EUROSTUDENT V: Vybrané výsledky šetření v České republice Jakub Fischer, Kristýna Vltavská a kol.
www.kredo.reformy-msmt.cz
Cíl šetření • Získat informace o životních podmínkách a postojích studentů bakalářského, magisterského a navazujícího magisterského studia v České republice
• Okruh otázek: • • •
Prostupnost studia
• •
Mobilita studentů
Vztah ke škole Životní podmínky
Studium zdravotně znevýhodněných studentů
• Projekt je řešen v rámci celoevropského šetření EUROSTUDENT, což determinovalo otázky položené v projektu
1
Řešitelský tým • • • • • • • • •
Doc. Ing. Jakub Fischer, Ph.D. – hlavní garant šetření Ing. Kristýna Vltavská, Ph.D. – vedoucí řešitelského týmu Ing. Savina Finardi, Ph.D.
Hana Lipovská Ing. Petr Mazouch, Ph.D. Ing. Martina Šimková Ing. Petra Švarcová Bc. Pavla Tůmová Bc. Martin Voldřich – IT řešení
• Řešitelé děkují za velmi účinnou kolegiální spolupráci a podporu • • • • •
Odboru strategických projektů MŠMT,
Odboru vysokých škol MŠMT, Studentské komoře Rady vysokých škol, zúčastněným školám, jejich představitelům a pracovníkům, studentům, kteří se šetření zúčastnili a vyplnili dotazník. 2
Základní popis šetření • •
Osloveny všechny vysoké školy v ČR
• • •
Vybrán každý sedmý student Bc., Mgr. a NMgr. studia z abecedního seznamu
Zapojeny všechny veřejné vysoké školy (VVŠ), obě státní vysoké školy (StVŠ), 29 soukromých vysokých škol (SVŠ)
Dvě formy rozeslání informace vybraným studentům (přímo či prostřednictvím škol) Ve dvou kolech šetření do šetření vstoupilo 6 382 studentů, z čehož
•
703 dotazníků nekompletních
•
1 015 dotazníků vyřazených
•
4 664 dotazníků kompletních vstupujících do zpracování
•
Oproti minulému kolu šetření (2009) výrazně nižší míra response (kolize s jinými šetřeními, šetření provedeno relativně narychlo, sběr dat až ke konci či po skončení semestru, méně vypjatá situace – aktuálně nehrozí školné ani omezení akademických svobod)
•
Data převážena podle údajů v SIMS 3
Struktura souboru po převážení • 89 % studentů VVŠ, 11 % SVŠ • 86 % studentů v prezenční formě, 14 % v kombinované • 68 % studentů bakalářských programů, 10 % dlouhých magisterských, 22 % navazujících magisterských
• 43 % mužů, 57 % žen Absolutně
Relativně (%)
Do 21 let
1578
33,8
22 - 24 let
1803
38,7
25 - 30 let
728
15,6
Nad 30 let
555
11,9
4
Prostupnost studia • Typ studované školy před nástupem na VŠ • Ekonomická aktivita před nástupem na VŠ • Předčasné ukončení jiného studia v minulosti • Podmínky přijetí na vysokou školu • Přerušení studia a pauza mezi jednotlivými typy studia • Plány studentů po ukončení studia včetně plánů dalšího studia • Hodnocení šancí na trhu práce po ukončení studia
5
Typ studované školy před nástupem na vysokou školu 2,9% 24,9%
• Více než polovina 37,2%
studentů je absolventy gymnázia (53 %)
• Více než třetina studentů absolvovala střední odbornou školu (37 %)
28,3% 0,8% 5,9%
• 3 % studentů pokračují po studiu VOŠ
Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum Čtyřleté gymnázium Víceleté gymnázium VOŠ 6
Soukromé
Typ školy
Veřejné
Typ studované školy před nástupem podle formy studia a typu školy (%) 31,0
Prezenční
6,8
30,9
29,5
Kombinované
56,1
3,3 2,9 20,9
Prezenční
55,2
1,33,6 17,4
1,7
8,8 7,9
18,1 4,3
Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum Čtyřleté gymnázium Víceleté gymnázium
60,4
Kombinované
4,11,8 20,2
7,2 6,3 VOŠ
0
20
40
60
80
100
•
Studenti v kombinované formě a studenti SVŠ častěji pocházejí ze SOŠ, studenti v prezenční formě a studenti VVŠ/StVŠ častěji pocházejí z gymnázií
•
Souvislost s věkem a se změnami struktury středního vzdělávání (ze SOŠ je většina studentů ve věku 30+) 7
Typ studované školy podle vzdělání rodičů (%) Odborné středoškolské vzdělání s maturitou (bez lyceí) Nástavbové studium pro absolventy učebních oborů bez mat. zkoušky Lyceum
Vzdělání matky
VŠ (PhD.) VŠ (Bc.+ Mgr.) SŠsM + konzervatoř + VOŠ
Vzdělání otce
ZŠ + SŠbM VŠ (PhD.)
Čtyřleté gymnázium
VŠ (Bc.+ Mgr.) SŠsM + konzervatoř + VOŠ
Víceleté gymnázium
ZŠ + SŠbM 0
20
40
60
80
100
VOŠ
•
Studenti rodičů s nižším vzděláním častěji pocházejí ze středních odborných škol, naopak studenti vysokoškolsky vzdělaných rodičů častěji pocházejí z gymnázií
•
Studenti otců a matek s Ph.D. z 80 % z gymnázií, studenti otců a matek se základním vzděláním pouze z 28 % (otec), resp. 35 % (matka)
• •
Obdobné rozdíly sledujeme při třídění podle zaměstnání rodičů Problém reprodukce elit již na středním stupni vzdělání
8
Ekonomická aktivita před nástupem na vysokou školu (%) Ano, již jsem pracoval/a alespoň na poloviční úvazek
18,0% 44,6% 37,4%
Ano, pracoval/a jsem na zkrácený prac. úvazek nebo jen příležitostně Ne, nepracoval/a jsem vůbec
•
Více než polovina studentů měla pracovní zkušenost před nástupem na současné studium, u studentů v prezenční formě je to necelých 50 %.
Kombinovaná 68,5
13,6
17,9 Prezenční
6,3 0
42,9 20
50,8 40
60
80
100 9
Předčasné ukončení jiného studijního programu v minulosti (%) 23,3%
•
Téměř čtvrtina studentů v minulosti předčasně ukončila studium jiného studijního programu
•
Vyšší podíl u starších studentů (logicky), vyšší podíl u pracujících
76,7%
Ano Ne
33,7
66,3
Jsem především zaneprázdněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti)
35,0
65,0
Především pracuji a vedle toho studuji
22,2 0
Jsem především student, který má i placenou práci
77,8 20
40
60
80
100 10
Důvody předčasného ukončení jiného studijního programu v minulosti (1) (%) 11,1% 10,2%
38,9%
29,8% 9,3%
Volba studijního programu neodpovídala mým představám Kvalita výuky neodpovídala mým představám Nesplnil/a jsem studijní požadavky
•
Nejčastějším důvodem byly jiné představy o studijním programu, téměř 10 % studentů ukončilo kvůli kvalitě studia, která neodpovídala jejich představám.
