JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát Praha 9, Aranžerská 166, 190 14 Tel.: +420 732 626 937, e-mail:
[email protected] www.akpetrsvoboda.cz
____________________________________________________________________________ Magistrátu hlavního města Prahy Odboru ochrany prostředí _______________________________________________________________________ Jungmannova 35 110 00 Praha 1 Ke sp. zn.:
S-MHMP-0054920/2011/OOP/VII/314 S-MHMP-0054920/2011/OOP/VII/131
V Praze dne 17.6.2011
Věc:
návrh Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les
Podání:
námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les
Podání činí:
1. Městská část Praha – Klánovice, IČ: 00 24 02 81, se sídlem U Besedy 300, Praha 9 – Klánovice, PSČ: 190 14, a 2. Městská část Praha 21, IČ: 00 24 09 23, se sídlem Staroklánovická 260, Praha 9 – Újezd nad Lesy, PSČ: 190 16, JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., advokátem, IČ: 71 46 84 71, evid. č. ČAK: 12130, se sídlem Aranţerská 166, Praha 9 – Klánovice, PSČ: 190 14
zastoupeny:
Přílohy: - plná moc od Městské části Praha – Klánovice - plná moc od Městské části Praha 21 - Příloha č. 1: Situační plánek mokřadů s výskytem mechorostů v severozápadní části Klánovického lesa - Příloha č. 2: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Blatov - Příloha č. 3: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Cyrilov - Příloha č. 4: Orientační mapa nově navrţeného rozsahu přírodní rezervace v části Vidrholec
1
I. PŘEDMĚT NÁMITEK 1. Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prostředí (dále téţ jen „MHMP OOP“) zveřejnil dne 27.1.2011 na elektronické úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy a téţ na portálu veřejné správy návrh na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les a současně s ním také návrh plánu péče o navrhovanou přírodní rezervaci na období 2011-2020. Návrh na vyhlášení přírodní rezervace spolu s oznámením o moţnosti seznámit se s návrhem plánu péče dále zaslal v písemné podobě mimo jiné Městské části Praha – Klánovice a Městské části Praha 21 přípisem ze dne 27.1.2011 sp. zn. S-MHMP-0054920/2011/OOP/VII/314 „na vědomí“. V přípisu je obsaţeno poučení, podle něhoţ vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou mohou uplatnit písemné námitky k předloţenému návrhu „ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání, má-li být takové písemné oznámení vlastníkovi zasíláno, jinak ve lhůtě 90 dnů od zveřejnění oznámení“. 2. MHMP OOP poté dne 24.3.2011 zveřejnil na elektronické úřední desce Magistrátu hl. m. Prahy a téţ na portálu veřejné správy opravu návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. Tuto opravu pak zaslal v písemné podobě mimo jiné Městské části Praha – Klánovice a Městské části Praha 21 přípisem ze dne 24.3.2011 sp. zn. S-MHMP0054920/2011/OOP/VII/314 „na vědomí“. MHMP OOP v přípisu uvádí, ţe opravuje nesprávné označení některých pozemků dotčených navrhovanou přírodní rezervací, a ţe z tohoto důvodu se lhůta pro podávání připomínek (správně: námitek) vlastníků „prodlužuje na 90 dnů od doručení tohoto písemného oznámení o předložení opravy návrhu“. 3. Městská část Praha – Klánovice (dále téţ jen „MČ Praha – Klánovice“) a Městská část Praha 21 (dále téţ jen „MČ Praha 21“) na základě § 28 odst. 1 písm. a) a odst. 3 správního řádu1 ve spojitosti s § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny2, popř. na základě § 28 odst. 2 ve spojitosti s § 36 odst. 2 správního řádu tímto uplatňuje v zákonem stanovené lhůtě následující námitky k návrhu MHMP OOP na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. II. ROZSAH NÁMITEK 1. MČ Praha – Klánovice se ve svých námitkách omezuje na tu část návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, která se dotýká jejího území, tj. katastrálního území Klánovice. Naopak se necítí být oprávněna uplatňovat námitky k těm částem návrhu, které se dotýkají území ostatních dotčených městských částí hlavního města Prahy – Městské části Praha 21, Městské části Praha - Běchovice a Městské části Praha 20. 2. MČ Praha 21 se ve svých námitkách omezuje na tu část návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, která se dotýká jejího území, tj. katastrálního území Újezd nad Lesy. Naopak se necítí být oprávněna uplatňovat námitky k těm částem návrhu, které se dotýkají území ostatních dotčených městských částí hlavního města Prahy – Městské části Praha - Klánovice, Městské části Praha - Běchovice a Městské části Praha 20.
1
Zákon o č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění, (dále jen „správní řád“). Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, (dále téţ „zákon o ochraně přírody a krajiny“). 2
2
III. AKTIVNÍ LEGITIMACE MČ PRAHA - KLÁNOVICE a MČ PRAHA 21 K UPLATNĚNÍ NÁMITEK III./A. Aktivní legitimace k uplatnění námitek na základě § 27 odst. 1 a odst. 3 správního řádu ve spojitosti s § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny III./A./1. Aktivní legitimace k uplatnění námitek z titulu správy vlastnického práva k dotčeným pozemkům [§ 27 odst. 1 správního řádu]: 1. MČ Praha – Klánovice je na základě § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněna uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les z toho důvodu, že jí byly svěřeny do správy pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy, jež se nacházejí v území navržené přírodní rezervace. Konkrétně jde o tyto pozemky v katastrálním území Klánovice: - parc. č. 1134, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1156, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1158, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1298, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1299, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1300, ostatní plocha, ostatní komunikace, - parc. č. 1126, vodní plocha, zamokřená plocha, - parc. č. 1128, vodní plocha, zamokřená plocha, a - parc. č. 1129, vodní plocha, zamokřená plocha. 2. MČ Praha 21 je na základě § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněna uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les z toho důvodu, že jí byly svěřeny do správy pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy, jež se nacházejí v území navržené přírodní rezervace. Konkrétně jde o tento pozemek v katastrálním území Újezd nad Lesy: - parc. č. 4423, ostatní plocha, ostatní komunikace. III./A./2. Aktivní legitimace k uplatnění námitek z titulu práva na samosprávu [§ 27 odst. 3 správního řádu]: MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 jsou dále toho názoru, že jsou na základě § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny oprávněny uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les též z titulu práva na samosprávu. Proto podle § 28 odst. 1 správního řádu tvrdí, že jsou účastníky správního řízení podle § 27 odst. 3 správního řádu ve spojitosti s § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Toto procesní tvrzení zastávají z následujících důvodů: 1. Podle § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.“ Podle § 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny se přírodní rezervace a její ochranné pásmo zřizuje zásadně nařízením kraje, tj. 3
právním předpisem kraje vydávaným v jeho přenesené působnosti. V souladu s § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona o krajích3, je orgánem kraje příslušným k vydání takového nařízení rada kraje. Podle § 40 odst. 1 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny: „Je-li třeba vyhlásit zvláště chráněné území nebo jeho ochranné pásmo … podle části třetí tohoto zákona, orgán ochrany přírody zajistí zpracování návrhu na vyhlášení zvláště chráněného území, jeho ochranného pásma ….“. Podle § 40 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Návrh na vyhlášení … přírodní rezervace … nebo ochranného pásma těchto zvláště chráněných území zašle orgán ochrany přírody příslušný k jejich vyhlášení obcím a krajům, jejichž území se návrh dotýká. Vlastníkům nemovitostí dotčených návrhem a zapsaných v katastru nemovitostí dále zašle písemné oznámení o předložení návrhu k projednání spolu s informací o tom, kde je možno se seznámit s jeho úplným zněním, kdo je oprávněn podat k němu námitky a kdy uplyne lhůta pro jejich podání. Oznámení zároveň zveřejní na portálu veřejné správy.“ Podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Písemné námitky k předloženému návrhu mohou uplatnit dotčené obce a kraje ve lhůtě 90 dnů od obdržení návrhu a vlastníci nemovitostí dotčených navrhovanou ochranou ve lhůtě 90 dnů od doručení písemného oznámení o předložení návrhu k projednání …. Námitky proti návrhu podle odstavce 2 se podávají orgánu ochrany přírody příslušnému k vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma …; k námitkám uplatněným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností. Orgán ochrany přírody rozhodne o došlých námitkách do 60 dnů od uplynutí lhůty pro uplatnění námitek. O jednotlivých námitkách se rozhodne zpravidla ve společném řízení. Orgán ochrany přírody uvede návrh do souladu s námitkami, kterým bylo vyhověno.“ Podle § 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny je orgánem ochrany přírody příslušným k vypracování a projednání návrhu na vyhlášení přírodní rezervace krajský úřad. 2. Z citované úpravy zákona o ochraně přírody a krajiny vyplývá, ţe proces vyhlašování přírodních rezervací a jejich ochranných pásem je rozdělen do dvou fází.4 V první fází jeden orgán ochrany přírody (a sice krajský úřad) vypracuje a ve zvláštním správním řízení s oprávněnými dotčenými subjekty (a sice s obcemi, kraji a vlastníky dotčených nemovitostí) projedná návrh na vyhlášení přírodní rezervace a jejího ochranného pásma [srov. § 40 a § 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny]. Podstatou tohoto správního řízení je, ţe obce a kraje na jedné straně a vlastníci dotčených nemovitostí na druhé straně mají právo uplatnit k předloţenému návrhu v zákonem stanovené lhůtě písemné námitky (§ 40 odst. 4 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny). O uplatněných námitkách je krajský úřad povinen rozhodnout formou správního rozhodnutí vydávaného podle správního řádu (§ 40 odst. 4 věta čtvrtá zákona o ochraně přírody, § 67 odst. 1 správního řádu). V případě, ţe krajský úřad jejich námitky zamítne, mohou obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí podat proti (zamítavému) rozhodnutí odvolání, o němţ 3
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, (dále jen „zákon o krajích“). Srov. stanovisko sekretariátu rozkladové komise Ministerstva ţivotního prostředí (MŢP) ze dne 1.9.2006 č. 9/2006 Věstníku MŢP. 4
4
rozhoduje nadřízený správní orgán, kterým je Ministerstvo ţivotního prostředí [§ 81 odst. 1 a § 89 odst. 1 správního řádu, § 79 odst. 3 písm. p) zákona o ochraně přírody a krajiny]. V případě, ţe krajský úřad jejich námitkám v rozhodnutí vyhoví, musí v souladu s tím změnit původní návrh na vyhlášení přírodní rezervace (§ 40 odst. 4 věta poslední zákona o ochraně přírody a krajiny). V druhé fázi procesu pak další orgán ochrany přírody (a sice rada kraje) na základě projednaného návrhu a v souladu s rozhodnutím/i o uplatněných námitkách vydá nařízení, tj. právní předpis, kterým se navrhovaná přírodní rezervace vyhlašuje, a tedy de iure zřizuje [§ 33 odst. 1 a § 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny]. Působnosti rady kraje i krajského úřadu coby orgánů ochrany přírody v souvislosti s vyhlašováním přírodních rezervací a jejich ochranných pásem patří výlučně do oblasti státní správy, resp. přenesené působnosti kraje (§ 75 odst. 2 a § 90a zákona o ochraně přírody a krajiny) 3. Účelem a smyslem první fáze procesu vyhlášení přírodní rezervace, tj. správního řízení vedeného krajským úřadem podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, je zaručit procesní ochranu (hmotného) práva na samosprávu obcí a krajů na jedné straně a vlastnického práva vlastníků dotčených nemovitostí na druhé straně, a to vzhledem k omezením, obsahu nebo rozsahu ochrany, jež pro ně mají vyplynout z navrhované přírodní rezervace. Protoţe přírodní rezervace (i ostatní zvláště chráněná území) jsou podle platného zákona o ochraně přírody a krajiny vyhlašovány formou právního předpisu a protoţe platná zákonná úprava obecně nezaručuje dotčeným osobám právo na procesní ochranu (tj. na řízení) v souvislosti s vydáním právního předpisu, neměly by obce, kraje a vlastníci dotčených nemovitostí bez takto upraveného správního řízení ţádnou (procesní) moţnost, jak hájit svá (hmotná) práva a zájmy. Vlastníci dotčených nemovitostí jsou při koncipování svých námitek omezeni ustanovením § 40 odst. 4 věta třetí zákona o ochraně přírody a krajiny jen na ochranu obsahu a rozsahu svého vlastnického práva k pozemku nebo (nemovité) stavbě: „Vlastník je oprávněn uplatnit námitky jen proti takovému navrženému způsobu nebo rozsahu ochrany, jímž by byl dotčen ve výkonu svých práv nebo povinností.“ Pro námitky obcí a krajů však zákon ţádné podobné omezení nestanoví, neboť jimi uplatněné námitky jsou prostředkem ochrany jejich ústavně zaručeného práva na samosprávu (tzn. jejich samostatné působnosti) na jejich území ve smyslu čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR, § 7 odst. 1 a § 35 odst. 1 zákona o obcích5 a § 2 odst. 1 a § 14 odst. 1 a 2 zákona o krajích. To potvrzuje i nevyvratitelná domněnka ve prospěch samostatné působnosti obcí a krajů, stanovená pro obce v § 8 zákona o obcích a pro kraje v § 4 zákona o krajích. 4. Pokud jde o ochranu práva obcí na samosprávu, úprava správního řízení v § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny do jisté míry (speciálně) rozvádí obecnou úpravu, obsaţenou v § 71 zákona o ochraně přírody a krajiny a nazvanou „Účast obcí“. V § 71 zákona o ochraně přírody a krajiny se obcím zaručují základní způsoby, kterými se mohou ve své samostatné působnosti a ve svých územních obvodech účastnit na ochraně přírody a krajiny, byť jinak je úsek ochrany přírody a krajiny oblastí státní správy, resp. přenesené působnosti orgánů ochrany přírody (srov. § 75 odst. 2 a § 90a zákona o ochraně přírody a krajiny). Podle § 71 zákona o ochraně přírody a krajiny mají obce mimo jiné tato dvě stěţení 5
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění, (dále téţ jen „zákon o obcích“).
