PILOT S - AKTIVITA 2.1
ANALÝZA UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ V REGIONU LIBERECKÉHO KRAJE I V REGIONU ČESKÁ REPUBLIKA VE VZTAHU K OBORU VÝTVARNÉ ZPRACOVÁNÍ KOVŮ A DRAHÝCH KAMENŮ NA SUPŠ TURNOV
Aktualizovaná verze – 3. 6. 2006
PILOT S - AKTIVITA 2.1
1.1. Výroba bižuterie V turnovské oblasti je evidováno v tomto oboru dle údajů Obecního živnostenského Úřadu v Turnově 42 živností zabývajících se výrobou bižuterie. Z hlediska uměleckých živností v regionu České republiky (kde je evidováno v oboru 36.61.OO – 2 047 živností), představují evidované živnosti ve spádové oblasti Turnova 2% živností. počty podniků dle počtu zaměstnanců počet zaměstnanců
počet subjektů
250 - 499 zaměstnanců
1
200 - 249 zaměstnanců
1
100 - 199 zaměstnanců
2
50 - 99 zaměstnanců
5
25 - 49 zaměstnanců
6
20 - 24 zaměstnanců
3
10 - 19 zaměstnanců
11
6 - 9 zaměstnanců
15
1-5 zaměstnanců
42
bez zaměstnanců nebo neuvedeno
643
1.2. Zpracování kamene Tento obor je veden pod kódem OKEČF 26.70.00. V Libereckém kraji je v tomto oboru podnikání evidováno celkem 118 subjektů. Jsou zde zahrnuty i velké firmy, pro které nejsou žáci uměleckoprůmyslových škol připravováni (Tarmac CZ a.s. a Ligranit a.s.). Jedná se o dva podnikatelské subjekty, které v tabulce mají uvedeny nejvyšší počet zaměstnanců. Nejvýznamnější firmou s vazbou na uměleckoprůmyslové vzdělávání s ohledem na počet zaměstnanců je v tomto oboru Lenka Müllerová – MINE ART Turnov, firma Crytur spol. s.r.o.
2 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Turnov a firma Preciosa a.s. Jablonec nad Nisou – závod Turnov a závod v Jablonném v Podještědí. V tomto případě hlavní výrobní komodity u firmy u firmy Preciosa a.s. jsou ve sklářském průmyslu. Na Turnovsku je podle údajů evidováno ve výše uvedeném oboru 17 živností z celkových 2 725 uměleckých živností evidovaných v České republice).
počty podniků dle počtu zaměstnanců počet zaměstnanců
počet subjektů
250 - 499 zaměstnanců
1
25 - 49 zaměstnanců
1
10 - 19 zaměstnanců
2
1-5 zaměstnanců
8
bez zaměstnanců nebo neuvedeno
106
1.3. Výroba keramických a porcelánových výrobků V této kategorii, vedené pod kódem OKEFČ 26.21.00, je v Libereckém kraji evidováno celkem 112 subjektů. Pro tuto oblast jsou absolventi naší školy připravováni zejména s ohledem na design. Mezi nejvýznamnější firmy pod výše uvedeným kódem je firma Soliter Frýdlant v Čechách ( ve statistice není u toho subjektu uveden počet zaměstnanců). Největším zaměstnavatelem je Jizerská porcelánka spol. s.r.o Desná. počty podniků dle počtu zaměstnanců počet zaměstnanců
počet subjektů
50 - 99 zaměstnanců
1
1 - 5 zaměstnanců
4
bez zaměstnanců nebo neuvedeno
107
3 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
1.4. Výroba ušlechtilých kovů Obor s kódovým označením OKEFČ 27.41.00 není v Libereckém kraji významně zastoupen. Evidencí prochází celkem tři subjekty. Dle počtu zaměstnanců je nejvýznamnější firma Ing. Jan Vrba z Kokonína. počty podniků dle počtu zaměstnanců počet zaměstnanců
počet subjektů
6 - 9 zaměstnanců
1
1 - 5 zaměstnanců
1
bez zaměstnanců nebo neuvedeno
1
1.5. Šperkařství Výroba šperků a příbuzných oborů má v Libereckém kraji bohatou tradici. Do této kategorie řadíme obory v níže uvedené tabulce. kód oboru
název oboru
OKEČF 362000
Výroba klenotů a příbuzných předmětů
OKEČF 362000
Výroba mincí a medailí, zlatnických a šperkařských předmětů
OKEČF 362100
Ražení mincí a medailí
OKEČF 362200
Výroba zlatnických a šperkařských předmětů
V evidenci Českého statistického úřadu je v současné době evidováno v těchto oborech celkem 313 subjektů. Největšími zaměstnavateli v regionu jsou Granát – Družstvo umělecké výroby v Turnově, Soliter a.s. v Jablonci nad Nisou, D.n D. spol.s.r.o Turnov, Bispol Gold spol. s.r.o.
