Implementace etiky do podnikové strategie firem ve stavebnictví

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Implementace etiky do podnikové strategie firem ve stavebnictví Diplomová práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Ivo Rolný, Ph.D

Bc. Markéta Zedníková

Brno 2013

Tímto bych ráda poděkovala vedoucímu práce panu doc. PhDr. Ivo Rolnému, Ph.D. za jeho ochotu, trpělivost a především poskytnuté rady při vypracování této diplomové práce. Děkuji také firmám ESOX, spol. s r.o., PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. a KALÁB-stavební firma spol. s r.o. za poskytnuté údaje a ochotu při vyplňování dotazníku.

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci „Implementace etiky do podnikové strategie firem ve stavebnictví“ vypracovala samostatně s použitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně dne 2. ledna 2013

__________________

Abstract Zedníková, M. The implementation of ethics into company strategy of firm building. Diploma thesis. Brno, 2013. The diploma thesis deals with the implementation of ethics into company strategy of firm building. The literary research provides theoretical knowledge of social responsibility of the company and its ethical sides. The realization of the goal of diploma thesis focuses on the level of company ethics which was surveyed in three chosen companies. This part of thesis describes declared social responsibility of firms and compares it with the contemporary situation. The general model for implementation of ethics into company strategy of firm building is set from the established facts and the analysis of external surrounding at the end of the thesis. Keywords Social responsibility, CSR, business ethics, implementation of ethics, ethical code, ethical audit, test of ethical congruence.

Abstrakt Zedníková, M. Implementace etiky do podnikové strategie firem stavebnictví. Diplomová práce. Brno, 2013. Tato diplomová práce se zabývá implementací etiky do strategie podniků v oboru stavebnictví. Literární rešerše poskytuje teoretické poznatky o sociální odpovědnosti podniku a jeho etické stránky. Realizace cíle diplomové práce je zaměřena na úroveň podnikové etiky, která byla zjišťována ve třech vybraných stejně velkých podnicích. Tato část práce popisuje deklarovanou společenskou odpovědnost podniků a srovnává ji se současným stavem. Ze zjištěných skutečností a analýzou vnějšího prostředí je v závěru práce stanoven obecný model pro implementaci etiky do strategie podniků ve stavebnictví. Klíčová slova Sociální odpovědnost, CSR, etika podnikání, implementace etiky, etický kodex, etický audit, test etické kongruence.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

Literární rešerše 2.1

15

Sociální a podniková odpovědnost, CSR ................................................. 15

2.1.1

Význam CSR ..................................................................................... 16

2.1.2

Tři pilíře CSR ................................................................................... 17

2.1.3

Příjemci užitků sociálně odpovědných aktivit ................................ 20

2.2

Etické chování ......................................................................................... 24

2.2.1

Etika podnikového prostředí .......................................................... 24

2.2.2

Etika podnikání – Business ethics .................................................. 25

2.2.3

Důvody pro zavedení podnikové etiky............................................ 27

2.3

Etický kodex ve strategii podniků .......................................................... 28

2.3.1 2.4

Problémy s formulací etických kodexů ........................................... 29

Etický audit ............................................................................................. 30

3

Materiál a metody

32

4

Realizace cíle diplomové práce

33

4.1

Charakteristika společností .................................................................... 33

4.1.1

ESOX, spol. s r.o. ............................................................................ 33

4.1.2

PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ............... 34

4.1.3

KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. ................................................. 34

4.2

Vnější prostředí....................................................................................... 35

4.3

Deklarovaná společenská odpovědnost podniků ................................... 36

4.3.1 4.4

Psané etické zásady – politika společností ..................................... 36

Test etické kongruence ........................................................................... 42

4.4.1

Test etické shody firmy ESOX, spol. s r.o. ...................................... 42

4.4.2 Test etické shody firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ................................................................................................. 43

10

Obsah

4.4.3 4.5

Test etické shody firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. .......... 44

Dotazníkové šetření .................................................................................45

4.5.1

Výsledky dotazníkového šetření firmy ESOX, spol. s r.o. .............. 46

4.5.2 Výsledky dotazníkového šetření firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. ............................................................................. 53 4.5.3 s r.o.

Výsledky dotazníkového šetření firmy KALÁB-stavební firma, spol. ..........................................................................................................58

4.6

Základní ekonomické ukazatele ..............................................................62

4.7

Obecný model implementace etiky do podnikové strategie .................. 64

5

Diskuse

67

6

Závěr

68

7

Použitá literatura

70

7.1

Tištěné zdroje ..........................................................................................70

7.2

Elektronické zdroje ..................................................................................70

A

Výsledky testu etické kongruence

74

B

Dotazník

78

C

Výsledky dotazníkového šetření

84

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1

Aktivity CSR v ekonomickém pilíři

18

Obr. 2

Aktivity CSR v sociálním pilíři

19

Obr. 3

Aktivity CSR v environmentálním pilíři

20

Obr. 4

Úrovně podnikové etiky

26

Obr. 5 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy ESOX, spol. s r.o.

43

Obr. 6 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

44

Obr. 7 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

45

Obr. 8

Otázka č. 4 – odpovědi respondentů, ESOX, spol. s r.o.

47

Obr. 9


48

Obr. 10


50

Obr. 11


51

Obr. 12


52

Obr. 13 Otázka č. 4 – odpovědi respondentů, PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

54

Obr. 14 Otázka č. 10 – odpovědi respondentů, PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

56

Obr. 15 Otázka č. 8 – odpovědi respondentů, KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

59

Obr. 16

Tržby analyzovaných podniků za období 2007-2011

62

Obr. 17

Rentabilita tržeb společností za období 2007-2011

63

Obr. 18

Vývoj ukazatele EVA 2007-2011

64

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1

Primární a sekundární stakeholdeři

23

Tab. 2

Základní charakteristické údaje podniků

33

Tab. 3

Certifikáty a osvědčení sledovaných firem

37

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Podnikání, tak jak ho známe dnes a jeho formu směnného obchodu praktikovanou v dávné minulosti, s sebou vždy neslo určitou míru morálních zásad. To co je a co není špatné, si lidé uvědomovali vždy, však ne všichni byli opravdu „čestní“. Dnešní doba s sebou přináší mnohem složitější vztahy mezi jakýmikoli subjekty, podniky nevyjímaje. Aby bylo možné určit, která jednání mezi subjekty jsou správná, byl vytvořen rámec legislativních opatření, který by měl zabraňovat nemorálnímu chování. Je však jasné, že orgány kontrolující tato pravidla nejsou všemocné a dávají tak prostor pro nepoctivé jednání. Vedle zákonných opatření se postupně začaly objevovat a rozšiřovat specifické požadavky, které mají naplňovat podstatu morálního chování. Světové ekonomiky si uvědomily, že z neetických způsobů jednání může v budoucnu plynout nebezpečí, začaly tak proklamovat nutnost dodržování etických postojů ve všech aspektech podnikání. Podnikatelská etika se tak stává součástí ekonomiky. Aby byl podnik etický, je potřeba, aby byl také společensky odpovědný. Tři roviny společenské odpovědnosti (ekonomická, sociální, environmentální) a jejich úroveň v podniku, dávají odpověď na to, zda podnik etický opravdu je. Koncepce CSR (společenská odpovědnost podnikání) je v dnešní době velmi diskutovanou otázkou a její uplatnění v podnikání znamená značnou konkurenční výhodu. Zvyšování konkurenceschopnosti cenovou politikou či diferenciací produktu již totiž v tolik globalizovaném světě pozbývá účinnosti. Etika podnikání dává také jiný prostor, a to možnost vyjádření se k neřešitelným problémům, respektive k těm, které nejsou obsaženy v právních dokumentech. Podnik tak sám o sobě může ukázat, že není jen subjektem legálním, ale že v jeho zájmu jsou i morální hlediska. Podnik tak může vyjádřit svoji nelibost vůči kriminalitě, korupci a nedodržování základních morálních pravidel. Nejen že eticky jednající společnost dobře působí na své okolí, stejný účinek má také pro své zaměstnance. V neposlední řadě takový podnik posiluje svou image a tím přispívá k loajalitě investorů. Stručně řečeno, „chovat se eticky“ se obecně vyplatí.

1.2 Cíl práce Cílem diplomové práce je vytvoření obecného modelu, který bude specifikovat zásady etického chování podniků v oboru stavebnictví. Model je určen jak třem analyzovaným podniků, tak podnikům působícím v oboru stavebnictví obecně. Podstatou modelu je stanovení zásad, které poslouží jako doporučení pro vhodné etické chování podniků a především jejich zaměstnanců. Dílčím cílem je zjištění, zda je úroveň podnikové etiky ovlivněna ekonomickou situací podniku.

14

Úvod a cíl práce

Analyzovanými podniky budou ESOX spol. s r.o., PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. a KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

Literární rešerše

15

2 Literární rešerše Tato část diplomové práce je věnovaná poznatkům z oblasti podnikové odpovědnosti, a to především etické stránce chování podniků obecně. Etika podnikání je obsahem mnoha děl významných českých i zahraničních autorů a jejich interpretace jsou náplní této kapitoly. V souvislosti s etikou podnikání je také nastíněna důležitost existence podnikové kultury jako celku.

2.1 Sociální a podniková odpovědnost, CSR Sociální odpovědnost se týká nás všech. Každý člověk zodpovídá sám za sebe a jeho chování určuje další vývoj v životě. Totéž můžeme říci o jakémkoli podnikatelském subjektu. Firma, která je vedena k sociální a především k podnikové odpovědnosti, má nejlepší předpoklady k tomu, aby na poli silné konkurence obstála. Co to tedy sociálně odpovědné chování je? Je to takové chování člověka či organizace, které je v souladu s platnými zákony a předpisy. V oblasti podnikových aktivit můžeme považovat za odpovědné chování takové, při němž je prokazatelná snaha o vytváření zisku. Pokud však v průběhu existence podniku není evidentní úsilí o zisk, toto chování označujeme za sociálně neodpovědné. (DONNELLY, J., 1997) Sociálně odpovědné chování firem tedy pozitivně ovlivňuje vztah se společností, kterou je daná firma součástí. Jedná se jak o interní a externí lidské vztahy, tak i o oblasti, které úzce souvisí se společností jako celek (ochrana životního prostředí, efektní využití zdrojů, kvalitní a bezpečné výrobky a další). Dle Putnové (s. 129-141, 2007) je povědomí o společenské odpovědnosti podniků v českém prostředí zaostávající. Je zapotřebí, aby moderní pohled na podnikání respektoval a také přijal společenskou odpovědnost za vlastní, a to z níže uvedených důvodů: •

• •

snaha vyhnout se státním regulacím – pro většinu podniků je snadnější a přijatelnější určit vlastní rámec chování, než přijmout státem stanovené regulace, které jsou vytvářeny především na základě nevhodného chování jiných firem, potřeba seberegulace podnikání – ekonomická síla velkých podniků svým chováním určuje chování menších podnikatelských subjektů, proměňující se vnímání podnikatelských aktivit ze strany veřejnosti - moderní životní styl zvyšuje potřebu kontroly podnikání a klade důraz na ekologicky a sociálně zaměřené podnikání.

Pokud zde hovoříme o sociální resp. společenské odpovědnosti firem, je potřeba mít na paměti, že se nejedná pouze o frázi. Společenská odpovědnosti or-

16


ganizací1 (dále také CSR) je jednotící pojem, který se postupně stává samostatnou částí managementu. Dytrt a kol. (s. 101-117, 2006) vysvětluje, že veřejnost pojí utkvělá představa, že organizace mají snahu především o dosažení co největšího zisku, a to bez braní zřetelu na důsledky jejich činnosti. Dodává však, že ačkoli takové firmy existují, disponuje většina podniků úsilím o korektní podnikání s ohledem na legislativní požadavky. Toto tvrzení je možné označit za rozporuplné s pohledem na společenskou odpovědnost firem podle Putnové. Na sociální (společenskou) odpovědnost může být nahlíženo z užšího a širšího pojetí. Užší, restriktivní, pojetí chápeme tak, že sociální odpovědnost zahrnuje pouze dobrovolné, na vlastní aktivitě založené jednání. V rámci tohoto přístupu jsou odděleny aktivity, které jsou nařízeny státní či nadnárodní legislativou a aktivity, které jsou založeny na dobrovolnosti (aktivity nad rámec zákonů). Výše uvedené pojetí naznačuje, že podnik, který do své podnikové strategie implementuje „pouze“ sociální aktivity z legislativního rámce, nelze považovat za sociálně odpovědný. Širší hledisko CSR neliší dobrovolné a legislativní společenské chování firmy. Jedná se o takový přístup, který vnímá vstřícné chování firem respektující požadavky zájmových skupin, jako jsou odbory, akcionáři, ochránci zájmů spotřebitelů a další. Podniky uspokojující zájmy těchto skupin můžeme označit za společensky odpovědné. (DONNELLY, J., s. 129-136, 1997) 2.1.1

Význam CSR

O společenské odpovědnosti firem se začalo diskutovat již na začátku druhé poloviny 20. století. V této době, kdy se světové ekonomiky začaly globalizovat, bylo nutné vytvořit určité schéma pravidel a zásad, kterými by se podnikatelské subjekty měli řídit. V sedmdesátých letech se tedy zavádí pojem CSR, na jehož základě je možné ohodnotit vztah daného podniku ke stále významnějším aspektům podnikatelských aktivit, jako jsou životní prostředí, zaměstnanci, zákazníci, a další zainteresované skupiny. Aby se pojem společenské odpovědnosti stal oficiálním, vydala Evropská Komise v roce 2001 tzv. Zelenou knihu, ve které se CSR definuje jako „koncept, který dobrovolně integruje sociální a environmentální ohledy do podnikatelských aktivit ve vzájemné spolupráci se stakeholdery2.“ Ze Zelené knihy také vyplývá, že společensky odpovědný je takový podnik, který nejen že splňuje legislativní povinností, ale také vytváří činnost působící nad rámec těchto povinností. Takový podnik více investuje do lidského kapitálu, životního prostředí a do vztahů se stakeholdery. Tyto „nadlegislativní“ aktivity přinášejí významnou konkurenční výhodu.3 Ang. Corporate Social Responsibility (CSR) Stakeholder je označení pro jakoukoli osobu či seskupení osob, které jsou svými aktivitami zainteresované uvnitř nebo vně firmy (př. akcionáři, zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, …) 3 http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/en/com/2001/com2001_0366en01.pdf 1

2


17

Význam i povědomí o CSR stále narůstá. Hlavní vliv na udržení důležitosti společenské odpovědnosti mají níže uvedené skutečnosti4: • zavedení CSR do strategie podniku přináší konkurenční výhodu především na těch trzích, které jsou unifikované, • větší zainteresovanost spotřebitelů do produktů vyrobených za podmínek neznečišťujících životní prostředí a neohrožujících důstojnost pracovního prostředí, • snaha organizací podílet se na kvalitnějším životním prostředí a také na důstojnějších pracovních podmínkách, • aktivní přístup ze strany Evropské Komise od 90. let. Význam CSR spočívá spíše v dlouhodobějším hledisku. Výhody přináší v oblasti lidských zdrojů (nábor a udržení zaměstnanců, jejich motivace a další rozvoj), nižších nákladů na energie a především ve věrnosti zákazníků. Při zavedení CSR do podniku dosahuje management snadněji k potřebným informacím a lépe dokáže řešit jak problémy interní, tak i zvenčí. 2.1.2

Tři pilíře CSR

Putnová (s. 132-135, 2007) charakterizuje CSR jako obecně přijímanou tezi, která je postavena na třech základních pilířích: • ekonomická oblast, • sociální oblast • environmentální oblast. Pojetí ekonomické oblasti představuje cílevědomé a účelové hospodárné jednání. Hlavními znaky jsou transparentní chování, protikorupční politika a dobré vztahy se zákazníky, dodavateli a investory. Další aktivity, které je možné pod tento pilíř zařadit jsou využití etického kodexu, nabídka konkurenceschopných a kvalitních výrobků, umožnění získání korektních a jasných informací o produktech, rozšiřování odpovědného chování v celém odběratelko-dodavatelském řetězci. Další aktivity spadající do této oblasti naznačuje obrázek č. 1.

4

http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr

18


Obr. 1 Aktivity CSR v ekonomickém pilíři Zdroj: elektronický zdroj5

Druhým pilířem CSR je sociální oblast, která zajišťuje spolupráci a rozvoj vztahů se stakeholders. Udržuje kvalitní pracovní prostředí, do kterého spadá bezpečnost zaměstnanců, dodržování lidských práv, rovnováha mezi pracovním a osobním životem zaměstnanců a jejich vzdělání a rozvoj. Nedílnou součástí tohoto pilíře je péče o vztahy s okolím podniku, které do budoucna posílí dobré jméno firmy a pomůže navázat nové partnerské vztahy a upevnit již ty existující. Příkladem činnosti společensky odpovědného podniku je mimo jiné firemní dobrovolnictví, podpora výuky v rámci spolupráce se školami a komerční aktivity (viz obrázek č. 2)

5



19

Obr. 2 Aktivity CSR v sociálním pilíři Zdroj: elektronický zdroj6

Třetím, posledním pilířem CSR je pilíř environmentální resp. oblast životního prostředí. V rámci této oblasti je snaha firem provádět své aktivity tak, aby co nejméně ohrožovaly nebo jakýmkoliv způsobem znečišťovaly životní prostředí. Tato ekologická politika nejen, že pozitivně ovlivňuje společnost v okolí podniku, ale také působí úsporně, co se týče firemním výrobních procesů. Zavedení ekologické politiky sice přináší vysoké jednorázové náklady, ale v budoucnu umožní úsporu energie, minimalizují odpady a umožní recyklaci. Přehled a příklady CSR aktivit tohoto pilíře znázorňuje obrázek č. 3. Další výhodou zavedení a plnění třetího pilíře je větší konkurenceschopnost a možnost ucházet se o takové zakázky, které ekologicky aktivní podniky zvýhodňují.

