Historie Komerční banky po vstupu zahraničního kapitálu

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín

Historie Komerční banky po vstupu zahraničního kapitálu Bakalářská práce

Autor:

Radek Tomáš Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Červen 2013

Prohlášení:

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………………………… Radek Tomáš

V Karlových Varech dne ………………………..

Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu práce Doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc., za odbornou a konzultační podporu při zpracování bakalářské práce.

Anotace: Tato práce je zaměřena na celkovou analýzu obchodních aktivit jedné z nejvýznamnějších bankovních institucí České republiky v období, které mapuje vývoj po zásadním mezníku v historii Komerční banky (KB). Provede analýzy vývoje struktury aktiv a pasiv po vstupu zahraničního kapitálu majoritního akcionáře, zastoupeného jednou z největších bankovních korporací světa a v době privatizace šestou největší bankou Eurozóny. Práce dále představí příčiny privatizace a její vývoj v jedné z největších polostátních bank ČR porevoluční doby. Poskytne nutné informace pro moţné zhodnocení pozitivního nebo negativního privatizačního kroku Vlády ČR prostřednictvím České konsolidační agentury v roce 2001. Vysvětlí a přiblíţí vývoj nových obchodních aktivit pod vedením mateřské společnosti Société Générale (SG) se zhodnocením úspěšnosti nově implementované strategie této významné francouzské bankovní skupiny.

Klíčové pojmy: analýza, aktiva, Česká konsolidační agentura, Komerční banka (KB), pasiva, pohledávky, privatizace, riziko, Société Générale (SG), transformace, Vláda České republiky (ČR)

Annotation: This bachelor essay is focused on general analysis of business activities one of the most important bank-institutions in the Czech Republic in the time after principle changes in the Commercial Bank´s history. There is also analysis of assets and debits of structure development after entering a foreign resources with a majority shareholder represented by one of the biggest world corporation. In fact in the days of privatization the Commercial Bank´s was 6th biggest Europe-zone´s bank. In the essay there are also exposed the cause of privatization and bank´s development as one of the biggest half-state banks of the Czech Republic after 1989. In another part of the essay there are necessary statements for possible rate of advantages and disadvantages of privatization made by the Government of the Czech Republic through the Czech Consolidated Agency in the year 2001. There is also expound and sketch a development of new business activities under the leadership of mother company Société Générale (SG) and lavel of prosperity of a new strategy of this French important banking group.

Keywords: privatization, the Société Générale (SG), the Commercial Bank (KB), the analysis, the assets, the liabilities, the Czech Consolidated Agency, the risk, the debt, the transformation, the goverment of the Czech Republic (CR)

OBSAH:

Úvod……………………………………………………………..7 1. Proces vstupu zahraničního kapitálu …………………………9 1.1.

Přípravná fáze privatizačního procesu…………………………………………..9

1.2.

Privatizační proces v Komerční bance a jeho pravděpodobné příčiny…………10

1.3.

Představení kandidátů privatizace……………………………………………....13

1.4.

Představení vítěze privatizace…………………………………………………..15

1.5.

Proces převzetí Komerční banky majoritním vlastníkem……………………….17

1.6.

Pojem, úloha a význam Restrukturalizační a Prémiové banky………………….18

2. Analýza efektivity vstupu zahraničního kapitálu…………….21 2.1 Představení výsledků hospodaření před vstupem nového vlastníka……………….21 2.2 Představení výsledků hospodaření po privatizačním procesu……………………..30 2.3 Analýza efektivity kroku privatizace banky……………………………………….34 2.3.1

Načasování privatizace………………………………………………………34

2.3.2

Ekonomické vlivy……………………………………………………………34

2.3.3

Atraktivita privatizovaného subjektu………………………………………...35

2.3.4

Podíl Komerční banky na výsledku privatizace……………………………...35

2.3.5

Poměrové ukazatele rentability po vstupu zahraničního kapitálu…………....36

2.3.6

Závěr analýzy efektivity……………………………………………………...36

3. Analýza vývoje struktury aktiv a aktivních obchodů banky...37 3.1.

Druhy obchodů v oblasti aktiv…………………………………………………....37

3.2.

Struktura aktiv…………………………………………………………………….38

3.3.

Aktivní obchody…………………………………………………………………..41

3.4.

Závěr analýzy aktiv……………………………………………………………….45

4. Analýza vývoje struktury pasiv a pasivních obchodů banky..47 4.1.

Druhy obchodů v oblasti pasiv…………………………………………………..47

4.2.

Struktura pasiv……………………………………………………………………48

4.3.

Pasivní obchody………………………………………………………………….49

4.4.

Závěr analýzy pasiv………………………………………………………………54

Závěr……………………………………………………………..55 Seznam použitých zdrojů……………………………………….57

Úvod Český bankovní sektor prošel v porevolučním období velkými změnami s velmi zásadní transformací všech bankovních institucí s cílem podpořit ekonomiku země a na straně bank vytvořit obchodně ziskový model po vzoru zahraničních bank. Tato transformace byla nejenom nákladná pro kaţdou jednotlivou transformovanou jednotku1, ale rovněţ zavdala příčinu pro hledání nových strategických partnerů s cílem zajištění stability, efektivity a ziskovosti sektoru. Svou roli zde sehrál především český stát, který pro zajištění fungování trţní ekonomiky státu s vazbou na rozvíjející se zahraniční obchod, zahájil iniciaci změn v bankovním sektoru s důrazem na jeho trţní fungování a vzájemné propojení s významnými zahraničními bankami, které budou nositeli kapitálu, stability a do českých bank implementují svůj prověřený obchodní model. Nedostatkem českého bankovního sektoru však byla jeho celková nestabilita v důsledku velkého mnoţstvím poskytnutých rizikových úvěrů s jejich následnou nedobytností a současně problém likvidity a struktury vlastního kapitálu. Téma bakalářské práce mne zaujalo z pohledu celkové analýzy obchodních aktivit a průběhem změn Komerční banky, jedné z nejvýznamnějších bank na českém bankovním trhu po realizované privatizaci především z pohledu zodpovězení otázek: Byl krok Vlády ČR v podobě privatizace poslední polostátní banky v danou dobu efektivní a nutný? Přinesl výsledek privatizace očekávanou stabilitu a rozvoj privatizované banky? Splnil očekávání akcionářů, klientů a politiků tehdejší vlády? Jaký byl vývoj aktivních a pasivních obchodů banky po převzetí banky novým vlastníkem? Především na tyto otázky přinese odpověď tato práce. V první kapitole je popsán proces před vstupem zahraničního kapitálu z pohledu přípravné fáze privatizace, průběhu a jejího výsledku. Druhá kapitola se věnuje analýze efektivity vstupu nového vlastníka a mapuje přínos vítěze privatizace s provedenými okamţitými změnami, které nastaly bezprostředně po vstupu Société Générale (SG) do Komerční banky. Třetí a čtvrtá kapitola práce provede rozbor aktiv a pasiv společně s obchodní aktivitou Komerční banky a jejich vliv na celkové hospodaření banky po implementaci obchodního modelu nového vlastníka.

1

Transformovaná jednotka pro účely této práce znamená bankovní instituci, která působí na území České republiky s většinovým vlastnictvím státu, u které byl předpoklad zprivatizování vlivem ekonomické a politické situace v ČR.

7

Závěrem tato práce prezentuje zhodnocení celého procesu vstupu zahraničního kapitálu se všemi jeho důsledky a výhodami. Ke zpracování práce jsem vyuţil dostupné informace z uvedených zdrojů, vyuţil konzultace s vedoucími pracovníky obchodních úseků Komerční banky z doby privatizace a čerpám z osobní zkušenosti v rámci zaměstnaneckého poměru s bankou v letech 1994-2004.

8

1. Proces vstupu zahraničního kapitálu

1.1. Přípravná fáze privatizačního procesu. Přípravná fáze byla zahájena 19.listopadu 1997, kdy Vláda ČR schválila prodej státem vlastněných akcií Komerční banky, a.s. strategickému partnerovi. Jiţ v roce 1997 bylo zřejmé, ţe v budoucnu bude provedena privatizace této banky, která vznikla zákonným rozdělením Státní banky Československé (SBČS) dne 1.ledna 1990. Společně s Všeobecnou úvěrovou bankou Bratislava převzala Komerční banka obchodní část SBČS a zároveň vznikla i nová centrální banka

– Státní banka Československá2. Komerční banka byla v březnu 1992

transformována na akciovou společnost s majoritním podílem státu v důsledku kuponové privatizace se správou prostřednictvím Fondu národního majetku ČR. V roce 1995 vstupují její akcie na mezinárodní kapitálový trh a o dva roky později se rozhoduje o prodeji strategickému partnerovi. V celém procesu privatizace Komerční banky, vyuţila Vláda ČR renomovanou poradenskou společnost Goldman Sachs3 pro své dosavadní zkušenosti v oblasti analýz velkých bankovních společností. Poznámka autor: „Dle mého názoru z časového pohledu průběhu událostí, které nastaly a s ohledem na nejistou ekonomickou dobu, byla reakce vlády v roce 1997, kdy vyhlásila nabídku prodeje svého většinového podílu předčasná nikoliv však neočekávaná. Komerční banka, a.s. měla rozhodně problém s rizikovým portfoliem pohledávek z minulosti, ale vzhledem k provedené opětovné a hloubkové restrukturalizaci banky v roce 2000, dokázala zvrátit obrat hospodaření do černých čísel. Pozitivnímu obratu pomohla výrazná pomoc vyvedení rizikových nebonitních aktiv do dceřiné společnosti Konsolidační banky, s.p.ú. společnosti Konpo, s.r.o. v objemu 60 mld. Kč.

2

Státní banka Československá byla do roku 1993 centrální bankou Československa. Od roku 1989 působila na principu dvoustupňové bankovní soustavy s vyčleněním obchodní a neobchodní části. V tomto modelu nebyly všechny její činnosti jiţ pod dohledem státu a byla rozdělena na 1. centrální banku trţního typu (emisní činnost) 2. Komerční banku Praha (úvěrově - obchodní činnost), 3. Všeobecnou úvěrovou banku Bratislava (úvěrově obchodní činnost. Počínaje rokem 1993 vzniká současná Česká národní banka. Zdroj: Referaty.com [online]. 2013[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Finance/2/tema-2-5-Finance.php 3 The Goldman Sachs Group, Inc. vznikla v roce 1869 jako obchodník s cennými papíry pro podnikatele s obchodováním vlastních akcií na newyorské burze. Nyní je to globální investičně bankovní společnost se sídlem v Jiţním Manhattanu v New York City s pobočkami ve všech mezinárodních finančních centrech . Zdroj: Wikipedia [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Goldman_Sachs

9

V tomto ohledu provedená privatizace následně po očistění rizikového portfolia velmi zatraktivnila nabídku a ovlivnila výsledek budoucího zisku z privatizace. Komerční banka byla poslední bankou, která byla z většinové části státem vlastněná a privatizace tedy byla dle stavu bankovního systému v ČR nevyhnutelná. Je však otázkou, zda byl tak rychlý prodej banky výhodný či zda mohl odčerpat ze státního rozpočtu jiţ rozdělené České republiky méně finančních prostředků. Po provedení restrukturalizace a vnitřního rozdělení banky se začalo dařit vymáhat rizikové obchody a stát by nemusel provádět tak výrazné vyvádění těchto rizikových aktiv do společnosti Konpo, s.r.o., alespoň ne v takové míře. Otázkou je, zda nebylo rozhodnutí vlády v roce 1997 předčasné. Bylo v danou dobu moţné zajistit zlepšení výsledků budoucí privatizované banky jiným postupem? Vyuţít stejné sluţby jako při privatizaci a doporučení renomovanými poradenskými společnostmi? Jsem přesvědčen i z pozice řadového zaměstnance, ţe banka byla schopna s výrazně niţší pomocí státu zvrátit tento nepříznivý vývoj. Má domněnka je podpořena následným vnitřním rozdělením Komerční banky, a.s. se vznikem Restrukturalizační banky a Prémiové banky, kde došlo k oddělení nebonitních aktiv v rámci banky a rovněţ jinému přístupu v rámci správy těchto toxických aktiv a vymahatelnosti pohledávek. Celá záleţitost je však více komplikovaná, neţ by se na první pohled mohlo zdát a jsou zde zároveň jiné faktory, které rozhodnutí vlády ovlivňovaly, ať uţ politické, hospodářské nebo právě v danou dobu zájem velkých zahraničních investorů z řad nadnárodních bankovních subjektů a jejich zamýšlená expanze v rámci nastavené vize a strategie do východní Evropy ”

1.2. Privatizační proces v Komerční bance a jeho pravděpodobné příčiny. Jak jiţ bylo v předchozím odstavci uvedeno, samotný počin privatizačního procesu byl uskutečněn Vládou ČR 19.listopadu 1997, kdy byl prodej státem vlastněných akcií schválen. Úkolem pro Vládu ČR od této doby bylo co moţná nejlépe připravit Komerční banku na privatizaci z pohledu její atraktivity pro strategického investora. Nastal však zde zásadní problém podle novely obchodního zákoníku, kde od roku 2001 byla nastavena povinnost minoritního akcionáře nabídnout odkoupení podílu akcií menšinových investorů. V konečném důsledku by to znamenalo menší hodnotu nabídky a tedy ztrátu pro stát v podobě niţší utrţené hodnoty za prodej podílu v privatizované společnosti. Bylo nutné problém novely její novelizací rychle vyřešit. Tato skutečnost pravděpodobně znamenala důvod, proč z počátku nebyl stanoven ţádný závazný termín pro odevzdání nabídky účastníků. Vše se nakonec povedlo zvrátit změnou novely.

10

Pro zajištění atraktivity privatizovaného subjektu, se Vláda ČR dne 28. července 1999 rozhodla převést nebonitní pohledávky4 v celkové nominální výši 23,1 mld. Kč do Konsolidační instituce bankovního sektoru5, konkrétně do Konsolidační banky Praha, s.p.ú.6 jako přímé řešení v rámci restrukturalizace nebonitních aktiv. Druhým nezbytným krokem bylo navýšení základního jmění banky. Proces dále pokračoval zveřejněním informace o předběţném záměru privatizace s očekávaným výsledkem zjištění zájmu o koupi státního podílu. Celá procedura zjišťování předběţného zájmu probíhala v době dělení státu České a Slovenské federativní republiky se spojitostí s rozdělováním společného národního majetku, které bylo završeno 24. listopadu 1999, kdy došlo k nezpochybnitelnému potvrzení vlastnictví podílu státem vlastněných akcií Komerční banky prostřednictvím Fondu národního majetku ČR. Následně velmi krátce po potvrzení oprávněného vlastnictví akcií banky byl dne 14. ledna 2000 úspěšně završen proces navyšování základního jmění banky, schválený jiţ v roce 1999 ve výši 9,5 mld.Kč a ustálení celkového počtu akcií v poměru k základnímu jmění banky v objemu plných 60% státem kontrolovaných kmenových akcií. Vláda následně rozhodla o nutném směrování banky k restrukturalizaci. K pozitivnímu začátku restrukturalizace přispěl opětovný krok vlády, který prostřednictvím vzniklé společnosti Konpo, s.r.o.7, zajistil další pomoc bance v podobě odkoupení významné části rizikových úvěrových aktiv v nominální hodnotě 60 mld.Kč, coţ se projevilo v rozvaze banky. Tento zásah vlády znamenal odlehčení v podobě dalších rizikových aktiv banky v rámci podpory privatizačního procesu, avšak s dalším dopadem na rozpočtovou politiku vlády celkovou velmi vysokou sumou ve výši 83,1 mld.Kč. Nebyla to však suma konečná.

