Bankovní institut vysoká škola, a.s. Katedra finančnictví a ekonomických disciplín
Historie České spořitelny po vstupu zahraničního kapitálu Bakalářská práce
Autor:
Jiří Kvasnička Bankovní management
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. František Pavelka, CSc.
Listopad, 2013
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
Ve Žďáře nad Sázavou dne
16 listopadu 2013
Jiří Kvasnička
Poděkování Rád bych poděkoval za konzultace, vstřícnost a pomoc při tvorbě této práce vedoucímu Katedry finančnictví a ekonomických disciplín Bankovního institutu vysoké školy, a.s. panu docentu Ing. Františku Pavelkovi, CSc.. Zároveň bych rád poděkoval České spořitelně, a.s. a Zdeňku Šikulovi, kteří mi poskytli materiály potřebné pro vyhotovení této práce. V neposlední řadě bych chtěl poděkovat prezidentu České republiky Ing. Miloši Zemanovi za jeho ochotu poskytnout odpovědi na otázky mnou kladené v přímé souvislosti s tématem této bakalářské práce.
Anotace Cílem této práce je popsat jednu z nejvýznamnějších bankovních institucí České republiky Českou spořitelnu, a.s. Popsat historii této instituce s primárním zaměřením na historii po vstupu zahraničního kapitálu, po vstupu rakouské Erste Bank. Zároveň je cílem práce provést analýzu ekonomického vývoje banky právě za období od vstupu rakouského partnera po současnost a pokusit se zhodnotit úspěšnost transformace státní nepružné společnosti v moderní dynamickou firmu. Práce se opírá o nezávislou literaturu, oficiální ekonomické výkazy a publikace banky, dále vychází z osobních zkušeností autora, coby zaměstnance banky, který celé období po vstupu zahraničního kapitálu zažil a v neposlední řadě z vyjádření zástupce státu, coby bývalého vlastníka České spořitelny, a.s. Klíčová slova: historie České spořitelny, vstup zahraničního kapitálu, vývoj aktiv, vývoj pasiv, vývoj efektivnosti
Annotation The aim of this work is to describe one of the most leading bank corporations in the Czech Republic - Česká spořitelna, a.s. and to describe the history of this company with primary concentration on its history after entry of a foreign capital, after entry of the Austrian Erste Bank. At the same time, the aim of this work is to make an analysis of economic development of this bank in the whole period from the entry of Austrian partner to present days and to make an attempt to evaluate success of company transformation from a rigid state establishment into a modern and dynamic company. The work is based on an independent literature, on official economic reports and bank publications. The work also draws upon personal experience of its author as employee of Česká spořitelna, a.s.. He was in the bank for the whole period of its transformation. Last but not least source of information was the state as a previous owner of Česká spořitelna, a.s.. Key words: the history of Česká spořitelna, a.s., entry of a foreign capital, development of assets,
development
of
liabilities,
development
of
efficiency.
Obsah Prohlášení: .................................................................................................................................. 2 Poděkování ................................................................................................................................. 3 Anotace ....................................................................................................................................... 4 Obsah .......................................................................................................................................... 5 Úvod ........................................................................................................................................... 7 1.
2.
Česká spořitelna, a.s. – profil společnosti ........................................................................... 8 1.1.
Banka s tradicí ............................................................................................................. 8
1.2.
Součást Erste ................................................................................................................ 8
1.3.
Zaměření banky ........................................................................................................... 8
1.4.
Banka v číslech ............................................................................................................ 8
1.5.
Ocenění banky ............................................................................................................. 8
1.6.
Společenská odpovědnost ............................................................................................ 8
1.7.
Otevřenost .................................................................................................................... 9
1.8.
Komentář ..................................................................................................................... 9
Obecná historie České spořitelny, a.s................................................................................ 10 2.1.
Zpět ke kořenům ........................................................................................................ 10
2.2.
Prapůvod spořitelních ideí ......................................................................................... 10
2.3.
Start spořitelnictví v rakouské monarchii .................................................................. 10
2.4.
Založení Spořitelny České ......................................................................................... 11
2.5.
České spořitelnictví ve druhé polovině devatenáctého století ................................... 12
2.6.
Spořitelny a začátek dvacátého století ....................................................................... 14
2.7.
Období první republiky a světových válek ................................................................ 15
2.8.
Poválečná léta a nástup komunismu – konec kompromisů ....................................... 16
2.9.
Měnová reforma a další rozvoj socialistického spořitelnictví ................................... 17
2.10.
Konec milénia - změna režimu a počátky privatizace............................................ 19
2.11.
Kdo bude platit? ..................................................................................................... 20 5
3.
Historie České spořitelny po vstupu zahraničního kapitálu .............................................. 22 3.1.
Vstup Erste Bank ....................................................................................................... 22
3.2.
Proces privatizace v čase ........................................................................................... 22
3.3.
Vývoj základních ekonomických ukazatelů těsně před vstupem Erste Bank ............ 24
3.4.
Vývoj základních ekonomických ukazatelů od vstupu Erste Bank po současnost
2000 – 2012 .......................................................................................................................... 32
4.
5.
6.
3.5.
Úspěšná privatizace ................................................................................................... 39
3.6.
Privatizace z pohledu státu ........................................................................................ 40
Analýza vývoje struktury pasiv a pasivních obchodů banky v letech 2000 - 2012 .......... 42 4.1.
Postup analýzy ........................................................................................................... 42
4.2.
Vývoj objemu a struktury pasiv ................................................................................. 43
Analýza vývoje struktury aktiv a aktivních obchodů banky v letech 2000 – 2012 .......... 45 5.1.
Postup analýzy ........................................................................................................... 45
5.2.
Vývoj objemu a struktury aktiv ................................................................................. 45
Analýza vývoje efektivnosti banky v letech 2000 – 2012 ................................................ 48 6.1.
Postup analýzy ........................................................................................................... 48
6.2.
Vývoj efektivnosti banky ........................................................................................... 48
Závěr ......................................................................................................................................... 50 Seznam použité literatury ......................................................................................................... 51
6
Úvod Práce popisuje Českou spořitelnu, a.s. od jejích kořenů a vzniku až po současnost. Je zde sledován její vývoj a zaměřuji se zde velkou měrou na rozbor ekonomických ukazatelů především v období novodobé historie po vstupu zahraničního rakouského partnera Erste Bank. Je zde popsán vývoj banky od jejich prapůvodních právních předchůdců závislých na tužce, papíru a hotovosti, přes válečná léta a roky komunistického diktátu až po moderní dynamickou a nezávislou bankovní instituci digitálního věku třetího tisíciletí. Rozborem ekonomických údajů a faktických zjištění je zde posuzována kondice tohoto peněžního ústavu s cílem zhodnotit úspěšnost a prospěšnost vstupu zahraničního partnera. Tento rozbor se neobešel bez podrobnější analýzy vývoje pasiv, aktiv a celkové efektivity banky. Součástí závěru je zhodnocení všech těchto faktorů.
7
1. Česká spořitelna, a.s. – profil společnosti 1.1. Banka s tradicí Česká spořitelna je banka s nejdelší tradicí na českém trhu. Od jejího vzniku uplynulo již takřka 200 let. Její významné postavení na trhu je dáno především počtem jejích klientů, kterých má ve své péči okolo 5,3 milionu.
1.2. Součást Erste Od roku 2000 je členem silné středoevropské bankovní skupiny Erste Group, která se stará celkem o 16,6 milionu klientů. V roce 2001 dokončila ambiciózní transformaci a od té doby usilovně pracuje na zlepšování produktů a služeb a zkvalitňování veškerých procesů.
1.3. Zaměření banky Česká spořitelna je moderní, dynamická a proklientsky orientovaná instituce, která se zaměřuje především na drobnou klientelu, malé a střední firmy a také na města a obce. Ve svém portfoliu má však také korporátní klienty, pro něž zajišťuje vysoce kvalitní, odborné a specifické služby. Banka zajišťuje pro své klienty i služby na finančních trzích.
1.4. Banka v číslech S počtem 5,3 milionu klientů je Finanční skupina České spořitelny největší bankou na českém trhu. Disponuje 659 pobočkami, provozuje takřka 1500 bankomatů a platbomatů a vydala již více než 3,2 milionu karet. Na českém kapitálovém trhu patří mezi nejvýznamnější obchodníky.
1.5. Ocenění banky Česká spořitelna je držitelkou řady prestižních ocenění. V soutěži Fincentrum banka roku 2012 získala již podeváté titul Nejdůvěryhodnější banka roku. Dále získala titul Banka roku 2012 od prestižního časopisu The Banker, který je součástí skupiny Financial Times. Dalším oceněním je titul od magazínu Euromoney Best Bank in the Czech Republic 2012. Nelze zde pominout ani hodnocení amerického časopisu Global Finance, který označil Českou spořitelnu jako nejbezpečnější banku regionu střední a východní Evropy.
1.6. Společenská odpovědnost 8
Česká spořitelna navazuje na tradici vybudovanou jejími právními předchůdci, jakožto zodpovědného partnera společnosti, ve které působí a svými mecenášskými aktivitami přispívá k řešení mnohých problémů, které v současné společnosti vznikají. Část svých zisků každoročně převádí na veřejně prospěšné projekty.
1.7. Otevřenost Jako první banka v České republice zavedla Česká spořitelna institut ombudsmana, jehož rolí je hájit zájmy klientů a přispívat tak k budování dobrých vztahů se zákazníky. Je transparentní a otevřenou institucí, která patří mezi informačně nejvstřícnější společnosti.1
1.8. Komentář Výše uvedená tiráda je zveřejněna na internetových stránkách banky. Česká spořitelna je zcela jistě banka prvořadého významu, u které lze najít mnoho prvenství a pozitiv a to jak z hlediska historického, tak z hlediska jejího významu a počínání v současnosti. Je to však tatáž instituce, která je zároveň proslulá ve věcech a kauzách, které již nelze považovat za pozoruhodné, či přímo příkladné. Stačí se zamyslet nad nedávno proběhlou kauzou sKarta, nad různými poplatkovými aférami, či si jen přečíst názory jejích klientů na různých webových diskuzích a fórech. Například diskuze na stránkách www.vstricnabanka.cz nepotvrzuje v mnoha případech věci uvedené v předchozích odstavcích. Je tedy k zamyšlení zda nastavení produktů a služeb skutečně kopíruje reálné požadavky klientů a propisuje se do špičkové kvality služeb, jak je výše prezentováno. Z diskuzí je patrné, že při většině problémů hrál roli konkrétní lidský faktor a zážitek klienta na pobočce. Myslím, že je jasně patrné, že největší záběr na zlepšování služeb by měla banka směřovat do řad svých zaměstnanců. Je jisté, že toto nejsou zrovna věci, se kterými by se banka chtěla chlubit a lze tedy pouze doufat, že vedení banky je schopno se z těchto událostí a signálů poučit a posunout budoucí vývoj v pozitivním duchu.
1
ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. Profil České spořitelny [online]. ©2013 [cit. 2013-09-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413
9
2. Obecná historie České spořitelny, a.s. 2.1. Zpět ke kořenům Myšlenka vzniku spořitelen se objevila na našem území již před dlouhou řadou let a desetiletí. Proto je z mého pohledu nezbytné, seznámit se nejdříve s obecnou historií České spořitelny a s důvody, které vedly naši společnost k rozvoji spořitelnictví na našem území. Zde také můžeme, možná překvapivě, zjistit, že společná cesta České spořitelny a Erste Bank nezačíná až přelomem milénia, ale zasahuje mnohem hlouběji do historie.
2.2. Prapůvod spořitelních ideí Historie spořitelnictví na našem území sahá až na počátek devatenáctého století, nicméně myšlenka spořitelnictví a důvody pro jeho vznik jsou datovány mnohem dříve. „Myšlenka na zřízení spořitelních institucí, spořitelen, se objevovala v Evropě v dílech některých filantropů a humanistů již v průběhu 17. a 18. století. Byla vyvolána snahou pomoci sociálně nejslabším vrstvám obyvatelstva. Ústavy, v nichž by bylo možné bezpečně ukládat byť i zcela nepatrnou hotovost, měly přispět k lepšímu hospodaření nejchudších skupin populace s penězi, měly v těchto vrstvách probouzet a upevňovat některé morální ctnosti (šetrnost, píli a pracovitost) a současně i vytvářet finanční pojistku pro horší časy (pro dobu nemoci, stáří, apod.).“2 Nejstarší datovaný pokus o zřízení spořitelního ústavu proběhl, avšak neúspěšně, začátkem 17. století. Místem, kde došlo k realizaci těchto záměrů se nakonec staly německé země a Británie. Za počátek spořitelnictví v kontinentální Evropě je považován vznik spořitelny v Hamburku v roce 1778.
2.3. Start spořitelnictví v rakouské monarchii V rakouské monarchii, kde se již od počátku 19. století uvažovalo o zřízení podobné instituce s charitativním nádechem, si museli střadatelé počkat na založení první spořitelny ještě dalších 41 let. Stalo se tak ve Vídni dne 4. 10. 1819, kdy byla založena Erste oesterreichische Spar-Casse – právní předchůdce dnešní Erste Bank. Postupně došlo po vzoru této spořitelny ke zřízení dalších spořitelen v sídelních městech ostatních zemí monarchie. Po šesti letech 2
HÁJEK, J., R. PÍŠA a ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S.. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-47-2.
10
v roce 1825 došlo konečně i na Prahu a spořitelna v Praze se tak stala pátou spořitelnou na území rakouské monarchie. Je třeba dodat, že v té době již na různých jiných místech Evropy fungovalo okolo čtyř set spořitelních ústavů. Pražská spořitelna se při vytváření svých stanov výrazně inspirovala u její vídeňské předchůdkyně a zde můžeme sledovat určitou první spojitost se současným vlastníkem České spořitelny, a.s. rakouskou Die Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG.
