Hodnocení společné organizace trhu s banány
Shrnutí
COGEA S.p.A. - Via Po 9 – 00198 Roma Telefon: +39.6.853.73.51 - Fax: +39.6.855.78.65 Internetová stránka : www.cogea.it
A. SHRNUTÍ HLAVNÍCH ZJIŠTĚNÍ A ZÁVĚRŮ Účelem tohoto hodnocení je poskytnout kritickou analýzu společné organizace trhu s banány a jejího provádění od 1. července 1993. Hodnocení se týká čerstvých banánů kromě banánů plantejnů a obsahuje popisnou analýzu světového trhu i trhu Společenství s dezertními banány a hlavních produkčních a zásobovacích odvětví Společenství. Studie se skládá ze dvou částí: část I je věnována především odpovědím na hodnotící otázky, tedy hodnocení dopadů společné organizace trhu s banány (a případně dalších nástrojů podpory Společenství jako jsou strukturální fondy a zvláštní rámec pomoci) na trh Společenství, na produkci Společenství a na producenty třetích zemí, jakož i analýze způsobu řízení společné organizace trhu s banány. V úvodu této části je přehledně uveden právní rámec společné organizace trhu s banány a popis světové situace v produkci dezertních banánů a jejich uvádění na trh. část II uvádí důkladnější popis hlavních produkčních a zásobovacích odvětví Společenství (EU-25) včetně biologických banánů a spravedlivého obchodu, a analýzu organizačních modelů, jež používají nejvýznamnější hospodářské subjekty v různých zemích. Tato část rovněž obsahuje důkladnější informace o předpisech upravujících společnou organizaci trhu s banány. A.1. ODVĚTVÍ DEZERTNÍCH BANÁNŮ
Ve světovém měřítku je hospodářská soutěž vývozních dezertních banánů okrajovým oligopolem. Mezinárodní obchod ovládají čtyři nadnárodní firmy a jeden mezinárodní podnik, které dohromady představují asi 73 % vývozního trhu. Vývozní banány se ve světě převážně pěstují podle dvou různých systémů: jsou to plantáže pro přímý vývoz (průmyslový systém v Latinské Americe s velkými zemědělskými podniky vyžadujícími rozsáhlé investice do infrastruktury a do technologií) a produkce v malém (řemeslný systém v Karibské oblasti s menšími zemědělskými podniky, které běžně řídí nezávislí producenti a které vyžadují menší kapitálové investice, ale více pracovních sil). Banány se sbírají zelené a balí se do krabic o hmotnosti 18,14 kg (většinou), pak se převážejí po moři a po doplutí se uskladňují v dozrávacích zařízeních, kde při kontrolované teplotě 13-18°C probíhá dozrávání prostřednictvím rozptýleného ethylenu. Nakonec se ovoce dá do distribuce. Vlastnosti banánů vyžadují plánování a pečlivou kontrolu ve všech technologických fázích odvětví, což je základ pro přijetí modelu vertikální integrace v rámci odvětví (produkce, doprava, zřízení dozrávacích zařízení v zemích určení, distribuční síť), který používají nadnárodní firmy. Nicméně v posledních letech začaly nadnárodní firmy omezovat přímou kontrolu produkce a sjednávají s nezávislými producenty smlouvy, v nichž jsou dodávky specifikovány. Oproti modelu integrované organizace existuje rovněž členitější model, v němž se jednotlivé hospodářské subjekty specializují na různé technologické fáze tohoto odvětví.
