Zubní lékařství jako podnikatelská. aktivita

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta managementu v Jindřichově Hradci Katedra managementu

Zubní lékařství jako podnikatelská aktivita

Vypracovala: Bc. Simona Filandrová

Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. František Kovář, CSc.

České Budějovice, červen 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma » Zubní lékařství jako podnikatelská aktivita « jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

České Budějovice, červen 2010

podpis studenta

Anotace

Zubní lékařství jako podnikatelská aktivita Cílem mé diplomové práce bylo zpracovat a vyhodnotit podnikatelský záměr z oblasti zubního lékařství. Podnikatelský záměr byl zpracován pro vznikající zubní praxi Endivia Dent, jež vytvořila moderní zubní kliniku v centru Českých Budějovic, která poskytuje svým pacientům nejen současné nejmodernější přístupy a technologie ve stomatologii, ale i komfortní přístup a prostředí, ve kterém se pacienti pohybují. Společnost Endivia Dent je v hodnoceném období posuzována jako finančně zdravá společnost s výbornou úrovní likvidity a relativně vysokou rentabilitou celkového kapitálu. Ke konci sledovaného období jsou splaceny veškeré dlouhodobé cizí zdroje a je nashromážděno vysoké množství vlastního kapitálu, tudíž si společnost může dovolit investovat do dalších aktivit či přijmout nový úvěr a rozšířit svou činnost. Celkově byl tento podnikatelský záměr vyhodnocen jako úspěšný a životaschopný s dobrou perspektivou pro další rozvoj a rozšiřování.

červen 2010

Poděkování

Za cenné rady, náměty a inspiraci bych chtěla poděkovat prof. Ing. Františkovi Kovářovi, CSc. z Vysoké školy ekonomické v Praze, Fakulty managementu v Jindřichově Hradci.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................................1 1

2

Podnikatelský plán .........................................................................................................................3 1.1

Vysvětlení pojmu

3

1.2

Kdo jsou uživatelé podnikatelského plánu?

3

1.3

Proč vlastně sestavujeme podnikatelský plán?

3

1.4

Funkce podnikatelského plánu

4

Obsah a struktura podnikatelského plánu...................................................................................4 2.1

Titulní strana

6

2.2

Zkrácený podnikatelský plán - shrnutí

6

2.3

Představení podniku a podnikatelského záměru

7

2.3.1 Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy

7

2.3.2 Popis podniku

7

2.3.3 Popis podnikatelské příležitosti

7

2.3.4 Popis výrobku, služby

7

2.3.5 Majetkoprávní vztahy související s projektem

8

2.3.6 Personální zdroje

8

Externí prostředí

8

2.4.1 Stanovení výchozí strategické pozice podniku

8

2.4.2 Makrookolí

9

2.4.3 Konkurence

10

2.4.4 SWOT analýza

11

Strategická analýza vnitřního prostředí – interní analýza

13

2.5.1 Zdroje pro podnikání

13

2.5.2 Nástroje vnitřní analýzy podniku

13

2.5.3 Klíčové kompetence

15

2.5.4 Finanční analýza

15

Marketingový plán

20

2.6.1 Analýza trhu

20

2.6.2 Volba strategie

20

2.6.3 Marketingový mix

22

Vstupy projektu

22

2.7.1 Zajištění potřebných vstupů

22

2.7.2 Dodavatelé

23

Finanční plán

23

2.8.1 Finanční výkazy

24

2.8.2 Zdroje financování

24

2.4

2.5

2.6

2.7

2.8

2.9

Analýza rizik

27

2.9.1 Stanovení významnosti faktorů rizika

27

2.9.2 Opatření na snížení rizika

28

2.10 Přílohy 3

Jak se stát zubním lékařem .........................................................................................................29 3.1

4

29

Odborná způsobilost

29

3.1.1 Univerzita Karlova v Praze

29

3.1.2 Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

30

3.1.3 Lékařská fakulta na Univerzitě Palackého v Olomouci

30

3.1.4 Specializace zubního lékařství

30

3.1.5 Specializovaná způsobilost zubního lékaře

32

3.2

Zdravotní způsobilost

32

3.3

Bezúhonnost

33

3.4

Samostatný výkon povolání zubního lékaře

33

3.4.1 Podnikatelská činnost

33

3.4.2 Další povinnosti zubního lékaře

33

3.4.3 Povolání zubní lékař

35

Praktická část ...............................................................................................................................36 4.1

Shrnutí

36

4.2


37

4.2.1 Představení společnosti

37

4.2.2 Charakteristika poskytovaných služeb a činností

38

4.2.3 Popis podnikatelské příležitosti

40

4.2.4 Personální zdroje

40

4.2.5 Zajištění místa podnikání

42

Analýza trhu

42

4.3.1 PEST analýza

42

4.3.2 Porterův model pěti konkurenčních sil

45

4.3.3 SWOT analýza

52

Interní prostředí podniku

53

4.4.1 Zdroje podnikání

53

4.4.2 Zajištění poskytovaných služeb

54

Marketingový plán

56

4.5.1 Analýza cílových segmentů zákazníků

56

4.5.2 Marketingový mix

57

Finanční plán

59

4.6.1 Náklady na vybavení kliniky

59

4.6.2 Měsíční náklady na provoz kliniky

60

4.6.3 Zdroje financování

61

4.3

4.4

4.5

4.6

4.7

4.8

4.6.4 Predikce vývoje hospodaření společnosti v prvním roce

62

4.6.5 Predikce výsledků hospodaření společnosti pro období let 2010 až 2014

68

Analýza rizik

71

4.7.1 Rizikové faktory

71

4.7.2 Opatření na snížení rizika

71

4.7.3 Analýza citlivosti

71

Finanční analýza

73

4.8.1 Ukazatelé rentability

73

4.8.2 Ukazatelé likvidity

74

4.8.3 Ukazatelé aktivity

74

4.8.4 Ukazatelé zadluženosti

75

4.8.5 Celkové zhodnocení finanční analýzy

75

5

Závěr..............................................................................................................................................77

6

Literatura a ostatní zdroje...........................................................................................................81

7

Seznam tabulek a obrázků...........................................................................................................83

8

Přílohy ...........................................................................................................................................84

Úvod V současné době není podnikání v oblasti zubního lékařství žádnou novinkou, spíše naopak. Hlavním důvodem, proč jsem si zvolila toto téma, je mé zaměstnání. Díky své práci ve společnosti, která se zabývá zařizováním a vybavováním zubních ordinací a prodejem nejmodernější dentální techniky, mohu nahlížet do zubních ordinací nejen z pohledu pacienta. Naskýtá se mi možnost porovnávat jednotlivé ordinace a práci lékařů navzájem. Všimla jsem si, že rozdíly mezi vybaveností a kvalitou poskytovaných služeb pacientům nesouvisí jen s finančními možnostmi lékařů, ale závisí především na jejich smýšlení. Oblast zubního lékařství je velice široký pojem, který zahrnuje jednotlivé specializace jako jsou ortodoncie, dentální implantologie, dentální chirurgie, endodoncie, paradentologie atd. Dnes jsou již jednotlivé specializace natolik obsáhlé, že není možné, aby je všechny zvládal jediný lékař. Pro každou oblast jsou lékaři specializováni. Obsahem mé práce bude posouzení podnikatelského záměru zubního lékaře, specialisty na zubní implantáty, který si v pronajatém prostoru vybuduje ordinaci s nejmodernější dentální technikou.

Cílem mé

diplomové

práce bude zpracování a vyhodnocení tohoto

podnikatelského záměru. Ze své vlastní praxe vím, jak jsou zubní lékaři stále nedůvěřiví k moderním technologiím. Jejich obavy plynou nejen z neznalosti a novosti metod či přístrojů, ale hlavně z jejich finanční náročnosti. Bohužel málokterý lékař je zároveň dobrý podnikatel či ekonom. Proto hlavním cílem mé diplomové práce bude zjistit, zda je moderně vybavená zubní ordinace schopná provozu a zda bude pro lékaře opravdu výdělečná. Svou prací chci ukázat názorný příklad, že je pro lékaře finančně výhodné, aby svým pacientům nabízeli moderní přístupy a kvalitní služby. V první části své práce se budu věnovat teoretickému shrnutí, jak by měl takový podnikatelský plán vypadat, za jakým účel je vlastně sestavován a co vše by měl obsahovat. Jednotlivé části plánu budou podrobně popsány. Druhá část práce pojednává o tom, jaké podmínky je nutné splnit, aby byl zubní lékař schopný samostatného výkonu povolání zubního lékaře.

Strana 1

Třetí část mé práce obsahuje vypracovaný podnikatelský plán moderně vybavené zubní ordinace. V první polovině této praktické části se věnuji představení samotného podniku. Dále se zabývám vnitřní a vnější analýzou podniku formou klasických metod jako je analýza vnitřních zdrojů, SWOT analýza, PEST analýza a Porterova analýza pěti konkurenčních sil. V rámci marketingovém plánu provádím analýzu cílových segmentů zákazníků a představuji marketingový mix. Druhá polovina praktické části je zaměřena na finanční plán společnosti, který obsahuje celkový přehled nákladů na realizaci podnikatelského záměru, použité zdroje financování, měsíční predikci hospodaření společnosti v prvním roce provozu a následnou predikci výsledků hospodaření pro sledované období pěti let. Praktická část diplomové práce je ukončena analýzou případných rizik a finanční analýzou, na základě níž je vyhodnocován celý podnikatelský záměr. V závěru práce shrnuji zjištěné výsledky a hodnotím, zda se podařilo splnit cíl zadané práce. Nedílnou součástí práce jsou přílohy.

Vzhledem k tomu, že bude podnikatelský plán určen pro interní účely a pro rozhodování samotného podnikatele, bude jako teoretická metoda řešení využita podrobná finanční analýza se zaměřením na analýzu kvantitativní, která vychází z účetních výkazů společnosti. Podstatná část finanční analýzy, jakožto hlavní podklad pro vyhodnocení finanční stránky projektu, bude zaměřena na metodu poměrových ukazatelů rentability, likvidity, aktivity a zadluženosti. K interpretaci výsledků finanční analýzy využiji metodu srovnávací báze z hlediska času (půjde o období pěti po sobě jdoucích let a to roku 2010 až 2014) a dále použiji svůj vlastní úsudek, osobní znalost sledované firmy a teoretické informace získané studiem použité literatury.

Strana 2

1

Podnikatelský plán

1.1

Vysvětlení pojmu

Definicí pro vysvětlení pojmu podnikatelský plán nalezneme v literatuře mnoho. Příkladem definice, která dle mého názoru vystihuje tento pojem co nejpřesněji, je od dvojice autorů Hisricha a Peterse:1 „Podnikatelský plán je písemný materiál zpracovaný podnikatelem, popisující všechny klíčové vnější a vnitřní faktory související se založením i chodem podniku.“ Jde o písemný dokument, který je sestavován za určitým účelem. Struktura podnikatelského plánu, jeho obsah a míra detailů, do kterých je plán rozpracován, závisí především na zvoleném účelu a uživatelích, pro které je podnikatelský plán zpracováván.

1.2

Kdo jsou uživatelé podnikatelského plánu?

Uživatele podnikatelského plánu můžeme rozdělit do dvou základních kategorií, a to na interní a externí uživatele. Za interní uživatele můžeme považovat samotné podnikatele, tedy majitele podniku a manažery, kteří podnik řídí. Do druhé kategorie uživatelů řadíme veškeré ostatní subjekty jako jsou banky, investoři, business angels, společníci, leasingové společnosti atd.

1.3

Proč vlastně sestavujeme podnikatelský plán?

S koncovým uživatelem podnikatelského plánu souvisí i účel, za kterým je dokument zpracováván. Obecně může podnikatelský plán sloužit2: -

1

jako manažerský nástroj

HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení nového podniku. 1. vydání Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-85865-07-6.

2

KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 42 s. ISBN 978-80-2511605-0.

Strana 3

-

1.4

jako podklad pro získání cizích (finančních) zdrojů

Funkce podnikatelského plánu

Na základě podnikatelského plánu může podnikatel či firma posoudit, zda bude jejich projekt životaschopný ještě před začátkem jeho realizace, zjistit finanční výhodnost projektu, objevit krizová místa projektu.3 Dále může být podnikatelský plán zpracováván v případech, kdy podnik hledá nového společníka pro společné podnikání, klíčové zaměstnance, při plánování výdajů a vyjednávání lepších podmínek od dodavatelů. Může být použit k obhajobě záměru před potencionálními investory, při prosazení nové myšlenky před společníkem či vedením firmy, při poskytnutí půjčky nebo vkladu do podnikání atd.

2

Obsah a struktura podnikatelského plánu

Jak již bylo zmíněno výše, struktura a obsah podnikatelského plánu závisí především na zvoleném účelu a uživatelích, pro které je zpracováván. Podstata obsahu podnikatelského plánu vychází ze tří základních otázek:

Kde jsme nyní?

Kam chceme jít?

Jak se tam chceme dostat?

Podnikatelský plán by měl obsahovat:4

konkrétní cíl

definovat strategii vedoucí k dosažení daného cíle

podnikatelský záměr a jeho přednosti

vymezení trhu, cílových skupin a konkurentů

3

Dostupné z www: http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf

4

Dostupné z www: http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html

Strana 4

určovat nezbytně nutné zdroje a náklady

specifikovat očekávané přínosy z realizace záměru

Pro potřeby posouzení nově vznikající zubní ordinace budu pracovat s následující strukturou podnikatelského plánu: 1. Titulní strana 2. Zkrácený podnikatelský plán - shrnutí 3. Představení podniku a podnikatelského záměru a. Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy b. Popis podniku c. Popis podnikatelské příležitosti d. Popis výrobku, služby e. Majetkoprávní vztahy související s projektem f. Personální zdroje 4. Externí prostředí – vnější analýza podniku a. Stanovení výchozí strategické pozice podniku b. Makrookolí c. Konkurence d. SWOT analýza 5. Vnitřní prostředí podniku – interní analýza a. Zdroje pro podnikání b. Nástroje vnitřní analýzy podniku c. Klíčové kompetence d. Finanční analýza 6. Marketingový plán a. Analýza trhu a poptávky b. Volba strategie c. Marketingový mix 7. Vstupy projektu a. Zajištění potřebných vstupů b. Dodavatelé 8. Finanční plán a. Finanční výkazy b. Zdroje financování 9. Analýza rizik

Strana 5

a. Stanovení významnosti faktorů rizika b. Opatření na snížení rizika 10. Přílohy

2.1

Titulní strana

Titulní strana podnikatelské plánu by měla obsahovat název dokumentu s případným podtitulem, který upřesňuje jeho charakter, data vzniku, označení autora či autorů dokumentu a případně logo podniku.

2.2

Zkrácený podnikatelský plán - shrnutí

Jde o jasné, stručné a výstižné shrnutí informací o podnikatelském záměru a charakteru podnikání. Shrnutí je nejdůležitější částí dokumentu nejen pro investory, kteří se rozhodují, zda se projektem budou vůbec zabývat či nikoliv.5 Shrnutí by mělo obsahovat: •

Podnikatelský záměr – stručně popsat zaměření podnikání, charakterizovat produkt

nebo službu, definovat velikost trhu a cílovou skupinu •

Faktory úspěchu – vyzdvihnout přednosti projektu, popsat konkurenční výhodu

a přidanou hodnotu pro zákazníka •

Podnikové cíle – specifikovat vizi a strategii, stanovit si dlouhodobé i krátkodobé

podnikatelské cíle •

Klíčová finanční data v jednoduché tabulkové formě

•

Potřebné finanční zdroje

5

Dostupné z www: http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html

Strana 6

2.3 2.3.1

Představení podniku a podnikatelského záměru Profesní a osobní údaje o vlastnících firmy

Je důležité představit všechny osoby, které jsou vlastníky firmy, nebo které mají ve firmě určitý vlastnický podíl, aby byla od začátku jasná vlastnická struktura. Důležité mohou být i osoby, které za projektem stojí a jsou za vedení projektu odpovědné. Měly by být vyzdviženy jejich pracovní i osobnostní předpoklady a zkušenosti v dané oblasti či další dovednosti.

2.3.2

Popis podniku

V této části podnikatelského plánu představíme zákonnou formu podniku, tedy zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu, jaké má sídlo firmy, IČ, popř. DIČ, zda je podnik plátcem DPH atd. Dále popíšeme čím se podnik bude zabývat nebo čím se již zabývá, tzn. jeho klíčovou živnost či živnosti dle vydaného živnostenského oprávnění nebo registrované licence.

2.3.3

Popis podnikatelské příležitosti

Jedním z nejdůležitějších bodů je popis podnikatelské příležitosti a jasné definování v čem podnikatelská příležitost spočívá (př. mezera na trhu, hledání řešení problému, náhoda, nový tech. princip, rozvoj myšlenky, atd.). V této části plánu můžeme uvést i vizi podniku doplněnou o definici dlouhodobého strategického cíle. Dalším bodem je budoucí užitek podniku pro zákazníka a jaké budou jeho konkurenční výhody. Na jaké trhy se bude orientovat, kdo bude tvořit konkurenci a z jakého důvodu nepůjdou zákazníci raději ke konkurenci.

2.3.4

Popis výrobku, služby

V této části by měly být jednotlivě popsány veškeré služby či produkty, jejichž prostřednictvím se bude podnik na vymezeném trhu prezentovat. Popis služeb a produktů by

Strana 7

měl jasně a srozumitelně vysvětlit, k čemu produkty slouží, na jakém principu fungují, jakým způsobem budou služby poskytovány, proč by měly být pro zákazníky zajímavé popř. jaké bude podnikatel nabízet další doplňkové služby.

2.3.5

Majetkoprávní vztahy související s projektem

Neméně důležitou součástí plánu jsou majetkoprávní vztahy související s projektem. Podnikatel musí určit, v jakých prostorách se bude podnikat, zda bude výhodnější podnájem či pořízení vlastní nemovitosti. Také musí rozhodnout o vybavení celého podniku a to buď formou nákupu nového zařízení, formou pronájmu přístrojů a zařízení a nebo koupí použitého zařízení.

2.3.6

Personální zdroje

Při popisování podniku je důležité zmínit i celkové personální obsazení včetně profesních požadavků na jednotlivé pracovní pozice. Vhodná je organizační strukturou s vymezenými vztahy nadřízenosti mezi pracovními místy.

2.4

Externí prostředí

Ve vstupní analýze externího prostředí je třeba prozkoumat a zpracovat veškeré důležité příležitosti a hrozby pro podnikání v úrovni makroprostředí, vymezit potenciální trh, analyzovat konkurenci a dodavatele.6

2.4.1

Stanovení výchozí strategické pozice podniku

Strategická pozice podniku se stanovuje na základě analýz externího prostředí podniku: 1. pochopení povahy prostředí 2. prověřování vlivů na prostředí 3. identifikace klíčových konkurenčních sil 4. identifikace konkurenční pozice

6

KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 80 s. ISBN 978-80-251-

1605-0.