•
Důvody se liší podle „typu studenta“.
Zdravotní/rodinné důvody
Jiné
Jsem především zaneprázndněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti)
21,1
3,5
32,1
Především pracuji a vedle toho studuji Jsem především student, který má i placenou práci
36,8
9,9
44,1
0
20
31,6
27,9
10,2
40
16,3
27,8
60
7,0
13,8
5,2 12,6
80
100
Důvody předčasného ukončení jiného studijního programu v minulosti (2) (%) Jiné
• U studentů
100
11,0 5,4
80
30,2
60
10,0
Zdravotní/rodinné důvody
14,6 22,3
Nesplnil/a jsem studijní požadavky
28,5
Kvalita výuky neodpovídala mým představám
7,4
40
43,5
27,2
20
Volba studijního programu neodpovídala mým představám
0
Prezenční
Kombinovaná
18,1
Věkové kategorie
30+
4,1 34,6
26 - 30
29,8 12,3 9,3
50,7 35,6
muž
0
20
29,5 8,7
22,7
10,6
42,4
žena
22,1
60
8,2
9,4
5,5
10,1
6,0
37,2 7,8
40
21,6
35,5
45,6
22 - 25 -21
Pohlaví
26,3
prezenční formy, u žen a u mladších studentů častějším důvodem nevyhovující studijní program.
7,0 13,4
80
12,0 9,6 14,3
100 12
Podmínky přijetí na vysokou školu (1) (%) 120
7,0 3,5
100
35,4
80
12,7 5,1
13,1 4,9
6,0 3,0
25,4
34,0
10,5
13,2 5,1
34,4
28,2 10,9 2,7
60 40
5,1 1,5 60,7
59,4
61,0
48,3
20 0 Prezenční
Kombinovaná
Forma studia
Veřejné
Soukromé
•
Většina studentů musela skládat přijímací zkoušku, neliší se podle typu studia, liší se podle typu školy.
•
Výrazné odlišnosti podle oborů (vizte následující tabulku).
Typ školy
Složit příjmací zkoušku Složit talentovou zkoušku Absolvovat národní srovnávací zkoušky (SCIO) Mít dostatečné studijní výsledky ze střední školy Přijetí pouze na základě přihlášky Jiné 13
Podmínky přijetí na vysokou školu (2) (%) Mít dostatečné studijní výsledky ze střední školy
Přijetí pouze na základě přihlášky
Jiné
Složit přijímací zkoušku
Složit talentovou zkoušku
Absolvovat národní srovnávací zkoušky (SCIO)
Technické
29,3
5,0
3,7
69,1
6,5
11,0
Přírodovědné
48,0
0,7
12,6
45,8
6,0
7,3
Právnické
53,8
0,3
35,3
17,1
4,4
12,1
Zemědělsko-lesnické a veterinární
55,4
4,1
1,6
64,9
5,4
6,9
Pedagogické
63,5
11,5
20,6
21,8
3,4
8,3
Ekonomické
66,6
0,5
14,2
22,7
2,8
8,3
Umělecké
76,6
65,5
4,3
19,0
0,0
5,6
Ostatní humanitní a společensko-vědní
78,6
6,4
15,8
16,4
2,2
6,4
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
90,7
1,2
1,7
16,2
0,5
3,3
Obor studia
• Studenti zdravotnických atd. oborů více skládají přijímací zkoušky, u právnických oborů časté SCIO testy.
• U zemědělských, přírodovědných a technických převažují výsledky ze střední školy (souvisí i se zájmem o obor). 14
Přerušení studia nejméně na 1 rok, přestávka mezi typy studia (1) (%) • 6 % studentů 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
91,6
93,2
88,0
1,1
0,6
5,9
7,4
6,2
6,0
Bc.
Mgr.
navazujícího magisterského studia mělo alespoň roční přestávku po bakalářském studiu.
NMgr.
Ano, přerušil/a jsem na dobu nejméně jednoho roku studium (např. v průběhu bakl. stupně a opět jsem se do studia vrátil/a) Ano, přestal jsem na dobu nejméně jednoho roku studovat mezi absolvování prvního stupně studia a vstupem do vyššího stupně (např. mezi Bc. a Mgr.)
Ne 15
Forma studia
Typ školy
Přerušení studia nejméně na 1 rok, přestávka mezi typy studia (2) (%)
11,1 2,0
Soukromé
87,3
6,4 2,1
Veřejné
16,3
Kombinovaná
Ano, přerušil/a jsem na dobu nejméně jednoho roku studium (např. v průběhu bakl. stupně a opět jsem se do studia vrátil/a)
91,7
5,0
Ano, přestal jsem na dobu nejméně jednoho roku studovat mezi absolvování prvního studpně studia a vstupem do vyššího stupně (např. mezi bc. a mgr.)
79,1
Ne 4,8 1,4
Prezenční
0
94,0
20
40
60
80
100
• Častěji přerušují studium studenti SVŠ a studenti kombinované formy studia. 16
Plány pokračovat v dalším studiu (1) (%) Ještě nevím 100 90 80
14,8 5,2 5,6
35,5
60 40
46,4 74,5 9,1
7,4
20,5
22,1
0
Bc.
Poměrně vysoký je podíl studentů, kteří chtějí pokračovat, i u vyšších typů programů.
Ano, do roka po dokončení současného stud. programu
20 10
•
Ano, ale ne do roka
34,9
30
Tři čtvrtiny studentů bakalářských programů chtějí pokračovat v dalším studiu, dalších 15 % je nerozhodnutých, celkem tedy potenciál téměř 90 %.
Ne, neplánuji pokračovat v dalším studiu
70 50
• 24,1
Mgr.
NMgr.
Jsem především zaneprázdněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti)
48,5
Především pracuji a vedle toho studuji
8,2
43,9
Jsem především student, který má i placenou práci
9,6
19,9
0
10
20
30
25,7
4,9 15,5
40
50
60
70
Zájem dále studovat je vyšší u studentů typu „především student“.
•
Část studentů uvažuje o delší přestávce mezi studii.
