FINANCE 4. část OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ. Eva Kociánová

FINANCE – 4. část

OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ

Eva Kociánová

Ostrava 2006

Kociánová, E. Oběžný majetek a jeho řízení

2

OBSAH 1 Oběžný majetek………………………………………………………………………………

5

1.1 Postavení oběžného majetku v ekonomice podniku ..................................................................7 2 Řízení oběžného majetku……………………………………………………………………………12 2.1 Podstata řízení oběžného majetku, stanovení kapitálové potřeby .........................................10 2.2 Řízení zásob .................................................................................................................................12 2.2.1 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách ...................................13 2.2.2 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě...................................19 2.3 Řízení pohledávek .......................................................................................................................24 2.3.1 Řízení pohledávek z obchodního styku .................................................................................25 2.4 Řízení peněžních prostředků .....................................................................................................30 2.5 Otázky, testy, příklady ...............................................................................................................34 Seznam použitých značek, symbolů a zkratek…………………………………………………

46


STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S PROBLEMATIKOU 4. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ 1. část předmětu FINANCE Úvod do finančního řízení a rozhodování podniku je zdrojem základních informací o podstatě a oblastech finančního řízení a rozhodování. V souvislosti s finančním rozhodováním je významné časové hledisko. Některá rozhodnutí finančního managementu mají krátkodobý charakter, jiná dlouhodobý. Oblast oběžného majetku a jeho řízení spadá do oblasti krátkodobého finančního rozhodování. V kapitole první Oběžný majetek jde o strukturu oběžných aktiv, objasnění jejich podstaty, významu oběžného majetku pro podnikatelskou činnost, funkcí, které plní a které nemůže zastat žádná jiná část majetku podniku. Vzhledem ke skutečnosti, že v zásobách a pohledávkách je vázána velká část kapitálu, a to na různě dlouhou dobu, je třeba se danou oblastí zabývat a realizovat různé cesty ke snížení této vázanosti. Jinak se podnik může dostat do vážných platebních problémů. To je obsahem druhé kapitoly – Řízení oběžného majetku. Předmětem řízení je stanovení výše kapitálu vázaného v oběžných aktivech, aby byly realizovány podnikové cíle a zároveň stanovení výše a druhů finančních zdrojů pro krytí krátkodobých podnikových potřeb. V této souvislosti jsou uvedeny jednotlivé metody i modely řízení výrobních zásob, nedokončené výroby, postupy při řízení pohledávek. Relativně samostatnou částí v rámci řízení oběžného majetku je oblast peněžních prostředků. Tato část je velmi důležitá, protože na jedné straně přebytek peněz je pro podnik nehospodárný, na druhé straně jejich dlouhodobý nedostatek může mít pro podnik tragické následky. Příslušná podkapitola obsahuje nejen možné postupy pro zajištění si potřebného množství peněz, ale i důvody, proč má mít firma k dispozici jen určité množství hotovosti nebo prostředků na běžném účtu u banky.

3


4

CÍL 4. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ Po úspěšném a aktivním absolvování této ČÁSTI Budete umět Budete umět: • vymezit oblast oběžného majetku a určit jeho odlišnosti od fixních aktiv, • objasnit a stanovit objem kapitálu vázaného ve věcných částech majetku podniku, • vysvětlit podstatu jednotlivých metod a modelů řízení zásob, peněžních prostředků, • určit optimální postupy při řízení pohledávek z obchodního styku.

Získáte: • • •

Získáte přehled o významu oběžného majetku a jeho postavení v podniku, znalosti o významu řízení oběžného majetku a podstatě kapitálové potřeby, znalosti o metodách a modelech řízení jednotlivých částí oběžného majetku.

Budete schopni Budete schopni: • vymezit kategorii oběžného majetku z různých hledisek významných pro manažerskou činnost v podniku, • reálně se rozhodnout o způsobu řízení určité části oběžného majetku, • propočítat a interpretovat výsledky při použití jednotlivých metod řízení oběžného majetku.

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ K prostudování 4. části předmětu FINANCE budete potřebovat asi 28 –30 hodin.


1 OBĚŽNÝ MAJETEK

STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek je důležitou částí aktiv podniku. Ve své většině je v podniku vázán krátkodobě, tj. do doby jednoho roku. Vyskytuje se ve všech právních formách podnikání, i když v různých objemech a odlišné struktuře. Postavení oběžného majetku je nezastupitelné, plní celou řadu funkcí. Existuje mnoho odlišností oběžných aktiv oproti fixnímu majetku podniku. Důležitá jsou hlediska vymezení oběžného majetku, ať už jde o věcné hledisko, funkční nebo časové. V bilanci podniku lze zjistit podrobnou strukturu (skladbu) oběžných aktiv, ale jsou i jiné možnosti jejich členění, např. podle formy a doby vázanosti, podle stupně likvidnosti.

5


6

CÍLE KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: •

popsat podstatu a význam oběžného majetku,

•

vymezit základní odlišnosti fixních a oběžných aktiv.

Získáte: •

přehled o významu oběžného majetku v podnikatelské činnosti,

•

znalosti týkající se postavení oběžného majetku v podniku.

Budete schopni: •

vymezit kategorii oběžného majetku z různých hledisek významných pro manažerskou činnost v podniku.

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je asi 3 hodiny.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY OBĚŽNÝ MAJETEK Oběžný majetek, zásoby, pohledávky, peněžní prostředky, krátkodobý finanční majetek, přechodná a trvalá potřeba oběžného majetku, likvidnost.

Budete umět

Získáte

Budete schopni

1.1 Postavení oběžného majetku v ekonomice podniku Oběžný majetek, resp.oběžná aktiva jsou součástí majetku podniku; jejich struktura a objem v peněžním vyjádření k určitému okamžiku jsou uvedeny v bilanci. Oběžný majetek se vyskytuje u všech podniků bez ohledu na jejich právní formu, i když v odlišné struktuře. Oběžná aktiva se podstatně liší od fixních aktiv, a to z několika důvodů: v podniku se vyskytují a fungují z velké části krátkodobě (nejčastěji v rámci 1 roku), podstatná část se spotřebovává jednorázově (suroviny, materiál). Tato jednorázově spotřebovaná část oběžného majetku se ihned započítává do nákladů a realizačních cen, výdaje na ni vynaložené se podniku následně vracejí v tržbách, další části oběžného majetku (pohledávky, peněžní prostředky) mají své specifické funkce, bez jejichž existence by nemohl být ukončen koloběh oběžného majetku, tedy přechod z jedné jeho formy do následující. Důležitou vlastností oběžného majetku je jeho likvidnost, tedy schopnost se poměrně rychle přeměnit v peněžní prostředky. Od výše uvedené charakteristiky oběžných aktiv existuje řada odlišností: některé části oběžného majetku setrvávají v podniku déle než jeden rok (dlouhodobé pohledávky apod.), Základní odlišnosti OM od fixního ne všechny hmotné části oběžného majetku jsou spotřebovány majetku jednorázově, některé jsou spotřebovány postupně (součástky, náhradní díly), ne všechny jeho části jsou stejně likvidní, ve své většině jde o majetek krátkodobý, přechodný, ale existují důvody, které vedou k tomu, že část oběžného majetku je v podniku vázána trvale, tedy dlouhodobě, což má úzkou návaznost na finanční krytí této části (časové hledisko finančních zdrojů – 5. část předmětu FINANCE: Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb). Oběžný majetek se vymezuje z hlediska: času jako majetek s dobou obratu kratší než 1 rok, věcného (struktura OM) zahrnuje zásoby nakoupené i pořízené vlastní činností, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobé cenné papíry, peněžní prostředky v hotovosti, na účtech u banky, funkčního – jednotlivé složky oběžných aktiv mají různé poslání: zajišťují plynulou výrobu, odbyt, poskytování služeb, likviditu. Pro doplnění a komplexnější charakteristiku oběžného majetku lze uvést hlediska členění oběžného majetku podle: Další odlišnosti OM


8

1. rozvahové evidence (věcné hledisko): - zásoby, - pohledávky, - krátkodobý finanční majetek. 2. formy vázanosti kapitálu: - majetek peněžní (volný), - majetek nepeněžní (vázaný); 3. doby vázanosti kapitálu (finanční pohled): - přechodná část OM, - trvalá část OM; 4. stupně likvidnosti;

Hlediska vymezení OM

5. místa a funkce v koloběhu kapitálu podniku (funkce vnitřní, likvidní, záruční, rezervní, vnější).

KONTROLNÍ OTÁZKY 1 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Který účetní výkaz informuje o výši a struktuře oběžných aktiv? Uveďte základní odlišnosti oběžného majetku od stálých aktiv. Uveďte základní charakteristické rysy oběžného majetku. Popište hlediska vymezení oběžného majetku. Uveďte hlediska členění oběžného majetku. Uveďte funkce oběžného majetku.

