Golf v cestovním ruchu a jako volnočasová aktivita
Bakalářská práce
Vendula Odcházelová
Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. katedra hotelnictví
Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Monika Klímová Datum odevzdání bakalářské práce: 2015-06-10 E-mail:
[email protected]
Praha 2015
Golf tourism as a leisure activity
Bachelor’s Disertation
Vendula Odcházelová
The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. department of Hotel Management
Major: Hotel Management Thesis Advisor: Mgr. Monika Klímová Date of Submission: 2015-06-10 E-mail:
[email protected]
Prague 2015
Čestné prohlášení
Prohlašuji,
že jsem bakalářskou práci na téma Golf v cestovním ruchu a jako volnočasová aktivita zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o.
--------------------------Vendula Odcházelová
V Praze dne 10. 06. 2015
Poděkování
Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Miloši Vajnerovi a Dr. Tomáši Slavíčkovi za možnost konzultovat s nimi danou problematiku a za jejich ochotu poskytnout mi cenné rady a materiály, bez nichž by tato bakalářská práce nemohla vzniknout.
Abstrakt ODCHÁZELOVÁ, Vendula. Golf v cestovním ruchu a jako volnočasová aktivita.
[Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2015. 50 s.
Golf patří celosvětově mezi jeden z nejrozšířenějších sportů s velkým potenciálem pro rozvoj turismu a je zároveň skvělou alternativou pro trávení volného času všech generací. Golfový boom nastal v porevoluční době i v České republice, o čemž svědčí vybudování velkého počtu hřišť a zájem ze strany desítek tisíců nových hráčů. V posledních letech je však Českou golfovou federací zaznamenána výrazná stagnace tuzemského golfu a tato bakalářská práce si klade za cíl poukázat na její možné příčiny. V této souvislosti je důležité zmínit především zkreslený pohled veřejnosti na golf, jakožto finančně náročného a nedostupného sportu, dále absenci veřejných hřišť, která však mají nejvýznamnější vliv na přísun nových hráčů a v neposlední řadě nutnost registrace u České golfové federace a s tím související získání Osvědčení pro vstup na hřiště.
Stanovení hypotéz bylo konzultováno s předními odborníky a manažery golfových hřišť a následně došlo k jejich potvrzení prostřednictvím dotazníkového šetření. Závěrem práce je poukázáno na možné cesty a projekty, které se v současné době jeví jako velmi perspektivní v řešení otázky stávající stagnace golfu, jež by mohly v blízké budoucnosti dosáhnout očekávaného navýšení popularity golfu v České republice a rozšíření jeho hráčské základny. Výsledným doporučením je především nutnost změnit jeho image a mediální obraz, začít ho vnímat více jako volnočasovou sportovní aktivitu, vytvářet lepší podmínky pro začátečníky a zaměřit svou pozornost na děti, mládež a seniory.
Klíčová slova: Česká golfová federace, golfový turismus, golfová turistika, golf jako generační sport, golfové mýty, principy golfové hry, stagnace golfu, veřejná golfová hřiště.
Abstract ODCHÁZELOVÁ, Vendula. Golf in tourism and as a leisure activity.
[Bachelor thesis] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2015. 50 s. Golf is considered worldwide as one of the most widespread sports with great potential for tourism development and is a great alternative for leisure activities for all generations. Golf boom occurred in the post-revolutionary period also in the Czech Republic, what declares a construction of a large number of courses and the interest of tens of thousands new players. In recent years, however, the Czech Golf Federation reported significant stagnation of the domestic golf and this thesis aims to show its possible causes. In this context, it is especially important to mention distorted public view on golf as a financially demanding and inaccessible sport, as well as the lack of public courses, however the courses have the most significant effect on the inflow of new players. And not least the necessity of registration at the Czech Golf Federation and the related acquisition of Certificates for entry to the course.
Hypotheses have been consulted with leading experts and managers of golf courses and consequently confirmed through the survey. Thesis conclusion points out the possible ways and projects that are currently seems very promising to solve the question of the current stagnation of golf, which could in the near future to achieve the expected increase of the golf popularity in the Czech Republic and expand its number of golf player. The resulting recommendation is primarily the necessity of change its image and media promotion, begin to perceive it more as a leisure sport activity, create better conditions for beginners and focus its attention on children, youth and seniors.
Keywords: Principles of golf game, golf tourism, golf stagnation, golf as a generational sport, Czech Golf Federation, myths golf, public golf courses.
OBSAH OBSAH ................................................................................................................................................................ 7 ÚVOD.................................................................................................................................................................. 8 1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................................................... 10
1.1 GOLF JAKO SPORT A ŽIVOTNÍ STYL ........................................................................................................... 10 1.1.1 Historie golfu ve světě ................................................................................................................ 11 1.1.2 Historie golfu na našem území ................................................................................................... 12 1.1.3 Vysvětlení základních pojmů ...................................................................................................... 13 1.1.4 Základní principy a systém hry ................................................................................................... 14 1.1.5 Podmínky registrace a Osvědčení pro hru na hřišti .................................................................... 15 1.2 GOLF JAKO VOLNOČASOVÁ AKTIVITA........................................................................................................ 16 1.2.1 Golfová hřiště a resorty .............................................................................................................. 17 1.2.2 Indoorové aktivity ...................................................................................................................... 18 1.3 GOLF A CESTOVNÍ RUCH ........................................................................................................................ 19 1.3.1 Golfový turismus versus golfová turistika .................................................................................. 20 1.3.2 Potenciál golfového turismu v České republice .......................................................................... 21 2
ANALÝZA ČESKÉHO GOLFOVÉHO PROSTŘEDÍ ........................................................................................... 23
2.1 VÝVOJ NORMOVANÝCH HŘIŠŤ A REGISTROVANÉ ČLENSKÉ ZÁKLADNY............................................................... 23 2.2 STAGNACE GOLFU V ČESKÉ REPUBLICE ..................................................................................................... 24 2.2.1 Stanovení hypotéz a metodologie výzkumu ............................................................................... 29 2.3 FINANČNÍ NÁROČNOST GOLFU................................................................................................................ 30 2.4 DOSTUPNOST HŘIŠŤ V OKOLÍ POTENCIÁLNÍHO HRÁČE .................................................................................. 32 2.5 OSVĚDČENÍ PRO HRU NA HŘIŠTI A REGISTRACE U ČGF ................................................................................. 33 2.6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ......................................................................................................................... 34 2.6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření .......................................................................................... 35 3 NÁVRHOVÁ ČÁST ZAMĚŘENÁ NA PROJEKTY PLNÍCÍ VÝZNAMNOU ÚLOHU V PROCESU ZÍSKÁVÁNÍ NOVÝCH HRÁČŮ .............................................................................................................................................................. 38
3.1 OSVĚTA A NOVÉ IMAGE GOLFU ............................................................................................................... 38 3.2 HRAJ GOLF, ZMĚŇ ŽIVOT ....................................................................................................................... 39 3.3 PROJEKTY ZAMĚŘENÉ NA DĚTSKÝ, MLÁDEŽNICKÝ A SENIORSKÝ GOLF ............................................................... 40 3.3.1 Projekt Se školou na golf ............................................................................................................ 40 3.3.2 Relax a golf 60 + ......................................................................................................................... 41 3.3.3 Slavíček golf academy ................................................................................................................ 41 ZÁVĚR ............................................................................................................................................................... 43 SEZNAM LITERATURY: ....................................................................................................................................... 45 INTERNETOVÉ ZDROJE: ..................................................................................................................................... 46 PŘÍLOHA 1: GOLFOVÁ HŘIŠTĚ V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2014 ....................................................................... 47 PŘÍLOHA 2 A: DOTAZNÍK PRO KATEGORII NEGOLFISTŮ ..................................................................................... 48 PŘÍLOHA 2 B: DOTAZNÍK PRO GOLFISTU ........................................................................................................... 49 PŘÍLOHA 2 C: DOTAZNÍK PRO MANAŽERY HŘIŠŤ ............................................................................................... 50
ÚVOD Golf, často také označován jako sport pro třetí tisíciletí, patří celosvětově mezi jednu z nejrozšířenějších sportovních aktivit a jeho popularita neustále narůstá. Důvodů, díky kterým se stal doslova životním stylem desítek milionů lidí, a to zejména ve Skotsku, Irsku, Švédsku nebo USA, je samozřejmě celá řada. Na jedné straně lze na golf nahlížet jako na vysoce výkonové sportovní odvětví, jež od hráčů vyžaduje velkou dávku fyzické a kondiční přípravy, na straně druhé ale plní významnou relaxační funkci, díky které se golf ve své rekreační podobě pak stává naopak skvělou alternativou pro trávení volného času všech generací s velkým potenciálem pro rozvoj turismu a cestovního ruchu vůbec. Na našem území se golf začíná objevovat na přelomu 19. a 20. století, ale teprve po roce 1989 začala vznikat velká golfová hřiště, jejichž výstavba si vyžádala mnohamilionové investice. Velký boom v této oblasti nasvědčoval, že se golf stane i v České republice velmi populárním sportem a očekával se také zvýšený zájem zahraničních golfových turistů. Česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism začala dokonce propagovat naši republiku jako atraktivní golfovou destinaci, která je srovnatelná s evropskou konkurencí a umí nabídnout komfortní služby. Očekávaný významný příliv golfistů ze zahraničí ale fakticky nenastal a jak vyplývá z aktuálních statistik České golfové federace, na rozdíl od minulých let už neplatí, že se golf v naší republice rozvíjí dynamickým tempem. Porovnáme-li data za posledních pět let, je nepochybné, že golf i přes své významné postavení coby jednoho z Top největších organizovaných sportů v tuzemsku výrazně stagnuje. Cílem této bakalářské práce je tedy upozornit na některé z možných příčin současné stagnace českého golfu a zmapovat nově vznikající impulsy pro její překonání a seznámit s projekty, jež by mohly vést úspěšně k zajištění dalšího potřebného nárůstu nových golfistů v příštích letech. Práce ve své teoretické části poskytuje vhled do problematiky golfu, a to především z pohledu jeho historického vývoje či výkonnostní sportovní aktivity, podléhající jasným principům a pravidlům hry. Zároveň si ale klade za cíl poukázat na golf především jako na životní filosofii, způsob relaxace a společenskou volnočasovou záležitost, při které spolu můžou hrát a soutěžit i hráči naprosto odlišné výkonnosti a věku. Protože je navíc golf 8
silnou motivací pro cestování, závěrečná část teoretické části je věnována jeho vztahu k turismu a upozorňuje na potenciál, který je právě nepochybně využitelný v cestovním ruchu. Analytická část se věnuje výhradně aktuálnímu problému, jenž souvisí se stagnací golfu v posledních letech a jejích možných příčin. Jsou stanoveny tři základní hypotézy, jež odhalují důvody, které mají významný vliv na nedostatečný počet golfových hráčů vzhledem k narůstajícímu počtu golfových hřišť. široká veřejnost je svazována mýty, jež golf označují za vysoce finančně náročný sport určený jen úzké skupině hráčů v případě že by si potenciální hráč chtěl golf vyzkoušet, chybí mu v dostupné vzdálenosti vhodné hřiště nové hráče odrazuje nutnost registrace u Centrální golfové federace a získání Osvědčení pro hru na hřišti Při dotazníkovém průzkumu bylo důležité se soustředit především na nehráče a porovnat jejich názory s názory získanými od letitých golfistů a od manažerů golfových hřišť. Jak se v průběhu zpracování bakalářské práce ukázalo, nejdůležitější hybnou silou pro získávání nových hráčů je jejich vnitřní motivace a největší překážkou je nedostatečná a zatím neúčinná komunikace s golfovou veřejností. Návrhová část je zaměřena na možné cesty, kterými lze změnit stávající image golfu a díky novým projektům a způsobům, jak ho lidem správně nabídnout, zkusit restartovat golfový boom. Kromě písemných a internetových pramenů, jež byly k sepsání této práce využity, nejcennější informace v souvislosti s aktuální tématikou nedostatku golfových hráčů byly poskytnuty v rámci několika osobních rozhovorů s odborníky, a to především s Ing. Milošem Vajnerem, manažerem golfového areálu Ještěd a Dr. Tomášem Slavíčkem, ředitelem Slavíček golf academy.
