Financování vysokého školství 2015 – problémy a perspektivy Libor Svoboda, Praha 19.5.2015
www.kredo.reformy-msmt.cz
Seminář: Financování vysokého školství – problémy a perspektivy… • Cílem semináře je prezentovat průběžné výsledky pracovního týmu TA 04 IPN KREDO a dalších expertů, zejména v kontextu obecných tendencí financování vysokého školství ve světě i v České republice.
• Kromě analýzy současné praxe se zamyslet nad možnostmi a perspektivami budoucího vývoje.
• Seminář se schází v závěru období 2011 – 2015, což je období, ve kterém končí jeden z dlouhodobých záměrů MŠMT pro oblast vysokých škol a zároveň je schválen dlouhodobý záměr na následující pětileté období.
1
Charakteristika období 2011-2015 • DZ MŠMT 2011 – 2015 formuloval požadavek zásadní změny VŠ směrem od kvantity ke kvalitě a požadavek diverzifikace.
• Za jeden z nejvýznamnějších nástrojů v tomto procesu byl označen systém financování. • Důležitým cílem bylo sladit počty studentů s demografickým vývojem a potřebami trhu práce. Konkrétně: • cíl, aby podíl poprvé zapsaných do celého terciárního vzdělávání v ČR z odpovídající věkové kohorty byl do roku 2015 zachován přibližně do 2/3 populace odpovídajícího věku;
• cíl, aby podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují ve studiu v navazujících magisterských studijních programech, tvořil v systému českého vysokého školství nejvýše 50 % s variabilitou u jednotlivých vysokých škol a v jednotlivých oblastech vzdělávání.
2
Charakteristika období 2011-2015 • Podle DZ se měly změnit parametry financování veřejných vysokých škol tak, aby byla postupně oslabována váha vstupních parametrů (počet studentů) ve prospěch parametrů výstupních a kvalitativních s postupným posilováním prvků kontraktového financování … s tím, že důležitým kritériem bude uplatnění absolventů na pracovním trhu. • podíl financování vysokých škol ve vztahu k HDP přibližovat průměru EU 15; • definovat hlavní zásady rozpočtu na delší časové období; • usilovat o postupný přechod ke kontraktovému systému financování odvozenému od normativního financování;
• ukončit financování výzkumných záměrů a toto zcela nahradit institucionální podporou VaVaI poskytovanou na dlouhodobý koncepční rozvoj;
• nastavit nový systém podpory specifického vysokoškolského výzkumu; • podpořit vznik, rozvoj a udržitelný provoz velkých infrastruktur pro VaVaI. 3
Charakteristika období 2011-2015 • Každoroční aktualizace DZ v zásadě potvrzovaly výše uvedené cíle: • 2011 - implementace nových zásad a pravidel stanovení rozpočtu VVŠ; • 2012 – cíl v pravidlech financování zvýraznit význam kvality a společenské relevance a zvýšit tlak na snižování počtu nově přijímaných a váhy financování podle počtu studentů; • doporučení pro VŠ - připravit varianty vývoje vysoké školy s ohledem na očekávaný počet studentů v následujících pěti letech;
• 2013 – znovu stejné doporučení pro VŠ;
• 2014 - připravit podmínky pro zavádění financování VŠ prostřednictvím rámcových smluv (od roku 2016);
• 2015 - dále snižovat počty financ. studií s ohledem na demografické trendy; připravit revizi systému financování veřejných vysokých škol (včetně pravidel zohledňování kvality a metodiky stanovování limitů).
4
Charakteristika období 2011-2015 • Období let 2011-2015 bylo období masivního čerpání prostředků operačních programů (VK, VaVpI) a dalších, včetně několika IPN zaměřených na specifické oblasti.
• V samotném DZ 2011-15 nejsou operační programy příliš akcentovány, jsou zmíněny v systémových záměrech ministerstva a v oblasti investiční výstavby.
