FINANCE 5. část ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB. Eva Kociánová

FINANCE – 5. část

ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB

Eva Kociánová

Ostrava 2006

Kociánová, E. Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb

2

OBSAH 1 POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB..............................5 1.1 Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb ........................................................6 1.2 Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu ................................7 1.3 Důvody trvalé výše oběžného majetku........................................................................................8 2 ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB......10 2.1 Nebankovní formy financování podnikových potřeb ..............................................................11 2.1.1 Obchodní úvěr........................................................................................................................11 2.1.2 Záloha.....................................................................................................................................16 2.2 Krátkodobé bankovní úvěry ......................................................................................................16 2.2.1 Formy krátkodobých bankovních úvěrů ................................................................................17 2.3 Směnka a směnečné úvěry..........................................................................................................23 2.3.1 Podstata směnky.....................................................................................................................23 2.3.2 Směnečné úvěry .....................................................................................................................25 2.4 Ostatní zdroje krátkodobého financování ................................................................................27 2.4.1 Ostatní krátkodobé (nebankovní) závazky............................................................................27 2.4.2 Financování krátkodobých potřeb podniku přeměnami majetku...........................................28 2.4.3 Faktoring ...............................................................................................................................28 2.5 Otázky, testy a příklady..............................................................................................................29 SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK .....................................................36 Informativní, navigační, orientační.................................................................................................36 Ke splnění, kontrolní, pracovní .......................................................................................................36 Výkladové ..........................................................................................................................................36 Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium ....................................................................36


STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S 5. ČÁSTÍ PŘEDMĚTU FINANCE: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB 5. část předmětu FINANCE je zpracována v úzké návaznosti na 4. část s názvem Oběžný majetek a jeho řízení. Nestačí si v rámci podnikatelské činnosti podle konkrétního zaměření stanovit, propočítat potřebu materiálu, surovin, objem nedokončené výroby, výrobků, objem pohledávek z obchodních vztahů. Všechen tento majetek (stejně jako oblast fixního majetku) musí mít odpovídající finanční krytí. První kapitola Pojetí krátkodobého financování podnikových potřeb je vstupem k pochopení podstaty jednotlivých zdrojů a forem financování krátkodobých potřeb podniku. Zahrnuje následující části:

-

• Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb kde jsou zdůrazněna různá hlediska přístupu ke krátkodobému financování (hledisko zdrojů a objektu financování); je provedena klasifikace zdrojů z různých hledisek. •

-

-

Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu zde je třeba si uvědomit, že se rozlišuje způsob, resp. zdroje financování podle toho, zda jde o prvotní vybavení podniku oběžným majetkem, o rozšíření (přírůstek) oběžného majetku nebo financování jeho obnovy. • Důvody trvalé vázanosti části oběžného majetku tato část kapitoly uvádí a zdůvodňuje příčiny, které vedou k tomu, že část oběžného majetku je v podniku vázána trvale, tj. dlouhodobě. V důsledku toho je z hlediska finančního řízení a rozhodování žádoucí, aby tato část byla financována dlouhodobými zdroji.

Následující kapitola s názvem Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb vyčleňuje skupiny zdrojů podle toho, zda se jedná o nebankovní formu financování, bankovní (toto členění má své opodstatnění, ne vždy podnik potřebuje vejít do úvěrového styku s bankou, často stačí mít obchodní kontakty), o propojení dvou předešlých a poslední oblastí jsou ostatní zdroje krátkodobého financování.

3


CÍL 5. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této ČÁSTI Budete umět Budete umět: • vysvětlit podstatu a přístupy ke krátkodobému financování, • vysvětlit základní rozdíly mezi formami financování, • propočítat si velikost slevy z ceny obchodního úvěru • orientovat se ve formách bankovních úvěrů, • popsat podstatu směnečných úvěrů, • objasnit financování oběžného majetku na základě přeměn majetku podniku, • popsat podstatu faktoringu.

Získáte Získáte: • znalosti o příčinách trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku • znalosti o možnostech a výhodách či nevýhodách využití různých forem finančních zdrojů pro podnikatelskou činnost, • znalosti o alternativní formě financování – faktoringu.

Budete schopni Budete schopni: • rozhodnout se, zda je v konkrétním případě pro podnik výhodné využít či nevyužít nabídku skonta, • určit po podrobném posouzení a propočtu nákladů, zda je pro podnik pro krytí pohledávek výhodnější některá z forem bankovního úvěru nebo využití služeb faktoringové společnosti. • určit, která část oběžných aktiv by měla být financována krátkodobými finančními zdroji a kdy je vhodné použít na jejich financování dlouhodobé finanční zdroje

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Pátá část předmětu FINANCE je časově i obsahově náročná, k jejímu prostudování s vhodným časovým rozložením, budete potřebovat přibližně 20 hodin.

4

5


1 POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB CÍLE KAPITOLY POJETÍ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • vysvětlit podstatu krátkodobého financování, • vymezit a vysvětlit hlediska přístupu ke krátkodobému financování.

Budete umět

Získáte Získáte: • znalosti o příčinách trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku.

Budete schopni Budete schopni: • určit, která část oběžných aktiv by měla být financována krátkodobými finančními zdroji a kdy je vhodné použít na jejich financování dlouhodobé finanční zdroje.

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 2 - 3 hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY POJETÍ KRÁTKODBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB Zlaté bilanční pravidlo, vlastní kapitál, cizí kapitál, krátkodobé a dlouhodobé finanční zdroje, interní a externí zdroje financování, trvalá vázanosti oběžného majetku v reprodukčním procesu podniku.

1.1 Podstata krátkodobého financování podnikových potřeb Oběžný majetek je majetkem krátkodobým s dobou použitelnosti do jednoho roku (s několika výjimkami uvedenými ve 4. části - Oběžný majetek a jeho řízení), proto podle tzv. „zlatého bilančního pravidla“ má být financován krátkodobými finančními zdroji. Ke krátkodobému financování se přistupuje ze dvou hledisek: Hlediska přístupu ke ♦ hledisko zdrojů – majetek je financován z krátkodobých krátkodobému finančních zdrojů splatných nebo použitelných do jednoho financování roku., tj. krátkodobými cizími zdroji (kapitálem), ♦ hledisko objektu financování – jde o financování krátkodobého majetku, tedy z velké části majetku oběžného. Struktura a formy finančních zdrojů k určitému datu jsou uvedeny v pasivech rozvahy (bilance) podniku. Zdroje nejsou členěny podle věcných objektů financování (nejsou tedy účelově vymezeny), ale podle doby jejich používání. Prioritním hlediskem při používání podnikových finančních zdrojů je soulad mezi časovou vázaností majetku a dobou použití kapitálu. Toto hledisko je nutné respektovat z důvodů finančního zdraví podniku. Klasifikace Zajištění rozvoje podniku vyžaduje zabezpečení potřebného kapitálu, tj. finančních zdrojů finančních zdrojů. Finanční zdroje lze klasifikovat podle tří hledisek. 1. hledisko vlastnictví, na základě kterého se finanční zdroje člení do dvou skupin: - vlastní kapitál (vlastní zdroje), - cizí kapitál (cizí zdroje). 2. hledisko původu kapitálu, jinými slovy - odkud se finanční zdroje získávají: - interní (vnitřní) zdroje, resp. interní kapitál, v případě, že jsou vytvořeny vlastní činností podniku (zisk, odpisy), - externí zdroje financování, resp. externí kapitál – v případě, že tyto zdroje získává podnik zvnějšku (akciový kapitál, bankovní úvěry aj.). 3.

