Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví
Pozice ČR k rozpočtu EU Diplomová práce
Autor:
Bc. Nadiya Tkachuk Finance, FHUS
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Zbyněk Dubský, PhD.
srpen 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 10. srpna 2011
Tkachuk Nadiya
2
Poděkování Moje poděkování patří Ing. Zbyňku Dubskému, Ph.D. za odborné vedení při zpracovávání této diplomové práce, jeho cenné rady a připomínky. Dále panu Michalu Horáčkovi za kontrolu a úpravu diplomové práce.
3
Anotace Diplomová práce „Postoj ČR k rozpočtu EU“ pojednává o rozpočtu Evropské unie ve vztahu k České republice a jejím cílem je analýza pozice ČR k výdajové a příjmové straně tohoto rozpočtu. Obsah diplomové práce je následující. V úvodu je představen vznik a fungování samotné EU společně s popisem formování jejího finančního rámce. Další kapitola pojednává o vstupu ČR do EU. V této části jsou rovněž zmíněny pozitiva a negativa vstupu a rozbor podmínek nutné pro tento vstup. Následuje analýza čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU, jejímž cílem je prostřednictvím konkrétních hodnot přehledně poukázat na objem finančních prostředků, které ČR z rozpočtu získala od roku 2004 do roku 2011. Práce se následně zabývá reformou rozpočtu EU a informuje o probíhajících debatách a možných výsledcích jednáních ČR o novém finančním rámci po roce 2013. V další části je představena strategie ČR, podle které se bude ve vyjednávání nového finančního rámce postupovat. Závěr je věnován současným problémům Společné zemědělské politiky EU, která je klíčovým a nejnákladnějším odvětvím v rámci celého rozpočtu.
Abstract Diploma thesis "The position of the CR to the EU budget" is concerned with the budget of the European Union in relation to the Czech Republic and its aim is to analyze the CR's expenditure and revenue side of the budget. The content of the thesis is as follows. The introduction presents the foundation and functioning of the EU, together with the description of a formation of its financial framework. The next chapter deals with an accession of CR to the EU. This chapter also mentions the positive and negative features of the accession and discusses the conditions that were necessary for this entry. The section is followed by an analysis of the CR’s net position to the EU budget. Its goal is to clearly show the amount of funds received from the EU budget from 2004 to 2011. The work is then engaged in the reform of the EU budget. It informs about ongoing debates and about possible outcomes of the negotiations that are concerned with a new financial framework after 2013. In the next section the strategy of CR is introduced, under which the negotiations regarding financial framework will be preceded. The conclusion is devoted to current problems of EU Common Agricultural Policy, which is a crucial and the most costly policy in terms of the EU budget.
4
Obsah Úvod...................................................................................................................................... 7
1. Význam rozpočtu EU ....................................................................................................... 9 1.1. Vývoj rozpočtové procedury EU.................................................................................. 9 1.2. Rozpočet EU ............................................................................................................ 10 1.2.1. Rozpočtová procedura ........................................................................................ 11 1.2.2. Rozpočtové zásady ............................................................................................. 14 1.3. Výdaje rozpočtu EU .................................................................................................. 15 1.3.1. Vývoj výdajů EU podle oblastí ........................................................................... 20 1.3.2. Výdaje podle členských států.............................................................................. 22 1.4. Příjmy rozpočtu......................................................................................................... 24 1.4.1. Příspěvky podle členských států.......................................................................... 28 1.5. Kontrola rozpočtu a jeho další vývoj ......................................................................... 29 1.6. Delorsův balík I., Finanční perspektiva 1988 - 1992 .................................................. 30 1.6.1. Meziinstitucionální dohoda................................................................................. 32 1.7. Delorsův balík II. ...................................................................................................... 33 1.7.1. Finanční perspektiva 1993 – 1999....................................................................... 35 1.8. Finanční perspektiva 2000 – 2006 ............................................................................. 36 1.9. Finanční perspektiva 2007 – 2013 ............................................................................. 40
2. Pozice ČR k výdajové a příjmové straně EU ................................................................ 43 2.1. Vstup České republiky do Evropské unie................................................................... 43 2.2 Agenda 2000 ............................................................................................................. 45 2.3. Pozitiva a negativa vstupu České republiky do EU .................................................... 46 2.4. Postoj České republiky vůči Evropské unie ............................................................... 49 2.5. Specifické výzvy pro Českou republiku..................................................................... 53
3. Zhodnocení čisté pozice ČR ........................................................................................... 55 3.1. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v roce 2007.......................................................... 55 3.2 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v roce 2008........................................................... 57 3.3. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2009.......................................................... 58 5
3.4. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010.......................................................... 60 3.5. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v prvním pololetí 2011......................................... 61
4. Přístup České republiky k jednáním o novém finančním rámci po roce 2013 ............ 63 4.1. Finanční rámec Evropské unie po roce 2013.............................................................. 63 4.2. Pohled ČR na vybrané aspekty budoucího rozpočtu EU............................................. 66 4.3. Česká republika a vyjednávání nového finančního rámce .......................................... 67 4.4. Budoucí potřeby a priority ČR z hlediska kohezní politiky EU .................................. 68 4.5. Ekonomické výzvy ČR.............................................................................................. 69 4.5.1. Trh práce - zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti ......................................... 70 4.5.2. Věda a výzkum ................................................................................................. 70 4.5.3. Vzdělávání a odborná příprava............................................................................ 70 4.5.4. Sociální soudržnost ............................................................................................ 71 4.6. Reforma rozpočtu EU................................................................................................ 72 4.7. Reforma Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 .......................................... 73 4.8. Podpora pro rozvoj zemědělství v ČR........................................................................ 75
Závěr .................................................................................................................................. 76
Seznam použité literatury.................................................................................................. 78
Seznam použitých zkratek................................................................................................. 84
Přílohy ................................................................................................................................ 85 Čistá pozice ČR vůči EU za rok 2007 (1. 1. 2007 - 31. 12. 2007) ..................................... 85 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2008 (1. 1. 2008 - 31. 12. 2008)....................... 86 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2009 (1. 1. 2009 - 31. 12. 2009)....................... 87 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010 (1. 1. 2010 - 31. 12. 2010)....................... 88 Podrobnější rozpis příjmů a výdajů za první pololetí roku 2011........................................ 89 Sumarizace výsledků procesu reformy SOTC v EU.......................................................... 90 MMR - Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU .............. 91
6
Úvod Evropská integrace je fenomén, který je jedinečný na celém světě. Již od počátku evropské integrace bylo cílem bylo propojovat ekonomiky členských států. Bezmála šedesát let se vyvíjela podoba Evropské unie do současné podoby. Poprvé v historii vidíme, v době panujícího míru v Evropě, že se státy dobrovolně vzdávají časti své suverenity a předávají kompetence nadnárodní instituci. Společné politiky, které takto vznikají, jsou financovány rozpočtem Evropské unie. Cílem mé diplomové práce je přiblížit charakter a strukturu rozpočtu Evropské unie prostřednictvím faktického příjmového naplnění a konkrétních výdajových politik. Dále popsat vývoj a fungování rozpočtu EU, jeho specifika, z čeho je rozpočet tvořen, pozice České republiky k rozpočtu EU, jakou podobu má nyní a jeho možné budoucí změny – stejně jako problémy, s kterými se Evropská unie v současné době potýká.
První kapitola „Význam rozpočtu EU“ pojednává o obecné charakteristice rozpočtu, popisuje, co je to rozpočet, odlišnosti a zásady. Jedna z podkapitol je zaměřena na teorii, s níž je společný evropský rozpočet často spojován a jejíž některé principy aplikuje na své podmínky. Práce čerpá v první řadě z oficiálních pramenů evropských institucí.
Druhá kapitola pojednává o pozici České republiky k výdajové a příjmové straně EU. Pohled státu na výdaj a příjem v rámci finanční perspektivy, jehož stát považuje za významný nástroj přispívající k dodržování rozpočtové disciplíny a zajišťující předvídatelnost výše příspěvků do rozpočtu EU. Dále pojednávám o pohledech republiky na budoucí systém vlastních zdrojů, který by měl být jednoduchý, transparentní a spravedlivý. Zmiňuji se o třech zdrojích příjmů: tzv. tradiční vlastní zdroje, zdroj založený na hrubém národním důchodu (HND) a zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH).
Cílem třetí kapitoly je zhodnocení čisté pozice České republiky k rozpočtu Evropské unie, klíčové úlohy v pozitivní bilanci ČR ve vztahu k rozpočtu EU od svého vstupu v roce 2004 do roku 2010. Vyhodnotit, či je Česká republika čistým příjemcem, čili kolik dostává peněz od společného rozpočtu formou různých programů a politik, a kolik se do něj odvádí a kladná rozpočtová bilance vůči rozpočtu EU.
Ve čtvrté kapitole zhodnocuji přístup České republiky v jednaní o novém finančním
7
rámci po roce 2013. Jaké cíle má stát pro nový finanční rámec, bude-li odpovídat zájmům republiky. Nezbytným krokem pro Českou republiku je vypracovaní strategie, podle které se bude ve vyjednávání postupovat. Zároveň je nutné zajistit koordinaci postojů jednotlivých ministerstev, zemědělství, ministerstva financí, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu. Dále se zabývám problémem, co lze očekávat od členských států v době hospodářské a ekonomické krize, a co bude po skončeni hospodářské a ekonomické krize. Zda budou státní pokladny členských států ochotné začít splácet náklady na protikrizové balíčky, které v době krize poskytly. Velkou výzvu pro reformu rozpočtu a nový finanční rámec po roce 2013 bude změnit rozdělení přístupných finančních prostředků tak, aby plnily dosažení nových cílů Evropské unie. Následuje vysvětlení po výdajové stránce Politiky soudržnosti a Společné zemědělské politiky, na příjmové stránce částečné posílení reformy systému vlastních zdrojů a jejich evropského charakteru –
například podílu z daně
z pohonných hmot.
8
1. Význam rozpočtu EU Evropská unie se vyvíjí téměř šedesát let. Ve své cestě zdokonalení dosáhla řady vysokých integračních cílů a vytvořila fungující ekonomicko-politický systém. Evropská unie je živý organismus, který se neustále vyvíjí. Pro snazší pochopení mnohých souvislostech zmapuji historický vývoj a samotnou integraci Evropské unie.
1.1. Vývoj rozpočtové procedury EU
Od roku 1958 do 1970 – Rozpočet EU byl financován z příspěvků zakládajících členů unie.
duben 1970 – Lucemburská Evropská rada zavádí systém vlastních zdrojů. Tento systém zahrnoval celní poplatky, zdroj založený na dani z přidané hodnoty a zemědělské dávky. Smlouva, která byla podepsána v červenci 1975, upravila systém a posílila vytvoření Evropského účetního dvora a udělila Evropskému parlamentu (EP) právo odmítnout roční rozpočet.
V období let 1975 až 1987 se ostře diskutovalo nad rozpočtovými příspěvky a výdaji na společnou zemědělskou politiku. Opakovaně si stěžovala britská předsedkyně vlády Margaret Thetcherová na britskou pozici největšího čistého přispěvatele.
V roce 1984 Evropská rada uděluje Velké Britanii slavný „rabat“ . Ve Fontainebleau Evropská rada zvyšuje zdroj příjmů založený na DPH.
V roce 1988 vzniká Delorsův balíček. Tato reforma zavedla čtvrtý vládní zdroj založený na HND členských států, stanovila pro příjmy EU jako procento unijního hrubého národního důchodu a snížila daň z přidané hodnoty. Evropská rada v Bruselu v červnu 1988 schválila zavedení dlouhodobého rozpočtového plánování na několik let dopředu. Výhled tohoto procesu je víceletým finančním výhledem, který stanoví objem hlavních výdajových kategorií. Schválený finanční výhled obsahoval prvek tzv. Výdaje CAP (Common Agricultural Policy), který byl převáděný do výdajů politiky soudržnosti, jejichž velikost vzrostla v dvojnásobek a byl stanoven limit
9
pro další růst zemědělských výdajů.
V roce 1992 vzniká Druhý Delorsův balíček - Edinburská dohoda v prosinci 1992 snížila význam příjmů založených na DPH a mírně navýšila příjmový zdroj na 1,27%. Mezi lety 1993 až 1999 Edinburská dohoda přijala nový finanční výhled, který pokračoval změnou výdajových priorit z CAP politiky soudržnosti. Úsilím evropské politiky soudržnosti je zlepšit konkurenceschopnost Evropské unie. V členských zemích Evropské unie a přidružených regionech jsou velké ekonomické a sociální nerovnosti. Jednotný evropský trh čítá zhruba 493 milionů obyvatel.
V roce 1999 byla vytvořena tzv. „Agenda 2000“. Na léta 2000 až 2006 Evropská rada (ER) v Berlíně přijala finanční výhled. Jedinou hlavní změnou výdajové straně byla zavedení nové kategorie předstupních výdajů s cílem zajištění financování rozvojových programů v zemích střední a východní Evropy a rezervy pro krytí nákladů na rozšíření EU.1
1.2. Rozpočet EU Evropská unie je výjimečnou organizací, která sdružuje řadu evropských států. Od klasických mezinárodních organizací se liší svým charakterem, cíly a velkou provázaností mezi členskými státy. Jedním z hlavních cílů je, aby Evropská společenství disponovala vlastním rozpočtem. Rozpočet Evropské unie je určen k financování politik. Narozdíl od národních rozpočtů musí být rozpočet vždy vyrovnaný, nepřipouští se tedy rozpočtové deficity. Roční rozpočet určuje, jakou částku lze čerpat na každou činnost. Evropská komise vypracuje návrh rozpočtu, poté předloží Evropské radě ke schvalování (více v kapitole 1.3. Rozpočtová procedura přijatí rozpočtu). Od roku 1970 má Evropské společenství mají vlastní zdroje ke svým výdajům. Roční výdaje nesmí přesáhnout stropy dané víceletým finančním rámcem pro jednotlivé roky a nesmí překročit limit vlastních zdrojů stanovený v roce 2000 na 1,24% HND EU v položkách na platby a 1,31% HND EU v položkách na závazky. Na období let 2007 až 2013 má Evropská unie k dispozici rozpočet ve výši 864 316 milionů eur v položkách na závazky, což odpovídá 1,048 % HND EU. 1
Zdroj: FIALA, Petr, PITROVÁ, Markéta. Evropská unie. 2. aktualizované vydání. Brno: Centrum pro studium
demokracie a kultury (CDK), 2009. ISBN 978-80-7325-180-2
10
V roce 2010 rozpočet dosahoval výše 141,5 miliard eur v prostředcích na závazky, což odpovídá 1,20% HND EU. V prostředcích na platby stanoven na 122,9 miliard eur., tj. 1,04% HND EU. 2 3
1.2.1. Rozpočtová procedura Poměrně složitá procedura je navrhování, projednávání, připomínkování a schvalování rozpočtu EU. Evropská unie je výjimečnou organizace, která sdružuje řadu evropských států. Od klasických mezinárodních organizací se liší svým charakterem, cíly a velkou provázaností mezi členskými státy. Její smysl nespočívá pouze ve spolupráci na základě jednomyslnosti, ale spíše v hlubší integraci mezi jednotlivými členy. Vymezujícími postupy při této činnosti jsou schválena a přijata finanční perspektiva na dané období. Hlavní role při sestavování rozpočtu EU mají tři hlavní evropské instituce: Evropská Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament. V rámci jednání, ve kterém jsou stanoveny přesné podmínky a lhůty k předkládání a projednávání podkladových materiálů, jsou ve formě návrhů. Postup rozpočtové procedury vychází z ustanovení výše zmíněných závazných smluv a opírá se především o ustanovení Hlavy II. smlouvy o EU (dále jen Smlouva) - „Finanční ustanovení“, článek 268 – 280 (ve znění smlouvy upravené v Maastrichtu a Nice). Nyní bych vysvětlila zásady vyrovnanosti příjmů a výdajů. Cituji: „K zajištění rozpočtové kázně nesmí Komise předložit žádný návrh aktů, změnit své návrhy a nepřímá žádná prováděcí opatření, která by mohla vyvolávat citelné dopady na rozpočet, aniž by poskytla záruku, že takový návrh nebo aktivity mohou být financovány v mezích vlastních zdrojů Společenství (vizte ustanovení čl. 290 Smlouvy)“. Stanova umožňuje členským zemím pro jiný rozpočet převod v situacích nevyčerpaných prostředků za stanovených podmínek v souladu s předpisy přijatými touto Smlouvou do konce rozpočtového roku, s výjimkou prostředků určených na výdaje na zaměstnance. Rozpočtový rok v rámci rozpočtu EU je období od 1. ledna daného roku a končí dnem 2
Zdroj: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008 str. 183
3
Zdroj: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie,
Druhé přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011 str. 161
11
31. prosince daného roku. Procedura vlastního rozpočtu není vždy jednoznačně shodná ze stanovené smlouvy. Zpravidla dva roky před příslušným rozpočtovým rokem každý z orgánů Společenství sestaví před prvním červencem předběžný odhad svých výdajů na stanovený rozpočtový rok.4
První čtení návrhu rozpočtu Během května či na začátku června je PBD přednesen na zasedání Rady. Zde probíhá tzv. první čtení. Nejdůkladnější analýzu návrhu provede v rámci Rady jeho Rozpočtový výbor a pracovní skupiny složené z národních zástupců, kteří podrobně zanalyzují jednotlivé kapitoly rozpočtu. Poté je návrh postoupen COREPERu (Comité des Représentants Permanents)5, který provede analýzu celého rozpočtu, aby co nejlépe a nejpřesněji identifikoval jednotlivé rozpočtové položky návrhu. Následně se připravuje podrobná analýza návrhu na zasedání ministrů v rámci ECOFINu.6
V polovině července probíhá zasedaní ministru ECOFINu. V průběhů dvou dnů jednání se diskutuje o předložení předběžného návrhu rozpočtu. Snaha ECOFINu je pozměnit návrh rozpočtu ve dvou směrech, což znamená: ve celkové velikosti rozpočtu (menší objem rozpočtu) a struktuře rozpočtu (zvýšit podíl povinných výdajů na úkor nepovinných výdajů). Když je vypracovaný předběžný návrh rozpočtu přijat v původní, či pozměněné podobě, následně je odsouhlasený Radou a dále je předán k projednávání Parlamentu.
V Parlamentu je nejdříve návrh Rady přečten na plenárním zasedání, poté jde
4
Zdroj: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008 str. 50-51 5
Úloha COREPERu je v současnosti právně vymezena čl. 207 Smlouvy o založení ES a čl. 19 Procedurálních pravidel Rady.
Hlavní rolí COREPERu je tedy koordinovat a připravovat činnost různých zasedání Rady a usilovat o dosažení shody v otázkách pro jednání tak, aby je mohla Rada přijmout. Zdroj: COREPER - Výbor stálých zástupců členských zemí při EU. Autor: Michal Strouhal, aktualizace dne: 01.02.2006: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/instituce-eu/coreper-vybor-stalych-zastupcu-clenskych/1000723/6095/ 6
ECOFIN - Rada ministrů hospodářství a financí - je jednou z deseti orgánů EU. Rada ECOFIN zasedá zpravidla jednou
měsíčně v Bruselu, popřípadě v Lucemburku. Den před zasedáním Rady Ecofin se schází takzvaná eurogroup – skupina ministrů hospodářství a financí států, které přijaly společnou evropskou měnu. Ve druhé polovině roku zasedá dvakrát takzvaný rozpočtový ECOFIN, aby projednal rozpočet EU na následující rok. Zdroj: MF ČR. Rada ECOFIN. k nahlédnutí na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ecofin.html
12
do jednotlivých parlamentních výdajů. Rozpočtový výbor Parlamentu odpovídá za zpracování a analýzu návrhu. Funguje jako prostředník a koordinátor jednání a zároveň je zodpovědný za podporu analýz rozpočtu. Během jednání má Parlamentní výbor možnost předložit k návrhu rozpočtu své připomínky a návrhy na změny. Rozpočtový výbor se snaží návrhy korigovat, ale zároveň nemá pravomoc ovlivnit veškeré návrhy a připomínky, které jsou předneseny v rámci plenárního zasedání. V říjnu Rada předkládá upravený návrh rozpočtu, poté následně proběhne první plenární parlamentní čtení.
Členové Parlamentu mohou:
předložený návrh odsouhlasit,
pozměnit velikost či strukturu povinných výdajů (tato změna vyžaduje většinu hlasů),
navrhnout změnit velikost či strukturu nepovinných výdajů (tato změna vyžaduje podporu většiny členů Parlamentu).
Druhé čtení návrhu rozpočtu V případě, že Parlament neschválí návrh rozpočtu, je předložen Radě Evropské unie ke druhému čtení, které probíhá v polovině listopadu. Může se stát, že návrhy Rady jsou odlišné od návrhu Parlamentu. V tomto případě se sejde Rada, Parlament i Komise k novému zasedání, při kterém si vyjasní svá stanoviska a snaží se najít kompromis. Kdyby se nepovedlo najít shodný kompromis pro obě strany, Rada může v rámci druhého čtení:
odmítnout návrh Parlamentu v případě povinných výdajů, kde má Rada poslední rozhodující slovo,
pozměnit návrh Parlamentu v případě nepovinných výdajů, kde je Rada jen rádce, rozhodující slovo náleží Parlamentu.
V rámci jednání Ecofinu je pozměněný návrh rozpočtu předán v prosinci Parlamentu ke druhému čtení. Přivzatý pozměněný návrh je opět zanalyzován parlamentním Rozpočtovým výborem. Oblast analýzy v rámci druhého čtení je omezena na oblast nepovinných výdajů. Poté, co Rozpočtový výbor zhodnotí předložený návrh rozpočtu, bude doporučený ke schválení,. V opačném případě vypracuje nový předběžný návrh nepovinných výdajů. Přijatý rozpočtový návrh je podepsán předsedou Parlamentu a poté předsedou
13
Parlamentu také oficiálně je prohlášen za přijatý.
Třetí čtení návrhu rozpočtu. Může se stát, že Parlament na svém zasedání nepřijme rozpočtový návrh po druhém čtení, poté následuje třetí čtení. Třetí čtení není oficiální a může mít několik podob:
setkání a jednání předsedy Rady, komisaře pro rozpočet a zástupců parlamentního Rozpočtového výboru,
vystoupení předsedy Rady před plenárním zasedáním Parlamentu a vysvětlení na přijetí návrhu,
jednání zástupců stran trialogu,
zasedání Rady, ve kterém následuje jednání se zástupci Parlamentu.
Pokud by tato jednání byla neúspěšná, Parlament může s pomocí svých členů a dvě třetiny hlasů s konečnou platností předložený návrh rozpočtu odmítnout. 7
1.2.2. Rozpočtové zásady Rozpočet EU musí být sestaven a realizován v souladu s vyjmenovanými zásadami, které byly projednány, schváleny a zveřejněny v nařízení Rady (ES, Euroton) č. 1605/2002.8 Při příjímání rozpočtu EU musí být dodrženy tyto zásady: a) zásada ročního rozpočtu (principle of annuality) udává, že rozpočet bude přijímán na každý rozpočtový rok zvlášť a veškeré závazky musejí být zpravidla vyčerpány v průběhu daného rozpočtového roku; b) zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu (principle of unity and accuracy). Tato zásada říká, že veškeré příjmy a výdaje musejí být zahrnuty do jediného dokumentu. Společenství a Evropské unie musejí být při financování z rozpočtu; c) zásada vyrovnanosti (principle of equilibrium) vychází z toho, že příjmy a výdaje EU musejí být vždy v rovnováze. Tento rozpočet je sestavován na bázi odhadu. V případě, že rozpočet by byl vyčerpán něž skončí daňový rok, musí být tento deficit započítán 7
Zdroj: Technická univerzita v Liberci, Hospodářská fakulta Katedra financí a účetnictví. „Rozpočtová politika Evropské
unie z hlediska fiskálního federalismu“. Autor. Ing. Ivana Šimíková, Ph.D. 3 díl Dílčí zpráva – kulatý stůl. Liberec 2009 8
Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr. Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008
14
v následujícím roce do výdajů rozpočtu; d) zásada řádného finančního řízení (principle of sound financial management) – podle této zásady se realizují požadavky hospodárnosti, důslednosti a účinnosti při využívání rozpočtových prostředků v souladu se zásadou řádného finančního řízeni; e) zásada obecnosti (principle of universality) – celkové příjmy mají pokrýt veškeré platební položky. Až na výjimky, které jsou určeny na konkrétní výdajové položky. Veškeré příjmy a výdaje budou v plném rozsahu zapsány do rozpočtu – a to bez jakéhokoliv vzájemného započtení; f) zásada specifikace (principle of specification) říká, že každá položka musí mít vlastní účel a musí být určena na konkrétní cíl. Zároveň musejí být přiřazeny do jednotlivých hlav a kapitol; g) zásada zúčtovací jednotky (principle of unit of account) určuje, že rozpočet bude vypracován, realizován a sledován v eurech a účty budou rovněž vedeny v eurech; h) zásada průhlednosti (principle of transparency) – zajišťování řádné a průběžné informování o realizaci rozpočtu a o účetnictví. Informace jsou zveřejněny do dvou měsíců od jejich schválení v Úřadním věstníku Evropského společenství. 9
1.3. Výdaje rozpočtu EU Výdajové položky z rozpočtu EU jsou daleko diskutovanějším a známějším problémem. Jejich nová struktura, vnitřní členění odpovídají novým prioritám a novým požadavkům definovaným pro následující střednědobé plánovací období. Výdaje rozpočtu EU v letech 2007 – 2013 směřují do oblasti zemědělství a životního prostředí. Snahou Evropské unie je snižování rozdílů mezi státy či regiony a podpořit konkurenceschopnost, výzkumy, vzdělávání atd. Především zajištění bezpečnosti a stability uvnitř Evropské unie i mimo ni. Rada EU a Evropský parlament rozhodují o výdajích rozpočtu. Na základě návrhu Evropské komise byl stanovený Finanční rámec pro výdaj rozpočtu na období 2007 – 2013. Tento návrh určuje závazné limity, které nesmí být v jednotlivých letech překročeny. V roce 2010 hospodařila Evropská unie s rozpočtem ve výši 141,5 miliard. eur. V roce 2011 hospodaří s rozpočtem v celkové hodnotě 126,5 miliard eur. 10 9
Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr. Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008 10
Zdroj: http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/iuzi-008235 - „Bitva o rozpočet na rok 2011 je u konce, válka
ale teprve začíná“ – zveřejněno: 16.12.2010
15
Jednotlivé výdajové okruhy a podokruhy struktury rozpočtu EU jsou vyjádřeny následovně spolu s uvedením, zda se jedná o výdaje povinné nebo nepovinné. Výdaje jsou rozděleny do následujících okruhů:11 do nepovinných patří: 1) Udržitelný růst a) Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost b) Soudržnost pro růst a zaměstnanost 2) Ochrana a správné hospodaření s přírodními zdroji 3) Občanství, svoboda, bezpečnost a právo a) Svoboda,bezpečnost a právo b) Občanství do povinných a nepovinných patří: 4) Evropská unie jako globální partner – povinnými jsou výdaje vyplývající z mezinárodních smluv, které EU uzavřela se třetími stranami, příspěvky mezinárodním organizacím nebo organům a fondům úvěrových záruk 5) Administrativa – povinné jsou výdaje na důchody a obchodné, náhrady a různé příspěvky v souvislosti se skončením služebního poměru, soudních výloh a náhrady škody. do povinných patří: 6) Kompenzace/vyrovnávací platby 12
1) Udržitelný růst (konkurenceschopnost, soudržnost) Ve finančním rámcovém období 2007 – 2013 Evropská unie vytyčila jako jeden ze svých hlavních hospodářských cílů, stát se vysoce konkurenceschopnou ekonomikou. To vede to ke zvýšení nákladů na vzdělání, výzkum, inovace, dopravu a na zvýšení nákladů energetických sítí. V roce 2010 bylo z rozpočtu odvedeno 15 miliard eur a byly určené na konkurenceschopnost – z toho EU vynaložila 7,5 miliard eur výzkum, v porovnání s rokem 2009 tedy došlo k nárůstu výdajů v této oblasti o 11,7%. Již od počátku devadesátých let 11
Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a
rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008 12
Zdroj: http://www.euractiv.cz/evropske-instituce/clanek/iuzi-008235 - „Bitva o rozpočet na rok 2011 je u konce, válka
ale teprve začíná“ – zveřejněno: 16.12.2010
16
stoupá snaha o dobudování vnitřního trhu a výrazně je tak posílen důraz na dosažení hospodářské a sociální koheze. Tento zájem se dále zvyšuje poté, kdy se Unie rozšířila o dvanáct nových států, v jehož důsledku došlo k prohloubení rozdílů jednotlivých členských států a jejich regionů. Dlouhodobě se v Evropské unii projevuje snaha o snižovaní na podporu zemědělství a využití těchto prostředků na projektu, a akce směřující k větší konkurenceschopnosti a soudržnosti Unie.
2) Ochrana na správné hospodaření s přírodními zdroji Zemědělský sektor se v období 2007 – 2013 bude na výdajích evropského rozpočtu podílet v průměru 43%. V souvislosti s reformou SZP (Společné zemědělské politiky) má postupně klesat váha financí vynaložená na tuto oblast. Naopak se budou zvyšovat výdaje na ochranu životního prostředí a na boj se změnami klimatu. V roce 2010 bylo na zemědělství, rozvoj venkova a ochranu životního prostředí vynaloženo celkem 59,5% miliard eur.
3) Občanství, svoboda, bezpečnost a právo Objemem poměrně malé (1,7 mil.eur na rok 2010), ale na významu nabývající, jsou výdaje určené na zajištění bezpečnosti, na řízení migrace, boj proti terorismu, ochranu základních lidských práv či na soudní spolupráci. Z hlediska občanů EU jsou významné také programy na podporu kultury, ochranu spotřebitele či evropské audiovizuální produkce. V roce 2010 se výdaje v této oblasti zvýší konkrétně o 10,5% ve srovnání s rokem 2009.
4) EU jako globální partner Do této oblasti spadá pomoc kandidátským zemím a potenciálním kandidátům ze Západního Balkánu. Další evropské výdaje směřují na pomoc v rámci tzv. sousedské politiky, a dále do asijských zemí, Latinské Ameriky a do rozvojových zemí subsaharské Afriky, karibské oblasti a oblasti Tichomoří. Prostředky z evropského rozpočtu však zdaleka neobsahují veškerou pomoc, kterou Unie věnuje nečlenským zemím. Podpora spolupráce s
africkými,
karibskými
a
tichomořskými
zeměmi
je
i
nadále
financována
z mimorozpočtového Evropského rozvojového fondu (ERF), jehož objem v letech 2008 – 2013 dosáhne 22,7 miliard eur (v roce 2010 8,1%). 5) Administrativa Na pokrytí administrativních nákladů nutných pro chod všech evropských institucí se v roce 17
2010 počítalo s 7,9 miliardy eur, tj. nárůst o 3,8% oproti roku 2009.