• Je zmíněna role MŠMT při jejich koordinaci s běžnou činností. • Budoucí problémy vznikaly zejména: • z důvodu vyloučení VŠ z Prahy z okruhu příjemců; • z částečného podcenění otázek udržitelnosti některých velkých projektů, jak ze strany příjemců, tak i ze strany orgánů státu.
5
Charakteristika období 2011-2015 • Významným prvkem období posledních pěti let byl nový přístup k limitování počtů studentů (B1, N1, M1, P1, SP2+):
• 2011 – uplatněn poprvé v „soft formě“; • 2012 – poprvé použit ukazatel nezaměstnanosti, resp. zaměstnatelnosti absolventů v rámci přerozdělování limitů přijatých přes K;
• 2013 – razantní snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti;
• 2014 – akcelerace razantního snižování limitů přijatých prostřednictvím ukazatele nezaměstnanosti;
• 2015 – odstranění snižování limitů dle nezaměstnanosti, snižování plošné, dodatečné navýšení.
• Všechny nadále uváděné číselné údaje představují vlastní výpočty z otevřených informačních zdrojů MŠMT. 6
Základní změny ve způsobu stanovení limitů pro I. ročníky Pravidla Limit
2011
2012
2013
2014
2015
Podle K
B1 M1 N1 P1 B1 M1 N1 P1 B1 M1 N1 P1 B1 M1 N1 P1
Automaticky 95,0% 90,0% 90,0% 80,0% 95,0% 90,0% 90,0% 80,0% 95,0% 90,0% 90,0% 80,0% 95,0% 90,0% 90,0% 80,0%
B1
95,0%
5,0%
M1
90,0%
10,0%
N1
90,0%
10,0%
P1
80,0%
20,0%
10,0% 10,0% 20,0% 5,0% 10,0% 10,0% 20,0% 5,0% 10,0% 10,0% 20,0% 5,0% 10,0% 10,0% 20,0%
Způsob stanovení limitu Poznámka možnost doplnit při snížení N,M a P v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 možnost doplnit při snížení N,M a P v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2
Dle nezaměstnanosti
(3,1% v rámci K) (4,0% v rámci K) (2,4% v rámci K) -5,0% -5,0% -5,0% -7,0% -7,0% -5,0%
Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/4 rozdílu oproti 2014 Plošně -2,5%, dodatečně úprava o 1/2 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 rozdílu oproti 2014 v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 Dodatečně úprava o 1/2 rozdílu oproti v případě nárůstu je tento krácen na 1/2 2014
7
Přepočtení studenti 340 000 330 000 320 000
310 000 300 000 290 000 280 000
270 000 260 000 250 000 2009
Skutečnost
2010
2011
2012
Výsledek projednání
2013
2014
Zahrnutí do výpočtu
8
Charakteristika období 2011-2015 • Pokles skutečného počtu přepočtených studentů o 10,7 %, pokles limitovaného počtu o 14,1 %
• Poměrně velká diferenciace mezi jednotlivými školami: VŠCHT UK ČVUT MU UP VŠE OU VUT VFU ČZU UJEP Mendelu UPAR UHK JU VŠB-TU SU UTB TU ZČU