2
A.1.1. Produkce a světový obchod
Produkce banánů se soustřeďuje do několika zemí. Dezertní banány jsou sice pěstovány ve 123 zemích (zdroj FAO) na celkové ploše 4,5 milionů hektarů, ovšem prvních deset zemí představuje 74,3 % produkce. Podíl produkce Společenství (Guadeloupe, Martinik, Kanárské ostrovy, Madeira, Azorské ostrovy, Algarve, Kréta, Lakónie a Kypr) na světové produkci je omezený a představuje pouze 1,09 % světové produkce. Celková produkce Společenství je od roku 1997 více méně stabilní, i když zejména antilské banány čas od času trpí vlivem nepříznivých klimatických jevů (tropické bouře, období sucha). Světový vývoz představuje pouze 17,5 % produkce (avšak objem světového obchodu zaznamenává nárůst) a soustřeďuje se na omezený počet zemí: první čtyři vyvážející země (Ekvádor, Filipíny, Kostarika, Kolumbie) soustřeďují více než 76 % vývozu. Dynamika vývozu je u největších vývozců rozdílná: od roku 1991 zaznamenaly narůst vývozu Ekvádor, Guatemala, Kamerun, Pobřeží slonoviny, Filipíny a Dominikánská republika, zatímco u vývozu Jamajky, Hondurasu, Panamy a Návětrných ostrovů došlo ke snížení. Ostatní největší vývozní země (Kolumbie, Kostarika) si svůj objem vývozu udržely více méně na stabilní úrovni. Při narůstajícím mezinárodním obchodě mají světové ceny vývozu (FOB) i ceny dovozu (CIF) v běžné hodnotě klesající tendenci. Škála cen vývozu je velmi široká a je odrazem velmi různorodé konkurenceschopnosti, která vyplývá ze strukturálních, sociálně-ekonomických a organizačních charakteristik odvětví. A.1.2. Trh Společenství
Bilance zásobování Společenství banány (produkce + čistý dovoz) je v čase velice stabilní a produkce Společenství se kromě konjunkturálních výkyvů na ní podílí v průměru 19 %. Po novém rozšíření (2004) se EU stala prvním světovým trhem dezertních banánů s přibližně 4,5 milionů tun. V rámci nových členských států je menší produkce banánů na Kypru (asi 10 000 tun). Celkové dovozy jsou stabilní, ale v průběhu doby se změnila skladba podle původu: dovozy z Ekvádoru, Kostariky, Kolumbie, Kamerunu a Pobřeží slonoviny zaznamenaly nárůst, zatímco u dovozů z téměř všech zemí Karibské oblasti, Panamy a Hondurasu došlo k poklesu. Ceny dovozu (ceny CIF v eurech) mají vzrůstající tendenci, dokonce i ve vztahu k tendenci světových cen CIF (v USD), což odráží (rovněž) vývoj směnného kurzu eura/USD. Škála cen je ovšem široká a vývoj není v jednotlivých odvětvích homogenní. Naproti tomu se průměrná cena banánů EU pohybuje po celé sledované období kolem konstantního průměru. A.2. REGULAČNÍ RÁMEC SPOLEČENSTVÍ
Společná organizace trhu s banány je složitý systém předpisů a postupů, který byl zaveden nařízením Rady (EHS) č. 404/93 ze dne 13. února 1993 v rámci vytvoření jednotného trhu. V průběhu let bylo ve společné organizaci trhu provedeno několik změn (zejména v roce 1998 a v roce 2001), které se týkaly především dovozního režimu. Dnes se společná organizace trhu s banány jeví jako proces vyvíjející se směrem k výhradně celnímu režimu, který by měl vstoupit v platnost nejpozději dnem 1. ledna 2006. Již od svých počátků se společná organizace trhu s banány skládá z vnitřní části, tj. režimu podpor pro producenty Společenství, a z vnější části, tj. společného dovozního režimu založeného na systému celních kvót. Systém je doplněn definicí norem jakosti pro banány (nařízení Komise (ES) č. 2257/94 ze dne 16. září 1994). Režim vnitřních podpor se prováděl hlavně cestou poskytování vyrovnávací podpory producentům Společenství, tj. prémie za tunu uvedenou na trh s cílem vyvážit případnou ztrátu příjmů. V případě potřeby lze poskytnout dodatečnou podporu. Zaručené množství Společenství, které si může
3
nárokovat tuto podporu, je 854 000 tun, jež jsou rozděleny podle pěstitelských regionů (v rámci přístupových jednání bylo Kypru přiděleno zaručené množství 13 500 tun). Každým rokem Komise stanovuje výši podpory. Toto odvětví kromě toho využívá podpory poskytované v rámci operačních programů pro regiony, které jsou oprávněné čerpat prostředky ze strukturálních fondů. A konečně v letech 1993-1994 platilo opatření související s prémií za ukončení produkce banánů. Dovozní režim banánů (vnější část) je založen na systému celních kvót, který reguluje dovážená množství (kvóty podle skupin zemí) a celní poplatky, přičemž jsou upřednostněny země AKT. Kromě toho se na každý dovoz banánů do EU vztahuje povinnost předložit dovozní licenci platnou v celém Společenství, kterou vydávají členské státy na žádost schválených hospodářských subjektů. Přidělování licencí se počítá od roku 1998, přičemž se berou v úvahu obchodní toky (metoda „tradiční/noví“).