23,4
20,8
63,2
•
80
16,4
90 100
17
Plány pokračovat v dalším studiu (2) – podle oborů a zahraničních mobilit (%) 27,4
8,4
31,2
46,7
9,5 15,2
50,3
2,5
51,7
25,2
59,0
4,212,7
69,2
40
18,3 20,8 19,7
4,8 13,7 12,3
69,4 20
21,5
8,5 11,7
63,4
0
22,0
6,3 19,5
2,6 14,7 13,3 60
80
100
Právnické
28,6
8,2 18,6
55,8
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
33,0
Zemědělsko-lesnické a veterinární
80 30,0
Pedagogické
14,4
21,1
8,2 4,3 19,6
60 Ekonomické
6,5 13,0
Ostatní humanitní a společensko-… Umělecké
40 20
73,1
52,8
42,2
Technické 0 Přírodovědné
Ano, byl/a
100
Ano, do roka po dokončení současného stud. programu Ano, ale ne do roka
Ne, ale mám to v plánu
Ne, neplánuji se stáže účastnit
•
Zájem dále studovat nižší u zdravotnických apod. oborů, dáno jednak dlouhým magisterským studiem, jednak bakalářskými programy, na něž magisterské programy nenavazují.
•
Zájem o další studium ovlivněn plánovanou mobilitou (která je častější ve vyšším typu studia).
Ne, neplánuji pokračovat v dalším studiu Ještě nevím
14,8
18
Plány pokračovat v dalším studiu (3) – podle země dalšího studia (%) 5,2%
10,5% 100
25,0
19,0
5,2 2,6
7,5
80 21,6
v České republice
60 92,2
84,2%
V zahraničí
40
Ještě nevím
20
73,5 53,4
0
Vzdělání otce
Vzdělání matky
Ano, byl/a 69,6
VŠ (PhD.)
13,4
78,1
VŠ (Bc.+ Mgr.)
7,6 14,3
86,6
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
4,29,2
90,7
ZŠ + SŠbM
10,4
80,3
VŠ (Bc.+ Mgr.)
0
20
40
•
Zájem studovat v zahraničí je silně ovlivněn dosavadní zahraniční mobilitou.
•
Zájem studovat v zahraničí je ovlivněn vzděláním obou rodičů.
4,510,2
89,9
ZŠ + SŠbM
Cca 5 % studentů chce studovat v zahraničí.
7,4 12,3
85,4
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
19,5
2,77,4 60
80
100
Ne, neplánuji se stáže účastnit
•
2,56,8
70,1
VŠ (PhD.)
17,0
Ne, ale mám to v plánu
Plány po dokončení studia těch, kteří dále studovat nechtějí 15,1%
•
Čtvrtina studentů plánuje zůstat v současném zaměstnání, polovina hledat nové.
•
Plány studentů se liší podle studovaných oborů, v současném zaměstnání plánuje zůstat přibližně třetina budoucích ekonomů a pedagogů.
24,5% 5,9% 3,2%
51,4%
Pokračování v placeném zaměstnání, které v současnosti má Hledání/pracování v novém placeném zaměstnání Založení vlastní firmy Něco jiného Ještě neví 20
Hodnocení šancí na trhu práce (1) (%)
4,6 3,1 8,4
100
Nejsem schopen/schopna ohodnotit 5 = velmi špatně
21,5
•
Své šance na národním trhu práce vidí většina studentů jako dobré nebo velmi dobré, špatně či velmi špatně je hodnotí pouze 16 % studentů. Na mezinárodním trhu práce si věří výrazně méně.
•
Muži své šance na národní i mezinárodní úrovni hodnotí lépe než ženy.
90 80
10,6
27,2
70
4
15,6
60
3
50
25,3
34,4
40 30
2
19,0
20
22,3 8,0
10
1 = velmi dobře
0
Národní úroveň
mezinárodn í úroveň
Národní úroveň
Mezinárodní úroveň
9,7
muž
21,5
6,7
žena
17,1
27,1 23,9
16,3
28,3
muž
0
24,7
32,0 40
17,3
21,0
31,2 20
9,4
11,4
38,7
17,7
žena
14,9
60
5,5 2,5 4,1 10,6
80
3,6 5,0 100
21
Hodnocení šancí na trhu práce na národní a mezinárodní úrovni (2) (%) 49,1
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
25,6
24,6
Právnické
Umělecké
7,0
Zemědělsko-lesnické a veterinární
6,3
25,5 25,4 22,0
0
20
40
1 = velmi dobře 27,4
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
5,7
Ekonomické
5,1
16,7
Ostatní humanitní a společensko-vědní
6,3
14,9
Právnické
2 = dobře
25,5
Umělecké
Zemědělsko-lesnické a veterinární 2,6
80
22,6
9,0
Technické
60
31,2
12,9
Přírodovědné
Poměrně hodně studentů napříč obory není schopno šance na mezinárodní úrovni posoudit.
35,0
9,7
Ostatní humanitní a společensko-vědní
•
29,2
20,0
Pedagogické
Z ostatních právníci a pedagogové výrazně lépe hodnotí své šance na národním trhu práce než na mezinárodním, tak velký rozdíl není u humanitních, společensko-vědních a uměleckých oborů.
39,9
29,6
Přírodovědné
•
40,4
19,8
Ekonomické
Nejlépe své šance na uplatnění na národním i mezinárodním trhu práce vnímají studenti zdravotnických oborů následováni přírodovědnými a technickými.
45,5
27,2
Technické
•
21,4
16,7
3,8 11,0
Pedagogické 1,9 10,7 0
20
40
60
80
22
Mezinárodní úroveň
Národní úroveň
Hodnocení šancí na trhu práce podle vzdělání otce a matky (%) 32,0
VŠ (PhD.)
32,4
26,0
VŠ (Bc.+ Mgr.)
VŠ (PhD.)
12,1
VŠ (Bc.+ Mgr.)
10,8
28,3 22,2 17,1
5,3
ZŠ + SŠbM
16,2
0
10
20
30
Mezinárodní úroveň
Národní úroveň
1 = velmi dobře
40
35,2
17,8
ZŠ + SŠbM VŠ (PhD.)
12,4
VŠ (Bc.+ Mgr.)
11,8
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
6,6
ZŠ + SŠbM
5,2
70
35,4
22,0
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
60
37,9
26,2
VŠ (Bc.+ Mgr.)
50
2 = dobře
20,5
VŠ (PhD.)
Své šance jak na národní, tak na mezinárodní úrovni velmi dobře a dobře hodnotí výrazně lépe studenti vzdělanějších rodičů.
34,6
7,3
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
•
34,5
17,5
ZŠ + SŠbM
Hodnocení šancí na trhu práce je výrazně ovlivněno vzděláním jak otce, tak matky.