9
1 Teoretická část
1.1
Golf jako sport a životní styl
Golf je název pro hru, ustálený v anglosaském světě a převzatý celosvětově a historici se dodnes přou, který název ze které země je ten původní a kde tím pádem hra vznikla. (Doležal, 2005) Vlastní golfová hra je v podstatě fyzická činnost, která představuje náročný fyzický úkol. Stejně důležitá je ale také duševní stránka hry. Ve srovnání s ostatními sporty máte poměrně dost času mezi jednotlivými údery na zvažování různých řešení a strategií. (Newel, 2005) Golf je celosvětově jedním z nejrozšířenějších nekontaktních sportů představující velmi přirozený pohyb, a proto je protiváhou dnešního sedavého způsobu života. „Rovnoměrně zatěžuje motorický aparát člověka a ve své rekreační podobě nevyžaduje extrémní jednorázové vypětí a namáhání netrénovaného organismu – golf je proto možno na slušné úrovni provozovat do velmi pozdního věku.“ (Bělohubý, 2004, str. 15) I přes svou relaxační funkci ale na druhé straně nesmíme opomenout, že se golf stává opět olympijským sportem a v roce 2016 se po sto letech objeví na olympiádě v Rio de Janeiru. Soutěžní a výkonnostní golf totiž bezesporu klade na své hráče natolik vysoké fyzické nároky, že si ho skvěle užijí i sportovně založení jedinci. Jednou z velkých výhod tohoto sportu je také fakt, že není překážkou výkonnostní rozdíl mezi hráči. Díky handicapovému systému, o kterém se zmíníme v následujících kapitolách, spolu můžou hrát a soutěžit i hráči odlišného věku a hráčské úrovně. Soupeřit tak mohou navzájem zkušení i slabší hráči, fyzicky více či méně zdatní. „Je to hra, která rovnou měrou zaměstnává tělo i mysl člověka, jeho fantazii, hra, která je založena na přísných pravidlech a silné etice.“(Bělohubý, 2004, str. 17) S trochou nadsázky se dá říct, že golf o sobě znamená určitý životní styl a náhled. Není totiž jen sportem a neznamená jen snahu hráčů uspět na turnajích a zvyšovat svou
10
vlastní výkonnost. Je to především životní filosofie a způsob poznávání lidí a jejich charakteru. V každém případě je zapotřebí vnímat golf jako příležitost ke změně života a způsob smysluplného trávení volného času. (Doležal, 2009)
1.1.1 Historie golfu ve světě
Původ hry nikdo přesně nezná, nicméně někteří historikové se domnívají, že vznikla někdy ve středověku, kdy si pasáci svými holemi honili po kopcích oblázky. Jiní si zase myslí, že je hra odvozena od starodávné vlámské zábavy „chole“, která pochází z Anglie zhruba z poloviny 14. století. Nejpravděpodobnějším předchůdcem byla ale zřejmě holandská hra „kolf“, jež je zdokumentována již na konci 13. století a vyobrazena na mnoha holandských krajinkách z 16. století. Tehdy se však nestrefovali hráči míčkem do jamky, ale do výrazných orientačních bodů v krajině. (Allis, 2010) V současnosti je za pravlast golfu považováno Skotsko, přičemž je doloženo, že první golfové hřiště zde vzniklo přibližně v polovině 15. století. Bylo tehdy velké 500 metrů a mělo pět jamek. Počátek celosvětového golfu se pak připisuje roku 1764, kdy začal počítat s 18 jamkami. V 19. století se svět golfu omezoval zejména na anglicky mluvící země a na přelomu 19. a 20. století mluvíme už o tzv. moderním golfu, jenž je charakteristický svým lehkým, rytmickým švihem, čímž bylo nastaveno nové měřítko tohoto sportu, jež byl do té doby považován za silový. Tím došlo k velké popularizaci anglicko – skotského golfu i v USA. Po 2. světové válce se neustále zvětšovala poptávka po golfovém dění, sponzoři začali využívat média a golf k oslovení zákazníků na celém světě. Jak vychází ze statistik, opravdový golfový boom nastal před 15 lety nejen v Americe, ale také v Japonsku, Austrálii či západní Evropě. Na prahu třetího tisíciletí se stal golf už společenským fenoménem a proměnil se v miliardový průmysl, přičemž v USA se stal přímo národním sportem. Golf se však dostává i do míst, kde by ho nikdo nečekal, což je přesvědčivým důkazem, že dobývá celý
11
svět a spousta zemí využívá jeho obliby také pro obrovský rozvoj turismu. (Bělohubý, 2004) Během let se vyvíjela i výuka základů golfové hry, úroveň golfové hry se zlepšila a golfisté všech výkonností se začali mnohem více zajímat o trénink. V důsledku toho mají hráči mnohem větší zájem o odborné znalosti zkušených trenérů, nechávají se inspirovat radami dobrých hráčů z mnoha instruktážních knih. (Newell, 2005)
1.1.2 Historie golfu na našem území
„Zájem o golf se v české veřejnosti začal projevovat až ve dvacátých letech minulého století, a to zásluhou jednotlivců, kteří snad ze zvědavosti či touhy po poznání něčeho nového se začali s golfem seznamovat z vlastního popudu. (Sedlák, 2004, str. 7) V roce 1931 byl ustanoven Golfový svaz ČSR a popularita golfu se zvýšila i díky podpoře a zájmu prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Druhá světová válka měla však významný vliv na postupný útlum sportovních aktivit, přestože se golf hrál a dle dostupných pramenů se konaly soutěže ještě v roce 1943. „Český golfový národ se ukázal jako nezničitelný, přestože šestiletá perzekuce nadějný rozvoj českého golfu neblaze ovlivnila.“ (Bělohubý, 2004, str. 48) Nejkritičtějším obdobím pro golf však byla bezpochyby padesátá léta, která označovala golf jako příliš buržoazní a kapitalistickou záležitost. Tehdejší totalitní vládnoucí garnitura záměrně odmítala provozovat golf, jeho kontinuita byla zpřetrhána a český golf se dostal do mezinárodní izolace. (Bělohubý, 2004) Oproti útlumu v padesátých letech ale nastává zlepšení situace už koncem šedesátých let, kdy se golf po organizační stránce dostal na úroveň jiných v té době provozovaných sportů. V těchto letech také nastává velký rozvoj soutěžního golfu a na naše území začínají přijíždět i kvalitní zahraniční hráči, přičemž zde měli k dispozici pouze hřiště v Mariánských Lázních, Karlových Varech a v Líšnici. (Sedlák, 2004).
12
V sedmdesátých a osmdesátých letech pak docházelo k dalšímu mírnému golfovému rozvoji. Teprve po listopadové revoluci zavládlo mezi lidmi obrovské nadšení a kromě výstavby nových hřišť se začínají objevovat taky indoorová centra, kde se dá hrát i trénovat i přes zimu, takže se golf stává celoroční sportovní záležitostí. V roce 2004 už český golf reprezentuje více než 16 000 hráčů a více než 40 velkých normovaných hřišť. V následujících letech roste každoročně počet golfových hřišť o několik desítek a počet hráčů o několik tisíců. (Bělohubý, 2004)
1.1.3 Vysvětlení základních pojmů
Golf je založen na striktním dodržování poměrně obsáhlých pravidel a každý hráč by tedy měl k tomuto sportu přistupovat zodpovědně a alespoň základy si před vstupem na hřiště prostudovat. Publikací vyšlo nepřeberné množství a pro účel této bakalářské práce je dostačující, abychom uvedli jen základní terminologii (naprostá většina termínů vychází z angličtiny, nebo se rovnou v anglické verzi používá), díky které budeme moci v následující kapitole lépe charakterizovat principy této nepochybně hodně složité a komplikované hry.
Golfové hřiště – je tvořeno dráhami jednotlivých jamek (termín jamka se používá jak pro vlastní otvor, kam míček dopravujeme, tak pro celý prostor od odpaliště až k jamkovišti), kterých je nejčastěji 18. Jsou ale i hřiště s devíti i méně jamkami, ale i s dvaceti sedmi a více jamkami. Golfová hřiště jsou skromná i honosná ve velkých golfových resortech, veřejná nebo privátní. Par – norma hřiště – je počet ran, který by měl zahrát ideálně zdatný hráč. Jamky mají většinou par 3,4 a 5.
13
Handicap – číselné ohodnocení hráčových herních schopností. Amatérský hráč má u nás handicap od záporného -4 do 54, profesionální hráči se porovnávají podle zvláštního bodovacího systému. Dráha – každá začíná odpalištěm, pak následuje pole a jamkoviště. Pole je typické svými překážkami (vodní, pískové) a různě vysokými střiženými plochami. Odpaliště – obvykle vyvýšené a přesně definované místo, ze kterého se odpaluje na každé jamce první rána. Fairway – nízko střižená ideální cesta mezi odpalištěm a jamkovištěm. Rough – pravidelně ale výše sekaná tráva. Green – jamkoviště, plocha nejblíže vlastní jamce. Tráva je střižena nejníže z celého hřiště (3 mm). Golfové hole – základní výbava hráče, přičemž každá hůl je pro jiný úder, což je dáno její délkou a sklonem úderové plochy hlavy. Sada obsahuje 13 holí. „Zelená karta“ – starý český název pro doklad golfové způsobilosti. K jeho získání je potřeba složit zkoušku ze znalostí pravidel, chování na hřišti a základních herních dovedností. Dnes je termín nahrazen Osvědčením pro hru na hřišti.
