HÁDANKA
PAPRSEK ZPRAVODAJ PEČOVATELSKÉ SLUŽBY
LISTOPAD Poznáte o kterou budovu na náměstí se jedná?
ČAS
PRANOSTIKY Když listí dlouho nepadá, tuhá zima se přikrádá. Když se v listopadu hvězdy třpytí, tuhé mrazy se brzo chytí. Studený listopad – zelený leden. Když o Všech svatých mrazivo, bude zima teplivo, když déšť, tu je třeba za pec vlézt. Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. Na svatého Martina bývá dobrá peřina. Když svatý Martin se sněhem přiběhl, bude v něm celý měsíc ležet. Na svatou Kateřinu, schováme se pod peřinu. Chodí-li svatá Kateřina po ledě, chodí svatý Štěpán po blátě. Sníh na svatého Ondřeje, žitu velmi prospěje.
(starý irský text) K čemu využít sváteční čas? Udělej si čas na myšlení, to je zdroj síly. Udělej si čas na hraní, to je tajemství mládí. Udělej si čas na četbu, to je setba moudrosti. Udělej si čas, abys projevil přátelství, to přináší radost. Udělej si čas na snění, to tě povznese ke hvězdám. Udělej si čas na lásku, to je radost ze života. Udělej si čas na spokojenost, to je hudba duše. Příspěvek od paní Marie
RADY PRO SENIORY
LISTOPADOVÉ ZAMYŠLENÍ Vlhký a zdánlivě smutný měsíc, kdy člověk vychází do nepohody, jen když musí. Jsou ale dny, kdy ranní jinovatka a slunce ji ozařující kouzlí na pavučinách či stéblech trav nádherné obrazy. Každé období roční i životní má své kouzlo. I stáří i smrt, na kterou se vzpomíná hned druhého listopadu – který je v civilním kalendáři označen jako Památka zesnulých. V katolickém kalendáři je ale veden jako svátek Věrných zemřelých. Je zajisté dobře vzpomenout na ty, kteří nás na Onen svět předešli. Nu a dále listopad je časem přípravy na Vánoce. Zkuste zauvažovat včas nad dárky, abyste předvánoční čas prožili bez stresů a měli čas na společné prožití se svými blízkými.
Policie ČR – okresní ředitelství Jihlava -
nedůvěřujte neznámým lidem (zejména když žádají o finanční výpomoc na opravu vozidla, operaci v nemocnici apod.) nepouštějte cizí osoby do domu nebo bytu nevěřte každému, kdo vás za dveřmi žádá o možnost si zatelefonovat, použít WC nikdy neotvírejte dveře automaticky, nevíte-li, kdo je za nimi zaměstnance různých firem pouštějte do bytu pouze v případě, že jste si je sami objednali nabídku zboží od domácích prodejců, pokud o ni máte zájem, si prohlédněte pouze venku, tyto osoby, pokud je vpustíte do domu, se dopouštějí krádeží
Policie ČR 158
K DOBRÉ KONDICI JE NEZBYTNÁ SPRÁVNÁ ŽIVOTOSPRÁVA S přibývajícím věkem musíme být pozornější ke své životosprávě: skromněji jíst a pít, pečovat o dobrou hygienu a odpočinek. Lékaři nám radí, aby naše strava byla prostá, střídmá, pestrá, správně výživná – se správným poměrem bílkovin, tuků a sacharidů. Dáváme přednost hovězímu a telecímu masu, drůbeži, rybám, jen občas si dáme vepřové. Silně omezíme uzeniny. Ze sýrů jsou nejhodnotnější tvarohové. Tvrdé jsou zdravější než tavené. Rovněž mléko, jogurty, tvaroh, smetanu konzumujeme nízkotučné. U tuků se vyvarujeme jejich přílišného množství a vůbec všech tuků přepálených. Co nejvíc užíváme rostlinné tuky, margaríny a oleje.Dáváme přednost chlebu před bílým pečivem a černému chlebu před obyčejným nebo bílým. Pokud možno denně používáme různé ovoce a zeleninu. Nemáme-li čerstvé, upřednostníme mražené před konzervovaným. Je nezdravé jíst jen dvě – tři jídla denně. Stravu rozdělujeme na pět – šest menších dávek. Čím méně energie vydáváme, tím méně spotřebujeme energie, a tedy nám stačí méně kalorií. Jíme v klidu, ne hltavě, ne ve spěchu. Během jídla se od něho nevzdalujeme. Pomalu a důkladně žvýkáme. Před jídlem si zkusme krátce odpočinout. Uvědomujme si, že jídlem přijímáme nový život, rozvíjející potom energii v našem těle. Z knihy Dobrodružství třetího věku