34,8
21,9
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
•
30,8
23,6 23,1 18,6 13,5
23 0
10
20
30
40
50
60
70
Vztah ke škole • Spokojenost se studiem • Volba první vysoké školy • Pocit náležitosti ke škole • Priority při výběru vysoké školy • Opětovný výběr vysoké školy
24
Spokojenost se studiem (1) (vyznačen podíl velmi spokojených a spokojených) (%) 100 80 35,7 60
45,5
48,5
34 39,7
30,2
40 45,4 20
35,5
30,2
40,8
27,9
26,6
0 Vybavení školy Přístup (počítače, vyučujících ke učebny, atd.) studentům
Kvalita výuky
1 = velmi spokojen
•
Přístup studijních referentů/ referentek
Organizace a Možnost vybrat harmonogram si ze široké studia škály předmětů
2 = spokojen
Studenti jsou nejspokojenější s vybavení školy a s přístupem vyučujících, vysoká je i spokojenost s kvalitou výuky a přístupem studijních referentů/referentek. Menší je spokojenost s výběrem předmětů, ale i tady je většina studentů spokojených. 25
Spokojenost se studiem (2) podle účasti na zahraniční mobilitě (%) •
90 80 27,1
70
35,6 60
34,2
48,6 39,7
50
40
45,8
•
Ti, kteří v zahraničí byli, hůře hodnotí kvalitu výuky svého studia, jakož i organizaci a harmonogram studia a vybavení školy.
•
Lépe naopak hodnotí přístup studijních referentů/referentek.
38,2 55,0
30
40,1
20 10
39,7
30,9
28,3
46,0 34,4
19,8
17,6
0
Ano, byl/a
Ne, nebyl/a
Kvalita výuky
Ano, byl/a
Ne, nebyl/a
Organizace a harmonogram studia
1 = velmi spokojen
Ano, byl/a
Ne, nebyl/a
Přístup studijních referentů/referentek
2 = spokojen
Ano, byl/a
Ne, nebyl/a
Vybavení školy (počítače, učebny, atd.)
Spokojenost studentů je výrazně ovlivněna zahraniční mobilitou.
26
Byla vysoká škola, kterou právě studujete, Vaší první volbou? (%) 7,6 Veřejná
13,6
Rozhodně ano
47,4
47,4
32,8
Spíše ano 31,4
Soukromá 25,6
Spíše ne
38,6
Rozhodně ne 0
56,5
Ekonomické
35,0
45,5
Přírodovědné
29,3
30,5
Ostatní humanitní a společensko-vědní
41,6
36,4
Pedagogické
35,0
34,3
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
31,4
30,7
20
Zemědělsko-lesnické a veterinární
40,0
40,4
0
Umělecké
32,4
36,8
Právnické
34,7
40
60
40
60
80
100
80
100
•
Pro velkou většinu studentů byla škola, na níž studují, jejich první volbou.
•
Výrazný rozdíl je jak podle typu školy, tak podle jednotlivých oborů. Vysoká škola byla první volbou více u veřejných a státních vysokých škol oproti soukromým, první volbou byla nejvíce u technických, uměleckých a přírodovědných oborů.
Technické
29,8
47,1
20
27
Cítíte se být součástí Vaší vysoké školy? (1) (%) 3,0 18,5
28,5
Rozhodně ano
Prezenční 29,1
Spíše ano
50,3
Spíše ne 50,0
Kombinovaná 21,1
Rozhodně ne 0
100
80 60
51,3
20
53,9
32,8
20,3
16,7
0
Jsem především Především pracuji Jsem především student, který má i a vedle toho zaneprázdněn placenou práci studuji dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti)
80
Velká většina studentů se cítí být součástí vysoké školy, na níž studuje.
•
Určité rozdíly jsou mezi studenty studujícími v prezenční formě a v ostatních formách.
•
Pocit sounáležitosti se pochopitelně liší i podle toho, zda je student „především studentem“ nebo „především pracujícím“. I u nich je ale míra náležitosti ke škole vysoká.
40 20
60
• 48,5 49,0
40
28
Cítíte se být součástí Vaší vysoké školy? (2) (%) 44,1 37,2
Technické
49,8
35,7
Přírodovědné
41,7
23,4
Ekonomické
53,2
24,2
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
48,5
28,4
Zemědělsko-lesnické a veterinární
43,2
22,3
Pedagogické
48,1 20
30
40
Rozhodně ano
•
Ostatní humanitní a společensko-vědní
56,1
29,1
10
Právnické
50,0
25,6
0
Umělecké
50,0
50
60
70
80
90
100
Spíše ano
Pocit náležitosti ke škole je nejvyšší u studentů uměleckých škol (drtivá většina), následují studenti právnických, přírodovědných a technických oborů. Nejnižší je u oborů ekonomických a pedagogických. 29
Priority při výběru školy (1) (%) •
100 80 60
46,1
37,8
40 20
31,1
34,6
24,6
22,0
22,6
23,6
0
Zájem o obor
Uplatnění po absolvování studia
1 = nejvyšší priorita
Finanční dostupnost
Vzdálenost od místa bydliště (rodičů)
2 = vyšší priorita
Nejvyšší prioritou při výběru školy bylo uplatnění po absolvování studia, následuje zájem o obor, vzdálenost školy a až jako poslední studenti uvádějí finanční dostupnost.
•
Uplatnění po absolvování studia není tak důležité pro studenty v kombinované formě studia.
•
Vzdálenost školy je důležitější pro studenty soukromých vysokých škol, finanční dostupnost naopak pro student vysokých škol veřejných a státních.
•
Priority při výběru školy se liší podle „typu studenta“, u převážně pracujících či zaneprázdněných jinými povinnostmi hrála větší roli vzdálenost i finanční 30 dostupnost.
Finanční dostupnost coby priorita při výběru školy (%) 100
•
Priorita finanční dostupnosti se snižuje s rostoucím vzděláním otce a částečně i matky.
•
Nejvýznamnější je pro studenty pedagogických a zdravotnických oborů, nejméně významná naopak u studentů uměleckých, právnických a technických oborů.
80 60 40 20
30,0
31,2
25,6
30,4
26,1
25,3
27,1 23,2
21,1
19,2
17,8
16,8
15,6 12,3 14,2
23,4
0
otec
matka
otec
ZŠ + SŠbM
matka
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
otec
VŠ (Bc.+ Mgr.)
1 = nejvyšší priorita
Pedagogické Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Zemědělsko-lesnické a veterinární Ostatní humanitní a společensko-vědní Přírodovědné Ekonomické Umělecké Technické Právnické
26,5
23,2
31,6
28,6
25,2
25,3
23,2
21,9
26,4 43,8
19,8 12,0
23,9 16,0 20
40
matka
VŠ (PhD.)
24,8
32,4
0
otec
2 = vyšší priorita
36,4
0,0
matka
60
31
Zájem o obor coby priorita při výběru školy (%) 42,3 30,4
Technické
50,8
36,6
Ostatní humanitní a společensko-vědní
43,9
32,7
Přírodovědné
47,2
30,1
Pedagogické
48,1
27,4
Ekonomické
49,1 37,1
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
37,1
35,3
Umělecké
35,3
17,9 0
Právnické
47,4
Zemědělsko-lesnické a veterinární
50,5 20
40
1 = nejvyšší priorita
60
80
100
2 = vyšší priorita
•
Zájem o obor hraje nejvyšší roli u studentů právnických, zdravotnických atd. a humanitních/společensko-vědních.