4 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Jablonec nad Nisou a další. Z 313 subjektů v libereckém regionu je evidováno v turnovské oblasti 242 živností, což představuje více jak 10% evidovaných živností v České republice. počet zaměstnanců
počet subjektů
250 – 499 zaměstnanců
2
50 - 99 zaměstnanců
2
10 - 19 zaměstnanců
6
6 – 9 zaměstnanců
3
1 – 5 zaměstnanců
31
bez zaměstnanců nebo neuvedeno
269
1.6. Zpracování kovů Na Střední uměleckoprůmyslové škole jsou žáci připravováni pro následující obory ve zpracování kovů – umělecké kovářství a zámečnictví, uměleckořemeslné zpracování kovů – odlévání a modelářství. Tyto obory jsou vedeny pod kódovým označením OKEFČ 28.40.00 – kovářství, OKEFČ 28.63.00 – zámečnictví, OKEFČ 28.51.00 – uměleckořemeslné zpracování kovů a OKEFČ 27.50.00 – modelářství. Pro tyto obory se podařilo získat pouze přehled živností na Turnovsku a v České republice (uveden pouze počet živností). Druh živnosti
Počet živností Turnovsko
Počet živností ČR
23
3 621
244
66 478
81
7 729
9
626
kovářství zámečnictví uměl.-řem. zpracování kovů modelářství
5 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
1.7. Ostatní obory Absolventi školy jsou připraveni i pro obory, které úzce souvisí se vzdělávacím programem školy – odborný prodavač (klenotnické, zlatnické obchody), uplatňují se v reklamních agenturách jako designéři, jako pracovníci v muzeích a galeriích, v oblasti památkové péče, středního uměleckého školství, odborů kultury všech stupňů památkové správy apod.
1.8. Výhled některých oborů vyučovaných na škole Nejvíce jsou postiženy obory zlatnictví, stříbrnictví a broušení drahých kamenů, z důvodu silné konkurence asijských výrobců, z evropské konkurence se jedná zejména o oblast jižní a jihovýchodní Evropy (Itálie, Turecko). Příčinou je slabá státní ochranná politika vůči této konkurenci (reálným ukazatelem je evidence Puncovního úřadu o množství opuncovaného vyrobeného zlata a stříbra v České republice za posledních pět let). Tomu lze čelit originalitou průmyslového designu u těchto výrobků.Lze očekávat, že se výroba ve šperkařství bude stále více přesouvat do oblasti služeb. Další obory vyučované na škole připravují absolventa především na samostatné podnikání, které vykrývá potřeby především ve službách, zejména u oborů (plošné a plastické rytí kovů, broušení a rytí drahých kamenů, umělecké zámečnictví a kovářství, umělecké odlévání). Žáci školy jsou připravováni pro střední profese v uměleckoprůmyslové a průmyslové oblasti (malé firmy a firmy střední velikosti). Škola proto vytvořila vzdělávací program pro vyšší odborné vzdělání v oblasti restaurování a konzervování kovů a je spoluřešitelem akreditovaného bakalářského studijního programu ve spolupráci s VŠCHT Praha v oboru restaurování a konzervování památek kulturního dědictví užitého umění z kovů. Škola by se měla zaměřovat na další vzdělávání v oblasti dospělých formou specializačních kurzů a poskytovat odbornou specializaci studentům a zájemcům ze zahraničí.
