hodinu. V tento čas začínal slavnostní krojový průvod městem

Valtický zpravodaj 7. října 2011

Valtický podzim Tak jako každý rok na podzim, tak i letos Valtice žily kulturou. Jednou z prvních akcí bylo Dýňobraní, po kterém další víkend následovaly Dny Valtických burčáků s návštěvností přes 1200 lidí. A že nejen kulturou člověk je živ, tak se Valtice následujícího víkendu dočkaly největšího závodu kol, Kolo pro život. Za osobní účasti pana starosty Trojana, byl ve 12°° závod odstartován na dvou trasách. Za bezproblémového průběhu tratě projeli i ti poslední závodníci, kterých bylo skoro dva tisíce. Ovšem první říjnovou sobotu – letos to připadlo na 1. října - se konalo stále oblíbenější Valtické vinobraní. Jako předzvěst sobotního programu byl páteční kulturní gastrovečer s až nečekaně hojnou návštěvností. Hrála cimbálová muzika Kapura, tři vinaři a dva gastroproducenti se ucházeli o pozornost více jak čtyř stovek účastníků.

V sobotu, s odbíjením desáté hodiny, začalo být Valtické vinobraní skutečností, a to díky trubačům z Brna. Program měl spád a přes všechny folklorní vystoupení se návštěvníci dostali na polední

hodinu. V tento čas začínal slavnostní krojový průvod městem.

Díky více jak 130 krojovaným, se stal bezesporu ozdobou dne. Stalo se již tradicí, že je akce směřována pro všechny generace a proto hlavním vystoupením tohoto ročníku byla skupina Javory sourozenců Ulrychových. Velice zdařilá byla také scénka hraná představiteli Valtické krojované společnosti

o znečištěném prádle. A protože v nejteplejší večer měsíce října zbylo na náměstí, z původně více jak pěti tisíc účastníků, asi ještě dva tisíce, tak skupina Raffael přidávala hodinu svého koncertu. Prostě velice vydařený den. Je také důležité vzpomenout to, že se tato akce konala za přispění mnoha lidí. Všem, kteří se podíleli, proto patří velké díky za precizní práci. Ale i tak bych chtěl jmenovitě poděkovat panu Nedělovi, paní Minaříkové, Polákové a Hanákové za vyčerpávající spolupráci a nasazení, díky jemuž jsme zažili největší akci svého druhu ve městě Valticích. za realizační tým, Lukáš Najbrt

Sociální automobil Dne 19. 9. byl Domovu pro seniory předán do užívání firmou KOMPAKT sociální automobil Renault Kangoo. Tento vůz bude využíván pro každodenní potřebu domova, k přepravě seniorů k lékaři, či k jiným záležitostem. Významně pomůže zlepšit služby a podmínky v domově. Vůz bude rovněž používán pro rozvoj sociálních služeb pro starší občany ve Valticích a v Úvalech. Rád bych touto cestou poděkoval všem partnerům, kteří se finančním příspěvkem podíleli na pořízení tohoto vozu.

Děkuji proto manažerce projektu Renatě Zálešákové z firmy KOMPAKT, ROTARY KLUBU Valtice, společnostem MADOIL – Oleje, maziva, aditiva, EUROOKNA – Ludvik, s.r.o., Alca-Plast, s.r.o., F & K & B, a.s., HANTÁLY a.s., SWIETELSKY stavební s.r.o., Lázně Lednice s.r.o., ESKO-MAX s.r.o., stavební firmě Jaroslava Činčaly, Břeclavskému deníku Rovnost – Nový život,

stavební firmě Jana Pařenici a Vinařství u Kapličky Zaječí. Pavel Trojan, starosta

SEVA-FLO RA s.r.o.

Město VALTICE

Nám. Svobody 12, Valtice, 519 352 615

VINNÉ SKLEPYa.s. VALTICE, tel.: 519 361 311

 ZASTUPITELSTVO  RADA  KOMENTÁŘ 

Usnesení č. 10 ze zasedání zastupitelstva města Valtice ze dne 26. září 2011 Tento výpis má pouze informativní charakter. Některé údaje jsou vypuštěny s ohledem na zákon o ochraně osobních údajů. I. Zastupitelstvo města bere na vědomí: 1. Určení paní Jany Martincové zapisovatelkou dnešního jednání zastupitelstva. 2. Zprávu o kontrole plnění usnesení z mimořádného zasedání ZMV č. 9 ze dne 24. 08. 2011. 3. Zprávu o činnosti rady města včetně usnesení z jednání rady č. 12 ze dne 12. 09. 2011. II. Zastupitelstvo města schvaluje: 1. Návrhovou komisi ve složení: Ing. Petr Zelinka, Lukáš Najbrt, Mgr. Ing. Marek Šťastný. 2. Ověřovatele zápisu z dnešního jednání zastupitelstva: Mgr. Slávka Janků a Ing. Dalibor Neděla. 3. Program jednání dnešního zasedání Zastupitelstva města Valtice. 4. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1691/2 zastavěná plocha o výměře 20 m2 v k.ú. Valtice paní Marii Šestákové, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy a sjednaného splátkového kalendáře na období dvou let. 5. Prodej a uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 1693/2 zahrada o výměře 66 m2 v k.ú. Valtice na ulici Josefská panu Josefu Buchetkovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 6. Prodej a uzavření kupní smlouvy na část pozemku par.č. 1120/1 ostatní plocha v k.ú. Valtice na ulici Polní panu Ing. Miroslavu Matuškovi, za administrativní cenu a náklady spojené s prodejem pozemku a pověřením starosty podpisem smlouvy. 7. Uzavření Smlouvy o zřízení věcného břemene na pozemek par.č. 2553/1 ostatní plocha v k.ú. Valtice týkající se vybudování plynárenského zařízení Reko STL,NTL Valtice- Zadní Hyndrtál v délce 167,30 m na dobu neurčitou za jednorázovou úplatu v částce 10 000,- Kč mezi Městem Valtice a společností JMP Net, s.r.o., a pověření starosty podpisem smlouvy. 8. Uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par.č. 1327/1 a pozemek par.č. 1327/2 v k.ú. Valtice týkající se realizace distribuční soustavy, umístění nového venkovního závěsného kabelového vedení NN „Valtice, Rudé armády, příp. NN, Mikula“ na dobu neurčitou v jednorázové částce 1000,- Kč mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 9. Uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemky par.č. 640/12, par.č. 640/19, par.č. 1337/17, par.č. 1337/18, par.č. 1234/2 v k.ú. Valtice týkající se realizace distribuční soustavy, umístění nového zemního kabelového vedení NN a nové rozpojovací skříně „Valtice, Lázeňská, rozšíření DS NN, Sekanina“ na dobu neurčitou v jednorázové částce 10 000,- Kč mezi Městem Valtice a společností E.ON Distribuce, a.s. a pověření starosty podpisem smlouvy. 10. Uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí kupní na část pozemku par.č. 1079/2 ostatní plocha o výměře cca 9,1 m2 v k.ú. Valtice k realizaci stavby „Valtice, Hubertus, kabel VN s TS“ za cenu 350,- Kč/m2 a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 11. Uzavření Smlouvy o smlouvě budoucí kupní na část pozemku par.č. 3154/2 ostatní plocha o výměře cca 9,1 m2 v k.ú. Valtice k realizaci stavby „Valtice, rozšíření VN, TS, NN SunREAL“ za cenu dle znaleckého posudku a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 12. Uzavření Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemenu na pozemek par.č. 3228/16 v k.ú. Valtice k realizaci přípojky vody a elektro NN k objektu Kolonády na dobu neurčitou v jednorázové částce 1000,- Kč mezi Městem Valtice a společností Vinné sklepy Valtice a.s., a pověření starosty podpisem smlouvy. 13. Zrušení úseku společné hraniční cesty mezi hraničními znaky X/21-12 a X-14 v délce 130 m. 14. Ponechání stávající hraniční značení a hraniční cesty zrušit i v dokumentaci a to v hraničním úseku:

1. od hraničního znaku X/20-4 - X/21 2. od hraničního znaku X/21-1 - X/21-4 3. od hraničního znaku X/23-03 - X/24 4. od hraničního znaku X/24-03 - X/24-2 5. od hraničního znaku X/24-07 - X/25-1 6. od hraničního znaku X/25-2- X/28 k.ú. Valtice. 15. Uzavření kupní smlouvy na pozemek par.č. 68 zahrada o výměře 860 m2 v k.ú. Úvaly u Valtic panu Václavu Ročárkovi, za cenu 139 320,- Kč a náklady spojené s prodejem pozemku a pověření starosty podpisem smlouvy. 16. Převzetí účelové polní komunikace a podpis Protokolu o předání a převzetí účelové polní komunikace "Zpevnění polních cest v k.ú. Úvaly". 17. Uzavření mandátní smlouvy na přidělení veřejné zakázky s názvem "Bezbariérové chodníky ve Valticích - dotační poradenství" mezi Městem Valtice a společností ACCON managers and partners s.r.o., IČ 26724791 a pověření starosty podpisem smlouvy, jejímž předmětem je příprava a organizační zajištění žádosti ze Státního fondu dopravní infrastruktury na zvýšení bezpečnosti dopravy a jejího zpřístupnění osobám s omezenou schopností pohybu a orientace. 18. Uzavření Smlouvy č. 9702/11/OHK mezi Městem Valtice a Jihomoravským krajem a pověřuje starostu podpisem smlouvy, jejímž předmětem je poskytnutí neinvestiční dotace ve výši Kč 90.000,- na výzbroj a výstroj JSDH Valtice. 19. Vyřazení a likvidaci majetku PO Mateřské školy Valtice v celkové výši Kč 66.405,-. Majetek se vyřazuje z majetkových účtů 028 ve výši Kč. 64.115,- a z PÚ 999/973 ve výši Kč. 1990,- . 20. Zpětvzetí žaloby na Pozemkový fond ČR, IČ 45797072, podané dne 13.11.2009 k Okresnímu soudu v Břeclavi. III. Zastupitelstvo města Valtice jmenuje: 1. Zástupce Města Valtice ve Školské radě Základní školy Valtice ve složení pan Lukáš Najbrt, pan Jiří Špaček a Ing. Petr Zelinka, a to na období od 1.9.2011 do 1.9.2014. IV. Zastupitelstvo města Valtice ukládá: 1. Starostovi Města projednat s velitelem hasičů Valtice likvidaci vraku nepojízdného vozidla VW Transporter stojícího na ulici Lázeňská.

