Fakulta sociálních MASARYKOVA UNIVERSITA Brno, Joštova 10, , Česká republika telefon: , fax:

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulta sociálních studií MASARYKOVA UNIVERSITA Brno, Joštova 10, 602 00, Česká republika telefon: 00 420 - 549 497 175, fax: 00 420 - 549 491 920 Mezinárodní vztahy

Nekonvenční zdroje plynu v čínské energetické politice Bakalářská práce

Vypracovala: Michaela Semrádová UČO: 413532 Obor: Mezinárodní vztahy, Evropská studia Bakalářské prezenční studium Imatrikulační ročník: 2012 V Brně, dne 14. 2. 2015.

Prohlášení o autorství práce Čestně prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Nekonvenční zdroje plynu v čínské energetické politice vypracovala samostatně, a to výhradně s využitím zdrojů uvedených v seznamu použité literatury. V Brně, dne 9. 5. 2015

......……………............. Michaela Semrádová

Poděkování Zde bych ráda poděkovala vedoucímu své bakalářské práce, Mgr. Janu Osičkovi, Ph.D., za cenné rady a připomínky, které mi při psaní velmi pomohly. Dále chci poděkovat své rodině za podporu v průběhu studia.

Obsah

Obsah………………………………………………………..…………….……….2 Seznam

zkratek…………………………………………………………………5

Seznam příloh…………………………………………………………………...…5 1. Úvod…………………………………………………………………..…….... 6 2. Metodologie…………....……………………………………………...……....8 3. Úvod do problematiky nekonvenčních zdrojů zemního plynu v čínské energetické politice……………………………………………………………10 3.1

Charakteristika čínské energetiky…………………………………10

3.2

Čínská energetická strategie……………………………………....13

4. Aktéři čínské energetické politiky……………………………………………16 4.1

Státní aktéři……………………………………………………….16

4.2

Výzkumné instituce………………………………………………19

4.3

Státní ropné společnosti…………………………………………..19

4.4

Zahraniční ropné a plynové společnosti………………………….22

5. Vývoj čínské politické strategie těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu………………………………………………………………………….22 5.1

Rozdělení těžebních lokalit mezi státní ropné a plynové společnosti…………………………..……………………………23

5.2

Plány na těžbu břidlicového plynu v Číně a naplňování cílů…….27

5.3

Účast zahraničních společností na těžbě čínského břidlicového plynu……………………………………………………………...30

6. Výzvy a překážky pro těžbu břidlicového plynu v Číně………………………33 Závěr………………………………………………………………………..……38 Seznam použité literatury…………………………………………………….......41

4

Seznam zkratek

bcm = bilion cubic meter (miliarda metrů krychlových) HDP = hrubý domácí produkt LNG = Liquefied natural gas (zkapalněný zemní plyn) OPEC = Organization of the Petroleum Exporting Countries (Organizace zemí vyvážejících ropu)

Seznam příloh Příloha č. 1: Graf spotřeby energie v Číně dle druhů energetických zdrojů v roce 2011 Příloha č. 2: Graf spotřeby a dovozu zemního plynu v Číně v letech 2000-2012 Příloha č. 3: Mapa zásob čínského břidlicového plynu Příloha č. 4: Graf samostatnosti Číny ve spotřebě energie od roku 1990 do roku 2011 Příloha č. 5: Schéma podřízenosti čínských vládních aktérů

5

1. Úvod

Těžba nekonvenčních zdrojů plynu v Číně je tématem, o kterém se u nás moc nemluví a v českém prostředí zatím nebyl vyvinut větší zájem o komplexnější studium této problematiky. Přitom je dnes kladen stále větší důraz na využívání šetrnějších zdrojů energie, a tím je břidlicový plyn, kterého má Čína největší zásoby na světě. Těžba je zde stále ve svých počátcích, ale jisté kroky už podniknuty byly a čínská vláda se snaží podporovat získávání břidlicového plynu, tak aby se snížila závislost na dodávkách energetických surovin ze zahraničí a Čína se posunula blíže k lepší kvalitě ovzduší.

Z důvodu menšího povědomí o této problematice u nás, jsem se rozhodla vypracovat téma týkající se těžby nekonvenčních zdrojů plynu v Číně a její vliv na tamější politiku. Cílem této práce je zmapovat situaci, která v Číně vznikla od zanalyzování objemu zásob až po dnešní stav a pokrok v rámci těžebních aktivit. Nedílnou součástí je i seznámení se s aktéry, kteří mají vliv na vývoj a stav těžby plynu z nekonvenčních zdrojů, především břidlicového plynu, který zaznamenal v této zemi největší boom. Těžba břidlicového plynu v Číně ve větším měřítku by neovlivnila pouze tamější situaci na energetickém poli, ale důsledky by mohly být dalekosáhlejší. S většími prokázanými a vytěžitelnými zásobami plynu by poklesla cena této komodity na světových trzích. Podíl zemního plynu na energetickém mixu států by se navýšil a vznikly by nové interdependenční vztahy mezi státy, podle toho jaké objemy energetických surovin by mezi nimi proudily.

Čína by mohla následovat příkladu Spojených států amerických, které jsou v současnosti největším producentem břidlicového zemního plynu na světě. Cena energií zde bude v budoucnu klesat díky dvěma faktorům. Za prvé klesají náklady na těžbu, neboť roste efektivita nových a rozvíjejících se technologií a druhým faktorem je globální rozšíření těžby břidlicového plynu. To vše by udrželo cenu zemního plynu v USA na udržitelných 5, 50 amerických dolarů za 28, 3 metrů krychlových. Tím by domácnosti ušetřily za energie, zvedlo by se HDP a počítá se i se zavedením asi tří milionů pracovních míst. Do roku 2020 by se USA mohly stát jedním z největších vývozců zemního plynu na světě, po boku Ruska a Kataru. Americká plynová obchodní bilance by se měla změnit z mínus osmi miliard dolarů z roku 2013 na plus čtrnácti 6

miliard dolarů do roku 2020. Reálná je také výhlídka na energetickou nezávislost USA. Revoluce v těžbě břidlicového plynu by ohrozila i dominantní postavení zemí OPECu, které dominovaly trhu čtyřicet let, a jejich zájmem bylo zvýšení cen energií, což negativně ovlivňovalo světovou ekonomiku. (Foreign Affairs, 2014)

Vzhledem k jedinečnosti celého tématu se jako nejvhodnější metodologie jeví užití jedinečné případové studie. Blíže je tento způsob popsán v druhé kapitole, která se věnuje metodologickým způsobům celé práce.

Existují možné limity, které by výzkum mohly brzdit. Jedním z nich je fakt, že se jedná o téma, které je poměrně nové a nemusí být zpracováno natolik, aby existovala dostačující data. Vzhledem k aktuálnosti budou tedy užity především internetové zdroje a analýzy dostupné tamtéž. Další překážkou může být jazyková bariéra. Čína nemusí některé své publikace či internetové stránky v čínštině překládat do jiného jazyka, proto bude nutné spoléhat se především na zdroje v anglickém jazyce.

Celá práce je rozdělená do čtyř hlavních částí. Nejprve je vysvětleno použití konkrétní metody výzkumu. Následuje úvod do problematiky čínského energetického sektoru, tak aby byla celá situace těžby a užití břidlicového plynu v Číně uvedena do kontextu. V další kapitole jsou blíže představeni aktéři, kteří se více či méně podílejí na formování vývoje těžby a celého potenciálu břidlicového plynu. Poté se práce zabývá zkoumáním vývoje konkrétních událostí a politických kroků, které byly podniknuty v rámci zahájení výzkumu zásob, těžby a nakonec využívání břidlicového plynu. Vše se však neobejde bez překážek a proto je poslední kapitola věnována problémům, které brání plynulému vývoji.

7

2. Metodologie

Z metodologického

hlediska

je

tato

bakalářská

práce

pojatá

jako

jednopřípadová studie. Jednopřípadová studie se dále dělí na instrumentální a jedinečnou. Pro zkoumání tohoto případu byla zvolena metoda jedinečné případové studie. Již z názvu vyplývá, že se jedná o zkoumání unikátního historického fenoménu. Cílem jedinečné případové studie je detailní vhled, který má vědeckou hodnotu sám o sobě. Případem se rozumí dostatečně ohraničený aspekt historického období či dostatečně ohraničená historická epizoda. „Případová studie je detailní analýzou případu, který byl zvolen jako objekt výzkumu. Jejím cílem je poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné vysvětlení vybraného případu. Musí zohlednit celkový kontext událostí či objektu (sociální, politický, historický), fenoménu či děje a musí zároveň poskytnout komplexní obrázek – musí být zahrnuto co největší množství proměnných.“ Pokud je případ zkoumán touto metodou, musí být přijat fakt, že se svět skládá z jedinečných a proměnlivých událostí a na základě zkoumání jednoho případu nelze zobecňovat a vytvářet teoretické předpoklady. Naopak, zde je na místě úsilí o komplexní a hluboké porozumění fenoménu bez ambice přispět k prohloubení poznání jiných případů. (Kořan, s. 29-34, 2008)

Metoda tohoto druhu případové studie tíhne spíše k deskripci. Na druhou stranu, v každém druhu případové studie můžeme objevit sklon k takovému postupu. Může se zdát, že takto pojatým případům chybí teoretické ukotvení či rámec, to však neznamená, že zde teorie chybí úplně. Jedinečná případová studie někdy popisuje subjekt, o kterém toho víme zatím velmi málo, ale nový pohled na již známá data a deskriptivní aspekt jsou nedocenitelné. (Porta et al. 2008, s. 227)

Případem pro tuto práci je zkoumání vývoje těžby čínských nekonvenčních zdrojů plynu, především z hlediska čínské energetické politiky. Metoda jedinečné případové studie byla aplikována proto, že těžba břidlicového plynu je poměrně nový fenomén a vyskytuje se pouze lokálně, není vhodné přejímat žádné přijaté závěry z těžby nekonvenčního plynu jinde na světě. Případ byl vybrán za účelem získání více informací a touhou dozvědět se podrobnější informace o něm samotném.

8

Případ je ohraničen místně tak, že zasahuje pouze na území Číny. Jsou zde zkoumány zdroje nekonvenčního zemního plynu, které se nacházejí v oblasti čínských provincií. S tím souvisejí aktéři, kteří jsou v nějakém vztahu k tomuto zdroji energie. Těmi jsou čínské státní orgány, čínské státní ropné a plynové společnosti, soukromé čínské firmy. Do vývoje ale také zasahují zahraniční společnosti, které na těžbě participují. Důraz je kladen především na vývoj celého procesu, od počátku prvních analýz zásob až po současný stav těžby. Tedy od roku 2007, kdy byl započat průzkum oblastí s výskytem nekonvenčních zdrojů plynu až po letošní rok, který je posledním rokem dvanáctého pětiletého čínského plánu. Výzkum byl po analýze vývoje zaměřen na konkrétní nekonvenční zdroj zemního plynu a to na břidlicový plyn. Těžba břidlicového plynu prodělala v Číně největší rozmach.

9

3. Úvod do problematiky nekonvenčních zdrojů zemního plynu v čínské energetické politice

3.1 Charakteristika čínské energetiky

Tato kapitola je stručným úvodem do problematiky čínské energetiky z hlediska spotřeby energie a složení energetického mixu. Jsou zde přiblíženy důvody, na základě kterých provádí čínská vláda průzkum a následnou těžbu nekonvenčních zdrojů zemního plynu.

Čína disponuje největšími zásobami břidlicového zemního plynu na světě. Množství je přibližně velké jako zásoby tohoto zdroje v USA a Kanadě dohromady. Tento netypický zdroj energie chce Čína využít pro snížení znečištění ovzduší země a snížení závislosti na importovaných zdrojích energie. Největším zdrojem energie je zde uhlí, které do ovzduší vypouští mnoho škodlivých látek. 70 % spotřeby energie Číny pochází z uhlí, 18 % z ropy a pouze 4,5 % ze zemního plynu. Jaderná energetika a obnovitelné zdroje (vyjma hydroenergetiky) jsou zatím zastoupeny zanedbatelným podílem. Produkce zemního plynu se v roce 2000 zvýšila, avšak poptávka stále převyšovala.