Strana 8

5. identifikace klíčových příležitostí a hrozeb Analýzu provádíme pomocí manažerských analytických nástrojů, metod. Ve vnějším prostředí podniku je nutno analyzovat: •

makrookolí – faktory působící na makroúrovni o PEST analýza – politické, ekonomické, socio-kulturní a technické vlivy makrookolí o metoda tvorby scénářů o „4C“ – postihuje globalizační tendence

•

konkurenční odvětví o Porterův model pěti sil

2.4.2

Makrookolí

Pro analýzu faktorů působících na makroúrovni můžeme využít následující analytické metody:

2.4.2.1

PEST analýza – analýza dimenzí vnějšího prostředí

Analýza vnějšího prostředí sloužící k identifikaci externích faktorů a vlivů v externím okolí podniku. PEST analýza obsahuje vlivy: •

Politicko-právní: legislativa monopolů, zákony na ochranu životního prostředí, daňová politika, omezení zahraničního obchodu

•

Ekonomické: obchodní cykly, trend růstu HND, úrokové sazby, peněžní zásoby, inflace, nezaměstnanost

•

Sociálně-kulturní: demografické podmínky, distribuce příjmů, sociální mobilita, změny životního stylu, postoj k práci a volnému času, úroveň vzdělání

•

Technické: vládní výdaje na výzkum, nové objevy/výsledky vývoje, rychlost přenosu technologií, dostupnost technologií

2.4.2.2

Metoda tvorby scénářů

Souvisí s metodou PEST a jejím roztříděním faktorů do čtyř dimenzí. Toto samotné roztřídění nestačí a je potřeba sledovat i případné změny během námi plánovaného období. To je možné

Strana 9

metodou sestavování scénářů o budoucnosti, v mnoha případech však jde o posouzení četných a alternativních scénářů.

2.4.2.3

Metoda „4C“

V případě, že se firma rozhodně rozvíjet svou činnost mimo lokální trh, bude stát před rozhodnutím, zda považovat nový trh za homogenní a použít globální strategii nebo strategii rozdílnou. K rozhodnutí tohoto dilema jí může pomoci aplikace metody „4C“. Její název je tvořen prvními písmeny anglických názvů čtyř skupin, do kterých se dělí všechny relevantní globalizační faktory. Každá ze skupin obsahuje několik oblastí, kterými je třeba se zabývat: •

Customers – zákazníci (př. požadavky zákazníků, jednotný marketing)

•

Country – národní specifika (př. kulturní tradice a společenské normy, obchodní politika, technické standardy)

•

Competition – konkurence (př.globální konkurence, provázanost činností)

•

Cost – náklady (př. náklady na vývoj, na dopravu zboží)

2.4.3

Konkurence

Významnou charakteristikou konkurenčního prostředí je vymezení konkurenčních sil, které v daném prostředí působí. Konkurenční síly lze definovat jako skupinu podniků, která nabízí výrobky nebo služby, které se mohou navzájem substituovat. Úkolem podniku je analýza konkurenčních sil v konkurenčním okolí a obecně odhalit příležitosti a ohrožení.

2.4.3.1

Porterův model pěti konkurenčních sil

Jde o metodu, která se používá pro zkoumání konkurentů daného podniku. Atraktivnost trhu, potenciální růst na trhu a možnosti získat konkurenční výhodu závisí nejen na stávající konkurenční struktuře, ale také na schopnosti podniku vyrovnat se s pěti dynamickými faktory, které působí v tomto prostředí. Tyto faktory jsou také nazývány jako pět konkurenčních sil. Úroveň konkurence v okolí závisí na pěti zásadních konkurenčních silách, které definoval Michael Porter:

Strana 10

•

současní konkurenti

•

potenciální noví konkurenti

•

zákazníci

•

dodavatelé

•

substituční výrobky

Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil7

2.4.4

SWOT analýza

Snaží se zjistit, do jaké míry kolidují silné a slabé stránky společnosti popsané během interních strategických analýz s vývojem externího prostředí, resp. s jeho změnami ve formě příležitostí a ohrožení. Metoda SWOT je založena na kombinaci:

7

•

silných stránek podniku (strenghts)

•

slabých stránek podniku (weaknesses)

•

příležitostí okolí (opportunities)

Zdroj dostupný z www: http://www.vlastnicesta.cz/originaly/kategorie/96_113_original.jpg

Strana 11

•

hrozeb okolí (threats)

Kombinací silných a slabých stránek firmy a příležitostí a hrozeb vznikají různé varianty strategického chování podnikatelského subjektu ve vztahu k budoucímu vývoji viz. obr.

Obrázek 2: SWOT analýza8

Použití SWOT analýzy umožňuje: -

identifikovat stav a trendy ve vývoji vnitřního a vnějšího prostředí

-

identifikovat slabé a silné stránky a zhodnotit jejich potenciální působení na realizaci strategických cílů firmy

-

identifikovat a zhodnotit potenci příležitostí a hrozeb

-

usnadňuje a upřesňuje rozhodování o cílech a záměrech strategického projektu firmy

8

Zdroj dostupný z www: http://cs.wikipedia.org/wiki/SWOT

Strana 12

2.5

Strategická analýza vnitřního prostředí – interní analýza

Po analýze externího prostředí by se měl podnik zaměřit na analýzu svého interního prostředí. Měl by zanalyzovat své vlastní zdroje a schopnosti, aby dokázal určit nejen silné a slabé stránky firmy, ale i klíčové kompetence a specifické přednosti podniku. Na základě obou zmiňovaných analýz může podnik skloubit příležitosti, které okolí nabízí, s vlastními zdroji a schopnostmi podniku.

2.5.1

Zdroje pro podnikání

Jednoduchá analýza pro určení zdrojů podniku, která umožňuje vytvořit si základní obraz o současném stavu podniku a naznačit jeho možnosti do budoucna. Zdroje podniku jsou rozděleny do čtyř skupin: 1) fyzické zdroje (př. výrobní nástroje a zařízení) 2) lidské zdroje (př. pracovníci podniku s určitými znalostmi a dovednostmi) 3) finanční zdroje (peníze) 4) nehmotné zdroje (př. certifikáty, patenty, kontakty)

2.5.2 2.5.2.1

Nástroje vnitřní analýzy podniku Portfolio analýzy

Efektivnímu uplatnění metod pro analýzu portfolia předchází jasné vymezení strategických podnikatelských jednotek na úrovni firmy tzv. SBU. Každá samostatná SBU je prezentována vlastními plány, vlastní strategií, uspokojuje určité tržní segmenty a má konkurenty, se kterými na trhu soutěží.9

2.5.2.2

Portfolio matice BCG

Jde o nástroj sloužící k vyhodnocení portfolia služeb a produktů podniku. Portfolio matice BCG zaznamenává podíl na trhu v závislosti na tempu růstu trhu jednotlivých typů SBU.

9

JAKUBÍKOVÁ, D., Strategický marketing, 1. vydání VŠE Praha: Oeconomica, 2008, 65-69 s. ISBN 978-80-245-0902-0.

Strana 13

Hvězdy

Otazníky

Tempo růstu trhu 0 – 20%

Peněžní krávy

10x

Hladoví psi

1

0,1x

Tržní podíl Obrázek 3: Matice BCG (vlastní zdroj)

2.5.2.3

Souřadnicové sítě

Metoda souřadnicových sítí slouží pro identifikaci dalších příležitostí pro produkty firmy a identifikaci existujících mezer trhu, ve kterých zatím nejsou uspokojeny potřeby zákazníků. Výchozími podklady pro tvorbu souřadnicové sítě jsou vymezení tržních segmentů a cílových trhů. Tržní segmentace zahrnuje výběr charakteristických skupin zákazníků s obdobnými potřebami. Následně jsou zvoleny segmenty vhodné pro vstup.

Strana 14

T1

T2

T3

SBU 1

1

2

3

SBU 2

4

5

6

SBU 3

7

8

9

SBU 4

10

11 12

Obrázek 4: Souřadnicová síť (vlastní zdroj)

2.5.3

Klíčové kompetence

Identifikací klíčových kompetencí podniku odhalujeme oblasti podnikání, ve kterých by měl být podnik schopný překonat konkurenci a vyniknout nad ní. V klíčových kompetencích tkví zdroj vytváření konkurenční výhody.10

2.5.4

Finanční analýza

Součástí vnitřní analýzy podniku je i analýza finanční. V případě zakládání nového podniku není k dispozici žádná finanční historie, proto se v podnikatelském plánu buď uvede pouze posouzení finančních zdrojů potřebných pro založení podniku nebo je finanční analýza sestavena na základě finančního plánu.

10

KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 59 s. ISBN 978-80-251-

1605-0.

Strana 15

Obecně je finanční analýza základem pro rozhodnutí o tom, zda přijmout daný projekt či podnikatelský záměr a realizovat jej. Podstatou analýzy je propočet určitých kritérií (ukazatelů) ekonomické efektivnosti. Tato kritéria měří zpravidla výnosnost zdrojů vynaložených na realizaci projektu.11 Finanční analýzou podniku jsem se podrobně zabývala ve své bakalářské práci, proto níže cituji kapitolu z této práce na téma analýza poměrových ukazatelů. 12

2.5.4.1

Analýza poměrových ukazatelů

Nejčastější metodou finanční analýza je analýza na základě poměrových ukazatelů, které vznikají jako podíl dvou absolutních hodnot výkazu zisků a ztrát a rozvahy. V praxi jsou nejznámější čtyři skupiny poměrových ukazatelů: o

ukazatelé rentability

o

ukazatelé likvidity

o

ukazatelé aktivity

o

ukazatelé zadluženosti

2.5.4.2

Ukazatelé rentability

Zisk vztažený ke kapitálu se nazývá rentabilita, resp. výnosnost. Poměrové ukazatele rentability patří k nejsledovanějším ukazatelům, jelikož informují o efektu dosaženého vloženým kapitálem. Do poměru je dáván zisk a vložený kapitál. Jednotlivé ukazatele rentability se liší veličinami vstupujícími do čitatele a jmenovatele. 2.5.4.2.1

Rentabilita celkového kapitálu (return on assets – ROA)

Je považována za základní ukazatel finanční výkonnosti podniku. Poměřuje zisk s celkovými aktivy, bez ohledu na způsob, z jakých zdrojů byly financovány. Informuje o tom, jak byl zhodnocen vložený majetek. Čím vyšší je ukazatel, tím je příznivější pro podnik.

11

FOTR, J., SOUČEK, I., Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s. 2005, 63 s. ISBN 80-247-

0939-2. 12

FILANDROVÁ, S., Bakalářská práce: Finanční analýza v podniku Lomox Plus s.r.o., 2008.

Strana 16

2.5.4.2.2

Rentabilita vlastního kapitálu (return on equity – ROE)

Ukazatel rentability vlastního kapitálu je poměrem zisku po zdanění a vlastního jmění. Představuje výši výnosu pro akcionáře, vlastníky a další investory. 2.5.4.2.3

Rentabilita dlou. kapitálu (return on capital employed – ROCE)

Jde o poměr zisku k součtu vlastního jmění a dlouhodobých závazků. Ukazuje výnosnost vlastního kapitálu po připojení cizích dlouhodobých zdrojů k vlastnímu jmění. 2.5.4.2.4

Index finanční páky

Výhodnost využití cizího kapitálu lze zjistit pomocí výpočtu indexu finanční páky. Výpočet spočívá v poměru rentability celkového kapitálu před zdaněním a rentability vlastního kapitálu. Výsledek by měl být větší než 1.

2.5.4.3

Ukazatelé likvidity

Tato skupina ukazatelů představuje ukazatele platební schopnosti podniku. Cílem těchto ukazatelů je vyjádřit schopnost podniku hradit své splatné závazky. Pojem likvidita znamená schopnost podniku přeměnit nějaký majetek na peníze a pojem solventnost označuje schopnost tohoto podniku hradit svoje závazky v okamžiku jejich splatnosti. Dle tzv. zlatého pravidla by každé aktivum mělo být financováno ze zdroje se stejnou dobou splatnosti, tzn. dlouhodobá aktiva dlouhodobými zdroji a krátkodobá aktiva krátkodobými zdroji. 2.5.4.3.1

Ukazatel běžné likvidity

Ukazatel běžné likvidity počítá schopnost podniku přeměnit svůj krátkodobý majetek na prostředky, které lze použít k úhradě jeho krátkodobých závazků. 2.5.4.3.2

Ukazatel pohotové likvidity

Tento ukazatel narozdíl od běžné likvidity nemá v čitateli položku zásob, jakožto nejméně likvidní složku oběžných aktiv.

Strana 17

2.5.4.3.3

Ukazatel peněžní likvidity

Ukazatel peněžní likvidity používá pouze nejlikvidnější složky oběžných aktiv, tedy peněžní prostředky. Výsledná hodnota by měla být rovna nejméně 0,2 ačkoli výsledek může být i 0, pokud společnost využívá kontokorentního úvěru.

2.5.4.4

Ukazatelé aktivity

Ukazatele aktivity měří, do jaké míry umí management podniku využít vložený majetek. Ukazatelé poměřují nejčastěji tokovou veličinu (tržby) k veličině stavové (aktiva), proto je možné vyjádřit tyto ukazatele ve dvou podobách a to: •

rychlost obratu (obratovost) – vyjadřuje počet obrátek aktiv za období, během kterého

bylo dosaženo daných tržeb použitých v ukazateli (nejčastěji 1 rok) •

doba obratu – vyjadřuje počet dní, po který trvá jedna obrátka

2.5.4.4.1

Obrat aktiv

U ukazatele počtu obrátek aktiv je důležité dosahovat co nejvyšších číselných hodnot, neboť svědčí o rychlé změně jedné formy majetku ve druhou. 2.5.4.4.2

Obrat zásob

Ukazatel intenzity využití zásob. Výpočtem obratu zásob podnik zjišťuje, kolikrát jsou položky zásob prodány a znovu naskladněny. 2.5.4.4.3

Doba obratu celkových aktiv

Ukazatel obratu celkových aktiv je nejkomplexnějším ukazatelem aktivity. Zrychlení obratu je všeobecně pokládáno za pozitivní a požadovaný jev. 2.5.4.4.4

Doba obratu oběžných aktiv

Ukazatel doby obratu oběžných aktiv udává, jak jsou využívána oběžná aktiva při dosahování daných tržeb. Je žádoucí, aby doba obratu ukazatele byla co nejnižší. 2.5.4.4.5

Doba obratu zásob

Jde o velmi sledovaný ukazatel, který udává jak dlouho, kolik dnů, jsou zásoby vázány v podniku, než jsou spotřebovány nebo prodány. Hodnota ukazatele doby obratu zásob by

Strana 18

měla být také co nejnižší, protože pokud zásoby zůstávají v podniku příliš dlouho jsou s nimi spojeny nadbytečné finanční výdaje. 2.5.4.4.6

Doba inkasa pohledávek

Tento ukazatel určuje dobu, po kterou podnik poskytl odběratelům zboží a výrobky na bezúročnou půjčku, tedy dobu, po kterou odběratelé váží peněžní prostředky, aniž by platili úroky. 2.5.4.4.7

Doba úhrady krátkodobých závazků

Ukazatel udává průměrnou dobu mezi nákupem zásob a jejich zaplacením. Jde o sledovaný ukazatel v souvislosti s včasnou úhradou obchodních závazků.

2.5.4.5

Ukazatelé zadluženosti

Ukazatele zadluženosti informují o poměru mezi cizími a vlastními zdroji krytí majetku. Podle stříbrného pravidla by měla být dlouhodobá aktiva financována

vlastními zdroji

a krátkodobá aktiva cizími zdroji. 2.5.4.5.1

Věřitelské riziko

Finanční stabilita společnosti se snižuje s rostoucími hodnotami věřitelského rizika. Jde o poměr mezi celkovými dluhy společnosti a celkovými aktivy. 2.5.4.5.2

Koeficient samofinancování

Jde o doplňkový ukazatel věřitelského rizika. Oba ukazatele patří mezi nejčastěji používané ukazatele finanční stability. 2.5.4.5.3

Podíl cizího kapitálu k vlastnímu kapitálu

Tento ukazatel je kombinací ukazatelů věřitelského rizika a koeficientu samofinancování. 2.5.4.5.4

Úrokové krytí

Úrokové krytí udává schopnost společnosti pokrýt úroky. Výpočtem ukazatele zjišťujeme, kolikrát je zisk vyšší než úroky.

Strana 19

2.6

Marketingový plán

Klíčovou aktivitou pro konečný úspěch podniku je analýza trhu. Poznání trhu, analýza a prognóza poptávky, vyjasnění konkurenční situace aj. tvoří také východisko pro koncipování marketingové strategie projektu a základních marketingových nástrojů, které tvoří především marketingový mix.13

2.6.1

Analýza trhu

Prvním krokem při analyzování trhu, na kterém bude podnik působit, je stanovení cílového trhu projektu. Na trh je možné nahlížet jako na celek nebo podle jednotlivých segmentů, které jsou charakterizovány společnými znaky týkající se chování zákazníků, vzájemné odlišnosti a dostatečné velikosti. Důležité informace o trhu zjistíme již při externí a interní analýze podniku. Některé nástroje interní analýzy se přímo zaměřují na specifikaci trhu, který chce podnik oslovit (př. portfolio matice BCG, souřadnicové sítě ) či na konkurenční situaci viz Porterův model. Další podstatná fakta o trhu je možné zjišťovat ze statistických údajů, ročenek o regionech atd., nebo si provést vlastní průzkum trhu. Nedílnou součástí analýzy trhu je analýza zákazníků a jejich chování, pomocí níž definujeme jednotlivé segmenty trhu, na které se chce podnik zaměřovat.

2.6.2

Volba strategie

Na základě informací a poznatků získaných při interní a externí analýze podniku, je možné stanovit strategie podniku. Základní třídění strategií podniku dle Jiřího Fotra:14

13


0939-2 14


0939-2

Strana 20

1) geografická strategie – stanovení trhu z hlediska geografického zaměření svých aktivit 2) strategie z hlediska tržního podílu – stanovení tržního podílu, kterého hodlá firma dosáhnout o strategie nákladového prvenství – cílem je dosažení a udržení nižších nákladů, než činí náklady konkurence o strategie diferenciace – zaměření na odlišení produktů nebo služeb, které firma poskytuje o strategie tržního výklenku – důraz je kladen na omezenou skupinu zákazníků nebo na omezený okruh produktů či služeb 3) strategie z hlediska vazby výrobek-trh – do značné míry determinuje marketingovou strategii o strategie penetrace – rozšíření podílu současných produktů na dosavadních trzích o strategie rozvoje produktů – vývoj nových produktů pro současné trhy o strategie rozvoje trhů – proniknutí dosavadních produktů firmy k novým zákazníkům, na nové trhy o strategie diverzifikace – proniknutí nových výrobků na nové trhy 4) marketingová strategie o strategie zaměřená na konkurenci – cílem strategie je zvýšení tržního podíku na úkor konkurence

agresivní cenová strategie

imitační strategie

profilová strategie

o strategie tržní expanze – marketingové nástroje se zaměřují primárně na rozšíření existujícího trhu nebo na vytvoření nových trhů

Strana 21

2.6.3

Marketingový mix

Marketingový mix tvoří čtyři hlavní složky: produkt, cena, promotion a distribuce. Všechny tyto složky jsou na sobě vzájemně závislé, přičemž při stanovení jejich optimální kombinace musíme vycházet z povahy nabízených produktů, z charakteristik trhu a ze zvolené strategie podniku. Jde o provázaný náhled na produktové charakteristiky (šíře a hloubka sortimentu, návrh výrobku, způsob balení, servisní a poprodejní služby, záruční podmínky atd.), cenové politiky (tvorba ceny, politika cenové úrovně, politika slev a obchodní rabatů, platební podmínky atd.), na podporu prodeje (reklama a propagace, public relations, osobní prodej, orientace na značkové zboží atd.) a samozřejmě na distribuci (velkoobchod, maloobchod, prodejní mezičlánky, logistika atd.) jako metody a způsoby, jak dostat produkt či službu k zákazníkovi.