Schválení dovozního režimu ze strany Společenství a zejména systému diferenciace celních poplatků při dovozu banánů bylo zdrojem nejdelšího sporu v dějinách GATT, což EU přinutilo několikrát změnit svůj normativ. V důsledku závěrů jednání se Spojenými státy a Ekvádorem v roce 2001 zahájila EU třetí reformu dovozního režimu, která předpokládá zavedení výhradně celního režimu ode dne 1. ledna 2006. A.3. ZVLÁŠTNÍ RÁMEC POMOCI
Ve snaze čelit problémům konkurenceschopnosti zavedla Evropská unie zvláštní rámec pomoci tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT. Účelem tohoto zvláštního rámce pomoci, vytvořeného v roce 1999 nařízením Rady (ES) č. 856/1999 ze dne 22. dubna 1999, je poskytnout tradičním dodavatelům banánů ze zemí AKT pomoc při jejich přizpůsobování se vývoji trhu. Poskytnuté prostředky by měly umožnit přijímajícím státům, aby posílily konkurenceschopnost svého odvětví banánů a podpořily diverzifikaci v případech, kdy tuto konkurenceschopnost nelze zlepšit trvalým způsobem. A.4. DOPADY UPLATŇOVÁNÍ SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S BANÁNY A.4.1. Metodika hodnocení
Schválená metodika hodnocení je založena na analýze chronologických řad statistických údajů a administrativních údajů, jakož i na analýze kvalitativních a kvantitativních informací shromážděných od příslušných hospodářských subjektů. Podle jednotlivých okruhů hodnocení byly ve studii použity tyto hlavní statistické a informační zdroje: Eurostat (Comext), UNCTAD, FAO (databáze a bulletin Banana Statistic), MMF, USDA, INSEE, Odéadom, Cirad, TWMC, Ctfil-Secodip, ZMP, Sopisco News, FLO, dále Evropská komise a dotčené členské státy v příslušných oblastech. Tam, kde statistické informace nebyly dostatečné nebo nebyly k dispozici, bylo použito hodnocení nehomogenních místních dokumentačních zdrojů, což je omezujícím faktorem analýzy, zejména pokud jde o hodnocení dopadu vyrovnávací podpory na produkční náklady a na výnosnost pěstování banánů. A konečně je hodnocení výstupů strukturální politiky a zvláštního rámce pomoci rovněž založeno na informacích získaných z existující dokumentace (zprávy o činnosti a hodnotící zprávy). Sběr primárních údajů je založen na pohovorech s více než 90 význačnými představiteli odvětví banánů na světové úrovni: jde o orgány veřejné správy Společenství, vnitrostátní a regionální orgány, oborové organizace, sdružení a organizace producentů, dovozců, dozrávacích zařízení, distribuce. Sběr doplnily návštěvy v terénu. Zástupci řídícího výboru v odvětví banánů pracovali na sběru informací prostřednictvím polostrukturovaného dotazníku. A.4.2. Účinky na zásobování trhu Společenství
První analyzované téma se týkalo hodnocení dopadů společné organizace trhu s banány a zejména režimu celních kvót na stabilitu zásobování trhu EU a na cenovou hladinu v jednotlivých stadiích
4
řetězce. Téma se týkalo rovněž vlivů společné organizace trhu s banány na rovnováhu hospodářské soutěže. Obecně lze říci, že zavedení dovozního režimu mělo na trhu Společenství zřejmě významnější vliv na ceny CIF a méně významný vliv na dovážené objemy EU. Režim celních kvót totiž umožnil řídit objem dovozů: v letech 1995-2003 se dovozy EU vyvíjely stejným tempem jako v ostatních významných dovážejících zemích (Spojené státy a Japonsko) a celkové zásobování trhu EU, osvobozené od reexportu, se v letech 1995-2003 udržovalo na konstantní úrovni s průměrem asi 4 miliony tun a s