5
práva určená k ochraně jejich samosprávy: Za prvé, „vyjadřují se zejména k vyhlašování a rušení zvláště chráněných území, … a jejich ochranných pásem“ (§ 71 odst. 1 věta druhá zákona o ochraně přírody a krajiny). Za druhé, „obce jsou ve svém územním obvodu účastníkem řízení podle tohoto zákona, pokud v téže věci nerozhodují jako orgány ochrany přírody“ (§ 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny); v tomto případě jsou obce účastníky správního řízení podle § 27 odst. 3 správního řádu. 5. Právo obcí na účastenství ve správních řízeních vedených na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 40 odst. 4 a podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny z logického a věcného hlediska úzce souvisí s jejich (obdobným) právem na účastenství v územních řízeních podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona6: „Účastníky územního řízení jsou … obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn.“ Ust. § 40 odst. 4 a § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny na jedné straně a ust. § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona na druhé straně ve své kombinaci vytvářejí ucelenou a promyšlenou procesní ochranu základního (hmotného) práva obcí pečovat v rámci územní samosprávy „o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů“, a to v souvislosti s územními, stavebními nebo ochranářskými záměry jiných subjektů či orgánů, zamýšlenými na území obce, ať jiţ jsou tyto záměry se zájmy obce v souladu, nebo v rozporu (srov. § 2 odst. 2 zákona o obcích a § 89 odst. 4 věta první stavebního zákona). Územní řízení vedené stavebním úřadem na jedné straně a správní řízení vedená orgány ochrany přírody a krajiny na druhé straně totiţ často tvoří z právního hlediska vzájemně spjatý, nedílný celek, v němţ rozhodnutí (popř. nařízení) orgánů ochrany přírody jsou závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení. Ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 a § 40 odst. 4 zákona o ochrany přírody a krajiny totiţ orgány ochrany přírody závazně rozhodují o řadě dílčích (specifických) otázek, týkajících se staveb nebo jiných zásahů v území, které předurčují průběh a výsledek územního řízení. Stavební úřad je totiţ kompetentní posuzovat v územním řízení jen určitou výseč otázek (aspektů), které se týkají zamýšlené stavby či jiného zásahu v území, zatímco v ostatních otázkách (aspektech) je povinen respektovat podkladová rozhodnutí orgánů ochrany přírody (nebo jiných dotčených správních orgánů) vydávaných ve správních řízeních na základě zákona o ochraně přírody a krajiny (nebo jiných zvláštních zákonů). 6. Právě vysvětlenou logickou a věcnou souvislost procesních práv obcí na účastenství ve správních řízeních podle § 40 odst. 4 a § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny na jedné straně a na účastenství v územním řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona na druhé straně lze demonstrovat na příkladu investičního záměru (soukromého) stavebníka umístit stavbu golfového hřiště na území přírodní rezervace, jež se nachází na území obce: O umístění stavby rozhoduje stavební úřad v územním řízení vedeném podle § 84 a násl. stavebního zákona. V tomto řízení má obec zaručeno postavení účastníka podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona a uplatňuje v něm „námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce“ podle § 89 odst. 4 věta první stavebního zákona.
6
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, (dále téţ jen stavební zákon“).
6
Stavební úřad v územním řízení ovšem nemůţe vyhovět ţádosti stavebníka o umístění stavby golfového hřiště na území přírodní rezervace, pokud mu předtím orgán ochrany přírody nepovolil výjimku ze zákonného „zákazu umísťovat a povolovat nové stavby … na celém území přírodních rezervací“ podle § 43 odst. 3 a 4 ve spojitosti s § 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny“. O povolení výjimky rozhoduje orgán ochrany přírody ve správním řízení, ve kterém má obec rovněţ zaručeno postavení účastníka, a to na základě výše cit. § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny. V tomto správním řízení bude orgán ochrany přírody posuzovat jiné aspekty investičního záměru (tj. stavby golfového hřiště), neţ které je oprávněn posuzovat stavební úřad v územním řízení podle stavebního zákona. Bez účastenství v tomto správním řízení by tak obec neměla procesní právo hájit zájmy svých občanů právě ve vztahu k těmto (specifickým, leč právně významným) aspektům investičního záměru. Díky zákonné záruce účastenství však obec v tomto správním řízení v souladu s § 2 odst. 2 zákona o obcích uplatňuje námitky ve prospěch „všestranného rozvoje svého území a potřeb svých občanů“, přičemţ „chrání též veřejný zájem“, kterým v této souvislosti je především ochrana přírody a krajiny (podle § 58 odst. 1 věta první zákona o ochraně přírody a krajiny: „Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem.“). Zájmů obce se ovšem - v souvislosti s umístěním stavby golfového hřiště v přírodní rezervaci na jejím území - přímo dotýká nejen územní řízení o umístění stavby a správní řízení o udělení výjimky v přírodní rezervaci, ale (logicky) především samotné zřízení přírodní rezervace na území obce. A právě z tohoto důvodu má obec rovněţ zaručeno právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace v rámci zvláštního správního řízení podle § 40 odst. 4 ve spojitosti s § 71 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Zřízení přírodní rezervace je totiž v tomto případě oním primárním právním aktem, dotýkajícím se zájmů obce a jejích občanů, neboť právě na jeho základě bude stanoven i „zákaz umísťovat a povolovat nové stavby … na celém území přírodních rezervací“ podle § 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny“. Jinak řečeno, pokud by obec měla právo účastnit se územního řízení o umístění stavby i správního řízení o povolení výjimky v přírodní rezervaci, ale postrádala by právo uplatnit námitky ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace, byla by procesní ochrana její samosprávy (nelogicky a nekoncepčně) neúplná a okleštěná. 7. Lze tak učinit dílčí závěr, že tři výše popsaná procesní práva obce na účastenství v územním řízení podle § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona, ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochrany přírody a krajiny a ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny tvoří věcně a logicky nedílný celek (řetězec) procesní ochrany samosprávy obce v souvislosti s investičními záměry na umístění stavby či jiného zásahu v přírodní rezervaci na území obce. Tento dílčí závěr ostatně potvrzuje i dikce § 71 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Orgány státní ochrany přírody jsou povinny spolupracovat s obcemi, předkládat jim požadované podklady a informace, poskytovat potřebná vysvětlení k zásahům do přírody i způsobům její ochrany, zejména pokud takové zásahy mohou nepříznivě ovlivnit prostředí v obci nebo omezit výkon práv jejích obyvatel.“ (zvýraznil právní zástupce) 8. Proces vyhlašování přírodních rezervací a jejich ochranných pásem, jakoţ i související procesní práva obcí a krajů na účastenství ve správních řízeních na úsecích ochrany přírody a krajiny a územního plánování, jsou upraveny obecně a vztahují se i na hlavní město Prahu. Hlavní město Praha je však v této souvislosti specifické ve třech směrech. Za prvé, je 7
současně obcí i krajem ve smyslu ústavního zákona č. 347/1997 Sb.7 (§ 1 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze8). Za druhé, na rozdíl od územně členěných statutárních měst se přímo ze zákona (obligatorně) člení na městské části (§ 3 odst. 1 a § 122 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Za třetí, postavení hlavního města Prahy a jeho městských částí je komplexně upraveno ve (speciálním) zákoně o hlavním městě Praze, takţe se na ně nevztahuje (ani podpůrně) úprava obsaţená v zákoně o obcích a v zákoně o krajích (§ 150 zákona o obcích, § 95 zákona o krajích). 9. Ze specifického postavení hlavního města Prahy plynou pro Městskou část Praha – Klánovice a Městskou část Praha 21 v projednávaném případě následující právní důsledky: Na území hlavního města Prahy je nepochybné, ţe orgánem ochrany přírody příslušným k vypracování a projednání návrhu na vyhlášení přírodní rezervace ve správním řízení podle § 40 odst. 2 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny je Magistrát hlavního města Prahy [arg.: § 31 odst. 1 a § 81 odst. 3 zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s § 77a odst. 4 písm. g) zákona o ochraně přírody a krajiny]. A ţe orgánem ochrany přírody příslušným k vydání nařízení o vyhlášení přírodní rezervace je rada hlavního města Prahy (§ 44 odst. 2 a § 68 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s § 33 odst. 1 a § 77a odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny). Obě uvedené pravomoci patří do přenesené působnosti hlavního města Prahy (§ 75 odst. 2 a § 90a zákona o ochraně přírody a krajiny). Na území hlavního města Prahy nicméně v dané souvislosti vznikají dvě výkladové otázky. Za prvé, kdo je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy zda pouze hlavní město Praha, nebo téţ jeho městské části? Za druhé, kdo je účastníkem (ostatních) správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, tedy zda hlavní město Praha, nebo (téţ) jeho městské části? Citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny připouštějí ve spojitosti se zákonem o hlavním městě Praze dvojí moţný výklad. První, jazykový a čistě formálně logický výklad vede k závěru, podle něhoţ je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny i účastníkem ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny pouze hlavní město Praha, zatímco jeho městské části nikoli. Tento výklad vychází z doslovného znění § 16 odst. 2, § 17 odst. 1 písm. b) a § 18 zákona o hlavním městě Praze. Podle § 16 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří mimo jiné „záležitosti …, které jsou zvláštními zákony svěřeny obcím nebo krajům“. Přičemţ do samostatné působnosti městských částí hlavního města Prahy patří (jen) ty záleţitosti, které jim svěří výslovně buď zákon, nebo nad rámec zákona Statut hlavního města Prahy [§ 17 odst. 1 písm. b) a § 18 odst. 1 a 3 zákona o hlavním městě Praze]. A protoţe v současné době ţádný zákon ani platný Statut hlavního města Prahy výslovně nesvěřuje městským částem hlavního města Prahy procesní právo k uplatnění námitek podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani postavení účastníka ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, městské části hlavního města Prahy takové procesní právo ani postavení účastníka (vůbec) nemají – a to bez ohledu na to, ţe jim zákon o hlavním městě Praze v § 18 odst. 1 7
Ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 8 Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, (dále téţ jen „zákon o hlavním městě Praze“).
