LISTY ODS Informační bulletin Občanské demokratické strany
✍
9. února 2004
1
ÚVODNÍ SLOVO
Když do Evropy, tak s ODS! Vstupujeme do mimořádně obtížného volebního roku. V červnu budeme poprvé v naší historii volit do Evropského parlamentu. Na podzim obhajujeme vítězství ve volbách do krajských zastupitelstev, a zároveň nás čekají volby do jedné třetiny Senátu. Naším cílem nemůže být nic jiného než v tomto volebním klání uspět a potvrdit tak přízeň, kterou nám dnes věnují naši potenciální voliči. Výkonná rada ODS schválila výraznou většinou kandidátku do Evropského parlamentu, která se z pochopitelných důvodů nerodila snadno. Kandidátní listina s 24 mandáty je centrální, platná pro celé území naší republiky. Z toho vyplývá, že ne všechny regiony ODS mohou mít zastoupení na jistě volitelných místech. Proto bych chtěl požádat především ty, kteří by rádi viděli „svého“ kandidáta o nějaký stupínek výše, aby výsledek této nelehké diskuse nebrali jako osobní „křivdu“ – jakkoli těmto pocitům rozumím – a dokázali se soustředit na náš společný zájem evropské volby vyhrát. Čím výrazněji uspějeme, tím více našich lidí uplatníme v evropských
strukturách. A to i na jiných místech, než jsou posty europoslanců. Každý z kandidátů má proto šanci. I proto, že se již delší dobu snažíme do klíčových mediálních vystoupení prosazovat mnohem širší spektrum politiků ODS, než dříve. Členy stínové vlády jako odborníky na konkrétní rezortní otázky, stejně jako potenciální kandidáty do letošních trojích voleb jako nositele našeho kýženého vítězství. Činíme tak přirozeně a promyšleně, často na úkor členů grémia a mě osobně. Věříme však, že jde o správnou a perspektivní cestu. Letošní volební klání musejí být přece především referendem o současné vládě, referendem, ve kterém jí vysloví jasné Ne naši kandidáti, členové a voliči. Evropské volby jsou novým, dosud nepoznaným fenoménem. Bylo by velkou chybou spoléhat na to, že se zopakuje situace z loňského referenda, které při slabé účasti voličů vládní koalice de facto rozhodli potenciální voliči ODS. Volba konkrétních politických stran se může výrazně odlišovat od vůle angažovat
MIREK TOPOLÁNEK
se při vstupu do EU. Musíme to mít na paměti. Proto bude naším prvořadým úkolem přesvědčit voliče, aby nepovažovali svůj hlas pro vstup do Unie v referendu za dostatečné vyjádření jejich vztahu k formálnímu „návratu“ do Evropy. Riziko nízké volební účasti je velkou neznámou pro konečný výsledek! Zkušenosti z voleb do EP v členských zemích Unie ukazují, že v kampaních dominují vnitropolitická témata, zasazená do evropského rámce. I když je nyní ještě předčasné hovořit o detailech volební strategie, přesto je jisté, že podobný scénář se bude odehrávat do značné míry i u nás. Naším záměrem je přesvědčovat voliče, že ti, kteří si nevědí rady s řešením domácích problémů, nemohou důvěryhodně zastupovat zájmy našich občanů ani v Unii. Stačí se podívat, kolik současných potíží způsobila lidem nekompetentní vládní politika, pokrytecky a často neoprávněně se schovávající za harmonizaci s právem EU. Vláda touto volbou může dostat viditelný signál, že její politika není úspěšná. (pokračování na str. 3)
LISTY ODS
✍
2004/1
VOLBY DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU
Další „vážné” volby Schválením kandidátní listiny ODS definitivně odstartovala přípravy na červnové volby do Evropského parlamentu. Tohle politické klání se u nás koná poprvé. Nemáme s ním tudíž žádné zkušenosti, ovšem v této pozici jsou i všichni naši soupeři. Koneckonců, první volby se nám daří, vzpomeňme na první volby do Senátu v roce 1996 nebo na první krajské volby v roce 2000. V tomto okamžiku máme dobře našlápnuto a zbývající čtyři měsíce musíme společně věnovat úsilí, jak své pozice nejen neztratit, ale pokud možno ještě vylepšit. Když mne grémium ODS požádalo o manažování těchto voleb, uvědomil jsem si, že úspěch v nich stojí na dvou předpokladech: ■ plném zapojení členské základny do volební kampaně, ■ přesvědčení našich voličů, že stojí za to přijít k volebním urnám a podpořit kandidátku ODS.
2
Jak vidíte, oba klíčové parametry se tak trochu týkají docenění tohoto měření sil. Tato obava není vyvolána jen frustrací z posledního debaklu při doplňovacích volbách do Senátu na podzim loňského roku, kdy se naši voliči zachovali úplně stejně jako ti ostatní a svou absencí dali jasně najevo, co si o jejich významu myslí. Jsou tady i zkušenosti evropských zemí, které říkají, že zájem zdaleka nedosahuje standardu voleb do národních parlamentů. Připočtemeli faktor našich momentálně poměrně vysokých preferencí (alespoň ve srovnání se soupeři), pak máme pohromadě všechny předpoklady k jejich všeobecnému podcenění. Už slyším námitku – „ještě si nepamatuji volby, při kterých by někdo z představitelů ODS řekl, že nejsou pro nás důležité“. Ano, to je pravda. Pravdou zkrátka je, že pro politickou stranu jsou opravdu všechny volby důležité.