2.4. Založení Spořitelny České K založení ústavu došlo 12. února 1825 v den císařových narozenin se základním kapitálem 12000 zlatých. Císař František I patřil mimochodem se svým vkladem 2000 zlatých společně s některými zástupci šlechty a měšťany k prvním vkladatelům pražské spořitelny. Název našeho nejstaršího spořitelního ústavu bylo možno do češtiny přeložit jako Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a Čechy. Ve společnosti se však postupem času vžil pro tento ústav kratší název a to Spořitelna Česká (Bőhmische Sparkasse). Prvním působištěm pražské spořitelny byly dvě místnosti poskytnuté zemskými stavy v budově Zemského sněmu – dnešní poslanecká sněmovna. Postupně docházelo k výraznému nárůstu pasivních operací, přičemž aktivní operace byly v počátcích působení ústavu velmi omezeny a to z důvodu ochrany vkladů obyvatelstva před sebemenším rizikem. Aktivní operace byly omezeny víceméně pouze na hypoteční zápůjčky, operace s rakouskými státními papíry a eskontní obchody. V roce 1836 mohl prezident zemského gubernia hrabě Karel Chotek hrdě sdělit v jubilejní zprávě spořitelny, že počet spořících pracujících denně narůstá a ústav tak blahodárně působí na chování nižších vrstev obyvatelstva. Tím bylo zároveň naplňováno poslání spořitelny v souladu s přáními zakladatelů. Nárůst bilance Spořitelny České je patrný z následující tabulky. Tabulka č. 1: Nárůst bilance Spořitelny České 1825 – 1850 v tis. zlatých Aktiva: Roky
Vklady
Hypoteční
Lombardní
Státní cenné
zápůjčky
zápůjčky
papíry
1825
124
7
109
13
1830
1573
1109
345
77
1840
8087
6392
960
615
1850
16101
11923
1207
736
11
zdroj: HÁJEK, J., R. PÍŠA a ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S.. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-47-2. Graf č.1: Nárůst bilance Spořitelny České 1825 - 1850
Nárůst bilance Spořitelny České 1825 - 1850 18000 16000
Tisíce zlatých
14000 12000 Vklady
10000
Hypoteční zápůjčky
8000
Lombardní zápůjčky
6000
Státní CP
4000 2000 0 1825
1830
1840
1850
Z grafu je jednoznačně patrný strmý a velmi dynamický nárůst vkladů a zároveň i aktivních obchodů, především pak hypotečních úvěrů.
2.5. České spořitelnictví ve druhé polovině devatenáctého století Založení dalšího spořitelního ústavu v českých zemích bylo díky složitým legislativním podmínkám možné až za 22 let v roce 1847 v Aši. Následně v padesátých a šedesátých letech 19. století začalo docházet k výraznému nárůstu počtu spořitelen po celém území Čech a Moravy. V této době došlo ke dvěma zásadním změnám v systému spořitelnictví. První změnou byl subjekt zakladatele, kdy dosud bylo zvykem, že spořitelny byly zakládány v převážné míře různými filantropickými spolky. Došlo zde k zásadnímu posunu k výrazné převaze zakladatelů komunálního charakteru a tím zároveň k zastřešení těchto nových ústavů přímo jednotlivými městy. Druhou výraznou změnou pak byl typ konečného klienta těchto spořitelen, kdy městské spořitelny se začaly orientovat především na střední měšťanskou vrstvu a došlo tak k odklonu od původního záměru filantropicky orientovaných ústavů zakládaných pro nižší vrstvy obyvatelstva.
12
Tyto změny v systému spořitelnictví se promítly i do národnostního složení a ekonomické síly nových spořitelních institucí. Po roce 1860 došlo k mohutnému nárůstu počtu českých spořitelen, které se nyní počtem rovnaly takřka německým spořitelnám, ale jejich ekonomická síla byla výrazně nižší. Vklady v českých spořitelnách dosahovaly pouze cca 10% celkových vkladů uložených ve všech spořitelnách na našem území. V této době začala růst na našem území spořitelnám silná konkurence v podobě svépomocných občanských záložen. Velké části občanů, a to především drobných zákazníků z řad řemeslníků a živnostníků, tyto ústavy vyhovovaly mnohem více, než méně ekonomicky aktivní, velké spořitelny. Silný rozmach nových institucí velmi úzce souvisel s právě probíhající hospodářskou konjunkturou, která však následně vyústila v hlubokou hospodářskou krizi trvající až do konce sedmdesátých let. Spořitelny prošly tímto velmi turbulentním obdobím velmi dobře a to především díky negativním zkušenostem bohatších vrstev se spekulativními obchody na kapitálových trzích. Tito lidé začali raději směrovat své přebytky právě do nízko úročených, ale takřka bezrizikových vkladů ve spořitelnách. Tato situace vedla k opětovnému nárůstu počtu spořitelen u nás. V roce 1880 byl v českých zemích takřka dvojnásobek spořitelen oproti roku 1870. Jako významný mezník v dějinách českého spořitelnictví lze považovat zřízení Městské spořitelny pražské v roce 1875, jejímž prvním vkladatelem s vkladem 400 zlatých byl „Otec národa“ František Palacký. Spořitelna nejdříve úřadovala v prostorách Staroměstské radnice, následně došlo k velkému rozmachu a tento ústav se stal jedním z nejvýznamnějších spořitelních ústavů na území celé rakouské monarchie. Z následující tabulky je patrný strmý nárůst vkladů Městské spořitelny pražské. Tabulka č. 2: Vývoj vkladů Městské spořitelny pražské 1875 - 1900 Vývoj vkladů Městské spořitelny pražské Rok
Tisíce zlatých
1875
4488
1880
11246
1890
41957
1900
53367 13
Zdroj: HÁJEK, J., R. PÍŠA a ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S.. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-47-2. Graf č. 2: Vývoj vkladů Městské spořitelny pražské 1875 - 1900
Vklady Městské spořitelny pražské 60000
Tisíce zlatých
50000 40000 30000 Vklady Městské spořitelny pražské
20000 10000 0 1875
1880
1890
1900
Název osy
Ve druhé polovině osmdesátých let začíná docházet k početní převaze v zakládání českých spořitelních ústavů a jejich počet se v předválečném období již víceméně rovná počtu německých spořitelen u nás. Kapitálová síla českých spořitelen je však stále velmi vzdálena kapitálové síle německých institucí. S růstem národního uvědomění českého obyvatelstva však postupem času dochází k přelévání vkladů z německých do českých spořitelen, což přispívá k výraznému růstu jejich kapitálové síly a tím i významu na spořitelním trhu.
2.6. Spořitelny a začátek dvacátého století Začátkem dvacátého století uhodila další hospodářská krize, která paradoxně opět přispěla k růstu spořitelen coby bezpečného přístavu v rozbouřených finančních vodách té doby. Obrovským tempem rostl objem vkladů a spořitelny vzbuzovaly v občanech pocit mnohem větší jistoty pro uložení úspor, než jakékoliv jiné instituce a subjekty. K této důvěře přispěl výrazným dílem i vznik finančního a organizačního centra spořitelen v roce 1901 což byl jednak Svaz českých spořitelen v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a pak také Centrální banka německých spořitelen v Praze. Posléze v roce 1903 došlo k založení Ústřední banky českých spořitelen.
14
Prostředky z místních spořitelen byly k dispozici těmto nově vzniklým bankovním institucím a mohlo tak dojít k velkému rozmachu úvěrového podnikání na našich trzích a ke zrušení lokálních bariér finančního podnikání. Bylo to nezbytné i z důvodu masivního nárůstu počtu poboček bank, které se stávaly čím dál tvrdší konkurencí pro spořitelny. I spořitelny proto v mnoha případech přistoupily k zakládání svých dalších filiálek na českém území. Přes tyto komplikace však nadále docházelo k nárůstu vkladů a těsně před vypuknutím První světové války disponovaly spořitelny pětinásobně vyššími objemy vkladů než ostatní banky. V období světové války se musely spořitelny vyrovnat s velmi obtížnými situacemi, které vznikly důsledkem politických opatření rakouské monarchie. Každá negativní zpráva vyvolávala odliv vkladů ze spořitelen, což vyvrcholilo v roce 1914, kdy musela vláda vydat moratorium na všechny větší výplaty. Toto opatření situaci stabilizovalo. Po prvotním velkém úbytku vkladů začalo opět postupně docházet k jejich nárůstu a to především díky venkovským filiálkám. Část přebytků depozit vkládaly spořitelny v této době do válečných půjček.
2.7. Období první republiky a světových válek Velmi
významným
milníkem
pro
české
spořitelnictví
byl
vznik
samostatného
československého státu v roce 1918, kdy bylo nutno zavést nový právní systém v oblasti spořitelnictví. V roce 1920 došlo k právní unifikaci spořitelen a byly zavedeny stejné obchodní a existenční zásady pro všechny spořitelny na území nově vzniklé Československé republiky. Zákonem byly povoleny pouze spořitelny zaručené územními samosprávami, tedy okresy nebo obcemi. V meziválečném období došlo k obrovskému nárůstu vkladů u spořitelen a to opět jednak díky probíhající hospodářské konjunktuře a následně pak opět paradoxně díky navazující krizi, která přispěla k přelévání vkladů z bank do bezpečnějších spořitelen. Okupace v roce 1938 přinesla mnoho změn do spořitelního systému v Československé republice. Z důvodu zájmu protektorátu o zpřehlednění fungování spořitelen došlo ke koncentraci organizace spořitelen pod jednotný kontrolní a řídící orgán Ústřední svaz peněžnictví pro Čechy a Moravu. V roce 1942 pak převzalo záležitosti peněžnictví nově zřízené ministerstvo hospodářství. Nařízením státu docházelo k zjednodušování sítě spořitelen a záložen, k rušení těchto záložen a ke slučování ústavů.
15
2.8. Poválečná léta a nástup komunismu – konec kompromisů Po obnovení samostatnosti v roce 1945 bylo jedním z nejdůležitějších úkolů českého spořitelnictví vybudovat novou síť spořitelen především v pohraničí, která by nahradila německé ústavy určené k likvidaci. Vláda Klementa Gottwalda měla zájem na zavedení spořitelní reformy, která měla vést k reorganizaci sítě spořitelen. Tento, do jisté míry kompromisní, návrh však byl ihned v počátku Svazem československých spořitelen a Jednotou záložen odmítnut bez jakékoliv diskuze. Po nástupu komunistické moci v roce 1948 však došlo k nastolení naprosto nekompromisního řešení a všechny spořitelní ústavy a záložny, bez ohledu na odlišnosti v jejich fungování, byly zákonem sloučeny do jediného ústavu členěného do několika úrovní organizačních jednotek dle státoprávního významu obce jejich působnosti. Systém byl však nepřehledný a komplikovaný a proto došlo v roce 1952 na základě zákona k další reorganizaci sítě spořitelen, který završil přerod spousty různorodých ústavů na centrálně řízené spořitelní jednotky. „Symbolickou tečkou, výstižně ilustrující degradaci někdejšího hrdého českého spořitelnictví a současně dokumentující zvůli nového režimu, je usnesení předsednictva ÚV KSČ z 28. prosince 1950. V něm se v bodu 2 praví: „Ústavu dějin KSČ se přidělí budova Městské spořitelny pražské na rohu Rytířské a Melantrichovy ulice v Praze I. Státní dislokační komise se pověřuje, aby vyhledala pro spořitelnu náhradu, tak aby Městská spořitelna pražská mohla v brzku přikročiti k postupnému přestěhování.“ Z přepychového paláce nejbohatšího spořitelního ústavu Československa se tak stal nástroj oslavné propagace jeho třídních pokořitelů.“3 Následující období socialistické éry vedlo k naprostému pokřivení spořitelního systému a pošlapalo tak původní nejdůležitější funkce, které spořitelnictví přinášelo občanům, tj. především
vytvoření
úspor na nenadálé životní
situace, zajištění se pro případ
nezaměstnanosti a vytvoření rezerv na stáří. „Úspory pracujících socialistických zemí mají převážně účelový charakter a slouží z největší části k zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Jen zčásti je tvorba osobních úspor zaměřena na vytvoření rezervy pro neočekávaná vydání, k udržení životní úrovně pro případ snížení 3
HÁJEK, J., R. PÍŠA a ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S.. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-47-2.
16
výdělku, pro zvláštní vydání, která nelze předvídat. Vytváření takových rezerv má však mnohem menší význam než v kapitalismu, protože občané socialistických zemí jsou pro případ nemoci, invalidity a stáří zabezpečeni. Tuto péči převzal v plném rozsahu socialistický stát.“4
2.9. Měnová reforma a další rozvoj socialistického spořitelnictví Ze spořitelny se tak násilně stala státem tvrdě regulovaná instituce sloužící v první řadě ke sběru volných prostředků od občanů, které mohly být následně využity přímo ve státním rozpočtu. Největším jednorázovým úkolem spořitelny, který obdržela od státu byl v roce 1953 zásadní podíl na realizaci peněžní reformy, která měla vést především ke zrušení veškeré hotovosti držené v rukou nepohodlných a ekonomicky silných jednotlivců. Do roku 1953 vstupovala spořitelna s velmi rozsáhlou sítí organizačních jednotek viz následující tabulka. Tabulka č. 3: Počet organizačních jednotek spořitelny k 1. lednu 1953 Počet organizačních jednotek spořitelny k 1. lednu 1953 Hlavní správa
1
Oblastní správa
1
Krajské správy
20
Státní spořitelny
269
Pobočky
685
Jednatelství
3537
Celkem (včetně správ)
4513
Z toho úřadoven pro veřejnost
4491
Zdroj: HES, Karel. Státní spořitelny v socialistických zemích. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1964. ISBN 04-317-64. Zájmem státu bylo v následujících letech maximální přiblížení se sítě úřadoven obyvatelstvu a byly zakládány nová jednatelství přímo v závodech a poštovních úřadech. Za necelých deset let se počet úřadoven státní spořitelny zvýšil o 48% a k 1. lednu 1962 disponovala spořitelna obrovskou sítí 6671 spořitelních jednotek.
4
HES, Karel. Státní spořitelny v socialistických zemích. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1964. ISBN 04-317-64.