2.7

Vstupy projektu

2.7.1

Zajištění potřebných vstupů

Hodnotu potřebných vstupů (základní materiál a suroviny, energie, komponenty, součásti, náhradní díly aj.) lze vyjádřit, jak v naturálních, tak v peněžních jednotkách. V závislosti na důležitosti daného vstupu ve výrobním procesu, je důležité věnovat se jen těm vstupům, které jsou pro podnik významné, a tvoří tak podstatnou část nákladů. Důležitými faktory pro výběr jednotlivých vstupů jsou: •

kvalita

•

vzdálenost zdrojů

•

dostupnost zdrojů

•

možnost substituce

•

cena

•

míra rizika

Strana 22

2.7.2

Dodavatelé

Při výběru dodavatelů pro jednotlivé činnosti je vhodné provést nejdříve průzkum potenciálních možností a až poté se rozhodnout, kdo bude pro podnik nejvýhodnější. Pro snížení dodavatelského rizika je vhodnější využívat více dodavatelů. Vlastnosti vhodného dodavatele: min. náklady, spolehlivost a rychlost dodávky. Menší množství dodavatelů může podniku zajistit větší obraty a z toho plynoucí větší slevy či jiné výhody.

2.8

Finanční plán

Finanční plán by měl obsahovat přehledně celkový rozpočet podnikatelského plánu, potřebu finančních prostředků, zdroje financování a prokázání schopnosti splácet cizí zdroje. Vytvoření finančního plánu pro zamýšlený podnikatelský záměr slouží k zjištění, zda je projekt rentabilní a zda je schopen dlouhodobě existovat. Finanční plánování lze pro větší přehlednost rozdělit do několika kategorií: 15 -

plánování investic (nákupu majetku)

-

plánování nákladů (na založení firmy, provozní náklady)

-

plánování obratu a hospodářského výsledku

Při plánování obratu se vychází z předpokládaného objemu prodeje a z toho odvozených tržeb – prognóza tržeb vychází z prognózy vývoje celkové poptávky a tržního podílu podniku, výnosů, nákladů a zisku. K vypracování dílčích částí finančního plánu je možné použít vybrané metodické postupy. Nabízí se např. metoda ukazatelů doby obratu nebo, v našem případě vhodnější, metoda procentního podílu na tržbách. Ta vychází z předpokladu, že poměr některých položek aktiv

15

WUPPERFELD, U., Podnikatelský plán pro úspěšný start, 1. vydání Praha: Management Press, 2003, 110-124 s. ISBN 80-7261-075-9.

Strana 23

a pasiv a nákladů k tržbám je konstantní. Tento předpoklad ale platí jen omezeně. Metodu je možné použít pouze na plánování krátkodobých závazků a oběžného majetku.16 Hodnota dlouhodobého majetku se meziročně snižuje o výši odpisů, případně odprodaného dlouhodobého majetku, na druhé straně se zvyšuje o investice. Při sestavování finančního plánu by nemělo být opomenuto financování nákladů z provozní činnosti do doby, než podnik obdrží první tržby (př. nájem, mzdy, ...). V prvním roce se dělají propočty pro jednotlivé měsíce, případně čtvrtletí, dále se pracuje s ročními údaji. V případě použití cizích zdrojů, se propočty dělají na období odpovídající době splatnosti cizího kapitálu. Výstupem plánovacího procesu by měly být účetní výkazy. Ke správnému výsledku se podnik přiblíží, je-li plán sestavován spíše konzervativně a realisticky než příliš optimisticky.

2.8.1

Finanční výkazy

Jak již bylo zmíněno, výstupem plánovacího procesu by měly být účetní výkazy: -

plánovaná rozvaha - udává soupis aktiv a pasiv podniku, jde o statistický pohled na

majetek podniku a jeho zdroje financování -

plánovaný výkaz zisků a ztrát - vyčísluje výnosy a náklady společnosti a její

hospodářský výsledek za dané období -

plán peněžních toků (Cash Flow) – popisuje finanční toky (příjmy a výdaje) podniku

2.8.2

Zdroje financování

Obecně můžeme rozdělit zdroje financování na zdroje vlastní a cizí. Tato část podnikatelského plánu bude pojednávat o cizích zdrojích.

16

KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 151 s. ISBN 978-80-

251-1605-0.

Strana 24

2.8.2.1

Podnikatelský úvěr

Nejčastějším způsobem financování podnikatelské činnosti je forma podnikatelského úvěru. Podnikatelský úvěr je úvěr poskytovaný fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám na financování jejich podnikatelských potřeb. Banky nabízejí poměrně širokou paletu podnikatelských úvěrů. Tyto úvěry se liší dobou splatnosti, způsobem zajištění, subjektem (příjemcem) úvěru či účelem na který je daný úvěr poskytován. Úrokové sazby jsou nejčastěji stanoveny individuálně v závislosti na bonitě klienta, způsobu zajištění, výši úvěru a podobně. Nejnižší úrokové sazby jsou u podnikatelských hypoték, naopak nejvyšší u kontokorentních úvěrů. 17 Podnikatelské úvěry můžeme dále členit dle účelu, na který je úvěr určen:

Provozní úvěry

Investiční úvěry

Kontokorentní úvěry

Eskontní úvěr

Dodavatelské a odběratelské úvěry

Lombardní, emisní a hypoteční úvěr

Bankovní záruky

2.8.2.2

Leasing

Dalším oblíbeným finančním produktem je leasing. Jedná se o obchodní operaci leasingového pronajímatele a leasingového nájemce zajistit pořízení majetkové hodnoty pronajímatelem podle potřeb a požadavků nájemce po určité období za úplatu.

17

Dostupné z www: http://firmy.finance.cz/financovani/informace/podnikatelske-uvery/uvery1/

Strana 25

Operativní leasing Uzavírá se na relativně krátkou dobu pronájmu, která je podstatně kratší, než je doba životnosti a doba odepisování předmětu podle platné legislativy. Doba pronájmu bývá sjednána dle požadavků zákazníka. Ukončením řádné doby leasingu zůstává předmět leasingu dále ve vlastnictví pronajímatele. Finanční leasing Součástí leasingové smlouvy je stanovené předkupní právo nájemce po řádném ukončení leasingové operace. Zpětný leasing Tento způsob financování je založen na možnosti zpětného odkupu věci, která je již ve vlastnictví podniku.

2.8.2.3

Podpůrné programy

Pro získání finančních prostředků či výhodnějších úvěrových podmínek je možné využít, při splnění požadovaných kritérií, různých podpůrných programů ze strany státu či Evropské unie. Např. od roku 2009 je opět nabízena podnikatelům možnost získání úvěru za výhodnějších podmínek. Malí a střední podnikatelé (MSP) mohou získat nižší úrokovou sazbu díky účasti v novém programu Evropské investiční banky „Úvěr EIB pro MSP“. Evropská investiční banka (EIB) tento program připravila jako součást boje proti celosvětové ekonomické recesi. Cílem programu je podpořit nezávislé malé a střední podnikatele, tedy firmy s méně než 250 zaměstnanci.18

18

Dostupné z www: http://www.unicreditleasing.cz/cz/produkty/financovani-stroju-a-zarizeni/leasing-s-podporou-eib/komoditni-omezeni-

seznam.html

Strana 26

2.9

Analýza rizik

Důležitou součástí podnikatelského plánu je nastínění pravděpodobných rizik a příprava alternativních strategií pro jejich eliminaci. Riziko je na jedné straně naděje na vyšší zisky, na straně druhé nebezpečí, jež může celý podnik přivést k úpadku. V této části je potřeba popsat největší možná rizika, která mohou firmu v budoucnu ohrozit. Rizikovými faktory mohou být např. změna chování zákazníků, legislativní změny, tech. pokrok, změna konkurence, slabé stránky podniku, změna nákupních cen atd. Každé z těchto rizik by mělo být podrobně analyzováno. Každé riziko má své příčiny, pomocí analýzy rizik dospějeme k návrhu preventivních opatření, která sníží konkrétní významná rizika.

2.9.1

Stanovení významnosti faktorů rizika

Důležitost faktorů je možné stanovit různými způsoby např. expertním hodnocením, analýzou citlivosti nebo polohou bodu zvratu.

2.9.1.1

Expertní hodnocení

Expertní posouzení významnosti rizika mohou provádět odborní pracovníci, kteří disponují potřebnými znalostmi a zkušenostmi.

2.9.1.2

Analýza citlivosti

Dalším nástrojem, který můžete použít v rámci hodnocení rizika je tzv. analýza citlivosti. Udává citlivost hospodářského výsledku na změnu faktorů, které ho ovlivňují. Výsledky této analýzy jsou velice individuální, pro každý podnik rozdílné. Pokud je sledované kritérium málo citlivé na změny souvisejících faktorů, výše odchylky se bude pohybovat do 10% oproti předpokládané výši. Tyto faktory považujeme za málo důležité. Naopak významnými faktory jsou ty, jejichž změně způsobí značné odchylky.

Strana 27

2.9.1.3

Poloha bodu zvratu

Bod zvratu projektu je taková hodnota určitého rizikového faktoru, při němž dosahuje projekt určité hraniční hodnoty zvoleného ekonomického kritéria. V případě, kdy bychom zvolili za kritérium zisk, by projekt dosahoval nulového zisku. Tedy výnosy z realizace projektu by pokryly náklady na projekt. Bod zvratu nám vlastně vyjadřuje, jak moc je projekt odolný vůči změnám rizikových faktorů. Čím je tento bod zvratu vyšší, tím je projekt méně odolný. Bod zvratu se stanovuje vždy pro určitý faktor rizika za předpokladu konstantních hodnot všech ostatních rizikových faktorů, proto by bylo vhodné zjišťovat i citlivost bodu zvratu na tyto změny. U bodu zvratu je tedy důležitá nejen absolutní velikost, ale také citlivost na změnu vstupních parametrů. Čím je citlivost vyšší, tím je bod zvratu méně spolehlivou charakteristikou rizika projektu.19

2.9.2

Opatření na snížení rizika

Účinnou obranou proti budoucím rizikům může být jejich úplné odstranění nebo alespoň oslabení příčin jejich vzniku formou preventivních opatření: o

kvalita informace, styk se zákazníky

o

uzavírání dlouhodobých smluv při pevných cenách

o

získávání informací o trhu, konkurentech

o

zvyšování kvality a kvantity

Některým rizikům není možné předcházet (války, přírodní katastrofy, zvýšení úrokové sazby atd.). Podnik by se tedy měl snažit o snížení nepříznivých důsledků vzniklých rizik formou nápravných opatření (finanční zásoba, flexibilita projektu, diverzifikace....)

19


0939-2

Strana 28

2.10

Přílohy

Přílohy tvoří nedílnou součást podnikatelského plánu. Mělo by zde být uvedeno vše, co je pro daný podnikatelský plán relevantní, ale pro uvedení přímo v textu práce příliš detailní. Jedná se například o technickou dokumentaci k výrobku, ceníky, smlouvy s obchodními partnery, leasingové smlouvy, účetní výkazy, živnostenské oprávnění apod.

3

Jak se stát zubním lékařem

Hlavní podmínky, jak se stát zubním lékařem v České republice, ustanovuje zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dle zákona má způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře ten, kdo je: a) odborně způsobilý b) zdravotně způsobilý c) bezúhonný

3.1

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře se získává absolvováním nejméně pětiletého prezenčního studia, které obsahuje teoretickou a praktickou výuku v akreditovaném zdravotnickém magisterském studijním programu: a) zubní lékařství, b) stomatologie, pokud byl zahájen nejpozději v akademickém roce 2003/2004. V současné době je možné tento obor studovat v rámci ČR na třech vysokých školách:20

3.1.1

Univerzita Karlova v Praze

V rámci Karlovy univerzity je možné obor zubního lékařství studovat na třech fakultách. Jmenovitě na 1. lékařské fakultě v Praze, Lékařské fakultě v Plzni a Lékařské fakultě v Hradci

20

Dostupné z www: http://www.vysokeskoly.cz/system/index.php?clanek=2040&id=3020

Strana 29

Králové. Studium je ve všech třech případech koncipováno jako pětileté magisterské a otevíráno je pouze v prezenční formě studia.

3.1.2

Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Obor zubního lékařství je na brněnské univerzitě vyučován od akademického roku 2003/2004 formou pětiletého magisterského studia v prezenční formě studia. Jeho předchůdcem byl šestiletý magisterský studijní obor Stomatologie.

3.1.3

Lékařská fakulta na Univerzitě Palackého v Olomouci

Na olomoucké fakultě je obor zubního lékařství opět pětiletý magisterský studijní program v prezenční formě studia. Studium je zde rozděleno do tří bloků předmětů – teoretických, preklinických a klinických. Dále je doplněno o prázdninovou lékařskou praxi rozloženou ve výuce od 1. do 4. ročníku. Po zdárném absolvování studia je budoucím lékařům udělován titul: MUDr. = medicinae universae doctor = doktor všeobecné medicíny MDDr. = medicinae dentalis doctor = doktor zubní medicíny

3.1.4

Specializace zubního lékařství

V oboru zubního lékařství je možné dále se věnovat určité specializaci, jelikož stejně jako ve všeobecné medicíně, i zde je velice široký rozsah působnosti. Obecně lze zubní lékařství vyjma klasického praktického zubního lékařství dále rozdělovat dle jednotlivých specializací na:

3.1.4.1

Praktické zubní lékařství parodontologie

Parodontologie jako jedna z disciplín zubního lékařství se zabývá zdravím parodontu, neboli tkání obklopujících zuby. Parodontem se tedy rozumí vazivový závěsný aparát zubu, zubní cement, dáseň a alveolární výběžky čelistních kostí.21

21

Dostupné z www: http://www.rostova.cz/periodontics.php

Strana 30

3.1.4.2

Praktické zubní lékařství stomatochirurgie

Stomatochirurgie se zabývá hlavně trháním zubů moudrosti a zubů, které jsou výrazně poškozeny kazem, úrazem, zánětem a nelze je už zachránit. Patří sem i operativní odstranění části kořenového hrotu, odstranění váčků a cyst. Upravují se také tvrdé a měkké tkáně dutiny ústní před zavedením protézy. Veškeré zákroky jsou prováděny v lokální nebo celkové anestezii.22

3.1.4.3

Ortodoncie

Podoba chrupu, zvláště pak vady v postavení zubů, hrají významnou roli v celkovém vzhledu. Ortodoncie je specializovaný obor, který se zabývá úpravou nedostatků právě v postavení zubů. To znamená, že ortodoncie rovná zuby a zubní oblouk do tvaru, který vyhovuje funkčně i esteticky. Příkladem využití ortodoncie může být chybějící zub nebo nedostatek místa a tím vzniklé následné stěsnání zubů. Ortodoncie se dále zabývá i potřebnou úpravou před implantací - připraví místo pro implantát. Ortodontické vady je možné upravit pomocí snímacích nebo fixních aparátů (rovnátek).23

3.1.4.4

Orální a maxilofaciální chirurgie

Maxillofacilární chirurgie je lékařský obor, který se řadí do odvětví stomatologické chirurgie. Jedná se v podstatě o specializaci na ústní, čelistní a obličejovou chirurgii a chirurgii čelisti a čelistních kloubů s chirurgickými řešeními spojenými s ortodontickou terapií. Maxcillofacilární chirurgie se orientuje samostatně na dentoalveolární chirurgii (ústní chirurgii), dentální implantologii a maxilofaciální chirurgii. 24

22

Dostupné z www: http://www.lekari-online.cz/stomatologie/zakroky/stomatochirurgie

23

Dostupné z www: http://www.esthesia.cz/ortodoncie.html

24

Dostupné z www: http://www.klinikazdravi.cz/zdravotni-pece/oralni-a-maxilofacialni-chirurgie/

Strana 31

3.1.5

Specializovaná způsobilost zubního lékaře

Pro výkon určitých specializací je potřeba dále absolvovat tzv. specializační vzdělání dle § 8 zákona 95/2004. Specializační vzdělávání je určeno pro absolventy akreditovaného zdravotnického magisterského studijního programu zubní lékařství nebo stomatologie a jeho cílem je získání specializované způsobilosti osvojením potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnostiky a terapie umožňujících samostatnou činnost specialisty ve zvoleném oboru.25 Uskutečňuje se při výkonu povolání zubního lékaře formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní době. Specializovaná způsobilost zubního lékaře se získává úspěšným ukončením specializačního vzdělávání atestační zkouškou na jejímž základě je zubnímu lékaři vydán ministerstvem diplom o specializaci v příslušném specializačním oboru. Specializační obory pro zubní lékaře jsou ortodoncie a orální a maxilofaciální chirurgie. Zubní lékaři vykonávající zdravotnické povolání se celoživotně vzdělávají. Celoživotním vzděláváním je myšleno průběžné obnovování vědomostí, dovedností a způsobilosti odpovídající získané odbornosti v souladu s rozvojem oboru a nejnovějšími vědeckými poznatky.

3.2

Zdravotní způsobilost

Zdravotnický pracovník je povinen doložit zdravotní způsobilost k výkonu povolání lékařským posudkem vydaným na základě lékařské prohlídky.

25

Dostupné z www: http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/lekarska-povolani_936_3.html

Strana 32

3.3

Bezúhonnost

Dle výše zmiňovaného zákona se za bezúhonného pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s poskytováním zdravotní péče, nebo ten, na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen. Bezúhonnost se dokládá výpisem z evidence Rejstříku trestů nebo obdobného rejstříku, který nesmí být starší 90 dnů.

3.4

Samostatný výkon povolání zubního lékaře

Po získání odborné způsobilosti může zubní lékař samostatně vykonávat činnosti spadající do práce zubního lékaře. Za výkon povolání zubního lékaře s odbornou způsobilostí se považuje dle §7 odstavec 2 - preventivní, protetická, diagnostická, léčebná, dispenzární, vzdělávací, výzkumná, vývojová, revizní a posudková péče v oblasti péče o zuby, ústa, čelisti a související tkáně.

3.4.1

Podnikatelská činnost

V případě, že se lékař rozhodne pro samostatnou výdělečnou činnost je nutné vyřídit podnikatelské oprávnění. Prvním krokem je získání identifikačního čísla, které lékaři vydá statistický úřad. Následným krokem je registrace u statistického úřadu, což plní funkci živnostenského listu.

3.4.2

Další povinnosti zubního lékaře

Další zákonnou povinností platící pro každého lékaře, který vykonává na území České republiky povolání zubního lékaře, je členství v České stomatologické komoře dle zákona č. 220/1991 Sb. § 3 odst. 2.

3.4.2.1

Česká stomatologická komora

„V roce 1990 vznikla Lékařská komora stomatologů jako společenská organizace s dobrovolným členstvím. Po několika měsících se k ní přihlásila většina zubních lékařů. Potvrdil se tak jejich zájem o členství ve stavovské organizaci, která by navazovala na

Strana 33

spolkové tradice českých zubních lékařů, násilně přerušené v minulém období. Česká stomatologická komora byla ustavena na základě zákona ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, sjezdem delegátů konaným dne 22. září 1991 v Praze jako nástupnická organizace Lékařské komory stomatologů. • Je nezávislou, samosprávnou, nepolitickou, stavovskou organizací sdružující zubní lékaře zejména za účelem ochrany společných zájmů, odbornosti a etiky povolání. •

Má povinné členství, stanovuje podmínky k výkonu soukromé stomatologické praxe

a potvrzuje splnění podmínek k výkonu povolání zubního lékaře. • Řeší stížnosti a vykonává disciplinární pravomoc vůči svým členům. • Je budována na územním principu. Základním organizačním článkem je oblastní komora s vlastní samosprávou, kterých je v současnosti 61. • Hospodaří na základě rozpočtu schvalovaného každoročně sněmem České stomatologické komory. • Pro zajištění své činnosti zřizuje sekretariáty oblastních komor a v Praze, sídle komory, Kancelář České stomatologické komory. • Pro zvyšování odbornosti svých členů provozuje vzdělávací středisko. Stanovy (Organizační řád) ČSK dále povinují lékaře stát se členy Oblastních stomatologických komor. Oblastní stomatologické komory jsou základními organizačními články České Stomatologické komory“. 26 Dle § 6a odst. 2 písm. e) „Člen Komory je povinen být zapsán v seznamu členů Oblastní komory“ a dále pak dle § 6a odst. 3 „Člen Komory, který vykonává povolání zubního lékaře na území působnosti různých Oblastních komor, je povinen být zapsán v seznamech členů všech těchto Oblastních komor“.