4

Nebonitní pohledávky jsou smluvní úvěrové závazky klientů banky, u kterých došlo v důsledku jejich nesplácení dle smluvně dohodnutých pravidel k zařazení do zhoršené hodnocení dle pravidel České národní banky s vyhodnocením jako pochybné, ztrátové nebo odepsané. 5 Konsolidační instituce bankovního sektoru byla specializovanou institucí zřízenou státem na podporu fungování a stability trţního prostředí bankovního sektoru s cílem řešit specifické problémy úvěrů minulého ekonomického reţimu, privatizačních úvěrů a špatně oceněného krytí aktiv. 6 Konsolidační banka Praha,s.p.ú. (KOBP), byla Konsolidační institucí, která vznikla při rozdělení ČSFR v roce 1993 se vznikem a budoucím působením na základě rozhodnutím Ministerstva financí ČSFR v roce 1991 pod názvem Konsolidační banka (KOB) 7 Konpo,s.r.o. – dceřiná společnost Komerční banky, která měla za úkol vyvést z banky další riziková úvěrová aktiva s jejím následným prodejem do portfolia Konsolidační banky Praha, s.p.ú. za podmínek schválených vládou Zdroj bodu 5-7: ŘEŢÁBEK, Pavel, Ing. ČNB: CEB [prezentace]. 5.listopadu 2007. Praha, 2007 [cit. 2013-03-23].Dostupné.z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_p rojevy/download/rezabek_20071105_cep.pdf

11

V souvislosti s dalším zatraktivněním nabídky pro moţné investory, Vláda ČR navíc poskytla záruku ve výši 20 mld. na moţné ztráty spojené se zbývající částí portfolia rizikových aktiv banky. Dalším krokem, který následoval byla celková změna strategie banky, výměna představenstva a zahájení restrukturalizačního programu s názvem „Program KB“8 , který zásadním způsobem ovlivňoval posílení výkonné role a zodpovědnosti TOP managementu a změnil politiku úvěrové klasifikace. Následně tento program provedl rozdělení banky do dvou interních společností v rámci Komerční banky - Restrukturalizační banka9 a Prémiová banka10. Rozdělení aktiv v podobě úvěrového portfolia bylo provedeno na základě klasifikace aktiv. Toto rozdělení však mělo i další významnou funkci - oddělení ziskové a neziskové části banky. Rizikové portfolio aktiv bylo spravováno sekcí Speciální obchody, které byly součástí jedné z vnitřních částí banky - Restrukturalizační banky. Toto přeřazení a důslednější správa rizikových obchodů měly zásadní vliv na zlepšení budoucí návratnosti pohledávek ve výši 3,4 mld. Kč a celkového sníţení spravovaného objemu portfolia rizikových pohledávek na celkových 9,4 mld.Kč. Banka při následně vyvolaném prodeji části rizikového portfolia vyvedeného do společnosti

Konpo,s.r.o. odsouhlaseného vládou, utrţila protihodnotu

v objemu 36 mld.Kč, tedy refundaci 60% celkového objemu převedených rizikových aktiv. Celá operace s vyvedením rizikových aktiv měla pozitivní dopad do výkazu zisku a ztrát roku 1999 v objemu přibliţně 16,5 mld. Kč.

8

Program KB byl nastaven pro obnovu ziskovosti banky a představoval: 1.definování a zavedení nové organizační struktury, 2. důrazné zaměření řízení na ziskovost, 3. výrazné zaměření na řízení rizik. 9 Restrukturalizační banka vznikla na základě rozdílných aktivit a cílů v rámci skupiny KB. Měla za úkol minimalizovat ztráty vyplývající z restrukturalizace banky, vymáhání a likvidace rizikového portfolia v horizontu tří let pro vyřešení problematiky rizikových aktiv 10 Prémiová banka - měla za úkol spravovat obchodní část banky pro zajištění maximalizace výnosů, zisku a zvyšování produktivity. Obsahovala portfolio standardních a sledovaných pohledávek z úvěrů. Zdroj bodu 8-10: Komerční banka,a.s.: Výroční zpráva [online]. 2000. vyd. 2001[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2000-vyrocnizprava.pdf?a41a39ec1125515ac2edc636b78760b1

12

Závěrem souhrn příčin vzniku privatizace: a) porevoluční potřeba aktivovat ekonomiku a zajistit stabilitu bankovního sektoru b) dokončit privatizační proces napříč celým bankovním sektorem (poznámka autora: Komerční banka byla poslední státní bankou) c) eliminovat ztráty banky způsobené ekonomickou recesí v ČR d) poskytnout pomoc při řešení dalších významných ztrát z rizikové obchodní činnosti se subjekty nebo jednotlivci v rámci klientských úvěrových obchodů (B.C.L. Trading a Barac Alon, H-SYSTÉM a Petr Smetka, nebo František Chvalovský) Poznámka autora: „Mám za to, ţe zde byl ještě jeden faktor, pro který byla privatizace tak zdlouhavá. Nepochybně to byl vliv špatného rozhodnutí TOP managementu v cause B.L.C. Trading a poskytnutí nestandardního úvěrového obchodu s dopadem na trestní oznámení celého představenstva banky a zahájením hloubkového auditu společnosti. Došlo tak k posunu zahájení informačního memoranda vůči investorům k zamýšlené privatizaci státního podílu.“ Zdroj: Banky: privatizace a problém IPB. Hospodářské noviny: Economia, a.s., Praha [online]. 2000, 13.6.2001 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-770842-banky-privatizace-a-problem-ipb

1.3. Představení kandidátů privatizace. Řídící výbor pro privatizaci bank společně s poradenskou společností Goldman Sachs vybral do nejuţšího kola výběru čtyři významné kandidáty - mezinárodní bankovní instituce Credit Agricole s.a., Société Générale, HypoVereinsbank a Unicredito Italiano. Credit Agricole s.a.11 Obchodní banka vedená právní formou akciové společnosti s centrálou v Paříţi. Zaměstnávající přibliţně 160 tis. zaměstnanců, disponující sítí 11 500 poboček po celém světě s obchodní bilanční sumou 34,2 mld. EUR (údaj z roku 2010) a portfoliem okolo 50 mil. klientů. Banka zároveň organizačně sdruţuje 39 regionálních druţstevních pokladen skládajících se z 2544 samostatných druţstev.

11

Zdroj: Wikipedia: Credit Agricole [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Crédit_Agricole

13

Société Générale12 Obchodní banka vedená právní formou akciové společnosti, která je jednou s největších finančních skupin Eurozóny a v době privatizace třetí největší bankou ve Francii s centrálou rovněţ v Paříţi. Zaměstnává 157 tis. zaměstnanců v 83 zemích světa s bilanční sumou 73,4 mld.EUR (údaj z výroční zprávy banky z roku 2012) a její historie sahá aţ do roku 1864. HypoVereinsbank13 Obchodní banka vedená právní formou akciové společnosti, vznikla v roce 1998 sloučením Bayerische Hypo a Vereinsbank AG jako šestá největší banka Německa se sídlem v Bavorském Mnichově. Nyní je součástí skupiny UniCredit Bank AG s 18.000 zaměstnanci a 780 pobočkami obsluhujícími okolo 8,5 mil. klientů. Obchodní bilanční suma HVB Group v roce 2012 činila 2,05 mld.EUR UniCredito Italiano14 Obchodní banka vedená právní formou akciové společnosti vznikla v roce 1998 spojením pěti italských bank s pozdějším připojením další dvou italských banka a největší polské banky Pekao. Banka sídlí v Miláně a podle aktiv je druhou největší bankou Itálie. Zaměstnává jako skupina 65 tis. zaměstnanců a vlastní 3.959 poboček.

Poznámka autora: Informace o kandidátech jsou uvedeny z doby přípravy práce z dostupných zdrojů a hospodářských výsledků jednotlivých subjektů z období roku 2010, 2011 nebo 2012.

12

Zdroj: Wikipedia: Société Générale [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Société_Générale, https://careers.societegenerale.com/czechrepublic/cs/profil/societe-generale-v-eske-republice.html 13 Zdroj: Wikipedia: HypoVereinsbank [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/HypoVereinsbank 14 Zdroj: UniCredito rozšíří své středoevropské portfolio o Ţivnobanku. Agentura ČTK: UniCredito [online]. 2002 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.pioneer.cz/Aktuality/Clanky/20020814-01.html

14

1.4. Představení vítěze privatizace. Významný den pro Komerční banku nastal 28.června 2001, kdy Vláda ČR oznámila výsledek vyhodnocení cenových nabídek za prodej 60% akcií Komerční banky všech zúčastněných subjektů. Nabídky byly následující: Credit Agricole s.a. – ze soutěţe odstoupila Société Générale – 40 mld.Kč HypoVereinsbank – 20,3 mld. Kč UniCredito Italiano – 37,26 mld.Kč Jediným kritériem pro oslovené bankovní subjekty a jejich úspěch v privatizaci byla nabídková cena. Svou nabídku v poslední fázi licitací navýšila Société Générale (SG) celkem o 9 mld. a tím si zajistila prvenství. Rozhodně se jednalo o dobré rozhodnutí a SG podle výrazného zvýšení původní nabídky nechtěla nechat nic náhodě. Dále je v textu práce analyzováno, proč tento krok byl pro vítěze tak zásadním.

Představení vítězného kandidáta v privatizaci Komerční banky. Société Générale je v současné době druhá největší francouzská banka působící v 75 zemích celého světa. Patří zároveň do desítky největších bank v Evropě. Její kořeny sahají do roku 1864, kdy byla zaloţena jako společnost s ručením omezeným. Instituce prošla znárodněním a rovněţ privatizačním procesem v roce 1987. Její obchodní činnost je zaměřena do třech základních obchodních oblastí podnikání. Nejvýraznější je oblast retailového bankovnictví, ve kterém banka preferuje posilování dlouhodobé klientské loajality. Tuto oblast dále posílila zaloţením samostatné divize Retailového bankovnictví v roce 1998 s působením mimo Francii a s následnou akvizicí bank v Rumunsku, Bulharsku nebo na Madagaskaru. Další oblastí je správa aktiv a privátní bankovnictví s vazbou na tradiční domácí spořící produkty a podílové i investiční fondy nabízené prostřednictvím dceřiné společnosti zaloţené v roce 1999 Société Générale Asset Management (SGAM). Rozšířením svého působení do Anglie a Japonska dosáhla SGAM moţnosti globální správy fondů pro své zákazníky. 15

Třetí oblastí neméně důleţitou je oblast korporátního a investičního bankovnictví kde společnost dosáhla titul globálního lídra trhu v oblasti derivátů15, konvertibilních dluhopisů16 a exportního financování17. Přínos v rámci nastaveného obchodního modelu je především forma kříţového prodeje mezi jednotlivými oblastmi. Strategie banky v době převzetí novým vlastníkem preferovala tři pilíře zájmu. a) Oblast růstu b) Oblast selektivity c) Oblast ziskovosti Ad.a) Oblast růstu zahrnuje růstovou strategii zaloţenou na třech faktorech. -

řízený rozvoj podnikání

-

selektivní akvizice

-

efektivita distribučních kapacit prostřednictvím dalších partnerství s významnými společnostmi např. v oblasti pojišťovnictví

Ad.b) Oblast selektivity zahrnuje především rozvoj v oblastech nejsilnějšího potenciálu. -

retailové bankovnictví

-

správa aktiv a privátního bankovnictví

-

specializované finanční sluţby

-

vybrané sektory korporátního a investičního bankovnictví

15

Finanční derivát je nejmladší investiční nástroj, který vyuţívá tzv.podkladového aktiva (např.dluhopisy nebo akcie). Mezi základní typy derivátů patří 1.futures – speciální typ forwardového obchodu (smlouva uzavřená v jednom časovém okamţiku o dodání zboţí k určitému budoucímu datu za cenu stanovenou v době jejího uzavření), 2.opce – je právo prodat nebo koupit za určitý čas určité zboţí za určitou cenu, 3. swap – dohoda dvou i více stran o realizaci peněţního toku v budoucnu (úrokový nebo měnový swap) Zdroj: Měšec.cz. Co jsou to finanční deriváty? [online]. 1998-2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/pruvodci/ceske-akciove-trhy/co-jsou-to-financni-derivaty-2/ 16 Konvertibilní dluhopis je zvláštní typ obligace s moţností směny za akcie a tím ošetření rizik se ztrátou hodnoty akcie si dluhopis uchovává své původní parametry (kupon, jistina i doba splatnosti) Zdroj: ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 13. díl - Dluhopisy. Klub investorů [online]. 2011 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.klubinvestoru.com/magazin/i790-skola-investovani-13-dil-dluhopisy 17 Exportní financování je forma financování zahraničního obchodu a spočívá především v pokrytí nákladů při nesouladu místa výroby s místem dodání v rámci vzdálenějších lokalit, ale i krytí časového nesouladu při dodání a úhradě zboţí. Zdroj: WINTER, Jan. Exportní financování: poznejte zákonitosti: Finanční sluţby. Cfoworld.cz [online]. 2010, 31.8.2010 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financnisluzby/exportni-financovani-poznejte-zakonitosti-487

16

Ad.c) Oblast ziskovosti je propojena s nastavením oblasti selektivity a jejího potenciálu. Dalším výrazným faktorem udrţitelné ziskovosti je průběţná kontrola nákladů společně s provedením centralizace evropských back office18 činností.

1.5. Proces převzetí Komerční banky majoritní vlastníkem. Celá procedura převzetí kontroly nad Komerční bankou z pozice vlastníka největšího procentuelního mnoţství emitovaných akcií této banky byla zahájena vyhlášením vítěze výběrového řízení na prodej 60% majetkového podílu státu. Toto rozhodnutí bylo vyhlášeno 28. června 2001. Následovalo uzavření kupní smlouvy prostřednictvím Fondu národního majetku19 dne 12. července 2001. Poté byl vydán souhlas Českou národní bankou a Komisí pro cenné papíry se vstupem vítězného kandidáta do Komerční banky. Bylo zde však ještě nutné ošetřit poskytnutí garance20 za vybraná riziková aktiva dle dohody v rámci plnění zprostředkovaného Konsolidační bankou Praha, s.p.ú. za dodrţení podmínek hospodářské soutěţe tak, aby nebyl v budoucnu tento krok garance státu zpochybňován. Došlo zde k poskytnutí výjimky ze zákazu veřejné podpory státu při realizaci veřejné soutěţe ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe v jiţ odsouhlasené výši 20 mld. Kč. Následně dozorčí rada přijala rezignaci sedmi jejích členů a 5. října 2001 bylo zvoleno nové představenstvo banky v čele s předsedou a generálním ředitelem Alexisem Juanem, které jmenovalo výkonný výbor banky. Proběhlo svolání mimořádné valné hromady a dne 8. října 2001 přijala valná hromada akcionářů nové stanovy společně s novým sloţením dozorčí rady. 18

Oddělení back office je úsekem banky provádějícím zázemní činnosti banky, především podporu obchodním úsekům, zprostředkovává platební styk domácí i zahraniční, vede účetní sluţby obchodních operací, archivaci, správu obchodních produktů a mnohé další servisní činnosti. 19 Fond národního majetku (FNM) byl zřízen nejprve jako privatizační agentura v roce 1991 za účelem technické realizace jednotlivých privatizačních projektů a dočasné správy majetkových podílů státu ve společnostech určených k postupné privatizaci dle Zákona o působnosti orgánů České republiky č.171/1991 Sb. Neměl pravomoc rozhodovat o způsobu privatizace a příjmy, které fond získal netvořily součást státního rozpočtu České republiky, ale byly majetkem fondu, který dle stanovených zákonných pravidel byl dále vyuţit. V roce 2005 byl fond Zákonem č. 178/2005 Sb. zrušen a jeho nástupcem se stalo Ministerstvo financí ČR Zdroj: Úloha bývalého FNM v privatizaci. In: Ministerstvo financí ČR: Privatizační projekty [online]. Praha, 1991 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fnm_priv_projekty.html 20 V souladu s usnesením vlády České republiky ze dne 18.prosince 2000, byla uzavřena mezi Komerční bankou a Konsolidační bankou a smlouva u poskytnutí státní garance za podmínek úhrady ztrát banky ve výši 20 mld., které mohou vzniknout v období do 3 let od 31. prosince 2000 ve spojitosti s vybranými rizikovými aktivy. Samotná státní garance vstoupila v platnost počátkem října 2001. Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2000. vyd. 2001, str.70 oddíl 7 d)[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-sinvestory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2000-vyrocni-zprava.pdf?a41a39ec1125515ac2edc636b78760b1

17

Obsahem přijatých nových stanov byla především změna ve struktuře řízení banky, posílení pravomocí představenstva a výkonného výboru a byl definován vztah mezi představenstvem a dozorčí radou. Následoval proces lokální integrace v podobě akvizice praţské pobočky Société Générale. Začátkem roku 2002 byla zahájena celková integrace skupiny KB do SG společně s globální v pořadí jiţ druhou transformací Komerční banky.

