informace o Vysokém učení technickém v Brně 2

obsah informace o Vysokém učení technickém v Brně _________________ 2 akademičtí funkcionáři VUT v Brně __________________________________________ 3 rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně ____________________________________ 3 akademický senát fakulty VUT v Brně ________________________________________ 3 vědecká rada VUT v Brně _________________________________________________ 4 fakulty VUT v Brně _______________________________________________________ 5

informace o Fakultě architektury VUT v Brně____________________ 6 akademičtí funkcionáři fakulty architektury ____________________________________ 7 děkanát fakulty architektury ________________________________________________ 7 akademický senát fakulty architektury ________________________________________ 7 vědecká rada fakulty architektury ___________________________________________ 8 rada studijního programu fakulty architektury __________________________________ 8 oborové rady fakulty architektury____________________________________________ 8 centra fakulty architektury _________________________________________________ 9 ústavy a ateliéry fakulty architektury _________________________________________ 9 seznam učitelů fakulty architektury _________________________________________ 12

informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně ___________ 15 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD VUT _________________________________ 16 směrnice děkana č. 1 ______________________________________________ 37 příloha č. 1 časový plán akademického roku 2006/2007____________________________________________________44 příloha č. 2 strukturovaný seznam předmětů v BSP a MSP _________________________________________________46 příloha č. 3 pravidla pro odbornou praxi_______________________________________________________________ _52 příloha č. 4 pravidla zahraniční výměn studentů___________________________________________________ __ ___53 příloha č. 5 jednací řád zkušebních komisí v BSP a MSP___________________________________________________59

směrnice děkana č. 2 ______________________________________________ 61 příloha č. 1 bodové hodnocení doktorského studia_______________________________________________________ 69

STIPENDIJNÍ ŘÁD VUT___________________________________________72 směrnice děkana č. 3 ______________________________________________ 77 DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD VUT________________________________________78

informace o CESA VUT v Brně _____________________________ 79

1

informace o Vysokém učení technickém v Brně HISTORIE Historie vzniku Vysokého učení technického v Brně má svůj začátek v roce 1849, kdy bylo v Brně založeno technické učiliště jako německo-český utrakvistický ústav. V roce 1899 byla otevřena Česká vysoká škola technická, nejprve s jedním stavebním oborem, po kterém byly postupně otevřeny obory strojního inženýrství, zeměměřičský kurs, oddělení elektrotechnického inženýrství, obor kulturního inženýrství a obor chemického inženýrství. Po první světové válce byl založen i odbor architektury. V roce 1939 byla Česká vysoká škola technická násilně uzavřena. Nový rozvoj školy nastal až po skončení druhé světové války v roce 1945, kdy byly opětně otevřeny obory stavební, strojní, elektrotechnický, chemicko-technologický a obor architektury a pozemního stavitelství. Tato etapa, vyznačující se velkým počtem studentů, kterým bylo znemožněno za války studovat, však netrvala dlouho. V roce 1951 byla Vysoká škola technická tehdejším režimem opětně zrušena a na jejím místě vznikla Vojenská technická akademie jako jeden z důsledků politiky tehdejšího systému. Obětavostí některých učitelů se v roce 1951 podařilo založit Vysokou školu stavitelství v Brně a v roce 1956 obnovit VUT v Brně, které se po mnohaletém úsilí zkonstituovalo v roce 1961 do své dnešní podoby. VUT se člení na fakulty. V současné době jsou to fakulty stavební, strojní, elektrotechniky a informatiky, podnikatelskou, chemickou, architektury a výtvarných umění. Po 17. listopadu 1989 došlo k prudkému rozvoji kontaktů a spolupráce s vysokými školami, zejména Velké Británie, Francie, SRN, Rakouska a dalších zemí. Vysoké učení technické v Brně je vysokou školou s dlouholetou tradicí, která v současné době rozvíjí samostatně a svobodně vzdělávací, inženýrskou, vědeckou, uměleckou i hospodářskou činnost.

2

akademičtí funkcionáři VUT v Brně rektor:

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA

54114 5200

[email protected]

prorektor pro tvůrčí rozvoj:

prof. RNDr. Michal Kotoul, DrSc.

54114 5209

[email protected]

prorektor pro studium a záležitosti studentů:

doc. RNDr. Miloslav Švec, CSc.

54114 5210

[email protected]

prorektor pro vnější vztahy:

prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc.

54114 5117

[email protected]

prorektor pro strategický rozvoj: prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc.

54114 5222

[email protected]

prorektor pro informační a komunikační rozvoj: prof. Ing. Pavel Jura, CSc.

54114 5232

[email protected]

rektorát a centrální pracoviště VUT v Brně adresa: kvestor kancléř referát rektora zaměstnanecký odbor ekonomický odbor odbor investic a majetku správní odbor ústřední knihovna nakladatelství VUTIUM CEVAPO CVIS CESA koleje a menzy dopravní oddělení spojovatelka

Ing. Vladimír Kotek prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc. Jana Kalužová Marie Kocichová JUDr. Bohuslav Šauer Iveta Šiková Ing. Vladimír Macek Jana Mikulcová Ing. Martin Fasura PhDr. Alena Mizerová Ing. Vlastimil Bejček, CSc. Ing. Jaromír Marušinec, Ph.D.,MBA PaedDr. Jaroslav Bogdálek Ing. Jaroslav Grulich Lubomír Macků

54114 5555 54114 5452 54114 5201 54114 5202 54114 5216 54114 5318 54114 5344 54114 5324 54114 5127 54114 5350 54114 5110 54114 5420 54114 2282 54164 1111 54114 8650 54114 1111

Antonínská 548/1, 601 90 Brno [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

akademický senát VUT v Brně předseda: komora akademických pracovníků předseda:

doc. RNDr. Josef Dalík, CSc.-FAST

54114 5205

doc. Dr. Ing. Petr Hanáček-FIT doc. Ing. Eva Gescheidtová, CSc.-FEKT Ing. Helena Hanušová, CSc.-FP Ing. Jana Korytárová, Ph.D.-FAST RNDr. Vlasta Krupková, CSc.-FEKT doc. Ing. Jiří Kunovský, CSc.-FIT doc. MgA. Petr Kvíčala –FAVU doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.-FA Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D.-FA doc. Ing. Miloslav Pekař, CSc.-FCH RNDr. Pavel Popela, Ph.D.-FSI Ing. Jan Roupec, Ph.D.-FSI PhDr. Jana Spoustová –FAVU Ing. Stanislav Škapa, Ph.D.-FP prof. RNDr. Milada Vávrová, CSc.-FCH

3

studentská komora předseda:

Veronika Donthová – stud.FP Daniela Čechová - stud.FSI Petr Donth – stud.FAST Petr Dub, DiS. – stud.FAVU Ing. arch. Martin Kareš – stud.DSP FA Jakub Mahdal – stud.FIT Jan Myšulka – stud.FCH Tomáš Žabka – stud.FEKT

vědecká rada VUT v Brně předseda: členové:

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA prof. RNDr. Vladimír Aubrecht, CSc. prof. Ing. Vladimír Báleš, DrSc. prof. Ing. Jan Bujňák, CSc. prof. RNDr. Milan Češka, CSc. Ing. Ivan Dobiáš, DrSc. Ing. Jaroslav Doležal, CSc. prof. Ing. Rostislav Drochytka, CSc. prof. RNDr. Miloslav Druckmüller, CSc. prof. Ing. Jaroslav Fiala, CSc. Ing. Josef Hájek prof. Ing. Jan M. Honzík, CSc. Ing. František Hrnčíř Mgr. Tomáš Hruda prof. Ing. Tomáš Hruška, CSc. prof. RNDr. Josef Jančář, CSc. prof. Ing. Pavel Jura, CSc. RNDr. Petr Kantor prof. Ing. Jiří Kazelle, CSc. prof. Ing. Vladimír Kučera, DrSc. prof. RNDr. František Lesák prof. RNDr. Miroslav Liška, DrSc. doc. RNDr. Petr Lukáš, CSc. prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. Ladislav Omelka, DrSc. prof. Ing. Emanuel Ondráček, CSc. prof. Ing. Petr Sáha, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof.Ing. Vladimír Smejkal, CSc. prof. Ing. Jana Stávková, CSc. prof. Ing. Petr Stehlík, CSc. prof. RNDr. Ing. Petr Štěpánek, CSc. prof. Ing. Josef Vačkář, CSc. prof. Ing. Petr Vavřín, DrSc. prof. Ing. Radimír Vrba, CSc. prof. RNDr. Ing. Jan Vrbka, DrSc.dr.h.c.

4

fakulty VUT v Brně Fakulta architektury

Poříčí 273/5, 639 00 Brno

54114 6600

fax: 54114 6605

Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Údolní 244/53

54114 1111

fax: 54114 6110

Fakulta informačních technologií

Božetěchova 1/2

54114 1145

fax: 54114 1270

Fakulta chemická

Purkyňova 464/118, 612 00 Brno

54114 9357-8

fax: 54121 1697

Fakulta podnikatelská

Kolejní 2906/4, 616 69 Brno

54114 1111

fax: 54121 2458

Fakulta stavební

Veveří 331/95, 662 37 Brno

54114 1111

fax: 54924 5147

Fakulta strojního inženýrství

Technická 2896/2, 616 69 Brno

54114 1111

fax: 54121 1994

Fakulta výtvarných umění

Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno

54114 6850

fax: 54321 2670

5

informace o Fakultě architektury VUT v Brně HISTORIE Česká škola architektury v Brně byla ustavena po vzniku československého státu, v roce 1919, kdy se naplnily dlouholeté snahy o zřízení odboru architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně. Ve školním roce 1919/1920 byl otevřen první ročník studia a děkanem byl jmenován architekt prof. Karel Hugo Kepka. Nový odbor se vytvářel postupně. Zpočátku zajišťovali výuku někteří učitelé odboru inženýrského stavitelství, avšak brzy přicházeli učitelé noví. Prvními profesory byli architekti prof. Karel Hugo Kepka a prof. Emil Králík. Po nich byli postupně jmenováni prof. Adolf Liebscher, prof. Vladimír Fischer, prof. Jaroslav Syřiště a prof. Jiří Kroha. Prostorové umístění odboru architektury a pozemního stavitelství nebylo dobré. Teoretické předměty byly umístěny v hlavní budově české techniky, odborné ústavy byly umístěny v neutěšených prostorách v najatých bytech činžovních domů. K výstavbě samostatného pavilónu pro odbor architektury a pozemního stavitelství, plánovaného od poloviny dvacátých let, nedošlo a odbor byl z nájemních budov přestěhován až v roce 1934 do strojnického pavilónu a do třetího patra tehdejší novostavby právnické fakulty na ulici Veveří. Za hospodářské krize hrozilo též brněnské škole architektury nebezpečí, že zanikne. Zrušení školy bylo však díky úsilí profesorského sboru, studentů a podpoře veřejnosti zažehnáno. Přestože se nepodařilo v období první republiky plně dobudovat odbor architektury a pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Brně, vykonal se za dvacet let trvání ve svízelných podmínkách velký kus práce. Brněnská škola architektury se v tomto období rozvinula ve výraznou školu, kde bylo architektonické studium pozvednuto na evropskou úroveň. Škola se stala jedním ze středisek teoretické a tvůrčí práce, z něhož čerpala česká pokroková avantgarda. V době nacistické okupace se četní učitelé a studenti odboru architektury a pozemního stavitelství aktivně zúčastnili národního odboje a řada z nich byla vězněna i v koncentračních táborech. Zahynuli Vladimír Krondl, Jaroslav Poledník, Hugo Foltýn, Vladimír Neumann a další. V roce 1945 došlo k obnově brněnské techniky se samostatným odborem architektury a pozemního stavitelství. Muselo se vynaložit mnoho úsilí k zajištění prostorového vybavení, nahrazení osobních ztrát v učitelském sboru a ke zvládnutí velkého počtu studentů, kteří chtěli v co nejkratší době dohnat to, co okupací zameškali. Odbor architektury a pozemního stavitelství byl v poválečných letech doplněn o prof. Antonína Kuriala, prof. Bohuslava Fuchse, prof. Bedřicha Rozehnala, prof. Vincence Makovského, prof. Miloslava Kopřivu a prof. Aloise Krále. Prvním poválečným rektorem České vysoké školy technické v Brně byl zvolen architekt prof. Jaroslav Syřiště. Nový zákon o vysokých školách z května 1950 zavedl fakultní zřízení a začlenil příbuzné ústavy do kateder jako základních pracovišť. Původní odbory byly povýšeny na fakulty. Na Fakultě architektury a pozemního stavitelství vzniklo z někdejších 11 ústavů 5 kateder. Na fakultách byly vytvořeny nově organizované děkanáty, došlo k ustavení fakultních rad (později vědeckých rad) a fakulty začaly pracovat na novém základě. Díky vlivu osobnosti prof. Bohuslava Fuchse nedošlo ke zrušení fakulty a jejímu začlenění do tehdejší Vojenské akademie, ale k 1. září 1956 byla obnovena brněnská technika v téměř celém původním rozsahu s novým názvem Vysoké učení technické v Brně. V čele školy byl od roku 1958 architekt prof. Vladimír Meduna. V roce 1960 byla Fakulta architektury a pozemního stavitelství sloučena s Fakultou inženýrského stavitelství v nově ustavenou Fakultu stavební. Prvním děkanem Fakulty stavební byl architekt prof. Zdeněk Alexa. V polovině sedmdesátých let byla zvažována prospěšnost studia architektury v rámci jednotné Fakulty stavební. Sloučením fakult nebylo dosaženo očekávaného zkvalitnění výuky oboru architektury a stavby měst, neboť nebyly dostatečně respektovány specifické potřeby výchovy architektů. Proto byla v roce 1976 vyčleněním ze stavení fakulty ustanovena samostatná Fakulta architektury se studijním oborem architektura a územní plánování. Prvním děkanem fakulty byl jmenován doc. František Bartek. V průběhu konce sedmdesátých a v osmdesátých letech byla jmenována řada dalších profesorů fakulty. Od roku 1987 byl děkanem prof. Miroslav Martinek. Po listopadu 1989 byl zvolen novým děkanem Fakulty architektury prof. Ivan Ruller. Začala cesta zásadní reorganizace. Byla přijata nová koncepce studia architektury a změněna struktura fakulty. Z původních kateder byly vytvořeny ústavy a zaveden nový dvoustupňový model studia - bakalářský a magisterský. V roce 1994 stanul v čele fakulty děkan prof. Alois Nový. Podařilo se více otevřít školu odborné veřejnosti a navázat kontakty s domácími i zahraničními spolupracovníky. Od roku 2000 vedl fakultu doc. Josef Chybík. V roce 2000 došlo k další reorganizaci školy, kdy vznikla nová pracoviště - ateliéry, ústavy a centra. Od roku 2006 stojí v čele školy prof. Vladimír Šlapeta.

6

akademičtí funkcionáři fakulty architektury děkan:

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc.

54114 6601

[email protected]

proděkanka pro studium:

Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D.

54114 6657

[email protected]

proděkanka pro tvůrčí činnost a přijímací řízení: doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D.

54114 6679

[email protected]

proděkan pro vnější vztahy:

54114 6673

[email protected]

54114 6726

[email protected]

Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D.

proděkan pro dislokaci a rozvoj, Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. statutární zástupce děkana:

děkanát fakulty architektury adresa: tajemník fakulty: sekretářka děkana a tajemníka: oddělení studijní: vedoucí: sam.referentka: sam.referentka: oddělení personální, práce, mezd a rozvoje: vedoucí: věda a výzkum: referentka: oddělení ekonomické: vedoucí: pokladna-sam.referentka: fakturace-referentka: majetek–sam.referentka: oddělení technicko-provozní, správa budov:

BOZ, PO, podatelna: spojovatelka:

Ing. Jan Krnáč Jana Illková

54114 6602 54114 6603

Poříčí 273/5, 639 00 Brno [email protected] [email protected]

Helena Létalová Anna Horáková Jitka Juránková

54114 6620 54114 6621 54114 6622

[email protected] [email protected] [email protected]

Ing. Eva Bucharová Milada Odvárková Veronika Medlíková

54114 6604 54114 6615

[email protected] [email protected]

Bc. Miroslava Hrušková Jana Pátková Hana Hrušecká Františka Papírníková

54114 6630 54114 6631 54114 6632 54114 6634

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

Pavel Chlubný Martin Troják Antonín Klouda

54114 6610 54114 6610 54114 6610

Jaroslava Labusová

54114 6633 54114 6600

[email protected]

akademický senát fakulty architektury předseda: místopředseda: členové:

doc. Ing. arch. Karel Havliš Václav Kocián Ing. arch. Karel Doležel Ing. arch. Jiří Knesl Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. doc. Ing. Zdeněk Makovský Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. doc. Ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Kateřina Dvořáčková Martin Franěk Martin Rosa Ing. arch. MgA Petr Šmídek

5114 6690

[email protected]

7

vědecko umělecká rada fakulty architektury předseda: interní členové:

externí členové:

čestní členové:

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc., děkan FA prof. Ing. arch. Ivan Ruller, Ateliér veřejných staveb FA prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc., prorektor VUT v Brně doc. Ing. Josef Chybík, CSc., Ústav stavitelství FA doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D., proděkanka FA doc. Ing. arch. Karel Havliš, předseda AS FA prof. Ing. arch. Miroslav Baše, FA ČVUT Praha prof. Ing. arch. Jan Bočan, FA ČVUT Praha prof. PhDr. Pavel Zatloukal, ředitel Muzea umění Olomouc Ing. arch. Aleš Burian, Arch.kancelář Burian-Křivinka Brno Ing. Miroslav Najdekr, CSc., Dolany Ing. arch. Růžena Žertová, architekt Brno prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, rektor VUT prof. RNDr Ing. Petr Štěpánek, CSc., děkan FAST VUT

rada studijního programu fakulty architektury předsedkyně: členové:

Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. doc. Ing. arch. Hana Urbášková , Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D.

proděkanka pro studium

oborová rada fakulty architektury-obor architektura členové interní:

členové externí:

prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc doc. Ing. arch. Petr Pelčák, atelier Brno Ing. arch. Martin Zedníček, MMB

oborová rada fakulty architektury-obor urbanismus členové interní:

členové externí:

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. Ing. arch. Karel Havliš prof. Ing. arch. Miroslav Baše, FA ČVUT Praha doc. Ing. arch. Jiří Löw, architekt Brno Ing. arch. Zdeňka Hladišová, CSc., ÚÚR Brno

8

centra fakulty architektury knihovna:

vedoucí: Jiřina Hrubišková Jitka Pavlíková

54114 6640 54114 6618

[email protected] [email protected]

vedoucí: fotograf: truhlář: modelář:

Ing. Jan Krnáč Zbyněk Hrbata Leoš Boček Rostislav Karpíšek

54114 6602 54114 6607 54114 6610 54114 6609

[email protected] [email protected]

doc. Ing. Jan Viktorin, CSc. Ing. Rostislav Košťál Ing. Tomáš Smolík

54114 6770 54114 6773 54114 6775

[email protected] [email protected] smolí[email protected]

Ing. Jan Krnáč Irena Kopřivová Miluše Kyzlinková

54114 6602 54114 6606 54114 6606

[email protected]

modelové centrum:

výpočetní centrum:

vedoucí: sam.technik: sam.technik: reprografické centrum: vedoucí:

ústavy a ateliéry fakulty architektury ústav kreslení a modelování Ú1 vedoucí ústavu: učitelé: modelář: interní doktorand:

doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. akad. malíř Karel Pokorný Jaroslav Pitron Ing. arch. Šimon Babíček Ing. arch. Martin Bobák Ing. arch. David Kotek Ing. arch. Rudolf Müller Ing. arch. Adam Sirotek Ing. arch. Lukáš Svoboda

ústav techniky tvorby Ú2 vedoucí ústavu: učitelé:

doc . Ing. Jan Viktorin, CSc. RNDr. Hana Koutná, Ph.D.

ústav teorie architektury Ú3 vedoucí ústavu: učitelé:

interní doktorandi:

Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Karel Doležel Ing. arch. Jaroslav Škopán Ing. arch. Petra Gajdová Ing. arch. Markéta Lukášová Ing. arch. Barbora Šimonová 9

ústav teorie urbanismu Ú4 vedoucí ústavu: učitelé:

interní doktorandi:

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. doc. Ing. arch. Miloslav Konvička, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik Ing. arch. Vavřín Sklenář, CSc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Ing. Eva Čermáková Ing. Tereza Herzanová Ing. Peter Holub Ing. Denisa Hrubanová Ing. Oldřich Karban Ing. Mária Mroščáková Ing. Ondřej Nečaský Ing. arch. Kateřina Pazderková

ústav techniky staveb Ú5 vedoucí ústavu: učitelé:

interní doktorandi:

doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. Ing. arch. Darijo Barbir Ing. arch. Alena Karasová Ing. arch. Martin Kareš Ing. arch. Lukáš Ležatka Ing. arch. Tomáš Pavlovský Ing. arch. Robert Rais Ing. arch. Jana Severová Ing. Hana Složilová

ústav stavitelství Ú6 vedoucí ústavu: učitelé:

Ing. Petr Kostiha doc. Ing. Josef Chybík, CSc. Ing. Jaroslav Štikar

ateliér obytných staveb A1 vedoucí ateliéru: učitelé:

interní doktorandi:

doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. arch. Naděžda Menšíková, CSc. doc. Ing. arch. Milan Stehlík, CSc. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. Ing. arch. Tomáš Cahel Ing. arch. Juraj Dulenčín Ing. arch. Petr Kocián Ing. arch. Jan Májek Ing. arch. Soňa Nerudová Ing. arch. Petra Polanská Ing. arch. Jan Velek Ing. arch. Miroslava Zadražilová

10

ateliér veřejných staveb A2 vedoucí ateliéru: učitelé: interní doktorandi:

Ing. arch. Hana Ryšavá, CSc. prof. Ing. arch. Ivan Ruller Ing. arch. Jiří Knesl Ing. Vítězslav Nový Ing. arch. MgA Petr Šmídek Ing. arch. Jan Špirit

ateliér výrobních staveb A3 vedoucí ateliéru: učitelé:

interní doktorandi:

doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. Ing. arch. Petr Dýr, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D. Ing. arch. Jitka Bidlová Ing. arch. Petr Čáslava Ing. arch. Aleš Joura Ing. arch. Petr Novák Ing. arch. Lucie Pohanková Ing. arch. Veronika Šustrová

ateliér rekonstrukcí památek A4 vedoucí ateliéru: učitelé: interní doktorandi:

prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. Ing. arch. Petr Hubáček, Ph.D. Ing. Ivo Boháč Ing. arch. Stanislava Barvová Ing. arch. Zuzana Jacková Ing. arch. Šárka Kramářová Ing. arch. Anežka Sedláková

ateliér urbanismu A5 vedoucí ateliéru: učitelé: interní doktorandi:

doc. Ing. arch. Karel Havliš Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. Ing. arch. Petr Hurník Ing. arch. Filip Pokorný Ing. arch. Zbyněk Ryška Ing. arch. Jiří Vokřál

ateliér interiéru a výstavnictví A7 vedoucí ateliéru: učitelé: interní doktorandi:

prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. Ing. arch. Pavla Herzanová, CSc. Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D. Ing. arch. Jiří Marek Ing. arch. David Jiříček Ing. arch. Katarína Luciaková Ing. arch. Petra Peřinová

11

seznam učitelů fakulty architektury profesoři:

Ú4 A3 A2 Ú5 Ú3 A7 A4

prof. Ing. arch. Jan Koutný, CSc. prof. Ing. arch. Alois Nový, CSc. prof. Ing. arch. Ivan Ruller prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc. prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc.

54114 6740 54114 6670 54114 6662 54114 6750 54114 6800 54114 6700 54114 6680

emeritní profesor: externí profesoři:

A4 A1 A2 A7

prof. Ing. arch. Mojmír Kyselka, CSc. prof. Ing. arch. Ivan Koleček prof. Ing. arch. Miroslav Masák prof. Ing. arch. akad. arch. Ivan Petelen, Ph.D.

docenti:

Ú3 A1 A5 Ú6 Ú4 Ú4 Ú5 Ú1 Ú5 A1 A1 A3 Ú2 Ú5

doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. doc. Ing. arch. Dagmar Glosová, CSc. doc. Ing. arch. Karel Havliš doc. Ing. Josef Chybík, CSc. doc. Ing. arch. Miloslav Konvička, CSc. doc. Ing. arch. Dr. Gabriel Kopáčik doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc. doc. Ing. arch. Zdeněk Makovský doc. Ing. Miloslav Meixner, CSc. doc. Ing. arch. Naděžda Menšíková, CSc. doc. Ing. arch. Milan Stehlík, CSc. doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. doc. Ing. Jan Viktorin, CSc. doc. Ing. Ivana Žabičková, CSc.

externí docenti:

Ú5 A1 A5 A2 A2 Ú4

doc. Ing. Jan Lojda, CSc.,MBA doc. Ing. arch. Jiří Oplatek doc. Ing. Jan Pavlíček, CSc. doc. Ing. arch. Petr Pelčák doc. Ing. arch. Tomáš Rusín doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.

odborní asistenti:

Ú3 A3 A5 A7 A4 Ú3 A4 A5 Ú6 Ú2 Ú4 Ú3 Ú1 A3 A3 Ú6 Ú1 A1 A2 Ú4 Ú3 Ú6 Ú4 A7

Ing. arch. Karel Doležel Ing. arch. Petr Dýr , Ph.D. Ing. arch. Luboš Františák, Ph.D. Ing. arch. Pavla Herzanová, CSc. Ing. arch. Josef Hrabec, CSc. Ing. arch. Jan Hrubý, CSc. Ing. arch. Petr Hubáček, Ph.D. Ing. arch. Petr Hurník Ing. Petr Kostiha RNDr. Hana Koutná, Ph.D. Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Ing. arch. Ladislav Mohelník, Ph.D. Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. Ing. arch. Petr Parolek, Ph.D. Ing. Monika Petříčková, Ph.D. akad. mal. Karel Pokorný Ing. arch. Iva Poslušná, Ph.D. Ing. arch. Hana Ryšavá, CSc. Ing. arch. Vavřín Sklenář, CSc. Ing. arch. Jaroslav Škopán Ing. Jaroslav Štikar Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Ing. arch. Petra Žalmanová, Ph.D.