Graf č. 1: Rozdělení finančních prostředků pro rok 2010 13
Zdroj: Evropská komise, Autor: PhDr. Kateřina Šímová, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), dostupný na http://www.euroskop.cz/8878/sekce/prijmy-rozpoctu-eu
Na základě finančního rámce 2007 – 2013 má EU v daném období k dispozici rozpočet ve výši 864 316 milionů eur v položkách na závazky, což odpovídá 1,048 % HND EU. V průběhu jednání o novém finančním rámci se odkryly problémy, které se již dlouho nedařilo na úrovni EU řešit. Důvodem je, že finanční rámec je především vyjádřením politických priorit vizí budoucího fungování EU. 14 13
Zdroj: Evropská komise, Autor: PhDr. Kateřina Šímová, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), dostupný
na http://www.euroskop.cz/8878/sekce/prijmy-rozpoctu-eu
14
Zdroj: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011, str. 166-168
18
Příprava nového finančního rámce byla spojena s mnoha očekáváními. Na jedné straně tlak čistých plátců na snížení jejich záporné rozpočtové bilance, a to především prostřednictvím snížení velikosti rozpočtu. Na druhé straně snaha Evropské komise navýšit výdaje spojené s posilováním konkurenceschopnosti. Ta se pozoruje naplňováním tzv. Lisabonské strategie. Lisabonská strategie byla přijata Evropskou radou v březnu 2000 v Lisabonu s cílem vytvořit z Evropské unie do roku 2010 „nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, vytváření více kvalitních pracovních příležitostí a zachovávající sociální soudržnost. Česká republika přijala v září 2005 Národní Lisabonský program 2005 – 2008 pro plnění revidované Lisabonské strategie.15 Výsledkem složitých jednání však nebylo navýšení rozpočtu, ale naopak relativní snížení jeho stropu vyjádřeného procentem HND. Původní návrh Evropské komise počítá s celkovou hodnotou položek závazků ve výši 1 025 035 milionů eur, což je zhruba 1,22 % HND EU. Evropská rada omezila hodnotu položek na 862 353 mil. Eur, což odpovídá zhruba 1,045% HND EU. Mírný pokles relativní velikosti rozpočtu EU v podobě položek plateb ukazujících tří finančních perspektiv. Graf č. 2: Relativní velikost rozpočtu EU v položkách plateb v letech 1993-2013 16
15
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lisabonská_strategie - Lisabonská strategie – aktualizováno: 18. 9. 2010
16
Zdroj: KÖNIG, Petr a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu. 2. akt. vydání. Praha: C. H. Beck,
2009, str.. 478
19
Můžeme tedy říct, že i když nárůst počtu kompetencí spadajících do povinností EU nedochází k výraznému přesunování finančních prostředků na rozpočet EU. 17
1.3.1. Vývoj výdajů EU podle oblastí Od doby vzniku v roce 1958 prošly výdajové priority EU dramatickým vývojem. Graficky tento proces zachycuje obrázek. Na horní grafu vidíme, že unijní rozpočet z počáteční velmi nízké úrovně (0,08 % HDP EHS) rapidně rostl. Výdaje Evropské unie do šedesátých let byly zanedbatelné a nepřesahovali 10 eur na jednoho občana. Ale v šedesátých let probíhá změna, kdy se začaly zvyšovat náklady na společnou zemědělskou politiku (CAP - Common Agricultural Policy). O něco později, v osmdesátých letech k nim byly přidány výdaje na zvýšení vnitřní soudržnosti EU.
Na počátku sedmdesátých let se rozpočet zvyšoval i nadále: z 0,8% unijního HDP na 1,2% v roce 1993, a po rozšíření z roku 1994 se jeho výše ustálila na 1% HDP. Na spodní grafu vidíme strukturu výdajů podle jednotlivých oblastí. Zřetelně vidíme na grafu vývoj, jak se za uplynulé půlstoletí měnily rozpočtové priority EU.
Cituji: „Až do roku 1965 představovala dominantní položku, tehdy i tak nízkého rozpočtu, administrativa (v období vzniku většiny evropských institucí a celní unie). Po roce 1965 nastupují výdaje na zemědělství, které téměř po jednu dekádu tvořily osmdesát procent a více celkových výdajů. V roce 1970 dosáhly dokonce 92% rozpočtu.“ 18
17
Zdroj: KÖNIG, Petr a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu. 2. akt. vydání. Praha: C. H. Beck,
2009, str.. 478
18
Údaje za roky 1958-1999 převzaty z The Community Budget: The Facts in Figures, Evropská komise, 2000: data za 2000-
2006 z Finančního výhledu. http://ec.europa.eu/budget/index_en.htm
20
Graf č. 3: Výdaje Společenství v letech 1985 – 2001
Zdroj: Údaje za roky 1958-1999 převzaty z The Community Budget: The Facts in Figures, Evropská komise, 2000: data za 2000-2006 z Finančního výhledu. http://ec.europa.eu/budget/index_en.htm
Od prvního rozšíření v roce 1973 začaly na významu nabývat i výdaje na soudržnost, které tak stlačovaly podíl výdajů na zemědělství. Pozoruhodně zůstal stabilní součet podílů těchto dvou velkých položek, pohybovala se v rozmezí 80% až 85% rozpočtu. Ted už můžeme říct, že to byly právě výdaje na politiku soudržnosti, které v uplynulých třech dekádách vytlačily výdaje na společnou zemědělskou politiku.
Evropská unie vydává finance na: zemědělství zaostávající regiony ostatní výdaje V roce 2005 zemědělství čerpá přibližně 47% rozpočtu a další třetinu výdajů (31%) na zaostávající regiony. Zbytek rozpočtu připadá na nespočet dalších výdajů.
21
Nyní můžeme kategorii „ostatní výdaje“ rozdělit do čtyř oblastí: a) 7% rozpočtu – výdaje na ostatní vnitřní záležitosti. Označení „ostatní“ znamená jiné výdaje než na zemědělství a zaostávající regiony. Tato kategorie zahrnuje velmi široký pojem např. výdaje na výzkum a vývoj, na vzdělávání a mobilitu studentů, dále na energetickou a telekomunikační síť, transevropskou dopravní síť, životní prostředí, informace, kulturu, komunikaci, atd. b) 5% rozpočtu – vnější vztahy. Peníze z tohoto rozpočtu jsou vydávány především na humanitární a potravinovou pomoc a také na rozvojovou asistenci v nečlenských zemích na celém světe. Malé částky plynou na obnovu Kosova, na blízkovýchodní mírový proces, na Evropskou iniciativu za demokracii a lidská práva ve světe, na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku. c) 6% rozpočtu – administrativa.
Náklady zahrnující chod Evropské komise,
Evropského soudního dvora a všech ostatních evropských institucí. d) 3% rozpočtu – předvstupní pomoc. Tyto peníze směrují na zlepšování životního prostředí, modernizaci zemědělství, budování dopravních sítí a veřejné správy v zemích na cestě k členství do EU. 19
1.3.2. Výdaje podle členských států Hospodářská integrace je nejvýznamnějším přínosem členství v EU. Finanční přínosy v podobě transferů z rozpočtu EU představuje relativně malý podíl – pouze 1% unijního HDP. Čisté příspěvky navíc nikdy nepřesáhly 0,1%. Nyní se zaměřím na to, jací členové získávají největší podíly na výdajích EU. Na těchto penězích téměř ztroskotaly dohody o víceletém finančním výhledu EU v červnu 2005. Do jednotlivých zemí plynou výdaje EU. Výrazně se odlišují jak podle absolutní výše částky, tak podle jejího složení. Na níže uvedením grafu vidíme, že v roce 2003 byly největšími příjemci unijních výdajů Francie a Španělsko. Příjmy ve Francii pocházely ze společné zemědělské politiky a ve Španělsku byly nejdůležitějším zdrojem výdaje na politiku soudržnosti. Rozdělení příjmů jednotlivých zemí po přepočtu na jednoho obyvatele jsou ale značně odlišné.
19
Zdroj: Richard Baldwin, Charles Wyplosz, Ekonomie evropské integrace, ISBN 978-80-247-1807-1, Praha 2008, str. 84
22
Graf č. 4: Zemědělské příjmy v jednotlivých zemích v roce 2003 (mil. €)
Zdroj: Allocation
of
2003
EU
operating
expenditure
by
Member
State,
Evropská
komise,
ke
stažení
Evropská
komise,
ke
stažení
na http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200405/ldselect/ldeucom/62/62.pdf
Graf č. 5: Zemědělské příjmy na osobu v roce 2003 (v €)
Zdroj: Allocation
of
2003
EU
operating
expenditure
by
Member
State,
na http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200405/ldselect/ldeucom/62/62.pdf
23
Největším příjemcem všech příjmů na osobu je Lucembursko (2359 eur na obyvatele) – ale vezmeme-li v potaz, že průměrné příjmy na jednoho obyvatele dosahují dvojnásobku průměru EU pres 50 000 eur za rok v roce 2003. Druhým největším příjemcem unijních výdajů na osobu jsou Irové – asi 700 eur na osobu. Průměrná výše výdajů na obyvatele je 216 eur. Nadprůměrnými příjemci jsou tedy Finové, Portugalci, Francouzi, Dánové, Belgičané, Španělé, Řekové, Irové a obyvatelé Lucemburska. Skutečnost, že Lucembursko je nejbohatší člen EU a jeho příjmy z unijního rozpočtu na jednoho obyvatele jsou tak vysoké, se Evropská rada rozhodla přepočítat tyto příjmy po vyloučení administrativních výdajů. 20
1.4. Příjmy rozpočtu Podle unijních zákonů musí být každoroční rozpočet EU vyrovnaný. Všechny výše zmíněné výdaje musí být každý rok financovány buď příjmy vybranými od členů EU, nebo z rezerv vytvořených z předchozích let. Až do roku 1970 byl rozpočet EHS financován pouze ročními příspěvky členských států. Změna příjmů podléhá rozhodnutí Rady, především Rady ECOFIN. 21
Dohoda dosažená mezi členskými státy na úrovni Rady je postoupena ke konzultaci Evropskému parlamentu a posléze podléhá ratifikaci ve všech členských státech (Čl. 269 smlouvy o ES revidované Smlouvou z Nice). Příjmy Společenství regulují výhradně členské státy. Důvodem je fakt, že členské státy ani Komise nejsou schopny předvídat hospodářský vývoj a zároveň výšku skutečných získaných příjmů. 20
Rozpočet EU se výrazně odlišuje od národního rozpočtu a má mnoho charakteristik. 20
Richard Baldwin, Charles Wyplosz: Ekonomie evropské integrace, ISBN 978-80-247- 1807-1, vydání 2008, str. 85
21
ECOFIN je rada ministrů hospodářství a financí (The Economic and Financial Affairs Council) a je jednou z deseti formací
Rady ministrů zemí EU. Rada ECOFIN zasedá zpravidla jednou měsíčně v Bruselu, popřípadě v Lucemburku. Den před zasedáním Rady Ecofin se schází takzvaná eurogroup – skupina ministrů hospodářství a financí států, které přijaly společnou evropskou měnu. Ve druhé polovině roku zasedá dvakrát takzvaný rozpočtový ECOFIN, aby projednal rozpočet EU na následující rok. V každém půlroce se ministři financí a hospodářství také jednou setkají neformálně v předsedající zemi. Tohoto takzvaného neformálního Ecofinu se vedle ministrů účastní i guvernéři centrálních bank. Zdroj: Rada ECOFIN (Rada ministrů hospodářství a financí) – http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/ecofin.html – vydáno 6.5.2011
24
Hlavní rozdíly jsou právě ve skladbě příjmů a výdajů. V dnešní době lze mluvit o třech zdrojích příjmů. Mezi této zdroje rozpočtu patří: 1)
tradiční vlastní zdroje (cca 14,9% celkových příjmů v roce 2007, v roce 2010 cca
11%, z toho vyplývá, že neustále klesá),
zemědělské dávky (tj. cla uvalená na dovoz zemědělských produktů)
dávky z cukru a izoglukozy (geneticky neupravovaná kukuřice)
cla a obchodu z třetími zeměmi vybraná podle společného celního tarifu. 22
Relativní význam čtyř hlavních částí vlastních zdrojů v průběhu let se měnil. Dvě ze čtyř částí byly používány dlouhodobě a v prvních letech EU dostačovaly k pokrytí všech jejích výdajů. Těmito tradičními vlastními zdroji jsou cla jako první zdroj, ale stejně tak i zemědělské dávky jako druhý zdroj, avšak mají stále nižší hodnotu. Clo, které je vybráno z obchodu se třetími zeměmi, je podle společného celního sazebníku. Na celé teritorii EU obchody fungují na bezcelní bázi, cla jsou uvalená na dovozy ze třetích států. Tyto oba druhy příjmů jsou zdaněny na dovozech z třetích zemí a jsou vykazovány odděleně, protože formálně nejsou součástí společného celního sazebníku. Peníze vybrány z obchodu se třetími zeměmi (clo) náleží přímo spíše EU, než konkrétním státům. V zásadě je možné konstatovat, že pouze tyto „tradiční zdroje“ jsou skutečně v užším smyslu vlastními příjmy Společenství. 75% vybraných poplatků z cla se odvádí do EU a 25% zůstává v daném státě, kde bylo vybráno. 23 Cituji: „To je způsobeno například vzrůstající soběstačností Unie (a tedy menším objemem dovozu) a snižováním cel na dovoz do EU. Vzhledem k tomu, že při výběru zemědělských dávek a cel zůstává 25% částky (do roku 2002 to bylo 10%) členskému státu, je význam této příjmové složky pro rozpočet EU opravdu malý. V roce 2010 to představovalo jen zhruba 12% rozpočtu EU.“ 22
2) Podíl na dni z přidané hodnoty DPH (cca 15,3% celkový příjmů v roce 2007, v roce 22
Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011, str. 163-164
23
Richard Baldwin, Charles Wyplosz: Ekonomie evropské integrace, ISBN 978-80-247- 1807-1, vydání 2008, str. 86
25
2010 již 12%) Tento zdroj se výrazným způsobem vyvíjel. V roce 1979, kdy byl zaveden, tvořil přes 30% rozpočtu. Rozhodnutím ze dne 7. května 1985 byla maximální výše tohoto zdroje stanovena na 1,4% vyměřovacího základu. V druhé polovině osmdesátých let 20. století tak podíl na DPH představoval 50% až 60% rozpočtu Společenství, v roce 1986 to bylo dokonce 66%. Pozornost kritiky pro tento zdroj poukazuje na to, že daní z přidané hodnoty jsou nejvíce zatíženy chudé státy. Proto došlo postupně ke snížení hranice z 1,4% až na 0,5% a velikost vyměřovacího základu byla omezena na maximálně 50% HNP členského státu. V posledních letech tedy tento zdroj rozpočtu zaznamenal výrazný pokles.
3) Podíl z hrubého národního důchodu HND (cca 68,7% celkových příjmů v roce 2007, v roce 2010 nárůst na 76%) Největším zdrojem příjmů se tak stává příspěvek z HND členských států. Zároveň dochází k zohledňování postavení nejlépe platících států do společného rozpočtu. Na druhé straně tím ale dochází k popření snahy o autonomii rozpočtu, která v 70. letech 20. století vedla k zavedení systému vlastních zdrojů. 24
4) Ostatní (tyto zdroje jsou na úrovně 1% v roce 2010)
24
daně z příjmu zaměstnanců institucí ES
poplatky za administrativní činnost institucí
poplatky vztahující se k fungování Evropského hospodářského prostoru 25
Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracované a doplněné vydání. České Budějovice 2011, str. 164 25
Richard Baldwin, Charles Wyplosz: Ekonomie evropské integrace, ISBN 978-80-247-1807-1, 2008 str. 87
26
Graf č. 6: Příjmy rozpočtu v roce 2010 26
Zdroj: Evropská komise, autor: PhDr. Kateřina Šímová, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) , http://www.euroskop.cz/8878/sekce/prijmy-rozpoctu-eu
V nové finanční perspektivě 2007 – 2013 téměř nezměnila reformu systému vlastních zdrojů.Zjednodušila pouze výpočet zdroje z DPH zavedením fixní sazby jeho odvodu (0,3%). Ale vzniká komplikace v systému korekcí rozpočtové nevyváženosti. Proto Velká Británie zavedla nová pravidla výpočtu korekce se snahou zapojení financování výdajů pro nové členské státy, ale jen do určitého limitu (dodatečný příspěvek nesmí přesáhnout 10,5 mld. eur). Poslední jednání nepřineslo významnější změny, lze očekávat, že v rámci jednání o reformě financování rozpočtu bude pravděpodobně opět diskutován limit pro vlastní zdroje. Stále se také objevují návrhy na zavedení nového skutečně vlastního zdroje EU, protože současný systém je zhruba z 85% financován příspěvky členských států. Nové zdroje by pomohly Komisi být jak daňové, tak i nedaňové. Žádný z těchto potencionálních nových nástrojů většinou nesplňuje všechna hlavní kritéria, podle kterých jsou posuzovány. Návrh Komise, jako nejvhodnější nástroje odvodu části DPH je daň z pohonných hmot a daň z příjmů právnických osob. Země jako Itálie, Polsko, Rakousko, Francie a Lucembursko se nebrání zavedení nového autonomního evropského zdroje. Ale Portugalsko, Maďarsko, Španělsko a
Dánsko připouští možnost diskuse o autonomním zdroji v dlouhodobé
perspektivě. Většina států včetně České republiky je ovšem proti zavedení nového autonomního evropského zdroje. Na druhou stranu, většina států včetně České republiky
26
Zdroj:
Evropská
komise,
autor:
PhDr.
Kateřina
Šímová,
Ministerstvo
pro
místní
rozvoj
(MMR),
http://www.euroskop.cz/8878/sekce/prijmy-rozpoctu-eu
27
(Maďarsko, Litva, Rakousko, Nizozemsko, Slovensko, Portugalsko, Finsko, Estonsko, Řecko, Lucembursko, Rumunsko, Francie, Kypr, Španělsko) souhlasí s odstraněním zdroje z DPH. 27
1.4.1. Příspěvky podle členských států Srovnání odvodů a příspěvků členských zemí do rozpočtu EU nám dává možnost vyhodnotit jejich čistou finanční pozici (viz obrázek). Vidíme, že sedm zemí tzv. Evropské patnáctky (a hlavně Německo) odvádí do rozpočtu více, než z něho získávají, tj. že oni jsou čistými plátci. V roce 1999 německý čistý příspěvek byl větší, než příspěvky všech ostatních čistých plátců dohromady. Dalšími čistými plátci jsou Nizozemsko, Velká Británie, Rakousko, Švédsko, Itálie (v roce 1999, ale již ne v roce 2000) a Finsko. Čistými příjemci jsou naopak Řecko a Portugalsko, Belgie, Španělsko, Francie, Dánsko a Lucembursko.
Graf č. 7: Čisté platby v mil. eur (1997 a 2003) Graf č. 8: Čistá platba na jednoho obyvatele v eurech (2003)
Zdroj: The budget of the EU: How is your money spent? - http://europa.eu.
Poznamenejme, že celkových čistých plateb je mnohem méně než celkový rozpočet. Z toho vyplývá, že většina plateb do unijního rozpočtu svým způsobem zůstává v každém státě. Můžu jako příklad uvést Francii, která v roce 1999 zaplatila do rozpočtu 12,5 miliard
27
Zdroj: Hlavní výzvy reformy rozpočtu EU: postoje členských států a institucí EU včetně pravděpodobných scénářů vývoje
– http://ces.vse.cz/wp-content/cupalova.pdf – autor: Ing. Marcela Cupalová, Ph.D.
28
eur a získala z něho 13,1 miliard eur. Francouzská vláda vydala 12,5 mld. eur na unijní programy realizované přímo ve Francií. V témže roce německá vláda zaplatila do Bruselu 18,9 mld. eur, z toho bylo 10 mld. eur vydáno na unijní programy realizované v Německu. 28
1.5. Kontrola rozpočtu a jeho další vývoj Komise UCLAF (Unité de Coordination de La Lutte Anti-Fraude - Útvar koordinace boje proti podvodům EU) a posléze OLAF (European Anti-Fraud Office)
29
je nezávislou
kontrolou příjmů a výdajů Účetním dvorem. Dnes až 80% všech finančních prostředků EU je distribuováno v členských státech. V každé jednotlivé zemi je realizován konkrétní program na kontrolu rozpočtu, ovšem velmi se liší v předpisech pro vedení účetnictví a principech nakládání se svěřenými finančními prostředky. Díky intenzivním kontrolám v členských státech probíhá úspěšný boj proti podvodům. V současnosti to také dokládá rozložení špatně cílených plateb v rámcích jednotlivých sektorových politik. K většině podvodů totiž dochází v rámci společné zemědělské politiky, kde je soustředěn největší objem evropských financí. V tomto případě jde především o pokusy podvodů celního rázu. Kontroly prováděny na území členských států a ve spolupráci se státními nebo lokálními autoritami dané země není potom možné tyto podvody odhalit. OLAF vyšetřuje případy, kdy jsou prostředky vynaloženy nepatřičným způsobem. Spolupracuje také se svými protějšky působícími v členských státech v rámci boje proti pašování na náklady rozpočtu EU. Pašování se vyhýbá dovoznímu clu, který představuje klíčovou součást příjmu EU. 30 Důležitým krokem bylo vytvoření informační sítě, která prošla schvalovacím procesem. Informační síť má zachytit případy podvodů. V rámci tohoto projektu byly zřízeny bezplatné telefonní linky, na něž lze oznámit podezření, že došlo k podvodům při nakládání
28
Rozpočtové údaje z Evropské komise, počet obyvatel Eurostat. - http://europa.eu
29
Posláním Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) je ochrana finančních zájmů Evropské unie v boji proti
podvodům, korupci a jiným nezákonným činnostem, včetně závažných pochybení v rámci evropských institucí. Zdroj: „OLAF Mission“ - http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_cs.html – 24.6.2011 30
Fiala Petr, Pitrová Markéta; Evropská unie 2. aktualizované vydání; Brno; Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2009 str. 730
29
s prostředky EU. 31 32 Česká republika má zřízenou mezinárodní bezplatnou linku 00800 01 05 20 04.
1.6. Delorsův balík I., Finanční perspektiva 1988 - 1992 Za této tíživé situace s financováním Evropského společenství se v roce 1985 ujala funkce nová Komise v čele s Jacquesem Delorsem.
V Kodani ve dnech 4. až 5. prosince 1987 byl projednáván na zasedání Evropské rady projekt Komise na revizi rozpočtových zásad. S cílem, že této problematice bude věnováno samostatné zasedání Evropské rady v průběhu února následujícího roku. Delorsův balík I.33 byl následně přijat na mimořádném summitu Evropské rady, který se konal ve dnech 11. - 13. února 1988 v Bruselu. 34
31
Michal Částek, Současná Evropa 01/2010, Reforma rozpočtu EU: Velká očekávaná vs. současná realita,
http://ces.vse.cz/wp-content/castek.pdf 32
Petr König a kol. Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu. 2. akt. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 HDP
a HNP 33
Jednání o Delorsově balíku bylo mimořádně náročné.Francie chtěla udržet dosavadní platby do zemědělství, jižní státy
chtěly navýšit prostředky do strukturálních fondů, Německo odmítlo zvyšovat svůj příspěvek, Velká Británie svůj souhlas podmínila dodržením svých kompenzačních plateb .(Pinder 1993:157) V průběhu jednání před bruselským summitem proto probíhala intenzivní diskuse mezi Radou ministrů financi – ECO – FIN a Radou pro zemědělství . Na konec jednaní komise prohlásila, že dosáhlo 90% svých přestav. (Laffan, Shackleton 1997:80-81) 34
Zdroj: Laffan 2001: 200, The Delors Commission, on-line text
30
Graf č. 8: Finanční perspektiva 1988 – 1992
zdroj: The Community Budget: The Facts in Figures 2000:54, http://www.europarl.europa.eu/transl_nl/docs/budget/community_budget_facts_2000.pdf
Koncepce Delorsova balíku obsahoval následující úkoly:
celkové omezení růstu objemu rozpočtu, a to prostřednictvím procentuálního podílu z HNP celého společenství, limitován stropem 1,2% celkového HNP.
omezení výdajů na společnou zemědělskou politiku, které nesměly vykazovat v budoucnu větší růst než 74% růstu HNP celého Společenství.
zvýšení finančních prostředků do strukturálních fondů.
Poslední dva body sehrály velmi důležitou roli při schvalování finanční reformy. Jižní státy odmítaly Delorsův balík bez dostatečného navýšení strukturálních fondů a naopak Velká Británie svůj souhlas podmiňovala dodržením svých kompenzačních plateb.
Stanovení horních limitů bylo označováno obecně jako zavedení finančních stabilizátorů. Konkrétně byly omezeny horní hranice některých z hlavních rozpočtových kapitol a zavedeny byly také cenové stabilizátory pro společnou zemědělskou politiku.
31
Rozpočtová pravidla obsažená v Delorsově balíku byla prosazena především díky rozdílným požadavkům jednotlivých aktérů. Přijetím stabilizátorů splnily se podmínky dané čistými plátci do rozpočtu, kteří již nadále nechtěli financovat vývoz produktů zemědělské politiky. Hospodářsky slabší země byly naopak uspokojeny podporou kohezní politiky a přijetím dohody o postupném zatížení chudších států. 35
1.6.1. Meziinstitucionální dohoda Na základě Delorsova balíku vznikla 1. července 1988 institucionální dohoda (IIA, Interinstitutional Agreement) mezi Radou, Evropským parlamentem (EP) a Komisí, která zaručovala dodržení zásad schvalování rozpočtu. Dohoda zaručovala, že EP nebude zvyšovat objem strukturálních fondů a nebude navyšovat prostředky určené na zemědělskou politiku – to vše v rámci dohodnutého finančního rámce do roku 1992. Lintner a Mazeyová v souvislosti s podpisem IIA ukazuje, že Parlament obdržel jistotu o dodržování zásad. Jedná se o zvýšení příjmů rozpočtu, redukci nákladů na společnou zemědělskou politiku a konečně o zvýšení prostředků do strukturálních fondů.
Na straně druhé ovšem působil proti snaze Parlamentu rozhodnutí Evropské rady z 11. – 12. února 1988 v Bruselu, kterým byly nezávazné výdaje – jež měl EP do této doby právo přeskupovat – rozděleny na tzv. privilegované neprivilegované. Za privilegované výdaje Rada označila strukturální fondy včetně Integrovaných programů pro Středomoří a prostředků na výzkum. Do neprivilegovaných výdajů byly zařazeny oblasti jako například doprava, životní prostředí nebo energetika. Výsledkem této dohody pro EP bylo značné omezení jeho možnosti měnit strukturu v jednotlivých oddílech rozpočtu. Pro Radu to znamená pojištění stability dohody IIA.
35
Fiala Petr, Pitrová Markéta; Evropská unie 2. aktualizované vydání; Brno; Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2009, ISBN 978-80-7325-180-2 str. 717
32
1.7. Delorsův balík II. Bylo nezbytné reformovat finanční výhled Společenství. V souvislosti s podpisem JEA36 připravovalo se přijetí Smlouvy o EU. Na devátém zasedání mezivládní konference o měnové unii ve dnech 11. – 12. listopadu 1991 komise předložila tzv. Delorsův balík II., který obsahoval návrh finanční perspektivy na léta 1993 – 1999.
Ve velice komplikované situaci se projednával Delorsův balík II., kdy Společenství procházelo průběhem procesu Smlouvy o EU, kdy čelilo výkyvům EMS (Evropský měnový systém)37 a současně se připravovalo na přijetí zemí EFTA a členství v EU. Nicméně z úspěchem byl uzavřen Delorsův balík II. Evropskou radou 11. – 12. prosince 1992 v Edinburghu.
Graf Finanční perspektivy 1993 – 1999 je na následující stránce.
36
Jednotný evropský akt (JEA) se řadí mezi klíčové smlouvy Evropských společenství a představuje první revizi Římských
smluv. Podepsán byl v únoru 1986, platnost nabyl v červenci 1987. Jeho hlavní přínos spočíval v přijetí celé řady konkrétních opatření sledujících vytvoření vnitřního trhu mezi členskými zeměmi ES do konce roku 1992. Vnitřní trh byl vymezen jako prostor bez vnitřních ekonomických hranic, ve kterém jsou zajištěny čtyři fundamentální svobody: volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu. Z konkrétních opatření JEA lze jmenovat odstranění kontrol osob a zboží na vnitřních hranicích, vzájemné uznávání výrobních norem a standardů, dosažení větší otevřenosti trhů práce či liberalizaci v řadě oblastí, např. v pojišťovnictví a dopravě. Zdroj: Jednotný evropský akt - http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/j/jednotny-evropsky-akt/1000703/55002 – 24.10.2009 37
Evropský měnový systém (EMS) vznikl v roce 1979, kdy se země Evropských společenství dohodly, že na sebe navzájem
naváží kurzy svých měn, aby předešly kurzovým fluktuacím. Byla to reakce na rozpad Brettonwoodského měnového systému v roce 1971, ve kterém byly evropské měny navázány na americký dolar. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský_měnový_systém
33
Graf č. 9: Finanční perspektivy 1993 – 1999
Zdroj: The Community Budget: The Facts in Figures 2000:69, http://www.europarl.europa.eu/transl_nl/docs/budget/community_budget_facts_2000.pdf
Komise se snažila ve druhém Delorsově balíku, aby příjmy Společenství dosáhly výše plánovaných výdajů. A proto navrhla zvýšení příjmové položky na 1,27% HNP v roce 1999. V rámci tohoto balíku bylo podporováno zavedení systému příspěvku v souladu s možnostmi členských zemí.
Současně, kdy země ve svých závazcích, platbách třetího (DPH) a čtvrtého (HNP) příjmového zdroje společného rozpočtu byly odstupovány, potvrzovala důraz Společenství kladený na otázku koheze. Společenství se snažilo vysvětlit odlišnost mezí států a jejich schopnost platit. Proto financování se dále odrazilo v posílení čtvrtého zdroje z HNP a naopak o snížení podílů z DPH. Dalším krokem pro tento návrh bylo zjištění, že platby k podílu DPH více zatěžují země s vyšší spotřebou, a následně tedy chudší země. (Fries 1998: 185).