•
U pedagogických oborů hraje naopak nejvyšší roli finanční dostupnost studia. 32
Uplatnění po studiu jakožto priorita při výběru školy (%) 50,1 39,0
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
38,2
35,3
Pedagogické
36,8
36,9
Přírodovědné
32,3
17,9
Zemědělsko-lesnické a veterinární
50,5
25,0
Umělecké
31,3
17,6
Ostatní humanitní a společensko-vědní
36,3 20
30
1 = nejvyšší priorita
•
Ekonomické
37,5
38,2
10
Právnické
44,2
41,9
0
Technické
36,5
40
50
60
70
80
90
2 = vyšší priorita
Uplatnění po studiu je nejdůležitější pro studenty technických, ekonomických a právnických oborů, nižší je u studentů uměleckých, zemědělských atd., humanitních a společensko-vědních. 33
Kdybyste si mohl/a znovu vybrat, zapsal/a byste se ke studiu na stejnou vysokou školu? (%) kombinovaná
15,9
89,2
10,8 prezenční
Ano
84,1
83,4
16,6
Ne 0
93,6
6,4
90,9
9,1
88,2
11,8
86,6
13,4
85,4
14,6
83,5
16,5
83,3
16,7
75,8
0
20
40
Právnické
80
Pedagogické Zemědělsko-lesnické a veterinární
120
100
Velká většina studentů by si opět zvolila stejnou vysokou školu, vyšší procento je u studentů starších a studujících v kombinované formě.
•
Nejčastěji by stejnou vysokou školu volili studenti právnických, přírodovědných a uměleckých oborů, nejméně často (71 %) studenti zdravotnických atd. oborů.
Technické Ekonomické
80
•
Ostatní humanitní a společensko-vědní
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické 100
60
Umělecké
28,6 60
40
Přírodovědné
24,2
71,4
20
Životní podmínky • Zdroje studentů • Náklady studentů • Finanční problémy studentů (sebehodnocení) • Práce během studia, motivace k práci • Časové vytížení prací a studiem
35
Celkové zdroje studentů (%) 1,1 7,0
0,8
0,0
6,5
4,2
6,0
9,7 40,3
28,7
15,1
55,9
9,0
15,7
Ze současního zaměstnání
Od rodičů/p partnera
Nic
Méně než 2000 Kč
Jiné
Z předchozího zaměstnání
2000 - 4000
4000 - 6000
Nevratný studentský grant
Ze soukromých zdrojů
6000 - 8000
8000 - 10000
Vratná studentská půjčka
Více než 10 000 kč
•
85 % finančních zdrojů studentů pochází od rodičů či partnera nebo ze současného zaměstnání.
•
40 % studentů disponuje zdroji vyššími než 10 000 Kč. Vyšší zdroje mají k dispozici starší studenti, studenti, pro něž je práce na prvním místě, studenti vyššího typu 36 studia a studenti soukromých vysokých škol.
Struktura zdrojů studentů podle typu školy (%)
Veřejné 47,9
35,1
7,4
7,1
Soukromé 78,2
0
10
20
30
40
10,8
50
60
70
80
3,7 6,7
90
Ze současního zaměstnání
Od rodičů/ partnera
Z předchozího zaměstnání
Nevratný studentský grant
Ze soukromých zdrojů
Vratná studentská půjčka
•
100
Jiné
U studentů veřejných vysokých škol pokrývají peníze ze současného zaměstnání 48 % měsíčních zdrojů, u studentů soukromých vysokých škol je to necelých 80 %. 37
Vybrané zdroje studentů podle typu školy a formy studia (%)
6000 - 8000
40 20
Od rodičů/partnera
Kombinovaná
Prezenční
Kombinovaná
Prezenční
0
Vlastní výdělek
60
4000 - 6000
40
2000 - 4000
20
Méně než 2000 Kč Nic
0
Od rodičů/partnera
soukromé
60
80
veřejné
8000 - 10000
soukromé
80
100
veřejné
Více než 10 000 kč
100
Vlastní výdělek
•
Polovina studentů v prezenční formě studia nemá vlastní výdělek, téměř desetina studentů v prezenční formě vydělává měsíčně přes 10 000 Kč.
• •
Příjem z práce má 55 % studentů VVŠ a 75 % studentů SVŠ. 24 % studentů VVŠ a 58 % studentů SVŠ nedostává prostředky od rodičů.
38
Studenti bez zdrojů od rodičů nebo bez příjmu ze zaměstnání podle oborů (%) Právnické
57,3 28,4
Pedagogické
52,1 27,4
Ostatní humanitní a společensko-vědní
42,9 38,4 38,2
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
56,3
Ekonomické
32,7 33,7
Zemědělsko-lesnické a veterinární
23,9 52,2
Přírodovědné
23,3 45,7
Technické
14,3
54,1
Umělecké
12,9 38,7 0
10
20
30
40
Od rodičů partnera nedostává nic
50
60
70
Nemá vlastní výdělek
•
Více než polovina studentů právnických a pedagogických oborů nemá zdroje od rodičů. Naopak přes 80 % studentů technických a uměleckých škol podporu od rodičů má.
•
Naopak téměř tři čtvrtiny studentů právnických a pedagogických oborů mají alespoň nějaký příjem ze zaměstnání, menší zaměstnanost je u studentů oborů zdravotnických atd., zemědělských atd. a technických. 39
Vybrané zdroje studentů podle vzdělání matky (%) 100
3,7 5,5 14,8
80
5,6
8,8
10,7 16,7
32,5 16,2
11,4
17,9
46,5 20
6,2
22,0
18,9 16,9
40
25,8
18,8
19,7
17,7 13,4
29,5 16,3
9,5
11,8
8,2
8,5
6,7 8,8
12,5
8,1
10,3
9,9 5,6
8,1 42,5
43,3
49,3
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
VŠ (Bc.+ Mgr.)
Od rodičů/partnera
2000 - 4000
23,0
Méně než 2000 Kč
0 ZŠ + SŠbM
6000 - 8000 4000 - 6000
8,8
36,1
Více než 10 000 kč 8000 - 10000
16,0
16,7 60
14,9
VŠ (PhD.)
ZŠ + SŠbM
SŠsM + konzervatoř + VOŠ
VŠ (Bc.+ Mgr.)
VŠ (PhD.)
Nic
Vlastní výdělek
•
Podpora od rodičů výrazně roste s rostoucím vzděláním matky (podle vzdělání otce jsou výsledky podobné). S rostoucím vzděláním rodičů též mírně klesají výdělky studentů.
• •
Vzdělanější rodiče tedy své děti více podporují a ty během studia tolik nepracují.
Podobné výsledky vycházejí při rozdělení podle sociálního postavení rodičů.