1.6. Pojem, úloha a význam Restrukturalizační a Prémiové banky

V souvislosti s dosaţením maximálního efektu ziskovosti privatizované Komerční banky bylo nejlepším řešením oddělení tzv. ztrátového od ziskového, v tomto případě vybraných rizikových aktiv banky a druhé části, která se zabývá obchodní částí a po určitém restrukturalizačním kroku je schopna generovat zisk subjektu a případně postupně vytvářet podmínky pro řešení rizikové části subjektu. Za tímto účelem vznikl v rámci banky subjekt pod názvem „Restrukturalizační banka“. Tato část banky měla úlohu velmi zásadní v oblasti Speciálních obchodů21. Jednalo se v podstatě o vyčlenění rizikových aktiv z důvodu lepší sledovanosti a efektivnější práce s nimi. Provedené oddělení těchto aktiv umoţnilo rozdělení portfolia úvěrů a jeho lepší skupinovou segmentaci podle aktuální stanovené strategie přístupu úseku Speciálních obchodů.

21

Speciálními obchody se zabývá specializovaný úsek banky, který má za úkol co nejefektivněji a v co nejkratším čase proměnit metodami přesně stanovenými bankou nebonitní neboli rizikové pohledávky z obchodní činnosti banky. Právě Komerční banka v období roku 2000 – 2002 byla velmi úspěšná. Procentuelní pokles nebonitních pohledávek se sníţil o 80% meziročním poklesu po provedené privatizaci. Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2000. vyd. 2001, str.135, 4.odst.[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/obance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2000-vyrocnizprava.pdf?a41a39ec1125515ac2edc636b78760b1

18

Segmentace úseku Speciální obchody: -

stav restrukturalizace (vysoká pravděpodobnost obnovení splácení závazku)

-

stav vymáhání (závazky klientů niţší neţ 10 mil.Kč s vysokou pravděpodobností návratnosti)

-

stav likvidace (klienti se závazky, u kterých je nejvýhodnější konkurz nebo likvidace)

Pro eliminaci dalšího nárůstu nebonitních aktiv se změnila rovněţ systémová část správy pohledávek, řešená včasným předáním úvěru, který vykazuje rizikové a přesně definované znaky moţných problémů platební morálky klienta do správy divize Speciálních obchodů, tedy do úseku Restrukturalizační banky. Pozitivnímu efektu kvality úvěrového portfolia a celkovému sníţení objemu rizikových aktiv však velmi významně pomohl krok Vlády ČR, který na základě připravované privatizace a zlepšení pozice banky na trhu pro vylepšení atraktivity nabídky spočíval v převodu nebonitních aktiv v objemu 60 mld. do společnosti Konpo,s.r.o., dceřiné společnosti Komerční banky. Transakce proběhla za prodejní cenu kmene nebonitních aktiv ve výši 36 mld. Kč, coţ představovalo 60% nominální hodnoty rizikového portfolia.

19

Graf č.1 - Stav úvěrového portfolia dle klasifikace v roce 2000.

Portfolio divize Speciální obchody dle klasifikace

Standardní 0%

Sledované 1%

Nestandardní 19%

Odepsané 42%

Pochybné 8%

Ztrátové 27%

Moţné závazky 3%

Standardní

Sledované

Nestandardní

Ztrátové

Moţné závazky

Odepsané

Pochybné

Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2000. vyd. 2001, str.29,[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2000-vyrocnizprava.pdf?a41a39ec1125515ac2edc636b78760b1, vlastní grafická úprava

Druhou významnou částí banky je „Prémiová banka“, jejichţ úlohou bylo maximalizovat výnosy, zvyšovat produktivitu a z obchodní části společnosti dosáhnout co nejvyššího zisku. Odlišná filozofie řízení, specializace zaměstnanců, struktura procesů i motivace obou vzniklých subjektů rozdělením banky byly svým zaměřením zcela odlišné a přesto navzájem zcela propojené v jeden subjekt.

20

2. Analýza efektivity vstupu zahraničního kapitálu

2.1. Představení výsledků hospodaření před vstupem nového vlastníka V důsledku dlouhého časového úseku celého procesu privatizace od jejího zahájení v roce 1997 do vyhlášení vítěze v roce 2001, provedu v této části práce rozbor a představení výsledků hospodaření Komerční banky nejzásadnějších roků 1999, 2000 a 2001. Rok 2000 byl pro Komerční banku velmi důleţitým, podobně jako rok privatizační. Na základě jiţ dříve provedených kroků vlády, čekal banku ten nejdůleţitější úkol – příprava banky na privatizaci s vazbou na co nejlepší hospodářské výsledky a zajištění vhodných podkladů pro auditory budoucích investorů (účastníků privatizace). Tento úkol vzhledem k událostem s rizikovými obchody, politickým vlivem, nezdravým podnikatelským prostředím v České republice a ekonomickou recesí roku 1998 a 1999, kdy vznikly bance značné ztráty, nebyl vůbec jednoduchý. V průběhu těchto let došlo ke zhoršení finanční situace mnoha klientů banky s dopadem na nestabilní splácení jejich úvěrových závazků. Tato nestabilní situace zavdala příčinu vládě pro uskutečnění restrukturalizace nejen Komerční banky, ale celého bankovního systému formou rozsáhlého zprivatizování bank. Konkrétně v Komerční bance se jednalo o pomoc v podobě prodeje problémových aktiv v celkové nominální hodnotě přibliţně 83,1 mld. Kč a jejich převodem na Konsolidační banku Praha, s.p.ú. prostřednictvím dceřiné společnosti Komerční banky společností Konpo,s.r.o. Další krok v únoru 2000, provedli akcionáři společně s majoritním akcionářem zastoupeným Fondem národního majetku v podobě navýšení základního kapitálu banky ve výši 9,5 mld.Kč. Tyto uvedené faktory měly zásadní vliv na níţe analyzované výsledky hospodaření banky v roce 2000. Po dokončení nezbytných kroků v rámci posílení stability banky, následovala fáze udrţení trendu postupného oţivení procesů vedoucích k dosaţení vzrůstající ziskovosti a zlepšení obchodních výsledků banky. Proběhlo jmenování nového představenstva v čele s generálním ředitelem a předsedou představenstva Ing. Radovanem Vávrou, následované provedením analýzy vnitřního hospodaření banky a prověření organizační struktury obchodních aktivit. 21

Na základě výsledků prověrky zahájila Komerční banka komplexní restrukturalizační proces se zaměřením na optimalizaci řídících struktur a zvýšení efektivnosti provozu, který měl zajistit jiţ výše zmiňovaný „Program KB“. Program KB a jeho konkrétní dopady: -

personální audit s výsledkem sníţení počtu zaměstnanců o 20% z celkových 13.356

-

prodej dceřiné společnosti Bankovní ochranné sluţby Group4 Securitas

-

změna politiky úvěrové klasifikace - důraz na risk management (hloubková analýza úvěrového portfolia s překlasifikováním22 pohledávek dle přísnějších kritérií s převodem do oddělení rizikových pohledávek v rámci Restrukturalizační banky)

-

zvýšení efektivity obchodních aktivit (důraz na klienta a produkty banky, jednoznačné oddělení pobočkové sítě od vývoje a řízení produktů)

-

provedeno

oddělení

obchodní

části

a

části

rizikového

portfolia

úvěrů

(Restrukturalizační a Prémiová banka) Dalším úkolem nového představenstva bylo připravit podklady a nastavit proces pro fázi auditu investorů tzv. Due Diligence23. Tato procedura měla seznámit budoucího vlastníka prostřednictvím auditorských týmů účastníků privatizace s hospodařením banky, vnitřních procesů a s potenciálem k dalšímu rozvoji. Především měla podat informaci, zda je moţné vloţenou investici zúročit ziskem s návratností vynaloţených zdrojů při získání 60% podílu ve společnosti v co nejkratším čase. Tato fáze byla ukončena v dubnu 2001. 22

Klasifikace pohledávek se řídí Opatřením ČNB č. 9/2002, na základě kterého jsou stanovena jasná pravidla pro specifikaci úvěrových pohledávek a jejich třídění z pohledu závaţnosti a časového trvání pohledávky ze závazku formou stanovení klasifikace. Nesplácený závazek se dostává do klasifikace pokud není zcela uhrazena splátka jistiny úvěru s příslušenstvím dle smluvního ujednání. Kategorie klasifikace – a) standardní do 30-ti dnů po splatnosti, b) sledovaná do 90-ti dní po splatnosti, c) nestandardní do 180-ti dní po splatnosti, d) pochybná do 360-ti dní po splatnosti, e) ztrátová déle neţ 360 dní po splatnosti jistiny. Zdroj: OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 9/2002 VĚST. ČNB: § 5 Posuzování jednotlivých pohledávek. In: ČNB: Věstník [online]. 2004, 24.9.2004 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2004/download/v_2004_18_1080 4530.pdf 23 Due Diligence – proces spojený se zjištěním skutečného stavu privatizované banky s fázemi - 1. Manaţerské prezentace investorům, 2. Studium dokumentů k hospodaření, 3. One-to-one pohovory spojené s návštěvou poboček, 3. Analýza úvěrových dokumentů a procesů. Zdroj: Prezentace hospodářských výsledků k 31.12.2000: prezentace [online]. Komerční banka,a.s., 2001, 29.3.2001[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-sinvestory/publikace/hospodarske-vysledky/kb-20001231-prezentace-hospodarskychvysledku.pdf?1094b495e67e669e24d7fd42bd0dd4cc

22

Celkové hospodaření banky v roce 2000 bylo na dobré cestě k vykázání kladného obchodního zisku. Kladný výsledek hospodaření však v roce 2000 vykázán nebyl především z důvodu vyšších výdajů v oblasti tvorby rezerv a odpisů na rizikové pohledávky. Oproti roku 1999 se rezervy zvýšily o plných 17,3%, s vyčíslením rezervy v objemu 576 mil. Kč. Další vliv na výsledek hospodaření měly náklady na prováděnou restrukturalizaci ve výši 827 mil.Kč, která byla však rozhodně krokem správným směrem. Čistá ztráta činila -19 mil. Kč. V porovnání s rokem 1999 to však byl výsledek velmi dobrý a znamenal zásadní obrat za přispění uvedených faktorů. Pomoc státu – moţnost výrazného sníţení nutné tvorby rezerv k rizikovým aktivům o 54,7% (pokles na nutnou hodnotu rezerv ve výši 7,02 mld. Kč s dopadem do bilance roku 2000) Restrukturalizační program – pozitivní výsledky v obchodní oblasti (zvýšení provozních výnosů o 1,1 mld. za udrţení téměř stejné úrovně provozních nákladů jako v roce 1999 – zvýšení pouze o 0,9%) Zdařilá optimalizace daňově uznatelných nákladů – minimální daň z příjmu 10,5 mil. Kč (vztaţeno k poměru k celkovému obchodnímu objemu) Výsledky hospodaření roku 1999, 2000 a 2001 s porovnáním vybraných ukazatelů hospodaření Komerční banky. V této části práce jsem pro vyhodnocení efektivity pouţil vybrané poloţky odráţející stav v rámci poměrových ukazatelů ziskovosti, zásadních rozvahových poloţek a poloţky sledující obchodní potenciál ve smyslu obsluhy klientského portfolia banky. Ukazatele jsou vţdy doplněny o komentář k čistému dosaţenému zisku nebo ztráty v jednotlivých období. Tabulka č.1 – Vybrané ukazatele ziskovosti KB – rok 1999 Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2000 Rentabilita průměrného Ztráta kapitálu (ROE) Rentabilita průměrných Ztráta aktiv (ROA) Poměr nákladům 63,38 k výnosům (Cost/Income Ratio) dle IAS

1999 Ztráta

Změna v % X

Ztráta

X

62,63

0,75

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 1999 a 2000. vyd. 2000 a 2001.[cit. 2013-03-23].

23

Hospodářský výsledek roku 1999 byl v záporné hodnotě, ne však jiţ významné - 19 mil.Kč. Oproti roku 1998 (- 9,8 mld.) však zcela pozitivně odráţel nastavený trend s výraznou pomocí státu. V důsledku vykazované ztráty v letech 1999 a 2000 nebylo moţné sledovat ukazatel rentability kapitálu (ROE) ani ukazatel rentability aktiv (ROA). Zároveň ani poměr nákladů k výnosům banky se výrazně v porovnání nelišil. Tabulka č.2 – Vybrané ukazatele Rozvahy KB – rok 1999 Rozvaha Sledovaná položka v mil.Kč Bilanční suma Vlastní kapitál celkem Poskytnuté úvěry Vklady klientů

2000

1999

Změna v %

402 205 20 211

390 122 17 776

3 12

126 943 287 624

181 754 259 191

-30 10


Z pohledu Rozvahy banky došlo k mírnému zvýšení bilanční sumy, ale významnému zvýšení vlastního kapitálu o 2,4 mld.Kč vlivem navýšení základního jmění banky pro kapitálovou stabilitu před privatizací prostřednictvím nové emise akcií, na které byl aplikován akciový odměňovací program pro členy představenstva a dozorčí rady s přednostní nabídkou a výsledkem uplatněného práva na celkem 160 220 kusů akcií v hodnotě 500,-Kč/akcie. Druhou významnou poloţkou je sníţení objemu poskytnutých úvěrů v důsledku změny úvěrové politiky a změnou v oblasti řízení rizik. Dalším významným faktorem sníţení bylo tzv. překlasifikování úvěrového portfolia a vyvedení rizikových aktiv do správy Konsolidační banky Praha s.p.ú.

24

Tabulka č.3 – Vybrané ukazatele obchodního potenciálu KB – rok 1999 Obchodní činnost Sledovaná položka Počet zaměstnanců Počet poboček Počet klientů (odhad)

2000 10 703 342 1 246 000

1999 13 487 349 1 280 000

Změna v % -20,7 -2,0 2,7


Zároveň v důsledku provedení restrukturalizace a úspor v nákladových poloţkách byl výrazně sníţen stav počtu zaměstnanců s nastavením nových procesů efektivity a ziskovosti. Sníţení stavu se týkalo celkem 2.784 zaměstnanců jak centrály banky tak pobočkové sítě. Tento krok měl za následek krátkodobé zvýšení nákladů v podobě odstupného zaměstnancům započítaného do celkových nákladů restrukturalizace ve výši 320 mil. Kč a celkové provozní náklady na restrukturalizaci činily hodnotu 827 mil. Kč. Počty poboček a klientů zůstaly bez výrazných změn ( pokles o cca 34 tis.), pravděpodobně z obav vývoje situace, která nastala při privatizaci IPB banky, která raději přesunula své aktivity do jiných bank. Tabulka č.4 – Vybrané ukazatele ziskovosti KB – rok 2000 Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2001 Rentabilita průměrného 11,6 kapitálu (ROE) Rentabilita průměrných 0,6 aktiv (ROA) Poměr nákladům 63,3 k výnosům (Cost/Income Ratio)

2000 Ztráta

Změna v % 11,6

Ztráta

0,6

63,2

0,1


V roce 2001 byl vytvořen hospodářský zisk ve výši 2,5 mld. Kč a tedy bylo moţné jiţ sledovat poměrové ukazatele rentability návratnosti kapitálu a výnosnosti aktiv. Z pohledu výnosnosti aktiv je jejich hodnota ještě pod hranicí 0,75%, která je označována jako hodnota slabá pro návratnost aktiv. Z pohledu návratnosti vloţeného kapitálu, je důleţité měřítko srovnání s výnosem státních dlouhodobých cenných papírů v danou dobu pro ukazatel výsledkové hodnoty ROE.