Bc. Milan Sedláček místostarosta

Ing. Pavel Trojan starosta

Městská policie informace o činnosti Prázdniny skončily, ale stále se strážníci setkávají z turisty, kteří dělají největší problémy v dopravě. Není dne, kdy by nebyl řešen alespoň jeden dopravní přestupek. Ale i přes to se provoz ve městě rapidně zklidnil z důvodů skončené turistické sezóny. Nedávno byl otevřen nový sběrný dvůr a už si některý občan vyvezl sedací soupravu, kterou složil před bránou tohoto sběrného dvora mimo otvírací dobu. Tento člověk by si měl znovu pročíst leták z provozní dobou, který mu byl doručen do poštovní schránky. Dále by chtěli strážníci upozornit na období burčáků. To znamená, že ani cyklista nesmí před jízdou nebo během jízdy požívat alkoholické nápoje. Strážníci jsou oprávněni takového řidiče zastavit a požadovat po něm dechovou zkoušku na alkohol nebo na jinou návykovou látku. V tomto měsíci řešila MěP několik stížností. Ve většině případů stačila domluva. Dále bylo prováděno doručování písemností na žádost nadřízených orgánů, kontrola pořádku ve městě a okolí, součinnost s PČR při hledání osob a řešení několika stížností, kontrola placení parkovacích poplatků a výběr parkovacích automatů. zapsal str. M. Šesták

Kontakty na MěP: tel.: 519 301 414; mob.: 608 268 527; e-mail: [email protected]

Obvodní oddělení P ČR Břeclav, Policejní stanice Lednice Valtice včetně místní části Úvaly spadají pod Policejní stanici Lednice a má je na starost: prap. Ivo Helešic a prap. Radim Budlanský Tel: 974 632 661; 974 632 662; 519 340 126; Fax: 519 340 121; e-mail: [email protected]

2

Dýňobraní

Dýně se na Valticku pěstovaly již od nepaměti. Jejich zdobení je krásným návratem starých tradic. Já si taky ráda vzpomínám na svá školní léta v Břeclavi, kde vyřezávání dýní bylo každoročně zařazeno do hodin výtvarné výchovy. Dýňobraní probíhá pod různými názvy i v jiných obcích a městech naší republiky. Například ve Slavkově bývá „Zámecké dýňobrání“, ve Velkých Pavlovicích „Veselé dýňobraní“, v Plzni pak pod názvem „Tajemná noc“, jinde jako „Máslovické dýňobrání“, „Morkůvské Heloudýně“, dýňobraní na Zámku Břežany či ve Starém Poddvorově atd. Zatímco předchozí dva ročníky valtického dýňobraní byly pořádány Valtickým Podzemím, třetí ročník proběhl ve spolupráci s městem. Dýňobraní není jen podzimní radovánkou pro děti i dospělé, ale současně jakýmsi otevřením burčákového podzimu v hlavním městě vína Valticích. Tak jak jsme se celé akce zhostili? Označení ulice „Dýňová“ si právem vysloužila ulice Růžová. Snad každý dům byl vyzdoben dýněmi a dýňovými postavičkami. Dobře se do celé akce zapojily také ulice Bezručová, Břeclavská a Mikulovská. Na poslední jmenované byl ale problém, že se nestihlo provést nové osazení travních ploch v části na Mikulov za Rychtou. Dobře se do akce zapojily také menší ulice jako je Jabloňová, Pod zámkem a Lázeňská, ostatní výzdoba byla spíše aktivitou jednotlivých občanů než celých ulic. Do výzdoby náměstí se dobře i vtipně zapojili její podnikatelé. Místní i turisté si přišli na své. Cvakání fotoaparátů a mobilů nebralo konce. „A jak je to krásné večer“, libovala si jedna početná rodina turistů, které se staly Valtice tento víkend přechodným domovem. Školní děti zaplnily náměstíčko již v pátek dopoledne. Některé třídy přišly vyřezávat, malovat a nejrůzněji zdobit dýně. Děti byly zcela pohlceny vlastní úpravou dýní a celé náměstíčko se proměnilo v jednu velkou výtvarnou dílnu. Jejich pracovním náčiním se stal nůž a lžička.

Knail NEHTOVÉ STUDIO Bouchnerová Kristýna mobil +420 737199445 www.Knail.cz

Celé školní náměstíčko bylo překrásně dýněmi vyzdobeno a tím se stalo lákavým vstupem do Růžové – Dýňové ulice. Je třeba pochválit nejen malé výtvarníky, ale také vedení školy, které své svěřence vedlo k aktivitě na valtickém dýňobraní. Je třeba pochválit také mateřskou školu, jejíž dvůr zaplavila také spousta oranžových dýní.

Bylo slyšet hlasy, že letos bylo dýňobraní slabší, neboť Vinařské náměstíčko se během dne docela nenaplnilo. V páteční večer však byla zaplněna všechna místa až do pozdních hodin. A tak jsem zašla „na slovíčko“ za místostarostou, Bc. Milanem Sedláčkem, jedním z pořadatelů a také konferenciérem celé akce. „Navezlo se celkem 2 000 dýní. Největším odběratelem byla základní škola (800ks) a mateřská škola (60ks). Vyřezávaných dýní bylo ve Valticích asi 600 ks. Přesně to ovšem nevíme, protože jsme letos nepřizvali k akci sčítací komisaře. Valtice jsou ale již z předchozích ročníků rekordmanem v počtu vyřezávaných dýní. Také televizní štáb ČT se přijel podívat, jak se na tuto akci Valtice chystají. Mohli jste sledovat přípravy na akci v pořadu „Vysílání z regionů“. Hovořilo se tam i o gastronomii spojené s dýňobraním. Dnes již víme, že akci navštívilo 1 900 platících diváků a asi přes tisícovka neplatících, mezi které patřily především děti, účinkující děti včetně svých doprovodů a všichni ostatní účinkující.

Tedy celkem vinařským náměstíčkem prošlo 3000 návštěvníků. Byl bych rád, kdyby se v příštím roce do akce zapojili i další obyvatelé Valtic. Počítáme s nimi. Přiznám vám, že letos nám zbylo na poli SEVA FLORY ještě docela dost dýní.“ „Vinařské náměstíčko bylo v páteční večer plné nádherně vyřezávaných dýní. Během noci z pátku na sobotu však burčák rozveselil některé natolik, že poničili dyňovou výzdobu nejen tady u nás, ale i v Růžové ulici. Ráno jsme museli odvést celou vlečku rozkopaných dýní. A to je škoda“, řekla paní Sedláčková v ranních sobotních hodinách. Krásné dny oranžových a strakatých bubáků, po tmě svítících pro radost nás všech, minuly. Gastronomické speciality jste mohli ochutnat v restauracích i ve Valtickém Podzemí. Taková dobře udělaná dýňová polévka je opravdu chutná a co teprve guláš z dýně Hokkaido či kuře s dýní a cizrnou. Dýňobraní sice skončilo, ale odrůdové burčáky můžete popíjet ve Valticích celý podzim. Valtické dýňobraní mělo letos velkou konkurenci. Datově se shodovalo s největšími vinařskými akcemi v Česku, a to Znojemským i Mikulovským vinobraním. Také v sousedních Rakouských obcích probíhaly současně oslavy. Myslím, že i přesto byla celá akce úspěšná a že by bylo škoda v této před léty započaté tradici nepokračovat. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

Dýňový a burčákový podzim Akce dýně do Valtic vyhlášená místní radnicí se na mnoha místech ve Valticích setkala s nečekanou podporou a vynalézavostí občanů. Tradičně se již akce zúčastnili občané Růžové ulice, kteří již i v minulosti sami od sebe na podzim zdobili své předzahrádky dýňovými kreacemi. Celkový dojem na některých ulicích trochu kazily nové trávníky, které se bohužel nezazelenaly tak, jak by si mnozí představovali, ale v příštím roce věřme, že trávníky zelené budou a dýně se budou skvěle vyjímat. Vedení radnice děkuje všem občanům, kteří se aktivně výzdoby Valtic dýněmi zúčastnili a pokud bereme tento ročník jako pilotní projekt, můžeme se příští rok těšit opět na nezvyklé a originální ulice. Turisté a návštěvníci Valtic si výzdobu velmi pochvalovali a během ní vznikly tisíce fotografií, které se dostaly do celé naší vlasti a v mnoha případech samozřejmě i do zahraničí. Lepší reklamu si naše vinařské „městečko v malém údolí“ asi ani přát nemůže. Pokud k tomu přičteme přející počasí, lze konstatovat, že moc vydařenějších podzimů z hlediska turistiky a návštěvnosti, než ten letošní, ve Valticích nebylo. Milan Sedláček, místostarosta