17
Jak již bylo výše uvedeno, byl hlavním úkolem státní spořitelny sběr úspor obyvatelstva. Zde je nutno poznamenat, že tento úkol se již počínaje rokem 1953 dařilo úspěšně naplňovat. Výše úspor obyvatelstva trvale rostla, ač s rozdílnou mírou dynamiky, po celou éru socialistické vlády až do roku 1989. Tento fakt je znázorněn ve dvou níže uvedených tabulkách. Tabulka č. 4: Vývoj počtu vkladních knížek a výše vkladů na obyvatele v letech 1954-1987 Vývoj počtu vkladních knížek a výše vkladů na obyvatele v letech 1954-1987 Počet vkladních
Počet vkladních
Průměrný stav
knížek k 31. 12. v
knížek na tisíc
vkladů na jednoho
tisících
obyvatel
obyvatele v Kčs
1954
5283
570
386
1960
9889
1024
1656
1965
9926
1017
2880
1970
10479
1058
4716
1975
11993
1192
8287
1981
12630
1225
11128
1987
14285
1380
16505
Rok
Zdroj: ŠIKULA, Zdeněk. Racionalizace struktury sítě poboček a jednatelství spořitelny a metody jejich řízení a kontroly. Praha, 1989. Závěrečná práce. Institut ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR. Tabulka č. 5: Vývoj celkových úspor obyvatelstva u Československé státní spořitelny v letech 1960-1990 Vývoj celkových úspor obyvatelstva u Československé státní spořitelny v letech 1960-1990 Rok
Celkové úspory v miliardách Kčs
1960
14
1970
40
1980
104
1990
188
Zdroj: vlastní výpočet dle údajů v tabulce č.4
18
Graf č.3: Vývoj celkových úspor obyvatelstva u Československé státní spořitelny v letech 1960-1990
Vývoj celkových úspor obyvatelstva u Československé státní spořitelny v letech 19601990 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0
Celkové úspory obyvatelstva u ČSTSP v miliardách Kčs
1960
1970
1980
1990
Z tohoto grafu je zřejmé, že za celou výše uvedenou éru došlo k více jak třináctinásobnému růstu úspor obyvatelstva. V rámci socialistického spořitelnictví byly pro občany zajišťovány také některé úvěrové služby. Půjčky byly výhradně účelové a sloužily jednak k pořízení dražšího zboží případně k zajištění bytových potřeb. Nejednalo se však o primární činnost spořitelny a ani růst těchto aktivních obchodů nebyl nikterak markantní v porovnání s výrazným a trvalým růstem vkladů.
2.10. Konec milénia - změna režimu a počátky privatizace Koncem devadesátých let došlo k naprosto zásadnímu obratu v dějinách České spořitelny. Po Sametové revoluci a změně režimu muselo také zákonitě dojít ke změně systému peněžnictví. Volný trh otevřel dveře konkurenci a volnému obchodu a ze státní instituce České státní spořitelny se začátkem roku 1992 stala univerzální obchodní banka ve formě akciové společnosti s názvem Česká spořitelna, a.s.. Stát si po převodu na akciovou společnost ponechal v držení 40% akcií. Dalších 20% bylo převedeno na města a obce, 3% byla ponechána jako rezerva na případné restituce a zbylých 37% bylo v 1. vlně kuponové privatizace převedeno na 40 tisíc individuálních investorů a 90 19
investičních privatizačních fondů. V této době také vstoupila Česká spořitelna na kapitálový trh, jako jeden ze zakládajících členů Burzy cenných papírů Praha. Společně s Komerční bankou byly prvními bankovními institucemi, jejichž akcie byly na této burze kotovány. Posledních deset let milénia bylo pro Českou spořitelnu velice složitým obdobím, které souviselo s rozvojem postkomunistické společnosti a s rozvojem volného trhu. Vytvářela se spousta neexistujících norem, reinkarnovala se spousta bankovních služeb, které byly za socialistické epochy zapomenuty a banka byla, díky stále polostátnímu vlastnictví, nucena pumpovat do takto nevyzrálé ekonomiky stále větší objemy peněz. Tyto peníze sloužily k rozvoji a nastartování podnikatelského prostředí v nové ekonomice. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že podnikatelské úvěrování v České spořitelně bylo šito horkou jehlou. Nebyl čas na velkou přípravu, úvěroví pracovníci neměli žádné zkušenosti a podnikatelské úvěry se v této době poskytovaly v podstatě na počkání v řádech několika desítek minut. Jednalo se o obrovské množství úvěrů v menších, či větších objemech, které byly poskytovány s minimálním nebo žádným zajištěním a víceméně pouze na základě předložení podnikatelského záměru. Tedy takříkajíc „na dobré slovo“. Reálnost velké řady těchto záměrů byla velice diskutabilní. Mnoho financovaných projektů bylo úspěšných, ale velká část bohužel zkrachovala. Tento přístup se samozřejmě dříve nebo později, musel negativně projevit v bilanci a především ve výsledovce spořitelny a vedl k nabalování rizikových aktiv do účetnictví banky. Již po několika málo účetních obdobích začala spořitelna vykazovat ztráty z hospodaření, což bylo u této instituce nevídané. Přiblížil se čas ke klíčovému rozhodnutí státu a začalo se velmi intenzivně uvažovat co dál. Jako jediné rozumné řešení bylo navrženo, že stát zajistí očištění této instituce převedením rizikových aktiv na Konsolidační banku, následně zajistí ručení Konsolidační banky (tzv. ring fencing) za další riziková aktiva tak, aby nemusely být tvořeny příliš vysoké opravné položky a poté nabídne spořitelnu k prodeji vhodnému investorovi. Vstup cizích zdrojů měl přispět jednak k finálnímu ozdravení této klíčové instituce a zároveň měl být velkým přínosem rozvoje celé ekonomiky a finančního trhu v České republice. Zda se tento záměr podařil se pokusím popsat v následujících částech práce.
2.11. Kdo bude platit? Na tomto místě bych ještě rád poznamenal, že očištění spořitelny od rizikových úvěrů bylo ve své době velmi kontroverzním tématem jak na politické, tak na běžné občanské scéně. Obecně 20
bylo rozhodnutí vlády o očištění banky z peněz daňových poplatníků vnímáno veřejností velmi negativně. Z mého pohledu bylo však naprosto legitimní, aby stát převzal na svoje bedra závazky, které vznikly právě díky tlaku, který sám vyvíjel na spořitelnu a jiné banky z důvodu potřeby masivního financování renesance podnikatelských aktivit v České republice.
21
3. Historie České spořitelny po vstupu zahraničního kapitálu 3.1. Vstup Erste Bank Prodej České spořitelny byl v gesci vlády tehdejšího premiéra a dnešního prezidenta České republiky Miloše Zemana. Fyzické zajištění kontraktu měl na starosti tehdejší ministr financí Pavel Mertlík. Po zralé úvaze, mnoha jednáních a zohlednění velkého množství faktorů bylo 2.2.2000 rozhodnuto, že Česká spořitelna, a.s. bude prodána rakouské bankovní instituci Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG za necelých 20 miliard Kč. Zároveň byl od Erste Bank vyžádán příslib na zavedení programů pro podporu podnikání a pro podporu hypotečního úvěrování bytových potřeb obyvatelstva. Tyto přísliby byly následně plněny ve formě programů TOP Podnik a TOP Bydlení a do české ekonomiky byly tímto způsobem napumpovány řádově další desítky miliard korun.
3.2. Proces privatizace v čase Nyní se pojďme podívat na privatizaci České spořitelny v časových posloupnostech. Zdrojem těchto dat a údajů je Výroční zpráva České spořitelny, a.s. za rok 1999. Ve světle dnešních znalostí se jednalo o naprosto nevyhnutelný proces, jehož realizace trvala Vládě České republiky několik let. „Listopad 1997 Vláda České republiky schválila 19. listopadu prodej majetkového podílu Fondu národního majetku ČR v České spořitelně strategickému partnerovi. (Viz Příloha č. 2.) Březen 1998 Fond národního majetku ČR jmenoval finančním poradcem pro privatizaci České spořitelny investiční banku Merrill Lynch International. Červen 1998 Kapitálový vstup Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do České spořitelny byl výrazným signálem pro zahraniční investory. EBRD získala téměř 12% podíl na hlasovacích právech banky.
22
Prosinec 1998 V roce 1998 se, v kontextu zhoršující se makroekonomické situace, začal výrazně projevovat pokles kvality úvěrového portfolia banky, který pokračoval i v následujících obdobích. V této souvislosti bylo nezbytné stabilizovat finanční situaci spořitelny a zároveň vytvořit lepší předprivatizační pozici. V prosinci 1998 spořitelna přijala podřízený dluh v objemu 5,5 mld. Kč a převedla, na základě usnesení vlády ČR ze dne 9. prosince 1998, část nebonitních pohledávek v objemu 10,4 mld. Kč na Konsolidační banku. Březen 1999 Vláda ČR souhlasila 10. března s navýšením základního jmění spořitelny. (Viz Příloha č. 3.) Mimořádná valná hromada konaná ve stejný den schválila navrhované zvýšení základního jmění a současně došlo k významným změnám ve vedení České spořitelny. Nové vedení realizovalo v průběhu roku 1999 zásadní změny s cílem zefektivnit hospodaření. Vedle změny v podnikatelské strategii představenstvo rozhodlo o jednoznačné orientaci na drobné bankovnictví. Učinilo řadu zásadních opatření zejména v oblasti zkvalitnění řízení rizik, zkvalitnění správy úvěrového portfolia a vymáhání pohledávek. Duben 1999 Vládou ČR byl ve Financial Times a Hospodářských novinách zveřejněn inzerát vyzývající investory k předložení indikace zájmu na odkoupení státního podílu v České spořitelně. (Viz Příloha č.1.) Srpen 1999 Byl úspěšně dokončen úpis nových akcií ve výši 7,6 mld. Kč. Fond národního majetku ČR tak získal vedle většinového podílu na hlasovacích právech také více než 52% podíl na základním jmění banky. Září 1999 Na základě doručených předběžných nabídek byl proveden užší výběr zájemců a společnost Merrill Lynch následně doporučila vládě ČR udělit exkluzivitu pro jednání o koupi majetkového podílu státu ve spořitelně rakouské společnosti Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG. Říjen 1999
23
Proběhla první fáze investorské due diligence, jejímž cílem bylo provést detailní právní a finanční analýzu České spořitelny a jejích dceřiných společností. Ihned po skončení první fáze due diligence předložila Erste Bank v souladu s přijatým harmonogramem privatizace upravenou předběžnou nabídku na koupi státního podílu. Listopad 1999 Vláda ČR rozhodla 8. listopadu o převodu nebonitních aktiv spořitelny na Konsolidační banku v celkovém objemu 32,7 mld. Kč. (Viz Příloha č. 4.) Tato transakce měla pozitivní dopady na finanční pozici České spořitelny. Investorovi byla umožněna ještě jedna fáze due diligence. Únor 2000 Vláda ČR rozhodla 2. února o prodeji majoritního balíku akcií spořitelny Erste Bank (52,07%). (Viz Příloha č. 5.)“5
3.3. Vývoj základních ekonomických ukazatelů těsně před vstupem Erste Bank Na tomto místě by bylo vhodné seznámit se s vývojem základních ekonomických ukazatelů v době před vstupem Erste Bank, abychom si dokázali představit v jaké ekonomické kondici Česká spořitelna byla, a mohli jsme také následně porovnat tyto ukazatele s jejich dalším vývojem v letech po vstupu Erste. Pro tyto účely využiji konsolidovaná data podle mezinárodních účetních standardů a podíváme se nyní na výsledky v letech 1995-1999, tedy na období pěti let těsně před vstupem rakouského partnera. Tabulka č. 6: Vývoj bilančních ukazatelů v období 1995 - 1999 Bilanční ukazatele mil. Kč Bilanční suma Pohledávky za bankami
5
1995
1996
1997
1998
1999
351568
357581
390788
407372
377868
128783
77036
99485
103483
133143
ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000
24
Pohledávky za klienty Cenné papíry Závazky k bankám Závazky ke klientům Vlastní kapitál
118715
143533
168274
146584
124210
45994
61117
54772
82612
85118
21730
26103
30698
27442
10877
296802
300320
312678
330536
317327
18983
20958
26779
21866
22844
Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000; Výroční zpráva 2000. Česká spořitelna, a.s. ©2001. Graf č.4: Vývoj bilančních ukazatelů v období 1995 - 1999
Bilanční ukazatele 1995 - 1999 450000
mil. Kč
400000 350000
Bilanční suma
300000
Pohl. za bankami
250000
Pohl. za klienty
200000
Cenné papíry Závazky k bankám
150000
Závazky ke klientům
100000
Vlastní kapitál
50000 0 1995
1996
1997
1998
1999
Z bilančních ukazatelů je patrné, že koncem období došlo k poklesu bilanční sumy, což bylo způsobeno především odlivem primárních vkladů a lze zde usuzovat na zvýšenou nedůvěru obyvatelstva ve stabilitu spořitelny v letech 1998 a 1999, kdy banka vykázala poprvé v historii záporný výsledek hospodaření.
25
Tabulka č.7: Vývoj ukazatelů z výkazu zisků a ztrát v období 1995 - 1999 Ukazatele z výkazu zisků a ztrát
1995
1996
1997
1998
1999
13722
13717
16656
16757
14043
2239
2495
3133
3094
4226
Provozní výnosy
18160
19453
21801
22717
19830
Provozní náklady
-10809
-12084
-14659
-16099
-13441
Provozní zisk
7351
7369
7142
6618
6390
-3411
-4589
-5939
-12558
-11650
1442
2739
2597
-3944
-6222
mil. Kč Čistý úrokový výnos Čisté příjmy z poplatků a provizí
Tvorba rezerv a opravných položek k úvěrům Čistý zisk
Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000; Výroční zpráva 2000. Česká spořitelna, a.s. ©2001. Graf č. 5: Vývoj ukazatelů z výkazu zisků a ztrát v období 1995 - 1999
Ukazatele z výkazu zisků a ztrát 1995 - 1999 25000
mil. Kč
20000 15000
Čistý úrokový výnos
10000
Čisté příjmy z popl. a provizí Provozní výnosy
5000
Provozní náklady 0 -5000
1995
1996
1997
1998
1999
Provozní zisk Tvorba ROP k úvěrům Čistý zisk
-10000 -15000 -20000
26
Z těchto ukazatelů je zřejmé, že se banka obzvláště v závěru tohoto období potýkala se stále většími dopady jednak rostoucích provozních nákladů, ale především s drtivým dopadem strmě rostoucích nákladů na rezervy a opravné položky k rizikovým úvěrům poskytnutým v předchozích obdobích. Způsob jejich poskytování a následné dopady jsem již popsal dříve. Rok 1998 a 1999 byl ve znamení záporného hospodářského výsledku a banka již nebyla schopna bez cizí intervence nadále fungovat. V závěru tohoto období se přiblížila takřka nadosah finančnímu bankrotu a nucené správě ze strany národní banky. Tabulka č. 8: Vývoj základních poměrových ukazatelů v období 1995 – 1999 Základní poměrové ukazatele
1995
1996
1997
1998
1999
4,76
4,91
5,66
5,17
3,39
-
11,39
12,46
13,86
17,70
59,52
62,12
67,24
70,87
67,78
24,44
29,49
23,60
26,24
29,19
ROE
7,91
13,88
11,02
x
x
ROA
0,42
0,77
0,69
x
x
% Čistá úroková marže Kapitálová přiměřenost Náklady/výnosy Neúrokové výnosy/provozní výnosy
Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000; Výroční zpráva 2000. Česká spořitelna, a.s. ©2001.