2 ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU STRUČNÉ SEZNÁMENÍ S OBSAHEM KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU V oběžném majetku, stejně jako v ostatních aktivech podniku, je vázán vysoký objem kapitálu. Z hlediska ekonomického, finančního je žádoucí při řízení postupovat tak, aby vázanost kapitálu byla optimální - ne příliš vysoká, ale nadměrná snaha o minimalizaci vázanosti kapitálu by podniku také neprospěla. Mohl by začít ztrácet své pozice na trhu. V této kapitole je objasněna podstata kapitálové potřeby, metody, modely použitelné při řízení zásob, možné postupy při řízení pohledávek. Jiné postupy jsou uplatněny při řízení peněžních prostředků, protože tady nelze

Členění OM


9

hovořit o vázanosti kapitálu. Použití jednotlivých metod je dokumentováno ilustrativními řešenými příklady a v závěru kapitoly jsou uvedeny otázky vztahující se k textu a příklady k řešení. Klíč k řešení je uveden v závěru 4. části předmětu FINANCE.

CÍLE KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Po úspěšném a aktivním absolvování této KAPITOLY Budete umět: • stanovit vázanost kapitálu v zásobách s použitím různých metod a optimalizačního modelu (Baumolova modelu), • posoudit, jak co nejlépe postupovat při řízení pohledávek, • použít Baumolův model při řízení peněžních prostředků.

Získáte: • znalosti o významu řízení oběžného majetku, • znalosti o jednotlivých metodách a modelech řízení částí oběžného majetku (zásob, pohledávek, peněžních prostředků.

Budete schopni: • reálně se rozhodnout o způsobu řízení určité části oběžného majetku, • propočítat a interpretovat výsledky při použití jednotlivých metod řízení oběžného majetku.

ČAS DOPORUČENÝ K PROSTUDOVÁNÍ

Budete umět

Celkový doporučený čas k prostudování KAPITOLY je asi 20 hodin.

KLÍČOVÁ SLOVA KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Získáte Kapitálová potřeba, doba vázanosti kapitálu ve věcných formách majetku, dodávkový cyklus, pojistná zásoba, zásobovací rovnice, průběh narůstání nákladů v nedokončené výrobě, výrobní cyklus, optimalizace zásob, náklady na pořízení a skladování zásob, seřizovací náklady, optimální výše dodávky, doba obratu, rychlost obratu, obchodní úvěr, skonto, zajištění;


10

pochybné, sporné, ztrátové a nedobytné pohledávky; platební kalendář, krátkodobý finanční plán, výkaz cash-flow, Baumolův model, Millerův- Budete schopni Orrův model.

2.1 Podstata řízení oběžného majetku, stanovení kapitálové potřeby Řízením oběžného majetku se rozumí činnost podnikového managementu, která se zabývá, podle zaměření a cílů podniku, stanovením a udržováním optimální výše a struktury této části majetku, v koordinaci s řízením ostatních aktivit podniku. Předmětem řízení je stanovení potřeby oběžného majetku pro naplnění podnikových cílů a zároveň stanovení výše a druhů finančních zdrojů pro krytí krátkodobých podnikových potřeb. V souvislosti s řízením majetku podniku je třeba vysvětlit tzv. kapitálovou potřebu. Podnik ke své činnosti potřebuje určitou výši majetku (fixního i oběžného). Tato potřeba současně určuje nutný objem finančních zdrojů pro krytí aktiv – proto se používá název „kapitálová potřeba“. Kapitálová potřeba je neoddělitelně spojena s výdaji a příjmy podniku (resp.očekávanými příjmy a výdaji). Vzniká v okamžiku, kdy podnik zaplatí za nakoupené stroje, suroviny, materiály (výdaje) a trvá až do doby, kdy se vynaložené peněžní prostředky opět vrátí do podniku v podobě příjmů (příjmy v souvislosti s prodejem materiálů, výrobků, zboží apod.). Kapitálová potřeba je spojena s vázaností kapitálu ve věcných formách majetku podniku (fixního, oběžního). Její stanovení je předmětem podnikového řízení jako celku, včetně řízení finančního, protože, ovlivňuje potřebu finančních zdrojů (kapitálu) nutných ke krytí majetku firmy. Je třeba si uvědomit, že částí oběžného majetku podniku jsou i peněžní prostředky. Proto je nutné ke stanovené kapitálové potřebě připočítat i adekvátní část těchto aktiv!!! Určení velikosti potřeby kapitálu v oblasti oběžných aktiv je méně snadné než Předmět řízení OM u fixního majetku, a to v souvislosti s proměnlivostí oběžného majetku. Faktory ovlivňující výši kapitálu vázaného ve věcných formách oběžných Kapitálová potřeba aktiv:


11

1. doba vázanosti kapitálu ve věcných formách oběžných aktiv, tj.doba, která uplyne od okamžiku uskutečnění výdajů do doby jejich uvolnění v podobě připsání peněz na účet dodavatelského podniku (zaplacení odběratelem), 2. denní výše (objem) takto vázaného kapitálu. Uvádí se také jako denní výdaje, denní spotřeba.

Výši kapitálu vázaného ve věcných formách oběžného majetku je možné globálně stanovit takto: KPc = D ⋅ V (2.1) KPc… průměrná potřeba kapitálu vázaného ve věcných formách oběžného majetku v peněžních jednotkách D… průměrná doba vázanosti kapitálu ve věcných formách oběžného majetku ve dnech V… průměrná denní potřeba kapitálu (průměr.denní výdaje, průměr.denní spotřeba v peněžních jednotkách) Faktory ovlivňující K ZAPAMATOVÁNÍ 1 výši kapitálové Doba vázanosti kapitálu v jednotlivých složkách oběžného majetku (tj.doba potřeby skladování výrobních zásob, hotových výrobků, doba obratu pohledávek) se u různých výrobků liší. Stejně tak to platí pro denní potřebu kapitálu. Proto se při propočtech kapitálové potřeby vychází z průměrné doby vázanosti a průměrné denní potřeby kapitálu a stanovuje se průměrná kapitálová potřeba.

ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-1 1. ČÁST: V = 100 000,- Kč

]

⇒ KPc = 500 000,- Kč

podle vzorce (2.1)

D = 5 dní Přístup ke stanovení kapitálové potřeby je příliš globální; je účelné stanovit kapitálovou potřebu v jednotlivých skupinách oběžného majetku (jeho věcných částí). 2. ČÁST: Firma potřebuje denně na materiál, mzdy aj. částku 100 000,- Kč. o průměrná doba skladování výrobních zásob ……..9 dní o výrobní proces trvá v průměru ………………… 6 dní o hotové výrobky se v průměru skladují ………… 5 dní


o

12

odběratelům je poskytován úvěr v průměru na …30 dní

Jak vysoká bude kapitálová potřeba v oblasti OM? Na základě vztahu (2.1): KPc = 100 000 x (9 + 6 + 5 + 30) = 5 000 000,- Kč Prostředky vynaložené 1. den se vrátí v průměru za 50 dní; kapitál se tak uvolňuje ve výši jeho denní potřeby. Má-li výroba pokračovat v nezměněném rozsahu, uvolněný kapitál se opět investuje ve výši jeho denní potřeby. Kapitálová potřeba se pak ustaluje na částce 5 000 000,- Kč.

2.2 Řízení zásob Řízením zásob se rozumí soubor činností podniku, jejichž účelem je zajišťovat plynulý, bezporuchový chod výroby a prodeje. K tomu podnik potřebuje odpovídající množství zásob v náležité struktuře, a to ve správné době, na potřebném místě a při minimálních nákladech spojených se zásobami. Z věcného hlediska jde o řízení: • výrobních zásob, • nedokončené výroby, • výrobků. Vyšší objemy zásob jsou pro podnik pohodlné, alesoučasně mohou negativně ovlivňovat likviditu podniku a výši nákladů. Nižší objemy zásob sice šetří náklady na kapitál, přitom se zvyšuje riziko jejich nedostatku, podnik je méně pružný. Technické postupy, pomocí kterých je možné určit účelnou, optimální výši zásob, resp.výši kapitálu vázaného v zásobách, představují metody řízení zásob.

