelně

formulovat politické názory. To se týká výkonné rady, stejně jako budoucí stínové vlády. Bez toho nám žádná „reforma ODS“ nebude nic platná. Především je ale nanejvýš zapotřebí, abychom se všichni zbavili některých zakořeněných zlozvyků a stereotypů chování, které se v ODS – zcela logicky jako v každé instituci – nahromadily za více než 10 let její existence. Z české politické scény nezmizíme. Může nás ale potkat jiný osud. Můžeme se zkusit svézt na módní vlně vágně rozbředlého evropanství, až nakonec budeme svou vizáží a svým slovníkem k nerozeznání od všech ostatních subjektů. Můžeme se dokonce zkusit odstřihnout od naší vlastní minulosti pod heslem nové ODS a věnovat se tzv. sebekritice, tak oblíbené disciplině totalitních funkcionářských partají. Ve snaze o novodobou politickou korektnost, ke které nás kdekdo vybízí, se nakonec můžeme stát nepříliš zajímavou, nepříliš provokující patnáctiprocentní stranou, která nevítězí ve volbách, ale trpně čeká, zda si ji vítěz voleb vybere do nějaké koalice. Druhou možností je cesta, vedoucí k silné a konsolidované straně, nejen k udržení, ale ke zvýšení jejího politického potenciálu tak, abychom opět na pravici hráli prim a vyhráli sérii nadcházejících voleb. K tomu nezbytně musíme nalézt nové, atraktivnější formy a styl, jak efektivně a přesvědčivě komunikovat naše politická témata s médii i s veřejností, ale jak začít stejně efektivně komunikovat i s jinými nesocialistickými stranami, jak v nich nalézt budoucí partnery a jak překonat osobní animozity. Zároveň musí být jasně řečeno, že se nevzdáme kontinuity s transformační dekádou 90. let, v níž ODS vznikla a na jejímž étosu se profilovala. Neopustíme také základní ideologický půdorys ODS jako strany pravicové, postavené na kombinaci konzervativních, liberálních a národních politických principů. Tuto druhou cestu, volím já.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 47

POLITICKÁ DISKUSE

Ivan Langer místopředseda ODS

Mirka Němcová, Petr Nečas, Mirek Topolánek nebo Honza Zahradil? I já si kladu otázku, kdo bude předsedou ODS. Přesto Vám nabídnu provokativní úvahu. Je důležité, kdo bude předsedou ODS. Ještě důležitější je, jaká ODS to bude. Nechci a nebudu hovořit o ODS, jako o nějaké abstraktní mase. ODS taková nikdy nebyla, a já věřím, že nikdy nebude. Budu mluvit o každém jednom členovi ODS. Budu mluvit o každém z nás. Když si otevřete kalendář CEVRO, který jste všichni dostali, na lednové stránce najdete slova velkého skotského ekonoma a myslitele Adama Smithe: „Tím, že jednotlivec sleduje vlastní cíle, často podporuje cíle společnosti efektivněji, než kdyby chtěl sledovat cíle společnosti.“ Adam Smith to možná říká jazykem 18. století. Přesto je to, co dnes potřebujeme slyšet. Přeloženo do jazyka 21. století: Každý z nás může udělat něco sám pro sebe. To, co uděláme pro sebe, bude ke prospěchu celé ODS. Úspěch ODS přinese užitek naší zemi. A svobodná, prosperující Česká republika je přesně to, na čem nám jako politikům záleží nejvíce. Právě k úspěchu každého z nás, k úspěchu ODS, směřuje projekt „Cesta k úspěchu“, který jsem Vám předložil. Odpověď na otázku, jak, kudy a kam má ODS pokračovat, jsem rozvedl ve dvanácti klíčových bodech. Dají se shrnout do dvou slov. ODS by měla být přesně taková, jaký chceme být každý – zdravý a bohatý. Koneckonců i filmový klasik Juraj Jakubisko říká – „Je lepší být zdravý a bohatý než chudý a nemocný“.

47 Jako lékař vím, že – zdravý organismus se rozmnožuje – zdravý organismus je v pohybu – zdravý organismus produkuje Buďme proto otevření novým členům i novým voličům Komunikujme lépe dovnitř i navenek Buďme přitažlivější v prezentaci našeho programu. Nebojím se říct – buďme více sexy! Bohatá ODS znamená – nejen bohatství myšlenkové i programové – znamená bohatství v nás, v členech – v našem nasazení – v naší vzdělanosti – v naší profesionalitě Přestože největší bohatství je v lidech, ODS musí být současně bohatá i ve svém jmění: ve finančních prostředcích, ve svém nemovitém majetku, se kterým bude dobře, prozíravě a zodpovědně hospodařit. Ono totiž platí: „bez peněz do politiky nelez“. K tomu, aby ODS byla zdravá a bohatá, nestačí sebelepší projekt. Musíme chtít. A každý. Musíme mít příležitost dělat něco pro sebe. A to je základní zadání pro nové vedení. Poskytnout kvalitní servis pro starosty, primátory, hejtmany, poslance, senátory, ale nejen pro profesionální politiky, nýbrž pro každého člena ODS. Máme totiž před sebou obrovský úkol – potvrdit výlučné postavení ODS na pravé části politického spektra, přesvědčit veřejnost, že je normální volit pravici a zejména přesvědčit, že řekne-li se pravice znamená to ODS. Pravice je dnes v opozici. Buďme opozicí se vším všudy. Se Špidlou se nedá. Se Špidlou se prostě nedá ani kolaborovat! Tudy vede cesta k dalšímu úspěchu – k úspěchu v příštích volbách – krajských, senátních, sněmovních. Nemůžeme mít jinou ambici, než zvítězit. A ve všech. Tato země si zaslouží pravicovou vládu! To je náš cíl.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

48

Stránka 48


Až dosud jsem hovořil o budoucnosti. Ten, kdo se dívá do budoucnosti, nesmí zapomínat ani na minulost. Na tomto kongresu odchází z funkce náš dlouholetý předseda. Zažili jsme spolu chvíle dobré i špatné. Většina z nás, jak tady dnes sedíme, si jistě pamatuje jeho pověstnou nespokojenost, na to jak nás v předvolebních kampaních často hodnotil a nepříjemně a profesorsky známkoval. Myslím, že je čas mu to vrátit. A dát panu předsedovi za jeho působení v čele ODS také známku. Dlouho jsem přemýšlel nad tím, jaká známka to má být…A pak mně to napadlo… Jediná známka, kterou si Václav Klaus zaslouží je tato známka. … Prezidentská známka! Bude-li ODS zdravá a bohatá, (i kdyby to za pár dnů třeba nedopadlo) dříve nebo později se takové známky určitě dočkáme.

Mirek Topolánek místopředseda Senátu

Quo vadis ODS aneb nový začátek Všechny vás zdravím a ještě jednou vám děkuji za výkon a skvělé výsledky v podzimních volbách. Potřebovali jsme to. I já bych se chtěl pokusit, pokud možno jasně a srozumitelně, přispět k naší vážné diskusi o dalším směřování Občanské demokratické strany. Chci přispět k diskusi, která předcházela tomuto přelomovému kongresu, provází jej a musí nepochybně pokračovat bezprostředně po jeho, jak všichni věříme, úspěšném zakončení. K diskusi, která není, jak někdy zjednodušujeme, dána pouze faktem, že na předsedu strany nekandiduje otec zakladatel, ideový vůdce, klíčová osoba české politické scény, člověk, kterého si vážím a jak pevně věřím, budoucí prezident republiky – Václav Klaus. Chci přispět k diskusi, která je vyvolána daleko

více potřebou, nebo možná spíše pocitem nutnosti změn po opakovaných volebních neúspěších ODS v klíčových volbách posledních let. Která je dána potřebou reflexe změněné situace na domácí i evropské politické scéně. Máme vůbec odvahu a sílu k takové diskusi? Jsme schopni vyjít z této fáze životního cyklu politické strany zdravější a silnější? Poslední měsíce, předvolební sněmy, ale i toto kongresové rokování mě přesvědčují, že ano. Jsme otevřenější, životaschopnější a silnější stranou, než jsme si sami mysleli a než naši političtí odpůrci doufali. A politické strany jsou fakticky buď silné, nebo mrtvé. ODS je dnes skutečně jedinou autentickou silou bránící svobodu a kapitalismus. Je jedinou občanskou nadějí a přes všechny turbulence a obavy je ve velmi dobré kondici. Máme poprvé od roku 1997 více než 20 000 členů, nemáme finanční problémy a po podzimních volbách, kdy jsme se dostali znovu na vzestupnou volební trajektorii, máme historicky nejvyšší preference po Sarajevu. Je ale pravdou, že tento bonus jsme získali hlavně díky naší jasné opoziční roli a díky výsledkům červnových voleb a obecně vnímaným hrozbám Špidlovy vlády. Co tedy způsobuje naši nervozitu, nejednotnost, kdo je fakticky naším největším soupeřem? Jsme to my sami. Naše hlasovací aliance, náš stereotyp, naše spoléhání se na překonané recepty, naše nedůslednost, naše lidská selhávání, náš strach ze změn a z budoucnosti. Řešením může být pouze naše odvaha, naše důslednost, naše síla a blood, sweat and teers! Krev, pot a slzy. Abychom mohli stanovit vizi, odpovídající strategii, účinnou taktiku a specifikovat postupné kroky, musíme provést analýzu stavu. Nemůžeme se vyhnout ani chladnému, profesionálnímu zhodnocení transformační dekády a naší unikátní, pozitivní a dominantní, nicméně našimi soupeři ost-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 49

POLITICKÁ DISKUSE

ře a nevybíravě napadané role v tomto období. Nechci volat po žádné tlusté čáře, nemíním zpochybňovat naše bitvy na poli interpretace devadesátých let. Sám se jich účastním a budu se jich účastnit. Přenesme je však spíše na odbornou úroveň. Našim stávajícím i potenciálním voličům jsou tyto pravdy těžce vysvětlitelné. My sami se těmito bitvami vyčerpáváme a čím dál tím víc svou obhajobou minulosti zapomínáme na budoucnost. Zbrojme na bitvy budoucí, neztrácejme síly a čas válčením bitev minulých. ODS vznikla před 11 lety ne proto, že by si ji někdo vymyslel a pak prosadil. Nebyl to human design, ale human action, a to na základě mohutné společenské poptávky. Zakladatelé tuto poptávku realizovali a naplnili očekávaným obsahem. Komu tedy ODS patří? Nám? Otcům zakladatelům? Ne! ODS patřila, patří a nepochybně musí patřit veřejnosti. Přesněji té její části, jejíž představy o společensko – politickém uspořádání našeho státu svým pravicovým, liberálně – konzervativním programem Občanská demokratická strana naplňovala a nadále musí naplňovat. Všem těmto lidem bylo a je společné to, že rozhodují a chtějí rozhodovat sami za sebe. Starají se o prospěch svůj a své rodiny a tím i prospěch obce a státu. Těmto lidem je svoboda jednou ze základních životních potřeb. Nechtějí návrat komunismu, ani socialismus ve všech jeho otevřených, či skrytých podobách. Proto nás volí! Naše stabilní ideové zakotvení a programové teze jim mluví z duše a oni chtějí, abychom vyhráli a naše společné představy realizovali. Tyto lidi naše vnitřní problémy nezajímají. Oni chtějí výsledky a ne řeči. Uvědomujeme si vůbec tuto naši roli a zodpovědnost z ní vyplývající? ODS je dnes, přestože je v součtu svých členů obou komor nejsilnější parlamentní stranou, v čisté a často říkáme konstruktivní opozici. Nechci analyzovat příčiny toho-

49 to stavu. Shoduji se s Václavem Klausem, že o našich prohrách rozhodly daleko více dlouhodobé společenské tendence a střednědobé faktory, než sebegeniálnější kampaně, a to jsem tu poslední – troufám si říci, že docela úspěšnou – sám vedl. Důležité je, abychom novou opoziční úlohu hodnověrně zvládli. Jak v poloze aktivního, kvalifikovaného a ostrého odmítání socialistických konceptů a blokování vpravdě orwellovských nápadů, tak v úrovni navrhování vlastních alternativ a jejich prezentace před veřejností. Ani na vteřinu nesmíme podlehnout pokušení participovat na nedokončených obchodech z dob opoziční smlouvy, případně na obchodech nových. Na středočeském regionu řekl Vlasta Tlustý velice pravdivou větu: „ODS je jedinou stranou s ručením“, myšleno s garancí pro občany. Obávám se někdy, abychom se nestali „stranou s ručením omezeným“, eseróčkem prosazujícím jednotlivé a partikulární zájmy zúčastněných a zainteresovaných na celostátní, regionální i komunální úrovni. Teprve toto by nás zničilo. Žijeme ve Špidlolandu a nejenom pro nás, ale především pro celou řadu českých občanů všech profesí, pro všechny občanské skupiny, od podnikatelů, přes zaměstnance, až po důchodce je to frustrující. Sledují kroky stávající socialistické vlády s velkými obavami a jedinou nadějí jsme pro ně my. Nesmíme tato očekávání zklamat! Nemohu se nevyjádřit k našemu postoji k Evropské unii, respektive názoru ODS na vstup České republiky do EU. Sdílím všechny naše výhrady a tušené i netušené dopady našeho vstupu a nemíním Honzovi Zahradilovi fušovat do řemesla. Po návštěvě Strassbourgu a Evropského parlamentu se můj pohled ještě vyostřil. Ano, opravdu hrozí, že naše příští vítězství ve volbách do Poslanecké sněmovny může být vítězstvím Pyrrhovým a o všem důležitém budou rozhodovat v Bruselu. Ano, skutečně zafungoval gyroskopický efekt v tom smyslu, že ná-

KnihaODS Kongres

50

27.3.2003 14:53

Stránka 50


mi podepsaná asociační dohoda byla dohodou s jiným seskupením, že se Unie pohnula pro nás nepřijatelným směrem a pro nás je stále obtížnější tento pohyb směrem ke Spojeným státům evropským akceptovat. To, že bychom evidentně vyjednali, nebo alespoň vyjednávali lepší podmínky musí být dnes jasné nejenom našim voličům. Přesto, a nebo právě proto se musíme před referendem ke vstupu do EU vyjádřit jednoznačněji, než opakovat obligátní „ano, ale“..., a to nejenom proto, že naši voliči už se většinově rozhodli. Existují pouze dvě možnosti a já se přimlouvám pro alternativu „ano a“.... To „a“ znamená ostrou kritiku, aktivní vysvětlování našeho pohledu, vlastní představu integrace, či spíše návratu k původním hodnotám a ve spolupráci s dalšími partnery v Evropě jejich prosazování v Eurolandu. Současně to znamená vyhrát jak volby do Evropského Parlamentu, tak volby do Poslanecké sněmovny. Vždyť vůbec nejhorší variantou ze všech by pro nás pro všechny bylo žít v socialistickém Špidlolandu podřízeném federalistickému Eurolandu. To si snad nezaslouží ani naši političtí odpůrci! A tím definuji náš jediný a prvořadý CÍL. Základním postulátem politické strany je získání co největšího podílu na moci k realizaci programu a naplnění slibů voličům. Strany, které tvrdí něco jiného, buď lžou, a nebo to nejsou strany. ODS nemůže mít jiný cíl, než je vítězství ve všech následujících volbách a tomuto cíli musí podřídit vše ostatní. To by mělo být alfou a omegou všech našich diskusí! Stranická struktura, komunikační systém, způsob prodeje programu, politický marketing, chování k jednotlivým hráčům na politické i občanské scéně, mediální politika a získávání peněz na to všechno musí být pouze nástroji k naplnění tohoto cíle. O svých preferencích v těchto oblastech budu ostatně hovořit zítra ve svém kandidátském projevu. ODS tedy nepotřebuje novou ideologii. Má svůj, a nechci aby to znělo jako adora-

ce, má svůj klausismus. Pouze nesmíme připustit opakování situace z britské Konzervativní strany, kdy baronka Thatcherová, vyštípaná z aktivní politiky, kromě své osobnosti odnesla s sebou i část thatcherismu, což vrhlo tuto stranu do dlouholeté personální, ale i ideové mizérie. V ODS se to nesmí stát. ODS také nepotřebuje kompletně nový program. V tom stávajícím najdeme i podporu rodiny a vzdělání, i protikorupční boj, i sociální politiku. Musíme toto dobré zboží pouze lépe zabalit a prodat. Hlavně však musíme sami, a to na všech úrovních tento program prosazovat v praxi. Jinak zůstane cárem papíru. ODS nepotřebuje fakticky ani nové tváře a to neříkám jenom proto, že jsem se ráno podíval do zrcadla, potřebuje nové osobnosti. Osobnosti, které ji převedou postklausovským obdobím, vytvoří současně k základům stavby přidanou hodnotu, stmelí křídla, vrstvy, skupiny. Osobnosti, o nichž budeme věřit, že přivedou ODS k vítězství. To je přece hlavní úkol tohoto kongresu a já pevně věřím, že to zvládneme. Chtěl bych závěrem poděkovat Václavu Klausovi za jeho průkopnickou práci a hlavně za mimořádnou míru trpělivosti, kterou musel prokázat spoluprací s lidmi jako jsem já. Jsem pyšný na to, že jsem s ním mohl pracovat. Jsem hrdý na Občanskou demokratickou stranu, kterou vybudoval. Včera začal Václav Klaus tento kongres mottem „Vstříc novému osudu“. Já bych v kontextu všeho, co jsem řekl, použil spíše sousloví NOVÝ ZAČÁTEK.

Martin Říman poslanec PČR

Počátkem listopadu jsem si dovolil rozeslat mezi členskou základnu svůj materiál. Ohlas, převážně pozitivní, mě velmi mile překvapil a utvrdil mě v přesvědčení, že v širo-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 51

POLITICKÁ DISKUSE

ké členské základně je hlad po vážné diskusi, že členská základna není pasivní, spíše, když si na to občas stěžujeme, problémem je to, že takovou debatu nikdo neorganizuje. To úvodem. Rád bych nyní hlouběji diskutoval dvě témata, o kterých jsem se zmínil v uvedeném textu. Prvním okruhem jsou otázky vnitřních mechanismů ODS. Pro omezený prostor diskusního příspěvku se soustředím na nejčastěji skloňováno slovo – komunikace – a to jak navenek, tak dovnitř ODS. Většina z nás vnímá dialog s veřejností především skrze masová média. Jejich dopad je samozřejmě obrovský, ale opravdu o všem rozhoduje jen vystoupení na Nově? Nemyslím si to. Podívejme se na komunální volby. Je evidentní, že naši dlouhodobě úspěšní starostové dokáží ovlivnit výsledky o mnoho procent. Proč v jedné obci máme 10 a ve vedlejší 40%? A ten úspěšný starosta určitě nikdy nebyl ani vteřinu v hlavních zprávách. Když se někdy dívám, kde máme my, poslanci a senátoři, umístěné své kanceláře, mám pocit, že občas sdílíme Cimrmanův názor ze hry Hospoda na mýtince: „chtěl mít hospodu, ale nechtěl, aby mu tam chodili lidi“. Jsem přesvědčen, že ODS se musí zabývat projektem, jak se dostat skutečně, reálně mezi lidi, nejen skrze obrazovku a nejen před volbami. Navrhuji zřízení trvalých informačních center, minimálně v rozsahu okresních měst. Odmítám argument, že by to bylo příliš drahé. S tím pak samozřejmě souvisí i nutnost vytvořit celé spektrum informačních materiálů pro veřejnost. Podmínkou ovšem musí být pravidelnost a soustavnost, nikoliv nahodilost a kampaňovitost, jak tomu bylo dosud. A teď ke komunikaci dovnitř ODS. Nejde zdaleka jen o to, abychom o sobě navzájem takzvaně věděli, i když i to je důležité a mne jako poslaneckého benjamínka například překvapilo zjištění, že se nikdy

51 nesešel poslanecký a senátní klub, že není běžné navzájem konzultovat stanoviska k zákonům. Jsem si jist, že by bylo velmi užitečné, aby se takové schůzky konaly pravidelně. A zdaleka neplatí to jen pro tato dvě tělesa v rámci struktury ODS. Jednou z nejdůležitějších součástí vnitrostranického života je bezpochyby pravidelná diskuse o významných věcných otázkách.To je mechanismus, který činí stranu živým, vzájemně propojeným organismem. Uvedu příklad. Za půl roku se bude konat referendum o našem vstupu do EU. ODS nepochybně dá svým voličům určité doporučení. Neměli bychom toto stanovisko hledat společně, mozky 20000 členů ODS, ne jen několika, členů grémia nebo výkonné rady? Jsem hluboce přesvědčen, že měli. ODS potřebuje rozhýbat pasivitu, potřebujeme vtáhnout každého člena do rozhodovacího procesu. Navrhuji, aby se vedení obracelo na členskou základnu s takovými otázkami. aby byla vedena obousměrná diskuse a především, aby její závěry byly brány vážně. Protože není pravda, že názor předsedy nebo místopředsedy je automaticky 10x geniálnější než názor řadového člena. Každý člen ODS má právo, aby jeho hlas byl slyšen a byl respektován, aby nás jeho názor nezajímal jen jednou za dva roky na kongresu. Druhé téma, ke kterému se chci jasně vyjádřit, shrnuje věta kterou jsem uvedl ve svém textu: ODS se musí ztotožnit s myšlenkou, že její opoziční role může skončit nejdříve po příštích volbách. Možná, že mnozí z Vás si říkají, že to je vlamování se do otevřených dveří. Ano, z dnešní okamžité perspektivy se to tak jevit může. Jenže to může brzy přestat platit. Jen v 1. pololetí příštího roku nás čekají dvě tak významné události – volba prezidenta, referendum o vstupu do EU – že mohou změnit politickou mapu země způsobem, který nás bude do zdánlivě „státotovorné“ role tlačit.

KnihaODS Kongres

52

27.3.2003 14:53

Stránka 52


Přesto, nebo právě proto ODS nemůže hledat jiný scénář a přijetí odpovědnosti v jakékoliv formě musí předcházet položení otázky voličům, zda si přejí změnu. Proč? Socialisté vládnou naši zemi již pátým rokem. Země stále více a více ztrácí institucionální bonus předchozích pravicových vlád, který ještě relativně dlouho zajišťoval vcelku úspěšný chod ekonomiky a společnosti navzdory permanentním pokusům socialistické vlády o opak. Ale za pět let se socialistům podařilo nasypat do soukolí mnoho písku. V podobě masivních regulací, neuvěřitelného zbytnění byrokracie, deficitního financování. Díky Špidlovým asociálním experimentům i v podobě ztráty obyčejné, ale o to důležitější lidské motivace. Nyní již ČR není na setrvačné dráze pravicové politiky, ale veskrze socialistické. Návrat zpět není uskutečnitelný jen mělkou, formální obměnou administrativy. Je možný jen hlubokými, nekompromisními, politicky vybojovanými řezy do živého masa selektivních výhod a strnulých institucí. Takové řezy jsou uskutečnitelné jen za předpokladu, že: – Máme k nim mandát a ten lze získat jedině ve volbách. – Vláda není zoufalý kompromis, ale odhodlaný tým nemyslící jen na to jedno – příští volby. ODS se může vrátit do vlády až tehdy, bude-li si jista, že obě podmínky jsou splněny. Pokud by tak učinila dříve, její hodnověrnost a schopnost realizovat vlastní program se bude rovnat nule. Argumenty o zadržování levice, stabilitě státu atd. již neplatí. Dnes už bychom byli jen vykonavateli cizí vůle. V levicovém vlaku nelze jet doprava. Nasednout do něj můžeme, až nám voliči řeknou, že si přejí přehodit výhybku. Až my vlastní prací dokážeme jim i sobě, že na to opravdu máme. A já věřím, že na to máme a budeme mít i po tomto kongresu.

Teď už nepůjde o to, zda budou či nebudou komunisté takzvaně legitimizováni. Oni již jsou a berme jako fakt, že pokud v příštích volbách získají spolu s ČSSD 51%, bude této zemi vládnout už ne růžová, ale krvavě rudá koalice. Naší historickou úlohou a odpovědností před celou společností je tomuto fatálnímu nebezpečí zabránit. Není nikdo jiný v této zemi, kdo ji může splnit. Na to mysleme vždy, když nás touha po získání krátkodobé výhody požene udělat s nimi obchod. Voliči to vidí a neodpouštějí. A dělají dobře. Asi každý vnímáme tento kongres jako odrazový můstek k vítězství v příštích volbách. Aby tomu tak mohlo skutečně být, musí být základem politiky ODS zřetelně od sebe oddělovat dva mimoběžné světy – svět socialismu a svět svobody. Tak jako nikdy předtím, ani dnes neexistuje třetí cesta, neplatí oprášené teorie konvergencí, oděné do frází o stírání rozdílů mezi pravicí a levicí. Naopak, vypjaté Špidlovo levičáctví hloubí příkop a naší úlohou jej není zasypávat. Naší úlohou je přesvědčit občany, že pravda je na té naší straně.

Jan Klas poslanec PČR

Jako účastník všech dosavadních kongresů, a jako dlouholetý člen výkonné rady, spojuji s tímto kongresem zvláštní očekávání. Nikoli obrat ani zlom, ale ráznější a důslednější pokračování v cestě, kterou jsme v první polovině devadesátých let minulého století úspěšně nastoupili a po níž jsme, dle mého názoru, nekráčeli potom stejně úspěšně. Pojmenovat příčiny proč se tak stalo, znamená nikoli podlehnout sebemrskačským náladám, nýbrž zabezpečit, aby tyto příčiny byly napříště vyloučeny. Proč jsme byli úspěšní? Protože jsme měli jasný a srozumitelný program, na němž se dodnes nemusí nic měnit. Zároveň s tím

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 53

POLITICKÁ DISKUSE

jsme obdrželi další dar: charisma Václava Klause. Charisma spočívá v tom, že program a slib, jenž dává občanům charismatický politik, vyvolává důvěru, souhlas a voličskou podporu. Byla to zásadní výhoda v situaci, kdy jsme občanům nic jiného, než sliby, nemohli nabídnout. Málokdo z těch, které si charismatický politik získal, dovedl domyslet, jak těžké bude sliby uskutečnit, jak pomalu to půjde navzdory všem výzvám k rychlému postupu, a jak velké nároky to bude klást na každého jednotlivce. Charismatická osobnost – ať chce nebo nechce – napovídá možnost zázraku. Jenže zázraky se nekonaly, ba naopak: teprve světlo, které otevřená společnost vrhla na různé oblasti života, na privatizaci, na nefunkčnost některých oblastí státní správy, soudů i na nedostatky samého zákonodárství, obnažilo šíři a hloubku demoralizace a úpadku, zaviněných čtyřiceti lety komunistického panování. Samo budování kapitalismu bez domácího kapitálu bylo zásadní praktickou obtíží, na jejíž překlenutí neměl nikdo návod, daný předem. Všechna dodatečná moudra opožděných kritických znalců jsou tlachy kaprálů, kteří se po bitvě cítí generály. Máme všechny důvody být na svou úlohu především v první polovině devadesátých let hrdí. Schválně nechci mluvit o tom, jak situaci komplikovali naši odpůrci. Měli to takříkajíc v popisu práce. Považuji naopak za správné poukázat na to, v čem jsme selhali my sami. V polovině devadesátých let totiž nadešla chvíle, kdy občané – a mezi nimi mnozí naši voliči – začali srovnávat se skutečností nejen náš program a sliby, ale také své vlastní vidiny zázraku, a zjišťovat, že skutečnost za zázrakem nejen povážlivě pokulhává, ale většinou s ním nemá vůbec nic společného. V té chvíli, podle mého názoru, jsme ne vždy projevili pochopení pro takové zjištění, a ne vždy usilovali o přísnou a nesmlouvavou vnitřní kritiku, daleko náročnější a důraznější, než nám adresovali ti,

53 kdo nám nepřejí. Taková vnitřní kritika a autokritika, projevená nahlas, by nás neoslabila, nýbrž naopak učinila v očích občanů věrohodnějšími a přesvědčivějšími. Místo toho jsme v roce 1996 vykročili do voleb s nabubřelým a nafoukaným sloganem „Dokázali jsme, že to dokážeme“, jehož autorem byl Josef Zieleniec, pozdější farizejský kritik ODS. Mnozí z nás si jistě pamatují, že jsme o svých pocitech nespokojenosti se stavem věcí v naší straně mluvili, bohužel jen v kuloárech a potichu. Než stačily tyto pocity uzrát natolik, aby mohly být politicky artikulovány, došlo k sarajevskému rozchodu koalice. Vzniklá atmosféra byla svrchovaně nepříznivá pro vnitrostranickou diskusi a kritiku, zaměřenou do vlastních řad. Přenechali jsme ji lidem mimo naši stranu. Prožitek politického oslabení vedl dokonce k tomu, že jsme se zapouzdřili a v dialogu byli ještě podrážděnější a hněvnější než předtím. Výsledek voleb v roce 1998 byl pro nás v tehdejší situaci velmi dobrý. Politická prozíravost, především Václava Klause, dovedla omezit škody, plynoucí z nástupu sociálnědemokratické vlády. Opoziční smlouva byl však náš poslední, byť i jen relativní a ambivalentní úspěch. Relativní tím, že byl docílen po volbách, které jsme nevyhráli, a ambivalentní tím, že mnozí naši voliči a členové tento náš krok nepochopili a nepřijali. ODS se postupně vyvinula ve stranu, s níž na celostátní úrovni nechce nikdo koaličně spolupracovat. Neuspokojivé je podle mě vysvětlení, že to zavinili naši odpůrci, včetně takzvaných nezávislých žurnalistů. Je zásadní se těchto nedostatků v budoucnu vyvarovat. Charisma Václava Klause, jemuž všichni vděčíme za založení a myšlenkovou náplň našeho stále aktuálního programu, vedle své inspirující síly a neoddiskutovatelného pozitivního vlivu, projevilo i své méně výhodné stránky: nedokázali jsme tváří v tvář této osobnosti vyslovit kvalifikovaně, otevřeně a jednoznačně své přesvědčení o tom, že ne-

KnihaODS Kongres

54

27.3.2003 14:53

Stránka 54


máme-li na současné celostátní politické scéně žádného potenciálního koaličního partnera, není udržitelné obviňovat z toho stále ty druhé a nezeptat se, zda se na tom svými postoji, nepodílíme i my sami. Předseda ODS Václav Klaus ve své funkci končí. Je spravedlivé poděkovat mu a nestěžovat si, že je takový, jaký je. Kdyby byl jiný, nebylo by úspěchů, kterých dosáhl a jichž jsme dosáhli s ním. Popřevratová úloha charismatických politiků se však vyčerpala. Dál musíme jít bez Václava Klause. Nastává období týmové práce, která naváže na dědictví první poloviny devadesátých let. Tehdy jsme dokázali oslovit a získat jako voliče dokonce i občany, kteří s námi souhlasili třeba jen na padesát procent. V bojovných střetnutích jsme uměli poukazovat hlavně na to, v čem se kdo s námi neztotožňuje. To je známka vnitřní soudržnosti a stability. Nic však z ní nebude, když ty, kdo nejsou ve všem všudy s námi, oslovíme zdůrazněním toho, co nás spojuje. Schopnost vyjednat kompromis není v rozporu se schopností trvat na svých názorech a nerozplynout se v názorech svého protějšku. Předpokládá správně rozpoznat, co je nejdůležitější, co méně důležité a v čem můžeme, nebo musíme, ustoupit. Předsevzetí neustoupit nikdy v ničem je sterilní a špatné strategicky, i takticky. Srozumitelní se však můžeme stát hlavně nastolením ovzduší otevřené pracovní kritiky. Neznamená to připustit bezbřehost a chaos. Právě proto zastávám mínění, že by byla chyba propadnout módnímu volání po takzvaných nových tvářích. Zkušený politik ODS, který na vlastní kůži prodělal různé nemoci začátků, zažil a překonal prvotní opojení mocí a přesvědčil se, kam vede špatně chápaná loajalita a autocenzura, bránící názorové výměně a kritice, je lepší zárukou než ten, o němž víme málo a který se představuje jako údajně nepopsaný list. Cesta, ležící před námi, je nesnadná. Chceme pracovat a pracovními výsledky,

každým svým činem dokázat občanům, že jsme hodní jejich důvěry víc, než jiné strany. Tím zároveň říkám, že vidíme sami sebe kriticky a že nepotřebujeme, aby naše chyby pojmenovávali jiní. Musíme to umět dřív, než oni, a lépe. To je dosažitelný cíl. Spočívá jen v našich rukou. Podaří-li se nám tento proces, který nazývám vnitřní kultivací, budováním vnitřní kultury, není možné, aby si toho nevšiml občan a volič, a nedal nám svou důvěru. Musíme vykonat tento vstřícný krok vůči nespokojeným. Je jich po zákonu života stále dost. Jsou mezi nimi nepochybně i věční kverulanti, zapřísáhlí stoupenci socialistické utopie a praktičtí vyznavači asociálních postojů. Převahu však mají řádní občané, nebo ti, kdo jimi upřímně chtějí být. Nebudeme jim vysvětlovat, že za to, co se jim nelíbí, vůbec nemůžeme. Budeme jim říkat, a ještě raději skutkem předvádět, co a jak se dá napravit. I malé kroky ve správném směru jsou přesvědčivé. Naše nespokojenost se sebou samými a z ní vycházející sebereflexe a snaha o neustálé zlepšování naší strany a našeho programu a našich konkrétních kroků je klíčem ke sblížení s řádnými občany, kteří patří mezi potenciální příznivce našeho liberálně konzervativního programu. Je jich daleko víc, než svědčí průzkum a statistiky. Je jich jistě víc než třicet procent. Zdravou nespokojenost se sebou, a s námi všemi, která charakterizuje každou tvůrčí práci, a tedy i tvorbu politiky, to je vlastnost, kterou přeji sobě i vám.

Vlastimil Tlustý předseda Poslaneckého klubu ODS

Když jsem se před 10 lety v jedné americké bance školil na manažera, zaznamenejte že ne na politika, můj kolega měl před sebou velkou tabuli, která měla nadpis „šest

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 55

POLITICKÁ DISKUSE

fází řešení problému“. Fáze první nadšení, fáze druhá ztráta iluzí, fáze třetí panika, fáze čtvrtá hledání viníků, fáze pátá potrestání nevinných a fáze šestá zvláštní odměny a vyznamenání pro ty, co se nezúčastnili. Když jsem chodil včera mezi Vámi, hledal jsem u každého z Vás odpověď na otázku, ve které jste fázi. A myslel jsem si jako statistik, že se ukáže, že většina z nás je v jedné z těchto fází. Považuji za potřebné Vám jako statistik sdělit, že jsem dospěl k závěru, že jsme všichni ve všech těchto fázích, každý z nás sice v jiné, nicméně, že všechny tyto fáze si všichni z nás ve svých myslích spojují s otázkou „kdo“. Já Vám v tom nechci bránit, já Vám chci jenom navrhnout, aby jste k té otázce přinejmenším přiřadili, pokud možno předřadili otázku „kam“ a „s čím“ a až budete znát odpověď na otázky kam a s čím aby jste hledali odpověď na otázku kdo. Kdo jsme, odkud přicházíme a s čím přicházíme, je přece absolutně zřejmé a nikomu a ani sobě to nemusíme objasňovat. Měli bychom ale české veřejnosti říci, kam ji chceme vést. Co této veřejnosti chceme navrhnout. Když jsem prováděl průzkum stavu našich myslí, tak jsem hledal dominantní slova. Někteří moji předřečníci použili slova jako neklid, nejistota a strach. Já jsem nacházel slovo obava, a tak mi dovolte vyřknout, že se na tomto kongresu obávám, že se obáváme. Dovolím si pojmenovat tři nejčastější obavy, které jsem zaregistroval a také se je pokusím vyvrátit. Obava první: někteří z nás se obávají toho, že odchází otec zakladatel. Obava druhá: jiní se obávají toho, že dohody budou fungovat,další se zase obávají že dohody nebudou fungovat. Třetí obava zní, že to co stojí před námi, nebude snadné a obáváme se, že Ti kteří na tomto kongresu budou zvoleni, to nebudou mít snadné. Nyní pokus o vyvrácení té první obavy. Já se domnívám, že předseda Václav Klaus nikam neodchází, že nás neopouští, že pou-

55 ze jde reprezentovat ODS jinam. Jde prokázat, že Občanská demokratická strana se nevzdává ani v menšině, jde prokázat, že Občanská demokratická strana nechce dovolit socialistům, komunistům a dalším levicovým silám v této zemi, aby si vyhandlovaly svého prezidenta. A chceme-li, aby Václav Klaus reprezentoval všechny občany České republiky, prostě musíme vzít na vědomí, že nemůže reprezentovat jenom občany Občanské demokratické strany. Nechápu ty, kteří se pokouší Klause zříci. Jednak to nejde, prostě proto, že je součástí ochranné známky ODS. A pokud tady byla použita symbolika poštovní známka, která se mi mimochodem líbí, myslím že mnohem důležitější je ochranná známka, která musí být v České republice a české politické scéně uchována a dále zhodnocována, a to je ochranná známka celé ODS, jíž je Václav Klaus přeci jasnou součástí. Těm z Vás, kterým stejně nedá pokoj otázka zřeknutí se či nezřeknutí se Václava Klause bych doporučil se podívat do Lidového domu. Podívejme se, co způsobuje v Lidovém domě zoufalá snaha Špidly a některých dalších zříci se Zemana. Ponechme tyto šílené pokusy Špidlovi a Lidovému domu. Nesnažme se je v tomhle napodobit. A proto v tuto chvíli mi dovolte, abych Vám navrhl usnesení, které by podle mého názoru měl tento kongres přijmout: „Kongres ODS vítá návrh Václava Klause na funkci prezidenta republiky podaný poslaneckým a senátním klubem ODS. Kongres ODS označuje Václava Klause za jediného kandidáta v nepřímých i v případných přímých volbách prezidenta republiky, a proto vylučuje podporu jakémukoliv jinému kandidátovi“. Taťko Klausi, my Vám děkujeme! To už není součást usnesení. Nyní k té obavě druhé, která skoro bych řekl tiká v tomto kongresu. Obava z toho, že dohody buď budou nebo nebudou fungovat. Já bych chtěl vyjádřit svou víru a toto slovo volím záměrně, že ODS je strana samostatně myslících lidí, která ani ničím jiným ne-

KnihaODS Kongres

56

27.3.2003 14:53

Stránka 56


může být, když se obracíme na voliče, kterými jsou samostatně myslící lidé, a protože tomuto věřím, tak si myslím, že žádné dohody fungovat nemohou. A pro ty z Vás, kteří se přesto pokoušejí je vytvářet, mi dovolte říct výzvu: „opatrně s vytvářením bloků a antibloků“. Bloky jsou v politické straně týmž, čímž jsou monopoly na trhu. Jsou narušováním konkurence, jsou nekalou praktikou. Jejich uplatněním na konci vždy dochází k poškození zákazníka, v našem případě voliče a občana. Bloky, monopoly, zákulisní dohody jsou nejlepším začátkem konce. Proto navrhuji, aby pokračovalo odhodlání ODS, ke kterému již výkonná rada přistoupila, aby v ODS při volbách kohokoliv, kamkoliv byl uplatňován princip všečlenských voleb, protože nás není tolik, aby se to nedalo zorganizovat a protože jedinou obranou proti blokům a monopolům jsou takovéto všečlenské nebo všeobčanské volby. K obavě třetí: obávat se toho, co přijde je zbytečné. A navíc to, co přijde přeci souvisí zejména s tím, co přinesou Ti, co přijdou. To, že to nové vedení nebude mít lehké, je přeci absolutně jasné, a proto závidím těm, co si myslí, že změna vedení ODS se rovná vyššímu volebnímu zisku ODS a posílením ODS. Z onoho manažerského školení vím, že podobné změny jsou prostorem k něčemu opačnému a proto Vás všechny prosím, abyste to novému vedení usnadňovali. K hledání toho, kam půjdeme doporučuji říci velmi jednoduchou větu: „Chceme zodpovědně spravovat tuto zemi“. Chceme ze Strakovy akademie vyvést nezodpovědného Špidlu. Chceme, aby slovo spravování věcí veřejných získalo původní význam. Chceme zastavit rabování, protože to, co se odehrává za vlády Špidly a spol. už ničím jiným není. Nyní zmínka směrem dovnitř ODS a bude velmi krátká. Já si totiž myslím, že stačí, když uvnitř ODS budeme lépe dělat to, co říkáme. To co říkáme, říkáme dobře a dlouho. Prostor pro to něco říkat lépe ne-

ní u nás moc velký. Je pro nás docela velký prostor to sami lépe realizovat. Nabídněme proto všem, kdo mají blízko k pravici, aby vstoupili do ODS a nabídněme všem, kteří chtějí vyvést Špidlu ze Strakovy akademie, naše spojenectví, protože o to půjde v příštích volbách, ač se uskuteční kdekoliv. Tento kongres je podle mého názoru jedním z bodů cesty, na kterou se vydáme, cesty k zodpovědné správě věcí veřejných. Hledáme podle mého názoru nového předsedu vlády. Hledáme tady novou vládu. Hledáme tady lidi, kterým veřejnost bude důvěřovat, že jsou těmi, kteří veřejné věci spravovat umějí. Proto nepřipusťme, aby volby, které tady proběhnou, byly v jakémkoliv smyslu považovány za volby dočasné. Abychom tady v jakémkoliv smyslu hledali nějaký překlenovací most, nějaké dočasné řešení. My tady přeci mezi sebou máme dost schopných kandidátů, kteří jsou kandidáty na trvalé vedení ODS, kteří mohou nejenom předstoupit před Vás, ale i před celou českou veřejnost a nabídnout, že jsou tím ručením, o kterém tady mluvil předseda senátního klubu Mirek Topolánek, když mi sice něžně, ale přesto ukradl část mého projevu. Mám mezi těmi kandidáty své favority, nebudu je jmenovat. Právě proto jsem tady mluvil o blocích a antiblocích. Nicméně nabídnu Vám kritéria pro jejich hledání. Jsou zřejmá. Je to to ručení, je to ochota ke spolupráci nejenom s námi uvnitř ODS, ale i vně ODS, je to odhodlání k dosažení cíle, který jsem tu pojmenoval a to je návrat vlády do rukou zodpovědných lidí. Chtěl bych, aby jste všichni věděli, že mezi kandidáty, kteří se tady ucházejí o všechny možné funkce, nemám žádného nepřítele. Pokud ano, teď je chvíle se přihlásit, a protože se nikdo nehlásí, zopakuji zejména postoj můj, já nikoho z kandidátů nepovažuji za svého nepřítele a prosil bych, aby vy všichni, co používáte ve svých projevech „boj“ nahradili slovo „soutěž“. Boj je totiž něco definitivního, něco zničujícího,

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 57

POLITICKÁ DISKUSE

něco po čem jeden umírá a druhý přežívá. Já si myslím, že v politice toto slovo nemá místo. V politice se má používat slovo soutěž, která je nekonečná, jenom v ní někdo jednou zvítězí, podruhé prohraje. Na závěr Vám chci říci, že jsem se nepřijel na tento kongres ucházet o žádnou funkci. Ať z tohoto kongresu odjedu s funkcí či bez ní jedno vím zcela jistě. Vedení, které z tohoto kongresu vzejde, může mít jakékoliv sestavení a umíte si představit to nekonečné množství kombinací, které před sebou máme. Chci vyslovit svou podporu vedení ODS, ať bude sestaveno vaším hlasování jakkoliv, protože chci, aby po roce 2002 nejenom já, ale celý poslanecký klub ODS dělal to, co dělal zřetelně po roce 1997. Podporoval celou ODS. A úplně na závěr, aby to mělo nějaké symbolické ukončení. Já, když z Poslanecké sněmovny po poslouchání těch strašných projevů, kde se pokouším pochopit věty jako, že „položkám finančního charakteru ve státním rozpočtu je třeba věnovat zvýšenou pozornost“ a nebudu citovat další, které tam zaznívají. Když jezdím na setkání s Vámi, když se snažím vzpamatovat se z těch hrůz, které tam prožíváme, tak si vykřikuji v autě úryvek z jednoho starého hitu a já bych Vám ho tady trošku zmodifikoval. A škoda, že mi Walter Bartoš nemůže zahrát na basu, zní to: „Věci přeci mají řád a smysl, měla by je mít i naše mysl“.

Věroslav Seidl OS ODS Louny

Vždy jsem byl velkým příznivcem našeho předsedy Václava Klause. Vždy jsem se za něj bil jako lev. Celou transformaci naší společnosti dělal dle mého názoru jak nejlépe to šlo a že to neměl jednoduché, když pracoval s takovými lidmi jako byli pánové Lux, Ruml, Pilip a další, je nám asi všem jasné.

57 Transformace našeho hospodářství však nebyla a není jednoduchá. Zvláště přesuny majetku od státu do privátních rukou a zmírnění majetkových křivd s sebou přinesly prostor pro naše některé ne zcela čestné spoluobčany, prostor pro sebeobohacení a křivdy nové. Rovněž zastavení „žití na dluh“ a vznik tržního hospodářství přeci jen pro někoho přinesl více starostí a zhoršení životní úrovně. Ve společnosti se vžilo zcela nesmyslné heslo – za všechno může Klaus. Byť je to jakkoliv nesmyslné a je to srovnatelné s pomluvou, není proti tomu obrany. Ano, náš pan předseda se stal obětí transformace a je nám i jemu již jasné, že ani další volby s ním nevyhrajeme. Jsem proto rád, že již na předsedu nekandiduje. Přesto si bez něj další dobré fungování ODS dovedu jen těžko představit. Jsem tedy zastáncem, aby se stal čestným předsedou a věřím, že i nové vedení ODS bude jeho názorům naslouchat. Rovněž podporuji jeho kandidaturu na prezidenta, neboť je to člověk s obrovskými znalostmi, mezinárodním kreditem i zkušenostmi v politice. A jak dál v ODS? Když prohrané volby a výměna předsedy, tak tedy výměna celého vedení včetně výkonné rady. Vyzývám proto dosud nerozhodnuté členy výkonné rady, aby i oni nabídli své funkce k novému zvolení. A náš program? Ten bych doplnil o jeden bod: zrušit Senát! Jsem přesvědčen, že Senát na naší politické scéně již v dnešní době, ale zvláště po budoucím zavedení přímé volby prezidenta, nemá opodstatnění. Říkat si ústavní těleso a „mít v zádech“ procento takové účasti voličů jaká byla minule, ale i letos, se nedá nazvat jinak než arogantní výsměch moci svým občanům. Dále dosavadní výsledky práce senátu – dosažení několika kosmetických úprav na zákonech – jsou zcela zanedbatelné. A ústavní pojistka? Myslím, že naše účast v NATO a v budoucnu i v EU dostatečně mi-

KnihaODS Kongres

58

27.3.2003 14:53

Stránka 58


nimalizuje možnost diktatury jedné strany či jednotlivce. Navíc politické kyvadlo kýve v rozpětí cca 8 až 16 let a blokace 2 či 4 let tak, jak se doplňuje Senát, mi nedává smysl. Ale jak ho zrušit? Jsem přesvědčen, že nejlépe to půjde zevnitř. Tedy, aby tam byli takoví senátoři, kteří jsou ochotni rozdat pravomoce prezidentovi a Sněmovně a dát návrh na zrušení Senátu, což předpokládám, bude radostně akceptováno. Že je to utopie, aby si kapři vypustili rybník? Ano, pakliže tam budou takoví senátoři typu nočních hlídačů pana Mejstříka. Ale cožpak jsme takoví všichni? Nuže tedy jak? Myslím, že existují dvě varianty: Varianta A. přijmeme usnesení: Ústavními kroky docílit rozpuštění Senátu. Naši kandidáti do dalších senátních voleb veřejně slíbí svým voličům i straně, že podniknou všechny kroky pro rozpuštění Senátu. Po dostatečném naplnění senátorů tohoto ražení – předpokládám maximálně dvoje doplňovací volby – skutečně takové kroky učinit. Komentář: Tato myšlenka je velice dobře medializovatelná a naši kandidáti s takovouto nálepkou budou hravě porážet kandidáty z jiných stran. A co když si nějaký takovýto senátor po čase uvědomí, že až nebude Senát, bude nezaměstnaný!? Začne říkat, že Senát je přece jen důležitý? Toto je třeba chápat jako selhání jedince, příště ho strana prostě nepostaví a on aby i před svými voliči až do smrti chodil kanály. Ale jsem přesvědčen, že takovéhle lidi mezi s sebou nemáme. Varianta B. po zveřejnění (respektive doplnění) takovéhoto našeho programu se k nám přidají i další parlamentní strany, které chtějí Senát zrušit a události dostanou rychlejší a těžko předvídatelný spád. Jsem přesvědčen, že zrušení Senátu je událost, na kterou veřejnost netrpělivě čeká, tedy konečně přiblížení našeho programu k lidem a my jako strana získáme nemalý politický kapitál.