25

Dle dostupných informací portálu Ministerstva financí ČR bylo zhodnocení nově emitovaných dlouhodobých státních dluhopisů (SDD) pro rok 2001 – 2011 u emise SDD č. 3624 na úrovni zhodnocení 6,55% ročně, tedy výsledek 11,6% v rámci ukazatele ROE (roční rentability vynaloţeného kapitálu) jistě uspokojivý. Tabulka č.5 – Vybrané ukazatele Rozvahy KB – rok 2000 Rozvaha Sledovaná položka v mil.Kč Bilanční suma Vlastní kapitál celkem Poskytnuté úvěry Vklady klientů

2001

2000

Změna v %

421 720 23 598

402 205 20 211

4,6 16,8

135 197 316 791

126 943 287 624

6,1 9,2


V tabulce č. 5 je opět dominující ukazatel změny výše vlastního kapitálu vlivem nárůstu úspěšného obchodování a ceny akcií KB (druhým nejobchodovanějším titulem Praţské burzy). Z dalších ukazatelů je patrné ustálení aplikovaných změn v rámci restrukturalizace (efektivnější řízení rizik nových obchodů a portfolia stávajících úvěrů) a zvýšení důvěry klientů společně s vytvořením nového portfolia nabízených produktů pro segment retailového25, korporátního26 i investičního27 bankovnictví. Tabulka č.6 – Vybrané ukazatele obchodního potenciálu KB – rok 2000 Obchodní činnost Sledovaná položka Počet zaměstnanců (průměrný přepočet) Počet poboček Počet klientů (odhad)

2001 9 299

2000 10 703

Změna v % -13,4

323 1 244 000

342 1 250 000

- 5,6 -1


24

Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na 1. čtvrtletí roku 2002. ODBOR 20 ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU. Ministerstvo financí ČR [online]. 21.11.2001. Praha, 2001 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statnihodluhu/emise/emisni-kalendare-sdd/2002/emisni-kalendar-strednedobych-1-ctvrtl-8275 25 Retailové bankovnictví – nebo také drobné bankovnictví je určeno pro nejpočetnější skupinu klientů portfolia obchodních bank zahrnující všechny fyzické osoby a malé podniky. 26 Korporátní bankovnictví – nebo také podnikové bankovnictví zahrnuje obsluhu skupiny středních a velkých podniků a municipalit formou speciální obsluhy prostřednictvím obchodních center v konkrétním případu KB. 27 Investiční bankovnictví – segment poskytovaných bankovních sluţeb se zaměřením na investice klientů a jejich zhodnocování prostřednictvím různých produktů s garantovaným i negarantovaným ziskem.

26

Provedená restrukturalizace znamenala celkovou změnu v Komerční bance s důrazem na změnu vnitřních procesů se zvýšením efektivity hospodaření a cílem vytváření vyššího zisku o 5% kaţdým rokem společně se sniţováním nákladů na činnost banky rovněţ o 5%. V tomto důsledku proběhl opětovný personální audit s dalším výrazným sníţením počtu potřebných zaměstnanců a stejně jako tomu bylo v roce 2000. Sniţování stavů lidských zdrojů však jiţ nebylo tak výrazné. Počet klientů se stabilizoval. Tabulka č.7 – Vybrané ukazatele ziskovosti KB – rok 2001 Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2002 Rentabilita průměrného 30,6 kapitálu (ROE) Rentabilita průměrných 2,0 aktiv (ROA) Poměr nákladům 56,5 k výnosům (Cost/Income Ratio)

2001 11,6

Změna v % 62,1

0,6

70

63,3

-11


Celkový výsledek hospodaření roku 2001 je významný z pohledu sloučení banky se strategickým partnerem a dokončenými kroky podpory státu s pozitivním výsledkem 8,763 mld. Kč, coţ znamená nárůst o 246 %. V tomto dobrém výsledku se odráţí zvýšení návratnosti kapitálu ROE na hodnotu 30,6% a kapitál vynaloţený do obchodního potenciálu Komerční banky se začal velmi dobře zhodnocovat. Zhodnocení investic v oblasti trhu dlouhodobých státních cenných papírů (SDD) zůstává i nadále na vysoké hodnotě 6,95%, v rámci emise SDD č. 3428 na 15 let. Ještě zřetelnější nárůst zaznamenal ukazatel rentability aktiv, který dosáhl výsledku 2,0% hodnoceným jako excelentní. Na tomto porovnání je patrné, ţe kroky, které byly za dobu privatizace a krátce po jejím zdárném dokončení vedly správným směrem. Velmi krátce po změně vlastníka banky se potvrzuje jiţ dříve uváděná doměnka, ţe provedení „Duo diligence“ s auditem vnitřního stavu hospodaření polostátní Komerční banky velmi dobře posoudila právě Société Générale a učinila zásadní krok dodatečného zvýšení cenové nabídky o významnou hodnotu 9 mld. Kč ve správný okamţik, díky kterému SG zvítězila.

28

Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na 2. čtvrtletí roku 2002. ODBOR 20 - ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU. Ministerstvo financí ČR [online]. 1.3.2002. Praha, 2002 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z:http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizenistatniho-dluhu/emise/emisni-kalendare-sdd/2002/emisni-kalendar-strednedobych-2-ctvrtl-8276

27

Dnes jiţ známé a níţe analyzované výsledky hospodaření banky po vstupu zahraničního kapitálu dokazují správnost tohoto kroku. Sníţeny byly výrazně také celkové náklady a mají tak pozitivní dopad na celkový hospodářský výsledek. Tabulka č.8 – Vybrané ukazatele Rozvahy KB – rok 2001 Rozvaha Sledovaná položka v mil.Kč Bilanční suma Vlastní kapitál celkem Poskytnuté úvěry Vklady klientů

2002

2001

Změna v %

439 753 33 758

421 720 23 598

4 30

121 154 341 114

135 197 316 791

-10,4 7,1


Opětovné posílení hodnoty akcií Komerční banky o 101%, mělo za následek významné zvýšení vlastního kapitálu společně s dalšími pozitivními faktory trhu. Postupně mírně se zvyšující bilanční suma je rovněţ důleţitá pro kapitálovou přiměřenost29 banky z pohledu její stability. Zde byl pravděpodobně vliv skutečnosti niţší tvorby rezerv k rizikovým aktivům dle pravidel licence České národní banky. Výrazné sníţení poskytnutých úvěrů bylo v souladu s očekáváním z důvodu vývoje a implementace systému pro oceňování kreditního rizika a řízení úvěrových rizik dle standardů Société Générale. Tento nástroj oceňování rizika v reálném čase zavedl úspěšnou platformu pro poskytování méně rizikových obchodů a společně s dalšími faktory se v závěru roku 2002 podílel procesně na úspěšném zavádění KB do mezibankovního úvěrového registru30 v rámci území ČR společně s dalšími bankami. Stranou tohoto vývoje nezůstalo ani sledování angaţovanost banky vůči ekonomicky spjatým skupinám klientů s významným podílem v portfoliu banky.

29

Kapitálová přiměřenost – podstatný ukazatel vybavenosti banky objemem vlastních zdrojů ke krytí mnohdy rizikových obchodních aktivit. Jedná se o poměr vlastního kapitálu k rizikově váţeným aktivům. Tento ukazatel je v dnešním světě finanční rizik a obchodování v oblasti různorodých investičních nástrojů velmi ostře sledovaný. Kapitálová přiměřenost subjektů bankovního trhu je dána striktními pravidly Basilejskou kapitálovou dohodou z roku 1988 ( Basel I.)s pozdějšími úpravami dle vývoje v oblasti podnikání ve finančním sektoru a rizikem, které bylo nutné kontrolovat. Později Basel II. a Basel III. Zdroj: Bakalářská práce, autor: Ing. Lucie Vašková, rok 2011, VAŠKOVÁ, Lucie, Ing. Kapitálová přiměřenost bank [online]. Brno, 2011 [cit. 2013-0323]. Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. 30 Centrální registr úvěrů fyzických osob – jedná se o mezibankovní registr úvěrů spravovaný ČNB, který vznikl na základě potřeby informací o platební morálce zájemců o úvěrové financování z řad fyzických osob. Vznikl za spolupráce významných bankovních subjektů a spuštěn v listopadu 2002 posléze doplněn o Bankovní registr klientských informací CBCB spravovaný společností Czech Banking Credit Bureau, a.s.

28

Tabulka č.9 – Vybrané ukazatele obchodního potenciálu KB – rok 2001 Obchodní činnost Sledovaná položka Počet zaměstnanců (průměrný přepočet) Počet poboček Počet klientů (odhad)

2002 8 935

2001 9 299

Změna v % -4,0

331 1 262 000

323 1 244 000

2,4 1,3


Opakovaná mírná korekce lidských zdrojů společně s mírným nárůstem obchodních míst. Významný je však ukazatel počtu nových klientů, tedy obrat z předchozích let. Model zahájení segmentace klientského portfolia a na míru vytvořené produktové základny pro klientské segmenty byl krok správným směrem. Rok 2002 přinesl v tomto směru následující pozitiva společně s novou firemní identitou, kulturou a novým logem bank SG a KB. Nová segmentace: -

Občané ( retailové bankovnictví)

-

Střední podniky a municipality31 ( podnikové bankovnictví)

-

Podniky

Nové pozitivní kroky: -

rozvoj nových produktů a balíčků sluţeb

-

podpora a rozvoj kanálů přímé obsluhy klientů32

-

vysoký standard přímého bankovnictví s ocenění roku 2002

Obsluha klientů: -

dostupnost (portfolio klientů s konkrétním specializovaným poradcem)

-

blízkost (nové kanály obsluhy dle časových trendů doby)

-

odbornost (speciálně proškolené profesionály v oboru)

31

Municipality (latinský překlad městská samospráva) – obecný pojem pro skupinu klientů definovaných jako obce, města, mikroregiony a další subjekty veřejné správy. Zdroj: Municipality. In: ProGrant,s.r.o. [online]. Praha, 2004 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.progrant.cz/municipality.html 32 Přímé kanály obsluhy klientů: 1. pobočková síť, 2. síť bankomatů, 3. elektronické a telefonní bankovnictví (Expresní linka s vyuţitím 273 tis. klientů, internetové bankovnictví – mojebanka s vyuţitím 73 tis. klientů) Zdroj: Výroční zpráva roku 2002 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2003[cit. 2013-03-23].Dostupné z: http://www.kb.cz/file/u/about-bank/investor-relations/annual-reports/annual-report-2003/cz/kb2003cz.pdf

29

2.2. Představení výsledků hospodaření po privatizačním procesu Hospodářské výsledky odráţí skutečnost, ţe banka prošla úspěšně jak restrukturalizací celé banky a jejích procesů před samotnou privatizací tak transformací do silné bankovní skupiny světového měřítka. Následující analýza hodnot získaných z auditovaných výročních zpráv je toho důkazem. Cesta k dosaţení těchto velmi dobrých výsledků, nebyla jednoduchá. V bance s novou identitou byla nejprve zahájena analýza všech procesů a po vzoru nového vlastníka vše přizpůsobeno českému trhu, který reagoval na změny vesměs pozitivně. Níţe uvádím některé významné kroky v rámci změn a kroků banky ke zlepšení konkurenční výhody na rychle se vyvíjejícím českém bankovním trhu. -

zcela nový přístup orientovaný na klienta (segmentace portfolia klientů a specializovaná obsluha společně s novými produkty banky)

-

pokračování v rozvoji vícekanálové obsluhy (lepší dostupnost sluţeb a obsluhy)

-

nové produkty lépe odpovídající potřebám daných klientských segmentů

-

důraz na profesionalitu lidských zdrojů a související obsluhu klientů

-

udrţení kvality úvěrového portfolia na základě zavedených vnitřních metodik, postupů a technologií

Jedná se dále o celou řadu dalších menších projektů, které mají za cíl rozvíjet výše uvedené cíle a provádět testy správného nastavení nově implementovaných postupů, produktů a vhodné nastavení rozvoje lidských zdrojů. V oblasti segmentu retailových klientů je kladen důraz na rozšiřování vhodné produktové nabídky společně se zlepšením kvality sluţeb s profesionální a individuální obsluhou. V oblasti segmentu střední podniky a municipality je kladen důraz na budování individuální obchodních vazeb s podporou vybudovaných týmů rozdělených dle jednotlivých produktů a specifického průmyslového odvětví klientské činnosti. Zvyšuje se počet poboček a bankomatů. Roste podíl klientů s vyuţíváním některého z kanálu přímého bankovnictví s výrazným poměrem 62% (886 tis.) na celkovému počtu 1,42 mil. klientů portfolia banky v roce 2004. Zdokonaluje se model vícekanálového prodeje produktů a bankovních sluţeb. Pokračuje rozvoj inovovaných produktů z oblasti pojištění, studentských účtů a v oblasti municipalit a podniků. Nově se nabídka orientuje také na zajištění projektového financování. 30

Výsledky hospodaření roku 2002, 2003 a 2004 s porovnáním vybraných ukazatelů hospodaření Komerční banky Tabulka č.10 – Vybrané ukazatele ziskovosti KB – rok 2003 Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2003 Rentabilita průměrného 25,0 kapitálu (ROE) Rentabilita průměrných 2,1 aktiv (ROA) Poměr nákladům 53,6 k výnosům (Cost/Income Ratio)

2002 30,6

Změna v % -18,3

2,0

4,8

56,5

-5,1


Čistý zisk banky v roce 2003 dosáhl hodnoty 9,262 mld. Kč především vlivem rozvoje obchodní činnosti banky v oblasti retailového bankovnictví, kontrolou nákladů a rozpouštění opravných poloţek na ztráty z obchodní činnosti v objemu 3,1 mld. Kč a na rezervy v podobě rizikových aktiv v objemu 2,3 mld. Kč. Rentabilita kapitálu ROE klesla v důsledku zvýšení jedné z poměrových hodnot výpočtu v podobě zvýšení vlastního kapitálu o 16,4% poměrem ke stabilní ziskovosti banky v roce 2003 ve srovnání s rokem 2002. Rentabilita aktiv ROA se pohybovala na velmi dobré úrovni a pozitivní je rovněţ trend postupného sniţování nákladů k výnosům. Návratnost aktiv je dle hodnocení mezi hodnotou ROA a rentabilitou aktiv nad všeobecně uváděnou hodnotou 1,75% a je tak v kategorii návratnosti hodnocena opět jako excelentní. Tabulka č.11 – Vybrané ukazatele Rozvahy KB - rok 2003 Rozvaha Sledovaná položka v mil.Kč Bilanční suma Vlastní kapitál celkem Poskytnuté úvěry Vklady klientů

2003

2002

Změna v %

447 565 40 399

439 753 33 758

1,7 16,4

130 900 349 505

121 154 341 114

7,5 2,4


Nárůst vlastního kapitálu představuje především nárůst zisku v běţném období. Základní kapitál tvoří stálou hodnotu 19 mld. představující 38 mil. kusů emitovaných akcií banky.

31

Změny v produktu a v procesu úvěrování klientů dokázaly otočit trend vývoje nově poskytnutých úvěrů, obratu napomohla rovněţ zvýšená poptávka po úvěrování, která byla teprve ve svém začátku jak vypovídají hodnoty dalšího porovnávaného období roku 2004 v této oblasti rozvahy. Tabulka č.12 – Vybrané ukazatele obchodního potenciálu KB – rok 2003 Obchodní činnost Sledovaná položka Počet zaměstnanců (průměrný přepočet) Počet poboček Počet klientů (odhad)

2003 8 233

2002 8 935

Změna v % -7,9

335 1 331 000

331 1 262 000

1,2 5,2


Dále pokračuje trend sniţování zaměstnanců především vlivem ukončovaní některých projektů z nichţ nejvýznamnější je oblast IT technologií a její poskytování s integrací do dceřiné společnosti ASIS a postupným útlumem činností divize Speciálních obchodů. Postupně narůstá důvěra a klientská spokojenost a zvyšuje se počet klientů v portfoliu banky. Tabulka č.13 – Vybrané ukazatele ziskovosti KB – rok 2004 Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2004 Rentabilita průměrného 22,1 kapitálu (ROE) Rentabilita průměrných 2,1 aktiv (ROA) Poměr nákladům 51,9 k výnosům (Cost/Income Ratio)

2003 25,0

Změna v % - 11,6

2,1

0

53,6

3,2

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2004. a 2003 vyd. 2005 a 2004.[cit. 2013-03-23].