6


20


Obr. 3 Aktivity CSR v environmentálním pilíři Zdroj: elektronický zdroj7

2.1.3

Příjemci užitků sociálně odpovědných aktivit

Donnelly (s. 134-141, 1997) uvádí, že sociálně odpovědné aktivity mohou být různého charakteru. Určitá firma může být odpovědná v rámci různých aktivit. Jednou z nich je například vzdělávání a rozvoj zaměstnanců, další je marketingová oblast a v neposlední řadě se podnik může zaměřit kupříkladu na oblast životního prostředí. Výše uvedené odpovědné činnosti jsou různorodého charakteru. Jejich uživateli jsou zaměstnanci firmy (vzdělávání a rozvoj), zákazníci neboli odběratelé (marketingová oblast) a okolní společnost (životní prostředí). Příjemce užitků sociálně odpovědných aktivit je možné tedy rozdělit na dvě skupiny, a to skupinu interních a externích uživatelů.

7



21

Interní uživatelé užitků Mezi interní uživatele sociálně odpovědných aktivit patří ty skupiny stakeholderů, kteří mají přímý vztah k danému podniku. Tyto skupiny svým chováním podnik ovlivňují a naopak, podnik na ně působí svými rozhodnutími. • Zákazníci – zodpovědnost vůči zákazníkům představuje jednu z nejdůležitějších součástí sociálně odpovědných aktivit. Protože pokud by tomuto segmentu jakákoli firma nevěnovala dostatečnou pozornost, tak o své zákazníky velice jednoduše a rychle přijde. V tom nejužším smyslu je třeba, aby byly dodržovány legislativou stanovené normy na kvalitu a bezpečnost produktů. V širším pojetí může podnik prohloubit odpovědnost vůči zákazníkům přes realizaci aktivit, které propagují a dávají přesné a pravdivé informace o svých produktech. Další možností jak věnovat větší pozornost zákazníkům je rychlá reakce na jejich podněty a také vývoj takových produktů, které by co nejvíce uspokojily potřeby a přání zákazníka. • Zaměstnanci jsou další kategorií, kterou by firma neměla opomíjet za žádných okolností. Jsou to lidé, kteří tvoří celkový obraz podniku, a kteří se podílejí nemalou součástí na správném chodu firmy. Management podniku by měl proto dodržovat pracovněprávní legislativu obsahující požadavky na pracovní prostředí, odměny provedenou práci, právo na dovolenou, a další. Kromě výše zmíněného výčtu mohou firmy poskytovat výhody, jako jsou důchodové připojištění, zdravotní a úrazové připojištění. Podniky, které si uvědomují důležitost spokojených zaměstnanců, realizují takové aktivity, které zajišťují jejich vzdělávání, lepší organizaci pracovního času a také pomoc zaměstnaným matkám. • Akcionáři – management je odpovědný vůči akcionářům ve věci přesného informování o způsobu využití zdrojů a o výsledcích, kterých bylo dosaženo. Akcionáři jsou zainteresováni v oblasti zvyšování hodnoty akcií především z provozní činnosti podniku. Pokud existuje nějaká sociální aktivita, konaná nad rámec legislativních povinností, zajišťující další zhodnocení akcií a zvyšování zisku společnosti, je i tato činnost pro akcionáře prospěšná a management by měl takové činnosti podporovat. Externí uživatelé užitků • Specifičtí uživatelé užitků – za specifické uživatele užitku je možné považovat takové skupiny, které svými názory pod záštitou legislativy ovlivňují činnost podniků. Příkladem těchto skupin můžou být ženy, tělesně postižení, menšiny, atd. Jejich snahou je odstranění diskriminačního chování organizací a vytvoření takového prostředí, které by poskytovalo stejné podmínky pro všechny. • Všeobecní uživatelé užitků je další skupinou, na kterou firma svými aktivitami působí. Podnik, který se chová společensky odpovědně, se snaží vytvá-

22


řet lepší životní prostředí tím, že se chová v rámci svého provozu ekologicky. To se pak odráží mimo jiné v čistějším ovzduší a v minimalizaci odpadů. Za všeobecné uživatele je tedy možno považovat okolní společnost. Další zdroje8 uvádí tzv. teorii participujících skupin (stakeholders), která říká, že jakýkoliv podnikatelský subjekt svou činností ovlivňuje nejen tu nejužší skupinu, jako jsou akcionáři, ale také takovou oblast společnosti, která není v přímém kontaktu s podnikem. V podstatě se jedná o již zmíněné uživatele užitků a k těmto uživatelům teorie participujících skupin doplňuje v užším (primárním) pojetí o dodavatele, konkurenci, malo/velkoobchod, věřitele a v širším (sekundárním) úhlu o média, obchodní asociace, zahraniční vlády, stát a místní zastupitelství, veřejnost. Tabulka č. 1 upřesňuje výčet participujících skupin a jejich podstatu zájmu a moci.

8

Putnová (s. 111-114, 2007), Seknička (s. 122-124, 2001)

Literární rešerše Tab. 1

23

Primární a sekundární stakeholdeři

Podstata zájmu

Podstata moci

Primární stakeholdeři Zaměstnanci

Vlastníci/akcionáři

Zákazníci

Dodavatelé

Stabilní zaměstnání, spravedlivá odměna za práci, kvalitní pracovní prostředí Uspokojivá návratnost investic, zvýšení hodnoty akcií Spravedlivá směna v hodnotě i kvalitě, bezpečné a spolehlivé výrobky Pravidelné objednávky, včasné platby za dodávky

Moc kolektivního vyjednávání, pracovní činnost či stávka, propagace Hlasovací a volební právo, kontrolní činnost Nákup od konkurence, bojkot firem Odepření dodávky, dodávky konkurenci Tlak technologické inovace, tlak nižších cen

Konkurence

Ziskovost, větší podíl na trhu

Malo/velkoobchod

Získání kvalitního zboží za přijatelné ceny, spolehlivé produkty

Nákup zboží od konkurence, bojkot firem

Věřitelé

Získání plateb za půjčky, inkasování dluhů a úroků

Zastavení půjček, odmítnutí úvěru, řešení právní cestou při nedodržení podmínek

Sekundární stakeholdeři Místní společenství

Zaměstnání obyvatel, ochrana životního prostředí, rozvoj lokality

Veřejní aktivisti

Monitorování firmy, soulad s právními a etickými normami

Média Obchodní asociace

Informování veřejnosti, monitoring činnosti firmy Informace o výsledcích výzkumu

Zahraniční vlády

Ekonomický a sociální rozvoj

Stát a místní zastupitelství

Zvýšení příjmů prostřednictvím daní, ekonomický rozvoj

Veřejnost

Ochrana sociálních hodnot, minimalizace rizik, prosperita společnosti

Zdroj: Putnová (s. 111-114, 2007)

Vydání/zrušení povolení, lobbystický tlak na vládu Získání podpory veřejnosti zveřejněním problému, lobbystický tlak na vládu Šíření informací o událostech, které mají vliv na společnost Podpora firem Povolení k podnikání, regulační opatření Regulační opatření, licence, povolení či nepovolení průmyslové činnosti Podpora aktivistů, tlak na vládu, kritika nebo chvála jednotlivých firem

24


Podstata teorie participujících skupin je v rozšíření odpovědnosti podniku na skupiny, které na první pohled mají s podnikem a jeho okolím málo společné. Snahou je uspokojení zájmů veřejnosti i interních uživatelů odpovědnosti a sladění rozporuplných cílů skupin. Manažer nemůže tedy myslet jen na blaho podniku, ale také na potřeby okolního společenství.

2.2 Etické chování Pokud bereme v úvahu, že podnikatelské subjekty jsou vytvářeny za účelem zisku (jsou tedy sociálně odpovědné), je nutné také zjistit, do jaké míry tyto podniky fungují v oblasti etiky, resp. etického chování. Pod pojmem etika obecně rozumíme soubor principů a zásad, které nám poskytuje vysvětlení co je a není dobré, či co je správné a nesprávné. V dnešní době, kdy se světová ekonomika stále rychleji rozvíjí, je zapotřebí tomu přizpůsobit i ekonomiku domácí a s tím související podnikatelské prostředí. Proto je implementace etiky do podnikání považována za důležitou část podnikových aktivit. (DYTRT, Z., a kol., 2006) 2.2.1

Etika podnikového prostředí

Pro každou organizaci je primární úsilí o udržení si popřípadě rozvoj vlastní ekonomiky. Aby tak bylo učiněno, je zapotřebí participace pracovníků na všech postech v podniku. Na první pohled se zdá, že pro pozitivní ekonomický vývoj stačí, pokud podnikové ukazatele budou v takovém rozmezí, které do budoucna znamenají dobrý trend. Tento přístup je možná dostačující u podniků s velmi nízkým počtem zaměstnanců, kteří mají vlastní zájem na prosperitu podniku. U větších podniků, než jsou výše zmíněné, je důležité orientovat se nejen na ty měřitelné vlastnosti ekonomických jevů, ale také na jevy kvalitativního charakteru. Uplatňováním sytému manažerské etiky v podnikovém prostředí společně s analýzou ekonomických ukazatelů tak dává komplexní podklad pro rozhodování vrcholného managementu. Proto, aby komplexní systém mohl fungovat, je důležité co tvorbu etiky v podnikovém prostředí ovlivňuje: (s. 13-17, DYTRT, Z., a kol., 2006) • kreativní uplatnění systému manažerské etiky, který bude rozvíjet další subsystémy, jako jsou morálka, všeobecná vzdělanost a vůdcovství v rámci celkového rozhodování, • kreativní a komplexní řízení měřitelných ekonomických jevů, • pozorování a působení rozvoje neměřitelných podnikových jevů, které ovlivňují etickou stránku managementu, • analýzu vztahů mezi kvantitativními a kvalitativními ekonomickými jevy, • zkoumání míry vzájemného působení kvantitativních a kvalitativních ukazatelů a jejich posouzení, • zlepšení vypovídací schopnosti verbální charakteristikou výsledků,


25

• rozvoj odpovědnosti v managementu lidských zdrojů a následné uplatnění vůdcovských metod společně s motivací pracovníků a případným uskutečněním změn v řízení podniku. Z výše uvedených zásad je patrné, že pro komplexní řízení ekonomických jevů je nutné uplatnění systému manažerské etiky a jejich subsystémů. 2.2.2

Etika podnikání – Business ethics

Etika podnikání neboli Business ethics je jedním z výrazů, které obecně označují odraz etických zásad do podnikatelských aktivit. Dle Černé9 (str. 9-10, 2007) je etika podnikání jedním z principů integrace etiky do podnikatelské praxe.10 Na rozdíl od CSR se zaměřuje na vnitřní stránku organizace. Černá ve svém Úvodu do podnikatelské etiky charakterizuje etiku podnikání jako vědeckou disciplínu, která zkoumá metody použití morálních zásad a principů. Podstatou podnikatelské etiky je specifikace a identifikace morálního dilema vznikající při podnikání, a to na všech jeho úrovních. Její snahou je komplexní hodnocení nejrůznějších situací a vztahů mezi podnikatelskými subjekty, kteří řeší problémy týkající se otázky hospodaření. Weiss (str. 7-9, 1998) vystihuje význam etiky podnikání podobně jako Černá. Etiku podnikání chápe jako umění a disciplínu, která uplatňuje etické principy zkoumající a řešící složitá morální dilemata. Business ethics se ptá, „co je dobré a co špatné?“ v prostředí podnikání. Etická řešení podnikových problémů můžou mít více než jednu správnou alternativu. Někdy se však objeví ne příliš dobrá varianta řešení problému. Je proto třeba, aby se pro pochopení morálních problémů v podnikových aktivitách, uvažovalo logicky a eticky. Podnikatelská etika se zabývá třemi základními oblastmi manažerského rozhodování11: • rozhodování o tom, zda se řídit zákony související s jejich podnikáním, • rozhodování o ekonomických a sociálních otázkách mimo zákonné oblasti, • rozhodování o prioritách zájmu jednotlivce nad společností. Seknička (str. 78-79, 2001) uvádí, že podniková etika zahrnuje morální normy a hodnoty, které ovlivňují jednání a chování v ekonomice. Hodnotí se, jestli je určité jednání správné či nesprávné, resp. etické či neetické. Hlavním předmětem podnikové etiky je především aplikace etických principů v podnikatelském procesu. Tak jako Weiss rozlišuje Seknička několik úrovní podnikové etiky, a to

ČERNÁ, Ľ. Etika a zodpovědnost v podnikateľskej praxi – Metódy a nástroje podnikateľskej etiky. 10 Druhým principem je CSR (společenská odpovědnost podniků), který byl již zmiňován v předešlé kapitole. Princip CSR je orientovaný na snahu společností být „dobrými občany“. Třetím principem je kombinace podnikové etiky. 11 Weiss (str. 7-9, 1998) 9

26


mikroúroveň, mezoúroveň a makroúroveň. Weiss uplatňuje poněkud podrobnější rozdělení, které je vysvětleno níže. Mikroúroveň se věnuje otázkou jednotlivce (zaměstnanci, zaměstnavatelé, spotřebitelé, dodavatelé, investoři, atd.) a jejich vzájemnými vztahy. Každý člověk tak čelí různým možnostem rozhodnutí a nese odpovědnost za každé své chování. Dilema jednotlivce je, jak se jeho mravní zásady neshodují s morálními principy, kterými se řídí organizace nebo stát. Působení mezoúrovně zasahuje do etických norem na úrovni ekonomické organizace (firma, právnické osoby, odbory, svazy spotřebitelů, atd.). Organizace jako celek mají své vlastní zájmy, které mohou být v rozporu se zájmem jednotlivce, který je součástí této organizace. Na mezoúrovni tedy existuje dilema mezi jednotlivcem a organizací. Makroúroveň, jak již název napovídá, zahrnuje etické otázky ekonomiky jako celku. Hlavním subjektem je stát, který prosazuje určité etické principy v oblasti ekonomiky. Rozpor zájmů mezi firmou a státem nastává, pokud firma nebude tyto principy respektovat. Jak už bylo avizováno, Weissovo dělení úrovní podnikové etiky je poněkud specifičtější. Ve své charakteristice Business ethics uvádí pět úrovní oblasti podnikové etiky, a to oblast individuální, podnikovou, oblast na úrovni sdružení či spolků, oblast společenskou, a oblast mezinárodní. Jednotlivé úrovně jsou znázorněny v obrázku č. 4. Úroveň individuální Úroveň podniková Úroveň sdružení (spolků) Úroveň společenská Úroveň mezinárodní

Obr. 4 Úrovně podnikové etiky Zdroj: Weiss (str. 10, 1998)


2.2.3

27

Důvody pro zavedení podnikové etiky

Pokud má podnik do své strategie zavést etické chování, respektive má-li fungovat podniková etika, musí existovat důvody, které toto zavedení podpoří. Důvodů pro etické chování podniku je mnoho a můžeme je rozdělit na obecné a specifičtější. Jako obecné důvody uvádí Putnová a Seknička (s. 100, 2007) ty, které ovlivňují kvalitu života. Za specifické důvody pak označují takové, jejichž součástí je komparativní výhoda na trhu. Prvním důvodem pro etické chování je obecně tvorba dobrého klimatu v podniku. S tímto souvisí mimo jiné úspora transakčních a informačních nákladů (náklady na kontrolní mechanismy, náklady na soudní spory, náklady spojené s ochranou majetku, atd.), posílení loajality zaměstnanců (dobré a dlouhodobé vazby mezi zaměstnanci a zaměstnavateli), tvorba a posílení image podniku, posílení spokojenosti zákazníků, podpora loajality investorů a zvýšení hodnoty podniku. (Černá, s. 8-9, 2007) Rolný (42-45, 1998) uvádí důvody pro zavedení etického chování z jiného hlediska, které je postaveno na předpokladu lidského obecně mravního povědomí. Dle Rolného je stanoveno šest základních důvodů proč se chovat eticky: • Je to v zájmu podniku – záruka dobrých pracovních vztahů, zvyšování výkonnosti zaměstnanců, úspora nákladů souvisejících s řešením etických sporů, atd. • Mravnost je obecným zájmem celé společnosti – náklady sociálních neúspěchů jsou nižší (méně vězňů, menší náklady policie, atd.). • Očekávání etického chování od ostatních subjektů v rámci ekonomických aktivit – základní princip pro legální podnikatelské aktivity. • Jednostranné odstoupení od vzájemných dohod není morální – účast v podnikatelském prostředí je morálně závazné. • Je společensky a mravně nepřijatelné být veřejně přihlášen k dodržování etických pravidel a přitom je skrytě porušovat. • Nenaplňování morálních pravidel ničí prostředí nutné pro podnikání. Putnová (s. 4-5, 2006) formuluje důvody pro zavedení etiky do podnikání poněkud obecněji: • Vyrovnání se s problémy, které nelze řešit pomocí práva – dynamický vývoj nemůže existovat bez respektování etických principů. • Společenský a sociální požadavek – v průběhu posledních let se otázka týkající se etiky podnikání stává velice diskutovanější. • „Napodobující“ svět – následování úspěšného trendu, který je aplikován v pokročilých, demokraticky a ekonomicky silných zemích. Tím nejpodstatnějším důvodem pro zavedení a dodržování etických principů je získání konkurenční výhody. Aby byla podniková spolupráce efektivní, musí existovat mezi subjekty existovat důvěra, vstřícnost, respekt a smysl pro fair play. Tyto vlastnosti však nejsou vynutitelná právem, společnost je ale může kontrolovat, a pokud nebudou dodržovány, mohou být podniky vyloučeny

28


z hospodářské soutěže. Míra etičnosti podniku se tak stává konkurenční výhodou na trhu, která svou vahou odpovídá například velkým inovačním investicím. (Rolný, s. 151, 2012)12 Jednotlivé názory a důvody pro etické chování jsou v samotném základu velmi podobné. Je však nutné vzít v potaz, že se zakládají na faktu, že lidé mají obecné povědomí o morálních zásadách a také chtějí, aby byly dodržovány nejen jimi, ale i ostatními. Tento fakt je však přinejmenším diskutabilní.