Podstata a obsah řízení zásob


13

2.2.1 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách Výrobní zásoby jsou v podniku vázány (resp. určitý objem kapitálu je vázán ve výrobních zásobách) od jejich přijetí na sklad do okamžiku jejich postupného předávání do výroby (do spotřeby). Metody řízení výrobních zásob: 1) Na základě znalosti vývoje zásob v závislosti na průběhu spotřeby a zásobování Výše kapitálu vázaného ve výrobních zásobách je závislá na: • průměrné denní spotřebě výrobních zásob, • průměrné době jejich vázanosti od vstupu do podniku do doby jejich uvolnění do spotřeby. KPVZ = s ⋅ DVZ (2.2) KPVZ - průměrná kapitálová potřeba v oblasti výrobních zásob (v Kč) s - průměrná denní spotřeba výrobních zásob (v Kč)


DVZ

-

14

průměrná doba vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách (ve dnech)

Stanovení průměrné denní spotřeby: s=

S d

(2.3) S d

- celková spotřeba výrobních zásob za období (v Kč) - celkový počet dní v období

Stanovení průměrné doby vázanosti kapitálu ve výrobních zásobách: DVZ = cd p

cd + p+t 2

(2.4) - dodávkový cyklus, tj. doba, která průměrně uplyne mezi dvěma po sobě jdoucími dodávkami (ve dnech) - pojistná zásoba (ve dnech)

Pojistná zásoba se uvádí ve dnech; vyjadřuje, jak dlouho může podnik v nezměněném měřítku vyrábět, i když dojde např. k prodlení v dodávkových cyklech. t

- doba pro technické skladování (ve dnech), např. doba potřebná k sušení dřeva při výrobě nábytku

2) Na základě průměru maximální a minimální zásoby Při rovnoměrné spotřebě zásob lze průměrnou výši kapitálu v nich vázaného stanovit pomocí průměru maximální a minimální zásoby. KPVZ =

max .zásoba + min .zásoba 2

(2.5)

3) Zásobovací rovnice Níže uvedený vztah se používá pro operativní řízení zásob. Předpokladem jeho použití je znalost a sledování zásob. Je možné jej stanovit pro zásoby jako celek, ale i pro jejich jednotlivé části (výrobní zásoby, zásoby nedokončené výroby …).

KS Z = PS Z + N Z − S Z (2.6) KSZ PSZ NZ SZ

- stav

zásob na konci období stav zásob na počátku období - nákup zásob za období - potřeba zásob za období


15

4) Optimalizace zásob (model optimalizace zásob) Předchozí metody vycházely ze znalosti velikosti dodávek, délky dodávkového cyklu, frekvence dodávek apod. Při stanovování kapitálové potřeby v jednotlivých částech majetku (zde v OM) je cílem její optimalizace. Optimalizační modely směřují ke stanovení právě takových dodávkových cyklů, velikostí dodávek, jejich frekvence atd., aby náklady, které jsou s touto oblastí spojeny, byly minimální. Tzn., že kritériem optimální výše výrobních zásob je minimalizace nákladů na jejich pořízení a skladování. Princip optimalizace výrobních zásob je možné vyjádřit takto: N=

Np ⋅S Q

+

Ns ⋅Q + P⋅S 2

(2.7)

N - celkové náklady spojené s pořizováním a skladováním zásob (v Kč) Np - pořizovací náklady na jednu objednávku /dodávku/ (v Kč) Ns - průměrné náklady na skladování jedné jednotky za určité období (v Kč) P - cena za jednotku materiálu


16

S - předpokládaná spotřeba v technických jednotkách za příslušné období Q - velikost objednávky v hmotných jednotkách S/Q - počet objednávek (dodávek) za příslušné období Q/2 - průměrná zásoba (běžná) Účelem je nalezení optimálního objemu dodávky (objednávky), tj. takového množství, při kterém jsou náklady na pořízení a skladování minimální. Matematicky jde o stanovení minima funkce celkových nákladů (pomocí 1. derivace podle Q), jeho anulování a výpočet optimální velikosti jedné objednávky. −

Np ⋅S Q2 Q=

+

Ns =0 2

2⋅ Np ⋅S

Na základě této znalosti lze stanovit: • průměrnou zásobu, • počet objednávek za období, • délku dodávkového cyklu.

Ns

(2.8)


17

ŘEŠENÉ PŘÍKLADY 2-2 Příklad 1 PŘÍKLAD 1: Podnik spotřebovává tři druhy základního materiálu, a to: Materiál A Čtvrtletní spotřeba1) je 3 600 tun, cena za 1 tunu je 300,- Kč, pojistná zásoba se udržuje po dobu 5 dní, doba na technické skladování vyžaduje 8 dní. Materiál dodávají 3 dodavatelé: dodavatel 1. 2. 3. 1)

objem dodávek v tunách 800 2 400 400

délka dodávk.cyklu (dny) 20 15 5

pro jednoduchost předpokládáme, že rok má 360 dní

Materiál B Čtvrtletní spotřeba činí 540 000,- Kč. Podnik tento materiál odebírá denně a udržuje pojistnou zásobu ve výši 18 000,- Kč. Materiál C Zásoba materiálu dosahuje maximálního stavu 1 000 000,- Kč, minimálního stavu 600 000,Kč (minimální zásoba je pojistnou zásobou). Spotřeba za čtvrtletí činí 3 600 000,- Kč. Úkoly: 1. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu A. 2. Stanovte minimální a maximální zásobu ve dnech, tunách a korunách u materiálu A. 3. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu B. 4. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu C. Řešení: ad 1. Vzhledem k tomu, že materiál dodává více dodavatelů, je nutné stanovit průměrný dodávkový cyklus.

K ZAPAMATOVÁNÍ: 2 Pokud dodavatelé dodávají tentýž materiál za různé ceny, je nutné stanovit průměrný dodávkový cyklus pomocí peněžního vyjádření. Stanovení průměrného dodávkového cyklu: pomocí váženého aritmetického průměru, kde vahami jsou objemy dodávek jednotlivých dodavatelů.


18

∅cd = (800 x 20) + (2 400 x 15) + (400 x 15) / (800 + 2 400 + 400) = 15 dní Vzorec (2.4)

DVZ = 15 / 2 + 5 + 8 = 20,5 dní

Vzorec (2.3)

s = (3 600 x 300) / 90 = 12 000 Kč

Vzorec (2.2)

KPVZ = 12 000 x 20,5 = 246 000 Kč

ad 2. Minimální zásoba je objem zásoby těsně před uskutečněním dodávky, odpovídá technologické a pojistné zásobě. Maximální zásoba je výše zásoby těsně po uskutečnění dodávky. jednotka dny tuny koruny

zásoba min. 5 + 8 = 13 13 (3 600 / 90) = 520 520

⋅ 300 = 156 000

zásoba max. 15 + 5 + 8 = 28 28 (3 600 / 90) = 1120 1 120

⋅ 300 = 336 000

ad 3. Vzorec (2.3)

s = 540 000 / 90 = 6 000 Kč

Dvz - pokud je dodávkový cyklus velmi krátký (1 - 2 dny) nebo podniku dodává malý počet dodavatelů (rovněž 1 - 2), bere se v úvahu celý dodávkový cyklus - to souvisí s finančními úhradami dodávek.

p

= 18 000 / 6 000 = 3 dny

Dvz = 1 + 3 = 4 dny Vzorec (2.2)

KPvz = 6 000

⋅ 4 = 24 000 Kč

ad 4. Průměrnou výši kapitálu stanovíme na základě znalosti výše maximální a minimální zásoby materiálu C: Vzorec (2.5)

KPvz = (1 000 000 + 600 000) : 2 = 800 000 Kč

PŘÍKLAD 2: Podnik ve svém výrobním plánu předpokládá spotřebu materiálu, s jehož obstaráním jsou spojeny tyto náklady: • pořizovací náklady na jednu dodávku ve výši 1 800 Kč, • náklady na skladování jedné jednotky 10 Kč ročně, • spotřeba v kusech ročně se plánuje ve výši 100 000, • cena za jednotku činí 40 Kč.

Příklad 2


19

Úkoly: 1. Stanovte optimální výši jedné objednávky. 2. Vypočítejte celkové náklady (minimální). 3. Stanovte počet objednávek za příslušné období. 4. Vypočítejte délku dodávkového cyklu. Řešení: ad 1.

Q= ad 2.

Podle vzorce (2.8):

2 ⋅ Np ⋅ S

=

Ns

2 ⋅ 1 800 ⋅ 100 000 = 10

36 000 000 = 6 000 ks

Podle vztahu (2.7)

Minimální celkové náklady:

N=

1 800 ⋅ 100 000 10 ⋅ 6 000 + + 40 ⋅ 100 000 = 30 000 + 30 000 + 4 000 000 6 000 2

= 4 060 000 Kč ad 3. Počet objednávek za dané období = S / Q = 100 000 : 6 000, tj. přibližně 16,7 krát. ad 4. Délka dodávkového cyklu = 360 / 16,7 = 21,5 dní.

