HÁDANKA
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
LISTOPAD
Víte, kde se nachází tento most?
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK
OKÉNKO Z HISTORIE DIVADLO
Pokuste se najít cestu bludištěm, začátek a konec je vyznačen šipkami. Cestu vyznačte tužkou.
Počátky divadelního života v Pacově spadají do první poloviny 19. století, kdy se hrálo na zámku, a to německy. První česká představení byla hrána po roce 1830 pacovskými studenty, kteří se vraceli z pražských studií a snažili se podnítit vlastenecký život mimo jiné i uváděním Klicperových a Tylových her. Trvalý divadelní spolek hrající česky byl v Pacově ustaven v roce 1859, u jeho zrodu stáli Ferdinand Kozelský a Antonín Plaček. Ochotníci dlouho neměli stálou místnost na zkoušení, ba ani na představení, v roce 1876 však získali trvalé zázemí v pacovském zámku. Tam setrvali až do roku 1927, kdy se přestěhovali do nově postavené sokolovny. V meziválečném období vznikl v Pacově ještě jeden ochotnický spolek – Lidové divadlo dřevodělníků při vzdělávacím spolku Pokrok. Ten působil v hostinci Na Kocandě. Oba soubory se v roce 1939 sloučily. V roce 1940 hostoval v Pacově v Tylově hře Paličova dcera Václav Vydra starší. Po druhé světové válce divadelní aktivita pacovských ochotníků pokračovala, i když s mnohými, různě dlouhými přestávkami. Naposledy soubor obnovil svoji činnost v roce 1998. Kromě pacovských ochotníků pracovala v okolí ještě celá řada divadelnických souborů: Tyl v Hrobské Zahrádce (založen roku 1833), ochotnický soubor v Cetorazi (1863), v Hořepníku (1986), Bělohrobský v Černovicích (1883), Jihočech v Křeči (1922), Jednota divadelních ochotníků v Proseči (1925), Bolzano v Těchobuzi (1926), Antonín Sova v Lukavci (1931) atd., řada spolků pak vznikla po druhé světové válce v letech 1945 – 1950. Socialistická etapa přinesla mimo jiné i konzumní způsob prožívání volného času, což znamenalo značný útlum ochotnických divadelních aktivit. K obnovování existence divadelních souborů a rozvoji jejich činnosti dochází spontánně až v průběhu devadesátých let.
DOMÁCÍ LÉKAŘ Bolení v krku Šalvěj působí proti bakteriím, zabíjí viry a utiší zánět. Recept: 2 čajové lžičky přelijte 150 ml vařící vody. Přikryjte a nechte asi 10 minut odstát. Několikrát denně kloktejte.
Horečka Potřebujeme dodat tělu tekutiny, aby se potom mohlo zchladit. Čaj z černého bezu navíc pomůže zvlhčit nos a dýchací cesty, takže se vám bude lépe dýchat. Recept: 2 čajové lžičky květu z černého bezu přelijte dvěma šálky vařící vody. Po 10 minutách máte čaj připravený k pití. Několikrát za den pijte celý šálek.
STÁŘÍ Přijde a je tu. Neptá se nás jestli chceme. Obejme a nepustí. Jde s námi krok za krokem.
Rýma Dobromysl, jitrocel, mateřídouška nebo borovice pomůže uvolnit ucpaný nos, snížit tvorbu hlenu a vysokou horečku a odstranit kýchání. Recept: 30g pupenů borovice přelijte litrem vody a inhalujte.
Vlhký kašel Potřebujete vyčistit dýchací cesty a podpořit vykašlávání. Recept: Smíchejte prvosenku s květem divizny a podbělu a 2 lžíce této směsi přelijte dvěma šálky vroucí vody. Čaj si můžete přisladit medem a ochutit citrónem. Popíjejte celý den.
Chrapot Jitrocel působí antibakteriálně a sníží potíže s polykáním. Recept: 2 čajové lžičky jitrocele přelijte dvěma šálky vroucí vody a nechte ¼ hodiny stát. Přeceďte a pijte několikrát denně.
Nemá cenu a smysl utíkat, nemá cenu bránit se. Tak ho nechme, ať nám dělá společnost, tak ho nechme, ať je náš přítel. On nám za to dá, moudrost života, zkušenost a klid. Bude naše vzpomínka, bude zbytek našeho života.