ODPOVÍDÁME NA DOTAZY Proč se přechází na digitální vysílání? Digitální vysílání umožní lépe nakládat s frekvencemi, na nichž vysílají televize. Zatímco v analogové éře se do jednoho vysílacího kanálu „vešel“ pouze jeden televizní program, u digitálního vysílání to je hned několik programů a další služby. K digitalizaci se přistupuje také proto, aby se televizní trh více otevřel a přes zemské vysílače mohlo vysílat více provozovatelů, a ne jen současné televizní stanice. Jaké výhody přináší digitalizace? Jasnou výhodou digitálního vysílání je větší programová nabídka. Zatímco v analogové éře vysílaly v celé České republice pouze čtyři televizní programy, tedy ČT 1, ČT 2, Nova a Prima, po přechodu na digitální vysílání se jejich počet několikrát znásobí. Jsou nějaké nevýhody? Základní „nevýhodou“ digitálního vysílání je nutnost pořídit si digitální přijímač. Bez něj není možné na klasický televizor s analogovým tunerem digitální signál přijímat. Digitálním přijímačem se myslí buď set – top – box, tedy jakýsi převodník signálu, který se zapojuje mezi anténu a analogový televizor, nebo televizor se zabudovaným digitálním tunerem, který má set – top – box už „v sobě“.
HUMOR LÉČÍ Honzíku, k čemu nám slouží peníze? ptá se učitel. Prosím, peníze jsou na to, aby člověk lépe snášel chudobu.
AKTUÁLNĚ Jak se změní invalidní důchody od roku 2010. Tři stupně invalidity budou existovat od 1. ledna 2010. Zavádí je zákon č. 306/2008 Sb., který novelizuje současný zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. To vše v rámci I. etapy důchodové reformy. Nový právní předpis stanoví, že pojištěnec bude invalidní, jestliže mu kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu poklesne pracovní neschopnost nejméně o 35%. Na míře poklesu bude záviset stupeň invalidity: - 1. stupeň se bude týkat lidí, jejichž pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce však o 49% - invalidita 2. stupně bude znamenat pokles pracovní schopnosti nejméně o 50 %, nejvíce však o 69 % - nejtěžší, tj. 3. stupeň invalidity se bude týkat těch osob, který poklesla pracovní schopnost nejméně o 70 % V souvislosti s třístupňovou invaliditou Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo vyhlášku, která nově stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě. Předpis, který upravuje i posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity, nahradí dosavadní vyhlášku č. 284/1995 Sb., včetně příloh č. 2 – 4. Zdroj: tisková zpráva – MPSV 20. 10. 2009
ZAJÍMAVOSTI HROZNOVÉ VÍNO Hroznové víno patří k podzimu. Málo se ale ví, jak moc je zdravé. Najdeme v něm řadu cenných látek a vitamínů, například draslík, železo a vitamíny B, B3 a P. Úspěšné je v boji proti vysokému krevnímu tlaku. V tom případě ho konzumujeme vždy dvě hodiny po jídle. Nedoporučuje se ale sníst denně více než 2 kg.Hroznová šťáva pomáhá při zácpě, její užití má ale také hranici, a to 6 dcl denně. Pije se dvě hodiny před jídlem a tři hodiny po něm. Hrozny také vypuzují z těla zadržovanou vodu, jsou vhodné při dietě. Už ve středověku pomáhalo hroznové víno při redukci tělesného tuku, při otocích, ale také na angínu a kašel.