2.3 Etický kodex ve strategii podniků V druhé polovině dvacátého století, kdy se společnost začala více zajímat o odpovědné chování firem, se stávalo stále důležitější, aby hodnoty, které podniky dodržují, byly zřetelné i pro ostatní. Významné organizace začaly veřejnosti prezentovat pravidla chování, kterým podmiňují své aktivity, jak uvnitř organizace, tak i navenek. Tato pravidla jsou vyjádřena v rámci etického kodexu, který určuje etický postoj daného podniku. Seknička (s. 110-116, 2001) uvádí, že pravidla chování a postoje je možné vyjádřit třemi různými způsoby. Prvním způsobem vyjádření pravidel chování je deklarace hodnot. Mnoho organizací zveřejňuje svůj etický postoj právě tímto způsobem. Své podnikání staví na zřetelném prohlášení (deklarací hodnot), ze kterého je zřejmé postavení k zaměstnancům, ke kvalitě výrobků a služeb a především bezpečnosti svých zákazníků. Takováto prohlášení neobsahují pouze otázku etické odpovědnosti, ale zdůrazňují také způsob jednání organizace a její řídící činnosti. Druhou možností, jak zveřejnit etické hodnoty je vypracování firemního kréda. Za firemní krédo je možné považovat dokument, který v několika odstavcích stanoví, jakým způsobem podnik prezentuje etiku. Tento způsob zveřejnění etického postavení je však někdy nepřesný a způsobí rozdílné pochopení. Poslední, a také nejrozsáhlejší způsob vyjádření firemní etiky je formou etického kodexu. Dytrt (s. 106-117, 2011) považuje etický kodex za prostředek k dodržování podnikových činností a chování zaměstnanců podle zásad, které podnik vytvořil. Etický kodex obsahuje nejdetailnější formulaci hodnot a morálních principů, které zdůrazňují firemní postoje. Je to oficiální dokument napomáhající korigovat vhodné chování při řízení a usměrňující jednání podniku při řešení etických i jiných podnikových rozhodnutích. Markesová (2003) doplňuje, že zdrojem etických kodexů jsou hodnoty, které si firma stanoví. Příkladem těchto hodnot a zásad je poctivost, loajalita, odpovědnost, zdvořilost, nestrannost, dodržování zákonů a v neposlední řadě také ochrana životního prostředí. Výše vyjmenované zásady jsou mířeny vůči stakeholderům jak z vnějšího, tak vnitřního prostředí.

12

ŠMAJS, J., BINKA, B., ROLNÝ, I. Etika, ekonomika, příroda. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-4293-9.


29

Vnímání společenské odpovědnosti se průběhu posledních let výrazně změnilo. Na základě společenského očekávání vzrostla snaha o tvorbu podnikových etických zásad jako celek a především snaha o zavedení etických kodexů. Dle Ferrella (2011, s. 222-225) je etický kodex komplexním předpisem a spočívá ve vytvoření norem a základních pravidel chování. Je to psaný dokument obsahující prohlášení, která by měla být všemi zainteresovanými osobami dodržována. Smyslem kodexu je, aby bylo jasně stanoveno, které chování je akceptovatelné a které neakceptovatelné. Rolný (s 175-176, 2012) vyznačuje etický kodex jako zmocňující dokument, který odstraňuje neetické chování. Zaměstnanci i veřejnost můžou na jeho základě hodnotit podnikové chování. Etický kodex tak přispívá ke zkvalitnění podnikové kultury a umožňuje zlepšit socializační proces. Dle Bláhy a Dytrta (100-102, 2003) přináší etické kodexy nesčetné množství kladů. Výčet těch nejpodstatnějších je uveden níže: • etický kodex napomáhá sdílet společné hodnoty manažerů a zaměstnanců, • pokud není jasné, jaké chování je vhodné, je etický kodex vhodnou směrnicí takové chování určit, • kodex je návodem pro manažery v jednání s externími subjekty, jako jsou dodavatelé, zákazníci a jiné zainteresované skupiny, • etický kodex eliminuje počet soudních sporů, • kodex snižuje finanční náklady a tím tak vylepšuje celkový finanční výsledek podniku, • kodex usměrňuje zaměstnance a zlepšuje jejich pracovní morálku. 2.3.1

Problémy s formulací etických kodexů

Dosud bylo na význam etických kodexů a etického chování podniku vůbec nahlíženo z té pozitivnější stránky. Je však nutné si přiznat, že tento rozvíjející se trend současného podnikání má i negativní aspekty. Tím nejobecnější problémem při zavedení etiky do podnikové strategie je neznalost jeho tvorby. Z tohoto důvodu podnik sice etické chování deklaruje, ale už ho neimplementuje. Černá ve svých metodách a nástrojích podnikové etiky13 uvádí několik kritických problémů, které znemožňují zavedení etických principů do podnikové strategie. Prvním z nich je problém překladu etického kodexu. Tímto je myšleno, že podnik převezme etický kodex od své mateřské firmy nebo firmy jiné, jen ho přeloží, ale už ho nepřemění dle svých potřeb. Zaměstnanci takovému kodexu nerozumějí a kodex se tedy stává zbytečným. Druhým problémem je jazyk etického kodexu, který není jasný, srozumitelný a výstižný pro průměrného zaměstnance. Dalším problémem je pokud etický kodex je sice správně zavedený, ale vedení společnosti se nechová v souladu s jeho principy. Vedení společnosti by mělo jít příkladem pro své zaměstnance. ČERNÁ, Ľ. Etika a zodpovědnost v podnikateľskej praxi – Metódy a nástroje podnikateľskej etiky. Trnava : Bprint, 2007. 67 s. ISBN 978-80-89118-09-0. 13

30


V neposlední řadě se poukazuje na problém neexistence zpětné vazba etického kodexu. Podniky již nevěnují pozornost monitorování obsahu etického kodexu. Při změně vnějšího či vnitřního prostředí se tak kodex stává neúčinný. Bláha a Dytrt (s. 112-113, 2003) poukazují na kritiku etických kodexů z jiného hlediska. Vysvětlují, že etické kodexy mohou být jen tzv. slohovým cvičením, které svým obsahem působí na veřejnost. Pro organizaci a osoby v ní působící však nemusí mít dostatečný význam. Jak již nastínila Černá, také Bláha a Dytrt charakterizují další problém jako přílišná obecnost náplně kodexů, které neobsahují ty etické problémy, kterými by se měl podnik skutečně zabývat. Po souhrnu všech z uvedených, ale i těch kritických problémů, které zde nebyly vyčteny, je možné říci, že hlavním faktorem úspěšně implementovaného a užívaného etického kodexu je morální kvalita každého manažera, který v rámci své působnosti zajišťuje etičnost veškerých podnikových aktivit. (Rolný, s. 9899, 1998)

2.4 Etický audit Etický audit je spolu s auditem environmentálním, personálním, technologickým a mnoho dalších, součástí auditu nefinančního. Vedle auditu nefinančního existuje také finanční audit, který je daný zákonem. Finanční audit však nebude v této práci dále rozváděn. Dle Putnové a Sekničky (s. 145, 2007) jsou všechny nefinanční audity nástrojem pro objektivnost účinnost a zkvalitnění řízení. Etický audit je dle těchto autorů vymezen jako prostředek k systematickému hodnocení etického programu ve firmě. Etický audit umožňuje získat povědomí o současném kulturním a etickém klimatu v podniku a může být tak vodítkem pro případná opatření ke zlepšení podnikového kulturního prostředí. Manažeři tak mohou dostat přehledné východisko pro vylepšení morálky zaměstnanců, zvýšení produktivity práce, zkvalitnění mezilidských vztahů, snížení stresové zátěže a další. (Rolný, s. 57-59, 1998) Rolný ve své Etice v podnikové strategii uvádí jako příklad nefinančního etického auditu Test etické kongruence. Tento test určuje míru etické shody mezi zavedenou politikou podniku, etickém povědomí zaměstnanců (praxí) a všeobecnou efektivitou působení managementu podniku v oblasti etiky. Test obsahuje sedm výroků, ke kterým se respondenti (především zaměstnanci podniku) vyjadřují prostřednictvím sedmibodové škály od „naprosto nesouhlasím“ (= 1 bod) přes „nemohu se rozhodnout“ (=4 body) po „naprosto souhlasím“ (= 7 bodů). Tímto testem je umožněno velmi rychlé a anonymní zjištění aktuálního stavu etické vyspělosti podniku. Níže jsou uvedeny teze určené k posouzení: 1.

2.

I v případě, že chybí detailně propracovaná politika firmy nebo precedentní případy, jako platné vodítko pro rozhodování slouží vždy deklarované hodnoty podniku. Tyto hodnoty a s nimi spojené zásady se nemění, i když se podniku nedaří.


3. 4. 5. 6. 7.

31

I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaženo na úkor porušování etických standardů. Pokud mají zaměstnanci ve své práci problémy etického charakteru, naleznou pro ně ze strany podniku pochopení a pomoc při jejich zvládnutí. Při oceňování výkonnosti zaměstnanců je nutné brát v potaz, zda dodržují etické normy a principy. Pracovní skupina, do které se sami řadíte, výrazně podporuje dodržování etických norem. Při povyšování je mimo jiné ukazatele také vždy brán zřetel na morální profil zaměstnance.

Vyhodnocení testu je prováděno tak, že se u každého respondenta zvlášť sečtou veškeré body a ty se pak vydělí sedmi. Získaný průměr udává stav morální úrovně podnikové kultury. Výsledky testu: • 6 a 7 bodů: etická úroveň podnikové kultury je vysoká, podnikový management v otázkách etiky působí efektivně. • 4 a 5 bodů: jen částečná efektivita managementu v oblasti etiky, úroveň podnikové kultury je průměrná. • 3 a méně bodů: management etiky je neefektivní, morální kultura je nedostatečná. Existuje ještě mnoho prostředků k provedení nefinančního auditu. Mezi ně patří mimo jiné mezinárodní standardy jakosti, které řeší obecné otázky podnikatelské etiky prostřednictvím ISO norem. Mezi základní normy ISO patří ISO 9000 (řízení jakosti) a ISO 14000 (standardy environmentálního managementu). Účast na těchto normách je dobrovolná. Ti, kteří se zaváží podnikat na základě těchto norem, obdrží certifikát. Vlastníci těchto certifikátů jsou zavázáni dodržováním určitých pravidel (jakostní a environmentální politiky), které je vede k samostatnému jednání. (Putnová a Seknička, s. 153-155, 2007) Držitelé certifikátů tak získávají konkurenční výhodu oproti ostatním subjektům.

32

Materiál a metody

3 Materiál a metody K dosažení cílů diplomové práce jsou použity následující metody. V diplomové práci je popsána charakteristika každého z analyzovaných podniků, které jsou vybrány jako vzorek podniků v oboru stavebnictví. Po představení firem je na základě deklarované společenské odpovědnosti podniků zjištěna úroveň podniků tak, jak působí na okolní společnost. Dalším bodem vnitřní analýzy je provedení dotazníkového šetření, které je předkládáno elektronickou formou řadovým a vedoucím zaměstnancům, a to zvlášť každé z analyzovaných společností. Zjištěné reakce na dotazník umožní stanovit aktuální stav úrovně etického chování ve firmě a poskytne subjektivní názory zaměstnanců na morální aspekty firmy. Součástí vnitřní analýzy je také test etické kongruence, který určí míru shody deklarovaných zásad s povědomím zaměstnanců o etickém chování firmy. V rámci vnitřního prostředí bude provedena analýza vybraných ekonomických ukazatelů firem. Cíl diplomové práce je dosažen také na základě analýzy vnějšího prostředí. Východiskem pro posouzení podnikového okolí je zhodnocení vhodnosti implementace etických zásad do strategie podniku v současném prostředí a době. Výše uvedenými analýzami a provedením testu etické kongruence je následně vytvořena informační základna, ze které je zformován konečný model. Model je sestaven jako soubor doporučení, který přihlíží ke specifikům podniků ve stavebnictví.


33

4 Realizace cíle diplomové práce Obsahem kapitoly realizace cíle diplomové práce je základní charakteristika, analýza vnitřního a vnějšího prostředí firem, zhodnocení finančního zdraví a v neposlední řadě posouzení úrovně etiky vybraných podniků. V návaznosti na zjištěné skutečnosti je navržen obecný model pro implementaci etiky do strategie podniků v oboru stavebnictví a případná doporučení pro vylepšení etického chování jednotlivých podniků. Pro uskutečnění daného šetření byly vybrány stavební firmy ESOX spol. s r.o., PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. a KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Uvedené společnosti reprezentují vybraný vzorek středně velkých firem působících především v Jihomoravském kraji.

4.1 Charakteristika společností Aby bylo možné uskutečnit šetření vybraných společností, je třeba seznámit se s jejich základní charakteristikou. Společným znakem firem ESOX spol. s r.o., PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. a KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. je to, že počtem svých zaměstnanců se řadí mezi středně velké podniky, a že realizují své činnosti převážně v Jihomoravském kraji. Formou podnikání analyzovaných firem je společnost s ručením omezením a svou působností patří do oboru pozemního a průmyslového stavitelství. Tab. 2

Základní charakteristické údaje podniků

ESOX, spol. s r.o.

PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. 1991 fyzická osoba 1997 s.r.o.

KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

Rok založení

1990

1993

Základní kapitál

3,5 mil. Kč

50 mil.

1 mil.

Počet zaměstnanců

123

187

68

Účetní období

1.10. -30.9.

1.4. -31.3.

1.1. -31.12.

Zdroj: zpracováno autorem na základě jednotlivých webových stránek společností

4.1.1

ESOX, spol. s r.o.

Společnost ESOX, spol. s r.o. je první ze sledovaných firem. V oboru pozemního a průmyslového stavitelství působí od roku 1990 a od této doby až doposud uskutečnila desítky úspěšně realizovaných staveb. Firma se zabývá výstavbou objektů občanské vybavenosti, školství, obchodních provozů a průmyslových

34


jednotek. ESOX, spol. s r.o. zaujímá ve svých řadách 123 zaměstnanců, základní kapitál společnosti činí 3,15 mil. Kč.14 Dle uvážení vlastníka firmy a na základě sezónnosti podnikání v oboru stavebnictví bylo rozhodnuto o změně účetního období z kalendářního na hospodářský. Přechodový byl rok 2005 a 2006, kdy hospodářské období trvalo 21 měsíců (1. 1. 2005-30. 9. 2006). Hospodářsky rok tedy trvá od 1. 10. běžného roku do 30. 9. roku následujícího. Obchodní politika firmy se zaměřuje na kvalitu a vstřícné cenové jednání, ze kterého vyplývá snaha o udržení dlouhodobých obchodních partnerů. Nízká investiční aktivita v Jihomoravském kraji je důvodem, kvůli kterému musí tento podnik hledat zakázky i mimo region. 4.1.2

PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

Firma s obchodním názvem PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. byla založena v roce 1991. Zpočátku na českém stavebním trhu působila jako fyzická osoba, v roce 1997 však byla změněna na společnost s ručením omezeným. Firma se se svými 187 zaměstnanci řadí mezi středně velké podniky. Základní kapitál činí 50 mil. Kč, což značí značnou ekonomickou sílu při založení podniku. Za svou dvacetiletou existenci se jméno firmy dostalo do povědomí širší veřejnosti a úspěšně naplňuje požadavky nejen svých zákazníků, ale také uživatelů staveb. Profil společnosti uvedený na vlastních webových stránkách firmy15 také informuje o modernizaci strojového parku a dalšího zařízení. Tyto investice tak umožňují rozvoj firmy, který je velmi podstatný v boji konkurenčního prostředí. Od začátku své existence, kdy se firma zaměřovala zejména na rekonstrukce a opravy inženýrských sítí, se výrobní program významně rozšířil. V současnosti se PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. zabývá mimo jiné pozemním a průmyslovým stavitelstvím a v rámci této činnosti zajišťuje výstavbu servisních a výrobních hal a rodinných a polyfunkčních domů. V rámci ekologických činností je třeba zmínit rekonstrukce a opravy vodohospodářských zařízení, čistíren a čerpacích stanic odpadních vod, čerpacích stanic a rozvodů pitné vody, vodojemů, rekultivaci rybníků a požárních nádrží. Veřejnosti firma nabízí budování nových parků, sportovních areálů a dětských hřišť. Vzhledem k charakteru stavební výroby uplatňuje ve svém účetnictví i tato společnost od roku 2005 tzv. hospodářský rok. Ten trvá vždy od 1. 4. sledovaného roku do 31. 3. roku následujícího. 4.1.3


Společnost KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. působí v oblasti stavebnictví od roku 1993. Dynamický vývoj, kterým firma prošla od svého založení až doposud, a významné postavení v Jihomoravském kraji dokazuje řada ocenění, mezi 14 15

http://www.esoxbrno.cz/o-spolecnosti/ http://www.premyslvesely.cz/o-spolecnosti/profil-spolecnosti/


35

něž mimo jiné patří ocenění z roku 2011 jako „stavební firma roku“ v kategorii do 250 zaměstnanců. Stavební firma se zaměřuje nejen na výstavbu nových staveb, ale také na rekonstrukci budov, jejichž součástí jsou také historické objekty. Poslední ze sledovaných firem zaměstnává 68 pracovníků, kteří se podílejí na dobrém postavení v očích okolní společnosti. Ačkoli základní kapitál firmy dosahuje „pouze“ 1 mil. Kč, což může na veřejnost působit jako malá ekonomická síla, je jednou z nejžádanějších stavebních společností. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. je jedinou ze sledovaných firem, která si ponechala jako účetní období klasický kalendářní rok.