26

Dostupné z www: http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75

Strana 34

3.4.3

Povolání zubní lékař

Dalším krokem je lékařovo rozhodnutí, jakým způsobem bude povolání zubního lékaře v rámci ČR vykonávat. Nabízí se několik možností: a) zaměstnanec soukromé zubní praxe b) zaměstnanec státního zdravotnického zařízení c) vlastník soukromé zubní praxe d) spoluvlastník soukromé zubní praxe e) pronájem soukromé zubní praxe V případě zaměstnaneckého poměru lékař plní již jen požadavky svého zaměstnavatele. Pokud se lékař rozhodne pro soukromou zubní praxi, ať už jako majitel, spoluvlastník či nájemce, bude stát před dalším důležitým krokem, ze kterého vyplynou další zákonné povinnosti, a to, jakým způsobem se budou pacienti finančně podílet na ošetření. V současné době jsou tři varianty: 1) spolupráce se zdravotními pojišťovnami 2) částečná spolupráce se zdravotními pojišťovnami 3) poskytování zubařské péče bez spolupráce se zdravotními pojišťovnami Přijetím zákona č. 48/1997 Sb. a jeho příloh č. 1 a č. 4 bylo stanoveno, jaká část zubní péče není hrazena z veřejného zdravotního pojištění (všechna ostatní péče, sledující léčebný účel je z veřejných prostředků hrazena), pokud má lékař podepsanou smlouvu se zdravotní pojišťovnou. Do 31. 12. 2007 byl v platnosti výměr MF ČR, čímž byla stanovena regulace cen zákroků nehrazených zdravot. pojišťovnou. Veliká změna nastala od 1. 1. 2008, kdy ceny stomatologických výkonů nehrazených z veřejného zdravotního pojištění a výrobků částečně hrazených nebo nehrazených z veřejného zdravotního pojištění nejsou již regulovány.

Strana 35

4

Praktická část

4.1

Shrnutí

Záměrem vznikající zubní praxe Endivia Dent je vytvoření moderní zubní kliniky v pronajatém nebytovém prostoru v ulici Krajinská v centru Českých Budějovic, která bude poskytovat svým pacientům nejen současné nejmodernější přístupy a technologie ve stomatologii, profesionální ošetření, ale i komfortní přístup a prostředí, ve kterém se budou pacienti pohybovat. Společnost se chce zaměřovat na movitější zákazníky, kteří si mohou dovolit zdravotní ošetření bez úhrad zdravotních pojišťoven a na rakouské pacienty, pro které jsou zubařské zákroky v České republice finančně výhodnější, než když je podstoupí v Rakousku. Zubní praxe Endivia Dent reaguje na zvýšenou poptávku po takové stomatologické péči, která by odpovídala nejvyšším evropským standardům. Hlavním cílem společnosti je důraz na vysokou estetickou úroveň ošetření a osobní přistup k pacientům. Majitel společnosti, MUDr. Ivo Štěrbák, vychází při budování zubní praxe ze svých mnohaletých zkušeností se stávající stomatologickou praxí IA Denat s.r.o., ze které bude převedeno přibližně 600 pacientů. Nespornou výhodou tedy bude okamžitý příjem nové kliniky již od prvního měsíce působení. Celkové náklady na zařízení a zahájení provozu jsou stanoveny na 6 mil. Kč. Financování podnikatelského záměru bude řešeno formou podnikatelského úvěru od společnosti Unicredit Leasing a vlastním vkladem kapitálu společníka. Do roku 2014 by měla společnost uhradit veškeré dlouhodobé závazky a bude disponovat dostatečným kapitálem pro případné další investice či rozšiřování kliniky.

Strana 36

4.2


4.2.1

Představení společnosti

Stomatologická praxe ENDIVIA DENT vznikla v roce 2010 v centru Českých Budějovic za účelem rozšíření a zkvalitnit spektra služeb stávající firmy IA DENT s.r.o, která již řadu let úspěšně působí v obci Borovany v oblasti komplexní stomatologické péče. Společnost IA DENT s.r.o. byla založena dvěma společníky, manželi, MUDr. Ivo Štěrbákem a. MUDr. Andreou Štěrbákovou, kteří jsou zároveň hlavními zubními lékaři. Název obchodní společnosti:

IA DENT s.r.o.

Název stomatolog. praxe:

ENDIVIA DENT

Sídlo společnosti:

Žižkovo náměstí 56, 373 12 Borovany

Sídlo stomatolog. praxe:

Krajinská č. 16, 370 01 České Budějovice

Právní forma:

společnost s ručením omezeným

IČ:

261 06 957

Datum vzniku:

12. července 2006, dnem zápisu do obchodního rejstříku

Základní kapitál:

200.000.- Kč

Jednatelé:

MUDr. Ivo Štěrbák, MUDr. Andrea Štěrbáková

Osoby podílející se na základním kapitálu účetní jednotky více než 20%: MUDr. Ivo Štěrbák 50%, MUDr. Andrea Štěrbáková 50% Předmět činnosti: 27

27

praktické zubní lékařství

pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí vč. lektorské činnosti

specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím

zprostředkování obchodu a služeb

Dostupné z www: http://obchodnirejstrik.cz/ia-dent-s-r-o-26106957/

Strana 37

4.2.2 4.2.2.1

Charakteristika poskytovaných služeb a činností Vyšetření a stanovení léčebného plánu

Každému pacientovi bude při první návštěvě provedena celková prohlídka dutiny ústní. Následujícím krokem bude vyhotovení panoramatického rentgenového snímku, aby měl zubní lékař detailní přehled o stavu zubů pacienta. Na základě vstupní prohlídky a pořízeného snímku bude pacientovi stanoven individuální léčebný plán. Společnost disponuje digitálními rentgenovými zařízeními, které zatěžují pacienta jen minimální dávkou záření.

4.2.2.2

Preventivní zubní medicína

Pacienti budou v půlročních intervalech aktivně zváni na pravidelné preventivní prohlídky. K dispozici jim bude nejen zubní lékař, ale i dentální preventistka, která bude provádět poradenství v oblasti prevence zubních kazů, správné péče o chrup a profylaxe.

4.2.2.3

Záchovná stomatologie

V rámci tzv. záchovné stomatologie bude společnost nabízet celé spektrum výkonů k napravení škod způsobených zubním kazem - formou28: - moderní endodoncie (ošetřování kořenových kanálků) prováděné za pomoci speciálních přístrojů od elektronického měření po laser - používání špičkových estetických výplňových materiálů (odbourání použití amalgamu vzhledem k jeho toxickým vlastnostem)

4.2.2.4

Parodontologie

Součástí nabízených služeb bude poskytování péče o nemocné dásně a léčba projevů parodontitidy. Ošetření bude prováděno ve spolupráci s hygienistkou pomocí konzervativní terapie, ale i chirurgické léčby včetně řízené tkáňové regenerace.

28

Dostupné z www: http://www.endiviadent.com/nabizime.php

Strana 38

4.2.2.5

Chirurgie a implantologie

Složitější zákroky jako je například odstranění zubů moudrosti, operace cyst, chirurgické výkony k udržení zánětem postižených zubů atp. budou prováděny ve speciálně vybaveném chirurgickém sále. K chirurgickým zákrokům bude využíváno nejmodernějších metod použitím invazivního laseru a piezochirurgických metod. V oblasti implantologie bude poskytnuta pacientům pomocí zubních implantátů možnost vyřešit ztráty jednotlivých zubů nebo vyřešit problém bezzubých čelistí různými typy náhrad nesených zubními implantáty. Čelistní CT, 3D zobrazení Pro bezpečnou implantologii a chirurgii je využíván zcela nový zubní rentgen, jež umí pracovat s trojrozměrným obrazem.

4.2.2.6

Protetika

Veškeré zubní náhrady budou zhotovovány v zubní laboratoři, jež je přítomna přímo v budově kliniky. Laboratoř je také vybavena zařízením, které umožňuje zhotovovat nejpřesnějších zubní náhrady.

4.2.2.7

Hygiena

Součástí komplexní péče o pacienty bude kvalifikovaná dentální hygienistka. Obsahem její práce bude poradenství v oblasti dentální hygieny, odstraňování zubního kamene vyspělým systémem VECTOR, bělení zubů pomocí laseru atd.

4.2.2.8

CEREC

Moderní systém CEREC na bázi CAD/CAM technologie německé firmy Sirona umožňuje fixní protetické ošetření v jedné návštěvě bez nutnosti otiskování. Při návštěvě pacienta je možné během jedné až dvou hodin zhotovit celokeramickou výplň, fazetu, korunku nebo můstek z ušlechtilé keramiky bez nutnosti otiskování a zcela nezávisle na zubním technikovi.

Strana 39

Zubní technik je v tomto případě nahrazen frézovací jednotkou umístěnou přímo v ordinaci lékaře. Pacient tak nemusí čekat několik dní na výrobu zubní náhrady či aparátu.

4.2.3

Popis podnikatelské příležitosti

Vlastními slovy MUDr. Ivo Štěrbáka: „Založením zubní praxe Endivia dent v centru Českých Budějovic reaguje naše společnost na zvýšenou poptávku po takové stomatologické péči, která by odpovídala nejvyšším evropským standardům. Hlavním cílem společnosti je důraz na vysokou estetickou úroveň ošetření. Moderní stomatologie by neměla pouze navracet ztracenou funkci žvýkacího aparátu, měla by dokázat přinést uspokojivý estetický efekt, vracet či vytvářet krásný úsměv a sebevědomí pacienta.“29 Stomatologická klinika Endivia Dent nemá, co se týká technického vybavení a luxusního pojetí ordinací a prostor, v rámci Českých Budějovic obdobu. Jde vůbec o první kliniku takového typu v Českých Budějovicích, což by měla být zároveň konkurenční výhoda a příležitost pro pacienty, kterým takovéto služby doposud scházely nebo za nimi museli cestovat do jiných měst.

4.2.4 4.2.4.1

Personální zdroje 30 Vedení společnosti

MUDr. Ivo Štěrbák (lékař a jednatel firmy) Narodil se v roce 1968. Na Karlově Universitě promoval v oboru stomatologie v roce 1991. Po promoci pracoval jako praktický zubní lékař v Západních Čechách a v roce 1993 založili spolu s manželkou soukromou praxi v jihočeských Borovanech.

29

Dostupné z www: http: //endiviadent.com

30

Dostupné z www: http://endiviadent.com/team.php

Strana 40

Po celou dobu své profesionální kariéry se aktivně vzdělává v oboru, zúčastnil se mnoha zahraničních i tuzemských stáží, je členem implantologických a stomatochirurgických společností. Je členem výboru České společnosti CAD/CAM stomatologie. MUDr. Andrea Štěrbáková (lékařka a jednatelka firmy) Narodila se v roce 1968. Po absolutoriu na Lékařské fakultě University Karlovy v Plzni spolu s manželem pracovala v Západních Čechách a v roce 1993 založili společnou praxi, pozdější IA DENT s.r.o. Specializuje se na estetickou stomatologii, endodoncii a parodontologii. Ve svých oborech se systematicky vzdělává.

4.2.4.2

Pracovní team

Veronika Vostracká (manažerka praxe) Narozená 23.1.1977. Vyšší odborná škola ekonomická. 10 let post osobního bankéře v Raiffeisenbank. Michaela Uhlířová (asistentka) Narozená 3.12.1978. Vyšší odborná zdravotnická škola. Několikaletá praxe v oboru. Mirka Posekaná (asistentka) Narozená 3.2.1974. Vyšší odborná zdravotnická škola. Několikaletá praxe v oboru. Eva Hammerová (dentální preventistka a hygienistka) Narozená 23.7.1985. Střední a vyšší zdravotnická škola. Je absolventkou mnoha stáží v oboru a v současné době studuje Soukromou vyšší školu zdravotnickou pro dentální hygienistky. Jiří Pešl (zubní technik) Narozen 6.11.1975. Střední zdravotnická škola – obor zubní laborant. Pomaturitní studium na IDVPZ v Brně. Masters kurzy keramika VITA, IVOCLAR. Stáže u firem Alphadent, Bredent, Straumann ETCON.

Strana 41

4.2.4.3

Externí spolupracovníci

Doc. MUDr. Josef Podstata, Dr.Sc. Specialista v oboru dentoalveolární a maxillofaciální chirurgie. MUDr. Ivan Brejška Specialista v oboru anestesiologie a resuscitace.

4.2.5

Zajištění místa podnikání

Pro místo nové zubní praxe byl zvolen objekt na velice dobrém strategickém místě přímo v centru města. Společnosti Endivia Dent bylo pronajato celé první patro domu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu 10 let s možností prodloužení po uplynutí dohodnuté lhůty. Měsíční nájem byl stanoven na 47.000 Kč včetně používaných energií. Budova procházela v době dohody celkovou rekonstrukcí, takže prostory pro zubní ordinace byly budovány již dle požadavků MUDr. Štěrbáka. Celkovou rekonstrukci hradil majitel nemovitosti. Vybavení prostor bylo již v režii Endivia Dent.

4.3 4.3.1

Analýza trhu PEST analýza

Politicko právní prostředí V současné době dochází každoročně k výrazným změnám legislativy, které mají podstatný dopad na podnikání nejen v oblasti zubního lékařství. Shrnu-li jen některé významné legislativní změny, které měly od roku 2008 dopad jak na podnikatele, tak na konečné zákazníky: -

v oblasti daně z příjmů fyzických osob se od 1.1.2008 významným způsobem mění

systém zdaňování příjmů -

od roku 2008 také dochází ke snižování sazby daně z příjmů právnický osob

-

od 1.1.2008 dochází ke změně snížené sazby DPH z 5% na 9%

Strana 42

-

od roku 2008 je zrušena odpisová skupina 1a

-

od roku 2008 dochází ke změně v délce trvání leasingových smluv, v tom smyslu, že

doba, po kterou je hmotný movitý majetek v nájmu, musí trvat nejméně minimální dobu odpisování uvedenou v § 30 odst. 1 zákona o daních z příjmů -

od 1.1.2008 nejsou dle zákona č.265/1991 Sb. § 2a ceny stomatologických výkonů

nehrazených z veřejného zdravotního pojištění a výrobků částečně hrazených nebo nehrazených z veřejného zdravotního pojištění regulovány -

od 1.1.2009 změna zákona o nemocenském pojištění, změna sazeb odvodu

zaměstnavatele a zaměstnance na sociální pojištění -

změna sazeb DPH od 1.1.2010 z 9% na 10% a z 19% na 20% dle Zákona o dani

z přidané hodnoty č. 362/2009 Sb Na činnost soukromé praxe Endivia Dent má nejvýraznější dopad změna sazby DPH. Společnost není plátcem DPH, což znamená, že každé navýšení DPH zvyšuje cenu veškerého pořizovaného vybavení ordinace a spotřebního materiálu. Toto navýšení bude později nutné promítnout do cen za lékařské výkony pro koncové zákazníky. Pozitivem je snižující se sazba daně z příjmů právnických osob, která od roku 2008 klesla z 24% na 21%, v roce 2009 na 20% a v roce 2010 na 19%. Také v oblasti leasingu došlo k výrazným změnám. Přístroje do zubních ordinací bylo možné do konce roku 2007 dát do nákladů v celé pořizovací ceně během doby finančního pronájmu, tedy rychleji než při běžném odpisování. Od roku 2008 však musí minimální doba pronájmu trvat přinejmenším stejně dlouho jako doba odpisování dle stanovené odpisové skupiny majetku, čímž ztrácí leasing svou výhodu oproti platbě v hotovosti či oproti úvěru.31

31

Dostupné z www: http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?c=A071109_122503_fi_osobni_amr

Strana 43

Ekonomické prostředí Makroekonomické ukazatele nepřímo ovlivňují podnikání v každém oboru. Příkladem může být např. ukazatel vývoje nezaměstnanosti za rok 2009. V období finanční krize, kdy mimo jiné dochází i ke zvyšování počtu nezaměstnaných lidí, si každý rozmyslí, co bude za své peníze nakupovat. Estetické zdravotní zákroky patří do kategorie služeb, bez kterých se v době úspory obejdeme a můžeme je přesunout na později.

Obrázek 5: Vývoj nezaměstnanosti rok 200932

Společenské prostředí Sociálně kulturní prostředí zahrnuje faktory související se způsobem života lidí včetně životních hodnot. Jedním z důležitých faktorů pro zdravotnické odvětví je životní styl obyvatel. Od životního stylu se odvíjí i zdravotní stav obyvatel, tedy i jejich chrupu.

32

Dostupné z www: http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/

Strana 44

Dalším faktorem, který nepřímo ovlivňuje zubní lékaře, je zájem pacientů o nové metody ošetření a změna preferencí pacientů směrem k vyšší kvalitě odvedené práce. Technologické prostředí V současné době, kdy se technologie vyvíjí neuvěřitelným tempem, má vliv tohoto prostředí nejvýraznější dopad na podnikání v oboru „high tech“ zařízení. Díky neustálému vývoji a výzkumu přichází na trh každým rokem nové či zdokonalené zdravotnické zařízení, nové metody ošetření a také nové kvalitnější materiály. Pro podnik je velice důležité sledovat neustálé změny a inovace a přizpůsobovat tak svou strategii aktuální situaci.

4.3.2 1.

Porterův model pěti konkurenčních sil riziko vstupu potenciálních konkurentů

Pro výkon zubního lékařství je nutné splnit zákonem stanovené požadavky viz kapitola Jak se stát zubní lékařem. Hlavní podmínky, jak se stát zubním lékařem v České republice, ustanovuje zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta. Dle zákona má způsobilost k výkonu povolání zubního lékaře ten, kdo je: d) odborně způsobilý e) zdravotně způsobilý f) bezúhonný Dalším možným problémem pro vstup na tento trh může být kapitálová náročnost při zřizování nové ordinace. Od výše dostupného kapitálu se odvíjí možnosti začínajícího podnikatele, tedy zda si může dovolit jen standardně vybavenou ordinaci nebo moderně vybavenou ordinaci či lékařskou kliniku s větším počtem ordinací.