Graf spotřeby energie v Číně dle druhů energetických zdrojů v roce 2011.

Zdroj: U. S. Energy Information Administration 10

Následující graf představuje znázornění spotřeby a dovozu zemního plynu v Číně v letech 2000-2012.

Zdroj: U. S. Energy Information Administration

Proto je břidlicový plyn možným zdrojem snížení či úplného odstranění dovozu zemního plynu do Číny ze zahraničí. 89 % zásob břidlicového zemního plynu, kterými Čína disponuje, se nachází ve třech lokalitách. Těmi jsou Sečuánská pánev, Tarimská pánev a plošina Jang-c’-ťiang. (The National Interest, 2014)

Zdroj: PIM Ltd. 11

Do budoucna se má spotřeba zemního plynu dále zvyšovat. Dle odhadů by v roce 2030 měl být podíl již 10 %. Důvody jsou nejen výše uvedené faktory, které zvyšují celkovou spotřebu energie v Číně, ale i zmenšení znečištění ovzduší a snížení emisí kvůli objemné těžbě uhlí či diverzifikace energetického mixu. (Vošta, 2013, s. 138-141)

Vývoj a objem těžby břidlicového plynu by mohl ovlivnit i velikost dodávaných zásob LNG.1 Tím, že má Čína tak velké zásoby tohoto plynu, věří, že se zde odehraje podobný rozmach těžby jako v USA. Produkce by mohla udělat převrat ve světové poptávce. (Gronholt- Pederson, 2014) V roce 2013, americká US Energy Information Administration2, odhadla čínské zásoby břidlicového plynu na 31 bilionů metrů krychlových. Ve stejném roce vyprodukovala Čína asi 200 milionů metrů krychlových břidlicového plynu. V roce 2012 byla produkce pouze 30 milionů kubických metrů. Cílem této země je, v roce 2015, těžit 6,8 miliard krychlových metrů břidlicového plynu, což by bylo 5,5 % veškeré spotřeby plynu v roce 2015. Čínská ropná a plynová společnost Sinopec, má v plánu těžit v roce 2015 z tohoto množství zhruba polovinu, tedy 3,2 miliard krychlových metrů. Na roky 2016-2020 je plánovaná těžba 60 – 100 bcm3 břidlicového plynu. (Bloomberg, 2014a)

Díky velkému čínskému expanzivnímu růstu, se také velmi zvýšila poptávka po energii. Již od 70. let přestávala být Čína energeticky soběstačná a v 90. letech se tento problém ještě prohloubil. Příčinou také byla rychlá industrializace a přesun pracovní síly ze zemědělství do produktivnějších, ale energeticky náročnějších odvětví. Dalšími faktory, které v důsledku hrály roli ve zvýšení energetické spotřeby Číny, bylo přistoupení do Světové obchodní organizace (WTO), dále nárůst konkurence na světovém trhu, růst podílu Číny na světovém trhu a zvýšení investic do

1

Liquefied Natural Gas(LNG)=zkapalněný zemní plyn US Energy Information Administration je hlavní agenturou amerického Federálního statistického systému, je odpovědná za sběr, analýzu a šíření informací o energii, tak aby mohla propagovat řádnou tvorbu souvisejících politik a šířit povědomí mezi veřejností. 3 bcm=miliard metrů krychlových

2

12

obchodu v zahraničí. Začal se rozšiřovat také automobilový průmysl a do Číny bylo přesouváno mnoho výrobních procesů z celého světa. (Koďousková et al. 2014, s. 31)

Dalšími faktory, které v budoucnu budou zvětšovat poptávku po energii v Čínské lidové republice je vzrůstající počet obyvatel, dále vyšší počet lidí, kteří se stěhují z venkova do měst a zvyšující se životní standard. Pokud by čínská vláda nedokázala uspokojit energetické potřeby obyvatel, mohlo by to oslabit její ekonomický růst a následně by mohl dojít k otřesu důvěry obyvatel v sílu vlády, což by mohlo vést k nesouhlasu veřejnosti s vládními kroky. (Lee, 2012, s. 6)

Ekonomický růst nemůže být čínskou vládou garantován stále. Toho si je vědom i čínský prezident Si Ťin-pching, který ve svém projevu z roku 2013 řekl, že není dobré upínat se příliš jen na hospodářský růst země a čínská vláda, potažmo komunistická strana, nemůže být souzena pouze podle tohoto faktoru. (Xinhuanet, 2013) Legitimita vlády se tedy musí odvíjet i od něčeho jiného než je ekonomický růst. Dobrým příkladem je zabezpečení materiálního blahobytu obyvatel. Tento přístup má v Číně dlouhou tradici. Již Konfucius říkal, že vláda se má starat o prosperitu lidí. Současnou vládní prioritou je boj s chudobou. Poté, co se podaří vymítit chudobu v celé zemi, by mohla být legitimita vlády otřesena. V takové situaci se dle konfucianismu má pozornost obrátit především na vzdělávání obyvatelstva, tak aby byly připraveny podmínky pro etický a intelektuální rozvoj lidí. (Bell, 2012)

3.2.

Čínská energetická strategie

Čínská energetická strategie spočívá především ve spoléhání se na tradiční zdroje energie, jako jsou ropa a uhlí. V posledních letech však byla čínská vláda nucena strategii pozměnit kvůli zhoršení kvality ovzduší, které způsobila těžba uhlí a ostatní faktory, jako je rychlý růst ekonomiky a s tím zvýšená spotřeba energie jako takové. Byl tedy nutný přesun k čistým zdrojům energie. V Číně má hlavní slovo ohledně energetiky vláda. Ta určuje ceny energií i vývoj v této oblasti. Tato země se nedávno stala největším spotřebitelem energie v historii tohoto státu. Naopak dostupnost zdrojů na jednoho člověka je nižší než v některých rozvojových zemích. Nicméně čínská energetická strategie je řízena tak, aby co nejlépe odpovídala rychle 13

rostoucí ekonomice. Je nutné zásobovat mnoho průmyslových odvětví, které zapříčinily růst z roku 1997, kdy byla hodnota ekonomiky 1 bilion dolarů, na 8 bilionů dolarů v roce 2012. Za tu dobu se tedy Čína stala velmi závislá na dovozu ropy a zemního plynu ze zahraničí. Tento stav se rozchází s vládními úmysly, které chtějí Čínu energeticky soběstačnou. Nedostatek energetických zdrojů je pro Čínu denní realita, kterou nemůže obejít. (Foreign Affairs, 2013)

Čínská ekonomika byla tedy postavena především na spotřebě energie, jejíž cena je nízká a vysoce regulovaná. Regulované ceny uměle zvyšují spotřebu, což v konečném důsledku zvyšuje importní závislost, která je v rozporu se soběstačností, o kterou Čína usiluje. Nicméně soběstačnost je obecně dražší, než import energetických surovin ze zahraničí. Tedy pokud dojde v Číně k rozvoji těžby břidlicového plynu, lze předpokládat, že jeho produkční náklady budou konkurenceschopné minimálně s LNG, ideálně s uhlím. Z čehož vyplývá, že je využití břidlicového plynu zamýšleno také jako snížení nákladů na energii. (Foreign Affairs, 2013)

V roce 2014 se uskutečnila konference nejvyšších čínských ekonomických a finančních orgánů. Čínský prezident, Si Ťin-pching, zde vyzval k uskutečnění velké změny v oblasti energetiky. Hlavními tématy byly poptávka, produkce, institucionální vládnutí, globální trhy a technologie. Tato témata se řešila na setkání představitelů z oblasti ekonomiky, z důvodu velké provázanosti čínské ekonomiky s energetikou a rozvojem tohoto sektoru. Děje se to v důsledku velké závislosti sektorů, které táhnou čínskou ekonomiku, na energetických zdrojích. Čínský prezident zde tedy vyjádřil myšlenku, že budoucí ekonomické cíle musí být plně kompatibilní s energetickou strategií. Od doby, kdy se stal v roce 2012 Si Ťin-pching čínským prezidentem, je zde stále více kladen důraz na environmentální aspekty různých sektorů, především energetiky. Zpráva z plenárního zasedání čínské komunistické strany v roce 2013, která se týká ekonomických reforem, se zaměřuje na environmentální cíle a dosažení čistších energetických zdrojů. Tyto cíle byly dále zdůrazněny o rok později, tedy v roce 2014, v oficiálním plánu o energetické strategii Číny na léta 2014 – 2020. (Ma, 2015, s. 1)

14

Za účelem modernizovat čínskou energetickou strategii, se v plánu na roky 2014 – 2020 objevují nové cíle. Nová strategie4 je příslibem více efektivního využití energie, díky čemuž se z tohoto hlediska může Čína stát více samostatná. Dále se zde hovoří o inovativní a ekologicky přátelské produkci a spotřebě energetických zdrojů. Cílem je zastavit spotřebu uhlí na 4, 8 miliardách tun ročně v roce 2020, což znamená, že roční míra růstu spotřeby primární energie musí být omezena na 3,5 % v průběhu příštích šesti let. V roce 2013 byla spotřeba uhlí 3, 6 miliard tun, podle National Coal Association, což je o 16,3 % méně, než je plánováno do roku 2020. Používání nefosilního paliva by mělo do konce roku 2020 vzrůst o 5 %, tedy na 15 % z celkového energetického mixu. V roce 2030 by to mělo být ještě více, tedy 20 % spotřeby energie. Spotřeba zemního plynu by měla překročit hranici 10 % a spotřeba uhlí by naopak měla klesnout pod 62 %. Počítá se, že produkce břidlicového zemního plynu a uhelného metanu má být v roce 2020 okolo 30 miliard metrů krychlových. V plánu je stavba nových jaderných elektráren, pro které je však nutné nejprve vypracovat studie. Výkony vodních, větrných a solárních elektráren5 by se měly dále zvyšovat. Výsledkem těchto cílů stanovených v energetické strategii Číny na roky 2014 – 2020, má být snížení závislosti této země na dovážené energii, kdy by dovoz zahrnoval pouze 15 % energie z celkové spotřeby. (Xinhuanet, 2014)

Následující graf ukazuje vývoj od roku 1990 do roku 2011 a samostatnost Číny v užívání ropy, uhlí, zemního plynu a dalších zdrojů energie.

Zdroj: National Bureau of Statistics of China Dalším faktem, který do jisté míry ovlivňuje organizační strukturu čínské energetické politiky, je neexistence ministerstva pro energetiku. To bylo zrušeno v roce 1993, neboť jeho agendu převzala jiná existující ministerstva. Díky tomu se této 4 5

Oficiální název v angličtině je Energy Development Strategy Action Plan (2014-2020). Resp. 350 gigawatt, 200 gigawatt a 100 gigawatt.

15

zemi nemusí podařit zformulovat koherentní energetickou strategii, která by byla zaštítěna pouze tímto jedním orgánem. V roce 2007 se situaci pokusil změnit návrh zákona o energetice. Cílem byla větší propojenost energetiky s dopadem na životní prostředí a také liberalizace cen energií, které by se mohly řídit podle trhů. Tento zákon se také snažil obnovit rozpuštěné ministerstvo pro energetiku. Vzápětí byl návrh zákona schválen Státní radou a nejvyššími čínskými představiteli. Problém tkvěl v implementaci zákona, která se uskutečnila v roce 2009. Byla zavedena spotřební daň na paliva, což může být vnímáno jako krok, který energetiku přiměl reflektovat situaci na trhu, avšak neobnovení ministerstva pro energetiku se jeví jako vládní neúspěch. (Burke et al. 2009, s. 2-4)

4. Aktéři čínské energetické politiky

Následující kapitola je věnována stručnému přiblížení aktérů, kteří hrají roli v utváření čínské energetické politiky, konkrétně tedy mají vliv na formování strategie ohledně těžby zemního plynu z nekonvenčních zdrojů v Číně. Tento úsek je věnován jejich stručnému popisu, aby bylo možné lépe se orientovat v následujících kapitolách, kde by jejich popis rušil strukturu práce. Aktéři se dělí na vládní, státní ropné a plynové společnosti a výzkumné instituce. Jejich úkoly se dělí na výzkum a produkci břidlicového plynu, ochranu životního prostředí a obchodování s tímto zdrojem energie.

