)l(
2009/1
Hnutí vysokoškolského studentstva v v letech 1968-1969,
Brně
Martina Miklová
Brno jako vysokoškolské centrum tvohlo od počátku padesátých let dvacátého století pět vysokých škol: Uníverzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), Vysoké uče ni teclmické (VUT), Vysoká škola zemědě l s ká (VSZ), Janá čkova akadem ie múzických umění (.lAMU) a Vojenská akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) . Vedle vysokoškolákú zde studova la také j'ada studentů střednich škol a učňů. Brno bylo nejen studentským, ale i průmyslovým a kulturnim centrem; navzdOly ztráty statusu zemského města po únoru 1948 se Brnu podaí"i1o uchovat si specifické spol eče n ské a kulturni prostředi, což šedesátá léta jen utvrdila. V Komunistické st raně Ceskoslovenska (KSC), respektive v Jihomoravs kém Krajském národním výbo ru (KNV) komunistické stra ny, docházelo v prúběhu šedesátých let k personálním změnám typickým i pro ostatní výbOly včetné ústředního. Mladá generace komunistů byla prorefo l"ll1n ě na l adě n á a otevi"ená očekávaným změnám. Do krajského národního výboru v Brně se dostali Josef Spaček, .Iaroslav Sabata, Alfréd Cerný a další, ktej'í s sebou přinesli pluralitu názore, a oživení politických aktivit v Brně. Podobné posuny nastaly i v dalšich dvou politických stranách Národní fronty, v Ceskoslovenské stra ně lidové a Ceskoslovenské straně socialistické (dále též CSS). Zejména dru há z nich prošla značným emancipačním procesem zahrnujícim nastup řady nových členů, více či méně navazujících na pf'edůnoľové národní socialisty. Kromě politických stran se i v Brně obnovovaly nhné s polečenské iniciativy a organizace. Zmínit je nutné zvl ilště K 231 a Diskusní klub ph M ěstské m výboru CSS, ktelÝ dojisté míly nahradil vjihomoravské metropoli absentující Klub angažovaných nes traniků. Diskusni klub nesdružoval pouze č l eny socialistické strany, ale také členy ostatnich politických stran a nestraniky. Vedle kulturn ích a zájmových orga nizaci se aktivizovaly též odbory, ať už stávající, v nichž
docházelo k reformnim posunům , nebo odbory nové. Stranou děni nezůsta l i ani studenti. Brno bylo na konci šedesátých let výz namným studentským centrem, které sice nebylo v něktelých ohledech tak radikillní a progres ivní jako hlavní m ěs to Praha, ale
příliš
pozadu
nezůstávalo. 1
První studentskou akcí šedesátých let,
která se vepsa la do dějin, byly slavnosti studentů Vysokého učení technického v Brně - tzv. Beánie-v roce 1962. Beánie byly druhem majalesu, ktelý pořádali studenti techniky. Kona ly se prav ide lně na jaře a kromě vysokoško l áků z VUT se jich účast ni l i i studenti jinýc h škol. V roce 1962 byly po piVO májovém incidentu v Praze zakázány, ale brněnští studenti se pj'esto sešli a protestova li proti zákazu slavností i policejnimu zása hu proti mladým lidem v Praze.
2
160
Cl6nck vych;izí z diploll]ovc pr6cc MJKLOV I~, M., SUl(fťllrskd 1IIIIIli I' 13mť I' 1i:tr:r:II 1968~1971 (SL' zl'lli.~(l/í/ll zl'i:tdť/ll k pol'átkll/11 Spolkli POSIIlc/U/clÍfllozofit.:), diploll1ov:l pr:icc, Filozofiek;', fakulta Masarykovy univcrlil}', Brno 2005 , 102 s. O dě ni v Praze srv. PAZOUT, J., C,·skoslol'L'IISJ.:.! (/ z(íp{/(/o..'1'ropskll slIIdclltskJ hmit; I' SL'dL'.wíQ;ch feucl/20. slo/L'ci, d ise rt ační práce, Filozofiek;) fnku lta Univerzity Karlovy, Praha 2006. 456 S., rukopis.
Vedení vysokého učení se snažilo průvodu zabranit, ale neúspěšně. J Shromáždění studenti vědomě kritizovali ČeskoslovensJ..)'i svaz mládeže (ČSM) jakožto nefunkčni organizaci , což bylo hodnoceno jako nepi'ípustné a po ostrém stf'etumezí vysokoškolaky a vedením školy došlo k potrestaní desítek osob.' Ačkoliv byly Beánie zakázány, majálesy, nabírající politicko-rezistentní charakter, se mohly konat (s výjímkou roku 1967) každoročně. V Brně síce nedošlo k udalostem typu pražského majálesu v roce 1965 s králemAllenem Ginsbergem, ani k takzvan)!m strahovským událostem z podzímul967, nícméně reformní posuny mezí studenty se projevovaly zi"etelně í zde. Důležítou roli sehrály Vysokoškolské výbory Komunístícké strany Československa, vytvořené v roce 1963 v Praze, Brně a Bratislavě, které byly postaveny na stejnou úroveií jako obvodní výbory komunistické strany, avšak s působností na celé město.' .Iejích význam tkví v tom, že vysokoškoláci si mohli nyní své záležitosti spravovat sami, nikoliv prosti'ednictvÍm obvodních výboru. Brněl1s"ý Vysokoškols"ý výbor KSC, dojehož čela byl zvolen pro reformně smýšlející absolvent Filozofické fakulty Brněnské univerzity Ludvík Kavín, se plně ztotožlioval se závělY prosíncového a lednového pléna ÚV KSČ a podporoval obrodný proces Pražského jara a vznikající akční program , v němž spatřoval teprve začátek nutného ozdravujícího proCeSll.' K další radíkalizací studentstva došlo po vytvoření Uníe filozofických fakult (v lednu 1968 přejmenované na Studentskou vědeckou společnost filozofických fakult), která se stala diskusní a informačni bází mezi studenty jednotlivých vysokoškolských center. 7 Hlavním zdrojem nespokojeností mladýchlídí nadále Zll stával Československý svaz mládeže. Postupem času se stal nehybnou organizací, do které studenti vstupovali v podstatě automatícky, aníž by sí své členství uvědomovali. Na vysokých školách byl ČSM reprezentován fakultními výbory, jejichž vedení byla na f'adě míst vyměněna za reformnější, takže v době Pražského jara se alespoli část jejich funkcionářů ocitla bez vazeb na ideologii a stranu, a soustředila se převážně na "nepolitickou" agendu, tedy pi'edevšÍm na studentské a sociální otázky." Fakultní výbory ČSM ale přes snahy reformních vedení nebyly schopny na požadavky studentel a jejích poti'eby v době Pražského jara reagovat. Přelom let 1967/1968 je příznačný pro hledání modu vivendi v rámci studentského organizování; na většině fakult se i'ešila otázka, zda má Ceskoslovensk)! svaz mládeže ještě šanci na znovuoživení své aktivity, nebo zda má být rozpuštěn ajeho místo mají nahradit nové organizace, nezávislé na Komunistické straně Ceskoslovenska a stojící mimo Národní frontu. Postupem času se ukázala být první možnostja!
4 5 6 7 8
"Bohužel v Pn.lze se objevila v prllvodu pf'i Bdniich v r. 1962 než{ldouci hesla. Stranieků organizace a vedeni školy se proto všemozně s nažily pi·es"ědcit s tudenty, abyou průvodu toho roku upustili, ale nepoda řilo scj im to. Tento projev, n edůstojný social istického profilu vysokoškoláka, nemohl zÍlSlnt bez povši mnuti školských o rgů nll." FRAN~K, O. a kol., Dějill)' V)'sokého m'ení rcclmicktYho v Bmě /945-/975, Brno 1975, s. 62 . PAZOUT, J. , c. d., s. 119-120. UrAl-lAL, M., Swdcnri (/ kOlllwlÍsrickti /liDe I'I..'csk)'ch zcmíclI196S-19S9, Praha 2003, s. 15. Moravsk)i zcmský archiv (MZA), Brno, Fond (L) G 563 Vysokoškolsky vybor KSC v Brné, karton (k.) 3, Stanovisko VSV k soucasne situaci ve s tranc, 24. 2. 1968. URBÁSEK, I~ - PULEC, J. a kol., Kopim/)' z dťji/lIlIlÍl'crzímihošl:olslVí 1/(/ MOI"(I\'i! v Icreell 1945-1990, Olomouc 2003, s. 205 . 1-llavni reFormni pos uny ve Fakultních vyborech probihaly zhruba od roku 1966 do zač{ttkll roku 1968.
