ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 7 REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK

ISSN 1831-0788

REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK

CS

2012

Zvláštní zpráva č. 7

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR


2012

REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK (podle čl. 287 odst. 4 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU)


EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR 12, rue Alcide De Gasperi 1615 Lucemburk LUCEMBURSKO Tel. +352 4398-1 Fax +352 4398-46410 E‑mail: eca‑[email protected] Internet: http://eca.europa.eu


2012

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu. Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu). Katalogové údaje jsou uvedeny na konci této publikace. Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2012 ISBN 978-92-9237-554-6 doi:10.2865/82609 © Evropská unie, 2012 Reprodukce povolena pod podmínkou uvedení zdroje. Printed in Luxembourg

3

OBSAH Body

GLOSÁŘ

ZKRATKY

I–IX

SHRNUTÍ

1–8

ÚVOD

1–2

POPIS OBLASTI AUDITU

3–5

PŘEHLED ODVĚTVÍ VÍNA V EU V DOBĚ REFORMY

6–8

CÍLE REFORMY

9–10

CÍL, ROZSAH A KONCEPCE AUDITU

11–50

PŘIPOMÍNKY

11–18

KONCEPCE REFORMY

11–12

KOMISE OBECNĚ PROVEDLA ROZSÁHLÝ PŘEZKUM

13–14

U JEDNÉ DŮLEŽITÉ OTÁZKY VŠAK KOMISE NEPROVEDLA VÝZKUM V DOSTATEČNÉ MÍŘE

15–17

A NĚKTERÉ PŮVODNÍ NÁVRHY KOMISE NEBYLY PŘIJATY

18

OMEZENÁ OPATŘENÍ NA ŘEŠENÍ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PRODUKCE

19–50

DOPAD OPATŘENÍ „KLUČENÍ“ A „RESTRUKTURALIZACE“

19–31

REŽIM KLUČENÍ

32–43

OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNU VINIC

44–50

PROVÁDĚNÍ NÁRODNÍCH RÁMCŮ A KONTROLNÍ SYSTÉMY NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

51–61

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

51–57

ZÁVĚRY

58–61

DOPORUČENÍ

ODPOVĚDI KOMISE

Zvláštní zpráva č. 7/2012 – Reforma společné organizace trhu s vínem: dosavadní pokrok

4

GLOSÁŘ Hospodářský rok: Hospodářsk ý rok pro vinařsk é produkt y (popsané v části XII př ílohy I nař ízení (ES) č. 1234/2007). Začíná 1. srpna každého roku a končí 31. července roku následujícího. Chaptalizace: Proces přidávání cukru do nezkvašeného hroznového moštu s cílem zvýšit obsah alkoholu po kvašení. Koncentrovaný hroznový mošt: Koncentrovaný hroznový mošt je nekaramelizovaný hroznový mošt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně. Obohacení: Zvýšení přirozeného obsahu alkoholu čerstvých hroznů, hroznového moštu nebo vína v procesu kvašení přidáním sacharózy, koncentrovaného hroznového moštu nebo rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu nebo částečnou koncentrací. Opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic: Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může týkat pouze jedné či více následujících činností: a) změny odrůdové skladby včetně změny pomocí roubování; b) pře místění vinic; c) zdokonalení technik obhospodařování vinic. Běžná obnova starých vysloužilých vinic se za činnost restrukturalizace či přeměny nepovažuje. Podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic může mít pouze formu: a) náhrady producentům za ztrátu příjmů, která souvisí s prováděním tohoto opatření; b) příspěvku na náklady restrukturalizace a přeměny vinic. Opatření pojištění sklizně: Podpora na pojištění sklizně, která má pomoci udržet příjmy zemědělců, pokud jsou postiženy přírodní pohromou, klimatickými jevy, chorobami rostlin nebo škůdci. Opatření pro destilaci konzumního alkoholu: Podpora udělovaná producentům do 31. července 2012 ve formě podpory na jeden hektar na víno destilované na konzumní alkohol. Opatření pro destilaci vedlejších produktů: Podpora poskytovaná za dobrovolnou či povinnou destilaci vedlejších výrobků vinifikace (matolin a vinných kalů), která byla provedena v souladu s podmínkami stanovenými v bodě D přílohy XVb nařízení (ES) č. 1234/2007. Opatření pro nouzovou destilaci: Podpora udělovaná do 31. července 2012 na dobrovolnou či povinnou destilaci přebytečného vína, o níž rozhodnou členské státy v oprávněných případech krize, aby se snížil či odstranil přebytek a zároveň zajistila kontinuita mezi sklizněmi. Opatření pro vzájemné fondy: Vzájemné fondy poskytují pomoc producentům, kteří se chtějí pojistit proti výkyvům trhů. Podpora Společenství pro zřízení vzájemných fondů může být udělena formou dočasné a postupně se snižující podpory na pokrytí správních nákladů těchto fondů. Opatření spojené s investicemi: Podpora poskytovaná na investice do movitého nebo nemovitého majetku týkajícího se zpracovatelských zařízení, vinařské infrastruktury a marketingu vína, které zlepší celkový výkon podniku a které se týkají jedné či více těchto oblastí: a) produkce či marketing produktů uvedených v příloze XIb nařízení (ES) č. 1234/2007; b) vývoje nových produktů, procesů a technologií souvisejících s produkty uvedenými v příloze XIb.


5

Opatření týkající se zelené sklizně: Zelená sklizeň je úplné zničení nebo odstranění nezralých vinných hroznů, čímž se sníží výnos dané plochy na nulu. Podporu na zelenou sklizeň lze poskytovat jako náhradu formou paušální platby na hektar, jejíž výši určí dotyčný členský stát. Použitelná produkce: Produkce vinného moštu určeného ke zpracování na víno a rovnající se celkové produkci, od níž se odečte použití vinného moštu na jiné účely než víno, zejména mošt určený výhradně na přípravu hroznové šťávy a ztráty v důsledku odpařování. Použití koncentrovaného hroznového moštu: Podpora poskytovaná do 31. července 2012 producentům vína, kteří používají koncentrovaný hroznový mošt, včetně rektifikovaného koncentrovaného hroznového moštu, na zvýšení přirozeného obsahu alkoholu v produktech v souladu s podmínkami stanovenými v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007. Práva na výsadbu: V rámci EU je zakázáno vysazovat víno s různými odrůdami révy, pakliže tato výsadba nemá příslušná práva na výsadbu. Tato práva udělená v hektarech opravňují pěstitele vína víno vysazovat. Tato práva mohou mít formu i) individuálních práv na opětovnou výsadbu, která jsou zemědělcům udělována po vyklučení stávajících vinic, nebo ii) nových práv na výsadbu a práv z národní či regionální rezervy řízených členským státem, která ještě nebyla přidělena konkrétním pěstitelům. Další povinnosti v rámci systému práv na výsadbu jsou popsány v článcích 85f–85n nařízení (ES) č. 1234/2007. Prémie na vyklučení: Podpora udělovaná pěstitelům révy za trvalé odstranění veškeré révy na jejich pozemku či v jejich zemědělském podniku. Propagační opatření: Podpora na informační nebo propagační opatření týkající se vín Společenství. Toto propagační opatření se týká vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo vín s označením hroznové odrůdy. Toto opatření smí zahrnovat pouze: a) opatření zaměřená na vztahy s veřejností, propagační a reklamní opatření; b) účast na akcích, veletrzích nebo výstavách mezinárodního významu; c) informační kampaně; d) studie o nových trzích potřebné pro rozšiřování odbytu a e) studie vyhodnocující výsledky propagačních a informačních opatření. Podpora Společenství na propagační opatření nesmí být vyšší než 50 % způsobilých výdajů. Registr vinic: Databáze obsahující informace o potenciálu produkce vína každého členského státu. Rektifikovaný koncentrovaný hroznový mošt: Rektifikovaný koncentrovaný hroznový mošt je tekutý nekaramelizovaný produkt, který se získává částečným odstraněním vody z hroznového moštu libovolnou povolenou metodou, s výjimkou přímého ohně, a který byl podroben povolenému ošetření, jehož účelem bylo odkyselení a odstranění ostatních složek s výjimkou cukru. Režim jednotné platby (SPS): Režim podpory, který nahradil většinu předchozích plateb přímé podpory. V rámci tohoto režimu je podpora oddělena od povinnosti produkovat. Platba v plné výši je však podmíněna tím, že zemědělci musí veškerou svou půdu udržovat v dobrém zemědělském a environmentálním stavu (GAEC) a musí dodržovat povinné požadavky na hospodaření (SMR) – tzv. požadavek „podmíněnosti“.


6

ZKRATKY ha: hektar hl: hektolitr EU-27: Evropská unie, 27 členských států EZFRV: Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EZZF: Evropský zemědělský záruční fond SPS: režim jednotné platby SZP: Společná zemědělská politika


7

SHRNUTÍ I. Evropská unie (EU) je největším producentem vína na světě. Se třemi a půl miliony hektarů vinic vyprodukovala EU v hospodářském roce 2007/08 přibližně 160 milionů hl vína. To představuje asi 60 % celosvětové produkce vína. Odhaduje se, že produkce vína představuje zhruba 5 % zemědělské výroby EU. Největšími producenty vína mezi členskými státy jsou Francie, Španělsko a Itálie. II. V roce 2008 zavedla Rada reformu společné organizace trhu s vínem, jejímž cílem bylo v zásadě zlepšit konkurenceschopnost producentů vína v EU a vyvážit nabídku a poptávku v odvětví vína, a to v kontextu dlouhodobého strukturálního přebytku nabídky a zároveň klesající poptávky. Hlavními finančními nástroji této reformy byl jednak dočasný režim klučení a jednak zřízení vnitrostátních programů podpory – specifických rozpočtů, které jsou dány k dispozici každému členskému státu, jenž si může zvolit taková opatření (z 11 možných), která nejlépe odpovídají jeho konkrétní situaci. III. Hlavním cílem auditu bylo posoudit dosavadní pokrok, co se týče jednoho z hlavních cílů reformy: zlepšení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Audit se zaměřil na opatření „klučení“ a opatření „restrukturalizace a přeměna vinic“, která představují dvě největší oblasti výdajů.

IV. Za situace celkového (v celé EU-27) dlouhodobého strukturálního přebytku a ztráty mezinárodní konkurenceschopnosti reforma vytvořila či nově koncipovala nástroje, které mají řešit hlavní problémy trhu s vínem. Na posouzení účelnosti těchto nových opatření (kromě klučení a restrukturalizace), zavedených spolu se zřízením vnitrostátních finančních rámců, které zohledňují diverzitu tržních podmínek na úrovni každého členského státu, je ještě příliš brzy. V. U opatření klučení, které bylo důležitým nástrojem k vyvážení nabídky a poptávky a které mělo odstranit nebo přinejmenším výrazně snížit nerovnováhu na trhu, se při auditu zjistilo, že sazby podpory byly v prvních dvou letech režimu stanoveny příliš vysoko. Zájem o toto opatření přesahoval ve všech letech cílové hodnoty, a to i v roce třetím, kdy byly sazby podpory opět na své původní úrovni. Účetní dvůr se domnívá, že za těchto okolností mohl být režim klučení efektivnějš í – neboť je pravděpodobné, že menší zvyšování sazeb podpory nebo dokonce jejich zachování na původní úrovni by bývalo umožnilo dosáhnout se zdroji, které byly k dispozici, výraznějších výsledků, nebo dosáhnout stejných výsledků s menšími zdroji. VI. K očekávanému snížení objemu však nedošlo, protože ostatní opatření neměla předpokládaný dopad. Cílová hodnota vyklučených 175 000 ha nebyla pro nápravu stávající nerovnováhy na trhu dostatečná. Vycházela z kritérií, která se v praxi nepotvrdila. Sem patří např. ukončení obohacování sacharózou nebo očekávaný účinek doplňkových opatření jako zelená sklizeň či propagace na trhu.


8

SHRNUTÍ VII. Co se týče opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic, které je členským státům nyní k dispozici jako součást národních finančních rámců, podařilo se dosáhnout výrazného dopadu na velké plochy vinic v celé Evropě. Toto opatření usnadňuje, a tedy i zrychluje proces kvalitativního přizpůsobování nabídky poptávce a zároveň modernizaci a racionalizaci vinic. Členské státy však využily flexibilitu, která jim byla při provádění tohoto opatření umožněna, na z volení široké škály operací k financování a stanovení velmi rozdílných sazeb podpory. Navíc nárůst výnosů v důsledku restrukturalizace, který nemá žádný zřetelný dopad na celkovou spotřebu, částečně neutralizuje účinky klučení ve Španělsku a v Itálii. VIII. Ačkoli byla přípravná práce Komise z větší části důkladná jak rozsahem, tak hloubkou, některé její původní návrhy se v praxi nenaplnily. Plánovaná liberalizace práv na výsadbu nebyla podložena dostatečným výzkumem. IX. Na základě těchto připomínek doporučuje Účetní dvůr následující: — — Komise by měla provést odhad stavu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví vína vycházející z aktualizovaných údajů včetně plánované liberalizace práv na výsadbu. Na základě tohoto odhadu by pak měla určit, zda jsou na řešení případné nerovnováhy nutná nějaká opatření.


