Finanční regulace v EU - aktuální vývoj, rizika a pozice ČNB

Finanční regulace v EU aktuální vývoj, rizika a pozice ČNB Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB ŠKODA AUTO Vysoká škola 21. října 2011

Osnova

• Úvod • Teoretické základy regulace • Regulace finančního trhu v EU – cíle Evropské komise (EK) • Nový institucionální rámec regulace a dohledu v EU • Přehled stávajících a budoucích iniciativ EK • Pohled ČNB na některé iniciativy EK • Závěr

2

Teoretické základy regulace

Proč regulace ve finančním sektoru? • „Byznys se sliby“… • Existuje domino efekt (hrozba nákazy) • Peníze jsou prostředek směny a uchování hodnoty

3

Potřebujeme regulaci?

4

V době krize útěk k hotovosti… Flight to cash 30 June 2000 - IPB event Demand for cash (%, y-o-y)

25 October 2008 - global financial turmoil

20 15 10 5 0 -5 -1

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12

Months after event 5

Riziko nákazy je velké…

% 50

Share of interbank loans on total bank loans

40 30 20 10 0 2007

Czech Rep. Austria 2008

2009

2010 6

Jak snížit riziko nákazy?

• Pojištěním depozit ? • Existencí institutu Lender-of-Last-Resort ?

… avšak vzniká problém morálního hazardu

7

Hlavní kritérium pro „hodnocení“ regulatorních opatření

Benston, Kaufman (The Economic Journal, May 1996, p. 695): „…We find only one economic justification for regulating banks – the reduction of the negative externalities from moral hazard that accompany poorly structured (government-provided) deposit insurance“ Zvýšení • •

Rozšiřování záruk Vytváření fondů na řešení problémů bank

Neutrální • •

Omezení vstupu na trh Omezení páky

Snížení •

•

Rizikově citlivé kapitálové požadavky Požadavky na likviditu 8

Regulace finančního trhu v EU

 Finanční krize z let 2008/09 spouštěčem rozsáhlých regulatorních iniciativ EK  EK předkládá své plány též na základě závěrů několika dřívějších jednání G20 Plány EK v oblasti regulace představeny ve dvou základních dokumentech: 1. Zpráva EK “Urychlit oživení evropské ekonomiky” (4.3.2009) 2. Zpráva EK “Regulace finančních služeb v zájmu udržitelného růstu” (2.6.2010)

9

Cíle EK

EK deklaruje, že regulací finančního trhu sleduje čtyři základní cíle: 1.

zlepšit výkon dohledu ve finančním sektoru

2.

posílit finanční instituce a vytvořit rámec pro jejich případné „uzdravení“

3.

vytvořit bezpečnější a průhlednější finanční trhy

4.

posílit ochranu spotřebitelů finančních služeb

10

Cíl Evropské komise – zlepšit výkon dohledu

 Od 1. ledna 2011 existuje nové institucionální uspořádání regulace a dohledu v EU pod názvem European System of Financial Supervision (ESFS)  ESFS zahrnuje: 1. European Systemic Risk Board (ESRB) – makro-obezřetnostní dohled 2. tři sektorové European Supervisory Authorities (ESAs) – mikroobezřetnostní regulace a dohled ratingových agentur 3. národní orgány dohledu – výkon dohledu ve členských státech EU

11

Reforma evropského systému dohledu (ESA´s) Centralizace pravomocí a sjednocujících postupů Obezřetnostní dohled na makro úrovni Evropská rada pro systémová rizika (ESRB)

European Supervisory Authority (ESA)

European Banking Authority (EBA)

European Securities and Markets Authority (ESMA)

Insurance and Occupational Pensions Authority (EIOPA)

+ národní dohledové orgány = Evropský systém orgánů dohledu nad finančním trhem (ESFS) Obezřetnostní dohled na mikro úrovni

12

Cíl EK – zlepšit výkon dohledu

Komise sleduje svou politikou posílení „evropského“ rozměru regulace a dohledu (příklady: celoevropské zátěžové testy EBA, výkon dohledu ESMA nad ratingovými agenturami, návrhy na celoevropský zákaz produktů, omezení krátkých prodejů) ČNB nepodporuje: přenos pravomocí národních autorit na EU a oddělování národních pravomocí od národní odpovědnosti za přijímaná rozhodnutí

13

Přehled iniciativ EK  Oblasti již schválené evropskými institucemi Odměňování v rámci CRD 3, ratingové agentury, hedge fondy/private equity fondy (AIFM),Solvency II  Oblasti projednávané v evropských institucích OTC deriváty (EMIR) – vypořádání derivátů, krátké prodeje cenných papírů a CDS, depozitní garanční schémata, systémy pro odškodnění investorů a garanční schémata v pojišťovnictví, hypoteční úvěry, SEPA a CRD IV.  Očekávané návrhy Komise Evropský rámec pro krizové řízení, MiFID, MAD (Market Abuse Directive), IMD 2, transparentnost trhu, centrální depozitáře, audit, další reforma ratingových agentur, daň z finančních transakcí, PRIPs (Packaged Retail Investment Product).  Místo přesného definování a pojmenování příčin krize se vytváří zdání, že nadnárodní forma dohledu a regulace „všeho a všech“ je zárukou proti opakování krize v budoucnu. 14