průměrnou variabilitou 2,5 %. Konkrétněji, analýza jednotlivých dovozních toků za odvětví nám umožnila ukázat, že účinky společné organizace trhu s banány se projevily ve větší míře na dovozech z tradičních zemí AKT, které v prvním období (až do roku 1998) měly kvóty přidělované pro každou zemi zvlášť. Vyskytly se dva jevy: jednak postupný pokles dovozů z tradičních zemí AKT z Karibské oblasti (u nichž byla míra plnění kvót vždy nižší než 100 %), a jednak potíže konkurenceschopnějších zemí AKT z africké oblasti (Kamerunu a Pobřeží slonoviny) v daném odvětví s vyjádřením jejich vlastního potenciálu expanze. Od roku 1999, po zrušení systému přidělování kvót tradičním státům AKT podle jednotlivých zemí, byl nepřetržitý pokles dovozů ze států AKT Karibské oblasti postupně nahrazen zvyšováním dovozů z obou afrických zemí a míra plnění kvót tradičních zemí AKT postupně dosáhla téměř 100 %. Nástroje na ochranu a podporu, které společná organizace trhu s banány poskytovala banánům z tradičních zemí AKT (a Společenství), tedy zpomalily, avšak nezvrátily proces relokalizace produkce banánů určených na trh EU podle konkurenčních výhod jednotlivých zemí. Společná organizace trhu s banány podpořila pouze v omezené míře změnu struktury obchodu s banány v EU podle země původu: vzorec obchodu EU má svůj původ v mnohaletých (dřívějších než je nastartování společné organizace trhu s banány) politikách preferencí některých členských států EU, jako je Francie, Spojené království a Itálie. Zavedení společné organizace trhu s banány tento vzorec nijak výrazně neovlivnilo (ovšem ani na kdysi liberálních trzích, jako je Německo, kde měly banány z Latinské Ameriky podíl na trhu téměř 100 %), ale přispělo k jeho udržení na jednotném trhu. Dovozní režim může nepřímo přispět k znevýhodnění rozvoje trhu s biologickými banány a spravedlivého obchodu. Dovozci, kteří obecně mají menší operativní rozměr a patří ke kategorii netradičních hospodářských subjektů, mají dvojí nevýhodu, když soutěží s ostatními hospodářskými subjekty stejné kategorie při udělování dovozních licencí a jen s potížemi plní minimální objemy stanovené předpisy. Režim celních kvót má dopad na dovozní ceny. V letech 1993-2003 představoval průměrný roční nárůst cen +3,7 %, což je v protikladu k trendu ostatních dovozních trhů. Výnos kvóty zavedené dovozním režimem (a v důsledku toho i kupní ceny licencí) je faktor, který určoval vyšší dovozní ceny na trhu Společenství vzhledem k volným trhům, a to nad rámec peněžních vlivů. Nicméně byly zjištěny v některých případech významné rozdíly mezi cenami CIF banánů stejného původu v různých zemích EU, což potvrzuje, že realizace jednotného trhu s banány byla dosažena pouze částečně. Společná organizace trhu s banány nehraje žádnou přímou úlohu při přenosu výkyvů ceny CIF na ceny v dalších stádiích řetězce. I když se výkyvy ceny CIF návazně promítají do cen v ostatních stádiích řetězce, zaznamenali jsme, že se velikost těchto výkyvů mění podle různých kombinací původu a trhu. Toto kolísání lze připočíst různým stávajícím strukturám distribuce v různých zemích a konkurenčním politikám prováděným velkoplošnými řetězci. Společná organizace trhu s banány a její změny přispěly k tomu, že spotřebitelé EU měli záruku rozumné a stabilnější ceny banánů než u ostatního ovoce. Analýza zřetelně poukázala na proces sbližování maloobchodních cen v jednotlivých členských státech, zejména po reformě společné organizace trhu s banány v roce 2001, a rovněž na pomalejší zvyšování cen banánů než jiných druhů ovoce a klidnější výkyvy. Nicméně zavedení společné organizace trhu s banány mělo různé dopady na spotřebitelské ceny v členských státech a zejména v Německu, kde na rozdíl od ostatních zemí došlo při