— — Budou-li považována za nutná další opatření klučení, mělo by se zabránit klučení modernizovaných vinic, a to zavedením dodatečných kritérií způsobilosti, která by se týkala samotné vinice a nikoliv pouze zemědělce. — — Vzhledem k široké šk ále operací definovaných členskými státy při provádění restrukturalizačního opatření by měla Komise vytvořit přesnější definici způsobilých restrukturalizačních operací, zejména pak opatření povolených v rámci kategorie „zdokonalování technik na obhospodařování vinic“. — — Aby zabránila výplatě nadměrné podpory v případech, kdy platby příjemcům vycházejí z paušálních sazeb na hektar, měla by Komise po členských státech požadovat, aby kontrolovaly (alespoň formou vzorku), že dotace EU nepřesáhnou způsobilé procento skutečných nákladů. — — Ačkoli na jedné straně EU financuje opatření klučení, aby snížila přebytek produkovaného vína, na druhé straně opatření na restrukturalizaci a přeměnu, aniž by zabezpečovalo nová tržní odbytiště, vede ke zvyšování výnosu vinic, a tudíž i vyprodukovaného objemu vína, což je v rozporu s cílem vyvážit nabídku a poptávku. Komise by proto měla zajistit, aby byla k dispozici vhodná kombinace politik, která by tento rozpor řešila. — — Co se týče statistických údajů, Komise by měla definovat klíčové ukazatele výkonnosti, které se budou týkat cílů reformy a které umožní včasné měření její úspěšnosti.

9

ÚVOD POPIS OBLASTI AUDITU

1.

Evropská unie je největším producentem vína na světě. Se třemi a půl miliony hektarů vinic vyprodukovala EU v hospodářském roce 2007/08 přibližně 160 milionů hl vína 1. To představuje asi 60 % celosvětové produkce vína a 5 % zemědělské výroby EU. Mezi členskými státy EU jsou největšími producenty vína Francie, Španělsko a Itálie.

1

Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, registr vinic, Eurostat, bilance dodávek vína.

GRAF 1

1 200

60 000

1 000

50 000

800

40 000

600

30 000

400

20 000

200

10 000

0

Použitelná produkce (1 000 hl)

Sklizená plocha (1 000 ha)

SKLÍZENÁ PLOCHA VINIC A POUŽITELNÁ PRODUKCE VÍNA (PRŮMĚR Z OBDOBÍ OD 2003/04 DO 2007/08) 1

0 Bulharsko Německo

Řecko Španělsko Francie

Sklizená plocha

Itálie

Maďarsko Rakousko Portugalsko Rumunsko

Použitelná produkce

1

V tomto grafu jsou uvedeny pouze členské státy s průměrnou produkcí přesahující 1 milion hl. Hodnoty uváděné u produkce představují upravený průměr, který nezahrnuje nejvyšší a nejnižší hodnoty u každé země za příslušné období. Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína a roční statistika zemědělských produktů.


10

2.

K vytvoření společné organizace trhu s vínem došlo v roce 1962. V té době existovalo jen velmi málo legislativních nástrojů pro regulaci trhu s vínem. Společná organizace trhu tehdy podporovala produkci s prakticky zaručeným odbytem prostřednictvím intervenčních opatření jako např. destilačních opatření či vývozních náhrad, která vedla k vytvoření strukturálního přebytku. Od roku 1976 byl zaveden zákaz nové výsadby a také povinnost destilace nadbytečné produkce. Ke konci 80. let pak byly zvýšeny finanční pobídky za klučení vinic. Reforma společné organizace trhu s vínem v roce 1999 měla za cíl dosáhnout větší rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu prostřednictvím financování restrukturalizace velké části celkové plochy vinic EU a prostřednictvím posílení intervenčních opatření jako např. vývozních náhrad nebo podpory na destilaci a uskladnění. Navzdory posílení intervenčních opatření se rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou dosáhnout nepodařilo, neboť tato opatření ve skutečnosti udržovala dotované odbytiště pro přebytky vína.

PŘEHLED ODVĚTVÍ VÍNA V EU V DOBĚ REFORMY

3.

Strukturální přebytek produkce byl v minulých desetiletích trvalým rysem evropského trhu s vínem a byl opakovaně zmiňován jako zásadní téma v různých reformách společné organizace trhu. V roce 2005, kdy Komise zahájila přípravnou práci na poslední reformě společné organizace trhu, odpovídaly akumulované zásoby vína ekvivalentu jednoho roku produkce a strukturální přebytek byl odhadován na přibližně 14,5 milionu hl 2 , což odpovídá 8,5 % celkové produkce. Dle odhadů Komise program na dotovanou destilaci konzumního alkoholu zvýšil tento přebytek o další 4 miliony na celkových 18,5 milionu hl. Účinkem této převahy nabídky nad poptávkou byl tlak na snížení cen vína směrem k producentům.

4.

Na straně poptávky během dvaceti let do roku 2009 celková spotřeba vína v EU klesala. Do velké míry to bylo zapříčiněno výrazným poklesem spotřeby v členských státech, které jsou hlavními producenty (graf 2). Ačkoli v některých členských státech naopak došlo k nárůstu spotřeby vína, tato zvýšená poptávka byla z velké části uspokojena dovozem, jehož objem do roku 2007 nepřetržitě rostl a od té doby je stabilní (graf 3), což ukazuje na celkovou ztrátu konkurenceschopnosti evropských producentů vína. Jak Komise konstatovala v roce 2006, pozitivní vývoj v oblasti spotřeby vína v členských státech, které nejsou jeho producenty, nezvýšil prodej vín z EU, neboť nárůst spotřebovaného množství téměř úplně odpovídal nárůstu spotřeby vín dovážených z třetích zemí. V době reformy sice také došlo k nárůstu vývozu, ale ten rostl nižším tempem než dovoz.


2

Vzhledem k tomu, že celková produkce se může rok od roku v důsledku klimatických podmínek výrazně lišit, se strukturální přebytek nejlépe měří s použitím víceletých průměrů. Odhad 14,5 milionu hl se zakládá na analýze Komise pro období 1999–2003, přičemž vlastní analýza Účetního dvora se od tohoto odhadu nijak výrazně neliší.

11

GRAF 2

SPOTŘEBA VÍNA NA OSOBU VE VYBRANÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH

70 60

Litry

50 40 30 20

Německo

Španělsko

Francie

Itálie

2009/10

2008/09

2007/08

2006/07

2005/06

2004/05

2003/04

2002/03

2001/02

2000/01

1999/00

1998/99

1997/98

1996/97

1995/96

1994/95

1993/94

1992/93

1991/92

1990/91

0

2010/111

10

Spojené království

1

Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou provizorní.

Zdroj: Eurostat, bilance dodávek vína.

GRAF 3

OBCHOD EU S VÍNEM VNĚ EU

25 000

1 000 hl

20 000 15 000 10 000

Dovoz EU-27

2009/10

2008/09

2007/08

2006/07

2005/06

2004/05

2003/04

2002/03

2001/02

2000/01

0

2010/111

5 000

Vývoz EU-27

1

Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou provizorní.



12

5.

Poslední zvláštní zpráva Účetního dvora o společné organizaci trhu s vínem byla zveřejněna v roce 1987 a týkala se v zásadě opatření Společenství v oblasti destilace vína 3 . Již v té době bylo zřejmé, že nabídka překračuje poptávku, a to z důvodu rostoucích výnosů na jedné straně (které neutralizují opatření zaměřená na snížení plochy vinic) a zároveň klesající poptávky na straně druhé. Kromě toho, že Účetní dvůr v rámci této zprávy zjistil nedostatky jak v platných nařízeních, tak v jejich provádění na úrovni jednotlivých členských států, dospěl také k závěru, že opatření v oblasti destilace ve skutečnosti přispívají ke strukturálnímu přebytku nabídky, neboť poskytují zajištěný odbyt za nepřiměřeně atraktivní ceny. Hlavním účinkem destilačních opatření bylo to, že problém strukturálního přebytku byl převeden z trhu s vínem na trh s alkoholem. Negativní účinky destilačních opatření spolu s širšími problémy přetrvávající nerovnováhy na trhu s vínem a relativní neúčelností opatření klučení (částečně v důsledku neutralizačního efektu opatření na podporu opětovné výsadby) konstatoval Účetní dvůr také ve výročních zprávách za následující roky 4.

CÍLE REFORMY

6.

Hlavním motivem reformy, citovaným Komisí v jejím sdělení Radě a Evropskému parlamentu z roku 2006 nazvaném „Směrem k udržitelnému evropskému odvětví vína“ 5 , byla rostoucí nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou. Jako další důvody Komise konstatovala složitost stávajícího regulačního rámce, rostoucí využívání nouzové destilace, z níž se stala běžná praxe, klesající spotřebu vína, rostoucí konkurenci ze strany třetích zemí, omezený úspěch práv na výsadbu při kontrole potenciálu produkce a dále negativní účinky omezení výsadby na proces racionalizace struktury zemědělských podniků.

7.

Ve světle těchto problémů byly tedy cíle reformy následující 6: — — vytvořit režim v oblasti vína, který by fungoval na základě jasných, jednoduchých a účinných pravidel udržujících rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou, — — zvýšit konkurenceschopnost producentů vína ze Společenství, — — posílit pověst jakostního vína ze Společenství jako nejlepšího vína na světě, — — znovu získat staré trhy a proniknout na nové trhy ve Společenství a po celém světě,


3

Zvláštní zpráva č. 4/87 (Úř. věst. C 297, 6.11.1987, s. 14). 4

Výroční zprávy Účetního dvora za rozpočtové roky 1991 (Úř. věst. C 330, 15.12.1992, s. 1), 1993 (OJ C 327, 24.11.1994, s. 1), 1996 (Úř. věst. C 348, 18.11.1997, s. 1) a 1999 (Úř. věst. C 342, 1.12.2000, s. 1) o těchto otázkách pojednávají. 5

KOM(2006) 319 v konečném znění ze dne 22. června 2006. 6

Viz 5. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1).

13

RÁMEČEK 1

HLAVNÍ PRVKY REFORMOVANÉ SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU Hlavními finančními nástroji, které jsou podporovány ročním rozpočtem ve výši 1,4 miliardy EUR, jsou: ο ο Dobrovolné vyklučení vinic, omezené na období tří let. ο ο Národní finanční rámce: pro každý členský stát je dán k dispozici specifický rozpočet a členský stát si může zvolit taková opatření (mezi 11 nabízenými 7), která budou nejlépe odpovídat jeho specifické situaci. ο ο Rozvoj venkova a ochrana životního prostředí ve vinařských oblastech. Dalšími prvky této reformy vinařství jsou: ο ο Okamžité ukončení intervenčních opatření jako např. vývozních náhrad a skladování a postupné ukončení dalších intervenčních opatření (např. krizové destilace), která by měla být ukončena do roku 2012. Tato postupně ukončovaná opatření jsou zahrnuta v národních finančních rámcích. ο ο Prodloužení režimu práv na výsadbu do konce roku 2015 s možností pro členské státy tento režim prodloužit až do konce roku 2018. ο ο Úprava enologických postupů v souladu s postupy zavedenými Mezinárodní organizací pro révu vinnou a víno (OIV ). ο ο Nová pravidla pro klasifikaci vín, a to podle tří kategorií („chráněné označení původu“, „chráněné zeměpisné označení“ a vína ostatní včetně odrůdových vín). ο ο Jednodušší pravidla pro označování vín etiketami. ο ο Požadavky související s podmíněností (pěstitelé vína nyní musí dodržovat podmínky dobrého zemědělského a environmentálního stavu stanovené v nařízení Rady (ES) č. 73/2009).

7

Článek 103m nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1) vyjmenovává opatření, jež mají členské státy k dispozici: režim jednotné platby, propagace, restrukturalizace a přeměna vinic, zelená sklizeň, vzájemné fondy, pojištění sklizně, investice, destilace vedlejších výrobků, destilace na konzumní alkohol, krizová destilace a používání zahuštěného hroznového moštu.

lahvování vína


14

— — vytvořit režim v oblasti vína, který by zachovával nejlepší tradice výroby vína ve Společenství a posiloval sociální struktury mnoha venkovských oblastí, — — zajišťovat, aby veškerá produkce byla šetrná k životnímu prostředí.

8.

Nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o nové společné organizaci trhu s vínem vstoupilo v platnost 1. srpna 2008 a poskytlo celkový rámec pro reformu odvětví vína. V srpnu 2009 bylo toto nařízení zrušeno 8 a společná organizace trhu s vínem byla včleněna do jednotné společné organizace trhu zřízené nařízením Rady (ES) č. 1234/2007.

vinice ve španělsku , která prošla restrukturalizací


8

Nařízení Rady (ES) č. 491/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 1234/2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (Úř. věst. L 154, 17.6.2009, s. 1).

15

CÍL, ROZSAH A KONCEPCE AUDITU 9.

Cílem auditu bylo v první řadě posoudit pokrok, kterého bylo dosud dosaženo především u jednoho z hlavních cílů reformy: zajištění lepší rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Audit se zaměřil na opatření „klučení“ a „restrukturalizace a přeměna vinic“, neboť tato dvě opatření představují dvě největší oblasti výdajů a jsou klíčová při plnění cíle zlepšit rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou. Opatření klučení je koncipováno tak, aby vedlo ke snížení nabídky, a jedním z cílů opatření restrukturalizace a přeměna vinic je přizpůsobení nabídky poptávce. Ačkoli byl proveden obecný přezkum koncepce i u ostatních opatření, neposuzoval audit jejich účelnost, neboť tato opatření byla prováděna až počínaje rokem 2009. V době realizace auditu by bylo takovéto posouzení ještě předčasné.

10.

Účetní dvůr podnikl auditní návštěvy v Německu, Španělsku, Francii, Itálii a Rumunsku a dále v Komisi, při kterých realizoval pohovory s úředníky odpovědnými za přípravu reformy, a také její provádění a monitorování. Ve vybraných členských státech byly součástí auditu přezkumy a analýzy vnitrostátní legislativy, statistických údajů a interních postupů na základě vzorků transakcí, jakož i audity na místě u příjemců – pěstitelů vína. Přezkoumávané operace byly vybrány do vzorku z výdajů provedených v rozpočtovém roce 2009 9 – prvním roce provádění reformy.