STAVEBNINY VALTICE přestěhovány ze Sobotní 1067 - Pod Raisnou do haly firmy Molčík na Mikulovské

TEL: 774 49 49 10 www.lesenipronajem.cz 3

INFORMACE - ZPRÁVY - ZAJÍMAVOSTI

Kalendář akcí - říjen Diskotéky: Termín: 7.-8.10., 14.–15.10, 21.–22.10., 28.–29.10. – od 2100 hod. Místo konání: sál Disco clubu Kinopolis, ul. Mikulovská 1025, Valtice Organizátor: klub Kinopolis, www.kinopolis.cz, tel.: 731 157 026

KURZY PALIČKOVÁNÍ

Dýňové bludiště Valtického Podzemí Termín: 9.9. – 11.11. Místo konání: Valtické Podzemí, ul. Vinařská 34, Valtice Organizátor: Valtické Podzemí, 723 600 423, www.valtickepodzemi.cz

Vinařská akademie I - Kadet Termín: 14.-16.10. Místo konání: učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, o.s., www.vinarska-akademie.cz Kurz Sommelier Termín: I. část: 18. – 21.10. (II. část: 1. čtvrtletí r. 2012) Místo konání: učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2 Organizátor: Vinařská akademie Valtice, o.s., www.vinarska-akademie.cz Přednáška Ing. Přemysla Krejčiříka Návod na použití Lednicko – valtického areálu aneb Prezentace LVA ve světě Termín: 27.10. Místo konání: hotel Apollon – salonek, ul. Petra Bezruče 720, Valtice Organizátor: Muzejní spolek Valtice, www.muzeum.webnode.cz Národní zemědělské muzeum připravilo na říjen tyto expozice: Dobré jídlo, dobré pití prodlužuje živobytí - o historii jídla, stravování Etiketa prodává - výstava vinařských etiket Letničky a balkónové květiny - výstava petunií, surfinií, pelargonií atd. Místo konání: NZM Valtice, nám. Svobody 8, tel.: 519 352 144, Co nového nás čeká, či co pokračuje, v listopadu 2011: • Dýňové bludiště Valtického Podzemí - vyřezávané dýně, burčáky, burčákomaty, vína, speciality • Diskotéky - 4.-5.11., 11.–12.11, 18.–19.11., 25.–26.11. - klub Kinopolis • Vinařská akademie I – Kadet - 4.-6.11. - základní znalosti o víně přímo v hlavním městě vína • Valtické vinobraní - 1.10. - tradiční vinařská slavnost s kulturním programem • Kurz Sommelier - I. část - 8.–11.11. - dvoutýdenní kurz vedoucí k získání osvědčení „Sommelier“ • Svěcení vína a svatomartinská vína - 11.11. - ochutnávka mladých vín z Valtic a blízkého okolí • Svatomartinské víno ve Valtickém Podzemí a husí speciality - 11.11. - gastronomické speciality • Dívčí vínek - 19.11. - taneční zábava • Advent v Hlavním městě vína - 25.11. – 31.12. - adventní svařáky, minoritský punč, vína • Vánoce jsou již zase tady - 27.11. – 6.1.2012 - vánoční výstava

Bližší informace v listopadovém čísle VZ nebo TIC Valtice tel.: 519 352 978, www.valtice.eu

POZVÁNKA NA VERNISÁŽ

Vážení přátelé, dovolte mi pozvat Vás na slavnostní zahájení výstavy paličkované krajky, v pátek 30. 9. 2011 v 17 hodin, v obecní galerii v Rakvicích. Výstava potrvá do 14.10. 2011. Srdečně zve autorka Olga Mikulášová a galerie Rakvice. www.krajkarka.cz

4

tradiční řemeslo - moderní pojetí x x x x x

Pro koho to je: Pro všechny odvážné a tvořivé Náročnost: Začátečníci i pokročilí Kde: Valtice, ateliér Krajkářské akademie Příjemná atmosféra v tvořivém prostředí Profesionální vedení a individuální přístup

Volejte: p. Mikulášová, tel.: 723 065 475 www.krajkarka.cz, [email protected]

ŠKOLNÍ KURÝR ZÁKLADNÍ ŠKOLA VALTICE

Poznáváme se V pondělí 26. září proběhl na naší škole již tradiční projektový den „Poznáváme se“.

Tento projektový den je zaměřený na budování kvalitních vztahů ve třídě, vztahů mezi staršími a mladšími žáky.

Běh Emila Zátopka Ve čtvrtek 22. září se konal na hřišti vinařské školy štafetový běh Emila Zátopka. Každý žák běžel trasu dlouhou dvě stě metrů. Překvapující byl zájem ze strany žáků, dokonce i naši prvňáčci se aktivně zapojili.

Nejlepšího času dosáhla žákyně čtvrté třídy Sarah Foukalová. Výsledný čas štafety byl 17:43 min. Chtěla bych poděkovat kolegovi Mgr. A. J. Poláškovi za organizaci této štafety a velký dík patří i samotným běžcům za jejich sportovní výkony. S pozdravem štafetě zdar! Mgr. Pavlína Dvořáčková

Zátopkovy štafety

Žáci pod vedením třídních učitelů plní úkoly formou her a scének.

Pod patronací Českého olympijského výboru připravuje Agentura Sprint pro základní školy v celé republice běžecké Zátopkovy štafety, které jsou pořádány vždy ve druhé polovině září. Republiková korespondenční soutěž dává možnost smíšeným štafetám ze základních škol, aby na dálku porovnaly svoje výkony na některé z tratí, na nichž Emil Zátopek vybojoval v roce 1952 na OH v Helsinkách svůj nezapomenutelný "zlatý hattrick". Na začátku letošního školního roku tak přišel ke slovu jubilejní 20. ročník této akce. Od premiérového ročníku nachází zmíněná běžecká soutěž na desítkách škol z celé republiky velmi příznivou odezvu a jedním z tradičních účastníků je i naše základní škola. Jako každoročně i letos jsme postavili na start dvě štafety: Zátopkova pětka (trať 5 km) - štafetu tvoří 25 běžců, z toho musí být minimálně 10 děvčat. Každý běžec absolvuje úsek dlouhý 200 metrů, přičemž poslední úsek může běžet buď ředitel školy, některý z pedagogů nebo jiný dospělý běžec (rodič, pozvaný host - sportovec). Zátopkův maraton (trať 42,195 km) - štafeta je sestavena z 42 běžců + finišmana. V sestavě musí být nejméně 15 děvčat. Každý člen štafety absolvuje úsek dlouhý 1km, zbylých 195 metrů běží buď ředitel školy, pedagog nebo jiný dospělý běžec.

Podle zjištěných informací byl projektový den příznivě přijat jak žáky, tak učiteli. Z hodnocení dne vyplynulo, že se žáci cítí ve škole dobře, bezpečně a v případě problémů ví, na koho se obrátit a jak daný problém řešit. výchovná poradkyně Mgr. Pavlína Dvořáčková školní metodička prevence Mgr. Soňa Vašíčková

Zátopkova pětka se na škole setkává s velkým zájmem žáků 1. – 5. ročníku. Každoročně 5

řešíme problém s „přebytkem“ závodníků a výjimkou nejsou ani roky, kdy jsme na start postavili hned dvě štafety. Letošní rok zaznamenali naši mladí běžci výrazné zlepšení a výsledný čas 17:43min se řadí mezi ty lepší v historii školy.

Naprosto opačný problém pak nastal v Zátopově maratonu – díky nezájmu a velké marodce žáků 6. – 9. ročníku jsme tak tak poskládali požadovaných 42 běžců, přičemž na start štafety se dostal v podstatě každý, kdo byl schopný „běžet“.

Tomu logicky odpovídal i výsledný čas 3:05:20 hod, který je nejhorším výsledkem v historii školy. Přesto lze naši účast v této celorepublikové soutěži hodnotit velice pozitivně. Vždyť velká spousta škol se soutěže neúčastní právě proto, že nedají dohromady dostatečný počet zájemců o start, nebo se i přes dostatek závodníků obávají slabých výsledků. A tak se radši do soutěže vůbec nepřihlásí. Nakonec, kolik z nás se může pochlubit tím, že se rok co rok umisťuje v první třicítce všech základních škol v republice? Kolik z nás se může pochlubit tím, že rok co rok zapojí do jednorázové sportovní akce téměř stovku dětí bez ohledu na jejich sportovní nadání? Kolika sportovním klubům se podaří namotivovat i běžně necvičící děti tak, že naplno absolvují tolik neoblíbený vytrvalostní běh a ještě posunou hranice svého osobního rekordu? Kéž by i tento skromný příspěvek školy pomohl k růstu pohybové aktivity našich dětí a větší úspěšnosti momentálně strádajícího valtického sportu. Mgr. Adam Jan Polášek

Jablonecké podzimní slavnosti

Cvičení v přírodě Cílem projektového dne „Cvičení v přírodě“ je poznání a orientace v LVA s využitím branných prvků.