40
Průměrné měsíční náklady na živobytí a studium podle typu školy (pouze studenti prezenční formy)
18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
3594 322 11974 8989
veřejné
Průměrné náklady na živobytí
•
soukromé
Průměrné náklady na studium
Studenti soukromých vysokých škol mají vyšší nejen průměrné náklady na studium, ale i na živobytí, což souvisí s odlišnou strukturou studentů (na SVŠ studenti starší, více zaměstnaní). 41
Průměrné měsíční náklady na živobytí podle studijního oboru (zahrnuti pouze studenti prezenčního studia) 5944 6275
Ostatní humanitní a společensko-vědní
5339
4415
Ekonomické
5385
4370
Zemědělsko-lesnické a veterinární
5057
4484
Přírodovědné
4287
4233
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
4488
4227
Technické
3971 4000
6000
Hradím si sám
•
Pedagogické
5510
4599
2000
Umělecké
5096
5201
0
Právnické
6513
8000
10000
12000
14000
Hradí mi rodiče/ partner
Náklady na živobytí se liší podle studovaného oboru, nejvyšší jsou u studentů právnických oborů, nejnižší u studentů technických oborů. 42
Průměrné náklady na studium za semestr podle studijního oboru (všichni studenti) 8551 6358
Ostatní humanitní a společensko-vědní
4218
4378 3362
Právnické
6909
Ekonomické
3400
Total
2336
3263
Pedagogické
1468
2469
Umělecké
3516
1945
1101
1930
962
Přírodovědné Zemědělsko-lesnické a veterinární
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
1574 654
Technické
1224 667 0
2000
4000
6000
Hradím si sám
•
8000
10000
12000
14000
Hradí mi rodiče/ partner
Nejvyšší náklady na studium mají studenti právnických oborů (15,5 tis. Kč za semestr), nejnižší studenti technických oborů (necelé 2 tisíce Kč za semestr). 43
Průměrné náklady na studium za semestr podle studijního oboru (pouze studenti prezenčního studia) 3077 1968
Ostatní humanitní a společensko-vědní
5135
2624
Umělecké
3736
1528
Ekonomické
3486
1400
Pedagogické
2041
1619
1185
1780
908
1031
Právnické
7451
Zemědělsko-lesnické a veterinární Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
Přírodovědné
1247
Technické
944 716 0
2000
4000
6000
Hradím si sám
•
8000
10000
12000
Hradí mi rodiče/ partner
Výše příspěvku na studium od rodičů/partnera se výrazně liší podle jednotlivých oborů. 44
Finanční problémy studentů (jejich očima) podle oborů (%) 29,4
30,9
26,5
32,0
20,5
27,2
22,9
20
14,1
28,6
Nemám vůbec žádné finanční problémy
18,9
60
2
2,9 3,8
80
3
4
Ekonomické Technické Právnické Přírodovědné Umělecké Ostatní humanitní a společensko-vědní Pedagogické
9,7
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
25,7
27,4 40
6,5
16,8
32,0
27,4
1,3
14,7
27,1
22,9
17,9
10,1
38,2
31,7
15,5
14,1
27,1
17,6
20,2
8,9 2,9
24,4
27,1
26,5
7,8 3,2
27,2
38,5
27,6
0
27,5
8,4
Zemědělsko-lesnické a veterinární
100
Mám velmi vážné finančníproblémy
Neuvedeno
•
S největšími finančními problémy se dle vlastního vnímání potýkají studenti zemědělských atd. oborů, čtvrtina z nich cítí vážné nebo velmi vážné finanční problémy.
•
Dobře se finančně necítí ani studenti zdravotnických atd. oborů (čtvrtina pociťuje vážné problémy). Nejlépe se finančně cítí studenti ekonomických a technických studijních 45 oborů.
Finanční problémy studentů (jejich očima) podle sociálního postavení rodičů (%) Vysoké 44,3
31,2
15,6
5,3 3,5 Středně vysoké
22,4
37,5
29,8
8,2 2,2 Střední
22,8
28,5
33,5
11,5
3,7 Středně nízké
19,5
22,7
33,4
19,3
5,1
Nízké 18,6
0
22,6
20
26,1
40
Nemám finanční vůbec žádné problémy
•
18,6
60
2
80
3
4
14,1
100
Mám velmi vážné finančníproblémy
Hůře svoji situaci hodnotí studenti – děti rodičů s nízkým sociálním postavením (35 % těchto studentů považuje finanční problémy za vážné nebo velmi vážné).
Finanční problémy studentů (jejich očima) podle vzdělání rodičů (%) ZŠ + SŠbM 29,7
29,7
13,4
4,7 SŠsM + konzervatoř + VOŠ
24,0
30,6
30,9
10,5
4,0 VŠ (Bc.+ Mgr.)
29,9
33,5
24,5
8,5
3,6
Vzdělání otce
22,6
VŠ (PhD.) 37,6
29,7
16,8
10,9
5,0
27,1
33,3
13,7
5,6 SŠsM + konzervatoř + VOŠ
23,7
32,2
28,5
11,8
3,8 VŠ (Bc.+ Mgr.)
32,8
32,6
23,3
7,4
3,9
Vzdělání matky
ZŠ + SŠbM 20,2
VŠ (PhD.) 40,0 0
20
24,0 40
Nemám finanční vůbec žádné problémy
•
30,7 60
2
3
80
4
4,01,3 100
Mám velmi vážné finančníproblémy
Vzdělání obou rodičů má významný vliv na finanční problémy studentů, podobné je to podle typu zaměstnání rodičů. 47
Zaměstnanost studentů podle věku, formy studia a typu školy 70%
70%
60%
60%
50%
50%
40%
40%
30%
30%
20%
20%
10%
10% 0%
0% Méně než 21 let
22-25 let
25-30 let
Pravidelný výdělek
•
Více než 30 let
Příležitostní výdělek
Prezenční
Kombinovaná
Forma studia
veřejné
soukromé
Typ školy
Nevydělává
Zaměstnanost studentů roste s věkem, liší se podle formy studia a vyšší je u studentů SVŠ. 48
Zaměstnanost studentů podle oborů (%) 29,4
55,9 61,7
18,9
66,7
0
20
Pravidelný výdělek
Technické
40,6
17,1 40
Přírodovědné
33,2
28,0 40,0
Zemědělsko-lesnické a veterinární
29,5
22,1
29,7
Ostatní humanitní a společensko-vědní
29,4
35,8
43,2
Ekonomické
22,6
20,6
34,7
Právnické
20,5
22,5
49,6
Pedagogické
18,0
10,3
53,4
Umělecké
14,7
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
42,9 60
Příležitostní výdělek
80
Nevydělává
100
Neuvedeno
•
Zaměstnanost studentů podle oborů se liší. Ani příležitostný výdělek nemá třetina studentů přírodovědných oborů a 40 % studentů oborů technických a zdravotnických.