9

Rozpočtový rok EZZF n běží od 16. října roku n–1 do 15. října roku n.

vinice v rumunsku , která prošla restrukturalizací


16

PŘIPOMÍNKY KONCEPCE REFORMY KOMISE OBECNĚ PROVEDLA ROZSÁHLÝ PŘEZKUM

11.

Při přípravě reformy Komise podnikla rozsáhlý přezkum odvětví vína. V letech 2005–2008 provedla hodnocení ex post dosavadního režimu v této oblasti, konzultace se zainteresovanými stranami, hodnocení dopadu a výzkum problematiky specifických aspektů odvětví vína.

RÁMEČEK 2

VYUŽITÍ „NOUZOVÉ DESTILACE“ A „SKLADOVÁNÍ“, DESTILOVANÉ MNOŽSTVÍ A VÝDAJE EU V OBDOBÍ 2000–2008

Využití nouzové destilace Hospodářský rok

Destilované množství (hl)

Skladování vína a hroznového moštu Výdaje (EUR)

Rozpočtový rok

Výdaje (EUR)

2000/01

5 923 000

120 400 000

2001

61 706 018

2001/02

6 679 000

165 160 000

2002

68 534 023

2002/03

—

—

2003

53 182 036

2003/04

—

—

2004

50 206 010

2004/05

7 058 000

175 053 000

2005

69 571 712

2005/06

4 880 000

120 300 000

2006

90 332 117

2006/07

—

—

2007

85 452 311

2007/08

—

—

2008

73 821 269

24 540 000

580 913 000

Celkem

552 805 497

Celkem

Zdroj: Evropská komise, GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova.


Zdroj: Evropská komise, souhrnný rozpočet.

17

12.

Kromě opatření klučení a restrukturalizačních opatření, kterým se podrobně věnují následující oddíly této zprávy, zahrnovala reforma také tyto důležité prvky: a)

b)

Vytvoření národních rámců, což znamená, že vzhledem k rozmanitosti odvětví vína si mohly nyní členské státy 10 zvolit opatření, která nejlépe odpovídají jejich specifické situaci (včetně výše zmíněných restrukturalizačních opatření). Víno je komodita, která se odlišuje od ostatních: v jednotlivých členských státech existuje výrazná rozmanitost produktů i rozdílná situace na trhu. Vhodnou odpovědí na takovéto různící se podmínky na jednotlivých vnitrostátních trzích mohou být upravitelné národní finanční rámce. Postupné ukončování intervenčních opatření jako např. skladování či destilace, jež byla systematicky využívána, jak je uvedeno v rámečku 2, má za cíl eliminovat alternativní, netržní odbytiště pro produkci vína.

10

Odvětví vína vykazuje v každém členském státu výrazné odlišnosti, a to nejen z hlediska rozmanitosti produktů, ale rovněž z hlediska struktury produkce a rovnováhy či nerovnováhy mezi vnitrostátní produkcí a spotřebou. 11

Čl. 85g odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007. 12

To bylo v protikladu k situaci na ostatních trzích, které prošly významnou změnou, např. na trhu s mlékem po zrušení režimu mléčných kvót.

U JEDNÉ DŮLEŽITÉ OTÁZKY VŠAK KOMISE NEPROVEDLA VÝZKUM V DOSTATEČNÉ MÍŘE

UKONČENÍ REŽIMU PRÁV NA VÝSADBU

13.

Jedním z klíčových prvků společné organizace trhu s vínem je režim práv na výsadbu, který je v platnosti od roku 1976 a který výrazně omezuje výsadbu nových vinic. Ačkoli v roce 1999 se v rámci společné organizace trhu předpokládalo, že tento režim by měl být ukončen v roce 2010, reforma z roku 2008 posouvá jeho platnost až do konce roku 2015 a členským státům umožňuje, aby režim prosazovaly na celém svém území nebo jeho části až do konce roku 2018 11.

14.

V interních sděleních Komise stručně analyzovala dopad zrušení práv na výsadbu a dospěla k závěru, po konci režimu práv na výsadbu nebude hrozit zvýšení výsadby, a to vzhledem k tomu, že po ukončení mechanismů tržní podpory „budou producenti provádět výsadbu pouze tehdy, budou-li si jisti obchodním odbytem“. Komise však neprovedla hloubkové posouzení dopadu možných následků (rizik a příležitostí) souvisejících s prodloužením režimu práv na výsadbu 12.


18

A NĚKTERÉ PŮVODNÍ NÁVRHY KOMISE NEBYLY PŘIJATY

REŽIM DESTILACE NA KONZUMNÍ ALKOHOL

15.

Předchozí podoby společné organizace trhu obsahovaly podporu pro víno destilované na konzumní alkohol, který lze následně použít v nápojích jako portské víno či brandy. Tato podpora byla vypočítávána na základě objemu skutečně destilovaného vína. Během přípravné fáze poslední společné organizace trhu Komise zvažovala jak omezení podpory pro destilaci, tak její úplné ukončení. Za těmito alternativami stála obava, že předchozí sazby podpory byly ve srovnání s cenami na trhu s vínem příliš atraktivní, a že se tak uměle podporovala produkce vína s nízkou kvalitou a bránilo se zároveň restrukturalizaci tohoto odvětví. Rada se nakonec rozhodla program zachovat na omezené přechodné období čtyř let, avšak formou podpory na hektar (nezávislé na objemu destilovaného vína), která se má vyplácet producentům, jejichž výroba je používána na vinné destiláty. I když má toto rozhodnutí kladný krátkodobý účinek na rovnováhu na trhu s vínem, negativní účinky režimu neřeší. OBOHACOVÁNÍ VÍNA

16.

V letech, ve kterých je nepříznivé počasí, může být nutné obohacování vína, aby se vyprodukovalo víno obsahující požadovaný objem alkoholu. V Evropě je každoročně obohacováno v průměru 27 milionů hl vína za použití moštového koncentrátu či rektifikovaného moštového koncentrátu a 28 milionů hl za použití sacharózy (tento postup je znám rovněž pod názvem „chaptalizace“). Celkových 55 milionů hl představuje 30 % celkové produkce vína v EU. Při obohacování vína v tomto měřítku se používá 5 milionů hl hroznového moštu a 90 000 tun sacharózy.

17.

Komise původně navrhovala podporu na používání moštového koncentrátu zrušit a používání sacharózy zakázat. Přechod od obohacování cukrem na technologii rektifikovaného moštového koncentrátu by nepředstavoval žádné větší technické potíže, ale zvýšil by výrobní náklady jako např. náklady na přepravu rektifikovaného moštového koncentrátu. Komise předpokládala, že by to mělo vést k úsporám ve výši 130 milionů EUR ročně, což by přispělo k rovnováze na trhu (4,4 milionu hl nahrazením sacharózy rektifikovaným moštovým koncentrátem). Tento návrh se však setkal s důrazným odmítnutím některých členských států, které argumentovaly, že by to mělo negativní dopad na konkurenceschopnost příslušných výrobců a vynutilo by si to změny v tradičních postupech v regionech, kde neexistuje žádný strukturální přebytek. Rada rozhodla od hospodářského roku 2012/13 podporu na používání koncentrovaného moštu zrušit a zároveň i nadále povolila používání sacharózy v některých regionech (jak jsou uvedeny v příloze XVa nařízení (ES) č. 1234/2007). Snížení o teoretických 4,4 milionu hl tak nemohlo být dosaženo.


19

OMEZENÁ OPATŘENÍ NA ŘEŠENÍ KRÁTKODOBÝCH VÝKYVŮ PRODUKCE

18.

Historické údaje ukazují, že celková produkce vína se může mezi dvěma po sobě následujícími roky lišit až o 15 % 13 . Reforma ukončila mechanismy na podporu trhu ( jako např. skladování, destilaci nebo vývozní náhrady), které pomáhaly producentům vína vyrovnávat se s měnícími se objemy produkce. Dvě opatření zavedená reformou, která měla za cíl minimalizovat negativní účinky této variability produkce (zelená sklizeň a vzájemné fondy), byly dosud využity omezeně nebo jsou omezené ve svém rozsahu 14. Zelená sklizeň, která je opatřením, jež má největší potenciál k řešení výkyvů ve sklizni, má navíc přirozený nedostatek v tom, že je omezena na období červen–červenec 15 , kdy zemědělci ještě nemusí mít jasnou představu o tom, jaká bude v daném roce sklizeň. Toto nové opatření tak nemůže mít výraznější dopad na rovnováhu na trhu s vínem.

DOPAD OPATŘENÍ „KLUČENÍ“ A „RESTRUKTURALIZACE“ REŽIM KLUČENÍ

13

Použitelná produkce vína dosáhla v roce 2003 celkem 168 milionů hl, zatímco v roce 2004 stoupla na 194 miliony, tj. mezi lety 2003 a 2004 bylo vyprodukováno 26 milionů hl vína navíc. 14

V rozpočtovém roce 2009 využilo zelenou sklizeň pouze Slovinsko, a to v objemu 131 000 EUR, což představuje 3,7 % jeho národního rámce. Využívání opatření se v roce 2010 zvýšilo (na 16,8 milionu EUR), stále se však omezuje na Itálii, Slovensko a Kypr. Co se týče vzájemných fondů, v rozpočtovém roce 2009 ani 2010 nedošlo v rámci tohoto opatření k žádným výdajům a žádné výdaje se neočekávají ani do konce programového období v roce 2013. 15

VHODNĚ ZVOLENÝ NÁSTROJ

19.

Přechodný „režim klučení“ je významným prvkem reformované společné organizace trhu. Má zajistit rychlou a trvalou reakci na strukturální přebytek prostřednictvím snížení produkce. V zásadě poskytuje náhradu zemědělcům, kteří se rozhodnou natrvalo vyklučit své vinice a pozbýt příslušných práv na výsadbu. Tím, že podporuje trvalé odstranění vinic, je režim klučení účelnějším nástrojem na řešení strukturálního přebytku vína než předchozí intervenční opatření jako skladování nebo destilační opatření, která poskytovala pouze dočasná řešení strukturálního problému. Za těchto okolností je úspěch režimu klučení zásadní pro dosažení strukturální rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s vínem.

Článek 12 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína (Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1) – žádosti musí být podávány hmezi 15. dubnem a 31. květnem a samotná sklizeň a konečná kontrola musí proběhnout mezi 15. červnem a 31. červencem.


20

20.

Ačkoli v předchozích podobách společné organizace trhu podobný režim již existoval („prémie za vzdání se vinohradnictví“), rozsah tohoto opatření byl rozšířen, zejména protože byla zrušena možnost rozhodnout, zda opatření na svém území uplatňovat či ne, kterou dříve členské státy měly. V období 1996–2008 závisel přístup zemědělců k tomuto opatření na vnitrostátních pravidlech. Výsledkem bylo, že v tomto období byla ve většině členských států skutečně vyklučená plocha zanedbatelná 16 . V rámci poslední reformy má právo žádat o účast v tomto opatření každý jednotlivý zemědělec, což rozšiřuje potenciální rozsah opatření na všechny vinice v EU 17.

21.

Nařízení (ES) č. 479/2008 stanovilo rozpočet, který je k dispozici pro režim klučení, na 1 074 milionů EUR. V tříletém období provádění opatření měl být rozpočet použit takto: (v milionech EUR)

Hospodářský rok

2008/09

2009/10

2010/11

Celkem

Disponibilní rozpočet

464

334

276

1 074

SAZBY PODPORY VŠAK BYLY STANOVENY NA PŘÍLIŠ VYSOKÉ ÚROVNI, AČKOLI POPTÁVKA PO TOMTO OPATŘENÍ PŘEKONÁVALA CÍLOVÉ HODNOTY I V ROCE, KDY SAZBY ZŮSTALY NA SVÉ PŮVODNÍ ÚROVNI

22.

Komise se bez zřejmého zdůvodnění rozhodla z výšit sazbu podpory o 20 % v prvním ze tří let provádění režimu a o 10 % v druhém roce, přičemž ve třetím a posledním roce zůstaly sazby na své předchozí úrovni 18. Vycházelo to z předpokladu, že úroveň prémie by měla pokrývat alespoň pět let ziskové marže zemědělce. Avšak oblasti registru vinic EU, na nichž probíhala významná klučící činnost 19 , toto kritérium splňovaly již před reformou. Dle odhadu Účetního dvora stála tato zvýšení sazeb pomoci EZZF přibližně 100 milionů EUR, což představuje 10 % celkových nákladů režimu klučení.

16

V období předcházejícím poslední reformě společné organizace trhu, a to zejména mezi lety 1988–1996, bylo vyklučeno více než 500 000 ha vinic, a to zejména ve Španělsku, Itálii a Francii, které jsou mezi členskými státy největšími producenty vína. Odpovídá to snížení o více než osminu plochy vinic zemí EU-12 existujících v roce 1988 – přibližně 4 milionům ha. Po roce 1996 však dostaly členské státy možnost omezit uplatňování tohoto opatření na svém území, což mělo za následek výrazné snížení plochy, která byla v následujících letech vyklučena (v období 1997–2008 bylo vyklučeno méně než 30 000 ha, hlavně ve Francii). 17

Členské státy si však zachovaly možnost omezovat dopad klučení v určitých regionech nebo v případě, že skutečně vyklučená plocha dosáhla určité předem stanovené hraniční velikosti. 18

Sazby podpory na hektar u režimu klučení se vypočítávají na základě historického výnosu příslušného zemědělského podniku, ačkoli v případech, kdy tato informace není k dispozici, se předpokládají určité odchylky. Sazby se pohybují mezi 1 450 EUR/ha a 12 300 EUR/ha u kategorií nejnižšího resp. nejvyššího výnosu. Tyto sazby však byly zvýšeny o 20 % v prvním roce provádění režimu a o 10 % v druhém. 19

Z vlastní analýzy Komise vyplývá, že v případě regionu Kastilie a La Mancha (kde proběhlo 44 % veškerého klučení během tříleté doby opatření) pokrývaly předchozí sazby podpory již 6,5 roku ziskové marže, v regionu Languedoc-Roussillon (kde proběhlo 10 % veškerého klučení) pak byla kritéria téměř splněna (4,9 roku ziskové marže).