Proto Delorsův balík II. navrhl snížit zdroj z DPH z 1,4% zpět na 1%. Díky tomu vznikl nový tzv. Fond solidarity (soudržnosti). 38
38
Fiala Petr, Pitrová Markéta; Evropská unie 2. aktualizované vydání; Brno; Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2009, ISBN 978-80-7325-180-2 str.720
34
1.7.1. Finanční perspektiva 1993 – 1999 Jakmile v roce 1995 vstoupily do Evropské unie nové země: Rakousko, Finsko a Švédsko, nastává výrazná změna ve finanční perspektivě. Strop vlastních zdrojů rozpočtu se totiž musel přepočítal na stávajících patnáct států EU, takže nedošlo k překročení stanovené procentuální hranice HNP ES. Tabulka č. 1: Upravená finanční perspektiva 1995 – 1999 po rozšíření EU o nové státy (v milionech EUR, v cenách roku 1992) 39 1995
1996
1997
1998
1999
Společná zemědělská politika
35354
37245
37922
38616
39327
Strukturální fondy
24477
26026
27588
29268
30945
Kompenzace
1547
701
212
99
0
Celkové položky závazků
75467
78692
81047
83954
86952
Celkové položky plateb
72020
74605
77372
80037
82778
1,21
1,21
1,22
1,22
1,24
Položky plateb jako % HNP
Finanční perspektiva posilovala výdaje na oblast strukturálních fondů a také udržovala výdaje na SZP ve stanovených mezích. Skutečné výdaje na SZP a strukturální fondy jsou zobrazeny v Tabulce .
Cituji: „Je z ní patrné, že se poprvé v historii financování ES/EU podařilo snížit výdaje na SZP od roku 1998 pod 50% celkových výdajů rozpočtu. Dále se snížilo tempo růstu výdajů na tuto politiku. V období 1993 – 1999 došlo k nárůstu výdajů na SZP o 4532,8 milionů eur, zatímco v období 1988 – 1992 to bylo 4859,3 milionů eur. Ve stejné době vzrostly celkové výdaje rozpočtu o 18708,2 mil. eur, resp. 17468,5 mil. eur. Uvedené skutečnosti ukazují, že se druhé finanční perspektivě podařilo ještě více zmírnit tempo růstu výdajů při zvyšování celkových výdajů rozpočtu.“ 39
39
Masarykova univerzita v brně, Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Obor Evropská
studia, Bakalářská práce v roce 2009: Vliv finančních perspektiv na rozpočet EU , Josef Steinbauer str. 33
35
Tabulka č. 2: Výdaje rozpočtu na SZP a strukturální fondy v letech 1993 – 1999 (mil. EUR, běžné ceny) 40
1993 EAGGF záruční sekce
53,93
záruční sekce jako % rozpočtu
1996
55,59
51,83
51,05
1997
1998
1999
40423
39068
39468,6
50,64
48,3
47,27
20478,5 15872,1 19223,3 24624,1 26285,1 28624,1 30377,4
Strukturální fondy
31,61
jako % rozpočtu
Celkové výdaje rozpočtu
1995
34935,8 32952,8 34490,4 39324,2
EAGGF Strukturální fondy
1994
26,78
28,89
31,97
32,93
35,39
36,38
64783,4 59273,1 66547,4 77032,2 79819,1 80878,1 83491,6
V rámci schválené finanční perspektivy v období 1993 – 1999 mělo dojít k navýšení prostředků pro strukturální fondy o 40,1%, ale ve skutečnosti však došlo k navýšení z 20478,5 mil. eur na 30377,4 mil. eur, což bylo 48,34%. Podíl výdajů na strukturální fondy dosáhla v období 1988 – 1992 maximálně 31,42%, zatímco v letech 1993 – 1999 dosáhl až 36,38% celkových výdajů rozpočtu.41
1.8. Finanční perspektiva 2000 – 2006 Komise představila v roce 1997 dokument nazvaném Agenda 2000.
42
Jedná se o návrh
nové finanční perspektivy na léta 2000 – 2006. Dokument byl projednáván a nakonec přijat na summitu Evropské rady v Berlíně ve dnech 24. - 25. března 1999.
40
Zdroj: Masarykova univerzita v brně, Fakulta sociálních studií Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií, Obor
Evropská studia, Bakalářská práce v roce 2009: Vliv finančních perspektiv na rozpočet EU , Josef Steinbauer str. 35 41
Fiala Petr, Pitrová Markéta; Evropská unie 2. aktualizované vydání; Brno; Centrum pro studium demokracie a kultury
(CDK), 2009, ISBN 978-80-7325-180-2 str.720 42
Agenda 2000 obsahovala stanoviska ke kandidátským zemím, které měly vstoupit v nejbližších letech do EU, a dále také
návrh na reformu strukturálních fondů a SZP. Agenda 2000 také upravovala příjmovou stranu rozpočtu. Pokračovalo se ve snižování maximální sazby DPH z 1% na 0,75% pro roky 2002 a 2003 a od roku 2004 na 0,50%. Zdroj: Plechanovová, B. a kol.,: Evropská unie na počátku 21. století: reformní procesy a institucionální změna, 9788024611549, Praha 2006 s. 175
36
Finanční perspektiva určuje rámec působnosti na dalších sedm let (na období 2000 až 2006). Přestože nemohla ještě před rozšířením Unie zahrnout veškeré výdaje, které s ním souvisejí, vyznačuje se třemi rysy, které jsou zajímavé z hlediska rozšíření:
Pro období 2000 – 2006 jsou stanoveny tři cíle: 1) Financování zemědělství bylo rozšířeno o politiku rozvoje venkova, veterinárních opatření a předvstupních nástrojů pro oblast zemědělství (SAPARD).43 Počítalo se s rezervou pro připravované rozšíření členských zemí EU a s nutností podpořit nově vstupující státy. Jedná se o to, aby se členským státům pomohlo přizpůsobovat a modernizovat jejich systémy vzdělávání. 2) Prostředky přerozdělované prostřednictvím strukturálních fondů, které byly vytvořeny pro patnáct členských států, budou počínaje rokem 2002 postupně redukovány koncentrací priorit na omezené množství regionů. Byl zaveden nový finanční nástroj pro spolufinancování projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury (ISPA) 44
43
SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development) napomáhal kandidátským zemím při
řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis vztahujícího se ke společné zemědělské politice (CAP), strukturálním změnám v jednotlivých zemědělských sektorech a na venkově. Kandidátské země mohly program SAPARD využívat v časovém rozmezí roku 2000 až 2006, maximálně však do konkrétního data vstupu do Evropské unie. Za program odpovídal v České republice ministerstvo zemědělství a ministerstvo pro místní rozvoj. Obě ministerstva koordinovaly naplňování programu SAPARD v souladu s prioritami a opatřeními stanovenými v Plánu rozvoje zemědělství a venkova České republiky na období 2000-2006 předloženému Evropské komisi v roce 2000.
44
ISPA – Instrument for Structural Policies for Pre-Accession. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie
byly všechny běžící projekty ISPA k 1. květnu 2004 překlopeny do Fondu soudržnosti. Nástroj finanční pomoci ISPA byl zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívaly ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí Trans-evropských koridorů (TEN). Kandidátským zemím byla poskytnuta investiční pomoc při uplatňování legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství. V případě dopravní infrastruktury poskytl ISPA investiční podporu při výstavbách, rekonstrukcích a propojení národních dopravních sítí, jejichž kvalita a průchodnost je nezbytná pro hospodářský rozvoj zemí a regionů. V období 2000 - 2006 bylo pro ČR každoročně alokováno kolem 70 mil. €. Zdroj: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie. doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008) ISPA - http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/pom_eu_ukonprogr_ispa.html - 1.5.2004 Zdroj: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie. Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008)
37
3) Prostředky vyčleněné pro externí financování jsou navyšovány o 2% ročně, aby pokryly rostoucí předvstupní pomoc v rámci programu Phare. Navíc, prostředky určené na předvstupní pomoc (Phare, Ispa a Sapard) zůstávají neměnné bez ohledu na počet kandidátských zemí, které se již staly členy Evropské unie v období 2000 – 2006. Zdroje se tak mohou soustředit na země, které je nejvíce potřebují. Finanční perspektiva předpokládala zachování horního limitu 1,27% HNP EU. (V roce 2002 došlo k nahrazení hrubého národního produktu hrubým národním důchodem pro rozpočtové účely. Přepočtem byl objem rozpočtu stanoven na 1,24% HND EU.) 45 Graf č. 10: Finanční perspektiva 2000 – 2006 EU15 (mil. eur, ceny roku 1999) 46
Při schvalování finanční perspektivy se počítalo s rozšířením EU o šest států v roce 2002. 47
45
Evropská unie v České republice, Finanční perspektiva 2000–2006, k nahlédnutí na:
http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_35_cs.htm 46
Zdroj: European Commission. Financial Programming and Budget - Documents – Financial perspective 2000-2006 (chart)
47
Viz European Council - Presidency Conclusions (Berlin, 24. – 25. 03. 1999), 100/1/99 rev., on-line text.
38
Ve finanční perspektivě, jak vidíme na Tabulce, byly vyčleněny volné prostředky na nutné výdaje spojené s rozšiřováním EU. Z výše uvedeného vyplývá, že nastává další posun ve vývoji struktury finančních perspektiv. Předešlá finanční perspektiva 1993 – 1999 nepočítala s prostředky na rozšíření EU, ale spoléhalo se pouze na její úpravu. Aby nevznikly případné komplikací při hledání dalších zdrojů rozpočtu, proto bylo v této finanční perspektivě počítáno s rozšiřováním EU o nové státy, což můžeme označit jako pozitivní směr vývoje finančních perspektiv. 48
Tabulka č. 2: Volné prostředky určené na výdaje spojené s rozšiřováním EU v upravené finanční perspektivě pro roky 2002 – 2006 (mil. eur, v cenách roku 1999) 49 2002
2003
2004
2005
2006
celkové položky závazků
93955
93215
91735
91125
90660
Celkové položky plateb
94220
94880
91910
90160
89620
Položky plateb jako % HNP
1,13
1,11
1,05
1
0,97
Výdaje na rozšíření
4140
6710
8890
11440
14220
Strop položek plateb
98360
101590
100800
101600
103840
Strop položek plateb jako % HNP
1,18
1,19
1,15
1,13
1,13
Rezerva pro neočekávané výdaje
0,09
0,08
0,12
0,14
0,14
Strop vlastních zdrojů jako % HNP
1,27
1,27
1,27
1,27
1,27
Zdroj: Příloha I Meziinstitucionální smlouvy z 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a zlepšení rozpočtové procedury, on-line text.
V květnu roku 2004 do Evropské unie vstoupilo deset nových států – Česká republika, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko, Slovinsko. Prostředky na rozšíření EU upravené finanční perspektivy pro roky 2002 a 2003 proto nebyly nevyužity, to znamená, že se v těchto letech vybralo do rozpočtu méně prostředků, než se plánovalo. Následně byly zvýšeny výdaje díky nárůstu počtu vstupujících zemí do EU. 48
V Agendě 2000 došlo k rozdělení SZP na dva pilíře. Jeden pilíř se zabýval tržní politikou a druhý politikou rozvoje
venkova. Zdroj: König, P. a kol.: Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu, s. 263 49
Zdroj: Příloha I Meziinstitucionální smlouvy z 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí
o rozpočtové kázni a zlepšení rozpočtové procedury, on-line text.
39
Výdaje v letech 2000 – 2002 na zemědělský sektor se pohybovaly mírně nad 50% celkových výdajů rozpočtu. Výrazně vzrostly výdaje v roce 2005 - 2006 o 4734,8 mil. eur, resp. 6213,9 mil. eur vůči roku 2004. Výdaje na strukturální operace zahrnující strukturální fondy a kohezní fond v letech 2000 – 2006 přispěly na celkové výdaje rozpočtu v průměru 31,03%. Nedošlo ke zvýšení podílu na celkových výdajích rozpočtu, ale spíše ke stabilizaci těchto výdajů. 50
1.9. Finanční perspektiva 2007 – 2013 Dosud posledním finančním výhledem je finanční perspektiva pro období 2007 až 2013. Lišila se od svých předchůdkyň tím, že byla již od počátku konstruována pro EU čítající 27 členských států. Velký podíl na stanovisku Rady měla skupina šesti členských států, (všichni častí přispěvatelé do rozpočtu EU), které v tzv. Dopise Šesti vyjádřily svůj požadavek, aby výdaje z rozpočtu EU nepřesáhly 1% HNP EU, stropem vlastních zdrojů rozpočtu bylo 1,24% HND EU a pro závazky na úrovni 1,31% HNP EU, tak jako v minulé finanční perspektivě. EP ovšem předpokládal výši 1,18% HND EU. Evropská rada, zejména pod vlivem zemí tzv. Gangu Šesti51, dokonce předpokládala výši 1,05% HND EU.52
50
Agenda 2000 stanovila udržení podílu výdajů na politiku hospodářské a sociální soudržnosti ve výši 0,45 % HDP EU-15.
Zdroj: König, P. a kol.: Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu, s. 162. 51
Gang Šesti byla skupina členských států EU: Francie, Nizozemsko, Velké Británie, Německo, Švédsko a Rakousko.
Tyto státy byly největšími přispěvateli do rozpočtu. Již v roce 2003 proto napsaly Komisi dopis, v kterém požadovaly omezení stropu rozpočtu v další finanční perspektivě na 1,0% HND EU. 52
Zdroj: Joint letter form Mr. Blair, the Prime minister, and the President of France, the Chancellors of Germany and Austria,
and the Prime ministers of the Netherlands and Sweden, on-line text.
40
Tabulka č. 3: Vyjednávání finančního rámce 2007 - 2013: Komise vs. EP vs. Rada Komise 2/2004
EP 7/2005
Rada 12/2005
Finální verze
Celková % změna
1. Udržitelný růst
457995
446930
379739
382139
-17,00%
1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost
121687
110600
72120
74098
-39,10%
1b. Soudržnost pro růst a zaměstnanost
336308
336330
307619
308041
-8,40%
2. Ochrana přírodních zdrojů a hospodaření s nimi
400294
392306
371224
371344
-7,20%
301074
293105
293105
293105
-3,00%
3. Občanství, svoboda, spravedlnost a právo
14724
16053
10270
10770
-26,80%
3a. Svoboda, spravedlnost a právo
9210
9321
6630
6630
-28,00%
3b. Občanství
5514
6732
3640
4140
-25,00%
4. EU jako globální hráč
61223
62436
48463
49463
-19,20%
5. Administrativa
57670
54765
50300
49800
-13,60%
800
800
800
800
-
CELKEM závazky
992706
974837
860816
864316
-13,10%
% HNP EU
1,20%
1,18%
1,05%
1,05%
-
Položky závazků
z toho přímé platby a tržní intervence
6. Kompenzace
Zdroj: European Commission: Proposal for the Renewal of the Interinstitutional Agreement on budgetary discipline and improvement of the budgetary procedure, s. 24; Evropský Parlament: European Parliament resolution on Policy Challenges and Budgetary Means of the enlarged Union 2007-2013, In: OJ C 124 E, s. 389; Rada Evropské unie: Finacial Perspective 2007 – 2013, s. 33.55
Návrh finanční perspektivy byl schválený za britského předsednictví na summitu ER 15. - 16. prosince 2005. Na jednání Velká Británie navrhla snížení prostředků na politiku soudržnosti, které nakonec vyústilo v návrh částečného snížení britského ravatu a posílení prostředků plynoucí do regionů. Z nejnáročnějších kapitol evropské rozpočtu je i nadále zemědělská politika. Po složité finanční perspektivy tento návrh schválil 17. května 2006 také Evropský parlament. Učinil tak společně s vypracováním revize meziinstitucionální dohody. 53
53
IIA obsahuje dodatek o přezkumu příjmů i výdajů v roce 2008 – 2009, kterým byl podmíněn souhlas nespokojených států
s jejím přijetím. Zdroj: Meziinstitucionální smlouva mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení, on-line text mezi EP, ER a Komisí.
41
Víceletý finanční rámec na období 2007 až 2013 je odsouhlasený a přijímaný na základě dohody mezi klíčovými institucemi EU – Radou, Komisí a Parlamentem. Celý proces se datuje z počátku roku 2004 dokumentem Evropské komise. Vytváří se tak společná budoucnost – politické výzvy a rozpočtové prostředky rozšířené Unie 2007 – 2013. Obsahová náplň finanční perspektivy je rozepsána do osmi kapitol. Jejich počet byl v návrhu Komise na období 2007 – 2013 odsouhlasené v pěti. V původním návrhu Evropské komise se počítalo s výdajem ve výši 1,025 mld. eur. Jako každý rozpočtový rámec, i tento pracuje se svojí výdajovou a příjmovou stranou. Po schválení nové finanční perspektivy se zaměřovalo zejména na výdajovou stranu. Jaké priority budou z výdajů rozpočtu EU financovány, zda jejich výběr je pro budoucnost EU ten správný. Ale menší pozornosti se dostala příjmová strana rozpočtu EU. Rozhodně se nedá přihlédnout na to, kdo tento rozpočet dominantně financuje (období reflexe v EU v roce 2005 bylo vyvoláno i tím, že bohatí přispěvatelé do rozpočtu EU již nechtěli přispívat tak velkoryse, případně chtěli více rozhodovat o tom, kam budou jejich příspěvky směřovat). 54 Graf č. 11: Finanční perspektiva 2007 – 2013
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/nova-financni-perspktiva-eu-2007-2013/1000521/38873/
Cituji: „Unie bude v oblasti politiky soudržnosti hospodařit s částkou téměř 308 mld. eur (36%). Velká Británie tak zvýšila svůj původní návrh rozpočtu zhruba o 13 mld. eur a rozhodla se vzdát až 10,5 mld. eur z vlastní slev z příspěvků do unijní pokladny“. 54 54
Zdroj: článek publikovaný 30.01.2006 - http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/nova-financni-perspktiva-eu-
2007-2013/1000521/38873/
42
2. Pozice ČR k výdajové a příjmové straně EU Česká republika dostává víc financí z rozpočtu formou různých programů a politik, než do rozpočtu odvádí. Je to jednou z možností, jak vyjádřit kladný rozpočet EU vůči příjmů a nákladů souvisejících s členstvím ČR v EU. Tato bilance nezahrnuje všechny výhody a nevýhody, které členství v EU České republice přináší.
2.1. Vstup České republiky do Evropské unie V roce 1978 uzavřela Československá socialistická republika s Evropským společenstvím uhlí a oceli (ESUO) na půdě GATT55 tzv. autolimitační sektorové ujednaní pro obchod s hutnickými výrobky. 19. prosince 1988 se v Bruselu sešli zástupci ČSSR a Evropských společenství, aby podepsali Dohodu o obchodu průmyslovými výrobky mezi ČSSR a EHS. Smlouva vstoupila v platnost 1. dubna 1989. Integrace do západoevropských struktur byla jedním z hlavních cílů Československa po sametové revoluci v roce 1989. První významnou změnou bylo otevření hranic a odstranění řady dovozních kvót. Před Československem ale stál obtížný úkol: transformace centrálně plánované ekonomiky na tržní, což byla nutná podmínka integrace do Evropské unie.56 V roce 1999 směřovalo už 66,5% obratu českého zahraničního obchodu do Evropské unie a také rostlo zapojení do programu PHARE, pomáhajícího rozvíjet demokratický a právní systém a podporujícího rozvoj hospodářské infrastruktury a vzdělání. Velkým přínosem proto byly každoroční obsáhlé zprávy o české zahraniční politice, které vydávalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.57
55
GATT (General Agreement on Tariffs and Trade – všeobecná dohoda na clech a obchodu) je mnohostranná dohoda
obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum, Světovou obchodní organizaci (WTO), k jednání o obchodních záležitostech a řešení obchodních sporů mezi členy. GATT je významná jak pro podnikatele, tak i pro spotřebitele, neboť její pravidla a postupy vytvářejí rámec pro mezinárodní obchod a obchodní politiku. Ta má reálný dopad na výběr zboží dostupného spotřebitelům a jeho cenu. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/GATT
56
Zdroj:Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011 str.111 57
Zdroj: Evropská integrace a Česká republika. Praha 2009, ISBN 978-80-247-2849-0, autoři: Ing. Zbyněk Dubský,Ph.D.,
Ing. Květoslava Kořínková, CSc., Prof. PhDr. Alexandr Ort, DrSc., Doc. Ing. et Ing. Antonín Peltrám, CSc. Prof. Ing. Zdeněk Šrein, DrSc.
43
V průběhu první poloviny devadesátých let byly postkomunistickými státy uzavírány asociační dohody (též dohody o přidružení nebo Eurodohody), které sice nedávaly záruku na budoucí členství v EU, ale umožňovaly lepší politický dialog, institucionální spolupráci a odstraňovaní obchodních bariér. Evropská unie se zavázala snižovat svoje cla a kvóty rychleji než východní státy, aby zmírnila dopady volného obchodu na jejich ekonomiky. V červnu 1993 byla na summitu v Kodani schválena tzv. Kodaňská kritéria, která určovala podmínky vstupu pro budoucí nové členy. Budoucí členský stát musí mít mimo jiné stabilní tržní ekonomiku, schopnou vypořádat se s konkurenčními tlaky uvnitř EU a ustálené demokratické instituce. Po rozpadu Československa musela Česká republika podepsat Eurodohodu znovu, ta vstoupila v platnost 1. února 1995. Česká republika podala oficiální žádost o členství v EU 17. ledna 1996. Za ČR žádost předal premiér Václav Klaus dne 23. ledna 1996 v Římě. Od té doby se stal vstup do EU jednou z priorit české zahraniční politiky, s významnými dopady také na domácí politickou a ekonomickou situaci. V červenci roku 1997 vydala Evropská komise Agendu 2000, která se stala základním metodologickým dokumentem pro příjímání nových členských zemí. Na jejím základě Evropská komise doporučila zahájit přístupová jednání s Českou republikou, Estonskem, Kyprem, Maďarskem, Polskem a Slovinskem. I v následujících letech vydávala Evropská komise
každoroční
pravidelné
posudky
hodnotící
pokroky
kandidátských
zemí
v ekonomických, právních, politických a dalších oblastech. V roce 1999 byly zahájeny přístupové rozhovory s dalšími kandidátskými zeměmi: Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maltou, Rumunskem a Slovenskem.58 Z důvodů zprůhlednění a zjednodušení vyjednávaní v roce 2000 předalo Česko 29 pozičních dokumentů k jednotlivým kapitolám z celkového počtu 31 kapitol souboru zákonů, předpisů a opatření Společenství. Česká vláda předpokládala, že vše bude připraveno tak, aby ČR mohla vstoupit do Evropské unie 1. ledna 2003. Doufala, že i mezivládní konference Společenství připraví včas reformu institucí Evropské unie. Česká vláda skutečně považovala vstup do Evropské unie za svůj prvořadý úkol, podrobně kontrolovala přípravy a 31. května 2000 schválila „Národní program přípravy 58
Zdroj:Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011 str.112
44
na členství v EU“. Velkou pozornost přitom věnovala společně s řeckou vládou splněním Plánu stability pro východní Evropu. V rámci své evropské politiky prohloubilo Česko spolupráci s Radou Evropy, jejíž Parlamentní shromáždění se konalo v září 2000 v Praze. Postupně přistoupilo Česko k mnoha dokumentů, které Rada Evropy, zvláště po ochraně lidských práv, vydala. Evropská unie jednala koncem roku 2000 na nejvyšší úrovni v Nice, kam byly přizvání nejvyšší představitelé přidružených států. Bylo schváleno nové složení Komise, více rozhodování Evropského parlamentu mělo probíhat kvalifikovanou většinou a rozšíření mělo být dokončeno do roku 2004, aby se voleb do Evropského parlamentu už mohli zúčastnit i obyvatelé přistupujících států. Evropská unie naštěstí dál pokračovala v plnění svého plánu a tak hlavní událostí v Evropě se stal slavnostní podpis „Smlouvy o přistoupení nových členů EU“ dne 16. dubna 2003 v Aténách, jehož se vedle premiéra Vladimíra Špidly a ministra zahraničních věcí Cyrila Svobody zúčastnil i prezident Václav Klaus a hlavní vyjednávač Pavel Telička. Pozoruhodné je, že smlouva byla sepsána celkem v dvaceti jedna jazycích, přičemž všechny mají stejnou platnost. Smlouvu pak ratifikoval Evropský parlament a různým způsobem i všechny členské státy. V České republice se 14. června 2003 konalo referendum, kde ji při padesáti procentech voličů schválilo sedmdesát pět procent z nich. Pak už nic nestálo v cestě tomu, aby se podle předběžné dohody 1. května 2004 všichni staří i noví členové ujali v rámci Evropské unie svých práv a povinností. 59
2.2 Agenda 2000 Evropská komise dne 15. července 1997 přijala akční program s názvem „Agenda 2000“. Tento program odpovídá na požadavky vyslovené na zasedání Evropské rady v Madridu pořádané v prosinci 1995. Program představuje všeobecný dokument o rozšíření a o reformě společných politik. Poukazuje na zprávu o budoucím finančním rámci Unie po 31.prosinci 1999. Agenda 2000 se dotýká všech otázek, kterým Evropská unie čelí na počátku 21. století. Nezbytná část tohoto dokumentu je provedení posudku Evropské komise ve 59
Zdroj: Evropská integrace a Česká republika. Praha 2009, ISBN 978-80-247-2849-0, autoři: Ing. Zbyněk Dubský,Ph.D.,
Ing. Květoslava Kořínková, CSc., Prof. PhDr. Alexandr Ort, DrSc., Doc. Ing. et Ing. Antonín Peltrám, CSc. Prof. Ing. Zdeněk Šrein, DrSc.
45
státech, které se v té době ucházely o členství v Unii.
Agenda 2000 má tři kapitoly: První kapitola projednává otázku vnitřních mechanismů Unie, politiky hospodářské soudržnosti a politiky sociální zejména reformu společné zemědělské politiky. Obsah tohoto dokumentu doporučuje, jak nejlépe se vyrovnat s nadcházejícím rozšířením. Navrhuje vytvoření nové finanční perspektivy na období 2000–2006. Druhá kapitola poskytuje návrh pro zesílení předvstupní strategii zahrnující dva nové prvky: přístupové partnerství a rozšířenou účast kandidátských zemí v programech Společenství vytvoření mechanismu pro uplatňování acquis60 Společenství Třetí kapitola představuje studii o vlivu rozšíření na politiku Evropské unie. V roce 1998 Evropská komise podává návrh, který byl podepřeny fakty ve dvaceti legislativních návrzích. Na zasedání Evropské rady v Berlíně roku 1999 dosáhly všeobecné shody a ve stejném roce byly přijaty opatření pro tento legislativní balík. Na období 2000 až 2006 pokrývají čtyři úzce propojené oblasti: reformu společné zemědělské politiky; reformu strukturální politiky; předvstupní instrumenty; finanční perspektivu. 61
2.3. Pozitiva a negativa vstupu České republiky do EU Česká republika vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Naplnila tím jeden z hlavních cílů své polistopadové politiky známých pod heslem „Návrat Evropy“. Pozitiva: K největším kladům přístupů do EU je volný pohyb osob, možnost práce v členských zemí, bezproblémové cestování a možnosti studování do zahraničí. Občané České republiky 60
Acquis Společenství neboli společné dědictví Společenství představuje společná práva a závazky, které zavazují všechny
členské státy v rámci Evropské unie). Zdroj: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_1_cs.htm 61
Zdroj: Agenda 2000, BusinessInfo.cz , 17.10.2009 http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/a/agenda-2000/1000693/5176/
46
mohli již před vstupem do Evropské unie bez omezení pracovat pouze ve Velké Británie, Irsku a Švédsku. Od 1. května 2006 se otevřela možnost práce v zemích, jako je: Řecko, Portugalsko, Finsko a Španělsko. Francie tak učinila až v létě 2008. Svůj pracovní trh otevírá k 1. květnu 2009 i Belgie, Dánsko a Norsko. Otevření hranic po vstupu nepřineslo zvýšenou kriminalitu, jak se většina občanů obávala. V roce 2010 se uplatňují pracovní omezení pro ČR pouze v Německu a Rakousku. 1. května 2011 se českým zaměstnancům konečně naplno otevřel celý unijní pracovní trh. Ovšem například v Německu
není stanovena žádná všeobecná minimální mzda.
