/
i SVlTOOIllNS t I cerven2013
0, nezne
Srdce Jezl&:Jvo, /den2 se neehQ/o otevi'lt, do we jemnosti ehei polozil tr6penl a m!potinout si v pravde. BratrEfraim
svd
Moji mHi, mesic eerven, kterY za<;imije hypoteticky ~cen N~sve~j~imu Srdci Jeii~ovu. p~ pi§i hypoteticky? lnu proto, ie pocifuji rozdll mezi optimistickjrn roihodnutim a reMnYmignorovanim skuteenosti. To 00 netYkasamozrejme jen tohoto zasveeeni, ale i mnoha dal~ich. Mam v five pameti letitou mamost vY'zevk "m3JovYmpoboinostem", jak se nakonec ukazoval zjevny nezajem minuly mesic. Domnivam se, ie problem Mstoone spo~iva v mnohosti nabidek na stmne jedne, v nechuti po neustalthn podtizovlini se cizlm mipadfun na stmne druM. Zde nelze vzpomenout sm~t' nejrUznej~ich doporuoovanych (kYm v~im?)poboznosU, pOOlnaje speciaInlmi modlitbami svetcu jako jednotlivostmi, pokra~uje specialnlmi modlitbami rozplanovanymi na zna~ne dlouhe ~ove liseky. K tomu ptistupuje dal~i zavainy ~initel: mnohost pohodlneho pasivniho zamestnani mysli: televizl pOOlnaje, ~ltaoovYmi hrami konee. To pohodli je tak dokonale pasivni, ie vylu~uje z ~innosti na~evlastni intelektulilnifunkce, obavlim 00, ie v nekterYchptipadech definitivne. Tak analYzubychom zluuba mC:Hi. Co ted' a co potom '1 Ma odpoV'ed' pro takovou situaci, podpotemi letitou zku§enosti je: delat jednu we poMdne, misto deooti veci Mste~ne (tedy~patne) a to po dobu, kdy je k tomu vymezen ~s, nebo dokud neni dosaieno cile. \ Naboiensky tivot ma udrZovat du~i (chcere - Ii psychiku i kdyz n~de presne 0 totez) eloveka v klidne rovnovaze. Pravda iAdny "adrenalitl", ale i naten dojde kdyiptijde k prekomivani preWek v na~em reamem svete. Nebude to sice tak efektni jako na obrazovce televize nebo pooitaoo u neji 00 lze pohodloo valet, ale bude to zaoo opravdove. Na gau~i nikdy iAdna osobnost nevyrostla a nevyrosrekomunika'ci s vnej~hn svetem pouze pfijlmMimpotravy. Neooho lze dos3hnout jen ptekon3nim pfukaiek a pro~nim nesmizi. Narodili jsme se totii jako lide, ~ marne ift v realnem svete a treba"v potu tvlite" v n~m zastlivat sve misto. Co ie toble nul spoloonehos Nejsve~j~im Srdcem Pane? Touhupo ~i spase. Zehnam
Pater, z triceti let vaseho knezskeho pusobeni, ktere na konci cervna uplynou, jste 29 let s nami v Nejdku, k 30. vyroci Vaseho knezskeho svecenf Vam prvni rade dekujeme za praci, kterou s nami mate, za vase neustavajici napominani a vybizeni k zivotu spravneho krest'ana a vedeni nasi famosti a dale prejeme hodne sil a trpelivosti s nami, oveckami neposlusnymi, rovnez pak mnoho Boziho pozehnani, abychom pro Vas jednou, az Hospodin prijde soudit past)'re a stada, byli skutecne Vasi korunou a radosti. Za farnost a ctenare SML napsal Benedikt Jelinek Papez Frantisek vyzval cirkev ke spolecne hodinove adoraci v nedeli 2. cervna Papei Frantisek vyzval verici po celem svete, aby se v jednote .. s nim a celou cirkvi spojili v nedeli 2. cervna pri hodinove ..~\ adoraci pred Nejsvetejsi svatosti. .., "Tato udalost ma poskytnout vericim pfilezitost spojit se se svym biskupem a s nastupcem sv. Petra v modlitbe adorace \,-'./( k zivemu Kristu pfitomnemu v Nejsvetejsi svatosti na oltari. V jednote s papezem budu take ja predsedat eucharisticke adoraci v katedrale Bozskeho Spasitele v Ostrave," uvedl biskup Lobkowicz a vyzval jednotlive famosti a reholni komunity v diecezi, aby se k teto vyzve rovnez pfipojily. "Tato adorace ma byt nejen oslavou dam viry, jehoz v)rznam chtel pripomenout papez Benedikt XVI. vyhlasenim Roku viry, ale pro mis, kteri prozivame pripravu na cyrilometodejske jubileum, muze b)rt tato adorace oslavou dam eucharistie, jehoz velikost si pripominame v prozivanem Roce eucharistie," dodal biskup. I,
/~?