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

54111 6721 54114 6650 54114 6690 54114 6762 54114 6731 54114 6693 54114 6751 54114 6711 54114 6752 54114 6652 54114 6653 54114 6679 54114 6770 54114 6754

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

54114 6720 54114 6671 54114 6694 54114 6701 54114 6681 54114 6726 54114 6732 54114 6691 54114 6761 54114 6771 54114 6742 54114 6725 54114 6712 54114 6673 54114 6673 54114 6686 54114 6713 54114 6657 54114 6660 54114 6743 54114 6728 54114 6760 54114 6732 54114 6702

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] 12

asistenti:

A4 A2 A7 A2

Ing. Ivo Boháč Ing. arch. Jiří Knesl Ing. arch. Jiří Marek Ing. Vítězslav Nový

interní doktorandi:

Ú1 Ú5 A4 A3 Ú1 A1 A3 Ú4 A1 Ú3 Ú4 Ú4 Ú4 A4 A7 A3 Ú5 Ú4 Ú5 A1 A3 Ú1 Ú5 A7 Ú3 A1 Ú4 Ú1 Ú4 A3 A1 Ú5 Ú4 A7 A3 A5 A1 Ú5 A5 A4 Ú5 Ú1 Ú5 Ú1 Ú3 A2 A2 A3 A1 A5 A1

Ing. arch. Šimon Babíček Ing. arch. Darijo Barbir Ing. arch. Stanislava Barvová Ing. arch. Jitka Bidlová Ing. arch. Martin Bobák Ing. arch. Tomáš Cahel Ing. arch. Petr Čáslava Ing. Eva Čermáková Ing. arch. Juraj Dulenčín Ing. arch. Petra Gajdová Ing. Tereza Herzanová Ing. Peter Holub Ing. Denisa Hrubanová Ing. arch. Zuzana Jacková Ing. arch. David Jiříček Ing. arch. Aleš Joura Ing. arch. Alena Karasová Ing. Oldřich Karban Ing. arch. Martin Kareš Ing. arch. Petr Kocián Ing. arch. Šárka Kramářová Ing. arch. David Kotek Ing. arch. Lukáš Ležatka Ing. arch. Katarína Luciaková Ing. arch. Markéta Lukášová Ing. arch. Jan Májek Ing. Mária Mroščáková Ing. arch. Rudolf Müller Ing. Ondřej Nečaský Ing. arch. Petr Novák Ing. arch. Soňa Nerudová Ing. arch. Tomáš Pavlovský Ing. arch. Kateřina Pazderková Ing. arch. Petra Peřinová Ing. arch. Lucie Pohanková Ing. arch. Filip Pokorný Ing. arch. Petra Polanská Ing. arch. Robert Rais Ing. arch. Zbyněk Ryška Ing. arch. Anežka Sedláková Ing. arch. Jana Severová Ing. arch. Adam Sirotek Ing. Hana Složilová Ing. arch. Lukáš Svoboda Ing. arch. Barbora Šimonová Ing. arch. MgA Petr Šmídek Ing. arch. Jan Špirit Ing. arch. Veronika Šustrová Ing. arch. Jan Velek Ing. arch. Jiří Vokřál Ing. arch. Miroslava Zadražilová

54114 6683 54114 6665 54114 6703 54114 6661

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

13

externí učitelé:

Ú5 A1 Ú2 Ú5 A2 A2 A2 Ú4 A1 A1 A1 A2 A3 A2 A2 A2 Ú2 A2 Ú4 A1 A2 Ú4 A2 A2 A7 Ú5 A2 Ú4 Ú4 Ú5 Ú4 A2 A1 A2 A5 Ú5 Ú4 A2 A2 Ú5

Ing. Šárka Brňáková Ing. arch. Aleš Burian Ing. arch. Václav Apl Ing. Karel Cejpek Ing. arch. Vladimír Čuhel Ing. arch. Jiří Fixel Ing. arch. Zdeněk Fránek Ing. arch. Roman Gale Ing .arch. Ludvík Grym doc. Ing. arch. Michal Hexner, CSc. Ing. arch. Petr Hrůša Ing. arch. Pavel Jura Ing. arch. Jozef Kiszka Ing. arch. Miloš Klement Ing. arch. Zdena Kramolišová, CSc. Akad. arch. Ladislav Kuba Ing. arch. Radko Květ Ing. arch. Richard Mátl Ing. arch. Jiří Matušek Ing. arch. Kamil Mrva Ing. Vlastislav Novák, Ph.D. Ing. arch. Antonín Novák Ing. akad. arch. Tomáš Pilař Ing. Stanislav Prokeš Ing. arch. Pavel Rada Ing. arch. Milan Rak, Ph.D. PhDr. Karel Rechlík JUDr. Eva Řehořková Ing. arch. Michal Říčný Ing. arch. Jan Sapák Ing. arch. Jiří Střítecký Ing. arch. Josef Sátora, CSc. Ing. Zdeněk Sendler Ing. Petr Svadbík Ing. arch. Pavel Šimeček Ing. arch. Jindřich Škrabal Ing. arch. Pavel Šrubař Ing. arch. Marek Štěpán Ing. arch. Petr Todorov Ing. arch. Petr Uhlíř Ing. arch. Zdeňka Umlášková RNDr. Antonín Vaishar Ing. arch. Petr Valenta Ing. arch. Zdeňka Vydrová Ing. arch. Ivan Wahla Ing. arch. Jaromír Walter Ing. Dagmar Wicherková, CSc.

14

informace o studiu na Fakultě architektury VUT v Brně ÚVOD

Pro studium na FA platí zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (dále zákon o vysokých školách), příslušné vnitřní předpisy VUT doplněné směrnicemi děkana FA a vnitřní předpisy FA. Vnitřními předpisy VUT, které se vztahují ke studiu na FA jsou : • Statut VUT, • Studijní a zkušební řád VUT, • Stipendijní řád VUT, • Disciplinární řád VUT. Vnitřními předpisy FA jsou : • Statut FA VUT • Směrnice 1 - směrnice děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část první a druhou), • Směrnice 2 - směrnice děkana FA pro studium v doktorském studijním programu (doplňuje Studijní a zkušební řád VUT, část třetí), • Směrnice 3 - směrnice děkana FA pro udělování stipendií (doplňuje Stipendijní řád VUT).

15

STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně Ing. J. Beneš, CSc. ředitel odboru vysokých škol

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Studijním a zkušebním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ Základní ustanovení ČLÁNEK 1 Úvodní ustanovení 1. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně (dále jen "VUT") je podle § 17 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen "zákon") vnitřním předpisem VUT a obsahuje pravidla pro studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. 2. Pravidla upravující uskutečňování studijního programu obsahuje vnitřní norma VUT vydaná podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT, jež rovněž vymezí kmenovou fakultu, na níž jsou studenti bakalářského nebo magisterského studijního programu (dále jen "studenti") nebo studenti doktorského studijního programu (dále jen "doktorandi") zapsáni. ČLÁNEK 2 Akademický rok a časové členění studia 1. Akademický rok se člení na zimní a letní semestr. 2. V každém semestru je zpravidla 13 týdnů výuky a zpravidla 5 týdnů zkouškového období. 3. Výuka je organizována v prezenční formě studia zpravidla podle týdenních rozvrhů, v distanční a kombinované formě zpravidla podle semestrálních rozvrhů. 4. Pro výuku mohou být studenti rozděleni do přednáškových a studijních skupin. Způsob jejich vytváření stanoví směrnice fakulty. 5. Rektor každoročně spolu se stanovením začátku akademického roku stanoví začátek výuky v každém semestru. 6. Děkan následně vyhlásí časový plán akademického roku pro fakultu. Časový plán akademického roku stanovuje zejména: a) začátek a konec zkouškového období a prázdnin v jednotlivých semestrech, b) konečný termín pro vykonání zkoušek v akademickém roce, c) termíny pro kontrolu studia, d) období, v němž se konají státní zkoušky, a termíny pro podávání přihlášek ke státním zkouškám.

16

ČÁST DRUHÁ Ustanovení pro studium v bakalářských a magisterských studijních programech DÍL 1 Organizace studia ČLÁNEK 3 Studijní plány 1. Základním výukovým modulem studijního plánu bakalářského nebo magisterského studijního programu je jednosemestrální studijní předmět (dále jen "předmět"). 2. Ucelená soustava předmětů tvoří blok předmětů. 1)

3. Před zahájením uskutečňování studijního programu kmenová fakulta zveřejní strukturovaný seznam předmětů, jejichž absolvování je nutnou podmínkou pro řádné ukončení studijního programu. Tento seznam je strukturován takto: a) seskupuje předměty do semestrů a ročníků, případně stupňů studia, b) vymezuje podmínky návaznosti předmětů, c) vymezuje skupiny jednotlivých předmětů na povinné, povinně volitelné a volitelné. Každý předmět uvedený v tomto seznamu má dokumentaci podle čl. 8. Takto strukturovaný seznam spolu s dokumentací předmětů tvoří studijní plán studijního oboru (dále jen „obor“) studijního programu. 4. Studijní plán oboru studijního programu je základem pro vytváření studijního plánu studenta bakalářského nebo magisterského studijního programu. 5. Ve výjimečných případech může děkan studentovi na jeho písemnou žádost udělit výjimku z obecných pravidel pro sestavování studijního plánu. Při zachování obsahové části studijního programu lze upravit průběh studia a termíny kontroly studia studentům, kteří chtějí absolvovat část studia na jiné vysoké škole, zejména v zahraničí, nebo si chtějí rozšířit své poznatky stáží nebo jinou podobnou aktivitou. Při rozhodování děkan přihlédne zejména k dosaženým studijním výsledkům studenta a charakteru plánovaných aktivit. Důvodem pro udělení výjimky mohou být i jiné závažné, zejména zdravotní důvody. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 1

) Čl. 4 odst. 4 písm. a) Statutu VUT. ČLÁNEK 4 Rady studijního programu 1. Děkan kmenové fakulty jmenuje rady studijních programů pro bakalářské a magisterské studijní programy. Úkolem rad je: a) navrhovat studijní plány oborů studijního programu, včetně obsahu státní závěrečné zkoušky, a změny ve struktuře předmětů. b) sledovat a hodnotit studium příslušného studijního programu. 2. Strukturu rad, jejich pravomoci, funkční období jejich členů a podrobnou náplň jejich činnosti stanoví děkan.

17

ČLÁNEK 5 Kreditový systém 1. Pro kvantifikované hodnocení průběhu studia v bakalářských a magisterských studijních programech uskutečňovaných na VUT se užívá jednotný kreditový systém:

2)

a) jeden kredit představuje 1/60 průměrné roční zátěže studenta při standardní době studia, b) každému předmětu v rámci daného studijního programu je přiřazen počet kreditů, který vyjadřuje relativní míru zátěže studenta nutnou pro úspěšné ukončení daného předmětu v c) zakončením předmětu předepsaným podle čl. 6 získá student počet kreditů přiřazený danému předmětu, d) kredity získané v rámci jednoho studijního programu se sčítají, e) počet získaných kreditů je nástrojem pro kontrolu studia. f) pro řádné ukončení studia ve studijním programu je nutné získat počet kreditů rovnající se alespoň šedesátinásobku standardní doby studia v předepsané skladbě předmětů. ČLÁNEK 6 Způsob zakončení studia předmětu 1. Předmět je zakončen buď: a) udělením zápočtu nebo b) udělením klasifikovaného zápočtu nebo c) vykonáním kolokvia nebo d) vykonáním zkoušky nebo e) vykonáním zkoušky po předchozím udělení zápočtu nebo f) vykonáním klauzurní zkoušky 2. Zakončením předmětu podle odstavce 1 student získá předmětu přiřazený počet kreditů v souladu s ECTS. 3. Předmět, jehož absolvování je ve studijním plánu oboru povinné a který student nezakončil, si musí zapsat znovu. Předmět lze znovu zapsat jednou. Předmět, který student již zakončil, si nesmí znovu zapsat. 2

) Kompatibilní s ECTS, umožňující mobilitu studentů v rámci evropských vzdělávacích programů.

ČLÁNEK 7 Způsoby výuky a její zabezpečení 1. Způsoby výuky jsou zejména přednášky, semináře, ateliéry, projekty, různé typy cvičení, řízené konzultace, odborné praxe a exkurze. 2. Způsoby výuky uvedené v odstavci 1 jsou charakterizovány takto: a) Přednášky mají charakter výkladu základních principů, metodologie dané disciplíny, problémů a jejich vzorových řešení. b) Semináře, ateliéry a projekty jsou způsoby výuky, kde je akcentována samostatná práce studentů. Významnou součástí této výuky je prezentace výsledků vlastní práce a kritické diskuse. c) Cvičení podporují zejména praktické ovládnutí látky vyložené na přednáškách nebo zadané k samostatnému nastudování za aktivní účasti studentů. 18

d) Řízené konzultace jsou věnovány zejména konzultaci a kontrole úkolů zadaných k samostatnému zpracování. Tento způsob výuky je dominantní v distanční formě studia. e) Odborné praxe slouží k prohloubení znalostí a dovedností získaných studiem a k ověření jejich aplikace v praxi. Slouží též k doplnění znalostí a k seznámení se s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. f) Exkurze slouží zejména k tomu, aby se studenti seznamovali s metodami práce zejména v mimoškolních institucích. 3. Individuální konzultace doplňují výuku. Rozsah a způsob jejich poskytování upravuje směrnice fakulty. 4. Nedílnou součástí studijních činností studenta je zadávaná a vlastní samostatná práce. 5. Účast na přednáškách je doporučená. Účast na ostatní výuce je kontrolovaná. Stupeň a způsoby kontroly jsou dány v dokumentaci předmětu podle čl. 8. 6. Personální zabezpečení výuky. a) Přednášky vedou profesoři a docenti. V odůvodněných případech může vedením přednášky děkan pověřit i jiného akademického pracovníka. b) S pověřením děkana mohou specifické typy přednášek vést odborníci z praxe. c) Na cvičeních a laboratorních cvičeních se mohou podílet i doktorandi. 7. Vedoucí zaměstnanec ústavu nebo katedry (dále jen "vedoucí zaměstnanec ústavu") je povinen sledovat výuku zabezpečovanou daným ústavem a dbát o její úroveň. Podkladem pro hodnocení výuky jsou rovněž výsledky plynoucí z hodnocení výuky studenty.

ČLÁNEK 8 Dokumentace předmětu 1. Dokumentace předmětu je v českém a anglickém jazyce a obsahuje zejména: a) název předmětu, b) kód předmětu a typ, c) vyučovací jazyk, d) příslušnost k typu studijního programu (bakalářský, magisterský, doktorský), e) ročník studia, f)

semestr,

g) rozsah předmětu (počet hodin v týdnu nebo semestru s rozdělením podle způsobu výuky), h) počet kreditů, i)

jméno garanta,

j)

název ústavu (katedry) zabezpečujícího výuku předmětu,

k) učební cíle (popis kompetencí, schopností, znalostí a dovedností, kterých dosáhne student absolvováním studijního předmětu), l)

prerekvizity (výčet vstupních znalostí),

m) obsah předmětu (anotace, osnova), n) literatura, o) způsoby výuky (např. přednáška, cvičení apod.), p) pravidla hodnocení a ukončení předmětu (způsoby průběžné kontroly studia, podmínky pro udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu, forma zkoušek a způsob a pravidla výsledné klasifikace předmětu). 19

2. Dokumentace předmětu je zveřejněna prostřednictvím informačního systému VUT, nesmí být měněna v průběhu semestru a student je povinen se s ní seznámit. ČLÁNEK 9 Studijní poradenství 1. Fakulta poskytuje studentovi informace nutné pro jeho studium, zejména zajišťuje poradenství pro vytváření jeho studijního plánu. 2. Pro zabezpečení činností uvedených v odstavci 1 fakulta vytváří poradenskou a informační strukturu, která je vymezena směrnicí fakulty. DÍL 2 Ověřování a hodnocení studijních výsledků ČLÁNEK 10 Ověřování studijních výsledků Studijní výsledky se ověřují průběžnou kontrolou studia a při zakončení předmětu zápočtem, klasifikovaným zápočtem, kolokviem nebo zkouškou.

ČLÁNEK 11 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1. Zápočtem se potvrzuje, že se student aktivně účastnil na práci během semestru a splnil požadavky, jimiž bylo udělení zápočtu na začátku výuky předmětu podmíněno, případně prokázal odbornou způsobilost rozpravou při kolokviu. 2. Klasifikovaný zápočet je zápočet, při kterém se úroveň požadovaných aktivit hodnotí klasifikačním stupněm. 3. Student, kterému nebyl udělen zápočet nebo klasifikovaný zápočet, může požádat o přezkoumání. Ve věci udělování zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 4. Zápočet nebo klasifikovaný zápočet je nutné získat nejpozději do konce zkouškového období semestru, v němž byl předmět vyučován. Ve výjimečných případech může tuto lhůtu na žádost studenta doporučenou příslušným učitelem prodloužit vedoucí zaměstnanec ústavu. Uděluje-li zápočet vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 5. Pokud student nezíská zápočet nebo klasifikovaný zápočet z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 6. Udělení nebo neudělení zápočtu (klasifikovaného zápočtu) se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50) příznakem udělení nebo neudělení zápočtu, datem a identifikací učitele. V případě klasifikovaného zápočtu se uvádí klasifikační stupeň ECTS a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 7. Neudělení zápočtu nebo klasifikovaného zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. ČLÁNEK 12 Kolokvium, klauzurní zkouška a zkouška 1. Kolokviem se rozumí ukončení předmětu rozpravou o problematice předmětu, případně vypracováním písemné práce zabývající se dílčí tématikou předmětu. Kolokvium se hodnotí slovy „prospěl“ nebo „neprospěl“. 20

2. Klauzurní zkouškou se rozumí zakončení předmětu na základě klauzurní práce a je specifikována vnitřním předpisem FaVU. Klauzurní zkouška je hodnocena klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 3. Zkouškou se zjišťuje komplexní zvládnutí látky vymezené v dokumentaci předmětu prezentované ve výuce na úrovni odpovídající absolvované části studia a schopnosti získané poznatky samostatně a tvůrčím způsobem aplikovat. Míru zvládnutí problematiky a plnění průběžných požadavků hodnotí učitel klasifikačním stupněm ECTS a dále bodovým hodnocením (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 4. Zkoušky jsou: a) písemné, b) ústní, c) kombinované. 5. Termíny a místa zkoušek, jakož i způsob přihlašování ke zkoušce a způsob stanovení zkoušejících, musí být s dostatečným předstihem přiměřeným způsobem zveřejněny. Podrobnosti o organizaci zkoušek a lhůty pro jejich vykonání v akademickém roce stanoví směrnice fakulty. 6. Student, který byl klasifikován stupněm „F“, má právo konat opravnou zkoušku. Opravné termíny jsou dva. Podrobnosti o opakování zkoušek stanoví směrnice fakulty. 7. Na žádost studenta nebo z vlastního podnětu může vedoucí zaměstnanec ústavu rozhodnout o konání zkoušky před komisí, kterou jmenuje. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, o konání zkoušky před komisí rozhoduje a komisi jmenuje děkan. 8. Pokud student nevykoná zkoušku z předmětu, jehož absolvování je pro daný studijní program povinné a který má student zapsán podruhé, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 9. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Součástí zápisu do dokumentace o studiu je klasifikační stupeň ECTS, datum konání zkoušky, nebo datum konání její poslední části a identifikace zkoušejícího, a dále bodové hodnocení (čl. 13), pokud tak stanoví směrnice fakulty. 10. Student má právo se od zkoušky odhlásit nejpozději 24 hodin před jejím začátkem. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Odstoupí-li student od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se známkou „F”. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů, omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od určeného termínu pro konání zkoušky. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností vedoucí zaměstnanec ústavu. Je-li zkoušejícím vedoucí zaměstnanec ústavu, rozhodne s konečnou platností děkan. 11. Pokud student u zkoušky porušil závažným způsobem její řádný průběh je klasifikován stupněm „F“. Hrubé porušení pravidel může být považováno za disciplinární přestupek.

21

ČLÁNEK 13 Klasifikační stupnice Při hodnocení studia se užívá klasifikační stupnice ECTS: KLASIFIKAČNÍ STUPEŇ ECTS

BODOVÉ HODNOCENÍ

ČÍSELNÁ KLASIFIKACE

A

100 – 90

1

Excellent

výborně

výborně (1)

B

89 - 80

1,5

very good

velmi dobře

velmi dobře (2)

C

79 - 70

2

Good

dobře

D

69 - 60

2,5

satisfactory

uspokojivě

E

59 - 50

3

Sufficient

dostatečně

F

49 - 0

4

Failed

nevyhovující

POZNÁMKA

Dobře (3)

nevyhovující (4)

ČLÁNEK 14 Průměrná klasifikace studenta 1. Průměrná klasifikace studenta ve studiu v daném celku studia je vyjádřena váženým studijním průměrem definovaným vztahem: SUMA ( K . Z ) p

p

VP = ---------------------------- , SUMA ( K ) p

kde K je počet získaných kreditů za předmět p zakončený zkouškou nebo klasifikovaným p

zápočtem, Z

p

je číselná klasifikace zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem zakončeného

předmětu p, a kde se sčítá přes všechny předměty absolvované studentem v daném celku studia zakončené zkouškou nebo klasifikovaným zápočtem. (čl. 55 odst. 2). Vážený studijní průměr lze rovněž určit jako vážené průměrné bodové hodnocení. 2. Vážený studijní průměr se užívá zejména pro: a) přiznání prospěchového stipendia, b) pro stanovení celkového hodnocení studia (čl. 26). DÍL 3 Průběh studia Kontrola studia a podmínky pro pokračování ve studiu ČLÁNEK 15 1. V každém akademickém roce je ve stanovených termínech kontrolováno, zda student získal v dané části studia počet kreditů v předepsané struktuře stanovené studijním programem. Pokud tuto podmínku nesplní, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

22

2. Ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních, může děkan studentovi na jeho písemnou žádost splnění některé z podmínek stanovených pro pokračování ve studiu prominout. Současně stanoví podmínky pro další průběh studia. ČLÁNEK 16 Pro potřebu evidence studentů je možné v průběhu prvního semestru studia provádět kontrolu účasti studentů na cvičeních, seminářích a na výuce v atelierech. Opakovaná neomluvená neúčast ve výuce s kontrolovanou účastí může být důvodem pro ukončení studia pro neplnění studijních povinností. Pravidla pro provádění kontroly studia během prvního semestru studia stanoví směrnice fakulty. ČLÁNEK 17 Zápis do dalšího roku studia 1. Student, který splnil podmínky pro pokračování ve studiu, nebo mu bylo povolena výjimka podle čl. 15 odst. 2, má právo se zapsat do dalšího roku studia. 2. Při zápisu do studia si student zapisuje předměty daného studijního programu v souladu s pravidly příslušného studijního programu a studijního plánu. 3. Vyučuje-li určitý předmět více učitelů, má student právo výběru z nich. Způsob a termíny výběru upraví směrnice fakulty. 4. Zápisy do studia se konají v termínech stanovených děkanem. 5. Pokud se student bez omluvy nezapíše do studia ve stanoveném termínu, nebo není-li jeho omluva přijata, jeho studium je ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Omluva se podává děkanovi. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. ČLÁNEK 18 Přerušení studia 1. Na základě písemné žádosti studenta děkan stanoví dobu přerušení studia tak, aby byly dodrženy všechny zásady studijního a zkušebního řádu v souladu s příslušným studijním programem. 2. Přerušení studia v době, kdy je předpoklad pro nesplnění studijních povinností, nelze povolit. 3. Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia je možné pouze ve výjimečných případech, zejména z důvodů zdravotních. 4. Přerušení studia se zpravidla ukončuje k začátku semestru. 5. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. 6. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit polovinu standardní doby studia v příslušném studijním programu. 7. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení a stanovit další průběh studia. 8. Jestliže v době přerušení studia student studoval na jiné fakultě a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou vedoucím zaměstnancem ústavu, zajišťujícím odpovídající předmět na fakultě, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě se stanovením kreditového ohodnocení. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 9. Dnem přerušení studia přestává být osoba studentem, přičemž dnem ukončení přerušení studia jí vzniká právo opětovného zápisu do studia. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí lhůty stanovené pro přerušení studia bez omluvy nedostaví k zápisu, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. 23

10. Studium může být přerušeno studentovi, který nevykonal státní závěrečnou zkoušku, až do doby jejího opakování. ČLÁNEK 19 Zanechání studia Rozhodne-li se student studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi.

ČLÁNEK 20 Uznání části studia 1. Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu podporuje akademickou mobilitu. Při uznávání části studií se postupuje podle zásad uvedených v odstavcích 2 až 6. 2. Studentovi, který absolvoval studium ve studijním programu nebo jeho část nebo studuje v jiném studijním programu na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Povinností studenta, který žádá o uznání části studia, je doložit potvrzení o absolvování studia nebo předmětu, o získaném počtu kreditů a klasifikaci, a dále potvrzenou anotaci absolvovaných předmětů. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na kreditové hodnocení jednotlivých absolvovaných předmětů studijního programu, na prospěch při studiu a dobu, která uplynula od ukončení dosavadního studia, a je respektována dohoda o studiu v rámci mobility. 3. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 4. Uznané části studia nebo jednotlivým uznaným zkouškám se přiřadí kreditové hodnocení odpovídající danému studijnímu programu v souladu s dohodou o studiu v rámci mobility. 5. Studentům, kterým byla uznána část studia, se do doby studia započte počet roků odpovídající celkovému kreditovému hodnocení uznané části studia. Přitom se vychází z tempa studia předpokládající jeho řádné ukončení ve studijním programu za dobu rovnou standardní době. 6. O uznávání částí studia rozhoduje děkan. DÍL 4 Řádné ukončení studia ČLÁNEK 21 1. Studium se řádně ukončuje absolvováním studia v příslušném studijním programu. Student studium absolvuje, pokud získá počet kreditů v předepsané skladbě rovný minimálně šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a vykoná státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí v bakalářském studijním programu je zpravidla obhajoba bakalářské práce, v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce. 2. Dnem řádného ukončení studia je podle § 55 odst. 1 zákona den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška nebo její poslední část. ČLÁNEK 22 Státní závěrečná zkouška 1. Členění státní závěrečné zkoušky na části a jejich obsah určuje studijní program. Pravidla pro organizaci a průběh státních závěrečných zkoušek stanoví směrnice fakulty. 2. Státní závěrečnou zkoušku nebo kteroukoli její část lze jednou opakovat. 24

3. Při opakování státní závěrečné zkoušky student opakuje tu její část, ze které byl klasifikován stupněm „F“. 4. Poslední část státní závěrečné zkoušky lze konat nejpozději v roce, v němž od zápisu studenta do studijního programu uplynula doba rovná dvojnásobku standardní doby studia. Pokud student do této doby nevykoná státní závěrečnou zkoušku, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona. 5. O průběhu státní závěrečné zkoušky je veden protokol, do kterého se uvádí průběh a hodnocení obhajoby diplomové nebo bakalářské práce a ostatních částí státní závěrečné zkoušky a celková klasifikace státní závěrečné zkoušky podle čl. 25. Přílohou zápisu je posudek oponentů a hodnocení vedoucího bakalářské nebo diplomové práce. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. ČLÁNEK 23 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1. Státní závěrečná zkouška se koná před zkušební komisí. Předsedu a členy komise jmenuje na návrh rady studijního programu děkan v souladu s § 53 odst. 2. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. ČLÁNEK 24 Bakalářská nebo diplomová práce a její obhajoba 1. Bakalářskou nebo diplomovou prací student prokazuje, že je schopen řešit a ústně a písemně prezentovat zadaný problém a obhájit své vlastní přístupy k řešení. Bakalářská a diplomová práce se vzájemně liší charakterem zadaných problémů a rozsahem a hloubkou jejich zpracování. Bakalářská práce se vypracovává, je-li součástí studijního plánu. Vypracování diplomové práce je součástí studijního plánu. 2. Termíny a způsob zveřejnění témat a výběru bakalářské nebo diplomové práce studentem stanoví směrnice fakulty. 3. Zadání bakalářské nebo diplomové práce obsahuje zejména stručnou charakteristiku problematiky úkolu, cílů, kterých má být dosaženo, základní literární prameny, jméno vedoucího diplomové práce a termín jejího odevzdání. Vedoucím bakalářské nebo diplomové práce může být i odborník z praxe. 4. Bakalářskou nebo diplomovou práci lze se souhlasem vedoucího práce předložit v cizím jazyce. V tomto případě musí práce obsahovat rozšířený abstrakt v českém jazyku. 5. Vedoucí bakalářské nebo diplomové práce a její oponent nebo oponenti, které jmenuje vedoucí zaměstnanec ústavu, vypracují posudky k této práci. Student musí být s nimi seznámen nejpozději tři dny před konáním její obhajoby. 6. Při obhajobě bakalářské nebo diplomové práce student nejprve uvede hlavní výsledky své práce a poté se vyjádří k připomínkám uvedeným v hodnocení vedoucího práce a v posudku nebo posudcích oponenta nebo oponentů. Dále následuje diskuse. 7. Pokud student bakalářskou nebo diplomovou práci neobhájí, komise rozhodne, zda tuto práci doplní, či zcela přepracuje nebo vypracuje práci s jiným zadáním. Zdůvodnění svého rozhodnutí uvede komise do protokolu o státní závěrečné zkoušce. 8. Pokud student ve stanoveném termínu bez omluvy bakalářskou nebo diplomovou práci neodevzdá, nebo jeho omluva není přijata, je klasifikován stupněm „F (nevyhovující)“. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne.

