Družstva a jejich pozice v hospodářství České republiky

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie

Družstva a jejich pozice v hospodářství České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Jitka Dušková

Eva Višňanská

Brno 2007

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci „Družstva a jejich pozice v hospodářství České republiky“ vypracovala samostatně s použitím literatury a zdrojů, které uvádím v přiloženém seznamu.

Brno, 25. května 2007

……...…………………

3

Poděkování Děkuji Ing. Jitce Duškové, vedoucí bakalářské práce za odborné vedení a poskytnutou pomoc při zpracování této práce. Zároveň děkuji za poskytnutá statistická data Mgr. Vladimíře Vávrové z Družstevní asociace České republiky a Dipl.-Phys. Paulu Heitmannovi z Deutscher Genossenschaftsund Raiffeisenverband e.V.

4

Abstract This work deals with the position of cooperatives in the economy of Czech Republic, its developement in the years 2002-2005 and its share in the employment. The description of particular kinds of cooperatives, their history and legislative adjustmen are the important part of this work. In the practical part the position of cooperatives in Czech Republic and Germany are compared. By working this work was using literature of cooperatives and cooperatives’ organizations, Internet resources and materials that were provided by institutions in Czech Republic and in Germany. The enclosure is a part of this work also.

Abstrakt Tato práce se zabývá pozicí družstev v hospodářství České republiky, jejich vývojem v období let 2002-2005 a podílem na zaměstnanosti země. Nedílnou součástí je popis jednotlivých typů družstev, jejich historie a legislativní úprava. V praktické části práce jsou porovnány pozice družstev v České republice a ve Spolkové republice Německo. Při zpracovávání práce byla použita literatura týkající se družstev a družstevních organizací, internetové zdroje a materiály poskytnuté příslušnými institucemi v České republice a v Německu. Nedílnou součástí je také příloha.

5

Obsah 1 Úvod……………………………………………………………………….7 2 Cíl a metodika práce…………………………………………………….. 8 3 Teoretická část……………………………………………………………9 3.1. Sociální ekonomika………………………………………………………………. 9 3.1.1.Třetí sektor…………………………………………………………………. 9 3.1.2. Definice subjektů……………………………………….............................. 9 3.2. Družstva…………………………………………………………………………. 11 3.2.1. Družstevní principy………………………………………………………. 11 3.2.2. Klasifikace družstev……………………………………………………… 13 3.3. Historie družstevnictví…………………………………………………………... 15 3.3.1. Česká republika……………………………………………………….…... 15 3.3.2. Německo…………………………………………………………...………17 3.4. Legislativa…………………………………………………………………..…… 19 3.4.1. Česká republika…………………………………………………………… 19 3.4.2. Německo…………………………………………………………………...21

4 Praktická část……………………………………………………………24 4.1. Pozice družstev v České republice…………………………………………......... 24 4.1.1. Svaz českých a moravských bytových družstev………………………….. 26 4.1.2. Svaz českých a moravských spotřebních družstev…………………….…. 28 4.1.3. Svaz českých a moravských výrobních družstev…………………...…….. 30 4.1.4. Zemědělský svaz České republiky……………………………………...… 32 4.1.5. Peněžní družstva………………………………………………………….. 34 4.2. Pozice družstev ve Spolkové republice Německo………………………………. 35 4.2.1. Centrální svaz živnostenských družstev………………………………….. 36 4.2.2. Spolkový svaz německých Volksbank a bank Raiffeisen………………....38 4.2.3. Německý svaz Raiffeisen ………………………………………………… 40 4.2.4. Centrální svaz německých spotřebních družstev…………………………. 42

5 Závěr…………………………………………………………………......44 6 Použité zdroje…………………………………………………………....47 7 Příloha……………………………………………………………………49

6

1

Úvod Družstva představují aktivní hospodářská společenstva, která nalezneme po celém

světě a to jak v zemích s rozvinutým trhem, tak také v zemích rozvojových. Tyto organizace jsou součástí demokratické, participativní, kooperativní a sociální ekonomiky. Jejich veřejná prospěšnost tkví jak v jejich charakteru jako nástroje solidarity, tak v jejich produkci pozitivních externalit. Tyto jednotky fungují na principu samosprávy, svépomoci a odpovědnosti. Jedná se o hospodářská společenství, účelem jejichž spolčování a hospodaření je podpora sociálně-ekonomického rozvoje vlastních členů vlastními silami. V České republice stejně tak jako v jiných státech střední a východní Evropy je družstevnictví díky politickému vývoji po druhé světové válce v nemilosti. Na počátku 19. století v naší zemi prakticky neexistovalo podnikání, ve kterém by družstevní myšlenka neexistovala. Svého rozkvětu dosáhlo družstevnictví mezi první a druhou světovou válkou. Fašistická okupace v roce 1939 a nástup socialismu v roce 1948 však vývoj družstevnictví prakticky zastavili. Možnosti navrátit se k družstevním principům a mezinárodním standardům, kterými se řídila družstva západní Evropy, se naší zemi dostalo až po listopadu 1989. Dnes představují družstva v naší zemi nedílnou součást hospodářství. Díky jejich existenci mohou mnozí malí podnikatelé uskutečňovat svou činnost a odolávat tak tlaku velkých závodů, vůči jejichž konkurenci by za normálních okolností byli bezbranní. V současné době se v naší zemi družstva sdružují do čtyřech svazů, které jsou členy Družstevní asociace České republiky. V této asociaci se nachází družstva bytová, zemědělská, spotřební a výrobní. Jejich činností dochází zejména k rozvoji drobného a středního podnikání, k ekonomické prosperitě České republiky a ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva. Tyto organizace tvoří v naší zemi značný počet pracovních míst a podílejí se na vzdělávání studentů a žáků v oblasti vyššího odborného, středního odborného a učňovského školství.

7

2

Cíl a metodika Hlavním cílem práce je objasnění pozice družstev v hospodářství naší země.

V práci bude dále objasněn pojem sociální ekonomika a její subjekty mezi než patří právě také družstva. Dále budou popsány typy družstev vyskytující se v hospodářství ČR. Aby mohlo být dosaženo hlavního cíle, bude Česká republika srovnána s jinou zemí Evropské unie. Pro tento účel bylo vybráno Německo jako země, jejíž jedna část se od konce roku 1949 až do 2. 10. 1990 nacházela ve stejné politické situaci jako naše země, avšak její druhá část se mohla volně rozvíjet, což umožnilo rozvoj družstevnictví do podoby, ve které zde existuje dnes. V první části této práce osvětlíme některé pojmy, které se týkají družstevnictví, jeho historie a legislativy jak v České republice, tak v Německu. V druhé části jsou rozebrány jednotlivé asociace a svazy pod ně náležející a jejich vývoj během let 2002 až 2005. Pro lepší představu jakou pozici mají tato družstva ve své zemi, je vždy u každého svazu zhodnocena jeho účast na zaměstnanosti dané země. Podíl na zaměstnanosti je vypočten jako podíl počtu zaměstnanců jednotlivých typů družstev na celkové zaměstnanosti dané země. Veškeré číselné hodnoty týkající se družstev v Německu poskytl Deutscher Genossenschafts-

und

Raiffeisenverband

e.V.

a

Zentralverband

deutscher

Konsumgenossenschaften e.V. V České republice byla organizací poskytující informace Družstevní asociace České republiky. Údaje o zaměstnanosti obyvatelstva byly spočítány na základě údajů získaných na internetových stránkách statistických úřadů příslušných zemí.

8

3

Teoretická část

3.1. Sociální ekonomika 3.1.1. Třetí sektor

Třetí sektor, neboli sektor sociální ekonomiky, bývá také často nahrazován pojmy jako občanský sektor, neziskový sektor či dobrovolnický sektor. Místo sociální ekonomiky se nachází mezi sektorem veřejným a soukromým ziskovým sektorem. Jedná se o prostor kam vstupují lidé ze svého soukromí a zakládají zde různé organizace. Od počátků osmdesátých let začaly v západních zemích tyto organizace více a více upozorňovat na nové problémy a doplňovat či dokonce nahrazovat stát a trh. Subjekty třetího sektoru zprostředkovávají širokou škálu bezplatných nebo zdánlivě bezplatných služeb lidem, kteří tyto služby potřebují. Tento sektor je zapojen do ekonomického života také tím, že asociace či sociální družstva jsou partnery v oblasti pomoci pracovního uplatnění tzv. sociálně znevýhodněných skupin občanů nebo občanů, kteří jsou odděleni jak od trhu tak také od veřejného sektoru. Kromě vlády, podnikatelských společností nebo agentur, jsou to organizační typy subjektů, které jsou schopny reagovat na nové skutečnosti a tak poskytují občanům potřebné typy služeb (Dohnalová, 2006).