Jde o teoretické i praktické seznámení se se situacemi, jako je evakuace školy, ošetření zraněného, topografie, hod na cíl,

střelba ze vzduchovky, atd.

Na poslední zářijový víkend jsme byli jako členové Valtické krojované společnosti pozváni vystupovat na Jablonecké podzimní slavnosti do Jablonce nad Nisou. Program jsme pečlivě cvičili už od hodů a některé kroky a písně dokonce už před nimi. Na vystoupení se podíleli všichni – mladá chasa, mužácký i ženský sbor. Na pozvání folklórního souboru Nisanka, jejíž členy známe už od jejich návštěvy zde, jsme vyrazili v pátek 23. září dopoledne do Jablonce. Cesta probíhala v rušném duchu – v celém autobuse zněl hovor a lidové i jiné písně. I když to byla dlouhá cesta, nálada zůstávala stále skvělá. Po příjezdu a ubytování jsme si prohlédli místo vystoupení, chvíli zkoušeli a potom jsme se seznámili s večerním městem. Ráno, po snídani v místní střední škole, začal shon a přípravy na vystoupení. Děvčata rozkládala kroje, dožehlovaly se košile a rukávce, které se pokrčily při převozu do Jablonce, a všichni jsme se strojili do krojů, abychom se stihli dostat na místo včas. Nikdo nechtěl zmeškat vystoupení Nisanky, která nás sem pozvala. Měli nacvičené nádherné tance z jejich folklóru. Vystupovala také malá Nisanka, zatančili několik kousků a zazpívali při nich i nějaké písničky.

Nisanka

Po Nisance jsme vystupovali my, měli jsme připravené asi hodinové pásmo zpěvů, tanců a tradic z Podluží a doprovázela nás při něm cimbálová muzika Vrzgňa z Břeclavi.

Mužáci

Cvičení v přírodě umožňuje také třídním učitelům lépe poznat své žáky při činnostech mimo školu a utužit mezi žáky pěkné vztahy. Mgr. Michal Hyčka, ředitel školy

Po tomto vystoupení nás čekalo ještě jedno, proto jsme se museli vydat na ubytování, kde se ženy převlékly do pracovních krojů. Hned po obědě jsme totiž odjížděli na Dlaskův statek do nedalekých Dolánek.

Dlaskuv statek

Naše pásmo s názvem Velké prádlo do prostředí statku dokonale zapadalo a přítomným návštěvníkům se tradiční písně s atmosférou z jižní Moravy zalíbily. Na návštěvníky tady nečekala pouze různá vystoupení, ale mohli se kochat a někdy si i vyzkoušet různé ruční práce – byla zde přadlena, která předla na klasickém vřetenu nit z opravdové ovčí vlny, mohli jste pozorovat tkaní látky na malém tkalcovském stavu, někteří z nás si vyzkoušeli paličkování, ruční batikování a ruční praní na valše nebo ve starodávných dřevěných pračkách.

Po pár hodinách jsme z Dlaskova statku odjeli do Jablonce a zase se vrátili do současnosti. Všichni jsme byli unavení a potřebovali krátký odpočinek. Večer jsme byli Nisankou pozvaní do jedné místní hospůdky k hodování, zpěvu a tanci. A opravdu jsme strávili příjemný večer, naučili jsme se několik taneční „her“, povídali si a vůbec se krásně bavili. Druhý den nás plánovaný ranní odjezd donutil brzy vstát, sbalit se a vydat se k autobusu. Zpáteční cesta byla opět ve znamení zpěvu a smíchu, ale musím přiznat, že byla už únavnější. Větší část osazenstva si ráda zdřímla. A nemůžete se divit – byl to náročný, ale velmi vydařený víkend. Doufáme, že se se členy Nisanky zase brzy uvidíme. A je jedno, jestli u nás nebo u nich… Míša P.S.: Za chasu posílám velký dík paní Suchomelové za její ochotu a trpělivost při nácviku a za to, že nás to naučila. Určitě děkujeme také Peti Radkovičové (Filipové) za její vedení a nápady. A děkuju vlastně všem za pomoc a hlavně za účast!!!

 PASIVNÍSTAVBY Mikulovská 151 691 42 Valtice  519 352 365

profesionalita,rychlost,cena

Pondělí -Pátek 9.00 - 12.00 13.30 - 17.00

nabídkyzdarma Valtice,tel:736/625315 6

Vzpomínky Františka Grbavčice na studijní léta

Letos uplynulo právě 55 let od doby, kdy mladý Poštoran František Grbavčic absolvoval rolnickou školu ve Valticích. Přišla jsem za ním vlastně na kus řeči kvůli oslavám vinobraní v šedesátých letech na zemědělské škole a ve Valticích. Při té příležitosti jsem se dozvěděla však spoustu zajímavostí o bývalých profesorech i pracovnících školního statku.

„Při valtické mistrovské škole v roce 1953 bylo ve Valticích otevřeno Středisko pracujícího dorostu, a protože mi nebylo ještě osmnáct let, tak jsem musel trávit rok na této jednoleté Učňovské zemědělské škole, která byla určena pro pracovníky v rostlinné výrobě se speciálním zaměřením na obor vinohradnictví a pěstování teplomilných rostlin. A tak jsem začal do Valtic dojíždět. Našim třídním byl Ing. Josef Hájek. V roce 1954 až 1956 jsem byl žákem ZMŠ –

Valtice, obor vinohradnicko- pěstitelský, které se tenkrát říkalo „mistrovská škola“. Bydlelo se na internátě, který byl v prvním poschodí školy. Ředitelem školy byl tenkrát Ing. Lízler a našim třídním pak Ing. Jaroslav Šťastný. Pan ředitel byl svéráznou postavou naší školy. Když jsme něco neuměli, tak jsme pak museli k němu do ředitelny na přezkoušení. Byl to velmi chytrý chlap, ale také jistým způsobem podivín a taky starý mládenec. Ženil se velmi pozdě, a proto snad neměli ani děti. Byl to nadšený sběratel a badatel. Vzpomínám si, že když jednou se u Lízlerů malovalo, tak jsme přemísťovali skříně. Profesor Lízler byl také zaníceným „šutrologem“ a když přenášel své kameny, hned nás začal zkoušet. „Copak je to za kámen?“ Paní ředitelová jej však napomenula, že jsme zde za jiným účelem, než je zkoušení znalostí o mineralogii a tak nás vysvobodila z jeho spárů. U nás ve třídě učil ekonomii. My jsme měli tenkrát od něj dobře vypsané ruky, protože nám pořád něco diktoval. Někdy jeho průpovídky nebyly zrovna povzbuzením pro studenty. Když jsme psávali písemky, většinou chodil po třídě, abychom nemohli opisovat a častoval nás oslovením „vy jste vosli“. Když se někdo začal moc vrtět či něco hledat, tak hned na něj: „Copak to děláš, vosle?“ Velmi rád cepoval našeho spolužáka Formana z Genži, ke kterému měl vždycky připomínky typu: „Ty jsi vosel voslovskej, strč hlavu pod lavici a styď se. Ty teda ten „Bořák“ pozvedneš!“ Lízlerovi se každý raději vyhnul, když ho měl potkat, protože měl ke každému a ke všemu připomínky. Ale vy jste se ptala na školní vinobraní a to se právě tenkrát odehrávalo každoročně v areálu školy, v bývalé jídelně, která byla i společenským sálem. Později bývalo slavnostní vinobraní v tzv. Nové budově, kde byl velký sál. Tam se však sušívalo po žních obilí a my museli sál před vinobraním nejdříve vyprázdnit, to znamenalo obilí napytlovat. Nazdobilo se velké kolo od vozu hrozny a zavěsilo se do taneční místnosti. Vinobraní bylo pořádáno především pro bývalé absolventy školy, pro rodiče studentů, pro kantory a pro jejich přátele. Hodně lidí zde bylo právě díky panu řediteli Lízlerovi, protože ten zval na vinobraní významné osobnosti z města a také z jiných zemědělských škol. Žáci se podíleli hlavně na přípravě vinobraní a žáci vycházejícího ročníku obsluhovali a podíleli se na programu, aby něco vydělali na absolventský večírek. Škola měla tenkrát hudební orchestr a ten vždycky taky vystupoval. Jeho název si již nepamatuji. Připravoval se velký hrozen ze svázaných hroznů pro sklepmistra. Ten byl samozřejmě hlavní postavou vinobraní, tenkrát to byl pan Jan Vlk. Pod jeho vedením se pro slavnostní vinobraní připravovala vína. Vinobraní, takové