Aktuálně (1) – depozitní garanční schémata DGS Cílem revize směrnice DGS je harmonizace a zjednodušení 16 let staré směrnice, zajištění požadované úrovně ochrany vkladů, zkrácení lhůty pro výplatu vkladatelů a zajištění dostatečných zdrojů pro výplaty. Konečným cílem je zvýšení důvěry vkladatelů a posílení finanční stability v dlouhodobém horizontu. ČNB upřednostňuje:  možnost zvolit si vlastní systém výběru příspěvků  Lhůtu pro výplatu v délce 20 pracovních dní  možnost zachovat prodloužení lhůty výplaty o 10 pracovních dní ČNB je proti:  povinnému použití DGS na krizové řízení  povinnosti výběru rizikově vážených příspěvků  povinnosti uzavřít dohodu o spolupráci mezi jednotlivými DGS  výjimkám z pojistného limitu 100 000 Eur (jednotný limit pro všechny typy vkladů) 15

Aktuálně (2) - systémy kompenzací investorů ICS, návrh k IGS (garanční schémata v pojišťovnictví) Cílem revize směrnice ICS je zvýšení ochrany investorů a posílení důvěry ve využívání investičních služeb a finančních produktů. ČNB je proti:  rozšíření ochrany dle směrnice ICS na fondy UCITS  rozšíření ochrany na situace, kdy dojde k úpadku třetí strany, které svěřil OCP spravovaný majetek  100%-ní náhradě a zvýšení stávající výše náhradové částky (až 50 tis eur)  povinným ex post příspěvkům a unifikaci způsobu stanovení výše a struktury pravidelných příspěvků  ex post doplnění chybějících prostředků účastníky systému ČNB požaduje zrušení nebo odložení projektu IGS, neboť povaha činnosti pojišťoven je zcela jiná než u bank a obchodníků s CP, nehrozí „run“, a rizika kryje zajištění.

16

Aktuálně (3) - aplikace Basel III do CRD IV – část 1

Cíle Basel III: silný a odolný bankovní systém jako základ trvale udržitelného ekonomického růstu  Některé oblasti se na základě nových poznatků zdokonalují (např. kapitálová přiměřenost), jiné se do regulace nově zahrnují (např. leverage ratio a standardy likvidity)  Opatření nejen na mikroúrovni (např. kapitál a ukazatele kapitálové přiměřenosti, leverage ratio, posílení likvidity), ale nově i makro obezřetnost (proticyklické kapitálové polštáře)  Časový náběh: postupně od r. 2013 do r. 2019

17

Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 2 Kapitál ČNB podporuje požadavky na posílení kvality regulatorního kapitálu a na zjednodušení jeho struktury ČNB podporuje:  posílení významu kmenového tier 1 kapitálu a zavedení ukazatelů minimální kapitálové přiměřenosti jak pro tuto složku kapitálu, tak pro celkový tier 1 kapitál  zrušení tier 3 kapitálu (např. good will)  harmonizaci obezřetnostních filtrů a odčitatelných položek a jejich primární aplikaci již v rámci stanovení kmenového tier 1 kapitálu

18

Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 3

Likvidita ČNB má dílčí výhrady k navrhovaným ukazatelům likvidity a zejména podporuje zavedení zkušebního období pro jejich aplikaci ČNB:  trvat na tom, aby orgány odpovědné za dohled nad dceřinými institucemi měly zachovánu možnost vyžadovat dodržování ukazatele likvidního krytí (LCR) a jeho vykazování na individuálním základě  bedlivě sledovat ustanovení týkající se limitů angažovanosti a odmítnout případné návrhy na povinné vyjmutí expozic uvnitř skupiny

19

Aktuálně (3) – aplikace Basel III do CRD IV – část 4

Nápravná opatření, sankce a corporate governance  ČNB požaduje odstranění ustanovení, která stanovují povinnost dohledu sankcionovat fyzické osoby  V oblasti governance ČNB prosazuje vypuštění striktních povinností: a) povinnost vytvořit při dozorčím orgánu výbor pro rizika a výbor nominační, b) zákaz souběžného výkonu funkce generálního ředitele (CEO) a funkce předsedy vedoucího orgánu instituce, c) maximální limit souběžně vykonávaných funkcí jednou fyzickou osobou v orgánech finančních institucí.  ČNB v oblasti governance upřednostňuje implementační doporučení EBA na základě principu „dodržuj nebo vysvětli“

Závěr Basel III/CRDIV: předběžné odhady dopadu na banky v ČR: celkově by bankovní sektor měl nová pravidla splňovat 20