4.2 Vnější prostředí Obsahem této kapitoly nebude tradiční rozbor analýzy vnějšího prostředí dle jednotlivých faktorů (politické, ekonomické, sociální, technické a technologické, ekologické), kapitola bude pojednávat o zhodnocení vhodnosti implementace etických zásad do strategie podniku v současném prostředí a době. V minulosti, počátek až druhá polovina 20. století, byly pojmy jako etika a morální chování diskutovány jen minimálně. S rozvojem průmyslu a zvyšujícím se počtem konkurenčních podniků se začali stále více projevovat konkurenční boje a tím uplatňování nemorálních přístupů v podnikání. Aby bylo těmto praktikám zabráněno, vydala S.I.A. ČR Rada výstavby16 pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu v roce 2003 dokument „Všeobecné obchodní podmínky pro stavby a dokumentaci staveb“, který by měl napomáhat pro realizaci rovnocenných vztahů mezi účastníky investiční výstavby. Tento dokument má rovněž napomoci při zhotovování obsahu smluv, ve kterých se jednotlivé strany mohou na všeobecné obchodní podmínky odkázat. Aplikace těchto zásad však bývá mnohdy doprovázena snahou získat dominantní postavení na jedné či druhé straně smluvního vztahu. Toto neetické chování je často ze strany firem omlouváno ekonomickou krizí. Subjekty uvádí, že své neetické jednání používají k udržení se na trhu. I přes tuto skutečnost existuje mnoho firem, které mají snahu o uplatňování a dodržování morálních zásad podnikání. Objevují se různé diskuse, které prezentují názory zástupců „velkých“ firem na uplatňování morálních zásad. Tyto názory se shodují na faktu, že „být etický“ se vyplatí v dlouhodobějším hledisku, z toho krátkodobého však nelze počítat s lepšími ekonomickými výsledky. To potvrzuje také jednání jedné významné stavební firmy (firma zde nebude jmenována), která do své strategie zařadila etický kodex, ve kterém se mimo jiné zavazuje, že nebude používat žádné neetické praktiky při získávání zakázek. I přes to, že převážná část zakázek je státních, tudíž je předpoklad, že pro nemorální chování není prostor, potýká se tato firma s nedostatkem pracovních příležitostí. Jak potvrzuje jeden ze zaměstnanců, poctivé chování firmy se nejvíce dotýká jejím zaměstnancům, a to negativními důsledky. 16http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=3&Pop=0&IDm=3019467&Menu=Z%E1sady%20etick%FD

ch%20vztah%F9%20mezi%20%FA%E8astn%EDky%20investi%E8n%ED%20v%FDstavby

36


Z výše uvedeného je patrné, že současná doba zatím není na přijetí zásadních etických pravidel, jako je etický kodex, připravena. Snaha jedné firmy o etičnost tak zůstane v poli konkurenčních podniků v hodně vzdáleném pozadí.

4.3 Deklarovaná společenská odpovědnost podniků Analýza stávajícího etického prostředí z již existujících dat je jednou z metod posouzení etické úrovně společností, která poslouží k realizaci cíle diplomové práce. Součástí tohoto sekundárního výzkumu, kdy jsou k dispozici údaje z výročních zpráv, rozvahové položky a položky z výkazů zisku a ztrát, je posouzení oblastí etického charakteru na základě psaných morálních zásad a zjištění ekonomické stránky podniků. V návaznosti na sekundární výzkum je výzkum primární, který je realizován formou dotazníkového šetření řadových zaměstnanců a vedoucích pracovníků jednotlivých společností. 4.3.1

Psané etické zásady – politika společností

První oblast zkoumání sekundárního výzkumu je zaměřena na psaná pravidla etického chování, resp. politiky společností. V teoretické části se mimo jiné pojednává o společenské odpovědnosti podniků, resp. CSR. Tento v praxi zatím nepříliš užívaný pojem je obsahem normy ISO 26000, která zahrnuje koncepty sociální odpovědnosti. Podnik, který začlení tuto normu do své firemní strategie, se zaváže k dodržování pravidel sociální odpovědnosti všech tří pilířů. Ve vnitřních směrnicích firem sledovaných, ale také mnoho dalších, které se nepodrobují analýze této diplomové práce, se pojem CSR spíše nevyskytuje. Důvodem je, že investoři tento certifikát při zadávání zakázek prozatím nepožadují. Společnosti však ve svých směrnicích používají jiný název pro společenskou odpovědnost, a tím je politika podniku. Podnikové politiky mohou zahrnovat všechny tři pilíře uváděné u CSR. Tyto pilíře se pak v praxi označují jednotlivě (např. politika environmentální, politika jakosti, atd.) nebo pod obecným názvem, kterým je politika společnosti. Firmy analyzované v této práci do svých směrnic politiku s morálními zásadami implementovali. Východiskem těchto principům jsou různá osvědčení, která jsou v držení společností (viz tabulka č. 3). Jedná se o systém managementu kvality, systém řízení ochrany životního prostředí, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další osvědčení.

Realizace cíle diplomové práce Tab. 3

37

Certifikáty a osvědčení sledovaných firem

Esox, spol. s r.o.



Certifikát jakosti

Certifikát ČSN EN ISO 9001:2009



Certifikát ochrany ŽP




ČSN OHSAS 18001:2008

ČSN OHSAS 18001:2008

Certifikát BOZP

Další certifikáty nebo osvědčení

osvědčení POROTHERM, osvědčení Baumit

Osvědčení o průmyslové bezpečnosti č. 001047

Zdroj: zpracováno autorem na základě webových stránek jednotlivých společností

Z výše uvedené tabulky je patrné, že pokud má být firma konkurenceschopná, je třeba, aby přijala opatření a zásady, které budou základem pro pozitivní vnímání firmy potenciálním zákazníkem. V držení sledovaných podniků jsou nejen ta osvědčení, která jsou v dnešní době v oboru stavebnictví žádoucí, ale i ta, která poukazují na úsilí svou konkurenceschopnost zvýšit. Všechny tři společnosti zavedly do svých pracovních postupů dvě základní normy managementu, a to normu systému managementu kvality (ISO 9001:2009) a normu environmentálního managementu (ISO 14001:2005). Tyto dvě normy byly zpracovány mezinárodní standardizační organizací ISO na základě zvyšujících se nároků na systém řízení v organizaci a systém ochrany životního prostředí. Další normou je ISO OHSAS 18001:2008 která se zaměřuje na systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tento certifikát navazuje na dvě předchozí normy a je tvořen takovým způsobem, aby mohl být do podniku s těmito normami společně implementován. Normu ISO OHSAS 18001:2008 si do své strategie zavedli dvě z analyzovaných firem, a to PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. a KALÁB-stavební firma, spol. s r.o., což pro ně může znamenat konkurenční výhodu. Firma ESOX v držení certifikát OHSAS nemá, z toho důvodu, že investoři prozatím tento certifikát v soutěžích o zakázky nepožadují. Všechny certifikáty, které jsou součástí firemních aktiv, jsou ročně kontrolovány certifikovanými firmami, které sledují dodržování těchto norem jak v administrativních místech (kanceláře), tak i na staveništích. Kontrola je ohlášená a trvá zhruba jeden týden. Při zaměření se na ostatní osvědčení, která mají podniky ve svém držení, je patrné že je mají ve svém držení jen Esox, spol. s r.o. a KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. první z uvedených společností je vlastníkem osvědčení výrobce cihlo-

38


vého systému POROTHERM, které svědčí o proškolení a seznámení zaměstnanců s technologickými postupy zdění pro kvalitní realizaci staveb.17 Společnost ESOX se může chlubit dalším osvědčením, kterým je certifikát způsobilosti Baumit, které kvalifikuje zaměstnance k provádění odborného zateplení. Firma KALÁB-stavební firma, kromě zmíněných ISO certifikátů, je držitelem osvědčení o průmyslové bezpečnosti, na jehož základě má organizace přístup ke skutečnostem, které jsou označeny stupněm utajení „důvěrné“. Toto osvědčení je určitě působivé, ovšem v oblasti průmyslového stavitelství nemusí být příliš využíváno. Veškeré uvedené certifikáty i osvědčení jsou zpředmětněny v jednotlivých politikách společností. Politika Esox, spol. s r.o. Politika firmy ESOX ve svém úvodu zahrnuje vizi managementu, která poukazuje na ucelený zájem o zavádění nových technologií, trvalý růst a stabilitu, profesionální tým zaměstnanců, aktivní komunikaci se zákazníkem a dodavateli a v neposlední řadě o dokonalou kvalitu nabízených služeb. Vize je dále rozvíjena v rámci popisu politik. Níže je uveden výčet vybraných tvrzení politiky jakosti (kvality) a politiky environmentální:18 • Politika systému managementu kvality − „Jen kvalitní provedení všech procesů dává produkt, který je přijatelný pro zákazníka. Jen takto provedené dílo zajišťuje konkurenceschopnost společnosti a tím i její prosperitu.“ − „Kvalita musí být dosahována i v oblasti mezilidských vztahů, a to jak uvnitř společnosti, tak i u vnějších vztahů s obchodními partnery.“ − „Spokojenost zákazníka je náš cíl.“ − „Politika kvality musí ve své strategii neustále odrážet aktuální stav společnosti i trhu.“ − „Politika kvality zahrnuje konkrétní a osobní angažovanost a aktivitu členů vedení společnosti při rozvíjení, uplatňování a plnění požadavků systému managementu kvality a jeho neustálé zlepšování.“ • Politika vy systému environmentálního managementu − „Společnost umožní přístup veřejnosti a zainteresovaných stran ke všem informacím o environmentálních aspektech, dopadech a profilu společnosti.“ − „Vedení společnosti se zavazuje plnit právní požadavky na ochranu životního prostředí a jiné požadavky, kterým podléhá.“

17 18

http://www.esoxbrno.cz/certifikaty/osvedceni-porotherm/ http://www.esoxbrno.cz/certifikaty/politika-spolecnosti/


39

− „Společnost bude dodržovat závazné limity emisí do životního prostředí a usilovat o jejich minimalizaci.“ − „Společnost se zavazuje snižovat spotřebu energií a surovin na základě vědeckých a technických poznatků, zabezpečit jejich ekologickou manipulaci, skladování, zpracování a likvidace obalů.“ − „Vedení společnosti se zavazuje, že v rámci environmentální politiky bude stanovovat a pravidelně přezkoumávat environmentální cíle, cílové hodnoty a programy EMS.“ − „Společnost se zavazuje, že bude dbát o ochranu zdraví zaměstnanců a ochranu vnějších subjektů souvisejících s prostředím, ve kterém společnost vykonává svoji činnost.“ − „Společnost se zavazuje vzdělávat, cvičit a motivovat zaměstnance na všech stupních řízení a informovat je o environmentálních dopadech jejich práce.“ − „Vedení společnosti se zavazuje k neustálému zdokonalování v rámci environmentálních programů a environmentálního profilu společnosti v souladu s úrovní technického poznání tak, aby se zabránilo nevratnému poškození životního prostředí.“ Politika PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Společnost PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. se k politikám vyjadřuje ze všech tří analyzovaných firem nejvýstižněji a na první pohled je zřejmé, že jsou politiky zaměřeny na všechny zainteresované strany (toto také deklaruje v rámci své politiky kvality). Obsah politiky kvality, environmentální politiky a politiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále také BOZP) je objasněn níže: • Základní principy politiky kvality19 − „Udržet a upevňovat své postavení v oboru inženýrských sítí a komunikací v Brně a okolí.“ „Poznávat a analyzovat současné i budoucí potřeby svých potenciálních zákazníků.“ „Plnit požadavky zákazníků a snažit se překonat jejich očekávání.“ „Analyzovat a vyhodnocovat spokojenost zákazníků.“ „Využívat marketingových metod pro získávání zákazníků.“ − „Prosazovat zásady kvality práce všech zaměstnanců a procesem trvalého zlepšování zvyšovat výkonnost a kvalitu odvedené práce.“ „Vytvářet zdroje a podmínky k realizaci stanovených cílů kvality.“ „Vytvářet účinný a efektivní systém pro vnitřní komunikaci.“ 19

http://www.premyslvesely.cz/files/certifikaty/politika-qms-12.pdf

40


„Usilovat o osvojení nových technologií a tyto uplatňovat v praxi.“ „Využívat moderní strojní a technické vybavení.“ „Získávat podněty zaměstnanců, vyhodnocovat je a navrhovat opatření ke zlepšení.“ „Zapojit zaměstnance do trvalého systému vzdělávání.“ − „Posilovat vědomí tradice společnosti, jednat korektně a vytvářet vzájemně prospěšné dodavatelské vztahy.“ „Bezezbytku plnit požadavky svých zákazníků a totéž vyžadovat i od svých dodavatelů.“ „Ctít přání zákazníka a považovat je za rozhodující měřítko své práce.“ „Dbát na udržování dobrého jména společnosti na všech úrovních a na všech pracovištích ve smyslu motta společnosti Jméno se buduje těžce, ale lehce ztrácí.“ • Zásady politiky k ochraně životního prostředí20 − „Společnost se zavazuje své hospodářské cíle dosahovat s ohledem na potřeby ochrany životního prostředí.“ − „Investiční záměry bude společnost projednávat i z hlediska minimalizace vlivů na životní prostředí.“ − „Spokojenost zákazníka a veřejnosti podmiňuje všechny činnosti společnosti.“ − Společnost se snaží využívat dostupné, technické a organizační prostředky pro předcházení všem možnostem poškození životního prostředí.“ − „Ochrana životního prostředí je věcí každého zaměstnance. Zaměstnanci jsou informováni o péči k životnímu prostředí a v rámci potřeb jsou dále kvalifikováni a motivováni.“ − „K dosažení předepsaných cílů ochrany životního prostředí jsou rozvíjeny programy trvalého zlepšování služeb a procesů.“ − „Společnost se zavazuje k trvalému dodržování příslušných právních a jiných požadavků na ochranu životního prostředí.“ − „Z hlediska ochrany životního prostředí společnost otevřeně komunikuje s veřejností, orgány místní správy, sdruženími, jakož i se zákazníky a dodavateli.“ • Zásady politiky BOZP21 − „Společnost se zavazuje, že péče o BOZP je zcela rovnocennou a neoddělitelnou součástí systému řízení procesů organizace.“ − „Za plnění jednotlivých úkolů v oblasti BOZP jsou stanoveny konkrétní odpovědnosti na všech úrovních řízení, zejména u vedoucích zaměstnanců.“ 20 21

http://www.premyslvesely.cz/files/certifikaty/politika-ems.pdf http://www.premyslvesely.cz/files/certifikaty/politika-bozp-12.pdf


41

− „Činnosti společnosti jsou zaměřeny na prevenci v oblasti BOZP, se kterou souvisí prevence nehod a havárií.“ − „BOZP je věcí každého zaměstnance, kteří jsou o jejich zásadách informováni a školeni.“ − „K dosažení předepsaných cílů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou rozvíjeny programy trvalého zlepšování služeb a procesů.“ − „Společnost se zavazuje k trvalému dodržování příslušných právních a jiných požadavků v oblasti BOZP.“ − „Z hlediska BOZP společnost otevřeně komunikuje s veřejností, orgány místní správy, sdruženími, jakož i se zákazníky a dodavateli.“. − „Společnost se zavazuje k trvalému zlepšování vztahu k ochraně zdraví při práci.“ Politika KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Společnost KALÁB má nejméně propracovaný systém politiky oproti ostatním dvěma firmám, respektive politiku firmy nemá vůbec vypracovanou. Své morální závazky staví na výrocích v rámci držených certifikátů. Obecně své závazky shrnuje jednou větou „Úsilí zaměstnanců firmy je dosahovat špičkové kvality při realizaci díla, dodržování pravidel při nakládání s odpady a v neposlední řadě dodržování bezpečnosti práce.22 Společnost na základě svých držených certifikátů potvrzuje, že: − má zaveden a udržován systém jakosti, − má zaveden a udržován systém environmentálního managementu jakosti, − má zaveden a udržován systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Při porovnání jednotlivých přístupů k morálním zásadám společností, je zřejmé, že nejpropracovanější zásady o vhodnostech chování má PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Ve svých jednotlivých politikách dává najevo svůj zájem jak o oblast environmentální, tak o oblast sociální v rámci CSR. A jelikož je obecným cílem každé firmy maximalizovat svůj zisk, tak také ekonomický pilíř CSR je součásti firemní strategie. Z výše uvedených psaných zásad je pak možné soudit, že podnik pod vedením Přemysla Veselého je plně společensky odpovědný. Otázkou je, zda také reálný chod podniku odpovídá tomuto tvrzení. Odpověď je obsažena v analýze dotazníkového šetření zaměstnanců a vedoucích pracovníků, která je součástí této diplomové práce. Také společnost ESOX spol. s r.o. potvrzuje ve svých psaných morálních zásadách svou angažovanost ve společenské odpovědnosti (CSR). Ačkoli ESOX 22

http://www.kalab.cz/o-spolecnosti/certifikaty/

42


nemá své zásady natolik propracované jako předchozí zmiňovaná firma, jsou v nich obsaženy základní aspekty, které by měl každý morálně odpovědný podnik mít. KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. se ve své veřejné strategii politikou téměř nezabývá. Dává najevo jen velmi obecný zájem o jednotlivé oblasti CSR, které zdůrazňuje svými drženými certifikáty. Tento fakt však nemusí znamenat, že by tomu mělo být stejně i v praxi. To dokazuje také řada rozmanitých ocenění, kterými se podnik může chlubit. Také teoretické základy společností ESOX o KALÁB budou potvrzeny či vyvráceny v rámci dalšího šetření (dotazníkové šetření, test etické kongruence). Je třeba také zmínit, že podniky KALÁB a PŘEMYSL VESELÝ jsou členy Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR23. Všichni členové, kteří dobrovolně vstoupí do členství, souhlasí s dodržováním etických zásad, které svaz stanovil. Jedná se o zásady dány legislativou ČR a pravidla, které jsou stanoveny samotným svazem. Výčet těchto zásad je dostupný na webových stránkách svazu (viz pozn. pod čarou 24).

4.4 Test etické kongruence Test etické shody byl respondentům (řadovým i vedoucím pracovníkům) předložen v rámci dotazníkového šetření. Každému bylo prezentováno sedm tezí, a ke každé z nich byla nabídnuta škála od jedné do sedmi. Respondenti byli vyzváni k vyjádření souhlasu či nesouhlasu ke každé tezi. Z důvodu možného neporozumění smyslu první z tezí, byl jeho obsah pozměněn tak, aby jakýkoli zaměstnanec či vedoucí pracovník význam teze pochopil bez dlouhých úvah. Smysl teze zůstal samozřejmě zachován. Testu se účastnili jednotlivé firmy zvlášť, aby bylo možné posoudit shodnost jejich stanovených etických zásad s provozovanou praxí. Výsledky etické shody jsou obsahem níže uvedených podkapitol a přílohy diplomové práce (příloha A). 4.4.1

Test etické shody firmy ESOX, spol. s r.o.

