Hydrogeologické rajony v Olomouckém kraji řešené v rámci projektu Ludmila Hartlová Jaromír Kučera hydogeologie, GEOtest Brno, a.s.
• • • • • • • • • • • • •
Přehled rajonů v Olomouckém kraji KRYSTALINIKUM – region 14 6431 – KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET 6432 – KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET KVARTÉR HORNÍ MORAVY – region 3 1610 – KVARTÉR HORNÍ MORAVY 1621 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - severní část 1622 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - jižní část 1623 – PLIOPLEISTOCÉN BLATY 1624 – KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ 2220 – HORNOMORAVSKÝ ÚVAL 6640 – MLADEČSKÝ KRAS KVARTÉR ODRY– region 2 2212 – ODERSKÁ BRÁNA
Region 14 KRYSTALINIKUM Severní část kraje (Okresy Jeseník a Šumperk) 6431 – KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET 6432 – KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET
6431 – KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Vymezení: • S + Z státní hranice s Polskem • JZ rozvodnice úmoří Baltského a Černého moře • V HGR 6611 a 6612 Kulm Nízkého Jeseníku v povodí Odry a Moravy Charakteristika HGR: Hg masív budovaný krystalinickými horninami orlicko-kladského krystalinika lugické oblasti a silezika (ruly, svory, migmatity, amfibolity, krystalické vápence, kvarcity a jiné) a magmatity žulovského a jesenického masívu. HGR představuje oblast infiltrace a stoku, tj. oblast primární dotace pro sousední hg rajony zejména kvarterních sedimentů. Dotace podzemní vody – probíhá přímou infiltrací srážek do horninového prostředí. V horninách rajonu se uplatňuje puklinová propustnost, ve zkrasovělých polohách (karbonátů) je propustnost puklinovo – krasová.
6431 – KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Pohyb a akumulace podzemní vody v zóně zvětrání v připovrchové zóně rozvolnění hornin v tektonicky porušených zónách ve zkrasovělých polohách krystalických vápenců Živější oběh podzemní vody s lokální akumulací je v oblastech stoku a akumulace, tedy v proluviálních a kvartérních štěrkopísčitých výplních údolí
6431 – KRYSTALINIKUM SEVERNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Z hydrogeologického hlediska je jeho význam oproti jiným rajonům (zvláště kvarterním) menší, zásadní význam spočívá v tom, že je funkční dotační oblastí pro rajony pánevních struktur. Drenáž podzemní vody v HGR probíhá jednak • Na sever do Polska • Na východ a jihovýchod do kvartérního rajonu řeky Opavy Z vodohospodářského hlediska nejdůležitější místa odběrů podzemní vody jsou v okolí Jeseníku • Křížový vrch • Jeseník – lázně • Lipová – lázně
6432 – KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Vymezení:
S+V hlavní evropská rozvodnice JV a J kvarterní a kulmské HG rajony Z pánevní rajony VČ křídy + krátká hranice s rajonem krystalinika Orlických hor Charakteristika HGR: Hg masív budovaný horninami orlicko-kladského, zábřežského a staroměstského krystalinika lugické oblasti, na východě pak silezika moravskoslezské oblasti (svory, ruly s polohami migmatitů, amfibolitů, krystalických vápenců, kvarcitů, erlánů a jiné)
HGR představuje oblast infiltrace a stoku, tj. oblast dotace pro sousední nebo nadložní pánevní hg rajony (pliocén, pleistocén) Dotace podzemní vody – probíhá přímou infiltrací srážek do horninového prostředí, propustnost puklinová, ve zkrasovělých polohách (karbonátů) je propustnost puklinovo – krasová.