27
Graf č. 6: Vývoj základních poměrových ukazatelů v období 1995 - 1999
Základní poměrové ukazatele 1995 - 1999 80 70
%
60
Čistá úroková marže
50
Kapitálová přiměřenost
40
Náklady/výnosy Neúrok.výn./provoz.výn.
30
ROE 20
ROA
10 0 1995
1996
1997
1998
1999
Zde je patrné, že banka byla v závěru období zatížena dramatickým růstem nákladů a nebyla je schopna vyvážit ani postupně rostoucími neúrokovými výnosy. Ukazatel poměru nákladů k výnosům začal klesat až v roce 1999. Pokles ukazatelů rentability kapitálu (ROE – Return on Equity) a rentability aktiv (ROA – Return on Assets) byl určitým signálem k nedobrému vývoji ekonomiky a efektivity banky a předznamenal kritickou situaci v duchu ztrátových výsledovek v letech 1998 a1999. Tabulka č. 9: Vývoj základních ukazatelů obchodní činnosti v období 1995 - 1999 Počet
1995
1996
1997
1998
1999
Zaměstnanci
19460
19319
17522
16580
15277
Organizační jednotky
1864
1738
1127
1033
876
Bankomaty
583
695
822
845
870
0
471
991
10230
117566
680504
887813
1069352
1334372
1728940
Uživatelé elektronického bankovnictví Aktivní karty
28
Obchodníci akceptující karty Sporožirové účty
2156
7433
9679
12323
13213
2338011
2385963
2495325
2582976
2585487
Zdroj: ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000 V následujících grafech jsou zobrazena data z tabulky č. 9. Tyto údaje svědčí o snaze vedení banky, a především pak hlavního akcionáře, českého státu, co nejvíce zefektivnit činnost České spořitelny před jejím finálním prodejem. Graf č. 7: Vývoj počtu zaměstnanců a počtu poboček v období 1995 – 1999
Vývoj počtu zaměstnanců a počtu poboček 1995 – 1999 25000
Počet
20000 15000 Zaměstnanci Pobočky
10000 5000 0 1995
1996
1997
1998
1999
Z grafu je viditelný poměrně razantní pokles počtu zaměstnanců i počtu obchodních míst banky, což byl velice důležitý krok vykročený směrem ke zvýšení efektivity činností rozsáhlé pobočkové sítě banky i efektivity provozu centrálních a podpůrných pracovišť.
29
Graf č. 8: Nástup moderních technologií v období 1995 - 1999
Nástup moderních technologií 1995 - 1999 14000 12000
Počet
10000 8000
Bankomaty Uživatelé el. bankovnictví
6000
Obchodníci akceptující karty 4000 2000 0 1995
1996
1997
1998
1999
Se zvýšením efektivity banky velikosti České spořitelny v obecné rovině velice úzce souvisí zavádění nových technologií a automatizace rutinních činností, respektive jejich přenesení na bedra klientů. V letech 1995 - 1999 došlo k velice prudkému růstu penetrace nových technologií mezi klienty České spořitelny. Jednalo se za prvé o postupné zvyšování počtu bankomatů, kterých měla Česká spořitelna již v těchto letech poměrně slušný počet. Jejich funkčnost a stabilita však byla v posledních letech státního vlastnictví velmi problematická a tento stav byl zřetelným odrazem nízkých investic banky do informačních technologií. Vzhledem k vykazovaným ztrátám nebyly tyto investice dost dobře možné. Dalšími pokrokovými metodami z hlediska omezení rutinních transakcí a přiblížení klientů bance byl především rozvoj přímého bankovnictví, kdy v roce 1997 došlo k obrovskému nárůstu uživatelů elektronického bankovnictví a jednalo se o naprosto zlomové období v přechodu od manuálního zpracování platebních transakcí na pobočkách k automatizaci zpracování těchto transakcí zadaných přímo klienty mimo pobočky. Nejdříve se tak dělo prostřednictvím telefonu a následně i počítače a dalších zařízení. V roce 1999 došlo k několikanásobnému nárůstu počtu uživatelů na počet přes 100 tisíc a z tohoto důvodu není údaj zanesen do výše uvedeného grafu, neboť by se do něj v tomto rozsahu nevešel. Zavedení alternativních distribučních kanálů samozřejmě vedlo k možnosti snížit počet zaměstnanců, kteří museli dříve ručně zpracovávat klientské pokyny, a došlo tím ke značnému zvýšení efektivity těchto činností. Posledním údajem ve výše uvedeném grafu je počet obchodníků 30
akceptujících platební karty České spořitelny. Zde je také patrný velice svižný nárůst počtu těchto obchodních míst a banka klientům v letech 1995 - 1999 výrazně rozšířila možnosti platby platební kartou přímo v obchodech bez potřeby užití hotovosti. Do výsledovky začaly, se zvyšující se tendencí, natékat nové zajímavé výnosy z těchto transakcí. Graf č. 9: Účty a karty v období 1995 – 1999
Účty a karty 1995 – 1999 3000000 2500000
Počet ks
2000000 Aktivní karty
1500000
Sporožirové účty 1000000 500000 0 1995
1996
1997
1998
1999
Oblast, která zaznamenala v letech 1995 – 1999 obrovský progres byla oblast bankovních karet vydaných k bankovním účtům. V těchto letech se počet vydaných karet zvýšil o více jak jeden milion. V porovnání s tímto se jeví nárůst počtu osobních Sporožirových účtů o necelých 250 tisíc jako velmi vlažný, ale zde je potřeba si uvědomit, že se také jednalo o velice zajímavý nárůst. V dnešní tvrdé konkurenční době se jedná o výsledek pouze velmi komplikovaně dosažitelný. Z pohledu zaměstnance tehdejší banky jsou pro mne tyto údaje takřka nepochopitelné, neboť jak již bylo výše zmíněno, netěšila se v této době Česká spořitelna díky stálým výpadkům bankovních a platebních systémů příliš dobré pověsti. Takovýto nárůst počtu služeb svědčí o hluboké důvěře klientů spořitelny v tuto instituci, kterážto důvěra byla kromě problémů v IT velmi zviklána samozřejmě i ztrátovými roky 1998 a 1999.
31
3.4. Vývoj základních ekonomických ukazatelů od vstupu Erste Bank po současnost 2000 – 2012 Nyní bych rád porovnal a okomentoval všechny výše uvedené ukazatele v další historické etapě v životě České spořitelny, v etapě po vstupu Erste Bank. Budeme tak moci lépe zhodnotit zda se banka od vstupu strategického partnera až do dnešních dnů ubírá cestou zvyšování efektivity, cestou růstu objemu klientských kontraktů, neboli potažmo růstu aktiv a pasiv a cestou snižování nákladů a zvyšování výnosů. V následujících tabulkách a grafech můžeme vývoj základních ekonomických ukazatelů banky dobře posoudit. Pro nastínění trendu vývoje ukazatelů a z důvodu lepší přehlednosti jsem zde použil data pouze ze sudých let. Kompletní datový podklad zahrnující všechny roky je umístěn v Příloze č. 6. Tabulka č. 10: Vývoj bilančních ukazatelů v období 2000 – 2012 Bilanční ukazatele
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
438055
519691
581780
728393
862230
881629
920403
155144
128782
77112
73179
93306
175101
65320
134900
189163
239289
329105
461424
460077
489103
113231
158051
191627
230354
209888
180352
296719
16709
31858
32905
46361
57561
52459
44344
352622
403035
444771
537487
642504
661513
688624
22655
29831
39299
48594
64805
70780
93190
mil. Kč Bilanční suma Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Cenné papíry Závazky k bankám Závazky ke klientům Vlastní kapitál
32
Graf č. 10: Vývoj bilančních ukazatelů v období 2000 – 2012
Bilanční ukazatele 2000 - 2012 1000000 900000 800000
Bilanční suma
mil. Kč
700000
Pohledávky za bankami
600000
Pohledávky za klienty
500000
Cenné papíry
400000
Závazky k bankám
300000
Závazky ke klientům
200000
Vlastní kapitál
100000 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
Z grafu je velmi dobře patrné, že vyjma mezibankovních obchodů docházelo v průběhu celého dvanáctiletého období ve všech položkách bilance k permanentnímu výraznému růstu a to především do roku 2008. V roce 2008 se v souvislosti s nastoupivší ekonomickou krizí růst bilančních ukazatelů poněkud utlumil, nicméně stále zachovávaje kladnou tendenci. Výrazný nárůst především klientských bilančních položek je jednoznačným propisem silných podnikatelských aktivit ze strany nového vedení banky a říká nám, že v tomto období došlo jednak k obrovskému přítoku nových klientských peněz do banky a na druhou stranu k silnému nárůstu objemu aktivních obchodů. Přitékající kapitál byl tedy efektivně využit na aktivní straně bilance ve formě nových úvěrových obchodů. Tabulka č. 11: Vývoj ukazatelů z výkazu zisků a ztrát v období 2000 – 2012 Ukazatele z výkazu zisků a ztrát
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
11998
16125
17416
21206
30239
30250
30593
5121
6847
8238
8997
11020
12167
11768
mil. Kč Čistý úrokový výnos Čisté příjmy z popl. a provizí
33
Provozní výnosy
19112
23610
27217
32471
42712
45421
44555
Provozní náklady
-13508
-14775
-15883
-17316
-19541
-18677
-18259
Provozní zisk
5604
8835
11334
15155
23171
26744
26296
-3217
-331
-505
-1487
-3544
-9800
-3700
41
5805
8137
10385
15813
12052
16612
Tvorba rezerv a opravných položek k úvěrům Čistý zisk
Graf č. 11: Vývoj ukazatelů z výkazu zisků a ztrát v období 2000 – 2012
Ukazatele z výkazu zisků a ztrát 2000 - 2012 50000 40000 Čistý úrokový výnos
30000
Čisté příjmy z popl. a provizí mil. Kč
20000
Provozní výnosy
10000
Provozní náklady Provozní zisk
0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
-10000
2012
Tvorba rezerv a opr. položek Čistý zisk
-20000 -30000
Vývoj ukazatelů popisuje zřetelně výkon banky v celém předmětném období let 2000 až 2012. Obecně lze říci, že v tomto období došlo k razantnímu nárůstu výnosů, což bylo způsobeno především obrovským boomem v úvěrovém byznysu a změnou poplatkové politiky banky. Adekvátně k tomu rostly i nákladové položky. Na všech ukazatelích je jednoznačně patrný prudký zlom v jejich vývoji v roce 2008, který lze připisovat startující ekonomické krizi. Čistý úrokový výnos prožíval strmý růst právě do roku 2008, kdy se však tento růst prakticky zastavil a tento výnos zůstává po zbytek období prakticky konstantní. Podobný průběh lze sledovat na ukazatelích čistých příjmů z poplatků a provizí, u provozních výnosů a provozního zisku. U ukazatele provozních výnosů je možno si v závěru období 34
povšimnout jeho klesajícího trendu. Tento pokles je možno vysvětlit především počínajícím snižováním výnosu z poplatků a provizí, který je způsoben především nástupem konkurenčních bank a poskytováním stále četnějších retenčních výjimek na bezplatné vedení bankovních produktů. Růstu výnosů samozřejmě nenahrává ani politika centrální banky v oblasti úrokových sazeb na trhu, potažmo ceny peněz, která se odráží v úrokových výnosech. Jako velmi zajímavý se jeví vývoj tvorby rezerv a opravných položek k úvěrům, kde na počátku období dochází ke snižování jejich objemu a to především díky postupnému převodu rizikových pohledávek na stát. S růstem obchodních aktivit banky v úvěrové oblasti však v následujících letech dochází k jejich opětovnému růstu. Tento růst je dále akcelerován po roce 2008, kdy se díky nastupující ekonomické krizi zvyšuje množství nesplácených úvěrů a tato situace se samozřejmě plnou vahou projevuje v tomto ukazateli. Na konci sledovaného období se situace zlepšuje. Velké výkyvy této položky v letech 2009 až 2011 mají za důsledek výrazně nižší hospodářský výsledek banky než v předchozích letech. Na výsledek z roku 2008 se banka opět dostává až po čtyřech letech v roce 2012. Ukazatelem, ze kterého lze usuzovat na tlak ke zvyšování efektivity banky, je ukazatel provozních nákladů. Růst nákladů v letech 2000 až 2008 souvisí se zvyšováním produktivity firmy a jejích obchodních aktivit. Pokles nákladů od roku 2008 při víceméně stagnujících výnosech svědčí o úsporných opatřeních aplikovaných vedením banky v krizových letech. Tabulka č. 12: Vývoj základních poměrových ukazatelů v období 2000 – 2012 Základní poměrové ukazatele
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
2,8
3,1
3,5
3,6
4,1
3,8
3,9
16,0
16,8
9,0
9,3
10,3
13,9
16,0
70,7
62,6
58,4
53,3
45,8
41,1
41,0
37,2
31,7
36,0
34,7
29,3
33,4
31,3
0,2
21,4
21,8
23,0
26,3
18,2
19,3
% Čistá úroková marže Kapitálová přiměřenost Náklady/výnosy Neúrokové výnosy/provozní výnosy ROE
35
ROA
0,0
1,1
1,4
1,5
1,8
1,3
1,8
Graf č.12: Vývoj základních poměrových ukazatelů v období 2000 – 2012
Základní poměrové ukazatele 2000 - 2012 80 Čistá úroková marže
70 60
Kapitálová přiměřenost
%
50
Náklady/výnosy
40 30
Neúrok. výnosy/provoz. výnosy
20
ROE
10
ROA
0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
