Financování vysokých škol: vývoj, problémy, perspektivy Teoretické a praktické aspekty veřejných financí Praha, 13. 4. 2012 Jakub Fischer
Systém financování vysokých škol
4 rozpočtové okruhy neinvestičního financování I. Normativní okruh (80,2 %) II. Sociální záležitosti studentů (11,0 %) III. Rozvoj vysokých škol (6,5 %) IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (2,3 %) (podíly vztaženy k roku 2012, celkem se jednalo o částku 19,3 mld. Kč)
Programové financování (investice) Další prostředky (VaV apod.)
Systém financování vysokých škol I. Normativní okruh (15,5 mld. Kč)
Ukazatele A+B1, B2, K (VKM, B3)
Do těchto ukazatelů vstupují počty studentů (nejvýznamnější), počty absolventů, ukazatele kvality a výkonu Ukazatel A+B1 = přepočtený pčt studentů x KEN Do roku 2009 včetně pouze ukazatele týkající se počtu studentů (A+B1) a absolventů (B2), od roku 2010 tzv. „kvalitativní ukazatel“ (B3, VKM, K) či „ukazatel kvality a výkonu“ 2009 – (A+B1):B2:B3 = 94:6:0 2010 – (A+B1):B2:B3 = 85:5:10 2011 – (A+B1):B2:B3 = 80:10:10 2012 – (A+B1):K = 80:20 (srovnatelně 80:6:14) Ukazatele kvality a výkonu vstupují od 2011 i do výpočtu limitů, tj. do ukazatele A (váha VKM roste s typem studia)
Systém financování vysokých škol II. Sociální záležitosti studentů (2,1 mld. Kč)
Ukazatel C – stipendia doktorandů Ukazatel J – dotace na stravování Ukazatele U1,U2 – příspěvky (dotace) na ubytovací stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Ukazatele S1,S2 – příspěvky (dotace) na sociální stipendia studentů VVŠ (SVŠ) Nejvýznamnější C (1 mld. Kč) a U1 (0,8 mld.Kč), dále J (0,2 mld. Kč)
Systém financování vysokých škol III. Rozvoj vysokých škol (1,2 mld.Kč)
Ukazatel G – FRVŠ (23 %) Ukazatel I – Rozvojové projekty (77 %) Od roku 2011 nově tzv. institucionální rozvojové plány (pokus o předstupeň kontraktového financování) coby nástupce původních decentralizovaných rozvojových programů
Systém financování vysokých škol IV. Mezinárodní spolupráce a ostatní (0,4 mld. Kč)
Nejvýznamnější ERASMUS (0,25 mld. Kč), dále ostatní mezinárodní spolupráce, U3V, studenti se specifickými potřebami atd. (z této položky hrazeny i záležitosti dříve spadající do RP)
Vývoj rozpočtu vysokých škol 2009 - 2012 Ukazatel
2009
2010
2011
2012
24 640
24 249
22 950
21 672
2,23
-1,59
-5,36
-5,57
21 904
21 615
20 687
19 309
3,91
-1,32
-4,30
-6,66
21 904
21 496
20 161
18 859
3,91
-1,86
-6,21
-6,46
71 669
68 743
65 221
60 624
Meziroční vývoj (%)
1,29
-4,46
-4,75
-7,05
Poměr výdajů na VŠ k HDP (%)
0,68
0,66
0,62
0,55
Podíl výdajů na VŠ na kapitole MŠMT (%)
19,84
19,69
18,96
17,77
Celkem rozpočet VŠ (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) Celkem rozpočet VŠ bez PF (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) Celkem rozpočet VŠ bez PF a kofin. (mil. Kč) Meziroční vývoj (%) Provozní výdaje na jednoho studenta (tis. Kč)
Zdroj: Kapitolní sešit MŠMT na rok 2012.
Vývoj ukazatelů 2009 – 2012
Pokles celkového rozpočtu VŠ o 12 % Pokles „neinvestiční“ části rozpočtu VŠ o 14 %
Pokles průměrných výdajů na studenta o 15,5 %
Pokles poměru k HDP o 0,13 p.b. Pokles podílu na kapitole MŠMT o 2,07 p.b.
Kontext vývoje rozpočtu vysokých škol 2009 – 2012 Ukazatel
2009
2012
Vývoj v %
Normativ na žáka ZŠ ve škole nad 550 žáků
32 778
35 389
+8,0
Normativ na studenta SŠ (4leté)
42 160
46 248
+9,7
Normativ na studenta VOŠ (Marketing)
38 610
41 680
+8,0
Průměrné NIV výdaje na studenta VŠ (ekon. obory)
36 356
30 546
-16,0
Poznámky: Normativy v RgŠ vyjadřují průměrné neinvestiční výdaje na žáka, jsou stanoveny pro potřeby financování soukromých škol. Průměrné neinvestiční výdaje na studenta VŠ jsou vypočteny jako podíl normativních prostředků (A+B1+B2+B3) k počtu normativních studentů.
Perspektivy
Střednědobý výhled výdajů státního rozpočtu – dopad na vysoké školy (neinvestiční výdaje bez kofin. VaVpI):
2010: 21,5 mld. Kč 2011: 20,2 mld. Kč 2012: 18,9 mld. Kč 2013: 2014: 14,3 mld. Kč
Pokles poměru neinvestičních výdajů k HDP z 0,57 % v roce 2010 na 0,34 % HDP v roce 2014 V této situaci mají být implementovány výrazné legislativní změny (nový zákon o VŠ) Ekonomický pokles doprovázen demografickým poklesem (ovšem s různým načasováním dopadu)
Problémy (1) - obecně
Dlouhodobé a zesilující podfinancování VVŠ Neexistence zřetelné společenské objednávky v době výrazného poklesu finančních prostředků, s výjimkou občasných ad hoc prohlášení
Výrazná restrikce prostupnosti z BS na NMS a vztah VVŠ x SVŠ
Neexistence srozumitelné koncepce zavedení spoluúčasti studentů, což ztěžuje možnost jeho zavedení (zápisné, školné, odložené školné) Studenti platící poplatky za delší studium (příjmy nejsou školou využitelné na „provoz“) Část prostředků procházející rozpočtem školství, která do něj nepatří (sociální stipendia)
Problémy (2) - konkrétněji
VKM - Měnící se váha a struktura tzv. kvalitativního a výkonového ukazatele
A - Dlouhou dobu neměněné koeficienty ekonomické náročnosti (přičemž nákladová struktura se mění)
Nízká předvídatelnost, řada ukazatelů problematických, systém příliš složitý Ukazatel VKM může podporovat špatné obory na dobrých školách a naopak tlumit dobré obory na špatných školách
Na druhé straně: VKM koeficienty relativizuje
C – stipendia doktorandů (příliš mnoho studentů, nízká jednotková částka) S - Dotace na stravování (180 mil. Kč), které mají negativní mikroekonomický dopad
Děkuji za pozornost.
Jakub Fischer