6432 – KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Oběh podzemní vody: v zóně zvětrání v připovrchové zóně rozvolnění hornin v tektonicky porušených zónách, v protáhlých tělesech metamorfovaných hornin (krystalické vápence a kvarcity) v proluviálních a kvartérních štěrkopísčitých výplních údolí
6432 – KRYSTALINIKUM JIŽNÍ ČÁSTI VÝCHODNÍCH SUDET Z hydrogeologického hlediska zásadní význam HGR - dotační oblast pro kvarterní HG rajony, zvláště rajon 1610 Kvartér Horní Moravy. Z vodohospodářského hlediska představují největší význam oblasti s výrazným tektonickým porušením (metamorfované vápence skupiny Branné). Významné vodárenské zdroje: Branná Bohdíkov Olšany (na křížení ramzovského nasunutí a bušínského zlomu)
Region 3 KVARTÉR HORNÍ MORAVY Střední a jižní část kraje (Okresy Olomouc, Šumperk, Prostějov a Přerov) Pliopleistocén Hornomoravského úvalu - severní část Pliopleistocén Hornomoravského úvalu 1622 - jižní část 1623 Pliopleistocén Blaty 1621
1624 Kvartér Valové, Romže a Hané 2220 Hornomoravský úval 6640 Mladečský kras
1610 – KVARTÉR HORNÍ MORAVY Vymezení: Území horního toku řeky Moravy v Mohelnické brázdě a řeky Desné v Šumperské kotlině Leží uvnitř HGR 6432 Charakteristika HGR: Rozsáhlé souvrství pliopleistocenních sedimentů (štěrky a písky, místy jíly) a kvartérních fluviálních uloženin (štěrky, písky údolní nivy a teras a nadložní hlíny). Mocnost kvarterních a pliopleistocenních sedimentů v HGR je proměnlivá. V některých částech přesahuje 200 m i více (zjištěno geofyzikálními měřeními i vrtnými pracemi) • Štěrky a písky - významný průlinově propustný kolektor • Pliopleistocenní jíly a holocenní hlíny – hydrogeologický izolátor • Neogenní jíly respektive starší horniny krystalinika – podložní izolátor
1610 – KVARTÉR HORNÍ MORAVY Dotace podzemní vody v HG rajonu 1610: • Dotace z hydrogeologického masívu (hlavní zdroj) • Atmosférické srážky • Povrchový tok (v případě dotačního účinku řeky
na příklad za vyšších vodních stavů apod.)
Z hydrogeologického hlediska zásadní význam HGR spočívá v jeho schopnosti drenáže a akumulace značného množství podzemních vod z okolního hydrogeologického masívu. Z vodohospodářského hlediska HGR má značný význam i přes malé plošné rozšíření díky velkým akumulacím podzemní vody v horninovém prostředí. Významné vodárenské odběry: Šumperk Postřelmov Zábřeh – Lesnice Mohelnice Bohuslavice a jiné
1621 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Vymezení: Podcelek Středomoravské nivy severně od Olomouce a z části území v Uničovské plošině (na východě HGR) Charakteristika HGR: HGR zahrnuje pliocenní a kvartérní fluviální uloženiny v širokém pruhu kolem řeky Moravy (sleduje tok Moravy mezi Řimickou soutěskou na západě až po její soutok s Bystřicí u Olomouce) a jejích přítoků zejména Oskavy. Jejich složení : převážně písčité štěrky a písky, místy písčité jíly a pokryvné hlíny.