3.1.2. Definice subjektů

Pojem sociální ekonomika dosud nebyl přesně definován. Organizace a instituce působící v Evropě se snaží tento problém řešit a tak vznikla široká varianta definic a různých pojetí chápání konceptu sociální ekonomiky. Mezi organizace, které vytvořily různé definice sociální ekonomiky patří Evropská komise, Výbor regionů (COR), organizace FONDA a Evropské sdružení družstev, vzájemných společností, spolků a nadací CEP-CMAF (přesné vymezení sociální ekonomiky dle jednotlivých organizací je

9

uvedeno v příloze). Jejich pojetí pojmu sociální ekonomika se vždy trochu liší, všechny se však shodují na tom, které organizace sem mohou být zařazeny. Těmito organizacemi jsou : - družstva -

vzájemné společnosti

-

asociace

-

nadace

Evropská komise jako orgán Evropské unie používá definici CEP-MAF, která uvádí družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace jako čtyři základní pilíře sociální ekonomiky. Pro družstva je typickou oblastí zájmu zemědělství, bankovnictví, řemesla a prodej. Vzájemné společnosti se zabývají oblastí pojišťovnictví a hypoték. Asociace a nadace jsou aktivní především v poskytování služeb v oblasti sociální, oblasti zdraví, sportu a rekreace, kultury, lidských práv, práv spotřebitelů, vzdělávání, školení a výzkumu. Společným jmenovatelem subjektů je jejich regionální zaměření především na rozvoj místních aktivit a možností (Dohnalová, 2006). Tab. č.1: Subjekty sociální ekonomiky Družstva - dobrovolné a otevřené členství, - stejná váha hlasu založená na většině, - členové přispívají k základnímu jmění, které je proměnlivé, - autonomie a nezávislost, - hlavní oblasti činností: zemědělství, bankovnictví, výroba, maloobchod a služby. Asociace - dobrovolné a otevřené členství, - stejná váha hlasu založená na většině, - členské příspěvky, není nutný prvotní vklad, - autonomie a nezávislost, - hlavní oblasti činnosti: zajištění služeb oblasti sociální, zdravotní, sportu a rekreace, péče o starší občany a o děti, dobrovolnická práce, zastupování/reprezentace.

Vzájemné společnosti - dobrovolné a otevřené členství, - stejná váha hlasu založená na většině, - členské příspěvky, není nutný prvotní vklad, - autonomie a nezávislost, - hlavní oblasti činnosti: zdravotnictví, životní a ostatní typy pojištění, poskytování hypoték. Nadace - řízena správní radou, - majetek získán z darů a příspěvků, - hlavní oblasti činnosti: financování výzkumu a jeho provádění, podpora mezinárodních národních a místních projektů jednotlivců i organizací, podpora dobrovolnické služby.

Zdroj: Dohnalová, 2006

10

Tyto subjekty sociální ekonomiky představují spojení ekonomické činnosti se sociálními cíli. Jejich hlavním úkolem není jak by se mohlo zdát hromadění zisku, nýbrž poskytování služeb členům nebo místnímu společenství. Jejich zdroje tvoří zpravidla tržní aktivity nebo prostředky od orgánů místní samosprávy, z nepeněžních příjmů tvoří značnou část dary a dobrovolnické práce. Tyto jednotky fungují na principu demokratických rozhodovacích procesů (Dohnalová, 2006).

Vzhledem k tomu, že oblast sociální ekonomiky je velice rozsáhlá, byl pro tuto práci zvolen jeden typ subjektu - družstva. Další stránky jsou věnovány jim.

3.2. Družstva Družstva představují dobrovolná sloučení členů do jednoho společného podniku s předem stanoveným cílem, za účelem docílení výhodnějších podmínek například při společném nákupu a prodeji, nižší nákladovosti při vytváření výkonů či poskytování záruk a snadnější přístup na trh. Tato družstva fungují na principu individuální samostatnosti členů, podnik pak pracuje na principu svépomoci, samosprávy, a odpovědnosti. V souladu s družstevními tradicemi se členové družstev řídí takovými morálními principy jako je čestnost a otevřenost jednání, spoluodpovědnost za dění ve společnosti a péče o druhé. Následující družstevní principy byly deklarovány Mezinárodním družstevním svazem v roce 1995 a mají povahu mezinárodních družstevních standardů.

3.2.1. Družstevní principy:


Dobrovolné a otevřené členství Družstva představují dobrovolné organizace, které jsou otevřené všem osobám schopným využít služby a ochotným akceptovat odpovědnost plynoucí z tohoto členství, a to bez ohledu na pohlaví a bez sociální, rasové, politické či náboženské diskriminace.

11


Demokratické řízení Družstva jsou demokratické organizace řízené svými členy, aktivně participujícími na strategii družstva a na jeho rozhodovacích procesech. Lidé činní ve volené reprezentaci, skládají své účty členské základně. Členové družstva mají primárně rovná volební práva (jeden člen má jeden hlas) a družstvo je demokraticky organizováno na všech úrovních.
Ekonomická participace členů Členové přispívají rovným dílem ke kapitálu svého družstva a demokraticky jej řídí. Zpravidla bývá alespoň část kapitálu ve společném majetku družstva. Členové družstva obvykle dostávají omezené náhrady za upsaný kapitál, pokud je dostávají vůbec a pokud je to podmínku členství. Členové umisťují přebytky do vybraných nebo všech následujících užitků: pro rozvoj jejich družstva, se zpravidla navyšují rezervy, z kterých část může být nedělitelná; ku prospěchu členů podle podílu jejich účasti v záležitostech družstva; k podpoře dalších aktivit schválených členstvem.
Autonomie a nezávislost: Družstva jsou autonomní, svépomocné organizace řízené vlastními členy. Uzavírání smluv s jinými organizacemi, včetně vlád, nebo zvyšování kapitálu z externích zdrojů, musí být vedeno v rámci demokratického rozhodování členy družstva a podpory družstevní autonomie.
Vzdělávání, výcvik a informace Družstva zajišťují vzdělávání a výcvik svých členů, volené reprezentace, manažerů a zaměstnanců tak, aby bylo možno co nejefektivněji přispívat k rozvoji jejich družstva. Informují širokou veřejnost – zejména mladé lidi a vůdčí osobnosti o podstatě a výhodách družstevnictví.
Kooperace družstev Družstva prospívají svým členům pokud možno co nejefektivněji a posilují družstevní hnutí, spolupracují společně na úrovni místních, regionálních a mezinárodních struktur
Společenský prospěch Družstva pracují ku prospěchu trvale udržitelného rozvoje svého širšího společenství v rámci politik schválených svými členy (Hunčová, 2006).

12

3.2.2. Klasifikace družstev

Družstva dle charakteru činnosti
výrobní (a výrobní družstva invalidů),
spotřební,
bytová (sem patří i společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek),
zemědělská,
peněžní (záložny a družstva úvěrní a úsporní). Družstva výrobní

Tato družstva jsou svépomocným a vzájemně podpůrným sdružením zájmů za konečným účelem výdělku a obživy členů. Družstva lze rozlišit na:
výdělková - produkční - prodej výrobků a služeb, zpravidla se jedná o rukodělnou nebo na práci náročnou výrobu, - pracovní - jejich účelem je sdružení práce, zaměstnanost členů a jejich obživa, - sociální - zabývají se zaměstnáváním zdravotně handicapovaných osob.
obslužná - zahrnuje družstva úvěrní, zásobovací a odbytová, jejich cílem je podpora hospodářské činnosti členů a konkurenceschopnost.

Družstva spotřební

Cílem spotřebních družstev je zajišťování cenové a prostorové dostupnosti potravin a potřeb denní spotřeby v požadované kvalitě členům družstva. Tato družstva se však už poněkud vymykají obvyklému „sociálnímu“ družstvu. Důvod je jasný, jedná se o družstva, která si svoji pozici musí ekonomicky obhájit, tzn. že členové přestávají mít možnost účastnit se demokraticky na rozhodování a tak se v podstatě stávají běžnými spotřebiteli.

13

Bytová družstva

Bytová družstva mají za cíl zajistit pro své členy užitek z bydlení a jiné potřeby s tím související. Vzhledem k tomu, že se jedná o potřebu sociální, zapojuje se do plnění těchto cílů i stát.

Zemědělská družstva

Zemědělská družstva působí jako obslužná kooperační sdružení vedle vlastní soukromé zemědělské činnosti svých členů a k její podpoře. Tato družstva můžeme rozdělit na:
obslužná - orební, zpracovatelská, zásobovací, odbytová, úvěrní, pomocná, elektrifikační,.. (družstvo zde založí a spravuje určitý samostatný subjekt – mlékárna, mlýn, jatka,…)
výdělková - provádí svou činnost na pozemcích sjednocených, scelených nebo společných případně ve vlastnictví některého z členů. Aktivity těchto družstev mohou zahrnovat i přidružené činnosti doplňkového či obslužného charakteru. Tato družstva jsou zpravidla zastřešeny centrálami, asociací družstev, zásobovací či odbytovou centrálou.

Družstva peněžní

Tato družstva jsou dělena na družstva úvěrní a úsporní, záložny a kasy. Úvěrní a úsporní družstva jsou svépomocným, vzájemně podpůrným sdružením. Jeho užitkem je úvěr, který je poskytovaný členům k podpoře jejich hospodářské činnosti. Tato družstva tvoří vzájemné sítě, a mohou být zapojena do systému dalších družstev a drobných podniků pro kooperaci činností, které jsou úvěrem podporovány. Celý systém bývá zastřešen a stabilizován bankou s bankovní licencí, případně svazem, nebo obojím. Sama úvěrní družstva (kasy) nemají bankovní charakter, ani charakter běžné úvěrové instituce.