25

ČLÁNEK 25 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1. Jednotlivé části státní závěrečné zkoušky se klasifikují samostatně. O klasifikaci státní závěrečné zkoušky a jejích částí se komise usnáší na neveřejném zasedání. Pro klasifikaci se užívá klasifikační stupnice ECTS podle čl. 13. Návrh na klasifikaci je přijat, získá-li většinu hlasů přítomných členů komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje předseda. 2. Celková klasifikace státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikací jejích jednotlivých částí, přičemž: a) pokud je jedna část státní závěrečné zkoušky klasifikována stupněm „F“, celkový výsledek je „F“, b) celkový výsledek státní závěrečné zkoušky je klasifikován stupněm „A“, právě když jsou všechny její části klasifikovány stupněm „A“. c) v ostatních případech o celkové klasifikaci B, C, D a E rozhoduje komise. 3. Pokud je student klasifikován stupněm „F“, komise se usnese na odůvodnění, které uvede do protokolu o státní závěrečné zkoušce a se kterým je student seznámen. 4. Pokud se student bez omluvy ke státní závěrečné zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u státní závěrečné zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. ČLÁNEK 26 Celkové hodnocení studia 1. Celkové hodnocení řádně ukončeného studia je: a) prospěl s vyznamenáním, b) prospěl velmi dobře, c) prospěl. 2. Student, který prospěl s vyznamenáním, obdrží vysokoškolský diplom s vyznamenáním. 3. Vysokoškolský diplom „s vyznamenáním“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce klasifikován stupněm „A“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval vynikající studijní výsledky. Vynikající studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 1,50. Vysokoškolský diplom „prospěl velmi dobře“ obdrží absolvent, který byl při státní závěrečné zkoušce hodnocen alespoň stupněm „C“ a v průběhu celého studia ve studijním programu vedoucího k získání vysokoškolského vzdělání a udělení akademického titulu dosahoval velmi dobré studijní výsledky. Velmi dobré studijní výsledky jsou vyjádřené váženým studijním průměrem nepřevyšujícím hodnotu 2,00.

26

ČÁST TŘETÍ Ustanovení pro studium v doktorských studijních programech DÍL 1 Organizace a uskutečňování doktorského studijního programu Oborová rada ČLÁNEK 27 1. Oborová rada vymezená § 47 odst 6 zákona má nejméně 5 členů, které jmenuje a odvolává po projednání v příslušné vědecké nebo umělecké radě (dále jen "vědecká rada") v souladu s vnitřní normou VUT podle čl. 4 odst. 4 Statutu VUT děkan kmenové fakulty. Děkan rovněž stanoví počet členů oborové rady a jejich funkční období. 2. Ve své činnosti se oborová rada řídí jednacím řádem, který stanoví rovněž způsob volby jejího předsedy. Jednací řád vydá po projednání s oborovou radou děkan. 3. Způsob vytvoření společné oborové rady podle § 47 odst. 6 zákona stanoví příslušná dohoda. ČLÁNEK 28 Oborová rada zejména: a) vyjadřuje se k návrhům na školitele, b) schvaluje návrhy témat samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění pro příslušný studijní program, předložené školiteli (dále jen " téma doktorského studia"), a návrhy témat dizertačních prací, c) projednává změny ve struktuře studijních předmětů, které jsou součástí příslušného studijního programu, d) navrhuje složení komisí pro přijímací zkoušky do příslušného studijního programu, e) posuzuje návrhy komisí pro přijímací zkoušky a předkládá děkanovi návrh na přijetí uchazečů o studium, f) vyjadřuje se k maximálnímu počtu doktorandů, které může školitel vést, g) vyjadřuje se k individuálním studijním plánům doktorandů a k jejich případným změnám, h) projednává hodnocení doktorandů předložená školiteli, i) doporučuje děkanovi ukončení studia doktoranda pro neplnění studijních povinností, k projednání je přizván doktorand se školitelem, j) hodnotí působení školitelů a závěry předkládá děkanovi, k) hodnotí nejméně jednou za rok úroveň uskutečňování studijního programu a závěry předkládá děkanovi kmenové fakulty, respektive děkanům dalších fakult nebo statutárním zástupcům právnických osob, které se na uskutečňování studijního programu podílejí, l) iniciuje návrhy na úpravy studijního programu ve vztahu k podmínkám akreditace, m) schvaluje obsah a rozsah státní doktorské zkoušky, n) navrhuje předsedy a členy komisí pro státní doktorské zkoušky a pro obhajoby dizertačních prací.

27

ČLÁNEK 29 Školitel 1. Školitel je osobnost v oblasti tvořící vědecké zaměření studijního programu rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi. 2. Školitelem může být profesor nebo docent a po schválení vědeckou radou fakulty významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu. Školitele ustanovuje a odvolává děkan, který vymezí jeho funkční období. 3. Témata doktorského studia, která školitel navrhuje, jsou zejména v souladu s jeho vlastní výzkumnou činností, přičemž přihlíží k zaměření pracoviště školitele a pracoviště, do něhož je začleněn doktorand (dále jen "školicí pracoviště"). ČLÁNEK 30 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán, podle něhož studium ve studijním programu probíhá, stanoví doktorandovi zejména: a) obsahové zaměření jeho samostatné vědecké, výzkumné, vývojové činnosti nebo samostatné teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění a jeho vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na oborovou specializaci a téma dizertační práce, b) studijní předměty, které je doktorand povinen absolvovat, c) činnosti související s tvůrčí činností, zejména stáže a pobyty na jiných pracovištích, účast na konferencích, seminářích, letních školách, d) jeho pedagogické působení v souladu se směrnicí fakulty, e) časové rozvržení studia. 2. Formu zpracování individuálního studijního plánu stanoví směrnice fakulty. 3. Individuální studijní plán a případné úpravy v něm zpracovává s doktorandem školitel, který jej po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště předkládá oborové radě k vyjádření. Individuální studijní plán a jeho změny schvaluje děkan. ČLÁNEK 31 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Studijní předměty doktorského studijního programu jsou stanoveny tak, aby doktorand ve spolupráci s učitelem získal dostatečnou základnu odpovídající současnému stavu poznání v oblasti, do níž patří zaměření disertační práce. 2. Studijní předměty vedou a zkoušejí profesoři, docenti nebo další významní odborníci v příslušných oblastech. 3. Studijní předměty jsou zakončeny zkouškou, která je ústní a zpravidla vychází z doktorandem předložené tematické práce. 4. Studijní předměty mají dokumentaci, která obsahuje zejména: a) název předmětu, b) rozsah předmětu, c) jména učitelů předmětu, d) obsahovou anotaci předmětu,

28

e) osnovu předmětu ve vztahu k časovému rozvrhu výuky, f) literaturu, na níž je předmět vystavěn, a literaturu doporučenou studentům. Dokumentace předmětu je zveřejněna zejména prostřednictvím informačního systému VUT. 5. Výuka studijního předmětu je založena v závislosti na počtu doktorandů, kteří tento předmět studují, buď na přednáškách organizovaných pro skupinu studentů, jejíž minimální počet stanoví děkan, seminářích nebo na řízeném samostatném studiu s konzultacemi. ČLÁNEK 32 Zkouška ze studijního předmětu doktorského studijního programu 1. Termín zkoušky stanoví zkoušející po dohodě s doktorandem. O konání zkoušky je vždy informován školitel. 2. Zkouška je veřejná a může mít formu kolokvia. 3. Pro hodnocení zkoušky se užívá klasifikační stupnice výborně, velmi dobře, dobře, nevyhovující, v případě kolokvia prospěl, neprospěl. 4. Doktorand, který byl klasifikován stupněm nevyhovující nebo neprospěl, má právo konat opravnou zkoušku. Pokud zkoušku opět nevykoná, má právo konat zkoušku před komisí. Komisi z podnětu školitele jmenuje příslušná oborová rada. Předsedou komise je zpravidla člen oborové rady, jejími členy jsou vždy školitel a učitel daného předmětu. Termín této zkoušky stanoví předseda komise. O výsledku zkoušky rozhoduje komise na neveřejném zasedání. Návrh klasifikace je přijat, vysloví-li se pro něj většina přítomných členů komise. O zkoušce konané před komisí je veden zápis. 5. Klasifikace zkoušky se zapisuje do dokumentace o studiu (čl. 50). Ve výkazu o studiu se uvádí slovní vyjádření klasifikačního stupně, datum konání zkoušky a podpis zkoušejícího, v případě konání zkoušky před komisí podpis předsedy. Klasifikační stupeň nevyhovující nebo neprospěl se do výkazu o studiu neuvádí. 6. Nevykoná-li doktorand zkoušku ze studijního předmětu předepsaného jeho studijním plánem před komisí podle odst. 4 je mu studium ukončeno podle § 58 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 7. Pokud se doktorand bez omluvy ke zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, hodnotí se stupněm nevyhovující. O přijetí omluvy rozhoduje s konečnou platností předseda příslušné oborové rady. ČLÁNEK 33 Hodnocení a kontrola plnění individuálního studijního plánu 1. Doktorand zpravidla jednou za rok referuje na školícím pracovišti o svém studiu, výsledcích řešení tvůrčích úkolů a o přípravě disertační práce. 2. Doktorand každoročně v termínu stanoveném fakultou vypracuje písemnou zprávu o výsledcích své činnosti, která je jedním z podkladů pro jeho hodnocení školitelem. 3. Školitel pravidelně hodnotí plnění studijních povinností doktoranda a hodnocení předkládá příslušné oborové radě. Období hodnocení doktorandů stanoví směrnice fakulty. 4. Při nevyhovujícím hodnocení doktoranda navrhne školitel po vyjádření vedoucího zaměstnance školícího pracoviště příslušné oborové radě projednání návrhu na ukončení studia doktoranda podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Tento postup může iniciovat též vedoucí školícího pracoviště nebo oborová rada. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona.

29

ČLÁNEK 34 Přerušení studia v doktorském studijním programu 1. Na základě písemné žádosti doktoranda doporučené jeho školitelem může děkan studium přerušit. 2. Studium lze souvisle přerušit nejvýše na dobu dvou let. Studium lze přerušit i opakovaně. Celková doba přerušení studia nesmí překročit dva roky. Výjimky, z důvodů zejména zdravotních, může povolit děkan. 3. Pominou-li důvody přerušení studia, může děkan na žádost doktoranda přerušení studia ukončit i před uplynutím povolené doby jeho přerušení. 4. Jestliže v době přerušení studia doktorand studoval na jiné fakultě nebo vysoké škole a konal tam zkoušky, může mu na jeho žádost, doporučenou školitelem a oborovou radou, děkan uznat odpovídající zkoušku vykonanou na jiné fakultě nebo vysoké škole. 5. Osoba, která se nejpozději do pěti kalendářních dnů po uplynutí doby přerušení studia bez omluvy nedostaví k opětovnému zápisu do studia, nebo jejíž omluva není přijata, ztrácí právo na opětovný zápis do studia. O přijetí omluvy rozhoduje děkan. ČLÁNEK 35 Zanechání studia v doktorském studijním programu Rozhodne-li se doktorand studia zanechat, oznámí své rozhodnutí písemně děkanovi. Pokud doktorand v rámci studia přijal závazky vyplývající z řešení projektů, hlavní nebo doplňkové činnosti definované smluvním vztahem, je povinen tento smluvní vztah řádně ukončit. ČLÁNEK 36 Uznání částí studia v doktorském studijním programu 1. Doktorandovi, který absolvoval studijní program nebo jeho část nebo studuje jiný studijní program na vysoké škole v České republice nebo v zahraničí, lze na jeho písemnou žádost uznat absolvované části studia nebo jednotlivé zkoušky. Při rozhodování se bere zřetel zejména na zaměření absolvovaného studia nebo jeho části, na prospěch při studiu, na výsledky vlastní tvůrčí činnosti a dobu, která uplynula od ukončení předchozího studia. 2. Uznání části studia lze podmínit vykonáním rozdílových zkoušek. 3. O uznávání částí studia rozhoduje na návrh školitele a po vyjádření oborové rady děkan. DÍL 2 Státní doktorská zkouška ČLÁNEK 37 1. Při státní doktorské zkoušce má student prokázat hluboké teoretické vědomosti v oboru dizertační práce a získání požadovaných vědomostí a znalostí z oblasti studia, včetně metodologických východisek vědecké práce. Její obsah vychází zejména z tématu doktorského studijního programu a individuálního studijního plánu doktoranda. 2. Součástí státní doktorské zkoušky je diskuse o souvislostech s tématem dizertační práce na základě pojednání předloženého doktorandem. Toto pojednání obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání v oblasti tématu dizertační práce, vymezení předpokládaných cílů dizertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení. Rozsah pojednání určí oborová rada. 3. Státní doktorskou zkoušku lze jednou opakovat. 4. O průběhu státní doktorské zkoušky je veden protokol. Jeho formu stanoví směrnice rektora. 30

ČLÁNEK 38 Přihlašování ke státní doktorské zkoušce 1. Ke státní doktorské zkoušce se doktorand může přihlásit po vykonání zkoušek ze všech studijních předmětů předepsaných jeho individuálním studijním plánem. 2. Spolu s přihláškou předloží doktorand přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu a pojednání podle čl. 37 odst. 2, včetně přehledu uveřejněných prací, respektive vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl. 3. Způsob přihlašování ke státní doktorské zkoušce a dokládání náležitostí podle odstavce 2 stanoví směrnice fakulty. ČLÁNEK 39 Zkušební komise pro státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška se koná před zkušební komisí. Komise je stálá nebo je jmenována "ad hoc". Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan v souladu s § 53 odst. 2 a 3 zákona. Členem komise je rovněž školitel doktoranda. 2. Zkušební komise je nejméně pětičlenná. 3. Jednání zkušební komise řídí její předseda. Jednací řád zkušebních komisí a způsob jejich svolávání stanoví směrnice fakulty. 4. Předseda zkušební komise pověří jednoho z jejích členů s výjimkou školitele doktoranda, aby připravil a přednesl jako podklad pro jednání zkušební komise stanovisko k doktorandem předloženému pojednáni. 5. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. ČLÁNEK 40 Hodnocení státní doktorské zkoušky 1. Státní doktorská zkouška je klasifikována stupni prospěl nebo neprospěl. 2. Na neveřejném zasedání zhodnotí zkušební komise průběh státní doktorské zkoušky a rozhodne hlasováním o její klasifikaci. 3. K dosažení klasifikace "prospěl" je zapotřebí většiny hlasů všech členů zkušební komise. 4. Pokud je doktorand při státní doktorské zkoušce klasifikován stupněm "neprospěl", uvede se do protokolu odůvodnění, které je sděleno doktorandovi. 5. Pokud se doktorand bez omluvy ke státní doktorské zkoušce nedostaví, nebo jeho omluva není přijata, posuzuje se, jako by u zkoušky neprospěl. Omluva se podává děkanovi fakulty, který o jejím přijetí s konečnou platností rozhodne. 6. Nevykoná-li doktorand státní doktorskou zkoušku ani v opravném termínu, je mu studium ukončeno podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Postup při rozhodování v této věci se řídí § 68 zákona.

31

DÍL 3 Dizertační práce a její obhajoba ČLÁNEK 41 Dizertační práce 1. Dizertační práce je buď: a) samostatná práce, zpracovaná podle odstavce 2, obsahující výsledky řešení vědeckého úkolu, nebo b) tematicky uspořádaný soubor uveřejněných prací. 2. Dizertační práce se člení zejména na tyto části: a) přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem dizertační práce, b) cíl dizertační práce, c) výsledky dizertační práce s uvedením nových poznatků, jejich analýzu a jejich význam pro realizaci v praxi nebo pro další rozvoj vědního oboru, d) seznam použité literatury, e) seznam vlastních prací vztahujících se k tématu dizertační práce.

Součástí dizertační práce může být rovněž dokumentace inženýrských nebo uměleckých děl. Její součástí je vždy souhrn v českém a anglickém jazyce, zpravidla v rozsahu jedné strany. 3. Dizertační práce se předkládá zpravidla v jazyce českém nebo anglickém. 4. Formální úpravu dizertační práce stanoví směrnice rektora. 5. Jsou-li v souboru uveřejněných prací podle odstavce 1 písm. b) práce, jichž je doktorand spoluautorem, musí být vymezen podíl doktoranda a doložen prohlášením spoluautorů o jeho přínosu k jednotlivým pracím. ČLÁNEK 42 Řízení o obhajobě dizertační práce 1. K obhajobě dizertační práce se může doktorand přihlásit po vykonání státní doktorské zkoušky. 2. Spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce doktorand předkládá: a) dizertační práci v počtu stanoveném fakultou, b) teze dizertační práce v počtu stanoveném fakultou, c) přehled aktivit vykonaných během jeho studia v doktorském studijním programu, včetně seznamu publikovaných prací a prací k publikaci přijatých, respektive seznamu vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, a ohlasy těchto prací a děl, d) uveřejněné práce nebo rukopisy prací, které jsou k uveřejnění přijaty, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, e) stanovisko školitele doktoranda k dizertační práci. 3. Způsob podávání přihlášek k obhajobě dizertační práce stanoví směrnice fakulty. 4. Řízení o obhajobě dizertační práce je zahájeno doručením přihlášky. 5. Pokud přihláška k obhajobě dizertační práce splňuje náležitosti podle odstavce 2, je postoupena oborové radě k dalšímu řízení. 6. Nesplňuje-li přihláška k obhajobě dizertační práce náležitosti podle odstavce 2, děkan řízení přeruší a vyzve doktoranda, aby ve stanovené lhůtě nedostatky odstranil, jinak řízení zastaví. 32

ČLÁNEK 43 Teze dizertační práce 1. Teze dizertační práce obsahují ve stručné formě základní myšlenky, metody, výsledky a závěry dizertační práce ve struktuře stejné jako u dizertační práce. Rozsah stanoví směrnice rektora. 2. Teze dizertační práce, které doktorand předkládá spolu s přihláškou k obhajobě dizertační práce, obdrží všichni členové komise pro obhajobu dizertační práce a oponenti. 3. Po úspěšné obhajobě dizertační práce jsou teze dizertační práce se zapracovanými připomínkami formulovanými v závěrech komise pro obhajobu dizertační práce publikovány v souladu se směrnicí rektora. ČLÁNEK 44 Komise pro obhajobu dizertační práce 1. Obhajoba dizertační práce se koná před komisí pro obhajobu dizertační práce, která je stálá, nebo je jmenována "ad hoc". Předsedu a členy komise jmenuje na návrh oborové rady děkan. 2. Komise pro obhajobu dizertační práce je nejméně pětičlenná. Alespoň dva členové komise jsou osoby jiné než členové Akademické obce VUT. 3. Jednání komise pro obhajobu dizertační práce svolává a řídí její předseda. 4. Komise pro obhajobu dizertační práce je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři čtvrtiny jejích členů. Pro přijetí návrhu je nutná většina hlasů všech členů komise. ČLÁNEK 45 Oponenti dizertační práce a jejich posudky 1. Komise pro obhajobu dizertační práce jmenuje nejméně dva oponenty dizertační práce, z nichž nejvýše jeden může být z fakulty nebo instituce, kde práce vznikla. Oponentem nemůže být jmenován školitel, přímý nadřízený nebo podřízený doktoranda. 2. Oponent vypracuje na dizertační práci písemný posudek. 3. Oponent se v posudku vyjádří zejména: a) k aktuálnosti tématu dizertační práce, b) zda disertace splnila stanovený cíl, c) k postupu řešení problému a k výsledkům disertace s uvedením konkrétního přínosu doktoranda, d) k významu pro praxi nebo rozvoj vědního oboru, e) vyjádření k formální úpravě dizertační práce a její jazykové úrovni. f) zda dizertační práce splňuje podmínky uvedené v § 47 odst. 4 zákona. 4. Pokud oponent nevypracuje posudek nejpozději do 2 měsíců ode dne jmenování, může komise pro obhajobu dizertační práce jmenovat jiného oponenta. 5. Nevyhovuje-li posudek podmínkám podle odstavce 3, vyzve komise pro obhajobu dizertační práce oponenta, aby posudek doplnil nebo přepracoval. Pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní, komise jmenuje jiného oponenta. 6. Oponentní posudky musí být zaslány všem členům komise pro obhajobu dizertační práce a doktorandovi alespoň 15 dnů před konáním obhajoby.

33

ČLÁNEK 46 V případě, že některý z oponentů nedoporučí dizertační práci k obhajobě, může doktorand požádat o přerušení řízení o obhajobě dizertační práce, aby mohl svou práci doplnit nebo přepracovat. O této žádosti rozhoduje na základě doporučení komise pro obhajobu dizertační práce a příslušné oborové rady s konečnou platností děkan.

Obhajoba dizertační práce ČLÁNEK 47 1. Obhajoba dizertační práce je vědeckou rozpravou mezi doktorandem a oponenty, členy komise pro obhajobu dizertační práce a ostatními účastníky obhajoby. 2. Obhajoba dizertační práce je veřejná. Datum a místo konání musí být oznámeno na úřední desce příslušné fakulty alespoň dva týdny předem. 3. Obhajoba dizertační práce se koná zpravidla do šesti měsíců od zahájení řízení. Doba přerušení řízení se do této doby nepočítá. 4. Pokud dizertační práce nebyla obhájena, lze se k nové obhajobě přihlásit nejdříve za rok. Není-li dizertační práce obhájena ani napodruhé, studium doktoranda se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. 5. Dizertační práci je nutné obhájit nejpozději do 7 let ode dne zápisu do studia. Pokud ji v této lhůtě doktorand neobhájí, jeho studium se ukončí podle § 56 odst. 1 písm. b) zákona. Na postup při rozhodování v této věci se vztahuje § 68 zákona. Na základě žádosti doktoranda, doporučené školitelem a příslušnou oborovou radou, může děkan tuto lhůtu v odůvodněných případech výjimečně prodloužit. ČLÁNEK 48 1. Komise pro obhajobu dizertační práce dbá o to, aby se obhajoba konala do 30 dnů po doručení posudků od všech oponentů, popřípadě po jejich doplnění nebo přepracování (čl. 45 odst. 5). O překročení lhůty je nutno vyrozumět děkana, který ji může přiměřeně k důvodům prodloužit. 2. Obhajoba dizertační práce probíhá za účasti oponentů. Jestliže se výjimečně některý z nich nemůže obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. V tomto případě se posudek nepřítomného oponenta čte. 3. Obhajobu řídí předseda komise pro obhajobu dizertační práce, výjimečně z jeho pověření jiný člen komise. 4. Při obhajobě dizertační práce se postupuje zpravidla takto: a) předsedající zahájí obhajobu, představí doktoranda, sdělí téma dizertační práce a seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp.jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své dizertační práce, c) školitel seznámí komisi pro obhajobu dizertační práce se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované dizertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předsedající zahájí diskusi, které se mohou zúčastnit všichni přítomní. 5. Obhajoba zpravidla netrvá déle než 2 hodiny. 34

6. V neveřejném zasedání zhodnotí komise pro obhajobu dizertační práce za účasti oponentů a školitele obhajobu dizertační práce a v tajném hlasování rozhodne o jejím výsledku. K úspěšné obhajobě dizertační práce je zapotřebí většiny hlasů všech členů komise. Po rozhodnutí ve věci se komise usnáší většinou hlasů na odůvodnění rozhodnutí. S rozhodnutím a jeho odůvodněním je doktorand seznámen. 7. O obhajobě dizertační práce je veden protokol, jehož přílohou jsou posudky oponentů. Závěry komise pro obhajobu dizertační práce obsahují rovněž stanovisko k tezím dizertační práce a případné požadavky na úpravy pro jejich publikaci. Formu protokolu stanoví směrnice rektora. 8. O obhajobě dizertační práce informuje předseda komise pro obhajobu dizertační práce příslušnou oborovou radu a děkana. DÍL 4 Řádné ukončení studia v doktorském studijním programu ČLÁNEK 49 Dnem řádného ukončení studia je den, kdy byla obhájena dizertační práce. ČÁST ČTVRTÁ Společná ustanovení ČLÁNEK 50 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu slouží k zápisu, uchovávání a zpracování údajů související se studiem jednotlivých studentů a doktorandů. 2. Dokumentace o studiu je součástí informačního systému VUT v Brně. Podrobnosti o vedení studijní dokumentace stanoví směrnice fakulty. 3. Součástí dokumentace o studiu je závěrečná práce. 4. Bakalářské, diplomové a dizertační práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště školy, kde se má konat obhajoba práce. V případě uměleckých prací lze práci zpřístupnit veřejnosti prezentací na místě určeném fakultou. V případě prací řešících citlivá zadání, pracujících s konkrétními daty podléhajícími jistému stupni utajení ze strany externího zadavatele závěrečné práce je možno zveřejňovat pouze jejich rozšířená abstrakta podle smlouvy se zadavatelem. Pořizování výpisů, opisů nebo rozmnoženin ze zveřejněné práce je umožněno pouze prezenčně za podmínek a na místě určeném příslušnou fakultou.

ČLÁNEK 51 Styk studenta s fakultou V jednáních o studijních záležitostech může být student zastupován svým zplnomocněným zástupcem.

ČLÁNEK 52 Student nebo doktorand, který ukončil studium, je povinen neprodleně odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek VUT a fakulty vůči němu.