V jednotlivých profesích existují pouze tarifní smlouvy, které určují i výši výdělku. Podle zvláštnosti v německé legislativě by teoreticky v Německu mohly platit i tarifní smlouvy uzavřené za německými hranicemi. Německo a Rakousko se také rozhodly maximálně využít sedmileté přechodné období, po něž mohly přístup na svůj pracovní trh unijním nováčkům omezovat. Každý zájemce o zaměstnání z Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Litvy, Lotyšska a Estonska tak musel nejprve získat povolení příslušného pracovního úřadu.62 Na celém území vnitřního trhu EU má veškeré české zboží volný přístup bez cel, bez limitování dodávaného množství a bez všech dalších administrativních omezení vývozu a dovozu. Odpadlo proclívání zboží. Pro naše firmy se otevřel několikanásobně zvětšený trh, nabízejí se nové investiční příležitosti. Pro malé a střední podniky je přínosem účast na společenských programech EU, možnost využívat prostředky ze strukturálních fondů a z Fondů soudržnosti EU. Všichni občané ČR, pokud se cítí poškozeni jednáním českých soudů, zde mohou obrátit na dvě evropské instituce: Evropský soud pro lidská práva (ESLP; anglicky European Court 62
of
Rights)63
Human
Zdroj: Německo a
a
Rakousko uvolňují
Evropského pracovní
ombudsmana64.
trh pro Čechy a
další
Na země,
druhou
stranu
vydáno: 1.5.2011,
http://www.novinky.cz/ekonomika/232183-nemecko-a-rakousko-uvolnuji-pracovni-trh-pro-cechy-a-dalsizeme.html?ref=boxE
63
Evropská soud pro lidská práva (ESLP; anglicky European Court of Human Rights) se sídlem ve Štrasburku byl zřízen
roku 1959 k projednávání porušení Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (1950). Podle původního znění Úmluvy se kontrolní mechanismus kromě Soudu skládal ještě z Evropské komise pro lidská práva, která projednávala příslušnost stížností zaslaných jednotlivci, zjišťovala skutečnosti a případně se pokusila o smírné řešení sporu. Soud pak projednával ty případy, které mu předložila Komise nebo některý ze smluvních států. http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský_soud_pro_lidská_práva
47
od 1. listopadu 2006 v ČR začal platit evropský zatykač, který umožňuje vydat české občany k trestnímu stíhání do jiných zemí. Pro právě probíhající programové období 2007 – 2013 má Česká republika z evropských fondů na dotacích k dispozici 26,69 mld. eur. - převážně pro zemědělství. Abychom si mohli udělat představu, jak velkou sumu to představuje, lze ji přirovnat přibližně ke třem čtvrtinám ročního státního rozpočtu. O dotacích pro období od 2013 se zmiňuji v samostatné kapitole. Podle posledních informací se přijetí eura očekává nejdříve po roce 2015, i když ČNB hovoří o letech 2019 – 2020. Na základě rozhodnutí vlády z prosince 2010 zatím ČR nestanoví pevný termín na přijetí evropské měny a nyní stát neusiluje o vstup do mechanismu směnných kurzů. Každopádně přijetím eura by se usnadnil platební styk a cestování mezi zeměmi EU. 65
Negativa: Významným nedostatkem v evropském právním systému je neexistence možnosti pro výstup z Evropské unie. Evropské právo je totiž nadřazené právu členských zemí, a proto není možné z Evropské unie vystoupit. I když se EU prezentuje jako společenství nezávislých států, přesto uznává pouze jednotnou zahraniční politiku. Dále Unie omezuje možnosti svobodného rozhodování v oblasti řízení hospodářství zavedením jednotné měny – eura. Dodatek Maastrichtské smlouvy z prosince 2000 podepsaný v Nice ruší právo veta jednotlivých členských zemí, z toho tedy v našem případě vyplývá, že i v případě nesouhlasu se musí náš stát podřídit. Se vstupem do EU je spojené i zvyšování cen potravin a služeb na úroveň běžnou v zemích EU (například vzrůst ceny pečiva až o 300%, ceny služeb se zvýší o 200%, atd.). Je to způsobeno rozdílnými vstupními náklady mezi vstupujícím státem a Unií. Z toho tedy
64
Evropský ombudsman se zabývá stížnostmi na činnost orgánů Evropské unie. Institut Evropského ombudsmana byl
zaveden Maastrichtskou smlouvou, prvním ombudsmanem byl zvolen v roce 1995 Fin Jacob Söderman. Jeho nástupcem a současným ombudsmanem je od dubna 2003 Nikiforos Diamanduros. http://cs.wikipedia.org/wiki/Evropský_ombudsman 65
Zdroj: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracovaně a doplněné vydání. České Budějovice 2011 str. 113-115
48
vyplývá, že celková finanční zátěž na obyvatele se zvýší o několik desítek procent. Další nevýhodou je rostoucí nezaměstnanost, která degraduje lidské práce. Nadnárodní společnosti se snaží udržet co nejdéle levnou pracovní sílu generující vyšší zisky. Mzdy se tak zvyšují postupně v horizontu až několik desítek let. Podobné je to s některými výrobními prostředky, kdy z ČR přechází do zahraničních společností. Z toho lze odvodit i úbytek produktivity v českém zemědělství, výprodej půdy zahraničním vlastníkům a vzniká tak potravinová závislost na zahraničí. 66
2.4. Postoj České republiky vůči Evropské unie Je zcela přirozené, že nás zajímá pozice České republiky a možnosti čerpání finančních prostředku z evropského rozpočtu. V této oblasti uvedeme jen některé výchozí skutečnosti. Pro zjištění reálného obrazu, je nezbytné srovnání s minulým obdobím. Předešlé plánovací období bylo vytyčeno finanční perspektivou platnou na období let 2000-2006. Evropská rada v Bruselu dne 25. března 1999 stanovila celkovou částku pro následující plánovaní rozšířenu. Plánovaná částka původně byla určena pro případné rozšíření o šest zemí v roce 2002, ale k rozšíření jako takovému došlo až o dva roky později, dne 1.5.2004, a to o větší počet zemí – bylo přijato deset nových členských států EU. Evropská komise proto navrhla 30. ledna 2002 finanční rámec pro rozšíření o deset kandidátských států a její rozdělení na jednotlivé oblasti. Návrh obsahoval i princip nezhoršení čisté rozpočtové pozice nových členských zemí oproti poslednímu roku před vstupem. V tabulce na následující stránce je zachycen vývoj čisté pozice ČR vůči
EU
v období let 2004-2006, uvedené částky jsou v běžných cenách a v milionech eur.
66
Zdroj: Výhody a nevýhody vstupu ČR do EU Přemysl Michálek, František Hrubiš, Evropský polytechnický institut Soukromá vysoká škola ekonomických studií, s. r. o., 14. března 2003, www.svses.cz/skola/akce/konf/peu03/texty/hrubis.pdf
49
Vývoj čisté pozice ČR vůči EU v letech 2004 – 2006 67 Tabulka č. 4: 2004
2005
2006
Předvstupní pomoc
201
173
112
Zemědělství
111
442
554
Strukturální akce
186
400
490
Vnitřní politika
49
86
118
Budování institucí
8
10
10
Kompenzace
332
304
203
Celkové příjmy ČR
886
1416
1488
Tradiční vlastní zdroje
-73
-119
-121
Procenta DPH
-82
-131
-137
Příspěvek z HND
-472
-738
-772
Podíl na rabatu UK
-63
-99
-108
Celkové výdaje ČR
-690
-1087
-1138
Čistá bilance ČR
196
328
351
Zdroj: http://www.csas.cz/eu/
Předešlé plánovací období finanční perspektivy roku 2004 - 2006 měla možnost Česká republika čerpat z prostředků strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v celkové výši cca 2,6 miliard eur,
což odpovídá zhruba 877 milionů eur ročně. Tyto prostředky mohla
Česká republika čerpat ještě v průběhu celého roku 2008. Uvedené částky jsou v běžných cenách a v milionech eur:
Průběžná alokace pro ČR ze strukturálních operací EU v letech 2004 – 200668 Tabulka č. 5: 2004
2005
2006
2004 - 2006
Strukturální fondy
410
561
714
1685
Fond soudružnosti
319
268
385
945
Celkem strukturální operace
729
829
1072
26
Zdroj: MFČR „Finanční alokace“ 2010: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html
67
Zdroj: http://www.csas.cz/eu/
68
Zdroj: MFČR „Finanční alokace“ 2010: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html
50
V následujícím období finanční perspektivy 2007 - 2013 se alokace ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti výrazným způsobem navýší. Česká republika má k dispozici na toto období cca 26,7 miliard eur, a tedy na jeden rok více než na roky 2004 - 2006 dohromady. Následující tabulka obsahuje předpokládané strukturální operace na finanční rámec 2007 – 2013 v jejich alokaci pro ČR. Uvedené částky jsou v běžných cenách a v milionech eur: 69 Tabulka č. 6: Strukturální operace 2007-2013, alokace pro ČR běžné ceny, mil. EUR 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2007-2013
Strukturální fondy Fond soudržnosti
2 223 2 330 2 438 2 550 2 663 2 775 2 889
17 867
1 096 1 150 1 202 1 258 1 314 1 371 1 427
8 818
Celkem strukturální operace
3 319 3 480 3 640 3 809 3 977 4 145 4 316
26 686
MFČR „Finanční alokace“ 2010 k nahlédnutí na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html
Jak jsem se již dříve zmínila, náš stát ze společného rozpočtu formou různých programů a politik dostává více peněz, než do něj odvádí, je tedy čistým příjemcem. Kladná rozpočtová bilance vůči rozpočtu EU je ovšem jen jednou z možností vyjádření příjmů a nákladů souvisejících s členstvím ČR v EU a nezahrnuje všechny výhody a nevýhody, které členství v EU přináší. Příjmy ČR z rozpočtu EU dosáhly v roce 2009 do výše přibližně 2,2% jejího HDP, čisté příjmy ČR pak 1,2% HDP ČR. Pozitivní postoj ČR je dán především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a společné zemědělské politiky. Pokud ČR dokáže využít možností, které jí finanční rámec let 2007 až 2013 nabízí, může z evropského rozpočtu získat v následujícím období příspěvky ve výši až 3% HND ČR. Ročně by mohla dostávat čistého příjmů až 93 miliard korun ročně. Z toho tedy vyplývá, že v současnosti dostává náš stát neopakovatelnou šanci nastartovat svou ekonomiku a podpořit růst i konvergenci svého hospodářství.
Kontrolní mechanismy Výdaje, které se naplánují na každý rok, procházení důkladnou kontrolu v rámci procesu přípravy ročního rozpočtu. Evropská komise, která rozpočet spravuje, zodpovídá Evropskému parlamentu za to, jak byly prostředky během každého roku vynaloženy. Navíc existují v rámci celého procesu četné kontrolní mechanismy. Výdaje jsou podrobovány 69
Zdroj: Univerzita obrany. Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ekonomie. Daně a rozpočet Evropského unie.
Autoři: doc. RSDr. Jiří Nedbal, CSc., RSDr Jindřich Nový, Ph.D. Brno 2008 str. 82-83 Zdroj: MFČR „Finanční alokace“ 2010 k nahlédnutí na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/eu_financni_alokace.html
51
internímu vyhodnocování, aby bylo možné se poučit do budoucna z toho, jak byly prostředky utráceny v minulosti. Dále jsou podrobovány zprávám Evropského účetního dvora a nezávislého kontrolního orgánu EU.
Strukturální fondy Politika hospodářské a sociální soudržnosti (koheze) je naplňována prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Zdroje z těchto fondů jsou zaměřeny na pomoc méně rozvinutým regionů. Jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním).
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) Podporovány jsou investiční projekty, jako např. výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora začínajícím podnikatelům, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, zavadění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.
Evropský sociální fond (ESF) Podporovány jsou neinvestiční projekty, např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež, etnické menšiny a další znevýhodněné
skupiny
obyvatel,
tvorba
inovativních
vzdělávacích
programů
pro
zaměstnance, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zvyšování kompetencí řídicích pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky.
Fond soudržnosti ( FS ) Narozdíl od strukturálních fondů je určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně, jako je tomu u ERDF, jsou z něj podporovány investiční (infrastrukturní) projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu a ochranu životního prostředí.70 70
Zdroj: Vysoká škola evropských a regionálních studií. Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Historie a organizace Evropské unie, Druhé
přepracované a doplněné vydání. České Budějovice 2011 str.. 170-172
52
2.5. Specifické výzvy pro Českou republiku Z pohledu České republiky se dočkáme výrazného zlepšení čisté pozice. Podle předběžných výpočtů průměrná čistá pozice (rozdíl mezi příspěvky z a odvody do společného rozpočtu), měla dosáhnout 3,2 miliardy eur v průměru za rok. Z evropského rozpočtu více než tři čtvrtiny příjmů pravděpodobně směruje na strukturální a kohezní politiku. Tato částka je nejistá. Hodně závisí na schopnosti českých subjektů předložit dostatečný počet kvalitních projektů. Pro schválení či odmítnutí dotace se rozděluje v Bruselu původ bez ohledu na stát. Důležitým úkolem pro ČR je předložit kvalitní projekty, aby získala co nejvíce finančních prostředku. Téměř dvě pětiny z evropských příspěvků určených pro ČR bude směřovat do zemědělství. Dá se očekávat zlepšení finanční pro české farmy. Velkým úspěchem ČR je schváleni nové finanční perspektivy. Na jedné straně je chvályhodné čekat, až detailní struktura rozpočtu vyhoví potřebám počátku 21. století, avšak během tohoto čekání by mohla uniknout šance získat maximum čerpáním z fondů EU v náš prospěch. Národní rozvojový plán a Národní strategický referenční rámec patří mezi nejvýznamnější z nich. Na přípravu nového kvalitního balíku Operačních programů je zapotřebí časový prostor. Tento balík projde výraznou změnou především v tom, že v příštím období nabídnou vyšší míru autonomie krajům, a měli by být přehledněji a srozumitelněji informováni o nabízených možnostech financování ze zdrojů EU. Výzvy v rámci operačních programů musejí být vyhlašovány bez zbytečného zpoždění, pružně k dispozici veřejné i soukromé zdroje. Teprve při splnění úkolů dostane diskuze o nové finanční perspektivě 2007 - 2013 v podmínkách České republiky naplněný smysl. 71 Tabulka „Odhadovaná čistá pozice ČR v letech 2007-2013“ je na následující stránce.
71
Zdroj: Závěr a specifické výzvy pro Českou republiku, akt 30.01.2006
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/nova-financni-perspktiva-eu-2007-2013/1000521/38873/
53
Tabulka č. 7: Odhadovaná čistá pozice ČR v letech 2007-2013 (mil. eur v cenách roku 2004) 72 celkem
roční průměr
Zemědělství
6 336,1
905,2
z toho:
přímé platby a tržní opatření
3 824,1
546,3
rozvoj venkova
2 512,0
358,9
Strukturální a kohezní politika
23 749,1
3 392,7
z toho:
Strukturální fondy
15 899,4
2 271,3
Fond soudržnosti
7 849,7
1 121,4
720,0
102,9
Celkem příjmy z rozpočtu EU
30 805,2
4 400,7
Celkové odvody do rozpočtu EU
8 339,7
1 191,4
Čistá pozice
22 465,6
3 209,4
Komunitární politiky
Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/nova-financni-perspktiva-eu-2007-2013/1000521/38873/
72
Zdroj: Závěr a specifické výzvy pro Českou republiku, akt 30.01.2006
http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/politiky-eu/nova-financni-perspktiva-eu-2007-2013/1000521/38873/
54
3. Zhodnocení čisté pozice ČR Účelem této kapitoly je upřesnění konkrétních čísel a údajů tohoto ročních rozpočtu. Česká republika patří mezi příjemce z rozpočtu EU. V roce 2006 Česko odvedlo do rozpočtu 30,4 mld. Kč. Na příjmech z rozpočtu EU získala ČR přibližně 37,3 mld. Kč. V roce 2006 tak získala z rozpočtu 6,9 mld. Kč. Za pozitivním saldem stojí zejména příjmy ze Společné zemědělské politiky. Přímé platby za předcházející rok jsou vypláceny převážně v prvním čtvrtletí následujícího roku. V tomto roce se víc čerpáno ze strukturálních fondů cca 7,2 mld. Kč. Důležité je, že se podařilo vyčerpat celou alokace roku 2004 a ČR tedy dosud neztratila nárok na žádné prostředky. Úspěšné bylo i čerpání Fondu soudružnosti cca 7,4 mld. Kč. 73
3.1. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v roce 2007 Z rozpočtu EU Česká republika v loňském roce obdržela opět více financí, než do něj odvedla. Rozdíl mezi příjmy z rozpočtu EU a odvody do něj, je tzv. čistá pozice ČR a za rok 2007 dosáhla 17 mld. Kč. Ve výsledku je to lepší, než v předchozím roce, kdy dosáhla 6,7 mld. Kč, ale dokonce nejlepší od vstupu ČR do EU. Graf č. 12: Vývoj čisté pozice ČR od přistoupení k EU
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR. Dostupné na WWW. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2007
Zatímco se mírně zvyšují odvody, příjmy České republiky z Evropské unie dynamicky rostou. V roce 2007 příjmy z rozpočtu EU dosáhly 49,1 mld. Kč a byly tak o 12 miliard Kč vyšší než v předchozím roce. ČR odvedla do evropského rozpočtu 32,1 mld. Kč a oproti roku 2006 se zvýšily jen o 1,7 mld. Kč. Příjmy ČR vůči rozpočtu EU stojí zejména na 73
Zdroj: Ing. Dušek Jiří, Ph.D.; Historie a organizace Evropské unie
Vysoká škola evropských a regionálních studií, první vydání, České Budějovice, 2007, ISBN 978-80-86708-32-4
55
strukturálních fondech a Fondech soudržnosti EU, které včetně zálohových plateb na programové období 2007 – 2013 činily celkem 27,6 mld. Kč. Další výraznější příjmové položky tvoří prostředky určené na Společnou zemědělskou politiku (19,2 mld. Kč), prostředky na rozvoj venkova (8,4 mld. Kč) a tvořené zejména přímými platbami (8,9 mld. Kč). Graf č. 13: Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU za rok 2007
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR. Dostupné na WWW. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2007
Vývoj čisté pozice za období 2004-2007 Od 1. května 2004 do konce roku 2007 odvedla ČR do rozpočtu Unie 111,2 mld. Kč a získala 144,2 mld. Kč. ČR dosáhla pozitivní saldo celkem 33 mld. Kč. Čistá pozice k rozpočtu EU za loňský rok přispívá více než polovinou.
56
Graf č. 14: Podíl jednotlivých let na celkové čisté pozici ČR od přistoupení k EU
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR. Dostupné na WWW. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2007
Samotný výpočet čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU ukazuje pouze účetní přehled porovnávající příjmy a výdaje ČR ve vztahu k evropskému rozpočtu. Tento výpočet se nevztahuje k státnímu rozpočtu ČR. 74 Tabulka „Čistá pozice ČR vůči EU rok 2009“ k nahlédnutí v příloze č. 3.
3.2 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v roce 2008 V roce 2008 jsou v rozpočtu EU stanoveny výdaje v celkové výši 129,1 mld. eur v závazcích a 120,3 mld. eur v platbách. V loňském roce dosáhla čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU opět nejlepšího výsledku od našeho vstupu do EU. Česká republika opět obdržela z rozpočtu EU více, než do něj odvedla. Stejně jako v předchozích letech tak ČR zůstává čistým příjemcem z rozpočtu EU. Rozdíl mezi příjmy a odvody za rok 2008 dosáhl 22,8 mld. Kč. V roce 2008 obdržela Česká republika z rozpočtu EU celkem 58,3 mld. Kč a odvedla do něj 35,4 mld. Kč. Výsledná čistá pozice ČR za rok 2008 je také podstatně vyšší, než byla čistá bilance za rok 2007, která dosáhla výše 15,2 mld. Kč. Klíčovou úlohu v pozitivní bilanci za rok 2008 sehrály příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU, které dosáhly celkem 41,9 mld. Kč a tvořily tak téměř tři čtvrtiny 74
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU za rok
2009, akt. 24. ledna 2008, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2007
57
celkových příjmů ČR z rozpočtu Unie. Další významnou položku příjmů ČR z evropského rozpočtu představovaly prostředky na Společnou zemědělskou politiku ve výši 14,6 mld. Kč.
Graf č. 15: Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU v roce 2008
Zdroj: MF ČR, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2008
Vývoj čisté pozice za období 2004-2008 Celkově ČR od 1. května 2004 do 31. prosince 2008 zaplatila do rozpočtu EU 146,6 mld. Kč a získala 200,6 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice tak dosahuje celkově 54 mld. Kč. Za výrazným nárůstem čisté pozice v posledních letech stojí zejména dynamicky rostoucí příjmy ČR z rozpočtu EU. Odvody ČR do evropského rozpočtu se zvyšují mírným tempem75 Tabulka „Čistá pozice za rok 2008 členství v EU“ k nahlédnutí v příloze č. 4.
3.3. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2009 Česká republika dosáhla v loňském roce nejlepšího výsledku. Obdržela tak z rozpočtu EU výrazně více, než do rozpočtu odvedla. Rozdíl mezi příjmy a odvody za rok 2009 dosáhl 42,3 mld. Kč. Za rok 2009 čistá pozice ČR je tak podstatně vyšší, než byla čistá bilance za rok 2008, ve kterém dosáhla výše 23,8 mld. Kč. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR dosáhly příjmy ČR z rozpočtu EU v roce 2009 přibližně 2,2%, podíl čistých příjmů činil 1,2% HDP ČR. 75
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU za rok
2009, akt. 24. ledna 2008, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2008
58
Za rok 2009 sehrály příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU klíčovou úlohu v pozitivní bilanci ČR ve vztahu k rozpočtu EU, které dosáhly celkem 51,9 mld. Kč. Tvořily přibližně dvě třetiny celkových příjmů ČR z rozpočtu Unie. Další příjmy ČR z evropského rozpočtu představovaly prostředky na Společnou zemědělskou politiku ve výši 23,2 mld. Kč. Graf č. 16: Struktura příjmů ČR z rozpočtu v roce 2009
Zdroj: MFČR, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_52837.html?year=2010
Vývoj čisté pozice za období 2004-2009 Celkově ČR od 1. května 2004 do 31. prosince 2009 získala 280 mld. Kč a odvedla do rozpočtu EU 182,5 mld. Kč. Čisté pozice Česká republika dosáhla 97,5 mld. Kč. V posledních letech za výrazným nárůstem čisté pozice stojí zejména rostoucí čerpání z rozpočtu EU, odvody ČR do evropského rozpočtu mírně vzrostly. 76
76
Zdroj: MF ČR autor. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU
za rok 2009, akt. 27.1.2010, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_52837.html?year=2010
59
Graf č. 18: Vývoj příjmů z rozpočtu a plateb do rozpočtu EU 2004 - 2009 (v mld. Kč)
Zdroj: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_52837.html?year=2010
3.4. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010 Dne 17 prosince 2009 schválil Evropský parlament, po předchozím jednání s Radou EU, celkové výdaje, které jsou stanoveny na 141,452 mld. eur v závazcích a 122,937 mld. eur v platbách. Česká republika zůstává výrazným čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU. Rozdíl mezi příjmy a odvody v roce 2010 činil 47,3 mld. Kč. Cituji: „Výsledná čistá pozice ČR za rok 2010 převýšila čistou bilanci za rok 2009 o pět miliard korun. Z hlediska vztahu k hrubému domácímu produktu ČR činily celkové příjmy České republiky z rozpočtu EU ve výši 84,4 mld. Kč přibližně 2,3% HDP ČR, podíl čistých příjmů dosáhl 1,3%.“ 77 Za rok 2010 sehrály příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti EU klíčovou úlohu v pozitivní bilanci ČR ve vztahu k rozpočtu EU, které dosáhly celkem 55,5 mld. Kč. Tvořily přibližně dvě třetiny celkových příjmů ČR z rozpočtu Unie. Další příjmy ČR z evropského rozpočtu představovaly prostředky na Společnou zemědělskou politiku ve výši 26,4 mld. Kč.
77
Zdroj: MF ČR, autor. Mgr. Ondřej Jakob, tiskový mluvčí MF ČR, Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010 dosáhla rekordní výše, akt. 25. ledna 2011, http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_60149.html?year=2011
60
Vývoj čisté pozice za období 2004-2010 Celkově ČR od 1. května 2004 do 31. prosince 2010 získala 364,4 mld. Kč a odvedla do rozpočtu EU 219,6 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice dosáhlo 144,8 mld. Kč. V posledních letech za výrazným nárůstem čisté pozice ČR k evropskému rozpočtu, stojí zejména rostoucí čerpání ČR z rozpočtu EU, odvody ČR do evropského rozpočtu mírně vzrostly. 78 Graf č. 16: Vývoj čisté pozice za období 2004-2010 (mld. Kč)
Zdroj MFČR, http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_60149.html?year=2011
3.5. Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v prvním pololetí 2011 V průběhu prvního pololetí 2011 obdržela České republika z rozpočtu EU celkem 36,9 mld. Kč a odvedla do něj 19,5 miliard Kč. Čistá pozice ČR za první pololetí 2011 je tedy výrazně pozitivní, získali jsme o 17,4 mld. Kč více, než jsme do evropského rozpočtu odvedli. Za pozitivním saldem ČR vůči evropskému rozpočtu stály tradičně příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Hlavní část však tvořily prostředky ze Společné zemědělské politiky EU. Na politiku soudržnosti ČR celkově za první pololetí letošního roku obdržela 13,4 mld. Kč a příjmy ze Společné zemědělské politiky činily 23,5 mld. Kč, přičemž klíčovou položku tvořil rostoucí objem přímých plateb (15,8 mld. Kč).
78
MF ČR, autor. Mgr. Ondřej Jakob, tiskový mluvčí MF ČR, Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010 dosáhla
rekordní výše, akt. 25. ledna 2011, http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_60149.html?year=2011
61
Graf č. 17: Struktura příjmů ČR z rozpočtu EU v prvním pololetí roku 2011
Zdroj: MFČR, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_63356.html
Vývoj čisté pozice od roku 2004 do prvního pololetí roku 2011 Celkově od 1. května 2004 do 30. června 2011 odvedla Česká republika do rozpočtu EU 239 mld. Kč a získala 401,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice tak od vstupu do EU do poloviny roku 2011 dosáhlo celkově 162,2 mld. Kč. Výpočet a sledování čisté pozice České republiky vůči rozpočtu EU představuje pouze jednu z možností kvantifikace příjmů a nákladů souvisejících s přistoupením ČR k EU. Čistá pozice tudíž neodráží veškeré výhody či nevýhody, které členství České republiky v Evropské unii přináší jednotlivým tuzemským subjektům.79
79
Zdroj: Tiskový mluvčí Ministerstva financí Mgr. Ondřej Jakob.Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu Evropské unie
v prvním pololetí 2011 akt. 27. července 2011. http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_63356.html
62
4. Přístup České republiky k jednáním o novém finančním rámci po roce 2013. Gestorem a zároveň koordinátorem kohezní politiky v ČR je Ministerstvo pro místní rozvoj, které zpracovalo „Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013“, schválené vládou 3. listopadu 2010, které v obsáhlé příloze obsahovala i odhad budoucích potřeb ČR a návrh sektorových, regionálních a municipálních priorit pro budoucí kohezní politiku v podmínkách ČR. 80
4.1. Finanční rámec Evropské unie po roce 2013 V roce 2013 skončí současný rámec na období 2007 - 2013 pro finanční řízení Evropské unie. Jedním z cílů nového finančního rámce je sladit strukturu evropského rozpočtu s politickými prioritami unie. Když se to povede, tak Evropská unie bude schopna efektivně čelit novým výzvám – jako je změna klimatu, demografické změny, globalizace či energetická bezpečnost. V době sestavování víceletých finančních rámců narážejí na neochotu čistých plátců navyšovat celkový objem rozpočtu. Během vyjednávání o novém finančním rámci vznikne možnost otevření různých zájmů Pandořině skříňky. V minulých letech se nepodařilo uzavřít některé zájmy tak, aby dokázala vybavit Evropskou unii nástroji, které ve světle nových výzev potřebuje. Nelze očekávat od členských států v době hospodářské a ekonomické krize, aby byly ochotny výrazně navýšit celkovou výši evropského rozpočtu. I když skonči hospodářská a ekonomická krize, tak to neznamená, že tento problém zanikne, jelikož státní pokladny členských států budou muset začít splácet náklady na protikrizové balíčky, které v době krize poskytly. Podle Evropské komise průměrný roční rozpočet v zemích eurozóny stoupnul z 6,4% v roce 2009 na 6,9% v roce 2010. Podle odhadu by měl pravděpodobně letos dosáhnout 88% HND – čili o třetinu více, než před krizí. Velkou výzvou pro reformu rozpočtu a nový finanční rámec po roce 2013 bude změnit rozdělení přístupných finančních prostředků tak, aby plnily dosažení nových cílů Evropské unie. Na výdajové stránce se však jedná o reformu Politiky soudržnosti a Společné 80
Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU.
Dostupný z WWW: http://asocr.cz/dokumenty/2011/110216ramcova.pdf
63
zemědělské politiky. Na příjmové stránce částečně posílení reformy systému vlastních zdrojů a jejich evropského charakteru – například podílu z daně z pohonných hmot. Jedním z problémů bude ve výdajích rozpočtu nalézt shodu na reformě Společné zemědělské politiky, především snížení jejího podílu na celkové výši rozpočtu. V době, kdy podíl zemědělské produkce na HDP členských zemí Evropské unie postupně klesá, a zároveň klesá podíl pracujících v zemědělském sektoru, přesto se plní třetina evropského rozpočtu. Následně by proto mělo dojít k oslabení prvního pilíře Společné zemědělské politiky (eliminování přímých plateb) a posílení druhého pilíře (podpory venkova). Velice citlivou otázkou pro mnohé členské státy je dosud reforma Společné zemědělské politiky. A proto je nepravděpodobné, že by došlo k přenesení prvního pilíře zcela do kompetence členských států. V tomto případě by mělo dojít k částečné renacionalizaci prvního pilíře. Kdyby se snížily finanční prostředky pro Společnou zemědělskou politiku, pak by vznikla
možnost
navýšení
prostředků
na
jiné
strategické
politiky
–
například
„Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“. Obsahuje prostředky na oblasti, které nejvíce přispívající k naplnění lisabonských cílů. Jedná se zejména o podporu výzkumu a vývoje, prostředky na inovace a technologický rozvoj, investice do vzdělávání a profesního rozvoje a zajištění rozvoje transevropských sítí, a také snaha o zajištění energetické bezpečnosti. Dnešní politika nevykazuje velkou podporu projektu transevropských energetických sítí, proto tato oblast, která se zabývá zajištění energetické bezpečnosti, by měla být v rámci rozpočtové politiky jednou z priorit. S ohledem k tomu, že politika soudružnosti dnes představuje největší část evropského rozpočtu, pravděpodobně udrží významný podíl z celkové částky na rozpočtu EU. Evropská komise podle dostupných údajů81 má v plánu navrhnout podstatné snížení finančních zdrojů na tuto oblast. Panuje obecná shoda na potřebě efektivněji směřovat peníze ze strukturálních a kohezních fondů do méně vyspělých zemí. Rozlišnost názoru v otázkách a typů jejich cílů, kterými jsou dnes konvergence, regionální konkurenceschopnost, evropská územní spolupráce a zaměstnanost. Sporná je otázka „lisabonizace“ od tradičních konvergenčních
kohezní politiky, což by znamenal odklon
investic do oblasti podpory růstu, zaměstnanosti, vědy
a výzkumu. Následným krokem a cílem Lisabonské smlouvy je rozšíření kohezní politiky82 –
81 82
Neoficiální draft komunikace Evropské komise „Reform agenda for a globale Europe“ zveřejněný na euractive.com ČL174 SFEU
64
hospodářskou a sociální soudržnost o územní soudržnost, která je zaměřena na trvale znevýhodněné regiony v rámci vyspělejších zemí. Nicméně má za cíl najít správnou rovnováhu se zachováním podpory pro chudší regiony. Evropská unie by měla navýšené prostředky směřovat do oblasti „Svoboda, bezpečnost a spravedlnost“, vzhledem k zesílení imigrace do Evropy a růstu kriminality a nebezpečí teroristických hrozeb. Lisabonská smlouva dokončuje integraci celého původního třetího pilíře do komunitárních politik. 83 EU by měla ze svého rozpočtu uvolnit finanční prostředky, které by měly směřovat především do oblasti propojování informačních systémů a registrů jednotlivých států. „EU jako globální hráč“ také bude potřebovat více finančních prostředků: na nepředvídatelné události (přírodní katastrofy, humanitární krize). Evropská unie musí stále častěji reagovat na tento problém, proto je potřeba v této oblasti počítat s dostatkem flexibility. Tato kapitola patří k prioritním zájmům Evropského parlamentu, který se dlouhodobě snaží o navýšení finančních prostředků pro tuto oblasti a o nová opatření daná Lisabonskou smlouvou. Hlavní vyjednávání o budoucí podobě nového finančního rámce začaly začátkem roku 2010. Během španělského předsednictví se rozpoutala intenzivní politická debata o nových politických prioritách (první polovina roku 2010), které si jako jednu ze svých priorit vytyčilo schválení Agendy 2020, strategie navazující na Lisabonskou strategii. V roce 2011 zveřejnila Evropská komise návrh
Finančního rámce 2014–2020.