14

Ve světě pak mimo družstev úvěrních a úsporných, záložen a kreditek, družstevních a etických bank, existují družstva pojistná či pojistné fondy. Veškerá tato peněžní družstva tvoří dnes v mnoha zemích rozvinutý segment finančního trhu (Hunčová, 2006).

3.3. Historie družstevnictví 3.3.1. Česká republika

Vývoj od poloviny 19. století do roku 1945

Vznik družstevnictví na našem území se datuje k roku 1847. Do té doby na území naší republiky existovaly různé tajné spolky, mecenášské spolky, dobročinné organizace, podpůrné a pojišťovací spolky. Postupem času se do našich zemí přinesla z Rakouska a Německa idea družstevnictví. Prvním subjektem, který můžeme označit jako družstvo byl Pražský potravní a spořitelní spolek založený v roce 1847. Jemu podobný spolek vznikl v témže roce v Liberci. Fungoval na základě přijímání úspor od svých členů a za tyto úspory následně obstarával zboží běžné denní spotřeby, potraviny a topivo. Takto vznikala i nadále družstva, která se postupem času začala sdružovat ve svazech. Důvody byly jasné ochrana a hájení vlastních zájmů a vzájemná koordinace. Za dobu rozkvětu českého družstevnictví se dá považovat období vzniku Československé republiky. Spotřební družstva zde tvoří mohutné a prosperující odvětví, zemědělská družstva přispívala k rozvoji venkova, stavební a bytová družstva se zaměřovala převedším na výstavbu bytů pro sociálně slabší vrstvu obyvatelstva. K rozvoji došlo také v oblasti družstevních záložen a bankovních institucí a pojišťoven. Tuto skutečnost dokládá založení Všeobecné družstevní banky a družstevní lidové pojišťovny Čechoslavia roku 1920.

15

Vývoj po roce 1945

Rozvoj družstev byl narušen druhou světovou válkou a následným nástupem socialismu. U družstev došlo k prudkému poklesu jejich počtu a k likvidaci celých sektorů jejich činností. Zanikla jak družstva spořitelní, úvěrová, kulturní, tak také živnostenská a Všeobecná družstevní banka i pojišťovna Čechoslavia byly zestátněny. Zemědělská družstva, která poskytovala služby různého druhu samostatně hospodařícím rolníkům, byla zrušena a nahrazena novými výrobními zemědělskými družstvy označovanými jako Jednotná zemědělská družstva. Spotřební družstva byla donucena své prodejny odevzdat a vznikla okresní spotřební družstva Jednota. Výrobním družstvům bylo diktováno, co mají produkovat, bez jakýchkoli ohledů na podmínky či rentabilitu. K velkému rozvoji došlo u bytových a stavebních družstev, zde byly naopak zaváděny vlastní inženýrské a projektové útvary. Za doby socialismu byla družstva změněna na orgány, které vykonávaly státem ukládané příkazy. Změna nastala po roce 1989, kdy došlo k demokratickým volbám u všech družstevních orgánů a legislativním úpravám s cílem upravit deformace do této legislativy vnesené předchozím obdobím. Zároveň dochází ke vzniku např. Družstevní asociace České republiky, Svazu českých a moravských výrobních družstev a dalších obdobných svazů (Drábková, 2006).

16

3.3.2. Německo

Historie družstev v Německu je pevně spjata se dvěma osobami. První z nich je Friedrich Wilhelm Raiffeisen tím druhým pak Hermann Schulze-Delitzsch.

Vývoj od poloviny 19. století do roku 1945

První myšlenka založení tohoto seskupení se zrodila v podstatě z nouze. V průběhu průmyslové revoluce zhruba v polovině 19. století se dostalo mnoho sedláků a malých řemeslníků do finančních nesnází. Tento vývoj byl úzce spjat s negativními důsledky, které mělo osvobozování sedláků a zavádění svobodného podnikání. Během reformy vznikaly nové struktury, které měly vylepšit majetkové poměry lidí. Ve skutečnosti se však situace těchto lidí zhoršila. Tito lidé byli vždy odkázáni na platy, které dostávali od statkářů, a jejich nezkušenost ve vedení vlastního “podniku“ se okamžitě projevila. Situaci však ještě zhoršila neúroda a hladomor v letech 1846-1847. Restrukturalizací trpěla také řemeslná výroba, zde totiž chyběl přístup k bankovním službám a tak byli lidé odkázáni na soukromý sektor. Obyvatelstvo se více zadlužovalo a dostávalo se do stále větších problémů. Až Friedrich W. Raiffeisen vytvořil první spolek pro podporu venkovského obyvatelstva trpícího nouzí. Roku 1864 pak založil “Heddesdorfer Darlehnskassenverein“ tedy sdružení záložen, které se považuje za první družstvo ve smyslu Raiffeisen. Nezávisle na Raiffeisen zorganizoval Herman Schulze v tom stejném čase „akci“, která měla pomoci řemeslníkům v nouzi. Podle názoru Hermana Schulze by se zlepšily ekonomické podmínky, kdyby došlo ke sloučení jednotlivých slabých jednotek a k odstranění cizího vlivu. Dle principu svépomoci, samosprávy a odpovědnosti založil roku 1847 první sdružení, ve kterém se sdružovali truhláři a obuvníci. Roku 1850 pak založil první záložnu, která byla předchůdcem dnešní Volksbank. V následujících desetiletích se myšlenka družstev rozšiřuje po celém Německu. Různá hospodářství a podniky se spojují. Dochází k zakládání místních (primárních)

17

družstev, družstev na úrovni regionů a národních centrál. Z nich pak vznikají dnešní regionální podniky, spolkové centrály a speciální instituce. Již v sedmdesátých letech předminulého století dochází ke spojování družstev do svazků, které nabízely profesionální konzultace a poradenské služby. V roce 1889 přichází v platnost zákon o družstvech, ve kterém jsou družstva upraveny po právní stránce. Tímto krokem mají družstva upravena svá práva a povinnosti, stanovy, finanční a právní otázky. Tato až dodnes platná právní forma slouží jak k ochraně členů družstev, tak také ke stabilizaci těchto organizací.

Vývoj po roce 1945

Po druhé světové válce, kdy dochází k rozdělení Německa, se systém družstev mění kvůli politickým stranám vládnoucím ve východním a západním Německu. Ve východním Německu (DDR) dochází ke stejné situaci jako v České republice. Družstva, zde nestaví na principech vlastní odpovědnosti a samosprávy, tedy jak tomu do té doby bylo, nýbrž na plánovaném hospodářství. V západním Německu (NDR) však vývoj družstev postupuje dál a začínají vznikat jakási 3 podlaží či stupně družstevních organizací.

Stupně družstevní organizace

Německé družstevní organizace (v NDR) se spojovaly zhruba do roku 1972. Od té doby pracují organizace nadále na 3 úrovních. Na primární úrovni neboli místní se nacházejí úvěrová a venkovská družstva, která poskytují služby a zboží. Družstva na primární úrovni pak vytváří různé centrály na regionální úrovni, jako například centrální banky, jednotky poskytující služby a zboží. Práce těchto centrál a primárních družstev je pak na regionální úrovni doplněna speciálními institucemi. K tomu se počítají také výpočetní centrály, které obstarávají pro primární družstva moderní výpočetní techniku. Na nejvyšší úrovni se nachází spolkové centrály a speciální instituce jakou je například DZ BANK - Německá družstevní centrální banka, stavební spořitelna

18

Schwäbisch-Hall nebo R+V pojišťovna. Dále se do této kategorie počítají družstevní hypoteční banky, leasingové a investiční společnosti tak jako venkovské a živnostenské centrály. Družstevní organizace nejsou chápány ve smyslu jediného koncernu, nýbrž jsou z dola nahoru strukturovány. Dělba práce zde sleduje princip subsidiarity (DGRV, 2007).

3.4. Legislativa 3.4.1. Česká republika První zákon upravující družstevnictví u nás byl schválen 9. 4. 1873 a s několika průběžnými úpravami platil až do roku 1954. Toho roku byl vydán nový zákon č. 53/1954 Sb. o lidových družstvech a družstevních organizacích. Tento zákon umožňoval na základě tzv. principu „demokratického centralismu“ ovládat pomocí svazové soustavy družstva jako součást plánované ekonomiky a nástroj ovlivňování společenských procesů dle představ KSČ. V roce 1960 pak byla přijata nová Ústava – ústavní zákon č. 100/1960 Sb., tento zákon zahrnul družstva mezi dobrovolné společenské organizace. Další úpravou byl hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb.. Nového zákona se našemu družstevnictví dostalo v roce 1990 a to hned dvěma zákoníky, zákonem č. 162/1990 Sb. o zemědělském družstevnictví a zákonem č. 176/1990 Sb. o bytovém, spotřebním, výrobním a jiném družstevnictví. V roce 1992 vstoupil v platnost obchodní zákoník č. 513/1991 Sb. Tento zákon nahradil veškeré výše uvedené zákony a stal se univerzální normou platnou pro všechny druhy a typy družstev, bez ohledu na předmět jejich činnosti. Stejného roku pak vešel v platnost ještě transformační zákon č. 42/1992 Sb., který upravoval majetkové vztahy družstev. Právní forma družstev Jedná se o právnickou osobu, jejíž název musí obsahovat označení „družstvo“.

