Gymnázium, Brno, Elgartova 3

Gymnázium, Brno, Elgartova 3 GE - Vyšší kvalita výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0925 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační gramotnosti

Téma: Vybraná díla z české literatury

Autor: PaedDr. Soňa Cupáková Název: A.Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Datum: 11. 12. 2013 Cílová skupina: žák gymnázia Vzdělávací obor: Český jazyk a literatura

Anotace: Pracovní list slouží k procvičení probraného učiva

Arnošt Lustig – Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 1. Literární kontext V letech 1945 -1968 postupně vycházejí díla s tematikou:  Války  Budovatelské romány  Historické romány  Psychologické práce  Reportážní romány  Vzpomínkové prózy Ke každému tématu přiřadˇ jméno alespoň jednoho autora. 2. Tvorba poválečných autorů  Tvorbu A.Lustiga řadíme do (druhé vlny tzv. válečné literatury 2. pol. 20. století, do první vlny válečné prózy 20.stol.).  Lustigův současník Ladislav Fuks zpracovává ve své knize (Spalovač mrtvol, Pan Theodor Mundstock) osudy pražského Žida, který čeká na transport do koncentračního tábora a detailně se na odsun připravuje.  Shakespearovský námět tragické lásky studenta Pavla a židovské dívky Ester je dílem spisovatele (Norberta Frýda, Jana Otčenáška).  Karel Ptáčník napsal podle svých deníkových zápisů z nucených prací v Německu román (Ročník jedenadvacet, Ročník devětatřicet). Vyznač správná řešení. 3. Arnošt Lustig  Narozen v Praze v rodině židovského obchodníka.  V r. 1941 byl z rasových důvodů vyloučen z měšťanky a o rok později deportován do Terezína.  Prošel několika koncentračními tábory, na konci války uprchl z transportu smrti.    Doplň další informace z autorova života.

4. Holocaust V souvislosti s literaturou, která reaguje na události 2.sv. války, se často objevuje slovo holocaust. Vysvětli slovo holocaust. ………………………………………………………………………………………………………. 5. Téma holocaustu  Spisovatel se tématu holocaustu začíná věnovat až po své emigraci do Izraele a následně do Spojených států.  Vzpomínky na koncentrační tábory se objevují v jeho díle sporadicky, výjimkou se stává novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou.  Většina prací je věnována tragickému osudu židovského obyvatelstva a tématu holocaustu.  Teprve v posledních letech svého života se rozhodl zachytit vzpomínky na dobu strávenou v koncentračních táborech. Které tvrzení je správné?

6. Tvorba A.Lustiga Dita Saxová, Démanty noci, Krabice živých, Život s hvězdou, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, Transport z ráje. Které práce nenapsal A.Lustig? ………………………………………………………………………………………………………… 7. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou Spisovatel napsal novelu nejen na základě vlastních dokonce vychází ze dvou skutečných událostí. O jaké události se jedná?

zkušeností z koncentračních táborů, ale

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 8. Základní idea práce Na základě přečtení celé novely se pokus o stručné vyjádření hlavní myšlenky Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou. ……………………………………………………………………………………………………….

9. Kompozice novely  Lustig novelu rozdělil do několika obrazů , každý z nich je uvozen citátem ze Starého zákona. Obrazy na sebe vzájemně nenavazují.  Práce se vyznačuje retrospektivní kompozicí, autor se v myšlenkách vrací do koncentračního tábora, kam byl odvlečen v době svého mládí.  Novela z Osvětimi z r. 1943 má chronologickou kompozici. Děj má podobu spirály.  V devíti číslovaných kapitolách seznamuje autor se životem v koncentračních táboře, osobní příběh autora se prolíná se skutečnými událostmi. Vyznač správnou odpověď. Úryvky: Úryvek č. 1 Zřejmě to slyšela část právě příchozích z Varšavy, kteří přijeli na rampu druhým vlakem (po téměř sedmiměsíčním blouděním železnice Generálního gouvernementu) a mezi nimi Kateřina Horovitzová; otec jí zrovna říkal, dívaje se na množství lidí za dráty a na dýmající komín za kolejištěm: „Sem si přicházíme pro smrt.“ V rodině Horovitzů se nikdy neslušelo odmlouvat otci. Nebyla také ještě natolik samostatná, aby si to dovolila; ale vystoupila z vlaku unavená a vyplašená, a tak s otcem nejdříve v duchu nesouhlasila, a pak to nahlas vyjevila; ………. (To byla chvíle, kdy říkala otci nepokrytě a upřímně „Ale já nechci zemřít.“) [1] Z které části novely je tento úryvek? ……………………………………………………………………………………………………… Co následovalo po větě „Ale já nechci zemřít“, kterou Kateřina pronesla? ……………………………………………………………………………………………………… Úryvek č. 2 „Pánové, a samozřejmě pánové a dámo,“ začal pan Brenske. „Nastal okamžik, kdy nastupujeme cestu k výměně, která by mohla zdobit naše vzájemné vztahy a o níž pojednává jedna z nejobsáhlejších hlav mezinárodního práva, tuším, že je to hlava osmá, a o které lze mluvit stěží bez pohnutí, protože je to výměna, pro kterou lze získat požehnání bojujících stran i organizace tak

