Budoucí pozice ČR v Evropské unii a EURO
Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny Lubomír Lízal, Ph.D. Praha, 29. 11. 2016
Ekonomická konvergence
• Konvergence (teorie hospodářského růstu) • Méně rozvinuté země rostou rychleji
• Ne vždy, vazba na ekonomický systém a další podmínky
• Důsledek: efekt „dohánění“
• Lze adoptovat lepší technologie, instituce apod.
• Konvergence a reálné posilování • Reálné posílení měny:
• kombinace inflačního rozdílu a • nominálního posílení (směnný kurz)
• Volba kurzového režimu determinuje formu reálné konvergence • Forma reálné konvergence závisí na měnovém režimu 2
Reálný efektivní směnný kurz (2007 = 100 %) 140
průměr roku 2007 = 100
130 120
Česká koruna
Švýcarský frank
Maďarský forint
Polský zlotý
Švýcarský kurzový závazek
110 100 90 80 Začátek likviditní krize v USA
70 60
Pád Lehman Brothers
50
Český kurzový závazek
1/99 1/00 1/01 1/02 1/03 1/04 1/05 1/06 1/07 1/08 1/09 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 1/15 1/16 Zdroj: BIS
• •
Odráží proces ekonomické konvergence. Reálný efektivní směnný kurz koruny posílil během krizového období o cca 10 %, což je obdoba permanentního utažení měnové politiky. • Vyvažováno nejprve snižováním úrokových sazeb, ale dosažena nula. • Slovní intervence mají pouze omezený vliv po omezenou dobu.
Měny srovnatelných zemí oslabily v tomto vyjádření ještě více a nyní jsou o 15 % slabší než v roce 2007. 3
HDP na hlavu v paritě kupní síly (EA = 100) 90 80 70 60 50 40 2006
2007
2008 CZ
2009 PT
2010 HU
2011 PL
2012
2013 SI
2014
2015
SK
• Reálná konvergence ČR k eurozóně může obecně probíhat pouze prostřednictvím dvou kanálů: • Cenový (Inflace) • Měnový (Kurz) 4
Průměrná cenová hladina HDP (EA = 100) 90
80
70
60
50 2006
2007
2008 CZ
2009 PT
2010 HU
2011 PL
2012
2013 SI
2014
2015
SK
1. „Vnitřním“ přizpůsobením prostřednictvím cen: vyšší inflace oproti eurozóně. •
•
Nízkoinflační prostředí po krizi způsobilo dočasné zastavení tohoto kanálu. Implicitní konflikt s mandátem centrální banky: cenová stabilita 5
Průměrná roční mzda v roce 2015 (EA = 100) 120 100 80 60 40 20 0 CZ EUR
• • •
AT
DE
PT
HU
PL
SI
SK
PPS
Růst cen je svázán s růstem domácích mezd Při přepočtu měnovým kurzem činila průměrná mzda v ČR 37 % průměru eurozóny; v roce 2006: 34 %. Při přepočtu v paritě kupní síly činila průměrná mzda ČR 59 % průměru eurozóny; v roce 2006: 57 %. 6
Trh práce: Beveridgova křivka Beveridgeova křivka (počty v tisících, sezonně očištěné údaje, u korigované inflace meziroční změny v %, zdroj: MPSV, ČSÚ)
• Od počátku roku 2014 plynule roste počet volných pracovních míst a klesá počet nezaměstnaných. • Jádrová inflace by se měla v reakci na tento vývoj začít také zvyšovat, obdobně jako v roce 2007. 7
Reálný kurz vůči euru (2005 = 100) 140 130 120 110 100 90 2006
2007 CZ
2.
• •
2008
2009 PT
2010 HU
2011 PL
2013
2012 SI
2014
2015
SK
„Vnějším“ přizpůsobením prostřednictvím měnového kurzu.