19

Ručení Družstvo je organizací, ve které její členové neručí za závazky, avšak družstvo ručí celým svým majetkem. Stejně jako v německém právu i zde platí, že členové družstva mají povinnost platit uhrazovací poplatky, pokud je tak uvedeno ve stanovách družstva. Uhrazovací poplatky však nesmí přesáhnout trojnásobek členského vkladu.

Předpoklady pro založení

Družstvo musí zakládat minimálně pět osob fyzických nebo 2 osoby právnické. Podmínkou vzniku je zapsání do Obchodního rejstříku.

Náležitosti smlouvy
firma a sídlo družstva
předmět podnikání
vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům
výše základního členského vkladu, popřípadě i výši vstupního vkladu, způsob splácení
členských vkladů a vypořádání členského podílu při zániku členství
orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob ustavování
působnost a způsob jejich svolávání a jednání
způsob použití zisku a úhrady případné ztráty
tvorbu a použití nedělitelného fondu
další ustanovení, vyplývá-li to z tohoto zákona Orgány družstva
členská schůze
představenstvo
kontrolní komise
další orgány dle stanov

20

3.4.2. Německo

Právní forma družstev

Družstva jsou označována zkráceně eG a rozdělují se na družstva zapsaná, která jsou zapsána v družstevním registru u příslušného obvodního soudu, a nezapsaná. Družstva nezapsaná však v praxi prakticky nehrají žádnou roli, ale jejich existence je v Německu možná. Účelem družstva je především podpora výdělku a ekonomické situace jejich členů, nebo podpora sociálních a kulturních zájmů díky společné obchodní činnosti. Družstva, která jsou zapsaná jsou právnickými osobami a řídí se obchodním právem, to znamená, že na základě zvolené právní formy se automaticky stávají obchodníky.

Ručení

Družstvo ručí za závazky celým svým majetkem. Členové neručí vůbec, avšak stanovy družstva mohou určovat, že pro případ platební neschopnosti musí členové platit určité příspěvky.

Kontrola

Dále bychom se mohli zmínit, že družstva musí patřit do kontrolního svazu. Tento svaz má právo dozoru a kontroly. Za zákonem předepsané členství v tomto svazu, pak vznikají družstvu náklady. Pro nová a malá družstva to může představovat značnou finanční zátěž. Zejména malé kontrolní svazy se nerozpakují a nutného členství družstva v takovémto spolku využívají po finanční stránce. Družstva pak často trpí poškozováním na rozdíl od ostatních právních forem podnikání. Například společnost s ručením omezeným takováto donucovací členství trpět nemusí. Konkurence a soutěživost však nespadá pod pravomoci těchto svazů. Zakladatelům je tudíž doporučováno se před založením vlastního družstva informovat u již zaběhlých

21

družstevních organizací na tyto kontrolní svazy. V tomto případě je také nezávislým poradcem Ústřední svaz německých spotřebních družstev. Cílem členství v takovémto svazu je především kontrola vedení družstva a zjištění ekonomické situace. Povinnost provádět tuto kontrolu je každé dva roky. U družstev, u nichž je rozpočet vyšší než dva miliony euro, je povinnost provádět kontrolu každý rok.

Předpoklady pro založení

Družstvo musí mít při založení minimálně 3 členy. Vznikající družstvo pak musí být zapsáno v registru družstev u příslušného obvodního soudu. Stanovy pak musí mít minimální předepsanou formu, kterou stanový zákon:

Náležitosti smlouvy
název a sídlo družstva
předmět podnikání
ustanovení o způsobu svolávání valné hromady, o způsobu zveřejňování jejich závěrů a o zasedání předsednictva
způsob zveřejňování vyhlášek družstva
výše obchodního podílu jednotlivého člena, tak jako doba a způsob splacení tohoto podílu, ke kterému je každý člen vázán
způsob tvorby zákonné rezervy, která slouží k případnému pokrytí ztráty a způsob nakládání se ziskem

Orgány družstva
představenstvo
dozorčí rada
valná hromada

22

Členové družstva

U družstevních bank, bytových družstev a spotřebních družstev jsou členové zároveň obchodními partnery (zákazníci, uživatelé bytů), naproti tomu u obchodních družstev jako jsou zemědělská družstva a řemeslná družstva jsou členy podnikatelé (maloobchodníci, zemědělci, řemeslníci).

23

4

Praktická část

4.1. Pozice družstev v České republice Družstevní asociace České republiky (DA ČR)

Družstevní asociace České republiky tvoří nejvyšší vrcholnou organizaci družstevnictví v České republice. Jejím úkolem je reprezentace českého a moravského družstevnictví a hájení jeho zájmů na veřejnosti jak v České republice, tak také v zahraničí. Jejím hlavním cílem je sloužit členům a zároveň přispívat ke zlepšení ekonomických a sociálních podmínek života společnosti. Asociace spolupracuje s vládou a ministerstvy, prosazuje zájmy a potřeby družstev a jejich svazů a napomáhá rozvoji družstevnictví. Tato organizace sdružuje celkem čtyři svazy:
Svaz českých a moravských bytových družstev - SČMBD
Svaz českých a moravských spotřebních družstev - SČMSD
Svaz českých a moravských výrobních družstev - SČMVD
Zemědělský svaz České republiky - ZS ČR Struktura Družstevní asociace České republiky

24

Dle údajů DAČR existuje k 31. 12. 2005 v ČR celkem 1 431 družstev, která se k žádnému svazu nehlásí. Mezi tato družstva patří družstva peněžní (tzv. družstevní záložny), bytová a zemědělská. Největší počet tvoří družstva bytová, kterých se nachází mimo jakoukoli organizaci

celkem 1 236 s počtem 37 315 členů (respektive bytů).

Následují družstva zemědělská s počtem 162. U těchto družstev však není znám počet jejich členů. Poslední jsou družstva peněžní s 33 družstvy a 18 700 členy. V České republice však existuje dále několik set malých bytových družstev a společenství vlastníků, které nejsou členem ani SČMBD, ani SMBD (Svaz bytových družstev a společenství vlastníků – tento svaz není členem DA ČR). Rovněž existují i další družstva (nejen bytová), která nejsou členem žádného zde uvedeného svazu družstev.

V této práci se však budu zabývat pouze družstvy, které jsou členy některého ze svazů náležejících pod DA ČR, z hlediska času budeme omezeni na období let 2002 až 2005 jelikož data poskytnutá Družstevní asociací ČR bohužel ještě nezahrnují rok 2006.

Tab. č. 2: Družstevní svazy sdružené u DA ČR k 31. 12. 2005 SČMBD

Počet družstev

Počet členů

Počet zaměstnanců

SČMSD

631

SČMVD

ZS ČR

61

274

446

662 691

303 849

9 400 + 44 právnických osob

--

3 993

15 927

21 100

35 000

-- není sledováno

Zdroj: DA ČR

K 31. 12. 2005 bylo v členských svazech DA ČR evidováno celkově 1 412 družstev.

25

4.1.1. Svaz českých a moravských bytových družstev

Svaz českých a moravských bytových družstev je zájmovým sdružením bytových družstev s působností na celém území České republiky. Jeho členy jsou jak bytová družstva, která vyvíjela svoji činnost už před první světovou válkou, tak i ta vzniklá v období První republiky. Tento svaz je organizací zastupující své členy při jednání s vládou, Parlamentem České republiky a dalšími státními i nestátními institucemi podobného typu. Pro své členy zajišťuje jak poradenskou činnost, tak také informační servis a organizuje různé vzdělávací a výchovné akce pro funkcionáře a pracovníky v družstevnictví. Jejím úkolem je též napomáhat svým členským organizacím při navazování kontaktů se zahraničím. SČMBD tak jak jej známe dnes byl zformován v roce 1992, jeho předchůdcem byl Český svaz bytových družstev založený v roce 1969, který se snažil respektovat tradice družstevnictví v České republice. SČMBD se řídí vlastními stanovami přijatými na každoročně konané valné hromadě složené z delegátů jednotlivých regionů. Pro zjednodušení práce má v každém z regionů ČR vlastní územní pracoviště, která poskytují místním družstvům a společenstvím vlastníků veškeré informace a podporu v oblasti ekonomické, technické a právní. Současně tato pracoviště přenášejí požadavky na svaz. Nabídka činnosti svazu koresponduje s hlavní činností bytových družstev a společenství vlastníků:
údržba, opravy, rekonstrukce a modernizace bytových domů
správa bytového fondu
ekonomické, právní a technické služby pro členy, uživatele a vlastníky bytů
výstavba nových bytů a nebytových prostor Vývoj bytových družstev zobrazuje následující tabulka. Data zde uvedená se týkají bytů ve sdružení SČMBD, data uvedená v závorce pak vyjadřují situaci sdružení SMBD (Svaz bytových družstev a společenství vlastníků).