ušlechtilé, jakou je právě ta, již mám na mysli, Mezinárodní červený kříž. Je to vskutku krásná organizace, příklad lidské dobrodušnosti na pravém místě, vtělení božského principu do všelidských činů soucitu. Je na nás, abychom tuto výměnu provedli jaksepatří a jak je jen v našich silách. ........ Byli jste vybráni mezi šťastné, kterým los společenského postavení předurčil, aby nezůstávali v zajetí, třebaže nezůstanou ani v tomto ohledu ve skutečnosti tak docela bez osobní zkušenosti. [2] Jaké vlastnosti velitele Brenského vyplývají z úryvku? ………………………………………………………………………………………………………… Jaký je úkol Brenského? ………………………………………………………………………………………………………… Charakterizuj jazykové prostředky A.Lustiga. ………………………………………………………………………………………………………… Úryvek č. 3 Na lavici hned u dveří ležel pas každého tak klidně, jako by jela vysokoškolská výprava s profesorským sborem. Slova pana Brenskeho dopadla náhle na úrodnou půdu, třebaže byla pronesena už dříve a teď bylo ticho. Pan Taubenstock se nezdržel a uchopil svůj cestovní pas oběma rukama, jako dítě, jemuž dlouho upírali hračku. S každým pak si opravdu sedli dovnitř jednotlivých kupé proti sobě i dva strážci a jeden ještě zůstal přede dveřmi slavnostně a stráže se znenadání staly přirozenou součástí věci. Vše proběhlo přesně tak, jak na to byli do nejmenších podrobností připraveni. Na vzdálenější straně našel každý dva balíčky sušenek. „Řekl jsem přece, že konec vše napraví,“ poznamenal pan Brenske. „O to příjemnější bude teď naše společná jízda.“ [3] Co způsobí, že skupina židovských obchodníků opouští brány Osvětimi? ………………………………………………………………………………………………………… Kdo je vůdčí osobností skupiny židovských obchodníků? ………………………………………………………………………………………………………… Podaří se jim skutečně odjet vlakem do bezpečí? ………………………………………………………………………………………………………… Jaké je jejich další putování za svobodou? ………………………………………………………………………………………………………… Úryvek č. 4 Kateřina Horovitzová ( a tomu se pan Brenske v duchu upřímně podivil, i když byl navyklý nedivit se už ničemu a byl by mohl sepsat tlustou knihu na námět lidské důvěřivosti a co dokáže z lidí udělat strach) byla zastřelena jediným čistým zásahem rovnou do srdce. Kulomet se tu choval nenápadně a střídmě. …………………..Pan Brenske dal příkaz, aby toto tělo ponechali zatím zde, zatímco ostatní mohou běžným způsobem spálit. A potom dal pokyn, aby židovští mužové ze zvláštního komanda, kteří tak vzorně pomohli mužům v uniformách, jako by byli spojeni neviditelným souručenstvím těch, co zabíjeli, proti těm, co jsou zabíjeni, dostali zítra, pozítří a popozítří zvětšené příděly; po plechovce krvavé paštiky z koňských jater, uzené ryby z německých moří a po lahvičce tuzemského rumu. Nato rozkázal všechno zde uklidit, aby se provoz snad nezdržel, a spokojeně a suše se zase usmál. [4] Která událost předcházela zabití Kateřiny Horovitzové? ………………………………………………………………………………………………………… Na základě přečtení celého díla charakterizuj hlavní představitelku. …………………………………………………………………………………………………………