1.1.4 Základní principy a systém hry
„Golf je starobylá hra, která se hraje pomocí holí a míčku, kdy cílem je dostat míček do jamky na co nejmenší počet ran.“ (Bělohubý, 2004, str. 23) Golf patří mezi jeden z nejstarších regulérních sportů světa a právě kvůli své letité historii se časem zdokonalovaly nejen hole a míčky, ale i jeho pravidla. Na jejich dodržování je kladen mnohem větší důraz než u jiných sportů, jsou stejná po celém světě a zaručují rovné podmínky všem hráčům.
14
V golfu si své výkony řídíte sami. Golf je jediným sportem, při němž je povinností hráčů podrobovat pravidlům hlavně sebe sama, je to hra cti. Návyk dodržovat pravidla musí být v každém tak hluboce zakořeněn, že se nikdy nesmí snížit k tomu hrát nečestně (Newel, 2005) Pravidla jsou každé čtyři roky revidována, existují i v české verzi a obsahují také pravidla golfové etikety. Mezi ta nejzákladnější patří: při hře nekřičet, neběhat, neházet výstrojí, nikoho neohrožovat, nezdržovat hru, neprovádět cvičné švihy na odpališti, uhrabávat písek v překážkách atd. Ke golfové etiketě patří také přiměřený oděv, páni i dámy v tričku s límečkem, dlouhé kalhoty nebo šortky ke kolenům, dámy můžou mít sukně. Nepřípustné jsou modré džíny. Některé zvyky jsou pouze doporučené a za jejich nedodržení nehrozí žádný postih. Jiná porušení ale můžou být potrestána dokonce diskvalifikací, nebo vyvedením hráče ze hřiště. (GOLF360°, 2011) Velice zjednodušeně lze říct, že golfová hra začíná odpalem na první jamce a končí ve chvíli, kdy míček spadne do osmnácté jamky. Každá jamka má určenou normu (viz výše „par“), na kolik úderů by ji měl ideálně hráč zahrát. Základním měřítkem výkonnosti amatérského hráče je pak tzv. handicap, což je číslo, které schematicky vyjadřuje, kolik ran nad par hřiště hráč v průměru hraje. U nás je předpokladem pro vedení handicapu registrace hráče v evidenci České golfové federace. Každá jamka (dráha) začíná odpalištěm a končí greenem s praporkem a jamkou. Kolem jsou různé překážky znesnadňující hru jako např. písek, voda, stromy, tráva, keře apod. Časem byla vytvořena spousta variant her, ale nejčastěji hraje každý hráč za sebe, či dva proti dvěma nebo jeden proti třem.
1.1.5 Podmínky registrace a Osvědčení pro hru na hřišti
Všichni golfoví hráči hrající na znormovaných českých golfových hřištích musí být registrováni u České golfové federace (ČGF), jež je nevyšším orgánem amatérského golfu v České republice. Je pokračovatelkou organizace, která kdysi stála u zrodu EGA (Evropan Golf Association), což je vrcholný evropský orgán. ČGA zajišťuje agendu českých 15
amatérských hráčů, je tvůrcem handicap systému, pořádá turnaje a zastupuje Českou republiku na mezinárodní úrovni. Vzhledem ke specifičnosti golfu, kdy hráči většinu času hrají bez přítomnosti rozhodčího, je třeba, aby před vstupem na hřiště prokázali základní znalosti etikety, která je klíčem pro jejich bezpečný a plynulý pohyb po hřišti. Dále musí prokázat základní znalosti pravidel golfu a základní herní dovednosti. Od sezóny 2010 nováčci už neskládají Zkoušku na Zelenou kartu či Zkoušku golfové způsobilosti, ale usilují o tzv. Osvědčení pro hru na hřišti, které potvrzuje, že jeho držitel dosáhl určité herní i vědomostní úrovně, pokud jde o etiketu a pravidla golfu, a že je tudíž schopen samostatné hry na hřišti. Problematikou registrace a nutnosti získání Osvědčení pro hru na hřišti se budeme zabývat mnohem konkrétněji v analytické části této bakalářské práce.
1.2 Golf jako volnočasová aktivita
Již bylo zmíněno, že golf je tradiční sport a věnuje se mu několik desítek miliónů lidí. Šíří se po celém světě a také v naší republice zaznamenal ohromný nárůst nových hráčů, někteří z nich se stali již sportovci světového formátu. Nicméně golf není jenom sport, turnaje a zvyšování vlastní výkonnosti. Není ani sportem, jež je vymezen úzkému okruhu lidí a není již charakteristickou aktivitou snobů a zbohatlíků, jak na něj bylo pohlíženo ještě v nedávné minulosti. Golf v sobě skrývá mnohem více. Je to hra, která je sice založena na přísných pravidlech a silné etice, ale zároveň je dovoleno, aby spolu hráči v průběhu hry volně komunikovali, díky čemuž bývá vyhledáván i pro svůj vysoce společenský charakter. Navíc není tak fyzicky náročný a lze ho hrát na mnoha úrovních. Od zábavné formy jakou je např. adventure golf, přes klasický golf na veřejných hřištích a tudíž dostupný všem, až po výkonnostní hru registrovaných hráčů. Co je však z pohledu volnočasové aktivity nejdůležitější, je fakt, že ho lze začít hrát v každém věku. Golf je proto jako jeden z mála sportů vhodný jako rodinná záležitost, který nabízí zábavu a společně strávený čas všem generacím současně. Na hřištích tak můžeme potkat rodiče s dětmi, mladé páry i seniory s vnoučaty. Navíc se dá spojit s příjemným výletem, návštěvou měst po celé České republice a pobytem v přírodě. 16
1.2.1 Golfová hřiště a resorty
Z technického pohledu lze golfová hřiště dělit podle těchto kritérií: počet vybudovaných jamek charakter jejich uspořádání poskytované služby obtížnost. Dle počtu vybudovaných jamek rozdělujeme hřiště na malá do 9 jamek, devítijamková, osmnáctijamková a velké golfové resorty, jež jsou navíc vybavené nejen gastronomickým zázemím, ale i ubytovacími kapacitami, konferenčními prostorami, wellnessem či celou řadou dalších doplňkových aktivit. Co se týká právě vybaveností hřišť, ta bývá velmi odlišná. Ta nejjednodušší disponují pouze klubovnou, ta na nejvyšší úrovni poskytují i hotelové kapacity či spoustu služeb pro nehrající doprovod. Právě golfové resorty jsou z tohoto pohledu ideální základnou pro rozvoj cestovního ruchu, jak bude konkrétněji popsáno v následujících kapitolách. Dle charakteru uspořádání dělíme hřiště na linksová a parková. V prvním případě se jedná o typ rovinatého hřiště bez vzrostlé zeleně. Mnohem častější jsou u nás však hřiště parková, protože jsou díky vzrostlé zeleni mnohem atraktivnější a snaží se využívat přirozený ráz krajiny. Vzhledem k poskytovaným službám lze hřiště rozdělit na veřejná, cvičná, znormovaná a mistrovská. Veřejné hřiště je takové, na kterém může hrát kdokoli bez potřebné registrace. Hřiště jsou znormovaná jako ostatní a splňují i přísné podmínky. Právě tento typ hřiště je zcela zásadní pro rozvoj golfu jako volnočasové a rekreační aktivity a bohužel jich je v současné době pořád velmi málo. Cvičná louka je obvykle široká plocha dlouhá více než 250 metrů, na které je hned několik odpališť a hráči si zde procvičují všechny druhy odpalů. Cvičným hřištěm je i tzv. golfová akademie, jež obvykle disponuje devíti jamkami, jsou dlouhé jen pár metrů, bývají součástí větších hřišť a jsou vhodné pro začátečníky. Nejčastějšími hřišti v České republice jsou nepochybně hřiště znormovaná, na kterých lze hrát oficiální turnaje, a jsou zpravidla určena jen registrovaným hráčům. Jejich délky se různí dle konkrétních možností využití terénu. Logicky nejdelší jsou hřiště 17
mistrovská, která disponují jak odpališti standardními, tak i vzdálenějšími pro hráče s nízkým handicapem. Co se týká obtížnosti hřišť, ta je zjednodušeně mezi běžnými hráči určována jejich PARem. Za standardní jsou považována hřiště mající PAR 72, což je součet PARů všech osmnácti jamek. Skutečná obtížnost hřiště je ale dána délkou a množstvím prvků ztěžujících hru. Tak se může stát, že hřiště s nízkým PARem je znormováno jako obtížnější, než relativně delší s PARem vyšším. Normováním hřišť se zabývá specializovaná komise při České golfové federaci a jedná se o poměrně složitý způsob hodnocení.