http://www.tvnoe.czJ
Pozvanka na sborovy vylet Na rylet pojedeme 22. cervna v 7.00 z autobusoveho midrazi a zastavime se i na zastavce na sidlisti u OC Rolava. Mame namil'eno najih od Plzne. Nejdrive si prohledneme zamek Nebilovy, zakladni vstupne 80,- Ke seniofi nad 65 let veku, deti 6 - 15 let, studenti 60,- Ke ZTP 40,- Ke ZTP/P, zdarma, rodinne vstupne 220,- Kc . Pak si dojdeme na obed U Tichych v Homi Lukavici a po obede za krasneho letniho poeasi vysplMme z Cernotina pesky 2,7 km na Kfizory vrch u Stodu a prohledneme si krajinu z kostelni veze upravene na rozhlednu. Az se pokochame pohledem a sejdeme doh] z kopce, odveze nas autobus do Dobfan a tam si zazpivame v baroknim chramu svateho Vita, vstupne jednotne 20 Ke, deti do 15 let zdarma. Pote se rozejdeme do cukraren na namest! nebo si individualne prohledneme namesti a nedalekou technickou pamlitku, kamenny most pres feku Radbuzu. Jizdne pro vsechny ueastniky naseho vyletu je 200 Kc. Zajemci se mohou pfihlasit u pani Barbory Castkove nebo u mne. Jed'te s nami, nidi yam na vylete zazpivame!!!!!!!! Benedikt Jelinek
Mili etenafi SML, v kvetnovem elsIe jste nasli program diecezni pouti do Kladrub, veervnovem eisle yam napiSi, jak to tam vypadalo. Klirsterni kostel Nanebevzeti P. Marie, sv. Wolfganga a sv. Benedikta Stavebnici: Benediktinsk); khister v K1adrubech - opat Maurus Fintzguth Monumentalni pozdne romanska bazilika v K1adrubech by1a dokoncena jii v roce 1233. Roku 1421 by1 kostel vypirlen husity a sta1 nekolik deseti1eti bez stfech a k1eneb. V prubehu renesance byl kostel znovu zastfesen a v race 1504 znovu vysvecen. Pfetiieni obvodovych zdi vsak zpusobilo znovu havarijni stav, ktery chte1 opat Fintzguth vyresit celkovou pfestavbou. V roce 1710 vyzva1 k vypracovani projektu a vzirjemne souteii dva nejvyznamnejsi praiske architekty, Krystofa Dientzenhofera a Jana B1aieje Santiniho. V unoru 1711 se rozhod1 realizovat nakladnejsi a rozsah1ejsi Santiniho navrh. Pfestavba probehla v neko1ika etapach, nejprve by10 pfestaveno troj1od£, nas1edne transept (kfiieni pfed oltarem) a vybudovana monumentalni kopule. utvafeni exterieru stavby byla nejvetsi pozornost venovana zapadnimu pruceli. Stejne tak, jako severnimu ce1u a vyrazne monumenta1ni kopu1i, resene jako koruna zavesena nad dlouhou profi1aci hlavni lodi. V nice vstupniho stitu kostela je zasazena monumentalni postava P. Marie odkazujici na romanske a goticke tradice arealu. Lucerna v kopuli je zavrsena zminenou marianskou korunou, ktera prosvetluje vnitfni prostory nad kfiienim kostela. Pfi pfestavbe Santini maximalne vyuiil stare konstrukce zdiva, ktere odboural pouze v poskozenych cas tech a doplnil je do idealniho stavu. Mimofcidne prosvetleny a desetistranny oltafni prostor je dop1nen oltafem podle pievodniho Santiniho projektu a dramaticky uzavira celou stavbu.