Testu etické kongruence společnosti ESOX se účastnilo na dvaadvacet respondentů, resp. 14 vedoucích pracovníků a 8 pracovníků řadových. Jak ve skupině vedoucích pracovníků, tak u pracovníků řadových byly výsledky zprůměrovány a vyhodnoceny za celou skupinu. Míra etické shody u pracovníků vedoucích byla ohodnocena body 4,9 (bodové hodnocení bylo zaokrouhleno na jedno desetinné číslo pro větší vypovídací schopnost). Toto číslo značí částečnou efektivitu managementu v oblasti etiky a průměrnou úroveň podnikové kultury. U řadových pracovníků je hodnocení vyšší, a to na úrovni 5,4 bodů. Řadoví zaměstnanci společnosti ESOX vnímají úroveň podnikové kultury za efektivnější. Při posouzení míry etické shody za podnik jako celek, je výsledkem bodové ohodnocení 5,1. Toto číslo je na samé hranici mezi průměrnou a vysokou úrovní 23

http://www.sps.cz


43

etického chování podniku, což vykazuje, že etické povědomí pracovníků je na dobré úrovni. Z výsledků, tak jak se respondenti vyjádřili k jednotlivým tezím, je patrné, že průměrná odpověď byla na úrovni pěti bodů. Nejvíce pracovníci vyjádřili míru souhlasu u teze první (5,5 bodů), která odpovídá slovnímu vyjádření „spíše souhlasím“. Pracovníci se tedy uchylují k řízení se hodnotami podniku, pokud politika firmy není v řešené oblasti řádně stanovena. Naopak nejnižší průměrnou míru souhlasu (4,8 bodů) vyjádřili shodně k tezi druhé a třetí. Druhá teze souvisí s výše uvedenou. Pracovníci k ní vyjádřili svůj neutrální postoj, resp. že se nemohou rozhodnout, zda se hodnoty podniku změní, pokud by se podniku nedařilo. Shodný neutrální postoj byl vyjádřen u teze „I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaženo na úkor porušování etických standardů“. Neutrálním postavením pracovníci mohou naznačovat, že se k dodržování morálních zásad nemusí přihlížet, pokud by to ekonomické výsledky podniku vyžadovaly. V obrázku č. 5 jsou výsledky testu znázorněny graficky. Z počtu získaných odpovědí 50 % respondentů označuje podnikovou kulturu firmy, ve které pracují, jako průměrnou, 45,45 % ji vnímá jako vysoce efektivní a pouze 4,55 % vnímá podnikovou kulturu za neefektivní.

Obr. 5 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy ESOX, spol. s r.o. Zdroj: vlastní výpočty autora DP

4.4.2

Test etické shody firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

V rámci dotazování pracovníků společnosti PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. elektronickou formou bylo dosaženo pouze devíti odpovědí

44


na tento test. Z devíti respondentů byly čtyři vedoucí pracovníci a pět pracovníků řadových. Výsledky testu míry etické shody nejsou u této firmy ve srovnání s ostatními příznivé. Celkovou bodovou hodnotou 4,3 se nachází téměř na spodní hranici průměrné úrovně podnikové etiky. Tento stav naznačuje, že efektivita managementu funguje jen částečně. Úroveň podnikové kultury je tak průměrná. Při zaměření se na výsledky testu od obou dvou skupin zvlášť, je možné soudit, že řadoví pracovníci ohodnocují úroveň podnikové etiky příznivěji než vedoucí pracovníci, a to body 4,5 body oproti 4,1 bodů. Obrázek č. 6 znázorňuje relativní vyjádření počtu odpovědí v jednotlivých škálách. V obrázku je patrná převaha odpovědí spadající do bodového hodnocení 4-5 bodů.

Obr. 6 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Zdroj: vlastní výpočty autora DP

Z testu etické kongruence firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. je zřejmé že se pracovníci s tezí „Při oceňování výkonnosti zaměstnanců je nutné brát v potaz, zda dodržují etické normy a principy“ příliš neztotožňují. Je možné tedy soudit, že pokud by se objevila aktivita, která povede ke zlepšení výkonnosti zaměstnance, ale bude znamenat porušení některých morálních pravidel, pracovník bude i přesto kladně ohodnocen. Podrobnější zjištění, zda jsou etické principy dodržovány či nedodržovány, je uvedeno v rámci analýzy odpovědí na otázky dotazníkového šetření. 4.4.3

Test etické shody firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

Test etické kongruence byl proveden také u firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Na tento test odpovědělo pouze osm respondentů, mezi které patří tři vedoucí pracovníci a pět pracovníků řadových. Z dosažených odpovědí bylo zjiště-


45

no, že stav morální úrovně podniku je možné označit za sice více než průměrný. Etická úroveň a efektivita managementu je ohodnocena body 5,6. Pouze v tomto analyzovaném podniku byla vyhodnocena úroveň etiky od vedoucích pracovníků lépe (6,1 bodů) než u pracovníků řadových (5,2 bodů). Největší mírů souhlasu (5,9 bodů) pracovníci vyjádřili u teze „Při povyšování je mimo jiné ukazatele také vždy brán zřetel na morální profil zaměstnance“. Tím dávají najevo, že dodržování etických zásad zaměstnanců je pro jejich budoucí růst podstatný. Morální chování je také důležité nejen pro ty stávající pracovníky, ale také o ty potenciální. Grafické znázornění počtu odpovědí v daných škálách je procentuelně vyjádřené v obrázku č. 7. Celých 62,5 % respondentů vnímá schopnosti manažerů v oblasti etiky za nadprůměrné, úroveň podnikové kultury hodnotí za vysokou. 37,5 % respondentů přiřazuje podniku průměrné hodnoty jak u manažerských dovedností, tak u kultury podniku obecně.

Obr. 7 Grafické znázornění výsledku tesu etické kongruence u firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Zdroj: vlastní výpočty autora DP

4.5 Dotazníkové šetření V rámci primárního výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření pracovníků jednotlivých podniků. Pracovníci byli elektronickou formou vyzváni k vyplnění dotazníku, který obsahuje otázky etického charakteru. Součástí dotazníku je také test etické kongruence, jehož výsledky byly podrobeny analýze v předešlé kapitole, a otázky identifikační, které zařazují respondenta do určité věkové kategorie a určují jeho pohlaví. Respondenti však byli v úvodu dotazníku ujištěni, že je dotazník zcela anonymní.

46


Úkolem dotazníkového šetření bylo zjistit úroveň morálních zásad, respektive míru etičnosti daných podniků. Je třeba brát v potaz, že je dotazník subjektivní. Výsledky jsou porovnány s již stanovenými zásadami podniku a následně zhodnoceny, zda s politikami firem souhlasí či ne. Dotazník, tak jak byl elektronickou formou předložen respondentům (viz příloha B), obsahuje celkem tři archy. První arch obsahuje otázky, které souvisí s morálními zásadami podniků. Otázky jsou jak obecného charakteru, tak charakteru osobního (dotazy na vlastní zkušenosti s etickými zásadami). Druhý arch se věnuje již analyzovanému testu etické kongruence. Třetí arch je identifikační, rozděluje respondenty dle pohlaví a věkové kategorie. Tato část diplomové práce je věnována prvnímu archu dotazníkového šetření. Dotazník obsahuje celkem 17 otázek, z toho jedna otázka (uvedena na počátku) rozděluje respondenty dle jejich pracovního zařazení, dalších deset otázek jsou směřovány všem respondentům, zbylých šest je směřováno respondentům dle jejich rozdělení na základě otázky první. Celkový počet otázek byl stanoven na základě stanoveného rozsahu práce tak, aby všechny mohly být řádně analyzovány. 4.5.1

Výsledky dotazníkového šetření firmy ESOX, spol. s r.o.

První dotazovanou společností je ESOX, spol. s r.o. tak jako u ostatních firem byly i pracovníci této společnosti tázáni prostřednictvím e-mailové žádosti s uvedeným odkazem na elektronický dotazník. Tímto způsobem bylo žádáno celkem 35 zaměstnanců a 22 z nich na dotazník reagovalo a plně na něj odpovědělo. Analýza jednotlivých otázek je provedena níže. 1. Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. První otázka byla směřována na rozdělení pracovníků na vedoucí zaměstnance, kteří mají podřízené a na pracovníky řadové, kteří podřízené nemají. Tato otázka nebyla záměrně zařazena do otázek identifikačních, aby bylo možné další použití filtračních otázek, které jsou pak zobrazeny jednomu ze segmentu pracovníků. Reakcí na první otázku bylo tedy zjištěno, že 14 respondentů se řadí mezi vedoucí pracovníky a zbývajících 8 jsou pracovníci řadoví. 2. Myslíte si, že chování firmy, ve které pracujete, obecně odpovídá všem morálním principům podnikání? Druhá otázka se již zaobírá předmětem etiky. Týká se dotazu na dodržování morálních principů firmy obecně. Dvanáct respondentů se vyjádřilo, že chování firmy zcela odpovídá všem morálním principům, deset z nich odpovědělo „spíše ano“. Z odpovědí je patrné, že pracovníci považují aktivity podniku ke všem participujícím skupinám za morálně správné. Toto zjištění souhlasí se stanovenou politikou firmy, kde se firma zavazuje k dodržování dobrých vztahů jak v oblasti kvality, tak v oblasti environmentálního managementu. 3.

Každá firma se vyvíjí. Jakou tendenci má Vaše firma v etické oblasti?


47

Otázka číslo tři souvisí s druhou otázkou. Necelá polovina pracovníků vnímá vývoj v etické oblasti za stagnující, resp. že se nemění. Většina z nich popisuje etický vývoj za rostoucí. Je tedy možno říci, že si podnik uvědomuje důležitost aspektů morálního charakteru a snaží se takzvaně „jít s dobou“. V dnešní době, kdy se celý svět potýká s globálními problémy, by měl každý podnik věnovat pozornost aspektům jako je například životní prostředí. Etické chování a jeho rozvíjení je tedy v moderním podniku, který si má udržet konkurenceschopnost, na místě. 4.

Existují ve firmě, ve které pracujete, pravidla etického charakteru? Pokud ano, jaká? Výše uvedená otázka byla položena z důvodu zjištění, zda si pracovníci jsou vědomi, jaká pravidla etického charakteru jsou obsažena v podnikových zásadách. Odpověď je znázorněna v obrázku č. 8. Z grafického znázornění odpovědí je patrné, že většina respondentů se shoduje, že podnik má nepsaná pravidla etického charakteru. Tři respondenti mají za to, že podnik má zavedený etický kodex. Z uvedeného je zřejmé, že pracovníci mají jen minimální povědomí o politice podniku, která etické zásady obsahuje. Důvodem této nevědomosti může být špatná informovanost ze strany vedení společnosti. Jak již bylo řečeno, tři respondenti jsou přesvědčeni, že má podnik zaveden etický kodex. Není však možné určit, jaký důvod je k této odpovědi vedl. Jedinou možností by mohlo být doplnění dotazníku o otázku „Jaký zdroj vás vedl k odpovědi na předchozí otázku?“. Vzhledem k tomu, že dotazníkové šetření je u konce, není možné toto zjistit.

Obr. 8 Otázka č. 4 – odpovědi respondentů, ESOX, spol. s r.o. Zdroj: zpracováno autorem DP na základě výsledků dotazníku

48


5.

Pokud pravidla etického charakteru existují, myslíte si, že jsou konkrétní a prakticky použitelná? Otázka č. 5 doplňuje předchozí otázky. Ačkoli by mohlo vyplynout v návaznosti na předchozí otázky, že odpověď bude „ano“ či „spíše ano“ (respondenti totiž považují podnik za etický), odpovědi respondentů však tomu nenasvědčují. Vždyť celých 41 % respondentů má názor, že etická pravidla konkrétní a prakticky použitelná nejsou. 59 % si myslí opak. Ačkoli pozitivní názor převažuje, i tak vysoké procento toho negativního může znamenat, že vedení společnosti má problematiku etických zásad nedostatečně propracovanou. Jak bylo uvedeno při analýze stávajících etických zásad podniků (jejich politik), politika společnosti ESOX je příliš obecná. 6.

Domníváte se, že užívání etického kodexu, případně jeho zavedení, je/ by bylo pro firmu prospěšné?


Obrázek č. 9 zachycuje odpovědi na otázku číslo 6. Je zřejmé, že respondenti nejsou v této otázce jednomyslní. Zhruba polovina respondentů by byla pro zavedení kodexu, druhá polovina si tímto tak jistá není. Při bližší analýze výsledků je možno zjistit, že osm z dvanácti pracovníků, kteří odpověděli na tuto otázku „ano“ či „spíše ano“ jsou pracovníci vedoucí. Ti si tak mohou uvědomovat důležitost etických zásad obsažené právě v etickém kodexu. Je totiž snadnější dodržovat pravidla, která jsou psaná a pokud jejich porušení je sankciováno, jejich dodržování je tak nasnadě. Druhá polovina respondentů, která odpověděla záporně, resp. šest ze čtrnácti vedoucích pracovníků je jiného názoru. Ten se může zakládat na úsudku, že právě obor podnikání jako je stavebnictví, není pro zavedení etických kodexů připravený. Důvody pro a proti zavedení etického kodexu jsou zmíněny ve vnější


49

analýze. Pro zjištění skutečného důvodu, proč by etický kodex neměl být zavedený, by mohla následovat otázka, která by se na to přímo tázala. Výzkum je již u konce, zavedení této otázky již tedy není možná. V případném budoucím dotazníkovém šetření, by však neměla chybět. Podle Vašeho názoru, do jaké míry jsou pravidla etického charakteru ve Vaší firmě dodržována? Tato otázka se ptá na dodržování pravidel etického chování. Celých 86 % pracovníků odpověděla, že jsou pravidla většinou dodržována. Dvě procenta je toho mínění, že jsou dodržována vždy. Čtyři procenta, která tvoří jeden respondent, je přesvědčeno, že jsou pravidla dodržována minimálně. Tento jediný názor patří vedoucímu pracovníkovi, který může vycházet ze špatných osobních zkušeností. Obecně lze ale říci, že se podnik jako celek snaží chovat eticky. Ovšem otázkou je, jakým způsobem tato firma etické chování chápe. 7.

8.

Setkáváte se v současném zaměstnání se situacemi, kdy se musíte rozhodnout mezi morálně přijatelným a nepřijatelným řešením? Pokud ano, jak často? Otázka č. 8 již směřuje k osobním zkušenostem jednotlivých pracovníků. Většina pracovníků (třináct z nich), kteří na dotazník reagovali, se s takovou situací setkala, ale jen výjimečně. Dva pracovníci (nutno podotknout, že vedoucí) se s takovou situací setkává téměř každý den. Tři respondenti se potýkají s morálně nepřijatelnou situací několikrát do měsíce a čtyři zbývající tvrdí, že se nikdy takto rozhodovat nemuseli. V každém případě přes 80 % mělo s rozhodováním se mezi morálně přijatelným či nepřijatelným řešením nějaké zkušenosti. Toto vysoké procento může svádět opět k myšlence, že stavebnictví je oborem, který se zcela nevyhne etickému dilema. Aby bylo možné identifikovat, na jaké úrovni se dilema nachází (mikroúroveň – otázka jednotlivce, mezoúroveň - rozpor mezi zájmem jednotlivce a firmou, makroúroveň – rozpor zájmů mezi firmou a státem), bylo by třeba provést hlubší osobní pohovory se zaměstnanci. Pro takové primární šetření však není v této diplomové práci prostor. 9.

Do jaké míry se etika podnikání promítá do Vaší každodenní práce? Na tuto otázku měli respondenti vyjádřit v procentech, jak často se právě jejich práce dostane do styku s etikou. Byly jim nabídnuty čtyři procentní rozmezí, a to 0-25 %, 26-50 %, 51-75 % a 76-100 %. Odpovědi respondentů byly téměř shodné v každé ze škál. Pracovníci se tak potýkají s morálními zásadami jak malou mírou, tak i větší. Zjištění v jakém úseku organizačního útvaru se daní pracovníci realizují, by mohlo zdůvodnit míru kontaktu s etickými zásadami. Toto však není otázkou provedeného výzkumu. 10.

Při řešení pracovních úkolů, dostáváte se do situace, kdy některý z těchto úkolů nelze řešit 100% morálně? Otázka č. 10 se táže, zda se některý z pracovníků setkal s takovým zadaným úkolem, který vyžadoval porušení ať už jeho morálních zásad nebo zásad firmy obecně. Výsledky jsou zobrazeny v obrázku č. 10. Z odpovědí je patrné, že takové

50


úkoly zadávány jsou. Existují však i tací respondenti, kteří se s úkoly, které nelze řešit morálně, nesetkali.


11.

Vykonal/a jste někdy úkol, o kterém jste dopředu věděl/a, že není eticky (morálně) správný, ale že firmě prospěje? Výše uvedená otázka byla položena z důvodů zjištění, zda nějaký zaměstnanec je schopen vykonat úkol nemorální, ale prosperující firmě. Dotazníkem bylo zjištěno, že těchto pracovníků je 50 %. Otázkou je, zda tito pracovníci takový úkol řešili dobrovolně či nuceně. Odpovědí můžou být výsledky otázky č. 14.

12.

Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich nadřízených? Dvanáctá otázka je první z těch, které jsou směřovány pouze řadovým pracovníkům. Pět z osmi řadových zaměstnanců se s porušováním dobrých mravů u svých nadřízených nesetkává. Dva pracovníci mají jen výjimečnou zkušenost s nemorálním chováním nadřízených a jeden přiznává občasné zkušenosti. To, že převládají zkušenosti, které porušování dobrých mravů nepředpokládá, je pozitivní. Pokud by tomu bylo naopak, mohlo by to vést k porušování dobrých mravů také u podřízených. Zda tomu tak opravdu je či není, je ověřeno následující otázkou.

13.

Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich podřízených? Tato otázka směřovala pouze vedoucím pracovníkům. Odpovědi jsou ilustrovány v obrázku č. 11. Z uvedeného grafického znázornění nelze stanovit, zda řadoví zaměstnanci obecně dobré mravy porušují či nikoli. Zřejmě hodně záleží


51

na individuálních osobnostech pracovníků a také na vnímání pracovníků vedoucích. Výsledky této otázky tedy nepotvrzují předpoklady otázky předchozí.


14.

Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. V rámci pracovních úkolů, dělal/a jste něco proti svému vlastnímu přesvědčení? Jak již bylo zmíněno, souvisí tato otázka s otázkou č. 11. Všichni řadoví pracovníci, kteří reagovali na dotazník, odpověděli, že nikdy nevykonávali úkol proti vlastnímu přesvědčení. Toto zjištění poukazuje tedy na to, že pokud nějaký řadový zaměstnanec plnil úkoly, které nestojí na etickém základě, bylo to pouze z vlastní vůle.

15.

Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano, snažil/a jste se s Vaším nadřízeným konzultovat jiné možné řešení? Vzhledem k tomu, že na předchozí otázku nikdo neodpověděl „ano“, byl předpoklad, že ani tato otázka nebude nikým zodpovězena. Ovšem není tomu tak. Na tuto otázku byly celkem dvě reakce. Důvodem tohoto může být nepozornost při vyplňování dotazníku (což by mohlo zpochybnit odpovědi i na další otázky) nebo nepravdivá odpověď na otázku předchozí. S tímto však takové primární šetření, které bylo v této práci použito, musí počítat.

52


16.

Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Zadáváte někdy úkoly, které nekorespondují s etickými zásadami podniku? Otázka č. 16 a č. 17 byla určena jen pracovníkům vedoucím, kteří mají podřízené. Nabízené odpovědi byly „ano“ a „ne“. Čtyři vedoucí pracovníci se přiznali k tomu, že některé úkoly, které jsou určeny jejich podřízeným, nesplňují stanovené hodnoty podnikové politiky. Zbylých deset pracovníků takové úkoly nezadávají.

17.

Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Na tuto otázku prosím odpovídejte, jen pokud Vaše odpověď na předchozí otázku byla ano. Tyto úkoly byly zadávány převážně kvůli: Pro přehlednost nabízených odpovědí a reakcí na ně je níže uvedeno grafické vyobrazení odpovědí (viz obrázek č. 12).


Je zřejmé, že důvodem pro eticky nekorektní úkoly je prospěch firmy obecně. Jeden z vedoucích pracovníků odpověděl, že tyto úkoly zadával z důvodu prospěchu pro vlastníky. Vzhledem k tomu, že dotazník byl stavěný jako anonymní, nelze již zjistit, zda tato odpověď nepatřila právě vlastníkovi. Při celkovém zhodnocení skutečností zjištěných analýzou odpovědí, je možné soudit, že podnik jako celek může navenek působit jako morálně odpovědný, ovšem shledané souvislosti uvnitř podniku poukazují na nesrovnalosti. Pracovníci mají jakési povědomí o etických zásadách, které by měl podnik dodržovat, ovšem tyto zásady nebyly buď dobře prezentovány, nebo s nimi zaměstnanci


53

nebyli vůbec seznámeni. Doporoučením je, aby byli zaměstnanci průběžně na existenci zásad a jejich formu upozorňovány a při náboru zaměstnanců nových, aby byl kladen důraz řádné proškolení, i co se týče zásad etického charakteru. Největší předpoklad pro dodržování morálního chování ze strany řadových zaměstnanců je, aby i vedoucí pracovníci, kteří mají být příkladem, ty to zásady sami respektovali. Občasné porušení etických principů (jak obecných nebo stanovených firmou) ze strany pracovníků řadových i vedoucích je důkazem, že současná společnost není pro čistě morální chování uzpůsobena. Pokud by v takovém konkurenčním prostředí, jako v oboru stavebnictví existuje, vznikl podnik, který by zcela mravní chování předpokládal, nebylo by jeho dlouhého trvání. Firmu ESOX, spol. s r.o. je možné tedy označit za morálně uspokojivou, která některé aktivity provádí ne zcela etickým způsobem a to proto, aby si udržela svou konkurenceschopnost a vykazovala uspokojivé hospodářské výsledky. 4.5.2

Výsledky dotazníkového šetření firmy PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o.

PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. je druhým podnikem, který byl podroben dotazníkovým šetřením. Jeho obsahem byly shodné otázky jako v dotazníku pro firmu ESOX, aby bylo možné jednotlivé společnosti v etickém šetření porovnat. Dotazník je součástí přílohy B. Dotazník byl elektronicky rozeslán cca. čtyřiceti pracovníkům firmy, reagovalo však na něj pouze devět z nich. Znamená to, že návratnost byla necelých 23 %. Výsledky z dotazníkového šetření jsou uvedeny níže. 1.

Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. Otázka č. 1 rozdělila pracovníky na dvě skupiny. Na dotazník odpovědělo pět řadových zaměstnanců a 4 vedoucí pracovníci. Toto rozdělení směřovalo k dalšímu filtrování otázek, které směřovali jedné či druhé skupině. 2.

Myslíte si, že chování firmy, ve které pracujete, obecně odpovídá všem morálním principům podnikání? Druhá otázka směřující k základnímu zjištění mínění pracovníků o obecném dodržování morálních principů, dala nejednomyslné odpovědi. Šest pracovníků se přiklonilo k odpovědi „ano“ či „spíše ano“. Dva se hlásili k odpovědi „spíše ne“ a jeden z nich odpověděl jednoznačně „ne“. Obecně, většina pracovníků, kteří jsou součástí týmu, třeba toho pracovního, hodnotí otázku podobného typu, pozitivně. Nesoulad v odpovědích může vycházet ze špatných zkušeností negativně odpovídajících zaměstnanců. 3.

Každá firma se vyvíjí. Jakou tendenci má Vaše firma v etické oblasti? Výsledky této otázky korespondují s otázkou předešlou. Většina reagujících pracovníků se vyjádřila neutrálně, tedy, že se etické hodnoty firmy nemění.

54


Stejný počet respondentů (vždy po dvou), odpověděl, že vývoj v oblasti etiky je rostoucí, resp. klesající. Právě reakce obsahující negativní tendenci mohou souviset s aktivitou firmy, která nemusí být zcela morálně správná. Tyto domněnky však nelze na tomto místě soudit. Existují ve firmě, ve které pracujete, pravidla etického charakteru? Pokud ano, jaká? Odezva na čtvrtou otázku poukazuje na neinformovanost zaměstnanců v oblasti vnitřních směrnic firmy. Výsledky jsou zobrazeny v obrázku č. 13. 4.

Obr. 13 Otázka č. 4 – odpovědi respondentů, PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Zdroj: zpracováno autorem DP na základě výsledků dotazníku

V analýze stanovených etických zásad každého podniku bylo zjištěno, že společnost PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. má nejpropracovanější systém podnikové politiky. Dokumenty s morálními zásadami jsou volně dostupné na internetových stránkách firmy a jejich podrobný obsah se zaobírá všemi aspekty participujících skupin. Je tedy s podivem, že dva pracovníci vyjádřili, že pravidla etického charakteru ve firmě vůbec neexistují. Ostatní odpovědi jsou zřejmé z grafického vyobrazení. Zjištěné skutečnosti odpovídají špatné informovanosti zaměstnanců o stanovené politice. 5.

Pokud pravidla etického charakteru existují, myslíte si, že jsou konkrétní a prakticky použitelná? Většina respondentů reagovala na tuto otázku pozitivně. Toto zjištění souhlasí s kvalitní propracovaností etického základu firmy.


55

6.

Domníváte se, že užívání etického kodexu, případně jeho zavedení, je/ by bylo pro firmu prospěšné? Výše uvedená otázka ze zaměřuje na všemi směry omílanou problematiku, jako je etický kodex – zavést ho do firemní politiky či nezavést? Sedm z devíti pracovníků je spíše pro zavedení etického kodexu. Dva pracovníci by jeho zařazení do politiky neuvítali. Na kladných odpovědích je evidentní, že postupné implementování morálních zásad jako etický kodex je žádoucí. Etický kodex tak může do podniku zařadit jednoznačná pravidla co je a co není dobré. Politika firmy by tak mohla být přehlednější a názornější. 7. Podle Vašeho názoru, do jaké míry jsou pravidla etického charakteru ve Vaší firmě dodržována? Pracovníci nejsou ani v odpovědi na tuto otázku jednomyslní. Pouze jeden z nich má názor, že jsou pravidla etického charakteru dodržována vždy, čtyři pracovníci usuzují, že jsou dodržována většinou, tři z nich souhlasí s občasným plněním pravidel a jeden má názor, že jsou dodržována minimálně. Setkáváte se v současném zaměstnání se situacemi, kdy se musíte rozhodnout mezi morálně přijatelným a nepřijatelným řešením? Pokud ano, jak často? Pracovní zkušenosti respondentů byly podkladem pro odpovědi na výše uvedenou otázku. Jeden pracovník (vedoucí) se s takovými situacemi setkává každý den, tři, převážně vedoucí pracovníci stojí před takovými rozhodnutími vícekrát do měsíce a ostatní se tímto setkávají jen minimálně nebo vůbec. Zkušenosti téměř poloviny respondentů s morálním dilema poukazuje na stále objevující se konflikty mezi morálně správnými a nesprávnými situacemi v oblasti stavebnictví. Zda jsou pracovníci schopni takový úkol vykonat, ukáže odpověď na otázku č. 11.

8.

9.

Do jaké míry se etika podnikání promítá do Vaší každodenní práce? Žádný pracovník nevnímá, že by etika zasahovala do jeho každodenní činnosti ve větší míše (76-100 %). Většině z nich se etika dotýká do 50 %. Ačkoli nejsou morální rozhodování každodenní pracovní náplní pracovníků, je třeba si uvědomit, že se i přesto vyskytují. Etické aspekty se tak začínají promítat do všech oborů podnikání. 10.

Při řešení pracovních úkolů, dostáváte se do situace, kdy některý z těchto úkolů nelze řešit 100% morálně? Obrázek č. 14 prezentuje odpovědi na výše uvedenou otázku. Dva pracovníci se do takové situace nedostávají. Zřejmě je jejich postavení ve firmě na takovém místě, které nedovoluje morální přestupky. Může se jednat o pracovníky v oblasti účetnictví, kde je kontrola jejich činností na denním pořádku. Ostatní respondenti se s takovými situacemi setkávají, a to většinou občasně.

56


Obr. 14 Otázka č. 10 – odpovědi respondentů, PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. Zdroj: zpracováno autorem DP na základě výsledků dotazníku

11.

Vykonal/a jste někdy úkol, o kterém jste dopředu věděl/a, že není eticky (morálně) správný, ale že firmě prospěje? Tato otázka reaguje na dotaz č. 8. To, že pracovníci mají zkušenosti s rozhodováním, zda morálně nesprávné úkony vykonat, již bylo zjištěno. Respondenti měli na výběr mezi jednoznačnými odpověďmi, a to „ano“ nebo „ne“. K provedení úkonu, i když morálně nesprávného, se neostýchalo pět z devíti pracovníků. Tímto vyšetřením podnik může ztrácet na svém dobrém jménu, které, jak reprezentuje ve své politice, se „těžko buduje, ale lehce ztrácí“. Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich nadřízených? Otázka č. 12 se zaměřuje pouze na názor řadových pracovníků. Dle mínění dvou z nich se s porušováním dobrých mravů svých nadřízených nikdy nesetkali. Dva pracovníci mají jen výjimečnou zkušenost s jejich porušováním a jeden pracovník vyjadřuje, že neetickým jednáním svých nadřízených setkává občas.

12.

13.

Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich podřízených? Vždy po dvou vedoucích pracovnících odpovídají, že jejich podřízení porušují dobré mravy buď občasně, nebo jen výjimečně. Pokud v podniku nepanuje řádná politika, která jakékoliv neetické chování zcela vylučuje, existuje stále prostor pro jeho porušování. A to obzvláště, pokud řadoví zaměstnanci pozorují porušování dobrých mravů u svých nadřízených.


57

14.

Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. V rámci pracovních úkolů, dělal/a jste něco proti svému vlastnímu přesvědčení? Z odpovědí řadových zaměstnanců je patrné, že dva ze tří měli alespoň jednou zkušenost se zadaným úkolem, který museli řešit proti jejich vůli. To dokládá, že ačkoli se podnik chová navenek velmi eticky, vnitřní organizace a vedení tomu neodpovídá. Podnik by si tak měl ujednotit své teoretické etické postavení s běžnou praxí.

15.

Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano, snažil/a jste se s Vaším nadřízeným konzultovat jiné možné řešení? Pokud na předchozí otázku odpověděli dva zaměstnanci „ano“, stejný počet reakcí se očekává i od této otázky. Na otázku však byly získány odpovědi tři. To značí, že jeden respondent byl ve vyplňování otázek méně pozorný. Nemění to však nic na výsledcích, protože všechny tři odpovědi byly „ne“. Tyto reakce značí, že i když zaměstnanci měli etické problémy s řešením některých úkolů, tak se nepokusili u nadřízených vyjádřit svůj nesouhlas. Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Zadáváte někdy úkoly, které nekorespondují s etickými zásadami podniku? Reakce na odpovědi vedoucích pracovníků „ano“ či „ne“ jsou dvě ku dvěma. Toto „přiznání“ souhlasí s odpověďmi na otázku uvedenou výše. Pokud někteří zaměstnanci mají zkušenosti, že jim vedoucí pracovníci zadávají nemorální úkoly, očekávalo se, že někteří vedoucí pracovníci odpovědí na tuto otázku kladně.

16.

17.

Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Na tuto otázku prosím odpovídejte, jen pokud Vaše odpověď na předchozí otázku byla ano. Tyto úkoly byly zadávány převážně kvůli: Dva z respondentů reagujících na předchozí otázku odpovědí „ano“ se vyjádřili, že zadávání morálně nepřijatelných úkolů, prováděli z důvodu prospěchu pro firmu obecně.

Celkový dojem na etické aspekty společnosti PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. je značně nesourodý. Ačkoli se podnik reprezentuje kvalitně vypracovanými morálními zásadami, které jsou součástí jejich stanovené politiky, praktické zkušenosti zaměstnanců jsou jiné. Hlavním sporným bodem je to, že převážná většina pracovníků je o etických zásadách neinformována. Toto zjištění tedy poukazuje na to, že pokud jsou jakékoli zásady výborně zpracovány, ale nejsou řádně prezentovány, jejich účinek je minimální. Důležitým poznatkem z dotazníkového šetření je, že většina zaměstnanců by uvítala zařazení etického kodexu do firemní praxe. Pracovníci si tak uvědo-

58


mují významnost etických pravidel, které by jasně stanovovali co je a co není dobré, a které by případné porušení pravidel řádně trestaly. To, zda firma vykazuje konkurenceschopnost a pozitivní hospodářské výsledky i přes etické nedostatky, je potvrzeno či vyvráceno v kapitole „Základní ekonomické ukazatele“. 4.5.3

Výsledky dotazníkového šetření firmy KALÁB-stavební firma, spol. s r.o.

Ze zaslaných třiceti pěti elektronických dotazníků pracovníkům společnosti KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. bylo vráceno pouze osm vyplněných. Návratnost byla tedy jen 23 %. Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. První otázka rozdělila pracovníky, kteří odpověděli, na dvě skupiny, a to na pět pracovníků řadových a tři pracovníky vedoucí. 1.

2.

Myslíte si, že chování firmy, ve které pracujete, obecně odpovídá všem morálním principům podnikání? Obecný názor na dodržování morálních principů byl obsahem první „kontaktní“ otázky, resp. odpovědi na ni. Všichni respondenti reagovali pozitivně. Z toho tři odpověděli „ano“ a pět „spíše ano“. Tento obecný názor na etičnost podniku bude vyvrácen či potvrzen dalšími reakcemi na otázky. 3.

Každá firma se vyvíjí. Jakou tendenci má Vaše firma v etické oblasti? Sedmdesát pět procent pracovníků se vyjádřilo, že vývoj v oblasti etiky firmy KALÁB se nemění. Firma tak zůstává v pozici, kdy se neprojevují reakce na měnící se vnější prostřední. V současné době by mělo být součástí strategického chování všech firem (a především těch ve stavebnictví) respektování vnějšího prostředí a dle něj přetváření morálních zásad, tak aby firma zůstala konkurenceschopná. Je však třeba mít na paměti, že odpověď na tuto otázku je pouze subjektivní a nemusí mít pravdivý vypovídací charakter. To, zda je firma konkurenceschopná i po takových názorech pracovníků, zodpoví analýza základních ekonomických ukazatelů. 4.

Existují ve firmě, ve které pracujete, pravidla etického charakteru? Pokud ano, jaká? Tato otázka se zaměřuje na obecnou informovanost zaměstnanců o stanovených etických zásadách. Vzhledem k tomu, že podnik nemá stanovenou politiku (k dispozici jsou pouze certifikáty ISO) je nasnadě, že existují „jen“ nepsaná pravidla pro správné etické chování. Na předpokládanou odpověď „nepsaná pravidla“ odpověděli čtyři s osmi zaměstnanců. Jeden respondent je toho mínění, že existují pravidla psaná a tři respondenti o žádných etických pravidlech neví. Tito pracovníci dokládají, že tzv. nepsaná pravidla nejsou zcela dostačující. Podnik by měl alespoň základní etické aspekty veřejně stanovit a informovat o nich své zaměstnance.


59

5.

Pokud pravidla etického charakteru existují, myslíte si, že jsou konkrétní a prakticky použitelná? Do jaké míry je názor respondentů pravdivý, není možné posoudit. Jedná se totiž o pravidla nepsaná, tudíž je nelze ohodnotit. Převážně kladné odpovědi (šest pracovníků reagovalo „ano“ nebo „spíše ano“) je možné považovat pouze za jejich osobní názor. V tomto případě by bylo vhodné uplatnit další metodu šetření, a to pohovory s pracovníky, aby bylo možné nepsaná pravidla charakterizovat. V této diplomové práci však není pro další primární šetření prostor. 6.

Domníváte se, že užívání etického kodexu, případně jeho zavedení, je/ by bylo pro firmu prospěšné? Pracovníci si zřejmě uvědomují nedostatečnost nepsaných zásad, v odpovědích na otázku č. 6 se vyjadřují, že jsou „pro“ zavedení etického kodexu, respektive „spíše pro“. 7.