26

Tab. č. 3: Vývoj bytových družstev Rok

2002

2003

2004

2005

Počet členů

740 751

716 651

637 835

622 691

774

725

755

631

(940)

(128)

(1 128)

(1 236)

4 679

4 397

4 045

3 993

692 645

709 897

465 544*

437 958*

(28 305)

(33 966)

(33 966)

(37 315)

27 830

26 727

19 398

19 302

55 716

52 797

Počet družstev Počet zaměstnanců Počet bytů celkem Počet domů

Počet nebytových 60 208 51 097 (2049) prostor * údaj obsahuje pouze byty ve vlastnictví družstev

Zdroj: DA ČR

Z této tabulky lze vyčíst klesající počet členů. Během 4 let se jejich počet snížil o 118 060 členů. S počtem členů postupně klesal také počet pracovníků, v konečném důsledku šlo o 686 zaměstnanců, což v procentním vyjádření činí cca 15 %. Veškeré tyto číselné údaje se neustále mění, je tomu tak, jelikož dochází k převodům družstevních nebo obecních bytů do vlastnictví členů a občanů. V roce 2004 bylo v ČR evidováno cca 7 300 bytových družstev (zpravidla se jedná o malá družstva), z toho 755 větších družstev (která jsou členy SČMBD) a 22 500 společenství vlastníků bytových jednotek. Graf č. 1: Podíl bytových družstev na zaměstnanosti ČR

Procentní podíl na zaměstnanosti

Podíl bytových družstev na zaměstnanosti ČR 0,1 0,095 0,09 0,085 0,08 0,075 2002

2003

2004

Rok

27

2005

I přesto, že tato družstva netvoří zisk, jako například družstva zemědělská, podílejí se na naší ekonomice a to v oblasti zaměstnanosti. Jejich podíl sice není tak vysoký jako u ostatních družstev, ale přesto zde mají své místo. V grafu č. 1 je zobrazen procentní podíl na zaměstnanosti v naší zemi. Ke konci námi sledovaného období činí tento podíl 0,083%.

4.1.2. Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Svaz českých a moravských spotřebních družstev je zájmovým sdružením spotřebních družstev a družstev provádějících související činnost v zájmu svého rozvoje a za účelem vzájemné spolupráce. Svaz je činný také v oblasti výchovy a vzdělávání, především pak na středních školách, které poskytují vzdělání v učebních oborech ekonomických, obchodních a v oboru veřejného stravování. O novodobých spotřebních družstvech v naší zemi můžeme hovořit teprve po roce 1989. V tomto roce došlo k úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech. V roce 1990 sdružoval Český svaz spotřebních družstev (dnes nazývaný Svaz českých a moravských spotřebních družstev) celkem 73 spotřebních jednotek. Během následujících let vznikalo mnoho maloobchodů a řada jiných podnikatelských subjektů, a tím vznikalo také konkurenční prostředí pro tato družstva. Na situaci v naší zemi však neměla vliv pouze konkurence, ale i zvyšování úrokových sazeb úvěrů ze sazby 6 % na 13 % až 24 % a úprava daňové soustavy. Zde došlo k zavedení daně z přidané hodnoty ve výši 23 % u průmyslového zboží a 5 % u restauračního provozu a ubytovacích služeb. Tato situace způsobila zvýšení cenové hladiny a tak došlo ke zvýhodnění neplátců. Po roce 1990 byl dominantní sférou působnosti spotřebních družstev maloobchod s potravinářským a nepotravinářským zbožím každodenní potřeby. Maloobchodní síť se změnila strukturou sortimentu, svým rozsahem a působností. Od roku 1990 se počet prodejen snížil prakticky o 80 %, ze 16 000 na zhruba 3 000. Z celkového počtu 9 000 hostinců, restaurací a hotelů mají družstva nyní jen 234 provozoven, z toho 199 v pronájmu. V první polovině devadesátých let se začalo s budováním moderních typů obchodních jednotek – supermarketů a diskontních prodejen COOP DISKONT. Cílem

28

těchto prodejen je především pružně reagovat na přání zákazníka a nabízet zboží v co nejpřijatelnějších cenách. Tato řetězová maloobchodní síť představuje k 31. 12. 2005 celkem 434 obchodních jednotek, což z celkového počtu maloobchodních spotřebních družstev tvoří asi 14,1 %. Na celkovém obratu maloobchodních spotřebních družstev se COOP podílí 36,21 %. Celkový maloobchodní obrat zaznamenal po roce 1989 razantní pokles z 58 mld. Kč na 23,5 mld.Kč v roce 1995. Od roku 1995 následoval mírný vzestup na 25,8 mld. Kč.

Tab. č. 4: Vývoj spotřebních družstev Rok 2002 397 031 Počet členů 63 Počet družstev 17 184 Počet zaměstnanců 26 887 Maloobchodní obrat (mil. Kč) 11 246 Velkoobchodní obrat (mil. Kč) 375 Obrat velkoob. ovoce zelenina (mil. Kč)

2003 379 623 62 16 777 26 599 11 161 389

2004 340 350 62 16 299 26 269 10 793 385

2005 303 849 61 15 927 25 793 10 580 408

Zdroj: DA ČR

Jak ukazuje tabulka, od roku 2002 až do roku 2005 byla zrušena celkem dvě družstva. Počty členů spotřebních družstvech také neustále klesají. Mezi lety 2002 a 2003 došlo ke snížení o 17 408 členů, v dalším roce to byl více než dvojnásobek, v posledním sledovaném roce došlo ke snížení o dalších 36 501 členů. V celkovém důsledku se jednalo o 23% pokles za sledované období. Vlivem ukončení činnosti zmiňovaných družstev došlo ke snížení počtu pracovních míst o 1257 jednotek, což činí cca 7,31% pokles. Spotřební družstva se nacházejí na třetím místě v podílu družstev na zaměstnanosti v ČR. Od roku 2002 kdy jejich podíl činil 0,36 % došlo k poklesu o 0,026 % na stávajících 0,334 %.

29

Graf č. 2: Podíl spotřebních družstev na zaměstnanosti ČR Podíl spotřebních družstev na zaměnstnanosti ČR 0,365

Procentní podíl na zaměstnanosti

0,36 0,355 0,35 0,345 0,34 0,335 0,33 0,325 0,32 2002

2003

2004

2005

Rok

4.1.3. Svaz českých a moravských výrobních družstev

Svaz českých a moravských výrobních družstev je zájmovým sdružením právnických osob, zpravidla orientovaných na řemeslnou výrobu a služby. Výrobní družstva působí zpravidla v kožedělném a kožešnickém průmyslu, dále pak textilním, pletařském, chemickém a plastikářském, dřevozpracujícím průmyslu, umělecko-řemeslné výrobě, výrobě hraček a v odvětví stavební výroby. Specifickou roli v oblasti výrobních družstvech tvoří sociální družstva. V současné době tento svaz sdružuje 45 výrobních družstev invalidů. SČMVD zastupuje své členy ve významných mezinárodních organizacích, slouží jako zprostředkovatel kontaktů v zahraničí a tak pomáhá uskutečňovat obchodní a výrobní spolupráci i v zahraničí. Dále napomáhá při vzdělávání pracovníků družstev a poskytuje svým členům informační servis.

30

Graf č. 3: Počet výrobních družstev dle odvětví k 31. 12. 2004 Počet výrobních družstev dle odvětví 60

Počet družstev

50 40 30 20 10

st at ní O

Ko že dě ln é

a ko Te že šn xt C i l ic n he ké ía m p i ck le U ta é m řs a ěl ké ec pl as ko t i ká ře m řs D es ké ře vo ln á zp vý ra ro cu ba jíc ín áb yt ek Ka H ra rto čk ná y ž a ba le Ko ní vo dr už st Au va to dr už El st ek va tro dr už st Fo va to gr af ic ké St av eb ní Po tra vi ny

0

Odvětví

Zdroj: DA ČR Pokud bychom se zaměřili na počet družstev v jednotlivých odvětvích výrobního družstevnictví pak první příčku jednoznačně obsadí družstva zabývající se výrobou dřevěného nábytku, v těsném závěsu následují kovodružstva, textilní a pletařská družstva. Naopak nejmenší část na trhu zastává odvětví fotografické a odvětví potravin (viz. graf č. 3).

Tab. č. 5: Vývoj výrobních družstev Rok Počet členů Počet družstev Počet zaměstnanců Počet právnických osob Obrat (mil. Kč)

2002 14 400 335 27 500 40 21 100

2003 12 700 314 25 700 41 20 200

2004 2005 11 900 9 400 303 274 24 800 21 100 53 44 20980 18549 Zdroj: DA ČR

Z tabulky je zřetelné, že počet výrobních družstev fungujících na našem trhu se snižuje. V roce 2002 fungovalo celkem 335 družstev s počtem 14 400 členů a 27 500 zaměstnanců. Průměrný obrat družstev činil 21 100 mil. Kč a objem exportu 4 780 mil. Kč.