A když už zrovna ne pro jejich samotný výsledek, tak jako dobré vykopnutí míče do voleb následujících. Řekněme si jasně a bez vytáček, že právě o tom ty evropské jsou. Samozřejmě, že všichni přejeme našim kandidátům úspěch a budeme se radovat, když Českou republiku budou v Bruselu reprezentovat oni a ne lidé jako Zieleniec nebo Patočka. Ale dosah těchto voleb je daleko větší: Voliči zhodnotí „novou“ ODS. Když pomineme podzimní dva senátní obvody, tak to budou první volby v historii ODS, do kterých nás nepovede Václav Klaus! Je to první příležitost ukázat, že ODS není fanklub V. K., jak nás hanlivě ještě nedávno označoval každý druhý novinář. My to samozřejmě víme. Ale bude jen dobře, když se to dozvědí i ti ostatní. Voliči vystaví účet vládní koalici za její dvouleté fungování. Není asi třeba dlouze se rozepisovat, jak by vládu úspěch podpořil a jak ji neúspěch naopak oslabí. Výsledek letošních voleb (nejen jarních, ale i podzimních)
zásadně ovlivní parlamentní volby 2006. Voliči poprvé řeknou, jak vlastně vnímají postavení naší země vzhledem k EU. Referendum byl příliš černobílý akt, než abychom se z něj mohli dozvědět, jak lidé hodnotí postoje jednotlivých stran k EU. ODS nainvestovala obrovský politický kapitál do své vize ČR a EU. Jsme přesvědčeni, že je správný a pro ČR potřebný. Potřebujeme jej však potvrdit a není lepší příležitost, než evropské volby. Výsledky těchto voleb zkrátka významně ovlivní nedalekou budoucnost na vnitropolitické scéně a také schopnost a možnosti formulování politiky zahraniční. ODS u toho chce nejen být, ale jejím jedině možným cílem je oba procesy zásadně ovlivňovat a vést. Proto prosím a žádám Vás, členy ODS, abyste k nadcházejícím čtyřem měsícům přistoupili s plnou odpovědností a společně všichni přispěli k vítězství. MARTIN ŘÍMAN poslanec ODS, šéf volebního štábu
2004/1
LISTY ODS
Chceme hájit zájmy ČR v Bruselu, ne naopak Volby do Evropského parlamentu se na území ČR konají poprvé. Žádná česká politická strana s nimi nemá žádné zkušenosti. Zkušenosti s nimi nemají ani voliči – je to poprvé, kdy je celý stát jedním volebním okrskem, kdy každá politická strana staví pouze jednu kandidátní listinu s jediným celostátním lídrem. Pro ODS jsou však tyto volby „nové“ ještě z jiných důvodů – jsou to první celostátní volby bez dlouholetého předsedy ODS V. Klause, s novým vedením strany, uprostřed volebního cyklu, kdy ODS je poprvé ve své historii v čisté opozici. A ještě navíc, ODS je jedinou relevantní demokratickou stranou, která nesází na „huráevropanství“, ale na uvážlivý eurorealismus. Jak se ukazuje z průzkumů veřejného mínění, eurorealistická politika má podporu nadpoloviční části naší populace – pouze menšina dotázaných se označuje za eurooptimisty či euroskeptiky. To je dobré východisko pro formulaci naší pozice do evropských voleb. Výsledek evropských voleb je pro ODS důležitý z vnitroi zahraničněpolitického hlediska. Zkušenost ukazuje, že volby do Evropského parlamentu, zejména pokud se konají v mezidobí
řádných parlamentních voleb, jsou používány jako nástroj, kterým vždy alespoň část voličů vysílá signál stávající vládě. Dá se proto očekávat, že výsledek eurovoleb vystaví mj. vysvědčení současné vládní koalici a může tedy do značné míry reflektovat současnou vnitropolitickou situaci. Bylo by však chybou chápat tyto volby jen jako jako referendum o současné vládě. Jde o to, aby ODS dokázala – i ve světle současného zadrhávajícího se evropského vývoje – představit
(pokračování ze str. 1)
Situaci však nesmíme podcenit, protože vládní strany podniknou všechno možné i nemožné pro to, aby se nepotvrdil hrozivý propad jejich popularity, způsobující oslabování jejich už tak slabé soudržnosti. Podcenit nelze ani (bohužel) sílící komunisty a především ani spektakulární projekt Josefa Zieleniece. ODS bude v Evropě prosazovat totéž, co u nás doma: méně regulace – více svobody, méně daňové zátěže – více volného obchodu, méně drahého a kolabujícího „sociálního“ státu – více osobní aktivity, méně bruselské centralizace – více státní suverenity. Nenechme oslabit transatlantickou
svou vizi Evropy budoucnosti a vyslat voličům jasný vzkaz, že poslanci ODS jsou tu proto, aby hájili zájmy ČR v Bruselu, ne naopak. Studium všech našich dokumentů a volebních programů zpětně od roku 1992 ukazuje dvě pro nás velmi příznivé věci: jednak naše názory na evropskou integraci se na rozdíl od jiných nezměnily, zůstaly konzistentní. A za druhé, vývoj evropské integrace se v zásadě ubírá směrem, který jsme – mnohdy s velkým časovým předstihem – předpoví-
vazbu, Evropa se nesmí uzavírat okolnímu světu. Zároveň budeme zdůrazňovat, že na evropské půdě máme politické spojence. Jsme schopni s nimi spolupracovat a prosazovat naše společné názory. Musíme srozumitelně vysvětlit náš pohled na fungování ČR v rámci EU, přičemž nepodpoříme snahy oslabit pozice naší země oproti současnému stavu. Každá snaha mocensky a silově zvrátit poměry uvnitř EU nemůže vést k úspěchu, neboť Evropa je spojenectvím demokratických států často s protichůdnými zájmy a představami. Nepodpoříme dělení Evropy na „silné“ a „slabé“ , na „velké“ a „malé“, na „poslušné“ a „neposlušné“. Jde