8
písm. h) výslovně přiznává postavení účastníka územního řízení podle stavebního zákona. Uplatní se tak formálně logický argument a contrario, resp. per eliminationem ve spojitosti s doslovným jazykovým výkladem. Druhý, systematický výklad však vede k opačnému závěru, totiž, že (právě a jen) na území hlavního města Prahy coby vyššího územního samosprávného celku je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, jakož i účastníkem ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, namísto obce právě městské části hlavního města Prahy. Hlavní město Praha pak zůstává nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny coby kraj, tj. vyšší územní samosprávný celek. Ve prospěch právě uvedeného druhého výkladu svědčí pět argumentů: Za prvé (a především): Městské části hlavního města Prahy mají zákonem zaručené právo na účastenství v územních řízeních, týkajících se jejich území [§ 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze]. Jestliţe tedy obecná úprava v § 85 odst. 1 písm. b) stavebního zákona zaručuje postavení účastníka územního řízení obcím, pak speciální úprava v § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, která platí (právě a jen) pro území hlavního města Prahy, zaručuje postavení účastníka územního řízení městským částem hlavního města Prahy. Jak bylo podrobně vysvětleno v odstavcích 5, 6 a 7 výše, procesní právo obce na účastenství v územním řízení tvoří věcně a logicky nedílný celek (řetězec) s jejími procesními právy na účastenství ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochrany přírody a krajiny a zejména ve správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. A to z tohoto důvodu, ţe územní řízení vedené stavebním úřadem na jedné straně a správní řízení vedená orgány ochrany přírody a krajiny na druhé straně tvoří z právního hlediska nedílný celek, v němţ rozhodnutí či jiné právní akty orgánů ochrany přírody jsou (předběţným) závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení – a to platí zejména pro rozhodování o stavbách v přírodní rezervaci na území městské části hlavního města Prahy. Jinak řečeno, procesní právo městských částí hlavního města Prahy na účastenství v územních řízeních bez souběţného procesního práva na účastenství ve správních řízeních na úseku ochrany přírody a krajiny by bylo nesystémově a nelogicky oslabeno a do značné míry by postrádalo smysl. Městské části hlavního města Prahy by totiţ měly zaručeno procesní právo uplatňovat námitky ve správním řízení ke stavebním či územním záměrům na jejich území jen z hledisek podle stavebního zákona, ale nikoli téţ z hledisek podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Tím by byla jejich procesní ochrana výrazně oklestěna. Proto výklad, podle něhož městské části hlavního města Prahy mají jen procesní právo na účastenství v územním řízení, ale nemají procesní právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace na svém území, by postrádal věcnou (tj. materiální) logiku. Vedl by nejen k systémové nekoncepčnosti zákonné úpravy, ale i k neopodstatněnému znevýhodnění (diskriminaci) městských částí hlavního města Prahy v procesní ochraně jejich práva na samosprávu, a tím i v jejich právu na spravedlivý (správní) proces v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojitosti s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Za druhé, postatou i smyslem správního řízení o námitkách k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny je mimo jiné to, ţe 9
námitky k ochraně práva na územní samosprávu mohou uplatnit dvě kategorie samosprávných subjektů – jednak obce coby základní územní samosprávné celky, jednak kraje coby vyšší územní samosprávné celky. Hlavní město Praha je vyšším územním samosprávným celkem – krajem (čl. 1 bod 1 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., § 1 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Pokud bychom tedy připustili výklad, ţe při vyhlašování přírodních rezervací na území hlavního města Prahy můţe námitky směřující k ochraně práva na územní samosprávu uplatnit jen hlavní město Praha, ale nikoli téţ dotčené městské části hlavního města Prahy coby niţší úroveň samosprávných celků na území hlavního města Prahy, připustili bychom zjevnou (a zřejmě i neodůvodněnou) nerovnost v procesním reţimu i ochraně při vyhlašování přírodních rezervací na území hlavního města Prahy na straně jedné a na území všech ostatních 13 krajů v České republice na straně druhé. Zatímco na území všech ostatních 13 krajů by námitky mohly uplatňovat dvě kategorie (úrovně) samosprávných subjektů (tj. kraje a obce), na území hlavního města Prahy by tak mohl učinit jen jediný samosprávný subjekt (tj. jen hlavní město Praha). I tato disproporčnost nasvědčuje, ţe výše zmíněný první (formalistický) výklad postrádá věcnou (materiální) racionalitu a jde proti účelu a smyslu § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny. Za třetí, v současném, rychle se vyvíjejícím a nepřehledném právním řádu je jazykový a formálně logický výklad jen prvotní fází výkladu zákonných ustanovení a musí být následně doplněn (a případně i korigován) výkladem systematickým a účelovým. Jen kombinace všech těchto čtyř výkladových metod můţe v dnešní době vést ke správnému závěru ohledně (skutečného) obsahu právní normy. Ten se proto leckdy můţe (extenzivně, nebo restriktivně) odchylovat od (doslovného) textu zákonných ustanovení a jejich pojmů. V této souvislosti je třeba odkázat na judikaturu Ústavního soudu: „Ústavní soud již ve své dřívější judikatuře (nálezy ve věci sp. zn. III. ÚS 258/03, Pl. ÚS 33/97) konstatoval, že neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jazykového výkladu. Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikaci právní normy. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího obsahu a účelu (k čemuž slouží i řada dalších postupů, jako logický a systematický výklad, výklad e ratione legis atd.). V dalším svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 21/96 pak Ústavní soud vyslovil přesvědčení, že »soud není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost …nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku.«“9 (zvýraznil právní zástupce) Za čtvrté, nepřímo lze argumentovat i tím, ţe Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 20.5.2010 č. j. 8 Ao 2/2010-644 dovodil, ţe městská část hlavního města Prahy je aktivně legitimovaná k podání návrhu na zrušení zásad územního rozvoje hlavního města Prahy jakoţto opatření obecné povahy k Nejvyššímu správnímu soudu podle § 101a a násl. soudního řádu správního10, ačkoli městským částem hlavního města Prahy ţádný zákon ani platný Statut hlavního města Prahy takové oprávnění výslovně nepřiznává. Jazykový a formálně logický argument v tomto případě nebyl rozhodný. Za páté, výše zmíněný první (tj. jazykový a čistě formálně logický) výklad dokonce vede z věcného hlediska k absurdním důsledkům. Podle něj by totiţ městské části hlavního města Prahy měly ve správních řízeních, při nichţ mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody 9
Srov. nález Ústavního soudu ze dne 30.9.2009 sp. zn. III. ÚS 384/08. Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění.
10
10
a krajiny v jejich území, slabší procesně-právní postavení (záruky), neţ mají ekologická občanská sdruţení. Totiž, zatímco občanská sdružení (coby soukromé zájmové korporace) mají v těchto správních řízeních zaručeno postavení účastníka na základě § 70 odst. 2 a 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, městské části hlavního města Prahy (coby veřejnoprávní korporace reprezentující své občany) by v důsledku zmíněného výkladu zákona (zejména § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny) takové postavení neměly vůbec. I z tohoto důvodu je třeba takový výklad odmítnout argumentem ad absurdum. 10. Na území MČ Praha – Klánovice v Klánovickém lese a zčásti i ve stávající přírodní rezervaci Klánovický les – Cyrilov a Evropsky významné lokalitě Blatov a Xaverovský háj zamýšlí v současné době soukromý investor vybudovat golfové hřiště. V souladu s tím tento investor podal v roce 2010 ţádost o vydání územního rozhodnutí o vyuţití území a územního rozhodnutí o umístění stavby k příslušnému stavebnímu úřadu – Úřadu Městské části Praha 21. Územní řízení o této ţádosti se vede pod sp. zn. SZ/UMCP21/16799/2010/SÚ/Ku a v současné době je přerušeno. MČ Praha – Klánovice je dlouhodobě a konzistentně pro důslednou ochranu lesního určení pozemků nejen v Klánovickém lese jako takovém, ale především v přírodní rezervaci a v evropsky významné lokalitě, které se v něm nacházejí. Toto stanovisko zastává především na základě rozhodnutí přijatého v místním referendu konaném dne 7.11.2009 v MČ Praha – Klánovice. V místním referendu oprávnění občané MČ Praha – Klánovice odpověděli záporně na položenou otázku: „Souhlasíte s výstavbou golfového areálu na pozemcích, které jsou v současné době lesními pozemky v katastrálním území Klánovice?“ Platnost referenda následně potvrdil Městský soud v Praze ve svém usnesení ze dne 4.12.2009 č. j. 12 Ca 5/2009-37, čímţ autoritativně deklaroval, ţe MČ Praha – Klánovice je oprávněna v rámci své samosprávy (samostatné působnosti) vyjádřit se k otázce výstavby golfového areálu na svém území v Klánovickém lese, a tedy i v přírodní rezervaci, která se tam nachází. Uvedené skutečnosti jsou Magistrátu hlavního města Prahy známy z jeho úřední činnosti (§ 50 odst. 1 správního řádu). V souladu s § 49 zákona o místním referendu11 jsou orgány MČ Praha – Klánovice povinny v rámci samostatné působnosti MČ Praha – Klánovice prosazovat přijaté rozhodnutí ve všech procesech a řízeních, a to nejen v probíhajícím územním řízení v postavení účastníka podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, ale i ve všech souvisejících správních řízeních podle § 71 odst. 3 i § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, jak bylo výše v odstavci 9 v obecné rovině vysvětleno. 11. MČ Praha 21 zastává pro tu část Klánovického lesa, která se nachází na jejím území, obdobné stanovisko, jaké zastává MČ Praha – Klánovice pro své území, tj. stanovisko ve prospěch důsledné ochrany lesního určení pozemků a ve prospěch zvláštní územní ochrany jejich přírodních hodnot. Z tohoto důvodu je i ona v rámci svého práva na samosprávu a v rámci svého území oprávněna (i povinna) toto stanovisko prosazovat nejen v případném územním řízení v postavení účastníka podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, ale i ve všech případných souvisejících správních řízeních podle § 71 odst. 3 i § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, a to z obdobných obecných důvodů, které byly vysvětleny výše v odstavci 9. 11
Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, v platném znění.
11
Ačkoli soukromí investoři (zatím) neţádají o umístění konkrétních staveb v Klánovickém lese na území MČ Praha 21, MČ Praha 21 nepochybně můţe být v daném ohledu přímo dotčena ve svém právu na samosprávu v probíhajícím řízení o návrhu MHMP OOP na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, a to zejména s ohledem na to, ţe vyhlášením přírodní rezervace bude pro celé její území stanoven „zákaz povolovat a umísťovat nové stavby“ na základě výše cit. § 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. 12.
Lze tak učinit tyto závěry:
Za prvé, ţe na území hlavního města Prahy je třeba pojem „obec“ ve smyslu § 40 odst. 2 a 4 a § 71 zákona o ochraně přírody a krajiny vykládat (extenzivně) jako „též městská část hlavního města Prahy“. Za druhé, ţe na území hlavního města Prahy je nositelem procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny jak hlavní město Praha (v pozici kraje), tak (v pozici obce) městská část hlavního města Prahy, na jejímž území má být přírodní rezervace vyhlášena. Za třetí, ţe účastníkem (ostatních) správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny, která se dotýkají území městské části hlavního města Prahy, je též (dotčená) městská část hlavního města Prahy. A za čtvrté, ţe v projednávaném případě mají MČ Praha – Klánovice i MČ Praha 21 právo uplatnit námitky k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť zamýšlená rezervace má být umístěna mimo jiné na jejich území a dotýká se jejich zákonem zaručeného práva na samosprávu. III./B. Aktivní legitimace k uplatnění námitek na základě § 27 odst. 2 ve spojitosti s § 36 odst. 2 správního řádu z titulu práva na samosprávu I tehdy, pokud bychom vyloţili platnou zákonnou úpravu (jazykově a čistě formálně) tak, ţe městské části hlavního města Prahy nejsou z titulu práva na samosprávu nositeli procesního práva k uplatnění námitek k návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani účastníky ostatních správních řízení na úseku ochrany přírody a krajiny podle § 71 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojitosti s § 27 odst. 3 správního řádu, je zřejmé městské části hlavního města Prahy mají z titulu práva na samosprávu ve všech těchto správních řízeních postavení účastníka na základě obecného a podpůrně použitelného ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu. V souladu s tím mají v těchto správních řízení zejména právo vyjádřit své stanovisko podle § 36 odst. 2 správního řádu, jehož obsahem nepochybně mohou být i meritorní námitky. Proto, pro případ, že by MHMP OOP vyložil platnou zákonnou úpravu tak, že MČ Praha – Klánovice a/nebo MČ Praha 21 nejsou nositeli procesního práva k uplatnění námitek na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ve spojitosti s § 27 odst. 3 správního řádu, pak MČ Praha – Klánovice 12
i MČ Praha 21 na základě § 28 odst. 1 správního řádu tvrdí, že jsou z titulu práva na samosprávu účastníky správního řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 27 odst. 2 správního řádu a že mají v tomto řízení mimo jiné právo uplatnit námitky na základě § 36 odst. 2 správního řádu. Toto procesní tvrzení zastávají z obdobných důvodů, jaké byly podrobně vysvětleny v oddílu III.A.2. odst. 5 aţ 12 výše. Na tomto místě shrnují podstatu těchto důvodů, přičemţ uvádějí: 1. Ust. § 27 odst. 2 správního řádu stanoví: „Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.“ Vzhledem k zásadě subsidiarity správního řádu podle § 1 odst. 2 správního řádu se ustanovení § 27 odst. 2 správního řádu pouţije zásadně na kaţdé správní řízení, pokud ho nevyloučí zvláštní úprava obsaţená ve zvláštním zákoně. Zákon o ochraně přírody a krajiny nevylučuje použití § 27 odst. 2 správního řádu na správní řízení vedené orgánem ochrany přírody o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace podle § 40 odst. 2 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny, ani na ostatní správní řízení vedená orgány ochrany přírody podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ostatně, § 40 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění novely provedené zákonem č. 349/2009 Sb., jiţ neobsahuje dřívější ustanovení odstavce 2 věta předposlední, které stanovilo: „Účastníkem řízení jsou pouze fyzické a právnické osoby, které proti návrhu uplatnily námitky.“12 2. Podle § 2 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze městské části hlavního města Prahy plní v rozsahu stanoveném tímto nebo zvláštním zákonem a Statutem hlavního města Prahy mj. „úkoly patřící do samosprávy městských částí“, tj. do samostatné působnosti městských částí hlavního města Prahy. V souladu s čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR je „právo na samosprávu“ ústavně zaručeným subjektivním právem územních samosprávných celků, a tedy i městských částí hlavního města Prahy. Jde tedy o (subjektivní) právo, jehoţ potenciální přímé dotčení rozhodnutím správního orgánu zakládá účastenství ve správním řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. Podle § 2 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze městské části hlavního města Prahy v samostatné působnosti „pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech“. 3. Městské části hlavního města Prahy mají v samostatné působnosti zákonem zaručené právo na účastenství v územních řízeních týkajících se jejich území [§ 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze]. V souladu s tím podle § 89 odst. 2 stavebního zákona uplatňují ve své samostatné působnosti v územním řízení „námitky k ochraně zájmů obce (resp. městské části hlavního města Prahy) a zájmů občanů obce (resp. městské části hlavního města Prahy)“. Právo uplatnit námitky v územním řízení podle čl. 89 odst. 2 stavebního zákona je tak součástí práva městských částí hlavního města Prahy na samosprávu zaručeného v § 2 odst. 1 a 2 a § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze ve spojitosti s čl. 8 a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR.
12
Srov. § 40 odst. 2 věta předposlední zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 349/2000 Sb.