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ KOUDELKOVÁ Náš rodinný přítel Tonda se rozhodl prodat chalupu a přestěhovat se do města. Je velkým milovníkem zvířat a majitelem několika koček a jedné slepice. Do města si však mohl odvézt pouze kočky a se slepicí si nevěděl rady. Nikdy by nepřipustil, aby jeho jedinou slípku někdo zabil. Hledalo se tedy řešení. Že i já mám ke zvířatům velmi kladný vztah (u nás žádné domácí zvíře nekončí na pekáči, ale dožívá se rekordního věku a umírá stářím), to Tonda dobře věděl, a proto požádal o pomoc nás. Přivezl hnědou slepici, která by úplně ochočená a běhala za ním jako pejsek. Těžko se s ní loučil a sliboval, že ji (a samozřejmě i nás) bude často navštěvovat, aby viděl , jak slepička prospívá a jak se jí daří. Slepici jsme pojmenovali Koudelková. Brzy si zvykla, spřátelila se s naší domácí drůbeží a měla se dobře. Pravidelně jezdíval na návštěvy její bývalý pán a byl vždy moc šťastný, že ho slepička poznala a že se má dobře. Jednou se opět ohlásil, že přijede v sobotu na obvyklou vizitu. Celkem jsme se těšili, návštěva našeho přítele Tondy byla vždy příjemná, po prohlídce slepice následovalo jen krátké posezení, chvíli jsme popovídali a přítel zase odjel. Ale ouha!!! V pátek jsme zjistili, že Koudelková zmizela! Nastalo překotné hledání a volání, slepice už totiž slyšela na své jméno. Lítali jsme po celém okolí, po stodole, po půdě (Koudelková byla docela zdatná turistka, ale na zavolání vždy přiběhla) a nakonec i po vsi. Všichni se divili, mysleli, že sháníme nějakou popletenou příbuznou, nikdo netušil, že Koudelková je slepice. Byla sobota ráno, Tonda se už ohlásil mobilem, že je na cestě a slepice nikde. Byli jsme zoufalí, protože jsme věděli, že ztrátu věrné slepičky náš přítel ponese asi velmi těžce a veškerá vina bude na nás – nezodpovědných opatrovnících. Nakonec jsem dostala nápad já. Sousedi mají přece také hnědé slepice!!! Hned jsem k nim běžela a přerývaně jsem sousedce líčila naší prekérní situaci. Ochotná sousedka mi zapůjčila jednu hnědou slepici, které se ovšem
stěhování vůbec nelíbilo. Nedalo se ale nic jiného dělat. Půjčenou slepici jsme nechali na dvoře, kde ale hlasitě kdákala a domáhala se u vrátek návratu do domovského kurníku. Také naše slepice se nechovaly moc vstřícně, nezvanou návštěvnici klobaly a dokonce i náš hodný pes Ben se rozhodl, že cizí vetřelkyni vyžene. Do toho všeho se ozvalo zvonění. Tonda byl tady! V poslední chvíli jsem slepici strčila do maštale pod řešeto, kam dáváme kvočnu. V šeru seděla celá vyjevená a naštěstí ani nekdákla! Tonda se podle našich předpokladů hned sháněl po své slepičce. Byl nadšen, když jsme mu sdělili, že sedí na vejcích a chystá se na kuřátka. Nesmí se k ní moc chodit, aby se nepoplašila, šeptali jsme mu tajemně. Tonda se díval obdivně na „svou“ slepičku z uctivé dálky a vůbec chudák netušil, že pod ní není jediné vejce. Myslím, že to od nás nebyl ani tak velký podvod, spíše milosrdná lež, protože Tonda je už starší člověk a ztráta milované slepice by ho mohla ohrozit na zdraví. Tuto návštěvu jsme opravdu nijak neprodlužovali a oddechli si, když za naším přítelem klapla vrátka. Nic nepoznal! Slepici jsme vrátili sousedům a byli jsme rádi, že to dobře dopadlo. A Koudelková? Představte si, že byla vzadu ve stodole, kde měla hluboko v seně vyhrabané hnízdo a v něm 16 vajíček. Seděla na nich a ani se nehnula, jen slabounce pokvokávala. Přenesli jsme ji opatrně i s vejci do maštale do veliké bedny, kde vyseděla za tři týdny hejno kuřátek. To bylo radosti, když Tonda přijel! Nikdy se nedozvěděl, že minulou návštěvu obdivoval úplně cizí slepici. Koudelková vychovala zdatné nástupce a dožila se úctyhodného věku. Hrobeček má pod břízami, kam ukládáme všechny naše zvířátka k věčnému spánku. Příspěvek od J.M.
RECEPTÁŘ
ODPOVÍDÁME NA DOTAZY Mohu si vybrat svého lékaře a jestliže ano, jak to mám udělat?
Jablkový závin z jogurtu 40 dkg hladké mouky 1 Hera 1 malý bílý jogurt (nejlepší je selský) špetka soli vejce na potření Vyválenou placku z poloviny těsta dáme na vymazaný plech. Posypeme jablky, skořicí, můžeme přidat rozinky. Je možné posypat i mákem, nebo přidat ořechy – záleží na chuti. Navrch položíme další placku a potřeme rozšlehaným vajíčkem.
Podle § 11, odst. b) Zák. č. 48/1997 Sb. O veřejném zdravotním pojištění máte právo na svobodnou volbu lékaře nebo zdravotnického pracovníka. V praxi to znamená, že vy si zvolíte lékaře, ke kterému máte důvěru a požádáte jej, aby vás vzal do své péče. Základní podmínkou, kterou nelze obejít, je smlouva tohoto lékaře nebo zdravotnického pracovníka se zdravotní pojišťovnou, u které jste pojištěn. Může se stát, že vás lékař odmítne. Důvody odmítnutí jsou však rovněž stanoveny v tomto zákoně. Za přijatelný důvod je považována situace, kdy by lékař přijetím dalšího pacienta překročil únosnou míru svého pracovního zatížení – např. protože již ošetřuje mnoho pacientů. Druhý ze zákona přijatelný důvod je přílišná vzdálenost vašeho místa pobytu pro případné potřebné vykonávání návštěvní služby. Odmítnout vzít vás do péče nemůže lékař, do jehož spádového území příslušíte. To však neznamená, že jedině na tohoto lékaře jste vy jako pacient odkázán.