161
)'f{.2009/1
a centrech studentského dění začaly vznikat nové studentské organizace. Ceskoslovenský svaz
mládeže se rozpadal de facto v průběhu celého roku 1968 ajeho činnost fonmilně ukončilo zasedáni Ústředního výboru ČSM 5. bi'ezna 1969. Svaz pi'estal být zhruba od bi'ezna 1968 monopolní organizací mládeže, ale formální existence jeho struktur nadále poskytovala 11nan ční i technické zázemí studentským akademickým radám a spolkům vznikajícím na fakultách vysokých škol.' Podoba nových organizací nebyla všude stejná. V Praze a Olomouci byly ustaveny Akadem ické rady studentů, které se staly reprezentantem a mluvčim všech studentli faku lty; naproti tomu v Brně vznika ly spolky, které zastupovaly pouze své členy, nikoliv dalši studenty fakulty. Filozofická fakulta a
brněnské spolčování
"revizionistickým i centry" byly filozofické fakulty, a proto bude Filozofická fakulta Brnénské univerzity hlavnim východiskem při další analýze studentského hnuti v Brně. Zdejši fakultni výbor ČSM zahájil v posledni čtvrtině šedesátých let dvacátého stoleti svou činnost po "dlouhém obdobi klidného spánku."'"Významnou roli zde sehnily časopisy, které představovaly základ diskusí a poskytovaly prostor pro konfro ntaci názorllmezi studenty. CasopislI vzniklo hned několik: po "svazáckém" Starostové Ond/~eje, malého ranního zpěváč ka 134 začaly vycházet dva nástěnné časopisy: Proud, taktéž vydávaný svazem, a Kolenóč, který vydávali studenti - nesvazáci. Později se k nim pi'ipojil spolkový časopis Rucll, kterého po srpnu 1968 nahradila Normalizace. Studenti z filozofické fakulty stáli také u zrodu prvního spolku založeného v Brně. Jeden Nejvýraznějšimi
z posledních
tajemníků
fakultního výboru svazu mládeže Jiří P. Ki'íž na situaci vzpomíná
takto: "My jsme se někdy v tom březnu začali zajímat o to, že fakultní výbory ČSM jsou přežilé organizace a navrátili jsme se k ideji obnovit Spolek posluchačů filozofie." Mým jediným úkolem jako tajemníka bylo to ČSM zrušit. Nebylo to všakjednoduché, protože se stále nevědělo, kam se vývoj bude ubirat. "n Studenti se pii hlásili k prvorepublikovým tradicím nejen v oblasti spo l čování, ale také v úsilí o navrácení původního názvu vysoké školy - Masmykova univerzita, k obnovení právnické fakultyll fl snaze rehabilitovat bývalé studenty a učitele,
kteří
byli po únoru 1948 z politických důvodů pronásledováni." Spolek poslllchačllfilozofie (SPF) působi l jako katalyzátor pro vznik dalšich brněnských vysokoškolských organ izací. Po jeho ustavení 12. bi'ezna 1968 začaly být zakládány spolky i na ostatnich faku ltách. Významu nabyly zejména Spolek posluchačll přírodovědecké fakulty a Spolek pos lu chačů lesnické fakulty, ale i Spolek brněnských medikli , Spolek veterimirních URBASEK, P. - PULEC, J.' kol., c. d.. s. 205. Archiv Masarykovy uniVe[WLity (AMU), Brno, r. G 2 Spolek posl uchačů filozone 11. k. 4, Výbor CSM při Fr UJEp, Dopis v,jžcncmu soudru hu tajcmnikovi, 1. 3. 19G8 . II O obnovení sejednalo z toho důvodu , ze Spolek po sl ucha čů filozofie cx istova ljiž za První republiky. Srv. KRIZ, J. p.. Odborové a politické IlIImi s(m!clllľi f/(/ Mas(II)'kO\'~ IlI1ivcrzitr!, diplomová práce, Fi lozofická faku lta Un i ~ verzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1970,286 s. 12 Rozhovor s Jiřím P. Křízem 3. 4. 2005. 13 Podrobně srv. KALENDOVSKÁ, J., Snahy Brnčllské IIl1i1'erzityo vZllik 1I00')"chfaklllt, in: Ceská věda a Pr
9 10
162
Mmeriidy I Hnutí vysokoškolského studetHstv<:l v Brne v letech 1968-1969
medikil, Akademický spolek studentů arch itektUlY č i Organizace st ud entů elektrotechnické fakulty. Spolky většinou vydávaly své časopisy, napřiklad Elektron, Lel, Agronomie, Rentgen, 7Nas a dalši. Studentské časopisy oteviraly širokou paletu kulturnich a politických otázek a zaujimaly velký prostor pro ideový a myšlenkový rozvoj studentstva. Ce l orepub li kově vycházel časop i s Student (později s podtitulem týdenik mladé generace), a pouzev Brně vycházel sice nestudentský, ale n esmirně významný kulturni časopis Host do domu,je hož redakce úzce spolupracova la se Spolkem posluchačů filozofie. Důležitou roli ve spolkovém a společenském životě brněnských vysokoškoláků hrály kluby. Nejvýznamnějšim klubem v Brně byl Vysokoškolský klub, který sid lil na dnešni Gorkého ulici. Původně v něm probihaly konference a zasedá ni ČSM, avšak v průběhu šedesátých let se stal místem konáni rozmanitých kulturnich aktivit. Dalši klub se nacházel v budově l ékařské fakulty na Komenského náměstí a vysokoškoláci ho nazývali Klub Antonina Trýba nebo zkráceně Trýbův klub, a kromě mediků ho využívali také studenti jiných fakult. Vedle těchto klubů existovaly kolejní kluby, nap['íklad na kolejích na "Leninkách" a na "Ko uni čkác h ". Specifickou ro li hrála mezi mladými Brňany mládežnická organizace obrozené Českoslo
venské stra ny socialistické. Klub mladých socialistů (pi"esným názvem Klub českos l ovenské mládeže socialistické v Brně) byl aktivistickou organizaci sdružuj ící mladé lidi, kteří se chtěli politicky angažovat v duchu demokratického socialismu mimo struktury komunistické strany.1S
Mezi mladými socialisty a Spolkem posluchačil fi lozofie se vyvinuly snahy o politickou spolu· práci, kterou podporovali dva pi'ední členové Klubu mladých socialistů a současně studenti filozofické fakulty Jii-í Pernes a Jii-í K u čírek . Na fakultě dokonce vz ni kla v druhé polovině června 1969 závodní organ izace socia listické strany,jejímž předsedou se stal student téže fakulty Jaroslav Hroch." Mezi studenty se objevily i snahy o obnovení sociální demokracie, podobně jako se o to pokoušely obnovovaci výbory mistních organizací této strany v řadě českých a l11oravsk)/ch krajů , ale z důvodu přerušení procesu pražského jara srpnovou intervencí a počátkům "měkké normalizace" ktomujiž nedošlo.