V
Do Kladrub jsem se tMil, khiSter jsem navstivil jiz dvaknit, chnim Panny Marie se
mi moc lfbi. Poprve jsem zde byl v roce 2003, kdy jsme navstivili Kladruby se sborem a mohli si zazpivat s doprovodem baroknich varhan, na ktere nam tehdy zahraIa pani Zdralkova a ktere maji opravdu velmi krasny zvuk. Takze jsem se tMil nejen na slavnostni Iiturgii, ale i na velkolepy chram a krasnou duchovni hudbu. Diky pateru Prazanovi a jeho semamu, tech co chodi ve vsedni den, jsem nakonec do Kladrub nejel sam, ale mel jsem dva mile spolucestujici poutniky. Vyjizdeli jsme v osm a v pul desate jsme dojeli na misto. Moje obavy z nedostatku parkovacich mist rozprylila moznost parkovat podel silnice vedouci ke klasteru. U vchodu do arealujsme dostali brozuru s Iiturgick)'mi texty a seznamem liturgicke hudby, ktere mela v pnibehu mse svate zaznit. Pl'i kratkem obcerstveni na nadvol'i pl'ed novym konventem, dekuji za kafe a l'izky, jsme potkali poutniky zname, tedy z Nejdku, i nezname, a to, ale napl'iklad indicke ctihodne sestry toho casu z Rybar v Karlovych Varech. A pakjsme vyrazili do chramu, ktery je tl'eba cely obejit. V do be pl'fchodu do chramu Nanebevzeti P. Marie probihala uvnitl' pl'ednaska Mons. Alese Opatrneho na tema "Vira jako cesta, cili 0 chozeni ve vil'e", a protoze jsem zacatek neslysel a take proto, ze jsem spise hledal mfsto odkud bych neco videl, P1'ednasce jsem pozornost nevenoval, i kdyz jsem to puvodne met v limyslu. Diky tomu jsem potkal pana farare z Ostrova, ktery sedel v jedne ze zpovednic, a mohl si s nim kratce popovidat protoze zatimco na jedne strane kostela se na svatost smil'eni stala fronta, tak na te druhe nemeli knezi koho zpovidat. Pak uz jsem si hledal radeji nejake vhodne misto, ale navzdory velikosti kladrubskeho chramu nemeli pozdeji pl'ichozi stejne jako loni v Chlumu svate Mari opet moznost sedet a diky rozmernym sloupum hlavni lodi, ti kdo stali v lodich postrannich, take nic nevideli. A protoze jsem patl'il do obou skupin, videl jsem otce biskupa a dalsi kneze jen v liturgickem pruvodu na zacatku a na konci slavnostni mse svate. Jeste p1'ed zacatkem bohosluzby zaznely t1'i liturgicke pisne, pak nasledovala slavnostni fanfara a po ni lidovy zpev Jezu Kriste, stedry kneze, behem nehoz prosel kostelem slavnostni liturgicky pruvod a zacalo slaveni eucharistie podle marianskeho formulare, nebot' byl svatek Panny Marie prostl'ednice vsech milosti. Prvni cteni bylo z Knihy Iudit (Jdtv3,14. 17-20), druhe cteni z listu sv. apostola Pavia RJmanum (Rim 10, 9-17) a evangelium podle Lukase (Lk 11, 27-28) "Blahoslaveny iivot, ktery te nosi!, a prsy, ktere te kojily!" On vsak fekl: "Spisejsou blahoslaveni ti, kdo slysi Boii slovo a zachowlvaji ho. " Z kazani otce biskupa si pamatuji jen jednu myslenku i kdyz nejspiSe ne zcela p1'esne. Sio 0 myslenku, ze mezi vel'ici nepatl'i jen ti, co chodi do kostela pravideLne v rydnu i v nedeli a ve svatek, ale i ti co chodi jen na vanoce a pak i ti, co pl'ijdou do kostela tl'ebajen na koncert. Abych tomu spravne rozumel, chtel jsem si tato slova overit na strankach TV NOE, ktera z Kladrub vysilala P1'imy pl'enos, ale zaznam nasi diecemi pouti na jejich weboyYch strankach chybi, proto pisi jen to co zustalo v me chatme pameti.