1.9. Situace ve vzdělávání a na trhu práce v daném regionu
Česká republika V současné době je v rejstříku škol evidováno celkem 48 subjektů, jejichž vzdělávací nabídka obsahuje obory spadající do kategorie umění a užité umění – výtvarná a uměleckořemeslná tvorba (kódové označení 82-41M, dále jen uměleckoprůmyslové obory). Absolventi těchto oborů získávají maturitní zkoušku. Pod uvedeným kódovým označením je evidováno 58 oborů. V příloze číslo 1 jsou uvedeny školy, v jejichž studijní nabídce jsou tyto obory obsaženy. Geografické rozmístění takto zaměřených škol v rámci České republiky není rovnoměrné. Níže uvedená tabulka a graf mapují rozložení škol v jednotlivých krajích bez ohledu na zaměření. Liberecký kraj zaujímá v počtu škol třetí místo.
6 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
kraj
počet škol
kraj
počet škol
Moravskoslezský
9
Vysočina
2
Praha
9
Zlínský
2
Liberecký
6
Karlovarský
1
Jihočeský
4
Olomoucký
1
Jihomoravský
4
Pardubický
1
Královéhradecký
4
Středočeský
1
Plzeňský
3
Ústecký
1
Graf 1 9
9
Moravskoslezský Praha Liberecký Jihočeský Jihomoravský
6
Královéhradecký Plzeňský Vysočina
4
4
4
Zlínský 3
Karlovarský Olomoucký
2
2
Pardubický 1
Středočeský Ústecký
7 z 17
1
1
1
1
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Právní forma Ve většině případů – celkem 32 – jsou školy uměleckoprůmyslového zaměření zřizovány jako příspěvkové organizace územně samosprávných celků. V dalších se jedná o 15 subjektů s právní formou společnosti s ručením omezením a 1 subjekt s právní formou akciové společnosti. Vizuální znázornění je uvedeno v grafu 2.
právní forma škol s uměleckoprůmyslovým zaměřením 1
15
příspěvková organizace společnost s ručením omezením akciová společnost
32
Graf 2
Liberecký kraj V Libereckém kraji jsou uměleckoprůmyslové obory zařazeny do vzdělávací nabídky šesti subjektů. Liberecký kraj je zřizovatelem pěti z nich, jeden má právní formu společnosti s ručením omezeným. Jedná se o tyto subjekty: - Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou, - Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov, - Střední umělecká škola v Liberci s.r.o., - Vyšší odborná škola sklářská, Střední průmyslová škola sklářská, Střední odborné učiliště sklářské, Odborné učiliště a Učiliště Nový Bor, - Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov, - Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod.
8 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Střední umělecká škola v Liberci s.r.o. má zcela odlišné zaměření než školy zřizované Libereckým krajem. V její studijní nabídce jsou zastoupeny dva obory, a to propagační výtvarnictví a propagační grafika. Na školách zřizovaných Libereckým krajem je nabízeno vzdělávání v celkem 17 uměleckoprůmyslových oborech. Jedná se o: - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – plošné a plastické rytí - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké zámečnictví a - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – plošné a plastické rytí - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké zámečnictví a kovářství - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – zlatnictví a stříbrnictví - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – broušení a rytí drahých kamenů - výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – umělecké odlévání - výtvarné zpracování skla – design světelných objektů - výtvarné zpracování skla – modelování lisovaného skla - výtvarné zpracování skla – broušení a vzorování broušeného skla - výtvarné zpracování skla – hutnické tvarování skla - výtvarné zpracování skla – tvarování, malování a leptání skla - výtvarné zpracování skla – rytí skla - výtvarné zpracování skla – tvorba a výroba figurek - výtvarné zpracování skla – vzorkařství skleněné bižuterie - tvorba a vzorování bižuterie – tvarování a rytectví raznic - tvorba a vzorování bižuterie – pasířství - tvorba a vzorování bižuterie – povrchové zušlechťování - tvorba a vzorování bižuterie – uměleckoprůmyslové zpracování kovů Struktura oborů včetně škol, v jejichž studijní nabídce se vyskytují, je uvedena v příloze číslo 2. Analýza struktury oborů poskytuje následující výstupy:
V obecné rovině: 1.1 Některé obory nabízené na školách zřizovaných Libereckým krajem jsou exkluzivní, tzn. nejsou poskytovány na jiné škole v České republice. Jedná se o všechny obory uměleckoprůmyslové školy v Jablonci nad Nisou, dva obory sklářské školy v Železném Brodu (výtvarné zpracování sklad – tvorba a výroba figurek, výtvarné zpracování skla – vzorkařství skleněné bižuterie) a po jednom oboru sklářské školy v Kamenickém Šenově (výtvarné zpracování skla – design světelných objektů) a uměleckoprůmyslové školy v Turnově (výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů – broušení a rytí drahých kamenů).