Podle Vašeho názoru, do jaké míry jsou pravidla etického charakteru ve Vaší firmě dodržována? Otázka č. 7 doplňuje otázku druhou. Ačkoli se zaměstnancům jeví stanovená pravidla jako nedostatečná, i přes to jsou toho přesvědčení, že jsou většinou dodržována. Konkrétně sedm pracovníků odpovědělo „většinou jsou dodržována“ a jeden z nich odpověděl, že „jsou dodržována vždy“. 8. Setkáváte se v současném zaměstnání se situacemi, kdy se musíte rozhodnout mezi morálně přijatelným a nepřijatelným řešením? Pokud ano, jak často?

Obr. 15 Otázka č. 8 – odpovědi respondentů, KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Zdroj: zpracováno autorem DP na základě výsledků dotazníku

60


Z grafického vyobrazení odpovědí je patrné, že polovina pracovníků se setkala jen výjimečně s takovými rozhodnutími. Dva z respondentů se s tímto nesetkala nikdy a zbývající pracovníci měli takové zkušenosti častější. I když je počet zaměstnanců, kteří mají časté zkušenosti s rozhodnutími mezi morálně správným a nesprávným řešením minimum, stále je to důkaz, že se v podnikání typu stavebnictví objevuje neetické chování. Nějaký subjekt totiž musel morální či nemorální možnosti řešení situace nabídnout. Jakým způsobem se pracovníci s těmito situacemi potýkají, prezentují odpovědi na otázku č. 11. 9.

Do jaké míry se etika podnikání promítá do Vaší každodenní práce? Devátá otázka podává informaci, zda se respondenti vůbec s etikou setkávají ve své každodenní práci. Polovině z nich zasahuje etika do jejich práce z 26-50 % a druhé polovině z 56-75 %. Je tedy zřejmé, že morální hodnoty se týkají všech pracovníků na jakémkoli stupni organizace. 10.

Při řešení pracovních úkolů, dostáváte se do situace, kdy některý z těchto úkolů nelze řešit 100% morálně? Dá se říci, že tato otázka koresponduje s otázkou č. 8. Je však jejím doplněním. Otázka osmá totiž zjišťovala, jestli vzniká dilema v rozhodnutí mezi morálně správným a nesprávným jednáním (obě jsou nabídnuta). Tato otázka však kalkuluje jen s úkoly, které nelze řešit 100% morálně. Po třech respondentech reagovalo „ano, občas“ a „ano, výjimečně“. Dva pracovníci se nikdy s takovým úkolem nesetkali. 11. Vykonal/a jste někdy úkol, o kterém jste dopředu věděl/a, že není eticky (morálně) správný, ale že firmě prospěje? Šest z respondentů odpovědělo, že se takových úkolů nikdy nezhostilo. Dva uvedli opačnou odpověď. Průkaznost těchto odpovědí potvrzují reakce na čtrnáctou otázku, kdy žádný z pracovníků nikdy neřešil úkol proti vlastnímu přesvědčení.

12.

Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich nadřízených? Otázka mířená jen řadovým pracovníkům poukázala na fakt, že čtyři z pěti se někdy s porušováním dobrých mravů u nadřízených setkala. Jen jeden takovou zkušenost nemá. 13. Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich podřízených? Vedoucí zaměstnanci mají pouze výjimečnou zkušenost nebo vůbec žádnou s porušováním dobrých mravů svých podřízených. Tato situace by se mohla ještě vylepšit, kdyby i vedoucí pracovníci dobré mravy neporušovali.

14.

Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. V rámci pracovních úkolů, dělal/a jste něco proti svému vlastnímu přesvědčení? Všech pět řadových zaměstnanců reagovalo na tuto otázku negativně. Otázkou je, zda je všem těmto respondentům nemorální chování „cizí“. Lze očekávat,


61

že kdyby tomu tak nebylo, tak by se i přesto žádný z nich nepřiznal ani při osobním pohovoru. 15. Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano, snažil/a jste se s Vaším nadřízeným konzultovat jiné možné řešení? Vzhledem k tomu, že reakce na předchozí otázku byly jen negativní, očekává se, že tato otázka nebude mít žádnou odpověď. Ovšem všech pět řadových pracovníků mělo i na tuto otázku odpověď, a to „ne“. 16. Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Zadáváte někdy úkoly, které nekorespondují s etickými zásadami podniku? Odezva vedoucích pracovníků byla shodná. Všichni tři odpověděli negativně. Je však možné soudit, že jeden vedoucí pracovník nebyl v odpovědi upřímný. Důvodem je reakce na otázku č. 17, která obsahovala jednu odpověď. 17. Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Na tuto otázku prosím odpovídejte, jen pokud Vaše odpověď na předchozí otázku byla ano. Tyto úkoly byly zadávány převážně kvůli: Předpoklad byl, že žádný z pracovníků neměl na tuto otázku reagovat. Jeden vedoucí pracovník přes to odpověděl, že byly úkoly zadávány kvůli „prospěchu vlastníků“. Také pracovníci společnosti KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. poukazují na fakt, že zavedení etického kodexu by bylo více než vhodné. Důvodem tohoto zjištění může být to, že podnik nemá ve svých pravidlech zavedeny žádné zásady etického jednání. Obecně, jako u ostatních dvou analyzovaných skupin, je viditelný problém, že někteří zaměstnanci nemají nejmenší tušení o jakýchkoli morálních zásadách firmy. Sdělení všech hodnot a pravidel firmy by mělo být součásti přijímacího pohovoru potenciálních zaměstnanců. I přes nedostatečnou politiku firmy nejsou hodnoty morálního charakteru pracovníkům neznámé. To dokazují odpovědi na otázky, ve kterých zaměstnanci vyjadřují převládající morální hodnoty. V každém případě by bylo na místě výsledky dotazníkového šetření prověřit další metodou primárního šetření, jako například osobní pohovor. Identifikační arch Identifikační arch, který uvádí věkové zařazení respondentů a jejich pohlaví, nemá v souvislosti s výše uvedeným šetřením žádnou vypovídací schopnost. Z toho důvodu nebude podrobněji komentován. Výsledky jsou uvedeny v příloze C v rámci odpovědí na dotazníkové šetření (odpovědi na otázku č. 19 a č. 20).

62


4.6 Základní ekonomické ukazatele Všechny tři podniky byly podrobeny analýze vybraných ekonomických ukazatelů. Prvním z nich je ukazatel EVA, který určuje ekonomickou přidanou hodnotu podniku, druhým ukazatelem jsou tržby. Ukazatele jsou mezi sebou navzájem porovnány a jsou ohodnoceny také v souvislosti s výsledky etického šetření. Výsledkem je poznatek, zda etické hodnoty firmy mají souvislost s ekonomickými jevy, respektive zda je ovlivňují. Jak již bylo uvedeno v kapitole 4.1 Charakteristika společností, všechny sledované společnosti patří mezi středně velké podniky, podnikají ve stejném oboru a převážně v rámci jihomoravského kraje. Výše uvedené charakteristiky proto umožňují srovnání podniků na základě tržeb (viz obrázek č. 16).

Obr. 16 Tržby analyzovaných podniků za období 2007-2011 Zdroj: výpočty autora na základě účetních výkazů společností

Z grafického vyjádření je zřejmý podobný vývojový trend v tržbách společnosti ESOX a PŘEMYSL VESELÝ. V období propuknutí světové krize byly tržby druhé zmiňované firmy dvojnásobné. Ačkoli měla celosvětová krize obrovský dopad na hospodářské výsledky většiny podniků především v období od roku 2007 do 2009, trend ve vývoji tržeb stavebních firem se jeví jako opačný. Ve zmiňovaném období tržby těchto dvou podniků značně vzrostli, a to o 35 % u firmy PŘEMYSL VESELÝ a neuvěřitelných 182 % u firmy ESOX. Tržby obou společností se tak pohybovaly okolo 700 mil. Kč a jejich růst mohl být způsoben realizací staveb „nasmlouvaných“ již před vypuknutím krize. Od roku 2009 až po 2011 je patrný shodný vývoj a dá se říci i shodná velikost tržního podílu. Společnost KALÁB měla vývoj tržeb spíše kolísavý, ale výkyvy v rozsahu nebyly tak markantní. Je zřejmé, že téměř ve všech letech byly tržby pod hranicí tržeb ostatních podniků, až v roce 2011 jsou tržby všech podniků téměř totožné.


63

Dalším ukazatelem, který byl použit pro posouzení ekonomické aktivity firem, je rentabilita tržeb (viz obrázek č. 17). Rentabilita tržeb udává, jak se tržby podílejí na tvorbě zisku. Ze sledovaných firem vykazuje nejpříznivější rentabilitu firma KALÁB. Za uvedené období se rentabilita tržeb pohybuje od dvou do šesti procent. Znamená to tedy, že jedna koruna tržeb vytváří dvě, resp. šest setin haléřů zisku. Firma ESOX si udržuje rentabilitu mezi jedním a třemi procenty. PŘEMYSL VESELÝ je na tom poněkud hůře. Za poslední tři roky se hodnota rentability udržuje jen těsně nad nula procent. Vysvětlení těchto nízkých hodnot by mohla poskytnout podrobnější finanční analýza. Ta ovšem není obsahem této práce.

Obr. 17 Rentabilita tržeb společností za období 2007-2011 Zdroj: výpočty autora na základě účetních výkazů společností

Posledním ukazatelem, který hodnotí ekonomické zdraví je ukazatel EVA (ekonomická přidaná hodnota). Hodnoty EVA jsou uvedeny v obrázku č. 18 a poukazují na velice nerovnovážný vývoj u všech společností. Tyto kolísající hodnoty, kdy jeden rok firma hodnotu tvoří, druhý rok ji zase ztrácí, reflektují nestabilní situaci v podnikání v oboru stavebnictví. Právě ty firmy, které v tomto oboru své aktivity realizují, by obzvláště měli pečovat o svou konkurenční sílu, která může být značně posílena postavením k dodržování morálních hodnot.

64


Obr. 18 Vývoj ukazatele EVA 2007-2011 Zdroj: výpočty autora na základě účetních výkazů společností

Z použitých ekonomických analýz je možné soudit, že ekonomická situace podniku PŘEMYSL VESELÝ se v posledních dvou letech zhoršila. Podnik tak ztrácí na své síle a jeho konkurenceschopnost klesá. Společnost ESOX má ekonomické výsledky příznivější, ovšem na výsledcích vybraných finančních analýz je patrná nestálost. Nejstabilnější, avšak ne vždy nejlepší, výsledky vykazuje firma KALÁB. To potvrzuje, že i přes stále patrné důsledky celosvětové krize, dokáže firma na trhu relativně obstát. V každém případě by všechny společnosti měli dbát na své postavení a měli by si uvědomit, že aby dosáhli úspěchu v budoucnu, je třeba již dnes zlepšit podmínky pro podnikání, jejichž nemalou součástí je i etika podniku.

4.7 Obecný model implementace etiky do podnikové strategie Na základě provedených analýz potřebných k dosažení cíle diplomové práce je již možné stanovit obecný model, který bude specifikovat zásady etického chování podniků v oboru stavebnictví. Obsahem modelu jsou určitá pravidla, z nichž některá budou specifická pro podnikání obecně, ale některá budou mířena přímo na oblast stavebnictví. První, a ta nejzákladnější zásada jakéhokoli podnikání, je bezesporu dodržování zákonů a dalších legislativních nařízení národního i nadnárodního charakteru. Tato pravidla by měla být dodržována všemi osobami, fyzickými i právnickými. Je však zřejmé, že zákon nemůže vystihnout veškeré situace, které se v praxi mohou objevit. Je tedy zřejmé, že působnost legislativních směrnic není všemocná. Vždy se objeví nějaká činnost, která nemusí porušovat legitim-


65

nost, ale přesto není eticky korektní. Proto by měli jak firmy a především samotní občané (zaměstnanci) usilovat sami o správné morální chování. Zásadou, která se týká již konkrétně podnikání, je snaha o stanovení takových etických praktik do strategie podniku, které by doplňovali právní nařízení. Ačkoli firmy ve stavebnictví mají zaimplementována pravidla etického chování (certifikát managementu jakosti, certifikát managementu environmentálního, a další), činí tak jen ze současných požadavků investorů, kteří požadují při vypisování soutěže o zakázku. Firmy by ale měly „myslet na budoucnost“, brát v úvahu stále rostoucí zájem společnosti o udržování dobrého životního prostředí. Měly by se tedy více zajímat o program CSR a zvážit implementaci certifikátu ISO 26000:2010, který se týká společenské odpovědnosti, do své strategie. Nejen, že přispějí ke svému udržitelnému rozvoji, ale také si vytvoří lepší konkurencí pozici na trhu. Další pravidlo, které by stavební podniky měly dodržovat, je věnování pozornosti konkurenčním podnikům. Firmy by si měly všímat v čem je druhý podnik „lepší“, a pokud tohoto stavu mohou také snadno dosáhnout, neměly by váhat dostat se na stejné postavení. Z testu etické kongruence vyplynulo, že nemorální chování pracovníka, které vede k jeho větší výkonnosti a tím výkonnosti celého podniku je mnohdy kladně hodnoceno. Z toho vyplývá zásada, že etické hodnoty podniku by neměli být porušeny ani z důvodu lepší výkonnosti podniku. Pokud by se toto dostalo na veřejnost, podnik by mohl ztratit dobré jméno, které si dlouho budoval. S výše uvedenou zásadou souvisí další, a to, že vedoucí pracovníci by měli být příkladem pro pracovníky řadové. Pokud vedoucí pracovník provádí takové činnosti, které očividně porušují morální principy, zaměstnanec řadový se takzvaně „sveze“ a nebude mu dělat problém porušení etických zásad podniku. To vede opět ke ztrátě dobrého jména firmy, které je důležitým konkurenčním hlediskem. Další, velmi podstatnou zásadou je ucelená informovanost všech zaměstnanců o stávajících etických zásadách v podniku. Z praxe je zřejmé, že informovanost zaměstnanců podniku je nedostatečná. Aby mohly stanovené etické zásady podnikání řádně fungovat, neměla by v žádném podniku chybět soustavná činnost na zlepšování komunikace uvnitř podniku. Ta může obsahovat vzdělávací programy, školení v rámci firmy, interní akce určené pro neformální komunikaci a další. O etických zásadách by měly být řádně proškolení také nově příchozí zaměstnanci, kteří budou ztotožněni se zásadami firmy. Důležitým aspektem jsou také motivační stimuly, které pracovníci „nabádají“ k řádnému dodržování etických zásad. Z dotazníkového šetření je patrné, že zaměstnanci i vedoucí pracovníci sami požadují zařazení etického kodexu do strategie firmy. Ačkoli vnější prostředí oboru stavebnictví neumožňuje snadnou implementaci kodexu tohoto typu, zaměstnanci si uvědomují jeho přínos do budoucna. Finanční analýza vybraných ukazatelů značí nejednoznačný trend v hospodaření firem. To souvisí s vnějšími podmínkami v době po ekonomické krizi,

66


které značně zhoršují udržení stabilního množství zakázek. Podnik by tak měl vykazovat snahu o větší konkurenceschopnost. Cenové konkurenční boje nelze uskutečňovat „do nekonečna“, proto jsou nasnadě necenové konkurenční faktory, jejichž součástí je i dodržování etických norem morálního chování.

Diskuse

67

5 Diskuse Etické aspekty podnikových aktivit jsou v současné době stále diskutovanější. Každý podnik by měl proto sledovat změny, které se v jeho okolí uskutečňují a dle nich přetvářet své zásady podnikání. Tato diplomová práce naznačuje, jakým směrem by podniky v oboru stavebnictví mohly směřovat a která pravidla by mohla do své strategie zapojit. Aby mohly být nějaké změny provedeny, je zapotřebí mimo jiné analyzovat stávající vnitřní prostředí podniku. Existuje mnoho technik primárního šetření, které mohu být pro takovou analýzu použity. V rámci této práce byla použita metoda elektronického dotazníkového šetření. Tato metoda byla zvolena pro její přehlednost, snadnější dostupnost a předání respondentům a pro méně náročné zpracování získaných odpovědí. Nevýhodou použití tohoto způsobu dotazování je neosobní kontakt s respondenty. Jak se ukázalo, tato nevýhoda byla důsledkem nízké návratnosti vyplněných dotazníků (cca 25 %). Vhodnější, i když časově velmi náročné (i na zpracování), by bylo předat respondentům dotazníky v tištěné podobě. Při hodnocení odpovědí se ukázalo, že ačkoli byly otázky vhodně formulovány, odpověď na ně bylo by žádoucí doplnit dalšími otázky nebo zkombinovat takové dotazování s osobními pohovory. Je otázka, zda by respondenti byly ochotni ztratit svou anonymitu a poskytnout více svého času. Další faktem je, odborná způsobilost tázajícího, která by neměla chybět. Analýza vnitřního prostředí poskytla údaje pro stanovení obecného modelu implementace etiky do strategie podniků. Jednou ze zásad modelu je vytvoření etického kodexu podniku. Třebaže si řadoví i vedoucí zaměstnanci uvědomují potřebu etického kodexu, bude vždy na vlastnících podniku, zda k němu přistoupí. Současná doba takovým zásadním pravidlům bohužel zatím nepřeje a obor stavebnictví není tím oborem, který předpokládá od všech okamžité dodržování morálních zásad. Společnost k tomu však spěje a proto je třeba nahlížet na fungování podniku i z dlouhodobého hlediska, ne jen ze současných dosažených úspěchů. I když jsou teoretická hlediska jednoznačná, praxe se jim přibližuje málo. Pokud nebudou sami investoři žádat certifikáty, které by zajišťovali veškeré etické aspekty, firmy samy nebudou iniciovat zlepšení v etických záležitostech. Jejich hlavním cílem je (ve všech teoriích známá) maximalizace zisku. Užívání etického kodexu k tomuto cíli v současnosti nespěje. Etické kodexy v oboru stavebnictví tudíž nejsou zatím přijatelné.