1.2.2 Indoorové aktivity
Golfový indoor je důležitým zařízením, který vykrývá 5-6ti měsíční klimatické období, kdy u nás nelze golf hrát venku a která umožňují hráčům trénovat i mimo letní sezónu. V současné době jich Česká republika disponuje takřka stejným počtem, jako je množství venkovních golfových hřišť. V krytých halách mají hráči k dispozici počítačové herní simulátory, kde je na jedné straně odpaliště, ze kterého hráči odpalují míčky směřující do plátna na druhé straně. Na něj se promítá část hřiště, kterou hráč právě hraje. Pomocí počítačové techniky je možné si prohlédnout hřiště ze všech stran. Dále můžou hráči využít i prostory s možností odpalování do sítě. Poměrně masivní nárůst těchto zařízení je dán růstem počtu golfistů obecně. Indoory mají také své kluby a bývají lokálním místem společenského setkávání golfistů. Pořádají se zde i turnaje. Dnes je golfových indoorů v ČR možná nejvíc na jednoho golfistu v Evropě, tato četnost je evropským unikátem a golfová mimosezóna u nás s počtem akcí a aktivitou hráčů v ničem nezadá s hlavní sezónou. Je jasné, že zatímco venkovní hřiště láká hráče na krásné přírodní scenérie, indoor je poněkud nudný a je využíván pouze několik měsíců v roce. Přesto však právě tato centra hrají nezaměnitelnou úlohu v možnosti hrát golf i zimě, zlepšovat se a udržet si ke své oblíbené volnočasové aktivitě dlouhodobý vztah. (CzechTourism, 2005-2013) 18
1.3 Golf a cestovní ruch
Cestovní ruch patří k nejrychleji se rozvíjejícím průmyslům světa a jednou z nejsilnějších ekonomických aktivit, jež má nezpochybnitelný vliv na ekonomický i sociální rozvoj země. Golf jako produkt cestovního ruchu přináší každoročně zemím uznávaným jako etablované golfové destinace s rozvinutou infrastrukturou miliony EUR. Když si zahraniční golfista rozmýšlí, kam vyrazit na dovolenou, aby si užil kulturu i svůj oblíbený sport, mělo by jej napadnout Česko. Po dni stráveném hrou na Karlštejně mu jsou doporučena tři jiná vynikající golfová hřiště v zemi, další část dovolené stráví v Praze nebo Českém Krumlově. Celkem v zemi zůstane dva týdny a utratí hodně peněz. (www.Czechtourism.cz) Zhruba takto si tuzemští experti na golf i cestovní ruch představují, jak by měl vypadat golfový turismus v České republice, a to nejen v souvislosti s hřišti, z nichž některá dosahují dokonce špičkových kvalit. Do lákání golfistů se zapojila i Česká centrála cestovního ruchu – Czech Tourism se svým projektem, jehož motto zní: Czech republic – Golf republic a cílem bylo zviditelnit Českou republiku jako atraktivní golfovou destinaci. Takovou, která snese srovnání s evropskou konkurencí a umí nabídnout komfortní služby. Dále vzniklo občanské sdružení Česká asociace golfové turistiky - Czech Golf Travel Association (SGTA), jehož prioritním záměrem je propagace České republiky zahraničním hráčům jako nové golfové alternativy v srdci Evropy. Marie Jehličková, prezidentka CGTA uvádí: "Naším cílem je, aby se počet zahraničních golfistů a golfových turistů přijíždějících do naší země a na naše golfová hřiště, co nejdříve výrazně zvýšil. Aktivity CGTA zajistí oslovení nové, velké cílové skupiny cizinců, která doposud naši republiku s golfem nespojovala. Jde o početnou a bonitní skupinu, která však pro své rozhodnutí navštívit Českou republiku a hrát golf na místních hřištích vyžaduje odpovídající garanci kvality, tedy adekvátní prezentaci. Věřím, že se nám podaří společnými silami tento cíl naplnit ke spokojenosti všech zúčastněných." (CGTA, 2009) O rozmachu golfu u nás v minulých letech svědčí i ocenění, které Česká republika obdržela v závěru roku 2006 na veletrhu IAGTO ve Španělsku. Tato organizace sdružující golfové tour operátory uděluje každoročně několik cen IAGTO Hertz AWARDS. 19
Nejprestižnější z nich, kterou udělují zahraniční novináři, se nazývá UNDISCOVERED GOLF DESTINATION OF THE YEAR neboli Neobjevená golfová destinace roku. Po oceněních pro Argentinu (2001), Nový Zéland (2002), Wales (2003), Britskou Kolumbii (2004), Rakousko (2005) a Egypt (2006) se sedmým držitelem ceny stala Česká republika.
Česká republika se v této souvislosti prezentuje jako destinace, která golfistům nabízí:
rozvinutou a stále se rozvíjející infrastrukturu unikátní kombinaci přírodních krás, historických památek a kvalitních hřišť vytvořených podle designu předních architektů golfových hřišť či golfových hráčů (Gary Player, Miguel A. Jiménez, Jihn Burns) vynikající mezinárodní dostupnost všemi prostředky (letadlo, auto, vlak, autobus) příhodné klima pro hru výborný poměr „cena – výkon“, golfoví turisté zde za své peníze získají velice kvalitní služby V následujících kapitolách se budeme věnovat důvodům, proč potenciál České republiky jako golfové destinace nebyl naplněn.
1.3.1 Golfový turismus versus golfová turistika
Přestože Česká republika má nepochybně velký potenciál stát se přední evropskou golfovou destinací a golfový turismus dalším z nových velmi významných zdrojů jeho příjmů, v současné době v souvislosti s golfem mluvíme spíše o golfové turistice. Zatímco golfový turismus je v tomto kontextu synonymem cestovního ruchu, potažmo komplexu celé řady nabízených služeb, jež s ním souvisí (mj. hotely, lázně, wellness provozy, rezidenční a hotelová zařízení, konferenční prostory, kasina a další aktivity), golfová
20
turistika je vnímána jako volnočasová aktivita, nezřídkakdy pouze jednorázová záležitost. Golfisté si naplánují výlet na nějaké hřiště, jež je pro ně relativně dobře dostupné a hru poté spojí s návštěvou nějaké tuzemské zajímavosti a poznáváním atraktivních lokalit republiky. Jen výjimečně takový výlet spojí s přenocováním a využitím gastronomických služeb či wellness zařízení. Prioritně se tak hráči zaměřují na poznávání nových golfových hřišť a jeho okolí.
1.3.2 Potenciál golfového turismu v České republice
Peter Walton z International Association of Golf Tour Operators zdůrazňuje: „Cestující rodiny jsou nejnovější formou v golfovém cestovním ruchu. Zpravidla to u nich bývá nějak tak, že např. tři z pěti členů rodiny hrají golf. Pro ty je důležité, aby měli k dispozici dostatečnou infrastrukturu zahrnující tréninkové louky nebo golfové akademie. A samozřejmě různé standardy. To podle svého sociálně ekonomického postavení a finančních možností. V Česku ale (podle mého názoru) stále chybí některá podpůrná zařízení. Např. lázeňské služby spojené s golfem nebo gastronomie – poskytování kvalitního vína, jídla. Proto bychom v rámci rozvoje golfového turismu měli podporovat nejen golf, ale i doprovodné služby, kterých by cestující páry a rodiny mohly využívat. Nikdy bychom se neměli vyhraněně specializovat na jedinou ze skupin golfových turistů. Golfoví turisté by měli mít na golfová hřiště přístup i o víkendech, kdy se obvykle konají golfové turnaje, což je věcí nejen organizace, ale i konceptů a od nich se odvíjejících dispozic golfových areálů.“ (Všudybyl, 2008-2009) V současné době lze za jeden z největších důvodů stagnace rozvoje golfového turismu považovat právě neochotu a negativní postoj golfových hřišť ke spolupráci. Můžeme dokonce konstatovat, že ho vnímají jako přítěž. V oblasti cestovního ruchu mohou uspět jenom ta hřiště, která budou umět nabídnout širokou škálu kvalitních služeb, čemuž se ale většina českých golfových hřišť brání. Důvodem můžou být předsudky, neznalost problematiky nebo tlak ze strany domácí hráčské základny. Iniciativu ke zlepšení stávajícího stavu lze tak očekávat především ze strany velkých golfových resortů, které již 21
vybudovanou infrastrukturu mají, a je pouze zapotřebí, aby se ještě více orientovaly na klienta a začaly se více zabývat jeho potřebami. Avšak nejen v incomingové golfové turistice je ještě nevyužitý potenciál, ale V golfové turistice v České republice máme stále velké rezervy, naši hráči často vyjíždějí za golfovou turistikou do zahraničí a to především v zimním období.
22
2 Analýza českého golfového prostředí
2.1 Vývoj normovaných hřišť a registrované členské základny
První hřiště na území dnešní České republiky bylo postaveno v roce 1904 v Karlových Varech. O rok později britský král Edward VII. otevřel hřiště v Mariánských Lázních a stal se zakládajícím členem klubu. Obě tato západočeská hřiště byla určena hlavně zahraničním lázeňským hostům, proto se začátky českého golfu někdy spojují až se vznikem Golf Clubu Praha v roce 1926 a Golfového Klubu Líšnice v roce 1928. Už v roce 1931 byl založen Československý golfový svaz, který se stal jedním ze zakládajících členů Evropské golfové asociace v roce 1937 v Lucembursku. Během druhé světové války bylo členství v Evropské golfové asociaci přerušeno. Obnoveno bylo až v roce 1968. (ČGF, 2009) Před rokem 1990 bylo v Československu asi tisíc hráčů, golf živořil na několika málo hřištích a komunistický režim záměrně vytvářel představu, že to je buržoazní přežitek, něco, co do moderní společnosti vůbec nepatří. Uvolnění nastalo až po změně politického systému a po prvních restitucích půdy. Česká republika se po roce 1990 stávala pomalu ale jistě golfovým rájem a došlo k velkému boomu. Paradoxně pak narostl počet klubů a to téměř na dvojnásobek, než byl počet vybudovaných hřišť. Kluby se začaly vytvářet v návaznosti na vnitřní golfové trenažery nebo dokonce i bez jakéhokoli zázemí pro členy. Počet golfistů se ustálil kolem hranice 50 000 členů při počtu 100 znormovaných hřišť. Hráči jsou členy více než 160 klubů, a tak průměrně na jeden připadá méně než 350 hráčů. Tento počet je z ekonomického hlediska velmi nízký a měl by být nejméně dvojnásobný. Vývoj
českých
golfových
hřišť
se
v české
republice
ubíral
k velkým
reprezentativním hřištím s osmnácti a více jamkami. Paralelně vznikala i malá hřiště, která si po finanční stránce nemohla dovolit tak vysoké investice. Převážná většina hřišť vznikala „pro radost“ majetných golfových nadšenců jako vedlejší druh jejich podnikatelských aktivit. Jejich prioritou bylo vytvoření reprezentativního prostředí a pokud
23
možno i co největšího golfového areálu. Dalo by se říci, že kvůli tehdejším nedostatečným praktickým zkušenostem, se budovala hřiště, která musela být s odstupem času koncepčně opravována. Ekonomika provozu byla potlačena a za plnohodnotná byla považována právě ta velká osmnáctijamková, zatímco devítijamková byla přehlížena. Zájem pořadatelů velkých turnajů byl pouze o kvalitní areály vybudované za desítky až stovky milionů a jednodenní pronájem takového areálu se pohyboval ve stovkách tisíc korun. Protože se vyhlášeným resortům dařilo velmi dobře, ostatní se je snažili kopírovat. Postupně tak došlo k přesycenosti České republiky velkými hřišti, na nichž se soustředili soutěživí a prestiže chtiví hráči a v tuto dobu prakticky nebyl zájem o výchovu začátečníků. Ta byla ponechána na „obyčejnějších“ devítijamkových hřištích, jež neměla věhlas, natož finanční sílu dělat plošnou propagaci pro nábor nových golfistů. Mezi stávajícími devítkovými a osmnáctijamkovými golfisty se vytvořila propast. Jedni přehlíželi druhé a ti golfem nezasvěcení díky tomu získávali názor o drahém sportu pro snoby. Tento mýtus setrvává dodnes a na jeho vytvoření se spolupodílela dlouhá léta i centrála České golfové federace tím, že zviditelňovala pouze reprezentanty a soutěživé jedince. Osvěta a plošná propagace byla systematicky zanedbávána.