$GYRNiWQtNDQFHOiĜ

Pan Vlk měl tenkrát na starosti nejen sklep, ale i vinice a školní pálenici. Museli jsme si psát deník praxe a tak si pamatuji dodnes, že 1. listopadu se sklízel vlašák. Bylo to asi v roce 1955, byla tenkrát už velká zima, tak jsem si to zapamatoval. Sbírali jsme víno do puten, to se pak sypalo do kádí, které byly na vozech a koňským potahem pak do sklepa školy pod obrazem sv. Rodiny. Vidlemi se hrozny dávaly do mlýnku, pak se mlelo, lisovalo a odpad se musel ze sklepa opět vynášet. Na pana Vlka taky vzpomínám s úsměvem. Byl totiž hrozný „škrťa“ na víno a tak jsme se snažili o nějaké jej tajně připravit. No a tak vám nyní prozradím, co bych vlastně neměl, že jsme si sem tam nějaké to vínko ulili při práci ve sklepě, ale když někdo přišel nám zrovna nevhod do odcizování vinného moku, tak jsme museli víno vylít do kanálu. To bylo škody! Pořád to však bylo lepší než skončit na koberečku tváři v tvář panu řediteli Lízlerovi. To víte, mládí tropí hlouposti. Teprve později škola rozšířila své vinice, a proto se školním sklepem stala i Venerie. Péče o vinohrady pak přešla na Staňu Haraštu. Vinice se vysazovaly ve sponu 1 m, kvůli obdělávání. To se dělalo s koňmi. Nejprve měla škola jen dva koně, to byli koně ještě od UNRY, Mína a Maruša. Pak se pořídil ještě jeden pár. Nadřeli jsme se také při kydání hnoje a jiných pracích ve stájích, kde nám velel pan Tomáš Vymyslický. O něm kolovala taková „perlička“ týkající se i pana ředitele Lízlera. Ředitel Lízler byl totiž poslancem v Úvalech a jednou ho tam pan Vymyslický vezl vozem na nějakou schůzi a u té příležitosti si oba trošku popili, a na cestě z Úval do Valtic pak skončili i s vozem a koněm v příkopě někde snad pod Reistnou. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice (Pokračování příště)

ÒþHWQtILUPD

JUDr. Ivana Lorenzová

Bc. Alexandra Ekrtová

Poskytuji SUiYQtVOXåE\YREODVWLREþDQVNpKR rodinného, obchodního, pracovního a správního práva, QDEt]tPVHSLVYãHFKGUXKĤVPOXY ]DVWXSRYiQtSĜHGVRXG\DMLQêPLRUJiQ\SUiYQtNRQ]XOWDFH DWRSRSĜHGFKR]tWHOHIRQLFNpGRKRGČYþDVHGOH9DãHKRSRåDGDYNX

nabízí YHGHQtGDĖRYpHYLGHQFH~þHWQLFWYt'3+PH]G VNODGĤDSRGSĤUQêFKHYLGHQFtGOHSRåDGDYNĤ]iND]QtND

3RERþND9DOWLFH1iPČVWt6YRERG\

email:[email protected]

to pracovní, byla především velká dřina, všechno se dělalo ručně.

Tel: 608 676 952, email: [email protected]

kontakt 602 24 98 18

7

Valtické poštovnictví (7) Tato poslední část o valtickém poštovnictví čerpá ze vzpomínek dalších dvou zaměstnankyň valtické pošty: Vzpomínky paní Koubové: „Na valtickou poštu jsem nastoupila v lednu 1975, kdy ve funkci vedoucí byla paní Trávníčková. Kolegyněmi mi byly paní Husaříková a paní Smolíková. I když všechny tři byly ve věku mé maminky, společně s doručovatelkami jsme tvořily výborný kolektiv, nejen co se práce týká, ale i po práci. S celými rodinami jsme podnikali výlety k Rendes-vous či Belvederu a všichni jsme se těšili na ohýnek a špekáčky. Žádné narozeniny či svátek nezůstal bez povšimnutí, prostě jsme byli jedna velká pošťácká rodina.

Paní Koubová za přepážkou

Práce bylo spousta, roznášely se ještě noviny, inkasovalo se SIPO, výběrky za uhlí, poplatky za elektriku a plyn, vyplácely se výplaty pěstitelům za hrozny. Určitě si všichni vzpomenou na katalogy „Dona Prostějov“, které chodily každé roční období téměř do každé domácnosti. Když s nimi doručovatelka vyšla, nebylo ji za tou hromadou, kterou nesla v náručí ani vidět. Všechno bylo tenkrát fyzicky náročnější než dnes. Jediným pomocníkem nám byla kára, a co se týká mechaniky, tak kalkulačka a razítko, později pak orážecí stroje, které byly razítkem pošty, datumovkou a podacím číslem v jednom. Používaly se na poukázky a na celou sázkovou službu - Mates, Sportka a Sazka. Přes všechnu namáhavost a odpovědnost, která u této práce byla, to bylo moc hezké období. Letos jsem po čtyřiceti letech práce u pošty odešla do starobního důchodu a na to dobré ráda vzpomínám a doufám, že vždy budu. Expoštmistrová paní Kadlecová vzpomíná: „Po ochodu paní Trávníčkové v únoru roku 1985 jsem nastoupila na místo vedoucí valtické pošty. Kromě pracovních povinností jsem měla na starosti i personál pošty, který tenkrát čítal 9 osob. U peněžní přepážky pracovala Jana Vojtková, u listovní Marie Koubová, na přepážce České spořitelny pak Květa Strýčková. Spořitelní služba na poště trvala do roku 1987. Pracoviště doručovatelů zastávala Anička Michalcová, Jožina Kyselová, Marta Foukalová a Alena Mál-

ková. V Úvalech pak doručovala paní Cupalová a Boří Dvůr měla na starosti paní Tomešová. Tenkrát se doručovaly ještě telegramy a pilné balíky a to patřilo do pracovní náplně paní Malčicové. V prvním patře pošty tenkrát byla telefonní ústředna, kde pracoval pan Radkovič a pan Buriánek a také pracoviště rozhlasu po drátě, kde pracovala paní Kupková. V bytě na tomto patře bydlela rodina Havlíková, ve dvoře pak rodina Kyselová. Budova pošty byla v té době již ve špatném stavu. Nejvíce nás trápily zničené podlahy, po kterých se již skoro nedalo chodit. Byl to prostě havarijní stav. A když došlo v dubnu roku 1985 k jejich opravám, museli jsme celý provoz vystěhovat a přesunout se do náhradních prostor Klubu důchodců na náměstí do bývalé vinárny. Tam jsme pracovali v jedné malé místnůstce na třech přepážkách a samozřejmě vypravovali poštu ještě do Úval a na Boří les. Po půl roce byly podlahy dokončeny a my se vracely „domů“. Nebylo to však na dlouho, protože Generální ředitelství pošt shánělo peníze na kompletní opravu valtické pošty a tak již v roce 1986 byla zahájena celková rekonstrukce pošty a my se museli opět stěhovat a tentokrát až do prostor za Besední dům. Provozně to byly daleko horší podmínky než při první rekonstrukci. Pošta tam měla jednu přepážku v přízemí a dvě v patře. Bylo to složité nejen pro nás, ale i pro starší občany, protože to bylo daleko od náměstí a muselo se do poschodí. Pro naše poštovní úředníky to byla taky jen komplikace provozu a tak raději na tu dobu ani nevzpomínat. Do nového jsme se vraceli v dubnu 1990.“ Otevření rekonstruované valtické pošty se účastnil i ředitel provozního ředitelství České pošty, s.p., Obvod Břeclav, Ing. Vladimír Salvet, který tenkrát uvedl: „Nepochybně je pravda, že pošty jsou nedílnou součástí nejen života lidí, ale v případě Lednicko – valtického areálu mají většinou i rysy architektonického historického koloritu, který se snažíme při

jejich rekonstrukcích dodržet a podtrhnout. A o tom, že jsme s touto krajinou organicky sžití, svědčí i příležitostná razítka na poštách v Lednici a ve Valticích. Je na nich text: „Lednicko-valtický areál. Památka UNESCO.“ „S postupujícím časem docházelo také k personálním změnám“, vzpomíná dále p. Kadlecová. Od pošty odešla paní Vojtková a na její místo přešla paní Koubová a na přepážku přišla nová pracovnice paní Grbavčicová. Také nastaly změny u doručovatelů. Jako nová přišla paní Eva Černá, Maruška Darmovzalová, Radka Lyčková, později pak nastoupila Věrka Štěpánková, která nahradila paní Strýčkovou, která od pošty odešla. V roce 1996 došlo k důležitým provozním změnám a to k automatizaci pošty. Přechod na počítače se stal obrovským ulehčením pro všechny zaměstnance. Na APOST jsem se velice těšila a jediným nedostatkem bylo doplňování nových programů do počítačů. Postupně se rozšířila i nabídka poštovních služeb. Zpočátku jsme měli hrůzu z obchodního balíku, ale čas ukázal, že to bylo zbytečné. A tak jste si na poště mohli a můžete sjednat životní pojištění, stavební spoření, penzijní připojištění, spoustu produktů z oblasti Poštovní spořitelny. V roce 2005 jsem odešla do důchodu a na mé místo nastoupila paní Monika Krajíčková. Pokud jsem ve svém vzpomínání na někoho zapomněla, tak se omlouvám, protože za mého vedení se u pošty vystřídalo mnoho zaměstnanců.“ Během vedení pošty Monikou Krajíčkovou došlo v roce 2010 k další rekonstrukci pošty a to po dvaceti letech. Nejprve se uskutečnila rekonstrukce střechy a pak následovala výměna oken a celková rekonstrukce přízemí.

stavební práce v přízemí pošty v r. 2010

Tentokrát se však poštovní úředníci stěhovali jen z přízemí do horního patra. Nový provoz v přízemí byl otevřen 1. března 2011. Paní Krajíčková od pošty odešla v červnu 2011. Novou paní poštmistrovou se stala 1. 9. 2011 paní Simona Uhrová a tímto jsme se dostali až k současnosti, kde vyprávění o historii valtické pošty samozřejmě končí. Lada Rakovská, Muzejní spolek Valtice

paní Kadlecová s ředitelem Salvetem

TAXI LEV +420 605 10 22 10 8

Při zpracování historie Valtického poštovnictví byla použita literatura: Kronika města Valtic, autorský kolektiv: Valtice (r. 1970), Antonín Hudec: Spoje slovem i obrazem, PhDr. Pavel Čtvrtník: Cesta pošty dějinami, Poštovní kurýr 10/1997 a vzpomínky valtických pamětníků a zaměstnanců valtické pošty.