Vyjednávání finančních rámců je velmi složitý a komplexní proces. Lze předpokládat, že vyjednávání nového finančního rámce je dlouhodobým procesem, s ohledem na současnou složitou ekonomickou situaci a snahy o reformu citlivých oblastí, například jako Společná zemědělská politika, Politika soudržnosti. Nový finanční rámec má vstoupit v platnost již v roce 2014.84
83
Maastrichtská smlouva zavedla pilířovou strukturu Evropské unie. Oblast spravedlnosti a vnitra spadala do tzv. třetího
pilíře Amsterdamskou smlouvou, kde byly záležitosti spojené s volným pohybem osob (imigrace, víza, asyl) přesunuty do prvního pilíře a ve třetím pilíři zůstala soudní spolupráce s trestních záležitostech a policejní spolupráce. 84
Zdroj: Reforma rozpočtu Evropské unie a finanční rámec po roce 2013, zpracovala a editovala: Alena Falathová ,Jazyková
korektura: Michaela Trakslová, obálka a sazba: Hana Dovinová. © Evropské hodnoty o.s., Praha 2009, ISBN 978-80904158-5-0, str.17-21 http://www.evropskehodnoty.cz/docs/EH_Reforma_rozpoctu_evropske_unie_a_financni_ramec_po_roce_2013.pdf
65
4.2. Pohled ČR na vybrané aspekty budoucího rozpočtu EU Česká republika má za cil podpořit posílení rozpočtových výdajů na podporu konkurenceschopnosti EU a její vnitřní soudržnosti při současném zachování relativního objemu evropského rozpočtu ve výši přibližně 1% HND EU.
ČR bude usilovat:
aby veškeré výdaje evropského rozpočtu byly vynakládány v souladu s principem subsidiarity a proporcionality,
aby z rozpočtu EU do budoucna mohly být financovány pouze ty priority, které zajišťují dostatečnou evropskou přidanou hodnotu, a které nelze efektivně zajistit národním financováním,
o zachování současného sedmiletého cyklu programování.
Česká republika dlouhodobě považuje finanční perspektivu za významný nástroj přispívající k dodržování rozpočtové disciplíny a zajišťující předvídatelnost výše příspěvků do rozpočtu EU. Zdroje pro financování nových priorit by v průběhu finančního období měly být přednostně hledány v rámci platných stropů. Pohled ČR na budoucí systém vlastních zdrojů měl být jednoduchý, transparentní a spravedlivý. Z tohoto důvodu by měl být rozpočet EU financován výhradně tradičními vlastními zdroji a zdrojem založeným na HND. ČR je přesvědčena, že zdroj založený na DPH by měl být zrušen, neboť je v rozporu jak se zásadou spravedlnosti odvodů (znevýhodňuje méně vyspělé členské státy), tak zásadou jednoduchosti. Cílem je zajistit průhledný a spravedlivý systém vlastních zdrojů. ČR bude prosazovat odstranění veškerých korekcí a nechce podporovat vytvoření všeobecného korekčního mechanismu na příjmové straně. Současně ČR nebude podporovat zavádění nových vlastních zdrojů založených na daňových odvodech, neboť by samy o sobě nezajistily dostatečné příjmy rozpočtu a jenom by dále zkomplikovaly příjmovou stranu rozpočtu. Výdajových priorit se dotýká i současné Programové prohlášení Vlády České republiky. Při jednáních o příští finanční perspektivě bude prosazovat vyčlenění dostatečných prostředků na strukturální a kohezní politiku EU a zasadí se o zjednodušení čerpání ze strukturálních fondů. Další z cílů je:
podpořit společnou zemědělskou politiku a prosadit rovné podmínky pro všechny
66
zemědělce v EU,
podpořit snížení výdajů na společnou zemědělskou politiku,
postupné odstranění celních bariér v souladu s pravidly Světové obchodní organizace.
Dlouhodobá nejistota ohledně termínu zveřejnění forma návrhu Komise k revizi rozpočtu. Tím, že Komise odložila diskusí o revizi rozpočtu nejdříve na září 2010, tak hrozí, že na samotnou debatu o revizi nebude dostatečný časový prostor. Belgické předsednictvo, které má debatu zahájit, má pasivní přístup. Z tohoto vyplývá, že Komise pravděpodobně nemá větší zájem na předložení návrhu revize rozpočtu. Hlavní jednání o budoucích prioritách EU financovaných z rozpočtu po roce 2013 se patrně uskuteční až v průběhu vyjednávání příští finanční perspektivy v letech 2011 – 2013.85
4.3. Česká republika a vyjednávání nového finančního rámce Česká republika patří mezi středně velké státy Evropské unie a také patři do seznamu mezí čisté plátce do evropského rozpočtu. Aby nový finanční rámec mohl odpovídat zájmům České republiky, je nezbytné, aby si s dostatečným předstihem ČR stanovila omezené množství priorit pro budoucí finanční rámec. Nezbytným krokem pro stát je vypracování strategie, podle které bude ve vyjednávání postupovat. Zároveň je nutné zajistit koordinaci postojů jednotlivých ministerstva zemědělství, ministerstva financí, ministerstva pro místní rozvoj a ministerstva průmyslu a obchodu. Nyní Česká republika získává nejvíce finančních prostředků z Politiky soudržnosti a Zemědělské politiky. Komise by neměla své cíle směřovat na sjednocení výše spolufinancování přímých plateb, ale pouze jejich sblížení, přičemž ke změně by mělo docházet postupně, aby stav sbližovaní nezapříčil dramatický pokles příjmů v žádném členském státě. Mezi další cíle bude patřit posílení důrazu přímých plateb na ochranu životního prostředí, rozvoje venkova, podporu konkurenceschopnosti. Zemědělský sektor podílí na českém hrubém domácím produktu pouze necelými třemi procenty. Více jak třetina hrubé domácí produkce České republiky pramení z průmyslového sektoru, zejména automobilového průmyslu. Současné nastavení české ekonomiky je opírající se z jedné třetiny o průmyslovou výrobu, které dominuje automobilový průmysl. Tento automobilní průmysl potřebuje zajištění 85
Michal Částek, Současná Evropa 01/2010 Reforma rozpočtu EU: Velká očekávaná vs. současná realita. http://ces.vse.cz/wp-content/castek.pdf str.155-157
67
finanční podpory na rozvoj nových technologií v České republice. Pro zvýšení efektivity takovýchto kroků je nutné koordinovat tyto kroky s celkovou koncepcí české evropské politiky. 86
4.4. Budoucí potřeby a priority ČR z hlediska kohezní politiky EU Potenciální růst České republiky je odhadován v průměru na více než 3,5% do roku 2020. Dodnes Česká republika zaostává za průměrem EU, ačkoliv růst produktivity dosahuje kvalit EU, který je hlavním stimulem potenciálu růstu ze střednědobého hlediska. Česká ekonomika značně postoupila, v této souvislosti vede důležitou roli inovační schopnosti. Podílem výdajů na výzkum a vývoj k HDP ve výši přibližně 1,5% dosahuje ČR stabilního pokroku ve snižování rozdílu, avšak dosud je pod průměrem EU27 (1,9%). Na jedné straně hlavním růst celkového produktivního faktorů a prohlubování kapitálu a na druhé straně rostoucí nepříznivý vliv na nabídku pracovních sil a dlouhodobý ekonomický růst stárnutí obyvatelstva. Předpokládá se, že v roce 2060 bude téměř jedna třetina obyvatelstva ČR starší 65 let. Stárnutí se bude týkat nejen populace jako takové, ale především populace seniorů, kdy bude zejména narůstat skupina tzv. „velmi starých“, tedy osmdesátiletých a starších. V současnosti máme 4,4% ale se zvýší na 9,4% v roce 2040 v zemích původní EU 15, ČR bude patřit mezi země s nejrychleji stárnoucí populací.87 Hlavním problémem ČR je vysoká úroveň celkového vládního deficitu. Proto by se měla zaměřit především na snížení vysokého strukturálního deficitu a zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. ČR dosud čelí několika strukturálním problémům, což dokazuje relativně nízká zaměstnatelnost určitých skupin, například nízká vzdělání, dlouhodobá míra nezaměstnanosti mladých lidí a matky s dětmi. K řešení by mohlo přispět odstranění bariér geografické mobility. Zvýšení nabídky pracovních sil z dlouhodobého hlediska představuje důležitou výzvu z pohledu stárnutí obyvatelstva. Pro tuto skupinu obyvatelstva se může poskytnout možnost účasti na celoživotním vzdělávání, zvláště u nízkokvalifikovaných a starších pracovníků.88 86
Reforma rozpočtu EU a finanční rámec po roce 2013, zpracovala a editovala: Alena Falathová., Evropské hodnoty o.s.,
Praha 2009 ISBN 978-80-904158-5-0 http://www.evropskehodnoty.cz/docs/EH_Reforma_rozpoctu_evropske_unie_a_financni_ramec_po_roce_2013.pdf 87
Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v ČR, http://www.mpsv.cz/files/clanky/9597/dlouhodoba_pece_CR.pdf
88
Hlavní výzvy reformy rozpočtu EU: postoje členských států a institucí EU včetně pravděpodobných scénářů vývoje,
Ing. Marcela Cupalová, Ph.D., http://ces.vse.cz/wp-content/cupalova.pdf
68
4.4.1. Hrubý národní důchod Propočet relace hrubého národního důchodu (HND) české ekonomky (tj. hrubého domácího produktu upraveného o saldo čistých prvotních důchodů rezidentů s nerezidenty), jako ukazatele v absolutních hodnotách, je běžnou součástí Makroekonomické predikce ministerstva financí. Úroveň HND v PPS na jednoho obyvatele není však standardem s adekvátním ukazatelem v EU27. K těmto propočtům bylo nutné navíc zohlednit právě zmíněné saldo prvotních důchodů v EU27. Jeho minulé hodnoty jsou převzaty z databáze Eurostat a Evropské komise. Výsledky ukazují, že v roce 2010 a 2011 relace HND spíše stagnovala mírně nad 75%, což je hluboko pod 90% hranicí nutnou pro čerpání prostředků z evropského Fondu soudržnosti. Průměr za roky 2008 až 2010 pak byl 75,6%.89
4.5. Ekonomické výzvy ČR Ekonomika v České republice je vysoce otevřená, podíl vývozu zboží a služeb na HDP dosahuje 80%. Podíl vývozu zboží služeb na produkci představuje pouze 31%. Proto česká ekonomika velice citlivě reaguje na vývoj globální ekonomiky a zejména na ekonomickou situaci u svých hlavních obchodních partnerů z EU. 85% vývozu realizuje ČR s členskými státy EU – z toho 38% tvoří vývozy do Německa. Z pohledu reforem je možně vyřešit tento problém tím, že se provede střednědobá fiskální
konsolidace,zajištění
dlouhodobé
udržitelnosti
veřejných
financí,zvyšování
konkurenceschopnosti asnížení nepružností na trhu práce. ČR musí přijmout řadu reformních opatření v oblastech penzí, zdravotnictví, ve vzdělávání, výzkumu, na trhu práce, ve struktuře státního rozpočtu, vývoji a inovacích a ve větší atraktivitě podnikatelského a investičního prostředí. Velký vliv na vývoj teto dekády bude včasné odstoupeni z krize, z pohledu zaměstnanosti a i hospodářského růstu. Po jak se obnovil hospodářský růst nad 3% by mělo dojít k postupnému opětovnému snížení míry nezaměstnanosti. Pro dlouhodobé zvyšování zaměstnanosti v ČR bude zvyšování hodinové produktivity práce klíčové. Pro realizace dlouhodobého stabilního ekonomického výkonu je potřeba, aby se přestoupilo na kvalitativně založenou konkurenceschopnost. Budoucí priority financovatelné z kohezní politiky EU by proto měly vycházet z uvedených návrhů. 89
Zdroj: Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013. Dokument schválený Výborem pro
EU na vládní úrovni, dne 3. listopadu 2010 usnesením č. 34/2010, autor: Ing. Marcela Cupalová, Ph.D. http://ces.vse.cz/wp-content/cupalova.pdf
69
4.5.1. Trh práce - zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti Situaci na trhu práce mohou zlepšit nabídky pro vytváření pracovních míst, pro pracovníky s nízkou kvalifikací a starší pracovníky, zvláště pro ženy s malými dětmi, zvýšení kvality pracovních sil pomocí vzdělávání a zvýšená účast na celoživotním vzdělávání. Bude potřeba připojit i další rezervy trhu práce, které spočívají zejména v nedostatečné motivaci sociálního systému ke vstupu na trh práce a tvorba pracovních míst a podpora školení pracovníků a rekvalifikací nezaměstnaných osob. Návrh:
Zvýšení pružnosti trhu práce
Odstraňování všech forem diskriminace na trhu práce
Podpora vzniku pracovních míst
Zvýšení adaptability pracovní síly
Zlepšení nabídky vysoce i nízko kvalifikovaných pracovních sil
Vytváření pracovních příležitostí pro osoby ohrožené sociálním vyloučením
Přizpůsobení veřejných služeb zaměstnanosti potřebám trhu práce
4.5.2. Věda a výzkum Zavádění nových technologií do praxe vyžaduje budování znalostní ekonomiky
zaměřená na vyšší intenzitu výzkumu a vývoje v rámci odvětví a větší podíl odvětví špičkových technologií. V této souvislosti je nutno podpořit rámcové podmínky příznivé pro rozvoj rostoucích malých a středních podniků v oblasti špičkových technologií. Díle rozvoj trhů vstřícných k inovacím a levnější přístup k patentování a pomoct efektivnímu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do praxe.
4.5.3. Vzdělávání a odborná příprava V této kapitole je nutné věnovat pozornost na maximalizaci potenciálu všech osob a jejich přínosu pro socioekonomický rozvoj státu. S ohledem na konkurenceschopnost a podporu zaměstnanosti je vzdělávání – ve smyslu celoživotního učení. Analýza a statistika poukazuje na řada problematických aspektů, kterým je nutné věnovat pozornost – zejména s ohledem na nízkou míru účasti dospělých v dalším vzdělávání, kvalita učitelů a vedení škol. Návrh:
Podpora ke studiu různě znevýhodněným skupinám, finanční pomoc studentům
70
Diverzifikace a konkurenceschopnost vysokých škol, včetně důrazu na zabezpečení
Kvality a zvýšení efektivity financování
Kvalita a atraktivita středního a vyššího odborného vzdělávání
Zlepšení podmínek pro studium studentů se specifickými potřebami
Adaptabilita absolventů
Mobilita žáků, studentů a pedagogů
Podpora učitelů a vedení škol. 90
4.5.4. Sociální soudržnost 91 V ČR žije
poměrně mnoho osob s nízkým čistým příjmem menším než 60%
národního příjmového mediánu. Ve srovnání se státy EU se ČR řadí mezi členské státy s nejnižší mírou „relativní chudoby“. ČR má bohužel omezený prostor tuto nízkou hodnotu snížit. Vzhledem k dlouhodobé statistice hodnot tohoto ukazatele, by stát měl usilovat o jeho udržení na úroveň roku 2008, resp. 2010 a případně zabránit výrazným odchylkám od této úrovně. Sociální problémy: Zásadním problémem je slabá podpora bytové politiky, což znamená téměř neexistující sektor sociálního bydlení, neexistence strategie prevence bezdomovectví, nedostatečně
vytvořené
nástroje
pro
začleňování
obyvatel
sociálně
vyloučených
lokalit.Následuje nedostatečná opatření k vytváření pracovních příležitostí pro starší pracovníky,slabá motivace sociálního a daňového systému ke vstupu či návratu na trh práce, zejména žen.V roce 2020 dojde téměř k vyrovnání podílů nejmladší skupiny do 19 let a skupiny občanů nad 65 let na celkové populaci. V porovnání s rokem 2009 podíl starších občanů se zvýší ze 14,9% na 20,1% v roce 2020. Ve věkové skupině 20 – 64 let se podíl na celkovém počtu obyvatel sníží o 5% bodů na 59,9%. Tento vývoj není pro snižování počtu osob ohrožených „chudobou“ příliš příznivý. Návrh: 90
Podpora výstavby a distribuce nájemních bytů pro domácnosti ohrožené sociálním
Hlavní výzvy reformy rozpočtu EU: postoje členských států a institucí EU včetně pravděpodobných scénářů
vývoje“,http://ces.vse.cz/wp-content/cupalova.pdf 91
Zdroj: Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013. Dokument schválený Výborem pro
EU na vládní úrovni, dne 3. listopadu 2010 usnesením č. 34/2010, autor: Ing. Marcela Cupalová, Ph.D., http://ces.vse.cz/wpcontent/cupalova.pdf
71
vyloučením, které nejsou schopny si své bytové potřeby řešit na volném trhu.
Zvyšování souladu sociální politiky a politiky zaměstnanosti.
Vznik a rozvoj nových podnikatelských aktivit zaměřených na sociální podnikání.
Podpora integrace osob znevýhodněných na trhu práce a zamezení jejich sociálnímu vyloučení z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti.
Podpora a motivace veřejných služeb osobám déle setrvávajících v hmotné nouzi, změnit svoji nepříznivou situaci, zlepšení jejich sociální a pracovní návyky a zvýšení jejich připravenosti začlenit se na trhu práce.
Stabilizace systému sociálních služeb, zejména jeho financování. 92
4.6. Reforma rozpočtu EU Komise v září 2007 připravila a zveřejnila dokument „Reformovat rozpočet, změnit Evropu“. V období od září 2007 do června 2008 proběhla veřejná debata všech členských států. Následně v červnu 2008 byl zpracován dokument „Příspěvek ČR do debaty o revizi rozpočtu EU“. Tento dokument obsahuje obecnější shrnutí dnešního postoje ČR k výdajové a příjmové stránce evropského rozpočtu a k novým prioritám EU. Dne 31. května 2010 byl předán materiál „Východiska pozice České republiky pro jednání o reformě rozpočtu EU“ výboru pro EU na vládní úrovni, kde byl i schválen. Cílem bylo detailně rozpracovat pozici ČR k jednotlivým aspektům výdajové i příjmové stránky budoucího rozpočtu EU a zohlednit jeho vývoj, dále platnost Lisabonské smlouvy, nové složení Evropského parlamentu i Evropské komise a dopady hospodářské krize. Tento materiál byl upraven tak, aby vedle hlavních výdajových oblastí odrážel větší důraz na výzvu otázek:
konkurenceschopnosti EU,
boj s klimatickou změnou,
vnitřní a vnější bezpečnost EU,
flexibility finančního rámce.
Vzhledem k tomu že, Evropská komise neměla formální návrh, tak byl tento materiál zpracován ve formě východisek. 19. října 2010 proběhlo zveřejnění oficiálního dokumentu 92
Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020 Národní program
reforem České republiky 2011. Dostupný na WWW:
72
Komise k reformě rozpočtu EU. Česká republika je přesvědčena, že nová finanční perspektiva roku 2014 – 2020 a reforma rozpočtu EU, by měly přinést změnu výdajových priorit rozpočtu EU. Jedním z cílů České republiky je i nadále prosazovat, aby zůstal zachován relativní objem evropského rozpočtu ve výši přibližně 1% HND EU. Nezbytnou částí je vedení prioritních oblastí, na které bude požadovat posílení evropských prostředků. Veškeré výdaje evropského rozpočtu by měly být vynakládány v souladu s principem subsidiarity a proporcionality. Zájmem České republiky je zachování současného sedmiletého cyklu programování i pro příští finanční období, jelikož toto období zajišťuje střednědobou jistotu ohledně výše dostupných zdrojů. Na opačné straně stát odmítá podporovat případné návrhy na vytvoření nových nástrojů, ani na rozvolnění současných pravidel platných pro jejich využívání. 93
4.7. Reforma Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 Hned na začátku tohoto textu pan JUDr. Josef Pojer, výkonný ředitel ČMCS, zaměřuje náš pohled na komplexně problémy Společné zemědělské politiky EU, a to, k čemu vlastně tato politika slouží. Hlavním cílem zavedení a existence SZP v rámci společného trhu pro občany EU je zajišťování bezpečného zdrojů potravin. Pravdou je že, potraviny jsou velmi zranitelným zdrojem, kde hlavní rolí hraje nepředvídatelné počasí, které se může v závislostí na změny klimatu výrazně měnit. Světová obchodní organizace (WTO)94 odhaduje, že v roce 2050 vzroste počet obyvatelstva a zároveň se zvýší poptávka po potravinách. Rovněž rostou obavy hydrologů a geologů nad očekávaným rostoucím celosvětovým nedostatkem zdrojů pitné vody a orné půdy vhodné pro 93
Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013. Dokument schválený Výborem pro EU na
vládní úrovni, dne 3. listopadu 2010 usnesením č. 34/2010, http://ces.vse.cz/wp-content/cupalova.pdf str.12 94
WTO (Světová obchodní organizace) je klíčovou globální institucí zaměřenou na mezinárodní obchod. Své sídlo má
ve švýcarské Ženevě a sdružuje 135 zemí světa, dalších 34 má status pozorovatele. V roce 1996 spravovala kapitál 93 miliónů USD a její chod zajišťovalo 500 zaměstnanců. Nejvyšším stupněm organizace je Ministerská konference pořádaná každé dva roky, na níž se scházejí ministři obchodu a průmyslu všech členských zemí WTO. Ministerská konference má pravomoc rozhodovat o záležitostech týkajících se jakékoliv z multilaterálních obchodních smluv (viz dále). Rozhoduje se prostřednictvím konsenzu, pokud není určeno jinak. Každá ze členských zemí WTO disponuje jedním hlasem. Hlavou této organizace je generální ředitel, jehož post v současné době zastává Novozélanďan Mike Moore. Zdroj: Autor Judr. Josef Pojer, ČMCS, aktualizace červenec-srpen 2010, http://www.cukr-listy.cz/on_line/2010/PDF/214215.PDF
73
pěstování plodin, které jsou již nezbytné pro výrobu potravin. Nelze stabilní a zajištěné dodávky potravin brát jako samozřejmost.
Od samého začátku společná zemědělská politika v rámci EU byla nastavena tak, aby na jedné straně bylo dosaženo efektivního a účinného fungování SZP a na straně druhé nedocházelo k tržním disproporcím mezi jednotlivými členskými zeměmi. Tyto zásady jsou uplatňované vůči všem členským zemím EU.
Z pohledu nejnovějšího provedeného dotazníků „Eurobarometr“ na téma „Evropané a SZP“ odpovědělo 56% občanů EU, že hlavní odpovědností zemědělců ve společnosti jsou dodávky zdravých a bezpečných potravin pro obyvatelstvo. Vznikla tak velká podpora nových cílů SZP, a to zejména:
podmiňování podpor do zemědělství souladem s pravidly ochrany životního prostředí,
rozvoj hospodářství na venkově,
postoje ke změnám klimatu,
ochranu krajiny,
potravinovou bezpečnost,
podpora zemědělců vyrábět komodity, které trh požaduje.
V této souvislosti je oprávněné očekávaní občanů EU od SZP, že bude podporovat trvalou obnovitelnou zemědělskou výrobu, která bude cenově dostupná zdrojem potravin. V SZP cukrovarnický sektor hraje zásadní ekonomickou i společenskou roli. Přes problémy, které SZP od jejího počátku provázely, čítajíc v to i kritiku její finanční nákladnosti v rámci celkového rozpočtu EU, lze říci, že svou funkci a cíle plnila. V této souvislosti můžeme konstatovat, že celý systém SZP, v důsledku vývoje podmínek ve světě i v EU samotné, je třeba reformovat.
Důvody reformy celkové SZP v EU lze shrnout do třech kapitol: 1. Dlouhodobé zajištění trvalé udržitelnosti zemědělství v EU, a to při současném zvyšování jeho konkurenceschopnosti. 2. Neustálé zvyšování kvalitativních parametrů potravin dodávaných evropským spotřebitelům. 3. Hledání odpovědi na výzvy, které vzniknout v souvislosti s očekávanými klimatickými
74
změnami a úspornými opatřeními v oblasti spotřeby energií.
Výrobci cukru v EU jsou přesvědčeni, že v roce 2006 úspěšně odstartovala reforma společné organizace trhů s cukrem. V této souvislosti je nutné citovat pana doktora Pojera, že cukrovarnický sektor je v rámci SZP jediným sektorem, který je čistým přispěvatelem do rozpočtu EU, neboť musí nést náklady na produkční dávku ve výši 12 eur na tunu cukrové řepy, což výrazně v době dopadů reformy SOTC (Společná organizace trhů s cukrem v EU) zhoršilo ekonomickou situaci v celém sektoru“. 95
4.8. Podpora pro rozvoj zemědělství v ČR Strukturální procesy jsou orientovány na snižování nerovnoměrnosti mezi regiony a posilování jejich hospodářské a sociální soudržnosti a na snižování sociálního napětí. V zemědělství hraje uskutečňování strukturálních procesů významnou roli. Jejichž prostřednictvím by měl být zformován rámec pro trvalý rozvoj venkovských oblastí a zajištěna integrace zemědělství se širším ekonomickým a sociálním prostředím venkovských oblastí. Strukturální procesy v zemědělství jsou provázány rozvojovým potenciálem s přírodními podmínkami, ze kterých vychází uplatnění rozdílných podílů mimo produkčních funkcí ve vazbě na míru intenzity výroby v různých výrobních oblastech.
Příprava na vstup ČR do EU si vyžádala regionálně diferencovanou strukturální politiku, kompatibilní s přístupy EU. V zásadě jde o proces přizpůsobení se principům vícekriteriálního hodnocení a systemizace EU vůči regionům. Prioritní úlohu sehrává iniciativa podnikatelů a trh ve smyslu podpory k rozvoji podnikání v oblastech, které jsou z hlediska přírodních a hospodářských podmínek znevýhodněné ke stabilizování strukturně slabých oblastí a k udržování kulturní krajiny. Poté, jak ČR vstoupila do EU, obdržela velkou možnost využití strukturálních fondů, zejména u těch regionů, které disponují slabším rozvojovým potenciálem.96
95
Autor Judr. Josef Pojer, ČMCS, aktualizace červenec-srpen 2010, http://www.cukr-listy.cz/on_line/2010/PDF/214-215.PDF
96
Zdroj: Ústav zemědělských a potravinářských informací (UZPI), Strukturální podpory v rámci politiky soudržnosti
na období 2000 – 2013, 2.přepracované vydání, autor: prof. Ing. Magdalena Hrabánková, CSc., doc. Ing. Ivana Boháčková, CSc., Praha 2007 str. 25
75
Závěr Ve své diplomové práci jsem nejdříve vysvětlila vznik a historie Evropské unie a cíle tohoto společenství. Dále jsem se zaměřila na samotný rozpočet Evropské unie, význam rozpočtu pro jednotlivé členské státy a popsala jsem finanční rámce na jednotlivá období od počátku EU až do výhledů následujících několika let. V další části jsem se zaměřila na postoj České republiky vůči evropskému rozpočtu od vstupu České republiky do Evropské unie, tak i význam České republiky v budoucích finančních rámcích. Samozřejmě jsem vysvětlila samotný průběh vstupu ČR do Unie, jaké byly podmínky k přijetí do Unie. Poukázala jsem na pozitiva i negativa vstupu do společenství států, a to nejen z pohledu na rozpočet EU jako takový. Následuje analýza čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU, jejímž cílem je poukázat na objem finančních prostředků, které ČR z rozpočtu získala od roku 2004 do prvního pololetí roku 2011. V celé analýze jsou zobrazeny konkrétní částky čerpané Českou republikou z rozpočtu Evropské unie za jednotlivé roky členství v EU. Z toho si můžeme názorně odvodit, že doposud je Česká republika stále čistým příjemcem. Loňský rok 2010 byl pro Českou republiku významným, jelikož se jí podařilo získat z rozpočtu Evropské unie až bezmála 2 miliardy eur (čili zhruba 47,6 miliard korun). V další kapitole jsem popsala právě probíhající reformu rozpočtu EU a informuji o probíhajících debatách a možných výsledcích jednáních ČR o novém finančním rámci po roce 2013. V další části je představena strategie ČR, podle které se bude ve vyjednávání nového finančního rámce postupovat. Dále se zabývám problémem, co lze očekávat od
členských států v době hospodářské a ekonomické krize, a co bude po skončeni
hospodářské a ekonomické krize. Zda budou státní pokladny členských států ochotné začít splácet náklady na protikrizové balíčky, které v době krize poskytly. Následně se zaměřuji na Společnou zemědělskou politiku EU, a to, k čemu vlastně tato politika slouží. Hlavním cílem zavedení a existence SZP v rámci společného trhu pro občany EU je zajišťování bezpečného zdrojů potravin. Pravdou je že, potraviny jsou velmi zranitelným zdrojem, kde hlavní rolí hraje nepředvídatelné počasí, které se může v závislostí na změny klimatu výrazně měnit. Proto bychom neměli brát zajištěné dodávky potravin jako
76
samozřejmost. V této souvislosti je celkem namístě, že občané Evropské unie očekávají od SZP trvalou podporu zemědělské výroby, která bude cenově dostupná zdrojem potravin. Česká republika je přesvědčena, že nová finanční perspektiva roku 2014 – 2020 a reforma rozpočtu EU, by měly přinést změnu výdajových priorit rozpočtu EU.