Neorganizovali se ale jen vysokoškolští studenti , aktivizace probíhala i na úrovni středních škol a učilišť. V prosinci 1967 schvá lil Českos l ovenský svaz mládeže statut a složeni ústředni Středoško l ské a uČliovské rady ÚV ČSM,jejímž prvním pi'edsedou se sta l čle n svazu Aleš Vaněk . Druhé zasedáni rady v dubnu 1968 vypracova lo akční program sti'edoškolské orga nizace a zvolilo nové vedení včetně předsedy, ktelým se stal student odborné fyziky na Fakultě přírodních věd Brněnské univerzity Zdeněk Pokorný. Teprve v ['íjnu téhož roku byl na kongresu v České Třebové příjat program a stanovy nové organizace s mízvem Unie stl~edoškolákll a llčfírl
Československé republiky. Unie si volila do svého če l a mluvčí, přičemžjednim z mluvčich v Brně byl syn krajské ho tajemnika .laroslava Šabaty .l an Šabata."
IS
Snr. PERNES, J. , Od demokra[ickCl/Osocifl/islIIll k dcmokracii. Ncko/1//llIiscickd socialistickd opozicc I' Bm/! l'/c[ccIl1968-1972, Brno 1999.
16
Mladi socialisté se snaži li ziskat nove členy do svého klubu, o což se pokoušeli prostrednictvim svého výboru, kter)' organ izoval především akce zťlbavniho charakteru. Klub mladých socia listů v Brně fungova l do března roku 1970, kdy byla jeho č inn ost zastavena. Tamtež, s. 94-95, 126. Nťlrodni archív, Praha, f. CSM, krabice 1773, složka (sl.) 7, Zapis o ll!. plenťlrním zasedťlni ŮV CSM, 19. 12. 1967; Zprava ÚV CSM o svo l':lI1i zased6ni Středoškol ské n UČilOvské rady, 26. 3. 1968; Zárls ze zasedání Středoškolskc
17
163
)'J...( ~009/1
Iniciativy brněnského vysokoškolského studentstva Jaro roku 1968 v Bmě bylo obdobím mnoha diskusí, besed, akcí a setkáváni. Rllzná setkání pohidal například Klub K-231 za pi'ítomností bývalých politických vězliů. Většinou ale studenti debatovali se svým i u č ite li nebo politiky, ktei"í za nimi přijížděli na mítinky. Pedagogové pi'edstavovali pro vysokoškoláky významný zdroj informací čl přirozenou autoritu; na brněnské filozofické fakultě diskutovali studenti pi'edevšÍm s Jaroslavem Šabatou, Vladimírem Blažkem, Milanem .Ielin ke m a Josefem Válkou. Kromě učitelů pro n ě byly zdrojem informaci také osobnosti politického a kulturniho života, napi'íklad Josef Špaček, Jan Skácel, Milan Uhde, Jan Trefulka , Ed uard GoldstUcker a dalši. Cilem diskusi byla nejčastěji snaha studentů zjistit názo ry debatérll na polednový vývoj a události v Ceskoslovensku; studenti rádi zva li více osobností najednou , aby docházelo ke konfrontaci názorů . .led na z prvních debat se mezi brněnskými vysokoškoláky konala koncem ledna 1968, kdy za nimi přijel ministr školství Ji ří Hájek. Na besedě s ním se j'ešily především sociální otázky (kvalita stravování, ubytováni v ko lej ích) a porovnávaly se podmínky stud ia v Ceskoslovensku a v za hrani čÍ.'H O měsíc později se konala ve Vysokoškolském klubu diskuse s vedoucím tajemnikemjihomoravského KNV KSC .losefem Špačke m , kterou uspořádala redakce časo pisuMladý svět." Na besedě se hO\'Milo o závěrech led nového pléna a cilI ležitýc h politických otázkách. Špaček posluchačům slibil, že do budoucna bude "vláda dělat jen to, coji pří s lu š i , parlament nebude jen ,maš inou' na od hlasovávání a národní výbory se budou sta ra t o blaho svých občan ll". V otázce zakládáni spolkli projevil Spaček vysokoško l ákům podporu a i'ekl, že nevielí dllvody, proč by sej imm ě l o v jejich č inno sti bránit, tím m éně určovat, co by měli dělat, n eboť to, co dělaji (a budou dělat),je plně na nich." V březnu uspoi'ádalo kolegium Spolku posluchačů filozofie besedu s režisérem Janem Němcem, ktelý natočil snímek o stra hovských událostech, o nichž se stále diskutovalo,ll Debata se kona la také s šéfredaktorem Hosta do domu Janem Skácelem, ktelý hovoi"il o své cestě po Vietnamské demokratické republice. Skácel mluvil o tamních poměrech a válce ve Viet namu a př ipoji l i své zážitky z pobytu v Cinské lidové republice . .leho dojmy se netýkaly ani tak vá lky č i význa mu " Rudé knížky" Mao Ce-tunga ,jako spíše hladomoru a nesmírné chudoby, které tam ni lid sužova ly." Mao Ce-tungovi pak byla věnována jedna z pi'ednášek Zbylika Fišera (alias Ego na Bondyho), kterou na filozofické fakultě zorgan izoval v prosinci 1968 čle n Spolku posluchačů filozofie Ma rtin Potůček. Fišer posluchačům pi'inesl výtisk "Rudé kniž.,," a velmi poutavě o ní s přítom n ým i diskutoval. 21
18 19 20
21 22 23
164
n u č r)o vske rady, 18.6. 1968; Neučc!:i
Mareriil ly I Hnuti vysokoskolskéllO stu dentstva v
Bmě
v letech 1968-1969
Neméně zajimavá byla beseda studen tl! s redaktOlY Hosta do domu o politické situaci a stranickém systému v Československu. Členové redakce se studentl'U11 snažili vysvětlit, proč v ČSSR stále přetlvává "nezdravý systém jedné strany", ale nedokázali odhadnout, zdaje možné očekávat jeho změny. Studenti si rovněž stěžovali na nepoměl' v počtu vydávaných tiskovin: zatímco v Československu byl vydáván denní tisk pouze stranami sdruženými v de facto levicové Národní frontě , v zahraničí bylo běžné, že vedle sebe existovaly deníky ti'eba i zcela protichlldné politické orientace, Pro Ceskoslovenskou tiskovou kancelář našla vynalézavá mládež sarkastické rčení: "Dočkej času jako Cetka Tassu!l< a pro noviny se vžilo označení "potěmkinky " .14 Přeloll1ová diskuse vysokoškoláků se konala začátkem března 1968 s krajsk)'ITI tajemníkem Jaroslavem Šabatou, Týkala se výsledklllednového pléna ústředniho výboru komunistické strany a existence studentských organizací. Odehrávala se v prostorách Lékařské fakulty Brněnské univerzity, ale mitinku se zúčastnili zástupci ijiných fakult. Jaroslav Šabata ji považuje za jeden ze symbolických počátků studentského hnuti v Brně, neboťjeho památná slova "Už Toníček pádí ... "25 vyvolala mezi studenty značné ovace. Brněnští studenti pořádali kromě těchto mítinků také nefoľlllální akce, buďjedllOrázové nebo pravidelné. Za zmínku stojí především každoročně konané "žertovné" akce, pořfldané Spolkem posluchačů A1ozoAe, nazvané /-/lIgo a B/a/lOs/av, Jejich "ideovým otcem" byl absolvent filozofické fakulty, "společenská, košatá a renezanční duše", [
24 25 26 27 28
AMU , r. G 2, k. 4, Dopis J. Radvanského redakci Hosta do domu. Miněll byl prezident Antonin Novoln)' ajeho odchod z funkce prvniho tajc11111ik:l. Rozhovor s Jnroslavem Sabatou 14. I. 2004. AMU, r. G 2, k. 2, RUCH , 15.3. 1968 , č. l, Hugo bude!!! , s. 11 - 12. PERNES, J., Pod fII orm'skou orlicí alleb Dějilly lII o!,(/I'(ll/sn'í, Brno 1996, s. 198. AMU, f. G 2, k. S, RUCH, 15.3.1968, č.l,J. Pinknvn, Dopi s redakci RUCHu, 10.3. 1968, s. 7.