Ze základních poměrových ukazatelů můžeme vyčíst následující skutečnosti. Z nárůstu čisté úrokové marže je možno usoudit na velmi dobrou práci s úrokovými sazbami na klientských obchodech a to i v závěru sledovaného období, které je postiženo velice nízkými sazbami na mezibankovním trhu. Ukazatel kapitálové přiměřenosti klesl uprostřed období v letech 2004 až 2008 k stanovené hranici 8%, toto bylo způsobeno především masivním nárůstem aktiv, potažmo úvěrových obchodů. V krizových letech došlo ke zvýšení ukazatele díky značnému navyšování objemu vlastního kapitálu. Banka se tak již dopředu připravuje na přísnější kapitálové požadavky vyplývající z nových basilejských dohod. Velice potěšitelným vývojem z hlediska efektivity prošel ukazatel poměru nákladů a výnosů. Za období od vstupu zahraničního vlastníka došlo ke snížení tohoto ukazatele takřka o 30 procent z více jak 70 na 41 procent. Jedná se o důkaz skvělé práce spojené s řízením nárůstu výnosů a snižování nákladů. Objem neúrokových výnosů v poměru k celkovým výnosům má klesající tendenci a tento trend lze očekávat i v následujících obdobích právě z důvodu již výše zmiňovaného poklesu výnosů z poplatků za bankovní produkty. Vývoj ukazatelů efektivity ROE a ROA bude podrobněji popsán v další části této práce. Je možno zde však poznamenat, že pokles
36
ukazatele ROE v závěru sledovaného období je způsoben jednak navyšováním objemu vlastního kapitálu a také stagnujícími, či spíše mírně klesajícími výnosy. Tabulka č. 13: Vývoj základních ukazatelů obchodní činnosti v období 2000 – 2012 Základní ukazatele obchodní
2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
14133
13061
11805
10809
10911
10744
10760
707
673
647
637
646
667
658
890
1011
1071
1090
1164
1312
1466
264300
463465
772185
1033198
1199329
1318537
1475517
1970950
2363651
2758486
3095614
3304197
3229866
3178184
12959
17591
11000
12000
15000
17158
18400
2665913
2727306
2757929
2789076
2874110
2800822
3033563
činnosti počet Zaměstnanci Organizační jednotky Bankomaty Uživatelé elektronického bankovnictví Aktivní karty Obchodníci akceptující karty Sporožirové účty
37
Graf č. 13: Vývoj počtu zaměstnanců a obchodních míst v období 2000 – 2012
Zaměstnanci a obchodní místa 2000 - 2012 20000 18000 16000
Počet
14000 12000
Zaměstnanci
10000
Pobočky
8000
Bankomaty
6000
Obchodníci akceptující karty
4000 2000 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
V první polovině období po vstupu Erste docházelo k výrazné optimalizaci pracovních činností zaměstnanců banky a s tím souviselo poměrně dramatické snižování stavů. Od roku 2006 lze považovat stav zaměstnanců za přiměřeně stabilní. Počet poboček se v první polovině období mírně snižoval a koncem období došlo opět k mírnému nárůstu obchodních míst. Nárůst počtu poboček souvisel s hledáním nových atraktivních a frekventovaných lokalit vhodných k otevření nového obchodního místa např. obchodní centra, univerzity a další. Od roku 2000 došlo k více jak třetinovému nárůstu počtu bankomatů, Česká spořitelna nadále provozuje největší síť těchto zařízení v České republice. Za poznámku zde stojí jednorázové snížení počtu obchodníků akceptujících platební karty v roce 2004. Až do roku 2003 banky tlačila zaměstnance na všech pozicích k masivnímu náboru nových obchodních partnerů, kteří budou karty akceptovat ve svých provozovnách. Tato činnost se samozřejmě projevila v silném nárůstu počtu těchto partnerů, zároveň však došlo k uzavření smlouvy se spoustou neproduktivních partnerů. Tito sice karty oficiálně akceptovali, nicméně ve skutečnosti neměli z rozličných důvodů žádný nebo zanedbatelný počet transakcí. V roce 2003 již dosahoval počet těchto partnerů takřka 20 tisíc. V následujícím roce bylo rozhodnuto o čištění portfolia o neproduktivní partnery a jejich počet se následně snížil skoro o polovinu. Počínaje rokem 2004 kdy došlo jednorázově k výraznému snížení portfolia, dochází ke každoročnímu zvyšování počtu obchodníků akceptujících platební karty a jejich počet se pomalu přibližuje ke stavu z roku 2003. 38
Graf č. 14: Vývoj počtu účtů, karet a přímého bankovnictví v období 2000 – 2012
Účty, karty, přímé bankovnictví 2000 - 2012 3500000 3000000 2500000 Počet
Sporožirové účty 2000000 Aktivní karty 1500000 Uživatelé přímého bankovnictví
1000000 500000 0 2000
2002
2004
2006
2008
2010
2012
Z grafu je zřejmý mírný nárůst počtu sporožirových účtů, kdy stagnace nastává okolo roku 2008 a růst pokračuje až s koncem období. Velmi progresivní nárůsty jsou zaznamenány u elektronických instrumentů tj. platebních karet a přístupů přes přímé bankovnictví. U platebních karet je možno počínaje rokem 2008 zaznamenat pokles jejich počtu, což je zapříčiněno nástupem krize a následným rušením velkého počtu především úvěrových karet, které v tomto období klienti považovali za velkou zátěž rodinných rozpočtů a v poměrně velké četnosti je vraceli.
3.5. Úspěšná privatizace Na základě výstupů uvedených v předchozí kapitole je možno zhodnotit období po vstupu zahraničního vlastníka za velmi úspěšné období, které se vyznačuje růstem výnosů, optimalizací nákladů a to vše při zachování veškerých pravidel obezřetnosti. Banka dokázala za toto období dvojnásobně navýšit bilanční sumu, více jak zdvojnásobit provozní výnosy a to při zachování rozumné výše nákladů, při realizaci vysokých investic do IT struktur a do obnovy pobočkové sítě a zároveň s klesajícím počtem zaměstnanců. Z pohledu zaměstnance banky vnímám především první polovinu tohoto období velmi pozitivně. Atmosféra v bance byla výborná, prosycená optimismem, který vyvěral z růstu ekonomiky a nadšení lidí. Dodnes musím velmi kvitovat odvahu a přístup tehdejšího šéfa 39
České spořitelny Jacka Stacka, který se svým heslem „Dnes implementujeme, zítra odstraňujeme chyby“, dosahoval závratné rychlosti rozvoje celé instituce.
3.6. Privatizace z pohledu státu Je zcela namístě zajímat se zde také o názor na privatizaci spořitelny z pohledu původního většinového vlastníka a prodejce tj. českého státu. Pro tento účel zde využiji odpovědi na otázky týkající se privatizace a kondice České spořitelny, a.s., které jsem osobně získal dne 15.8.2013 od prezidenta České republiky a bývalého předsedy vlády Ing. Miloše Zemana. Otázka č. 1: Jaké faktory hrály roli při výběru strategického partnera pro Českou spořitelnu a proč jste se rozhodli právě pro Erste? Odpověď: Při volbě strategického partnera pro Českou spořitelnu byla nejdůležitější kredibilita tohoto partnera. Občas se objevovaly výhodné nabídky od velmi pochybných bank a já se domnívám, že jsme udělali dobře, když jsme zvolili Erste mimo jiné i na základě jejího hesla „Nikdy jsme nepodvedli ani jednoho svého klienta“, a to se o jiných bankách mnohdy říci nedá. Otázka č. 2: Jak tuto transakci hodnotíte s odstupem takřka patnácti let? Odpověď: S odstupem patnácti let lze tuto transakci hodnotit pozitivně. Česká spořitelna je stabilní ústav s velmi uspokojivou bilancí. Jsem rád, že se podařilo vytvořit i úvěrový rámec pro podporu malého a středního podnikání – jak jsme dohodli při mém jednání s panem Treichlem – a do dalších minimálně patnácti let jí přeji mnoho úspěchů. Otázka č. 3: Jak dnes vnímáte Českou spořitelnu z hlediska její kondice a efektivity v porovnání s dobou před vstupem zahraničního partnera? Odpověď: 40
V porovnání s dobou před vstupem zahraničního partnera měla Česká spořitelna ve svém úvěrovém portfoliu mimořádně vysoký podíl tzv. rizikových úvěrů – česky řečeno nesplatitelných úvěrů – které byly mnohdy dávány na politickou objednávku a nebojím se říci, že pravděpodobně i za politickou provizi. Věřím, že právě proto, že se nyní jedná o soukromý bankovní ústav se solidním zahraničním vlastníkem, se tato situace nebude opakovat. Otázka č. 4: Je něco, co, z dnešního pohledu, v souvislosti s privatizací České spořitelny, neproběhlo dle vašeho očekávání, co by bylo vhodné provést, či řešit jinak? Odpověď: Samozřejmě, že bychom velice uvítali, kdyby v minulosti byla cena ještě vyšší než byla. Ta byla konkrétně 20 miliard korun, zatímco u Komerční banky byla 40 miliard korun a přitom oba dva ústavy byly zhruba srovnatelné. Otázka č. 5: Existuje něco, co vnímáte jako problém dnešní České spořitelny, potažmo bankovního sektoru v ČR obecně? Odpověď: Nevidím nějaké podstatné problémy České spořitelny. Jako její klient bych si samozřejmě přál, aby úrokové sazby z úsporných vkladů byly co nejvyšší, ale dovedu pochopit, že tomu brání ekonomická realita. Komentář autora: Z pohledu zaměstnance banky, který celé období privatizace osobně prožil, mohu s odpověďmi pana prezidenta v zásadě souhlasit. Obzvláště pak s odpovědí na otázku č. 3. Tuto situaci jsem již komentoval v kapitole 2.11 a odpověď pana prezidenta je v plném souladu s mým přesvědčením a také s mými zkušenostmi a vzpomínkami, které se vztahují k popisovanému období. Myslím, že není povolanějšího člověka, který by mohl okomentovat politický podtext celé transakce, než je pan prezident.
41
4. Analýza vývoje struktury pasiv a pasivních obchodů banky v letech 2000 - 2012 4.1. Postup analýzy Pro účely této analýzy čerpám z údajů uvedených ve výročních zprávách České spořitelny, a.s. za roky 2000 až 2012. Tato data jsou naplněna do tabulky umístěné v Příloze č. 7. Analýza vývoje byla provedena na těchto položkách pasiv: Závazky ke klientům Závazky k bankám Emitované dluhopisy Ostatní položky pasiv Vlastní kapitál Vývoj jednotlivých položek pasiv je v tabulce uveden jednak ve finančních objemech a dále jsou zde v procentech vyjádřeny podíly uvedených položek na celkovém objemu pasiv. Z této druhé části tabulky je patrný vývoj ve velikosti podílu dané položky pasiv na celkovém objemu. Pro názornost bylo provedeno grafické znázornění vývoje a byl doplněn komentář popisující rozsah posunu jednotlivých položek.
42
4.2. Vývoj objemu a struktury pasiv Graf č. 15: Vývoj objemu pasiv – klientské vklady
Vývoj objemu pasiv - klientské vklady 800 700
mld. Kč
600 500 400
Závazky ke klientům
300 200 100 0 2000200120022003200420052006200720082009201020112012
V samostatném grafu jsem znázornil nárůst nejdůležitější položky pasiv, a sice Závazků ke klientům, neboli klientských vkladů. Mezi lety 2000 a 2012 došlo k výraznému nárůstu této položky pasiv o 115%, tedy na více než dvojnásobek původní částky. Graf č. 16: Vývoj objemu pasiv – ostatní pasiva
mld. Kč
Vývoj objemu pasiv - ostatní pasiva 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Závazky k bankám Emitované dluhopisy Ostatní položky pasiv Vlastní kapitál
2000200120022003200420052006200720082009201020112012
Objem položky Závazky k bankám se za období 2000 až 2012 snížil o 35%. K výraznému zvýšení o 598% došlo naopak u položky Emitované dluhopisy, kde se jejich objem navýšil na takřka sedminásobek původní částky. Nárůst o 43% zaznamenaly Ostatní položky pasiv. 43
K velmi výraznému kladnému posunu došlo také u položky Vlastní kapitál, který narostl o 359% na více jak čtyřnásobek původního objemu. Graf č. 17: Vývoj struktury pasiv – objem
mld. Kč
Vývoj struktury pasiv - objem 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vlastní kapitál Ostatní položky pasiv Emitované dluhopisy Závazky k bankám Závazky ke klientům
Z grafu je patrné, že i přes strmý růst objemu vlastního kapitálu a emitovaných dluhopisů má na celková pasiva mnohem větší vliv byť i jen mírný procentuální posun objemu závazků ke klientům. Graf č. 18: Vývoj struktury pasiv – poměr
Vývoj struktury pasiv - poměr 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Závazky ke klientům
Závazky k bankám
Ostatní položky pasiv
Vlastní kapitál
2008
2009
2010
2011
2012
Emitované dluhopisy
Zde vidíme vývoj váhy jednotlivých položek v celkovém objemu pasiv. Lze říci, že nejvyšší váhu v celkovém objemu pasiv má trvale položka Závazky ke klientům. 44
5. Analýza vývoje struktury aktiv a aktivních obchodů banky v letech 2000 – 2012 5.1. Postup analýzy Pro účely této analýzy čerpám z údajů uvedených ve výročních zprávách České spořitelny, a.s. za roky 2000 až 2012. Tato data jsou naplněna do tabulky umístěné v Příloze č. 7. Analýza vývoje byla provedena na těchto položkách aktiv: Čisté pohledávky za klienty Portfolia cenných papírů Pohledávky za bankami Hmotný a nehmotný majetek Ostatní položky aktiv Vývoj jednotlivých položek aktiv je v tabulce uveden jednak ve finančních objemech a dále jsou zde v procentech vyjádřeny podíly uvedených položek na celkovém objemu aktiv. Z této druhé části tabulky je patrný vývoj ve velikosti podílu dané položky aktiv na celkovém objemu. Pro názornost bylo provedeno grafické znázornění vývoje.