Tomáš Teplík poslanec PČR

Neřeknu nic nového, budu-li konstatovat, že ODS je na významné křižovatce své, dnes již více jak desetileté existence. Možná je to moment v jejím dosavadním trvání nejdůležitější. Z čela naší strany odchází její první a zatím jediný předseda, její zakladatel a dosud nejvýznamnější nositel jejich idejí a myšlenkových principů. Největší zásluha Václava Klause se však dá shrnout do na první pohled banální věty, totiž že ODS vůbec je. Existence silné konzervativně – liberální strany nemá v našich dějinách obdoby. A právě za to patří Václavu Klausovi největší poděkování. ODS však není na české politické scéně sama. Co vidíme kolem nás? Náš největší konkurent, sociální demokracie, je zmítán těžkými vnitrostranickými střety a je jasné, že tato vnitrostranická válka hned tak neskončí. Po těžké zkoušce, kterou pro ČSSD představuje lednová volba prezidenta republiky, bude následovat pro ČSSD zkouška ještě těžší – březnový stranický sjezd. KDU-ČSL se i přes pověstné lidovecké tajnůstkařství a neurčité výrazy ve tvářích její politické reprezentace daří stále méně zakrývat velmi tvrdý souboj dvou křídel, který s větší či menší intenzitou probíhá minimálně již dva roky. US-DEU již vpodstatě jako politický subjekt neexistuje. Přímým podílem na nekompetentním levičáckém koaličním vládnutí ztrácí den ze dne poslední zbytky důvěry veřejnosti a v nemenší míře i vlastní členské základny. Není jiné strany, nežli ODS, v pravé polovici našeho politického spektra. Po politických trpaslících zbylo jen několik zkrachovalých a širokou veřejností neakceptovatelných politiků, kteří budou v blízké době usilovat o vlastní sociální zabezpečení. Na pravici jsme zůstali jen my sami!

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 59

59

POLITICKÁ DISKUSE

Důsledkem, ale svým způsobem i příčinou, stavu koaličních stran je chatrná vládní koalice, udržovaná pohromadě jen s vypětím všech sil zainteresovaných aktérů. Základními charateristikami takového vládnutí jsou pak nekompetentnost, hlupácká omezenost, vulgárnost a primitivismus. Argumenty oponentů jsou pak odmítány buďto tvrzením, že jsou v rozporu s požadavky EU, bez ohledu na to, zda jsou pro Českou republiku výhodné či bez základních znalostí toho, co po nás vlastně vůbec EU chce. Druhým způsobem odmítání argumentů je pak v duchu marxistické dialektiky konstatování, že oponent propadl falešnému vědomí a tudíž jsou jeho argumenty neplatné. Vládní škůdci musí skončit! S ohledem na uvedené skutečnosti je to právě a logicky ODS, od které široká veřejnost právem očekává, že bude schopna po přestání špidlovského tupě utopického socialismu český národ vést. Široká veřejnost do nás vkládá své naděje. Aby však ODS mohla tato očekávání naplnit, musí být nutně sama silná. Je třeba důrazně odmítnout z vnějšku nám neustále vnucované teorie, že je zde vedle sebe ODS poslanců, ODS krajských zastupitelů, ODS starostů nebo ODS senátorů. Nejsme „my tady dole“ a „oni tam nahoře“! Nejsme „my nahoře“ a „vy tam dole“! Je jen jedna jediná ODS! ODS nesmí v žádném případě podléhat „nafukování“ různých mediálních bublin. Vždy se se železnou logikou ukáže, že dříve či později každá bublina praskne a každá bublina je, světe div se, prázdná. Zoufale prázdná. Stojíme před velmi závažným a odpovědným úkolem, volbou nového předsedy naší strany. Co je pro mne při úvahách o výběru předsedy určující? Především je to, v rámci daných možností, schopnost trvalého zajišťování vnitřní soudržnosti ODS. Dále pak je to schopnost dalšího rozvoje myšlenkové kontinuity a ideových principů ODS. V ne-

poslední řadě pak je to uvědomění si nutnosti programové a koncepční připravenosti a jejího personálního zajištění pro chvíli, ve které ODS převezme vládní zodpovědnost. Musí trvale platit, že když se řekne kandidát ODS (podotýkám, že na jakoukoliv funkci), tedy je to člověk lidsky kvalitní, kvalifikovaný a schopný. Jednoduše řečeno, lepší, než-li ti ostatní! Toto vše od nás široká veřejnost očekává a toto jsou i má osobní kritéria. Podle nich se budu rozhodovat při volbě nového předsedy ODS. Máme nyní vše ve svých rukou. Já věřím a jsem přesvědčen, že v těch pravých! Na závěr mi dovolte ještě jednu drobnou poznámku: jsem rád, že mohu být členem ODS.

Rostislav Rakšány OS ODS Žďár nad Sázavou

Nedávno jsem četl, jaké jsou hlavní konzervativní ctnosti. Jsou to především „odpovědnost, loajalita, pokora a trpělivost“. Jako jsme vzali za své tzv. „poděbradské artikuly“, tak bychom také měli dodržovat tyto základní ideje konzervativního myšlení. Bohužel, z mnoha stran slyšíme spíše slova typu: „Noví lidé, nový styl, přívětivější tvář ODS“, případně také „příchod postklausovského období“ a „potřeba změny v ODS“. Opravdu krásná hesla, ale mohla by pro ODS mít podobný důsledek, jako kdysi odstranění baronky Thatcherové z čela britské strany konzervativní. Náš dosavadní předseda Václav Klaus přibližně před dvěma měsíci prohlásil, že se na tomto kongresu již nebude ucházet o funkci předsedy. Budeme si volit předsedu nového a také nové, případně staronové místopředsedy. Volme tedy tak, aby naše nové vedení naplňovalo výše řečená čtyři hesla symbolizující konzervativní ctnosti, nikoliv naopak.

KnihaODS Kongres

60

27.3.2003 14:53

Stránka 60


Některá z těchto hesel se pokusím trochu více rozebrat. Prvním z nich byla „odpovědnost“. Samozřejmě, že nejen vedení strany, případně poslanci, senátoři, hejtmani, primátoři a starostové, ale každý řadový člen ODS musí cítit svou zodpovědnost za prezentaci svou i celé strany na veřejnosti a tím také za její vnímání veřejností. Každý člen ODS, a kandidáti na různé funkce především, musí odpovědně rozmýšlet své vystupování před veřejností a také veškeré své výroky, včetně jejich vhodného načasování. Měli bychom také umět zvážit, co prospěje více straně jako celku a co pouze nám osobně. V této souvislosti chci říci, že načasování začátku vnitrostranických voleb před volby komunální a senátní bylo podle mne velmi neodpovědné. Samozřejmě, že ihned přispěchali někteří jednotlivci ba i celé oblasti s podporou kandidatury pana Tošenovského proti stávajícímu předsedovi. Opravdu si myslí někteří naši politici z těchto oblastí, že kdyby např. žďárská ODS a mnohé jiné stejně razantně a mediálně vyrukovaly s názorem přesně opačným, tak by voliči zajásali nad pluralitou názorů v ODS a šli nás volit v ještě větší síle? Myslí si, že bychom pak měli tolik senátorů, primátorů, starostů a zastupitelů jako máme nyní? Já si to nemyslím. Nebýt umírněnosti druhé části členů hrozil před komunálními a senátními volbami vážný rozkol v ODS. Otázkou také je, jestli Václav Klaus mohl před senátními a komunálními volbami na ohlášenou kandidaturu reagovat jinak. Jsem přesvědčen o tom, že pokud nechtěl nervozitu v ODS dále vyhrocovat, tak nemohl. Také jsem přesvědčen, že přesně takový byl kalkul těch, kteří v podzimních volbách správně předvídali náš úspěch. Myslím, že těm, kteří dokázali v tu chvíli potlačit své osobní ambice a zodpovědně počkali na dobu povolební patří poděkování a to především od nově zvolených sená-

torů, primátorů, starostů a městských i obecních zastupitelů. Dalším z hesel, byla „loajalita“. Loajální místopředseda, člen VR, poslanec, senátor i každý člen ODS na jakékoliv úrovni umí říci ve vnitrostranické diskusi svůj názor i kritické slovo na adresu předsedy, místopředsedů, případně celého vedení ODS. Loajální je vnitrostranicky (zdůrazňuji vnitrostranicky, nikoliv mediálně) nesouhlasit, kritizovat, případně ve vhodnou dobu ohlásit svou kandidaturu a svou představu o práci pro stranu i o řízení celé strany. Jsem si jist, že mezi nynějšími kandidáty máme takové, kteří svou loajalitu již mnohokrát prokázali. Z nich vytvořme naší volbou tým, který ODS dokáže přivést k vítězství v příštích volbách. Třetím a čtvrtým heslem byla pokora a trpělivost. Umění pokorně a trpělivě počkat na ten správný okamžik, kdy vstoupím do boje o své místo na slunci, je velké umění. Myslím, že počkat v říjnu pokorně a trpělivě na tuto příležitost bylo vrcholně odpovědné a loajální. Mějme to při naší volbě na paměti! Na tomto kongresu budeme volit naše nové vedení. Zvolme si tedy takové osobnosti, u nichž je předpoklad, že svou odpovědnost, loajalitu, pokoru a trpělivost dokáží věnovat ve prospěch ODS.

Pavel Bém primátor hl. m. Prahy

„Budoucnost máme ve svých rukou, věřme si“ „Byl vynikajícím taktikem, největším Machiavellim své doby. Ale lidé, kteří k němu přicházeli, pociťovali, že je stále něco nedořeknuto, že je užívá k nějakému svému plánu, odcházeli od něho přesvědčeni, ale ne získáni“. Tato slova nemohou padnout na adresu odcházejícího předsedy ODS Václava Klau-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 61

POLITICKÁ DISKUSE

se. Řekli je kdysi o Edvardu Benešovi jeho nejbližší spolupracovníci. Před ODS dnes stojí možná osudová volba. Volba, ve které nás budoucí vůdce bude muset nejenom přesvědčit, ale také a především získat. Tak, jako se to kdysi podařilo právě Václavu Klausovi. Jenom tak můžeme doufat, že získáme i nezbytnou podporu našich voličů. Vypořádání se s archetypálním obrazem „otce a stvořitele“ patří k základním prvkům dospělosti a mentální zralosti. Začal klást analytické otázky: Jak mentálně vyspělá ODS ve skutečnosti je? Jakou šanci má v postklausovské éře obstát? Koho a co vlastně ODS v současné době hledá? Jak pevné a nezpochybnitelné jsou její ideologické kořeny? Má zjištění jsou poměrně optimistická. Vyšel jsem z logické a zároveň triviální hypotézy, že pro vítězství nad sociální demokracií v příštích parlamentních volbách je nezbytné znovuzískat ztracené pozice z let, kdy ODS byla na vrcholu své politické síly. Poctivě jsem studoval rok po roce klíčové projevy hlavních řečníků na našich kongresech a při hledání optimálního srovnání jsem se zarazil v šestém roce po sametové revoluci – v roce 1995. Pro připomenutí: Rok 1995 byl rokem výrazného ekonomického růstu, nízké nezaměstnanosti, klesající inflace, rokem zavedení konvertibility české koruny a zrušení mzdové regulace. Byl ale také rokem hrozících stávek železničářů, učitelů a lékařů, rokem výraznějšího růstu preferencí sociální demokracie. ODS přišla se svým „Politickým programem“, ve kterém mimo jiné říká: „svobodný stát a jeho suverenita je nejvyšší hodnotou, že k Evropské unii neexistuje smysluplná alternativa, i když její suverenita je suverenitou odvozenou, nebo že je nezbytné budovat omezený stát svým rozsahem, ale silný v těch oblastech, kde je jeho úloha nezastupitelná“. Stejné principy se objevují o několik let později

61 v Poděbradských artikulech či předvolebním Desateru roku 2002. Jsou neměnnými stavebními kameny i dnes. Jsou gruntem, který bude-li uchráněn, stane se nejenom jistotou v možná dramatické budoucnosti, ale také svorníkem mezi názorovými proudy a zájmovými skupinami uvnitř vlastní strany. Na adresu sociální demokracie řekl v roce 1995 V. Klaus: „Její program je kompilací populismu, neodpovědných slibů, falešných cílů i nekompetentních metod jejich uskutečňování, je to výraz ideové bezradnosti politické strany, která se neodvažuje říci, že je pro socialismus…“. Jako by i tato slova byla dnes stále platná a stala se jakousi historickou konstantou. Konstantou, se kterou možná překvapivě, zato ovšem přesvědčivě, je možné opakovaně vítězit ve volbách a vládnout této zemi. Na den přesně před 5 lety na kolonádě jiného lázeňského města jsme měli možnost slyšet i recept na řadu bolestí ODS a podobné návrhy zaznívají i dnes: „Politikou ODS nemohou být nekonečné kompromisy, cílem našich bezprostředních kroků musí být také dlouhodobé posílení a stabilizace české pravice, otevření prostoru pro širokou vnitrostranickou diskusi s heslem – pluralita názorů uvnitř, jednotné poselství směrem ven“… Nebudu přidávat svoji trošku do mlýna, protože jsem přesvědčen, že vlastně všichni implicitně víme, co máme dělat. Budoucnost ODS není ve slovech, ale v činech. V krocích hmatatelných a viditelných. V krocích, které dokážeme obhájit před členskou základnou, našimi voliči i sdělovacími prostředky. V krocích nejenom budoucího předsedy či místopředsedů, ale také každého z nás. Jsme v mediálním zajetí virtuálního obrazu „hledání nového vůdce“. Toho, který bude stmelovat spíše než rozdělovat, který bude integrovat českou pravici a zároveň bude schopen se bránit neúnosným kom-

KnihaODS Kongres

62

27.3.2003 14:53

Stránka 62


promisům, který bude schopen obhájit a chránit principy svobody, levného a rozumného státu, nezadlužené budoucnosti či solidarity se zodpovědnými. Takovým vůdcem a autoritou se člověk nestává, tou prostě je. Vůdce se nesmí bát odpovědnosti, musí vést a nebýt vlečen davem. Už Antonín Švehla řekl, že vůdcovskou odpovědnost nelze v demokracii kolektivizovat, ale že musí být zosobněna. Toto je nejtěžší z úkolů demokracie. Síla a autorita takové osobnosti je rozhodující. Slabý vůdce obvykle oddaluje svá rozhodnutí, prosí o souhlas – snaží se odpovědnost svalit na jiné, stůj co stůj. Nerozhodnost se pak stává příznačnou pro celou politickou práci a může vyústit až v samotnou „krizi demokracie“. Zcela paradoxně ale také platí, že žádný vůdce nás nemůže zachránit, nemůže za nás a bez nás nakreslit obraz naší budoucnosti. Budoucnost držíme ve svých rukou my sami. Držme ji pevně. Nestačí ovšem nové vedení pouze zvolit, ale také následně plně podpořit. Současná vláda nám nabízí až neuvěřitelný prostor pro praktické ověřování účinnosti našich příštích činů. Karel Havlíček Borovský si ve svých Tyrolských elegiích posteskl: „Ach, ty vládo, převrácená vládo, národy na šňůrce vodit chceš, ale čtyrmi koňmi na opratích vládnout nemůžeš!“ Ano, skutečně se „čtyrmi koňmi“, ať již v obsazení s Cyrilem Svobodou, Hanou Marvanovou, Grebeníčkem nebo Milošem Zemanem, to půjde Vladimíru Špidlovi velmi špatně. Je to pro ODS významná šance. Využijme ji. Slovy klasika – „máme program, známe cesty – jest jen na nás, abychom slovo učinily skutkem a kráčeli rázně a statečně po oněch cestách, jedině schůdných, jedině správných. Po cestách, které vedou také k nejlepšímu zabezpečení našeho státu.“ (A. Švehla, 1932).

Petr Gandalovič primátor Ústí nad Labem

Náš kongres má jako nejviditelnější úkol zvolit nové vedení ODS a to bude předmětem tiskových konferencí a titulků v novinách. Tak, jak budeme volit osobnost, která naši stranu bude vést a reprezentovat, musíme rovněž diskutovat o symbolech, slovech a sloganech, které budou naši stranu identifikovat a viditelně odlišovat od ostatních stran. Byla to právě slova Václava Klause, z nichž o některých on tvrdí, že je nikdy neřekl, která byla srozumitelná všem občanům a která stála u vzniku ODS a znamenala její jasné vymezení. Trh bez přívlastků, svobodný občan, ale i utahování opasků (které, obávám se, budeme opět potřebovat). Toto vymezení a jasná ideová čitelnost byla po celá ta léta naší největší politickou devizou a tím, co nám postupně vytvořilo pevnou voličskou základnu, na které stojíme. Právě pevné a jasné ideové vymezení, čitelné pro všechny občany, avšak přirozeně a správně přijatelné jenom pro část z nich, musíme při volbě nového vedení mít nejvíce na zřeteli, trvat na jeho uchování a nedopustit, aby se nějak poztrácelo ve snaze o větší „otevřenost ODS, o její větší přijatelnost pro občany i lepší komunikaci s novináři“. Vše toto by měla být naše samozřejmá snaha, ale není to v politice hodnotou sama o sobě, nemůže to nahradit politickou ideu. Naopak, chtějme mít opět slogany, které budou tak výrazné, že se o nich povede diskuse, budou tak jasné, že s nimi mnozí nebudou souhlasit, ale pro ty, kteří s nimi souhlasit budou, budou tou zárukou, že ODS tu stále je a stále je napřed v pravicové politice. Významným důvodem pro to, abychom si ponechali a naopak ještě prohloubili své výrazné ideové vymezení je to, že na parlamentní úrovni jsme v „opravdové“ opozici, kdy máme prakticky nulový vliv na exeku-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 63

63

POLITICKÁ DISKUSE

tivu. Nemáme-li možnost nyní konat činy, je třeba, aby naše slova zněla o to zřetelněji, avšak aby byla věrohodná tím, že je jsme kdykoli v činy schopni po vyhraných volbách převést. Těm, kdo se do teď divili, proč jsem ještě nemluvil o starostovi Giulianim, musím říci, že jsem u toho a že doufám, že příště se pro něj v tom pěkném kalendáři CEVRA najde místo. Považuji za nesmírně důležité, abychom do těch sloganů a symbolů, která budou utvářet obraz ODS v očích občanů, viditelně a hlasitě zařadili slova PRÁVO A ŘÁD, v praktičtější rovině pořádek a bezpečnost. Během volební kampaně jsem se jasně přesvědčil, že pocit bezpečí, pořádku a elementární spravedlnosti spočívající v tom, že pořádek a zákon zvítězí a že nepořádek a kriminalita budou potrestány, jsou jednoznačně mezi prvními třemi poptávanými hodnotami, které lidé chtějí. Každá velká pravicová strana má toto jako své silné téma, ve většině zemí je to právě pravicová strana, od které občané očekávají, že bude, jak v Americe říkají „tough on crime“, tvrdá proti zločinu. Nevím, jestli se mnou budete souhlasit, když to řeknu velmi jasně: ODS nikdy nebyla občany spojována s tímto tématem, nikdy se nám nepodařilo být „tvrdí proti zločinu“. Naše liberálně-konzervativní založení se v tomto tak trochu vždy převážilo v to liberální, naši ministři či stínoví ministři vnitra nezformulovali na toto téma nikdy tak silné věty, jako se podařilo předsedovi Klausovi na téma ekonomické reformy či svobody občana před korporativním státem. Jsem však přesvědčen, že nyní ta doba nastala, že musíme svou tvář v této oblasti spíše zpřísnit do konzervativní polohy než ji nechávat liberálně vlídnou a tolerantní. Jsem přesvědčen, že není možné, abychom tuto oblast přenechali sociální demokracii a jejímu ministrovi, který bez toho, aniž by v této oblasti například v práci policie něco velkého udělal,

pro občany představuje onu politickou záštitu nad pořádkem a bezpečností. Jsem přesvědčen, že naši voliči, především ve velkých městech, od nás požadují jasné slovo, že je pro nás je základním lidským právem právo na klidný a spořádaný život občana a že vůči kriminalitě a nedodržování pořádku máme nulovou toleranci.

Petr Keřka OS ODS Karlovy Vary

Proč nejsme úspěšní již ve druhé parlamentní kampani? Co si o tom myslím já. Domnívám se, že pokud chci řídit nebo ovlivňovat společenské dění v této republice, potřebuji k tomu představu (program) a nástroj (politiky). Představu, chcete-li program ODS má, k jejímu ideovému vymezení i historickým 4 poděbradským artikulám si myslím, že již nikdo z nás nic nového nedodá. Máme dostatek schopných lidí, kteří jsou tento program schopni uvádět v život, často i za cenu osobního znemožnění. Odpovídám si, že nemáme, protože ani nemůžeme mít. Petr Nečas mi zajisté odpustí, když budu místy citovat z jeho projevu na XII. kongresu ODS dne 2. – 4. 11. 2002 v Ostravě. „Můžeme mluvit o skutečné soutěži a skutečném střetu názorů v ODS, když na 18.000 členskou základnu kandiduje skoro každý, kdo má ruce a nohy?“ Myslíte si také, že na místních, oblastních, regionálních, ale i celostátních úrovních vznikají stranické establishmenty, které se příliš často uzavírají do sebe. Co si mám myslet o místní radě, která ze 7 členů má 5 poslanců zastupitelstva města. Jaká pak může být hodnověrná diskuse o problémech města a našem řešení těchto problémů z pohledu našeho programu.V jakém úzkém okruhu lidí se často rozhoduje, když podle stanov máme být stranou demokraticky utvářenou, s moderní evropskou struk-

KnihaODS Kongres

64

27.3.2003 14:53

Stránka 64


turou, jejíž členové se budou aktivně podílet na každodenní práci samosprávy, státní správy, parlamentu a vlády? Kde jsou ostatní členové místního sdružení? A co náš parlamentní poslanecký klub? S přihlédnutím ke statistice opakujících se mandátů se mi zdá, že někteří poslanci mnohem více energie věnují primárnímu souboji a odblokování soupeře ve straně, namísto veřejné kampaně ven k voličům (obdržené preferenční hlasy o mnohém vypovídají). Opět cituji P. Nečase: „Někdy je vůle členské základny naprostou mimoběžkou s vůlí funkcionářských klanů rozhodujících převážně na základě kartelových dohod a politických obchodů a nikoliv na základě názorů a osobních a politických kvalit. Úspěšnými se tak často stávají lidé se schopností když ne pletichařit, tak vyjednávat a dohodnout se, což je sice důležitou politickou hodnotou, ale otázkou je, zda to stačí a zda se jedná o politiky schopné oslovit, získávat a strhnout voliče.“ Tyto zaběhlé mechanismy a praktiky rozhodování vedou k tomu, že jsou naše principy při rozhodování v té které exekutivě často pošlapány dříve, než musely, s obligatorním zdůvodněním – na to nepřistoupil náš koaliční partner. Může to jít takto ještě nějakou dobu dál? Obávám se, že nikoliv. Pokud si odpovědní a my s nimi neuvědomíme, že: – dobře mohu ovládnout pouze jednu funkci – spojení politické a exekutivní funkce není výhodou, ale překážkou – skálopevné dlouhodobé zastávání funkcí nás svazuje, tak se neposuneme dál. Nebudeme mít totiž nové tváře, protože takto nemohou vyrůst. A staré se vždy okoukají. Pokud nevytvoříme dvě vlny, vlnu politických politiků a vlnu exekutivních politiků, navzájem minimálně propojených, nebudeme mít bojové vlny, kdy jedna, když se unaví a „zdiskredituje“ při prosazování našeho programu uvolní místo té druhé.

David Šeich poslanec PČR

Scházíme se dnes proto, abychom zvítězili v parlamentních volbách v roce 2006. Tuto jednoduchou tezi je třeba si zopakovat. Dnešní Kongres ODS má zvolit nové vedení strany, máme změnit některá ustanovení našich stanov a musíme také diskutovat o posílení pozic ve volbách do VÚSC v roce 2004, to vše jsou významné úkoly. Primárně se však scházíme proto, abychom zvítězili v parlamentních volbách v roce 2006, abychom zastavili nárůst podpory levice a stali se po letech opozici opět vládní stranou. Nechceme také být „výplní“ vládních koalic či objektem politického dění a rozhodování jiných, chceme být hybatelem politických procesů, chceme být tím, kdo určuje směr politického života v této zemi a k tomu potřebujeme voličskou podporu. Po volební ztrátě ODS ve volbách do PSP ČR v r. 2002 trpěla ODS přechodnou optimistickou interpretací tohoto výsledku, která mohla být voliči interpretována jako nedostatek sebereflexe a posléze přehnaným sebemrskačstvím, které vedlo až k vyhlášení Václava Klause o vzdání se další kandidatury na předsedy ODS. Tento výchozí stav předurčil další vývoj ODS. Následné vyhlášení kandidatury Evžena Tošenovského a posléze vzdání se této kandidatury otevřelo prostor dalším kandidátům. Mezi jmény známých kandidátů se objevují výrazné osobnosti a nehrozí původně očekávaná personální nouze. Také na místopředsednické posty se nabízí slibný výběr. To je jasný signál, že ODS v personální nouzi není. Je také zřejmé, že ODS čeká řada změn a přitom musí zachovat programovou kontinuitu, která je zárukou solidnosti pro významnou část našich voličů. Půjde zejména o změny personální, změny ve struktuře ODS i stylu opoziční práce. Personální změny jsou dnes jasným faktem, důleži-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 65

POLITICKÁ DISKUSE

tější je však další fungování ODS a představy kandidujících osobností na vývoj v ODS. Voliči stejně jako každý člověk si po čase přejí změnu. Očekávají změnu v metodách, postupech, tvářích i rétorice. Se změnou spojují něco dosud nevyzkoušeného a tedy potenciálně lepšího než dosavadní stav, který nikdy nevyhovuje očekávanému ideálu. Změna v nových politických subjektech již nadále nebude možná, je tedy třeba hledat změnu uvnitř politických uskupeních samotných. I my takové změny musíme voličům nabídnout, máme-li dosáhnout volebního vítězství. Složitější otázkou je, jak má zásadová ODS, jejíž hlavní programové postuláty zůstaly deset let nezměněny, ODS, která si zakládá na pevnosti svých postojů a oslovuje svou stálostí jistě významnou část svých voličů, jak má takovou změnu nabídnout. Jak dosáhnout změny bez toho, abychom ztratili svou tvář a podporu svých kmenových voličů. Domnívám se, že to nebude snadné, ale i taková změna je možná. Cesta k ní vede na následujících základech. Důsledná opoziční politika – je třeba zbavit se deformace státotvornosti, kterou jsme získali v době vládní zodpovědnosti a posléze v době trvání opoziční smlouvy. Je nezbytné vykonávat důslednou opoziční politiku bez kompromisů a snah zachraňovat chybné kroky vlády a opravovat je. Je třeba se od stávající vládní koalice transparentně distancovat a poukazovat na její chyby. To však nestačí. Musíme nabídnout jasné koncepty našich vlastních řešení. Aby mohla být naše stanoviska propracovaná, musí existovat funkční stínová vláda, o které tu bude jistě mnohé řečeno. Stínová vláda jako reálně fungující orgán, jednající kolektivně, pravidelně a výkonně s individuální odpovědností každého jejího člena, kdy nefunkční články mohou být operativně vyměněny.

65 Nutnosti zázemí stínové vlády v odborných komisích je samozřejmostí. Posun od transformačních k posttransformačním tématům. Je zřejmé, že transformační období bylo zásadní pro tuto zemi a ODS v něm měla svou nepominutelnou historickou úlohu. Absence front na banány a výjezdních doložek, stejně jako zavedení kapitalismu v naší zemi, se však dnes mnoha současným voličům jeví spíše jako historická reminiscence než relevantní politické téma. Je třeba nastolit posttransformační témata naší doby, a to nejen v obecné rovině. Voliči se nás budou ptát v souvislosti s reformou penzijního systému, zdravotnictví či daní jaká konkrétní opatření připravujeme, jak je chceme prosadit a jaký dopad budou mít na jejich každodenní život. Na tyto otázky musíme věcně a zcela konkrétně odpovědět v našich programových dokumentech. Neobejdeme se bez programového oslovení širší voličské základny. K tomu je třeba uchopit témata, která byla dosud spíše popelkami v našem politickém programu a mohou patřit k naší programové výbavě (jako školství, zdravotnictví, zemědělství a další). Tato témata musí mít i své ideové nositele. Je nezbytné, aby v ODS existovali relevantní partneři pro různé zájmové skupiny (podnikatelů, zemědělců, učitelů), aniž by se ODS jako celek stala reprezentantem pouze těchto parciálních zájmů. To se podařilo sociální demokracii, postavit škálu politiků, která dokáže oslovit od levicových intelektuálů až po odboráře na nádvoří továrny. Jistě v neposlední řadě si musíme uvědomit, že i věcně správná řešení nemají v mediálním světě smysl, pokud se o nich veřejnost nedozví a nebudou pozitivně hodnoceny médii. Proto je třeba přitažlivě prezentovat náš program voličům, tvořit propracovaná mediální stanoviska a systematicky pracovat s médii.

KnihaODS Kongres

66

27.3.2003 14:53

Stránka 66


Dalším heslem je „integrace pravicových zájmů“. Pojem „integrace pravice“ získal řadu negativních konotací. Také proto, že v ČR neexistují relevantní pravicové uskupení, se kterými by mohlo ke skutečným integračním procesům docházet. Nicméně jde také o jednotlivce a členy menších uskupení deklarujících se jako pravicové. ODS je největším subjektem na pravici a je tedy na tahu. Je přece zřejmé, že výzvou směrem ke členům miniaturních pravicových subjektů fakticky dojde k přechodu několika málo jednotlivců do ODS a mediálně může mít tento krok velký ohlas. V širším kontextu je třeba „nastavit příznivější tvář“ ODS a získat pro ODS podporu i jejich nekmenových voličů. Takový proces se spíše hodí označit daleko přiléhavějším pojmem „integrace zájmů pravicových voličů“, která umožní ODS získat dominantní postavení na české politické scéně. A na závěr heslo „reforma vnitřní struktury ODS“. Odchod dominatního lídra strany si vynutí větší důraz na kolektivní rozhodování. Musí dojít k restrukturalizaci vnitřní struktury ODS. Je třeba připravit reformu výkonné rady pro skutečně výkonnou roli tohoto orgánu, právě proto by měla být složena z přímo volených osobností. Sdílím také dlouhodobě představu potřebnosti „Celostátního výboru ODS“, který by, stejně jako současná Výkonná rada, měl být spíše reprezentantem regionů a aktérů politiky ODS, ale v podstatně větším počtu. Tato zásadnější změna umožňující akční opoziční fungování ODS není připravena pro tento kongres a měla by být předmětem příštího nevolebního kongresu ODS. Komunikace uvnitř ODS, servis a rychlá distribuce „ideové výbavy“ našim členům musí být rovněž cílem této reformy vnitřních struktur ODS. Je samozřejmé, že k této náročné práci v následujícím období je třeba klidu a pro-

to nemohou existovat mediálně prezentované spory mezi námi samotnými. Bylo by zcestné pouštět se do střetů poslaneckého, senátního klubu, regionů s centrem a dalších aktérů politiky ODS. Klid a dělnou práci by mělo zajistit i nové vedení ODS. ODS s novými tvářemi, celkově přívětivější tváří, vybavena novými posttransformačními tématy, ODS integrující a získávající podporu napříč nelevicovým voličským spektrem, to je budoucnost, kterou si musíme přát. A nejen to, musíme společně s novým vedením strany usilovat o naplnění změn, které přinesou vítězství v následujících volbách, vládní angažování ODS a znovuzískání dominantního postavení na české politické scéně.

Miloš Patera poslanec PČR

Domnívám se, že pro správné uchopení budoucího vývoje Občanské demokratické strany je třeba mírné exkurze do minulosti. ODS při svém vzniku vycházela z všeobecné potřeby občanů míti zde stranu nelevicovou, která umožní svobodný rozvoj podnikání, seberealizace a rozvoj osobnosti. Tak jako většina středopravých stran vznikla ODS v místě s největší koncentrací lidí, v Praze a postupně získávala podporu i v jednotlivých regionech. Devadesátá léta, kdy probíhala transformace naší společnosti, patří v historii ODS k jednoznačně těm nejúspěšnějším a svým způsobem ojedinělým. Bohužel celý transformační proces probíhal v rámci koaličních vlád a nesl sebou i chyby. Chyby koaličních partnerů i jednotlivců v řadách ODS. ČSSD, vedená Milošem Zemanem, dokázala dovedně využít těchto chyb při kriminalizaci výše uvedeného období a zvítězila ve volbách 1998. Všechny vládní strany transformačního období postupně vyměnily svá vedení, di-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 67

POLITICKÁ DISKUSE

stancovaly se od jednotlivých skandálů a ODS tak zůstala jedinou stranou, jediným viníkem a terčem neúspěchů devadesátých let. Ve vedení ODS však nedošlo ani ke kosmetickým změnám, a proto jsme se stávali ve všech diskusích, televizních duelech a prohlášeních terčem neustálých útoků, poněvadž lidé, spojení v očích veřejnosti s chybami transformace, zůstávali na svých postech a činily tak stranu snadno zranitelnou. Současně s tímto vývojem docházelo ke konstituování místních sdružení ODS a lze říci, že komunální volby roku 1998 byly ve znamení významného posílení vlivu ODS na jednotlivých radnicích. Strana tak získávala politiky, kteří vyrostli na radnicích a v komunální politice a kteří posílili příznivý obraz ODS u veřejnosti. Vyvrcholením tohoto trendu pak byly krajské volby 2000, kdy regionální reprezentace zvítězila nad jinými konkurenčními stranami, bohužel však i nad oficiálním postojem vedení ODS ke krajskému zřízení. Zde vidím jádro zrodu vnitřního rozporu ODS, kde na jedné straně je stranické vedení, před veřejností obtížně obhajitelné, ale mající historický vliv, na straně druhé generace nových tzv. „regionálních a komunálních“ politiků, kteří si své místo vysloužili v politice „všedního dne“. Místo toho, aby vedení strany bylo rádo, že strana stojí na pevných „regionálních“ nohách, uzavřelo se do sebe a zaujalo obranný postoj. Vzniklo nám tak vedení strany, které bylo samostředné, které vnímalo názor sobě odlišný jako názor automaticky nepřátelský. Jako největší chybu ve vývoji ODS však vnímám vznik „opoziční smlouvy“. Ne kvůli smlouvě a principu jako takovému, ale kvůli faktu, že zde byl naprosto setřen rozdíl mezi vládní stranou a opozicí, ale co je ještě horší, že se politici vládní strany a opozice naučili spolupracovat a v parlamentu dokonce spolu

67 vzájemně obchodovat. Parlament a vedení strany tak zjistily, že i po prohraných volbách lze být tzv. „u toho“! Plody této politiky sklízíme v dnešní době. Nemůžeme býti transparentní opoziční stranou v pravém slova smyslu, poněvadž nás s vládními stranami svazují historické „obchodní“ vztahy. Současně je zde neochota jednotlivců, kteří ve jménu vyšších cílů sledují pouze své osobní zájmy. Obsazení parlamentních funkcí z léta tohoto roku je toho zářným příkladem. V předvolebních a předkongresových příspěvcích se míhají termíny otevřenost, nové myšlení či transparentnost. Tyto termíny však není třeba proklamovat, ale je třeba je naplňovat. Tak jak tomu v životě bývá, nejčastěji je používají lidé, kteří se jimi sami neřídí a kteří je sdělují pouze proto, že se to od nich očekává. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že se na jedné straně hovoří o otevřenosti strany a potřebě nových názorů, na druhé straně je však nový názor ihned v počátku znegován a jeho nositel postaven do role nepřítele. Věcná náplň slova diskuse je např. v parlamentním poslaneckém klubu nahrazována termínem hlasování a odborný potenciál jedinců je nahrazen principem tzv. seniority. Je to vlastně taková kombinace vojny a bolševismu, kdy lékař dělá řidiče a kdy číslo stranického průkazu je rozhodujícím faktorem pro ohodnocení schopností a určuje obsaditelnost člověka do jakékoliv funkce. Že se nejedná pouze o můj vlastní názor je zřejmé z mnohých rozhovorů s členy ODS, s občany a podnikateli. Je smutné, že svým vlastním chováním si vlastně odháníme své voliče buď do rukou jiných politických stran, nebo je nutíme nechodit k volbám vůbec. Pro naše přirozené podporovatele a sympatizanty je naprosto nepochopitelné, že po neúspěšných červnových volbách nevyvodilo nejvyšší vedení ODS závěry, nepřijalo odpovědnost za neúspěch a nere-

KnihaODS Kongres

68

27.3.2003 14:53

Stránka 68


zignovalo ihned na své stranické funkce. Místo toho vše zahrálo do autu, svolalo „potěmkinovo shromáždění“ k výsledkům voleb, kde přivolané televizní kamery předem vyloučily jakoukoli otevřenou diskusi a nevyslyšelo ani volání po mimořádném zářijovém kongresu. A tak se ptám: „Máme snad ve vedení strany o tolik horší politiky než v jiných evropských zemích, kde politik standardně po prohraných volbách dá k dispozici svoji funkci“? Druhou ránou našim členům i příznivcům byl pak účelový obrat při formě volby prezidenta, který nebyl ve finále kuriózně podpořen ani našimi vlastními členy ve sněmovně. Je zřejmé, že se musíme naučit odpovědnému přístupu k voličům, který hodnotí náš dnešní neúspěch a ne úspěchy minulé. Nelze donekonečna obhajovat stávající vedení ODS jen proto, že mělo zásluhy včera. Občany zajímá, zda-li jsou tito lidé schopni přinést něco dnes a hlavně do budoucna. Pokud si toto teď neuvědomíme a neučiníme patřičné kroky, bude ODS vnímána širokou veřejností jako strana neseriózní a bude házena do jednoho pytle se stranami jinými. Důsledkem pak bude silné znechucení těch občanů, kteří nám v minulosti dali přirozeně svůj hlas a povede to k ještě větší volební neúčasti. Jsem přesvědčen, že pokud nové vedení strany dokáže, aby byl soulad mezi slovy a konáním, aby využilo regionálního politického potenciálu ve svůj prospěch, aby správné teze pravicového myšlení zároveň správně a srozumitelně interpretovalo, pak čeká Občanskou demokratickou stranu zasloužený úspěch. Panu předsedovi Václavu Klausovi bych rád, s hlubokou úctou, poděkoval a požádal jej, aby v maximální možné míře podpořil předsedu nového. ODS budeme mít sílu pouze tehdy, pokud bude stranou ne individualit, ale jednotlivců tvořících funkční celek. Musíme ODS vrátit jméno, které bu-

de obhajitelné na všech politických úrovních. Pokud se nám to totiž nepodaří, zmizí značka ODS z politické mapy. Já osobně budu podporovat ty kandidáty, kteří nejsou ve své politické kariéře spojováni s politickými nebo hospodářskými aférami, nejsou proto vydíratelní a o kterých si myslím, že mají schopnost stmelovat kolektiv a v praxi to již také dokázali.

Michal Rabas předseda RS ODS Pardubického kraje

Stojíme před chvílí, která je pro náš další vývoj vpravdě osudová. V červnu letošního roku jsme se sami vstříc novému osudu vydali. Nebyla to šťastná volba. O čtyři měsíce později jsme smířlivě nabízeli lidem pravici a oni ji uchopili. Obě popsané skutečnosti dělí od sebe necelých pět měsíců. V porovnání s více jak 10ti letou existencí ODS je tento časový úsek zanedbatelný. Nezanedbatelný je však fakt, podívat se, kolik komunálních či regionálních osobností z našich řad se objevilo v nejužším vedení ODS. Odpověď na tuto otázku je prostá. Téměř nikdo. Nemá smysl se zabývat tím, proč tomu tak bylo. Samotná chvíle volby nového vedení naší strany by měla také začít hledat odpovědi na takovéto otázky. CHCEME OPRAVDU VÁŽNĚ – Podpořit našeho kandidáta při volbě prezidenta ČR? Pak je tu přímá volba. – Vstup ČR do EU i za současných krajně nepříznivých podmínek pro občany této země? Pak je tu referendum o vstupu a především naši voliči většinově podporující tento krok. – Do budoucna prosazovat politiku ODS na všech úrovních? Pak prosazujme politiku

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 69

69

POLITICKÁ DISKUSE

ODS tzv. pro všední den a pro každého občana. – Společné hledat programové shody a vybírat osobnosti k jejich prosazování vůči stávající vládě ČR včetně sestavení odborných týmů? Pak se nebojme společně formulovat vizi moderního výkonného, ale přitom štíhlého státu, ne potícího se tlouštíka, který zapáchá potem. – Vzájemně komunikovat na úrovni komunální, krajské a parlamentní? Pak to systematicky dělejme a nepředstírejme, že se tak děje. – Vyvážené zastoupení jednotlivých úrovní ODS v nejužším vedení ODS a ve výkonné radě příp. dalších orgánech ODS? Pak buďme odvážní a navolme ho na tomto kongresu. – Komunikovat bez osobních animozit s představiteli pravicových stran, tak jako na krajské úrovni? Pak si sedněme za jeden stůl a jako aktivní pravice jednejme. – Využít velkého zázemí ODS v komunální politice a více se orientovat na problematiku venkova? Pak se systematicky věnujme problémům lidí, žijícím na venkově. – Získávat nové, především mladší lidi pro ODS? Pak je vyhledávejme, oslovme a nabídněme jim možnost realizace na poli aktivní politické práce. – Nalézt vlastní vhodné sídlo centrály ODS? Pak ho hledejme a kupme, neboť v dlouhodobém horizontu ušetříme. CHCEME TO OPRAVDU VÁŽNĚ? POTOM – Přestaňme hledět do minulosti! – Nebuďme ješitní! – Říkejme co chceme a jak to chceme! Spojme naše základní programové poselství Svobodný občan je víc než sebesilnější stát s tématy, která jsou pro ODS jakoby nová, ale nejsou nová pro českou společnost. Pardubický region nabízí dvě témata, která by se měla stát dlouhodobou součástí na-

šeho programového vybavení. K těmto tématům nabízíme současně jejich nositele. První téma vychází z ryze luxovského prostředí. Jde o problematiku venkova, zemědělství. Jsme si vědomi, že na našem venkově žije téměř 1/3 obyvatelstva, které je silně konzervativní a volební místnosti navštěvuje hojněji než obyvatelé velkých měst. Toto téma představuje poslankyně Parlamentu ČR Veronika Nedvědová. Druhé téma se týká komunální a regionální politiky. Naše veřejnost vnímá dlouhodobou a systematickou práci řady našich starostů, primátorů, dnes i hejtmanů. Právě takovéto osobnosti oslovují veřejnost v obci, městě a kraji nejvíce. Z našeho kraje nabízíme proto úspěšného primátora města Pardubic Jiřího Stříteského. Před 6 týdny mnoho lidí námi nabízenou pravici stisklo. To, jak bude tento stisk dlouhý a upřímný, je v tuto chvíli především naše zodpovědnost. Zodpovědnost, ale i odvaha.

Václav Nájemník poslanec PČR

ODS má již své dějiny a my, kteří začínáme být pamětníky stojíme pokolikáté už v nové, nikdy nezaznamenané situaci. Zatím nikdo nebudoval v postkomunistickém a naprosto specifickém kulturním prostředí těžce zkoušené České republiky politickou sílu, jejímž základem je liberální – konzervativní myšlení. Už jsme prožili dost a pro nezávislého politologa musí být překvapením, že pravice dokáže v České republice v tom dlouhém a nejednoduchém období být od svého založení pořád na čele, pořád v centru dění. Dnes je doba, která je nesmírně citlivá, z čela strany odchází člověk, který vytvořil významnou politickou sílu,

KnihaODS Kongres

70

27.3.2003 14:53

Stránka 70


ODS. I v zemi, která má dlouhé tradice liberálně – konzervativní, v Anglii po odchodu Margaret Thatcherové došlo k dlouhodobému úpadku, ztrátě posil konzervativců. U nás je situace ještě složitější. Síly levice a malých (dnes již víme, že hlavně oportunistických) stran prosadily neuvážené členění státu, byla provedena ukvapená, fatálně nákladná a smutná reforma veřejné správy. Už nemá smysl proklínat sociální inženýry, kteří s bolševickou lehkostí rozčlenit stát a s neméně bolševickou pýchou vytvořili umělou strukturu. Reforma má ale jeden klad, který se může stát i záporem. Svobodné volby do krajů objevily nové politiky. Nikdo nechce spadnout do studené vody, ale když je do ní shozen, musí konzervativně plavat. Struktura strany je dnes podstatně složitější – krajští politici pracují v jiných podmínkách, v krajích a velkých městech máme převahu, ale sociálně demokraticko – oportunistická vláda svým politickým protivníkům nepřeje. Další složkou politického spektra ODS je Senát, který na počátku vývoje nebyl a je dnes plný silných ambiciózních (což je normální) individualit. Takto členitá ODS má velikou odpovědnost za český stát, dnes je již jasné, že: a) sociálně-demokraticko-oportunistický způsob vládnutí není dlouhodobě možný bez fatálních ekonomických problémů, b) ODS zůstala na pravici sama, malé strany se hubí svým oportunismem. Z toho vyplývají důležité úkoly pro ODS. Je nutno udržet za každou cenu jednotu. Věřím, že politická naivita tvůrců nových platforem, dokonce politických straniček, už je v ODS překonána! I podle schopnosti konsensu a sebereflexe volme vedení ODS. ODS neprosadí svůj program sama. V současné izolaci nemá koaličního partnera. ODS musí vést politiku v rámci stá-

tu jinak. Považuji za zbytečné žertování na úkor politických stran, když je to někdy snadné. Měli bychom bojovat argumenty, ty přece máme. Domnívám se, že efektivní pro volby je důstojná, čistá opozice. Komunální politika ukázala, že čistá opozice vede k cíli, i když to není snadné. Liberálně konzervativní myšlenka je objektivní, neúprosná pravda. Musíme dokázat všem, že program ODS je smysluplná cesta – nejen pro podnikatele, občany kvalifikované a úspěšné, uplatnění našeho programu je dobré i pro chudé a nemocné. Socialisté ožebračují stát – to vidíme nejen u nás, ale i v blízkém sousedství. Musíme změnit své chování, musíme oslovit i ostatní složky společ- nosti. Není například pravda, že ekologie je majetkem levice. To není ekologie, ale často demagogie. Měli bychom vést dialog i s intelektuály – máme na to personálně i myšlenkově. Komunální volby také ukázaly, že lze vítězit i v místech s téměř patnácti procentní nezaměstnaností, dokážeme-li oslovit veřejnost. Vybírejme předsedu i místopředsedy podle toho, jestli jsou schopni oslovit více vrstev voličů, jsou schopni sebereflexe a nebojí se. Vždyť budoucí předseda. Může být premiérem a ten se nesmí nechat zastrašit ničím a nikým. Liberální konservatismus a laissez-faire, to je dobré pro všechny.