77
Seznam použité literatury Monografie a dokumenty:
Baldwin Richard, Wyplosz Charles; Ekonomie evropské integrace Praha, 2008, ISBN 978-80-247-1807-1
Bognárová Eliška; Rozpočet EU jako výzva pro další integrační vývoj Vysoká škola Ekonomická v Praze, FMV – Mezinárodní obchod (bakal. práce), 2010 Dostupný z WWW:
Ing. Cupalová Marcela, Ph.D.; Hlavní výzvy reformy rozpočtu EU: postoje členských států a institucí EU včetně pravděpodobných scénářů vývoje Dostupný z WWW:
Ing. Cupalová Marcela, Ph.D.; Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Dokument schválený Výborem pro EU na vládní úrovni dne 3. listopadu 2010 usnesením č. 34/2010 Dostupný z WWW:
Částek Michal; Současná Evropa 01/2010 – Reforma rozpočtu EU: Velká očekávaná vs. současná realita Dostupné z WWW:
Ing. Dubský Zbyněk, Ph.D., Ing. Kořínková Květoslava, CSc., Prof. PhDr. Ort Alexandr, DrSc., Doc. Ing. et Ing. Peltrám Antonín, CSc., Prof. Ing. Šrein Zdeněk, DrSc.; Evropská integrace a Česká republika, 2009, ISBN 978-80-247-2849-0
Ing. Dušek Jiří, Ph.D.; Historie a organizace Evropské unie Vysoká škola evropských a regionálních studií, první vydání, České Budějovice, 2007, ISBN 978-80-86708-32-4
78
Ing. Dušek Jiří, Ph.D.; Historie a organizace Evropské unie Vysoká škola evropských a regionálních studií, druhé přepracované a doplněné vydání, České Budějovice, 2011, ISBN 978-80-86708-95-9
Fiala Petr, Pitrová Markéta; Evropská unie 2. aktualizované vydání; Brno; Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK), 2009, ISBN 978-80-7325-180-2
Bc. Fialková Veronika; Role rozpočtu EU v kontextu probíhajících reforem Vysoká škola Ekonomická v Praze, FMV - Evropská integrace (dipl. práce), 2010
prof. Ing. Hrabánková Magdalena, CSc. a doc. Ing. Boháčková Ivana, CSc.; Strukturální podpory v rámci politiky soudržnosti na období 2000 – 2013 Ústav zemědělských a potravinářských informací (UZPI), 2. p. vydání, Praha, 2007 Dostupný
z
WWW:
hrabankova-csc-dokumenty/studijni-materialy/strukturalni-podpory-v-ramci-politikysoudrznosti-v-obdobi-2000-2013>
Hrubiš František, Michálek Přemysl; Výhody a nevýhody vstupu ČR do EU Evropský polytechnický institut, SVŠ ekonomických studií, s. r. o., 2003 Dostupný z WWW: <www.svses.cz/skola/akce/konf/peu03/texty/hrubis.pdf>
Mgr. Jakob Ondřej, tiskový mluvčí MF ČR; Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v roce 2008 opět rekordní aktualizováno dne 29. ledna 2009. Dostupný z WWW:
Mgr. Jakob Ondřej, tiskový mluvčí MF ČR; Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU za rok 2009 aktualizováno dne 27.1.2010. Dostupný z WWW:
79
Mgr. Jakob Ondřej, tiskový mluvčí MF ČR; Čistá pozice České republiky vůči rozpočtu EU za rok 2009 aktualizováno dne 24. ledna 2008. Dostupný z WWW:
Mgr. Jakob Ondřej, tiskový mluvčí MF ČR; Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU v prvním pololetí 2011 aktualizováno dne 27.7.2011. Dostupný z WWW:
König Petr a kol.; Rozpočet a politiky Evropské unie. Příležitost pro změnu 2. akt. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009 HDP a HNP., ISBN 80-71-79-846-0 Dostupný z WWW: < http://www.finance.cz/ekonomika/informace/hdp/co-je-hdp/>
doc. RSDr. Nedbal Jiří, CSc., RSDr. Nový Jindřich, Ph.D.; Daně a rozpočet Evropské unie. Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu, Katedra ekonomie, Brno, 2008, ISBN 978-80-7231-501-7
JUDr. Pojer Josef; Reforma Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 ČMCS, aktualizace červenec-srpen 2010. Dostupný z WWW:
Steinbauer Josef; Vliv finančních perspektiv na rozpočet EU Masarykova univerzita v Brně, FSS - Evropská studia (bakalářská práce), 2009 Dostupný z WWW:
Strouhal Michal; COREPER - Výbor stálých zástupců členských zemí při EU aktualizace dne: 01.02.2006. Dostupný z WWW:
80
Ing. Šimíková Ivana, Ph.D.; Rozpočtová politika EU z pohledu fiskálního federalismu, díl – 1, Dílčí zpráva - kulatý stůl 2007 Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009, ISBN 9788073724511
Ing. Šimíková Ivana, Ph.D.; Rozpočtová politika EU z pohledu fiskálního federalismu, díl – 2, Dílčí zpráva - kulatý stůl 2007 Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009, ISBN 9788073724511
Ing. Šimíková Ivana, Ph.D.; Rozpočtová politika Evropské unie z pohledu fiskálního federalismu, díl – 3, Dílčí zpráva - kulatý stůl 2007 Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009, ISBN 9788073724511
Články, tiskové zprávy:
Ministerstvo financí – odbor 55 – Národní fond; Finanční alokace na strukturální fondy a Fond soudržnosti, 2010. Dostupný z WWW:
Ministerstvo financí – odbor 55 – Národní fond; Rámcová pozice ČR ke sdělení Komise k revizi rozpočtu EU Ke stažení ve formátu Word, česká verze KOM (2010), 700 v konečném znění Schváleno Vládou ČR dne 1. prosince 2010, publikace dne: 20. prosince 2010 Dostupný z WWW:
Ministerstvo financí – odbor 55 – Národní fond; Východiska pozice České republiky pro jednání o reformě rozpočtu EU, květen 2010 Dostupný z WWW:
81
Ministerstvo financí ČR; Rada ECOFIN, vydáno 6.5.2011 Dostupný z WWW:
Ministerstvo pro místní rozvoj; Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU (ČR po roce 2013) Dostupný z WWW:
Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; RPS/CSF: Finanční perspektiva EU pro období 2007-2013, Dostupný z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=95e524a4-689e-474e8bfb-327eeed76757
Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU. Pracovní skupina: Pracovní skupina Rady pro strukturální opatření (B.5), 27. ledna 2011, Dostupný z WWW:
Diskusní materiál k východiskům dlouhodobé péče v České republice, Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s Katedrou řízení a supervize v sociálních a zdravotnických organizacích Fakulta humanitních studií Un. Karlovy, Praha 2010. Dostupný z WWW:
Investice pro evropskou konkurenceschopnost: Příspěvek České republiky ke Strategii Evropa 2020, Národní program reforem České republiky 2011 Dostupný na WWW: http://www.vlada.cz/scripts/file.php?id=92896
Východiska pozice ČR pro jednání o podobě kohezní politiky EU po roce 2013 Dokument schválený Výborem pro EU na vládní úrovni dne 3. listopadu 2010 usnesením č. 34/2010 Ministerstvo pro místní rozvoj, Říjen 2010. Dostupný na WWW:
82
Dokumenty na internetu:
Agenda 2000, BusinessInfo.cz, 17.10.2009 Dostupný z WWW:
Evropský soud pro lidská práva Dostupný z WWW:
Evropský ombudsman Dostupný z WWW:
Evropská unie v České republice. Acquis Společenství , akt: 30.10.2010 Dostupný z WWW:
Finanční perspektiva 2000–2006, aktualizace 12.12.2009, Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/information/glossary/term_35_cs.htm
GATT, aktualizace: 18.03.2010 Dostupný z WWW:
Návrh rozpočtu EU na rok 2011: budoucnost po krizi, V Bruselu dne 27. dubna 2010 Dostupný z WWW:
OLAF Mission, 24.6.2011 Dostupný z WWW: http://ec.europa.eu/anti_fraud/index_cs.html
83
Seznam použitých zkratek:
APS - Annual Policy Strategy - Roční politická strategie - strategický dokument, jehož cílem je stanovit politické priority Evropské komise pro nadcházející rok.
CAP – Common Agricultural Policy - Společná zemědělská politika
COREPERu - (Comité des Représentants Permanents) - Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy - Evropská rada.
ČR – Česká republika
DPH – Daň z přidané hodnoty
ECOFIN - Rada ministrů hospodářství a financí
EMS - Evropský měnový systém
EP – Evropský parlament
ER – Evropská rada
ERF – Evropský rybářský fond - slouží k podpoře evropského odvětví rybářství a akvakultury, rybolovných oblastí a vnitrozemského rybolovu
ESLP (European Court of Human Rights) – Evropský soud pro lidská práva, ombudsmanem je od dubna 2003 Nikiforos Diamanduros.
ES, EU – Evropské společenství, Evropská unie
GATT - (General Agreement on Tariffs and Trade) – Všeobecná dohoda na clech a obchodu
HND - Hrubý národní důchod
IIA – Interinstitutional Agreement – Interinstitucionální dohoda
JEA - Jednotný evropský akt
OLAF (European Anti-Fraud Office) - Nezávislá kontrola příjmů a výdajů Účetním dvorem.
SOTC – Společná organizace trhů s cukrem
UCLAF (Unité de Coordination de La Lutte Anti-Fraude) - Útvar koordinace boje proti podvodům EU
WTO - (World Trade Organization) – Světová obchodní organizace
84
Přílohy: Příloha č. 1 Čistá pozice ČR vůči EU za rok 2007 (1. 1. 2007 - 31. 12. 2007) 1. ledna - 31. prosince 2007 v milionech € v milionech Kč Příjmy z rozpočtu EU Předvstupní nástroje Phare ISPA (čerpáno jako Fond soudržnosti) Sapard Zemědělství Tržní operace Přímé platby Rozvoj venkova Veterinární opatření Strukturální akce Strukturální fondy Fond soudržnosti Vnitřní politiky Přechodový nástroj Komunitární programy Celkové příjmy z rozpočtu EU
19,7 -0,03 15,1 4,6 692,3 64,8 321,3 304,4 1,8 994,8 762,5 232,3 63,3 10,9 52,4 1 770,10
546,1 -0,9 419,2 127,7 19 219,60 1 799,00 8 919,90 8 450,80 50 27 617,60 21 168,50 6 449,10 1 757,30 302,6 1 454,70 49 140,70
Platby do rozpočtu EU Tradiční vlastní zdroje (cla+ dávky z cukru) 178,9 Zdroj z DPH 198,1 Zdroj z HND 702,3 Korekce VB 77,7 Celkové platby do rozpočtu EU 1 157,10
4 967,60 5 500,60 19 496,90 2 157,00 32 122,10
Čistá pozice vůči rozpočtu EU
613
17018,6
Směnný kurz CZK/EUR za rok 2007 (údaj ČNB): 27,762 Zdroj: Mgr. Ondřej Jakob, tiskový mluvčí MF ČR, akt. 24.1.2008, http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_37712.html?year=2008
85
Příloha č. 2 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2008 (1. 1. 2008 - 31. 12. 2008)
Strukturální akce Strukturální fondy alokace 2004-06
1. ledna - 31. prosince 2008 v milionech € v milionech Kč Příjmy z rozpočtu EU 1 680,13 41 905,75 1 084,69 27 054,44 456,84 11 394,44 627,86 595,43 137,29 458,15 584,2 28,38
15 660,00 14 851,31 3 424,24 11 427,07 14 571,15 707,85
338,02 212,62
8430,97 5303,28
3,28
81,72
Rybářství Vnitřní politiky Budování institucí
1,9 47,39 1,49
47,33 1 182,06 37,22
Komunitární programy Předvstupní nástroje Phare
45,9 24,48 -10,52
1 144,84 610,58 -262,39
35 2 336,20
872,97 58 269,55
alokace 2007-2013 Fond soudržnosti (CF) alokace 2004-06 alokace 2007-2013 Zemědělství Tržní operace
Přímé platby Rozvoj venkova
Veterinární opatření
ISPA (čerpáno jako CF) Celkové příjmy z rozpočtu EU
Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla + dávky z 207,6 cukru) Zdroj z DPH 224,65 Zdroj z HND 864,07 Korekce Velké Británie 124,91 Celkové platby do rozpočtu EU 1 421,24 Čistá pozice vůči rozpočtu EU pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za rok 2008 (údaj ČNB)
914,96
5 178,00 5 603,30 21 551,70 3 115,60 35 448,60 22 820,95
24,942
Zdroj: MF - aktualizováno dne 29. ledna 2009, autor: Mgr. Ondřej Jakob, tiskový mluvčí MF ČR, tabulka dostupná na WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_45297.html?year=2009 >
86
Příloha č. 3 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2009 (1. 1. 2009 - 31. 12. 2009)
1. ledna - 31. prosince 2009 v milionech € v milionech Kč Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce 1 962,84 51 907,29 1 238,97 32 764,59 Strukturální fondy 723,87 19 142,70 Fond soudržnosti Zemědělství 876,04 23 166,96 509,33 13 469,16 Přímé platby a tržní operace 366,72 86,95 29,2 2 955,03
9 697,80 2 299,43 772,14 78 145,82
Platby do rozpočtu EU tradiční vlastní zdroje (cla+ dávky z cukru) 167,94 Zdroj z DPH 174,17 Zdroj z HND 1 012,70 Celkové platby do rozpočtu EU 1 354,82
4 441,20 4 606,00 26 780,90 35 828,10
Čistá pozice vůči rozpočtu EU
42 317,72
Rozvoj venkova Vnitřní politiky Předvstupní nástroje Celkové příjmy z rozpočtu EU
pro přepočet mezi EUR a CZK použit průměrný kurz za rok 2009 (údaj ČNB)
1 600,22 26,445
Zdroj: MFČR Dostupný z WWW: < http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_52837.html?year=2010 >
87
Příloha č. 4 Čistá pozice ČR vůči rozpočtu EU za rok 2010 (1. 1. 2010 - 31. 12. 2010)
1. ledna - 31. prosince 2010 v milionech Kč Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce Strukturální fondy
55 457,35 40 619,41
Fond soudržnosti Zemědělství I. Pilíř* II. Pilíř** Vnitřní politiky Předvstupní nástroje
14 837,94 26 353,32 15 109,97 11 243,36 2 003,43 579,76
Celkové příjmy z rozpočtu EU Celkové platby do rozpočtu EU Čistá pozice vůči rozpočtu EU
84 393,86 37 100,07 47 293,79
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření ** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova a rybářství Zdroj: MF - aktualizováno dne 25. ledna 2011 Dostupný na:
88
Příloha č. 5 Podrobnější rozpis příjmů a výdajů za první pololetí roku 2011 1. ledna - 30. června 2011 v milionech Kč Příjmy z rozpočtu EU Strukturální akce Strukturální fondy
13 410,68 12 547,21
Fond soudržnosti Zemědělství I. Pilíř *
863,47 23 471,80 15 741,47
II. Pilíř ** Předvstupní nástroje
7 730,33 -8,04
Celkové příjmy z rozpočtu EU Celkové platby do rozpočtu EU Čistá pozice vůči rozpočtu EU
36 874,44 19 488,78 17 385,66
* první pilíř zahrnuje prostředky na přímé platby, tržní opatření a veterinární opatření ** druhý pilíř zahrnuje prostředky na rozvoj venkova Zdroj: MF - aktualizováno dne 27.7.2011 aut. Mgr. Ondřej Jakob tiskový mluvčí MF ČR tabulka dostupná na: http://mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/tiskove_zpravy_ministerstva_63356.html
89
Příloha č. 6 Sumarizace výsledků procesu reformy SOTC v EU
Zdroj: Oldřich Reinbergr, Aktuální stav cukrovarnického a lihovarnického průmyslu v poreformním období, http://www.cukrlisty.cz/on_line/2011/PDF/159-164.pdf
90
Příloha č. 7 Ministerstvo pro místní rozvoj - Aktualizovaná Rámcová pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU
Schválil: Výbor pro EU na vládní úrovni dne 26. ledna 2011 Pracovní skupina: Pracovní skupina Rady pro strukturální opatření (B.5) Čísla dokumentů: COM(2010)642, SEC(2010)1348 Stupeň priority pro ČR: Národní priorita 1) Charakteristika - včetně stadia projednávání: Dne 19. října 2010 bylo zveřejněno několikrát odložené Sděleni Evropské komise k revizi rozpočtu EU, které obsahuje i část věnovanou kohezní politice. Toto Sdělení zpracované generálním sekretariátem Evropské komise (EK) a generálním ředitelstvím EK pro rozpočet (DG Budget) ve spolupráci s ostatními generálními ředitelstvími EK naznačuje některé směry, kudy by se mohla ubírat diskuse o jednotlivých kapitolách budoucího rozpočtu EU, včetně kohezní politiky. Jedná se o základ, ze kterého budou vycházet další návrhy EK k jednotlivým politikám. Gestorem pro problematiku revize rozpočtu EU je v ČR Ministerstvo financí (MF) a Úřad vlády ve spolupráci s dalšími příslušnými resorty. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) se podílí na zpracování Rámcové pozice ČR k revizi rozpočtu EU pro část věnovanou kohezní politice. Klíčovým dokumentem pro budoucnost kohezní politiky po roce 2013 je „Pátá zpráva EK o hospodářské, sociální a uzemni soudržnosti“ („Pata kohezní zpráva“) a zejména její „Závěry“. Pátá kohezní zpráva byla zveřejněna dne 10. listopadu 2010 na základě povinnosti EK publikovat zprávu v plném rozsahu pravidelně každé 3 roky, a to podle čl. 175 Smlouvy. EK současně se zveřejněním Páté kohezní zprávy otevřela veřejnou konzultaci a požádala o zodpovězení celkem 13 dotazů k jednotlivým částem Závěrů Páté kohezní zprávy. Reakce všech účastníků veřejné konzultace budou shrnuty a diskutovány v rámci tzv. Kohezního fóra ve dnech 31. ledna a 1. února 2011 v Bruselu. Evropská komise následně zhruba v polovině roku 2011 předloží návrh příštího střednědobého finančního rámce EU a na podzim 2011 pak legislativní návrhy k jednotlivým kapitolám budoucího rozpočtu EU, včetně kohezní politiky.
2) Obecná charakteristika Sdělení - Páté kohezní zprávy Pátá kohezní zpráva (Zpráva) obsahuje poměrně rozsáhlou analytickou část obsahující argumenty pro Závěry (ve formě Sdělení EK Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance). Zpráva dále ukazuje, že kohezní politika EU významně přispěla k růstu, prosperitě a vyváženému rozvoji v celé EU. Vzhledem k zásadním hospodářským a sociálním změnám, k nimž došlo během posledních let, se ovšem tato politika musí vypořádat s novými zásadními výzvami. V širší souvislosti s revizí rozpočtu EU Zpráva zdůrazňuje, že budoucí investice do koheze musí být těsně spjaty s naplňováním cílů Strategie Evropa 2020. Zpráva také navrhuje zavést mnohem přísnější podmínky (tzv. kondicionalitu), spolu s výraznějšími pobídkami tak, aby bylo zajištěno účinné využívání finančních prostředků věnovaných na kohezní politiku a dosáhlo se silnějšího zaměření na výsledky. Současně Zpráva přináší rozsáhlé hodnocení situace a trendů, co se týče hospodářství, sociálních věcí a životního prostředí v regionech EU, a nabízí množství různých variant pro úpravu kohezní politiky pro období po roce 2013. Kohezní politika významně přispěla, podle Zprávy, k rozšíření růstu a prosperity uvnitř EU při současném zmenšování hospodářských, sociálních a územních rozdílů. Dále Zpráva ukazuje, že tato politika vytvořila nová pracovní místa, navýšila lidský kapitál, vybudovala kritickou infrastrukturu a zlepšila ochranu životního prostředí, zejména v méně rozvinutých regionech. Závěry shrnují konkrétní návrhy EK ke zvýšení přínosu kohezní politiky pro Evropu, posílené správě, účinnějšímu a jednoduššímu modelu implementace a architektuře kohezní politiky (budoucím cílům). Obecně lze konstatovat, že Zpráva prezentuje přínosy kohezní politiky pro všechny regiony ve formě přímých investic i nepřímých obchodních a jiných přínosů, stejně jako její působení ve prospěch plnění celoevropských priorit, jako je ochrana životního prostředí, výzkum a inovace. Bez kohezní politiky by socioekonomické rozdíly mezi regiony byly nepochybně větší. Přetrvávající sociální účinky krize, poptávka po inovacích plynoucí z nárůstu problémů celosvětového významu a nutnost maximálně využít „každé euro“ z veřejných výdajů si však vyžadují, podle Zprávy, ambiciózní reformu kohezní politiky.
91
ANALYTICKÁ ČÁST Analytická část je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž každá obsahuje závěry: 1. HOSPODÁŘSKÁ, SOCIALNÍ A UZEMNÍ SITUACE A TRENDY podpora konkurenceschopnosti a konvergence zvyšování životní úrovně a snižování vyčleňování posilování environmentální udržitelnosti 2. NÁRODNÍ POLITIKY A KOHEZE národní přístupy k hospodářské, sociální a územní soudržnosti veřejné výdaje a investice v členských státech EU skladba veřejných výdajů v EU veřejné výdaje a investice na regionální úrovni národní politiky a hospodářská krize strukturální podmínky pro úspěšnou soudržnost 3. OSTATNÍ POLITIKY EU A KOHEZE politiky s explicitní územní dimenzí politiky s částečnou územní dimenzí politiky bez územní dimenze vyhodnocování územních dopadů 4. DOPAD KOHEZNÍ POLITIKY silnější ekonomiky zvyšování životní úrovně občanů EU ochrana životního prostředí správa příspěvek k regionálnímu a globálnímu růstu Zpráva v této části konstatuje, že rozdíly mezi regiony EU se snižují (podle HDP na hlavu); vyspělejší regiony jsou konkurenceschopnější, protože jsou inovativnější, lidé lépe školení, existuje zde vyšší míra zaměstnanosti a lepší infrastruktura; některé regiony čelí rizikům spojeným s klimatickou změnou, jiné mají vysoký potenciál produkovat více obnovitelné energie, mnohá centra měst trpí zhoršenou kvalitou ovzduší, některé východoevropské země mají stále nedobudovanou infrastrukturu pro čištění odpadních vod; je třeba posílit koordinaci mezi regionálním rozvojem a dalšími EU a národními politikami; politika regionálního rozvoje může významně přispět cílům Strategie Evropa 2020, je však nutný vyvážený přístup k investicím (rovnováha mezi různými typy investic), je třeba respektovat různorodost mezi regiony (charakteristiky-příležitosti-potřeby) a posílení role regionů a měst. ZÁVĚRY ZPRAVY Mezi hlavni oblasti reformy kohezní politiky patří z pohledu EK, podle závěrů Zprávy, následující:
1. Zvýšení přínosu kohezní politiky pro Evropu 1.1. Posílení strategického plánování Přezkum rozpočtu EU vytyčil nový strategický programový přístup pro kohezní politiku směřující k těsnějšímu provázání jednotlivých politik EU, aby mohla být splněna Strategie Evropa 2020 a integrované hlavní směry. Tento přístup by obsahoval následující prvky: Společný strategicky rámec (SSR) přijatý Komisí a převádějící úkoly a cíle Strategie Evropa 2020 na investiční priority. Rámec by zahrnoval Fond soudržnosti, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. Smlouvu o partnerství pro rozvoj a investice, která by na základě Společného strategického rámce určovala investiční priority, přidělování vnitrostátních prostředků a prostředků z rozpočtu EU na prioritní oblasti a programy a obsahovala dohodnuté podmínky a cíle, jakých má být dosaženo. Tato Smlouva by se týkala kohezní politiky. Aby byla hospodářská, sociální a územní soudržnost podporována kompaktním a jednotným způsobem, mohlo by být užitečné rozšířit působnost Smlouvy také na jiné politiky a finanční nástroje EU. Uvedená Smlouva vzejde z diskusí mezi členskými státy a Komisí o strategii rozvoje obsažené v jejich Národních programech reforem. Smlouva by rovněž obsahovala popis koordinace využívání prostředků EU na vnitrostátní úrovni. 92
Operační programy (OP), které by byly, stejně jako v současném období, hlavním nástrojem řízení a převáděly by strategické dokumenty na konkrétní investiční priority zároveň se stanovením jasných a měřitelných cílů, což by mělo přispět k dosažení vnitrostátních cílů stanovených v rámci Strategie Evropa 2020. Načasování předkládání výročních zprav sledujících pokrok v plnění cílů by bylo sladěno s řídícím cyklem Strategie Evropa 2020. Na tomto základě by se odehrávala pravidelná politická debata v příslušných útvarech Rady a výborech Evropského parlamentu, která by zlepšila transparentnost, zodpovědnost a hodnocení účinků kohezní politiky. Zvláštní dopad na kohezní politiku mají tři návrhy obsažené v revizi rozpočtu EU: soustřeďování finančních zdrojů, systém podmínek a pobídek a zaměření se na výsledky. 1.2. Zvýšení tematické koncentrace V budoucnu bude nezbytné zajistit, aby členské státy a regiony dokázaly soustředit unijní a vnitrostátní prostředky na malý počet priorit, které odpovídají jejich specifickým problémům, s nimiž se potýkají. Toho by mohlo být dosaženo tím, že by předpisy upravující kohezní politiku obsahovaly seznam tematických priorit odkazujících na priority, integrované hlavní směry a stěžejní iniciativy Strategie Evropa 2020. V závislosti na objemu vkládaných finančních prostředků EU by se země a regiony musely zaměřit na více či méně priorit. Po členských státech a regionech přijímajících méně finančních prostředků by tudíž bylo požadováno, aby celou dostupnou finanční částku přidělily na dvě nebo tři priority, zatímco ty, které by obdržely větší finanční podporu, by si jich mohly stanovit více. Některé priority by byly povinné. Tematická koncentrace by zároveň členským státům a regionům neměla bránit v experimentování a financování inovačních projektů. Lze uvažovat také o samostatném financování pro zvláštní cílové skupiny nebo experimentální přístupy (např. místní rozvoj), které by mohlo mít podobu celkových grantů. 1.3. Zvýšení výkonnosti pomocí podmíněnosti (kondicionality) a pobídek Zdravé makroekonomické politiky, příznivé mikroekonomické prostředí a silné institucionální rámce jsou nutnými předpoklady vytváření pracovních míst, povzbuzení růstu, snižování sociálního vyloučení a dosažení strukturálních změn. O kohezní politice to platí ještě ve větší míře, neboť její účinnost z velké části závisí na hospodářském prostředí, v němž je uplatňována. Lze tudíž posílit vazby mezi kohezní politikou a rámcem hospodářské politiky EU. Na podporu nového systému správy ekonomických záležitostí by byla zavedena nova ustanoveni o podmíněnosti (kondicionalita), čímž by se vytvořily pobídky k provádění reforem. Po členských státech by bylo požadováno provedení reforem potřebných k zajištění účinného využívání finančních prostředků v oblastech přímo souvisejících s kohezní politikou, např. v oblasti ochrany životního prostředí, systémů flexikurity, vzdělání nebo výzkumu a inovací. Pro každou z tematických priorit by Společný strategický rámec stanovil klíčové principy, jimiž by se financování řídilo. Tyto principy musí ponechat prostor pro přizpůsobení vnitrostátním a regionálním podmínkám. Jejich hlavním účelem by bylo pomáhat zemím a regionům vypořádat se s problémy, které se v minulosti ukázaly jako obzvláště důležité pro uplatňování politiky. Tyto principy by se mohly vztahovat např. k provádění konkrétních právních předpisů EU, financování strategických projektů EU nebo správní, hodnotící a institucionální kapacitě. Na tomto základě by na začátku programového cyklu byla v programových dokumentech (tj. ve Smlouvách o partnerství pro rozvoj a investice a operačních programech) s každým členským státem a/nebo regionem (v závislosti na institucionálním kontextu) sjednána konkrétní závazná podmíněnost pro oblasti přímo související s kohezní politikou při současném zachování koordinovaného postupu se všemi příslušnými politikami EU. Jejich splnění by bylo předpokladem pro výplatu finančních prostředků na kohezní politiku buď na začátku programového období, nebo během hodnocení, v němž by Komise hodnotila pokrok v plnění dohodnutých reforem. Pro upevnění strukturálních změn, podporu růstu, vytváření pracovních míst a snížení sociálního vyloučení je klíčové dokončit institucionální reformu, především pak snížit regulační a administrativní zátěž pro podniky nebo zlepšit státem poskytované služby. Tak jako dosud budou tato opatření doplňována podporou v rámci kohezní politiky s cílem dosáhnout rozvoje správní a institucionální kapacity a účinného systému řízení. Toto by mělo být dostupné všem členským státům a regionům. Finanční sankce a pobídky související s Paktem o stabilitě a růstu byly dosud omezeny pouze na Fond soudržnosti. Komise navrhla rozšířit jejich použití také na zbývající části rozpočtu EU, aby fungovaly jako doplňkový prostředek k zajištění respektování klíčových makroekonomických podmínek v rámci nápravné složky Paktu. Pro případy nedodržení pravidel Paktu by měly být vytvořeny pobídky v podobě pozastavení nebo zrušení vyplácení části současných nebo budoucích prostředků z rozpočtu EU, aniž by přitom byli dotčeni koneční příjemci financování z fondů EU. Prostředky, jejichž vyplácení by bylo zrušeno, by zůstaly v rozpočtu EU. Stále v širší souvislosti se správou ekonomických záležitostí EU by mělo být reformováno ověřování dodržování zásady adicionality formou jeho navázání na systém ekonomického dohledu EU. K 93
tomuto účelu by měly být použity ukazatele již obsažené v programech stability a v Konvergenčních programech, které členské státy Komisi každoročně předkládají. Spolufinancování je jednou ze základních zásad kohezní politiky zajišťující odpovědnost za její provádění přímo v daném místě. Jeho výše by měla být přehodnocena a případně odstupňována tak, aby lépe odrážela úroveň rozvoje, přidanou hodnotu EU, druhy opatření a příjemce. Nakonec je třeba prozkoumat i jiné nástroje, které by mohly dále zvýšit účinnost kohezní politiky. K povzbuzení pokroku při plnění cílů Strategie Evropa 2020 a souvisejících vnitrostátních cílů a úkolů by na úrovni EU například mohly být vytvořeny prostředky na výkonnostmi prémie: vymezená část rozpočtu na kohezní politiku by byla vyhrazena a přidělována během přezkoumání v polovině období těm členským státům a regionům, jejichž programy nejvíce přispěly – ve srovnání s počátečním stavem – k plnění cílů a úkolů Strategie Evropa 2020. Zkušenosti získané během současného období rovněž prokazují, že Komise potřebuje určité prostředky na přímou podporu experimentování a vytváření sítí, obdobně jako v případě inovačních opatření v předchozích programových obdobích. 1.4. Zlepšení hodnocení, výkonu a výsledků Východiskem pro přístup zaměřený na výsledky je stanovení ex ante jasných a měřitelných cílů a ukazatelů výsledků. Ukazatele musí být jasně interpretovatelné, statisticky podložené, poskytovat odpovídající údaje a být přímo spojené s uplatňováním politiky, musí být možné je rychle sesbírat a uveřejnit. Ukazatele a cíle by měly být dohodnuty během diskusí o programových dokumentech nad rámec několika základních indikátorů vztahujících se ke konkrétnímu fondu a společných pro všechny operační programy spadající do rámce Strategie Evropa 2020. Pro výroční zprávy by navíc bylo klíčové včasné a úplné předávání přesných informací o ukazatelích a pokroku v plnění odsouhlasených cílů. Hodnoceni ex ante by se měla zaměřit na vylepšování návrhu programu, aby při jeho provádění mohly být monitorovány a hodnoceny nástroje a pobídky pro plnění úkolů a cílů. Hodnocení by mělo v mnohem větší míře využívat přesných metod odpovídajících mezinárodním standardům, včetně hodnoceni dopadu. Na hodnocení dopadu by bylo pamatováno pokud možno v rané fázi, aby byl zajištěn sběr a šíření náležitých údajů. Povinností by se nadto stalo připravovat plány průběžného hodnoceni každého programu, neboť tyto zlepšují transparentnost na úrovni EU, posilují hodnotící strategie a zlepšují celkovou kvalitu hodnocení. V úvahu by mohla přicházet také hodnocení, která by byla prováděna poté, co bylo Komisi formálně doloženo vyčerpání určité části finančních prostředků. V poslední řadě by členské státy mohly za účelem podání uceleného souhrnného hodnocení plnění programu připravovat zprávu shrnující výsledky průběžných hodnocení, která provádějí v průběhu programového období. 1.5. Podpora využívání nových finančních nástrojů Revize rozpočtu EU důrazně obhajuje myšlenku zvýšení pákového účinku rozpočtu EU. V programovém období 2007–2013 byly vyvinuty nové formy financování investic, které se odklánějí od tradičního financování založeného na grantech ve prospěch inovačních způsobů kombinování grantů a půjček. Komise by chtěla, aby členské státy a regiony v budoucnu takovéto nástroje více využívaly. Tyto finanční nástroje pomáhají vytvářet revolvingove formy financování, které jsou v dlouhodobější perspektivě snadněji udržitelné. Toto je rovněž jeden ze způsobů, jak Evropě zejména v době recese pomoci navýšit prostředky na investice. Otevírají se tím nové trhy pro různé formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, což s sebou zároveň přináší odborné znalosti mezinárodních finančních institucí. Ke zlepšení nástrojů finančního inženýrství používaných v rámci politiky soudržnosti by se mohlo uvažovat o několika opatřeních: více vyjasnit a logicky utřídit pravidla, jež obsahuje regulatorní rámec – pravidla pro financování založené na grantech a pravidla upravující návratné formy pomoci – zejména co se týče způsobilosti výdajů a auditů, všeobecnou finanční podporu firmám poskytovat hlavně prostřednictvím nástrojů finančního inženýrství a granty používat ke spolufinancování oblastí, které vyžadují cílenou podporu (inovace, investice do životního prostředí atd.), rozšířit rozsah působnosti i navýšit objem nástrojů finančního inženýrství: z hlediska působnosti obsáhnout nové činnosti (např. udržitelnou městskou hromadnou dopravu, výzkum a vývoj, energetiku, místní rozvoj, celoživotní učení nebo aktivity na podporu mobility, činnosti zabývající se změnou klimatu a životním prostředím, informační a komunikační technologie a širokopásmový internet); z hlediska objemu prostředků kombinovat dotace úroků s poskytováním půjček nebo jiných forem návratného financování.