5.2. Vývoj objemu a struktury aktiv Graf č. 19: Vývoj objemu aktiv – klientské úvěry
Vývoj objemu aktiv - klientské úvěry 500
mld. Kč
400 300 200
Pohledávky za klienty
100 0
45
V grafu je samostatně znázorněn vývoj nejdůležitější položky aktiv Pohledávky za klienty, neboli objemu klientských úvěrů. V prvních dvou třetinách sledovaného období lze zaznamenat obrovský progres v nárůstu objemu této položky. Mezi roky 2008 až 2012 došlo již pouze k mírnému růstu a v některých letech dokonce k poklesu objemu. Celkově však mezi roky 2000 a 2012 došlo k dramatickému nárůstu této položky o 340% tedy na více jak čtyřnásobek původního objemu. Tento posun můžeme porovnat s posunem objemu klientských vkladů a zjistíme, že dynamika růstu objemu klientských úvěrů byla zhruba třikrát vyšší než dynamika růstu klientských vkladů. Graf č. 20: Vývoj objemu aktiv – ostatní aktiva
Vývoj objemu aktiv - ostatní aktiva 350 300 mld. Kč
250
Pohledávky za bankami
200 150
Portfolia cenných papírů
100
Hmotný a nehmotný majetek
50
Ostatní položky aktiv
0
Mezi roky 2000 a 2012 došlo k poklesu položky Pohledávky za bankami o 53% na necelou polovinu původního objemu. Naproti tomuto vývoji došlo k poměrně výraznému nárůstu objemu položky Portfolia cenných papírů o 99%, tedy skoro na dvojnásobek původní částky. Jedná se dnes o druhou nejvýznamnější položku aktiv České spořitelny. U položky Hmotný a nehmotný majetek došlo k takřka nulovému, nebo lépe řečeno velmi mírnému zápornému posunu v řádech setin procenta. U položky Ostatní položky aktiv, která obsahuje například hotové peníze, došlo k nárůstu objemu o 90%.
46
Graf č. 21: Vývoj struktury aktiv – objem
mld. Kč
Vývoj struktury aktiv - objem 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
Ostatní položky aktiv Hmotný a nehmotný majetek Portfolia cenných papírů Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty
Z grafu je zřejmé, že nejvýznamnější položky aktiv, kde i mírný procentuální posun v objemu ovlivňuje výrazným způsobem celková aktiva jsou Pohledávky za klienty a Portfolia cenných papírů. Graf č. 22: Vývoj struktury aktiv – poměr
Vývoj struktury aktiv - poměr 100% 80% 60% 40% 20% 0% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
Pohledávky za klienty
Pohledávky za bankami
Hmotný a nehmotný majetek
Ostatní položky aktiv
2008
2009
2010
2011
2012
Portfolia cenných papírů
Zde je zajímavé pozorovat, že v prvních dvou letech byla váha položek Pohledávky za bankami a Portfolia cenných papírů vyšší než váha položky Pohledávky za klienty tedy klientských úvěrů. Počínaje třetím rokem sledovaného období však již zaujímají klientské úvěry nejvýznamnější postavení a v současné době jsou dominantní součástí aktiv.
47
6. Analýza vývoje efektivnosti banky v letech 2000 – 2012 6.1. Postup analýzy Analýzu vývoje efektivnosti banky jsem provedl na základě vyhodnocení vývoje dvou základních ukazatelů rentability banky, ukazatelů ROE (Return on Equity) – návratnost kapitálu a ROA (Return on Assets) – návratnost aktiv. Vycházel jsem z údajů uvedených v tabulce v Příloze č. 6. Zdrojem této tabulky byly výroční zprávy banky za roky 2000 až 2012. Tyto údaje jsou pro názornost graficky znázorněny a okomentovány.
6.2. Vývoj efektivnosti banky Graf č. 21: Vývoj návratnosti kapitálu – ROE
ROE 30 25
%
20 15 10 5 0 ROE
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0.2
7.6
21.4
23.7
21.8
22.3
23
23.8
26.3
20.3
18.2
18.2
19.3
V prvních letech sledovaného období došlo k velmi dynamickému růstu ukazatele návratnosti kapitálu což souviselo s poměrně nízkým objemem kapitálu ve vztahu k dramaticky rostoucím ziskům. Již třetí rok se ukazatel vyhoupl přes hranici 20%, kde se držel až do kritického roku 2008 kdy v souvislosti s přísnějšími regulatorními požadavky na kapitálovou přiměřenost, které pramenily z probíhající ekonomické krize, došlo k výraznému navyšování kapitálu a toto se společně s propadem zisku podepsalo na poklesu ukazatele pod 20%.
48
Graf č. 22: Vývoj návratnosti aktiv – ROA
%
ROA 2 1.8 1.6 1.4 1.2 1 0.8 0.6 0.4 0.2 0 ROA
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 0
0.4
1.1
1.4
1.4
1.4
1.5
1.5
1.8
1.4
1.3
1.5
1.8
Zde vidíme podobný průběh ukazatele návratnosti aktiv ROA s předchozím znázorněným průběhem ukazatele ROE. Prudký růst ukazatele v prvních letech ovlivnil celkově nízký objem aktiv v poměru k vysoce narůstajícímu zisku. V roce 2008 došlo ke kulminaci hodnoty ROA na hodnotě 1,8 a díky následnému propadu v zisku došlo i k poklesu tohoto ukazatele. Opětovně rostoucí zisky v posledních dvou letech sledovaného období posunuly tento ukazatel opětovně na hodnotu z roku 2008.
49
Závěr Záměrem této práce bylo popsat historii jedné z nejvýznamnějších bankovních institucí na území České republiky České spořitelny, a.s., jejíž tradice sahá až do první poloviny devatenáctého století. Popsat jednak historii, která nás povede k pochopení důvodů vzniku spořitelního ústavu a dovede nás až ke kořenům této banky a za druhé popsat novodobou historii, která popíše jedno z nejzajímavějších období v životě této instituce, a sice spojení se silným zahraničním partnerem. Zde můžeme, možná s překvapením, zjistit, že se touto transakcí vracíme svým způsobem opět zpátky ke kořenům. Spojením těchto institucí je určitým způsobem završena důležitá etapa v historii České spořitelny. Dále bylo záměrem zhodnotit základní ekonomické ukazatele z různých úhlů pohledu a zhodnotit jejich vývoj. Výsledkem těchto zjištění by měl být závěr, ze kterého vyplývá, zda celá operace vstupu Erste Bank do České spořitelny byla ekonomicky prospěšná a měla pozitivní vliv na další vývoj této bankovní instituce. Dotázaný zástupce původního vlastníka hodnotí celou tuto transakci velmi pozitivně, mým cílem bylo toto sdělení potvrdit číselně. Ze všech použitých analýz a zjištění vyplývá, že Česká spořitelna ve své historii prožívala až na drobné výjimky stálý růst, který byl jednoznačně ovlivněn především vysokou důvěrou jejích klientů v její stabilitu. Z hodnocených ukazatelů je také zřejmé, že ve velice krátkém časovém úseku po vstupu zahraničního partnera začala banka fungovat naplno jako podnikatelský subjekt, který má ambice dosahovat velice zajímavých zisků a rychlé návratnosti vloženého kapitálu. Lze jednoznačně říci, že banka šla cestou maximalizace výnosů, redukce nákladů a ze všech ukazatelů je zřejmý nárůst efektivnosti celé instituce založený na velice dobrém modelu řízení. Lze také říci, že vysoce zisková, stabilní a zároveň filantropicky zaměřená Česká spořitelna se díky tomuto období určitým způsobem vrátila ke svým kořenům. Ke stabilitě a síle, k důvěryhodnosti a silné podpoře společnosti, ve které působí. Na své historii a tradici banka staví svůj budoucí vývoj a svůj obraz v očích veřejnosti. Závěrem mohu konstatovat, že ekonomický posun České spořitelny, a.s. po vstupu rakouské Erste Bank se jeví jako úspěšný a nasvědčuje budoucímu pozitivnímu vývoji.
50
Seznam použité literatury 1. ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S. Profil České spořitelny [online]. ©2013 [cit. 2013-09-22]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/o-nas/profil-ceske-sporitelny-d00014413 2. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 1999. Česká spořitelna, a.s. ©2000 3. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2000. Česká spořitelna, a.s. ©2001 4. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2001. Česká spořitelna, a.s. ©2002 5. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2002. Česká spořitelna, a.s. ©2003 6. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2003. Česká spořitelna, a.s. ©2004 7. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2004. Česká spořitelna, a.s. ©2005 8. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2005. Česká spořitelna, a.s. ©2006 9. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2006. Česká spořitelna, a.s. ©2007 10. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2007. Česká spořitelna, a.s. ©2008 11. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2008. Česká spořitelna, a.s. ©2009 12. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2009. Česká spořitelna, a.s. ©2010 13. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2010. Česká spořitelna, a.s. ©2011 14. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2011. Česká spořitelna, a.s. ©2012 15. ČESKÁ SPOŘITELNA, a.s.. Výroční zpráva 2012. Česká spořitelna, a.s. ©2013 16. HÁJEK, J., R. PÍŠA a ČESKÁ SPOŘITELNA, A.S.. 180 let českého spořitelnictví. Praha: Vysoká škola finanční a správní, 2005. ISBN 80-86754-47-2. 17. HES, Karel. Státní spořitelny v socialistických zemích. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1964. ISBN 04-317-64. 18. ŠIKULA, Zdeněk. Racionalizace struktury sítě poboček a jednatelství spořitelny a metody jejich řízení a kontroly. Praha, 1989. Závěrečná práce. Institut ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR. 19. http://studentka.sms.cz/seminarka/ceska-sporitelna-ii
51
20. http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/
52
Příloha č.1 Inzerát na prodej České spořitelny OZNÁMENÍ V souladu s usneseními vlády České republiky číslo 732 ze dne 19. listopadu 1997 a číslo 194 ze dne 10. března 1999, týkajícími se prodeje státem vlastněného podílu v České spořitelně, a.s., vyzývají tímto Ministerstvo financí České republiky a Fond národního majetku České republíky mezinárodní finanční instituce ( dále jen \"Investoři\") k předběžnému vyjádření zájmu o získání kontrolního podílu na základním jmění ČESKÉ SPOŘITELNY, a.s. Tato předběžná vyjádření zájmu by v písemné formě měla obsahovat následující údaje: · Úplný název subjektu, nebo subjektů v případě konsorcia Investorů, které vyjadřují předběžný zájem, včetně názvu případné ovládající osoby, kontaktní adresy a jména kontaktních osob. · Předběžné potvrzení zájmu o získání kontrolního podílu na základním jmění České spořitelny, a.s. · Popis hlavních podnikatelských aktivit Investora a souhrnné účetní výkazy k 31. prosinci 1998, resp. nejnovější údaje o výsledcích hospodaření Investora. Po obdržení předběžných vyjádření zájmu budou někteří Investoři, vybraní na základě posouzení předběžného vyjádření zájmu, vyzváni k účasti na výběrovém řízení na získání kontrolního podílu na základním jmění České spořitelny, a.s. Po odsouhlasení konsolidovaných výsledků za rok 1998, auditovaných podle mezinárodních účetních standardů, bude takto vybraným Investorům rozesláno Informační memorandum, včetně stručného popisu navrhované restrukturalizace úvěrového portfolia České spořitelny, a.s. a harmonogramu privatizace. Investoři budou dále požádáni, aby do 31. července 1999 předložili na základě Informačního memoranda předběžné nabídky. Investoři vybraní na základě předběžných nabídek budou vyzváni k provedení finanční a 1
právní prověrky České spořitelny, a.s., a budou jim předloženy výsledky ad hoc revize úvěrového portfolia, prováděné v současné době nezávislou mezinárodní auditorskou společností. Na základě výsledků této prověrky pak Investoři předloží závazné nabídky tak, aby prodej mohl být uskutečněn do 31. prosince 1999. Předběžná vyjádření zájmu by měla být doručena poradcům Fondu národního majetku ČR pro privatizaci České spořitelny, a.s., - společnosti Merrill Lynch, Ropemaker Place, 25 Ropemaker Street, London EC2Y 9LY, k rukám p. Andrew Gazitua, (tel.: 0044 171 867 2176, fax: 0044171 867 2157) nebo p. Constantin Kinsky, (tel.: 00 420 2 2162 5547, fax: 00 420 2 2162 5588) - nejpozději do 7. května 1999. Hospodářské noviny 22. dubna 1999
zdroj: http://studentka.sms.cz/seminarka/ceska-sporitelna-ii
2
Příloha č. 2 Usnesení vlády ze dne 19. listopadu 1997 č. 732
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 19. listopadu 1997 č. 732 k zahájení prodeje zbývajících majetkových účastí státu v Komerční bance, a.s., České spořitelně a.s. a Československé obchodní bance, a.s. Vazba na záznam z jednání vlády:
Vláda I. s o u h l a s í 1. s neprodleným zahájením přípravy prodeje zbývajících majetkových účastí státu v Komerční bance, a.s., České spořitelně a.s. a Československé obchodní bance, a.s. (dále jen “banky”), 2. se zahájením výběru poradců vlády pro dopracování strategie privatizace zbývajících majetkových účastí státu v bankách, 3. s tím, že proces přípravy prodeje majetkových účastí v bankách i proces výběru poradců bude zahájen souběžně, 4. s tím, že základem privatizace majetkové účasti státu v Československé obchodní bance, a.s., bude prodej alespoň 51 % akcií v držení státu jednomu strate- gickému investorovi,
1
5. s tím, že základem privatizace majetkových účastí státu v Komerční bance, a.s., a České spořitelně, a.s. bude prodej alespoň 34 % procent akcií v držení státu jednomu strategickému investorovi; II. u k l á d á ministru financí 1. předložit vládě materiál s upřesněným návrhem dalšího postupu privatizace majetkových účastí státu v bankách v souladu s bodem I tohoto usnesení po předložení výchozích nabídek potenciálními investory, 2. předložit vládě do konce 31. března 1998 materiál s návrhem na řešení problematiky Slovenské inkasní jednotky, 3. zajistit ve spolupráci s předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku České republiky, aby výnosy z prodeje majetkových účastí státu v bankách byly evidovány samostatně na účtech Fondu národního majetku České republiky a byly použity pouze na základě rozhodnutí vlády, 4. projednat s nadnárodními finančními investicemi, zejména s Mezinárodní finanční korporací a s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj vhodné formy jejich zapojení do procesu privatizace majetkových účastí státu v bankách; III. d o p o r u č u j e guvernérovi České národní banky spolupracovat při zabezpečování úkolů podle bodu I tohoto usnesení.