Vladimír Oplt OS ODS Vsetín

Buďme garanty věrohodné pravicové politiky Všichni zřejmě vnímáme, že XIII. Kongres ODS je ve svých důsledcích kongresem přelomovým. Na jistou dobu skončil čas, kdy ODS byla vedoucí politickou silou

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 71

POLITICKÁ DISKUSE

a určovala vývoj ve společnosti. Skončil čas restitučních aktů masové privatizace, čas naivních nadějí, že ODS je tou politickou stranou, která zajistí blahobyt všem, tedy i neschopným nebo líným. Čas euforie z našeho neotřesitelného postavení na politické scéně. Nastal čas střízlivého vidění. Výsledky parlamentních voleb v roce 1998, ale především voleb letošních, nám nastavily nepříliš lichotivý obraz v zrcadle společenského vnímání. Již podruhé za uplynulé 4 roky jsme postaveni do role strany opoziční. S touto skutečností se musíme vypořádat. Nikoliv však tím, že budeme hledat chyby jinde, než opravdu jsou. S odstupem času je stále zřetelnější, že řešení povolební situace v roce 1998 nebylo šťastné a ubralo nám v očích mnohých na věrohodnosti. Nedokázali jsme totiž vysvětlit přijatá řešení ve všech souvislostech. Jen málokdo vnímal, že opoziční smlouva představovala i jistou formu řešení ideového střetu v pojetí ústavního politického systému s pojetím quasi politických alternativ, vedoucích ke vzniku apolitických vládních struktur konstruovaných panem prezidentem. Naopak byla vnímána výlučně jako způsob dosažení politických trafik a lukrativních míst. S lítostí dnes musíme konstatovat, že toto řešení vedlo dokonce i k utvrzení společenského povědomí, že vláda ČSSD je nejenom schopna úspěšně vládnout, ale že svým rozmařilým hospodařením ve stylu carpe diem koná přesně to, co společnost potřebuje. A to vše za naší asistence! Smlouva dala panu Špidlovi prostor k tomu, aby s výrazem vizionáře kázal ve volební kampani o pokleslé politice ODS, zatímco nám v této chvíli scházel opravdově opoziční argumentační potenciál. Není divu, že za této situace řada našich příznivců k volbám nepřišla. Tato svá hodnocení nepokládám za amatérský pokus o analýzu chyb a omylů, kterých jsme se dopustili, ale za pokus o hledání východisek ze situace, která mne

71 a jsme přesvědčen, že nejen mne, zneklidňuje. Jsou totiž výrazem prostých obav o osud konzervativně liberální politiky v české kotlině a moravských úvalech, výrazem mé frustrace z naší malé schopnosti její srozumitelné interpretace. Pokládám za nezpochybnitelné, že ODS je dnes u nás jedinou politickou silou, která je schopna čelit narůstajícímu levicovému nebezpečí. Je ovšem naší svatou povinností o tom přesvědčit občany. Především ty, pro které jsme se stali nečitelnými. Naše rétorika a politické kroky musí být srozumitelné nejen voličům z Prahy a velkých měst, ale musí oslovit i voliče v poslední šumavské či beskydské vísce. Tyto zatím úspěšně naháníme vlastní nešikovností do osidel rudočerných šiků. Podzimní komunální i senátní volby jasně prokázaly, že nechybí poptávka po pravicové politice. O to naléhavěji vystává potřeba ji umět srozumitelně nabídnout. Úkolem letošního kongresu je vygenerování nového vedení strany. ODS potřebuje vedení do nových dnů. S novými akcenty na programové vybavení, jeho naplňování a strategii konkrétních kroků. Výsledky parlamentních voleb nás postavili do role strany opoziční. Zvolme tedy vedení strany, které bude garantem opozice důsledné a razantní. Vedení, které se bude řídit jasnými programovými principy a cíly, nepřipouštějící účelové kroky ad hoc, jejichž důsledky se nám vrátí na hlavu jako bumerang a zůstane po nich jen pachuť kocoviny. Vedení, které nebude vydávat neúspěch za úspěch. Položí-li nové vedení akcent na ideologické chování v komunální sféře prosté dohod a kupčení s KSČM, musí pak zajistit, aby to především a implicitně bylo základní normou v obou parlamentních klubech. Každý čas změn je současně i časem očekávání a nadějí. Jen těžko lze však předpokládat, že očekávání a naděje naplní tváře spojované s politickými kroky, které vzbuzovaly v minulosti rozpaky a nedůvěru.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

72

Stránka 72


Stojíme před závažnými rozhodnutími, dokažme se jich zodpovědně zhostit. Novému vedení strany přeji, aby se mu podařilo vytvořit svůj vysoký koaliční potenciál. Závěrem mi dovolte jen několika slovy poděkovat odstupujícímu předsedovi panu Václavu Klausovi. Je to především on, kdo od základů vybudoval moderní pravicovou stranu evropského formátu, vtiskl jí základní ideovou výbavu a náplň a učinil z ní respektovanou sílu, jedinou toho druhu na pravé straně politického spektra u nás. Snad až s odstupem času ocení opravdu všichni, včetně jeho kritiků, velikost díla, které vykonal.

Karel Šebek OS ODS Benešov

Protože i mne jaksepatří mrzí již druhá prohra ODS v parlamentních volbách a protože i mně je souzeno vypořádávat se denně s úlety Špidlovy vlády a protože ani já nehodlám náš neúspěch omlouvat slovy Jana Wericha: „Prohráli jsme proto, že soudce pískal proti nám a slunce svítilo našim borcům do očí“, osměluji se pronést několik kritických slov do vlastních řad. Podle mých osobních poznatků poškodilo volební výsledek ODS příliš dlouhé trvání opoziční smlouvy. Pomohla-li její existence dovést Českou republiku jako stabilizovaný stát do NATO, pak se její smysl naplnil 12. března 1999. Náš XI. kongres v Liberci promarnil šanci opoziční smlouvu vypovědět a dalším setrváváním v tomto svazku paradoxně ČSSD sílila a ODS ztrácela body. Tajuplný sponzor bilboardů s nápisem „Volte ODS nebo ČSSD – my už se nějak domluvíme“ pak dokončil dílo zkázy. Rostoucí vliv pěstitelů třešní je dalším signálem, že ODS se málo a neúčinně vymezuje vůči zhoubné komunistické ideologii. Mějme na paměti, že jsme jako jediná

silná pravicová strana zůstali poslední nadějí pro oběti komunistického teroru. Další z možných příčin našeho volebního neúspěchu bylo, že ODS nabídla voličům asi příliš mnoho okoukaných tváří. Současný systém vnitrostranických primárek umožňuje vznik tichých koalic a kuloárových dohod, zdravé konkurenční prostředí se vytrácí a v dlouhodobém horizontu to ODS neprospívá. Dosednutím do parlamentních lavic jakoby někteří naši poslanci zmoudřeli a už nepotřebovali připomínky zdola. Jsem členem ODS od roku 1991 a docela mi schází tvůrčí a věcná atmosféra někdejších odborných komisí. Myslím, že ODS se vůbec nemusí bát přiznat své chyby. Já za největší neúspěch pravice považuji skutečnost, že za uplynulých 13 let se nepodařilo vykořenit obecné přesvědčení, že „v této zemi poctivou prací ještě nikdo nezbohatl !“ Z leckterých zákonů čouhá účelovost jak sláma z bot a vymahatelnost práva zůstává toliko evergreenem předvolebních slibů. Je-li dnes ODS v opozici, pak musí být opozicí důslednou a nesmí vynechat žádnou příležitost pro přípravu svého příštího volebního vítězství. Volební program pravicové strany uspěje u voličů jen tehdy, je-li doprovázen takovými sudičkami jako jsou důvěryhodnost, empatie a morálka. XIII. Kongresu ODS nezbývá, než v duchu odkazu Jaroslava Foglara zvolit do čela Mirka Dušína, Jarku Metelku, Jindru Hojera, Červenáčka a Rychlonožku. Pak to Modré šípy v příštích volbách Bratrstvu růžové pracky opravdu nandají.

Jan Bürgermeister předseda RS ODS Praha

Ve svém příspěvku chci vyjít z pražské politické zkušenosti, z výsledků pražských regionálních voleb, které byly jediné v republice. Neřeknu z paměti přesná čísla, ale

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 73

73

POLITICKÁ DISKUSE

že vše ukazuje na to, že Špidlovo prosazování silně levé sociálně demokratické politiky má zajímavý důsledek a sice ten, že podstatným způsobem mění mapu na pravém spektru české politické scény. V Praze úplně zmizela Unie svobody ve volebních výsledcích, KDU ztratila polovinu, ztratili překvapivě i sociální demokraté a my jsme získali, ale zdaleka ne co byla tato ztráta. Silně však získala taky strana v podstatě volebního typu, Kaslovo seskupení kandidátů, s šikovnou mediální podporu a s jasnou politickou podporou hradního uskupení. To je fakt, se kterým musíme počítat. Za této situace musím velmi nesouhlasit s jednou myšlenkou v jinak perfektním vystoupení pana Nečase. Nestojíme na rozcestí, zdali budeme stavovskou stranou, anebo zdali vybudujeme z ODS stranu lidovou. Na rozcestí stojí česká politická scéna. My máme pevné programové teze z nich budeme dále vycházet. Pan Nečas ve svém projevu zmínil, že sociální struktura našich voličů musí být pestřejší. Tomu lze namítat, že konzervativní a liberální strana vždycky bude mít předem definovanou sociální vrstvu, která ji bude preferovat. Když se ale podrobněji podíváme na preference zřetelnějších i komunálních politiků a sociální rozlišení respondentů, vidíme v nich veliké rozdíly. Proč to říkám? Právě proto, že nestojíme na rozcestí, že pouze vstupujeme jenom do nové etapy naší práce, našeho života, pod novým vedením ODS. Je před námi důležitý úkol. Musíme v prvé řadě udělat maximum pro to, abychom vědomě, cílevědomě a profesionálně přesně profilovali zajímavé osobnosti z komunálního spektra, z parlamentu, abychom na nich stavěli svoji argumentaci, takových osobností máme dost. Vždy jsou spojeny a musí být spojeny s konkrétním chtěním s konkrétním politickým nebo věcným programem. Myslím si,že to je jednoduchá a jednoznačná cesta, jak nepropadnout ve volebním úspěchu v příštích volbách. Musíme se prostě více soustředit

na program nežli na tvrdé osobní souboje a výpady. Myslím si, že musíme začít v prvé řadě sami u sebe, ale musíme toto velmi přesně vymezovat ve své politice a očekávat to i od našich politických konkurentů. Toto je velmi důležité hlavně proto, co jsme zažili všichni po těchto komunálních volbách, to co jsme v Praze nazvali „Špidlovou instrukcí“, kdy naši partneři předřadí cíl izolovat ODS před jakýkoliv jiný zájem a to za situace, kdy sociální demokraté pak nemají celkem žádné zábrany spolupracovat s komunistickou stranou. A někteří naši partneři ve středopravém politickém spektru by možná byli schopni udělat totéž. Myslím si, že po příštích volbách už nebude jednoznačně definovaný budoucí partner. Vždy budeme muset očekávat určitou proměnlivou scénu. Část pravicových voličů a jsem pevně přesvědčen, a výsledky to ukazují, že neubývají, bude mít chuť experimentovat a vždy dá přednost v nějakém procentu nabídce typu volební strana nebo nezávislý kandidát a my již dopředu si musíme budovat samostatné svoje pole osobních kontaktů a politické programové shody s těmito uskupeními, abychom si po příštích volbách snadno vybrali partnera a nemuseli již i vynikající volební výsledky znehodnocovat koaličními dohodami dosahovanými v nepřátelské atmosféře „všech proti ODS“. Berte, prosím, toto mé vystoupení pouze jako okamžitou reakci na některé myšlenky, které zde dnes zazněly.

Vladislav Vilímec člen VR ODS

Letošní kongres je provázen výjimečnou atmosférou. Tato atmosféra konvenuje s výjimečnou situací, s očekáváním důležitých událostí. Obměna na nejvyšším postu významné politické strany přitahuje přirozenou pozornost již jen proto, že v jejím čele za celou dobu své dosavadní existence mě-

KnihaODS Kongres

74

27.3.2003 14:53

Stránka 74


la pouze jednoho jediného předsedu. Zatímco v jiných politických stranách rychle probleskující hvězdičky zvolna pohasínaly, Václav Klaus zůstal vždy onou imponující stálicí. V jeho světle byla Občanská demokratická strana uhnětena v jasně vyprofilovaný subjekt, který nemusí základní politické hodnoty výrazně měnit ani složitě hledat. Cílem každé politické strany je vyhrát volby, mít volební úspěch. V případě dvou po sobě jdoucích voleb do Poslanecké sněmovny se nám však nepodařilo být na pomyslné pásce vítězem. Tato skutečnost nepochybně měla dopad na vnitřní atmosféru ve straně, která má ambici svést boj o místo první. Po parlamentních volbách jsme se stali vlastně jedinou pravicovou stranou, která v celostátním měřítku pravidelně překračuje více než 5% preferencí. Tím větší zodpovědnost neseme za budoucí politický vývoj v této zemi. Další vítězství levice by totiž mohlo již znamenat nezvratné kroky a jasné nakročení k novodobému socialismu s všeobjímající státní byrokracií. Komunální a senátní volby pro nás dopadly úspěšně. Jasně se ukázalo, že máme na místní i regionální úrovni potenciál, který je třeba využít. Nabízí se zajímavá otázka, co přispělo nejvíce k úspěchu v těchto podzimních volbách – přesvědčivost našich kandidátů, ohlášený odchod VK z funkce předsedy, tendence voličů vyvážit politickou scénu nebo spíše prohlédnutí a strach ze záměrů Špidly a jeho vlády? Odpověď není asi jednoznačná, přesto postupné vystřízlivění voličů z vábničky levicových, dlouhodobě neúspěšných projektů, je momentem mimořádně důležitým. Obavy z toho, že pravicová politika bude u nás v nejbližších letech pouze malou oázou naděje v nedozírné poušti socialistických experimentů, nebyly potvrzeny. Vítězství pravice však nepřijde

shůry, na to nespoléhejme. Cílevědomá a tvrdá práce zůstává stále rozhodujícím prostředkem k dosažení úspěchu. Předpokladem pro trvalý návrat voličů bude míra naší soudržnosti při vstřebávání personálních změn a to nejen ve vztahu k nejvyššímu stranickému postu. Fungování vnitřních mechanismů ODS je určitě vzdáleno ideálu. Potřeba jisté rekonstrukce nás proto asi nemine. Nevěřím ale na nějaké revoluční přístupy, samospasitelnost bourání zavedených struktur. Politická strana představuje citlivý mechanismus vztahů a snaha o změny za každou cenu může tento složitý nástroj poněkud i více rozladit. Předcházení účelovým dohodám, debaty o stanovách jsou takříkajíc na pořadu dne, ale také mnohdy vyčerpávají větší část prostoru v činnosti některých oblastí či místních sdružení. Běžný řadový člen si pak na sněmu vyslechne bouřlivou procedurální přestřelku, množství popisných zpráv, absolvuje volební martyrium a v pozdních hodinách odchází domů s tím, že na vážnou politickou diskusi a získání zajímavých informací opět, pokolikáté již, nezbyl čas. Nejedná se snad o převažující jev, ale na druhé straně to není také nikterak vzácný úkaz. Při všech zásazích do stanov je třeba vnímat, že kultivace vnitřních poměrů je během na delší trať a nedá se inženýrským způsobem nadekretovat. Věřím, že očekávanou personální obměnu politická strana ustojí bez výrazného zakolísání. Odmýtizuje se představa, že jsme stranou, jejíž úspěch je svázán toliko s jedním politikem. Ideový semafor Václava Klause bude určitě ještě dlouhou dobu nápomocen a to bez ohledu na jeho formální pozici ve straně. Nepatřím mezi ty, kteří jsou skálopevně přesvědčeni, že s Klausem coby předsedou parlamentní volby už nevyhrajeme, ale

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 75

POLITICKÁ DISKUSE

zároveň si myslím, že jsme na změnu ve vedení připraveni. V dnešním vydání Mladé fronty Dnes je uvedeno, že v ODS stoupá nervozita. Jsem přesvědčen, že tomu tak není. Pokud někde stoupá nervozita, tak leda v Mladé frontě. Zachovejme si proto dobrou mysl, optimismus a držme si vzájemně palce.

Karel Vyšehradský OS ODS Praha-východ

Je tomu touto dobou dva roky, kdy jsme my, krajští zastupitelé za ODS, ve většině krajů ČR vyhráli volby. Jsme tedy právě v poločase našeho funkčního období. Z tohoto pohledu a i z mé funkce zástupce hejtmana se budu snažit zaměřit své vystoupení. Jsme právě v období, kdy plně začínají fungovat, alespoň z pohledu Středočechů, základní funkční orgány krajů, jako je např. krajský úřad, komise rady, výbory zastupitelstva; a již přichází další nápor v podobě rušení okresů, z toho plynoucí delimitace a oproti našim předvolebním slibům zvětšování úřadů z titulu státem nadirigovaných kompetencí a z toho plynoucích delimitací. V našich funkcích se jedná o každodenní operativu, každodenní intervence na ministerstva, každodenní styk s představiteli měst a obcí. Jsem naprosto přesvědčen, že krajští představitelé si během této krátké doby vybudovali své pozice a v drtivé většině se osvědčili. Konec konců uvědomme si, že se jedná v současné době o nejvyšší exekutivní funkce, které ODS v ČR zastává. Proč tyto skutečnosti zmiňuji na vrcholném jednání politické strany? Zaznamenal jsem v poslední době jisté animozity navzájem mezi částí poslanců PS a částí krajských představitelů ODS. Jako bych měl dojem, že jedni se obávají druhých, že jedni lezou do zelí druhým. Ale o tom to přeci není. Jde a půjde vždy o předávání šta-

75 fety jak směrem nahoru, tak i směrem dolů. Kraje mohou mít tisíckrát deklarovanou zákonodárnou iniciativu, vždy bude pro kraj výhodnější, praktičtější a rychlejší ji podávat cestou poslanecké iniciativy a naopak vždy bude adresnější rozdělení prostředků ze státního rozpočtu také cestou krajů než dílčími poslaneckými dárečky do jednotlivých obcí, tu na zimní či plavecký stadion, tu na tu či onu silnici, atd. Cosi už pamatuji a mám-li použít příklad – vztah mezi našimi poslanci a krajskými zastupiteli mi někdy připomíná vztah mezi bývalými poslanci Federálního shromáždění a poslanci ČNR z počátku devadesátých let, kdož jste u toho byli, vzpomeňte si na rétoriku tehdejší doby: „Je to druhá liga“, a naopak „Co za nesmysly tam nahoře odhlasovávají“ atd. K čemu to vedlo, víme všichni. Já před tímto institutem velice důrazně varuji! Mám-li se vrátit zpět k jednání Kongresu ODS, musím konstatovat, že plně vnímám důraz na nedělení problematiky na celostátní či regionální. Přesto přese všechno apeluji na nutnost, aby se ve vrcholných orgánech ODS zabýval problematikou regionů jeden z místopředsedů ODS. Pokud mi paměť nešálí, dosud měl tuto problematiku v gesci a z mého pohledu na „vedlejšák“ pan místopředseda Beneš. Já osobně vnímám úlohu budoucího předsedy jako osoby sjednocující, tmelící; úlohu místopředsedů pak jako gestorů jednotlivých odborností. V této rovině je pak hlas regionů dle mého názoru zcela nezastupitelný! V závěru mého vystoupení si dovolím osobní vyznání. Ve státní správě, či v regionálních orgánech, pracuji od roku 1990. Za tu dobu jsem poznal mnoho lidí, a to zejména v situacích krizových, kdy, jak se říká, někdy šlo o všechno, kolik jich zmizelo, či neosvědčilo se. Intenzívně jezdím po Středočeském kraji, věřte, že společenská ob-

KnihaODS Kongres

76

27.3.2003 14:53

Stránka 76


jednávka po změně je velká, dovolím si však připomenout, že jsme stranou pravicovou – konzervativní. Proto budu volit kandidáty, kteří si odpracovali svoji kandidaturu letitou intenzívní prací, jak pro tento stát, tak i v rámci stranických funkcí v ODS, kteří prošli na straně jedné státní správou a osvědčili se v poslaneckých lavicích na straně druhé, kteří prošli celou hierarchií postů od politiky komunální až po ty funkce nejvyšší.

Přemysl Sobotka místopředseda Senátu PČR

Dovolte, abych Vám v úvodu svého příspěvku řekl několik údajů ze své politické anamnézy. Jako předseda Oblastní rady v Liberci jsem se byl od roku 1994 členem Výkonné rady ODS až do svého odstoupení po prohře v červnových volbách. Byl jsem přímo v dění okolo Sarajeva a také jsem byl jedním z 8 členů ODS, kteří se sešli u Václava Klause v neděli po Sarajevu. Tehdy totiž opravdu hrozil rozkol v ODS. Tomu jsme všichni společně zabránili a dokázali jsme obhájit, že jsme opravdu pevnou pravicovou stranou s dobrým programem. Po mém letošním odstoupení z výkonné rady začali někteří opět hovořit o možném rozkolu v ODS, který jsem svým krokem zavinil. Po absolvovaných diskusích na oblastních a regionálních sněmech, mám však opačný dojem. V žádném případě nejde o rozkol, ale o oživení aktivity v ODS a hlavně o normální politickou výměnu názorů na problémy. Jsem přesvědčen, že po prohraných volbách do Parlamentu nebyla ODS v „povolební agónii, ani v šoku“. Udělali jsme prostě velikou chybu. Neslyšeli jsme, nebo nechtěli slyšet hlas z nižších struktur ODS, hlasy od veřejnosti a promeškali jsme příležitost deklarovat úmysl zásadně změnit své postupy a přivést stranu od pouhého sta-

tického vyčkávání do nové aktivní strategie. Promeškali jsme příležitost změnit se z transformační strany na standardní pravicovou stranu reagující na vývoj v České republice. Tento přechod nás teprve čeká a bude možná trochu bolestný, ODS si to ale zaslouží, stejně jako občané této republiky. Teď se neuražte za přirovnání: „Každá smečka potřebuje svého vlčáka.“ A my jsme na tom podobně. Václav Klaus byl vynikajícím „vlčákem“ v 90. letech, ale postupně se izoloval, nebo byl izolován od okolí. Tak trochu se zásluhou svých poradců stal monarchou za kterým se ostatní schovali a zároveň jej využívali. Ano, éra Václava Klause skončila, stejně jako skončil pohodlný život politiků okolo něj. Z těchto vět jistě chápete, že jsem vždy byl proódeesovský, ale také uvážlivě proklausovský. Nyní jsem stále více proódeesovsky a stále méně proklausovský. Pravicový program ODS je totiž vidění světa a je ve shodě s mým pohledem a představami. V této souvislosti nutno vysoko hodnotit průběh transformace. V žádné učebnici ekonomie nebyl popsán přechod od tvrdého socialismu k tržní ekonomice. My jsme to dokázali i bez učebnic. Sám si ale často kladu otázku, co jsme udělali špatně, nebo co jsme měli udělat lépe. Všechno se jistě dalo udělat lépe. Třeba to, že pro kroky, které jsme dělali, jsme neuměli dostatečně přesvědčit lidi. Hlavně jsme přestali ukazovat cestu, kterou chceme jít. Chyby, které jsou přirozeným jevem těchto zásadních změn jsme neuměli přiznat. Věřím, že po vysvětlení proč se chyba stala, bychom byli věrohodnější. Naše chyba není totiž v tom co jsme udělali, ale v tom co jsme neudělali. Asi jsme se báli důsledné reformy veřejných rozpočtů, důrazu na ekonomiku zdravotnictví s větším dohledem na jeho hospodárnost, cílenější sociální politiku a startu důchodové reformy. Nyní nastává období tvrdé opoziční práce, ale zároveň i tvrdé přípravy na vítězství ve volbách v roce 2004 a 2006. Samotné ví-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 77

77

POLITICKÁ DISKUSE

tězství ve volbách však musí být podpořeno výrazně vyšším koaličním potenciálem. Je s podivem, že na úrovni měst a krajů se dokážeme koaličně dohodnout, tak proč to nedokážeme i na centrální úrovni? Asi to bude v lidech. Musíme si ale říci, co nyní chceme. A to by také měl být výstup kongresu. Osobně : Nechci jinou ODS, chci nové vedení, ve kterém budou lidé s jasnou, nezatíženou politickou historií. Lidé, kteří vezmou zodpovědnost nejen za úspěch, ale i za případný neúspěch – což je dle mého názoru ještě důležitější. Chci, aby ODS po diskusi na všech úrovních srozumitelně řekla stanovisko k současným problémům, např.: – jak si představujeme vyrovnané rozpočty, tedy fiskální politiku – co to je v našem pojetí levný stát – jaké bude naše směřování v EU, ke kterému politickém proudu se přidáme – jaké řešení máme na odborné problémy – zdravotnictví, školství, sociální politiku, důchodovou reformu a řadu dalších problémů. Na závěr chci říci, že politika není jen o programu, ale také o symbolech a o odvaze ke změně. Radikální změna ve vedení ODS bude jasným signálem. Nesmí, ale zůstat jen u něj. Současnou situaci v ODS se pokusím vysvětlit medicínsky. ODS začala být nemocná. Nemoc jsme si zavinili sami, uzavřeli jsme se, v každém jsme viděli nepřítele – médiím počínaje. Chovali jsme se povýšeně, málo jsme akceptovali názory moudrých lidí, často jsme nevnímali názory druhých A hlavně jsme se začali dělit uvnitř ODS. Názor komunálního či regionálního politika byl špatný, nebo ho nikdo neposlouchal. A přitom, jak zkušenosti říkají, právě na této úrovni je základ každé politické strany. Dobrý starosta či hejtman za ODS dokáže přesvědčit občany, že právě program ODS je to, co by měli volit. Pomalu jsme se do-

stali do situace ODA. Elita uzavřená od základny. Výsledky voleb a nízká oblíbenost ODS tomu dala za pravdu. To, ale nebyla vina jen Václava Klause. To je vina celého vedení a vlastně nás všech v tzv. vrcholové politice. Pozitivní signály od června, po prohraných volbách, daly naději, jednak dovnitř ODS, jednak navenek. Všichni od nás očekávají změnu v jednání, jasný program, věrohodné vedení. A já se ptám. Kde se najednou vzaly v některých hlavách nápady na změnu ODS, včetně změny struktury? To nevěděli dříve, nebo se jen báli říci svůj názor? A proč? Najednou ODS žije, tak již asi není nemocná, jen jako při podzimním nachlazení pokašlává a tak je nutno navrhnout léčbu. Ale tato léčba není a nebude jednoduchá, vždyť i o pokašlávání bylo napsáno hodně knih. Pokusil jsem se popsat proč ODS pokašlává, naznačil jsem i léčbu, ale v této chvíli je nutná spolupráce náš všech, kteří chceme aby i kašel zmizel. A o tom je celý kongres a hlavně práce v dalších letech. A na úplný závěr: s oprávněným uspokojením po listopadových vítězných volbách nezapomeňme na prohrané červnové volby. Byla by to pro ODS škoda.

Jiří Papež poslanec PČR

Zaznívá zde celá řada vystoupení, z nichž je patrná změna, k níž došlo od našeho posledního kongresu v loňském roce. ODS se stala po červnových parlamentních volbách skutečnou opoziční stranou. Tato nová role je možností a zároveň výzvou k důslednějšímu prosazování našich myšlenek a především by mělo být snahou všech představitelů ODS získávat pro naše myšlenky další voliče. Nehledejme nic nového v obsahu našeho programu, ten je stále dobrý a stále použitelný. Odpovědi na otázky veřejnosti nemusíme složitě hledat, stačí zalistovat

KnihaODS Kongres

78

27.3.2003 14:53

Stránka 78


v našich programových tezích. V nich je to podstatné a zásadní. Co však volič očekává jsou jasná a zřetelná slova, srozumitelné a výstižné formulace. Každý marketingový odborník vám to řekne jasně, i dobrý výrobek prodává především dobrý obal. Ten musí být nápaditý a výrazný, aby upoutal. Tyto kongresové dny jsou kromě jiného také o tom obalu. Proto hledejme, vymýšlejme, pozor však na to, abychom nepodlehli líbivému populismu a módním trendům, neboť ty mívají krátký život. Rychlý vzestup, ale stejně rychlý a možná o to strmější pád. Dovolte mi na tomto místě několik málo poznámek k nedávno proběhlým komunálním a senátním volbám. Budou to příklady z Plzeňského kraje, ale určitě zobecnitelné pro celou republiku. O komunálních a senátních volbách se říká, že v nich voliči více vybírají podle jednotlivých kandidátů. Na volbách v samotné krajské metropoli Plzni se to dá dobře zdokumentovat. Komunální volby zde ODS vyhrála téměř unikátním způsobem s výsledkem, který byl vynikajícím základem pro povolební jednání. Oproti tomu v senátních volbách náš kandidát neuspěl. Byl to podle mého soudu dobrý kandidát, neuměli jsme však o tomto našem názoru přesvědčit i voliče. Na tento plzeňský příklad je dobré se podívat ještě z jiného úhlu. A to na způsob výběru kandidátů. Senátního kandidáta vybírali všichni členové ODS v senátním obvodě, komunální kandidátku sestavovaly sněmy, tedy jakýmsi nominačním způsobem. Ve straně je nyní módní diskuse o nutné změně při výběru kandidátů. Plzeň je důkazem toho, že ani toto není všelék a je dobré brát to v úvahu. K dalšímu zamyšlení mne vedou rozdílné výsledky v některých srovnatelných obcích. V pětitisícové Kdyni na Domažlicku vládne ODS již dvanáct let a v letošních komunálních volbách opět zvítězila ziskem 57%. Naopak ve srovnatelném Nepomuku na jižním Plzeňsku se úspěšný dvanáct let sloužící starosta Michek nedostal z prvního místa kan-

didátky ani do zastupitelstva. Byli jsme tam převálcováni tzv. nezávislými, kteří měli jednoduchou kampaň: dost bylo Michka. Úmyslně říkám tak zvaní nezávislí, neboť oni nejsou nezávislí, toto hnutí je regulérní organizovanou politickou stranou, která se především v okolí Plzně rozlézá jako zhoubný mor. Jejich název nelze označit jinak, než klamavá reklama. Bohužel v řadě případů úspěšná. Případ Nepomuku mne vede k jasnému závěru, že sebelepší starosta nemůže existovat bez silného místního sdružení, neboť pak působí jako kůl v plotě. Ale to by měl být zájem právě těchto starostů, o něž se jedná. Zabránit rozlézání se tzv. nezávislým můžeme jedině tím, že naše kandidátky budeme stavět v co největším počtu míst a tím nabídneme voličům alternativu. Na celé řadě příkladů nejen z našeho kraje by se dalo ukázat, že tam kde to uděláme, většinou uspějeme. I my můžeme jít v řadě obcí do voleb s jednoduchým heslem: dost bylo pochybné nezávislosti. Vím, že volební výsledek z velké části tvoří velká města, ale stále ještě zapomínáme na fakt, že téměř 90% území naší republiky tvoří venkovské oblasti s typickým osídlením a hodně podobnými problémy v různých částech naší země. Musím opakovat svá slova z minulého kongresu, neboť události posledních měsíců je jen potvrzují. Náš pravicový program založený na osobní odpovědnosti každého občana za svůj osud, na obhajobě vlastnických vztahů k majetku a k půdě je přeci nejbližší právě lidem žijícím nejednoduchý venkovský život. Právě tam totiž, i přes snahu minulého režimu změnit to, si lidé ještě více uvědomují, co je to mít vlastní půdu či jiný majetek, udržovat ho a pečovat o něj, hospodařit na něm a tím ho používat pro svou potřebu. Právě venkovští lidé jsou dost často odkázáni více než kde jinde na své vlastní rozhodnutí, jehož následky můžou nést i dlouhou dobu. Neměl by toto být právě náš typický volič? Navíc v současné době na venkově ještě po-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 79

POLITICKÁ DISKUSE

sílil pocit, že nezajímají ani vládu. Ta přeci ve snaze uzavřít co nejrychleji jednání o našem vstupu do Evropské unie obětovala české zemědělce. To co se nedařilo různým spolkům se povedlo této vládě. Totiž sjednotit zemědělskou veřejnost a celý venkov. Myslím si, že ztrátu důvěry u venkova bude socialistická vláda obnovovat těžce. Měli bychom umět této situace využít a zdaleka to není o podbízení se, jak často okolo sebe slyším. Je to přesně o tom, o čem jsem hovořil v úvodu mého vystoupení. O pokusu a nyní i reálné možnosti přesvědčit venkov o tom, že náš program je dobrý program i pro něj. Nesmíme se stát nástrojem pro soupeření jednotlivých zájmových či společenských skupin, nesmíme se nechat vmanipulovat do jejich vlastního soupeření. My musíme mít nadhled a pouze nahlas říkat a opakovat důrazně principy pravicové politiky. Nebojme se toho. Venkovský člověk je člověk vnímavý a dokáže posoudit, zda to co říkáme myslíme upřímně. Pokud se s takovým poselstvím rozjedeme do svých domovů a budeme ho okolo sebe šířit, bude to dobrý základ pro další volební soutěžení.

Miloslav Bednář OS ODS Praha 4

Jsem přesvědčen, že ODS je jedinou liberálně konzervativní politickou stranou s výrazným programem a reálnou možností okamžitě převzít vládní odpovědnost. Sociální demokraté řídí za podpory komunistů vládu, jež půl roku po vyhraných parlamentních volbách po zásluze ztratila rozhodující volební podporu veřejnosti. Proto tímto kongresem zvolené vedení ODS musí být s to a mít nepochybnou vůli vyvolat v rozmezí jednoho roku, maximálně dvou let předčasné parlamentní volby. ODS nesmí slevit z liberálně-konzervativních zásad, a ideově se rozkročit, nýbrž

79 přesně naopak. Myšlenkami svobody a rozhodující české liberálně-demokratické tradice musíme získat pravicové voliče všech demokratických politických stran. Přítomné dějiny nabízejí jedinečnou příležitost, a my ji musíme uchopit. Ve Spojených státech amerických, se k moci opět dostala, a to na delší časové období, posílená Republikánská strana. Prezidentem G. W. Bushem důrazně obnovila reaganovskou éru vycházející z americké, vlastně té nejlepší evropské tradice svobody a jejího mocenského zázemí. Naši američtí přátelé a spojenci byli i proto barbarsky napadeni zákeřným nepřítelem, který zahájil první světovou válku našeho století. Dnešní světovou válku proti svobodě a demokracii a jejich nejlepším tradicím ale nevede jen islamistická ideologie za klíčové podpory některých svobodě a demokracii nepřátelských států. Očividně ji vedou i neo-marxistický totalitarismus centrálně řízeného pokroku vynucující uskupení polovzdělaných intelektuálů, politiků a žurnalistů, jež mocensky ovládla nemalou část veřejného života demokratických států. S islamistickými teroristy je spojuje nenávist ke svobodě a snaha ovládnout lidstvo nekritizovatelným ideologickým a mocenským útlakem. TOTO je skutečná podstata nynější války, a my proto musíme jasně říci, kde stojíme, a podle toho důsledně a statečně jednat. Tak jako ve světových válkách dvacátého století, je i nyní povinností každého českého demokrata a liberála postavit se na stranu USA, a pro ODS to musí platit dvojnásob. Máme snad podporovat většinový proud protiamerických stanovisek a politiky Evropské unie proti našemu nejpřirozenějšímu spojenci? Má ODS souhlasit s tím, aby se Česká republika politickým podřízením Evropské unii dostala do mravně neúnosného postavení rozhodujících zemí EU, tedy Německa a Francie, kteří jako členové NATO popírají věrohodnost svého trans-

KnihaODS Kongres

80

27.3.2003 14:53

Stránka 80


atlantického spojenectví? Nynější pravicová, liberálně konzervativní americká politika se přirozeně dostala do dlouhodobého konfliktu s nedemokratickými německými a francouzskými, v EU rozhodujícími představami o evropské politice, podobně jako nejvýznamnější směr českého liberálního konzervatismu, vedený Palackým a Masarykem. Hlavním rysem unijní evropské politiky Německa a Francie je nahrazení demokracie neliberální vládou, odmítající rovnoprávnost malých demokracií s velkými, základní pravidla politické demokracie, spravedlnosti a svobodného tržního hospodářství ve prospěch centralizující regulace. V neposlední řadě se EU vyznačuje pro evropskou demokracii a svobodu zničujícím úsilím o mocenské soupeření se Spojenými státy americkými v součinnosti s Ruskem. Česká tradice demokratické politiky se ve dvacátém století proti takovým politickým dobrodružstvím rozhodně a činorodě stavěla. Proto se nakonec vždy ocitla na straně demokratických vítězů evropských a světových konfliktů. Neexistuje důvod, proč by se měla zejména ODS v současné evropské a světové krizi chovat jinak. Socialistická vláda ztratila důvěru veřejnosti. Proto je na místě nahradit ji vládou jinou, která odmítá politickou podřízenost Evropské unii, a je ochotna se zapojit pouze do společného evropského hospodářského prostoru. ODS se musí chovat jako rozhodující opoziční strana. Musíme odmítnout vládní komunikační strategii masového vymývání mozků, jež nepoctivými způsoby přesvědčuje občany, aby v červnovém referendu z neinformovanosti o realitě EU hlasovali pro vstup České republiky do EU. Protiústavnost této vládní aktivity je zřejmá. Je nejen agitačně jednostranná, ale své oprávnění výslovně odvozuje z programů vládních politických stran. Tím popírá zásadu referenda, kde mají svrchovaně rozhodovat výhradně občané, aniž by jimi politické strany propagandisticky manipulovaly. Takové jednání vlády musí-

me odmítnout jako protiústavní a vynutit zásadní nápravu. Jsem přesvědčen, že by ODS měli vést lidé, kteří zaručují, že budou jednat podle uvedených zásad a jsou odhodláni o jejich správnosti přesvědčit naše voliče, přestože mnozí z nich dosud podléhají protektorátně ustrašeným představám o domnělé historické nezbytnosti politicky podřídit dosud samostatnou a svobodnou Českou republiku Evropské unii. Od počátku r. 1996, kdy námi vedená vláda podala přihlášku do Evropské unie, se EU vzdálila demokracii, politické spravedlnosti a v neposlední řadě transatlantické důvěryhodnosti tak závažným a zevnitř nezměnitelným způsobem, že bychom občanům neměli s čistým svědomím doporučovat, aby v referendu podle již stanovené otázky hlasovali pro začlenění České republiky do EU.

Milan Venclík předseda RS ODS Jihomoravského regionu

V celé společnosti a i v ODS končí jedna vývojová etapa. Dnes v ODS stojíme na prahu etapy nové. Děje ve společnosti a směr vývoje v zemi jsme mohli spoluformovat podle síly našeho mandátu, který nám v minulosti dali voliči. Budoucnost ODS včetně dalšího ideového směřování máme dnes my, delegáti tohoto kongresu, zcela ve svých rukou. Na každém z nás leží velká zodpovědnost. Doufám, že tento kongres ukáže naši vnitřní sílu a disciplinovanost a to právě v okamžiku, pokud nebudou naplněny parciální zájmy některých z nás. Zůstaneme-li totiž jednotní stojí před námi obrovská šance. Je nesporným faktem, že ODS je dnes na české politické scéně jedinou funkční pravicovou stranou a jedinou stabilizovanou stranou v celém politickém spektru. Procesy, kterými jsme my jako strana prošli a má-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 81

POLITICKÁ DISKUSE

me s úspěchem za sebou, mají ostatní politické subjekty v krátkém čase před sebou. Řekněme si tedy, že jsme stabilizovanou stranou s jasně definovaným programem. Jsme pravicovou stranou. Jsme stranou, která se hlásí k politické i ekonomické transformaci v této zemi započaté v roce 1989. Buďme ovšem stranou, která umí říci, že někdy z objektivních a někdy subjektivních důvodů se ne vždy všechno povedlo. Tak jak to je v normálním životě normální. Jako každá politická strana chceme prosadit své myšlenky a svůj program. A to je pouze možné v případě vyhraných voleb. Nové vedení má tedy před sebou tyto základní úkoly: 1. úkol pro nové vedení – vyhrát volby. Pokud chceme vládnout v systému, který není většinový potřebujeme koaliční potenciál. To znamená: 2. úkol – vytvořit koaliční potenciál strany Dále je třeba zvýšit důvěryhodnost strany u voličů. Jasně definovat základní ideové směry a tyto závazky také důsledně plnit. Není možno účelově měnit postoje, které jsme jasně definovali. To znamená: 3. úkol – jasné ideové vymezení, je nutné vyslat jasný signál voličům o preferování středo-pravicových koalicí Další úkoly směřující do vnitra strany jsou: 1. úkol – povinnost udržet jednotu strany, nebát se ovšem nedestruktivních názorových výměn včetně vzniku názorových frakcí 2. úkol – zlepšit komunikaci vedení strany s členy strany, místními sdruženími, oblastmi a regiony 3. úkol – vygenerovat důvěryhodnou stínovou vládu bez ohledu na parciální zájmy jednotlivých skupin, jednotlivé členy vybrat podle předložených rezortních programů – stínové ministry pololetně vyhodnocovat – nebát se výměny

81 4. úkol – na nové volební kampani pracovat po skončení voleb, předseda volebního štábu se musí věnovat volební kampani 24 hodin denně, nemůže mít jiné funkce – styl volební kampaně musí odpovídat místu a času – centrum musí umět rozlišit kampaně s celostátní působnosti (parlamentní) a kampaně s lokální působností (komunální) Po takto definovaných úkolech, ke kterým, doufám přidáte vy další, bych velmi rád zareagoval na některé obecné problémy, se kterými se potýkáme a které je nutno řešit. Mnohdy je napadána tvorba vnitrostranických dohod a vytváření různých účelových bloků. Se zájmem jsem si v novinách přečetl úvahu pana Jakla, že se jedná o problém v ODS. A musím říci, že s tímto názorem, jako praktik a nikoli teoretik, naprosto nesouhlasím. Je pravda, že se tak někde děje ale je to tam, kde chybí opravdové osobnosti. Já si ovšem jako pragmatik musím položit otázku. Jak chce řídit obec, město, stát nebo stranu člověk, který se neumí prosadit ani v úzké skupině stejně smýšlejících lidí. A všichni se jistě shodneme, že nás není ve straně mnoho. Jak chce voliče přesvědčit člověk, který neumí přesvědčit ani své známé, aby do strany vstupovali a jeho názory podporovali. To, co se změnilo je to, že chce-li někdo v konsolidované ODS něco dosáhnout, musí to tvrdě odpracovat. A práce se mnozí štítí. Jihomoravské regionální sdružení s naprostou většinou podpořilo na předsedu strany pana Nečase. A zde musím opravit další omyl. Pan Nečas nedostal naši podporu z důvodu místa svého bydliště, jak bylo v tisku opět prezentováno. Bydliště na Moravě mají totiž tři kandidáti. Velmi dobře jsme zvažovali nové směřování ODS. V krajském městě vládne 12 let ODS v středopravé koalici. Jsme její příznivci na všech úrovních. Je nám blízký konzervatizmus. Region je religiosní. Naši snahou bylo bez lokálních zájmů, které jsme potvrdili i tím, že jako silný region nestavíme kandidáty na post před-

KnihaODS Kongres

82

27.3.2003 14:53

Stránka 82


sedy a místopředsedů, podpořit nejlepšího kandidáta, ne pro nás, ale pro ODS. Naší největší prioritou bylo podpořit kandidáta, který by ODS sjednocoval a dokázal do budoucnosti pracovat na sjednocení pravice. Naše volba byla tedy velmi pragmatická, i když nelehká a postrádala cele jakýkoliv patriotismus. Je nutno se zabývat i tím jakou tvář ukáže ODS voličům. Já nemohu souhlasit s hodnocením pana předsedy, ze kterého jsem pochopil, že rozdíl výsledků voleb do Poslanecké sněmovny a komunálu byl způsobem naším nezájmem o volby do Poslanecké sněmovny, protože v nich nešlo o naše posty. Nám všem i mě osobně šlo v obou případech i o prestiž. Jeden zásadní rozdíl zde ovšem opravdu byl. Volební kampaň do PS jsem nemohl ovlivnit, protože mé názory jako předsedy regionu nikoho nezajímaly. Volební komunální kampaň v Brně jsem ovlivnit mohl. Byla jiná. A to jsme u jiné tváře ODS a nutnosti nastartování jiného přístupu. Komunální a senátní kampaně není možno dělat masivně centrálně. Centrum musí činnost pouze koordinovat. Každému přece musí být jasné, že jiným způsobem je třeba vést kampaň v Brně, kde 12 let radnici máme ve svých rukou, a jinak ve Znojmě, kde jsme v opozici a v radě jsou komunisti. Doufám, že i tyto nuance, které rozhodují o úspěchu či neúspěchu, nové vedení pochopí. Nejedná se zde o jakoukoliv snahu o decentralizaci moci, jedná se pouze o dobrovolné převzetí práce, to je nutné konstatovat. VR by se do budoucna měla zabývat ještě dalším problémem, který vyplynul ze senátních voleb. Jsou volební senátní okrsky, kde víme dopředu, že náš kandidát neuspěje, neboť se naše hlasy rozmělňují s jinými pravicovými či středovými kandidáty. Je třeba zvážit, zda nenastal čas na dohody o stavění společných kandidátů v takovýchto okrscích. Náznaky o tuto spolupráci jiných stran již existují.

Když jsme hodnotili volební výsledky v 29 MČ v Brně, dospěli jsme k zajímavému zjištění. Tam, kde místní sdružení opravdu pracují, generují osobnosti a nejsou rozhádaná, jsme vyhráli volby takovým způsobem, že byly uspokojeny ambice mnohem více lidí, než se předpokládalo. Naopak tam, kde docházelo z důvodů neshod a nepodložených osobních ambicí některých členů k hádkám a rozbití sdružení, na to v konečném důsledku doplatili všichni. Připomeňme si tento fakt i při zítřejších volbách a hlavně při naší společné práci v dalším období. Všem členům ODS přeji pracovité, schopné a prozíravé vedení strany. Novému vedení strany přeji pracovité a rozumné členy. A všem zde v sále přeji příjemné prožití vánočních svátků a mnoho zdraví a úspěchu v novém roce 2003.

Walter Bartoš poslanec PČR

Když letos v červnu podruhé po sobě socialisté vyhráli volby a když jsem viděl podobu vlády, jakou za pomoci lidovců a unionistů sestavili, vyvstal mi na mysli výrok ze známé Kirkovy knihy Konzervativní smýšlení, jehož autorem je Edwin Lawrence Godkin. Cituji: „V demokratických zemích představuje stát prostě tu stranu, která v posledních volbách získala většinu hlasů a která je v mnoha případech spravována lidmi, jimž by nikdo nesvěřil do péče svého potomka ani by je neustanovil správci svého majetku.“ Ano, nacházíme se v situaci, kdy v této zemi již pátým rokem vládnou socialisté. Současný předseda vlády Špidla se netají ambicemi využít příležitosti a zavést u nás údajně skandinávský model tak zvaného sociálního státu. Tedy státu jehož zdánlivě a jen na první pohled pozitivní image je pod-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 83

POLITICKÁ DISKUSE

míněna historickými i ekonomickými specifiky severských států avšak současně vykoupena omezením osobní volby, vysokými daněmi, masivním přerozdělováním a utrácením peněz, které ještě nebyly vydělány. Politické vize a praktické kroky socialistů, a těch našich českých zvlášť, ať už se skrývají za jakýmikoliv líbivými slovíčky, vždy v důsledku usilují o jediné. O omezení osobní volby a o řízení občana státní byrokracií. Verbálně sice nechtěným, ale nutným paralelním důsledkem je ztráta motivace k výkonnosti a neprosperita. Zabránit těmto socialistickým snahám je naší výzvou. Můžeme jim však zabránit jen tak, že v následujícím období dokážeme přesvědčit o obecné neprospěšnosti podstaty projektu, skrytého pod logem sociálního státu, zvítězíme ve volbách a převezmeme vládní odpovědnost. Jsem přesvědčen, že pokud dokážeme být typem strany, pro kterou se v druhé polovině dvacátého století v Evropě ujal název catch-all party, jistě se nám to podaří. Jinými slovy musíme být stranou, která má ambici oslovit široké spektrum občanů bez rozdílu pohlaví, povolání, sociálního postavení či náboženského vyznání. Jak říká kolega Petr Nečas, nesmíme být jen stranou bohaté peněženky. Svobodné rozhodování o sobě samém se totiž týká každého občana. Musíme přesvědčit voliče, že jakákoliv forma socialismu a svoboda jsou dvě vzájemně vylučující se myšlenky. Musíme usilovat o to být stranou, která je otevřená starostem voličů a která citlivě reaguje na témata, po nichž je společenská poptávka. Z pohledu dovnitř se snažme být stranou, ve které se nenosí neloajalita vůči jejímu vedení, ve které proti sobě nestojí různé názorově nesmiřitelné frakce a zájmové skupiny a ve které nejsou poslanci stavěni proti senátorům či krajským nebo komunálním zastupitelům. Míra našeho budoucího úspěchu do značné míry závisí i na naší vnitrostranické soudržnosti a navenek projevované názorové jednoznačnosti.