165
)X{ 2009/1
bylo možné dojít k optimálnímu řešení státoprávního uspoi·ádání. Definítívní verze méla být předložena vladě a Národnímu shromaždění CSSR, zvláštní postavení Moravy a Slezska měl obsahovat ústavní zákon, který m ě l být vyhlášen 28. 10. 1968 a nová ústava, jejímuž přijetí mělo pi'edcházet lídové referendum.~ K vyjadřen í stanovíska byly vyzvá ny ostatní stranícké orgány a byl vznesen požadavek, aby se moravskou otázkou a vytvoi'ením trojfederace zabýval i XlV. sjezd komunistické stra ny." Také posluchačí Filozofické fakulty Brněnské univerzity poslali na krajský národní výbor v Brně petici se 170 podpisy v tomto znění: "MY, podepsaní studenti i ostatní příslušníci filosofické fakulty Uníversíty Jana Evangelisty Purkyně Vils žildá me, abyste se zasadili o to, aby na Moravě byl obnoven statut zemského zřízení a Brno se stalo opět hlavním m ěstem Moravy."" Na základě těchto aktivit se mezi brněnskými a pražskými vysokoškoláky rozvinuly polemiky,
neboť studenti z hlavního města
nadšení z obnovení zemského
zřízení
nesdíleli.
Pražští vysokoškoláci se domnivali, že studenti se snaží navodit v Brně myšlenkový "k-vas, ruch [a] vzkříšení ideje moravanství" - myšlenku,ježje "povahyzi'ejmě nadšené, avšak povrchní", a žejejich snaha " nepřesá hne nikdy rámec pivního nadávání na Prahu",12 Brněnští studenti však ne vyja dřo va lí podporu jen v rámcí republiky, ale i za jejími hranicemi. Nelze sice přeceliovat vliv udalostí ve světě (Vietnamskou válku, západoevropské studentské hnu tí) a východnim bloku (nepokojev Polsku) na myšlení a žívot českosloven ských studentů, ale zájem o větší informovanost, vyjádře ní podpory určitým událostem či naopak vyslovení nesouhlasu , byly přesto patrné. Pravděpodobně nejvýraznější protiamerický protest se odehral začtitkem února 1968 pod patronací Ceskoslovenského svazu mládeže. Několik brněnských studentU se te hdy rozhod lo podniknout manifestační pochod z Brna do Prahy (226 km), kde c htě li na velvyslanectví USA předat protestní nótu . Asi desetičlenná skup ína brněnských vysokoškolákll nesoucí transparenty se vydala na trasu 3. února, béhem cesty se k ní připojili další ak ti visté včetně n ěko lika Vietnamců, a společně do razili o sedm dní později do Prahy, kde na velvyslanectví Spojených Státll americl<ých předali protestní nótu a na velvyslanectví Vietnamské demokratické republíky pozdravné poselství." Zájem mladých lidí se soust ředi l i na studenty a vědce v Polsku, kteří v té době če lili perzekucím ze strany Gomulkova vedení Polské sjednocené dělnické strany. Polské univerzity sledovaly se sympatiemí reformní posuny ujejichj ižního souseda, ale politický vývoj zde šel opačným směrem . Polské komunistícké vedení projevy solidarity a podpory Pražského jara ostře odmítalo a potlačovalo." Studenti v Ceskoslovensku naproti tomu sympatizovali s rebelujícími Poláky a najejich podporu sepisovali petíce a rezoluce, které adresovali polskému
29 30
31
MZA , r. G 593, k. 106, ::Jr.j. 624, folie Č. 29-30, J. Solat, člen Přcd scdnictv:l KV KSC, Stanovisko k ot<Íl.k<Ím st<Ítoprllvního uspoř:id:ini. 20. 6. 1968. GERLOCH, A. - HI~EBEJK, J. - ZOUBEK, V., ÚSU/l'lIi systém Ceskr.! republiky. Ztiklady českého Iista\'lIiho prcil'o,PraIHI1999,s.51. I A!'\'\U, f. G 2. k. 2, RUCH , 15. 3. 1968. č. I, Petice podú"'<Jnťl JillOtllOnlvskčmu krajskému mírodnimu v)'boru,
s.7. 32 33 34
166
Výtka konči slovy: "Je to zbytečně. l eč pokračujte, po u če ni nebude k Va~í skodě!" ArvI U. f. G 2, k. 8. Doris Gordona Schauera redakci RUCHu. Rovnost, 3. 2. 19(,8, SwdclIli proti válcc. s. I. E[SLER, J., Vlil'Pražskťhojllrtl na polský Bfczcn, in: BLAZEK, P.- KAM INSK I, t. - VÉVODA, R. (cds.), Polsko (/ Ccskoslol'C:nsko I' roce 1968, in: Sborník přispévků l. mczinnrodní vědecké konference, Varšava, 4.- 5.
Materialy
I Hnuti vysokoškolského stlldelHstv;I v Brnt v lerech
1968-1969
velvyslanectví v Praze. Jeden z dopísO poslalí í studentí brněn ské A1ozoAcké fakulty: "My, podepsaní posluchačí FilosoAcké fakulty UJEPv Brně, vznášíme protest proti zákrokOm polské bezpečností vůčí studentům varšavských vysokých škol, jejíchž demokratickým požadavkům vyjadřujeme tímto plnou kolegiální podporu."" Vysokoškoláci navrhovali, žev Brně by se mohla ustavit specíální ínstítuce, která by postiženým polským studentUm nabízela pomoc, neboť podpora
demonstrantů
byla považována za morální povinnost českos love nského
studentstva." Dne 14. března se v Brně na nám ěs tí 25. února (dnešní Zelný trh) "tiché shromáždění" vysokoškolilkll. vývoji i polským univerzitilm.n
V dobějal'l1ích
měsíců
Přítomní
uskutečnílo
na n ě m vyjildřili svou podporu polednovému
roku 1968 se studenti zabývalí otázkou vytvoření nové celostátní
organizace. Ještě před definitivním rozpadem Československého svazu mládeže se diskusí ohledně
budouci struktlny studentského hnutí účastníl i CSM. Brněnský vysokoškolský výbor
svazu se k novým spolklllTI a ke zru šení svého dosavadního monopolu
nestavěl odmítavě,
naopak nabízel oboustrannou spo lupráci a podporu při svolání celostátní konference, která by O vytvoření nové studentské organizacejednala. l8 Konferenci nakonec zorganizovala
Vysokoškolská rada CSM, tehdejší oAcialní reprezentant s tudentů v Ceskoslovensku í v zahraničí. Celostátni aktiv st udentů se konal 22. a 23. března v Brně a přijal závěty, které se de facto shodovaly s konceptem pi'edloženým Spolkem posluchačů filozofie: nová studentská organizace vznikne mimo rámec ČSM, bude založena na samosprilvném základě a nebude
se vylučovat se vznikem dalších organizací. Její třístupňovou strukturu (1. fakulty - 2. zemská kolegia - 3. celostátní orgán) pi'ipraví dva akční výbory, český a slovenský. Do ustavení nové organízace bude prozatímním představitelem všech studentU Vysokoškolská rada CSM." O vytvo ření zemského studentského orgánu na Moravě se pokusili studentí brněnské filozofické fakulty, kt e ří na 27. - 28. dubna svolali tzv. Moravský sjezd. Moravské kolegiwll se jím ale vzhledem k názorovým rozdílltm mezi přítomnými nepodařilo založit. Sjezd však pří s pěl k sjednocení studentského hnutí v Bl'I1ě, neboť následujícího dne (29. dubna) byl přijat návrh na vytvořeni tzv.