dali, včetně mnoha problematických aspektů, které vycházejí na povrch až v současné době. Proto má ODS zejména v oblasti evropské integrace daleko větší potenciál důvěryhodnosti, než jiné subjekty. Hlavním soupeřem ODS v nadcházejících volbách nebudou levicové strany (ČSSD a KSČM), které budou bojovat o voliče samy mezi sebou. ale shluk malých stran (ED, SZ, US-DEU, SNK), tvářící se jako pravicová alternativa k ODS. Tato sestava bude mohutně podporována novináři a pražskými intelektuály a bude usilovat o volební zisk na náš úkor. Tyto strany a straničky však nemají žádnou skutečnou členskou základnu ani žádné stabilní voliče. Jsou v podstatě módním výstřelkem, který je schopen jednorázově posbírat hlasy těkajících voličů zejména ve velkých městech. Hlavní výhodou ODS, kterou je třeba zúročit, je stabilní voličská podpora. Při předpokládané relativně nízké účasti v eurovolbách je třeba zmobilizovat právě a především naše voliče. Pojďme do toho! JAN ZAHRADIL 1. místopředseda ODS lídr kandidátky do Evropského parlamentu
nám o rovnoprávné členství, jakkoli si uvědomujeme složitost evropské diskuse. Je jisté, že nám volební úspěch nespadne sám do klína. Platí to pokaždé a i nyní musím opakovat, že my všichni musíme velmi tvrdě pracovat, abychom nepromrhali voličskou přízeň. Vysoké volební preference na jedné straně působí lichotivě, na druhé straně se mohou stát pastí, na jejímž konci může čekat mrazivé procitnutí. Nenechme se jimi v žádném případě ukolébat! Právě začínáme. Bez Vaší pomoci to však nepůjde a úspěch našich kandidátů bude úspěchem nás všech! MIREK TOPOLÁNEK předseda ODS
3
LISTY ODS
✍
2004/1
AKTUÁLNÍ POLITIKA
Nebezpečná volební past Vladimír Špidla chystá změnu volebního zákona. Byla vytvořena koaliční skupina (Kasal, Gross, Němec), která má návrh připravit. Premiér chce, aby zákon více odpovídal principu poměrného zastoupení. Stanislav Gross upřesňuje: „Budeme jednat o úpravě pětiprocentní hranice, směrem dolů.“ S nápadem přichází vláda v době, kdy si sama na sobě ověřuje, jak je obtížné sestavit v dosavadním poměrném systému silnou, akceschopnou a programově blízkou koalici. Vláda musí vědět, že cesta z tohoto volebního patu vede pouze opačným směrem. Tedy prosazováním většinových prvků, nejlépe však čistého většinového volebního systému. Navrhujeli snížení povinné hranice pro vstup politických stran do PSP, navrhuje dokonalé zablokování vládnutí v naší zemi. Navrhuje nekonečný sled vládních tahanic, přehlídku neúnosných programových kompromisů, v nichž spolehlivě utopí síly nutné ke zvládnutí našeho vstupu do EU, k neodkladné reformě důchodového
systému, k vyřešení krize ve zdravotnictví či zlepšení fungování justice. To všechno půjde stranou, prosadí-li koalice svůj návrh a pro vstup do PSP bude stačit méně než dosavadních 5 %. Proč to tedy premiér chce? ● Odvádí pozornost od témat, s nimiž si jeho vláda neví rady. ● Získává absolutní poslušnost koaličních partnerů pro své další záměry (majetková přiznání, zvyšování daní). US jistě pochopí svou šanci. Kývne-li premiérovi i na ty nejlevicovější nápady, doufá, že při snížení hranice se do Sněmovny ještě dostane. ● ČSSD hodlá vládnout na principu politické korupce. Experimentálně si v tomto volebním období na US ověřila, že je to snadné. Čím menší strana, tím větší vazal. US nemá síť členské základny, která by korigovala své vládní exponenty v jejich prosté výměně vládních křesel za program strany. US je vůči premiérovi poslušnější, než samotní členové ČSSD.
Snížením hranice pro vstup do PSP otevírá dokořán dveře sládkovcům, Štěpánovým extrémním komunistům, stranám, kde se pojídají brouci či dalším, které budou možná stejně nebezpečné. Na pozadí těchto extremistických proudů může začít premiér znovu obhajovat před veřejností tezi, že ČSSD zemi prospívá. Z toho vyplývá závěr: Premiérovi jde více o profit ČSSD než o budoucnost naší země. US udělá cokoli, co jí dává šanci na přežití. Musí vědět, že ji premiér používá jako užitečného prostředníka pro své cíle. Tato papírově pravicová strana klidně umožní změnou vo-
●
lebního zákona vznik potenciálně velmi levicové vlády. Jestli se výrazně neozve KDU, nese největší díl zodpovědnosti za obnovený vstup extremistů na politickou scénu. Ona jediná má totiž jak vládní vliv, tak členskou základnu, která by měla zareagovat. ODS všemi prostředky bude hájit a prosazovat takové volební zákony, které umožní vznik silných vlád, které budou schopny garantovat rozvoj naší země v budoucnosti, dají naději mladé generaci a jistotu slušného života generacím starším. To zůstává naší prioritou. MIROSLAVA NĚMCOVÁ místopředsedkyně ODS místopředsedkyně PSP
Body nejsou nejlepším řešením Snad neexistuje takový bodový systém, aby se do něj nedalo zpětně zasahovat, a aby se nedalo nějaký ten bod umáznout. Samotný bodový systém přitom nevyřeší otázku četnosti kontrol na silnicích. Mnohem efektivnější by bylo posílit řady dopravní policie, lépe je vybavit a lépe zaplatit. Další diskutabilní stránkou bodového systému je navrhovaný počet bodů za jednotlivé přestupky. S velkými rozpaky pohlížím na shodu například v držení mobilního telefonu a nezastavení na stopce. Tento systém bych určitě ještě přehodnotil. Jsem velkým zastáncem posílení role dopravní policie a důsledného a nekompromisního trestání především opilosti, drzosti a arogance za volantem. Patří sem například předjíždění a nepřiměřená
4
jízda v nepřehledných úsecích i bezohledné parkování na křižovatkách ulic ve městě. Haló akce jako byl Kryštof nemůže být záležitostí pár týdnů v roce, ale celoroční akcí. Nesmí být pouhým nástrojem ke zviditelnění politiků, ale musí ukázňovat naše řidiče. Opatření ke zvýšení bezpečnosti na našich silnicích musí být komplexem jednotlivých kroků. Kromě výše uvedených sem patří zúžení prostoru pro korupci a přísnější technické požadavky. Policie by neměla při udělování pokut vybírat přímo peníze. Při přestupku by pokutu udělila a řidič by ji zaplatil úřadu. Pod přísnějšími technickými požadavky myslím například povinnost svítit za jízdy po celý rok, nebo zavést povinnost mít v zimním období zimní pneumatiky. Bohužel se velmi často na silnicích objevují