21

23.

Když byla v roce 2008 provedena reforma společné organizace trhu, spojený účinek vyšších sazeb podpory a z velké míry neomezený přístup k programu vedly k výraznému zvýšení poptávky po tomto opatření v mnoha členských státech, které jsou producenty vína, a potřeba tak ve všech třech letech opatření přesahovala finanční prostředky, které byly k dispozici. Komise musela tudíž v každém členském státu omezit schvalování žádostí na určité stanovené procento z peněžní částky přijatých žádostí. Celkový stav ukazuje tabulka 1.

24.

Vzhledem k tomu, že poptávka po opatření klučení v průběhu tří let jeho trvání ve značné míře přesahovala dostupné finanční prostředky, bylo nutné stanovit priority, což ukázalo, že při stanovených sazbách podpory bylo ochotno vinice klučit mnohem více zemědělců, než kolik do tohoto opatření pak bylo skutečně zapojeno. Tento stav dokonce přetrvával i ve třetím a posledním roce opatření, kdy sazby podpory byly stejné jako ty, které byly v platnosti před reformou. Tato skutečnost vyvolává pochybnosti o rozsahu zvýšení sazeb podpory a následně pak i o efektivnosti celého opatření: velká poptávka po tomto opatření ukazuje, že stejné vyklučené plochy bylo možno dosáhnout s menšími zdroji, tj. prostřednictvím menšího zvyšování sazeb podpory, nebo dokonce i při ponechání sazeb podpory na předchozí úrovni.

TABULKA 1

REŽIM KLUČENÍ – PLOCHA, NA NIŽ BYLA PODÁNA ŽÁDOST, PLOCHA SCHVÁLENÁ PO UPLATNĚNÍ PROCENTNÍHO LIMITU NA ŽÁDOSTI A PLOCHA VYKLUČENÁ Plocha, na niž byla podána žádost (ha)

% schválených žádostí

Schválená plocha (ha)

Vyklučená plocha (ha)

% vyklučené plochy

2008/09

159 949

45,9

73 377

68 903

93,9

2009/10

108 064

50,1

54 182

47 613

87,9

2010/11

83 210

59,6

49 612

44 033

88,8

Celkem

351 223

50,4

177 171

160 550

90,6

Hospodářský rok

Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova, sdělení členských států.


22

K OČEKÁVANÉMU SNÍŽENÍ OBJEMU VŠAK NEDOŠLO – DO VELKÉ MÍRY PROTO, ŽE OSTATNÍ OPATŘENÍ NEMĚLA PŘEDPOKLÁDANÝ DOPAD

25.

Vzhledem k tomu, že Komise původně brala v úvahu navrhované ukončení destilačních opaření, odhadovala velikost strukturálního přebytku vína na 18,5 milionu hl (viz bod 3) a vypočítala, že snížení nabídky o tento objem by si vyžádalo vyklučení 400 000 hektarů v období pěti let, s náklady 2,4 miliardy EUR. Později (v roce 2007) dospěla Komise k názoru, že další reformní opatření jako např. zákaz sacharózy, zelená sklizeň, rozvoj venkova, propagace a označování vína by mohla snížit přebytek vína o 10 milionů hl. V důsledku toho byla cílová hodnota pro režim vyklučování upravena na 175 000 ha a příslušný rozpočet činil přibližně 1,1 miliardy EUR.

26.

Některé z těchto předpokladů se však ve skutečnosti později nepotvrdily: zákaz používání sacharózy nebyl do konečného textu reformy začleněn a zelená sklizeň a propagace měly dosud jen omezený účinek. Účetní dvůr se rovněž domnívá, že očekávané zvýšení poptávky, ke kterému mělo dojít v důsledku opatření týkajících se propagace, označování vín a rozvoje venkova, se neopíralo o konkrétní kvantitativní důkazy. Jelikož ostatní opatření neměla plánovaný dopad, byla cílová hodnota 175 000 ha u klučení sama nedostačující na to, aby řešila strukturální přebytek odhadovaný Komisí, který existoval v době reformy.

27.

Ačkoli tedy poptávka po klučení přesáhla 350 000 ha (tabulka 1), jeho dopad byl omezen pevnou cílovou hodnotou 175 000 ha a nakonec bylo vyklučeno pouze 160 550 ha. Dle odhadů Účetního dvora vedl režim klučení ke snížení celkové plochy vinic o zhruba 5 % 20. Odpovídá to snížení objemu vína o přibližně 10,2 milionu hl, což představuje 6 % použitelné produkce vína 21. Jak ukazuje graf 4, použitelná produkce a zásoby vína v EU-27 v hospodářském roce 2010/11 mírně poklesly, ale zároveň došlo ke snížení spotřeby vína. I kdyby se takovéto snížení produkce a zásob v dlouhodobé perspektivě potvrdilo, bylo by k odstranění zbývající nerovnováhy trhu potřeba výrazné zvýšení vývozu.

28.

Grafy 5 a 6 uvádějí nejnovější dostupné údaje o produkci vína až do hospodářského roku 2011/12, který následuje po třech hospodářských rocích, v nichž bylo prováděno opatření klučení.


20

3,5 milionu ha v hospodářském roce 2007/08. 21

Odhad celkové použitelné produkce, která je trvale odstraněna díky režimu klučení, vychází z oficiálních sdělení členských států Komisi ohledně počtu hektarů vyklučené plochy a jejich rozdělení do výnosových tříd pro tříleté období hospodářských roků 2008/09 až 2010/11. Průměrná použitelná produkce pro období 2000–2008, jak byla zveřejněna Eurostatem, činila 176,3 milionu hl.

23

GRAF 4

VÝVOJ POUŽITELNÉ PRODUKCE, SPOTŘEBY A ZÁSOB VÍNA V POSLEDNÍ DOBĚ

180 000 160 000 140 000 1 000 hl

120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 2008/09

2009/10

Použitelná produkce

2010/111

Lidská spotřeba

Konečné zásoby

1

Údaje týkající se hospodářského roku 2010/11 jsou předběžné.


GRAFY 5 A 6

PRODUKCE VÍNA V EU-27

190 000 1 000 hl

180 000

186 107 172 956

179 793

170 000

171 505

171 086 163 599 166 000

160 000 150 000 2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/121

VÝVOJ PRODUKCE VÍNA V NĚKTERÝCH ČLENSKÝCH STÁTECH (2008/09 = 100)

120 100 80 60 40 20 0 2008/09 Španělsko

2009/10

2010/11

Francie

Itálie

Německo

2011/121 Rumunsko

1

Údaje týkající se hospodářského roku 2011/12 jsou předběžné.

Zdroj: GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova.


24

29.

Celkově v hospodářském roce 2010/11 produkce vína v EU-27 klesla, netýká to však členských států, které v prvních dvou letech opatření vyklučily největší plochu vinic: Španělska (68 447 ha), Itálie (20 532 ha) a Francie (16 674 ha). Bez nových tržních odbytišť může být část snížení produkční kapacity neutralizována zvýšením výnosů v některých regionech ( jak je to podrobněji popsáno v bodech 36 a 37). Snížení produkce vína v EU-27 v hospodářském roce 2010/11 bylo zapříčiněno hlavně poklesem v Německu a Rumunsku, kde ale celková vyklučená plocha za první dva roky uplatňování režimu představovala 56 ha (v Německu) a 185 ha (v Rumunsku). V hospodářském roce 2011/12 se produkce vína ve srovnání s rokem 2010 zvýšila. Účetní dvůr se domnívá, že s přihlédnutím ke klimatickým podmínkám klučení dosud k očekávanému snížení produkce vína nevedlo.

22

V 68. bodě odůvodnění nařízení (ES) č. 479/2008 je uvedeno, že „pokud se producenti domnívají, že podmínky v určitých oblastech nevedou k výnosné produkci, měli by mít možnost snížit náklady a trvale se v těchto oblastech vzdát výroby vína […]“.

KLUČENÍ SE NEZAMĚŘUJE NA MÉNĚ VÝNOSNÉ VINICE

30.

Skutečnost, že možnost čerpat podporu byla otevřena pro většinu pěstitelů vína, spolu s kritérii stanovenými v čl. 85s odst. 5 nařízení (ES) č. 1234/2007, která upřednostňují zemědělce ve věku nejméně 55 let nebo zemědělce, kteří se rozhodnou vyklučit všechny své vinice, znamená, že klučení není nutně zaměřeno na méně konkurenceschopné nebo méně výnosné vinice. Odráží to cíl tohoto režimu, který zemědělcům ponechává možnost rozhodnout, zda jsou jejich vinice výnosné či nikoliv 22. Vytváří to však riziko, že v rámci režimu bude financováno klučení vinic, které již byly restrukturalizovány a které jsou v zásadě konkurenceschopné. Účetní dvůr zjistil takovéto případy modernizovaných vinic, které byly přesto za použití financování z EU vyklučeny (viz rámeček 3). Existuje proto přirozený rozpor mezi režimem klučení a restrukturalizačními opatřeními, který pak vede k neefektivnímu využívání podpory EU.

RÁMEČEK 3

PŘÍKLAD MODERNIZOVANÉ VINICE, KTERÁ BYLA VYKLUČENA Jeden ze zemědělců navštívených Účetním dvorem ve Španělsku si zvolil vyklučení svého pozemku o rozloze přibližně 55 ha, který byl pouhých 11 let předtím osázen odrůdou červeného vína (tempranillo) formou tzv. stěnové výsadby (espaldera) – což jsou podmínky odpovídající struktuře, na jejíž dosažení byla jiným zemědělcům dána k dispozici restrukturalizační podpora. Evropský zemědělský záruční fond přispěl na tuto operaci částkou přibližně 420 000 EUR. Tento případ ukazuje na skutečnost, že tato politika financuje na jedné straně restrukturalizaci starších vinic a na druhé straně financuje zároveň klučení vinic, které se vyznačují již moderní, na trh orientovanou strukturou, a že podpora klučení může být nepřiměřeně atraktivní i v případě moderních, konkurenceschopných vinic.


25

NEDOSTATKY VE VNITROSTÁTNÍCH PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISECH

31.

Po vyklučení jsou zemědělci ve svých zemědělských podnicích povinni dodržovat požadavky spojené s podmíněností (přičemž v případě neplnění některých požadavků může být prémie na vyklučení snížena) 23, a to po dobu tří let 24. Ve Francii se však v případě příjemců, kteří zcela ukončí svou zemědělskou činnost, od této povinnosti upouští na základě toho, že tito příjemci již nesplňují definici „zemědělce“ danou nařízením. Tento výklad však podkopává hlavní cíl uvedené povinnosti, kterým je „zajištění odpovědného zacházení s vyklučenými plochami“. Dle názoru Účetního dvora tak zůstává i poté, co zemědělec ukončí zemědělskou činnost, v platnosti příslušná část nařízení, jež stanoví, že „nároky na prémie by měly záviset na tom, zda dotčení producenti dodržují platná pravidla týkající se životního prostředí“ 25.

OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNU VINIC

VÝZNAMNÉ OPATŘENÍ, KTERÉ MÁ ZLEPŠIT PŘIZPŮSOBENÍ POPTÁVCE

32.

Restrukturalizace a přeměna vinic je základní součástí společné organizace trhu s vínem od jeho reformy v roce 1999. Cílem tohoto opatření je zvýšit konkurenceschopnost producentů vína prostřednictvím vyplácení náhrady za ušlý zisk v období, během kterého je upravována vinice, a prostřednictvím příspěvku na náklady na restrukturalizaci a přeměnu.

23

Podmíněnost znamená povinné požadavky na hospodaření a dobrý zemědělský a environmentální stav, uvedené v článcích 3–7 nařízení (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce a kterým se mění nařízení (EHS) č. 2019/93, (ES) č. 1452/2001, (ES) č. 1453/2001, (ES) č. 1454/2001, (ES) č. 1868/94, (ES) č. 1251/1999, (ES) č. 1254/1999, (ES) č. 1673/2000, (EHS) č. 2358/71 a (ES) č. 2529/2001 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1). 24

Článek 85t nařízení (ES) č. 1234/2007. 25

Viz 71. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 479/2008. 26

33.

Na toto opatření jsou přiděleny významné finanční zdroje EU, a to nejen v absolutních číslech (4,2 miliardy EUR pro desetiletí 2001–2010, což představuje průměrnou částku 420 milionů EUR za rok), ale vyjád řeno také jako podíl na celkových prostředcích určených pro společnou organizaci trhu (přibližně 32 %). Tento trend pokračoval i po zavedení poslední reformy, neboť členské státy na toto opatření, které je nyní jednou z variant v rámci jejich vnitrostátních rámců, kladou i nadále silný důraz. V rozpočtovém roce 2009 bylo toto opatření (s celkovými náklady 326 milionů EUR) hlavní volbou u všech členských států s výjimkou Španělska, které v průběhu roku 2009 přidělilo největší část svého finančního rámce na destilaci, a několika dalších členských států, které nejsou velkými producenty vína a které si zvolily převedení významné části svého rámce pro režim jednotné platby (SPS) 26.

Neodvolatelný převod významné části svého rámce pro režim jednotné platby si zvolily Řecko, Lucembursko, Malta a Spojené království (k roku 2010).