brněnského
studentského parlamentu.·o Celostátní organizaci studentstva
se podařilo založit na sjezdu v Olomouci, konaném 25. - 26. května 1968, pod názvem Svaz \~'sokoškolského studelltstva Cecha Moravy (SVS)." Organizace se deklarovala jako významná součást
35 36 37 38 39
40 4'1
socialistické s poleč nosti vycházející z principů socialismu, demokracie a humanismu
zMi 2003, Pmhu 2006, s. 33-44; BLAZEK, P. , "V.~CclIlIO dostcll/cjill)' smt!I'''. Vlil' polského l3J'ezna lIa Pražske jaro, in: ti.lmt čž, s. 45- 63. AMU, f. G 2, k. 4, Dopis velvyslanci Polské Iidove republiky II Prazc, 12.3. 1968 . Tmnt čž, DRAZAN, R., V);zl'a k podpole pOIS/..)iCIl studClIllÍ, 13.3. 1968. BLAZEK, P., c. d., s. 52. AMU, r. G 2, k. 4, Z:.ívě ry ze zasedjni VoSV CSM v Brně ze 7. 3.1968. Tamtéž, Njvrh na strukturu students ké orga nizace, SPr rr UJEP \' Brnč. SfI/. KADRMAS, P., Smdclltské l//lm; proti IÍswpklim II pomže/leclvi, in: PECKA, J. - PRECAN , V. (cds.), Proměny Pražskehojara 1968-1969. Sbomík studii tl dokumcl/ tli o I/ekapiw/muských postojích v československé společnosti, edi č ni řada Studie, materiály, dokumenty, sv. 2, Praha - Brno 1993, s. 246. STRMI SKA, M., c. d., s. 316-317. K či nn os ti SVS od jeho založeni po zrušeni podrobněji viz OTÁHAL, M., c. d., s. 19-43; PAZOUT; J., c. d., s. 157- 197.
167
)l(
2009/1
tl jednoznačně
demonstrovala podporu polednovému obJ'Odnému pľOcesu. 42 V rámci SVS
se sdružovala jednotlivá
městská
centra pi'edstavující autonomní orgány.
Městským
centrem v Brně bylo Bměnské studentské centrum (BSe), které zostupovolo spolky jednotlivých fakult. Významným představitelem BSe se stol Ivo Brů"a, pi'ednimi osobnostmi centra byli též Ladislav Pátik (filozofická fakulto), Petr Zeman (pi'irodovědecká fakulta) o Jiři Dobrovolný (elektrotechnická fakulta). Nejaktivnějšimi členy BSe byli Funkcionáři čtyř spolku z Fakult filozofické, lesnické, stavebn í a stroj ní, kteří zajišťovali téměř všechny akce. 41 Centrála BSe bylo v centru Brna (v budově sousedici s tehdejšim kinem Moskva), v niž se odehrávalo nejvice události a kde studenti vytvái'eli pisemné dokumenty o jejich kopi e pomoci cyklostylu. V brněnském studentském parlamentu se navíc prohloubila spoluprúce mezi jednotlivými spolky. Vztahy mezi členy spo lků se odvijely nejčastěji diky pi'átels~'Ým vazbám, přičemž n~iužši kooperace byla vytvořeno mezi Spolkem posluchačel filozofie o Spolkem posluchačů lesnické fakulty, což bylo
umožněno
pi'edevším výbornou kvalitou jejich časopisů. 44
Přelom
ve vývoji - listopadová stávka a "akce přerušení studia" Letni mě sice roku 1968 byly ve znameni "klidu" mezi studenty. Studentské Imutijako celek, ani jednotlivé spolky nevyvijely rozsáhlou organizovonou činnost. Studenti jezdili na pobyty v zah['aničí, na východ i na západ od "železné opony", a na takzvané mezinárodní budovatelské tábory, V oblibě byl také "Azurový program", organizovaný ve spolupráci s Cestovní kanceláří mladých. Napjaté vztohy mezi vedenim českos lovenského státu a Kremlem pl"Oto studentstvo vzhledem ke své nepi'ítomnosti v republice nevnímalo příliš zřetelně, V otázce politických názorů a politické emancipace se studenti neodlišovali od zbytku společnosti, obrodný proces podporovali a Akční program hodnotili povětšinou jako "přež ilý" a neaktuální , ale zatím jediný program hodný následování. Socialismus s lidskou tváN pro ně nepředstavoval cíl, ale jeden ze směrll socialismu, ktetý bylo možné akceptovat, Vysokoškoláci z rámce socialismu nevybočovali,4~ ale hledali jeho různé podoby (nál'Odní socialismus, demokratický socialismus, radikální socialismus); k vybočeni z levicového myšlení došlo spiše u výjimek. Radikálnějši byli středoškoláci, u kterých se však nejednalo o radikálnost ve smyslu politického myšleni, ale o radikálnost v činech a aktivitách, zejména v průběhu podzimu 1968." Intervence ČSSR pěti vojsk Varšavské smlouvyv noci z 20. na 21. srpna zasáhla brněnské studenty stejně silnějako ostatni občany republiky. Mlodi lidé se účastnili protestnich akci 42 43
44
45
46
168
URBAšEK, I~ - PULEC,J. <) kol., c. d., s. 206. FRAN ~K, O. a koJ., c. d., s. 64 . Jiří P. Kr·ii. ze Spolku poslucllačl'l filozofie uvedl, že studenti lesnické fakult}' měli "nej lepši éusopis té doby" - LcJ,jellož. vyduV<.ltelclll byl Ki"ižův blizk}' pNtel Jnn Lacinn, kter)' pntN[ do nejbližši skup iny kolem búsnika Jana Skoce[a
Mmer ialy
I Hnutí vysokoško lského studentstva v Brně v letech
1968-1969
(psaní hesel a nápisl'l , vyvěšování černých vlajek, záměny ukazatelů směru), ale k organizovaným akcím v rámci studentského hnuti nedošlo. Nékolik incidentů se však odehrálo v blízkosti vojenské akademie.41 V první den okupace byli v Brně zastřeleni dva občané: šestnáctiletý učeli JosefZemlička a devětadvacetiletý dělnik Viliam Debn" r. Za smrtelné incidenty nebyl nikdo potrestán; pohi'by obou mužll se však staly novým podnětem pro demonstraci a manifestaci odporu Brňanů proti okupantům. V den okupace i v následujicích dnech byli zranění dalši občané, a to při demonstracích, v ulicích města , nebo na silnicích při kolizích s obrněnými vozidly.48 Následujicí den po vstupu cizích vojsk do Československa byl svolán mimořádný tzv. Vysočanský sjezd komunistické strany, který intervenci odsoudil a zvolil nový ústřední výbor s pi'evahou reformnícll komunistl'l, zatimco představitelé československého státu byli internováni do Sovětského svazu, kde podepsali "moskevský protokol"."V Brně bylo občanům sděleno oAcíální komuníké o prllb ě hu moskevských jednání 28. srpna 1968 na náměstí Svobody, kde bylo přijato se zklamáním. Zóhy byly zveřejněny protestní rezoluce a mezi lidmi začaly kolovat letáky odmítající " moskevs~'Ý diktát" a chování pi'edstavitelů státu. Vysočanský sjezd byl ještě koncem srpna prohlášen za neplatný a reformní komunisté začali brzy opouštět své pozice, ve kterých je nahrazovali jejich promoskevští kolegové. 50 Během podzimu se protesty proti nové situaci množily, zvláště ve dnech vý'ročí; k protestním akcím docházelo na nhných místech republiky, zejména 28. října a 6, až 7.listopadu. s1 Žádná z nich nezaznamenala takový ohlas, který by vedl ke změně "ústupové" politiky. Situace vyvrcholila o pór dní později , konkrétně 14. -17. listopadu během zasedóní pléna ÚV KSČ, sjehož pr"během a očekávanými výsledky studentstvo zásadně nesouhlasilo a pi'ipravilo celostátní stávku,jíž se zúčastnila všechna hlavní vysokoškolská centra. Listopadová studentská stávka začala na Univerzitě Palackého v Olomouci 15. listopad u v 10 hodin dopoledne, a postupně se k ní přidávaly další vysoké školy a univerzity, zejména po výzvě pražských studentu ze 17. listopadu. Téhož dne vyhlásil okupačni stávku i parlament Brněnského studentského centra na své m zasedání, na němž byl sestaven podrobný rozpis delegací, které měly navštívit vysoké a sti'ední školy a ozmimitjim trvání stávky ve dnech 18. - 20. listopadu." Požadavky všech studentů byly zvei'ejněnyv tzv. Studentském desateru, které bylo rozŠÍÍ'ováno ve všech vysokoškolských centrech." Brněnským studentům, okupujícím dnem i nocí fakulty, pomáhali s udržením stávky rodiče a profesoi'i, hlavní organizace stávky však spočívala na stávkových výbol'echY Součástí listopadové stávky byla účast studentu na tzv, Dllbčeko vých směnách 47 48 49
50 51 52 53 54
O st l'ctcch mezi mladcži J obrnčnci blíže vizJiří PERN ES. Okl/pace Bma I'srpnu /968a j cji oběti, in: FAJMON , H. (cd.), SOI'i!tskti ok/lpacl! Ci.?skoslol'clIska ajeji obťti. Brno 2005, s. 6 1-62 . BŘECKA,J.-SECKAROvA , V" 8/"110 \' S/"p/lll 1965a / 969. Brno 2004, s. 4. Občané Ceskoslovcnska nebyli sjello obsahem seznúmcni, pi'csto se dozvěděli hlavni smysl protokolu. který byl počátkem ůstupu od reformní politiky a počátkem "np rnmlizacc·'. PERN ES, J .. Oklllulce 8/'1/(/ I' S/1J/1II1968 ... , $. 65-66. Olíže viz VAVRUSA, T., Odporo!Jy\'are/ Bnw prOf; sovětské okupaci I' letech 1968-1969, diplol11ova prjcc, Filozofie!.:;] fLlkulta Masurykovy univerlity, Brno 2005, s. 42-52; PAZOUT, J. c. d., s. 167-170. Soukromý archiv Pctra Zemana (S!\PZ), Zápis zc wscdáni ptlrltlmencu BSe ze dne [7. II. 1968. K!\DRMAS, P.,c.d.,s.217. Někde byly naz)'vány akéni v)ibory. Na fllozoflckc fakultě v Brnčexistovtll St:ivkový \')'bor, který od ledna 1969 nahradil Akční v)'bor. Srv. STRM ISKA, M., c. d., s. 320.