automobily, o jejichž technickém stavu se dá úspěšně pochybovat. K bezpečnosti silničního provozu musí také přispět lepší stav našich silnic. Ty mimo jiné ničí i přetěžované nákladní automobily. Kamiony v mezinárodní přepravě vědomě přetěžovány nejsou – řidiči vědí, že na hranicích budou muset na váhu. Mnohem horší je to ale ve vnitrostátní přepravě. Zde kontroly přetíženosti jsou spíše výjimkou a podle toho to také na českých silnicích vypadá. O vyjetých kolejích na vozovkách ví určitě každý řidič své. Proto také Středočeský kraj zakoupil váhu a společně s dopravní policií bude přímo na silnicích kraje vážit ty nákladní automobily, u nichž je patrné, že jsou přetížené. Jsem přesvědčen, že plán a konkrétní opatření jak snížit nehodovost na našich silnicích, nemůže být zá-
ležitostí jen jednoho ministerstva – ať již dopravy, nebo vnitra, nebo jedné složky (policie), ale koordinovaným úsilím všech těchto vyjmenovaných institucí, a také jednotlivých krajů. Právě kraje mohou ve spolupráci s dopravní policií učinit pro bezpečnost na našich silnicích mnoho. Ale je také faktem, že kraje vůči státním složkám – tedy i dopravní policii – nemají žádnou pravomoc, a vše je tedy na dobré vůli a spolupráci krajské správy dopravní policie a krajského úřadu, na jejich vůli a schopnosti dohodnout se na spolupráci. Již zmíněný příklad vážení přetížených aut na silnicích Středočeského kraje je podle mne dokladem, že takováto spolupráce je možná. PETR BENDL místopředseda ODS hejtman Středočeského kraje stínový ministr dopravy a spojů
2004/1
LISTY ODS
ODS má odpovědnost vůči svým voličům Vláda představila návrh reformy důchodového systému na principu NDC (příspěvkově definovaný systém založený na virtuálních účtech), který nazývá švédským modelem. ODS jako zodpovědná politická síla nemůže tento model podpořit, protože je pro ČR nevhodný, jeho zavedení je náročné na čas a znamená odklad potřebných změn důchodového systému. ODS odmítá koncept virtuálních účtů, protože znamená skryté zadlužení. Je velmi snadné a laciné vytvářet u poplatníků dojem, že získají nárok na relativně vysoké (ve skutečnosti však pouze virtuální neboli zdánlivé) důchody v budoucnu. Stavy na virtuálních účtech nejsou totiž ničím kryté. Vládní návrh postrádá základní systémové prvky, které by uváděly systém do rovnováhy. Na jedné straně vláda předstírá,
že zavádí princip zásluhovosti a slibuje zvýšení důchodů lidem s vyššími příjmy. Na straně druhé lidem s nižšími příjmy, kteří si nenaspoří nic nebo si naspoří málo, slibuje „minimální důchod“. V horizontu desítek let počítá s výrazným nárůstem míry důchodového přerozdělování měřeno podílem vyplacených důchodů na HDP. ČR má už dnes jedny z nejvyšších odvodů na důchody na světě. Málokdo si uvědomuje, že se odvody od 1. 1. 2004 ještě zvýšily z 26% na 28% hrubé mzdy. Vysoké odvody způsobují vysokou cenu práce a tím i snížení konkurenceschopnosti našich firem. Proto ODS navrhuje systém rovného důchodu pro všechny, který umožní v dlouhodobém horizontu odvody na důchody snížit. Systém snižuje míru zasahování státu do života občanů a přitom zabezpečuje dosta-
tečný standard pro lidi s nižšími příjmy. Zároveň lidem s vyššími příjmy nabízí slevu na pojistném na důchodové zabezpečení a vytváří tak prostor k dodatečnému soukromému zabezpečení. ODS neprosazuje povinné spoření do soukromých fondů, protože by se nejednalo o žádnou úsporu a poplatník by zůstal zatížen odvody jako dosud. Navíc povinnost přispívat do fondů by znamenala povinnou garanci státu. Kdyby stát nutil občany povinně peníze ukládat, nesl by odpovědnost za jejich úspory. Občan sám by si měl svobodně zvolit, jak se svými ušetřenými penězi naloží. Pro mnoho lidí může být mnohem atraktivnějším zabezpečením na stáří koupit si dům nebo vychovat hodně dětí. Dalšími možnostmi jsou penzijní připojištění, životní kapitálové pojištění, investiční fondy
(akciové, dluhopisové, realitní), bankovní úspory, apod. Již za Klausových vlád byl de facto nastartován přechod k rovnému důchodu. Vznikla základní legislativa pro vznik soukromých finančních nástrojů dlouhodobého investování. Důchody konvergovaly k rovnému důchodu, když docházelo v čase k posilování základní složky důchodu a oslabování variabilní složky. Koncept rovného důchodu měla ODS v roce 2002 ve svém volebním programu. Proto má odpovědnost vůči svým voličům navrhnout rozumný a udržitelný model důchodového zabezpečení. Tím je právě rovný důchod doprovozený skutečnou slevou na pojistném. ALENA PÁRALOVÁ poslankyně ODS, stínová ministryně práce a sociálních věcí
Ministerstvo školství opět nepřekvapilo Usilování o změnu zákonů, upravujících předškolní, základní, střední a vyšší vzdělávání, trvá už více než 6 let. První pokus z dílny ČSSD však byl pro vážné koncepční vady odmítnut. Dalo by se očekávat, že ministryně Buzková se z chyb svého stranického předchůdce poučí. A protože věcně problematice nerozumí, bude naslouchat a nechá si poradit. Nestalo se tak. Legislativní inovace, kterou po více než roce a půl představila, je podobná, ne-li horší než návrh předchozí. A rovněž příčiny jsou podobné. Návrh připravila jen úzká skupina, vybraná podle určité názorové spřízněnosti. Veřejná diskuse nad cíli a hlavními zásadami se nekonala. A dokonce ani na zásadní připomínky ostatních resortů, krajů, profesních asociací a školských odborů nebylo ministerstvem reagováno. Z mnoha vážných nedostatků jsou klíčové zejména tři:
Východisko zpracovatelů, že nad blahem občana má bdít úředník. Jen on má být proto nadán pravomocemi a možností volby. Názor rodiče, kde a jak se mají jeho děti vzdělávat nebo názor ředitele školy, jak vyhovět jejich přáním a potřebám, je bez posvěcení úřadu považován za nevýznamný. Nástrojem vlivu byrokratů jsou kvóty pro školy, povolování kde čeho, množství hlášení, výkazů a návrhem vynucených žádostí. ● Způsob státní finanční podpory vzdělávání. Jejím účelem nemá ●
být vzdělávací služba, ale zejména plánované počty učitelů a jejich platové tarify. Mluví se sice o normativech, ale současně se předpokládá, že mohou být v různých krajích různé a v rámci přerozdělovacích procesů dále deformované. Navíc vzdělávání ve škole jednoho zřizovatele má být hodno podpory větší než totéž vzdělávání ve škole jiné. Ale nejen to. Dokonce i vzdělávání handicapovaných žáků má být podporováno různě nikoli podle potřeb, ale podle typu zvolené školy.
● Automatický předpoklad, že státem uznaný doklad o dosaženém vzdělání má být vydáván jen těm, kteří znalosti a dovednosti získali chozením do školy. To, že někdo něco prokazatelně umí a že to bylo ověřeno stejnou zkouškou, které jsou podrobováni žáci škol, není podle zákona důležité. Rozhodující je absolvovat všechny ročníky školního vzdělávání. Možnost získat další vzdělání v průběhu života je tím znesnadněna, ne-li znemožněna. Takový návrh proto nemůže ODS podpořit. Je vystavěn na špatných základech. Vrací do školství centralismus, vytváří neomezený prostor pro byrokracii, omezuje volbu občana a samostatnost škol. A protože ČSSD není zřejmě schopna překročit svůj socialistický stín, je ODS připravena k veřejné diskusi představit návrh vlastní. WALTER BARTOŠ poslanec ODS stínový ministr školství
5
LISTY ODS
✍
2004/1
STÍNOVÁ VLÁDA
Kvalitní právo, pružné soudy Modrá šance pro právo a spravedlnost V roce 1998, kdy se dostala k moci vláda Miloše Zemana, dostal náš právní řád výraznou ránu v podobě tzv. „legislativní smršti“, ve které se spíše než na kvalitu právního předpisu hledělo na rychlost, s jakou byl přijat. Výsledkem šestiletého vládnutí ČSSD je tak právní řád, který se právnímu řádu demokratického právního státu podobá jen vzdáleně. ODS je rozhodnuta v případě převzetí vládní odpovědnosti provést především taková opatření, která v konečném důsledku povedou k zpřehlednění a „pročištění“ právního řádu – sníží tempo legislativního procesu se zaměřením na kvalitu legislativních návrhů, provede inventuru platného práva a pokusí se zrušit nadbytečné právní předpisy, dokončí rekodifikace obchodního a občanského zákoníku a zjednoduší předpisy upravující řízení před soudy. Soudy po šesti letech vlády ČSSD rozhodují pomalu, v jejich činnosti lze vysledovat výrazné lokální výkyvy a vlády ČSSD nebyly a nejsou schopny řešit problémy české justice a prosadit ucelenou reformu, která by zrychlila a zkvalitnila činnost soudů.
ODS proto navrhuje soubor komplexních a dílčích opatření, které v konečném důsledku povedou k potřebnému zkvalitnění a zrychlení činnosti české justice. Domníváme se, že bude nutné řešit problémy především v oblasti výběru, přípravy a vzdělávání nových soudců a jejich kárné odpovědnosti, v oblastech nedodělků a délky soudních řízení, struktury obecného soudnictví, postavení ministerstva spravedlnosti a státní správy justice a v oblasti reformy procesních předpisů. Nová koncepce výběru a přípravy budoucích soudců musí být založena na zpřísnění podmínek pro výběr justičních čekatelů a na zkvalitnění justiční praxe. Hlavní hodnotou vzdělávání budoucích soudců by měla být jejich příprava na samostatné a odpovědné rozhodování. Samozřejmostí a bytostným zájmem každého soudce by mělo být jeho celoživotní soustavné vzdělávání. Domníváme se také, že by bylo vhodné uvažovat o posílení odpovědnosti soudce za výsledky jeho práce, ODS tak bude prosazovat posílení kárné odpovědnosti soudců a zavede pořádkové lhůty pro meritorní rozhodnutí jako měřít-
25 20 15 10 5 0
Průměrná délka soudních řízení v I. instanci ve věcech trestních, řízení před krajskými soudy coby soudy prvního stupně (v měsících)
6
35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 17,40% 20,20% 23,30% 25,30% 29,30% 35,00%
Podíl případů trvajících déle než 2 roky na celkové agendě krajských soudů, trestněprávní agendě, prvostupňové řízení ko pro posuzování neodůvodněných průtahů v soudním řízení. Délka soudních řízení je jedním z nejpalčivějších problémů současné justice. ODS navrhuje systémová řešení zaměřená na zrychlení činnosti justice a to především v podobě změny procesních předpisů a reformy vnitřní organizace práce soudů. Soudci by například měli být osvobozeni od administrativních činností a měli by tak mít možnost zaměřit se na vlastní rozhodovací činnost. V problematických regionech s největším počtem soudních nedodělků pak navrhujeme jednorázové navýšení stavu soudců a to především z řad tzv. „soudců juniorů“. ODS nebude na rozdíl od „reformátorů“ z řad ČSSD prosazovat ukvapené a hlouběji nepromyšlené zásahy do stávající struktury soustavy soudů a státních zastupitelství. Stejně tak nepředpokládáme dalekosáhlé změny v základních parametrech státní správy soudnictví, jako je například zřízení speciálního orgánu, na nějž by byly přesunuty některé kompetence ministerstva spravedlnosti. Naší snahou bude především zefektivnit již existující systém státní správy justice.