Co se stalo s ostatními židovskými obchodníky? ………………………………………………………………………………………………………… Příběh dovyprávěj. …………………………………………………………………………………………………………

Použitá literatura [1] LUSTIG, Arnošt. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1964. s.11. [2] LUSTIG, Arnošt. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1964. s.44. [3] LUSTIG, Arnošt. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1964. s.51. [4] LUSTIG, Arnošt. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou. 1. vydání. Praha: Československý spisovatel, 1964. s. 96.

Řešení (vypracována jednoznačná řešení) Úkol č. 1  Téma války - Jan Drda, Arnošt Lustig, Karel Ptáčník….  Budovatelské romány – Václav Řezáč, Bohumil Říha, Jiří Marek  Historické romány – Vladimír Neff, M.V.Kratochvíl, Jarmila Loukotková  Psychologické práce – Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, Jan Otčenášek  Reportážní romány –Ludvík Aškenazy, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund  Vzpomínkové prózy – Karel Ptáčník, Jiří Weil Úkol č. 2  Tvorbu A.Lustiga řadíme do druhé vlny tzv. válečné literatury 2. pol. 20. století.  Lustigův současník Ladislav Fuks zpracovává ve své knize Pan Theodor Mundstock osudy pražského Žida, který čeká na transport do koncentračního tábora a detailně se na odsun připravuje.  Shakespearovský námět tragické lásky studenta Pavla a židovské dívky Ester je dílem spisovatele Jana Otčenáška.  Karel Ptáčník napsal podle svých deníkových zápisů z nucených prací v Německu román Ročník jedenadvacet. Úkol č. 3  Po válce vystudoval žurnalistiku, později působil jako novinář v Izraeli, dále jako reportér Československého rozhlasu. V r. 1968 odešel do USA, zde vyučoval tvůrčí psaní na univerzitě. Po r. 1989 se vrací do České republiky. Umírá na rakovinu v r. 2011. Úkol č. 4  Vyvražďování Židů nacisty. Úkol č. 5  Většina prací je věnována tragickému osudu židovského obyvatelstva a tématu holocaustu. Úkol č. 6  Krabice živých – Norbert Frýd  Život s hvězdou – Jiří Weil Úkol č. 7  V r. 1943 Němci zajali na Sicílii skupinku židovských obchodníků a pod záminkou výměny za německé důstojníky získali od nich čísla jejich bankovních kont.  Mladá polská herečka zastřelila při cestě do plynové komory německého vojáka. Úkol č. 8  Obžaloba fašismu, touha po životě, hledání smyslu lidského bytí. Úkol č. 9  Novela z Osvětimi z r. 1943 má chronologickou kompozici. Děj má podobu spirály. Úryvek č. 1  Úryvek je ze začátku práce, Kateřiny se ujme bohatý obchodník, který je ochoten za ni zaplatit „výkupné“. Úryvek č. 2  Velitel Brenske – jednoznačně záporná postava, manipulátor, demagog, jeho úkolem je pouze získat od židovských obchodníků všechny peníze a následně je nechat zemřít v plynové komoře.  Jazyk Lustiga – spisovný, občas dramaticky vyhrocený, věcný Úryvek č. 3  Vždy po zaplacení určitého obnosu mohou žid. obchodníci zdánlivě odcestovat navždy z koncentračního tábora.  Mluvčím skupiny se stává Herman Cohen.  Skupina obchodníků společně s Kateřinou třikrát opouští koncentrační tábor, ale nakonec všichni umírají – jsou zastřeleni.

Úryvek č. 4  Kateřina si jako první uvědomila, že jejich záchrana není možná, pokusí se alespoň o zoufalý čin – vytrhne vojákovi zbraň a zastřelí ho. Následně je celá skupina postřílena.  Kateřina – mladá židovská dívka, touží po životě, proto souhlasí, že za ni obchodník Cohen zaplatí „výkupné“. Po celou dobu přemýšlí, jak by na svobodu dostala celou svoji rodinu, v závěru se jako jediná vzchopí k zoufalému činu a jednoho z vojáků zastřelí.