9 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
V oblasti nesklářských oborů: 1.2 Nesklářské uměleckoprůmyslové obory jsou v Libereckém kraji nabízeny dvěma sub jekty, a to uměleckoprůmyslovými školami v Jablonci nad Nisou a v Turnově. 1.3 Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou je v rámci České republiky zcela ojedinělá. Obory nabízené touto školou nejsou obsaženy ve vzdělávací nabídce žádné jiné školy. 1.4 Uměleckoprůmyslové obory nabízené turnovskou školou nabízí více vzdělávacích subjektů. Nejčastějším „konkurentem“ je Střední průmyslová škola strojnická a slévá renská a Vyšší odborná škola technická v Brně (ve 3 případech). 1.5 Turnovská uměleckoprůmyslová škola jako jediná v České republice nabízí obor brou šení a rytí drahých kamenů.
1.6 Nejvyšší počet subjektů má ve své vzdělávací nabídce uměleckoprůmyslový obor umělecké zámečnictví a kovářství (celkem 5 vč. turnovské školy).
10 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
V současné době v uvedených oborech studuje 627 žáků v rozložení, které je uvedeno níže v tabulce: Škola / obor: Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Jablonec nad Nisou
Počet studentů: 119
tvorba a vzorování bižuterie Vyšší odborná škola sklářská, Střední průmyslová škola Sklářská, Střední odborné učiliště sklářské, Odborné učiliště a Učiliště Nový Bor výtvarné zpracování skla
119
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Kamenický Šenov
113
90 84
výtvarné zpracování skla - design světelných objektů
30
výtvarné zpracování skla - broušení a vzorování broušeného skla
26
výtvarné zpracování skla - rytí skla
26
výtvarné zpracování skla - tvarování, malování a leptání skla
31
Střední uměleckoprůmyslová škola a Vyšší odborná škola Turnov
190
výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - plošné a plastické rytí
30
výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké zámečnictví a kovářství
31
výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - zlatnictví a stříbrnictví
69
výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - broušení a rytí drahých kamenů
26
výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů - umělecké odlévání
34
Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod
208
výtvarné zpracování skla
121
Celkem
627
V tomto ohledu uměleckoprůmyslové obory představují 3,75% vzdělávací kapacity středního školství (tj. včetně gymnázií, středních odborných škol a středních odborných učilišť) zřizovaného Libereckým krajem. V segmentu středních odborných škol poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou tyto obory tvoří celkem 9,44% všech žáků.