35

ČLÁNEK 53 Způsob náhradního doručování Rozhodnutí ve věcech: a) udělení výjimky z pravidel pro stanovení studijního plánu podle čl. 3 odst. 5, b) přerušení studia podle čl. 18 nebo čl. 34, c) uznávání částí studia nebo zkoušek podle čl. 20 nebo čl. 36, d) ukončení studia podle čl. 11 odst. 5, čl. 12 odst. 7, čl. 15 odst. 1, čl. 17 odst.5, čl. 22 odst. 4, čl. 32 odst. 6, čl. 40 odst. 6 a čl. 47 odst. 4, lze studentům a doktorandům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí podle písm. a) až c) doručit je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. ČLÁNEK 54 Pochvaly a ocenění 1. Podle § 43 odst. 4 Statutu VUT uděluje rektor jako ocenění mimořádných výsledků studenta nebo doktoranda během jeho studia Cenu rektora. 2. Ocenění za výsledky studia udělované fakultou určuje směrnice fakulty. ČÁST PÁTÁ Přechodná a závěrečná ustanovení Přechodná ustanovení ČLÁNEK 55 1. V případě kolize ustanovení tohoto řádu s důsledky dosavadních studijních předpisů se postupuje tak, aby student nebo doktorand v přechodovém období neutrpěl újmu. 2. Vážený průměr podle čl. 14 v části studia hodnoceném slovním vyjádřením výborně, velmi dobře, dobře a nevyhovující se počítá s čísly uvedenými v závorce ve sloupci Poznámka (viz čl. 13), vážený průměr v části studia hodnoceném klasifikační stupnicí ECTS se počítá s čísly Číselné klasifikace (viz čl. 13). 3. Doba přerušení studia před 1. lednem 1999 se do doby studia nezapočítává. ČLÁNEK 56 Závěrečná ustanovení 1. Zrušuje se Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně zaregistrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. července 2004 pod č.j. 21 214/2004-30. 2. Tento řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006. 3. Tento řád v souladu s § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 4. Tento řád nabývá účinnosti dnem zahájení akademického roku.

doc. RNDr. Josef Dalík, CSc. předseda akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA rektor 36

směrnice č. 1 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V BAKALÁŘSKÉM A MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení 1.

Směrnice č.1 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu (dále jen směrnice) doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně ( s výjimkou části třetí) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování bakalářského a magisterského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně.

2.

Standardní délka studia bakalářského studijního programu (dále BSP) na FA VUT v Brně je 8 semestrů. Přesáhne-li však délka studia 10 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

3.

Standardní délka studia magisterského studijního programu (dále MSP) na FA VUT v Brně jsou 4 semestry. Přesáhne-li však délka studia 6 semestrů, platí student dle §58 odst. 3 zákona č. 111/98 Sb. poplatky spojené s jeho studiem.

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.2 Akademický rok a časové členění studia 1.

Přednáškovou skupinu tvoří studenti jednoho ročníku.

2.

Studijní skupinu tvoří přibližně jedna pětina studentů ročníku. Velikost studijní skupiny se pohybuje od 20 do 25 studentů. Rozdělení do studijních skupin se uplatňuje ve výuce plošné.

3.

Rozvrhovou skupinu tvoří studenti, kteří jsou přihlášeni do jednotlivých předmětů tam, kde je to možné. Jsou to především ateliéry a povinně volitelné předměty v BSP a volitelné semináře v MSP.

4.

Studijní plán BSP je standardně strukturován do 1. až 4. ročníku. Poslední (8.) semestr je vymezen pro práci na bakalářském projektu.

5.

Studijní plán MSP je standardně strukturován do 1. až 2. ročníku. Poslední (4.) semestr je vymezen pro práci na diplomním projektu.

6.

Z časového hlediska probíhá výuka v rocích studia, které udávají dobu, během níž student postupně absolvuje předepsané předměty studijního plánu.

7.

Časový plán akademického roku je přílohou č. 1 této směrnice.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.3 Studijní plány 1.

Strukturovaný seznam předmětů studia je přílohou č. 2 této směrnice.

2.

Zápisy a absolvování předmětů povinných a povinně volitelných jsou povinné. Zápisy a absolvování předmětů volitelných jsou dobrovolné. Za volitelné předměty se rovněž považují všechny povinné a povinně volitelné předměty absolvované dobrovolně nad rámec studijního plánu.

3.

Součástí magisterského studijního programu je v prvním ročníku řízená odborná praxe, organizována podle pravidel, která jsou přílohou č.3 této směrnice.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.4 Rada studijního programu 1.

Rada studijního programu (dále jen Rada) je sestavena z děkanem jmenovaných akademických pracovníků FA VUT v Brně a proděkana pro studium.

2.

Jednotliví členové jsou jmenováni na funkční období jednoho akademického roku.

3.

Členství v Radě je nezastupitelné.

4.

Předsedou Rady je proděkan pro studium.

5.

Rada je usnášení schopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů.

6.

Rozhodnutí Rady je platné, jestliže pro něj hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů Rady. 37

7.

Pro revokaci usnesení Rady musí hlasovat nadpoloviční většina členů Rady.

8.

Rada může hlasovat veřejně nebo tajně. O způsobu hlasování rozhoduje předseda Rady.

9.

Do náplně činnosti Rady patří kromě činností vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně ještě posoudit otevření povinně volitelných předmětů v bakalářském studijním programu a volitelných seminářů v magisterském studijním programu,

12. Rada vydává doporučení děkanovi ve věcech vyjmenovaných v článku 4, odst.1) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně a oddílu 4, odst.9 této Směrnice. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.5. Kreditový systém 1.

Každému předmětu studijního plánu zakončenému zkouškou, zápočtem, nebo klasifikovaným zápočtem je zpravidla přiřazen počet kreditů, který odpovídá počtu hodin výuky týdně v jednom semestru. Předměty studijního plánu jednoho ročníku představují hodnotu 60 kreditů při stanoveném počtu 30 výukových hodin týdně v jednom semestru.

2.

Kredity je hodnocena také odborná praxe v MSP. Za absolvování praxe podle pravidel uvedených v příloze č.3 této směrnice získá student 56 kreditů.

3.

Kredity jsou přiřazeny předmětům povinným a povinně volitelným, nikoliv předmětům volitelným nebo absolvovaným dobrovolně nad rámec studijního plánu.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.6. Způsob výuky a její zabezpečování 1.

Těžištěm výuky na FA VUT v Brně je ateliérová tvorba.

2.

Ateliérovou výuku v BSP vedou interní a externí učitelé pověření vedoucím ateliéru.

3.

V ateliérové výuce si mohou studenti zvolit učitele a téma práce registrací přes Intranet FA VUT. Učitelé pak určí počet studentů, které budou učit, při snaze o to, aby jejich pedagogická kapacita byla naplněna.

4.

Studenti se přihlásí do ateliérové výuky příslušného Ateliéru v termínu vyhlášeném děkanem, zpravidla v závěru předcházejícího semestru.

5.

Studenti mají v rámci BSP za povinnost absolvovat jednou ateliérovou výuku v rozsahu měřítka : • ateliér malé stavby – DŮM, • ateliér velké stavby – DŮM A MÍSTO, • ateliér souboru staveb – MĚSTO A MÍSTO; a dvakrát volné téma. Zároveň jsou povinni naplnit v rámci ateliéru jednu nebo i několik současně odborných povinností – řešit problematiku: • bydlení, • veřejných staveb, • výroby, • památkové péče, • vnitřního prostoru – interiéru.

6.

Studenti BSP si volí s přihlédnutím k omezení, která jsou uvedena v následující tabulce, posloupnost plnění povinnosti vypracovat ateliérový projekt v rozsahu měřítka i volného zadání: 1.semestr

1. ročník 2.semestr základy architektonického navrhování

2.ročník 3.semestr 4.semestr ateliér malé ateliér velké stavby stavby ateliér malé ateliér velké stavby stavby

3.ročník 5.semestr 6.semestr ateliér souboru volné zadání staveb volné zadání ateliér souboru staveb

4.ročník 7.semestr 8.semestr volné zadání bakalářská práce volné zadání

ateliér malé stavby

volné zadání

ateliér velké stavby

volné zadání

ateliér souboru staveb

volné zadání

ateliér malé stavby

ateliér velké stavby

ateliér souboru staveb

volné zadání

volné zadání

ateliér malé stavby

ateliér velké stavby

volné zadání

ateliér souboru staveb

volné zadání

ateliér malé stavby

volné zadání

ateliér velké stavby

ateliér souboru staveb

volné zadání

volné zadání

ateliér malé stavby

ateliér velké stavby

ateliér souboru staveb

38

7.

Nepřihlásí-li se student ve stanoveném termínu do ateliérové tvorby, ztrácí nárok na volbu učitele a tématu. Termíny a postup při vypisování témat a přihlašování studentů stanoví vyhláška děkana.

8.

Studenti BSP jsou povinni přijít k první konzultaci zadání atelierů, cvičení a seminářů do 14 dnů od začátku semestru. Ti, kteří si bez omluvy zadání v určeném termínu nevyzvednou, musí si předmět opakovaně zapsat v dalším roce studia.

9.

Studenti BSP mají za povinnost absolvovat ve 3. ročníku (letní semestr) jeden povinně volitelný předmět a ve 4. ročníku (zimní semestr) dva povinně volitelné předměty. Student si vybírá z celkové nabídky povinně volitelných předmětů pro oba ročníky BSP. Nezapíše-li se student ve stanoveném termínu, ztrácí nárok na volbu tohoto předmětu. Každý povinně volitelný předmět je možno otevřít v případě alespoň 5 přihlášených studentů.

10. Povinný předmět stavební projekt si registrují studenti IV.ročníku BSP ve stejných termínech a za obdobných podmínek jako předmět ateliérová tvorba, tj.volí si učitele a téma. 11. Studium v MSP je organizováno do modulů. Moduly odpovídají odbornému zaměření specializovaných ateliérů. Studijní plán modulu sestává z přednášek společných pro všechny studenty ročníku, individuálně vybraného specializovaného ateliéru a výběru z nabídky volitelných seminářů. 12. Ateliérovou výuku v MSP vedou akademičtí pracovníci FA se souhlasem vedoucího příslušného pracoviště. 13. Student zapsaný do 2. ročníku magisterského studijního programu si volí modul a specializovaný ateliér. 14. Student se přihlašuje do modulů a specializovaných ateliérů registrací přes Intranet FA VUT ve stanoveném termínu. 15. Vedoucí ateliéru má právo vybrat si ze studentů přihlášených v prvním kole, pokud je jejich počet nadměrný. Z důvodu vysokého počtu uchazečů, či z důvodu nepřijatelných předchozích výsledků studia je v pravomoci vedoucího specializovaného ateliéru uchazeče odmítnout. 16. Studenti MSP budou zařazeni do modulů s přihlédnutím k jejich zájmu a výběru učitelů. Konečné rozdělení bude zveřejněno nejpozději týden před zahájením výuky. V týdnu po zveřejnění je možno reagovat na případné závažné důvody ke změně zařazení studenta do modulu nebo specializovaného ateliéru. Studenti, kteří nevyužili možnosti volby budou do ateliérů zařazeni proděkanem. 17. Dnem zahájení výuky na FA vstoupí rozdělení studentů do modulů v platnost a je závazné pro celé studium v MSP. Vzhledem k charakteru ateliérové tvorby, nelze zapsané moduly či ateliery v průběhu MSP měnit. 18. Modulové semináře jsou vázány na výběr modulu a jsou studentům zapisovány současně s výběrem specializovaného ateliéru. 19. Modulové semináře mohou být po přednostním zapsání příslušných studentů nabídnuty studentům z jiných modulů jako volitelné. Oddíl č.7 Studijní poradenství 1.

Informace poskytuje studentovi fakulta prostřednictvím studijního oddělení ve věcech organizačních. Ve věcech individuální skladby studijního plánu pak proděkan pro studium.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.8 Ověřování studijních výsledků 1.

Účast na průběžných kontrolách studia (kritiky, kontrolní testy, domácí práce, klauzurní práce apod.) v plánovaných termínech je povinná a je nedílnou součástí závěrečného hodnocení výsledků studia.

2.

V rámci ateliérové tvorby se v průběhu každého semestru uskuteční nejméně tři kritiky.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.9 Zápočet a klasifikovaný zápočet 1.

Studentovi, který získal zápočet z předmětu zakončeného zápočtem a zkouškou a neukončil tento předmět vykonáním zkoušky do konce příslušného akademického roku, je při opakovaném zápisu předmětu tento zápočet uznán, nezmění-li se podmínky udělení zápočtu.

2.

Podmínky pro udělení zápočtu a klasifikovaného zápočtu zveřejní ústavy a ateliéry před zahájením výuky na svých nástěnkách, případně na Intranetu FA.

3.

Ateliérové práce se odevzdávají tak, aby mohly být vystaveny v příslušných ateliérech včetně klasifikace vedoucích učitelů, a to v posledním týdnu zkouškového období probíhajícího semestru (viz příloha 1 Časový plán). Přesný termín odevzdání a podmínky pro získání klasifikace stanoví vedoucí ateliérů a zveřejní ho na začátku semestru.

39

4.

Pokud student neodevzdá kompletní práci ve stanoveném termínu a řádně se neomluví, nebo jeho omluvu vedoucí Ateliéru neuzná, hodnotí se klasifikačním stupněm F (nevyhovující). Student, jehož ateliérová práce byla hodnocena známkou F, nemůže získat klasifikovaný zápočet v náhradním termínu. Řádně omluvenému studentovi může vedoucí Ateliéru určit náhradní termín odevzdání práce. Hodnocení práce odevzdané v náhradním termínu je stejné jako u práce odevzdané v termínu řádném.

_____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.10 Zkouška 1.

Zkoušky na FA jsou ústní, písemné nebo kombinované (písemné a ústní).

2.

O druhu zkoušky (ústní, písemné, kombinované) rozhoduje vedoucí ústavu, příp. ateliéru. U kombinované zkoušky je konání druhé části zkoušky (ústní) podmíněno úspěšným absolvováním první (písemné) části zkoušky.

3.

Zkušební testy písemných zkoušek připravují a opravují přednášející učitelé. Ústní zkoušku koná student zpravidla u přednášejícího učitele. Výjimečně může vedoucí ústavu pověřit zkoušením i jiného učitele.

4.

Zkoušky konají studenti zejména ve zkouškovém období. Zkoušky musí být vykonány do konce akademického roku (31. srpna ).

5.

Řádné termíny a místa konání zkoušek v bakalářském studijním programu jsou zveřejněny formou rozvrhu zkoušek nejpozději týden před začátkem zkouškového období na Intranetu.

6.

Řádné termíny a místa zkoušek v magisterském studijním programu zveřejní vedoucí ústavu nejpozději týden před začátkem zkouškového období.

7.

Pokud se student nedostaví ke zkoušce v řádném termínu, nebo od ní odstoupí nebo byl klasifikován známkou F (nevyhovující), může vykonat zkoušku ve dvou opravných termínech. Termíny určí a zveřejní v dostatečném předstihu vedoucí ústavu. Řádně omluvenému studentovi dle článku 12, odst.10) Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně určí vedoucí ústavu náhradní termín konání zkoušky. V tomto případě je tento termín považován za první ze tří možných.

8.

Student má právo výsledek zkoušky nepřijmout. V tomto případě již vyčerpal jeden ze tří možných termínů zkoušky.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.11 Klasifikační stupnice 1.

Pro hodnocení úrovně požadovaných aktivit klasifikovaným zápočtem a úrovně znalosti problematiky předmětu zkouškou se pro zápis do výkazu o studiu a do informačního systému na Fakultě architektury používá klasifikační stupnice ECTS.

2.

Klasifikace se do výkazu o studiu zapisuje ve formě - písmeno / odpovídající počet celých bodů (např. A/95).

3.

Pro potřebu centrální evidence jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 13 Studijního a zkušebního řádu VUT.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.12 Průměrná klasifikace studenta 1.

Pro výpočet váženého studijního průměru jsou písmena vyjádřena přiřazenými hodnotami uvedenými v tabulce článku 14, odst.2) Studijního a zkušebního řádu VUT.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.13 Zápis do dalšího roku studia 1.

Zápisy se konají v termínech stanovených děkanem v souladu s vyhlášeným časovým plánem akademického roku.

2.

Student si zapisuje povinné a povinně volitelné předměty studijního plánu příslušného ročníku a předměty nižšího ročníku, které neabsolvoval. Může si zapsat předměty vyššího ročníku, které chce studovat s předstihem a volitelné předměty.

3.

Řádně absolvované předměty nelze znovu zapsat. Povinné a povinně volitelné předměty si může student opakovaně zapsat pouze jednou (viz SZŘ VUT, článek 6, odst.3).

4.

Do prvního roku studia si student zapíše všechny předměty studijního plánu 1. ročníku BSP.

40

5.

Do dalšího roku studia se student může zapsat při dodržení zásad stanovených SZŘ VUT a těchto podmínek : a)

minimální součet kreditů, které student získal za všechny předchozí roky studia musí v BSP odpovídat uvedeným hodnotám : zápis do roku studia BSP požadovaný počet dosažených kreditů 2. rok studia 45 kreditů 3. rok studia 95 kreditů 4. rok studia 135 kreditů zápis do roku studia MSP požadovaný počet dosažených kreditů 2. rok studia 56 – splněná praxe

b)

vážený studijní průměr (VP) za všechny předchozí roky studia nesmí přesáhnout hodnotu 2,5.

c)

úspěšné absolvování minimálně jednoho ateliéru v předchozím roce studia.

6.

Od školního roku 2006/2007 je zápis do MSP podmíněn přijímací zkouškou.

7.

Do 2. ročníku studia MSP se může zapsat student, který předloží do 31. srpna roku zápisu doklad o vykonání odborné praxe absolvované podle pravidel uvedených v příloze č.4 této směrnice a získá tak 56 kreditů.

8.

Do 2. ročníku studia MSP se může zapsat také student, který byl v 1. ročníku na zahraniční stáži v rámci mezinárodních programů, do kterých je škola zapojena.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.14 Přerušení studia 1.

Celková přípustná doba přerušení studia v BSP je 2 roky.

2. Celková přípustná doba přerušení studia v MSP je 1 rok. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.15 Uznání části studia 1.

Student, který absolvoval část předchozího studia na stejné nebo jiné vysoké škole příbuzného zaměření, může požádat o uznání jednotlivých předmětů nebo celých ročníků s ohledem na obsah příslušného ročníku studijního programu. Uznány jsou zpravidla předměty hodnocené A,B,C s datem absolvování ne starším 5 let ke dni zápisu.

2.

Uznávání části studia absolvovaného v zahraničí podléhá ustanovením článku 20, odst.2)-6) Studijního a zkušebního řádu VUT. V případě studia v délce jednoho nebo více semestrů dle pravidel obsažených v příloze č.3 této Směrnice je studentovi uznáno studium jako celek za každý jednotlivý semestr včetně příslušného počtu kreditů .

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.16 Řádné ukončení studia 2.

K řádnému ukončení studia v musí student získat 240 (210+30 za bakalářský projekt) kreditů v bakalářském studijním programu a 120 (90+30 za diplomní projekt) kreditů v magisterském studijním programu.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.17 Státní závěrečná zkouška 1)

Studium BSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v bakalářském studijním programu.

2)

Studium MSP je ukončeno státní závěrečnou zkouškou v magisterském studijním programu.

3)

Státní závěrečná zkouška v BSP se člení na tyto čtyři části : a) ústní zkouška z Navrhování staveb (7. semestr BSP), b) ústní zkouška ze Stavitelství (7. semestr BSP), c) ústní zkouška z Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu (7. semestr BSP), d) obhajoba bakalářské práce (8. semestr BSP).

4)

Státní závěrečná zkouška v MSP se člení na tyto dvě části: a) ústní zkouška z Plánování rozvoje města a regionu (3. semestr MSP), b) ústní zkouška ze Stavebního práva a předpisů (3. semestr MSP), c) obhajoba diplomové práce.

41

5)

Ústní zkoušky, které jsou součástí státní závěrečné zkoušky, se v BSP konají odděleně vždy na začátku 7.semestru BSP. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č. 1. – Časový plán akademického roku, této Směrnice.

6)

Ústní části státní závěrečné zkoušky v BSP může student vykonat až po absolvování všech předmětů obsažených ve státní zkoušce.

7)

Studenti jsou rozděleni do jednotlivých termínů ústní závěrečné zkoušky v BSP podle studijních skupin. Toto rozdělení je zveřejněno v závěru předchozího semestru. Pokud se student ke zkoušce neomluví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. K opravnému termínu se student přihlásí nejpozději týden před jeho konáním. Pokud tak neučiní, nedostaví se a neomluví, ztrácí možnost konat zkoušku v náhradním termínu. Omluvu přijímá pouze děkan FA, nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této směrnice, odpovědni garanti určení děkanem.

8)

Obhajoby bakalářské práce jsou organizovány příslušnými ateliéry.

9)

Obhajoba bakalářské práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v BSP a může se uskutečnit po vykonání všech ústních zkoušek.

10) Studenti, kteří jsou v posledním ročníku na stáži na zahraničních vysokých školách, mohou ukončit studium BSP jen tak, že složí všechny ústní části státní zkoušky a obhájí bakalářský projekt zpracovaný na jednotné vypsané téma na FA VUT v Brně. Viz příloha č.4 této směrnice. 11) Ústní zkouška, která je součástí státní závěrečné zkoušky se v MSP koná odděleně. Ústavy vypisují dostatečný počet termínů konání ústní závěrečné zkoušky v akademickém roce. Zkušební termíny jsou uvedeny v příloze č.1.- Časový plán akademického roku, této Směrnice. 12) Zařazení studentů do jednotlivých termínů bude zveřejněno nejpozději do konce zimního semestru. Pokud se student nedostaví nebo od zkoušky odstoupí, ztrácí nárok na první termín. Omluvu přijímá pouze děkan FA nejpozději 3 dny před konáním zkoušky. Za organizaci ústních závěrečných zkoušek jsou, při dodržení této směrnice, odpovědni garanti určení děkanem. 13) Obhajoby diplomové práce jsou organizovány příslušnými ateliéry. 14) Obhajoba diplomové práce je poslední částí státní závěrečné zkoušky v MSP a může se uskutečnit po vykonání ústní zkoušky. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.18 Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky 1.

Jednací řád zkušebních komisí je přílohou č. 5. této Směrnice.

2.

Za svolání komise pro ústní zkoušky v BSP odpovídají vedoucí Ústavů pověřených organizací těchto zkoušek.

3.

Za svolání komise pro obhajoby bakalářských a diplomových prací odpovídají vedoucí příslušných Ateliérů.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.19 Diplomová nebo bakalářská práce 1.

Téma bakalářské práce je jednotné. Vypisují jej vedoucí Ateliérů po projednání v Radě studijního programu. Zadání je zveřejněno vyhláškou děkana současně s podklady v informační síti fakulty.

2.

Témata diplomových prací vypisují vedoucí Ateliérů po projednání v Radě studijního programu. Zadání diplomové práce obdrží studenti 2. ročníků MSP od svých učitelů.

3.

Rada studijního programu může vyslovit souhlas s tématem bakalářské nebo diplomové práce, které jí v dostatečném časovém předstihu předloží k projednání student.

4.

Vedoucího bakalářské práce určí vedoucí Ateliéru.

5.

Diplomovou práci vedou akademičtí pracovníci FA a významní externí odborníci.

6.

Student, který úspěšně splnil studijní povinnosti magisterského studijního programu a získal 90 kreditů při dosažení váženého studijního průměru do hodnoty 2,5 obdrží písemné zadání diplomové práce v posledním týdnu zimního semestru 2. ročníku MSP.

7.

Bakalářská i diplomová práce je výhradně prací jednotlivce.

8.

Termín odevzdání bakalářské i diplomové práce je uveden v Časovém plánu akademického roku.

9.

Ve výjimečných případech může děkan určit náhradní termín odevzdání řádně omluvenému studentovi, který neodevzdal včas bakalářskou nebo diplomovou práci.

42

10. Student, který úspěšně splnil všechny studijní povinnosti bakalářského studijního programu a získal 210 kreditů a úspěšně vykonal všechny ústní části státní závěrečné zkoušky v BSP, obdrží písemné zadání bakalářské práce dle Časového plánu akademického roku. 11. Student, který úspěšně vykoná všechny ústní části závěrečné zkoušky v BSP, odevzdá bakalářskou práci ve stanoveném termínu a práce je posouzena nezávislou porotou, vedoucím práce a oponentem, může dokončit tuto státní závěrečnou zkoušku obhajobou bakalářské práce v řádném termínu. 12. Student, který vykoná všechny ústní zkoušky, které jsou součástí státní závěrečné zkoušky v BSP, neodevzdá však bakalářskou práci v řádném termínu, takže jeho práce není posouzena nezávislou porotou, může zpracovat a obhájit práci s novým zadáním v řádném termínu v následujícím akademickém roce. 13. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP, že student bakalářskou práci vypracuje s novým zadáním, může ji vypracovat i obhájit v nejbližším řádném termínu v následujícím školním roce. 14. Rozhodne-li komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP, že student jehož diplomová práce je hodnocena známkou F, může práci doplnit, zcela přepracovat nebo vypracovat s novým zadáním, určí děkan náhradní termín obhajoby, nejpozději však v nejbližším řádném termínu v následujícím akademickém roce. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.20 Hodnocení státní závěrečné zkoušky 1.

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v BSP hodnotí bakalářskou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a návrhu klasifikace oponenta se znalostí hodnocení nezávislé poroty jmenované děkanem. Do celkového hodnocení státní závěrečné zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným hodnocením. Viz příloha č.5 Jednací řád zkušebních komisí v BSP.

2.

Zkušební komise pro státní závěrečné zkoušky v MSP hodnotí diplomovou práci na základě obhajoby studenta s přihlédnutím k hodnocení vedoucího práce a k návrhu klasifikace oponenta. Do celkového hodnocení státní závěrečné zkoušky promítne zkušební komise klasifikace ústních částí zkoušky. Celkový výsledek studia je pak výsledným hodnocením. Viz příloha č.5 Jednací řád zkušebních komisí v MSP.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 21 Závěrečné ustanovení 1.

Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2006.

2.

Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ze dne 1. září 2005.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, CSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně

43

příloha č. 1

doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu ČASOVÝ PLÁN BAKALÁŘSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2006/2007 25.9.2006 30.6.2006 18.9.2006* 14.9.2006* 15.9.2006* 18.10.2006 1.,2.,3. ROČNÍK BSP 25.9.-22.12.2006 23.12.2006-1.1.2007 2.1.-2.2.2007 29.1.-2.2.2007 5.2.-4.5.2007 6.-9.4.2007 7.5.-8.6.2007 4.-8.6.2007 2.ROČNÍK BSP 2.-8.7. 2007 4.ROČNÍK BSP 25.9.-21.12.2006 23.12.-1.1.2007 2.1.-19.1.2007 29.1.-2.2.2007 22.-26.1.2007 6.2.2007

zahájení výuky 1.- 4. ročníku BSP zápisy studentů 1. ročníku BSP zápisy studentů do 2. ročníku BSP zápisy studentů do 3. ročníku BSP zápisy studentů do 4. ročníku BSP imatrikulace studentů 1. ročníku

13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací 13 týdnů výuky letního semestru velikonoční prázdniny 5 týdnů zkouškové období výstava ateliérových prací kreslířská praxe 13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 3 týdny zkouškové období výstava ateliérových prací 1 týden termíny pro opravné zkoušky kontrola ukončení studia v BSP (termín předání indexu ke kontrole splnění všech povinností-všech zkoušek a zápočtů BSP)

ŘÁDNÉ UKONČENÍ BAKALÁŘSKÉHO STUDIA září 2006** 29.1.-9.2.2007 12.2.-4.5.2007 6.-9.4.2007 9.5.2007 10.5.2007

termíny konání ústních částí bakalářské státní zkoušky řádné termíny konání ústních zkoušek z Navrhování staveb, Stavitelství a Teorie, vývoje a dějin architektury a urbanismu opravný termín 12 týdnů bakalářská práce velikonoční prázdniny odevzdání bakalářské práce zasedání nezávislé poroty

21. a 22.5.2007 závěrečná část státní zkoušky - obhajoba bakalářského projektu 8.6.2007 promoce bakalářů */průběžně ihned po splnění studijních povinností **/přesná data konání jednotlivých zkoušek budou zveřejněna v závěru předchozího semestru

44

ČASOVÝ PLÁN MAGISTERSKÉHO STUDIA V AKADEMICKÉM ROCE 2006/2007 1. ROČNÍK MSP září 2006 - červen 2007

2. ROČNÍK MSP 25.9.2006 19. 9.2006

průběžné konzultace samostatného zadání řízená praxe

zahájení výuky 2. ročníku MSP zápisy studentů do 2. ročníku MSP průběžně ihned po splnění studijních povinností

25.9.-21.12.2006 23.12.-1.1.2007 2.-12.1.2007 15.-19.1.2007

13 týdnů výuky zimního semestru vánoční prázdniny 2 týdny zkouškové období 1 týden termíny pro opravné zkoušky

22.1.2007

kontrola ukončení studia (termín předání indexu ke kontrole splnění všech povinností-všech zkoušek a zápočtů MSP)

ŘÁDNÉ UKONČENÍ MAGISTERSKÉHO STUDIA termíny konání ústní částí státní zkoušky 29.1.-9.2.2007 řádné termíny konání ústních zkoušek z Územního plánování, Stavebního práva a předpisů 12.-16.2.2007 opravný termín

19.2.-11.5.2007 28. a 29.5.2007 15.6.2007

12 týdnů diplomová práce závěrečná část státní zkoušky - obhajoba diplomové práce promoce inženýrů

45

příloha č. 2

doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ BAKALÁŘSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2006/2007 zkratka 1. ročník TY1 TY2 ZAR SAB MAT 1M1 PS1 GAM VT1 VY1 TY3 ZAN DR1 U11 DES SM2 PS2 GEK VT2 VY2 BA1 BA2 BA3 BA4

typologie I - obytné stavby typologie II - veřejné stavby základy architektury soudobá architektura I matematika stavební mechanika I pozemní stavitelství I geologie a materiály výtvarná tvorba I - kresba výpočetní techniky I - základy typologie III - veřejné stavby základy architektonického navrhování dějiny architektury I urbanismus I - základy a vývoj deskriptiva stavební mechanika II pozemní stavitelství II geodézie a kartografie výtvarná tvorba II - barva výpočetní techniky II – 2D poč.grafika angličtina pro začátečníky I angličtina pro začátečníky II angličtina pro mírně pokročilé I angličtina pro mírně pokročilé II hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 2/1z,zk 2/1 z 2/3 klz 2/0 zk 2/1 z,zk 2/1 z,zk 2/2 z,zk 2/1 z,zk 0/2 klz 1/1 klz

letní semestr

2/1z,zk 0/5 klz 2/0 zk 2/1 z,zk 2/2 z,zk 1/2 z,zk 2/2 z,zk 1/1 z 0/2 klz 0/2 klz 0/2 z

30 6

32 6

pracoviště

garant

ateliér A1 ateliér A2 ústav Ú3 ústav Ú3 FAST ústav Ú5 ústav Ú6 ústav Ú6 ústav Ú1 ústav Ú2 ateliér A2 ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú6 ústav Ú6 ústav Ú1 ústav Ú2 FA

doc.Glosová Ing.arch.Ryšavá doc.Drápal Ing.arch.Doležel doc.Meixner Ing.Petříčková Ing.Kostiha doc.Chybík Ing.arch.Navrátil doc.Viktorin Ing.arch.Ryšavá doc.Drápal Ing.arch.Hrubý prof.Koutný Ing.arch.Ryšavá Ing.Petříčková Ing.Kostiha Ing.Kostiha akad.mal.Pokorný RNDr.Koutná prod.studium

počet kreditů 3 3 5 2 3 3 4 3 2 2 3 5 2 3 4 3 4 2 2 2 1

61

46

zkratka 2. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DR2 U22 TY4 TY5 NK1 PS3 VT3 VY3

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny architektury II urbanismus II - stavba měst typologie IV-průmyslové stavby typologie V-zemědělské stavby nosné konstrukce I pozemní stavitelství III výtvarná tvorba III - barva výpočetní techniky III – 3D poč. grafika

AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 ORP IAV DR3 U23 NK2 PS4 VT4 2KP VY4

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II obnova a rekonstrukce památek interiér a výstavnictví dějiny architektury III urbanismus III - soudobá města a osídlení nosné konstrukce II pozemní stavitelství IV výtvarná tvorba IV - kresba kreslířská praxe výpočetní techniky IV- 3D modelování hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 0/8 klz

letní semestr

FA

2/0 zk 2/3 klz 2/1 z,zk 1/1 z,zk 2/1 z,zk 2/2 z,zk 0/2 klz 0/2 klz 0/8 klz

31 5

pracoviště

2/1 z,zk 2/1 z,zk 2/0 zk 2/1 zk 2/2 z,zk 2/2 z,zk 0/2 klz z 0/2 klz 31 6

garant

počet kreditů 8 prod.studium

ústav Ú3 ústav Ú4 ateliér A3 ateliér A3 ústav Ú5 ústav Ú6 ústav Ú1 ústav Ú2 FA

Ing.arch.Hrubý doc.Konvička prof.Nový doc.Urbášková doc.Žabičková doc.Chybík akad.mal.Pokorný RNDr.Koutná prod.studium

2 5 3 2 3 4 2 1 8

ateliér A4 ateliér A7 ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú6 ústav Ú1 ústav Ú1 ústav Ú2

prof.Zemánková prof.Šindlar Ing.arch.Hrubý prof.Koutný doc.Žabičková doc.Chybík Ing.arch.Navrátil doc.Makovský doc.Viktorin

3 3 2 3 4 4 2 0 1 60

47

zkratka 3. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DR4 KOA APE SOC NK3 TZ1 SF1 VT5 VY5

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny architektury IV kompozice architektury Aplikovaná ekologie sociologie nosné konstrukce III TZB I stavební fyzika I výtvarná tvorba V - tvar 1 výpočetní techniky V – rastrové editory

AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DR5 TEA UR4

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny architektury V teorie a estetika architektury urbanismus IV – tvorba urbánního a krajinného prostředí TZB II ekonomika staveb stavební fyzika II výtvarná tvorba VI – design v architektuře modelové techniky II * povinně volitelný předmět hodin týdně počet zkoušek

TZ2 EKS SF2 VT6 MT2

zkratka 3.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají jeden předmět) INB individuální bydlení DJ1 umělecká řemesla – design I VY6 Výpočetní techniky VI. – speciální CAD SAV1 soudobá architektura KOV prostor a tvar ZAH zahradní architektura

zimní semestr 0/8 klz

letní semestr

FA

2/0 zk 2/0 zk 2/1 z,zk 2/0 zk 2/2 z,zk 2/2 z,zk 1/1 klz 0/2 klz 0/2 klz

31 6

pracoviště

garant

počet kreditů 8 prod.studium

0/8 klz

ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú2 ústav Ú2 FA

Ing.arch.Hrubý doc.Drápal prof.Koutný prof.Koutný doc.Žabičková doc.Lhotáková prof.Vaverka doc.Makovský doc.Viktorin prod.studium

2 2 3 2 4 4 2 2 1 8

2/0 zk 2/1 z,zk 2/1 zk

ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú4

Ing.arch.Hrubý doc.Drápal doc.Konvička

2 3 2

2/2 z,zk 2/0 zk 1/1 z,zk 0/2 klz 0/2 klz 2 klz 30 6

ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú1 ústav Ú1

doc.Lhotáková doc.Lojda prof.Vaverka doc.Makovský doc.Makovský

4 2 2 2 2 2 60

semestr letní

pracoviště

garant

počet kreditů

2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

ateliér A1 ateliér A7 ústav Ú2 ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú4

doc.Menšíková prof.Šindlar doc.Viktorin Ing.arch.Doležel doc.Drápal doc.Konvička

2 2 2 2 2 2

48

zkratka 4. ročník AT1 AT2 AT3 AT4 AT5 DV1 UR5 SP1 SPR VT7

JAZ NSU STV TVD BP1 BP2 BP3 BP4 BP5 BP7

ateliér malé stavby - DŮM ateliér velké stavby - DŮM A MÍSTO ateliér souboru staveb - MĚSTO A MÍSTO ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II dějiny výtvarného umění I urbanismus V - územní plánování stavební právo I stavební projekt výtvarná tvorba VII * povinně volitelný předmět * povinně volitelný předmět světový jazyk navrhování staveb stavitelství teorie, vývoj a dějiny architektury a urbanismu bakalářský projekt A1-4b bakalářský projekt A2-4b bakalářský projekt A3-4b bakalářský projekt A4-4b bakalářský projekt A5-4b bakalářský projekt A7-4b hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 0/8 klz

RIO

rekonverze uvolněných industriálních objektů

EPM

microstation v urbanismu aktuální architektura vnitřního prostoru stavby účelové –atyp.architektura vnitřního prostoru architektonické bariéry - handicap umělecká řemesla – design II scénografie – výstavní tvorba výpočetní techniky VII– prezentace, vizualizace soudobá architektura architektonické tvarosloví objekty technického vybavení vědomá modernizace obytných budov I sanace staveb

DJ2 SVT VY7 SAV2 ATV OTV VM1 SAS

ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú6 ústav Ú1

FA,FAST

30 SZZ

30 3

pracoviště FA

2/0 zk 2/1 z,zk 2/0 zk 0/5 klz 0/4 klz 2 klz 2 klz 0/2z SZZ SZZ SZZ

zkratka 4.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají dva předměty) NES zásady navrhování ekologických staveb RPP rekonstrukce památek v praxi

AAP AAV ABH

letní semestr

ateliér A1 ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7

garant

počet kreditů 8 prod.studium

prof.Sedlák prof.Koutný Ing.arch.Umlášková

Ing.Kostiha doc.Makovský

prod.studium prod.studium prod.studium prod.studium doc.Glosová Ing.arch.Ryšavá

2 3 2 5 4 2 2 2

30

doc.Urbášková

prof.Zemánková doc.Havliš prof.Šindlar

30

60

semestr zimní

pracoviště

garant

počet kreditů

2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

ateliér A3 ateliér A4 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7 ateliér A7 ateliér A7 ateliér A7 ateliér A7 ústav Ú2 ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú5

doc.Urbášková Ing.arch.Hrabec

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

prof.Zemánková Ing.arch.Františák prof.Šindlar prof.Šindlar prof.Šindlar prof.Šindlar prof.Šindlar doc.Viktorin Ing.arch.Doležel Ing.arch.Hrubý doc.Lhotáková doc.Meixner doc.Žabičková

49

STRUKTUROVANÝ SEZNAM PŘEDMĚTŮ MAGISTERSKÉHO STUDIJNÍHO PROGRAMU 2006/2007 SEZNAM MODULŮ modul název modul M1 architektura města

pracoviště ateliér A1

garant doc.Glosová

modul M2

veřejné stavby

ateliér A2

Ing.arch.Ryšavá

modul M3

architektura technické civilizace

ateliér A3

doc.Urbášková

modul M4

architektonická tvorba v historickém prostředí

ateliér A4

prof.Zemánková

modul M5

postindustriální město a postagrární venkov

ateliér A5

doc. Havliš

modul M6

anglicky

proděkan

Ing.arch.Palacký

modul M7

architektonický prostor - interiér

ateliér A7

prof.Šindlar

zkratka 1. ročník VY8 OPZ VY9 OPL

výpočetní techniky VIII - praxe odborná praxe výpočetní techniky IX - praxe řízená praxe hodin týdně počet zkoušek

MODUL M6 – ANGLICKY zkratka 1. ročník 1M6 2M6 3M6 4M6 5M6 6M6

soudobá architektura rekonstrukce staveb plánování rozvoje města a regionu realizace staveb, podnikání a finance stavební techniky a technologie grafické a zobrazovací techniky

7M6 8M6

modulový seminář M6 navrhování staveb modulový specializovaný ateliér M6

9M6

diplomní projekt modul M6

hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 0/2 klz 0/40 z

42

letní semestr

0/2 klz 0/40 z 42

zimní semestr 2/0 zk 0/2 klz 2/0 klz 4/0 zk 2/0 klz 0/2 klz

letní semestr

garant

ústav Ú2 ústav Ú6 ústav Ú2 ústav Ú6

doc.Viktorin Ing.Kostiha doc.Viktorin Ing.Kostiha

pracoviště

garant

ústav Ú3 Ing.arch.Kynčl ateliér A4 prof.Zemánková ústav Ú4 Ing.arch.Wittmann doc.Lojda ústav Ú5 ústav Ú6 Ing.Kostiha ústav Ú2 doc.Viktorin Ing.arch.Navrátil ateliér A2 Ing.arch.Ryšavá

1/1 klz 0/16 klz

0/30 SZZ

32 2

pracoviště

30

ateliér A1 Ing.arch.Palacký ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7 ateliér A1 Ing.arch.Palacký ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7

počet kreditů 2 28 2 28 60

počet kreditů 2 2 2 4 2 2 2 16

30

62

50

zkratka 2. ročník SAR PRM RES SPZ AST TMD NVS ATC KDT MVU APR A1Z A2Z A3Z A4Z A5Z A7Z

DP1 DP2 DP3 DP4 DP5 DP7

soudobá architektura plánování rozvoje města a regionu realizace staveb, podnikání a finance stavební právo a předpisy aktuální stavební techniky modulový seminář M1 – M5,M7 typologie města,typologie domu navrhování veřejných staveb architektura technické civilizace kulturní dědictví a tvorba architekta moder.vývoj a teorie urbanismu architektonický prostor modulový specializovaný ateliér M1 M2 M3 M4 M5 M7 *povinně volitelný předmět *povinně volitelný předmět diplomová práce M1 M2 M3 M4 M5 M7 hodin týdně počet zkoušek

zimní semestr 2/0 zk 2/0 SZZ 4/0 zk 2/0 SZZ 2/0 zk

letní semestr

pracoviště

garant

ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú6

Ing.arch.Doležel prof.Koutný doc.Lojda JUDr.Řehořková prof.Vaverka Ing.Kostiha

ateliér A1 ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7 ateliér A1 ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A5 ateliér A7

doc.Stehlík M1 Ing.arch.Ryšavá M2 prof.Nový M3 prof.ZemánkováM4 prof.Koutný M5 prof.Šindlar M7 doc.Glosová M1 Ing.arch.Ryšavá M2

2

1/1 klz

0/12 klz

doc.Urbášková M3

2 2 0/30 SZZ

zkratka 2.ročník *nabídka volitelných předmětů (studenti si vybírají dva předměty) TMD typologie města, typologie domu NVS navrhování veřejných staveb ATC architektura technické civilizace KST konverze staveb KDT kulturní dědictví a tvorba architekta APR architektonický prostor DSP design stavebních prvků GRT grafické techniky VY0 výpočetní techniky X – pokročilé vizualizace a animace SAE soudobá architektura-odborná exkurse DVU dějiny výtvarného umění MVU moderní vývoj a teorie urbanismu EFK efektivní komunikace MMI manažerské minimum pro majitele architektonické kanceláře MPA marketing pro architekty VMB vědomá modernizace obytných objektů II

12

prof.Zemánková M4 doc.Havliš M5 prof.Šindlar M7

0/2 klz 0/2 klz

30 3

počet kreditů 2 2 4 2 2

A1 doc.Glosová M1 A2 Ing. arch.Ryšavá M2 doc.Urbášková M3 A3 A4 prof.Zemánková M4 doc.Havliš M5 A5 prof.Šindlar M7 A7

30

60

zimní pracoviště semestr 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz 2 klz

ateliér A1 ateliér A2 ateliér A3 ateliér A4 ateliér A4 ateliér A7 ústav Ú1 ústav Ú1 ústav Ú2 ústav Ú3 ústav Ú3 ústav Ú4 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú5 ústav Ú5

garant

počet kreditů

doc.Stehlík Ing. arch.Ryšavá prof.Nový prof.Zemánková prof.Zemánková prof.Šindlar doc.Makovský Ing.arch.Navrátil doc.Viktorin Ing.arch. Doležel prof.Sedlák prof.Koutný doc.Lojda doc.Lojda doc.Lojda doc.Meixner

2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2

51

příloha č. 3

doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu PRAVIDLA PRO ODBORNOU PRAXI V MAGISTERSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU FA VUT V BRNĚ A. Základní ustanovení Odborná praxe je významnou součástí plného akademického vzdělání na Fakultě architektury VUT v Brně. K cílům této praxe, získané konkrétní činností uchazeče o profesní zařazení v oboru architektura a urbanismus patří: a) základní znalost hospodářských, procedurálních a právních vztahů profesionálního prostředí architektonickourbanistické praxe, b) základní praktické zkušenosti s pravidly, jak právními, tak etickými, vyplývajícími ze vztahu mezi architektem a zákazníkem a mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, c) přímý kontakt s povinnostmi a profesionální zodpovědností jako nezbytnými součástmi kvalifikace v oboru. B. Zásady absolvování praxe 1.

Minimální délka trvání praxe je 10 měsíců. Praxe je součástí magisterského studijního programu. a) Uznáno bude období v trvání minimálně 5 měsíců u jedné autorizované architektonicko-urbanistické projekční kanceláře. Tato část praxe může být nastoupena až po ukončení bakalářského studia. Zbývajících 5 měsíců může být absolvováno u různých subjektů, avšak v obdobích ne kratších jak 2 měsíce. b) Praxi na částečný úvazek v rozsahu menším než 40 hodin týdně nelze uznat.

2.

Nejvíce 5 měsíců praxe může být absolvováno v příbuzných profesích za předpokladu, že budou splněny cíle uvedené v Základním ustanovení. V tomto případě není dotčena povinnost absolvovat 5 průběžných měsíců v architektonickourbanistické projekční kanceláři.

3.

Maximálně 5 měsíců praxe z 10 povinných může být absolvováno ve výzkumu nebo vývoji za předpokladu, že: a) práce je takové povahy a kvality, že odpovídá cílům Základního ustanovení, b) praxe je konána pod dohledem renomovaného odborníka v oboru, osobně angažovaného na daném úkole. Praxe se musí odbývat v uznávané organizaci s odpovídajícím výzkumným programem.

4.

Praxe absolvovaná v zahraničí je uznána za podmínek platných pro praxi v naší republice v plném rozsahu, pokud tato splňuje cíle uvedené v Základním ustanovení.

5.

Průběh praxe musí být zaznamenáván ve výkazech práce vydaných Fakultou architektury. Výkaz práce musí být potvrzován 1x měsíčně zaměstnavatelem (i v případě zahraniční praxe) a minimálně dvakrát v průběhu 5 měsíců zástupcem fakulty (s výjimkou zahraniční praxe). Jako podklad pro vedení výkazu práce slouží pracovní deník, který si student vede po celou dobu praxe s přehledem odpracovaných hodin.

6.

Absolvování odborné praxe podle shora uvedených pravidel je součástí studia v magisterském studijním programu na Fakultě architektury VUT v Brně. Pokud by si student nebyl jist, zda praxe konaná u určité instituce odpovídá Základnímu ustanovení, obrátí se neprodleně na zástupce fakulty o posouzení jejího uznání.

7.

Student získá zápočet ve zkouškovém období zimního i letního semestru, doloží-li absolvování vždy 5 měsíců praxe předložením pracovního deníku a výkazu práce.

8.

Horní hranice trvání praxe není stanovena. Praxe delší než 3 roky absolvovaná po ukončení studia v bakalářském studijním programu bude automaticky uznána.

52

příloha č. 4

doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu PRAVIDLA ZAHRANIČNÍ VÝMĚNY STUDENTŮ A ABSOLVENTŮ FA VUT V BRNĚ 1. Podpora zahraniční výměny na FA VUT v Brně je zaměřena na reciproční výměnu studentů s ostatními zahraničními

vysokými školami výhradně architektonického zaměření na základě platných smluv a dohod. V zájmu fakulty je rovněž podpora spolupráce s prestižními a progresivními partnery.

2. Fakulta rovněž podporuje vzájemnou mezinárodní spolupráci mezi školami při pořádání společných aktivit, jakými jsou: přednášky, výstavy, workshopy, apod. Významnou a rozvíjející se oblastí podpory jsou rovněž pracovní výjezdy studentů v rámci bakalářské praxe, výjezdy čerstvých absolventů a studentů doktorského studia do zahraničí.

3. Garanci kvalitních, oboustranně prospěšných a prestižních kontaktů přebírají zahraniční koordinátoři – vybraní pedagogové Fakulty architektury. Celková koordinace, metodické pokyny, výběr a souhlas s uzavíranými bilaterálními smlouvami a další klíčová rozhodnutí podléhají na úrovni fakulty proděkanovi pro zahraničí a rektorovi VUT. koordinátoři zahraniční partnerské školy výměny doc. Ing.arch. Karel Havliš Graz Ing. Petr Kostiha Marsellie, Nancy, Paris Ing. arch. Jakub Kynčl, Ph.D. Madrid, Valencia, Stockholm Ing. arch. Aleš Navrátil, Ph.D. Milano Ing. arch. Jiří Palacký, Ph.D. - proděkan pro zahraničí Brighton, Bolton Ing. arch. Hana Ryšavá, CSc. Brusel, Hildesheim, Dublin, Lisboa, Tampere, Eskisehir prof. Ing. arch. Jiljí Šindlar, CSc. Bratislava doc. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D. Kaiserslautern prof. Ing. arch. Helena Zemánková, CSc. Saarbrücken, Brest, Rennes, Tomar, Glasgow * podrobný a aktualizovaný seznam viz. webové stránky zahraničního oddělení

4. Finanční podmínky zahraniční výměny upravují směrnice Rektorátu VUT, Útvaru vnějších vztahů. Vyjíždějící se zavazuje

splnit podmínky rektorátu, upravené patřičnými smlouvami a dohodami. Vyjíždějící se rovněž zavazuje splnit podmínky mu uložené Fakultou architektury, formulované proděkanem pro zahraničí. Z dlouhodobého pohledu se předpokládá postupné snižování příspěvků studentům ze strany Evropské unie. Potřeba spolufinancování se často pro vyjíždějící studenty stává samozřejmostí. S účinností od 1.8.2006 mohou sociálně slabí studenti požádat o navýšení stipendia programu Socrates/Erasmus – viz. Rozhodnutí Řídícího výboru programu Socrates.

5. Zahraniční stáž je třeba chápat především jako doplňkovou součást studia v bakalářském, magisterském, či doktorském

programu. Jejím smyslem je především rozšíření a obohacení okruhu znalostí a dovedností nad vlastní rámec studia na domovské fakultě. V rámci studijních pobytů je vyjíždějícím umožněno absolvovat část studia v zahraničí.

6. Zájemci o výjezd musí mít splněny veškeré studijní povinnosti, tj. vykonány veškeré zkoušky a zápočty za předchozí ročník nebo semestr studia. Studenti DSP musejí mít odsouhlasen individuální studijní plán. Absolventi musejí mít ukončeno studium v MSP. Vyjíždějící studenti musejí mít řádně ukončen minimálně 2.semestr BSP.

7. Studenti fakulty mají možnost během studia vycestovat: 7.1. na základě uzavřených bilaterálních smluv v rámci programů evropské spolupráce (např. Erasmus), 7.2. v rámci programů spolupráce s ostatními universitami (tj. těch, s nimiž mají VUT, nebo FA VUT uzavřené dohody o spolupráci i mimo rámec výše uvedených programů, např. v rámci programu Leonardo da Vinci, nebo prostřednictvím rozvojových programů MŠMT jako Free Movers) 7.3. nad rámec uzavřených dohod a výše uvedených výměnných programů, na základě individuálního výběru a vlastního financování 53

8. Obecné podmínky realizace studentských mobilit programu Erasmus stanovuje Útvar vnějších vztahů Rektorátu VUT, v kapitole Erasmus, oddílu Studentské mobility (http://vvztahy.vutbr.cz/erasmus.php).

9. Výběr studentů, se zájmem o studium v zahraničí v rámci bodů 7.1. a 7.2. je v kompetenci Fakulty architektury, která musí

při výběru respektovat Obecné podmínky realizace studentských mobilit. Proděkan pro zahraničí zajistí, aby výběr probíhal nestranně, transparentně a koordinovaně. Všichni studenti, kteří splňují Kvalifikační podmínky pro mobilitu studentů, musí být informováni o možnosti přihlásit se do výběrového řízení. Proděkan pro zahraničí zajistí rovný přístup ke všem studentům splňujícím Obecné podmínky realizace studentských mobilit.

10. Vysílající instituce uchová seznam všech studentů a učitelů, kteří se přihlásili do výběrového řízení, a rovněž záznam o průběhu tohoto výběrového řízení a jeho výsledcích, a to po dobu pěti let ode dne předložení konečného vyúčtování Národní agentuře.