Provede: ministr financí
Předseda vlády prof. Ing. Václav K l a u s , CSc., v. r. 2
Příloha č. 3 Usnesení vlády ze dne 10. března 1999 č. 195
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. března 1999 č. 195 ke koncepčnímu přístupu k privatizaci akciové společnosti Česká spořitelna, a.s. Vazba na záznam z jednání vlády:
Vláda I. s o u h l a s í 1. s pokračováním privatizace majetkové účasti státu v akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., 2. s cíli privatizační transakce, s kritérii pro výběr investorů a s privatizační metodou předpokládající jednorázový prodej celého “balíku” akcií držených Fondem národního majetku České republiky jednomu investorovi (resp. skupině investorů), 3. se systémovými opatřeními k dokončení přípravy akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., na privatizaci uvedenými v bodě 4. části II (Důvodová zpráva) předloženého materiálu, 4. s návrhem orientačního harmonogramu privatizační transakce uvedeným v bodě 5 části II (Důvodová zpráva) předloženého materiálu,
1
5. s navýšením kapitálu akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., v roce 1999 nejméně o 6 až 8 mld Kč, 6. s převodem tzv. sociálních půjček z akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., na státní peněžní ústav Konsolidační banka Praha v souladu s opatřeními uvedenými v bodě 4.2. části II (Důvodová zpráva) předloženého materiálu s tím, že státnímu peněžnímu ústavu Konsolidační banka Praha budou ze státního rozpočtu hrazeny finanční ztráty spojené s tímto převodem; II. u k l á d á ministru financí a předsedovi prezidia Fondu národního majetku České republiky 1. dokončit přípravu privatizace a zahájit výběrové řízení pro prodej majetkové účasti státu v akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., a to podle kritérií uvedených v bodě I/2 tohoto usnesení a podle harmonogramu uvedeného v bodě I/3 tohoto usnesení a podle dalších opatření uvedených v bodě I tohoto usnesení, 2. zabezpečit převod tzv. sociálních půjček podle bodu I/5 tohoto usnesení a o realizaci tohoto převodu vládu do 30. června 1999 informovat, 3. vyhodnotit závazné nabídky investorů a toto vyhodnocení předložit vládě společně s návrhem rozhodnutí na prodej majetkové účasti státu v akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., k vydání rozhodnutí o privatizaci podle § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, 4. zpracovat a vládě do 31. května 1999 předložit návrh opatření pro řešení nebonitních úvěrových pohledávek v portfoliu akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., (ring - fencing) uvedených v bodě 4.3. části II (Důvodová zpráva) předloženého materiálu, který by na minimum snižoval budoucí výdaje státu.
Provede:
2
ministr financí a předseda prezidia Fondu národního majetku České republiky
Předseda vlády Ing. Miloš Z e m a n v z. PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r. 1. místopředseda vlády
3
Příloha č. 4 Usnesení vlády ze dne 8. listopadu 1999 č. 1178
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 8. listopadu 1999 č. 1178 o řešení nebonitních pohledávek v portfoliu České spořitelny, a.s. Vazba na záznam z jednání vlády:
Vláda I. k o n s t a t u j e , že v souvislosti s přípravou privatizace České spořitelny, a.s., a v souladu s úkoly uloženými usnesením vlády z 10. března 1999 č. 195, ke koncepčnímu přístupu k privatizaci akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., je nezbytné dořešit i problém nebonitních aktiv v portfoliu uvedené společnosti; II. s o u h l a s í 1. s plným převodem pochybných a ztrátových pohledávek České spořitelny, a.s., za klienty (klasifikace České národní banky 4 a 5), včetně práv vyplývajících z jejich zajištění, jejichž nominální hodnota činí 5 a více mil. Kč a při vyloučení pohledávek řádně přihlášených v konkursním a vyrovnávacím řízení, s tím, že celková nominální hodnota převáděných pohledávek činí nejvýše 33,3 mld Kč a tyto pohledávky jsou převáděny za cenu postoupení ve výši 60 % nominální hodnoty, a to maximálně do výše 20 mld Kč a dále s tím, že postoupení a vyčíslení pohledávek bude provedeno podle účetního stavu k 30. listopadu 1999, 2. s tím, že Konsolidační banka Praha, s.p.ú., bude do 31. prosince 2001 disponovat právem 1
odkoupit pohledávky řádně přihlášené v konkursním a vyrovnávacím řízení, včetně práv vyplývajících z jejich zajištění, za klienty České spořitelny, a.s., podle účetního stavu k 30. listopadu 1999, a to za cenu celkem 1,- Kč, 3. s tím, že Konsolidační banka Praha, s.p.ú., bude do 31. prosince 2001 disponovat právem odkoupit řádně přihlášené pohledávky, včetně práv vyplývajících z jejich zajištění, za pochybné a ztrátové pohledávky za klienty České spořitelny, a.s., (klasifikace České národní banky 4 a 5), jejichž jednotlivá nominální hodnota činí méně než 5 mil. Kč podle účetního stavu k 30. listopadu 1999, a to za cenu celkem 1,- Kč, 4. s tím, že Česká spořitelna, a.s., bude plně refinancovat postoupené pohledávky podle měnové skladby převáděného portfolia, a to jak v českých korunách, tak v cizích měnách, 5. s tím, že předmětné pohledávky budou spravovány Českou spořitelnou, a.s., nejdéle do 31. prosince 2000, a to na základě mandátní smlouvy uzavřené mezi Konsolidační bankou Praha, s.p.ú., a Českou spořitelnou, a.s., do 30. listopadu 1999, 6. s převzetím pohledávky České spořitelny, a.s., za společností SEVAC, a.s., na jejíž jistinu je vystavena státní záruka ve výši 600 mil. Kč Konsolidační bankou Praha, s.p.ú., za cenu rovnou nominální hodnotě jistiny a 50 % nominální hodnoty příslušenství této pohledávky k datu převodu, 7. s tím, že ze státního rozpočtu, případně z Fondu národního majetku České republiky, budou uhrazeny Konsolidační bance Praha, s.p.ú., náklady a ztráty spojené s operacemi podle bodu II/1 až 6 tohoto usnesení, tj. náklady a ztráty spojené s vlastnictvím a správou převáděných pohledávek; III. u k l á d á místopředsedovi vlády a ministru financí 1. přijmout neprodleně opatření k převodu pochybných a ztrátových pohledávek podle bodu II/1 až 5 tohoto usnesení a pohledávky podle bodu II/6 tohoto usnesení z České spořitelny, a.s., do Konsolidační banky Praha, s.p.ú., 2. zajistit uzavření smlouvy mezi Konsolidační bankou Praha, s.p.ú., a Ministerstvem financí 2
o úhradě nákladů a ztrát vznikajících realizací operací podle bodu II/7 tohoto usnesení, a to do 31. prosince 1999, 3. informovat vládu do 31. března 2000 o způsobu splnění úkolů uvedených v bodě III/1 tohoto usnesení.
Provede: místopředseda vlády a ministr financí
1. místopředseda vlády PhDr. Vladimír Š p i d l a , v. r.
3
Příloha č. 5 Usnesení vlády ze dne 2. února 2000 č. 144
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 2. února 2000 č. 144 + 2P o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání České spořitelny, a.s. Vazba na záznam z jednání vlády:
Vláda I. b e r e n a v ě d o m í informace týkající se privatizace 52,07% akcií České spořitelny, a.s., obsažené v části II (Předkládací zpráva) předloženého materiálu, a to jako splnění úkolu uvedeného v bodě II/1 usnesení vlády z 16. června 1999 č. 603, k Opatřením k posílení stability bankovního sektoru; II. s c h v a l u j e 1. privatizaci majetkové účasti státu na podnikání České spořitelny, a.s. a vydává podle § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnutí o privatizaci majetkové účasti státu na podnikání obchodní společnosti Česká spořitelna, a.s., a to přímým prodejem vybranému nabyvateli - Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG - jak je uvedeno v příloze č. 1 tohoto usnesení, 2. aby Konsolidační banka Praha, s.p.ú. a) uzavřela s Českou spořitelnou, a.s. a její dceřinnou společností CORFINA, a.s., smlouvu o 1
restrukturalizaci a ručení týkající se převzetí úvěrových rizik vyplývajících z nekvalitních aktiv uvedených společností Konsolidační bankou Praha, s.p.ú., b) vystavila prohlášení o ručení ve prospěch České spořitelny, a.s. a společností CORFINA, a.s., CORFINA TRADE s.r.o. a CF Danube Leasing s.r.o., patřících do skupiny České spořitelny, a.s., za účelem zajištění nekvalitních aktiv uvedených společností, s tím, že způsob identifikace nekvalitních aktiv, stanovení mechanismu a podmínek převzetí úvěrových rizik České spořitelny, a.s. a společností CORFINA, a.s., CORFINA TRADE s.r.o. a CF Danube Leasing s.r.o., patřících do skupiny České spořitelny, a.s., jakož i vymezení předmětu ručení ze strany Konsolidační banky Praha, s.p.ú., budou předmětem smlouvy o restrukturalizaci a ručení uvedené v bodě II/2a tohoto usnesení, která bude uzavřena současně se smlouvou o koupi a prodeji akci s nabyvatelem podle principů popsaných v části II (Předkládací zpráva) předloženého materiálu, a dále s tím, že maximální potencionální výše a struktura úvěrové angažovanosti Konsolidační banky Praha, s.p.ú., vyplývající z operací podle bodu II/2 tohoto usnesení - podle stavu k 31. prosinci 1999 - je uvedena v příloze č. 2 tohoto usnesení, 3. aby Ministerstvo financí uzavřelo s Českou spořitelnou, a.s., smlouvu o úhradě majetkové újmy vznikající České spořitelně, a.s., ve vztahu k tzv. sociálním půjčkám (úvěrům) v důsledku rozdílu mezi výší standardní tržní sazby úroků a sazby úroků sjednaných v těchto půjčkách s tím, že náklady z toho vzniklé budou hrazeny ze státního rozpočtu, 4. udělení výjimky ze Zásad postupu při dokončování privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 171/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů přijatých usnesením vlády ze 17. prosince 1997 č. 810, o změně usnesení vlády ze 17. března 1993 č. 123, k řešení ekologických závazků při privatizaci a usnesení vlády z 9. dubna 1997 č. 212, o Zásadách postupu při dokončování privatizace podle zákona č. 92/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 171/1991 Sb. (Příloha č. 4, část C, Rozhodnutí o privatizaci, bod 31, a to tak, že nabyvateli nebude uložena povinnost učinit ostatním akcionářům České spořitelny, a.s., veřejný návrh smlouvy podle § 183a zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, 5. aby ze státního rozpočtu, popřípadě z majetku Fondu národního majetku České republiky, 2
byly hrazeny Konsolidační bance Praha, s.p.ú., náklady a ztráty spojené s operacemi podle bodu II/2 tohoto usnesení; III. m ě n í 1. usnesení vlády z 8. listopadu 1999 č. 1178, o řešení nebonitních pohledávek v portfoliu České spořitelny, a.s., tak, že se a) bod II/1 uvedeného usnesení nahrazuje textem “II. s o u h l a s í 1. s plným převodem pochybných a ztrátových pohledávek České spořitelny, a.s., za klienty (klasifikace České národní banky 4 a 5), včetně práv vyplývajících z jejich zajištění, jejichž nominální hodnota činí 5 a více mil. Kč a při vyloučení pohledávek řádně přihlášených v konkursním a vyrovnávacím řízení s tím, že celková nominální hodnota převáděných pohledávek činí nejvýše 33,3 mld Kč a tyto pohledávky jsou převáděny za cenu postoupení ve výši 60 % nominální hodnoty, a to maximálně do výše 20 mld Kč s tím, že postoupení a vyčíslení pohledávek bude provedeno podle účetního stavu k 30. listopadu 1999 a dále s tím, že se uvedený postup použije za týchž podmínek též na dluhopisy, směnky a jiné dluhové cenné papíry v portfoliu České spořitelny, a.s., emitované týmiž klienty,”, b) vypouští bod II/2 a 3 uvedeného usnesení, 2. usnesení vlády z 10. března 1999 č. 195, ke koncepčnímu přístupu k privatizaci akciové společnosti Česká spořitelna, a.s., tak, že se vypouští bod I/6 a II/2 uvedeného usnesení; IV. u k l á d á místopředsedovi vlády a ministru financí a předsedovi prezidia Fondu národního majetku České republiky 1. zajistit realizaci opatření podle bodu II tohoto usnesení, 2. zabezpečit prostřednictvím Konsolidační banky Praha, s.p.ú., uzavření a podepsání smlouvy o restrukturalizaci a ručení uvedené v bodě II/2a tohoto usnesení příslušnými 3