5
zahájení společné organizace trhu s banány k výraznějšímu nárůstu cen (který se postupně znovu vstřebal). Společná organizace trhu s banány pravděpodobně nesehrála žádnou úlohu, pokud jde o jakost dovážených banánů; proces zlepšování jakosti produktu a služeb je všeobecný proces probíhající na světové úrovni v závislosti na požadavcích distribuce a spotřebitelů. Ovšem ovzduší větší hospodářské soutěže, kterou společná organizace trhu s banány stimulovala, nepřímo podpořilo proces zlepšování jakosti banánů ve Společenství směrem k vyšším mezinárodním standardům. Dovozní režim a systém přidělování licencí narušily hospodářskou soutěž, jelikož významně změnily chování hospodářských subjektů a přispěly k tvorbě vyšších cen na trhu EU. Způsob rozdělování licencí na dějinném základě a v některých obdobích rovněž mezi různé kategorie/funkce hospodářských subjektů způsobila tok licencí od méně výkonných k výkonnějším hospodářským subjektům a přispěla ke konsolidaci pozičních výnosů určených kategorií hospodářských subjektů. Toto zhoršení hospodářské soutěže přispělo k růstu cen na trhu EU a k jejich výraznému vzdálení od cen v ostatních dovážejících zemích: ceny EU se zvýšily nejen o hodnotu sazebníků, ale právě tak rovněž o významnou hodnotu dovozních licencí. A.4.3. Účinky na produkci Společenství
Druhé téma se týkalo hodnocení dopadu režimu podpory společné organizace trhu s banány na příjem producentů Společenství a účinků režimu na strukturu a podmínky produkce. Téma se rovněž týkalo hodnocení možných alternativ pěstování banánů v pěstitelských regionech. Účelem nařízení (EHS) č. 404/1993 je zaručit producentům příjem. Používaným nástrojem je zachování paušálního příjmu, který se skládá z průměrné ceny na výstupu z balícího skladu ve Společenství a z vyrovnávací podpory, která je pro všechny pěstitelské regiony jednotná. Režim podpory společné organizace trhu s banány v podstatě zaručoval stabilitu průměrného příjmu za tunu. Avšak zvolený systém automaticky produkuje různé příjmy v různých regionech Společenství. Tyto rozdíly jsou dále posilovány paušalizací nákladů na dopravu a dodání FOB (od roku 1999). Analýza schopnosti vyrovnávací podpory zaručit producentům příjem byla z důvodu chybějících údajů možná pouze ve velice omezené míře. Avšak použití údajů o produkčních nákladech za rok 2002, které pocházejí ze dvou studií o situaci na Antilách a na Kanárských ostrovech, nám umožnilo vypozorovat, i když s velkou opatrností, rozdíly mezi francouzskými Antilami a Kanárskými ostrovy. Vyrovnávací podpora na Antilách neumožnila zaručit producentům příjem: příjem producentů je negativní, skutečné příjmy producentů nejsou schopny pokrýt produkční náklady a navíc jsme zjistili, že kdyby vyrovnání nebylo podhodnocené, ztráty by se mohly omezit, ale nikoli odstranit. Vyrovnávací podpora na Kanárských ostrovech umožnila zaručit producentům příjem: skutečné příjmy stačí (v průměru) pokrýt produkční náklady a přinést podnikatelský zisk, a dokonce i kdyby se nepoužilo nadhodnocené vyrovnání, producenti na Kanárských ostrovech by zřejmě ještě dosáhli pozitivní výnosnosti, avšak