•
Naopak pravidelný výdělek má dvě třetiny studentů právnických oborů, 60 % studentů pedagogických oborů a přes polovinu studentů ekonomických oborů.
Motivace studentů k práci (%) Pracuji k zafinancování svého živobytí 35,3
10,8
8,3
6,5
7,6
31,4
Pracuji, abych zvýšil/a svůj životní standard 29,1
18,5
11,2
4,6 4,9
31,6
Pracuji, abych měl/a větší pracovní zkušenosti 31,6
15,7
10,2
5,5 5,4
31,6
Pracuji, protože mám dostatek volného času 3,5 6,5
0
13,5
20
13,6
30,8
40
1 Zcela souhlasím
•
32,1
60
2
80
3
100
4
5 Zcela nesouhlasím
Neuvedlo
Zafinancování živobytí, zvýšení životního standardu a získání pracovních zkušeností jsou přibližně rovnocennými důvody, proč studenti pracují. 50
Motivace studentů k práci podle studijního oboru (1 = zcela souhlasím, 5 = zcela nesouhlasím) Pracuji, abych zvýšil/a svůj životní standard
Pracuji k zafinancování svého živobytí
Pracuji, abych měl/a větší pracovní zkušenosti
Zdravotnické, lékařské a… Právnické Pedagogické Ostatní humanitní a… Ekonomické Zemědělsko-lesnické a veterinární Přírodovědné Umělecké Technické 0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
0,0
0,5
1,0
1,5
2,0
2,5
3,0
0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0
•
Kvůli zafinancování živobytí pracují zejména studenti zdravotnických atd., právnických a pedagogických oborů, nejméně studenti technických oborů.
•
Pro získání pracovních zkušeností pracují nejvíce studenti uměleckých oborů. 51
Souvislost mezi náplní práce a obsahem studia podle věku a oborů (%) 100
28,9
25,5
30,3
40
31,8
20,8
0 Méně než 21 let
Zcela souvisí
22-25 let
2
Náplň práce souvisí nebo zcela souvisí se studiem (viz graf níže) nejvíce u studentů pedagogických oborů, nejméně u zemědělských atd.
25,2
18,3
13,1
•
24,7
19,8
19,8
15,9
16,4
18,3
23,4
20
12,0
13,2
60
Souvislost náplně práce a obsahu studia se podle očekávání zvyšuje s věkem. Přesto čtvrtina studentů starších 30 let pracuje mimo studijní obor.
10,9
80 14,8
• 16,7
25-30 let
3
4
Více než 30 let
Vůbec nesouvisí
Pedagogické Přírodovědné Umělecké Zdravotnické, lékařské a farmaceutické Právnické Ekonomické Technické Ostatní humanitní a společensko-vědní Zemědělsko-lesnické a veterinární
52 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
Průměrný počet hodin týdně strávených studiem a prací podle oborů Studium ve škole Samostudium Placená práce Právnické
11,9
9,2
35,0
Pedagogické
10,0
8,4
30,2
Zdravotnické, lékařské a farmaceutické
19,7
10,7
29,3
Ostatní humanitní a společensko-vědní
12,8
9,1
28,6
Ekonomické
12,4
8,0
26,4
Zemědělsko-lesnické a veterinární
15,5
8,5
20,7
Přírodovědné
16,0
10,8
20,7
Technické
22,0
11,1
18,0
Umělecké
21,7
13,4
17,8
•
Studenti právnických oborů v průměru tráví 35 hodin prací, studenti technických a uměleckých oborů polovinu.
•
Studiem ve škole a samostudiem nejvíce času tráví studenti uměleckých, technických a zdravotnických atd. oborů, naopak u studentů pedagogických oborů čas strávený se studiem neodpovídá ani polovičnímu pracovnímu úvazku. 53
Průměrný počet hodin týdně strávených studiem a prací podle formy studia 45 40
Sudium ve škole
35
30
Samostudium
25 20
Placená práce
15 10 5 0 Prezenční
Kombinovaná
•
Studenti studující v prezenční formě tráví průměrně v práci 16 hodin za týden, studenti v kombinované formě 41 hodin za týden.
•
Výrazně se liší čas strávený studiem (studenti v prezenční formě 19 hodin ve škole a dalších 10 hodin samostudiem, studenti v kombinované formě 5 hodin ve škole a 9 hodin samostudiem).
•
Nelze tedy říci, že by studenti v kombinované formě místo času ve škole více času 54 trávili samostudiem.
Počet hodin týdně strávených prací a studiem podle typu školy a „typu studenta“ •
Studenti SVŠ tráví studiem ve škole výrazně méně času než studenti VVŠ, souvisí s formou studia.
•
Výrazné odlišnosti vidíme i podle „typu studenta“.
40 30 20
10 0 Veřejné
Sudium ve škole
Soukromé
Samostudium
Placená práce
40 30 20 10 0
Jsem především student, který má i placenou práci
Především pracuji a vedle toho studuji
Jsem především zaneprázndněn dalšími povinnostmi (např. pečuji o členy domácnosti)
55
Mobilita studentů • Zájem o zahraniční mobilitu • Zdroje financování • Překážky zahraniční mobility
56
Zájem o zahraniční mobilitu podle typu studijního programu, formy studia a typu školy 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Bc.
Mgr. + NMgr.
Typ studijního programu
Ano, byl/a
prezenční
kombinovaná
Forma studia
Ne, ale mám to v plánu
veřejná
soukromá Typ školy
Ne, neplánuji se stáže účastnit
•
Mobilita se více týkala studentů v magisterských programech, čtvrtina studentů těchto programů buď již vyjela, nebo mobilitu plánuje.
•
Zájem o mobilitu je výrazně vyšší u studentů v prezenční formě a u studentů VVŠ. 57
Zájem o zahraniční mobilitu podle věku 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -21
22-25
25-30
30+
Věkové kategorie Ano, byl/a
•
Ne, ale mám to v plánu
Ne, neplánuji se stáže účastnit
Téměř 40 % studentů ve věku do 21 let má v plánu strávit část studia v zahraničí, naopak u nejstarší věkové kategorie je zájem minimální. 58
Hlavní zdroje financování zahraniční mobility Stipendium od soukromých firem a nestátních organizací
100%
Stipendium EU Ze státního grantu (nevratná půjčka)
80%
Vratná půjčka od státu na studium 60%
Stipendium od hostitelské země 40%
Z příjmů z práce během tohoto studia
20%
Vlastní výdělek z předešlého zaměstnání Příspěvek od rodičů/rodiny/partnera
0% prezenční
kombinovaná
Forma studia
•
veřejná
soukromá
Typ školy
Nejčastějším hlavním zdrojem financování byl příspěvek od rodičů/rodiny/partnera, následovaný výdělkem z předešlého zaměstnání. Významným zdrojem je též nevratné státní financování (ERASMUS apod.) 59
Překážky zahraniční mobility (%) 1 = žádná překážka 26 27 22 10 43 33 34
2
3
4
26 34 17 20 12 23 20
23 25 20 27 12 25 26
12 10 16 21 9 11 12
5 = velká překážka 13 4 24 22 25 8 8
Problémy s uznáváním výsledků studia dosaženého v zahraničí v ČR Problémy s omezením vstupu do vybrané země (víza, povolení k pobytu) Omezený přístup na vybrané školy a/nebo studijní programy v zahraničí Náročné začleňování zahraničního studia do domácího studijního programu
30
23
24
13
10
54
22
15
4
5
28
25
30
10
6
22
24
31
15
8
Omezená kapacita mobilitního programu
22
21
35
13
9
Překážky Nedostatečné znalosti cizího jazyka Potíže při shánění informací Odloučení od partnera, dětí, přátel Další finanční náklady Ztráta placeného zaměstnání Nedostatek motivace Očekávaný malý přínos pro mé studium v ČR
•
Největšími překážkami zahraničních mobilit jsou finanční náklady, obava ze ztráty zaměstnání a odloučení od partnera, dětí či přátel.