časové hledisko, tedy doba, na kterou podnik kapitál získává, resp. do které jej musí uhradit. Podle tohoto hlediska členíme kapitál na: -

dlouhodobý se splatností delší než jeden rok (např. dluhopisy, dlouhodobé a střednědobé bankovní úvěry). Dlouhodobý kapitál je tvořen vlastním a dlouhodobým cizím kapitálem.

-

krátkodobý s povinností uhradit jej do jednoho roku (např. krátkodobé bankovní výpomoci). Krátkodobým kapitálem jsou


všechny krátkodobé závazky podniku.

1.2 Financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu Zdroje krátkodobého financování můžeme posuzovat z několika hledisek: 1. statické hledisko, tj. stav krátkodobých zdrojů k určitému datu (rozvaha), 2. dynamické hledisko, tj. přírůstek (úbytek) krátkodobých zdrojů v průběhu daného období, 3. z hlediska průběhu reprodukčního procesu. Podle průběhu Při posuzování financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního reprodukčního procesu jde o: procesu • financování prvotního vybavení oběžným majetkem při vzniku podniku, • financování rozšiřování (přírůstku) oběžného majetku, • financování obnovy oběžného majetku. Financování obnovy oběžného majetku. Tato oblast je určitým způsobem Obnova OM specifická. Je třeba si uvědomit, že oběžný majetek, který je ve vlastnictví podniku, byl zakoupen, má tedy své zdroje krytí. Obnova oběžných aktiv se uskutečňuje v rámci stávajících zdrojů krytí, a to přeměnami věcných forem majetku. Znamená to, že zdrojem obnovy jsou např.: • • •

tržby podniku (nákup spotřebovaných surovin, materiálu aj.), tržby z prodeje nepeněžních složek oběžného majetku (tím se mění struktura oběžného majetku), tržby z prodeje částí fixních aktiv (mění se struktura aktiv ve prospěch oběžného majetku – peněžních prostředků – to má za následek i změnu v likviditě, čistém pracovním kapitálu apod.).

7


1.3 Důvody trvalé výše oběžného majetku Základním a prioritním hlediskem financování podnikových potřeb by měl Prioritní hledisko být soulad mezi časovou vázaností majetku na jedné a dobou použití financování kapitálu na druhé straně (zlaté bilanční pravidlo). podnikových potřeb Oběžný majetek je charakterizován jako majetek krátkodobý, rychle se „obracející“ a logicky k jeho financování přísluší krátkodobé zdroje. Ve skutečnosti je však jeho určitá část v podniku přítomna trvale – tzv. trvalý, stálý, permanentní oběžný majetek. Část oběžných aktiv přesahující tuto výši je přechodným oběžným majetkem.

K ZAPAMATOVÁNÍ 1 Trvalá potřeba oběžného majetku se liší od dlouhodobé potřeby fixních aktiv. Trvalá potřeba existuje při neustálém fyzickém obratu, změnách do jiných forem, pohybu jednotlivých částí OM.

Důvody trvalé výše oběžného majetku: Příčiny trvalé • hmotné části OM se spotřebovávají a „vracejí“ se podniku vázanosti části OM v tržbách. Má-li činnost podniku pokračovat, je třeba zásoby opět dokoupit. Nepřetržitost činnosti podniku vyžaduje „udržovat“ zásoby v určité výši stále; •

jednotlivé fáze koloběhu majetku probíhají postupně „za sebou“ (nákup, skladování zásob, výroba, skladování hotových výrobků, odbyt – pohledávky, peníze a opět nákup …), probíhají ale i „vedle sebe“. To znamená, že současně je část oběžného majetku vázána ve výrobních zásobách, část v nedokončené výrobě, další část ve výrobcích, pohledávkách; část je uvolněna v peněžní formě;

•

podniky drží část oběžných aktiv ve hmotné formě nebo v penězích jako rezervu pro krytí rizik nebo výkyvů v hospodaření;

•

část oběžného majetku má dlouhodobější charakter (v důsledku delšího výrobního cyklu, dlouhodobé pohledávky);

•

Je třeba vzít v úvahu i negativní subjektivní vnitřní příčiny (nevhodné postupy řízení OM) a vnější příčiny (platební neschopnost odběratelů). I to vede k dlouhodobější vázanosti kapitálu ve věcných složkách oběžných aktiv.

8


PRŮVODCE TEXTEM V důsledku trvalé vázanosti části oběžného majetku (tedy dlouhodobé vázanosti) je ekonomicky účelné používat k jeho krytí dlouhodobé finanční zdroje, tj. vlastní kapitál a dlouhodobý cizí kapitál.

KONTROLNÍ OTÁZKY 1 1. Uveďte hlediska významná při posuzování podstaty krátkodobého financování. 2. Uveďte prioritní hledisko financování podnikových potřeb. 3. Klasifikujte finanční zdroje z různých hledisek. 4. Které oblasti financování znáte, posuzujete-li je podle průběhu reprodukčního procesu? 5. Objasněte příčiny trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku. SHRNUTÍ KAPITOLY POJETÍ FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH POTŘEB Cílem kapitoly Pojetí financování krátkodobých potřeb bylo seznámení se základními přístupy ke krátkodobému financování, klasifikací finančních zdrojů z hlediska: • • •

vlastnictví, původu kapitálu, časového.

Další důležitou částí kapitoly bylo objasnění financování oběžného majetku podle průběhu reprodukčního procesu, kde bylo zjištěno, že porušení umírněného přístupu k financování není proti pravidlům zachování finanční stability podniku. To bylo rovněž doloženo uvedením příčin, které vedou k trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku.

9


10

2 ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB CÍLE KAPITOLY ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět Budete umět: • vysvětlit základní rozdíly mezi jednotlivými formami financování krátkodobých potřeb podniku, • propočítat velikost slevy z ceny obchodního úvěru a na základě výsledku přijmout rozhodnutí o využití, příp. nevyužití skonta, • orientovat se ve formách bankovních úvěrů, • popsat druhy a podstatu směnečných úvěrů, • objasnit financování oběžného majetku na základě přeměn majetku podniku, • popsat podstatu faktoringu.

Získáte Získáte: • znalosti o možnostech a výhodách či nevýhodách využití různých forem finančních zdrojů pro podnikatelskou činnost, • znalosti o jednom z nejvýhodnějších a také nejdražších bankovních úvěrů – kontokorentním úvěru, • znalosti o alternativní formě financování – faktoringu.

Budete schopni Budete schopni: • rozhodnout se, zda je v konkrétním případě pro podnik výhodné využít či nevyužít nabídku skonta, • určit po podrobném posouzení a propočtu nákladů, zda je pro podnik výhodnější některá z forem bankovního úvěru pro krytí pohledávek nebo využití služeb faktoringové společnosti.

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je 15 - 17 hodin.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Obchodní úvěr, dodavatelský úvěr, skonto, úrok, záloha, bankovní úvěr (půjčka), revolvingový úvěr, lombardní úvěr, kontokorentní úvěr, úvěrový rámec (limit), kalkulace úroku, úrokový součin, úrokový dělitel, směnka, eskontní úvěr, negociační úvěr, akceptační úvěr, ramboursní úvěr, avalový úvěr, směnečné rukojemství, tržby, odpisy, faktoring, forfaiting.