2.2.2 Stanovení průměrné výše kapitálu vázaného v nedokončené výrobě V nedokončené výrobě (NV) je kapitál vázán od okamžiku předání surovin, Vázanost kapitálu materiálu apod. do výroby, přes vynakládání nákladů, které souvisí s výrobou v nedokončené výrobě (mzdy, energie, odpisy), do okamžiku, kdy je výrobek dokončen a předán na sklad hotových výrobků. Vázanost kapitálu v nedokončené výrobě je závislá na: • celkových nákladech na výrobu v období, • délce výrobního cyklu, • průběhu narůstání nákladů během výroby daného výrobku. Specifikem u nedokončené výroby je, že vázanost kapitálu je silně závislá na průběhu narůstání nákladů během výrobního cyklu - tento fakt se vyjadřuje Průběh narůstání pomocí koeficientu narůstání nákladů (K), který nabývá hodnot od 0 do 1. nákladů Průběh narůstání nákladů může být:

•

rovnoměrný

K=

n 2n

(2.9)


20

K - koeficient narůstání nákladů n - náklady na jeden výrobek (v Kč) •

rovnoměrný po vložení jednorázových nákladů na počátku výrobního cyklu

K=

m+n 2n

(2.10)

m - jednorázové náklady vynaložené na počátku výrobního cyklu (v Kč) •

nerovnoměrný

K = kumulativ.součet postupně narůst.nákladů / n

x

cv

(2.11)

cv - délka výrobního cyklu (ve dnech)

Průměrná potřeba kapitálu v nedokončené výrobě se stanoví v závislosti na: 1. průměrných jednodenních nákladech na výrobu (v Kč):

N d = průměrné denní náklady na výrobu (v Kč) = počet dní v období = celkové náklady vynaložené na výrobu v daném období (v Kč) n den. =

nden d N

(2.12)

2. průměrné době vázanosti kapitálu v zásobách nedokončené výroby (ve dnech):

D NV = c v ⋅ K + p

(2.13)

DNV = průměrná doba vázanosti kapitálu v NV cv = délka výrobního cyklu (ve dnech) p = pojistná zásoba (ve dnech)

Průměrná kapitálová potřeba v nedokončené výrobě (v Kč): KPNV = n den. ⋅ D NV KPNV = průměrná kapitálová potřeba v nedokončené výrobě

(2.14)

Průměrná potřeba kapitálu v nedokončené výrobě


21

ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-3

O výrobě podniku a vývoji nákladů v nedokončené výrobě máme k dispozici tyto údaje: Výrobek A ∗ náklady na výrobu jednoho kusu ∗ výrobní cyklus trvá ∗ při výrobě tohoto výrobku je nutno ze skladu předat na počátku výrobního cyklu jednicový materiál ve výši ∗ ostatní zpracovatelské náklady narůstají rovnoměrně v průběhu výrobního cyklu ∗ podnik počítá s výrobou 150 kusů tohoto výrobku za čtvrtletí

24 000,- Kč 12 dní 6 000,- Kč

Výrobek B ∗ výrobní cyklus trvá 5 dní ∗ náklady na tento výrobek (v Kč) se vynakládají postupně v jednotlivých dnech takto: den 1. 2. 3. 4. 5.

materiál 2 000 1 600 400 400 600

mzdy 400 400 400 400 400

∗ režijní náklady činí 50 % z mezd ∗ plánuje se výroba 180 kusů za čtvrtletí Úkoly: 1. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného ve výrobě při výrobě výrobku A. 2. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného ve výrobě při výrobě výrobku B.


22

Řešení: ad 1. Vzorec (2.10)

K = (6000 + 24000) / 48000 = 0,625

Vzorec (2.13)

DNV = 12 x 0,625 = 7,5 dní

Vzorec (2.12)

nden. = (150 x 24000) / 90 = 40000,- Kč

Vzorec (2.14)

KPNV = 40000 x 7,5 = 300 000,- Kč

ad 2.

Náklady na výrobu narůstají v tomto případě nerovnoměrně, proto je nutné stanovit skutečnou vázanost prostředků vložených do výroby den 1. 2. 3. 4. 5. Celk.

materiál 2 000 1 600 400 400 600 5 000

mzdy 400 400 400 400 400 2 000

rež.náklady 200 200 200 200 200 1 000

nákl./ks 2 600 2 200 1 000 1 000 1 200 8 000

Vzorec (2.11)

K = 28 000 / (5 x 8 000) = 0,7

Vzorec (2.13)

DNV = 5 x 0,7 = 3,5 dní

Vzorec (2.12)

nden. = (180 x 8000) / 90 = 16 000,- Kč

Vzorec (2.14)

KPNV = 16 000 x 3,5 = 56 000,- Kč

kumulativní součet 2 600 4 800 5 800 6 800 8 000 28 000


PRŮVODCE STUDIEM 1 Do zásob patří i další položky, např. výrobky. Každý podnikatel vyrábí proto, aby realizoval, prodával. Často není možné uskutečnit prodej vyrobených výrobků okamžitě, protože výrobky je třeba např. kompletovat, balit. To a jiné okolnosti je třeba vzít v úvahu při stanovení (propočtu) výše kapitálu vázaného v hotových výrobcích. Samotný postup propočtu je shodný s předchozími – výrobní zásoby, nedokončená výroba. Rozdíl je v tom, že zde bereme v úvahu jednodenní náklady na realizované výrobky a průměrnou dobu vázanosti kapitálu ve výrobcích (tzv. odbytový cyklus).

23


24

2.3 Řízení pohledávek Pohledávky obecně představují nároky jednoho subjektu na příjem peněžních prostředků (nejčastěji), které vznikly díky existenci závazků Podstata pohledávek jiného subjektu, zároveň jsou specifickou formou umísťování kapitálu. Existence pohledávek, doba jejich splatnosti, skutečná úhrada pohledávek, příp. jejich nezaplacení se projeví ve všech účetních výkazech sestavovaných podnikem (rozvaze, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích). Základním klasifikačním kritériem pro členění pohledávek uvedených v rozvaze podniku je doba jejich splatnosti: • •

pohledávky splatné do jednoho roku včetně se řadí do Doba splatnosti krátkodobých pohledávek, pohledávek pohledávky splatné za dobu delší než jeden rok představují dlouhodobé pohledávky.

Pro správné zařazení pohledávek z hlediska jejich řízení je doba zbývající do jejich úhrady. Tzn., že dlouhodobé pohledávky se s postupujícím časem zařadí ke krátkodobým pohledávkám (v době, kdy do konce splatnosti chybí maximálně 1 rok). Tyto časové informace jsou důležité pro posouzení finanční situace podniku. Pro potřeby řízení pohledávek nestačí jen jejich členění na krátkodobé a dlouhodobé, rozeznávají se pohledávky tuzemské, zahraniční, nahodilé nebo pravidelně se vyskytující, žádoucí, nežádoucí, likvidní, pochybné, sporné, nedobytné. Řízení pohledávek z obecného hlediska představuje činnost finančního managementu podniku směřující k jejich optimálnímu usměrňování. Předmětem řízení jsou: • objem pohledávek, jejich struktura, vývoj, • rovnoměrnost či nerovnoměrnost jejich vzniku, • doba jejich splatnosti, likvidnost, rizika aj.

Řízení pohledávek


2.3.1 Řízení pohledávek z obchodních vztahů Pohledávky z obchodních vztahů tvoří ve většině podniků nejvyšší objemy z celé struktury pohledávek a je s nimi spojeno časté riziko pro dodavatele s jejich možným neuhrazením ze strany odběratele. Proto je žádoucí provádět kvalitní credit management (řízení pohledávek). Řízení pohledávek z obchodních vztahů (dále jen pohledávek) je ve svém důsledku rozhodováním o prodeji na obchodní) úvěr. Prodej na obchodní úvěr (OÚ) znamená: • pro prodávajícího vznik pohledávky z obchodních vztahů (strana aktiv rozvahy), • pro kupujícího vznik závazku z obchodních vztahů (strana pasiv rozvahy). Výše pohledávek a zejména rychlost jejich inkasa má vliv na likviditu podniků (platební schopnost). Ta v současné době představuje jeden z vážných problémů velkého počtu podniků v České republice. Prodejem na obchodní úvěr vznikají rozdíly mezi účetní a peněžní realizací prodejů. Do doby úhrady jsou prodeje z peněžního hlediska „jen rozpracovány (nedokončeny)“, což vede ke vzniku pohledávek a existuje stálé riziko, že odběratel provede úhradu se zpožděním nebo dokonce vůbec ne. Velikost (objem) pohledávek, resp.poskytnutého obchodního úvěru, je závislá Faktory ovlivňující na několika faktorech: objem obchodního úvěru 1. na kvalitě odběratele – pokud podnik sníží požadavky na odběratele, s velkou pravděpodobností se mu zvýší odbyt, roste počet odběratelů. Tím je možné na jedné straně dosahovat zisk, ale zároveň se zvyšuje riziko prodloužení inkasního období a růstu objemu pochybných, příp. nedobytných pohledávek. 2. na možnostech dodávajícího podniku vázat po dobu stanovené doby splatnosti v pohledávkách určitou výši kapitálu (v praxi často na poměrně dlouhou dobu), 3. na zvyklostech v daném oboru podnikání ohledně stanovení lhůty splatnosti, pokud tentýž výrobek nebo zboží dodávává více podniků, 4. na druhu výrobku: a) zastupitelné, b) nezastupitelné výrobky. S velikostí pohledávek souvisí i rozhodování se podniku - dodavatele o poskytování (neposkytování) skonta. Skonto představuje slevu z ceny dodávky, pokud zákazník na základě dohody s prodávajícím zaplatí buď Skonto okamžitě nebo v poměrně krátké lhůtě. Skonto je v podstatě snížení ceny o