•
Malou překážkou jsou naopak omezená kapacita mobilitního programu či problémy s uznáváním studia, kde navíc došlo k výraznému poklesu (ze 16 % na 10 %) a tedy zlepšení.
Studenti se zdravotním znevýhodněním • Typy znevýhodnění • Zdravotní znevýhodnění coby překážka při studiu • Potřeba podpory ze strany státu či škol a její vnímání • Postoje zdravotně znevýhodněných studentů
61
Typy zdravotního znevýhodnění u studentů, kteří nějaké zdravotní znevýhodnění uvedli (%) 30 25 20 30,0 15
23,0
28,0
19,0 10 5
12,0 10,0
0
fyzické problémy
• •
senzorické problémy
jiné dlouhotrvající problémy
chronické nemoci
poruchy učení
psychické nemoci
Celkem uvedlo alespoň jeden typ zdravotního znevýhodnění 13 % studentů. Mezi těmito studenty byly nejčastější formou zdravotního znevýhodnění poruchy učení a psychické nemoci 62
Zdravotní znevýhodnění jako překážka ve studiu (1 = žádná překážka, 5 = velká překážka)
3
2 2,5
2,7
2,8
2,8
chronické problémy
fyzické problémy
2,9
3,0
2,3 1
0 senzorické problémy
•
poruchy učení
zdravotně znevýhodnění obecně
jiné dlouhotrvající problémy
psychické problémy
Studenti vnímají své zdravotní znevýhodnění jako překážku ve studiu nejvíce v případě psychických problémů, nejméně v případě senzorických problémů.
63
Podíl studentů, kteří nepotřebují institucionální a veřejnou podporu kvůli svému znevýhodnění (%)
60
50 40 30
37,0
38,0
psychické problémy
fyzické problémy
41,0
42,0
47,0
52,0
58,0
20 10
0
•
jiné dlouhotrvající problémy
chronické problémy
zdravotně znevýhodnění obecně
senzorické problémy
poruchy učení
Subjektivně nejméně potřebují institucionální a veřejnou podporu studenti s poruchami učení a se senzorickými problémy, nejvíce studenti s psychickými a fyzickými problémy. 64
Jak dobře se studenti cítí veřejně a institucionálně podporováni
4
3
2
2,4
2,9
2,9
2,9
fyzické problémy
poruchy učení
2,9
3,1
3,3
1
0 senzorické problémy
chronické problémy
zdravotně jiné znevýhodnění dlouhotrvající obecně problémy
psychické problémy
•
Nejlépe podporu vnímají studenti se senzorickými problémy, nejhůře studenti s psychickými problémy.
•
Ve veřejné a institucionální podpoře je dosud nevyužitý potenciál. 65
Další výsledky týkající se studentů se zdravotním znevýhodněním • Připravenost vysoké školy na studium zdravotně znevýhodněných nejlépe vnímají studenti se senzorickými problémy, nejhůře studenti s psychickými a jinými dlouhotrvajícími problémy.
• Spokojenost se studiem je u studentů se zdravotním znevýhodněním signifikantně nižší (2,67 oproti 2,14) než u zdravých studentů.
• Začlenění do kolektivu je nejhorší u studentů s psychickými problémy, nejlepší u studentů se senzorickými problémy.
• Čtvrtina studentů se
zdravotním znevýhodněním by se znovu nezapsala na školu, kterou nyní studují (oproti 15 % u zdravých studentů).
• Studenti se zdravotním znevýhodněním častěji než zdraví studenti (29 % oproti 23 %) předčasně ukončili jiné studium, přičemž významnou roli hrály právě zdravotní důvody.
• Zdravotně znevýhodnění se častěji než zdraví studenti potýkali s finančními problémy. 66
Vybrané závěry, náměty k zamyšlení či k dalším analýzám (1) • Čtvrtina studentů předčasně ukončila jiný studijní program, převážně kvůli nevhodné volbě studijního programu.
• Studenti v kombinované formě průměrně tráví studiem ve škole čtvrtinu času oproti studentům v prezenční formě; samostudiem nicméně obě skupiny tráví času stejně.
• Studenti jsou převážně spokojeni se studiem, pro většinu byla jejich škola její první volbou, studenti (i ti v kombinovaném studiu!) se cítí být součástí své vysoké školy.
• Plánované a částečně již probíhající výrazné omezování prostupnosti z bakalářského studia do navazujícího magisterského studenti nepřijali.
• Poměrně velký zájem o zahraniční mobilitu během studia, hlavními zdroji vlastní příjmy a zdroje od rodičů / partnera.
• Nedoceněný význam psychických problémů a poruch učení při řešení problémů studentů se zdravotním znevýhodněním? 67
Vybrané závěry, náměty k zamyšlení či k dalším analýzám (2) • Podmínky studentů se výrazně liší podle vzdělání a zaměstnání rodičů (absolvovaná střední škola, finanční podmínky během studia, hodnocení šancí po ukončení studia, zájem pokračovat ve studiu v zahraničí).
• Velká většina zdrojů studentů pochází ze zaměstnání nebo od rodičů či partnera (neexistence finanční podpory studentů). Zdroje od rodičů se liší podle studovaných oborů, nejlépe jsou na tom studenti právnických oborů.
• Průměrné měsíční náklady na živobytí a studium u studentů v prezenční formě činí 10.024 Kč (9.311 Kč u studentů VVŠ, 15.568 Kč u studentů SVŠ).
• Struktura studentů soukromých vysokých škol (věk, forma studia) je výrazně odlišná od studentů veřejných a státních vysokých škol, což ovlivňuje i odlišnost jejich podmínek a postojů.
• Podmínky a postoje studentů se výrazně liší podle oborů – možnost tematických analýz podle oblastí studijních programů. 68
Děkujeme za pozornost!
www.kredo.reformy-msmt.cz