13
4. Jak bylo podrobně vysvětleno v oddílu III.A.2. odst. 5 aţ 10 výše, rozhoduje-li se o stavbě v přírodní rezervaci Klánovický les na území MČ Praha – Klánovice, pak územní řízení o umístění stavby, vedené stavebním úřadem, na jedné straně a správní řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, vedené orgánem ochrany přírody a krajiny, na druhé straně, tvoří z právního hlediska nedílný procesní celek, v němţ rozhodnutí (popř. nařízení) orgánů ochrany přírody jsou (předběţným) závazným podkladem pro (následné) rozhodování stavebního úřadu v územním řízení. Zájmů MČ Praha – Klánovice a jejich občanů obce se proto - v souvislosti s umístěním stavby golfového hřiště v přírodní rezervaci na jejím území - přímo dotýká nejen územní řízení o umístění stavby, ale (logicky) především samotné zřízení přírodní rezervace na území městské části. Zřízení přírodní rezervace je totiž v daném případě oním primárním právním aktem, dotýkajícím se zájmů MČ Praha - Klánovice a jejích občanů, neboť právě na jeho základě bude (popř. nebude) stanoven i „zákaz umísťovat a povolovat nové stavby … na celém území přírodních rezervací“ podle § 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny. Z tohoto důvodu právě jiţ v probíhajícím správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les, vedeném MHMP OOP, bude o tomto klíčovém právním aspektu budoucího územního řízení o umístění stavby golfového hřiště předem závazně rozhodnuto. 5. Právě uvedené argumenty platí obdobně i pro postavení MČ Praha 21 v probíhajícím správním řízení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les. Zájmů MČ Praha 21 a jejích občanů se totiž v projednávaném případě rovněž přímo dotýká budoucí obecně-konkrétní „zákaz umísťovat a povolovat nové stavby“ na území přírodní rezervace podle § 34 odst. 1 písm. c) zákona o ochraně přírody a krajiny, jakož i ostatní budoucí obecně-konkrétní zákazy podle § 34 odst. 1 cit. zákona. Skutečnost, ţe MČ Praha 21 není v tento moment účastníkem probíhajícího územního řízení o umístění stavby v Klánovickém lese na jejím území na základě § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze, není v souvislosti se správním řízením o vyhlášení přírodní rezervace na jejím území podstatná. 6. Z uvedených důvodů se správní řízení vedené MHMP OOP o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les může přímo dotknout práva MČ Praha – Klánovice i MČ Praha 21 na samosprávu, konkrétně práva uplatňovat v (probíhajícím, nebo možném budoucím) územním řízení námitky k ochraně zájmů MČ Praha – Klánovice a jejích občanů, resp. k ochraně zájmů MČ Praha 21 a jejích občanů, podle § 18 odst. 1 písm. h) zákona o hlavním městě Praze. A právě tato moţnost přímého dotčení na (subjektivním) právu je znakem účastenství ve správním řízení podle § 27 odst. 2 správního řádu. Opačný výklad by vedl výraznému, nesystémovému a neopodstatněnému zúţení procesní ochrany práva MČ Praha – Klánovice i MČ Praha 21 na samosprávu, a tím i k jejich diskriminaci v právu na spravedlivý (správní) proces v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 4 ve spojitosti s čl. 1 Listiny základních práv a svobod.
14
IV. DŮVODY NÁMITEK IV./A. Námitky k navrženému rozsahu ochrany Pokud jde o navržený rozsah ochrany (tzn. navrţené území přírodní rezervace), MČ Praha – Klánovice ani MČ Praha 21 nepoţadují v ţádném směru zmenšení navrţeného území, ale naopak namítají dva zásadní argumenty. Za prvé, navržený rozsah území je naprosto nedostatečný z hlediska ochrany Klánovického lesa v souladu se zákonnými požadavky na vyhlašování zvláště chráněných částí přírody podle § 3 odst. 1 písm. h), § 14 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Za druhé, návrh pro svoji nesrozumitelnost a vnitřní logickou rozpornost vyvolává otázku, zda (omylem) neruší stávající přírodní rezervaci v části Cyrilov v rozporu s § 45 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. V souladu s tím MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 uplatňují následující námitky: Námitka č. 1: Navržený rozsah rezervace je omezen na několik převážně botanicky charakterizovaných biotopů a v zásadě opomíjí zoologickou jedinečnost Klánovického lesa jako celku. 1. Navrţené území přírodní rezervace se omezuje na ochranu třech druhů biotopů, a to dubového lesa v několika typech (zejména L3.1 Hercynské dubohabřiny a L7.2 Vlhké acidofilní doubravy), lučních porostů (zejména T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky) a mokřadů a drobných rašelinišť s výskytem vzácných druhů rostlin a ţivočichů.13 Tyto tři druhy biotopů navrhovatel vybral a charakterizoval jako významné převážně z botanického hlediska, tedy jako cenná rostlinná společenstva.14 Vzácní živočichové jako hledisko ochrany u nich zřetelně figurují jen jako hledisko druhořadé, podpůrné. Takto (tzn. převáţně botanicky) omezenému hledisku územní ochrany pak odpovídá i omezený rozsah navrţeného území rezervace o výměře jen 289 ha: První, západní část navrţené rezervace (tzv. část Blatov)15 zahrnuje zhruba jen polovinu severozápadní části Klánovického lesa, tj. té části Klánovického lesa, jeţ se nachází západně od zastavěného území MČ Praha – Klánovice a severně od ţelezniční tratě Praha Kolín. Zbývající polovina severozápadní části Klánovického lesa, kde se nachází mimo jiné malá Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka (o rozloze 6,68 ha, včetně ochranného pásma), není do navrţené rezervace zahrnuta a má být jinak ponechána bez zvláštní územní ochrany. 13
Srov. úvodní stránku oznámení MHMP OOP ze dne 27.1.2011 sp. zn. S-MHMP-0054920/2011/OOP/VII/314; dále srov. návrh na vyhlášení přírodní rezervace, bod B) „Určení předmětu ochrany a jeho popis“; a dále srov. návrh Plánu péče o přírodní rezervaci PR Klánovický les na období 2011-2020, Ing. Václav Kohlík, 2010 (dále téţ jen „Kohlík, V.: návrh Plánu péče“), str. 8-9. 14 Tomu nasvědčuje i bliţší charakteristika jednotlivých druhů společenstev a biotopů v tabulkách na str. 8 – 9 návrhu Plánu péče. Z nich je zřetelně patrné, ţe pro navrhovatele je určujícím hlediskem botanická stránka daného biotopu, zatímco zoologická stránka zde zcela chybí. 15 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10.
15
Druhá, východní část navrţené rezervace (tzv. část Vidrholec)16 rovněţ zahrnuje zhruba jen polovinu jihovýchodní části Klánovického lesa, tj. té části Klánovického lesa, jeţ se nachází východně od silnice Klánovice – Újezd nad Lesy („Staroklánovická“) a jiţně od ţelezniční tratě Praha – Kolín. Zbývající polovina jihovýchodní části Klánovického lesa rovněţ není do navrţené rezervace zahrnuta a má být ponechána zcela bez zvláštní územní ochrany. (Kromě toho, tato druhá, východní část navrţené rezervace je koncipována jako značně nekompaktní útvar ve tvaru obráceného písmene „U“, doplněného úzkým, podlouhlým výběţkem vedoucím podél ţelezniční tratě Praha – Kolín směrem na východ.) 2. Takto přírodovědecky omezeně (tzn. převážně jen botanicky) chápaná územní ochrana a z ní vyplývající omezený rozsah navrženého území rezervace je ovšem v rozporu s pojmovou podstatou přírodních rezervací coby zvláště chráněných území podle § 14 odst. 1 a § 33 odst. 1 platného zákona o ochraně přírody a krajiny. Podle § 14 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.“ Podle § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny: „Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky.“ Citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny stanoví pro zřizování přírodních rezervací dvě zcela obecná přírodovědecká hlediska určitého území. Za prvé: „soustředěné přírodní hodnoty“. A – současně - za druhé: „ekosystémy typické a významné pro příslušnou geografickou oblast“. „Ekosystém“ jako hlavní hledisko či znak přírodní rezervace (a téţ jako jeden ze základních pojmů ekologie coby vědního oboru) je ovšem definován nejen svojí botanickou sloţkou, ale také (zejména) svojí sloţkou zoologickou, jakoţ i mnoha sloţkami dalšími. Ekosystém je ostatně zákonem definován jako „funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase“.17 Lze proto učinit dílčí závěr, ţe citovaná ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny nedovolují orgánům ochrany přírody omezovat se při zřizování přírodních rezervací jen (nebo převážně jen) na hledisko botanické a (záměrně či bezděčně) opomíjet nebo upozaďovat hlediska jiná, např. zoologická, geologická či geomorfologická, estetická apod. Takový (omezený) přístup ke zvláštní územní ochraně neodpovídá nejen soudobým poznatkům přírodních věd, ale ani platnému zákonu o ochraně přírody a krajiny. 3. Podle řady vědeckých studií a publikací, jakož i podle odůvodnění samotného návrhu na vyhlášení přírodní rezervace18 a návrhu Plánu péče19 je celý Klánovický les mimořádně zachovalým a cenným biotopem pro neobvykle velký počet vzácných či 16
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10. Srov. zákonnou definici pojmu „ekosystém“ v § 3 odst. 1 písm. l) zákona o ochraně přírody a krajiny. Shodná definice je obsaţena i v § 3 zákona č. 17/1992 Sb., o ţivotním prostředí, v platném znění. 18 Srov. bod H) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace. 19 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10 aţ 16, str. 21 aţ 27. 17
16
hodnotných druhů živočichů a jejich společenstev, a to nejen v rámci hlavního města Prahy, ale dokonce i v rámci celé České republiky. V. Kohlík (zpracovatel návrhu Plánu péče) v této souvislosti uvádí: „Celé území je … nejvíce hodnotné jeho izolovaností a obrovskou kontinuální plochou lesa. … Kontinuálnost plochy lesa vede k vytvoření stabilního mikroklimatu, …, k výskytu vzácných a hodnotných rostlinných a živočišných společenstev a ve výsledku dává velký potenciál k autoregulačním procesům.“.20 … „Prostor Klánovického lesa pro svoji celkovou výjimečnost leží ve středu zájmu biologů od nepaměti.“21 … „Výskyt druhů nalezených … v lokalitě potenciálního golfového hřiště pro některé skupiny organizmů (např. blanokřídlý hmyz, motýli) není, vzhledem k jejich mobilitě a velkému akčnímu rádiu, prostorově omezen pouze na studovanou lokalitu, a lze předpokládat výskyt velké části těchto druhů i v ostatních částech Klánovického lesa, resp. rezervace.“22 A zde je třeba upozornit (a namítnout), ţe „lokalita potenciálního golfového hřiště“ z větší části není, resp. nemá být zahrnuta do navrhované přírodní rezervace, ačkoli sám MHMP OOP, resp. zpracovatel návrhu Plánu péče v právě citované pasáţi potvrzuje, ţe výskyt „velké části“ zaznamenaných druhů lze předpokládat prakticky na celém (!) území Klánovického lesa. 4. Zoologickou jedinečnost Klánovického lesa jako celku v rámci hlavního města Prahy lze prokazatelně demonstrovat na následujících zjištěních, která se opírají o řadu studií a vědeckých článků, z nichţ většina je precizně shrnuta v návrhu Plánu péče.23 V následujícím stručném přehledu uvádíme výčet skupin vzácných či hodnotných ţivočišných druhů, které ţijí v Klánovickém lese, a nejdůleţitější vědecké poznatky, které se jich týkají: Savci: V. Kohlík v návrhu Plánu péče odkazuje na studii T. Kurase, který „uvádí v území 32 druhů savců“.24 Z nich je ochranářsky nejvýznamnější řád letounů (netopýři, vrápenci). Ačkoli publikované studie nespecifikují lokalizaci jejich populací, lze jejich výskyt předpokládat na celém území Klánovického lesa.25 V návrhu Plánu péče jsou zaznamenány tyto druhy savců ţijící na území Klánovického lesa, z nichţ 7 druhů představuje zvláště chráněné druhy podle zákona: - letouni - vrápenec malý – kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr černý - kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr velký - kriticky26 ohroţený druh podle zákona (!!), - netopýr dlouhouchý – silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr hvízdavý – silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr rezavý – silně ohroţený druh podle zákona (!), - netopýr večerní - silně ohroţený druh podle zákona (!), - hmyzoţravci - rejsek obecný, - rejsek malý, 20
Srov. bod H) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace; dále srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10. Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 21. 22 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 21. 23 „Bylo zde (v prostoru Klánovického lesa) provedeno vysoce nadprůměrné množství biologických průzkumů, inventarizací apod.“ (srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 21) 24 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26; Kuras, T.: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha – Klánovice, 2008. 25 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26. 26 V návrhu Plánu péče je chybně zařazen do kategorie silně ohroţených druhů podle zákona. 21
17
- krtek obecný, - jeţek západní, - hlodavci - myšice lesní, - myšice křovinná, - norník rudý, - hryzec vodní, - veverka obecná – ohroţený druh podle zákona, - zajíci - zajíc polní, - králík divoký, - šelmy - lasice kolčava, - kuna skalní, - liška obecná, - sudokopytníci - srnec, - prase divoké. V této souvislosti je třeba zdůraznit, ţe především letouni obecně potřebují ke svému ţivotu rozsáhlejší nenarušené plochy. Proto zejména pro ně by výraznější zásah do celistvosti (nenarušenosti) Klánovického lesa znamenal potenciální ohroţení jejich přirozeného vývoje. Ptáci: Celý Klánovický les je v rámci hl. m. Prahy cennou ornitologickou lokalitou. V. Kohlík v návrhu Plánu péče odkazuje na studie V. Řezáče a T. Kurase, které uvádějí výskyt 84 druhů, z toho 55 druhů ptáků v rámci Klánovického lesa pravidelně hnízdí.27 „Za nejcennější druhy lze z hlediska ptáků považovat ty, které jsou vázány na staré dřeviny, tj. datel černý (Dryocopus martius), žluna zelená (Picus viridis), ž. šedá (P. canus), v okrajových částech strakapoud malý (Dendrocopos minor). Z pěvců stojí za zmínku hnízdění žluvy hajní (Oriolus oriolus), lejska šedého (Muscicapa striata) a z posledních let také výskyt krkavce velkého (Corvus corax).“28 V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí těchto 16 zvláště chráněných druhů ptáků vyskytujících se v Klánovickém lese: - holub doupňák – silně ohroţený druh podle zákona (!), - krahujec obecný – silně ohroţený druh podle zákona (!), - krutihlav obecný – silně ohroţený druh podle zákona (!), - skřivan lesní - silně ohroţený druh podle zákona (!), - strakapoud jiţní – silně ohroţený druh podle zákona (!), - sýček obecný – silně ohroţený druh podle zákona (!), - ţluva hajní – silně ohroţený druh podle zákona (!), - jestřáb lesní – ohroţený druh podle zákona, - krkavec velký – ohroţený druh podle zákona, - lejsek šedý – ohroţený druh podle zákona, - potápka malá – ohroţený druh podle zákona, - rorýs obecný – ohroţený druh podle zákona, - slavík obecný – ohroţený druh podle zákona,
27
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26; Řezáč, M.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. MSc., Praha, 2005; Kuras, T.: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha – Klánovice, 2008. 28 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 26-27.