25


26

úrok za dobu mezi promptním placením a termínem splatnosti OÚ. Nástroje řízení pohledávek: • volba podmínek prodeje (především stanovení doby inkasa Nástroje řízení pohledávek pohledávek), • požadavky dodavatelů na zajištění pohledávek, • informace o odběratelích, • využití skonta (sleva z ceny dodávky). Na základě výše uvedeného a pro kvalitnější vysvětlení působení jednotlivých faktorů na rozhodování se podnikového managementu o poskytování či neposkytování OÚ je uveden souhrnný příklad s potřebným objasněním. ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-4 Podnik má roční objem realiazce 18 000 000,- Kč, náklady vyvolané uvedeným objemem realizace jsou 16 000 000,- Kč, z toho: • fixní náklady 6 000 000,- Kč • variabilní náklady 10 000 000,- Kč. Podnik poskytuje odběratelům obchodní úvěr v průměrné délce 60 dní. Náklady inkasa činí 1 % z tržeb a ztráty z pochybných pohledávek činí 0,5 % z tržeb. Předpokládá se, že výnosnost kapitálu v ekonomice je při srovnatelné rizikovosti 15 %. Úkoly: Rozhodněte, které z navrhovaných opatření je pro podnik ekonomicky, a tím finančně výhodné. úkol a): Podnik uvažuje o možnosti prodloužit splatnost obchodního úvěru na 90 dní. Marketingová studie předpokládá, že na základě tohoto opatření se rozšíří okruh zákazníků, a tím: • objem realizace vzroste o 10 %, • náklady inkasa se zvýší na 1,5 % z tržeb, • pochybné pohledávky se zvýší na 0,8 % z tržeb. Zvýšený objem produkce je podnik schopen zabezpečit lepším využitím stávající výrobní kapacity.

Důsledky tohoto rozhodnutí: • • • • •

dojde k ovlivnění výše peněžních prostředků v podniku, zvýší se riziko vzniku pochybných pohledávek, dojde k růstu tržeb v důsledku zvýšení počtu odběratelů, dojde ke zvýšení objemu pohledávek, bude ovlivněna vázanost kapitálu v pohledávkách.

Řešení: 1) Doba splatnosti OÚ = 60 dní: Z1 = T1- N1 = 18 000 000 - 16 000 000 = 2 000 000 Kč

VYSVĚTLENÍ


27

⋅

Průměrný stav pohledávek = jednodenní tržby prům. doba inkasa (18 000 000 : 360) 60 = 50 000 . 60 = 3 000 000 Kč

⋅

Náklady inkasa: 1 % z T1 = 180 000 Kč Ztráty z pochybných pohledávek: 0,5 % z T1 = 90 000 Kč

2) Doba splatnosti OÚ = 90 dní:

ad a) Prodloužení doby inkasa:

T2 = T1 + 10 % z T1 = 19 800 000 Kč Fixní náklady: neměnné = 6 000 000 Kč . Variab.náklady: růst o 10 % (jako tržby při prodloužení doby inkasa) = 11 000 000 Kč tzn. N2 = 17 000 000 Kč, tj. 85,86 % z T2 Z2 = 19 800 000 - 17 000 000 = 2 800 000 Kč; tj. o 800 000,- Kč více Prům. stav pohl. = (19 800 000 : 360) tj. + 1 950 000 Kč

⋅

90

= 55 000

⋅

90 = 4 950 000 Kč;

Pohledávky tedy vzrostly o 1 950 000,- Kč. Obsahují i ziskovou přirážku, proto bude podnik potřebovat dodatečný kapitál jen ve výši nákladů vázaných v těchto pohledávkách, tj. 85,86 % z 1 950 000,- Kč = 1 674 270,- Kč. Náklady ztracených příležitostí dodateč. kapitálu: (1 674 270 Náklady inkasa: 1,5 % z T2 = 297000 Kč; tj. Ztráty z pochybných pohledávek: 0,8 % z T2 = 158 400,- Kč Průměr.doba inkasa Tržby Náklady Zisk Prům.stav pohledávek Náklady inkasa Ztráty z pochyb.pohl. Náklady ztracených příležitostí

60 dní 18 000 000 -16 000 000 2 000 000 3 000 000 180 000 90 000 -

Rekapitulace Očekávané zvýšení zisku Náklady ztracených příležitostí vázaného kapitálu Zvýšené náklady inkasa Zvýšení ztráty z pochyb. pohledávek Čisté zvýšení zisku

⋅

15) : 100 = 251 140 Kč + 117 000,+ 68 400,-

90 dní 19 800 000 -17 000 000 2 800 000 4 950 000 297 000 158 400 251 140

Změna +1 800 000 +1 000 000 800 000 +1 950 000 + 117 000 + 68 400 + 251 140

+ 800 000,- 251 140,-117 000,-68 400,+ 363 460,-

Propočet ukázal výhodnost realizace návrhu.

Všeobecný závěr: Pro podnik je výhodné zvyšovat alokaci kapitálu do pohledávek, pokud toto zvyšování přináší čistý přírůstek zisku.

ZÁVĚR úkolu ad a)


28

ad b) poskytnutí skonta

úkol b) Pokračování příkladu nabídkou slevy z ceny dodávky (skonta): Důsledky tohoto rozhodnutí: Výhody:

• •

Nevýhoda:

•

podnik dostane peníze buď ihned nebo velmi brzy, což pozitivně ovlivní průměrnou dobu inkasa, v důsledku brzkého přijetí peněz se podniku sníží vázanost kapitálu v pohledávkách. podniku se tím, že poskytne slevu a někteří odběratelé této možnosti využijí, sníží tržby.

Podnik uvažuje o možnosti poskytování 3 % skonta z ceny dodávky těm odběratelům, kteří dodávku uhradí do 10 dnů. Podle průzkumu by výhodu skonta využilo 50 % odběratelů, zbývajících 50 % by využívalo prodloužené splatnosti OÚ (90 dní). Uvedené opatření by se projevilo: • snížením nákladů inkasa na 1,1 % z tržeb a • snížením ztráty z pochybných pohledávek na 0,5 % z tržeb. Řešení: • dojde ke snížení průměrné doby inkasa pohledávek na 50 dní (50 % odběratelů - 10 dní 50 % odběratelů - 90 dní), tzn. že dojde ke změně průměrného stavu pohledávek: 55 000 50 = 2 750 000 Kč; tj. - 2 200 000 Kč, a to vede k uvolnění kapitálu: 85,86 % z 2 200 000 = 1 888 920 Kč, který může přinést při 15% výnosnosti dodatečný zisk + 283 338 Kč

⋅

• sníží se náklady inkasa (1,1 % z T2 = 217 800) • sníží se ztráty z pochybných pohl. (0,5 % z T2 = 99 000) • podnik poskytne slevu z ceny 50 % odběratelům ve výši 3 %, tzn. snížení tržeb a zisku: (19 800 000 : 2) 0,03 = 297 000,- Kč

- 79 200,- 59 400,-

⋅

Rekapitulace: Dodatečný zisk z uvolněného kapitálu Snížení nákladů inkasa Snížení ztráty z pochybných pohledávek Poskytnuté skonto Čistý přírůstek zisku

+283 338,+ 79 200,+ 59 400,- 297 000,+ 124 938,-


29

Podnik se zřejmě rozhodne poskytovat odběratelům skonto v uvedené výši. Odběratel při rozhodování se o promptním placení nebo využití obchodního úvěru zvažuje především výši úrokové sazby z tohoto úvěru. V našem případě 3% skonto je úrokem za dobu 80 dní (90-10). To při použití následujícího vzorce znamená:

PS =

S ⋅ 360 Z−A (2.15)

PS ……..úroková sazba z OÚ p.a. S ………sazba skonta v % z ceny Z …… doba splatnosti OÚ ve dnech A …… lhůta pro poskytnutí skonta ve dnech

3 ⋅ 360 = 13,5 % p.a., je úrok z obchodního úvěru. 90 − 10 Velikost skonta v % p.a. je možné propočítat i podle vzorce uvedeného v modulu Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb.

Všeobecný závěr: pro podnik – dodavatele je výhodné nabídnout ZÁVĚR úkolu ad b) odběratelům slevu z ceny dodávky při brzkém placení, pokud tento krok přinese čistý přírůstek zisku.