Mladí hasiči ŠKOLNÍ ROK 2010/11

V tomto, již ukončeném, školním roce opět naše děti soutěžily různých městech našeho okresu včetně města Valtice. Jelikož nám přibyla spousta nových malých dětí a také se nám podařilo znovu dát dohromady i starší mladé hasiče, byly tyto soutěže pro děti spíše jedním velkým tréninkem a poznáváním sebe samých. O to víc nás všechny potěšilo jejich umístění v posledním závodě v Novosedlích, kde mladší vybojovali 2. místo a tím obhájili již potřetí titul v tomto městečku. Starší se sice neumístili na medailové pozici, ale jejich čas byl pro ně také velkou výhrou. Všichni se těší na další sezonu soutěží, kde v tom letošním školním roce již budou mnohem zkušenější. Ale naši hasiči v tomto školním jenom nesoutěžili, zvládli také jarní přechod Pálavy, víkendové sjíždění Dyje, bowling, který dostali jako dárek ke dni dětí, opékání špekáčků, poznávali okolní hasičské stanice, výlety na kolech a také tradiční grilování s přenocováním na naší hasičce. V současné době máme v kroužku mladých hasičů 18 dětí ve věku 4-12 let. Velice rádi přivítáme v tomto roku nové děti, které by měli zájem se zapojit do našeho kolektivu. Trénujeme každý pátek od 17 do 18 hodin na hasičské zbrojnici. Děti by tímto chtěly poděkovat svým vedoucím za čas, který jim věnují, členům SDH Valtice, městu Valtice a také firmě Vinařství Procházka a Mudr. Milošovi Novákovi za sponzorské dary. Gabriela Hladíková

Malé zamyšlení 2 Chtěla bych se tímto omluvit všem, kterých se nějak dotklo, že jsem ve svém minulém zamyšlení v červenci uvedla: „Copak nejsou ve Valticích kulturní lidé?“. Přišlo mi jen líto, že když valtické děti chtějí ukázat, co se naučily, nikdo se na ně nepřijde

Ing. Josef VLK Stavební projekce 777 867 966 [email protected]

podívat a zámecká kaple zeje prázdnotou. Hudební škola je už ve Valticích dlouho, pan Krbeček by mohl vyprávět, kolik dětí už naučil hrát. Také pan Dvořáček je již dlouholetý učitel, učí asi od roku 1988. A že to dá moc práce, naučit ty děti krásně hrát, se může každý přesvědčit. Alespoň já to vidím, když tam čekám na vnuka, kolik trpělivosti tihle učitelé mají. Hudba ještě nikomu neublížila, ba naopak pomůže člověku překonat těžké chvíle. Tak jako třeba „Henckeovy barokní varhany“. Každý koncert je jiný, krásný, a ne vždy je plno. Mrzelo mě, když k nám do Valtic přijela báječná herečka Gabriela Vránová se dvěma mladými houslistkami, které úžasně hrály, a zámecká kaple nebyla plná. Na pana Svěceného jsem se také těšila, a nebyla jsem sama. Problém však byl, že se konaly tři koncerty v jeden den. Pak má člověk smůlu, protože vše najednou se stihnout nedá. Henckeovy barokní varhany, pak předhodové zpívání, vše to bylo báječné a je to rok od roku bezvadnější. Zpívali tam i mužáci z Hluku, a řeknu vám, ty písničky jsem neslyšela už hodně dlouho. Až mi mráz běhal po zádech, jak to znělo krásně. Tančil tam také pozvaný soubor a bylo to prostě úžasné. Je škoda, že se dělají takové krásné akce v jeden den, mělo to být rozdělené na sobotu i na neděli, pak by člověk stihl všechno. Ale i tak patří všem lidem, kteří to organizují, velké poděkování. Jsou to nádherné zážitky. Concentus Moraviae v tanečním sále zámku, je rovněž zážitkem, na který člověk jen tak nezapomene. A už se zase těším na rakouského Martina Hammerle – Bortolottiho, to je vždy taky něco tak úžasného. Přála bych si, aby bylo na všech koncertech plno. Eva Hřibová

Perly kniha na pokračování... Výběrové řízení Bándyova rodina se rozrůstala. Adélka po sedmi letech manželství přivedla na svět princeznu. Sluníčko. Krasavici Markétku. Rodiče zářili. Zářila i Marta. Téměř se od ní nehnula. Seběhla o dvě patra z vlastního bytu a mohla ji hýčkat, mohla ji rozmazlovat. I u Toníka se zastavil čáp. Obdaroval je opět synkem. Dali mu jméno Lukáš. Zdravím překypoval a měl se čile k světu. Na jasně modré obloze jejich života zářilo slunce štěstí a vysílalo hřejivé paprsky do obrovských prostor Martina srdce. Po nějaké době se ale zatáhlo. Obrovský mrak bolesti a strachu o matku Justinu zastínil azurové nebe. „Paní Bándyová, maminku vám zítra pustí-

Miroslav Kostiha Penzion "U Kostihů" Prodej ovocných stromků a ovoce Sadová 900 691 42 Valtice tel.: 519 352 659 mobil: 602 864 161 [email protected] 9

me domů. Bude potřebovat stálou péči. Myslíte, že ji můžete zajistit? Můžete ji opatrovat?“ vyzvídal ošetřující lékař. „Je to matka, pane doktore, a je naší povinností se o ni postarat.“ „To jsem rád, že máte k mamince tak dobrý vztah. S tím se často nesetkávám. O vás vím, že sem za ní chodíte denně.“ Marta poděkovala všemu nemocničnímu personálu. O maminku pečovali skutečně skvěle. Aby ne, když tam dlouhá léta uklízela. Téměř všichni ji znali. Druhého dne si pro matku přijeli Marta s Toníkem. Synek vzal auto. Museli pak cestou vzít ještě pár věcí, aby měla Justina po ruce vše, na co byla zvyklá. „Mami, musíš jet s námi k nám. Ještě nejsi dost silná, abys byla sama doma,“ vzala zesláblou Justinu za ruku, pohladila ji a políbila. „Já nevím, Marto, jestli to půjde. Nedovedu si představit, jak by to dopadlo mezi mnou a Bándym. Víš přece, že ho nemohu ani vidět, jak je mi odporný. Nesnáším ho. Už dávno ses s ním měla rozvést. Ani si nedovedeš představit moje výčitky svědomí za to, že jsme tě přinutili ke svatbě s ním. Tehdy jsme si mysleli, že je to nejlepší věc, kterou pro tebe děláme. Chtěli jsme, aby ses měla dobře. Bože můj, odpusť mi tu křivdu.“ „Ale, mami. Necháme to tak, jak to je. Ničeho se neboj. My si žijeme každý po svém.“ „Neutěšuj mě, já přece vím, že se nezměnil.“ „Tak už dost. Pojď, pomohu ti s oblékáním. Toník na nás čeká s autem dole na parkovišti. Přestěhovali jsme ti k nám postel. V jídelně máš teď svůj koutek i s rádiem a televizí. Zůstal tam také jídelní stůl a židle. Budeš mít pohodlí a všechno při ruce. Postupně, až ti bude lépe, až nebudeš tak slabá, zajedeme k tobě a vybereš si věci, které si k nám budeš chtít vzít.“ Marta. Její druhorozená dcera. Nechtěná a nemilovaná ještě i nějakou dobu po narození. A teď se stará, jak se sluší a patří. Chová ji a hýčká. Hýčká si svou krásnou a hrdou matku. Matku, která v duchu prosí za odpuštění a utírá si slzami zalité oči. S Bándym se občas Justina dostala do křížku. Nemohla mu odpustit, jak moc týral svou ženu. Ještě teď po tolika letech provokoval svou odpornou hrubostí a surovostí. Vždyť se vůbec nezměnil. Předváděl se i před ní. Dva roky Justinka pomalu odcházela za svým milovaným Jožinkem. Zarmoucená Marta ji za podpory sourozenců a své rodiny pohřbila na káňovském hřbitově. Uložila ji vedle otce, tak jak si to matka přála. *** Život není peříčko, paní Bándyová. Prchavé okamžiky štěstí se střídají s bolestí a žalem. Milosrdný čas je však otupí. Marta se po smutném období rozhodla, že si najde zaměstnání. Psal se rok 1995 a spousta věcí se změnila.