Čistý zisk v roce 2004 dosáhl na hodnotu 9,302 mld. Kč především v důsledku nárůstu efektivního sniţování nákladů a souvisejícího vývoje zvyšování provozních výnosů. Zároveň došlo k niţšímu rozpuštění opravných poloţek. Rentabilita návratnosti vloţeného kapitálu prezentována poměrovým ukazatelem hodnoty ROE, zaznamenala opět jako v předchozím roce pokles a to především z důvodu opětovného navyšování vlastního kapitálu. Rentabilita aktiv prezentována hodnotou ROA zůstala stabilizovaná z důvodu téměř neměnné hodnoty bilanční sumy.

32

Tabulka č.14 – Vybrané ukazatele Rozvahy KB - rok 2004 Rozvaha Sledovaná položka v mil.Kč Bilanční suma Vlastní kapitál celkem Poskytnuté úvěry Vklady klientů

2004

2003

Změna v %

448 298 43 707

447 565 40 399

0,2 7,6

153 818 361 998

130 900 349 505

14,9 3,5


Výrazná změna o 14,9% ve sledované poloţce tabulky č.14 v oblasti poskytnutých úvěrů byla zapříčiněna nárůstem poptávky především u hypotečních úvěrů (nárůst poskytnutých úvěrů o 40%), kde banka provedla několik významných změn parametrů nabízeného produktu a zjednodušení procesů poskytování těchto speciálních úvěrů. Zvýšena byla rovněţ poptávka po spotřebitelských úvěrech o 17% (ve srovnání s předchozím rokem nárůst poskytnutých úvěrů o 14%) a nově poskytnutých kreditních karet s nárůstem objemu úvěrů (zvýšení objemu poskytnutého v rámci tohoto produktu o 50%). Tabulka č.15 – Vybrané ukazatele obchodního potenciálu KB - rok 2004 Obchodní činnost Sledovaná položka Počet zaměstnanců (průměrný přepočet) Počet poboček Počet klientů (odhad)

2004 7600

2003 8 683

Změna v % 12,5

335 1 420 000

335 1 331 000

0* 6,4


Pokračování trendu zvyšování kvality bankovních sluţeb a implementace kříţového prodeje33 produktů mělo za následek zvyšování počtu klientů. Na druhé straně pokračuje sniţování neefektivních lidských zdrojů v rámci probíhající restrukturalizace pobočkové sítě.

33

Kříţový prodej produktů byl novým obchodním modelem obsluhy provázané s nabídkou klientům. Tento model převzala banka od svého nového vlastníka a znamenal převratnou inovaci v bankovních sluţbách a provázaností bankovních produktů. Například k úvěrovému účtu byl realizován doplňkový prodej pojištění neschopnosti splácet a navíc pro bezproblémové dluţníky byla automaticky po uplynutí stanoveného období vydána kreditní karta s dalším úvěrovým rámcem k vyuţití.

33

2.3. Analýza efektivity kroku privatizace banky Tato část práce se věnuje především souhrnné analýze efektivnosti provedených kroků při privatizaci banky. 2.3.1. Načasování privatizace: S koncem roku 1997 přichází rozhodnutí vlády o zprivatizování Komerční banky, v době ekonomické recese s jejím následným prohloubením v roce 1998 – krok který musel přijít? Odpověď není zcela jednoznačná. Toto období však s sebou přineslo nepochybně změny v pohledu na riziko podnikání ve finanční sféře. Ekonomická recese sebou přinesla zároveň zhoršení situace obchodního prostředí a moţného kreditního rizika jak u podnikatelských subjektů tak občanů. Nejvýznamnější zhoršení platební morálky bylo u portfolia podnikatelských obchodů. Právě v této oblasti došlo k výrazné ztrátě banky a proto vznikla nutnost vytváření rezerv a odpisů. Načasování privatizace bylo z tohoto pohledu ve správný čas. 2.3.2. Ekonomické vlivy: Ekonomiku státu bylo nutné v době recese pozvednout a motivovat. Bankovní sektor byl vhodným kandidátem pro příliv nových peněz do oběhu prostřednictvím firemního úvěrového financování a úvěrování občanů jako spotřebitelů. Aby se však mohl tento příliv více kontrolovat a pro banky byla tato fáze více bezpečná neţ doposud, bylo nutné vyuţít zkušeností zahraničních investorů. Zde se nabízela moţnost najít pro polostátní banky vhodného a stabilního investora, který by do bank vloţil kapitál a implementoval své obchodní a kontrolní modely. A tento záměr se ve svém výsledku dokončením privatizace vybraných bank úspěšně zrealizoval.

34

2.3.3. Atraktivita privatizovaného subjektu: Tento bod analýzy je zaměřen pouze na subjekt Komerční banku, která byla privatizována jako poslední polostátní banka. Celý proces privatizace bankovních subjektů byl jiţ vládě znám z předchozích privatizací bank a bylo zapotřebí získat co moţná nejvíce prostředků pro pokrytí ztrátových pohledávek v Konsolidační bance Praha s.p.ú. a do státní pokladny pro účely obnovy infrastruktury ČR. Cíl tedy bylo co nejvíce zatraktivnit banku pro zajištění velmi vysoké nabídky ze strany investorů. Tento cíl byl z jedné strany naplněn, z druhé strany se však mohlo zdát, ţe zatíţil dalším dluhem státní rozpočet. Po analýze všech aktiv v podobě zisku (příjem z privatizace, daní, dividend a akcií) celkem cca 100 mld. Kč a pasiv v podobě záruk a odkoupení špatných úvěrů celkem za 85 mld. Kč, je výsledek privatizace Komerční banky v kladných hodnotách ve prospěch státu a občanů celkem 15 mld. Kč. Celková hodnota kupní ceny 40 mld. Kč, představovala v době privatizace 3,2 násobek vlastního jmění banky a představovala tak hodnotu nad očekávání dobrou. Násobky ceny k vlastnímu jmění se u srovnatelných bank Evropy pohybovaly při realizaci prodeje v rozpětí hodnot 1,5 aţ 2,3. Tato oblast zatraktivnění se podařila s velmi dobrým výsledkem. 2.3.4. Podíl Komerční banky na výsledku privatizace: Podíl na velmi dobrém výsledku byl zřejmý i ze strany banky. Před privatizací dokázala banka s podporou státu vybudovat fungující a ziskovou banku, byla provedena celková restrukturalizace a rozdělení banky na obchodní část a část s rizikovými aktivy. Provedena byla výměna TOP managementu a byl proveden personální audit efektivity pracovních pozic. Cílenými kroky dokázala banka připravit dobré výsledky pro proces „Due Diligence“ a dostat se do kladného hospodářského výsledku 2,5 mld. Kč.

35

2.3.5. Poměrové ukazatele rentability po vstupu zahraničního kapitálu: Tyto hodnoty jsou čerpány z nekonsolidovaných výsledků následného období roků 2005 aţ 2011 pro porovnání delšího období vlivu většinového vlastníka Komerční banky. Tabulka č. 16 – Poměrové ukazatele ziskovosti KB za vybrané období Ratios – poměrové ukazatele rentability Sledovaná položka v % 2005 2006 2007 ROE 19,5 17,9 22,2 ROA 1,9 1,6 1,8 Kapitálová 13,6 11,9 10,1** přiměřenost*

2008 23,3 1,9 12,1***

2009 17,0 1,6 14,1

2010 25,9 1,9 16,7

2011 16,1 1,2 15,7

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2005 - 2011. vyd. 2006 - 2012.[cit. 2013-03-23]. * potřebné krytí obchodních rizik banky dostatečným vlastním kapitálem (nyní nutný poměr 8%) ** dle kritérií regulatorního opatření Basel I. *** od roku 2008 dle kritérií regulatorního opatření Basel II.

2.3.6. Závěr analýzy efektivity: V procesu přípravy a samotné realizace privatizace byly uskutečněny správné a efektivní kroky. Dle provedené analýzy privatizace hodnotím zrealizovaný prodej podílu 60% státem vlastněných akcií Komerční banky v danou dobu za daných možností a okolností jako velmi efektivní.

36

3.Analýza vývoje struktury aktiv a aktivních obchodů banky 3.1. Druhy obchodů v oblasti aktiv V této části práce uvedu druhy aktivních obchodů s nejzásadnějším dopadem do objemu aktiv a zároveň obchodního potenciálu pro zajištění zisku banky v oblasti aktiv. Těmto vybraným aktivům se věnuji v oblasti vybraných poloţek níţe v rámci struktury aktiv. -

obchodovatelné cenné papíry a státní dluhopisy do roku 2004

-

portfoliově členěné cenné papíry dle likvidity a formy jejich oceňované hodnoty dle nových pravidel Mezinárodního účetního výkaznictví od roku 2005

-

reverzní repo operace v oblasti zhodnocování volných zdrojů centrální bankou s vyuţitím těchto obchodů pro efektivnější řízení aktiv a pasiv

-

dluhopisy

vydané

mateřskou společností,

které

nejsou

určené

k volnému

obchodování -

úvěrové produkty zajištěné i nezajištěné s určením pro segment retailu, korporátu

-

cenné papíry s moţností okamţitého prodeje a cenné papíry drţené do splatnosti

-

finanční aktiva obchodovatelné v podobě akcií, dluhopisů, směnek, pokladničních poukázek a podílových listů

-

finanční deriváty slouţící rovněţ jako zajištění rizik v podobě forwardů34, swapů35 a opcí36

34

Forward je finanční nástroj pro ošetření rizik spojených se změnou např. hodnoty kurzu měn obchodu nebo úroku. S tímto nástrojem je moţná realizace budoucího obchodu nebo platby z kontraktu za předem dohodnutých podmínek tak, aby nedošlo ke ztrátě účastníků obchodu vlivem změn trhu. Zdroj:Měnový forward. In: Komerční banka, Vše, co banka nabízí[online]. Praha, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/menovy-forward.shtml 35 Swap - je finanční nástroj, při kterém dochází na základě dohody dvou stran k výměně budoucích předem definovaných aktiv. Jsou vyuţívány především z úsporných transakčních důvodů nebo pro vyuţití lepších podmínek z pohledu zahraničního partnera. Moţné druhy swapů: měnový, akciový nebo úrokový. Zdroj: Swapy. Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.penize.cz/15938-swapy 36 Opce - je termínový obchod z oblasti derivátů. Opce je vázána na podkladové aktivum v podobě např. akcie, komodity, měny atp. Obchod je sjednán v reálném čase s uskutečněním v budoucnu dle dohodnutých podmínek. Zdroj: Opce, Co jsou opce?. In: Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.penize.cz/opce

37

3.2. Struktura aktiv Tabulka č. 17 - Vybrané poloţky struktury aktiv dle výkazů Komerční banky Poloţka aktiv v mld.Kč 1. 2. 3. 4. 5.

Hodnota v roce 2000 76,1 176,4 133,9 42,6 476,8

Hodnota v roce 2001 95,1 156,5 193,7 35,5 525,3

Hodnota v roce 2002 14,2* 200,2 163,8 19,667** 429,6

Hodnota v roce 2003 32,7 201,7 160,1 15,5 445,9

Hodnota v roce 2004 7,07 231,3 156,7 15,8 448,2

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2000 - 2004. vyd. 2001 - 2005.[cit. 2013-03-23]. Poznámka: 1. Státní bezkuponové dluhopisy a ostatní cenné papíry přijímané ČNB 2. Pohledávky za ostatními bankami a druţstevními záloţnami 3. Pohledávky za klienty, členy druţstevními záloţnami 4. Dluhové cenné papíry (vládní i ostatní) dříve také ostatní finanční investice 5. Čistá hodnota aktiv za běţné účetní období po případné úpravě

Pro analýzu struktury aktiv byly zvoleny objemově nejzásadnější poloţky rozvahy. Jedná se o státní bezkuponové dluhopisy (státní pokladniční poukázky) a Českou národní bankou přijímané cenné papíry k obchodování. Zde v souvislosti se změnou v obchodní činnosti banky a v souvislosti se vstupem zahraničního vlastníka je patrná změna strategie investování do cenných papírů*, která byla zahájena se změnou poţadavků v nové účetní osnově** a tvorbě opravných poloţek k rizikům obchodů drţených do splatnosti. Změna byla iniciována k 1. lednu 2001. Další významnou poloţkou jsou pohledávky za ostatními bankami a druţstevními záloţnami. Zde v porovnání hodnot roku 2000 a 2001 došlo k poklesu vlivem částečného přesunu pohledávek bývalé Konsolidační banky, která po transformaci k 1.září 2001 do nebankovní instituce České konsolidační agentury (ČKA) s převodem těchto pohledávek do kategorie pohledávek za klienty. Tento přesun vysvětluje rovněţ výrazný nárůst této hodnoty v poloţce č. 3 v tabulce č. 17 z roku 2001. Velmi významnou poloţkou jsou pohledávky za klienty a členy druţstevních záloţen, kde v hodnotách roků 2001 a 2002 došlo k jiţ zmiňovanému vyvedení některých přesně definovaných rizikových aktiv s významem očištění banky s pozitivním dopadem na hospodaření banky a její atraktivitu při privatizačním procesu a rovněţ se to projevilo hodnotou poloţky č. 5 v tabulce č. 17 na celkové hodnotě aktiv, která byla v roce 2001 nejvyšší.

38

Tabulka č. 18 - Vybrané poloţky struktury aktiv dle výkazů Komerční banky Poloţka aktiv v mld.Kč 1. 2. 3. 4. 5.

Hodnota v roce 2009

Hodnota v roce 2010

Hodnota v roce 2011

91,0 131,9 321,7 9,59 605,08

103,9 108,3 334,8 11,8 607,1

121,9 94,1 372,6 18,8 660,2

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2009 - 2011. vyd. 2010 - 2012.[cit. 2013-03-23]. Poznámka: 1. Hodnota portfoliově rozdělených cenných papírů: Finanční aktiva oceněna reálnou hodnotou37, Realizovatelná finanční aktiva38, Finanční investice drţené do platnosti39 2. Pohledávky za ostatními bankami 3. Úvěry a pohledávky za klienty 4. Zajišťovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou40 5. Čistá hodnota aktiv za běţné účetní období po úpravě

Nové pojmenování a rozloţení poloţek aktiv i pasiv je bankou v rámci výkaznictví zpracováno na základě nových účetních principů v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS)41 ve znění přijaté Evropskou unií a dle případných ročních harmonizačních novel.