10.1. Účelem výběrového řízení je vybrat vhodné posluchače pro studium v zahraničí – na základě předem daných kritérií. Tato kritéria jsou volena tak, aby byly poskytnuté rovné šance všem uchazečům, splňujícím podmínku v bodě 6., bez rozdílu pohlaví, národnosti, rasy a stávajícího ročníku studia na VUT. Součástí výběrového řízení je posouzení portfolia, studijních výsledků, předpokladů jazykových a komunikačních schopností. 10.2. Přihláška pro studium v zahraničí obsahuje: • vážený studijní průměr za dobu vysokoškolského studia (váhami jsou počty udělených kreditů za daný předmět) • potvrzení o jazykových zkouškách (pokud uchazeč nemá doklady o těchto zkouškách, FA zajistí jazykovou zkoušku) • životopis • portfolio maximálně formátu A3, obsahující soubor vlastních a původních prací, zpracovaných nejen během studia na FA. 10.3. Uchazeči, kteří byli vybráni pro studium v zahraničí, podepisují „Learning Agreement“ – dokument, obsahující informace o délce a obsahu studia na zahraniční universitě. Doporučuje se zapsat si ateliérový projekt a maximum zahraničních předmětů, které jsou kompatibilní s předměty vyučovanými na FA. Před výjezdem je student povinen projednat s proděkanem pro studijní záležitosti: • studijní plán pro studium v zahraničí (pro podrobnosti o nabízených předmětech se uchazeči obracejí na příslušného koordinátora FA) • žádost o individuální studijní plán (ISP) na příslušný semestr akademického roku, a to i v případě zavedení systému elearningu na FA. Bez schváleného studijního plánu nelze výjezd do zahraničí realizovat. 10.4. Studenti, kteří byli vybráni ke studiu na partnerské univerzitě, požádají o studium zahraniční univerzitu (zašlou tzv. International Student Application Form, které jsou zpravidla k dispozici na web stránkách příslušné univerzity) a požádají o studium příslušnou partnerskou univerzitu v termínu do 31.května ke studiu v zimním semestru a do 30.listopadu ke studiu v letním semestru. 10.5. Studenti, kteří byli vybráni ke studiu v rámci programu Erasmus a nemohou nastoupit ke studiu v zahraničí, musí tuto skutečnost neprodleně oznámit zahraničnímu koordinátorovi pro příslušnou univerzitu a zahraničnímu oddělení děkanátu FA VUT v Brně. 10.6. Student oznámí datum svého nástupu ke studiu na zahraniční univerzitě do 14 dnů na zahraniční oddělení FA VUT v Brně. 10.7. Po návratu z partnerské zahraniční univerzity je student povinen provést finanční vyúčtování na zahraničním oddělení rektorátu a rovněž je povinen informovat zahraniční oddělení FA VUT v Brně o svém návratu. Proděkan pro zahraničí poté přistoupí k obhajobě zahraničních stáží (k uznání zápočtů a zkoušek, které student absolvoval na zahraniční univerzitě, viz.oddíl č.12 a 13.). 10.8. V případě odřeknutí pobytu na zahraniční univerzitě ze strany studenta, budou možnosti nově uvolněných studentských mobilit zveřejněny na Intranetu FA pro případný náhradní nástup.

11. Zájemci o zahraniční pracovní pobyt v rámci bodu 7.2. budou vybíráni s přihlédnutím k volnému počtu míst a na základě

předložení jimi uzavřených pracovních smluv se zahraničními firmami proděkanu pro zahraničí. Termín pro předkládání uzavřených, nebo předjednaných smluv není pevně stanoven, avšak předpokládá se časové krytí zahájení stáže se zahájením semestru. Další pokyny stran uzavření patřičných smluv jsou k dispozici na Intranetu FA a na webu zahraničního oddělení.

12. Akademické uznávání 12.1. Před odjezdem studenta do zahraničí si student sestaví konkrétní program studia (studijní plán) na přijímací instituci, který v písemné podobě předloží ke schválení vysílající instituci (příslušnému koordinátorovi a proděkanu pro zahraničí na 54

FA VUT v Brně) a přijímající instituci (příslušnému koordinátorovi a zahraničnímu oddělení). Schválením tohoto programu studia (studijního plánu) a přijetím dalších podmínek jak vysílající a přijímající institucí, tak studentem vznikne tzv. studijní smlouva (tj. Learning Agreement – podle předepsaného vzoru), která je pro všechny tři strany závazná. Ve studijní smlouvě musí vysílající instituce stanovit minimální požadavky, které jsou nutné pro splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímající instituci. 12.2.

Podpisem smlouvy vysílající instituce prohlašuje, že:

• souhlasí se zvoleným programem studia (studijním plánem) studenta na přijímající instituci, • zvolený program studia (studijní plán) není v rozporu s osnovami studijního programu studenta na vysílající instituci, • zajistí plné uznání studia absolvovaného na přijímající instituci jako řádné součásti studia na vysílající instituci. 12.3. • •

splnění zvoleného programu studia (studijního plánu) na přijímací instituci, tzn. splnění minimálních požadavků stanovených ve studijní smlouvě, aby všechny změny ve studijní smlouvě byly písemně odsouhlaseny jak přijímající, tak vysílající institucí, a to ihned jakmile nastanou.

12.4. • • •

Povinností studenta je zajistit:

Po skončení studijního pobytu se student zavazuje předložit fakultě architektury následující potvrzení:

potvrzení o délce studijního pobytu (Potvrzení o studiu na zahraniční škole), přehled dosažených výsledků (tj. Transcript of Records – podle předepsaného vzoru), systém hodnocení ECTS, závěrečnou zprávu ze studijního pobytu, vyplněnou podle předepsaného vzoru v těchto termínech: za zimní semestr do 14.února, za letní semestr a rovněž za celý rok studia do konce července, zpráva po jazykové úpravě bude vyvěšena na webových stránkách fakulty.

12.5. Pokud se přehled dosažených výsledků neshoduje se schváleným programem studia (studijním plánem) na přijímající instituci a student nesplní minimální požadavky stanovené ve studijní smlouvě, posoudí vysílající instituce celkový přínos studijního pobytu a případně stanoví sankce (např. vrácení části nebo celé přidělené finanční podpory). 12.6. Uznání studia na přijímající instituci může být odmítnuto pouze tehdy, když student nesplní požadavky stanovené přijímající institucí nebo jiným způsobem nesplní podmínky požadované účastnickými institucemi pro plné uznání. V takovýchto případech může být student požádán o vrácení přidělené finanční podpory. 12.7. Toto ustanovení neplatí tehdy, pokud studentovi ve splnění požadovaných studijních povinností zabránily takové okolnosti, které nemohl ovlivnit a které oznámil proděkanu pro zahraničí na vysílající instituci a se kterými byla zároveň vyrozuměna Národní agentura. Ta také musí písemně potvrdit souhlas.

13.

Uznání části studia

Uznávání části studií získaných na jiné vysoké škole v České republice a v jiné zemi evropského regionu probíhá v souladu s čl.20, odst.2-6 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně.

14.

Bakalářský projekt v zahraničí

Studenti letního semestru 4. ročníku BSP mohou se svolením proděkana pro zahraničí vypracovat bakalářský projekt na zahraniční instituci a to pouze za předpokladu, že bude veden zahraničním garantem podle stejného zadání, jaké bylo vypsáno na FA VUT v Brně v daném roce. Tito studenti musejí obhájit bakalářský projekt ve stejném termínu, jako byl stanoven pro studenty FA VUT v Brně.

15.

Bakalářská praxe v zahraničí

15.1. Pro bakalářskou praxi v zahraničí platí stejná základní ustanovení a zásady absolvování praxe jako pro praxi absolvovanou na území ČR (viz příloha 3. doplňující směrnici děkana FA pro studium v BSP a MSP). 15.2. Praktikant je povinen si po celou dobu praxe v zahraničí vést pracovní deník s přehledem odpracovaných hodin a výkaz práce s měsíčními záznamy o vlastní činnosti (doklad o pracovní činnosti u autorizovaného architekta v délce min.10 měsíců), potvrzený zaměstnavatelem. Oba dokumenty společně s ukázkou práce a závěrečnou zprávou podle připraveného vzoru předkládá praktikant po svém návratu proděkanu pro zahraničí u obhajob zahraničních stáží ve stanoveném termínu. 55

15.3. 15.4. 15.5.

16.

Bakalářská praxe je součástí magisterského studijního programu na FA VUT v Brně. Během praxe má praktikant statut studenta. Pokud se praktikant rozhodne prodloužit si zahraničí pracovní pobyt, může tak učinit rozvolněním studia na FA VUT v Brně nejvýše na dobu dvou let. Výjimky, zejména z důvodů zdravotních, může povolit děkan. Studium lze rozvolnit i opakovaně. Celková doba rozvolnění studia nesmí překročit 1 rok.

Diplomní projekt a ukončení MSP v zahraničí ve vztahu k autorizaci 16.1. 16.2. 16.3. 16.4. 16.5. 16.6.

16.7.

16.8.

16.9.

16.10. 16.11.

16.12.

Diplomová práce je zpravidla jedinečným dílem, vypracovaným již vyspělým uchazečem o titul v oboru architektura. Studentu je dán větší prostor samostatného rozhodování o dílčích aspektech projektu. Téma práce bývá zpravidla méně konkretizované, je ponechána větší míra podílu vlastního přínosu. Apelujeme proto na všechny zájemce, kteří se rozhodují o vypracování diplomní práce v zahraničí, na základě několikaletých zkušeností o možných úskalích tohoto rozhodnutí. Nesprávně pochopené zadání, či nedostatky, plynoucí z nepřipravenosti na odlišný přístup v tvorbě, mohou vést k závažným omylům v řešení, nebo ke špatným výsledkům. Diplomní projekt svou komplexností a rozsahem vychází z dobrého materiálního a ekonomického zázemí, možností odborných konzultací apod., které mohou být v cizím prostředí obtížně dostupné. Diplomní projekt rovněž bývá finálním zakončením dlouhodobého procesu přípravy studentů na dané instituci a vychází obvykle z místních specifik, jejichž studiu byla věnována řada let přípravy. Mnohé zahraniční instituce rovněž uplatňují odlišná kritéria pro posuzování diplomových prací. Studentům MSP FA VUT v Brně je umožněno vypracování diplomního projektu na vybraných zahraničních institucích. Jejich výběr a doporučení v tomto ohledu garantují čeští koordinátoři zahraniční výměny. Před vlastní obhajobou projektu před komisí v České republice musí každý student splnit všechny podmínky studijního programu FA VUT, shodně se studenty studujícími v ČR, tj. absolvovat předměty o daném počtu kreditů a uspět u závěrečných státních zkoušek v MSP. Koordinátorem zahraniční výměny FA VUT v Brně se myslí osoba, koordinující hladký průběh mobility studentů s danou partnerskou institucí. Její povinností je informovat proděkana pro zahraničí o vhodnosti dané instituce pro vysílání studentů za účelem vypracování bakalářského či diplomového projektu. Povinností koordinátora je udržovat mobilitu studentů a učitelů oboustranně aktivní a oboustranně přínosnou. Výměny, které nejsou oboustranně přínosné a především přínosné pro celou fakultu (absence přednášek přijíždějících učitelů, absence přijíždějících studentů, nebo přinášející výhody pouze jednotlivcům) nebudou nadále ze strany FA VUT podporovány. Povinností koordinátora je zajistit vždy před začátkem semestru seznam volitelných předmětů zahraniční instituce, a informovat o této skutečnosti proděkana pro zahraničí fakulty, aby tím umožnil vybraným uchazečům vyplnění Learning Agreementu a jeho odsouhlasení proděkanem pro zahraničí FA VUT ještě před samotným výjezdem do zahraničí.Více viz. oddíl č.18. Koordinátoři, kteří rozhodli o vycestování českých studentů na partnerské zahraniční instituce za účelem vypracování diplomového projektu, se automaticky stávají spoluvedoucími diplomové práce za českou stranu (nikoliv vedoucím práce). Povinností každého spoluvedoucího je dohlížet na správný průběh diplomové práce s vědomím, že ta bude na české straně posuzována jako doklad o dosaženém mistrovství studenta FA a jako finální završení vysokoškolského studia v MSP. Povinností koordinátorů je rovněž informovat své diplomanty v zahraničí v předstihu o možných nedostatcích v práci, které by měly za následek odmítnutí diplomové práce při obhajobě v ČR, dále o všech důležitých okolnostech stran diplomního studia a o termínech konání státních zkoušek a obhajob v ČR. Povinností koordinátorů je rovněž zajistit oponentní posudky prostřednictvím architektů činných v oboru mimo fakultu. Diplomant, student FA VUT v Brně, který vystuduje a ukončí magisterský stupeň v zahraničí může požádat o obhajobu své diplomové práce i na FA VUT v Brně, při splnění podmínek stanovených pro studenty FA (uznání kreditů a složení státní zkoušky). V opačném případě, pokud se rozhodne jinak, mu bude studium na FA v Brně děkanem fakulty ukončeno. Zájemcům o získání titulu architekt na zahraniční instituci se doporučujeme obracet se s konkrétními dotazy na některého ze zástupců České komory architektů před výjezdem do zahraničí. Některé ze zahraničních institucí poskytují vzdělání v rozsahu uznaném ČKA a to i bez nostrifikace ČVUT, neboť jsou uvedeny na seznamu evropských škol s uznaným vzděláním (např. TU Graz). Absolutorium takové školy, z hlediska vzdělávání, opravňuje absolventa k autorizaci. Pro udělení autorizace je nutno splnit ještě další podmínky, z nichž základní je tříletá praxe v oboru po ukončení magisterského studia. Není rozhodnou skutečností, je-li tato praxe vykonávána v České republice, nebo v jiném členském státu EU, resp. na území států, které uzavřely s EU dohodu o evropském hospodářském prostoru (Švýcarsko, Norsko). Tato praxe musí být potvrzena autorizovanou, resp. jinak licencovanou osobou (obvykle je jí zaměstnavatel). Dalšími podmínkami pro autorizaci jsou, bezúhonnost a složení zkoušky (průkaz profesní praxe a znalostí právních předpisů) a složení slibu. Podrobnosti stanovují § 7 an. zákona č.360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

56

17.

Doktorské studium v zahraničí 17.1. 17.2. 17.3. 17.4.

18. • • • • • • • • • •

• • • • • •

Mobilita studentů DSP je přínosem především z hlediska výměny poznatků na teoretické úrovni a přenosu nejnovějších znalostí do České republiky. Studentům je v zahraničí umožněn přístup k informačním zdrojům. Ne všechny zahraniční instituce však podporují doktorský výzkum. Doporučujeme výjezd studentům s osobní zkušeností studia v zahraničí. Podmínkou studia na zahraniční instituci je prokázání se certifikátem o zkoušce z cizího jazyka na vysokoškolské úrovni. Před výjezdem doporučujeme doktorandům navázat osobní kontakt se školitelem na zahraniční instituci, prostřednictvím koordinátora pro zahraniční výměnu FA VUT v Brně. Za správný průběh výměny a plnění podmínek doktorského studia odpovídá příslušný školitel. Doktorand po návratu ze zahraniční stáže odevzdá proděkanu FA VUT zprávu z pobytu podle připraveného vzoru.

Povinnosti koordinátora pro zahraniční výměnu FA VUT v Brně: Zajištění a udržování aktivních a prestižních kontaktů se zahraničními institucemi. Udržení reciproční mobility studentů a učitelů prospěšných pro celou fakultu. Zajištění minimálně jedné přednášky zahraničního pedagoga na FA VUT v Brně za koordinovanou universitu a akademický rok. Zajištění přehledu nabízených předmětů pro vyplnění Learning Agreementu před výjezdem českých studentů. Dohlédnutí na sestavení a plnění individuálního studijního plánu (Learning Agreementu) v maximálním počtu kreditů (30 ECTS za semestr), ve sporných případech provedou převod zahraničních kreditů na euro kredity. Zajistí doručení Transcript of Records a Confirmation of Study Period (a dalších doplňujících dokumentů) proděkanovi FA VUT v Brně v těchto termínech: za zimní semestr do 14.února, za letní semestr a rovněž za celý rok studia do konce července. Zajištění překladu názvů předmětů (které student přiveze ve svém Transcript of Records) do českého a anglického jazyka, aby názvů mohlo být použito na dodatku diplomu (tzv. Diploma Supplement) – mezinárodně uznávaného dokumentu, který doplňuje a zpřesňuje informace uvedené ve vysokoškolském diplomu. Osobní dohled na průběh výuky českých studentů v zahraničí, především v případě bakalářského a diplomního projektu a u studentů z nižších ročníků, účast na zahraničních kritikách. Zajištění hmotné a psychické podpory a bezpečnosti přijíždějícím studentům. Zajištění pomoci při vyřizování pobytových víz přijíždějícím studentům. Česká republika není součástí Schengenské dohody, proto při vyřizování víza nezapomeňte upozornit zahraniční studenty v předstihu i na potřebu rozšíření víza o možnost vycestování do Polska a Rakouska. Lhůta na vyřízení žádosti u cizinecké policie je 60 dnů, doporučuje se žádat o vízum k pobytu nad 90 dnů. Vyřizuje JUDr.Miloslav Lokajíček, e-mail: [email protected], tel.: +420 974 841 824, Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie, Olšanská 2, PO BOX 78, 130 51 Praha 3. Pokud se nejedná o diplomní projekt, nebo doktorské studium, může koordinátor zahraniční výměny (jen architekt) vést ateliér zahraničního studenta pouze po dobu jednoho semestru, potom musí být dána šance studentovi absolvovat ateliér i u jiného vyučujícího s jiným typem zadání, stejně tak platí i pro volitelné předměty zahraničních studentů, Udržování přehledu o úrovni výuky na zahraniční instituci a její vhodnosti pro práci na bakalářském a diplomním projektu či doktorské disertaci, Zajištění bezproblémové spolupráce s proděkanem pro zahraničí a s vedením fakulty, Dohlédnutí na to, aby zahraniční studenti zasílali svoje přihlášky a Provisional Learning Agreementy, podle pokynů proděkana pro zahraničí, administrativní asistentce zahraničního oddělení FA VUT v následujících termínech: studenti přijíždějící začátkem zimního semestru – do 30.června, studenti přijíždějící začátkem letního semestru do 31.března. Poskytování informací a pokynů pro zájemce o zahraniční mobilitu, Informace pro zahraniční studenty stran Internetu na kolejích Pod Palackého vrchem: http://www.kn.vutbr.cz/to.en/docs/rules/index.html

57

NABÍDKA POVINNĚ VOLITELNÝCH PŘEDMĚTŮ VYUČOVANÝCH V ANGLIČTINĚ A FRANCOUZŠTINĚ zkratka nabídka aktuálních předmětů (předmět nemusí být pro malý počet zájemců v daném semestru otevřen) VE4 Výpočetní techniky IV - 3D modelování VE2 Výpočetní techniky II - 2D modelování EFC efektivní komunikace MFA marketing pro architekty PBL stavební právo I SCA statika stavebních konstrukcí ST1 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ I ST2 ateliér - VOLNÉ ZADÁNÍ II TCP Technologie stavebních procesů a poruchy staveb

název anglicky

Computer Technologies IV - 3D modelling and visualization Computer Technologies II - 2D modelling Effective communication marketing for architects planning and building laws I Structural calculations studio - FREE ASSIGNMENT I studio - FREE ASSIGNMENT II Technology of construction processes and defects in constructions Urbanism V - territorial planning Conversion of buildings Landscape architecture Czech language Studio M6

UTP 6X8 ZAA CZL 8M6

urbanismus V - územní plánování Konverze staveb zahradní architektura český jazyk ateliér M6

6M6

grafické a zobrazovací techniky

7M6 4M6

3M6

navrhování staveb realizace staveb, podnikání a finance management a valorizace kulturního dědictví soudobá architektura stavební techniky a technologie stavitelství I - Fr stavitelství II - Fr Výtvarná tvorba zásady a tvorba GIS v územním plánování plánování města a regionu

ZAE PMA MIC LIF

Základy ekonomiky Project management Microstation in Architecture Lidská figura

Graphic representation and visualisation Structural design Realization of buildings, business and finances Management and valorize of cultural heritage Contemporary architecture Structural technology structural engineering I structural engineering II Graphic techniques Principles and generatin of GIS in urban planning Development planning of the city and region Principles of economics Project management Microstation in Architecture Human figure

MME

manažerské minimum pro majitele architektonické kanceláře bakalářský projekt detail v architektuře brownfields v zemích EU diplomní projekt modul M6

Managment basics for owner of architectural design office Bachelor project Detail in Architecture Brownfields in EU countries diploma project - module M6

2M6 1M6 5M6 FR1 FR2 VT8 GIU

BPE DEA BRO 9M6

jazyk ústav výuky

garant

počet kreditů

en

Ú2

doc. Viktorin

4

en

Ú2

doc.Viktorin

2

en en en en en en en

Ú5 Ú5 Ú5 Ú5 FA FA Ú5

doc.Lojda doc.Lojda doc.Meixner doc.Žabičková Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký doc.Lojda

2 2 2 2 16 16 2

en Ú4 Ing.arch.Wittmann en A4 prof.Zemánková en Ú4 Ing.arch.Wittmann cs FAST FAST en A1- Ing.arch.Palacký -A7 en Ú2 doc.Viktorin

4 2 3 6 16 2

en en

A2 Ú5

Ing.arch.Ryšavá doc.Lojda

2 4

en

A4

prof.Zemánková

2

en en fr fr en en

Ú3 Ú6 Ú6 Ú6 FA FA

Ing.arch.Kynčl Ing.Kostiha Ing.Kostiha Ing.Kostiha Ing.arch.Navrátil Ing.arch.Palacký

2 2 2 2 2 2

en

Ú4

prof.Koutný

2

en en en en

FA FA A3 FA

2 2 4 2

en

FA

doc.Lojda doc.Lojda Ing.arch.Palacký akad.malíř Pokorný doc.Lojda

en en en en

FA A3 A3 A1-A7

Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký Ing.arch.Palacký

30 4 4 30

2

58

příloha č. 5

doplňující směrnici děkana FA pro studium v bakalářském a magisterském studijním programu JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V BSP 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Komise se seznámí s profilem studenta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní zkoušky). Komise je tajemníkem, případně vedoucím práce seznámena s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce, návrhem klasifikace oponenta a hodnocení nezávislé poroty. Tajemník pozve a představí studenta. Student obhájí svou práci a odpoví na případné připomínky v oponentském posudku, reaguje na dotazy členů komise. Po odchodu studenta se komise poradí, pak je student zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne. Každý člen komise navrhuje své hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby1), komise se dohodne na hodnocení s respektováním pravidel uvedených v čl. 26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. Studentovi, který neobhájí závěrečný bakalářský projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v BSP. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a hodnocení do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol. (Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu). Porota navrhne bakalářské práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových, příp. další ceny. Obhajobou je ukončena státní zkouška v bakalářském studijním programu. Komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky2) (viz čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia3) (viz čl.26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), předseda i členové podepíší protokoly. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty před vstupem do praxe. Orientační zjištění, jaké procento studentů má zajištěnou praxi. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci, zapsat se do magisterského studijního programu a provést kontrolu dodatku k diplomu

1) Hodnocení bakalářského projektu a jeho obhajoby: výborně / A velmi dobře / B dobře / C 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 1 1,5 2

uspokojivě / D 60 - 69 bodů 2,5

dostatečně / E 50 - 59 bodů 3

nevyhovující / F 0 - 49 bodů 4

2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky. • Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky ( tři ústní zkoušky a obhajoba bakalářského projektu) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení výborně A. • Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování. • V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a tomu odpovídající známky. Příklad: hodnocení ústních zkoušek : B/82, C/74, B/80, hodnocení obhajoby A/90 průměr 82+74+80+90= 326 : 4 = 82 bodů celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B výborně / A velmi dobře / B dobře / C uspokojivě / D 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 70 - 79 bodů 60 - 69 bodů 1 1,5 2 2,5 V případě, že komise o hodnocení hlasuje a výsledek je nerozhodný, rozhoduje o klasifikaci předseda komise.

dostatečně / E 50 - 59 bodů 3

nevyhovující / F 0 - 49 bodů 4

3) Celkový výsledek studia: prospěl s vyznamenáním prospěl velmi dobře prospěl neprospěl Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 1,50 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“. Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.

59

JEDNACÍ ŘÁD ZKUŠEBNÍCH KOMISÍ V MSP 1. 2.

Komise se seznámí s profilem diplomanta (studijní průměr, hodnocení ústních částí státní zkoušky). Komise je tajemníkem, případně vedoucím práce seznámena s předloženým projektem, hodnocením vedoucího práce a návrhem klasifikace oponenta . 3. Tajemník pozve a představí diplomanta. 4. Diplomant obhájí svou práci, odpoví na případné připomínky v oponentském posudku a v rozpravě reaguje na dotazy členů komise. 5. Po odchodu diplomanta a hostů se komise poradí, pak je diplomant zavolán a předseda oznámí zda uspěl či ne. 6. Každý člen komise navrhuje své hodnocení diplomního projektu a jeho obhajoby, komise se dohodne na hodnocení s respektováním pravidel uvedených v čl. 25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 7. Diplomantovi, který neobhájí závěrečný diplomní projekt určí komise, zda práci přepracuje, doplní nebo vypracuje projekt s novým zadáním (viz čl.24, odst.7 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a podmínky pro opakování obhajoby zapíše tajemník do protokolu o státní závěrečné zkoušce v MSP. 8. Tajemník zaznamená průběh obhajoby a hodnocení do protokolu, předseda komise a její členové podepíší protokol. Protokoly odevzdá tajemník ihned po ukončení obhajob referentce studijního oddělení děkanátu. 9. Porota navrhne diplomové práce k ocenění Cenou a odměnami děkana, navrhne projekty na Cenu Nadání Hlávkových, příp. další ceny, doporučí práce, které by měly být zaslány do Přehlídky diplomních prací. 10. Komise se dohodne na hodnocení státní závěrečné zkoušky1)) (viz.čl.25 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně) a celkovém hodnocení studia2) (viz.čl. 26 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně), předseda i členové podepíší protokoly. 11. Jsou zavoláni všichni studenti, předseda zhodnotí zkoušky, oznámí výsledky, rozloučí se se studenty. Tajemník upozorní studenty, že mají na studijním oddělení děkanátu potvrdit svoji účast na promoci a provést kontrolu dodatku k diplomu

1) Hodnocení diplomové práce a její obhajoby: výborně / A velmi dobře / B 90 - 100 bodů 80 - 89 bodů 1 1,5

dobře / C 70 - 79 bodů 2

uspokojivě / D 60 - 69 bodů 2,5

dostatečně / E 50 - 59 bodů 3

nevyhovující / F 0 - 49 bodů 4

2) Celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky vychází z klasifikace všech částí státní závěrečné zkoušky. • Pokud jsou všechny části státní závěrečné zkoušky (jedna ústní zkouška a obhajoba diplomové práce) hodnoceny výborně A, je výsledné hodnocení výborně A. • Pokud je obhajoba hodnocena jako nevyhovující F, celkový výsledek je „nevyhovující“ a komise stanoví podmínky pro její opakování. • V ostatních případech se komise dohodne na hodnocení s přihlédnutím k průměru bodů získaných klasifikací všech částí státní závěrečné zkoušky a tomu odpovídající známky. Příklad: hodnocení ústní zkoušky : B/82 hodnocení obhajoby A/90 průměr 82+90= 172 : 2 = 86 bodů celkové hodnocení státní závěrečné zkoušky = B výborně / A 90 - 100 bodů 1

velmi dobře / B 80 - 89 bodů 1,5

dobře / C 70 - 79 bodů 2

uspokojivě / D 60 - 69 bodů 2,5

dostatečně / E 50 - 59 bodů 3

nevyhovující / F 0 - 49 bodů 4

2) Celkový výsledek studia: prospěl s vyznamenáním prospěl velmi dobře prospěl neprospěl Hodnocení „prospěl s vyznamenáním“ získává pouze student, který dosáhl v bakalářském i magisterském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 1,50 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky „výborně“. Hodnocení „prospěl velmi dobře“ získává pouze student, který dosáhl v magisterském programu studia váženého studijního průměru do hodnoty 2,0 a celkového výsledku hodnocení státní zkoušky alespoň „dobře“.