2.1 Nebankovní formy financování podnikových potřeb

2.1.1 Obchodní úvěr Obchodní úvěr představuje vztah mezi prodávajícím a kupujícím Podstata OÚ (v souvislosti s navazující hospodářskou činností), kdy zákazník získá od prodávajícího zboží, má z něj prospěch, ale prodávajícímu zatím nezaplatil. K platbě dojde později ve lhůtě sjednané mezi oběma subjekty. Úvěr se poskytuje na dobu od převzetí zboží až do jeho zaplacení (přesněji od doby vystavení faktury dodavatelem do doby jejího proplacení odběratelem). Má formu závazků z obchodních vztahů (rozvaha, krátkodobá pasiva). Jde o krátkodobý nebankovní úvěr poskytovaný ve věcném plnění a splácený penězi (převážně, ale může jít podle dohody o úhradu ve věcné formě). V případě, že zákazník nezaplatí ve lhůtě splatnosti, hovoříme o závazku po lhůtě splatnosti. V souvislosti s řízením objemu obchodního úvěru je třeba, aby podnik odběratel bral v úvahu výši nákladů spojených s přijatým obchodním úvěrem, požadovaný způsob zajištění, splatnost, riziko.

PRŮVODCE TEXTEM Ve 4 části předmětu FINANCE - Oběžný majetek a jeho řízení - byla vysvětlena kategorie SKONTO (někdy diskont). Sleva z ceny dodávky a její finanční dopad byly posuzovány z hlediska dodavatele (pohledávky z obchodních vztahů). Pro odběratele může a nemusí být nabídka skonta výhodná.

12


K důležitým aspektům při řízení závazků z obchodních vztahů patří výše Skonto: ano či ne? nákladů spojených s obstaráním kapitálu. Obchodní úvěr je zpravidla bezúročný, ale to neznamená, že je levný. K objasnění tohoto tvrzení je možné použít skonto (sleva z ceny dodávky při jejím zaplacení v krátké lhůtě nebo promptně). Odběratele zajímá, zda je pro něj daná sleva výhodná nebo zda je z finančního hlediska vhodnější zaplatit za dodávku až v termínu splatnosti obchodního úvěru. Je třeba mezi sebou porovnat výši slevy s platnými bankovními úroky (buď z krátkodobého úvěru nebo krátkodobých depozit) za období, které uplyne mezi skončením platnosti skonta a posledním dnem splatnosti obchodního úvěru. Okamžitá platba snížená o skonto bude výhodnější, jestliže skonto (sleva) bude vyšší než odpovídající úroky z krátkodobého úvěru nebo krátkodobého depozita. 1. V absolutním vyjádření

S > U

Mělo by platit: S - skonto (výše slevy) v Kč U - velikost úroků v Kč U =

(C − S ) ⋅ d ⋅ p 100 ⋅ 360 (2.1)

C - cena dodávky d - počet dnů do konce splatnosti OÚ po posledním dni platnosti skonta p - roční úroková sazba p.a.

Absolutní výhoda skonta: V =S−

(C − S ) ⋅ d ⋅ p 100 ⋅ 360 (2.2)

V = absolutní výhoda skonta

2. V procentech p.a. Výši skonta je možné vyjádřit i v procentech na roční bázi, tj. na skonto se díváme jako na úrok, který si může srazit kupující při brzkém nebo okamžitém zaplacení odběratelem.

13


ps =

S ⋅ 100 ⋅ 360 (C − S ) ⋅ d (2.3)

ps = skonto v procentech na roční bázi Vypočtené ps se porovnává s aktuální úrokovou sazbou banky z peněz se splatností d. Tab. 2.1 vztah mezi skontem a úrokovou sazbou ps > p ps = p ps < p

výhodnější varianta okamžitě zaplatit není žádná výhoda (varianty jsou rovnocenné) odložené placení

p = úroková sazba z krátkodobého bankovního úvěru (p.a.) Absolutní výhoda: V=

(C − S ) ⋅ d ⋅ ( p s − p ) 100 ⋅ 360 (2.4)

ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-1 Prodávající dodává zboží v ceně 20 000 Kč, částka je splatná do čtyř týdnů. Při zaplacení do jednoho týdne poskytuje prodávající skonto 2 % z ceny. Úroková sazba z krátkodobého bank.úvěru činí 12 %.

Úkol Stanovte výši skonta a úroků v absolutním vyjádření i v procentech na roční bázi; posuďte, co je pro zákazníka z finančního hlediska výhodnější. Jak vysoký je absolutní rozdíl?

Řešení příkladu

Výše skonta činí:

S = 2 % z 20 000 = 400 Kč

Výše úroků při čerpání bankovního úvěru by činila: (20000 − 400) ⋅ 21 ⋅ 12 U= = 137,20 Kč /vzorec (2.1)/ 100 ⋅ 360 Protože je skonto vyšší než odpovídající úroky, je okamžité placení výhodnější.

14


Absolutní výhoda činí: V = 400 - 137,2 = 262,80 Kč Vyjádříme-li skonto v % na roční bázi, dostaneme : 400 ⋅ 100 ⋅ 360 ps = = 34,99% (20000 ⋅ 400) ⋅ 21

/vzorec (2.2)/

/vzorec (2.3)/

Absolutní rozdíl potom můžeme stanovit také takto: (20000 − 400) ⋅ 21 ⋅ (34,99 − 12) = 262,85 Kč V= 100 ⋅ 360 /vzorec (2.4)/

* SHRNUTÍ Pro dodavatele je skonto (v literatuře také diskont) výhodné, pokud mu přinese čistý přírůstek zisku. V praxi se může stát, že přírůstek zisku není pro podnikatele vždy prioritou; může být pro něj v dané době důležitější jeho postavení na trhu, příp. i rozšiřování okruhu odběratelů, kterým může nabídnout i jiné výhody, např. množstevní slevy. Odběratel by se teoreticky měl rozhodnout pro využití skonta v případě, že jeho výše je taková (ať už v absolutním nebo procentním vyjádření), aby pokryla úroky, které by platil, pokud by čerpal krátkodobý bankovní úvěr a ještě by mu nějaké peníze zůstaly pro jiné potřeby. Praktickým problémem ovšem bývá např. získání krátkodobého bankovního úvěru.


Dodavatel může podle kvality odběratele (zjišťování bonity odběratelů je Ručení za předmětem řízení pohledávek – credit management) požadovat i příslušnou poskytnutý OÚ záruku – zajištění úvěru. Formy záruk vycházejí v ČR z občanského a obchodního zákoníku; je možné postupovat níže uvedenými způsoby: •

odběratel má u dodavatele tzv. „otevřený účet“ do sjednané výše. Dodavatel nepožaduje žádné zvláštní potvrzení úvěru. Zárukou uhrazení faktury je celkové ekonomické postavení podniku – odběratele. Tento způsob se praktikuje mezi stálými a spolehlivými obchodními partnery;

•

dodavatel žádá od odběratele při poskytnutí OÚ podepsání „dlužního úpisu“ s uvedením termínu splatnosti, tzn. žádá písemné uznání dluhu. Používá se u méně známých nebo méně spolehlivých obchodních partnerů;

•

dodavatel žádá, aby odběratel vystavil v jeho prospěch směnku, jejíž úhradu může dodavatel v souladu se směnečným a šekovým zákonem (č.191/1950 Sb.) vymáhat. Praktikuje se u nových - neznámých nebo nespolehlivých partnerů. Obchodní úvěr se tak může za určitých předpokladů změnit v úvěr směnečný – kapitola 2.3);

•

dodavatel může uplatňovat výhradu vlastnického (zadržovacího) práva, tj. vyhrazuje si vlastnické (dispoziční) právo na dodané zboží až do jeho zaplacení;

•

dalšími formami jištění úvěru, resp. pohledávek mohou být záruka třetí osoby, bankovní záruka, zástavní právo aj.