Bývalé podniky se rozpadly nebo proměnily v jiné. V Káňově narostla nezaměstnanost. Jí se však podařilo získat místo v železničářské kantýně. Praxe od „Tří dubů“ a hostitelské vlohy, stálý úsměv a oblečení jako z cukru lákaly nejen železničáře k příjemnému posezení. Marta úspěchem jen zářila. „Marti, ty chceš opravdu zůstat kantýnskou až do konce života?“ zvědavě hleděla na kamarádku Dana. Přišly ji s kolegyní Veronikou navštívit. Pozvání a zvědavost je přivedla podívat se na její nové pracoviště. „Máš to tu moc pěkné. Všechno svítí čistotou a ty jen záříš,“ napravovala Verona neobroušený Danin dotaz. „Ještě sem chci dát záclony a květiny,“oddechla si Marta a zasnila se. „Já si totiž myslím, že by to pro tebe mělo být přechodné. Už jsem ti mockrát říkala, abys začala studovat,“ pokračovala ve vlastním tématu Dana. „A já jsem ti mockrát říkala, že jsem na to už stará.“ „Chachacha, slyšíš to, Veroniko? Slyšíš, co říká? A před námi.“ „Co bychom za to daly, mít tak tvůj věk,“ smála se také Verona a strhla i Martu, která nesla na prostřený stůl voňavou kávu. „Upekla jsem pro vás koláč. Nabídněte si.“ „Díky. Je moc dobrý,“ pochvalovala si návštěva. „Jen abychom to nezamluvily, milé dámy. Tak, jak to bude s tím studiem?“ připomněla Dana. „No, tak, děvčata, už o tom nemluvme. Já si na to opravdu netroufám. Pro tvůj klid, Dano, slibuji, že se ohlédnu po nějakém vzdělávání. Ale maturita to nebude.“ „Já ti věřím. Jsi dost inteligentní, abys nějaké to studium zvládla. Na vzdělávání nikdy není pozdě, slyšíš?“ „Těší mě, že máš o mně tak vysoké mínění. Díky.“ Ukončila debatu Marta a rozpovídala se o vnoučatech. *** Ubíhaly měsíce, ubíhaly roky. Jednou při návštěvě překvapila Marta kamarádku Danu novinkou. „Dostala jsem nabídku.“ „Jakou?“ „Nevím, zda se ti už doneslo, že se na okresech zřizují místa romských poradců.“ „Ne, neslyšela. O co jde?“ „Má to být práce s romskými občany. Pomoc při běžných problémech v oblasti bydlení, zaměstnání, školství a podobně. Celkově to má napomáhat sblížení komunit. Funkci by měl zastávat Rom, ale není to podmínkou. Ovšem, musí to být člověk, který romskou problematiku zná.“

KOBERCE – PVC Babicová ĂŵĢƎşŵĞ͕ŶŝǀĞůƵũĞŵĞ͕ƉŽŬůĄĚĄŵĞ͘ snjŽƌŬLJĚŽĚĄŵĞ͕ĐĞŶŽǀĄŬĂůŬƵůĂĐĞnjĚĂƌŵĂ͘ dĞů͗ϳϮϯϭϭϳϲϭϳǁǁǁ͘njĂĐůŽŶŬLJ͘ŝĐ͘Đnj

„A ty máš o to zájem?“ „Požádali mě.“ „No. To je paráda. Předpokládám, že to vezmeš. Zvlášť, když ti to nabídli. To je moc dobrý nápad. Jsi pro tu funkci ten správný člověk.“ „Ty si opravdu myslíš, že to mám vzít?“ „O tom vůbec nepřemýšlej! Tu funkci zřídili pro tebe, i když tě tam nahoře v Praze moc neznají.“ „No jo, ale co když na to nebudu stačit. Nemám školy. Jen učňák.“ „To víš, že na to budeš stačit. Škoda jen, že jsi mě neposlechla, když jsem tě přemlouvala, abys šla studovat.“ *** „Tak co? Už tam děláš?“ ptala se po týdnu Dana. „Ty ses zbláznila. To nejde tak rychle.“ „A proč ne? Já myslela, že tam od pondělka nastoupíš.“ „Já ani nevím, zda mi to vyjde.“ „Jak nevíš? Vždyť tě tam přece chtějí. Vždyť ti to nabídli. Nebo snad ne? Nebo jsem to špatně pochopila?“ „Jo, to jo. Nabídli. Jenomže musí proběhnout výběrové řízení.“ „Tak proběhne výběrové řízení. No a co? V čem je problém? Ty se snad bojíš?“ „Víš, je to beznadějné. Nebudu tam sama. Jsme celkem tři uchazeči.“ „Ale ty máš největší šanci. Znáš problematiku a prostředí. Umíš jednat s lidmi. To děláš vlastně celý život. Není se čeho bát.“ „Ti dva ale mají vysokoškolské vzdělání.“ „Kde se vzali v Káňově Romové s vysokoškolským vzděláním? Já myslela, že Elemír byl jediný.“ „To nejsou Romové.“ „Tak o čem je řeč? I kdyby měl každý z nich dvě vysoké školy, dostaneš to ty, protože jsi Romka. A ještě k tomu jaká! Všeobecně známá a výjimečná. Jen neházej flintu do žita! Bojuj!“ „Já za sebe moc bojovat neumím.“ „Také nebudeš bojovat za sebe, ale za Romy. Konečně máš příležitost mít tu moc a udělat pořádek ve vlastních řadách a vést lidi na požadovanou úroveň. A také budeš mít konečně příležitost prosazovat práva a vyžadovat povinnosti. To byl přece vždycky tvůj sen. To je něco jiného, než tvé působení v Praze.“ „Když myslíš, že to mám zkusit, tak jo. Já se budu snažit do toho jít a třeba i vyhrát.“ „Špatně. Musíš říkat půjdu do toho a vyhraju.“ „Půjdu do toho a vyhraju. Drž mi palce!“ *** Po několika týdnech se Marta Daně ozvala telefonicky. „Danuško, mám velikánkou radost. Představ si, že mě vybrali. Mám to! Prý se na to nejvíc hodím.“

Počítače, internet 724 950 605 10

„Hurá! Blahopřeji. No, vidíš. Co jsem ti říkala? Udělala jsi mi velkou radost, dívko. Tu největší překážku máš za sebou. Ostatní teď bude na tobě.“ „Já tomu pořád nemohu uvěřit. Vybrali mě, i když tamti měli školy.“ „Dávno jsem ti říkala studuj. Třeba teď budeš muset. A řekli ti už, kdy nastupuješ?“ „Prvního. Mám trochu trému, ale také se těším. Chci to dělat.“ „Konečně! Konečně slyším, že to chceš dělat. A to máš další polovinu úspěchu za sebou. A že máš trému, tomu se nedivím. To má každý, když jde do nového prostředí. Všechno se spraví, neboj. Tvoje nové postavení tě trochu posune na společenském žebříčku. Dávej pozor, ať ti to nestoupne do hlavy. Budeš sloužit lidem.“ „Snad mi nehrozí, že bych zpychla. Ale díky.“ Marta stála na pokraji cesty nové životní etapy. Šla do toho plná nadšení a ideálů. Přijala nabízenou šanci a byla rozhodnuta ji s Boží pomocí využít pro stavbu mostů mezi vlastní komunitou a majoritní společností. Táňa Tichá příště: Poradkyně

Interiér podle zvěrokruhu Štír se obklopí černou a bílou (24.10. - 22.11.) Vodní znamení kontrastů - to je Štír, který vše prožívá doslova až na dřeň. Aby byl ovšem schopen vstřebat a vytřídit bohatost těchto vjemů a prožitků, potřebuje naopak byt zařízen v naprosto klidném tónu. Obyčejně je to černo-bílá kombinace s rudými doplňky. Není to však ortodoxním pravidlem. Ale kontrasty jsou u něho nutné. Štír má rád solidní a vesměs striktně účelný a pohodlný nábytek, ve kterém se dobře odpočívá a rozmýšlí. Tak dokáže strávit doslova celé hodiny, takže ušák či pohodlné velké křeslo s podložkou na nohy je skoro železnou nutností. Má rád ticho a klid. Šumy a hlasitá agresivnější hudba jej znervózňují. I proto si většinou nepořizuje hi-fi věž. Raději dá přednost kvalitnímu televizoru či DVD přehrávači. Štír je poměrně starosvětský a dosti konzervativní. Nerad mění nábytek a na věcech lpí. Proto by si měl pečlivě rozmyslet, co si do bytu pořídí, neboť se s tím bude těžce loučit a někdy jej tyto kusy budou provázet po celý život. Štír je spíš samorost a samotář. Dobře vybavená knihovna a videotéka jsou jeho snem. Nejdůležitější místnosti Štíra je ovšem ložnice a kuchyň, neb tady vesměs rád přijímá své návštěvy. Ložnice by měla být tedy luxusně vybavena s velkou postelí a měkkými doplňky z přírodních látek. Štír miluje avantgardní postele, výjimkou nejsou kulaté nebo jinak technicky zajímavé. Protože má Štír problémy s usínáním, měl by si ložnici vybavit hustějšími závěsy, které dolaďují intimitu. Žaluziím by se měl raději vyhnout. Čistý vzduch a pocit volnosti při nadechnutí je u něj velmi důležitý. Proto netrvá na vůních v bytě. Pokud je zvolí, pak jedině jemně kořeněné, pižmové se stopou tabáku nebo orientálních čajů. Raději si dopřeje kvalitní osobní parfém. Dobře se cítí v bytě situovaném na západ nebo sever. zdroj: internet