83 Na počátku devadesátých let jsme přišli se zřetelnými pravicovými principy, které jsou ve střední Evropě unikátem. Snad nejlépe by se to dalo vystihnout thatcherovským názorem, že lidské právo pracovat dle své vůle, utrácet to, co si člověk vydělá, vlastnit majetek, mít stát jako služebníka nikoliv jako učitele je základem konzervativní politiky. Chci vás vyzvat k tomu, abychom se myšlenkově vrátili k těmto našim základům. Nepodléhejme mediálním virtuálním hrám o nepovedené privatizaci, o tunelování, spálené zemi či pokleslém stylu politiky. Podržme si i nadále přesvědčení, že základem civilizace a osobní svobody je soukromé vlastnictví. Za nejdůležitější věc do budoucna považuji to, abychom nedopustili rozmělnění našich programových zásad v podobě nejrůznějších zieleniecovských rozkročování či beztvarých a účelových kompromisů a spojení. Jako opoziční strana musíme být více aktivní, více důslední a předkládat voličům kvalitní alternativní řešení jejich problémů. A to řešení vystavěných na pilířích jako jsou svoboda, právo a jeho vymahatelnost, svobodný trh a rodinné hodnoty. Podle mého názoru by se vize podobného programu a usilování o jeho realizaci měla skládat ze tří částí. V první části, která by se dala nazvat něco jako The Right Approach to the Economy, jsme již hodně daleko. Důraz na svobodný trh, na svobodné rozhodování jednotlivce a naopak na oslabování role paternalistického státu byl zřetelně akcentován ve volební kampani v tématech dekád. Jsem přesvědčen, že rovná daň, nezadlužená budoucnost jsou nejen odborně ale i způsobem prosazování ve veřejnosti silnou stránkou naší politiky. Druhou část programu bych naopak nazval „Silná autorita státu ve vybraných oblastech“ jako je právo a pořádek, obrana

KnihaODS Kongres

84

27.3.2003 14:53

Stránka 84


a zahraniční politika. I tato témata jsou dobře rozpracována, vzájemně mezi sebou provázána a není třeba na nich nic zásadně měnit. Důraz na transatlantickou vazbu v době, kdy se ve schröderovském Německu prosazuje módní antiamerikanismus a kdy se socializující Evropa pokouší o podivnou emancipaci, nás pevně zakotvuje z pohledu zahraničně politického v tradičních a dobou prověřených hodnotách. S tím souvisí i důraz na zachování národního státu jako přirozené a historií vytvořené entity a na téma národních zájmů jako logických a oprávněných zájmů občanů tohoto státu v nejrůznějších oblastech. Zvláště dnes se ukazuje, jak je tato oblast velmi důležitá a naléhavá. Zvláště dnes, kdy socialistická vláda vyjednává ponižující podmínky vstupu do EU, a kdy hrozí nebezpečí, že občané nebudou suverénem ve vlastním státě, musíme své názory říkat velmi zřetelně a velmi hlasitě. V třetí programové části, která by se týkala oblastí, jako jsou zdravotnictví, školství či sociální věci, by naopak mělo jít o oslabování role státu a o důraz na možnost osobní volby. Toto je slabší část našeho programu. Zde vidím náš největší programový deficit. A navíc jsou to oblasti, ve kterých se potřeby a očekávání občana denně střetávají s omezeními a regulacemi státní byrokracie i tam, kde se občan může rozhodovat sám Je nutné, abychom se do těchto oblastí více snažili prosazovat posílení role rodiny, rozšiřování pole pro svobodnou volbu, tržní principy a zásady individuálních účtů. Je třeba vypracovat strategii jak tato témata, která veřejnost vnímá velmi citlivě, vhodně a přijatelně prezentovat. Podle mého soudu právě tato témata byla těmi, kde jsme před volbami zbytečně ztráceli. Musíme, podobně jako v dekádách, usilovat o příležitost mít výhodu prvního slova, jako první přicházet s argumenty pro námi navrhovaná řešení a umět je v diskusích obhájit.

Připravit podobný program a vypracovat strategii pro jeho úspěšnou realizaci vyžaduje mimo jiné i existenci odborně silného a stabilního týmu. Proto jsem pro silnou stínovou vládu, kde konkrétní lidé ponesou odpovědnost za danou resortní problematiku. Jinými slovy preferuji leaderovský princip před kolektivní anonymitou odborných komisí. Citátem jsem začal a citátem i skončím. Když byla lady Margaret Thatcherová dotázána na její politické krédo, odpověděla takto: „Ano, věřím v některé věci velice silně. Ano, snažím se přesvědčovat lidi, že hodnoty, ve které já věřím, jsou takové, že stojí za to je následovat. Když ke mně někdo přijde a zeptá se mě: Co můžete udělat pro nás, drobné obchodníky? Já odpovím: Pouze jedinou věc pro vás mohu udělat – učinit vás svobodnějšími, abyste si vše udělali sami.“

Jiří Payne OS ODS Praha 2

1. Úvod ODS se pokusila interpretovat výsledky červnových voleb s nepříliš velkou rozhodností. Analýza se zaměřila na volební kampaň. Ale ve volbách občané nehodnotili naší kampaň, ale politiku ODS a schopnost ODS předestřít věrohodnou perspektivu do budoucnosti. To, nad čím musíme dnes přemýšlet, není jednorázová událost typu volební kampaň, je to dlouhodobý proces, sumář našeho počínání za celé volební období, jakýsi závěrečný účet. 2. Příčinou neúspěchu není špatná kampaň, ale špatná politika Ptáme se: proč pro nás znamenalo voličské vyúčtování neúspěch? Byly zpracovány různé analýzy týkající se kampaně. Neviděl jsem zamyšlení nad politikou ODS. Kampaň ovlivní výsledek v jednom

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 85

POLITICKÁ DISKUSE

či druhém směru jen v omezené míře. Příčinou volebního neúspěchu nebyla špatná volební kampaň. Příčinou byla špatná politika. 3. Charakteristika současné situace: ODS dělá nepolitickou politiku V závěrečném účtu není tou podstatnou položkou opoziční smlouva, ale toleranční patent. Není to nějaká dohoda sama o sobě, ale jsou to důsledky rozhodnutí na Libereckém kongresu, že odmítáme převzít politickou odpovědnost. Volby v roce 1998 vyhrála pravice, ale díky naší politice měla Česká republika po celé volební období menšinovou levicovou vládu. ODS ztratila iniciativu, která pro nás byla příznačná v první polovině devadesátých let, kdy jsme vždy byli o kus vepředu. Ztratili jsme schopnost pojmenovat cíle. ODS, protože nic nenavrhuje, také ničeho nedosahuje. (Poděbradské artikuly, Desatera nejsou programem.) Přitom trpí komplexem nezastupitelnosti, jakési vedoucí role ODS ve státě. Bojujeme spíš s někým a než za něco. 4. Kdo je vinen? Kdo je vinen? Mnozí, novináři ale i delegáti kongresu, jak jsem zaslechl, pohodlně sáhnou po tvrzení, že za to může předseda ODS. Není tomu tak. Za politiku ODS nese odpovědnost grémium a výkonná rada (i když se k ní nehlásí). Je výsledkem pohodlnosti, že členové ODS rezignovali na svou povinnost být korektorem politiky, neozvali se, když ODS uzavírala nepřesvědčivé kompromisy. 5. Laciná sebespokojenost Kvalita institucí se pozná až když přežijí svého zakladatele. Mnohokrát zazněl laciný optimismus o silné ODS a její jasné budoucnosti. Z historie evropských stran a i z historie našich politických stran víme, že politické strany zanikají. Nepodložené sebeuspokojení může být osudovou chybou. (Zpráva o činnosti výkonné rady mimochodem zapomněla zmínit

85 Sobotku – který odstoupil pro nesouhlas s politikou). 6. Riziko fragmentace ODS s novým předsedou bude vystavena riziku fragmentace. O to závažnější je položit si otázku: Co nás spojuje? Spojují nás více společné myšlenky (zásady, principy), nebo cíle a zájmy? Je-li naším cílem dostat se k moci, máme kvůli tomu opustit naše zásady? Každý případ nadřazení zájmů nad principy trhá politickou stranu na kusy. 7. Svobodná soutěž a konkurence Politické myšlenky se prosazují svou vahou, svou kvalitou, nikoli kampaní, intrikami a lobbyingem. ODS si při svém vzniku dala do vínku, že jejím cílem je svobodná demokratická soutěž názorů, myšlenek a osobností. Ve skutečnosti nám však schází skutečná konkurence, ve které vyhrává lepší. Na všech úrovních ODS se ukazuje, že se najde někdo, kdo trpí myšlenkovou slabostí, zato však je obdařen morálním cynismem, takže princip svobodné a otevřené diskuse a princip demokratické volby nahradí manipulace. Dělají se intriky místo politiky. Svobodná politická diskuse je normálně posvátným atributem demokratické politiky. Namísto politické rozpravy ODS pořádá ideové konference, kde si pěkně popovídáme „o politice“, které se ale od demokratické diskuse liší přesně tak, jako se liší hovor o politice v hospodě od skutečné politiky v parlamentu. Běžným zvykem se stává návrh na „ukončení diskuse“, protože ta se stává nudným a zbytečným přívěškem teatrální kulisy pseudodemokratického rozhodování, které je již dávno a jinde domluveno. Podobně demokratická tajná volba založená na většinové podpoře je nejvyšším posvátným obřadem každé demokracie. Ve skutečně demokratickém společenství se jakékoli kuloární nabádání k tomu, jak má kdo volit, považuje za smrtelný hřích demokracie.

KnihaODS Kongres

86

27.3.2003 14:53

Stránka 86


Naše skutečnost je taková, že machiavelističtí bosové z regionů na kongresu vyhandlují během noci zvolení takových kandidátů, kteří ani náhodou netrpí většinovou podporou, dokonce možná mají proti sobě většinovou opozici. Podobně se často vybírají autority na regionální, okresní i místní úrovni. Známe případy, že výsledky tzv. tajných voleb den či dva před volbami již kolují v písemné podobě. Každou demokratickou proceduru lze zmanipulovat. Když však dlouhodobě působí „koalice průměrných s neschopnými“ (Petr Krejčí), vyšlechtí se politikové, kteří už nedělají nic jiného, než intriky. Postupně dělají větší a větší kompromisy v zásadních věcech (monopol Telecomu, deregulace nájemného, privatizace bank) a nakonec takové politické strany zanikají. Tak, jako v podnikatelském prostředí, i v politice je možné konkurenci obejít manipulací. Politický handl dokonce nějakou dobu docela funguje. Smutné je, když se takový stav začne považovat za žádoucí. Výsledkem je ztráta věrohodnosti. Nemůžeme kázat svobodnou soutěž a konkurenci pro druhé a sami ji obcházet a manipulovat. Kartelové volební dohody mezi regiony stejně jako opoziční smlouvy by za normálních okolností musel postihovat protimonopolní úřad. V ODS jej nemáme a v politice musí jeho roli zastávat svědomí. Hlubokým vyznáním pravicového přesvědčení je víra v to, že se respekt ke svědomí nakonec vyplatí jak politikům samým, tak jejich voličům. 8. Pravicové principy Společenství, ve kterém se nestřetávají principy, se začne tříštit v osobních nevraživostech a v konfliktech zájmů. Politická strana by měla být společenstvím lidí, které sjednocují myšlenky, nikoliv zájmy. Z našeho myšlení často vymizely pojmy jako svoboda, právo a spravedlnost. Při-

tom občané jsou náchylní k přijetí mnoha nepříjemných kroků, ale potřebují vědět, že stát ve kterém žijí, je státem spravedlivým, ve kterém lumpové patří do kriminálu, ve kterém se dobře daří odvážným, iniciativním a poctivým. Nechali jsme si ukrást vizi spravedlivé společnosti, založené na individuální odpovědnosti.Vyrazili nám trumf z ruky lacinou propagandou akce čisté ruce a vizí státní solidarity. Bude-li naše politika vycházet z hlavních principů, vyhneme se situacím, kdy je naše vlastní politika nepředvídatelná dokonce i pro naše vlastní členy. 9. Levičáci mezi námi Absence politického střetávání má za následek, že jsou mezi námi levičáci, kteří své levicové přesvědčení maskují nesmiřitelným bojem proti jiným stranám, zejména komunistům. 10. Komunisté Komunisté vystupují z pološera, aby se plně etablovali jako rovnocenná demokratická strana. Z Ameriky se k nám dostal termín „recyklovaný komunista“. Ve všech středoevropských zemích se již komunisté recyklovali do nějaké podoby evropské socialistické strany, jen u nás se drží kontinuity s totalitní KSČ. Zčásti je do tohoto postoje zatlačila nepromyšlená politika ostatních stran. Je zřejmé, že trvale nelze udržet systém, ve kterém je komunistická strana dostatečně demokratická na to, aby se mohla zúčastnit voleb, ale málo demokratická na to, aby byla akceptována jako vládní partner. Pro ODS to byla po řadu let oblíbená taktika, protože komunisté na sebe vázali část levicových voličů, aniž by tím posílili volební sílu levice jako celku. Jednou však takový systém musí ztroskotat. Nestačí nám navždycky taktika zahánět komunisty do kouta, protože jejich podpora stoupá a to i mezi mladými voliči. Česká republika potřebuje, aby se i KSČM re-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 87

87

POLITICKÁ DISKUSE

cyklovala. Měli bychom jasně vytyčit podmínky pro recyklaci a donekonečna je opakovat – například podmínka vzdát se kontinuity, třídní nenávisti a nesmiřitelného třídního boje. 11. Ideová pevnost není nenávist k ostatním Pro ODS se stal typickým bolestínský styl politiky, pramenící patrně z pocitu ukřivděnosti kolem sarajevských událostí. Produkuje politiku často poznamenanou apriorním odsudkem všech ostatních partnerů. Všude kolem vidíme spiknutí, všichni jsou na nás zlí. Jako argument používáme fráze „vždyť je to lidovec, unionista, socialista“ atd. Oč slabší jsou naše argumenty, o to silněji vykreslujeme nepřítele. Ideová pevnost není nenávist k ostatním. ODS je nakonec vnímaná jako strana nevraživá a naježená. Ocitáme se v politické osamocenosti. 12. Jaký styl opozice? Očekával jsem, že ústředním bodem tohoto kongresu bude debata o tom, jaký styl má mít naše opoziční existence. Je zásadně důležité, aby se o tom vedla uvnitř ODS diskuse. Legislativní kutilství, tj. vylepšování zákonů, není totéž, co politická tvořivá práce. Opoziční činnost je náročnější analyticky. Podle zprávy o činnosti klubu – vše je dobré. Přesto v našem systému si vláda může tvrdit cokoliv a nikdo to řádně a systémově neoponuje. Máme nepolitický parlament – předěláváme a doděláváme nedobré předlohy zákonů, ale neexistuje všeobecná politická debata: parlament nereflektuje aktuální politické události (dění), protože se schází se jen jednou za 7 neděl. Vládě nesmírně vyhovuje parlament, který většinu času nezasedá. V normálních zemích se schází dolní komora nejméně jednou týdně. 13. Nebýt pro voliče nejmenší zlo Kdosi dnes dopoledne řekl, že bychom měli získat podporu voličů, kteří nás volí

ne proto, že nám věří, ale jsme pro ně nejmenší zlo. To není dobré. ODS musí nabízet pozitivní hodnoty, cestu do budoucnosti. Nebojujeme přece o minulost, jde nám o to, abychom pomohli zavést v ČR pořádek proti nepořádku, poctivost proti nepoctivosti, kvalitní práci proti nekvalitní, odpovědnost proti neodpovědnosti. Již nesmíme vysílat pro voliče zprávu: když budete volit ODS, bude to zase stejné, jako to bylo! Není nutné opakovat jinými či stejnými slovy, co jsme už řekli, ale ukázat, že představujeme cestu dál. Tu cestu ovšem musíme najít a prošlapat a to je řemeslná práce. Potom bude mít náš volič opět vědomí perspektivy a smysluplnosti, vědomí spravedlnosti a naděje ve své zemi. Pokusme se, abychom mu to nabídli my dříve, než tak učiní někdo jiný.

Jaroslav Zvěřina poslanec PČR

Sešli jsme se, abychom bilancovali poslední období, a abychom zajistili pokračování úspěšné existence naší Občanské demokratické strany. Od kongresu v Ostravě se toho stalo hodně, a tak nezbývá, než vybrat k úvaze jen několik málo věcí, které se mi zdají důležité. Velice nám ublížila válka kolem České televize. Ten konflikt byl nejen neúspěšný, ale také zbytečný a postavil proti nám některé intelektuály, kteří k nám do té doby měli alespoň neutrální vztah. Jako u většiny našich proher, ani zde nám moc nepomohla skutečnost, že jsme krváceli za vcelku spravedlivou věc. Pokud tato válka měla být úspěšná, měla být zřejmě vedena jinak. Ve volbách do Sněmovny jsme jistě dosáhli slabšího výsledku, než v jaký jsme všichni věřili. Včasné odpoutání od opoziční smlouvy se nám vůbec nepovedlo. Počínali jsme si v tomto směru mnohem hůře

KnihaODS Kongres

88

27.3.2003 14:53

Stránka 88


než ČSSD. Myslím, že jsme měli tu smlouvu razantně ukončit hned při prvních negativních vyjádřeních významných socialistů. Témata dekády byla dobrým počinem, ale na rozdíl od neustálého démonizování opoziční smlouvy byla pro veřejnost málo zajímavá. Václav Klaus byl a je jednoznačným lídrem ODS. Tuto triviální skutečnost neměla důvod naše volební kampaň nijak akcentovat. Vytrvalé omílání samozřejmostí působí v každém marketingu kontraproduktivně. Právě koncentrace finále kampaně pouze na Václava Klause byla chybou a přinesla nám negativní body. Neustálá snaha dokázat úplnou neschopnost Vladimíra Špidly byla rovněž kontraproduktivní, protože ten člověk se musí znemožnit sám. Zbytečně jsme přidávali tomuto nevýraznému socialistovi na významu. Finále volební kampaně se nám tentokrát opravdu výjimečně nepovedlo. Myslím, že hlavním problémem byla izolace centra od členské základny a nižších článků ODS. Jak finálové plakáty, tak telefonická kampaň nebyly avizovány. Natož aby byly s těmi „dole“ konzultovány. Přišlo mně to hodně orientální a málo psychologické. Zase jednou jsme neuspěli s naším negativistickým stereotypem, který nám velel založit volební strategii na strašení socialismem. Naše pozitivní vize z témat dekády veřejnost neuchvátily, nestali jsme se tím nikterak pozitivněji vnímanými. Hlavní poselství, které jsme od voličů v posledních volbách dostali, myslím zní: „Milá ODS, zatím se nám nezdáš dost dobrá k tomu, abychom ti svěřili vládu“. Mysleme na to poselství a snažme se být lepší, více vědět, více studovat, více naslouchat občanům a nabízet jim přitažlivá a pozitivní politická témata. Kdo chce sloužit svým voličům, musí mít schopnost vcítit se do jejich duše. Myslím, že jsme se nám to zatím jen málo daří. Jednoznačně podporuji kandidaturu Václava Klause na post prezidenta České

republiky. Protože jej pokládám za jedinečného českého státníka, považuji tuto jeho kandidaturu za zcela samozřejmou. Stejně samozřejmě budu podporovat usnesení kongresu, aby Václav Klaus byl jmenován čestným předsedou ODS. Václav Klaus je cosi jako stvořitel Občanské demokratické strany a klasik naší politické orientace, takže funkce čestného předsedy je pro něho velmi patřičná. Jsem přesvědčen, že nový předseda ODS a nové vedení musí změnit náš politický styl. Pro ODS je charakteristická setrvalá válka na všech frontách. Jsme stranou někdy velmi negativistickou, stranou která neustále proti něčemu a někomu bojuje. Bez ohledu na oprávněnost těch negací je třeba říci, že dnes máme plnou republiku věcí, proti kterým jsme kdysi velmi bojovali. Senátem a nesmyslnou reformou veřejné správy počínaje a socialistickou vládou konče. Nějak jsme se v posledních letech naučili prohrávat. Možná je to někdy také tím, že za žádný princip nedokážeme opravdu bojovat s plným nasazením? Dlouhodobě je to nevýhodné, protože voličům můžeme sice nabídnout hodně nebezpečí, ale neumíme je před nimi účinně ochránit. Potřebujeme více kolektivního rozhodování. Jedním z nedostatků našeho stranického fungování je praktická absence spontánních politických diskusí. Diskuse ve Výkonné radě a asi i v grémiu bývají hodně krátké a hodně povrchní. Ani naše odborné komise, ani stínová vláda se politickými diskusními kluby nestaly. Ideové konference byly nepochybně zajímavé, ale samy o sobě na vše nestačí. Nestačí jen atraktivní politická témata. Musíme dokázat prezentovat důvěryhodné osobnosti. Více než dosud musíme usilovat o spolupráci s uznávanými experty, schopnými ovlivňovat veřejné mínění. Nemá smysl naříkat nad nevýrazností stínové vlády. Myšlenka to byla dobrá. Nevýrazný kolek-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 89

POLITICKÁ DISKUSE

tiv měl však být zřejmě velmi výrazným způsobem obměňován. V našem stínovém kabinetu se toho v tomto směru událo jen hodně málo. To pak bylo především věcí stínového premiéra. Rád bych přispěl k tomu, aby politika ODS byla pozitivněji vnímána než je tomu dosud. Není žádným tajemstvím, že většina členů vedení ODS je veřejností viděna v hodně negativním světle. To není jen intenzivní a účinnou negativní mediální kampaní, která je proti nám vytrvale vedena. I naše vlastní politická praxe bývá hodně urputná, nesmiřitelná a upracovaná. Někdy se stylizujeme do role kterou u jiných tolik nemáme rádi, tedy do role „vše lépe vědoucích intelektuálů“. Tomu odpovídá i náš výběr aktuálních politických témat. Musíme se naučit citlivěji naslouchat problémům lidí a reagovat na ně. Problémy z oblastí sociálních věcí, vzdělávání nebo zdravotnictví nejsou jen jakýmsi přívěskem fundamentálních ekonomických procesů. Máme-li aspirovat na výrazný volební úspěch, musíme v těchto otázkách formulovat své vize přesvědčivěji a mnohem pozitivněji než dosud. Podívejme se na politickou praxi pravicových stran v jiných zemích, které v posledních letech výrazně politicky uspěly. Musíme nalézt politiky, kteří dokážou přesvědčit lidi o svých pozitivních úmyslech, a kteří dokáží v lidech vyvolávat kladná citová hnutí (zejména důvěru, optimismus, dobrou náladu, naději a lásku). Naše stávající politická reprezentace jakoby toužila budit v lidech spíše respekt, úctu a obdiv. Její celková emoční bilance je v důsledku toho spíše negativní. Žijeme v době jakési krize demokracie. Postmoderní civilizace je charakterizována podivným zmatením hodnot a oslabením nesporných autorit. Slábne důvěra v politické instituce, a to ve většině zemí světa. Politické strany zoufale hledají cestu k hlavám a srdcím občanů. Bez zásadní reformy politického stylu to nejde, a nepůjde to ani

89 v případě naší Občanské demokratické strany. Máme co dělat s jakousi kolektivní anhedonií našich občanů, tedy s neschopností prožívat kladné emoce. Není snadné, přesvědčit takové lidi o tom, že je máme rádi, a že si zasloužíme jejich důvěru. Také svým členům musíme nabízet víc než jen dobrou politickou značku. V zahraničně politické oblasti bych doporučoval změnit naši rétoriku ve vztahu k Evropské unii. Uchazeč o členství v elitním klubu asi nekoná nejlépe, když ten klub setrvale kritizuje a dává najevo své velké sympatie k těm zlobivějším ze stávajících hráčů. Ostatně soudím, že význam Evropské unie dnes u nás zbytečně přeceňuje. Jakmile se staneme řádnou členskou zemí, bude pro nás evropská agenda spíše domácím a nepříliš dominantním politickým tématem. Jedním z významných důvodů, proč bychom měli do EU vstoupit co nejdříve je pro mne perspektiva ukončení předvstupní etapy, kdy evropský komisař je vnímán skoro jako polobůh. Jsem přesvědčen, že v podstatných otázkách se v Evropské unii vždy nakonec prosadí mezivládní princip a bruselská byrokracie hraje až druhé housle. Potřebujeme také zlepšit naši komunikaci s politicky blízkými pravicovými kruhy v sousedních členských zemích. Je příkazem dne zlepšit vztahy s Rakouskem a Německem, protože do EU nemůžeme vstupovat přes hlavy Rakušanů a Němců, ale výhradně s nimi. Prosím, aby tento můj úmysl nebyl hned ztotožňován se zradou národních zájmů a ústupky sudetoněmeckému landsmanšaftu. V Německu i Rakousku žije celá řada pravicových politiků a intelektuálů, se kterými je třeba systematicky komunikovat. Jednoznačně podporuji ustavení stínové vlády, kterou jmenuje Výkonná rada na návrh stínového premiéra. Doporučuji ukončit činnost stávajících centrálních odborných komisí a nahradit je poradními sbory,

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

90

Stránka 90


které si najmenují stínoví ministři po poradě s premiérem. Nahradit ten systém nomenklaturou odborných mluvčích strany považuji za méně praktické. Stínová vláda by měla permanentně signalizovat naše vládní ambice. Ze zcela praktických důvodů se domnívám, že předsedou stínové vlády by měl být člen Poslanecké sněmovny. Nebude-li budoucí předseda ODS poslancem, pak by funkce stínového premiéra měla být svěřena jiné osobě. Ostatně soudím, že význam Evropské unie dnes u nás zbytečně přeceňuje. Jakmile se staneme řádnou členskou zemí, stane se EU spíše domácím a nepříliš dominantním politickým tématem. Přeji našemu kongresu úspěch. Přeji nám všem, abychom do čela strany dokázali postavit lidi, kteří dokáží pokračovat v našem liberálně konzervativním politickém programu, a kteří ten program dokáží udělat zajímavým a kladně vnímaným pro českou veřejnost. Stále myslím platí to, co jsem již několikrát konstatoval: přesvědčíme-li své spoluobčany, že máme je a tuto zemi rádi a že jim a jejich starostem rozumíme, nemusíme se o politickou budoucnost Občanské demokratické strany obávat.

Petr Bratský poslanec PČR

Vážení spoluakcionáři! Naše firma nevzkvétá! Naše akcie ztrácí na hodnotě a někteří zaměstnanci i manažeři se tváří, jako by se nechumelilo a vše bylo v nejlepším pořádku. Mou ekonomickou metaforu lze samozřejmě vztáhnout i na celou republiku pod vládou Vladimíra Špidly a jeho socialistické party. Já však mluvím o naší straně. Ano, jde o ODS! Naše akcie klesají volby od voleb a nic na tom nemění ani relativní úspěch v posledních volbách senátních a zejména komunálních. Tyto úspěchy byly způsobeny

spíše nevalnou strategií a marketingem konkurence a odráží také snahu našich spoluakcionářů v regionech. Tam jsou totiž zlaté rezervy a potenciál naší firmy, která svůj kapitál – tedy myšlenky a činy reálně vykonané pro obyvatele této země (naše zákazníky) na celostátní úrovni rozhojňuje v posledních letech již jen velmi těžkopádně. Vrcholný management stagnuje a nebo je dokonce příčinou ztrát. S tím samozřejmě musí Valná hromada a dozorčí rada, které se zde dnes sešly, něco udělat. Je dobře, že s úctou a uznáním poděkujeme generálnímu řediteli, který firmu založil a vlastním potem a dřinou vypiplal od plenek až k dnešní maturitní zkoušce z dospělosti. Pochopil při své rodičovské shovívavosti a moudrosti, že nastal čas změny i nové naděje postavené na pevných základech letité mravenčí práce všech, kdo naši firmu tvoří. Nastal čas příležitostí k zúročení našich dosavadních vkladů a investic, které nejsou malé. Je třeba firmu osvěžit personálně, vlít nové myšlenky strategickému plánování, marketingu a především odbytu toho, co nabízíme – konkrétních věcí – až hmatatelných činů a úspěchů, kterými naše politika i naše firemní kultura zlepšuje a obohacuje život našich zákazníků – občanů této země. Jediným a nejvěrohodnějším měřítkem úspěšnosti naší firmy je čistý zisk voličských hlasů před zdaněním ve formě případných kompromisů při sjednávání koalic na různých exekutivních úrovních. Jestliže jsme po letošních parlamentních volbách získali jen tolik hlasů, že jsme byli od vládně-koaličního zdanění osvobozeni, využijme tuto úsporu a tento jasný vzkaz od zákazníků k investicím do zlepšení kvality našich služeb a třeba i proškolení personálu nejen co do znalosti našich produktů, ale i co do prvotřídního servisu, vstřícnosti a otevřenosti k našim zákazníkům – voličům i médiím.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 91

91

POLITICKÁ DISKUSE

Nejednou jsem zaslechl z médií a od různých více či méně erudovaných komentátorů čehokoliv slova o ODS jako tzv. „názorovém monolitu“. Většinou je to slovo použito spíše s hanlivým či odsuzujícím nádechem, myslím však, že bychom jej měli vnímat jako poctu. Sami víte, jak různé jsou názory a střety na nejrůznějších fórech a úrovních naší strany, jak bouřlivá někdy bývá demokratická diskuse a tvůrčí hledání cesty. Pokud nás i přesto někdo vidí zvenku jako „názorový monolit“, je to spíše známkou zdravé vnitřní struktury ODS, tolerance a dobrovolného podřízení se demokratickým principům. Je to známkou naší vnitřní discipliny a schopnosti táhnout za jeden provaz, když je toho zapotřebí. Umět se sjednotit v zásadních věcech a uvědomit si poznání efektivity síly zrozené z této jednoty nevylučuje vznik názorových proudů a přirozenou výměnu názorů. Berme tedy narážky o názorových monolitech a stranách jedné tváře nejen jako kritiku k vlastnímu poučení, ale i jako určité ocenění toho, že se umíme povznést nad osobní půtky a nevraživosti, když to zájem firmy a republiky žádá. Vidíme též dostatek příkladů v jiných stranách, jak to dopadá, když někde místo monolitu najdeme jen názorovou drobenku poletující v průvanu. Buďme si tedy vědomi svých slabých stránek i předností a rozhodněme co nejlépe o další cestě vedoucí k prosperitě naší firmy. K tomu je potřeba nejen zvolit nového generálního ředitele a vrcholný management, ale i modernizace generálního sekretariátu alias Hlavní kanceláře ODS a pravidelné proškolování, občerstvení sil a motivace úřednictva alias manažerské sítě. Cílem musí být aktualizace myšlenkového parku a uvedení nových produktů na trh se vším, co tomu předchází – tedy průzkum trhu, marketingové studie a v neposlední řadě

i chytrá, vtipná, oslovující a účinná reklamní kampaň a to nejen před vstupem naší firmy na evropský trh neboli do Evropského parlamentu. Rozhodně by nemělo jít o zboží laciné, zabalené do líbivého obalu, které brzy zákazníka zklame, ale o zboží solidní, které v sobě nezapře svoji tradici, ale s novými moderními prvky a s novým image trhem žádaných tvarů a funkcí. Věřím, že tak se nám podaří přesvědčit nejen veřejnost, ale i naše přirozené budoucí partnery středo-pravé části politického spektra, že jsme těmi pravými a důvěryhodnými, s kým se jedině může podařit otočit kormidlo dějin naší země zpět k pravé cestě – cestě rozumu, prosperity a duchovního rozvoje bez krátkozrakého projídání budoucnosti naší i našich dětí.

Jiří Oberfalzer OS ODS Praha-západ

Na tomto kongresu i před ním se již hodně mluvilo – a jistě ještě bude mluvit – o budoucnosti ODS. Není to nic divného, neboť toto shromáždění zvolí nového předsedu strany, a předurčí tedy i její další směřování. To, že bude toto naše setkání takto zásadní, bylo vyvoláno naší frustrací z výsledku parlamentních voleb. Celé léto a část podzimu jsme diskutovali o důvodech našeho neúspěchu v posledním, či v posledních dvou parlamentních kláních. Této debatě jsme věnovali hodně času, hodně emocí, padlo mnoho názorů a zdálo by se, že už není co dodat. Až na jednu malou drobnost: spíše než o příčinách neúspěchu, měli jsme diskutovat o důvodech našeho úspěchu. Možná bychom se přiblížili k podstatě věcí mnohem více. V obou případech posledních parlamentních voleb byl totiž náš volební výsle-

KnihaODS Kongres

92

27.3.2003 14:53

Stránka 92


dek vlastně mimořádným úspěchem, o který se – řečeno s jistou nadsázkou – zasloužili spíše druzí než my sami. Na vysvětlenou dovolte krátkou rekapitulaci. Předposlední parlamentní volby (ty předčasné) následovaly po rozpadu vládní koalice a dramatickém rozkolu v našich řadách, tedy po tzv. Sarajevu. Jeho hlavní příčinou byly sponzorské skandály ODS. Na tomto výbušném tématu se strana vnitřně rozdělila. A zatímco jedna část se soustředila plně na téma sponzoringu, druhá zas plně na téma udržení vnitřní jednoty. Výsledkem byl vznik US na jedné straně a forenzní audit na straně druhé. Bylo zajímavé sledovat, jak věc hodnotí veřejnost. Z jejího pohledu nebyl náš postoj k tomuto závažnému problému dost zásadový a naše snaha skandál důsledně vyšetřit nebyla přesvědčivá. Reakce veřejnosti byla jednoznačná, přeběhla od forenzního auditu k platformě „Nejsme jako oni“. Preference US okamžitě vylétly vzhůru, a to na náš úkor. Proč tedy nakonec US svobody v následujících volbách v roce 1998 propadá? Protože nedokázala svůj snadno získaný morální potenciál kapitalizovat. Nedokázala veřejnosti předložit jasnou politickou vizi, natož konkrétní politický plán srozumitelně a viditelně odlišný od toho našeho. Zkrátka US prohrála svou příležitost vytvořit přijatelnou alternativu k ODS. Proto ji ve volbách v roce 1998 ODS drtivě poráží a stává se v tomto smyslu vítězkou. Vznikem opoziční smlouvy po volbách 1998 odpudila ODS nemalou část svých přívrženců podruhé. Opět se nám nepodařilo přesvědčit veřejnost o upřímnosti našich úmyslů. Tento krok jsme deklarovali jako nevyhnutelné řešení patové situace – veřejnost jej však četla jako uraženou blokaci bývalých partnerů. Projekt čtyřkoalice opět okamžitě přitahuje sympatie řady voličů a po nezanedbatelnou dobu se stává potenciálním vítězem voleb.

Proč tedy nakonec nevyhrává? Odpověď máme všichni ještě v živé paměti. Čtyř-, Třía postupně jen Dvou-Koalice sama přesvědčila veřejnost o své vnitřní nepevnosti a o neschopnosti postavit dělnou spolupráci nad individuální zájmy členských stran. Volič se zákonitě odvrací. Oba připady mají jedno společné a něco důležitého nám ukazují. Nikoli nepodstatná část našich voličů touží po jiné nabídce, není s námi spokojena a při každé příležitosti odbíhá k jiné aktuálně slibné příležitosti. Naše štěstí je, že taková nabídka zatím existuje vždy jen krátkodobě a brzy ztrácí dech, a tedy i důvěryhodnost. Sami však nejsme dost přesvědčiví a nemalá část našeho elektorátu zůstává s námi jenom z nedostatku jiných možností. Nemohu proto souhlasit s tezí, že se kyvadlo politických postojů v Česku přehouplo doleva. Naopak, z předložené interpretace je spíše zřejmá touha voličů po věrohodné pravicové nabídce, přitom důraz je na slově věrohodné. Jsem přesvědčen a myslím, že je to zřejmé, že mezi těmi, kteří letos absentovali v parlamentních volbách, byla i podstatná část těch, kteří by rádi volili nás, kdyby nám mohli důvěřovat, anebo někoho jiného napravo, kdyby tam ovšem někdo hodný jejich důvěry byl. Chceme-li dnes diskutovat o budoucnosti ODS, pokládám za klíčovou právě otázku naší důvěryhodnosti. Při debatě, která poslední měsíce probíhá na našich elektronických linkách zaznělo hodně myšlenek o tom, co musí ODS dělat, aby obstála ba posílila na českém politickém spektru. Mohli jsme číst řadu dokumentů, které přinášely koncepční či spíše organizační náměty, jak prohloubit vnitrostranickou demokracii, rozvoj programových myšlenek v efektivní vnitrostranické debatě a také jak lépe prodat naše záměry veřejnosti a učinit je více „sexy“ pro širší okruh veřejnosti než dosud.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 93

93

POLITICKÁ DISKUSE

V těchto materiálech je řada užitečných námětů a řada prospěšných návrhů ke zlepšení fungování strany a rozvoje jejího myšlenkového potenciálu. Ale něco důležitého v nich postrádám. Všechny totiž hledají „ten pravý recept“ jen v procesech a v organizačních strukturách. Hledáme-li cestu, jak dosáhnout lepšího volebního výsledku v příštích volbách, musíme podle mého názoru zajít mnohem hlouběji k podstatě. Musíme vrátit konzistenci našim vlastním postojům, musíme obnovit důvěryhodnost našich slov, a to lze udělat jediným způsobem – prostřednictvím důvěryhodných skutků. Dovolte mi uzavřít svůj výstup čtveřicí zásad, kterých se musí naše strana držet, chceli vyhrát volby. 1. Musíme být čitelní – mít vyhraněné postoje, mít jasný – tedy srozumitelný – názor a schopnost jej komunikovat nejen z pohledu našeho, ale i z pohledu veřejnosti, aby nás volič chápal a sám mohl brát za své, co chceme udělat. 2. Musíme být schopní – tedy také úspěšní, musíme umět prosazovat své myšlenky a následně je také uvést v život, aby nám volič věřil, že co chceme, to také dokážeme udělat. S těmito požadavky ODS nemá problém. Ale ... 3. Musíme být vypočitatelní – být spolehliví, držet se svých zásad, ctít věrnost vlastním principům nad účelem, nad okamžitým prospěchem, aby nám volič věřil, že co říkáme dnes, to také zítra uděláme. A tady myslím čeká ODS důležtitý námět k sebereflexi. A konečně… a o tom mj. také náš XIII. kongres… 4. Musíme být jednotní – protože jenom tehdy, když bude naše zpráva pro voliče jedna, jenom tehdy, když budeme působit jako jedna strana (byť složená s rozmanitých individualit), s jedním programem, jednou morálkou a jedním (byť

mnohosložkovým a mnohovrstevným) společným cílem, může fungovat to vše, co bylo řečeno v bodech předchozích. Věřím, že ODS dokáže být jak čitelnou, tak vypočitatelnou (důvěryhodnou), schopnou a přitom jednotnou stranou. Věřím, že se nám podaří zvolit předsedu, který toto vše bude svou osobou garantovat. Bude-li tomu tak, pak nemám o příštím volebním vítězství sebenepatrnější pochybnosti.

Jiří Liška předseda Senátního klubu ODS

Volba nového předsedy a budoucnost Občanské demokratické strany. To jsou dvě základní témata našeho kongresu. Opakují se otázky – jací budeme a co chceme dosáhnout. Po odchodu Václava Klause z čela ODS už nikdy nebudeme a nemůžeme být stejnou stranou jako doposud. Václav Klaus byl hlavním tvůrcem naší politiky, on formuloval ústřední myšlenky a ovlivňoval styl a tvář ODS. Moje odpověď na otázku „jací bychom měli být v následujících letech“ je poměrně jednoduchá. Měli bychom být podobní. Zůstat pevní ve svém směřování, neměnit hlavní zásady a především se nesnažit být stranou pro všechny. Pokud nepůjdeme pro ODS osvědčenou cestou, hrozí nám nebezpečí postupného rozkladu. Na další otázku „co chceme“ je také podle mého názoru poměrně snadná odpověď. Chceme uspět v příštích volbách, ze strany opoziční se chceme stát vůdčí vládní stranou. Na další otázku se již ale obtížněji hledá odpověď. Tou otázkou je „jak to dokážeme“. Dvakrát jsme neuspěli v rozhodujících volbách do Poslanecké sněmovny. Bylo to velké zklamání nejen pro nás, ale i pro naše voliče. Nemůžeme si dovolit prohrát potřetí. I to by myslím ohrožovalo budoucnost naší strany. Musíme hledat nové způsoby

KnihaODS Kongres

94

27.3.2003 14:53

Stránka 94


jak uspět. Zde je myslím třeba podívat se do nedávné minulosti a i v ní hledat inspiraci, jak být lepší. To, na čem bychom se mohli hodně poučit je osud čtyřkoalice. V tom pozitivním i negativním slova smyslu. Čtyřkoalice ve svých začátcích dokázala skvěle využít touhy poměrně velké části naší společnosti po a teď to říkám v uvozovkách tzv.vyšším principu mravním. Naše převážně ateistická společnost hledá v politicích to, co občanům v jiných zemích nabízejí například církve. Jsem přesvědčen, že to je jeden z důvodů, proč jsou u nás do politiků a politiky vkládána tak velká očekávání. Vím, že to je zjednodušený pohled, nemluvím o vlivu zájmových skupin, o médiích, o účelových manipulacích. Faktem je to, že tato očekávání ve společnosti jsou a stále budou. Jsem přesvědčen, že je nemůžeme přehlížet, že je nemůžeme zlehčovat, že na ně musíme reagovat a pozitivně odpovídat. Mimo jiné i proto, že jinak zde hrozí vážné nebezpečí. Vynoření se nového mesiáše, který bude mít jednoduché recepty na řešení problémů všedních dnů a navíc bude hrát právě na tuto strunu věčné lidské touhy po společnosti, kde pravda a láska vítězí. Samozřejmě je to očekáváno především od těch druhých. Dokázat přesvědčit občany, že nejsme jen pragmatičtí politici bez srdce, jak to o nás dlouhodobě tvrdí naši političtí protivníci a poměrně velká část společnosti tomu nakonec uvěřila, nebude vůbec snadné. Jsem přesvědčen, že to musí být velký úkol pro nové vedení ODS. Měli bychom umět být laskavější, možná přátelštější, umět odpouštět a dokázat se dohodnout. Samozřejmě bez ústupu z našich základních ideových pozic. To je to druhé poučení z osudu čtyřkoalice. Ztráta vlastní tváře, pozitivního programu, zjednodušení politiky na boj o moc a postavení jednotlivých politiků a skupin je velmi negativně přijímáno veřejností a ve svých důsledcích vede

k úpadku nejen politické strany, ale vůbec politiky jako celku. Naše zásadní rozhodnutí nesmí být poplatná krátkodobým cílům a neměla by vycházet z momentálních nálad, potřeb a situací. To možná vede k dočasným úspěchům, ale dlouhodobě to přináší ztráty. Občanská demokratická strana si zakládá na svých konzervativních principech. Ty bychom neměli opouštět. Nehledejme třetí, nebo čtvrté cesty. Ty nakonec, jak nás život učí, stejně k ničemu dobrému nevedou. Zůstaňme sví.

Jan Zahradník hejtman Jihočeského kraje

Přijměte především srdečné pozdravy z jižních Čech. Ukazuje se, že ODS má sílu vyhrát komunální i krajské volby, ale to nejdůležitější, vítězství ve volbách parlamentních, se již podruhé vzdálilo a ODS bude druhé volební období v opozici. Je nám všem jasné, že tento mimořádný kongres, kde budeme na závěr volit vedení strany, je pokusem o nalezení cesty k volebnímu vítězství v příštích parlamentních volbách. Bude-li to pokus úspěšný, to ukáže budoucnost. Hned úvodem ale říkám, že o úspěšnosti tohoto pokusu pochybuji. Vím, že tato má pochybnost není podložena úplně jasnými argumenty, přiznávám se, že jsem prohrál nejednu debatu, v níž jsem se pokoušel svůj názor obhájit. Ke své hanbě říkám, že jsem nenašel dost času a síly prosazovat tento názor na odpovídajících platformách v ODS. Jsem konzervativní člověk, nerad měním věci, které trvají a proto s obavami hledím na akt výměny předsedy jako na symbol změny v ODS. Pan Václav Klaus je výrazná osobnost, má již své místo v historii a to se málokomu podaří zažít v plném rozkvětu sil. Je symbolem ODS, je politikem v pravém

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 95

POLITICKÁ DISKUSE

smyslu tohoto slova. ODS se však podařilo, že přenesením obrovské míry osobní odpovědnosti za výsledek letošních parlamentních voleb na něj dosáhla toho, že se rozhodl již na funkci předsedy na tomto kongresu nekandidovat. Jsem si jist tím, že se chystáme udělat stejnou osudovou chybu, jakou udělali britští konzervativci, když podlehli volání intelektuálů zevnitř i vně své strany a zavrhli Margaret Thatcherovou. Britská konzervativní strana má však za sebou staletou historii, a tak o její osud nemám obavy. Ostatně se mne týká jen vzdáleně a takříkajíc mi do toho nic není. Mám jen rád Británii, její konzervativní tradice a mám tam mnoho přátel, jimž přeji jen to nejlepší. Stokrát raději mám ale Českou republiku a na úspěchu ODS, kterou považuji za konzervativní stranu, mi velmi záleží. Pan redaktor Jefim Fištejn mne při nedávném rozhovoru ujistil, že kolo přízně voličů se otáčí neúprosně, podle takřka fyzikálních zákonů a že stoprocentně brzy nastane doba vítězství konzervativců v Británii a ODS u nás. Jen u nás to máme o hodně těžší, protože na rozdíl od Británie nemáme zatím většinový volební systém. Je pro mne velmi těžké formulovat konzervativní zásady, protože ony se přirozeně samy brání tomu, aby byly formulovány a exaktně popsány. Nejsem také žádný politolog a tak prosím o shovívavost. Prvním pilířem konzervativní politiky je podle mého názoru svobodný občan. Občan nikoli obdařený bezbřehou svobodou, ale respektující tradiční instituce, jako je například demokraticky zvolená vláda a další orgány veřejné správy. Občan způsobilý svobodně si vybrat a pak zodpovědně dostát požadavkům vybrané cesty. Dalším pilířem je dle mého názoru rodina jako základní jednotka společnosti, mající odpovědnost i pravomoc k osudu všech svých příslušníků. Příslušná spolurozhodnout o vzdělávací cestě mladé generace

95 i o způsobu, jakým bude postaráno o staré. Rodina jako místo, kde dochází k upevnění základních návyků společenského myšlení a chování. Dalším významným prvkem konzervativního pohledu na svět je víra v Boha. To málokdy zmiňujeme v našich programech a tím opomíjíme významnou součást lidského myšlení. Dáváme si tím nálepku strany volnomyšlenkářské a nedej bože ateistické. Naši předkové v období formující se občanské společnosti v druhé polovině 19. století hledali uplatnění společných zájmů a vyjádření sounáležitosti v zakládání spolků. Příkladem uplatnění konzervativních procesů jsou pro mne sbory dobrovolných hasičů, založených na myšlence vzájemné pomoci občanů v nouzi. Tato myšlenka přežila deformující období komunismu, z požárníků jsou opět hasiči a při povodních tvořili vedle profesionálních složek základ záchranných týmů. My jsme si takto konzervativně chápaný pojem občanské společnosti zatím neosvojili a nechali si jej ukrást od levicových intelektuálů. Nakonec si myslím, že významným konzervativním symbolem jsou občané, schopní se postarat sami o sebe. Občané, nestojící s nataženou rukou a neočekávající, že všemocný stát bude jejich život řídit za ně, že se o ně v kterékoli životní situaci postará. Občané, kteří vlastní byť nevelký majetek, pro který jim stojí za to neúnavně pracovat. Bavoráci pro to mají takové přísloví, které mě naučil kolega Zimmermann, plzeňský hejtman a které říká: Hast du eine Kuh, wahl CSU. Je to jasné. Myslím si, že tudy vede cesta. Ne samozřejmě volit CSU, ale využít nynější období, kdy socialistická vláda začíná dělat velké chyby. Začít shromažďovat kolem ODS konzervativní voliče. Podporovat myšlenky, které budou pro takovéto lidi přitažlivé. Ostatně jsme s tím začali v letošní parlamentní volební kampani. Nízké daně, fungující a levný stát, zásadní změna sociální politiky a také snad někdy

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

96

Stránka 96


i většinový volební systém. Od těchto zásad nesmíme ustoupit. Nesmí být naším cílem přesvědčovat naše protivníky. Jaké z toho plyne poučení? Instinktivně navrhuji ultrakonzervativní řešení. Zkusme přesvědčit pana profesora Václava Klause, aby přijal kandidaturu a v regulérních volbách na tomto kongresu jej zvolme předsedou ODS. Pokud se nám to podaří, dobře. Pokud se nám to ale nepodaří, slibme mu, že budeme dbát na dodržování charakteru ODS jako konzervativní strany a požádejme jej, aby byl připraven v případě potřeby se do čela ODS v budoucnosti zase vrátit.