4. 1. Státní aktéři

Státní aktéři jsou těmi nejdůležitějšími hráči na poli energetické politiky. Je tomu tak především v Číně, která má jednu z nejsilnějších vlád světa. I když dochází k rozvolňování a je možné, že se vláda a její orgány mohou nechat ovlivnit společnostmi, stále je její slovo nejsilnější a vše drží pevně v rukou. V této části se tedy zaměříme na orgány a úřady, které jsou přímo spojené s vládou a mohou zasahovat do vývoje na poli výzkumu a těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu. Státní rada

16

Rada považuje za důležité více spolupracovat s okolním světem v důsledku energetické změny, dle její Bílé knihy z roku 2007. Také chce za tímto účelem více otevřít svůj energetický průmysl. (Burke et al. 2009, s. 5-6) Vláda však na druhou stranu ztrácí moc na poli energetiky. Nepovedlo se jí ustanovit vedoucí autority v mnoha odvětvích. Tím, že neobnovila vhodnou vedoucí organizaci, tedy ministerstvo energetiky, které by vedlo celý sektor a bylo zastřešujícím orgánem pro toto odvětví, ztratila odpovědnost za vytváření energetické politiky. Dala tím prostor pro velké spektrum organizací a útvarů, které se nyní mohou podílet na rozhodování o energetické strategii. Především to jsou státem vlastněné energetické společnosti a orgány na nižších úrovních vlády. Tímto je tedy omezena možnost vlády regulovat energetický sektor více koherentně a zodpovědně. (AndrewsSpeed, 2004, s. 364) Kvůli neexistenci čínského ministerstva pro energetiku, byla zodpovědnost a organizace energetické strategie předána ostatním ministerstvům, která se měla starat o energetiku v rámci jejich sektoru. Díky této situaci se hlavními zodpovědnými za toto důležité čínské odvětví staly dvě organizace. Jsou jimi Státní plánovací komise6 a Státí ekonomická komise, které přebrali hlavní slovo v implementaci a plánování střednědobých a dlouhodobých energetických strategiích, mezi něž patří produkce zdrojů energie, jejich uchovávání a také plány na stavbu nových sítí, které by transportovaly tyto palivové zdroje. (Wysoczanska, 2014, s. 74) Národní komise pro reformy a rozvoj v Číně Národní komise pro reformy a rozvoj (NDRC) je komise pod správou Státní rady a dříve byl její název Státní plánovací komise. Spolu se změnou názvu doznala tato komise i změn z hlediska pravomocí. Nyní má více zodpovědnosti za plánování čínské ekonomiky, která velmi souvisí i s čínskou energetikou. NDRC je odpovědná za uskutečňování cílů souvisejících s udržitelným růstem, dále tedy má na starost plány na úsporu energie a redukci emisí, uchovávání energie a také má zodpovědnost za Národní administrativu pro energetiku (NEA). (National Development and Reform Commission People´s Republic of China, 2008)

6

Dnes Národní komise pro reformy a rozvoj v Číně (National Development and Reform Commission)

17

NDRC ovlivňuje těžbu břidlicového plynu z hlediska regulace úspor energie a klimatických změn. Za vytváření strategií jsou odpovědná dvě oddělení, Oddělení pro zachování zdrojů a ochranu životního prostředí a Oddělení klimatických změn. Komise také rozhoduje o ceně zemního plynu na všech úrovních od produkce, přes přenos až k prodeji. (Chou, 2013, s. 7) Národní administrativa pro energetiku v Číně Národní administrativa pro energetiku (NEA) je agenturou, která má na starost přímo tvorbu a implementaci čínských energetických plánů a průmyslových politik. Dále je oporou pro institucionální změnu v rámci energetického sektoru. Pod její správu patří všechny druhy zdrojů energie v Číně, tedy ropa, uhlí, zemní plyn, obnovitelné zdroje i jaderná energie. Řídí vědecký a technický výzkum či rozvoj energetiky v Číně. Dále koordinuje investice v oblasti energetiky s čínskými vládními cíly a plány, které jsou zaštítěny Státní radou. (National Development and Reform Commission People´s Republic of China, 2014) NEA je především zodpovědná za vytváření plánu pro konvenční i nekonvenční těžbu zdrojů zemního plynu. Ustanovuje strategie a pobídky na rozvoj těchto zdrojů. V současnosti vytváří komisi pro průmyslový standard, tak aby mohl být vykonáván dohled nad těžbou břidlicového plynu. Ve své poslední pětileté strategii na rozvoj břidlicového plynu také stanovila, že cenu produktu nebude stanovovat NDRC, ale trh. (Chou, 2013, s. 7) Národní komise pro energetiku v Číně Národní komise pro energetiku (NEC), byla vytvořena z Národní energetické vedoucí skupiny.7 Přes snahu, vytvořit NEC jako nadřazený a odpovědný orgán za energetickou politiku, se nepodařilo vytvořit těleso, které by bylo přímo odpovědné za vytvářené politiky a strategie, jedná se spíše o nejvyšší orgán, kde je o těchto věcech možné diskutovat. NEC se tedy stala pouze náhradou za neobnovené ministerstvo pro energetiku, kterého se obávala NDRC z důvodu ztráty svých pravomocí a proti byly i vlivné státní ropné společnosti. NEC má své sídlo společné se Státní radou, což se může jevit jako snaha vlády posílit své postavení. (Wysoczanska, 2014, s. 86-88) Ministerstvo pro půdu a zdroje 7

Angl. National Energy Leading Group (NELG)

18

Ministerstvo pro půdu a rozvoj má na starost rozdělování licencí na těžbu břidlicového plynu. Zajišťuje průzkumy, registruje výzkumy a organizuje aukce, kde jsou licence rozdělovány. Také vyváří technické standardy pro výzkum zdroje plynu touto nekonvenční cestou. (Chou, 2013, s. 7) Následující schéma vyjadřuje vzájemných podřízený vztah vládních aktérů.

Zdroj: PIM research and analysis

4.2 Výzkumné instituce

Výzkumné instituce také mají své místo na poli výzkumu nekonvenčních zdroj zemního plynu v Číně. Jsou to orgány, které poskytují jak vládě, tak ropným společnostem podrobné analýzy k uskutečnění jejich plánů ohledně těžby. Jsou jimi Čínská akademie věd, Čínská akademie sociálních věd a čínské ropné university. (Burke et al. 2009, s. 14)

4.3 Státní ropné společnosti

19

V osmdesátých letech započala čínská vláda transformaci ministerstev. Z ministerstva pro ropné záležitosti se stala společnost, která je dnes známá pod názvem China Petroleum Corporation (CNPC) a druhou se stal Sinopec (China Petroleum and Chemical Corporation. První zmíněná má na starosti záležitosti upstreamové8 a druhá spíše downstreamové.9 Korporace disponují analýzami a kapitálem. Na nejvyšších úrovních udržují společnosti blízký kontakt s vládou a stranou. (Burke et al. 2009, s. 15)

China National Petroleum Corporation (CNPC)

CNPC je jednou z největších čínských, ale i světových společností, které se zabývají produkcí a dodávkou ropy a zemního plynu. V Číně vytěží ročně asi 89 miliard metrů krychlových zemního plynu, což dělá asi 75 % celkové produkce v Číně. Je také vlastníkem mnoha kilometrů ropovodů a plynovodů. Její doménou je také výstavba infrastruktury a technického zázemí, které je potřebné v souvislosti s těžbou zdrojů. Její působnost sahá do třiceti sedmi států světa. (CNPC, 2013)

Společně s firmou Shell podepsala CNPC v roce 2009 kontrakt, který se týkal společného průzkumu nalezišť břidlicového plynu v Sečuánské pánvi. Smlouva byla první svého druhu v té době. (CNPC, 2009)

CNPC tedy vznikla z rozpuštěného ministerstva pro ropné záležitosti a je to tedy firma vlastněná státem. Dceřiná společnost s názvem PetroChina Co. Ltd., má na starost domácí území, tedy Čínu a zde výzkum a vývoj v oblasti těžby ropy a zemního plynu. Nedílnou součástí je i průzkum území, kde by se zdroje mohly nacházet. CNPC vlastní 90 % akcií společnosti PetroChina. (Burke et al. 2009, s. 16)

China Petroleum and Chemical Corporation (Sinopec)

8

Fáze upstreamová znamená v těžebním průmyslu tu část, kdy jsou vyhledávána naleziště a následně jsou z nich těženy zdroje energie. V této fázi je zemní plyn či jiné zdroje dostáván na povrch a poté je poskytován společnostem, které s ním dále pracují. 9 Fáze downstreamová navazuje na fázi upstreamu. V této části jsou surové zdroje přetvářeny ve finální produkty. Dále jsou tyto produkty prodávány přímo obchodníkům či spotřebitelům.

20

Sinopec je další státem vlastněná ropná a petrochemická společnost. Je založena v roce 1998 ze základů bývalé China Petrochemical Corporation. Sponzorována je pouze penězi ze státní kasy. Stát vlastní kontrolní podíl akcií Sinopecu. Hlavními záležitostmi, kterými se Sinopec zabývá, jsou investice v průmyslu a managementu, průzkum oblastí těžby, produkce, uskladnění a transportace zdrojů energie. Dále veškeré zpracování spojené se surovinami, které se vytěží. (Sinopec, 2014a)

Sinopec je druhý největší čínský producent ropy a zemního plynu. Vlastní i potrubí na jejich přepravu. Již z názvu vyplývá, že se jedná o firmu s petrochemickým zázemím. To z ní dělá největší čínskou petrochemickou a energetickou společnost. Prvenství jí patří i v distribuci rafinovaných paliv. (Burke et al. 2009, s. 17)

Sinochem Sinochem Group vznikla v roce 1950.10 Je to opět společnost ve vlastnictví státu a spadá pod State Owned Assets Supervision and Administration Commission of the State Council (SASAC). Její zaměření není pouze energetické, ale obchoduje i v zemědělství či s nemovitostmi. (Sinochem, 2014a)

V energetickém sektoru spočívá role společnosti Sinochem v těžbě ropy a zemního plynu, dále jejich zpracování, skladování a produkce. Služby Sinochemu se dále rozrůstají do upstreamové i downstreamové oblasti těžby energetických surovin. Díky tomu, že firma je ve vlastnictví státu, je pro ni nutné, aby brala ohledy na energetickou bezpečnost země. Dále Sinochem poskytuje analýzy k zajišťování této bezpečnosti a pomáhá vytvářet plány týkající se objemu povinných rezerv Číny. (Sinochem, 2014b)

China National Offshore Oil Corporation

Čtvrtá státem vlastněná firma, která se zabývá těžbou ropy a zemního plynu je China National Offshore Oil Corporation neboli CNOOC. Je to největší čínská 10

Předchůdcem Sinochemu byla China National Chemicals Import and Export Corporation, což byla čínská největší obchodní firma.