NAŠE RUCE Spa manikúra Manikúra už dávno není jen rutinní záležitostí, která se dá odbýt během několika minut. Stala se přímo rituálem, během nějž mohou klientky relaxovat a užívat si všestrannou péči o přírodní nehty a pokožku rukou. Spa nebo také welness manikúra, je určena pro nejnáročnější klientky. Nabízí se především v lázeňských a welness nehtových studiích jako jedna z nabízených možných procedur. Celá manikúra je tvořena několika po sobě jdoucími procedurami, které komplexně tvoří nezapomenutelný zážitek. Manikérka začne servis tím, že vytvoří příjemné aroma pomocí aplikace Spa esence/elixíru na pracovní plochu a do ovzduší. Esence jsou dostupné vždy v několika vůních. Sama si tedy můžete zvolit vůni, která vám bude příjemná. Nejdříve zapiluje vaše nehty do požadované délky a tvaru, popřípadě odstraní zbytky starého laku. Provede diagnózu typu nehtů a pokožky rukou. Podle zjištění stanoví další postup ošetření. Zvolí nejvhodnější typ laku na nehty, podle toho zda potřebují nehty zpevnit nebo dodat potřebné vitamíny. Před aplikací samotného laku nastupují základní procesy Spa manikúry. Jako první se provádí lázeň rukou v teplé vodě s příslušnou esencí. Poté se ošetří nehtová kůžička pomocí tzv. odstraňovače kutikuly, což je speciální krém, který se jemně vmasíruje a nechá zhruba 2 minuty působit. Následuje peeling rukou pomocí Mořské soli ve zvolené esenci. Peeling odstraní odumřelé buňky, dodá pokožce potřebou hydrataci a výživu. Poté manikérka pomocí aplikačního štětce nanese masku na ruce a nechá ji zhruba 10 minut působit. Maska obsahuje antioxidační ingredience, které redukují již vzniklé drobné vrásky. Dále pokračuje masáží rukou včetně předloktí některým z hydratačních másel či olejů, opět ve zvolené esenci. Po provedené masáži se aplikuje zvolený lak na nehty, který manikérka vybrala podle typu nehtů klientky již na samém začátku procedury. Po zaschnutí laku aplikuje na závěr některý z revitalizačních olejů. Pokud budete mít cestu někam na „welness“ určitě vyzkoušejte. Tato procedura vaše ruce rozzáří a poznáte, jak můžou být ruce „lehké“. Vřele doporučuji. Kristýna Bouchnerová Příště se naučíme správně lakovat nehty 11

Ideální rodina z pohledu TV reklam Ideální rodina žije v novém domku, s velkou zahradou a bazénem, vše zatížené výhodnou hypotékou. V garáži mají rodinný vůz pořízený na leasing, stejně jako mají na splátky vybavenou celou domácnost. Členové rodiny jsou čtyři, otec, matka a dvě děti. Starší je kluk, mladší dcera. Mají doma psa, pravděpodobně labradora. Otec pracuje jako ředitel firmy a v pracovní době chodí na tenis. Ještěže má schopnou sekretářku, která mu ochotně podává tenisáky. Matka je žena v domácnosti, ale od rána má strašně moc práce. Musí vstávat strašně brzy, aby byla při servírování snídaně, skládající se ze sušenek a pomerančového džusu, upravená, namalovaná a svěží. Po snídani musí doprovodit děti do školy, nesmí však zapomenout vzít sebou do kabelky láhev aviváže, aby mohla lidem v autobuse ukázat, v čem si pere svetr. Pak jde nakupovat a samozřejmě platí kreditní kartou. Po návratu z nákupu uvaří oběd ze sáčku, do polévky nesmí zapomenout přidat vejce. Občas ji u vaření asistuje šéfkuchař firmy, která jídla v pytlících dodává. Odpoledne má relativně volno, které tráví s přítelkyněmi u bazénu na zahradě a mezi její největší přání patří - na rozdíl od kamarádek, které se chtějí vdát nebo rozvést – láhev minerálky. Odpoledne se ze školy vracejí děti. Jsou špinavé od čokolády a syn je zamilovaný do paní učitelky s vědomím, že se musí ještě moc a moc učit. Pak děti dovádějí s kamarády na zahradě, většinou si hrají na indiány nebo s míčem. K svačině jim pak nabídne mléko a cereální sušenky, což parchanty nechává ledově klidnými. Dostane je až jejich babička, která vytáhne z lednice nějakou tu pochoutku s tučňákem. Otec mezi tím, při návratu z práce, způsobí dopravní nehodu, ale protože má skvělé pojištění, tak od poškozeného řidiče po držce nedostane. Po návratu domů se otec zabývá natíráním plotu tou nejlepší barvou, do čehož mu neustále mudruje tchýně (babička), kterou celkem vkusně uzemní. Manželka mezi tím dovádí na zahradě s rodinným psem a nemůže si vynachválit, v jaké je skvělé kondici a jak krásnou srst má díky granulím, kterými ho krmí. Dcera už asi hodinu telefonuje s kámoškami, protože s telefonním tarifem, který mají, se to určitě vyplatí. Je čas večeře. Objednávají si přes rozvoz pizzu, která je ta jediná pravá italská. Po večeři manželka vezme totálně špinavý ubrus, na kterém jsou zbytky jídla a mapy od vína - mimochodem jediného pravého portského - postříká skvrny zázračným prostředkem a šoupne jej do pračky. Do praní samozřejmě nepřidává žádný doporučený prostředek, takže pračka brzo odejde. Když už je v té koupelně, tak na doporučení jedné paní doktorky přetře dalším zázračným prostředkem obklady a umyvadlo a pohledem na špinavý hadřík to vypadá, že už tam neuklízela minimálně pět let. Manžel mezitím s kamarády na pivu řeší, že ten výčepní je nějaký divný a mezitím polyká pilulky proti zvětšení prostaty. Děti šly spát pod peřiny, jejichž povlečení je tak heboučké, protože je pral sám králík Azurit. A budou se jim zdát určitě jen ty nejkrásnější sny! Manželka si napustí vanu, přidá do ní úchvatnou pěnu, díky které se

"DOMÁCÍ TAXI"

Vítězslav Krčka

602 722 322 E-mail:[email protected]

po vykoupání bude cítit tak skvěle, jako by celý den nebyla v jednom kole, ale nedělala nic. Pak si odstraní veškeré ochlupení na celém těle a namaže se několika krémy, čímž odstraní celulitidu, bude mít ploché břicho a vyrostou jí prsa aspoň o dvě čísla. Přitom bude mít taky bronzovou barvu. Manžel se vrací z hospody, ale protože má opět své dny, jde ještě se sousedem vypít flašku něčeho výjimečně hořkého a výjimečně dobrého. Pak do sebe hodí modrou pilulku a přitulí se k manželce. Před tím si samozřejmě vloží do úst plátek žvýkačky pro svěží dech, protože alkohol moc vábný dech nevytvoří. No, nesmí na ženu dýchat moc rychle a moc zblízka, aby mu při sexu díky jeho ledově svěžímu dechu nezmrzla. Z toho všeho vyplývá, že v ideální rodině se manžel fláká v práci a po večerech chlastá, manželka řeší s kamarádkami kraviny, parchanti jsou rozmazlení a pořád špinaví a neumí kulturně stolovat. Doma mají všude špínu, ale navenek se tváří, že jsou všichni strašně šťastní, veselí a spokojení. Tak krásný říjen s reklamami! Nebo raději bez nich? Pavlína Vlková, šéfredaktorka

Pohádka o důchodové reformě

Inzerce, P.R. článek, logo ve Valtickém zpravodaji 2011 Ceny inzerce a P.R. článků: celá stránka: 2.500,- Kč / 1 vydání 1/2 stránky: 1.250,- Kč / 1 vydání 1/3 stránky: 835,- Kč / 1 vydání 1/4 stránky: 625,- Kč / 1 vydání 1/8 stránky a menší: 310,- Kč / 1 vydání řádková inzerce: 150,- Kč / 1 vydání Ceny loga: logo firmy do velikosti 15 cm2: 1.200,- Kč/rok (větší – dle dohody) Uzávěrka příštího čísla 31. října 2011

Ivan Bilkovič Za Tesárnou 779 Valtice 606 755 550, 519 352 256 www.valtice.cz/vinoteka [email protected]

Valtice Mikulovská 175 mobil: +420 775 114 207 mobil: +420 731 114 205 [email protected] www.kvetiny-hanke.cz

• řezané a hrnkové květiny • svatební floristika • smuteční kytice • suchá vazba • keramika a dárkové zboží • donášková služba

Bezdrátové připojení k internetu již od Kč 360,- bez DPH tel.: 539 085 100-3 | www.freebone.cz | www.freebone.eu | [email protected] VALTICKÝ ZPRAVODAJ měsíčník, ročník XXXII. prodejné, cena 5.- Kč

vydává Občanské sdružení Valtice, IČO 48452505, náklad 500 ks. Reg. číslo MK ČR E 11608. Redakce: 691 42 Valtice, Nám. Svobody 4., Šéfredaktor: Ing. Pavlína Vlková, sazba Dr. Riebel, tisk: Tiskárna Adámek, Břeclav, příspěvky, inzerce: Ing. Vlková 739 555 011, schránka Nám. Svobody 4, průjezd k TIC Předplatné: M. Crhonková, tel. 721 839 473. E-mail [email protected], [email protected], internet http://www.valtice.cz/vz. řijnové číslo, vyšlo 7.10.2011

12