velmi blízkou nule. Systém výpočtu vyrovnávací podpory se promítl do dynamiky produkčních struktur Společenství tím, že usnadnil nebo znesnadnil jejich udržení v jednotlivých regionech EU. Zdá se, že i zde vedl systém podpory k rozdílným výsledkům: na Martiniku se počet zemědělských podniků pěstujících banány (menších) výrazně snížil shodně s poklesem skutečných příjmů. Avšak strukturální dynamika (zvyšování průměrné velikosti zemědělských podniků), vývoj ploch a hlavně zvýšení průměrných výnosů umožnilo na Martiniku zvýšit produkci banánů, a to ze 193 000 tun v letech 1990-1992 na přibližně 253 000 tun v letech 2002-2003; i na Guadeloupu byl zřejmě pokles příjmů základem výrazného snížení plochy pěstování banánů. Nicméně zvýšení výnosů Guadeloupu umožnilo udržet si (v průměru) více méně stabilní objem produkce (kolem 90 000 tun);
6
naproti tomu na Kanárských ostrovech byly zřejmě pozitivní vývoj příjmů důvodem pro mírně expanzivní strukturální dynamiku, kterou doprovázel mírný vývoj výnosů. Produkce se tak zvyšovala, až překročila strop 420 000 tun (v roce 1998 dosáhla 437 000 tun), což vedlo kanárské orgány k zavedení systému sledování ploch pro pěstování banánů.
Z toho vyplývá, že vyrovnávací podpora obecně měla pozitivní účinek na vývoj produkce banánů ve Společenství, která se přibližně ze 643 000 tun v roce 1993 zvýšila na přibližně 754 000 tun v roce 2003. Pokud jde o potenciál, který nabízejí ostatní odvětví ekonomiky, analýza umožnila ověřit existenci procesu vytváření terciárního sektoru, který se ve větší nebo menší míře týkal všech hodnocených regionů. Může to být limitujícím faktorem pro možnost skutečného převodu pracovních sil ze zemědělství (obecně) a pěstování banánů (zvláště), protože v terciárním sektoru se nabídka a poptávka pracovních sil v převážné většině týká specifických odborných dovedností a oproti zemědělství vyžaduje vyšší kvalifikaci. Na druhé straně je pěstování banánů kritickou činností pro zachování zemědělské rovnováhy na Martiniku a strategicky významnou činností na Guadeloupu a na Kanárských ostrovech: produkce je téměř výlučně určena pro kontinentální trh, zatímco odbytištěm pro většinu ostatních plodin je místní trh. To má samozřejmě strategický dopad na význam banánů v těchto regionech, jež zřejmě nebude snadné nahradit jinými druhy zemědělských komodit, zejména pokud nebudou pokryty vhodnými systémy podpory. A.4.4. Synergie mezi společnou organizací trhu s banány a ostatními nástroji podpory
v pěstitelských regionech Společenství I na vnitřním trhu hodnocení zkoumalo (případné) synergické účinky mezi nástroji podpory zavedenými v programových dokumentech Společenství v letech 1993-2003 a opatřeními na trhu s banány. Tady je zapotřebí připomenout, že sama společná organizace trhu s banány rovněž obsahuje cíle v oblasti strukturální politiky a stanovuje, že spolufinancování ze strukturálních fondů je možné u projektů, které jsou zaměřeny alespoň na dva z následujících tří cílů: uplatňování kvalitativní a komerční strategie; lepší využívání zdrojů; zvyšování konkurenceschopnosti. Analýza uskutečněných programů nás vede k tvrzení, že vzhledem ke snižování rozpětí zisku zemědělských podniků v průběhu let sehrály programy provedené v rámci politiky soudržnosti (a zejména orientační sekce EZOZF) v odvětví pěstování banánů ve Společenství v průběhu desetiletí 1993-2003 životně důležitou úlohu. V každé producentské oblasti