18
strakapoud prostřední – ohroţený druh podle zákona; Klánovický les je jedinou lokalitou, kde v rámci Prahy prokazatelně hnízdí (!);29 vzhledem k tomu, ţe ke svému ţivotu vyţaduje rozsáhlejší lesní území, zmenšení lesní plochy by ho potenciálně ohrozilo, - ťuhýk obecný – ohroţený druh podle zákona, a - vlaštovka obecný – ohroţený druh podle zákona.30 Kromě výše zmíněných druhů uvádí V. Řezáč ve své studii z roku 200531 také tyto další hodnotné druhy ptáků vyskytující se v Klánovickém lese: - puštík obecný a - kalous ušatý. -
Plazi: Podle návrhu Plánu péče bylo v Klánovickém lese a jeho okolí zjištěno celkem 5 druhů plazů, které jsou všechny zvláště chráněné podle zákona: - zmije obecná – kriticky ohroţený druh podle zákona (!!); zmije byla vědecky potvrzena v části Cyrilov, předpokládat se však dá v celé východní části Klánovického lesa, tzn. téţ v části Vidrholec, - ještěrka obecná – silně ohroţený druh podle zákona (!), - slepýš křehký – silně ohroţený druh podle zákona (!), - uţovka hladká – silně ohroţený druh podle zákona (!), a - uţovka obojková – ohroţený druh podle zákona.32 Obojživelníci: V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí: „Vzhledem k hojnému zastoupení mokřadních biotopů patří Klánovické lesy k jedné z nejvýznamnějších lokalit obojživelníků v Praze.“33 S odkazem na studie M. Čihaře, P. Harcuby, K. Kerouše, M. Řezáče a V. Strnadové shrnuje, ţe zde bylo zjištěno celkem 8 druhů obojţivelníků, z nichţ 7 druhů jsou zvláště chráněné druhy podle zákona: - skokan štíhlý – silně ohroţený druh podle zákona (!), - skokan zelený – silně ohroţený druh podle zákona (!), - kuňka ohnivá – silně ohroţený druh podle zákona (!), - ropucha zelená – silně ohroţený druh podle zákona (!), - čolek velký – silně ohroţený druh podle zákona (!), - čolek obecný - silně ohroţený druh podle zákona (!), - ropucha obecná – ohroţený druh podle zákona (!) a - skokan hnědý.34 Hmyz: Klánovický les je cenný z hlediska biodiverzity hmyzu, zejména blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera), motýlů a brouků. Za pozornost však stojí i z hlediska výskytu pavouků a mnohonoţek.
29
Srov. Fuchs, R. – Škopek, J. – Formánek, J. – Exnerová, A.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy 1985-1989 (aktualizace 2000-2002), Praha: Česká společnost ornitologická a Consult Praha, 2002, str. 122-123. 30 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 12-13. 31 Srov. Řezáč, V.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. Msc., Praha, 2005. 32 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 12, 16 a 26. 33 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu Péče, str. 26. 34 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 11-12, 26.
19
Blanokřídlý hmyz: V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na studie J. Straky, M. Řezáče a Z. Pádra poukazuje na výskyt těchto zvláště chráněných nebo unikátních druhů: - 13 druhů čmeláků (z rodu Bombus) – ohroţené druhy podle zákona, - 2 druhy mravenců (z rodu Formica) – ohroţené druhy podle zákona, - vosa Allodynerus rossii – kriticky ohroţený druh podle IUCN (!), - vosa Stenodynerus chevrieranus – kriticky ohroţený druh podle IUCN (!), - dalších 12 druhů ohroţených vos a včel podle IUCN, mj. ţahadlová včela Andrena mitis, parazitická včela Nomada villosa, - dalších 21 druhů zranitelných vos a včel podle IUCN, mj. chladnomilná lesní včela Osmia uncinata, - zlatěnka druhu Chrysis clarinicollis – v lokalitě Blatov, jediný nález v celé České republice (!!).35 „Tento druh je specialisty hodnocen jako velmi vzácný v celé Evropě … Nález druhu Chrysis clarinicollis je tedy zcela unikátní.“36 V dané souvislosti J. Straka upozorňuje: „Vzhledem k velmi dobré schopnosti létat jsou druhy zaznamenané do 500 metrů od studovaného území považovány za druhu, které se s vysokou pravděpodobností na cílovém sledovaném území. V konkrétním případě se jedná o všechny druhy z lokality označené jako Blatov, tedy území Klánovického lesa na katastru obce Klánovice jihozápadním směrem od této obce.“37 Přičemţ uzavírá: „Sledované území bylo shledáno jako jednoznačně nadprůměrné ve všech hodnotících kritériích – celková diverzita, druhová skladba, včetně vysokého počtu zákonem chráněných druhů a včetně druhu v rámci České republiky zcela unikátního. Takové nadprůměrně hodnocené území je bezpochyby cenné a proto stojí za zachování v nezměněném stavu. Neuvážené narušení biotopu by mohlo způsobit velké negativní změny v druhové skladbě, což se týká zákonem chráněných druhů i druhu pro ČR unikátního. Narušení takovéto lokality by mohlo způsobit v krajním případě i vyhubení druhu Chrysis clarinicolis v České republice.“38 Motýli: V. Kohlík v návrhu Plánu péče uvádí: „Zvláště díky rozsáhlosti a nenarušenosti území se zdejší fauna motýlů ukázala být ochranářsky vysoce hodnotná.“ … Z indikačně nejvýznamnějších druhů označovaných jako indikátory 1. stupně zde bylo zaznamenáno osm druhů.“39 Ze zvláště chráněných druhů motýlů V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na vědecké studie uvádí tyto: - modrásek bahenní – silně ohroţený druh podle zákona (!), - modrásek očkovaný – silně ohroţený druh podle zákona (!), - batolec červený – ohroţený druh podle zákona, - batolec duhový – ohroţený druh podle zákona, - bělopásek topolový – ohroţený druh podle zákona - otakárek fenyklový – ohroţený druh podle zákona, a
35
Srov. návrh Plánu péče, str. 13-15 a 24-25; Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str. 122-130. 36 Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str. 129. 37 Srov. Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str. 122. 38 Srov. Straka, J.: Zpráva o diverzitě ţahadlového blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Aculeata) na území Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, Praha, str. 129. 39 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 23.
20
-
otakárek ovocný – ohroţený druh podle zákona.40
Brouci: V návrhu Plánu péče jsou ze zvláště chráněných druhů brouků zmíněni především tito: - tesařík obrovský – kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - roháč obecný – ohroţený druh podle zákona, - krajník piţmový – ohroţený druh podle zákona, - krajník hnědý – ohroţený druh podle zákona, - sviţník polní – ohroţený druh podle zákona, a - zdobenec (Trichius rosaceus) – ohroţený druh podle zákona, první nález v Praze (!).41 Návrh plánu péče dále uvádí výskyt těchto dalších cenných čeledí brouků v Klánovickém lese: - drabčíci, - kovaříci, - střevlíci (jejich vzácné druhy např. Bembidion humerale, Bembidion doris, Acupalpus dubius, Amara Famelica aj.), a - nosatci (jejich vzácné druhy např. Tryogenes scirrhosus, Pelenomuc waltoni, Pelenomus quadrituberculatus), a - mandelinky (jejich vzácné druhy Chrysomela lapponica, Altica aenescens).42 Pavouci: V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na studii J. Buchara z roku 2005 poukazuje na výskyt 27 druhů pavouků, z nichţ pět bylo bioindikačně významných.43 „Nález pěti druhů je proto velice pozoruhodný a svědčí o poměrně vysoké kvalitě sledovaného chráněného území, které zde plní funkci biokoridoru. Neboť tvoří součást refugií původní lesní fauny Polabí. A to nejen pokud jde o pavouky. … Přitom právě na území Polabí je extrémně snížen podíl lesních biotopů ve prospěch zemědělsky obdělávané půdy. Zejména pak je zde nízký podíl takových lesních stanovišť, které se vyznačují vysokým podílem původní fauny.“44 Ve studii z roku 2010 pak J. Buchar zaznamenal v západní části Klánovického lesa celkem „sedm dostatečně pozoruhodných druhů“ pavouků, ze kterých blíţe zmiňuje tyto: - Alopecosa aculeata, - drobný křiţák Cercidia prominens, - Philodromus dispar, - Xysticus luctatur, - Tibellus oblongus, - Walckenaeria corniculans.45 V. Řezáč v této souvislosti uvádí, ţe „v Klánovickém lese se díky jeho rozsáhlosti … zachovala pozoruhodná arachnofauna oligotrofních až mezotrofních biotopů. V rámci pražské přírody jsou výjimečná především drobná rašeliniště hostící řadu vzácných a 40
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 13 a 23, s odkazem na studii Řezáč, V.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. Msc., Praha, 2005. 41 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 14. 42 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 25. 43 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 22. 44 Srov. návrh Plánu péče, str. 22, převzato ze studie Buchar, J.: Posudek na ocenění přírodních poměrů v té části Klánovického lesa, náleţející do území přírodní rezervace Blatov, která má být přeměněna na golfové hřiště, 2005, nepublikováno. 45 Srov. Buchar, J.: Poznámky k arachnofauně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 114.
21
pro tyto biotopy charakteristických druhů (např. plachetnatka Maro minutus a pavučenka Diplocephalus permixtus)“.46 Mnohonožky: V. Kohlík v návrhu Plánu péče s odkazem na studii P. Kocourka z roku 200347 poukazuje na výskyt bohatého společenstva mnohonoţek Klánovického lesa a na výskyt řady jejich hodnotných druhů s tím, ţe většina z nich je v rámci Prahy vzácná či ojedinělá. Zejména uvádí výskyt těchto vzácných druhů mnohonoţek: - svinule Trachyspharea costata - ojedinělý výskyt v Praze, - chobotule oranţová Polyzonium germanicum - jediná praţská lokalita druhu, - hrbule Mastigophorophyllum saxonicum - zatím jediná lokalita v Praze, a - vzácná mnohonoţka Rossiulum vilnensis - jediný výskyt v Praze.48 5. Z podaného rámcového přehledu o výskytu ţivočišných druhů a jejich společenstev v Klánovickém lese tak lze učinit následující dílčí závěry: i) V rámci hlavního města Prahy je celý Klánovický les (a zejména téţ jeho západní část) mimořádně hodnotným aţ jedinečným územím z hlediska rozmanitosti i počtu ţivočišných druhů, zejména letounů, ptáků, obojţivelníků, blanokřídlého hmyzu, motýlů a brouků. ii) Výskyt převáţné většiny zaznamenaných ţivočišných druhů lze důvodně předpokládat prakticky na celém území Klánovického lesa. Přitom řada z nich potřebuje ke svému ţivotu rozsáhlé nenarušené území - zejména letouni, většina zvláště chráněných druhů ptáků, blanokřídlý hmyz a motýli. iii) Přírodovědecký význam Klánovického lesa pro ţivočišná společenstva tak tkví především v jeho celistvosti spojené s „jeho izolovaností a obrovskou kontinuální plochou lesa“, resp. s jeho „nenarušeností“.49 iv) MHMP OOP v návrhu na vyhlášení přírodní rezervace tři právě zmíněné faktory zoologické jedinečnosti Klánovického lesa prakticky opomíjí a navrhuje, aby rozsah území rezervace byl omezen jen na dílčí úseky Klánovického lesa, které ve svém souhrnu představují méně neţ polovinu celé jeho výměry. v) Návrh na vyhlášení přírodní rezervace při koncipování takto omezeného rozsahu území se proto ocitá nejen v rozporu hledisky, které stanoví zákon o ochraně přírody a krajiny v § 14 odst. 1 a § 33 odst. 1 pro vyhlašování přírodních rezervací, ale do značné míry i v rozporu s vlastním odůvodněním [srov. bod H) návrhu] i se zpracovaným návrhem Plánu péče, v němţ je zoologický význam Klánovického lesa jako celku podrobně doloţen a zdůrazněn na str. 10 aţ 16 a str. 21 aţ 27.
46
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 22, převzato z článku Řezáč, V.: Zpráva o biotě Klánovického lesa (Praha 9) se zvláštním zřetelem na území plánované obnovy golfového hřiště. Msc., Praha, 2005. 47 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 23, převzato ze studie Kocourek, P.: Mnohonoţky velké Prahy, 2003, grant č. DAG/67/04/001233/2003. 48 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 23, převzato ze studie Kocourek, P.: Mnohonoţky velké Prahy, 2003, grant č. DAG/67/04/001233/2003. 49 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10 a 23.