2.2 Stagnace golfu v České republice
ČGF zveřejnila začátkem tohoto roku statistické údaje týkající se celkového počtu registrovaných hráčů a znormovaných hřišť k 31. prosinci 2014. Na rozdíl od minulých let už bohužel neplatí, že se golf v ČR rozvíjí dynamickým tempem. ČGF aktuálně sdružuje 56.438 hráčů, což znamená, že v roce 2014 přibylo 393 hráčů. Počet znormovaných hřišť se v roce 2014 zvýšil o čtyři na 102. Porovnáme-li data za posledních pět let, nemůžeme nevidět, že český golf - přestože zůstává v Top 10 největších organizovaných sportů v tuzemsku - co do počtu nově registrovaných hráčů stagnuje.
24
Tabulka č. 1 uvádí aktuální statistická data o znormovaných hřištích. K 31. prosinci 2014 bylo v České republice 102 znormovaných hřišť s aktivním provozem. V tomto počtu jsou dva areály s 36 jamkami, čtyři areály s 27 jamkami a 43 areálů s 18 jamkami. Devítijamkových areálů (i menších) je 53.
Tabulka č. 1: Statistika znormovaných hřišť
Rok
Hřiště
1990
8
1996
12
1997
Nárůst
36 jamek
18 jamek
9 jamek
3
5
4
4
8
13
1
4
9
1998
15
2
4
11
1999
22
7
4
18
2000
22
0
5
17
2001
32
10
7
25
2002
39
7
1
9
29
2003
44
5
1
1
10
32
2004
55
11
1
2
13
39
2005
60
5
2
2
13
43
2006
68
8
2
2
19
45
2007
74
6
2
4
22
46
2008
78
4
2
4
30
42
2009
82
4
2
4
34
42
2010
89
7
2
4
37
46
2011
93
4
2
4
40
47
2012
96
3
2
4
41
49
2013
98
2
2
4
43
49
2014
102
4
2
4
43
53
Zdroj: Česká golfová federace
25
27 jamek
Tabulka č. 2 uvádí počet registrovaných hráčů k 31. prosinci 2014, kterých bylo přesně 56.438, z toho bylo 38.761 mužů a 17.677 žen. Hráčů a hráček do 21 let bylo v tomto celkovém počtu 7.271, z toho hráčů a hráček do 18 let 5.969. V porovnání s 31. prosincem 2013 přibylo jen 393 registrovaných hráčů. V těchto počtech není zahrnuto žádné duplicitní členství. Je to skutečný počet osob podle jejich unikátních rodných čísel.
Tabulka č. 2: statistika registrované členské základny
Rok
Hráči
1990
2 000
1996
4 159
1997 1998
Nárůst
Muži
Ženy
4 582
423
2 728
1 185
669
5 461
879
3 176
1 438
847
1999
7 124
1 663
4 521
1 476
1 127
2000
8 589
1 465
5 114
1 927
1 548
2001
10 003
1 414
5 602
2 726
1 675
2002
12 928
2 925
7 985
2 708
2 235
2003
16 023
3 095
10 002
3 411
2 610
64
2004
19 240
3 217
12 015
4 371
2 854
76
2005
23 366
4 126
14 240
5 513
3 613
83
2006
28 726
5 360
17 413
6 915
4 398
100
2007
35 369
6 643
24 443
10 926
5 254
4 155
108
2008
41 393
6 024
28 438
12 955
6 402
5 181
129
2009
46 331
4 938
31 542
14 789
7 035
5 636
147
2010
49 849
3 518
33 897
15 952
7 303
5 856
161
2011
52 971
3 122
36 049
16 922
7 465
5 965
193
2012
55 547
2 576
37 975
17 572
7 584
6 081
214
2013
56 045
498
38 390
17 655
6 890
5 483
211
2014
56 438
393
38 761
17 677
7 271
5 969
220
Zdroj: Česká golfová federace
26
Mládež do 21 Mládež do 18
Pro
46
Vývoj počtu hřišť a počtu hráčů v posledních dvaceti letech je zobrazen na grafu č. 1
Zdroj: Česká golfová federace
Počet hráčů by neměl prostě kopírovat počet hřišť, ale měl by mít naopak progresivní charakter. Lokálně vzniklá hřiště by měla generovat stále nové a nové hráče. Tento jev však nenastal. Hráčská základna stárne rychleji, než se stačí doplňovat mládeží. Poměr mužů a žen je po léta nezměněn. Je samozřejmě dobré, že noví hráči se stále objevují a nenastává pokles, nicméně od roku 2007 počet hráčů rok co rok sice klesal, ale byl to sestup pozvolnější. Naprosto zřetelný je pak minimální nárůst hráčů posledních dvou let. V roce 2014 byl nárůst počtu registrovaných hráčů oproti konci roku 2013 vskutku miniaturní - přibylo pouhých 393 hráčů. Trend výrazného zpomalování růstu členské základny českého golfu je přitom zřetelný už od roku 2009. Další důležité údaje týkající se posledních let říkají, že zhruba stejný počet hráčů do golfu vstupuje i z něj vystupuje.
27
Problematika nedostatečného počtu golfistů vzhledem ke stále rostoucímu počtu hřišť byla mnoho let opomíjena. Statistiky vydávané Českou golfovou federací sice mohly tento trend předvídat, ale pozornost byla více zaměřena na rostoucí počet klubů registrovaných pod CČF, na jejichž pravidelné nárůsty poukazuje tabulka č. 3:
Tabulka č. 3: Statistika klubů
Rok
Kluby
Nárůst
TCM
Nárůst
1990
12
1996
29
1997
26
-3
1998
28
2
1999
34
6
2000
42
8
2001
52
10
2002
58
6
2003
71
13
2004
82
11
2005
103
21
2006
112
9
10
10
2007
124
12
16
6
2008
132
8
21
5
2009
140
8
24
3
2010
146
6
34
10
2011
156
10
36
2
2012
164
8
35
-1
2013
174
10
34
-1
2014
177
3
27
-7
Zdroj: Česká golfová federace
Nárůstem klubů docházelo logicky k úbytku klubových hráčů v přepočtu na jeden klub a k odlivu golfistů do tzv. „virtuálních klubů“. Tím se nastartoval meziklubový boj o hráče a docházelo k přetahování hráčů z jednoho klubu do druhého za účelem získání stabilních příjmů za jeho roční příspěvky. 28
Všechny tyto nastíněné problémy oddalovaly řešení skutečného důvodu nedostatku aktivních hráčů. Manažeři a majitelé hřišť podcenili možnost společné strategie vedoucí k absolutnímu hledání nových hráčů. Jediným aktérem v té době mohl být centrální orgán zastřešující tento sport. Jeho úsilí však bylo zaměřeno na výkonnostní sport, nikoli na plošnou propagaci golfu.
2.2.1 Stanovení hypotéz a metodologie výzkumu
Následující kapitoly se zabývají možnými důvody, jež by mohly mít významný negativní vliv na rozvoj golfu. Pro sledování této problematiky byly stanoveny tři hypotézy, z nichž první je spojena s nepodloženými nebo zkreslenými představami o golfu, resp. jeho finanční náročnosti. Druhá hypotéza staví na nedostupnosti hřišť v okolí těch, co by měli zájem si golf vyzkoušet, potažmo nedostatku veřejných hřišť a třetí hypotéza se týká všech, kdo chtějí hrát golf pro zábavu a výkonnostní golf je prvoplánově neláká. Nutnost získání Osvědčení pro hru na hřišti je v rozporu s jejich představami o golfu jako volnočasové aktivitě. Hypotéz by šlo jistě stanovit mnohem více, avšak pro účel této bakalářské práce jsou dostačující. Zkoumaná problematika využívá zejména informace získané z osobních rozhovorů s manažery hřišť, kterých se současná stagnace golfu v České republice přímo dotýká. Dále je proveden průzkum motivace potenciální hráčské klientely na základě dotazníku a obdobným způsobem je proveden i průzkum v řadách již existujících hráčů se zaměřením na získávání nových. Třetí mutace dotazníku byla zaměřena na manažery golfových hřišť. Jádro zkoumaného problému je hledání motivace ke hře nebo naopak odkrývání aspektů, které jedince od golfu odrazují. Od zjištěných údajů se pak musí odvíjet metody a taktika získávání nových hráčů.
29
2.3 Finanční náročnost golfu
„Každý by měl pochopit, že golf není kuriozita, vyhrazená omezenému okruhu vyvolených. Tady platíme daň naší nedávné historii, ale i celkově poněkud deformovanému středoevropskému vidění golfu jako sportu pro honoraci a snoby.“ (Bělohubý, 2004, str. 13)
Přestože devadesátá léta nahlížela na golfisty jako na zbohatlíky a provozování golfu se stalo opravdu pro spoustu hráčů důvodem k možnosti ukázat všem svůj společenský úspěch a ekonomickou prosperitu, současný golf se snaží tento mýtus vyvrátit. Zjednodušeně lze říct, že finanční investice do golfu pro ty, jež se tomuto sportu hodlají věnovat opravdu intenzivně, se zpravidla nejčastěji týkají:
golfové výbavy tréninkových výukových hodin s trenérem úhrady klubového členství poplatku za jednotlivou hru.
