Kontinuita, autorita a svoboda z konzervativní perspektivy
Petr Vodešil
Cíl přednášky Vytvořit určitý rámec, ve kterém budou vysvětleny konstitutivní prvky konzervatismu.
Teze Konzervatismus není jen postoj, ale především soubor určitých hodnot a názorů na člověka a společnost.
EDMUND BURKE (1729 – 1797) Metoda • Historická perspektiva, sledování vývoje
• Předpoklady o Skepse k možnosti objevit historické procesy ovlivňující vývoj o Odmítání racionální spekulace (teorie společenské smlouvy)
Edmund Burke • Společnost a stát • Kritika společenské smlouvy • Kritika francouzské revoluce
Společnost a stát • Stát je výsledek historického růstu a kontinuity • Společnost = soubor vztahů závislých na zvycích → mravy, obyčeje, pravidla = předsudky • Předsudky spolehlivější jako zvyky než jako stanovené normy • Společnost nemůže být předmětem racionálního zkoumání → interakce institucí, zvyků a praxe se neřídí poznatelnými, obecnými zákony
Kritika společenské smlouvy • Obecně kritizuje abstrakci a racionalizaci v politickém myšlení • Proti aplikaci abstraktních principů na společnost • Za společenskou smlouvu považuje partnerství žijících, mrtvých a nenarozených
Kritika francouzské revoluce Úvahy o revoluci ve Francii (1790) Možnosti interpretace 1. Obhajoba monarchie (1688) 2. Výklad konzervativních hodnot → Konzervace a korekce, autorita, kontinuita, pojetí času
3. Kritika (totalitní) revoluce
STRUČNÉ DĚJINY KONZERVATISMU Formování konzervativních idejí jako reakce na politický, sociální a ekonomický vývoj od 17. st. • Francouzská revoluce 1789 → Burke, de Maistre
• Formující se ideologie → liberalismus, socialismus, nacionalismus
• Transformace západních států v 19. století → tlak industrializace
STRUČNÉ DĚJINY KONZERVATISMU Britské ostrovy Evropský kontinent USA Mimo Evropu a USA
TRADICE 1. 2. 3. 4. 5.
Vymezení Tradice v náboženském kontextu Tradice mimo náboženský kontext Tradice, kontinuita a pojetí času Odolání času a vědomí identity
Vymezení tradice • Hodnoty, praktické postupy, instituce, které přetrvaly v čase (úcta k soukromému majetku, monarchie, jmenování PM)
• Přenášejí se z generace na generaci • Dvojí výklad: v náboženských souvislostech a mimo tento kontext
Tradice v náboženském kontextu • Svět je stvořen Bohem → zvyky a postupy mají tento základ
• Burke: svět je utvářen zákonem toho, kdo nás stvořil; odpor znamená zahrávat si se světem; po revoluci na tom lidé budou hůře
Tradice mimo náboženský kontext • Od 19. st. vysoké tempo historických změn → staré tradice nahrazovány novými (svobodné volby, všeobecné hlasovací právo) → změna pohledu: artefakty, nikoliv něco, co pochází od Boha
• Burke: společnost jako partnerství živých, mrtvých a nenarozených
Tradice, kontinuita a pojetí času Kontinuita Jan Balabán (1961 – 2010) → Dokument, P. Všelichová 2011.