2.0. Profil a uplatnitelnost absolventa Profil absolventa vychází z profilu Školního vzdělávacího programu Střední uměleckoprůmyslové školy v Turnově. Absolvent Školního vzdělávacího programu (dále jen ŠVP) v oborech plošné a plastické rytí kovů, umělecké zámečnictví a kovářství, zlatnictví a stříbrnictví, broušení a rytí drahých kamenů, umělecké odlévání, je na základě odborné získané profilace připraven uplatnit se ve sférách společenské praxe zaměřené na výše uvedená zaměření. Uplatní se zejména v oblastech navrhování a realizace výtvarně užitkových a dekorativních předmětů,vytváření modelů a vzorů četně jejich realizace v materiálu, technické přípravy výroby, realizace výtvarně užitkových předmětů, řízením výroby v oblasti, pro kterou je specificky připravován, spolupracuje s výtvarníkem při realizaci náročných návrhů. Absolvent plošného a plastického rytí se uplatní při výrobě raznic a forem z různého kovu, výroby razidel, mosazných štočků, ocelorytin a mědirytin pro tisk cenin, zdobení zbraní a výrobků z drahých kovů, při práci s počítačovými gravírkami. V procesu výroby raznic a forem mohou vykonávat 11 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
úkony od přípravy materiálu až po ražbu. Jsou schopni doplňovat a výtvarně upravovat kolekce či jednotlivosti vzorů podle zájmu zadavatele. Absolvent zámečnictví a kovářství se uplatní při tvorbě a výrobě uměleckých kovářských a zámečnických výrobků, např. osvětlovadel, krbového nářadí, mříží,branek, plotů, pantů apod.), kovaných plastik, kopií historických předmětů. Absolvent zlatnictví a stříbrnictví se uplatní při zhotovování kopií historických předmětů, výkonu v celém procesu výroby šperku (vývoj, příprava výroby z drahých kovů a jejich slitin. Mohou provádět rovněž opravy šperků. Znají vlastnosti drahých kamenů při jejich aplikaci (vlastní návrh a oprava). Absolventi se uplatní při opracování přírodního a syntetického šperkového a dekorativního kamene, při výkonu činností spojených s procesem uměleckého broušení a rytí těchto materiálů, spolupracují s profesí zlatník – klenotník. Absolvent uměleckého odlévání se uplatní ve sféře výrobní i nevýrobní (modelér, formař), ve všech podnicích zabývajících se odléváním uměleckých předmětů v kovu. Vykonávají veškeré činnosti spojené s odléváním uměleckých předmětů (různých druhů reliéfů, plastik, včetně jejich povrchových úprav (cizelování, patinování). Absolventi všech zaměření jsou připraveni pro studium na vyšších odborných a vysokých školách uměleckého typu. Oblast uplatnění absolventů přesahuje i do sektoru služeb, zejména obchodu. Mohou se dále uplatnit jako pracovníci muzeí, galerií, památkové péče a odborů kultury státní správy a samosprávy všech stupňů. Aby se profil absolventa co nevíce blížil praxi musí být veden sociální dialog se všemi partery tak, aby respektoval požadavky specializace pro profesi a zároveň připravenost absolventa pro vyšší adaptabilitu a život ve společnosti. V oblasti specializace je potřebné soustředit se na design a zbožíznalství, v oblasti adaptability pak na motivaci ke kvalitě a motivaci k průběžnému institucionálnímu i informálnímu vzdělávání. Nedílnou součástí jednání musí být zároveň problematika motivace absolventů nastoupit do firem a zároveň aby firmy tyto absolventy zaměstnávaly. Z hlediska ekonomické náročnosti , a tím i udržitelnosti uměleckoprůmyslového vzdělání by měla na úrovni vyšších územně samosprávných celků proběhnout jednání o možnostech lokalizace jednotlivých oborů do krajů tak, aby docházelo k jejich optimálnímu překrývání. Absolventi jednotlivých oborů mají možnost pokračování ve vzdělávání na vyšších odborných a vysokých školách, zejména výtvarného - uměleckého a uměleckoprůmyslového zaměření. Mohou však studovat i na školách s jiným zaměřením (pedagogické fakulty, filozofické fakulty historie umění apod.). Rozdílná je jejich uplatnitelnost na trhu práce. Jedná se ovšem pouze o odlišnost profesní. Obecně jsou absolventi připraveni pro působení v oblasti individuální práce ve vybraných dílnách a ateliérech. Svou činnost mohou provozovat jako osoby samostatně výdělečně činné nebo v zaměstnaneckém poměru. Po získání dalších praktických dovedností a znalostí se často uplatňují jako řídící pracovníci v oblasti výtvarné tvorby, technologie apod. S ohledem na výtvarné schopnosti se absolventi velice často uplatňují v oblasti designu jako návrháři či vzorkaři nových výrobků. Oblast působení se dotýká i sektoru služeb, zejména obchodu. Působit mohou ovšem i jako pracovníci muzeí a dalších kulturních institucí spjatých s jejich odborným zaměřením.