Většina resortů v Česku má poloprivátní respektive klubový charakter, a protože jejich výstavba i následná údržba vyžadují nemalé investice, chce se po hráčích, aby si některý z nich vybrali, hráli a trénovali na něm pravidelně, a tak svým dílem přispěli na zajištění jeho financování. Volba klubu pak kromě ceny logicky odvisí od toho, kde člověk hodlá nejčastěji trávit volné chvíle, kam má nejblíže, zkrátka, kde bude hráč nejčastěji hrát. I v tomto případě ale platí, že tak jako u každého jiného zboží či sportovního odvětví si může hráč vybrat exkluzivní drahé nebo skromnější a přiměřeně tomu levné varianty, jak a kde golf provozovat. Jednotlivé kluby a hřiště nabízejí absolutně nesrovnatelný standard či služby a od toho se odvíjí neskutečný cenový rozptyl. Rozhodnete-li se ke vstupu do klubu s hřištěm, dá se v drtivé většině případů předpokládat, že vás bude čekat platba dvou typů poplatků. Jeden se nazývá vstupní členský poplatek, druhý roční hrací poplatek. Ten první je jakýmsi podílem nově příchozího člena na investičních nákladech spojených s vybudováním hřiště a klubu, ten druhý je jeho podílem na ročních provozních nákladech 30
hřiště a klubu. Doba statisícových vstupních členských poplatků do českých klubů sice ještě není definitivně minulostí, ale stále roste počet klubů, které nové členy přijímají za vpravdě symbolické poplatky. Hráč může být členem více než jednoho klubu, v každém okamžiku však musí jeden z těchto klubů být jeho klubem domovským čili hráčovou hendikepovou autoritou. (ČGF, 2009) Co se týká finančních prostředků, jež je nutné vynaložit na nákup golfového vybavení, i zde existuje několik variant, jež je možné využít, aniž by se musely investovat horentní sumy. Začít se může se zapůjčenou holí, nebo se lze pořídit jen základní půlsada, dají se také koupit hole použité. Možností je opravdu mnoho a rozhodně si vystačíte s částkami kolem 5-10 000kč. S pomocí profesionála se obvykle pořídí sice vybavení dražší, ale kvalitní a hráč nemusí mít znalosti o úhlech strmosti, švihové rychlosti, flexi či vyvážení, přestože právě tyto atributy tvoří jeho hru. Aby hráč získal Osvědčení pro vstup na hřiště, jež ho opravňuje ke vstupu na domácí či jiná hřiště a k účasti na rekreačních turnajích, musí absolvovat několik lekcí u profesionálního trenéra a následně několik tréninků pod jeho dohledem, kdy dojde k procvičení nově nabytých dovedností. Ve většině golfových areálů již působí kvalifikovaní trenéři a obecně se ceny pohybují kolem 300kč za 30 min výuky. Co se týká poplatku za hru neboli „fee“, i zde jsou značné rozdíly a má podstatný vliv na migraci hráčů a jejich přirozený zájem poznávat cizí hřiště. Hráči, kteří nemají své domovské hřiště a jsou registrováni u České golfové asociace, platí zpravidla fee na všech hřištích, což bývá od několika set korun až do několika tisíc. Některá hřiště vyššími fee regulují poptávku a snaží se být pro finančně slabší hráče nedostupná. V každém případě cenu fee určuje lokalita, kvalita hřiště, počet registrovaných hráčů, poptávka atd. Tomáš Charvát za Asociaci majitelů golfových hřišť v rámci poskytnutého rozhovoru České golfové federaci uvádí: „Peníze podle našich zjištění nejsou největší překážkou, proč lidé nezačínají s golfem. „Největší překážkou je nedostatečná a zatím neúčinná komunikace s negolfovou veřejností a některá přežívající stigmata golfu z 90. let. Je to škoda, neboť v Čechách je obrovský potenciál pro růst. Žijí tu statisíce lidí, kteří si golf mohou dovolit hrát okamžitě, jen jim to musíme umět správně nabídnout.“ (ČGF, 2009)
31
2.4 Dostupnost hřišť v okolí potenciálního hráče
Jedním z nejdůležitějších faktorů, jenž významně ovlivní každého potenciálního golfistu v rozhodování o tom, zda si golf půjde alespoň cvičně vyzkoušet, je dostupnost golfového hřiště v jeho okolí. Přestože v současnosti je síť golfových hřišť a cvičných areálů poměrně hustá, musíme si uvědomit, že většina normovaných hřišť je přístupná pouze hráčům s handicapem - tedy těm, kteří již získali Osvědčení o vstupu na hřiště. Současné portfolio českých hřišť, jež je uvedeno v příloze č. 1, nenabízí novým hráčům příliš impulsů, jež by je motivovalo se hrou začít. Polovina devítek, čtvrtina standardních osmnáctek a čtvrtina mistrovských hřišť, k tomu jen několik veřejných hřišť a akademií, které jsou součástí některých resortů. Pokud portfolio více než stovky normovaných hřišť v České republice přirovnáme k hotelům, pak tu máme čtvrtinu pětihvězdičkových, čtvrtinu čtyřhvězdičkových, polovinu tříhvězdičkových a k tomu jen pár penzionů, které můžeme položit na úroveň těch mála veřejných. Již bylo zmíněno, že pokud bychom měli zájem o to, aby se tedy s hrou samotnou mohli seznámit i začátečníci, musí dojít prioritně k nárůstu právě veřejných hřišť, tzv. public. Cílem těchto hřišť je umožnit úplnému golfovému nováčkovi vyzkoušet si hru na hřišti, osvojit si pravidla golfu, etiku a umění pohybu po hřišti. Obecně je lze rozdělit na plnohodnotná normovaná hřiště, na kterých lze i hrát turnaje a na tzv. akademie, které bývají obvykle devítijamkové a velmi krátké a jsou zpravidla součástí cvičných ploch u větších hřišť. Jistým spíše výjimečným omezením je, že podmínkou vstupu je na některých z nich získání jakéhosi potvrzení od resortu, že jste se seznámili alespoň se základy golfové hry. Takové potvrzení lze obvykle získat po jedné hodině s trenérem a rozhodně není vyžadováno všude. Dále je potřeba mít zaplacené vlastní green fee (které se v případě veřejných hřišť pohybuje cca mezi 150 -1050 Kč) a dodržovat místní pravidla a bezpečnost při hře. Nemělo by se samozřejmě zapomínat na etiketu, která se týká golfového oblečení stejně jako chování hráčů. (http://www.golfovezpravy.cz/kde-hrat-golf/o_hristich/publichriste-prehled.html) Fenomén veřejných hřišť se v České republice zatím šíří příliš pomalu, přestože je z pohledu získávání nových hráčů ideálním místem, kde může začátečník „ochutnat“ pravý 32
golf, ještě než získá handicap. Velice zjednodušeně můžeme říct, že právě veřejné hřiště je líhní nových golfistů a je proto zcela zásadní, aby jejich počet nadále rostl.
2.5 Osvědčení pro hru na hřišti a registrace u ČGF
Vzhledem ke specifičnosti golfu, kdy hráči většinu času hrají bez přítomnosti rozhodčího, je třeba, aby před vstupem na hřiště prokázali základní znalosti etikety, která je klíčem pro jejich bezpečný a plynulý pohyb po hřišti. Dále musí prokázat základní znalosti pravidel golfu a základní herní dovednosti. Do roku 2008 skládali noví hráči Zkoušku na tzv. Zelenou kartu, poté ji nahradila Zkouška golfové způsobilosti a od roku 2010 nováčci už noví hráči usilují o tzv. Osvědčení pro hru na hřišti. V proceduře vedoucí k jeho získání ČGF už není prioritní zvládnutí hry na hřišti s devíti jamkami pod dohledem oprávněné osoby, jak tomu bylo doposud, ale nyní se klade větší důraz na znalost etikety a bezpečného pohybu po hřišti. ČGF současně oživuje roli klubů v záležitostech spojených s přiznáním prvního handicapu hráče a zavádí osobu garanta, který začínajícímu hráči vystaví osvědčení a posléze bude u jeho jména trvale evidován na serveru ČGF, jakmile hráč vstoupí do klubu. Osvědčení pro hru na hřišti potvrzuje, že jeho držitel dosáhl určité herní i vědomostní úrovně, pokud jde o etiketu a pravidla golfu, a že je tudíž schopen samostatné hry na hřišti. Neznamená to však, že takovýto hráč má handicap či že se může účastnit turnajů. K získání handicapu musí mít hráč tzv. handicapovou autoritu, kterou je klub. Klub přiděluje hráči počáteční handicap při jeho registraci na serveru ČGF. Samozřejmě přitom přihlédnou k předloženému osvědčení a osobě garanta. V České republice je téměř nemyslitelné hrát golf a nebýt v ČGF registrován. Přesto však existuje varianta, kdy nový hráč získá Osvědčení pro hru na hřišti, a přesto nechce vstoupit do klubu, aby získal handicap, protože se chce věnovat golfu pouze rekreačně. Zavedený systém nutnosti získání Osvědčení pro hru na hřišti je nepochybně velkou brzdou masového rozvoje golfu. Vzhledem k velkému rozšíření nabídky volnočasových aktivit v posledních letech je naopak potřeba nové hráče na golf nalákat a neodrazovat je podmínkami registrace a nutnosti skládání zkoušek. 33
2.6 Dotazníkové šetření
Pro výzkumné šetření, jež si kladlo za cíl potvrdit výše zmíněné stanovené hypotézy, byla zvolena metoda kombinovaných polouzavřených dotazníků, kdy na část otázek bylo potřeba odpovídat škálovým hodnocením a na zbývající odpovědi volným vyjádřením dotazovaných. Dotazníky, jež jsou součástí přílohy č. 2, byly sestaveny pro tři skupiny respondentů: negolfisté registrovaní hráči manažeři hřišť.
Samotné hypotézy byly v průběhu práce konzultovány s manažery golfových hřišť, přičemž největší míru spolupráce nabídnul Ing. Miloš Vajner, prezident golfového klubu Ještěd. Jeho významná pomoc spočívala nejen při formulaci dotazníkových otázek, ale především v distribuci dotazníků mezi manažery a majitele hřišť v rámci odborného semináře TeeTime a řádné konference České golfové federace, kam neměla přístup veřejnost. Druhé dva typy dotazníků byly vyplňovány s respondenty nahodile při osobním setkání, s registrovanými hráči přímo na zbraslavském hřišti. Vyplňování dotazníku bylo sice anonymní, ale vždy byl součástí i krátký rozhovor, jež vedl ke konkretizování určitých odpovědí a jejich zaznamenání. Věkové rozložení dotazovaných bylo zacíleno na střední až seniorský věk, přičemž dotazníky vyplnilo 57 negolfistů, 40 registrovaných hráčů a 30 manažerů hřišť a golfových resortů. Škálové hodnocení je sedmistupňové, jež umocňuje důležitost dotazu. Celkový počet dotazovaných byl 127 lidí, z nichž nejpočetnější skupinu tvořili s počtem 57 negolfisté, dále jsme získali odpovědi od 40 registrovaných hráčů a 30 manažerů hřišť a golfových resortů.