37

Finanční aktiva jsou cenné papíry zařazené do portfolia oceňovaného reálnou hodnotou proti účtům nákladů a výnosů. Jedná se především o akcie, dluhopisy, pokladniční poukázky, směnky a podílové listy k obchodování. 38 Realizovatelná finanční aktiva jsou aktiva vykazovaná v reálné hodnotě bez zařazení do finančního portfolia oceňovaného proti účtům nákladů nebo výnosů. Tato aktiva mají speciální vykazovací charakter svých výnosů. 39 Finanční investice drţené do platnosti jsou cenné papíry s fixními nebo určitelnými platbami do splatnosti a jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě dle efektivní úrokové míry. Zdroj bodu 35-37: Výroční zpráva KB 2009 str. 145-146 40 Zajišťovací deriváty s kladnou reálnou hodnotou jsou speciálním vyuţitím známých finančních derivátů jako jsou např. úrokové, měnové a komoditní forwardy, swapy, deriváty na bázi cenných papírů a emisních povolenek a také opce, kterými se banka můţe zajistit proti úrokovému nebo měnovému riziku a které zároveň splňují podmínky odpovídající strategii banky, počáteční zdokumentování zajišťovacího vztahu derivátu a předmětu zajištění, s očekáváním vysoce efektivního zajištění a s vyrovnaností změn reálných hodnot peněţních toků v souvislosti se zajišťovacím nástrojem. Zdroj:Výroční zpráva: zajišťovací deriváty. In: Komerční banka,a.s. [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-03-23]. str. 94 a str.149. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2009-vyrocni-zprava.pdf 41 Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) je soubor vydávaných účetní standardů pro sestavování a prezentaci finančních výkazů účetní závěrky s cílem dosaţení míry srovnatelnosti a transparentnosti závěrek v celosvětovém rozsahu.Od 1.ledna 2005 jsou tyto standardy povinné pro společnosti, které jsou kotované na veřejně obchodovatelných burzách Evropské unie. Zdroj: Wikipedia: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_standardy_účetního_výkaznictví

39

U poloţky č. 1 v tabulce č. 18 je patrný vývoj obchodních aktivit směrem k investičním nástrojům dle strategie mateřské banky Société Générale se zastoupením v podobě finančních aktiv reálné hodnoty ve významném měřítku především dluhopisů k obchodování vydaných státními institucemi v České republice (10,5 mld.Kč) a ostatními zahraničními subjekty (1,5 mld.Kč). Celkem v objemu dluhopisů 13,5 mld. Kč. Dále v rámci realizovatelných finančních aktiv jsou významné dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou v objemu reálné hodnoty 55,4 mld. Kč a s proměnlivou úrokovou sazbou v objemu reálné hodnoty 9,07 mld. Kč, celkem tedy za realizovatelná finanční aktiva objem 65,2 mld. Kč za rok 2009. V následujícím roce 2010 byl v rámci této poloţky nárůst především v oblasti finančních aktiv reálné hodnoty v poloţce dluhopisů k obchodování vydaných státními institucemi v České republice (19,5 mld. Kč) a ostatními zahraničními subjekty (2,8 mld. Kč) všechny s pevnou úrokovou sazbou. Mírnější byl nárůst realizovatelných finančních aktiv v celkovém objemu reálné hodnoty 68,7 mld. Kč. Obsahem poloţky č. 2 v tabulce č. 18 je nezásadnější hodnota v podobě reverzních repo operací42 s Českou národní bankou v objemu 71 mld. Kč. Tato poloţka se v porovnání s rokem 2009 sníţila o 25% z objemu 95,2 mld. Kč a v roce 2011 pokračovalo sniţování těchto obchodů o dalších 17% na hodnotu 59 mld. Kč. Poloţkou č. 3 v tabulce č. 18 je sledován vývoj úvěrů a pohledávek za klienty. Vlivem implementace nového modelu řízení rizik a sledování úvěrových závazků se zhoršenou platební morálkou společně s úpravou úvěrového procesu vyuţívající hodnocení interního ratingu43 mateřskou společností došlo k pozitivnímu nárůstu nových úvěrových obchodů o 10% v objemu + 37,8 mld. Kč.

42

Reverzní repo operace je krátkodobé zapůjčení volných prostředků protistraně a tedy jejich zhodnocení za krátkou dobu např.14 dní. K jištění slouţí likvidní(obchodovatelné) cenné papíry s jejich blokací pro investora po dobu obchodu v registru cenných papírů. Těchto obchodů vyuţívají především bankovní instituce právě pro efektivní řízení likvidity a vyrovnávání svých krátkodobých obchodů. Tyto prostředky se zapůjčují na základě vyhlašované repo sazby ČNB. Zdroj: Reverzní repo operace. Atlantic [online]. 2013 [cit. 2013-0323]. Dostupné z: http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/reverzni-repo-operace 43 Interní rating je vyhodnocení kvantitativních a kvalitativních kritérií např. ţadatele o úvěr se stanovenou číselnou škálou označující výsledek hodnot těchto kritérií. Nejvyšší číslo ratingu představuje nejniţší hodnotu v číselné škále. Ratingů existuje více typů dle oblasti zaměření sledování např. aplikační pro vyhodnocení dluţníka, ekonomický pro vyhodnocení stability subjektu, rating dluţníka vyhodnocuje platební morálku splácení. Zdroj: Výroční zpráva roku 2010: Komerční banka,a.s. [online]. Praha, 2011, str.194[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2010-vyrocnizprava.pdf

40

Poloţka č. 4 v tabulce č. 18 vyjadřuje výši zajištěných rizik v podobě moţných zajišťovacích obchodů dle typu rizika. Banka zde vytváří krytí především dlouhodobých uzavřených obchodů například pro případ pohybu úrokových sazeb tzv. Cross currency swapy nebo také pro případ měnového rizika, kde dochází k vyuţívání pevných smluvních příslibů budoucích finančních toků. Tyto zajišťovací deriváty se rozdělují dle délky doby pokrytí rizik zajištěním na dobu kratší neţ 1 rok, 1 rok aţ 5 let a na dobu nad 5 let trvání obchodu. Nejčastěji vyuţívané deriváty s kladnou reálnou hodnotou Komerční bankou pro oblast úrokového i měnového rizika jsou v oblasti aktiv Úrokové swapy44 a Měnové swapy45 pro zajištění peněţních toků. Z hodnot v tabulce je zřejmá vzrůstající tendence vyuţití zajištění dlouhodobých rizik těmito finančními deriváty. Cílem těchto kroků v oblasti zajištění a řízení aktiv a pasiv je dosaţení stabilní dlouhodobé úrokové sazby nebo stability hodnoty měny pro celou dobu obchodu.

3.3. Aktivní obchody V části aktivní obchody se zaměřím na skutečnost rizik obchodování s aktivy a skutečnost, ţe v případě selhání kontrolních mechanismů obchodování s vybranými druhy aktiv, mohou mít nekontrolovatelné obchodní operace s aktivy nebo špatný výběr cílení obchodu s aktivy pro jakýkoliv subjekt nedozírné následky. Pro vysvětlení uvedu dva případy mateřské společnosti Komerční banky z nedávné doby, kde selhání kontrolních mechanismů v kombinaci se selháním lidského faktoru nebo negativním vývojem cílených investic dokáţí zásadně ovlivnit hospodaření banky . Obchodování s aktivy je velmi rozsáhlé svými moţnostmi, širokou produktovou škálou s rozdílnou výší generovaného zisku, ale také rozdílnou povahou moţných rizik. Proto se všechny subjekty, které se obchodováním s aktivy věnují snaţí vyuţívat a stále zdokonalovat kontrolní mechanismy pro sníţení rizik v této oblasti podnikání.

44

Úrokový swap ( IRS – Interest Rate Swaps) je mimoburzovní dohoda o výměně peněţních toků obchodovaných v jedné měně, které jsou odvozeny od pevné nebo pohyblivé úrokové báze. Zdroj:Úrokový swap. In: Komerční banka,a.s.: Vše, co KB nabízí [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/urokovy-swap.shtml 45 Měnový swap je operace s kombinací dvou transakcí spotové a forwardové, kde principem je prodej jedné měny za druhou v dané spotové splatnosti obchodu a zpětném nákupu s vypořádáním v dané forwardové splatnosti obchodu s minimálním objemem transakce 20.000 USD. Zdroj: Komerční banka, Vše, co KB nabízí: Měnový swap. In: Komerční banka,a.s.: Vše, co KB nabízí [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/menovy-swap.shtml

41

Je reálné a dochází k selhání i dnes především lidského faktoru, který mnohdy zneuţije rezervy nebo slabiny těchto mechanismů díky komplexní znalosti těchto kontrolních systémů pro svůj prospěch nebo v uváděném případě např. pro zvýšení statutu jednotlivce a jeho osobního ega. Rizikový případ č.1 V roce 2005 se stává členem sekce investičního bankovnictví nejmenovaný zaměstnanec Société Générale a zahajuje činnost v tzv. týmu Delta One, který má za úkol obchodování na světových trzích s cílem dosaţení maximálních zisků. Tento tým má vnitřně stanovený denní limit obchodních transakcí v objemu 125 mil. EUR (v přepočtu přibliţně 3,3 mld. Kč). Tým však z důvodu masivní expanse neměl propracovaný automatický kontrolní systém a tento nemalý limit byl v několika případech překročen obchodováním v objemech i přes 200 mil. EUR (přibliţně 5,3 mld. Kč). Zásadním zlomem těchto riskantních kroků bylo překračování stanoveného limitu a zjištění,ţe došlo ve skutečnosti k realizaci fiktivních obchodů v celkovém objemu překračující trţní hodnotu Société Générale 49,9 mld. EUR. V lednu 2008 byl kontrolou odhalen tento stav a došlo ze strany banky k uzavírání těchto obchodů jejich rušením. Tato rychlá akce přesto trvala celé 3 dny a v nevhodné době poklesu na trzích znamenala ztráta v případě 1% poklesu denně vyčíslení odpisu 500 mil. EUR. Jednalo se především o obchodování se sázkou na růst nejlikvidnějších světových indexů např. amerického indexu Standard and Poor's 500 (S&P 500) a dalších. Tento uváděný index byl vlivem recese na americkém trhu v poklesu a zaznamenal společně s dalšími obchodovanými tituly nemalé ztráty v celkovém objemu 4,82 mld. EUR. Pro porovnání uvádím trţní hodnotu Komerční banky ve výši 165 299 mil. Kč46 z výsledků roku 2008 přepočtenou do objemu 6,4 mld. EUR47. V případě Komerční banky by byla tato ztráta z části aktivních obchodů zcela likvidační.

46

Hodnota dle výpočtu kapitalizační hodnoty Komerční banky pouţitá z výpočtu disertační práce, 5.kapitola str. 66. Zdroj: HEGER, Radek,Ing. FÚZE OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ A JEJICH PŘÍNOS Z HLEDISKA RŮSTU KAPITÁLOVÝCH VÝNOSŮ [online]. Zlín, 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/7871/heger_2009_dp.pdf?sequence=1. Disertační práce. Universita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce doc.JUDr.Vladimír Vrecion CSc. 47 (přepočet hodnoty 165 299 mil.Kč, kurzem CZK/EUR v hodnotě 26,125 z dne 18.1.2008)

42

Rizikový případ č.2 Cílení investic a diverzifikace48 portfolia aktivních obchodů je rovněţ velmi důleţitým parametrem při řízení aktiv. V době ekonomické nestability některých významných států podpořené zadluţeností národních ekonomik je ošetření parametru trţního rizika ještě významnější. Oblasti těchto rizik se v Komerční bance věnuje útvar Capital Markets Risks s řízením přímo mateřskou společností. Nové investice jsou pečlivě analyzovány a zvaţovány. Kde tedy nastala chyba při obchodování s Řeckými dluhopisy? Tyto uzavřené obchody jsou neustále sledovány i v průběhu obchodování a rovněţ podrobovány analýze zpětného testování vývoje. Tato aktiva však nebyla dostatečně rychle likvidní jak by situace kolem Řecka vyţadovala a riziko se ukázalo v plné síle. Mateřská společnost měla v portfoliu významnou část Řeckých dluhopisů a proto kaţdá negativní zpráva o stavu Řecké ekonomiky byla velmi zásadní. V roce 2011 měla samotná Komerční banka v dluhopisovém portfoliu Řecká aktiva za 7,3 mld. Kč, která však vzhledem k vývoji situace v Řecku a řešení jeho národní stability ve vztahu k měnové Evropské politice eura a setrvání v Evropském společenství, znamenala v reálné hodnotě jejich přecenění s výsledným objemem hodnoty aktiv ve výši 2,07 mld.Kč. Pro udrţení Řecka a jeho ekonomiky udělalo Evropské společenství společně s Evropskou centrální bankou opravdu velmi mnoho. Výsledkem byl odpis 75% nominální hodnoty realizovatelných finančních aktiv. V oblasti aktivních obchodů dochází vlivem těchto významných rizikových dopadů k jejich následnému zajišťování. Například zajištění jiným typem aktivních obchodů, jejichţ chování je v případě reálných rizik a výkyvů v obchodování na trhu zcela opačné. V případě akciových titulů dochází například k zajišťování bezrizikovými aktivy – státními cennými papíry s pevnou úrokovou mírou a stoprocentní návratností investice. Zajímavé je rovněţ zajištění aktivních obchodů v úvěrové oblasti, kde je zajištění závazku pro banky velmi zajímavé z pohledu motivace dluţníků řádně splácet své dlouholeté závazky. V této oblasti zajištěných úvěrů bývá prokazatelně niţší míra delikvence dluţníků neţ je tomu v oblasti úvěrů nezajištěných. 48

Diverzifikace portfolia aktivních obchodů spočívá v rozloţení investic do jednotlivých druhů aktiv s ohledem na míru předpokládaného nebo analyzovaného rizika a předpokládané výnosnosti konkrétního aktiva. Jedná se o částečné ošetření míry rizik spojených s pohybem trhu bez moţnosti vlivu investora.

43

Banky všeobecně akceptují dle nastavených vnitřních metodik různé druhy zajištění. Níţe uvádím příklad objemově nejvýznamnějších druhů zajištění pohledávek úvěrového portfolia Komerční banky v roce 2011. Tabulka č. 19 - Vybrané hodnoty zajištění k rozvahovým angaţovanostem k 31.12. 2011 (v mil. Kč) Druh zajištění

Zajištění k úvěrům celkem*

Pouţitá hodnota zajištění**

252 142

Diskontovaná hodnota zajištění celkem** 161 617

Zástava věci nemovité Zástava věci movité Ručení právnickou osobou Pojištění úvěrového rizika

18 970 20 908

1 691 13 802

1 605 13 145

10 928

10 381

10 381

116 193

Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2011. vyd. 2012.[cit. 2013-03-23]. Poznámka: * Nominální hodnota zajištění stanovená na základě interních pravidel banky (např. ocenění znalcem,aktuální hodnota ručení, trţní hodnota cenného papíru) **Nominální hodnota zajištění krácená koeficientem zohledňující další faktory (např.časovou hodnotu peněz, náklady na prodej zajištění, riziko insolvence) ***Diskontovaná hodnota zajištění sníţená do aktuálního zůstatku zajišťovaného závazku

Z hodnot jednotlivých druhů zajištění je patrné, ţe nejstabilnějším zajišťovacím prostředkem je pojištění úvěrového rizika, které však banku stojí náklady a nelze ho aplikovat na všechny obchody celého portfolia. Zajímavé je pro banku rovněţ ručení právnickou osobou realizované především vystavenou směnkou. Pro svou sniţující se hodnotu zajišťovacího instrumentu v čase, zohlednění jeho opotřebení nebo případný prodej tohoto typu zajištění je pro banku nejméně vhodné zajištění movitou věcí. V případě nemovité zástavy je rovněţ problematičtější realizovat prodej zástavy a banky realizují uplatnění takového typu zajištění formou prodeje pohledávek i s jejím zajištěním Strategie Komerční banky je dlouhodobě zaměřena na potenciál úvěrování, ve kterém spatřuje i nadále rezervy. Nejvýznamnější nárůst zaznamenala v objemu i v počtech nových obchodů oblast zajištěných úvěrů. Tuto strategii potvrzují rovněţ níţe uváděné hodnoty z této nejzásadnější oblasti aktivních obchodů v porovnání roku 2010 a 2011.

44

Tabulka č. 20 – Vybrané produkty v segmentu Občané. Typ úvěrového aktiva Hypoteční úvěry – počet kusů Hypoteční úvěry objem (v mld.Kč) Spotřebitelské úvěrypočet kusů Objem spotřebitelských úvěrů* (v mld.Kč) Objem úvěrů z kreditních karet (v mld.Kč) Aktivní kreditní karty – počet kusů

2011

2010

Změna v %

101.200

89.900

12,6

123,6

108,8

13,6

206.800

219.000

-5,5

14,8

14,7

0,6

2,6

2,6

0

163.200

168.700

-3,3

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2011. vyd. 2012.[cit. 2013-03-23]. * Do poloţky objemu spotřebitelských úvěrů jsou zahrnuty rovněţ čerpané kontokorentní úvěry.

Strategii a její naplňování v podobě aktivních obchodů zajištěných nemovitostí potvrzuje skutečnost nárůstu Hypotečních úvěrů v počtech nových obchodů i jejich objemech. Mírný pokles zaznamenala oblast spotřebitelských úvěrů a aktivních kreditních karet, které slouţí k neúčelovému čerpání především niţších objemů, avšak pro banky se zajímavými úrokovými výnosy.