František Pejřil OS ODS Brno-venkov

Stojíme před otázkou volby nového předsedy naší strany. Jsem v ODS od samého začátku a tak jako vám, také i mně záleží na tom, jak půjdeme dál, jak budeme pokračovat. Náš pan předseda, pan Václav Klaus, patří do okruhu lidí, kterých si vážím a které mám rád. Jako poslanec či jako člen výkonné rady jsem měl možnost s panem Klausem spolupracovat. Václav Klaus – ekonom dokázal vytvořit silnou politickou stranu, s jejíž podporou mohla naše republika uskutečnit důležité ekonomické reformy. Patří zde připomenout ještě jedno jméno, a to Miroslav Macek. Odchod Václava Klause z místa předsedy pokládám za chybný krok, za krok předčasný. Odchází nejpracovitější z nás. Vím o čem mluvím. Možná vám tento příměr nebude připadat jako odpovídající, ale jako starosta, který stojí v čele obce již třetí volební období vím, co znamená dennodenní prezentace, vím své o volební kampani o slibech, které je nutné plnit, o tíži osobní odpovědnosti. Prošel jsem mnohými funkcemi ODS. Dovolte mi poděkovat za tuto možnost členům ODS Brno venkova, kteří mi opa-

kovaně dávali důvěru. Prožil jsem a prožívám dvanáct nádherných roků. Jsme svobodní, můžeme svobodně cestovat, můžeme svobodně říkat své názory, můžeme svobodně žít. Musíme však také udělat vše pro to, abychom toto umožnili i svým potomkům.

František Laudát OS ODS Praha 5

Setkáváme se v dost podivné situaci. Během necelé poloviny roku došlo ke dvěma kvalitativně protichůdným jevům. Prohráli jsme červnové parlamentní volby, vyhráli jsme volby komunální a v senátu jsme rovněž posílili, i když na zásadní zlom levicového směřování naší země to nestačí. Komunální výsledky ODS ve velkých městech republiky nám dávají do budoucna naději, že největšímu sociálnímu experimentu od roku 1990 zvoní hrana. Vedle výrazné změny vedení stylu kampaně tomu jistě napomohla i neschopnost levicové vlády vést alespoň přijatelným způsobem tuto zemi a fatální znemožnění se Unie svobody ve všem, co kdy lidem slibovala a na čem stavěla byla stavěna (alespoň před veřejností). Právě příklad této, zřejmě končící strany je ukázkovým příkladem toho, kam vede redukce ideí a principů strany na prostou technologii moci, na pouhou hru o politické a exekutivní posty. Jsou takzvaně „u toho“, ale to je také všechno. Osud této strany je zřejmě zpečetěn a ve vztahu k ODS nezbývá, než varovat před jakýmikoliv nápady na potenciální sloučení. Pokud nechceme další Sarajevo, nenechme si radit obdobné postupy, ani pod pláštíkem tzv. integrace pravice, fenoménu výrazných osobností či něčeho podobného. Politický turismus není náhodná smůla řady našich bývalých kolegů, to je o jejich lidské dimenzi, o jejich názoru na politiku i na to, co je a není slušné. Integrujme pravicové voliče, nikoli nevýznamné straničky a hnutí.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 97

97

POLITICKÁ DISKUSE

Voliči v podzimních volbách naznačili možnost prolomení standardních preferencí lidovců směrem dolů. To otevírá šanci pro ODS výrazněji než dosud se etablovat na venkově. To však vyžaduje výrazně větší ingerenci strany v problematice zemědělství či v širším kontextu celého venkova. Nenechme se odtlačovat od problematiky životního prostředí, zemědělství. Ani tyto obory nejsou o romantickém snění, ale stále více i o tvrdé ekonomické realitě. Obdobně by mohlo následovat školství a kultura. ODS nesmí měnit své ideje, na kterých byla, zejména díky Václavu Klausovi, postavena. ODS musí v souladu s vývojem a potřebami modifikovat svoje akcenty na priority a formy oslovení veřejnosti. Vždy, když veřejnost potřebovala, aby politici pracovali, volila ODS. Současná vláda dělá vše pro to, aby té práce byla hora. O Slovensku kdosi před časem napsal, že je to smutná země. Měl tím na mysli stav politické nálady obyvatelstva. Nevím, jaký přídomek by slušel naší zemi. Snad „země rozpačitá“! Rozpaky totiž budí neschopnost vlády vládnout, narůstající dluhy však budí již spíše nervozitu. Další pokus o budování sociálního státu v České kotlině neodvratně spěje ke státu asociálnímu. Možná jeho protagonisté podcenili skutečnost, že tahle země se ani náhodou ještě nevzpamatovala z budování socialistického ráje před rokem devadesát. Tahle země neprosperuje, tahle země je nemocná. A do toho hrozí, že odsud poplynou peníze na bruselské byrokraty. To za situace, kdy naše technická infrastruktura je zastaralá a navíc v sobě nese obrovský vnitřní dluh. Země potřebuje obrovské investice do zdravého životního prostředí, do vodního hospodářství. Průmysl a služby se ještě nestačily po socialistické válce proti logice ani dostatečně etablovat, natož prosperovat. V kultuře mizí nevratně historické hodnoty. A takto bychom mohli pokračovat. Při pohledu na žalostné výsledky našich vyjednávačů v Bruselu jsem pře-

mýšlel, z čeho nevolení euroobčané usoudili, že si začnou zřejmě dokonce ukusovat z našich peněz. Pak jsem na to přišel. Příčinou je státní hymna. Uznejte sami. Deklarujeme, že „zemský ráj to na pohled“. Dali by jste dotace do ráje? Již první slova hymny však můžou vysvětlit, proč sousedé sáhli k restrikci pohybu pracovních sil. Pokud někdo přemýšlí.. „kde domov můj..“ potenciálně se může usadit kdekoli. Škoda, že komisaři nedospěli k ujišťující větě, že ..“země česká, domov můj“. Promiňte tu nadsázku. Teď už zcela vážně. V osobě Václava Klause se spojila jedinečná konstelace vzdělance a politika. Jen těžko se bude na jeho místo hledat adekvátní náhrada. Náhrada, která bude pokračovat v činnosti ODS. Strany, která bude taková, jaké jsou a budou potřeby lidí této země. Ani současné státní chátrání není důvodem k totální skepsi. Bylo by však ošidné podlehnout iluzi, že na tom nejsme tak špatně. Naší povinností je vštěpovat lidem, že pokud chceme obstát v soutěži národů, musíme být lepší, než ty velké. Nedopusťme v zítřejší volbě, aby nás vedli politici „bez příčiny“. Nesmíme se stát „stranou bez příčiny“!

František Benda OS ODS České Budějovice

Do parlamentních voleb jsme vstupovali pod heslem, které vyvolávalo řadu polemik, takže i sami jeho autoři považovali tehdy za nutné jeho volbu a především obsah nějak vysvětlit. V každém případě však se jistě řada z nás dnes shodne v tom, že prorocká dimenze tohoto hesla na nás nečekaně dolehla, a to tím více, čím méně se splnila některá naše zbožná přání a čím více na nás začal doléhat skutečný osud a nikoliv jakýsi „osud“ v uvozovkách, který jsme sami plánovali. „Vstříc“ osudu totiž znamená permanentní soustředění na rozpoznávání zna-

KnihaODS Kongres

98

27.3.2003 14:53

Stránka 98


mení, která doba a život přinášejí a jejich zapojení do aktivní tvorby vlastního osudu, což však není ani jeho plánováním a už vůbec ne pasivním či lenošným podrobením se. A tak nás již naše povolební reakce usvědčily z toho, že jsme na toto heslo rezignovali dříve než jsme se vůbec pokusili ona znamení osudu v naší povolební situaci vyčíst a tím nemám vůbec na mysli nějaké složité analýzy. Výsledkem toho byla nepřiměřená až přehnaná deprese, pod vlivem které vedení ODS bez jakékoliv analýzy minutu po volbách přistoupilo na roli, kterou nám paradoxně ordinovali ti, kteří možná lépe než my sami pochopili, že výsledek voleb ani zdaleka nebyl tak dramatickou prohrou, jak jsme my sami ukvapeně po nich papouškovali. Tím nijak nerelativizuji chyby, kterých jsme se jistě dopustili a které má smysl pro naše poučení popsat. Dokonce si myslím, že naši soupeři a nepřátelé se tímto vědomě pokoušeli odvrátit pozornost od toho, co na těchto parlamentních volbách bylo přelomové a z dlouhodobého hlediska zásadní: Volič se v těchto volbách totiž jasně rozhodl pro standardní model stranické parlamentní demokracie a tím současně jednoznačně odmítl různé zamlžené alternativy, které až dosud na výsledku volební soutěže pouze parazitovaly nebo hodlaly parazitovat. Nic na tomto hodnocení nemění křeč, která uvedla do vlády US. Za to jsme, myslím, dostatečně srozumitelně voliči dosud nepoděkovali – a v tomto případě patří dík i voliči sociální demokracie. A tento fakt jako nesporný a významný pozitivní efekt voleb zapadl mj. i proto, že my sami místo snahy pochopit znamení osudu proto, abychom jej mohli aktivně spoluvytvářet, jsme osud, který neodpovídal našim plánům a přáním odmítli, jako určitou poruchu. Další znamení „nového osudu“ můžeme spatřovat v tom, že volič to byl, kdo prakticky integroval pravici. Po těchto volbách již není jiné pravicové strany než ODS. Ja-

kákoliv volání po integraci pravice – především ze strany některých osamělých běžců, kteří zůstali stát mimo, mají dnes již jediné řešení – vstup do ODS, pokud je z různých důvodů vůbec možný. A tak bychom jistě mohli naše současné postavení charakterizovat mnoha dalšími parametry „nového osudu“. Já si zde dovolím upozornit na dva: Především je to fakt, že skončilo období rozpolcenosti, kdy jsme byli okolnostmi nuceni vymezovat se nejen vůči našemu přirozenému soupeři – levici, ale bohužel často především vůči politickému konkurentovi stejné programové a ideové orientace. Tato situace pak způsobila, že místo kultivace skutečné pravicové politiky jsme se i proti své vůli spolupodíleli na dezorientaci potenciálních pravicových voličů a mnohdy jsme i bezděčně asistovali při diskreditaci liberálně konzervativních principů našeho programu. Povolební situace však výrazně zvýšila míru odpovědnosti ODS za to, jak bude volič rozumět principům i obsahu pravicové politiky a jak bude tuto politiku ztotožňovat s právě s ODS. Dalším výrazným parametrem „nového osudu“ je naprosto nová výzva a prostor pro zavedení standardů a mechanizmů fungování oposice jakožto plnohodnotného hráče na politickém poli. V naší polistopadové éře je to poprvé, kdy výsledek voleb poptávku po takovéto roli jasně generoval. Naplnění této role však předpokládá její aktivní přijetí. Zcela určitě se s touto rolí úspěšně nevypořádáme, pokud ji bude přijímat pouze jako jakési nezbytné zlo či křivdu, kterou musíme do příštích voleb protrpět s tím, že po celou dobu budeme pouze vyčítat osudu a voliči, jaké chyby se dopustil. Tím chci říci, že k naplnění této role nevystačíme s modelem „Zemanovské oposiční soc. dem“. Ani s naším současným opozičním fungováním, založeným na jednoduchém principu „co soc. dem. dělá – špatně dělá“, byť to převážně mohlo být i pravda.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 99

99

POLITICKÁ DISKUSE

Naše opoziční fungování musí být výrazně strukturované. Musejí z něho vyplývat jak ostré antagonismy, tak případné programové průniky, jakož i pragmaticky přijatelné kompromisy. Hlavně pak se musí stát permanentní pozitivní a srozumitelnou volební kampaní i východiskem budoucího vládního programu. A nezapomínejme i na to, že jako možná budoucí vládní strana se budeme muset umět i vypořádat vztahem ke skutečností, že zatím ovládáme výrazně komunální politiku, což pro vládní stranu nepředstavuje vždycky výhodu. A tak dovolte na závěr shrnout smysl mého příspěvku: Neodkládejme předčasně svá volební hesla. I to je jedním z kriterií naší opravdovosti a konzistence. Heslo „Vstříc novému osudu“ jsme si my sami pro toto období vybrali. Jeho obsahu rozumím i tak, že slůvko „vstříc“ obsahuje tu složku aktivity, bez které nelze osud spoluvytvářet a bez které, ať se nám to líbí či nelíbí, se můžeme snadno vlastní vinou stát jeho obětí.

Václav Mencl poslanec PČR

Jak zde již prezentoval Vlastimil Tlustý, poslanecký klub, jako jedna z velmi viditelných výkladních skříní ODS, usiluje, a troufám si říci usiluje velmi důsledně, o pozici pravicové opoziční alternativy, alternativy ideové, programové i osobnostní. Ve Sněmovně vedeme každodenně politický střet, každodenní politický souboj o další směřování naší země. Chceme-li však v tomto střetu uspět, a to jak zde zaznívá chceme všichni, musíme ho vést skutečně společně, každý tam, kde působí. Je velmi zajímavé, jak mnoho aktivních politiků ODS, jakmile se stanou součástí některé komunální, krajské, nebo parlamentní instituce, začnou nabývat názor, že ty ostatní instituce ODS, ti, kteří ji tvoří, s ním

nechtějí mluvit, neberou jeho instituci dost vážně. Alespoň v naší diskusi zde takové mnohé hlasy zaznívají. Po jisté sebereflexi musím říci, že si to jako poslanec do jisté míry myslím i já. Nebudu však rozšiřovat okruh stěžovatelů na ty druhé, protože tím k ničemu nepřispěji. Je to pro mne naopak výzva ke spolupráci. Každodenní spolupráci za nás totiž nemůže vymyslet sebegeniálnější vedení. To musíme udělat, respektive řečeno slovy Václava Klause odpracovat, každý z nás. Pro mne to znamená přispět k rozšíření spolupráce poslaneckého klubu se senátním klubem ve společném parlamentním klubu, rozšířit spolupráci s kluby ODS v krajích a na radnicích, se všemi členy a samozřejmě také se všemi občany. Nevidím například žádný problém v tom, abychom naše stanoviska k jednotlivým zákonům předem publikovali k získání Vašich názorů. Nevidím problém v tom, abychom se s těmi kdo se s danou problematikou ve své politické praxi zabývají, nad návrhy zákonů sešli. Nevidím problém v tom, abychom od Vás všech získávali podněty k interpelacím, které se mimochodem stávají naší silnou zbraní. Nevidím problém ani v tom, abychom se dohodli na řadě zákonodárných iniciativ. Nevidím tedy problém v tom, daleko intenzivněji společně spolupracovat a jsem přesvědčen, že to mohu říci i za všechny přítomné poslankyně a poslance. A o tuto spolupráci s poslaneckým klubem si dovoluji požádat také Vás.

Hynek Fajmon poslanec PČR

Chtěl bych přispět do této politické diskuse dvěma stručnými poznámkami, které se týkají činnosti naší strany. Všichni si klademe otázku jak lépe oslovit voliče a jak ví-

KnihaODS Kongres

100

27.3.2003 14:53

Stránka 100


ce přispět k prosazení našich ideových východisek v české společnosti. Moje první poznámka se týká samotné organizační struktury ODS. Z letošních komunálních voleb jsme sice vyšli vítězně, ale neměli bychom ponechat bez povšimnutí detailnější výsledky. Z těch vyplývají některá varující zjištění. První takový fakt vyplývá z porovnání zisku mandátů v letech 1994, 1998 a 2002. Zatímco v roce 1994 jsme získali 7941 mandátů, v roce 1998 to bylo 5938 mandátů a letos již pouze 5847 mandátů. Celkový zisk mandátů se tedy trvale snižuje. Náš hlavní protivník, tj. ČSSD naopak svou pozici v komunální politice v tomto ukazateli posiluje. V roce 1994 získala ČSSD 1795 mandátů, v roce 1998 to bylo 4422 mandátů a letos již 4703 mandátů. Co z těchto čísel vyplývá? Myslím, že je to varovné a alarmující zjištění o stagnaci a někde i úpadku naší organizační struktury. Z analýzy letošních komunálních voleb vyplývá i to, že existují místní sdružení ODS, která vůbec nedokázala postavit kandidátku. Na druhé straně existují i nová místní sdružení, která kandidovala poprvé a ve volbách mimořádně uspěla. Za povšimnutí stojí i celkový pohled na pokrytí obcí a měst našimi kandidátkami. Málokdo si stále uvědomuje, že v naší republice je 6344 obcí a měst, kde existují zastupitelstva a tedy prostor pro činnost ODS. A nyní si položme otázku jak jsme tento prostor schopni vyplnit. Odpověď je jednoznačná: MÁLO, MÁLO a ještě jednou málo. Letos jsme postavili řádově 1500 kandidátek, což je méně, než 25% pokrytí. Mnozí jistě namítnou, že ale v těchto městech žije většina občanů. Ano, to je pravda. V těchto městech a obcích, kde jsme kandidovali žije zhruba 70% našich spoluobčanů. Stále ale zbývá 30% občanů, což jsou 3 miliony lidí a ti letos v komunálních volbách neměli možnost dát svůj hlas ODS. Je mezi nimi mnoho těch, kteří v jiných volbách ODS volí. Právě zde je dle mého soudu obrovské

pole pro naši aktivitu. Naše budoucí vláda bude možná pouze tehdy, když tento dosud volný prostor obsadíme. Potřebujeme k tomu nové členy a nová místní sdružení. A nyní je pravý čas k jejich získávání a zakládání. Navrhuji proto kongresu ODS, aby ve svém usnesení vyzval všechny členy k získávání nových členů a zakládání nových místních sdružení. Druhá poznámka se týká činnosti našich zastupitelů, radních a starostů. Sám jsem členem městského zastupitelstva od roku 1990 a byl jsem radním i starostou. Za tu dobu vedla naše místní ODS mnoho bitev a mnohé se nám povedlo vyhrát. Z 1000 bytů, které patřily městu, jsme jich více než 800 zprivatizovali. Městské Technické služby jsme rovněž zprivatizovali a nahradili jsme je dlouhodobými smlouvami s firmami, které zvítězily ve výběrových řízeních. Zrušili jsme také městské kulturní středisko a prosadili jsme nový systém podpory všech kulturních aktivit spolků, církví, firem i jednotlivců. K prosazení těchto cílů jsme museli napnout všechny své síly a utrpěli jsme také mnohé porážky. Kvůli zrušení a privatizaci městských technických služeb například levicová opozice vyvolala mimořádné volby. Proč zde nyní o tom mluvím? Protože naši oponenti nám často říkali, že jinde ODS takové radikální kroky neprosazuje. A já musím uznat, že měli a mají bohužel pravdu. ANO. Existuje mnoho měst a obcí, které provozují své komunální technické služby, které vlastní stovky a tisíce bytů, které zřizují desítky a stovky zbytečných organizací a hospodaří s deficity. S politováním musím říci, že jsou to často města a obce vedená členy ODS. A s tím je třeba něco udělat. Letošního úspěchu v komunálních volbách je třeba použít k likvidaci KOMUNÁLNÍHO SOCIALISMU. Využijme k tomu každé příležitosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o úkol pro všechny zastupitele, radní a starosty zvolené za ODS dovoluji si navrhnout toto usnesení:

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 101

101

POLITICKÁ DISKUSE

Kongres ODS vyzývá všechny své obecní a městské zastupitele k důslednému prosazování programu ODS a k likvidaci KOMUNÁLNÍHO SOCIALISMU.

Karel Malý OS ODS Příbram

Mezi vámi jsem nejstarší, protože jsem se narodil v únoru roku 1924. Můj táta byl policista a snažil se, aby byl jeho syn co nejdříve sokolem. Šel jsem do školy v šesti letech a ihned do Sokola. Tam jsem dodnes. To jen na úvod. Dovedete si představit, jak na mne zapůsobily události, které se v té době v našem státě vyvíjely. Rok 1938. Daladier, Chamberlain a ti další chlapci neměli připravenou armádu, aby se postavili Hitlerovi, nabídli Československo a dali Sudety Němcům, aby byl klid. Víte, jak to tehdy zapůsobilo v našem státě? Vytvořila se velká skupina lidí, kteří nechtěli kapitulovat a říkali: „Budeme raději bojovat, třeba padneme, ale národ zůstane.“ Beneš se přiklonil k tomu, že nás varoval. Určitě je to důsledek toho, že náš národ neví, čí je, jestli patří tam nebo tam, jestli je to komunistický stát nebo jestli je to stát, který vděčí nacistům za to, že jsme nebyli zničeni. Já jsem toho názoru, že jsme děti Tomáše Garrigue Masaryka, ODS jsou děti Tomáše Garrigue Masaryka. Co my jsme dělali tehdy? Bojovali proti Hitlerovi. On si to rozmyslel, protože tenkrát ještě nebyl připraven na takový útok, aby nás zlikvidoval, protože díky tomu, že se vyzbrojil v Československu, mohl podniknout útok na Polsko atd. A ty důsledky jsou dodnes znát. Když byla příležitost, abychom se mohli samostatně rozhodnout, co budeme dělat, zakládali jsme občanská fóra. U nás ve Hvožďanech, v obci, která čítá s přilehlými osadami 400 občanů, jsme založili občanské fórum, pak jsme založili ODS. Teh-

dy tam bylo 15 lidí a kolik je jich dnes? V ODSce máme dvě rodiny. Proč? No protože komunisté mají neustále velký vliv, jsou to nezávislí komunisté, jak se jim říká. Ale co se dá dělat, musíme se s nimi nějakým způsobem utkat v soutěži. Jsem přesvědčen, že vývoj společnosti se dostává do stádia likvidace komunismu, ať to chtějí nebo nechtějí, protože Masarykova ideologie zůstane ta, která je demokratická. To je ODS. Ještě bych chtěl říci pár slov k tomu, že jsem byl také místostarostou obce ve Hvožďanech. Protože jsem chtěl bojovat za to, abychom mohli prosadit své názory a zásady. Dnes se už „jen“ zabývám arboretem a srdečně vás k nám zvu. Se současným starostou, panem Kramosem jsem dohodl, že když budeme mít možnost postavit rozhlednu, odkud je vidět do rakouských Alp, obec zdarma poskytne takový prostor, aby se tam mohl případně postavit malý rekreační hotel. Už před 10 lety jsem psal různým cestovním kancelářím, jestli by k nám jezdily, kdybychom postavili rozhlednu. Tři kanceláře říkaly ano, ale musíme mít ubytování, protože je to daleko. Není problém, abychom to vyřešili.

Marek Benda poslanec PČR

Konzervativní adresa ODS Od voleb 2002 do PS PČR už uplynul dostatečný čas, aby bylo možné v klidu analyzovat příčiny neúspěchu, ale především zahájit práce na obnově ODS a pozice pravice v této zemi. Byly popsány stohy papíru na téma volební kampaň, její klady a zápory, opoziční smlouva a její vliv na volební výsledek, rozhádaná pravice atd. Všechny tyto vlivy se určitě promítly, i když osobně bych je nepřeceňoval. Zásadním faktem

KnihaODS Kongres

102

27.3.2003 14:53

Stránka 102


ovšem zůstává, že téměř 40% lidí nebylo volit a že ve výsledku tyto hlasy chyběly především pravici. Z části vedení ODS zaznívají velmi defétistické hlasy, že jsme vlastně na maximu svého volebního zisku a že vše v minulosti navíc bylo vlastně neopakovatelným bonusem (antikomunismus, kupónová privatizace, nesouhlas se sarajevským atentátem). Pokud by toto měla být pravda, pak to znamená trvalou marginalizaci ODS, neboť se ziskem do 25% nemáme mnoho šancí být ještě někdy vůdčí silou v ČR. Já jsem ovšem přesvědčen, že ČR je de facto standardní zemí, kde jsou síly pravice a levice podobně vyrovnány jako ve všech ostatních demokratických zemích, a že ODS musí být schopna oslovit a přivést k volbám pravicového voliče. Josef Zieleniec kdysi začal mluvit o potřebě rozkročení ODS a můj otec tehdy kontroval „rozkročení ano, ale doprava“. A to by měl být úkol ODS v této chvíli. Střed je přehuštěn, ať už etablovanými lidovci (omezovanými jejich klerikálním charakterem) nebo neetablovanou, ale o to ochotnější přijmout za své jakékoliv zrovna populární téma Unií svobody, či dokonce pragmatickým křídlem ČSSD. Napravo od ODS však v tuto chvíli zůstává naprosto pusto a prázdno, což v minulosti nebývalo (alespoň rétoricky či monotématicky tam bývala ODA, KDS, KAN, DEU a další subjekty). Přitom je zcela evidentní, že přinejmenším část voličů nebyla letos volit, protože prostě nevěřila na možnost dohody na pravici, a dávat svůj hlas pro pouhé zadržování socialismu jim připadalo nepotřebné. Chtěl bych proto alespoň rozproudit debatu nad několika okruhy témat, která doposud ležela spíše stranou mainstreamu ODS, a která přitom patří k arzenálu pravice v Evropě i Severní Americe. Obecně podle mého soudu platí, že konzervativní pravice staví zhruba čtyři základní postuláty, které ji definují. Pokusím se je zatím jen vypočíst, bez stanovování pořadí důležitosti.

Jsou to: – nízké a zdravé veřejné finance a úcta k soukromému vlastnictví v protikladu s levicovou kulturou „lidských práv“ a neustále vznášených nároků; – malý stát, který je ovšem ve svých základních povinnostech silný a rozhodný; – důraz na osobní odpovědnost, rodinnou sounáležitost a dodržování morálních zásad proti pečovatelskému a všespravujícímu státu; – úcta a respekt k fungujícím strukturám společnosti, hluboká nedůvěra ke snahám nahradit je strukturami novými a „lepšími“. Pokusím se poukázat na oblasti, kde jsme se těmto zásadám zpronevěřili, a kde by byl potřebný návrat ke kořenům a k zásadnější a kvalitnější argumentaci. Vůbec si nedělám iluze, že následující výčet bude úplný a že by takových oblastí a témat nemohlo být mnohem více. Já poukazuji pouze na ta, která se mi zdají dlouhodobě nosná. Vždy jsme dokázali udržovat zdravé státní finance a alespoň postupně snižovat daňové zatížení. I celý koncept rovné daně byl svým způsobem revoluční a určitě nosný a neměli bychom ho opouštět. Jen ve zcela nedostatečné míře od však zněla právě úcta a respekt k soukromému vlastnictví. Po původní jasné podpoře restitučních procesů ohraničených 25. 2. 1948 (s výjimkou V. Klause, jehož konzistentní názor respektuji, i když nesdílím), náhle někteří z nás naskočili na lacinou vlnu zpochybňování těch vlastníků, kteří vypadají příliš velcí – ať už jde o šlechtu nebo o církevní osoby. Stejně tak v mnoha státem ukládaných omezeních a povinnostech jsme pozapomněli, že smíme ukládat jen to, co jsme připraveni z veřejných rozpočtů vlastníkům kompenzovat (ať už se jedná o regulaci nájemného, státní památkové péče či některé typy ochrany přírody), stejně tak v oblasti zejména výběru daní a cel je opravdu obtížné hovořit o zásadním respektu k soukromému vlastnictví. Z nízkého respektu k soukromému vlastnic-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 103

POLITICKÁ DISKUSE

tví pak vyplývají bohužel i „loupeže za bílého dne“ a nápady na obsazování nevyužitých bytů vnucenými nájemníky. Zásadním úkolem pro další čas musí být důraz na ochranu a obranu soukromého vlastnictví před zásahy státu. Neměli bychom se v této oblasti ani obávat občas využívat cesty ústavní žaloby k Ústavnímu soudu. Jedním ze základních úkolů státu je ochrana před zločinem a rozhodování sporů. Řekl bych, že tady máme také poměrně velké dluhy. Jediný náš ministr, který kdy chtěl bojovat s drobnou kriminalitou, byl Jindřich Vodička. Ten měl ovšem pramálo času své vize realizovat. Naskakujeme opakovaně na představy levice, že hlavním problémem zločinnosti v zemi je „mafiánský kapitalismus“, případně zločiny bílých límečků, a věnujeme drtivou část své pozornosti různým specializovaným jednotkám s celostátní působností, případně tajným službám. Přitom opak je pravdou. Velký zločin vzniká z malého. Je myslím na čase otevřít v ODS seriozní diskusi o tezích amerických republikánů jako je teorie rozbitého okna a z ní vyplývající „nulová tolerance“ bývalého newyorkského starosty Giulianiho. Na pocit bezpečí jednotlivce má daleko více negativní vliv, je-li každé v autě zapomenuté rádio do druhého dne ukradeno a povídá-li se v ulici o loupeži v konkrétním obchůdku či bytě, než abstraktní televizní zpravodajství o mafiánech či lidech typu Karla Srby. Ti možná vytvářejí obraz o vládní garnituře (mimochodem, případu Srba jsme nedokázali naplno využít), ale jejich vliv na pocit bezpečí je minimální. Musíme jasně deklarovat (a jsme už dost dlouho nevládní stranou, aby to bylo věrohodné), že naším zájmem je omezení drobné kriminality a nulová tolerance k excesům. Počínaje levicovými antiglobalizačními bojůvkami přes zloděje aut a autorádií a kapsáře až po různé sprejery a pouliční drogové dealery. V této oblasti máme, myslím, dva podstatné dluhy. Ten první a zásadnější je ob-

103 last rodiny a vztahu společnosti k ní. Za celou dobu našeho působení na politické scéně se rodina a její ochrana před neoprávněnými zásahy státu nikdy nestala agendou někoho z našich čelních představitelů. Nynější vládní garnitura bude jistě ráda a dlouho mluvit a možná i konat v potřebě finanční podpory rodin s dětmi a bude se snažit jim rozdávat plnými hrstmi. My musíme zdůraznit, že skutečným problémem rodin v moderní společnosti není jejich malá podpora, ale právě naopak nejrůznější zásahy státu, které rodinu ohrožují a oslabují její vnitřní vazby. Děsí nás model rodin z některých sociálně-demokratických evropských zemí – slovy Rogera Scrutona: „Matka, dítě a státní byrokrat, který je živí“. Děsí nás nezletilé děti, podávající prostřednictvím advokátů a různých spolků žaloby na své rodiče. Děsí nás představa, že za pohlavek synovi či dceři jinde než v přítmí domova může být člověk žalován. Děsí nás stát, odebírající děti rodičům ne kvůli týrání, ale pro nesouhlas s typem výchovy rodičů (viz případ Půlnoční bouře a jiných). Děsí nás socialistické představy, že děti nemohou být vychovávány a vzdělávány doma, že to nejsou rodiče, kdo je odpovědný za výchovu a vzdělání svých dětí. Děsí nás představa, že rodiče nemají možnost zaplatit svému dítěti vzdělání podle svých představ, protože není škola, která by je směla za úplatu poskytnout. To jsou klíčové prvky pravicové politiky ve vztahu k rodině. A je dokonce spíše nežádoucí dávat rodinám další hotové peníze. Z těch stejně převážně žijí rodiče nezodpovědní a zahálčiví, u nichž je pravděpodobnost dobré výchovy dětí jistě nižší. Přivítejme společné zdanění manželů (bude-li v alespoň přijatelné formě) a jen se styďme, že jsme ho povíce z prestižních důvodu ještě neschválili. Alespoň směruje jednu skupinu osob do našeho konceptu rovné daně. Odmítejme však plošně vyplácené dárečky, stejně jako plošné přídavky. Děti samozřejmě mají být podporo-

KnihaODS Kongres

104

27.3.2003 14:53

Stránka 104


vány plošně (jedná se o transfer typu investice do budoucnosti, nikoliv o model bohatí podporují chudé) , ale formou ponechání příslušné vyšší části nezdaněného příjmu, starám-li se navíc o rodinu, a ne vybraných a znovu přidělovaných dávek. Cílené přídavky ovšem nesmí dostávat 90% rodin, ale jen ti, na něž by se vztahovala negativní daň. Čtvrté téma je asi nejsložitější a vyžadující nejjemnější debatu. Jsem přesvědčen, že jakkoliv jsme měli vždy pravdu v odporu proti „třetím cestám v politice“, ve snižování významu různých jepičích hnutí a demonstrací, požadujících to či ono (ale v drtivé většině případů hlavně otevřené či skryté výhody pro své hlavní reprezentanty), přesto jsme se až příliš výrazně nechali vmanipulovat do role odpůrců občanské společnosti. Nechci vést polemiku, nakolik je tento pojem sám o sobě správný či nesprávný a nakolik ho svou interpretací zamlžil a odvedl úplně k jiným významům náš pan prezident. Přesto tvrdím, že jedním z klíčových postulátů pravice jest, že v drtivé většině případů, kde levice sází na státní zásahy, státní podporu a státní dozor, pravice důvěřuje občanům, že si tyto problémy dokáží řešit lépe sami. V tomto směru musíme znovu oživit naši rétoriku. Ne předávání státní moci nikým nevoleným strukturám, ale ústup státu všude tam, kdo svobodní, solidární a aktivní občané a jimi vytvářené struktury občanské společnosti dokáží řešit problémy lépe, adresněji a rychleji. Ať už se jedná o sociální a charitativní projekty (až dodnes se nám u celé řady těchto projektů nepodařilo veřejnou spoluúčast nasměrovat ke konečnému spotřebiteli a stále platíme tabulkově kamenné ústavy), záruky etiky a kvality v profesních komorách (máme několik ne příliš dobře fungujících povinných a nepřebernou houšť administrativních a nic neřešících omezení v přístupu k řadě dalších profesí) nebo o jednu z nejdůležitějších částí občanské společnosti či života společnosti vůbec a to círk-

ve – na našich zbytečných obavách z přílišné ekonomické moci katolické církve a nadbíhání závistivým levičákům je už léta blokováno rozumné a nezbytné „odstátnění“ církví. Ať už dopadnou prezidentské volby jakkoliv, je už dnes jasné, že ono degenerované pojetí „občanské společnosti“ jako různých nátlakových skupin v české politice ustoupí do pozadí. O to důležitější bude, aby ODS pozvedla heslo „budování společnosti odpovědných občanů“ jako další krok v deetatizaci naší společnosti.

Josef Kantůrek místopředseda RS ODS Středočeského regionu

Společně tu jednáme v situaci, kterou jsme si nepřáli. Tato situace nebyla primárně vyvolána ani nedostatkem vnitrostranického vzdělávání, ani problémy ve znění našich stanov, uspořádáním našich stranických institucí, ani chybami našeho programu. Byla vyvolána zejména špatným výsledkem voleb do poslanecké sněmovny v červnu tohoto roku a mocnou mediální ofenzívou vedenou proti nám. Proto se domnívám, že těžiště práce nového vedení ODS musí být ve snaze získat – bez ztráty vlastní identity – na naši stranu více voličů a spojenců na politické scéně. Ostatní záležitosti považuji za řádově méně aktuální a domnívám se, že by se měly řešit – pokud je to vůbec nutné – až po klidné a přiměřeně dlouhé vnitrostranické debatě. Je správné, že v souvislosti s volbou nového vedení zaznívají tvrdá slova na adresu našich politických soupeřů. Neměli bychom ale zapomínat pojmenovat a oslovit naše potencionální spojence. A neměli bychom zaměňovat skutečné soupeře za nepřátele v tvrdé soutěži. Neměli bychom si nasazo-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 105

105

POLITICKÁ DISKUSE

vat nenávistnou masku. Musíme si být vědomi, že pokud chceme korektní politické chování očekávat od našich soupeřů, nesmíme na ně my sami útočit nenávistnými výpady a nadávkami. Hledáme nyní společně nejlepší způsob jak ocenit roli Václava Klause při vzniku a životě ODS a jak mu upřímně a také formálně poděkovat. Při této příležitosti chci připomenout, že tu je velká řada našich členů, kteří se dlouhodobě a za cenu osobních a profesních obětí podíleli na vzniku a vývoji ODS v různých pozicích: Chci připomenout, že často svým politickým angažmá ve prospěch ODS a její politiky získali řadu nepřátel a to i ve vlastních řadách. Nechci jim udělovat žádné čestné funkce, chci jen, aby se na tyto lidi nezapomínalo, a aby patřilo k etice naší politické strany, že v ní tito lidé budou mít vždy důstojné místo a nebude se o nich mluvit jako o nějakých „starých strukturách“. Působím v ODS na různých úrovních již víc než deset let. Svoji práci beru stejně vážně, ať jde o obecně politickou funkci předsedy oblasti a místopředsedy regionu nebo když šlo o dvě volební období ve funkci starosty a současné působení v pozici zástupce hejtmana. Je jasné a správné, že pozice ve vládě nebo obou komorách parlamentu mají v očích veřejnosti i našich členů největší respekt. Chci však také připomenout, že v poslední době došlo k posílení pozic našich členů na komunální úrovni. Nově se vytvořila velká skupina politiků ODS spojených se vznikem regionů. Samozřejmě je možné šmahem je označit za nátlakové skupiny a zájmová lobby a podle toho s nimi v hierarchii ODS jednat. Já takové řešení nedoporučuji. Všechny tyto úrovně politiky a zejména úroveň komunální a krajská, umožňují růst schopných a užitečných osobností naší politické strany. Pohybují se každodenně mezi lidmi, mají lepší možnost než celostátní politici vnímat nálady a priority občanů a snadněji

také nacházejí způsob, jakým je nejúčinněji oslovit. Možná i proto bývají v posledních letech ve volbách úspěšnější než jejich parlamentní kolegové. Současně chci připomenout, že řada závažných a viditelných témat – například pokračování transformace zdravotnictví – se nově přesouvá ve výkonné sféře na regionální úroveň. Dopad bude ale celoplošný. Jsem přesvědčen, že to jsou důvody, proč by regionální politika měla najít odraz i v obsazení míst ve vedení ODS. Před několika měsíci jsem prodělal vážnou chorobu, kterou jsem překonal a znám proto dobře ten krásný osvobozující pocit po překonané krizi. Věřte mi, že bych tento pocit nyní rád prožil znovu s naší politickou stranou.

Miloš Vystrčil předseda RS ODS Vysočina

Ve svém vystoupení vás chci seznámit se svým názorem na kvalitu a úroveň naší vnitrostranické komunikace a vzájemné spolupráci. Částečně se také dotknu i problému prezentace ODS a jejího programu před veřejností a to především na krajské a komunální úrovni. Na úvod mi dovolte 2 poznámky: Svoje téma vnitrostranická komunikace a způsob prezentace programu ODS jsem vybral proto, že ho považuji za důležité a generující problémy, které je třeba řešit. Chci zdůraznit, že mým cílem je promluvit z pozice dlouholetého komunálního politika, zastupitele, radního a nakonec i starosty města Telče, později i zástupce hejtmana kraje Vysočina. Málem od samotného vzniku ODS je tomu tak, že tu na úrovni oblasti, tu na úrovni regionu, tu na úrovni centrální se objevují výhrady větší či menší části našich

KnihaODS Kongres

106

27.3.2003 14:53

Stránka 106


členů ke kvalitě fungování komunikace a spolupráce jednotlivých členů a orgánů ODS Na různých úrovních členění ODS můžeme slyšet a slyšíme slova o odtržení „spodku“ od „vršku“, slyšíme stížnosti na absenci diskuse, stížnosti na malou informovanost našich členů. Pokud se zabýváme podrobnější analýzou a hledáme důvody této nespokojenosti, zjistíme, že se jedná v podstatě o dva typy výhrad. Tím prvním typem jsou výhrady směrované k nedostatku možností vzájemného setkávání, k nedostatku vzájemných diskusí a výměny informací a názorů vůbec. Chceme-li tuto situaci změnit, musíme se vydat po stopách těchto výhrad. Jaké překvapení nás však čeká. Pokud jsme poctivými stopaři, dostaneme se sami k sobě. Nikdo v ODS přece nebrání místnímu, oblastnímu nebo regionálnímu sdružení vymyslet a realizovat politické debaty, organizovat setkání členů ODS na různých úrovních, organizovat a řídit panelové diskuse apod. Samostatná nikým nenaordinovaná aktivita je nenahraditelná a je plně v rukou každého našeho člena nebo orgánu ODS. Za relevantní otázku v této souvislosti potom považuji debatu o zavedení systému nebo chcete-li určitého řádu do těchto diskusních setkání a způsobu další vnitrostranické komunikace vůbec. Shrnuto a podtrženo Nejen před novým vedením ODS, ale před námi všemi stojí úkol zlepšit fungování vnitrostranické komunikace. Osobně se domnívám, že jsme toho schopni již na základě využití současných možností a není již potřeba zavádět – institucionalizovat (například v našich stanovách) další nástroje ke zlepšení komunikace. Jediné, co je určitě potřeba, je zvýšit naší aktivitu. Tím druhým typem výhrad je potom kritika určitého odtržení až nezájmu některých

členů ODS, kteří tzv. „povýšili“ a stali se starosty, hejtmany, poslanci, senátory apod. od vlastního „místního“ života ODS. Tzn. kritika odtržení těch, které politika živí od ostatní členské základny od našich za „dělání“ politiky neplacených členů. Osobně považuji tento druhý typ výhrad za mnohem závažnější a nebezpečnější než je ten první. Při úvahách o možnostech odstranitelnosti tohoto problému jsem možná pro někoho překvapivě dospěl k názoru, že by nám v naší ODS vůbec neuškodilo méně volnosti a více disciplíny a především pak loajality. Osobně jsem měl možnost poznat již například několik starostů za ODS, kteří žijí v přesvědčení, že jsou starosty především díky své výjimečnosti, umu, talentu a osvícenosti. Od tohoto jejich přesvědčení je potom již pouze krůček k tomu, že někteří naši profesionální politici (a mám nyní na mysli především komunální a krajskou úroveň) poté, co si tzv. „vzali“ (rozumějme co byli zvoleni za ODS do svých placených funkcí) nechtějí tzv. dávat, tedy nechtějí zpět investovat do ODS a prosazovat její program a představitele. Chceš-li brát, musíš také dávat. Jsem přesvědčen o tom, že jestliže nebudeme tento obecně platný princip také u nás v ODS důsledně uplatňovat a naplňovat, čeká nás nelehká budoucnost. Není možné, aby za ODS zvolení komunální politici nepodporovali svého poslance nebo senátora. Není to možné ani naopak. Není možné, aby poté co se z kandidáta na hejtmana stane hejtman, z kandidáta na starostu stane starosta jsme byli v některých případech svědky snahy úspěšného kandidáta se jakoby vyvázat z toho, že kandidoval za ODS, vyvázat z toho, že je nadále členem ODS se všemi právy a povinnostmi. Je nepřípustné a pro ODS velmi nebezpečné, aby ti naši členové, které politika tzv. živí, začali po svém zvolení do placených

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 107

POLITICKÁ DISKUSE

funkcí nerespektovat struktury ODS a v horším případě i principy a program, na kterých je založena. Neříkám, že se jedná o jev častý, ale existuje a narůstá. V této souvislosti se musím zmínit o já tomu říkám tendence k nezávislosti (pan předseda mluvil o mizení politiky), která čím dál více proniká do komunální politiky obcí a měst. Zastavit tyto tendence považuji za 2. úkol nového vedení ODS a potažmo s tím nás všech v oblasti o které hovořím. Všichni asi cítíme, že je přece velmi důležité, aby tomu bylo přesně naopak. Právě naši nejvýznamnější představitelé na komunální a krajské úrovni musí stejně jako na úrovni centrální vyslovovat název ODS nejhlasitěji a nejsilněji. Závěrem si dovolím již pouze poznamenat, že propagace značky ODS a její kvality všemi našimi politiky – námi všemi byla důležitá vždy. Nyní po tomto kongresu však bude důležitá dvojnásobně. Věřím, že nemusím vysvětlovat proč.