30

2.4 Řízení peněžních prostředků Každý podnik udržuje část svých aktiv ve formě krátkodobého finančního majetku, kam obecně patří: • hotovost, • účty v bankách, • krátkodobé cenné papíry, krátkodobá depozita. Podrobná struktura krátkodobého finančního majetku je uvedena v bilanci podniku. Stav peněžních prostředků v rozvaze k určitému datu může být ve vztahu k celkovým aktivům nízký, přesto toky peněz za daný časový interval mohou být enormní. Řízení peněžních prostředků je důležitou částí celkového řízení oběžných aktiv a manažeři podniku by této oblasti měli věnovat velkou pozornost. Důvody: • peníze jsou nejlikvidnější aktiva, hradí se jimi splatné závazky. Je Důvody držby peněz namístě jejich zabezpečení a ochrana. • pro hladký chod podniku je odpovídající výše peněz naprosto nezbytná. Manažeři proto musí obezřetně plánovat příjmy peněz a jejich užití (CF), aby se firma nedostala do platebních potíží, • peníze v hotovosti nevydělávají žádné peníze (nepřinášejí podniku např. úrok), peníze na účtu přinášejí úrok jen minimální. Proto je důležité udržovat je pouze v potřebné nikoli nadměrné výši (nesmí jich ale být ani nedostatek), • při řízení peněžních prostředků je možné uplatnit různé postupy, záleží na konkrétním účelu řízení, okamžité platební situaci, dlouhodobější finanční situaci, ekonomických i technických možnostech apod.


31

Řízením peněžních prostředků (hotové peníze, peníze na běžném účtu, Podstata řízení krátkodobá depozita) rozumíme soubor činností, které směřují ke stálému peněžních prostředků zabezpečování peněžních prostředků, v potřebném místě a čase, při minimálních nákladech spojených se zabezpečením těchto prostředků. Řízení peněžních prostředků tvoří relativně samostatnou oblast řízení oběžných aktiv, tj. té části oběžných aktiv, která není vázána ve věcných formách majetku. Tím není popřena úzká souvislost řízení peněžních prostředků s kapitálovou potřebou v oblasti hmotných částí oběžného a fixního majetku. Peněžní prostředky nejsou řízeny samoúčelně jen proto, aby jich měl podnik dostatek, ale pro plynulé zabezpečování veškeré činnosti podniku a jeho cílů. Pro stanovení potřebného množství peněžních prostředků lze použít: • •

metody založené na sledování očekávaných peněžních příjmů a výdajů; modely řízení peněžních prostředků.

Metod sledování peněžních příjmů a výdajů je několik, mají přibližně stejné Metody řízení účinky, technicky nejsou náročné, ale vyžadují co nejdokonalejší přehled o peněžních prostředků splatných závazcích a pohledávkách , tj. o budoucích platbách a příjmech. Obecně známé a užívané jsou tyto metody: 1. používání platebních kalendářů. Platební kalendáře je možné charakterizovat jako termínovaný, krátkodobý přehled splatných závazků a pohledávek podniků. 2. použití vztahu

KPP = PPP + Př - Vý KPP PPP Př Vý -

(2.16)

konečný stav peněžních prostředků na konci sledovaného období počáteční stav peněžních prostředků peněžní příjmy v průběhu období peněžní výdaje v daném období

3. sledování proudu peněžních příjmů a výdajů, tj. CF. 4. sestavování krátkodobých finančních plánů založených na sledování, odhadu a porovnání příjmů a výdajů. Modely řízení peněžních prostředků obsahují některé zjednodušující Modely řízení předpoklady oproti praktické činnosti podniku, jsou určitým zjednodušením peněžních prostředků představ o stavu a vývoji peněžních prostředků. Nejznámější modely řízení peněžních prostředků v čisté podobě jsou:


32

1. Baumolův model, ve kterém se při řízení peněžních prostředků aplikuje Baumolův model optimalizační model řízení zásob (kapitola 2.2.1 této části předmětu FINANCE). Předpoklady, ze kterých se při jeho použití vychází jsou poměrně nereálné, např. znalost celkového množství peněz za období, rovnoměrná spotřeba peněz v rámci daného období. V modelu se nepočítá s běžnými příjmy, jednorázovými výdaji, pojistnou zásobou apod.: • •

•

v modelu se předpokládá, že potřeba peněz je zajištěna prodejem krátkodobých státních cenných papírů (nejčastěji státních pokladničních poukázek), s obstaráním (akvizicí) peněz (prodej krátkodobých cenných papírů) jsou spojeny náklady = akviziční, pořizovací, obstarávací náklady. Jde o jednorázové náklady, které jsou na prodej jedné série cenných papírů fixní; držba peněz je spojena s náklady na udržování hotovosti. Tyto náklady se interpretují jako ušlý výnos – úroková sazba, který vyplývá z držby peněz. Jde o ztrátu způsobenou tím, že peníze nebyly nikam investovány.

Tyto předpoklady lze shrnout do rovnice (funkce) celkových nákladů :

P Q N c = N a ⋅   + ú ⋅ 2 Q (2.17) Nc - celkové náklady spojené se získáváním (akvizicí) a držbou peněz Na - akviziční náklady P - celková potřeba peněz na platby za zvolené období Q - velikost (objem) jedné akvizice peněz (prodeje cenných papírů) ú - úroková sazba (úroková ztráta z držby peněz) P/Q - počet potřebných akvizicí za zvolené období Na x P/Q - celkové náklady na získání (akvizici) peněz Q/2 - průměrná výše držených peněz ú x (Q/2) - celkové náklady spojené s držbou peněz Účelem modelu je nalezení optimální výše akvizice peněz. Jde tedy o takový objem peněz, při kterém jsou celkové náklady (Nc) minimální. Q (optim.) =

2 ⋅ Na ⋅ P ú (2.18)

2. Realističtější je druhý model: Millerův-Orrův, který vychází z toho, že vývoj peněžních prostředků není rovnoměrný. Vyšší objemy peněz, Millerův-Orrův model než podnik v daném období potřebuje, jsou zde řešeny odprodejem krátkodobých cenných papírů a naopak. Faktorem vyrovnávajícím potřebu peněz v určitém období je tedy nákup a prodej cenných papírů tak, aby se potřebné množství peněz pohybovalo v tzv.bodu návratu.


ŘEŠENÝ PŘÍKLAD 2-5 Firma počítá, na základě zkušeností z minulého období a nasmlouvaných obchodů se svými partnery, že potřeba peněžních prostředků bude 900 000,- Kč. Tyto peníze si podnik zajistí odprodejem státních pokladničních poukázek, akviziční náklady budou 200,- / 1 akvizici. Aktuální úroková sazba spojená s držbou peněz je 0,1 (10 %). Úkoly: a)

stanovte optimální výši akvizice peněz,

b) stanovte počet potřebných akvizicí peněz za období,

c) stanovte celkové minimální náklady spojené s obstaráním a držbou peněz.

Řešení příkladu: ad a)

Vzorec (2.18)

Q=

2 ⋅ 200 ⋅ 900000 = 60000,− Kč 0,1

ad b) P/Q = 900 000/ 60 000 = 15 x ⇒ podnik bude muset opakovat akvizici ve výši 60 000,Kč 15 krát. V případě ročního období to bude se akvizice uskuteční po 24 dnech (360 / 15). ad c) Vzorec (2.17) Nc = 200 x (900 000 / 60 000) + 0,1 x (60 000 / 2) = 3 000 + 3 000 = 6 000,- Kč

33


2.5 Otázky, testy, příklady KONTROLNÍ OTÁZKY 2 Co se rozumí řízením oběžného majetku? Objasněte pojetí kapitálové potřeby, uveďte faktory, které ji ovlivňují. Jaké metody je možné použít při řízení výrobních zásob? Objasněte podstatu modelu optimalizace zásob. Které faktory ovlivňují vázanost kapitálu v nedokončené výrobě? Objasněte podstatu průběhu narůstání nákladů v nedokončené výrobě. Objasněte příčiny nutnosti řízení pohledávek. Které faktory bereme v úvahu při řízení pohledávek, jakým způsobem mohou ovlivnit výši kapitálu vázaného v pohledávkách? 9. Jaké znáte příčiny držby peněz v podniku? 10. Posuďte jednotlivé metody řízení peněžních prostředků. 11. Objasněte podstatu modelů řízení peněžních prostředků, zamyslete se nad jejich předpoklady.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

34


TESTY 1. Oběžným majetkem: a) se rozumí ta část majetku, která v podniku funguje pouze v rámci jednoho roku, b) je ta část majetku, která v podniku funguje z velké části krátkodobě (do 1 roku), ale některé jeho části mohou setrvávat v podniku dobu delší než 1 rok, c) se rozumí v rámci podnikové činnosti pouze ta část majetku o jejímž zařazení do této skupiny rozhodli vlastníci podniku. 2. Z věcného hlediska do oběžného majetku patří: a) dlouhodobé pohledávky, b) cenné papíry sloužící k obchodování s dobou splatnosti nad jeden rok, c) výrobní linky. 3. Kapitálovou potřebou rozumíme: a) velikost finančních zdrojů, které jsou určeny k financování věcných částí majetku podniku, b) objem krátkodobých závazků podniku, kterými se kryjí především pohledávky z obchodního styku, c) vázanost kapitálu ve věcných složkách majetku podniku. 4. Vázanost kapitálu se určuje pomocí konkrétních metod řízení: a) ve fixním a oběžném majetku celkem, b) v pohledávkách a peněžních prostředcích, c) pouze v oběžném majetku, d) ve věcných formách veškerého podnikového majetku. 5. Doplňte chybějící a opravte nesprávná tvrzení v textu: a) Při použití modelu optimalizace výrobních zásob je účelem optimalizovat celkové náklady spojené s jejich pořízením, seřízením a skladováním. b) Základními metodami řízení peněžních prostředků jsou: • platební kalendáře, • sestavování přehledu o peněžních tocích, • vedení knih pohledávek a závazků. c) Skonto je sleva z ceny dodávky pro ty odběratele, kteří zaplatí v dohodnuté době dodavateli zálohu.