94
2. Posílení řízení 2.1. Třetí dimenze: územní soudržnost K cílům hospodářské a sociální soudržnosti přidala Lisabonská smlouva územní soudržnost. V důsledku toho je nutné věnovat se tomuto cíli v nových programech, se zvláštním důrazem na roli měst, funkčních zeměpisných celků, oblastí potýkajících se se specifickými zeměpisnými nebo demografickými problémy a makroregionálních strategií. Městské oblasti mohou být hnací silou růstu a ohnisky tvořivosti a inovací. Podaří-li se shromáždit kritické množství účastníků typu společností, univerzit a výzkumných pracovníků, bude možné dosahovat vyšších úrovní růstu a vytvářet nová pracovní místa. Problémy měst, ať už související se zhoršováním životního prostředí nebo sociálním vyloučením, si vyžadují specifickou odezvu a přímé zapojení na příslušné úrovni státní správy. V této souvislosti by měla být vytvořena ambiciózní městská agenda, v níž budou přesněji určeny prostředky na řešení problémů měst, a v níž budou městské orgány sehrávat výraznější úlohu při navrhování a provádění strategií městského rozvoje. Příslušná opatření pro městské oblasti, související prostředky a dotčená města by měly být jasně uvedeny v programových dokumentech. Otázkou, která by měla být do budoucna řešena, je, zda by měl regulatorní rámec kohezní politiky umožňovat větší flexibilitu v sestavování operačních programů, aby mohly lépe zohledňovat přírodní a zeměpisné aspekty rozvojových procesů. Programy by pak mohly být sestavovány a řízeny nejen na národní a regionální úrovni, ale například i na úrovni skupin několika měst nebo povodí a přímořských oblastí. Zpráva ukazuje, že rozvojové problémy mohou být v některých případech prohlubovány zeměpisnými a demografickými rysy. To platí zejména pro nejvzdálenější regiony, ale i pro nejseverněji položené regiony s velmi nízkou hustotou osídlení, a dále ostrovní, přeshraniční a horské regiony, jak je výslovně uvedeno v Lisabonské smlouvě. K zohlednění těchto zvláštností bude nezbytné přijmout cílená opatření, aniž by však muselo nutně dojít k navyšování počtu nástrojů a programů. Územní soudržnost znamená věnovat pozornost rovněž vazbám mezi venkovem a městem z hlediska přístupu k dostupné a kvalitní infrastruktuře a službám, a problémům v oblastech s vysokou koncentrací komunit žijících na okraji společnosti. Další práce na vytváření nových makroregionalnich strategii by měla vycházet z důkladného přezkoumání stávajících strategií a dostupnosti prostředků. Makroregionální strategie by měly být široce zaměřené integrované nástroje soustřeďující se na klíčové problémy a podpořené zesíleným nadnárodním prvkem, přestože by většina finančních prostředků měla pocházet z národních a regionálních programů spolufinancovaných pomocí kohezní politiky a z jiných vnitrostátních zdrojů. 2.2. Posilování partnerství Efektivní provádění Strategie Evropa 2020 si vyžaduje řídící systém zahrnující činitele v členských státech, kteří dokáží působit ve prospěch změn, a který propojí úroveň EU s národní, regionální a místní úrovní veřejné správy. V zájmu úplného zmobilizování všech zúčastněných stran by mělo být posíleno zastoupení místních a regionálních účastníků, sociálních partnerů a občanské společnosti jak v politickém dialogu, tak v provádění kohezní politiky. S přihlédnutím k výše uvedenému by měla být zachována podpora dialogu mezi veřejnými a soukromými subjekty, včetně sociálních a hospodářských partnerů a nevládních organizací. V této souvislosti by měl být v rámci kohezní politiky posílen význam koncepci místního rozvoje, např. formou podpory aktivních snah o začlenění, společenských inovací, vytváření inovačních strategií nebo navrhování řešení pro obnovu zanedbaných oblastí. Tyto aktivity by měly být úzce koordinovány s obdobnými akcemi podporovanými v rámci politiky rozvoje venkova a námořní politiky.
3. Účinnější a jednodušší prováděcí systém 3.1. Finanční řízení Podle nedávného návrhu na revizi finančního nařízení1 by orgán zodpovědný za řízení programů kohezní politiky každoročně předkládal tzv. prohlášení řídícího subjektu o věrohodnosti, k němuž by byla přiložena roční účetní závěrka a výrok nezávislého auditora. To by posílilo zodpovědnost za výdaje spolufinancované z rozpočtu EU v jakémkoliv finančním roce. Komise navrhuje zavést u kohezní politiky postup periodického schvalování účetní závěrky, který by vycházel z výročního prohlášení řídícího subjektu. Taková úprava by posílila proces zajišťování kvality auditu a umožnila by pravidelnou částečnou uzávěrku programů. Komise musí zvážit, zda by k urychlení vyplácení grantů příjemcům a zvýšení motivace k silnější vnitrostátní kontrole nepřispělo, kdyby se vnitrostátním orgánům výdaje proplácely až poté, co byl příjemcům vyplacen příslušný příspěvek EU. Komise se bude rovněž zaobírat možností zapracování motivačních – na výsledcích založených – prvků do vyplácení příspěvku EU na operační programy nebo jejich části, podle toho, o jaký druh akce se jedná. Měly by být více využívány zjednodušené metody vyplácení prostředků, jako je standardní stupnice jednotkových nákladů a vyplácení paušálních částek na granty, zavedené pro období 2007– 2013. Tímto by se zároveň dosáhlo zvýšení jejich účinku. Jednalo by se o další způsob, jak postupně přejít na 95
přístup více zaměřený na výsledky.1 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie (KOM(2010) 260). 3.2. Snížení administrativní zátěže Obecný přístup pro období 2007–2013, podle nějž se stanoví pravidla způsobilosti na vnitrostátní úrovni, by měl být zachován. Měla by být nicméně přijata společná pravidla pro zásadní body, jako jsou režijní náklady pokrývající různé fondy EU. Sjednocení pravidel způsobilosti výdajů pro všechny oblasti politiky, finanční nástroje a fondy by zjednodušilo využívání finančních prostředků uživateli a usnadnilo by správu fondů vnitrostátním orgánům. Snížilo by se riziko omylů při současném zachování možnosti odlišného postupu tam, kde by to bylo potřeba pro zohlednění zvláštností dané politiky, nástroje nebo příjemců. V souladu se zásadou proporcionality by bylo také užitečné zabývat se otázkou, jak dosáhnout toho, aby kontrolní opatření byla hospodárnější a zakládala se na hodnocení rizik, což by vedlo ke zlepšení jejich účelnosti a účinnosti a zároveň by to v souladu se zásadou řádného finančního řízení i náležitě a za rozumnou cenu pokrylo průvodní rizika. 3.3. Finanční kázeň Smyslem pravidla o zrušení závazku je zajistit, aby projekty byly prováděny v rozumném časovém rámci a podpořilo se dodržování finanční kázně. Avšak tím, že se soustředí přílišná pozornost na rychlé – a tedy méně na efektivní – využívání prostředků, může dojít k narušení přístupu členských států a regionů. Uplatňování pravidla o zrušení závazku je kromě toho komplikováno řadou výjimek. Je třeba pečlivě nastolit rovnováhu mezi zabezpečením kvality investic a hladkým a rychlým prováděním. Jednou z možností by bylo používat u všech programů systém „N+2“ kromě prvního roku a jinak odstranit všechny výjimky a odchylky. 3.4. Finanční kontrola Co se týče řídících a kontrolních systémů, je třeba zajistit nejen silnější audit, ale také dosáhnout většího nasazení členských států v oblasti kontroly kvality. To by Evropskému parlamentu, Komisi a členským státům umožnilo soustředit se více na výsledky a dopad kohezní politiky. Prvním návrhem je, s ohledem na zkušenosti získané z hodnocení ex-ante týkajícího se souladu programů pro období 2007–2013, revidovat postup hodnocení ex-ante systémů, aby se předešlo problémům s řídícími a kontrolními systémy. Postup by měl být zjednodušen při současném zachování jeho přínosů. Toho lze dosáhnout zaměřením hodnocení na hlavní zodpovědný řídící orgán prostřednictvím akreditačního procesu a přehodnocením účasti Komise v tomto procesu. Druhým návrhem je zvýšit míru jistoty pomocí koncentrace odpovědnosti. Výhradní zodpovědnost za řádné řízení a kontrolu operačního programu by nesl akreditovaný orgán.
4. Celková struktura kohezní politiky Cílem kohezní politiky je podporovat harmonický rozvoj Unie a jejích regionů pomocí snižování regionálních rozdílů (článek 174 Smlouvy). Politika také podporuje růstový model Strategie Evropa 2020 včetně potřeby nalézt řešení závažných problémů v sociální oblasti a zaměstnanosti, s nimiž se potýkají všechny členské státy a regiony. Kohezní politika takový vývoj všech regionů podporuje jasnou investiční strategií, která zvyšuje konkurenceschopnost, zaměstnanost, zlepšuje sociální začlenění a chrání a rozvíjí životní prostředí. Systém víceúrovňového řízení politiky napomáhá zviditelňování EU v očích občanů. Všechny regiony a členské státy by měly mít nárok využívat kohezní politiku a přizpůsobit si svou strategii jednotným způsobem svým osobitým přednostem a slabinám. Tak jako nyní by se podpora poskytovaná regionům lišila v závislosti na stupni jejich hospodářského rozvoje (vyjádřeného v HDP na obyvatele), čímž jsou jasně odlišeny „méně“ a „více“ rozvinuté regiony. V zájmu snadnějšího přechodu mezi těmito dvěma kategoriemi a zajištění spravedlivého zacházení regionům na obdobném stupni hospodářského rozvoje by mohla být vznesena otázka, zda by současný systém odstupňovaného přechodu mohl být nahrazen jednodušším systémem, který by obsahoval novou přechodnou kategorii regionů. Tato kategorie by rovněž zahrnovala regiony mající v současnosti nárok na podporu v rámci cíle „Konvergence“, ale jejichž HDP by byl podle nejnovějších statistik vyšší než 75 % průměru Unie. V souladu s revizí rozpočtu EU je zároveň třeba pro budoucí celkové uspořádání kohezní politiky uvažovat o tom, jak by mohlo být upraveno zaměření Evropského sociálního fondu (ESF) v zájmu zajištění splnění cílů a úkolů Strategie Evropa 2020, a také jak dosáhnout většího zviditelnění a kvalitního odhadu objemů finančních prostředků. Stejně tak je důležité prozkoumat, jak by ESF mohl lépe sloužit účelům evropské strategie zaměstnanosti a přispívat k ucelené evropské iniciativě pro zaměstnanost, již požaduje revize rozpočtu EU. Kohezní politika se bude i nadále zaměřovat na plnění integrovaných hlavních směrů hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti. Z Fondu soudržnosti budou mít nadále užitek členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru Unie. V neposlední řadě bude kohezní politika i nadále podporovat územní dimenze spolupráce (přeshraniční, nadnárodní a meziregionální). To bude zahrnovat přehodnocení a zjednodušení současné úpravy přeshraniční spolupráce, včetně nástrojů IPA, ENPI a EDF pro přeshraniční spolupráci na vnějších hranicích EU, a také stávající praxe u akcí nadnárodní povahy podporovaných z Evropského fondu 96
regionálního rozvoje (ERDF) i z ESF.
2) Pozice ČR: Gestorem a zároveň koordinátorem kohezní politiky v ČR je MMR, které zpracovalo „Východiska pozice ČR pro jednáni o podobě kohezní politiky EU po roce 2013“, schválená vládou 3. listopadu 2010 (usnesení Výboru pro EU č. 34), které v obsáhlé Příloze obsahovala i odhad budoucích potřeb ČR a návrh sektorových, regionálních a municipálních priorit pro budoucí kohezní politiku v podmínkách ČR. Následně byl vládou projednán „Základní návrh aktualizované Rámcové pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky EU po roce 2013“, který byl vzat na vědomí dne 1. prosince 2010 (usnesení Výboru pro EU č. 39). Současně bylo ministru pro místní rozvoj uloženo předložit řádnou Rámcovou pozici k budoucnosti kohezní politiky EU do 26. ledna 2011, včetně příspěvku za ČR do veřejné konzultace (na základě 13 otázek Evropské komise v Páté kohezní zprávě). Tato Rámcová pozice je rovněž základem mandátu pro vystoupení delegace ČR na Kohezním fóru. Cílem výše uvedených dokumentů bylo shrnout základní teze pozice ČR ke klíčovým aspektům budoucí podoby kohezní politiky po roce 2013. Materiály proto reagovaly jak na současný stav debat v ČR a na úrovni EU, tak i na závěry klíčových dokumentů Evropské komise zveřejněné v nedávné době – tj. na Sděleni EK k revizi rozpočtu EU a Patou kohezní zprávu. Vzhledem k tomu, že pozici ČR je nutné průběžné projednávat s příslušnými partnery na všech úrovních (kraje, města a obce, hospodářští a sociální partneři a další), obsahuje tato rámcová pozice hlavní „stavební bloky“, které budou předmětem diskusí na všech příslušných platformách, i návrhy odpovědí na všechny otázky obsažené v Páté kohezní zprávě. Předkládaná Rámcová pozice obsahuje odpovědi na všech 13 otázek, které uvedla Evropská komise v Páté kohezní zprávě. Během následujících měsíců se Ministerstvo pro místní rozvoj, v úzké spolupráci s ostatními resorty i partnery, zaměří na formulaci a projednávání rozvojových priorit ČR, které by měly být spolufinancovány v rámci budoucí kohezní politiky EU po roce 2013. Je zřejmé, že bude nutné identifikovat jen omezený okruh priorit; proto bude jejich vymezení pro vyjednávání s Evropskou komisí klíčové. Aktualizovanou rámcovou pozici, obsahující návrh rozvojových priorit ČR pro budoucí programové období po roce 2013 předloží Ministerstvo pro místní rozvoj vládě do 31. července 2011. Mezi základní témata kohezní politiky EU z pohledu ČR patří: 1. Evropská přidaná hodnota kohezní politiky a vazba na Strategii Evropa 2020 2. Architektura kohezní politiky 3. Kondicionality (podmíněnosti) 4. Zjednodušeni modelu implementace K jednotlivým oblastem: 1. Evropská přidaná hodnota kohezní politiky a vazba na Strategii Evropa 2020
ČR podporuje
pokračování silné kohezní politiky, která sehrává nezastupitelnou roli podporou méně vyspělých regionů a členských států, které nedisponují dostatečnými prostředky pro financování svého rozvoje a mohou tak prostřednictvím kohezní politiky lépe využívat výhod vnitřního trhu EU a přibližovat svoji úroveň vyspělosti k bohatším regionům EU; kohezní politiku jako jeden z významných nástrojů pro dosahování cílů Strategie Evropa 2020 - její intervence by však měly být stanoveny na základě potřeb členských států a regionů a následně vyjednávány na základě dialogu mezi členským státem a Evropskou komisí; názor, že kohezní politika již nyní přispívá, z hlediska cílů Strategie Evropa 2020, nejen k začleňujícímu, ale rovněž k inteligentnímu i udržitelnému růstu; konkurenceschopnost, která se musí stát hlavní prioritou kohezní politiky i v rámci zaostalých regionů, a to jako součást cíle Konvergence. Konvergence není v rozporu s konkurenceschopností, ale naopak – konkurenceschopnost je cestou ke konvergenci. Také kvalitní základní infrastruktura je pilířem konkurenceschopnosti, pakliže je podporována efektivně a tam, kde je zapotřebí. integrující charakter kohezní politiky jako výhodu, kdy zacílené intervence směřované do určitého území vedou k rozvoji a aktivaci potenciálu jednotlivých regionů, posílení jejich konkurenceschopnosti a ke snižování rozdílů; tímto způsobem je také zajištěno efektivnější využití finančních zdrojů; koncentraci intervencí kohezní politiky především na modernizaci ekonomiky, rozvoj znalostního potenciálu společnosti a využívání inteligentních řešení společně se zaváděním opatření k ochraně a zlepšení stavu životního prostředí - evropské fondy by neměly sloužit k financování nesystémových opatření; možnost využít prostředky na dobudování a modernizaci základní infrastruktury (např. dopravní, environmentální, energetické, výzkumné a informační) jako předpokladu růstu a posilování konkurenceschopnosti; 97
využití prostředků kohezní politiky na systematické zvyšování efektivity institucí, kvality veřejných služeb a profesionalizaci veřejné správy, protože dobře fungující institucionální rámec spolu s efektivně fungujícími veřejnými službami je klíčovou podmínkou hospodářského růstu a efektivního nakládání s veřejnými prostředky a jedním ze základních předpokladů pro regionální rozvoj.
ČR nesouhlasí
s návrhy vedoucími k možnému vyčlenění určitých oblastí či finančních nástrojů (např. sociální soudržnosti, zaměstnanosti, dopravy, vzdělávání, výzkumu a vývoje – ESF, TEN apod.) z kohezní politiky směrem k jejich „sektorizaci“, což by mohlo vést k zásadnímu potlačení úlohy kohezní politiky; s preskriptivním nastavením povinných priorit definovaných na úrovní EU; příliš rigidní definice na úrovni EU jde proti hlavní přidané hodnotě kohezní politiky spočívající v nastavení priorit nejlépe reflektujících potřeby daného území (priority strategických dokumentů příslušné úrovně jsou „šité na míru“ daného(-mu) území – tzv. place-based approach); s nastavením povinných cílových hodnot u jednotlivých priorit na programové úrovni; monitorována by měla být pouze strategická (celonárodní) úroveň (úroveň Národního programu reforem), tzn. jakým způsobem přispívají v daném státě strukturální fondy jako celek k cílům Strategie Evropa 2020;ČR bude pozorně zkoumat návrhy v oblasti Smluv o partnerství pro rozvoj a investice. Prozatím ČR nahlíží na tento nový instrument spíše kriticky. Každopádně by neměl žádným způsobem změnit stávající kompetenční řád. Principy poskytování prostředků z kohezní politiky musí stanovit legislativní akt, nikoli bilaterální „smlouvy“ států s Evropskou komisí. Podobné smlouvy by navíc mohly narušit princip rovného zacházení s členskými státy. Architektura kohezní politiky
ČR podporuje zachování sedmiletého cyklu programování i pro příští období, neboť to vytváří stabilní prostředí pro realizaci střednědobých strategií a programů a současně umožňuje uskutečnit střednědobé hodnocení a případnou revizi cílů v polovině období; současná kritéria pro stanovení způsobilosti regionů založená na HDP, resp. H=D, která představují v současnosti nejlepší statisticky podchycené indikátory, včetně zachování dosavadní výše obou kritérií, tj. 75 % HDP/obyvatele v PPS pro způsobilost regionů cíle Konvergence a 90 % HND/obyvatele v PPS pro způsobilost států čerpat z Fondu soudržnosti; aby výpočet budoucích národních alokací pro všechny nástroje kohezní politiky (Evropský fond regionálního rozvoje, Evropský sociální fond, Fond soudržnosti) a pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond primárně reflektoval míru nerozvinutosti regionů a členských států, přičemž výpočet národních alokací pro ERDF a ESF by byl i nadále společný; návrh nastavení tematických priorit a jejich vah (poměru) v „národní obálce“ je rozhodnutím členského státu po diskusi s partnery na národní a regionální úrovni, které bude následně předmětem vyjednávání s Evropskou komisí; vyšší míru či minimálně zachování stávající koncentrace evropských prostředků na současny cil Konvergence – u vyspělejších regionů (mimo cíl Konvergence) by měla zůstat zachována nižší míra spolufinancování z rozpočtu EU a odlišné tematické zaměření intervencí; návrhy na stanovení spravedlivého a jednoduchého režimu pro přechodné regiony – přechodný režim by měl být založen na degresivní intenzitě podpory a měl by být určen pouze pro úspěšně konvergující regiony, které v referenčním období nově nesplní kritérium méně vyspělého regionu; nutnost zohlednění specifické situace hospodářsky vyspělých center v některých zaostalejších členských státech, které plní roli růstového pólu i pro ostatní regiony, a návrh na zavedení geografické flexibility, spočívající v možnosti využití evropských prostředků určených pro méně vyspělá území také v bohatších regionech daného státu na předem stanovené a na národní úrovni dohodnuté oblasti podpory v případě, že tyto intervence budou mít příznivý dopad i na rozvoj zaostávajících regionů; zachování současné koncepce cíle Evropská uzemni spolupráce (EÚS), včetně zachování jeho stávajícího podílu na alokacích kohezní politiky EU. V rámci programů přeshraniční spolupráce zachování přidělování prostředků členským státům; zachování těžiště cíle EUS v přeshranični spolupráci a zachování jejich osvědčených řídících struktur; roli makroregionálních strategií spočívající především v integraci všech politik (nejen kohezní) na určitém území při zachování principu rozpočtové, institucionální i legislativní neutrality. 98
3.
Kondicionality
ČR podporuje kondicionalitu ve smyslu nástroje pro zvyšování efektivity kohezní politiky a jejího silnějšího zaměření na výsledky; uplatňování pouze kondicionalit s přímou vazbou na intervence kohezní politiky,přičemž podmínky musejí být předem (ex-ante) jasně definované, vyjednané mezi členským státem a Komisí a snadno hodnotitelé; využití pozitivního přístupu, tzn. uplatňování výkonnostních stimulů a pobídek, a to na národní úrovni; rozšíření vazby mezi Paktem stability a růstu (Konvergenčním programem) a kohezní politikou2 může ČR podpořit pouze v případě, že budou zahrnuty všechny politiky EU v rámci sdíleného řízení (tzn. prostředky na kohezní politiku a na Společnou zemědělskou politiku včetně prostředků na rozvoj venkova a rybářskou politiku), bude zajištěn rovnoměrný dopad na všechny členské státy (např. v procentuálním poměru k HDP/HND) a zachován preventivní charakter opatření (aby měly členské státy dostatečný prostor na nápravu a nebyly automaticky sankcionovány). ČR nesouhlasí se zvyšováním administrativní zátěže kladené na konečné příjemce, které by mohlo způsobit vytváření dalších nových podmínek pro implementaci kohezní politiky, již v současné době regulované mnoha dalšími pravidly; se zaváděním dodatečných sankcí, které by měly kontraproduktivní dopad na členské státy; se zavaděním kondicionality pro čerpání prostředků z fondů kohezní politiky EU ve vztahu k realizaci strukturálních a institucionálních reforem bez přímé vazby na kohezní politiku; institucionální a strukturální reformy spadají obecně plně do kompetence členských států a nemohou být proto podmiňovány ze strany EU. s návrhem Komise na zavedení výkonnostmi rezervy na úrovni EU, která by představovala bonus pro členské státy a regiony úspěšně plnící cíle Strategie Evropa 2020, protože je velmi obtížně přijatelné vázání úspěchu v rámci kohezní politiky pouze na cíle této Strategie; stanovení evropské rezervy by také mohlo vést k tomu, že by si členské státy stanovovaly málo ambiciózní cíle s vidinou získání dodatečných alokací; navíc není zřejmé, jakým způsobem by se pokrok států kvantifikoval.
4.