1621 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Sedimentace v HGR probíhala v tektonicky predisponované akumulační oblasti, protažené ve směru SZ – JV. Šířka pruhu nejmladších fluviálních sedimentů podél Moravy, kterou tvoří údolní niva a nízké terasy, je mezi Litovlí a Olomoucí až 15 km. Významnou součástí HGR jsou fluviální sedimenty Oskavy (jižně od obce Oskava). V území zjištěno přehloubené koryto vzniklé při mladých tektonických pohybech (mezi Brníčkem a Moravskou Huzovou) s výplní fluviálních uloženin o mocnosti 80 – 90 m. • Štěrky a písky - hydrogeologický průlinově propustný kolektor • Jíly a holocenní hlíny – hydrogeologický izolátor • Neogenní jíly a kulmské horniny – podložní izolátor
1621 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Dotace podzemní vody v HG rajonu 1621: • Z hydrogeologických masívů okolních HGR (od S a SV v povodí Oskavy) • Odvodněním krasové struktury devonských vápenců Mladečského krasu (u Litovle) • Povrchový tok (Morava, Oskava) v případě dotačního účinku řeky na příklad za vyšších vodních stavů apod.) • Atmosférické srážky (zvláště v terasách)
1621 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU - SEVERNÍ ČÁST Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska schopnost drenáže a akumulace značného množství podzemních vod s vytvořením jejich nemalých zásob. Z vodohospodářského hlediska: představují značný význam jímací území, vybudovaná pro zásobování pitnou vodou velkého množství obyvatel. Jímací území s významnými odběry: • Litovel • Náklo • Pňovice • Olomouc – Černovír • Moravská Huzová
1622 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU – JIŽNÍ ČÁST Vymezení: Rajon zabírá podcelek Středomoravské nivy Hornomoravského úvalu jižně od Olomouce. Charakteristika HGR: Budují jej kvartérní fluviální uloženiny údolní nivy Moravy a jejích přítoků včetně přilehlých nízkých teras. • Kvartérní fluviální štěrky a písky, stejně jako staropleistocenní, příp. pliocenní štěrky a písky vyplňující deprese v neogenním reliéfu, lze považovat za průlinově propustný hydrogeologický kolektor, • dosahující místy značné mocnosti. • pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor Relativně nepropustné jíly neogénu nebo puklinově propustné souvrství paleogénu tvoří podložní izolátor.
1622 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU – JIŽNÍ ČÁST Pohyb proudění podzemní vody v HG rajonu 1622: Směr proudění podzemní vody je závislý na geomorfologii území, hydraulických vlastnostech kolektorů a odtokových poměrech řek. V některých částech údolní nivy je proudění významně ovlivněno existencí jezů na řece Moravě. Převažující směr proudění je od SV k JZ a k J. Podzemní voda říčních teras, jejichž báze leží nad úrovní povrchu údolní nivy, je dotována převážně atmosférickými srážkami. Většinou směřuje šikmo až kolmo k povrchovému toku.
1622 – PLIOPLEISTOCÉN HORNOMORAVSKÉHO ÚVALU – JIŽNÍ ČÁST Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska V HGR se nacházejí významné akumulace podzemních vod s jejich značnými zásobami. HGR má velmi příznivé podmínky pro existenci bohatých využitelných zásob podzemních vod. Z vodohospodářského hlediska: představují značný význam jímací území, vybudovaná pro zásobování pitnou vodou desítek tisíc obyvatel. Jímací území s významnými odběry: K vodárensky nejperspektivnějším patří zejména stávající jímací území: • Brodek u Přerova • Troubky • štěrkoviště Tovačov II
1623 – PLIOPLEISTOCÉN BLATY Vymezení: Hydrogeologický rajón 1623 Pliopleistocén Blaty zahrnuje kvartérní fluviální uloženiny v povodí řeky Blaty. Rajon byl vymezen jako protáhlá sníženina ssz. – jjv. směru vyplněná písčitými štěrky. Ze západu a východu je vymezen promítnutím předpokládaných zlomů v podložním krystaliniku, které současně definují i depresi, která byla vyplněna fluviálním štěrky. Charakteristika HGR: Písčité štěrky a písky v údolí Blaty vyplňují převážně deprese v neogenním reliéfu a svým stářím odpovídají kralické terase. Ta představuje tzv. hlavní terasu řeky Moravy. Fluviální sedimenty vznikly v období, kdy tímto údolím protékalo jedno z ramen Moravy. • Kvartérní klastické sedimenty jsou považovány za jednokolektorový zvodněný systém se zvodní s volnou hladinou podzemní vody. Kolektor představují písčíté štěrky s průlinovou propustností, dosahující místy značné mocnosti. • Pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor. • Počevní izolátory vytvářejí relativně nepropustné neogenní jíly.