Bábovka z cukety
Znáte svoji zdravotní pojišťovnu?
3 vejce, 25 dkg cukru, 150 ml oleje – utřeme 35 dkg polohrubé mouky 1 lžička skořice, 1 lžička jedlé sody 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr 5 dkg mletých ořechů, rozinky 40 dkg nastrouhané cukety
Ze zákona jsme všichni pojištěnci některé zdravotní pojišťovny. Ale co vlastně o své zdravotní pojišťovně víme? Většinou si jen vezmeme průkazku pojišťovny a to nám stačí. Přitom zdravotní pojišťovny nabízejí pro své klienty hodně možností navíc, většino v rámci programu prevence. Ze zákona můžeme zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců a to vždy k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Znamená to, že zde neplatí pravidlo kalendářního roku, tedy od ledna do prosince. Můžeme změnit zdravotní pojišťovnu k 1. dubnu, 1. červnu, 1. říjnu a 1. lednu a dalších 12 měsíců už ne. Každá zdravotní pojišťovna má své preventivní programy pro pojištěnce. Je dobré se o nich informovat, a to proto, že získáte řadu výhod: jsou to například příspěvky na očkování, na obroučky brýlí, na vitamíny nebo na aktivity podporující zdraví životní styl.
Cuketu necháme chvíli stát a pak vodu scedíme. Pečeme ve vymazané a moukou vysypané formě.
recepty poskytla paní Anna Z.
HUMOR LÉČÍ U očního: "Pane doktore, nevidím do dálky." Lékař vezme pacienta za ruku, přivede ho k oknu, ukáže na oblohu a ptá se: "Co vidíte?" Slunce. "Výborně. A teď mi laskavě povězte, kam dál byste ještě chtěl vidět?" Doktoři mohou být obecně rozděleni takto : - Všeobecní lékaři neumí nic a dělají toho málo - Chirurgové znají málo a dělají všechno - Internisté znají všechno a nedělají nic - Patologové znají všechno a dokážou udělat cokoliv, ale většinou je již pozdě. Pane doktore, pořád mám pocit, že slyším kolem sebe hlasy a nikoho nevidím. A kdy se Vám to stává? No, vždycky, když telefonuji.
PRANOSTIKY 1.11. DEN VŠECH SVATÝCH JE POSLEDNÍ, KTERÝ LÉTO ZAHÁNÍ 11.11. NA SVATÉHO MARTINA, BÝVÁ DOBRÁ PEŘINA NA SVATÉHO MARTINA, KOUŘÍVÁ SE Z KOMÍNA 16.11. NA SVATÉHO OTOMARA NEUVIDÍŠ KOMÁRA 25.11. NA SVATOU KATEŘINU SCHOVÁME SE POD PEŘINU SVATÁ KATEŘINA PŘICHÁZÍ BÍLE ODĚNA
OZNÁMENÍ Stále je možnost využití měření tlaku krve, hladiny cukru v krvi a nově i měření tělesného tuku, a to u nás ve středisku pečovatelské služby na faře, nebo po domluvě u vás doma. Pokračuje i nabídka zapůjčení kompenzačních pomůcek: nástavec na WC, chodítko, pojízdné toaletní křeslo a polohovací postel. Rádi bychom pokračovali v setkáních seniorů. Napište o jaká témata máte zájem, podle toho bychom pozvali hosty. Těšíme se na příspěvky od vás do Paprsku. Podělte se s námi o vaše příběhy, rady, recepty… Uvítáme i návrhy na nové rubriky.
DUCHOVNÍ ZAMYŠLENÍ „Jel jsem nedávno tramvají a vedle mě se malé dítě ptalo své maminky, proč teď lidé tolik chodí na hřbitovy, “vypráví farář z pražského Žižkova. Dostalo se mu milé odpovědi.“Mrtví mají teď na začátku listopadu svátek. A protože my máme každý svátek někdy jindy, zemřelí mají svátek v jeden den. Proto jim chodíme popřát.“ „Zamýšlel jsem se, co vlastně mohou lidé mrtvým přát. Jedině nebe.“ Pro katolického křesťana je Vzpomínka na všechny věrné zemřelé velkou příležitostí si uvědomit, že lidské pachtění má mít svůj cíl a že každý si může nově připomenout, v co věří. Jít na hřbitov ale znamená především nezapomínat na naše zemřelé. Láska je nekončící a mohu ji projevovat i tomu, kdo zemřel. Víme, že smrtí život nekončí, že v sobě nosíme věčný život a pokud mám někoho rád, tak musím přemýšlet, čím mu mohu ještě pomoci. převzato z Katolického týdeníku