POČTY DŮCHODŮ A DŮCHODCŮ VE 3. ČTVRLETÍ 2009 Česká správa sociálního zabezpečení vyplácela ke konci letošního září celkem 2 094 808 starobních důchodů. Přitom penzistů starobních i osob pobírajících důchody invalidní a pozůstalostní evidovala ČSSZ celkem 2 770 585. Těm Česká správa sociálního zabezpečení ke 30. 9. 2009 vyplácela celkem 3 398 543 důchodů. Kromě toho zasílala ČSSZ celkem 55 751 důchodů do zahraničí. Invalidních důchodců (jedná se o částečné i plné invalidní důchody) vyplatila ČSSZ klientům ke konci září celkem 586 867, pozůstalostních důchodů (vdovské, vdovecké a sirotčí) bylo 716 868. Průměrná výše starobního důchodu činila v září 2009 celkem 10 031 Kč, z toho u mužů 11 159 Kč a u žen 9 124 Kč (Pozn.: jedná se o vyplácené starobní důchody vč. předčasných). Pro srovnání: v roce 2005 ke stejnému datu činil průměrný starobní důchod 7 731 Kč (u mužů činil 8 646 Kč a u žen 7 020 Kč). Průměrný věk penzistů pobírajících starobní důchod byl v září 68 let (muži 69 a ženy 66 let).
ZAHRADNÍK RADÍ ZAZIMOVÁNÍ ZAHRADY Pokud se chcete z krásné zahrady těšit i napřesrok, musíte ji dobře připravit na zimu. Trávník nejlépe přezimuje pokosený, optimální výška je 4 - 5 cm. Odstraňujte napadané listí. Přikryjte růže, keříkové chvojím, u stromkových je nutné obalit korunku netkanou textilií nebo ji (je-li kmínek pružný) ohnout k zemi a korunku zapustit do půdy. V ovocném sadu jemně oškrábejte kůru ovocných stromů (jsou za ní škůdci) a natřete ji vápenným mlékem. Mladé stromky a okrasné dřeviny zabalte na ochranu proti okusu. Pokud chcete začít s řezem, pusťte se do něj. Citlivé trvalky zakryjte netkanou textilií nebo chvojím nejlépe střechovitě jako stan. Skalničky přikryjte chvojím nebo tabulkou skla (to musíte ale zastínit chvojím, aby se prostor pod sklem v předjaří nepřehříval). Chvojí na zakrývání je nejlepší jedlové, pomaleji opadává. Před mrazem zakryjte prkny nebo linoleem kompost. Vyprázdněte sudy a vodu nalijte ke stálezeleným dřevinám, za zimního sucha jim přijde vhod.
STANDARDY KVALITY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB STANDARD 7 STÍŽNOSTI NA KVALITU NEBO ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Tímto standardem je vám zaručena možnost podat stížnost na kvalitu či způsob, jakým je vám služba poskytována. Poskytovatel je povinen zaručit, aby podání stížnosti bylo pro vás bezpečné a nijak vás nepoškodilo. Řídíme se zásadou, že každá stížnost je podnětem pro rozvoj našich služeb a zvyšování jejich kvality. Postup při podávání stížnosti: 1. vzkazem přes pracovníka (možno písemně či ústně) 2. telefonicky (vedoucí PS, tel. 565 443 220) 3. dopisem (Farní charita, Náměstí Svobody 2, Pacov) 4. osobním setkáním (telefonicky lze domluvit termín) 5. anonymně (vhozením do poštovní schránky umístěné na vratech fary) 6. elektronicky (
[email protected]) Stížnosti vyřizuje vedoucí pečovatelské služby do 30 dnů od podání. Není-li stížnost vyřízena v tomto termínu, postupuje se řediteli organizace. V případě nespokojenosti s vyřízením stížnosti si můžete dále stěžovat: Diecézní charita České Budějovice, Kanovnická 16 Český helsinský výbor Praha, Štefánkova 21 Kancelář veřejného ochránce práv Brno, Údolní 39
CVIČTE SI SVŮJ MOZEK Do vět doplňte součást oděvu tak, aby věty dávaly smysl.