35


SAMOSTATNÝ ÚKOL - PŘÍKLADY: Příklad č. 1 Podnik spotřebovává při výrobě materiál, jehož měsíční spotřeba je 300 tun, cena za l tunu činí 200,- Kč. Délka dodávkového cyklu je 8 dní, pojistná zásoba se udržuje po dobu 4 dnů. Úkoly 1. Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu. 2. Stanovte minimální a maximální zásobu ve dnech, tunách a korunách u daného materiálu. Příklad č. 2 Denní spotřeba materiálu potřebného k výrobě nábytku je v peněžním vyjádření 500 000,- Kč. Firma odebírá materiál od různých dodavatelů; průměrný dodávkový cyklus je 4 dny. Pojistnou zásobu udržuje ve výši 2 000 000,- Kč. Úkol Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v materiálu. Příklad č. 3 Firma zpracovává materiál, který jí dodávají čtyři dodavatelé: za jednotnou cenu 1 500,- Kč za 1 tunu. dodav. 1. 2. 3. 4.

objem dodávek v t délka dodávk.cyklu (dny) 40 5 20 2 60 3 20 7

Měsíční spotřeba tohoto materiálu je 140 tun (= objemu dodávek), pojistná zásoba se udržuje po dobu 3 dnů, doba na technické skladování je 15 dní. Úkol Stanovte průměrnou výši kapitálu vázaného v uvedeném materiálu.

36


Příklad č. 4 Podnik v rámci své výrobní činnosti spotřebovává jeden druh materiálu. S pořízením jedné dodávky tohoto materiálu jsou spojeny náklady ve výši 10 000,- Kč. Roční průměrné náklady na skladování jedné jednotky jsou 1 000,-Kč. Roční spotřeba materiálu je 8 000 tun, cena za jednu tunu je dohodnuta ve výši 500,- Kč. Úkoly 1. Vypočítejte celkové minimální náklady spojené s hospodařením se zásobami. 2. Stanovte průměrný dodávkový cyklus materiálu. . Příklad č.5 Podnik vyrábí výrobek, jehož výrobní cyklus trvá 12 dní, náklady jsou v jeho průběhu vynakládány rovnoměrně. Výše nákladů na jeden výrobek je 200,Kč, pololetně podnik vyrábí 36 000 ks tohoto výrobku. Úkol Stanovte průměrnou dobu vázanosti kapitálu v uvedeném výrobku a výši vázaného kapitálu. Příklad č. 6 Firma zabývající se výrobou stavebních dílů vynakládala v průběhu 5-ti denního výrobního cyklu náklady takto: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den

18 000,- Kč 20 000,- Kč 15 000,- Kč 12 000,- Kč 5 000,- Kč

Podnik plánuje výrobu 36 000 ks stavebních dílů ročně. Realizace technologických opatření vedla ke změně průběhu narůstání nákladů, přičemž se nezměnila velikost nákladů na jeden kus. Současný průběh vynakládání prostředků na výrobu je tento: 1. den 2. den 3. den 4. den 5. den

5 000,- Kč 18 000,- Kč 12 000,- Kč 15 000,- Kč 20 000,- Kč

Úkol Stanovte výši kapitálu vázaného ve výrobě před technologickými změnami a po jejich realizaci. Výsledky zhodnoťte.

37


Příklad č. 7 Podnik má roční objem realizace 12 mil. Kč, náklady na prodané zboží činí celkem 9,5 mil. Kč, z toho: - fixní ve výši 7 mil. Kč, - variabilní 2,5 mil. Kč. Podnik poskytuje svým odběratelům obchodní úvěr v průměrné lhůtě 50 dní. A: Náklady inkasa činí 0,5 % z tržeb a ztráty z pochybných pohledávek činí 0,5 % z tržeb. Předpokládá se, že výnosnost kapitálu v ekonomice je při srovnatelné rizikovosti 19 %. Podnik uvažuje o poskytování obchodního úvěru v průměrné lhůtě 70 dní. Marketingová studie předpokládá, že toto opatření by zvýšilo okruh zákazníků, a tím i růst objemu realizace o 7 %, přičemž se očekává zvýšení nákladů inkasa na 1,2 % z tržeb a ztrát z pochybných pohledávek na 4 % z tržeb. Pozn.: zvýšený objem produkce je podnik schopen pokrýt lepším využitím stávající výrobní kapacity. B. Lhůta pro poskytnutí obchodního úvěru je 50 dní a podnik zvažuje možnost poskytování skonta ve výši 2% slevy z ceny těm odběratelům, kteří uhradí dodávku do 10 dnů. Marketingová studie předpokládá, že výhodu skonta by využilo 60 % odběratelů, což by snížilo náklady inkasa na 0,3 % z tržeb a ztráty z pochybných pohledávek na 0,2 % z tržeb. Úkol Zjistěte: 1. Zda je pro podnik lepší využít variantu A nebo variantu B. 2. Při jakých úrokových podmínkách je pro odběratele výhodná promptní platba?

38


SHRNUTÍ KAPITOLY ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Cílem kapitoly bylo seznámení studentů s podstatou řízení oběžného majetku jako celku i s řízením jeho jednotlivých částí. Východiskem bylo stanovení kapitálové potřeby globálně a poté ve věcných částech oběžného majetku, tj. v zásobách a pohledávkách. Jistou odlišností se vyznačuje řízení peněžních prostředků – zde nejde o vázanost kapitálu v majetkové formě. Přesto teprve tato oblast je zakončením celého koloběhu aktiv podniku a kromě toho držba optimálního množství peněz je pro podnik nutností i z mnoha jiných příčin. Kapitola byla pro hlubší pochopení problematiky doplněna řadou ilustrativních příkladů s řešením a potřebným výkladem. Navíc v části 2.5 si čtenář mohl samostatně ověřit zvládnutí prostudované látky. Řešení je uvedeno v závěru 4. části předmětu FINANCE.

39


SHRNUTÍ 4. ČÁSTI PŘEDMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ Cílem této části předmětu FINANCE bylo podrobnější seznámení studentů s oblastí oběžného majetku. Tato část finančního řízení a rozhodování podniků bývá občas podceňována. Malá pozornost se často podnikatelům nevyplatí, protože ve věcných formách oběžného majetku, tj. zásobách a pohledávkách, je vázán velký objem kapitálu – a často zbytečně. Je vhodné se seznámit a zvolit si metodu řízení jednotlivých částí oběžných aktiv podle zaměření podniku. Pomocí uplatňování metod, případně modelů řízení se podnik může vyhnout mnoha nepříjemnostem, které často vyústí v platební neschopnost. Obsahem 1.kapitoly bylo zopakování údajů ze 3. části předmětu FINANCE a zároveň uvedení nových poznatků ohledně oběžného majetku jako důležité části majetku podniku, jeho postavení a významu pro podnikovou činnost. Druhá kapitola byla věnována řízení oběžného majetku, resp. řízení jeho jednotlivých částí s cílem optimalizace výše kapitálu vázaného v hmotném majetku podniku a optimalizace peněžních prostředků. Řízení oběžného majetku zahrnuje: • řízení jeho celkové potřeby, • řízení zásob jako celku a jejich jednotlivých částí, • řízení pohledávek (se zaměřením na pohledávky z obchodních vztahů), • řízení peněžních prostředků. Na tuto část předmětu FINANCE navazuje část vztahující se k řízení velikosti a druhů finančních zdrojů sloužících ke krytí krátkodobých potřeb podniku (5. část předmětu FINANCE).

KLÍČOVÁ SLOVA 4. ČÁSTI PŘEMĚTU FINANCE: OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ Oběžný majetek, zásoby, pohledávky, peněžní prostředky, krátkodobý finanční majetek, přechodná a trvalá potřeba oběžného majetku, likvidnost. Kapitálová potřeba, doba vázanosti kapitálu ve věcných formách majetku, dodávkový cyklus, pojistná zásoba, zásobovací rovnice, průběh narůstání nákladů v nedokončené výrobě,, koeficient narůstání nákladů, výrobní cyklus, optimalizace zásob, náklady na pořízení a skladování zásob, optimální výše dodávky, doba obratu, rychlost obratu, obchodní úvěr, skonto, pochybné, sporné, ztrátové a nedobytné pohledávky; platební kalendář, krátkodobý finanční plán, výkaz cashflow, Baumolův model, Millerův-Orrův model.