22
Námitka č. 2: Navržený rozsah rezervace nezahrnuje několik rostlinných společenstev a biotopů, zejména mokřadů a rašelinišť v okolí Blatovského potoka, které se nacházejí mimo Přírodní památku Prameniště Blatovského potoka, ale jsou v rámci Prahy přírodovědecky mimořádně cenné. 1. Jak jiţ bylo zmíněno v námitce č. 1 odstavec 1 výše, první, tj. západní část navrţené rezervace (tzv. část Blatov) zahrnuje zhruba jen polovinu severozápadní části Klánovického lesa. Zbývající polovina není do navrţené rezervace zahrnuta a má být jinak ponechána bez zvláštní územní ochrany, pouze s výjimkou malé Přírodní památky Prameniště Blatovského potoka o rozloze 6,68 ha, včetně ochranného pásma. Nedostatek takto omezeného územního rozsahu ovšem spočívá v tom, že v oné zbývající polovině se nachází roztroušeně několik citlivých rostlinných společenstev a biotopů (mikrobiotopů), které jsou v rámci hlavního města Prahy přírodovědecky velmi cenné až jedinečné, jak potvrzuje několik vědeckých publikací z poslední doby.50 Za prvé, jde o mokřady s výskytem mechorostů, jeţ se nacházejí v pásu podél Blatovského potoka a jeho pravostranného přítoku, a to ostrůvkovitě po obou jejich březích, prakticky po celé jejich délce aţ k ţelezniční trati Praha – Kolín. Tato oblast se zhruba překrývá se zelenou plochou označenou písmenem „F“ v Mapě typologické - část I., jeţ je přílohou návrhu Plánu péče. Ačkoli jádro této oblasti mokřadů a rašelinišť bylo vyhlášeno v roce 2009 jako Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka, okolní mokřady se společenstvy mechorostů, bezkolencových březových doubrav a mokřadních olšin, které se nacházejí severovýchodně a jihozápadně od této přírodní památky51, mají zůstat bez zvláštní územní ochrany. Prof. J. Váňa v publikaci z roku 2010 konstatoval, ţe rozloha zájmového území, kde se tyto mokřady a rašeliniště nacházejí, činí zhruba 120 ha52, přičemţ Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka o rozloze cca 6 ha představuje jen jeho malou (centrální) část. Prof. J. Váňa zde lokalizoval mj. dva cenné mokřady s výskytem mechorostů v okolí nivy Blatovského potoka mimo Přírodní památku Prameniště Blatovského potoka, konkrétně v oblasti mezi touto přírodní památkou a okrajem zastavěného území Městské části Praha – Klánovice (ulice „Blešnovská“) – jedná se o sběrnou oblast vod výškově „nad“ zmíněnou přírodní památkou. Tyto dva cenné mokřady jsou vyznačeny číslicemi 1 a 4 v situačním plánku, který je Přílohou č. 1 tohoto podání. Prof. J. Váňa v celé zkoumané lokalitě zaznamenal celkem 39 druhů mechorostů, z toho 4 druhy rašeliníků rodu Sphagnum a 2 druhy játrovek, přičemţ konstatoval, ţe „tento počet je pro Prahu zcela výjimečný“ a ţe „většina (mechorostů, zjištěných na zkoumané lokalitě) se vyskytuje ostrůvkovitě po celém zkoumaném území“.53 Přitom zdůraznil tyto dvě důleţité skutečnosti: [1] „Z hlediska výskytu mechorostů a jejich synuzií má převážná část území charakter shodný s podhorskými a horskými lesy, což je unikátní jev v dané nadmořské výšce a samozřejmě na území Prahy. … Navíc se jedná o jedinečnou lokalitu na území Prahy, kde se ještě v současné době vyskytují rašeliníky (celkem 4 druhy) v rámci rašelinných společenstev.“54 [2] „… jakýkoli zásah do vodního režimu (odvodnění) v širokém okolí vede
50
Srov. zejména Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104n.; Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 107n. 51 Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 108; Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104 52 Srov. Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104. 53 Srov. Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104, 105. 54 Srov. Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104 a 105.
23
nejprve k přechodu od vlhké subasociace k suché a následně k postupnému zániku tohoto společenstva.“55 Za druhé, jde o cenné společenstvo mokřadních (bažinných) olšin (Alnion glutinosae), které „se nacházejí v úzkém pásu podél téměř celé délky Blatovského potoka a jeho levostranného přítoku.“56 „Jejich na místní poměry nejreprezentativnější ukázka se nachází přibližně 200 m jihojihozápadně od soutoku zmíněných dvou potoků. Ta je charakterizována přítomností rašeliníku (Sphagnum sp.) a cévnatých rostlin Carex Canescens, Peucedanum balustre a Cirsium balustre.“57 Tento pás je znázorněn jako zelená plocha označená písmenem „F“ v Mapě typologické - část I., jeţ je přílohou návrhu Plánu péče. Rovněţ tato lokalita se nachází z převáţné části mimo Přírodní památku Prameniště Blatovského potoka i mimo území navrţené přírodní rezervace. V této lokalitě na pasece na místě bývalých luk na levém břehu Blatovského potoka roste téţ kosatec sibiřský (Iris sibirica), kriticky ohroţený druh chráněný zákonem (!!).58 V. Řezáč nevylučuje v této oblasti výskyt ani dalších chráněných nebo vzácných druhů rostlin, jeţ zde přeţívají jako (většinou sterilní) relikty z původních luk, které tu byly před třicetiletou válkou: - ostřice Buxbaumova (Carex buxbaumii) – kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), - lněnka bezlistenná (Thesium ebracteatun) – kriticky ohroţený druh podle zákona (!!), a - hadí mord nízký (Scorzonea humilis).59 2. Obě právě uvedená rostlinná společenstva jsou oligotrofní60, a tudíţ velmi zranitelná před jakoukoli eutrofizací, tj. obohacením ţivinami z hnojiv. Toto ohroţení je nanejvýš reálné s ohledem na současné plány soukromého investora vybudovat na místě těchto cenných rostlinných společenstev golfové hřiště, jehoţ údrţba vyţaduje nejen odvodnění celé oblasti, ale především výrazné a pravidelné hnojení golfových trávníků. Právě tato zranitelnost je jedním z hlavních argumentů pro zvláštní územní ochranu celé této mokřadní oblasti, a tedy i pro její zahrnutí do navržené přírodní rezervace. 3. Z citovaných vědeckých zjištění tak lze učinit tento dílčí závěr: Pokud MHMP OOP zamýšlí i nadále chránit z dané oligotrofní mokřadní oblasti o celkové rozloze cca 120 ha jen malou přírodní památku o rozloze cca 6 ha, pak je jeho koncepce územní ochrany jedinečných mokřadních biotopů v Praze naprosto nedostatečná a nerespektuje hlediska zvláštní územní ochrany stanovená v § 14 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.
55
Srov. Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104. Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 108. Podobně: Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10. 57 Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 108. 58 Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 110. Kosatec sibiřský zde zaznamenal i V. Kuras: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha – Klánovice, 2008, str. 24, 53 a 54. 59 Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 110. 60 Srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 110. 56
24
Námitka č. 3: Navržený rozsah rezervace petrifikuje současnou fragmentarizaci (roztříštěnost) zvláště chráněných území v Klánovickém lese, která je z hlediska ochrany přírody naprosto nevhodná nejen ze zoologického, ale i z čistě botanického hlediska. 1. Třetím zásadním nedostatkem předloţeného návrhu je, ţe zachovává a de iure i de facto potvrzuje stávající fragmentarizaci (roztříštěnost) zvláště chráněných území v rámci Klánovického lesa. Tato námitka do určité míry souvisí s předchozí námitkou č. 2. 2. V severozápadní části Klánovického lesa (tj. v části Blatov), která se nachází v katastrálním území Klánovice, jsou v současné době dvě zvláště chráněná území. Za prvé, stávající Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov, resp. její severozápadní část Blatov (zřízení této stávající přírodní rezervace postupně v letech 1982, 1988, 1990 a 1992 bylo administrativně dosti komplikované a nepřehledné61). Za druhé, Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka o výměře 6,68 ha, včetně ochranného pásma.62 Vzájemná vzdálenost těchto dvou chráněných území je přibliţně pouhých 450 metrů (měřeno od východní hranice přírodní rezervace k západní hranici přírodní památky). Stávající Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov, resp. její část Blatov, na straně jedné a Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka na straně druhé, tak představují dílčí, izolovaně chráněné plochy v jinak celistvém ekosystému Klánovického lesa (jeho severozápadní části). 3. Předloţený návrh na vyhlášení přírodní rezervace stávající roztříštěnost chráněných území v Klánovickém lese (jeho severozápadní části) zachovává a potvrzuje. Ve své podstatě jen přebírá dvě části stávající Přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov, a sice část Blatov a část Vidrholec, a to více či méně jen s ohledem na povinnosti, které pro MHMP OOP vyplývají z § 45c zákona o ochraně přírody a krajiny v souvislosti s vyhlášením Evropsky 61
Tato stávající (současná) přírodní rezervace byla původně zřízena jako chráněný přírodní výtvor, a to postupně v třech etapách, zčásti na území hlavního města Prahy a zčásti na území okresu Praha - východ. Nejprve byl v roce 1982 vyhláškou NV hl. m. Prahy ze dne 28.1.1982 č. 1/1982 Sb. hl. m. Prahy vyhlášen „Chráněný přírodní výtvor Klánovický les“ o výměře 225,53 ha; ten zahrnoval dvě územně oddělené části – severozápadní část Blatov a jihovýchodní část Vidrholec (ochranné pásmo nebylo stanoveno). Poté, v roce 1988 došlo k územnímu rozšíření: vyhláškou NV hl. m. Prahy ze dne 4.7.1988 č. 5/1988 Sb. hl. m. Prahy byl vyhlášen „Chráněný přírodní výtvor Cyrilov“ o výměře 91,17 ha (ochranné pásmo bylo stanoveno o výměře 161,23 ha). Následně, v roce 1990 byl vyhláškou ONV Praha – východ ze dne 16.2.1990 na území okresu Praha – východ vyhlášen další (!) „Chráněný přírodní výtvor Klánovický les“ o výměře 171,79 ha s ochranným pásmem o výměře 146,11 ha. Tento chráněný přírodní výtvor bezprostředně navazoval na hranice „Chráněného přírodního výtvoru Cyrilov“, ale nacházel se jiţ mimo území hlavního města Prahy (konkrétně se nacházel v katastrálních územích Šestajovice, Jirny a Úvaly). V roce 1992 pak byly tyto čtyři chráněné územní celky (tj. Blatov, Vidrholec, část Cyrilov v rámci hlavního města Prahy a část Cyrilov v rámci Středočeského kraje společně, leč nepřesně označované jako „Chráněný přírodní výtvor Klánovický les – Cyrilov“) změněny na stávající „Přírodní rezervaci Klánovický les - Cyrilov“. Stalo se tak na základě § 90 odst. 7 zákona o ochraně přírody a krajiny, a sice vyhláškou MŽP č. 395/1992 Sb., kterou byly uvedené chráněné přírodní výtvory zařazeny do kategorie přírodní rezervace. Touto vyhláškou přitom byly zmíněné chráněné přírodní výtvory formálně sloučeny do jedné přírodní rezervace, tj. stávající „Přírodní rezervace Klánovický les - Cyrilov“. Její specifikem je mj. to, ţe se rozkládá zčásti na území hlavního města Prahy a zčásti na území Středočeského kraje. Celková výměra chráněného území (celkově 488,49 ha, v rámci hlavního města Prahy 396,87 ha) však nebyla touto změnou názvu a statusu dotčena, tzn. ţe zůstala stejná. Lze tak uzavřít, že stávající „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“ se skládá ze tří územně oddělených částí – [1] severozápadní části Blatov, [2] jihovýchodní části Vidrholec a [3] severovýchodní části Cyrilov (severovýchodní část Cyrilov se pak nachází zčásti na území hlavního města Prahy a zčásti na území Středočeského kraje). Celková výměra stávající přírodní rezervace na území hlavního města Prahy (tzn. všech jejích třech částí, které se nacházejí v hlavním městě Praze) je 396,87 ha. 62 Tato přírodní památka byla vyhlášena nařízením rady hl. m. Prahy ze dne 18.8.2009 č. 10/2009 Sb. hl. m. Prahy, s účinností od 1.10.2009.