31

Přidaná hodnota výrobních družstev byla 5 942 mil. Kč a hospodářský výsledek 394 mil. Kč. Průměrná měsíční mzda jednoho zaměstnance činila 11 500 Kč. V roce 2005 už tato situace vypadala poněkud jinak. Počet družstev se snížil na 274 jednotek, což tvoří úbytek o 61 družstev (18,2 %). Počet členů se snížil na 9 400, tzn. snížení o skoro 35 %. Mzdové prostředky na jednoho pracovníka vzrostly na 12 970 Kč. Průměrný obrat družstev činil 18 549 mil. Kč, hospodářský výsledek 542 mil. Kč. Zatímco průměrný obrat družstev klesl o 1 470 mil. Kč, hospodářský výsledek zaznamenal nárůst o 148 mil. Kč, což je oproti roku 2002 37% nárůst. Výrobní družstva zaujímají v podílu družstev vůči zaměstnanosti naší země druhé místo. V roce 2005 poskytovaly tyto organizace na 21 100 pracovních míst, toto číslo představuje v procentním vyjádření 0,44% podíl na zaměstnanosti ČR. Z těchto pracovních míst je cca 7 000 v sociálních družstvech, z tohoto počtu je asi 4 000 míst pro handicapované osoby. Graf č. 4: Podíl výrobních družstev na zaměstnanosti ČR

Procentní podíl na zaměstnanosti

Podíl výrobních družstev na zaměstnanosti ČR 0,6 0,55 0,5 0,45 0,4 0,35 0,3

2002

2003

2004

2005

Rok

4.1.4. Zemědělský svaz České republiky

Tento svaz sdružuje zejména družstva a obchodní společnosti, které se zabývají zemědělstvím a navazujícími činnostmi. Předmětem jeho činnosti je zastupování zájmů svých členů na veřejnosti a napomáhání v rozvoji jejich podnikatelských aktivit. Hlavním úkolem svazu je koordinovat společný postup družstev a posilovat konkurenceschopnost

32

jak v naší zemi, tak také v zahraničí. Za tímto účelem byla při svazu ustavena Družstevní rada, která jako jediná reprezentuje zemědělské družstevnictví a zabezpečuje vazby na Družstevní asociaci ČR, Mezinárodní družstevní svaz a Všeobecný výbor zemědělského družstevnictví EU. Zemědělská družstva se podílí na hospodářské životaschopnosti venkovských oblastí a tvoří důležitý faktor pro rozvoj venkova a krajiny.

Tab. č. 6: Vývoj zemědělských družstev Rok Počet členů Počet družstev Počet zaměstnanců Výměra zemědělské půdy (mil. ha)

2002 1018 510 46400 0,987

2003 1028 505 41800 0,989

2004 2005 974 1026 458 446 37000 35000 1,3 1,2 Zdroj: DA ČR

Je zřejmé, že i přes veškeré dotace a podpory ze strany Evropské unie dochází k úbytku zemědělských družstev. Během let 2002 až 2005 došlo ke snížení jejich stavu o 90 jednotek. Nutno však podotknout, že ne všechna tato družstva se ocitla v konkurzu či likvidaci. Některá z nich změnila svou právní formu a stala se akciovými společnostmi. Počet zaměstnanců klesl o 11 400, což činí cca 24% pokles. Zajímavá je ovšem situace obhospodařované zemědělské půdy. Ta postupně stoupala až do roku 2004, kdy dosáhla hranice 1,3 mil. ha., poté následoval mírný pokles. Z hlediska podílu na zaměstnanosti zaujímají zemědělská družstva první příčku. Na počátku sledovaného období činil jejich podíl 0,97 %, během období pak došlo k poklesu na stávajících 0,73 %.

33

Graf č. 5: Podíl zemědělských družstev na zaměstnanosti ČR

Procentní podíl na zaměstnanosti

Podíl zemědělských družstev na zaměstnanosti ČR 1,2 1 0,8 0,6 0,4 0,2 0 2002

2003

2004

2005

Rok

4.1.5. Peněžní družstva Družstevní asociace České republiky dále eviduje také peněžní družstva. Tato družstva však nejsou seskupena u DA ČR v žádném svazu. Jejich vývoj zobrazuje následující tabulka.

Tab. č.7: Vývoj peněžních družstev Rok 2002 2003 2004 2005 46 42 33 20 Počet záložen* 14200 11174 18700 30611 Počet členů 959 876 1569 3145,9 Vklady celkem (mil. Kč) 576 758 1364,2 2756,0 Úvěry celkem (mil. Kč) * jedná se pouze o stabilizovaná a funkční spořitelní a úvěrní družstva Zdroj: DA ČR Je kupodivu, že i přes razantní pokles počtu družstev během sledovaných let na méně než polovinu se dnes tato družstva těší stále vyšší a vyšší oblibě. Kupříkladu počet jejich členů stoupl prakticky na dvojnásobek původního stavu. Vklady se z původních 959 mil. Kč dostaly na neuvěřitelných 3 145,9 mil. Kč, což znamená vzestup o 228%. Podíl na zaměstnanosti není znám, jelikož Družstevní asociace České republiky neeviduje data o počtu zaměstnanců.

34

Shrnutí

Družstevní asociace České republiky zastřešuje celkem 1 412 družstev. Největší podíl na tomto čísle mají bytová družstva následovaná družstvy zemědělskými. Veškerá zde sdružená družstva se podílejí na zaměstnanosti naší země cca 1,6 %. Z tohoto čísla pak tvoří 0,73 % družstva zemědělská. Pokud bychom družstva srovnali dle velikosti obratu, pak se na předních příčkách umístí družstva spotřební. Co do počtu členů vévodí bytová družstva. Jednoznačně nejmenší počet družstev zastupuje u nás peněžní družstevnictví.

4.2. Pozice družstev ve Spolkové republice Německo Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V. (DGRV)

Spolkem zastřešujícím družstevní svazy v Německu je Deutscher Genossenschaftsund Raiffeisenverband e. V. - Německé sdružení družstev a spolku Raiffeisen, zkráceně označované též DGRV. Tato družstevní organizace je co do počtu členů nejsilnější hospodářskou organizací v Německu. 17,4 milionu lidí využívá přednosti členství v některém z družstev náležejících pod DGRV. Veškerá družstva jsou seskupena ve svazech a provozují regionální centrály tak jako speciální instituty.

Tato organizace zastřešuje:
4 spolkové svazy
8 regionálních svazů a 6 oborových zkušebních svazů
22 centrálních podniků a speciálních institutů na spolkové úrovni
34 regionálních centrál včetně jejich dceřiných společností

35

Struktura Německého sdružení družstev a spolku Raiffeisen BVR (Bundesverband der Deutschen Volksbanken und Raiffeisenbanken)

Spolkový svaz německých Volksbank a bank Raiffeisen

ZGV

DRV (Deutscher Raiffeisenverband)

(Zentralverband Gewerblicher Verbundgruppen)

Německý svaz Raiffeisen

Centrální svaz živnostenských družstev

ZDK (Zentralverband deutscher Konsumgenossenschaften)

Centrální svaz německých spotřebních družstev

8 regionálních svazů 6 oborových zkušebních svazů 1290 úvěrových družstev

3096 venkovských družstev

985 výrobních družstev

2 centrální banky

24 centrálních podniků

7 centrálních podniků

95 spotřebních a služby poskytujících družstev 1 centrální družstvo (spotřební svaz) Zdroj: DGRV

4.2.1. Centrální svaz živnostenských družstev - ZGV Centrální svaz živnostenských družstev má jako svaz podnikatelů za úkol podporovat jemu přidružené družstva a vytvářet pro jejich existenci optimální podmínky tzn. vyrovnávat na trhu podmínkami znevýhodněné malé a střední firmy oproti velkým závodům. Živnostenská družstva pokrývají širokou škálu činností od řemesel, přes obchod až po svobodná povolání, celkově jsou činná ve více než 45 oborech podnikání. Tato družstva pracují na místní, regionální, spolkové, ale také mezinárodní úrovni. Živnostenské družstva jsou činná v následujících oblastech:
obchod s potravinami a poživatinami
obchod se spotřebním zbožím
živnosti potravinářského charakteru
živnosti nepotravinářského charakteru Centrální svaz živnostenských družstev seskupuje k 31. 12. 2005 celkem 985 výrobních družstev a 7 centrálních podniků. V následujícím grafu je znázorněn jejich vývoj v letech 2002 až 2005 včetně centrál.

36

Graf č. 6: Vývoj počtu živnostenských družstev v letech 2002-2005

450 400 350 300 250 200 150 100 50 0

2002 2003 2004

Ostatní

Dopravní družstva

Jiné skupiny oborů

Jiná odvětví ruční výroby

Potravinová výroba

Obchod s nepotravinářským zbožím

2005

Obchod s potravinami

Počet družstev

Vývoj počtu živnostenských družstev v letech 2002-2005

Odvě tví

Zdroj: DGRV

Z grafu je patrné, že v největší podíl na trhu zaujímá mimo „sektoru ostatní“, který seskupuje různé odvětví nezařazené do předešlých šesti odvětví, potravinová výroba, odvětví ruční výroby a jiné skupiny oborů. V těchto třech odvětvích došlo k vysokému výkyvu v roce 2004. Co tento výkyv způsobilo však prameny neuvádí. V ostatních odvětvích nedošlo k tak radikálním změnám.