1623 – PLIOPLEISTOCÉN BLATY Pohyb proudění podzemní vody v HG rajonu 1623: Generelně lze západně od rajonu 1623 předpokládat proudění podzemní vody od západu až severozápadu směrem k Moravě jako hlavní erozní bázi. Významným prvkem omezujícím východní okraj rajónu 1623 je výskyt pruhu proterozoických (předdevonských) a částečně i paleozoických (devon, karbon) hornin v linii Dub nad Moravou – Tučapy – Hněvotín. Hřbet krystalických hornin je převážně tvořen mylonitizovanými granodiority, břidlicemi a vápenci.
1623 – PLIOPLEISTOCÉN BLATY Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska Zásadní význam rajonu spočívá v jeho funkci pánevní struktury drénující podzemní vody přestupující z vápenců karbonátové platformy. Z vodohospodářského hlediska: V HGR se nacházejí akumulace podzemních vod s jejich nemalými zásobami, vodárensky využívané v jímacích územích. Jímací území s významnými odběry: K vodárensky nejperspektivnějším patří zejména stávající jímací území • Hrdibořice • Olšany
1624 – KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Vymezení: Hydrogeologický rajon 1624 představuje rajon kvartérních fluviálních sedimentů podél toků Romže, Hloučely a po jejich soutoku Valové v s. části rajonu a v jeho j. části podél Hané. Tato dvě hydrogeologicky samostatná území spojuje pravobřežní údolní niva Moravy a řeka Morava tvoří v. hranici rajonu. Charakteristika HGR: V oblasti Valové je mocnost štěrkopísčitých uloženin údolní nivy značně proměnlivá a kolísá v rozmezí 1,5 – 7,0 m. V případě výskytu pliopleistocenních písčitých sedimentů narůstá mocnost klastických sedimentů až přes 10 m. V oblasti Hané kolísají mocnosti štěrkopísčitých uloženin údolní nivy převážně mezi 2 až 5 m, pliopleistocenní sedimenty zde nebyly zjištěny. • Hydrogeologický průlinově propustný kolektor představují kvartérní fluviální sedimenty toků Valové, Romže a Hané, které budují spodní části údolních niv a terasové akumulace. . • Pokryvné hlíny působí jako stropní izolátor. • Podložní izolátor na území rajonu je tvořen pelitickými sedimenty neogenní výplně Vyškovské brány a Hornomoravského úvalu.
1624 – KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ
1624 – KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Dotce podzemní vody v HG rajonu 1623: K obohacování zásob podzemní vody dochází v prvé řadě infiltrací srážkových vod skrytým příronem podzemní vody z terasových stupňů do údolních niv. V menší míře dochází k dotaci podzemních vod na hranicích rajónu z navazujících území kvartérních fluviálních sedimentů. 1. V oblasti Hané dochází k přítoku z kvartéru z navazující části nivy od Z, 2. v údolí Brodečky od S 3. v okolí Kojetína z vyšších teras. V oblasti řeky Valové dochází k přítoku z kvartéru ze štěrkových akumulací (nenakonická a hlavní terasa) v okolí Prostějova a Kostelce na Hané a v okolí Kralic na Hané (hlavní terasa). Erozní bázi pro podzemní vodu z rajonu 1624 představují fluviální sedimenty Moravy, vymezené v hydrogeologickém rajonu 1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu – jih.