21

společnost, která se zabývá těžbou energetických zdrojů z moře a oceánů či pobřeží. Její koordinace plně spadá pod SASAC. Dříve se CNOOC zabývala pouze upstreamovou částí těžby, dnes však již ovládá celý proces od lokalizace těžebních míst až po kontakt s odběrateli. (CNOOC, 2014a)

Společnost si uvědomuje potenciál nekonvenčních zdrojů zemního plynu, a proto podporuje výzkum lokalit, které jsou vhodné k těžbě této energetické suroviny. Díky dobrému technologickému zázemí byla součástí výzkumu, který mapoval výskyt břidlicového zemního plynu a uhelného metanu. (CNOOC, 2014b) CNOOC má několik dceřiných společností11 a jednou z nich je CNOOC Ltd., která má na starost přímo průzkumy, vývoj a marketing v oblasti těžby ropy a zemního plynu v pobřežních vodách. Tato společnost dnes zaměstnává 17 553 zaměstnanců a vlastní 50 ropných a plynových polí. (Burke et al. 2009, s. 17)

4.4 Zahraniční ropné a plynové společnosti

Těžební situaci v Číně ovlivňují i zahraniční společnosti. Jejich přítomnost je nutná z hlediska technologického know-how a finančních investic. Do těžby břidlicového plynu v Číně se zapojily společnosti Shell, BP, Chevron, ExxonMobil a Chevron. (The National Interest, 2014)

5. Vývoj čínské politické strategie těžby nekonvenčních zdrojů zemního plynu

Tato kapitola je zaměřená na konkrétní vývoj těžby zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. V tomto případě se jedná především o břidlicový zemní plyn, neboť i když byla produkce plynu z uhelného metanu původně optimistická, stále více je kladen důraz na břidlicový plyn a plány do budoucna počítají především s tímto zdrojem. Pro tuto práci jsou důležité především politické kroky, které byly podniknuty od počátku výzkumu terénu pro těžbu až po současnost. Před rokem 2004 byla Čína v bodě, kdy se zajímala a studovala, jak tato těžba funguje v zahraničí. Dále

11

Jsou jimi CNOOC Ltd, China Oilfield Services Ltd. (COSL), CNOOC Engineering Ltd. a China BlueChemicals.

22

pokračoval vývoj od roku 2005 do 2007 tím, že byla prozkoumávána naleziště čínského břidlicového plynu, především jejich objem. Výzkum a projekt na těžbu v Sečuánské pánvi se odehráli v roce 2008. V následujícím roce, tedy 2009, došlo k evaluaci potenciálu čínským zdrojů břidlicového zemního plynu a byly hledány možné varianty a nejlepší řešení, jak s těmito zásobami nakládat z hlediska různých klíčových aspektů. Rok 2010 zaznamenal více průzkumů mnoha nalezišť břidlicového zemního plynu, ale i samotnou těžbu. Těžba probíhala v Sečuánské pánvi, v Čchungčchingu, v Kuej-čou a také v provincii Chu-pej. Výzkum pokračoval u dolního toku řeky Jang-c’-ťiang a v provinciích Če-ťiang a Ťiang-su. Dále se v tomto roce uskutečnil i předběžný průzkum v oblasti severní části Číny. V roce 2011 proběhl další průzkum oblastí v Číně, kde by se mohly nacházet ložiska břidlicového zemního plynu. (Jian-Chun et al. 2012)

Rok 2012 se nesl v duchu prvního čínského summitu pořádaného za účelem diskuze o těžbě zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. Uskutečnil se v listopadu v Čchung-čchingu. Byla zde probírána témata jako technologie na těžbu tohoto zdroje energie, trhy či politiky, které se k tomu vážou. (China Polaris Consulting Company, 2011)

5.1. Rozdělení těžebních lokalit mezi státní ropné a plynové společnosti

Důležitým orgánem, který má na starost převážnou část všech záležitostí týkající se těžby břidlicového zemního plynu, je zmiňovaná Národní administrativa pro energetiku v Číně. Jejím úkolem bylo zajistit sponzory, kteří by výzkum financovali. Převážným podporovatelem těchto aktivit se stala PetroChina Ltd. Výzkumná laboratoř NEA se nachází blízko Pekingu, konkrétně ve městě Langfang. Zde se odehrává výzkum týkající se pouze břidlicového plynu. Je to tedy čínské výzkumné národní centrum, kde je zkoumán břidlicový zemní plyn. Bylo zjištěno, že veškerých 870 000 km čtverečních prozkoumaných zásob čínského břidlicového plynu je vhodných k těžbě a produkci. Čínské ministerstvo pro půdu a zdroje12 rozvrhlo těžbu břidlicového plynu do 33 nejvýhodnějších oblastí a právo na průzkum přiřklo společnostem CNPC, CNOOC a Sinopecu. (Jian-Chun et al. 2012)

12

Angl. The Ministry of Land and Resources (CMLR)

23

Čínská státní společnost CNPC byla první, která v roce 2006 začala průzkum oblastí s břidlicovým zemním plynem. A již v roce 2008 započala první vrt, aby se dostala k prvním vzorkům břidlicového plynu. Práva jí byla udělena na těžbu v severní oblasti kolem Yunnan-Guizhou. Dále bylo uskutečněno několik vrtů v Sečuánské pánvi a společnost CNPC si předsevzala vytěžit v určené oblasti 1 miliardu metrů krychlových břidlicového plynu za rok, již v roce 2015. Také vytvořila první horizontální vrt na těžbu plynu z tohoto nekonvenčního zdroje. (Jian-Chun et al. 2012)

V roce 2011 se konala první veřejná soutěž, která měla za úkol rozdělit práva na průzkum oblastí mezi ropné a plynové čínské společnosti. Zahraniční společnosti v té době neměly možnost zúčastnit se soutěže, ale dle ministerstva mohly dále spolupracovat s čínskými firmami, které v konkurzu zvítězí. Společnostmi, které měly od roku 2011 možnost prozkoumat oblasti Nanchuan13 a Xiushan14, se stali Sinopec a Henan Provincial Coal Seam Gas Development & Utilization Co. Aukce se však zúčastnili i následující společnosti, PetroChina, CNOOC, Shaanxi Yanchang Petroleum Group a China United Coal Bed Methane. Sinopecu byla přiřazena oblast Nanchuan a na její průzkum a rozvoj měla společnost vynaložit 591,1 milionů čínských jüanů. Oblast Xiushan dostala na starost firma Henan Provincial Coal Seam Gas a finance na výzkum se měli vyšplhat ke 247, 6 milionů jüanů. (China Mining Association, 2011)

V následujícím roce, tedy 2012, odstartovala druhá aukce masovější výzkum a těžbu břidlicového zemního plynu. Těžební oblasti byly rozděleny do devatenácti částí a ty se rozdělily mezi 16 společností, které neměly zkušenosti s výzkumem těžby ropy ani plynu. Na průzkum byla určena částka 2 miliardy amerických dolarů. (PIM Ltd., 2013, s. 10)

Tato v pořadí druhá aukce přilákala více společností a stala se otevřenější. Na druhou stranu bylo stanoveno několik požadavků, jež musely společnosti, které se o průzkum a těžbu břidlicového zemního plynu ucházely, splňovat. Firmy měly stále pocházet pouze z Číny a povinností bylo, aby jejich kapitál činil nejméně 300 milionů 13 14

Rozloha oblasti je 2198 kilometrů čtverečních. Rozloha oblasti je 2039 kilometrů čtverečních.

24

čínských jüanů. Další podmínkou bylo vlastnit licenci15, která opravňuje k průzkumu v oblasti těžby ropy a zemního plynu nebo pouze spolupracovat s firmami, které tímto certifikátem disponují. Nakonec však společnosti, které se chtěly aukce zúčastnit, musely být právně samostatné, neboť sdílená účast nebyla možná. Licence, kterou vítězné subjekty obdržely, měla platnost tři roky, tedy 2012-2015. Další povinností ze strany průzkumných firem, bylo každý rok po dobu držení licence, investovat do určeného bloku nebo území, nejméně 30 tisíc jüanů na kilometr čtvereční ročně. Dále vyvrtat nejméně dva vrty na 500 čtverečních kilometrů. Vítězné společnosti se měly smluvně zavázat k těmto dvou posledním požadavkům Ministerstvu pro půdu a rozvoj. Pokud po vypršení tří leté lhůty nebude dostáno těmto závazkům, ministerstvo může vítězům aukce licenci odebrat. (PIM Ltd., 2013, s. 15) V prosinci 2012 se rozhodlo o vítězích.16 V aukci bylo devatenáct území, která se rozdělila mezi šestnáct firem. Jak již bylo zmíněno, byl zde patrný nedostatek zkušeností těchto firem s výzkumem ropy či zemního plynu. Některé velké společnosti zaměřené na uhelný či energetický průmysl se staly také vítězi. Všechny subjekty, kromě dvou17 jsou ve vlastnictví státu. Další zajímavostí je, že žádná z velkých státních firem, které jsou zde uvedeny, a které se staly vítězi v první aukci, v této aukci neparticipují. Šestnáct společností, kterým byly bloky přiděleny, se zavázaly utratit v budoucích třech letech 3 miliardy amerických dolarů za celkový rozvoj. Slib byl udělen Ministerstvu pro půdu a rozvoj. Všech šestnáct subjektů, které byly v aukci úspěšní, nemělo zkušenosti s těžbou ropy ani zemního plynu, natož s těžbou břidlicového plynu. Z toho vyplývá, že pro ně bylo důležité, začít spolupracovat s firmami, které se těžbou a věcmi s tím spojenými, zabývají primárně. Zde se již mohly zapojit i zahraniční společnosti. Ty jsou dodavateli know-how a specifické techniky, přizpůsobené k těžbě na složitém čínském geologickém podloží. (PIM Ltd., 2013, s. 16-18) 15

Oil and Gas Mineral Exploration Certificate nebo Gas Mineral Exploration Certificate

16

Vítěznými subjekty se staly následující společnosti: Tongren City Energy Investment, Shenhua Geological Exploration, Hunan Huasheng Energy Investment and Development, Chongqing City Energy Investment, Chongqing Mineral Resources Developement, State Development Investment Corp, Henan Geological Exploration and Mine Investment, Jiangxi Natural Gas Holdings, Anhui Energy Group, China Coal Geology Engineering, Huaying Shanxi Energy Investment, Beijing Taitan Gas Technology, Huadian Coal Industry Group, Hunan Shale Gas Development, Huadian Engineering Group, Huadian Hubei Power 17 Huaying Shanxi Energy Investment, Beijing Taitan Gas Technology

25

Nějaký čas předtím, než byla aukce spuštěna, se v Šanghaji konala konference na téma těžby zemního plynu z nekonvenčních zdrojů. Dva přední čínští experti se shodli na tom, že oblasti nabízené ve druhé aukci nejsou tak výhodné, jako ty z první veřejné soutěže z roku 2011. Tyto nové oblasti prý nabízejí menší zásoby břidlicového plynu a nacházejí se v geologicky velmi nestabilním území, což zvyšuje rizika i náklady na těžbu. Pro menší soukromé společnosti by tudíž nebylo výhodné zapojit se do těžby, neboť by to pro ně mohlo představovat větší riziko a ztráty, než pro velké státní společnosti. (Kwok, 2012b)

První dvě uskutečněné aukce vedly k tomu, že bylo vytvořeno asi 400 vrtů v rámci geologických průzkumů. V devatenácti blocích z druhé aukce bylo vytvořeno pouze 8 vrtů a pouze v polovině z nich byl dokončen horizontální vrt, z kterého lze již těžit. (Shale Gas International, 2015)

Tuto situaci lze porovnat se zemí, která má největší zásoby břidlicového plynu v Evropě, s Polskem. V roce 2014 bylo v této zemi vybudováno 65 břidlicových vrtů a plánuje vytvořit každých dvanáct měsíců 50 nových vrtů. (Euractive, 2014)

Třetí aukce se měla odehrát již v roce 2013. Do dnešního dne se však ještě neuskutečnila. V této aukci by již nemělo být o vítězích rozhodováno na Ministerstvu pro půdu a rozvoj, ale tato zodpovědnost bude přenesena na lokální vlády. Z tohoto pohledu by to nemusela být dobrá zpráva pro zahraniční subjekty a soukromé investory, protože regionální úředníci by mohli hlasovat spíše pro lokální podnikatele, jak tvrdí Lin Boqiang, energetický ekonom z university Xiamen. Mohlo by se tak dít z toho důvodu, že nyní dostávají lokální vlády pouze malý příspěvek od Sinopecu a CNOOC, kteří vlastní 80 % práv na těžbu břidlicového plynu. Proto zajištění dobré oblasti těžby pro místní firmu, by mohlo vynést podstatně více financí. (Forbes, 2014)