Na závěr problematiky obchodního úvěru je třeba upozornit na skutečnost, že poskytování a využívání obchodního úvěru silně závisí na podmínkách trhu a Závěrem postavení odběratele a dodavatele na něm. Např. při převaze nabídky dodavatel poskytne skonto (vyšší a na delší dobu), delší splatnost OÚ – odběratel to bude očekávat, vyžadovat. Při převaze poptávky tomu bude naopak, výhodnější podmínky pro obchodování si bude klást dodavatel.

15


2.1.2 Záloha Zálohy od odběratelů představují krátkodobý, někdy střednědobý finanční zdroj. Praktikují se hlavně v oborech podnikání, kde si výroba finálního Záloha produktu vyžaduje delší dobu (např. bytová výstavba) nebo když jde o výrobu na zakázku. Zálohy souvisejí s obchodními vztahy podniků, jsou v jistém slova smyslu opakem obchodního úvěru – jsou tedy úvěrem, který poskytuje odběratel dodavateli v penězích předem, před uskutečněním dodávky. Kategorie „záloha“ není v ČR legislativně upravena. Výše a termín poskytnutí zálohy jsou závislé na dohodě obou obchodních partnerů. Ovlivňuje ji především situace na trhu. Silná konkurence dodavatelů vyvíjí tlak na snižování výše záloh a zkracování lhůty, na kterou se poskytují. Z hlediska dodavatele má přijetí zálohy výhodu především v tom, že jde o získání bezúročných zdrojů financování a zabezpečení si odběratele (odbytu). Z hlediska odběratele jde spíše o riziko, že dodavatel objednávku zálohované zboží nevyrobí, nedodrží termín nebo kvalitu objednávky. Proto odběratel často požaduje , aby dodavatel zaručil přijatou zálohu např. bankovní zárukou.

2.2 Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobými bankovními úvěry se rozumí úvěry poskytované různými Podstata bankami – věřiteli podnikům – dlužníkům na financování jejich krátkodobých krátkodobých potřeb se splatností do jednoho roku (za určitých předpokladů existují výjimky bankovních úvěrů týkající se doby splatnosti). Využívání krátkodobých bankovních úvěrů je předmětem finančního řízení ze strany podniků.

16


2.2.1 Formy krátkodobých bankovních úvěrů Krátkodobé bankovní úvěry jsou poskytovány různými formami. Nejjednodušší formou je krátkodobá bankovní půjčka. Banky poskytují tuto půjčku podnikům samostatně, individuálně, případ od případu. Může být poskytnuta jednorázově nebo postupně na pokrytí podnikových potřeb. Tyto potřeby mohou vzniknout růstem objemu pohledávek, sezónním zvýšením Krátkodobá zásob, nákladů apod. bankovní půjčka V úvěrové smlouvě je stanoven způsob čerpání úvěru – jednorázově nebo postupně, stejně tak je možné jej splácet. Podle toho, na jakou potřebu chtějí podniky úvěr čerpat, jak bude čerpán a splácen (vše je předmětem úvěrové smlouvy), stanoví banka podmínky úvěrování, především úrokové. Podle kvality klienta-podniku, tedy podle rizikovosti úvěru banky zpřísňují nebo zvolňují úvěrové podmínky, včetně zajištění úvěru.

Určitou modifikací krátkodobé bankovní půjčky je revolvingový úvěr. Banka Revolvingový úvěr po prověření bonity klienta mu stanoví určitý nepřekročitelný úvěrový rámec a termín splatnosti vyčerpané části úvěru. Splacený úvěr pak do dohodnuté výše doplňuje. Úvěrový limit je tak neustále obnovován (např. měsíčně, čtvrtletně). V případě potřeby je úvěr sjednáván na celý rok s možností prodloužení do dalšího roku – tím se tento úvěr dostává do kategorie střednědobých úvěrů. Banka požaduje u tohoto typu úvěru vyšší úrok než z běžné bankovní půjčky a provizi za doplňování úvěru. Jde tedy o úvěr neustále se obnovující, „otáčející se“ ( z anglického slova „revolve“ = otáčet se, točit se).

Lombardní úvěr je úvěr zajišťovaný zástavou movitou věcí nebo práva. Lombardní úvěr Poskytuje se např. novým podnikům nebo podnikům se sníženou úvěrovou schopností – v jejich případě jde o tzv. pravý lombardní úvěr.

K ZAPAMATOVÁNÍ 2 Pravý lombardní úvěr je poskytován na pevnou částku a ta je úročena úrokovou sazbou nezávisle na jejím využití dlužníkem, to znamená, že v případě nevyčerpání celé úvěrové sumy, musí podnik uhradit celou výši úroku stanovenou ve smlouvě. Proto je ve srovnání s jinými bankovními úvěry méně využíván.

17


Při pravidelném úvěrovém styku s bankou se dává přednost pružnějším formám úvěrů. Tyto úvěry, např. krátkodobá bankovní půjčka, jsou jištěny zástavami stejně jako lombardní úvěr, ale poskytují se a splácejí za jiných podmínek než pravý lombard. V praxi jsou označovány jako nepravé lombardní úvěry. Movitou zástavou mohou být: • cenné papíry (nejvhodnější forma zástavy), • zboží (zejména obchodovatelné na burzách), • směnky, • platební dokumenty, • faktury, • drahé kovy aj. Formou zajištění při poskytnutí lombardního úvěru (pravého i nepravého) je i skutečnost, že banka neposkytuje úvěr do plné hodnoty zástavy, jen do určité výše, podle její kvality a rizikovosti. Cenu úvěru ovlivňují kromě bonity klienta a druhu zástavy další náklady spojené s úschovou, správou a případným zpeněžením záruky.

18


19

Kontokorentní úvěr představuje jednu z nevýznamnějších forem bankovních Kontokorentní úvěr úvěrů. Tento úvěr má specifický, pružný způsob poskytování a splácení. Poskytuje se na běžném účtu, tzv. kontokorentu: • •

na kterém má podnik buď své prostředky (kreditní zůstatek) nebo mu banka poskytuje úvěr (debetní zůstatek na účtu).

Banka platí z kreditního zůstatku všechny platby přikázané podnikem. V případě, že podnik na účtu své prostředky nemá, přechází účet do debetu – banka poskytuje automaticky úvěr, a to až do dohodnuté stanovené výše, tzv. úvěrového rámce, úvěrového limitu. V úvěrové smlouvě bývají tyto podstatné náležitosti: • dohodnutý úvěrový rámec, podmínky event. překročení úvěrového rámce, • splatnost úvěru, výše a způsob určení úrokové sazby a dalších plateb, • zajištění. Tato forma úvěru nemá účelový charakter, kontokorentní úvěr může sloužit ke krytí různých podnikových potřeb, např. sezónních potřeb zásob, krátkodobého překlenutí investičních výdajů, běžných výkyvů v hospodaření podniku. Jde o úvěr de jure krátkodobý, protože úvěrové podmínky předpokládají, že úvěrový vztah může být kdykoli vypovězen. Možnost výpovědi používají banky spíše výjimečně při hrozící insolventnosti dlužníka. Fakticky může úvěr trvat i několik let. Kontokorentní úvěr je svým způsobem stále se „obracející“. Přijaté platby na účet se připisují ve prospěch úvěru, splácejí automaticky úvěr, příp. zvyšují prostředky podniku na účtu. Náklady, které jsou pro klienta banky s kontokorentním úvěrem spojeny, Úroky a provize zahrnují: spojené s kontokorentem • placené úroky a • další položky související s poskytováním úvěru, vedením účtu, prováděním plateb z účtu. Tyto platby mohou být koncipovány různě, většinou v sobě přímo či nepřímo zahrnují následující položky: 1. debetní úroky – platí klient ze skutečně čerpaného úvěru v rámci sjednaného úvěrového rámce; 2. sankční úroky za překročení úvěrového rámce, většinou se připočítávají k debetním úrokům; 3. pohotovostní provize z nečerpaného úvěrového rámce – je stanovena zpravidla v % p.a. z té části úvěrového rámce, která není klientem čerpána. Tato provize pokrývá bance ty náklady, které jí vznikají v důsledku přiznaného, ale klientem nečerpaného úvěru;