Strana 45

2.

rivalita mezi stávajícími konkurenty

Konkurenci v oboru zubního lékařství je možné monitorovat s vysokou přesností. Každý zubní lékař je pečlivě veden v evidenci ústavu zdravotnické statistiky a mimo jiné musí být ze zákona registrován v rámci České stomatologické komory a oblastních komor. Z ročenek zdravotnických statistik je tak možné zjistit přesný počet zubních lékařů, jejich specializaci, věk, pohlaví a mnoho dalších informací. V našem případě nás bude nejvíce zajímat počet zubních lékařů a obyvatel v jihočeském kraji. Počet obyvatel na 1 zubního lékaře činil v roce 2007 1 623,8 a v roce 2008 1 635,8. 33

Obrázek 6: Vývoj počtu obyvatel v letech 2004 - 2008 (zdroj: Zdravotnická statistika 2008)

33

Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2008,

Zdravotnická statistika k 31.12.2008, vydává Ústav zdravotnických informací

statistiky ČR

Strana 46

a

Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje v letech 2004 - 2008 (zdroj: Zdravotnická statistika 2008)

V tomto lékařském oboru převládají ženy. Zubní lékařky dlouhodobě představují 2/3 z celkového počtu zubních lékařů. 34

34



statistiky ČR

Strana 47

a

Obrázek 8: Počet zubních lékařů v letech 2004 - 2008 (zdroj: Zdravotnická statistika 2008)

Obrázek 9: Procentuelní zastoupení zubních lékařů v letech 2004 - 2008 (zdroj: Zdravotnická statistika 2008)

Strana 48

Dalším důležitým faktem je průměrný věk zubních lékařů. V roce 2008 byl 49,8 u mužů a u žen 50,5 let, v úhrnu obou pohlaví činil průměrný věk 50,3 let. 35

Obrázek 10: Věková struktura zubních lékařů v roce 2008 (zdroj: Zdravotnická statistika 2008)

Nejen na základě statistických údajů, ale také na základě vlastní praxe a názorů mnoha zubních lékařů, mohu konstatovat, že poptávka po zubařské zdravotní péči zdaleka převyšuje nabídku. Počet obyvatel nejen v jihočeském kraji, ale v celé České republice má rostoucí trend. Počet zubních lékařů má také rostoucí trend, ale zdaleka nestíhá pokrývat stále se zvyšující poptávku. Velikým problémem se jeví i průměrný věk lékaře. Snadno si můžeme na základě statistických údajů představit věkovou strukturu lékařů za 10 let, pokud bychom uvažovali stále stejné tempo růstu počtu zubních lékařů a ostatních okolností.

35



statistiky ČR

Strana 49

a

Obrázek 11: Věková struktura zubních lékařů v roce 2018 (vlastní zdroj)

Vzhledem k vysoké poptávce a malé nabídce zubních lékařů nedochází k tak vysoké rivalitě mezi jednotlivými lékaři. Naopak zubaři musí při dosažení svého maximálního počtu pacientů nové klienty odmítat. Každý lékař si určuje konečný stav registrovaných pacientů sám, záleží především na jeho přístupu, délce pracovních dní, výkonnosti a odvedené kvalitě práce. Čím vyšší počet pacientů lékař eviduje, tím méně času mu vychází na pacienta, což má negativní dopad pro samotného pacienta. Není výjimkou, že objednací doba mnohdy překračuje několik měsíců. K možnému konkurenčnímu boji by mohlo dojít snad jen v případě snahy získat pacienty v určité oblasti nebo např. z řad movitějších občanů. 3.

smluvní síla odběratelů (zákazníků)

Pokud je pacient u lékaře spokojen, zůstává u něho, dalo by se říci, po celý život. Běžnou praxí je, že k jednomu lékaři chodí často celá rodiny a zubní lékař se tzv. dědí.

Strana 50

Pacienty je možné rozdělit do několika skupin. První skupinu tvoří pacienti, kteří o sebe pečlivě dbají, navštěvují svého zubního lékaře každý půl rok, aby preventivními prohlídkami předešli vážnějším zákrokům a případné př. zubní kazy se ošetřily ještě v začátku. Druhá skupina pacientů navštěvuje svého lékaře až v momentě, kdy se vyskytne nějaký problém. Což je varianta bolestivější pro pacienta a výnosnější pro zubního lékaře. Poslední skupinou jsou pacienti, kteří vyhledají lékaře specialistu jen pro určitý zákrok a pak nadále chodí ke svému obvyklému zubnímu lékaři. Konkrétním příkladem může být pacient ze zahraničí, který si do České republiky zajede nechat udělat implantát a dále pak zase navštěvuje svého domácího lékaře. Nespornou výhodou podnikání v této oblasti je, že jakmile se lékaři podaří nasmlouvat svůj maximální počet pacientů, další již není schopen přijímat. Vzhledem k tomu, že zubní praxe Endivia Dent navazuje na několikaletou činnost společnosti IA Dent, převzala si k sobě určitou část stávajících pacientů. Celkem bylo převedeno 600 pacientů, přičemž převážnou většinu, přibližně 400, tvoří rakouští občané. Na doplnění tzv. stop stavu pacientů plánuje Endivia Dent rok, až jeden a půl roku. Maximální počet pacientů je odhadován na 1000. Konečný počet pacientů je stanovován dle objednací doby. Společnost Endivia Dent chce svým pacientům nabízet krátké objednací doby, nejdéle do 14 dnů. Během této doby bude nutné investovat do marketingové oblasti. 4.

smluvní síla dodavatelů

Aby mohla zubní praxe dobře fungovat, je důležité si nasmlouvat pravidelné dodavatele spotřebních materiálů a v první řadě kvalitní servisní firmu, která se postará o bezporuchový provoz veškeré dentální techniky. Lékaři jsou při výkonu své práce závislí právě na technice. Jakákoliv závada jim znemožňuje pracovat, proto je v takovém případě důležitý rychlý zásah servisního technika. Výběr dodavatelů je tedy vždy velice důležitý. Zubní praxe Endivia Dent spolupracuje se společností HDT s.r.o., která jí pomohla již při plánování ordinací a vybavení zdravotnickou technikou. Jde o autorizovaného prodejce, který

Strana 51

zajišťuje nejen záruční, ale i pozáruční servis veškeré dodané techniky. Výhodou je, že společnost sídlí také v Českých Budějovicích, což znamená nižší náklady za cestovné a rychlejší zásah při případné poruše. Významným dodavatelem a zároveň výhodou je přítomnost moderní zubní laboratoře přímo v budově kliniky vedeného zkušeným technikem Jiří Pešlem. 5.

hrozba substitučních výrobků

Pokud má pacient bolestivý zub a nepomohou mu volně prodejné léky, těžko se hledá jiná pomoc, než-li navštívit zubního lékaře. V tomto oboru je substituce jiným výrobkem vyloučena.

4.3.3

SWOT analýza

Silné stránky 1.

pacient na prvním místě

2.

profesionální tým pracovníků

3.

nadstandardní služby

4.

osobní přístup a komunikace s pacienty

5.

široký sortiment nabízených služeb

6.

mnohaleté zkušenosti v oboru

7.

umístění ordinace v centru města

8.

nové technologie

9.

luxusní prostředí

10.

přímá spolupráce se zubní laboratoří

Slabé stránky 1.

přímé úhrady bez pomoci zdravotních pojišťoven

2.

vyšší cenová náročnost pro pacienty

Příležitosti 1.

oslovení zákazníků, kteří tento typ zařízení postrádali

2.

provádění speciálních a náročných zubních zákroků díky personálnímu a materiálnímu vybavení

3.

díky modernímu vybavení vyzkoušení nových postupů ošetření

Strana 52

4.

seznámení pacientů s novými zubními materiály a přístroji

5.

přispění k celkovému pozvednutí úrovně zubařského ošetření

Hrozby 1.

dopad finanční krize – snížení poptávky po zákrocích, které nejsou akutní

2.

zvyšování cen materiálů

3.

nižší kupní síla pacientů

Na základě provedené SWOT analýzy bylo doporučeno využít strategii silného postavení podniku k blokování nebezpečí. Firma má velké množství silných stránek, které by bylo vhodné využít k potlačování hrozeb.

4.4

Interní prostředí podniku

4.4.1

Zdroje podnikání

Zdroje, kterými podnik disponuje jsou rozdělovány do čtyř skupin na zdroje fyzické, lidské, finanční a nehmotné. V případě zubní kliniky, kde jsou hlavním poskytovaným produktem služby, jsou nejdůležitější skupinou zdroje lidské, tedy personální obsazení podniku. Personálními zdroji se zabývá samostatná kapitola 4.2.4. Endivia Dent vybírala zaměstnance dle přísných kritérií a požadavků na odbornou praxi, aby sestavila profesionální tým odborníků, který bude schopen plnit vizi společnosti. Se

schopnostmi

zaměstnanců

souvisí

nehmotné

zdroje

podniku.

Jde

především

o dlouhodobou stomatologickou praxi lékařů, jejich širokou specializaci a zkušenosti s prací s moderními technologiemi a přístroji. Další neméně důležitou skupinou jsou zdroje fyzické, tedy zdravotnické přístroje a nástroje. Jelikož chce zubní praxe nabízet služby na nejvyšší úrovni, musí ke své práci využívat nejmodernější přístroje vysoké kvality. Celá klinika bude vybavena technologií značky Planmeca, která se v oblasti stomatologie řadí mezi jednu z nejvýše uznávaných značek po celém světě.

Strana 53

Do finančních zdrojů zubní praxe Endivia Dent můžeme zahrnout bezúročnou půjčku společníka ve výši 1,5 mil. Kč. Zbytek potřebných zdrojů bude řešen formou úvěru.

4.4.2

Zajištění poskytovaných služeb

4.4.2.1

Ordinace č. 1 a ordinace č. 2

Hlavními zubními lékaři na klinice Endivia Dent bude MUDr. Ivo Štěrbák a MUDr. Andrea Štěrbáková. Panu doktorovi bude náležet ordinace č. 1, ve které bude provoz od pondělí do pátku dle objednaných pacientů, tedy často až do večerních hodin. Lékařům budou k dispozici zdravotní asistentky Mirka Posekaná a Michaela Uhlířová. V druhé ordinaci bude pracovat paní doktorka každý čtvrtek a pátek, jelikož ostatní dny bude stále působit v původní společnosti IA Dent v Borovanech. V obou ordinacích bude možné provádět: -

vstupní vyšetření

-

stanovení léčebného plánu

-

preventivní prohlídky

-

zubní zákroky nevyžadující chirurgický zákrok či anestezii

-

intraorální rentgenové snímky

-

moderní endodoncii

-

zákroky pomocí laseru

-

poskytnutí péče o nemocné dásně, potlačování a léčba projevů parodontitidy

V ordinaci č. 1 bude dále možné navíc provádět: -

vyšetření pomocí intraorální kamery

-

vytvoření dokonalé celokeramické korunky, fasety nebo veneru pomocí speciálního

přístroje CEREC pomocí technologie CAD/CAM zobrazení

Strana 54

4.4.2.2

Rentgenová místnost

V samostatné rentgenové místnosti bude umístěn panoramatický rentgen Planmeca ProMax 3D s, pomocí něhož je možné zhotovit nejenom klasické panoramatické snímky čelistí, ale umí pracovat i s trojrozměrným obrazem, který je nutný pro bezpečnou implantologii a chirurgii. Oddělením této místnosti od ostatních prostor a dodržením dalších bezpečnostních požadavků při provozování rtg přístroje bude zajištěna bezpečnost personálu před nežádoucím rtg zářením.

4.4.2.3

Hygiena

Další ordinace bude sloužit výhradně pro kvalifikovanou dentální hygienistku Evu Hammerovou, která se bude starat o pacientův perfektní úsměv. Zde bude poskytováno poradenství v oblasti dentální hygieny, odstraňování zubního kamene vyspělým systémem VECTOR a bělení zubů pomocí laseru. Dále bude ve spolupráci s hygienistkou prováděna konzervativní terapie, ale i chirurgická léčba včetně řízené tkáňové regenerace.

4.4.2.4

Chirurgický sál

Tato místnost bude uzpůsobena pro provádění chirurgických zákroků s nebo bez použití narkózy. Budou se zde provádět spektrum výkonů v dentoalveolární chirurgii jako například odstranění zubů moudrosti, operace cyst, chirurgické výkony k udržení zánětem postižených zubů atp. K šetrnému průběhu operací přispívá používání piezochirurgických metod a invazivního laseru. V oblasti implantologie poskytnutí pacientům pomocí zubních implantátů možnost vyřešit ztráty jednotlivých zubů nebo vyřešit problém bezzubých čelistí různými typy náhrad nesených zubními implantáty.

Strana 55

Externími spolupracovníky při operačních zákrocích budou Doc. MUDr. Josef Podstata, Dr.Sc., specialista v oboru dentoalveolární a maxillofaciální chirurgie, a MUDr. Ivan Brejška, specialista v oboru anestesiologie a resuscitace. Součástí chirurgického sálu je také tzv. dospávací místnost, kde je uložen pacient po zákroku a je mu zde poskytnuta veškerá péče, aby se cítil po operaci co nejlépe.

4.4.2.5

Čekárna s recepcí

Poslední člen týmu kliniky Endivia Dent, manažerka praxe Veronika Vostracká, bude zajišťovat veškerou komunikaci s pacienty. Jelikož si společnost zakládá hlavně na odlišném přístupu k pacientům, budou pacienti každého půl roky osloveni, zda nechtějí objednat na půlroční preventivní kontrolu. Samozřejmostí bude pacienty informovat a přeobjednat, pokud lékař nebude moci dodržet předem dohodnutý termín. Každý z pacientů také po provedeném ošetření obdrží doklad, kde bude položkově uvedeno, za co vše platí. Paní Vostracká každému pacientovi jednotlivé položky vysvětlí, aby měl povědomí o tom, co mu bylo účtováno. Čekárna bude vybudována v luxusním stylu, aby se pacienti cítili příjemně a nebyli stresováni situací, že se nacházejí u zubního lékaře.

4.5 4.5.1

Marketingový plán Analýza cílových segmentů zákazníků

Zubní praxe Envidia Dent se chce zaměřit na movitější skupinu obyvatel a na zahraniční klientelu. Chce uspokojovat pacienty, kteří si potrpí na profesionální přístup a luxusní vybavení. Jak již bylo zmíněno, Envidia Dent nespolupracuje se zdravotními pojišťovnami, tudíž v pacientově režii jsou veškeré úkony a zákroky. Cílem společnosti není nasbírat co největší počet pacientů, které je možné rychle ošetřit, ale starat se jen o tolik pacientů, aby každému bylo možné poskytnout dostatečnou péči co nejdříve, kdykoliv ji bude potřebovat. Chce své pacienty zároveň učit starat se o své zuby tak,

Strana 56

aby preventivními kontrolami a důslednou péčí předešli mnohdy zbytečným kazům a dalším zubním onemocněním. V Českých Budějovicích je jedinou dentální klinikou tohoto typu, což by mělo vyplnit mezeru na trhu.

4.5.2

Marketingový mix

4.5.2.1

Produkt

Produktem v případě kliniky Endivia dent jsou poskytované služby. Strategií společnosti je poskytovat co nejkvalitnější služby s využitím těch nejmodernějších technologií. Důležitou součástí poskytovaných služeb je vztah mezi lékařem a pacientem, který bude budován na klientských a partnerských principech společnosti. Především půjde o osobní a individuální přístup ke každému pacientovi zvlášť.

4.5.2.2

Cenová politika

Hlavní myšlenkou kliniky Endivia Dent je, že by úroveň lékařské práce neměla být svazována směrnicemi zdravotních pojišťoven a nesmyslně nízkou úrovní plateb z veřejného pojištění, proto společnost nemá uzavřeny smlouvy se zdravotními pojišťovnami a péče bude financována přímými úhradami pacientů. Vyšší ceny jsou také kompenzovány doplňkovými službami: •

při platbě dostane každý zákazník účet, přičemž je mu každá z položek účtu řádně vysvětlena, aby věděl, za co přesně platí. Zahraniční klienti dostanou svůj účet v jazyce, kterému rozumí.

•

ceník služeb je veřejně přístupný, což není u zubních lékařů obvyklé

•

u každého z pacientů je evidováno jeho tel. číslo a datum narození. Každého půl roku, je každý pacient osloven, zda by měl zájem objednat se na půlroční preventivní prohlídku. Každý rok je mu zasláno blahopřání k narozeninám.

•

je možná úhrada platební kartou

Strana 57

Ukázka ceníku služeb36: Vstupní vyšetření

1 960,- CZK

Kontrolní vyšetření

1 050,- CZK

Rentgen OPG

700,- CZK

Rentgen 3D, CT

2 100,- CZK

Záchovná stomatologie: Estetická výplň - 1 ploška zubu

1 750,- CZK

Estetická výplň - 2 plošky zubu

2 870,- CZK

Estetická výplň - 3 plošky zubu

3 290,- CZK

4.5.2.3

Propagace

Pro převod stávajících klientů byli osloveni všichni registrovaní zahraniční pacienti. Dále budou osloveni stávající pacienti společnosti IA Dent, kteří byli vyselektováni jako vhodní kandidáti na tento odlišný přístup ke zdravotnictví, převážně půjde o movitější pacienty, kteří jsou ochotní do svého zdraví investovat peníze. Klinika Endivia dent si zřídila své vlastní webové stránky s veškerými informacemi ohledně poskytovaných služeb včetně ceníku nabízených výkonů a umístění kliniky.

4.5.2.4

Místo poskytování služeb

Klinika byla vybudována přímo v centru Českých Budějovic. Jelikož si společnost velice zakládá na přístupu k pacientům, již po vstupu do kliniky bude pacient uveden do čekárny, která bude vybudována v luxusním stylu, aby se pacienti cítili příjemně a nebyli stresováni situací, že se nacházejí u zubního lékaře. Pro pacienty je také připraveno parkoviště přímo v budově kliniky.

36

Dostupné z www: http://www.endiviadent.com/cenik.php

Strana 58

4.6

Finanční plán

První část této kapitoly bude tvořit podrobný výčet jednotlivých druhů nákladů, které bylo nutné vynaložit na vybavení celé kliniky, aby byla schopná provozu. Dále budou uvedeny způsoby a zdroje financování, které byly pro získání potřebných finančních prostředků využity. V druhé části této kapitoly bude následovat shrnutí předpokládaného vývoje základních ekonomických veličin za prvních dvanáct měsíců od zahájení provozu a pro následující čtyři úplná účetní období. Veškeré ceny budou uváděny včetně příslušné sazby DPH, vzhledem k tomu, že společnost Endivia Dent není plátcem DPH.

4.6.1

Náklady na vybavení kliniky

Jako jedna z bariér pro vstup do tohoto typu podnikatelského odvětví byla zmiňována právě finanční náročnost. Nejnákladnější složkou celkového vybavení kliniky je zdravotnická technika a veškeré přístroje, které jsou nutné při ošetření pacientů. Další významnou nákladovou

položkou

je

zdravotnický

nábytek

a

služby

související

především

s architektonickou a designérskou stránkou. Níže uváděná tabulka udává jejich přehled. Náklady na přístrojové vybavení kliniky Zubní souprava Planmeca Compact i s integrovaným křeslem

749 000 Kč

Zubní souprava Planmeca komplet chirurgie Zubní souprava Planmeca Prostyle Compact Zubní souprava Planmeca Prostyle Compact Kompresor DK50 2V/110/M Světla CACAN Odstraňovač zubního kamene Vector Durr KaVo instrumenty 25LHC, 2068 LHC, 10 CHC PROPHYflex 3 2018 Autokláv Celková cena za sestavu

1 426 819 Kč

Panoramatický rentgen Planmeca ProMax 3D s

1 890 000 Kč

Filtr vodní Goro pro zubní soupravy Laboratorní motor kolenní K4 Notebook IBM Lenovo IdeaPad

19 200 Kč 29 500 Kč 16 100 Kč

Strana 59

Diodový laser WISER Instrument KaVo 2103 N Chirurgický násadec rovný S-9 Polstrování komplet LED samsung monitor komplet Instrumentarium Straumann Příslušenstv CEREC AC Bluecam Laboartorní stůl saratoga EASY Dentální myčka komplet Endo set pro stomatologii s lampou KaVo ARCUS obličejový oblouk Židlička PM Economat dentist Nábytek + ostatní vybavení místností Ordinace 1 Ordinace 2 Sterilizační místnost Ordinace hygiena Konf. stoly Recepce Kuchyň Šatna Ordinace chirurgie Celková cena nábytek Ostatní náklady Architekt, designér, ostatní služby Celková cena

238 000 Kč 24 200 Kč 25 566 Kč 26 000 Kč 30 000 Kč 222 000 Kč 264 000 Kč 37 000 Kč 41 000 Kč 197 000 Kč 20 000 Kč 10 000 Kč

402 570 Kč 350 000 Kč 6 017 955 Kč

Tabulka 1: Souhrn nákladů na vybavení zubní praxe

4.6.2

Měsíční náklady na provoz kliniky

Jakmile je klinika vybavena potřebným zařízením, je možné zahájit provoz. Pro měsíční provoz byly stanoveny předpokládané pravidelné náklady na základě nájemní smlouvy s pronajímatelem nemovitosti, pracovních smluv se zaměstnanci a smluv s dodavateli. Pro odhad nákladů na výši spotřebního materiálu a zboží pro pacienty byl použit expertní odhad MUDr. Štěrbáka, který má zkušenosti s vedením zubních ordinací od roku 1993. Nákladová položka obsahující profesní pojištění a další povinné členské poplatky je hrazena jednou ročně. Ostatní položky jsou hrazeny měsíčně.