Přesto jak ohromné zásoby břidlicového zemního plynu se nacházejí na čínském území, je i v tomto roce stále pro Čínu problém najít vhodné bloky ke třetí aukci. Je to z důvodu složitého geologického podloží a také nedostatku vody, která je při způsobu těžby břidlicového plynu velmi důležitá. Nedílnou součástí jsou i finance, kterých je pro průzkum i samotnou těžbu potřeba. Investoři se nyní zajímají o jiné 26

projekty, především díky poklesu cen energií. Problémem pro investory je také nemožnost ovlivnit společnosti Sinopec a Petrochina k formulaci závazných plánů. Na druhou stanu, tyto dvě velké státní firmy tvrdí, že jsou zavázány budovat těžbu v tomto sektoru i přes klesající ceny ropy a zemního plynu. (Reuters, 2015)

5.2. Plány na těžbu břidlicového plynu v Číně a naplňování cílů

V roce 2011 uskutečnila Státní rada první důležitý krok k tomu, aby vůbec mohla započít soutěž o rozvoj a těžbu břidlicového plynu. Tímto krokem bylo uznání břidlicového zemního plynu jako 172. nezávislého minerálního zdroje. Dříve byl jeho status pouze „přírodní zdroj“. Výsledkem této události je tedy to, že byl tento nekonvenční zdroj zemního plynu vyjmut z běžné legislativy, tak aby mohl být zkoumán. Poté byl v revidovaném Foreign Investments Industry Guidance Catalogue18, který je platný od roku 2012, zařazen zahraniční obchod s břidlicovým plynem pod kategorii podporovaných investic, což umožnilo zahraničním subjektům podnikat společně s čínskými partnery a těžit z toho jak administrativně, tak finančně. (Alberta China Office, s. 1)

Poté byl v roce 2012 ustanoven 12th Five‐year Plan On Shale Gas, tedy pětiletý plán od roku 2011 do roku 2015. Plán nabyl účinku 13. března 2012 a byl ustanoven společnými silami NDRC, NEA, Ministerstvem financí a Ministerstvem pro půdu a rozvoj. Jsou zde ustanoveny čtyři body, které je do konce pětiletého časového rozmezí nutné splnit. Vláda se zde zavázala více finančně podporovat firmy, které se průzkumu ujmou a také snížit daně pro tyto subjekty. Je zde silně doporučeno spolupracovat se zahraničními firmami, které mají vhodné technologické vědomosti a hledat sponzory s objemnějšími finančními prostředky. Do konce roku 2015 chce tedy čínská vláda dokončit celostátní výzkum oblastí vhodných pro těžbu a jejich zhodnocení. Roční produkce by v tomto roce měla dosahovat 6,5 bcm. Měl by být také dokončen vývoj správných metod, technologických postupů a výbavy pro výzkum, zhodnocení, průzkum a produkci čínského břidlicového zemního plynu. Posledním, neméně důležitým bodem je dokončení všech technických standardů a dále pravidel a 18

Tento katalog je od roku 1995 ukazatelem, který řídí zahraniční investice Číny. Čínská ekonomika je zde rozdělena do čtyř kategorií: doporučená, omezená, zakázaná a povolená. Katalog je pravidelně upravován tak, aby mohly být řízeny zahraniční investice a určován ráz národní ekonomiky a průmyslových reforem.

27

politik, které se k vývoji a těžbě vztahují. Především výzkumy, odhady, certifikace, testy, analýzy, průzkumy a environmentální měření. (Baker & McKenzie, 2014)

Čínská vláda se také v rámci pětiletého plánu zavázala zlepšit potřebnou infrastrukturu. To však zaleží na lokaci zásob břidlicového plynu. Vláda bude podporovat projekt, který by z oblastí s těžbou tohoto zdroje energie vedl nové plynovody, jež by poté byly napojeny na stávající, které vedou zemní plyn dnes. Celý plán by měl tvořit stabilní základ pro další, tedy třináctý pětiletý plán, ve kterém by vláda podpořila větší investice do této oblasti v letech 2016-2020. Produkce břidlicového plynu by v té době již měla dosahovat 60-100bcm ve všech devatenácti oblastech dohromady. (Kwok, 2012a)

Ministerstvo financí se společně s NEA dohodlo na finanční podpoře, kterou obdrží firmy podílející se na těžbě. Podpora bude ve výši 0,4 jüanů, tedy 6 centů za metr čtvereční produkce břidlicového plynu od roku 2012 do roku 2015. Dle zprávy budou finance upraveny podle vývoje sektoru s těžbou tohoto zdroje. Lokální vlády budou moci výši podpory stanovit podle využití plynu a rozvoje těžby v jejich regionu. (Alberta China Office, s. 5)

Jeden z hlavních cílů, který byl v plánu vytyčen, tedy že produkce břidlicového zemního plynu má v roce 2015 dosahovat alespoň 6,5 bcm, se zdál spíše optimistický. Lze tak soudit i podle ohlášené velikosti produkce těžebních firem, neboli NOCs.19 V jejich plánu byla také zahrnuta těžba zemního plynu z jiných nekonvenčních zdrojů. A to především z důvodu vysoké ceny těžby břidlicového plynu kvůli složitému geologickému podloží. Celkově je také těžba z nekonvenčních zdrojů minimálně v prvních fázích dražší než z konvenčních, proto se tedy firmy zaměřují stále spíše na těžbu konvenčního zemního plynu. Plány společností se tedy liší oproti pětiletému plánu čínské vlády. Sinopec oznámil, že do roku 2015, bude jeho těžba 2 bcm nekonvenčního zemního plynu za rok. Zahrnuje to ovšem všechny způsoby těžby, nejen břidlicový plyn. PetroChina stanovila limit na 1 bcm břidlicového plynu ročně. Prioritou jsou pro tuto společnost jiné zdroje nekonvenčního plynu. Z těchto jiných zdrojů má v úmyslu těžit 4 bcm ročně. (GlobalData, 2012, s. 4)

19

NOC=National Oil Company/ Státní ropná společnost

28

V roce 2014 Čína zdaleka svůj plán produkovat 6,5 bcm břidlicového plynu ročně nesplnila. Produkce v tomto roce dosáhla 1,3 bcm oproti očekávaným 1,5 bcm. V roce 2015 je naplánovaná produkce na 3,5 bcm, což tvoří asi polovinu z původního objemu. Největší pokrok byl zaznamenán od roku 2013, kdy společnost Sinopec objevila velké zásoby v regionu Chongqingu, na poli Fuling. (Interfax Europe Ltd., 2015)

Díky nálezům objeveným na poli Fuling, zvýšil Sinopec svůj očekávaný objem roční těžby břidlicového zemního plynu na 5 bcm v tomto roce a v roce 2017 již na dvojnásobek. Tím se zvýšila šance Číny na komerční vývoj této oblasti ve velkém měřítku v dřívějším termínu. Pomůže to nastartovat přizpůsobení celého energetického sektoru této země a již nebude vyvíjen tak velký nátlak na těžbu zemního plynu z konvenčních zdrojů. Toto celé může vést i k omezení emisí a znečištění tamějšího ovzduší. Celkové zásoby tohoto území se odhadují na 2,1 bilionů metrů krychlových. Očekávána produkce z tohoto bloku by se tedy mohla zvednout až desetkrát. (Sinopec, 2014b)

Díky obavám, které se vyskytly již kvůli naplnění cílů na rok 2015, byl záměr těžby na rok 2020 zmírněn. Minulý rok oznámil čínský ministr pro půdu a rozvoj, že očekávaná produkce na rok 2020 je 30 bcm. Plán byl tedy zredukován minimálně o polovinu. NEA původní čísla stanovila již v roce 2012. (Platts, 2014)

Vzhledem k tomu, že tyto plány jsou středně až dlouhodobé, najde se několik různých názorů na to, jestli Čína v roce 2020 tento limit splní či ho dokonce předčí. Ještě v roce 2013 se většina ze zapojených subjektů domnívala, že cíle na roky 2015 ani 2020 naplněny nebudou. V minulém roce se již objevilo více pozitivních hlasů. Dle státních firem, které jsou v těžbě nejvíce zapojené, tedy Sinopec a PetroChina, je možné naplnit původní cíl na rok 2015 a poté i plánovaný objem těžby v roce 2020. (Reuters, 2014)

Lze najít i takový názor, který se přiklání pouze k naplnění cílů v roce 2020, ale tvrdí, že objem těžby v roce 2015 nebude takový, jaký se očekával. Dle hloubkové studie by se čísla produkce na konci této dekády mohly pohybovat kolem 61 bcm, což 29

by naplňovalo údaje stanovené v roce 2012. Pokud by se těžba zrychlila a vzrostly by investice ve výdajových plánech, není vyloučeno, že by produkce mohla dosahovat i horní hranice těžebních limitů, tedy 100 bcm. (Standard Chartered Bank, 2013, s. 53)

Dle tohoto vývoje je možné, že v roce 2030 by již břidlicový plyn tvořil převážnou část dodávek plynu pro čínskou spotřebu. Produkce by dosahovala 140-120 bcm ročně a za dalších dvacet let, v roce 2050 by se čísla pohybovala již kolem 700900 bcm ročně. Jiné studie předpokládají pomalejší růst. Zpráva International Energy Agency z minulého roku tvrdí, že cíl na rok 2015, tedy produkce 6.5 bcm naplněn bude, avšak na konci dekády budou očekávané výsledky pouze z poloviční. Výzkum university Harvard a Rice z roku 2013 je skeptický již k objemu letošní roční produkce a z toho vyplývá, že bude velmi složité dosáhnout plánovaného objemu i v roce 2020. Najdou se i mnohem více skeptické hlasy, jako Oxford Institute for Energy Studies, jehož analýza z roku 2012 obsahuje čísla okolo 10 bcm produkce břidlicového plynu v Číně ročně. Pekingská universita se s těmito předpoklady ztotožňuje a se svojí předpovědí zachází ještě dál, když odhaduje produkci na rok 2030 okolo 60 bcm. Stejný názor najdeme i v analýze BP’s Energy Outlook 2030. (Sandalow et al., 2014, s. 32)

Qin Yong, vicepresident z čínské university China University of Mining and Technology, je toho názoru, že bude podle jeho znalostí i jiných expertů těžké, dosáhnout v roce 2015 těžby 1 bcm ročně. Ještě skeptičtější je odborník na těžbu, z výzkumného institutu Sinopecu20, Pang Wei. Tvrdí, že i objemu 1 bcm nebude lehké docílit. A to z toho důvodu, že ve většině horizontálních vrtů je denní produkce méně než 30 000 metrů krychlových. Což by stále nepředstavovalo tak velký objem produkce, aby se odvětví obešlo beze ztrát. Mělo by se počkat ještě další tři roky, než se učiní konkrétní závěr, že lze břidlicový plyn těžit pro komerční účely. (PIM Ltd., 2013, s. 27-30)

5.3. Účast zahraničních společností na těžbě čínského břidlicového plynu

20

SINOPEC Research Institute of Petroleum Engineering

30

Tím, že čínská NDRC a Ministerstvo obchodu v roce 2011 revidovali Investments Industry Guidance Catalogue a přidali dodatek o podpoře zahraničních investic v oblasti těžby břidlicového plynu, se tato část trhu otevřela zahraničním společnostem. Z toho je jasné, jak velký vliv má státní zásah na toto průmyslové odvětví v Číně. Zahraniční firmy, které se odhodlají investovat do tamější těžby a produkce břidlicového plynu, musejí počítat s tím, jak velkou roli hraje čínská vláda v energetickém

průmyslu.