20


4. pohotovostní provize z úvěrového rámce – je stanovena v % p.a., nikoli však z nevyužitého, ale celkového úvěrového rámce. Její výše za dané období je proto nezávislá na skutečné výši čerpaného úvěru; 5. provize z obratu – provize, která má bance pokrýt náklady v souvislosti s vedením účtu, stanovuje se v % z obratu za určité období; 6. kreditní úroky – zde naopak banka v postavení dlužníka platí úroky klientovi v případě, že kontokorentní účet vykazuje kladný zůstatek. Na základě výše uvedeného je patrné, že kontokorentní úvěrování je pružné, ale také relativně drahé. Obecně se tento druh úvěru považuje za nejdražší formu krátkodobého úvěrování. Pro kontokorentní účet je charakteristická jeho proměnlivost, účet, a tím i Kalkulace úroku kontokorentní úvěr vykazují každý den jiný zůstatek. Pro zúčtování úroků a provizí musí být proto použita účelná metoda úrokování. Používá se německý (progresivní) položkový způsob, který platí obecně pro výpočet úroků z úvěru i vkladů: ú=

K ⋅ t ⋅ p K ⋅ t 360 = : 100 ⋅ 360 100 p (2.5)

ú K t p (K x t) / 100 360 / p

- úrok (Kč) - úročený kapitál (úvěr, Kč) - čas (dny, za které se počítá úrok) - úroková sazba v % p.a. - úrokový součin (úrokové číslo) - úrokový dělitel (pro rok = 360 dní)

21


ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-2 Na kontokorentním účtu byl sjednán úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Kreditní zůstatky jsou úročeny 2 % p.a., debetní zůstatky v rámci úvěrového rámce 15 % p.a. Banka povoluje krátkodobé překročení úvěrového rámce, za které si účtuje úrokovou přirážku 5 % p.a. k debetním úrokům. Banka dále účtuje pohotovostní provizi z nevyužitého rámce 0,5 % p.a. (od ostatních provizí a zdanění úroků abstrahujeme). Úkol Proveďte uzávěrku účtu při následujícím pohybu na účtu: den příjmy na účet výdaje z účtu 30. 9. 30 000 10.10. 10 000 30.10. 5 000 6.11. 20 000 20.11. 40 000 8.12. 20 000 31.12.

zůstatek - 30 000 - 40 000 - 35 000 - 55 000 - 15 000 5 000 5 000

Řešení příkladu

Podklady pro výpočet sestavíme do přehledné tabulky: počet dnů

zůstatek

10 20 7 14 18 23 ∑

kreditní debetní 30 000 40 000 35 000 55 000 15 000 5 000 x x

nevyužitý rámec

překročení rámce

20 000 10 000 15 000 5 000 35 000 50 000 x

x

22


úroková čísla (vzorec [2.5])

počet dnů

kreditní debetní 10 20 7 14 18 23 ∑

3 000 8 000 2 450 7 700 2 700 1 150 1 150

23 850

z překročeného rámce

z nevyužitého rámce 2 000 2 000 1 050

700

700

6 300 11 500 22 850

Výši úroků a provizí vypočteme vydělením jednotlivých součtů úrokových čísel příslušnými úrokovými děliteli: Kreditní úroky: Debetní úroky: Provize za překročení rámce: Pohotovostní provize:

UKR = 1 150 : 360 / 2 = 6,39 UD = 23 850 : 360 / 15 = 993,75 PPR = 700 : 360 / 5 = 9,72 PPH = 22 850 : 360 / 0,5 = 31,74

Banka bude za dané období účtovat klientovi: úrokové náklady a provize 1 035,21 Kč úrokové výnosy 6,39 Kč ------------------------------------------------------------------čisté náklady pro klienta 1 028,82 Kč To znamená, že konečný zůstatek na účtu bude činit 3 971,18 Kč.

*

23


2.3 Směnka a směnečné úvěry Obchodní úvěr není na rozdíl od bankovního úvěru upraven jako zvláštní právní instituce. Je předmětem jednání při uzavírání kupní či jiné smlouvy, kde se především specifikují platební podmínky (výše ceny, splatnost, forma zajištění apod.). Obchodní úvěr je tedy prodejem na dluh. Prodávající je po dobu od dodání zboží do doby jeho splatnosti v problematické situaci. Poskytl zboží, příp. jiné plnění, vynaložil materiálové, mzdové a další náklady, které však nemá zatím pokryty příslušnou tržbou. Je zřejmé, že ve větším rozsahu si takový postup může dovolit málokterý podnikatelský subjekt. Na druhé straně jej konkurenční podmínky na trhu nutí platební výhody svým zákazníkům poskytovat. Nástrojem, který umožňuje sladit tyto dva problémy výhodným způsobem je směnka a její další prodej, a to prodej obchodní bance.

2.3.1 Podstata směnky Legislativně jsou v ČR směnka, její náležitosti, směnečné operace upraveny zákonem směnečným a šekovým, č. 191/1950 Sb., který vychází z tzv. Ženevských úmluv z roku 1930. Směnky jsou dlužnické cenné papíry, které • ztělesňují bezpodmínečný, abstraktní a nesporný závazek, • musí obsahovat směnečné náležitosti dané zákonem, • poskytují jejich majitelům nesporné právo požadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněžních částek na nich uvedených.

Směnky se člení: a) podle toho, zda směnka vyjadřuje slib či příkaz k zaplacení: • •

směnka vlastní, jejímž obsahem je slib výstavce, že uhradí věřiteli v určitý čas určitou peněžní částku; směnka cizí, jejímž obsahem je příkaz dlužníka (výstavce) třetí osobě, aby místo něj uhradila závazek držiteli směnky.

Členění směnek


K ZAPAMATOVÁNÍ 3 Směnka je abstraktní cenný papír, což znamená, že ať byla vystavena z jakéhokoli důvodu, z textu to není patrné. b) podle jejich věcného obsahu: •

•

obchodní směnka – vzniká na podkladě prodeje zboží, čili v souvislosti s obchodním úvěrem. Obchodní směnku lze odvodit podle podepsaných osob, v žádném případě ne podle charakteru obchodu. Je považována za kvalitnější než následující typ směnky, a tou je finanční směnka, která je vystavena za účelem opatření finančních prostředků na výplatu mezd, zaplacení daní apod.

c) z hlediska splatnosti směnky: •

denní směnky – den splatnosti je uveden jako konkrétní datum. Z tohoto hlediska jde o fixní směnky, jsou nejčastější; • datosměnky – splatnost je uvedena dobou následující po jejím vystavení, např. 7 týdnů po vystavení směnky; • směnky na viděnou, tzv. vistasměnky – jsou splatné při předložení k placení, aniž je tento den vyznačen na směnce; časové směnky (lhůtní vistasměnky) – den splatnosti je na směnce stanoven jako určitý čas po viděné (např. 10 dní po předložení směnky jejím držitelem).