statutárními orgány a vystavení odpovídajících ručitelských prohlášení ve prospěch České spořitelny, a.s. a společností CORFINA, a.s., CORFINA TRADE s.r.o. a CF Danube Leasing s.r.o., uvedených v bodě II/2b tohoto usnesení, 3. vydat v návaznosti na zákon č. 165/1998 Sb., kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, před uzavřením smlouvy o koupi akcií předem určenému nabyvateli akcií závazné prohlášení, formou a obsahem uspokojivé pro Českou spořitelnu, a.s., že závazky, které Konsolidační banka Praha, s.p.ú., převzala v souvislosti s realizací opatření podle bodu II/2 tohoto usnesení přejdou na její případnou nástupnickou organizaci, za jejíž závazky bude ručit stát jako za závazky Konsolidační banky Praha, s.p.ú., 4. zajistit do 31. března 2000 uzavření smlouvy mezi Konsolidační bankou Praha, s.p.ú. a Ministerstvem financí, případně Fondem národního majetku České republiky, o úhradě nákladů a ztrát vznikajících v souvislosti s realizací operací podle bodu II/2 tohoto usnesení a o tomto uzavření informovat vládu do 31. května 2000; V. d o p o r u č u j e guvernérovi České národní banky, aby Česká národní banka udělila předchozí souhlas nabyvateli k získání přímého podílu v České spořitelně, a.s. a tím i nepřímého podílu v ČS-stavební spořitelně, a.s., koupí majetkové účasti státu od Fondu národního majetku České republiky. Provede: místopředseda vlády a ministr financí a předseda prezidia Fondu národního majetku České republiky
Předseda vlády Ing. Miloš Z e m a n , v. r. P ř í l o h a č. 1
4
k usnesení vlády ze dne 2. února 2000 č. 144
R o z h o dn u t í o privatizaci 52,07% akcií České spořitelny, a.s., metodou přímého prodeje akcií předem určenému nabyvateli
1. Česká spořitelna, a.s. sídlo: Praha 1, Na Příkopě 29 IČO: 45 24 47 82. 2. Hodnota základního jmění: 15 200 000 000,- Kč. 3. Jmenovitá hodnota jedné akcie: 100,- Kč. 4. Procentní podíl prodávaných akcií na všech akciích České spořitelny, a.s.: 52,07%. 5. Počet a forma prodávaných akcií: 79 146 335 kusů akcií na majitele. 6. Kupní cena jedné akcie: 240,- Kč s tím, že konečná výše může být podle smlouvy o koupi akcií upravena v závislosti na (i) auditované hodnotě konsolidovaného vlastního jmění České spořitelny, a.s., ke dni 31. prosince 1999 a (ii) objemu všeobecných rezerv České spořitelny, a.s., ke dni 31. prosince 1999. V souladu se smlouvou o koupi a prodeji akcií bude kupní cena vyplacena v Euro při přepočtu směnným kursem CZK/Euro v den podpisu smlouvy o koupi a prodeji akcií. 7. Cena celkem: Kupní cena za všechny akcie bude činit 19 mld Kč s tím, že konečná výše může být podle smlouvy o koupi akcií upravena v závislosti na (i) auditované hodnotě konsolidovaného vlastního jmění České spořitelny, a.s., ke dni 31. prosince 1999 a (ii) objemu všeobecných rezerv České spořitelny, a.s., ke dni 31. prosince 1999. V souladu se smlouvou o koupi a prodeji akcií bude kupní cena vyplacena v Euro při přepočtu směnným kursem CZK/Euro v den podpisu smlouvy o koupi a prodeji akcií. 5
8. Způsob privatizace: První rozhodnutí o privatizaci vydané podle § 10 odst. 1 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a to přímým prodejem vybranému nabyvateli. 9. Nabyvatel: Erste Bank der oesterreichischen Sparkassen AG, se sídlem Graben 21, 1010 Vídeň, Rakouská republika. 10. Platební podmínky: a) do 2 týdnů od podpisu smlouvy o koupi a prodeji akcií (za předpokladu splnění určitých odkládacích podmínek stanovených ve smlouvě o koupi a prodeji akcií) bude nabyvatelem složena na vázaný účet u České národní banky záloha ve výši 50 mil. Euro, b) při převodu akcií bude nabyvatelem uhrazena část kupní ceny ve výši 10 mld Kč (přičemž na úhradu této části kupní ceny bude započtena záloha ve výši 50 mil. Euro složená nabyvatelem na vázaný účet, jak je uvedeno v bodě 10/a této přílohy) formou zaplacení proti dodání akcií (čímž jsou zajištěny závazky nabyvatele ze smlouvy o koupi a prodeji akcií), c) zbytek kupní ceny (tj., celková částka kupní ceny po úpravách uvedených výše, snížená o část kupní ceny uhrazenou při převodu akcií) bude uhrazen v den určený prodávajícím, který nesmí předcházet 29. prosinec 2000, nejpozději však dne 31. prosince 2001, d) kupní cena a veškeré její části budou uhrazeny v Euro při přepočtu směnným kursem Kč/Euro ke dni podpisu smlouvy o koupi a prodeji akcií, a to vždy v souladu s příslušnými ustanoveními uvedenými ve smlouvě o koupi a prodeji akcií. 11. Další podmínky privatizace: V souladu s bodem II/4 tohoto usnesení nebude nabyvateli uložena povinnost učinit ostatním akcionářům České spořitelny, a.s., veřejný návrh smlouvy podle § 183a a § 183b zákona č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 6
Podmínkou převodu akcií na nabyvatele a zaplacení kupní ceny je: a) uzavření smlouvy o restrukturalizaci a ručení se společnostmi Česká spořitelna, a.s. a CORFINA, a.s., týkající se nekvalitních aktiv uvedených společností, b) vystavení ručitelských prohlášení ve prospěch České spořitelny, a.s. a společností CORFINA, a.s, CORFINA TRADE s.r.o. a CF Danube Leasing s.r.o., za účelem zajištění nekvalitních aktiv uvedených společností, c) uzavření smlouvy mezi Ministerstvem financí a Českou spořitelnou, a.s., o úhradě újmy z tzv. sociálních půjček (úvěrů). P ř í l o h a č. 2 k usnesení vlády ze dne 2. února 2000 č. 144
Potencionální čistá úvěrová angažovanost Konsolidační banky Praha, s.p.ú., v souvislosti s realizací smlouvy o restrukturalizaci a ručení
Potencionální čistá úvěrová angažovanost Konsolidační banky Praha, s.p.ú., v souvislosti s realizací smlouvy o restrukturalizaci a ručení s Českou spořitelnou, a.s. a její dceřinou společností CORFINA, a.s., týkající se převzetí úvěrových rizik vyplývajících z nekvalitních rozvahových a podrozvahových aktiv společností Česká spořitelna, a.s., CORFINA, a.s., CORFINA TRADE s.r.o. a CF Danube Leasing s.r.o. Konsolidační bankou Praha, s.p.ú., představuje podle stavu k 31. prosinci 1999: a) Přímo převzaté závazky - ve vztahu k nebonitním aktivům klasifikovaným podle České národní banky (dále jen “ČNB”) v kategoriích 3, 4 a 5 (v objemu 9,085 mld Kč), vybrané pohledávky za bankami (v objemu 0,932 mld Kč), vybrané portfolio dluhopisů (v objemu 7
3,424 mld Kč), vybrané deriváty (v objemu 0,244 mld Kč) a komerční leasingová aktiva (v objemu 1,2 mld Kč), souhrnně v objemu 14,885 mld Kč, b) Potencionální závazky (i) ve vztahu k vybraným podrozvahovým pasivům, a to v objemu 17,751 mld Kč, (ii) v závislosti na výsledcích reklasifikace aktiv České spořitelny, a.s., podle postupu stanoveného ve smlouvě o restrukturalizaci a ručení, ve vztahu k aktivům v portfoliu České spořitelny, a.s., klasifikovaným ke dni 31. prosince 1999 v kategoriích 1 a 2, která k uvedenému dni podle pravidel ČNB měla být s přihlédnutím ke všem relevantním informacím klasifikována v kategorii ČNB 3, 4 nebo 5 přičemž způsob identifikace nekvalitních aktiv, stanovení mechanismu a podmínek převzetí úvěrových rizik výše uvedených společností, jakož i vymezení předmětu ručení ze strany Konsolidační banky Praha, s.p.ú. (včetně stanovení refinančních nákladů ve výši 3M PRIBOR, popřípadě příslušné sazby na tříměsíční mezibankovní depozita denominovaná v příslušné cizí měně + 0,9% p.a., motivačního poplatku ve výši 12% inkasovaných částek, úhrady potencionálních škod, nezpoplatněné vystavené záruky Konsolidační banky Praha, s.p.ú. apod.) budou předmětem smlouvy o restrukturalizaci a ručení uvedené v bodu II/2a tohoto usnesení, která bude uzavřena současně se smlouvou o koupi a prodeji akcií s nabyvatelem v rámci principů popsaných v části II (Předkládací zpráva) předloženého materiálu.
8
Příloha č. 6 Bilanční ukazatele 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 438055 491605 519691 555417 581780 654064 728393 814125 862230 855130 881629 892598 920403 155144 120104 128782 82121 77112 97846 73179 65688 93306 126506 175101 77433 65320 134900 149473 189163 214903 239289 283420 329105 418415 461424 469192 460077 483552 489103 113231 144140 158051 180738 191627 192210 230354 226813 209888 177376 180352 254790 296719 16709 31142 31858 29641 32905 34898 46361 58482 57561 47434 52459 52862 44344 352622 388252 403035 428572 444771 481556 537487 588526 642504 643420 661513 658016 688624 22655 24455 29831 34408 39299 43322 48594 55576 64805 63279 70780 79810 93190 Ukazatele z výkazu zisku a ztrát mil. Kč 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Čistý úrokový výnos 11998 15156 16125 15874 17416 18719 21206 24727 30239 30892 30250 31244 30593 Čisté příjmy z popl. a provizí 5121 6198 6847 7915 8238 8384 8997 9639 11020 11402 12167 12381 11768 Provozní výnosy 19112 22187 23610 25268 27217 28834 32471 36075 42712 45658 45421 44073 44555 Provozní náklady -13508 -15224 -14775 -15073 -15883 -16395 -17316 -18349 -19541 -19268 -18677 -18424 -18259 Provozní zisk 5604 6963 8835 10195 11334 12439 15155 17726 23171 26390 26744 25649 26296 Tvorba rezerv a oprav. položek -3217 -2731 -331 1970 -505 -386 -1487 -2211 -3544 -8624 -9800 -5500 -3700 Čistý zisk 41 1798 5805 7615 8137 9134 10385 12148 15813 12640 12052 13638 16612 Základní poměrové ukazatele % 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Čistá úroková marže 2,8 3,1 3,1 2,9 3,5 3,4 3,6 3,7 4,1 4,3 3,8 3,9 3,9 Kapitálová přiměřenost 16 16,5 16,8 14,6 9 8,7 9,3 9,6 10,3 12,3 13,9 13,1 16 Náklady/výnosy 70,7 68,6 62,6 59,7 58,4 56,9 53,3 50,7 45,8 42 41,1 41,8 41 Neúrok. výnosy/provoz. výnosy 37,2 31,7 31,7 37,2 36 35,1 34,7 31,9 29,3 32,3 33,4 29,1 31,3 ROE 0,2 7,6 21,4 23,7 21,8 22,3 23 23,8 26,3 20,3 18,2 18,2 19,3 ROA 0 0,4 1,1 1,4 1,4 1,4 1,5 1,5 1,8 1,4 1,3 1,5 1,8 Základní ukazatele obchodní činnosti počet 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zaměstnanci 14133 14539 13061 12786 11805 11406 10809 10897 10911 10843 10744 10556 10760 Organizační jednotky 707 684 673 666 647 646 637 636 646 660 667 654 658 Bankomaty 890 954 1011 1067 1071 1076 1090 1124 1164 1218 1312 1413 1466 Uživatelé el. bankovnictví 264300 457071 463465 609563 772185 934874 1033198 1142170 1199329 1252155 1318537 1409933 1475517 Aktivní karty 1970950 2210867 2363651 2576552 2758486 2941843 3095614 3340180 3304197 3258011 3229866 3174161 3178184 Obchodníci akceptující karty 12959 14093 17591 19774 11000 11000 12000 13000 15000 16000 17158 18000 18400 Sporožirové účty 2665913 2725133 2727306 2755113 2757929 2761062 2789076 2838173 2874110 2837756 2800822 2784286 3033563 mil. Kč Bilanční suma Pohledávky za bankami Pohledávky za klienty Cenné papíry Závazky k bankám Závazky ke klientům Vlastní kapitál
Příloha č. 7 mld. Kč Závazky ke klientům Závazky k bankám Emitované dluhopisy Ostatní položky pasiv Vlastní kapitál % Závazky ke klientům Závazky k bankám Emitované dluhopisy Ostatní položky pasiv Vlastní kapitál mld. Kč Pohledávky za klienty Pohledávky za bankami Portfolia cenných papírů Hmotný a nehmotný majetek Ostatní položky aktiv % Pohledávky za klienty Pohledávky za bankami Portfolia cenných papírů Hmotný a nehmotný majetek Ostatní položky aktiv
Vývoj objemu pasiv 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 327,9 388,3 403 428,6 444,8 481,6 537,5 588,5 642,5 634,4 670,3 672,3 704,5 67,7 31,1 31,9 29,6 32,9 34,9 46,4 58,5 57,6 47,4 52,2 52,9 44,3 5,5 11 7,1 16 19,6 42,2 40,3 52,9 43,4 56,6 59,3 49,5 38,4 27,9 36,8 47,8 45,4 44,8 52 55,7 58,7 54 44,6 29 38,1 39,9 20,3 24,5 29,8 34,4 38,3 43,3 48,6 55,6 64,8 63,2 70,8 79,8 93,2 Vývoj struktury pasiv 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 73 79 78 78 76 74 74 72 74 75 76 75 77 15 6 6 5 6 5 6 7 7 6 6 6 5 1 2 1 3 3 6 5 7 5 7 7 6 4 6 7 9 8 8 8 8 7 6 5 3 4 4 5 5 6 6 7 7 7 7 8 7 8 9 10 Vývoj objemu aktiv 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 107,1 149,5 189,2 214,9 232,1 276,8 322,8 411,6 452,5 454,5 440,8 465,6 470,9 138,6 157,3 128,8 82,1 77,1 97,8 73,2 65,7 93,3 126,5 174,9 77,4 65,3 149,4 144,1 158 194,2 217,6 192,2 230,8 226,8 209,9 177,4 177,1 254,8 296,7 17,7 20 21,9 20,6 20,1 19,6 18,2 19,8 19,2 18,6 19,1 18,4 17,8 36,6 42,4 40,7 51,3 33,5 67,7 83,4 90,2 87,4 78,1 69,7 76,4 69,7 Vývoj struktury aktiv 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 24 29 35 38 40 42 44 51 53 53 50 52 51 31 31 24 15 13 15 10 8 11 15 20 9 8 33 28 29 34 38 30 32 28 24 21 20 28 32 4 4 4 4 3 3 3 2 2 2 2 2 2 8 8 8 9 6 10 11 11 10 9 8 9 9