VyzTIlini viry probehlo jako pfipomenuti letosniho ryroei pfichodu svat}'ch verozvestu Cyrila a Metodeje, pri kten\m lektor eetJ kratke citaty a po nich se otec biskup ptal nas vsech najednotJive casti creda a my kaidy za sebe odpovidali: "Verim!" Pfi svatem pfijimanf znel stfidave lidovy zpev a zpev chramov)'ch' sboru, jako poslednf jsme vsichni spoleene zpfvali Te Deum, az pote pronesl otec biskup modlitbu po pfijimanf. Pak nasledovaly pfispevky hosti, svtij projev pronesli apostolsky nuncius v CR Mons. Giuseppe Leanza a biskup partnerske dieceze Regensburg Mons. Rudolf Voderholzer, ktery pozval vsechny pi'itomne priSt! rok 31. kvetna do Rezna na 99. setkani nemeckych katoliku. Pfi zavereenem liturgickem pruvodu jsme zpivali pisen z kancionalu e. 631, Kristus vitezi, Kristus kraluje. Pak nasledoval pomaly odchod z chramu. Pomaly proto, ze dost dlouho nikdo nedokazal otevrit kfidlo hlavnich dvefi kostela a kdyz se to koneene stalo, velke mnozstvi poutniku zatJeskalo neznamemu sikovnemu. Ja jsem z kostela nespechal, prohledl jsem si mista, na ktera pfed msi a pi'i msi nebylo mozno vstoupit. Videl jsem i loueeni hlasatelky TV NOE s divaky pfimeho pfenosu, slyseli jen oni. To co nevideli a neslyseli, byla pfiprava hudebnikU a zpevaeky na koncert, ktery mel zaeit v pul tl'eti, ale zkouska zaeala jeste v case, kdy poutnfci opousteli chram. Kdyz jsem pak venku nasel sve spolucestujici, jeli jsme domu. Co se tyee liturgicke hudby, tak jsem byl malieko zklamany, jak uz jsem napsal ryse, tMil jsem se pfedevsim na nadherne barokni varhany, ale zaznely jen nepatrne, vetSina liturgie byla doprovazena zesforymi kvartetem Nuovi amici, ktere sice hralo hezky, ale ty varhany se mi libi vie. Benedikt Jelinek MiJi etenari SML, je zacatek eervna, leto, pnizdniny a dovolene uz jsou na dohled, ale stale jeste jsem yam nenapsal 0 vsech kostelech sv. Martina, ktere jsem vide Iminule leto. Zustaly mi uz jen dva, a to ty, u kterych jsem s niky-m nemluvil a mohl jsem si je prohlednout pouze od mfize. Z tohoto hlediska jsem mel minule !eto velke stesti, protoze ani jeden kostel sv. Martina nezustal pro moje oei zcela uzavfen. V Dolnim Benesove to vypadalo nadejne i na setkani s panem fararem, protoze jsem nasel kostel i fam. Byl to jeden z mala velmi hOl\ych dnu me dovolene a ja jsem sedel na farnim dvofe na laviece, eekal a mel pocit, ze kdyz uz nikdo neotvira na me zvoneni, tak se co nevidet odnekud nekdo vynofi, ale nestalo se tak. Kostel byl obklopen mnoha kvetoucimi kefi a kvetinami a tak se mi v Dolnim Benesove moc libilo, ale nikdo nepfisel a tak jsem asi za pUJhodiny odjel. Dolni Benesov je mesteeko na Hlueinsku, ktere je obklopeno malebnymi rybniky, z nichz nejvetSi je rybnik Nezmar. Rybniky a rybafeni pfedureily v historii mestu i znak. Hlueinsko neni jen pojmenovanim zemepisnym, ale zaroven fenomenem modernich eeskych dejin, ktery v sobe zahrnuje specificky zivotni styl a hodnoty
formovane statym kontaktem s nemeckou kulturou. Charakteristick}'mi prvky, kterymi se projevuje zivot v Dolnim Benesove nejen v duchovni, ale i v materialni sfere, jsou smysl pro poradek, upravenost, cistota, pracovitost a ucta k tradici a v neposledni rade take silny vliv katolicke viry. Doln! Benesov v historii nekolikrat ztratil statut mesta, avsak naposledy mu byl navracen Parlamentem CR 1. 2. 