26

34.

Dopad tohoto opatření je významný. Ve dvou regionech, které jsou největšími producenty vína (Kastilie a La Mancha a Languedoc-Roussillon), bylo v posledních deseti letech s podporou financování EU restrukturalizováno 16 % (Kastilie a La Mancha) a 21 % (Languedoc-Roussillon) celkové plochy vinic 27.

35.

Existují určité faktory, které jsou pro zajištění konkurenceschopnosti vinice klíčové: odrůda vinné révy (tj. zda daná odrůda odpovídá poptávce na trhu či ne), výnos (produktivita) a struktura nákladů (produkční náklady). V této souvislosti je restrukturalizační opatření, jež zahrnuje podporu pro změnu odrůdové skladby 28 , přemístění vinic nebo zdokonalení technik obhospodařování vinic, obecně uznáváno jako základní nástroj na podporu konkurenceschopnosti 29 , neboť zemědělcům usnadňuje přizpůsobení jejich produkce poptávce, zvýšení produktivity a/nebo dosažení úspory nákladů 30.

27

V některých regionech, jako je například francouzský Languedoc-Roussillon, kde se restrukturalizační opatření provádějí již od osmdesátých let, byl dopad ještě větší – podle údajů poskytnutých francouzskou platební agenturou FranceAgriMer bylo restrukturalizováno 40 % vinic existujících v roce 1977, což představuje zhruba 164 000 ha. 28

Účetní dvůr zjistil například výraznou změnu ve struktuře odrůd vína používaných pěstiteli vína. V období 2000–2010 se pěstitelé začali více zaměřovat na víno červené. Plocha osázená červeným vínem se tak zvětšila o 18 procentních bodů ve Španělsku (na 55 % celkové plochy vinic), o osm procentních bodů na celkových 32 % v Německu, o pět procentních bodů na 75 % ve Francii a o pět procentních bodů na 56 % v Itálii. 29

Čl. 103q odst. 1 nařízení (ES) č. 1234/2007: „Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína“. 30

TABULKA 2

DOPAD RESTRUKTURALIZACE FINANCOVANÉ EU NA NĚKTERÉ ČLENSKÉ STÁTY A REGIONY

Itálie

Španělsko (Kastilie a La Mancha)

Francie (Languedoc-Roussillon)

Německo

Celková plocha vinic v roce 2000 (2002 v případě regionu Languedoc-Roussillon) v ha

724 860

566 380

295 464

101 541

Počet restrukturalizovaných ha mezi hospodářskými roky 2000/01 a 2008/09

127 177

90 000

63 166

16 016

18

16

21

16

% restrukturalizované plochy

Zdroj: Údaje získané od Eurostatu (základní a roční průzkum vinic) a od navštívených vnitrostátních a regionálních orgánů.


Příkladem potenciálního faktoru pro úsporu nákladů je mechanizace: ačkoli nespadá pod restrukturalizační opatření, je mechanizace určitých úkonů na vinici možná pouze při určité struktuře vinice (např. v případě stěnové výsadby). Přeměna struktury vinice je ovšem již přímo podporována opatřením na restrukturalizaci a přeměnu.

27

BEZ NOVÝCH TRŽNÍCH ODBYTIŠŤ MOHOU ALE ZVÝŠENÉ VÝNOSY V DŮSLEDKU RESTRUKTURALIZACE A PŘEMĚNY VINIC ČÁSTEČNĚ NEUTRALIZOVAT ÚČINKY KLUČENÍ

36.

Na druhé straně však v případech, kdy restrukturalizace vede ke zvýšení výnosů vinic, může dojít při odstraňování nerovnováhy trhu k částečné neutralizaci účinku z klučení, pokud nebudou nalezena nová tržní odbytiště, a to zejména vzhledem k tomu, že nové předpisy EU týkající se restrukturalizace již zvyšování výnosů nezakazují, na rozdíl od reformy z roku 1999 31. Ačkoli celkové výsledky nejnovějších restrukturalizačních projektů musí být teprve zjištěny, došlo v uplynulých dvou dekádách ke zvýšení výnosů, zejména pak ve Španělsku, kde historické výnosy byly ve srovnání s jinými vinařskými regiony nízké (viz graf 7).

37.

V regionu Kastilie a La Mancha vyplynulo z analýzy registru vinic, kterou provedl Účetní dvůr, že průměrné výnosy restrukturalizovaných pozemků překonávají průměrné výnosy pozemků nerestrukturalizovaných o téměř 60 % (viz graf 8). Graf 9 dokládá, jak byl účinek klučení na produkci vína ve Španělsku a v Itálii částečně neutralizován. Jestliže si tato zvýšená produkce nenajde odbytiště na trhu, bude problém dlouhodobého přebytku dál narůstat.

31

Na tento problém bylo poukázáno již v minulosti a závěry Účetního dvora ve zvláštní zprávě č. 4/87 na něj konkrétně upozorňují. Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000 (Úř. věst. L 143, 16.6.2000, s. 1) o produkčním potenciálu se snaží předejít zvyšování výnosů tím, že stanovuje, že „členské státy stanoví pravidla pro omezení použití práv na opětovnou výsadbu, která vyplývají z klučení podle prováděného plánu, pokud by tato práva mohla vést ke zvýšení výnosu z příslušné plochy“. V nové společné organizaci trhu již takovýto požadavek neexistuje.

GRAF 7

TREND VÝNOSŮ VINNÝCH HROZNŮ

120

100 kg/ha

100 80 60 40 20 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Španělsko

Francie

Itálie

Zdroj: Eurostat, roční statistika produktů rostlinné výroby.


28

GRAF 8

SROVNÁNÍ PRŮMĚRNÉHO VÝNOSU U RESTRUKTURALIZOVANÝCH A NERESTRUKTURALIZOVANÝCH POZEMKŮ V KASTILII A LA MANCHE V OBDOBÍ 2007–2009

hl/ha

60

37

Nerestrukturalizované pozemky

Restrukturalizované pozemky

Zdroj: Registr vinic, Kastilie a La Mancha.

GRAF 9

ODHAD ÚČETNÍHO DVORA TÝKAJÍCÍ SE ÚČINKU KLUČENÍ A ZVYŠOVÁNÍ VÝNOSU NA PRODUKCI VÍNA VE ŠPANĚLSKU, FRANCII A ITÁLII

Produkce vína v 1 000 hl

20 000 15 000 10 000 5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 Španělsko

Francie

Itálie

Odhad dopadu režimu klučení na produkci vína v období 1990–2011 Odhad dopadu zvyšujících se výnosů na produkci vína v období 1990–2008 Zdroj: Odhad Účetního dvora vycházející z roční statistiky produktů rostlinné výroby Eurostatu a z údajů GŘ pro zemědělství a rozvoj venkova.


29

38.

Dopad restrukturalizace na produkci zvyšuje rovněž skutečnost, že projekty jsou způsobilé pro podporu i v případě, že jsou založeny na právech na výsadbu, která pocházejí z národní nebo regionální rezervy. Účetní dvůr konstatoval, že v Rumunsku restrukturalizační opatření ve skutečnosti financují rozšiřování plochy vinic namísto renovace stávajících zemědělských podniků, z nichž mnohé nejsou přizpůsobeny současné tržní poptávce. Dle odhadů Účetního dvora se tato skutečnost může promítnout do zvýšení produkce až o 250 000 hl, což je 5 % průměrné produkce Rumunska v období 2000–2008 32. To může opět přispět k přetrvávání nerovnováhy na trhu na evropské úrovni, nebude-li tato zvýšená produkce doprovázena odpovídající zvýšenou poptávkou.

32

Tento odhad vychází z 9 169 ha práv na výsadbu, jež jsou k dispozici v rámci rumunských národních a regionálních rezerv, s průměrným výnosem 27 hl/ha.

U OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACI A PŘEMĚNU BYLY ZJIŠTĚNY NEZPŮSOBILÉ OPERACE A TAKÉ VELKÁ VARIABILITA NÁKLADŮ

39.

Článek 103q nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic se může poskytovat pouze formou náhrady producentům za ztrátu příjmů v důsledku provádění tohoto opatření a/nebo příspěvku na skutečné náklady restrukturalizace a přeměny vinic, která nepřesáhne 50 %, případně 75 % v konvergenčních regionech. Nařízení rovněž stanoví jako činnosti, které pod opatření mohou spadat, změnu odrůdové skladby, přemístění vinic a zdokonalení technik obhospodařování vinic.

RÁMEČEK 4

NEZPŮSOBILÉ AKCE FINANCOVANÉ V RÁMCI OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACI A PŘEMĚNU V HOSPODÁŘSKÉM ROCE 2008/09 V České republice zjistily auditní útvary Evropské komise, že z opatření na restrukturalizaci a přeměnu byly financovány akce na aktivní a pasivní ochranu proti ptákům a divoké zvěři, a to pod podmínkou, že ochraně vinic bude věnováno nejméně 300 hodin. Jako operace v oblasti rozvoje venkova v souladu s článkem 30 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 jsou podporovány pozemkové úpravy (proces změny uspořádání parcel a jejich vlastnictví). V Německu Účetní dvůr zjistil, že se jako restrukturalizační podpora vyplácí dodatečná částka 1 500 EUR za hektar v případech, které se týkají pozemkových úprav. Účetní dvůr je toho názoru, že ani jedna z výše popsaných situací by neměla být způsobilá pro podporu jako součást opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic – neboť nespadají do jejich běžného rozsahu, jak je stanoven článkem 103q nařízení (ES) č. 1234/2007: změna odrůdové skladby, přemístění vinic a zdokonalování technik obhospodařování vinic.


30

40.

Specifikace „techniky obhospodařování vinic“ má široký rozsah a členským státům – ty mají konečnou odpovědnost za provádění opatře ní – ponechává značný prostor pro výklad. Neexistence dalších pokynů, zejména v prováděcím nařízení (ES) č. 555/2008, má pak pro efektivnost a účelnost tohoto opatření dva závažné důsledky: a)

členské státy definovaly širokou škálu činností; některé z nich lze jen stěží vzájemně srovnávat a jiné se pak dokonce vůbec netýkají restrukturalizačních projektů – rámeček 4 uvádí příklady zjištěné jak při auditu Účetního dvora, tak Komisí;

b)

odhady nákladů každé operace jsou na straně členských států značně proměnlivé a podobně se liší i sazby podpory EU vypočítané pro každou operaci. U odhadovaných nákladů na podobné operace byly zjištěny rozdíly až o 200 %, a to i v případech podobné hustoty vinic na hektar.

41.

S výjimkou Španělska používaly navštívené členské státy při výpočtu plateb paušální sazby za hektar a ne procento skutečných nákladů vzniklých příjemci. Ačkoli nařízení s tímto postupem počítá, neexistuje bez dalších kontrol prováděných platebními agenturami (které zajistí, aby dotace EU nepřekročily u jednotlivých příjemců předepsaný limit 50 % či 75 % skutečných nákladů) jistota, že zemědělci nedostávají nadměrnou podporu.

42.

Účetní dvůr rovněž zjistil konkrétní případy (kolektivní restrukturalizační plány ve Francii), kdy byla zemědělcům, kteří nepřesazovali, ale jen vyklučili své vinice, nesprávně vyplacena náhrada za ztrátu příjmů, nebo kdy došlo k vyplacení nadměrných částek zemědělcům, kteří vinice klučili i přesazovali (až 6,5 let ušlých příjmů, což přesahuje běžnou dobu, kdy není nová vinice produktivní).

43.

Konečně ve Francii (v regionu Bordeaux) zjistil Účetní dvůr, že přístup k podpoře pro restrukturalizaci vinic s chráněným označením původu je podmíněn tím, že se zemědělec stane členem konkrétního regionálního subjektu a za své členství tam zaplatí poplatek, přičemž tato povinnost neplatí pro zemědělce, kteří dají přednost restrukturalizaci bez podpory EU. Účetní dvůr má za to, že tento poplatek je neoprávněným snížením dotace EU, na kterou mají tito zemědělci právo, a že podobná povinnost není v souladu ani s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 33 , ani s článkem 96 nařízení (ES) č. 555/2008, které oba ukládají, že se platby příjemcům mají provádět v plné výši.


33

Úř. věst. L 209, 11.8.2005, s. 1.

31

PROVÁDĚNÍ NÁRODNÍCH RÁMCŮ A KONTROLNÍ SYSTÉMY NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI

ROZHODNUTÍ STÁTŮ BYLA SILNĚ ZAMĚŘENA NA RESTRUKTURALIZACI

44.

Schopnost členských států vybrat si taková opatření, která budou nejlépe uzpůsobena jejich místním podmínkám, je klíčovým prvkem společné organizace trhu s vínem. V rozpočtových letech 2009 a 2010 (graf 10) se členské státy rozhodly pro silné zaměření na opatření na restrukturalizaci a přeměnu, které představovalo 41 % celkových výdajů u vnitrostátních rámců pro toto období (714 milionů EUR34 z celkových 1 737 milionů EUR) a téměř 27 % celkového rozpočtu na společnou organizaci trhu s vínem.

34

V rozpočtových rocích 2009 a 2010 byly výdaje na restrukturalizaci a přeměnu vinic výrazné zejména v Itálii (168,7 milionu EUR), Francii (148,6 milionu EUR), Španělsku (134,7 milionu EUR) a Rumunsku (83,2 milionu EUR).