60

směrnice č. 2 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO STUDIUM V DOKTORSKÉM STUDIJNÍM PROGRAMU ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení 1. Směrnice č.2 děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu (dále jen směrnice) doplňuje Studijní a zkušební řád VUT v Brně (s výjimkou části první a druhé) jako vnitřní předpis k organizaci a uskutečňování doktorského studijního programu na Fakultě architektury VUT v Brně. 2. Doba studia v doktorském studijním programu (dále jen DSP) je stanovena pro prezenční formu studia na 3 roky, pro kombinovanou formu studia na 5 roků. 3. Podmínkou přijetí ke studiu v DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je řádné ukončení magisterského studia v oboru architektura a příbuzných oborů na vysokých školách v ČR a na školách architektury v zahraničí a úspěšné absolvování přijímacího řízení, ve kterém uchazeč prokazuje zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. Přijatí uchazeči, absolventi magisterského studia příbuzného oboru jsou povinni absolvovat navíc dva volitelné předměty podle oddílu 10, odst. 3 této Směrnice. Vhodnost vypsaných mezioborových témat posoudí příslušné oborové rady a VUR FA. 4. DSP obsahuje přednáškové kurzy a semináře povinných a povinně volitelných předmětů a zkoušky. Ukončuje se státní doktorskou zkouškou (SDZ) a obhajobou disertační práce. 5. Maximální počet doktorandů vedených jedním školitelem není stanoven. Oborové rady, vedení fakulty a děkan doporučují, aby jeden školitel vedl maximálně 5 doktorandů. 6. Témata disertačních prací vypisují školitelé a projednávají a schvalují oborové rady a vedení fakulty. Na jedno téma se může přihlásit více uchazečů.V takovém případě školitel garantuje možnost rozdělení tématu tak, že každý doktorand zpracovává tematicky samostatnou práci. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 2 Obory DSP 1. Podle oprávnění Akreditační komise organizuje Fakulta architektury VUT v Brně DSP ve studijních oborech: a) architektura 35 – 01 - 9 b) urbanismus 35 – 02 - 9 2. DSP tématicky zaměřený na oblast konstrukcí pozemních staveb je realizován v rámci oboru architektura. 3.

Změnu oborů uvedených v odst. 1. navrhuje děkan fakulty po schválení vědecko uměleckou radou fakulty Akreditační komisi, která navržené obory zřizuje.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.3 Školící pracoviště, školitelé a učitelé 1. Fakulta architektury VUT v Brně realizuje doktorský studijní program v oborech uvedených ve čl. 2. Školícími pracovišti jsou Ústavy a Ateliéry fakulty, pokud na nich působí školitelé akreditovaných oborů doktorského studijního programu. 2. Učiteli DSP jsou osobnosti podle oddílu 12 a školiteli osobnosti podle oddílu 13 této směrnice. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.4 Přijímací řízení 1. Podmínky přijetí do DSP stanoví děkan fakulty po projednání ve vědecko umělecké radě fakulty. 2. Přijímací řízení je organizováno a vyhlašuje se veřejně děkanem fakulty. Informace o přijímacím řízení do DSP jsou každoročně zveřejněny v zákonné lhůtě na úřední desce fakulty. V informacích se uvedou zejména: a) obory DSP, do nichž se uchazeči přijímají, b) podmínky stanovené pro přijetí, c) rámcová témata prací DSP a jména školitelů, kteří témata vypisují, d) místo podání přihlášek, 61

e) lhůta pro podání přihlášky. 3. K přihlášce do DSP je třeba doložit následující doklady: a) životopis, b) notářsky ověřený doklad u ukončeném vysokoškolském vzdělání (netýká se absolventů FA VUT v Brně v daném akademickém roce), c)soupis publikovaných i nepublikovaných prací. 4. Má-li přihláška formální nedostatky nebo nejsou-li některé údaje řádně doloženy, vyzve fakulta uchazeče, aby tyto nedostatky odstranil. Zároveň stanoví k jejich odstranění přiměřenou lhůtu. Přihlášky, které jsou doručeny po uplynutí stanoveného termínu, budou z dalšího řízení vyloučeny. 5. Uchazeče, který splňuje podmínky stanovené pro přijetí k DSP, pozve děkan písemně k přijímací zkoušce, a to nejméně 14 dnů před jejím konáním. 6. Při přijímací zkoušce musí uchazeč prokázat zájem i odborné předpoklady pro vědeckou práci. 7. Přijímací komise, jmenovaná na doporučení oborových rad děkanem, je minimálně tříčlenná a v jejím čele je předseda. Je vytvořena především z učitelů - profesorů a docentů fakulty, členem komise je zpravidla školitel. 8. O výsledku přijímací zkoušky se pořídí zápis. 9. Uchazeč se stává studentem dnem zápisu do DSP; ten je zpravidla stanoven na první pátek měsíce října v zahájeném akademickém roce. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.5. Formy DSP 1. DSP se uskutečňuje na fakultě architektury VUT v Brně těmito formami: a) presenční b) kombinovanou _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 6 Presenční DSP 1. Presenční DSP je forma studia, v níž hlavní činností doktoranda je organizovaná příprava k vědecké práci, vykonávaná na školícím pracovišti. 2. Doba studia presenčního DSP na Fakultě architektury VUT v Brně je stanovena bez přerušení na 3 roky od zápisu včetně obhájení disertační práce (zákon 111/98 Sb.). Nejzazší termín podání žádosti o obhajobu disertační práce se stanovuje na dva roky a devět měsíců od zápisu do studia v DSP. 3. Ve výjimečných případech může děkan na základě žádosti doktoranda podpořené školitelem a vedoucím Ústavu či Ateliéru, po projednání v příslušné oborové radě, převést doktoranda na kombinovanou formu studia. Ve zcela mimořádných a odůvodněných případech může prodloužit presenční formu o úměrnou část, ne však více jak o 1 rok. 4. Součástí DSP je pedagogická činnost v rozsahu 4 rozvrhových hodin týdně od 2. ročníku studia a zapojení do výzkumné činnosti ústavu. Nevztahuje se na doktorandy v kombinované formě studia. Povinná pedagogická praxe není finančně odměňována. 5. Od 1. ročníku se doktorand zapojuje do tvůrčí činnosti Ateliéru (Ústavu). 6. Studenti v prezenční formě studia pobírají stipendium, jehož výše je každý rok stanovena vyhláškou děkana. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 7 Kombinovaná forma studia DSP 1. Tato forma je kombinací presenční a distanční formy v oblasti průběhu vzdělávacího procesu. Způsob plnění studijních požadavků a časové rozvržení jednotlivých etap stanoví individuální plán studia. Nejzazší termín pro podání žádosti o bhajobu disertační práce je čtyři roky a šest měsíců od zápisu do studia DSP. 2. Vzhledem k době studia a z ní vyplývajícímu nižšímu zatížení se úvazek školitele v této formě studia DSP násobí koeficientem 0,6. 3. Doktorandi v kombinované formě DSP nepobírají stipendium.

62

___________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.8 Obsahová náplň studia DSP Studijní část: a) 3 povinné předměty ukončené zkouškami, b) 3 povinně volitelné předměty ukončené zkouškami, c) 5 volitelných předmětů pro doktorandy, kteří jsou absolventy magisterského studia příbuzného oboru ve smyslu oddíl č.1, odst. 3, d) zkouška z 1 světového neslovanského jazyka. 2. Vědecká příprava: a) účast na řešení konkrétního vědeckého výzkumného úkolu, b) státní doktorská zkouška, c) obhajoba disertační práce. 3. V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 1. semestru studia osnovu disertační práce (v rozsahu 3 – 5 stran), ve které vymezí především téma a jeho návaznosti, prameny podkladů, metody a cíle řešení. Ve 2. semestru vypracuje doktorand analýzu současného stavu řešené problematiky. 4. Splnění studijní části individuálního programu prokáže student DSP vykonáním dílčích zkoušek a státní doktorské zkoušky. Zkoušky se konají ve zkouškovém období následujícím po ukončení přednášek. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 9 Individuální studijní plán 1. Individuální studijní plán (ISP) zpracovává školitel s doktorandem na předepsaném formuláři. ISP je závazný dokument, podle kterého je realizována věcně i časově výuka a aktivity doktoranda. Musí být zpracován do jednoho měsíce od zápisu do studia. 2. Individuální studijní plán je projednáván po vyjádření vedoucího školícího pracoviště v příslušné oborové radě. Na její doporučení ho schvaluje děkan fakulty. Případné změny, úpravy a aktualizace v ISP jsou projednávány obdobným způsobem. 3. Individuální studijní plán obsahuje: a) osobní údaje, b) výběr volitelných předmětů, c) zaměření, téma a název disertační práce, d) začlenění práce do výzkumných aktivit fakulty, školy nebo jiné instituce, odborné a vědecké činnosti, studijní pobyty a jejich program jakož i další odborné aktivity související s prací na zadaném tématu v rámci doktorského studijního programu, e) časový harmonogram postupu studia: - ukončení zkoušek z povinných a volitelných předmětů a zkoušky z jazyka, - vykonání státní doktorské zkoušky, - odevzdání disertační práce. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 10 Studijní předměty doktorského studijního programu 1. Povinné předměty DSP pro všechny obory studia, které doktorandi absolvují v 1. roce studia: • Metodika vědecké práce, 1. ročník, zimní semestr • Teorie a vývoj urbanismu, 1. ročník, zimní semestr • Teorie a vývoj architektury, 1. ročník, letní semestr Do konce 1. ročníku je doktorand povinen složit zkoušku z cizího jazyka 2. Povinně volitelné předměty DSP, z nichž je doktorand povinen absolvovat nejméně tři, z toho nejméně jeden předmět v letním semestru 1. ročníku a zbývající v zimním semestru 2. ročníku: a) obor architektura : architektonická typologie, ochrana a obnova památek, interiér a výstavnictví, konstrukce v architektuře, výtvarné dílo v architektuře, výpočetní technika v architektuře, prostředí v architektuře, 63

stavitelství v architektuře. b) obor urbanismus : rozvoj měst a regionů, prognózování, plánování a řízení urbanistického rozvoje, tvorba a ochrana krajiny, rozvoj a koordinace technické infrastruktury, koncepce rozvoje měst, problémy městských center, počítačová podpora v urbanistické tvorbě. Možnost studia uvedených předmětů v semestrech je uvedena v IS APOLLO a bude průběžně aktualizována. 3. Dva volitelné předměty navíc (podle odd. 1, odst. 3) jsou povinni absolvovat ti doktorandi, kteří nejsou absolventy magisterského studia v oboru architektura nebo urbanismus. Tyto předměty určí příslušná oborová rada z volitelných předmětů příslušného oboru DSP na Fakultě architektury VUT v Brně. Absolvování těchto předmětů bude zařazeno v průběhu 2. a 3. semestru studia obdobně jako ostatní volitelné předměty. 4. Doktorandi mají možnost výběru povinně volitelných předmětů z oborů Architektura i Urbanismus a to tak, že si mohou zapsat 1(2) povinně volitelný předmět z druhého oboru. 5. Doktorand je povinen složit státní doktorskou zkoušku do konce 2. ročníku. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 11 Hodnocení a kontrola doktorského studijního programu 1. Provádí se ročníková kontrola studia. Doktorand 1. ročníku musí splnit své studijní povinnosti do 31.8. příslušného roku. Dalšími termíny kontroly jsou odevzdání přihlášky ke státní doktorské zkoušce, odevzdání rozpracované disertační práce a odevzdání přihlášky k obhajobě disertační práce. Splněním studijních povinností se rozumí získání minimálního počtu bodů ve studijní oblasti, v oblasti pedagogické praxe a vědecké a odborné činnosti pro odpovídající termín kontroly. Minimální počty bodů jsou uvedeny v příloze Bodové hodnocení DS. Pracovní vytížení doktorandů v presenční formě studia je koordinováno v souladu s požadavky školícího pracoviště a v souladu s požadavky vedení fakulty. 2. Bodové hodnocení do IS APOLLO (elektronického indexu doktoranda) vkládá školitel, případně po dohodě se školitelem pracovník studijního oddělení. Za úplnost a správnost těchto údajů odpovídá školitel. 3. Doktorand je povinen každoročně veřejně presentovat výsledky a postup svých prácí a toto dokladovat. Pokud tuto presentaci bez závažného důvodu neprovede, je to hrubým porušením studijního plánu doktoranda, s negativním dopadem pro jeho hodnocení školitelem a dalšími postihy stanovenými Směrnicí. 4. Pro hodnocení a kontrolu studia doktoranda platí ustanovení čl. 33 Studijního a zkušebního řádu VUT, s tím, že hodnocení doktoranda podle odst. 3 předkládá školitel příslušné oborové radě nejpozději do závěru akademického roku, tj. do 31.8. 5. Jestliže student DSP nesplní požadavky studijního plánu stanovené v oddílu č.11 tétoSsměrnice, proděkan spolu se školitelem doktoranda mohou navrhnout snížení stipendia, odebrání stipendia nebo ukončení studia. __________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.12 Učitelé DSP 1. Učiteli v DSP mohou být profesoři a docenti nebo ve zvláštním případě všeobecně uznávaní externí odborníci. 2. Jednotlivé předměty DSP zajišťují jejich garanti, které na návrh oborové rady po schválení ve vědecko umělecké radě fakulty jmenuje děkan. V jednotlivých předmětech DSP mohou působit po projednání v příslušné oborové radě další učitelé školícího pracoviště s vědeckou hodností nebo akademickým titulem Ph.D. nebo akademicko-vědeckým titulem mu na roveň postaveným. Garanti předmětů DSP zpracovávají předepsanou pedagogickou dokumentaci jednotlivých předmětů DSP. 3. Činnost učitele v DSP je započítávána do jeho pedagogického úvazku podle zvláštního předpisu děkana. Oddíl č.13 Školitel 1.

Školitel je osobnost v oblasti vědeckého zaměření studijního programu. Je rozhodující pro personální zabezpečení studijního programu z hlediska jeho akreditace a z hlediska jeho uskutečňování ve vztahu k doktorandovi.

2.

Školitele, kterým může být profesor, docent nebo významný odborník v oblasti, která tvoří zaměření studijního programu, ustanovuje a odvolává po schválení vědecko uměleckou radou děkan. Výjimečně může být školitelem odborný asistent s vědeckou hodností Ph.D. nebo CSc. O výjimce rozhodne po projednání ve vědecko umělecké radě děkan. 64

Oddíl č.14 Přerušení a změna DSP 1. Děkan fakulty může ze závažných důvodů studium DSP přerušit. Přerušení studia DSP upravuje čl. 35 Studijního a zkušebního řádu VUT v Brně. 2. Změny ve formě studia nebo oboru DSP je možno provést jen po dohodě s doktorandem. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.15 Sociální zabezpečení studentů DSP v presenční formě studia 1. Doktorand v presenční formě studia může souběžně působit jako učitel, a to na doporučení a se souhlasem školitele. Maximální rozsah úvazku stanoví zvláštní předpis děkana. 2. Bez přerušení studia může doktorand absolvovat stáž na zahraniční vysoké škole, pokud její zaměření souvisí s jeho doktorským studiem. Stipendium je doktorandovi přiznáno v plné výši v případě, že doba trvání stáže nepřekročí 6 měsíců. Při stážích nad 6 měsíců doktorand po celou dobu stáže stipendium nepobírá. V případech, kdy pobyt nesouvisí s doktorským studiem, je doktorand povinen studium přerušit. Stáž na zahraniční vysoké škole může být uskutečněna pouze na doporučení školitele a se souhlasem oborové rady. 3. Všeobecné zdravotní pojištění doktoranda upravují příslušné předpisy. 4. Doktorandi v prezenční formě studia mají stejná práva jako studenti bakalářského a magisterského studijního programu. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 16 Státní doktorská zkouška 1. Základní náležitosti, způsob a forma přihlašování ke zkoušce a hodnocení státní doktorské zkoušky (dále SDZ) jsou obsaženy v dílu 2. Státní doktorská zkouška Studijního a zkušebního řádu VUT (čl.37 – 40). 2. Termín konání SDZ je stanoven individuálním studijním plánem doktoranda, nejpozději však 2 roky od zápisu do studia u doktorandů v presenční formě studia a 3 roky u doktorandů v kombinované formě studia. Podání přihlášky ke SDZ musí předcházet nejméně 2 měsíce před plánovaným termínem jejího konání. 3. Žádost o povolení státní doktorské zkoušky podá doktorand děkanovi na předepsaném formuláři. Ve smyslu čl.38, odst. 2 Studijního a zkušebního řádu VUT předloží doktorand spolu s přihláškou přehled aktivit vykonaných během svého studia v doktorském studijním programu. Dále předloží ve dvou vyhotoveních pojednání, včetně přehledu uveřejněných prací, resp. vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů. 4. Pojednání se předkládá v rozsahu 20 stran strojopisu a obsahuje zejména kriticky zhodnocený stav poznání tématu disertační práce, vymezení předpokládaných cílů disertační práce a charakteristiky zvolených metod řešení (čl.37 odst.2 Studijního a zkušebního řádu VUT). 5. SDZ se koná před zkušební komisí, která je jmenována „ad hoc“ děkanem podle ustanovení § 53 zákona o vysokých školách č. 111/1998 Sb. a čl. 40 Studijního a zkušebního řádu VUT. Při sestavování zkušební komise se přihlíží i k odborným oblastem, daným individuálním plánem doktoranda. Děkan na návrh příslušné oborové rady fakulty jmenuje zkušební komisi (včetně termínu a místa konání), a to nejpozději 4 týdny před konáním SDZ. Jednoho člena zkušební komise přitom pověří předseda komise vypracováním posudku písemného pojednání doktoranda. Posudek nesmí zpracovávat předseda komise nebo školitel. Předsedou určený člen komise je pověřen pořízením zápisu ze SDZ. Zkouška trvá nejvýše 2 hodiny a je veřejná. 6. SDZ se skládá ze dvou částí: a) z ústní zkoušky ze širšího vědního základu, b) z obhajoby písemného pojednání. 7. Ústní zkouška ze širšího vědního základu má prokázat celkový přehled, znalosti a tvůrčí předpoklady doktoranda ve studovaném oboru včetně osvojení základních metod vědecké práce. Rozsah zkoušené problematiky je rámcově vymezen absolvovanými povinnými a volitelnými odbornými předměty a je upřesněn předsedou zkušební komise před zahájením zkoušky. 8. Písemné pojednání obsahuje zhodnocení problematiky dané oblasti, formulaci východisek, cílů a záměrů disertace. Obhajoba pojednání (dále obhajoba) má prokázat připravenost doktoranda ke zpracování disertační práce. V úvodu obhajoby seznámí doktorand komisi s obsahem předloženého písemného materiálu. Po přednesení posudku odpoví doktorand na vznesené dotazy a připomínky. Součástí obhajoby je odborná rozprava k předmětu disertace, ve které doktorand zodpoví dotazy členů komise. V rámci obhajoby pojednání je možno dále precizovat název a obsah disertační práce.

65

9. Obě části SDZ se hodnotí samostatně. Hodnocení SDZ je provedeno hlasováním v neveřejné části zasedání státní doktorské komise (klasifikační stupně „prospěl“ a „neprospěl“) podle čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. Pro celkové hodnocení státní doktorské zkoušky klasifikačním stupněm „prospěl“ musí být obě části zkoušky hodnoceny stupněm „prospěl“. 10. O průběhu a výsledcích SDZ je pořízen zápis na předepsaném formuláři. Ve formuláři je uvedeno datum zkoušky, základní údaje doktoranda, složení zkušení komise, předměty absolvované doktorandem, název pojednání a jméno člena komise, pověřeného zpracováním posudku. V průběhu zkoušky jsou v zápise doplněny otázky ústní zkoušky, průběh rozpravy, je stanoven název disertační práce, dílčí a celkové hodnocení SDZ. Zápis podepíší všichni členové komise. 11. Doktorand obdrží vysvědčení o SDZ, ve kterém je uvedeno datum zkoušky a celková klasifikace. Je podepsáno předsedou a členy zkušební komise. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 17 Disertační práce 1. V disertační práci předkládá doktorand původní výsledky řešení vědeckého problému, ke kterým samostatně dospěl v průběhu studia. Disertační práce musí obsahovat doktorandem uveřejněné (nebo přijaté k uveřejnění) výsledky (§47, odst.4 zákona č.111/1998 Sb.) Náležitosti disertační práce upravuje čl.41 Studijního a zkušebního řádu VUT. 2. Podmínkami přijetí disertační práce je splnění všech studijních povinností daných individuálním plánem studia a složení SDZ. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 18 Obhajoba disertační práce 1. Náležitosti řízení o obhajobě disertační práce upravují čl.42 - 48 Studijního a zkušebního řádu VUT. 2. Žádost o povolení obhajoby disertační práce předkládá doktorand děkanovi fakulty na předepsaném formuláři. K žádosti připojí: a) 4x disertační práci, b) 20x teze disertační práce v rozsahu do 30 stran formátu A5, c) stručný životopis, d) přehled aktivit vykonaných během studia v doktorském studijním programu, zejména seznam publikovaných a k publikaci přijatých prací, resp. vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl včetně ohlasů, e) samotné práce nebo rukopisy vztahující se k disertační práci nebo s ní související, které jsou přijaty k uveřejnění, spolu s doklady o jejich přijetí k uveřejnění, f) stanovisko školitele doktoranda k disertační práci. 3. Termín podání žádosti o obhajobu disertační práce upravuje čl. 6 a 7 této Směrnice. 4. Komisi pro obhajobu disertační práce (čl.44 Studijního a zkušebního řádu VUT) jmenuje na návrh příslušné oborové rady děkan fakulty. Komise je vždy jmenována „ad hoc". Pro ustanovení oponentů platí čl.45 odst. 1 Studijního a zkušebního řádu VUT s tím, že počet oponentů upravuje na tři. Pouze jeden ze tří oponentů může být členem komise. Účast školitele na obhajobě je nutná a lze ji omluvit jen z vážných důvodů. Školitel není členem komise. Dále komise pro obhajobu jmenuje odborného zapisovatele.Zapisovatel není členem komise. 5. Předseda komise určí datum konání obhajoby, a to nejméně 15 dnů před jejím konáním. 6. Při obhajobě disertační práce je účast oponentů povinná. Jestliže se nemůže jeden a pouze jeden z nich z vážných důvodů obhajoby zúčastnit, může se obhajoba konat pouze za podmínky, že nepřítomný oponent podal kladný posudek. 7. Obhajoba disertační práce trvá maximálně dvě hodiny a má následující průběh: a) předseda komise zahájí obhajobu disertační práce, představí doktoranda, sdělí komisi téma disertační práce, seznámí komisi s přehledem jeho publikovaných vědeckých prací, resp. jím vytvořených inženýrských nebo uměleckých děl, b) doktorand vyloží podstatný obsah a hlavní výsledky své disertační práce, c) školitel seznámí komisi se svým stanoviskem k práci doktoranda a k obhajované disertační práci, d) oponenti přednesou podstatný obsah svých posudků, za nepřítomného oponenta přečte posudek předseda komise nebo jiný, jím pověřený člen komise, e) doktorand zaujme stanovisko k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům, f) předseda zahájí diskusi k disertační práci a jejím širším souvislostem, které se mohou zúčastnit všichni přítomní členové komise, oponenti a hosté. Diskuse se vztahuje k tématu disertace. g) po ukončení diskuse, vyčerpání všech dotazů a připomínek pokračuje komise v neveřejném jednání v nepřítomnosti doktoranda a hostů. 66

8. Ve smyslu čl.48 odst 8 Studijního a zkušebního řádu VUT informuje předseda komise příslušnou oborovou radu a děkana fakulty a dále Vědeckou radu fakulty na jejím nejbližším zasedání. 9. Pokud není disertace úspěšně obhájena, k nové obhajobě je možno se přihlásit nejdříve za rok po neúspěšné obhajobě (čl. 47 Studijního a zkušebního řádu VUT). K nové obhajobě je možno se přihlásit nejpozději do 3 roků po neúspěšné obhajobě. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 19 Vydání diplomu 1. Doktorand, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, je absolventem DSP. 2. Absolventu DSP, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci, vydá rektorát VUT na návrh děkana FA diplom s uvedením vědního oboru. Součástí diplomu je vysvědčení o státní doktorské zkoušce, kde je rovněž uvedeno téma disertační práce, datum obhajoby a jméno školitele. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 20 Dokumentace o studiu 1. Dokumentace o studiu je vedena v písemné i elektronické formě. V písemné formě je uchovávána nejméně 20 let. 2. K základní dokumentaci patří materiály z přijímacího řízení, individuální studijní plán, zápisy ze zkoušek ze studijních předmětů, protokol o státní doktorské zkoušce a obhajobě disertační práce, případně další materiály spadající do matriky studentů ve smyslu §88 zákona č.111/1998 Sb. z 22. dubna 1998 o vysokých školách. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.21 Pochvaly a ocenění Za vynikající výsledky ve vědeckovýzkumné, odborné a tvůrčí činnosti během studia může děkan studentovi udělit mimořádnou odměnu. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 22 Hospodaření s finanční podporou studentů DSP 1. Podmínkou pro přiznání finanční podpory studentu DSP je: a) řádné plnění individuálního studijního plánu, b) účast na vědecké konferenci doktorandů v příslušném školním roce. 2. Finanční podpora je určena ke studijním účelům a jsou z ní hrazeny zejména: a) účast doktoranda na tuzemských i zahraničních sympoziích, seminářích, konferencích a dalších odborně zaměřených akcích, b) zahraniční a tuzemské studijní cesty, c) další doplnění vzdělání (jazykové kursy apod.), d) odborná literatura a studijní materiály (odborná literatura je evidována a zůstává v majetku FA), e) náklady na dokončení a prezentaci disertační práce. Čerpání finanční podpory se řídí aktuálními předpisy VUT, se kterými je školitel povinen se seznámit. 3. S finančními prostředky může doktorand disponovat jen po dohodě se školitelem. _____________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 23 Související předpisy 1. Zákon o vysokých školách č. 111/1998 Sb. z 22. dubna 1998. 2. Statut Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006. 3. Statut Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, schválený AS VUT v Brně 29.6.1999. 4. Studijní a zkušební řád Vysokého učení technického v Brně s účinností od 1. září 2006. 5. Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu. 6. Jednací řád oborových rad Doktorského studijního programu Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně, platný od 9.6.1999.