34
2.6.1 Vyhodnocení dotazníkového šetření
Podíváme-li se na nejpočetnější dotazovanou skupinu negolfistů, pak můžeme na základě vyplněných dotazníků říct, že zájem o golf je v jejich případě minimální. Povědomí o golfu, potažmo jeho pravidlech či principech je zanedbatelné, což se ověřilo především v rámci doplňujících otázek. Nejčastější odpovědí v souvislosti se získáním informací ohledně jejich znalostí z oblasti golfu byla jednoznačně ta, jež se vztahovala k hráčům, „kteří se svou golfovou holí snaží dostat míček do jamky, a nachodí při tom spoustu kilometrů. Navíc musí být při hře elegantně oblečení a dodržují přísnou hráčskou etiketu“. Takřka dvě třetiny respondentů zmiňovalo potřebu tzv. Zelené karty, ale nikdo nevěděl konkrétně, jak systém pro její získávání funguje a jaký tato karta, resp. v současnosti Osvědčení pro vstup na hru plní účel. Jen zhruba pětina dotazovaných negolfistů si zahrála jednou či pravidelně např. adventury golf či minigolf, zpravidla v rámci dovolené v zahraničí a jejich postoj ke golfu obecně byl tímto značnou měrou pozitivně ovlivněn. Shodné odpovědi najdeme také v otázkách týkajících se finanční náročnosti golfu. Zde se zcela jasně potvrdila hypotéza, že negolfová veřejnost nadále žije ve zkreslených představách, že golf je velmi drahý sport, co se týká vybavení a poplatků. Na základě doplňujících otázek ale respondenti udávali naprosto mylné finanční obnosy, především co se týká pořizovací hodnoty golfových holí. O tom, že by se jejich celý set dal koupit do 5000kč, neměl povědomí žádný z dotazovaných. Nejníže odhadovaná částka byla 8 000kč. Co se týká reakcí na otázku, zda dotazovaný zná nějaké golfové hřiště v jeho okolí, až na naprosté výjimky každý věděl o golfovém resortu v okolí Prahy, spousta znala golfové hřiště na Zbraslavi, často byl zmiňovaný také Karlštejn. Samozřejmě zde sehrává významnou roli, že dotazovaní negolfisté jsou všichni toho času žijící v Praze. Vzhledem k vysokému počtu negativních odpovědí na poslední položenou otázku, jež sledovala zájem a chuť respondentů o možnost si golf vyzkoušet, je zřejmé, že postoj této skupiny ke golfu obecně je v současné době nepříliš radostný a ani nelze předpokládat, že by se v blízké budoucnosti nějak výrazně změnil k lepšímu. Velkou část dotazovaných registrovaných hráčů tvořili rodiče, jež doprovázejí své děti na tréninky do golfového areálu na Zbraslavi v rámci jejich výuky golfu ve Slavíček academy golf. Jejich pozitivní vztah ke golfu je tím samozřejmě značně ovlivněn a zpravidla nebylo nutné se v průběhu vyplňování dotazníku příliš doptávat. Rodiče malých 35
golfistů, potažmo registrovaní golfisté mají samozřejmě jasné představy o důvodech, jež je ke golfu přivedly, proto se také na škále hodnocení o přitažlivosti golfu objevovala výhradně čísla 6 a 7. Bylo však zajímavé, jakým způsobem nahlížejí na negolfisty a všechny ty, o nichž se domnívají, že jen chybně podléhají předsudkům, jež o golfu stále v naší společnosti přežívají. Jejich odpovědi se totiž velmi podobaly těm, které poskytla reálná skupina nehráčů. Opět se objevuje jako zcela zásadní otázka finanční náročnosti provozování tohoto sportu. V mnoha případech se však v rámci doplňujících rozhovorů ukázalo, že i samotní hráči považují golf za finančně velmi nákladný a mnozí z nich dokáží pochopit, že z těchto důvodů se zřejmě golf nemůže stát masovou záležitostí. Zcela se pak na svých hodnotících škálách shodují v otázce nedostatečné informovanosti a osvěty, ale zároveň takřka půlka z nich zmínila, že by pro mnohé nové potenciální hráče mohla být dosti odrazující potřeba získání Osvědčení o vstupu na hřiště a v případě výkonností motivace i podmínka registrace. V rámci doplňujících rozhovorů se v mnoha případech registrovaní hráči domnívají, že občasné hraní na veřejných hřištích nepodnítí v hráči dostatečnou motivaci k častějšímu opakování. Za velmi motivující dotazovaní hráči považují právě handicapový systém a v tomhle vnímají registraci u České golfové federace jako nedílnou součást golfového života. Největší přínos v existenci veřejných hřišť spatřují právě v možnosti si golf nezávazně vyzkoušet, a tudíž jejich význam nijak nezpochybňují a naopak mu přičítají velký význam v řešení otázky navýšení hráčské základny. Třetí skupinu dotazovaných tvoří manažeři a majitelé golfových hřišť, kteří ochotně spolupracovali na vyplnění dotazníků, ale nebylo možné doplnit jejich odpovědi o informace z individuálních rozhovorů, tak jak bylo dotazníkové šetření realizováno u předchozích skupin respondentů. Většina z nich alespoň heslovitě zaznamenala v rámci otevřených otázek nejpodstatnější souvislosti. V odpovědích na první dvě otázky se shodla celá skupina, což jen potvrzuje, že situace na golfových hřištích je vážná a potřeba získat nové hráče je vysoká. Nárůst nových členů klubu v roce 2014 se takřka u všech dotazovaných pohyboval mezi 20-40 hráči, přičemž se zpravidla nijak nelišil od roku předchozího. Zajímavostí jsou pak naprosto odlišné odpovědi na otázky týkající se jejich vlastního pohledu na příčiny zájmu lidí o golf. Snad jedině na pobytu v přírodě se převážná většina shodla, odpovědi na ostatní otázky vystřídaly celou škálu nabízených možností. V čem se však naopak shodují takřka jednohlasně, je jejich domněnka, že potenciální hráče golfu odrazují od tohoto sportu jeho vysoké náklady. Dá se předpokládat, že v této souvislosti mají na mysli právě zkreslené informace široké veřejnosti o finanční náročnosti 36
golfu. V rámci dvou posledních dotazníkových otevřených otázek se pak setkáváme s často opakujícími hesly, z nichž nejvýznamnějšími je absence dostatečné informovanosti veřejnosti, špatná medializace golfu a setrvávající předsudky u negolfistů vůči tomuto sportu. Vysoký počet manažerů se pak shoduje v nutnosti zaměření pozornosti na děti, potažmo školy, které navštěvují.
37
3 Návrhová část zaměřená na projekty plnící významnou úlohu v procesu získávání nových hráčů Problém stagnace českého golfu je existující nezpochybnitelný jev, který nebude úplně snadné nějakým rychlým a jednoduchým způsobem vyřešit. Svůj podíl na restartu golfového boomu by měli sehrát jak manažeři či majitelé hřišť, tak představitelé klubů a samozřejmě i různé organizace. Jak vyplynulo z analytické části této bakalářské práce, jednou z nejproblematičtějších oblastí souvisejících se stávající situací malého nárůstu nových hráčů, je právě nedostatečná informovanost, osvěta a ne příliš populární image golfu a s tím související jeho mediální obraz. V rámci navrhovaných způsobů, jak zajistit přísun nových hráčů, patří změna image golfu ke zcela zásadním podmínkám, bez které se jen těžko dá se stávající stagnací bojovat. V souvislosti s potřebou přivádět nové hráče na česká golfová hřiště a rozšířit tak hráčskou a členskou základnu golfu v České republice se objevují nové impulsy, jež by mohly být těmi správnými cestami, jak docílit jeho masovosti a přiblížit ho k takovým sportům, jako je například cyklistika nebo lyžování. V této otázce je velmi strategické zaměřit svou pozornost na děti, mládež a seniory a tím vyzdvihnout golf jako sportovní a především volnočasovou aktivitu všech generací.
3.1 Osvěta a nové image golfu
Všichni odborníci se shodují na tom, že současný mediální obraz golfu není zrovna motivující k získání nových hráčů. Osvětu je potřeba zaměřit především na dvě oblasti. Tou první je informovat o principech a pravidlech golfové hry a nabízet ho prioritně jako alternativu trávení volného času pro celou rodinu a zdůrazňovat, že ho lze provozovat v každém věku. Je důležité také záměrně nezdůrazňovat prvky soutěživosti a místo jeho výkonnostního charakteru upozorňovat právě na jeho společenský efekt a změnu životního stylu, jež s sebou provozování golfu přináší. Druhá část osvěty musí být nepochybně zacílena na zbourání přetrvávajících mýtů, jež z golfu činí v očích široké veřejnosti sport pouze pro úzkou skupinu lidí, disponující
38
natolik vysokými finančními prostředky, aby náklady na provozování golfu mohli bez problémů pokrýt. Je zcela zásadní, aby potenciální golfisté získali jasnou představu o tom, na kolik je vyjde pořízení základního vybavení, členství v klubu, jednotlivé hry na různých typech golfových hřišť. Co se týká médií, je zapotřebí zaměřit se především na ta negolfová, protože jedině tak bude reálná šance, že na sebe golf upoutá pozornost prostřednictvím televize či internetu i u těch, kteří nepatří mezi již stávající desetitisíce registrovaných hráčů. Na našem trhu také chybí publikace, jež nejsou zaměřeny výhradně na upřesňování pravidel či zdokonalování hry. Přínosné by z tohoto pohledu byly právě knihy určené negolfistům a potenciálním zájemcům o hru.
3.2 Hraj golf, změň život
Česká golfová federace spustila už v roce 2010 na podporu dalšího růstu členské základny kampaň „Hraj golf, změň život“, která vychází z vize, že český golf musí masivně rozšířit svou hráčskou základnu hlavně o děti a mládež, zpřístupnit golf všem a konečně strhnout z golfu nálepku „sportu jen pro bohaté“. Tento projekt je největší soukromou investicí do jednoho sportu v ČR od roku 1989. Podle propočtů se totiž ČGF a majitelé resortů a hřišť zapojených do projektu budou během příštích čtyř let na jeho realizaci podílet částkou v řádu stovek miliónů korun a to především tím, že neregistrovaným golfistům umožní cenově velmi přístupnou výuku golfu prostřednictvím tzv. startovního balíčku. Startovní balíček v hodnotě zhruba 6500 korun zájemce pořídí za pouhých 299 korun (děti a mládež do 15 let navíc s 50% slevou). Získá tím tři 50 minutové tréninkové lekce s golfovým trenérem nebo cvičitelem, neomezené množství tréninkových míčů k těmto lekcím, zapůjčení golfových holí a později i možnost získat za poplatek 200 korun již zmiňované Osvědčení pro hru na hřišti.
39
3.3 Projekty zaměřené na dětský, mládežnický a seniorský golf
Jedním ze zásadních cílů, který si Česká golfová federace vytyčila v rámci boji proti současné stagnaci a nedostatečného přílivu nových hráčů, je potřeba rozšiřování povědomí, že golf je sport vhodný pro všechny věkové skupiny obyvatel. V této souvislosti jmenujme primárně dva typy projektů, jež jsou cílené na generaci dětí a mládeže a naopak také seniory.