Tab č. 8: Živnostenská družstva obrat v mil. Euro Rok 2002 2003 25 853 25 360 Obchod s potravinami a poživatinami 7 140 7 093 Obchod se nepotravinářským zbožím 3 082 2 981 Potravinová výroba 2 056 1 742 Jiná odvětví ruční výroby 7 127 6 039 Jiné skupiny oborů 394 363 Dopravní družstva 1 553 795 Ostatní 30 089 31 634 Centrály Celkem 77 193 76 378 * obrat společností EDEKA a REWE je přiřazen centrálám

37

2004 2005 1 373* 2 330* 9 348 8 078 2 865 2 846 1 782 1 765 5 450 5 452 349 354 474 891 63 401* 67 472* 85 042 89 188 Zdroj: DGRV

Z tabulky č. 8 vyjadřující obraty živnostenských družstev je patrný nárůst. Za sledované období činil tento nárůst cca 11 995 mil. eur, což v procentním vyjádření činí 15,53 %. Z hlediska podílu družstev na zaměstnanosti v Německu si živnostenská družstva drží přední příčku. V prvním sledovaném období (rok 2003) se tento podíl pohyboval okolo 1,18 % v následujícím roce je zřejmý pokles na hodnotu 1,03 %. Zde si můžeme povšimnout souvislosti s vývojem počtu družstev v tomto roce. Ačkoliv došlo k navýšení počtu družstev celkový podíl na zaměstnanosti se snížil. Tato situace je zkreslená jelikož v roce 2004 došlo v Německu k prudkému poklesu zaměstnanosti jak v živnostenských družstvech tak také u celkového počtu zaměstnaných osob. Z původních 36 172 000 (rok 2003) zaměstnaných osob na 35 659 000 a v následujícím roce zpětnému nárůstu na 36 566 000 zaměstnaných osob. Proto následuje v navazujícím období zpětný nárůst na hodnotu 1,18 %. Graf č. 7: Podíl živnostenských družstev na zaměstnanosti Německa Podíl živnostenských družstev na zaměsnanosti Německa

Procentní podíl na zaměstnanosti

1,2 1,15 1,1 1,05 1 0,95 2003

2004

2005

Rok

4.2.2. Spolkový svaz německých Volksbank a bank Raiffeisen – BRV

Družstevní banky představují nejdůležitější faktor německého úvěrového hospodářství. Počet jejich zákazníků činí zhruba 30 milionů. Ve středu všeho zde stojí Volksbank a Raiffeisenbank. Cílem těchto bank je už přes 150 let přinášet svým členům

38

zisk a hospodářskou stabilitu a to platí jak pro všechny obory ekonomiky tak také pro soukromou klientelu. Spolkový svaz německých Volksbank a bank Raiffeisen zastupuje zájmy svých členů jak na národní tak také na nadnárodní úrovni. Jeho úlohou je především podpora vývoje družstevního peněžnictví. Volksbank a Raiffeisenbank nabízí široké spektrum služeb. Prakticky už od svých prvopočátků spoluzakládájí různé speciální instituty, jejichž cílem je nabídnou zákazníkům kompletní servis v oblasti peněžnictví. Ve spolupráci s centrální bankou poskytují tyto dvě banky svým zákazníkům mimo zahraničního platebního styku také kompletní poradenství v oblasti cenných papírů jak na tuzemském tak také na zahraničním trhu a působnost dokazují též na kapitálových trzích. BRV sdružuje také hypoteční banky. Tou nejsilnější co do počtu členů je Bausparkasse Schwäbisch Hall AG, která je momentálně také největší stavební spořitelnou v Evropě. Dalším členem BRV je R+V Versicherung AG (R+V pojišťovna, a.s.) a R+V Leasing Gruppe, která nabízí široké spektrum leasingů. Společně s DZ Bank (Družstevní banka), družstevní Hypoteční bankou a Stavební spořitelnou Schwäbisch Hall tvoří družstevní banky bilanční sumu okolo 996 mld. euro. Tab. č. 9: Úvěrová družstva Rok Počet družstev Závazky vůči nebankovním subjektům (v mld. Euro) Pohledávky za nebankovními subjekty (v mld. Euro) Vklady (v mld. Euro)

2002 1489

2003 1392

2004 1335

2005 1290

429,3

435,9

444,7

451,9

340,7

434,6

347,9

353,6

176,3

180,0

183,8 183,2 Zdroj: DGRV

Z tabulky č. 9 vyplývá, že družstev poskytujících služeb v této oblasti ekonomiky ubývá. Avšak zatímco jejich počty se snižují obraty těch, kteří jsou schopni obhájit svou situaci na trhu se neustále zvyšují. Úvěrová družstva se na zaměstnanosti v Německu podílejí zhruba 0,47 %. Snížení celkové zaměstnanosti v roce 2004 však i zde, přes stále trvající stav 170 000 pracovních míst, způsobí výkyv, nyní však oproti živnostenským družstvům na druhou stranu.

39

Graf č. 8: Podíl úvěrových družstev na zaměstnanosti Německa Podíl úvěrových družstev na zaměstnanosti Německa 0,478

Procentní podíl na zaměstnanosti

0,476 0,474 0,472 0,47 0,468 0,466 0,464 0,462 0,46 0,458 2002

2003

2004

2005

Rok

4.2.3. Německý svaz Raiffeisen - DRV

Družstevní svaz Raiffeisen seskupuje celkem 3122 právně samostatných zboží a služeb poskytujících družstev. Prakticky každé hospodářství, zahradnictví či vinice je členem některého z venkovských družstev. Tato družstva zpracovávají a nabízejí veškerou paletu zvířecích a rostlinných výrobků. Venkovská družstva uvádějí své výrobky na trh jak v tuzemsku tak v zahraničí. Hlavními cíli je zde samostatnost sedláků a vysoké tržby. Činnost družstev zahrnuje rozličné služby od poradenství až po opravy zemědělských strojů. Shromažďují informace pro zavádění nových výrobků na trh a vyhodnocují jejich obstání na trhu. Družstva Raiffeisen provádí také zkoušky půdy, analýzy krmiv a poskytují poradenství v oblasti ochrany rostlin. Tato družstva jsou pak obzvláště důležitá pro venkovské oblasti, které zásobují spotřebním zbožím. Mimo sortimentu pro domácnosti, zahrady a krmiv pro živočišnou výrobu, dodávají také topnou naftu a motorová paliva.

40

Tab. č. 10: Družstva Raiffeisen (zemědělská) Rok Úvěrová družstva obchodující se zbožím Odbytová družstva Mlékárenská družstva Družstva zabývající se chovem dobytka Vinařská družstva Družstva zabývající se zeleninou , ovocem Zemědělská družstva Ostatní Centrály Celkem

2002 301 458 354 117 238 121 769 1039 29 3423

2003 274 430 347 106 236 117 751 998 27 3286

2004 2005 249 222 418 409 330 308 103 101 232 224 114 107 801 783 964 944 24 24 3235 3122 Zdroj: DGRV

Z tabulky znázorněné výše je zřejmý snižující se počet družstev. Celkový úbytek tvoří 301 družstev v procentním vyjádření se jedná o 8,79 %. K největšímu úbytku družstev došlo mezi lety 2002 a 2003, kdy jejich počet klesl o celá 4 %. Z hlediska obratů došlo v počátku s úbytkem družstev k jejich snížení avšak v závěru období se situace otočila a i přes veškerý pokles počtu družstev se obraty navrací na původní hodnoty ze začátku období. Tab. č. 11: Družstva Raiffeisen (zemědělská) Rok Úvěrová družstva obchodující se zbožím Odbytová družstva Mlékárenská družstva Družstva zabývající se chovem dobytka Vinařská družstva Družstva zabývající se zeleninou , ovocem Zemědělská družstva Ostatní Centrály Celkem

2002 1 219 5 259 8 985 1 959 800 1 567 1 466 802 15 650 37 707

2003 1 121 5 214 8 797 1 911 806 1 649 1 307 721 15 445 36 968

2004 2005 1 172 10 444 5 354 1 174 8 870 5 532 2 112 9 302 803 5 717 1 800 786 1 443 2 000 758 1 413 14 084 760 36 396 37 128 Zdroj: DGRV

Pokud se blíže zaměříme na podíl zemědělských družstev na celkové zaměstnanosti v Německu, zjistíme, že tato družstva se na ni podílejí pouze z 0,29 %. Méně zaujímají už jen spotřební družstva.

41

Graf č. 9: Podíl zemědělských družstev na zaměstnanosti Německa Podíl zemědělských družstev na zaměstnanosti Německa

Procentní podíl na zaměstnanosti

0,34 0,33 0,32 0,31 0,3 0,29 0,28 0,27 2002

2003

2004

2005

Rok

4.2.4. Centrální svaz německých spotřebních družstev - ZDK

Spotřební družstva mají dlouholetou tradici v zásobování obyvatelstva především zbožím každodenní spotřeby. Důraz se klade především na kvalitu a čerstvost nabízených výrobků, ale stejně tak jsou důležité dodavatelské vztahy s výrobci a partnery. Pod pojmem spotřební družstvo si zpravidla představíme podnik, který obchoduje se zbožím obzvláště pak s potravinami. Do této skupiny družstev se však také řadí například automobilka v Lübecku, Greenpeace energy v Hamburku, různá školská družstva, ale také denní tisk. V Německu existuje cca 50 spotřebních družstev. Tato družstva zaměstnávají zhruba 14 000 pracovníků. Což v podílu vůči zaměstnanosti činí 0,041 %. Největším družstvem je Coop eG, které má obrat cca 1,3 mld. euro, zaměstnává přes 9 500 pracovníků a má 42 000 členů. Coop se v Německu řadí na sedmnáctou pozici mezi podniky, které obchodují s potravinami. Jeho obrat tvoří 2/3 obratu všech spotřebních družstev v Německu. Družstva sdružená u ZDK mají dohromady okolo 400 000 členů. Spotřební družstva z bývalého východního Německa, která nejsou členy ZDK čítají okolo 300 000 členů. Z těchto družstev je největší Konsum Berlin který má 180 000 členů.