1. Je mazaný, má pod………………………………....... 2. Převléká……………….tak, aby měl z věcí vždy co největší prospěch. 3. Stále chybuje, dělá jednu………………….za druhou. 4. Budeme si muset utáhnout…………………………a uskromnit se. 5. Práskl do……….........................................a byl pryč. 6. Kam vítr, tam…………….......................................... 7. Máme z ostudy……………………………………… 8. Jsou zasnoubení, už je ruka v……………………….. 9. Určitě víš, kde tě tlačí…………., a v čem by ses tedy měl zlepšit. 10. ………………………………………...dělají člověka. 11. Pěkně mu vyprášili………………………………….. 12. Zvyk je železná……………………………………… 13. Bližší……………………….než…………………….
ČETBA NA POKRAČOVÁNÍ ROBIN (Zdena Frýbová) . . . „Náš podnik má v Železné Rudě chatový kemp. Na víkend jsem jednu chatku zamluvil.“ „Prima,“ řekla jsem. „Robina dám na ty tři dny k Alence... “Robin mě stihl nevraživým pohledem, vyskočil Rudolfovi do klína a zeširoka mu olízl tvář. Mně ať někdo vykládá, že pes nerozumí, co se povídá. Dobře ví, kdy je řeč o něm, a správně vycítí, je-li to něco v jeho prospěch, či naopak a kdo je při něm, a kdo proti němu. V pánovi se samosebou nezklamal. „Robin má příležitost pěkně se vylítat, a ty bys ho nechala doma,“ obořil se na mne Rudolf. Pejsek se k němu přitulil. A Mirek – jak jinak – stál pevně po boku kamaráda. „S Robinem bude legrace. Nikdy bychom ti s Alicí neodpustili, kdybys ho nevzala s sebou.“ Robin se po mně vítězoslavně ušklíbl. V pátek odpoledne jsme vyjížděli Mirkovým autem. Já s Alicí a Robinem vzadu, aby nelezl do řízení, což je jeho koníček. A Mirek není zocelen jako Rudolf, který brvou nehne, když ho Robin laškovně kousne do ruky na volantě, prolézá mu pod nohama, nebo se mu cpe na klín, protože ideálem jeho cestování je sedět řidičovi na klíně a předními tlapkami se opírat o volant. Občas se mu to podaří prosadit na nějaké venkovské cestě, zatímco já spílám jemu, Rudolfovi a Policii, proč tu není po ruce s osmnácti měsíci nepodmíněně za řidičovo hazardování s životy. Sedět vzadu se ženskými pokládal Robin za nudné a potupné. A tak celou svou píli hodin příštích soustředil na prorvání se dopředu. Zkusil podlézt pod sedadly, což se ukázalo nemožné, přestože sedadla nad sebou hřbetem doslova nadzvedal. Jediným pozitivním výsledkem bylo skuhrání Mirka, že to vemblování pod zadkem ho znervózňuje. Pak se snažil prolézt mezi sedadly, ale to jsem ho poměrně snadno mohla přitáhnout za obojek zpátky. Chvíli se tvářil, že akci vzdává, a uvelebil se na zadním okně. V příhodný okamžik vyrazil a skokem přes Alicinu hlavu a Mirkovo rameno se ocitl Rudolfovi na klíně. Vůz
se ani příliš nevychýlil ze své dráhy. Mirek se pochválil, že není lekavý, a vyzdvihl přednost vojenské služby u parašutistů. Prý to člověka dost zocelí. Alice povídala: „Tak si ho tam, Rudo, nech a bude pokoj.“ Zajisté že nebyl, protože Rudolfovo sedadlo Robin považoval jen za odrazový můstek pro vecpání se k řidičovi. Po dvaceti minutách handrkování, šťouchání a přetahování těch tří vepředu – to už jsme nejeli, ale ploužili se s občasnými poskoky a přískoky – Rudolf neseřezal Robina, jak by člověk se zdravým rozumem předpokládal, ale osopil se na mě, jestli si s tím psem nedovedu vzadu poradit, abychom dojeli aspoň do půlnoci. Mirek se přidal konstatováním, že Alice taky postrádá jakékoli pedagogické cítění. Takže několik dalších kilometrů jsem