2009
2010
2011
2012
2013
2014
3 558
3 262
3 323
3 364
3 489
3 631
41 298
41 574
42 416
42 077
42 094
41 472
20 330
20 972
20 950
20 461
19 890
19 959
37 306
37 974
39 135
37 390
35 711
33 532
19 843
19 896
20 548
19 592
18 656
17 478
17 145
18 308
17 573
16 791
16 022
15 084
9 021
8 769
8 934
8 490
8 302
7 935
21 284
21 182
20 399
19 839
19 289
18 665
2 791
2 772
2 703
2 585
2 585
2 419
18 988
19 146
19 677
18 214
16 901
15 509
10 040
10 057
10 146
9 532
8 858
8 043
10 152
10 231
10 019
9 530
8 721
7 841
9 259
9 124
9 478
8 817
7 919
7 100
7 990
7 876
7 946
7 515
7 034
6 069
11 929
12 024
11 928
10 994
10 286
9 058
21 782
21 680
20 508
18 674
17 414
16 221
7 313
7 502
7 620
6 752
6 140
5 241
12 446
12 466
12 239
11 087
10 065
8 828
9 677
9 546
8 885
7 998
7 313
6 735
16 148
16 510
15 208
13 604
12 388
11 071
Zvýšení/snížení limitu v %
2,1% 0,4% -1,8% -10,1% -11,9% -12,0% -12,0% -12,3% -13,3% -18,3% -19,9% -22,8% -23,3% -24,0% -24,1% -25,5% -28,3% -29,1% -30,4% -31,4%
9
Charakteristika období 2011-2015 • Rovněž velká diferenciace v přístupu škol k limitům: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů 2010 UK JU UJEP MU UP VFU OU UHK SU ČVUT VŠCHT ZČU TU UPAR VUT VŠB-TU UTB VŠE ČZU Mendelu
6,0% 3,5% 6,4% 6,2% 4,4% -2,4% 9,5% 5,2% 12,1% 4,5% 5,8% -1,0% -4,3% 11,2% 2,6% 0,2% 3,2% 1,4% 7,3% 0,0%
2011 1,7% 5,7% 3,1% 2,6% 2,1% 3,8% 10,4% 7,5% 6,3% 3,7% 7,0% 3,6% -4,3% 8,0% 6,3% 0,8% 0,2% 3,3% 8,0% 3,1%
2012 -0,5% 12,7% 4,8% 3,6% 4,3% 5,7% 13,5% 11,8% 7,8% 0,5% 10,9% 8,1% 0,9% 11,5% 8,8% 4,8% 6,5% 2,8% 20,5% 6,5%
2013 -2,2% 14,0% 7,3% 2,0% 6,2% 2,6% 16,7% 13,7% 11,1% 2,8% 15,1% 7,1% 5,2% 18,2% 10,3% 5,2% 10,4% 0,0% 23,9% 15,8%
2014 -2,3% 17,1% 10,4% 0,4% 9,8% 7,9% 14,5% 15,6% 12,1% -1,8% 9,0% 7,2% 3,6% 22,3% 10,1% 0,7% 13,4% 0,8% 25,1% 20,0%
10
Charakteristika období 2011-2015 • Vývoj limitace počtu přijímaných do B1 + M1 • Také zde je velká diferenciace mezi jednotlivými školami: 2010
2011
2012
2013
2014
894
1 049
1 070
1 134
1 176
UK
8 422
9 697
9 449
9 570
9 217
ČVUT
5 826
6 494
6 166
6 160
6 106
VŠCHT
544
576
536
536
501
OU
2 553
3 035
2 656
2 463
2 292
VUT
5 381
5 765
5 371
5 263
4 757
VŠE
4 044
4 296
3 926
3 659
3 460
UP
4 895
5 248
4 714
4 474
4 138
ČZU
5 435
5 862
5 216
4 915
4 577
VFU
10 201
10 625
9 573
9 004
8 346
UJEP
3 089
3 370
2 958
2 749
2 516
UPAR
2 764
3 225
2 784
2 534
2 233
VŠB-TU
6 229
6 313
5 619
5 298
4 951
SU
2 343
2 731
2 298
2 017
1 763
Mendelu
2 856
2 862
2 471
2 305