169
'ti 2009/1
v brněns kých závodec h EJF a ZKL,j ejichž cílem bylo navázat užši spojeni s dělniky a ro zšiřit protestni hnuti i mimo studentské okru hy, což pomáh ala zajišťovat tzv. koordinačni ce ntra. Podpoře se dostalo s tud e ntům i od odborů, p ředevším od Federace loko motivnich če t , která zpros tředkovala "kurý rní poštu" mezijednotli,ými studentskými centty (nejvice Prahou ,
Brnem a Olomoucí) , a výraz n ě tak stávkujícím studentům pomáhala. Stávku podporova li též studenti brně nských středních škol a učni, kteři působili v ce ntrále studentského centra a pomáhali pi'i vytvái'e ní, rozmnožová ní a rozná šeni protestních materiálů. V pon ěk udjin é pozici se ocitli posluchači brněnské vojenské akadem ie, kteří m ě li úzké kontakty s hnutím vyso ko š koláků a protestní akce proti vývoji politické situace v zem i podporovali, ale fyzicky se stávky jako přislu š n ici armády nemohli zúča s tni t, ta«žeji a l espoň podpořili rezolucí. Mimo jiné v ní uvedli: ,Chceme vás ujistit, že jako mladí při s lu šn íci ozbrojené moci se nechceme dát zneužit a uděláme vše, abyc hom nebyli použiti kj akékoliv akci namířené proti zásadám polednového vývoje naší s polečno sti "." Vedeni KSC se snažilo studentskou stávku eliminovat, což j en zesílilo jeji efekt a prodlou žilo trvání o 24 hodin." Stávka byla oficiálně ukončena 21. listopadu ve 12 hodin; nejdéle se stávkovalo na brněnské fil ozofické fakultě, kde byl konec stávky ohlášen ve 12:15 hodin. V průběhu stávky vyšlo najevo, že dosavad ni struktura Brně n skéh o studentského centra se ukaza la být v krizové situaci okupačn í stávky nevyh ovující, proto skupina studentů při parlamentu BSC vyhotov ila náv rh organiza č nillo i'ádu pro mimořádné situace, ktetý m ě l do budoucna zajistit jeho pru ž n ější Brněn s kého
koordinaci a akceschopnosty Ohlas stávky a podpora ze strany ve i'ejnosti byly obrovské, přes to výs ledek celé akce nebyl Požadavky ze "Studentské ho desatera" nebyly politíckým vedením komu nistické strany akceptovány, ke změně celkového politického kurzu také nedošlo. Ke konci roku se studentské hnutí radikalizovalo, což bylo způsobeno n ěko lika okolnostmi. Krom ě neúsp ě chu stávky popudil brně n s ké vyso koškol áky útok na krajského tajemníka Jaroslava Šabatu a jednání s předsedou Ú středního výbo ru Ná rodní fronty Evženem Erbanem. Studenti s Erbanem jednali o možnosti vstupu Svazu vysokoško lského studentstva Cec h a Moravy do Ná rodní fronty, což ještě více odkrylo názorovou nejednotnost v rámci studentského hnuti. Otázka vstupu do Národní fronty proto byla odložena na pozdější dobu a s Evženem Erbanem bylo dohodnuto pokračovat v jed náních." Tyto událostí pů sobily negativním dojmem na brn ěn ské studenty ze Spolku poslu chačů filozofie, kteří se rozhodli uspořádat novou efektí v něj š í a rozsá hl ejší akci. Nevěi"ili v ú spěch dal ší stávky, ale v opravdový morální č in. Rozhodli se navázat na re lativně funkční spoje ní stude ntů s dělníky, které vzniklo během stávky, a uspoi'úclat takzvanou akci pJ'el'llšeni stl/dia. Její smysl s počíval v tom , že studenti hodlali v lednu pi'erušit naj eden mě s íc studi um ajít ú s pěšný."
55
56 57
58
59
170
VONoRASEK. V. - CHRASTIL, $, - MARKEL, ~I. , Dl!jil1)' Voj"lIskeaka(/cmicl' Bme 1951 - 200 / , Praha 200 I , s. 110. PAZOUT,J.,c.d.,s.176-177. SAPZ, Núvrh =: Orgnnizačni hid Brn ě n skč h o student ské ho vysokoškolského centra pro mim o řádn ě situace. Jan O. Elióš uvedl, že listopadova stavka byl "akt zoufal5tv[, který nemoh l mit žádný da lekosá hlý význam, ale r07. hodně 10 by l ovyj:idře n i studentského protestu proti tomu ,jak se spo l cčnost pokl:idá na zada a žc sc přcsw la bránil". Rozhovor sJancm O. Elki ~e m 18. 12.2003. SA PZ, Ivo Rýc, Schuzka s Erbanem, přcdsedou ŮV NF dne 22. 12. v hotelu Intcrmu ional ve 20.30 - 24.00.
Materiály I Hnu tí vysokosko lského stude ntstva v
na bezplatnou brigádu do továren,
čimž
Brně
v letec h 1968-1969
by upevnili vztahy s dělniky. O chystané akci
uvě
domili vedení fakulty, v němž se pokoušeli najít podporu,6oa pi'edevšÍm se snažili získat co největši počet zájemců, ale vzhledem k okolnostem se akci "odchod do továren" nepodai'ilo zrealizovat. 8. ledna 1969 bylo sice schváleno jeji provedeni většinou hlasujících studentů filozofické fakulty, ale nepřihlásil se dostatečný počet zájemcll. Řada studentů poslala organizačnímu
týmu písemné odpovědi, které nevyjadi'ovalyvždy pozitivní reakci.
Ziljemců, kteří
byli ochotni přeru š it studíum na celý měsíc, nebylo mnoho, a buď byli ochotni jít do závodů na kratši dobu, nebo pouze vyjádřili slovní podporu, ale nehodlali se dál angažovat." Vedeni fakulty navic odmítlo posluchačům v jejich požadavcích vyhovět, takže organizátoři celou akci pi'edem odvolali.