se já hádala s Rudolfem, který mi dozadu cpal vzteky soptícího psa, a Alice s Mirkem, kdo z nich dvou zastával slabomyslnější výchovné metody. Za Berounem jsem měla chuť vystoupit a vrátit se autobusem, okolo Rokycan jsem už byla ochotna vystoupit a vracet se pěšky. Robinovo úsilí dostat se znovu dopředu neztrácelo sebeméně na intenzitě, ale také nepřišel s žádnou inovací. Konzervativně se držel již popsaných postupů, které vytrvale střídal. V Plzni jsem ho zmlátila deštníkem a Mirek křičel, abych proboha přestala, protože on nesnese týrání zvířete. Rudolf řekl, že snad by stačilo, kdybych Robina pevně držela, a nebylo by třeba surovostí. Odsekla jsem, že je to totéž jako držet splašenou krávu. Mirek se podivil, když tak jsem s tím psem celé dny doma, že ho nezkusím trochu vychovat. Alice se ho zeptala, jestli se mu dneska podaří aspoň jednou říct něco jiného než pitomost. Pak si Rudolf s Mirkem vyprávěli, jaké neštěstí je se oženit, a my jsme s Alicí Robina nechaly, aby je drápal na zádech a krku v neutuchajících pokusech prorvat se mezi ně. Za Klatovami se Robinovi poosmé podařilo přefrčet přes řidičovu hlavu, a protože tentokrát přistál na volantě, Rudolf kupodivu nezmlátil mě, ale jeho. Přesněji řečeno, zasyčel na něho a vlepil mu jednu pořádnou za ucho. Robin byl tak konsternován změnou pánova postoje, tak v hloubi srdce zklamán, rozhořčen a ukřivděn (na moje nadávání a pokusy otloukat ho je blazeovaně zvyklý), že si zalezl pod sedadlo a tam uraženě setrval až do místa určení. (jak pokračoval výlet s Robinem se dozvíte příště)
PŘÍBĚHY ČTENÁŘŮ
DOMÁCÍ PŘÍRODNÍ LÉKÁRNA
PAKLÍČ Na Vysočině je celý podzim ve znamení sklízení bohaté bramborové úrody. Při pohledu na vrchovatě naložené traktory si vybavuji vzpomínky na naše zemědělské začátky před 20 lety. Jelikož jsme se přestěhovali z Prahy rovnou na malou vesnici, neměli jsme takřka žádné povědomosti o pěstování čehokoli. Co nás hnalo kupředu bylo jen veliké nadšení a touha poznat něco, co městský člověk nemůže prožít. Samozřejmě jsme měli o svých schopnostech přehnané mínění a naše sebevědomí bylo nepřiměřené (jako ostatně u většiny Pražáků). Pustili jsme se do přestavby zchátralé usedlosti, pořídili jsme si hromadu domácích zvířat a začali s pěstováním. Jaká to bude všechno dřina jsme netušili a varováním jsme nevěřili. A tak jsme kromě jiného začali i s pěstováním brambor. Neměli jsme žádný stroj, jedině svoje ruce, motyku, rýč a hrábě, jo a ještě velikou zahradu. Hrdě jsme vytýčili pole o velikosti menšího družstevního lánu a začali s okopáváním. Sousedé s účastí pozorovali naše pachtění, kdy jsme rýčem a motykou dobývali kameny a pýr a zahrabávali přesně podle příručky zakoupené sadbové brambory. Všichni nás přesvědčovali, že to nemá cenu, brambory (už vypěstované, vykopané a napytlované) že zakoupíme za levný peníz od místního družstva. Ale my se nedali. S radostí jsme pozorovali, jak opravdu brambory vyráží, políčko se zelená a vypadá to, že dokonce bude nějaká úroda. To tady nikdo nepochopí, protože jste na to zvyklí, ale nás ty divy přírody stále uváděli v úžas. Přiblížil se podzim a s ním sklizeň. Dobývání bramborových keříků a objevování hromádek krásných brambor nás zprvu velmi bavilo. Ale záhy nám došlo, že to asi všechno nezvládneme tak snadno a rychle. Manžel musel jezdit do práce, a tak jsem ve všední dny vykopávala brambory sama za „vydatné“ pomoci našeho tenkrát dvouletého synka Vašíka. Byli jsme vždycky oba úplně umordovaní, zmazaní a vymrzlí. Vašíkovi se to sice moc líbilo, ale já tolik nadšená nebyla. Proto jsem využívala nejvíce času po obědě, kdy klouček zalehl k odpolednímu spánku a já se mohla vrhnout v klidu na pole.