1624 – KVARTÉR VALOVÉ, ROMŽE A HANÉ Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska Hydrogeologický rajon má vzhledem k menší rozloze a rozdílným hydrogeologickým poměrům menší vodárenský význam. • V údolí Hané nejsou podmínky pro významnější vodárenské odběry. • Na toku Hloučely a Romže jsou předpoklady pro pro břehovou infiltraci, (u jímacího území Smržice - čerpáním dochází ke vzniku indukovaných zdrojů podzemní vody břehovou infiltrací z Romže). • V údolní nivě Moravy jsou příznivé podmínky pro existenci využitelných zásobpodzemní vody. Z vodohospodářského hlediska: V HGR se nacházejí menší vodárensky využívaná jímací území. Prostějov – Smržice (jímací objekty jsou situovány převážně vně hranice rajonu, ačkoliv je využívána zvodeň kvartérních fluviálních sedimentů Romžské nivy. Hydrogeologický rajon ve svých stávajících hranicích nerespektuje rozšíření kvartérních fluviálních sedimentů především v okolí Prostějova, u Kojetína a v pokračování údolí Hané u Dřevnovic.
6640 – MLADEČSKÝ KRAS Vymezení: Zahrnuje z velké části zakrytou krasovou strukturu o ploše 75 km2, vymezenou rozšířením devonu západně od Litovle. Devonské sedimenty vystupují na povrch uprostřed spodnokarbonských hornin v přerušovaném pruhu od Ludmírova na JZ po Mladeč na SV. Hranice hydrogeologického rajonu zde probíhá sz. od Červenky. Charakteristika HGR: Území rajonu je tvořeno různými sedimenty z nichž hydrogeologicky nejvýznamnější jsou vápence. Propustnost komplexu devonských hornin je puklinovo-krasová, je vyšší než propustnost okolních hornin a současně dochází především na vápencích k vyšší infiltraci srážek. Jako u většiny karbonátů lze předpokládat střídání silně zvodněných poloh s privilegovaným prouděním podzemní vody a úseků s nepatrným zvodněním, kterému odpovídají bloky vápenců s privilegovanou krasovou propustností až bloky velmi málo rozpukné.
6640 – MLADEČSKÝ KRAS
6640 – MLADEČSKÝ KRAS Pohyb podzemní vody v HG rajonu 1623: K doplňování podzemní vody dochází především: • ztrátami povrchové vody v tocích, které dodávají krasu vodu odtékající z přilehlého nekrasového povodí, • vsakem atmosférických srážek, spadlých přímo na vápence, • drenáží na tektonickém styku vápenců s horninami spodního karbonu, příp. tam, kde vápence leží v malé hloubce pod terénem. Hranici mezi infiltračním územím a odvodňovací základnou můžeme vést paralelně s tokem Moravy. Hranice hydrogeologického rajonu zde probíhá sz. od Červenky. Jihozápadní část rajonu z. od vojtěchovské poruchy je odvodňována do rajonu 6620 Kulm Drahanské vrchoviny a nepodílí se na komunikaci s dalšími oblastmi rajonu 6640.
6640 – MLADEČSKÝ KRAS Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska I přes poměrně malý plošný rozsah hydrogeologického rajonu se jedná o významnoudrenážní strukturu, jejíž hlavní vodárenský význam spočívá v dotaci pliopleistocenního rajonu 1621, příp. HGR 1624. Z vodohospodářského hlediska: Vody z krasové struktury HGR jsou využívány v rozhodující míře mimo území rajonu, v místech hlavního odvodnění hydrogeologické struktury z původního zakrytého krasového pramene Čerlinka je v současnosti jímací území u Litovle. • Jímací území Litovel – Čerlinka