Ústup od radikalizace a zánik organizovaného hnutí Posun ve studentském hnutí způsobila jiná událost. Vyjádřeni nespokojenosti s politickým vývojem v éeskoslovensku se rozhodla skupina vysokoškoláků v Praze projevit extrémnim činem. Prvni los "nést pochodeň" si vylosoval student pražské filozofické fakulty Jan Palach, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí v Praze." K uctěni jeho památky se v den Palachova pohřbu 20. ledna konaly po celé republice smutečni tlyzny a demonstrace. V Brně byl uspořádán průvod do Kounicových kolejí, studenti slavnostně přejmenovali vysokoškolské koleje na Kohoutově ulici na Koleje Jana Palacha. Na náměsti 25. února se konala demonstrace a na náměstí Svobody byl umístěn katafalk, u něhož studenti drželi čestnou stráž. Podobně jako vjiných studentských centrech vyhlásili i brněnští studenti protestní hladovku." Solidaritu projevili také studenti vojenské akademie: 24. ledna se konal píetní akt v aule druhé fakulty v Brně, a obdobná akce se konala také v aule první fakulty ve Vyškově. Studenti akademie se zúčastnili i smutečního průvodu
městem
a tryzny na náměstí Svobody,&4
Tragický čin Jana Palacha dodatečně způsobil novou vlnu zájmu studentů o zamýšlenou "akci pi'erušení studia",již podpořili tím , že Akčnímu 'výboru poslali povzbudivé dopisy, ale
o realizaci akce sejiž nikdo nepokusil. V průběhu ledna se aktivizovalo i Brněnské studentské centrum, jehož pracovní skupina aktivistů projednávala na n ěko likadenním zasedání na severní Moravě programové texty, určené pro konferenci plánovanou na konec ledna, Konference potvrdila názOIy Brněnského studentského centra na situaci v zemi, když přítomní aktivisté
projednali a odsouhlasili ti'i požadavky: 1. svolání Federálního shromáždění éSSR, 2. vypsání demokratických voleb do všech zastupitelských orgánů a 3. schválení tiskového zákona vjeho předsrpnové podobě. Závěry zjednání pak odeslali formou otevřeného dopisu prezidentu republiky Ludvíku Svobodovi."
60 61 62 63
64 65
Srv. STRM rSKA, M. , c. d., s. 321.
I
Ncjčastčjši přičinou
z:1I11ítave reakce byly obavy z vyloučeni ze studia. AMU , f. G 2, k. 6, dopisy studentů stavkovem u výbo ru, prosinec 1968 až leden 1969. Soukrom)' archiv autorky, op is dopisu Jana Palacha. SAPZ, Otevřeny dopis obč~Il1Ctl11.lnformace o situuci v Brně; tež NOVOTNY, M. , C,'skoblldt!jol'il'tí\'ysokoškoldci a PrazskJjaro, in: Česka včdtl a Pražské jaro (1963- 1970), s. 395 . VONDRASEK, V. - CHRASTIL, S. - MARKEL, M., c. d., s. III. SAPZ, Prohlášc ni účastniků demonstrace na Zelnem trhu v Brně, 21. I. 1969.
171
)X( 2009/1
SmrtJa na Palac ha jen akcele rovala nasta rtovaný vývoj v zemi. 25. unora se na Václavské m n á m ěsti upálil student železni č n i prů m ys l ovky v Sum perku Jan Zaj ic, a 4. dubn a si zvo lil
tu též sm rt v J ih lavě techn ik Evže n Plocek. Studentské hnuti jako celek pi'estalo fungovat, ale k poslechl i výz n a mn ějši orga nizova né akc i došlo j eště dva dny po nás tu pu Gustáva Husáka do funkce prvníh o tajemní ka ÚV KSC. 19. dubna 1969 vyh lás ili vysokoško láci "clubnMou" celoseátní stávku, která se neset kala s p atř i č n ý m ohlase m, neboť se j i zúčas tnil y pouze n ěkteré fak ulty v Praze, B rně a Ceských B udějovicích , takže byla násled uj icí ho dne ukončen a." Naposledy se českos l ove n ští obča n é, včetně stude ntstva, rozhodli vysto upi t na obra nu socia lismu s lidskou tvá h a obnovení suverenity re pu bli ky v den prvníh o vý r očí okupace. 1-1 usakovo vedení o přípravác h na demonstrace vědě l o, a bylo ťoz llOdnuto zasáhnout, pro to povolalo Lidové milice, Vei'ej nou bezpeč n os t a arm ád u. Voj enská akademie Antoni na Zápotocké ho přito m byla považová na za "revizionistické ce ntrum", kte ré bylo nu tné dosta t co nejdříve pod kontrol u j akožto součást celé a rmády, což se po post u pně vyvijeném tlaku na vedení akademie podař il o u sk u teč ni t. G7 21. srpna 1969 uspořáda la v B rn ě skupina asi padesá ti ml adýc h lid í, oděni'c h v če l'll ém ob leče n í, poc hod z ulice Ceská na n áměs ti Svobody, kde se s nažil i ucti t pa mátk u oběte m 21. srpna 1968 . Jednotky Ve řejn é bezpeč n ost i , Lidovýc h milicí a a rmády proti s hro m áždě n í zasá hly vod ními děly a graná ty a vytl ač ily de monst ranty na ná m ěsti 25. unora; na někte rýc h mistec h v ce ntru se zača l y sta v ě t ba ri kády. Větš i na stá lého stav u VAAZ byla v pohotovosti
na pracovištíc h, ale čůst pohotovostních j ednotek se zúčas t n il a pi'jmo zása hu proti demonstr ant ů m.
Vojácí se chovali n ejzdcže nli věj i , pravdě p od o bn ě z toho d ůvod u , že n e m ě li s t ře li vo; armády byla přes to m ax im á ln ě propaga ndisticky využ ita ke z m ěně postoj ů v ar m ádě pod hes lem "republi ku si rozvracet nedá me ..... Druhého dne došlo k někol i k a dalším sti'etlllll , předevš ím na n á m ěs tí 25 . února, kde se demonstranti pokusili zNdit katafalk pro o b ět i z p ředchozi h o dne." Poté už k žád ným projevů m nespokojenosti občanů Brna nedoš lo, ačkoliv zvýšená po hotovost trva la až do 25. srpna.,. Následný zá nik studentského hnuti na sebe nenechal dlouh o čekat. Husákovo vedeni vyv iúčast
jelo značné úsilí , aby dosáhlo co nejd říve "konsolidace" a "normalizace" spo l ečnosti ajejího náv rat u přecl rok 1968. Ji ž v če rvnu byl za kázá n Svaz vyso koško lské ho st ude ntstva Cec h a Moravy, a na je ho m istě vzn ikl Svaz vysokoškolskéllOstudenlstva Ceskoslovenské republil..]', který se stal so u část i Ná rodni fronty. Zako n če ni nového o rga nizač níh o procesu dovrš il Socia listický svaz ml ádeže,jehož ustavuj icí sjezdy probíhaly do listopadu 1970. "Konsolidace a "znormalizování" poměrů Základem tzv. ko nsolidace na vysokýc ll školác h se staly tři doku menty normativ ni pova hy: záko nné opatře ní z 22. srpna 1969, novela vysokoško lského zá kona a novela zákoniku práce ll
66 67 68 69 70
172
PAZOUT,J., c. d., 5.188; NOVOTNY, M" c,d,. 5, 395, VONDRASEK. v'-C HRAST[L, S. - MARKEL, M., c. d.. s. [[ [-I [2. '!llllHéž, s. li S. Zastře l eni byl i osmmictiJct:i D. Muz i l-::iřovú a sedmadvacetiletý S. Valehrach. Osmn:icti letý dč ln il-: J. Pol:i šel-: se pol-:usi l o sebeupflleni, :lle navzdory popálenin:im n:l 40 'Xo tcla sejej podařilo zachráni t. TŮMA, O. :1 1.: 01., Srpe/l '69. Ediccdokumcmii, in: edice Historia NO\':1 , sv. 10, Praha 1996, s. 15; též BRECKA, J. - SECKÁROvA, v., 8mol'srp/lll 1968a 1969,s. 18- 19.