Po zastavení reálné konvergence brzdila ČNB nadměrné posilování koruny nejprve slovními intervencemi a následně od listopadu 2013 používáním kurzu jako nástroje měnové politiky. Pád do deflační pasti a pasti likvidity (Cox a Devereux). 8
HDP na hlavu v paritě kupní síly (EA-13 = 100) 90 80 70 60 50 40 1998
1999
2000 CZ
2001 PT
2002 HU
2003 PL
2004
2005 SI
2006
2007
SK
• Před vypuknutím krize byla reálná konvergence zřetelnější.
9
Průměrná cenová hladina HDP (EA-13 = 100) 90 80 70 60 50 40 30 1998
1999
2000 CZ
2001 PT
2002 HU
2003 PL
2004
2005 SI
2006
2007
SK
• Přizpůsobení prostřednictvím cenové hladiny hrálo silnou roli v HU, SK…. ale nikoliv pro CZ
10
Nominální kurz měny k euru (průměr 1999 = 100) 130 120 110 100 90 80 70 60
Česká koruna
Polský zlotý
Maďarský forint
Slovenská koruna
• … stejně jako posilování nominálního směnného kurzu zejména v ekonomikách CZ a SK. • Při konvergenci prostřednictvím cenové hladiny je možné i nominální oslabování měny (HU) 11
OCA
•
•
Mundell (1961) • stacionární očekávání 1. Plná mobilita pracovní síly • Jazykové a jiné bariéry? 2. Ekonomická otevřenost s volnými kapitálovými toky, cenová flexibilita a flexibility mezd • Mzdové předpisy? 3. Diverzita produktů a výrobních struktur • OK 4. Fiskální transfery pro případ 1. a 3. nejsou plně funkční, regionální nebo strukturální problémy • Není jednotný fiskál Mundell (1973) • mezinárodní sdílení rizika • Asymetrické šoky jsou lépe absorbovány díky jednotné měně
12
Euro
•
•
Bohatství země (wealth) vs. růst HDP: • měnová konvergence • Při měnové konvergenci organicky roste hodnota existujícího bohatství drženého v domácí měně (stock of wealth). • Nedochází k (relativní) změně redistribuce tohoto bohatství (to lze pouze změnou relativních cen). • cenová konvergence • Kvůli vyšší inflaci má „současný příjem“ vyšší váhu, očekávání vyšších růstů příjmů. Podniky • exportní: • Preferují stabilní kurz, odstraňuje variabilitu čí pokles příjmů • domácí • Inflační (zejména mzdové tlaky) jsou při měnové konvergenci nižší
13
Dilema aneb Společenská volba
• Chceme rozprostřít náklady konvergence na celou populaci podniků i obyvatelstva? • Různé dlouhodobé společenské dopady • Inflace:
• Sice dopadá na celou společnost, ovšem více na lidi nízkopříjmové a závislé na státní pomoci. • Společný je tlak na mzdy.
• Kurz:
• Větší náklady nese exportní sektor. • Tlak na exportní příjmy • Nízká inflace
• Proto o přijetí měny rozhoduje politická reprezentace. 14
Funkce inflace pro měnovou politiku
• Proč chceme docílit 2% inflaci?
• Cca 1 p.b. z 2% inflačního cíle je odraz chyb v měření inflace; 2% inflace je tedy statistický odraz cenové stability. • Proto je přílišná cenová konvergence v konfliktu s mandátem.
• Proč nás zajímá cenová stabilita?
• Pokud roste ekonomika, což vidíme jako růst HDP, roste i inflace. • Pokud je naopak ekonomika v poklesu (zpomaluje růst nebo HDP dokonce klesá), snižuje se i tlak na ceny a inflace zpomaluje nebo v extrému přechází v deflaci. • Když je ekonomika v poklesu a inflace pod 2% cílem, uvolňujeme měnovou politiku a tím podporujeme investice, čímž bráníme zbytečnému propadu a vyhlazujeme cyklus.
• Inflace je pro nás důležitý ukazatel stavu ekonomiky a její pozice v hospodářském cyklu!
15
Děkuji za pozornost
www.cnb.cz Lubomír Lízal, Ph.D. člen bankovní rady ČNB
[email protected]
16