2220 – HORNOMORAVSKÝ ÚVAL Vymezení: Hydrogeologický rajon 2220 Hornomoravský úval v rozsahu stanoveném rajonizací z roku 2006, zahrnuje neogenní sedimenty karpatské předhlubně. Odpovídá rozsahu deprese vyčleněné v karpatské předhlubni poruchami příčných směrů SSZ – JJV (zlom řeky Moravy a holešovský zlom). Patří k němu také neogenní sedimenty Fryštácké brázdy a Kelčské pahorkatiny. Zaujímá celkovou plochu 1257,2 km2. Jedná se o rajon základní vrstvy, na který nasedají sedimenty kvartérních a pliopleistocenních sedimentů 1621, 1622 Pliopleistocén Hornomoravského úvalu – severní a jižní část, 1623 Pliopleistocén Blaty a části rajonu 1624 Kvartér Valové, Romže a Hané (mimo kvartér Hané). Charakteristika HGR: Převládající sedimentace jílů uzavírá málo mocné písčité až štěrkovité kolektory s tlakovým oběhem podzemní vody s negativní i pozitivní výtlačnou úrovní. Budují je jemnozrnné jílovité písky, směrem k okrajům a na bázi písčité štěrky. Nejmladší pliocenní kolektory jsou faciálně nestálé. Synklinálně uložené písčité až štěrkopísčité kolektory v jílech uzavírají tlakovou podzemní vodu s negativní i pozitivní piezometrickou úrovní
2220 – HORNOMORAVSKÝ ÚVAL
2220 – HORNOMORAVSKÝ ÚVAL Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska
V HGR se nenacházejí větší akumulace podzemních vod. V HGR nejsou příznivé podmínky pro existenci větších využitelných zásob podzemních vod. Odběry podzemní vody z neogénu jsou ojedinělé. Zpravidla je jímána podzemní vodaz faciálně nestálých málo mocných kolektorů svrchních poloh pliocenního souvrství.
Z vodohospodářského hlediska: V HGR jsou jen odběry podzemní vody místního významu V rámci vodohospodářské bilance je třeba v rámci hydrogeologického rajonu 2220 důsledně rozlišovat odběr z jímacích území využívajících kvarterní a pliopleistocenní zvodní nebo naopak zvodeň miocenní. Realizované práce dávají podklad pro změny rozsahu hydrogeologického rajónu, zejména v oblasti Holešovké plošiny a okolí Smržic.
Region 2 KVARTÉR ODRY Jihovýchodní část kraje (Okres Přerov) 2212 Oderská brána
2212 – ODERSKÁ BRÁNA Vymezení: Území hydrogeologického rajónu 2212 – Oderská brána zahrnuje neogenní sedimenty karpatské předhlubně v severovýchodní části Moravské brány v rámci povodí Odry (2-01-01) v prostoru zhruba mezi Hranicemi na Moravě a Ostravou. Téměř v celé ploše vytvářejí neogenní sedimenty Oderské brány podloží kvartérním fluviálním sedimentům budující hydrogeologický rajón 1510 – Kvartér Odry. Charakteristika HGR: Neogenní sedimenty Oderské brány náleží k sedimentární výplni karpatské předhlubně a patří lanzendorské sérii spodního badenu. Jsou reprezentovány pelity, psamity a psefity (tj. převážně jíly, písky a štěrky) s častými faciálními změnami jak v horizontálním tak vertikálním směru. Představují vícekolektorový systém průlinových kolektorů a izolátorů. Z výše uvedených sedimentů jsou hydrogeologicky nejvýznamnější zvodněné průlinově propustné štěrky a hrubozrnné písky (bazální klastika) tvořící hlavní hydrogeologický kolektor. Bazální klastické sedimenty jsou v některých částech rajónu překryty až několik set metrů mocnými jílovitými izolátory, způsobujícími artéské napětí zvodně.
2212 – ODERSKÁ BRÁNA Zásadní význam HGR: Z hydrogeologického hlediska V neogenních zvodněných sedimentech Oderské brány je směr proudění podzemní vody od severozápadu k jihovýchodu, tedy do Moravské brány. Zvodně všech miocénních struktur, jejichž mocnost kolísá nejčastěji v desítkách metrů, jsou doplňovány infiltrací atmosférických srážek do území bilanční jednotky, která se ztotožňuje s plochou vymezenou hydrogeologickou rozvodnicí na okolních horninách kulmu Nízkého Jeseníku. Z vodohospodářského hlediska: Vodárenský význam hydrogeologického rajónu 2212 je omezený jímací objety v okolí Oder a Fulneku