Materialy
I Hnutí vysokoslcolske ho
swclentsrva v
Brně
v letech 1968-1969
z prosince 1969. Ministr školstvi Jaromir Hrbek si vytýčil za cile personulni očistu ve školstvi, centralizaci výuky a posileni stranického vlivu. Hrbkova taktika kalkulovala s krátkou "životnosti" vysokoškolských studentů, kdy starši studenti měli svá studia co nejdřive dokončit a najejich mista měli nastoupit maturanti, kteři nebyli udulostmi roku 1968 tolik ovlivněni. Pomoci měly též uvedené novely, které dávaly větší pravomoci ministru školství a provádění a odpovědnost za realizaci personálních čistek svěřily přímo akademickým funkcionářllm
jednotlivých vysokých škol ajejich orgunům. Na studenty a učitele pi'itom byly praktikovuny jiné metody postihu. ll
V Brně se perzekuce na jednotlivých fakultách vysokých škol lišila. Nejvice vyloučených vysokoškolských studentů z politických důvod" bylo sice na Univerzitě Palackého vOlomouci, ale hned za ní následovalo Vysoké kteři
učení
technické v Brně. 12
I(
nimje třeba
pr·ičíst
studenty,
se pokoušeli pi'ed postihy uniknout prosti'ednictvim emigrace, ačkoliv jich nebylo velké
množství. "Konsolidace" způsobila především to, že se studenti, kteří byli aktivní a angažovali
se ve studentském hnuti, stáhli do soukromi a soustředili se na dokončeni svých studii, pokud jim to bylo umožněno. Vysokoškolské výbOly KSČ v Praze a Brně byly zrušeny, a misto nich byly na vysokých školách vytvái"eny shora ustavované komise pro řizeni stranické práce." Spolkový život sice dál existoval, ale již ne v takové šíři a síle. Na studentské organizace byl
vyvijen systematický nátlak na rozpuštěni, kterému bylo obtižné odolat. Jako jedno z prvnich zastavilo svoji činnost Brněnské studentské centrum, poté byly rozpuštěny jednotlivé spolky. Organizace byly jedna za druhou podrobeny tvrdému tlaku na ukončeni své činnosti; posledni spolek, který zanikl, byl Spolek posluchačů filozofie. Rozhodnuti o jeho rozpuštěni vydal Jihomoravský KNV v Brně 27. února 1970." Reprezentanti spolku se sice proti rozhodnuti o rozpuštěni odvolali , ale neúspěšně, takže spolek byl 11. května formálně zrušen. Do té doby stále probiha[y akce rClzného druhu, jako napřik[ad k prvnimu výroči úmrti Jana Palacha a Jana Zajice, kdy se konala vzpominková akce." Aktivity studentCI neustaly ani po rozpuštěni Spolku pos[uchačli filozofie , ale už se nekonaly pod jeho hlavičkou. Pokud k aktivizaci docházelo, týkalo se to jednotlivců a skupinek, nikoli studentůjako celku. Perzekuce se dotkla také vysokoškolských pedagogCI. Učitelé museli předstupovat před "pohovorové" komise, které se řídily závěry personálních a kontrolních komisí. Tyto komi-
se vypracovávaly analýzy škol a fakult podle čtyřstupňové kategorizace všech pracovnikC" A - perspektivní, B - stabilní, C - nevyjasněno, O - nevyhovující. Z ministerstva školství byl navic vyvíjen tlak na ministerstvo spravedlnosti s cílem zabránit soudním prohrám ze strany zaměstnavatele,
tj. vysoké školy. Jednim z takových připadli, které se v Brně odehrály, byl při pad inženýrky Ireny Šabacké, asistentky KatedlY agrochemie Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. 3. záři 1971 obdržela dopis o rozvázáni pracovniho poměru z dlivodu , že"v letech 1968-1970 narušila na pracovišti socialistický společenský řád takovým 7I
Podrobně o průběhu "konsolidace" viz URBASEK , P. - PULEC, J. rl kol., c. d., s. 209-224.
72
mill-lAL, M., c. d.. , . 46- 47. URBASEK, P. - PULEC, J. a kol., c. d., s. 213.
73 74 7S
AMU. r. G 2, k, 4, JmKNV Brno, odborvnitřnich věci, Rozhodnuti o rozpuštěni Spolku poslUC!1UČll fiJosoAe, 27.2.1970. "My jsmc ud ě luli velkou n:Jstčnku s zivymi květy, podobiznami ajcn daty 1939a 1969." Rozllovor s Jii'im P. Ki·íielll 3. 4. 2005.
173
)l( 2009/1
že ztratila důvěru a nem ůže zastáva t svoji Funkci". Od listopad u 1971 do března 1972 probě hla celkem čtyi'i stáni pi'ed M ěs tským soudem v Brn ě, na nichž kolegové Šabacké a členové kádrové a personálni komise svědč ili proti inženýrce. Ačkoliv se svědecké výpově di rozcházely a objevovaly se v nich nesrovnalosti, návrh na zrušení platnosti výpovědi byl za mítnut. Inženýrka Šabacká pak strávila zbytek produktivniho živo ta v továrně chemické způsobem,
prů m yslovky."
Situace se po čistkách a "ko n solidačnic h opa třeních " stabilizovala natolik, že studentské hnutí se rozpadlo. Jeho místo zaujala opozice, rekrutovaná z vy l ouče ných Funkcionářů KSČ a ČSS, sociálních demokratli, intelektwi l ů,jed notl ivc ů z řad eva ngelík ů a studentských vůdcLI. V Brně se brzy vytvoi"ila velmi kvalitní informační a organi začn í báze odpClrcu "no rmalizač ního
reži mu", do níž se zapojili někte i-j ml adí lid é, původně angažovaní ve st ud entském
hnutí. Pomáhali s opoz ičn í či nno s ti zaměi'eno u proti režimu, předevš ím rozšiřovali tiskoviny, předávali je známým a účastnili se bytových sch ůze k. Jejich aktivity byly sledová ny Státni bezpeč ností , která opoziční skupiny infiltrovala, shromaždovala jejich materiály a mapovala napojeni na exil. J( zása hu proti o po ziční mu hnuti došlo v listopadu 1971 před volba mi do zastupitelských orgá nů během tzv. letákové akce. Po ni byli zatče ni i mladi lidé, napojeni na opozici v Brně, kterým tak byla znemožněna jakákoliv dalši č innos t."
University Student Movement in Brno in 1968-1969 University stude nt l11 0vc mcn l in Brno cmcrgcd in 1968 within the reforlll process en llcd tllc Pmguc Spring. Thc most rudical wa s the ťaculty af Ans, where st lldcnt s founded new organi7.ulion tfle CIIl /J of PllilosoplJyAlIdicolY, ",!lích was entircly independent on the CSM. Afterw
174
SABACKÝ, v., l/liL'/lJ'rka Sa!Jllckti w:rSIIS V)'sokti .~kol{/ zťlllédt!fskd \' Bmé, Brn o 2005. Knihaje subjektivn im pojcdmínim o ka uze z [lem rmlll že[a Ireny Snbacké. Au tor h oj ně cituje dobové rnaceriúly (osobní i soud ni), avsak poznámkový aparát a seznam použitych pr<Jmenů v knize bohužel <Jbsentuji. Zadrženi byli mj. Jan Sabata, Václav Sabaw, Anna Sabacová, Tom:iš Bochořák, Zuz<Jna Richterová , Aleš Křehu[kn, Marek Go[i;íS a další. Archiv Ů s tavu pro soudobé děj iny, Sbirka Rozsudky 7. politick)'ch procesů 1969- 1972, Rozsudek nad Janem Saba lou a spol.