GRAF 10

VNITROSTÁTNÍ PROGRAMY – SKUTEČNÉ VÝDAJE V LETECH 2009 A 2010 PODLE JEDNOTLIVÝCH OPATŘENÍ A PROGNÓZA PRO PĚTILETÉ OBDOBÍ 2009–2013 Výdaje v rozpočtových letech 2009 a 2010 – vnitrostátní finanční rámce

Odhad 2009–2013 – vnitrostátní finanční rámce

12 %

Restrukturalizace

15 %

5%

Destilace konzumního alkoholu

4% 5%

41 %

Moštový koncentrát Propagace

7%

Investice

Restrukturalizace

39 %

9%

18 %

Investice Režim jednotné platby Destilace vedlejších produktů

10 %

Nouzová destilace

10 %

Propagace

Destilace konzumního alkoholu

10 %

Jiné

15 %

Jiné

Zdroj: Sdělení členských států podle přílohy IV nařízení (ES) č. 555/2008.


32

45.

Ačkoli je restrukturalizace opatřením, které vede k posílení konkurenceschopnosti, ne všechna rozhodnutí členských států při provádění jejich národních programů byla v souladu s cíli reformy. Ve sdělení Komisi ze dne 1. března 2011 Španělsko odhaduje, že přidělí 450 milionů EUR, což představuje 30 % jeho národního finančního rámce v období 2009–2013, na režim jednotné platby (SPS), který je jedním z opatření stanovených v nařízení. Ve Španělsku však byla větší část požadovaných nároků na základě režimu jednotné platby vypočítána podle historické výše podpory pro destilaci konzumního alkoholu, čímž se vytváří trvalá ekonomická výhoda pro specifickou skupinu pěstitelů vína: těch, jejichž produkce byla určena ne na trh, ale k destilaci. Na rozdíl od zemědělců, kteří se rozhodli pro klučení, mohou dodávat tito pěstitelé vína i nadále víno na trh. Takovéto výdaje jdou tedy proti cíli reformy, neboť se ani nesnaží o prosazení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou, ani nejsou podnětem ke zvýšení tržní konkurenceschopnosti pěstitelů vína.

VNITROSTÁTNÍ KONTROLNÍ SYSTÉMY OBECNĚ FUNGUJÍ DOBŘE

46.

U vybraných členských států (viz bod 10) Účetní dvůr zjistil, že obecně systémy kontroly zajištující legalitu a správnost operací fungovaly dobře, i navzdory tomu, že některé prvky příslušných nařízení jsou pro členské státy obzvláště náročné.

47.

Například měření plochy podle článku 75 nařízení (ES) č. 555/2008, které je nezbytné pro výpočet plateb za klučení a restrukturalizaci, nyní vychází ze skutečné plochy pokryté vinicemi a ne již z celkové velikosti příslušných pozemků, což bylo kritérium, které bylo používáno v minulosti a které stále slouží jako základ jak pro systém evidence půdy (LPIS), tak pro registry vinic. V důsledku této situace byly některé členské státy nuceny provádět nová měření pozemků a následně udržovat databáze obsahující až tři různá měření stejné parcely.


33

V KONKRÉTNÍCH OBLASTECH BYLY VŠAK ZJIŠTĚNY NEDOSTATKY

48.

Přestože je hodnocení vnitrostátních kontrolních systémů (uvedené v bodě 46) ze strany Účetního dvora obecně kladné, stav popsaný v následujícím bodě ukazuje na nutnost revize pravomoci přiznané členským státům při řízení opatření a dodatečného monitorování ze strany Komise.

49.

Všechny vinice, které nemají příslušná práva na výsadbu, jsou počínaje 1. lednem 2010 nezákonné a musí být na vlastní náklady zemědělce vyklučeny. Navzdory této povinnosti některé státy připouštějí, že na jejich území stále existují nezákonné vinice, přičemž uvádějí, že proces povinného klučení pokračuje.

MONITOROVACÍ ROLE KOMISE: INFORMACE JSOU K DISPOZICI, ALE ANALÝZA JE OMEZENÁ

50.

Aby umožnilo Komisi plnit její monitorovací úlohu, uvádí nařízení (ES) č. 555/2008 informace, které jí mají členské státy v konkrétních termínech předávat. Účetní dvůr považuje tyto požadavky na informace za důkladné, avšak konstatuje absenci konkrétních ukazatelů výkonnosti, z nichž by mohla vycházet analýza plnění cílů reformy. Relevantními ukazateli založenými na aktuálních údajích by byly v tomto případě zejména ty, které by souvisely se zvyšováním konkurenceschopnosti producentů vína v EU (dovoz, vývoz, ceny, objemy) a s rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou (produkce, spotřeba, zásoby).


34

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ ZÁVĚRY

51.

Za situace chronického strukturálního přebytku a ztráty konkurenceschopnosti v celé EU reforma vytvořila či nově navrhla nástroje, které mají řešit hlavní problémy trhu s vínem. To je případ zejména dlouhodobých opatření, na něž připadá většina výdajů, tj. klučení a restrukturalizace a přeměny vinic.

52.

Práce Komise při přípravě reformy byla z větší části důkladná jak rozsahem, tak hloubkou. Některé její návrhy však nebyly podloženy dostatečným výzkumem. Zde by Účetní dvůr rád zdůraznil plánovanou liberalizaci práv na výsadbu. Pro některé oblasti byly navíc cílové hodnoty stanoveny na základě kritérií, jež se v praxi nepotvrdila. Sem patří návrh na ukončení obohacování sacharózou nebo očekávaný účinek doplňkových opatření jako zelená sklizeň či propagace na trhu.

53.

Režim klučení představuje rychlé a trvalé řešení, jak snížit produkční potenciál, a je tudíž klíčovým prvkem snahy Komise o snížení strukturálního přebytku. Ačkoli tento režim vedl ke snížení nabídky o přibližně 10,2 milionu hl vína, ukázala se cílová hodnota 175 000 ha jako nedostatečná k odstranění přebytku, který existoval před reformou. Bylo to z velké části zapříčiněno tím, že se předpoklady, na nichž byla daná cílová hodnota stanovena, v praxi nenaplnily. Dosažení jednoho z klíčových cílů reformy bude záviset na tom, zda se výrazně zvýší vývoz, který by vyřešil zbývající nerovnováhu na trhu.

54.

Na základě poslední reformy byl režim klučení zpřístupněn široké vinařské veřejnosti, což je rozdíl oproti situaci v minulosti, kdy měly členské státy možnost omezovat přístup zemědělců k tomuto programu. Tento stav společně se zvýšením příslušných sazeb podpory bez zřejmého zdůvodnění ze strany Komise vedl ve většině členských států, jež jsou producenty vína, k velkému zájmu o toto opatření – ten byl oproti dostupným prostředkům dvojnásobný. Účetní dvůr se domnívá, že za těchto okolností mohl být režim klučení efektivnější – neboť je pravděpodobné, že i menší zvyšování sazeb podpory nebo dokonce jejich zachování na původní úrovni by bývalo umožnilo dosáhnout se zdroji, které byly k dispozici, výraznějších výsledků, nebo dosáhnout stejných výsledků s menšími zdroji (Účetní dvůr odhaduje, že náklady na tato zvýšení sazeb podpory představovaly pro EZZF přibližně 100 milionů EUR).


35

55.

Cíli odstranit nerovnováhu na trhu může bránit účinek opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic, který byl při auditu zjištěn v určitých vinařských regionech, kde se v posledních dvou desetiletích zvýšil výnos na hektar. Účinky klučení byly částečně neutralizovány nárůstem výnosů ve Španělsku a v Itálii. Nárůst výnosů by nepředstavoval problém v případě, že by dodatečně vyprodukované víno bylo skutečně konkurenceschopné a odpovídalo by poptávce na trhu, aniž by nahrazovalo jinou produkci v EU. To si však vyžádá nová tržní odbytiště mimo EU, neboť v EU spotřeba vína klesá.

56.

Přesto mělo opatření na restrukturalizaci a konverzi na úrovni pěstitelů vína jednoznačně významný a kladný dopad, neboť u velké plochy vinic podpořilo přizpůsobení nabídky poptávce a přispělo ke zdokonalení technik obhospodařování vinic. Účetní dvůr však zjistil, že při provádění tohoto opatření byla členským státům ponechána příliš velká pravomoc, což jim umožnilo financovat operace, které přesahují rozsah tohoto opatření, a vedlo zároveň k velkým rozdílům paušálních sazeb používaných k výpočtu plateb.

57.

Ačkoli Komise dostává od členských států o provádění příslušných opatření velké množství informací, její monitorovací role, do níž by mělo patřit posuzování toho, zda reforma naplňuje své cíle, je omezená v důsledku neexistujících klíčových ukazatelů výkonnosti. Definice těchto ukazatelů je pro včasné měření úspěšnosti reformy klíčová.

DOPORUČENÍ

58.

Co se týče opatření v oblasti klučení, Komise by měla, při zohlednění práv na výsadbu: — — Provést odhad stavu rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v odvětví vína vycházející z aktualizovaných údajů včetně plánované liberalizace práv na výsadbu. Na základě tohoto odhadu by pak měla určit, zda jsou na řešení případné nerovnováhy nutná nějaká opatření. — — Budou-li považována za nutná další opatření klučení, mělo by se zabránit klučení modernizovaných vinic, a to zavedením dodatečných kritérií způsobilosti týkajících se samotné vinice a nikoliv pouze zemědělce.


36

59.

Co se týče restrukturalizačních opatření: — — Vzhledem k široké škále operací definovaných členskými státy při provádění restrukturalizačního opatření by měla Komise vytvořit přesnější definici způsobilých restrukturalizačních operací, zejména pak těch povolených v rámci kategorie „zdokonalování technik na obhospodařování vinic“ stanovené v nařízení. — — Aby zabránila výplatě nadměrné podpory v případech, kdy platby příjemcům vycházejí z paušálních sazeb na hektar, měla by Komise po členských státech požadovat, aby kontrolovaly (alespoň formou vzorku), že dotace EU nepřesáhnou způsobilé procento skutečných nákladů.

60.

Co se týče klíčového cíle reformy, tj. zlepšení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou: — — Ačkoli na jedné straně financuje EU opatření klučení, kterým se má snížit přebytek produkovaného vína, vede na druhé straně opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic – aniž by zajišťovalo nová tržní odbytiště – ke zvyšování jejich výnosu, což jde proti cíli vyvážit nabídku s poptávkou. Komise by měla proto zajistit vhodnou kombinaci politik, která by tento rozpor řešila.

61.

Co se týče statistických údajů, Komise by měla definovat klíčové ukazatele výkonnosti, které se budou týkat cílů reformy a které umožní včasné měření její úspěšnosti.

Tuto zprávu přijal senát I, jemuž předsedá pan Michel CRETIN, člen Účetního dvora, v Lucemburku na svém zasedání dne 7. března 2012.

Za Účetní dvůr

předseda Vítor Manuel da SILVA CALDEIRA


37

ODPOVĚDI KOMISE SHRNUTÍ II. a III. – společná odpověď Reforma vinařství z roku 2008 měla primárně za cíl „zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína z EU“ (viz 5. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 479/2008). Reforma vinařství je založena na „dvoufázovém“ procesu. V první fázi reformy vinařství bylo nejprve nutné dosáhnout tržní rovnováhy vyčištěním stávající situace na trhu prostřednictvím tříletého režimu klučení (viz 59. bod odůvodnění), přičemž současně byla opatření týkající se destilace buď zrušena, nebo postupně ukončována. Je nutné připomenout, že smyslem režimu klučení bylo pomoci nek onkurenceschopným v ýrobcům vína, aby odvět ví opustili. Následně, druhá fáze reformy měla za cíl postupně přesunout důraz na strukturální opatření (vnitrostátní programy podpory), která pomohou výrobcům vína zlepšit svou konkurenceschopnost, aby mohli čelit konkurenci na světových trzích, vzhledem k ukončení režimu práv na výsadbu.

IV. Komise se domnívá, že další klíčová rozhodnutí reformy, jako např. postupné ukončení dotovaných opatření týkajících se destilace, již měla na odvětví relevantní dopad. Reforma vinařství by neměla být posuzována podle jednotlivých opatření, ale jako soubor komplementárních opatření (například jen režim klučení a vnitrostátní programy podpory zahrnují 11 opatření).

V. Aby byli výrobci vína motivováni k vyklučení nekonkurenceschopných vinic s cílem zajistit lepší tržní rovnováhu, bylo zásadní toto opatření zatraktivnit. Komise se tedy rozhodla zvýšit prémie v průměru o 10 % (méně než 20 % pr vní rok a 10 % druhý rok) v porovnání s předchozími úrovněmi. Komise se domnívá, že opatření zaznamenalo úspěch, zejména ve srovnání s předchozím režimem.


38

ODPOVĚDI KOMISE

VI.

VIII.

Skutečnost, že nebyl proveden zákaz sacharóz y, zásoby neovlivnila, a to díky pozitivnímu vývoji na trhu. Nejnovější údaje totiž ukazují, že zásoby klesly v roce 2010 o 6,2 milionu hl (–4 %). Podle poslední dostupné evidence (prohlášení o zásobách z července 2011) existuje rovnováha mezi úrovní produkce a zásob: zásoby produktů s označením CHOP se rovnají 18 měsícům produkce, u jiných kategorií činí pouze 8–9 měsíců.

Rada již v roce 1999 učinila rozhodnutí o ukončení přechodného režimu práv na výsadbu, a nebyla tudíž zapotřebí žádná dopadová studie. Reforma z roku 2008 již jen prodloužila režim do roku 2015.

V odvětví vinařství jsou některé „zásoby“ přímo spojeny s povahou vína, neboť většina vín musí před uvedením na trh zrát (po dobu 3–36 měsíců). To je zejména případ vín s označením CHOP/CHZO, jež představují více než 62 % produkce vín v EU.