Strana 60

Předpokládané měsíční náklady Měsíční splátka úvěru Mzdové náklady Nájem, energie, voda Účetní služby Úklid Údržba, praní prádla Telefonní služby Příspěvky ČSK, časopisy, zvyšování kvalifikace Kancelářské potřeby, drogerie Profesní pojištění + další povinné poplatky Zboží pro pacienty Zásoby, spotřební materiál Celkové měsíční náklady

98 373 Kč 150 000 Kč 47 000 Kč 5 000 Kč 5 500 Kč 1 000 Kč 5 000 Kč 500 Kč 1 000 Kč 7 000 Kč 7 000 Kč 30 000 Kč 357 373 Kč

Tabulka 2: Předpokládané měsíční náklady

4.6.3

Zdroje financování

Jako hlavní zdroj potřebného kapitálu byla zvolena varianta úvěru s podporou programu Evropské investiční banky, díky níž je možné úvěr zajistit s nižším úrokovým zatížením. Tento program nabízí společnost Unicredit Leasing, se kterou již v minulosti pan doktor spolupracoval. Společnost Unicredit Leasing přišla s nabídkou úvěru ve výši 5 200 000 Kč, přičemž klient hradí z této částky 10% tj. 520 000 Kč. Úvěr je poskytován na dobu 5 let. Splácení úvěru je sjednáno formou pravidelných měsíčních anuitních splátek jistiny včetně sjednaných úroků a pojištění ve výši 98 373 Kč. Úvěr Unicredit Leasing - úvěr s podporou EIB Celkový podnikatelský úvěr 5 200 000 Kč Část kupní ceny hrazená klientem 520 000 Kč Maximální výše úvěru 4 680 000 Kč Pravidelná měsíční splátka 95 210 Kč Strojní pojištění 3 163 Kč Celková měsíční splátka 98 373 Kč Měsíční úrok 17 210 Kč Měsíční splátka jistiny 78 000 Kč Tabulka 3: Struktura podnikatelského úvěru

Tato částka by ale nestačila na celkové vybavení a provoz kliniky, proto se MUDr. Štěrbák jakožto společník rozhodl vložit do společnosti Endivia Dent bezúročnou půjčku, taktéž na 5 let, ve výši 1 500 000 Kč.

Strana 61

4.6.4

Predikce vývoje hospodaření společnosti v prvním roce

Pro předpokládaný vývoj ekonomických ukazatelů byla expertním odhadem lékaře stanovena výše měsíčních tržeb a tržeb za prodej zboží pacientům. Odhad tržeb vychází z celkového počtu ošetřených pacientů za den. Jak bylo zmiňováno výše, MUDr. Štěrbák navazuje na několikaletou činnost společnosti IA Dent. Do zubní praxe Endivia Dent bylo převedena část jeho stávajících pacientů, celkem 600 pacientů. Na doplnění tzv. stop stavu pacientů plánuje Endivia Dent rok, až jeden a půl roku. Maximální počet pacientů, které bude klinika schopná přijmout je odhadován na 1000. Průměrný počet pacientů ošetřených za den je plánován na 6 – 7 dle náročnosti jejich ošetření. Pro první rok provozu jsou odhadovány měsíční tržby za poskytované služby ve výši 330 000 Kč s měsíčním nárůstem o 2,5%. Na prodávané zboží je přidávána marže ve výši 30%. Tržby za prodej zboží narůstají také o 2,5% měsíčně. Pro zjednodušení predikce finančních ukazatelů budeme uvažovat, že veškeré tržby jsou placeny pacienty v hotovosti. Měsíční náklady kliniky jsou hrazeny v tentýž měsíc, ke kterému náleží, mimo mzdových nákladů, které jsou hrazeny vždy měsíc následující.

4.6.4.1

Predikce finančních toků roku 2010

Dle přiložené tabulky finančních toků je v prvním měsíci provozu poskytnut společností Unicredit Leasing úvěr ve výši 4 680 tis. Kč. Na účet kliniky je také připsána půjčka společníka ve výši 1 500 tis. Kč. Obratem dochází k úhradě všech faktur za nákup přístrojů a veškerého potřebného vybavení včetně souvisejících služeb. K lednu každého roku je hrazeno roční profesní pojištění lékařů. Pravidelné měsíční platby pak tvoří položky spotřeby, kam náleží nájemné, energie, účetní služby, úklid, praní prádla, telefonní služby, zvyšování kvalifikace, odborné časopisy, kancelářské potřeby a spotřební materiál. Další pravidelnou položkou jsou splátky úvěru a osobní náklady. První splátka úvěru ve výši 98 373 Kč je odepsána v lednu a následně každý další měsíc po dobu 5ti let.

Strana 62

Výhodou kliniky je okamžitý příjem převedených pacientů a inkasování tržeb již od prvního měsíce provozu. Tím dochází k tvorbě dostatečného cash flow a společnost tak může splácet své měsíční závazky a hradit provoz ordinací vlastními prostředky bez využití dalšího cizího kapitálu. V prvním měsíci příjmy převyšují výdaje díky dostatečnému zajištění cizích zdrojů ve formě úvěru a půjčky. V únoru měsíční příjmy nepokrývají měsíční náklady, ale díky peněžním prostředkům z ledna nedochází k nedostatku financí. Od měsíce března již celkové měsíční příjmy převyšují měsíční náklady a je tak utvářena finanční rezerva ve formě hotovosti a peněžních prostředků na bankovním účtu. V prosinci převýší výdaje příjmy o více než sto tisíc Kč, jelikož je z vytvořené finanční rezervy splaceno společníkovi 200 000 Kč z poskytnuté půjčky. I tak zůstávají peněžní prostředky ve výši 566 072 Kč do dalšího roku.

Strana 63

2010 Příjmy celkem Bankovní úvěr Půjčka od společníka Tržby z prodeje zboží Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Výdaje celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba (materiál, energie, služby, ostatní poplatky) Náklady vynaložené na nákup přístrojů a nábytku Splátka úvěru Splátka půjčky společníka Osobní náklady Příjmy-výdaje Stav peněžních prostředků Cash flow

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 6 519 100 Kč 347 578 Kč 356 267 Kč 365 174 Kč 374 303 Kč 383 661 Kč 393 252 Kč 403 083 Kč 413 160 Kč 423 489 Kč 434 077 Kč 444 929 Kč 4 680 000 Kč 1 500 000 Kč 9 100 Kč 9 328 Kč 9 561 Kč 9 800 Kč 10 045 Kč 10 296 Kč 10 553 Kč 10 817 Kč 11 087 Kč 11 365 Kč 11 649 Kč 11 940 Kč 330 000 Kč

338 250 Kč

346 706 Kč

355 374 Kč

364 258 Kč

373 365 Kč

382 699 Kč

392 266 Kč

402 073 Kč

412 125 Kč

422 428 Kč

432 989 Kč

6 225 328 Kč

350 548 Kč

350 727 Kč

350 911 Kč

351 100 Kč

351 293 Kč

351 491 Kč

351 694 Kč

351 902 Kč

352 115 Kč

352 334 Kč

552 558 Kč

7 000 Kč

7 175 Kč

7 354 Kč

7 538 Kč

7 727 Kč

7 920 Kč

8 118 Kč

8 321 Kč

8 529 Kč

8 742 Kč

8 961 Kč

9 185 Kč

452 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

95 000 Kč

5 667 955 Kč 98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

0 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

150 000 Kč

200 000 Kč 150 000 Kč

293 772 Kč

-2 971 Kč

5 540 Kč

14 262 Kč

23 203 Kč

32 368 Kč

41 761 Kč

51 390 Kč

61 259 Kč

71 374 Kč

293 772 Kč

293 772 Kč 290 802 Kč

290 802 Kč 296 341 Kč

296 341 Kč 310 603 Kč

310 603 Kč 333 807 Kč

333 807 Kč 366 174 Kč

366 174 Kč 407 936 Kč

407 936 Kč 459 325 Kč

459 325 Kč 520 584 Kč

520 584 Kč 591 958 Kč

Tabulka 4: Měsíční predikce finančních toků roku 2010

Strana 64

81 743 Kč -107 629 Kč 591 958 Kč 673 701 Kč

673 701 Kč 566 072 Kč

4.6.4.2

Predikce měsíčního výkazu zisku a ztráty pro rok 2010

Přehled předpokládaných měsíčních toků pro rok 2010 byl jedním z podkladů pro sestavení předpokládaného měsíčního přehledu Výkazu zisku a ztráty pro rok 2010. Ziskové položky za tržby odpovídají příjmovým položkám ve výkazu finančních toků, jelikož měsíční výnos je zároveň měsíčním firemním příjmem. U nákladových položek jsou totožné jen náklady na prodané zboží a měsíční náklady za služby. V měsíci lednu se s výkazem finančních toků dále shodují nákladové položky, které byly uhrazeny v lednu a nebyly odepisovány či rozpočítávány do nákladů příštích období. Do nákladů byly v plné výši započítány služby související s vybavením ordinací a drobné nástroje a přístroje do 40 tis. Kč. Účetní jednotka se rozhodla rozpočítat celkové sestavy nábytku do 5 let formou nákladů příštích období dle následující tabulky. Nábytek - rozpočítání nákladů příštích období Rok uplatněná výše nákladů neuplatněná výše nákladů 2010 80 514 Kč 322 056 Kč 2011 80 514 Kč 241 542 Kč 2012 80 514 Kč 161 028 Kč 2013 80 514 Kč 80 514 Kč 2014 80 514 Kč 0 Kč Tabulka 5: Rozpočet nákladů příštích období

Zařízení a přístroje převyšující hodnotu 40 tis. Kč jsou evidovány jako dlouhodobý hmotný majetek, přičemž dle zákona o daních z příjmů37 spadají do 2. odpisové skupiny a jsou tak odepisovány po dobu 5ti let. Celková výše odpisovaného majetku činí 5 027 819 Kč. Účetní jednotka zvolila rovnoměrné odpisy bez navýšení vstupní ceny.

37

Zákon o daních z příjmů, § 31

Strana 65

Odpisy Rok 2010 2011 2012 2013 2014

roční 553 060 Kč 1 118 690 Kč 1 118 690 Kč 1 118 690 Kč 1 118 690 Kč

celkem uplatněné 553 060 Kč 1 671 750 Kč 2 790 440 Kč 3 909 129 Kč 5 027 819 Kč

Tabulka 6: Rozpočet odpisů

Ve výkazu zisků a ztrát nejsou evidovány splátky úvěru, jelikož účetně nejde o nákladovou ani výnosovou operaci. Z celkové splátky se v tomto výkazu promítne pouze strojní pojištění v měsíční výši 3 163 Kč a nákladové úroky jako samostatná položka výkazu. Provozní výsledek hospodaření a přidaná hodnota vycházejí záporně jen v prvním měsíci, kdy došlo k evidenci všech vysokých faktur za vybavení, přístroje a služby související se založením a vybavením kliniky. Finanční výsledek hospodaření bude po celé sledované období vycházet záporný, jelikož je v něm promítnut úrok z úvěru. Pro zjednodušení nejsou uvažovány žádné výnosové úroky, které by se pohybovaly v řádech stovek korun ročně a na finanční ani jiný výsledek by tak neměly žádný vliv. V prvním roce provozu by klinika Endivia Dent měla dle finančního plánu dosáhnout celkového obratu tržeb 4 678 072 Kč. Hospodářský výsledek před zdaněním by měl být v tomto roce nízký vzhledem k vysokým nákladů na vybavení ordinací. Celková výše zisku společnosti před zdaněním činí v roce 2010 168 887 Kč.

Strana 66

I. A. +

II.

B. + C.

E. * N.

2010 Tržby z prodeje zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže Výkony (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) Výkonová spotřeba (materiál, energie, služby, ostatní poplatky) Přidaná hodnota Osobní náklady Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Provozní výsledek hospodaření

*

Nákladové úroky Finanční výsledek hospodaření

S.

Daň z příjmů za běžnou činnost

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 2010 9 100 Kč 9 328 Kč 9 561 Kč 9 800 Kč 10 045 Kč 10 296 Kč 10 553 Kč 10 817 Kč 11 087 Kč 11 365 Kč 11 649 Kč 11 940 Kč 125 540 Kč 7 000 Kč 2 100 Kč

7 175 Kč 2 153 Kč

7 354 Kč 2 206 Kč

7 538 Kč 2 261 Kč

7 727 Kč 2 318 Kč

7 920 Kč 2 376 Kč

8 118 Kč 2 435 Kč

8 321 Kč 2 496 Kč

9 185 Kč 2 755 Kč

96 569 Kč 28 971 Kč


4 552 532 Kč

773 243 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč 98 163 Kč -441 143 Kč 242 240 Kč 250 750 Kč 259 472 Kč 268 413 Kč 277 578 Kč 286 971 Kč 296 600 Kč 306 469 Kč 316 584 Kč 326 953 Kč 337 581 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč 150 000 Kč

1 853 036 Kč 2 728 467 Kč 1 800 000 Kč

46 088 Kč

8 529 Kč 2 559 Kč

46 088 Kč

8 742 Kč 2 623 Kč

46 088 Kč

8 961 Kč 2 688 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 088 Kč

46 092 Kč

553 060 Kč

-637 231 Kč 17 210 Kč

46 151 Kč 17 210 Kč

54 662 Kč 17 210 Kč

63 384 Kč 17 210 Kč

72 325 Kč 17 210 Kč

81 490 Kč 17 210 Kč


375 407 Kč 206 520 Kč

-17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč -17 210 Kč

-206 520 Kč 32 089 Kč 136 799 Kč

Výsledek hospodaření *** za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

136 799 Kč 168 887 Kč

Tabulka 7: Predikce měsíčního výkazu zisku a ztrát pro rok 2010

Strana 67

4.6.5

Predikce výsledků hospodaření společnosti pro období let 2010 až 2014

S využitím předešlých propočtů a při zohlednění externí a interní analýzy podniku, jsme došli na základě expertního odhadu k vytvoření předpokládaného vývoje hospodaření společnosti pro období let 2010 až 2014. Sledované období odpovídá době splatnosti cizích zdrojů. Podkladem pro vytvoření výkazů bylo také sestavení měsíčních cash flow výkazů pro každý sledovaný rok zvlášť. Tyto výkazy jsou součástí příloh.

4.6.5.1

Popis vývoje položek rozvahy 2010 až 2014

Na aktivní straně rozvahy předpokládáme postupný pokles položky dlouhodobého majetku z důvodu snižování jeho zůstatkové ceny stanovenými odpisy. V průběhu sledovaného období neuvažujeme další investice, proto se hodnota dlouhodobého majetku dostává v roce 2014 na nulu. Další položkou rozvahy, která má klesající tendenci, je položka časového rozlišení, jež tvoří náklady příštích období. Společnost rozhodla o jejich odepisování v průběhu pěti let, tudíž v roce 2014 dojde k jejich celkovému převedení do nákladů. Poslední významnou položkou rozvahy je krátkodobý finanční majetek, který je tvořen finanční hotovostí a peněžními prostředky vloženými na firemní bankovní účet. Kumulace oběžných aktiv přispívá ke zlepšení schopnosti společnosti splácet své závazky. Výše celkových aktiv má rostoucí tendenci. Jedinou výjimkou je rok 2011, kdy je výše aktiv zatížena více než dvojnásobnou výší uplatněných odpisů v tomto roce než v roce předešlém. Na pasivní straně bilance je tvořen vlastní kapitál pouze položkou výsledku hospodaření. Toto proto, že klinika Endivia Dent je pouze rozšířením již fungující společnosti IA Dent s.r.o., tudíž nebylo nutné znovu skládat základní kapitál a tvořit zákonné fondy. Cizí kapitál je tvořen převážně bankovní úvěrem a bezúročnou půjčkou společníka. Oba závazky jsou splatné do roku 2014, proto jejich výše rok od roku klesá. Položku krátkodobých závazků tvoří především mzdové náklady, které mají naopak rostoucí tendenci.

Strana 68

Vývoj položky vlastního kapitálu je přesným opakem vývoje položky cizího kapitálu a tedy i poměr mezi vlastním a cizím kapitálem se rapidně mění ve prospěch společnosti. ROZVAHA - Aktiva k datu (v tis. Kč)

31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 5 363

5 260

5 510

5 935

6 436

A.

AKTIVA CELKEM Pohledávky za upsaný základní kapitál

0

0

0

0

0

B.

Dlouhodobý majetek

4 475

3 356

223 8

1 118

0

B.

I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

0

0

0

0

0

B.

II.

Dlouhodobý hmotný majetek

4 475

3 356

2 238

1 118

0

B.

III.

Dlouhodobý finanční majetek

0

0

0

0

0

566

1 662

3 111

4 736

6 436

C.

Oběžná aktiva

C.

I.

Zásoby

0

0

0

0

0

C.

II.

Dlouhodobé pohledávky

0

0

0

0

0

C.

III.

Krátkodobé pohledávky

0

0

0

0

0

C.

IV.

Krátkodobý finanční majetek

566

1 662

3 111

4 736

6 436

Časové rozlišení

322

242

161

81

0

D. I.

ROZVAHA - Pasiva k datu (v tis. Kč) PASIVA CELKEM

31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 5 363

5 260

5 510

5 935

6 436

A.

Vlastní kapitál

169

1 279

2 740

4 371

6 174

A. I.

Základní kapitál

0

0

0

0

0

A. II. Kapitálové fondy A. III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

A. IV. Výsledek hospodaření minulých let Výsledek hospodaření běžného A. V. účetního období ( + / - )

0

169

1 279

2 740

4 371

169

1 110

1 461

1 631

1 803

5 194

3 981

2 770

1 564

262

B.

Cizí zdroje

B. I.

Rezervy

0

0

0

0

0

B. II.

Dlouhodobé závazky

1 300

1 000

700

400

0

B. III. Krátkodobé závazky

150

173

198

228

262

3 744

2 808

1 872

936

0

0

0

0

0

0

B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci C.


Tabulka 8: Vývoj položek rozvahy v letech 2010 až 2014

4.6.5.2

Popis vývoje položek výkazu zisků a ztrát 2010 až 2014

Při sestavování výkazu zisků a ztrát byl expertním odhadem stanoven, pro první rok a půl provozu, nárůst tržeb za poskytované služby a zboží o 2,5% měsíčně, jelikož společnost předpokládá, že nejdéle do roka a půl naplní svou maximální kapacitu zaregistrovaných pacientů. Od roku 2012 je uvažován 10% roční nárůst tržeb. Na prodávaném zboží je udržována marže ve výši 30%.