Jaroslav Kubera senátor PČR

Včera večer jsem hovořil s některými delegáty, kteří se velmi těšili, že dnes vnesu zase trochu života do toho pomalého umírání. Budou velmi zklamáni, protože mě skutečně v těchto dnech humor došel. Dnes o tom ještě příliš řeči nebylo, ale v tuto chvíli v Teplicích najíždějí z okresní vojenské správy a okresního úřadu plně naložené avie se šanony a krabicemi. Jedná se o předávání majetku z těchto archivů. Od nového roku budu majorem, budu řídit a budu platit civilní vojenskou službu, budu shánět tlumočníky pro neslyšící a další tisíce věcí, o kterých jsem to netušil. K tomu dostanu samozřejmě počítače, 286ky, protože ty lepší, ty si okresní úřad ponechal, či je rozdal včetně automobilů do domovů důchodců. Rozdal i barevné televize,

107 protože pan přednosta kandidoval na primátora a zdálo se mu to vhodné. A nyní přišly důchodkyně, abychom za ně zaplatili poplatek, který se za televizi musí platit a také poplatky OSE a Intergramu, protože mají televize v klubovnách a tam je třeba platit, protože jde o veřejné promítání. Takže nemám nejmenší důvod k radosti, protože 2. ledna se přiřítí davy lidí, které budou chtít občanský průkaz, řidičský průkaz či pas a nedostanou ho, protože na přechod máme jednu jedinou vteřinu z půlnoci 31. prosince a první vteřinu nového roku možná ještě nový rok a je jasné, že fungovat to nebude. Takže tolik jenom k reformě. Myslím, že ODS nevyužila beze zbytku toho, že od začátku tvrdila, že to jinak dopadnout nemůže. Náklady reformy jsou obrovské a jen těm, kteří by chtěli tu zrušit Senát nebo pana prezidenta poslat do domova důchodců, abychom ušetřili, nebo dokonce snížit počet poslanců z 200 na 100 – ostatně kázeň v Poslanecké sněmovně by se tím jistě zlepšila a ještě bychom ušetřili – aby si uvědomili, co je to desetinná čárka. Gripeny 60 miliard, reforma veřejné správy 60 miliard a my se dohadujeme – tak jak to bývá i na městě – o stopadesát tisíc korun, miliony tečou a tečou a nikomu to nevadí. Moc bych prosil, aby ODS vysvětlila, že není podstatné, jestli pan prezident bude mít plat devadesát tisíc či osmdesát dva, že kdyby se tento plat rozdělil mezi důchodce, dostal by každý 6 haléřů a učitelé dva. Je to záležitost, která nám dělá veliké potíže a mediálně dobře ovlivněná veřejnost toto velmi citlivě vnímá a moje babička se domnívá, že kdyby prezident měl menší důchod, tak že ona ho bude mít zhruba o osm stovek větší. Teprve když jsem jí to spočítal, tak mu to přestala závidět. Tolik k tomuto tématu. Já jsem tady vyslechl mnoho úvah, jak je potřebná změna, jak musíme přistupovat k věcem nově a pořád si lámu hlavu, proč jsme v Teplicích měli v roce 1994 10 man-

KnihaODS Kongres

108

27.3.2003 14:53

Stránka 108


dátů, v roce 1998 12 mandátů, v letošním roce 14 mandátů a v příštích volbách chceme 17, protože to už je absolutní většina a už nebudeme závislí na jednom lidovci či na jednom nezávislém. Nemohl jsem na to dlouho přijít, až jsem na to přišel. Je to právě proto, že žádné změny neděláme, že říkáme stále totéž od roku 1990, že chceme levné město a že naším základním heslem je nepodnikat a nepřekážet. A toto heslo nám úplně stačí, vejde se pod něj skoro všechno. Náš volební program byl velmi jednoduchý a velmi levný, konkurence platila miliony za billboardy a my jsme měli jeden jediný. Na něm byl obrázek ulice, jak vypadala v roce 1990. Billboard byl v této ulici, která dnes vypadá trošku jinak a bylo tam napsáno jediné slovo: Vzpomínáte? A lidé si vzpomněli. Dali nám hlasy a my jsme velmi spokojeni, takže si nemusíme vymýšlet žádný složitý volební program. Hynek Fajmon tady velice hezky mluvil o komunálním socialismu a tady je hodně starostů, tak prosím vás si dejte do hlavy, jestli ve vašich městech má také Telecom telefonní budky a já jsem s ním teď vedl těžký spor o tom, že nám za ně budou platit a oni mi řekli, že jsme jediným městem v ČR, kde je tak zlý primátor, že chce na nich peníze za něco, co oni dělají pro občany. A já jsem se jich ptal, jestli se z telefonní budky telefonuje zadarmo, protože jinak mi to nepřišlo logické a oni říkali, no to ne, ale je to služba pro občany. Tak já jsem říkal, že až se bude telefonovat zadarmo, tak vám je tam dáme zadarmo, totéž platí o České poště, která si na naší radnici chtěla zadarmo pověsit poštovní schránku a já jsem naivně myslel, že pohled stojí 4,60. Moje žena mě ujistila, že 4,60 už dávno ne, že už stojí asi 6,40 nebo nevím kolik, protože je posílala. Takže on ten komunální socialismus nám bují a bují a ti, co se tváří velmi pravicově tak ho provozují také. Já jsem původně měl jiný projev, ale trval 45 minut, tak jsem ho zahodil. Byl slo-

žený z vašich projevů z minulého XII. kongresu. Nic jiného v něm nebylo něž citáty. Jan Kasl tehdy hovořil o tom, jak se ODS musí změnit a jak teď musíme dělat všechno nově. Tuším, že už tady dnes není, neviděl jsem ho mezi delegáty. A další a další hovořili tak, jako hovořili dnes, na jedenáctém případně jiném kongresu. Nakonec jsem se rozhodl, že použiji jenom jeden citát. Koho jiného než Václava Klause: „Pravicovost není v proklamacích, ale v každodennosti a v detailu.“ Je to velmi pikantní zvláště od něj, který mě na jedné z výkonných rad obvinil, ale v dobrém, říkal: „Pane kolego, vy málo zevšeobecňujete.“ Já jsem na to odpověděl: „Vy zase moc, pane předsedo.Velmi často bývají věci pod vaši rozlišovací schopnost, ale ty malé občánky trápí úplně něco jiného než vy si myslíte.“ Právě díky tomu, že jsem senátor a primátor, tak se na věc dívám z tohoto úhlu. A to je velice krásný pohled. V Senátu vidím zákony stejně jako mí kolegové, ale hned si uvědomuji, že přijde za týden ve Sbírce zákonů na radnici a já ho budu muset dodržovat. Že budu muset udělat šest čichačů, na všechny zářivky dát poklopy, abych neznečišťoval hvězdářům světla na obloze. Teď dostanu nový zákon o matrikách, který mimo jiné říká, že snoubenci se mohou v této republice oddávat kdekoliv – kdekoliv znamená u nás – a znamená to peníze, ale z mého rozpočtu. Už teď vysílám matrikářky do okolních vesnic, kde ambiciózní starostové matriku nemají, ale oddávat by chtěli. Oddáváním získáte mnoho voličů, protože to je svatba, 30 hostů a oni si to budou pamatovat jak hezky jsem k nim hovořil, stejně se rozvedli, to nevadí, ale může se to hodit, ale já platím matrikářce přesčas, a za toho starostu platím peníze a mně se to hrubě nelíbí, protože jsem od přirozenosti velice lakomý. Takže naše strategie je jednoduchá, jenom pan prezident stále posunuje komu-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 109

POLITICKÁ DISKUSE

nální volby, takže my rozsvěcíme veřejné osvětlení, myslím vánoční, stále dříve a dříve a už to je trapné, když už koncem října svítí. Doufám, že už se to dál posunovat nebude. Ale vyřešili jsme to tak, že už ho nesundáváme. Protože jsme zjistili, že sundávat ty žárovičky je dražší – protože jsou nízkovoltové – než platit proud, který za rok sežerou. Takže je tam necháváme celý rok a máme vystaráno. Upozorňuji, že to myslím vážně. Ještě ke kritikům senátu. Kdyby se mi povedl jeden jediný paragraf, já ho řeknu – stát hradí obcím přenesenou působnost v plném rozsahu – tak dnes nejsem zklamaný, nejsem nervózní. Chcete čichače, zaplaťte je. Chcete toto, zaplaťte to, dejte na to dva tisíce. Chcete aby rozhodovali ekologičtí teroristé, zaplaťte to. Zaplaťte to a najednou bychom měli méně zákonů, méně hloupostí, méně nařízení, nebalené koblížky, protože paní ministryně má kamaráda, co vyrábí igelitové pytlíky, takže je musíme balit. To je nadsázka, aby mě zítra někde nežalovala. Ale samozřejmě že prodavačka, co je balí si neumyla ruce na té bezdotykové baterii, protože někdo jiný má kamaráda, který za 12 tisíc vyrábí bezdotykové baterie. Kdo by si je domů koupil za ty peníze. Tak se musí nařídit, že všechny školní jídelny je budou mít povinně a výroba má odbyt – a tak bychom mohli pokračovat. Skoro v každém zákoně najdete kdo za tím stojí a kdo to potřebuje, ať jsou to myslivci, nemyslivci, sportovci, nebo někdo jiný. Takže já si myslím, že to co by ODS měla: přečíst si stanovy, přečíst si Poděbradské artikuly a prosazovat je v praxi. My tady hezky hovoříme, na XI., XII., XIII. kongresu skoro jako na sjezdech, ale výsledek uvnitř je takový, že přijdeme domů a tam děláme koalice s někým jiným a naše programy jaksi dostávají zabrat. Výsledek je často velmi tristní a potom někam přijedu a divím se,

109 že je to vůbec možné. Že je tam starosta ODS, když obec staví sociální byty – jeden za dva miliony. Ale říká mi: „Ale to je se státní dotací, přece, nevem to!“ Včera zrovna jeden z delegátů, „Nevem to, když ti ten stát na to dává!“ Já říkám: „A kde to ten stát bere?“ Rovná daň je bezvadná, ale ještě bezvadnější by bylo, kdyby si každý občan i zaměstnaný platil daně sám. V tu chvíli by zjistil, kolik mu dávají hrubého a kolik mu někdo bere a šel by k volbám nevolit toho, kdo mu ty peníze bere, aby mu pak zpětně dal tři sta. My jsme se na tom také podíleli. Paní v Zálezlicích uplaval dům za 1,8 milionu a my jí teď slavnostně odpustíme daň z nemovitosti ve výši 330 korun. Na stole ministra financí přitom už leží návrh zákona o dani z nemovitosti podle tržní hodnoty a ta paní až se nastěhuje do toho nového domku, tak zaplatí 20 tisíc za rok! To je přece správná logika! To je přesně to, jak bychom postupovat neměli. Já si nemohu odpustit ještě několik slov o Václavu Klausovi a nebudu mu děkovat tak, jak mu tady všichni děkovali. Je to naprosto v pořádku, já mu poděkuji osobně za několik věcí. Ta první věc, za kterou mu já děkuji, že díky němu mohu dělat senátora primátora a ještě nějaké jiné funkce, protože předtím, než jsem ho poznal, jsem byl velmi líný. Zase jsem víc sportoval, to je pravda. Ale teprve když jsem ho poznal, tak jsem zjistil, co je to pracovitost a zjišťuji to i dnes, protože když přišla zásahová jednotka z Poslanecké sněmovny navazovat bratrskou pomoc a bratrské vztahy se senátním klubem, debata byla značně vzrušená a Václav Klaus měl při tom jakýsi odborný časopis formátu A4 a sleduje debatu, odpovídá a při tom si ještě čte ten časopis. To je jedna z jeho vlastností, která nebyla nikdy dostatečně oceněna ani veřejností – pracovitost. Skutečně každý z nás – když z ničeho jiného – by si z jeho pracovitosti měl vzít příklad.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

110

Stránka 110


Druhá jeho zásluha, že alespoň maličko paralyzoval největšího zločince našich dějin a tím byl Jaroslav Hašek, protože on napsal Osudy dobrého vojáka Švejka. Jeho příznivci tvrdí, že on si nic nevymyslel, že on jenom popsal Čechy, jací jsou. Já o tom nechci polemizovat, ale Václav Klaus přispěl k tomu, že se to švejkování alespoň trošku, alespoň o milimetr posunulo. A přispěl také k tomu, že přeci jenom se mu maličko podařilo Čechům z jejich hlav vytlouci socialismus. Ale byl málo důsledný, je ho tam pořád ještě stále dost. Mimochodem, jestli si ještě vzpomínáte na ten trapný proces s Jakešem a Lenártem, kteří byli osvobozeni za nepozvání nebo pozvání sovětských vojsk, tak oni měli být odsouzeni právě za to. Právě za to, čím i ODS trpí, protože v každém z nás, kdo není úplně mladý, zůstávají zbytky stravenek, dárci krve, dopravu zdarma a podobné věci, protože jsme na to vždycky tak byli zvyklí. To byla jejich vina, to byla jejich největší vina a za tu měli být odsouzeni na doživotí s podmíněným odkladem trestu na doživotí. To by byl velmi symbolický trest, který by ale jasně ukázal, co už nikdy nechceme. Na závěr vám řeknu jeden vtip: „Víte, jaký je rozdíl mezi Václavem Klausem a povodněmi? Žádný, na jaře se zase vrátí.“

Zbyněk Stanjura primátor Opavy

Chci se vrátit k výsledkům letošních komunálních voleb a k výsledkům povolebních jednání. Komunální volby jsou ve skutečnosti dvoukolové. První kolo končí vyhlášením výsledků voleb, druhé kolo končí zvolením starosty a městské či obecní rady. V našem Moravskoslezském kraji jsme dosáhli v 1. kole velmi dobrých výsledků, v druhém kole jsme dopadli hůře.

Máme v našem kraji 4 statutární města a další 3 okresní města. Celkem v pěti (Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek-Místek a Bruntál) jsou ustaveny rudo-rudé koalice KSČM a ČSSD. Náš kraj má smutný primát v rámci České republiky – historicky poprvé se primátorem statutárního města stal komunista, a to dokonce dvakrát – Karviná a Havířov. Moravskoslezský kraj se stal pokusným územím, kde Špidla, Zaorálek a Grebeníček zkoušejí, zda občané snesou přímou koaliční spolupráci komunistů a socialistů. Občané, kteří odmítají komunismus, se obracejí na nás, na ODS, protože jsme pro ně poslední naděje, že se soudruzi nevrátí do vládních pozic. Nesmíme promarnit jejich důvěru, zapomenout na naše programové zásady a ztratit důvěryhodnost tím, že upřednostníme své lokální zájmy a začneme v našich obcích a městech spolupracovat s komunisty. Ti, kteří tak učinili a činí, vysvětlují své chování takto: jedná se o poměrné zastoupení, které respektuje výsledky voleb nebo volby byly tajné a my nevíme kdo koho volil nebo v komunální politice nejde o střet levice a pravice, ale o obyčejné problémy, na kterých se všichni shodneme nebo máme zastoupení v radě obce nebo města a tudíž můžeme ovlivňovat dění atd., atd. … Velká polemika se strhla v okamžiku, kdy se touto situací zabývala naše regionální rada nebo později výkonná rada. Vysvětlím, co míním slovy „spolupráce s KSČM“. Je to účast našich zástupců v obecní či městské radě spolu se zástupci KSČM. Náš regionální sněm se touto otázkou velmi podrobně zabýval a po dlouhé, podrob-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 111

111

POLITICKÁ DISKUSE

né a bouřlivé přijal výraznou většinou tuto výzvu delegátům kongresu: „Regionální sněm Moravskoslezské ODS vyzývá delegáty XIII. kongresu k přijetí jasného a nekompromisního stanoviska k otázce zákazu koalic a jakékoli spolupráce s představiteli KSČM ve všech volených zastupitelských orgánech na všech úrovních, a to i při uplatnění nejtvrdších sankcí, tj. odebrání licencí těm MS ODS, která by toto usnesení nerespektovala.“ Pro delegáty z jiných regionů, kde možná nevnímáte tento problém jako aktuální, uvádím toto číslo: v našem kraji se jedná o 22 obcí a měst. Je škoda, že zákaz jakékoli spolupráce s komunisty nám všem není zcela jasný a že se touto otázkou musíme zabývat. Nesmíme se chovat stejně pokrytecky jako socialisté, kteří si zakázali spolupráci s komunisty na centrální úrovni, a přitom obchodují s podporou v senátních volbách, sedí s nimi v radě 3. největšího města České republiky Ostravy a pokoušejí se programově komunisty prosadit do rozhodujících funkcí v mnoha dalších městech a obcích. Věřím, že delegáti kongresu vyslyší výzvu našeho regionu, že ukážeme že v zásadních otázkách jako je tato je ODS na všech úrovních jednoznačná, čitelná a jednotná. Navrhuji kongresu přijmout toto usnesení: Kongres ODS zakazuje spolupráci ODS a KSČM na všech úrovních vyzývá všechna místní sdružení, jejichž zástupci zasedají se zástupci KSČM v městských a obecních radách, aby tento stav změnily do 31. 3. 2003 ukládá výkonné radě odebrat licenci těm MS ODS, jejichž zástupci budou zasedat v obecních a městských radách se zástupci KSČM po 31. 3. 2003

Úplně nakonec mám vzkaz pro naše kolegy, kteří dosud sedí v radách spolu s komunisty: „Neodcházejte z obecních a městských rad, ale vyžeňte odtud komunisty“.

Jan Koukal OS ODS Praha 15

Dovolte mi, abych i já vystoupil na XIII. přelomovém kongresu ODS. Mám pocit, že každý z našich kongresů je přelomový, proto jsem zvolil toto pořadí slov a neříkal jsem přelomový třináctý kongres. Myslím si, že na každém z těchto kongresů jsme ulomili kousek ostnu, vyhráli jsme nějaký souboj a přinesli jsme vždy nějaké myšlenky. Myslím si, že tento kongres nebude o nic chudší. Témata, se kterými vystupujeme všichni, jsou v podstatě dvě. Každý se trochu dívá zpátky, snaží se najít identitu, se kterou přistoupí k té druhé otázce do budoucna a já si myslím, že obojí je samozřejmě správné. Ujistili jsme se o tom, kdo jsme, a i když stojíme před okamžikem, kdy pan předseda se stane předsedou čestným, věřím, že zůstaneme všichni pohromadě. A dovolte mi jednu malou vzpomínku, která se k čestnému předsedování váže. Asi rok po vzniku ODS jsme měli na náměstí Lidových milicí na Praze 9 regionální sněm. Tehdy někdo z poslaneckého klubu vystoupil s myšlenkou, že bychom měli stanovy doplnit o funkci čestného předsedy. Někteří kývají, pamatují si na to. To náměstí se dnes nejmenuje náměstí Lidových milicí a jmenuje se náměstí OSN, ten dům byl tehdy před revolucí OV KSČ – nebo něco takového – dnes tam sídlí Komerční banka. Já, tehdy aktivní vědec, jsem se cítil tímto návrhem tak uražen, protože jsem tehdy krvavým mečem běhal po akademiích věd a snažil se zrušit tu nesmírně kontroverzní funk-

KnihaODS Kongres

112

27.3.2003 14:53

Stránka 112


ci akademických hodnostářů, zvaných „členové korespondenti Akademie věd“. A proto mě to čestné předsednictví připadalo velice podobné. Co by se stalo, kdyby se tehdy Václav Klaus, protože to samozřejmě bylo šité na něj, stal čestným předsedou? Dovolím si tvrdit, že většina z nás by se dnes věnovala něčemu jinému. Dovolím si tvrdit, že ODS by byla dnes v preferencích někde na úrovni Občanského hnutí, které pokud vím neexistuje, a Česká republika by byla podrobena socialistickou vládou dlouhodobému experimentu, kterému dnes Špidla říká tzv. „švédský model státu“. Jak je všeobecně známo, tento skvělý model státního uspořádání stěží přežilo tehdy bohaté Švédsko a dávno od něj ustoupilo. Kam bychom se dostali my, je zcela zřejmé. Takže já jsem dnes rád, že po více než deseti letech můžeme čestného předsedu volit nebo jmenovat a při tom se veškerá ta hrůza, kterou jsem tady před chvíli popisoval, v této zemi neodehrála a Václav Klaus byl deset let tím předsedou aktivním. Mám, myslím, trochu právo toto říci – možná i více – protože v různých dobách jsem měl možnost stát vedle něj blízko – někdy dále – a byl jsem s ním nucen diskutovat, byl jsem s ním nucen utkávat se na grémiích a na výkonných radách. Diskutovat věci, které s touto zemí měly mnoho důležitého společného. Byl jsem donucen číst literaturu, která nesmírně obohatila můj život a pan profesor, musím říci, pro mě tehdy nebyl profesorem. Ale byl profesor mé druhé univerzity. Některé knihy mu ještě dnes dlužím a slibuji, že je vrátím. Pro mě, pro vědce, to byla nesmírně krásná doba a nevěřil jsem, že politika a ekonomie mohou být pro exaktního vědce – teoretického fyzika – tak zajímavou oblastí, jak to po tu dobu těch deseti let bylo. Takže jestli tady všichni děkují, pane profesore, tak já děkuji za toto.

Věřím, že v této oblasti nicméně Vaše role zastupitelná není. Že jste této zemi přinesl pravicové vidění světa a já věřím, že toto vidění světa tady jednou vyhraje volby. Na straně druhé, kromě poděkování, se bohužel chci zmínit o jednom problému, který z toho přímo plyne. Já se bojím, že v tom zaujetí každodenní operativou máme tendenci zapomínat na jakýsi ideologický základ, i když to slovo je hrozné a spoustě z nás, kteří pamatujeme minulý režim daleko více, než bychom si třeba přáli, toto slovní spojení zní trochu nepříjemně. Nicméně bez vizí budeme opravdu omezeni pouze na politické obchodování. A politické obchodování samozřejmě má okamžitý výsledek, ale často může být dlouhodobou prohrou. Proto bych byl rád, abychom se vážně zabývali tímto problémem, který tady zmínil například Vlasta Tlustý. Hovořil o skupinových vyjednáváních tady na kongresu. Abychom nechodili daleko, je to druh Politického obchodu a nepochybně v poslanecké sněmovně vědí, co to politický obchod je, protože je to jejich každodenní chleba. Prosazují-li něco, prosazují-li takové či onaké znění toho či onoho paragrafu. My dokonce budeme muset politicky obchodovat proto, aby známka, kterou tady Ivan Langer předváděl, aby se stala skutečností. Věřím, že ta cena bude malá a když se zamýšlím nad tím, jaký nástroj použít k tomu, abychom nemuseli vždy jenom politicky obchodovat, musím říci, že z toho vidím jedinou cestu, a to je přímá volba. Pro mnohé z nás to je věc, která se možná zdá být v zastupitelské demokracii jakýmsi nekorektním, nebo vnitřně nekoherentním prvkem. Já jsem příznivcem zastupitelské demokracie, myslím si, že je vyšší formou demokracie než demokracie přímá. Nicméně přímá volba prezidenta je právě ten přímý nástroj, který nám dovolí prezidenta zvolit důvěryhod-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 113

113

POLITICKÁ DISKUSE

ně, bez obav o placení ceny, kterou bychom snad i nechtěli. Bude to proces složitý a možná že budeme mít prezidenta dříve, ale já si myslím, že naše největší šance, a to ať na zvolení Václava Klause, anebo na důvěryhodnou proceduru, je právě v přímé volbě. Na straně druhé ještě jednu kratší poznámku k přímé demokracii. Dostal jsem na pražském regionu úlohu, abychom sepsali v jakési skupině volební systém, který by dovoloval volit celé členské základně, v tomto případě na území hlavního města. Technicky to nepochybně zvládnutelné je. A zabýval jsem se některými mezinárodními zkušenostmi, anebo jsem prostě hledal nějaký příklad toho, co by taková volba přinesla. A našel ho nedaleko v Konzervativní straně Velké Británie, kde na základě jakéhosi odporu k politickým dohodám se dohodli, že budou volit svého předsedu celonárodním plebiscitem Konzervativní strany. Tím politickým hřištěm, na kterém se tato debata odehrála, se v ten okamžik stala celonárodní média. Tehdy se mnoho politiků neovládlo a dokonce i pro nás velice vzácná osoba Margaret Thatcherová zaútočila na jednoho z kandidátů – tehdy bývalého ministra financí Kennetha Clarka, a myslím si, že to Konzervativní straně nepomohlo, že tato přímá široká volba Konzervativní straně výsledek nepřinesla. Myslím si, že politické obchodování je složitý problém, nicméně je naprosto přirozenou vlastností a schopností člověka se na trhu nějakým způsobem pohybovat. Na každém tržišti se obchoduje, smiřme se s tímto faktem a hledejme rozumnou míru. V České republice se nikdy nedostaneme do situace, že bychom měli kvalifikovanou většinou, abych použil termín z jiné branže, to znamená 51%. Nechceme-li se rozkročovat, musíme hledat s někým konsensus. Já jsem proti jakýmkoliv krokům na tu či onu stranu. Myslím, že víme, co chce-

me, ale v ten okamžik musíme jít do dohody, musíme otevřít svůj politický potenciál, koaliční potenciál, a znamená to netvářit se, že bez obchodu získáme to či ono rozhodnutí ve prospěch tezí a vizí, které my do společnosti přinášíme. Myslím si, že je dost důležité si uvědomit, že každá mince má dvě strany a platí to také o politickém obchodování. Já naštěstí nekandiduji, takže nemám s čím obchodovat, takže já jsem v tomto směru naprosto klidný a spokojený a mohl jsem tudíž pro politické obchodování ztratit několik slov. Chtěl bych závěrem popřát novému vedení, které bude zvoleno, aby přes kompromisy, které bude muset činit, bylo především soudržné, aby působilo navenek důvěryhodně. Myslím si, že je důležité, abychom byli my všichni k novému vedení loajální. Bude to obtížná doba a já víc než tyto tři slova vlastně nepotřebuji a myslím si, že o ničem jiném to ani nejbližší rok, dva, možná čtyři, není. Udržíme-li je, věřím, že za čtyři roky stavíme předsedu vlády a možná budeme mít jenom 49% volebních preferencí a ty dva hlásky už s někým slušně dohodneme. Hezké vánoce a zítra šťastnou ruku.

Luděk Sefzig senátor PČR

Bylo již mnoho řečeno a mnohokrát zaznělo sousloví přelomový kongres. Pro mě je důležité, že zde nepotkávám přelomené nebo nalomené lidi. Proč tomu tak je: ODS je od svého vzniku ideově definovaná politická strana, která sama ctí svobodu rozhodování u každého občana, sama nese vlastní zodpovědnost za svá rozhodnutí a tento základní princip SVOBODY nedeleguje na někoho jiného (i kdyby byl větší, starší nebo i bohatší). Tak se chováme i při cestě České republiky do EU. Proto nechceme

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

114

Stránka 114


vládu, která povede zemi podle vektorů a korouhviček populismu bez koncepce zodpovědnosti, aby ji nakonec bezradně a notně zadluženou předala v roli prosebníka a nedej bože v roli pacholka do rukou někoho většího, mocnějšího. To už bylo v naší zemi několikrát. Žluté hvězdy jsou pravda nesrovnatelné s jinými symboly a při jejich vzniku stály opravdu u kolébky demokracie, svoboda a prosperita. I tak je třeba mít na paměti, že evropské seskupení bude tím silnější, svobodnější a lepší, čím bude každý její článek silnější, svobodnější a lepší, aby byl příkladem pro ostatní – příkladem k následování. I na této úrovni platí normální zákony konkurence, tedy soutěže a nikoliv boje. Proto tíhneme k posílení role národních parlamentů v evropském seskupení. Tento kongres jistě rozhodne hlasováním o vedení ODS. Už nyní bychom měli toto vedení zavázat k usilovné diskusi o budoucnosti Evropy a naší roli v ní formou svolané IDEOVÉ KONFERENCE a to samozřejmě před referendem.

Miroslav Beneš místopředseda ODS

Dovolte, abych vás seznámil s jedním poslaneckým nešvarem. Skoro každé druhé vystoupení začíná slovy: „Původně jsem k tomuto bodu nechtěl vystupovat…“ a to se upřímně řečeno týká i mne. Jakkoliv mám pocit, že coby člověk, který byl poprvé zvolen z komunální, vlastně jediné úrovně regionální do vedení ODS, by možná svým ambiciózním kolegům mohl leccos vykládat. Já na tomto kongresu nekandiduji na žádnou funkci, důvody jsou různé a je zbytečné je rozebírat. Během dneška jsem velmi pozorně naslouchal tomu všemu, co v tomto sále znělo. A proto dovolte, abych tak, jak už kráčíme k závěru kongresu, resp. té diskuse,

která dnes probíhá, abych také něco popřál novému vedení. A vystupuji tak dnes prostě proto, že nikdo mi nemůže vyčítat, že to je jakési farizejství, prostě proto, že ono nové vedení, jakkoliv jeho složení je pravděpodobné, je v tuto chvíli neznámé a já bych chtěl novému vedení popřát, aby umělo stát vedle sebe nejenom když reflektory vlídně hřejí při tiskových konferencích ohlašujících úspěch, ale aby si umělo podat ruce také v okamžiku, když přijde facka. A ta facka, věřte, často nepřichází jenom z venku. Facku si umíme často dávat sami sobě. Dovolte, abych novému vedení popřál, aby umělo jasně, srozumitelně, stručně formulovat ony cíle ODS, nad kterými tady tak jednoznačně a jednoduše hovoříme, ale které prostě prodat a předat té, jak já říkám „paní Novákové ze Sfinxu“, je často velmi složité. Proto prosím, ne teď nové vedení, ale delegáty tohoto kongresu, aby zvažovali, kterak kdo a jak jasně umí formulovat. Dovolte, abych popřál novému vedení, aby v ODS zmizela falešná naděje, že změnou stanov vyřešíme nějaký problém. Já mám pocit, že se o to již marně pokoušíme na v pořadí XIII. Kongresu. Dovolte, abych popřál novému vedení, aby prostě bylo členskou základnou respektováno. Jak jednoduché ve straně, jak složité, občanské, demokratické. Dovolte, abych novému vedení popřál, aby na všech úrovních komunální, regionální a celostátní, tedy parlamentní, poslanecké a senátní, dokázalo chopit se výzvy, která před námi před všemi stojí, chopit se výzvy předložit jasnou, důvěryhodnou alternativu socialistům, důvěryhodnou alternativu, za kterou všichni stojíme. Opakuji všichni. To, co jsem přál, je sice krásné, věřte, že to není přání novému vedení ODS, věřte, že je to přání všem 20 412 členům ODS, že je to přání všem 1235 místním sdružením, věřte, že je to také přání všem těm, alespoň doufám, dalším 20 tisícům, kteří do ODS během ná-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 115

POLITICKÁ DISKUSE

sledujících let vstoupí, a že je to přání všem delegátům tohoto kongresu. Ještě když jsem odávávávával, tak jsem končil své přání snoubencům slovy: „Všechna přání jsou jen slovy, zda se slova naplní, bude záležet především na vás.“ Já vás ubezpečuji, že všechna přání směrovaná k novému vedení, která tady dnes zazněla, jsou přání směrovaná nejenom k nám zde v tomto sále, nejenom všem členům místních sdružení, ale především všem těm, kteří chtějí opravdovou alternativu socialistů. A nyní dovolte na závěr jednu věc. Před novým vedením, před poslaneckým a senátním klubem, před celou ODS stojí závažný úkol. Je to úkol, aby náš kandidát byl prezidentem České republiky. Ne kvůli Václavu Klausovi, ale kvůli Občanské demokratické straně. Ne kvůli Občanské demokratické straně, ale kvůli politice založené na soutěži politických stran, kterou právě on v naší zemi tolik podporoval. Ne kvůli této politice, ale kvůli všem občanům České republiky. Udělejme pro to, prosím, maximum.

Petr Zimmermann hejtman Plzeňského kraje

V lednu 2001 jsem na setkání nově zvolených krajských zastupitelů ODS v Hradci Králové hovořil o důvěryhodnosti jako o základní podmínce dlouhodobého úspěchu. Bylo to vidět ostatně v komunálních volbách a rozdílech ve výsledcích mezi jednotlivými městy a obcemi: Každý ví, jak těžko a dlouho se získává a jak rychle se ztrácí. Podíváme-li se nazpět a to ne pouze svýma ODSovskýma očima, uvidíme několik momentů, kdy se naše důvěryhodnost otřásla, stručně řečeno bylo to Sarajevo a události, které mu předcházely, byla to opoziční smlouva (byť šlo zpočát-

115 ku o geniální tah) a byl to, ať se nám to líbí nebo ne i rychlý, příliš rychlý obrat od odmítání k prosazování přímé volby prezidenta, byť to pro nás mohlo být výhodné. Základ důvěryhodnosti v politice i jinde se získává souladem mezi proklamacemi a činy, stručně řečeno dlouhodobou osobní integritou, získává se též loajalitou, a to nemyslím jen loajalitou členů vůči vedení, ale i loajalitou vedení vůči členům – viz. přímá volba. Co tedy podle mého názoru potřebujeme pro úspěch v politice, pro úspěch v jakýchkoli dalších volbách? – program jako základ své argumentace, abychom před každými dalšími volbami nemuseli vždy znovu improvizovat – schopné, inteligentní, ale zejména důvěryhodné a (sympatické a „sexy“) osobnosti – kandidáty – musíme dát voličům naději, naději do budoucna, k tomu všemu budeme potřebovat, po dobu, kdy nevládneme být důsledně opoziční, neusilovat o stabilní politické prostředí, neuzavírat, pokud je to jen trochu možné, výměnné obchody – a musíme vylézt ze zákopů, přestat být ukřivdění, musíme politiku a zejména politickou diskusi brát neosobně, a byť to nebude nikdy ideální, musíme hledat potenciální spojence, a to nejen ve vysoké politice, ale doslova v každém místě, kde ODS působí – a musíme, ať se to možná mnohým z Vás bude zdát úsměvné mít nejen ideje, ale i ideály Bez tohoto všeho podle mého názoru nelze přesvědčit voliče, občany, že jsme to my, komu mohou svěřit svoji budoucnost. Nabyl jsem z projevů kandidátů na předsedu i místopředsedy dojmu, že většina z nich má předpoklady pro to, aby vedli ODS k úspěchu (vítězství) v budoucnosti, a to zejména v dalších parlamentních volbách. Další pokračování vlády levice by

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

116

Stránka 116


patrně již způsobilo nevratné či obtížně vratné společenské změny, v podstatě nastolení a zakonzervování socialismu a jeho akceptaci širokou částí populace. Optimismus je v politice povinností. Věřím, že námi zvolené nové vedení ODS tento optimismus přemění v úspěch, ve volební vítězství a novou vládu v ČR.

Karel Novák OS ODS Rokycany

Rád bych se vyjádřil ke čtyřem problémům: – K vnitřní stabilitě strany – K možnosti aplikace přímé demokracie uvnitř strany – K programové zakotvenosti strany – K osobnosti předsedy strany a k osobnostem vůbec Ad 1) Kormidlo ODS naštěstí svírá, ten, kdo má ježečka, brejle a kníra. Ivan Mládek dobře vystihl, že stabilita ODS byla dosud velmi závislá na předsedovi Václavu Klausovi, který různé myšlenkové proudy udržel v jistých mantinelech. Parlamentní volby 2002 stabilitou strany otřásly, ale ODS nepoložily. Jistě mnozí zdůrazní, že stabilitu strany zajistilo její zakotvení v komunální politice. Já osobně bych daleko raději viděl, aby do budoucna byla stabilita strany dána zejména jasným dodržováním vnitřních stranických pravidel, tedy stanov a dodržováním programu i dalších deklarovaných postojů. Bez překvapivých změn kursu. Podaří-li se novému předsedovi držet kormidlo v přímém kursu, bez zbytečného lavírování, nedovolí si lavírovat ani jiní uvnitř strany, budou-li v sobě mít alespoň kus oné diskutované loajality a ne jen touhu po seberealizaci. Dle stanov je nejvyšším orgánem mezi kongresy ODS její Výkonná rada. Po prohraných parlamentních volbách dal svo-

ji funkci k dispozici předseda strany, její politické grémium, ale Výkonná rada ODS mlčela. Jediný Přemysl Sobotka vyvodil politickou odpovědnost a co se stalo? Sklidil nevděk. Proč? Destabilizovalo by snad stranu přiznání odpovědnosti za porážku ve volbách nejvyšším zodpovědným stranickým orgánem? Jistě nikoli. Zkrácení funkčního období je jen úhybný manévr, který mnohým členům výkonné rady znovu zajistil zvolení, neboť čekali, až se poněkud zapomene a pak se mohli opřít o komunální, případně senátní volby. Ad 2) Oblastní sněm naší oblasti, který se odehrál nedlouho po stažení kandidatury E. Tošenovského, zevrubně diskutoval možnosti přímé volby předsedy strany. Usoudil, že na tomto kongresu není pro tuto eventualitu ještě vhodná situace. Pověřil mne však, abych zde přednesl tento návrh usnesení: Kongres ukládá Výkonné radě ODS, aby v průběhu roku 2003 zpracovala pravidla pro přímou volbu všech orgánů ODS i pro sestavování kandidátek pro všechny druhy voleb. Zdůrazňuji, že jde jen o to, aby tato pravidla byla dopředu připravena a bylo možno k nim v té či oné situaci sáhnout. Nejde o jejich automatickou aplikaci poté, co budou vytvořena. Důvody pro přihlášení se ODS k prvkům přímé demokracie uvnitř strany jsou přinejmenším tyto: l) Je nutné přesvědčit veřejnost, že princip přímé demokracie nechápeme jen ryze účelově, vázaně k volbě prezidenta republiky, ale dokážeme jej ctít i uvnitř své strany. Možnost přímých voleb a sestavování kandidátek všemi členy ODS bude i významným podpůrným argumentem pro volbu našeho kandidáta na prezidenta. 2) Je nutné umožnit v situacích, kdy je strana na rozcestí, aby všichni členové mě-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 117

POLITICKÁ DISKUSE

li možnost se projevit přímo a aby nikdo nedostal možnost uplatnit nepřiměřeně velké lobování v menších tělesech strany. Může jít o výrazné posílení sebevědomí našich členů, o vytržení některých z nich z pasivity i o impuls k rozšíření členské základny. 3)Veřejnost potřebuje jasný signál, že ODS chce předsedu se silným mandátem. 4) Prestiž strany posílí fakt, že se neuchyluje k překlenovacím obdobím a podobným zdržovacím manévrům s nejistým výsledkem. 5) Je nezbytné, aby kandidáti z center chápali a povzbudili venkovské ODS a princip přímé volby je k tomu nutí. Bez venkova nelze vyhrát parlamentní volby! Tento postup zaručí nově zvolenému předsedovi respekt a omezí riziko štěpení strany. 6) Princip přímé volby zaručuje maximálně možnou rovnost příležitostí, tedy to, co jsme vždy prosazovali, pro všechny kandidáty. Tato rovnost naopak může být velmi omezena lobováním v menších tělesech strany. Ad 3) Programová zakotvenost strany nespočívá jen v tom, že máme svůj program. Značná část členské základny sice loajálně respektovala opoziční smlouvu, ale bohužel nakonec s trpkou úlevou přijala alespoň dodatečné pozdní přiznání, že její špatná prodejnost přispěla k porážce v parlamentních volbách. Jen málokdo však přijal, že takto ošidný krok, stejně, jako kroky na něj navazující, nebyl konzultován s členskou základnou. Rovněž tak kotrmelec kolem přímé volby prezidenta. Kdybychom tuto otázku rychle svěřili s patřičným vysvětlením vnitrostranické diskusi, jistě by se mnoho členů necítilo znovu obejito a tento manévr by podpořilo. Chci jen říci, že zahrávat si s trpělivostí obyčejných členů strany není možno donekonečna. Nechtějme po nikom, aby trpělivě, v obtížném postavení za vlády so-

117 cialistů vysvětloval a loboval pro program strany a pak byl zaskočen náhlými změnami kursu nahoře. Ad 4) K osobnosti předsedy strany a k osobnostem vůbec Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Nemůžeme mít druhého Václava Klause. Jistě se nám po mnohých jeho brilantních skutcích bude stýskat. Bylo by však hrubou chybou přitesávat nového předsedu dle jeho předobrazu. Jsme přece konzervativní stranou, která respektuje individualitu člověka. Chtějme Václava Klause jako moudrého rádce, nikoli jako ikonu. Ponechejme novému předsedovi jeho styl a namísto, abychom jej porovnávali s Václavem Klausem, porovnávejme jeho činy s činy politických soupeřů. V poslední době v naší straně až příliš často znělo slovo tým. Kolektivismem šetřme! My musíme ctít individualitu, osobnosti. Jinak nejsme pravice. V příloze, která, věřím, bude vytištěna, jsem připravil tabulku, v níž je do padesátého místa porovnán přínos jednotlivých osobností v celé ODS v letošních parlamentních volbách podle procent preferenčních hlasů. Tato tabulka, i když k ní mohou být stovky výhrad, vychází z pravidel volebního zákona a ukazuje, že zatímco část našich krajských lídrů a nemalá část zvolených poslanců se těšila jen minimálnímu zájmu voličů, byly zde jiné osobnosti, skryté na nečelných místech kandidátek, které voliči preferovali a které přinášely naší straně hlasy. Jen uzákoněná sedmiprocentní hranice zabránila jejich zvolení. Je nutné se tedy zamyslet, proč řada těchto osobností nedostala v krajích větší šanci a také, zda by ODS neměla prosazovat snížení hranice pro postup na 5% či ještě níže. Tím narážím na otázku, zda je lépe být nosičem hlasů anebo raději ovládat takzvanou technologii moci, která se často

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

118

Stránka 118


halí pod eufemismus „vyjednávací schopnosti“ nebo umění se prosadit. V závěru bych rád poděkoval všem obyčejným členům ODS, těm, kteří nejezdí na kongresy, ale jsou tzv. nosiči vody. Těm, kterým se za socialistů nedaří dobře, protože že se nestydí za značku ODS. Těm, kteří vkládají do tohoto kongresu velké naděje. Těm, na nichž stojí naše politika stejnou měrou, jako na viditelných lídrech.

Václav Klaus předseda ODS

Závěrečné shrnutí Já bych chtěl poděkovat všem, kteří tady vydrželi celý tento dlouhý den a zejména těm, kteří tady strávili většinu času a poslouchali se navzájem. Já bych chtěl říci, že je naprosto nemožné pokoušet se o nějaké shrnování této široce rozmáchlé diskuse, protože to naše jednání bylo napůl jednáním kongresovým a napůl bylo takovou ideovou konferencí svého druhu, byť samozřejmě někteří zde vystupovali i s jinou ambicí než s ambicí čisté ideové konference, ale samozřejmě s ambicí zítřejších voleb. Proto se opravdu nepokouším něco shrnout. Ale pár poznámek bych snad říci chtěl. Já jsem tady mnohokrát slyšel slova: konec, začátek, obrat, zlom, změna, nezměna, kontinuita, diskontinunita… Já bych moc doporučoval, abychom si s těmito slovy až zas tak moc nehráli, abychom nepřijali toto dilema a abychom jeden na druhého těmito slovy neútočili. Myslím si, že je zbytečné vyhrotit to jako takto dilematickou věc. Považuji to za mýtus, který by bylo nevhodné, kdybychom chtěli takto přijmout. Zdá se mi, že těch mýtů tady bylo více. Já jsem po-

slouchal pana kolegu Šebka z Benešova, který říkal: „málo se vymezujeme proti komunistické ideoligii“, Jirka Payne říkal: „kdy z našeho slovníku vymizela slova svoboda, právo, spravedlnost?“. Myslím si, že tato slova nevymizela a není pravda, že se dostatečně nevymezujeme proti komunistické ideologii. Problém vidím v něčem jiném. Já si spíše myslím, že se slovně proti těmto ideologiím, nebo za tato slova vymezujeme velmi často, ale velmi často za těmito slovy chybí jakékoliv činy a zkoušel jsem si to ráno nazvat slovem „prázdná rétorika“ nebo „vyprázdněná frázovitost“. Já bych opravdu nedoporučoval, abychom ulpěli na těchto siláckých výrazech. To je jeden z mýtů, který v nás přetrvává. Moc bych chtěl také poopravit mýtus, znova cituji, možná shodou okolností, Jirku Payna, on říkal, napsal jsem si přesně: „pravice vyhrála v roce 1998 volby.“ Já bych ho opravdu chtěl poopravit, v roce 1998 nevyhrála volby pravice, ale volby tehdy vyhrála protiódéesovská koalice a jestli se nám tím naším tahem, který jsme tehdy udělali něco podařilo, tak se nám podařilo tuto protiódéesovskou koalici rozpoltit a rozpůlit a tak znemožnit naše totální vystrčení na okraj české politiky. Pravice tehdy volby, podle mého názoru, opravdu, bohužel, nevyhrála. Zazněla tady celá řada námětů a nápadů co udělat, na co zaměřit nejvíce pozornosti a určitě jsem si je všechny nepoznamenal a nemyslím si, že je umím nějak výrazně hierarchizovat. Nevím, jestli by to někdo byl schopen udělat z té celodenní debaty, ale aspoň třech bodů jsem si povšiml. Honza Zahradil dnes vystoupil – a hovořil o tom celý týden ve svých rozhovorech v médiích o jisté zrezlosti či zarezlosti, – ale současně říkal, že není třeba měnit existující instituce, myslím vnitro-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 119

POLITICKÁ DISKUSE

ódéesovské instituce. Já bych se k tomuto názoru přikláněl. Martin Říman říkal: rozhýbat pasivitu členů, určitě ano, ale myslím, že toto heslo by bylo trošku falešné, kdyby nebylo doplněno, tatáž věta, druhou půlkou podobné myšlenky a kdyby slovo „rozhýbat“ pasivitu členů nebylo doplněno druhou větou „dát“ členům šanci. Já považuji obě tyto věci za stejně důležité a dokonce si nejsem jist, která z těchto dvou věcí je důležitější. Já mám trošku strach, jestli náhodou není pravda, že více pozornosti je třeba upřít na tu druhou – dejme členům šanci, dejme základně šanci, umožněme se jim projevit, umožněme jim, aby nebyli pasivní. Já myslím, že všichni ví, o čem hovořím. A třetí z těch bodů, kterých jsem si povšiml, řekl Vlasta Tlustý a i to se mně zdálo výstižné, protože slov tady padalo dost dnes, před rokem, před dvěma, před třemi, před deseti, on řekl větu, kterou jsem si poznamenal: „lépe dělat to, co říkáme“. Čili zdá se mi podstatnější něco lépe dělat, něž přijít s novým ideologickým programem, projektem, protože jsem plně přesvědčen o tom, že ta slova známe a máme a když jsem se před tímto pro mě jubilejním kongresem díval na své projevy, které jsem zde třináctkrát pronesl, tak jsem nabyl dojmu, že kdybych začal omylem číst jiný z těchto projevů a zakamufloval vám jeho ročník narození, tak možná, že by si řada členů v sále nepovšimla, že to je projev na jiný kongres a ne na tento. Neboli jsem přesvědčen o tom, že ty myšlenky spíše máme, ale jak říkal Vlasta Tlustý, dělejme lépe to, co říkáme. Ještě jednou ocituji Vlastu Tlustého a tím mířím k tomu, co se bude odehrávat zítra a tady také on použil dvě slova, která, já si myslím, že jsou důležitá, abychom se s těmito slovy rozešli a prožili dnešní přívětivý a přátelský večer ve Františkových Lázních. On říkal: „Vyměňme slovo „boj“ za

119 slovo „soutěž“ a já bych si též velmi přál, aby tato slova měli všichni z nás na paměti, když budou dneska večer konzultovat, koho budou za cenu tu či onu zítra volit. Proto moc prosím, abychom zůstali u toho slova soutěž a ne u toho slova boj. Mně nepřetržitě chytají všude v kuloárech novináři a ptají se, kdo to vyhraje a komu budete fandit a já jsem řekl opakovaně, že myslím, že máme celou řadu kvalitních kandidátů. Myslím, že máme z čeho vybírat a já věřím moudrosti delegátů tohoto kongresu, že zvolí k obrazu svému, a proto je zbytečné, aby jim to někdo velmi radil. Ještě čtyři závěrečné poznámky. Jsem rád, že mezi nás přišel pan exministr František Benda a připomenul slovo, také s jistým kritickým podtextem, které pořád opakují leckteří z nás, – myslím, že ne zcela domyšleně – pořád naskakujeme leckomu na termín „integrace pravice“. Já myslím, že to je falešný koncept. My nabízíme onu naši pověstnou pravici, my nabízíme vstup do Občanské demokratické strany, my nabízíme tento vstup bez resentimentů na minulost, ale ostatním, kteří vstoupit nechtějí do ODS, nabízíme ne integraci pravice, protože to je nesmyslný projekt, ale nabízíme spolupráci, nabízíme spolupráci na tom, na čem je filozofie ODS založena a to je smluvní spolupráce. Myslím, že to je daleko racionálnější koncept než naprosto vyprázdněné slovo „integrace“. To je skoro jako v té Evropské unii, my bychom si taky přáli, aby to slovo integrace v té Evropské unii bylo jasné a mnozí z nás bychom si přáli, aby to byl projekt založený na smluvním základě mezi suverénními státy Evropy. Pan kolega Mencl připomněl tezi, že si to všechno musíme odpracovat každý sám. Já myslím, že to je dobré říci, nečekat na nějaké řešení zhůry, které přijde samo. Myslím, že i nové vedení si musí samo získat svou legitimitu, musí si získat svou

KnihaODS Kongres

120

27.3.2003 14:53

Stránka 120


kredibilitu, dejme jim k tomu tímto kongresem šanci. To je základní úkol, který máme, ale moc prosím, nedopusťme parcializaci, nedopusťme fragmentaci naší strany. Někdo to dnes tady ráno říkal, nedopusťme, abychom se stali federací zájmových seskupení, to by byla fragmentace velmi nešťastná a velmi nežádoucí. Pan kolega Vystrčil říkal, že doporučuje něco co neradi slyšíme, protože je nám svoboda a demokracie nade vše a že doporučuje více disciplíny a více loajality. I to je něco, co bych po dvanácti letech nebo jedenácti a půl letech v čele ODS velmi doporučoval. A úplně poslední poznámka k dnešní diskusi. Jsem rád, že ji vyslovil pan stře-

dočeský kolega Kantůrek a jsem velmi rád, že se nám uzdraven vrátil. Myslím, že on řekl velmi rozumnou věc, která s tou loajalitou a s nezapomínáním souvisí. Řekl větu: „Nezapomínat na své členy, nejen na Klause.“ A mně se to zdá jako velmi, velmi dobrý projekt. Mám pocit, že velmi rychle zapomínáme na někoho, kdo o jeden hlásek nevyhrál tam či onde na nejrůznějších úrovních hierarchie ODS, nebo na nejrůznějších úrovních hierarchie nejrůznějších orgánů naší společnosti, takže bych moc prosil, aby ty různé potlesky, které zde dnes zazněly vůči mně, kterých si opravdu vážím, aby mířily i na ty všechny ostatní, kteří si to zaslouží a tím děkuji.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 121

121

VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS

VOLBY DO POLITICKÝCH ORGÁNŮ ODS NOMINAČNÍ PROJEVY KANDIDÁTŮ NA PŘEDSEDU ODS Petr Nečas Mnohokrát tady bylo včera řečeno během diskuse, že dnes chceme zvolit nové vedení ODS, ale nechceme vytvářet novou ODS. Mnohokrát tady bylo řečeno, že nové vedení Občanské demokratické strany musí být týmem. Snad nejlépe by bylo, kdyby si tento tým dal jako své heslo do štítu známý výrok Benjamina Franklina: „Buďto budeme táhnout za jeden provaz, nebo na něj budeme pověšeni“. To řekl Benjamin Franklin, když americké kolonie vyhlásily nezávislost. Myslím si, že v tuto chvíli si nemůže Občanská demokratická strana dovolit Blanické rytíře. Někoho, kdo čeká někde v koutku, až v této poměrně obtížné chvíli pro ODS ti ostatní si zkusí vybojovat svůj vliv, svou autoritu, zatímco oni budou čekat ve skrytu Blanické hory dál na to, až jim místo ve vedení ODS přistane u jejich nohou. Jsem přesvědčen, že každý, kdo může, každý, kdo k tomu má vůli, každý kdo k tomu má odvahu, musí v tuto chvíli nasadit svou kůži a nastavit svá záda pro tento obtížný náklad, který znamená podíl na vedení Občanské demokratické strany. Občanská demokratická strana potřebuje lídra, který ví, co dělat, ale současně také potřebuje lídra, který bude ideovým vůdcem naší politické strany. Nepotřebujeme předsedu, který bude pouhou pomlčkou mezi „liberálním“ a „konzervativním“, nepotřebujeme pouhou nádobu, do které ti ostatní budou nalívat konkrétní politický obsah. To, že předseda ODS je současně ideovým spoluvůdcem a spolutvůrcem ODS je v kořenech naší politické strany, je to v jejích základech, řekl bych, že je to přímo v našem genetickém kódu. Občanská demokratická strana potřebuje jednotu, proto chci říci, že pokud budu zvolen předsedou Občanské demokratické strany, rozhodně a velmi zřetelně se postavím proti všem pokusům o parcelizaci naší politické strany. Postavím se proti tomu, aby z nás byl pouhý konglomerát zájmových skupin, abychom se stali pouhou federací jednotlivých regionálních sdružení. Na druhou stranu nelze ignorovat, že v naší politické straně vznikla nová pozice, velmi vlivná pozice, s velmi silnými politickými postavami. Máme více, než 200 krajských zastupitelů, pokud tam přičteme i zastupitele Hlavního města Prahy. Když spočítáme všechny hejtmany, vicehejtmany a členy krajských rad, tak zjistíme, že tito lidé jsou v podstatě u nás ve stejném počtu jako poslanci. Mají navíc významné kompetence v oblasti zdravotnictví, sociálních věcí a školství. Proto jsem přesvědčen, že určité změny vnitřní struktury, mechanismů a procedur ODS musí tuto věc reflektovat. Nejsou to samoúčelné změny pro změny a minimálně takové věci,

KnihaODS Kongres

122

27.3.2003 14:53

Stránka 122


jako zřízení celostátní konference krajských zastupitelů ODS a případné další rozšíření nejvyššího orgánu strany mezi kongresy jsou podle mého názoru nezbytné. Občanská demokratická strana v tuto chvíli potřebuje klid a rozvahu. Nepotřebujeme nervozitu, není k ní žádný důvod. Nejsme v krizi, nejsme na kolenou, nepotácíme se v problémech, byť by to mnohá média i naši političtí protivníci rádi viděli. Chci zdůraznit, že usiluji o to být plnohodnotným předsedou Občanské demokratické strany včetně úplného mandátu k řízení stínové vlády s úplnou personální pravomocí. Chci také říci, že jako předseda Občanské demokratické strany chci dostat plný mandát pro vyjednávání prezidentské volby. A tady bych řekl, co není ani určeno tomuto sálu, není to ani určeno zbytku Občanské demokratické strany, který tady s námi nemůže sedět, je to spíše určeno mimo tento sál. My nekandidujeme Václava Kluse na post prezidenta proto, že ti ostatní kandidáti jsou buď absolutní ťunťulové, nebo nebetyční chvástalové, nekandidujeme ho proto, že to je absolutně špičkový kandidát, ale kandidujeme ho proto, že Českou republiku čeká v následujících letech velice těžké období spojené se vstupem do Evropské unie. Na Hradě musí sedět silná a charismatická osobnost, musí tam sedět symbol. Symbol, o kterém občané budou vědět, že se dokáže zastat naší země, jejích zájmů a našich občanů. Lidé tohoto člověka možná nemusí milovat, nemusí ho obdivovat, ale každý ví, že právě v našem kandidátovi tento člověk, který se dokáže zastat naší země a jejích občanů je. A já jsem přesvědčen, že my musíme dostat úplný mandát udělat všechno, co je nezbytné proto, abychom získali post prezidenta republiky pro kandidáta Občanské demokratické strany. Nyní kousnu do jednoho kyselého jablka a pan předseda ve svém úvodním projevu řekl, že bychom se neměli bát do těchto kyselých jablek kousat. Koneckonců, když bych do něho nekousnul já, udělal by to bezesporu někdo jiný a stalo se to na mnoha oblastních a regionálních sněmech. Jsou to časté otázky spojené s mou osobou. Mohl bych cynicky říci, že jsem to mnohokrát vysvětloval, že kdo chce, může si přečíst mé poslední rozhovory. Mohl bych cynicky říci: Kdo mi věří, ať mi věří a dá mi hlas, kdo mi nevěří, tak mi prostě hlas nedá. Mohl bych cynicky říci: Tady je má nabídka – berte, nebo nechte ležet. Ale přesto považuji za nutné říci několik věcí. Je skutečností a říkám to velmi otevřeně, že vždy, když se rozhoduji, zda vezmu nějakou funkci, přistupuji k tomu s určitou zdráhavostí. Stal jsem se ve 27 letech poslancem, ve 30 letech 1. náměstkem ministra na klíčovém ministerstvu, které bylo navíc silové ministerstvo, v 31 letech na dvě volební období předsedou klíčového parlamentního výboru v době tak důležité pro naši republiku, jak byl vstup do NATO, ve 33 letech stínovým ministrem obrany a myslím si, velmi viditelným stínovým ministrem obrany a ve 35 letech místopředsedou ODS. Vím, že v polistopadovém období naše životy běží rychleji, ale přesto mám určitou elementární zpětnou vazbu, elementární seberelfexi, elementární záklopku, která mně vždy říká, že člověk má běžet rychle, ale na druhou stranu, má si zachovat určitou vytrvalost. Proto bych v této souvislosti chtěl říci, že jsem byl viditelný náměstek ministra, že jsem byl viditelný předseda parlamentního výboru, že jsem byl viditelný a troufám si říci špičkový stínový ministr ODS a troufám si ří-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 123


123

ci, že jsem byl viditelný místopředseda ODS a vy to víte. Na každém tomto místě jsem dřel a pracoval, na každém tomto místě jsem kolem sebe soustředil lidi, získal jsem je pro svou věc a táhnul jsem je dopředu. Na každém tomto místě jsem si získal respekt veřejnosti, ale i respekt politických oponentů a na každém tomto místě, si troufám říci, jsem získal i body pro Občanskou demokratickou stranu. Zkrátka a dobře, když už si někde sednu, tak tam dřu a jsem zatraceně dobrý! Nebojím se vize, které jsou před námi. Vím jasně, kam a jakým způsobem Občanskou demokratickou stranu vést. Pojďme společně pracovat, buďme tvrdou opozicí na parlamentní úrovni. Předveďme našim občanům kompetentní správu veřejných věcí na místní a na krajské úrovni, proveďme nezbytné změny v naší politické straně, uspějme ve volbách do Evropského parlamentu, zvítězme v krajských volbách v roce 2004 a v roce 2006 vyveďme Špidlovy socialisty ze Strakovy akademie!