jsme zaznamenali pozoruhodnou úroveň provázanosti mezi prováděnými strategiemi (správně diverzifikovanými podle různých situací v produkci na místě) a zmíněnými cíli právního rámce Společenství. Investice uskutečněné v průběhu hodnoceného desetiletí zaručeně vedly k celkovému zlepšení struktury a procesu produkce a projevují se zejména na zvýšené produktivitě (díky projektům modernizace banánových plantáží a renovace nebo budování zavlažování) a hodnocení produkce s výrazným pokrokem v jakosti (díky vývoji pěstitelských systémů cestou zavádění sazenic vypěstovaných in vitro, zlepšování zařízení zemědělských podniků a posílení odborného řízení a kontroly jakosti). Různé konjunkturální tendence mezi španělskými a francouzskými produkcemi se nicméně promítly do závěru programů, a to na základě diferenciace míry realizace: antilští producenti měli problémy s plným využitím příležitostí, které programy Společenství nabízely, přes atraktivní koeficient veřejného příspěvku, zatímco Kanárské ostrovy plně finančně vyčerpaly specifická opatření pro pěstování banánů a kromě toho projevily pozoruhodnou schopnost mobilizace soukromých zdrojů. Tento rozdíl odráží a prohlubuje výše uvedené zkreslení dopadu vyrovnávacích podpor na příjmy producentů.
7
A.4.5. Dopady na producenty z třetích zemí
Pro vyhodnocení dopadu společné organizace trhu s banány na producenty z třetích zemí jsme zkoumali vývoj podílů na trhu EU, struktur produkce, výnosů a rozdílů v konkurenceschopnosti. Analyzovali jsme účinky na daný produkt ve třech skupinách třetích zemí: země AKT, na něž se vztahuje zvláštní rámec pomoci, tj. tradiční země AKT; země AKT mimo zvláštní rámec pomoci, tj. Dominikánská republika a Ghana. Navíc se hodnocení týkalo netradičních vývozů banánů z tradičních zemí AKT; ostatní třetí země: Ekvádor, Kolumbie, Kostarika, Panama a Honduras. Pokud jde o tradiční země AKT, analýza měla rovněž vyhodnotit, zda akce zvláštního rámce pomoci sledovaly a dosáhly cíle ve zvýšení konkurenceschopnosti odvětví a v diverzifikaci v případě, že produkci banánů nelze udržet trvalým způsobem. Obecně řečeno, všechny tradiční země AKT nezměnily v letech 1993-1998 svůj podíl na trhu EU. Ovšem dovozní režim měl výrazný a diferencovaný vliv na postavení jednotlivých zemí. Poklesly tržní podíly Návětrných ostrovů, a to i kvůli erozi obchodní preference, což vedlo ke ztrátě investic do produkce banánů (přežití banánů z Návětrných ostrovů zejména na britském trhu umožnil vstup do okruhu spravedlivého obchodu). V letech 1993-2003 se však plocha pro pěstování banánů v afrických zemích AKT zvýšila, zatímco v karibských zemích se snížila. V Kamerunu se zvýšily investice do plantáží banánů určených na vývoz (rovněž díky podpoře ve zvláštním rámci pomoci), což se projevilo ve zvýšené produktivitě a v dorovnání technologického propadu oproti latinskoamerickým producentům. Pokud jde o úlohu, kterou sehrál zvláštní rámec pomoci, stav realizace není zdaleka homogenní. Program měl totiž zahrnout všech dvanáct zemí, avšak investice zaměřené nejčastěji na zvýšení konkurenceschopnosti byly uskutečněny pouze v pěti zemích. Na vytvoření hodnotícího úsudku o dopadech programu je tedy zatím příliš brzy. V některých afrických zemích (zejména Kamerunu) je ovšem situace jiná: prostředky určené na zvýšení konkurenceschopnosti podle zvláštního rámce pomoci tady měly dopad, protože byly přiděleny přímo velkým vyvážejícím