Při reformě procesních předpisů bude ODS vycházet ze zásady, že soudní rozhodnutí, k němuž se dospěje rychle, je většinou lepší, i když možná ne zcela dokonalé po věcné stránce, než „absolutně spravedlivé“ rozhodnutí, které přijde po několika letech, kdy už pro účastníky sporu prakticky ztratí význam. Soudní řízení by se mělo stát pro účastníky srozumitelnější. Nemělo by se mít formu formalizovaného sledu vyjádření jednotlivých stran a soudce, nýbrž soudcem řízeným rozhovorem stran se soudem. Bude také nutné zefektivnit systém doručování soudních obsílek, zjednodušit současný způsob protokolace řízení a změnit způsob určení výše soudních poplatků tak, aby jejich výše více odpovídala složitosti případu a počtu úkonů, které musí soud provést. ODS také navrhuje změny v oblasti výkonu rozhodnutí a exekuce či v řízení před obchodními rejstříky, jejichž důsledkem by mělo být jejich celkové zjednodušení a zefektivnění. JIŘÍ POSPÍŠIL poslanec ODS stínový ministr spravedlnosti Více na www.ods.cz
2004/1 ZPRÁVY, KOMENTÁŘE
DANIELA FILIPIOVÁ
Fiasko vládní koalice v nájemném V minulých dnech byla veřejnosti s velkou slávou oznámena „průlomová“ dohoda mezi ministry Sobotkou a Němcem o dalším postupu při regulaci nájemného. Zákon o nájemném, který již přes rok leží v Poslanecké sněmovně a nezískal si ani podporu samotných koaličních poslanců, má být nyní narychlo modifikován na základě principu trojnásobného zvýšení regulovaného nájemného o 10%. Takové řešení má však hned několik vad: ● Z věcného hlediska je návrh špatný, protože představuje plošné navýšení regulovaného nájemného bez ohledu na lokalitu bytu. Rozdíly mezi černými, tedy tržními nájmy jsou v rámci ČR již dnes dobře patrné a desetiprocentní zvýšení tyto rozdíly jenom zachová. Přetrvává tak základní problém bytové politiky u nás, a to je skrytá dotace pro uživatele nájemních bytů ze strany majitelů domů, ale i (díky daňovému systému) ze strany státu. Nadále tak zůstává faktem, že část obyvatelstva se nepřímo cestou svých daní podílí na zajištění levnějšího bydlení pro druhou část. Sociální aspekty bydlení by neměly být řešeny na úkor pronajímatelů, ale socialistická vláda již dávno měla předložit zákon o sociálním příspěvku na bydlení, který by podle spravedlivých kriterií pomohl řešit bytovou situaci skutečně sociálně potřebným. ● Z právního hlediska je návrh stejně problematický jako původní Sobotkova verze. Je zřejmé, že pokud jakýkoli zákon o nájemném nebude respektovat výrok Ústavního soudu o nutnosti zajistit pro pronajímatele alespoň příjem nutný pro údržbu a opravy domu, hrozí opět jeho zrušení.
Složení Ústavního soudu se od posledního nálezu změnilo, avšak věřím, že dikce nálezu je pro samotný soud nadále závazná. Díky tomuto nálezu byla zrušena vyhláška o regulaci nájemného, a tak v současné době neexistuje žádný právní předpis kromě obecných norem, který by regulaci upravoval. To dává příležitost k soudnímu řešení, neboť při neshodě pronajímatele a nájemce o výši nájemného může tuto shodu nahradit svým rozsudkem soud. Pronajímatel musí prokázat, že výše nájemného nestačí na potřebné výdaje spojené s provozem domu. První soudní kauzy již začaly, a tak by bylo možná lepší, kdyby namísto dalšího pokusu o stanovení nájemného zákonem, byl dán prostor k precedenčnímu rozhodnutí soudu. ● Z procedurálního hlediska bude zajímavé pozorovat, jak si vláda poradí s existujícím Sobotkovým návrhem, který ve Sněmovně pořád leží, protože ani poslanci samotné ČSSD nebyli na výboru ochotni osvojit si tak nestandardní pozměňovací návrh a prakticky během projednávání předělat celou předlohu do podoby nové 10% dohody. Spíše lze očekávat velmi složitou procedurální situaci a vláda by měla co nejdříve všechny tyto návrhy stáhnout a zahájit práce na zákonu o sociálním příspěvku na bydlení. Teprve jeho existence umožní skutečnou deregulaci nejen v cenové oblasti, ale i v oblasti ustanovení občanského zákoníku, který stále více práv dává nájemcům než majitelům domů. PETR GANDALOVIČ primátor Ústí nad Labem stínový ministr pro místní rozvoj
Nový dům HK ODS naleznete na Jánském Vršku v malebných uličkách Malé Strany jen pár kroků od Nerudovy ulice. Nově zrekonstruovaný objekt stojí zhruba pět set metrů od původního sídla Hlavní kanceláře ODS.