12 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Jedním z hodnotících kritérií kvality školy je uplatnitelnost absolventa na trhu práce. Níže uvedené grafy znázorňují porovnání celkového počtu absolventů, počtu absolventů, kteří byli vedeni v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnáni, a aktuálně evidovanými absolventy. Graf 3 Porovnání počtu absolventů s počtem evidovaných úřadem práce 141
18
počet absolventů 2004
počet evidovaných ÚP
11
počet nezaměstnaných k 30. 4. 2005
Graf 4
Uplatnění absolventů jednotlivých škol
4
2
1 2
41 2
27
27 20 15
SUPŠ a VOŠ Jablonec nad Nisou
SUPŠS Kamenický Šenov
VOŠS, SPŠS, SOUS, SUPŠ a VOŠ Turnov SUPŠS Železný Brod OU a U Nový Bor
neevidovaní úřadem práce
evidovaní úřadem práce
Stávající uplatnění absolventů nepředstavuje jediné směrodatné kritérium pro hodnocení uplatnitelnosti absolventů na trhu práce, navíc tato studie sleduje pouze krátké časové období. 13 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Zároveň v současné době – dle zkušeností ředitelů škol - převažuje trend, kdy absolventi škol pokračují v dalším studiu. Relevantní přehled zachycující delší časové období není v současné době k dispozici (do budoucna bude jedním z výstupů projektu RISA – Regionální informační systém o uplatnitelnosti absolventů na trhu práce). Procentní vyjádření úspěšnosti absolventů z jednotlivých škol obsahuje níže uvedená tabulka. počet absolventů
počet evidovaných úřady práce
SUPŠ a VOŠ Jablonec nad Nisou
28
1
3,57 %
SUPŠS Kamenický Šenov
22
2
9,09 %
VOŠS, SPŠS, SOUS, OU a U Nový Bor
17
2
11,76 %
SUPŠ a VOŠ Turnov
45
4
8,89 %
SUPŠS Železný Brod
29
2
6,90 %
škola
PRŮMĚR
procentní vyjádření
7,80 %
Z výše uvedeného vyplývá, že největší procentuální „neúspěšnost“ vykazuje sklářská škola v Novém Boru, která jediná má procento neúspěšných nad 10%. Naopak nejúspěšnější jsou absolventi jablonecké uměleckoprůmyslové školy. V porovnání s celokrajským průměrem úspěšnosti absolventů uměleckoprůmyslových oborů jsou sklářská škola v Železném Brodu a uměleckoprůmyslová škola v Jablonci nad Nisou v úspěšnosti absolventů nadprůměrné.
2.1. Konkrétní spolupráce školy a sociálních partnerů v kraji a v České republice Škola zejména spolupracuje s místními firmami z Turnova a z blízkého okolí. V oboru zlatník a stříbrník je významným partnerem firma Granát Družstvo umělecké výroby Turnov, Routa Solitér Granát spol.s.r.o. Turnov, firma Eligius Turnov, firma Solitér Jablonec nad Nisou, firma Studio Šperk – J. Drahoňovský Turnov, Hejral – Šperk a kov – Smržovka a s firmou Presioca a.s.v Jablonci nad Nisou a v Jablonném v Podještědí. V oboru broušení a rytí drahých kamenů je velmi úzká spolupráce s firmou Crytur spol.s.r.o Turnov, Brusírna diamantů J. Patočka Rovensko pod Troskami, Firma Gema-Malinek, v oboru umělecké odlévání škola spolupracuje se slévárnou Henry Kyncl- Slévárna šedé litiny Turnov, s firmou pana Syrového a pana Šilhána z Prahy. Byla také navázána spolupráce s panem Manouškem, zvonařem ze Zbraslavi, v oboru plošného a plastického rytí škola především spolupracuje s firmou Znak Malá Skála, Gravograph Benátky nad Jizerou a pražskou firmou Triga s.r.o pana Každý. Obor umělecké kovářství a zámečnictví úzce spolupracuje s kovářskou firmou pana Brádlera, Tasovského, ak. sochaře Igora Kitzbergera z Ostravy, s firmou Jaroslava Mojsla z Turnova nebo uměleckého kováře Davida Szalaye, škola navázala kontakt i s firmou Ještědský bronz z Mníšku u Liberce. Uvedené firmy se spolupodílejí na zajišťování praxí, účastní se jako zástupci praxe u obhajob předmaturitních a maturitních prací, ale také jako sponzoři školy, odborní konzultanti a poskytují své provozy pro odborné exkurze. Významná je pro školu i spolupráce s Muzeem Českého ráje v Turnově, s Hradem Kost, s Obecním domem v Praze a s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a v Hradci Králové. Škola je zastoupena ve správní 14 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
radě Sdružení hodinářů a klenotníků České republiky a má tak možnost se podílet na připomínkování důležitých dokumentů ve vztahu ke státním institucím (Puncovní úřad) přes sociální partnery má škola napojení i na Hospodářskou komoru České republiky, Agenturu regionálního rozvoje, Asociaci muzeí a galerií a je také kolektivním členem Svazu výrobců bižuterie.