Zjednodušení modelu implementace
ČR podporuje změny vycházející ze silných stránek stávajícího systému, který se projevuje dobrými výsledky3 systém nově navrhovaný Evropskou komisí, vedený snahou o sjednocení se systémem Společné zemědělské politiky, nevychází z evaluací, analýz a jiných podkladů, které by prokázaly přidanou hodnotu navrhovaných změn oproti stávajícímu systému; koncentraci na omezené množství priorit - tento princip by měla respektovat i architektura operačních programů - vymezené věcné priority by však měly zároveň umožňovat územní koncentraci pomoci intervencí do území a reflektovat tak diverzitu regionů s ohledem na vnitřní procesy a územní funkční vazby (place-based approach); zaměření na výsledky intervencí kohezní politiky EU spíše než na pouhou formální správnost použitých postupů; V současné době se jedná pouze o prostředky Fondu soudržnosti. Evropský účetní dvůr ve své Výroční zprávě za rozpočtový rok 2009 odhaduje nejpravděpodobnější míru chyb u operací kohezní politiky na cca 5 %, což představuje výrazné zlepšení ve srovnání s 11 % za rok 2008. v souvislosti s posíleným zaměřením intervencí kohezní politiky na výsledky (a tím i kvalitu projektů) - a nikoliv pouze na finanční absorpci - realistické nastaveni pravidla automatického zrušení závazku, které nepovede k preferenci jednoduchých projektů a tím snížení efektivity (jako by hrozilo např. u plošného zavedení pravidla N+2); flexibilní aplikaci tohoto pravidla, a to např. na národní úrovni (nikoli tedy na úrovni programů) s případným rozdělením závazku na první rok implementace (rok 2014) do dalších let4; zjednodušení a zpřehlednění principu ověřování adicionality - v současném způsobu jejího ověřování spočívá dodatečná administrativní zátěž, která i díky různým metodikám výpočtu v jednotlivých zemích EU nepřináší očekávaný výsledek; 99
využití nástrojů finančního inženýrství, které ČR vnímá jako prostředek pro potenciálně efektivnější využití prostředků kohezní politiky; nicméně tyto nástroje jsou vhodné pouze pro některé typy podporovaných projektů; proto je nutné v budoucím období zachovat i grantovou podobu podpory; stěžejní podmínkou pro hladkou implementaci nástrojů finančního inženýrství je stabilní a explicitně vymezený legislativní rámec zohledňující specifika těchto nástrojů (Nařízení Rady a Nařízení Komise); v souvislosti s posíleným zaměřením intervencí kohezní politiky na výsledky - a nikoliv pouze na finanční absorpci - používat účinné způsoby hodnocení kvality a hospodárnosti již ve fázi přípravy intervencí a projektů jako standardní postup zejména v oblasti výstavby, územního plánování, zpracování dat apod. a dále účinné hodnocení samotné potřebnosti intervencí a projektů. Obdobně, jak byl upraven závazek pro rok 2007 v současném programovém období 2007–2013. Návrh odpovědí České republiky na dotazy Evropské komise v rámci veřejné konzultace (znění otázek je převzato z oficiálního českého překladu dokumentu Evropské komise – KOM(2020) 642/3)
Zvýšení přínosu politiky soudržnosti pro Evropu 1. Jak dosáhnout těsnějšího sepjetí strategie Evropa 2020 a politiky soudržnosti na úrovni EU, národní a nižší? Podle České republiky jsou Strategie Evropa 2020 a kohezní politika provázány dostatečně, neboť kohezní politika již nyní přispívá k inteligentnímu, udržitelnému a začleňujícímu růstu. Česká republika uvítá vytvoření Společného strategického rámce nahrazujícího dosavadní oddělené strategické dokumenty pro jednotlivé politiky a převádějícího úkoly a cíle Strategie Evropa 2020 na investiční priority. Hlavním cílem kohezní politiky však musí i do budoucna zůstat snižování disparit. Tomu musejí odpovídat i budoucí priority této politiky. Ze Závěrů navíc není jasná otázka „záběru“ (pokrytí jednotlivých oblastí/politik) ani statutu dokumentu a s tím spojená míra závaznosti pro členské státy. Po zkušenostech z vyjednávání Strategických obecných zásad Společenství (Community Strategic Guidelines) pro období 2007-2013 je třeba vyvarovat se dlouhého vyjednávání, které by mohlo zbrzdit samotné vyjednávání nařízení či přípravu a vyjednávání budoucích programů. V této souvislosti by si každý členský stát měl v rámci přípravy Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice a v souladu s místně orientovaným přístupem (place-based approach) sám stanovit, které priority a v jakém poměru (jednotlivé váhy) bude upřednostňovat – zvláště méně vyspělým státům a regionům by měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro stanovení vlastních priorit pro intervence z evropských fondů, které budou nejlépe reflektovat rozvojové strategie daného území a které zajistí synergické efekty intervencí z jednotlivých fondů EU. Smlouva o partnerství pro rozvoj a investice (Smlouva) by měla obsahovat strategii členského státu pro využití prostředků kohezní politiky zasazenou do širšího kontextu celkové strategie socioekonomického rozvoje (včetně strukturálních a institucionálních reforem, legislativních změn apod.) obsažené v relevantních národních dokumentech (zejména v Národním programu reforem). V této souvislosti by bylo vhodné zajistit soulad časového horizontu Strategie Evropa 2020 (2010-2020) s programovým obdobím (2014-?). Dále by Smlouva rovněž měla obsahovat uplatňování víceúrovňové správy jako klíčového předpokladu úspěchu Strategie Evropa 2020, včetně posílené role měst a vztahů město - venkov (funkční oblasti). Vzhledem ke specifikům každého členského státu, jeho sektorů a regionů bude klíčovou fází pro konkrétní provázání Strategie Evropa 2020 a kohezní politiky proces přípravy programových dokumentů (Smlouvy a programů) a jejich následné vyjednávání s Evropskou komisí a nikoliv preskriptivní a umělé provazování priorit se Strategií Evropa 2020 v rámci legislativního rámce EU (nařízení). 2. Měla by působnost Smlouvy o partnerství pro rozvoj a investice sahat i za rámec politiky soudržnosti? Pokud ano, do jakých oblasti? Odpověď na otázku přímo závisí na vizi EU, neboli „záběru“ Společného strategického rámce a nastavení kondicionalit. Smlouva o partnerství pro rozvoj a investice by měla pokrývat primárně pouze programy kohezní politiky a vymezovat tak její působnost včetně vazby/koordinace na politiku rozvoje venkova (včetně eliminace potenciálních přeryvů), a to v souvislosti s integrovaným přístupem k rozvoji území. Vyjasnění vazeb na další politiky (výzkum a vývoj, vzdělávání, inovace atd.) je žádoucí. Česká republika uvítá i nadále možnost využití prostředků kohezní politiky také na systematické zvyšování efektivity institucí, kvality veřejných služeb a profesionalizaci veřejné správy, protože dobře fungující institucionální rámec spolu s efektivně fungujícími veřejnými službami je klíčovou podmínkou hospodářského růstu a efektivního nakládání s veřejnými prostředky, a to evropskými i národními, a především jedním ze základních předpokladů pro rozvoj regionů. 3. Jakým způsobem lze dosáhnout silnějšího tematického zaměřeni na priority Strategie Evropa 2020? 100
Kohezní politika již nyní z pohledu České republiky přispívá nejen k začleňujícímu, ale rovněž k inteligentnímu a udržitelnému růstu. Priority kohezní politiky tedy budou přirozeně provázány s cíli Strategie Evropa 2020, avšak primárním cílem kohezní politiky musí zůstat snižování zaostalosti méně vyspělých regionů a členských států. Zaměření intervencí proto musí vycházet z potřeb členských států a regionů a nikoliv primárně podle jejich souladu s cíli Strategie Evropa 2020 (kombinace přístupů bottom-up a top-down). Pouze přístup „šitý na míru“ (tailor-made) při stanovování mixu intervencí a dostatečné zohlednění územní dimenze zajistí optimální podmínky pro růst, posilování zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Česká republika souhlasí se stanovením omezeného počtu klíčových priorit EU v oblasti kohezní politiky. Každý členský stát by si však měl sám stanovit, které z těchto priorit a v jakém poměru bude prosazovat - zvláště méně vyspělým státům a regionům by navíc měla být poskytnuta dostatečná flexibilita pro stanovení vlastních priorit pro intervence z evropských fondů tak, aby primárně odrážely potřeby jejich regionů a nikoli jen cíle Strategie Evropa 2020. Jen tak může kohezní politika i nadále přispívat ke svému hlavnímu cíli. S ohledem na přetrvávající potřeby České republiky je například důležité, aby jednou z priorit EU v oblasti kohezní politiky zůstalo budování a modernizace základní infrastruktury – pro méně vyspělé státy představuje rozvoj inteligentní, modernizované a plně propojené dopravní, environmentální, energetické, výzkumné a informační infrastruktury za důležitý předpoklad pro to, aby mohly dosáhnout růstových cílů Strategie Evropa 2020 a posilování konkurenceschopnosti. Potřeba flexibility při stanovování priorit programů směrem k naplnění cílů strategie Evropa 2020 je zvláště významná u programů EÚS, jelikož cíl „Evropská územní spolupráce“ je komplexnější a slouží i k jinému účelu než ostatní cíle kohezní politiky, a tím je integrace EU. 4. Jakým způsobem by mohl systém podmínek, pobídek a řízení zaměřeného na výsledky zefektivnit politiku soudržnosti? Česká republika v principu souhlasí s nutností silnějšího zaměření kohezní politiky na výsledky jako cesty k vyšší efektivitě. Z tohoto pohledu vnímá i kondicionality (systém podmínek) jako nástroj ke zvýšení efektivity intervencí kohezní politiky. Nastavení případných kondicionalit pro čerpání prostředků z fondů kohezní politiky EU však musí mít přímou vazbu na intervence kohezní politiky a musí být jasně definovány exante v dokumentu vyjednaném (v partnerství) mezi členským státem a Komisí. Česká republika v této souvislosti navíc zdůrazňuje, že stanovení podmínek pro čerpání strukturálních fondů a Kohezního fondu musí být v souladu s principem subsidiarity a nesmí zasahovat do pravomocí členských států Unie. Žádné podmínky by neměly v konečném důsledku vést ke ztížení čerpání prostředků a zvýšením administrativní zátěže kladené na konečné příjemce v členských státech, neboť kohezní politika je již v současné době regulována mnoha pravidly (n+2/3, adicionalita, spolufinancování, udržitelnost apod.), což se také odráží ve vysoké míře chybovosti. Vzhledem ke specifikům každého členského státu a jeho regionů považuje Česká republika proces přípravy programů a jejich následné vyjednávání s Evropskou komisí jako více klíčový a efektivnější nástroj ve vztahu k nastavení kondicionalit, než stanovování jednotných podmínek pro všechny státy na úrovni EU – přičemž výsledky vyjednávání musí reflektovat institucionální, administrativní a legislativní prostředí každého státu. 5. Jakým způsobem by se dalo dosáhnout většího zaměřeni politiky soudržnosti na výsledky? Které priority by měly byt povinné? Česká republika podporuje posílení důrazu na výsledky a dopady intervencí kohezní politiky EU jako prostředek ke zvýšení její efektivity. Namísto pouhé formální správnosti použitých postupů je klíčové hodnocení, zda stanovené priority povedou k žádoucím změnám. V rámci programových dokumentů by měly být nastaveny a následně vyjednány s Evropskou komisí objektivně měřitelné cíle a příslušné indikátory. V této souvislosti klade Česká republika důraz spíše na kvalitu projektů než pouhou finanční absorpci. Pro úspěšnou realizaci cílů kohezní politiky je klíčové zachování dlouhodobé stability a jistoty pro konečné příjemce. V tomto ohledu tedy Česká republika preferuje pozitivní výkonnostní stimuly a pobídky, a to na národní úrovni, před uplatňováním dodatečných sankcí, které by měly kontraproduktivní dopad na členské státy a zejména na konečné příjemce. V této souvislosti Česká republika odmítá zavedení výkonnostní rezervy na úrovni EU, která by představovala bonus pro členské státy a regiony úspěšně plnící cíle Strategie Evropa 2020. Z pohledu České republiky je velmi obtížně přijatelné vázání úspěchu intervencí kohezní politiky pouze na cíle této Strategie. Stanovení výkonnostní rezervy na evropské úrovni by také mohlo vést k tomu, že by si členské státy stanovovaly málo ambiciózní cíle s vidinou získání dodatečných alokací. Navíc není zřejmé, jakým způsobem by se pokrok států kvantifikoval, výsledky jsou obtížně srovnatelné napříč členskými státy i vzhledem k rozdílné monitorovací základně a výchozí situaci členských států a regionů. Česká republika nesouhlasí s preskriptivním nastavením povinných priorit definovaných na úrovni EU. Příliš rigidní a detailní definice na úrovni EU jde proti hlavní přidané hodnotě kohezní politiky spočívající v nastavení priorit nejlépe reflektujících potřeby daného území a tím může významně omezit dopady těchto intervencí. Členským státům by proto měla být poskytnuta volnost při výběru priorit, přičemž zvolené priority musí reflektovat hlavní cíl kohezní politiky tak, jak je definován ve Smlouvě. 101
Česká republika podporuje názor, že pravidelná politická debata ministrů zodpovědných za implementaci kohezní politiky o výsledcích této politiky by měla probíhat v rámci struktur Rady ministrů. Posílení politického rozměru kohezní politiky na úrovni Rady přinese koordinovaný přístup v kohezní politice a posílí propojení s ostatními politikami. Posílení řízení 6. Jak může politika soudržnosti lepe zohlednit klíčovou úlohu, kterou v rozvojových procesech a při vzniku makroregionalnich strategii hraji městské oblasti a území se zvláštními zeměpisnými charakteristikami? Kohezní politika by měla umožňovat integraci různých sektorových přístupů na jednotlivých územích, včetně území měst. Česká republika v tomto smyslu podporuje využívání integrovaných plánů v souladu se zásadami strategického a územního plánování a se zahrnutím příměstských oblastí, resp. venkova. Integrovaným přístupem je, podle České republiky, systém procesů umožňující koncentraci prostředků různých zdrojů na vymezené území tak, aby všechny intervence byly provázané, komplementární s jasně vymezenými vazbami, hranicemi i výsledky. Kohezní politika by měla podle Česká republiky lépe zohledňovat specifickou situaci hospodářsky vyspělých center v některých zaostalejších členských státech, které plní roli růstového pólu i pro ostatní regiony, a to např. zavedením geografické flexibility spočívající v možnosti využití evropských prostředků určených pro méně vyspělá území také v bohatších regionech daného státu na předem stanovené a na národní úrovni dohodnuté oblasti podpory v případě, že tyto intervence budou mít příznivý dopad i na rozvoj zaostávajících regionů. Roli makroregionálních strategií Česká republika vnímá především v integraci všech politik (nejen kohezní) na určitém území při zachování principu rozpočtové, institucionální i legislativní neutrality. Makroregionální strategie by měly být především rámcem pro posílení spolupráce a efektivnější využití finančních prostředků. Česká republika je přesvědčena, že územní specifika by neměla mít dopad na způsobilost regionů ani na rozdělení finančních alokací po roce 2013 s výjimkou zvláštních území uvedených ve Smlouvě. Případná znevýhodnění regionů daná fyzicko-geografickými rysy se promítají do socioekonomických indikátorů - a tím i do způsobilosti. 7. Jak lze prohloubit partnersky přistup a využívání spolupráce s místními a regionálními účastníky, sociálními partnery a občanskou společnosti? Partnerský přístup lze pohloubit důsledným, koncepčním a trvalým zapojením všech partnerů, a to ve všech fázích – tj. jak ve fázi přípravy budoucí kohezní politiky (fáze plánování/programování), tak při samotné realizaci, monitorování a hodnocení realizovaných kroků. Předpokladem úspěšné kohezní politiky v členských státech je jak horizontální (spolupráce a komunikace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy), tak vertikální uplatňování principu partnerství (tj. spolupráce veřejných orgánů navzájem ve formě spolupráce mezi městy a obcemi, spolupráce obcí a krajů s podnikatelským sektorem, neziskovými organizacemi a občanskou společností). Jedině tak bude možné vytvářet funkční a efektivní strategie a vize rozvoje území. Partnerský přístup a víceúrovňová správa jsou z pohledu České republiky klíčovými principy a předpoklady úspěchu kohezní politiky a naplňování cílů Strategie Evropa 2020. Při nastavovaní efektivního programového i implementačního systému období po roce 2013 proto bude kladen v České republice větší důraz na reálné zapojení zástupců regionální a místní samosprávy, nevládních organizací, odborů, podnikatelů a zaměstnavatelů, akademické sféry apod. Zároveň s tím musí být brána v potaz také příslušná odpovědnost jednotlivých složek tak, aby kompetence a odpovědnost byly vyváženými aspekty podílu na celém procesu. Protože je však takové partnerství více než cokoli jiného založeno na principu dobrovolnosti, je ze strany EU a ČR potřeba podporovat takovouto spolupráci, motivovat orgány veřejné správy k takové formě spolupráce a k vytváření strategickokoncepčních dokumentů, jež budou založeny na dialogu a efektivní správě věcí veřejných v daném území. Je proto nutné podporovat vzdělávání a principy demokratického řízení v území, síťování, účinnou výměnu zkušeností a informací a přenášením nových poznatků zahrnujících různé do praxe zajistit udržitelný a chytrý rozvoj. Pozice České republiky k budoucí kohezní politice je připravována a diskutována se zástupci krajů, měst a obcí, dále se zástupci hospodářských a sociálních partnerů, včetně akademické a nevládní sféry. Současně Česká republika hodlá reflektovat při přípravě budoucích programů také zkušenosti dosavadních příjemců. Účinnější a jednodušší prováděcí systém 8. Jak lze zjednodušit proces auditu a sjednotit audity prováděné členskými státy a Komisi, aniž by byla snížena vysoká míra jistoty auditu prostředků vynakládaných na Spolufinancování? V souvislosti s dlouhodobým charakterem intervencí kohezní politiky je podle České republiky klíčové jasné nastavení pravidel od začátku programového období (včetně rozsahu kontrol a auditů) bez dalších změn v 102
jeho průběhu. Pouze pokud budou pravidla známa včas, budou srozumitelná a jednoznačně interpretovatelná všemi subjekty systému, může dojít k významnému snížení administrativní zátěže a rizika chybovosti. V případě potřeby změn pravidel, např. vlivem makroekonomických změn, je nutné, aby EK tyto návrhy změn důkladně a včas projednala, jak se všemi členskými státy, tak ostatními generálními ředitelstvími EK za účasti dalších relevantních evropských subjektů (hráčů), jakými jsou EIB, EIF, EÚD, OLAF. Dále je nutné, aby tyto úpravy pravidel byly promítnuty obratem do návrhů metodických dokumentů. Ve vztahu k úpravě pravidel, snaze o snížení nesrovnalostí a míry rizika plynoucí z nedodržení postupů Česká republika nedoporučuje přistupovat k retroaktivní aplikaci nově přijatých změn pravidel. Za účelem zvýšení efektivity v rámci sdíleného řízení musí Evropská komise důkladně a včas projednat metodiky a doporučené postupy se všemi členskými státy EU. Je třeba omezit počet metodik a sjednotit jejich výklad uvnitř i napříč generálními ředitelstvími Evropské komise (včetně vnitřní koordinace jednotlivých generálních ředitelství – geografické, horizontální / koordinační a auditní jednotky) a dalšími evropskými institucemi, včetně auditorů Evropského účetního dvora, za účelem jednotného stanoviska k jednotlivým problematikám. Současně Česká republika uvítá institucionalizaci systematické a pravidelné výměny zkušeností a osvědčených postupů na evropské úrovni. 9. Jaký způsob uplatňování zásady proporcionality by mohl snížit administrativní zatížení při řízení a kontrole? Měla by pro programy uzemni spolupráce existovat specifická zjednodušující opatřeni? Česká republika podporuje trend zjednodušení řízení a monitorování s důrazem na výsledky evaluací při případných úpravách by se mělo vyjít ze silných stránek současného dlouhodobě osvědčeného modelu („evoluce, ne revoluce“). Česká republika prosazuje, aby všechny členské státy měly stejné podmínky při implementaci programů kohezní politiky – současně se nebrání nastavení mírnějších požadavků na programy, které prokáží dobré výsledky implementace. Vzhledem ke specifickému charakteru programů cíle Evropská územní spolupráce spočívajícímu v jejich složitosti a velkému množství partnerů z různých členských států bychom uvítali zjednodušení reflektující vysoké nároky na přípravu programů a jejich vyjednávání, implementaci/řízení, monitorování, audit a kontrolu oproti programům „hlavního proudu“ (cíle Konvergence a Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost) a aplikaci pravidel plynoucích z obecného nařízení mutatis mutandis. 10. Jak lze při definování pravidel způsobilosti nastavit správnou rovnováhu mezi obecnými pravidly společnými pro všechny fondy a zároveň zohlednit odlišnosti, Které mezi fondy existuji? Definice způsobilosti výdajů by podle České republiky měla zůstat v odpovědnosti národní úrovně - lze harmonizovat/sjednotit pravidla způsobilosti pro základní kategorie výdajů (DPH, nepřímé náklady) pro všechny nástroje a politiky při respektování jejich specifik. Rovněž je třeba v souvislosti s úpravami způsobilých (resp. nezpůsobilých) výdajů jednotlivých fondů nastavit pravidla křížového financování, případně jiných nástrojů určování způsobilosti, tak, aby došlo ke zjednodušení pro příjemce i pro implementující subjekty (viz např. nábytek aktuálně spadající pro projekty ESF do křížového financování) 11. Jak lze zajistit dodržování finanční kázně a současně poskytovat dostatečnou flexibilitu při sestavování a provádění složitých programů a projektů? Podle názoru České republiky lze výše uvedené dosáhnout pouze takovými změnami, které vycházejí ze silných stránek stávajícího systému, který se projevuje stále se zlepšujícími výsledky5. Systém nově navrhovaný Evropskou komisí, vedený snahou o sjednocení se systémem Společné zemědělské politiky, nevychází z evaluací, analýz a jiných podkladů, které by prokázaly přidanou hodnotu navrhovaných změn oproti stávajícímu systému. Současně je nutné realistické nastavení pravidla automatického zrušení závazku, které nepovede k preferenci pouze finanční absorpce a tím realizaci „jednoduchých“ projektů a tím snížení efektivity. Česká republika proto uvítá flexibilní aplikaci tohoto pravidla, a to např. na národní úrovni (nikoli tedy na úrovni programů) s případným rozdělením závazku na první rok implementace (rok 2014) do dalších let6. Toto pravidlo národní flexibility by nemělo být aplikováno s ohledem na společný charakter jejich rozpočtů, na programy Evropské územní spolupráce. S ohledem na jejich specifika navrhuje Česká republika u programů Evropské územní spolupráce aplikovat pravidlo n+3 po celé programové období. Evropský účetní dvůr ve své Výroční zprávě za rozpočtový rok 2009 odhaduje, že neměla být proplacena minimálně 3 % výdajů certifikovaných členskými státy Komisi, což představuje výrazné zlepšení ve srovnání s 11 % za roky 2007 a 2008. Obdobně, jak byl upraven závazek pro rok 2007 v současném programovém období 2007–2013. Česká republika uvítá zjednodušení a zpřehlednění principu ověřování adicionality. V současném způsobu jejího ověřování spočívá dodatečná administrativní zátěž, která i díky různým metodikám výpočtu v jednotlivých zemích EU nepřináší očekávaný výsledek. Pro efektivnější využití prostředků kohezní politiky je vhodné využívat soutěž o návrh 103
(jako mimořádně efektivního a transparentního způsobu hodnocení kvality a hospodárnosti již ve fázi přípravy intervencí a projektů) Dále je nutné účinné hodnocení samotné potřebnosti intervencí a projektů. Efektivnější využití prostředků kohezní politiky lze zajistit mimo jiné používáním nástrojů finančního inženýrství pro vhodné typy podporovaných projektů. Je však nutné v budoucím období zachovat i grantovou podobu podpory. Stěžejní podmínkou pro hladkou implementaci nástrojů finančního inženýrství je stabilní a explicitně vymezený legislativní rámec zohledňující specifika těchto nástrojů (Nařízení Rady a Nařízení Komise), jelikož se jedná o zcela odlišný způsob poskytování podpory. Aby nástroje finančního inženýrství byly atraktivním nástrojem pro poskytování podpory, je nutné zjednodušit pravidla pro fungování těchto nástrojů, neboť v tomto případě nelze v plném rozsahu aplikovat stejná pravidla, jaká jsou dodržována při poskytování grantů. Celková struktura kohezní politiky 12. Jak lze zajistit, aby celkové uspořádání politiky soudržnosti bralo v úvahu jedinečnost každého z fondů, zájmena pak potřebu většího zviditelněni a schopnosti předvídat objem finančních prostředků ESF, a jak tento fond zaměřit na plněni cílů Strategie Evropa 2020? Hlavní výhodou kohezní politiky je z pohledu České republiky její integrující charakter, kdy zacílené intervence směřované do určitého území vedou ke snižování rozdílů a rovněž přispívají k podpoře rozvoje regionů. Tak mohou zajišťovat efektivnější využití finančních zdrojů a kohezní politika se tak stává jedním z nástrojů k aktivaci potenciálu regionů směrem k jejich vyšší konkurenceschopnosti. Česká republika proto odmítá návrhy vedoucí k možnému vyčlenění určitých oblastí či finančních nástrojů (např. sociální soudržnosti, zaměstnanosti, dopravy, vzdělávání, výzkumu a vývoje) z kohezní politiky směrem k jejich „sektorizaci“, což by mohlo vést k zásadnímu potlačení úlohy kohezní politiky a také nedosažení synergických efektů prostřednictvím kumulace zdrojů z více fondů v rámci vybraných intervencí. Kohezní politika a její nástroje by měly fungovat v úzké koordinaci s nástroji sektorových politik EU a členských států. Česká republika respektuje významnou roli Evropského sociálního fondu (ESF), mimo jiné i v souvislosti s vyrovnáváním se s dopady krize (v oblasti adaptability, zaměstnatelnosti, vzdělávání apod.). V ESF spatřuje Česká republika významný nástroj EU pro posílení adaptability pracovníků, a tím k prevenci nezaměstnanosti. Současně je však nutné připomenout, že ESF je i podle Smlouvy jedním z nástrojů kohezní politiky, jejímž hlavním cílem je snižování zaostalosti méně vyspělých regionů a členských států. Výpočet alokací pro ESF by proto měl být stejný jako pro ostatní nástroje kohezní politiky a měl by reflektovat míru nerozvinutosti daného členského státu/regionu. Příležitostí k posílenému důrazu na výsledky a zaměření ESF na plnění cílů Strategie Evropa 2020 je proces přípravy a vyjednávání Smlouvy a budoucích programů mezi členským státem a EK, neboť jen tak je možné reflektovat specifika jednotlivých členských států a jejich regionů. Tato smlouva by mohla obsahovat podmínky pro stanovení odpovídajícího podílu finančních prostředků ESF na alokaci strukturálních fondů pro daný členský stát. Za důležitou podmínku pro účinné využívání prostředků ESF a jeho vyšší zviditelnění považuje Česká republika větší orientaci intervencí fondu na konkrétní výsledky podpory a vytvoření a aplikaci několika základních indikátorů umožňujících vhodně měřit, agregovat a na úrovni EU srovnávat údaje o dopadech intervencí ESF a jejich příspěvku k dosažení cílů Strategie Evropa 2020. Je však třeba mít na paměti, že dosažení cílů v oblasti zaměstnanosti, které jsou obvykle považovány za „cíle ESF“, vyžaduje vytvoření takového počtu pracovních míst, jež není v silách intervencí samotného ESF, a intervence ESF tak budou hrát komplementární úlohu k národním reformám trhu práce. Bude proto zapotřebí koordinovaného úsilí všech fondů EU a národních politik zaměstnanosti za účelem realizace projektů se synergickými efekty a preference intervencí generujících pracovní místa nebo vytvářejících podmínky pro jejich vznik, mají-li být cíle v oblasti zaměstnanosti dosaženy. Česká republika podporuje vyšší míru či minimálně zachování stávající koncentrace evropských prostředků na současný cíl Konvergence (méně vyspělé členské státy a regiony), přičemž u vyspělejších regionů (mimo cíl Konvergence) by měla zůstat zachována nižší míra spolufinancování z rozpočtu EU a odlišné tematické zaměření intervencí. Současná architektura cíle Evropská územní spolupráce a její osvědčené řídící struktury by měly zůstat zachovány, včetně zachování stávajícího podílu tohoto cíle na alokacích kohezní politiky, s důrazem na oblast přeshraniční spolupráce, která přináší konkrétní hmatatelné výsledky v daném území. V rámci programů přeshraniční spolupráce by měla pokračovat osvědčená praxe přidělování prostředků členským státům. 13. Jak by mohla vypadat nova přechodná kategorie regionů, která by dopomáhala regionům, Které ještě nedokončily snižování ztráty na ostatní regiony? Česká republika souhlasí se stanovením spravedlivého a jednoduchého režimu pro přechodné regiony. Přechodný režim by však měl být založen na degresivní intenzitě podpory a měl by být určen pouze pro úspěšně konvergující regiony, které v referenčním období nově nesplní kritérium méně vyspělého regionu (současného cíle Konvergence). 3) Dopad na právní řad ČR: Pátá kohezní zpráva nemá dopad na právní řád ČR. 104
4) Dopad na statni rozpočet: Jedná se o nelegislativní návrh Komise, který bude diskutován členskými státy a EP nemá přímý dopad na státní rozpočet. Dopad na státní rozpočet od roku 2014 bude mít až výsledek jednání o příští finanční perspektivě, objemu prostředků na kapitolu kohezní politiky a finanční alokaci z kohezní politiky pro ČR. 5) Dalši relevantni dopady (např. na ŽP, hospodařske, socialni, apod.): Sdělení s Pátou kohezní zprávou nemá žádné environmentální, hospodářské ani sociální dopady. 6) Pozice EK a EP: Evropská komise je předkladatelem Páté kohezní zprávy, pozice Evropského parlamentu zatím není známa. 7) Pozice členských zemi: První příležitostí diskutovat Pátou kohezní zprávu na politické úrovni bylo neformální setkání ministrů členských států EU zodpovědných za kohezní politiku organizované belgickým předsednictvím v Liege ve dnech 22.–23. listopadu 2010. Vzhledem k tomu, že setkání proběhlo necelé dva týdny po zveřejnění Páté kohezní zprávy a všechny pozice je vzhledem k významu dokumentu nutné projednat na národní úrovni se širokým spektrem partnerů, neposkytla vystoupení jednotlivých delegací příliš konkrétní pozice, spíše obecné proklamace. Detailní přehled konkrétních pozic lze očekávat až v návaznosti na příspěvky do veřejné konzultace, která bude završena konáním Kohezního fóra ve dnech 31. ledna až 1. února 2011. Nicméně naprostá většina členských států již indikovala potřebu dalšího upřesnění konkrétního obsahu návrhů Evropské komise spojených zejména s tematickou koncentrací na cíle Strategie Evropa 2020 nebo konceptem kondicionalit. Je evidentní, že otázky spojené s diskusí o revizi rozpočtu EU a jednáním o příštím víceletém finančním rámci, zůstanou až do finální dohody stranou. Z neformálních a pracovních diskusí vyplývá, že řada zemí nesouhlasí např. s povinnými „evropskými“ prioritami nebo s „evropskou“ výkonnostní rezervou a že zdůrazňují roli, kompetence a odpovědnost národních států, zejména ve vazbě na strategické a reformní otázky. Vzhledem k aktuálním vyjádřením představitelů některých „čistých přispěvatelů“ do rozpočtu EU lze očekávat tendenci ke snižování současného objemu rozpočtu EU. Vzhledem k tomu, že kohezní politika tvoří společně se Společnou zemědělskou politikou nejvýznamnější kapitoly rozpočtu EU a otázka reformy Společné zemědělské politiky ještě také není dořešena, lze očekávat snahy redukovat váhu a finanční objem kohezní politiky v rámci budoucího rozpočtu EU (příštího víceletého finančního rámce). V souvislosti se základní pozicí ČR k revizi rozpočtu EU, kterou je udržení současné výše rozpočtu EU se silnou kohezní politikou, jsou přirozenými spojenci ČR hlavně nové členské státy (EU-12) v čele se státy V4. Nicméně bude nutné získat pro tuto pozici i některé „velké“ členské státy EU, ideálně čisté přispěvovatele do rozpočtu EU. Současně však nelze „vytrhávat“ pozice členských států (a zejména čistých přispěvatelů) k jednotlivým kapitolám z celkového kontextu revize rozpočtu EU, neboť příprava příštího víceletého finančního rámce EU je horizontální otázkou a diskuse bude vedena napřič jednotlivými kapitolami. Celková dohoda o příštím víceletém finančním rámci bude kompromisem o všech kapitolách budoucího rozpočtu EU jako celku. I proto nebudou moci být řešeny všechny otázky, a zvláště ty s vazbou na finanční perspektivu (otázka finančních prostředků, cílů apod.), dokud nebude existovat finální dohoda o příštím víceletém finančním rámci. 8) Stav projednávání v Parlamentu ČR: Stanovisko k Páté kohezní zprávě bylo předloženo Parlamentu ČR dne 9. prosince 2010 (vložením do ISAP); stanovisko obsahovalo základní návrh rámcové pozice ČR k budoucnosti kohezní politiky, který vládní Výbor pro EU projednal a vzal na vědomí dne 1. prosince 2010. Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR projednal Stanovisko dne 13. ledna 2011. Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Senátu Parlamentu ČR stanovisko jej projednal dne 19. ledna 2011. 9) Procedurální otázky: Komise má povinnost Zprávu v plném rozsahu publikovat pravidelně každé 3 roky, a to podle čl. 175 Smlouvy. Obecné závěry k Páté kohezní zprávě budou diskutovány v Pracovní skupině pro strukturální opatření a poté přijaty na úrovni Rady pro obecné záležitosti. Jednotlivé náměty Evropské komise, budou neformálně debatovány na různých pracovních fórech; výsledek diskuse v Pracovní skupině Evropské komise pro budoucnost kohezní politiky bude reflektován při přípravě nových legislativních návrhů, které Evropská komise zveřejní pravděpodobně v září 2011. a) Právní základ EU/ES: čl. 175 Smlouvy b) Hlasovací procedura: ***
105