zemědělským podnikům (kontrolovaným velkými společnostmi). Hodnotitel si klade otázku, zda by tyto podniky rovněž bývaly podpořily stejné investice se svým výlučně vlastním kapitálem (efekt terna). Vývozy z Kamerunu a z Pobřeží slonoviny na trh Společenství byly omezeny zvláštními kvótami pro jednotlivé země. Plocha pro pěstování banánů se však v afrických zemích AKT v letech 1993-2003 zvýšila: v Kamerunu se zvýšily investice do plantáží banánů určených na vývoz (rovněž díky podpoře ve zvláštním rámci pomoci), což se projevilo ve zvýšení produktivity a v dorovnání technologického propadu oproti latinskoamerickým producentům. V prvních letech společné organizace trhu s banány se v afrických zemích kromě jiného zvýšil rozdíl v jejich konkurenceschopnosti vzhledem k latinskoamerickým zemím, ovšem po roce 1998 se vývozní cena výrazně snížila a propad se odstranil. Pokud jde o netradiční země AKT a o vývozy netradičních banánů AKT z tradičních zemí AKT (Q.E.4.2), tak jedině Dominikánská republika, Ghana, Kamerun, Pobřeží slonoviny a Belize dokázaly významně zvýšit svůj podíl na trhu EU cestou netradičních vývozů. Dominikánská republika a Ghana tak mohly učinit rovněž díky rozvoji produkce biologických banánů a spravedlivého obchodu. Postavení ostatních třetích zemí na trhu Společenství se mírně zlepšilo. Některé země (Kostarika a Ekvádor) zvětšily plochy, jiné země si udržely svou dominantní pozici ve výnosech a některé země (Ekvádor) je značně zvýšily. Po zavedení společné organizace trhu s banány přetrvává i nadále silný tlak na snižování produkčních nákladů a zavádění technických změn.
8
A.4.6. Způsob řízení
Páté téma se týkalo hodnocení efektivity a účinnosti nástrojů řízení společné organizace trhu s banány. V rámci hodnocení se mimo jiné zkoumala možnost podvádět v systému řízení kvót a kritická místa systému řízení vyrovnávacích podpor. Pokud jde o první bod, analýza nám umožnila potvrdit, že propustnost systému vůči dovozům uskutečněným za použití falešných licencí byla značně oslabena po přijetí nařízení č. 1632/2000, kterým byly zavedeny takové kontroly, že případné podvody jsou zjišťovány rychleji. Avšak systém se jeví dosud propustný vůči dovozům neodpovídajícím deklarovanému množství (dovozy jsou vyšší), zejména v důsledku toho, že jednotlivé celní úřady neprovádějí se stejnou přísností kontrolní postupy stanovené normativem. V tomto ohledu Komise nedávno předložila návrh změny způsobů kontroly hmotnosti dovážených banánů, jež se v současné době (červenec 2005) projednává ve Výboru pro celní kodex. Naproti tomu byla díky reformám společné organizace trhu s banány významně potlačena možnost podvodů v souvislosti s nesprávným deklarováním původu banánů. Co se týče kritických míst systému řízení vyrovnávacích podpor, analýza nám umožnila zjistit na jedné straně proces zlepšování systému vyplácení podpory ve prospěch producentů Společenství, a to jednak cestou zavedení šesti záloh jednou za dva měsíce, a jednak cestou úpravy povinností předložení záruky. Avšak tato zlepšení jsou ve výsledku poněkud zkreslena platebními lhůtami zůstatku. Nedávno (v květnu 2005) Komise rozhodla, že bude postihovat zpožděné subjekty, což by mělo přispět k dobrému řízení zůstatku. Zatím tato zpoždění, stejně jako potíže s přístupem k úvěrům souvisejícím s nejistotou týkající se skutečné podpory, přispívají ke zvyšování ekonomické a finanční zranitelnosti producentů Společenství.
9