2 123
TU
2 822
2 688
2 424
2 267
2 080
UHK
2 211
2 391
2 060
1 849
1 625
JU
3 502
3 620
3 103
2 823
2 533
ZČU
4 942
4 781
4 057
3 732
3 532
UTB
3 216
3 365
2 880
2 526
2 166
MU
Zvýšení/snížení limitu v %
31,6% 9,4% 4,8% -7,9% -10,2% -11,6% -14,4% -15,5% -15,8% -18,2% -18,6% -19,2% -20,5% -24,7% -25,7% -26,3% -26,5% -27,7% -28,5% -32,6%
11
Charakteristika období 2011-2015 • Také v tomto případě mají školy rozdílný přístup: Relativní počet nevyužitých (-) resp. nadlimitních (+) studentů 2010 UK JU UJEP MU UP VFU OU UHK SU ČVUT VŠCHT ZČU TU UPAR VUT VŠB-TU UTB VŠE ČZU Mendelu VŠPJ VŠTE
17,2% 11,4% 17,4% 6,7% 10,8% 4,1% 24,0% 15,5% 22,3% 15,9% 17,5% -4,2% -0,9% 22,0% 7,9% 0,9% 3,2% 5,7% 11,3% 0,0% 16,2% 20,1%
2011 -5,4% 10,6% -0,5% -3,2% 5,7% 16,9% 7,1% 12,6% -0,1% -0,9% 14,4% 5,5% -0,9% 8,6% 2,2% -7,4% 0,4% -5,4% 6,6% 4,0% -7,6% 7,0%
2012 -8,2% 19,5% 8,5% -4,9% 8,4% 13,3% 6,8% 20,3% 5,0% -10,3% 20,9% 14,3% 6,3% 18,8% 7,6% 3,5% 11,0% -0,1% 26,7% 16,5% -26,0% -2,5%
2013 -11,2% 18,3% 12,2% -2,3% 10,5% 6,4% 15,8% 23,5% 16,6% -3,0% 25,3% 11,7% 6,7% 21,0% 6,4% -1,6% 18,8% -4,8% 20,5% 27,3% 26,4% 10,8%
2014 -6,8% 18,8% 6,6% -8,4% 17,4% 15,2% 9,5% 7,6% 11,4% -9,9% 1,8% 1,9% 2,3% 21,7% 10,7% -11,4% 25,4% -7,6% 17,9% 16,8% 19,6% 7,3%
12
Charakteristika období 2011-2015 • Druhým charakteristickým prvkem bylo zařazení a postupné posilování kvalitativních ukazatelů (K) při rozpisu rozpočtu
• Podrobný rozbor bude předmětem samostatného příspěvku • Zde pouze stručně o dopadech
13
Charakteristika období 2011-2015 • Diferenciace škol v podílu prostředků na ukazatele K a A Škola UK VŠUP VŠCHT MU ČVUT JAMU UP AVU VŠE VUT ZČU AMU Mendelu JU TU UPAR OU ČZU UHK VFU VŠB-TU SU UTB UJEP VŠPJ VŠTE
2010 1,64 0,73 1,83 1,05 1,36 1,00 0,87 0,69 0,95 1,10 0,80 1,06 0,91 0,80 0,72 0,91 0,73 0,65 0,64 0,66 0,66 0,62 0,61 0,55 0,39 0,04
2011 1,58 0,84 1,51 1,05 1,16 0,81 1,10 0,88 0,89 0,99 0,82 0,89 0,86 0,89 0,88 0,75 0,98 0,66 0,78 0,92 0,74 0,65 0,75 0,64 0,32 0,02
2012 1,61 1,17 1,40 1,11 1,24 1,01 1,01 1,07 0,91 1,05 0,89 1,02 0,76 0,86 0,86 0,79 0,84 0,66 0,75 0,72 0,62 0,61 0,66 0,63 0,35 0,08
2013 1,50 1,17 1,34 1,10 1,16 0,95 1,01 1,02 0,93 1,04 0,97 0,94 0,87 0,89 0,86 0,80 0,83 0,73 0,70 0,81 0,70 0,68 0,65 0,64 0,47 0,14
2014 1,39 1,08 1,30 1,14 1,19 0,97 0,97 1,07 0,93 1,01 0,93 0,89 0,87 0,89 0,80 0,83 0,83 0,87 0,75 0,77 0,77 0,69 0,67 0,67 0,39 0,22
2015 1,41 1,29 1,20 1,14 1,12 1,12 1,05 1,00 1,00 0,99 0,95 0,94 0,89 0,86 0,84 0,83 0,79 0,79 0,74 0,72 0,72 0,67 0,64 0,61 0,34 0,28