BOLEST V KRKU Za škrábáním a bolestivým polykáním se většinou skrývá virová nebo bakteriální infekce. Často tak začíná nachlazení. Zábal krku Tento prostředek pomůže k lepšímu prokrvení krku. Tenký bavlněný šátek namočíme do studené vody a dvakrát ovineme kolem krku. Na něj položíme silnější suchý šátek a vše ovážeme teplou vlněnou šálou. Jakmile je spodní šátek dobře prohřátý, postup opakujeme. Zábal si děláme dle potřeby několikrát denně. Kloktání Škrábání v krku odezní rychleji, když několikrát denně kloktáme – například slanou vodou nebo bylinkovým čajem, který by měl obsahovat některou z těchto léčivek: šalvěj, heřmánek, tymián či dobromysl. BOLESTI ZAD Naprostá většina potíží vzniká jednostranným zatěžováním zad v každodenním životě: příliš dlouhé stání či sezení, nesprávné zvedání těžkých předmětů apod. Koupel Pískavice (neboli řecké seno) obsahuje látky, které podporují prokrvení, uvolňují svalstvo a zbavují ho křečí. Asi 300g pískavice povaříme nejméně 15 minut v 5 litrech vody, scedíme a nalijeme do vany. Do teplé vody si lehneme na 15 minut. Koupel lze opakovat každý druhý den. Místo pískavice se dá použít také rozmarýn. Masáže Třezalkový olej nebo francovka podporují prokrvení a uvolňují křečovitě stáhnuté svaly.
RECEPTÁŘ SLAVNOSTNÍ SEKANÁ Suroviny: 2 cibule, 3 stroužky česneku, 400g mletého vepřového masa, 400g mletého hovězího masa, sůl, mletý pepř, 3 vejce, 40g hladké mouky, 2 hrsti strouhanky, majoránka, 4 vařená vejce, 400g listového těsta, 1 vejce na potření Postup: Cibuli a česnek oloupeme. Cibuli nakrájíme najemno, česnek prolisujeme. Mleté vepřové i hovězí maso dáme do mísy. Osolíme ho, opepříme, přidáme nakrájenou cibuli, česnek, vejce, hladkou mouku, strouhanku a majoránku. Vše důkladně promícháme a prohněteme. Masovou směs rozválíme na folii na silnější obdélníkový plát. Do středu položíme vejce uvařená natvrdo. Plát zavineme a povrch uhladíme. Naplněnou sekanou dáme do pekáčku, podlijeme 200ml vody a pečeme ve vyhřáté troubě asi 45 minut. Upečenou sekanou necháme vychladnout. Listové těsto rozválíme na pomoučeném vále a zabalíme do něj vychladlou sekanou. Ze zbylého těsta vykrojíme lístečky. Těsto na povrchu potřeme rozšlehaným vejcem. Ozdobíme ho vykrojenými lístečky a opět potřeme vejcem. Sekanou položíme na plech vyložený pečícím papírem a pečeme ji v horké troubě asi 5 minut. Potom teplotu snížíme a pečeme ještě asi 25 minut. Hotovou sekanou necháme vychladnout a nakrájíme. Víte, že mleté maso bylo ve středověku považováno za velký luxus, takže si ho dopřávaly jen nejbohatší vrstvy? Jeho příprava byla totiž nesmírně složitá, protože v té době ještě neexistovaly mlýnky na maso. Dělalo se jen z kýty nebo svíčkové. Prorostlé maso přišlo ke slovu až s vynálezem mlýnku. Mleté maso se pak stalo populárním po celém světě. Italové nedají dopustit na své lasagne, Švédové na masové kuličky, Řekové milují musaku, Američané hamburgery. I u nás se mleté maso stalo „trvalkou“, i když hlavně jen v podobě sekané a karbanátků.