25
významné lokality Blatov a Xaverovský háj (kód: CZ0110142) nařízením vlády č. 132/2005 Sb.63 Předloţený návrh jen mírně rozšiřuje část Blatov, ovšem jen na severu a na západě. Východní hranice navrţené rezervace v části Blatov má zůstat stejná, jaká je nyní. Podle předloţeného návrhu se tak v severozápadní části Klánovického lesa mají do budoucna i nadále nacházet ve vzdálenosti pouhých 450 metrů (!) od sebe Přírodní rezervace Klánovický les, resp. její severozápadní část Blatov, na straně jedné a Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka na straně druhé. 4. Právě popsaná roztříštěnost zvláště chráněných území (resp. jejich částí) v rámci jednoho lesního ekosystému postrádá věcné opodstatnění a je v rozporu se zákonným hlediskem pro zřizování přírodních rezervací podle § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny - „území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro danou geografickou oblast“ (podtrhl právní zástupce). A to z těchto dvou hlavních důvodů: Za prvé, jak jiţ bylo vysvětleno v námitce č. 2 výše, v části Blatov v širším území podél Blatovského potoka a jeho pravostranného přítoku o rozloze cca 120 ha se nacházejí cenné oligotrofní mokřady se společenstvy mokřadních (baţinných) olšin a mechorostů;64 jak jiţ bylo zmíněno výše, toto území se přibliţně překrývá se zelenou plochou označenou písmenem „F“ na Mapě typologické - část I., jeţ je přílohou návrhu Plánu péče. Toto území přitom přirozeně navazuje na jihovýchodní výběţek navrţené přírodní rezervace v části Blatov, resp. navrţená rezervace v části Blatov má zahrnovat jihozápadní cíp těchto mokřadů. Ačkoli jádro tohoto širšího mokřadního území bylo vyhlášeno v roce 2009 jako Přírodní památka Prameniště Blatovského potoka (o rozloze 6,68 ha, včetně ochranného pásma), zbývající oblasti, které se nacházejí severovýchodně a jihozápadně od uvedené přírodní památky, mají zůstat bez zvláštní územní ochrany. V důsledku toho tak má mezi navrţenou přírodní rezervací a stávající přírodní památkou i nadále zůstat cca 450 metrů široký nechráněný pás cenného mokřadního území kolem Blatovského potoka. Jinými slovy: existence dvou zvláště chráněných území ve vzdálenosti pouhých přibližně 450 metrů od sebe v rámci jinak uceleného ekosystému lesních mokřadů nemá z hlediska ochrany přírody logiku. Za druhé, stávající roztříštěnost zvláště chráněných území v Klánovickém lese (jeho severozápadní části) je v rozporu s jeho nevýznamnější hodnotou v rámci hlavního města Prahy, totiž s jeho dosavadní celistvostí a nenarušeností. Jak se totiţ výstiţně uvádí v návrhu Plánu péče: „Celé území je … nejvíce hodnotné jeho izolovaností a obrovskou kontinuální plochou lesa. Kontinuálnost plochy lesa vede k vytvoření stabilního mikroklimatu, umožňuje přirozený průběh přírodních procesů, k výskytu vzácných a hodnotných rostlinných a živočišných společenstev a ve výsledku dává velký potenciál k autoregulačním procesům.“65 Předložený návrh na vyhlášení přírodní rezervace se v důsledku toho ocitá v přímém rozporu s patrně nejdůležitějším odborným zjištěním prezentovaným v návrhu Plánu péče. 63
Srov. odůvodnění návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les [bod H)]; dále Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 7. 64 Srov. Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104-105: „Většina z nich (mechorostů, zjištěných na zkoumané lokalitě) se vyskytuje ostrůvkovitě po celém zkoumaném území.“ Dále srov. Řezáč, V.: Poznámky k vegetaci a květeně západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 108: „Mokřadní olšiny … se nacházejí v úzkém pásu podél téměř celé délky Blatovského potoka a jeho pravostranného přítoku.“ 65 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10.
26
5. Oba právě uvedené důvody jsou závaţné a aktuální téţ s ohledem na současné plány soukromého investora vybudovat v západní části Klánovického lesa golfové hřiště, které má z velké části zasahovat právě do předmětného území mokřadů a rašelinišť. Ačkoli plánované golfové hřiště nemá zasahovat přímo do Přírodní památky Praměniště Blatovského potoka, dvě plochy trávníků (hrací dráha a cvičná louka) golfového hřiště jsou plánovány jen několik set metrů jiţně a východně od této přírodní památky.66 Vybudování a provozování golfového hřiště vyžaduje odvodnění celé oblasti a intenzivní hnojení trávníků, což jsou formy zásahů, které povedou k postupnému zániku rašelinných mokřadů v Přírodní památce Prameniště Blatovského potoka v důsledku jejich vysušení a eutrofizace. Především oblast východně od přírodní památky, kde je plánován jeden z trávníků golfového hřiště (cvičná louka), je klíčová pro zásobování přírodní památky vodou, neboť jde o sběrnou, pramennou oblast vodoteče Blatovského potoka. V této souvislosti je třeba odkázat na závěry prof. J. Váni: [1] „… jakýkoli zásah do vodního režimu (odvodnění) v širokém okolí vede nejprve k přechodu od vlhké subasociace k suché a následně k postupnému zániku tohoto společenstva.“67 [2] „… narušení stávajících ekologických faktorů (odvodnění, prosvětlení následkem vykácení lesních porostů apod.) ve zkoumaném prostoru bude mít za následek nevratné změny ve složení vegetace i mimo prostor bezprostředních změn. Vzhledem ke konfiguraci terénu je téměř jisté, že by jakékoli změny zasáhly nejen území stávající PP Prameniště Blatovského potoka, ale i PR Klánovický les-Cyrilov (minimálně její značnou část.“68 S ohledem na tato zjištění je evidentní, že stávající územně izolovaná ochrana v podobě maloplošné přírodní památky o výměře 6,68 ha je naprosto nedostatečná, neboť není způsobilá ochránit mimořádně cenné ekosystémy rašelinných mokřadů před potenciálními zásahy v bezprostředním okolí ve formě odvodnění a eutrofizace. Námitka č. 4: Návrh je nesrozumitelný a logicky rozporný. Uvádí se v něm totiž: [1] Že nová přírodní rezervace nahradí původní (tj. stávající) přírodní rezervaci a [2] že nová přírodní rezervace nemá zahrnovat původní přírodní rezervaci v části Cyrilov. Tím ovšem vyvolává návrh otázku, zda vyhlášením nové přírodní rezervace nebude část Cyrilov zrušena v rozporu s § 45 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. 1. Jak jiţ bylo vysvětleno výše v poznámce pod čarou č. 61, stávající „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“ se skládá ze třech částí, které jsou vzájemně územně odděleny jednak zastavěným územím MČ Praha – Klánovice a jednak ţelezniční tratí Praha - Kolín. První je severozápadní část – tzv. část Blatov. Druhá je jihovýchodní část – tzv. část Vidrholec. A třetí je severovýchodní část – tzv. část Cyrilov. Část Cyrilov se přitom rozkládá zčásti v rámci hlavního města Prahy (v katastrálních územích Klánovice a Újezd nad Lesy) a zčásti mimo území hlavního města Prahy v rámci Středočeského kraje (v katastrálních územích Šestajovice, Jirny a Úvaly). Co je přitom podstatné, že v současné době část Cyrilov tvoří nedílnou součást jedné a téže „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“, která formálně vznikla na základě § 90 odst. 7 zákona o ochraně přírody a krajiny a Přílohy V. vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., a to převedením původních chráněných přírodních výtvorů do kategorie přírodní rezervace. V současné době tedy
66
Srov. Kuras, V.: Biologické hodnocení záměru výstavby golfového hřiště Praha – Klánovice, 2008, str. 7, 15, 16. 67 Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 104. 68 Váňa, J.: Mechorosty západní části Klánovického lesa, Natura Pragensis č. 20/2010, str. 106.
27
de iure existuje jen jedna přírodní rezervace, a to „Přírodní rezervace Klánovický les Cyrilov“. Přírodní rezervace Cyrilov neexistuje. 2. V oznámení o návrhu na vyhlášení přírodní rezervace Klánovický les ze dne 27.1.2011 sp. zn. S-MHMP-0054920/2011/OOP/VII/314 se uvádí: „Původní zvláště chráněné území přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov bude nahrazena touto novou přírodní rezervací Klánovický les. Přírodní památka Cyrilov zůstává beze změn.“ Návrh však předpokládá vyhlášení (nové) přírodní rezervace pouze ve dvou částech původní (tzn. stávající) přírodní rezervace, a sice v části Blatov a v části Vidrholec. Nepředpokládá však vyhlášení rezervace ve stávající části Cyrilov. 3. Žádná „přírodní památka Cyrilov“ ovšem neexistuje. Jak jiţ bylo zmíněno v odstavci 1 této námitky výše, Cyrilov je jen (nedílnou) součástí stávající „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“, která formálně existuje od roku 1992. 4. Tudíţ: pokud má nová přírodní rezervace Klánovický les zahrnovat jen stávající části Blatov a Vidrholec (avšak nikoli téţ stávající část Cyrilov) a pokud má zároveň nahradit původní přírodní rezervaci Klánovický les – Cyrilov, pak návrh logicky vyvolává otázku, zda jím nebude část Cyrilov na území hlavního města Prahy zrušena; na území Středočeského kraje by pak zůstala část Cyrilov i nadále, ovšem v rámci zbytku původní přírodní rezervace s (původním) názvem „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“. 5. Pokud jde o část Cyrilov, předloţený návrh na vyhlášení přírodní rezervace tak má dvě zásadní normativní (legislativní) vady. Za prvé, je nesrozumitelný a logicky rozporný, když sám o sobě vyvolává otázku, zda na území hlavního města Prahy nebude zrušena stávající část Cyrilov. Za druhé, každopádně povede k absurdnímu právnímu stavu, kdy v rámci Klánovického lesa budou vedle sebe dvě různé přírodní rezervace s téměř shodným názvem - [1] původní „Přírodní rezervace Klánovický les – Cyrilov“, resp. to, co z ní zbude, a [2] nová „Přírodní rezervace Klánovický les“. 6. Kaţdopádně by (nezamýšlené) zrušení části Cyrilov na území hlavního města Prahy bylo v rozporu s § 45 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť MHMP OOP v návrhu neuvedl, ani neprokázal ţádný důvod, pro který citované zákonné ustanovení umoţňuje zrušit zvláště chráněné území. Námitka č. 5: Jihovýchodní část navržené rezervace (Vidrholec), jakož i severovýchodní část stávající rezervace (Cyrilov), jež se nachází v rámci hlavního města Prahy, představují územně značně nekompaktní (neucelené) plochy. 1. Jak jiţ bylo zmíněno výše v námitce č. 1 odst. 1, jihovýchodní část navrţené rezervace (Vidrholec) je koncipována jako značně neucelený útvar ve tvaru obráceného písmene „U“, doplněného úzkým, podlouhlým výběţkem vedoucím podél ţelezniční tratě Praha – Kolín směrem na východ. Podobně neucelený tvar má i severovýchodní část stávající přírodní rezervace (Cyrilov), která se nachází v rámci hlavního města Prahy. Neucelenost (nekompaktnost) takto chráněného území je projevem omezené koncepce územní ochrany, zaměřené (jen nebo převáţně jen) na ochranu specifických rostlinných společenstev; v části Vidrholec je to [1] dubový les se zachovalou hájovou květenou a [2] mokřady v příkopech
28
podél ţelezniční trati se zbytky luční vegetace.69 K omezené koncepci územní ochrany, zaměřené vesměs jen na ochranu rostlinných společenstev viz téţ námitka č. 1 výše. 2. Právě popsaná omezená koncepce územní ochrany, která vede k vytvoření neucelených (nekompaktních) chráněných ploch, opomíjí dvě stěţejní přírodní hodnoty Klánovického lesa v rámci hlavního města Prahy, které byly v různých souvislostech vysvětleny výše v předchozích námitkách. Za prvé, Klánovický les je v rámci extrémně urbanizovaného prostředí hlavního města nejvíce cenný svojí relativní izolovaností a rozsáhlou kontinuální plochou lesních ekosystémů, která umoţňuje vytváření a udrţování stabilního mikroklimatu a přirozených autoregulačních procesů.70 Za druhé, Klánovický les především díky tomu plní funkci významného biocentra, a tím i refugia (útočiště) pro velký počet ţivočišných druhů (k tomu viz námitka č. 1 výše). 3. Především tyto dvě přírodní hodnoty činí z Klánovického lesa, resp. jeho ucelených částí Vidrholec a Cyrilov, ono „území soustředěných přírodních hodnot“ ve smyslu § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny, coţ je základní zákonné hledisko pro zřizování přírodních rezervací. Má-li tedy územní ochrana Klánovického lesa (zde v částech Vidrholec a Cyrilov) splnit zákonem stanovený účel, stěží může v jinak souvislém lesním ekosystému formálně vybírat a vystříhávat dílčí, nekompaktní útvary, převážně jen podle botanické kvality lesních porostů, a zbytek cenného lesního biotopu ponechat bez zvláštní územní ochrany. Tato (prakticky „salámová“) metoda bezděčně otevírá prostor pro stavební a jiné zásahy v nechráněných plochách, a tím i pro rozvrácení uceleného ekosystému Klánovického lesa. Závěry:
S ohledem na námitky č. 1 aţ 5 výše vyplývají tyto závěry:
1. Klánovický les je v rámci hlavního města Prahy přírodovědecky jedinečným územím, jehož hodnota spočívá ve vzácné kombinaci tří prvků – [1] rozsáhlost a nenarušenost lesa v jinak urbanizovaném hlavním městě, [2] soustředění mnoha rozmanitých biotopů a mikrobiotopů a [3] výskyt mimořádně velkého počtu cenných živočišných druhů. 2. Má-li nová přírodní rezervace dostatečně chránit Klánovický les v souladu s jeho charakterem a významem, musí být její územní rozsah souvislý a ucelený a musí zahrnovat převážnou část plochy stávajícího lesa. 3. Opačná koncepce izolovanosti, roztříštěnosti a neucelenosti chráněných ploch, jakou prezentuje předložený návrh, vytváří prostor pro potenciální stavební, terénní či jiné zásahy soukromých investorů v nechráněných plochách, a tím i pro rozvrácení křehkého lesního ekosystému jako celku a jeho schopnosti vytvářet stabilní mikroklima. 4. Taková (navržená) koncepce ochrany je v rozporu s objektivními vědeckými zjištěními a závěry ohledně celistvého charakteru a přírodovědeckého významu Klánovického lesa, a tím i se zákonnými hledisky pro zřizování přírodních rezervací podle § 14 odst. 1 a § 33 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny.
69
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 32; dále srov. Mapy dílčích ploch, část II, detaily A a B, jeţ jsou přílohou návrhu Plánu péče. 70 Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 10.