14
Charakteristika období 2011-2015 • Diferenciace škol v podílu příspěvku na norm. studenta Název VŠ UK VŠUP UP MU VŠCHT ČVUT ZČU JAMU VŠE VUT JU Mendelu AVU TU OU UPAR AMU UHK ČZU VFU VŠB-TU SU UTB UJEP VŠPJ VŠTE Průměr
2010
2011
2012
2013
2014
38 087 33 388 34 077 35 009 39 121 36 660 33 751 34 749 34 491 35 292 33 727 34 322 33 153 33 335 33 366 34 316 35 088 32 884 32 961 32 983 33 019 32 786 32 720 32 431 31 570 29 783
36 852 31 941 33 655 33 333 36 338 34 085 31 856 31 783 32 310 32 962 32 256 32 065 32 254 32 207 32 898 31 346 32 303 31 555 30 800 32 458 31 331 30 696 31 390 30 639 28 562 26 540
34 243 31 558 30 597 31 246 32 968 32 030 29 895 30 634 30 013 30 877 29 668 29 084 30 971 29 679 29 567 29 249 30 663 29 040 28 477 28 811 28 232 28 172 28 485 28 280 26 574 24 949
36 044 33 520 32 502 33 102 34 851 33 594 32 187 32 033 31 865 32 715 31 631 31 436 32 612 31 388 31 160 30 952 32 000 30 232 30 452 31 041 30 249 30 056 29 833 29 800 28 540 26 129
36 885 36 743 33 730 34 980 36 236 35 348 33 386 34 447 33 423 34 035 33 062 32 953 35 196 32 390 32 656 32 665 34 159 32 005 32 917 32 180 32 207 31 564 31 396 31 394 29 295 27 992
34 770
33 012
30 546
32 401
33 965
2015 2015/2010 40 980 7,6% 39 149 17,3% 38 438 12,8% 38 084 8,8% 37 572 -4,0% 36 955 0,8% 36 004 6,7% 35 914 3,4% 35 840 3,9% 35 810 1,5% 34 985 3,7% 34 963 1,9% 34 950 5,4% 34 855 4,6% 34 655 3,9% 34 445 0,4% 34 354 -2,1% 34 187 4,0% 34 041 3,3% 33 474 1,5% 33 459 1,3% 33 023 0,7% 32 861 0,4% 32 817 1,2% 30 183 -4,4% 29 646 -0,5% 36 519 5,0%
15
Charakteristika období 2011-2015 Průměrná částka na skutečného přepočteného studenta vs. průměrný KEN
3,50
VFU
3,00 VŠCHT
2,50
2,00
Mendelu UPAR UJEP
1,50
ČVUT
UP
UK
VUT
OU
ČZU VŠPJ UHK SU
1,00 35 000
UTB
JU
ZČU
TU
MU VŠB-TU
VŠE
45 000
55 000
65 000
75 000
85 000
95 000
16
Charakteristika období 2011-2015 • Kombinace faktorů: • čerpání operačních programů (vyřazení Prahy, udržitelnost, aj.); • nekoordinovanosti operačních programů s běžným financováním; • nestability (častých změn) financování;
• nedostatečné reakce systému i některých škol na limitaci počtů studentů
• vedly k atomizaci zájmů jednotlivých škol a výraznému zmenšení zájmů společných.
17
Jak vidí situaci vysoké školy • V rámci projektu KREDO zpracovaly zapojené vysoké školy koncem roku doplňkový úkol zaměřený na identifikaci možných rizik spojených se získáváním, spotřebováváním i vykazováním financí v rámci VŠ.