3.4. Závěr analýzy aktiv V oblasti aktivních obchodů jsem se analýzou zaměřil především na nejzásadnější poloţky v oblasti obchodování s aktivy z pohledu jejich výnosu, obchodního potenciálu a u některých poloţek také dle jejich důleţitosti pro oblast zajištění rizik při obchodování s aktivy. Obecně aktiva v bankovním sektoru tvoří nejvýznamnější část tvorby zisku, kapitálové hodnoty bank a její stability. Analýza všech obchodních aktiv bank je velmi obsáhlá kapitola, kterou lze podrobně rozšířit aţ na úroveň konkrétních poloţek aktivních obchodů. V této práci byl však zvolen pouze vzorek dostupných dat nejzásadnějších oblastí aktivních obchodů. Z analýzy tohoto vzorku aktivních obchodů je patrné vyuţití zkušeností a potenciálu zahraničního vlastníka Komerční banky ve světovém měřítku.

45

Je zde patrná stabilizace ziskovosti aktiv a dalších obchodů z oblasti zajišťovacích finančních derivátů ať jiţ měnových nebo úrokových. Kapitola rovněţ analyzuje podíl zajišťovacích instrumentů úvěrových obchodů pro významné ošetření rizik. Uvádí rovněţ případy, kdy je nekontrolované obchodování s aktivy velmi nebezpečné a můţe být i pro silnou bankovní skupinu téměř likvidační. Shrnutí závěru: Krok zprivatizování velkým a stabilním bankovním subjektem dle výsledku analýzy aktiv se potvrdil jako krok správným směrem. V obchodování s aktivy byly využity zkušenosti nového vlastníka a jeho obchodní potenciál. Provedeny byly nutné změny ve všech oblastech zajišťujících nejen aktivní obchodování a ošetření rizik tohoto obchodování, ale rovněž i aplikace vnitřních modelů úspěšného pro zhodnocování a práci z investičním portfoliem banky.

46

4.Analýza vývoje struktury pasiv a pasivních obchodů banky 4.1. Druhy obchodů v oblasti pasiv -

krátkodobé úvěrové mezibankovní kontrakty

-

kompletní nabídka depozitních produktů pro klienty i jiné subjekty

-

emitované cenné papíry bankou, především v oblasti hypotečních zástavních listů

-

bankovní rezervy zahrnující krytí především za bankovní záruky49, avaly50, neodvolatelné úvěrové přísliby nebo také nečerpané hodnoty poskytnutých úvěrů a kontokorentních úvěrů v rámci tzv. podrozvahových závazků

-

vlastní kmenové akcie51 tvořící základní kapitál

-

rezervní fondy a nerozdělený zisk z minulých období společně s podřízeným dluhem52

-

závazky z obchodování s cennými papíry a jejich emisí

-

závazky z uskutečněného platebního styku a ostatní závazky, které zahrnují závazky za dodání zboţí, sluţeb a ze vztahů se zaměstnanci společně s dohadnými poloţkami

49

Bankovní záruka je bankovní produkt, který je nejuţívanějším zajišťovacím instrumentem pro zmírnění obchodních rizik. Jedná se o písemné prohlášení ručitelské banky pro případné budoucí uspokojení věřitele klienta banky za dohodnutých podmínek plnění.Záruka můţe mít podobu platební ale i neplatební záruky, dále celní záruky, protizáruky i blíţe v obchodě specifikovaných ostatních záruk. Zdroj: Bankovní záruka [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2013[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad60-milionu/bankovni-zaruka.shtml 50 Aval nebo také avalování je stav, který je vyuţíván u zajišťovacího instrumentu směnky, kdy za závazek ručí avalista celým svým majetkem aţ do jeho úplného splacení. Pokud byla fyzická směnka avalována, znamená to skutečnost uznání vědomého závazku avalisty a v případě nesplácení závazku je tento instrument pouţit jako prostředek pro jeho splacení.V případě textu práce se jedná o vydání avalu bankou jako záruka za obchodní činnost klienta. 51 Kmenová akcie je pojmenování akcie, která vznikla při zakládání akciové společnosti a tvoří společně s dalšími základní kapitál vznikající společnosti. Můţe být ve formě zaknihované nebo listinné.Kmenové akcie se vyuţívají rovněţ pro následné zvýšení objemu základního kapitálu emisí nových kmenových akcíí, který v případě bankovních subjektů tvoří stabilitu společnosti a je důleţitým měřítkem při obchodních činnostech banky. 52 Podřízeným dluhem se rozumí závazek z poskytnutí úvěru mateřskou společností v případě takového vlastnictví subjektu.

47

4.2. Struktura pasiv Tabulka č. 21 - Vybrané poloţky struktury pasiv dle výkazů Komerční banky Poloţka pasiv v mld.Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Hodnota v roce 2000

Hodnota v roce 2001

Hodnota v roce 2002

Hodnota v roce 2003

Hodnota v roce 2004

39,7 272,2 51,2 9,2 20,2 407,6

29,1 289,6 59,4 11,6 19,8 429,7

22,3 305,8 53,9 10,6 20,3 446

18,6 315,8 55,4 8,2 20,7 451,4

15,9 323,3 50,6 4,6 21,3 448,2

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2000 - 2004. vyd. 2001 - 2005.[cit. 2013-03-23]. Poznámka 1. Závazky vůči bankám 2. Závazky vůči klientům 3. Emitované cenné papíry 4. Rezervy 5. Vlastní celkový kapitál (Základní kapitál,Emisní áţio,Rezervní fondy) 6. Čistá hodnota pasiv (Pasiva celkem)

Dle vybraných ukazatelů výsledných uzávěrkových nekonsolidovaných hodnot uváděných v tabulce č. 21, ze které lze konstatovat: sniţování závazků KB vůči ostatním bankám, nárůst klientských depozit a klientské loajality, stabilizovanou emisní činnost v oblasti cenných papírů a v závěru roku 2003 a 2004 rovněţ pozitivní vývoj sniţování tvorby rezerv v oblasti ostatních rezervních fondů a rezerv ze zisku. Stabilita základního kapitálu a vzrůstající celková hodnota vykazovaných pasiv. Tabulka č. 22 - Vybrané poloţky struktury pasiv dle výkazů Komerční banky Poloţka pasiv v mld.Kč 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Hodnota v roce 2009

Hodnota v roce 2010

Hodnota v roce 2011

19,4 456,7 30,7 1,8 62,6 605,0

29,1 441,3 31,8 1,0 69,0 660,3

29,6 469,8 34,5 1,0 72,4 607,1

Zdroj: Výroční zprávy [online]. 2009 - 2011. vyd. 2010 - 2012.[cit. 2013-03-23]. Poznámka 1. Závazky vůči bankám 2. Závazky vůči klientům 3. Emitované cenné papíry 4. Rezervy 5. Vlastní celkový kapitál (Základní kapitál,Emisní áţio,Rezervní fondy) 6. Čistá hodnota pasiv (Pasiva celkem)

48

Z tabulky č. 22 je patrný pozitivní nárůst pasiv v oblasti depozit (řádek tabulky č. 2), které banky potřebují pro své obchodní operace. Jedná se o zdroj financování poskytovaných úvěrů z oblasti aktiv a také jiné dlouhodobé obchodní aktivity např. v oblasti obchodování na kapitálových trzích. Nárůst klientských vkladů svědčí rovněţ o důvěře a dobře nastavené politice depozitních produktů z pohledu jejich úrokového výnosu rozloţeného do časových a objemových pásem. Nejvýznamnější byly běţné účty a úsporné vklady následované termínovanými účty. Z tohoto pohledu nemuselo tedy nutně docházet k doplňování zdrojů pro úvěrování a tedy k významným emisím nových cenných papírů bankou (řádek tabulky č. 3), pro zajištění krytí jiných obchodních aktivit banky. Celková emise obsahovala hypoteční zástavní listy pro krytí refinancování hypotečních úvěrů. Pokles rezerv (řádek tabulky č. 4) byl způsoben výrazným zlepšením stavu rizik obchodů banky a pozitivním dopadem nastavení nových procesů v oblasti vymáhání rizikových závazků. Rovněţ poklesly rezervy z ostatních pasivních obchodů v podobě smluvních nebo mimosmluvních závazků banky. Rovněţ došlo k postupnému navyšování celkového vlastního kapitálu banky. Čistá hodnota pasiv byla průběţně stabilizována. Pro další období byl rovněţ zásadní záměr Komerční banky splatit podřízený dluh mateřské společnosti. O tomto kroku bylo rozhodnuto v prosinci 2011 a bylo nutné schválení České národní banky jako regulátora finančního sektoru. Po tomto kroku se stal kapitál banky velmi stabilním z pohledu kapitálové regulace a došlo k další úspoře v rámci úrokových nákladů na správu podřízeného dluhu. Celkový podřízený dluh byl splacen v objemu 6 mld. Kč.

4.3. Pasivní obchody V části pasivní obchody se zaměřím především na důleţitý ukazatel klientské loajality a důleţitý zdroj likvidity banky s provázaností na jednu z hlavních činností bank, která je rovněţ vázána na dodrţení licenčních podmínek podnikání bankovních subjektů v celosvětovém měřítku. Nejvýznamnější poloţkou v oblasti pasiv jsou depozita a produkty zajišťující vklady klientů a jejich správu. V této oblasti Komerční banka zaznamenala po vstupu zahraničního partnera jednoznačný posun v rámci nabídky depozitních produktů a moţností, které znamenají zhodnocení klientských vkladů, rozšířených moţností zajišťujících platební styk a rovněţ rychlou a dostupnou likviditu napříč spektrem všech klientských segmentů. 49

Finanční trh se v rámci této oblasti velmi rychle vyvíjel i za přispění sílící konkurence na českém trhu a bylo tedy potřeba rychle přizpůsobovat depozitní produkty klientským potřebám. Z přehledu výsledků uvedených v tabulkách č. 21 a č. 22 na řádcích č. 2 je patrné, ţe se analyzovanému subjektu právě s podporou zahraničního vlastníka daří naplňovat klientské potřeby a rychle reagovat na změny trhu především variabilitou depozitních produktů a jejich cenovou politikou. Důleţitá je rovněţ dostupnost uloţených finančních prostředků a navazujících doplňkových sluţeb k depozitním produktům tak, aby byly rychle a kdykoliv dostupné pro elektronický i hotovostní okamţitý platebního styku. Komerční banka prošla zásadním vývojem především v oblasti alternativních distribučních kanálů splňující komfortní obsluhu vybraných depozitních produktů prostřednictvím internetu a telekomunikací nehledě na dostupnost servisních míst banky a jejich otevírací dobu. Vybrané depozitní produkty dle aktuální nabídky: -

Běţný účet53 v české i zahraniční obchodovatelné měně reprezentován flexibilním balíčkem sluţeb dle výběru a potřeb klienta: 1. Můj Účet 2. Top nabídka 3. Konto G2.2 4. Dětské konto Beruška 5. KB Start konto

-

Spořící účet54 v české měně: 1. KB Spořící konto Bonus Aktiv 2. KB Spořící konto Bonus 3. Perfektní spoření 4. KB Garantovaný vklad 5. KB Garantovaný vklad Prémie 6. Termínovaný účet v CZK 7. Stavební spoření 8. Spoření na penzi 9. Vital Invest

53

Běţný účet – je bankovní depozitum z oblasti pasiv, na kterém není vklad finančních prostředků časově vázán a prostředky ve vybraných volně směnitelných měnách jsou rychle likvidní a dostupné pro potřebný platební styk. Zdroj: citace autora 54 Spořící účet – je zvláštní typ bankovního depozita z oblasti pasiv, na kterém jsou volné finanční prostředky klienta časově vázány za úmyslem jejich zhodnocování na základě bankou vyhlašovaných úrokových sazeb. Jejich okamţitá likvidita je moţná pouze dle podmínek depozitáře. Zdroj: citace autora

50

-

Depozitní produkty v oblasti investování55: 1. KB fondy 2. KB Absolutních výnosů 3. KB Profilové fondy 4. IKS Podílové fondy 5. Vital Prémium

Tabulka č. 23 - Vybrané hodnoty poloţky pasiv dle výkazů Komerční banky Položka depozit v mil. Kč Běţný účet Úsporné vklady Termínované vklady

Hodnota v roce 2010 Hodnota v roce 2011 Hodnota v roce 2012 300.500 37.881 82.370

319.440 137.001 58.196

329.238 155.132 46.148

Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2010 - 2012. vyd. 2011 a 2013.[cit. 2013-03-23].

V oblasti depozit se zaměřuji na vybraná aktiva prezentovaná vkladovými produkty a zvláštní fenomén novodobé historie banky. Touto zvláštností je chování klientů v oblasti přesunu volných depozit, které je podpořeno dobrou obchodní taktikou a klientskou péčí banky. V průběhu monitorovaných let monitorovaných v tabulce č. 23 je viditelné vyuţití široké nabídky depozitních produktů s lepším zhodnocením neţ je tomu na běţný účtech. V průběhu let 2010 aţ 2012 vytvořila banka dostatečné mnoţství zajímavých depozitních produktů a dokázala rovněţ rozšířit povědomí o jejich nabídce ve společnosti. Přínos této skutečnosti je pro obě strany výhodný. Klient získává lepší zhodnocení volných vkladů a banka má k dispozici dostatek likvidních prostředků pro svou další obchodní činnost. Další významný zástupce z oblasti pasiv je emise cenných papírů. Celkově činnost emitování cenných papírů subjektem vyţaduje náročné splnění podmínek jak pro vydání licence regulátora trhu České národní banky tak následně podrobnou vykazovací činnost v oblasti vydávání jednotlivých emisí cenných papírů. V obsahu práce se zaměřuji především na nejčastěji emitované cenné papíry, kterými jsou Hypoteční zástavní listy (HZL)56 a jejich vazba na poskytnuté úvěrové závazky banky zajištěné nemovitostí za sledované období. 55

Depozitní produkty v oblasti investování – jsou produkty velmi rozsáhlé nabídky moţností zhodnocení volných finančních prostředků a různé úrovní rizika jejich výnosu, návratnosti finančních prostředků a jejich likvidity, jejichţ vyuţití a volba parametrů zhodnocování záleţí zcela na rozhodnutí daného investora. 56 Hypoteční zástavní listy – jedná se o nejbezpečnější formu cenného papíru, krytého pohledávkami bank z poskytnutých hypotečních úvěrů zajištěných nemovitostmi, vhodné především pro konzervativní investory s poměrně velmi dobrou likviditou za vyhlašovaných podmínek emitentem. Zdroj:citace autora

51

Graf č.1 – Znázornění emitovaných HZL v závislosti na poskytnutých zajištěných úvěrech. Objem emise HZL v závislosti na celkově poskytnutých úvěrech v roce 2009 330 865 350 000 300 000 214 219

250 000 200 000 150 000

96 159

100 000 30 731 50 000 0 objem úvěrů v mil.Kč Poskytnuté úvěry celkem

Zajištěné nemovitostí

Pouţitá hodnota zajištění

Vydané HZL

Zdroj: Výroční zpráva [online]. 2009. vyd. 2010, [cit. 2013-03-23], vlastní grafická úprava vybraných hodnot.

Graf č.2 – Znázornění emitovaných HZL v závislosti na poskytnutých zajištěných úvěrech Objem emise HZL v závislosti na celkově poskytnutých úvěrech v roce 2010 344 657 350 000 300 000

232 954

250 000 200 000 150 000

103 874




Vydané HZL


52

Graf č.3 – Znázornění emitovaných HZL v závislosti na poskytnutých zajištěných úvěrech Objem emise HZL v závislosti na celkově poskytnutých úvěrech v roce 2010 344 657 350 000 300 000

232 954

250 000 200 000 150 000

103 874




Vydané HZL


Z uvedených grafů č. 1 aţ č. 3 je patrný postupný nárůst emitovaných HZL v závislosti na vzrůstajícím objemu nově poskytnutých úvěrů dle úvěrové politiky banky. Data vyuţité pro grafické znázornění vyjadřují nově poskytnuté úvěry zajištěné věcí nemovitou s porovnáním jejich moţného vyuţití pro emitování HZL při splnění podmínek pro moţnost jejich vydání. Je zároveň moţné pozorovat rovněţ rostoucím zájem o úvěry zajištěné nemovitostmi zejména v segmentu fyzických osob a také podíl zajištěných závazků nemovitostí. Dále hodnoty vypovídají o vyuţití spíše volných depozit pro zajištění nově poskytovaných zajištěných úvěrů neţ je získávání prostředků pro úvěrování z oblasti emise HZL. Tuto formu financování vyuţívá banka dle uváděných informací pouze z relativně malé hodnoty nově poskytnutých zajištěných úvěrů nemovitostí ( přibliţně 30%) i za předpokladu, kdy platí moţnost emitovat HZL maximálně do výše 70% hodnoty celkově poskytnutých aktiv se zajištěním nemovitostí a jsou zde další omezující parametry vyuţití krycího bloku těchto aktiv pro novou emisi HZL. HZL je z druhé strany zároveň zajímavá investice pro konzervativní investory pro svou výnosovou stabilitu s postupným vyplácením výnosu do splatnosti HZL, ale zároveň s relativně rychlou likviditou a osvobozením výnosu z investice do HZL od daně z příjmu.