Strana 69

Dále je plánován roční nárůst nákladů za služby, energie, materiál atd. ve výši 10% vzhledem k současnému vývoji cen na trhu. Na základě smluv se zaměstnanci je také uvažováno roční navyšování osobních nákladů o 15%. Z výkazu je patrné, že rok 2010 jakožto rok zahájení provozu má nejvyšší dopad na nákladové položky, především na výkonovou spotřebu. Ta je v tomto roce za celé sledované období nejvyšší. Největší podíl na tom má již zmiňované vybavení ordinací. I přes tento vysoký výkyv nákladů v prvním roce má položka přidané hodnoty rostoucí tendenci. Pozitivní vývoj můžeme sledovat u provozního výsledku hospodaření i u výsledku hospodaření za účetní období. Finanční výsledek hospodaření je po celé období záporný vzhledem k vysokému měsíčnímu úroku z bankovního úvěru. Z pohledu lékaře je zisk pro společnost uspokojivý přesáhne-li částku 1 mil. Kč, což je dosaženo ve třetím roce provozu kliniky. Nesmíme zapomenout, že je výše hospodářského výsledku výrazně snižována především vysokými ročními odpisy dlouhodobého majetku. VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁTY k datu (v tis. Kč) I. Tržby z prodeje zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží + Obchodní marže II. Výkony (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb) B. Výkonová spotřeba (materiál, energie, služby, ost. poplatky) + Přidaná hodnota C. Osobní náklady E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku * Provozní výsledek hospodaření N. Nákladové úroky * Finanční výsledek hospodaření S. Daň z příjmů za běžnou činnost ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost *** Výsledek hospodaření za účetní období Výsledek hospodaření před zdaněním

31.12.2010 31.12.2011 31.12.2012 31.12.2013 31.12.2014 126 161 183 202 221 97 124 140 155 170 29 37 43 47 51 4 553

5 848

6 629

7 291

8 020

1 853 2 729 1 800

1 379 4 506 2 070

1 505 5 167 2 380

1 643 5 695 2 738

1 794 6 277 3 148

553 376 207 -207 32 137 137 169

1 119 1 317 207 -207 211 899 899 1 110

1 119 1 668 207 -207 277 1 184 1 184 1 461

1 119 1 838 207 -207 310 1 321 1 321 1 631

1 119 2 010 207 -207 343 1 460 1 460 1 803

Tabulka 9: Vývoj položek výkazu zisků a ztrát v letech 2010 až 2014

Strana 70

4.7 4.7.1

Analýza rizik Rizikové faktory

Na základě dosavadních zkušeností pana doktora a na základě provedené analýzy trhu byla stanovena následující pravděpodobná rizika, která by mohla v budoucnu firmu ohrožovat: 1. nižší kupní síla pacientů 2. zvyšování cen materiálů a služeb 3. změna konkurence 4. technologický pokrok

4.7.2

Opatření na snížení rizika

Ačkoliv není možné některým rizikům předcházet, společnost se bude snažit snižovat jejich negativní dopad formou nápravných opatření: 1. diverzifikace poskytovaných služeb (záchovná stomatologie, implantáty, hygiena) 2. postupné vytváření dostatečné finanční zásoby 3. nezadlužování společnosti 4. dlouhodobé smlouvy s dodavateli za výhodnější podmínky Rizikům, kterým lze přecházet bude čelit formou preventivních opatření: 1. vysoká kvalita odvedené práce 2. další doprovodné služby v rámci ceny za prováděné výkony 3. osobní přístup k pacientům 4. důraz na image společnosti

4.7.3

Analýza citlivosti

Pro analýzu citlivosti byl zvolen rok 2012, kdy je předpokládána již plná kapacita pacientů. Finanční výkazy pro následující roky jsou sestavovány dle stejného principu jako rok 2012, tudíž by výsledky analýzy vycházely obdobně.

Strana 71

Sledovanými faktory budou výše tržeb a výše nákladů za služby, energie, spotřební materiál a pod. Jako faktor byly zvoleny nejvýznamnější položky výkazu zisku a ztrát, jejichž změna by měla mít nevyšší dopad na hospodářský výsledek. V následující tabulce jsou shrnuty dopady změn vybraných faktorů na zisk společnosti. Koeficient změny udává do jaký míry se faktor změnil, tzn. koeficient 0,9 vyjadřuje snížení o 10%, koeficient 1,1 naopak zvýšení sledovaného faktoru o 10%. Pokud je sledované kritérium zisku málo citlivé na změny faktorů, výše odchylky se bude pohybovat do 10% oproti předpokládané výši. Za významné faktory považujeme ty, jejichž změna způsobí značné odchylky. Na základě provedené analýzy, můžeme říci, že nejvýznamnějším faktorem je výše předpokládaných tržeb. V případě, že by nedocházelo k jejich předpokládanému 10% ročnímu nárůstu, měla by tato změna vysoký dopad na hospodářský výsledek, který by byl o téměř 42% nižší. A pokud by dokonce došlo k jejich poklesu o dalších 10%, snížilo by to zisk až o 83%. Ačkoliv je dopad změn tohoto faktoru dle analýzy velice vysoký, musíme brát v potaz, že i při 83% snížením hospodářského výsledku bude zisk společnosti 247 tis. Kč. Dále by mělo být také přihlédnuto k tomu, že roční výše zisku je upravena o uplatněné odpisy ve výši 1 119 tis. Kč. Od roku 2015 budou tyto odpisy nulové, v případě, že společnost neprovede další investice do dlouhodobého majetku, a hospodářský výsledek bude o tuto částku vyšší. Analýza citlivosti - rok 2012 Výchozí stav zisku Faktor 1. Výše tržeb Výše výkonové spotřeby 2. Výše tržeb Výše výkonové spotřeby 3. Výše tržeb

1 460 000 Kč Koeficient změny 0,9

Zisk Změna 853 388 Kč v tis. Kč v%

Zisk -606 612 Kč -41,55%

1 1

1 334 391 Kč v tis. Kč v%

-125 609 Kč -8,60%

978 788 Kč v tis. Kč v%

-481 212 Kč -32,96%

1,1 0,9

Strana 72

Výše výkonové spotřeby 4. Výše tržeb Výše výkonové spotřeby 5. Výše tržeb

0,9

v tis. Kč

0,9

727 988 Kč v tis. Kč v%

-732 012 Kč -50,14%

246 991 Kč v tis. Kč v%

-1 213 009 Kč -83,08%

372 391 Kč v tis. Kč v%

-1 087 609 Kč -74,49%

1,1 0,8

Výše výkonové spotřeby 6. Výše tržeb

1 0,8

Výše výkonové spotřeby

0,9

Tabulka 10: Analýza citlivosti pro rok 2012

4.8 4.8.1

Finanční analýza Ukazatelé rentability

Základním ukazatelem finanční výkonnosti podniku je ukazatel rentability celkového kapitálu (ROA), který informuje jak byl zhodnocen vložený majetek. V tabulce ukazatelů rentability můžeme sledovat jeho postupné zvyšování, zejména proto, že zisk společnosti roste větším tempem než aktiva. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím lépe podnik zhodnocuje svůj majetek. Nejvyššího zhodnocení dosáhne společnost v letech 2012 až 2014. Ukazatel rentability vlastního kapitálu (ROE) zjišťuje, zda kapitál přináší dostatečný výnos. Ačkoliv má tento ukazatel klesající tendenci, v roce 2014 je stále na uspokojivé úrovni, jelikož vlastníkovi přináší výnos ve výši 23,65%. Společnost by měla investovat v případě, že by jí nová forma investic vynášela vyšší úrok, než je výsledek ukazatele ROE. Souvisejícím ukazatelem ROE je ukazatel ziskové účinnosti finanční páky (ZÚFP), který charakterizuje výsledný dopad zadluženosti na ROE. Pokud je hodnota tohoto ukazatele větší než jedna, což se týká let 2010 až 2013, pak použití cizích zdrojů ROE zvětšuje, což je patrné i z tabulky. V roce 2010 je hodnota ZÚFP nejvyšší a rentabilita vlastního kapitálu dosahuje také nejvyšší hodnoty 81%. Pokud je však hodnota ZÚFP menší než jedna, jako v roce 2014, působí finanční páka opačným směrem a ROE snižuje.

Strana 73

Ukazatelé rentability Ukazatel ROA ROE ZÚFP

EBIT/A EAT/vl. kapitál EBT/EBIT*A/vl. kapitál

2010 7,01% 81,07% 14,26

2011 25,04% 70,29% 3,47

2012 30,27% 43,21% 1,76

2013 30,97% 30,22% 1,20

2014 31,23% 23,65% 0,94

Tabulka 11: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2010 - 2014

4.8.2

Ukazatelé likvidity

Na základě ukazatelů likvidity lze posoudit platební schopnost podniku. V našem případě jsou oběžná aktiva tvořena převážně finančním majetkem společnosti, jelikož podnik drží jen nepatrné zásoby a veškeré tržby jsou hrazeny okamžitě, tudíž nedochází k tvorbě dlouhodobých ani krátkodobých pohledávek. Proto nám ukazatele běžné a finanční (a stejně tak pohotové) likvidity vycházejí stejně. Z tabulky ukazatelů likvidity je patrné, že podnik disponuje dostatečným množstvím likvidních aktiv pro hrazení svých splatných závazků. Ukazatelé likvidity Ukazatel Běžná likvidita Peněžní likvidita

2010 2011 3,77 9,61 3,77 9,61

oběžná A/krátkodobá P fin. majetek/krátkodobá P

2012 15,71 15,71

2013 20,77 20,77

2014 24,56 24,56

Tabulka 12: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2010 - 2014

4.8.3

Ukazatelé aktivity

Ukazatel obratu aktiv ukazuje počet obrátek aktiv za rok. Z tabulky vidíme, že nejvyšší hodnoty bude dosaženo v roce 2014. Souvisejícím ukazatelem je doba obratu aktiv, která vyjadřuje přesný počet dní, po který trvá jedna obrátka aktiv. V průběhu sledovaného období dochází ke zrychlení obratu, což je pokládáno za pozitivní jev. Ukazatelé aktivity Ukazatel Obrat aktiv Doba obratu celkových aktiv

tržby/A 365/obrat aktiv

2010 0,87

2011 1,14

2012 1,24

2013 1,26

2014 1,28

418,36

319,50

295,24

289,11

285,06

Tabulka 13: Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2010 - 2014

Strana 74

4.8.4

Ukazatelé zadluženosti

Důležité informace podávají ukazatelé zadluženosti, kdy je sledován poměr mezi cizími a vlastními zdroji krytí majetku. U ukazatele věřitelského rizika sledujeme výraznou proměnu v průběhu sledovaných let. V prvním roce dosahuje vysoké hodnoty, téměř 97%, což je zapříčiněno přijatým úvěrem a půjčkou společníka a minimální výší vlastního kapitálu. V roce 2012 dochází dle tzv. zlatého pravidla k vyrovnání poměru mezi vlastním a cizím kapitálem a ukazatel nabývá hodnoty 50%. Naopak v posledním sledovaném roce nedosahuje ukazatel ani 5%, jelikož v tomto roce došlo k úhradě úvěru i půjčky. Analogickým ukazatelem je koeficient samofinancování. Ukazatel podílu cizího a vlastního kapitálu má stejný vývoj jako věřitelské riziko. V roce 2014, kdy je cizí kapitál tvořen jen krátkodobými závazky, je téměř nulový. Rostoucí tendenci má ukazatel úrokového krytí. Nejvyšší hodnoty nabývá poslední sledované období, kdy je zisk 9krát vyšší než úroky. Ani v prvním roce provozu nemá společnost potíže se schopností pokrývat své úrokové platby. Postupný pokles ukazatele finanční páky je logickým důsledkem snižování zadluženosti společnosti. Ukazatelé zadluženosti Ukazatel Věřitelské riziko Koeficient samofinancování Podíl cizího a vlast. kapitálu Úrokové krytí Finanční páka

2010 2011 2012 2013 96,85% 75,68% 50,27% 26,35%

cizí zdroje/A vl. kapitál/A

2014 4,07%

3,15% 24,32% 49,73% 73,65% 95,93%

cizí/vlastní kapitál EBIT/nákladové úroky A/vl. kapitál

30,73 1,82 31,73

3,11 6,36 4,11

1,01 8,06 2,01

0,36 8,88 1,36

0,04 9,71 1,04

Tabulka 14: Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2010 - 2014

4.8.5

Celkové zhodnocení finanční analýzy

Společnost Endivia Dent, je v hodnoceném období posuzována jako finančně zdravá společnost s výbornou úrovní likvidity a relativně vysokou rentabilitou celkového kapitálu. Také rentabilita vlastního kapitálu dosahuje vysokých hodnot, ačkoliv má klesající tendenci.

Strana 75

Ke konci sledovaného období jsou splaceny veškeré dlouhodobé cizí zdroje a je nashromážděno vysoké množství vlastního kapitálu, tudíž si společnost může dovolit investovat do dalších aktivit či přijmout nový úvěr a rozšířit svou činnost.

Strana 76

5

Závěr

Cílem mé diplomové práce bylo zpracovat podnikatelský záměr z oblasti zubního lékařství. Podnikatelský plán byl zpracován v praktické části na základě stručného návodu, kterým se zabývala teoretická část mé práce. Druhým cílem bylo vyhodnocení zpracovaného podnikatelského záměru, které následuje níže. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila podnikatelský záměr společnosti IA Dent s.r.o. Společnost se rozhodla vybudovat stomatologickou praxi Endivid Dent v centru Českých Budějovic za účelem rozšíření a zkvalitnění spektra služeb své stávající praxe, která již řadu let úspěšně působí v obci Borovany v oblasti komplexní stomatologické péče. Společnost IA DENT s.r.o. byla založena dvěma společníky, MUDr. Ivo Štěrbákem a MUDr. Andreou Štěrbákovou v roce 2006. Základní kapitál společnosti tvoří 200 000 Kč, který byl splacen oběma společníky rovnoměrně. Hlavní činností firmy je praktické zubní lékařství, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí vč. lektorské činnosti, specializovaný maloobchod, maloobchod se smíšeným zbožím a zprostředkování obchodu a služeb.

Záměrem vznikající zubní praxe Endivia Dent je vytvoření moderní zubní kliniky v pronajatém nebytovém prostoru v ulici Krajinská v centru Českých Budějovic, která bude poskytovat svým pacientům nejen současné nejmodernější přístupy a technologie ve stomatologii, ale i komfortní přístup a prostředí, ve kterém se budou pacienti pohybovat. Svým založením reaguje na zvýšenou poptávku po takové stomatologické péči, která by odpovídala nejvyšším evropským standardům. Hlavním cílem společnosti je důraz na vysokou estetickou úroveň ošetření a osobní přístup k pacientům. Nespornou výhodou začínající zubní praxe je nedostatečně pokrytý trh v oblasti zubního lékařství. Na základě provedené analýzy trhu a dostupných statistických údajů je možné konstatovat, že poptávka po zubařském ošetření vysoce převyšuje stávající nabídku zubních

Strana 77

lékařů. Nastíněním budoucího vývoje poptávky a nabídky jsem zjistila, že se tento trend bude i nadále zvětšovat. Hlavními důvody jsou nedostatek nových zubních lékařů, zvyšující se průměrný věk zubních lékařů a rostoucí počet obyvatel. V roce 2008 tak vycházelo jen v jihočeském kraji 1 623,8 obyvatel na 1 zubního lékaře, jehož průměrný věk činil 50,3 let.

Politicko právní prostředí je v současné době velice nestabilní. Zákony a vyhlášky jsou měněny několikrát v průběhu roku, proto je téměř nereálné předpovídat jakékoliv údaje ať už jde o výši daňového zatížení právnických osob či daň z přidané hodnoty. Ve svých finančních predikcích jsem proto vycházela ze současného stavu legislativy. V souvislosti s důsledky finanční krize, kdy došlo k výraznému zvyšování nezaměstnanosti bylo nutné zvažovat i možné hrozby podniku, především zvyšování kupních cen materiálů a služeb a snížení kupní síly pacientů. Ve finančním plánu je tak vzhledem k současnému vývoji cen na trhu stanoven roční nárůst nákladů za služby, energie a materiál ve výši 10%. Díky rychlému technologickému vývoji je možné pacientům nabízet stále nové metody ošetření

a kvalitnější

materiály.

Současný

trend

„zdravého

života“

přispívá ke

zvýšenému zájmu pacientů o tyto nové metody, přičemž dochází i ke změně jejich preferencí, která směřuje k požadované vyšší kvalitě odvedené práce.

Při interní analýze vznikajícího podniku jsem se zaměřila především na interní zdroje podnikání. V případě zubní kliniky, kde jsou hlavním poskytovaným produktem služby, je nejdůležitějším zdrojem personální obsazení podniku. Součástí konkurenční výhody jsou schopnosti samotných zaměstnanců, jejich odborná praxe, specializaci v oboru a zkušenosti s moderními technologiemi a přístroji. Mezi finanční zdroje podniku byla zahrnuta bezúročná půjčka společníka ve výši 1,5 mil. Kč, díky níž nesl podnik menší riziko související se zadlužováním. Zubní praxe Endivia Dent disponuje velkým počtem silných stránek, proto její hlavní strategií je využívat své silné stránky k potlačování potenciálních hrozeb a to formou preventivních

Strana 78

a nápravných opatření např. diverzifikací poskytovaných služeb, postupným vytvářením finanční zásoby, vysokou kvalitou odvedené práce, poskytováním souvisejících služeb v rámci prováděných výkonů, osobním přístupem k pacientům atd. Uváděný výsledky analýz a především nízké konkurenčního prostředí se tak stávají důležitým faktorem úspěchu nové zubní praxe.

Majitel společnosti, MUDr. Ivo Štěrbák, vycházel při budování zubní praxe ze svých mnohaletých zkušeností se stávající stomatologickou praxí IA Denat s.r.o., ze které si do začátku převedl přibližně stávajících 600 pacientů. Výhodou oproti jiným začínajícím zubním praxím tedy byl okamžitý finanční příjem plynoucí z převedených pacientů již od prvního měsíce působení. Celkové náklady na zařízení a zahájení provozu kliniky byly stanoveny na 6 mil. Kč. Financování podnikatelského záměru bylo řešeno formou podnikatelského úvěru ve výši 4 680 tis. Kč od společnosti Unicredit Leasing za využití výhodnějších podmínek, které nabízí Evropská investiční banka v rámci podpory drobných podnikatelů a vlastním vkladem kapitálu společníka.

Zubní praxe Endivia Dent, byla ve sledovaném období posouzena jako finančně zdravá společnost s výbornou úrovní likvidity, která se pohybuje v rozmezí 3,77 – 24,56 a relativně vysokou rentabilitou celkového kapitálu, která ke konci období dosahuje více než 31%. Také rentabilita vlastního kapitálu dosahuje vysokých hodnot téměř 24%, ačkoliv má klesající tendenci. Vývoj ukazatelů zadluženosti také jasně dokazuje snižování celkové zadluženosti společnosti. Pozitivní vývoj byl také sledován u hospodářského výsledku, který se bude každoročně zvyšovat a v roce 2014 dosáhne výše 1,8 mil Kč.

Strana 79

Ke konci sledovaného období budou splaceny veškeré dlouhodobé cizí zdroje a bude nashromážděno vysoké množství vlastního kapitálu ve formě krátkodobého finančního majetku ve výši 6 436 tis. Kč, tudíž si společnost bude moci dovolit investovat do dalších aktivit či přijmout nový úvěr a rozšířit svou podnikatelskou činnost. Celkově mohu tento podnikatelský záměr vyhodnotit jako úspěšný a životaschopný s dobrou perspektivou pro další rozvoj a rozšiřování.