Vašík spával celkem dlouho, na venkově mu svědčilo. Po probuzení sám v klidu vstal a šel mě vždycky hledat, aby mohl zase pomáhat. Ten den ale pršelo, na pole se mi ani nechtělo, ale musela jsem. Ještě chybělo vykopat pár brázd. Že Vašík se mnou do toho marastu nemůže, mi bylo jasné, a tak jsem šla kopat až po obědě, kdy synek tvrdě spal. Protože opravdu dost lilo, nechtěla jsem, aby za mnou na pole chodil, a proto jsem ho v sednici zamkla. Klíč jsem si dala do kapsy u tepláků a vyrazila na brambory. Do sednice jsem se každou chvíli dívala oknem ze zahrady, jestli se už Vašík neprobudil. Ten ale spal jak dudek. Práce mi šla od ruky, čas utíkal a já se už chystala domů. Chci si odemknout, slyším, že už se syn probouzí a začíná něco brebtat. Ale klíč nikde. Šacuji všechny kapsy. Nic! Letím zpátky na pole a marně prohrabávám rozbahnělé brázdy. To bylo úplně jasně, že v tom blátě nemůžu nic najít. Přesto jsem napřed systematicky, pak už zmateně prohledávala bahno. Vysypala jsem i brambory z pytle. Klíč byl v čudu. Letěla jsem zase honem domů a přes dveře komunikovala s probuzeným a rozjásaným synkem, který se už těšil na holínky a motyčku. Snažila jsem se mu všechno vysvětlit, ale dvouleté dítě má svůj rozum. Chvilku mě poslouchal, ale pak začal pobrekávat. Nejprve mi napadlo, že vyrazím dveře, naštěstí jsem to přehodnotila. Chvíli jsem se pokoušela pomocí různých šroubováků dveře odemknout, ale nedařilo se. Nakonec jsem vyrazila k sousedům pro pomoc, to už Vašík plakal nahlas a já taky. Naštěstí byl soused doma, ani pořádně nevyslechl můj zmatený a slzami prokládaný nářek, vyrazil do dílny, něco rychle piloval a za chvíli se hnal se mnou v patách k nám. Hádejte, co vyrobil – dokonalý paklíč. Dveře s ním okamžitě odemkl a Vašíka osvobodil. Na pole jsme už nešli, uvařili jsme si bílý kafe a bez tatínka jsme si odhlasovali, že se na pěstování brambor vykašleme. Jak myslíte, že to dopadlo? Brambory jsme ještě po dva roky sázeli, ale když jsme třetí rok sklidili ještě méně, než jsme zasadili, nechali jsme toho. Od té doby každý podzim nakoupíme „hotové“ brambory, dáme je rovnou do sklepa a na naše udřené pěstitelské začátky už můžeme jen s úsměvem vzpomínat. A ten sousedův slavný paklíč jsme ještě dlouho používali místo klíče, který leží zrezivělý někde hluboko pod zemí na našem bývalém políčku.