• Zpracování podkladů ze škol nebylo zcela jednoduché, neboť odpovědi nebyly formalizované, avšak základní zjištění lze formulovat takto:
18
Hlavní rizika VVŠ • Institucionální financování vzdělávací činnosti:
Riziko Časté změny, chybí dlouhodobost Celkové podfinancování Složitost systému, administrativní náročnost Možnost chyb ve vstupních údajích, nemožnost kontroly
% škol 87% 47% 47% 27%
• Institucionální financování VaV Riziko Časté změny metodiky, nestálost výsledků …
% škol 53%
19
Hlavní rizika VVŠ • Účelové prostředky (granty aj.) Riziko Složitost systému, administrativní náročnost Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie Veřejné zakázky Problematika nutnosti kofinancování
% škol 47% 40% 40% 27%
• Soukromé finanční zdroje
Riziko Problematika veřejné podpory Neochota komerční sféry k placené spolupráci
% škol 27% 40% 20
Hlavní rizika VVŠ • Operační programy
Riziko
% škol Složitost, admin. náročnost, nejasnost kontrol, časté změny 67% Různé přístupy k uznatelnosti nákladů, režie 40% Veřejné zakázky 40% Problemy s kofinancováním a předfinancováním 40% Financování udržitelnosti 27% • Pozoruhodné je, že VVŠ až na výjimky (2) neuvádějí jako významné riziko demografický vývoj.
21
Hlavní rizika SVŠ • Soukromé vysoké školy (více než 50 %) vidí hlavní riziko ve svém „nerovném postavení ve vzdělávacím systému“ (totéž ve VaV, faktická nemožnost stát se výzkumnou organizací).
• U školného jako základního zdroje příjmů vidí rizika zejména v demografickém vývoji (60 %), zpožďování plateb a nastavení jeho správné výše.
• V případě operačních programů a účelových prostředků vidí soukromé vysoké školy obdobná rizika jako VVŠ: administrativní náročnost, nejasná pravidla, nastavený systém kontrol. Navíc upozorňují na deformace trhu, které operační programy způsobují, i deformace pracovního prostředí uvnitř školy.
22
Přístup MŠMT vs. celkový přístup státní správy • Úsilí MŠMT o rozvoj autonomie veřejných vysokých škol a její zobrazení ve financování často naráží na přístup jiných resortů: • Ministerstvo financí • striktně proti prvkům kontraktového financování, resp. proti vytváření budoucích závazků státního rozpočtu ve vztahu k VVŠ;
• při tvorbě nových norem snaha postupně omezovat autonomii VŠ (konsolidační vyhláška, zákon o rozpočtové odpovědnosti, státní pokladna, zákon o vnitřní kontrole ve veřejné správě).
• Ministerstvo průmyslu, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zemědělství …
23
Dlouhodobý záměr 2016-2020 • Strategické cíle v oblasti financování • zabezpečovat rozpočet vysokých škol (na vzdělávací činnost na VaV) tak, aby: • výše rozpočtu v r. 2014 byla považována za nepodkročitelnou mez; • při vyjednávání o rozpočtu zdůrazňovat v prvé řadě vliv inflace a následně mezinárodní srovnání, zejména pak výdaje zemí OECD na vysoké školy ve vazbě na HDP.
• rozpočet vysokým školám rozdělovat způsobem, který podpoří jejich stabilitu, kvalitu a otevřenost;
• zhodnotit stav materiální infrastruktury VŠ a určit směry podpory investic, rekonstrukcí a vybavení vysokých škol (včetně OP VVV);
• zahájit jednání s dalšími rezorty (zejména Ministerstvem práce a sociálních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu) o finančním zajištění těch činností vysokých škol, kterými vysoké školy naplňují úkoly v gesci těchto rezortů.
24
Dlouhodobý záměr 2016-2020 • Prioritní cíl 7 – efektivní financování • Financování vysokých škol bude stabilní, transparentní a efektivní. Celkový objem veřejných výdajů na vysoké školství nebude klesat. Mechanismy výpočtu příspěvků budou transparentní, spravedlivé, předvídatelné v několikaletém horizontu a budou podporovat zvyšování kvality činností a diverzifikaci vysokých škol. K tomu: • Zvýšit podíl prostředků přidělovaných na základě výsledků a výkonu vysokých škol: Bude snížena role financování podle indikátorů na vstupu činností vysokých škol a podle počtu studentů. Současné výstupní indikátory budou posíleny a doplněny novými tak, aby se zvyšoval podíl rozpočtu rozdělovaný podle výkonu a lépe odrážel kvalitu činností vysokých škol. • Zavádět prvky víceletého financování: Prodloužit dobu řešení institucionálního programu, prodloužit dobu, na kterou jsou vypočítávány limity počtů financovaných studií, aby bylo usnadněno plánování a strategické rozhodování vysokých škol.