Pohled ze zahrady Pohled od Nerudovy ulice
MÍSTOPŘEDSEDKYNÍ PARLAMENTNÍHO SHROMÁŽDĚNÍ RADY EVROPY Rada Evropy (RE) vznikla 5. května 1949. Má 45 členů a skládá se z Výboru ministrů, na jehož schůzích jsou dosahovány dohody o společných akcích vlád, z Parlamentního shromáždění, které předkládá návrhy na nové aktivity a obecně slouží jako parlamentní fórum a z Kongresu místních a územních orgánů. Hlavou Rady Evropy je generální tajemník (v současnosti pan Walter Schwimmer), který je volen Parlamentním shromážděním na dobu pěti let. Rada Evropy za dobu své činnosti uzavřela mnoho mezivládních úmluv a dohod. Organizace podporuje spolupráci při zvyšování úrovně vzdělání, ochraně městských a přírodních prostředí, v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví, sportovních a mládežnických aktivit, rozvoje místní demokracie, slaďování legislativy. Výbor ministrů je rozhodovacím orgánem RE a skládá se z ministrů zahraničních věcí členských států. Výbor ministrů stanoví, jaká opatření budou přijata na základě doporučení Parlamentního shromáždění a Kongresu místních a územních orgánů Evropy. Ministři zahraničí členských států se scházejí nejméně dvakrát ročně, aby posoudili politické otázky a stav evropské spolupráce a dali činnosti RE politický stimul. Rozhodnutí Výboru ministrů se předkládají vládám členských států formou doporučení, případně evropských úmluv a dohod, které se stanou závaznými pro ty členské státy, které je ratifikují. Parlamentní shromáždění je poradním orgánem RE.Tvoří jej 626 volených zástupců členských národních parlamentů (313 delegátů a 313 náhradníků). Velikost parlamentních delegací závisí na počtu obyvatel příslušné země. V delegacích by měly být zastoupeny všechny hlavní národní politické strany. Ve Shromáždění se vytvořilo pět politických skupin. ODS je členem Evropského demokratického uskupení. Plenární zasedání Parlamentního shromáždění se konají čtyřikrát ročně v jednacím sále Paláce Evropy ve Štrasburku. V čele Parlamentního shromáždění je jeho předseda (v současnosti pan Peter Schieder) a 19 místopředsedů. Na postu místopředsedů se vždy po roce střídají zástupci jednotlivých delegací. V letošním roce připadlo místo v předsednictvu na ČR. Na post místopředsedy byla navržena předsedou české delegace u RE panem poslancem Miroslavem Ouzkým senátorka ODS Daniela Filipiová, a poté schválena ostatními členy delegace. Dne 26. ledna byla tato volba stvrzena na plenárním zasedání Parlamentního shromáždění.
7
poznámka
✍
LISTY ODS
kandidátka ODS do EP
LISTY ODS 1. Zahradil Jan (41 let), poslanec, 1. místopředseda ODS 2. Duchoň Petr (47), primátor Brna 3. Ouzký Miroslav (45), poslanec 4. Fajmon Hynek (36), poslanec 5. Škottová Nina (57), docentka Palackého Univerzity Olomouc, farmakoložka 6. Strejček Ivo (42), pedagog a překladatel 7. Vlasák Oldřich (48), primátor Hradce Králové 8. Cabrnoch Milan (41), poslanec 9. Knížátko Ivan (45), fyzik 10. Zvěřina Jaroslav (61), poslanec 11. Vostracký Zdeněk (63), rektor ZčU Plzeň, profesor 12. Úlehla Tomáš (39), primátor Zlína 13. Nedvědová Veronika (41), poslankyně 14. Zámečník Jaroslav (37), člen Rady Libereckého kraje 15. Sequens Luděk (36), starosta Nejdku 16. Kazda Antonín (31), advokát 17. Plecitý Petr (33), radní Prahy 4 18. Trinerová Kateřina (29), ekonomická poradkyně 19. Sefzig Luděk (47), senátor 20. Kalus Jaromír (56), ředitel muzea 21. Karamazov Simeon (41), vysokoškolský učitel 22. Šlemr Jan (37), řídící pracovník 23. Bartoň Jan (53), vedoucí filiálky 24. Šulc Jan (60), diplomat
Informační bulletin LISTY ODS vydává Občanská demokratická strana Jánský Vršek 13, 118 00 Praha 1 IČO 16192656 připravuje tisková sekce ODS e-mail:
[email protected] www.ods.cz registrace u MK ČR E 12908
8
2004/1
✍
USNESENÍ VÝKONNÉ RADY ODS ZE DNE 19. 1. 2004
● VR ODS volí lídrem kandidátky do EP Jana Zahradila. ● VR ODS schvaluje kandidátku do EP v tomto složení: viz kandidátka ODS. ● VR zmocňuje grémium ODS doplnit kandidátku do EP náhradníky. ● VR ODS považuje vládní koalicí deklarovaný záměr provést změny ve volebním zákonu za krok zpět. Česká republika opakovaně (po několik volebních období) trpí neexistencí silných většinových a programově ucelených koalic. Záměr vládní koalice tento kritický stav jen prohlubuje, neboť směřuje jen
k dalšímu rozmělnění české politické scény. ● VR ODS konstatuje dlouhodobou pevnost názorů ODS na podobu volebního systému – prostý většinový s jednomandátovými obvody. ● VR ODS vyslovuje připravenost ODS podílet se na změnách volebního systému, které povedou ke vzniku silných, většinových a programově blízkých vlád. Jen takové vlády budou schopny provést skutečné a tolik potřebné reformy – veřejných financí, důchodového a sociálního systému a zdravotnictví. A to jsou kroky, které naše země