24

25


2.3.2 Směnečné úvěry Držitelé směnek, tj. věřitelé poskytnutých obchodních úvěrů, potřebují často peníze na úhradu svých závazků. Svůj závazek mohou uhradit: - jednak převodem směnky na svého věřitele (rubopis nebo-li indosament), - jednak prodejem směnek bance před jejich splatností. Jde o tzv. eskontní úvěr. Eskontní úvěr je jedním ze směnečných úvěrů. Existují i další formy úvěrů v souvislosti se směnkou, i když nejde o klasické bankovní úvěry. SMĚNEČNÉ ÚVĚRY Akceptační Ramboursní

Eskontní Negociační Avalový

Eskontním úvěrem se rozumí odkup směnky bankou, který je založen na Eskontní úvěr principu tzv. diskontních operací. Znamená to, že banka proplácí žadateli o úvěr jmenovitou hodnotu směnky sníženou o diskont. Výše diskontu je mj. závislá na době, která zbývá do splatnosti směnky. V době splatnosti směnky banka po dlužníkovi požaduje plnou hodnotu dané směnky. Rozdíl, který tím vznikne, pro ni představuje výnos a zároveň je nákladem pro prodávajícího – žadatele o úvěr. Pokud dlužník v době splatnosti směnky nezaplatí, obrací se banka na ten subjekt, kterému poskytla úvěr. Tzn., že žadatel o eskontní úvěr zůstává druhotným dlužníkem.

K ZAPAMATOVÁNÍ 4 Směnka představuje pro jejího držitele (dodavatele) aktivum (pohledávky z obchodních vztahů kryté směnkou). Prodej směnky bance proto znamená přeměnu těchto aktiv na peníze. Nejde tedy ve skutečnosti o úvěr, ale o obchodní operaci – přeměnu z jedné formy majetku do jiné (z pohledávek krytých směnkou v peněžní prostředky). Z důvodu, že držitel směnky zůstává ve vztahu k bance druhotným dlužníkem a musí směnku proplatit, pokud to neudělá skutečný dlužník, považuje se prodej směnky za poskytnutí úvěru.


Pro oblast zahraničně-obchodních vztahů je modifikací eskontního úvěru Negociační úvěr negociační úvěr. Jde opět o eskont směnky vývozce (věřitele) vystavené na dovozce (dlužníka). Ten před uskutečněním obchodu musí zajistit svému dodavateli možnost eskontu směnky v zahraničí, což může být banka v zemi odběratele, ale také jiná zahraniční banka. Banka, která směnku eskontuje se nazývá negociační banka. Podstatným rozdílem oproti předchozím úvěru je, že iniciativa k eskontu směnek je na dovozci. Další formou směnečného úvěru je úvěr akceptační. Ten se podstatně liší od předešlých dvou. Jde o modifikovanou formu úvěru. Podstatou není Akceptační úvěr poskytnutí peněžních prostředků, ale zvýšení kvality směnky. Před uskutečněním obchodního případu požádá klient banky (dlužník, odběratel) o akceptaci směnky, kterou vystavil. Pokud banka žádosti vyhoví, zaváže se tím k tomu, že za dlužníka směnku v době její splatnosti proplatí. Stává se směnečníkem (směnka cizí) a tedy hlavním dlužníkem. Držitel směnky se pak neobrací na svého odběratele, ale na banku, která je povinna ji proplatit. Tuto formu úvěru poskytuje banka jen velmi dobrým klientům, je to pro ni vysoce rizikový obchod. Banka poskytla akcept, aniž měla peníze, které v okamžiku akceptu nepotřebuje; požaduje ale, aby před splatností směnky měl dlužník dostatek peněz na účtu. Vzhledem k tomu, že nejde o běžnou formu úvěru (půjčku peněz), neplatí žadatel o akceptační úvěr úrok, ale akceptační provizi (%-ní sazba ze směnečné částky). Ramboursní úvěr je formou akceptačního úvěru přizpůsobeného zahraničněobchodním operacím. Jde o akcept směnky tzv. ramboursní bankou. Obdobně Ramboursní úvěr jako u negociačního úvěru vychází iniciativa ze strany dovozce, který žádá svou banku o zajištění akceptu směnky některou kvalitní zahraniční bankou, kterou si volí dodavatel. Banka dovozce před realizací akceptu musí předat tzv. ramboursní závazek, že na jejím účtu u ramboursní banky bude před splatností směnky dostatek prostředků. Avalový úvěr nebo také ručitelský úvěr či směnečné rukojemství představuje Avalový úvěr poskytnutí záruky klientovi jeho bankou, že závazek bude ve stanovenou dobu uhrazen i v případě, že na účtu klienta nebude dostatek prostředků. Za poskytnutí této záruky požaduje banka avalovou provizi, jejíž výše je závislá na riziku, které je s touto formou bankovního obchodu spojeno. Avalový úvěr je poskytován jen velmi dobrým klientům, protože je, stejně jako úvěr akceptační,vysoce rizikový. Avalované směnky jsou lépe obchodovatelné – záruka banky je kvalitní. U této formy úvěru tedy nejde ani o poskytnutí peněžních prostředků (eskontní úvěr), ani o převzetí závazku (akceptační úvěr), ale o poskytnutí záruky.

26


2.4 Ostatní zdroje krátkodobého financování

2.4.1 Ostatní krátkodobé (nebankovní) závazky

Krátkodobé nebankovní závazky vznikají podnikům z různých důvodů. Trvají Příčiny vzniku od jejich vzniku (např. přijetí dodávky na obchodní úvěr, placení mezd krátkodobých pozadu) do jejich úhrady. K nejobvyklejším patří: nebankovních závazků • závazky vůči zaměstnancům z mezd v důsledku posunu výplat mezd pracovníkům, • závazky vůči státnímu rozpočtu v důsledku posunu placení daní za vznikem daňových povinností, • závazky z plateb pojistného sociálního a zdravotního pojištění vůči státnímu rozpočtu, příslušným pojišťovnám aj. Tyto zdroje mají různorodou povahu, pokud jde o jejich vznik, dobu trvání, zánik, pravidelnost vzniku, výši apod. Zvláštní místo mají ty závazky, u kterých jsou stanoveny pravidelné termíny úhrad. Jde především o dlužné mzdy (závazky vůči zaměstnancům), závazky Závazky s pravidelnými z neodvedených daní, ale také závazky z obchodních vztahů aj. termíny úhrad Uvedené závazky narůstají od svého vzniku až do doby jejich úhrady. Po úhradě závazků, která obvykle následuje několik dní po příslušném zúčtovacím období, klesnou na výši odpovídající počtu dní od skončení zúčtovacího období do dne úhrady. Tato výše představuje jejich minimální výši. Uvedený vývoj se neustále a pravidelně opakuje, proto hovoříme o tzv. trvalé (resp. neustále se obnovující) výši těchto závazků.

K ZAPAMATOVÁNÍ 5 Krátkodobé závazky nemají jednotný charakter. Vznikají: 1. jako důsledek rozdílu mezi dobou, kdy se vytváří hodnota výrobku v podnicích a dobou, kdy se tato hodnota rozděluje ve formě mezd, zisku, daní apod.; 2. jako důsledek rozdílu mezi dobou převzetí např. materiálových zásob, zboží služeb a dobou jejich úhrady.