29
IV./B. Námitky k navrženému obsahu ochrany (tj. bližším ochranným podmínkám) Pokud jde o navržený obsah ochrany, tzn. navrţené bliţší podmínky ochrany podle písm. E) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace, MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 uplatňuje tyto námitky: Námitka č. 1: Navržená bližší podmínka ochrany č. 1) je nedostatečná z hlediska ochrany rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů. 1. Navrţená bliţší podmínka ochrany č. 1) je formulována tak, ţe na území přírodní rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody „používat biocidy, hnojiva a jiné látky, které by mohly ovlivnit chemismus půdy“. 2. Citovaná formulace se částečně překrývá se základní ochrannou podmínkou, která pro přírodní rezervace vyplývá přímo z § 34 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny a která je formulována tak, ţe na území přírodních rezervací je zakázáno „používat biocidy“. Zákaz pouţití biocidů je v tomto ustanovení absolutní, tzn. ţe není dále podmíněn (tj. relativizován) tím, ţe pouţití biocidů „by mohlo ovlivnit chemismus půdy“. Jinými slovy, zákonný zákaz zde není doplněn o podmínku takového způsobu nebo rozsahu pouţití biocidů, který by mohl ovlivnit chemické sloţení půdy. V tomto ohledu je bližší ochranná podmínka č. 1) v rozporu s kogentní zákonnou normou § 34 odst. 1 písm. b) zákona o ochraně přírody a krajiny, která zakazuje (jakékoli) použití biocidů, tzn. bez ohledu na to, zda by to mohlo či nemohlo ovlivnit chemismus půdy. 3. Nevhodnost navrţené formulace dále spočívá v tom, ţe se vztahuje jen na látky, „které by mohly ovlivnit chemismus půdy“. Kritériem je tedy pouze to, zda by použité látky mohly ovlivnit chemické složení půdy, ale nikoli (též) to, zda by mohly negativně ovlivnit přirozený vývoj rostlin a živočichů. Vzhledem k tomu, ţe cílem přírodní rezervace je zejména ochrana rozmanitosti rostlin a ţivočichů, je bliţší ochranná podmínka č. 1) formulována nedostatečně. 4. Kromě toho, pouţité cizí slovo „chemismus“ je z hlediska českého právního jazyka i obecné srozumitelnosti nevhodný. 5. Z uvedených důvodů by bliţší ochranná podmínka č. 1) neměla vůbec obsahovat zákaz „použití biocidů“ a měla by být formulována takto: „používat hnojiva a jiné látky, které by mohly ovlivnit chemické složení půdy nebo narušit přirozený vývoj planě rostoucích rostlin nebo volně žijících živočichů“. Námitka č. 2: Navržená bližší podmínka ochrany č. 2) je zčásti formulována tautologicky, tzn. kruhem. 1. Navrţená bliţší podmínka ochrany č. 2) je formulována tak, ţe na území přírodní rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody „provádět terénní úpravy a změny vodního režimu, které by mohly ovlivnit hydrický režim“. 2. Formulace „změna vodního režimu, která by mohla ovlivnit hydrický režim“ je tautologií, tzn. logickým bludným kruhem. „Hydrický režim“ znamená totéţ, co v obecném jazyce „vodní režim“. Smyslem citované formulace je nicméně nepochybně to, 30
aby zahrnovala vedle „terénních úprav“ i jiné moţné zásahy, které by mohly ovlivnit vodní reţim. Cizí výraz „hydrický režim“ zde není srozumitelný, ani vhodný s ohledem na to, ţe sám zákon o ochraně přírody a krajiny pouţívá v obdobné souvislosti český ekvivalent „vodní režim“ [srov. např. § 29 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny] 3. Z uvedených důvodů by bliţší ochranná podmínka č. 2) měla být formulována takto: „provádět terénní úpravy nebo jiné zásahy, které by mohly ovlivnit vodní režim“. Námitka č. 3: Navržené bližší podmínky ochrany č. 1) až 5) opomíjejí regulaci necitlivých způsobů těžby dřevní hmoty, které jsou ve zřejmém rozporu se zájmy ochrany přírody v přírodních rezervacích. 1. V přírodní rezervaci Klánovický les v rámci hlavního města Prahy by bliţší ochranné podmínky měly zohlednit skutečnost, ţe funkce lesa zde nespočívá jen v těţbě dřevní hmoty, ale téţ v ostatních funkcích, zejména funkci ekologické a rekreační. V rozporu s tím však ve stávající Přírodní rezervaci Klánovický les – Cyrilov dlouhodobě a opakovaně dochází k necitlivým způsobům hospodaření a těţby dřevní hmoty71, zejména: - pouţití vozidel těţké techniky na lesních pozemcích, a to i na těch, které jsou trvale podmáčené, v důsledku čehoţ dochází k dlouhodobému narušení půdního povrchu, - vytváření rozsáhlých lesních holin spojených s vytěţením prakticky všech lesních porostů, - těţbě ve vegetačním období, kdy dochází k devastaci bylinného patra, k rušení ţivočichů a k poškození (popř. ničení) jejich sídel. 2. Z tohoto důvodu by bližší podmínky ochrany měly být doplněny o tyto tři následující: - „hospodařit na lesních pozemcích mimo zpevněné lesní cesty za použití vozidel těžké techniky“, - „vytvářet na lesních pozemcích souvislé mýtní holiny s výměrou větší než 0,2 ha“, - „provádět těžbu předmýtní úmyslnou a těžbu mýtní úmyslnou v době od 1. dubna do 30. září.“
V. NÁVRH NÁMITEK V./A. Návrh na rozšíření území přírodní rezervace Na základě důvodů uvedených v oddílu IV. tohoto podání výše MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 navrhují: 1. Aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace Klánovický les v části Blatov byl rozšířen směrem na východ a celkově zahrnoval plochu severozápadní části Klánovického lesa v katastrálním území Klánovice, která je vyznačena na 71
Srov. Kohlík, V.: návrh Plánu péče, str. 28-29 a 35: „… byla místně prováděna zcela destruktivní buldozerová příprava půdy při obnově porostů, chemické plošné herbicidní postřiky buřeně. … V chráněném území bylo v minulosti a je i v současnosti hospodařeno jako ve „standardním“ hospodářském lese. Tyto zásahy zcela odporují péči o chráněné území obecně a jsou samozřejmě zásadně v rozporu s předmětem ochrany tohoto území.“
31
orientační mapě, jež tvoří Přílohu č. 2 tohoto podání. V souladu s tím MČ Praha – Klánovice navrhuje, aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace v části Blatov byl rozšířen o tyto pozemky v katastrálním území Klánovice: - parc. č. 1103/1, - parc. č. 1106/1, - parc. č. 1107/1, - parc. č. 1107/6, - parc. č. 1109, - parc. č. 1110, - parc. č. 1120, - parc. č. 1121/1, - parc. č. 1160, - parc. č. 1161, - parc. č. 1162, - parc. č. 1163, - parc. č. 1164, - parc. č. 1165, - parc. č. 1166, - parc. č. 1167, - parc. č. 1168, - parc. č. 1169, a - parc. č. 1170; 2. Aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace Klánovický les byl rozšířen též o celou původní (tj. stávající) přírodní rezervaci v části Cyrilov v severovýchodní části Klánovického lesa; 3. Aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace Klánovický les v části Cyrilov byl dále rozšířen směrem na západ a směrem na jih a celkově zahrnoval plochu severovýchodní části Klánovického lesa v katastrálních územích Klánovice a Újezd nad Lesy, která je vyznačena na orientační mapě, jež tvoří Přílohu č. 3 tohoto podání. V souladu s tím MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 navrhují, aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace v části Cyrilov byl dále rozšířen o tyto pozemky v katastrální území Klánovice: - parc. č. 1084/1, - parc. č. 1085, - parc. č. 1086/1, - parc. č. 1087, - parc. č. 1089, - parc. č. 1090, - parc. č. 1091, - parc. č. 1092, - parc. č. 1093, - parc. č. 1096, - parc. č. 1097, - parc. č. 1098, - parc. č. 1099, - parc. č. 1100/1 (část), - parc. č. 1232, a tyto pozemky v katastrálním území Újezd nad Lesy: 32
-
parc. č. 4468, parc. č. 4470, parc. č. 4476, parc. č. 4477, parc. č. 4478, parc. č. 4479, parc. č. 4480, parc. č. 4481, parc. č. 4485, parc. č. 4486, parc. č. 4487, parc. č. 4488, parc. č. 4489, parc. č. 4490, parc. č. 4491, parc. č. 4492, parc. č. 4493, parc. č. 4494, parc. č. 4495, parc. č. 4496, parc. č. 4497, parc. č. 4499, parc. č. 4500, parc. č. 4501, parc. č. 4502, parc. č. 4503, parc. č. 4504, parc. č. 4506, parc. č. 4507, parc. č. 4508, parc. č. 4509, parc. č. 4511, parc. č. 4512, parc. č. 4513, parc. č. 4514, parc. č. 4515, parc. č. 4516, parc. č. 4517/1, parc. č. 4521/1, parc. č. 4528, parc. č. 4529, parc. č. 4530, parc. č. 4531, a parc. č. 4480;
4. Aby územní rozsah navrhované přírodní rezervace Klánovický les v části Vidrholec byl rozšířen směrem na jih a směrem na východ a celkově zahrnoval plochu jihovýchodní části Klánovického lesa v katastrálním území Újezd nad Lesy, která je vyznačena na orientační mapě, jež tvoří Přílohu č. 4 tohoto podání. V souladu s tím MČ Praha 21 navrhuje, aby územní rozsah navrhované přírodní 33
rezervace v části Vidrholec byl rozšířen o tyto pozemky v katastrálním území Újezd nad Lesy: - parc. č. 4376, - parc. č. 4377, - parc. č. 4378, - parc. č. 4379, - parc. č. 4380, - parc. č. 4381, - parc. č. 4382, - parc. č. 4383, - parc. č. 4384, - parc. č. 4390, - parc. č. 4391, - parc. č. 4392, - parc. č. 4393, - parc. č. 4394, - parc. č. 4395, - parc. č. 4396, - parc. č. 4397, - parc. č. 4398, - parc. č. 4399, - parc. č. 4400, - parc. č. 4401, - parc. č. 4402, - parc. č. 4403, - parc. č. 4404, - parc. č. 4405, - parc. č. 4408, - parc. č. 4410, - parc. č. 4412, - parc. č. 4413, - parc. č. 4414, - parc. č. 4415, - parc. č. 4416, - parc. č. 4417, - parc. č. 4418, - parc. č. 4419, - parc. č. 4420, - parc. č. 4432, - parc. č. 4433, - parc. č. 4435, - parc. č. 4436, - parc. č. 4439, - parc. č. 4441, - parc. č. 4443, - parc. č. 4445, - parc. č. 4446, - parc. č. 4447, - parc. č. 4448, - parc. č. 4449, 34
-
parc. č. 4450, parc. č. 4451, parc. č. 4452, parc. č. 4453, parc. č. 4454, parc. č. 4455, parc. č. 4456, parc. č. 4457, parc. č. 4458, parc. č. 4459, parc. č. 4460, parc. č. 4461, parc. č. 4474, a parc. č. 4482. V./B. Návrh na bližší podmínky ochrany přírodní rezervace
Na základě důvodů uvedených v oddílu IV. tohoto podání výše MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 dále navrhují: 1. Aby bližší podmínka ochrany č. 1) stanovená v písm. E) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace byla změněna a zněla takto: „Na území přírodní rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany pouţívat hnojiva a jiné látky, které by mohly ovlivnit chemické sloţení půdy nebo narušit přirozený vývoj planě rostoucích rostlin nebo volně ţijících ţivočichů.“ 2. Aby bližší podmínka ochrany č. 2) stanovená v písm. E) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace byla změněna a zněla takto: „Na území přírodní rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody provádět terénní úpravy nebo jiné zásahy, které by mohly ovlivnit vodní reţim.“ 3. Aby písmeno E) návrhu na vyhlášení přírodní rezervace bylo doplněno o tyto bližší podmínky ochrany č. 6), 7) a 8) takto: „Na území přírodní rezervace lze jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody: 6) hospodařit na lesních pozemcích mimo zpevněné lesní cesty za pouţití vozidel těţké techniky, 7) vytvářet na lesních pozemcích souvislé mýtní holiny s výměrou větší neţ 0,2 ha, 8) provádět těţbu předmýtní úmyslnou a těţbu mýtní úmyslnou v době od 1. dubna do 30. září.“ V./C. Návrh na ochranné pásmo přírodní rezervace MČ Praha – Klánovice a MČ Praha 21 dále navrhují: 1. Aby od hranice přírodní rezervace (v části Blatov), tvořené hranicemi pozemků parc. č. 1103/1, 1106/1, 1107/1, 1107/6, 1157, 1160, 1161, 1162, 1165, 1166, 1168, 1170 a 1110, všechny katastrální území Klánovice, bylo výslovně vyhlášeno ochranné pásmo v délce 0 metrů. [Jen tak se neuplatní zákonné ochranné pásmo 35
v délce 50 metrů, které by zasahovalo do zastavěného území MČ Praha – Klánovice a do dalších pozemků, které jsou ve vlastnictví soukromých právnických nebo fyzických osob (např. bývalá myslivna Nové Dvory, Golf Club a čistírna odpadních vod)]. 2. Aby od hranice přírodní rezervace (v části Cyrilov), tvořené hranicemi pozemků parc. č. 1084/1, 1085, 1086/1, 1087, 1099, 1110/1 a 1232, všechny katastrální území Klánovice, bylo výslovně vyhlášeno ochranné pásmo v délce 0 metrů. [Jen tak se neuplatní zákonné ochranné pásmo v délce 50 metrů, které by zasahovalo do zastavěného území MČ Praha – Klánovice.] 3. Aby od hranic přírodní rezervace (v části Vidrholec), tvořené hranicemi pozemků parc. č. 4380, 4407, 4412, 4414, 4416, 4417, 4418 a 4420, všechny katastrální území Újezd nad Lesy, bylo výslovně vyhlášeno ochranné pásmo v délce 0 metrů. [Jen tak se neuplatní zákonné ochranné pásmo v délce 50 metrů, které by zasahovalo do zastavěného území MČ Praha 21.]
JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát v z. Městské částí Praha - Klánovice Městské části Praha 21
36