68

Závěr

6 Závěr Cílem diplomové práce bylo vytvoření obecného modelu, který specifikuje zásady implementace etiky do podnikové strategie firem ve stavebnictví. Samotná realizace cíle je postavena na teoretických základech obsažených v první části diplomové práce. Pro vytvoření modelu bylo nutné vybrat vzorek stavebních podniků, na kterých byla provedena analýze vnitřního prostředí. Analyzovanými podniky se staly ESOX, spol. s r.o., PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o., KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. Všechny podniky působí v jihomoravském kraji a svou velikostí spadají do středně velkých firem. Analýza vnitřního prostředí byla provedena zjištěním deklarované společenské odpovědnosti podniků, resp. jejich politikou, kterou se prezentují. Pro stanovení aktuální úrovně podnikové etiky bylo použito primární šetření za použití elektronického dotazníku, jehož součástí byl i test etické kongruence. Dotazník obsahoval otázky související s dodržováním morálních zásad podniku obecně, ale také se tázal na osobní zkušenosti zaměstnanců. Testem etické kongruence respondenti vyjádřili míru etické shody mezi praxí i deklarovanými pravidly. Zhodnocení vybraných ekonomických ukazatelů ukázalo, že finanční zdraví podniků není stabilní. Aby firmy posílili svou konkurenceschopnost, musí vykazovat jiné než cenové konkurenční boje. Výsledky primárního šetření byly následně porovnány se stávající politikou podniků. Ze srovnání vyplynulo, že stanovené etické hodnoty jsou nedostatečné a některým zaměstnancům nejsou ani známé. Chybí tedy vhodný informační prostředek, který by pracovníky o morálních zásadách řádně informoval. Reakce na dotazník také poskytly zjištění, že ve firmách občas funguje systém neetického jednání, které je praktikováno pro prospěch podniku. Pozitivním hlediskem je fakt, že respondenti si uvědomují důležitost aspektů etiky v podniku, a proto se vyjádřili, že zavedení etického kodexu do strategie firmy by vedlo k upevnění a „snadnějšímu“ dodržování morálních zásad. Analýza vnějšího prostředí byla zaměřena na soudobé podnikatelské prostředí stavebnictví a jeho podmínky pro dodržování etických zásad. Výsledky nejsou nijak povzbudivé. Praktické zkušenosti ukazují, že současný stav etickým kodexům příliš nepřeje, ale do budoucna se jeví jako vhodný prostředek ke zvýšení konkurenceschopnosti. Zhodnocením analýzy vnějšího i vnitřního prostředí byla vytvořena informační základna sloužící pro formulaci obecného modelu. Model byl sestaven jako soubor níže uvedených doporučení a zásad: • dodržování zákonů a dalších legislativních nařízení, • implementaci certifikátu ISO 26000:2010, který se týká společenské odpovědnosti, • věnování pozornosti konkurenčním podnikům, • etické hodnoty podniku by neměli být porušeny ani z důvodu lepší výkonnosti podniku,

Závěr

• vedoucí pracovníci by měli být příkladem pro pracovníky řadové, • soustavná činnost na zlepšování komunikace uvnitř podniku, • zařazení etického kodexu do strategie firmy.

69

70


7 Použitá literatura 7.1

Tištěné zdroje

BLÁHA, J., DYTRT, Z. Manažerská etika. 1. vyd. Praha : Management Press, 2003. 155 s. ISBN 80-7261-084-8. ČERNÁ, Ľ. Etika a zodpovědnost v podnikateľskej praxi – Úvod do podnikateľskej etiky. Trnava : Bprint, 2007. 67 s. ISBN 978-80-89118-08-3. ČERNÁ, Ľ. Etika a zodpovědnost v podnikateľskej praxi – Metódy a nástroje podnikateľskej etiky. Trnava : Bprint, 2007. 67 s. ISBN 978-80-89118-090. FERRELL, O. C., FRAEDRICH, J., FERRELL, L. Business Ethics. Edt. 9th. 2011. p. 576. ISBN 978-1-111-82516-4 DONNELLY, J. H., GIBSON, J. L., IVANCEVICH, J. M. Management. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 1997. 824 s. ISBN 80-7169-422-3. DYTRT, Z. Etika v podnikatelském prostředí. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 196 s. ISBN 80-247-1589-9. DYTRT, Z. a kol., Manažerská etika v otázkách a odpovědích. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2011. 200 s. ISBN 978-80-251-3344-6. PUTNOVÁ, A., SEKNIČKA, P. Etické řízení ve firmě. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2007. 168 s. ISBN 978-80-247-1621-3. PUTNOVÁ, A. Social Behavior and Business Ethics. 2. vyd. Brno : Akademické nakladatelství Cerm, 2006. 64 s. ISBN 80-214-3168-7. ROLNÝ, I. Etika v podnikové strategii. 1. vy. Boskovice : ALBERT, 1998. 128 s. ISBN 80-85834-00-0. SEKNIČKA, P. Úvod do hospodářské etiky. 1. vy. dotisk. Praha : ASPI Publishing, 2001. 192 s. ISBN 80-85963-40-X. ŠMAJS, J., BINKA, B., ROLNÝ, I. Etika, ekonomika, příroda. 1. vy. Praha : Grada Publishing, 2012. 192 s. ISBN 978-80-247-4293-9. WEISS, J. W., Business Ethics. Edt. 2nd. Orlando : Harcourt Brace College Publishers, 1998. p. 335. ISBN 0-03-024747-0.

7.2 Elektronické zdroje 1. 2.

Pilíře CSR. Společenská odpovědnost firem [online]. 2011 [cit. 2012-10-15]. Dostupné z: http://www.csr-online.cz/page.aspx?csr O společnosti Stavební firma Brno Esox. Stavební firma Brno Esox [online]. 2010 [cit. 2012-10-28]. Dostupné z: http://www.esoxbrno.cz/o-spolecnosti/


3.

4.

5.

6.

71

Přemysl Veselý - Profil společnosti. Přemysl Veselý - Úvod [online]. 2012 [cit. 2012-11-01]. Dostupné z: http://www.premyslvesely.cz/ospolecnosti/profil-spolecnosti/ České stavební standardy - portál společnosti RTS o stavebních standardech. České stavební standardy [online]. 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné z: http://www.stavebnistandardy.cz/default.asp?Typ=1&ID=3&Pop=0&IDm =3019467&Menu=Z%E1sady%20etick%FDch%20vztah%F9%20mezi%20% FA%E8astn%EDky%20investi%E8n%ED%20v%FDstavby Kaláb - Stavební firma | Certifikáty - O společnosti. Kaláb - Stavební firma | Stavební firma [online]. 2012 [cit. 2012-11-09]. Dostupné z: http://www.kalab.cz/o-spolecnosti/certifikaty/ Firemní informační systém SPS. Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR [online]. 2012 [cit. 2012-11-12]. Dostupné z: http://www.sps.cz/index.asp

72

73

Přílohy

74


A Výsledky testu etické kongruence ESOX, spol. s r.o.

Respondenti

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Jestliže chybí detailně propracovaná politika firmy, jako platné vodítko pro rozhodování vždy slouží stanovené hodnoty podniku.

6 5 6 5 6 5 5 6 7

Tyto hodnoty a s nimi spojené zásady se nemění, i když se podniku nedaří.

6 4 6 4 6 2 3 6 7

I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaženo na úkor porušování etických standardů.

2 4 7 3 7 4 5 6 4

Pokud mají zaměstnanci ve své práci problémy etického charakteru, naleznou pro ně ze strany podniku pochopení a pomoc při jejich zvládnutí.

Při oceňování výkonnosti zaměstnanců je nutné prát v potaz, zda dodržují etické normy a principy.

2 6 6 4 7 4 4 6 7

1 6 6 5 7 4 4 6 7

Pracovní skupina, do které se sám řadíte, výrazně podporuje dodržování etických norem.

6 6 7 5 7 5 5 5 7

Při povyšování je mimo jiné ukazatele také vždy brán zřetel na morální profil zaměstnance.

4 2 7 3 6 6 3 5 7


10 11

Respondenti

12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

7 7 Jestliže chybí detailně propracovaná politika firmy, jako platné vodítko pro rozhodování vždy slouží stanovené hodnoty podniku.

7 6 6 6 7 5 5 4 1 6 2

2 7


6 6 6 6 6 6 5 2 1 6 2

4 4 I sebelepší výsledky jsou pro podnik nepřijatelné, pokud jich bylo dosaženo na úkor porušování etických standardů.

7 5 6 5 7 4 4 5 1 6 5

75

6 4

5 4



6 6 6 7 7 3 4 6 1 5 2

7 7 6 7 7 3 5 5 1 5 6

3 7


7 6 5 6 7 2 5 6 1 5 3

6 6


7 6 5 7 7 2 5 6 1 5 5

76



Respondenti

1 2 3 4 5 6 7 8 9


4 3 1 6 5 4 4 7 7


5 6 7 2 5 4 3 7 6


4 7 3 2 7 4 3 7 7



3 6 4 2 2 4 5 4 7

5 2 2 1 2 4 4 4 6


5 4 3 5 1 4 3 7 6


5 5 5 1 2 4 5 6 6


77


Respondenti

1 2 3 4 5 6 7 8


7 7 4 5 5 6 6 5


7 7 3 4 5 6 6 6


6 5 4 4 6 6 5 6



7 3 4 6 6 5 6 5

7 7 4 5 6 5 6 5


7 5 5 6 6 6 5 6


7 7 5 6 6 6 5 5

78

B Dotazník

Dotazník

Dotazník

79

80

Dotazník

Dotazník

81

82

Dotazník

Dotazník

83

84


C Výsledky dotazníkového šetření ESOX, spol. s r.o. (1) Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené)

(2) Myslíte si, že chování firmy, ve které pracujete, obecně odpovídá všem morálním principům podnikání?

(3) Každá firma se vyvíjí. Jakou tendenci má Vaše firma v etické oblasti?

(4) Existují ve firmě, ve které pracujete, pravidla etického charakteru? Pokud ano, jaká?

(5) Pokud pravidla etického charakteru existují, myslíte si, že jsou konkrétní a prakticky použitelná?

(6) Domníváte se, že užívání etického kodexu, případně jeho zavedení, je/ by bylo pro firmu prospěšné?

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ne

spíše ano

nemění se

o žádných nevím

spíše ne

spíše ne

ano

nemění se

etický kodex

ano

ano

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ne

ano

nemění se

etický kodex

ano

ano

spíše ano

rostoucí

nepsaná pravidla

ne

spíše ne

ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

spíše ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

ano

rostoucí

etický kodex

ano

ano

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ne

ano

nemění se

o žádných nevím

ne

ne

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ne


(1) Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené)

85






spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ne

ano

spíše ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ano

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

ano

ano

ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ne

spíše ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ano

ano

rostoucí

jiná psaná pravidla

ano

ano

ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ne

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ne

86


(7) Podle Vašeho názoru, do jaké míry jsou pravidla etického charakteru ve Vaší firmě dodržována?

(8) Setkáváte se v současném zaměstnání se situacemi, kdy se musíte rozhodnout mezi morálně přijatelným a nepřijatelným řešením? Pokud ano, jak často?

(9) Do jaké míry se etika podnikání promítá do Vaší každodenní práce?

(10) Při řešení pracovních úkolů, dostáváte se do situace, kdy některý z těchto úkolů nelze řešit 100% morálně?

(11) Vykonal/a jste někdy úkol, o kterém jste dopředu věděl/a, že není eticky (morálně) správný, ale že firmě prospěje?

(12) Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich nadřízených?

1

většinou jsou dodržována

téměř každý den

0-25 %

ano, často

ano

-

2


několikrát do měsíce

26-50 %

ano, občas

ano

-

3


jen výjimečně

76-100 %

ne

ne

ano, jen výjimečně

4


jen výjimečně

26-50 %

ano, výjimečně

ne

ne, nesetkávám

5


nikdy jsem se s takovou situací nesetkal/a

76-100 %

ano, výjimečně

ne

ano, občas

6

jsou dodržována minimálně


51-75 %

ano, občas

ano

-

7



51-75 %

ano, občas

ano

-

8


jen výjimečně

0-25 %

ano, výjimečně

ano


9

jsou dodržována vždy


76-100 %

ne

ne

-

10


jen výjimečně

26-50 %

ne

ne

ne, nesetkávám

11


jen výjimečně

0-25 %

ano, výjimečně

ano

-

12


jen výjimečně

26-50 %

ne

ne

ne, nesetkávám


87







13


jen výjimečně

26-50 %

ne

ne

ne, nesetkávám

14


jen výjimečně

51-75 %

ano, výjimečně

ne

-

15


jen výjimečně

51-75 %

ano, občas

ne

-

16


jen výjimečně

51-75 %

ano, výjimečně

ano

-

17


jen výjimečně

0-25 %

ano, výjimečně

ne

-

18



51-75 %

ne

ne

ne, nesetkávám

19


jen výjimečně

76-100 %

ano, občas

ano

-

20


jen výjimečně

51-75 %

ano, občas

ano

-

21



76-100 %

ano, často

ano

-



0-25 %

ne

ne

ne, nesetkávám

22

88


(13) Setkáváte se často s porušováním dobrých mravů u Vašich podřízených?

(14) Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. V rámci pracovních úkolů, dělal/a jste něco proti svému vlastnímu přesvědčení?

(15) Tato otázka je určena jen pro řadové zaměstnance. Pokud jste na předchozí otázku odpověděl/a ano, snažil/a jste se s Vaším nadřízeným konzultovat jiné možné řešení?

(16) Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Zadáváte někdy úkoly, které nekorespondují s etickými zásadami podniku?

(17) Tato otázka je určena jen pro vedoucí pracovníky. Na tuto otázku prosím odpovídejte, jen pokud Vaše odpověď na předchozí otázku byla ano. Tyto úkoly byly zadávány převážně kvůli:

(19) Do jaké věkové kategorie se řadíte?

(20) Pohlaví

1

ano, často

-

-

ne

-

pod 30 let

muž

2


-

-

ano

prospěchu vlastníků

46-59 let

žena

3

-

ne

-

-

-

46-59 let

žena

4

-

ne

-

-

-

pod 30 let

muž

5

-

ne

-

-

-

46-59 let

žena

6

ano, občas

-

-

ano

prospěchu firmy obecně

46-59 let

muž

7

ne, nesetkávám

-

-

ne

-

pod 30 let

muž

8

-

ne

ne

-

-

46-59 let

žena

9

ne, nesetkávám

-

-

ne

-

46-59 let

muž

10

-

ne

ano

-

-

pod 30 let

žena

11

ano, občas

-

-

ne

-

46-59 let

muž

12

-

ne

-

-

-

30-45 let

žena


89







(20) Pohlaví

13

ano, občas

-

-

ne

-

30-45 let

muž

14

ano, občas

-

-

ne

-

46-59 let

muž

15


-

-

ne

-

46-59 let

muž

16


-

-

ne

-

46-59 let

muž

17

-

ne

-

-

-

pod 30 let

žena

18

ano, často

-

-

ne

-

30-45 let

muž

19

ano, často

-

-

ano


30-45 let

muž

20

ano, občas

-

-

ne

-

60 let a více

muž

21

-

ne

-

-

-

pod 30 let

muž

22


-

-

ano


30-45 let

muž

90


PŘEMYSL VESELÝ stavební a inženýrská činnost s.r.o. (1) Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené)






spíše ano

rostoucí

neexistují

ano

spíše ano

spíše ne

klesající

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ne

spíše ano

nemění se

o žádných nevím

spíše ano

spíše ano

ne

klesající

nepsaná pravidla

spíše ne

spíše ano

spíše ne

nemění se

neexistují

ne

ne

ano

nemění se

etický kodex

spíše ano

spíše ano

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

spíše ano

nemění se


spíše ano

spíše ano


91







1


jen výjimečně

51-75 %

ano, občas

ano

-

2

pouze občas jsou dodržována


26-50 %

ano, často

ano

-

3



26-50 %

ano, výjimečně

ne

-

4



26-50 %

ano, občas

ano

ano, občas

5

jsou dodržována minimálně

jen výjimečně

0-25 %

ano, občas

ano


6



0-25 %

ne

ne

ne, nesetkávám

7



51-75 %

ano, občas

ano

-

8



51-75 %

ne

ne


9


jen výjimečně

51-75 %

ano, výjimečně

ne

ne, nesetkávám

92








(20) Pohlaví

1

ano,jen výjimečně

-

-

ne

-

46-59 let

muž

2

ano, občas

-

-

ano


pod 30 let

muž

3


-

-

ne

-

pod 30 let

muž

4

-

ano

ne

-

-

pod 30 let

muž

5

-

ano

ne

-

-

60 let a více

muž

6

-

ne

-

-

-

46-59 let

žena

7

ano, občas

-

-

ano


30-45 let

muž

8

-

ne

-

-

-

46-59 let

žena

9

-

ne

ne

-

-

46-59 let

žena


93

KALÁB-stavební firma, spol. s r.o. (1) Před zodpovězením následujících otázek zvolte z uvedených možností, do jaké kategorie patříte. 1 2 3 4 5 6 7 8

vedoucí pracovník (mám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) vedoucí pracovník (mám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené) řadový zaměstnanec (nemám podřízené)






ano

nemění se


ano

spíše ano

ano

rostoucí

nepsaná pravidla

ano

spíše ano

spíše ano

rostoucí

o žádných nevím

spíše ne

spíše ano

spíše ano

nemění se

o žádných nevím

spíše ne

ano

spíše ano

nemění se

o žádných nevím

spíše ano

ano

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

spíše ano

nemění se

nepsaná pravidla

spíše ano

spíše ano

94








1


jen výjimečně

26-50 %

ano, výjimečně

ne

-

2



26-50 %

ano, výjimečně

ano

-

3


jen výjimečně

51-75 %

ano, občas

ano

ano, občas

26-50 %

ano, výjimečně

ne

ne, nesetkávám

51-75 %

ano, občas

ne

ano, občas

nikdy jsem se s takovou situací nesetkal/a nikdy jsem se s takovou situací nesetkal/a

4


5


6



26-50 %

ano, občas

ne

-

7


jen výjimečně

51-75 %

ne

ne


8


jen výjimečně

51-75 %

ne

ne



95







(20) Pohlaví

1

ne, nesetkávám

-

-

ne

-

46-59 let

muž

2


-

-

ne

-

pod 30 let

muž

3

-

ne

ne

-

-

46-59 let

žena

4

-

ne

ne

-

-

30-45 let

muž

5

-

ne

ne

-

-

46-59 let

žena

6


-

-

ne

prospěchu vlastníků

30-45 let

muž

7

-

ne

ne

-

-

46-59 let

muž

8

-

ne

ne

-

-

30-45 let

žena

Implementace etiky do podnikové strategie firem ve stavebnictví

Recommend Documents