27

28


2.4.2 Financování krátkodobých potřeb podniku přeměnami majetku Jde o specifickou formu financování, které probíhá v rámci stávajících podnikových zdrojů a jeho majetku. Jedná se o takový způsob financování, při kterém se zajišťují peněžní Podstata prostředky na zabezpečení různých složek majetku (především věcných forem oběžného majetku), popř. pro splácení závazků, aniž se mění objem stávajících zdrojů. Do této oblasti můžeme například zařadit: Patří sem

•

obnovu spotřebovaných částí oběžných aktiv z tržeb. Část tržeb odpovídající spotřebě surovin, materiálů je použita na jejich obnovu (nebo také na úhradu splátek úvěru poskytnutého na zásoby), pokud nemá dojít ke snížení zásob a omezení činnosti podniku.

•

prodej nepeněžních částí majetku podniku. Mění se struktura majetku, aniž se bezprostředně mění výše pasiv. Při prodeji fixního majetku se mění struktura aktiv ve prospěch oběžného majetku – růst peněžních prostředků.

•

faktoring.

2.4.3 Faktoring Faktoring je označován jako zvláštní forma nebo také alternativní forma financování. Faktoring je smluvně sjednaný odkup krátkodobých pohledávek před jejich Podstata faktoringu splatností, které vznikly dodavateli v důsledku poskytnutí nezajištěného obchodního úvěru. Odkup pohledávek mohou provádět banky, častěji jsou to specializované faktoringové společnosti. Cenu faktoringu tvoří: •

úrok (diskont) za dobu od nákupu pohledávky do její splatnosti. Výše úroku odpovídá přibližně úrokovým sazbám Cena faktoringu z krátkodobých bankovních úvěrů;

29


•

režijní náklady. Jde o náklady spojené se zpracováním a průběhem faktoringu. Jejich výše závisí na rozsahu a pracnosti administrativní činnosti.

•

riziková provize – odměna. Vyplývá z převzetí rizika faktoringovou společností. Závisí zejména na bonitě odběratele, jeho dřívější platební morálce, objemu pochybných pohledávek vzhledem k celkovému obratu. Tato provize kryje případné riziko nedobytnosti převzatých pohledávek.

Při splatnosti faktor vyinkasuje pohledávku od dlužníka. Rozdíl mezi inkasem a částkou zaplacenou za nakoupenou pohledávku pro něj představuje zisk. Zisk faktora Faktoringová společnost dosahuje ziskový rozdíl, protože na druhé straně nese (většinou) rizika spojená s nakoupenými pohledávkami.

Pro dodavatele je sice faktoringová služba drahá, ale přináší mu řadu výhod: -

umožňuje mu dodávat na nezajištěný obchodní úvěr, aniž by nesl riziko platební neschopnosti nebo nevůle odběratele; zvyšuje jeho konkurenceschopnost – nemusí požadovat po odběrateli nějakou formu zajištění a rovněž se urychluje celá transakce; zbavuje ho náročné práce a nemalých výloh spojených s vymáháním pohledávek; velkou část ceny pohledávek dostane zaplacenou dříve než je stanovená doba jejich splatnosti; zlepšuje svoji pozici z hlediska rizikovosti: nejisté pohledávky za různými odběrateli mění v pohledávky za faktoringovou společností.

PRŮVODCE TEXTEM Obdobou faktoringu je forfaiting. Jde o odkup pohledávek, a to středně a dlouhodobých. Tato forma financování patří tedy do oblasti dlouhodobých finančních zdrojů (7. část předmětu FINANCE).

2.5 Otázky, testy a příklady

KONTROLNÍ OTÁZKY 2 1. Vysvětlete podstatu obchodního úvěru a základní odlišnosti mezi obchodním a bankovním úvěrem. 2. Za jakých podmínek je pro odběratele výhodné využít nabídnuté skonto? 3. Jaké znáte z obecného pohledu formy ručení za poskytnutý

Výhody faktoringu pro dodavatele


obchodní úvěr? 4. Uveďte základní rozdíl mezi obchodním úvěrem a zálohou. 5. Charakterizujte podstatu jednotlivých forem krátkodobých bankovních úvěrů. Uveďte jejich základní odlišnosti. 6. S jakými úroky a poplatky je spojen kontokorentní úvěr? 7. Charakterizujte směnku a uveďte hlediska jejího členění. 8. Uveďte druhy a charakterizujte podstatné rysy směnečných úvěrů. 9. Co patří k ostatním nebankovním závazkům? Zaměřte se na závazky s pravidelnými termíny úhrad a objasněte příčiny trvalé výše těchto závazků v podniku. 10. Vysvětlete financování oběžného majetku na základě majetkových přeměn. 11. Uveďte podstatu faktoringu a obsah jeho ceny. Jaké jsou výhody faktoringu pro dodavatele (prodejce pohledávek faktoringové společnosti)?

TESTY 1. Pro odběratele je z finančního hlediska: a) vždy výhodné přijmout nabídku skonta (slevu z ceny dodávky), b) výhodné přijmout nabídku skonta, pokud velikost částky slevy je menší než úrok z krátkodobého bankovního úvěru, c) výhodné přijmout nabídku skonta, pokud částka (příp. procento) slevy převyšuje placený úrok z případného krátkodobého bankovního úvěru. 2. Záloha poskytnutá odběratelem se v bilanci podniku objeví: a) na straně pasiv, b) v bilanci není uvedena, c) na straně aktiv. 3. Revolvingový úvěr je: a) zvýhodněná forma krátkodobého bankovního úvěru, u kterého banka nestanoví výši čerpání a pravidelně jej podle smluvního ujednání do určité výše doplňuje; b) forma krátkodobého bankovní úvěru se smluvně stanoveným nepřekročitelným úvěrovým rámcem, po jehož vyčerpání banka úvěr automaticky doplní; c) forma krátkodobého bankovního úvěru se smluvně stanoveným nepřekročitelným úvěrovým rámcem a termínem splatnosti vyčerpané části úvěru. Banka vyčerpaný a splacený úvěr doplňuje po dohodnutou dobu do dohodnuté výše. 4. Kontokorentní úvěr je splácen:

30

31


a) dohodnutými hotovostními platbami od dlužníka, b) automaticky platbami přijatými na kontokorentní účet, c) průběžně, stanovené splátky musí být provedeny nejpozději do posledního dne měsíce, ve kterém byl úvěr čerpán. 5. Směnka je charakteristická: a) tím, že je v ní uvedena konkrétní dodávka, na základě které byla vystavena; b) tím, že na jejím rubu jsou uvedeni všichni účastnící téhož obchodního vztahu; c) tím, že z textu směnky není patrná příčina jejího vystavení. 6. Do kategorie směnečných úvěrů nepatří: a) eskontní úvěr, b) avalový úvěr, c) lombardní úvěr. 7. Pohledávky odkoupené faktoringovou společností jsou: a) krátkodobé a zajištěné; b) krátkodobé, záleží jen na dodavateli, zda požaduje podle bonity dlužníka jejich zajištění, faktoringová společnost to akceptuje; c) krátkodobé, nezajištěné. SAMOSTATNÝ ÚKOL 1 - PŘÍKLADY Příklad č. 1 Zboží v ceně 4 000 000,- Kč je splatné do 30 dní. Při zaplacení do 3 dnů poskytuje prodávající skonto ve výši 0,5 % z ceny. Úkol Je při úrokové míře 6 % z krátkodobých depozit pro kupujícího výhodné skonto využít? Příklad č. 2 Podnik pro zabezpečení výroby odebírá stejný druh materiálu od několika dodavatelů - jejich dodávky plně uspokojují výrobní spotřebu podniku. Dodavatelé dodávají materiál za níže uvedených podmínek, při rychlém placení nabízejí odběrateli možnost využití skonta. Vycházíme z předpokladu, že banka úročí krátkodobá depozita 10 %. dod. cena/l t objem dod. doba splat. v obch.úvěru tunách 1. 125,250 90 dní 2. 127, 260 „ 3. 129,290 „

výše skonta v% 2 3 2

platnost skonta - dny 10 5 8

32


4. 5. 6.