Miroslava Němcová XIII. kongres naší strany dnes skončí a s ním jedna etapa našeho života. Když jsem v minulých týdnech navštěvovala jednotlivé regionální sněmy po celé České republice, uvědomovala jsem si jeho závažnost ještě intenzivněji. Co jsem viděla na těchto cestách? Zřetelné rozpaky, znejistění a nervozitu. Pozitivním zjištěním bylo to, že jsem neviděla v žádném případě mezi našimi členy rezignaci. Naše postoje jsou dány vědomím složitosti situace, v níž se nacházíme. Ale společně víme zcela nepochybně, že v mnohem komplikovanější fázi jsou dnes ostatní politické strany. Sociální demokraty rozkládá tragikomické referendum o kandidátovi na prezidenta. Vláda, kterou ustavili a jejímž jediným tmelem byla věta o společném proevropském programu, stěží ustála krizi po pouhých dvou měsících vládnutí. Unie svobody účastí na této vládě nepodepsala opoziční smlouvu, ale bezpodmínečnou kapitulaci. Programovou i politickou. KDU-ČSL se dosud nevyrovnala s odchodem Josefa Luxe. Pokud si s největší vážností budeme opakovat tento popis reality, vyvodíme z něj pro nás zásadní úkol: ODS musí po tomto kongresu zůstat silnou a akceschopnou stranou. Musí dobře uspořádat své věci, jedině tak může přesvědčit, že umí rozumně spravovat i záležitosti ostatních občanů. Dosavadní průběh jednání byl dobrým důkazem, že místní, oblastní i regionální sněmy vyslaly delegáty připravené. Ti dokazují, že ODS není v krizi, ODS netrpí nedostatkem nápadů, ODS nemá strach říci sama sobě to, co si mnohdy zaslouží, ODS je pevně a robustně názorově zakotvena, ODS je kvalitním symfonickým tělesem s řadou virtuosních hráčů. Co členům Občanské demokratické strany nabízím: Vzájemný respekt, důvěru i sebevědomí, elán i podanou ruku ke spolupráci všem místním, oblastním i regionálním sdružením, vůli bourat nešťastně vybudované bariéry, nabízím vnitřní stabilitu, osobní odvahu a přesvědčení, že se nám v příštích parlamentních volbách podaří zvítězit a sestavit dobrou vládu.

KnihaODS Kongres

124

27.3.2003 14:53

Stránka 124


Jaký má mít naše politická strana charakter, abychom tohoto vítězství dosáhli? Nemyslím si, že se musíme zásadně změnit. Nechci jít cestou jakéhosi rozkračování se. Jsme stranou liberálně – konzervativní, kterou Karel Havlíček Borovský charakterizuje takto: „Taková strana sama v sobě připouští velmi dobrý smysl, totiž spojuje ty, kteří sice svobodě a pokroku jsou zcela oddáni, přitom ale všechno, co dobré je, zachovat chtějí.“ Nebyli jsme, nejsme a nebudeme stranou bohatších, zdravějších, úspěšnějších. Vždyť víme velmi dobře, že nás volí všechny vrstvy našich občanů, ať se liší věkem, sociálním postavením, profesí, vzděláním či místem, kde žijí. Pro takové voliče ODS vznikla, takové oslovuje svou nabídkou, takovým musí sloužit a ze své služby se jim zodpovídat. Zisk volebního vítězství musí být dán kombinací dobře a ostře formulovaných názorů a představ s jejich pochopitelným vysvětlováním. Co bychom tedy měli změnit? Prospěje nám změna v organizaci práce hlavní kanceláře. Posílením tiskového a zavedením politického oddělení získá ODS prostředek k tomu, aby mohla účinněji shromažďovat, analyzovat i mediálně zpracovávat informace o naší práci na nejrůznějších úrovních. Tento servis bude užitečně sloužit členské základně, ale bude také důležitým zázemím pro práci výkonné rady. Programová revize není třeba. Ale můžeme nabídnout překvapení důrazem na některé oblasti. Můžeme se – a věřím, že s úspěchem – pokusit o něco, co nazývám „efekt Tonyho Blaira“. On převzal některá témata britských konzervativců a úspěšně a na nich se jeho vláda profilovala. Pokusme se o něco podobného. Vezměme si zpět témata, která patří nám, ať je to bezpečnost, zajištění fungování práva či např. školství. Vzdělání je přece myšlením na budoucnost, tedy tím, co konzervativci preferují. Vysvětleme občanům, že umíme zajistit jejich bezpečí lépe než socialisté, že samozřejmé dodržování a prosazování práva je naší prioritou, že ve školství umíme za stejné peníze poskytnout lepší vzdělání studentům a žákům, ale zároveň i životní perspektivu pedagogům. Stejně postupujme i v sociální oblasti. Řekněme jasně, že sociální je ten, kdo je připraven pomoci potřebným a handicapovaným a asociální je ten, který všem beze studu bere a nekontrolovaně utrácí. Minimálně to jsou úkony pro práci stínové vlády, která musí být oponentem vládě stávající, ostrým kritikem a současně viditelnou alternativou pro občany této země. Budeme hledat a formulovat naše vize tak, aby byl vidět zřetelný rozdíl a aby lidem v České republice byla nabídnuta jasná možnost volby. Musíme však vědět, že pro výkon politiky ODS nenastává žádné přechodné období. Nejsme hráči na sportovním hřišti, kde se hraje utkání na poločasy nebo třetiny. Nebude nám dána desetiminutová přestávka na popadnutí dechu. Naše rozhodnutí nebudou přechodná, naše úsilí nebude přechodné, naše práce nebude přechodná. Hlásím se plně k míře vlastní odpovědnosti a otevřeně říkám. Budu pracovat tak, abych na následujícím volebním kongresu mohla skládat poctivé účty a abyste vy, delegáti takové kongresu, měli plnohodnotnou možnost mě za moji práci hodnotit.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 125


125

Od okamžiku, kdy jsem ohlásila svoji kandidaturu a začala se vážně ucházet o tuto funkci, jsem byla ze všech stran dotazována, v čem jsem jiná a čím se od ostatních liším. Neexistuje taková odpověď. Nelišíme se v pohledu na svět, lišíme se v důrazu na priority tohoto světa. Hodnotou, které si já neobyčejně vážím, je vnitrostranická stabilita. Jsou zde mezi námi členové s dramatickými zkušenostmi. Víme, že všude tam, kde nerozvážnými kroky, klukovskými válkami nebo přehnanými ambicemi, došlo k hlubokým sporům a vášnivým rozchodům, jsme dlouhodobě ztráceli. Nejen přízeň voličů, ale i chuť vlastních lidí pracovat dál. Mějme to společně na paměti. Chceme-li vážně myslet na úspěchy v budoucnu, musíme velmi dbát a pečovat o vyvážené vnitrostranické klima. Nesmíme dovolit, aby kdokoliv svévolně riskoval poškozování cenné značky ODS. Vím, že dobře se pracuje všude tam, kde se lidem chce pracovat. Mnozí z vás mě osobně i lidsky znáte. Snažím se spolupracovat, jsem člověkem týmovým a z lidských zkušeností vím, že lze v životě dosáhnout víc vlídným a spravedlivým slovem, než křikem a mračením. A na závěr ještě jedna vážná myšlenka. Pan profesor Václav Klaus již nebude předsedou Občanské demokratické strany. Já ovšem vím, že Václav Klaus neodchází – zůstává s námi, politicky i lidsky a předává nám dobré dědictví – vybudovanou a fungující politickou stranu. Václav Klaus zanechává silný vryp ovšem i někde jinde – po dlouhá léta byl, je a bezpochyby bude jednou z mála jistot naší politické scény. Je spolehlivým politickým partnerem, silným a respektovaným oponentem. Velmi bych si přála, abych v případě svého zvolení do vedení Občanské demokratické strany, s ním mohla nadále spolupracovat. Kéž by dlouho v našich uších zněl potlesk včerejšího dopoledne, kterým jsme Václavu Klausovi děkovali! Kéž by dlouho v našich srdcích byla ona vděčnost a úcta, kterou jsme k němu v oné chvíli cítili! Dovolte, abych se po podrobné úvaze, po mnohostranných konzultacích, po poradách s některými z vás ucházela o vaši podporu v kandidatuře na funkci předsedkyně Občanské demokratické strany. Předstupuji před vás s plnou odpovědností, moje rozhodnutí je vedeno zralou úvahou, jsem si vědoma složitosti a náročnosti úkolu, o jehož řešení se ucházím. Je 15. prosince. Do Vánoc zbývá devět dnů. Dáme si společně dárek, z kterého budeme mít my i občané naší země radost i užitek? Věřím vám i sobě, že to dokážeme!

Jiří Novohradský Jak všichni dobře víme, v pátek 8. listopadu 2002 Evžen Tošenovský odvolal svou kandidaturu na předsedu ODS, čímž vyvolal v členské základně atmosféru neklidu a bezradnosti. V tomto duchu se vedla i diskuse na půdě Oblastní rady v Ústí nad Orlicí v pondělí 11. 11. 2002, kde docela vážně zazněla taková stanoviska, ja-

KnihaODS Kongres

126

27.3.2003 14:53

Stránka 126


ko např.: mimořádný kongres ODS ve Františkových Lázních zrušit nebo odložit, event. uskutečnit jako nevolební. Podobné názory se nesly napříč celou ODS. Nevím, zdali se nositelé těchto prohlášení uvědomili, jakou ostudu by naše strana riskovala před občany ČR. Cožpak se opravdu v celé ODS nenajde jediný člověk, který by zcela jasně, srozumitelně a nahlas sdělil, že bude kandidovat na uvolněné místo předsedy ODS se všemi riziky z toho vyplývajícími? V této atmosféře jsem se 11. listopadu na Oblastní radě v Ústí nad Orlicí rozhodl nabídnout svoji kandidaturu. V následné, asi hodinu trvající debatě, jsem upřímně řečeno ani nečekal, že někdo z přítomných mou překvapivou a velmi odvážnou nabídku vezme vážně. Proto bylo pro mne příjemným, ale současně zavazujícím zjištěním, když celá třetina Oblastní rady můj návrh podpořila. Dalo se očekávat, že v následujících dnech tato moje aktivita nezůstane utajena, což se také stalo. Řada známých, členů i nečlenů ODS, mne kontaktovala a vesměs povzbudila „Ať do toho jdu“. Za velmi důležitou považuji i podporu MS ODS v Žamberku, kterému jsem kandidaturu navrhl i podporu přesné poloviny Oblastního sdružení Ústí nad Orlicí z 9. 12. 2002. Uplynul týden a události nabraly obrat. Kandidaturu na předsedu ODS oznámil Mirek Topolánek, Jan Zahradil, Miroslava Němcová a Petr Nečas. Jsem dostatečně sebekritický a je mi naprosto jasné, že moje šance jsou oproti všem kandidátům chabé. Jsem zcela mediálně neznámý, nikdy jsem nebyl poslancem ani senátorem, nikdy jsem nebyl ve vrcholných orgánech ODS. V politice se však pohybuji nepřetržitě od 17. listopadu 1989, zprvu jako člen vedení a mluvčí Občanského fóra v Žamberku, od roku 1991 jako zakladatel a mnohaletý předseda místního sdružení ODS v Žamberku, jako zakládající člen a 1. místopředseda oblastního sdružení ODS v Ústí nad Orlicí, na komunální úrovni pak v Obecním zastupitelstvu v Častolovicích, které je mým trvalým bydlištěm. Za nejdůležitější však považuji moment, že mne politika nikdy neživila, ačkoliv jsem jí věnoval tisíce hodin ve svém volném čase. Bral jsem ji jako službu občanům a ODS. Tato fakta snad zaručují, že svém rozhodování nebudu ovlivňován nejrůznějšími lobbystickými skupinami, známostmi, nebudu svázán s žádnými, ne zrovna šťastnými, praktikami našeho vedení v minulosti. Mirka Topolánka, Jana Zahradila, Miroslavy Němcové i Petra Nečase si vážím za práci, kterou pro ODS vykonali, avšak žádný z těchto kandidátů se nechce vzdát svého poslaneckého mandátu. V žádném případě nechci svůj projev naladit do republikánsko-sládkovského tónu, ale všichni jak tady sedíme, dobře víme, že nový předseda ODS pokud chce svou funkci brát vážně, a chce si získat autoritu, musí v ní pracovat naplno a také pro ni něco obětovat. Poslanec má být politickým dělníkem v dobrém slova smyslu, naopak předseda ODS a leader by měl každou minutu svého času využít k vylepšování stranické image a držet taktovku dirigenta. Telekomunikační prostředky jsou na takové úrovni, že jakoukoli neočekávanou důležitou věc mohou všichni významní funkcionáři předsedovi ODS okamžitě hlásit a radit se s ním. Václavu Klausovi je v médiích zazlíváno všechno možné i nemožné, mimo jiné i to, jak autokraticky vede svou stranu, ale i to, že se výrazně nevyjadřuje k jednotlivým kandidátům a nechává vyústit souboj o předsednické křeslo až na samý závěr zde ve Františkových Lázních, na divoký souboj „v přímém

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53


Stránka 127

127

přenosu“. Není však toto skutečně ten nejdemokratičtější postup, který u jiných a především levicových stran prakticky nepřichází v úvahu? Není snad v programu naší pravicové strany, že zcela svobodně umožňuje všem rovnost příležitostí? A není snad správné, aby každý kandidát ukázal své schopnosti a autoritu jako individuum a ne jako někdo, koho dotlačí do funkce vlivný odstupující předseda, jak tomu bylo v sociální demokracii? Nyní Vám chci představit svůj program: V případě úspěchu své kandidatury bych přerušil svou soukromou lékařskou praxi a věnoval se funkci předsedy ODS na plný úvazek tak, abych byl kdykoliv a kdekoliv k dispozici. Proto bych musel mít svoji základnu v Praze. Chtěl bych okamžitě zmapovat a navázat kontakt s výkonnou radou, s poslaneckým a senátorským klubem. Posílil bych pravomoce předsedy poslaneckého klubu i předsedy senátorského klubu tak, aby nesli i veškerou zodpovědnost za činnost ODS v Parlamentu i v Senátu. Sám bych se pak důležitých, podstatných jednání a hlasování účastnil osobně. Čtyři místopředsedové strany by pak tvořili spojovací můstky k předávání informací i úkolů z dolní i horní komory Parlamentu směrem k výkonné radě, regionálním, oblastním i místním sdružením, ale i nazpět. Nejsem příznivcem kumulace funkcí. Stejně jako v orchestru nemůže hrát jeden muzikant současně na basu i na housle, nemůže kvalitní profesionální politik pobíhat z místa na místo. Stírá se tím průhlednost a zodpovědnost. Hlavním těžištěm svého úsilí bych posunul k vytvoření jednotné a silné strany. Toto bych chtěl docílit výrazným vylepšením komunikace mezi členskou základnou a vedením. Protože příští rok není volební, bude dostatek času na to abych navštívil všechna oblastní a regionální sdružení, významné komunální politiky z řad ODS a prodiskutoval s nimi jejich specifické problémy. Namátkově a nehlášen bych se rád zastavil na radnici malého městečka, na místním sdružení ODS, neprosperujícím soukromém podniku, zemědělském družstvu, u malého neúspěšného podnikatele. Musíme zlidštit a zjemnit vystupování, zlepšit komunikaci s prostými lidmi a z našeho chování vypustit povýšenost a pýchu. Jako zakládající člen Místního sdružení v Žamberku i Oblastního sdružení v Ústí nad Orlicí si troufám tvrdit, že ODS má stále v politickém spektru nejkvalitnější členskou základnu tvořenou poctivými, pracovitými a cílevědomými lidmi. Voliči náš program a ani pravicovou politiku určitě nezavrhli a pokud uvedeme v soulad slova a činy, pak spolu se skromnějším vystupováním úspěch jistě přijde. Funkci předsedy ODS bych chtěl pojmout a uchopit vyloženě jako manažerský post s maximálním využitím obrovského potenciálu, který ODS skrývá ve své členské základně, s optimálním využitím všech dosavadních reserv v komunikaci. Jestli ODS něco neuměla, pak to byla bohužel neschopnost oslovit obyčejné lidi, neuměla v pravém slova smyslu prodat co v ní je. A přitom stačí tak málo: upřímné jednání s úsměvem, citem, vtipem, bez známek nadřazenosti, bez kanonád odborné terminologie ve své mluvě. Chtěl bych využít svých lékařských, politických i manažerských zkušeností ( z období své funkce ředitele nemocnice s poliklinikou ) psychologickém přístupu k jedinci, skupině i shromáždění osob.

KnihaODS Kongres

128

27.3.2003 14:53

Stránka 128


Z výše jmenovaných skutečností vyplývá, že nemá smysl zásadně měnit to, co se za jedenáct let osvědčilo, tedy strukturu orgánu strany a pro voliče dobře čitelný a jasně definovatelný pravicový program. Měli bychom však více dbát na uplatňování pravicové rétoriky v praxi, více se věnovat venkovu a zemědělské politice, abychom veřejnosti vyvrátili klišé o tom, že se v posledních letech chováme jako strana pro horních deset tisíc, nikoliv tedy pro občany, jak je zdůrazněno v jejím názvu. Budováním moderní konzervativní pravicové strany se neobejde bez oslovení mladé generace. Ta je nezatížená neblahým komunistickým stylem a dobře vidí, jak nejvíce „odnese“ nezodpovědnou zadlužovací politiku vlády sociální demokracie, která se jako epidemie šíří po celé zemi. Výrazný přírůstek v členské základně ODS z lidí mladších 30 – ti let považuji za jeden ze svých prioritních úkolů. V mediální oblasti bych pak chtěl nastavit veřejnosti přívětivější tvář, kde nebude hříchem vstřícnost a upřímné jednání. Navození důvěry uvnitř strany, ale i navenek, považuji za nejdůležitější prvek k tomu, aby se atmosféra ODS přiblížila nejhezčímu období v roce 1992. Svými rodiči jsem byl vychován v duchu rodiny Kennedyů. Za úspěch bylo považováno pouze 1. místo, ať to bylo v čemkoli. Tímto krédem se řídím dodnes. Chtěl bych totiž z ODS vytvořit nejsilnější stranu v celé její historii a nejsilnější ze všech politických stran naší republiky v celém jejím polistopadovém období. Takovýmto odvážným, možná i drzým, tvrzením je však nutno vytvořit nezbytné předpoklady již v příštím roce: Každý člen ODS by měl na každém kroku zdůrazňovat, že za zpackanou reformu státní správy vytvořením nových krajů nenese ODS žádnou zodpovědnost, neboť jako jediná z politických stran byla proti, stejně jako u vzniku Senátu. Reforma nepřinesla tolikrát avizovaný úbytek byrokratického aparátu, pravdou je pravý opak: úředníků je více, zmatků a finančních nákladů také. Říká se, že Parlament je takový, jaká je společnost, se vším dobrým i špatným, že je jejím vzorkem. Já bych vyžadoval aby poslanci ODS byli jejím vzorem. Chováním i stylem života, s kázní i disciplínou. Když to funguje v podnikovém sektoru i v jakékoliv formě soukromého podnikání, nevidím jediný důvod proč by to nešlo i na parlamentní půdě. Je mi jasné, že příkladem musím jít především sám. Jsem nekuřák, za celou svou kariéru jsem nebyl v pracovní neschopnosti, minimálně hodinu denně věnuji fyzickým aktivitám, ať už ve formě sportu (tenis, sjezdové a běžecké lyžování, vysokohorská turistika, plavání, cvičení, otužování) nebo manuální prací. Notorické absence v Parlamentu, které se už staly mediálním folklórem, by za mého vedení poslancům ODS skončily. Osobně bych vyžadoval zdůvodnění každé nepřítomnosti a vůbec bych nebral ohledy na mimoparlamentní soukromopodnikatelské aktivity. To by si měl každý, kdo vstupuje do vysoké politiky uvědomit sám, zda je vhodné dráždit veřejnost těmito činnostmi. Z toho všeho vyplývá i smysl mé snahy prezentovat okolí výrazně nejnižší procentuální absenci zástupců ODS na jednáních Parlamentu i Senátu ze všech politických stran. Ve vyspělých zemích je naprosto běžné, že ten, kdo nastupuje do vrcholové pravicové politiky, musí mít za sebou letitou praxi z komunální sféry i ze základních organizací politické strany, kterou reprezentuje, ale také úspěchy v soukromém podnikání. U ta-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53


Stránka 129

129

kového člověka je pak záruka, že rozumí problémům běžného života a není odtržen od reality všedního dne. Pohlédneme-li však do našeho poslaneckého a senátorského klubu, zjistíme, že takovouto anamnézu má jen menšina. Je nejvyšší čas, aby Poslanecký klub ODS zpracoval a navrhl novelu zákona o platech a odměňování ústavních činitelů, soudcům, poslancům, senátorům, tak jak to již před lety uváděl Miroslav Macek a letos před parlamentními volbami jako účinný předvolební „trik na moment“ i sociální demokracii. Mzda by se odvozovala od průměrného platu v zemi vyhlašovaného Českým statistickým úřadem a neměla by určitě překračovat jeho trojnásobek. Stejně tak by se mělo postupovat s množinou všech zdanitelných i nezdanitelných náhrad, aby se podobaly úrovni běžného státního úředníka. Okleštěním neadekvátní senátorské a poslanecké imunity by pak bylo už jen samozřejmým doplňkem. Měli bychom občanům české kotliny dát výrazně najevo svůj zájem vyvrátit dlouhodobě ve veřejnosti zabydlený pocit, že poslanecké křeslo je nejsnadnějším, nejnebezpečnějším a nejpohodlnějším způsobem obživy a nabývání majetku. Tento problém prochází napříč všemi politickými stranami a je hlavním důvodem mizerné účasti voličů ve volbách. V rámci projednávání tohoto zákona v Parlamentu bychom měli vést paralelně zřetelnou mediální kampaň k občanům, aby zaregistrovali jakým způsobem reagují na návrh ODS ostatní parlamentní strany. Pokud by zákon neprošel, museli bychom celou svoji členskou základnu voliče soustavně upozorňovat, že na naší straně dobrá vůle byla. ODS musí být tvrdou, důslednou, ale férovou opozicí. Radikálně kritizujme každé špatné vládní návrhy a chyby, neměli bychom však paušálně kritizovat úplně všechno, jak tomu bylo např. při letošních povodních. Dost zbytečně si tím ubližujeme. Daleko moudřejší bude, když ke každé kritice náš parlamentní klub prostřednictvím svých poslanců v jednotlivých parlamentních výborech předloží konstruktivní alternativní návrh a představu. Proto si myslím, že není v horizontu nadcházejících 12 měsíců nutné sestavovat stínovou vládu. V oblasti zahraniční politiky je heslo „do Evropy se vztyčenou hlavou“ výstižné a v tomto směru bych kontinuálně navázal. ODS má dostatek erudovaných a jazykově vybavených odborníků k tomu, aby postavila kandidátku do evropského parlamentu v roce 2004. V oblasti zdravotnictví jsou mé názory blízké reformě Miroslava Macka z dob, kdy pracoval jako tajemník u ministra Stráského. Každým rokem se totiž rozevírají nůžky mezi obrovskou nabídkou nových, drahých diagnostických a léčebných metod na jedné straně a stále stejným finančními možnostmi na straně druhé. Levicové ideály o tom, že lze všechno „utáhnout“ ze všeobecného zdravotního pojištění jsou naprosto absurdní. Nutnost zavedení různých forem komerčního připojištění a zvýraznění přímých plateb ve zdravotnictví je nevyhnutelná. Je to mnohem poctivější než soustavné skryté zdražování doplatků na léky pod vládním praporem sociální demokracie, který paradoxně nejvíce postihuje ty nejchudší vrstvy obyvatelstva. V oblasti sociální politiky chtě nechtě musíme oprášit slogan z první poloviny devadesátých let o „sociálním reflektoru“, tedy cílené sociální podpoře v jakékoli ob-

KnihaODS Kongres

130

27.3.2003 14:53

Stránka 130


lasti. Politika vládnoucí garnitury přivádí naše občany pozvolna do sociální pasti používáním metody „sociálního slunce“, tedy plošným a demotivačním rozhazováním peněz daňových poplatníků na všechny strany. Achillovou patou zřejmě bude pro naši republiku i ODS zemědělská politika. To je ve vztahu s vyjednáváním kvót v rámci EU, ale také vnitrostátně. Ačkoliv se to nemusí na první pohled zdát, nemám k tomu až tak daleko, neboť můj otec je veterinární lékař a bratr v zemědělství naplno podniká už 11 let. Protože to je velmi důležitý obor a ODS mu nevěnovala v posledních letech potřebnou pozornost, přimlouval bych se, aby jeden z místopředsedů se zabýval touto problematikou. Seznámil jsem vás s nejdůležitějšími prvky svého programu do nadcházejících 12 měsíců. Tento kongres je mimořádný, nejen svým termínem, atmosférou, ale i tím že v roli předsedy strany končí po více než 11 letech Václav Klaus. Člověk, který svým charismatem, pracovitostí, vzdělaností a houževnatostí strhl nás všechny k založení pravicové konzervativní strany v dějinách Československa a České republiky. Chtěl bych mu touto cestou poděkovat, neboť kdyby nebylo Václava Klause, nebyla by ani Občanská demokratická strana. Pokud bych byl zvolen, určitě bych prosazoval uskutečnění řádného volebního kongresu na podzim již v roce 2003, abych já i nově zvolení místopředsedové složili za rok svého působení účty. Svoji kandidaturu bych obhajoval, ale za splnění 2 podmínek: – ODS by se výzkumem veřejného mínění usadila zřetelně na 1. místě. – Členská základna ODS by se zvýšila od mého nástupu do funkce minimálně o 10%. Pokud by toto bylo splněno a já byl znovu ve funkci předsedy ODS potvrzen, chtěl bych ODS dovést k volbám do Parlamentu EU v roce 2004 a k vítězným Parlamentním volbám v České republice 2006. Lokomotiva jménem ODS žije a dýchá. Udělejme vše pro to, aby stále jela plnou parou vpřed.

Mirek Topolánek Přeji dobré dopoledne a slibuji, že můj dnešní projev bude podstatně kratší, než ten včerejší i ten předešlý a pokusím se po upozornění některých citlivějších delegátů i méně křičet. Kratší bude především, ale nejenom proto, že si nemyslím, že by o budoucím předsedovi Občanské demokratické strany měl rozhodovat jeden sebegeniálnější projev na kongresu, ale spíše dlouhodobé konsistentní postoje a činy. Nejsem zvyklý chválit sám sebe, má práce a hlavně výsledky by měly hovořit za mně. Přesto si myslím, že máte právo znát mé priority a schopnosti, respektive můj pohled na mé silné stránky. Včera proběhla na našem kongresu rozsáhlá diskuse, která nebyla sice nijak přelomová, přesto byla zarámována do zvláštní, nové situace. Většina projevů sice reflektovala obecné téma směřování ODS, mezi řádky však probleskovala nervozita a obava z dalšího vývoje po odchodu Václava Klause, pochybnosti o schopnostech kandidátů jej nahradit, chvílemi i lehká hysterie ze stoupajících

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53


Stránka 131

131

a klesajících šancí jednotlivých kandidátů. Tomu všemu, kuloárním debatám, vyjednáváním i dohodám jsem ochoten rozumět, i když se jich v podstatě neúčastním. Manipulace, pomluvy a záměrně zkreslované informace se však přes výzvu Václava Klause podobají daleko více boji, než proklamované soutěži. Nikdy jsem netušil, že je něco takového vůbec v ODS možné. Nebudu se tímto tématem ve své řeči již dále zabývat a v žádném případě nebudu nic trapně vysvětlovat. Pokud cílem mělo být mě poškodit a zastrašit, tak potom autorům denunciační kampaně vzkazuji, že pouze zdůraznili mé první přednosti a těmi jsou odvaha a smysl pro fair play. Celou záležitost vnímám pouze jako pokus zpochybnit mou serióznost. Jaký by vlastně měl být předseda ODS? Má to být ideolog, řečník, vyjednávač, taktik, odborník, nebo snad manažer? Asi od každého trochu a nejlépe všechno najednou. Tak takového dnes v osudí naleznete velmi těžko. V situaci, která volá po řešení, je nutné si stanovit, co vlastně chceme. Chceme klidné a věcné setrvávání a usedlou stabilitu s rizikem špatné volby ve špatně zhodnocené situaci, z dějin dle vzoru Chamberlain? Nebo preferujeme řešení spíše robustní, razantnější přístup, který ale nemusí nutně znamenat radikální změnu a vnášení neklidu do vlastních řad. Řešení, které akcentuje to podstatné v dané chvíli, to preferuje a řeší s nadstandardním úsilím a tím nepodstatným se nezabývá, tedy z dějin dle vzoru Churchill. Aniž bych se chtěl drze pasovat do role Winstona Churchilla, má preference je jasná. Teď je čas pro Churchilla, ne pro Chamberlaina! Včera jsem vytyčil jediný cíl, který před sebou ODS a samozřejmě i nový předseda musí mít – vítězství ve volbách. Jakými nástroji bychom tento cíl měli prosadit a realizovat? Vše už bylo řečeno a pro Vás by mělo být dobrou zprávou, že mezi kandidáty není významnějších rozdílů v pohledu na věc. Lišíme se v detailech, možná v pořadí priorit, ve váze jednotlivých kroků. Já budu podporovat pouze takové změny, které povedou k posílení celého systému, budou mít vnitřní logiku a nebudou bourat celou stavbu. V podnikové praxi bych nejdřív provedl tzv. reingeneering a teprve potom by se realizovaly změny. Strana v tomto smyslu funguje a musí fungovat stejně. Tvrdé jádro a přívětivý obal. Ne naopak, jak je tomu doposud. Ke stranické struktuře říkají Thoryové a já s nimi souhlasím: „Bez dobré struktury do politiky nelez“ a ta naše vyžaduje pouze změny vyvolané zrušením okresů. Budu prosazovat postupnou změnu vnitrostranických volebních mechanismů směrem k větší účasti členské základny, s cílem volit postupně na všech stupních ODS s klíčem pro volitele 1:1. Tento krok, společně s pokusem o sice riskantní, nicméně nezbytné otevření se novým členům a kariérní řád pro nové a nejen nové členy, by mohly vést k zatřepání usazenými sedimenty v podobě místních klanů bez ohrožení podstaty. Celý vnitřní systém musí být zaměřen ne na hledání nových tváří, ale na cílenou výchovu nových osobností. Myslím, že mou silnou stránkou by měla být schopnost komunikace s politickými partnery, soupeři, institucemi, všemi nesocialistickými subjekty a hledání

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

132

Stránka 132


ideově spřízněných subjektů i jednotlivců. Jsem hluboce přesvědčen, že v tomto ohledu své protikandidáty jednoznačně převyšuji. Leader musí být schopen přesvědčivě, jasně a srozumitelně prodávat náš produkt – program. Strana se přece nemá soustředit kolem programu svého leadera. Strana musí najít nejvhodnějšího leadera pro svůj program. Nový předseda musí být čitelný, charismatický a přitažlivý pro stávající i budoucí voliče ODS. Nechám na Vašem posouzení, kdo z kandidátů tato kriteria splňuje nejlépe. Dostávám se k problematice, kterou se budu zabývat nezávisle na výsledcích dnešního kongresu. Vlastní prodej produktu – programu, jeho ambaláž, neboli obal, marketing, minimálně střednědobá prodejní strategie, mediální prezentace apod. V této oblasti se odvažuji tvrdit, že je má pozice v dnešní soutěži dominantní. Prosadím do této, v ODS zatím velmi podceňované oblasti, profesionalitu, systém a invenci. Na závěr mi dovolte pár poznámek k důležitému faktoru dnešních voleb, a tím je vytvoření kompaktního a pracovitého týmu nového vedení ODS. Vedl jsem několik, velmi rozličných týmů. Jak volených, tak mnou vybraných. Demokraticky zvolený tým má jedinou nevýhodu – nemůžete si jej vybrat sám. Všechno ostatní jsou výhody. Práce v takovém týmu vyžaduje určitou sadu dovedností a vlastností. Patří k nim loajalita, vzájemný respekt a schopnost kompromisu. Nemám s těmito vlastnostmi žádný problém a za lidi, kterým věřím a kteří mě nezklamou se dokážu bít jako lev. Mám to mnohokrát v praxi vyzkoušeno a vždy jsem zatím uspěl. Dříve, než Vás ponechám Vašim úvahám a hlasování Vám chci představit ještě jeden tým, daleko důležitější, bez kterého bych tady dnes určitě stát nemohl a tímto týmem je moje rodina. Nechtěl jsem Vám představovat celý ten můj ansámbl, moji ženu jsem však pozval, nebo spíše vyhověl její prosbě. Pavla Topolánková

Dovolte, abych vás pozdravila a abych vám řekla několik vět. Přijela jsem zde mezi vás, abych podpořila svého manžela v jeho odvážném a nelehkém kroku, v jeho kandidatuře do čela Občanské demokratické strany. Chtěla bych vám říci, že s manželem jsem se seznámila v Brně během našich studií. Zaujal mne především svým optimistickým přístupem k životu, svým obrovským množstvím energie a svou schopností komunikace, ale také svou citlivostí. A samozřejmě svou výškou! Dnes spolu žijeme téměř dvacet pět let, vychováváme tři děti, tvoříme pracovní tandem a kupodivu ještě pořád spolu chodíme na pivo. Chci vám říci, že manžel mne za ta léta nikdy nezklamal a vždy jsem se na něj mohla spolehnout. Vždy nesl ten nejtěžší batoh. Jsem si jista, že právě on je tím člověkem, který dovede pravici k vítězství! Je to muž, který má štěstí.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 133

133


Jan Zahradil Jsem rád, že mám ještě jednou možnost vás oslovit. Včera jsem hovořil, jak si představuji ODS směrem navenek. Dnes mi dovolte několik slov o tom, jak si ji představuji uvnitř. Přeji si, aby každý z budoucích místopředsedů měl zřetelně vymezené kompetence, tak, aby bylo možno zjistit, zda svou práci koná dobře. Přeji si, aby výkonná rada byla skutečným vrcholným politickým orgánem ODS, aby členství v ní bylo minimálně stejně prestižní, jako jiná vrcholná funkce (např. funkce místopředsedy), aby nebyla orgánem, do něhož se nominuje jen proto, že je ještě třeba dát někomu nějakou funkci. Přeji si novou silnou stínovou vládu, opřenou o kompetenční týmy stínových ministrů, takovou, u jejíchž členů nebude pochyb, že mohou zastávat skutečné ministerské funkce. Přeji si zavedení takových institucí, které umožní plynulou komunikaci celostátní, regionální a komunální úrovně a jsem otevřen diskusi o tom, jak a jaké instituce by měly být zavedeny – ať je nazveme konferencemi, kongresy či kolegiy. Přeji si a budu prosazovat, aby Hlavní kancelář byla personálně i strukturálně posílena ve své politické části, tak, aby mohla sloužit jako skutečné analytické a monitorovací servisní centrum pro politiky ODS všech úrovní. Teď několik poznámek na adresu hlasovacích procedur. Včera tady zaznělo několik zajímavých poznámek o dohodách. Nepředstírejme, že jde o nějaký objev. V tomto sále přece sedí celá řada politiků všech možných úrovní, jejichž nominace do toho či onoho zastupitelstva a následně vzniklý mandát byly založeny na určité dohodě při sestavování kandidátních listin. Víme to všichni, víme jak jsou sestaveny naše nominační a volební procedury a je jen na nás, zda a jak se rozhodneme je změnit. Jeden zajímavý návrh zde již zazněl. Otevřít hlasování především o vrcholných funkcích ODS pro celou členskou základnu. Bylo by to sice technicky obtížné, ale nikoliv nemožné. A doplňuji – otevřít i nominační procedury při sestavování kandidátních listin všech možných úrovní tím, že např. stanovíme minimální delegační klíče, které umožní zapojení daleko většího počtu členské základny. Nicméně představa, že nové vedení ODS mohlo být sestaveno ad hoc během nějakých kuloárních jednání z pátku na sobotu či ze soboty na neděli, je lichá a navíc to nové vedení předem diskvalifikuje, ale především to diskvalifikuje tento kongres. Já nevěřím, že kongres a jeho delegáti jsou davem, reagujícím na povel shora. Je to soubor individualit, činících rozhodnutí na základě vlastních priorit. Máme zde čtyři kandidáty na předsednickou funkci a snad 12 nebo 15 kandidátů na místopředsedy. Nikdo z nich není nepopsaný list. V tak klíčové volbě, která nás čeká, se přece každý z nás rozhoduje na základě dlouhodobého pozorování a zkušeností s tím či oním kandidátem, ne na základě momentálního hnutí mysli nebo nějaké dohody. Každý z nás má svého favorita a má také někoho jménem „second

KnihaODS Kongres

134

27.3.2003 14:53

Stránka 134


best“. Je docela možné, že nikdo z kandidátů v tuto chvíli nedisponuje většinovou podporou vás, delegátů. Ten, jehož favorit nepostoupí do případného dalšího kola voleb, sáhne po oné „second best“ volbě. To považuji za naprosto přirozené a ne za výraz nějakých dohod. Za posledních několik dní jsem si o sobě předčetl celou řadu zajímavých věcí. Jsem prý suchar, a zároveň kontroverzní osoba, člověk jednoho tématu či Klausův klon. Alespoň tak to píší některá média. Možná že je to všechno trochu pravda. Je na vás abyste to posoudili a řekli, zda tomu tak je a pokud ano, zda je to spíše k dobrému či spíše ke špatnému. Moje nabídka, nabídka kandidáta na předsedu, je následující. Nabízím určitou politickou zkušenost, určitý světový názor a určitý scénář, jak a kam se vydat. Nabízím názory, které možná mohou někomu někdy připadat silné, ale jsou vždy konzistentní a vycházejí z přesvědčení. Nabízím čistý životopis, v němž nenajdete žádné šmouhy, ať už jakékoliv, včetně těch ekonomických. Nabízím trpělivost, důslednost a pracovitost, což jsou vlastnosti, které se mi vždy vyplatily během mé politické kariéry, která se ostatně nesla vždy ve znamení pomalých a navazujících kroků, nikoliv rychlých skoků. Všech, kdo kandidují na funkce v ODS si vážím a považuji je za své spolukandidáty, nikoliv protikandidáty – protože kandidujeme spolu, ne proti sobě. Zdůrazňuji, že všichni kandidujeme na dva roky, přestože to někteří z nás neříkají nahlas.Tím odpovídám na otázku, jak jsem to vlastně myslel s těmi dvěma roky. Právě za ty dva roky nám znovu vystavíte účet. Pokud budu mít na tomto účtu po dvou letech kladné saldo, jsem připraven pokračovat a požádat vás o nový mandát. Hovořit nyní o tom, co kdo z nás bude dělat v roce 2006, je sice možné, já to ale považuji především za deklaraci – sice hezkou a působivou, ale pořád jenom deklaraci. Pokud získám vaše hlasy, jsem připraven pracovat s takovým vedením ODS, které vyjde z vaší vůle. Budu ale žádat vaši podporu a důvěru, nejen pro sebe, ale pro celé vedení a nejen těch, kteří nás volili, ale i těch, kteří nás nevolili. Pokud vaše hlasy nezískám, budu to respektovat, budu připraven pracovat pro ODS v takové funkci, kterou mi svěříte a předseda ODS může v tom případě předem počítat s mojí loajalitou. V každém případě bych vám chtěl už nyní poděkovat. Ne za to že mne volíte či nevolíte, ale za tu úžasnou a jedinečnou životní zkušenost, kterou mi politika za posledních 10 let přinesla a kterou bych nemohl podstoupit bez vás, tedy bez ODS. Tu zkušenost si v sobě ponesu celý život, ať už budu dělat cokoliv. Nebojte se toho, jak to dopadne. Dopadne to dobře. Dopadne to tak, jak si přejete vy, protože volby jsou tajné, vy jste zodpovědní lidé a hlasujete podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Přeji vám šťastnou ruku.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 135

135


NOMINAČNÍ PROJEVY KANDIDÁTŮ NA MÍSTOPŘEDSEDU ODS Pavel Bém primátor hl. m. Prahy

Dovolte mi, abych vám popřál hezké odpoledne. Máme za sebou první dvě, možná pro někoho dramatické, možná pro někoho překvapivé volby, máme před sebou asi tu volbu, kterou jsme očekávali jako tu nejsložitější – volba místopředsedy. Stojíme na jedné z dalších velkých křižovatek naší polistopadové historie. Za námi stojí práce, před námi pak nekonečná odpovědnost. Nekonečná odpovědnost, která podle mého názoru daleko přesahuje čas a prostor tohoto zasedacího sálu. Tato odpovědnost otvírá dveře do každé z našich rodin, na každou z našich radnic, je odpovědností nikoliv dnešního dne, ale také odpovědností lednové prezidentské volby. Odpovědností voleb do Evropského parlamentu i odpovědností, která nutí vést k volebnímu vítězství a dnes říkáme nejpozději v roce 2006. Nechť tento cíl se stane kategorickým imperativem a bičem na nové vedení Občanské demokratické strany. S plnou odpovědností se hlásím k tomuto imperativu. Churchillova krev, pot a slzy jeho politických oponentů, to je paradigma, to je řeka, do které musí vstoupit nové politické vedení ODS. Je možné, že se utopí. Když se tak stane, utopí se kus naší odpovědnosti, ale také kus naší budoucnosti. Sice s jistou mírou ostychu a možná pokory, přesto ale s odvahou a vírou chci do této řeky v této chvíli také vstoupit. Umím plavat, umím řídit, umím jít tvrdě za svým cílem, mám jasnou vizi naší budoucnosti. Ctím symboly, respektuji historii, jsem připraven pracovat v týmu a rád bych právě tomuto týmu pomohl k úspěchu. Jeho úspěch je naším i vaším úspěchem. Chci Občanskou demokratickou stranu, která je odpovědná a otevřená. Odpovědná proto, že ji považuji za největší ctnost a také proto, že jsem přesvědčen, že odpovědnost v politickém životě je stejnou zárukou dlouhověkosti stejně tak jako v našem životě občanském. Otevřená proto, že jenom v takovém případě máme naději fungovat jako otevřený systém. Jenom takový systém má v dnešní době šanci přežít. Chci Občanskou demokratickou stranu, která je demokratická a která se řídí politickým desaterem. Demokratická i přesto, že demokracie v principu poměrně drahá a také velmi náročná. Je to ale přesto ta nejlepší investice, kterou civilizovaný svět do dnešních dnů přinesl. Chci stranu, která se bude bránit politickému elitářství, nezodpovědnému nadstranictví a to na všech představitelných úrovních. Politické desatero je pak našimi kořeny a bez nich nelze přežít první bouři či povodeň, vůbec nemusí být tato povodeň tisíciletá. Na závěr chci Občanskou demokratickou stranu, která je svobodná a sympatická. Svobodná proto, že je a musí být společným jmenovatelem každého našeho

KnihaODS Kongres

136

27.3.2003 14:53

Stránka 136


kroku, každého našeho rozhodnutí v Poslanecké sněmovně, na radnicích, v našich rodinách, soukromých životech. Obhajoba této myšlenky pro nás nemá a nemůže mít perspektivu jenom konfliktu či francouzských revolucí, dnešní svatokrádeže našich občanských svobod jsou daleko zákeřnější a nenápadnější. Sympatická, protože bez tohoto atributu se v dnešní postmoderní době kvalitní politický obsah nikdy nemůže proměnit v politický úspěch v politické vítězství. Budu-li si vážit vaší podpory, zavazuji se, že v takovém případě udělám vše pro to, aby se Občanská demokratická strana stala tou silou a tím kompasem, který jednou opět bude určovat hlavní dění v této zemi.