1996. Ke kultumim pamatkam ve meste patl'i predevsim kostel sv. Martina s kapliz roku 1669 a vezi postavenou v r. 1861, kaple sv.Kl'lze ze 70 let 19.stoleti a zamek ze 16.stoleti, prestaveny v 19. a 20. stoleti. Soucasti zameckych budov je obradn! sin a zamecka kaple, ktera slouz! jako muzeum. Vedle cechovn!ch insignii jsou zde vystaveny originaty baroknich soch Immaculaty a Jana Nepomuckeho. Kostel sv. Martina Benesovska famost patrila pod clrkevni spravu olomoucke dieceze. Prvni zminka je spojena jiz s rokem 1288, kdy Benedikt z Branice poskytl velehradskemu klflStelU cirkevni platby benesovske fary. Benesovskou famost tvol'ila krome Benesova mestecka a vsi i vesnice Bela, Bohuslavice a Kozmice. A v roce 1695 byl pripojen i Zabreh, ktery doposud spravovali bolaticti cisterciaci. Neni pi'esne znamo,kdy se skutecne zacalo se stavbou noveho kostela, je moine, ze se nejake pocfltecni prace zacaly jeste pi'ed vypuknutim tl'icetilete valky od roku 1618. Ale v roce 1678 se zacal komplexne pi'estavovat kostel sv. Martina do podoby, v jake jej muzeme videt nyni. Puvodne di'evena stavba, se kwli rozpadu materialu a prachnivenf dl'eva a pl'fpadneho zhrouceni celeho kostela musel pi'estavet. Opravy trvaly nekolik let.Vsichni famici se i v tak tezk}'ch dobach skladali a ze srych velmi skromnych pi'ijmu pi'ispivali na tuto pi'estavbu. V roce 1691 je napsano ve fami kronice, ze benesovsky kostel je zdeny z kamenu, nove postaveny, kryty klenbou, ma kazatelnu, varhany a tl'i ohare, z jedne strany sakristii a z dlUhe strany kapli sousedici s kostelem. Obloukem na masivnich pilil'ich byl podepi'en i kill. Kolem roku 1723 byla pi'istavena i kaple sv.Josefa. Famost se v roce 1706 a 1710 opakovane pot}'kala s financnimi problemy zpusobenymi vykradanim fary i kostela. Odcizena byla stl'ibma monstrance a misa, 3 kalichy a dalSi cennosti, mimo jine i hotovost 1200 zlat}'ch . Vsichni poddani a vei'ici se vsak sernkli a pol'adali opetovne sbirky, aby byly svatosti opet poi'adany. Po techto krutych udalostech byly do chramorych oken vsazeny ml'iZe. Kostel zdobi tl'i nahrobni kameny na venkovni zdi. Jde 0 nahrobek Benese z Benesova a Drahotus - Leta Pane 1569. Druhy patl'i jeho matce Markete Oderske- Leta Pane 1573 a treti-mensi patl'i Petru Mosovi- Leta Pane 1585. Kousek od techto nahrobnich kamenu se nachazi jeste dost naruseny piskovcovY relief patrici hrabence Izolde Hodicove, ktera zemrela roku 1706. V roce 1770 je prvnf pfsemna zminka 0 zvonech ve veii benesovskeho kostela, vetS! mel nazev Josef a mensi Salvator, ale v roce 1856 byly pretaveny na nove. V race 1971 se dockali famici nOvYch zvonu, ktere byly odlity v Nemecku. NejvetSi z nich nesl mlzev Martin a dalSi Maria a Josef. Mensi zvon na vezicce ulili slevaci v MSA. Nove zvony posvetill4. 7. 1971 olomouck}' kapitulni viMi' Mons. Josef Vrana.
Na podzim roku 1970 bylo v kostele zavedeno elektricke vytapenL Varhany byly v kostele instalovany v letech 1843-1844 z dilny slavneho Opavskeho varhanika Karla Kuttlera s 15 rejstl'iky a pozdeji v r. 1878 byly roz~fl'eny 0 dalSf rejstfik. Za hlavni branou stoji krasny Misijni kl'iz, na kterem jsou zlatym pismem vyryty letopocty 1880, 1901, 1948 a 2002. V techto letech se konaly sv. misie v Dolnim Bene~ove. Po revoluci se zacalo s napravou ~kod; ktere zpusobil komunistick)' rezim. Obnovovala se postupne nabozenska v)'uka a v roce 1991 se v Dolnim Bene~ove konalo po 13 letech sv. bil'movani, ktere udilel novy sveticf biskup Josef Hrdlicka. V roce 1996 byJa v Bene~ove ustanovena fam! rada jako pomocny organ duchovni spravy a pfedsedou se stal starosta mesta Josef Zawadsky. 12. 6. 1999 pl'ijel Mons. Frantgek Lobkowicz, biskup ostravsko opavske dieceze podruhe na nav~tevu do Bene~ova (poprve rok pfedtfm), aby zde udlHil bil'movani 150 bil'movancum. Vice zde: http:/(farnost-dolnibenesov.webnode.cz/o-nas/
Radostny 1 p. 2 p. 3 p. 4 p. 5 p.
Ruzenec 1 p. Nevecefal
2 p. Kocova 3 p. Kfizova 4 p. Jakubesova 5 Helenka Kfizova
p. p. p. p. p.