3.3.1 Projekt Se školou na golf
Česká golfová federace (ČGF), na jaře roku 2014 spustila dlouhodobý projekt Se školou na golf, jehož cílem je představit golf v co největším počtu základních a středních škol v České republice a ideálně jej zavést jako součást tělesné výchovy. Cílem projektu není vychovat špičkové hráče, ale zábavnou a hravou formou oslovit co největší počet dětí, aby získaly povědomí o tomto sportu a probudit v nich zájem o golf natolik, aby jej začaly hrát i ve vlastním mimoškolním volnu. V loňském roce se takto do projektu zapojilo už přes 180 škol. Projekt se skládá ze tří etap, z nichž každá z nich odpovídá věku a dovednostem žáků. V první fázi v podstatě „přijede“ golf za dětmi do školy, kde se v tělocvičně seznamují s tímto sportem prostřednictvím speciálního vybavení a dochází tak k oživení jinak mnohdy stereotypní tělesné výchovy. V této fázi ještě děti učí základům golfu jejich proškolený učitel. V dalších fázích se ale děti dostávají již do prostředí golfového hřiště a ocitají se v rukou opravdových odborníků. Ideální vize ČGF v souvislosti s tímto projektem je, že pokud bude golf děti při tělesné výchově bavit, škola pro ně zorganizuje výjezd na blízké golfové hřiště, aby si děti mohly vyzkoušet i ten „opravdový golf“ a v následující fázi už by mělo dojít ke generování nových golfistů. Součástí projektu jsou i soutěže a turnaje na regionální a celostátní úrovni.
40
3.3.2 Relax a golf 60 +
Tento projekt zaměřený na seniory, vychází z vize, že golf je především rekreační sport, který lze provozovat v každém věku. Není příliš fyzicky náročný a orientuje se na postupné získávání zručností. Výkonnostní rozdíly zkušených hráčů a začátečníků jsou potlačovány důmyslným handicapovým systémem a tudíž spolu můžou současně soutěžit a hrát golfisté různých dovedností. Golf bez problémů mohou provozovat všichni členové rodiny, a tak umožňuje zábavu a společnou dovolenou všem generacím. Navíc hráči během hry mohou navzájem komunikovat, a tak golf má i společenský charakter. Projekt zároveň předkládá seniorům, že golf je také silnou motivací pro cestování. Každé hřiště má originální tvář a je zasazeno do jiné krajiny. Jde o přirozený pohyb v upraveném přírodním prostředí. Každá hra je jiná a klade před hráče nové úkoly. S tím souvisí objevování nových destinací, cestování a poznávání vlasti ze zcela nového pohledu. Jen v naší republice je přes sto různých golfových hřišť a na celém světě jsou jich desítky tisíc. Projekt se snaží prezentovat golf jako jeden z nejpopulárnějších sportů, který hrají lidé především pro radost.
3.3.3 Slavíček golf academy
Je největší golfová akademie v České republice, která dnes působí ve čtyřech tréninkových golfových areálech a v jejich příjemném prostředí nabízí programy specializované především na výuku dětí. Její vizí je propojení školní docházky se sportovní přípravou dětí, tak aby se jednotlivé prvky doplňovaly a nabídly dětem čas jak pro získávání znalostí, tak i pro smysluplné trávení volného času prostřednictvím kvalitního sportovního vyžití. Jejich činnost se zaměřuje především na: poskytování programů v celé šíři, od přípravy k vrcholové hře až po výuku dětí, které se chtějí věnovat golfu jen rekreačně. Specializovaná je především příprava dětí ve věku 5 – 18 let, ale je zde poskytována i výuku 41
jejich rodičům a prarodičům, pozornost věnuje také golfovým aktivitám pro seniory a hendikepované hráče. zajištění kvalitní golfové přípravu dětí v souladu se školními povinnostmi, prioritní je v budoucnu propojení školní docházky a sportovní přípravy dětí, tak aby byly schopné se plnohodnotně věnovat oběma oblastem. Zcela ojedinělý projekt pak přináší Slavíček golf academy seniorům v rámci golfové výuky Univerzity 3. věku, díky které mají možnost získat ve 13 vyučovacích týdnech teoretické poznatky o golfu, naučit se základy hry a v případě loňských absolventů dále rozvíjet své golfové schopnosti. Kvůli velkému zájmu jsou letos studenti rozděleni do tří skupin po dvaceti dle úrovně znalostí na začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé. S myšlenkou Univerzity 3. věku přišel už na podzim roku 2013 ředitel Slavíček Golf Academy Tomáš Slavíček, který usiluje o popularizaci golfu mezi širokou veřejností a právě v tomto projektu vidí velkou příležitost, jak změnit vnímání golfu a představit jej jako prostředek zdravého využití volného času i lidem seniorského věku.
42
Závěr Po listopadové revoluci se na trhu etablovaly nové volnočasové aktivity, mezi kterými se prosadil i do té doby odsuzovaný golf. Zatímco do roku 1989 bylo v naší republice jen několik golfových hřišť, po postupné privatizaci půdy nastal velký boom v jejich výstavbě, která si vyžádala mnohamilionové investice. K tomu bylo zapotřebí naakumulovat velké množství finančních prostředků, jež byly získávány zejména od počátečních klubových členů. Vstupní poplatky se v té době pohybovaly v desítkách až stovkách tisíc, a tak si je mohli dovolit jen finančně silní jedinci. Paralelně s velkými golfovými hřišti vznikala i hřiště menší, devítijamková, na která se soustředili hráči střední společenské vrstvy. Do podvědomí lidí se však golf zapsal jako masově a finančně nedostupná aktivita a doposud se lidem nedaří se tohoto mýtu zbavit. Přesto však trend devadesátých let nasvědčoval tomu, že se golf stane v naší republice velmi populárním sportem. Očekával se také zvýšený zájem zahraničních golfových turistů, především díky propagaci České centrály cestovního ruchu CzechTourism, která začala propagovat naši republiku jako „CZECH REPUBLIC – GOLF REPUBLIC“. Očekávaný významný příliv zahraničních turistů však nenastal a nekonal se ani očekávaný samovolný trend nárůstu golfistů. Na základě analýzy statistických údajů poskytnutých Českou golfovou federací bylo zjištěno, že v posledních několika letech došlo dokonce k výrazné stagnaci golfu a objevuje se s tím související problém nedostatečného počtu hráčů vzhledem k relativně velké nabídce golfové hry. Ekonomická krize donutila mnoho lidí věnovat se více práci než golfu, čímž zároveň nastartovala úbytek turnajů. K tomu navíc média dál psala o lobbistech a snobech a tím rozhodně nepřispívala dobrému image golfu. Stále navíc chybí systematická osvěta a špatné je i portfolio českých hřišť: polovina devítek, čtvrtina standardních osmnáctek, čtvrtina mistrovských hřišť, k tomu jen několik veřejných hřišť a akademií, které jsou součástí některých resortů. Tato bakalářská práce zaměřila svou pozornost na zmapování možných příčin, jež má na stagnaci českého golfu nezpochybnitelný vliv. V rámci spolupráce s předními
43
manažery významných golfových resortů byly stanoveny tři hypotézy, které byly následně v analytické části práce prostřednictvím dotazníkového šetření potvrzeny. V návrhové části práce pak mapujeme způsoby, jakými je možné v budoucnu úspěšně bojovat se stagnací golfu, dále představujeme projekty, jež si kladou za cíl zajistit nový přísun potenciálních hráčů a dosáhnout větší popularity tohoto sportu v České republice. Úplný závěr by měl být především motivující pro všechny stávající kluby, manažery i majitele hřišť i organizace, aby si uvědomily nutnost společnými silami zkusit změnit především stávající image golfu a jeho mediální obraz, aby se do povědomí lidí dostal především jako sportovní aktivita přístupná všem, bez rozdílu věku či výkonnosti.
44
Seznam literatury: ALLIS, P. 2006. Golf, dokonalý průvodce hrou. Praha: Jota, 2006. 222 s. ISBN 80-7217386-3 ATTL, P.; POLÍVKOVÁ A.; STUDNIČKA. P. 2011. Zásady zpracování bakalářských a diplomových prací. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2011. 75 s. ISBN 978-8087411-20-9.
BĚLOHUBÝ, J. 2004. Golf v kostce. Praha: Unigolf, 2004. 159 s. ISBN 80-239-2147-9.
CULLEN, G.; WINDORFEROVÁ, K. 2008. Golf pro děti. Praha: Fragment, 2008. 223 s. ISBN 978-80-253-0642-0.
DOLEŽAL, O. 2005. Otův golfník poučný. Sezemice: Východočeská tiskárna, 2005. ISBN 80-239-6263-9.
DOLEŽAL, O.; VAJNER, M. 2009. Golf do kapsy aneb HCP 54 FOREVER!?.Liberec: Agentura BJ, 2009. 36 s.
EBERMANN, D. 2012. Záhadná golfová pravidla, pověry a mýty. Praha: K-Tisk, 2012. 78 s. ISBN 978-802-260-1673-1.
NEWELL, S. 2007. Golf pro každého. Praha : Slovart, 2007. 256 s. ISBN 80-7209-719-9. POLIŠENSKÝ, P. 2014. Průvodce po golfových hřištích v ČR 2014. Praha: B1,a.s., 2014. 225 s.
SEDLÁK, P. 2004. Historie golfu v českých zemích a na Slovensku. Praha: Svojtka a Co., 2004. 170 s. ISBN 80-7352-152-0.
45
Internetové zdroje: Czech Golf Travel Association (CGTA): Poslání a cíle [online]. [cit. 2015-05-15]. Dostupný z http://www.cgta.cz/cz/poslani-cile/
CzechTourism: Specifická činnost v cestovním ruchu, zásady a pravidla v golfovém resortu [online]. [cit. 20015-05-15]. Dostupný z http://vyzkumy.czechtourism.cz/0419_/golf
Česká golfová federace: Golfová statistika nuda není [online]. [cit. 2015-03-15]. Dostupný z http://www.cgf.cz/ArticleDetail.aspx?IDArticle=297814843&IDMenu=74700507
E- Všudybyl: Propagace Česka v zahraničí jako atraktivní golfové destinace. [online].[cit. 2015. 05-15] Dostupný z http://www.e-vsudybyl.cz/clanky/propagace-ceska-v-zahranici-jako-atraktivni-golfovedestinace-650.html)
Golf 360: Podstata golfu [online]. [cit. 2015 -05-27] Dostupný z http://www.golf360.cz/zaklady-golfu/podstata-golfu/
Golfová hřiště: Indoor hřiště. [online]. [cit. 2015 – 06-05]. Dostupný z http://www.golfova-hriste.cz/golfova-hriste/
Hraj golf, změň život: O golfu. [online]. [cit. 2015-05-014]. Dostupný z http://www.hrajgolfzmenzivot.cz/o-golfu/
Relax, golf, 60+ : Co je to golf. [online]. [cit. 2015-06-05]. Dostupné z http://www.golf60.cz/cz/co-je-to-golf
46
Příloha 1: Golfová hřiště v České republice v roce 2014
47
Příloha 2 A: Dotazník pro kategorii negolfistů
48
Příloha 2 B: Dotazník pro golfistu
49
Příloha 2 C: Dotazník pro manažery hřišť
50