Dále

z tohoto

opatření

vyplývá

posun

od

protekcionistického regulačního přístupu k více otevřenému. To je zapříčiněno především touhou čínské vlády k rychlejšímu naplnění stanovených cílů produkce zdrojů energie. (PIM Ltd., 2013, s. 24)

Zahraniční firmy neměly možnost účastnit se přímo aukcí, kde by soutěžily o konkrétní těžební bloky. Mohou však poté začít spolupracovat na rozvoji a těžbě, s čínskými společnostmi. Pokud ani tuto možnost zahraniční firmy nevyužijí, existují další tři způsoby, jak se těžby a produkce mohou zúčastnit. Jsou jimi čínsko-zahraniční kapitálové společné podniky (EJV),21 čínsko-zahraniční smluvní společné podniky (CJV)22 a smlouvy o sdílené produkci (PSC).23 První dvě struktury jsou si hodně podobné. CJV je však volnější v tom smyslu, že umožňuje smluvním partnerům flexibilněji upravit svůj obchodní vztah pod současnou čínskou legislativou. Dále není možné, aby držitel licence na těžbu v určitém bloku, přeměnil tuto licenci na EJV nebo CJV, dokud nebudou splněny závazky, které stanovilo Ministerstvo pro půdu a rozvoj. Struktura PSC byla ustanovena předpisy o tzv. Sino-Foreign Co-operative Exploitation of Onshore Petroleum Resources. Zde bylo státním ropným a plynovým společnostem povoleno spolupracovat se zahraničními investory. Kontrakty na základě PSC mají být schvalovány ministerstvem, než nabudou právní legitimitu. Tuto povinnost však neschválilo Ministerstvo obchodu a proto zatím stačí, aby byl návrh podán ministerstvu prostřednictvím příslušných lokálních úřadů. (Jin, 2014)

První z čínských ropných společností, která podepsala smlouvu se zahraničním subjektem o spolupráci na těžbě čínského břidlicového plynu, byla CNPC. V roce 2007 se dohodla s firmou Newfield Exploration Co., Houston. Dohoda s názvem 21

Angl. Sino-foreign equity joint ventures Angl. Sino-foreign contractual joint ventures 23 Angl. production sharing contracts 22

31

„Cooperatively Study Weiyuan Regional Shale Gas,“ byla podepsána v roce 2008. Již další rok začala spolupráce mezi Čínou a USA na vládní úrovni. Byla dohodnuta pomoc při výzkumu, vývoji a odhadu zásob břidlicového plynu na území Číny. V září roku 2009 vedly tyto země společný dialog o kooperaci v oblasti těžby břidlicového plynu na konferenci Ninth Forum on China-Us oil and gas industry. Ve stejném roce odstartovala firma CNPC rozvoj a výzkum bloku Fushun-Yongchuan společně s britsko-nizozemskou ropnou společností Royal Dutch Shell, zkráceně Shell. Společnými silami byly vybudovány vrty Yang-101 a Zhen-101. (Jian-Chun et al. 2012)

Již v roce 2010 oznámil Sinopec, že jedná s britskou energetickou společností BP. Rozhovory byly vedeny o potenciálním využití zahraniční technologie společností Sinopec k těžbě čínského břidlicového plynu. Dohodli se na společném rozvoji těžebního bloku Gizhou. Pro společnosti jako Shell či BP je investice do nekonvenčních zdrojů novou příležitostí, neboť v minulosti se jim příliš nedařilo zvednout svoji produkci ropy a plynu. (Dyer et al. 2010)

Do roku 2013 se smlouvy se zahraničními partnery týkali pouze pomoci s výzkumem a budování technologického zázemí. Poté byl v tomto roce schválen první kontrakt, který hovořil o společné produkci plynu z tohoto nekonvenčního zdroje. Dohodu sepsala společnost Royal Dutch Shell a CNPC o společné produkci plyn z oblasti Fushun-Yongchuan v Sečuánské pánvi. V této provincii byly nalezeny největší zásoby tohoto nekonvenčního zdroje energie. Čínská vláda musela schválit tuto dohodu. Potvrzení přišlo rok poté, co se Shell a CNPC domluvili na společné produkci. Obě společnosti spolupracovaly na nalezení nejvhodnějších oblastí k těžbě břidlicového plynu. Podle výkonného ředitele Shell, Petera Vosera, se firma cítila být zavázána k tomu, aby Číně pomohla k naplnění jejich stanovených těžebních limitů. (Spegele, 2013)

Již o rok později se ukázalo, že vývoj a následná produkce nebudou provedeny tak rychle, jak společnost Shell předpokládala. Kvůli obtížně přístupnému geologickému území, velké hustotě zalidnění a zemědělského charakteru regionu bylo nutné původní plány zredukovat. Společně s čínskou státní firmou CNPC měla společnost Shell v plánu vydat na výzkum a produkci v roce 2014 několik miliard, tak 32

aby bylo možné naplnit plán těžby stanovený čínskou vládou na rok 2015. Po přehodnocení stávající situace se britsko-nizozemská firma rozhodla zaměřit především na vývoj těžby plynu z jiného nekonvenčního zdroje24 v regionu Shaanxi. (Bloomberg, 2014b)

Díky tomu, že společnost Shell upustila od svých původních plánů, nemusí být naplněn cíl těžby na rok 2020. Oznámila to minulý rok i čínská vláda. Ve vývoji produkce největších světových zásob břidlicového plynu na světě je překážkou nedostatek infrastruktury a technologií. Z toho důvodu se ostatně rozhodla Čína spolupracovat se zahraničními firmami. Ty mají být především dodavatelem technologií. (Bloomberg, 2014b)

6. Výzvy a překážky pro těžbu břidlicového plynu v Číně

Byly zde již zmíněny některé překážky, které stále Číně brání v produkci břidlicového plynu ve větším či komerčním množství. Problémy můžou být jak dlouhodobého, tak krátkodobého charakteru. Některé jsou přírodního charakteru, jiné technického, či zde hraje roli lidský faktor. Problémy způsobuje např. nedostatek vody, neúplná infrastruktura či finanční a technologická nákladnost. Tato kapitola blíže identifikuje problémy spojené s těžbou břidlicového plynu v Číně.

K těžbě zatím nejvíce přispěly dvě státní ropné společnosti. Jsou jimi Sinopec a CNPC. Podařilo se jim již vyprodukovat menší množství břidlicového plynu, ale přesto je pro ně tento sektor stále z finančního hlediska ztrátový. V roce 2013 byla jejich investice do rozvoje a těžby 1,01 miliarda amerických dolarů. Z toho se jim vrátilo pouze 54,4 milionů dolarů. Je tedy zřejmé, že zatím nebyl učiněn žádný průlomový krok, který by těžbu usnadnil, a existují překážky, které v rozvoji brání. (Guanglin et al., 2015, s. 2358-2359)

Objem financí na výzkum oblastí, kde se plyn nachází, zvyšuje především geologicky složité území. Plyn je usazen příliš hluboko a sediment, na kterém je uložen prošel složitými tektonickými pohyby. V 65 % případů se plyn nachází

24

Tzv. plyn z nepropustných pískovců

33

v hloubce více než 3 500 metrů, v porovnání s americkými zásobami, které leží v hloubce 1500-3500 metrů. Terén je také více hornatý, a proto nestačí technika, která byla užitá v USA. (Guanglin et al., 2015, s. 2360)

Povrch, pod kterým se zásoby břidlicového plynu nacházejí je nejen hornatý, ale také skalnatý nebo písčitý. Z toho důvodu je obtížné přenášet těžkou těžební techniku a umísťovat ji na tak náročný terén. Tyto geologické a geomorfologické obtíže zvyšují objem financí, za které se v Číně vytvoří jeden těžební vrt. Cena se pohybuje okolo 10 milionů amerických dolarů. (GlobalData, 2012, s. 4)

Pro srovnání v USA se cena vrtu hlubokého 3200 metrů a širokého 1219 metrů pohybuje kolem 8 milionů dolarů, v Polsku by stejně velký vrt stál 14-16 milionů dolarů, protože je zde toto odvětví ve svých začátcích a byl by nutný import těžebních technologií a odborníků. (Anderson, 2013)

Navíc, tato technologie, musí být dovážena ze zahraničí, neboť Čína nemá dostatečně vyvinuté stroje, které by těžbu umožňovaly. Importovat tato zařízení však nestačí, neboť kvůli složité geologické stavbě území, se musejí tyto přístroje vylepšit a inovovat, tak aby odpovídaly jiným podmínkám, než těm, pro které byly vytvořeny. (Guanglin et al., 2015, s. 2361) Všechny způsoby těžby25 jsou kontrolovány zahraničními společnostmi. Spoléhají se na ně jak státem vlastněné čínské firmy, tak soukromé subjekty. Zastoupené zahraniční firmy jsou např. Halliburton, Schlumberger, Shell, Chevron a další. (Chou, 2013, s. 10)

Dalším problémem je stále nedokončený přesný průzkum čínských zásob břidlicového plynu. Odhady se liší mezi institucemi i roky. Např. v roce 2008 odhadovala Čínská geovědní univerzita v Pekingu,26 objem zásob na 23,5 bilionů metrů krychlových, o dva roky později stejná instituce pod vedením jiného vědce vypočítala velikost zásob na 30,7 bcm a v roce 2012 byly podle CNPC zásoby 11 bcm, podle společnosti PetroChina 10 bcm a výzkumnému centru Strategic Research Center 25 26

Hydraulické štěpení a horizontální vrtání. China University of Geosciences (Beijing)

34

of Oil and Gas Resources vyšlo číslo 25,1bcm. Dnes se nejvíce pracuje s čísly, které poskytla Energy Information Administration (EIA) a to 31,6 bcm. Takovéto rozdíly ve výpočtech mohl zapříčinit způsob, jakým se velikost rezerv určuje a také rozdílná vstupní data a probíhající rozvoj technologií.27 (Guanglin et al., 2015, s. 2360-61)

Neméně důležitým problémem v rámci těžby je ochrana životního prostředí. Břidlicový plyn je z podloží těžen pomocí metody, která se nazývá hydraulické štěpení.28 Od doby, kdy tato metoda zapříčinila těžební boom v USA, je o ní diskutováno. Tento způsob těžby je velice kontroverzní, neboť se může stát hrozbou pro životní prostředí. Může zapříčinit kontaminaci sladkovodních zdrojů, bývá spojován s nebezpečím kontaminací spodních vod, avšak stále probíhá průzkum, který by možné příčiny upřesnil. Tyto překážky, které zabraňují možnému komerčnímu těžení, jsou způsobeny především dvěma vzájemně souvisejícími faktory. Prvním faktorem je absence uceleného právního rámce, který by přímo zmiňoval rizika, která může způsobit těžba břidlicového plynu. Druhým problémem je nedostatečné prosazování takovýchto zákonů, které by umožnily provádět těžbu přijatelným způsobem, tak aby břidlicový plyn mohl hrát svoji roli. (Farah et al., 2013, s. 8)

Studie, které se zabývaly dopadem těžby břidlicového plynu na životní prostředí, nalezly taková rizika jako kontaminaci vody, znečištění ovzduší, změnu klimatu, zemětřesení či zdravotní problémy. Již před započetím těžby břidlicového plynu v Číně, byly některé zdroje vody kontaminovány na alarmující úroveň a 90 % podzemních vod bylo kontaminací zasaženo více či méně také. Proto by těžba mohla celou situaci ještě zhoršit. I když je břidlicový plyn jako zdroje energie čistší a přírodní prostředí nezatěžuje tolik jako uhlí a ropa, jeho získávání je naopak v tomto ohledu náročné. Při těžbě se do ovzduší může uvolňovat metan, který by způsobil zhoršení skleníkového efektu a poškodil čínské klima. Čínská vláda nemá oficiální 27

Druhy zásob se dělí na prokázané, pravděpodobné a možné (proven ,probable, possible). Prokázané můžeme definovat jako odhadované množství zdroje, který prokazují geologické a technologické údaje s přiměřenou mírou jistoty a budou vytěžitelné v příštích letech ze známých rezerv za současných ekonomických a operačních podmínek. Pravděpodobné rezervy jsou takové, u kterých je pravděpodobnost vytěžení za současných ekonomických a technických podmínek vyšší než 50 %. Možné rezervy mají taky ekonomickou a technickou šanci na produkci, ale ta je menší než 50 %. (BP, 2015) 28 Hydraulické štěpení zahrnuje vsunutí sondy do skalní nádrže, do které je poté pod velkým tlakem vháněna voda, písek a chemikálie, taka by se narušila struktura kamene a udělaly se zde praskliny. Plyn se začne uvolňovat a sondou je odváděn. Některé země tento způsob těžby zakázaly, např. Francie či některé státy v USA.