42

Centrální svaz německých spotřebních družstev je členem DGRV teprve od počátku roku 2005. Proto data poskytnutá touto organizací nezahrnují předešlé roky.

Shrnutí

Družstva tvoří v Německu nejsilnější hospodářskou organizaci. Ve čtyřech svazích je zde seskupeno přes 5 400 družstev a 34 regionálních centrál. Tyto jednotky sdružené pod DGRV tvoří na 726 000 pracovních míst, tedy celá 2 % na zaměstnanosti země. Prakticky každé hospodářství je členem jednoho nebo více družstev. Přes 60 % řemeslníků, 75 % lidí zabývajících se maloobchodem, 90 % pekařů a řezníků a 65 % daňových poradců je členem nějakého družstva. Jejich celkový počet činí 16,8 mil. členů, pokud pak zohledníme dvojí členství dostaneme neuvěřitelných 17,4 mil. členů. Což z celkového obyvatelstva země tvoří 1/5. Mimo DGRV existují v Německu stejně jako u nás bytová družstva. Tato družstva seskupují 3,2 mil. členů, které spravují na 10 % nájemních bytů v Německu.

43

5

Závěr Česká republika udělala co se družstevnictví týká od roku 1989 podstatný krok

kupředu. Došlo k vytvoření nových zákonů, vzniku mnoha malých výrobních, spotřebních, zemědělských a úvěrových družstev, z nichž některá dokonce spolupracují se zahraničními subjekty. Z celkového počtu cca 10.280.900 obyvatel naší země je zhruba 10 % občanů členem nějakého družstva. Největší podíl na této situaci mají družstva bytová následována družstvy spotřebními. V Německu je v družstvech členem více než 20 % obyvatelstva země. Pokud se zaměříme na vývoj družstevnictví ve sledovaných letech 2002 - 2005 je zde zřejmý klesající trend a to jak v počtu družstev a členů tak také počtu zaměstnanců. Jedinou výjimku zde tvoří úvěrová družstva. Z hlediska podílu na zaměstnanosti tvoří tato družstva zhruba 1,59% podíl. Pokud bychom porovnali podíl družstev na zaměstnanosti v Německu dojdeme k 2 %. Německé sdružení družstev a spolku Raiffeisen, tvořící zastřešující organizaci družstev v Německu, však nemá pod svou „správou“ bytová družstva. Proto toto číslo neobsahuje podíl na zaměstnanosti bytových družstev. Jednotlivá odvětví družstev si na našem trhu vede zhruba takto: Zemědělská družstva tvoří nedílnou součást hospodářské životaschopnosti venkovských oblastí a jsou důležitým faktorem pro rozvoj venkova a krajiny. Podíl těchto družstev na zaměstnanosti je ze všech čtyř typů družstev sdružených v Družstevní asociaci České republiky (DA ČR) největší. Naproti tomu v Německu se tato družstva pokud se týká podílu na zaměstnanosti umístila na třetím místě. Z hlediska obratu tato družstva nemůžeme porovnat jelikož DA ČR tyto údaje nemá k dispozici. O německých zemědělských družstvech však můžeme říci, že s malými výkyvy se obraty drží pořád na stejné úrovni. Výrobní družstva jsou činná ve zhruba 14 odvětvích řemeslné výroby a služeb. Z celkového počtu 318 družstev je 45 výrobních družstev invalidů. Tato družstva vytváří zhruba 4 000 pracovních míst pro handicapované osoby. Z hlediska celkové zaměstnanosti

44

se tato družstva nachází na druhém místě. Největší vliv mají v odvětví dřevozpracujícího nábytek, kovovýroby, textilním a pletařském průmyslu. V Německu jsou tato družstva činná ve zhruba 45 oborech, největší podíl mají odvětví ruční výroby a potravinové výroby. Tato družstva tvoří největší podíl na zaměstnanosti a to více než 1 %. Z hlediska obratovosti je v Německu značně patrný rostoucí trend a to i přes klesající počet družstev, v naší zemi se obraty těchto družstev snižují. Spotřební družstva působí především v oblasti maloobchodu s potravinářským a nepotravinářským zbožím. Tato družstva listopadovou revolucí roku 1989 hodně utrpěla. S nástupem tržní ekonomiky totiž vznikalo také konkurenční prostředí, ve kterém mnoho těchto subjektů ekonomiky neuspělo. Tato situace se projevila především na jejich obratech, ty postupně zároveň s úbytkem družstev klesaly ze zhruba 58 mld. Kč na 23,5 mld. Kč k roku 1995. V následujícím roce došlo ke zlomu a i v dalších letech docházelo k mírným nárůstům. V podílu na zaměstnanosti se spotřební družstva umístila na 3 místě. V Německu tvoří tato družstva na zaměstnanosti nejmenší podíl. Bytová družstva mají co do počtu členů v družstevnictví jednoznačně největší podíl. Avšak i zde jako v ostatních výše zmíněných odvětvích družstev dochází k poklesu jak počtu jejich členů, tak také k poklesu počtu družstev. Důvod je jasný, se vzrůstající životní úrovní obyvatelstva dochází k převodům družstevních a obecních bytů do soukromého vlastnictví. Bytová družstva v dnešní době zaměstnávají cca 4 000 pracovníků, jejich podíl na celkové zaměstnanosti ČR je nejmenší. Úvěrová družstva byla u nás dříve velice oblíbená. Koncem devadesátých let však došlo k událostem, díky kterým se jejich obliba a důvěra v ně velice snížila. V posledních třech letech se však kupodivu situace obrátila a spolu se zvyšováním počtu členů se zvyšují také jejich vklady. Úvěrová družstva jsou dnes v naší zemi jediná družstva u nichž se počty členů zvyšují a to vysokým tempem. V Německu mají tato družstva 150 let dlouho tradici a důvěru v ně vkládá přes 30 milionů zákazníků. Pokud bychom srovnali vklad na jednoho obyvatele, pak v Německu se budeme pohybovat okolo 2 225 €/osoba, v České republice pak 11 €/osoba. Z hlediska zaměstnanosti patří v Německu tato družstva mezi nejstabilnější, počty jejich zaměstnanců se za celé sledované období nezměnily a umístily se na druhém místě. V České republice tyto údaje nejsou známy.

45

Družstva hrají v našem hospodářství důležitou roli, avšak nutno podotknout, že jejich podíl na trhu se neustále snižuje a spolu s počty družstev se snižují počty jejich členů a zaměstnanců. Tato situace může mít různé důvody. Některá družstva jsou převáděna na akciové společnosti jiná prostě zkrachují. I tyto subjekty jako všechny ostatní musí bojovat o své místo v tržní ekonomice.

46

6

Použité zdroje

Monografie DOHNALOVÁ, M. Sociální ekonomika v evropském kontextu. Brno: Nadace Universitas Masarykiana v Brně, Akademické nakladatelství CERM v Brně, Nakladatelství a vydavatelství NAUMA v Brně, 2006. 314 s. ISBN 80-7204-428-1. HUNČOVÁ, M. Družstva a jejich role v tržní ekonomice. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně, 2006. 197 s. ISBN 80-7044-810-5. VÁVROVÁ, V. 160 let družstevnictví v České republice. Praha: Družstevní asociace ČR, 2006. 35 s. ISBN 80-2397-279-0.

Výroční zprávy DA ČR, Statistika 2002. Praha: Družstevní asociace České republiky, 2003 DA ČR, Statistika 2003. Praha: Družstevní asociace České republiky, 2004 DA ČR, Statistika 2004. Praha: Družstevní asociace České republiky, 2005 DA ČR, Statistika 2005. Praha: Družstevní asociace České republiky, 2006 DGRV, Geschäftsbericht 2002. Berlin: Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V., 2003 DGRV, Geschäftsbericht 2003. Berlin: Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V., 2004 DGRV, Geschäftsbericht 2004. Berlin: Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V., 2005 DGRV, Geschäftsbericht 2005. Berlin: Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V., 2006

47

Internetové zdroje Český statistický úřad [online]. [cit. 2007-04-29]. Dostupný z WWW: Deutscher Genossenschafts- und Raiffeisenverband e.V. [online]. [cit. 2007-04-14]. Dostupný z WWW: DRÁBKOVÁ, Eva. Role družstev v sociální ekonomice [online]. 2006 [cit. 2006-04-07]. Dostupný z WWW: Drusžtevní asociace České republiky [online]. [cit 2007-04-15]. Dostupný z WWW: Statistisches Bundesamt Deutschland [online]. [cit 2007-04-30]. Dostupný z WWW: Zentralverband deutscher Konsumgenossenschaften e.V. [online]. [cit. 2007-04-30]. Dostupný z WWW:

48

49