Strana 80

6

Literatura a ostatní zdroje

Literatura: 1. FILANDROVÁ, S., Bakalářská práce: Finanční analýza v podniku Lomox Plus s.r.o., 2008. 2. FOTR, J., SOUČEK, I., Podnikatelský záměr a investiční rozhodování. 1. vydání Praha: Grada Publishing, a.s. 2005, 63 s. ISBN 80-247-0939-2. 3. GRÜNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress 2007. ISBN 978-80-86929-26-2. 4. GRÜNWALD, R., KORBOVÁ, R., Finanční analýza a plánování podniku. 1. vydání, Praha: Oeconomica 2005. ISBN 80-245-0911-3. 5. HISRICH, R. D., PETERS, M. P., Založení nového podniku. 1. vydání Praha: Victoria Publishing, 1996, 501 s. ISBN 80-85865-07-6. 6. JAKUBÍKOVÁ, D., Strategický marketing, 1. vydání VŠE Praha: Oeconomica, 2008, 65-69 s. ISBN 978-80-245-0902-0. 7. KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1. vydání, Praha: C.H. Beck 2005. ISBN 80-7179-321-3. 8. KORÁB, V., PETERKA, J., REŽŇÁKOVÁ, M., Podnikatelský plán. 1. vydání Brno: Computer Press, a.s. 2007, 42 s. ISBN 978-80-251-1605-0. 9. KOVÁŘ, F., Strategický management, 1. vydání: VŠE Praha, 2008, ISBN 978-80-86730-33-2. 10. Lékaři, zubní lékaři a farmaceuti 2008, Zdravotnická statistika k 31.12.2008, vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. 11. MAREK, P. a kolektiv, Studijní průvodce financemi podniku. 1. vydání, Praha: Ekopress 2006. ISBN 80-86119-37-8. 12. SRPOVÁ, J. Podnikatelský plán. Praha: Oeconomica, 2007. ISBN 978-80-245-1263-1. 13. WUPPERFELD, U., Podnikatelský plán pro úspěšný start, 1. vydání Praha: Management Press, 2003, 110-124 s. ISBN 80-7261-075-9.

Internetové zdroje: 1. http://www.czechinvest.org/data/files/podnikatelsky-plan-48-cz.pdf 2. http://www.ide-vse.cz/podnikatelsky-plan.html

Strana 81

3. http://www.unicreditleasing.cz/cz/produkty/financovani-stroju-a-zarizeni/leasing-s-podporoueib/komoditni-omezeni-seznam.html 4. http://firmy.finance.cz/financovani/informace/podnikatelske-uvery/uvery1/ 5. http://www.vysokeskoly.cz/system/index.php?clanek=2040&id=3020 6. http://www.rostova.cz/periodontics.php 7. http://www.lekari-online.cz/stomatologie/zakroky/stomatochirurgie 8. http://www.esthesia.cz/ortodoncie.html 9. http://www.klinikazdravi.cz/zdravotni-pece/oralni-a-maxilofacialni-chirurgie/ 10. http://www.mzcr.cz/Odbornik/obsah/lekarska-povolani_936_3.html 11. http://www.dent.cz/detail-text.php?id_strana=2&id_text=75 12. http://obchodnirejstrik.cz/ia-dent-s-r-o-26106957/ 13. http://www.endiviadent.com/nabizime.php 14. http://www.finance.cz/ekonomika/prace/nezamestnanost/ 15. http://finance.idnes.cz/fi_blind.asp?c=A071109_122503_fi_osobni_amr

Ostatní zdroje: 1. Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty 2. Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů 3. Zákon č. 95/2004 Sb. o zdravotnických povoláních lékaře, zubního lékaře a farmaceuta 4. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění

Strana 82

7

Seznam tabulek a obrázků

Seznam obrázků Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil...............................................................................11 Obrázek 2: SWOT analýza.....................................................................................................................12 Obrázek 3: Matice BCG (vlastní zdroj) .................................................................................................14 Obrázek 4: Souřadnicová síť (vlastní zdroj) ..........................................................................................15 Obrázek 5: Vývoj nezaměstnanosti rok 2009 ........................................................................................44 Obrázek 6: Vývoj počtu obyvatel v letech 2004 - 2008.........................................................................46 Obrázek 7: Vývoj počtu obyvatel Jihočeského kraje v letech 2004 - 2008 ...........................................47 Obrázek 8: Počet zubních lékařů v letech 2004 - 2008..........................................................................48 Obrázek 9: Procentuelní zastoupení zubních lékařů v letech 2004 - 2008 ............................................48 Obrázek 10: Věková struktura zubních lékařů v roce 2008 ...................................................................49 Obrázek 11: Věková struktura zubních lékařů v roce 2018 ...................................................................50

Seznam tabulek Tabulka 1: Souhrn nákladů na vybavení zubní praxe ............................................................................60 Tabulka 2: Předpokládané měsíční náklady ...........................................................................................61 Tabulka 3: Struktura podnikatelského úvěru..........................................................................................61 Tabulka 4: Měsíční predikce finančních toků roku 2010 .......................................................................64 Tabulka 5: Rozpočet nákladů příštích období ........................................................................................65 Tabulka 6: Rozpočet odpisů ...................................................................................................................66 Tabulka 7: Predikce měsíčního výkazu zisku a ztrát pro rok 2010 ........................................................67 Tabulka 8: Vývoj položek rozvahy v letech 2010 až 2014 ....................................................................69 Tabulka 9: Vývoj položek výkazu zisků a ztrát v letech 2010 až 2014 .................................................70 Tabulka 10: Analýza citlivosti pro rok 2012 ..........................................................................................73 Tabulka 11: Vývoj ukazatelů rentability v letech 2010 - 2014...............................................................74 Tabulka 12: Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2010 - 2014 .................................................................74 Tabulka 13: Vývoj ukazatelů aktivity v letech 2010 - 2014...................................................................74 Tabulka 14: Vývoj ukazatelů zadluženosti v letech 2010 - 2014...........................................................75

Strana 83

8

Přílohy

Příloha č. 1: Výpis z obchodního rejstříku Příloha č. 2: Graf věkové struktury zubních lékařů v průběhu let 2004 – 2008 Příloha č. 3: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010 Příloha č. 4: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010 Příloha č. 5: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 Příloha č. 7: Měsíční predikce finančních toků roku 2011 Příloha č. 8: Měsíční predikce finančních toků roku 2012 Příloha č. 9: Měsíční predikce finančních toků roku 2013 Příloha č. 10: Měsíční predikce finančních toků roku 2014

Strana 84

Příloha č. 1: Výpis z obchodního rejstříku Výpis z obchodního rejstříku, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích oddíl C, vložka 14378

Datum zápisu:

12.července 2006

Obchodní firma:

IA DENT s.r.o.

Sídlo:

Borovany, Žižkovo nám. 56, PSČ 373 12

Identifikační číslo:

261 06 957

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Předmět podnikání: -

praktické zubní lékařství pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím zprostředkování obchodu a služeb

Statutární orgán: jednatel:

MUDr. Ivo Štěrbák, r.č. 680112/1371 Borovany, Žižkovo nám. 56, PSČ 373 12 den vzniku funkce: 12.července 2006

jednatel:

MUDr. Andrea Štěrbáková, r.č. 685316/0820 Borovany, Žižkovo nám. 56, PSČ 373 12 den vzniku funkce: 12.července 2006

Jménem společnosti je oprávněn jednat každý z jednatelů samostatně. Podepisování za společnost se děje tak, že k napsané nebo vytištěné obchodní firmě společnosti připojí jednatel svůj podpis. Společníci: MUDr. Ivo Štěrbák, r.č. 680112/1371 Borovany, Žižkovo nám. 56, PSČ 373 12 Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100 000,- Kč

Strana 85

Obchodní podíl: 50% MUDr. Andrea Štěrbáková, r.č. 685316/0820 Borovany, Žižkovo nám. 56, PSČ 373 12 Vklad: 100 000,- Kč Splaceno: 100 000,- Kč Obchodní podíl: 50% Základní kapitál:

200 000,- Kč

Tento výpis je neprodejný a byl pořízen na Internetu (http://www.justice.cz). Dne: 29.06.10 15:20:58 Údaje platné ke dni 29.06.2010, 6:00

Strana 86

Příloha č. 2: Graf věkové struktury zubních lékařů v průběhu let 2004 - 2008

129

Věková struktura zubních lékařů v průběhu let 2004 - 2008

109

70+

102 92 80

1166 1035

60-69

925 813 736

3247 3260

50-59

3206 3093 2907

964 1070 1229

40-49

1446 1698

1071 1052

30-39

1054 1030

2008

1021

2007 2006

-29

504

2005

525

2004

491 505 471

Strana 87

Příloha č. 3: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010 označ

AKTIVA

řád

a

b

c

Min.úč. období Brutto Korekce Netto Netto 1 2 3 4 Běžné účetní období

AKTIVA CELKEM ( ř. 02 + 03 + 07 + 12 )

001 5 916

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

B.

Dlouhodobý majetek ( ř. 04 až 06 )

003 5 028

B. I.


004

B. II.


005 5 028

B. III.


006

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva ( ř. 08 až 11 )

007

566

0

566

0

C. I.

Zásoby

008

0

0

0

0

C. II.


009

0

0

0

0

C. III.


010

0

0

0

0

C. IV.


011

566

0

566

0

D. I.


012

322

0

322

0

Běžné účetní období 5

označ

PASIVA

řád

a

b

c

-553 5 363

0

0

0

0

0

-553 4 475

0

0

0

0

0

-553 4 475

0

Minulé účetní období 6

PASIVA CELKEM ( ř. 14 + 20 + 25 )

013

5 363

0

A.

Vlastní kapitál ( ř. 15 až 19 )

014

169

0

A. I.

Základní kapitál

015

0

0

A. II.

Kapitálové fondy

016

0

0

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

0

0

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

0

0

019

169

0

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období ( + / - ) ( ř. 01 - 15 - 16 - 17 - 18 - 20 - 25 )

B.

Cizí zdroje ( ř. 21 až 24 )

020

5 194

0

B. I.

Rezervy

021

0

0

B. II.


022

1 300

0

B. III.

Krátkodobé závazky

023

150

0

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

3 744

0

C.


025

0

0

Strana 88

Příloha č. 4: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010 Označení

TEXT

a

b

Číslo

Skutečnost v účetním období

řádku

sledovaném

minulém

c

1

2

Tržby za prodej zboží

01

126

0

Náklady vynaložené na prodané zboží

02

97

0

+

Obchodní marže ( ř. 01 - 02 )

03

29

0

II.

Výkony

04

4 553

0

Výkonová spotřeba

05

1 853

0

Přidaná hodnota ( ř. 03 + 04 - 05 )

06

2 729

0

C.

Osobní náklady

07

1 800

0

D.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

08

0

0

09

553

0

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

10

0

0

11

0

0

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období ( + / - )

12

0

0

Ostatní provozní výnosy

13

0

0

Ostatní provozní náklady

14

0

0

Převod provozních výnosů

15

0

0

Převod provozních nákladů

16

0

0

Provozní výsledek hospodaření ( ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) (-16 ) )

17

376

0

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

18

0

0

Prodané cenné papíry a podíly

19

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

0

0

VIII.

Výnosy z krátkoodobého finančního majetku

21

0

0

Náklady z finančního majetku

22

0

0

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

23

0

0

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti ( + / - )

24

0

0

25

0

0

Výnosové úroky

26

0

0

Nákladové úroky

27

207

0

Ostatní finanční výnosy

28

0

0

Ostatní finanční náklady

29

0

0

Převod finančních výnosů

30

0

0

Převod finančních nákladů

31

0

0

I. A.

B. +

E. III. F. G. IV. H. V. I.

* VI. J.

K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P.

Strana 89

*

Finanční výsledek hospodaření ( ř. 18-19+20+21-22+23-24-25+26-27+28-29+(-30)-(31) )

32

-207

0

Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost ( ř. 17 + 32 - 33 )

33

32

0

34

137

0

Mimořádné výnosy

35

0

0

R.

Mimořádné náklady

36

0

0

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření ( ř. 35 - 36 - 37 ) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.34+38-39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) ( ř. 40 + 33 + 37 + 39 )

37

0

0

38

0

0

39

0

0

40

137

0

41

169

0

Q.

** XIII.

* T.

*** ****

Strana 90

Příloha č. 5: Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 označ

AKTIVA

řád

a

b

c

Min.úč. období Korekce Netto Netto 2 3 4

Běžné účetní období Brutto 1

AKTIVA CELKEM ( ř. 02 + 03 + 07 + 12 )

001 11 464

A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

002

0

0

0

0

B.

Dlouhodobý majetek ( ř. 04 až 06 )

003

5 028

-5 028

0

1 118

B. I.


004

0

0

0

0

B. II.


005

5 028

-5 028

0

1 118

B. III.


006

0

0

0

0

C.

Oběžná aktiva ( ř. 08 až 11 )

007

6 436

0 6 436

4 736

C. I.

Zásoby

008

0

0

0

0

C. II.


009

0

0

0

0

C. III.


010

0

0

0

0

C. IV.


011

6 436

0 6 436

4 736

D. I.


012

0

označ

PASIVA

řád

a

b

c

-5 028 6 436

0

Běžné účetní období 5

0

5 935

81

Minulé účetní období 6

PASIVA CELKEM ( ř. 14 + 20 + 25 )

013

6 436

5 935

A.

Vlastní kapitál ( ř. 15 až 19 )

014

6 174

4 371

A. I.

Základní kapitál

015

0

0

A. II.

Kapitálové fondy

016

0

0

A. III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku

017

0

0

A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

018

4 371

2 740

019

1 803

1 631

A. V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období ( + / - ) ( ř. 01 - 15 - 16 - 17 - 18 - 20 - 25 )

B.

Cizí zdroje ( ř. 21 až 24 )

020

262

1 564

B. I.

Rezervy

021

0

0

B. II.


022

0

400

B. III.

Krátkodobé závazky

023

262

228

B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

024

0

936

C.


025

0

0

Strana 91

Příloha č. 6: Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2014 Označení

TEXT

a

b

Číslo

Skutečnost v účetním období

řádku

sledovaném

minulém

c

1

2

Tržby za prodej zboží

01

221

202

Náklady vynaložené na prodané zboží

02

170

155

+

Obchodní marže ( ř. 01 - 02 )

03

51

47

II.

Výkony

04

8 020

7 291

Výkonová spotřeba

05

1 794

1 643

Přidaná hodnota ( ř. 03 + 04 - 05 )

06

6 277

5 695

C.

Osobní náklady

07

3 148

2 738

D.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

08

0

0

09

1 119

1 119

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu

10

0

0

11

0

0

Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období ( + / - )

12

0

0

Ostatní provozní výnosy

13

0

0

Ostatní provozní náklady

14

0

0

Převod provozních výnosů

15

0

0

Převod provozních nákladů

16

0

0

Provozní výsledek hospodaření ( ř. 06 - 07 - 08 - 09 + 10 - 11 - 12 + 13 - 14 + (-15) - (16 ) )

17

2 010

1 838

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

18

0

0

Prodané cenné papíry a podíly

19

0

0

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku

20

0

0

VIII.

Výnosy z krátkoodobého finančního majetku

21

0

0

Náklady z finančního majetku

22

0

0

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

23

0

0

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti ( + / - )

24

0

0

25

0

0

Výnosové úroky

26

0

0

Nákladové úroky

27

207

207

Ostatní finanční výnosy

28

0

0

Ostatní finanční náklady

29

0

0

Převod finančních výnosů

30

0

0

Převod finančních nákladů

31

0

0

I. A.

B. +

E. III. F. G. IV. H. V. I.

* VI. J.

K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P.

Strana 92

*

Finanční výsledek hospodaření ( ř. 18-19+20+21-22+23-24-25+26-27+28-29+(-30)-(31) )

32

-207

-207

Daň z příjmů za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost ( ř. 17 + 32 - 33 )

33

343

310

34

1 460

1 321

Mimořádné výnosy

35

0

0

R.

Mimořádné náklady

36

0

0

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

37

0

0

Mimořádný výsledek hospodaření ( ř. 35 - 36 - 37 ) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř.34+38-39) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) ( ř. 40 + 33 + 37 + 39 )

38

0

0

39

0

0

40

1 460

1 321

41

1 803

1 631

Q.

** XIII.

* T.

*** ****

Strana 93

Příloha č. 7: Měsíční predikce finančních toků roku 2011 2011 Příjmy celkem Bankovní úvěr Půjčka od společníka

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec 456 053 Kč 467 454 Kč 479 141 Kč 491 119 Kč 503 397 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč 515 982 Kč

Tržby z prodeje zboží

12 239 Kč

12 545 Kč

12 859 Kč

13 180 Kč

13 510 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

13 847 Kč

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

443 814 Kč

454 909 Kč

466 282 Kč

477 939 Kč

489 888 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

502 135 Kč

Výdaje celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Spotřeba (materiál, energie, služby, ostatní poplatky) Náklady vynaložené na nákup přístrojů a nábytku Splátka úvěru Splátka půjčky společníka

369 288 Kč

385 023 Kč

385 264 Kč

385 512 Kč

385 765 Kč

386 025 Kč

386 025 Kč

386 025 Kč

386 025 Kč

386 025 Kč

386 025 Kč

686 025 Kč

9 415 Kč

9 650 Kč

9 891 Kč

10 139 Kč

10 392 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

10 652 Kč

111 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

104 500 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

Osobní náklady

150 000 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

172 500 Kč

300 000 Kč 172 500 Kč

Příjmy-výdaje Stav peněžních prostředků

86 765 Kč

82 431 Kč

93 876 Kč

105 608 Kč

117 632 Kč

129 957 Kč

129 957 Kč

129 957 Kč

129 957 Kč

129 957 Kč

129 957 Kč

-170 043 Kč

566 072 Kč 652 837 Kč

652 837 Kč 735 269 Kč

735 269 Kč 829 145 Kč

Cash flow

829 145 Kč 934 753 Kč 1 052 385 Kč 1 182 342 Kč 1 312 300 Kč 1 442 257 Kč 1 572 214 Kč 1 702 172 Kč 1 832 129 Kč 934 753 Kč 1 052 385 Kč 1 182 342 Kč 1 312 300 Kč 1 442 257 Kč 1 572 214 Kč 1 702 172 Kč 1 832 129 Kč 1 662 086 Kč

Strana 94




15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč

15 232 Kč


552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč

552 349 Kč


404 540 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

423 415 Kč

723 415 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

11 717 Kč

121 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

114 950 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

Osobní náklady

172 500 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

198 375 Kč

300 000 Kč 198 375 Kč


163 041 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

144 166 Kč

-155 834 Kč

Cash flow

1 662 086 Kč 1 825 127 Kč 1 969 293 Kč 2 113 459 Kč 2 257 625 Kč 2 401 791 Kč 2 545 957 Kč 2 690 124 Kč 2 834 290 Kč 2 978 456 Kč 3 122 622 Kč 3 266 788 Kč 1 825 127 Kč 1 969 293 Kč 2 113 459 Kč 2 257 625 Kč 2 401 791 Kč 2 545 957 Kč 2 690 124 Kč 2 834 290 Kč 2 978 456 Kč 3 122 622 Kč 3 266 788 Kč 3 110 954 Kč

Strana 95




16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč

16 755 Kč


607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč

607 584 Kč


443081,4615

465837,4615

465837,4615

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

465 837 Kč

765 837 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

12 888 Kč

133 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

126 445 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

Osobní náklady

198 375 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

228 131 Kč

300 000 Kč 228 131 Kč


181 258 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

158 502 Kč

-141 498 Kč

Cash flow


Strana 96




18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč

18 431 Kč


668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč

668 342 Kč


486 772 Kč

513 991 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

513 992 Kč

913 992 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

14 178 Kč

146 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

139 090 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

98 373 Kč

Osobní náklady

228 131 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

262 351 Kč

400 000 Kč 262 351 Kč


200 001 Kč

172 782 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

172 781 Kč

-227 219 Kč

Cash flow


Strana 97

Zubní lékařství jako podnikatelská. aktivita

Recommend Documents