IX. třetí odrážka

I když byl návrh Komise ohledně klučení ambicióznější, skutečnost je taková, že trend v produkci vína v EU je od roku 2007 sestupný, přičemž od roku 2010 vzrostl vývoz a zmenšily se zásoby. A to i přes nižší úroveň spotřeby v různých členských státech EU. Výrobci vína s úspěchem konkurují na světových trzích i přes poměrně nízké světové ceny. Režim klučení z let 2008–2011 snížil produkci EU o odhadovaných 10,5 milionu hl za rok.

VII. Hlavním cílem reformy vinařství je posílit konkurence schopnost odvětví. Opatření restrukturalizace je jedním z opatření, jež umožňují pěstitelům vína získat podíly na trhu tím, že zlepší jakost a své vinice přizpůsobí poptávce na trhu (změny odrůdové skladby). Nižší náklady na produkci a vyšší výnosy, zejména v kombinaci s lepší jakostí, zásadním způsobem přispívají k větší konkurenceschopnosti odvětví. V tomto smyslu bylo opatření klučení určeno nekonkurenceschopným pěstitelům vína a nemělo za cíl snížit objem produkce konkurenceschopných vín.


IX. první a druhá odrážka Komise pravidelně hodnotí situaci na trhu s vínem a zabývá se jí zejména ve své zprávě Radě a Parlamentu z roku 2012.

Pro příští programovací období (2014–2018) Komise navrhne zpřísnit definici způsobilých operací restrukturalizace.

IX. čtvrtá odrážka V př íštím programovacím období (2014–2018) bude Komise po členských státech požadovat, aby ověřovaly, zda u těchto operací odškodňování nepřesahuje náklady / paušální sazby.

IX. pátá odrážka Příští zpráva Radě a Parlamentu z roku 2012 se bude touto otázkou zabývat. Hlavním cílem reformy vinařství je posílit konkurenceschopnost výrobců vína z EU. Opatření restrukturalizace je jedním z opatření, jež umožňují pěstitelům vína získat podíly na trhu tím, že zlepší jakost a své vinice přizpůsobí poptávce na trhu (změny odrůdové skladby). Nižší náklady na produkci a vyšší výnosy, zejména v kombinaci s lepší jakostí, mohou zásadním způsobem přispět k větší konkurenceschopnosti odvětví. V tomto smyslu bylo opatření klučení určeno nekonkurenceschopným pěstitelům vína a nemělo za cíl snížit objem produkce konkurenceschopných vín.

39

ODPOVĚDI KOMISE ÚVOD IX. šestá odrážka

4.

Uk azatele dovozu, v ý vozu, cen, objemů, zásob, spo třeby atd. umožňují Komisi posuzovat provádění reformy zejména s ohledem na konkurenceschopnost výrobců vína z EU. Údaje ze závěrečné bilance kampaně z let 2009–2010 ( jedná se o první kampaň v rámci společné organizace trhu s mladým vínem) jsou ovšem dostupné teprve od března 2011.

Podle posledních údajů zůstává úroveň dovozu od roku 2007 téměř stabilní, přičemž vývoz od roku 2010 rostl rychleji než dovoz, a to navzdory hospodářské krizi.

Komise kromě toho zahájila výběrové řízení na hodnotící studii o provádění reformy, která poskytne formální analýzu různých aspektů společné organizace trhu s vínem. Toto hodnocení zahrnuje například tyto aspekty: příjmy výrobců vín, objem a hodnota vývozu, vývoj vinařských produktů apod. Všechny tyto informace budou využity pro přípravu zprávy z roku 2012 spolu s dalšími ukazateli poskytnutými členskými státy, pokud jde o vnitrostátní programy podpory a režim klučení.

5. Komise podporuje závěr Účetního dvora, že opatření týkající se destilace přispívala ke strukturálním přebytkům. Ve skutečnosti bylo možné pozorovat, že postupné ukončování opatření týkajících se destilace pomohlo nárůstu vývozu a snížení zásob vína.

7. Konečný balíček schválený v prosinci 2007 je výsledkem dlouhých a náročných politických diskusí na úrovni Rady a v konečném důsledku odráží rovnováhu mezi postoji a zájmy různých členských států.

PŘIPOMÍNKY 14. Rozhodnutí ukončit přechodný režim bylo přijato již v roce 1999. Rozhodnutí z roku 2008 se týkalo pouze jeho prodloužení a nejednalo se o nové opatření navržené v souvislosti s reformou. Ke krátkodobému prodloužení režimu nebylo zapotřebí žádné dopadové studie, jak původně Komise předpokládala.

15. Ve svém pr vním návrhu Komise navrhla zrušit všechna opatření týkající se destilace. Na konci jednání se některá opatření týkající se destilace ocitla v dočasném režimu. To by mělo pomoci snížit přebytek vína s cílem rychleji dosáhnout rovnováhy na trhu s vínem (první fáze reformy vinařství).

18. Nařízení (ES) č. 1234/2007 rovněž předpokládá další opatření zabývající se krátkodobým výkyvem produkce. Do 31. čer vence 2012 lze na základě rozhodnutí členského státu v odůvodněných nouzových případech poskytnout podporu EU na dobrovolnou nebo povinnou destilaci přebytečného vína, aby se snížil nebo odstranil přebytek a zároveň se zajistilo průběžné zásobování mezi sklizněmi (článek 103x). Od 1. srpna 2012 mohou členské státy ve stejném případě poskytovat vnitrostátní podporu výrobcům vína (článek 182a).


40

ODPOVĚDI KOMISE 22. a 24. – společná odpověď Pok ud jde o zelenou sk lizeň v př ípadě nadproduk ce a vzhledem k tomu, že trh s vínem byl v rovnováze, je logick é, že toto opatření nebylo široce uplatňováno a nemohlo mít „očekávaný kladný dopad“.

19. a 20. – společná odpověď Pravidla režimu klučení, tak jak jsou obsažena v nařízení (ES) č. 1234/2007, byla upravena s ohledem na to, že bývalý režim k lučení nedosáhl k ýžených výsledků. Předchozí povinné opatření klučení, jak jej stanovila bývalá nařízení o společné organizaci trhu s vínem, bylo ve skutečnosti zatěžující a bylo od roku 1995 jen velmi málo uplatňováno. Jednorázový režim klučení je 1) opatření, jež má za cíl snížit zásoby s cílem dosáhnout tržní rovnováhy 1 , a 2) je třeba na něj nahlížet jako na opatření pro nekonkurence schopné pěstitele vína, kteří raději opustí odvětví vzhle dem k neschopnosti ustát konkurenční tlaky světového trhu s vínem. Režim klučení se zaměřuje na ty výrobce vína, kteří se rozhodnou k vyklučení 1) všech svých vinic, a 2) výrobce, kteří jsou starší 55 let 2. I když byl režim k lučení upraven, stále se na něj vztahují přísné podmínky 3 . Členské státy mají možnost zacílit opatření podle místních podmínek (např. vyloučit horské oblasti, plochy s terasami nebo se svahy atd.) a upravit prémii v závislosti na výnosech 4.

Aby bylo možné zaručit „úspěch“ opatření klučení, musela být prémie definována na úrovni EU a stanovena v atraktivní výši, aby měla dopad na uvedené regiony, s cílem motivovat pěstitele vína k vyklučení nekonkurenceschopných vinic, tak aby byla nastolena lepší rovnováha na trhu. Z tohoto důvodu úroveň, vůči které byla v prvním roce podpora stanovena, nepřekročila 20 % v porovnání s úrovní podpory poskytované v předchozích letech. V druhém roce byl nárůst podpory omezen na pouhých 10 %. I s takovou úrovní podpory bylo ve Francii a v Německu klučení jen velmi málo uplatňováno (ve Francii na 2,6 % vinic, v Německu na 0,1 % vinic). Bylo ovšem rozsáhle uplatňováno ve Španělsku (8,5 %), na Kypru (11,4 %) a v Maďarsku (6,7 %). Míry podpor bylo třeba nastavit na atraktivních úrovních na základě cíle a kritérií nediskriminace u nejvíce „problematick ých přebytkových regionů“ (včetně zejména těch, které dříve produkovaly na destilaci). Rizikem tohoto postupu bylo „nadměrné odškodnění“ jistých regionů, což je nevyhnutelný rys politiky EU. Specifická hodnota pré mie na vnitrostátní úrovni je však stanovena rozhodnutím dotyčného členského státu v rámci omezení rozsahu schválených na úrovni EU. Existovala možnost nastavit prémii na nižší úrovni, aby nedošlo k vyklučení konkurenceschopných vinných oblastí. Toto opatření bylo účelné a zaznamenalo velký zájem ze strany pěstitelů vína. Jeho výsledkem je nižší objem produkce: —— 2009: o 4,1 milionu hl méně, —— 2010: o 7,5 milionu hl méně,

1

Viz 59. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 479/2008.

2

Viz 68. bod odůvodnění a čl. 102 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008.

—— od roku 2011: každoročně o 10,5 milionu hl méně.

3

Viz články 85q a 85u nařízení (ES) č. 1234/2007 a článek 68 nařízení (ES) č. 555/2008. 4

Viz článek 85r nařízení (ES) č. 1234/2007.


Komise proto zdůrazňuje, že režim klučení zaznamenal úspěch.

41

ODPOVĚDI KOMISE 26.

28.

Skutečnost, že nebyl proveden zákaz sacharóz y, zásoby neovlivnila, a to díky pozitivnímu vývoji na trhu. Nejnovější údaje totiž ukazují, že zásoby klesly v roce 2010 o 6,2 milionu hl (–4 %). Podle poslední dostupné evidence (prohlášení o zásobách z července 2011) existuje rovnováha mezi úrovní produkce a zásob: zásoby produktů s označením CHOP se rovnají 18 měsícům produkce, u jiných kategorií činí pouze 8–9 měsíců.

Jak již bylo uvedeno, nárůst výnosů nevyvolal zvýšení celkové produkce vína v EU.

Před rokem 2008 došlo v důsledku opatření týkajících se destilace k nárůstu produkce vína, které bylo výhradně určeno k destilaci, a tím se vytvořil umělý „přebytek“. Od roku 2008 členské státy využívaly různých nadále dostupných opatření t ýk ajících se destilace jen uměřeným způsobem.

29.

V odvětví vinařství jsou „zásoby“ přímo spojeny s povahou vína, neboť většina vín musí před uvedením na trh zrát (po dobu 3–36 měsíců). To je zejména případ vín s označením CHOP/CHZO, jež představují více než 62 % produkce vín v EU.

Cílem klučení bylo dosáhnout rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou (fáze 1) a pomoci nekonkurenceschopným zemědělcům opustit odvětví. Režim nechává rozhodnutí, zda žádat o prémie, na výrobcích; není ovšem logické, aby životaschopní pěstitelé vína žádali o tento režim čistě z důvodů výše prémie.

Práva k výsadbě mají velký vliv na produkované objemy, ale nestanovují žádný objem na hektar a/nebo výrobce. Na rozdíl od systémů kvót byly objemy na hektar nejpravděpodobněji upravovány podle očekávání trhu. Ke zlepšování jakosti při nižších výnosech na hektar došlo při absenci odbytu produktů destilace.

27. R e ž i m k l u č e n í z l e t 2 0 0 9 – 2 0 1 1 m ě l s n í ž i t p ro d u k c i o 10,5 milionu hl vína za rok. Nebýt klučení, tak by produkce za rok 2011 dosáhla 176 milionů hl. Produkce EU se kromě toho během minulého období snížila: produkce vína (objemy na hektar) nezůstala stabilní a snížily se zásoby.

Produkce v EU se snížila o 17,3 milionu hl (srovnání období 2004–2007 a 2008–2011). Tam, k de došlo k místnímu nárůstu výnosů, může existovat i pozitivní dopad na účinnost, neboť jsou sníženy náklady na produkci. Důležité je zvyšovat konkurenceschopnost výrobců vína z EU.

Režim k lučení byl používán hlavně ve vinařských regionech, které produkují vína bez označení CHOP/CHZO, zatímco Německo produkuje hlavně vína s označením CHOP/CHZO.

30.

Rámeček 3 Př í p a d, n a k te r ý Ú č e t n í d v ů r u p ozo r n i l, j e u n i k á t n í , a nemůže být tedy považován za obecnou praxi ani ve Španělsku, ani v jinde v EU. Úspěch určitého projektu restrukturalizace, který je z 50 % financován EU, závisí také na míře profesionality dotyčného zemědělce. Podle prováděcích pravidel nemohla být prémie spojená s vyklučením udělena vinicím, které během minulých 10 let využívaly opatření restrukturalizace, vedle dalších kritérií způsobilosti (viz článek 85q nařízení (ES) č. 1234/2007). V tomto případě se nejedná o „souběžnost“ obou opatření, neboť je zde časový rozdíl 11 let.

Nejdůležitějším cílem reformy byla produkce vín, která mají komerční odbyt, což může rovněž naznačovat nárůst konkurenceschopnosti výrobců vína z EU. V posledních dvou letech se skutečně vývoz každoročně zvyšoval o více než 10 %.


42


40.

K omise bude dále analyzovat nález y Účetního dvora a v případě nutnosti je bude naplňovat prostřednictvím postupu schvalování souladu.

Podpora běžnému obhospodařovávání vinic není povo lena. Programy, které členské státy předkládaly a posléze modifikovaly, byly posuzovány podle tohoto principu.

36.

40. a)

Klučení bylo uplatňováno zejména v těch oblastech / na těch hospodářstvích, které/á mají nízkou kapacitu produkovat jakostní vína (CHOP/CHZO) nebo je pro ně obtížné této k apacity vůbec dosáhnout. V těch člensk ých státech, kde se uplatňovaly jak režim klučení, tak opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic, proto není mezi těmito postupy rozpor, nýbrž se vzájemně doplňují. Reforma toto předpok ládala. Vyšší výnosy nejsou negativním jevem, pokud jsou jejich výsledkem konkurenceschopné jakostní produkty, které naleznou odbyt.