67

__________________________________________________________________________________________ Oddíl č.24 Závěrečné ustanovení 1. Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2006. 2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro studium v doktorském studijním programu ze dne 1. září 2005. 3. Dosažení požadovaných bodových úrovní v jednotlivých kategoriích je nezávazné pro studenty, kteří zahájili studium v akademickém roce 2005/2006 a dříve.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně

68

příloha č. 1

doplňující směrnici děkana FA pro studium v doktorském studijním programu BODOVÉ HODNOCENÍ STUDIA V DSP A) STUDIJNÍ OBLAST položka předmět DS1 úspěšně zakončený zkouškou předmět DS absolvovaný na zahraniční stáži2 a úspěšně zakončený odbornou rozpravou na FA zahraniční stáž3 (u jednoho subjektu) cizí jazyk4 úspěšně zakončený zkouškou pojednání o disertační práce5 rozpracovaná disertační práce6

body 4 6

termínované požadavky minimální počet bodů za absolvované předměty a stáže ke konci prvého ročníku studia v DSP minimální počet bodů za absolvované předměty, stáž a cizí jazyk k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce

body

∗ čísla v závorce platí pro kombinovanou formu studia DSP

5 4 4 0-4

20 28(36)∗ 32(40)

Pozn.: Body za cizí jazyk, za pojednání o disertační práci a za rozpracovanou disertační práci jsou nezaměnitelné (nemohou být nahrazeny jinou aktivitou v dané oblasti). 1* Počet předmětů, které jsou absolvovány formou individuálních konzultací, není limitován. Doktorand musí absolvovat minimálně 6 (8) předmětů doktorského studia. 2* Nejvýše tři předměty mohou být absolvovány na zahraniční vysoké škole. Doktorand předloží osnovu absolvovaného předmětu školiteli, který vybere specialistu z FA, jehož odborné zaměření odpovídá absolvovanému předmětu. Specialista pak povede odbornou rozpravu s doktorandem a protokolárně zapíše výsledek rozpravy jako zkoušku (i do IS APOLLO). 3* Za zahraniční stáž lze získat maximálně 10 bodů. U stáží kratších nežli dva měsíce získává student poměrný počet bodů (7 až 13 dnů = 1 bod, 14 až 30 dnů = 2 body, 31 až 44 dny = 3 body, 45 až 59 dnů = 4 body, 60 a více dnů = 5 bodů). 4* Zkouška z cizího jazyka musí být složena do konce 1.ročníku studia. 5* Pojednání o disertační práci musí být odevzdáno společně s přihláškou ke státní doktorské zkoušce. Body za pojednání jsou započteny po jeho úspěšném obhájení v rámci státní doktorské zkoušky. 6* Rozpracovanou disertační práci musí student DSP předložit svému školiteli do konce zkouškového období v zimním semestru 3.ročníku DS (studenti v kombinovaném studiu předkládají rozpracovanou disertační práci do konce 4.ročníku DS). Školitel zapíše hodnocení rozpracované práce (0 – 4 body) do IS APOLLO. Student musí za práci získat alespoň 1 bod.

69

B) PEDAGOGICKÁ PRAXE položka výuka (jedna vyučovací hodina týdně v semestru) asistence při vedení ročníkového projektu7 učební pomůcky, příprava výuky8 aktivní účast při talent. zkouškách, aktivní účast při zajišťování pís. a státních zkoušek v BSP a MSP 9

termínované požadavky minimální počet bodů za pedagogickou praxi k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce9

body 2 4 2 1

body 16(0) 28(0)

7*Za asistenci při vedení projektů (ročníkový projekt) lze udělit maximálně 8 bodů (celkem jeden rok vedení 2 projektů). 8*Napsání minimálně 20 stran výukového textu (příručka do výuky, participace na napsání skripta či učebnic), vytvoření výukového programu, zpracování mapových podkladů, rešerše literatury, skenování apod.lze udělit max. 4 body. 9*za aktivní účast při zajišťování státních zkoušek v BSP a MSP apod., kterou je student pověřen vedením fakulty, lze udělit za jednotlivé akce po 1 bodě.

C) VĚDECKÁ A ODBORNÁ ČINNOST položka analýza současného stavu řešené problematiky10 původní článek v zahraničním11 časopise nebo knize původní příspěvek na mezinárodní12 konferenci původní článek v domácím13 časopise nebo knize původní příspěvek na domácí konferenci podání domácího grantu získání domácího grantu14 původní příspěvek na semináři publikovaný ve sborníku akce15 přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou16

body 1-4 24 10 10 4 2 5 4 2

termínované požadavky minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost ke konci prvého ročníku DS minimální počet bodů za vědeckou a odbornou činnost k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce14

body 8(18) 20(30) 30(50) 40(60)

10* V rámci práce na tématu disertace zpracuje doktorand v průběhu 2. semestru studia analýzu současného stavu řešené

problematiky (prameny podkladů, rešerše odborné literatury a citace, metody a cíle řešení v rozsahu 5-10 stran), kterou musí předložit svému školiteli do konce zkouškového období v letním semestru 1. ročníku DSP. Student musí za práci získat alespoň 1 bod.

11* Zahraniční odbornou publikaci rozumíme recenzovanou publikaci, doložitelně garantovanou zahraničním subjektem. Text publikace musí být v angličtině. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN nebo ISBN. 12* Mezinárodní konferencí rozumíme konferenci, deklarovanou jako mezinárodní akce a s recenzovanými příspěvky v angličtině. Mezinárodní konference tedy může být splnění předchozích podmínek pořádána i na území České republiky nebo Slovenské republiky. 13* Domácí odbornou publikací rozumíme recenzovanou publikaci, zveřejněnou domácím subjektem (se sídlem na území České republiky nebo Slovenské republiky). Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, musí mít přiděleno ISSN a ISBN. 14* Je-li grant získán, obdrží doktorand tedy v součtu sedm bodů (dva dříve za podání, pět později za získání). 15* Publikace může být v libovolném jazyce. Tištěná a elektronická publikace jsou brány jako rovnocenné, publikační medium musí mít přiděleno ISBN a ISSN.

70

16* Za přípravné a organizační práce pro vědecké konference a semináře pořádané fakultou (příprava sborníku, moderování, překladatelská činnost, tlumočení atd.) lze získat za jednotlivé akce po2 bodech.

D) CELKOVÝ POČET BODŮ, ZÍSKANÝ BĚHEM STUDIA17 termínované požadavky celkový minimální počet bodů ke konci prvého ročníku DS celkový minimální počet bodů k termínu přihlášky ke státní doktorské zkoušce celkový minimální počet bodů k termínu odevzdání rozpracované disertační práce celkový minimální počet bodů k termínu obhajoby disertační práce a úspěšného dokončení DSP

body 28(38) 64(68) 90(90) 100(100)

17* alespoň jedna práce musí mít charakter původního článku v zahraničním časopise (knize) nebo původního příspěvku na mezinárodní konferenci.

Body, převyšující součet minimálních počtů, mohou být získány za mimořádnou aktivitu ve studijní oblasti (zahraniční stáž, absolvování předmětů na zahraniční škole), za mimořádnou pedagogickou aktivitu (za asistenci při vedení ročníkových projektů, příprava pomůcek) a za mimořádnou publikační aktivitu (publikace nad požadované minimum).

71

STIPENDIJNÍ ŘÁD Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Stipendijní řád pro studentyVysokého učení technického v Brně. Ing. Josef Beneš, CSc., v. r. ředitel odboru vysokých škol

Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Stipendijním řádu Vysokého učení technického v Brně: ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 Tento Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně je podle § 17 odst. 1 písm. g)zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vnitřním předpisem Vysokého učení technického v Brně (dále jen „VUT“) a obsahuje pravidla pro přiznávání stipendií studentům v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech uskutečňovaných na VUT. Článek 2 (1) Studentům se přiznávají tato stipendia: a) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. a) zákona (dále jen „prospěchové stipendium“), b) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. b) až d) a § 91 odst. 3 písm. a) zákona (dále jen „mimořádné stipendium“), c) stipendium podle § 91 odst. 4 písm. c) zákona (dále jen „doktorské stipendium“), d) stipendium podle § 91 odst. 2 písm. d) zákona (dále jen „ubytovací stipendium“), nebo e) stipendium podle § 91 odst. 3 zákona (dále jen „sociální stipendium“). (2) O stipendiích podle čl. 3 až 7 rozhoduje děkan fakulty, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni (dále jen „kmenová fakulta“). Přiznává stipendium prospěchové, mimořádné nebo stipendium doktorské. (3) O ubytovacím stipendiu rozhoduje a přiznává je podle § 91 odst. 2 písm. d) z pověření rektora prorektor pro studium a záležitosti studentů; organizační stránku zajišťuje Centrum výpočetních a informačních služeb VUT, za právní stránku odpovídá útvar pro vzdělávání, tvůrčí a strategický rozvoj. (4) Rozhodnutí o stipendiích lze studentům do vlastních rukou doručovat přímo na kmenové fakultě nebo poštou. Rozhodnutí je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se rozhodnutí doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení.

72

ČÁST DRUHÁ STIPENDIA PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÝCH A MAGISTERSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 3 Prospěchové stipendium (1) Studentovi bakalářského nebo magisterského studijního programu, který v předcházejícím akademickém roce nebo ve stanovené etapě studia dosáhl vynikajících studijních výsledků, bude přiznáno prospěchové stipendium. Výši prospěchového stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro prospěchové stipendium a kterým bylo prospěchové stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. Prospěchové stipendium se stanovuje na základě váženého studijního průměru (čl. 14 Studijního a zkušebního řádu VUT). Podrobnosti stanoví směrnice děkana. (2) Prospěchové stipendium se vyplácí po dobu akademického roku, nestanoví-li směrnice děkana jinak. Termíny vyplácení stipendia stanoví rektor. (3) Prospěchové stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí o uložení sankce za disciplinární přestupek. Článek 4 Mimořádné stipendium (1) Mimořádné stipendium je stipendium jednorázové, které lze přiznat zejména: a) za vynikající studijní výsledky během celého studia, b) za práci a významné vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí výsledky, c) za vynikající sportovní výsledky, zejména v souvislosti s reprezentací VUT, d) za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce, e) jako výpomoc v mimořádné tíživé sociální situaci. (2) Mimořádné stipendium může být přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Mimořádné stipendium se zpravidla přiznává na žádost studenta nebo na návrh vedoucího zaměstnance příslušné katedry nebo ústavu. (4) Mimořádné stipendium lze přiznat i opakovaně. (5) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST TŘETÍ STIPENDIA PRO STUDENTY DOKTORSKÝCH STUDIJNÍCH PROGRAMŮ Článek 5 Doktorské stipendium (1) Studentovi v prezenční formě studia v doktorském studijním programu lze přiznat doktorské stipendium. (2) Na návrh školitele a po souhlasu příslušné oborové rady může děkan výjimečně přiznat doktorské stipendium ve čtvrtém akademickém roce studia. (3) Výši doktorského stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro doktorské stipendium a kterým bylo doktorské stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků s přihlédnutím zejména k: a) dosaženým studijním výsledkům, 73

b) dosaženým výsledkům vědecké, umělecké nebo další tvůrčí činnosti studenta a jejich prezentace, c) délce předchozí odborné praxe, d) pedagogickým a dalším aktivitám na VUT. Výši stipendia lze měnit i během akademického roku. (4) Doktorské stipendium se vyplácí po dobu akademického roku. Termíny výplaty stanoví rektor. (5) Doktorské stipendium se přestává vyplácet za měsíc, ve kterém: a) student přerušil nebo ukončil studium, b) bylo zjištěno, že student prokazatelně neplní studijní povinnosti, c) nabylo právní moci rozhodnutí po uložení sankce za disciplinární přestupek. Článek 6 Mimořádné stipendium (1) Studentům doktorských studijních programů lze za významnou činnost konanou ve prospěch fakulty, VUT a akademické obce nebo za vynikající studijní výsledky a výsledky v jejich vědecké, výzkumné, vývojové, umělecké nebo další tvůrčí činnosti přiznat jednorázově nebo opakovaně mimořádné stipendium.

(2) Studentům doktorských studijních programů může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného VUT. (3) Výši mimořádného stipendia stanoví děkan podle počtu studentů, kteří splnili podmínky pro mimořádné stipendium a kterým bylo mimořádné stipendium přiznáno, a podle objemu disponibilních finančních prostředků. ČÁST ČTVRTÁ MIMOŘÁDNÁ STIPENDIAVYPLÝVAJÍCÍ ZE SMLUV NA ŘEŠENÍ ÚKOLŮ VÝZKUMU A VÝVOJE Článek 7 Studentům zejména doktorských studijních programů lze přiznat jako mimořádné stipendium též stipendium vyplývající ze smluv uzavřených mezi VUT a právnickou osobou poskytující účelové prostředky na řešení úkolů výzkumu a vývoje. ČÁST PÁTÁ MIMOŘÁDNÉ STIPENDIUM PŘIZNANÉ REKTOREM Článek 8 Za významnou činnost konanou ve prospěch VUT nebo jako součást ceny rektora může rektor přiznat studentům jednorázové stipendium. Výši tohoto stipendia stanoví rektor podle počtu přiznaných stipendií a podle objemu finančních prostředků. ČÁST ŠESTÁ UBYTOVACÍ STIPENDIUM Článek 9 (1) Ubytovací stipendium může být přiznáno studentovi, který: a) je studentem bakalářského, magisterského nebo doktorského studijního programu v prezenční formě studia, b) studuje v prvním studijním programu nebo ve studijním programu na něj navazujícím, nebo přestoupil z jednoho studijního programu do jiného a předchozí studium mu bylo uznáno, nebo studijní program předcházející aktuálnímu studijnímu programu ukončil zanecháním tohoto studia písemným ohlášením do 31. října téhož roku, kdy se do něho zapsal; v případě souběžně studovaných programů je studentovi přiznáno nejvýše jednou, a to v tom studijním programu, ve kterém byl do studia zapsán dříve, c) nepřekročil standardní dobu studia ani v žádném ze souběžně studovaných studijních programů, d) je státním občanem České republiky nebo je osobou, která má na území České republiky povolený trvalý pobyt, nebo je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo jiného 74

smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Islandu, Norska, Lichtenštejnska) nebo Švýcarské konfederace, e) není studentem studujícím v rámci: - zahraniční rozvojové pomoci (vládní stipendista) a mezinárodních smluv, - programu AKTION a CEEPUS, f) nemá místo trvalého pobytu v okresech Brno-město a Brno-venkov. (2) Ubytovací stipendium může být přiznáno z dalších důvodů zvláštního zřetele hodných i v případě, že student nesplňuje jednu nebo více podmínek uvedených v odstavci 1. Článek 10 (1) Podkladem pro přiznání ubytovacího stipendia jsou údaje zjištěné z Matriky studentů. (2) Ubytovací stipendium se přiznává na základě žádosti studenta; termín, formu a způsob podávání žádosti stanoví rektor směrnicí pro příslušný akademický rok. Článek 11 (1) Výši ubytovacího stipendia stanovuje rektor. Výše ubytovacího stipendia je dána poměrem objemu finančních prostředků na ubytovací stipendia a počtem studentů, kterým bylo podle čl. 9 ubytovací stipendium přiznáno. (2) Výplaty ubytovacích stipendií jsou prováděny zpětně ve čtyřměsíčních intervalech. ČÁST SEDMÁ SOCIÁLNÍ STIPENDIUM Článek 12 (1) Nárok na sociální stipendium má student, kterému byl přiznán přídavek na dítě ve zvýšené výměře podle § 17 odst. 2 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 242/1997 Sb., a tento nárok prokáže tím, že k žádosti o sociální stipendiu podané prostřednictvím studijního oddělení fakulty přiloží písemné oznámení o přídavku na dítě vydané úřadem státní sociální podpory. (2) Žádost o sociální stipendium student podává nejpozději do jednoho měsíce ode dne zápisu do studia, pokud mu nebyl přídavek na dítě ve zvýšené výměře přiznán po zápisu do studia; v tomto případě může podat žádost kdykoliv v průběhu akademického roku. (3) Nezbytnou náležitostí žádosti o sociální stipendium je závazek studenta informovat neprodleně studijní oddělení fakulty o případné změně v přiznání přídavku na dítě. (4) Student má nárok na sociální stipendium po standardní dobu studia za každý celý kalendářní měsíc, po který splňuje podmínky pro přiznání sociálního stipendia; nárok na sociální stipendium nevzniká za měsíc červenec a srpen. (5) Sociální stipendium činí měsíčně násobek přídavku na dítě ve zvýšené výměře, který stanoví nařízení vlády. (6) Termíny vyplácení sociálního stipendia stanovuje směrnice rektora. ČÁST OSMÁ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 13 Výplaty stipendií jsou prováděny bezhotovostně. Student je povinen pro tento účel uvést do informačního systému své bankovní spojení. Pro výplatu všech typů stipendií je student povinen užívat pouze jeden bankovní účet. Za správnost bankovního účtu v informačním systému VUT, na který jsou vyplácena stipendia studenta, je plně odpovědný příslušný student.

75

Článek 14 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Stipendijní řád VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 2. srpna 2005 pod čj. 25 464/2005-30, ve znění pozdějších změn. (2) Tento řád byl podle § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006 a dne 13. června 2006. (3) Tento řád podle § 36 odst. 4 zákona nabývá platnosti dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. (4) Tento řád nabývá účinnosti od akademického roku 2006/2007. doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

76

směrnice č. 3 SMĚRNICE DĚKANA FAKULTY ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ PRO UDĚLOVÁNÍ STIPENDIÍ ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č.1 Úvodní ustanovení Směrnice děkana Fakulty architektury VUT v Brně pro udělování stipendií (dále jen směrnice) doplňuje Stipendijní řád Vysokého učení technického v Brně jako vnitřní předpis k udělování stipendia na Fakultě architektury VUT v Brně. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 2 Prospěchové stipendium 1. Prospěchové stipendium se na FA studentům BSP a MSP neuděluje. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 3 Mimořádné stipendium 1. Mimořádné stipendium se na FA studentům v BSP a MSP uděluje v případech, které uvádí Stipendijní řád VUT v Brně (část druhá, čl. 4) 2. Formou mimořádného stipendia se na FA pravidelně odměňují studenti za: ∗ nejlepší bakalářské práce - Cena a odměny děkana FA, ∗ nejlepší bakalářské práce - Cena Johna Hejduka architektonických ateliérů DRNH a Kuba&Pilař, ∗ nejlepší diplomní práce - Cena a odměny děkana FA, ∗ nejlepší práce oceněné v soutěži studentských prací o Cenu Bohuslava Fuchse.

3. Mimořádné stipendium může být rovněž přiznáno na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT v Brně.

______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 4 Doktorské stipendium 1. Doktorské stipendium se na FA studentům v DSP přiznává v souladu se Stipendijním řádem VUT v Brně (část třetí, čl.5 a 6). 2. Termíny výplaty doktorského stipendia jsou stanoveny na začátku každého akademického roku a jsou zveřejněny na nástěnce děkanátu FA. 3. Studentům DSP může být přiznáno mimořádné stipendium určené na podporu studia v zahraničí v rámci programu podporovaného FA VUT v Brně. 4. Mimořádné stipendium může být přiznáno studentům DSP v případě, že jejich pedagogické aktivity přesahují stanovenou míru, při vzorném plnění všech předpokládaných studijních povinností. ______________________________________________________________________________________________________ Oddíl č. 5 Závěrečné ustanovení 1. Tato Směrnice nabývá účinnosti dnem 1. září 2006. 2. Současně se ruší Směrnice děkana Fakulty architektury pro udělování stipendií na FA VUT v Brně, která nabyla účinnosti od začátku akademického roku 2001/2002.

prof. Ing. arch. Vladimír Šlapeta, DrSc. děkan Fakulty architektury VUT v Brně

77

DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY Vysokého učení technického v Brně Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle § 36 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, dne 22. srpna 2006 pod čj. 16 396/2006-30 Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně. Ing. Josef Beneš, CSc., v. r. ředitel odboru vysokých škol Akademický senát Vysokého učení technického v Brně se podle § 9 odst. 1 písm. b) a § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, usnesl na tomto Disciplinárním řádu pro studenty Vysokého učení technického v Brně:

Článek 1 Projednávání disciplinárního přestupku (1) Tento Disciplinární řád pro studenty Vysokého učení technického v Brně VUT (dále jen „VUT“) je podle § 17 odst. 1 písm. h) zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) vnitřním předpisem VUT. (2) Disciplinárním přestupkem je podle § 64 zákona zaviněné porušení povinností stanovených právními předpisy nebo vnitřními předpisy VUT a jeho součástí. (3) Disciplinární přestupek studenta projednává disciplinární komise fakulty, na níž je student zapsán (dále jen „disciplinární komise“). (4) Disciplinární komise je šestičlenná a funkční období jejích členů je dvouleté. (5) Jednání disciplinární komise svolává písemně její předseda. Disciplinární komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomny alespoň tři pětiny jejích členů. (6) Část jednání disciplinární komise, kdy je zjišťován skutkový stav věci, je veřejná. (7) Studentovi, jehož disciplinární přestupek má být projednán, musí být předvolání doručeno do vlastních rukou alespoň s čtrnáctidenním předstihem. Předvolání lze studentovi do vlastních rukou doručovat přímo na fakultě, která zajišťuje organizační a právní stránku uskutečňování studijního programu a na níž jsou studenti tohoto studijního programu zapsáni, nebo poštou. Předvolání je doručeno dnem jeho převzetí, dnem odepření zásilku převzít nebo uplynutím tří dnů od jejího uložení na poště. Nepodaří-li se předvolání doručit, je vyvěšeno na úřední desce fakulty. Datum jeho vyvěšení je dnem jeho doručení. (8) O jednání disciplinární komise je veden protokol, do kterého se zaznamenávají skutečnosti relevantní pro rozhodnutí o návrhu sankce. Přítomný student se má právo k nim vyjádřit. (9) O návrhu sankce rozhoduje disciplinární komise hlasováním. Návrh je přijat, získá-li většinu hlasů všech členů disciplinární komise. Článek 2 Závěrečná ustanovení (1) Zrušuje se Disciplinární řád pro studenty VUT registrovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy dne 25. dubna 1999 pod č.j. 20 244/99-30. (2) Tento disciplinární řád byl v souladu s § 9 odst. 1 písm. b) zákona schválen Akademickým senátem VUT dne 30. května 2006. (3) Tento disciplinární řád nabývá platnosti podle § 36 odst. 4 zákona dnem registrace Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. doc. RNDr. Josef Dalík, CSc., v. r. předseda Akademického senátu

prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA, v. r. rektor

78

informace o CESA VUT v Brně Centrum sportovních aktivit CESA VUT v Brně je celoškolským pracovištěm, které zabezpečuje tělesnou výchovu a sport pro studenty VUT v Brně na všech fakultách. Kromě komplexního zabezpečení všech druhů tělovýchovných a sportovních aktivit zajišťuje také péči o tělovýchovná a sportovní zařízení VUT v Brně. C í l e m práce CESA VUT v Brně je kvalitní tělovýchovný proces a rovnocenný přístup studentů ke všem druhům tělovýchovných a sportovních aktivit. P ř e d m ě t t ě l e s n á v ý c h o v a je zařazen do studijních programů jednotlivých fakult ve studiu bakalářském i magisterském a je zpřístupněn i studentům z doktorandských programů. Semestrální výuka tělesné výchovy (TV) probíhá společně pro všechny studenty bez rozdílu ročníků. V programech sportovních specializací jsou vytvářeny skupiny studentů podle výkonnosti od začátečníků až po výkonnostní sportovce a reprezentační výběry VUT v Brně. Své nezastupitelné místo ve výukovém programu TV má zdravotní a rekondiční tělesná výchova. Z á p i s do nepovinného předmětu tělesná výchova probíhá e l e k t r o n i c k o u f o r m o u vždy v prvním výukovém týdnu zimního a letního semestru. Informace o nabídce jednotlivých sportovních specializací včetně anotací jednotlivých sportů jsou na www.cesa.vutbr.cz . V ý c v i k o v é k u r z y navazují na předmět tělesná výchova a svojí náplní se rozdělují na zimní a letní. Nabízejí jednak výukové programy pro úplné začátečníky i pokročilé v dané sportovní specializaci, jednak kombinované sportovní programy s cílem relaxace a pestrého sportovního vyžití. Propozice kurzů včetně pokynů pro zápis jsou zveřejněny na www.cesa.vutbr.cz . Nad rámec studijních programů organizuje CESA VUT v Brně pro studenty P r o g r a m r e k r e a č n í c h a s p o r t o v n í c h a k t i v i t v době zkouškového období ( leden - únor a květen – červen ) a připravuje bohatý celoroční K a l e n d á ř s p o r t o v n í c h t u r n a j ů a s o u t ě ž í . Podrobné informace o všech těchto akcích jsou k dispozici na www.cesa.vutbr.cz včetně kontaktů na garanty a organizátory. V dalším v z d ě l á v á n í s t u d e n t ů v oblasti tělesné výchovy a sportu zajišťuje CESA VUT v Brně pro studenty r e k v a l i f i k a č n í k u r z y s akreditací MŠMT pro aerobik, kondiční posilování, lyžování a stacionární kola , š k o l e n í a s e m i n á ř e pro aerobik, bouldering, indoorcycling, indoorrowing, kondiční posilování, lyžování a plavání. Na oblibě získávají specializované besedy, kulaté stoly a workshopy.Vyškolení instruktoři a lektoři mají možnost zapojit se do trenérské, cvičitelské a managerské práce v oblasti TV a sportu nejen na VUT v Brně. Součástí sportovního života vysokoškoláků jsou v y s o k o š k o l s k é s p o r t o v n í p ř e b o r y (oblastní přebory, akademická mistrovství, České akademické hry, Univerziády). CESA VUT v Brně vytváří podmínky pro přípravu silných reprezentačních celků i jednotlivců a ročně vysílá nejlepší sportovce reprezentovat VUT v Brně ve více než 45 sportech. Medailisté z vrcholných akademických soutěží získávají každoročně mimořádná stipendia za sportovní reprezentaci. Registrace sportovců probíhá při zápisu studentů do 1. ročníku. Bližší informace na www.cesa.vutbr.cz nebo [email protected]. CESA VUT v Brně vytváří podmínky pro pořádání studentských sportovních akcí a pro pronájmy školních sportovišť studentům mimo výuku TV a o víkendech a prázdninách. Informace na www.cesa.vutbr.cz nebo [email protected]. Vedení CESA VUT v Brně velice úzce spolupracuje s Vysokoškolským sportovním klubem Vysokého učení technického v Brně ( VSK VUT BRNO ). Sportovní klub vytváří podmínky pro zájemce o celoroční intenzivní sportovní i rekreační činnost. Členskou základnu tvoří převážně studenti a zaměstnanci VUT v Brně. Každoročně vznikají nové sportovní oddíly a činnost sportovního klubu se rozrůstá podle zájmu a potřeb jeho členů, v současné době sdružuje VSK VUT Brno 1 802 sportovců. Řada oddílů reprezentuje VUT v Brně v nejvyšších svazových soutěžích (americký fotbal, korfbal, sportovní aerobik, lyžování).Dokladem pestré činnosti jsou webové stránky jednotlivých oddílů na www.cesa.vutbr.cz, na nich lze získat veškeré informace o sportovní činnosti a kontaktech na trenéry a cvičitele.

PaedDr. Jaroslav B o g d á l e k ředitel CESA VUT v Brně

79