40


POUŽITÁ LITERATURA DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podniku. Praha: EKOPRESS, 2006. ISBN 80-86119-58-0 VALACH, J. A KOL. Finanční řízení podniku. Praha: EKOPRESS, 1999. ISBN 80-86119-21-1 KOLEKTIV KATEDRY FINANCÍ. Sbírka příkladů z financí podniku. Ostrava: skripta VŠB-TU, Fakulta ekonomická, 1997. ISBN 80-7078-451-2

41


ŘEŠENÍ A ODPOVĚDI KAPITOLA 2: ŘÍZENÍ OBĚŽNÉHO MAJETKU Testy: 1 b) 2 a)

3 c)

4 d)

5. a) Při použití …..je účelem minimalizovat celkové náklady spojené s jejich pořízení a skladováním….NEPATŘÍ: SEŘÍZENÍM b) Základními metodami řízení peněžních prostředků jsou: • platební kalendáře, • sestavování přehledu o peněžních tocích, • použití vztahu K = P + Př - V • sestavování krátkodobých finančních plánů • NEPATŘÍ: VEDENÍ KNIH POHLEDÁVEK A ZÁVAZKŮ. c) SKONTO je sleva z ceny dodávky, pokud odběratel na základě nabídky dodavatele zaplatí za zboží, službu promptně (ihned) nebo v krátké dohodnuté lhůtě (ta je podstatně kratší než doba splatnosti OÚ). Příklad č. 1 ad 1) s = (300 x 200) / 30 = 2 000,- Kč DVZ = 8 / 2 + 4 = 8 dní KPVZ = 2 000 x 8 = 16 000,- Kč ad 2) jednotka minimál. zásoba maximál. zásoba dny 4 12 tuny (300/30) x 4 = 40 (300/30) x12 = 120 koruny (40 x 200) = 8 000,- (12 x 200) = 24 000,⇒ (8 000 + 24 000) : 2 = 16 000,- Kč Příklad č. 2 p = 2 000 000 / 500 000 = 4 dny DVZ = 4/2 + 4 = 6 dní KPVZ = 500 000 x 6 = 3 000 000,- Kč Příklad č. 3 s = (140 x 1 500) / 30 = 7 000,- Kč Øcd = [ (40 x 5) + (20 x 2) + (60 x 3) + (20 x 7)] : 140 = 4 dny DVZ = 4/2 + 3 +15 = 20 dní KPVZ = 7 000 x 20 = 140 000,- Kč Příklad č. 4

42


Q=

2⋅ N P ⋅ S = NS

2 ⋅10000 ⋅ 8000 = 400ks 1000

ad 1) N ⋅ S N S ⋅Q 10000 ⋅ 8000 1000 ⋅ 400 N= P + + P⋅S = + + 500 ⋅ 8000 = NS 2 400 2 = 4 400 000,- Kč ad2) počet objednávek = S / Q = 8 000 / 400 = 20 průměrný dodávkový cyklus = 360 / 20 = 18 dní

Příklad č. 5 K = 0,5 DNV = 12 x 0,5 = 6 dní nden = (200 x 36 000) / 180 = 40 000,- Kč KPNV = 40 000 x 6 = 240 000,- Kč Příklad č. 6 a) K = 244 000 / 350 000 = 0,7 DNV = 0,7 x 5 = 3,5 dní nden = (36 000 x 7 000) / 360 = 7 000 000,- Kč KPNV = 7 000 000 x 3,5 = 24 500 000,- Kč b) K = 183 000 / 350 000 = 0,52 DNV = 0,52 x 5 = 2,6 dní KPNV = 7 000 000 x 2,6 = 18 200 000,- Kč ROZDÍL: 6 300 000,- Kč = úspora kapitálu díky realizačnímu opatření.

Příklad č. 7 ad1) VARIANTA A: Doba splatnosti OÚ = 50 dní Z1 = T1 – N1 = 12 000 000 – 9 500 000 = 2 500 000,- Kč Ø stav pohledávek = jednoden. tržby x Ø doba inkasa = (12 mil. : 360) x 50 = =1 667 000,- Kč Náklady inkasa = 60 000,- Kč Ztráty z pochybných pohledávek = 60 000,- Kč

Doba splatnosti OÚ = 70 dní

43


44

T2 = T1 + 7 % z T1 = 12 840 000,- Kč Fixní náklady jsou neměnné = 7 000 000,- Kč Variabilní náklady (růst o 7 %, stejně jako T2) = 2 675 000,- Kč N2 celkem = 9 675 000,- Kč, tj. 75,35 % z T2 Z2 = 12 84 000 – 9 675 000 = 3 165 000,- Kč tj. + 665 000,- Kč Ø stav pohledávek ´(12 840 000 : 360) x 70 = 2 497 000,tj. + 830 000,- Kč Pohledávky vzrostly o 830 000,- Kč. Obsahují i ziskovou přirážku, proto bude podnik potřebovat dodatečný kapitál pouze ve výši nákladů vázaných v těchto pohledávkách, tj. 75,35 % z 830 000,- Kč, tj. 625 405,- Kč Náklady ztracených příležitostí dodatečného kapitálu = (625 405 x 19) : 100 = tj. + 118 827,- Kč Náklady inkasa = 1,2 % z T2 = 154 080,- Kč tj. + 94 080,- Kč Ztráty z pochybných pohledávek = 4 % z T2 = 513 600,- Kč tj. + 453 600,- Kč Rekapitulace: Očekávané zvýšení zisku Náklady ztracených příležitostí vloženého kapitálu Zvýšení nákladů inkasa Zvýšení ztráty z pochybných pohledávek Čisté zvýšení zisku

+ 665 000,- 118 827,- 94 080,- 453 600,- 1 507,-

Propočet ukázal, že realizace varianty A není pro podnik výhodná. VARIANTA B: Skonto Dojde ke snížení průměrné doby inkasa: 50 % do 10 dnů 50 % za 50 dní, tj. Ø doba inkasa = 30 dní ⇒ dojde ke změně průměrného stavu pohledávek = 33 330 x 30 = 999 900,Kč, tj. – 667 100,- Kč Tato skutečnost povede k uvolnění kapitálu = 79,17 % (vypočteno z T1) z 667 100,- Kč = 528 143,- Kč, což může při 19 % výnosnosti kapitálu přinést dodatečný zisk, tj. + 100 347,- Kč Sníží se náklady inkasa na 36 000,- Kč, tj. – 24 000,- Kč Sníží se ztráty z pochybných pohledávek na 24 000,- Kč, tj. – 36 000,- Kč Podnik poskytne slevu z ceny 50 % odběratelů = (12 mil. : 2) x 0,02, tj. 120 000,- Kč


Rekapitulace Dodatečný zisk z uvolněného kapitálu Snížení nákladů inkasa Snížení ztráty z pochybných pohledávek Poskytnuté skonto Čistý přírůstek zisku

45

+ 100 347,+ 24 000,+ 36 000,- 120 000,+ 40 347,- Kč

Propočet ukázal, že pro podnik je realizace varianty B výhodná. ad2) 2 % skonto je úrokem z obchodního úvěru za dobu 40 dní (50 – 10). Výše úroku z OÚ: PS =

S 2 ⋅ 360 = ⋅ 360 = 18% p.a. Z−A 50 − 10

⇒ o 18 % vyšší cenu zaplatí odběratelé, kteří nevyužijí nabídku skonta. Jestliže mají možnost získat u banky krátkodobý úvěr (v našem případě na 40 dní) a úrok z bankovního úvěru bude nižší než uvedených 18 %, je pro dlužníka výhodné půjčit si u banky peníze. Jak je uvedeno na straně 36 bude tato problematika podrobněji objasněna v modulu Zdroje a formy krátkodobého financování podnikových potřeb.

POZNÁMKA: Uvedené výsledky nemusí být vždy shodné vzhledem k zaokrouhlování čísel.


46

SEZNAM POUŽITÝCH ZNAČEK, SYMBOLŮ A ZKRATEK Informativní, navigační, orientační Průvodce studiem Průvodce textem, podnět, otázka, úkol Čas potřebný k prostudování

Ke splnění, kontrolní, pracovní Kontrolní otázka Test a otázka Řešení a odpovědi, návody

Výkladové

Náměty k zamyšlení K zapamatování

Použitá literatura

Řešený příklad

Zkratky v textu modulu:

OM

oběžný majetek

FINANCE 4. část OBĚŽNÝ MAJETEK A JEHO ŘÍZENÍ. Eva Kociánová

Recommend Documents