53

V uvedených grafech je pro přesnější vystiţení podmínek vydávání HZL uvaţována „Pouţitá hodnota zajištění k úvěrům klientů“, která je dle svého charakteru ve výkazech banky nejobjektivnější.

4.4. Závěr analýzy pasiv Rovněţ v oblasti pasiv a poloţek reprezentujících pasiva jsem se zaměřil na nejzásadnější poloţky rozvahy. Jedná se o stabilní a postupné zvyšování objemu klientských vkladů související se stabilitou, prosperitou a dobře zvládnutou obchodní politikou banky v oblasti depozitních produktů. Jejich nabídka a variabilita dle přání a potřeb klienta byla a nadále je cesta správným směrem. Zároveň je zde patrná významná práce s klientskými vklady a jejich přerozdělení do výnosnějších depozit „Úsporných vkladů“, které klientovi zajistí jak lepší zhodnocování volných finanční prostředků tak velmi dobrou likviditu v případě potřeby. Další analyzovanou poloţkou pasiv rovněţ s celkem zásadním významem v této oblasti vyrovnávající celkovou bilanci banky je emitování cenných papírů bankou a v rámci práce jsou porovnány nejemitovanější druh cenných papírů – Hypoteční zástavní listy (HZL) vůči poskytnutým aktivům z oblasti úvěrů zajištěných nemovitostí. Srovnání z touto poloţkou aktiv je zřejmé a dá se říci v přímé úměře, pokud jsou splněny podmínky úvěru a jeho zařazení do krytí těchto emitovaných cenných papírů. Část objemu emise rovněţ pokrývají obchody, které nejsou přímo na bytové potřeby klientů, ale jejich zajištění tvoří právě nemovitosti, které za přísně daných a kontrolovaných podmínek regulátorem Českou národní bankou lze vyuţít pro krytí HZL. Z obou analyzovaných oblastí pasiv je patrný pozitivní vývoj a opět cesta banky správným směrem. Shrnutí závěru: Rovněž analýza vybraných oblastí pasivních obchodů banky ukazuje na výhodnost vstupu zahraničního subjektu se svými zkušenostmi v oblasti depozitních obchodů a jejich využití pro velmi dobré řízení bilance banky s potenciálem rychlé a dostatečné likvidity v případě potřeby dostát svým závazkům z dalších realizovaných obchodů na straně aktiv. Oblast emise cenných papírů a především dominantní emitování HZL v návaznosti na rostoucí počet obchodů zajištěných nemovitostmi ukazuje na velmi dobrou práci v úvěrové oblasti a v oblasti ošetření všech možných rizik s touto oblastí spojených. 54

Závěr Závěrem bakalářské práce provedu celkové zhodnocení problematiky vstupu zahraničního kapitálu dle obsahového zadání tématu práce s vyuţitím dostupných informačních zdrojů. Při zpracování práce jsem pouţil metodu finanční analýzy, rozvinutou do oblasti rentability (likvidita, zadluţenost), hospodářské aktivity a efektivity s vyuţitím sledovaných, vhodně vybraných poměrových ukazatelů a jednotlivých významných poloţek aktiv a pasiv s konfrontací časového rozlišení a pouţití metody komparace v podobě procentuálního vyjádření změny jednotlivých sledovaných ukazatelů. Obsahově je závěr velmi zásadní částí práce, přináší odpovědi poloţené v jejím úvodu a vypovídá o smyslu celkové obsáhlé problematiky privatizace banky, vyhodnocuje tento významný mezník a proces vstupu zahraničního kapitálu do jedné z nejvýznamnějších bankovních institucí v České republice. Vyuţita byla v omezené míře rovněţ metoda banchmarkingu s cílem porovnání výsledkových hodnot sledovaného subjektu s konkurencí na trhu avšak bez vyuţití konkrétních hodnot konkurenčních subjektů.. Práce je rozdělena do čtyř částí, kde kaţdá jednotlivá část popisuje proces vstupu a vypovídá s časovou posloupností o historii hospodaření ve vybraných obdobích. Práce v první části podrobně představuje privatizační proces a veškeré jeho důsledky ovlivňující dění v privatizované bance. Druhá část je věnována efektivitě a její analýze z pohledu vstupu nového majoritního vlastníka Komerční banky. Analýza je provedena nad vybranými oblastmi, které povaţuji za zásadní z pohledu ekonomického subjektu. Třetí část práce přináší srovnání nejzásadnějších sledovaných všeobecných ekonomických ukazatelů u obchodních subjektů v podobě vybraných poloţek bilance z pohledu aktiv a jejich analýzy, vţdy v rámci daných výsledných hodnot za sledované období. Čtvrtá část provádí analýzu nejzásadnějších poloţek pasiv sledovaného subjektu v rámci vyhodnocení úspěšného kroku vstupu zahraničního kapitálu opět na vzorku pasivních obchodů sledovaného vybraného období s komentářem k nejzásadnějším procentuálním změnám v rámci analýzy. Část analýzy vybraných poloţek bilance z oblasti aktiv i pasiv je doplněna o konkrétní podoby bankovních produktů nebo obchodů v rámci aktiv nebo pasiv.

55

Práce byla pro mne přínosem právě v otázkách, které jsem si poloţil v samotném úvodu práce a nyní zde shrnu své poznatky a dedukované odpovědi. Krok Vlády ČR nemohl být v danou chvíli jiný. Komerční banka byla jedinou nezprivatizovanou bankou na území Českého státu. Její hospodářské výsledky při rozhodnutí o následné privatizaci státního podílu v KB v důsledku především aktivních úvěrových obchodů nebyly dobré a ekonomická situace nenasvědčovala jejich zlepšení. Tedy i za cenu oddluţení banky a dalších následných podpor státu v souvislosti se zajištěním adekvátního výsledku prodeje 60% státem vlastněných akcií Komerční banky jsem toho názoru, ţe to byl krok nutný s budoucím výhledem i efektivní a směrovaný správným směrem. Na základě provedené analýzy vybraných zásadních hodnot aktiv z aktivních obchodů a pasiv z pasivních obchodů přinesl tento proces bance aţ nadprůměrný výsledek, stabilitu na úrovni své mateřské společnosti a rozvoj jak pro ekonomiku v podobě financování projektů a významných podniků, tak činnost v oblasti úvěrových obchodů a obchodů na kapitálovém trhu. Provedené analýzy vybraných poloţek aktiv a pasiv zobrazují postupný výsledek i pro zodpovězení otázky splnění očekávání a rozhodně potvrzuji spokojenost akcionářů – akcie Komerční banky, a.s. jsou jedním z nejobchodovanějších titulů na Praţské burze cenných papírů, nárůst počtu klientů v portfoliu se rovněţ navýšil a stabilizoval. Počet nabízených produktů a sluţeb se vyrovnal ostatním velkým nejen českým, ale i evropským bankám. Informace pro zpracování bakalářské práce jsem čerpal především z dostupných publikovaných výročních materiálů analyzovaného subjektu a materiálů poskytnutých vedoucím práce Doc. Ing. Františkem Pavelkou, CSc.

56

Seznam použitých zdrojů Kniţní zdroje: 1. BUREŠ, Jan. Česká demokracie po roce 1989: institucionální základy českého politického systému.Vyd. 1. Praha: Grada, 2012, 526 s. ISBN 978-80-247-4283-0. 2. KAŠPAROVSKÁ, Vlasta. Řízení obchodních bank: vybrané kapitoly. Vyd. 1. Praha: C. H. Beck, 2006, xix, 339 s. ISBN 80-717-9381-7. 3. PŮLPÁNOVÁ, Stanislava. Komerční bankovnictví v České republice. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007, 338 s. ISBN 978-80-245-1180-1. 4. SEKERKA, Bohuslav. Banky a bankovní produkty. Praha: Profess, 1997, xii, 532 s. ISBN 80-852-3551-X.

Internetové zdroje: 5. Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na 1. čtvrtletí roku 2002. ODBOR 20 - ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU. Ministerstvo financí ČR [online].21.11.2001. Praha, 2001 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/emise/emisnikalendare-sdd/2002/emisni-kalendar-strednedobych-1-ctvrtl-8275 6. Emisní kalendář střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů na 2. čtvrtletí roku 2002. ODBOR 20 - ŘÍZENÍ STÁTNÍHO DLUHU A FINANČNÍHO MAJETKU. Ministerstvo financí ČR [online].1.3.2002. v Praze, 2002 [cit. 2013-05-25]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/emise/emisnikalendare-sdd/2002/emisni-kalendar-strednedobych-2-ctvrtl-8276 7. Bankovní záruka [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2013[cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-nad-60-milionu/bankovni-zaruka.shtml Měnový swap. In: Komerční banka,a.s.: Vše, co KB nabízí [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-0323].Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/menovy-swap.shtml 8. Úrokový swap. In: Komerční banka,a.s.: Vše, co KB nabízí [online]. Praha, 2013 [cit. 201303-23].Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/urokovy-swap.shtml Výroční zpráva roku 2010: Komerční banka,a.s. [online]. Praha, 2011[cit. 2013-03-23]. Dostupné z:http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2010-vyrocni-zprava.pdf 9. Reverzní repo operace. Atlantic [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.atlantik.cz/nase-nabidka/produkty/reverzni-repo-operace 10. Wikipedia: Mezinárodní standardy účetního výkaznictví [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Mezinárodní_standardy_účetního_výkaznictví

57

11. HEGER, Radek,Ing. FÚZE OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ A JEJICH PŘÍNOS Z HLEDISKA RŮSTU KAPITÁLOVÝCH VÝNOSŮ [online]. Zlín, 2009 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/7871/heger_2009_dp.pdf?sequence=1. Disertační práce. Universita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce doc.JUDr.Vladimír Vrecion CSc. 12. Výroční zpráva: zajišťovací deriváty. In: Komerční banka,a.s. [online]. Praha, 2010 [cit. 2013-03-23].str. 94. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb-2009vyrocni-zprava.pdf 13. Výroční zpráva roku 2000 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2001[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2000-vyrocni-zprava.pdf?a41a39ec1125515ac2edc636b78760b1 14. Výroční zpráva roku 2001 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2002[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2001-vyrocni-zprava.pdf?55a92df3d636eb15406f4b05353fbaf0 15. Výroční zpráva roku 2002 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2003[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2002-vyrocni-zprava.pdf?55a92df3d636eb15406f4b05353fbaf0 16. Výroční zpráva roku 2003 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2004[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/u/about-bank/investor-relations/annual-reports/annualreport-2003/cz/kb2003cz.pdf 17. Výroční zpráva roku 2004 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2005[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2004-vyrocni-zprava.pdf?683789ace6362be739b8991382090521 18. Výroční zpráva roku 2005 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2006[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2005-vyrocni-zprava.pdf?683789ace6362be739b8991382090521 19. Výroční zpráva roku 2006 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2007[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2006-vyrocni-zprava.pdf?55a92df3d636eb15406f4b05353fbaf0 20. Výroční zpráva roku 2007 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2008[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2007-vyrocni-zprava.pdf?55a92df3d636eb15406f4b05353fbaf0 21. Výroční zpráva roku 2008 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2009[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2008-vyrocni-zprava.pdf?c0c848f1fe287854759f4d3213510895 22. Výroční zpráva roku 2009 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2010[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2009-vyrocni-zprava.pdf?55a92df3d636eb15406f4b05353fbaf0 23. Výroční zpráva roku 2010 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2011[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2010-vyrocni-zprava.pdf?4cb0a8b0e6f12ecefd4e7d52352577b9

58

24. Výroční zpráva roku 2011 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2012[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2011-vyrocni-zprava.pdf?eeb75525319871a5caeff01b1e417d1a 25. Výroční zpráva roku 2012 [online]. Komerční banka,a.s. Praha, 2013[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/vyrocni-zpravy/kb2012-vyrocni-zprava.pdf?ddcc09e11e28e77d5554b3620f91ee66 26. Opce: Co jsou opce?. In: Peníze.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.penize.cz/opce 27. Swapy. Peníze.cz [online]. http://www.penize.cz/15938-swapy

2013

[cit.

2013-03-23].

Dostupné

z:

28. Měnový forward. In: Komerční banka [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/menovy-forward.shtml 29. Municipality. In: ProGrant,s.r.o. [online]. Praha, 2004 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.progrant.cz/municipality.html 30. VAŠKOVÁ, Lucie, Ing. Kapitálová přiměřenost bank [online]. Brno, 2011 [cit. 2013-0323].Bakalářská práce. Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Prezentace hospodářských výsledků k 31.12.2000: prezentace [online]. Komerční banka,a.s., 2001,29.3.2001[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.kb.cz/file/cs/o-bance/vztahy-s-investory/publikace/hospodarske-vysledky/kb20001231-prezentace-hospodarskych-vysledku.pdf?1094b495e67e669e24d7fd42bd0dd4cc 31. OPATŘENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY Č. 9/2002 VĚST. ČNB: § 5 Posuzování jednotlivých pohledávek.In: ČNB: Věstník [online]. 2004, 24.9.2004 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2004/download/v_ 2004_18_10804530.pdf 32. Úloha bývalého FNM v privatizaci. In: Ministerstvo financí ČR: Privatizační projekty [online]. Praha,1991 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/fnm_priv_projekty.html 33. WINTER, Jan. Exportní financování: poznejte zákonitosti: Finanční sluţby. Cfoworld.cz [online]. 2010,31.8.2010 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cfoworld.cz/financni-sluzby/exportni-financovani-poznejte-zakonitosti-487 34. ONDRÁČKOVÁ, Pavlína. Škola investování 13. díl - Dluhopisy. Klub investorů [online]. 2011 [cit.2013-03-23]. Dostupné z: http://www.klubinvestoru.com/magazin/i790-skola-investovani-13-dil-dluhopisy 35. Měšec.cz. Co jsou to finanční deriváty? [online]. 1998-2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://trhy.mesec.cz/pruvodci/ceske-akciove-trhy/co-jsou-to-financni-derivaty-2/ 36. UniCredito rozšíří své středoevropské portfolio o Ţivnobanku. Agentura ČTK: UniCredito [online].2002 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.pioneer.cz/Aktuality/Clanky/20020814-01.html 37. Wikipedia: Crédit Agricole [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Crédit_Agricole

59

38. Wikipedia: Crédit Agricole [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Crédit_Agricole 39. Wikipedia: Société Générale [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Société_Générale, https://careers.societegenerale.com/czech-republic/cs/profil/societe-generale-v-eskerepublice.html 40. Banky: privatizace a problém IPB. Hospodářské noviny: Economia, a.s. [online]. 2000, 13.6.2001 [cit.2013-03-23]. Dostupné z: http://hn.ihned.cz/c1-770842-banky-privatizace-aproblem-ipb 41. Wikipedia [online]. San Francisco, 2013 [cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Goldman_Sachs 42. ŘEŢÁBEK, Pavel, Ing. ČNB: CEB [prezentace]. 5.listopadu 2007. Praha, 2007 [cit. 201303-23].Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_pro jevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_20071105_cep.pdf 43. Referaty.com [online]. 2013[cit. 2013-03-23]. Dostupné z: http://www.referaty10.com/referat/Finance/2/tema-2-5-Finance.php

60

Historie Komerční banky po vstupu zahraničního kapitálu

Recommend Documents