Pro příští programovací období (2014–2018) Komise posílí proces posuzování opatření restrukturalizace.

Vysoké výnosy nevedou nutně k přebytkům, ty naopak vytváří produkce, která neodpovídá poptávce na trhu. Produkce vín, pro které existuje na trhu poptávka, by měla být podpořena, ať už je jejich výnosová třída jakákoli.

Rámeček 4 – třetí odrážka

37. Kupříkladu v oblasti „K astilie a La Mancha“ je skutečný potenciál pro produkci „odrůdového vína“ 5 , což předpokládá adaptaci vinice a vinařských závodů. Z ekonomického hlediska je tento druh produktů výhodnější v EU vyrábět, než dovážet „odrůdová vína“ z třetích zemí.

5

Jak stanoví čl. 118z odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 a článek 62 nařízení Komise (ES) č. 607/2009. Existují vína bez označení CHOP/CHZO, na jejichž etiketě jsou údaje týkající moštové odrůdy použité v produkci a ročníku sklizně.


Rámeček 4 – první odrážka Specifické případy, které Účetní dvůr vznesl (CZ), jsou dále šetřeny v rámci postupu schvalování souladu.

Rámeček 4 – druhá odrážka Ú t var y K omise budou požadovat další infor mace od německých orgánů.

(viz výše) U tohoto z vláštního aspektu útvar y Komise určí možné finanční důsledky v rámci probíhajících postupů schvalování souladu, které se týkají některých členských států. V době, kdy útvar y Komise prováděly audity na místě, již byly poznámky Účetního dvora uvedeny ve zprávách o auditech.

43

ODPOVĚDI KOMISE 40. b) V př íštím programovacím období (2014–2018) bude Komise po členských státech požadovat, aby ověřovaly, zda u těchto operací není stanoveno žádné nadměrné odškodňování v nákladech / paušálních sazbách. Komise se bude touto otázkou zabývat v dokumentu vhodném k tomuto účelu (interní vademekum / pokyny pro členské státy nebo změna nařízení (ES) č. 555/2008).

42.

Údaje ze závěrečné bilance k ampaně z let 2009–2010 ( jedná se o pr vní kampaň v rámci společné organizace trhu s mladým vínem) jsou ovšem dostupné tepr ve od března 2011. Kromě toho, v souvislosti se SZP po roce 2013 se článek 110 návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky specificky dotýká monitorování a hodnocení společné zemědělské politiky, mimo jiné i v odvětví vinařství.

Útvary Komise budou požadovat další informace od francouzských orgánů.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

43.

52.

Komise bude analyzovat případ, který Účetní dvůr vznesl, a bude jej případně šetřit v rámci postupu schvalování souladu.

V roce 1999 bylo rozhodnuto o ukončení přechodného režimu práv na výsadbu. Reforma z roku 2008 dočasně odsunula toto ukončení; nebylo tedy nutné hodnotit dopad prodloužení.

45. Španělsko plánuje vyčlenit částku ve výši 450 milionů EUR na režim jednotné platby, přičemž tento krok je spojen s ukončením široce používané „destilace konzumního alkoholu“, což je zásadní pro odstranění strukturálních přebytků a přizpůsobení nabídky poptávce. Tím, že bylo ukončeno opatření pro destilaci na konzumní alkohol, zanikl významný odbyt pro víno, což logicky vedlo ke ztrátě příjmů pěstitelů a snížení cen vína. Tato podpora na hektar kompenzuje tento pokles ceny a existuje i v dalších odvětvích.

49. Ze sdělení zaslaných členskými státy v souladu s nařízením (ES) č. 555/2008 a posledního hodnocení Komise vyplývá, že členské státy musí ve velké míře zlepšit obhospodařovávání nezákonných vinic. Mělo by být vyklučeno méně než cca 2 900 ha.

50. Komise zadala hodnotící studii o provádění reformy. Tato studie poskytne formální analýzu různých aspektů společné organizace trhu s vínem, jako napřík lad příjmů výrobců vín, objemu a hodnoty vývozu, vývoje vinařských produktů apod. Ukazatele dovozu, vývozu, cen, objemů, zásob, spotřeby atd. umožňují Komisi posuzovat provádění reformy zejména s ohledem na konkurenceschopnost výrobců vína z EU. Budou využity pro přípravu zprávy z roku 2012 spolu s dalšími ukazateli poskytnutými členskými státy, pokud jde o vnitrostátní programy podpory a režim klučení.

53. Nejnovější údaje uk azují, že zásoby k lesly v roce 2010 o 6,2 milionu hl (–4 %). Podle poslední dostupné evidence (prohlášení o zásobách z července 2011) existuje rovnováha mezi úrovní produkce a zásob: zásoby produktů s označením CHOP se rovnají 18 měsícům produkce, u jiných kategorií činí pouze 8–9 měsíců. V odvětví vinařství jsou některé „zásoby“ přímo spojeny s povahou vína, neboť většina vín musí před uvedením na trh zrát (po dobu 3–36 měsíců). To je zejména případ vín s označením CHOP/CHZO, jež představují více než 62 % produkce vín v EU. I když byl návrh Komise ohledně klučení ambicióznější, skutečnost je taková, že trend v produkci vína v EU je od roku 2007 sestupný, přičemž od roku 2010 vzrostl vývoz a zmenšily se zásoby. A to i přes nižší úroveň spotřeby v různých členských státech EU. Postupné ukončování tržních opatření, jako např. destilace, nutilo výrobce vína upravit objemy na hektar poptávce a čelit tak konkurenci na světovém trhu. To se jim daří i přes poměrně nízké světové ceny.


44


57.

Komise pozoruje úspěch opatření klučení, zejména ve srovnání s předchozím režimem. Aby to bylo možné zaručit, prémie musela být definována na úrovni EU a stanovena v atraktivní výši, aby motivovala pěstitele vína k vyklučení nekonkurenceschopných vinic s cílem nastolit lepší rovnováhu na trhu.

Nařízení (ES) č. 555/2008 a nařízení (ES) č. 436/2009 stanoví, které údaje musí členské státy Komisi předat. Odpovídající ukazatele dovozu, vývozu, cen, objemů, zásob, spotřeby atd. umožňují Komisi posuzovat provádění reformy zejména s ohledem na konkurenceschopnost výrobců vína z EU. Údaje ze závěrečné bilance kampaně z let 2009–2010 ( jedná se o první kampaň v rámci společné organizace trhu s mladým vínem) jsou ovšem dostupné teprve od března 2011.

55. Klučení a restrukturalizace mají za cíl přizpůsobit produkci poptávce. Pokud existuje poptávka na trhu, může mít nárůst výnosu pozitivní efekt na účinnost, příjmy a konkurenceschopnost. Poslední informace o obchodu uk azují, že vývoz mimo EU činí více než 20 milionů hl (což má za následek kladný schodek obchodní bilance ve výši 4,4 miliardy EUR).

56. Cílem opatření na restrukturalizaci a přeměnu vinic je zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína. U obou prvních typů operací (změna odrůdové skladby a přemístění vinice) neexistuje žádný prostor pro interpretaci. Třetí typ operací se týká „zdokonalení technik obhospodařování vinic“ a jedná se o strukturální operace; podpora běžnému obhospodařovávání vinic není povolena. Programy, které členské státy předkládaly a posléze modifikovaly, byly posuzovány na základě tohoto principu. Pro příští programovací období (2014–2018) Komise navrhne posílení tohoto posouzení restrukturalizačních opatření, včetně otázk y paušální sazby / nadměrného odškodňování. Případy, které Účetní dvůr vznesl, jsou navíc součástí postupu schválení účetní závěrky.


Komise kromě toho zahájila výběrové řízení na hodnotící studii o provádění reformy, která poskytne formální analýzu různých aspektů společné organizace trhu s vínem. Toto hodnocení zahrnuje například aspekty, jako jsou klíčové ukazatele výkonnosti týkající se příjmů výrobců vín, objemu a hodnoty vývozu, vývoje vinařských produktů apod. Všechny tyto informace budou využity pro přípravu zprávy z roku 2012 Radě a Parlamentu spolu s dalšími ukazateli poskytnutými členskými státy, pokud jde o vnitrostátní programy podpory a režim klučení.

58. první a druhá odrážka Komise pravidelně hodnotí situaci na trhu s vínem a zabývá se jí zejména ve své zprávě Radě a Parlamentu z roku 2012.

45

ODPOVĚDI KOMISE 59. první odrážka

61.

Pro př íští programovací období (2014–2018) K omise navrhne zpřísnit definici způsobilé restrukturalizace.

59. druhá odrážka

Uk azatele dovozu, v ý vozu, cen, objemů, zásob, spo třeby atd. umožňují Komisi posuzovat provádění reformy zejména s ohledem na konkurenceschopnost výrobců vína z EU.

V př íštím programovacím období (2014–2018) bude Komise po členských státech požadovat, aby ověřovaly, zda u těchto operací odškodňování nepřesahuje náklady / paušální sazby.

Údaje ze závěrečné bilance kampaně z let 2009–2010 ( jedná se o první kampaň v rámci společné organizace trhu s mladým vínem) jsou ovšem dostupné teprve od března 2011.

60. Reforma vinařství z roku 2008 měla primárně za cíl „zvýšení konkurenceschopnosti výrobců vína z EU“ (viz 5. bod odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 479/2008).

Komise kromě toho zahájila výběrové řízení na hodnotící studii o provádění reformy, která poskytne formální analýzu různých aspektů společné organizace trhu s vínem. Toto hodnocení zahrnuje například tyto aspekty: příjmy výrobců vín, objem a hodnota vývozu, vývoj vinařských produktů apod.

Tato reforma byla koncipována jako dvoufázová. Nejprve bylo zásadní dosáhnout rovnováhy na trhu prostřednictvím tříletého režimu klučení (viz 59. bod odůvodnění), který přispívá k druhé fázi reformy, jež se výhradně soustředí na nástroje pro posílení konkurenceschopnosti výrobců vína z EU.

Všechny tyto informace budou využity pro přípravu zprávy z roku 2012 Radě a Parlamentu spolu s dalšími ukazateli poskytnutými členskými státy, pokud jde o vnitrostátní programy podpory a režim klučení.

60. první odrážka Příští zpráva Radě a Parlamentu z roku 2012 se bude touto otázkou zabývat. Hlavním cílem reformy vinařství je posílit konkurence schopnost výrobců vína z EU. Opatření restrukturalizace je jedním z opatření, jež umožňují pěstitelům vína získat podíly na trhu tím, že zlepší jakost a své vinice přizpůsobí poptávce na trhu (změny odrůdové skladby). Nižší náklady na produkci a vyšší výnosy, zejména v kombinaci s lepší jakostí, mohou zásadním způsobem přispět k větší konkurenceschopnosti odvětví. V tomto smyslu bylo opatření klučení určeno nekonkurenceschopným pěstitelům vína a nemělo za cíl snížit objem produkce konkurenceschopných vín.


Evropský účetní dvůr Zvláštní zpráva č. 7/2012 Reforma společné organizace trhu s vínem: dosavadní pokrok Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie 2012 – 45 s. – 21 × 29,7 cm ISBN 978-92-9237-554-6 doi:10.2865/82609

JAK ZÍSKAT PUBLIKACE EU Bezplatné publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu);

• v zastoupeních a delegacích Evropské unie. Jejich kontaktní údaje naleznete na adrese http://ec.europa.eu nebo si je můžete vyžádat faxem na čísle +352 2929-42758. Placené publikace: •

prostřednictvím stránek EU Bookshop (http://bookshop.europa.eu).

Předplatné (např. roční řady Úředního věstníku Evropské unie, sbírky rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie): •

u některého z prodejců Úřadu pro publikace Evropské unie (http://publications.europa.eu/others/agents/index_cs.htm).

S V Í N E M , J E J Í M Ž C Í L E M B Y LO Z L E P Š I T K O N K U R E N C E S C H O P N O S T P R O D U C E N T Ů V Í N A V E U A V Y VÁ Ž I T N A B Í D K U A P O P TÁV K U V TO MTO ODVĚT VÍ. Z FINANČNÍHO HLEDISKA BYLY NEJDŮLEŽITĚJŠÍMI PRVKY TÉTO REFORMY DVA REŽIMY PODPORY: JEDNAK REŽIM PODPORY KLUČENÍ VINIC A JEDNAK REŽIM PODPORY RESTRUKTURALIZACE VINIC A ZMĚNY JEJICH ODRŮDOVÉ SKLADBY. ÚČE TNÍ DVŮR Z JISTIL, ŽE KLUČENÍ NEBYLO PRO NÁPRAVU STÁVAJÍCÍ NEROVNOVÁHY NA TRHU DOSTATEČNÉ. ÚČETNÍ DVŮR ROVNĚŽ ZJISTIL, ŽE OPATŘENÍ NA RESTRUKTURALIZACI A PŘEMĚNU VINIC ZLEPŠILO JEJICH KONKURENCESCHOPNOST, ALE V ŘADĚ PŘÍPADŮ ZÁROVEŇ VEDLO K NÁRŮSTU PRODUKCE VÍNA, PRO KTERÉ JE NUTNÉ ZAJISTIT NOVÁ TRŽNÍ ODBY TIŠTĚ.


QJ-AB-12-002-CS-C

V R OCE 2008 PŘIJALA R ADA REFORMU SPOLEČNÉ OR GANIZACE TRHU

ISSN EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR. Zvláštní zpráva č. 7 REFORMA SPOLEČNÉ ORGANIZACE TRHU S VÍNEM: DOSAVADNÍ POKROK

Recommend Documents