2.2. Strategie zapojení sociálního partnera do vzdělávání Záměrem školy je v budoucnosti spolupráce s významnými partnery na základě smluvních vztahů, jak se to již podařilo s turnovskou firmou Granát D.U.V. (odborné praxe žáků přímo ve firmě, v oblasti vzorování, materiálové výpomoci, poskytování archivních materiálů a zejména zapojení do poradních sborů školy (Školská rada) a v oblasti odborné praxe a připomínkování školních vzdělávacích dokumentů. Na smluvním základě je spolupráce s VŠCHT v Praze při realizaci bakalářského vzdělávacího programu.
2.3. Expertní vyjádření sociálního partnera ke kurikulárním dokumentům Klíčové kompetence uvedené v RVP – Jsou zpracovány v obecné rovině s možností všeobecného použití, což pro dokument tohoto charakteru vyhovuje. Určité problémy může činit písmeno g – kompetence k pracovnímu uplatnění (existuje velké množství legislativních norem upravujících oblast podnikání v daných oborech, na které může střední škola připravovat žáky jen v omezené míře a jejich velmi rychlá a častá novelizace – zejména živnostenský zákon, puncovní zákon, zákon o odpadech, práce s jedy, zákony v oblasti ekonomiky, bezpečnosti práce, požární ochrany, pracovní kodex, autorská práva). Zde je nutné usilovat o zjednodušení legislativy pro drobné živnostníky. Určitým omezujícím faktorem v případném vlastním podnikání je i povinná dvouletá praxe, než lze požádat o vydání živnostenského oprávnění (v tomto případě se jedná o řemeslné živnosti), na které jsou připravováni žáci Střední uměleckoprůmyslové školy a Vyšší odborné školy v Turnově. Z hlediska hodnocení odborných obsahových okruhů v RVP nemáme k výsledkům vzdělávání a výběru učiva (jako prostředku k dosažení vzdělávacích cílů) připomínek. Pouze je odborná obava, která vyplývá z rozdílu mezi změnami v praxi (posun v technologiích), zda bude moci škola rychle reagovat na potřeby firem při přípravě absolventa. Zde by tuto roli měl jistě sehrát školní vzdělávací program. Porovnání povolání /typové pozice v ISTP a profesního profilu daného oboru vzdělání – pro porovnání s profesním profilem oboru vzdělání 82-41-M/06 byly využity údaje z kartotéky typových pozic prací umístěných na www.istp.cz jako. Jako nejvhodnější byly porovnávány pozice uměleckého kovolijce a cizeléra (statistická klasifikace KZAM 72283 Umělecký kovolijec a cizelér je v kvalifikačních předpokladech (manuální zručnost a technologická dovednost) shodná s profesním profilem oboru vzdělání (82-41- M/06 výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů, v předpokladech výtvarných přesahuje do typové pozice designéra výrobků (statistická klasifikace KZAM 34714 Návrhář průmyslový, návrhář výrobků), obdobně byl posuzován podle kartotéky typových pozic umělecký kovář a zámečník (statistická klasifikace KZAM 72271 –
15 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
Umělecký kovář), zlatník a klenotník (statistická klasifikace KZAM 73131 Zlatník a klenotník výrobce, 73131 Zlatník, stříbrník, 73136 – Brusič a leštič drahokamů a průmyslových diamantů, 73136 – Brusič a leštič drahokamů, klenotů, diamantů, 73236 – Rytec a brusič šperkařského kamene), pro obor plošného a plastického rytí odpovídá nejvíce rytec kovů (KZAM 72227 Rytec kovů, rytec not), který taktéž předpokládá přípravu na budoucí povolání v úrovni středního vzdělání s výučním listem. Z hlediska kvalifikačních požadavků se jako nejvhodnější přípravou pro pozice oboru – výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů podle KZAM 34714 Návrhář průmyslových výrobků, pro které je požadováno úplné střední vzdělání s maturitou v oboru výtvarná a uměleckořemeslná tvorba nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou ve skupině oborů výtvarné zpracování kovů a drahých kamenů (zlatnictví a stříbrnictví, umělecké odlévání, broušení a rytí drahých kamenů, plošné a plastické rytí kovů, umělecké kovářství a zámečnictví) jsou požadovány variantní kvalifikační požadavky. Je požadována příprava v úrovni středního odborného vzdělání s výučním listem v oboru umělecko-řemeslné práce a úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou v oboru uměleckořemeslné práce, (neodpovídá terminologii současného Školského zákona). V typových pozicích ISTP je naznačena i další možnost vzdělání, ale nejsou specifikovány jeho formy.