Pecenkova Sedlakova Palenikova Tararik Dagmar Matysova
p.Tyrmerova Mudr. Fibich Josef Sterzik p. Sterzikova
ruzenec
p. Pavel Netahlo MUDr. Pavel Kfiz p. Petr Zettl •. p. Petr Fryvaldsky p. Petr Netahlo
Slavny 1 p. Gederova 2 p. Rychtarova 3 p. Jaroslav Billa 4 Martin Panek 5 Mirka Gederova
p. KrafCikova
svetla
Matejkova V. Gejgu~ova Graseova Cihak Sterzik
Bolestny 1 p. 2 p. 3 p. 4 p. 5 p.
ruzenec
p. Jelinek p. WUnscherova Antonin Sterzik p. Pidrmanova Lucie Dankova
BedJiva Fryvaldska Vlkova Koubova Ri~~ova
manZ. Kolenovi p. Pavel Vincfuek Simon Sterzik Matou~ Sterzik B. Sterzikova
ruzenec
p. Hiklova p. Vincfukova Jakub Palenik Sarka Gregorova p. Hrachovcova
p. Ruzickova p. Zettlova
ta nejmenN ~rven 2013 oeposkvrocncmu Sma Mariion sv~l'ujeme biskup)', knm a jibny
ModJiJby
LimrgicAj 1wlemM1 Ita CERVEN 2013
2. oorvna 8. ~rvna 9. oorvna It oorvna l3. oorvna 15. oorvna 16.oorvna 23.oorvna 24. oorvna 29. eervna 30. oorvna
9. ned~le v mezidobi sv. Meda1da biskupa 10. ned~le v mezidobi sv. Bamabli~e sv. Antonina Z Padovy sv. Vita 11.nedele v mezidobi 12. nedele v mezidobi slavnost narozeni sv. Jana Kltitele slavnost svatYchPetm a Pavia D. nedele v mezidobi
Narozeniny ve famosti CERVEN 2013 1. oorvna 4. oorvnapani 7. oorvna 9.oorvna 9. oorvna
pani Teresie PetroVl\ Zdenka Kmova Jindfich castka pan Pavel Ktit Pavel Vincli:rek
13.oorvna 26.oorvna 26.oorvna 30.oorvna
pant Ludmila Km~ikoVl\ sloona Marie BedliVl\ P. Pavel Fryvaldsk)r Petr Nebililo
Blahop1ejeme a vyprosujeme BD!l po1.ehmfni Medard. Toto jmeoo je prastare, patme jii fr:mskeho puvodu. Prvni slozka ma zaIdady ve slove maht a znamena "moc". DruM cast vychlizf ze slova hardus, jez jazykovedci prekladaji jako "tvrdy, ptisnY". Medard je tedy mocny a pfisny chlapik, ktereho neni mdno pfili~provokovat Medard z Noyonu, ale nijak tvrdy mut nebyL Naopak, bjva zobmzovan s tismevem na rtech, i proto je povatovan znpatrona proti bolestem zubi" Vedle toho je j~te patronem sedlakU,vinaru a sladkt1.Lide se k nemu take modlili za suchC pOOasipti seno~i, za Urodupoll a vinic, lake proti hore&;e a choromyslnosti. Medard pocMzel z frnnskeho ~echtickeho rodu a narodUse kolem roku 4-73v SaIency (Fr:mcie). Vybrnl si duchovni dnlliu v race 505 pfija! kneiske svecent Venoval se svemu poslani poctive a oMtave, a lak neni dim, ie jej kolem roku 545 jmenovali biskupem v Noyonu (severovjchodne od Pafize). A~koliv byl v te doM Medard jii kmerem, dos3hla do te doby zanedbanli dieeeze velkeho rozkvetu. Kolem roku 560 zemrel a pojeho smrti dal Chlothar l (vllidl v letech 511-61) ztidit v Soissons, me~ franskYchknUu, opatstvi, ve kterem necha! Medardovy ostatky pietne pochovat KIMter piijal jmeno po Medardovi, dodnes zt1stala znchoWna aIesp011krypta. MedardUv svatek m~1 v dfivej§ich doblich velkY vYznam pfi piedpovedi ~si, piedewim v selskem kaIendliti. V6filo se. ie "kdyi tohoto dne pcli,spatn~ se zmo o inich ~i", ie "Medardova klipe, ~tyficet dni lmipe", ana Slovensku podobn~ fikaji, ie "aletipiesen nampan Medard zafidlika, takti nam pak cely mesiac potydlikli".