Aktuálně (4) – návrh směrnice o hypotečních úvěrech Cílem návrhu je zajistit posílení ochrany spotřebitelů a majitelů hypoték. Směrnice pokrývá širokou škálu úvěrů (na nákup nemovitosti, úvěry na jejich renovaci,...) ČNB je proti:  příliš široké působnosti směrnice  principu plné harmonizace s výjimkou ustanovení týkajících se standardizace informačního formuláře ESIS a výpočtu RPSN (vše ostatní by mělo být pouze v režimu minimální harmonizace)  podrobnější úpravě předčasného splacení hypotečního úvěru na evropské úrovni s ohledem na specifika národních trhů ČNB dále:  považuje za důležité, aby byl spotřebitel v případě přeshraničního zprostředkování informován, kterému orgánu dohledu a v kterém členském státě daný subjekt podléhá  požaduje, aby bylo ve směrnici postaveno najisto, že poradenství je odlišnou službou než zprostředkování, avšak že není vždy nutné plné oddělení obou služeb 21

Očekávané (1) – evropský rámec pro krizové řízení Hlavním cílem ohlášeného návrhu má být zajištění stability finančního trhu v EU. Čím více je finanční instituce systémově významná nebo čím významnější je dopad události na finanční stabilitu, tím důraznější nástroje musí mít orgán dohledu k dispozici, aby mohl účinně omezit související rizika. ČNB je zásadně proti:  omezování pravomocí národních orgánů dohledu a přesunu pravomocí směrem k orgánům dohledu na konsolidovaném základě (faktické oddělení dohledových pravomocí od odpovědnosti za výkon dohledu)  budování tzv. integrovaného evropského rámce pro krizové řízení  umožnění převodu aktiv v rámci finančních skupin bez souhlasu obou regulátorů a proti možnosti zvrátit toto rozhodnutí prostřednictvím mediace ze strany evropského orgánu dohledu  zavedení povinných fondů pro řešení krizí 22

Očekávané (2) – zdanění finančního sektoru ČNB je proti konceptu zdanění finančních transakcí (FTT) z následujících důvodů:  zavedení daně je výhradní záležitostí jednotlivých členských států  zkušenosti se zavedením FTT jsou spíše negativní  v důsledku současné vysoké úrovně globalizace a elektronizace finančních trhů by zavedení FTT pouze na úrovni EU způsobilo odliv kapitálu z EU  zavedení FTT by pravděpodobně přispělo ke zvýšení volatility cen v reakci na pokles likvidity  omezení daňové základny na určité produkty by mohlo způsobit distorze na trhu  v praxi by pravděpodobně docházelo k nestejnému uplatňování definované daňové základny a k praktické nemožnosti tyto rozdíly neustále kontrolovat a sjednocovat  daň by v konečném důsledku zaplatili klienti  v ČR na záchranu bank veřejný sektor v současné krizi nic nepřispíval 23

Očekávané (3) – audit ČNB je pro:  zvýšení transparentnosti auditorské činnosti (např. správné chápání výroku auditora, struktura auditorské zprávy)  efektivní komunikaci mezi auditory a orgány dohledu  zpřísnění principu povinné rotace auditorů, nikoliv firem  posílení role výboru pro audit ČNB je proti:  konceptu jednotného regulátora  evropskému pasu pro oblast auditu (je nutné vědět, co ve které zemi přesně platí)  zavádění společných auditů (jeden auditor z Big 4 a jeden malý auditor)  regulaci corporate governance u auditorských firem  změkčování požadavků na malé auditory (SMPs) a malé auditované firmy (SMEs) 24

Očekávané (4) – MAD (směrnice o zneužívání trhu) Cílem revize směrnice MAD (Market Abuse Directive) o zneužívání trhu je zvýšení ochrany integrity evropských kapitálových trhů tím, že se zejména odstraní rozdílné koncepty, definice a vynucování ustanovení o zneužívání a manipulace s trhem nebo insider tradingu, vše s cílem zvýšit důvěru investorů na trzích a zajištění příznivého dopadu na hospodářský růst. ČNB je pro:  rozšíření působnosti MAD na pokusy manipulace s trhem  rozšíření spolupráce členských států v případě uznávaných tržních postupů  zvýšení prahu pro osvobození od informační povinnosti u manažerských transakcí ČNB je proti:  rozšíření působnosti MAD na manipulace s trhem pomocí OTC derivátů, jejichž podkladová aktiva nebyla přijata na regulovaný trh  zmírnění povinností SME v oblasti působnosti MAD (informační povinnosti)  unifikaci sankcí

25

Závěr • ČNB se obává dopadů nadměrné regulace na finanční trhy • ČNB se obává, že regulace, která není založena na důkladných analýzách příčin problémů, může mít neočekávané důsledky pro finanční trh • ČNB postrádá analýzy kumulativního dopadu všech přijatých i doposud plánovaných regulatorních opatření • ČNB se obává pokračující snahy evropských institucí o další přesun pravomocí z národních orgánů dohledu nad „evropské“ regulátory bez současného přesunu odpovědností za důsledky přijímaných rozhodnutí  Realita předstihla ekonomickou teorii a není možné se domnívat, že regulací zabráníme budoucím finančním krizím… 26

Děkuji za pozornost

www.cnb.cz

Vladimír Tomšík viceguvernér ČNB [email protected]