35

plány, jak s tímto problémem bojovat. Zmínka není ani v pětiletém plánu na roky 2011-2015. Ministerstvo na ochranu životního prostředí také nejeví zájem o zavedení přísnější legislativy čí směrnic. Existující právní rámec není dostatečný a nepomáhají tomu ani lokální vlády. Těm jde většinou především o ekonomické výhody než o ochranu životního prostředí. (Guanglin et al., 2015, s. 2361-62)

Se způsobem těžby souvisejí velké dodávky vody. Problém s vodním zdrojem tedy není jen ve smyslu znečištění, ale také s jeho nedostatkem. K těžbě je potřeba tisíce tun vody. Průměr spotřeby vody na čínského obyvatele ročně činil v roce 2011 asi 2063 metrů krychlových vody, což je zhruba čtvrtina světového průměru. Většina těžebních oblastí leží na území vyprahlého severu. V Sečuánské pánvi, kde se nacházejí největší zásoby, je spotřeba na obyvatele 3 040 metrů krychlových, což je sice nad průměrem celé Číny, ale 80 % z objemu je použito v zemědělství. Tohle by tedy mohl být problém pro využití hydraulického štěpení a měla by být zaměřena větší pozornost na ochranu podzemních vod a recyklaci vody. (Chou, 2013, s. 9-10)

S dopravou plynu získaného tímto nekonvenčním způsobem by neměl být z krátkodobého hlediska problém. Většinu břidlicového plynu v Číně vyprodukují dvě společností, Sinopec a CNPC. Obě firmy vlastní rozsáhlou síť plynovodů a také znají technologický postup na jejich stavbu. Na přesun na lokální úrovni by stačilo vyspělé technologické zařízení, které bylo vybudováno pro přepravu zkapalněného a stlačeného zemního plynu. Společnost CNPC také započala s budováním nové sítě plynovodů, tak aby se připravila na vstup břidlicového plynu na trh. Ze střednědobého a dlouhodobého měřítka by však současná plynovodní síť nemusela stačit. Další obtíž spojená s vedením plynu, je fakt, že jsou tato potrubí vlastněna státními společnostmi. Soukromé firmy mohou mít tedy problém s přepravoou vyprodukovaného plynu. Přesto, že existuje regulační směrnice29 vydaná agenturou NEA, která hovoří o rovném přístupu třetích stran k plynovodům a ropovodům, bude obtížné naplnit ji v praxi. Píše se zde, že nabídnout plynovod třetí straně může provozovatel pouze tehdy, má-li volnou kapacitu. Vzhledem k tomu, že i nově vybudovaná potrubí byla ihned zahlcena, není zde žádná volná kapacita pro třetí strany. Záleží tedy na provozovateli, jaké stanovisko zaujme. (Guanglin et al., 2015, s. 2364)

29

Regulatory Approach of Fair and Open Access to Oil and Gas Pipeline Facilities

36

Na druhou stranu, není pro soukromé podnikatele zakázáno, vybudovat si vlastní plynovodní síť. NEA ve svém dokumentu30 z roku 2012, podporuje výstavbu nových plynovodů a ropovodů soukromými firmami. Je to však složitý proces, při kterém musí soukromá firma projít mnoha přezkoumáními a získat povolení, tak aby vůbec konstrukce mohla započít. Navíc, státní firmy nejsou ochotné spolupracovat na výstavbě se soukromými společnostmi. (Chou, 2013, s. 13-14)

Možná největší překážku může představovat čínský právní režim. Je velice obtížné ho reformovat. Problémem je vlastnění půdy, na které se zdroje břidlicového plynu nacházejí. Skoro všechna je ve vlastnictví státu. V privátním sektoru je snazší půdu pronajmout nebo převést. Malým krokem kupředu se může zdát zmínka v pětiletém plánu, kde se hovoří o tom, že při žádání o využití půdy má přednostní právo zájemce o vývoj břidlicového plynu. Související je i nejasné rozdělení práv na vlastnění půdy, vlastnění nerostů a práva na těžbu, které se překrývají. Břidlicový plyn je nově brán jako nezávislý těžební zdroj z hlediska práva, ale související zákony jsou nedostačující. Plyn je většinou uložen v různých hloubkách země a na každou se vztahuje jiné právo, tudíž několik subjektů může vlastnit plyn na jednom místě v různé hloubce. Bloky, kde v současnosti probíhá výzkum břidlicového plynu, se překrývají s územím vlastněným Sinopecem a CNPC (PetroChina). Proto je těžké pro jiné subjekty zapojit se do výzkumu a těžby. Dle odhadů stojí vyhloubení jednoho vrtu asi 10 milionů dolarů, proto bez vyjasněných právních předpisů, nebudou mít soukromé firmy chuť se zapojit. (Chou, 2013, s. 14)

30

Opinions on the Implementation of Encouraging and Guiding Private Capital to Expand Investment in the Energy Sector

37

Závěr

Práce se zabývá těžbou břidlicového plynu v Číně a jejím vývojem. Výzkum je zaměřen především na politickou úroveň problematiky, na které se rozhoduje o aktivitách a právních krocích. Čínská ekonomika rostla v posledních letech rychle, především díky podpoře těžkého průmyslu, který je však založen na velké spotřebě energetických surovin. Důsledkem je znečištění ovzduší a hledání možných efektivních alternativních zdrojů energie. Těžba břidlicového plynu se v Číně jeví jako vhodná alternativa k užívání zemního plynu z konvenčních zdrojů, ale také uhlí a ropě. Čína disponuje největšími zásobami břidlicového plynu na světě. Největší nalezená ložiska leží ve třech lokalitách. V Sečuánské pánev, Tarimské pánvi a plošině Jang-c’ťiang. Důvodů pro těžbu tohoto zdroje energie je několik. I když existují překážky, čínská vláda je přesvědčená, že by výzkum a těžba měli pokračovat. Nelze však tento zdroj řadit například k jaderné či obnovitelné energii. Dopady použití břidlicového plynu se stále zkoumají, ale předpokládá se, že je k prostředí šetrnější než zmíněné uhlí a také ropa. Čínská vláda si je toho vědoma a proto zařadila vývoj produkce břidlicového plynu i do svého dvanáctého pětiletého plánu na roky 2011-2015. Stanovené limity produkce se nejspíše nepodaří naplnit, ale existují různé studie, které vyvracejí tyto předpoklady.

Zkvalitnění ovzduší není jediným důvodem orientace Číny na břidlicový plyn. Čína se stále více stává závislou na dodávkách energetických zdrojů ze zahraničí. To se samozřejmě rozchází s vládními úmysly, které chtějí zemi samostatnou. Kdyby se Číně podařilo produkovat břidlicový plyn v komerčním množství, mělo by to důsledky i na světové trhy a cenu plynu na trhu. Množství světových zásob by se zvýšilo a to v situaci, kdy je dnes trh se zemním plynem dobře zásoben. Současné kontrakty by již nebyly aktuální a exportéři by se předháněli v tom, kdo nabídne výhodnější smlouvu na dodávky plynu. Dnešní drahé projekty na těžbu zemního plynu by mohly být úplně zrušeny. Výhody by pro Čínu byly jasné, stala by se světovou plynovou velmocí, zemní plyn by se zde mohl stát exportní komoditou a mohla by se vyhnout dohodám o dovozu plynu z jiných zemí, především z Kataru, Austrálie, Indonésie a Malajsie.

38

Tento stav však nenastane v blízké budoucnosti. Vývoji komerční produkce břidlicového plynu v Číně brání roztříštěnost orgánů na rozhodovací úrovni, nejsou dostatečně prosazovány příslušné regulační zákony. Dále chybí infrastruktura potřebná k těžbě a stabilní dodávky vody, která je v těžebních lokalitách důležitá především pro zemědělství. Geologické podloží, pod kterým se vyskytuje čínský břidlicový plyn, je velice rozmanité a obtížně přístupné. Většina lokalit je hornatá či písčitá. Zásoby jsou uloženy 3 500 metrů až 7 000 metrů hluboko. Proto musí být veškerá dovážená použitá technika upravována, tak aby vyhovovala zdejším podmínkám. Tohle vše zvyšuje celkové náklady a proto je zatím investice do tohoto sektoru ztrátová. Není tedy náhoda, že úspěch v těžbě zažívají především firmy s větším objemem kapitálu a investic.

Na čínskou vládu roste tlak na zvýšení dodávek objemů energie nejen kvůli spotřebě v průmyslu, ale také z důvodů růstu počtu obyvatel a jejich přesunu do měst. Tito obyvatelé požadují zvyšující se životní standard a k němu bezesporu patří stabilní dodávky energie. Stále důležitějším tématem je zde i ochrana životního prostředí. Velká spotřeba uhlí zde má za následek velmi znečištěné ovzduší. Proto se dnes mnoho lidí v Číně bouří a bojují za zlepšení. Jestliže by toto nebyla vláda schopná zajistit, lidé by byly nespokojení, snižovala by se ekonomická úroveň a zároveň by klesala legitimita vlády a komunistické strany. Díky tomu se jeví ohromné zásoby břidlicového plynu jako řešení mnoha problémů.

Nejde však jen o úmysly a cíle vlády. Samotnou těžbu zajišťují ropné a plynové či energetické společnosti. V současnosti má na těžbu největší vliv firma Sinopec a CNPC. Patří jim oblasti s největšími objevenými zásobami břidlicového plynu a roční těžba se nyní de facto řídí dle jejich plánů. Jedná se o vládní firmy tudíž je zde viditelné propojení, ale přesto se v důsledku nemusejí vládní cíle shodovat s plány těchto firem. Je to vidět na příkladě, kdy byl v pětiletém plánu do roku 2015 stanoven limit těžby na 6,5 bcm, ale společný vytěžený objem obou společností by měl tvořit zhruba polovinu, tedy nezvládly vytěžit množství předpokládané vládou.

Čínskou představou bylo naplnění takových úspěchů, jakých jsme svědky v USA, kde těžba břidlicového plynu zažila obrovský rozmach. Ten se však nestal přes noc. Čína si tedy také musí počkat na svůj zázrak, v tom ji však brání zmíněné 39

problémy, které USA neměly nebo ne v takové míře. Avšak také se rok od roku mění i analýza od analýzy.

Otázkou také je, jakou má budoucnost způsob, kterým se břidlicový plyn těží, tzv. hydraulické štěpení neboli frakování. Dnes probíhají studie, které zjišťují dopady těžby touto metodou na životní prostředí. Mluví se o znečišťování zdrojů podzemních vod, ale také vyvolání zemětřesení či nedostatek vody z důvodu ohromné spotřeby. Pokud by se negativní vliv těžby na přírodní okolí potvrdil, bude vláda a příslušné orgány nuceny přijmout opatření a celá těžba se prodraží, nicméně je pravděpodobné, že bude pokračovat dále, i když jiným způsobem.

40

Seznam použitých zdrojů Alberta China Office. Nedat. „Shale Gas Developement in China-1“ Accessed May 6, 2015 http://www.ncuscr.org/files/China-Shale-Gas-Development-Five-Year-Plan-20112015-eng.pdf Anderson Jared. 2014. „How Much Does a Shale Gas Well Cost? ‘It Depends’ Accessed

May

6,

2015

http://breakingenergy.com/2013/08/06/how-much-does-a-shale-gas-well-cost-itdepends/ Andrews-Speed, C. P. 2004. Energy Policy and Regulation in the People's Republic of China.

The

Hague

:

Kluwer

Law

International

https://books.google.cz/books?id=DrTIM4jk_F4C&pg=PA364&lpg=PA364&dq=Co mmunist+Party+of+China+and+energy+policy&source=bl&ots=hIOtJ5KVQq&sig=G _ya4c95wyYy488zWcy_Abvy704&hl=cs&sa=X&ei=WHwEVfyKK8arUdLFgMgE& redir_esc=y#v=onepage&q=Communist%20Party%20of%20China%20and%20energy %20policy&f=false Baker

&

McKenzie.