124,127,126,-

255 270 240

„ „ „

4 6 2

11 5 10

Úkol Stanovte, který dodavatel má pro odebírající podnik takové podmínky, že je pro něj výhodné využít nabídku skonta. Příklad č. 3 Stanovení minimální výše závazků Čtvrtletní mzdy činí 5 400 000,- Kč. Mzdy za příslušný měsíc se vyplácejí 9. den následujícího měsíce. Úkol Stanovte minimální výši trvalých zdrojů z titulu nevyplacených mezd.

SHRNUTÍ KAPITOLY ZDROJE A FORMY KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB

FINANCOVÁNÍ

Cílem kapitoly, jejíž název je shodný s názvem 5. části předmětu FINANCE, bylo seznámit studenty se zdroji krátkodobého financování, objasnit základní rozdíly mezi nimi a uvést možnosti jejich používání v podniku. Nezbytností při studiu této problematiky je mít na paměti, že ne všechen oběžný majetek je krátkodobého charakteru (specifické příčiny jsou uvedeny v 1. kapitole ), a proto není vždy ekonomické celý jeho objem krýt krátkodobými zdroji financování. Obsahově je kapitola rozdělena podle odlišných forem financování, a to na: -

nebankovní zdroje (obchodní úvěr, zálohy), bankovní úvěry (krátkodobá bankovní půjčka, revolvingový, lombardní, kontokorentní úvěr), směnečné úvěry, ostatní zdroje krátkodobého financování (ostatní nebankovní závazky, přeměny majetku, faktoring).

Kapitola je doplněna v případě potřeby konkrétnějšího vysvětlení řešenými příklady, v závěru je uvedena 5. podkapitola zahrnující otázky, testy a příklady k zopakování a procvičení nastudované problematiky. Jejich řešení je uvedeno v závěru této části předmětu FINANCE.


SHRNUTÍ 5. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB. Pátá část předmětu FINANCE byla rozdělena do dvou navazujících kapitol. První kapitola Pojetí krátkodobého financování podnikových potřeb objasňuje podstatu krátkodobého financování a také vysvětluje správnost používání i jiných než krátkodobých finančních zdrojů pro krytí oběžných aktiv podle toho, o jakou část reprodukčního procesu se jedná. Významnou částí pro chápání způsobů financování (umírněný, agresivní, konzervativní způsob) je objasnění trvalé vázanosti části oběžného majetku v podniku. Navazující druhá kapitola Zdroje a formy financování krátkodobých podnikových potřeb je zaměřena na objasnění forem financování. Problematika obchodních úvěrů je závažná v celém hospodářství, protože s jejich existencí je spojen řetězec platební neschopnosti mnoha podniků. Patřičná pozornost je věnována bankovním formám úvěrů, směnce a směnečným úvěrům, v závěru kapitoly jsou uvedeny ostatní formy krátkodobého financování, včetně podstaty faktoringu. Druhá kapitola je doplněna řešenými příklady s potřebným podrobnějším objasněním daného problému a v závěru každé kapitoly jsou pro studenty připraveny kontrolní otázky, u 2. kapitoly i testy a příklady. Řešení je uvedeno v závěru této části předmětu FINANCE.

KLÍČOVÁ SLOVA ČÁSTI ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB Zlaté bilanční pravidlo, vlastní kapitál, cizí kapitál, krátkodobé a dlouhodobé finanční zdroje, interní a externí zdroje financování, trvalá vázanosti oběžného majetku v reprodukčním procesu podniku. Obchodní úvěr, dodavatelský úvěr, skonto, úrok, záloha, bankovní úvěr (půjčka), revolvingový úvěr, lombardní úvěr, kontokorentní úvěr, úvěrový rámec (limit), kalkulace úroku, úrokový součin, úrokový dělitel, směnka, eskontní úvěr, negociační úvěr, akceptační úvěr, ramboursní úvěr, avalový úvěr, směnečné rukojemství, tržby, faktoring, forfaiting.

33


POUŽITÁ LITERATURA

DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS, 2006. ISBN 80-86119-58-0 VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. Praha: EKOPRESS, 1999. ISBN 80-86119-21-1 KOLEKTIV KATEDRY FINANCÍ. Sbírka příkladů z financí podniku. Ostrava: skripta VŠB-TU, Fakulta ekonomická, 1997. ISBN 80-7078-451-2 Zákon č.191/1950 Sb., směnečný a šekový

ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI KAPITOLA 2: ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ PODNIKOVÝCH POTŘEB

KRÁTKODOBÝCH

TESTY: 1 c)

2 a)

3 c)

4 b)

5 c)

6 a)

7 c)

PŘÍKLADY Příklad č.1 Výše skonta v absolutním vyjádření: S = 0,5 % ze 4 mil. Kč = 20 000,- Kč Výše úroků v absolutním vyjádření: U=

(4mil. − 20000) ⋅ 27 ⋅ 6 = 17910,− Kč 100 ⋅ 360

Skonto je vyšší než odpovídající úroky, okamžitá platba je z finančního hlediska pro dlužníka výhodnější. Výhoda : V = 20 000 – 17 910 = 2090,- Kč Ke stejnému závěru dospějeme při vyjádření výše skonta v procentech na roční bázi (p.a.):

34


20000 ⋅ 100 ⋅ 360 = 6,7% (4mil. − 20000) ⋅ 27 p=6% ⇒ ps > p ps =

Výhoda: V=

(4mil. − 20000) ⋅ 27 ⋅ (6,7 − 6) = 2089,5 Kč 100 ⋅ 360

Rozdíl při vyjádření výhody absolutního a procentního skonta je nepatrný.

Příklad č. 2 Postup je stejný jako u příkladu č. 1 s tím, že propočty provádíme pro jednotlivé dodavatele a výsledky srovnáme. Pro posouzení dodavatele výhodného pro odběratele z hlediska stanovených obchodních podmínek stačí jeden způsob vyjádření: buď v absolutní hodnotě nebo procentně. Pro odběratele je výhodné přijmout nabídku skonta od druhého, čtvrtého a pátého dodavatele.

Příklad č. 3 MVZ = DVZ x D MVZ = (50400 000 : 90) x 9 = 540 000,- Kč – tato částka je v podniku trvale vázána a může být použita na krytí např. části trvale vázaných zásob.

35


SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK Informativní, navigační, orientační Průvodce studiem Průvodce textem, podnět, otázka, úkol Čas potřebný k prostudování

Ke splnění, kontrolní, pracovní Kontrolní otázka Test a otázka Řešení a odpovědi, návody

Výkladové K zapamatování Řešený příklad

Náměty k zamyšlení, myšlenkové, pro další studium Použitá literatura

36

FINANCE 5. část ZDROJE A FORMY FINANCOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PODNIKOVÝCH POTŘEB. Eva Kociánová

Recommend Documents