Orloj Čas Karel Čapek, Anglické listy Aristokracie
Odolání času a vědomí identity Odolání času • Nashromážděná zkušenost přetrvává proto, že funguje (královna jako symbol kontinuity a tradice) hodnota prověřená časem
Vědomí identity • Tradice probouzí i vědomí identity (zakotvení v minulosti)
ČLOVĚK 1. Člověk jako nedokonalá bytost 2. Strach z izolace a nestability 3. Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání 4. Nedůvěra týkající se poznání společnosti
Člověk jako nedokonalá bytost „Konzervatismus je filozofie lidské nedokonalosti“ OʼSullivan, Conservatism (1976)
• Člověk je nedokonalý a dokonalým se stát nemůže (utopismus, totalitní ideologie) • Základní projevy nedokonalosti →Obava z izolace a nestability →Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání → Nedůvěra týkající se poznání společnosti
Strach z izolace a nestability Důsledky • Akcent na společenský řád • Podezíravost vůči svobodě (negativní pojem, abstraktní idea) • ŘÁD = záruka stálosti, předvídatelnosti, bezpečí a jistoty • SVOBODA = nakládání se svým životem dle vlastních omezených představ • Vazba na Hobbese: svoboda je vyměněna za stabilitu, řád a mír
Tendence k nemravnému a protiprávnímu jednání • Původ je v jednotlivci → Lidé jsou sobečtí, nenasytní, touží po moci (kromě poslanců parlamentu ČR) • Vysvětlení: starozákonní doktrína o dědičném hříchu → Zločin není důsledek například nerovnosti, nýbrž důsledek základních lidských instinktů a tužeb • Reakce: odstrašování a důsledné vymáhání práva (USA); Hobbes
Nedůvěra týkající se poznání společnosti • Svět je příliš složitý, než aby ho lidské poznání mohlo obsáhnout jako celek nedůvěra k abstraktním idejím (teorie spol. smlouvy, rovnost, sociální spravedlnost) → Nebezpečí: požadují reformu nebo revoluci (často vedou k většímu utrpení) Nedělat nic, může být lepší, než dělat něco (změny daní, poplatky u lékaře; Leopold Hawelka, WIEN)
SPOLEČNOST 1. Priorita společnosti před jedincem 2. Specifické pojetí svobody 3. Organická společnost
Priorita společnosti před jedincem • Liberalismus: společnost = suma svobodných individuí
• Jedince nelze od společnosti oddělit • Jedinec je součástí sociálních skupin (rodina, vrstevníci, spolky, církev, národ) • Skupiny = zdroj bezpečí a smyslu • Důsledek tohoto pojetí jedince a společnosti pro výklad svobody
Svoboda • Není chápána v negativním smyslu (I. Berlin) • Svoboda: přijímání společenských závazků a vazeb jednotlivci, kteří uznávají jejich cenu → součástí svobody je plnění závazků → analogie rodiče/děti (kritika: Locke)
• Toto pojetí svobody drží společnost pohromadě (na základě závazků)
Organická společnost • Organicismus: společnost funguje jako živá entita, organismus • Odlišnost organismů a artefaktů 1. Celek není jen souhrn částí → Určující jsou vztahy. Jsou-li narušeny, mohou pro celek nastat fatální důsledky. 2. Organismy vznikají přirozeně, ne jako umělý výtvor → Rodina: rodiče a děti se neusnášejí na nějaké smlouvě
Důsledky organicismu 1. Mechanický pohled na společnost (opak) Se společností lze experimentovat, může se zdokonalovat (víra v pokrok) → Typické pro socialisty a liberály
2. Vztahy jsou utvářeny motivy, které se vymykají lidské kontrole a chápání Lidé by měli toto předivo chránit. Např. instituce, které přetrvaly v čase Zlom: nástup Nové pravice
HIERARCHIE A AUTORITA Společnost je přirozeně hierarchická Důsledky pro pojetí rovnosti: • Rovnost je nereálná, nežádoucí a nedosažitelná • Moc, status a majetek vždy rozděleny nerovnoměrně • Shoda s liberály: lidé mají různé dispozice → L: nadání + pracovitost = cesta nahoru nerovnost → K: příčina nerovnosti leží jinde
Hierarchie • Nerovnost je integrální součástí společnosti, nikoliv důsledek nerovnosti mezi lidmi • Historické kořeny: předdemokratičtí konzervativci & přirozená aristokracie → společenské role tříd (lídři a ti, kt. jsou vedeni)
• Zdůvodnění: míra společenské odpovědnosti
Autorita • Vzniká přirozeně, z přirozených potřeb (rodina) • Zdůvodnění – paternalismus: vím, co je pro druhé dobré • Autorita nemůže vznikat zdola → Nedává smysl, aby ti, co jsou vedeni, souhlasili s tím, že někdo bude vládnout → Kritika liberálního pojetí autority (společenská smlouva)
MAJETEK 1. Výraz bezpečí, jistoty a sebedůvěry → šetrnost jako ctnost rezerva v nejistém světě
2. Společenský kontext → respekt k majetku druhých → podpora ochrany před zločinností → dědictví jako mezigenerační pouto (kontinuita)
Majetek 3. Majetek jako výraz osobnosti Loupeží odebráno něco z osobnosti Socialisté, komunisté • Požadavek zespolečenštění/zrušení soukromého majetku → Zavrženíhodný důsledek: odosobněná a bezduchá společnost
REKAPITULACE Cíl Vytvořit určitý rámec, ve kterém budou vysvětleny konstitutivní prvky konzervatismu. Teze Konzervatismus není jen postoj, ale především soubor určitých hodnot a názorů na člověka a společnost.
Témata 1. Edmund Burke 2. Stručné dějiny konzervatismu 3. Výklad názorů a hodnot • Tradice • Člověk • Společnost • Hierarchie a autorita • Majetek