3.0 Spolupráce při vlastní tvorbě ŠVP se sociálním partnerem Návrh profilu absolventa daného ŠVP vzhledem k tomu, že zatím byla konzultována pracovní verze profilu absolventa dle ŠVP, nemáme výrazné připomínky, jen je třeba zohlednit větší důraz na technologickou a manuální variabilitu, schopnost měnit své znalosti a dovednosti dle změny výrobního programu firmy, i když zde je nutné mít na zřeteli tu skutečnost, že absolvent uměleckoprůmyslové školy obor 82-41M/06 se uplatní jako samostatně podnikající řemeslník, tak i ve výrobní firmě a je i připraven studovat na vysokých školách uměleckého směru.“ Pro potřeby výrobní praxe není ideální hybrid žáka, který je připraven na požadavky praxe, ale prakticky nic neumí, nemá manuální zručnost, umí pracovat jen na počítači, to zřejmě není směr, který by vyhovoval potřebám praxe. Žák musí rozumět výkresům, musí ovládat výpočty úhlů při broušení kamenů.“ (Ing. M. Klinke – ředitel firmy Solitér a.s. „ Je dobré a Střední uměleckoprůmyslová škola v Turnov a Integrovaná škola v Turnov připravovaly své žáky k tomu, aby byli zdatnými technology a v praxi použitelnými techniky a nikoli jen umělci.Tj. absolvent by měl být s to plnit úkoly v praxi na základě technologií, a používané techniky. Měl by mít určitou manuální zručnost a všeobecné ekonomické znalosti, aby mohl po ukončení studia založit a řídit např. vlastní rodinnou firmu.“ (Ing. V. Hlubuček – předseda DÚV Granát – Turnov). Zde jsou patrné největší rozdíly jak mezi ŠVP, tak i RVP výše uvedeného oboru z hlediska cílových požadavků na státní maturity vypracované CERMATEM, kde se klade důraz především na všeobecné vzdělání. Na druhé straně je možné tento rozdíl částečně zmírnit právě tvorbou ŠVP.
16 z 17
PILOT S - AKTIVITA 2.1
4.0. Využívané zdroje informací Pro analýzu byly využity připomínky sociálních partnerů především z firmy Granát DUV. Turnov – pana Mgr. Václava Kolomba a připomínek pan Mgr. Malinka z firmy Gema s.r.o. Turnov, Analýzy uměleckoprůmyslového školství v Libereckém kraji, červen 2005, autoři: Pokorný Tomáš, Křeček Leoš, ak. soch. Laštovičková Zdena, Ing. Lednejová Milena, ak. soch. Dostál Jiří, Mgr. Zatloukal Pavel, ak. mal. Verner Pavel, Mgr. Lufinka František, Mgr. Mašek Jiří, Katalog typových pozic profesí – www.istp.cz, zápis ze zasedání Správní a dozorčí rady Sdružení hodinářů a klenotníků, říjen 2005 SUPŠ a VOŠ Turnov, podklady Obecního živnostenského úřadu v Turnově ze 7.11.2005, Českého statistického úřadu, centrální evidence živností v České republice ze 7.11.2005, Záznam z konference Vzdělávání, podnikání a zaměstnanost v uměleckoprůmyslových oborech v Libereckém kraji, listopad 2005, Kamenický Šenov.
17 z 17