Petr Bendl hejtman Středočeského kraje

O své kandidatuře na místopředsedu ODS jsem začal přemýšlet nedávno a jako každý můj kolega v podobné situaci jsem se dostal do role člověka, který je nucen sebekriticky zvažovat jak své reálné šance, tak především své schopnosti a síly. Uvědomuji si, že tady jde především o činnost, výkon, o další spoustu nekonečné práce. Nemám v úmyslu vás oslovit jenom jako hejtman ani jako nová tvář. Jsem v ODS, jediné straně, ve které jsem kdy byl, od roku 1991. Zastával jsem funkci starosty, byl jsem poslancem Parlamentu ČR. Co podstatného se stalo v roce 2002 a co s tím dál? Rok 2002 byl rokem v politickém smyslu slova supervolebním, rokem naší už v pořadí druhé volební porážky v parlamentních volbách, rokem udržení, ale i posílení pozic v komunálních i senátních volbách, rokem, kdy poprvé na nejvyšší stranický post nekandiduje Václav Klaus. Rokem finiše pro prezidentské volby roku 2003, ale také rokem porážky celé české pravice, jakožto důsledku válek na pravém křídle politického spektra, válek o přežití, válek s pokusy vymazat se navzájem. Rok 2002 byl rokem legitimizace KSČM, rokem vstupu pravicové strany do levicové vlády, rokem, kdy česká pravice, chce-li se vrátit k moci, nemůže opomenout otázku, co s tím, a pokud možno na ni najít odpověď. Rokem, kdy se citelněji začínají projevovat rozdíly mezi jednotlivými uskupeními v rámci struktury samotné ODS. Každá jednotlivá událost se promítla či promítá do společnosti, do života jednotlivce a tím pádem pochopitelně i dovnitř naší strany. Po kocovině z prohraných voleb došlo na hledání viníka, přičemž k zásadní odpovědnosti se v podstatě nikdo nepřihlásil. První větší setkání členů ODS v září letošního roku taktéž nepřijalo žádné zásadní stanovisko a to možná i proto, že šlo o setkání směřované ke komunálním a senátním volbám. Zde se však začínají velmi zřetelně projevovat kritické hla-

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53


Stránka 137

137

sy a frustrace z výsledku červnových voleb. Padají první otázky zda jsme schopni s naší reprezentací oslovit voliče a vyhrát volby. Diskutují se různé postoje od radikálních až po takové, že se vlastně nic zásadního nestalo. Všude je však vyslovená či nevyslovená otázka. Nastal čas změny? Ano či ne? Je patrné, že něco chceme, ale nevíme co. Navíc opět jsme ukázali neschopnost existence v radikální opozici výrokem o možné spolupráci s realistickými politiky ČSSD. Nechápu to! ODS by přeci neměla být stranou, která prosí o moc! ODS musí tvořit vůči ČSSD důstojnou alternativu a ne společnou vnitropolitickou internacionálu! ODS musí nastoupit cestu vlastního růstu bez myšlenkových schémat magnetismu opoziční smlouvy a osobních stigmat Sarajeva. ODS musí mít vedení schopné a ochotné ji po této cestě vést a nešilhat po politických obchodech a dohodách, či dokonce spolupracovat s naším největším ideovým rivalem – socialisty. Tedy stranou, o které víme, že vytváří vzrůstající očekávání od státu a spoléhání se na něj. Stranou, která se tváří, že chce za občany převzít odpovědnost. Ale my přeci víme, že čekám-li něco od státu, čekám to od všech vyjma sebe. My přeci víme, že očekávání od druhého je pouze falešným pocitem jistoty. A také víme, že spoléhat pouze na stát je cestou, která z nás dělá stádo ovcí a je jen otázka času, kdy se z pastýřské hole stane pendrek. Ten kdo slíbí všechno, zpravidla nedodrží nic! A my přeci víme, že každý kdo slibuje příliš, často použije špatných prostředků, aby sliby dodržel. Dění v ČR šest měsíců po volbách je toho jasným důkazem. Naše filosofie je naprosto odlišná. Je postavena na svobodném jedinci, svobodném trhu a občanům sloužícím státu. My přeci chceme udržet člověka s jeho instinkty v kultivovaném prostředí a ne jej odtrhnout od jeho podstaty, od jeho kořenů. Náš program je postaven proti degeneraci, proti demoralizaci člověka na pouhou věc či stádo. My přeci víme, že ráj na zemi zřídit nelze, ale prostředí pro důstojný život svobodného jedince ano! Dělejme to a důsledně! Dělejme to důsledně a společně! ODS je stranou s početnou členskou základnou. Disponuje značným potenciálem individualit, a tak není vždy jednoduché se na všem 100% shodnout. Přesto jsem přesvědčen, že naše programové a ideové základy můžeme považovat za určitou záruku pevných vzájemných vazeb. Předpokládám, že náš názor na základní pilíře, na kterých Občanská demokratická strana staví, je totožný. Vzájemné vazby posílíme jedině spoluprací a diskuzemi nad konkrétními tématy v rámci celého spektra ODS. Bohužel, současná struktura ODS není vzájemné spolupráci příliš nakloněna, což lze mnohem silněji pociťovat především nyní, po druhých neúspěšných volbách do Poslanecké sněmovny. Problémů se ukázalo několik. Problém, který se projevuje již dlouhodobě, problém, který neustává a problém, který bohužel ani nestagnuje, je problém otevřenosti v rámci strukturálního složení ODS, který je podstatný a důležitý. Tady

KnihaODS Kongres

138

27.3.2003 14:53

Stránka 138


již nelze hovořit o frakcích v rámci jiného schématu názorů nebo trochu odlišnějších myšlenkových proudů. Zde se utužují frakce postavené na všem možném, ale NE na ideách. Výsledkem je zacyklenost a nepropustnost. Diskuze, která by mohla vést ke kompromisům, bohužel v této nově se vytvářející formě frakcí, je tudíž obtížná. Zde dochází v ODS k novému jevu, který zakládá možné vytvoření elity uvnitř strany. Tomu se dá zabránit pouze a jedině vytvořením konkurenčního prostředí uvnitř ODS. Proto apeluji k velmi vážné politické diskuzi v celé ODS, která povede k takovým změnám Stanov, abychom zajistili participaci podstatnější části naší členské základy na aktivitách ODS. Vhodnějším a otevřenějším nastavením organizační složek ODS je nutné vytvořit prostor k samovolnému a přirozeně sílícímu nástupu konkurenčního prostředí. K otevřenosti uvnitř strany. Zlepšíme tak nejen komunikaci, ale zvýšíme tak zájem veřejnosti o práci v ODS a v důsledku toho i zvýšíme, pro nás tak důležitý, počet členů ODS. Mám na mysli například rozšíření delegátského systému v celé stranické vertikále, prosazení principu podílení se na nominacích do stranických i veřejných funkcí u všech členů ODS, prosazování větší možnosti prostupnosti na kandidátkách ve všech typech voleb do veřejných funkcí apod. Zvýšíme tak zájem našich členů o politickou práci a sebevzdělávání. Zvýšíme poptávku po odborných seminářích. Zvýšíme poptávku po ideových konferencích. A nakonec, zvýšíme i atraktivitu vedoucí k rozšíření členské základny. Tento proces nemusíme považovat za příliš dlouhodobý, pokud budeme jednat uváženě. Tady stačí „začít jednat“. Jsem přesvědčen, že první dílčí výsledky na sebe nebudou dlouho čekat. Budou zřetelné v poměrně krátkém časovém úseku. Uvědomuji si, že palčivých témat je mnohem více, ale ujišťuji Vás, že společně je dokážeme nejen pojmenovat, ale i vyřešit. To není alibismus, to není naivita. To je má touha po komunikaci. Touha po jakési, jak Angličané říkají „brain storming“ diskusi. Živné půdě témat. Živné půdě idejí. Živné půdě myšlenek, podnětů, ale i konfliktů. Proto Vám nabízím své zkušenosti, nabízím kreativitu, nabízím své nadšení pro práci a pro naši společnou věc, nabízím Vám sám sebe. V příštím roce čekají Českou republiku minimálně dvě události výrazně přesahující rozměr jejích hranic. Tou první je volba prezidenta ČR a druhou pak referendum o vstupu ČR do EU. Proč ČR potřebuje silnou osobnost ve funkci prezidenta právě teď? Je přeci zřejmé, že politika přibližování se legislativě EU a její harmonizace povede k určitému předávání kompetencí do Bruselu. Tím pádem nebudeme mít po vstupu do EU vládu na EU zcela nezávislou. Vláda bude nucena ke kompromisům. Bude mít mnohem menší prostor k prosazování vlastní politiky.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53


Stránka 139

139

V této situaci právě prezident jako osoba nezávislá, a znovu zdůrazňuji NEZÁVISLÁ na vládní moci, musí pojmenovávat konkrétní problémy, které ve vztahu mezi zájmy státu a zájmy EU bezesporu vzniknou a do budoucna vznikat budou. Mám vážné obavy, bude-li touto osobou člověk, jehož schopností bude pouze „pokládat věnce“, že vliv silných struktur evropské sociální demokracie nejenže nedovolí pojmenovávat věci zcela nezávisle, ale navíc, že se tlak ze zahraničí na prolomení Benešových dekretů skrze pravomoc prezidenta jmenovat soudce ústavního soudu promítne i do této oblasti. Proto chci mít prezidenta, vzdělaného, pracovitého a vyprofilovaného. Proto chci prezidenta reprezentativního, schopného odolat tlakům a svodům. Proto chci prezidenta na vrcholu svých sil, nezatíženého ani členstvím v komunistické straně. Proto chci Václava Klause. Druhou událostí, jak už jsem předeslal, bude referendum o vstupu do EU. ODS by toto referendum měla chápat už jen jako potvrzení několik let trvajících snah ČR do EU vstoupit. Své ano EU jsme řekli při projednávání konkrétních zákonů nesčetněkrát. Připomeňme našim odpůrcům, že jsme to byli my, kdo podal přihlášku do EU. Nenechme si podsouvat myšlenku, že jsme protievropští. Vždyť my jen chceme neplazit se do EU po břiše, chceme stejná pravidla pro všechny, chceme otevřené konkurenční prostředí, chceme volný pohyb osob pro občany členských států EU bez rozdílu. Profesor Patočka v knize „Co jsou Češi“ píše: „Velikost národa není dána jeho geografickým rozměrem, ale jeho historickou úlohou, kterou na sebe převezme.“ Proto převezměme a hlasme se o tento úkol. Úkol vstupu ČR do EU. Vysvětlujme, ovlivňujme. Jsme zásadně proti, aby se ČR stala montážní halou západní Evropy. Jsme zásadně proti, aby ČR byla pouze a jenom logistickou spolkovou zemí Evropy. Chceme-li, aby okolní svět naše výrobky kupoval, musíme se naučit vymýšlet a vyrábět. Ne pouze skládat a ukládat, jinak budeme na konci celého procesu. Budeme trvale ohroženým druhem. Silným hlasem volám a připomínám, když je konjunktura v Evropě, v České republice je poloviční, když je v Evropě krize, v České republice je dvojnásobná. Proto pomozme dosáhnout vzdělanosti těm, kteří vzdělanými být chtějí. Vzdělávejme ty, kteří nám to umožní. V podobném smyslu jako vzdělávají rodiče své děti. Vzpomeňme si, vždyť kolikrát jsme v životě slyšeli, Uč se, Bez práce nejsou koláče... Takže každý odpovědný rodič je pravicový volič. To je rétorika odpovědnosti, rétorika svobodného člověka, To je rétorika pravicová, to je filozofie ke každodenní prosperitě, svobodě a trvalé nezávislosti.

KnihaODS Kongres

140

27.3.2003 14:53

Stránka 140


Ivan Langer místopředseda ODS

Každý člověk v novém vedení by měl mít pro sebe nějakou roli. Já vám nabízím dvě role Ivana Langera, pokud se rozhodnete volit na funkci místopředsedy. Tu první roli jsem nazval „topič“. To je pro vaše upřesnění člověk, který přikládá do kotle, aby bylo dostatek páry. A já věřím, že každý, kdo si přečetl můj program Cesta k úspěchu, každý, kdo zná každodenní činnost občanského sdružení CEVRO, jehož jsem předsedou, ví, že svoji práci dělat v tomto smyslu umím. Druhá role, kterou nabízím, vychází z úvahy, že nový předseda i první místopředseda potřebují jistý druh ochrany a klidu na svoji práci. Ale přesto je třeba říkat nepříjemné věci, přesto je třeba říkat razantně své postoje a to je druhá role. Tu jsem nazval „úderný štít“. To je štít, který umí zaútočit, když je třeba, to je štít, který umí bránit ostatní,když je třeba, to je štít, který je dobře vidět a slyšet. Pokud se vám líbí tyto dvě role, pokud si myslíte, že každý ve vedení ODS má mít nějakou roli, já vám roli „topiče“ a „úderného“ štítu nabízím a pokud dostanu vaši důvěru slibuji, že je budu plnit.

Petr Nečas místopředseda ODS

Chce se takřka zvolat: „Ivane, topiči elektrárenský!“, ale upravíme to: „Ivane, topiči ódéesácký!“. Já se stávám pomalu nejčastěji vystupujícím delegátem tohoto kongresu, takže budu velmi stručný. Chtěl bych v prvé řadě velice poděkovat těm z vás, kteří mě podpořili při volbě předsedy i při volbě prvního místopředsedy. Vaše hlasy naznačují, že podpora výrazné části ODS i delegátů tohoto kongresu pro mé názory a pro mou osobu je značná. Já chci říct jednoznačně, že si této podpory obrovsky vážím a děkuji vám za ni. Naprosto respektuji a blahopřeji oběma kolegům, jak Mirkovi Topolánkovi, tak Honzovi Zahradilovi k jejich zvolení, i ten poměr byl těsný 168/179 a ve druhé volbě 167/179, čísla samozřejmě čirou náhodou velmi podobná. V každém případě chci říci, že z tohoto kongresu musí Občanská demokratická strana odjet jako jednotný politický subjekt, jako subjekt bez zášti, bez křivdy, jako subjekt táhnoucí za jeden provaz. Já jsem připraven k tomuto přispět, jsem připraven kandidovat a přijmout kandidaturu na post místopředsedy ODS, jsem připraven v každém případě pomoci jednotě této strany, ať již na postu předsedy nebo místopředsedy, tedy ať již budu zvolen místopředsedou nebo ne, protože já samozřejmě nevím, jak tento generátor náhodných čísel pracuje. Chtěl bych zdůraznit jednu věc: Na jedenáctém kongresu v Liberci, kde jsem poprvé kandidoval na místopředsedu si možná někteří z vás vzpomenou, že jsem řekl ve

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 141

141


svém kandidátském vystoupení, že možná mnozí z vás budou v budoucnosti s mými názory souhlasit, že možná mnozí z vás budou s mými názory velmi ostře nesouhlasit, ale že bude velmi malé množství z vás, kteří budou vůči mým názorům lhostejní anebo kteří mé názory nebudou znát. Myslím si, že svým způsobem i ta volba odráží tento tehdejší můj výrok. Já říkám naprosto otevřeně, že chci pracovat, chci se podílet na práci ODS, chci usilovat o společný volební úspěch a jsem připraven přiložit ruce k dílu na základě pověření kongresu na místo, kam mě kongres postaví.

Veronika Nedvědová poslankyně PČR

Na začátku bych chtěla poděkovat za podporu Regionálnímu sdružení ODS Pardubického kraje, které mi tímto umožnilo vystoupit před Vás a ucházet se o Vaši přízeň v této nelehké konkurenci velmi zkušených a kvalitních politiků. Přesto, všechno je jednou poprvé. Spolu s vámi věřím, že se nám v budoucnu podaří přesvědčit více voličů o smysluplnosti našeho programu a získat je na naši stranu. Stejně tak si celé roky kladu otázku, jak při antistranické propagandě našich médií sdělit mnoha občanům, že volby nemají okamžitý opravný prostředek, že jsou zkrátka naostro a jsou rozhodně něčím jiným, než anketou o „Zlatého slavíka“. Hledáme společně cesty, jak zefektivnit naši politickou práci. ODS má výborný základ, dobré „klausovské“ geny a odhodlaný realizační tým. Osobně se domnívám, že další svazování vnitřního života strany by bylo na škodu. Institucionalizace, tabulky, čárky a výčitky naše členy rozhodně v jejich aktivitě nepodpoří. Je nezbytné vytvořit prostor pro využití tvůrčích schopností, myslím si, že poslední předvolební kampaň, která byla rozumně decentralizovaná je toho důkazem. Osobně navrhuji vytvořit formu průběžných kampaní k nově uchopeným tématům a vytvářet jakousi prováděcí vyhlášku, která by jednotlivým skupinám občanů přiblížila naše názory na jimi přijatelných příkladech. Moji kolegové často používají jako příklad pro jednotku chápavosti babičku z Orlických hor. Vzala jsem si tento fakt ve svém velmi svérázném postluxovském volebním obvodu k srdci (ostatně budu také patrně jednou babičkou z hor), ale při pohledu na poslední volební výsledky do Poslanecké sněmovny by nezaškodilo vytvořit i srozumitelné příklady pro dědečka z Malé Strany. Námětů máme mnoho. Většinou se totiž v předvolebním chvatu některým tématům tradičně vyhneme. Tak se časem stalo, že jsme monopolizaci některých témat předali netakticky nejdříve koaličním, později levicovým stranám. Namátkou budu jmenovat životní prostředí, sociální oblast, církve, azylovou politiku, zemědělství a venkov. Zkrátka jsme některá témata podcenili a brali je na lehkou váhu.

KnihaODS Kongres

142

27.3.2003 14:53

Stránka 142


Na minulých ideových konferencích a kongresech jsem formulovala svůj pohled na některé velmi aktuální otázky jako například pozemky a nemovitosti v době vstupu do Evropské unie. Tato otázka také samozřejmě souvisí právě s oblastmi jako je zemědělství a venkov a ty bych ráda podtrhla. Přestože ODS podpořila zájem o venkov svým usnesením na předminulém kongresu již v minulém století, nemám pocit, že jsme v tomto úkolu výrazně pokročili. Ráda bych dlouhodobou politickou strategii ODS doplnila o strategii pro venkov a tím znovuzískání tradičních pravicových voličů. Pojďme se jí věnovat dříve, než se patrně zákonitě stane další povinnou kvalifikací všech našich budoucích poslanců v Evropském parlamentu. Jsem přesvědčena, že pozitivním signálem pro zemědělce a venkov by bylo, pokud by ODS měla ve svém vedení člověka, který by se i k těmto tématům otevřeně přihlásil a zabýval se jimi. Pro kandidaturu na místopředsedkyni ODS jsem se také rozhodla z tohoto důvodu. Hlas voliče z venkova má stejnou váhu jako hlas voliče z města a nevidím důvod, proč jej přenechávat našim politickým oponentům. I malé procento hlasů získaných navíc může být rozhodující.

Miroslava Němcová poslankyně PČR

Já jsem zde mluvila ráno, mluvila jsem obšírně, má slova se nezměnila a jejich význam nepozbyl na platnosti od rána do odpoledne. Ale přestože včera a dnes zde zazněly dva citáty Winstona Churchilla o jeho potu, slzách a krvi, tak pokud si myslíte, že mohu přispět k tomu, aby potu, slzí a krve bylo v ODS méně, tak mě, prosím, volte.

Martin Říman poslanec PČR

Já myslím, že za ta léta, po která před vás předstupuji, tak už jsem znám jako falešný pětník. Nicméně, přesto mi dovolte zdůraznit několik věcí, které považuji pro vaše rozhodování za podstatné. Nejprve bych chtěl říci, kde bych viděl své místo ve vedení ODS, co chci a budu dělat. Bude mou ambicí určitě být jedním z těch, kteří budou vždy dbát, aby ODS byla i nadále stranou jasně ideově zakotvenou, myšlenkově čitelnou a jednotnou. Budu usilovat o urychlenou formulaci pozitivního programu. Opozice nesmí být o negaci. Negace není program. V konečném důsledku to je jen reklama na program našeho protivníka. Budu usilovat, aby se vnitřní život Občanské demokratické strany stal propracovanějším a organizovanějším. Hlásím se k myšlence hlubokého přemýšlení nad stanovami. Hlásím se k myšlence pravidelné diskuse členské

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 143


143

základny, hlásím se k myšlence soustavného kontaktu s voliči nejen prostřednictvím médií. A chci se nejenom hlásit, chci pro to samozřejmě taky hodně udělat. A konečně budu dbát také na to, aby ODS byla strana s pamětí, aby měla minulost, přítomnost a budoucnost. Abychom pod hesly o novosti o změnách nepoztráceli to pozitivní, co ODS dokázala a co už v sobě prostě má. Zvítězíme, když budeme stát na zádech obrů, ne když je budeme stále znova a znova podetínat. A nyní co nebude v mém repertoáru. Nebudu sólový hráč. Kopu za tým a přihraji do výhodnější pozice spoluhráči, byť já sám stojím na brankové čáře. Nebudu nikdy místopředsedou za někoho. Za mladočechy, staročechy, poslance, hejtmany, senátory, primátory, Jihočechy, Severočechy, Středomoravany, Severomoravany. Říkám to zcela upřímně a s vědomím, že u někoho tím možná získávám nepřekonatelný handicap. Budu vždy jedním z představitelů dvaceti tisíc členů ODS a hledat ten nejlepší průnik jejich zájmů a jejich názorů. S tím se samozřejmě nezříkám odpovědnosti za nějaký konkrétní úkol, ale tak jako je dobrý ministr zdravotnictví nejdříve ministrem všech občanů a všech pacientů a až pak šéfe lékařů, tak i místopředseda ODS musí být primárně místopředsedou ODS všech členů ODS, hájit a zastupovat jejich program. Nebudu také nikdy papouškovat zrovna oblíbený názor, byť by to byl názor většiny. A dokud jsme v opozici, odmítám přistupovat na kompromisy. Žádná mocenská výhoda nestojí za ztrátu kreditu. Možná to zní trošku fundamentalisticky, ale já si myslím, že to je část obsahu naší krabičky poslední záchrany. A to nejvážnější nakonec. Stokrát jsem v různých formách za poslední měsíc i dnes po už proběhlých volbách slyšel větu: „No největší obavu mám z toho, abychom se úderem 16. prosince nezačali hádat, aby okamžitě nezačaly vnikat skupinky jedněch proti druhým, spokojených proti nespokojeným, losnovců proti mažňákovcům“. Věřte, i já se obávám. Protože pokud se tak stane, je to neřešitelný problém. Jediné, co vám k tomu mohu odtud jasně a s plnou odpovědností říci je, že já nikdy členem takové skupinky nebudu. Tak to jsou ta závažíčka, která si můžete dát na misku vah. Na kterou stranu se vám převáží, jestli je to více nebo méně než vám nabízí a nabídnou moji milí konkurenti, to musíte posoudit sami. Já koneckonců vím dobře z vlastní zkušenosti, že funkce není nutnou podmínkou, aby člověk v ODS mohl něco dělat, aby mohl v ODS prosazovat a taky prosadit svůj názor a svoje vidění světa. V tom jsme a já věřím, že i nadále budeme, hluboce demokratickou stranou. Ale dáte-li mi svůj hlas, bude to pro mne velký závazek. Závazek a odpovědnost za naše budoucí vítězství.

Přemysl Sobotka místopředseda Senátu

To, proč chci kandidovat na místopředsedu, je celkem jasné. Chci, aby ODS byla velmi dobrou opozicí a chci, aby ODS vyhrála v roce 2004 a 2006 volby. Z to-

KnihaODS Kongres

144

27.3.2003 14:53

Stránka 144


hoto důvodu chci udržet pluralitu názorů uvnitř ODS. I vedení, které bude mít zodpovědnost chci také změnit prezentaci našeho programu a politických názorů. Chci fungující stínovou vládu a chci prosadit názor, že i v politice se slušnost vyplácí. Co nabízím? Nabízím zkušenosti šesti let komunální politiky a šesti let práce v parlamentu. Nabízím odvahu říkat jiný názor. V každém případě nabízím loajalitu k ODS a k vedení ODS. Na závěr malou osobní charakteristiku: v mládí jsem hrál volejbal a vždycky jsem byl zvyklý hrát pro tým a také jsem chtěl být kapitánem a smečařem.

Jiří Stříteský primátor Pardubic

Nemám připravený žádný dramatický projev plný toho co bych chtěl dělat, jak bych si představoval. Pro mně je závazný program Občanské demokratické strany a jeho prosazování do života, do praxe, mezi co nejširší vrstvy našich voličů. Myslím si, že toto umím, protože po dvě období komunální politice jsme dokázali naše voliče přesvědčit o tomto našem volebním programu. Po vítězství v komunálních volbách jsem se rozhodl pokusit se kandidovat na funkci místopředsedy Občanské demokratické strany z jednoho jediného důvodu. Jsem totiž přesvědčen o tom, že vedení nemá tu správnou péči právě o tu nejširší vrstvu našich politiků, a to komunálních politiků. Nabízím se jako zprostředkovatel. Jako nosič informací zezdola nahoru tak, abychom měli úspěchy právě v této oblasti čím dál větší. Já nejsem člověk, pro kterého by samozřejmě bylo dramatické, že nebude zvolen. Já nabízím jenom sám sebe,svoji pracovitost a věrnost ideálu Občanské demokratické strany.

Oldřich Vojíř poslanec PČR

Vystupovat desátý je už velmi složité, protože mnohé bylo řečeno. I já jsem si připravil pětistránkový projev, nicméně mám pocit, že takovýto projev si lze přečíst, protože byl rozdán a myšlenky v něm jsou prostě napsány a nejdou vzít zpět a já je ani zpět vzít nechci. Proto se pouze zaměřím na tři oblasti, které si myslím, že pro ODS jsou velmi složité. Úvodem mi ale dovolte říci, že jsem nestihl objet všechny oblasti, všechny regiony tak jak by se slušelo a patřilo a podrobit se primárkám po celé republice, protože jsem přesvědčen, že to je jediná správná cesta, jak se dostat na kongres a na kongresu nakonec zvítězit a uspět v dané funkci v dané pozici, o kterou mám nyní zájem.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 145

145


Jsem členem ODS od roku 1991, zastával jsem všechny funkce, ať už jsem byl předseda místního sdružení, předseda oblastního sdružení, byl jsem členem regionálního sdružení. Nyní jsem členem parlamentu a v parlamentním klubu zastávám funkci místopředsedu klubu a člena hospodářského výboru. Rovněž jsem byl členem v jednom velmi, dle mého názoru velmi kritickém čase, ředitelem Hlavní kanceláře. Psal se rok 1998 a myslím s, že s těmi, kteří neutekli a nezradili jsme celou ODS prošli velmi dobře, a proto také zde sedíme, sedíme sebevědomí a jsme stále nejsilnější součástí pravicového spektra politiky v České republice. Nyní k oněm třem oblastem, o kterých jsem se chtěl zmínit. ODS a její struktura. Já jsem hluboce přesvědčen a myslím si, že o ní vím mnoho, že struktura a model je správný. Ale žádný model nebude fungovat pokud jej neřídíte, pokud v něm nemáte komunikační procesy a pokud nemáte zpětné vazby. Protože pak se jedině může stát, že se nám vytváří určitým způsobem roviny, kdy jedna je komunální, jedna je krajská, jedna je parlamentní a poslední je senátní. Jak je možné, že spolu nejsme schopni komunikovat? Já myslím, že je to chyba v nás, není to chyba v systému. Musíme nalézt formu my členové ODS, jak nalézt komunikační kanály, abychom ladili, abychom měli pocit, že všichni jsme součástí jedné politické strany a že jsme přesvědčeni, že razíme stejná témata a že tato témata mají šanci na úspěch. Tím se dostávám k druhému bloku. ODS a témata. Já si myslím, že ODS je byla vždy schopna velmi dobře zpracovat, ať už se jednalo o bezpečnost, obranu, veřejnou správu, Evropskou unii a především hospodářská témata. V těch jsme vynikali a byli jsme v nich lídři. To, co se nám nedařilo, a to si musíme přiznat, bylo, že jsme nebyli schopni nastolit vymahatelnost práva, protože našim programem je přeci svobodný a odpovědný jedinec, ale jedinec, který, když je v právu a nemůže se svého práva domoci, nemůže se ho nemoci dokonce rok, dva, ale taky pět let, prostě ztratí důvěru v takovýto systém a já myslím, že my se musíme vedle těchto témat pokusit nastolit vymahatelnost práva. ODS a její partneři. Mnoho jsme slyšeli o tom, jestli se má ODS pokusit integrovat pravici. Já jsem jiného názoru. ODS se musí stát lídrem, musí být o krok o dva vpředu a teprve poté, kdy vyhraje volby, ať už do Evropského parlamentu, ať vyhraje volby do českého parlamentu, tak pak si teprve svého partnera vybere, aby sestavila vládu a vládla této zemi.

Jaroslav Zvěřina poslanec PČR

Já předpokládám, že se známe a že tedy vás nemusím seznamovat se svými politickými názory. Chtěl bych přispět k programu Občanské demokratické strany a politické praxi Občanské demokratické strany snad tím, že budu se zasazovat

KnihaODS Kongres

146

27.3.2003 14:53

Stránka 146


za více lidskosti, za více života, za více empatie a za více kladných emocí, protože všechny tyto věci nesmírně potřebujeme k tomu, abychom byli nejen pevně ideologicky zakotvenou a úspěšnou stranou, ale abychom také získali voliče pro své programové zásady.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 147

147


VÝSLEDKY VOLEB Volba předsedy ODS

Volba dalších místopředsedů

Výsledky 1. kola

Výsledky 1. kola

Do 2. kola postoupili: Petr Nečas Mirek Topolánek

116 hlasů 109

Nepostoupili: Jan Zahradil Miroslava Němcová Jiří Novohradský

103 17 0

Výsledky 2. kola

Mirek Topolánek Petr Nečas

179 168

Novým předsedou ODS se stal Mirek Topolánek. Na návrh Mirka Topolánka byl Václav Klaus jmenován čestným předsedou ODS.

Volba místopředsedů ODS Volba prvního místopředsedy

Nepostoupil: Ivan Langer

167 hlasů 161 23

Výsledky 2. kola

Jan Zahradil Petr Nečas

Nepostoupili: Oldřich Vojíř Pavel Bém Jaroslav Zvěřina Veronika Nedvědová Jiří Stříteský

170 hlasů 104 92 89 87 87 65 63 29 21 13

Výsledky 2. kola

Zvolen: Petr Nečas

217

Do 3. kola postoupili: Petr Bendl Miroslava Němcová Martin Říman

165 hlasů 151 136

Nepostoupili: Ivan Langer Přemysl Sobotka

120 95

Výsledky 3. kola

Výsledky 1. kola

Do 2. kola postoupili: Petr Nečas Jan Zahradil

Do 2. kola postoupili: Petr Nečas Ivan Langer Martin Říman Petr Bendl Miroslava Němcová Přemysl Sobotka

179 hlasů 167

Prvním místopředsedou se stal Jan Zahradil.

Zvoleni: Miroslava Němcová Petr Bendl

220 hlasů 191

Nezvolen: Martin Říman

154

KnihaODS Kongres

148

27.3.2003 14:53

Stránka 148


Volby do Výkonné rady ODS Do Výkonné rady ODS byli na základě nominací z regionů zvoleni: Jan Bürgermeister, Pavel Bém, František Laudát, Milan Cabrnoch, Jan Klas, Hynek Fajmon, Tom Zajíček, Jan Bauer, Miroslav Levora, Vladislav Vilímec, Jiří Červenka, Jaroslav Kubera, Jiří Šulc, Jiří Kittner, Oldřich Vlasák, Ivan Adamec, Václav Nájemník, Zbyněk Stanjura, ilan Balabán, Martin Říman, Ivan Kosatík, Petr Krill, Milan Venclík, Waltr Bartoš, Vlastimil Sehnal, Ctirad Otta, Ivo Strejček

Volby do Kontrolní a revizní komise ODS Do Kontrolní a revizní komise ODS byli na základě nominací z regionů zvoleni: Jan Krámek, Petr Kozák, Pavel Eybert, Jarmila Jakubcová, Nadka Krausová, Zdeňka Fröhlichová, Libor Slabý, Ivan Koutník, Rudolf Jonák, Jaroslav Krupka, Martin Major, Jan Kočí, Tomáš Šimčík, Miroslav Černý

Volby do Smírčího výboru ODS Do Smírčího výboru ODS byli na základě nominací z regionů zvoleni: Vladimír Klega, Jiří Buřič, Václav Kalina, Hynek Brom, Pavel Jančík, Milan Franc, František Weber, Josef Ježek, Ivo Toman, Josef Janotka, Přemysl Michálek, Marie Paděrová, Josef Slovák, Miloslav Palán

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 149

USNESENÍ XIII. KONGRESU ODS

149

USNESENÍ XIII. KONGRESU ODS Františkovy Lázně – 13.-15. 12. 2002

KONGRES OBČANSKÉ DEMOKRATICKÉ STRANY: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

7. 8.

9.

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.

Jmenuje čestným předsedou ODS pana Václava Klause Stanovuje počet místopředsedů na tři Volí předsedou ODS pana Mirka Topolánka Volí 1. místopředsedou pana Jana Zahradila Volí místopředsedy ODS pana Petra Nečase, paní Miroslavu Němcovou a pana Petra Bendla Volí členy Výkonné rady ODS ve složení: Jan Bürgermeister, Pavel Bém, František Laudát, Milan Cabrnoch, Jan Klas, Hynek Fajmon, Tom Zajíček, Jan Bauer, Miroslav Levora, Vladislav Vilímec, Jiří Červenka, Jaroslav Kubera, Jiří Šulc, Jiří Kittner, Oldřich Vlasák, Ivan Adamec, Václav Nájemník, Zbyněk Stanjura, Milan Balabán, Martin Říman, Ivan Kosatík, Petr Krill, Milan Venclík, Waltr Bartoš, Vlastimil Sehnal, Ctirad Otta, Ivo Strejček Volí náhradníky členů Výkonné rady ODS ve složení: Martin Kocourek, Jan Koukal, Juraj Thoma, Jiří Kalista, Jan Lami, Libor Ježek, Ladislav Libý, Zdenka Dvořáková, Radim Chytka, Petr Trojek, Josef Slovák, Václav Výborný Volí členy Kontrolní a revizní komise ODS ve složení: Jan Krámek, Petr Kozák, Pavel Eybert, Jarmila Jakubcová, Nadka Krausová, Zdeňka Fröhlichová, Libor Slabý, Ivan Koutník, Rudolf Jonák, Jaroslav Krupka, Martin Major, Jan Kočí, Tomáš Šimčík, Miroslav Černý Volí členy Smírčího výboru ODS ve složení: Vladimír Klega, Jiří Buřič, Václav Kalina, Hynek Brom, Pavel Jančík, Milan Franc, František Weber, Josef Ježek, Ivo Toman, Josef Janotka, Přemysl Michálek, Marie Paděrová, Josef Slovák, Miloslav Palán Schválil jednací řád Kongresu ODS Schválil volební řád Kongresu ODS Schválil zapisovatele: L. Hyská a N. Škodová Schválil ověřovatele: J. Zvěřina, J. Bürgermeister Schválil úvodní zprávu Václava Klause Schválil zprávu o činnosti VR ODS od ostravského kongresu Schválil zprávu kontrolní a revizní komise Schválil změnu stanov ODS Vzal na vědomí zprávu mandátové komise o usnášeníschopnosti kongresu Vzal na vědomí zprávu o činnosti Smírčího výboru ODS Vzal na vědomí zprávu o činnosti Poslaneckého klubu ODS Vzal na vědomí zprávu o činnosti Senátního klubu ODS

KnihaODS Kongres

150

27.3.2003 14:53

Stránka 150


22. Vzal na vědomí zprávu o hospodaření ODS za období 2001-2002 23. Volí návrhovou komisi ve složení viz zápis z jednání (předseda – H. Fajmon) 24. Volí mandátovou komisi ve složení viz zápis z jednání (předseda – M. Cabrnoch) 25. Volí volební komisi ve složení viz zápis z jednání (předseda – J. Pavlata)

KONGRES ODS PROHLAŠUJE: I. K činnosti Občanské demokratické strany: 1. schvaluje zprávu Václava Klause o dosavadní činnosti ODS a konstatuje, že jedenáctileté fungování ODS znamenalo zásadní přínos pro prosazení systému parlamentní demokracie a svobodného tržního hospodářství v České republice 2. vyzývá poslanecký a senátní klub ODS k důslednému prosazování opoziční politiky 3. vyzývá všechny své obecní a městské zastupitele k důslednému prosazování programu ODS a k omezování tzv. komunálního socialismu 4. vyzývá všechny členy ODS k získávání nových členů a k zakládání nových místních sdružení 5. ukládá VR ODS, aby v průběhu roku 2003 zpracovala návrh pravidel pro možnost přímé volby všech orgánů ODS i pro sestavování kandidátek pro všechny druhy voleb 6. ukládá VR ODS zajistit v následujících letech efektivní využití přebytku hospodaření formou vhodného a bezpečného investování 7. ukládá VR ODS zřídit stínovou vládu jako odborný oponentní orgán ODS ve smyslu Stanov článku 13, bod 2, písmeno m. 8. ukládá VR ODS zrušit odborné komise VR ODS a místo toho ukládá VR ODS zřídit kompetenční týmy stínových ministrů v návaznosti na vznik stínové vlády 9. konstatuje, že usnesení libereckého kongresu ODS ve věci vztahu mezi ODS a KSČM zůstává i nadále v platnosti II. K volbám prezidenta České republiky: 1. s potěšením přijal zprávu o tom, že poslanecký a senátní klub ODS jednotně nominovaly na funkci prezidenta České republiky pana Václava Klause 2. konstatuje, že pan Václav Klaus je jediným kandidátem ODS v nadcházejících nepřímých volbách prezidenta České republiky a bude jím i v případě eventuálního konání přímých voleb prezidenta 3. konstatuje, že z výše uvedených důvodů vylučuje podporu poslanců a senátorů ODS jakémukoliv jinému kandidátovi III. K Evropské unii: 1. konstatuje, že podmínky vstupu ČR do EU vyjednané současnou a minulou vládou jsou pro naši zemi nedůstojné a ponižující 2. ukládá VR ODS uspořádat ještě před datem referenda o přístupu České republiky k EU ideovou konferenci ODS k tomuto tématu

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

USNESENÍ XIII. KONGRESU ODS

Stránka 151

151

3. ukládá VR ODS zahájit co nejdříve proces výběru a přípravy kandidátů pro volby do Evropského parlamentu IV. K činnosti současné vlády: 1. konstatuje, že současná stejně jako předchozí vláda nezvládá privatizaci velkých podniků s majetkovou účastí státu 2. konstatuje, že současná vláda není schopna připravit a realizovat sociální a zdravotní reformu 3. konstatuje, že současná a předchozí vláda nezvládla reformu veřejné správy V. K boji s mezinárodním terorismem: 1. vyslovuje podporu úsilí USA a jejich spojenců v boji proti mezinárodnímu terorismu a vyzývá současnou vládu ke stejnému postoji 2. vysoce oceňuje příspěvek vojáků Armády České republiky k boji s mezinárodním terorismem

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 152

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 153

153

ZÁVĚR KONGRESU

ZÁVĚR KONGRESU ZÁVĚREČNÉ SLOVO VÁCLAVA KLAUSE Chtěl bych využít této chvilky, abych vám všem poděkoval, abych poděkoval všem členům ODS, že to se mnou vydrželi tak dlouho. Myslím, že to je obdivuhodný výkon a já bych vám všem zatleskal, kdybych mohl. Chtěl bych poděkovat těm, kteří byli mými nejbližšími spolupracovníky. Jak těm, kteří už dále nezůstanou ve vrcholných funkcích ODS minulého grémia – Mirkovi Benešovi a Ivanu Langerovi – tak těm, kteří tam zůstanou a povedou ODS dál. Chtěl bych opravdu poděkovat delegátům za to, že tento nelehký kongres, v lecčems zlomový, proběhl v dominantně převládajícím způsobem pozitivní a klidné atmosféře. Myslím, že to je velký a dobrý výsledek našeho jednání, které delegáti v každém případě zvládli, a to je dobře. Chtěl bych – ale on to jistě řekne pan nový předseda – poděkovat odstupující výkonné radě a dalším a myslím, že nesmíme zapomenout na naši manažerskou síť, na Hlavní kancelář, na Libušku Benešovou a všechny ty, kteří přispěli k tomu, že se kongres uskutečnil v tomto krásném místě a v tomto prostředí, které snad také přispělo k dobré atmosféře, která zde byla. Já bych chtěl popřát novému vedení v čele s Mirkem Topolánkem, aby uspělo. Chtěl bych poprosit všechny z vás, abyste je jako nové skutečně vedení přijali, ať už jste pro něj hlasovali nebo nehlasovali, aby bylo toto vedení přijato celou členskou základnou a mohlo se soustředit na to, co je jeho úkolem. Myslím, že v naší zemi budeme mít těchto úkolů v nejbližších týdnech a měsících více než dostatečně. Snad zde zanechávám určité dědictví, které, já doufám, bude plodně rozvíjeno a rozmnožováno, nikoliv projídáno, a to je asi to hlavní, co bychom si všichni vzájemně měli dopřát. Už jsem chtěl říci, že jsem někde říkal na sněmech, že sem už nikdy nepřijedu, že už budu mít volné soboty a neděle a bylo mě včas připomenuto, že jsem poslancem – tudíž jsem automaticky členem oblastního sněmu Prahy 8 a pražského regionu a asi také kongresu budoucího, takže se tak úplně vymlouvat a omlouvat nemohu. Opravdu myslím, že není třeba pronášet další patetická a vzletná slova. Já bych si opravdu přál, aby ODS šla dopředu, abychom se nenechali zneklidnit, abychom si nenechali diktovat svůj vývoj, své názory a svou personální základnu zvnějšku. Mám trošku strach, že se nám toto všechno právě v roce 2002 přihodilo. Buďme sví, protože to bylo naší hlavní devizou a poznáme to podle toho, jestli nám budou tleskat úplně všichni – i páni Peheové a další – nebo jestli nám pořád ještě někteří tleskat nebudou: To je velmi dobrý lakmusový papírek pro nové vedení. Já opravdu přeji Mirkovi Topolánkovi a nám všem, aby se ODS dobře dařilo. Děkuji.

KnihaODS Kongres

154

27.3.2003 14:53

Stránka 154


ZÁVĚREČNÉ SLOVO PŘEDSEDY ODS MIRKA TOPOLÁNKA Myslím, že je velmi složité po tak silném a emotivním zážitku, jako je projev čestného předsedy ODS Václava Klause, říkat něco dalšího. Přesto mi dovolte pár bodů. Samozřejmě i já bych chtěl poděkovat všem delegátům za velmi korektní průběh kongresu, všem kandidátům, těm co uspěli, i těm co neuspěli. Hostům, organizátorům, naší Hlavní kanceláři, manažerům. I zástupcům médií, kteří nás provázeli v tomto třídenním maratónu, Františkovým Lázním. Chtěl bych nyní pozvat k pultu paní starostku Libuši Chrástovou, která se nám postarala o takové prostředí, že kdyby Františkovy Lázně nebyly od Ostravy druhé nejvzdálenější město, tak bychom tu kongres dělali pokaždé. Děkujeme. Chtěl bych poděkovat i ředitelce lázní, která tady bohužel s námi není, paní Haně Hejdukové a řediteli tohoto komplexu. Samozřejmě stejně jako Václav Klaus musím poděkovat všem, kteří ve svých funkcích končí. Ať jsou to bývalí místopředsedové – Miroslav Beneš a Ivan Langer i bývalí členové Výkonné rady. Myslím, že v politice určitě nekončí, naopak. Řekl bych, že to pro ně je velká výzva. Přestože tady Václav Klaus není, chtěl bych mu poděkovat rovněž. Chtěl bych říci, že máme nového čestného předsedu a máme kandidáta na prezidenta. Mohu deklarovat jménem nového vedení ODS jednoznačnou podporu jeho kandidatuře. Musíme to dokázat. Musíme ho nechat zvolit prezidentem. Myslím, že nejdůležitější zprávou tohoto kongresu jsou nejenom výzvy k jednotě, ale i vůle jednotu v ODS udržet. Zaznívalo to od všech vystupujících. Petr Nečas prohlásil, že ODS musí z kongresu odjet jako jednotný politický subjekt, táhnoucí za jeden provaz. K tomu se hlásím a vzájemnou spolupráci nabízím nejen delegátům kongresu, ale celé členské základně. Zároveň počítám s vaši podporou a pomocí, abychom to zvládli. Jsme a budeme tým připravený se utkat se Špidlovými socialisty a tým připravený prosazovat pravicovou politiku na všech úrovních. ODS musí přesvědčit daleko více lidí, že je lepší alternativou než současná vládní koalice. Musí být evidentní, že jsme připraveni hájit a prosazovat zájmy našich občanů, naší země, před vstupem i po vstupu do Evropské unie. Nejen tím, že budeme bedlivě sledovat vyjednávání a to, co bylo dojednáno, a budeme to občanům vysvětlovat, ale i aktivním podílením se na přípravě našich kandidátů do voleb do Evropského parlamentu, které musíme vyhrát. Myslím si, že tento kongres ukázal, že není potřeba měnit nic ani na našich ideových kořenech. Já jsem s nadsázkou, i když ne příliš velkou, označil náš ideový základ „klausismem“. Je na co navazovat. Myslím si dokonce, že nejsme ani nervózní, ani nepřešlapujeme na místě. Domnívám se, že nové vedení je

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

ZÁVĚR KONGRESU

Stránka 155

155

schopno překlenout postklausovské období a profilovat naší stranu jako jedinou věrohodnou pravicovou alternativu. „Jediná pravá“ je moje heslo. Máme důležitý úkol – semknout pravicové voliče, abychom mohli vyhrát příští volby. Nabídneme spolupráci všem, kdo nesouhlasí s představami našich socialistů a komunistů. Nechci zapomenout na média. K oslovení voličů potřebujeme také média a dobrou komunikaci nejen navenek, ale i dovnitř strany. S médii počítáme, s médii neválčíme. Očekáváme korektní a profesionální spolupráci. Máme za sebou velmi náročný „supervolební“ rok. Příští rok, jak už to tak bývá, bude pro naši zemi neméně důležitý. Volby prezidenta a referendum o našem vstupu do Evropské unie. Doufám, že to zvládneme. Závěrem bych chtěl říci, že po třech dnech diskusí na kongresu, přelomovém kongresu a historických volbách, nám začíná hned zítra normální každodenní práce. Řekl bych po valašsky „tož poďme do toho!“. Popřál bych vám všem pěkné vánoční svátky, hezký nový rok a šťastnou cestu domů. Děkuji a těším se na společnou práci.

KnihaODS Kongres

27.3.2003 14:53

Stránka 156

XIII. kongres

Občanské demokratické strany 13.–15. 12. 2002 Františkovy Lázně

nabízíme pravici

Vydala Hlavní kancelář ODS Sněmovní 3, 118 00 Praha 1 tel.: 257 534 920 fax: 257 534 450 e-mail: [email protected] www.ods.cz

XIII. KONGRES ODS ODS. Nabízíme pravici. Františkovy Lázně, prosince 2002

Recommend Documents