2014.

„China“

Accessed

May

6,2015

http://www.bakermckenzie.com/files/Uploads/Documents/Global%20EMI/SGELR%2 0Newsletter/SG-ELR_March%202014%20-%20China.pdf Bloomberg. 2014a. „China’s 2013 Shale Gas Output Rises to 200 Million Cubic Meters“

Accessed

May

6,

2015

http://www.bloomberg.com/news/articles/2014-01-08/china-s-2013-shale-gas-outputrises-to-200-million-cubic-meters Bloomberg. 2014b. „Shell Trims China Shale Venture on Sichuan Population Challenges“

Accessed

May

6,

2015

http://www.bloomberg.com/news/articles/2014-09-05/shell-trims-china-shale-ventureon-sichuan-population-challenges Bp.

2015.

„Oil

reserve

definitions“

Accessed

May

6,

2015

http://www.bp.com/en/global/corporate/about-bp/energy-economics/statistical-reviewof-world-energy/review-by-energy-type/oil/oil-reserves/oil-reserve-definitions.html 41

Burke, Christopher; Jansson, Johanna and Wenran Jiang. 2009. „Formulation of Energy Policy in China: Key Actors and Recent Developments.“ University of Stellenbosch:

Centre

for

Chinese

Studies.

Accessed

May

6,

2015

http://www.resourcegovernance.org/training/resource_center/formulation-energypolicy-china-key-actors-and-recent-developments China Mining Association. 2011. „Sinopec, Henan Coal Seam get shale-block permits“

Accessed

May

6,

2015

http://en.chinamining.com.cn/News/2011-07-19/1311056305d47903.html China Polaris Consulting Company. 2011. „China International Shale Gas Summit“ Accessed

May

6,

2015

http://www.ourpolaris.com/2014/cisgs/ Chou Ella. 2013. „Shale Gas in China-Developement and Challenges.“ Harvard University.

Accessed

May

6,2015

http://blogs.law.harvard.edu/ellachou/files/2013/07/Shale-Gas-in-China-Draft.pdf CNOOC.

2014a.

„Company

Overview“

Accessed

May

6,

2015

http://www.cnooc.com.cn/col/col6141/index.html CNOOC. 2014b. „Oil & Gas Exploration and Development“ Accessed May 6, 2015 http://www.cnooc.com.cn/col/col6301/index.html CNPC. 2009. „China's first cooperation project for shale gas started“ Accessed May 6, 2015 http://www.cnpc.com.cn/en/nr2009/201502/326c65c87641411fb54855c8e50305b1.sht ml CNPC.

2013.

„CNPC

at

a

Glance“

Accessed

May

6,

2015

http://www.cnpc.com.cn/en/cnpcataglance/cnpcataglance.shtml Dyer, Geoff and Carola Hoyos. 2010. „Sinopec and BP explore China shale gas venture.“

Financial

Times.

Accessed

May

6,

2015

http://search.proquest.com/docview/250249493/DD74613DC8BE4AA9PQ/6?accounti d=16531

42

Euractive. 2014. „Shale gas in Poland - from exploration to exploitation“ Accessed May

6,

2015

http://www.euractiv.com/sections/poland-ambitious-achievers/shale-gas-polandexploration-exploitation-308387 Farah, Davide Paolo and Riccardo Tremolada. 2013. „A Comparison between Shale Gas in China and Unconventional Fuel Development in the United States: Health, Water and Environmental Risks.“ Social Science Research Network. Accessed May 6, 2015 http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=2341738 Forbes. 2014. „China's Coming Shale Gas Auction Offers Little Hope To Private Investors“

Accessed

May

6,

2015

http://www.forbes.com/sites/ywang/2014/08/07/chinas-coming-shale-gas-auctionoffer-little-hope-to-private-investors/ Foreign Affairs. 2013. „China's Search for A New Energy Strategy“ Accessed May 6, 2015 https://www.foreignaffairs.com/articles/china/2013-06-04/chinas-search-new-energystrategy Foreign Affairs. 2014. „Welcome to the Revolution“ Accessed May 6, 2015 https://www.foreignaffairs.com/articles/2014-04-17/welcome-revolution%20B GlobalData. 2012. „China's Five-year Shale Gas Development Plan Seems Optimistic“ Accessed

May

6,

2015

http://search.proquest.com/docview/1112867235/DD74613DC8BE4AA9PQ/15?accou ntid=16531# Gronholt-Pederson Jacob. 2014. „What's going on with China LNG demand?“ Accessed

May

6,

2015

http://www.businessspectator.com.au/article/2014/5/16/energy-markets/whats-goingchina-lng-demand Guanglin Pi, Xiucheng Dong , Cong Dong, Jie Guo and Zhengwei Ma. „The Status, Obstacles and Policy Recommendations of Shale Gas Development in China.“

43

Sustainability

7

(2015):

2353-2372

http://www.mdpi.com/2071-1050/7/3/2353 Interfax Europe Ltd. 2015. China to miss shale output target for 2015 – CNPC“ Accessed

May

6,

2015

http://interfaxenergy.com/gasdaily/article/15134/china-to-miss-shale-output-target-for2015-cnpc Jian-chun, Guo and Zhao Zhi-hong. 2012. „China vigorously promoting shale gas exploration, development.“

Oil &

Gas

Journal. Accessed May

6,

2015

http://www.ogj.com/articles/print/vol-110/issue-3/exploration-development/chinavigorously-promoting.html Jin Xiong. 2014. „China: Before you invest in China’s shale gas assets“ Accessed May 6,2015 http://www.mondaq.com/x/303298/Oil+Gas+Electricity/Before+you+invest+in+China s+shale+gas+assets Koďousková, Hedvika. „Proč právě asijští spotřebitelé?“ In Energetická bezpečnost asijských zemí a Ruské federace, edited by Hedvika Koďousková, Petra Kuchyňková, Anna Leshchenko, and Martin Jirušek, 29-138. Brno: Masarykova universita, 2014. Accessed

May

6,

2015

http://www.ceners.org/energy-research/ceners-2014-energetika-asie-rusko.pdf Kořan Michal. 2008. „Jednopřípadová studie.“ In Jak zkoumat politiku, edited by Petr Drulák, 29-34. Praha: Portál. Kwok, Fei. 2012a. „China's 12th Five-Year Plan for Shale Gas“ Norton Rose Fulbright.

Accessed

May

6,

2015

http://www.nortonrosefulbright.com/knowledge/publications/64620/chinas-12th-fiveyear-plan-for-shale-gas Kwok, Fei. 2012b. „What Does China’s Second Shale Gas Auction Tell Us?“ Norton Rose

Fulbright.

Accessed

May

6,

2015

http://www.nortonrosefulbright.com/knowledge/publications/73025/what-does-chinassecond-shale-gas-auction-tell-us

44

Lee, Michelle Hung Wai. 2012. „Analyzing the Influence of Major Actors in China’s Renewable Energy Policy Process as a Means of Predicting Future Chinese Renewable Energy Policy Trends“ University of Michigan. Accessed May 6, 2015 http://deepblue.lib.umich.edu/bitstream/handle/2027.42/90860/?sequence=1 Ma, Damien. 2015. „Rebalancing China’s Energy Strategy.“ Paulson Institute. Accessed

May

6,

2015

http://www.paulsoninstitute.org/think-tank/2015/01/06/rebalancing-chinas-energystrategy/ National Development and Reform Commission People´s Republic of China. 2008. „Main

Functions

of

the

NDRC“

Accessed

May

6,

2015

http://en.ndrc.gov.cn/mfndrc/200812/t20081217_252108.html National Development and Reform Commission People´s Republic of China. 2014. „National

Energy

Administration

(NEA)“

Accessed

May

6,

2015

http://en.ndrc.gov.cn/mfod/200812/t20081218_252224.html PIM Ltd. 2013. „China’s Shale Gas Development“ Accessed May 6, 2015 http://www.pimchina.com/wp-content/uploads/2013/08/China-Shale-GasDevelopment-PIM-201308.pdf Platts. 2014. „China cuts 2020 shale gas output target as challenges persist“ Accessed May

6,

2015

http://www.platts.com/latest-news/natural-gas/singapore/china-cuts-2020-shale-gasoutput-target-as-challenges-27641138 Porta, Donatella Della, and Michael Keating. Approaches and Methodologies in the Social Sciences. New York: Cambridge University Press. Reuters. 2014. „Breakingviews: China's shale gas ramp-up may surprise skeptics“ Accessed

May

6,

2015

http://www.reuters.com/article/2014/06/13/us-breakingviews-energy-shaleidUSKBN0EO16F20140613 Reuters. 2015. „REFILE-China struggles to find prospective blocks for third shale auction

-govt

sources“

Accessed

45

May

6,

2015

http://www.reuters.com/article/2015/01/05/china-shalegasidUSL3N0TH35F20150105 Sandalow Davide, Wu Jingchao, Yang Qing, Hove Anders and Junda Lin. 2014. „MEETING CHINA’S SHALE GAS GOALS.“ Center On Global Energy Policy. Accessed

May

6,

2015

http://energypolicy.columbia.edu/sites/default/files/energy/China%20Shale%20Gas_ WORKING%20DRAFT_Sept%2011.pdf Shale Gas International. 2015. „China struggles to find attractive shale blocks for 3rd auction“

Accessed

May

6,

2015

http://www.shalegas.international/2015/01/06/china-struggles-to-find-attractive-shaleblocks-for-3rd-auction/ Sinochem.

2014a.

„Corporate

profil“

Accessed

May

6,

2015

business“

Accessed

May

6,

2015

http://english.sinochem.com/g704.aspx Sinochem.

2014b.

„Energy

http://english.sinochem.com/g716.aspx Sinopec.

2014a.

„About

Sinopec

Group“

Accessed

May

6,

2015

http://www.sinopecgroup.com/group/en/companyprofile/AboutSinopecGroup/ Sinopec. 2014b. „China’s First Large-scale Shale Gas Field Enters into Commercial Production

Ahead

of

Schedule“

Accessed

May

6,

2015

http://www.sinopecgroup.com/group/Resource/Pdf/201403241737.pdf Spegele Brian. 2013. „Corporate News: Shell Obtains Clearance For China Shale Project.“

The

Wall

Street

Journal.

Accessed

May

6,

2015

http://search.proquest.com/docview/1319579653/DD74613DC8BE4AA9PQ/1?accoun tid=16531 Standard Chartered Bank. 2013. „China shale gas“ Accessed May 6, 2015 https://research.standardchartered.com/configuration/ROW%20Documents/China_sha le_gas__Potential_unearthed_29_09_13_22_22.pdf Bell, Daniel A. 2012. „Why China Won't Collapse (Soon).“ The Huffington Post. Accessed

May

6, 46

2015

http://www.huffingtonpost.com/daniel-a-bell/chinese-governmentlegitimacy_b_1658006.html The National Interest. 2014. „China: The Next Shale-Gas Superpower?“ Accessed May

6,

2015

http://nationalinterest.org/feature/china-the-next-shale-gas-superpower-11432 Wysoczanska, Karolina. 2014. „The Institutional Setting of China´s Energy Policy.“ In Energy Security and Sustainable Economic Growth in China, edited by Maria Jesus Herrerias

Talamantes,

74-102.

London:

Palgrave

Macmillan.

https://books.google.cz/books?id=jNBCBAAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=cs&so urce=gbs_ge_summary_r&cad=0#v=onepage&q&f=false Xinhuanet. 2014. „China unveils energy strategy, targets for 2020“ Accessed May 6, 2015 http://news.xinhuanet.com/english/china/2014-11/19/c_133801014.htm Xinhuanet. 2013. „President Xi promises to shake off GDP obsession in promoting officials“

Accessed

May

6,

http://news.xinhuanet.com/english/china/2013-06/29/c_132497892.htm

47

2015