25
Dlouhodobý záměr 2016-2020 • Přenést na vysoké školy zodpovědnost za rozhodování o investičních záměrech.
• Ve výpočtu limitních počtů financovaných studentů reflektovat demografické trendy a predikce: Počet financovaných studií bude kromě vývoje poptávky po vysokoškolském vzdělávání odrážet i požadavky trhu práce a další faktory, včetně potřeby udržení kapacit pro období demografického růstu po roce 2020.
• Finanční prostředky z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání využívat účelným a administrativně vstřícným způsobem.
26
Dlouhodobý záměr 2016-2020 • Financování se prolíná ve velké míře také do dalších prioritních cílů, zejména: • Prioritní cíl 1: Zajišťování kvality - posílit principy financování podle kvality: Na základě analýzy budou navrženy úpravy systému směřující zejména ke zvyšování vypovídací síly a spolehlivosti používaných indikátorů a snižování významu pouhého počtu studentů pro výpočet příspěvku.
• Zohlednit specifika odlišných profilů studijních programů ve financování: Spravedlivé posouzení kvality vzdělávání vyžaduje odlišné hodnocení výstupů teoreticky orientovaných akademických programů a programů orientovaných na trh práce a profesní uplatnění. Zvláštní pozornost bude věnována systému financování uměleckých a doktorských studijních programů.
27
Dlouhodobý záměr 2016-2020 • Prioritní cíl 5: Kvalitní a relevantní výzkum, vývoj a inovace • Připravit novou metodiku hodnocení pro účely financování, která bude podporovat excelentní výzkum vysoké společenské a ekonomické relevance.
• Stimulovat efektivní nakládání s výsledky výzkumu a vývoje, jejich přenos do praxe a komercionalizaci: Ministerstvo bude podporovat činnosti vysokých škol v oblasti transferu znalostí a komercionalizace výsledků výzkumu prostřednictvím Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání.
• Zvýšenou pozornost věnovat udržitelnosti výzkumných center financovaných z prostředků operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace a jejich začleňování do vysokoškolského výzkumu.
28
Děkuji za pozornost!
www.kredo.reformy-msmt.cz
Závěrečná doporučení • Pokračovat v rozdělování významné části rozpočtu příspěvku dle ukazatele K s využitím poznatků z TA 04 projektu KREDO. Analyticky rozdělit vliv nezaměstnanosti a absolventů.
• Ve spolupráci s MPSV připravit ucelený systém sběru informací o (ne)zaměstnanosti absolventů vysokých škol. K tomu využít případné propojení systémů MPSV a matriky studentů. Ze strany MŠMT iniciovat tato jednání.
• V rámci Prioritního cíle 7 – Efektivní financování (předvídatelnost výsledků a zavádění prvků dlouhodobosti) připravit na období DZ výkonové (případně včetně kvalitativních ukazatelů) kontrakty vysokých škol s MŠMT. V této fázi nutně nesvazovat s objemem finančních prostředků. 30
Závěrečná doporučení • Při projednávání strategických dokumentů jednotlivých škol dbát na soulad dlouhodobých záměrů a institucionálních plánů škol v oblasti limitů počtů studentů s DZ ministerstva. Zvláštní pozornost věnovat DZ škol s neúměrně vysokým počtem nadlimitních studentů. Akceptovat použití části prostředků institucionálního plánu na nutná opatření v této oblasti.
• Důsledně koordinovat postupy běžného financování, čerpání operačního programu VVV a investičního financování ze státního rozpočtu.
• Provést analýzy ekonomické náročnosti studijních programů (ve smyslu novely zákona o VŠ) a tyto doplnit do profilů těchto studijních programů.
31