PROHLÁŠENÍ MÍSTOPŘEDSEDY ODS A STÍNOVÉHO MINISTRA OBRANY PETRA NEČASE K VLÁDNÍMU NÁVRHU NA VYSLÁNÍ VOJÁKŮ ARMÁDY ČR DO AFGHÁNISTÁNU ZE DNE 22. 1. 2004 ODS podporovala a podporuje vojenské operace mezinárodní koalice v Iráku a Afghánistánu. Proto jsme také v příslušných hlasováních s vysláním našich jednotek souhlasili. Bez tlaku a hlasů ODS by jednotky AČR v těchto oblastech nepůsobily. Vláda však naprosto rezignovala na přesvědčování vlastních poslanců a dopředu počítá s tím, že chybějící hlasy pro vyslovení souhlasu s vysláním dodá opoziční ODS. ODS je připravena podpořit vyslání vojenské jednotky do Afghánistánu za následujících podmínek: 1. ODS je přesvědčena, že v možnostech AČR je počítat maximálně se dvěma paralelně vedenými zahraničními operacemi. Stejný názor vyslovila i vládní armádní koncepce. Požadujeme od vlády plán restrukturalizace zahraničních misí v průběhu roku 2004. 2. Navrhovaná jednotka speciálních sil je součástí vojenské zpravodajské služby. Zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, nedovoluje použití této jednotky především v bojové operaci směřující k eliminaci teroristů. Proto požadujeme vyjmutí jednotky z rámce operační struktury vojenského zpravodajství. 3. Vláda doloží, že AČR má dostatek kvalifikovaného a vycvičeného personálu pro zajištění tří rotací v této operaci. Nikdo v tuto chvíli neví, zda v následujících měsících nedojde ke zhoršení bezpečnostní situace, která si vyžádá prodloužení pobytu naší jednotky nad rámec 4-6 měsíců či přímé posílení početních stavů jednotky. Nebudeme asistovat u potupného stažení jednotky z důvodu nedostatku personálu tak, jak se tomu stalo u vojenské nemocnice v Basře. 4. Vláda určí konkrétní kapitoly státního rozpočtu a konkrétní finanční částky, které umožní financování této operace, a to potenciálně až do konce roku 2004. Nespokojíme se s neurčitými přísliby, že teprve v průběhu operace najde ministerstvo financí další rozpočtové zdroje pro její financování. To by byl nezodpovědný přístup. Výše vyřčené podmínky jsou kategorickým a nepřekročitelným minimem pro naši podporu vládního návrhu. Bez jejich splnění ke dni projednávání návrhu v PSP ČR ODS návrh nepodpoří.
potřebuje a kterých tato vláda není schopna. ● VR ODS konstatuje, že vládou připravený návrh školského zákona je postaven na špatných principech. Jeho možné schválení by zhoršilo nabídku a kvalitu vzdělávání pro občany v České republice, proto ODS tento návrh v žádném případě nepodpoří. ● VR ODS konstatuje, že ČSSD porušila svůj slib jednat s ODS o kandidátovi na EU komisaře a nyní bez diskusí prosazuje bývalého ministra Kužvarta. Tento postup potvrzuje, že premiér Špidla o diskusi s opozicí ve skutečnosti vůbec nestojí.
IVAN LANGER NAVRHUJE TVRDŠÍ POSTIH PACHATELŮ ÚTOKŮ NA OSOBY, ZASAHUJÍCÍ V KRIZOVÝCH SITUACÍCH Oproti deklarovaným prohlášením vládních politiků, že je třeba něco učinit s problémem rostoucích útoků na osoby, které zasahují v krizových situacích (záchranáře, zdravotníky, hasiče), připravila ODS konkrétní řešení novely zákona, jež uvedenou problematiku skutečně řeší. Stínový ministr vnitra Ivan Langer dne 20. 1. 2004 předložil návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č.140/1961 Sb. Tento návrh se pokouší pomoci postiženým lepší právní ochranou, zejména tvrdším postihem pachatelů. A to tak, že rozšiřuje institut „přitěžujících okolností“, ke kterým soud přihlíží při výměře trestu, a to směrem ke zpřísnění trestu ukládaného pachateli. Navrhovaná novela zákona je formulována natolik obecně, aby nezužovala okruh osob, podílejících se na záchraně života, zdraví a majetku jen na profesionální záchranáře, zdravotníky a hasiče, nýbrž aby umožnila vyšší stupeň právní ochrany každé osobě, která prokáže vysokou míru svých morálněvolních vlastností a rozhodne se pomoci občanům v nouzi.
Informace o plesu ODS 2004 Celorepublikový ples ODS se koná v pátek 26. března 2004 od 19.00 hodin ve všech sálech Žofína na Slovanském ostrově v Praze 1. Jde o velkou společenskou akci, kterou pořádá ODS především pro sebe a své milé hosty z řad dlouholetých podporovatelů a přátel.V loňském roce se tato akce setkala s mimořádným ohlasem a stává se tudíž pravidelnou akcí kalendáře ODS. Na plesu vystoupí řada významných umělců: kupř.: Felix Slováček se svým orchestrem a s jeho sólisty, Ladislav Kerndl, Black Milk, Pavel Sedláček a Cadillac, Cimbálová muzika z Moravy s Jožkou Šmukařem, diskotéku povede Vlastimil Korec, a další. Vstupenky na ples v ceně 300–800 Kč je možné objednat prostřednictvím oblastních a regionálních kanceláří ODS nebo v přímo v sekretariátu Hlavní kanceláře ODS, Praha 1, Jánský Vršek 13, tel. 234 707 133. Přijďte se pobavit! Libuše Benešová
